Vestnik 1939 10 25

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, u p d .r the Act of Congress of August, 24th, 1922.

(Wednesday) 25. ii,ina (October) 1939.

ROtNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ye stiedu CISLO 43.

HIED DVACAT171409111 ETOS poprve budeme oslavovat 28. kijen den samostatnosti, anit bychom svou L republiku meld. A piece ho budeme oslavovat!

Zabrali, uloupili nam samostatnost a .tpustoeili lizerni, ale nemohli nam zebrat a uloupit deskoslovenskeho. masarykovskeho ducha a zpustoSit mysl. eechoslovaci maji svaj stat!

Jsou dnes a prozatirn obeany statu, kterY ma sve azemi tam, kde Oechsolovaci tiji. tzemi, jehot hranice nejsou oznadeny milniky, stat, jehot hranice konci tarn, kde konci deskoslovenske„ masarykovska tradice.

Tento pomyslnY stat pojima veecky ty, kteri lutikali ze zpustoeene zeme i ty, kteri snad po desetileti tuto zemi nevideli i ty, kteri ji dokonce vribec nepoznali. bast() se tu setkavam s prislueniky cizich narodnosti, kteri vrti hlavou. a rikaji: "Prosim Vas, co to je s tem'. eechoslovaky? Jak' tvldetni zajiraavy, podivnY narod! Vezmeme ten drobnY lid eeskoslovenskeho pavodu tady v Americe. Plakali nad udalostmi v 6eskosiovensku, i ti tady pevne zakotveni, i ti, kteri jit nejsou nieim spjati s Ceskoslovenskem.

8tvou se a pracuji pro ,csvobozeni teto zeme, i kdyt nemaji amyslu odpoutat se kdy od jejich zdejeiho tivota a vratit se do osvoboteneho Oeskoslovenska. At pra.ci dokonei, at zase tam daleko za vodou bude veechno v poradku a Oaskoslovensko bude svobodne, oddechnou si osvobozene a pajdou zase po sVem tady v Arnerice. Sami to mnozi rikaji Jaky to tvldetni druh lidi!"

Tak ke mne 3i2 mnozi mluvili. A ja, mam vtdy pouze jednu odpoved': "To je prave nas, deskoslovenskY zpasob, naee moralka, naee tradice, dedictvi odkaz. To se tetko da. vysvetlit Nedechovi a Neslovakovi". — A pri torn se mi srdce chveje radosti a pYchou.

Ale mezi nami Oechoslovaky redeno: Ona to neni jen naee osobni zasluha. Ono je to opravdu to, co dokazuje nesmrtelnost ducha.

Do nejvzdalenejtich kraja, do nejprosteich srdci a mozka zachytilo se kus masarykovstvi.

Priznavam, te padlo na dobrou paclu, pripravenou starou tradici, padlo do duet zdediveich po praotcich naei, tradieni, osobitou, onu eeskoslovenskou vnimavost prave pro toto masarykovstvi.

V2dyt' to ani jinak nesmelo bYt. Cot by byl tento velkY duch mel byt dam svetu jen proto, aby dobyl prechodne samostatnosti, aby pripravil jedna generaci sla.vu? Cot mel byt zrozen a mel zas zapadnout?

Dnes, kdyt neni de fakto republiky Masarykern vybudovane, je tu stale potehnani Masarykova ducha. On je to, kterY nas podeprel, kdyt priely take rany, jedna za druhou, on je to, kterY nas drtel, kdyt jsme tapali a nevedeli co bude a co jette orijde, on je to, kterY nas poji a drti pospolu a on je to, kter' nas vede do nov:Ych fat' Dnes Pt se tvori nova vlada eeskoslovenska.

Narod zase bude mit skuteene vedeni, nikoliv

vynucene nepritelem, nYbr2 vedeni mute na'Leh, masarykovskych. A bude to masa,rykovskY duch v nas, kterY narod povede, aby pod novou vladou pracoval, poctive, .houtevnate, obetave bez kritik a reptani.

Co2e to je ten masarykovskY duch? To je: vira, pevnost, zdrave, poctive snateni, rozmyslna, daverivost, sila v utrpeni i v boji, kamaradstvi. To to je.

I kdyt se snad tady nebo tamhle objev• jednotlivec kterY mluvi jinak a jedna, jinak, net by duchu masarykovskemu odpovidalo. To je vYjimka, ktera neni celku nebezpeand. Jak by take mohla? Jak by mohla otrasti pevnym, silnYm celkem? Vtyt' timto celkem a tomuto celku vladne masarykovskY duch! To neni frate, to je skuteenost, tisickrat dokazand a potvrtend.

Nateptavaei ,poclaybovaei, sobci, jeeetnici, ti daleko nedojdou, jell jich par mezi nami. Ti zdravi a pevni a silni ti obdateni duchem MasarykovskYm, ti je vedomky ci nevedomky — premelou, premeni nebo — umlei. Je mohutna vina poctive veci, ktera se tene kupredu, net aby nesmetla vtechno slabe a nezdrave, co by se mohlo v jeji testa vyskytnout.

Je to ride dar, naee bohatstvi, naee zbrari, tento raasarykovskY duch, ktery nas poji a drti a vede k dobyti noveho 28. tijna.

Marie Polenska, Os'. N. R.

Oslava z nelrisnejgich. t" ZNAMNA slavnost v Seaton na podest v pionYra inela krasnY prabeh za pfehojne neasti osadnika tohoto iirodneho okrsku. Nedele 22. kijna zustane krasnou upominkou pro ty stare, ale vtdy jare usedliky Seaton, Cyclone, Meeks a jinx mista kolem Temple, k jejicht pocte usporadal tad Hvezda Texasu Cis. 47. pitpadnou oslavu, v katdem ohledu zdarilou.

Spolkova, nedavno prakticky prestavena sin byla pekne vyzdobena, pied jevietem postaven malt' stolek, na nem velka kytice bilYch rati na poctu pionYriim na vtdy odeelYm a knihou pametni, do nit zaznamenany adaje o zesnulych.

Do etverhranu rozestaveny stoly, k nimt zasedli pionfri a jich mantelky, eestni hoste z osad jinYch. V udanou hodinu zahajen program ParmovYm orchestrem, kterY zahral americkou hymnu. Potom predstoupil obradnik br. Hejl s oznamenim, aby ti osadnici, prebYvajici v okoli padesat let zasedli ku stolu byt' nebyli z nedopatreni vYboru predem pozvani. Predseda radu Hvezda Texasu br. J. J. Mikeska promyelenymi slovy vita stare pionYry i cele shromatdeni, teny a mute s ojivenYmi hlavami v mocriem pohnuti. V zapeti obradnik predstavuje slidne divenky a hezke junaky jednoho po druhem, kteil prednaeeji et'astnou rukou vybrane basnieky, zrovna jako ueite k °slave zakladatelri tamejei osady. Predneseny byly vesmes nadprtimerne dobte, spravne oesky, s pattidnYm

prizy ukem a hlavne srozumitelne. Palmu nejvetSiho fispechu vysloutil si malt' hoSik KlinkovskYch. Jeho basal "Declova zpoved"' — ptednesena silnYm hlaskem, v nalelitem odstupriovani clrazu, vyvolala na oeich mnohYch opravnene zaroseni. Jiste, te detni osadnici v te chvili protivali svoje mladi, ovdovele osadnice svaj rodinnY tivot s milovanym mantelem a malYmi tehdy detmi. Zaver prvni polovice byl pohnutou chvili, mocne na city pittomnYch pasobici a jiste uddlosti vzacnou. Hezka, divenka Ella Orsakova, ptedstoupila se svoji recitaci s kytici v ruce. Jakmile dokoneila, odevzdala ji bratru J. F. 8efaikovi, tento kytici prevzal, predstoupil k prvemu stolu, kde sedela nejstarei, oslavy pritomna pionYrka pani Leeikarova (end stale babieka veku 87 let) a s dojimavYmi slovy ji Zada, by pro vSechny pritomne vrstevniky pre yzala tento symbol vdeku a tatty generaci druhe a tteti. Nekoneeny potlesk buraci dvoranou, po jehot utiSeni spolkoye sestrieky podavaji obed. Bohate upravenY, zahrnujici smakene kure„ peeeni, uzeninu, salat, znamenite Ceske kolade a dorty. PM hostine vyhrava libive 'Ceske kousky Parmav orchestr z Granger. Je ojedineleho sestaveni, ma, dobre hudebniky, zpestruje prednes zpevnimi vlotkami a co hlavniho, ma peknou zasobu starokrajskYch velmi peknYch kusa.

Po hostine program pokraeuje. Na jevieti usedli radovi atednici, okresni soudce Dies, uctenik Hl. tqadovny br. Ed. L. Marek, br. J. F. 8efeik a poradatel. Br. F E Hejl predstavuje ctih. soudce, ktery v kratkem proslovu vzdal uznani deskYm obeanam Bell okresu a poradatelstvu oslavy gratuloval za usport.dani teto neobvykle net velmi pripadne potty tern nejzasloutilejeim. Bratr Ed. L. Marek peknYmi slovy vyzvedl podstatu oslavy pionYra a dekoval za pozvani, by se ji zudastnil. Pbradatel rozvinul svoji prednaeku dle nametu "Prot podivujeme se odvaze a obetavosti prvYch osadnika a pionYra". Po nem pritel na radu bratr J. F. 'Sefaik, tibiatedesatiletY usedlik, narozenY pri Seaton.

Ma vYbornou pamet, podivuhodnou vYrednost a mel zajiste o dem vypravovat. V teto reportati neni motno uvadet celou radu vYznamnYch uddlosti a pribeha z doby prvnich usedlika kolem Temple, teeime se, te naee velmi schopna dopisovatelka sestra Fojtaeltova, nam po eastech "pameti" vypite a neni vyloudeno, te sam br. J. T. 8efdik v nastalem podzimu chopi se pera, a na papir snese vYznamnejei udalosti, jicht byl primYm ileastnikem ci zvedel o nich od souseda. Podobne lideni starch dob bude naei etenarskou obci vitano a jsme si jisti, nal mladi budou historii svYch deal a otca — poudeni.

Poslednim reenikem byl pan Rundus, kterY prednes1 tivotopis rodiny Leeikarovy. Nasledovala veeobecna, zabava. My chystali se k domovu, bychom dojeli za svetla. Ku konci uvadirn, ze shledl jsem na slavnosti mantele F. Markovi a syna, p. F. S. Leeovskeho z Cameron; z West byli tu: bank& P. S. 8' krabanek s choti, pi. HruSkova, Ed. HlavatY a manZele John Kostohryzovi.

Strana 2 EW YORK. — Potopenim briticke valeene N lodelodi Royal Oak nemeckou ponorkou, dostaly se Spoj. Staty na prvni rnisto n.amotni moci jak v poetu tak 1 tonabi valeenych tezkych ktibnikti a malYch oi eu c o ztra'de lode Royal Oak zustalo Anglii pouze 14 bitevnic prvni tkidy, kdehto Spoj. Staty jich maji 15.

Anglie v gak dopsud ma petrkt tolik lodi co Nemecko.

Prairie du Chien, Wis, — Ph i za,•vodech v '"haskovani" korny zvitezil krajan Josef Cifra z Bridgeport. Vylamal 35.62 bu ghl kukutianYch klasü na farme bhi. Ahrensiu lezici severne odsud.

Patih. — Korunni prince bavorsky Ruprecht byl na polske fronte zabit HitlerovYmi gardisty dle zpravy agentury Agence Radio. JmenovanY ba•vorskY princ nebyl ye shone s nacistickYin rebimem a byl zabit stejne jako general Fritsch dle Hitlerova rozkazu.

— Aby bylo pomoheno francouzske hohospodatske reorganisaci, premier Daladier nodvc ustarSich roanika z einne iidil vojensk eslubby. Tyto roeniky byly zmobilisovany pti vgeobecne mobilisaci plied zaaatkem nynejSi valky. Vojaci z roenikt 1909 a 1910 budou prvnimi, kteti budou propugteni.

Podle zprav z Moskvy byla na Urale v kraji Dolniho Tagilu objevena nova lohiska tt§lechtilYch kovtd. NejdUlebite gi z nich je susanske nalezi gte v alapajevskern raYOne. Tarn byla objevena ziatonosna hula v deice nekciika set raetrd a krome toho bylo tarn nalezeno mnoho velkych zlatYch valount. S exploitaci tohoto noveho zlatonosneho rayonu se jib zaealo, phi Semb se potvrzuji prvni zpravy jell° bohatstvi ziata.

Kodari. — Zatibeni danskYch statnich financi mimoi.adnymi yYdaji od vypuknuti valky, ktere jeUe trvale stoupaji, uSini — jak se prosiYcha z inforrnovane strany — v blizke dobe nezbYtnym vyrovnanim v nejake forme, jehto ve statnim rozpoetu 1939-40 ptirozene neni kryti pro tyto neptedvidane v7daje. Poeita, se se ,zvYgenim statnich dani. Prozatim nejsou v tornto smeru je gte ani ueinena,usneseni a od viady ani vypracovany nejake piny. Ptislu gne ptedlohy jsou oeekavany Po prve pro zimni zaseda.ni danskeho id gskeho snemu, kterY poeiria bar ,datkem tijna. laelehrad. — Na svem zamku Tabroku zemi-el nedavno star Y baron James Kavanagh Ballysane, ktery tvrdil, he je ptirnyna potomkern Marie Stuartovny. — V tticetilete valce jeden z baronovYch ptedkt se ptestehoval do Vidne a ye slubbach ra.kouskL'i lio cisate ziskal si jako vojak takovych zasluh, he Ferdinand II. mu daroval krasnY zamek Tabrok Mali v nadherne lesnate krajine v Chorvatsku. Nedavno zasnuly majitel zamku hil na Tabroku Malim jib nekolik desitileti s nekolika vernYmi slubebniky v naproste odlouSenosti od sveta, o kterem necht'el nic vedet. Nedovolil na pidklad ani, aby na mek do chazely nejake noviny. Talc na stalo se, be baron se teprVe v r. 1921 dovedel, he v Serve/lei r. 1914 vypukla svetova valka a he trvala p1-es Styli leta.

I-Iodonin. — Mesto Hodconin je vlastnikem rozsahlYch lesü, ktere Sc rozprostiraji v katastru obce Rohatec v °blast zvane Rortrhanky.

0 tyto lesy projevila v posledni dobe zajein firma Bat'a, ktera ma v dmyslu lesy od mesta Hodonina odkoupiti a postaviti v nich nove tovarni objekty ye spojitosti s nedavno zapoSatYm provzoem v -novena hnedouheinem dole -army Bat'a u Rohatce. Tento navrh byl ptedeslan ye schuzi mestskeho zastupitelstva k nvaze a s firmou Bat'a bude navazano jednani. MSsto bude pravdepodobne uplatnovati smenu lesnich pozemkti, aby totib firma Bat's, data za lesy mesta • Hodonina protihodnotu v jinYch lesich. — Kabdopadne bude zajem ninny Bat'a o koupi lesq -V Rortrhankach bedlive zkouma,n, nebot' odprodanim lesü byla by dana mobnost k vYstaybe novYch tovarnich objektti a tim i zvygeni pracovniho standardu na Hodoninsku.

VESTNIK

Parib. — Leabu rakoviny petrolejem provadi prof. Durand ye Francii. Zejmena rakoviny oblieeje daji pr Y se takto dobre Melt. Petrolej je za tim Ueelem z ylaSt' ptipravovan. *

Bratislava. — V Merpiku u Vranova byla odhalena lobiska rtuti. Podle odhadu odbornikil slibuje toto lobisko bohatY vYnos. Je mobne, he jih v nejblibSi dobe se prikrodi s pomoci nemeckeho kapitalu k tebbe.

New York. — Reditel americkeho ftstavu pro

orientalni badani prof. Milar Burrows oznamil, be objevil na blench Rudeho more velkY stay Ezion - Geber z doby krale Salamouna.

Ptistav pr' pochazi z VIII. a IX. stoleti pied Kristem.

Ve sti'edu, dne 25. lijna 1939.

Pakib. — Eiffelova veb ,je nyni natirana you barvou, ji2 dle odhadu bude spotlebcivano 40 tun. Ve2 bude pkebarvena, tak aby nebyla tak viditelnou pro neptatelske letce v pil.padu naletu na * "* anghaj. Die zprav, d§lYch sem z eunkin gu z pramend, obyeejne spolehlivYch, velka rueke, vojenska, mise ptibyla sem v peti aeropla.nech. Jsou v ni dva generalove a mnoho expertft rtizneho zpfisobu valeeni. Zprava byla ptijata v zdej gich japonskYch kruzich se znaenYm zdegenim.

Berlin. — erricilm je nyni dovoleno koupiti si v obchode jedno vejce, a to je gte phi ptedlobeni ptideloveho listku, kterY Nernce nyni opravriuje k no,kupu temet v gech drulat potravin. Chvastavy Goering nedavno boutil do sveta, he Nemecko vydrhi blokadu deset ha dvacet rokft. Uvidime .

Praha. -- Skladatel E. F. Burian' dokonCil v lete operu "Mary§a", kterou komponoval na vlastni text pcdle slavneho dramatu bhi MrStikt. V techto dnech zadal tuto operu Zemskemu divadlu v Brne, ktere premieru stanovilo na Unor r. 1940. Operu uvede na scenu kapelnik A. Bal.-di:1m, ktery jib nove Burianovo dilo studuje.

Patib, 16. tijna. — Veerej gi nedele vymenili si na,vgtevy bYvalY esl. president Eduard Bend g a nynej gi premier polske vlady ye Francii general Wladyslaw Sikorski. Oba se navzajem ujistili, be Polsko neuzna zabor Oeskoslovenska a Ceskoslovensko neuzna zabor a rozdeleni Polska.

Kodan. — Aby se neopakovala historie z let 1914 ab 1918, kdy byl v Dansku nedostatek hnedeho uhli, jsou nyni podnikany pokusy a dobYvani hnedeho uhli v severnim Jutsku. Toto Jill ma byl michano s uhlim zahranienim. pravne prace provadi velika firma — ktera doufa, be za nedlouho bude moci zamestnati 1,500 delniku.

— ManZelskY parek lvd Solernan a Fatine, chovanY v zoologicke zahrade v byl v poslednich dnech obdaten themi rortomilYmi potomky, z nichb jeden je Upine bilY. Jeho srst je zcela bila, jen okolo uei ma Ivieatko nekolik hnedYch slum. Tento ptipad je v italskYch zoologickYch kruzich pokladan za zvla gtnost mimotadneho vyznamu, kterY povede k nekterYm pokusdm a kiibeni zvehe, chovane v milanske zoologicke zahrade.

— Sedmdesat tun polskeho zlata v cene $80,000,000 bylo sem St'astne dopraveno.

Kdyb VarSava byla vyklizena, ministr financi Matuszewski kazal, aby bylo zlato z polske narodni banky nalobeno no 18 nakaldnich autovzal ssebau setninu vojakft a s nejvet§i rychlosti ujibdel s nakladem k rumunskYm hranicim. Zlato bylo St'astne prepraveno p1-es Rumunskc do ptistavu Constanza, kde bylo naloben° na tureckou &lye neb Nemci upozornili rumunskou vladu. Odtud bylo dopraveno do Syrie, odkud bylo dopraveno do Francie pod ochranou francouzskeho valeeneho lod'stva.

*

*

,tokholm. — Nedavno vykonal pilotni zkou g gka sama o so--ku251etyJilWh.Tatozku be by nebyla nieim zvla gtnim, kdyby se za jrnenem, znejicim anglicky Si arnericky, neskrYval eistokrevny Eskyma'k, kterY je prvnim ptislu g -nikem.syachord,jenbsmiltadlo. White bydli u Amadjuakova jezera v Baffinove zemi v upine pustine. Obchodem s kobi ginami nashromabdil si pekne jmeni. MladY podnikav-7 Eskynaak ma v fimyslu dati sve soukrorne letacllo do sluteb naroda a konati pomocne a yYzkumne lety.

*

*

Arnsterodam. — Podle zprav ti gskYch iistü z Holandske Indie zpusobilo tam pronasledovani uraitych drun je gterek hromadne ptesuny obyvatelstva z toho clUvodu, he pobiti hmyzobravych plazU ptivodilo takove mnobstvi moskytti a much, he pobyt pro eloveka se stal v krajinach nemobnYm. Na jegteky byly uspotadany hlavne na Ja ye Upine honby, nebot' kfibe z nich je cennim niaterialem na boty, bra gny, kabelky. Vyhynuti nekterYch druhU zpUsobilo pak ptemiru zbyteeneho hmyzu.

*

Helsingfors. — Tisice Find v polovyprazdnenem hlavnim meste pro•vedio dnes veeer demonstraci za finsko-skandina yskou solidaritu.

Na velkern namesti zastupy znivaly vlastenecke pisne. Po zapeni narodni hymny tisice lidi volaly: "At' bije Finsko!" Nemeeti iftednici v Helsingforsu konaji ptipravy k dobrovolnernu vystehovani se nemeckYch obeanfi do ti ge, bude-h v budoucnosti rialinno vystehdvani vs' ..k.)ch Nemcti. Viadni mluvoi p rohlasil dnes, be vticice finske mise dr. Juho Kusti Paasikivi nevrati se do Moskvy drive neb bude skoneena skandinavska konference, telly nejffive v Patek weer,

*

*

Londyn. — Nemecka letadla podnikla prvni nalet na dzemi Velke Britanie v pondeli minuleho tYdne, kdy bombovala silne zalidnenou dopravni a prumyslo you Oblast phi Edinburghu a Firth of Forth na vYchodnim polotebi Skotska a pog kodila britskY ktibnik Southampton, jakoh i jine d y e valeene lodi, pti Semb komander nieitele Mohawk R. F. Jolly a porueik E. J. 0'Shea a 14 mun bylo usmrceno a 12 tace zraneno. CelkovY poeet zranenYch udan byl britskou admiralitou na 45 mun. Na naletu podilelo se od 12 do 14 nemeckYch letadel, z nichh nejmene Styli byla sesttelena britskYmi letadly a protivzduchoplaveckYmi dely behem prudke bitvy, jeb s najezdnYmi letadly byla svedena. Nemecka zprava udala, he dva britske ktibniky zasabeny byly bombami adve stihaci britská letadla sesttelena a he jen d ye nacisticka letadla se pohteguji.

LondYn. — Mysli se, be Hitler souhlasi s utvotenim noveho Polska, jemuh, by dal phistup k moci p1-es nemecke ibzemi. Je pry' teb ochoten navratiti 6eskoslovensku autonomii. Ma, jegte jine lakave Ustupky — ptistoupil by znovu k Liez narodt. a byl by ochoten kooperovati s velmocerni na zapacle. Ale hlavnim jeho cilem je, aby sO udrbel u vesla. Nabidne pr Y tajne Anglii a French spojenectvi prat bol gevismu. To v gechno je yypooteno, aby to mein velke svody pro vlivne kruhy Ve Francii a Anglii, kde kapitalisticke kruhy jib pry zaeinaji pochybovati o prospe g nosti dlouhe valky: Kapitaliste v Anglii se boji, be v ptipade dlouhelao trvani valky dojde k velkemu zdaneui kapitalu, kdebto Francie jib drasticky snibila valeene zisky. Anglicke i francouzske verejne mineni je proti jakemukoli kompromisu s nacisty, ale p1-es to, be vojenska situace je pro spojence daleko lepli, nove Hitlerovy nabidky mohou nalezti sluchu v jistych kruzich.

Budapeg t'. — Na konferenci o obchodni dohode mezi Mad'arskem a Slovenskem, konane zde v Budape gti, dog lo koneene k ujednani vYmeny produktfi obou zemi v hodnote $4,000,000 americke meny. Mad'arsko doda Slovensku masa a tukti v teto hodnote a vYmenou za to dostane dtivi, beleznou rudu, papir a celulosu ze Slovenska, kterYchbto veci je v Mad'arsku nedostatek.

VISTNIX

Ve stfedu, dne 25, z•ijna 1939.

OVIIIVACIVEff

Del

ee

Odd Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne -polemiky, poradatel predklada ve smyslu stanov Tiskovenau VYboru k vlastnirnu rosnodnuti. tad Svornest Jaku Zia. 15, Rogers, Texas.

Rad eis. 15 poMdal schazi 8. fijna. Bratfl.

Vybiral a Potival sa slo gli na beeku piva, nase sestry pfinesly zakusky, tak kdo se nemel dobi'e, ten nebyl pelt: men. Pristi sclatze se bude potadat 12. listopadu, pHjdete veichni.

Ted', co horka povolily, bude nam hezky v sini. Ti, co nebyli ye schusi, asi nevi, te naee odbooka S. A. C. T. ma 303 eleny; peknr to poeet, jen kupredu, nejen pro odbotku, ale i pro rad, neb tadnY jiny so nemute rovnat nag SPJST. tubuice jak laci, tak saravn::m vyplacenim pojistek. Nate Jednota nabizi 10 rozdilnch pojigeni, a kck,72, je odporutite svemu sousedovi, bude vam diky zavazan po celY tivat. Tet, clitky yarn budou tehrrat at dorostou, to jste se o ne pcstarali a dali je do Jednoty.

Prot° matky dbejte toho, by van milatkove byli za,opatt'eni. Jak jinak je mutete zaopati'lt, net je dat do na g S. P. J. S. T.. Proto neodklddejte a zeptejte se tajemnika Padu na vYbody, juke ram _zase Jednota nabizi.

Je to va ge, povinnost, jako naee, povinnost. pracovat ye prosp ech S:A.6.T. Dr. Hans Thomsen ,nemeckl:T zastupce •charg. d'Affairs) Washingtone chce nabulikovat lidu, • te vlada premiera a presidenta z Prahy dobrovolne jela do Barlina a darovela fuehrerovi , Republiku. To ten tluthuba nevi? Ze :stava Republiky askoslovenske nedovoluje tddnemu, presidentu ani nahradniku, d.arovani tadneho majetku? Jen zCstupci a senat v hromadne schtzi mail to pra y°. Takove, schUze svoldna nebyla.

Co pres. Hacha byl na ceste do Berlina,,horda loupetniktr byla na, hranicich. Ddle tlu.ehuba Thomsen Ite, to pry Praha vtdycky byla nemeckYm mestem. Jaka, to drzost od vyekoleneho eloyeka. Neni divu, to se dal do shiny vrahfl a lupieu, yedyt' knetna Libuee. oneyuje Prahu co mesto zerne Oeske, vtdyt' kral Karel IV. si nemalo na torn zakladal, to je kralem deskS7m, a to co se tadnemu pied tim nepodakilo, on docilil. V roku 1344 od Papete Klementa IV dostal povcleni zalotit arcibiskupstvi v Prase. Prvnfan arcibiskupem byl na g slaymi yedator, Arnoet z Pardubic. Dale poukazuje ten sluha vrahfr, to prvni universita byla v Prase nernecka a dobi'e musi vedet, jest-li yabec do tkoly chodil, to prvni universitu postavil Karel IV. a v te se uCilo latinsky. Ze tam byl nekter;;T profesor Nemec, to ji neudelalo nemeck.ou. V r. 1409 kral Vdclav IV. dal Nemcurn jen jeden hlas a Jan Hus byl prvni Cesky rektor. To ten tluehuba nevi, to eeska universita byla ut stares, net Nernci si postavili svou v Leipzigu. To asi nevi ten lha',17, to v Prate bylo a je nejvetei slovanske ueeliete sveta, a kdyt ten lots vjel do Prahy, to student v Belehradu a Sofii pokadali protestni demcnstrace, nob taden nezapomene, to Praha jest mesto vedy, praye slovanske vtdy a ne dira koncentraenich tabor: u neb mesto ptieni knih. Kclyby jak kdo byl proti bechinn ,nikdy neupl'e, to Praha je nejkrdsnejti mesto sveta a jen to, te mela lolYt Praha srovnana se semi, pohnulo eeskoslcvenske vojsko po srade v Mnicho ye se vzdat, neb v Prase katd.al some ma cenu historickeu, kaklY.kamen a katda socha ma, vice deny net ce13"7 Berlin, a proto to Hitler zaplati tisiceronascbne. SlovanskY narod se des o7. 71oldat, ale zotroeit nikdy. Nat narod zvitesi ,jen my musime se pheinit a pracovat, at' jest co nejspito. Co dela naee inteligence? Cot to nebyla ten vlast jejich pi'edka? Oas je zde. Vy Blaprobud'te se. Nate vlast volt: Vzhilnieti ru do boje, za, pravdu a pra y° svobady!

Vat at do viterstvi a na shledanou ye streE. F. Voldan. du, 25., v Cameron, Sestry, nezapOmente a prineSte co P. $,

ktera mniete, at' udelame nejake centy. Hudbu obstara Majek a jell() velice dobra orchestra a pri te musi i chromy do kola, jen to zkuste ostat seat, at' mladY neb dedek, jak Majek zadne hrat, katclY musi tancovat. Vag E. F. V. RUZNE VOLBY V ROCE 1940.

Ano krajane, pri gti rok mame velice &Waite volby po celYch SpojenYch Statech. Budeme voliti presidenta Sp. Statt, vgecky kongresniky a senatory. Statni, okresni a mestske redniky ve statu Texas a jinde. KatdY, komu zaleti na zvoleni dobrYch iitednika, mel by sobe vziti volebni listek ke konci prosince t. r. Kdo ma 60 let, dostane Exemption listek, volebniho prava bezplatne. Take ,kdo bude mit 21 let mezi prvnim lednem 1940 a pied volbou, dostane take Exemption listek, bezplatne.

Jscu-li posud nekteri krajane ,co nemaji obaanske listy, meli by sobe tyto hleclet zaopatrit co nejspige, aby take mohli hlasovat, a stati se eleny teto nazi nejsvobodnej gi republiky na svete, to jest eleny republiky SpojenYch states Severni Ameriky. V tadne jine zemi nemaji obeane tolik vYhod. Vatme sobe zasady nazi teto nove vlasti, a pripravme se pied volbou tech rtiznYch iitednikri, abychom mohli si zvolit nejlep gi tredniky teto doby.

Pri vybirani tre,dnikri melt bychom toho dbati, abychom volili do kongresu a senatu takove eleny, kteri by n'am slibili pracovat pro znovue•izeni nati stare vlasti, eech a Moravy.

Take poslanci do statnich legislatur a do statnich senatil men by bYt vybrani z takovYch lidi, kteri by slibili syYm volietm pracovat s nasi narodni vladou ye Washingtonu, pro osvobozeni nati stare vlasti a Polska, od Hitlerove bandy.

Z geografickeho postaveni vidime, ze zakladatele nati stare vlasti velice chybili, to sobe nezabrali kus zeme, spojenY s brehy more, aby mohli neodvisle na s yYch lodich obchodovat s celYm svetem. Jak jsou tam dnes obklopeni se vtech stran nesvornYmi sousedy, i pri Apinem osvobozeni budou vtdy odkazani na dovoz a vYvoz pres Nemecko, ktere samo bude ureovat cia dovozu i vYvozu.

Dle meho nahledu, kdyby to bylo snad nekde v Rusku aneb v Brazilii by se dal zalotit nov3i stat, kterY by poskytoval vice vYhod pro na g narod do budoucnosti.

Pri te dnetni nernecke nasilne mnotitosti, za pet set let neb za tisic let oni pohlti celou Evropu — ty male narody se neubrani. Jak padlo Rakousko, 6eskoslovensko a Polsko, take oni budou pokraeovat s ostatnimi slabYmi sousedy. Vg eobecne ten lepti lid nemecky sobe toho nepreje, ale vtdy se najdou takovi spiklenci jako byl kaiser a je Hitler, kteri ziskaji rtznYmi vYhriltkami a sliby ty hlavni vtelce nerneckeho vojska na svou stranu a pak umleenirn tisku a slova obalamuti obecnY lid, te oni jej chteji a budou chranit proti zlYm soused-um, kteti jej utiskuji. A ten v geobeenY lid skuteene pravdy se nedovi a vyjde-li nee° pravdy na vetejnost, ten kdo je odkryl, zaplati to tivotern aneb talalem. A tak lid nemeckY je stale mamen a balamucen nesvedomitYmi vrahy a lupiei, ktetl pracuji ne pro celY narod, ale pro svilj osobni zisk a osobni slavu.

Ty male slovanske narody ,jako eeskoslovenskY, Polsko, Jugoslavie a jine mely by se spojit pro sebeobranu nerozdilne, bez ohiedu na, ty rilzne nabotenske a politivke nauky, a spoilt se se socialne-demokratickYm Ruskem pod velikou slovanskou republiku Evropy a Age. Pki takovem spojeni mely by vice vatnosti pied jinyini narody, a ty zerne, ktere dnes oni ob7;Tvaji, poskytnou jim vegkere zdroje, ktere priroda bohate ulotila k poutiti pro yetgi blahobyt lidstva.

Take u nazi S. P. J. S. T. prijdou nam driletite volby nejen u take u hlavniho radu, kterY ma bYti odbYvan v meste Taylor — jak obyeejne v Cervenci Die meho nahledu hlavni uradovna mela by ureliti nejblit41 tYclen pied anebo po

raura ku mesice v mesici zati aneb kijnu, kdyt jig to slunako podina se chYlit vice na jib a nevydava, tolik toho zbyteeneho tepla na nage lidska tela, a je take dost Casa od te doby upravit nove stanovy, ktere obyeejne v platnost prijdou at 1. ledna pri gtiho roku.

Pozoroval jsem jak posledni sjezd v East Bernard pocenim vyhrival v gecku energii mnoha elenti, takte mnozi byli jako zmalatneli ye svYch 'Teach. Seal jsem s bratrem Jos. Du gkern jako dva prvni predsedove hlavniho radu hned vedle hlavnich incednikti — ono misto bylo na severni strane sine — a vzduch horkY vanul od jihu Primo na nas pres snocene obecenstvo. Ty yYpary poticiho se obecenstva z cele sine hnal vitr Primo na nate okoli, takte sjezdovY predseda i rnistopredseda east° byli jako zmalatneni, cili horkem vysileni. Kdyt byly ramie ()talky probirany, take mnozi delegat v torn horku chteli se ochiazovat ledovYm pivem, ktere eepovali na vYchodni strane sine, byli unaveni a nebrali tolik zajmu na jednani, jak by snad byli brali pri chladnejgim poeasi. Vim, te to bratri East Bernardeti dobre mysleli a te uctili celY sjezd dle sveho nejlepgiho dobrozdani, ale kdyby byli delegati sedeli obracene proti yam a to reenicka tribuna byla na jinni strane, nebyli by v gichni tolik horkern trpeli.

Take ten bar s pivem mohl bYti mimo sin.

Ty pivni nalady nikoho neposili pro pravou \rec. Dle meho nahledu, kterY nikomu nevnucuji — ye spolkove sini a v sini sjezdove mohla by bYti dobre upravend limonada, a mekke napoje, ani eistou vodu nevyjimaje, a vegkere tvrdgi napoje mohly by bYti ve vedlej gi mistnosti. Doufam, to nati elenove pcchopI mtj dobrY umysl pri eteni techto radkri, v tom samem smyslu jak moje mnoholeta zkutenost sjezdovYch schtizi mne naueila — a te mne nezazli moje dobre minene nahledy.

Take upozorriuji, te pro pri gti statni volby meld by bYti navrteni na demokratickem listku nekteri nazi de gti pravnici a prvotridni u&tele a ueitelky, obzvla gte v teto evropske yaleene dobe nati lido ponejvice vateni od americkeho lidu pro sve demokraticke smYgleni.

My vime, a oni vedi, to kdyby byl Wilsontiv plan Ligy narccla americkYm kongresem prijat, te by nebyli Japonci zabrali Mandturii, Italove Abysinii, Hitlerovci Rakousko, 6 eskoslovensko a Polsko. Ale byli to republikani spojeni s nespokojenYmi demokraty, kteri zavrhli pristcupeni Ameriky do Ligy narodil, a tim bet Ameriky Liga stala se popelkou. Wilson a Roosevelt byli nati pratele — a pratele pro sebeureeni malYch narodt.

Mnohe Rooseveltovy Wally se neosvedeily, ale jine zase prospely vice velke yetgine americkYch ()Want, net veechny zakony upeeene republikanskou stranou ad doby Wilsonovy.

I. J. Gallia.

Tak na to hledi Va g, Z Atelieru.

Mani' Claudius vedl si do atelieru kritika Cypriana a kdyt tak gli pa schodech vzharu, vypravoval mu: "Vite, kdyt mare v sobe pet, test piv, to se mi to nejlepe maluje. Ale vice nesrnim. Jak jich vytahnu sedm, ut jsou to kYee." Dogli do atelieru, malir Claudius ukazal na rozvegene obrazy a povida: "Tak co tomu rikate?"

Kritik Cyprian chvili prohlitel malby a pak rekl: "Nemel byste tolik pit, mistre."

PeratenY strom znoyu zapustil kcierty.

Ve statku Ladislava Peroutky v Kolenicich na Lomnicku pri stavbe stodoly skaceli pied nekolika lety starou jablori. Vykopali ji i s koreny a odtahli za staveni gte. Na jablori se zapomnelo. Strom, kterY ma vet ginu korentt mimo ptidu, zapustil nove koreny, na jare rozkveta a dal,/ ovoce. Letos ma tolik krasnYch jablieek, te to at prekvapuje. Shoduje se to se zkugenosti zahradnikri, kteri omlazuji stare a malo rodici stromy ptesekavanim Usti kotenA.

Strana 4 Houston, Texas.

Mill dtenati:— Po pfedteni kniledky "Verni zristaneme" s obsahem "Ceskoslovenska, zahraMen' akce" pro "svobodne Ceskoslovensko svobodne Evrope" od autora p. Bohade Bened.e, a vyslechnuti ptednakk krajanii ze zamoti phjetYch, — anglicke fedi se vyslovujice) "I pledge allegiance to the flag of the United States of America and to the Republic for which it stands; ONE NATION indivisible, with LIBERTY and JUSTICE for ALL." A to jest mill' zaklad a podklad, na neml stojim zde a tel i se vzhledem ku osvobozeni lidu v neosvobozene a bezohledne ujatmujici Evrope, — a tedy ptam se, prod ma stati Ceske Narodni Sdrudeni, Sdrudeni AmerickYch Cechoslovakri v Texas, Sdruleni AmerickYch Svaz 6esk3ieh Katolikri, Narodni Jednota 6eskoslovenskeh Evangelikil v Americe a snad jedte jina "sdruleni" neb t'sbalky" a prod ne jedna pevnost, — "We — All Americans"?

Svobodna Evropa neni jen v zajmu lidu tam bydliciho, ale v zajmu celeho sveta, tedy i v zajmu natich vlastnich sousedii, s nimiz pospolu zde ye Spoj. Statech 2ijeme. Tito nag sousedy v poetu .okolo 90% sympatizuji s lidmi nyni v osudu bYvale Republiky Ceskoslovenske a s radosti pfevalna vetSina by jiste se podilela akci neb na einu, smetujici a yedouci ku osvobozeni nejen 6eskoslovenska, ale i cele Evropy, a eechoslovane NEBUDOU a NEMOHOU bYti svobodnYmi s demokratickou republikou v neosvobozene EVropo. (Vizme Benede "za svobodu a samostatnost Masarykovy Ceskoslovenske Republiky ye spisku "Verni zristaneme").

Vd'ecka shora jmenovana sdruieni jsou cizim pfibytkem a neamericke prisobnosti pro nak sousedy a vSecky vychazeji vstfic a uchazejice se o podporu jen u •Ameridanti slovanskeho privodu a my Slovane, ve shora jmenovanYch sdruIenich (jako2 snad i v jinYch), se zylaSt' zyYdenYm zajrnem pohlilime pies a za hranice Spoj. Statti, nikoliv jako "jeden narod nieim nerozdelen" — "as one nation indivisible" — ale ptedne a na prvnim mists jako sloZky neb east naroda. Ktera jest lepdi?

— Zvitezime!?

Jeden 61rian dal "nam" na osvobozovaci akci snad $100. Dali jsme "jim" aspori $1,000 na ten samy Ude'? Prod ne tedy, "We — All Americans" jako jeden narod nieim nerozdelen a rozdilnY, abychom stall jako "We — The People, — of the Universal Kingdom in Brotherhood of Man"?

Jsem si pine vedom dneSni doby, v ktere jsme uvadeni ye zmatek zachvaty alisne a svadejici propagandy a ovSem, — i my se chapeme podilu, abychom nezristavali pozadu za ostatnimi. Zachovati se v celistvosti jako jeden narod nerozdilnY znamenalo by konec propaganda a taktel i politiky a nelli se tak pozname a zachovame se, budeme se kiititi syYm vlastnim rozumem, pfipravenYm ohnem misto moudrosti a laskou. Vyjactfujeme se z velke pievahy na podklade citovem a vdecky steely propagandy jsou vrhane smerem, aby se dotekly nakch cite a °lidera, "naSe" steely nedotekly se cite vdech, tedy je vrhame tam, kde poeitame, le se potkaji se zdarem. Zvitezime?

Slovanu jest odkazano daleko vydSi sprava a dedictvi, nelli se poniZovati propagandou s p3litickYm zajmem a to pozname, v tale toho litovano bYti musi, ze sahnem k proliti krve a kablodennim pomlouvani, souzeni a proklinani sveho bratra. Propagandou vdak nezastfeme pravdu na veky.

Ze Slovanil budou obsazena mista spravcri v udileni demokracie vSemu lidskernu pokoleni a nebude to, bohuZel,.oeskoslovenska republika, ani ktera jine politicks sloZka, ponevadZ budou zapomenuty. ena Slovanri ma tu vYsadu polehnani roditi syny a vychovavati mule k lizeni demokracie sveta nikoliv na citove &oval, ale v hluboke moudrosti a na vysoce vyspele duchovni rirovni a neZ-li tak se to pozna, obeto-

VtEITNIE

vani syna, mulri a deti doprovazeno bude s pladem a hortYm utrpenim i l'eny Slovanil v Ceskoslovenske republice.

Slovanrim ,jakoZ i cele Evrope, svita den osvobozeni, nikoliv vdak ye znovunavraceni Ceskoslovenske republiky, aby ta se stala faktorem neb einitelem v osvobozeni oele Evropy, ale faktorem, jen s Ucty k principu demokracie nebildu jmenovati. byti na mem mists, jiste by se ptal: Prod ne "We — All Americans", abychom se poznali jako "We — The People All Over".

Jestli nade snaha a umysl ma spodivati na podklade sloIkovem, jak mtiz3iame odekavati vYsledek nad -drovers °pet slolek? PtirozenY zakon neb potadek nas neklamne udi, to osel nesplodi nic nad &oven osla, ale my se Zenem celou parou k tomu till s pfedse yzetim, ze splodime JEDNOTNOST, princip demokracie v Ceskoslovenske republice, zatim my sami co dinitele stojime v akci na podklade slolkovem na misto na podklade jednotnem, vaech a jakYchkoliv slclek prostY. Osel nesplodi nic nad -drove riosla, a my nejsme v torn zakonu 2.adnou vyjimkou. Faktor neb einitel na podklade slo2kovem nemile nic jineho splodit zase \roc neb ptedmet ku razsloZkovani, k rozdeleni.

A je-li roz-slotkovani neb rozdeleni zarukou opravdove demokracie a trvaleho miru? Jest-li neni, vitae tedy co piedstavujeme s natimi sloZkami a co delame? Nejsme my snad yeeci Slovand snadelivi? Zvitezime?

"I therefor pledge my allegiance to the principles 4f democracy and rededicate myself to maintain the democratic spirit and form of government in America and the world all over."

A. V. Mikeska.

MENACE.

Ray Tucker, Washington.

Hitlerova moc nad nemeckYm narodem byla silne otiesena praktickYmi nasledky alliance s Ruskem a sovetskY hrozici pochod na VYchode. Mocni industrialists se obavaji pilchodu komunismu do nemeckeho pohranidi.

A to die na gich diplomatii je hlavni motiv za nedaynou berlinskou snahou o okamlitY mir.

Junkerove ve VYchodnim Prusku meli :azke svazky, jil" po =oho roku s bohatYmi Polaky, a to jak spoledenskY, tak hospodatskY. Krevni svazky stavaji mezi mnoha vynikajicimi rodinami na obou stranach hranic. Nemedti majitele pozemkil hledi postratene na to, jak v Polska rozdeluji pozemky bohaeti a to jen nekolik mil dolri od nich. Sovetki uchvatitele davaji praktickou ukazku jejich theorie jak zbavit aristokraty jejich majetku a ptedat jej lidu. A to mule bYti nakatilive. V Nemecku samotnem Hitler utvotil ttldu lidu, ktera povaZuje kalcleho, kterY vlastni dollar. za neptitele.

Junketi (bohati statkall.) se obavaji, to nemeckY lid je zralY pro komunismus. Zvladte jestli Spojenecke o '.uSkrceni" bude plidinou bidy. Za tou pfieinou vrstvy, ktere privodne vitaly Fuehrera jako hradbu proti "ruclemu nebezpeei" ted' se bouti proti jeho cizimu programu. Oni davaji piednost miru se spojenci net obeanskou valku. Dle iisudku jednoho z nakch nejlepdich Hitler stoji na rozhrani, drte v ruce ruskou bombu. Nebude-li videt jineho vYchodiska, tak ji hodi. Co on minil bylo to, jestli spojenci odmitnou rokovat o miru a jestli komunismus se bade shit v Nemecku, tak Vricice vsadi Ndechno na vde znidujici valku. Nasledek mute bYti komunisticke vzbouteni v Nemecku a roz, difeni sovetske filosofie ve Francii a pravdepodobne v Anglii.

To je ta hrozba, ktera leaf hluboko za sta.vajici vojenskou nemohoucnosti. Vlady, anglicka a francouzska, jako i tamni majetna, tfida musi se rozhodnouti: bud' pro mir s Hitlerem na zaklade zachovani sebericty (a facesaving basis) aneb musi dent vyhlidce na pine hospodatske a spoledenske rozvraceni die moskevske formule. A nezapomerite, ze to byl

ye sttedu, dne 25. tijna 1939. strach spojenct o ptiputteni Ruska do zapadoevropskYch zaletiitosti, kterY zamezil pokus dostati je do alliance s Anglii a Francii.

Z Houston Post ptelotil: J. L. Brenner.

Manor, Texas.

Ptedem pozdrav vtem co radi etou a take redakci. Aby si lids nemysleli, jsme zde uschli, kdyt takove sucho potad ne a ne prkt.

Ut muj synek zabil hadisko a dal na fenc, kdyt to tak nekteti yeti, ze to pomrite, nebot' to statieek Bartot radii, a vite, ja rada vetim tem starym lidem. To budeme eekat jak to dopadne. Urody jsou tu bidne okolo rids, my mame 43 akru to kralovny nasete a udelali jsme 3 baly, cot nestoji ani za tu praci co elovek tomu (la Jineiho krmeni se udelalo na to sucho dost.

Vyjeli jsme si do Jourdanton navetivit nase ptatele a kmotry Karel Beliekovi start' a stavili jsme se v meste Jourdanton a to vite jak to v sobotu bYva, znami i neznami. Co tak stojime's pi. Herminkou Vranovou, tu ptijde pi. Frances Ktemenkova, mils dopisovatelka do Vestniku a tak jsme se seznamili, a tegi mne to skuteene, to jsem Vas mile pi. Ktemenkova poznala osobne. Te2 mnoho druh'ch jsme poznali, ale chyba, ja jsem nemela tak nahonem tutku pti sobs, abych si mohla ta jmena napsat. Jedno ale teknu, to jsou tam dobrosrdeeni lids; a milj stars' vas v'tecky vzpomina, to mel s vami epasu at moc. Blitilo se k vederu, kdyt jsme dojeli k domovu rodiny BeliekovYch, nevedeli, to ptijedeme. Ta dobro, dueiaka, pi. Beliekova stala na dvote a hledela kdo se to tene. Radostne bylo nate shledani, neb jsme se nevideli 8 dlouhYch let. V nedeli po rannim Case se zadali sjitdet deti Beliekovi: Henry Beliekovi, Alfred Mannovi, Joe Kovatovi, Joe Vranovi a ditky a net jsme se nadali, ut byl eas, volali, k °bed je hotovY a to vite, ze se neda Zadny prosit.

6as nam uletel a byla svaeina zas a k to ptijeli Charlie Beliekovi z mesta Jourdanton, kde Charlie vlastni gasolinovou stanici a jeho mile tenueka je uoitelkou. Ze honem se mime spravit a jeti s nimi, ze se pojedeme podivati na La Paritu a potom k manteliim RipplovYm. Oprairdu nas teeilo se seznamiti s nimi a staienleou Ripplovou. Skoda, to jsme se nemohli dele zdrtet. Ja mam velice rada ty statenky, ony vedi aspori nee° vypravovat. Tak yam srdeene dekujeme, Charlie a Hendrueko za vozeni a BeliekovYm stareim tet srdeene dekujeme za vte, co pro nas Dostali jsme od nageho syna Rudolfa z Kalifornie, slibili nam, to pkijedou zpatky a budou s nami farmovat, ale to neptijedou. Pisi, to tam dojel jeden elovek od Taylor a pravil jim, le je to tu hodne zle; ale lidieky, jen kdyt to neni jests horei. Divim se takovYm lidem, to jak nemtte hrabat katdY rok, tak ut je zle.

My jsme spokojeni, kolik je toho tolik, ale jedno ieknu, to kolem Taylor, Tex., nerd to tak epatne jak to nekterY mluvi. Prod? Proto, kdyt tam maji zabavy napotad, jsou veseli a schazeji se veichni dohromady, tadnY nenatika to je zle. Mrij starout tesati a ja s detmi farmuji, tak to vtdycky nejak protloukame, ale natikat nemriteme, to by nam bylo jen kdyby chtelo preet brzy. To je na ge ptani, a to lasky vice mezi lidmi! Ale ta laska vymira.

Jests slovieko Joe Vranovi, to ten mrij staroue se chysta na ty jeleny tam k yam. Tak Jotko pozor, at' nine nektereho poelet, ale ne potom kayota na misto jelena.

S rictou jako vtdy, Rozalie Mogonova.

Marnotratna tena

"Ja se jen divim, ze ti tvrij mut da po katde znova penize. Jak to delay?"

"Jednodute," tekla pani Lola, "vtdycky mu oznamim, to ho opustim a odjedu k mamince.

A to mi po kazde straene rychle vyplati cestovne."

Ve sttedu, dne 25. tijna 1939.

PRO PATRICA LACRIMOSA. Jiz ptiati nedeli, dne 29. kijna sejdou se krajane z Houstonu a okoli na ner:dni slavnost pokadanou tedem Pokrok Houstonu, jejit sty vYnos ptipadne naaemu Svazu AxnerickYch Cechosloven v Texasu, jehot zdatnou haluzi je Odbedka Houston. Ne tedy pro nes, ale pro naai starou domovin y , lkajici, jet je sevtena pasty zbesilce a nesilnika. Je ji potteba pomoci, aby se mohla vyprostiti z tech drapil ji svirajicich. Ike komu se ma obratiti, net ku syYm rodnYm detem tady za motern, k nam obraci prosebne jak matka ku s yYm detem sve eei, k nam vysila sve belestne steny. A Ceske, Amerika rada, z celeho srdce ji pomu:?'e v torn nerovnem zapase, aby byla zase svobodnou, volnou, aby Ceske mluva a zpev hlaholily vesele v to krasne zemi, veneene chlumy hor a protkane sttibropennYm.i toky. Zase zattepota se vlajka to stare Oechoslovaki• od S'umavy at v nejzazai kout Karpat, od stareho sidla Slezanri at po Vah, 'Cechy, sesterske Moravenka, vkly tak drutne a verne se pnouci k Oechii, Slersko opevovane Petrem Bezrueem a i ta Slovae, jet se dala oblouditi slovy svych nehocinYch Oulu, uchyli se vae pod jeden budou spjati jednou paskou celistvosti, peskou bratrske drutnosti velke vetve slovanskeho pne.

Ve spojeni je sila, nesvornost pkine:sla nam doeasnou perobu, ve svornosti se z ni vymanime.

Ab7,, slavnost zaskvela se v lesion. bude zpesttena takovou kresnouThroU, jeji namet le vzat z vesnickeho tivota naaich •visek. Del je poloten v dobu, v nit atedre ruka p•irody odmenila ne.mahu rolnika, kdy zlate klasy jsou pokoseny a svezeny do stodol, kde na mlate pod Udery cept mlatcri vychuli sve., zrneeka, aby pak ve mlYnici za, klepotu vodou pohaneneho kola vydala sametove hebounkou a belonkou moueku na ten boti chlebieek, jeene livance a nadivane posvicenske kriace. Pro slinky zbude zadina, kravieky ye chleve pochutnaji si na nove otrubove michanici, zkratka Yae se bude podileti na darech beti rirodiekv.

Proto v tu dobu bYva na venkove veselo, v lice vaiech, mlad</ch i starch vloudil se jas piesu a je-li elovek vesel, tu se mu chee zpivati, je ba v3"Tbuch blaha a radosti. I ty slinky kdeel veseleji, kohouti radostneji•kokrhaji, je veselejaim rtani koni, bueeni dobytka i chrochteni a kvikot to ualpane, netuaici, ze v nedlouhe dobe ptispeje s yYrni tiviatky ku oslave, kdy svou telesnou schrankou o posviceni a pak pozdeji na ve.noce pkevede v po5.;mrtne metamorfose v cmamne vonici jaternieky, •elitka a jine oblatujici krme pro sve hostitele.

Kdyt je riroda sklizena, slavi ji vesnieane pantata, panimema i chasa. Kde kdo se teal na obtinky. devuchy i aohaji daji v tanci pti muzice prrichod vie veselosti, Mu mladost — radost', pantata si take skoei s nanimamou, dobre papenidko a eizna chmelovina .pak ptispeji zvYaeni a udrteni yeseli.

Ptialy tne, nastaly obtinky, jedno se pcji ku druhemu.

Kosy ty jit finei, tencia, zpe y zni vesele, brzo boti Urodieka na mouku se semele.

Hospodyne z "nove" bude peel chieb, stodolou se nese, cepti ryeny tep.

V tu veselou dobu vhroutil autor hry "Vesnice zpiva" ten kresne setkanY dej, vyzdobiv jej jeate malYmi romancerni Lasky mladYch venkovskYch lidieek. Leska buji vaude a v kaldem ease, je alfou i omegou tivota. Mate takovY vesnickY aohaj odolati privabum to rnlade deyuchy, jejt jej doprove,zela na poli pti koseni obili? At' jit ma modre pomnenkove oei, eerne a jak trine hluboke, dovede jimi mladence uhranouti. Nejcitive pokukuje po tajmu na rd, jeji hezounke rdici se tva •ieky, na dale pate, pornahajici tak hbite pii svazoveni snopri povtisly a i kradmo spoeina zrakem na jeji

VtSTNIK

Strana 5.

druhYch pilvabech. Nekdy se trochu gicadli, die stareho potekadla, co se akedli, redo se me.

Vyviji se tu malt' romenek ktsky, kterY na konec skonei u ()nate. Vaechnu tu idylu vpletl autor v dej hry, zpestkil zpevy, zobraziv tak poutave raciest ze titi na venkov'e. Vi jak se ta mlada vesnicke chasa obeho pohlavi tag na muziku, na taneeni. V kole mute takovY yesnickY aelaaj piivinouti riteji ku svYm mocnYm plecIm svou vyvoenou, pociti vineni jeji dmou- cich se Hader a usouditi, ze ji neni nemilYm, kdyt se snati vyvinouti ze stiskri jeho svalnatYch pazi. Navazuji se pH 'tom znamosti, povstavai upevriuji v tom taneenira reji. NCkdy i ta obstarotne srdce vzpla,nou, vdoviece zaplanou tvate nachem, kdyt i u ni se zachveje ta tajemna stru.neeka Lasky. Nebudu zde lieiti ani struene podrobnosti deje hry, pkijd'te a uvidite. Hra speeiva v rukou dobrYch hercri, pokochate se pohledem na naae ladne a mladinke stepile hereeky, ktere na prknech jevitte vyhliCi jeate privabneji, mlade damy upozorriuji, Ce ve hte vystoupi take mladi hazel herci.

K 'tomu pekne, ladne zpevy, tak je o poveseleni se postarano.

Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, mill piatele zdejei i vzdaleni!

JeSte jednou yam v'Sem ptipominem Holloween taneeni yeeirek v Sokolovne, v nedeli yeaer 29. kijna, pri dobre hudbe. Srdeene vas vaechny z yerne k yelke ii6asti, a pCejeme si co nejvice ustrojeni v maskach. 3 ceny v hotovocti budou rozdany a "dvetova" cena bude take desdna. KaldY k ni bude opra.vnen, kte-. rjr si zapPati vstupne u dveti. Zabavni vYbor se o vae delete stare, by vae bylo y e vzornem •adku.

Sestry kucbatinky si vezmou navatevniky v pedi v jinern .tmeru, jeviate ukoji zrak a sluch navatevnittl, jcjich vYrobky chut' a eich i zrak, irtoku na t:/to tti smysly se tetko °doleVa. a nee chvalne tviCmY bar je neodolatelnym jako oasa poutnikii .na pouati. Oeho ize si vice tedati?

East Bernard, Texas.

Ctene redakce!

East Bernard je male hnizdeeko, ale stale se tam deje cos noveho. Protote je to vetainou zpreva dobre, tak ji posileme do eeskeho sveta. Byla u nas Ceske, veselka. To samo o sobe neni nic noveho, svadeb je ted' na podzim stovky, i deskYch svadeb. Novinkou je, to se u nes tenil Oldfich s Botenou. Ted' yam staraim napadne ten elenek, kterY bYval v eltance na deskYch akolach, elenek z devne Ceske historie, jak knife Oldfich lovil v lesich se svou druCinou a jak pti jednom potoku uvidel tam devee, ktere bylo krev a mleko, jak prala predlo. Na prvni pohled se do ni zamiloval. Kronikat Kosmas poznadil, to byla postavy kresne, snehu belejai, labute jemnejai, slo noviny stkvelejai. Byla jen prosteho selskeho rodu, ale byla z toho brzy svadba, udinil ji svou knetnou. To je jen povest, nikdo nevi zda pravdive, ci ne, ale u nes se brali Oldfich a Botena doopravdy. Pted ()harem v naaem ko-stelieku si slibili vernost a lesku do srnrti nej-delal. Byl to Oldtich Hlavinka a Botena Lajt- • kep. Ze to byla nejen dle jmena, ale dle skutku svadba Ceske, dokazuje sbirka uainene na, svadebnim veseli v dome rodiell nevesty ye prospech osvobozovaci akce Texaskeho Sdruteni. Ueinena byla na podnet otce nevestina pana Jana Lajtkepa a odevzdena pokladne mistni odboely Vynesla $28.20. Ptispell nesledujici: po $2.00 novomantele a jejich rodide Jan a Filomena Lajtkep a ikehot a Vlasta Hlavinka. $3.00 dal houstonsky host pan A C.. Myslivec, dalai dva dolary Jos. C. a Anna Hlavinka, po $1.00: Jos. Derriek, vlp. J. C. Kunc, R. B. Boettcher, E. E Otto, Dr. J. D. Schuhmann, J. J. Vacek, F. V. Hlavinka, Fr. Malik, Jan a Mary Pileik, po 50c: F. J. Pildik, V S Hlavinka, F. K.Hlavinka, Aug. Poessel, pi.

Anna Malik, Julius Hlavinka, pi. Joe F. Semer, pi. Frantiaka Faltysek, Vilem Lajtkep, Ignec Stavinoha, 40c dala pi. Antonia Hlavinka, 30c N.N., po 25c: Fr. Pecheeek, Chas.

Mazoch, Alfons Lajdolf, Jan Mynatik, Jan Blatke, si. Margaret Somer, Fr. Pileik, Aug. Pildik, Jakub Hlavinka, Jim Malik. Sbirali starosvati Jos. C. Hlavinka a Jos. Dorriek ml.

Vaechna Best jim a atedrYm dercilm! Ono to jde, jen se nebat a pokusit se. Najde se Bost dobrYch lidi, kterYm neni jedno, co se deje s naaim narodem. Nedevame to do novin z nejake chvestavosti a chlouby, ale proto, to ta kove svadba je utitkem a prospechem pro nes zde a pro nea lid za mokem. Lid takovehe smYaleni nezahyne a tak koneene "zvitezime"..

Viterstvi vaak nikdy nespadlo do klina bez J. C. Kunc., obeti.

Hoste budou uvitani bratrern niedsedou fadu Pokrok Houstonu, Frank Olexou ml. Ptedseda naai Odbodky Houston SALT. promluvi pak o neeli tete §estranne organisace. Jak z prmramu uzkite, je v poledne obed jaterniekovY s vYberem jinYch chutnYch potivatin.

Tento jidelni listek poalreme Nemeikrim do Berlina, to bude na ne pusobiti desiveji netli salvo, 7 baterie 14 p alcovVch del. Dastanou zlost na Hitlera a budou'zpivati posmeane: "Deutschland, Deutschland Lieber alias, aber was giebt's fuer uns h•er?

Ersatzstoffen, grosser Dales, fuer Fettstoffen hab' wir Schmier!"

Ptijd'te v'aichni, kdot jste aechoslovane v Houstonu v nedeli do sine tedu Pokrok Houstonu, ptineste tu malou abet' na, oltat osvobozeni naafi stare oteiny, bude to ndplasti na rany jet: utrpela. Ptedseda SAOT., hr. Vlad.

Maudr, nedavno se vrativai ze stare domoviny, vylial vem po clkvadle sve dojmy z pobytu tarn.

Tak nezaromerite, jit nedeli, dne 29. tijna a ne, to je jen tak CeCeno mimochodem k tvarovani se sklameni, bez portmoneeky, jelit obsah !elide tim kouzelnYm kliakem otviralici vem cestu ku vaem tern radostem, ku pobaS. P. StudnienY. veni.

Houston, Texas.

Musime ptiznat!, Hodne lakoty v dobe tak vatne, kde jsou lide penhYrni figurami a kde za mnohe nekdo jinY, (snad tady) plati. S takovYmi na torpedovanou led', aby poznali cenu tivota a svobody.

Sestry, Mikeskova a 1,Vondraaeva, jsou to smutne vidiny a tim vetai pomer dneaka a minulosti, kde Ede pri navateve jeden druheho radcsti plakali.

OeskY Den v Dallas nebyl ten, na jakY jsem se teail, co ptiainou?, vedi bozi! Red se schazim s lidmi a s novYmi navazuji.

Hamusek.

tad techeslovan cis. 40, v Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Bylo mi natizeno, abych oznamil ve Vestniku, abyste se bratti a sestry dostavili v plnem poetu do ptiati schilze, totil 2. nedeli v listopadu, neb mime driletite jedneni. Bude volen v listopac •ne schrizi Ciditel sine a pak ostatni ritednici navrteni a v prosincove schazi voleni. Tak na to nezapomerite, bratki a sestry! S bratrskYm pozdravem, E. K. HajovskY, taj.

V sobotu naae All City Band byla v Dallas,, kde se na Statni vYstave, podilela na kontestu. a hreli ten na Footbalovern zapasu. I nea hoch.

Edward do ni path, hraje na slide trombonu..

Kterou cenu obdrteli, jeate se nevi. Od nes a Fort Worth jich bylo 70 akolekti.

Talc pro dneaek knodirn; bylo by jeate vice co psat, ale to si necliam na podruhe: S pozdravem na redakci a vaechny ptatele a etouci Vestnik, zilstavam Vase sol7olska dopisovatelka, Millie PPleaek.

Washington. Nejvyaai soud uvolil se prozkoumati a rozhodnouti o dvou protitrustovYch ptipadech, tYkajicich se talob, ktere vznesla vleda proti sttedozepadnim olejetskym spolednostem a mleenYm spolednostem v Chicagu.

NMI soudy v techto ptipadech vynesly rozsudky vlade neptiznive.

i---.11rana Poth, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Dovolte mi jeate odpo yedeti p. uditeli Chudejovi na ty jeho ostre nardaky v jeho, poslednim dopisu. Ptedne Muslin yarn, p. ueiteli rici, ae o ten titul "panskS7" nestojim, ten si ponechte pro sebe, jednak si hodne na nem zakladate co ueitel. Ja„ totia tem naaint panum moc nevei4im, tak jako snad nevetil jim kdysi nas Karel Havlieek, kdya napsal o nich tento vera: Nechod' Vaaku s party na led, nebo pan sklouzne a sedlak si pit torn nohu zlame. V tomto dopisu take vystrkujete S.P.J.S.T., ae je daleko za sesterskou K.J.T., co se tyre podpory eeskch .studentfr. No vaak S.P.J.S.T. mfiae take tech 1500 dol. roene na tyto studenty dati, tteba mflae jim dati i vice. To bude zaleaeti na torn, kolik ptiati sjezd na tyto studenty povoli z pokladny Hl. Radu. Ale nemusi se jeate zakladat proto fond a nam elenfim zvyaovat o 40 centil naae rodni poplatky. S tim zakladanim tech rilzmich fondu mame opravdu smulu, jak vite p. ueiteli, jeate nedodelarV jeden od minuleho sjezdu, nae pak chcete zokladat druhSr? A co se tSide toho piva, p. ueiteli, to neni tak jak Vy to hadate, nebot' kaadS , t3iden do mesta nejezdim, nekdy i jednou za dva tdny. Pak ovaem, se si vypiji sklenku nebo nanejva d ye toho piva, avaak to si take zaplatim sam ze sve kapsy.

A take jeate vady rad dam ten nejakS7 desak tam, kde vidim ke toho potteba vy2aduje. Pane ueiteli, ten .zaeatek a konec Vakho posledniho dopisu ukazuje na to, ae toho ueitelskeho vzdelani mate poskrovnu. Jinak by vas toho ueitetstvi na universite v Austine nezbavili.

Fr. Vontur.

SUctou, Dallas, Texas.

Cteni etenati! — Chci yarn napsat, jak peknST jsme mei program na Cesky- den. Prime byl ptedstaven starostou mesta Dallas Dr. J. Papanek, kte0 k nam promluvil ze srdce a my ho radi vyslechli a budeme n.a nej pamatovat. Na jeviati naae Ceske aeny a deveata v krojich, Frances PodhradskS7., Olga Valeik, Evelyn Pavelka, Liby Pavelka, Bessie KopeckSr, P. Valdik, Lorain Ptevratil, Marie Stransk:;r, Adell Machae, Rosie Kopeeek, pi. Paulova, pi. Rezkova a pi. Ptevratilova. Teanne se, ae se sejdeme zase v Ennis 12. listopadu na vetejnem cvideni.

To je dnes ua dost na mne, chci nechat vedet p. 2iviVmu, naaemu ueiteli deatiny, ae jeate v Adell Machae.

Dallas aij eme. kid. Praha, eislo 29., Taylor, Texas.

Timto &Nam na vedomost vaem elentim naaeho tadu, ae v ptiati schtizi, ktera, bude konana druhou nedeli v mesici v listopadu, bude volba iitednikfi i vS7borfi. Mam natizeno v posiedni schfai od br. ptedsedy, bych vaem elentim riaaeho tadu dal na vedomost, by se vaichni co nejvice dostavili, ponevada mame i volbu delegate do pitatiho sjezdu, kterS7 se bude odb3ivat na ptiati rok zde u nas v Taylor v nazi spolkove sini. Proto kaadS7 Glen, kterS7 bude Gist tyto tad-: ky bud' tak laskav a zdel to tomu elenu, kterSi o tom nevi a timto zptisobem mtiaeme ()deka,vat nejvetai navatevu v ptiati schfizi. Schtze zaene ptesne v 1 hod. odpoledne, proto ae budeme mit dost prace. Na shledanou v ptiati schtizi druhou nedeli dne 12. listopadu v nazi Jos. F. Eineigl, taj. tadove sini. Na zdar! irtad Laskavost, eis. 70., Needville, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Timto vas upozorriuji, ae schaze ptiati naSeho tadu bude se konat prvni nedeli, toti2 5. listopadu v 9 hodin rano v Guy. Ptieina, prof ona schtze je pteloaena: Teho2 dne po poledni bude slavnost a ptednaaka nekolika teenikil odboeky Sdruteni A.C.T. v Needville, tak aby alenove mohli se techto sfreastnit.

Bylo mi zdeleno, abych ye Vestniku upozornil krajany z celeho okoli, by se one siavnosti dastnili ye velkern poetu, a nak maminky by ptispely kutatky a pedivem k one slavnosti; o dalai se postard vS7bor, aby kaa,dS7 byl obslouaen.

Co vae na programu bude, nemohu se rozepisovat, to ma na starosti vS7bor, kterS7 po sestaveni bude uvetejnen. Hudebnici pro onu slavnost jsou zjednani kapela C. H. Cmajdalka.

J, 3. Zeman*, pozdravem,

VESTNiiK POZVANI NA CESK:k DEN V EAST BERNARD, TEXAS, V NEDELI 29. RIJNA 1939, kterST poiddi edbeela Sdruieni AmericlOeh eehosloyaku v Texas ye prospeeh osvobezovaci akce.

2adoucno jest, by naainci to vedeli, ae dne dvacateho devateho tijna, v v East Bernard se slavnost bude konati, ku ktere vas uctive chci pozvati.

Cechoslova,ci v to krasne osade usnesli se ye spoleene parade, ae se spolky pricini die mo2nosti k apinemu zdaru teto siavnosti.

Start' "Riverside" je zname misto vaude, tarn se slavnost tato odb3ivati bude.

Nechystejte jidlo doma na tu nedeli, v Riverside yam porce sluane nadeli.

Jist a pit se musi — to je samortejme, boaiho daru vespolek vady ptejme.

O zabavy rfrzne nebude tarn nouze, bude vas to stati nekterS7 cent pouze.

Mnoho krasmich veci k rozdavani maji, akolni ditky z High school pies den vyhravaji, Sktivankova hudba zaslouai si chvaly, jest tarn mezi nimi mnohy capart malt'.

Ale kdya yam spusti, srdce skate v tele, poslouchali byste dny a noci cele.

Veeer "Turkey trotters" k tanci hraji, vSrteenou tea povest po okoli maji.

Na "teenickem listku" vStorne jsou sily, keg by s praySTm zajmem vyslechnuty byly! ✓ zajmu viasti naafi, v okovech jea upi, ✓ zajmu bratti, sester, kteit tolik trpi.

V. A. Maudr prave navra,til se odtud, na sve oei videl smutnS7 Oectifl osud.

Museji se nechat od nazistfi tS7rat.

Nechame i my je bez Utechy zmirat?

Spojme svoje sily, drame pohromade, nedejme se svesti k tistupu neb zrade!

Bina da, ae se zmeni situace hrozna, a ae krutovladce zloeiny sve pozna!

Proto od East Bernard dostavrne se vaichni, ukaaeme, ae jsme na flared s ytij pyani a ae oceriujem praci naaich lidi.

Hanba tomu, kdo se za syfrj pilvod stydi!

Vzhfiru do East Bernard na velikou slavnost, vezmete i mladea, bude miti radost.

Pitspejte svou troakou na narodni htivnu, poznaete si dobte tu nedeli v itnu!

Marie Novakova..

Galveston, Texas.

Ctend redakce a mill etenatil Naze odboeka krasne pokraduje, dieni novi stale se pithlaauji, tak snad v brzku nebude ani jeden Cechoslovak, kterSr by k ni nepatiil, vaak tea je toho si co ptati. K posiedni zprave dodavam, ae byli vynechani, nevim di vinou p. a pi. A. J. Schatel 50c, dale darai eleni jsou: p. a pi. H. G. Knebel $1.00, p. R. Mudrak $1.00, p. a pi. M. P. Scholky $1.00, p. M. Hrba,dek $1.00, pi. M. Hrbadkova 50c, pi. R. Kennedy 25c, p. a pi. T. J. Cordray $1.00, p. a pi. Ch. J. Coroneos 50c, p. a pi. G. T. Gelotta $1.00.

Prozatirn yam vSem dekujeme, 2e se tadite v jeden aik a chcete byti zileastneni praci narodni, ke2 vaichni porozumi potkebu toho.

Za galvestonskou odboCku S.A.O.T. J. Vesely, tajemnik.

Zpravodaj chicagskYch Daily News Edgar Ansel Mowrer oznamuje ye sve pataske depegi, 2e bYvalY rakouskY kanclet dr. Kurt al. Schuschnigg je pozvolna ubijen nacistickou polidii y e videriskem hotelu MeMtropole, kde je veznen jia po nekolik mesica. Uniforthovani elenove povestneho Gestapa biji ho denne gumovYmi obuSky 2,2 do bezvedomi.. Ptieinou toho jest, 2e dr. Schuschnigg odpird vydati proklamaci k rakouskemu lidu, aby postavil se na obranu sve "viasti", to jest Hitlerova Nemecka.

Dr. Schuschnigg ale odpira, zpronevekiti se svemu pfesveddeni a tak nepoehybne odsuzuje se Sam k Inueednieke, smrti.

Ve stredu, dne 25. •ijna 1939.

Rad Jaromir, Cislo 51., West, Texas.

Mill bratii a sestry!

Na 4. listopadu, prvni nedeli v mesici nam ptipada naae Mdova schaze, a po schazi mame pkatelskou svaeinu, a sestry jsou aadany, at' ka2cla neco dobreho donese a pit torn se trochu pobavime, tak piajd'te vaichni.

2e pry main psat, ale co? Dobre zpravy jsou vzacne a o ty zle 2adny nestoji. My pH West se mame dobte, zabava stiha zabavu, neb se v okoli West neni. a vdavaji asi 30 parka, a to se bez tance neobejde. Tak at' se 2eni, ina pry bYt tuba, zima a ono se to ye dvou lepSi snasi. Pikovadka skondila koncem zati a neni pametnika, aby bylo tak brzo vaecko s pole pryd. Trochu nam zapraelo a tak muaati otou, ale eas se pomalu vleee. Kdya neni dost prace v poll, ona se nejaka, to fifraela vady najde, jen ae z toho nic neni. Bavina je pryd a penize taky a do noyell° roku jsou jeate dva mesice. JakS7 bude krismus? Valeene zpravy ua tak nerozeiluji, ad vaichni co tam nekoho mame se o ne bojime, ale nic to nepomfiae, musime doufat v to nejlepSi. Na ptiSti pondeli dne 30. kijna mame v nazi sini taneeni zabavu, pit ktere nam bude hrat Baeova kapela, a tak kdo se chce dobre pobavit ptijeclte vaichni. — Minulou sobotu odpoledne vyhotel domek pi. J. Bedna •ove, ktera doma nebyla a bylo to pro ni zle pfekvapeni, kdy2 naala svilj ittulrny domov znieenr. — V nedeli vady poslouchame kapelu p. Sid Poldadnika z Dallas, ktery hraje pekne Ceske kusy.

Diky p. V. Ve due hodiny kaadou nedeli hraji Ceati hok z Temple a pak z Dallas, jenae je to hued pryC, my bychom poslouchali do vedera.

Srdeene blahoptani p. Fr. Henznovi a jeho mlade pani k jejich sriatku. Je to pozde, ale lope nea nikdy. Co delate ve Fort Worth a Dallas, ae nepiSete? Ci vam vyschl inkoust? — Tak se mejte vaichni dobte. S pozdravem na vaecky etouci, M. Klausova.

Z DOPISU Z BRNA. Veerejaek a dneaek nam dal takovou ranu, ae nemate drazi ptatele ani potuchy, jak nam je a co proaivame. V poslednim vderejairn rozhlase nam nadiktovali takovou posluanost, takove bezmezne hrbeni htbetu, ae se to proste neda ani vypsat. Staci tici slovo a jia odvedou a nikdo nezvi kam. Otroci mei vice volnosti, neali ji mame nyni my. Veera vyvesili yen vyhlaaky, ktere natizuji mleet a mleet a poslechnouti kaadeho , naiizeni bez rozrnSaleni. Starostove obci jsou povinni jeate sami vaemu obeanstvu to oznamiti a za nejake prohteaeni jen jedineho °beam, zodpovida nejen starosta, ale krome toho bude zateeno jeate 50 lidi jako zaruka.

Prohteai-li se slovem elovek jen ponekud zamoanST, bude celS7 jeho majetek zabaven a cela jeho rodina stihana. Nesmi se rozaiiovati pobukujici zpravy ani slovem ani pismem a vabec "Septana, propaganda" jest stihana Zalakem a smrti. To vS'e nam hlasili vdera v poledne dvakrate, veeer opet a veder dali vyvesit vyhlaSky. Ale ae vdera vaichni majitele nakladnich aut museli je neprodlene dati k disposici vojsku, to v radiu do svet nepovedi. Veera k vederu jia vaechny ty vozy musely byti na ureitem miste.

Brzy pry pkijde kada na osobni vozy. Dnes se dovidame — ae v radiu to take nekekli, aby v cizine nevedeli, 2e jest to u nas tak napjate, 2e plati ye vetaine kraja stanne pram. Prvni obeti tohoto stanneho prava byla na HradiSt'sku colada divka. V osm hodin nesmi byti nikdy venku. Devde vaak vybehlo pied chalupu a okamtite bylo zastteleno. V noci proji2deji vozy pine vojska zdraveho i pino ranenYch. Ve dne spousty letadel. Smekuji vaechny k polske strand. MoZna net toto dostanete, ae budou tyto zpravy jig zase stare, neb ted' se dejiny tvori v hodinach a ne ye stoletich, jako kdysi. radesat praiskSTch Sokolek odvleeeno.

Krajne znepokojeny jsou od eervence detne praaske rodiny nevysvetlitelnS7m, ale tim vice obav vzbuzujicim osudem padesati Sokolek.

Kdy2 v eervenci vrthlo Gestapo z nenadani do Tyraova domu, aby ho obsadilo, cvieilo prose v telocvienem sale 50 Clenek aenskeho odboru.

Gestapo odvleklo vaechny a tvrdi se, ae byly dopraveny do Nemecka. Od to doby uplynuly pies dva mesiee a rodiee divek pies vaechny informate nemohou se dopatrati spra y o osudu divek.

Ve st •edu, tine 25. iijna 1939.

Ft. Worth, Texas.

Bratre Moueko!

Byla jsem ustancvena za dopiSovatelku Nara Sdruteni a byla jsem po gadana, abych tee psala do Vestniku. Je nits v gech elenii. co Id mama, etyticet (levet. Doufame, to vSichni zdej gi nag inci pristoupi do odboaky. Vstupne je 25 centn, a mesieni poplatek jsme vaera ujednali 10 tenth; ov g em, kdo mute a da vice, je s diky pitato. Tyto odbodky se zakladaji po celYch Spoj. Statech, a jich zakladani neptidi se Ustave, nag i nova vlasti. Mam tstavu Sp. v ktere jsou majimave elanky. My nezakladarne ria.dne bonen-, nejsme proti .demokracii, jsme pro pravo vg ech k mirnemu, klidnernu rozkvetn, jak tato vlasti, tak i k rozkveto nag i stare vlasti. Edo jim peanide, ne-li nagi 'Sic:vane. Apeluji na vas matky, nauete znat vase ditky to na gi a vagi milou vlast, to drahou Ceskou rem, uate je mnat . tu historii, co ut nate via.st prodelala, a vkly vy gia osvobozena. Vykladejte jim, co na gi velikani vytrpeli, co sedlaci i mall lid.e, jab trpeli pro to svou m a te faskp u zmuvu.

Pro dues to bode `vsc. Zdar porobene vlasti!

M. Paulova.

Ceske Narodui Sdrudeni "Svornost".

"My byli jsme a budeme, at' to sly gi svet, aM jednen zavola.

Vedle sebe pujderne, ale nikdy zpet, nikdo nas ncmdcla.

At' mrak slunce nam-zacloni, prapor net nikdy se neskloni.

My byli jsme a budeme, at' to Sly gi svet, nikdo nas nezdola!"

Byla to mavere.end svena Miveho obrazu programu, dLvanein ve prospech Ceskeho NCrodniho Sdruteni v sini radu Stefanik, kterY uspotadala mdej gi odboelca "Svornost" spoleene s odboekeu C. N. S. z Galveston. Slova one pisnieky by mohla bYti na gim nepsanYm heslern. Pro nas to nejsou planC slova, ale city nage, ktere jsme citili v na gich clugich poslednich nekolik tydria. Ale vstali jsme silnej gi a s vetgi cifiverou v na gem dobrem iamyslu hodlame oracovati stejne. verna v na gi narodni praci. "At' mrak slunce nam . zacloni, praper na g nikdy neskloni. My byli jsme a budame, at' to sly gi suet, nikdo nas nezdola.!" eknu zase a myslim, to mc/.1 Usudek neni sobeckeho srnY gleni, Me program byl hezky.

My nejsme odbornici na prknech ,ale na gi UCast ptina gime z Lasky. Program spoeival z eisel peveck3ich, ba.snickYch, rythmickYcth, proslovil a tat dvou givYch obrazil.

Dokujerne na gi sesterske odbeece v Galvestonu, za tab velkY podil, ltterY ona hrala. Dekujeme sestte Doslieove ma dort, kterY ona ptinesia a kterY I:dad se yydragoval, ptines1 herkou sumo penem. Vim, to ten St'astnY si pochutna. TeM diky sestte Schillerove, za ty dva beranky a ta g.; dorty. Take ptinesly hezky prispevek na oltat vlasti.

Muzikanti, hrali jste na.m hezky a dekujeme yarn srdeene.

Diky nagi sestre Bessie Silhanove ma jeji doproved na plane. Virne, to to neni Mena. malidicost pracovat celY den a ptijit pozde dome a honem jit nacvieovat pisnieky, a to ,ne jednu nec, ale skoro katdou. Ted' si snad zase odpodine, ale u ids je stale ruck.

Dekujeme. vgem, kdo nas svoji navgtevou poctili. Pkijdete zao, jste viidy Se sesters.k.Yin pomdravern, Rfdena Lebrove..

Ves.riaeritost, Cis. 63 Nelsonville, Tax. Cteni bratii. a sestry!

Timto vein clavarne 119. vedomest, to v listopadu sch3me bide petadana drohou nedeli dopolecl ue. V ne i li, dne 29. tijna ptipadne taneeni zabava., za,.bavnimu 17boru.

Zadatek v 1 hodinu odpoledne. Hry "Fourty two" karet ate. V 5 hodin peeend klobasova vedete. Veder taneeni .S brattskyrn pamerayenn B. W. Schiller, taj.

VESTNIK lead Pokrok Houstonu, eislo 88.

Jiz ptitti nedeli sehraje divadelni •kroutek "Hlahol" krasnou zpevni hru "Vesnice zpiva" v tadove budove na Studewood. Jest to hra z vesnickeho ovzduSi, velice peknii, ve ktere budou divaci unateni v zatle vzpominky, zvla gte ti kdot ze stare vlasti piisli i ti zde rozeni, ponevadt melodie pisni v 'beta hie jsou velice zajimave. V oznamce na jinem mists uvidite, to osoby jsou dobte vybrany, cot zarueuje dobrou souhru a provedeni. Dej nebudu popisovat, ale maim za to, to se bude libit a to divaci budou uspokojeni a odnesou. si donna vzpominku na srdeene pobaveni, _ktere mezi nami na Studewood zaMili.

Vegkery vYteMek z divadla a yeeerni zabavy bude venovan ye prospech S.A.O.T. Prato v gichni kdor, nas pti gti nedeli navgtivi, prospeji dvojimu ucelu, dobte se pobavi a ptispeji na dobrY .skutek, nebot' vite v gichni, to musime co motno nejvice penez sehnati ve prospech trpicich nagic hlidi ve stare vlasti, Upicich pod tyranskYna jhem nazismu.

Timto si dovoluji pozvati nav gtevnkiy konference eeskoslov. racionalistin by se stleastnili nageho divadla a zabavy co motno v nejvetgim poetu. Timto zvu i p. Antona Datilka z Moultonu, by si pitel k nam zazpivat.

Ve dvanact hodin jest abed, aekoliv bude co jisti i v i. i ye 2. hodiny. ye 3 hodiny promluvi ptedseda tadu br. Fr. Olexa ml., a pak stargi ptedseda br. Fr. Andinec. Divadlo zapoene ihned po ptedna,Sce br.

Anaince. Po divadle ihned promluvi ptedseda S.A.C.T. br. Mauer, o nend vite v gichni, te jest velice dobrYm teenikem, a jelikot se nedavno vratil ze stare vlasti, zajiste nam povi, jake pomery tam panuji ted', kdy nate otaina se naleza pod patou nerneckou. Pied divadiem, v meziakti i veeer pii zabav y nam budou vyhravat Houston Cechs, o nichM jde chvala, ze dobte hraji.

V patek yeeer due 13. tijna meli jsme test miti mezi sebou dra Jana Papanka, deskoslov. konsula z Chicaga, jent byl ptedstaven nagim konsulem dr. Hoilubem. Zel to nemohli jsme se jemu ani on nam tab venovat, jak se talc milemu hostu ptislugi, pro kratkost easu, kter;;;7 byl zabran debatou nekolika zbrklencin kteti by chteli diktovat celeinu Texasu, co ma. delat. Tab mi ptipada, to hitlerismus i zde mezi nami pracuje, to jest jeho taktika, roze gtvat, rozdelit a pak opanovat sam. Clo y& se dusi zrovna pti pcmygleni to prave zde v Houstonu musi nee° takoveho bYt. Radeji ukoneim a srdee'ne zvu v gechny nate ptiznivce, by pti gti nedeli rids v hojnem poetu navg tivili a s nami se dobte pobavili.

Ve etvrtek dne 27. tijna zatanei nate omladina "Besedu" pii vystave v Coliseu zde v Houstonu, pii hudbe Houston Cechs.

Joe Kagpar. kid Ennis, ago 25.

Ctena, redakce!

Vderej gi zabava, kterou 'na g 'tad pota.dal pro vtechny teditele a zabavni vYbor kteri pracovali poslednich 16 ron, jab dlouho nate buclova stoji, se yydatil ku vsi spokojenosti snad vgech. Nekteti stati pracovnici se nedostavili tak tad hostil jests ty, kteti tam byli co hrali divadla a i od Sboru MladeMe, co pti divadle Oeinkovali. Vetere byla jam z jednoho chodu, neb jsme nechteli zase sestry zlobit, by neco do kuchyne donesly. Ptedlo:Meno bylo peeene na rcdni, chleb, okurky a kava. V gichni meli vstup zdarma. Pti prvnim zasednuti he stolu podekoval vg em br. ptedseda za jejich praci a veeer hudebnici jim zahrali seIo a jit ern kale nekne zapinili, a kdyr, se k nirn pridali druri navittevnici, byla sill tandicimi Ptigti zabav y radu bude 5. listopadu, kdy Sbor Mlade-te hraje novedene divadlo "'Routhvaci nati vesnice". Ulohy jsou v tech nejleptich rukou a tab prijedte se katd. ',7 s nami zasma.t.

Nekdo snad ma radti divadla viitneho razu, ale vetti Cast lidu zase se radeji zasmeje. A ja ham, to Clo y& jde do zabavy se pobavit, nebot' tivot nyni ptinati vice vaMneho a smutku nerli veselosti, talc at' je smic:1-1 as nor p gi ma.bave.

Sbor Mladete posledni patek mei peknY veter, spojenSr s programem a pkekvaDenkou na jejich

Strana 7. dva eleny, kterYin se jit v tom svobodnem stavu nelibilo a zamenili ho 15. tijna za .tenatY. Pro Dolfii Hatkovcovou a Johnyho Hrabinu, nyni ovtem jit Dolfii Hatkovcovou. Deset eisel prednesli no.ti mall alenove. A. Vrla je privital a poptal, pak co obtadnik M. Strunc jim ptal to same. Blahoprani rikala P. Luktova, E. Nesudova baser). "Okolo chalupy", D. Nesudova "Nana vati knedliky", V. Juricova, "Na pticle strati", J. Hagkovcova basnieku, jejit nazev my z hlavy docela vypadl, .M. Vrlova baseri "Piseri Ceske, J. Fret-ova na piano "Ja vim, to zapomener a druhY anglicky kus. Nate mala zpevaeka D. Vavrova, tentokrat narn zazpivala anglickou pisniCku "I'm glad I look like daddy". Zde zase je dilkaz,. co dobra vYchova zrnate. Mnoho nateho lidu si stetuje, to jejich &Ai nechti mluvit Cesky, to se jim to anglieina vic hodi. Proto nate maid Dorothy, ktera ma pouhYch 6 let, mluvi tab spravne Cesky jako anglicky. Kde je toho piitina? Jiste v jejich rodieich, ktere ji uei obe teei a jedna neni na zavadu druhe. Posledni cisla "Ta nate. pisnieka deska" zazpivali vtichni. Podekoval 3. Hrabina za sebe a svou mladou mantelku. Pak nasledovala veaete, ku ktere eleni snesli mnoho dobrot a k nit ptisedlo rids asi 75. Po veCeti meli schfizi, pti ktere udelali kus dobre prate, o eeint snad napite jejich d.opisovatelka. - Mla.d.cd at do 12 hodin pti muzice na harmoniku se bavila ruznymi tanci: americkou dtverylku, Besedu, Sasl polku, Fland'alc, Kdy2 jsem jel do Prahy na krach, Jedna, dye, etyki a nejvice smichu meli pti poke s kogtetem, ov gern i ten jejich Paul Jones si zatanTeM, mnoho neknYch darn pro mlade manMele meli.

Opravdu pekneho darku se dostalo na gi sini od sestry Zazvorkove. V lets, kdy2 jeji dcerugka byla na newyorske rYstave, koupila tam nekolik hedvabnYch gatkti, na nem je obrazek Cesokslovenska, nad nim v gechny znaky eeskYch zemi, dole napis, jake Ceskosiovensko bylo a zase bude.-Tento gatek sestra Z. dala zasklit a zaramovat a nyni vysi v Druhe dva talc upravene data do Dallas a mdej gi Sokolovne. My za rie.j uptimne dekujerne.

Pan Horak z university ye Fort Worth ma pekne dopisy a to jeho ptani je snadno k uskuteeneni, poznat dieny Sboru MiadeMe. jed lte sem na nekterY- jejich program, tteba na divadlo. Dude je to jiste twit.

Ani se mi riezcla, to jit toho mam tolik namalovano, at se podivam ze elm dale tim h&c pigi, nebot' prsty zadinaji vypovidat. S pozdraZabavni vybor.' vem za

LENDA1 29. rijna. Schfize zastupcil odboeky S.A.O.T. osady West v sini s7, Josefa. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne.

29. Mita. ZCbavu ve prospech S.A.O.T. potada. na Cottenwood. tad KtiMan Cis. 46. RVOS. v 29. tijna. Narodrei slavnost ye prospech S.A. C.T. v Riverside Parku v East Bernard. Ve 2 hod. odpoledne proslov ptedsedy Sdruteni V. A..Maudra.

29. rijna. Konference es!. Racionalistti ye statu Texas v sini te.du Pokrok Houstonu. ZaCatch v devet ra.no, ukoneeni ve 3 odpoledne.

Pocirobnosti programu budou podany pozdeji.

29. tijna. Divadlo a zabova ye prospech Sdruteni v sini radii Pokrok Houstonu. ZaCatch ihned po ukoneeni konference Racionabude listin Vladimir Maudr, ptedseda hlavnim reenikem.

29. itna. Spaledna sva 4 ..a co maver souteMe skupin pro ziskani Clenstva c o S.A.C.T. v sini Sokol Union v Placedo, Tex. 29. -fijna. SpollaMna, zabava osadniku v. sini R.V.O.S. v Tioga. Tex. Potaciatele hodlaji zaloMit cebedku Sdru geni. pozvall redaktora organu, aby na schtimi promlovil. Vytrva-li pohoda d.o pti g ti nedele, potadatel do Tioga dojede a tin-ito Zada ptislu gniky nagi. haluze, aby se na ptedna gku dostavili v poetu nejhojnejZadatek ye 2 hod. odpoledne. v 5. listoriadu. Slavnost odboeky v Needville. Program blade oznarnen 5. 1istdpadv. Divaella nagi vesniet" sehraje Sbor M1« vials v NArodni. sini v Ennis, Texas.

Strang, 0 iivnosti kouzelnicke.

Mluvi-li se o kouzelnikovi, nia hned katelY na mysli prapodivnou osobu s jests podivnéjsim s uhrandivYma ()alma a vg,.9mi snaky, ktere se ptisuzuji torriutio povolani. se za. to, Le koutelnik je s yetobeinikem, elovelem bez domova, ktorY je vlude viten s nevelibou radosti. Pobude nekolik dna, uspotada inekolik ptedstaveni a zaane svou nekoneenou pout' pa vsich a mestech.

A piece neni tomu tak. Kouzelnici lnou ke svennu domOvu a nemohou se doekat dne, kdy se vrati ke svemu rodinnemu krbu, aby utili trochu klidu, ktereho se jim na jejich obtitne pouti za chlebem tolik nedostavd. Kouzelnici z povolani jsou pevne organisovani a . maji v Praze Akademii ruagickeho umeni. Stat se 0praYdovYm kouzelnikem neni jen tak lehkou veci. 5-e k tomu pottebi trochu vice. net si vyvolit kouzelnictvi za sve tivotni povolani. Je k tomu pottebi yrezenych vloh a pile, ale i nezdolne trpelivosti a litsk y k veci. Zaeinat se musi od rnládi. aby katclY sval a katcla eastka tele. si z y ykla na svou einnost. P11 nekterYch ptedstavenich musi spolupracovat cele Vela a jests silna yule. Kouzelnici ovlem neptedvadeji tadne eary a kouzla, ale ukazuji podivuhodne umeni, he kteremu dospeli svou ptieinlivosti.

Kouzelnici jsou tivnostnici, maji tivnost tadne ohlaSenu a povolenu a plati dane! Stetuji si jen, te se na ne u nos lid& divaji s neporosumenim a nedfiverou. Jsou mezi nimi °pray: dovi mistki sveho temesla. N6i kouzelnici ma= ji dobrY zvul: i v cizine. VOili si jich i vysoci hodnostati. Tak na ptiklad jednou nechal egyptskY kral dopravit deskeho kouzelnika &nateho letadlem do Egypta. 2,,enat*, kterY je "znean pod ptijatYm jmenem "Vendlant", si svou cldvechiosti tak na.klonil krale, e byl od nen° yyznamenan zlatou medaili. SlovenskY kouzelnik dostal od krale Alexandra dye slate medaile. Mnoho jinYch deskYch kouselnikit a olenu Aakademie magickeho umeni Prase je rortrouSeno po svete.

NejstarSim eesk7;nm kouzelnikem je Jan Zaoralek — "PaSpart" — z POerova. Do sveho podniku vloOil Ctvrt milionu K a ani jednou za sviij tivot nebyl upominan za dlutne dane.

Poplatky, ktere musil zaplatit za jedne,tliva chranena pfedstaverii, jdou . do desetitisict. Pracuje take v oboru ptenosu my'llenek a jen za tato eislo musil zaplatit videnske artisticke spoleenosti dvacet tisic K. Betcia viiiij nad oceli u nuselskeho mostu.

V techtodnech rozhadla porota odborniku o koneenern projektu a materialu, ktereho se poutije pti stavbe mostu 'otos nuselske ndoli.

Kom. ise postupne vylucovala jednotlive projekty, sO koneene nyni rozhodla mezi poslednimi d yema: betonatskyna a ocelatskYna. Ptemosteni se proved-e podle navrhu tti pratskych betonatskYch firem, ktery projektoval prof.

Mg. dr. Stanislav Bechyne. CelkovY naklad na stavtu je rozpoeten na 3 milionn K. Jen pkipra yne price Si vytadaji nakiadu asi 1.500.000 K. Na mzdy ptipadne 26.2 mil. korun.

Lesni zahrady nartyYch. V Eracici Kralove bude vybudovan v nejblff4i (lobe lesni htbitov. Fib stizeni teto ojedinele zahrady mrt yYch neclojde k tacinemu smenleni lesni plochy, ani ke zhorleni lesa.

Vykaci se jen malo stroml pro stizeni htbitoynich cest a take oploceni hibitova bude provedeno tab, aby se neporulil vzhled lesa.

Lesni htbitov se zhuduje se v.z3im ptislulenstvim velkeho mestskeho htbitova. Pro prvni obdobi cc ztidi htbitov pro 4500 hrobii.

Take Brne rnaie se pochlubiti svYrn sokoistvem Re zprave - a pratskem sokolstvu, uSetejnene Ved tYdriem, uvadime, e ve Velkem Brne je 24 sokolskYch jednot, ktere maji 17 vlastnich telocviden a 21 letnich cvioilt' a sdrutuji 18.883 dule, z toho 9320 ele,nstva (6169 mual a 365, 1 ten). Nezada tedy sokolske Brno v niOem sokolske Prase.

VESTN IK

Ve stiedu, dne 25. tijna 1939.

Rozmanitosti.

Dieyene loutky osifeiy.

Vdera rano Semi:el nahle ZnarriY desk loutkat, PhDr. Jindtich VeselY, teditel realky " eskYch Budejovicieh. Srdeeni mrtvice vzala tdtu eeskYm loutkam. Smrt dr. Jinclticha Veseleho je velkou ztratou nejen pro oeskYkulturni tivot, ale i pro svetove loutkatstvi. Profesor Vesely mel ptatele vlude ve svete, kde hraji loutky, nejznamenitejk loutkati divali za nim a a torn, 'le byl v loutkatstvi .autoritou svetovou sveclei jeho zvoleni ptedsedou svetoveho sdruteni loutkait "Unimy". Byl take dtadnYm elenem Ceske akademie ved a umeni. Veselemu naleti zejmena sasluha, te vyzedl loutkove divadla jako prostledek vYchovnY. Nebyla to o ySern nahOda, le tento podnet vylel z Coch. U nos v osinnactem stoleti melo loutkove divadlo vyznam, jakeho nedosahlo u tadneho jineho na,roda. Tehdy po nalich krajich jezdili loutkati, kteti si sami sve hry skládali, podle vzorü z velkeho, skuteeneho divadla a upravevali si je, vkladajice do teei syYch clkevenYch hrdintl buditelska slova.

Skromni. tito buditele putovali od vesnice k vesnici, hraji v koutech hosood se zanicenim, ja.keho je schopna jen velika ldska a vznelene srdce. V tom zaniceni a v te velike lasce byl profesor VeselypravYm dedicem svYch loutkatskYch ptedchtdcit.

BYvaly u nos cele rody loutkatt, Ad nicht se dedily hry i loutky, loutkatske rodiny DubskYch, Vinieti, Kodkove, Kluciiti (kteti poscleji zam&nili panaekove divadlo za cirbus), Langronove, Maiznerove a mnozi potomci techto nodin dodnes jezdi s loutkami po venkove. Lidove loutkarstvi site upadlo, ale dteveneho divadla si zaeinali Vlimat vychovatele mladete a urnelci. PliClo prvni vydani. AllovYch butch, dekorace pro loutkove divadlo, malovane umelci, jako KaSpar, Kysela, Skupa, Wenig a j. Loutboveho divadla se chopill zaniceni ochotnici, vznikly stale loutkove sceny, z nicht nektere jsou technicky tab zatizeny, te dovoluji brat i opery a velke yYpravne hry se yllerni jovianimi zazraky velkeho divadla. KalPare.k se syYmi dtevenYmi kolegy slavne vta..111-na nageho kulturniho tivota a stal se jeho vynikajici soudasti. To v'le je nerozluene spoiono s jmenem profesora Veseleho. I to, jak deshe loutky pomahaly shit dobrou povest eesker, ho jmena na svete.

Loutkati a deti yeti, Ce jejich loutky nejsou jen kusem dteva s trochou postrYch hadtiktia ale te maji Ciji vlastnim tivotem jab-a my, Ede. Jell tomu talc, pak dnes je mezi loutkami smutno, zenatel jim velkY Kniha jde za V Prase je v Cinnosti jit lest tYdritl pojizdna knihovna, zatizena ve velkem autabuse. 0svedeila se tab dobte, Ce od 25. tali budou ztizeny dallI dve jeji stanice. Ve sttedu od 9 do 12 hodin bude v Horni Krei v ulici "Za Zelenou lilkou" a v pondeli ad 14 do 15 hodin v Dol. Sarce "U 2e2ulky". Plistup idü do vetejnYch eitaren v Prase byl omezen. Do Usttedni eitarny smeji 2ide jen v pondeli a ve et yrtek od 11 do 13 hodin.

Dev6ata se davaji zapsat na muiska. femesla.

V eAslavi zjistili pti zapisech do tivnostenskYch Ikol zajima ye =any v zajmu o jednotlive vYrobni obory. V race 1936-37 byli na zapsani jen dva obuvnieti uenove, letos 32.

Vzestup je i u lemesel odevnich a kovodelnYch, a take mnoho takfi ze stlednich Ekol pteno na temeslo. V kovodelnem oboru jsou i d ye devdata — jedno se uei za.meenictvi a jedno hodinatstvi.

Voltairovska.

Hitlere, co ti zustane z tve sttedoveke vlasti? ftimska ne, svata, velka ne, germanska jenoin z easti, V. K,

Jak dlouho spati?

Lehatske nahledy o tom, kolik hodin pottebuje normalni zdravY llovek k spanku, jsou Nekdo je po etythodinovem spanku svetejli a cdpOdinutejli, net jini po spanku 8-101addinOvem. jsou i bide, jejicht delka spanku se kidi podle rodnich obdobi. V time spi dele net v lete, anebo obracene. Pies to zjistili nyni na chicagske universite na zaklade mnoha . zkouSek a pozorovani, Ce zdravY 251etY mut ncbo Zona ma. spat prtmerne 7 a pill hodiny donne. V 45. race mame si doptati trochu vice spanku; asi a pub hodiny. Ude jests starli maji spati 9-10 hodin denne. Nejzdravejk je chodit pokud manna spati ve stejnou dobu a pray e tab vstavati. V ptipadech, kdy neni motno spati uvedenou dobu, jest nutno pak spanek si vynahraditi v ptiStich nocich, ne vlak najecinou. Na pi'. spime-li jednu not jen 4 hodiny mists 7 a pub hod., mame si zbyle 3 a pub hodiny rozdeliti alespon na dvakrat a spati dye noci dole 0 7 etvrti hodiny a pod.

Nikcly vlak or neddar.)rueuje dlbati plibil velke vYchylky. Kclyt na pt. jednu nec spime velmi mai° hodin, neni dobte, druhe noci spati dlouho. Telo se takovYrnho neusmernenYm spankem yyderpava a elovek citi rano spile unavu net svetest. Lide, spici velmi easto nepravidelne, trpivaji Casto take bolenim hbavy a raigreno u. sarn. H5 knedlikii.

Ny p i le dc-ha nak,ho narodniho jidla: lvestkov:;'',ch knedlikU. Na iSyestkove knedliky si nejvie potrpi, na yenkove. Hospodyne maji co delat, aby jich navatily c3.ost, protole gvestkove linecHIky s yddeji k rekordum. Pernou chvilku zatila v techto dnech jedna se-ha z obce Vetnice na Polensku. Prinesla dcmt v koliku evestky a ohlasila,. k obedu budou lvestkove knedliky. Hospodat se podival do koSiku a zaCal se s oanimamou vadit, te je to malo, vlechny knedliky z nich sni sam. MIuvil nee°. ,o 120 knedlicich, ale hospodyne jeho veci nebrala. va.;rie, a klidne cc dala do valeni testa.

V poledne, kdyl ptijela chasa s pole damn' a zasedla he stain, postevila selka na stub rnisu se ,107estkovVnai knedliky. Hospodat se dal s chuti. do jidla a net se kclo nadal, snedl 120 kneciliku a jests si porudil pticlavek. Selka mu, ptinesla.jelte 25 knedlikt. Teprve kdyt je snedl, spokojene si , eddychl a 'lel hned na pole orat.

Ostatni mCbi k obedu jen polevku a chleb.

Zavedeni bezplatne oktiovatelske sluihy Krometiii.

Spolek Oerveneho ktile v KrometiLd jil po nekalik mesict usiboval o zavedeni .bezplatne a odborne Olettovatelske slutby pro nemajetne obeany mesta. V teto sve snaze byl podporaven take Usttedim Cerveneho bible. Pro zahaje.ni teto olettovatelske slutby bylo vle ptipravend a ve sticedu ptijela do Krometite diplomovana sestra, ktera jib v nejblillich dnech ujme se sve funkce. Ta bude spoeivati nejen v bezplatnem oletto ydni ptestarlych chorYch, ale i v of4etto yani nemajetnYch rodidek a pod, Tato sestra bude jakausi pomocnici a informatorkou lekate, kterY v ptipadech merle nalehavYch nemute pro nedostatek easu • clenne nayltevovati tyto chore. Krome toho bude diplornovana sestra potadati take kursy pro praktickou a fispornou vYtivu a pod. Ne-' lze pochybovati, Ce jeji einnost bude miti dalekosahlY vYznam a projevi se V celkovern zlepSe,ni zdravotnich a hyc,-de,nickYch pomeril v . faclach tech nejpottebnejlich ebeanu mesta.

DIté po iirazu echrnuio Pa pail tela.

V LiSt'anech u Toulke ya na Sttibrsku byl pled nekolika dny strten motocyklem a tetce zranen etykletY Alois Ziegler. V nemocnici zjistili, Ce me proratenou lebku a te tlornky kosti vnikly do mozku. Nasledkem toho hoch cchrnul na levou polovinu tela a strati tee.

Lekaturn se vlak podatilo filomky vyjmout a lebeeni kost ptirest do, pUvadniho stavu. Chlapse po operaci zase vratila ted a vlada nad ochrnutou polovinou tela,

Ve sttedu, dne 25. kijna 1939.

11:014/11.41.004M111.111/1104•1■ 041100

4111.041/..1 INIM11411111./41■ 0•1111111.0011111111.041•11.0■1..:,

JAROSLAV POKORNt:

SESTRA EVA. Divei romanek

Staeilo, by nejaky videriskY Pepik vyikl "Serben muessen sterben" a ji g ivali s nim mugi, geny i deti. Pak se ptiplet1 k divokemu yYjevu, jeng jim otkasl 0 do hioubi duSe. Day najednou obklopil proste obleeeneho mu ge a kval, ge je to 6pion. Mug se branil, vysvetloval, ale marne.

Sto mkt jim cloumalo, kdekdo do neho bil, kopal, ag mug ktieel hrUzou a bolesti.

Kdyg ho koneene vyrvali policiste z rukou byl jeho oblidej vice podoben kusu krvaveho masa ne g lidske tvaki. Jirka hlede na tu zmrzaeanou tvat, div neplakal hrtzou a litosti.

A vysvetlilo se, ge ndlo o yyzvedaee, ge ztrYznenY byl odkudsi z Korutanska, a ge jeho nateal, je g se zdalo nekteremu z tech posedlych Videriakti podeztelS7m, ptivedlo ho do neftesti.

"Jen pryC z tohoto pekla," kikal si Jirka a tail se davem, hledaje volnej gi ulici, ale kdyt si jig myslil, ge se mu to patesti, byl strgen stupem a nesen proti sve wall, neveda kam.

Dostal se tak na Midove namesti, pied krasny, rozlehl3'7 palac. Namesti bylo zapineno nepkehlednYmi davy, v nich g hoielo nejake Shenstvi, jeg mamilo i Jirku jako vino.

Krieg — valka. To slwo stoupalo nad zastupy jako plamen.

Jirka dovedel se od mu ge, jeng stal vedle neho, ge stoji pied ministerstvem zahraniel, a ze ti vgichni, kteti sem pkiSli demonstrovati proti Srbsku, si pieji valku.

"Cela Vidal na nit nemysli, neg na valku," vzdychl mug, "a ja mam tit male deti. Co bude s nimi a se genou, musim-li odejiti." Byl to vidensky tech, krejel, jen g mel zavod v desatem okrese, a poznav na Jirkovi, ge je Cechem, zaCal s nim Cesky. Pomohl mu take z tladenice a zavedl ho do klidnejk ulice.

"Tak vy jste student? A vracite se &mfr. Dolote delate. Valka bude, videl jste a slyS"el jste, co delaji," iekl hoice.

"A nam, dechtun bude nejhut," pokradoval stisnene. "Ug ted' vyktikuji, jak s nami zatoei a ge nas palou tam, kde bude nejhtk, aby nas vytIoukli. To proto, ge s nas boji. Kdyby se nas nestarali by se tak o nas. Nenavidi ze viech Slovant jen nas a Srby, protote se nedame. A pak, vedi, ge Ceti vojaci by jim mohli splesti plan. Vite, kdyby tekli, a g dostanou puSky s ostrYmi do rukou, ge nejdou. A kdyby dal, aby to udelali," zatou gil krejdi, ale podesil se hned a rozhledl se kvapne, ho nekdo.

"Vy to na mne nepovite," usmal se pak, neklidne pohlednuv na Jirku. "Ka gdY eesky student je vlastenec."

"Nebojte se," -usmal se Jirka, "myslim si toteg co vy. A kagdY sluing tech nenavidi Rakbusko a pomohl by mu do hrobu, kdyby to '81o."

Krejci si oddechl. "Kdy jedete?"

"Veeernim rychlikem."

"To byste se mohl podivati k nam. Jiste jste neobedval a gena vas rada uvidi, styska, se ji stale po 6echaeh. A odkud jste, z ktereho kraje?"

A kdyg mu Jirka iekl, odkud pochazi, zasmal se krejel Wastne, zapornenuv na chvili na starosti.

"To se vi, ge musite se mnou, v gdyt' jsme z jednoho mista. Ja z Bulanky a gena z Doubravan. Znate tam jiste nekoho, neni to od vas dal net d ye hodinky. A Novak se jmenujete? To znam vakho tatinka i maminku. Jen pojd'te".

A tak se Jirka dostal na abed k mistrovi Jandavi. Janda byl dosti zamotny, jak poznal, sotva ve§el do jeho bytu. Mel rozlehlou dilnu, v nit pracovalo nekolik delnikti a ueednikti a vlastni byt o tech mistnostech. Uvitala je pani v elstYch dornackYch S'atech, dosud mlada a hezka.

Jirka, sotva na ni pohledl, poznal, te se rada smeje, ale v teto chvili mela y oeich muelyou tzkost, "Co je, Vklaver

VbSTNiK

"Na to je dosti easu, Anidko, ted' si hled' hosta. Je od nas, z Dobrina, Novak. A je studen.tem a jiste dobrYm. Seki jme se nahodou a nedal jsem jinak, net te musel se mnou."

Jandova stiskla Jirkovi ruku a vitala ho uprimne. Bylo videti, te ho nevita jako nezvane ho hosta. A pak odbehla, aby pripravila na stul.

Jirka ztravil v kruhu rodiny Jandovy cele odpoledne i veeer, protote se dal premluviti, aby jel at pulnoanim rychlikem, uznav, te bude to pro neho lepe. Deti Jandovy hned se s nim spratelily, dye deveatka, sedmilete a kstilete a chlapec etytlety — at je musela matka okrikovati, kdyt stale se vyptavaly na Cechy a jak tiji tam hoSi a holky. Kdy v2ak pozde v noci dopro vazel Janda Jirku na nadra gi, mel Jirka pocit, to odchazi od s yYch a jeSte nee.° citil. ' va'SJanda a jeho Lena miluji sve rodne Cechy nivou a oddanou laskou a 2 tu lasku vftepuji i do mysli syYch deti.

Na nadra gi pies pozdni eas bylo jako v rozboutenem Ulu. "Veechno se to vraci domu," rekl Janda, ukazav na hlouaky turista a hromady zavazadel.

"Valka visi ye vzduchu, vkmnete si, jak kde kdo je nervosni. A Lena ma zitra svatek, aby ji neco nekazilo radost", povzdechl. "Hled'te se v'Sak dostati do vldku co nejdrive, abyste nemusel stati. Bude jiste nattisknut. A mejte se dobre, snad se nekdy sejdeme," tiskl mu ruku na rozloudenou.

A meli se sejiti za okolnosti, jicht nepredvidal Janda ani Jirka. Na fronte.

Rychlik byl obsazen vice jak z poloviny Cechy. Ostatni cestujici byli vetknou rikti Nemci, vracejici se domti. Ze Srbska, z Bulharska, ftecka a rakouskYch zemi. A viechni mluvili o valce jako o hotove \Teel. Male, jiskrieka nadeje, jet hotela v Jirkovi, pohasla. Prikra valky divala se na neho z katcleho slova a pohledu. Kdy2 nemohl jit snesti viech tech slov, eicich iavli a pachnoucich krvi, vykl na chodbu a vykllonil se z okna a dival se do tmy. Byla bezmesienaU noc, jen hvezdy zanily jako zlate hreby na tajemne, sametove Cerni nebe.

"Novaku, co zde delate, kde se tady berete?" ozvalo se za nim.

Otodil se a dival se na profesora Neease, jent ho vyueoval dejepisu a jehot zbotnoval prima.

"Jedu od tety, pane profesore."

"Vite ut, co se chysta, hochu?"

"Vim. A neni nadeje?"

Profesor zavrtel hlavou. "Berlin nepropase tehle priletitosti a neodloti valku, kdyt vi, te katolYm rokem Rusko bude silnejk a Francie pripravenejei. A my," a zahledel se do tmy.

Jirka mu vyeet1 z oei Uzkost.

"Stojime pied uddlostmi, jet rozhodnou snad o naiem osudu na cela staleti, a nejsme pripraveni, jsme rozekvani, leilme si ye vlasech jako rozbesnene tenske. Neda-li valka sama na,rod dohromady, pak Bth nam pomoz. Naii vtdci to nedokati. A snad dojde i na vas, hochu. Ve Vidni a v Berline se mYli, mysli-li, te vykidi vie za nekolik mesica. Snad nas eekaji cela Leta utrpeni." A profesor zmlkl.

Jirka neodvatoval se prerukti jeho mlCeni, trebas ho muddle, kolik otazek.

"Kde sedite?" prabral se profesor ze zamyileni. "Pojd'te si sednouti do mai° oddilu, je tam volne misto. Ale nechame valky," a usmal se vYznamne.

NA VOJNU. Kdyt Jirka vystupoval v meste z rychliku, stab slunce jit vysoko na nebi.

"Pojd'te se mnou na snidani", pobidl ho profesor. "Jen pojd'te, jiste jste od vderej'Ska nejedl. Ted' se ui domtt dostanete. Zadne odmlouvani."

A tak se stab, te kdyt odchazel z profesorova domu, videl vylepovati mobilisaeni vyhla'Sky. Tfebas byl piipraven na neco takoveho, byl bledY jako stena, kdyt Ceti patheticke, ltive provolani. Stejne jako na neho, ba Mire, Visobilo provolani na jine, kteri se shromatclili a Cetli. Ponure, tilive ticho, pak plae a jedna z ten zalomila rukama.

"To milj rnusi jiti taky. Z ' e se nestydi a Boha neboji, takovy elovek nad hrobern a vziti si na vedomi."

"Miele" syklo nekolik hla.stu "vtclyt' vas, tensk.4, zavroa,"

Strana 9.

"At', mne je vie jedno. Je to roSt'ak, nenavidel toho konopfStskeho lakomce a ted' nad nim breei krokodYli slzy."

Houf se zdeSene rozprchl, aby nebyl zapleten do vyktrovani a odeS'el i Jirka, stisnen strachem, jejt videl v oeich viech. Vzpomnel si mane na profesora Neease, na to, co mu rekl, kdy2 se zminil, te snad eeki vojaci vypovedi posluenost.

"Ptijdou jako ovce, uvidite, hochu. Piljdou lit proto, te budou piekvapeni, nikdo z nich nechce vetiti, ge bude valka, doopravdy."

Net doiel domt, byly mobilisadni vyhlagky vylepeny i v Dobrine a kolem kupili se lido, rozeilene debatujici.

"Za test nedel jsem Boma," rekl, kdyt sal kolem Jirka, vysoky eernovlasy mu g. Byl to Brant, snad jedinY elovek ze vsi, pro nehot jeho large — byl detarem — byla vice net pomykeni, te je valka. Jirka pohledl na neho s nechuti. A nebyl sam, ozvalo se nekolik Masi, posmeklYch a nevrlYch. Doma matka Jirkova umirala strachem, co bude s nim, dostane-li se dome.' — a co s jeho bratry, zvlake s Josefem. Kclekdo vykladal, te namornici ptijdou prvni. Kdyt uvidela Jirku, objala ho a rozvzlykala se. Jeji srdce trpela tou bolesti, jit citila katda matka, majici dorostle syny.

"Snad aspon ty tomu ujdeg."

Otec stab u okna a dival se mraene ven. Stiskl mu jen ruku a rekl: "To jsem rad, tes tady, matka jit hodinu narika. A co je sly geti tam dole? Je valka jista? Tohle mute bYti jen strakk."

Jirka zavrtel hlavou.

"Neni to strakk, tati, je to valka a podle vieho bude to valka, jake si ani nedovedeme piedstaviti. Bude do ni zatateno put sveta. Srbsko je vedlejei.."

Otec pohledl na neho udivene.

"Myslie, te Rusko — ?"

"Nemecko, Francie, snad i Italie a Anglie."

Matka tetce vzdychla.

"Kdyby nas chranil Panbuh", rekla zlomene a usedla na lavieku ke kamntim.

"Aspoli kdyby mel Lojzik Stesti."

Novak pohledi na ni prisne a Jirkovi to neuko.

"Co je s Lojzikem, tati? Psal yam."

"Jirkovi to mutes Mei," rekla matka.

"Ale bude'S mleet o tom, Jirko, i kdyby prikl eetnik. Vii, dostali jsme od neho dopis, spalil jsem jej. Pile, te utekl do Holandska, protote podia vieho se schyluje k valce, a nechce se mu sloutiti cisari. Pokusi se dostati do Ameriky" "Myslil jsem si, napadne-li mu nee° takoveho," usmal se trochu Jirka. "A a Josefa se, maminko, Ptijde-li Anglie do valky, rakouske lod'stvo mnoho toho neporidi. Neodvati se ani z -pristavu, uvidite."

Novak pohledl na syna vdeene.

Ale kdyt °samel s nim, zatvatil se starostlive.

"Bojim se, Jirko, aby ses nedostal do toho jeite V prietim race mat jiti k odvodu."

"Co na to myslit, tati?" rekl stisnene.

A Novak si zhluboka vzdychl a jeho pest se prudce sevtela.

A do§lo na obavy Novakovy, Jirka v pkiStim rode v bieznu byl odveden a v dubnu nastupoval jit jako voja.k.

Bylo to fake loueeni, kdyt mu matka delala na Cele kritek a povesila mu na krk madonku, aby obraz Fanny Marie ho ostiihal. Nedovolil ji viak, ab yho doprovazela do mesta, jak chtela.

"Bylo by to tetke pro vas i pro mne — a ja se vratim, uvidite, te se vratim, marni," libal ji, stateene se premahaje, aby neplakal.

Doprovatel ho tedy jen otec. Kdyt mu tiskl na nadrati ruku, rekl mu nesyYm hlasem, jent se chvel a chraptil: "Jirko, nezapomen nikdy na to, te's 6ech."

"Nezapomenu, tati," odpovedel a nakloniv se, rekl otci do ucha. "Fib arvni priletitosti prebehon dru,ho p 5t,•;)..:: A Novak vatne pokYvl, :1"-;;LL'avani,),

3trana 10 ADEESAft TA.TEMNiKt kADItT. Slurs:m.574;e P porxjioi Jednoty Rata Texas.

Mavni liJi•adovria: C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, te p rsi.stop:l':edsecia, 'Houston, Texas, J. R. ...1e 7sena, tajemnik, Fayetteville, Texas, Ewald L. Idarek, eetnis Fayetteville, Texas, Fr. E. Stmxer, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacil', prievrii radee, Temple, Texas, Finaneni \J.:bar : W, A. Nesuda. Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. Kopeck, vrchni lelsai; , San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Horriak, College Station, J. J. KruginskY, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis, 1. Pokrok Texasu - Fayetteville. Ed. L. Hrugglsa, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Ro'hiov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

3, Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schilze 1. nedeli v me's.

4. Karel Havlisiek - Hallettsville. Chas. Holy, Et. 1, Box 164, Hallettsville, Tex, Schtze 2. nedeli v 5. Tioga - Tioga. Chas. HejnSi, Tioga, Tex., Rt. 1, 6. Moravgti Brati-1 - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schtze 2. ned. v mes.

7, Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Basta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schfize 2 nedeli.

9. Sloven - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerviilefit. 2. Sehfize 1. ned. v mesici.

10. Texask file - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102 Schtze 2 ned.

11. Sveiss - Praha. Aug. Jalufka, -Schulenboles Tex., Rt. 4, Box 159. Schaz. 2. ned.

12. Duloi.e a - Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Tex., Rt. 2.

13. Texaske. Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Bo. Sehfize 2. nedeli v mesici.

14. Veseli - Wesley. Edmund A. Baea, LaGrange, Tex., P. 0. Box 752. Schtze 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Rogers, Tex.. Rt. 2. Schtze 2 nedeli.

16. Bile Hora - Bile. Hora, Frank Melnar, Hallettsville, Tex. Sehiize 3. nedeli v mes.

17. Nov' Tabor - Caldwell. Jos Siptals, Caldwell, Tex., Rt. 3. Sehtze 2, nedeli v mes.

18. Jan 2iSka - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. E. V. Gallia. Hallettsville, Tex., Rt, 6, Schilze 2. nedeli v mes.

20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schtz 1 ned.

22. Jifi Washington - Cat Springs. Alois Kiscin, Sealy, Tex. Schtz. 2. nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova. Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Sehtz. 2 nedeli.

24. CeskY Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Sal-laze 2. nedeli v mesidi.

26. Siovan - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe aveskST, Moulton, Texas.

28. Karel Jora'S - East Bernard. John Holeeel:, Wallis, Tex. Sehtize 2. nedeli v mesici, o 2. hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Sell-laze 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampa, Tex., Rt. 1. Sclatze 1. nedeli v rises.

31. Pokrok Slovanfi - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. Schtze 2 nedeli kaZdY 3. mesic.

32. Na ginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schtz. 2. n.

33. Hvezda Mira Bleiberville. Jos. F. Mikealsa, BellsLie„ Tax.., Rt, 3. Sohilze 2. ned.

34.

•orssva. J. C. Charanza, Sehtze 2 nedeli.

2=axtell. Adolf Mach, Attell, Tfats..flch.ze 2. nedeli v - let. Tex. Fr, Moueka, West, Tex, ilLTeduv mesici.

37 • • n.•-• - Fsyslek. Norbert Jed, Sealy, Te a 1.

38.

- Smithville, Jos. F. Slavik, Kirtley, Texas. SchUze 3. nedeli v mes.

39. Bedl-ich Smetana - Bryan. John Homola, Bry--, Tex., Rt. 5. Selifize 2. nedeli v mes.

40. Oec - )slevan - Hillje. E. K. Hajo yskY. , El-- z Tex., Rt, 2, Sehtze 2, nedeli v mes.

Vre stiedu, dile 25. i'ijna

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. Mrs. Frances Drga6, Port Lavaca, Tex., Re. 1. &Mize 2. nedeli v 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeili.

43. Bratrsko. Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cegti Bratii - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schtze 2. nedeli.

45. Vlastenee - Shiner. J. H. El gik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schilze 2 nedeli v mesici.

46. Volnost - Sealy. Mrs. 2ofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0, Box 354. Schtz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt, 4, Box 151, Temple, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

48. Vygehrad - Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schfize 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnielsa, Rowena, Tex., Rt. 1. Schtz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. 1os. Bartog, Rt. 1, El Campo, Tex. &Mize 1. nedeli.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

52. Osveta - Kovar, Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

53. Cesks's Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnat Prapor -- Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt, 1, Box 55. Schisze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermalc - Corpus Christi. Betty Holasek, Rt. 2, Box 618, Corpus Christi, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cikk, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. &Mize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. A. L. Matugek, Wharton, Tex, Rt. 1. Schtize 1. nedeli.

59. Bratii Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

60. Bratri Svornosti - Wallis. J. M. 'Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtze 2. nedeli kaidY tfeti mesie.

61. Vesmir - Poth. Adolf MiCulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. Schuze 1. nedeli kdid . tfeti mesie.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston, Tex. Schtize 1. sUedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home -- Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie La Grange, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schtze 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Otto Hanus, 2100 Lyle Ave., Waco, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

67. Bratfi Svobody - Schulenburg. Louis Dybala, Schulenburg, Texas. Sehtze 1 ned.

68. Vesinernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. J. A. DuSek, Rt. 3., Box 7, Cameron, Tex. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

71. Nov Y Raj - Penelope. Tom Piikryl, Penelope, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron, Sehtze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Watch, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schtze 1, nedeli v 74. BorovY Haj - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaZdY treti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kfilan, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pfibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

Dobrowolski. John Dorinik, 78. Dobrota Jourdanton, Tex. Schtize 1. nedeli v sees.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KruginskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texa's.

Schfize 1. nedeli v 80. Tyrg - Holland. Torn Hunka, Temple, Texas. Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mesici.

Needville. August Tejkl, 81. Rozkvet RtZe Needville, Texas.

82. Oecht Domov - Ennis, Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnisa, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jet. 3516 So, Fitzhugh, Dallas, !rex. Schtze 3. ned.

1939.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulif, Weinert, Tex., Rt. 1. Sehfize, 1. ned. v 86. S7;.:vansk5i Svaz - itkov, 0. V. Vanikk, Tex., Rt. 4.

87.

Sveholy Temple. H. H. ZiL:,1, 7•T., fc2,-2. str., Tempe, Tex. Sch-aze 2. etvrtek ✓ rlloi v 7.11-adovne br. A. Kacil'e, 88. P..krc.:: Houstonu - Houston. Frank Olexa, 2:.2 iThione Ave., Houston, Tex. Schaze 1, • v mesici.

89.

- Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schuze 2 nedeli.

90. Slovanske SclruZeni - Stanford. Frank Pustejovsk:;7, Tuxedo, Tex.., P. O. Box 76.

Schuze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gt'ak, Box Cosby, Tex. Schaze prVni nedeli V 92.

- Fort Worth. John 800 Rivercrest Rd., Ft. Worth, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejo-,7sk:,-, Hobson, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, • heeloels, Tex, Schaze 1 nedeli v rnessiei.

95, : Cl:::QY Den - Seymour. Anton Holub, Tax. Schi'lze 2. nedeli v mesici.

96.

- Hrasna. John Merck, Rosenberg, Tex., .Rt, 1. Schze 2. nedeli v mesici.

97. Piaceclo Placedo. Joe L. ElCIk, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schuze 2. nedeli v 98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., fit, 1, Box 110. SchUze 2, nedeli.

99, Ra.dhoSt' - Raclhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schaze 2. neciell v 100, Pokrok Mldete - Sebesta. j. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schuz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsviile - Gainsvilie. Mrs. Agnes Pacilk, Gainsville, Tex, Schiize 2. nedeli.

102. Hvezda Mia.cle%;e - Coupland. MrS. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia Flatonia. F. J. Fojtik, Tex. Schaze 3. nedeli v mesici.

104.

Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex, Sclf.zze 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. Lad. PlaSek, Chriesman, Tex., Ft. 1. Schaze 2. nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan - La Grange, John S. Pi.atka, La Grange, Tex. 107. Rozkvet Jaroslav F. Bay 1., Eiorrezville, Ten,, It. 5, Box 27.

Schaze 2, nec'.eil v 108. Jiri Podebradsk - Rosenberg. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schaze 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Ern. Fojtik, Granger, Texas, Fit. 4. Schtze 2. nedeli v mesici.

110. Jan Rosick‘j Kaufman. Steve 'St'astn:cr, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schtze 1 ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlicircT - Sugerland. Stepan Valeik, De Valt, Tex. Schuze 1. nedeli.

112. F. B. Zdraek - Guy. Peter Listak, Damon, Texas. Schuze 2. no-deli v mesici.

113. Svepomoc - George West. J. F. Lukagik, George West, Texas.'

114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond,. Tex., Rt. 1, Box 70. Schuze 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bougka, Garwood, Tex, Schaze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex, Schaze 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veseika, Robstown, Tex., Rt. 1, Sch.tze 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe LukaS", Kingsville, Tex., P. 0. Box 587. • 119. Slovansika PldjeCitost - Brookshire, F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, ScIrdze 1. nedeli v mesici, 120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli.

121. Spravedlnest - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schaze 1. nedeli v noes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex., F,t, 1, Box 84.

123. VSeslovan - Cistern. Dorn. Vyclr.›Ial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schaze 2. nedeli v mes.

124, SlovanskY :Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff, Louis LIoCi, West0. Box 36. Jo..00 a 2 nedeli. hoff.

Ross.

Jos. Fo:- 7t. 1, West, 126. Dubov1.3127. Texas.

V. Mareak, Pokrok Kene7 : y - Kenedy.

Kenecly 128,, Vanek, Dratrsk:', • Mart, tones, Rt. 3. Sc'f• . aze 2. nedeli.

129. Ladimis Klacel - Edge. 1aoflc.atCjka, 1. n.

Wheelock, Tex.. Rt. 1, Box 2.

Dallas. J. F. Bou:Ska, ttt 17,ichard 190. Jaro v noes.

Str. Dallas, Tex. Sch:'-ze 1.

(Dokon'e,en.1

Ve sttedu, dne 25. kijna 1939. , D OM U.

VESTNili

Jemu nemtde 1/2 Inc ublilit a wIra se uprazdni misto." „Taro5.7 TiotejSi. 13yla to talostna podlaana. kdyt nemocneho pfenagell no ktora "To je cestujiei!" jste V nemocnici meXickeho piistavu Vera Cruz melt u102„it do rakve a ne, na lod'!" letel mezi ostatnimi pacienty zarostlY, se glY a AaLak podiana cestujici po nekolika dnech vyhublY nauti, kterY ztidka kdy nabyl vedomi.

BeznadejnY ptipad. Neznali ani jeho jrneno, plavby meal okilvat. Snad to byla zmena azdu7 privezli ho do neraecnice z ulice, kde upadl na chu, mote, pohy lodi, sand podaedome .pozna,dlatbu. Nemel papiria a miuvit nemohl, protote ni a radost, Co se spinuje jeho horouci touha, upadal z mdloby do horeeky a z horeeky do, co zpdsobilo tento neoeekavanY obrat. Net ptimdloby. Lei ut kolem neho chOdil nev gimastala lod u .evrcpskach breht, otivi nem. ocnY ve. tolik, Ce mohl i hiavu zvednout, rozhiednout "Ma, nejmene, tucet nem. oci", zamumlal, kdy2 se a promluvit nekolik sbov. ho po prve. prohledi, "aekoliv by ho byl staeil V ptistavu v gak s aim meta pcsadka starosti. zabit hlad a bida."

Jeho dobrodinec mu to:plata pehodinou cestu NemoenY caste z horeeky vyktikoval podiado Barony, av gab topomnel se postarat o jeho na siova, lirterYch nikdo neznai. A jednou se dalsi osud. I' tak lodni dtatolnici a kapita.n octi V nemocnici namornik„ ptivodem Srb, a se otivali, kdyt nyni nevedeli, co by moi l" tideten porozum•l umirojicimu. lat se svYm pedivnY.m. pasaterem.

"Je to Oech," vysve,tlii cstatnim. "Oech? Od"Nakonec ho buderne muset -vest case nakud to je? A co stale vola?" zpate,k, brudel kapitan.

"Rik.: bych chtel jit donna.' Siy gite? Ted' Trvaio jim diouho a stale je mnoho zlosti zas! Domt, dcm.U.! opakuje". a Casu, net se jim padatilo usadit nemocneho SmrteI;7 a:se prodiutoval, a znovu v ptistavai nem a ericj.. Tam vials ho diouho znovu se c nemocnienim "Chtel neponechali, kdyt, Cm: platit. Propustili bych jit dcma." ho, sotvate mohl stat na nohou.

Srb po dnech ode gel, av gak Oechtv Vadal se na st-rastipinon cestu is domovu, natek. 741171 a aebyl ;it ta.k cizi lidem, zvykCestou nekterY ho lakal stale stelae IYm nejeastelieb0 anglicky. Rozumeli kdy 'Zebra!, nerdy zikou gel ut slava eitili, s jakou va gni, litosti a . ji hladovel. Net do ge! no hranice rodne zeme, toubou ja vyslovuje. Poveideli take byl jako vychrtlY no kost, rozedranY, lekati, pa iocin pacient prahne, a lekat zavrtel zarostlY. P-rece vial so snhailo jeho horouci pra hiavou, ni a dostal se at do vsi. Vicki se jako stin. Lids se ho desili, psi zdaleka na neho vrCeii. Nikdo "Zda se, te tije ut jen tin slovem. Ale ma tuhY korien, byl bych se tat dvema nedeho neoeekaaal, nikdo ho nepoznaval. V rodlemi vsadli, e so nedoeka rana." lide; riikdo ho nechtel DMnem statku bah Kdvbv '07;1 nichl icikar s nemocnam jmout pod stl'echu. kdyby byl each! nahlednout do jeho horeene "Takov' trhan," vesnieane. "Jde z atmysli, byl by poznal, to nornocaY netije slo-, ho strach." vem, ale scan toulaeu. V horeekach protival Nemohl at dale. znovu a znovu sat.; navrat, videi rodnou visku Na zabretku u hrbitoaa se skacel. Zaryl pr-sty mezi kopci a lesy, cestu ptes drahu podel bubda tame. Po chance se trochu vzpamatoval. laveho potinku, skupiny topoiü, za humny Zdvihl ruku. Ziastalo v ni trochu materidougby, chalu py a stodoly, za.praiti a ttity, gindeloyou kterou miraodek 7. , yrval z p dy. Dival se no ni sttechu kostelni cIky, starou ko gatou lipu pod jako a vatrteal. Oichal is ni. htbitovem„ vrcrceram bilou zidkou„ ptes nit "Matetidou gka", geptal .zanicene. Pohledi no ptanivaly Jab po tom toutil, jak misto, odkud ji vytrhi. Byl ji tam celY rittoaY prahl, aby uzei ettt jednou obrysy znamach kopec. A vedle ni proses bile ka,.Titky sttech, lastucy zn.amYch ildoli, mekke, vhay Utrhi si take nekolik techto bvett. Riedel na kopcit, pies net letela mra lena, ktera ho v ice a nahle mu aytryskly z oN sizy. di vylakala do sveta - za dobrodrutstvim, za Zvedl se a potacel se na hrbitov. Ve vratkach gtestim, za bohatstvim, kteram by osinil eels se ebbed!. rodne Svoj gice i okoli.

Ach, ano . . Jab mohl zapomenout! Je tu!

Viii vg eho: dobrodrutstal, Stesti bohatstvi, Stara lipa s mohutnou korunou, .kteral se poutil take ne gtesli merou vrchovatou. Bah vi, dcba, kienbe vzne gene katedraly. Jab east° v kolik krajt kolik ran dostal a zasadil, chine pralve na ni vzpominal . . ! kolik ten a liolika skeniclm se podival Seiko Og t'a.dalova vidCla cizince, jab vstuna dno, net 2--:hudi a onernocael, net so stab poval no latbitov. bednou lidskou troskori, kterou piiliv sveta na"Hele," posilala mute, "jdi a podiaej se tam, konec zanesi na piseinu teto tiche nemocnice, aby near neukradl to novou svitilnu. Po gli ho kde neptilit chdnC Cekall, aby si honem odeze vsi!" hral zavereenou scienu lidske komedie, aby Sedlak zvoina gel ko hribitovu. Na prahu se diouho nozatiral misto zbyteenam stonanim, zarazil. Vide! cizinc-e, kterY letel_na hrobe a z nehot - jab se zdalo - nemohl uniknouti geptal: nikam jinam net na hibitov. Kdo vi, co vge.-.

"A piece jsem., tu Coma ... dema . . chno nabyl a ztraitil tento mut, net. mu zbyla 'Sediaki se obratil, the ptivrel vratka a arajedina, touha a jedine.

"Domft". eel se is saerau statku.

Jeho okoli se znenahla stab o toto slovo trYzselka.

• • "Tys ho nevyhrial?" divila ni, tab byio -apLaliVe a tetle, tab syrove, nahe "Ne", odpovedel podianYTrn hlasem sediak, a a .nalehave. kdyt zachytil udivena pohled sae Cony, dodal jako na orialuau: "Ten ut tam stejne patiii!"

I ptihodilo se, to se o jeho osudu dovedel a nucene se zasrnal. nemocna bohae, ktera umiral o poschodi vYge V te cb.vili Si uvedomil, Ce byl na okamtik sani v pokoii potodine. zarizenem, kt prY mei svedkem jakehosi Utasneho ‘tajemst7,71 zvlagtai o getliovatel:ry, a o ktereho peeovall tri ne-li botiho. leikati. Tanta ne.chtel o srarti sly'Tento bohae nibdy v tiget a bial so -'. vote Byl tart", jako ka7 If Staresta Lu :`7.71-7 praGe sebe 1 sve zamestnanlone, -7.67.3.1Qi7m Obecti, aid a Hustle:I dostal ce a tercet lakotil. Tonal/ se Casern z Holiandsi7. F. Koch, a. InIt posledni cc. a nyc teditel tovarny v Saint Jansteen v Hoiandsku, tada blitti dbklady o rodokmenu sae babieky, nekfauCel," omiouval sve ktera podle jeho, dosavadnic,h deb:lad-et pochase stydel 70, svuj prvni Kochoaa byla, rozezi z rodu Husova. p-r:ed sebou. Bylo to do'sr-ri purbriaistrem v Ludna Husova a jeji otec •z,asady, Ce elovek musi poru .'ani.

Kochova wigshaffenu -cad R. tvrda a ne:cddajna, chce-li dobyvat saet. padosat let v Holandsk u , Reditel Koch prosi Leikat, later -ho se dotazali, pokreil rameny. v dopise ,ebecni naiad v Husinci, Nay mu doporueili historika, kts,,* by se patrani ujal.

"Pro mne a za nano," teki, "at' iumte na lodi.

Strana 11.

(DOKONtENi ADRESAAE SE STRANY 10.)

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Et. 2, 12,c.x al. a.hilze 2. nedali v mesici.

132 S,•-atonluk J. J. Kulhanek, Tex., Rt. 3, Box 29. Sehtize 2 nedeli v 133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio, Tex. Schuze 2. nedeli a mesici.

134. Bratrejo y - ,Crowell. Chas. Macha'e, Crowell, Texas.

135. Volna Ceckle - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. SchUze 2. nedeli v 136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Box 32. Schfize 1. ned.

137. Taft - IaN. . ::s.

J. Jane-a, Taft, Tex. Sohlizze 1. ned..11 raesici.• 138. Vytrvalost - Ganado. C. M. Srubaf, Ganado, Texas.

139. V Boji cc Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schaze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Miacienka, Hai.Lbsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechosicvi5.]:. -7 I ilxville. Jos. Ta.,,ka, Sealy, Texas, Nt. 1.

1. ned- ka2. 3. mes.

142. Stef::inik - H .,:zston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, ilk. 1, Box 353. Schilze 1. ned.

143. Primori - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas.

-2. nedeli v mesici.

144. Slavic -- Nada. Robert Sku C . a, Nada, Texas. Schi,',.ze 2. nedeli •v mesici.

-- Penelope. Bud. Van145. Norma-- 'ft duels, :1 ni, Tex. Sehnze 1. nedeli a o T. hod. odpoledne.

146. Vv'ooclrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, 2.t. 1, Box 176, Galveston, Texas.

SehCze 2. nedeli v nNsIci ve 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom VentrJourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Selnaze .1. nedeli v 148. Eimaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schnze 1. nedeli.

149. Tomas Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Sehuze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidukk - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal,.Woodshoro, Tex. Schfize 1. ned.

151. Wharton - Wharton, Henry HoleSovskY, Wharton; Tex., P. O. Box 505. Sehnze 1. n.

152. Pokrok Agna Loire - Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., -P. 0. Lox 328. Schiize 1. nedeli v 153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ella; La Salle, Texas. Schlaze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. Anna Milan, 2216 Loving Ave., Fort Worth, Texas.

155. May a Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 128 West 7th str., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig.

Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schbze kaZde tied pondeli v . meSici yeeer.

157. Rozkvet 'na Plains - Anton. Mrs. V. II. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. SchUze 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnS, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schaze Neil nedeli s mesici.

161. La Parita - Jourdar,ton. Charlie Belieek, Jr., Jourcianton, Tex.; F 0, Box 52. Schilze prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Albert Jet, Iowa Colony. Tex Rt. 1, Box 39.

Pmva., .

Na vysoke, Cisole v proved' profesor antrc pologie Claz:%iice R. van Dusen zajimaaa, zjittini, v nicift dokazal, prava Cast lidskeho teIa, jo machem silnCji ayvinuta net Cast lead. To se tYee zejmena raison. Pouze 13 z 170 studentti bylo zji gteno, te jejich pra,aa, ruka je stejr..) dloulaa jako lead. Ostatni stumeteni jejleh pail u leve dent 17,7kazca'zl2.

Praaa, ' ruka prtmerneho ruby velke ::Leco delEri, ale - jak aloveka - i 'm n chem slinejM prefesciav 77e Stepanek,

obecni chud.N57 Ant, podobny zesnulemu Ta I...i,y1 pova .2ovan za ..:Inovous a no celY iiho dvojailta. Nook s: vot vojenskou bluzu, cots podobu zvYSovalo. Byl vyhledavan maliti ceo CetnYch platnech Tiednen, -

71

VESTN1K

r,ana 13

Official C

PC oorujici Jednoty "°.

Slavonie ' Benevolent Asse. of State of Texas.

REDAKTOr,—FRANTA

MOUOTa—EDITOR

Vy r3avateM — Pnblishers IECTIOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas

fl

Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50' Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zna'eny adret zaalaji se do Hlavni taadOvny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAker6 dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adrezovany na Velstnik, West, Texas Westnik has the largest circulation of any CrLechosiovak Weekly in So.rth.

NASI Jaroslav VrchlickY. Ty v "Hospodine pomiluj. my" svata, ty veene tiva, v pisni Vaclavove, ty studno nehy, krasy v katcleni slave, ty nehasnouci vznetti vYhni zlatao V husitske pisni bleskem boure vzriata, ve vzletu orlim a ve sile lvove, ty talujici v dume K011arove, ty siz a krve dIi vrchovata.

Ty jak noc tmava, jak den mnohobleska, jak tula tvrda a jak chleba mekka, ty draha, svata, zarna keel Ceska.

Kite ohnivY a sladkYch z yuka lazni, ty ptaku, vilo, oti, vekoveka, • ty stingo, jakou chvim se o te bazn,i!

Symbol 28. iijna tije a bude It na veky! Vira v budoucnost jest u deskeho eloveka tradieni.

V nejchmurnejSich chvilich bolu a zarmutku, pokoreni a zoufalstvi dovede desk Y elovek zakriknout srdce, jet by se chtelo rozplakati a na rty derou se mu melodie pisne. Zatili jsme to pied dvaceti pet lety, vidime to i dnes. Kdyt eeskoslovenskY narod oslavoval svtij prvni 28. kijen ye svobodne a samostatne republice, lid jasal nad tim, te Bilã Hora byla odeinena, staleta poroba svrtena. At nova slunko svobody zasvitne nad neSt'astnYm narodem, z nehot jsme vytli, tu srdce naSe budou napinena vdekern a radosti, te odeinen byl Mnichov. Nacismus bude prekonan, demokracie opet zvitezi!

Shy temna budou vystridany viterstvim svetla — nastane vlada humanity. My ameriati Oechoslovaci v Texasu verime v demokracii, verime ve svobodu — y e svobodu provtdy. Evropa bude rozhodne znovu zdrava, Oeskoslovensko bude znovu svobodne. VYroei. 28. rijna nam dnrazne pripomene nak moralni povinnost vitei vlasti natich pionyrti a vzpruei k spolupraci s jinymi slotkarni vSendrodniho sourudenstvi pod vedenim Csl. Narodni Rady. Pravda zvitezi!

Dbejme r ye mater§tiny; a to nejen skuteene rnluvene éedi jako dorazumivaeiho prostiedku demilko :v a, ale zvla,Ate a dfirazne jazyka Nai v 1 a m planuji rezniernY podnik ye L-,At.T. V sobotu min. tYdne nrospech z Temple: Frank Matush dojell do a Karel Navr Zajistill Si Kohutuv popularni orchestr pro osadni podnik V Seaton a pil'i rotmluve s poradatelem oznámili, te spoleenY v3-7bor planuje nekterou nedeli v listopadu v'Seosadni podnik, jebct distY vYtetek venovan bude na eeskou akci. Rozhodnuti krajant rozmerne csady kolem Temple je prikladne i v tornto ohredon cni ni11i letos slabou Urodu ba-)olpmfrtbc Mnrci sklidili viny a nas1 , - 1l: 3-4 iuk,

die motnosti

:iest jinni

Ruch narodne -OchovuSr. S podzimem odedavna prichazival do nakch radii obnovenY a mnohde znasobenY osvetovY ruch. Dloutici se veCery lakaly jednotlivce otevfenYmi strankami knihy, drutiny mladete se uchylovaly pod hostine strechy spolkovYch sini: zkot gky na ochotnicka, predstaveni a rtizne programy — tak se to opakovalo s malymi zmenami rok za rokern. LetoSni Udobi vYchovne dinnosti, na jehot prahu stojime pini plãnü, pracovni dychtivosti a s vedomim povinnosti, mush bYt napineno nejen obsahem novYm, ale uchopenym a procitenYm z cele citove hloubi a v cele krce odpovednosti. Vime, te nektere rady dovedly sve zimy napinovat vytrvalou, nabadavou a mnohdy zcela svera.znou praci narodne-vYchovnou. Ohtejme, aby ty jednotlive rady nebyly vYjimkou, ale aby seznam jednotek nati S.P.J.S.T. tarn tivYmi body VSECH bratrskYch radii a ani jedno oznaeeni radu aby nezastalo temne. Jsou rady, jejicht knihovny mohou byti prikladem ostatnim. Tyto knihovny pc) radu let snaSely do sv'ch regale ovoce Ceske a jive kultury; kdo z elenti tizni po krase nebo poueeni, mute ted' jen vztahnout ruku po tech zasobach a bude uspokojen. Nezapominejte na nak mladet! Mladet jako pokraCovani nas samYch i jako budoucnost nak vetve mush miti naSi zvlaStni pozornost. Nesmirne ponechavat nahode jeji vztah k deskemu jazyku a kulture, musime v ni cilevedome, ale nenapadne budit zajem o praci osvetovou, o vkus na ptiklad ye volbe ochotnickYch programti, o zasadach a poslani naSeho Bratrstva a pod.

"Nemohu vekit, ie tak vznekne narody, jako jsou CeSi a Slovaei, by manly bYt drteny v atroetvi. Demokraticke staty budou Zadat sesIletak velke, jak velkY je gené nius a pile jeho lidu". — Senator King.

0 nas a pro rids. Pri ertani reportate o Osl. Dnu v Dallas vynechal jsern zasloutileho spolkoveho pracovnhka bratra A. 1VialYho ze San Antonio, kterY se svoji mantelkou nelitoval dlouhe cesty na manifestaci krajanske vetve v Dallasu, jet mesa naprostY Uspech. — Na dotaz bratra X, ohledne navStevy dr. Papanka podavame toto vysvetleni: vzacnY navkevnik dojei do Texasu co osobni zastupce presidenta dr.

BeneSe, ktereho ui na jare pozvalo tstredi A. O.T., dale vYstavni sprava dallaske vYstavy a koneene kolega Aug. J. Morris a poradatei organu pti schtzce v Norman, Okla. Dr. BeneS nam tehdy pravil doslova: "pozdravujte texaske krajany a vyrid'te jim, te se na cestu do Texasu opravdu teSim a te zajezd uskuteenim asi v listopadu." Nalehave tikoly primely vtidce noveho odboje k odjezdu do LondYna a protote vYstavni vYbor nalehal na spineni daneho mu slibu, Osl. Narodni Rada vyslala k nam zastupce dr. BeneSe a sprava dallaske vYstavy dr. Papanka vrele uvitala, peelive starala se o jeho uhosteni a hradila vekcere vYlohy se zajezdem spojene. — Ned.alni vYroeni schtze ex-studentit v Austinu siteastnili se z West bratii: Aug. J. Morris, Jos. F. Holasek a Jiri. Kacit, kterY byl zvolen pro novY termin pfedsedou. T:Taast schtze byla mimotadne hojna, rada veci vyrizena.

Odekavame, te podrobna zprava o schazi bude NaySteva dr. nam zaslana do eisla prikiho.

Papnka na Osl. manifestaci vzbudila tivy ohlas v anglickem tisku, nekolik redakenich pro nas lichotivYch i povzbuzujicich pojednani. Nekte-re listy zdtiraznily projev dallaskeho mayora, v nemt vyslovil se a Oechoamerieanech uznale, jimt dal to nejlepk vysvedeeni vynikajicich vlastnosti obeanskYch a jicht üCast v novem hnuti pro vysvobozenh ujarmenYch bratti za vodou nepokryte schvaloval. Primator severni metropole Texasu verejne s reenicke tribuny hudebniho pavilonu prohlasil k dvoutisicovemu shromatcleni obeant, te zatracuje vYboje yetrelcri a kloni se Usili roduvernYch Cechoarnerioaniz, smerujicirriu k odeineni neslYchaneho bezpravi, dosatenh viterstvi prava a spravedlnosti. Opravdovh Amerieand jsou s nami, mail pro na'Se snahy porozumeni i uptimne sympatie. — \re yarn uclalosti nesmime zapominat, e kulturni nroven lidu klesa, neni-li ustavie'ne pozdvihovana pou6ovanim. *itch vadne a kaida piestavka je patrna v pravidelnern rnstu — je to a eloveka jako ii stromu, Jeden such rok a lined je yirlet na letorostech Ujrna,

Ve stfedu, dn0 25. kijna 1939.

Pestovani rostlin bez pfidy. Zpiisob pestovani rostlin bez ptidy, jen ze tivnYch rortoka, je vedecky znam ut cele stoleti, ale teprve profesor kalifornske university dr. W. F. Gericke vypracOval praktickou metodti, ktera umotriuje pestovani utitkovYch i okrasnYch rostlin ze tiv•nYch rortokil ye yelkem meritku. Poutil ,podiouhlYch melkYch nadob, prikrytYch vinova7 nYin pletivern napjatYm na ramu. Na tato pletivo se kla.de vrstva jemne drevite viny a raSeliny. Rostliny se sazeji do raSeliny tak, aby jim. korinky volne spadaly do tivne tekutiny, jit je nadoba napinena.. Jde-li a rostliny hliznate, jako na pi-. brambor, zapusti koreny do tekutiny i do raSeliny a v tato potom vyvinou brambory. Tento zptisob rna, tu vYhodu, te rostliny jsou vytivo yany prima chemikaliemi v tivnem rortoku obsatenymi, nemusi si tedy tiviny teprve korinky rozkladati a pkipravovati, a proto rostou daleko rychleji a bujneji. NevYhoda tohoto zpUsobu tkvi v tom, te je nutno peelive dbat o spravnou nasycenost jednotlivYch chemickych siotek a ureitou — kyselou, neutralni nebo zasaditou reakci rortoku, podle potteby te ktere rostliny. Je to vSak zptitsob uchvacujich, jet ptedstavuje skutednau biologickou labo rator, v nit se naneime mnoho o bilologii a fysiologii rostlin. A bez techto znalosti nelze se vlastne v zahradnictvi obejit. SriatSi jen ten zpitsOid, te rostliny se zasadi do pisku smichaneho s raSelinou nebo lehkou zemi a rostliny do tato smesi zasazene pravidelne se zalevaji tivnYmi rortoky. Tak nauteme v korenadich s Uspechern pestovati rostliny, ktere se jinak v kotendeich bud' pestovat nedaji, nebo nemohou v nich prinaSeti plody. Rajska, jablieka lze timto zpusobem vypestovat at do YYS'e Sesti stop a ziskat na katcle rostline nekolik Tiber krasnYch, pine vyvinutYch plodu. Tato nova metoda slibuje milovnikima rostlin a kvetin tolik zajnnaveho a poueneho a pki tom i prospeSneho — nemluvic o tom, te jim umotni miti z nich raelost a utitek i v time, bez nakladneho skleniku a skuteene ve mestech ut je slukay po'Set "fanouSkti",kteri se pies zimu venuji zahradnieeni her — pady. Prejeme jim mnoho zdaru.

Svit patri varn, hold a. cleveata, zmoenite-li se jeho duchovnieh poklada!

Geskesiovensky Den v Yukon, Oklahoma. Laskavosth dr. K. J. Sladka z Oklahoma City zaslam byl redakci program Os'. Dne v Yukon, Okla., poracianY v nedeli 29. fijna. Oklahomska krajanska.rodina je poaetne maid net nak prihlasili se k spolupraci do hnuti novella odboje stoprocentne. OeskoslovenskY Den ma v prve rade ineel propagaeni, ma vyvolati pozornost jinonarodni verejnosti o tapas doeasne porobene Oesl. republiky a ma distYm vYtetkem obohatit fond Ceskeakce. Pro nak verejnost bude zajimavYm, te na pro gramu Dne iteinkovati budou cvidici drutstva ,Sokola z Dallas a Ennis, jet pozvani poradajiciho vYboru ochotne prijali a v nedeli spini. Porad mimoradne uddlosti oklahomskych Cechoamerleanti jest pestrY a pripadnY: v 1:30 hod. odpoledne zahraje hudba vySk S"koly z Yukon hymnu "America", uvitaci proslov mayora mesta P. B. Vandamenta, druhymna "Star Spangled Banner", easova red Walter Harrisona, redaktora "Daily Oklahoman and Times", hymna "Kde domov nattj?", sla y -nostiearVjyBn§,choal"He Slovane!", cvieeni dallaskeho drutstva na naradi, zavereenY sbor "0, Tebe vlasti ma". Po spoleene veOeii nasledovati bude lidova, veselice, pri nit co hoste vystoupi drutstvo z Ennis zataneenim CeskeBesedy. Pfejeme bratrim sousedniho statu, aby jejich podnik se yydallil, k demut posilame nalSe uprimne — Zdar!

Cena na blavu Cs!. letce. — Jak se prave dovida.rne; vypsalo vrchni velitelstvi nemecke ar-mady cenu 100,000 riSskYch marek na sestreleni prosluleho esl, letce kapitana J. Novaka. Rozkaz udiniti jej za katdou cenu neSIodnym, byl dten ve vSech leteckch ' oddhlech a ye vgech formacich "Plug" nemecke armady. Vrchni velitelstvi nemecke armady se totit domniva, te po navkeve v Parik, kde se kapitanu Novakovi dostalo tak pratelskeho prijeti, venoval se kaleteetva Ve Frau pitan Nova

Ve sttedu, dne 25. tijna, 1939.

Germani drancuji Cechy a Moravu. Podzemni zpravy z porobene vlasti udavaji bestialni vykraciani majetku porobenych Cecha i bezptikladne drancOvani lest. Nove a opetne rekvisice u soukromnika a obchodnikii jsou vettelci stale provadeny a zbok: potraviny, pradlo, latky a take dokonce odevy jsou odvadeny do Nelliecka. Vkchny ‘ idovske tovarny: tkalcovny, odevni, potravnI atd. jsou nuceny vyrabeti zboei z vlastnich zasob zdarma vojsku. Lesy jsou kdceny hromadne a bez ohledu na mo'z'nost zalesnovani. NejkrasnejSi lesy jsou bezohlednYm zpiisobem pleneny. Vkchna cibule v aechach a na Morave byla zabavena na vYrobu yperitu, a ptesto, 2"e sklizen brambor ukoneena, jevi se jejich nedostatek. VSechen prace schopny desky lid musi na povel konati prace prl silnienieh stay bach a pod. Zrovna jako tomu bylo za roboty. CeskY lid dtrapy a sou2eni jests a beda raubirtn. Budou za neu yetitelna lotrovstvi tedee pykati!

Dejinny vyznam sv Vaclava. Uprostied zmatku a rozvratu po padu Mee Karlovy je postava mladistveho knikte deskeho jasnYm plamenem nezdolne viry, vYrazem silne lasky k eistYm darum ducha, projevem '2ivelne 21zne po vzdelani a hledanim noveho eloveka. Knik se pokouei o spojeni cirkevnich potieb latinskYch i slovanskYch, o vytvoreni symbolickeho ptikladu, s yornikti a uzlu jazyka i ducha uprostied Evropy a odcia,va, se sve touze dat se cele do slukb duchovniho dila svou silou sve vaene. I kdy2 tyto vlastnosti jsou dneeku cizi, piece ye sve dobe byly vYrazem vzdene ducliovosti a sama osobnost svetcova poskytuje pinou dtiveru v kulturni plodivost eeskeho plemene. Jeho kruta smrt byla vlastnim zrodem jeho svetecke slavy nejdtive v cizine a pak doma. V cizine za vlady Jincltichova syna Otty byl v nem uznavan jeden z ptednich prukopnikil dila cisatova a je'Ate sv. Vojtech ptines1 pochoderi obdivu vzdalane ciziny k sv. Vaclavu do vlasti. Potom se doma postavy svetcovy zmocnil lid, kteremu se stal sv. Vacla y symbolem Ceske osobitosti. Roku 1848 pod sochou sv. Vaclava v Praze nastoupil "desk* narod sve boje Ustavni a e"eskY narodni svetec stal se symbolem zosobneni askeho ‘2ivelneho sebevedomi. Cech jiz pied sv. Vaclavem byl alenem spoleene rise timske a odkaz svetcav je v gak v torn, aby nebyl zde elenem trpnYrn, nYbr2' stanul v prvnich tadach, vkly ptipraven k °bet pro obecne dobro, vkly ochoten chapat svilj 2ivot. S hlediska yeenosti. V odkazu tom spoeiva vSak take svatY narok na zachovani vYrazne osobitosti narodni, ktera tak dlouho nalezala u naSich ptedka posveceni a obrazne vyjadteni v kultu eeskeho velikeho svetce Vaclava.

Hleda se melte]. za Hitlera. Daily Times (Chicago) v tvodniku nadepsanem "Kdo se mute zarueit za Hitlera" uvakije o dalsim kroku, kterY asi podnikne Hitler po odpovedi Chamberlains a Daladiera na jeho mirovY apel. Ree Chamberlainova ponechala dvete otevteny k ptipadnemu mirovernu jednani, do techto dveii by veak Hitler musil ykroait jedine ye spolednosti rueitele. Kolem terminu "zaruka" se dnes toei veechny projevy o ptipadnern miru. 0 zarukach mluvil Hitler, Daladier a Chamberlain.

Chamberlain obvinil Hitlera, 2e nedr2i Bane slovo a poukazal na anexi Rakouska, pohlceni oeskoslovenska a zabrani milionu 6echoslo yakil a Polakta Prohlasil, 2e bud' musi nemecka vlada podat ptesveddujici clalkazy o upiimnosti sve touhy po miru nejakYm einem anebo dat spolehlive zaruky, ze dodr21 slovo. Bez takovYeh zaruk se dnes Hitlerovi never'. Hitler ve sve feel neueinil vtibec zminku o torn, k by hodial odeinit zlo spachane na Ceskoslovensku a Polska". Vyklizeni Ceskoslovenska a Polska bylo by v °dial Anglie ptesvedeujicim clakazem o uptlfmnosti Hitlerovi nabidky miru. Kdo se mute dnes v Nemeeku zaruCovat za Hitlerovo slovo?

Bzepochyby byla by to jen takova nemecka "dada, ktera by odstranila Hitler& rekm, cod se dnes jevi nemo,2nYm. Mfde snad takovou zaruku za Hitlerovo slovo dat Mussolini anebo snad Mussolini se Stalinem? Na nee() 'podobneho je velmi slabs nadeje a proto vvillidky na jsou ro yal velmi slabs,

VtSTNIK Jak si Hitler piedstavuje napravu versailleske smlouvy. Houston Chronicle venuje v fivodnim elanku pozornost evropskych menginam.

Versailleska smlouva nerortaila vkchny problemy evropskYch minorit ptes to, 2e jinak ptedstavovala v tomto smeru nesmirne zlepsenf stavu pied r. 1918. Politicks hranice valeene mapy se znadne pribiizily hranicIm ndrodnostnim. Na druhe stran y vgak vyvstaly nove vadne problemy hospodatske, ktere se staly 2ivnou pudou k vyvolavani novYch obtal Z techto men ginovYch problem'," nejdfilektefgim byla otazka minorit nemeckYch. KZ do Mnichovskeho paktu reklamoval Hitler pro Mei nemecke minority a slavnostne prohlakval, nechce v Nemecku line narodnosti. Dnes feak ma v hranicich rise 10 miliont eechoslovakti a kolem 22 milionti Polak& S hlediska narodnostnich hranic vypadala by tedy dne gni mapa Nemecka mnohem hut ne2 po miru versailleskem a na teto skuteenosti by se nic nezmenilo ani v tom ptipade, kdyby chtelo Nemecko utvotit novY polskY stat. Pkikla,d dneeniho Slovenska ukazuje jake svobode by se takovY polskY stat tail. recta pine zaslouiena. Z Austinu se oznamuje, ze tamnefSi tabor skautek pocten byl jednou z deseti narodnich cen, jez byly Hiavnim stanem rozdeleny mezi podtizene tabory skautek za provedeni podniku mimotadne prvottidni uspotadani a celkovY iispech.

Jak znarno, austinske skautky uspotadaly Toni za vypomoci todu SPJST., spolku K327'. a dr.

Mieka tak zv. 6esk 3'7 Den, na nemz byly ptedvedeny ukazky narodnich zvykt, krojti, yYstavka zobrazujici kulturni zdatnost eeskeho naroda a koneene podavany jinonarodnimu obecenstvu sladkosti a dobroty eeskeho kuchatskeho umeni. Slavnost mela rozhodny uspech, anglickY tisk rozepsal se o ni s nadknim a pochvalou. Hlavni stan po srovnani a oceneni podnikt po vSech statech skautkami uspotadanYch rozhodl, aby jedna narodni cena ptiteena byla skautkam austinskym. Gratulujeme!

Washington. — President Roosevelt zakazal americke teritorialni vody a ptistavy ponorkam valeicich state. Proklamoval odstavec 8. zakona o neutralite a tim stalo se nezakonnYm pro ponorky valeicich narodfa jak valeene, tak obchodni, aby vjiklely do ptistavu SpojenYch Statt" nebo teritorialnich vod, Leda se by k tomu byly ptinuceny "vyai. moci". Tim se rozumi takove okolnosti, jako je ku pi, silna, boute na moki. Ale, jak se v proklamaci presidentove pravI, i za techto okolnosti mohou ponorky vplouti do teritorialnich vod neb ptistavii jen tehdy, kdy budu plouti na povrchu mote a budou opatteny vlajkou zeme, ktere path. Po uplynuti 24 hodin, jez mezinarodnim pra,vem jsou dovoleny k pobytu yaleenYch Lodi v neutralnim ptistave, musi takova ponorka opustiti americkY ptistav a teritorialni vody, plujlc na hladine mote a majIc vztydenou vlajku sve zeWashington. — BYvaly komunista, ktery si v statni trestnici v Severni Karoline odsluhuje 201ete uvezneni za 'least na vrakle, byl dnes zavola.n DiesovYm kongresnim vYborem, kterY vyeettuje podvratne rejdy hlasatelt raznYch cizich "ismu" ye SpojenYch Statech. Je to Fred E. Beal, ktery byl do Washingtonu dopraven pod silnOu strati z trestnice v Raleigh, N. C. Pti textilni stavce v Gastonia, N. C., roku 1929 byl zapleten do vrakly a u soudu byl obhajovan pravniky International Labor Defense, t. j. Mezinarodni delnickou obranou.

Catihrad. Velke diplomaticke viterstvi Spojencti nastalo podepsanim dohody mezi Tureckem, Velkou Britanii a Francii, dle nit si 130depsane strany slibuji vzajemnou pomoc v pade valky na Sttedozemnim moci. TureckY zahranieni ministr vyjednaval pied podepsanim dohody po tii tydny v Moskve nez rusks poladayky nesrovnavaly se s tureckou politikou ohledne Dardanel a vyjednavani ztroskotalo. Berlin nad hotovou uddlosti zutI a naciste jako obyeejne vyhro2uji Turecko pry udinilo ohromnou elaynu a L'e):' , no osud 'Polska, ,Blazni byli, kordy Plat

I Strana 13.

Washington. — Senator R. D. Holt, demokrat z West Virgina, obvinil v senatu Rooseveltovu administraci, ze jeji snaha zru§iti embargo je pouze jednim krokem v tads tajnYch dohod, Spoj. Staty jsou vazany poskytnouti po'hoc Anglii a Francii. Senator Holt byl prvnim, kterY obvinil administraci,ze chce zrukni embarga proto, aby spinila dohody a zavazky, je2 poskytuji nove sirsi pochopeni americke zahranieni politiky. Senator prohlasil, ze i pouLti americkeho lod'stva je zahrnuto v techto tajnych umluvach.

LondYnskY tisk odsoudil ostke Lindberghav projev a easopis Sunday Express projevil mineni, ze "Hitlerova medaile ztejme vstoupila Lindberghovi do hlavy." Casopis Lento zyla2Ste odsoudil Lindberghovu zminku o Kanade a dodal: "Lindbergh byl uctivanym hostem Hitlerovym, je horlivYm obdivovatelem nacisticke moci a nyni zfejme take v duchu Hitlerove mysli." Casopis Sunday Pictorial ye sloupku, psanem Petrem Wilsonem, pravI, k Lindbergh je mezinarodnim klepatem a ptipomina, jak nepane se zachoval k Rusku po te, kdy pkijat byl tam tak ptatelsky. Nebylo pry divu, ze nemeckY polni mar galek Hermann Goering ho tak okazale hostil. Jako obdivovatel nacistii ma pry nejmene prava mluviti o demokracii.

Pkinuceni pomery, ueinili Nemei, usidleni v Estonsku, Wye a Lotyesku, bolestne rozhodnuti a opougteji tyto zeme, vracejice se zpet do stare vlasti, do Nemeeka. Nemeeke rody, ktere jsou usazeny v techto zemich namnoze jiz nekolik stoleti, byly nuceny ueinit tote2 rozhodnutI. Sedm parnikta kaklY o tonall asi 8,000 tun, a deset menSich Lodi pitijelo do ptistavu Riga, aby Nemce odvezlo do tik. Oeekava se, ‘Ze tito budou usazeni v bYvalem polskem koridoru a jinYch nemeckych uzemich, patticich bYvalemu Polsku. V poslednich etrnacti dnech nemecka policie vystehovala velke mnoastvi Polak') a 'Zia" z Brombergu, Torune, Poznane a jinych sttedisk v nemecke krajine patticI &lye Polsku. Do techto mest chce nemecka vla,da usadit Nemee z baltickYch Washington. — President Kalinin informoval presidenta Roosevelta, ze nynejei vyjednavani mezi sovetskou a finskou vladou je vedeno ve shode se zasadami, jed uznavaji samostatnost Finska. Odpoveci' na notu presidentovu byla uvetejnena z Bileho domu. President upozornil Kalinina "na dlouhe ptatelstvi", je2 pouta, Spojene Staty a Finsko". Dale president Roosevelt ye svem dopisu Kalininovi vyslovil "vadnou nadeji, 2e Svaz sovetskYch republik nepoloE Finsku 2aclnYch pcdadavkfa je" by se nesrovnavaly s udr2enim a dalAim vYvinem telskych stykil." Kalinin ye sve odpovedi pravi, ze poklada za spravne ptipomenouti presidentu Rooseveltovi, ‘Ze "samostatnost Finska byla uznana sovaskou vladou dne 31. prosince 1916 a 2e svrchovanost mu byla zarueena dne 14. fijna 1920 mirovou smlouvou mezi Ruskem a Finskem."

Podle zpravy internacionalni novinakske slutby bude letog niho roku slaviti 24 stab:" Den dikilyzciani ei americke posviceni ye Ctvrtek 23. listopadu podle ptani presidenta Roosevelta a 24 v tradieni posledni etvrtek, ptipadajici na 30. listopadu. Guverner Texasu Lee O'Daniel oznamil, ze jeho stat bude slaviti dvoje posviceni. ACkoliv natal guvernai nevydali jeete formalniho prohlaeeni, mokio tici, ze rozvrstveni zeme v °tame slaveni posviceni je nasledujici: Dne 23. listopadu budou slaviti posvicenskY svatek: California, Delaware, Georgia, Illinois, Indiana, Louisiana, Maryland. Michigan, Mississippi, Missouri, Montana, New Jersey, New York, North Dakota, Ohio, Oregon, Pennsylvania, Texas, So. Carolina, Utah, Virginia, Washington, West Virginia a Wyoming.

Dne 30. listopadu budou posviceni slaviti: Arizona, Arkansas, Alabama, Colorado, Connecticut, Idaho, Kansas, Kentucky, Maine, Massachusetts, Minnesota, Nebraska, Nevada, New Hampshire, New Mexiko, North Carolina, Oklahoma, „Rhode Island, Tennesee, South Dakota, Teps, yPIT3iont, Wisconsin a Iowa,

Vt8TNIS

Strang 14

•

U.

_T. T

•'1Fosloven

phstoupi k historii svato17.1ediskem nellprosne kritiky _• -ati s relikeho plastickeho Esta naneseno a pridano pozkonec stati pied skuaspon pokud jde o "..:::iitete se dotYkajici. Nes7: narodil, nevime bezpee-7. y — datum jeho pied neco vice net pracich Pekaro• A nemirteme-1i ani 1-1-Ceni S jistotou stanoviti, je '•. nadeje, te pronikneme stlivych otazek jeho vlady, •o•ebneji osvetliti Vaclavfiv jeho matky DrahomiDrahomirinu se svatou knitatiim, k nerne.. a.jdne: jests proble• 7.7M nejasne kdesi v c-ylit!eni jeho tivota.

1-.5on0 prvnim naein C'eskem sloe velmi vYmluvrie, y-jsou net bud' rozvadenim pov§echne rtizne vYmysly, jet dokresluji jeji:h vzniku, jeji politicke, tivotni idealy, potud je ye

•

e =

..

.2

VaCiaV

. otb, te se v novej gi dobe — a ,••••••••.: jeke pled nekolika me.• dotYkajici se toho, co s,:f atovdcla y skou": Je t:T•lhove chudobe nagich -• . •• .

-1-121:Au povznesl se vYraz nad pouhY obrat • f„.:_.ychom mobil mluviti -•;• c-‘ raciayskee" jako o ureitem odkasitee prikazu naSich dejin, kterY by ureow,1— aspon do jiste miry — i ná S pbstoj a posl y p v pritomnosti? Nejde tu 0 jakousi "pia fray yf', -.::te-a so dovolava jmena tohoto knitete, or -a :a- T rime, nepravem — o cosi yennepodloteneho a „ko:•.7.eujiciho?

A 3i svatovaclayske — jakotto ureitervychazejicim z postavy z jeho historickeho pusabeni a homtteme bYti ani pti skrov-nych •-•Y:o ktere dnes o dedici eeske zeme Jde spik o to, abyshorn r •-• ktere by nam tuto pochopit a velenit ji do L7.0 vYvoje nakho naroda ad claAf.h.e. dny. stole: E:•••-:.•••i5.1 snatilo se ptelotit vyznam do Sfery, ktera, vice odpovidacharakteru — na pole la je.:.: Nejvetig pi-edstavitel 'P. Fie XIX. veku Frantikk Palaloan yell.z.ast — vedle dila christianickY ptedevSlm ye smyslu sa •-• spoleenosti (aby o: .7...:.5fly vtech dobrodini _ . v domneb.") . ............ eiudy• a f••••-o-;,:rar;r,e.b.,2 boje .

75. artm, namnaze at do . nektadith prapred desiti lety u ... . ::•7•••• •:..'•:. .r••••••...o.-e:clayskeha, neni . :e, I ani, pokud jde o a kmena, resp. a• -1 jioh, nebylo dilo Vaclavovo mei za to Palacky a ze tu ta •

I

byll sici

o

7

existovala v jeho dobe dosti prohloubena missijni prate S"tipeni Cyrilova a Metodova, je2 pronikla patrne lid daleko vice, ne2' se kdysi ptipouftelo a povznesla jeho uroven kulturni velmi znaene. Tim mene pak ize miuviti o poddani nemecke jako o nejakem statnickem einu Vaclavo ye a spinati s jeho jmenem pozdej8i dlouholetY poplatnY pomer panovnikt 6eskYch k cisatilm a kralam svate tie timske, protde porner ten byl stanoven patrne dayno plied dobou Vaclavovou (patrne nekdy za 'east' Karla Velikeho) a vYprava Jindticha I. proti Praze, s ni Z se tato vec obvykle spojuje — ad-li mitila yilbec proti Vaclavo yi — nebyla patrne ne2 jeho obnovou, respektive vojenskou ptioominkou skuteenosti, Ze nositelem svrchovanosti ki.S"ske stal se prave novY kmen nemeckY — Sacove.

Kisi2DA

DOBA Si SY. VACLAVA P&EDSTA-

VOVALA JINAK. V Obecnirn dome hlavniho mesta Prahy byla uspotadana mestskYm archivem a mestskYm museem pozoruhodria, vS7stava pod nazem: 'Sr. Vaclav a Praha". Ke zdaru vYstavy ptispelo Narodni museum umelecko-prilmyslove.

Kde nebylo mono ptenesti do vstavnich sini originaly a kde se chtelo poukazati na sta yby a piedmety, umistene na vetejnYch prostranstvich, anebo v cizich sbirkach, sahlo se pro dopineni k fotografiim. VYstava tak diva souborny celek, jen t 6asove obepina dlouhe yeky. Nikde jinde nebylo sneseno tolik °brazil sv.

Vaclava, jako pra ye nyni v Praze. A z tohoto obrazoveho odkazu nejrUznej§ich dob a smeru je zy laSle zajimavo, povimnouti si, jak Si rdne doby s y. Vaclava ptedstavovaly a znazbrtiovaly.

Sv. Vaclav byl zahy po sve smrti malo yan, tesan do kamene, vytezavan do dteva i ryt a raten do kovu. Jeho obrazy, at' jsou jakkoli znazorneny; v2cly chteji zobraziti svetce. AvS"ak jejich fleelem neni jen snaha vzbuditi zboZnou Uctu. Sv. Vaclav byl kniZe a toto poslani mu zustalo i pó smrti. Je to patron Ceske zeme a proto je \loran k hajeni sveho dedict yi a sveho du. Proto ma mnohdy obraz sv. Vaclava ztetelne statne politick yYznam — na Pt. je-li jeho obraz na mincich, panovnickYch peeetich, na pdeti zeme desk& a pod. Av'Sak ani v jinYch vyobrazenich nelze oddeliti svetce a narodniho hrdinu. Sv. Vaclav je vkly neaim vySnetli svetcem — at' se objevuje v kterekoli podobe. Je to ptedstavitel naroda, je to vlastne .symbol jeho ctnosti.

Sv. Vaclav zemtel mlad, ale byl to bojovnik.

A tak jej zachovava i tradice, opirajice se o to, 2e nam po sv. Vaclavu zachranila jeho dratenou kdili a mee. V'Sude v obrazech rukopisa, na stenach, na deskach, na mincich i na pedetich vidime sv. Vaclava zobrazeneho ye zbroji a se zbrani v pe ynem postoji. Tato yyprava a postoj sv. Vaclava se ov gem obmenuje podle dob a jejich oblieejU. Hlavne doba barokni a pozdeji§i, pokud opustily starou tradici a daly se vest legendami nave roz yinutS7mi, vkladaji do tvate sv. Vaclava vyraz zboZneho zaniceni, posazuji jej dokonce na kone a vsazuji jej do vYje yil ktest'anske lasky a dobroeinnosti.

A tak na soueasne yYstave mU2eme pozorovati sta podob sv. Vaclava, ktere se vytvarely za nekolik staleti. Katcla doba si sveho patrona zobrazovala v duchu sveho pojeti a podle syYch zvyklosti, ale tadna se nesetrela s jeho tvare charakteristicke prvky yzneSenosti a zbotnosti.

2

KRALOVSKE VLNOHRA Y JI SEDESAT LET MESTEM. 26, zati uplynulc 60 let, co by7.y Vinchrady po7rYEeny na mesta. Od te doby vyrostla tato r•-n.,-bYl;:a ttvrt na jednu z nejmodernejEch a nejvet gch z cele Prahy, — Vzrtist vinohradske obce, stejne jako cele historic jeji, jsou velmi zajiniavYm zjevem ve vzniku VelkC• Prahy. Vznik kralovskYch Vinohrad snada do XIV. stoleti, kdy Karel IV. vydal roku 1358 psivilegium o vinicich, jimt zakladani vinic v okoli pratskem, jet osvobodil na 10 let ode v:Sech platt. Zahy byla Praha vroubena na v'Sech stranach, zvlate vS'ak po yrS'ich od Kar-

Ve strews, dne 25. rijna 1939. lova pies Nuselske Udoli k Vr8oviciim, vinicemi, chmelnicemi a ovocnYmi zahradami. Vinohrady — Flory viniene — 1 vinari byli vgemo2ne 7_11:y:76,11i vojska. chrane:al VeSlere p05er.-, k y Vinienich, .pokud byly ohranieeny, mtlly i pra y° honebni. Vinice byly podrizeny elenu abecnich starSich Stareho mesta pratskeho, nazvarieho purkmistr, jen.2 se stal v 16. stoleti kralo yskYrn Urednikern. Tricetileta valka ptineola pad techto zkvetajicich kontin. Vinice byly zanedbany a z nejvetSi easti promeneny v pole. Nakonec pak byly (roku 1733) podtizeny cisatskernu til-adu vinahradskemu, za nek.iot east poll za Konskou a itnou branou stala•se netirodnou nustinou. Na poeatku 19. staleti zalotil zde velkostatkat Wimmer krasne sady, nazaane jeho jmenem, jet se prostiraly od Zitrie briny ke Zvona?ce a na vYchod at k Vodarrie Ilsedlosti Cikance. Tam, dohytek kde. kdysi stal y ala byl zrizen hostinec, jrnena. Po smrti \Vimmerove sady zpustly. Roku 1848 pozbyiy Hwy Viniene I shyN. privilogia, a bylo pornY'Sieno s pozemky sousednich siouteni )7;';OCh obci, Jena:; • ptleineni obecnich rad-a Smetany, "S,: arf.sera a Z. Petrossa podatilo se spojenim poze.,n:Lt s pozemky za branami Slepou, itnou; Konskou, Novou a PoriCskou, vytvoriti samostatnou katastralni oboe pod historickYin mistnirn 5cntnern Vinohrady. — Rozhodnutim z rchss 555.7 dostaly Vinohrady nazeV obec, od kteretto doby Kralovska, Vinohrady. — Obec Se datuje ni-sea doSlo vynosem mirychle vzustala a 1.7..‘,:-„7 rozdeleni Kralovnisterstva pra y a skYch Vinohrad na Kralovske Vinohrady. Jab prudkY byl vzr-Ust tett) oboe, co a torn svedei zazn2imy o poetu obyvatel. Roku 1843 bylo napoeitano na celych tehdejSich Vinohradech 66 dornU: a 169 obyvatela, zatim co. roku 1900 bylo ph sLtani lidu napotteno v 1,080 domech 52,504 obyvatelfl a roku 1907 jit plies 70,000. Podia stavu z 31. prosince 1938 maji Vinohrady 105,838 obyvatel. :T.'. • • •i v rakvi. na jibe anglickeho V mesteekt_ hrabstvi stoji slim, kterY skyta zy laetni, at srandalnY ponied. In `Sit dokonalY tvar obroaske sabre. Mnoho navetevnika, zejmena cizinct, utasia nad timto napadem a pat:al° po duaodu, kteri) k tome mel starebnik. A ten jim =hot' sdelit obyvatele a Brixname. Vypraveji a tkliaem milbstnem romanu, jemut slim vcN•Tli za svGj vznik. Neni tom's jests ani p01115 davno',Tk:lyt. jeden mistni mladY a 7,elikou Lasko-a he braszdatnY'rybat ni-me aevceti. tiake a svole,ni, aby se stala jel tonou. 5. sstal je. Ale zamotnY divern otec nechtel a tomto shatku svelho. ditete s chudiekYm rybatem ani sly:set. Wechrry prosby i sity abort byly marne. Vice net rozhodne prc5.ItSi trrdY otec, 'Le by radeji yidel dceru a rain netli5,5.1 ji dal onomu chlapci. OdmitnutY nar,, adnik opustil Anglii odjel in'An-Ter n7. Za neli:olik let se vratil se sluenYm majete,rban. Zaeal stavet dbm ve tvaru rakve.

A• kdyt byla stavba hotova, zaved.l do ni svou lasku, Jsem -vain nyni jai:to jeji budouci mut? Otec ulasl. Dal si one raker ultazat. Neskcnala rybarc-s va laska a leho aynalezava lest se mu tak zaEbily, Se dal ihned dceti potehna,ni k srlatku.

Curych, E-ivYcarsko. — ZdorSi denik "Arbeiter statisticke Udaje a ztral Zeitung" La 7.7'±_ Nernecka v ye.= Yele:ni nenneblie arme 5:1. ccciii

cc Adolf Hitler ye sae tee:: techto ni-h i-i-

pe•-- ol v 57

kc- -•b).

— General Haller, nen pr,$)zatimni Galske vlady, prijede do Ameriky, aby zde ziskal Polaky bra vojenskou slutbu ye Francil a soulone finaneni pomoc. •

Ve stredu, (Me 25. iijna 1939.

Marie Tippma,nnova:

it

I^DYZKVETYPQVADLY ROMAN

"Jsem stroj na myg lenky," fikala si, kdy2 brala do rukou ueebnice a kdy2 do otupeni dfela a ueila se. Divala se s trochou ironie na krasu pkirody, nesnatila se eititi jeji puvab, odbYvala s itsme g kem nadkni Magdy, ktera, se vratila z Francie a chodila denne na prochazky s feditelem Derrerem. Miuvili spolu francouzsky a nejvgednej8ich vecech, o nakupech vYbavy, o zatizeni kuchyne, a kdy2 se Maia tit imavou ueiti nemohla, pomahala Magde sit pradlo.

"MilteS si vzit, Magdo, moji vYbavu, je tech hadrit nakta pina bedna, darmo by to letelo, monogramy maine stejne, pfijde ti to vhod."

"Ty jsi se pH tom nadfela a ted' mi to chce dat?" divila se Magda.

"Nat• by nak platili gvadlene, je to hotove, vezmi si to!" fekla Mdfa a dala Maga klic od sktine, kde s takovou laskou skladala kousek po kousku, twit se, at to ulok ye sve domacnosti. Ani se nezakmredila, ani nezaplakala, kdy2 Magda poditala vecky veci. Ztvrdla jaksi, byla jako lid, kterY ma pfertenY ner y a stal se neeiteliV. V srpnu psala Male pani Hornbergova, te by mela pro ni misto u profesora 7lekate, kterY je rozveden, ma chlapce a hleda representantku a vychovatelku.

Máfa bez rozmykeni napsala svuj souhlas a za etrnact dma se stehovala po druhe do .Nemecka.

Rozloueila se s rodiei uctive, ale su ge; hledela se usmati, kdyt matka plakala, pote gila ji, kdyt narikala, te jde jist cizi chlebieek, ale jeji slova negla od srdce a nemohla jit take k srdci. Mara si o svem budoucim postaveni nedelala tadnYch ilusi, umiriovala si, ze bude delat svou povinnost a byla spokojena, ze opouSti rodnou obec, kde ji jedni odsuzovali a druzj litovali. Ani jedno ani druhe ji nebylo prijemne.

Domacnost profesora Schrolla byla bohata.; byla tam hospodyne a slutka. Prvni prijimala Marti jako sobe rovnou a snatila se naznaeiti ji hned napoprve, ze neni rozdilu v jejich postaveni, aby si Mata moc nedomykela. Druha se na ni divala s jizlivou uctivosti, ktera fikala: "Ja vim co jsi a co tady cheek ale nemysli si, ze si dam od tebe poroueet."

Odbyla obe teny povY genYm klidem. Maly Feri se na Maku podival nedavetive a skoro nepfatelsky. Z jeho zvedavYch, chytrYch hledelo tisic otazek. Mafa byla druhou jeho vychovatelkou po odchodu matky, ktera utekla s eifistojnikem.

Slygel na konto sve rodieky tolik ogklivYch veci, od slutek i matky sveho otce, 'te si zvykl sam ji odsuzovati a kdyt sel k ni na navRevu, kterou si ph rozvodu vyminila, kikal ironicky: "Zase mam dnes hofdienst", a hraely, ktere mu pfinakla, hazel pohrdave do kouta.

Chiapci bylo deset mkt. Ocitl se v nebezpeenem veku, kde dojmy tvoli tivotni hledisko. Byl na sve staid du gevne vyspelY a mel tisic chuti, rici nove vychovatelce nee° neptijemneho, aby se nedomnivala, ze pied ni bude malielY a poslugny.

"Kdyby yam bylo smutno, ma:tete si pozvat sleenu z druheho poschodi, ta slouti u bankere Bacha, jen s ni moc neklepejte!" rekl hiede ji drze do oei.

"Predne, ja nesloutlm, Feri, za druhe, nikdy s nikYm neklepu a za tfeti netoutim po niei spoleenosti. Budu mit dost co delat. Mfig eas je prilis drahY, abych jej mohla utracet planYm Vzala Feriho sekt a zadali se udit historii.

Chlapec chapal dobfe, ale neochotne se ueil a .snatil se svou vychovatelku chytiti pH neve-domost. Maka probrala vtdy pfedem latku, kterou chiapec mel a byla proto nezranitelna.

Boje se slutkami zaealy hned prveho dne.

"Musite si na chlapce vy2ehlit," hlasila slu2ka, "to je prate vase a ne moje."

Maka se zeptala profesora, domniva-li se skuteene, 2e by m'ela zehlit, kdy g rn.4 na starosti u-

VESTNiK e'en' chlapce a vedeni cele dornacnosti, ktera, byla ye stranern stavu.

Skfine byly rozhazene, pradla byly cele stohy bez knoflika, rortrhaneho a gpatne vypraneho. Mafa zavadela novY poradek, usedala odpoledne, kdy't byl Feri ye gkole, ku stroji a spravovala ye svem pokoji, na vztek hospodyne, ktera by byla rada s novou representantkou navazala styky. Ikekla ji, te s minulou sleenou pan drZel a poradila ji, jak ma z neho Zdimat penize.

Za nekolik dna ziskavala Mara srdce chlapce. Bavila se s nim, eetla mu, kreslili spolu a kdy2 mel hodinu na klavir, opakovala s nim.

Jednou, kdy't prigla jeho ueitelka a hra,la tlukouc do klaviru bez- prednesu a citu, usedla po jejim odchodu Mara ku klaviru a zahrala totet.

"Vidig, Feri, hudba je pro lidi, kteri chteji a mohou krasne zit, jako balsam. Chce g-li se ji uoit, hied', aby ses ji dobre naueil dobre."

Profesor Schroll poslouchal, kdyZ Mara hra.la a vstoupil.

"Ale vy jste virtuos, sleeno, zahrajete mi nekdy veder neco, ano?"

"Kdyt budu mit eas, ochotne."

Jegte teho2 veeera poladal ji profesor, aby s nim posedela a nee° zahrala. Kdyt• hospodyne prinesla na stul zakusky, usmala, se ironicky.

Feri, ktery sedel vedle Maki, to videl a vyhrkl: "Co se sm'ejete, pitome. tenska — starejte se o sebe!"

Mara se podivala udivene na chlapce; nechapala,, co chapal on, ye svYch deseti letech, ze ta tenska, se smala, protate stejne tak sedala 's panein v pokoji jeho bYvala representantka a te to pak obyeejne koneilo v jeho loZnici.

Profesor Schroll se zakabonil.

"Vgimej si sluZebnych co nejmene, Feri," rekl, "a vy take, sleeno. Jsou zie a sproste. merle laskavosti jim venujete, tim vet gi respekt k yam budou mit a ma-li vSecko klapat, musi ve vas videt pani."

"To je tett° docilit. Ony se divaji na kaZdou term, ktera dostava plat, jako na menecennou, ale mne to na gtesti nevadi. Jest mi lhostejno, zae me lido maji a chci zustati, enn jsem."

"Dobre, dobre," zatleskal maly Feri. "Jen se nedejte, zloutouSku, je to band y mizerna a vy jste darna."

Mara se podivala na chlapce prekvapene, byio divne, ze za tech nekolik dna tak zmenil mineni.

"Nerekne g totes o mne, Feri?" zeptala se tile.

"Ne, nikdy, kdyt jste prisla, tak jsem myslel, ze jste take takova, ale ted' tit vim, te ne. Stale pracujete a nic nechcete a nikdy nerikate, se nedostavaji penize na domacnost a te musi tatinek pridat. Nenadavate a nehadate se s kucharkou a nepijete s nimi za tatinkovymi zady veeer grog."

Mara trochu zbledla. Zarazilo ji, ze byla pHjimana na misto, na nenat pied ni byla patrne Lena velmi nizke trovne. Byla v rozpacich, co chlapci "Feri, nezaleti mi na tom, povatuje g-li me za damu, ale prosim, abys me mel vtdy za poctiveho eloveka, kterY chce konat svou povinnost."

"Vy delate vice, to ja dobre vim. Vymneveder etete, kdyt u2 byste si mohla jit lehnout a nedelat nic. Mne je tak stra gne dobre, kdyt lev posteli a slySim vas hlas, je to takova slast, ze vam to nemohu ani "Co ti ete sledna?" zeptal se profesor.

"Deti kapitana Granta mi detla. Ja si myslim, jak by to bylo hezke, kdybych se taky tak musel potYkat s lidmi a se v gim, co by se mi stavelo do testy."

"Toho utije g, chlapce, v iivote dost a dost; 2ivet je tapas," rekl profesor, usmivaje se.

"Myslig , tati, opravdu, te se v tivote naskytnou takove zabavne veci, jako v te knize?"

"Boj proti epatnYm lidera a zlYrn pomeram neni vttlyeky zabavnY, Feri, ale je-li elovek silIV a rozmysli si vg ecko, vyhrava. Nekdy to nevypada tak romanticky, ale je to jeete net jak o torn psal Verne," kekia Maka a usmala se na chlapce.

"Tati, pojd' se mnou dnes do lotnice poslouchat! Ona tak krasne ete, jako kdyt' zpiva. NCkdy mi pfipada, te to neni nernecky, 2e je to nejaka cizi kea, ktere rozurnim."

Strana 10.

"Delay telocrik, Feri, zda se mi, te jsi lenoch a 2e zapomSnat na povinnost?" ptal se otee.

"Ba, ne, tati, sieena nedovoli, abych zaponmel, ona criei se mnou a jak ji to jde, to bys koukal!"

"Vy cvieite s chlapcem?" divil se profesor.

"Ano, kdy2 cviei sam, nebavi. jej to, kdyt cvielm s sabot!, ziskam tim, proto2e on ma dobrou gymnastickou Skoka a mohu se od neho nee° nauelt."

Divala se na profesora a on pochopil, 2e nechava chlapci viru, 2e ji uei, aby cvideni, kteremu se dilve vyh3?oa1, bylo pro neho pkijemnej"Ona nema tadne svaly. UkaIte ruku, zlatidko Sahni, tati, to je polivka a ne svaly, poekejte, za mesIc, jak jinak budou vypadat vase ruce."

Frofesor sahl na Makinu ruku a usmal se.

"Skuteene polivka, sleeno, musite stateene cvieit, abyste mela svaly jako Feri."

"Hele, slceno, pi'oetete tatinkovi aspon kousek z novin, aby vedel jak pekne to umite!"

"Nebude vas to cbte2ovat? slySel bych to 1'„ ,:Ea •a se trochu zaeorvenala vzala noviny a eetla.

"Vidis, Feri, tomu se kika, kultura mluvy.

Vgimni Si jak jinak zni to, co povida nebo ete sleena a ja.k jinak to kikaji Tide, kteti neposlouchaji, co povidaji.." ,sky nemysli. co povidaji, vid'? Ono je nod znat, Ze ona vi, co povida.'

Netikcj ona, to nerd dost active, musis rikat sleena."

"A 17.dy'.i: mi to nejde z krku. ja, ji main rad, cnn je ziatieko a nine se ta sleena toei v astech, tak jsem •ikal take te, co edeSia. Ta yam byla potvcra!"

"Feri!" okkikl jej otec.

"No, rekni t Ze nebyla pctvora? Jak ji mam jinak iIci? V sobotu jsem se nemehl ani pkevieknout, protole nebyly p Zadne koSile knofliky; S_,ins: e bradlo hazela pod postal a Anna je tan . nechavala; iikaia, ze po ni •ukhzet nebuden nio nedelala a kdy2 jsem chtel, ade. 1/4, tak mi ji nadiktovala by mi pcmohla schvaine epatne."

"Snad to neumela, Feri?" pokusila se Mdfa aajti svoji pkedchadkyni.

"I3•2 o n.i nemluvme," ke.k1 profesor netrpeliye, stydel za vSecky jeji ncdostatky, ponevad2 s A,i mei pomer. eaj, pro Maku amyslne liospoyne nepkinesia eleky.

"Vezmete si moji eiSku, sleeno; rekl profesor. "Aline pkineste jinou, Anna!" hospodyne bouchia dvekmi a eiSku dlouho nenesia. Maki, sia pro ni do kuchyne a zaslechla jeSte, jak Anna rozeziene povida panske: ji budu obsluhovat. Rek"Takova si nu panovi, 2e to delat nebudu!"

11/4,1- aka neuznala za dobre reagovati na tuto uratku, ale pkiela do pokoje trochu Weal.

"Ono vas urazila, vid'te?" vyhrki Feri. V jeho modrYch oeich blyskl hnev. "Co yam kekla?"

"Nic, Feri, takovYch veci si &ova nesmi mat. 17.-'otkaS-b. ve svete ziobu a sprostotu v osobe, jest nejiepe obratit se k ni zady, jinak se neubra.nie, aby to nepotkisnlla."

Cd toho due l'vlaka seda.vala veeer v2dy v jidelne, nkeeitala noviny a povidala s profesorem Schroilem o vfcm motnern. By' velmi vzdelany a Maku pkekvapovalo, Ze se zkejme snat ziskati jeji sympatie.

Mesic uplynul jako voila a Maka zadala laSit u profesora jako coma. Melo, Feriho rada a chlapec ji nekohkrate feki: "Vy nejste jako sisena, ale jako maminka, is vas mam straene •ad, nic se vas nestydlin a keknu vam veecko, so si myshm. Mate mamin1,,n72"Ana, ri "A tatinka?"

"Take."

"A vice, Ze nine nekdy pkipada, 2e jste stra;Sne opnStena jako ja. Sc to straene, kdy2 ma eloyek Spatnou baaminku; tc je snad lepsi, kdy2 nema i2acine." jak te2ce doSla tva mat"Nesud', dite, .svernu rb)zhednuti." ka i cc vas to naoada? Chodila s tim lajdakem LtZto divadla a c10 koncertu a pak.jednou

Btrana

neptig la a ja jsem mel tenkrat spalniely a le2e1 jsem jako lazar a ona utekla. To dobra matka neudeld! Nemam ji rad."

Mata hladila Frediho, bylo ji ho Tito a ptekvapovalo ji, ze chlapec instinktem vycitil, je opuetend.

"Milk Feri, stane se 'east°, ze eloveku Tide, ktere mel nejradeji."

"Vain take?"

"Take, Feri."

"Kdo?" "Ten, koho jsem mela take mot rada."

"Nevzal si vas, vid'te?"

"Na tom nezaleal, ale ptestal me mit rad, ale o tom nemiuvme, je to u2 daleko."

"Velci lids jsou nekdy hloupejei neZ deti. Tatinek si vzal Zenu, ktera mu utekla a vy jste mela rada nekoho, kdo si vas nevzal."

Mata se usmala chlapcovu rozumovani a vyzvala jej, aby eel hrat Cathy.

Veeer ji nabidl profesor, aby s nim ela do , koncertu.

"Nemohu dnes, Feri ma na zittek prvni latinskou komposici, musim mu pomoci."

"Tak zitra, ano?"

"Tati, to ptljdu take s sebou, ze? Mne by tu bylo straehe smutno."

"Ne, Feri, deti musi IDS-7t veeer v posteli."

"Tak, tati, at' ona s tebou nejde, at' zUstane u mne doma! Ono je na to moc dobra, aby chodila po barech."

Chlapec teki vee prudce; na jeho tvati bylo napeti a jakYsi stin oeklivosti a rozpaku.

"Ty bys siedne neptal, aby se podivala do koncertu?"

"Ptal, ale — — — tati, vid', • ze ptijdete rovnou doma, ze nepiljdete na flam?"

"Feri, co to to napada, jak to mluvie?" oktikl jej otec; byl take na rozpacich a velmi pohnevanY. "Tak dobte, ja, budu na vas eekat, al se vratite a budu se ueit. V kolik hodin je konec koncertu?"

"Ne, Feriku, ty prijdee k babiece a sleena pro tebe rano ptijde."

Feri vzdychl a celY den byl nesvtij.

"Sleeno, pitedete domti, vid'te? Nechod'te nikam, pro vas se to neluei!" prosil.

1Viata mu dala slovo, ze rovnou z koncertu ptijedou domt.

Velka koncertni sin byla uZ napInena, kdy2 profesor Schroll uvedi 1Viatu do 162e. Byl vesel, mel smoking a protidle viasy seesane tak, ze iapine kryly lysinu. Bylo videti, ze se snaZi vypadat mlade, a Mate to bylo k smichu. Videla, ze pri produkci kukatka z nekolika 162i se k nim uptela a ze vZdy potom se rozptedi hovor mezi temi, kteti se divali. Odsedla do zadu 162e, a chtela: se sousttediti k poslouchani. Hraskladby Wagnerovy. Matina stare, laska k hudbe vyelehla a rozechvela kalelY nerv. Posiouchala ouverturu z Tannhaeusera, vnimala kaldS7 ton teto velkolepe komposice, promyelene a hudebne dokonale.

"Bok, kdyby tady byl Jola!" napadlo ji. "Jak by byl nadeen",; vzpominka ostra jako nriZ otravila ji poLtek. Nemohla kiidne poslouchat, nemohla se radovat, zvykla si, ze hudebni poZitky proZivali spolu, mela pocit, ze chybi jeji druha polovice.

Ptipadala si straene opuetena„ rozeiloval ji kaZdY ton, ncmohla se Ira sousttedit. bolestny ocit dulevniho napeti, beznadejnou bolest jako nevylkitelne nemocny. Byla by chtela prye, byla by chtela doma, vyplakat se a natikat. Spousta svetel, slavnostni vzhled dvorany, to veecko ji ptipominalo chvile, kdy skreena vedle neho, ssala kr 'asu.

Veecka krasa v jeji minulosti byla spojena s nim, ted' bez neho jen bolela.

"Kdyby uz byl konec, kdybych uz byla sama!" touEla a zadraovala slay.

V ptestelvce ji ptinesi profesor Schroll bonbony a due raze, ptijala to s oblieejem stakny'm podivnYm napetim.

"Co je vam sieeno?" zeptal se, kdya se podival na jeji smutny, neklidny vyraz, "neni vam dobte?"

Chtela neco rici, chtela odpoveleti frazi, ze to nic neni, ale patrave zraky, ktere se na ni divaly, jevily opraVdovy zajem o znepokojeni, bylo ji telko zalhat.

"Vzpomnela jsem si na net° moo smutneho,

'WEI:ITN 1K

na nekoho, koho jsem mela rada a je mi te2ko."

"Pajdeme tedy dome, chcete?"

"Ano", zaeeptala a profesor ji nelne ptehodil pies ramena plaet'.

"Musime yam potiditi nee° teplejeiho, tady jsou studene veeery. V tomhle kabatku byste nastydla," tek al usmal se na ni.

Jeli autem domt. Kuchatka byla prye, panske. u2 spala.

Profesor ji zavedl do jidelny, otevtel lahev vina a postavil sklenky na sta "Tak, holeieko, napijte se a zapomerite na smutne veci! 2ivot ma pro vas jests mnoho dart, nae se truditi proto, co zapomnel dati minulosti. Ptit'ukneme si!"

Mata zvedla sklenku a t'ukla s ni o profesorovu.

"Tak, pijte, bud'te veseld. Chtel bych videti ye vaeich oeich trochu zate."

TeZke portske vino zahillo Matti, tvate ji hotely, a teskna 'nalada zmizela.

"Je to pravda, souZim se zbyteene."

Vypila sklenku al' do dna.

"Kdyby vedel Feri, ze jsme doma, divil by se.

Mel strach, ze nekam ptjdeme", tekla smejic se. Vzpominka na chlapcovu rizkost ji byla smichu.

"Povezte mi new o sobs, sieeno Mary! Jste jako sfinga, elovek kdy2 se na -vas diva a vicli vab jemnou nervosni tvat, myslil by, ze jste plna, citu a kdyZ se podiva do va§ich 001, najde tam jen rozum a jakousi preziravou shovivavest ku vSemu."

Mare, rozjatene vinem, zachtelo se povidat, Mei nekomu o straAne krisde, kterou "Ten oblidej mi zUstal z minulosti; Lila jsem do nedavna jen srdcem a ted' 2iji rozumem; je to mend nebezpeene."

Profesor se na ni dival s divnYm vyrazem, nevedel zrejme, co ma, odpovedeti.

"Ale 2ivot ma, sva, prava," rekl najednou, hlede ji prim° do odi.

"Ano a sve'povinnosti, ja jsem si vybrala jeho druhY fide."

"Ale pro divku, ktere neni jests devatenact let, je to trochu malo."

"Myslim, ze tech povinnosti je prave dost, aby elovek zapomnel na prava. Jde to, pane profesore, a vidite, dnes to dovedu konstatovat a smeji se pri torn. V minulosti hnal moji lodidku jen cit a ztroskotala, prijala jsem tedy rozum za lodivoda."

"Mluvim-li ja jako troseenik Zivota, jest to samortejme, ale vy, v2dyt' jste je§te dite a jste pri torn 2ena pine dueevni sily, jak chcete vykeit sviij Zivot?"

"Zatnout rty a pinit svoji povinnost."

Profesor pokreil rameny a dolil Mate sklenku.

"Vidite, to ja, se nedovedu takhle spokojovat.

Je tomu tti roky, co mi Zena, odeela, mel jsem ji rad, mel jsem s ni synka, to je horei, ne2 kdy2 se rozejdou dva milujici, kteti se poznali chvili a jejich2 Mvoty jests nesplynuly v celek a ptece touZim po druZne duei, po objetich a polibcich."

"Prod se tedy neoknite?"

"Protole nevetim uz v lasku, ktera se prodavd za sriatek. Svoboda jest ptilie velkou cenou za t olacine zbozi, kteremu se pkezdiva laska, a ktere jest obyeejne jen detem pinYm polokk ma dati."

Maim mleela a upijela vina. Bylo ji ptijemne, byla daleko toho, aby byla opild, ale jeji nervy byly proti bolesti otupele.

Profesor Schrll k ni ptistoupil.

"Prijdeme spat, vy troseeniku Zivota, ale dejte mi pusu na Utechu; je to dareeek, kterY chci od vas, ale nekdy je i v tom ritecha, kdy2 elovek mute druheho obdarovat. Vy jests infikte, ja uz ne."

Mala se trochu ulekia, ale oei, ktere se na ni divaly, byly tak smutne a dobre, ze vztahla ruku, pohladila sveho spoleenika a pak jej letmo polibila.

"Dobrou nod."

"Dobrou noc a dekuji yam, vy malt' troseaniku, simulante." iviata sotva ulehla, usnula, nemyslela na nic, bylo ji smirne a ptijemne. Tithe kroky ji vzbudily. U jeji postele stal profesor Schroll v hedvabnem pyjama. Vyskoeila, lekla se a vyjekla.

"Co si pfejete, co jer

Ve sttedu, dne 25. "'Una 1939.

"Jdu se podivat, zda spite a neni-li vam smutno."

"Ne, neni, jdete prosim, pane profesore, kdyby to zpozorovaly sluZky, budou po mne plivat."

"Rekla late jednou, ze vam nezaleli na soudu lidi; kdyby se oPovaZily vas urazit, vyhOdim je•" "Je mi jedno, co o mne soudi, protok jednam tak, aby nemely k soudu prava."

"Co'Zpak chcete opravdu resignovat na veecko, je to neptirozene, divenko mile, .melte me rada! Vain vzal Zivot toho, koho jste milovala, mne vzal Zenu; snad mitZeme dat jeden druhemu to, co nam vzali ti druzi."

Usedl na palest jeji postele a vztahl k ni ruku. Mata se vymretila a skodila k oknu.

"Jcialte, prya nebo skoeim z okna! Co si myslite, ze jsem hclka z ulice?" Rozplakala se straenYm zahanbenim, uraZend, poniZend.

"Copak si ani chleba nemohu poctive vydelat, copak i zde musim dat nadavkem k praci svoji test?"

"Nebojte se, blazinku, jsem lekar, nic se nestane."

"Jdete pryd, jdete hned, budu krieet a bude z toho skandal."

"BuCte ticha, pujdu hned. Jste nerozumne devee. Myslil jsem, ze sama citite, ze takhle vedie sebe nebude moci lit rnu2 a 2ena trvale. Copak jste tak studend, ze netoldite po lasce?"

"To neni laska, to je — " "Prirozena konsekvence lasky; ale ted' si lehnete, ja prijdu." Zastavil se a hledel na ni.

"A nehnevejte snad za chvili budete soudit tak jako jd."

Mara sedela skreena na pesteli, jeji sebevedorni a radost, ze naSla misto, kde mute destne uhajit svoji existenci, bylo rozbito. V§ecko se ji ted' jevilo cMclive a Spinave. Ociatraneni . Feriho, aby nebyl doma a neprekael otci v jeho zdmeru, vim), ktere ji melo &lint povolnejei, sdilmet, ktera, mela vyvolat sympatii a soucit. Zajikala se oeklivosti, nemohla ci predstavit, 2e zitra, aZ prijde Feri a 2.2 ueednou spoledne k jidlu, bude se musit divat na profesora a na chlapce, kterY ash tutu]., prod ji otec vede do koncertu, kter-S7 vdel, proa prosil,, aby neSli na Elam.

"Ta, co tady byla prede mnou, ash tak s nim chodila a pak s nim spala a chiapec to tuS11 a nechtel, abych take tak klesla. Nevydr2im tu, muslin pryd."

Vylezla z postele a skladala do kurtiku sve veci. "Poelu si pro ne sem zitra, a pfljdu hned."

Ustrojila se, poloZila klide pied dvere profesorova bytu a jako duch vy'Sla ven.

Dvere bytu za ni zaklaply, domovnice ji otevrela, merle ji nechapave rozespalYma odima.

Ocitla se na ulici a chtela jit do hotelu; kdy2 stanula u portalu a chtela zazvonit, vzpomnela, ze nechala peneknku v kapse plaete, kterY mela v divadle a ze je na ulici bez halete. Vratit se, to by musila zvonit; co by si pomyslila domovnice, co by si pomyslela panska, kdyby ji pouetela do bytu. "Neni to moZne, nemohu zpet."

Vzpomnela si na pani Hornbergovou a vydala se k ni.

VelkY Cerny blok s nadvotim pattil jednomu majiteli, byl zavten branou, u nia byly zvonky se jmeny. Kdo tarn chtel, k nekomu z najemnika, mush]. zazvotn ina zvonek s jeho jrnenem, aby pile'el otevtit dam.

KdyZ' Mata ptiela k brans, vychazel jeden z najemnikti a vpustil Matu na nadvoti.

Teprve ted' si uvedomila, ze nemuze zazvonit na pani Hornbergovou, ze zvonky jsou jen u brany. Kakly ze tti doma, ktere tvotily blok, mel sve domovni dvete, ale zvonkt k jednotlivym byttin u nick uz nebylo. Domovnice dveil neotvirala.

Mata stela na dvote proktehla a bezradne„ ptipadala si jako tulatka. Pfechazela sem a tam; byla zima, ze zaelo za nehty.

Byt pani Hornbergove mei okna na nabteM, i kdyby volala, nebylo nadeje, 2e by byla sly'Sena. Chodila po dvore do rmavy, nohy ji bolely, hlava tre g tila, ruce zably. Podeprela se o zed', jeji chlad prolezal celYm telern, mela dojem, k ni primrzne.

SPokr

rd.).

Ve stiedu, dne 25. kijna 1939.

YLO to asi pied 35 lety v Pekingu, v hlavB nim meste Olny, kde jsem se flinkal v evropske dtvrti v Tomanove ttide jako rakousky namotni policista a celkem jsem mel co delat.

Tu pfistoupil ke mne sluS"ne obledenY Evropan, sluSne pozdravil nernecky a ptal se: "Prosim vas, je dovolen ted' vstup do rakouske legace (kasaren)?"

Jeho nemeina mi byla hodne podezreld; at' nine profous dela vyznani lasky, neni-li tento pan pri nejmenSim bratr Slovan; sazim na jednu kartu a odpovidam Cesky: "Ale ano! Ted' si prave chlapci pocvieili trochu svaly na execiraku a maji volno, a koho tam raete hledat?"

"Co? Vy jste take Oech?" vyhrkne prekvapene a radostne mi podava ruku a lined se predstavuje jako kapelnik Antonin Bohdanecky.

Prave ptijel ze Zanghaje se svYm osmidlennYm hudebnim souborem, etyri pani a etyti damy, vSichni CeSi. Prevzal zde v Pekingu podnik, zrovna naproti rakouskemu vyslanectvi a bude se to jmenovat "Hotel Bar Bohemian". V nedeli bude podnik slavnostne otvirat. Vi, 1e mezi rakouskYmi namorniky je tet mnoho krajanil a proto jeho prvni cesta vede do rakouskych kasaren a jde krajany pozvat. Bude pry mit take Ceskou kuchyni.

Padl jsem mu kolem krku: "Kluku zlatej, tys nam tady jeAte ohybel!"

• Nutno se vtit do nati situace. Klackovali jsme se skoro jit dva roky v Pekingu a nebylo tam nic, co by naSe deSke namornicke duk trochu oblatilo. Pravda, dlouhou chvili jsme prave nemeli, leda v base. Bylo dost ,exeoirovani, manevra, strafe na hradbach, policejni slutby, jizdni eskorta a prohaneni kobyl v jizdaxne i venku, upravovani kasaren a hlavne velke zahrady pied rakouskYm velvyslaneckyrn palacem.

Jako hasidi jsme byli dasto v permanenci; katdou chvili nekde hoi'elo a vSechny evropske posadky zakrodovaly.

V celem Pekingu bylo jen nekolik hospod, kam jsme mohli jit na nejake jedy. K Staren-iu kekovi, k Staremu Talianovi: byli vaheo vSichni ti putykari stari a za nak dobre mexicke dolary nam prodavali mizerne vino, jeSte mizernejSi koralku a "Plzenske" nebylo vabec k piti.

Rakouska marina byla takova spoleenost radii v ramci stare habsburske rise. Sloutilo zde asi deset raznych na,rodnosti a vetSina z nich umela krome mezinarodniho namotnickeho kieni jen tu svoji matetStinu. A tak se tvotily na lodi "klapy" (zkomolenina z anglickeho klub). V kantine v legaci mela katcla klapa vyhratena still, na vychazku se S'lo v klape, do kostela a raznYch jinych podnika se Slo v klape a nikda se to nepomichalo. Jen kdyt bylo nekdy nejake nedorozumeni a litaly sklenice, zuby a tidle, klapy se dostaly do sebe a zavreni pak byli vsichni, Turek i Neturek, nadporudik Buchmajer u raportu nedelal rozdil.

Je znamo, to namotnik krome jinYch veci miluje i zpev a hudbu a tak se donne v kantiny pri doprovodu tahaci harmoniky ozYvaly vSechny motne pisne. Z vedera jsme dodrtovali nepsanY zakon, to kdyt zaCla zpivat nejprve charvatska, klapa o kralevici Marku, to ostatni klapy drtely hubu at prezpivaji a pak zaela mad'arska klapa narodni piseri — "Krava na gla nemlehelet". Zrovna tak, kdyt deska klapa spustila "Andulko Safarova", pak ostatni Cekali at doznela posledni veta posledni sloky — "hnevalaaa by see!" Pozdeji, kdy2 nalada zadinala bYt povzneSenejSi, jak referuji plesovi reporteu't se to tak nedodr2ovalo a jeSte pozdeji hulakaly vSechny klapy najednou a pak rids profous vyhodil z kantiny, eim2 byla zabava ukonCena.

Nemohli jsme se nedele doekat a proto jsme se s Rudlou Zajicem rozhodli, 2e se pajdeme na krajany podivat napied. To se mohlo stat jen po vederce a na 'demo, cot znamenalo lezt pies petimetrove valy naSich kasaren a OtytmetrovY hlubokY ptikop, kterY se tabl kolem valu okolo cele evropske Ctvrti. Zed' hlidalo nekolik naSich strati. S tim jsme si vSak nelamali hlavu, valyt' to byla obyaejna, cesta ven. Namotnik kolega, kterY mel prave stral, kdyt jsme se pomalu k nemu Sourali kolem ktovi a zpozorovai nas, strhl puSku a volal "Halt ferda!" a kdyt

V2STNtK

Ta nag e *theta v (ides Jar. Skoba. slykl misto odekavaneho "Inspekce!" jen tiaby nedelal tadne koniny, ze jsme to my a chceme jen "§kampirovat" (utect), tu zadal naciavat a mel strach, aby opravdu nepriSla inspekce, at se budem pouttet po provaze Kdyt jsme se St'astrie dostali dolU i pines ptikop, sli jsme pak pies "glacis", pruh zeme asi tti sta metro Siroky, ohrateny ostnatym dratern. Byio to pro Oinany zakazane Uzemi, kam tadny Cirian nesmel vstoupit, nechtel-li riskovat, ze si z neho strat na valu udela Sajbu. jsme jiz zkuSenosti, jak se dostat pies ostnate dra.ty a pak jsme men k Tondovi Bohdaneckemu jit jen malt' kousek pies silnici.

Bouchali jsme na dvere a priSel otevrit dinsky kuli. Kdyt videl noznorniky,-chtel nam zavrit dveie pied nosem a volal "mejo-mejo!", to jako, to se nesmi dovnitr. Rudla ho chytil za cop, vytahl yen ate mu da. "mejo"! Kuli zaeal ktieet, ptibehl Tonda BohdaneckY a vital rids.

Vedl nas dovnitt velke mistnosti pine pracanMyli, drhli, natirali, lepili tapety a najednou jsme obklieeni natimi krajany, vSichni jen tak v kaihotech a koSili, krajanky mely tasterky a Satky na hlavach a vSichni byli vyzbrojeni kartdei,smetaky, hadry, deske hospodyriky, na jake jsme byli z domova zvykli a srdidko nam radostne tlouklo, kdyt vSichni zadali na nas Cesky. Tonda nas ptedstavoval. Zde je moje tern, zde je VaSek Peeenka a jeho tena, zde Andulka a Julinka, moje netere a tihl dva klackove jsou Pepik a Tonda, moji synovci. Bate, kdyt ut jsme nevideli tolik krajant pohromade, a hlavne krajanek. Bylo nam, jako bychom se ratem octli dorna v Oechach a jako by kus to naSi krasne zerne spadl mezi nas. Kdyby to nebylo pro narnotnika ostuda, tekl bych, ze se nam chtelo radosti breeet.

VSichni praStili s tim, co meli v ruce, hned se udelal prazdny still, a lit se objevily nejake lahve a sklenice. To bylo pripijeni, vyptavani a yypravovani, odkud kdo je, co dela, nebo neclela a kdyt se prede mnou a Rudlou z nideho nic octly talite s veprovou, knedlikem a zelim, Sly na rids blahem mrakoty.

Byly jit asi tri hodiny rano, kdyt jsme se loudill a ptisahali jsme Tondovi, to v nedeli ptijde nejen cela beska klapa, i kdyby mela z arestu a ze Spitalu utect, stavalo se to nekdy. riYbrt to ptijde i cela, rakouska legace a hospoda bude rozhodne mala.

"Rudlo", povidam mu, kdyt jsme se koneene dostali yen do blot' tmy, ktera byla to noci ob,zvlaSt' nejak zpresovana, to nebylo videt na krok (cigaretu misto do huby jsem si strkal do nosu) a motali se kolem, net jsme naSli spra y -nYkursdolegac,"nmitdYchytit, nebo nam Buchmajer napari osm dni a ostatni kluci nam u Tondy vSechno zblafnou!"

Nejvic prate nam dalo dostat se pies ostnate draty, nejake to Skabnuti nebo natrtena nohavice je betnou \red_ Dole v prikopu je elovek hned, nahoru to. jde jit but a koneene stojime pod valem a volame polohlasne: "Ahoj, brate, dujeS!" Vime, ze ma ted' slutbu Dalmatinec Botie a on tet vi, ze jsme venku. "Vrag vain (Dalai duSu magarci, nemorete tolko vikat i turite se, odma dojde aplesunk!" (Oert vem vase duSe, oslove, nehulakejte tak a pospeSte si, co nevidet bude sttidani!), ozval sa. r s hdry hlas a hned k tomu dodatek: "I butelu mate isto?" (A lahey mate taky?) Je pravidlem, to kdo leze pies zed', musi ptinest strati jako naplast' za hrube poruSeni kazne a ptednisti lahs-v chnive vody..

Jinak mu provaz nehodi.

"Nemote i brblat i baci cirnu, sigurnu da imane!" (Netvan a hod' provaz, to viS to mame!

Konec provazu d.opada pied nas, je nahote uvazan kolem sttilny a za chvili, jsme nahote.

BotiC dostal svoji butelu a byli bychom SpatnYmi kamarady, kdybychom zapomneli na naSe kinky v cimrach. Z dalky je, slySet volani strati, to je sttidani. BotiC honem uklizi provaz do b.o p 1;:i a my sebe do cimry. Opatrne lezem do

Strana 17. nageho baraku, do flak cimry, bidne osvetlene petrolejovou lampiekou. Mame kavalce s Rudlou vedle sebe a z nich spravne zpod dek vyeuhuji vycpane pono2ky jako nohy a pod dekou se neureite rYsuji dve leMci tela dvou spravnYch namanika. Jsou to v gak jen nage namotnicke pytle a chlebniky. Je to jen takove preventivni opatNni; kdyby nahodou prisla v noci do cimry inspekce a videla kavalce prazdne, aby si nedelala zbyteene te2kou hlavu, 2e ji nekdo prave , ty dva nejlepk namorniky ukradl.

V nedeli jit od rana delala nejen deska, klapa, nYhrt i ostatni namornici, kteri meli volno, obzviaAt' pedlive pripraVy na odpoledni vychazku. VSichni chteli jit k Ceske muzice.

Hone Nagy, mad'arsky kolega, kterY byl jmenovan holidem jenom proto, ze mel starou strihaci maSinku, ale jinak v civilu byl Svec, mel velkou frekvenci; katdY chtel bYt najednou oholen a ostrihan. Nekdy zajel nejakemu Turkovi maSinkou do padest a to se mu ye viasech zasekla, nemohl ji dostat ven a pak s ni kroutil a Skubal. To ovSem alai° Turkovi naramne dobre; nadaval, vyskakoval, proklinal halide, jeho predky i Alaha a na konec se porvali. Nekdy honil Mad'ar s kudlou v ruce Turka s maSinkou ye vlasech po execiraku a nekdy Turek Mad'ara; v tom pfipade mei Turek maSinku ye viasech i kudlu v ruce, Mad'ar nic.

Nejvic se vSak pripravovala deska klapa. Katz pytle paradni mundur, extra body ty, extra Cepici s novou pentliekou, nove modrobile tridko, nejvytehlenejAi limec; zkratka katdY chtel delat dojem. Vypadalo to, jako by mei delat inSpicirung sam cisar pan. VSichni jsme se tCtili na naSe devdata, muziku a veptoyou s knedlikem. Bylo nas Oecht asi patnact, sehnanYch se vSech koutit naSi mfle vlasti, a Ceska klapa mela, velmi dobrou povest. Nikdy nic nezkazila, musela pri vSem byt a nikdy neselhala. Mimo to jsme byli skoro vSichni profesionisti; katdY mel v kasarnach nejakou funkci: elektrikat, strojnik, suet, zameenik, kuchat, truhlar, krejei, pisar, i ordonanc velitele legace byl Oech. Tomu jsme rikali Nanynka Humplova. Tedy sami inteligenti, aekoli nam lodni nadporudik Buchmajer u raportu "Vy roSt'abi!" Sam byl take Cech, jinak net Cesky jsme ho ani mluvit neslySeli.

Slezli jsme se obede k Fridrichovi do tevcarny, to byla naSe tajna klubovna, kdyt venku bylo prave nejake cvideni s lopatama nebo tahani koleeek s hnojem, cot jsme povatovali za cvideni pro namornika naprostb nedastojne a na lodi docela zbyteene. Ted' jsme se radili, co budeme u Tandy delat, jak se mame chovat, co budeme rikat, abychom si snad hned po prve neurizli kSandu a katdy dostal nejake ponauCeni. Jarda Novak, vulgo Skoba, dostal napomenuti, aby se nezouval a neinl na stub jit za pal hodiny, Fidlera jsme napominali, aby si dal sodovku a hlavne, ze nesmi bYt sprostY, VondruS, aby zbyteene nekecal a vSichni, to nemame tvat jako paviani. Za to bylo dovoleno, aby Pepieek 2dimala tandil s pinou sklenici na hlave, Rudla Zajic smi predvest svoje paradni imitaci indianskeho valeeneho tance a ja mohu vypravet, jak me OarclaS", to byl miij mustang, shodil do hnoje.

Jen dva "patrioti" (krajani) se porady nezaeastnili, Ooban a Chomat. Ti meli zrovna sezeni, a to v base. Co tenkrat vyvedli, ut ani nevim, ale mot sveho zlodinu litovali.

"Nastoupit k vychazce", troubil ye dye hodiny trubaC. Stojime serazeni na ovidi gti a profous s knitkou v ruce dela visitu, jsme-li vSichni sluSne a podle predpisu obledeni.

Pak dela obvyklou prednaSku o sluSnern chovani, nemame se prat, mame se yeas vratit do kasaren a hlavne se nemame namazat. Kdo by se proti temto natizenim provinil nebo dokonce udelal je g te "maganta" (pl'etahl pies Cas), bude zavren, at bude Cernej. Obyeejne se profous vratil sam, zaeal vyvolavat jmena, zaSkrtavat a pirati jeden po druhem opouSteli kasarna, Tentokrat se vratil s nadporueikem, ten nas znovu visitYroval a deal znovu kazani. Vzal si na tapetu Tondu Bohdaneckeho, Upozorrioval nas na nave otevrenY "Hotel Bar Bohemian" a ze tarn mame vsichni namiteno, ale (Pokradovani na strane 20.)

St-2ana 18

OW1 11

VE STNIK

DCPNOITATELSKi

SOKOL FORT WORTH. Ct'ena redakce a mill pratelel Zabava zdejei,radove sini, pi ktere hra.7: la, naSe nove zalolend orchestra Joe Milanem a pod rjzenina dobreho hudebnika Pete Gosspe; se dobre vydaSila. Hudba veliee dobre vale a bylo yideti, Ze uspokOjuje. veeehny. :Ten. sarnY den se odbYvala schaze zdejeie odboeky S.A.a.T. VSe elo hladce. T. Tatarovica navrh mnohe zajirnal, ale jest smutne, e lenstva tak pomalu pribYva. Po schtizi velka rada Pri7 tomnYch, kteri meli zustati a podporiti na giaeesk.ou land.bn a zabavu, tak se sebrali a Ze pojedon do Dallas na divadlo. Pratele, tohle bylo on vCnvo.lmi nehezke, proto& nekteri z vas byli hiavni yudcove, kteri pilne . pracujete pro Ceske stiruZeni. Vito vSlchni, e s takovou to clobre 1.-.1a1)ati nebude. Ted' se pracuje, spojiti veecae rhas rozdilu dahromady a .jak tak budeiTn., j. efen huhSmu natruc delati, tak gpatne budeme v budoucnosti pokraeovati. Musime pcdr,c,,rovati veechny zdejei Ceske podniky, necht' je to v te neb one sini.

Mantele Pa"vliekovi s detmi se sUeastnili zabavy aS z Boumont, Texas, manFele Pomykalovi a Soukopove rodiny a z Rosebud, se take. e'els,a ny sueastnili v nedeli yeeer. Diky Dalai F.. za uznani meho dopisu; nm jinLno, nsllSi, jcnom co jest pravda.

Pro tentokrate koneim S pozdravem na redakci a pf°eji velk;7 Uspech naei -nove odboece S. A. 5. T., a zUstavam Va'S'e sokolska, dopiMillie Poldeek. sovatelka, Zpravy z edbaky S. A. C. T. Placedo, Texas.

Timto oznarnuji, Se naSe odboeka v Placedo ma dnes 15, rijna 66 .dlerra. 62 elent ma sve iT: she ponlatky zaplaceno. V posledni schazi hTo a.e:a3vano, jak by se zvYeil pooet elent..Po krar..tel debate navrhnuto a ujednano, aby se CeTLstaTo rezdAlilo na dva dily a podnikli koner st. Ktera strana ziska vice elent, bude straana..a herd nrohraje uhostena spoleenou svaOvSem, bolade a zalmsky prinesou ni Cleni. Jenom strana, ktera prohraje, bude inu.set posluhovat strane vitezne. Spoleerid svaeina se bade poradati v nedeli odpoledne, dye 29. rijna v sini Sokol Union, v Placedo. VFiehni elenove, kteri se stall eleny pied 15. 1-5.jnem, -jsou Fadani aby se dali do prate a zIskali nove ele yy a prieinili se, aby jejich strana zvitezila. Poplatky elenske rname 25c, kterY:t me, io7ti skolektovan cd noveho Mena, jinak nebude pceitL.s,n co elen. Tak, bratri a sestry, do prate ,at' jste na strane eislo 1. neb eis. 2., jmena js,cu sepsdna na dvou listinach. Prosim eleny, kteri tyto listiny mail ,at' je prinesou na nedeli 29. rijna, a eleni at' prinesou seznarn novcla Mena a cbnos sebranY za nove S heslem: At' zvitezime! , Julus bpmbera taj.

Valeen zpravodaj Internacionalni nevinat, she sluFby H. R. Knickerbocker sdeluje z Se, Fe prave Rakousko, to jest stark generace, je2 nenechala se zinamiti nacismem jako de2, je na strane spojenca a stoji proti Hitlerovi. Tot° citeni od zahajeni \Talky tak zesililo, Fe se dyes zda IDS7ti jiste, Fe ueini pokus o odpouteni so ad treti ri.S"e po zakoneeni války. Nacistiehe obavy pied rakouskou vzpourou jsou tak velke, Ce v,§ichni Raku gane . odstraneni byli z HitleroyYch telesnYch gard a vzduchoplaveckeh shard ne-rn.ecke armady. Vysoci. utednici strany a gestapo . posilaji sire afene,E• ..kel urrigleckch pfedmettt do .. rise. depeSe oznamuje, Fe vlada, novou vlajku pro Oechy a MoSri bude miti tri yodorovne.pruhy n.ahare bily, uprostred: dervenST::a .Thou to stejne barvy, vlajka, ktera, byla Servenahore trojuhelne pole. nh hIll. a or

tied. Karel Jonag", eislo 28., East Bernard, Texas.

Spolubratti, spolusestry a ostatni etenati!

Posledne, jak se ml zda, psal jsem ye Vestniku, Fe tad Karel Jona g bude vyplacet dividendy ze sine, coF se take stalo v zatiove schtizi, a trvalo to je gte i v tijnove schtzi, a to je gte se jich muselo mnoho poslat pogtou, abychom se jich zbavili a s br. pokla,dnikem mohli vyhotovit zpravu tadu. Pomohlo to vyplatilo se na dividendy nee° pies $800.00 a zpet se skolektovalo na umrti a mistnlch poplatcich v zati $988.00, talde bych nedbal kdybychom mohli kahlY mesic vyplacet dividendy. Kdy jest vetgi ptijem ne2 vydani, tak z toho ma vas fieetnik velikgu radost, ale jak jest vet gi vydani ne2 ptijem, tak to zase nema, rad pokladnik, hterY musi sahnout do kapse, aby se vyplatilo co jest potteba. kijnova schaze byla jedna z tech krasny'ch schtzi, ne jen na vyplacenl dividendy, ale phjimani novYch SlenU, jak do pravidelneho pojitak i do detskeho odboru. Bylo ptijato 4 muZi a 3 Feny a 4 ditky, a sice: Joe E. Orsak, Joe Matula, Jakub Sykora, Albert Matik, Edna Matula, Rosalie Kelner a Anna Kubena se svYmi etytmi ditkami, Edwin Joe, Delphine, Bedfigka a Henry Jr. To bylo radostne podivani, jak maminka se s yYmi ditkami ptistupovala. to se malo kdy stane neco takoveho u tadu.

KaalY dostal odznak od Jednoty, a ti mall dostall zase od tadu Karel Jona g, a Fe jak stoupli do pravidelneho oddeleni, dostanou takovy jak jejich maminka dostala. V zatiove schtizi jsme pSijali pet malielych sestkieek a to dcerugky nagich elent Vilema a Cecilie KleekovYch, talde jsou cela rodina v Jednote, a bratr Kleeka Sikal, Fe kdy2 jich bude vie v rodine, i ty jegte dã k nam, tak se budeme teat. A jev te schtzi ptistoupil jeho nejmlad gi bratr August a nejmladk sestileka Eveline, talde dnes Kleekova rodina pf-edbiha Novosadovu rodinu v elenstvi, skorem tak hned bratr August J. Novosad, aby udr2eli jmeno Novosadoye v poptedi na seznamu, hned pSihlFsil svou dceruSku Patricii do Detskeho odboru, tak jeSte zUstali v poptedi na seznamu. Tak dnes Sad Karel Jona g cite 15 elenfi s KleekovYm jmenem a 22 elenti s NovosadovYm. Tak kdy2 bylo tech maliakYch tolik pkijato, tad se usnesl, Fe musi do tadu pita Mikula g na vanoeni svatky, hned bratr ptedseda Karel Keprta ustanovil vybor ze tti mladYch sester, ktere kdysi take byly v Detskem oddeleni a dnes jsou uF v pravidelnem, aby ptipravily program. Tak sestkieky Anna Kleeka, Henrietta Keprta a Henrietta Urbig, slibily Fe se postaraji aby ten Mikulag ptigel. Tak se vy mall mate na co te git. 8koda, Fe ja, nejsem v tom Detskem oddeleni, moFna, Fe by mne take nagel kdesi v koute. A vite, kdo jegte mel vet gi radost z tech co byli pi-ijati?

Kdo jiny ne2 nas organisator br. Senk'Sik. Nemohl byt ptitomen v nak schtzi, ale v pondelf po schfizi byl hned se ptat, byli-li v gichni pSItomni; kdy2 jsem mu tekl, Fe ano, div Fe mne ruku neutrhl od radosti. Tak abych se ho na chvili zbavil, poslal jsem jej do Jourdanton, at' je tam nejakY eas, aby mel na chvili pokoj jmena do knihy zanaget. Ale id mne geptal, jak odjddel, Fe zase ma jednu celou rodinu zapsanou, jen ji musi k lekati dovest, a.2" ptijede zpet.

Tak jsem vam popsal, co tad Karel Jonas dela, tak v gem se to bude asi zamlouvat. Pak yam zase napigu, co vgechny naSe Ceske spolky delaji pro S.A.C.T. v East Bernard na dne 29. tijna v Riverside parku. Asi pSed ttemi mesici kaklY spolek, SPJST., KJT., KJZT., RVOS. a "bejby" SVPS. zvolil tti elenny vYbor ze svych elent, a ti pSipravili pravou manifestaci na vYge jmenovanY den ve prospech nakch bratall a sester v zavodu a zemi na gich matek etch..

Program jste u2 videli uvetejn.enY v naSich organech, nebudu yam jej opisovat, jen tolik chci yam ptipornenout, Fe bude-li na nas sv.

Petr pamatovat, Fe oeekairame na sta a tisice lidi, neb cesty jdou sem z daleka a Siroka dobre, e2 neni tteba se obavat, Fe se do Riverside parku nedostanete. Jak jsem doslechl, p. Vladimir Maudr, ptedseda S.A.6'.T. ma toho mnoho yam co poved'et, kdy2 se prave navratil ze stare vlasti, jejimu2 lidu chceme pomahat v ten den. On bude jiste u nas na 1:30 hod pdp.

Ve sttedu, dne 25. tijna 1939.

Bude mluvit s bratrem pSedsedou mohutne naSi ChernoskYna. Dnes me prave onen vSibor uvedomil, Fe rozeslal poaovni listky na vas, kde se vas te,2e, co maZete podarovat pro ten neel, ale Fe zapomel poznarnenat, kern to mate donest. Tak y am to povim: Kuratka °distend lined rano v nedeli do Riverside parku. Tam budou na ne dekat bratri, kteri je budou zase barbecue-ovat.

Kolade a kejky, mleko, okurky a jine take do Riverside parku pied jedenactou hodinou no, aby to tarn na ()bed jiste bylo, neb se bude obedvat o pal dvanacte hodine. Take veechny jine veci tarn prineste, ale uvedomte toho alena vYboru, na ktereho jest ten poS"tovni listek zpet adresovanY, co v:ie da l/ate, aby on si mohl delat o torn zaznamy, co jste slibili.

Vite, jak se putsim do toho psani, tak hnedle zaberu pal Vestniku. Tedy, aby zbylo misto pro druhe, tak na shledanou dne 29. Sljna 1939 v Riverside parka. Jsem v bratrske acte, F. V. Urbie,.Ueetnik radu Sic. 28.

Ii-,rr.st ire ion, v pfizerni.

Jeden diednik z Prahy I. musel jet na pohreb, A tak si vzpomnel, jak se pied easem varovalo prod b y tovi'mi zlodSji. kteri vyaFiji toho„ kdyF nekdo musi odjet narychlo -z Prahy, a vloupaji se do bytu. I rozhodl se, Se se zajisti. A to u pana domovnika. VSechny skvosty v cene asi 10,000 K dal do jedne pokladniCky, dale hotove penize, asi 50.000 K, do druhe pokladnieky, zat'ukal u jeho dveri a poladal o laskavost. "I prpepak ne, pane feetni, ja to ohlidam," za: kyval domovnik — "jen jed`te bez starosti ..."

A tak pan berstarostne odjel na pohreb. Kdy2 se vratil, zat'ukal u domovnika, veeel a ustrnul.

V byte domovnika jab() pa vymreni. Satniky zotvirany, zastr,,,ky rortahany, pastel rezebrana. A uprostred neladu sedeli dva pani. Pan zaUpele "Snad ho nevykradii? Pani jen kYvli hlavou. Byli to detektivo ye pralskeho oddeleni. "A on nebyl dome?" ptal se zdeeene pan.

Dovedel se, 2e nebyl, ac pr Y musel cdjet nahoneni k tete do Hostivic. Pan lomil rukama: "On to jeete nevi?" Detektivove kYvli, ale ubezpeoili pana, Ce u2 pro domovnika noslali do Hostivic a 2.,e pan domovnik musi pSijet yeeernim viakern. I sedl si tedy pan s detektivy v byte a mirky pozoroval, jab znalecky obhliFeli celY byt. "Poslouchej, kolego" povida jeden — "nezdaji se ti ty dvere podezrele?" — "Taky jsem ti to chtel Sici, kolego" — odpovedel druhY. 0ha tont' zjistili, co jeete ZadnY bytovY zlodej nikdy nedokazal, Ce totit dvere jsou-vylamany zevnitr! Jakmile toto zjistili, usedli klidne unrostred rozlaazeneho bytu a zapalili si virZinba. Pak prijel pan domovnik a spraskl race: "Ja, jsem vykradenej, a zrovna, kdy2 jsem tu mel dye kasieky pana neetniho, safra, to me. mrzi — —" "Tab se jen uklidnete!" rekli detektivove, "a zodpovite nam nekolik otazeeek . " Pan domovnik pak omdlel, ale konev vody ho privedla k vedomi. Pak odpovidal. A konCilo to tab, Ze zkroneene odvedl detektivy do sklepa a plaCky prohlasil "Tab -pod touhle haldou uhli to nekde je . .." Co se dalo delat.

Detektivove vzali lopaty a prehazovali dvacet metrakti uhli, a2 koneene,. nabrali prvni pokladnieku a pak druhou pokladnieku. Poklad vratili Utednikovi a pana domovnika odvedli na bezpeenostni oddeleni. Kdy'z' se pak oba detektivove myli od uhelneho prachu, rikali: "To je tab, kdy2 Ina§ jasnY pripad, tab jsi takhle Cerny ."

Z 17.43:alat Drazi rodiee a bratril Sdeluji Vary , Fe jsem zn.cvu a autem7"77: voj en ske sluDae. Tentokrate u Nemcii. Firma mne poslala, abych odevzdal auto, ale k memu ne-milemu prebvapeni, musel jsem i iS jako ,§oya, zUstati y e sitone nemecke: armady. Deset dni mac, jiC honi, a neni nadeje, Ce mne propusti.

Dnes jsem se nahedou seeel s jistym porueikem jugosla yskci,, armady, kteri byl chycen podobnYm zpUsobein jako ja a jest nucen slouZiti svemu nejvetSiam nephteli, proti slovanskYrn zalmtm

Ve sttedu, dne 25. Iijna 1939.

VIISTNIK

VEDA POTVRZUJE POVESTI 0 SUDIijKACH.

MOMENTKY Z ODVODU.

Tajemstvi dlouheho veku je stale ptedmetem bedliveho studia biologu. Ptichazi se stale vie k poznani, 2e do jiste miry je opravdu o lidskem veku, pokud neni nasilne pferifSen trazem, nemoci a podobne, rozhodnuto jil pti narozeni.

Lidove se tomu tika "zdravY koten". tejk latkou lidskeho tela, ye ktere je obsaleno take tajemstvi mladi a starnuti, jsou blikoviny.

Jsou v lidskem tele rozptYleny na nepatrne ea, steeky ve zvlaStnim rortoku. se tyto easteeky, elovek starne. V lidskem tele jsou vgak obsaleny ochranne latky, ktere zabrariuji sblilovani easteeek bilkoviny a tim starnuti. elovek se rodi s ureitYm mnolstvim techto ochrannYch latek. Moderni veda lekatska, hleda Usilovne prostkedky k oddaleni starnuti. Vedie ptipravkil, obsahujicich hormony a omlazovacich operaci, studuji lekati prosttedky, ktere maji oddalit od sebe easteeky blikoviny. Tyto pokusy se konaji take v CSR. Zkouk se vpravit do lidskeho tea tak zvane koloidy, ktere maji kolem bilkoviny vytvoiit obal, ktery by zabrarioval sblileni. Take se zkou'Ai opattit bilkovinoye easteeky elektrickym nabojem, kterY by je odpuzoval od sebe. Pti v gech pokusech se dochazi k potvrzeni teorie, le dlouhovekost je dediena, a le se s ni Clo y& rodi. VSechny umele prosttedky starnuti j en easteene oddaluji.

Stojime v fade v rue du Faubourg St. Hon.ore a dekame az nas vpusti dal, do bYvale cestovni kancelate, ktera se dnes zmenila v Rancelat odvodni. Cekani na ulici je trochu dlouhe, ale nevadi: tim lepe — tim lope, le je nas tolik, budoucich deskoslovenskYch vojakt. NaS civilistickY zastup se zformuje v Cety, v roty a v piuky a za nejakY ten t'den z nas bude sourode, jednolite teleso: eeskoslovenska armada.

V hovorech, ktere se vedou v eekajicim zastupu, ptevladaji dva namely: Ptedefkm jsou tu stall vojaci, nalelite py g . enosti a nalelite po--niasvoje nskezu S hrdajici temi ostatnimi, ktefi jate nevedi co je to vojna. Vypraveji, jak to bylo, kdy2 je po prve vedli na "cvieak" a jak pochodovali na manevrech a z jejich hrdinn'ch historek by naskakovala husi kale, kdyby elm& nevedel, jak to s temi vojenskYmi historkami obyeejne bYva. Ale nejsou to jen hrdinne historky, co vypthveji: u2 tady zaeina vojenska, solidarita a ti zkugenejk, fikaji nevojakum, co si maji pled odchodem doma zalidit, co vzit sebou, jake pradlo si nakoupit, jak' kufr a vS'echno ostatni. Ka2dY, kdo byl na vojne, potvrdi, jak mu byly takove rady zkugenejkch kamaradii teene a kolik mu uspotily, jestlile se jimi fidil, zbyteenYch neptijemnosti.

A druhY namet: Mluvi se o tabote a o torn, jake to tam bude. ITYcvik, ubytovani a ovgem strava. Mayne strava! Budeme mit, tak jako Francouzi, vino? "To se vi, le budeme mit vice," Sklebi se jeden z tech star gich. "Vino — to je piece samortejme. A k obedu hors d'oeuvres a maso a mouenik a ovoce. A rano ti pfinese pokojska do postele bilou kavu, a samozfejme se glehaeku "

Podie dat Statniho Utadu statistickeho, kterY peelive zkouma, jak obyvatelstvo umira, vyplYva, le deka tak zvaneho pramerneho nebo sttedniho 2ivota u nakch lidi roste. Tento sttedni vek v Oechach a na ilorave je nyni u muZil 53 let a 7 mesicti, u len 57 let a 6 mesicti.

Prumerne se dolivaji 2eny vyMiho stati mull. V letech 1899 al 1902 byla prtimerna delka 2ivota v Cechach pro mule pouze 38 let a 7 mesicti, pro 'g erm 41 let a 6 mesicii. Dite, ktere se narodilo roku 1935, ma pled sebou mnohem deli 2ivot, ne2 melo mnoho lidi, kteti byli toho roku poeitani a byli ul stark. Sttedni vek ditete, narozeneho v rote 1935, nebude menSi nel 61*let.

Take pomer starca a dal je celkem dobrY. V 6echach je 10 procent starca pies Sedesat let, ale proti tomu 27 procent deti. Morava vykazuje 7 procent staroa a 35 procent deti.

Nektere kraje jsou pfisloveene dlouholetosti livota tarnejSich obyvatelti. Mezi ne path zejmena Litomyksko, kde jsou Casto i devadesatileti lids jests velmi 'dill a jsou zjigteny mezi nimi i ptipady devadesatiletYch, kteti by se jeSte mohli stat otci.

J12 V LEDNU 1939 BYLO ROZHODNUTO 0 OSUDU CESKOSLOVENSKA.

Z dtivelk doby znamy jsou eetne doklady o torn, le vpad do 6eskoslovenska byl chladne ptipravovan ul deli dobu a le znieeni 6eskoslovenske republiky bylo proste ptesnYm provadenim Hitlerova sttedoevropskeho programu ptesne podle potadi. Je znamo, ji2 v r.

1938 byly vytilteny pro nemecke vojsko . nemecko-Ceske jazykove otirueky, je znarno, ae ji2 v lednu 1939 bylo ujednano s ureitYmi osobnostmi v Be line o tikolech, ktere jim padnou po zabrani Ceskoslovenska.

0 novem a nezvratnem dokiadu nasilneho planu doka sem zprava prate v techto dnech.

Kdyl po obsazeni Prahy byla ptejimana agenda ureitYch ministerstev a z nekterYch byly vylueovany ureite obory, dostavili se do ministerstva obchodu dva Utednici tohoto ministerstva a prokdzali sva opravneni k ptevzeti spravy nekterYch °bor y legitimacemi, ktere jiz v lednu 1939 byly v Berlins pod .epsany Goebbelsem.. krome toho resortern.

Tito dva Utednici konaji dosud slulbu v Pra-, ze a dluIno si je zapamatovati. Jidase, na ne2 se v Praze vetejne ukazuje prstem, osud jiste nemine. Je gte do nedavna chodili s nestoudne vztyeenYrni hlavami, spolehajice se na tisicilete trvani nynejkho stavu, po vypuknuti svetove valky vSak jejich newrialene sebevedorni hodp.0 pcgcle49,

A potom stojime pled komisi: ptal bych yam videt, yam, kteli nejste a nebudete vojaky, jak tam kaldY vypina., prsa a vztahuje do sebe bticho a ttese se tzkosti, aby ho neodmitli. Ude tam zapiraji svoje nejpodetnefk zdravotni potile, bronchitidu, ka gel atd. — jako by ko o Bah vi jake nemoci. "Nemivate Casto nosni katar?" pta se lekat jednoho z brancu, kter' stydlive schovava za zady kapesnik a potahuje.

"Prosim nebibab," huhria postfleny, "to ja jen tak..."

U jednoho z muzu, kteli pfedstupuji v Adamove rouse pled komisi se last zamY gli. Je to ul starsi pan a je trochu . . . jak bychom to je trochu pfili2 silny v pase. Lekat se podezirave diva, na jeho blicho a krouti hlavou.

Ale majitel bficha se jen tak neda: "Pane doktore", ptemlouva ho dobromyslne, "to nic nevadi, vgak oni me to bticho v tabote srovnaji, uvidite " A Mic' jeho chlvody uznal: "Zdrav a schopen Odvody se provadeji v byvale cestovni kanceJe tam mnoho prospektu a plakatti a mezi nimi jeden, kterY je nam blizsi nel v§echno ostatni: Jsou na nem hory, na ge Ceske hory a napis Visitez la Tchecoslovaquie!

Ano, pojedeme do Ceskoslovenska — proto jsme tady, abychom se tam mohli vratit. Do Prahy a do tech hor — do svoji vlasti, svobodne a nezavisle.

Zemske hmoty ptibkva,.

Mezi nekterYmi badateli, z ylake americkYmi, pkevlada nazor, le hmoty nak z .eme pOnenahlu ptibYva. Jako devod jsou tvaden3r Caste pacly rtanYch meteorite na povrch zerne- behem jejiho rYvoje. V tvahu neptichazeji vS"ak .pouze pady meteorite obrovskYch, nYbr2 mnolstvi • padti tees manSich rozmer0 . bebpm .geologip_keho vYvoje nasi -SOO- Po PadeCh : vet-.. . kych m.eteoritil v claynYCh deb.ach. kych nebyly uchovany, nebot' .byly setteny.vii-.: vem atmosfery. KlasickYm tzemim, ktere dokazuje existenci techto padti, je pry povrch me site, kde neplitomnost atmosfery zabranila zmizeni stop po dopadu meteorite velkYch rozmera. K mekent velikosti plirtstku zernske hmoty vlivem padu meteoritic nebylo dosucl. ptikrodeno.

Strang. 18, SPISOVATEL, KTERY BYL NA KREJ61110 P) iLIS SILNY A NA ii,EZNiKA PYtiLIS SLABY Pled sto lety se nesla z CeskYch divadelnich seen vlastenecka slova spisovatele a buditele Vaclava Klimenta Klicpery, jednoho z prvnich prilkopnikti a tvilret Ceske divadelni tvorby.

Jen Klicpertiv talent umo2nil udr Z • eti ochotnieke sceny pti hvote, proto2e repertoir byl velmi malY, temet ladny. V Hradci Kralove, kde byl Klicpera 27 let, poradaji k jeho 80. vYro61 ti slavnostni ptedstaveni hry "ZlY jeden".

Pled osmdesati lety zemtel v Praze Vaclav Kliment Klicpera, leditel pralskeho akademickeho gymnasia a dramatickY spisovatel. Narodii se 23. listopadu 1792 v Chlumci jako syn krejeiho, kterY byl ten cechmistrem, kostelnikern a sadalem. Kdy2 ve dvanacti letech vystoupil ze skoly, lien se doma krejeovine. Byl to v§ak chlapec neobyeejne silny a neustale sezeni mu nesvedeilo. V lemesle krejeovkem value nepokraooval. Tak otec rozhodl, le se pajde ueft feznietvi. To byla pro mladeho Klicperu, zdraveho a rozlollteho, opravdu prate. Jiz po dvou letech dostal od sveho .mistra Vamberskeho za vyueenou. Bylo mu tehdy 15 let a eel do . enou. Pracoval jako keznicky tosveta na zku S varyg v Jihlave, Olomouci, v Brne, ale najednon se mu feznictvi znelibilo. Jeho mladS1 bratr, kterY byl na studiich, zemlel a Vaclav se rozhodl, le pajde studovat za neho. Byl phjat jako 161etY na akademickem gymnasiu v Praze. Studoval tak, le udelal najednou zkouS"ky z prvnich dvou tfid jako nejlepk lak. Kratce nato mu zemlel otec a Klicpera se musel na studiich vydrlovat sam kondicemi. Ve volnych chvilich Ceti 'Ceske a nemecke spisy. Zaeal studovat lekafstvi, ale nechal toho ze stejneho vodu jako feznieiny: nesna gel krev. Dal se zapsat na filosofii a dostal se mezi pralske viastence. Hral divadlo, rellroval, vybiral hry. V roae 1819 byl jmenovan jako humanitni profesor do Hradce Kralove. Ziskal si oblibu a mezi jeho prvnimi laky byl take Josef Kajetan Tyl. V Hradci profesor Klicpera ztravil 27 let. Po celou tu dobu stal v Cele hradeckYch ochotniStaral se divadlu o hry. Kdy2 nebyl po ruce vhodnY kus, Klicpera jej napsal. Psal fdasne rychle. Veselohru "Rohovin etverrohY" napsal za 24 hodiny a jinou petiaktovou hru za 14 dni. V Hradci Kralove vydaval Klicpera take svoje dramaticka dila tiskem a nakladem sy Ym a sveho spolupracovnika Jana PospiSila.

Literami pozustalost V. Kl. Klicpery je velmi bohata. Napsal celkem 21 veseloher, 3 tragedie, 4 hry historicke, 3 einohry, 15 her rytitskych, 4 pohadky, 5 Cinoher soudobYch, jeden operni text a jeden proverb. Celkem 37 dramatickYch ptivodnich her. A k tomu se v Hradci staral i zvelebeni mesta, o zahradkate, zileastnil se vlasteneckeho 2ivota a doble konal sve povinnosti profesorske. Robustni zaklad fysickY mu dovovgechno to mnolstvi Cinnosti. iii BABELSKt ZPCISOB VRA2DENI eESKiC14 LIDI. Pfimo d'abelske zpiisoby vrahleni 6esIrch lidi vymYSleny jsou nemeckou tajnou policii v Praze. Ukrutenstvi indianskych kmenn, kterYmi mstili se dopadenSrm gpanelsk,-(rm konquistadoram, surove mudeni zajatctii v asijskYch step.13h, bolgevicke metody 130 opanovani carskeho Ruska, kter3imi ptipravo yana odparctun mu6ednicka smrt — v gechny tyto vfimysly genia zla ptekonany byly hitlerovskYmi sbory v Lesko-Slovensku.

Osoby, jichl osud po zateeni byl zpeletln, byly bud' rtak dlouho po zateenh ye sklepenich tlueeny, al vydechly. Mnohym zatCenym pormeban by op'et v cele revolver s pokynem, aby jej dd .:trate hodiny V posledni dobu praktikovana jest ye sklepenich Peekova palace tak zv. "Kaltes Killen" (studene zabiti). Vezeti mush v odevu vstoupiti do velike kade studene vody, ktera mu saha po bradu. Pled "koupeli" nedostane pravidelne 24 hodin Iadne potravy. Ve vode musi zfistati tak dlouho, as zimou, vysilenirn, hiadem a spankem klesne a utone. Rodina zvi o smrti soudasne s rozkazem, ze nesmi °bled smutek,

Strana 20 TA NASE PISNIKA — V tINE. (Dokoneeni se strany 17.) "at' je setsakramenskej!", jestli tam neco vyvedeme nebo zaaneme nejakou "parufu" (rya& ku) s jinou posadkou, le tam poke patrolu a da, to Vg echno postrilet i s muzikou a vickrat tam nesmi nikdo ani pachnout. Ten muzikant byl u me a zarueil se za vas jako za krajany, tak at' mi tam nit nevyvedete! Profous, dist!"

Za pet minut je 'aedesat namornikii z kasaren venku a vkchni jako jeden mu a — alou! — do Bohemian baru.

Vrhneme se k Tondovi do hospody. Hrome, hospoda u je skoro obsazena. Sarni vojaci: Anglieani, Nemci, Francouzi, Taliáni, Amerika,ni a hudba konei prave nejakST pochod.

"Nazdadr! Nazda,ar!" 'r ye cela eeska klapa a druzi namornici vpadaji do toho mohutnSrm narnornickSrrn pozdravem: "Hip-hip-hurad!" con pritonme mezinarodni vojsko s nemenkm revem opakuje, Wech g edesat rakouskS7ch namorniktit se hrne k podiu, podavaji se ruce, smich, vftriky. "Já sem taky vodhunas!.— taky rozumim aesky! Pozdrav pambu! Vitame vas k nam!" Nalada jako o posviceni. Pak je sharika o misto. Stoly se sraaeji k sobe, pristavuji bidle a klapy se slezaji dohromady. Pro eeskou klapu dal Tonda prinest stül pied podium, jsme na destnem mists a ted' teprve se mideme s krajany navzajem predstavit.

Ozve se dupot, potlesk a volani: "Muzik! Muzik!" Hudba saha po instrumentech a Tonda se pta: "Tak jakou, hok, -ha uvitanou?" Bez dloulieho roznVg leni volame: "Muziky, muziky!" 112 to zmaekli a zaeli zpivat a hned cela deska kiapa napino vpada. do noty, "vy peeekne hraj ete ! " Cala hospoda poslouche. a pak ohromr47 aplaus — bravo — rev. Cin gti kulove v sklepnikt nestadi nosit lahve, prit'ukavani a "Tondo, ted' Jarabaeka!"

Zabava pokraeuje a pomalu se eeska, kiapa stava panem situace. Anglidani, Amerikani a druzi-, kdy'a videli, ae se bavime s hudbou a hlavne s hudebnicemi jim nesrozumitelnou prichazeli k na'Semu stolu a chteli se bavit take. To bylo ovgem teal* kdya damy rozumely jenom desky. Tak pr S7 abychom je nautili tikat neco po eesky. To se vi, e jsme je ueili a Amerikan mel velikou radost, ae se Andulka smala ab slzela, kdya ji podaval ruku a fikal: "Já sem velkej trouba!" No jo, on myslel, "Vy se mi, sleeno, libite!" To ho Pepieek 2dimalu tak naucil Jim rikali Ja mam ranu! Sleeno, dejte mi facku!" a podobne. Weli jsme vkchni radoSt; my, deveata, Amerikani, a aby se revanaovali, objednavali stale nova a nova Pak si Pepieek vzpomnel, e bychom mohli tem kluktun ukazat naS1 deskou polku a ukionil se pied pani kapelnikovou, ktera hrala druhe housle. la tandit, potlesk a za chvili byla v kole i pani Peeenkova, Andulka i Julinka. Tohle bylo neco. Aplaus se stuprioval a od te chvile addria, ji a nevzala instrument do ruky. Jen po nem sahala a ji a zde bylo nekolik panit a uklaneli se; pani hudebnici museli odrit muziku sami. Pak tancovalo ji a v'aechno, at' umel nebo neumel. Deveata byla ji a dela, uticend, s muzikanta teklo a Angliaani si zakali svlekat bluzy.

• Pan kapelnik délal pausu k veeeri. enske se ztratily do kuchyne a za chvili prina geli kuhove na ná stül veprovou, knedlik, zeli. Nai kluci se na ni vrhli jako na footballoveho soudce a dela hospoda byla vzhitru. raichni gentlemani se chodili na nas divat; vadyt' takovS7 AngliCan vidél knedliky po prve v ivote. Kdyb videli, jak nam chutna, nekterS7 se osmelil a dal si take; pak druhST a za chvili mel Tonda vyprodano. Velike zklamani tech, na ktere se ub nedostalo a Tonda je téil,ae pri gte navari knedlikti vic.

"Hok, my ub se nemilaeme ani hnout!" stebovaly si damy, kdyb Si k nam na chvili prisedly ke stolu. "Plajde-li to takhle dale, prijdeme dnes o nohy. Aspori kdyby ti pani umeli taneit jako vy, ale nekteri s nami tresou jako s hadrem a motaji se jako slonbidlo."

"Vite co, deveata?" radii Jarda Novak. "Ab

VtSTNtit zas nekterSr prijde pro vas, tak mu reknete: Pardon monsieur, já ua nix tancen!".

"Nebvaii!" okrikuje ho Pepieek 2dimalft. "Udelanie jiiV program. Tuhle Zajic bude tancovat ten solo indiansk tanec, pak dam já neco a pak vyzmeme ty ostatni, aby se take pochlubili s tim, co umeji, vi, e to na ne plati a sdzim tvoji vokurku, ae se Amerikani budou chtit vytahnout o budou vonstSmovat a tust3ipovat, a ji z bot budou litat podralky."

Presne tak se stalo. Jenne za pül hodiny tta to vAechno omrzelo, vadyt' tohle videli v kantine kaadS7 den a na konec to vyhrala zas — ta na'Se pisnieka. Stepari byli vypiskani a deska klapa musela zpivat a vaichni ostatni chytali melodii a brudeli s sebou. Pravda, moravki ueitele to nebyli, ale na Peking to bylo ohromne.

Bohubel, bliaila se desata hodina a my, pameth yl otcovskeho napomenuti, musili jsme do kasaren. Ale ani jsme se moc neloudili. Vedeii jsme, ae za hodinu budem zas vaichni zpatky, to jen tak pro formu; spraxne se budem hlasit u profousa a dnes jiste prijde delat rundu sam Buchmajer a kdyb nas IT'echny najde na kavalcich, pak spokojene ptijde do dustojnickeho kasina, no a potom polezeme pies zed' zpatky k muzice. A taky je)!

"SRDEM" A "MOZKOVi" HORMON. Pled nekolika lety objevil nemeckY fysiolog Haberlandt v srdci rosnieky latku, ktero, v biologickem pokuse na srdci teplokrevneho zvitete rozSltovala zn e: ne vybivujici venaite cevy, povzbuzovala tep, vyvolavala, urychloVala a zesilovala jej a mohla bYt pokladana po dukladnYch pokusech za latku, ktera vybavuje normalni srdeeni tep a tudib mute bYt povabovana za "srdeeni" hormon.

Ve vYtabcich ze srdce hoveziho dobytka byla tato latka ,obsabena jeS"te v neinnejS1 forme.

DalSi pra.ce v -Leto zoela neprobadane oblasti vedly k ptekvapulicimu nalebu, be preparaty ze svalti vtibee ptisobi vYznaene na cevni Dnes se ubiva. teto Haberlandtovy "srdeeni" latky, aire, slabC Lute, odolne proti horku a neznameho chemickeho slobeni, v mnohYch ptipadech u rtiznYch onemocneni cev a srdce.

LeeivY nein se podobá v mnohem cevnimu hormonu btiSni sliniVky. Haberlandtovy srdeeni latky jest nein nejptekvapivejSi ph i leeeni anginy pectoris.

TYb badatel naSel pozdeji v mozku a mice lab hormonalni latku, ktera — zda se — pirsobi jako motor mozkove einnosti. Nebot' byla-hi vsttiknuta jinYm zvilattim, reagovala napadnou eilosti, neklidem a zvenou nervovou podraldencsti. Tel bylo u techto zvitat POZOTOvLao, le se ptimeji drli a rychleji reaguji na podrabdeni. 26,by, kter3)m byl vstriknut tento vYtabek, chytily na pt'iklad dva- al ttikrat vice much neb normalni zvitata. VYznaene jest pro tento mOzkovY vYtabek, jako pro vSechny jine hormony, be jeho nainnost neni omezena jen na ptisluSny druh, nYbrb ze na ptiklad u lab lze dosahnout tehok neinku vYtatkem z mozku take teplokrevnYch zvitat.

Tento "mozkovY" hormon byl zkou§en jib take u eloveka a pr Y bylo pozorovano, be se zesilila schopnost du§evni kcncentrace a zvYSila mobnost pozornosti, obyeejna Onava byla zeslabena nebo oddalena, takbe se dtSevni zdatnost zlepSila. Byla proto vyrobena povzbuzovaci leeebno, lltka, ktera. obsahuje Haberlandttiv "mozkovY" hormon.

Budape gt'. — Jak se dnes jevi, jednou z hlavnich ptiein kooperace Nemecka a Ruska je nova — jib tteti — petiletka, ktera, bude budovana za pomoci ruskYch inbenyrir a strojO. VelkY poet nemeckYch inbenyrtt a odbornYch délnikO jib v Moskva a jinYch ruskYch mestech, kde organisuji tovarny a zavadeji nemecke vYrobni methody a zatizeni, prave tak jako p11 prvnich dvo upetiletkach spoluptisobily ameriati inbenyti. Nyni zavisi irspech tteti petiletky na Nemcich a jejich strojich. Spolu s cilem Ruska provesti bpinou industrialisaci za nemecke pomoci, jsou tu znamky, be Rusko hledi se obchodne rozkriti na jihov5ichod, kterno smerem, jak se zda, line se evropska, valka.

Ve stredu, dne 25. Mils, 1939.

KOPRIVAMI PROTI SLONUM. Na Ceylone maji farmati odjakliva potibe se slony. Jakkoli jsou tito tlustokoici ubitee-

ni, kdyb byli chyceni a zkroceni, tak dovedou zpilsobiti velke Ikody na polich a planta'aich.

MObete si to snadno ptedstaviti: Kam kapne sIon, tam neroste — i v tropech — v nejblibk. dobe ani trava, ani eaj, ani tabak, ani kakao.

Poubivalo se nejritznejkch prostredkii, aby byli sloni odvraceni od vstupu na obdelanou byly zrizovany palisady, natahovany silne ploty z ostnatYch dratu, byly staveny tetezy hlidek, ale v ge bylo mune, Opine marl* prave tak jako eetne kouzelne prostredky domorodcii. 2adna, prekabka nedovedla odvratiti tiustokoke od toho, aby neSli pies pole a plantale, kdyb si to jednou vzali do hiavy.

Nyni tomu v'Sak ma bYti jinak. JakYsi farmat mel dobrY napad a na'Sel ■obrannY prostiedek, ktery je nejen spolehlivY, ale dokonce i neobyeejne lacinY. Slony je man° zahnati zpet do dbungle koptivarni. Ano, pouze koptivami. I ten nejsilneig je nekde zranitelnY. Siegfriedova kilbe mela zranitelne misto velke jako list. Achilles pcdlehl vinou sve paty a slon me. svilj chobot. A na chobotu je velmi Toho se vyubilo i na Ceylonu. Plantabe jsou tam obklopovany nekolik metro nrokYm plotem z koptiv, jichb je tu nekolik druht a ktere pall a pichaji jako pekelnY oheri.

Kdyb tedy stado slonit prijde a chce se napast v zakazanem reviru, musr prorazit tento pas z koptiv. Tlustokobce ov gem netuli, co je KltSou s filosofickYm klidem, majice spukeny dlouhe choboty k zemi. A vleti ptimo do koptiv. Tu vtdce vyrazi bolestn 'y key zlosti a mlati chobotem jako blazen kolem sebe.

Samortejme v.ude narazi na koptivy, ktere jej tak stateene pichaji, be nevi, co se s nim dej e.

Mezitim se tladi ostatni elenove staida Nile, aby videli, co se ale a tu jsou i oni velmi bolestne doteeni.

Sloni jsou samozrejme p11111 chytri nea aby se dali dlouho trapit. Zjisti si, be tu neni chodu, otoei se a bell zpet do &tingle, odkud ttok je tedy odraben a to nejen pro dnegek, protobe slon ma obyeejne dobrou pamet'. Kdyb jej opetne posedne touha po zakazanem ovoci, stadi aby vial plot z kopriv, aby zustal stat se sklopenma ulima. Spalene dite se boji ohne' a slon, kterST se jednou dostal do kopriv, si pozor aby se °pet s nimi nedostal do styku.

Farmati se musi jen starat o to, aby plot z kopriv byl svebi a bez mezer a budou pak jisti pled 'akodou od sbonO. Metoda je damyslna a prosta. Snad sioni jednou prijdou na to, jak se dostanou i timto plotem: kdya budou drbet sve choboty vysoko vzhilru. Ale dosud na tento objev nepriki.

Bogota, Columbia. — Posadka nemeckeho, parniku Heligoland, kotviciho v Puerto Columbia, vzbourila se veera, kdya obdrbela rozkaz nemecke admirality, aby se vratila do Nemecka.

Namornici projevovali obavy, budou potopeni anglickou nebo francouzskou valeenou ldi.

Kapitan parniku pobadal zdejk iikady o pomoc, ktere rozhodly, be posadka nemilbe loSti vylodena na pevninu a musi odplouti s lodi. Pravi se, be nemeck destroyer bude provazeti lod' kolumbijskSr mi teritorialnimi vodami a bude ji chranit at do Hamburku.

Londyn. — AmerickY velvyslanec J. Kennedy oznamil dnes, be obdrael eek na $21,513 od Donaldson paroplavebni spoleenosti, ktera vlastnila potopenST parnik Athenia, aby pomoaeno bylo krS7ti vSrlohy s dopravou zachranemich Amerieant domO. Dvacet devet Ameridanil phi -Mobivt,.kdyaprnAhebltodvan nemeckou ponorkou dne 3. bait nekolik hodin pote, kdyb Anglie vyhlasila Nemecku valku. Na lodi bylo 369 Ameridant. Vets-ina z nich vratila se jib dom .& jen malo jich dosud eeka, aby byli dopraveni do Spojer&h Stat&

Ve sttedu, dne 25. tijna 1939.

DtTSKA BESIDKA Tajemstvi osameleho vozu.

Jaroslav Foglar.

OLEO' KO vesele frneelo po dobre lesni ceK stk. Vtak take se Moja junak, skaut, mocne opiral do jeho pedalil! Kolikrat tady uZ" jel po to cest y za tu dobu, co v tomto kraji taboi-i se svym skautskYm oddilem!

Dnes jel do mestedka z tabora "sluZebne".

To znamena, ze v mesteeku vytidil spoustu veci, tYkajicich se tabora, nakoupil zasoby, odevzdal na pate dopisy z celeho tabora a do'ale pro nej zase ptijal, kamaradum obstaral jejich drobne nakupy —nu a ted' se vim tim jede zpatky, do tabora.

13.2 aby tam byl! "SluZebnich" zalditosti bylo dnes ye meste mnoho, Moja musil Cekati u kupce i u keznika, na poste ztratil take asi dvacet minut, Jirkovi daval u hodinate spravovat ty hodinky — — a nyni uz se stmiva. A Moja ma jegte daleko do tabora. A proto tak rychle koleako popohani.

Zelenava tma dopada. uZ na vtechno. Moja spouSti dynamko na ptednim kole. Zadalo bruCet a 2lutavY proud svetla osvetlil cestu. Moja si nahlas hvizda. VSechny pisnicky, ktere zna! Nikdy jindy skoro snad ani nepiske., ale kdy' jede rychle na kole, musi piskat. To IA je takovY Mojfiv zvyk. Snad to rychla jizda ho k hvizdani sama nuti.

Koleeko frnoi, dynamko zpivo, a Moja hvizda z pinYch plic.

A nahle to vkchno ptestalo. Bum! Ozvala se silna rana, kolo silne zadrncalo, svetYlko pohaslo a Moja ptestal hvizdat. Tisic kuli a granatil — pichla du ge! A jak pane, paneCku! OhromnY rezivY htebik skoro po hlavidku je zaboten do gumoveho plaiate kola.

Moja spiSe jen nahmatal, net uvidel tu nehodu. Svetlo zhaslo hued, jak se ptedni kolo ptestalo theft. Co ted'? Na sproxku v to tme neni ani pomygeni. A do tabora je skoro tti Ctvrti hodiny peaky.— Moja beznadejne ohmatava pneumatiku. Je naprosto mekka, nic se neda, delat.

Moja vykroeil s kolem. Mrzuta nalada nad nehodou brzo zmizela, protole skaut je vtcly vesele mysli, jak pravi osmY skautskY zakon.

Ale Moja ma starost. To divne ticho tady mu ji nasadilo do hlavy.

Moja nese do tabora pino led. Take nejake penize. Je tu takova tma a on je zde sam.

Je tu opravdu sam? Mimodek se ohliti Za k.atdym stromem se zda, jako by tam nekdo stal nebo v ho •utti letel. To Moja lit zna, to se zda vidycky veeer v lese. A piece neni Mojovi volno u srdce.

Ted' se testa svatuje k tece. RozSituje se tu a za chvili vytvoi'i ze sebe rov ne namestieko.

Po jedne strane je teka, na druhe jest skalnata vysoka, steno., kde lido ,clotas lamou men. Les zde na chvilieku ustupuje a tak je zde svetleji.

Moja se zastavuje. Ale ted' ut neni takoy e ticho. Moja sly'Si podivnY zvuk: tuk — — t'uk — — t'uk — t'uk.

Co to kde, kYho vYra, je?

Dole na rozktene cest y, vedle hlavniho sineru stoji opu‘StenY venkovskY povoz. Dost vysokyr podivne vypadajici, bez koni. Z zda se, jako kdyby odtamtud se ozYvaly ty neptijemne zvuku. Marne napind Moja zrak. Nevidi nic, net obrysy vozu — jen chvilemi se mu zda, jako by tam na voze se i nee° pohybovalo.

Nemfde na to ptisahat, vuz je piece je gte do-

Vtl3TNIN

sti daleko a je tma.

Zase si vzpomnel na ty penize Kdyby mohl s cesty aspori trochu odbodit. Ale nijak to nejde. Po jedne strane teka, po druhe vy-soka Skala. Tam by se s kolem nedostal ani ye dne a bez nakladu!

Moja vytahuje s bukicim srdcem svilj nut.

Pak jej ale zase vklada zpet do pouzdra a zveda se zeme velkY kamen. Studi do rozpalene dlane. Tak to bude lepSi. Kamen se da lepe hodit v ptipade, kdy bylo pottebi.

Se zatajenYm dechem zvolna Moja znovu vykroCil. Dynamo schvalne vypnul, aby na sebe zbyteene neupozornil a nedelal dobrY tere.

Ve spancich mu buSi krev. Svira ktedovite kamen a ted' dal jeSte jeden do kapsy. Ma potad dojem, ze v nejblitti dobe musi se do ticha ozvat nejakY stranivY vYktik, nebo tie proti nemu nekdo vyskodi z vozu. A podivnY t'ukot je silnejSi a silnej:si. Ano — neni jit pochyb, pfichazi ptimo z vozu!

Moja 'Tilt obchazi, jak nejvive mate, tlaei se s kolem at ke skale, aby byl alespon s jedne strany chranen.

OCi ma vytteSteny na vuz, prudce a kiltce dYcha. tuk — — t'uk — t'uk. Kdyby byl Moja ut jen takovYch dvacet krokil dale, vk by pak ut, bylo dobre!

Ted' je Moja s vozem v jedne ptimce. Zastavuje se, adkoliv ho cosi nuti, aby odhodil kolo i tornu a zbesilYm fitekem aby odtud zmizel. Ale ty se mu piece jen nechce udelat. A pak — kdot vi, zda by uprchl yeas!

Horeene ptemySli, pozoruje. A nahle ptichazi vysvetleni toho podivneho zvuku. Moja si vzpomina, jak zde dnes odpoledne nakladali do vozu pisek, prase vytatenY z teky. Ano — je to tentYt vuz. Pisek je mokrY. Voda z neho kape na tvrdou zem. A katda kapka, jest jedno to "t'uk", ktere Moju tak yydesilo.

Moja si ted' dodava, odvahy a jde at k vozu. Trochu se tim uklidriuje. Ano, vim je vrchovate naloten mokrYm piskem. Nikdo u neho neni. A dole kapajici voda hraje svfij t'ukavy koncert.

A tam vzadu, kde zaeind zase les, objevila se ted' zluta svetYlka. To jedou dva skauti Mojovi naproti. Poslal je starostlivY vudce, kdy se Moja at do soumraku nevratil.

Ted' zaeali hvizdat na skautskou pigt'alu a Moja jim odpovedel.

Brzo byli u sebe. Jeden z nich ptevzal od Moji tetkou tornu a jel napied do tabors,. S druhYm tam do gel Moja peSky. A jeSte tentY2, veeer, kdyt se ho g seSli u kamen na Cernou hodinku, musil Moja vypravet, jak to bylo s tim t'ukanim u opugteneho vozu.

KOUZELNA HOUPACKA.

Milada Mickova.

8tepan byl velmi smutnY. Jeho nejmileja ptitel, tovarnikilv Pavel, odjel hued prvniho prazdninoveho dne do Italie k moti. A po mesici mel jet s maminkou jeSte do Alp, aby take util horskeho vzduchu.

8tepan se slzami v oeich diva,1 se za autem ktere odvatelo Pavia na nadrati. Prod take Stepan nemuae cestovat? Vtdyt' mel tet same jednieky na vysvedeeni. Inu„ Stepanku, proto, ze tvirj tatinek neni tovarnikem ale pouze tesatem. To je to.

"Nit si z toho Stepane, nedelej. Az bude velikY, budeS take cestovat. Zatim si tady pteeti krasnY cestopis. Pujcil mne jej pan uditel," ' tepanka otec. Kutil nee° v dtevchlacholil S niku a pozoroval smutneho synka. Najednou mu nee° napadlo.

"Stepane, udelam ti kouzelnou houpaeku.

"Co bude na ni kouzelneho?"

"Kdyt se do ni posadiS, bude se ti zdat, te jede vlakem, lodi nebo ze letiS aeroplanem, kam se ti jen zachce."

"Ale jdi, ty mne jen tak tetik" "VSak uvidig ", usmal se otec a pustil se hued do prate.

A za dva dny visela na silne kaStanove yetvi krasna, houpadka, div divouci. Nebylo to jen prkenko na provazech. Byly to d ye labute,

Strana

111,

bile jako snih, s dlouhYmi krky a dervenYmi zobaky. Mezi nimi bylo sedatko.

Stepan zatil. Sedel v houpaece od rana, i obed mu do ni maminka ptinesla. Odpoledne bylo dusno. Maminka odeSla na pole a Stepan byl na dvorku sam. Sedel v houpaece, mirne se pohupoval a Ceti a Cetl o dalekYch zemich.

A najednou — co to? Labute se odpoutavaji od tetizku, rozpinaji ktidla a leti se 8tepanem vzhirru, at se mu leknutim zatajil dech.

A ji' tu byla Siroka teka a Stepanovi napadlo ze je to Vlatava. Dali se podle ni a vintiku byli v Frame. Ach, to je opravdu kamena pohadka! Stepan drtel v ruce oprati a tidil labute jako ote. Zakroutili nad Vytehradem, nad Pettinem, nad Iiradem, • mrkli na Narodni divadlo, na museum a pustili se na severozapad. Preleteli hory a byli v Nemecku. Spustili se trochu k zemi, kde pracovali lide. Stepan poznal, te mluvi nemecky. Volal na ne, maval kapesnikem ale oni si ho ani nepoNtim"Kdyi jsem jit v Nemecku; zaletim se podivat na lodi do Hamburkil" tekl si 8tepAn a pustil se se svYm spfetenim vzhinu nazdatloth. Netrvalo to snad ani minutu a videl mote, zelenave mote, svou touhu. V zalivu kotvily lodi, velikanske parniky, nakladni lodi, rybatske barky, plachetnice, zkratka v'Sechny jake kdy uvidel na obrazcich. Stepan si vSechno dobte prohledl a pustil se vpravo.

A net by Slehl kouzelnYm proutkem, byli u Severniho ledoveho mote. Pod nimi bilo, vSude snih a ticho a smutno a hrozna zima. eerni tuleni se klatili u btehu a na ledovei jako by 'Stepan zahledl bileho medveda.

Ale ut prye z to zimy! Natidil labute sinerem k jihu a fr! frrrr!, leteli s vetrem o zavod do Italie podivat se na Pavla. Leteli ptes hory a doly. Btepanovi bylo horko a tak si ze jit asi jsou v Italii. Vial palmy, velike myrty i citronovniky.

Vtom spattil zase mote, jako kdyt rortahne modrozelenou plachtu. Spustili se dohl a 8 tepan hledal na pobteii Pavla. Zdalo se mu, te ho zahledl, jak plave v moti. Volal na neho, ale Pavel zase nic. Pak zakroutil nad hlavou pana tovarnika, ktieel z pina hrdla, ale ten si ho take nevkml. Jako by vSichni byli slepi. gtepanovi bylo do pldee. Je tak daleko od maminky od tatinka! Co byla platna krata vSech zemi, kdy v nich nevykvetl pro neho ani jedinY fismev, ba ani pohled na nem nespoeinul. ZlatY domov, kde ho v gichni znali, kde ho mnozi men radi!

Tak jit nemeSkal a pobizel labute k spechu. Opakoval si jen jedno slovo: Koneerie zde byla Praha, ale jit se ani po ni neohlitel a uhanel zase podle Vitavy k domovu.

Vtom uslyeel: " S‘ tepane, , :.3. tepane!" Maminka ho volala.

Labute tise sletly s hruSky — cvak, cvak a jiz visely posluSne na tetizcich.

"Tady jsem, maminko," ozval se Stepan.

"Ty jsi stale jete v houpaec,e? Tys tady usnul, vid'?"

"Ale kdepak, maminko, ja, jsem s labutemi obletel pal sveta!" chlubil se Stepan.

"Nevykladej hlouposti. To se ti asi neco zdalo,' odbYvala ho maminka.

"Z' adne hlouposti, maminko. Cotpak nevik ze tohle je kouzelna houpaeka?" odpovedel tatinek, kterY se zrovna vracel z price. "itekneS jen Curymury fuk! a jit jsi kde se ti zachee, vid' Stepan?"

Stepan jen ptikYvl a mnul si oei.

"Tak, cestovateli, pojd' k vedeti. Snad ti v cizine vytravilo," smala se maminka, ktera kouzelne hopace nevetila.

Tatinek vial rozespaleho 8tepana do naruee.

"Tak co hochu, kde se ti tedy nejvice libilo?" ptal se.

Stepan chvili ptemYtlel a pak se pevneji chytil tatinka kolem krku.

"Tady u nes doma," zaSeptal a tatinek ho sobe vroucne

Strana

VZSTNtK

--SPRAVNE VYKONANA POHREBNi sLutnA. hodine 'Zak' zarnicuceni nalezV nou Edward Pace politebni tstav pohotovY k sympatickeinu vykizeni nezbytxYch jednotlivosti a k Vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nak zasadou.

1

Ve stfedu, dne 25. fijna 1939.

al YJ ZA MESiC ZAM 1939.

2929. Anna Zavada od kadu. Ladi- dne 17. prosince 1916. Cisco certifimir Klacel Cis. 129, zemtela dne 9. katu pd. up 492, a opra,vnena jest zaki 1939, e stati 66 let. Ptieina k podpote v obnosu $163.00.

2322. Frantitka Siptak od kadu smrti: Carcinoma (malignancy).

S bratrskYm pozdravem, ...da Lim Cis. 33, zemkela 25. srp- os Ed. L. Marek. odyn. K Jednote pkistoupila lla 1939, ve staii. 57 let. Pkieina smrti Dne 30. zati 1939.

Puilmonory Tuberculosis. Zamestnani hospodyne. K Jednote ptistouDRAMATICKY KROUZEK "HLAHOL" SEHRAJE DIVADLO pila dne 10. btezna 1901. Cislo cerEDWARD P JCL tifikatu A-19645 ,a jest op ravnena. na podporu v obnosu $750.00.

Pohiebni kidited.

Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3636.

2922. Josef Fojtik od-kadu Rozkvet RC.ife Cis. 81, zernkel 30. srpna 1939 TEXAS. TEMPLE, 80 let. Ptieina smrti Congestion of lungs. Na odpoeinku. K Jednote ptistoupil dne 13. kij. 1912.

DIVADLO BUDE POD NAZVEM Cislo certifikatu A-19771, a °pra jest na podporu v obnosu $250.i,.ti t..a' Le 00.

Vlasta Bravenec od kadu ViVesela zpevni bra od 3 jednanich, od R. Branarda 6ESKt PRAVNIK tea Cis. 98, zemtela 30. srpna 1939, OSOBY: ve stall 39 let. Ptieina, smrti Chr. br. St. Valeik S ebestian Kubin, velkostatkaf neohritis. Hospodyri. K Jed-note pkibr. F. Olexa, st.

Start Klas, baraenik, tiadovna v steupila dne 9. fijna 1910. oislo cerBarutka, jeho dcera, sl. E. Mikeska Butler - Grimes Bldg. tifikatu A-4755, a jest opravnena br. F. Kotut Vojtech, vesnic. houslista, jeho syn, podporu v obnosu $1,000.00 • p. D. Datilek Vatek Pacinka, klarinetista, ROSENBERG, TEXAS. ses. A. Valla Vdova Balabanova, statkakka, 2925. John lioudrS od tadu Vebr. A. Kadleeek Uriatek, jeji syn, :cr rnost Cis. 68, zemtel dne 6. zati br. J. Sulda HostinskY Kouba, majitel hospody, l 39 st.:di 85 le. Ptiaina smrti Losl. L. Petkvalska Lidutka, jeho dcera, Pneumonia. Rolnik. K Jednote Nabytek a donifici. zaiizeni. well( br. Joe Katpar PititVor Pitvejc, principal cestujiciho cirkusu, :ristoupil due 14. dubna 1907. Cislo druhy.

Pa linka, jeho dcera, ses. Vl. Valla certifikatu A-10808 a ooravnen jest Lep§i obsluha - VetSi aspera VesnickY lid, hoti, deveata. podpote v obnosu $500.00.

Dej v dnetni dobe na na si v male vesnici.

2923. Magadela Hykel ad kadu ZACATEK DIVAD. VE 3:30 ODPOL. VSTUPNE PAN 40e, DAMA 25e Eratti Cis. 6, zeintela 11.

5906 N. MAIN ST. eistY vYteiek e prospech Sdruieni Amer. eechoslovalori v Texas. za ti 1939, e stati 71 let. Ptieina smrti Diabetos coma. Hospodyri. K TELEFON - TAYLOR 6003 Jednote ptistoupila dne 13. ledna Naproti budove ikadu Pokrok 1901. Cislo certifikatu A-630, a oHouston.

JATERNICOVt OBED VE 12 HODIN. pra,vnena jest k podpote v obnosu Trued po divadle bude slavnostni tee p. Vlad. Maudra, piedsedy (50-p) HOUSTON, TEXAS. $1,000.00.

S. A. C. T. 2027. Anna A. ebesta od tadu K hojne navtteve zve Vas DR. TIIOMAS N. DeLANEfg: Vesinernost Cis. 68, zemtela dne 7.

Zabavni vSrbor.

06Ni LEKAA zati 1939, e stati 53 let. Ptieina srarti Septicemia. Hospodyn. K BrYle spravne ptiprave 6.

Cas die ennluvy. jednot6 pristoupila dne, 14. pros. . .. .

Uiadovna 3248 - Res. 2987 1913. Cislo certifikatu A-4781 a oo,ravnena jest k podpoke v obnosu 513-15 Professional Bldg. $1,000.00.

TEMPLE. TE ZA SPOLUPOMOCI PETI CESKICH SPOLKU 2023. Anna Koudelka od kadu Tezaiska Orlice Cis. 13, zemkela dne 17. pokada i 1939, ve staki 71 let. Pkidina Hospodyn. K JedPRAVNiK pkistoupila dne 10. pros. 1905.

Vytizuje vegkere soudni zaleEitosti. trkadovna: 936 Bankers Mortgage Cislo csrtifikritu A-10087, a °pra Building, pies ulici naproti Kress nena jest k podpoie v obnosu $500.budove.

HOUSTON, TEXAS. NONAT POrtIOHLA ZAS. isi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla.

RED FRti.ia R. Williams dostal nettovici na Ceslia, Jideina, Restatirace paid na ruce. Chodil s tim tYden k a Fivniee lekati. Ten mu to 4 krat renal. Ka2714 PRESTON AVENUE dY7 den muse' chodit to dat eistit a HOUSTON, TEXAS vidy platil dollar. Ale bolest se jiPORAD PROGRAMU: ttila p-otad vic a vic. KdyZ ji.2 po Jos. Kant, majitel. ✓ 11:00 hod. rano.

Koncert E. B. H. S. Band. y_r5.to palec inel mit kezanY. zaeel ke Telefon: Beacon 31724.

1 ✓ 11-:30 hodin. - Obed. nane, ze siysel ze mam dobrou mast'. a lun6e Pravidclna jidla Ale ten palec, to byl usekanY pahYl, ✓ 1:15 hod. odpol. - Hudba, "Star Spangled Banner. Ptivitani Nejlepai soudkove a lahvove T.Ni:ez v nem a2 do kosti. oteklY a mohost' a proslov obiadnika Rev. Jos. C. Kunce. Vlastenecka, a doutniky.

VO, razne druhy villa dry. Data jsem mu hued z Nonat baseri tkolniho ditka.

Mluvime eesky, iplast' a poslala ho domil. Naplast' aoy nechal do rana, pak aby dal no✓ Ceske keei promluvi - pan V. A. Maudr.

Hoboko stale na sklade. ou. DruhY den opuchlina byla pryC, Zvlakni stoly pro rodtny. ✓ anglicke teei promluvi - soudce C. H. Chernosky. Hudba zapalec bilY, tarn kde byla ne,etovice hraje "Kde domov do prstu byla dira. Palec byl za 4 O 3:00 hodinach. - Hry Bingo, losovani a prodej darkt. Dale any zahojen. - Lekat na torn pracoval tYden a bylo to stale horei. volna zabava.

Na rozli 6ne, at' suche nab otevieO 6:30 hod. - Vedete. ne se Nonat osvedeila, Ictera O 8:00 hodinach - zaene taneeni zabava pii Wiz bude teinkovat bez operace vytahne di-evene CeskY Lekai a Operator love tl'isky, sti ely a jine picedmety chvalne znama a oblibend kapela711 Medical Arts Building uvazle v tele, ale musi to bkt HOUSTON, TEXAS Telefon 0tadovny: Preston 2553 obeerstveni a vzornY pokadek bude nalaite postarano.

Telefon residence: Lehigh 9745 K vuli zabezpeeeni pekneho poeasi bylo jednohlasne usnekno pozvati statieka Bartok, aby ty mraena regiroval, tak jak to TAROKY! Cinil v S. P. J. S. T. sjezdu.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou Hra tarokt, nejlepti jakosti, ny- 55c a $1.05. Ptejte se Va eho lekarZveme vtechny krajany ze tirokeho okoli a tetime se na shledani nika nc-bo jednatele, ale nic jineho ni za $1.50, pottou vyplacene. Ob- neberte, radeji pitte pilmo na nati jednavkY adresujte na: Cechoslo- adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadana,Cal swamovw1lIMIIIKIII•kovek9wamizamo4.in.

Nik, West, Texas.

01■01EDDINK•wollmoo."0"." y

H

p

.1.0.10.04111■00

0

0

0.1.0

0.0100.....M11.0411111.0.1.0•1111110.001111.0.11. (I41■041100.0.111110.04110.4AINSHI•0■0

v budove iadu Pokrok Huston eis. 88,

v nedeli, dne 29. tiina NA STUDEWOOD

y

John W.

"VESNICE ZPiVA"

'

r

z,

y

Tesar Fu rniiii I'.

y

y

y

Hudba odpol. i ve6er: Houston t echs i

g

y

NIIII11.040111.0.110.16.0.01110.04 ■011100.0.011114(1.11•141.1.11.11 ■04011.0.I.O ■11■04111.7.1111011.0.1071141

1

94 1.110.040.00414,..00004112111.0.111 000000 4111110 0 1111■0.01,011.104•04,4011.0 111.04111.0 4.1.0•1111.0.110.1=1.010q,{211.0

East Bernardski Odboela. S. A.

C. H. CHERNOSK

VEL1KOU NARODN1 SLA, AOST

y

ve prospech S. A. t. T.

v ned ii,dile29."rijnai9 l,vsini v Riverside Parku v East Bernard, Texas

.

•

y

DR. KB. J. HOB

.

.

NAT

e.

+AC.

QS_.

g

0

Turkey Trotters z Cuero ) Tex.

Ve stiedu, dne 25. tijna

V T

4:IketRALIANIPW,Lz.,01'

Dvofakovy Slovanske tanee.

V bteznu 1878 Po ukoneeni prvni Slovanske rapsodie vyzval Dvotakilv -nakladatel Simrock skladatele, aby vytvo il tadu eeskoslovanskYch tancO pro klavir na etyti ruce. Simrockovi tehdy asi na mysli tanul ptiklad BrahmsovYch. UherskYch tanct, ktere byly velmi oblibeny a pro Simrocka velmi dobrYm obchodarn. Dvotak rad vyhovel a dal se do race. Na rozdil od Brahmse • svkch SlavanskSrch tanct po,uze rytmicke kostry, kterou ponejvice ode' vlastni melodikou. Prvni tada 8 tancia at na tanec drUhY E-moll ce nese taneenim rytmem oeskYm. Dvorak bizy poznal, ze tyto tance ptimo volaji po tirokem hudebnim rozvedeni a pied dokoneenim jiz tit nich instrumentoval. Ty byly pted,--edeny 16. kvetna 1878 v Novomestskern divadle pod taktovkou A. Nc.'na. Do druhe tady tanca dal se :Dvotak az roku 1886. I ty pavodne napsal pro etytrueni klavir a ty brzy zinstrumentoval. Druha tada se nese spite durnavYm a elegrickYm tOnern, rychlYm sttidanim naiad a jsop v ni prvky jihoslovanske. Z deskYch je to pouze Skoena, 8pacirka a Sousedska. Veechny tance jsou it:azeno velkeho eeskeho skladatelskeho genia Dvotakova.

0 11112..dYm lidem se umoini ziskat praksi Ministerstvo tkolstvi a narodni vety ve snaze pomoci nezamestnanernu ueitelskemu dorOstu vydava • podle n6110, vlada povolila, aby pro vekejne narodni Moly bylo ihned pilijato 500 novYch literarnich praktikantfi. Tim se onatri aspon easti ueitelskeho dorostu pfHspevek k zabezpeeeni existene a pi-iletitost k ueitelske praksi. V echach bude techto ueitelskSrch „raktikantil 320, na Morave 180.

• zveiT do ak a ielez zakazin.

Vykon -myslivosti byl upraven noci ktere iikladaji myslivzejmena e.:etne, povinnosti k o,krane route. Katd, kdo je °pra v i koravat honitbu, je povinen ` tte peCovat o ptimeriene nosol 7i ete. Kdyby teto povinnoho i el pies irz u okresniho adu, nnire okresni Utad zatidit .rmeni zsete na naklad majitele ^onitby. Je zakazano 'chytat zvet ck. a do telez, ktera spoutteji zejmena je zakazano v revirech.

•

g

Usnete brzy po ulehnu,.

LIKTEM Ede nernohou v !loci usnouti, ponevaa piebyteene 15tky se nashromaiaily v jejich zaiivaci sonstave. Jc-Ii tornu tak, patne yyme ovcini maze IVti-piianou bezest4ch noel.

g

g

DRA. PETRA

jest vSbornY, casein vyzkouSenY posilujici lek. Byl,s tispe'cliera uivan po vice net-li 5 pokoleni tisici lidi trpicich: funkcionalni zacpou, nezaivnosti, zkaien9m, ialutlkent, ztratou spcinhu a chuti k jidlu, nervosou, bolenim hlavy; kdyi tyto potiZe jsou zavilioviny patnS 1n travenhn vyme ovanim. Jeho etyi-stranni einost jest mirn5: pomand ialudeeni einnosti; pravidluje sti'eva; zvyiuje vyrnoSovni prosti-ednictvim leclvin: napornahn a urychluje traveni. pfiroda zklame v jell praviclelne einnosti sprivneho vymovirci prostiednictvim sti ev a ledvin, Dra. Petra Hoboko pomuie vyme ovat nepoti'ebne latky z vast zailvaci soustavy.

g

g

p

7

.

g

DRA. PETRA LeEivSi

Olej Liniment

po vice nei 50 let pfinaSel rychlou, vitanon idevu tisicum trpicich: revmaticl4mi a neuralgicl4mi bolestmi. bolenim zad, ztuhlYmi a bolavf,mi svaly, namoieninami a vyraknutinarni, bonlem4 poinoi'icleninarni, sveclicimi aneho nohami. Protihnilohn. Neni lepkavY ant ratastn):'.

Utiujici. Zahr-ivajici. tsporn.Y. PETER FAHRNEY & SONS CO, { Chicago. HI., U. S. A. Winnipeg, Man., Can.

LABORATORIES: f

MEM MUD [OMB

.11•9

IMMO MEMO 193313 I Mr* =WI IMO.

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., 2501 Washington Blvd Chicago, ill., Dept.D-811-85 O

p oime mnc

ettam';.iti; 0 - 2 larteov5e1. laltvieek 11 ma . Petra Hohnko, 0 LI yplueene, k cumin pi'ikkthint $1.00. ❑ Po=iete rani: 2 pravideine 60(' lahve (3*; noon ka‘. .t4i) Dra. Petra UZiveho ()He Linimentu, po tott vyplacene, k cemuz prikkidtitn $1.00.

0 Prn(Eln po bete 10k na dobirka (C.O.D.).

t

.g

:

mem imam emor.men COW Mir =MI .260. NSW WM WI.

SI60;

VApnY na as cbeana v morays!,..

V Dobroticich maji jednottidni obecnou Skslu. Na ekole chybel pis a tak inisto ob . ykle tabule vysadili cheane pried ekolou stromy: tvestku, kestan, ()tech,. lipu a akat.

Zaeateeni pismena techto stroma davaji slovo ". Skola". Pro Utedni onateni ovtem toto rebuso,ve oznaeeni nestaei a na tkole bude muset umistena tadna tabule. byt pies

17

.

q

U

T.A.ROKY! Hra tarokii, nejlepk jakosti, nyni za $1.50, po'Stou vyplacene. Objednavky adresujte na: 6echosiovak, West, TeXast.

7 1

Strata

PU1 stoleti stare zapalky ohjeveny e skladiati.

Rudolf Fousek koupil starou sirkarnu v Klatovech, z nit itidi skladiCte kyrtirsy. Po koupi prohlitel bedlive vi-echna staveni. Pii torn naSel v jedne mistnosti tri bedny fos-

y

forovYch sirek, ktere byly vyrobeny pied Cestapadesa.ti lety. Dochovaly se v tak bezvadnem stave, to se daroz2lhat. Nekolik ji techto sirek z roku 1383 bylo venovano klatovskernu museu.

PESKY MLUVICI FILM

"KOMEDIANTSKA PR7C Slavna tradice Ceskeho loutkale M. Kopeckeho. CeskY film, po jakem Ceske obecenstvo touti. V hlavni roll Lida Baarova, 0.

Korbelat, Jara Kohou to petiletY nejraladk deskS7 herec Mireeek Sirotek. Ukazuje Jos. VaCut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga.

ENNIS, ve etvrtek 26. tijna, o 3 hod. odpol., o 7 a a 8:45 ve.ter.

TEMPLE, v patek 27. rijna od 2:30 odpol. do 11 hod. ve6er.

Dallas, v sobotu 28. kijna, ve Scott Hall, Maple Ave. 2419, o 7:30 hodinach veeer, FORT WORTH, Isis. Theatre, North Main Ste.., v nedeli 29. o 10 .hod. rano.

SEYMOUR, v nedeli 29. kijna, o 5:30 a o 7:30 hod. ve:',°er.

KAUFMAN, v pondeli 30. iijna, a 7 hod. veer.

TAYLOR, v UterY 31. kijna, 0 3 hod. odpol., o 7 a 8:45 hod. ve6er.

-

"T '

,6. .telsk3 ch

s

s

Deti jsou detmi . Uhehnou se, uhieji a cifive netli se kdo nada, maji rYmu, kaki, nastuzeni . . . Matka mast brti pHpravena a miti po nice Shy

T yr

y

.7

rirn.e

y

.T

y

a 'Falal'skta kvctou fialky a dozravaji jahcdy.

Valrekit dczravaji na ne.'Ych slunnYch strania,h dervene T .7)ke fialk7, tam morn rotnektere strane jsou jimi pojako na jate. Dru e kvety jabhrii: mi a akatid nejsou letos Nekde dokonce nasazui ovocne stromy, ktere kvetly po druhe, i na druhe ovoce, zatim co isti jit rychle opadava.

0 De vysokeho staii pi praci v polich.

Na polffickem okrese Podebrady maji obec, ktera se pravem mute naz Y7. at obci starch lidi. Je to oec Ma 90 domovnicla eel a 463 obyvatelia. Z toho 36 osob je startich 70 let. NejstarMm obeanem je 941eta'Katerina Loudova. Je stale cilia, pracuje a dobte vidi. Take -viichni ostatri Tide star i sedmdesa ti let pracuji dosud na polich a ., • doraacnosti•

.

141.10T7 ;". E.7..1!

(Severa's Coo Balsam) za nim stoji tamer 60 let vytrvalkch zkoutek a uspokojeni. A co duletite Neni Balsam proti krill protit, aby braiy Ssverav to, to je

;

u-

r

a

p

z:

g

. 7

g

" LEKA1 vAs y

am ochotne poslouE Kdyby v-lab neme", nenechte si vnutit nit jineho . . .

Stadi poslat objednavku na dolejL adresu a obdr2ite Balsam obratem potty, antiby to stab° vice. NE6EKEJTE at ptijdou deti s rymou a nastuzenimi Mejte Miley tohoto znameniteho leku na race stale.

Strana 24

Pouiiveite k oznamovini

ttleTNIK

Dr. Vambery o knize dr. Benete.

Autor poukazuje na to, ze dnes, kdy °pet htmi dela a take demokraticke vlady ugily diktatorske mod, neni snadno ptiklonit „se k :36,veru dr. Bene ge, ze "vyznam o ditlegitost Prarldla svetove valky je charakterisovana V Ma'am Oznamovateli iidtujeme jako pomoc demokratickemu, hucenty za slovo za kaIde uvefejne- m anistickemu a pacifistickemu duni. Nejmenti poplatek za osmamku ctal v historii Evropy a sveta". A (do 25 slov) jest 50c Oznamku nage pitte na zvlattnim listku a pfilot- piece — tfeba to zni dnes podivte k objednavce prislu:sng obnos tie — bude mogna toto tvrzeni pra y -douzitka.Jdrempobludr. bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). Beneabvi je ptemena politicks libePosilate-li osobni eek, ptldejte 6c ralni demokracie v novY druh dena jeho vSrmenu. mokracie socialni a hospodatske.

Ma li byte jmeno oznamovatele Kapitalisticke demokracie by byly zatajeno a nabidky posilany adm/nistraci pod na.:s1 znatkou, iietuje- jiste neptihlEely na vzrast diktatorstvi s takovYm klidem a jistotou, me za oznamky"Na prodej" by a prate" a podobne 25c zvisilit' za kdyby si byly nemyslily, De bolSeznaktu a na pottovne, aby dale do- vismus je jedind alternativa pro pisy mohly bYt1 ihned odesilany. "kapitalismus" Hitlertv a MussoliPki oznamkach "Nabidnuti k shat- niho. S tohoto historickeho a socioku" neb "latijme se hospodyne" ob- logickeho hlediska vysvetluje dr. nak doplatek za raaaoku a poitoyne Benege upadek povaleenYch demo50 centil.

Doplatek za znadku budit ptilo- kracii v Evrope a cholla, nacieji v len k obnosu, kterY postlite za boj demokracie proti "modernim 1znamku. deologiim antidemokratickflm". Dr. BeneS uvadi, ge povaledne evropske Zar- Stark iena hleda, praci v do- demokracie trpely vadou od narozemacnosti u startich lidi neb u mlad- ni. Byly neptipravene a nezrale. Mutich man.elu. Jedno vetai dite ne- sely nidit konservativni givly minuni na zavadu. Mluvim desky a i ne- losti. Komunismus i ptemrgtenY mecky se domluvim. Marie Podank, strach z komunisticke revoluce u(43.44ch.) rychlil jejich pad. PH eteni posledni Rt. 3, Shiner, Texas. kapitoly knihy o budoucnosti depraci v obehode neb mokracie, jiste dtenate zamrazi. Audomacnosti, za Primefenk plat. Pitor absolutne popira mo gnost exi'ate desky neb anglicky na: "Slutna stence demokracie vedle diktatury. co Vestnik, West Texas. divka", Jeden z techto retima musi zmizet (43-p) a dr. Bene g neni v pochybnostech, 111r, Hledam misto, kde bych mohl ge to nevyhnutelne bude diktatura. zadit feznickk obchod, aneb bych Zmizi bud' valkou nebo revoluci nepiijmul praci. Pike do Vestniku bo obojim. Bene gfiv idealni vadce pod znaekou: "fteznik.", % Vestnik, demokratick3i musi v sobs spojovat (43-44p) "velkou intelektualni kulturu a yeWest, Texas. deckou erudici s ostrou intuici a instinktem, rychlou akci a fysickou i o,•-, Mime se zkutene device k moralni odvahu". Pies to, g.",e dr. pomoci opatrovani dvou malYch di- Beneg byl mocnYm dinitelem evroptek v privatnim dome. Musi miti ske politiky po 25 let, pies to, ae nasluSnY vzhled, dobrou, 'snaaelivou psal politickou knihu, distal/a stapovahu a dobre zdravi Pitte a za- le profesorem. Neni to ofg em profealete jedno neb d ye odporudeni. sor-vetrnik, jako mnoho jeho Mrs. H. E. Tyson, 316 Poster Drive, nacistickYch a fa gistickYch, kteCorpus Christi, Tex. (43-c) ti meni podle vetru moci, nYbr g neohrog enY hlasatel pravdy. Svou proztiri TABAK LISTOVY, start' na prodej, 10c a 12c libra, nevyplacene. fesorskou, ale dobie srozumitelnou J. Burytek, Portland, Tenn. (41-43p) knihou doka,zal znovu vysokY stupen, na tieing stoji jako filosof, statger-, TABAK na posilani, slab na nik a typickY ptedstavitel homokoureni, nechavam ho 10 liber za genniho, demokratickeho naroda. $2.00 a dopravu vyplatim. Plate na: 0 zazraenkch lekafich.

Joseph Prochaska, Portland, Tenn V hostinci se povidalo o zazrae(42-43p.) nYch lekatich. Ka gdY neoo veal a povedel.

Mrazu-vzdorne sazenice zeli "Voni, prej, pane RaSke, taky a salatu: 300 — 50c; 500 — 70c; a 1000 — $1.25. Vyplacene. Vtechny kdysi byli u nejakYho doktora. No, dein& druhy. Uspokojeni zarueeno. ieknou, videli zazrak?"

A tu zadal pan Ra gke vypravovat.

Raymond Mladenka. Hallettsville, "Jo, vide. Nigel yam elovek o (42-43) Texas. dvou berlich. Mel zlomenou nohu.

Ten doktor se na nej podival a po"Odhod'te jednu berli." Tak! on ji odhodil. "No, a ted'," povida Z valatske bowie, s koienkmi po- ten zazradnY doktor, "odhod'te i tu detvemi a nizkYmi gumovymi pod- druhou berli." Tak ten mu g odhopatky. dil i tu druhou berli."

2ENSKE, NIZKE, tERNE,... $1.85 "Mete prye. Nepovidejte. No, a l 1V11.4SKE, NIZKE tERNE, ... $2.00 co, uzdravil se?"

MUZSKE, VYSOKE, SNE"Uzdravil."

ROVACt $2.75 "To je Ugasne. To je bajeene."

2ENSKE, VYSOKE, gNE"Jenomge to jeSte nejakS7 eas trROVACi, $2.50 valo," pravil na konec pan Ragke zadumeive, "proto ge on vain ten Pottou vyplacene. chudak, kdy t. . tu tu druhou berli od-i hodil, praS- til sebou o zem tak, 2e SEALY, TEXAS si zlamil i tu druhou nohu."

Idaly Oznamovatel

PAPUtE!!

Jos. Hradil

ye stiedu, due 25. fijna 1939.

Obec Vietnly piikladem.

Obec Vktuly u HoleSova je jednou z tech mala obci, ktere mely St'astnou ruku ph volhe samospravnYch a hospodatskYch pracovnin a ph vybirani pracovnika kulturnich.

Snahy kulturnich pracovnin jsou zde podporovany vSestranne — obecni radou i jednotiivci. Na ptigti rok byla do rozpoetu zatadena take dastka 10.000 K na uspotadani archivalnich pamatek. Krome toho hodla obec potiditi galerii svYch bYvalYch sta postil, pokud bude jeSte mono jejich portray poiiditi.

I to .je tin, kterY by zasluhoval nasledovani i v jinYch °belch.

0 Deska staviteli svatovitskeho chrimu.

Onehdy byla v Lounech odhalena pametni deska lounskemu rodaku staviteli svatovitskeho- chramu dr.

Kamilu Hilbertovi, na jeho rodnem dome na namesti. Odhaleni se ziieastnilo mnoho vYznamnYch osob nosti z kulturniho Zivota a detne obeanstvo. Siavnost byla nakoneena mirodni hymnou. — V Rovensku pod Troskami byla zase venovana pam'etni deska znamemu eeskemu glyptiku a sochah Josefu Drahonovskemu.

0 Zamek v Hole gove je krasnou ukLkzkou renesaneniho slohu. Byl vybudovan ve druhy po1ovine 17. stoleti Janem hrabetem z Rottala, zemskYm hejtmanem a ptedsedou kralovskeho tribunalu, kterY pathl k nejbohatSim mora yskYm Slechticum to doby. Z bohate vnitini v3"izdoby zamku je nejpozoruhodnefgi ska vYzdoba pokoja v prvnim poschodi. Provedl ji milanskY malt Cavali a cela fada jin3"Tch italsk3ich Na stenach jsou olejovou technikou vymalovany vYjevy z 'teek.e mythologie. V severni easti zamku je prostcrnY sal, kde dtive byly potadany divadelni ptedstaveni a koncerty. Posledni potomek rodu Rottalt — hrabe FrantiSek

Anto-

'01

zalokl u zamku krasnY park s rozsahlou oborou. Dnes path zamek i holeSovske panstvi velkostatkali. Rudolf Wrbnovi, potomku Slechtickeho rodu pana z Wrbna a Bruntalu.

Podporujte Ceskou Lekarnu!

Leky vieho druhu, Lekaiske piedpisy, Chladne napoje a cigary, Prfitrini pomilcky.

Marek's Drug Store Professional Bldg., TEMPLE, TEXAS

Taneini z a bavy DU PRAHA

US. 29, S. P. J. S. T.

TAYLOR, TEXAS. 28. iljna. -- Adolph and his Boys ze Schulenburg, Tex. 31. fijna. — Hollow'een, mat.karni tanec s fremi cenami.

Uncle Walt and His Pioneers 4. list. — Allen Thomas and His Blue Jackets, z Temple, Texas.

11. listop. — Geo Moody Orchestr z Taylor, Texas.

18. listop. — Blume Orchestr z La Grange, Texas.

25. list. — Adolf and His Boys ze Schulenburg, Texas.

30. list. — Thanksgiving Tanec, Rudy Dybala orchestra z Ganado, Texas.

Vstupne: Pant 40c - Danny 10c ZABAVNI

Pokrok Houstonu

OZNAMUJE pa:ad spoleeenskSrch zabav, te gicich se velke ptizni na:seho lidu i eetnYch ptatel doveho elenstva. VzornST potadek, peeliva obduha a dobra hudba pie kalde zabave.

roitovni adresa: 1149 Robbie St. — Telefon Taylor 145$.

Na doptiird xe jest — 20th and North Main-

V nedeli, 29. iijna, — Houston Czechs Odpoledne divadlo ve prospech S. A. t. T., taktk i tanec, kterk jest poiadan hoed po divadle, a eistk vkteiek venovan bude ye prospech teto akce, kadern Pokrok Houstonu.

VSTUPNE: PAM 40c

DAMY 25c PORADATTLE.