Entered as second class mail mat ROONIK (VOL.) XXVII. .^-04,74161,8911M11111011117.0rOf..17"
r, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 1. istopado (November) 1939. OSLO 44.
ZEM1 JE NEMOCNA A HADKAMI politike a zemedelce o krisi zemedelstvi stoji nema hrozba, kteZ rou si uvedomuje jen rnalo politike a stejne malo zemedeloe: totit pomale ubyvani potravy na svete. Ano: ubYvani potravy. Tak skonoilo stoleti pokroku y e vedeckem obdelavani pudy. Na podatku byly hory. Wane hory, Vy y rhnute z vnitra zemskYm ohnern, ukovane zethettesenim a sopkami, zocelene ledovou a tropickou dobou. Staleti mraze a crat'fa'vetre a slunce, ledovoe a bystfin umlela z rich neco a navrstvila v podobe prachu a na pedu. Koteny stromt a list, plevel a trava pomahaly stmelit prach v pevnY podklad pro tivoaiShY tivot. Neuprosnou rovnovahu sil v pilrode, kde uvadd.ni a smrt jsou stejne deletite jako narozeni a rest, neporukla zvitata a ani elovek, dokud se nenaueil utivat nastroje, dokud se spokojoval jen s "titim" a nezatoutil po "vyS'k tivotni erovni."Premyslova revoluce byla zaeatkem elovekova viterstvi nad ptirodou. Ale pohnutky, ktere ovladaly spole.enost v onech horeenYch dobach zpesobily, te toto vitozstvi melo kratke tryd.ni. VYrobce, kterY byl panem obdivuhodnYch novYch stroje, potteboval lacin g suroviny, lacine pracovni sily a mnoho lidi, aby mohli kupovat zboti vyrobene tak lacino jeho stroji. Penetnik zase tadal jen eroky ze s y Ych pejoek a pilletitost k novemu investovani techto Broke, tak aby se rozmnotovaly jako kralici. Kdyt. chudoba Anglicans nedovolila vYroboam prodat vice zboti, penetnici museli poslat nektere sve eroky do ciziny. - Tam zaplavily nova kraje, umatnily zemedeldim koupit si stroje, pestovat lacinejk p'Senici, zmechanisovaly jathy, pomalu dusily hloupeho sedlaka, kterY nemohl pochopit krasy hospodatskYch zakont, a cpaly lacinejsi potravu do taludke Stareho sveta. Zemedelci se nautili provadet ptirode jests demyslnejk. triky. Shledali, te priclaji-li k pitde mineralni soli, hlavne odpadky z premyslu, mohou pestovat na stejnern poli stejnY druh plodin rok co rok, ani se must starat o stildani. Dobra. matka tame, ktera snaSela lidskou ruku trpelive tisice let, zadala pracovat zrychlane jako stroj. Bylo chloubou XIX. stoleti, te veda dovedla yypestovat d y e, dvacet, d y e ste, dva tisice stebel travy, kde driv rostlo jedno. Tr y d, to 400 let, tvrdi se, net ptiroda vytvoti vrstvu prsti tlustou jeden palec. V tempu, ktere nasadila veda, ji elovek znieil za d y e desitileti. Roku 1937 zaplavilo Kalifornii 70 tisic zubotelYch lidi z oputtenYch statke v americke "prachove kotline." Mississippi. protrhlo znovu hraze a zaplavilo Louisville. Zan y TexaskY je rely 6ervenY cd prachu navateho vetrem ze sttedniho zdpadu. Snet zpustokla p:t'enici ve SpojenYch statech a v Kanade jako nikdy ptedtim. Nemocna. Oda se neomezuje jen na Ameri- • ku, jet ztratila erosi tpin6 11,000.090 akrO, na
A. E Blake. dalkch 150,000.000 akrech prst' do hloubky dvou centimetre, a na 900 miilonech akrech do hioubky od pte do dvou centimetre, takte ji zbYva, neporuSenYch jen 30 procent pudy. V Jit.ni Africa bude peda vyeerpana dilve net doly. V Australii pak vlivem intensivniho pesteni ovec a rozmnotenim kralikt se y yderpava jeke rychleji net ve SpojenYch stttech. V. Jacks, visepresident Imperial Bureau of Soil Science — pravil, to traktor je mnohem
Karel Tka.d: VACLAVU KLOFAtOVI. Jsou tt'astni muti, kteti bojovali boj ducha s Vitezem. Bodak je hlidal, zevlouni se small, pan hrozil telezem. Jsou Sl'astni kteil vytrvali v pravde bok po boku. Vichtice vita: mali, velci, mall . fisinev pla, v obroku. Jsou t'astni muti, kteti uvitali den lidu pti praci. Vichtice pteAla. V zlate knihy psali: vlada se navraci. Jsou §t'astni muti, jejich proste jmeno, kdys dobre pro zly smith, je vichtic Oasu navtdy uchraneno na listu zlatych knih. Jsou §t'astni muti, WastnY jejich podzim, kdyt mladet jasnYch hlav hlasi jim Verne: za vas pejde do zim, bud'te nam dlouho zdrav! Jsou g t'astni muti, kteti mohou tici s prorockYm fismevem: tva stada, rode, nezadavi vlci, that nespali tvou zem! zahubnejSi zbrari, kdyt se ho neutiva s rozumem, net bombardovaci letadlo a te "bezhlave utivani umelS7 ch hnojiv je stejne nebezpedne jako neopatrne zachazeni s vYbaninami." Traktor zprevracel pedu a rozryl a uvolnil humus, to jest tlejici vlaknitou hmotu, ktera vane ptclu dohromady, takte jej vitr mute snadno odnaAet a deSte odplavovat do potoke, tek a moil. Umela hnojiva, ktera umothila pestovat stejne plodiny iota po sobs na temt poll, nedovolila, aby se humus obnovil zelenYm hnojenim. Nemecna peda znamena nemocne plodiny. Pficla chuda na humus je chudd, i na bakterie — nemluve o bezmykenkovitem nieeni bakterii a tital (Botich pluhu) siranem amonnYm a jinYmi chemickYmi latkami. A bez bakterii nemete 133it tedi o zdravYch rc ystlinach. Tak choroby a. g kodlivY hmyz se vrhaji na oslabene plodiny, a vYrobce chemickYch hnojiv, kterY oslabil pildu svYmi 'vyrobky, ptichazi nyni s
otrukkem a jinYmi jedo y atYmi postilkovacimi prosti'edky, aby zabil hmyz a •mikroby. Nemocna. Oda a nemocne plodiny znamenaji nemocna zvitata. Pastviny na celem svete utrpely nasledkem nerozumneho spasani, nedostatku vapna a zapleveni stejne jako orna puda. Jestlite si zemedelska Veda uvedomila pozde, ze travu je nutno pestovat stejne jako katdou jinou plodinu, ncaza:a potrousit ji obaas umelYm hnojivem, vrhla se se sebevratednYm nadSenim do pesteni rostlin a chovu zvirat, poutivajic znOmYch zakont deddnosti. Zvirata, se chovala jen pro obchod — pro mleko, vejce a maso — a o zdravi a odolnosti se nikdo nestaral. JednostrannY chov zvygoval praYdepoolobnost pretiti slabYch jedince z plemene. Nat naiad, tenouci se za yySk tivotni erovni, na'Se rasa nedutivYch filmovYch fanoukal, fale8nYch chrupe, linYch stra y , bolicich hlav — nikotinem povzbuzovanYch aspirants 'na vySSI standard — je vYtvorem a obeti k)atne potravy a neprirozeneho zpilsobu tivota. Deset let namely miliony nezamestnanYch mute a jejich ten a dati co jist. Ale nejsou na tom o mnoho here net y etkna mute a ten, ktell pracuji. Maji site dosti potravy, ale t'patnou — bilY pSeniCnY chleb, z ktereho byly odstraneny klieky a otruby, bud' aby je dostali vepil nebo aby se prodavaly znovu lidern v dietetickYch baliecich proti za.cpe. Jedi mnoho cukru a skoro tadnou zeleninu. Pojidaji exoticke ovoce, ale nedovoli poctivema anglickemu ovoci, aby ciozralo a bylo stejne chutne. Maji importovane maso, zmrzle tak, te se trhaji vlakna a tivna vytede, ale nestoji o deratve anglicke nebo skotske maso. Maji vajialta a vajeanY praSek z Ciny, Polska, Australia, ba i z Anglia — ale velmi pravdepodobne stark net d y e nedele. A k tomu ovtem aSelijake balielty a krabiCky ta,jupinYch dietetickYch ptipravke na zlepSeni plat, odstraneni nespavosti, zvY geni pohlavni sily, zekihleni a tak dale. Zde se naskytuje vlade opravdu problem, kterY stoji za te'Seni. Daleko strakivejk net nasledky valky budou nasledky, ktere se dostavi, nepodnikneme-li nieeho proti ktici se chorobnosti pudy. Jeke nekolik desitek let takoveho hospodateni,a tento ekol se stane skoro nemotnYm. Nesmime ztracet ani okamtik.
KALENDAlk 4. listopadu. Veeirek k pocte "Franti§ek a Franti g ka" potada tad Pokrok Houstonu v sini na Studewood. 5. listopadu. Divadlo "Botendino gtesti" sehraji ochotnici tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas. 5. listopadu. Siavnost odboeky S.A.6.T. v v Needville. Program bude oznamen ptike. 5. listopadu. Divadlo "Bouilivaci nasi vesnice" sehraje Sbor Mladete v Narodni sini v Ennis, Texas. 26. If.stopadu, reszeni scinIze ocibaity &At, T. v
sv. Joseta y e west.