Vestnik 1939 10 18

........

■ ••••

e •

S' °

Organ SlovanskePodporuitctJednoty Statu Texas.

-1:---(;,..tt.

'7

,0?0CRI\ . r if .. 0

,-A eV '''

itv.7-ta • Nit

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

(Wednesday) 18. rijna (October) 1939. eiSto 42.

ROCN1K (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ve sthedu

DOKO1\ AL'eSPECH CESKOSLOVENSlailm DNE

DALLAS.

ECHOSLOVACI TEXASU Pft/SLIBILI VERNOST SVtIVI NARODNIM VtDCUM. NADHERNE POCASi, 1.3CAST LIDU VELIKA, DOJELI tICASTMCI AZ Z OKLAHOMA CITY. ni eeta ptedvadi pochodove signaly. Bubenici EDELE 15. kijna bude zapsana zlatymi podstatne zesilil vali i odhodlani pritomnYch stridaji se s polnicemi, vpadaji trubky tenoropismeny v historii eeskoslovenskeho zastupca — vytrvat v zapodate snaze, vytrvat ‘é, celek vyjima se pekne. Po odstupu ptikron v praci pro rove hnuti a2 do koneeneho vitezlidu v Texasu, neb v ten den se konala auje k mikrofonu mayor mesta Dallas a vita stvi — Pravdy a Spravedinosti. Predseda po to manifestace naeeho lidu. na vYstavieti v Dallatechoslovaky Texasu, o nicht ma vysoke mineschtzi odroeil a nasledoval spoleeny obed, znasu se vzacnou jednomysinosti i v torn smysiu, ni, vita dr. Papanka co aredniho zastupce domenite pripraveny osvedeenYmi sokolicemi mize projevila svou iipinou daveru vedoucim einieasne porobeneho eeskoslovenska, daleimi slostniho hnizda i sidla predsednictva Lipy jinni telt= druheho odboje — hnuti za osvobozeni vy prozrazuje, ze zna esl. historii, vYsledky 20A.O.S. Oeskoslovenska. VYznam teto manifestace zvYleteho trvani Csl. Republiky a zaroveri vysloDojeli jsme na vYstaviete zasluhou br. V Kogen byl pritomnosti vzacneho hosta, osobniho vuje svoje presvedeeni, ze nynejei poroba bude sa, kterY se nabidl nas s yYm motoroyYm vozizastupce presidenta dr. Eduarda Beneee, vyniodeinena a esl. narod opet svobodnym. Preddiem dovezti a2 k vstupne brane. kajiciho diplomata a pritomne esl. konsula v stavuje obradnika 6s1. Dne pana VI. Maudra, Pittsburghu, dr. Papanka, statne urostleho sy-. kterY anglicky na to oslovuje shromaZdeni a na Slovade.

Vlast miluj, ptedstavuj a dr. PapanIta. V tomto okamCiku ThalettY sraz oechoslovaka Texasu zapodal pevne staj, nastal skoro hrobovy klid. VelihY poeet naeeho po desate hodine dopoledni v Sokolovne zahabud' v2cly sytij ! lidu a jinonarodovca oeekavaji slova yzacneho jenim schaze delegate odboeek Sdru:zeni A.O.T. Na lotry mete kuj, hosta, krasne urostleho mute, jeho2 yYrazna Predseda Ustredniho vYboru pan Vladimir nepratel trestej zbaj, tvat dosVedauje vysoke vzdelani, kterY ma eiMaudr zahajil rokovani zvolenYch zastupcil at' z pereji krivd krvavYch, rokY rozhled po mezinarodnim svete a na jeho jednotlivYch odbodek srdeenYmi slovy uvitani jimi2 uz veky brednee, pomerne mladY vek bohate zkueenosti zakulisi a vYrazem poteeeni nad hojnym poetem delekoneene blaZen skrani syYch diplomacie. Drahy nam posel dr. Beneee zadigate. Dostavili se zastupci: z Houstonu mimo k vednosti siunce zvednee! v anglieine, kterou ovlacla velmi dobre. Lici predsedy Maudra tajemnik V. V. br. John SulPevne staj, lide maj! predmnichoyskou situaci, zradu spojencU, proda, pokladnik Fr. Olexa ml. a Glen oblastniho radu arcilotra Hitlera, kdy nedodrCel dohodu v vYboru soudce C. H. ChernoskY a A. Hamusek; Mnichove, okupoval Cechy a Moravu, nechal KrasnY podzimni slunnY den yylakal na vYstaz Blessing br. Fr. Domorad, Karel Nemec, S. T. drancovat a do Reichu odvaZet stamilionove vu rekordni podet lidu ze eirokeho okoli a obeaVacek a R. A. Mieka; z Temple J. J. Mikeska a hodnoty v materialu a surovinach. Resnik zdtna domacich.

Nde program konal se v hledieti Fr. Matuch; z Fort Worth J. R. Bartek, J. Bo:raznil stanovisko dr. Beneee, tvrdici, 2e bez svorozmerneho hudebniho pavilonu, kde pied tim tik, J. Beean, J. Milan a dalei; z Ennis Jos. Vybodneho Cieskoslovenska nebude miru ye Stiedvyhraval 80-elennY mexickY orchestr, prvotridtopil, Frank LaInovskY a Joe OdloZil; z Kaufni Evrope, con dosvedeily uddlosti letoeni, kdy ni arovne. Mexieane jsou jako veichni Cleni man F Kofnovec; z West P. S. (3krabanek, Aug. nasilnik a bandita rozbil Polsko. V deske reei kmene romanskeho vaenivi milovnici hudby a J. Morris, A. Rejeek, Jos. F. Holasek a Jiti Kapokraeoval dr. Papanek osvetlenim priein nezpevu, jsou pro hudbu vysoce nadani; jejich cif; z Waco R. Parma a Kousal; Dallas zastupoblahe einnosti Polakft a take jiste skupiny Slomelodic jsou nam bliZei nee jinYch naroda a navali bri.: Fr. Rendel, W. A. Nesuda, Ben Prevraje2 ohrozila pevne odhodlani Oechoslosledovne hudba epanelska na nas doleha nadtil, Vaclay Kraft a J. Jureak; z Tioga dojel K. vaka branit republiku byt' proti ptesile vetrelherou sentimentalnich di obracene ohnivosti HejnY a jeete nekolik daleich zastupce bylo prica. Posledni east prones1 v mile znejici slovennapevii. Sloleni orchestru bylo oveem po zpatomno, jejich jmena jsem nemohl vyeetriti. Co etine. A take s patrnym rozechvenim. Prohlasil, sobu mexickem, smyecova skupina dopinena je host& dojeli z Oklahoma City dr. J. Sladek, staNemci vsi silou usiluji o ponemeeni viasti, mimotadnYm poetem kytar a mandolin. presto rt' spolkovY pracovnik Petr Rabetejnek a pan z-nieeni Csl. naroda vtiranim se do politickeho, celkovY zvuk velkeho telesa zni vyrovnane, RodesnY. Do schaze dostavil se sluenY poeet hospodarskeho a kulturniho Zivota Oecht. Poptednes jeho je poddajnY, tu vroucne eveholici krajana z osad sousednich a pochopitelne z kokouei se ponemditi pruh zeme Ceske mezi Moratu °pet Zarem jiZniho temperamentu strhujici. lonie dallaske. Sotva byla schaze v prvnim avou a Cechy a takto Upine rozdeliti tato zeme Byl to skuteene sluchovY po2itek. yzacnY lad,seku rokovani, dostavil se do ni od sebe. V zaveru nadherne keel. apeloval na Ve tii hod. odpoledne zapoeal nas program. vetevnik dr. Papanek v pravodu konsula dr.

Oechoamerieany, majici zajem na obnoveni Csl. Sedadia hledike z poloviny zaujali OechoslovaHolluba, jeho dhoti a sekretarky esl. konsulatu demokratickeho statu, aby v prvni rade dali ci, dalei poeetnou Cast jinonarodovci. Na podiu v Houstone sleCny Hollubove. Shrorna2deni posvilj moralni vliv a za druhe finaneni pomoc, v ptilkruhu zaujaly misto divky a pani v krasvstava a srdeenY potlesk vita s nemalou dychtiaby se mohio pomoci tisicum beZenciim deskYm nem deskem kroji, tvorice rozkoenY ramec za vosti oeekavaneho zastupce vadce noveho oda penize na nutne vYdaje hnuti odboje. "Pokresly: hosta dr.

Papanka, mayora mesta, peedboje a celym esl. narodem uctivaneho expresimorte vaeemu narodu v jeho teZke dobe, v teto sedy vYstavy a dr. Holluba. Po leve strane scdenta dr. Beneee. Schtze pokraeovala a hlavni straene katastrofe. Pravda koneene musi zvitealy damy vlasteneckYch organisaci, na prave zretel venovan byl praci organisaeni, o eem2 ziti!" Temito slovy znamenitY reenik zakondastojnici Amer. Legie a nahodile poladani repieeme na strance redakeni. Pied uzavrenim ell a dlouhotrvajici potlesk nasledoval. presentanti naeich spolka a organisaci: soudce rokovani poladal ptedseda Maudr vaZeneho hoObecenstvo po programu vmisilo se do tisict C. H. ChernoskY, S. P. '8 krabanek, W. A. Nesusta dr. Papanka o kratei proslov, eemu2 on onav'etevnika vYstavy, kaZdY navetivil nekterY da, Jiti Kacit, Jos. F. Holasek a poradatel.

Nechotne vyhovel. Jakmile se zvedl a kradel k z cele Cady vYstavnich palacti, jini bavili se na milYm ptesunutim hodiny zahajeni programu stolku predsednickemu, ileastnici povstavaji a tride zabavnich podnika. Veeer netketi z presdeska hudba vypadla — hoei byli vazani hluene tleskaji. Dr: Papanek dekuje za uvitani polnich podileli se na Vinobrani v sini radu kovat ye 3 hod. odpoledne na rozhlasu mistni a projevuje radost nad uskuteenenim testy do Pokrok, druzi dostavili se k programu v Sokostanice. Ptednes hymen musel bYti vynechan Texasu, na na se opravdu teeil. Peknymi ptelovne.

President vYstavy Johnson zahajil program osvedeujicimi slovy struene kresli obraz hnuti eskoslovenskSr den mei oeekavanY aspech znamenim jeho poiadu a predanim idohy obodboje, podava nektere prekvapujici podrobmoralni, nas vzacnY host dr. Papanek odyaZel radniku. kapitanu Legie. V tu chvili vstupuje na nosti, jeZ' z pochopitelnych priein nelze publisi z Texasu dojmy nejlepei a jiste bude na pajeviete seta praporeenika s vlajkami Texasu a kovat, odkrYva, roueku nekterYch dohada, tajtrienem miste referovat, ze Amer. Cechoslovaci Unie, za nimi seta trubaosko-bubenicka. Po ndnYch podzemnich akoml dsl. Mafie i doposud Texasu jsou na novem hnuti odboje stoprocentstupu zustavaji v pozoru. Kapitan MU. obecennedocenitelnYch zakrokt Csl. tirada v zahranine adastni a skalopevne veki, 2e — Pravda ZVistvo ku poYstani a opakovani slibu yernosti Sp. Ci a najme ye Spoj. Statech. Jeho proslov prijat tezi! byl vrele a zanechal trvale dojmy, upevnil ba Statum. Po usazeni se tisicihlaveho shroma2de-

Strana 2 1. ZARi dodaly ainericke tovarny Anglii D L a Francii za $69,000,000 letadel. Pies zaka.z v'vozu zbrani amerieti tovarnici stavi valeena letadla a letecka v-ybaveni pro Anglii a Francii za obnos $80,000,000. Zabednene_aeroplany a motory jsou hromadeny na docich v San Pedro, Cal., Baltimore a ye sidadigtieh newyorskeho pfistavu. Vgechen material na docich je drten ye jmenu britickeho anebo francouzskeho ministerstva letectvi a je pohotove, aby ihned byl odeslan, jakmile zakon o neutralite bude opraven.

Na Vsetine lze jen s nevet gi tetkosti najit byt; pomery jsou tak nuzne, to hledani bytu je praci pfedem marnou. U Vsetina ztizuje se totiti nova zbrojovka, ktera zarnestna tisice delnika a afednikil a Vsetin nebyl na tento pfirtstek ptipraven. Zbrojovka stavi sama za 26 miliona K dintovnich doma. Tento novi pramyslovY podnik ma bYti ovgem novou oporou nacismu pti ponemdovani, kde je germanisadni tiak silnej gi net v oechach. * LondYn. — Admiralita dnes ptipustila motnost, ae nektera nemecka, maid bitevnice o 10,000 tunach proklouzla anglickou blokadou na Severnim moil ate nyni operuje v j gnim Atlantickem mots. Mluvei admirality pravil: "Nemame jinych zprav net vYpovedi posadky potopenal° anglickeho parniku dne 1. fijna." Odepfel potvrditi, to touto lodi je nemecka bitevnite Admiral Scheer. Nemecko ma je gte dye Pile bitevnice jako je tato.

Rio de Janeiro. — Cestujici, kteti pfijeli sem dries z Anglie na parniku Highland Brigade, pravi, to videli konvoj, sestavajici z 24 obchodrich lodi, stfetenych anglickYm kfitnikem a valeenymi aeroplany, kterY byl na ceste do Anglie. Anglicky ktitnik Ajax, kterY sem pfiplul veera, odejel dnes rano. Ajax dne 3. fijna potopil nemeckou nakladni lod' Olinda. (Dle mezinarodniho prava valednym lodim je dovoleno pobyti v neutralnim pfistave pouze 24 hodiny.)

Washington. — Senator Robert F. Wagner, demokrat z New Yorku, doporueil v fedi do rozhlasu presidentem potadovanou pfedlohu pro zmenu neutralitniho zakona v tom smyslu, aby byl povolen vyvoz zbrani a munice statihn zapletenYm do valky, s podminkou placeni hotovYmi. — V patek veeer mluvil do rozhlasu N. B.C. plukovnik Lindbergh. Zastaval nazor, aby neutralni zakon nebyl zmenen, protote pry v Evropy se nebojuje o zachovu demokracie, nYbrt nadvladu Anglie. OslavovanY "ores vzduchoplavby" se vybarvil v pomocnika nacisticke vYbojnosti a brutality. Americka vefejnost si bude dobte pamatovat, komu Lindbergh v hodine nebezpeei pi•isluhoval. * * New York. — Pro potkebu eeskoslovenske armady byly v dobe republiky mimo jine vydany "Pfirueka pro poddastojniky" a "Pfirudka pro zalotni clastojniky". Zachovale vYtisky techto pfirudek jsou nyni hledany pro knihovnu. Za zachovaly vYtisk techto knih, jakot i za v gechny ostatni deskoslovenske vojenske pfirueky a pfedpisy, at' ut ram vojenskeho neb administrativniho, bude zaplacena katda pfijatelna cena. Krajanske spolky, pokud by nektere z techto knih mely ye svYch knihovnach, jsou tadany o doeasne zapajdeni, tfeba za nahradu ye prospech spolkovych ucela. Nabidky zaglete na adresu: Jan Beak, 315 East 71st Street, New York City, N. Y. * * Filadelfie. — Ve vladnich lodenicich je nyni zamestnano vice lidi, net za svetove valky. Je to nasledek ptiprav Spoj. Statist pro vgechny pfipady. Pracuje .se r a stavbe nekolika velkYch bitevnic a rychlYch kfitnika v ramei programu schvaleneho loni kongresem. Poeet zamestnanet ye zdej gich lodenicich obnagi 9,643 mutt, dill 0 43 vice net v rote 1917, kdy Amerika po vypovezeni valky Nemecku zaala horeene zbrojit na souk i na vode. Ve vladni tovarne na letadla je sice take pilno, ale zatim se hlavne provadeji pokusne prate. Podet zamestnanct v podniku nyni obriaSi 1,965 mutt, v tas svetove y1ky itch bylo 3,356.

li

r

VtISTNtK

dertui

41.1

d.

Moskva. — tIfedni kruhy zde dosud uznavaji esl. vyslance Zderika Fierlinga, jeho status jest v pine shode s ruskym prohla genim z doby, kdy naciste okupovali Ceske zeme. Toto ruske prohlageni jest dosud pine uznavano. * * Dr. Eduard Bene g, bYvalY president Oeskoslovenska, naznaeir v afednim prohla geni v techto dnech vydanem, to Francie dala souhlas se zfizenim deskoslovenske vlady v exilu, podobne one, jet utvofena byla Polaky. * * Sofia. — Jak se zde pravi, Nemecko hodla dopravovati zasoby surovin a potravin z Ruska po Dunaji, cot je jedna z nejdaletite gich obchodnich cest. Pravi se tet, ae chce na Dunaj dopraviti ledoborce, aby jej ueinilo splavnYm i v zimni dobe. * San Francisco. — Federalni policie zahajila vygetfovani ptipadu sabotate na valeene lodi "Arizona". Bylo pry na ni po gkozeno strojni zafizeni a vodni nadrtky. Vy getlovani vede sam nadelnik spolkove tajne policie Edgar J. Hoover. Bitevnice "Arizona" je vlajkovou lodi admirala Russella Willsona, vrchniho velitele prvni namotni * * Budapegt'. — Obchodni jednani mezi Mad'arskem a Slovenskem, jet bylo pferu. geno v 'dervenci tohoto roku, bude opet zahajeno, Jett° napeti mezi obema zememi jit pominulo. 06ekava, se, do dojde k dohode, podle ktere dfivi a ruda ze Slovenska budou vymeriovany za prasata a uhli z Mad'arska. Zaroveri bylo ze spolehliveil° pramene udano, to mad'arsko, obchodni delegate vyda se v nejblit gieh dnech do Moskvy, aby zahajila obchodni jednani se sovetskYm Ruskem.

Podle zpravy, jet byla z Prahy odeslana 4. zati, nebyly tam toho dne je gte zavedeny listky na potraviny, ale proslYchalo se, to na magistrate jsou jit pfipraveny. Nalada v prvnich dnech valky byla v Praze tak napjata, to Nemei se zfejme ()basal" pfiosti-ovat ji je gte vydavanim techto listku. Maslo se prodava v Praze jedine ve stfedu a je ihned vyprodano. Prodava se v raznYch Ctvrtich razne. Na Starem Meste mate jedna osoba koupit celou osminku kila, na Vinohradech jen pal osminky. Masa si mate katdY koupit, kolik chce, ale jen hor gi druhy, lepgi druhy masa bYvaji v rannich hodinach vyprodany. Cukru mate katda osoba koupit jen jedno kilo, sadla rovnet jedno kilo, ale east() je vabec vyprodano a nekolik dni je nelze koupit.

Kavy a daje je zatim dostatek. Zeleniny a ovoce je rovnet dosti. Chleba je dostatek, peeivo je o nee° mengi pfi stejne eerie. Mleko lze dostat jen brzy rano, jit po °sine ranni bYva vyprodano Souvisi to patrne s tam, to velkostatka kolem Prahy se zmocnili naciste, zvla gte pkedaci nacisticke strany, ktefi mleko prodavaji bez ohledu na pratske potfeby. * * V srpnu byla v Praze velika nouze o brambory, protote v Nemecku zvYkli podil lihu na 11hobenzinove smesi. Protote lih se vyrabi z brambor, byly brambory v Ceskoslovensku ye velkem kupovany pro Nemecko a odesilany tam. Poeatkem zafi bylo brambor na trhu vice, ale podratily. V Praze se prodavaji za K 1.20 za kilo, drive stab() kilo 60-80 haleta. Timth zdratenim jsou ovgem postiteny pfedevgim giroke vrstvy. Benzinu je v Praze takovY nedostatek, to poulidni ruch zcela znatelne poklesl. Majitele soukrom'ch aut nejsou timto nedostatkem postiteni, protote vet gina soukromych aut byla rekvirovana pro vojenske adely. Podobne byla zrekvirovana vet gina nakladnich aut. V prvnich dnech zati bylo obrovske prostranstvi pfed Invalidovnou v Karline pkepineno temito rekvirovanYmi osobnimi a nolladnimi vozy. Pro nedostp.tek benzinu byl take v Praze znaene sniten podet autodrotek. Rekvisice aut se necleje vetejnou vyhla gkou, nybri individualnimi dopisy. Ve vetejnosti se o techto rekvisicich jeAte obecne nevi a neni take mono odhadnout meet rekvirovarlob vowel.

Ve sttedu, dne 18. fijna 1989.

Nacisticke. vlada doufa, to ji bude umotieno povolati domi nekolik milionu Neinct, kteti sidli vrtznYch evropskYch zemich. Je to program, kterY bude vyZadovati nekolika let. V Rusku je 1,185,000 Nerrict, v ruskern Polsku 80,000, v Rumunsku 860,000, v Jugoslavii '760,000 a Mad'arsku 600,000. Nacistieti vadci pti kresleni nove mapy Evropy tidi se "ethnologickYmi, historickYmi a hospodatskYmi pomery." Nov' Polaky stet, jak si jej Hitler nyni ptedstavuje, bude se rozkladati mezi kekami Pissou, Bugem a Sanem, zapadni jeho hranice budou tahnouti se o dhranic vYchodniho Pruska smerem k Toruni, od ni ptimo na j ih at k Censtochove, kde se setkaji s novymi nemeckymi hranicemi. * * Rusko snat se co nejvice vyuttkovati nove situate k upemeni sveho postaveni v Pobalti a na Balkane a urychluje vyjednavani se staty, ktere podle Umluvy s nacistickYm Nemeckem spadaji do jeho vlivove sfery. Po Estorisku, ktere poskytlo Rusku vojenske zakladny a podrobilo se ruskemu vlivu, ptito Loty§sko, s podepsaly sovety pakt o vzajemne pomoci.

Smlouva to je na deset let a znaene podoba se paktu s Estoriskem. Lotytsko poskytuje Rusku pravo k zkizeni leteckYch a namotnich zakladem v ptistavi§tich Liepava (Libau) a Ventspils (Windau) a pobtani delostkeleckou zakladnu pro obranu Raskeho zalivu. Podobna smlouva podepsana byla tet s Litevskem.

VYchodni Horni Slersko s mestem Katowice stane se dasti Nemecka. JAni Cast stare Polske republiky, hranidici se Slovenskem, je v rukou Slovakri a zUstane jim s vyjimkou rizemi, ktere obsadili Rusove. Z tohoto noveho Polskeho tu bude venovana cast kolem Lublinu k utvoteni Ziclovskeho distriktu. Pti poradach Hitler a jeho radci rozhodli, to by nebylo prakticke zfiditi ZidovskY distrikt ye Vargave. Misto toho byla zvolena krajina kolem Lublinu. 0 torn, jakou administraci obdr21 novy Polaky stat a idovskY distrikt dosud nebylo rozhodnuto. U srovnani se starYmi mapami je vidno, ae nove nemecke hranice zabihaji hloubeji do Uzemi, ktere bylo ruskYm pted svetovou valkou, na vYchod od Poznani. To je troclne itzemi, kde Nemecko hodla usaditi Wince, kteti budou ptevezeni z ciziny. Autority odekavaji, te Vilna a 11zemi, jet Polsko vzalo Litve, bude ptedana Litye; ale to je pouze technicke, vec, protae Rusko cini si narok na Litvu jako Cast sveho vlivu.

Berlin. — Stehovani je povinne jenom u ptislu§nik0 neemecke tine, jicht je v Lotygsku pouze asi 4,500. Dobrovolne je u v gech ostatnich obyvatela nemecke krve, jicht je v teto zemi asi 56,000. Odhaduje se, to Nemei v Loty gsku vladnou majetkem v hodnote asi 600 miliaria dolara. Bohati Nemci v teto zemi kontroluji znadnou east pramyslu a vlastni rozsahle velkostatky. Ma, se za to, te jenom asi polovina lotygskYch Nemet, hlavne mladi lide, se vystehuje. Nejvetgi potite tohoto stehovani spodivaji v uspofadani majetkovych zaletitosti, zejmena pokud pozemkovYch drtebnosti se tYde, jakot i pfesunu kapitalu, aby nezpasobilo to nesnaze baltickym zemim i Nemecku samotnemu. gvedske easopisy soudi, 'te Hitler chvata s timto stehovanim pied upinou ruskou dominaci v Estorisku, Loty gsku a Litevsku. Berlinska depege z 9. kijna sdeluje, ae v souhlase s prohla genim Adolfa Hitlera v feel minulY patek v ske rade pronesene pracovalo Nemecko na pia,nech vyjednavani s malYmi baltickYmi staty pro okamkte ptestehovani jejich obyvatela nemecke krve do nektere asti nemecke tide. Depae z Rigy ze stejneho dne udala, to velke toto stehovani je jit v pinem proudu ate velka flotila nemeckYch lodi byla jit poslana, aby piestehovala nemecke osadniky ze zemi, jet pfegly do kontroly Ruska, na azemi nove pfipojene Adolfem Hitlerem k nemecke nisi. Deset nemeckYch patnika je jit v Ritskem zalivu. Ctyki jine jsou Leipaja (Libau) a Ventspilis (Windau).

Na vgechny se naklada, majetek Neinct z Lotygska. dtyfi jine lodi poslany byly do Talinu, aby odvezly Nemce z Estoriska. Litevsko ma spoledne hranice s Nemeckem a stehovani z teto zeme bude se diti Po icelanici.

ire stfedu, dne 18. tuna 1939.

VIOTNiK

!0••••cmlotwilbc•M•o ■Nesoomoieseo•ne.egisrpost.o4Kua.mmosionormrpowoosw

I °Mil dopisovatelskf •

• .1•04••••••• NNW •■1•011M 1••••

•

■••• 1

11••000■0•10) .41/94, 0111.0

toi

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklado, ye smyslu stanov Tiskovemu VYbortz k vlastnimu rosnodnuti. rtid Pokrok Moultonu eis. 2'7, Moulton, Texas.

Mili etenati a otenatky Vestniku!

Chci yam popsat nag kogidkovt piknik, ktert jsme poiadali v nedeli 8. t. m. Bratr Vlad.

Boehm povidal, udelame-li piknik, ze da soudek piva, jeho bratr Edward 'Ze da zase oveeku na barbecue, jednatel Shinerskeho piva ze da soudek a jednatel Grand Prize tel jeden, tak jsme se dchodli, ze ptikoupime jegte tki oveeky a nekolik soudkri piva a "kejsri" sodovky a "go ahead". Bratii Welfl a Barak le budou peel to barbecue (a yeecka Best jim, neb skuteene bylo dobre). Bratr Havlik mel sehnat hudbu a zpevaky, br. Emil Datilek se nabidnul psat vgem pozvanky, bratti Boehmevi lined se nabidli syrij park, asi 1 mili vYchodne od mesta pii nagi hi-way a skuteane maji to krasne, ptirodni misto na ten *del. Na g OWseda Mladenka ustanoven dohlditelem a fiditelem. Sestry, Valentova, Havlikova., Welflova, Mladenkova a v gechny ostatni, obstaraly jidlo, jako chleba, peeena kukatka, makovniky, klobasy, kafe, okurky, rohliky a peeivo v geho druhu pine koge toho nosily. Od American Legion jsme si vypujcili stoly„stolni nadini, aidle atd.

SrdednY dik jim za to. PeknYm podasim nas Bah obdaroval, byl kra.snY den. Lift' se zaeali sjildet asi v 11 hodin, pies 60 rodin se sjelo.

Jidla bylo dost, ae f na sraeinu dost distal°, napojri te 2 . bylo dosyta, kapela vesele hrala eeske kusy, pak zase zpevaci zpivali. Br. Jos. Dai•ilek, nag pokladnik, nam zazpival Bertu a taneil. Aeeniky jsme meli pozvane z Hl. Ufadovny, ale omluvili se nam, ze meli jinde slibelie a neptijeli. gkoda, vgak po druhe jim to neodpustime, dame jim treat hodne &iv. Museli jsme si vybrati tedniky z phtomneho obecenstva; br. ptedseda je pisedstavoval a pti kaldern udelal krasnou krat gi tee'. Prvaiho teenika nam pisedstavil n.ageho uditele Supt.

Stanislav terno gka( jsme na to hrdi, ze mame zde v nagi vyggi gkole nekolik eeskYch ueitelri, vase udaneho hlavniho ueitele, pak prof Jindisicha Chovance, na g coach a uei i deskY jazyk a sl. Hajkova, ktera, uei home economies), ktery mluvil anglicky, vysvetloval vYhody nagi mile Jednoty, povzbuzoval mladel ku vy ggimu vzdelani atd. Odnienou byl mu boutlivY potlesk a piseri Amerika. DruhY tednik ptedstayen nag br. Jcs. Muras; mluvil desky krasne a dojemne, nejedep utiral si oci, jak yypravel, kdyl opougtel rodiee, vlast, bratry a sestry a jak jako malt chlapec jel hiedat lep gi Atetsti do daleke cizi Ameriky a byl gt'astnY, neb ho nagel, kdyg se zaeal zabyvat poji gtenim na '/ivot. Dal nam dobre rady, ptiklady a podobne, a ta byl boutlivYm potleskem odmenen. Pak ptedseda poladal br. Vencla Steinochra, ptedsedu tadu cis. 121, aby k nam promluvil o 6eskoslovensku, stare vlasti atd. Nechtelo se mu vyinlouval se le neni ladny keenik atd. Pak piece vystoupil, a to se posluchadi podivili, jakou ted udelal, skcro jako by jeden poslouchal Dr. Mirka. Pisekvapil nas svou krasnou, dojimavou i driraznou feel. Byl odmenen nekonednYm potleskem a pisni Hej, Slovane, a zpevaci zpivali al se stromy v parku tkasly. Pak sestra Terezie Valentova, mela krat gi zajimavou ted, povzbuzovala 'leny ,aby vice vstupovaly do nagi mile Jednoty i s ditkami. Dekujeme ji za jeji krasna slova i v gem ostatnim keenikrim.

Pak pkedseda ukoneil teeneni kratkou keel, vyzYvaje pkitomne, ktei'i nejsou v na gi Jednote, aby se pisihlasili u bratra Havlika neb jeho mardelky (ktera jest agitatorkou na gi), neb u Jos. Zaveskeho, tajemnika nebo u nej, ptedsedy.

Pak se svadina dojidala, pivo dopijelo, a ptitomni se rozjitdeli na v gechny strany ku sytm domovAin, s uptimnfm pocitei v srdcich,

budou diouho upoznInat na ty dobre easy, etare uili vespolek na tom nakm kokekovem pilmiku, a h jest-11 Rah da zdravi a nits tu ponecha, ae na ptitti rok zase si udelame podobnt tomuto.

Tet abych nezapomel tech natich totit zaidadajicich elm% ut mak) zbtva, my mame ut jen jednoho, totit nag dobrt start Frank Krametbaur se s nami vesele a mile ba-

vii. Pkeji jemu ,aby s nami jette hodne tech piknikt odbyl.

S bratrsktm portiravem v gem jsem Vát, Jan V. Havlik.

Fairbanks, Texas.

Ctena redakce, mili bratti a sestry!

Dnes tu fouka severak, ut se zase to zima Will A to, co jsme naseli do zahradky, battle vzchazi, severak bere tomu vlahu. Ale olejove studne zase tu rostou den co den, neb se tu easto stavi novt derick, a ut se pomalu bliti k nam. VeCer, kdyt shasneme svetla, vidim pekne na posteli, jak od tech studni svetla a ohne plapolaji az k nam do svetnice. Je radost se na to divat. ✓ nedeli 8. iljna jsme byli u moji sestry Anny Jurenove, v Houstonu, Tex., navgtivit jeji dceru Ellu Adlong. Byla operovana na slepe sttevo, ale ut je doma a citi se dobte.

A pak jsme jell pote git nageho zete Jesse Loewena. Zemtela mu sestra Anna, ktera jegte pted rckem byla u nas nav gtevou a vypadala dobte a dnes ji ut kryje zem. O, jak si ten osud s nami zahrava. P. Anna byla velice vlidnou, tithe povahy a s kaidStin rada mluvila. Milt Jesse i cela rodino Loewen-ova, ptijmete od nas tu nejhlubgi citenou soustrast nad ztratou Vagi dcery, sestry a matky. 6, Pane, dej ji tithe odpodinuti a zeme budit ji lehkou. Amen.

Pak jsme jell do nemocnice S y. Josefa, navgtiviti Karla Kubina; on je bratranek na:gich zet'ri Joe a Eddie Kubina. Ut lei6 ttdnil v nemocniei a potad musi miti nohu do vYge uvazanou na sktipcich s ptivazanYmi 'ielezy.

Karel mel velmi polamanou nohu. A le pry tak tu nohu musi mit jette 2 al 3 tYdny. Povalte si to jen etenati, Karel musi potad jen naznadky letet. Ale ut pry se citi dosti dobre.

A ted' pigi tu nejsmutnej gi zpravu. A to, te bratra J. Stanovskeho z Galvestonu, jit neni mezi nami, uz nephjede sem ke gtefanikum do Houstonu na divadlo ani do Sokola. O, jak mile sestry a bratti, nevime minuty co na nas eeka. A tak bychom se men miti lope di, lepe jeden druheho si v gimat a valit. To jsem ale rada, ze jsem podala p. J. Stanovskemu ruku, a to ut naposled, jak Sli doma, kdyt byli na detskem divadle u tadu gtefanik "Hloupt Honza mezi Certy". P. J. Stanovskt byl hodnt elovek, tithe povahy. Pani Stanovska a cela rodino, pitmete od nas tu nejhloubeji citenou soustrast nad ztratou Vageho mantela a otce Jos. Stanovskeho. test budit parnatce jeho.

Dougka: — Minult etvrtek nas poctily milou navAtevou pi. E. gkaloudova se svoji dcerou pi.

Mildred Pic i se svtm ho gidkem, Jerrym z Houstonu. Mantele Pic-ovi, jak ja myslim, maji asi velkou radost nad tak chytrtm a rortomiltm hogidkem. Diky za navgtevu.

Vera gtefka.

Romayor, Texas.

Mili dtenati a pratele! ✓ ptede gltch dvou Cislech Vestniku se nachazi opis Ceske narodni Besedy. Mela jsem ptiletitost yypiijeiti si knihu, ktera ten nag narodni tanec obsahovala, od sestry J. Stanovske. Opisovala jsem si ji pro sve vlastni uschovani a ph tom mne napadlo, te jsou snad i druzi, kdo by rada meli onen tanec napsant.

Tak jsem pustila vesele do prate. 2adala jsem nageho bratra redaktora Vestniku o misto Besedu uvetejniti. Misto mi dal, za cot mu dekuji. A doufam, ze vgichni vytditkuji teto ptilaitosti a ty dva elanky si nejen vystkih-

nete a uschovate, ale tea naueite a takto rozeitime nah eeskSi narodni tanec mezi nagimi Neill? a sriad i Amerieany.

Straus S. V Jobe poslednicn prazdnin se u nits v telecriene meals. udit Beseda, ale ja v to dobe jsem utivala me pkijemne navitevy v teche.ch. Bylo mne opravdu lito; te jsem zde v tu dobu nebyla, abych se s ostatnimi tet tanci Besedy naueila. V bteznu ph cviditelskem kursu men jsme asi tfi hodiny udeni Besedy ye dvou ttdnech, tam jsem si aspon dastedne nee° zapamatovala, cot mne usnadtiovalo se ji skoro dokonale do na geho vetsejneho cvideni 24. zati. Bylo zase novaekt na udeni Besedy mnoho a stale ptibtvaji. Brzo u nas katcit glen Sokola bude znati nag deskt narodni tanec.

Pani Orsakova, jako bych mela schopnost dish Vage myglenky a k to giroke sukni a Vagi dobre: vuli ptinesla i opis deske narodni Besedy.

Nyni jen do toho a mfriete se ji tat nauditi, kdyt se Vam tak opravdu libi, tteba doma nebo mezi nami, kde jste vtdy vitana. Dekujeme Vam za Va gi uptimnou pochvalu a Vage dobslova.

VCera, v nedeli 8. kijna stravili jsme zde u nas s rodinou ilhanovou z Houston ptijemnY den. Den byl krasnY, teplo jako v lete, tak jsme se pustili do pkirody. Pro zabavu jsme si vzali 22. Po obede jsme zase gli plavat. Voda byla "fine" i lzdyt je to velmi studend artesianska voda. Den utekl tuze rychle a kdyt nase navgteva hodlala jiti clonal, my jsme se k of pridali. Zase jsme si jeste pobesedovali Houstonu, kde se k nam ptidal nag otec a bratr, kteil byli uz v Houstone cele odpoledne, kde se sueastnili schilze L. N. S. Okolo p01 jedenacte jsme byli na caste k domovu. 8koda, te my mame tak daleko domft, vtdy uz je davno po pfdnoci.

Ut musim pro dne gek ptestati. S pozdravem na vgechny dtenale, Rtflena Lebrova.

PRO SVOBODU STARE OTCINY. KrasnY program chysta odboeka na Hillje dne 22. tijna. V ten den bude u sine podavana veeete mezi 5. a 7. hodinou; pak mezi 7. a 9. hodinou bude zajimaya ptednatka ptedsedy S. A. L. T., pana Viad. Maudra z Houstonu, ktert se prave navratil z otebradene na gi stare vlasti. Na tuto ptednaku jsou z ylagte zvani vgichni krajane z dalekeho okoli, kteti se zajimaji o skutednY sta y veci v btvalem Osl. Pan Maudr jest ted,nikem vzacneho talentu a elm dal mluvi, tim vice posluchade una gi svojim pises'VedeivYm zprisobem.

Po ptednagce bude ta.neeni zabava spojend s vinobranim, pki ktere bude hrat zname. kapela Ray Baei z Fayetteville. Vstupenty do sine jsou tigtene jako visitky. a zaplacenim tot° vstupenky se navgtevnik stave'. Menem S. A. L. T.. Vstupenky miltete jit nyni koupiti po 25c v redakci Svobody, u H. A. 8eveika, pi. Barbary Chovanec, pi. 2ofie Schmith, Ig. Balajky neb u Hradecke. Na vstupenky prodavajici yam napige Vage jmeno, jako legitimace, te jste zaroyen dlenem nebo elenkyni S. A. L. T. Krajane dobreho srdce, citici s rodntmi bratry v Lsl, jsou srdeene zadani, aby laskave pkispeli nedim k one veeeti, aby elsty vYtelek byl co nejvet gi. Doba jest nadmiru vaInd a povinnost nas v gech jest ptispechati ku pomoci nagim trpicim bratrrim.

2ofie Hradecka.

Zvitezime!

Odboeky Houston.

Schfize titednika a zabavnino vtboru Houston, Texas.

Sdruteni Americktch eechosloyakfi v Texasu bulde se konati ve Ctvtek, 19. kijna, v 8 hod. veder v sini tadu "Pokrok". Program: Ptipravy pro zabavu a divadlo, ktere budou potadati spoledne Odbodka Houston a tad Pokrok 29. kijna v sini "Pokrok". Mohou se sueastnit i jini elenove.

Frant. AnCinec, pkedseda.

Stan. Novotny, tajemnik.

Strana 4 "CPLNI Vi,KAZ NARODNI110 SDRUtEN1 V NOVEM TABORE. Od zaloieni dne '7. kvetna do 10. kijna 1939.

Jmeno Obnos Br. Frank MoilCka, red. Vestniku $ 4.25 John toupal a rodina 4.00 Br. Jos. Wondrash a mantielka, 1.00 Emil LeMkar 2.00 Pavel Jos. TrCalek 50 Rad Novy Tabor (br. Fr. MrnuMik) 5.00 Rad Rozkvet Cookes Point (br. J. toupal) 5.00 Had cis. 105, Hej Slovane, br. John PiaS'ek) 40 elenfi, 10.00 Slov. Vzajemne Poj. Spolek Cis 27, (I, Toupal), 5.00 Po 25c darovali nasledujici: Jos. Siptak sr., Jos. Siptak ml., Peter Mikeska, pi.

Petr Mikeska, Martin VYchoperi, Pavel Myritc.t, J. N. Vavra, John UrbanovskY, Marie PraZ1k, Edvin Skarpa, Frank Marek, pi. Emil Le gikar, John Grubar, Vince Urban, Marie Urban, 15 'Clem).

3.75 VYtetiek z plesu potad. tadem N. Tabor, 11.25 $51.75 Celkem DaFS1 ptispevky mileradi piijmeme a na pattiene misto odeMeme.

Jos. WondraS, ptedseda, John Toupal. tajemnik, Jno Ktenek, pokladnik.

PEEHLED NOViCH CLENC ZA MESIC ZARI 1939. }lad Tiido.

Safi Obnos B C D 31 500 2 1 27 500 3 1 23 1,000 3 1 21 1 1,000 4 11 1 17 1,000 41 17 1,000 1 21 24 1 1,000 16 500 24 1 16 1,000 24 1 38 1,000 1 24 16 1,000 24 1 20 1,000 1 25 31 500 27 1 17 500 1 27 18 1,000 1 28 16 1,000 1 28 18 1,000 28 1 22 1,000 1 29 21 500 1 29 26 1,000 1 29 42 1,000 1 29 22 1,000 1 29 25 1,000 1 32 25 1,000 1 32 16 1,000 1 39 20 1,000 1 40 16 1,000 1 48 18 500 1 52 16 1,000 1 58 23 1,000 1 63 500 23 1 68 1,000 18 1 68 58 500 1 68 16 1,000 1 68 20 1,000 1 68 38 1,000 1 70 16 500 1 71 500 34 1 81 500 50 87 40 4,000 1 87 1,000 16 1 88 1,000 39 1 88 42 1,500 1 89 500 38 92 500 21 1 97 500 46 1 108 500 35 1 114 500 42 1 114 23 1,000 1 126 26 1,000 1 130 35 500 1 138 43 500 1 138 31 500 1 138

VtOTNiK 141 1,000 1 21 142 500 1 16 148 1 28 2,000 148 1,000 1 20 148 1,000 1 19 148 1 1,000 18 151 1,000 1 36 151 1,000 1 28 151 500 1 54 151 55 500 1 1,00 151 1 22 151 1,000 1 16 1,000 154 16 1 1 154 1,000 25 500 154 1 40 38 500 154 1 1,000 154 1 16 158 1 28 500 31 1,000 159 1 PojiLtZno v ttide B - 23 Menu.

Poji$teno v tilde C - 36 alenil.

PojiSteno v aide D - 13 Menu.

Prumerna pojistka, $882.00, vice.

Prinnerne stati 27 let, 2 mesice, mene.

Ptipoji$teni: 500 4 1 45 1 33 1,500 94 148 1 500 49 Pd. t.p certifikaty: 57 84.00 24 50.00 24 63 64 371.00 51 60 328.00 41 53 105.00 41 DETSKY ODBOR. 16-lets doeasna 20-lets doiivotni 1 15 24 25 26 500 28 29 33 1,000 40 57 81 3,000 88 107 121 129 1,000 148 °delta se: Umrtim - 8 dlenti, poji.Steno na 5,163.00 Odstoupenim, vyloudenim atd. - 61 pojiSteno na 45,500.00 S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 30. zati 1939.

Temple, Texas.

Ctene, redakce Vestniku!

Bylo mi natizeno, bych ,cznamila cele vetejnosti, tie tad Hvezda Texasu Cis. 47, v Seaton, Texas, potada dne 22. tijna PionYrskou zabavu. Tedy vas zadnu zvat, jak se domnivam od to nejvet$i rodiny; tedy ptijd'te v$ichni Sileti, necht' se nachazite kdekoliv, take ptijd'te v$ichni Markove, vtichni DuSkove, v$ichni Mikeskove, v‘Sichni Bartkove. A tak kdyti se v$ichni dostavite, a my z vas zde sestavime regiment, tak jsem jistY, 'tie i sam pan Hitler by z vas dostal husi. kali. Take zveme v gechny Hejle, v$echny Martince, v$echny Zabeiky, vSechny Stepany. To se vi, to take, kdo mate lenugku, tak je zvana take. Tedy necht' se jmenujete jakkoliv, piljd'te vAichni. Take zveme vSechny Jele, take i tu men.$1 sortu, Jetiky, take v gechny Zajice i Zajieky. Take ptijed'te v$ichni Kocurci i Koeieky, take v$ichni Volci i VolCici, take zveme v:Sechny Kopy, to se vi, ze VotYpky take; tak jste zvani vSichni Kohouti i Kohoutci a mate-li kutatka, seberte je take. Take v$ichni Huseti i Kadeti ptijd'te.

Tel zveme v$echny ptatty: LaStovice i La$tfryky, take Slaviky, Strnadle, Spacky a jestli se nekterY jmenujete ti-eba Holub, tedy jste take zvani. Tel zveme v$echny Muchy a to se vi ze i MuSky. Tteba je to nekdy °Sterna. havet', ja si myslim, ze je to take tvor

Ve sttedu, dne 18. Mina 1939. d‘te v g ichni Bravenci a Braveneice take, neb my poditame, ze bude brzy chladno a tak ten bravenei olej ae je velice dobrY na revmatismus; ale ja jsem S'patnY toho znalec, neb nevim, z ktereho je lepsi, tedy bude nejlepe, kdyZ pitdete vSichni a nam to vysvetlite.

A abych nezapomnel, zveme statieka Barto§e.

Ptijed'te jiste, ale ne sam, ale vezmi celou rodinu, ale ten Cagan paves na galerii, a vezmi si radeji paraple, neb jak jsem sly$el od raznych ptatel, ze velice rad tane g, a tak stejne by jsi se nezdriel aby jsi netandil. A vi$, ono ad tech nagich maminek jde looladnY hie a tak jak se domnivam, mate asi jiz lysinu; ono je to divne tandit pod parapletem, ale co na t:m, .ten kdyl si elovek zachrani svou cenou hiavu.

Ptijed'te i vy, ptatele z West: Pavel Skrabankovi, bratti Pazdralovi, Kacitovi a mnozi jini ,i Ty statieku Geriku, (nevim osobne jak je Ti jmeno, Ty co jsi hraval u Sefciku na platforms pied 47 lety. Radi vas tu uvidime - take vy ptatele z -Ennis, jakol i vy z Fort Forth i Dallasu. I vy, ptatele ze San Angelo, vy Motlovi i vy Palovi a seberte s sebou sve sousedy: Bedtich Sochovi, Kodichovi, Lojkovi, gvarcovi a v'Sechny JarbSe, co bude$ moci traktorem utahnout. A take se nechte jednou videt vy iotatele z Granger, radi vas uvidime, vy ptatele z Taylor a ckoli. Take zveme veechny z Cameron a okoli, take vy jste srdeene zvani, z Caldwell a okoli, take vy z Rosebud a Buckholts. Take zveme Tebe, ptiteli a spolubratte J. H. Hurto z Rio Hondo. Ty se nic nevymlouvej, seber manZelku i ditky a jolted', nebude$ toho litovat, neb co jsi se od nas odstehoval, my jsme hezky AikovnejSi hide. To mfdes pasoudit jiz, z toho, le i sam pan biskup mne slibil, le se na nag slavnost dostavi, a to jil co znamena. A tak komu yam bude jen trochu moms, tedy se dostavte, neb jestli nam to nepohoda nezkazi, to to bude nee° krasneho.

Zatim se mejte v$ichni dobte a na shledanou 22. v Seaton.

J. F. ' efeik.

BAZEN FRED BAKTERIEMI NEODUVODENA. Nikdo nebude usilovat o tluste, napuchle telo nebo bledou poku2ku a nebude je povalovat za zdrave. Zadne tYrani nam take nepomfde, abychom zustali $tihli a prulni, pouze poctiva prate. Tim snaze v gak dosahneme zdrave hnede barvy pokotiky. Lehneme si na slunieko nebo- pti jeho nedostatku - dame se ozatovat horskYm sluncem. Ma-li pak nekdo toto "leno$ne lieidlo pod pokolkou", domniva se, le ma, "ptedplaceno" zdravi. Dost moZna, le by na to naziral jinak, kdyby vedel, le pod "zdrave" hnedou pokolkou se mnohdy taji tetika, tuberkulosa z horskeho sanatoria.

Doba pkilgneho uctivani bilkovin a kalorii byla vystfidana diktaturou vitaminu. Nikdo nechce tyto tilvotne dulelite latky podcenovat.

Mutieme bYti Wastni, tie main° znalosti nauky o vitaminech a miitieme jich denne k svemu utiitku pouZivat. Av'Sak vira v jejich ledivou vAemoc je ptehnand. Sedlak je ve . svem fisudku opatrnej$1. Proto neznedbava pti zkrmovani tek, bohatych na vitaminy, ani dostateene mnolstvi latek, bohatych na bilkoviny a kalorie.

Skuteenost, Ze asi krychlovy metr mineralni vody obsahuje 10,000 bakterii, by mnoheho zdravotniho fanatika podesila. Co by v$ak takovY &ova tekl, kdyby tuto vodu zavrhl, ale veal, tie v kaldem krychlovem centimetru sYru jsou jich miliony. Panujici pojeti prvni pomoci varuje joked distenim rany vodou zyodovodu. Tede-li v‘Sak ptimo z kohoutku, neobsahuje v krychlovem centimetru vice nelli pet zarodkU. Mel-li by nekterY z nich uviznout v rane, nenratie ublitiit, nebot' tiadny z nich nezpilsobit onemocneni.

ve sttedu, dne 18. Mina 1939.

K IVIEXICIVAM PYRa311Diim..

Pik S. P. StudnienY. 0dnakli jsme si odsud v duel hlubokY dojem, tak jako bychom se vratili v doby davno uplynule, zde jsme spattili mohut-nY doklad tens dejin, doklad ptesvedeujici, jednii vyvojovou etapu lidstva na zepadni polakouli. Mnohe z toho neni dosud objasneno, pro podivne znaekove pismo starch Maja.na dosud nebyl nalezen kilt jako v rositskern tabulovem kvadru pro pismo sta •Ych Egypt'arni. Postupne vykopay ky v roavalinach starYch .staveb a Laohyl snad ptinesou . v tyto zanady vice svetla a zobrazi eivot one ku.lturni ery rudeho mene jasneji. Vykopavky a restatirovani onech pamatek deje se za peee a dozoru vladniho astavu. Instituto Nacional de Antropologia e Historia — Monumentos Prehispanicos-.

Na vstupence je2 opravriuje ku naveteve a prohlidce onech pamatek je podoteeno, 'tie je to pro opatrovani a restaurovani techtie —Fondo Para la conservation y reparacion de monumentos. Nestala mnoho, pouhYch 30 centavos, ei-li as 6 americkYch centa.. Soude die eislice me vstupenky, nesouci -Oslo, 44418, jevi amerititi i jini turiste pomerne znaenY jem o tyto pamatky. Jedine aeehot asi mnozi turiste lituji zrovna tak jako my, to jim eas a prosttedky nedovoluji prohlednouti si °diehla mista a vee zevrubneji. Mexicka rerablika je pokladnice pamatek, kris a ptirodnich diva a skYta cbraz cast one jineho, odlieneho Zivota, nee my Zijeme zde. Stoji to zajeti si tam katidemu komu je t' jen'motino a kdo se o podobne veci zajima, co shledne, bude mu bohatou odmenou.

Valhi jsme dobu na navrat do SpojenYch Stata tak, abychom jell ye dne misty, jimit jsme projitideli za tmy. Eddie -dopinil si cestou zpet je gte nekolik scenickYch pohleda pro sve fotograficke album. Byli bychom radi volili jinou cestu, led mnohe z nich nejsou jeete hotovy a nevectouce, jsou-li vtechny dostateene sjitidnYmi ku hranicim SpolenYch .State, nechteli jsme brat "chance", vzhledem ku nagemu easovemu omezeni. Prijeli jsme do Nuevo Laredo jiti za tmy, celni mexicka piehlidta se odbyia tentokrate mnohem krateeji, atednik se nas dotazoval, jak se nom veude v republice libilo. S ptanim et'astne testy s doloknim, ze Mexiko na gi cpetnou navetevu radostne uvita, rozlouell se s nami a my zvolna vjitideli texasskou branou y e Spolene Staty. Rekli a ukazali jsme celnienimu ztizenci co vezeme, drobnosti a darky pro ptibuzne a zriame, coti nepodlehalo chi neb zaicazu peevezeni. "Both of you are citizens of the United States, I presume?", podothl, notaizaje se po cestovnich prfikazech, jen se tazal, zda nevezeme sebou nejake ovoce rostliny neb kvetiriy, z Mexika, coti podleha karantennimu konu, vzhiedem ku pteneseni ekodliveho hmyzu. Nez jsme se octli v Texasu, museli jsme zaplatiti za ptivatiene fah ve "tequilly" za kaMou dvanacte centa texasske likerni dane. Jeete nutno se zminiti, ze mexickY celni atednik podrobil flak auto i cestovni prakazy pfehlidce, turisticke pasy si ponechal pro kontrolu a ulieteni, kdyby se nam cos ptihodilo za branami mexicke republiky, f6e jsme tuto v mom miste zdravi opustili.

Na druhY den jsme zajeli jette jednou do Mexika a sice do Piedras Negras pies most za Eagle Pass. Bylo potadne vedro a z tielezneho vaziva mostu bylo cititi salave teplo jak z kovatske vYhne. Mnoho jsme toho za mostem na mexicke strane neprohlitieli, Piedras Negras je jen meneim mestem, ae nejveteim pohranienim mistem Statu Coahuila. Je tu mexicka hranieni jizdni posadka, par obchoda a nezbytni poulieni prodavaei. Zde jim Eddie odkoupil nekolik balieka cigaret pro sve zname a stoeivee se zpet, prohledii jsme si letmo Eagle Pass, kde si lido nafikali na dlouho panujici sucho. Odsud brali jsme se do stfedu kraje, kde hlavnim zametnanim je oveatstvi, chov dobytka a koz. V Uvalde je sued obchoou bavinou pro WO k raj. Deli jmq. dAle pies

a

FIZEITNtK Leaky do Bandera, kde ma namestek presidenta Garner svIlj rodinnS7 darn. Zde v okoli mei ir .,c1clie zp.ame, tak nektere z nich navalZde veocie bylo zhti stropy panujiciho suCita, je to site romantick' krasna krajina, misty skalnata a plane, tehnouci sa az ku New Braunfels, ale hodne riskantni pro polni hospoda?eni. Zajeli jsme si ku hornim hranicim jezera Medina, kde dlouho panujici zde sucho ateinilo zananY najezd na rozlohu vodni hladiny. Odsud jell jsme tau nejdivodej§i cestou celeho naSeho prazdninoveho vyletu, cestami zadiatovanych pastviet', majicich vSude cestni brdny upravene na projezd aut naratem na ne, co' vylnduje jiste rychlosti a zruenosti itdice, aby brana ota*;eivei se zavisove stekji auto neptimaekla ku postrannimu sloupu. edne oznaa-eni test, krajina skoro liduprazdna, jen obeas domek. Skoro posvatne ticho rueilo obeas zameeeni koz neb zabeeeni cvci. Cesta nes zavedla, do konce plytkeho teeiSte s kamenitYm dnem plochYch kamenitYch vrstev. 2e dasem se tu dere dravY proud zapla y dalo se usouditi s omletYch stran ohromnYch balva7 na, jsoucich tu portznu v tomto teeiSti. Kde je vada, tam se najde zivot i u toho Solneho Jezera v Utah, kde jsme pied gest lety jednou tabotily. ltia sice sve vody tak prosycene soli, to se v nem elovek nemate ani utopiti,. jeho voda nese eloveka jako kus korku, ale u pobtetii se to hemtid larvami komarovitYch mueek, ci jak se ta havet,' vedecky zove a ti komarl jsou ti pornejerini tech na geho zalivoveho pobte21, dovedou osteji ttipnouti. Vodami tohoto tediete mihaly se jak steely malounke rybieky, v tieeich za.todina,ch rejdily roje virnatu a poletovaly tu vatiky. Tu se kmitla jeeteMee v duhovem zabarveni, tu a tam vtbluriIda tabialta do vody a nejakY vodni had se svezl do hlubin, kdyt jsme se k nim ptiblitili. Je to potvrzeni nazoru uaencil, ze trvot vznikl ve vode, kde je voda, tam je rutnejSi tivot, kde vody neni, tam je pouet', tam je-li nejakY tivot, tak odumira, neb se jen line vlede.

V New Braunfels kde je detne Nemct byli jsme sveclky, jak hole zbotne vzhliteli k nebestm na objeviveich se par ternYch vreata.

Vybihali z (Lana a obchoda kdyt se z nich snesl de'StiCek, kterY bohutel dlouho netrval.

Tam eekali na nejakY •adnej gi clat' jako na bail smilovani, dlouho sucho znieilo arodu nekterYch clodin, jine jiti pottebovali dostateenejei vialay jako soli. Mestem tede teka, nevim jak siuje a ta clodava tomuto mestu trochu tivota a zaopattuje tamni plovarnu vodou, kde bYva, v nedele zivo. Jako veude jinde, vlivem nove moderni doby, damy cd detskeho az do hodne pokrodileho veku rady v plovarne epaciruji v aborech pine zvyeujicich Zenske pfivaby a zda se, to tu v torn smeru panuje velka liberalnost.

Bylo eas pomYeleti na navrat dame, talc jsem ipornenul Eddiemu, aby svou plaveckou vaeen trochu zkrotil, voda je jeho tiivel, ale nic platno, chte nechte musil se s plaveenim v' new braunfelske plovarne rozloueiti. Vsedli jsme do aura a vzali jsme to epurtem, neb odsud do Houstonu bylo jeete hezkY kousek. Nebesa, ktera nam ati' dosud pfala po celou cestu, ukazala ndhle zakabonenou tval. Obloha zelenave zesinala, pak se pokryla clonou eernYch zlovestnYch mralca, 2enoucich se od vYchodu.

U Columbus pak zaeal boutnY rej, z oblak se jen lilo, cele strk dente, trna jak v pytli a z mraka elehal jeden blesk za druhYm, jako ve voleane vtave za kononady. Jedva jsme videli cestu a museli jsme oba napinati zrak jako kooky, abychom na posledni etape testy k domovu nemeli nejakou nehodu. Eddie veak je dobrY tidic, chladnokrevnY a rozvahy neztracejfai, tak jsme se dostali et'astne v noci dome, v nezkalorie nalade a pote genim, to jsme neco videli a obohatili se novYmi vedo. mostmi, poznali jsme, jak nasi sousede na drake strane Rio Grande tiiji, kulturne i hospodatsky. Snad, budu-li 'lady mod, zavitam tam jeete jednou a daleji v nejzaei jih a k Pacifitat. — Adi.o6! fitudA04,

Strang 5.

POMNIK4EI. "Cot, vam je hej, pane kulego" povida tuhie Neruda 2i2kovi na schazi pomnikov'ch kandidatu v Ltileovskem Parnatniku.

"Vy jste, jak se tika, hotovY Clovek! Mate misto na pomnik jiste a nezmenitelne!"

"Ale nemam kone," povida, 2iika zachmutene. "Nemohu jaksi najit toho praveho. A dneSni sochati pry jej ani nedovedou.'

"Ja bych jinn to nakreslil, chlaptun eertovskYm!" zadunel AleS. "Je, yam mel takoveho ryzaka, radost se podivat." povzdechl 2f2ka teskne. "Piece jako tar, htivu jako 1ev, a pki tom pruinY jako jelen! Ostatne, abych fell pravdu, je mi jedno, kde sedim.

"My ostatni jsme na tom hut," pokradoval. jednatel Neruda. "Podivejte se na me! Pornnik jeete nemam, a ut me stehuji s mista na misto. Nu, po dlouhern bloudeni mi konedne piece jen natli pekne 'misteeko na trjezde, hned u me kolebky! DalorY napad! Ale co byste netekli! Hued prisli nejaci rYpalove, a to pry nejkrasnejtim pral.skYm sadem musi vest nejkrasnejei silnice. A Ze pry bych jim stal v ceste! Hr = . do KocourkovskYchl" "Melo by se neco podniknout, aby ti sochafi nate nejlepei lidi tak — mirne tedeno — realisticky!" poznamenal Wolker. "Je sice pravda, ze na ptiklad takovy basnik je elovek nemajetnY a oSumelY, ale zdtrazriovat to i na pomniku, je ponekud neprortetelne, ut k vali tomuhle cizineckeinu ruchu!"

"Je s temi na'Simi krajany, potit kolegoye", povida .Ale g melancholicky. "Jsou takovi tetkopadni. Pal stoleti to trva, netli tvou preci oceni. A hlavne jsou opatrni na penize hrUza! Pak by chteli utlumit hlas svedomi nejakym tim levnYm pomnieltem!"

"Je ut mam misto na pomnik taktka jiste.

Tam u meho mostu je takovY peknY travnik!

Ale museli by si pospiSit, aby tam nekdo nepostavil neco jinehol" povida Jirasek.

"Ja nebatim po slave nebo parade,' Wadi si vousy Jitik z Podebrad. "Ale je bych si svaj pomnik ptedstavoval u Rudolfina. Ale myslim si, te k veli rovneveze by meli na druhe strane pareiku postavit jeete jedno takove Rudolf inum.

"A kde vy byste si ptal pomnik, mistIe?" pta se Neruda Dvotaka. vite,' ptimhutuje oei Dvotak. "Mem red ten venkovskY Lvot a v2clycky jsem se ra doval z toho bo2iho dobyteeka. Tak nevim, kde by tady v Praze... Co mysllte?"

"Ja yes gpa.tne slysim, kolegove;" hlasi se Smetana tichYm, rriekkym hlasem. "Ale myslim si, ze rnluvite, o teals pomnicich. Co se tyre me, libilo by se mi misto nekde u mostu pobliZ divadla, aekoliv na- nalatetii by to take nebylo epatne!"

Nakikeli jsou krasna a tiroka, tarn se vejde veelijakYch pomniku!" minis Manes a nakroutil si kniry "To bude handrkovani o honorare!"

"A co vy, milostiva, kde byste si ptala pomnieek?"

"Ja bych chtela b'jt na Vacla yskem," povida Nemcova snive.

"Ale tam ptece dominuje kolega Patron!"

"No, ja bych se spokojila nejakYm skromriou'ekYm mistem," zaSeptala Nemcova. "Tak v nejakem nenapadnem zakouti... Vy se budete smat, ale ja, bych chtela bYt poblit nektereho z tech vyhlaSenYch restaurant& Vane odtamtud takova vabna vane .cely den..."

A Nemcove si tichounce mlaskla. "Vite, bYvalo to uti za myth dob. \Teak me zvavali nasi vlastenci na schtzky do takovYch n6b1 hospod.

A davali si tam peeinky v'Selijake, at se srdee malt). Mne si ovSem, dobreci, netroufali neco nabidnout...

Jan Severin.

Patit. — 37 beden zlata, S'perkt, cenn'ch papira a hotovYch penez, cot zabavily francouzske celni atady ApanelskYm republikanskYrn prehliktm, kdyt v unoru pkekrodili branice do Fronde, bylo vdera vraceno ApanNsk4 viidi.

Stmna $ PLIJKOVNIK CHARLES A. LINDBERGH. Volal v patek v noci o podrteni "embarga" (zakazu) na fitodne zbrane a tadal, aby Anglia a jine evropske mocnosti se vyklidili z tohoto svetadilu, jinak to zatahnou Spoj. Staty do valky. "Ptejeme si to nejlep gi ptatelstvi s dem v Kanade," pravil v radiovem rozhlasu pkipravenem pro Mutual Broadcasting System.

Jestli jejich zeme bude kdy napadena, nage namotnictvo bude obhajovat jejich mote, nag vojacl budou bojovat na jejich bojigich a nag letci budou umirat pod jejich oblohou.". Ale maji oni to pravo vtahnout tento svetadil do evropske valky jednodu ge proto, to avail ptednost anglicke korune pted americkou neodvislosti? Drive neb pozdeji musime tadat o osvobozeni tohoto svetadilu a jej obklopujicich ostrovy od poruenictvi evropskSTch mocnosti.

Americke dejiny jasne ukazuji toho pottebu.

Tak dlouho jak evropske mocnosti si podrti vliv na nagem svetadilu, my budeme vtateni v jejich nesnaze. A oni nevynechaji tadne ptiletitosti aby se tak stalo." Lindberghovo stanovisko, zdali tato zeme ma zamitnouti prodej zbrani valdicim narodam, je to same jake zaujal Herbert Hoover. Letec navrhnul etykbodovST program: Embargo na Utoene zbrane a •sttelivo. Dovolit bez v gech ptekatek prodej eiste obranne zbroje. Zakazat americkSTm lodim vy vateni a ptivateni tovara do valdicich zemi v Evrope, zahrnuje v to obvody nebezpeei. Odepteni fiveru valeicim narodam a jejich jednatelfn. Dale pravil, to odvolani zakazu zbrani by neprospeelo demokracii v Evrope, "protote nevetim, to toto je valka pro demokracii".

"Toto jest valka o rovnovahu' Toto je valka o "balance of power" v EvFope, valka ptivoclena tadosti di ptanim Neinct o silu ci mot a obava o tuto silu na strane Anglie a Francie. tim vice munice armady dostanou, tim dale se vodka protahne a Evropa bude vice zpustogena a tim meng nadeje pro demokracii. Kdyby Anglia a Francie byly nabidly pomocne ruky Nemecku, kdy ta zeme byla demokraticka," on pravil, "nebylo by dnes valky.

"Nemohu porozumet tomu, jak Amerika mate ptispivat civilisaci a lidskosti tim, to by posilala Atoene nastroje zkazy na evropska. bojig te. To by nas zapletlo do valky, ale i easteene by nas to einilo zodpovednSrmi za zpustogeni.

Plemenne svazky. — Na ge svazky s Evropou," pravil, "jsou svazky plemenne a ne politicke ideologie ... Jest to evropske pleme, ktere musime zachovat; politickST pokrok bude nasledovat .. Bude-li bile pleme nekdy nebezpeene ohroteno, pak bude eas abychom pomohli je obhajit, abychom bojovali po boku AngliCanu, Francouzu a Nemcii, ale ne jeden proti druhSTin pro nagi obapolnou zkazu."

Odporneuje embargo na Utodne zbroje, pravil: "Nechci videt, aby amerieti bombovaei spoateli bomby, ktere by zabijely a mrzadili evropske deti . . . Ale nebudu proti tomu, kdyt americka protiletadlova dela sttileti budou americke naboje proti najezdnikam v kterekoliv evropske zemi."

Zvali nas Shylock. — Ohledne lodniho dovozu pravil: "JedinST jist* smer pro neutralni lode jest, drteti se prya od valeicich zemi a nebezpeenSTch vod Evropy."

Ohledne averu Anglii a Francii ptipomenul jak evropki narodove se -"spadili" ohledne jejich valeenST ch dlutra. "Oni nas nazvali StrS7c Shylock." Dale pravil: "Byli omrakeni hrilzou nad tou mytlenkou, aby nam dali nektere jejich ostrovy v Americe, aby nas od gkodnili za jejich dluhy anebo za na gi pomoc, to vyhrali• valku. Oni zabrali v gechny nemecke kolonie a rozkrajeli Evropu, aby se to pro ne hodilo. To bylo ovoce -valky. Oni ptijmuli na ge penize a vzali nag e vojaky. Ale nenabidli ani jeden karibejskST ostrov za dluhy, ktere nebyli schopni. platit. .

Z Houston Post ptelotil, J. L. Brenner; Rosenberg, Texas: Berlin. — Nemecka vlada zbavila nemeckeho olodanstvi prince Ernesta von Starhemberga, bSTvaleho rakouskeho mistokanclete a vadce rakouskeho heimwehru. Jeho majetek byl prohlagen za zkonfiskovanSr. Soneasne bylo zbaveno nemeckeho obdanstvi dal gich 155 osob, vet41nou 21d0.

VtT

Ve stfedu, dne 18. fijna 1939 Sokol Fort Worth.

Menii farina K PRONAJMUTI:Jest velikasti 49 a pal akru a naleza se pti Crosby, v okresu Harris, nedaleko sine tadu San Jacinto, Cis. 91. HospodatskSTch staveb dostatek, a obydli jest prostorne a velmi dobre. Obdelavan jest katdST etvereeni yard a sveho easu tam byly delane velmi dobre rirody. Pronajme se za hotove neb z dilu. Adresujte na:

S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas DO SEATON A OKOLi! Rogers, Texas. kad "Hvezda Texasu" Cis. 47, v Seaton porada dne 22. kijna velkou oslavu ku pocte pieller& kteti do teto krajiny prisli pted padesati lety. Aby jak naleli na ge krajany pionery uctili, chystaji se jim vystrojiti rostinu. Tak mne bylo elenem zabavniho vYboru sdeleno, bude jich kolem sta pozvano a abychom je mohli dristojne uctiti, Zadaji se nag e tadove sestileky, by take nedim do kuchyne ptispely.

Co to ma bYti, to zajiste kaZda hospodyrika bude vedet. Tteba nejaka ta pernata havet, kterd ji zbyteene pobiha po dvote, kutatka, husieky a podobne, co vaAi tatinkove maji radi.

At' je to jiZ cokzliv, vim do kuchyne ptispeje.te, vge bilde vdeene a s diky ptijato Av'Sak my dobte vime, ze ty na ge maminky jsou dobre kuchatinky a s nejakou tou pochoutkou do kuchyne ptispechaji. Zabavni vYbor vypracoval i nejakY program a tak se mate na co teZe se pane' pcbavite. Ve(-:.er pak bude taneeni zabava.

Na shledanou na °slave pionerri.

K. Fojta:Skova.

Remayor, Texas.

Bratti a sestry:— V otigteni "6eske Narodni Besedy" byly omylem vynechany etyti takty a to z tance "HuIan, z III. tury, druhST oddil. Tedy aby yam to nedelalo obtite, znovu opisuji onu Cast. Vim, ze radi si ji vtadite kam patti. Na zdar, Riaena Lebrova.

Oprava k tanci "Ceske Narodni Besedy".

Hulan: V 1. a 2. taktu (Kdybys byl Jenieku) kradeji vgechny damy do prostted a pokloni se sober v 3. a 4. taktu (poslouchal matieku) vraceji se na sva mista, ale pti navratu otoei se v pravo, jednou dokola. Ruce maji pti tom optene o boky.

V 5. a 6. taktu (nebyl bys nosival) v§ichni pani (ruce na bocich), kradeji do prostted, 00kloni se; v 7. a 8. taktu (po boku S'avlieku) pani otycei se k sobe zady. V 9. at 12 taktu (po boku Aavlieku a kone vranYho) osmi krrieky zatodi se v tomto spojeni prilkruhem na pravo, take ptijdou at ku protejSi dame. V 13. at 16. taktu (nebyl bys poslouchal eloveka ciziho) maji pani i damy ruce na bccich a vykonaji etyti . ptisunna obkroei sttidave na pravo a na . levo, v kaZdem taktu jednou.

Nernerim zvla gte se jecInd o rychlou germanisaci ceskych zemi, ktere vnikaji hluboko do nomecke oblasti oechove maji byti plipravent o svoji-Irasnou vlast krvi a potem pfedkri posvecenou..DePe ge z BUkuregti. Sdelila, -Ze pa- cleThieas vede se tajne vviednavani inezi lialkanskST:mi ietherni a Nerneckem o ptestehovani jiho vSTchodnich riemeckSTch men gin do zapadniho Polska a 6eskoslovenska. Rusko, jak se scieluje, oznamilo Nemecku, to je ochotno ptijmouti Cechy a Slovaky, kteti jsou ochotni vystehovati se do ruskSTch zemedelskSTch a pramyslovSrch onlasti, aby uein111 mist° pro repatriovane ce.'

Cane. redakce, mill ptatele a v gichni etouci!

Ani nevite, jak jest tento list pro mne smutriST, kdyt ho vezmu z po gty a z Fort Worth tam neni tadneho dopisu. Proto aspori si vtdy sama napig i par tadka. Mnohe dopisovatelky nemohou tak dlouho vydrtet dopisovati jako vtely se z toho vykrouti jakmile jejich eas vyprgi, ale ode mne se toho nedoekate to se vzdam, protote ja nemam rada nespolehlivost a nevytrvalost. Vgichni jsme chybujici. Tak bych si ptala, abysme se tato nespolehlivosti varovali.

Ptedminu1ST tclen v aterST my a celST. nag kruh z precinktu Cis. 4. jel na veCeti do mestedka Azle, nedaleko Fort Worth. Vedeti prodavali ye prospech noveho kostela. SUeastnilo se nas tam okolo 80 osob. Tenty2 tYden ve Ctvrtek na svatek Koumba veeer potadali veeirek na dvote u Knights of Columbus sine. Bylo tam barbecue a name hry a jine pobaveni a k tomu v gemu jeSte nadherneho eeskeho teenika potadali, by nam sem dojel udelati ptedna gku, cot spinil p. senator Sulak z La Grange, Texas. Udelal dojemnou tee o minulosti Kolumba. Byla tam mnoho tech na gich zdej gich yellkana z mesta a kaZdY z nich vystoupil a venoval mu velkou Cest a pochvalu, jak pan 8ulak jest dobrY a vaZenY elovek v'Sude. Velice si toho vaZime, kteti jsme se k jeho ptednake dostavili, to pan 8ulak zavital k nam do Fort Worth a ukazal se s jeho kulturou. Velice jsme mu za to vdedni a patti mu ffelST dik od nas vgech.

VSTtetek z tohoto podniku byl darovan do fistavu katol. sirotka.

Ceskeho dne minulou nedeli v Dallas take jsme se sueastnili, ale nebylo nas tam jako by nas melo bS7ti a na takovou blizkost. Nebudu yam popisovati, kteti tam byli. Dr. Jana Papanka dojemne, tee v gecky zajimala, dobte to vge jak v anglicke keel tak i Ceske v gem vysvetzgasobem se to v eeskoslovensku lii, stalo, to muselo povoliti bez valky.

Jegte vgem ptipominam Halloween tanec v Sokolovni v nedeli dne 29. kijna a pro dnegek kondim s pozdravem na redakci a na vgechny ostatni. Zustavam vase dopisovatelka, Millie Polagek.

Vyjednavani mezi tureckSrm zahranienim ministrem a sovety, vedene po nejakSt eas v Maskye, se znadne vleee. Pravi se, to Turecko se zdraha ptistoupiti na sovetske potadavky, ktere povatuje za prili g vysoke. Moskva pry tada, aby Turecko uzavtelo Dardahely britskemu a francouzskemu lod'stvu a aby zru gilo svoji smlouvu o vzajemne pomoci s Velkou Britanii a Francii. PovSechne se soudi, to sovetske Rusko po dokondeni sveho jednani s baltickSTmi staty venuje svoji pozornost Balkanu. Bude-li se snatiti ziskati takovou kontrolu nekterYch bankanskYch state, jako ztizuje v Pobalti, neni dosud jisto. Ptedpoklada se ale, to bude miti jiSte poladavky na Rumunsku a povaZuje se za silne motne, to bude tadati vraceni Besarabie.

Rumunsko pry mute WI take potadano, aby vratilo Dobrucltu Bulharsku.

Mnozi Nemci, kteti tiji v raznSTch krajich Pobalti a Balkanu po can, staleti, netouti mnoho po vystehovani se do nemecke ti ge. Neni pochybnosti, to mnoho jich v nynej gich bydligtich zustane. Je to otazka, jestli se Nemecko vzcle, zajmu o ne anebo bude jich paddle utivati pro svoje cite. Vgechny zeme se nepochybne rady svSTch Nemcu zbavi. Jsou zdrojem mnohSTch nesnazi a nepochybrie nebude tomu lope ani v budoucnosti. Hitler naznaeil ye sve teei, to tento problem neni omezen jenom na Polsko, nebot' ye vSTehodni a jitni Evrope jsou odlomky nerve= ckeho plemene, jicht. svebytnost je tetko udr:-. tovati: :Vedle 60,000 Nemea v Lotyg,skitAts-asi 20,000 Nenica v Estorisku a asi 40,000'NT LiteNT. sku..Tvrdi se, to pozdejibudou ptestehovAni-do] kik take:Nemci z Ruska,-Rumunska,-JUgoslavie a liad'arSka: Do Moskvy ptijela delegate nemeckSTch hospoclatsk3"Tch a pritmysloNTSTch znalcu, aby vyjednala dohodu o dodavkach surovin, kterSuni sovetske Rusko ma zasobiti Nemecko podia nose obchodni smlouvy. Komise tato ma soueasne zjistiti, jake zboti ma Nemecko posilati do Ruska k zaplaceni surovin.

Ve stiedu, dne 18. tijna 19219.

Sheldon, Texas.

Ctenit redakce Vestniku!

2e v pieddlem dopisu se tiskaiskSr totek spleti a udelal me z pismenky "u" u jmena Rev. Kunce "a", ja piece za to nemohu a taky p. Felix Dlouh3?mu mazani z lekarny platit nebudu, neb se velmi smal, ze jiste dostal pichani do boku od toho smichu. No, pozdrav vas Pan Bah, p. D. Taky je nemocen p. J. Doekal ji gdeli eas, ale jeho actihodne stati (72 let) je toho tidy piepracovane tadaji trochu odpoeinku; to se Id cla het: jit jsem dost pracoval pro tebe elovede atd.

Rada si piesetu od pi. Orsagove dopisy a viastne posledni, jak je umenim naudit se mleeti.

Ano, opravdu, jen deli prakse a jde- to. Ale ty mySlenky nezastavi, ty se mihnou a leti jak po Marconiho bezdratne telegrafii, i tisice mil ve vtetine. Tak si neledy vzpomenu, jak to bylo ve stare vlasti s tou znamosti mladete. Rodiee &elan pro dorost. deti sami plany. Dostala-li deerka nejake penize neb polnosti, tak si aby tenich mel chalupu a voly, by jako to tivobyti bylo jak sehnat, a kdy ne, tak dekej na pozdeji. Ale tady se seznami v "barn dance" a ye 24 hodinach jsou z nich pevne spoutani man'tele. Jake pak caviky, vtelyt' se ted' berou na zkoueku, ne do smrti, jak to za starodo,vna bylo. Kdy2 tetky slySely jak mladet zpiva, to jako u to teky Dyje pit okarine, toto je druhS7 vere k ptedeelemu: Nebrarite, nebralite, v6ak nam nezabranite. Dali jsme si dary, vy o nich nevite! — tak se Septalo, ze Jake to pisnieky zpivame a kdo to sklada. Ale i jine jsme znali, ale ty zase jsme zpivali v kostele:tiebas: SvatST Bote, svate", silny, svaV a nesmrtelny, jen' jsi pro nas hkiSne trpel a smiluj se nad narni! — Tak ja se ut, take smiluji, piestanu zpivat a doSlapnu si na Hitlera a ty zle nazisty. Tak jste se piece jednou vy pirati zlodejki piepoeitali, ut se yam hati ty va ge 6pinave plany. Stale jste chteli lovit v cizim reviru. I kdy maji patent na to vrateleni a trapeni jinSich nevinnSrch narode, jak se tika, vSeho moc 2kodi a co nazisti si dovoluji, to ut je vec, jak moc ut se jim borti pada pod nohama.

Dam nejake veeobeene rady na zlep2eni, aneb co by mohlo bSrt kelenu, o poeasi, to eteme v novinach. Mt] starousrika, ze jsem jasnovidka, ale ono mu to neni vhod, kdy2 mu nee° piedpovim a nejde mu to pod fousy, tu je zle a ten maj andel se eerti. Tak Spoj. Staty chti dat za eifrovanou abecedu jeden milion dolart.

Ja, co 151ete devee jsem psala eifrovinu pismem co tadnST nepieeetl. Inu ten milion bych potiebovala a mega bych se pokusiti ho dostat, ale co s penezi, kdy ma, nekdo v bance deset tisic dolara, tak mu nedaji tacinST trok. Radeji se ani nebudu namahat dostat ten milion. Ui je tomu pies 40 let co mile a M. Mindove poradil jeden ludebnik recept na inkoust co neni viditelnSe Pamatuji se, te to byla kyselina sirna, 2eleznS7 vitriol a vicero tech chemikalii dohromady smichanSTh jsme koupily a sly k MindovVm delat zkouSku.. Oni deti nemeli a p. M. a pi. M. SR do kostela. Psaly jsme a po uschnuti jsme hubkou namodenou piettely a Cetly. Dokud byla pismenka vihka, dalo se to Gist, ale po uschnuti se ztratila a zustal jen papir u2mouranSe Ono se pi.61 dva dopisy na jednom listku, neeitelnSrm inkoustem se pie katdS7 druhS7 tadek. Mely jsme z toho velkou radost at na to, ze jsme k posledu s tou chemikalii sklenieku pievrhly na stolni pkikrSrvku damaiSkoyou. Jak se MajduSa vymluvila jeji mime, to nevim. 15 to mladi bez starosti, ket by nikdy neprchlo, to slunidko jasne, slate za mraky nam nezak.o. Zvlake kdy ja mam hejno ma1.Srch kuiatek venku a jsem sama- doma, kdy tu zad.ne tackne kropit volarn na sv. Petra, aby cloaks.). s tim deStem, as tu have zatenu pod stiechui at' nine to nezmokne, neb nemain tolik klanelek (clothespin) abych je mohla na 6firiru od pradla povesit. (Nevim jestli za notky neb zobaeky). Vypestovala jsem jich 750 tech kutat, asi 100 jich natahlo badkory, ale tolik jsem vychovala od slepic. Ono to bez ztre,ty na farme nejde. Ale i pies tu Strapaci jsem spokojena. Toho psani uz vtibec necham, ruka boll k nevydrteni a do Vestniku mate dosti spolkovYch zaletitosti tisknout. Jeete si pteji at' pray° zvitezi. Na zdar!

R. Kenedn-.

V.t2TNIK read Ennis cis. 25, Ennis, Texas.

Nae zabava, kterou jsme planovali na 15.

M ina, jsme neodbS7vali, neb jsme onu nedeli ktera patina nagemu kadu — 'zamenili se Sckolem, jemut by snad ona nedele lepe hodila pro jejich veiejne evieeni, ac je asi pro t esleV den na vS-stave v Dallas tet take nemeli. Pflsti 22. kijna je den, ktery budeme miti tuto zabavu a zabavu tuto bude letoSni zabavni vSrbor poildat pro vSibor, kterST od postaveni nynejk sine, a to je 23 mkt, pracoval. To jsou ilditele a vkchni jejich pravidelni pomocnici pti zabavach. Tuto zabavu budou hosty a co hostrim bude ptedlotena yeeete asi o 5 hodinach odpoledne. Tak kaidSr, riditel necht' uda Mena 'ten i mutri, kteti pod nim praeovali, nebot' jen ti, co se ptihlesi do soboty, budou k vedeti ptipueteni. Tak pak, zdali tam nekterY nebudete, netikejte — ja tam take pa-U•11 a nebyl jsem mezi nimi! To pak -bude vase vina, ze jste se neptihlasili v Gas. Pro tuto .zabavu budeme miti pro na yStevniky obeerstveni, kdo jake si bude ptati..Tak katclY ptijd'te a uvidite, to vas nezklamem.

Zabavni VYbor se ji g o to postard. Hudebnici zase cviei nejake koncertni kusy, tak nem je zahraji budeme pit torn veseli. Tak 22. tijna nezapomente.

Sb:r Mladete ma zase jit rozdane Ulohy pro divadlo. Snad se jmenuje "Boutlivaci na gi yesnice" neb "Marjanka z Podlesi" Pro ptieti patek 20. kijna maji scheizi a na ni nekteti budou miti basne a pisne, ktere prednesou. Tak zase je ptijdeme vyslechnout. Jiste, ae deti od Sboru jsou radi pochvale, kterou jim p. redaktor dal ve svern redakenim elanku po pionerskem dni zde u nas.

Br. ptedseda HejnY zde mel navetevu, myslim, ze tikal z Temple, p. Mikesku a p. Hejla.

Prick k nemu s dotazem jak my zdejei den pienerri jsme zde ptipravovali a hlavne zda bychom jim zapujeili basne a vSechna eisla, co jsme meli na ten den, te oni tam u nich o takovY den take maji zajem, a ze co o nem eetli, se jim libilo. Z novin vim, ze ho potadaji 22. kijna a my jim pfejeme k nemu hodne zdaru, jako jsme meli my zde a i tu tichou radost z toho.

Snook, Texas.

Mill otenati:— Tak jit mame po barbecue, a men jsme se tam dobte, meli jsme dobrou hudbu i reeniky.

P. Julius Sebesta, Glen ze sousedniho tadu, teenik:e ptedstavil, prvni mluvil nas okresni soudce Hays Bowers, za predmet si vzal "Sousedi", a tea jeho byla velmi dobra. Pravil, te mame bYti k nakm sousedrim dobri, vtcly hotovi jim vypomoci a ne bYti sobeeti a jim nem zavidet neb dokonce jim i na zlost nee() delati. Po nem mluvil p. Valeik z Houstonu a nikdy neslySela jsem lep6iho teonika mluviti desky. Film° uchvatil lidi svoji keel a doufam, ze v budoucnosti zas k nam nekdy ptijede promluvit.

Poeasi mame chladne, ac sluneeko pekne sviti, pravY podzim, takte se dobte cestuje, neni horko ani zima, a mnoho vzdalenejSich se sneastnilo naai slavnosti. nedeli nas navitivili muj strYee.k Frank 8ebesta s rodinou z Bellville a sl. Alice LiSkovo, z Rosenberg. Veera zase br. Jaroslav z Houstonu s rodinou a r.,-ti6ti Ctvrtek se taime na navetevu sestry a evakra Boot LewisovYch z La Porte, kteti ptivezou s sebou moje dye drahe tetieky z Crosby, Vlkovu a Garbsovu.

Maminka se tollk na to te6i, jit ptipravuje deku, be nam ji musi pomoci pro:slt.

JeSte muslin napsat jak se mine to dotklo, kdy jsem detla, ze prof. Victor Vraz zerntel.

Byle mu teprve tticet pet let. Jehd zesnulY otec byl u nas na noc prod tticeti lety, a kdyt mrij zesnulY otec jej vezl do Lyons k nadrati, slezl p. Vraz s koddru a trhal mech se stromil a dal si jej do sve tacky ,aby ukazal syYrn lidem v Chicagu, co roste na stromech v Texasu. Ac procestoval snad vSechny zeme, podobnY mech piece nikde nevide-1. MCI jen jednoho syna Victera a ten byl vehni valelanY, v narodohospcy., dosahl dok.toratu filosofie

Strana 1. delstvi, kdyt mu bylo dvacet osm let, nejmladSi student na to universite. Mluvil pet feei: desky, anglicky, francouzsky, .SPanelsky a nemecky. Byl jednim z nejleieSich teenika na universite na ktere 1161, tea 'Ceske ptednatky konal. Byl velmi dobrVin 6echem, ac zde vyrost1V. Byl v Ceskoslovensku za sveho kvota testkrat. Velmi jej bolelo, kdy2 slySel co se deje v Ceskoslovensku, takte lekati mu zakazali poslouchat radio a Gist noviny. Tet pied nekolika lety udil na naei universite v Austinu.

Ghtipka oslabila jeho srdce tak, at seslablo nadobte. Kdyby se byl clodkal osmdese.ti let, tak jako jeho dobrY dededek Aug. Geringer, byl by vykonal mnoho pro lid i lid deskY. JeSte pozdravuji pi. Schovajsovou v Placedo a pi. Gertartovou v Iowa Colony, s kterYmi jsem se seela na pohtiou jejich sestry a me dob re tetidky v Bellville, a ktere jsem nevidela po mnoho let.

Fannie C. 8ebesta.

Bazar v Corpus Christi.

Corpus Christi, Texas.

Cten3" bratie redaktore! 'remit° tacky oznamuji. ze odboeka Sdruieni A.C.T. v Corpus Christi potada, Bazor ve prospech hnuti noveho odboje a timto zve yeechny krajany z okoli Corpus Christi, Robstown, St. Paul, Sinton a Kingsville na den 22. tijna.

Hned pied polednem bude spoleenY obed, program bude vypracovan eleny k tomu ustanovenYmi, o teeniky tet bylo potadano. Co vee na programu bude nemohu se rozepisovati, protote teprve dnes dne 15. t. m. se sejde zabavni virbor a vy'bor agitaeni a podaji svoji zpravu a jsem fist, te bude uspokojivou. Price byla rozMena mezi ptedsedy a tajemniky yeech Ceskych spolku, dleni od katolickych spolkii prosvoji novou krasnou sin Moravan k delu tomu bezplatne. Doufarn, he krajane citici s na6i porobenou vlasti se dostavi v hojnem poetu, aby se co nejvice finanene vyziskalo pro svobodu vlasti. Prosim krajane ptijd'te jiste a teSim se na shledanou. Zristava.m s pozdravem na v6echny za odboeku v Corpus Christi.

Frank Elzner, ptedseda.

Z adbaky Galveston a "Svornost", jednotek Ceskeho Narodniho Sdruieni v Americe oznamujeme: Na popud zodpovedne osobnosti obe zde jmenovane odbodky C. N. S. v Texasu v jejich mimotadne schrizi vzaly v fivahu tadost oeskoslovenske Rady sidlem v Chicagu, a to same chvile (15. t. m.), rozhodly se vyjiti one tadosti vstfic, aby dokazaly skutkem svou tivou kazeri narodni pro vzajemne dobro. VYsledkem je odvolani ptednaSky Vojty Beneee na den 21. fijna v teal Ceske v sini "u 8tefamikii" a tim tet to v feel anglicke dne 22. kijna v krasne sini v Galveston County Park-u phi League City.

Obe piedna.Aky jsou odvolane za jistYch hmotnYch podminek, znamYch yeem vyberiim ziteastnenYch na schrizi jejich za ptitomnosti dra. Papanka, konane dne 13. kijna veder v sini tadu Pokrok Houston..

Obe odbodky C. N. S. v Texas befou slova proneeena za pravoplatna, a ptednaSky sen.

Bence odyclavaji na dobu neurCitou, dokavad ony podmInky nebudou yypineny.

Sen. Vojta Bene6 je informatorem a povolanYm mezi nas pro Adel naeeho poueeni o situaci naroda deskoslovenskeho od zaeatku republiky at po jeji zlouneni nacismem. Mimo toho, kde krajane by chteli zalotiti odboaky C. N. S. a tak stvrditi sloudeni veeho nateho lidu v Americe, pornaha v praci organisadni: PrO tytcY.rikoly povolalo C. N. S. do Spej. Statri ,sen..Vojtu 'Benete a jen ze _s yYch fend4 na • Adel ten -pfispiva.ji.

Fondy zasobovany jsou z elenskeho ($1.00 rodne) a dare mimotadnYch, jimit 79enstvo a. N. S. ptispiva do pokladny fIstf-edi C.;eskeho Narodniho Sdruieni v America.

Zvitezime!

Za vYbory cdboelty Galveston a Houston: Marie F. K. Valova, taj. prop. vYbOru, Karla Otvrtnikova, Pavia Studniona.

Strang $ Red Svaz echoslovanil, cia. 92., Fort Worth.

Tak jit jeden rok prate na novem pasobigti nageho kadu uplynul do more vednosti a nastupujeme druhy. Bude ten druhy k nam aspon tak ptiznivYm jako byl minulY? To jest otazkou nas vge-ch bratra a sester na geho 'radii a — odpovedi? — Mate, ano, mute! Ses. a bratki, svornou praci a dobrou vaii milte,me snadno pkedeit rok minulY. Dobre a pekne objasnil prtibeh nag oslavy pokadatel organu br. Frank Mouelca v pkede glem aisle Vestniku at na to, to br. a ses. Kalouskovi dleli zde nav gtevou u dcery a tete Kallankovych a ne Kostomlatskych, (cot pro Tebe br. Moueko s radosti opravuji), za cot pkijmi uptimne diky od nas vgech za Tvou praci, tea i za krasnY proslov pki slavnosti. Zaroven dekujeme kolegovi Jos. F. Holdskovi za pekny proslov v anglicke teak br.

Frank Kalouskovi za siova pouene, a v gem, ktejakYmkoliv zpasobem nam byli napomocni, jegte jednou uptimne diky.

Te2 vyslovuji diky vgern navgtevnikam zdejgim i pkespolnim. Doufam, to se jim u nas libilo a odjitdeli od nas spokojeni; a jestli byla nekoho spokojenost nedorozumenim neb nevedomosti porugena, doufam ae nam to prominete a pri prigti vagi navgteve v ge napravime. A pak jette patki hlavni uznani na gim kuchatinkam, ktere se peolive staraly o ty hladove taludky, kterYch bylo slugnY podet, ale s pomoci nage.ho odbornika Steve Matusewiche, kterY pkipravil dosti barbecue, a na gich maminek, ktere zasobily kuchyri jinymi pkikrmy, postaeili vgechny nasytit, za cot vain v gem a tea i tem kteki ty tiznive napajeli, jmenem kadu vzdavame vtele diky.

Ten nag' nerinavnY vYbor chape se zase prate a pkipravuje se na v geobecnou zabavu v nedeli dne 22. rijna. Nekdo si snad bude myslet — hm, vgeobecnou, to je asi obyeejna taneeni zabava — ale prijedte a pkesvedete se, to br.

Joe Milan, ktery zde sorganisoval navy orchestr, slibuje uspokojit nejen stare a mlacie, ale take americke a deske, polske, srbske, ruske a mnohe jine narodnosti, ktere jsou zastoupene v nagi narodni sini, ktera byla spravne tak pojrnenovana, a pak seznate, to to v geobecna zabava neni tak obydejna, z ylagte budeme-li takove zabavy podporovat, cot jest nas vgech povinnosti. Chceme-li, abychom si tak snative hudebniky mohli udrtet a jejich orchestr zdokonalit, (neb jak stare pkislovi pra y!: za malo pen& malo muziky).

Take na g spolubratr Ocie Stockerd a jeho orchestr, ktery hraje v ria gi sini pravidelne katdou sobotu, s pomoci br. Steve Mika, zahrali jiz nekolikrat pro eeskou zabavu v nedeli, a chvali si je mnoho, to za tak kratky eas hraji ty Ceske kousky velice pane, a zajiste le nam zase brzy zahraji. Je gte jednou pozdrav na vieJ. R. Bartek. chny.

Rosebud, Texas.

Dne 11. kijna mely schazi etyki odboeky S.A. G.T. Byly to Cameron, Buckholts, Marak a Rosebud. Na teto schazi jsme projednali a odhlasovali, ae dne 25. kijna budeme pokadat v 'Ceske sini v Cameron piknik a jine. Pokadek je asi tento: Po jedne hodine promluvi reenik, pak se budou prodavat clarky, pak tanec Ceske, Beseda, v pet hodin yeeeke, veCer taneeni zabava. A ted', co maji sestry a viabec Ede dobre vide darovat. Na bazar motno dat ledaco, co myslite je potkebne, tak jako vidite jinde. Do kuchyne jsou vitana smatena kukata, kolade, kejky, rrizne saltaty, k masu okurky a jine. Paje nedavejte. Klobasky, chleb a papirove tante budou objednany. Zvu timto srdeene za celek v gechny ease bratry a sestry a v gecky lid. vubec.

Pkijd'te jiste do Cameron. Dary vezmete sebou.

Ja tam vgechno zapigi a pak, budete-li si pat, tak to ye Vestniku uvetejnim. Kdyby ale nekdo z vas do Cameron jeti nemohl, necht' evaj dar odevzda p. Frank Soukupu star gimu; my pak pojedeme do Cameron, zastavime se tam a clarky vezmeme, jen aby jich bylo hodne. Tedy, abyste tomu vg ichni rozumeli: dne 25. kijna asi y e 12 hod. budeme v Rosebud a zminene veci pkijmeme. Ja se ale te gim, to vy to dovezete na piknik sami. Baru za slovo br. Tom Vitka, on pravil,ze z Rosebud bude tak velka navgteve., to Cameron rortlaeime. ikeetlikem motna bude p. Mandr„ kterY nedavno prijel z Evropy.

VESTNSX p Toto je jen tak zhrubs, naart16. lya jirnim miste bude asi dopis br. Emlla Voldana, hlavnlho tajemnika, a tfeba to bude troLtu jinaC, ale v podstate stejne.

Na zminene schazi se v gecko hladce projednalo, vSnde pino ochoty a porozurneni. Camerong ti dali zdarma sin na piknik a na nekolik schuzi, totiz i elektricke osvetleni, br. Guzner vYtetek z piva a jine.

Wacky na§e krajany z celeho Texasu srdeene zveme na 25. kijna do Cameron. Pomorte dobrou vec tladit ku pkedu. Kdyby mi nekdo chtel poslati neco po po gte, dole uvadim adresu. Tak toho necham a na shledanou v Cameron.

Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Texas.

Do Dallas a okoli!

Ptig ti divadlo na programu divadelniho kroutku Sokol "t• itka" v Dallas jest "Budeme it na veky". Divadlo jest ye tiech jednanich a sehrano bude dne 22. kijna 1939 v Sokolovne v Dallas. Osoby jsou zastoupeny schopnYmi herci, zvolenYch z na geho stkedu v Dallas a jsou to nasledujici: Karel Lipa, sedlak, Ludva TobernY; Vendulka, jeho dcera, Olga Valeikova.; Petr Lipa, vYmenkat, jeji ded, Adolf Jet; Filip Hajek, sedlak, Mirko Jureik; Jan, jeho syn, Joe Jureaka; Egon Fuchs, emigrant, Jarosla y Sulc; Ferda Piskla, strateg a politik, Leopold Harnusek; stare, RYzkova, baba s cukrovim, Marie Pkevratilova; ; Hana, Marie Toberna.

Tato hra y e trech jednanich zobrazuje tivot ve vesnici v 6eskoslovensku po valce. Karel Lipa jest sedlak, rozumn', podnikavY, pracovitY, rusk' legionak a take bYvaly starosta, asi padesatiletY, a jest take reditelem cihlarny. Ma jedno dite, devatenactiletou Vendulku. Petr Lipa, otec Karla Lipy, dosti bohaty 1/Sone/Ikea-a jest milt' a moudry elovek. Hlava bile, jako snih, asi osmdesatnik. Filip Hajek jest take sedlak, dosti bohatY, ale elovek absolutne jine povahy net Karel Lipa. Hajek jest zavistivY, .zpupny, ctitadostivy a prudke povahy, asi toho sameho star! jako Karel Lipa, ponevacrt chodili spolu do g koly. Hajek zavidi Karlovi jeho popularitu a schopnost obchodni a obzvla gt' mu vytyka, ae cely sviij rispech zaklacia na torn, to byl legionakem. Jan jest Hajkav syn, ktery se zamiloval do Vendulky Lipove, av gak proti svoleni sveho otce Schazeji se potajmu, as koneene Jan se vystehuje z domova, aby donutil sveho otce ku svoleni jeho lasce pro Vendulku.

Egon Fuchs znazorriuje nemeckeho emigranta, kterY by z Nemecka vy gtvan pro jeho obchodni podvody. Tento koneene take podvedl }Mika o nekolk tisic korun, cot koneene pkivedlo Hajka k rozumu. Ferda Piskla jest ten znamy vesnickY tluehuba, politik a strateg, vtdycky kapsy pine novin a dasopisd, z kter'ch dupe', svetoyou politiku a strategii. Av gak koneene Petr Lipa jej- poniti a dokate, to Cist a psat neumi.

Stara RYzkova pkedstavuje starou babu, ktera prodava cukrovi, jablka a pomeranee po vesnici. Jeji zajem ale zahrnuje take v gechny klepy ve vesnici. Hana, deveeka na statku Hajka, jest hezice a vesele devde. Katele, prate jest oslazena zpevem, kterY pan Hajek obeas zakazuje, ponevadt on mysli, ae zpe y pkivadi lenost.

Doufame, ae v gichni navgtivite toto divadlo.

Prinese varn to my glenky, jak desk' lid ail v eeskoslovensku. Predstavuje rilzne povahy lidu na vesnici, kterY dokonce ma vliv na divot celeho naroda. Aeditelkou divadla jest pani Valdikova. Na zdar!

Za divadelni kroutek Sokol "titka", Joe Sebestik, dopisovatel.

Caldwell, Texas.

Cana redakce Vestniku!

Zase jsme s pan! Wondragovou gpatne Ye schuzi pochodily, neb nam tam kekli, tie oni z pokladny nemohou na S.A.O.T. nic dati, ae jest to proti stanovam. Nekteki se snad pozd6j1 pa strane small, le pani Wondra gove a mne vytkell aaludky, kdyt na S.A.6.T. nic nepovolili. Tak jako by pani Wondra'g ove, neb ja jsme z toho mely nejaky utitek, kdyt pracujeme pro S.A.e.

T. My s tim mame jen trochu prate, zodpovednosti a starosti Nekteki namltajl, ae oni nemohou na nic dati, proto ae sklidili slabou rirodu, jini to dluhuji v nemocnici a ae nejsou zdravi. Ale kdyby melt podporovati S.11,0.T. jen ti co ne-

Ve stredu, dne 18. iijna 1939. maji dluhu, co jsou twine zdrirvi neb bohati, by jich bylo velmi malo. My jsme tea nemocnielm vyplatili nejmene patnact set dolard, v to nepoeitam co se utrati u domaciho lekake neb v lekerne. To jsou jen velke tiety, co se plati nemocnicim. A ja tea nejsem tipine zdrava. Ale tolik aby jsme se mohli stati eleny S.A.e.T., koupili si medalii, darovali sem tam dolar na Texaskou Matici a ex-studenty, piece mame.

To si vtdy mnozi mysli, to ti druzi mohou na dobre tioely pkispivati, jen oni sami ne. Ale mne se zda, to nikdo neni tak thud', aby se nemohi stati alenem neb jest to velmi snadne tech dvacetpet centa za rok uchraniti.

Nemyslim, to nam prinese potehnani ten dtrktery tigetkime tim, ae se nestaneme eleny Sdruteni AmerickYch eechosiovaka TaxaskYch. Takovy etvrt'o,k nam spi ge pkinese neStesti. rn!li bratti, kdyZ tak plisne se ridite die stanov, ae se mile zda, le s majetkem domaciho tadu nemaji stanovy co do dineni, neb ve stanovach stoji, to mistni lady maji pravo vybirati od svYch menu popiatky pro rattle fleele.

Plihlaste se tedy za eleny dobrovolne, abychom se nemuseli hanbiti, ae jsme eleny velkeho radu, kterY zdstal pozadu i za tim nejmengim ildem v nagem okresu.

Zajiste jste vgichni Cetli pozvani na vYroeni schrizi exstudenta ye Vestniku 'Oslo 40., ktera bude konana dne 22. kijna, ye dve hodiny odpoledne v aisle 316 budovy Union Texas statni university v Austinu. Bude to v nedeli, tak budeme mit • Sichni voino, tedy se tarn mule dostavit katclY, kdo se o Ceske studenty zajima, a mate se stati elenem Texaske Matice, neb poplatek jest jen jeden dolar na rok. Pleji si, by se nas tarn seSio tolik, abychom eislo 316 vyplnili do posledniho misteeka a v gichni pkitomni se stall eleny Texaske Matice. Doufam, ae se tam sejdethe se vSerni oeskYmi ueiteli,' neb se mi zda, le prove oni by se meli o ex-studentske sehilze hodne zajimati.

J,eSte chci podotknouti, le jsme byli minule riter-Y na "barbecue" ye Snook. Men jsme se tam deble, neb na Snook jsou hodni a pkivetivi lisle. Reenici byli pan ValClk z Houstonu a soudce Bowers z Caldwell. Pan Valeik je vybornY reCnik. Jeho ieC byla zajimava a poudno..

Ncjsem dnes v nalade na psani, tak radeji skoneim. S pozdravem, Pi. P. P. Mikeskova.

Divadio u radu Pokrok Houstonu, eislo 88.

Po vSestrannem rispechu, ktereho bylo docileno hrou"Sleeinka z bileho zameeku", kteratto hra jak kaaly kdo byl plitomen vi, byla prvni v nynejSi sezone a ktere. se mute smele zaiadit mczi nejlepe sehrane hry, kterYch je jil hezky dlouha, kada — rozhodli se elenove sboru ochotnika u tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. sehrat druhcu krasnou hru na 29. kijna a site: "Vesnice zpiva".

Dle rozhcdnuti radove schaze pripadne eistY zisk z divadla i ze zabavy hned po divadle Sdruteni ArnerickYch eechoslo yaka. v Texasu.

P11 to pkiletitosti yydrati sestry deku ruene zhotovenou a co za ni utrti, bude take darovano vYge jmenovanemu sdruleni.

Prato ae na gim cejchovnim znakem je vareeka, tak muslin take oznamit veem milovnikrim dobreho a chutneho jidia, 2e- se nemame vzdelavat jen dukwne, ale i telesne, tak tam budeme mit zasobu rilznYch pochoutek, jako jitrnice se zelim, gulaS, domed. klobasy a rrizne druhy kolaeft; a p11 torn podotYkam, to budeme mit se vgim hodne prate, tak jestli by byly nektere sestry tak laskave a pfinesly nam do kuchyne nee° na talikku, tim nam hodne pomohou.

Protote bude hued rano v na gi sini hlueno, bude telly °bed ye 12 hodin. A kdo snad by mel strach, to by tizni zeintel, tak jenom le mime v sini "bar", u kteretio je moth° mimo vody a telkYch likera obdrlet v gechno a s velkou ochotou budete obslouteni.

Ostatni podrobnosti budou uvekejneny na jinem miste.

Sestry, nezapomerite se dostavit do nag schrize prvni etvrtek na druhy mesic v sini na Studewood.

Tak vzharu do Houstonu na Studewood dne 29. lIjna. Na shied:701cm!

Za kadove sestry,

Anelka Staroalova.

Ve stiedu, dne 18. tijna 1939.

0:0•111111•041111110011M041•1■011.0411.141.0■011111111,14111•11■1110.041.1,411111..11.1.1:011.1111•4:,

JAROSLAV POKORN'Y:

SESTRA EVA nivel romanek

VALKA TEKLO sedanlet a mnoho se zmenilo ve U svete a v tivotech naeich chlapcti a Evy. Z Jirky byl septiman, z Mirka sextan, protote propadl v pate tilde gymnasia a musel opakovati. Tonik, statedny a bystry synek hejdovskeho hajneho, byl jit tovaryeem v meste v elektrotechnicke dilne a vydelaval si tYden co tYden peknYch par korun. Eva nebyla jit take malYm deveatkem, bylo ji etrnact rokri a bylo to hezke a stale mile, nedonaYelive device. PravYm jejim opakem byl Mirek. Jak vyrustal, rostla v nem domYelivost a ostatni jeho nepekne vlastnosti. Vliv Jirkil y pkestal na neho prisobiti, protote od to doby, kdy Jirka se srazil s nim k vitli koece a Mirek musil z Hejdova, jejich kratke ptatelstvi bylo u konce. Chodili spolu site do jedne tidy, ale chovali se k sobe jako cizi. Jirka site nekolikrate za tu dobu vyeel Mirkovi vstkic, ale byl vtdy posmeSne odbyt. Mirek nezapomnel a nechtel zapomenouti a nadto nenavidel Jirku, protote byl prvnim ye tkide a byl mu east() davan za vzor. Kdyt pak v kvinte ho Jirka ptedbehl, zdalo se, ze ti dva jit nikdy se nesejdou jako pkatele. Za to ututilo se pkatelstvi mezi Jirkou a Tonikem, schazi yali se aspoil dvakrate v tYdnu mezi polednem a Jirka katdy rok aspori na tYden byl v Hejdove. Kdyt Jirka ptinesl v sedmem race studii yysvedeeni a maminka ho pohladila po hlave, a tatinek, jen se usmival hrde. ptehliteje jednotky od hora at dolri, otodil se k nemu a zeptal se: "Nechtel by ses podivati k tete Marii?"

Jirka pfekvaperre zamtikal ()alma.

Teta Marie, sestra mamindina, provdala se za dilenskeho mistra a bydlila s nim za Vidni v hezkem meste na ripati Alp. "Psala nam pied tYdnem, ze by to rada videla a myslim si, ze ti nebude na Skodu, rozjedeeli se tam. Oblomie si aspori v nemeine trochu jazyk. Tak co? Pojedee?"

"A rad!" usmal se Jirka. "Kolikrat jsem si jit myslil, ze ,bych se tam mohl podivati, ale netroufal jsem si zminiti se yam o tom."

"Pojedee tedy pozitti. JeSte dnes napiei strYci a budou to dekati. Ale co to, ze letos nemae namiteno do Hejdova? Rozhneval ses s Evou?"

A tatinek vesele zamtikal. Znal podivne ptatelstvi sveho syna k Eve. Nekdy o torn mluvil s maminkou.

"Mohlo by z toho neco bYti. Az Jirka bude doktorem, bude take neeim a pan Andrlik ho ma rad a Evina matka take."

Ale maminka se jen smala.

Jirka, zpozorovav otcav fisme y, se trochu zardel.

"Eva s maminkou jedou do Francie a zUstanou tam at do konce prazdnin."

"Ach tak," usmal se zase tatinek. "Tak pojedee do Rakous."

Jirka si veak na neco vzpomnel.

"Slygel jsem, tats, v meste, ze bude valka."

Otec veak ma y! jen rukou.

"To se povida, jiz kolik rokri. Z toho mraena nebude prSeti, Jirko."

"Ale to Sarajevo, °tee," piipomenul Jirka sarajevsky atentat, jemu2 padli za abet' naslednik rakouskeho trrinu a jeho tena.

"Cisat ho nemel rad," iekl tatinek, "kaki ji._;te zaplat' BUh, kdy se dovedel, ze dodYchal.

K vUli nemu do valky jiste neprijde."

Vice- o to veal nemluvili a Jirka tietiho dne, dasne rano odjitdel rychlikem k Vidni. Videri se syym ruchem, honosnosti, vYklady, budovami a u-niformami ho ohromila a stisnila, zvlaete, kdy se setkaval veude terrier.' s neptatelskymi pohledy, sotva oteviel Usta.

"Vy jste oech?" zeptal se , katdY, driv net odpovedel a nekdy ani odpovedi nedostal. Rortrpden sedal do vlaku, jen ho me! dovezti do meste. v nemZ, byd'ela teta. Kolern dokola hovor, ovg em nemecky. Jirka site nerozumel }o4clemu slovu, ale rozumel piece tolik, ze ye-

V2STNIK del, o dem se mluvi. Byla to sarajevska vraZda, je2 zamestnavala kde koho. Delniky, vracejici se z prate, obchodniky, cestujici i venkovske di. Nejhlasiteji hlaholil jakYsi yypasenY tloukik s tetkYm zlatym ketezem na veste a kolika prsteny na rukou.

"To si cisak nenecha libit. Ukate Srbrim, zae je toho loket. A mel to udelati da yno, to spket slovanska se rortahuje prilis. Mysli si, kdy se ji to datilo s Turky, ze si mute troufnouti na nas."

Jirka zat'al zuby a pohledl zlostne na tlouStika. Jig oteviral usta, aby se ozval za tu slovanskou sptet, ale pternohl se.

"Uvidite, ze bude valka," hlaholil dal tlouStk. "A my potkebujeme valky, abychom ziskali Balkan. A my Balkan ziskame. Za rok bude hranice flak slayne rise posunuta az k flecku a motna take k Cernemu moti."

"Jak to?" zeptal se posmeene nejaky delnik.

Tloukik pohledl na tazatele hnevive.

"To yam povidati nebudu, protote, kdo se maze posmivati tomu, co mluvim, ten by mel viseti, ano, pane, viseti. Vidim yam na odich, jste socialista a ze kkidite pryd s valkou. Ale bude yam to derta platno, valka bude a vy pfijdete do ni jako beranek."

"A co vy?" zeptal se delnik. "Vy byste take?"

Tlouetik zrudl.

"Neradil bych yam, abyste pochyboval o mem vlastenectvi, pane," rozkkikl se.

"Kdybyste netvanil," hodil po nem DI rozzlobelle delnik. "Zname vlastenectvi takovych jako jste vy, kdyby k nedemu doko, ut si to zaonaeite, abyste tam nemusel a kdo sni tu polevku, kterou chcete vy vlastenci nadrobiti, to budeme v prve lade jen my, mali a chudi bide.

A my to vime a kikam vam, ze kdy si neco generalove spiskaji, ukateme jim, az nam daji do ruky zbrane, co si myslime."

"A co udelate?" zeptal se mut, sedici v rohu a usmivaje se, "To je flak \rec."

"A taky moje," zvedl se mut a pkistoupil k delnikovi a odklopil limed kabatu.

"Znate to?" zeptal se, ukazav na orlidka, upevneneho pod klopou.

"A co mi chcete?"

"PUjdete se mnou. Vysvetlite, co udelate, at yam daji flintu do ruky. ZatYkam vas."

Ve vagone se rozhostilo ticho. Delnik zbledl, ale po chvili se vzpamatoval.

"Tak, hoei, mne to potkalo prvniho. Zda se, ze opravdu hoki koudel, kdy posilaji fizly do aby pozorovali naladu naroda, jak se teSi, az ho potenou na poralku, jak dobytek."

"Nechte si to", rozkkikl se detektiv.

"Dvakrat mne zavkiti nemritete", zasmal se delnik. Vlak veak jiz zastavoval a detektiv vzal zateeneho za ruku.

"Pojd'te, pojd'te", vystrkoval ho. "fteknete, ho gi, otci, co se mi stab", ktikl delnik a maul rukou, at zmizel.

"Takhle na katdeho takoveho," ulevil si spokojene tlouetik. "Ti mu ukati." Ale zarazil se, kdyt uvidel zamraderie pohledy, uptene k sobe.

Tahle pkihoda zapUsobila hluboce na Jirku.

Slova delnikova i ostatnich znela mu v ueich al do mesta tetina. A nemohl se jich zbaviti, ani kdy ho teta objala a zahrnula neseetnymi otazkami.

"Ale, bys vyrostl, ukat se, jako jedle. Bude z tebe hezkY vojak."

"To bych prave nechtel, teto", usmal se poktivene. ,"A jsem rad, le pUjdu k odvodu a2 za dva roky."

"Snad neveti g, ze bude valka?" za,smala se teta.' "Tady o tom se take mluvi, ale ja se tomu smeji. Vim, co tika muzi ieditel a intenYti. Wernecko neni jeke s na yalku ptipraverio, proto valka nebude. A ted' se hneme. Jsi hodne unayen? Ze bychom-si vzali kodar. Je to k nam dosti daleko. Vidi g, aZ tam v tech vilkach". A ukazala na strane, na nicht se belaly vilky.

Slunce se jit dotYkalo zubateho hiebenu vzdalenych hor a ziatilo tdoli a hotel° v oknech mesta rozlezleho i po stranich nevelikeho jim protekala ieka. Kdyt Jirka odtrhl pohied od zaearovanych budov tovarny, nad nit treelo nekolik vysokych kominu, dYmajicich chuchvalce dadiveho kouie, rozblecil se kraji-

&Tana 9. nou a byl uchvacen jeji krasou. K jihu niodraly se hory a teta jmenovala nekolik jmen, znamych mu ze gkoly. Nejvice ho zaujala Raxa, divoka a yelebna ye svetle zapadu.

"Jednou se tam miltete s mYm podivati, rostou tarn protete. ProteZe najde g take na tom vrchu," a ukazala na druhSr strmST htbet, modrajici se v &Ice. "Je to odtud etyti hodiny."

Ale Jirka se nemel vypraviti na atlasove bile kvety vapencovYch fiboei alpskYch; prvni nedeli stryc mel slutbu a pied druhou nedeli, kdy meli smluveno, ze se vypravi easne do hor, v patek, kdy pti gel z tovarny, byl nezvykle váZny a starostlivY. "Jirko, music tekl sotva "A.prod?" podivila se teta.

"Buda valka," tekl va,Zne strYc. "Nevetil jsem tomu stale, ale je to jisto. I na g start' je o tom ptesvedden. V poledne mi lekl, ze to nebude trvati dlouho, snad dva, tai dny, co se to stane, bude vyhla gena mobilisace. A teZko by ses dostal domil a mohl bys miti take neptijemnosti. Videfi gti gtvadi, jit ted' vyhroluji Cechum. Pojede g rano."

"A to by musel take tatinek?" vzpomnel Jir:ka Azkostne.

"Ne, je mu ji2 padesat, nebo mu bude na jake, ale hut by to bylo s tebou."

"Jak to?" zeptal se.

"Protahne-li se valka, gel bys take. A vrchni inZenYr, nag druhY ieditel, tvatil se dnes starostlive, ac jindy vZdy si byl jist, ze my musime bYti hotovi se Srbskem, az to zadne, hotovi za mesic. A je informovan v gdy nejlepe, protote jeho strYc je plukovnikem v generalnim gtabu. A ieditel take tekl, ze by se z toho mohla vyvinouti evropska valka. Rusko nenecha. padnouti Srbsko. Marne to pekne vyhlidky," vzdychl.

"Tak zitra jed' a nikde se nezdrZuj."

a

Toho dne gel Jirka spat s Azkosti a pkevaloyal se na posteli do pulnoci. Myslil na svou rodnou yes, na bratra Josefa, jen slouZil u namotnictva ji2 tteti rok. A gel by i nejstargi bratr Lojzik, jen jest zamestnan v Bochumu ✓ Nemeeku jako dilenskY inZenYr. A kolik by glo ze vsi a kolik by se jich vratilo. A pak si vzpomnel na Evu a jeji matku.

Dostal od ni ji2 pohlednici. Z PatiZe: Psala mu, jak se ji libi ve Franc!! a 2. e pojede s matkou k moss at k hranicim Spanelska. Bude-li se moci vratiti, vypukne-li valka?

Jirka na rozdil svYch spolutakt veimal si novin a byl informovo.n o pomerech doma v Cechach, o zapasech, jet vedlo zastupitelstvi naroda s Vidni, i o torn, co se deje v cizine.

Vedel o spolku Nemecka s Rakouskem a Italii a dohode mezi Francii a Ruskem, k nit pHstoupila Anglie. A strYc mu naznadil, ze visi nad Evropou stra gna valka vgech proti \Teem.

Zadne-li Rusko, zaene i Nemecko. M srdce se mu zastavovalo v tele. Snad matka Evina se dozvi yeas o nebezpeei a vrati se," ute goval se a s tou myelenkou usnul.

Hned jak rano nasedl do viaku, citil, ze obava strYcova nebyla planou. Nikdo nemluvil o nidem ne2 o valce. Ale bylo je gte neco zavalnej g iho. Kdy2 vlak zastavil v dtlelite Zovatce, uvidel Jirka setadene vojaky v pine polni vystroji. Rezava "telata" na zadech, piagte na nich, lopaty, chlebniky. Kolem vojakt tladilo se mnoZstvi zveclavcil a na perone prochazelo nekolik detnikt. Pak uvidel Jirka jeSte, kdy vlak se rozjadel, na nakladnich vozech dela, vozy trainu. Nebylo pochyby, valka byla pied dveimi. Rakousko poslalo ultimatum Srbsku, kdekdo to ktidel ve viaku a s radosti, jako by valka byla ptijemnYm dobrodruZstvim a ne hromadnou, stra gnou zabijaekou. Jirka poslouchal a dival se uzasie na temesIniky, obchodniky, kteti se vzru gene bavili o nastavajici valce, smejice se a vykkikujice hloupe vtipy o Srbech, srbskem krali a Rusech. A co kdy ptijeli do Vidne. Videri se podobala ptetopenemu kotli. Jirka citil podvedome napeti, jez se zmocnilo cisatskeho mesta. Kdekoli se objevil hloueek vojakfr, day propukal v zutive ivani a hajlovani Jirka slyi nenavistne yYkkiky proti Srbfn.

(Pokraovani.)

&Jana 10 ETECTVI je dnes nejvitgim yojenskYm L taznikem: Mohou letadla skutedne vyhrat valku? Je proti nim skutedne nejaki obrana? Pojd'te se mnou do tiny, a podivame se na to zblizka. Zde jsou napsany odpovedi pro vAechny, kdo maji oci k videni.

V den, kdy pkijedete do Hankowu, poznate, co to je leteckY nalet. Posledni ticho je najednou rortrZeno zbesilYm houkanim siren. Na tece se vyroji okamtilte tisice malYch aunt, plujicich o piekot k mezinarodni koncesi. Na spletitYm labyrintem ulieek, se vali jako yzedmuta vine, stado pode genYch obyvatel, hledajicich Atodigte na tomto malem kousku svatyne.

Nahle na druhe strane Jangce se zda, jako by vybuchlo cele mesto. Zazni ohlu gujici zahtmeni, a velika hradba Apiny, kameni, lidi a za ni ilutozeleny koui se vyvali do povetti. Pak druha rana a za ni dal gi — jak bomby s letadel padaji mezi zakotvene dlunky — a obrovskY sloup vody a trosek se rortrhne v miniaturni ptival nad tekou.

Na stanici Kiang An japonski letadla se ze,palnYmi bombami hledi zasahnout benzinove tanky na vedlej gi trati. Jeden tank vybuchne v oslnivY plamen, v kterem se razem rozplyne sta kteti se jej snatiili dopravit do bezped.i.

Skupina dorme nablizku lehne popelem a oy ezneni obyvatele jsou spaleni na uhel. Vedle skladigte stale pied okaraikem tada automatti nyni je z nich zuhelnatela masa dteva, plechu, prachu z cihel a zbytkt z lidi.

Kdyby nebylo letecke sily, pouha vaha lidskeho materialu v Cine by byla rozdrtila Japonce. V tateni na Hankov na piiklad men Japonci jen 180,000 mull — proti kterYin bojovalo nejmene milion diriant. Ale Japonci uzivali sale letecke zbrane v tesne spolupraci s pozemnim vojskem. Zpozorovali ihned kaki* vet gi pokus ifitiant o soustiedeni k velke ofensive a rozmetali je dive, nas se mohli rozvinout. Znidili imlne einske 2eleznice a silnice, zasobujici frontu. Letecka pkevaha umo gnila Japonsku rozmnotit desetinasobne efektivni silu pegiho vojska. Kdyby bylo melo jen pozemni vojsko a dela, nebylo by si nikdy dovolilo tento podnik.

V eizine je rortiten nazor, ge Japonci jsou gpatnYmi letel, protole pry "nemaji smyslu pro rovnovahu" a "jejich nervove reakce jsou pomale". Ale japonskY leteckY lekak mi vypravoval, ge vetginu akrobatickych vYkonii, ktere v1dame ye filmu, provadeji Japonci. "Je pravda", pravil, 'name dokonce ureite rasove vlaStnosti vYhodne pro letani. Jsme mall a zvykli na stisnene pomery. Jsme sivi, abratni a silni.

Nagi nejvetgi nesnazi neni nervova neschopnost nagieh yojaka, ale — gpatnY zrak, kterY je opravdu nagim narodnim problemem."

Vlastni Japonsko ma snad nejbidnej gi podminky pro letani. Ale za deset let letani se v japonske obchodni doprave nezabil ani jeden cestujici! 8patne poeasi a nedostatek zakizeni umolimjicich letani na slepo zpusobuji, se japongti piloti letaji velmi opatme. Japon gti piloti jsou od pfirody opatmi a dukladni. Nejsou to ladna esa, ale tvoil dobrY a solidni prilmer.

Japonske linky usivaji nejmodernejAich zahranienich letadel. Jejich letadla domaci vyroby se dobfe neosvedeila. V dinske yoke ztratili Japonci mnohem vice letadel za frontou v boji. V novinach je zaznamenano tydne vkly aspoil Best ztrat. JaponskY tisk je vysvetluje vetou: "Rozpadla se sama ye vzduchu!" Tato Apatna jakost pochazi nepochybne z tradieniho zpilsobu j aponske prAmyslove organisace. Tovarni vYroba se totil pronajima mnoha malym strojirnidkam, ktere maji nestejnou vYkonnost, nestejne zkugenosti a nejsou Y geehny stejne spolehlive. nest° pfese feechno Japonsko dovedlo doslava shodit dinu s oblohY, 8011d111 a v'SrkoM34 letecke zbraft by byla mohla tau saehrialit.

Za penize, ktere byly na to vynalotieny, by si byla, Oina mohla poidit leteckou silu tiikrat tak velikou, jakou ma Japonsko. Ale nedostatek vedeni a moralky, korupce a yydirani vedly k obrovskemu rozhazovard materialu. "Krome toho," vypravoval mi americkY instruktor u skeho leteekeho oddilu, "zavitiuje dne gni zmatek Oiny v letectvi take cosi v einske povaze: jejich start pocit du gevni menecennosti. Japanci dychti po vedeni, ale CiAana nenaudite

VESTN 1K

Linea a ilea letadla, W. B. Courtney. nidemu. Podvoli se pfedbektemu technickemu Nteviku, ale jakmile je jednou tak daleko, jej muiete pustit samotneho v letadle do vzduchu, nenaudite ho ug nidemu jinemu. Umi letat — a to mu stab. Ale, jak vite, neivettim leteckYm umenim neni udrtet se ye vzduchu, ale dostat se zpatky na zem — pfistat Podivejte se tady kolem. Vidite ty rozbite spodky — a nemame molnost spraviti je!"

Tyto tti letecke sily a pak boj ye 8panelsku v minulYch dvou letech daly ureitou odpoved' na mnoho technick'ch otazek, tYkajicich se letecke valky. Tak jednou z nich je na piiklad, le bombardoyani z velkYch vY gek je znadne pfesne. V 8anghaji jsem mluvil se starYmi namoinimi clustojniky raznych narodnosti. Jejich profesionalnim piesveddenim je, se letecke bomby nemohou potopit bitevni lod'. Jejich piesveddeni vgak bylo zatim take otteseno. Al' do lotiskeho podzimu bylo do Sanghaje odvleCeno k oprave osm tetice po gkozenYch japanskYch bitevnich lodi. Vime, le to udelala ruska, letadla s vrAek, do kterYch nedostfelila protiletadlova dela.

V Hankowu jsem vide, jak japonskit formace, ktera letela tak vysoko na Janie obloze, 2e se chvilemi ztracela ()elm, shodila na Zeleznieni skladigte osm bomb. Yeechny dopadly do okruhu mane ne2 100 yara. od tile.

Mohou letecke nalety znidit mesta? Spojeni bombardovaci letadla v geeh mocnosti sveta by za jeden nalet nestaeila hodit tolik bomb — 1 kdybychom pfedpokladali, le se jim nikdo nepostavi na odpor — aby znieila New York, to jest sestielila jej s povrchu zemskeho. Ale jedine bombardovaci letadlo miltie nadelat obrovske gkody, zasahne-li dobke vefeine stavby.

Proto mtlgeme rici, to bombardovaci letadla mesta site nemohou znieit, ale mohou je dit imlne z Cinnosti.

Mt& protiletecka obrana hajit iidinne mesto? Nejmodernej gi protiletecka zbrane ye spanelsku to aspon nedovedly. Hankow a Kanton mely protiletecka dela s nejdel gim molnYm dostielem. Den co den jsem pozoroval, jak tato dela chrli svilj ohefi proti naletam, ale Japonci si jich stejne nev gimali. Jednou jsem slygel, g e bylo sestieleno osm letadel. Ale jaky nepopsatelny zarmutek se zmocnil Cifiantl, kdy vyglo najevo, le to byla dinska letadla, vracejici se do zazemi!

Podle nejnovej gich zkugenosti se zda, nejlepg1 obranou proti letadlftm jsou zase letadla.

Nub, jsou ti, kteti zAstanou ye valce doma, vydani nebezpedi, se zahynou v rozvalinich mesta? Pies obrovske ztraty na civilnim obyvatelstvu nebylo uCelem bombardovani mast v dinske valce zabijet lidi. Hankow a Kanton na piiklad byly bombardovany proto, ge v nich byl hlavni valedny stan a mnoho jinyeh vojensky dOlditYch elltl. Main mapu Kantonu, v ktere jsou oznadena mista, kde byl zniCen civilni majetek. Vgechna jsou v blizkosti nektereho vojenskeho objektu!

Vice Akody bylo zpftsobeno na majetku v Kantonu a jinyeh mestech ohni, ktere zakladali tiriane. Pri takovem polaru zahynulo v Cangsa 400 civilistu a lehlo popelem 80 procent vgech staveni v meste. A pii zatope sobene protrtienim hrazi na Jangce zahynulo vice eivilistu, bezmoenYch sedlaku, net kolik usmrtila japeertska bombardovaci letadla za °e-

lm viiku.

V plisld .veliko vele* buds nettyhnutelite zabito take =also civtlistt. Ale v Warn =odernim a dobfe organisovanem meste mfdete s velkou pravd6podobnosti oeekavat, to se yam nic nestane. Aa budou pfi gti letecke nalety ohrolovat evropska, mesta, budou mista blizko most0, nadrati a elektraren evakuovana a obyvatelstvo se schova, do dobie postavenYeh krytt. V dinskych ulicich je krytt velmi malo, a ty jsou takove, 'le by je prorazila i konserva z rajskych jablidek s vYgky 150 metre. tinane do 111d1 boji vstoupit.

ye stiedu, dne 18. kijna 1989.

Letadla, bomby a piloti stoji penize a. nikdo je nebude riskovat bombardovinim mist a veci, ktere nejsou vojensky UROZENOST SNIDALA CHLEB S CIBULI. Zivot ytedniho dloveka, kterY je rozdelen na praci, spanek a jidlo, probihala ptekotnYm tempem. Pti piesnem ureeni pracovnich hodin se stave, ae finava premtl ge probuzeni v ureitou hodinu a eloyek, kterY o nejakou minutu zaspal, ug nema Cas se nasnidat. Opravdu, kolik je dnes lidi, kteki nemaji Bas na snidani! Hrriek kavy, nebo Caje s houskou, Ci kouskem chleba, je vlastne prvni pkihozeni paliva pro lidskS7 motor k dennimu vYkonu. Jsou ov gem i snidane bohatgi. Nezale2i na torn, zda je to tak zvana "lazeriska snidane", nebo "na vidlieku", elovek potkebuje rano, jak se lidove tvrdi, "ohfat 2a2aludek". Nekdo si dokonce ohkiva ialudek sklenkou "Zitne"! Byly doby, kdy si takovou snidani mohl doptat v gak jen megt'an jig velmi zamo2nY, nebot' 2ejdlik "paleneho" staff 6 a2 7 migenskYch grogri, to je dnes asi nakupni cena 30 korun. Dkive se snidalo mnohem easneji, proto2e stafi chodivali do prate s vYchodem slunce. To byl zadatek dne jak pro robotniky, tak pro pany. Tenkrat byla snidane asi o dye hodiny dkive, nee nyni. Kava a Caj byl pojem neznamy. Delnik chroupal po ranu syrovou cibuli a pkikusoval rent, nebo bily chleb. Jegte dnes v Dalmacii je tato snidane na dennim pofadu u rybakt a chudYch lidi U nas jedli cibuli s chlebem i lide urozeni. Jedna vzne gena dama v Praze pi ge na zadatku gestnacteho stoleti pani Lok.ganove z Lokgan, "2e nemt2e pry k ni prijiti na navgtevu, an2to prase nelibe zapacha cibuli. A proto2e je si dobte vedoma toho, ze urozene, pani Lokganova je dama urozena a na pachy velmi citliva, prosi, aby se na ni nehnevala." Co na tento dopis odpovedela pani Lokganova z Lokgan, znamo neni, ale jiste uznala omluvu za nalaitou a postaeujici. Stafi snidali mimo cibuli i stzr s chlebem, syrovatku s chlebem, nebo popijeli patoky, do kterYch madeli chlebove topinky. Kdo si mohl dopfati teple snidane, mel polevku, ptedev gim oukrop se zavakenYm chlebem a Cesnekem, nebo polevku z cibule, z krup, tvarohu nebo hrachu. Nad tou polevkou z tvarohu asi dne gni hospodyne krouti hlavou, ale starYm Oechtim znamenite chutnala. Je gte znamenitej gi net' tvarohova byla polevka ze semence, ktera se vatila v postnich dnech. Lep gi panstvo snidalo teple pivo, teple vino s osma genYmi 2emlemi, nebo topinkami. Popijeli take k snidani zvla gtni palene destilovane vody, z nich2 nejznamej gi byla "bila", palena ze sedmdesati raznych bylin. 0vgem, to vge bylo jeg te v dobach, kdy lide meli Cas se nasnidat.

Angio-ameriekY Kdyi byl polo gen prvni podmotskSr kabel mezi Amerikou a Anglii, poslala anglicka kralovna Viktorie americkemu presidentovi prvni telegram. Znel: "Velmi va genY pane presidente!

Kabelem je koneene obnovena jednotd nagich zemi!"

President telegraficky odp:vedel: “Va ge yelieenstvo, prosim nazapomerite, ae to jeclnota visa jen na pomerne tenkem drate!"

Zemiel hanackY novinai.

V jednom olomouckem sanatoriu zemtel v rano po dlouhe te2ke chorobe gefredaktor Jan Krat'och ve veku 52 let. ZesnulY byl vYznaenou a razovitou postavou mezi hanackmi novinati. Narodil se 11. kvetna roku 1887 ye VeIanech u Krometi ge. Po realnich studiich se venoval zahy Cinnosti novinakske v Sonntago: ye "MIN% Morava" a byl jednim z prvnieh yedoueleh tehdejno agrarnfho doroStu na Kroratigsku. Pa svetTove vales, kterou prdelal jako vojak, se venoval tale novinatstvi, a to nejprve v "Nag i Bane", kterou ridii v Kromekiii. V race 1920 pkeg el do redakce "SelskYch listu v Pieroye, jejich vedeni pfe yzal roku 1934. V letech 1937 as 1938 stal v Cele hanackYch novinaft jako pkedse dajejich Syndikatu v Olomouci.

Rodna Hana v nem ztraci nerinavneho regionalniho pracovnika. Polit. eb gefredaktora Jana Krat'ocha konal se ye Ctvrtek dne 14. zafi odpoledne z kaple Ustkedniho hititova v Olomouel.

Ve attedu, dne 18. kijna 109.

0 malera Marie Flieglova A POKRAJI lesieka vedla bila cestieka a N u ni sten domeeek, krasnY jako zamedek.

Byl vidy pekne eistY, bilk. V torn dorneeku gt'astne till tai miii zajiekove, hnedi chlupaekove. Byli to tatinek, maminka a synaeek, rottomilY Ugdeek. Maminka-Zajedice doma uklizela, prala a vatila,, pekla a sma gila, tatinekZajic stale behal v lese a v pali a U gdeek chodil do zajedi gkoly. — 6 je., byla to nekdy s nim potit! On ten na g Ugdeek totit rano nerad vstaval z peliaku, nejradeji by se valel celY den na bkieku. Maminka-Zajedice se s nim musela kattlY den zlobit a nekdy mu musela nabit. A tak ten na g Ugadek milk skakal vtdy do gkoly na posledni chvili. V gak easto ptigel i po zvoneni. Ale to- vtechno jegte nic neni. To vgechno jett y neni nic, je gte musim na Madka, talovat vic. Ve gkole byl Ugadek nepozornY at Leda, hral si pod lavici a byl velkY nezbeda. Z-a, to ale, jakmile zazvonil zvonec a vyt udovani b 1 konac, popadi Ugadek bragnieku, per° a tuttieku a byl venku hued, net bys napodital pet. Jen etykikrat za rck nespechal Ugadeek doma a nedivte se tomu. Bylo to, kdyt se davalo vysvedeeni a miltete bYti pkesvedeeni, ze takovY ulienik maliekY nemohl mit same jednieky. A name' ani dvojky a nerael ani trojky. Nekdy se na jeho vysvedeeni ocitla, petieka; to se ale potom doma mela dobie metlieka.

Jednou zase gel Ugaeek na posledni chvili do gkoly a jelikot name]. napsanY domaci iikoly, nijak se mu tam nechtelo a naopak, probehnouti se po lese se mu zachtelo. A tak USaeek da gkoly negel. "faeknu zitra, ze jsem mel kagel", myslel si a nedelal si z toho nic.

Vesele si poskoail a pela gil stale vie a vic, se act' u trati. Je to od nich daleko, ale vgak se neztrati, v gak dobte zna cestu. Tady po holejich jede vladek k mestu. Ugdeek je gte nikdy sam tak daleko nebyl, kdyby to vedel tatinek, jiste by se na neho zlobil, se zlou by se Ugdeek patazal, vtdyt' he trati chodit mu tatinek zakazal. Ah co, vgak se to nikdo nedovi, Ugadek to nikomu nepovi!

Copak je asi za trati? U gdeek chtel by patrati, zda, tam jetelidek roste. Je to piece zcela proste! Pkebehne trat' v okamteni, na tom vlastne pranic nerd! Hopky, • hopky, hopky, sem a tarn, ut je na halejich, ut je tarn! A ted' milk U gaeek poeka, si tu na vladek. Nevidel jej jegte nikdy z blizka, je to jiste podivano, hezky . Az jej jeti uvidim, s testy se mu (Kindim, pomysiel si U gaeek, rozpustilY chluoaeek.

Ale net se nadal, vlak ptititil se jako drak, Ugadek se yydesil, honem pied nim pela gil. Ale jak byl celY zlekanY, misto aby skoeil do strany, utikal stale pied vlaakem. Jeminanku, ut je snad konec s Ugaekem! Ten protivnY rychlovlak jede vskutku jako drak! U gaeek u yedel, te by utikat nestaell a tak se raclej k zemi ptikrdil a s tlukoucim srdidkem, s ttesaueim se telle.kem, 1°71611 ut se stivatena. Rychlik s velktm rachotem najel na I.TWka„ nedbaleho gaaka. Ugatek kreil se na zemi, v duchu se laueil se veer? a litoval, to mamlnku a tatinka zlobil a ye gkole to pilnkm nEtyl. — Pojednou velk7,;* hluk _nad nim ustal. U gadek se z toho gt'astne dostal! Opatrne zvedl hlavitiku, podival se vzhtru k slunieku a pak pied sebe pohledel a v deli ,adjitclajiti vlaeek uvidel. — Slava! Netabila ho tedy ma ginka! Jen ho boll levy pacinka. Ttebate se U gadek hodne krell, pod kola pacinku piece stroll. Na to v.gak

Strana 11.

VEST1■11K 'Meek nekouka, maminka pacinku pofouki!

Jen kdy je Meek Div, vidyt' se stal opravdu div!

Clavili se smal, chvill plakal, pki torn rychle domu ska,kal rtes vr gky i ptes doliky, jen aby byl u maminky.

Ke vgemu se d3ma ptiznal, vgechny svoje chyby uznal, nikdy vice nepajde uz za ku a maminka zapomnela na metlieku. Pacinku mu hezky ovazala; na v gechno se pane otazala a Ugadek sla.vnostne ji slibil, to bude aby se vgem libil. Ve 'Skala si pod lavici nebude uz hrat, o ptestavce se zajieky nebude se prat, aby chytr'm byl, se bude vidycky pane unit, maminku a tatinta ut nebude vie mueit.

RODINA. Vagina, vas, mile deti, ptebYva, doma s tatinkem, rnaminkou, hrattimi a sestrami. TvoFite s nimi rodinu, nejmen gi, ale nejdaleiitejel spoleenost lidskou. Nekdy s vami v redine zi i ten dedeeek a babieka nebo j ini Pkibuzni.

Radice jscu vaii nejlep gi ptatele, nikdo s vami uptimneji nesnaY gli net oni. Peduji o vase zdravi a staraji se o vase potteby. Well° se dovedou odfici, jen abyste vy netrpeli nedostatku, nebat' vane radost je jejich radosti, vas bol jejich bolem.

A to veecka &Hail jen proto, 'te vas maji nevYslovne radi. Z lasky pfetrpela vase matieka vgecky bolesti ph va gem zrozeni, z lasky vas jako uboheho eervieka svYm tele,m krrnila, vas hYekala a cpatrovala, at jste sami se dovedli pohylaavati. Jakou rneli pak rodiee radost z va gich prvnich kraekav a slov!

Laska je tedy pouto, ktere vita rodiee k yam i k ostatnim elen-arn rodiny. Dobte pravi slovi: "Neni ntitelieka nad tatieka," a "Laska mateina i z mote vynima,". A za v gecku svoji lasku netadaji rodiee od vas jineho, net abyste je take milavali. Pteji si, aby se vain &able vedlo a stall se z vas hodni lido - a tadni obeane nagi republiky. To jim bude nejvet gi °dinenou, to bude jejich nejvet gi pYchou.

Laski' a pedi rodiet snad nyni dobte nechapate, ale ccenite je, at dospejete a budete se semi o jine zase starati. Jak east° pak na ne vzponienete a zatautite jen po jedinem okamtiku gt'astneho mladi. Vgichni velci mutove a 'Zany vraceji se radi ve sv'ch vzpominkach k rodieum. Jak dojemne opevuje svou prostou matieku Neruda, s Jakou Uctou vzpomina na sveho otce Machar nebo Svabodova? sourozenci melte so radi! Blaze yam v.gem, dokud tijete s nimi a radial u spoledneho v teplern ovzdu gi rodinnem! Blaho rodinneho fivota cirri lidi u glechtile: je to nejkrasnejgi, nad i despelY je gte tak dlouho rad vzpomina . . . Nebohe jsou deti, ktere o toto kauzlo hyl pNproveny at' =rti radial nebo jakymkoli zpasobern.

Veak i yam, kteii je.!7,ite dnes tegite se z tepla rodinnaho, nastane ciavile rozloueeni, at pajdete bud 'dc ueeni nebo na studia. Jak potorn budete vrpominati na dobreho otce a statostlivou matku, no pohOdky dedeeko yy a balaiMiny! si syetnieku, kde jste ztraviii chvile sveho mladi. A s povzdechem budete si ptipominati i ty, jejicht velike lasky a obetavosti jste tehdy nechapali svou matku!

— sveho ,etce Pro tuto veK1F:ou didetitost ma :rodin y neob7aeejnY vYznana pro ve gkere lidstvp. Nemat.,e by i velikeho a macneho naroda bez spate.danYch, vzdelanYch a mravne eistYch rodin.

Wacky velike a vtne gene myMenky ••Ma,11 poMtek v tid=e a la:I:at:ma domtionasti,. Proto je povinnosti katdebo eeskeho Mute i 11eny starati se o rovzneseni rodiny — nebot" kdo pavznagi eeskou rcelinu, povzna gi tat 'eeskY narod.

VS7hada. nkoznik: "Na. tato fotografii vypadam stargi net ye skuteenosti."

Fotograf: "Aspon se nemusite pozdeji nechavat fotografovat."

mODLITBA SKAL O. Fuchs Prochazejte PrachovskYmi skalami a bude yam jako byste listovali v nadherne pohadhove knize. Katdy kamen ma jinou podobu, katdY v sabe skrYva tajemstvi, o nemt by mohi vypravet.

Myslite, to kameny neumeji mluvit?

Jsou dny v race, kdy osamele Misty na vrcholcich skal rozvini sve linty a vypraveji to, co jim stale na geptavaji kameny, mezi net zanesl vitr jejich semeno.

Take mne vypravel jeden ptibeh krasnY strom, o jehot gtihlY kmen jsem optela v anave svou hiavu, ptivirajic oei.

PavabnY list se mu snesl do kliria a ja, jsem ucitila sladkou imam Zaviela jsem o gi a btiza se data do vypraveni.

Byly jsme samy v hlubokem tichu skalni skupiny, nazvane Modlitba skal. Vysoke, gtihie skaly vypadaji tu opravdu velebne a stoji tesne u sebe jako modlici se zastup.

'Mita mi jemn'm Lepotanim vyzradila tajemstvi tohoto kouta.

Kdysi davno nil dole ye vesnici chudieky chalupnik se sveu tenou a synem Janem. Byli chudi, ale hladu netrpell. Bah vi, prod jejich polieko dalo vtdycky mnohem vice iirody, net pole druhyna. Lade alkali, te jim snad pornaha sam d'abel; ale to jen tak tertovali, nebot' ye vsi nebylo zbotnejeich lidi nad tyto tai.

Jan bYval od mladi jakoby magickau silou pkitahavan ke skalam, ktere se tyeily nad jejich domkem. Rad bloudil v jejich chladivYch stinech, ale stejne rad snit cele hodiny na jejich vyhtatych vrcholech.

Skaly byly mu i ye sve tajemnosti tak drare, le by je byl nedal za eel' svet.

Jednoho dne se pkihnala hrozna, desiva bouBlesk stihal blesk, vichtice lamala stromy, voda zaplavovala kraj. Hrozilo nebezpeei, te rozbije nekterou skaiu a to te padne do Udall.

Lade zdeSene prchali. Take Janova matka ✓ hraze volala, aby utekli. Otec se chvel, ale jeho pohled klidnY. Syn, kterY stal dosud zcela klidne, vyeetl mu z old vlastni mytlenku: "Je-li to muj osud, at' zemru tady. Kam utikat? Nikdy mi neubliti .zeme, kterou miluji a ✓ nit jsem se narcdil. Ani nejvet gi sila me od ni nevzdeli —" Ale jeho slova pteru gil tak moony rider hromu, te Janova matka klesla jako podt'ata na kolena. Jan vybehl yen.

Na svahu nad domkem spattil obrovskY balvan, sesouvajici se zvolna, do Udall. Jen nekolik nizkYch, girokYch balvana mu stalo v caste. Jan vyktikl hrazou.

"Skilly!" zvolal, gileny ptedstavou znieeneho domova. "pomorte!"

Zakryl si v zoufalstvi tvat rukama a klesl k zemi.

Kdyt za chvili pozvedl hlavu, zalekl se eisteho, velebneho ticha, jet jej obitiopoval:).

Domek stall neporu genY. Jan obratil pak zrak na svah. Ustrnul: Na misty, kde predtim staly nizke, bocbrate balvany, tyeily se nyni Stihle, vysoke semknute k sobe a vtepjate k nebi jako v modlitbe. SvYmi tely zahradily cestu nieivemu tivlu.

Janovi vytryskly slzy z old a Poklekl take k modlitbe. V tu chvili byla mu jasne nej-krasnejti tajernstvi tivOta: rodna zen-de nikdy • tornu, kdo v al veil, kdo ji miluje. Vtdyt' i prostt nehybnY kamen se probuda lidskou hrittou a strachem a vzepjal se k modlitbe o lidskou tachranu.

Od te chvile ut uplynulo mnoho easu. Vesnice, v nit Jan nil, ut zmizeia. Lida umreli, jini se vystehcvali. Ale misto, kde bydleli, je stale chraneno velebnYmi velikany, ml se kameny.

Straps 13

Criedni Organ Slovanske Fodporajiel Jednoty Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOU'CKA—EDITOR Vydavatele — Publishers (TCHOSLOVILK PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 roen6. Dc stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmkty wires zaellaji se rio Hlavni Vkadovry, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakera dopisy, pfedpiatne, oznamkv, bud'tiel adresevany na Vestnik. West, Texas Wan* has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

V minulych dobach pojiS"teni u bratrske Jednoty znamenalo, to &len rnusel drive zemrit, ne2li jeho rodina, anebo jeho dedici mohli poutit vYhody certifikatu S.P.J.S.T. Tehdy dokud e'en til, nemohl ani on sam, ani jeho rodina miti naroky na jakoukoliv east aodvedenYch poplatkU jednote, tfeba to elenstvi jeho byio v platnosti desitky rokfi. Kdyt takovY glen odstoupil — rekneme po 15 letem dlenstvi — jednoduee byl vyekrtnut ze seznamu dienstva a tim cele, zaletitost byla ukoneena. Verejnost nase a i stati elenove si na takove zavedeni zvykli, to se domnivali, to to ani jinak v jednotach nemil2e byt. Net das pfine,ei zmeny a novoty, jimt neunikla ani naee Jednota. Na sjezdech S.P.J.S.T. byly zavedeny easove tadouci zmeny, opravy a take vYhody. Dnes elenstvi v S.P.J.S. T. neznamena, to elen musi drive zemrit, netli on, anebo jeho rodina nee° od Jednoty mute dostat. Naopak elenstvi v naei Jednote znamena., to katclY Glen zajiet'uje s yYm milYm pinou ochranu pojistky v padu jeho smrti a zaroveri si shromatcl'uje jistY obnos sam pro sebe, bud' pro nepfedvidane finaneni tetkosti, neb pro tu dobu v pozdejeim tivote, kdykoli uzna, to rodina jeho vice ochrany pojistky to nepotiebuje.

JinYmi slovy: pojistka v S.P.J.S.T. je kombinace pine ochrany pro rodinu olena a spotitelniho ffetu pro elena sameho. Takto naeettenY obnos mute Glen kdykoli po triletem elenstvi poutiti — bud' k zaplaceni dlutnYch poplatkii, -abrade vYloh s delei nemoci sama sebe Ci dienft jeho rodiny a pod. Je dilletitYm pro yeechny dleny S. P.J.S.T., aby znali vYhody sveho dlenstvi a svYch pojistek. Whody ty jsou nezrueitelne a nezadatelne. Kdyby nee lid pochopil tu velikou pra ydu, te ve sve vlastni jednote mute najiti vYhodnejei pro nej poijstky nen u cizich nam organisa,ci — pak jiste by d 'aval prednost sve vlastni krajanske jednote, svemu -v-lastnimu obchodu a i at tomto ohledu by hiedel dosici hospodalske samostatnosti, ktere je nom ca,celku tolik zapotfebi. Svfij k svemu!

Co delaji jini. Bratrsky Vestnik Z.C.B.J. ptinaei v poslednim aisle zpravu, die nit dr. Eduard Bence jmenovan byl destnYin elenem teto Ceske nejvetei bratrske organisace. Oznameni Hlavni tJtadovny zni nasleclovne: Poneyada dr. Eduard Benee se zasloutil o eeskosloverisky narod, jeho:t jeasne hrdYmi potomky, i o zachovani demokracie teto nail americke vlasti,' a stale boj-aje za rovpapravnost narociti a lidi na celem svete„ byl nazakia,de ptizniveho hlasovani elenstva vs schuzi'MaYni trfadovny konane 18. zati 1239, Prohlaien za destrieho Clena Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty. Podepsani: F. M. Barta, ptedseda; M. L. Hromadka, taj. — Na-statnim sjezdu konanem v Miligan, Neb., pkijata byla naimo jine nasledujici resolute o eeskem S• kolstvi v Americe: Od loriskeho roku, kdy jednalo se o historicke pray° rodne naei vlasti na jeji hranice, na jeji kulturu a jazyk, vzbuzen byl v teto rrasi via,sti, Spo-

Ve stiedu, dne 18. iijna 1939. jenSrch Statech, nebYvalY zajem na,ei mladeae zde rozene a dejiny i jazyk jejich ate& Mlaclet' poslouchajici radiovY rozhlas z Prahy a v posledni dobe z Bostonu, do stare vlasti ureenY, projevuje zhusta litost nad nedostateenou znalosti rodneho jazyka. Ceske ekolstvi tudit jevi se v tete zemi byti daleko veteiho praktickeho YYznamu net kdy drive. Vybizime tudit dfitklive naee rady Z.C.B.J., aby si ustanovily trvale vYbory, jet by se bud' samostatne, nebo je-li v 0sade jinYch spolkfi, spolu s vYbory techte, staraly o katclorodni vyudovani 'Ceske ekoly. trstfedni vzdelavaci-organisaeni vYbor Z.C.B.J. je pohotove prispet radou i jinak v organisovani techto ekol, v opati-eni vhodnYch ueebnic, a poskytuje jim easovY material programovY, kterY vyueovani ekol velice usnadiraje. Poutijme historicke doby, kdy je zajem o nde narod, jeho ciejiny, jeho tradici a kulturu, k vyudovani sy Ych deti, aby ony mohlysiriti pravdu o narode naeem. — DvanactY sjezd Isidorske Jednoty skoneil na Hostyne min. stfedy. Stall firednici byli znovuzvoleni, organem zirstave, soots Novy Domov. Prie.t1 sjezd za etyri roky bYti v Hallettsville. T:Ifednici na konec slotili sliby, zapeny narodni hymny deska a ameriaka a modlitbou 12. sjezd Isidorske Jednoty Peeujnie o jazyk mateiskY. Debra a sprearna deetina neni z poslednich znakiS vlastenectvi. jazyk jako nejviastnejei vYraz narodni duea narodni kultury je nej yzacnejei pokiad, k nemut kola musi vetipit pravy cit, lasku a frau.

Jazyk neni jen dorozurnivaci prostredek, jazyk je projev lidske i narodni osobitosti, a ticta k nemu, pede o jeho troveri, distotu a krasu je dilkazem kulturni vyspelosti jak jednotlivce, tak celYch vrstev i . celeho ne.roda. Je-li v naaem narodnim tivote kladen z ylaetni din-az tet na kulturni osobitost, musi byt venovana opravdova pozornost a soustavne, pace pfedeveim naeemu jazyku Laska k milemu jazyku matefskemu, ktera je jiste katclemu prislueniku naeeho naroda samozrejma, musi byt stale posiloyana odkazovanim na tisiciletou tradici bohatY vYvoj jazyka i na jeho vyjadrovaci schopnost o bohate rozviti ve veech oborech tivota. Dbat o distotu a krasu matefskeho jazyka prisluei pfedeveim uditeltim, kazatehlm, novinail= a inteligenci. KatclY z nich mel by v okruhu sve pilsobnosti dbat, o to, aby mluvil a psal spisovne, jazykem vytribenYm a miuvnicky spravnYm. Ale nejen to. Upozornenim na hrube porueovani jazyka jeho ne ykusnYm komolenim v mluvenYch projevech, nebot' znakern dloveka prave je, 2e i ve spolednosti a na verejnosti mluvi jazykem dobrYm, eistYm a spraynym. Zneevarovani a zhrubovani jazyka by mohlo vest k tipadku povedomi ticty k nejveteimu kuiturnimu statku narodnimu.

Pocta senatoru Kingovi. — Dne 6. rijna 1939 odpoledne dostavila se etyrelenna delegace deskoslovenskYch spolkfr washingtonskYch do senatni kancelafe senatora William H. Kinga, aby mu podekovala za krasnY projev, pronesenY jim v senate dne 13. dubna t. r. a odevzdala mu pozlacenou odbojovou medaili v sametovem pouzdre na parnatku. Delegate byla privitana osobnim tajemnikem senatorovYm, uvedena do jeho kancelafe a zde pfedstavena. Po Upiamnem stisku ruky s delegaty senator King used' za still a pravil: "Peal bych si a lituji, te zde s nami neni profesor T. G. Masaryk. Byl jsem mezi prvnimi, kteti jej uvadeli zde v roce 1918 a sam jsem ho osobne pfedstavil presidentu Wilsonovi. Hodne se zmenilo od to doby." Na to pi. ttepankova-Glassey jako mluvei delegace ate nasledujici adresu: "Sir: In behalf of the American-Czechoslovak groups represented here, I have the great privilege of presenting to you this commemorative medal — as an expression of esteem and gratitude for your earnest sympathy for the Czechoslovak people and for your true understanding of their cause. The Czechoslovaks cherish deeply the long and lasting friendship of the distinguished Ameriian leader who offered the resolution of sympathy in the United States Senate in May 1918 and - whose voice rose again in their behalf in April 1939, because he belived a word was also a deed and he was unwilling to be silent — Senator King." — Po preateni odevzdava adresu a odbojovou medaili senatoru Kingovi, kterY dojat dekuje delegaci prave, ae Ceskoslovensko jak

videt neni dosud mrtve a doufa v to nejlepgi.

Bylo jasne videti na senatorove tvaki, to tento dar a pfitomnost delegace mu byla velice Na to novinareti fotografove udelali nekolik snimkri delegace se senatorem Kingem ve stfedu. K adrese byl pripojen popis odbojeve medaile.

Stateeny je ten, kdo kona bez svedka to, co je schopen vykonat pied cel •m svete ►.

Wall a slit' k yydatne spoluprici. Nedelnl rokovani zastupcil odbodek S.A.C.T. v dallaske Sokolovne mein :na zfeteli poloteni pfesnYch planfi, die nicht by sdru2ene odboeky mohly vyvinout dfislednou praci, rozeiteni usili noveho hiauti odboje a pfedeveim dosahnouti co nejvetelho poCtu elenstva. Nekolika mluvdimi byla prokazana stare, bolest i vyzvednut zaratejici nezajem naeich lidi, pint spoleenY frkol bud' pro zalealtosti spolkove, osadni Ci dneekem eiste narodni je lhostejny. Jsou jedinci, a na etesti dosti takovych, ktefi svoji moralni povinnost ku svemu rodu uprimne splriuji, jsou Vt'dy a pa kadu let vtciy pohotovi tahnout za jeden provaz, vypomahat , die svYch moanosti, zkratka, bez velkeho pobizeni di vYklacifi vykasat rukavy a nastoupit 'k einorode praci. Kolega Aug. J. Morris proneel nazor, aby ku z yfeeni einnosti celY stet rozdelen byl na nekolik distrikty, ktere by v ram.ci jednotne organisace rozvinuly vydatnou einnost. JednotlivY distrikt podlehal by dosavadni Ustfedne S.A.C.T., prispeyky sbirany byly prinaletejicimi odbodkami a odvadeny pokiadniku tstredny. Soudce C. H. ChernoskY plan tento schvaluje ba pfimlauva se za jeho uskuteeneni a nekolika priklady doklada, takove rozeskupeni celkove organisace neSe zamYelenY vYsledek. Po rozhovoru hlasovanim prijato, aby distrikty byly zavedeny a VYkonnY vYbor ma vymeziti jejich rozmer, t. j. oznaait pkesne mesta a osady jednotlivYch oblasti. Br. Jur6ak navrhuje obstarani e'enskYch legitimaci s eeskYm i anglickym textem. lCavrh ptijat a ptecian V. V. k uskuteeneni. Dr. J. Siadek sd:',; luje o einnosti oklahomskYch krajanti, kteki byt' poeetne slabi, sebrali na hnuti 18 set dolarti, desitky beden zachovaleho 'hatstva a pradla pro asl. be2ence. Jejich statni sdru2eni ptipravuje narodni bazar na den 29. tijna, k nemu2 jm.enem oklahomskYch eini uptimne pozvani. Sklidil potlesk. teastnici teto schtize zaZili neoeekavanou, silnYm dojmemsobici episodu. O slovo fads bodrY usedlik PHmoti bratr Frantieek Domorad. Omlouva svoji rednickou neuhlazenost a nadhazuje pridiny nezajmu naeeho dorostu o tivot spolkovY a hlavne o osud dnes trpiciho lidu domoviny jejich predkii. Naree ditky nezakusily jak chutna okorala kiirka .chieba, nemaji poneti o tealcem dobYvani si tivobyti v male zemi, nedovedou si vatiti svobody, neznajice fitlaku ve statech totalitarnieh a dnes v porobene vlasti. Zkratka, majice tepleji ustlano, hteei na sve dobre bydio a proto veekera mo2na agitace mela by bYti venovana dorostu. Jrnenem odboaly v Blessing slibuje dalei einnost (neuvadi ze skromnosti, dosud odevzdali na hnuti pies tri stovaky, jsou poeetne slabi), pojednou saha do kapsy kabatu, vynclava kousieek papiru, jde s nim k predsednickem stolku a tento odevzdav piedsedovi. Zvedavost freastniku se stupriuje, veici dychtivi zvedet, co tajeinnY papirek obsahuje.

Obvineni kohokoliv, neptistojnY navrh Ci co?....

Vladimir Maudr lettnYrn shlednutim poznal obsah papirku. Na jeho tva,fi se ukazuje yYraz radostneho pfekvapeni. Aby nas nevzrueoval do miry nejvyeei, klepne kladivkem na still, oznamuje: sestry a bratfi, zastupce odbodky v Blessing predal mm dalei jeji pfispevek pro chat vlasti v east jednoho sta dolartIl Melt jste slyset nasledovavei ,potlesk. Slava delegaci z Blessing, slava blessingskYrn krajanuml Slova pr povabuzuji — nkiklady talanou. USkutedni se tee. to stare rani"? Verime, naprosto pkiklad bude daleirni osadazni nasiedovanl A co 'nejdfive.

Naradni Ra.da, peak potkebuje jako soli — ihned. Potadatel Sokolovny gepta, ptedsedovi, %:e °bed hotov It pod ani. Bylo take ua 12:45, 2aludek se hlasil o sve.. Ptedseda pied odroeenirn schtize oznamuje, 2e program na vYstaviSti zapoane ve tti hodiny, v Sokolovne pak veeerni program v sedm a Vinobrani v sini tadu Pokrok v osrn ho, veear.a na obou mistech ze promluvi dr. KOVact's a takteZ predseda,

Ve stiedu, dne 18. tijna 1939.

To je nemoc lidi: zanedbavaji sva pole a osevaji plevelem pole druhY'eh, od druhych poiaduji veci velike, kdeito sami podavaji jen lehke.

Byt' i testa daleka, . . . Vedemi program v dallaske Sokolovne byl pripraven ye chvatu net i tak mel nadprtmernou &oven, dosvedeujici pohotovost tamnej gich vedoucich. Sokolovna byla doslova obsazena obecenstvem, na g host dr.' Papanek v doprovodu konsula dr. Holluba, jeho choti a predsedy Vlad. Maudra pii gli na eas zahajeni programu a dr. Papanek byl pochopitelne po celou dobu vrcholem pozornosti, ye volnYch chvilich zrovna oblehan jednotlivci, bud' gratulujicich mu k jeho skvele teei, anebo dotazujicich se po detailech noveho hnuti ve statech severnich. Bratr Franta Rendl zahajil potad srdednYmi slovy uvitani a byl obtadnikem. Prvnim eislem byla hluboka chodska, baseri, ptednesena, znamou pracovnici pro v ge utiteene pi. Botenou Valeikovou. Jeji recitace pusobila hlubokYm dojmem a sklidila ytelY potlesk. Obtadnik ptedstavuje profesora housloye gkoly pana Navratila, kterY za doprovodu piana zahral dye eisla s jeho osvedeenou virtuositou. Musel na neutuchajici potlesk se vykoupiti ptidaykem. Nasleduje piedseda Sdru2eni A.O.T. p. Viad. Maudr. Mluvi v apostrofe k dr. Papankovi, procitenYmi slovy dekuje mu za navgtevu Texasu a jmenem krajanske haluze dava slib, ze roduverni Oechoslovaci Texasu dodrti sytj dil v novem odboji, nepolevi v zapodate piaci naopak, tuto zesili. 264 y pote dr.

Papanka o nekolik slov na rozloueenou. OslovenY ubird se na jevitte, obecenstvo po ystava a hluene tleske,. VatenY host mluvi jadrnou sloventtinou a co nemohl vlotiti do f* edi na vYstavitt, sdeluje v tomto kroutku bratrskeho sourudenstvi. Host vzpomina, Csl. velikant, navazuje na tisiciletou tradici narodni, odhaluje ukrutnosti nacistt pachane v Protektoratu a konei prosbou jmenem dnes pokoteneho naroda: "pomahejte, drazi krajane, obetujte na Csi. odboj za osvobozeni 6eskoslovenska — narod varn toho nikdy nezapomene." Bouie souhlasu buraci dvoranou a nema konce. Obtadnik br.

Rendl ptedstupuje a tada yYpomoc sh.romatdenYch: maji sborove zapadnouti do refrenu tarne slovenske "Vrt' sa dievee . . . " a zaeind pr y geho pu--nitaky—sledovanjzpemv blika. Bylo to Cislo — impromttu — zaptsobilo vgak jako prerijni potar a milt' host jim byl ztejme radostne ptekvapen. Piedstupuje druhY teenik dr. Kovacs z Waco. Mluvi rovnet slovensky a ptimo do duge naslouchajicich. Rozebira, podstatu loyality Cechoamerieant a z teto ptesveddive dokla,da ptimou povinnost, pomahati branit zasady demokracie, ktera zarueuje katdemu jednotlivci svobodu slova, ptesvedeeni a td. ' Sympaticky mlady profesor Kovacs je nesporne pro nag esl. narodni tivot v Texasu yellky ptinos. Musime ho do tato place zaptahnouti a k nagemu Stesti, dr. Kovacs je k teto apottolske slutbe ochoten. Po programu nasledovala taneeni veselice, dr. Papanek v doprovodu konsula dr. Holluba a Vl. Maudra odejeli navttiviti druhY podnik — Vinobrani v sini tadu Pokroku, kde host a p. Maudr obecenstvo kratce oslovili. My z West museli v 10:30 ubirati se k nadra2i, kam nas ochotne zavezl start' kamarad br. Albert Krutilek, bYvaly ennisak.

Kdo ztratil trpelivost, ztratil vladu nad sebou. Ude se nesmeji stat veelami, ktere pichajice fine samy se usmrcuji.

Navitevy v redakei. Ve sttedu min. tYdne dojel do West nag organisator bratr Karel Navra.til, aby zde pokraCoval ve svem poslani. — V sobotu pfekvapila nas delegate odboelty S.A.O.T. z Blessing, jedouci na tsl. Den do Dallas a pazustivajici z nasledujicich krajant: bratr Fr..

Domorad, piedseda; pan Karel Nemec, tajemnik; S. T. Vacek, pokiadnik a R. A. Mieka, nahradnik. Nav&tevnict prohladli si tiskarna a my a bz. Domoradentjsmr. pekne.pohovoilli. Start' spolkovk pracovnik.sdelil,ninrzajimavosti ze tivota jejich osady a take. tadu Elmaton. NavAtevy ribs mile potegily.

Kniha klade poznatek z poznatkem, svitelko za svetelkem. Irate na knihy! Co nejlepelho je v srdcieh spisovatelskYch, obeuje s nejlep§imi lidmi: must se osvitit a zuglechtit.

Zarmutek musime nest sami. Ale abyehom se niohli tigit z radosti, musime se a ni s 11,0m OM; ...

Stranit

VtSTNIK Konference iieskoslovenskich racionalisti.

Na posledni nedeli tohoto mesice, dne 29. kfjna, je ureena konference eeskoslovenskych racionalistt ve statu Texas. Zadatek konference je stanoven ptesne na devatou hodinu rano v sini tadu Pokrok Houstonu SPJST. Jednani bude nutno ukoneiti ve tri hodiny odpoledne, aby nav2tevnici mohli se sUeastniti programu Sdru'Zeni A. C. T. Ve thhodinnem dopolednim zasedani probrany budou zpravy ittednikt, oznameni prace za minulY rok a puny pro pfi'Sti rok. Na odpoledni dvouhodinove rokovani pfipadne otazka pohkebniho fondu a volba tednikt pro pfi gti rok. Odekavame slu gne zastoupeni z venkova, zvlatte z Dayton, Eastgate, Shiner, Placedo, East Bernard, Granger, Buckholts a Taylor.

Frank Aneinec,, piedseda, Stepan Valeik, tajemnik. mad VyS'ehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Zase mezi vas pticha,zim s nekolika taclky, abyste si snad nemysleli, 2e jsem uschnul, neb by ani divu nebylo, je zde sucho a pottebovali bychom dobrY deft'. Doufejme, de nam zaprti.

Dne 10. t. m. jsem si vyjel na vYlet a to do Corpus Christi. Pan Ed. Holly a jeho pani s dcerugkou a ja jsme vyjeli dne 10. kijna a ujitdeli na par dni do Corpus Christi. Tam jsme prijeli k vederu na jeho farmu a pak veCer jsme j ell k p. Louis Sackemu, kde ja, tam instal at do odjezdu. Vitani bylo srdedne, take veCer utekl hbite a bylo jiti si odpodinout spankem. Na druhS7 den prSelo, take jsme nemohli si vyjeti na ryby, ale ptiSti den jsme piece jell, jente bylo trochu chiadno a voda tak trochu kalna, take mrSicy malo S'kubaly. No, poclruhe to vynahradime. Co se tyre tamniho podasi, maji tam vlahu a zelenina jim krasne roste. TM jsem se seznamil s p. Louis Malkem, kterY tam k p. Louis Sackernu pkijel (ma jejich nejmladSi dceru) a tak jsme si pottasli pravicemi a srdeene jsme se vitali. Tet tam byli ptitomni p. a pi. Frank C. Sacks'. On jest zamestnan v jednom grocernim obchodu co ieditei. Take jsem byl v jeho krasnem domovd, kde v2e ma, krasne zatizene. Velice jsem se se v2emi potMil a par slov promluvil, i s p. a pi. Jan BadakovYmi, neb jsem jit davno nevideli. Pti to vesele nalade das tak rychle ubihal, te zase jsme museli jeti nazpatek. Timto vtem vzdavam diky za vte po Cas meho pobytu tam. Dne 14. t. m. jsme se vydali na zpateeni cestu k domovu a 'St'astne jsme dojeli.

Jak vam vSem jit znamo, fad Vy gehrad Cis. 48. SPJST. oslavoval 36. vYrodi zaloteni, tak zase na °slave jsem byl. Program zadal po tuenem obede. Byla zpivana a zahrana americka hymna, pak deska, hymna, na to vystoupil nag eesky pravnik p. R. Bartok ktery krasnYm pros3ovem pfivital cele shromatdeni a yysvetlil eel nazi oslavy. Pak piedstavil vtechny niky tadu Vygehrad, a pak dobreho teenika br.

Ed. Marka, kterY mel krasnou tee Cesky i anglicky, take byl odmenen hojnym potleskem. Po ukoneeni teai zase p. R. Bartosh dekoval v gemu shromatdneni za teast na na gi oslavy. Kdo p. Bartok zna, pozna te je vYbornym teenikem a humoristou, takte katclY se od srdce zasmal.

Pak nam hrala eeska kapela z Granger, take katdY byl vesel a na chvili zapomnel na v2ecky Utrapy a svizele a pfatelsky se bavil. Tet mel bYti ptitomen br. Frank Moueka, ale poslal amluvu, te neni mu motno, neb musel jeti do Dallas. Veder pak se rozproudila taneeni zabava, a ka2dY se znamenite pobavil. VSem ptitomnym piateltm, pak teeniktm, kteti byli na nagi °slave ptitomni, jmenem ladu dekuji:a. doute i -naddle svoji .pkizen nam zachovaji.

Take diky muzikanttra, kteki -narn :hrali krasne deske kousky, a pak vaem, kteki pornohr li k na2i °slave. Ptatele, je to velice krasne, kdyt tak vSichni spoleene, vesele se bavime a !eden druheho AprSanem rozveselime. Kdyt tak po celY*naS Cas budeme se na v gtevovat a pratFlsky jeden ku druhemu se chovat, jak nage vetev eeska nezahyne a proto je gte jednou jmenem na geho tadu v gem vzdavam diky za piitomnost a pomoe k oslave 36. vSiroei zaloi.e pkAnirn vgeh odobra, jsem jako vZdy, K. F. Chalupa, fadorY dopisovatel,

a

KALENDAft. 19. iijna. Schiize odboeky Sdruteni A. C. T. v v sini tadu Pokrok na Floyd St., Dallas. Zadatek v 8 hod. yeeer.

22. fijna. Zahava k pocte vYboru, pracujiciho pro tad Ennis els. 25. po dobu 23 roku v Narodni sini v Ennis, Texas.

22. iijna. Program v sini "u 8tefaniku" ye 4:30 odpoledne. Mimo pestreho programu bude Cteno Poselstvi senatora Vojta Benete ku krajantm texaskYm. 22. fijna. Bazar ye prospech Sdruteni potada, odbodka Corpus Christi v Moravian Hall asi 4 mile jitne od mesta Corpus Christi, Tex. 22. kijna. Slavnost odbodky S.A.6.T. v HilljeEl Campo. V sedm hod. veCer proslov V. A. Maudra.

22. iijna. Sehfize zastupcit westske odboelty S.A.6.T. v sini sv. Josefa ye West. Zadatek ve 3 hod. odpoledne.

22. fijna. Sehtize bYvalYeh studentii v Austin — v budove Union Texas Cis. 316 na universitnim kampu. Zadatek ye 2 hod. odpoledne.

22. fijna. Den PionYril uspotada, tad v Seaton, Tex. Novinka pro osadu slibuje chystanym programem mimotadnou udalost. Za teenika pozvan poi adatel organu.

25. fijna. Piknik ve prospech S.A.6.T. v N6.rodni sini v Cameron potadaji odbodky Cameron, Buckholts, Marak a Rosebud.

29. Hjna. Zabavu ve prospech potada tad Ktitan Cis 46. RVOS. v sini na Cottonwood.

29. kijna. Narodni slavnost ye prospech S.A. C.T. v Riverside Parku v East Bernard. Ve 2 hod. odpoledne proslov piedsedy Sdruteni V. A .Maudra.

29.'Mita. Konference Csi. Racionalistii ye statu Texas v sini fadu Pokrok Houstonu. Zaeatek v devet rano, ukoneeni ye 3 odpoledne.

Podrobnosti programu budou podany pozdeji.

29. kijna. Divadlo a zabava ve prospech Sdruteni A.C.T. v sini faclu Pokrok Houstonu. Zaeatek ihned po ukoneeni konference RacionalistU. Vladimir Maudr, piedseda S.A.6.T. bude hlavnim keenikem.

29. kijna. nrodni slavnost ye prospech S.A. C.T. v Riverside Parku v East Bernard. Program bude oznamen ptigte.

Setrny otec.

"Tak hrozne mi ut mesic boll zuby, 'te nevim, co bych uz, mel delat..

"Tak jdete k lekari!"

"No jo, kdyt ale moje dcera chodi se zubatem, tak ja eekam, at se vezmou, 'Ze to budu mit zadarmo."

Rodide, kteti neodpovidaji detem podle pravdy, zptsobuji sami to, te se jim jejich deti odcizuji a ae se obraceji se svYmi otazkami na lidi cizi a to obyeejne na sve start' kamarady, kteti ovtem poueuji men gi deti docela Dr. F. 8makal. nespravne.

Co je tag.

Jeden poeta poslal Voltairovi svoji nejnovejti piaci a prosil ho o posudek. Voltaire si dilo pteet1 a pak je polozil pied sebe na stUl. "Potit neni v tom," uvaloval, "napsat kus jako je tento, nflart odpovedet jeho autorovi!"

Opatrnosti nezbyva.

Milionar KraS sedi ve sve pracovne na kanapi, dvete se rozleti a sluha mu hlasi: "Pane tefteditel, je tady jeden pan a Chce s vami mluvit o tajemstvi vateho tspechu!"

Krat sebou trhne: "Zeptejte se ho, zdali je novinat, nebo detelttiv!" . * * Sprivne vyfizeno.

Pan' k sluice: "fteknete milostive pani Mrkvove, ae za pozvani dekuji, ale te nemohu pkijit. Muslin sama varit, protote u nas vgechno stun& i kucharka."

SlOka vYtizuje pani Mrkvoye: "Milostiva pani vzkazuje, ze nemute pi'ijit, jsou u nas vifichnl uemocni, protote milostiva .oanj vah :o a,"

Strana 14

V2

It abL-PaPrIc dospiva e vedu. y

Ugo d'Atella.

ABDOMANCIE neboli proutkatstvf se doR stava po stkidavem etesti znovu do popiedi yetejnosti. V minulYch tydnech dosahla nekolika pronikavYch Uspecha. S pomoci rabdomancie byly s piekvapujici ptesnosti nalezeny nezvestne mrtvoly, skryte poklady pod zemi, potobene ponorky a ztracená letadla, o kterYch nebylo rno2no dostat zpravy jinYm zptsobem.

Tarn, kde selhalo nejdukladnejel vyeettovani policie nebo citlivost nejjemnejeich ptistroja, pomohl k eadanernt objevu kouzelnY proutek nebo kyvadlo, ktere ukazuji eloveku, nadanernu "nadpiirozenymi" schopnostmi, piitomnost hledaneho ptedmetu.

Rabdornancie je jeden z obora, dnes i v minulosti tolik vychvalovanYch I zavrhovanYch, ale nikdy nehynoucich, ktere nedovedeme vysvetlit naSim zpasobem my'Sleni a dosavadnimi yedeckymi ptistroji. Ale na torn nam zde nezaleti. Nas zajimaji jen skuteenosti — a skuteenost je, g e rabdomancie se po novych ptekvapujicich aspeelch stava dille2itYm pomocnikem raznYch obora, ptedeveina ye vojsku, v policii, ba i v nekterych piipadech 1 v lekatstvi.

V kvetnu letoenfho roku byla pani Helena Walthonova poeadana o pomoc pii patrelni po dvou zmizelych mladicich, kteti se vydali za y Yzkumem do katakomb v stare polozbotene budove, yystavene v 17. stoleti v hornim Skotsku. V onom staveni, podle vypraveni obyvatel, jsou pohtbeny nesmirne poklady stke gene duchy.

Pani Walthonova vyhovela prosbam bezrad nYch rodieu. Po nekolikahodinnem marnem hledani na mists se rozhodla ztravit not v pokoji v ptizemi budovy, aby ptiStiho dne pokraeovala v patrani.

Lehla si, ale marne se snatiila usnout. Vedela dobit, jake povahy je vzruSeni, ktere ji nedalo usnout. Tug o nee° noveho, rozhodla Ne, 2e se podiva okarritiite po ptieine.

Vstala a prochazela se po pokoji. Vzrueeni ponekud povolilo. S pomoci pfitelkyne, ktera ji vgdy provagela, odsunula postel a postavila ji kolmo k pilvodnimu smeru. Kdy g si lehla, nepocit'ovala uk nic. Postavila znovu postel do pfivodni polohy, lehla si, a drtiic v nice proutek, sousttedila pozornost.

"Pod mistem, kde lekim, v hloubce 15 metth, blizko studny je mrtvola," zvolala za chvili.

Sama vedla patrani se skupinou dobrovolniWI, a za chvili objevila skuteane, co ptedpovidala, na ptesnem miste.

Oba mladici byli nalezeni. Jeden uti byl mrtev, druhy umiral.

Po pokladech nebo du gich nebylo ov'Sem ani stopy. Oba neWastnici, bloudici tti dni v labyrinth podzemi, nalezli smrt u studny, u ktere chteli pravdepodobne uhasit gizen.

Nekolik easopisti piineslo zpravu o neobyeejnem pribehu podobneho razu.

V bieznu 1938 Gabriel Weber, obecni rads, v Longuyonu, byl po gadan dvema syny pani Hubertove, obchodnice v Mairville, pohtegovane od osmi drit, aby se ujal patrani. Weber potiadal o fotografii zmizele pani, ji ti sam neznal.

Dali mu fotografii etyt osob. Proutkem uhodl, ktera je pani Hubertova, a brzy pote prohlasii, g' e je mrtva.

Pohnut zarmutkem syml, svolil, tie se freastni S pomoci mapy a proutku urëil, ae telo pani Ilubertove je na ureitem mist() u praveho bfebu reky Orthainu, etyti metry p. vodou, zepletene mezi k±ovirn. hlavou dolt.

Mrtvola pani byla take nalezena na miste, ureenem Weberem.

Ned nedavnem nrovedl podobn'Y pokes evcarskY rabdornant. Z fotografie zrnizele divky — jiste Julie Schabertovy udal, e je mrtva, mrtvola je v jezete Luganskern. Presne na udanem mists bylo nalezeno mrt ye telo neet'astne divky.

Takovych ptipadt by bylo mono uvest cele knihy.

5TNIE

Zvlanni zajem budi v lekatskYch kruzich francouzsItY last jent pfekvapuje kolegy pkesnosti diagnos, ktere dela, ani g se pacienta dotkne — jen s pomoci proutku. Doposud, jak pii lekakske easopisy, se lekar rabdomant ani jednou nezmylil.

Tvri se, ge rabdomante mohou vykonati cenno slutiby pro policii v patrani po zloeincich.

Ale pozornost vla,dy upoutala rabdomancie nejvice tim, tie pomaha hledat ponorky a letadla.

Nekteti rabdomante, kteki byli specialne vycvideni, dovedou udat ptesne polohu delostteleckYch baterii na velke vzdalenosti. Take dovedou poznat bli gici se letadla z mnohem vetei vzdalenosti ne g moderni naslouchade.

AmerickY easopis uvetejnil nedavno tuto zpravu: VyMi dilstojnik z valeeneho namotnictva pokaral velitele ponorky za to, ge za ponoru nesledoval picesne pkedepsanou drahu. VS1chni pkitomni byli napineni tgasem, nebot' si nedovedli vysvetlit, jak mohl onen vyi dustojnik poznat, ge se ponrka uchYlila od ptedepsaneho smeru. Dustojnik udal, tie tchylku ponorky zjistil Presne svYm proutkem.

Pokusy, vykonane v ptitomnosti komise, potvrdily skuteene, tie dustojnik rabdomant ma opravdu dar poznat ptesnou polohu ponorek i na vzdalenost mnoha mil.

NejakY vedec se pokusil nahradit cltlivYmi elektromagnetickYmi ptistroji citlivost rabdornanth, ale bez kladneho vYsledku. Pileinu tohoto zahadneho zjevu pkidital variacim v radioaktivni vodivosti pildy nebo vlivu zakeni a xnagnetickYch poli. Ale tuto domnenku nepotvrdil doposud gadnY Na poli rabdomancie, znamem dobte uk odedavna, vladne doposud tajemstvi. Vedcove a rabdomante se nemohou shodnout, jako obyeejne. Ale v diskusich porazili rabdomante east° vedce praktickymi vysledky. tipine vysvetleni se snad nikdy nedovime, ale naSe zvedavost motina, bude uspokojena tim, tie nag nervovY system je a bude v gdy citlivefgim Pristrojem a lepSim pkijimadem zateni neti vSechny mechanicke vynalezy, tteba budou sebedokonalej PROT1 Ng1VIECKE DOMISLIVOSTI Fr PalackY. MCI jsem odedavna zato a dosud mare, e narod eeskY existupe z milosti jinYch narodu a :%,e tudit. je opravnen hajiti a zdokonalovati svou existenci i bez .zteni k Nemcam, ani i proti jejich vale Nasilne skutky pachane na sousedech podle veech ptirozenYch i positivnych zakona oznaeuji se a trestaji jako zlodiny. Mel jsem je tarn, kde vystupovaly ye velkYch rozrnerech sousta,vne a s aspechem, schvalovati a jim se obdivovati jako skutkam rekovskym? i mel jsem, jako na stroji setad'uje pouze deje, veude ukladati mleeni cite mravnimu a pokorne yLlycky podrobovati se ptikazam tak keeeneho prava silnej'eiho, ktere ye skuteenosti nejeasteji piece je bezpravim?... Jest vSak ve vi obvykle polemice mezi Nemci a Cechy moment, kterY pies v'Sechnou svou oboonou znamost skoro vesmes bYva ignorovan, aekoli pro Cechy ma ne.jvetel 2ivotni daleeitost. Od te doby, co se vede osudnY spor, ode davna Nemci vedycky, a ve veech ptipadech si vedli a dosud vedou atoene, kdeato Cechove se dosud vklycky obmezovali na obranu. Od tisice let oni ueinily bezpoeetne pokusy a ndbeW,T, aby dobrYmi i zlYmi skutky, v miru 1 ye valce podrobili Cechy svemu panstvi, a take podnes jejich mysl k tomu Sc nese, aby nojen nacl eeskYrn narodem panovali, nYbr is take ponemeenim Nigeho naroda podryli a zniali jeho'vlastni ra g. Rozumi -Se Sarno sebum 2e nehodiam proti nemeckemu lidU vabegt mluvitl, pori6vad2,espoi doposud nikoli .vee.hen nemeek7 lid se nepozdvihl k okana na nas.

ObracYhm se k yeteine N6mca, kteti pies mnonepozbyli smyslu pro prava narcfm: a lifska, a pro humanitu vabec a ktai rriaji dcsti rozvahy, aby pro ka2d3i usudekdali nejprve platne duvody a aby ducha a smjeieni sveho nevydavali v .111QC kaZdeho va,,E.miveho ktiklouna, co bych tedy tem nemcilm,

ye atedu, dne 16. fijna 1959. kteti chteji bYt spravedlivi, rad dal na uvalenou, jest poti'eba zkici se jak vtei v8em Blovanum, tak zvlaSte vuei Cecham mirodni domYSlivosti a veeho sebe pfecenovani a sebe nadsazovani a uznati jejich rovne pravo pied bohem a pied lidmi.

HISTORIE, KTERA ZAtALA U SiTitKOVE. Jelikok jsme letos trdvili dovolenou jen doma, ukazalo se take, 2e postupem doby se trampove znadne zdokonaluji. Ptesvedeil se o tom i pantata Cvreek kdesi v lerasnem üdoli Berounky. Pantata tarn ma osamelY statek na vysokern ostrohu. A dole pod ostrohem si postavili chatu trampove. Pantata ma take svaj lesni revir a tak okolo te chaty chodil hodne zblizka.

Po kakie toti2 citil z ni bajeenou rani pokrma a tak by bYval rad veal, jestli\ mu trampove nechodi na zajice. Hoei videli, 2e by jim rad nahledl pod poklieky — a ho jednou pozvali na veedi. Mell prOve sviekovou — ale jakou sviekovou! Pantata ochutnal — yyznamne zakoulel oeima — a uk sedel za primitivnim stolem a jedl s pinou vervou. — No tohle, to si dam 11bit, chvalil wadi a potad se ohli2e1, kde je to znamenita kuchatka, ktera, to yatila. Ale v chate byli jen etyki zarostli chlapci. — Mladenci, snad jste to nevatili sami? 1V116,denci se usmivali a zvali ho, aby se ptikl podivat, kdy gvafi.

Pantata se jaksi upejpal, ale pak svolil s podminkou, ge se odmeni peknYm srneim. Tak p1eel v nedeli dopoledne a "kluci" delali pied jeho ()alma merunkove knedliky. PantOta jen kroutil hlavou. A to se vi, byla to zase piseri-basen.

Knedliky z tvarohoveho testa — no, hotovY dort, olizoval se pantata. A tak ptinesl nedeli ohromnou srnei kYtu a delala se velka hostina. V poledne ptiela i panimama a za ni kodi s "palkou" piva, na voze. — Pozval jsem mou panimamu, aby se ptesvedeila, jak dovedou vatit takovi kluci z mesta — omlouval se pantata a u nara2e1 soudek. "Kluci z mesta" udelali srnai na sviekovou i ragout a knedliky.

A ten legradni z nich, co potad zpival takove divne pisnieky, udelal jests mouenik — eokoLadovY dort. No, byly to hody, jak se patki o dovolene. K \Teem u placal pantata "klukam" na rameno, tikal jim daverne "ty nieemo" a jegte dfivernej gi tituly. A pak je v,§echny pozval na °bed k sobs na statek, aby jim take panirnama mohla ukazat umeni venkovske kuchyne. Udelame krocand! Volal na rozloueenou. "Kluci" pkiSli a nahodou tam byl take panimamin bratr z mesta. A ten ty "kluky" znal.

Byl to jeden spisovatel, pak akademickY malit, jeden znamenitY muzikant a ten, co tak bajeene Yob', byl zpovak z yyznamne opery. Panta ta se nad tim ptedstavovanim trochu zarazil, ale pak se vzpamatoval a ktieel: "Ja, to hned veal, 2e jsou to ria,c1 kumetyti! Kdepak — takovou sviekovou, to doka2e jen elovek s basnickou fantasii." — A pak se pilo as do rana.

Na svete je desetkrat vice koni nei automobill Domnivame se vgdy, te kiln jest odsouzen k Yymteni. Mame dojem, ae kfñ musi stale ustupovat motoru. Ve skuteenosti tomu jests demo tak neni. Jest sice pravda, te z velkomestske dopravy zmizel küñ skoro dpinC, nicmene vS"ak prozrazuje statistika, vydana, pied nedavnem, 2e na svete jest stale jests desetkrat tolik koni jako motorovYch vozidel. Zatim co se celkovY podet veech motorovYch vozidel ye svete, y eetne autobust a traktora, Ltd na 6.5 mil., 2ije jeete pies 80 miliona koni. Pii tato ptileEtosti se ostatne dovidame i line zajimavosti ze sveta zvirat. Na svete je asi 1,540 mil. slepic, ktere snaS'eji asi 70 rniliard vajec roene. Ovci kije na svete 670 miliona, hoveziho dobytka 620 etabup byvaMoskva. Cie=ove alacTeaeolef:a lobo polekeho yelvyslaneotvi a polskeho konsulatu v Moskve opustili Moskvu I Sc svmi rodinami v celkovern poetu 112 osob. Jsouce, zbaveni sveho diplorna,tickeho statutu, ocijell jako 0byeejni obeane vlakerri do Heisingiorsu ve Finsku. Na nadratii v Moskve ptieli se s nimi rozlouditi veichni elenove veech ostatnich vyslanectvi a konsulata, vyjimaje oveern zastupce Ruska, Nemecka a Italie. Ash 50 policista v cistrailo pri torn nadrali. vilnim

Ve stkedu, dne 18. kijna 11i3V. Marie Tippmannova:

liDY2 KVETY POVADLY ROMAN Byla ut noc, kdyt Maka vystoupila a jeji oei setkaly se s oeima Sedovlase damy. Pani k divce pkistoupila a podala ji ruku.

"Vitam vas, ukatte se, divenko, je na vas neco tak mileho. Jak se jmenujete?"

"Marie".

"Jako moje dcerka, ta se take tak jmenovala, kikala jsem ji Mary, bude yam to vhod kdyt vas budu take tak jmenovat? Peipomina mi to trochu ztracene Stesti."

Mara ptikYvia, umela Spatne nem•cky, nemohia se poteg teti do diouhYch keel.

Pani se ji libila. Pied nadratim ji ptekvapilo auto, ktere na ni eekalo, zavazadla nakladal blahobytne vyhlitejici eofer, kterY ji tituleval "Cnadiges Fraulein."

Byt, do nehot ji pani uvedla, byl na.dhernY. pokoj Makin byl vedle lotnice stare damy. Nad posteli byla vybledla, bledemodra, brokatova nebesa, toaletni stolek potaten take bledernodrYm brokatern. VSeclea bylo stare, ale krasne a cenne. V dela pokoje visel obraz patnactiFete divenky tmavYcla vlasta zahnuteho nosika. Ta divenka byia Make podobna, to ji to at zarazilo.

"Kdo je to?" zeptala .se.

"Moje jedina dcera. Umtela pked osmnacti !et; dvdma mesici na za§lert. Tu noc mi zbelely viasy," kekla pani a jeji oblieej, kterY se usmivaii, mei !vYraz velkeho, nezhojiteineho hmutku.

"Jak jste stard?" zeptala se pani Maki.

"Davatenacteho eervence mi bylo osmnact let."

"Pied osmnacti lety moje Mary zemtela.

Ach deveatko, jake. to byla straSna, noc, kdy2 umirala. Ted' Madam stale nekoho, kdo by mi ji pkipomenul a vy jste ji trochu podobna. Narodila jste se tehet roku, co aria zerntela."

Umlkla a podivala se na Matu smutnYma matekskYma ahem.

"Pokusim se, abych yam ji trochu nahradila," kekla Maki a zatoutila obejmout tu smutnou opuStenou maminku.

Na Matti. se ted' skuteene smalo Stesti ze vgech stran.

Pani, u nit si naSla byt, byla bohata. Ma.ka, s ni sdilela vSecky vYhody luxusu a blahobytu; byla uSlechtila a nesmirne vzdelana, vodila Mara po umeleckYch sbirkach, ukazovala ji obrazy a sochy, zavedla ji do spoleenosti umelcu a vedatorii. Mata byla pkitomna debatnim veeirktim a za chvili si dovolila tieastniti se hovoru. nem moudreho, zazatily oei stare damy Stestim. Mata ziskala cele jeji srdce, byla jeji pozdni laskou, poyatovala ji za dedieku dcekiny duea byla na ni pySna. Jednou, kdy2 debatovali o slovanske kultuie, dostala se Maks, do ohne. Li&la, jak bylo ubito vzdelani jejiho naroda, jak tetce se lid vybavoval z ciziho podruei. "dechove nemaji vlastni kultury, vSecko je jen odrazem nemecke vyspelosti," tekl jeden z pkitomnYch. "Nemate basnikri, nemate vedcri."

"Je smutne, ze jich neznate," vykkikla Maka, "stanovte na pki gti veder debatu o tomto thema, ja vas pkesveddim."

Navrh pkijat a Make., se stale, na pkike keenici. Recitovala Vrchlickaho brine, nikdo nerozumel ale Makin hudebni hlas 0:411 do Itch tolik rytmu a melodie, * kdyt pfekladala byli obsall .tlumodila, co cht gl spisovatel posluchadi eiSkani pro 'jeji tvrzeni.

Citovala pkeklad Goethovych basni, detla je nemecky a pak desky a na jeji viteznou otazku "Jsou horgi, kdyt jsme je kekli na gim jazykem, kterY vy povatujete za barbarsky," nikdo neodpovedel.

Odi ji zanily. kdyt sedla ke klaviru a hrala Dvoilkovy tance, Smetanovu symfonickou gen "Ma vlast"; kdyt celou svou chvejici se du-

VtSTNi g si vlotila do modernich skiadeb Viteaslava Novela.

"Bohutel, neumim zpivati, abyste sly geli nage narodni pisne, to byste poznali, jak hlubokou duima nag lid."

"Vite co Mati, uspotadame jednou koncert slovanske hudby a vy tam budete hrat, chcete?"

"Ano chci, ach, s jakou chuti budu brat, ale vy musite se stejnou chuti a bez pkedsudka posiouchat!"

"Promluvim o tom s dirigentem komornihO orchestru," slibila pani v. Hornberg a Maka ji obejmula za ten slib.

Math byla zvana na spire a pro s yrij temperament, kterY Stesti rozzakilo, stala se atrakci spoleenosti.

Psala o tom dru Halkovi, ale ten nebyl na&e'en. 2arlil. Kdyt lieila, jak je obletovana, jak by byla rada, aby byl blizko, aby vSichni vedeli, to patki jemu, rozhneval se a neodpovedel na dopis 14 dni; a ze vzdoru a z uratene jeMtnosti sel na solre k banketi, pro nehot vedl nektere procesy a jehot dcera jej jit dame vyznamenavala.

"Ona se bavi a ja tady budu vzdychat," kekl vzdorne, byl vesel, taneil, bavil se a druhy den byl pozvan na daj.

Blahobyt ma straSnou moc. Dr. Haiek, kdert videl nadherne vypravenY byt, obrazy prvnich mistre, vYborne a dobte placene kvarteto, ktere ffeinkovalo pki eaji, bezvadnou toiletu Nory, v nit vynikia jeji pestena postava, zatoutil po tom v'Sem. Anit chtel, uvedomil si, to jeho domacnost yypravena z malych prostkedkri yenkovskeho kantora bude chuda, to se musi spokojiti s lacinym nabytkem ate Mata se do to hie spoleenosti ye syYch lacinych gatech ani nehodi. Po prize uznal vyhodu bohate tenitby.

Kdyt Make koneane psal, o slibu,ze ji ptijcle nayStivit, se ani nezminil. Matra pki eteni tohoto dopisu vycitila, to neni nem v pokadku; byl student' a podivne cizi. Nechtela to v duchu ani ptipustiti a odpovecleia vtele, snatic se namluviti si, to se ji jen zdalo, to dopisu schazi touha, ktera zavanula vtdy, kdyt psanieko psane znamyrn, milym pismem ocitlo se v jeji dudekala na odpoved' zase deset dnri a tentokrate vedela jit jiste, to se nemYli, to jeji S'testi je ohroteno, sviral ji jako telezny kruh. Sedela diouho nad dopisem, odkladala odpoved', ba,la se, aby nenapsala neco nepkedloteneho; nedovedla si pkedstaviti svrij tivot, kdy2 by z neho zmizela laska. Koneene se uklidnila a uminila si, ze necha uddlostem volnY prebeh.

"Musim s nim mluvit, snad se pkece mYlim," utegovala se a psala dru Halkovi, to spoleenost pro komorni hudbu bude pokadati koncert, na nemt bude rieinkovati, to chce na nem propagovati slovanske skladby a prosila, aby pkijel.

Doktor Halek, kdyt dostal dopis, vycitil, to jeho device jde vzhriru, to je obdivovano a ceneno, zatoutil po nem znovu s celou intensitou a odhodlal se, to pojede.

Mama byla uspokojena. Kdyt doktor Halek pkijel, pkedstavila jej sve stare pkitelkyni a kdyt tato mu tekla: "Dostanete pokiad, Mary je Yzacied duea jests lepSi srdce," zmizely mraky na obzoru milujicich. Projitdeli ulicemi v autu pani von Hornberg, drtice se za ruce a pozorujice imposantni vYsledky nemecke kultury. Citili zase jednim srdcem. "'Fa naee Praha je take krasna, ale jak chudielea. Podivej se na zdejSi radnici, na jeji dokonalcu stavbu; podivej se do musei, chlapee mi)j, ye vSem je citit, to u nas je mak) penez."

"Doplacirne na Videri, Matieko, ona roste, Praha zakrfiuje, doplacime, kultUrne i finanene."

Veeer dostala Maka stohy kvetu: KatclY, kdo ji znal, z galantnosti pkinesl aspoh nekolik rati a doktor Bala, kdyt vide' jejf Aspech, it,'kekl nesmeKdr2 ji vger doprovizel dorr le: "Mato, vrat' Sc domu a eij si ykleavu! Jsem zneklidnen, kdyt vidim, kolik mutt) kolem tebe tancuje; bojim se o tebe. Nechci mit aenu, kterd by litala po koncertech, chci to mit pro s-e be."

Mata bez rozmyslu fekla: "Ano." Oznamila syYm rodierim, se se vrati a byla spokojena.

VAecko, i hudba, ztratilo pro ni vYznam;; 2ila jen srdeem.

Strana 11 Loudeni s pani von Hornberg bylo smutne; stakieka pani se nemohia spkatelit s myglenkou, ze ztrati pkitelkyni svYch pozdnich let.

"Mary, bude-li yam zie, budete-li potkebovati pkitele v dobrem i zlem, vzpomente si na nine.

Pkieti leto pkijed'te, vezmu vas do lazni. To jeSte nebudete vdand. Vite, to jsem doufala, vas dostanu do rodiny. Synovec meho mute se do vas zakoukal; gkoda, to vage srditko jest ut zadane."

Rodide piijali Maku s nesmirnYm gtestim.

"Tak piece do glo na moji tee, yclag sa e budeg. tenuSkou a maminkou," radoval se tatinek.

"Jest to nejlep gi, budeg tak nejet'astnej gi. Ty jsi nebyla pro ru gny tivot. Spoleenost vyderpa, unavi a nakonec znechuti. Jest lepSi, ma-li dlovele syrij koutek, net kdyt mu path celY svet jen trogidku, jen pro chvili a nikde nema kam by ulotil unavenou hlavu. Doktor Halek ma spra y -ne azory."

Maka pkestala cvieit klavir, hrala jen v nedeli; ye vgedni dny sedela u stroje a gila. Stala se obyeejnou domaci vdeliekou; pomahala v kuchyni, gila, vatila a byla St'astna.

Doktor Haiek, kterY nebyl na tuto ulohu sve snoubenky zyyklY, byl zprvu okouzlen, ale za chvili meal pkirovnavat. Nemohl odtici pozvani u bankete Sotra, nemohl odkici jeho dceki a jeho syntim pomoci pki studiu pra y, byl u nich hostem nekolikrate tYclne a obrazek Makin bled/.

Bylo zase jaro. Nora pozvala doktora Mika na vyjitd'ku. Sli spolu rozkvetlYm krajem, byla ye svem hedvabnem kostymku okouzlujici. Usedli na patez uprostked bkezoveho haje. Notiny krasne nohy letely na travniku zelenem jako samet. Jejich jemna plet' prosvitala hedvabnou prilidednou tkaninou.

Doktor Halek si ptipomnel, jak jej posledni nedeli, kdyt byl u Maki, rozladily jeji pundochy z derne ba ylny, tetkopadne vypadaly jeji nohy v lacinych stkevicich a kekl si v duchu nespokojene: "VSecko bylo lacine a bezcenne, v takovYch neykusnYch drobnostech usne smysl pro krasu."

Dival se do modre oblohy a jeho oei se vracely k prutne, pestene postave hezke, nadherne a s luxusem odene divky. Videl jeji ruce, ktere nikdy nic nedelaly, podlouhle, s pestenYmi rtitovYmi nehty; ta ruka byla jako kvet jablone, lekehka, a vonna. Parfem ptijeinnY a rafinovaz jejich vlasu a z celeho jejiho Vela. ny "Kultura krasy", tekl si doktor Halek a•nechte ptisunul se k divce blite, aby vychutnal tu vinu vane, kterou dychala jeji bytost.

Nora se napkimila a nahle jej ob j aia.

"Mam vas k smrti raft, nevite, jak jste mi zapadl do srdce. Jste tak jinY, net muti, kteki se honi jen za penezi. Jak St'astnou bude vase Iena, jak nadhernY bude jeji tivot," Septala a jeji rty se dotYkaly jeho, netne s rafinovanou koketerii, dratclice jej at k zbla,zneni.

V hlaVe doktora Mika rozbu gily vagne, strhl Noru k sobe, libal ji jako blazen a ona se mu poddavala. Jeji telo lnulo k jeho, rozpalovalo jej a zbavovalo rozvahy.

"Aspori den pro sebe urveme, aspori chvili," tebronila.

V tom rozkvetlem kraji, dYchajicim vagnemi a tivotni silou, se stala Nora Haikovou milenkou.

Kdyt unavene polibky, malatne letela-v jeho naruei, opakujic opojene: "Ut jsi mrij, jsi jen maj, yid'?" nedovel kici net "ano".

Pkedstava Maki vy glehla z jeho mozku, posadil se uleknute.

"Co kekne to devde, jak se zachova? Bude se branit, bude se domahat sveho prava, nebo pkijme rozched jako nezmeniteh•Y fakt?"Ztrnul, zratnel a nalehal na navrat domu.

Vedomi tetkeho hkiehu drasalo mu duk.

"Jak by se nestle table divl a, kdyby ji ted' opustil, jak by se snatil jeji otec po gkediti jeho klientelu, co by nasleclovalo po rozchodu?"

Strach pied jednanim Nory byl silriej gi net strach pied talem oddane, nenaroene Maki, net strach pked straSnYrn hkichem, ktereho se na ni dopusti.

Kdyt peigel domt5, prochodil nekolik hodin, pak napsal Mate. Nepsal, to se s ni rozejde, chtel ji vzit vitr z piachet, chtel, aby se sama rozhodla a vratila mu slovo.

Strana 16 Dopis byl vypoeitave student' a kondil vetou: "Zda, se mi, to jsme se v sobe zklamali, ze si nedovedeme dat to, co jsem peedpokladali. Zmenila jsi se, zmizel z tebe onen zativy ton, kterY jsem toutil mit ye sve budouri domarnosti. Nemysli, ze couvam. Jsem ochoten nesti vaecky dtsledky nakeho neat'astneho porneru."

Kdyt Mata dopis dostala, odeala jako vkly, do sveho pokojiku, aby se slovy sveho hocha potetila. Jak eetla vetu po vete, zastavovalo se jeji srdce; sbirala sily, aby doeetla do konce.

Vzpomnela si na Halkova slova: "kdyt pozne.me, k jsme se zklamali, rozejdeme se," bylo jasno, co ji zbYva. Zuby ji cvakaly, bolest, ktere. trhala katdY nerv, ktera, vysuaovala mozek a drtila srdce, ji rorteasla; brada jeji jektala v nezdrtitelnem stakatu. Straany zmatek, z nehot nebylo vYchodiska, peed nimt nemohla nikam uteci, pinil ji dual. Jen touha ukonait to, zachovat silu ku konci, drtela ji na nohou. Vzala list papiru a napsala pismena, ktera letela pees celou stranku, rozbihala se a byla tetko eitelna: "Vracim Ti slovo", ani se nepodepsala.

Chtela napsat adresu, chtela dopis zalepit, ale sily 0 dotly. Citila tep srdce at v hrdle, okna se ji zdala jen jasnYmi skvrnami, rozmazavala se pied jejimi zraky, ztracela kontury, chtela k nim peistoupit a nalapat dech, udelala krok a jako kamen se zeitila k zemi.

Tak ji v ptiatim okaintiku naala matka, vstoupivai do pokoje, aby se zeptala, co Halek lege. Ve studenYch, promodralych rukou byl zmaekanY Mikit y dopis. Neeetla jej ani, la Math, chapala, te se stalo neco straaneho.

Betela pro pana iidiciho, slutka letela pro lekate. Net ptiael, peedetlitabozi todiee dopis, kterY doktor Halek psal, i to, co mu Meta odpovidala.

Trvalo to skoro dye hodiny, net otevtela nechapave zkalene oei, toulajici se s peedmeetu na peedmet a patrajici, co se stain.

Pani tidici sahla po dopise, aby jej Mara nevidela, ale bylo pozde,..

"Poalete mu to!" zasykla a zvedla pests ke rttm; byla by chtela kideet at do ochrapteni.

Byla pine, bolesti, ktera jako by plamen hotel v uzaveene prostote, nemohla von. Stenala a odhanela vaecky, nechtela nikoho videt, nemohla snest blizkost kohokoli. Celou noc drtila meal zuby prosby o boti slitovani, ale druheho dne vstala. Nebyla to ut lVfata, teple slunieko, radostna divenka, ale jen stin eloveka.

"Mami, inttete mi odpustit? Ja vim, te jsem yam udelala ostudu, ja vim, jak se na nas budou past, nehnevejte se na mne!"

Zlomena bytost sehnutYch ramen a aecle, popelave tvate, dojaly matku.

"Nic si z toho nedelej, jen kdyt je to za nami, jen kdyt jsi se osvobodila od toho lumpa."

Matin oblidej se stahl v divne grimase.

"Nenadavej mu, maminko. pekrie prosim, nehubuj," zaatkala a pak tiae ala po sve praci.

Nejedla, fikala, to nemtite; nespala, to skuteene nemohla. Ztracela se den ode One. Chtela prye ze tivota, chtela zmizet, nemohla tit s prazdnou duti. Katlala cele yeaery, na klavir nesahla, ji padalo z ruky, pomahala matce a kdy2 byla hotova s praci, odchazela do lesa a tam vysedala nehybne cele hodiny.

"Bote nerij, jak pomalu elovek umira, pros jsem se vzbudila k tomuhie tivotu, nemam tu co cleat, prod' mam tit? - Trpim jako Job, soutim maminku a tatinka a ke konci je tak daleko."

Mara se ut nedovedla k matce peitisknouti; za leta znamosti s doktorem Halkem odcizila se rodidtm, nemela peitelkyne, nemela, komu by si Posteskla. Chodila se seveenYrni rty, vzdalene, tivota, ocitla se mimo koleje a nemela silu postavit nove.

Doktor Halek, kdyt dostal jeji dopis, nemel dlouho odvahu jej otaveiti. Kdyt koneene nervosnim pohybem rortrhl obalku a uvidel listek psanY eetakovou namalicu, bez -vyeitek, • her . • ziatku, v nem.t katcle pismenkomluvilo•o- strate nem nettesti, v nemt byl psan, rozhodl se; te za Matou. pojede, te se pokusi smikiti se s ni: Byl odhodlan rozejiti se s . Norcu, riskovati akody, ktere mu mohl jeji otec zprisobiti; atvala jej jen povinnost a soucit, ne 'deka.

Selz nadrati rozruten at k zbia.zneni; °bagel cele mesteeko, net stanul na prahu akoly. Pan ildici sedel u vdelina a (rival se na vaely, jak vyletaji a vraceji se, jednot yarnY bzukot jej u-

V

tsTN1K

nemohl snesti atmosferu straeneho, bezradneho utrpeni, v nit se zmitalo jeho milovane deveatko. Kdyt uvidel peichoziho, vyskoail a zastoupil mu cestu.

"Matenka shine, nechte ji, prosim, s pokojem, to je jedine, co pro ni mttete udelat."

Doktor Halek se zarazil, peek yapil jej oblidej toho klidneho uditele, zastarlY, bolestne stateny.

"Vy jste ji dal, vy jste se vyznamenal," tekl, jen staroua a zametil ke tkole, ukonditi hovor a chteje se vyhnouti zlYm sloytm.

"Nepeitel jsem ji udobeit, chtel jsem se pokusit vysvetliti sve jednani," zasykl doktor Halek, "pro me je po citove strance used' skoneena."

Ueitel se na neho podival. Byla to tyrde., pytna jen kruhy pod oeima svedeily, te take nespal, te zaletitost, jit prohlasil za skoneenou, jej piece jen dojimala.

"Pak bud'te rad, te jste to dovedl tak lehce skoneit, pro naai Matieku neni a zda se, dlouho nebude odbyta," tekl a yeael do akoly.

Doktor Halek se obratil a zametil zpet k nadrab..

"Mel jsem dobrou vtli, cit si poroueet neda," omlouval sam sebe, ale teaslo jim rozeileni a peedstava, jak asi Mata trpi, jej neopouatela, ani kdyt druhy den na dttklive pozvani seal vedle Nory a naslouchal jejimu lichotnernu, veselemu atebotu. Za tYden ji potadal, aby se stala jeho tenou.

Kdyt se strojil k zasnubni hostile a vazal si kravatu, tekl, hlede na sviij obraz v treadle: "Tak vidia, hochu, lasku te jedne jsi musel zkoumat tti roky, je-li dost yelka, aby ozatila mantelstvi, laska te druhe te peesvecleila za par drib." Poliako yal sam sebe slovy a pohrdal sebou.

"Je to tak lepai, mantelstvi jest smlouvou mozku, a s citem se vystaei na chvilku, s rozumem na vtdy," Pekl zase, ne, aby se peesveddil, ale aby slovy vyjacleil z yracenost sveho jednani, aby lepe citil, jak je apatne.

Kdyby byl videl Maeu, jak touto dobou vypadala, nebyl by litoval sveho rozhodnuti, nebyla tit ani trochu hezka. Lopatky mela yysedle, smutne, nejiste a poplatene, odpovidala na otazky nesouvisle, jako by nemohla nalezti slov a sama se na nic neptala, o nieem nemluvila.

Lekat, k nernut chodila, naznaeil panu mu, to rapidni Upadek sil deveete mute miti katastrofalni nasledky, ale Mata nechtela ulehnout, nechtela jist, nechtela jet do lazni, ji tam rodiee chteli poslat.

"Nechte me, chci mit pokoj, nechte me tu, jsem aspori doma, mne nic neni, to ptejde!"

Zase byla slavnost, zase prapory vlady nad mesteekem, zase hudebni budieek vzbouzel male mesteeko a deveatka mela ve stancich prociavati. Potadali take Math a ona na dttklivou prosbu matky tla. Stala ve svem stanku bleda, smutna, a neteena, lido se ptiali radovat na slavnost, to decide bylo jako sk yrna, na vesele nalade. Pani eidici se zlobila a kdyt ptitla dopo prve ji vyeitala.

"Dela y nam i sobe novou neptijemnost, katdY o tom mluvi, jak vypadat. Toulala jsi se s nim do noci, dobrou povest jsi zahrabala, ted' se na tebe katclY diva jako na prativou oveeku."

Mats uznavala mateiny vYeitky a nebranila se, jen se sehnula, nezaplakala, neodpovedela.

"Matko, nech ji!" oktikl pan tidici tenu, "nemela jsi ji tam posilat. Bab jsem se toho, kdyt jste tam aly. Naa ukazovat lidem, jak je uboha, myslis, to polituji, mela jsi je videt, jak ji metill a jak si autkali, byl bych ji nejradeji odvedl hued domO." Mara ela kalvarii opuetene divky, a soudy, ktere byly pronaeeny, platily nejen ji ale i staremu uditeli.

"Delay vZdycky mraVokarce, zakazoval detem lit veeer do divadla a Maeena se toulala s galanein po -lesich, to bylo dobre.

"Ten start' hlupak nevidel, kdyt holka s tim Pratakem lajdala, te to s ni nemysli doopravdy ; kdo si chce device vzit, ten se takhle nechovd." itidicimu donesli, co se mluvi a jemu bylo tim nee, ne k vrili nemu samemu, ale k Maid; ani to tens nefekl. Matenka, jeho nejmilejti olovek, byla stavena mezi lehka deveata.

Ve steedu, One 18. eijna 1939.

Mata, kdyt uz nemohla sama vtecko v sobe udusit a tite nest bolest a poniteni, napsala do Nemecka pani Hornbergove. Odpoved' Olga obratem.

"Manieko, peijedte sem, eekam na vas s otevtenou naruei; snad na yak srdieko najdu ndplast', psala stare. dama.

Mala byla tak slaba, to se bala testy. Peemahala mdlobu, ktera ji ohrotovala za katdYm krokem, ale jednou se zapotacela a matka ji sotva zachytila.

"Ut toho mam, Mato, dost! Uvat dobte, jak' zal jsi nem zpusobila, snad nechcea tatinka vest k zoufalstvi. Varovali jsme te, delali jsme, co jsme mohli. Tye neatesti doleha na nas tine net myslia. My jsme netili nikdy pro sebe, vtdycky jen pro vas a ted', kdyt ty, ktera jsi byla natl. pYchou, yadnea, je to pro nas ztroskotani tivota. Vzmut se, nedelej nem tivot nesnesitelny. Kdybych na toho lumpa mohla, kdyby pan Bita slyael kletby, musel by mit peklo na svete."

"Maminko, prosim te, nezlofee mu, co jsem chtela, to mam, jednala jsem tpatne, to jsem vas neposlouchala, on mi nikdy nic nesliboval, je to zlY osud. On nebude at'asten i bez tyYch kleteb, bud' bez starosti. Peieinim se, abych neumeela, abych yam neudelala jests vetti tal, ale udelejte mi tivot snesitelny, nezminujte se o tom, co bylo, neproklinejte, nespilejte mu, ja to nemohu snest. Byl mi nedavno vaim, byl pro me nejlepaim elovekem na svete, nedovedu se smitit s myalenkou, te by byl lump. To by svet nestal za to, aby na nem eloyek "Buda§ jist, yid'? Ptijdeme katdY den na prochazku, vzmutia se, budet trochu heat a prijdea zase vzhtru, navzdor vtem."

Kdyt Mata yeeer osamela ye svern pokojiku, zhroutila se v posteli.

"Jetiai Kriste, ani umeit nesmim, ani odejit ze sveta ne, neni piece pro me ani Utechy, ani viry."

Citila v srdci straany student' chlad. S laskou k doktoru Halkovi umirala i laska ku vtemu ostatnimu, ani k rodiatm necitila naklonnost, ani k pani Hornbergove ji to netahlo. Peestala veibit vtemu, citila samotu, chladnou a neteenou k osudu sv'ch nejblittich. Ale dala slovo a chtela mu dostat. Snatila se jist a spat, jen hrat nemohla. Staeilo, aby usedla ke klaviru, aby se ji srdce zastavilo krutou, nesnesitelnou bolesti.

Odjela do Nemecka na koncert, kter' pani Hornbergove sehnala, ale sezona byla piilis pokroeild, obrazek male Cealey za jeji neptitomnosti vybledl a kdyt peijela zlomend a nehezka, ztratila i jeji hra kouzlo. Citila v potlesku jen shovivavy ohled k hostu. Pani Hornbergova byla take zklamana. Pozvala feditele dvorni opery, aby Matu poslechl a dal ji misto v orchestru; doufala, to ji tak k sobe peipouta, ale nepochodila. Meta hraia bez vervy, bez onoho undkjiciho entusiasmu, kterYm dtive ziskavala posluchade a na jeji engagement nebylo pomyaleni.

Vratila se don-an Nebyla ut tak zlomena., zklidnela tim neUspechem, zieetovala i s hudbou a doma se zabrala do studia. Peed koncem dervence peekvapila otce te,dosti, to buds soukrome maturitu, aby si mohla bledati misto.

"Via, tatinku, ta.dy bych uschla, musim citit pudu pod nohama. Prosila jsem pani Hornbergovou, aby se ohledla no mists vychovatelky nebo representantky, abych mela zamestnani, abych peehlutila praci tu prazdnotu, ktere jsem pina."

Otec byl MatinYm planem poteaen a peihla.sil ji k maturite. Slotila ji uspokojive vettinou halsri a vratila se domt odhodlana hajiti kdyt ne atesti, tot aspon'existenci, na nit zavisel klid j ej ich rodieri.

Po maturite Bala. se Mara do studia jazykt.

Pracovala, aby peehluaila vzpominky, aby zamestnala mozek. Ani na prochazky mnoho nechodila. Vtecko, co bylo v jejim tivote krasne, ptipominalo minulost. Musela ze sveho tivota vyloudit krasu, nechtela-li znovu trpet. Nehro,la ani na piano, zaveela je na klie a ani k nemu neusedla. .(Pokradovani.)

ye stfedu, dne•18. fijna 1239.

[

Naie zdravi Netrapte se — nebo ztloustnete Dr. Samuel Hochman.

VA lide sedi u tehoti stolu v restauraci a D jedi stejnY obed: polevku, maso, pedene brambory, salat z rajskYch jablidek, syr, jablkovY kolas a dernou kavu. Jednomu cla, tato normalni porce, ktera predstavuje hodnotu asi 3,000 kalorii, jen novou zasobu energie, druhemu — tuk. Prod je tenth rozdil?

V sedmi pripadech z deseti je otylost du dtdeyniho, ne telesneho. Ze starostmi elovek hubne? Ve vets'ine pripadt je tomu naopak: starostmi tloustnenie. Nektere utkvele piedstavy a poruchy v citovem tiivote vytvoiuji vnitini potiebu, ktera se projevuje neodolatelnou chuti k prejidani. Pod tlakem teto potreby ztraci °bet' vuli ridit se dietou a lekar ztraci eas, snatii-li se pacienta primet, aby zmenil stravu. V techto pripadech je treba pacienta ledit dutievne, a pak se teprve zabyvat teem.

Vec je velmi dtletiita, ponevadti tlouSt'ka nejenom tie hyzdi sveho nositele, ale je to choroba, ktera kondive, i smrtelne. Aekoli v mnoha Umrtnich oznamenich eteme: - i'zkornateni tepen", "vysokY krevni tlak" nebo nejakou chorobu srdeeni nebo jaterni, pravou prieinou smrti byla otylost. PojiAt'ovny to vedi, a proto nejenom odmitaji pojiSt'ovat prilis tluste lidi, ale v posledni dobe vedou i velkou vYchovnou kamaby verejnost poudily, jak je nebezpeend Prebytedna vaha, zvlatite v zralem veku. Odhaduje se, tie tretina obyvatel v SpojenYch Sta,tech ma, vetSi vahu, neti jaka sveddi jejich zdravi.

Dnes venuji lekati otylosti zvlaStni pozornost. Zjistili, tie jsou dva druhy tlustych lidi: tlouStici, ktere bychom mohli nazvat endogennimi, to jest lide, kteri maji nachylnost k tloustnutl, at' jedi cokoli, a ticuStici exogenni, kteri jsou otyli proto, tie se prejidaji. Prvni druh trpi nejakou poruchou v dinnosti endokrinnich 2162 a zmenou v normalnim procesu metabolismu. Ale tech je menSina Velky odbornik v tornto oboru, dr. R. M. Wilder z Mayovy kliniky, tvrdil nedavrib, tie "aloha endokrinnich tilaz jako motinYch pUvodctii otylosti se trochu prehani."

Presto vSak se budou endokrinnlm tilazarn prieitat mnohe pripady otylosti z toho prosteho cluvodu, tie elovek svadi vinu za svoje blahobytne vzezreni radeji na nejakou zahadnou poruchu v einnosti Stitne tilazy (tie mu pracuje pomalu), neti by priznal, tie nedovede premoci chut' snist, kde co vidi.

Pri dneSnim stavu potravinarske chemie neni tetiko stanovit pro kakleho nejlepSi stravu.

Mnozi z nas jsme si take myslili, tie problem otylosti je tim rorte gen, staeilo by totiti zjistit presne, kolik kdo spotrebuje tiivin, a podle toho predepsat stravu. Ale tento sen se brzy rozplynul, kdyti se od pokusii v laboratori preSlo do skutedneho tiivota.

61ovek, ktery se prejida, zpravidla vi, tie by mel jist merle. Nema, hlad a Akar mu uti predepsal dietu. Ale to mu nebrani, aby se neprejidal dale a nejedl, kdykoli se mu zachce, and to potfebuje a and vi pro& Propada potiivani Cokolady a zmrzliny tak, jako jini propadaji alkoholu, hiedaje v nich dodasnou Atechu v starostech, ktere ohydejne sam nedovede urdit.

Kdybychom takovemu home opulens, nesoucim na sobe pits sto kilo vice mene utiiteene vahy, rekli, 'tie se cpe proto, tie nema nadeje na postup, nebo proto, ze ho tena ustaviene sutuje malichernYmi problemy, iekl by, ze jsme se zblaznili. A piece je to pravda.

Uvedu typickY ptipad. Do Noveho Yorku jede devee s 0myslem studovat a pracovat. Je ctitadostiva a chce uteci z vAedniho a pochmurrieho prostfedi sveho mesteola, Podati se

V 2 STNIX

ji uchytit a iije Setrne, ponevadi musi posilat penize dome rodiatm. Je samostatna, v praci ilspe§na, a dilveruje v budoucnost. Nahle ji oznami telegram, ze onemocnela matka, tie se ma ihned vratit dorms. Opusti svou praci a nekolik let se venuje o'Settovani chore matky a pomaba otci. Za to dobu se znieni k nepoznani.

Z byvale Stihle divky se stane tlusta matrona.

Kdyti se vrati do mesta, vatii pies osmdesat. I kdyti se da znovu do prate, jeji povaha se zmeni, a vyhYba se spoledenskemu tiivotu, prototie citi, tie je smeSna. Lekar, ktery hleda pilvod jeji otylosti, ji koneene primeje k priznani: "Nudila se doma tolik a citila jsem se tak neSt'astna, tie jidlo byla jedina fitecha, ktera mi zbYvala, proto jsem se v nem nijak nezdrtiovala."

Lekar ji pak vysvetli, tie jeji tloutit'ka je puvodu duSevniho. Primeje ji, aby se divala na tivot jinak. PredpiSe ji prisnou dietu. Kdyti shodi prvnich deset kilogramt, zaene se vkusne 0blekat, peelive se eetie a vidi znovu, tie se lidem libi. Pak se zmeni Upine na duchu i zpiisobem tivota, a brzy ma opet normalni vahu.

Kdyti ulotiime otylemu pacientovi dietu, stetiuje si obyeejne, 'tie mu nedela dobre. Neni to vSak dietou, nYbrti nervosou, ktera vznika z toho, ze nyni nema, eim by vyrovnavai neitspechy v tiivote. Proto je treba pied leeenim najit mu jiny zgasob hledani irtechy.

Zahaleivi lide maji sklon k tloustnuti, a kdyti ztloustnou, je nelpravdepodobnejSi, tie zahaleivi ziistanou. VSechny procesy u nich se delaji v zmenSenem meritku. Otylost sama je zeslobi tak, tie ani nemaji chut' deist nee() na zhubnuti.

Lid& kteri konaji socialni slutibu, mohou ci, tie vetSina nezamestnanych, kteri dostavaji od statu podporu, ztloustnou. Citi se netit'astnYmi, zklamanYmi, omrzelYmi a svaj dutievni stay leci jako hlad, to jest hledi jej upokojit jidiem. Proto jedi prilis mnoho, ovS'em same iodine \Teel: brambory, rYti, makarony, chleb coti vSechn.o jde na tuk.

Take mantelske neshody jsou easto prieinou tioat'ky. Pan! X. se zaene trapit proto, ze se ji zda, ze mantelovi se ut mene libi. Ji vice, protote se trapi. Zvykne si na prejidani, a tloustne. Psychiatr objevi prieinu ztloustnuti, predpiSe ji spravne leeeni, a pani zhubne. Ale neshody v mantielstvi se vrati, mantiele se rozvedou, a pan! X. ztloustne znovu Start' nazor, tie tlusti lide jsou veseli a eili, je nespravny. V tom jsou leka •i zajedno. Dnes, kdyt leci pacienty z otylosti, hledaji nejdfive psychologickYmi zkoutikami, co je trap!. Ude, kteri tiji v klidu a pokoji, kteri jsou spokojeni s tiivotem, kteri o nej maji zajem a utiivaji jeho radosti, ti se zridka prejidaji. Naproti tomu file osameli, nespokojeni, omrzeli, netit'astni v mantielstvi, zklamani a pokofeni, jedi priliti innoho a east°. V jldle hledaji kompensaci, utiSujici prostiedk pro ducha.

Zaver toho vSeho je patrnY. Je-li nekdo otyly, at' zkouma sam sebe. Necht' rozebere (lavady, pros ji mezi jidly rad eokoladu nebo zmrzlinu. Je to z hladu nebo z nudy? Chce se tak zbavit nejake piedstavy, ktera jej muei? Jedl by tolik, kdyby mei po snidani na praci nee° neobyeejne zajimaveho?

KOIJPEJ SE DOMA — V KitiDE.

Dues vime, 'te kticla neni jen nepostradatel,nou pomikkou pro gkolu, ale ze je zemni produkt a obsahuje mnoho sl1, ktere zeme nashromatidila za sta miliont let. Proto ma kfida, kte1.1 se v mnohem podoba octanu hlinitemu, schopnost drtieti dlouho teplo. Koupel v kride je predpisovana, pro jeji leave vlastnosti, podobne ratieline. Stejne jako ratielina obsahuje soli a jine ledive latky. Hlavne pak prebytek zasad, ktera maji skvelY kosmetickY • idinek. Poteti priznive na 'Madobne jako zy s vnittnim vymekvanim.

Jak se kfida ptedpisuje? Koupel trva 20 minut: deli by namahala. Jeji prednosti je, tie ji rnfzZeme potiliti doma. Stejne dtrlezite je jeji potthti k obkiaclum. K •idovY rortok se pkiklada, na bo3esiva mista; obzvia gte se pro tuto leebu hod! zanety kolermiho kloubu. Krome toho je vhodne suche o getteni. DakladnYm prohtatim :: kadneho prokrveni, ktere s choreho inista odvadi zanetlive latky.

Strana Take reumatioke bolesti, zanety kolennikxo kloubu a onemocneni kosti se o getruji ledivou ktidou. K tomu pribyly v posledni dobe tienske choroby a koneene zanety nervt, z nich pa,k hlavne bolestive ischias. 62 procent pripada skondilo leebu fispeSne a pouze 3 procentum nepomohla Melva, sila zeme. Ledka je podporovana kratkovinnYm ozatovanim a vhodnou dieton.

111AMINKA A DOSPiVAJKI DCERKA. Sotva je teZSi problem nad tento pro maminku, ktera starne a divenku, ktera dospiva. Maminka si uminila bYt vtdycky deveeti kamara,dem, ptitelem a dobrYrn radcem. Devoe si uminilo bYt k mame otevtene, poctive a jasne.

Mamin pivot leti na diani peed tebou, holeR,c y a bo--ko.Aletivmadholiekyjst' lavY, protote niladi lide jsou mnohem, mnohem starSi net lide stall VSechno to do tak vYtedne, dokud jsi byla pouhe deveatko, ale ted' se nam to nejak hati. Maid. divenka dela spoustu veci, nad kterymi maminka v duchu true strachy. Nedivte se ji, maminka vi lope, co se maize stat. 114aminy oci jasneji, strizliveji. Podiva se do tvate a vidi v ni neco jineho, net devee. Pohledne na zapad siunce, libi so ji a usmeje se, ale nevypukne ve va'Snive nadS'eni. SlyS1 pisnieku, srdce se ji ,ohreje, ale neplace. Slova "ja nernohu" vykrtla mama ze sveho slovniku, protote mama, divenko, musi v2,dycky se ptemoci. Od to chvile, co jsi se narodila, naueila se mama fikat: To musim, Musel bYt °bed, muselo bYt pekne bydleni, musela bYt L'Icola a kolik \red bylo, ktere nemusely byt! Deve.tko to nevidi, protote jeStC, nezna cenu penez, Uzkosti Setrnosti, pYchu maminu na divei Satleicy a nemide slytet, kolik prani maminych ratio za obzor, jako slunieko za lest'.

Mlada divka je pina sily, pevnYch svahu, vlasy ji cucha vitr a plet' ma hebouelcou. Zive, jasne, zdrave sebevedomi plyne z katdeho pohybu, ovSem zdolava svet. Kdyti to tak vidim, deveatko, uprostred louky cvidit, kdyti vidim, jak jsi ohebne a hbite, chapu, to se ti zda vSechno snadne. Katcla iluse je pevna, jako slib a za katidYm lidskYm slovem nevidiS nit, neti pouhe siovo, Mere plat!. Mama ma podivnY, zasnauSilY strach a kazi ti tiivot. Mama se diva Skarohlidsky do sveta, je zaostala, nechape dneSni vet, nerozumi mu, ptedstavuje si vtechno obracene, ma patrave °di, je proste nesnesitelna.

Devedtko zaene utikat se svYmi tajemstvimi do samoty, ke kamaradum, jenom mame s odi. A maminka? Kudy vede z teto Azko,sti testa von?

To je'asi tak: bud' se to devee povedio, pak mu maminko, udelej v duchu kritiek a klidne je pust' do sveta. Pak ma totit pevnou -povaho, dobrY intsinkt, poctive a jasne srdce, zdravY a dobrY cit a to ji uehrani. Aim vide hlidano tim vice bude v nebezpeei. Dostalo vSechno, aby se dovedlo uhlidat samo — a ty, maminko, trpelive dekej, delej, tie nit .nevidiS a najednou se k tobe tve deveatko vrati a vSechno ti vyklopi — a ty se pak usinejeS, jak libezne naivni jsou jeho starosti proti tvYm obavam.

Nebo se divka nevypracovala k pevnemu charakteru a pak je asi pozde nee() napravovat a hlidat. Katide devee dovede mamu oklamat, zaletii-li mu na tom. To opravdu neni take A klamani rodisu je prvni krildek ke zlemu tiivotu.

Pro mamu je to teti,S1 — vSechno je vtidycky pro mamu tetS'i. Ale mama ma lasky vie a pak: ma jeden velkY zavazek. Splatit, co ztstala diutina vlastni mamince. Vklycky miadi zttstavaji mamam cllutini. To neni diuh, ktery by se dal zaplatit, ten se da jen mleky, s laskeit vlidne prodloutit na novou generaci.

Je-li maminka rozurnna, uvedorni si, ze tot naptti p • ijit musi, ze je zdrave a ptirozene. :Devoe, ktere by veene viselo na mame, by rostlo poktivene. Doti museji do sveta, ty, maminko, eekej, trap se, boj se — ale bud' trpeliva.

Tice, neplae. Vrati se. Ureite. se vrati, driv, nez M. R...ri ,se

Strana is

VE6TNIK

ileala jsem milion miL Mary O'Connor.

SEM prakopnice. Prase" jsem od kaneelafe J United Airlines obdrtela zpravu, ze jsem jedna z prvnich ten, ktere urazily trat' milion mil. Moje jmeno bude- zapsano do dejin letectvi.

Okna z netfitticiho se skla vedle myth lokta se otiasaji —nernd, vYzva vzduchu, kterY vane kolem na vnejti strand'. Je tma, ale modre blesky z postrannich vflukt pronikaji noel, zatim co odpoeivam vzadu v kabine po skoneeni denni prace.

Mam nejmodernefti povolani na svete.

Mnohomotorove letadlo stoupa s plmim plynem nad dernou hradbu skal. Setla jsem praye po chodbe letadla podivat se na pravou stranu. Nodni lampy se stinidly jsou vtechny zhateny. V podivnem sleetle vflukt mohu videt obe kady podu'tek na sklapecich sedadlech a spici podstavy zabalene v pokrYvky. Vpiedu, tam odtud neni videt, jsou piloti. Ja jsem odpovedna za kabinu a naklad pasatert..

Nekolik milimetru od meho lokte, na druhe strand' skla, fiel vzduch rychlosti tri mil za minutu, a teplota venku je skoro 20 stuprit Celsia pod nulou.

Tam spi klidne dama s malYm ditetem, ktera jette pied chvili tvrdila, ze nebude mod. ani oka zamhoufit. Chudak! Dnes v noel toho spanku opravdu potiebuje! Rano ma lort dite operovano. A jakou mi •vypravovala historii. Asi pied sto lety pry chranila jeji prababieka na formanskem yore na piseite ceste zrovna pod nami churavejici det'atko pied blikajici sviekou.

FormanskY vtz, pottovni kara, teleznice — a nyni tento obrovskY dopravni prostiedek vzduchu. Dejiny se zde opakuji v jine forme.

Zde jsou noviny, noeni lampy, popelniely, radiatory, ventilace, tekouci tepla i studena voda. Vte je eloveku tak zname, to zde nahoie ve vzduchu to bere jako neco samoziejrneho, unit si uvedomuje, co tento neuveiitelnY obraz znamena — pohodlnost domova za tileneho letu mezi mraeny.

Jsern zamestnana na transkontinentalni lince Newark — San Francisko. Byla jsem vybrana z 5.000 uchazeeek. aclne jine povoldni neni pro mladou americkou divku tak zajimave jako tote. Vzdalenost, kterou obyeejne uletim za mesic, dela dobrch 30.000kilometrt — za rok skoro patnact test kolem sveta.

Moje povinnosti jsou velmi rozsahle. Piedne mam na starosti rfizne letecke papiry a dokumenty. Pak vyfizuii korespondenci spoleenosti s rtznI(rini letitti. Take odbiram listky a vylluuii listky na zavazadla. Musim dozirat na vybaveni vnifiku, jako na pokr3"Tvky, podutky a stilbro. Kleptomanie neni mezi destujicimi nic vzacneho!

Mimochodem bych se mohla zminit, 'te, musim davat pozor zvlatte na matky s malYmi cletmi. Potrpi si totit na zahiivaci polttaiky, do kterYch balim nadobi. Letajici matky si tyto polttaiky, kdyt se nedivam, vyptjei, a zahfivaji jimi sve milaeky. Dale musim zapinat a vypinat ventilatory, kontrolovat teplotu a pasatierum opatrovat easopisy, psaci potteby, mapy, aspirin, popelnieky, tvYkaci gumu proti horske nemoci (dasto), vatu pro vYtkove rozdily, zkratka zasobovat je vtim, Cello se jim zachce. Jette schazi, abych jim piedvadela ilusionisticke kousky nebo se jim pro zabavu stavela na hiavu.

Choe-li cestujici. odeslat telegram Lebo dicniou depati, musim ' se postarat o to, aby hned odeSel. 0 zemepisnYch pomerech nine, nad kterou letime, jsem dukladne informovana. Bylo-li ono male navrSi6ko tarn na prave strand' pied kdovi kolika lety d'eji gtem Indianske garvatky, muaete se vsadit, to nekdo z cestujicich se bude ea tom chtit bliZe poueit. V obvyklou denni d:bu musim podavat pakrmy PonevadZ mnoho matek dava pro kratSi dobu piednost letadlu pied teleznici, muslin easto

delat chftvu a diteti dat lahev v ptedepsane teplote, zatim co matka na chvilku "odpoeiva".

Horska nemoc, proti nazoru mnoha lidi, mi des pomerne malo prace. 0 to peCuje ut zvlatt' pkipravend str-ava. Onemocni jen asi pet procent pasatert, a to jette nasledkem rozeileni.

Za dlouhYch letnich dni, kdy vzduch je ve vtech smerech kkitt'alove distY a srdce naafi velike zeme lei pod nami rozprostteno jako nadhernY koberec, je moje zamestnani velmi piijemne. Ale pkichazeji take tetke easy: chmurna, zimni odpoledne, nad nami temnota, pod nami zylattni odlesk od snehu a tmay e stratidelne balvany, obletovane sneliovYmi vloekami. Pasateti jsou nervosni. Vim, to piloti na svem miste vykondvaji jiste a bez vyrutovani svou praci. Ale zde vzadu v kabine vidim pied sebou postratene oblideje cestujicich.

Toto je moje vlastni ptsobitte, lidska stranka meho povolani! Usmivam se — usmivam se presvedeive. Nebo jim pkinesu kavu a kolade, zapalim jim cigaretu, bavim se s nimi vesele a nepodivam se ani jednou z okna. Napeti cestujicich povoluje. Prod by se ball, kdy se neboji tak mlade devde?

To vae je na dennim poiaclku. Ale v jednom z tisice piipadu se stane, 'ze letadlo muss ztistat dlouho na vzdalenejtim noutovem letitti. Pak zapcmenu na svou elegantni uniformu a moderni hedvabnou bluzu, a loupu brambory, vypomaham v blizkem kramu, radim se s ustaranou selkou, jak rozdelit zbyle potraviny. Pri brodeni pies hlubokY modal nesmim myslet na sve diste stievieky a hedvabne puneochy. A stale musim dbat, aby muj tsmey se nestal nucenYm! Noc co himeji tato transkontinentalni letadla pies obrovske rozlohy Ameriky. Rychlosti 5 kilometrd za minutu pieklenuji vzdalenosti, kterYch prtkopnici dkivejtich dob mu-seli dobYvat s nadlidskou namahou po kilometrech. Zde nahcie ve vzduchu je jen jinS, tivel, ale duch je tentYl. Prdkopnik se dal za chladnYch veeert v svem vote vest hvezdami. Dnes ma pilot k slutbe osvetlene ciferniky, radiove viny a reflektory, ktere mu ukazuji cestu. Ale at' to jsou hvezdy nebo kompasy, at' jedna koriska sila nebo dva tisice, at' tatek nebo elegantni uniforma, jsem piesvedeena, to my, teny, jsme se v podstate nezmenily. At' v ttesti nebo v neAtesti, vtidyeky bude prilkopnice stat po boku mutii.

Modrookych ubSrvi.

Francouzsky statistik de Candolleux venoval nekolik let vYzkumum barev lidskeho oka a dospel k zajimavYm vYsledkum. Zjistil, to jsou dye zakladni barvy &di — modrd, a hneda. Vtechny ostatni jsou pouze odstiny. Podle statistiky maji teny vettinou oci hnede, kdetto u muzu vtechny ty odstiny, ktere pocha,zeji z obou barev zakladnich. Ale jak u mutt, tak i u 'ten nalezneme caste modre oci jen ka. Podle de Candolleuxe je barva oei dedienou.

80 lidi ze 100 ma barvu oci po s yYch rodieich, v ptedpokladu, ze tito maji zakladni barvu stejnou. V jinem piipade se dedi barva oei po prarodieich, a maji-li tito zakladni barvu odi hnedou i modrou, je dean odstin hnecle. A tak z generate na generaci ubkva, jedinct s modrou zakladni barvou oci — a naopak ptibYva hnedookYch. Tento pochod je uspiten hlavne tim, to se stale befou bide rozdilne barvy oei. De Candolleux piedpovida, to asi za 2000 let nebude na zemekouli vtibec modroolOch lidi.

Nerestyy Lidsketa Na zaldadg chemickteh rozbort t gl nalacISrch starch lidi zjistili uCenci, to existuje jakSisi ehemiekr ukazovatel staff. Shledali totes, to znamkou stall je zejmena nadbytek vepniku y e svalech i istrojich lidskeho tela. Ale take sodik a chlor, vyskytuje-li se v neobvyklYch mnotstvich, sveclei o vysokem veku. Naproti tomu prvky mladi jsou: draslik, hoteik, fosfor a dusik. Je jich nadbytek v mladYch telech, kdetto y e starYch je jich nedostatedne stvi.

ye stfedu, dne 18. kijna 1939.

SUEZ — 2000 LET FRED KRISTEM. Pomerne tiname drama o historii Suezu, o jeho vybudovani ma zasluhy Ital Luigi Negreelli a genialni Francouz Ferdinand Lesseps, ma je'Ste daleko bohatejti historii net se na prvni pohled zda.

Velike dilo, ktere osiavuje film, dilo, ktere spojilo vYchod se zapadem, Atlanticky ocean s Indickym oceanem, bylo vybudovano na citliye dopravni tepne, kde se podobne spojovaci pokusy provadely ut od staroveku.

Prvni prtikop, spojujici Stiedozemni mote s RudYm, nas vede at do roku 180 pied Kristem.

Jmenoval se tehdy "Kanal faraont". Nikdy pine neuspokojoval, nebot' se snadno zasypaval a znedist'oval. Doprava na nem byla velmi nesnadna, a musila bYt spojena s ptepravou po pevnine, nebot' kanal nevedl ptimo do Rudeho mote.

Teprve o 1,200 let pozdeji, za 26. dynastie faraont, pkistoupilo se k dokondeni kanalu at k Ruclemu mori. Pti teto praci zahynulo pies 120.000 Egypt'ant; a piece nebyla ani pak zcela dokondena, nebot' faraon Necho se zalekl vettby, kterd mu pravila: "Pracujet pro Barbary"!

At teprve roku 486 perskY kral Darius opet zahajil praci na prtplavu a jeho syn Xerxes ji dokoneil a dovedl prtplav az k moth. Ale i tento prtplav se brzy zanatel a zasypdval.

Za vlady ftima dal opetne zahajiti prate na pruplavu cisat Trajan a nazval jej "tekou Trajanovou". Roku 641 po Kristu — za kalifa Omara — pfebudoval tuto "teku" jette jednou egyptsky viadar Amr. Ale o sto let pozdeji byl pruplay definitivne uzavien kalifem Abenem, kterY chtel prerutiti veSkere spojeni s revoltujici Mekkou a Medinou a narutive podporoval cestu Incld, ktera vedla Syrii a Perskym vem.

Ale nemysleme, to piedchddci buclovateld Suezu delali praci zbyteCnou! Jit roku 460 pied Kristen napsal reeky historik Herodot: play je dlouhY etyki dny plavby a tak tirokY, to se v nem mohou potkat dye trojveslice. Je napinen vodou z Nilu, ktera, do nej vteke, pod mestem Bubastem; jet bylo hlavnim mestem za 10. dynastie." — A r. 40 po Kristu napsal slavnY Strabon: "Pruplav byl tirokY sto loktu a tak hluboky, to do nej mohla veplout i nejvetti plavidla"!

SkvelS, vzor.

Rozbijte veelam dvaeetkrat za sebou jejich plasty, vezmete jim dvacetkrat jejich deti a potravu, nepodati se yam, aby se vzdaly nadeje v budoucno; a zdeeimovan3"7, vyhladovenY, privedenST na malt hlo uucek, jent sotva mute ukrYti svou kralovnu pied zraky nepkitele, zfizuji znovu 'tad osady, staraji se o nejnutnejti, rozdeli se zas o praci podia mimoiadne potieby nett'astneho okamt i ku a daji se ihned zase do prace s takovou trpelivosti, horoucnosti, rozumem a vytrvalosti, s jakou se v takoy e mike v pkirode easto nesledavame.

Zkoutka se slevou.

Prof. Pekat byl pkisloveenY svou trpelivo-' sti pti ririorech, kdyt zkou‘Sel studenty. Jak znamo, za kaLleho mei pa_uSal 40 K. Jednou mei piipad velmi slabeho studenta, s kterYm se mail celou hodinu. Posleze unaven hlasi, ze neobstal. Student prosi, aby mu dal jette jednu otazku. Povida prof, Pekat: "Olovede, vadyt jsem yam dal etazek ut za pet set korun!"

Segli se dva skoti: "Znathejnovejti vtip- o na,s "Ne. Paver mi ho." mi pony, tak ti ho povirn."

"To je opravdu zn.arnenitY vtip!"

Je c•lkem malo znamo, to 63chy a Morava. nale‘teji mezi malo evropskYch sta•tt, kde jeden lekal.' pripada fines jen na tide obyvatehl.

"IsTarodni P. teska hudba a e'eska, pisen byly vidy nejlep4i iIeskou raav'slivenkou eelemu svetu.

Stream IL

Ve sttedu, tine 18, rijna 1989, PRILEZITOSTI nedavneho pkibliteni nety Mars, ktera se objevujena na gem nett jako hvezda rude barvy, je znama eloveltu jit od neparneti. Stare narody ji vztvaly pied bitvou a umirajici vojini se ball jejiho zhoubnail° vlivu. Kdyt v gak bylo usuzovano o motnost tivota na ni, byly ueineny pokusy o dorozumeni se s pkipadntmi obyvateli nejprve pomoci svetla a nyni i radiotelegrafie.

Bylo prostudovano mnoho systemil tohoto meziplanetarniho dorozumivani. Velkt matematik Gauss ptemY giel o sveteine telegrafii a vyskytli se vynalezci, kteti chteli vrhati na Mars sluneeni paprsky, odratene od obrovsktch zrcadel, cot ov gem ztroskotalo na torn, to je Upine vyloudeno vyrobiti tak obrovske zrcadlo. Videfiskt hvezdak Litrow v minulem stoleti mei myglenku vysilati ze Sahary pomoci obrovsktch svetel cdrazy na Mars. Podle jeho vtpoetu by trojtheiniky nebo jine obrazce o girl 30 km musely btti s teto planety viditelny. Ovgem je otazka, zda by pripadni obyvatele Marsu jim byli rozumeli. Dnes by bylo mono Lento pokus provesti pomoci baterii reflektora o nekolika milionech svieek. Naklad ovgem by byl obrovskt a vysledek pochybny.

Nyni mama novy prostredek — rozhlas. Dokonce se pomy glelo i na fotofonii a na ptenageni °brazil, cot ov gem pro nekodonalost technickou je dnes vyloueeno. Fotofonie slouti k ritenageni zyukii svetlem pomoci fotoelektkiny; jako je mono modulovati Ylny rozhlasove se zvuky, je mono modulovati i toto zakeni a vrhati je na dalku. Nejvet gi potit spoeiva v ak v

g

Jak bythom se mohli dorozunel t s Mart'any? obrovske vzdalenosti. Proto by snad prozatim mohlo posloutiti jedine radio.

Pfedpokladame-1i, to by viny vysilane se Zeme se zvuky pronikly k jintm planetam, mohly by tak dojiti za vtetinu a Ctvrt na Mesic, asi za tti minuty na Mars, je-li k nam nejblite, a pak by rychle spely k nejblitgi hvezde, na nit by se dostaly na podzim r. 1943. Za sta a tisice let by koncert, ktert bychom tu vysilali dnes, mohl totti zachycen na vzdalentch hvezdach. kikame "mohl", ptedpokladance, to by tamni pkijimaee mely obrovskou silu, aby jej zachytily. Vime totit pomoci modernich prosttedka, to ani na Mesici by pro nerovnou potenci nemohlo btti zachyceno na ge vysildni. thrnnt vtpoeet, podobnt tomu, na nemt zalotil sve vtpoety znamt radiotechnik americkt Hugo Gernsbach, by nam dal ptedstavu o pottebne potenci k realisaci bezdratove meziplanetarni telegrafii.

Vzdalenost Zeme od Mesice se rovna desetinasobku zemskeho poleciniku. Abychom mohli vyslati na Mesic poselstvi, ktere by tam bylo s"rozurnitelne, pottebovali bychom vysilaeku desetkrate silnej gi, net takova, jejit vysilani by bylo ja.sne slygitelne na vgech Oastech Zeme.

Z toho si mttete vypoeisti, jakou hroznou potenci by musila miti vysilaeka na Mars, i kdyby

Z AUSTINU. 108 West 14, od 9-12. My vas radi Nee° yam napisi, co se tu deje na uvidime a doufame, to ptijedete. kampu nejvetgi university ye staHarry R. Barton., ptedseda, tu Texasu. Zvlagte mezi eeskYmi )o( studenty, kteri dali ptednost teto Rogers, Texas. instltuci a nektere jine. Je mnoho Mily pkiteli br. redaktore, mile septidin prod jsou zde ti syni a dce- stry a bratki! — Tak jsme se koneery tesktch rodiet, ale jenom u- ne rozktvali. Odbooky Rosebud, Maverejnim nektere. Zde na univer- rak, Cameron a Buckholts potaciaji site se vyueuje eeska tee a studen- spoleenou veselici v cameronske Nat maji priletitost se naueiti svou rodni sini dne 25.. kijna, ye stkedu. matetskou tee a nee° vedeti o sta- Program zapoene o jedne hodine odre vlasti, aekoliv ted' je pod vladou poledne. Bude teeneni, tanec "Benazista. Studenti, kteti se uei prvni sedy", &alba rozlientch \reef, tanec kurs de gtiny vynajdou, ze eeskoslo- a ovgem tet jidlo a piti. Ptijecite venskt lid v minulosti byl prona- vgichni a katdt ptivezte souseda. sledovant. Kde jinde maji takovou Nage sestry ptipravi koldee, okurky, pkiletitost se naueiti nee° takove- I kuratka, nadivku, salaty bramboroho? Za druhe mame zde profesora, vt a okurkovt, pak budeme mit i ktert je z to zeme a je to zajimave klobasy, tank bude prodavan za 25c. poslouchati ho, jak on lici tivot to-1 Tak kdo nema srdce v tele pomoci ho naroda. My, co potomci toho na-; nagi .vlasti, zbasit se rakoviny nazismu, tak ma, taludek a ty pochoutky, roda bychom meli zastavati se na-1 co nage obetave sestry ptipravi, zagi fedi a ne se stycleti za ni. Take, jiste potkaji se s velkou zalibou. kdyz alovek vi neco o ne em a ma Doufam, to nage akce ye prospech S. zajem o to, to to bude podporo- A.O.T. se nemine cite a bude ve zdavati; tak je to s ee gtinou a jestli ru pokraeovat. Narodni sin byla neni, to by mei°. nam nabidnuta zdarma. Tat tad C. Studenti maji take ptiletitost se 15. v Buckholts nam nabidnul jejich nauditi \TM nejen co jsou v knize krasnou sin zdarma k poutiti. Tak a podcbne, ale v klubu, na vtletech doufam, to se v gichni sejdeme a vea v divadlech. Universitni eeskt spolek se seznamime a pobavime. klub, ktert byl zalolen minule jaro,i Za Sdruteni odbodek S.A.O.T.: dava studentam priletitost se vy-; Joe Slavik, ptedseda. jatititi a take vesti zaletitosti kluhove. V klubu mame mnoho novych Emil F. Voldan, tajemnik.

Menu' a elenkyri, a zajem je velikt. )o( Nag teal v socialni taletitosti je miPamatujte si, deti," pravila pani ti aspori jeden vYlet a tanec mesie- ueitelka, "co &ova zaseje, to taky ne. Po poslednim vylt!te kattit pre, sklidi. Zaseje-li kvetiny, bude mit vil, to met se doble a_te, bychom je pozdeji kvetiny, zaseje-li meli miti 'Casten, ale to nejtie. Kat- di byli." dt tert stoji penize ray_.milohope7. t-,.:: 156Ienka se. horlive* hja.si: nez nemarrie.

V minule solrazi 11. -kijna, "Prosim, pani ueitelko, a zaseje-y e klubu rozhodli se, ze je eas, aby- ii ptaei semenec, sklidl ptaky?" chom meli tailed, a tak bylo ujedlo( nano, ze v sobotu, 21. kijna byl by TAROKY! nejlepg i eas. To je prave den pied schtzi ex-studentu, a tak co ptedHra tarokt, nejlep gi jakosti, nyseda klubu a za Cleny zvu vaz v gech- al za $1.50, patou vyplacene. Obny na nag tanec, ktert se bude ko- lednesky adresujte na: Cechoslonati v. Knight of Columbus Hall, ak, West, TWA. 14$4

y

tato planeta byla od nas vzdalena, jako v poslednich dnech pouhtch 58 miliont kilometrt.

Od Mesice, jent neni obydlen, bychom nedostall vgak odpovedi. Pokud jde o Mars, museli by mit ptedpokladani obyvatele obrovske zesilovaee ,aby zachytili jen nejslab gi ohlas nageho Ale i kdybychom nakrasne jednoho dne piekonali tyto potite, vyskytne se nam obrovska potit nova, totit, jak bychom se s obyvateli vesmiru dorozumeli. K dorozumivani s planetami by se snad hodila obeceda, skladanci se z disel. Bylo by tet mono poutiti Morseovky, vysilati opetovane signaly stejne delky, jak navrhuje nemeckt profesor Karel Kuppers.

Pit televisi bychom mohli vysilati obrazy a fotografie z na geho aivota na hvezdy. Mateme oeekavati, to na g prvni radiotelegram, ktert bude vyslan, se ztrati mezi hvezdami. Snad nikam nedojde a snad se k nam vrati den pouozvena. Snad i z jintch planet, jako je nage, zneji ve vesmiru jine zvuky, snad bytosti tam tijici, ptenci si seznamiti se a sblititi se s obyvateli jintch svett, vysilaji k nam sve signaly, ktere se v gak ztraceji ye vesmiru dkiye, net dosahly sveho cite. Pies to v gak lidstvo neustane a bude pokraeovati v tomto pase.

Washington. — Vlada Anglia, Francie a Nemecka ohlasila ye Washingtone, to se pti zachazeni s valeentmi zajatci budou ridit ustanovenimi tene yske smlouvy z roku 1929. Statni department vzal toto scieleni na vedomi a chysta se vyslat do nemecktch vojensktch koncentradnich tabort tvla gtni inspektory.

Senatora VOYTY BENESE Poselstvi

• . rn Texaskym' ku krajanu Bude steno jako 'avod ku programu, ktert se bude odbtvati

v nedeli, dne 22. iiina 1939 a v sini "u ‘ tefa- nikii" ye 4:30 odpoledne v ramci vzpominky neodvislosti naroda eeskoslovenskeho PROGRAM: 1. "Star Spangled Banner" — (hudba).

2. "Kde domov maj?" — (hudba).

3. "Nag tatieku Masaryku" — (tivt obraz) 4. "Verni at do smrti" — (baseri) 5. "Hej Slovene" — (hudba) 6. "Teee voda, teee" — (mutskt sbor) 7. "Tvcje oei plakat budou" — (dueto) 8. "Lasko. nehnevand" — (dueto) 9. "Kostymni tanedek" — (deveatka) 10. "Ukoleba yka" — (zpev) 11. Baser — (mut) 12. Prostna Sokolek (s kroutky) 13. Prostna mutt.

14. "My beautiful Texas" — (hudba) 15. "Prod' senator Bene g neptigel mezi nas?"

16. "Byli jsme a budeme!" — (tivY zpevnt obraz) 17. "My Country Tis' of Thee" — (hudba) 18. "Beseda" — (tanec) HUDBU PROVEDE HUDERNI SBOR PROF. CMAJDALKY

Po programu veeerve a tanec VSTtIPNE: 30e ZA OSOBU. Tali° Oznamkou Vybor 6. N. S. odvolava zaroveri program sta7 • novent - na den 21. rijna. v Houstonu a 22. kijna v League City, Tex., -• ':' : jak minuty tYden oznamovano bylo. .Sen. Vojta Beneg z jiste ptieiny nemate se dostaviti ye dny udane, proto predna gky jeho v Texas ociloteny jsou /lanai na dobu pozdeji ozno.menou.

0 hojnou toast na nedelnim programu v NEDELI 22. litIJNA prosi V'f(BOR ODBOUK e. N. S. GALVESTON A HOUSTON.

Strana SO VESNICE ZAVA.

Ve stfedu, dne 18. Fijna 1939.

V2STN$IC

vazent zpevy, ji sehraje dramaticki "Hlahol" od tadu PoZpevem k srdci, srdcem k vlasti! krok Houstonu v nedeli dne 29. tijCo je zpev? Je to ohlas cite due, na na jeviSti v iadove budove na jsme-li veselYmi, zni nag zpev v ra- Studewood. Celr vesnick3i tivot, yedostnYch ,Izvacich, naopak, selost bude tu piedveden, barvite a nas nejakY bol, stesk nebo tal, zni pillehave. Jak vidim ze seznamu ty tony pisne talne, truchlive, bol- herca v oznamce, sehraji tu jasnou ne. My Cechoslovane jsme naro- a veselou stranku vesnickeho tivodem, jen t dovede pisni dati pra-, ta sami dobti herci. Bade to krtsriS7 chod sy Ym vnitinim citam, tomul a milS7 obrazek v krasnem ramedku co citi naSe srdce, naSe due. Hie a proto lze odekavati, Ce bude yelljak vesele jasave zni zvuky pisne ka navSteva. A jak by ne? Vtdyt' prikladne one: "Tam na horach, k.atdY kd pCijde, ntispeje nejakYrn tam na horach". V pisni: "Ositelo dentrem ku pomoci, ku zaceleni ran cute' zni ty tony tak tklive, tak bo- naSi stare a nyni suZovane ot6ine, lestive, Ce sami pocit'ujete v dui nebot' CistY vYnos elenstvo onoho bol toho ditete lkajiciho pro zesnule tadu velkoduSne ptitklo Sdruteni rodiCe. NaS narod je zpevnYm nd- AmerickYch Cechosloyaku v Texarodem, zrozenST v te krasne zemi, , su. Zajiste, Ce katdY ptinese red tu kde vCe zpiva, dela pkiroda a zpiva malou ()bet' na eltat vlasti, vtdyt' tak krasne, Uchvatne, te se to vd- i to prasatko se obetovalo pro ten vd do naSich srdci a ozvuk te zpev- jaterniekod °bed, jet budou sestry ne rnluvy v naSi krasne, nyni pod iadove kuchatinky piedkladati pied cizackYm jairnem apici vlasti, je hosty v poledni ,abed. Jeho smrtelnY vtmelen i v tu naSi krasnou mluvu, kvikot zanikl a nalezne ozvenu v v bohatost zpevneho jejiho zneni, je imlsnem miaskani, neb ony kuchazachycen v ni v mnoha odstinech iinky dovedou urobiti jaternieky mluvene keel_ A od zpevne teei ku non plus ultra. zpevu,. ku pisni je jen krueek.

Predseda Sdruteni Americkch A- jen venku, ye volne ptirode, v aechoslovaka v Texas br. Vlad. lesich, na rolich a luka,ch uslySime Maudr pronese slavnostni CeO, die ty krasne, dojemne a mile znici zvu- zneni programu hned po ukoneeni ky pisni, jet zpiva. pilpoda. Nebyl piedstaveni, tim bude mu dana to •jen ten krasnSr trilkujici hlas letitost, aby si svou papulinku mohl sktivanka tkepotajiciho se ve Inaletite naladiti jaterniCkovou amnad poll. Ty lany zlatove tlutnou- brosii. se pied nedavnem ze ciho obili take zpivaly svou vlast- stare vlasti, tak nem bude moci ni pisni kdyt veterek si pohraval ,s I povedeti lepe net kdo jinY, jak tije nimi, ten svist, to Susteni stebel a inaSe start., domovina pod nacisticklasa troucich se o sebe, bylo take lkYrn jhem. zpevem pro vnimavou dui. Jinak S. P. StudnienY: znely hueive tony vody valici se pies )o( jezy a jinak zpivaly bublave vinky Caldwell, Texas. horske bysti-inky, valid se pies ka- tend redakce:— meny na svem poskoku do vetSiho ftadova schilze tadu Nov 5i TAbor -toku. A v lese? Nekdy dojemna I byla odb yana 8. t. m. v Novem TOpausa ticha a pak nahle pieruSena ! bore a na vyzvani sestry P. P. Mikukanim kukaCky, nebo tepotem keskove ye Vestniku uvetejnenem datia na kmen, tu zase ozVv.a se sestra Mikeskova zvala sestry. by zpevne volani jineho ptadka, vy- se sUeastnily schen, ve ktere se meznavajiciho svou lasku sve drut- i '0 jednati, zda ma kaZdY 'den dati ce. Zavanul-li slabY vetrik, tu listo- ?5c roene Sdruteni ArierickYch (2evi stroma Seven) jen tichounce, pCi : -boloyekti v Texasu. Byla jsem misilnejSim vetru jiZ les tunnel a bou- 1 'e prek y apena, kdyt jsem tam n61-.oCe vyyolala v lese dunivelSi zvuky. ' 'ik sester videla, neb vim. Ce kaZda Na kvetnate louce, lemujici btehy 7.7.e.na ma s:ucit s naSimi ubol-nYin nejakeho toku jako pestrY koberec, em)mi a dtmi tam ye stare vlasti; hudly veelky na sve pouti po sla- am za f'5o se jlek nr:IZe p: st nojisti. d'ounkem nektaru kvettl svou bzu.a: 7d/ si jiste pomvsiiia, jak by ii eivou pisniaku, v kterou obeas vnikl -771o, kd;,-Tbv jell ditkv mely Iliad a basoyY ton bzueicillo meddka, neb COsly s.o zimou, a ona by jim neme.trilkujici zpevanka nejakeho ptae- 'a co dnt. Tech 25c, ktere daji, maka. I ta vesnice zpivala. Byla-li tam e jim bYti odiolaceno treba na jekovarna, tu zvonive zpivala kovad- : ick detect dobrYmi lidmi. l'sTebo lina, bylo-li po Znich znely ze sto- -772,h se mad byla in7iiila, v lids',Tem dol klepy mlateckYch cepU. V to se -itu, Ce by byly cht ,-)ly volit proti. vmisil kdakot slepic, kokrhani ko- oy t 6ch 253 na rok nedal lc.aZd° houtti, kejhani hus, bubeni dobyt- Pen jednoty, to nemollu ani vent ka a kvikot a chrochtani veptoveho ' — Is volbe ale nedoSlo. bravu a v to se obeas vmisilo interTazala jsem se jedne pani, co demezzo Stekajicich psta. Ten zpev Zi- aji zdejSi katolici, Le neni o nick vota vesnice znel v2dy souladne, ce- nic sly:Set? Pravila mi, Ce dava kaZlY souhrn vSech tech zvukii. Vesnic- i dY Men 25c etvrtletne, cot je jeden kY tivot mei do sebe vhly cos idy- il dollar na rok na S. A. 6. T. Take lickeho, krasneho a povznakjiciho. jsem slySela, Ce mnozi fikaji, Ce by Ten byl vZdy ylastne tou hlavni ko- i doll, ale Ce maji strach, aby to nelebkou naroda, jeho zakladem. Zde ' dostal Hitler. Kdyby pozorne eetli yyprYStely z du gs eeskeho eloveka tWalay a elanky pant redaktora VCty flak krasne, nad drahokamy ; stnikku a eechoslovaka, a jimich yzacnejSi Ceske zpevanky, 'Ceske na- novin tak by vedeli kam penize jdou, rodni pisne s celou svou zvukovou Ce je nedostane Hitler. Nebo je to bohatosti, vSech tech prostinkYch take vYmluva te nechteji nic dat. motive citt du gs prosteho vesnic- Edo nechce Mc dit, Za,dnV ho nekeho lidu, dobrosrdeoneho a uptim- , nuti, ale at' aspon neodraZi ty drunen:, a ten v ne vdechl tu svou dob- { he jeho nedfiverou. rackost, dobrosrdeenost a mekkost I Jak jsem Cetla v novinach, maslovanske due. ! me zde inneko gpehotuatt, htekii mlu"Vesnice zpiva" je veselohra pro- 1 vi Cesky a vydavali se za Cleft, a

pracuji pro Nemoe a dostavaji pd velk3i plat mesiene. Ti pracuji paaby Sc nepozno.lo pro koho pracuji, ale poddvaji vS3eobecnou dfiveru.

Cteme jak se po celem Texasn pilne pracuje pro ktere bylo zaloleno v East Bernard, mime z toho radost, Ze pekne pracuje, a riemchu tomu rozumet, Ce byl zalolen jeete jeden spolek, kter' mO d ye eis7 la jedno v Houstone a druke v Galvestonu. Jest veru smutne, Ce v tak vaZne dobe se jeSte ttiStime. Vim, Ce jakrnile se to Nemci dozvi, Ce je nespokojenost mezi narni, budou mlti radost, Ze jest mezi nimi nespokojenost, Vim, Ce jest to jejich propaganda; tak to clelaji v2dy a yindc nasadi nespokojenost mezi aec1-2,y, ktera je rozdvoji. My stati praco ynici si je'Ste. pamatujerne, jak roku 1917 take nekteri pracovale, pro Naroclnimu. SdruZeni a Veelkftm.

POIsnO dopis mei ye Vestniku pan Xarel La'2,no ,,7skY z Ennis. Vetim, mOte radost z Vail m.16.deZe. a Ce jste na ni hrdi, jak pekne a uRechtile zdbavy ostadaji a p?ispivaji na Sdruteni. I my jsme na vas hrdi; mate tam dobro v-adce. Zdar praci!

Dosud no kaZde jsme se sileastnili kaldeho deskeho dne, potadaneho v Dallas, lea letos to nemtite

ponevadi jsem dosud v lekafskarn o'Setiovtni, a . lituji, Ce mne neni motno se °pet se stadmi Oaten sejiti.

Sled. Fannie 8ebestova ze Snook, mela pekm-7 dopis ye Vestniku, a prala bych si, by psala easteji. ye Snook jsou hodne einni Ve prospech osvozeni stare vlasti. TeZ v Hogg se pilne pracuje na ten sam;"7 adel. Je videt, Ce dosud vkchen lidsk cit ze srddci na geho lidu nevymizel a Ce nail dobri lids nevymteli.

Projevuji uptimnou soustrast br.

Vytopilevi nad ztratou jeho mile manZelky a sestre Hedvice Stanovshe nad .ztratou jejho dobreho mantela a otce.

Od easu meho posledniho dopisu prodal mtij mu2 medaile nasledujicim: pi. Anna 8ebesta, Joe Manas, Dr. John E. Siptak, Edwin 8karpa, 1 Joe Mikulin st., Jos. H. Siptak ml. a pi. Anna arubat. Tate pani jest 76 ron start, adkoliv nema tadneho majetku, tento dolar Si vydelala a darovala jej pro osvobozeni naSi stare vlasti.

S podravem na vkchny etenate, Marie Wondrakva. )o( TAROKY! Hra tarokt, nejlepAi jakosti, nyni za $1.50. pottou vyplacene. Obeclnavky adresujte na: eeehoslo(ds.1 yak, west. Texas.

Deti jsou detml . Ubehnou se, uhieji a dive netli se kdo . Matka musi bSrti pHnada, mail rYmu, kaki, nastuzeni . pravena a miti po ruce SEVER-UV

r _

-

I KASLI (Seve ya's Cough Balsam) za nim2 stoji tamer 60 Pt vy tr y alYch zkoukk a uspokojeni. A co je dUlelite — deli jej maji rady. Neni treba je nuBalsam. proti kaSli proaby braly Severtiv to, Ce

LahGd 't.pnobivS7

II

vAg

'4', A

LEKARNiK

varn ochotne poslouti. Kdyby vLak nemei, nenechte si vnutit nic jineho . . .

Stadi poslat objednavku na dolejM adreso a obdrtite Balsam obratem potty, anit by to stale) vice. NEEKEJTE at ptijdou deti s rin ou a nastuzenim! Melte lahev tohoto -- e meniteho leku na ruce stale.

sttedu, dne 18. tijna 1939.

IESK' JAZYK NA KOLACII V TEXASTJ. Z Austinu se sdeluje: Ve 'Skolnim rote 1931 — 32 zapodato bylo s vyudovanim eeskemu jazyku na vy g -§ich•eko/a(ighscol)vAustinu, Temple, Houstonu, Hallettsyille, Needville a na akademii sv.

Ludmily v Shiner. Ve 'Skolnirn roce 1932 33 odpadlo, bonu t. el, Hal•etsville ,ale piibylo Pet nov;;Tch mist: Caldwell , West, Granger, Weimar a East Bernard. ye Skolnim roce 1933 — 34 odpadlo Wenmar a Needville a ye gkolnim roce 1934 — 35 Temple, ale tehot roku ptibyly yenkovske 'Skoly v Seaton a Lost Prairie, obe u Temple. Ve roce 1935 — 36 ptibyly vy'S„§i :slkoly ye Fayetteville, Filidku a Snook a yenkovske :>koly Radhok l, Bluff-HostYn u La Grange a Concord u Needville. Ve 'ekolnim race 1936 — 37 odpadly §koly Snook a Lost Prairie, take se udilo eaStine na vy.d'dich Skolach v Austinu, v Houstonu, v Caldwell, ye West, v Granger, v East Bernard, v Seaton, ye Fayetteville, ye FrYdku, na Radho"Sti, na HostYne v Concord a na aka,derni sv. Ludmily v Shiner. ye Skolnim roce 1937-38 ptibyly etyti gkoly: vy'e'Si. .kola sv. Josefa v Yoakum, .kola sv. Josefa v Moulton:Ikola sv.

Josefa v Rowene, a venkovska S'kola v Novem Mote u Caldwell; ye Alcolnim race 1938 — 39 ptibyly vy'Sye Snook, Wallis, vet. gtola v Marak ,ale ubyla venkovska kola v Novem Tabote, take se utilo destine na v yssich .§,kolach: v Austinu, v Houstonu, v Caldwell, ye West ,v Granger, v East Bernard na akademii sv. Ludmily v Shiner, na venkovske :ekole v Seaton, na vygAi gkole ye FrYdku u Sealy, ye Fayetteville, v Concord u Richmond venkovske gkole, rovn'a na Radho'eti, na HostYn6-Bluffu, na vy;s2Si. Vkole sv.

Josefa v Moulton, na g.kole sv. Josefa v Rowene, na, vetelne 'Skole v Marak, na vy.eel 'Skole Ye Snook, kde vyudovani Ceske keel bylo obnoveno a vyMi skole ve Wallis.

V Austinu sleena Minnie Musilova dva zaky v jedne tilde; v •austonu Dr. F. E. Lulda 18 ✓ prve tilde a 5 zaku v druhe ttide na vyggi gkole John Reagan; v Caldwell Edward Balcar 17 Zan v drute tilde; ye West Alvin Marchak 28 2án v prve bide a 21 Zaka v druhe tilde; v Granger Jan M. Sktivanek 16 2akti v prve tide a 17 Zakii v druhe bide; v East Bernard L. L. Hrneit 9 'Zan v prve bide a 9 'i.akti ✓ druhe bide; na akademii sv. Ludmily v Shiner sestra M. Ludmila 9 'Zakfl v prvni ttide a 7 2akil v druhe tilde; v Seaton u Temple F. W. Chudej 25 2akft v prvni tilde; Frydku u Sealy Alois J. Petrusek 3 zaky v prvni ttide a 4 v druhe de; ye Fayetteville Jesse J. Jochec 15 zaku v druhe tilde; v Concord u Richmondu Louise Zarubova. 4 zaky v prize tilde a 7 v druhe ticide; na Radhoki u La Grange sestra M. John 6 Zakil v prve tide a 5 v druhe tide; na HostYne-Bluffu sestra M. Petra 6 zaku v pr y:), ttide a 9 v druhe; na vyMi. skole sv. Joseka v Yoakum sestra M. Dennis 10 zaku v prve Vide a 13 26.kii v druhe tilde; v Moulton ses. M. Adelaide na g kole sv. Josefa 12 daku v prve tilde a 13 v druhe; v Rowenz na S'kole sv. Josefa dp. F. J. Poklu-

Strana

V ESTNIK da u dakii v prve na, vyMi 'Sko- niversity rozhodnuto, ze student le ve Wallis FannLe B. Ratcliff 17 mohou konati hlavni zkoutly (mav prve na vy'S gi gkole ye jor) pro hodnost bakala,Pskou B. A. Snook Elsie L. Pokorn y 32 2akil v te, z eeainy, ktere se tim dostalo prvni tilde, na vetejne 'Skole Ma- pine rovncsti s recmi velik .:fah ne-1 • kolniho roku by rak u Cameran sestra M. Stanislaus . rodU. Lonskeho S 18 Zan v prvni tilde. — Wsledky lo na universite pet postupnYch kurzapisn v nynefairn S'kolnim roce 0- Ceske keel a literatury a rovnych. znarnime pozdeji. Bylo to dne 15. 80 student', v letni §kole bylo 8 1.-.‘..ilcAzna 1932, kdy se podatilo na studentek a student'. gen. konferenci profesorti Texaske Rozeileni. skodi. statni university prosaditi, ze uniSkot mel dceru. 1Xera mela 7,,ersita uznala eeStinu na vYggich lance.

Milenec mel deem na kline. )1kolach a &Iva, za ni stejnY kredit jako za jine moderni jazyky, na pti- Matka rnela gtesti, 2e je ptekvapila.1 klad 'Spaneretinu -neb nemeinu, a Rozeililo ji to. Bet'ela k otci. Latetidne 6. ledna 1933 na konferenci ko- la: "Sedi spolu ve tme,! Ono. jemu, leje urneni a ved Texsake statni u- na kline!"

edn ---- Nab

Otec se pousmal, zamnul si ruce -Ed.jedny elovek!"

"Cc;z•-,e?" ustrnula matka.

"Jed.ineeny chlapik!" dotvrzoval otec. "etri na svetle a nepottebuje druhou a

Na ceste po Sicilii onemocnel bflsnik Pirandello na lehkST zanet slepeho stteva a mush vyhledat vesnickeho lelzate. Lekat ho uklidfoval a tekl: "Jen iliednY strach, milk pane.

Nerd to tak vane. Ja mel pied lety tote, a zase jsem se uzdravil."

"Ano," odvetil Pirandello, "jen2'e vyj ste mel jineho lekate."

•

11.

za

pouze noqm odbitirateltim

Skono v sobotu21® iljna Jest-ii chcete se doeisti nejnoverii a 'pine zpravy z piitomne evropske \Talky, zajimave jine zpravy mistni, statni a narodni a ze stare dopisy, pouene a zajimave dinky a romany,

Predplat'te si

eECH(YLOV A K

NESTRANNt MOM, HAJiCt ZAJMY FARMAtt, DELNIKU A MALOROLNiKU

Pospeite si a vyuiitkujte tit° pilleiitos OBJEDNAVKU POSiLEJTE NA:

aCHOSLOVA PUMA HING CO. West, Texas

etrans tit

Uralveston. Texas.

Ctena redakce a mili dtenafi!

Schrize svolana do Kempner Partes10 Lelia. a Operate'. , ku, za Acelem zaloteni odbodky S. 711 Medical Arts Building A. C. T. se vydatila v kaidem °hieHOUSTON, TEXAS ' du.

Telefon atadovny: Preston 2553 Ve velikem poetu prisli naei oeTelefon residence: Lehigh 9745 choslovaci, aby poslechli pana farate Kunce z Least Bernard a pana soudce C. H. Chernoskeho z Hou7 stonu, kteti dtsledne probrali a vySPRAVNE VYKONANA svetlili pottebu zaloteni odboeley a POH1EBN1 SLIT2 A. k srateni se v jeden celek a ruku v V hodine talu zarmouceni nalezruce pracovat. non Edward Pace pohkebrii ristav Netteba dokladat, ze jako znamepohotov k sympatickemu vykizenezbytiSrch jednotlivosti a k niti teenici byli s nadlenim vyslechnuti a ptitomni pak hromadne se vypraveni dojemneho pohitu. zapisovali a skladali ptispevky, pak Levne ceny jsou nali zasadeu. byla provedena volba fitednika. Utednici byli zvoleni tito: Pohiebni fielitel.

Pan Adalf Dugek, ptedseda, pi.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

Angela Kopecka, mistoptedseda, p.

TEMPLE, TEXAS. Josef Vesely, tajemnik, pi. Marie Jaterka-Nichols, pokla.dnik.

Pan soudce Chernosk' uvedl zvolene fitedniky, kteti ihned zaujall sva mista, spoeitany ptispevky, ohlaSena jmena vlech olent, kteti jsou: ESKY. PRAVNiK Add Woodrow Wilson 6. 146 $5.00, p. a pi. Ed. A. Kossovi $5.00, p. a pi.

J. M. Vesely $2.00. Po $1.00 dali • p a Uka.dovna v A. R. Hrnovi, p. a pi. L. A. Macikovi, p. a pi. F. E. Urbancovi, p. a Butler - Grimes Bldg. pi. J. B. Vitovjakovi, p. a pi. L. A. Smotkovi, p. a pi. Ch. M. Buregovi, ROSENBERG, TEXAS. p. a pi. S. M. Portacci, sl. C. Reymersh ffer, pi. P. DuSkova, p. A. Du'Sek, p. a pi. H. M. Jaterka-Nichols, p. E. J. Denke, p. a pi. A. E. Nabytek a domaci zakizeni vaeht Vincenik, pi. S. Bilec, p. a pi. A. M. druhu. oernolek, pi. C. Doran. 3 deti A. J. J. Lepel obsluha — Vetai uspora.

Schatel 75c. Po 50 centech dali: sl.

R. Hrnova, Tony Hrna, pi. F. Mosken, pi. L. Elsner, p. a pi. J. F. Kalulovi, p. a pi. A. V. Kopeck', p. a 5906 N. MAIN ST. pi. B. J. Coekovi, pi. A. Jaterkova, 6063 TELEFON — TAYLOR pi. A. Mikeskova, pi. El. Kivich, sl.

Pokrok Naproti budove tiadu A. Kavendova, p. a pi. P. N. BartoHouston. lovich. Po 25 centech dali: pi. J. J. (50-p) HOUSTON, TEXAS. Sudelova, pi. J. W. Hersey, pi. A. P. Stantel, pi. A. Kennedy, pi. M. Anders.

DR. THOMAS N. DeLANEY Mili ptatele, vy, kteti jeAte nejste 0/11 LEKAR eleny. pkihlaste se brzy, at' jsme v 1e spravne pkipravene.

BrS7 Galvestone vgichni zajedno v praci Le as die rimluvy. narodni. tkadovna 3248 — Res. 2687 Na konec jest nam podekovati 513-15 Professional Bldg. milemu panu farati J. Kuncovi a TEMPLE. TEXAS. milemu soudci C. H. Chernoskymu, za jejich °bet, tie k nam pkijeli a promluvili k nam jak v keei anglicke, tak v nagi matetetine, od srdce PRAVNIK k srdci. SrdeenY dik yam obema.

Vytizuje veakere soudni zaletitosti Konate nezietnou praci pro nas tkadovna: 936 Bankers Mortgage chny, Ica' to aspon vAichni naafi lido Building, pfes ulici naproti Kress oceni a pochopi. budove.

S pkatelskYm pozdravem Vam HOUSTON. TEXAS. vlem, Josef Vesely, taj. )o( Corpus Christi, Texas.

Ceska, Jidelna, Restaurace Ctend redakce! a Pivnice Laskave was tadame, abyste uve714 PRESTON AVENUE tejnili tento dopis, kter' jest v zdHOUSTON, TEXAS jmu naafi osvobozovaci akce. My 6eJos. Koiut, majitel. choslovane v Corpus Christi a okoli Telefbh: Beacon 31734. jsme se usnesli, abychom zde pad,Pravidelna jidla a lunde Nejlepei soudkove a lahvove pi- dali velikou slavnost spojenou s bavo, razne druhy vina a doutniky. zarem. Tento program jsme se usnesli potadati dne 22. kijna v sini Miuvime eesky.

Moravan Club Hall. Proto ladame Hoboko stale na sklade. vaechen deskomora yskSi lid z blizka Zvlattni stoly pro rodiny. i zdali, aby tento podnik nami pokadanY podporovali a na den 22. kijna vaeobecne se dostavili.

TAROKY! Program bude pestrej. Ve 12 hodin Hra tarok(t, nejlepai jakosti, ny- chutnST °bed, budou razne atrakce a ni za $1.50, poetou vyplacene. Ob- o dobre tedniky je postarano. Mame Oechoslo- slibeno veliky poet darkt, neb objednivky adresujte Texas.

1.41s.) jitd6li naafi Ude v pet rezzitcla diWest, NU,

DR. liAR. J. HO

EDWARD PACE

John W. Lesikar

Tesar Furniture Co.

sttedu, dne 18. tijna 1939.

v2sTNIE

striktech a maji zajietenou velikou zasobu zboti \tech znolnSrch druhfe ktere ochotne davaji na tento ueel.

Doufame, te tento podnik ptinese sluanou pomoc naaemu odboji a proto jeete jednou laskave taciame vaechen lid v Corpus Christi a okoli, aby se mezi nas dostavil. dne 22. tijna do nove sine Moravian Club Hall, a pH tom si Prohlednete krisnou novou sin, kterou obetavi katolici ve zdejaim okoli si postavili.

Bratte Josefe Holasku, laskave to tadame, abys, bude-li ti jen trochu motno se mezi nas dostavil a na gemu eeskoslovenskeinu lidu zde promluvil.

Na ukondeni tohoto dopisu vas jegte jedenkrate vyzYvam, kdo mate jen trochu srdce, pochopeni a lasku k nakmu narodu a vlasti, kterou jsme tak hanebnYm zpiisobem ztratili, uoirite kaldY svoji povinnost a vzpomerite si, ze nas narod v to krute chvily volal: SvatY Vaclave, nedej zahynouti nam ni budoucim! a s temito slovy na rtech ptijd'te a pomolte. Uptimne vas zve, V'bor. )0c Osmnactileta bojovnice.

Vkly v eervenci, kdy2 se vzpomina dobyti Bastilly a epochy, k nil tvoril pad Bastilly krvavY Avod, objevuje se ye francouzskYch listech. jme.no Terezie Figusrove. Byla Pannou. Orleanskou Napoleonovy doby.

Terezie Figuerova byla tenou, pro nil valka byla vMm. Narodila se v Avignonu a od cletstvi tam organisovala "vallzy" svYch kamaradii a kamd.radek. Pei dobyti Bastilly bylo ji 18 let a zileastnila se v uniforme kralovYch dragount, kterou sebrala svemu strfrcovi, hajeni rodneho meseta proti vojsku Konventu, vedenemu generalem Carteauxem. Shodou okolnosti vypalila posledni ranu z dela proti dobyvatelam Avignonu.

General Carteaux newel telkou praci, aby z royalistky udelal repu-

blikanku. Terezii bylo jedno, pro koho bude valeit, elo ji jen o to, aby ji v torn nikdo nebranil. Jeji vojenska kariera byla rychla a slavna.

Jako dragounsk* dastojnik — la verna uniforme, kterou po prve oblekla — zileastnila se vlech Konventu, Konsulatu i Cisatstvi.

Za stateenost byla vyznamenana nekolikrate i Napoleonem. Jeji vojenska slava skoneila soueasne se sldvou Napoleonovou. Tereze bylo 40 let, jeji tvat a tel.° bylo pokryto Sramy po ranach Savli, kdyt svlekla vojenskou uniformu a po prve se zamilovala. Provdala se za druha svYch detskYch valeenS7ch her Clementa Suttera.

0 NONAT POMOHLA ZAS. Daisi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla.

R. Williams dostal neatovici na paid na ruce. Chodil s tim tYden k lekati. Ten mu to 4 krat tezal. Ka2c1S7 den musel chodit to dat eistit a vidy platil dollar. Ale bolest se jitrila vic a vie. Kdyl ji g po pate palec mel mit tezanY. zalel ke mne, le slySel ge mam dobrou mast'.

Ale ten palec, to byl usekanY pahYl, tez v nem a2 do kosti. oteklY a modrY. Dala jsem mu hned z Nonat naplast' a poslala ho dome. Naplast' aby nechal do rana, pak aby dal novou. DruhS7 den opuchlina byla prye, palec bil', tam kde byla negtovice do prstu byla dira. Palec byl za 4 dny zahojen. — Lekat na torn pracoval tiden a bylo to stale horai.

Na rozliene, at' suche neb otevreno bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne drevene i ocelove dishy, steely a , jine predmety uvazle v tele, ale musi to Nit

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lelcarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pigte piImo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co.. Altadena,Cal

4110.•■••■nesst.w.n.nowcps•wwsso.tpipswo•corosaaroaso,. ■stpeov,sve,,awoaso. ■■■■■■■■•■■■••••04m.roosbc.ms....o■NO.

DRAMATICKi KROUZEK "HLAHOL" SEHRAJE DIVADLO

v budove V

Pokrok Houston cis. 88,

nedeli, dne 29. Nina NA STUDEWOOD DIVADLO BUDE POD NAZVEM

C. H. CHERNOSKY

"VESNICE ZPiVA" Veseld zpevni hra od 3 jednanich, od R. Branarda OSOBY: br. St. Valeik 8ebestian Kubin, velkostatkat ° br. F. Olexa, st.

Start Klas, baraenik, sl. E. Mikeska Baru'g ka., jeho dcera, br. F. Kogut Vojtech, vesnic. houslista, jeho syn, p. D. Datilek Vagek Pacinka, klarinetista, ses. A. Valla Vdova Balabanova, statkatka, br. A. Kadleeek jeji syn, br. J. Sulda • HostinskY Kouba, majitel hospody, sl. L. Petkvalska.

Lidueka, jeho dcera, br. Joe Kagpar Pisiavor Pilvejc, principal cestujlciho cirkusu, ses. Vi. Valls.

Pavlinka, jeho dcera, VesnickS7 lid, hal, deveata.

Dej v dne gni dobe na naysi v male vesnici.

ZAeATEK DIVAD. VE 3:30 ODPOL. VSTUPNE PAN 40c, DAMA 25c tist* vkteiek ve prospich Sdruieni Amer. techoslovikii v Texas.

RED FRONT

1

Hudba odpol. i ve6er: Houston t echs 1

limed po divadle bude slavnostni tee p. Vlad. Maudra, piedsedy S. A. O. T. JATERNICOrk OBED VE 12 HODIN. K hojne navAteve zve Vas Zalravnl rfrbor.

y •

e at edu, dne 18, iilna 1939.

PORAD ESKOSLOVENSKEHO KRATKOVLNNEHO ROZHLASI7 NA MESke ftiJEN 1939.

(Radio-stanice W R U L, &five WI X A L, Roston Mass., USA).

Oznamujeme vSem posluchaehm, v mesici kijnu 1939 bude hodinovY program naddle vysilan dvakrate tYdne a sice: v liter' a v sobotu, t. j. 17., 21., 24., 28., a 31 t. m. v'Sdy od 7:00 do 7:30 hodin veeer arrierickeho vYchodniho Casu (East Stand. T.) - na dvou vinach souoasne a sice: (1). 11.73 megacyklil (11.730 kilocyklu) t. j. 25.6 metro.

(2). 6.04 megacyklu (6.040 kilocyklu) t. j. 49.6 metro.

Na kratSi vine (1) je nat rozhlas lepe sly'Seti ve vetSich vzdalenostech od stanice, tedy zejmena v Evrope, kdetto v blizsim ckruhu stanice, tedy zejmena ye vYchodni oast USA. a Kanady je poslech lep-1 si na vine deli (2).

Budem.e povdeeni kaZdemu, kdo upozorni na mitE. rozhlas sve ptdtele kraj any v nine uvedemjch Castech sveta a po'Zada-li je, aby nam Q slytitelnosti nateho rozhlasu podali zpravu. Vysilaci doba nateho .rozhlasu ptipada v rriznYch eastech sveta na tyto dny a hodiny: Misto- poslechu Dob-a, poOlechu.

Sp. Staty Severoamericke: (UterY, sobota) (a) East. Stand. T.: 7:00-7:30 p. m. (b) Cent. Stand. T.: 6:00-6:30 p. m. (c) Mountain St. T.: 5:00-5:30 p. (d) Pacific St. T.: 4:00-4:30 p. m.

Mexico 6:00-6:30 p. m.

Peru, Bolivie 7:00-7:30 p. m.

Venezuela • 7:30-8:00 p. m.

Argentina, Paraguay, Uruguay 8: 00-8: 30 p. m.

Brazilie 9:00-9:30 p. m.

(Po prilnoci z terka na sttedu a ze .soboty na nedeli) Anglie, Francie, Belgie, ' 12:00-12:30

V219T14111X 0,20-0,50 Holandsko Sti'edni Evropa, (Praha, Bratislava, Nemecko, 1:00-1:30 Skandinavie) • 2:00-2:30 Egypt, (Stfeda a nedele) Filipiny, Oina, Shanghai, 8: 30.-8 :30 Honkong 5:30-6:00 Bombay 9:00-9:30 Japonsko S krajanskYm pozdravem Vfl3or kratkovinneho rozhl.

"Oeskoslovenska Amerika" )o( T. M. V. V. CtenY pane redaktoore:VYKAZ PRASPEVKiJ DO FONDU Laskave uvetejnete ptispevky do fondu Texaske Matice VyMiho Vzdelani• Spolek OeskoslovenskYch Ex$50.00 studentii statu Texas 25.00 K.J.Z.T., Hi. ttadovna SPJST., tad Praha v Taylor, 5.00 5.00 SPJST. tad Jaro v Dallas, Pi. H. Stanovska, za sebe a deti 5.00 Pan Pavel Marhoul, Chicago, Illinois, 5.00 Pan Bernard Sttg, San Antonio, Texas 3.00 (Posledni tri ptispeyky darovany na ucteni pamatky zesnuleho Jos. Stanovskeho) Celkem darovano $98.00 S Actou, Raymond Prasatik pokl. T.M.V.V. )ot PiesnS, odhad.

Sleena Kitty je divenka moderni kaZdYm coulem. Ma proste pro modernu nadani. A tak neni di au, se take zaeala ueit kidit auto. Ale to se s hrrizou ukazalo, ze k tizeni vozu velkYch vloh nema,. Po deseti vyueovacich hodinach se ptala: "Koli ktoho jeSte pottebuji, abych mohla jezdit samostatne?"

8ofer pohotove odpovedel: "JeSte tit" "Vyueovaci hodiny?"

"Nikoliv. Tti automobily."

Ti#111,

MUM mr,..

Taroky $1.50. Cechoslovik, West, Texas.

CESKY MLUVICI FILM

"KOMEDIANTSKA PRINCEZNA" Slavna tradice Ceskeho loutkate M. Kopeckeho. teskY film, po jakem "Ceske obecenstvo touE. V hlavni roll Lida Baarova, 0.

Korbelat, Jara Kohou to petiletY nejmladSi eeskY her e c Mireeek Sirotek. Ukazule Jos. Vatut, zastupce Praga Film Co. Chicaga.

EL CAMPO. ve etvrtek 19. kijna ,od 2 hod. odp. do 11 hod. weer.

GRANGER, v patek 20. fijna, o 6:45 a o 8:30 veeer.

BALLINGER, v nedell 22. flin g, o 7 a o 9 hod. veeer.

CALDWELL, v titterSr 24. Tina, 0 7 a o 9 hod. veeer.

WEST, e stiedu 25. fijna, o 2:30 odpol. Zneatek veeer o 7 hod.

ENNIS, ve etvrtek 26. tijna, o 3 hod. odpoL, o 7 a o 8:45 weer.

TEMPLE, v patek 27. inljna od 2:30 odpol. do 11 hod. veeer.

Dallas, v sobotu 28. fljna, y e Scott Hall, Maple Ave. 2419, o 7:30 hodinich veeer,

y

PRVNI OSLAVA STARirCH

PKINIFIRO

08ady Seaton a okoli /POAADA.itAD HVEZDA TEXASU tiSLO 47,

V radovesini v Seaton, Tex. V . deli, dne 22. iiiirna ZAtATit;, V 1 HODINU ODPOL.

I

iokk Houstonu OZNAMUJE pofad spoleeenskych zabav, teSicich se velke pfizni nateho lidu i eetnYch ptatel fadoveho elenstva. VzornY potadek, peeliva obilu.ha a dobra hudba pri kalde zabave.

PROGRAM: Uvitani a proslov k pitonYram "K padesatiletemu jubileum" (baseri) "Vzpominka na mrtve pionYry", (baseri) Hudba.

"Zdar vam, texasSti rolnici", (baseri), "Start' otec", (oAseri), "Dedova zpo-led"', (baseri), "Pted padesati lety", ('oases), "TexaskYm pionYrtm", (baseri),

J. J. Mikeska , Eevelyn Hejl A. KlinkovskY Judith Mikeska Frank KlinkovskY KlinkovskY Adela Sefcik Ella Orsak

Pi estivka Obed pionYrum.

Slavnostni teenik Nekolik vzpominek z dab pionYrskYch, Volne proslovy pionYrti.

Frank MouCka J. F. 8efeik

Hudba

Politovni adresa: 1140 Robbie St. Telefon Taylor 14U. Na doptani se jest - 20th and North Main.

tech Melody z Granger

Syncopators V NEDELI, 22. RONA Houston Czechs V NEDELI, 29. ittiJNA (Wadi() ye prospech S. A. t. T., taktei i tanec, kterfr Odpolen pokidan hued po divadle, a eistk vttelek venovin bude ye jest prospech teto akce, kadem Pokrok Houstonu.

Veber k taneeni, zabav6 vstupne: Pan 30c - dam' 10c

VSTUPNE: PANT 40c - DAMY 25c PORADATELi.

0 zakusky a jine obeerstveni a dobrY poildek bude postarano.

ZA 4.D HVEZDA TEXASU Uctive zve, VIZOR.

Stran g 24

YterTNIK

Podiveite k oznamovini

Oznamovatel Pravidla

y

V Maim Oznamoyateli adtujeme centy za, slo o za katde uYetejneni. Nejmeng i poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napita na zvlattnim listku a prilotte k objednavce prislu gnY obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) neco ve znamkaeh. (stamps).

Post osobni dek, ptidejte 6c na jeho vYmenu.

Mali bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany aciministraci pod nag i znadkou, detujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prace" a podobne 25c zvlatt' za znaeku a na pogtovne, aby dale dopisy mohly byti ihneci odesitany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k mistku" neb "Ptijme se hospodyne" obna gi doplatek za zzaaOku a po4tovrie 65 cent& Doplatek za znaCku budi2 pfiloten k cbnosu, kterS/ po..911ate za oznamku.

TABAK LISTOVt, start na prodej, 10c a 12c libra, nevyplacene.

J. BuryAek, Portland, Tenn. (41-43p) TABAK dobrY ,jemnY, slaby na kouteni. 10 liber $1.60; jemnY 10 liber $2.00; dopravu vyplatim.

M. Prochaska, Portland, Tenn. (42p °-■ TABAK na posilani, slab na kouteni, nechavam ho 10 liber za $2.00 a dopravu vyplatim. Pi gte na: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(42-43p.)

Pfijmou se mladi bezdetni mangele, mut ku praci kolem domu, tena k domaci praci. Musi miti zkugenost a odporueeni. Staid prace, dobra. mzda. Mayor Woodall Rodgers, 1010 Republic Bank Bldg , Dallas, Texas.

(42) ,Zern Mrazu-vzdorne sazenice zeli a sa.latu: 300 — 50c; 500 — 70c; a 1000 — $1.25. Vyplacene. Vgechny seine druhy. Uspokojeni zarueeno.

Raymond Mladenka. Hallettsville, Texas.

(42-43) litsr4 TABAK stars, lehke druhy prodavam: 10c, 15c 20c, cigaretovY 30c libra, nevyplacene. Vacl. Krato(38-42p) chvii, Portland, Tenn.

I Iambi zibavy 11ADU PRAHA OS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS. 21. fijna. — The Harmonizers Orchestr z Fayetteville 28. fijna. — Adolph and his Boys ze Schulenburg, Tex. 11. listop. — Geo Moody Orchestr z Taylor, Texas., 18. listop. — Blume Orchestr z La Grange, Texas.

Vstupne: Paul 40c - Damy 10c ZABAVNI VIZBOR.

Ve sttedu. dne 18. tijna 1939.

DOJMY A MY§LENKY Z TEXAS kate, kdy dostane ptiletitost k naCHRISTIAN UNIVERSITY rodni dinnosti. Prod nemame vice VE FORT WORTH. takovYch mist? Pottebujeme aby nagi stargi Tide vice podporovali praV tomto ease nebudu psat, jak po- ci nagi mladete a ne kdy na ge midkradujeme v Ceske praci zde na Te- det neco mane, tak hned nekdo xas Christian universite ye Fort proti tomu pracovat aneb psati. ViLeky vieho druhu, Lekaiske Worth, protote to necham at na pti- te, ze takoveho neco hned tu mla.Sti dobu, az bude nage prace vice po- det odyrati od Ceske prate. Na piedpisy, Chladne napoje a gi Tide krodila a bude vice easu o ni psati. nebudou pracovati jako jejich stacigary, Pratrini pomficky.

Rad bych zabral par fadku v torn- fenky a statieci pracovali. Neminim, to Casopisu, abych napsal moje do- ze oni nepracovali dobte, prave najmy a myglenky o praci na geho deopak, ale kdy easy se meni, tu muskeho lidu v Texas vilbec a zde ye si se i mladet menit. Vite, ze ta Cast Professional Bldg., Fort Worth zvla gte. Na toto hledim ktera stoji, ye skuteenosti nejako mladik, kterY mogna nema je- lidi, TEXAS TEMPLE, gte mnoho zkugenosti, ale mnoho o stoji, ale jde nazpatek, protote druzi jdu ku pfedu s Casein. Jen kagdY tom studuje a pozoruje. Doufam, se podivejte okolo sebe, jak jste v jestli nekdo bude moje myglenky nagich eeskYch spolcich a uvidite, kritisovat, ze pak to bude konstruk- kolik mladych lidi je pfitomno a jativni. kY zajem berou v to praci. PottebuV nedeli dne 8. tijna mel jsem tu jeme vice takovYch dopisa jak naptiletitost a Cest bYti na ()slave prv- psal p. La gnovskji. Pral bych se do niho vYrodi otevfeni nova sine fadu Ennis nekdy dostat, abych poznal Cis. S.P.J.S.T. ye Fort Worth. Na tento Sbor Mladete a ty mlade 'Ce13 tato ()slave mel jsem tu Cest poznati ske lidi. Vim, ze mama vice takomnoho nagich deskYch lidi, cot mne vYch zgasobnYch spolka a tak navelmi potegilo. Panove br. Chaloup- pigte o nich, abychom vice o nich ka, Botik, Bartek, Moueka, Holasek, vedeli. Mogna ze pak nage mladet potada nasledujici Paprska a Kalousek men zajimave bude vice pracovat a take dostane fedi. Zajimave bylo pozorovat, jak vice podpory. Mame nektere mlade pane ta mladet taneila "Besedu" a studenty na universitach, ktefi popak take ty druhe Ceske tance die tfebuji abychom jim pomahali v jeCeske hudby. Vim, ze tito mladi lido jich praci, protote oni budou jednou ✓ sobotu, 21. fijna. — Adolf z toho men radost, ze mohli bYti na terni, kteti budou nagimi vadci. and the Boys. programu pro takove shromatdeni Pracujme s nimi a ne proti nimT Vstupne: Muii 40c — 2enske lidu, jake bylo v to pane nova sini.

Dne 22. fijna bude se konati v Auzdarma.

Tato budova je tak velika, pekne stinu vyroeni schaze eeskych expostavend a eiste drtena, ze na gi de- studentt. Loriska schaze mela magti krajane zde ve Fort Worth ma- lou navgtevu. ✓ sobotu, 4. list. — Burlesions.

Prod? Kde jsou ti nahou bYti velmi hrdi. ze maji takove gi mladi ex-studenti? Doufame, ze krasne misto. Nevim jestli se nada letos bude nas tam mnohem vice. ✓ sobotu, 25. list. — Harmonv Texasu najde peknel gi misto pro Je to nevhodnY Cas v rote pro takoizers. tance jako maji na gi Ceti Tide zde you schazi, ale jaka, pomoc. Vgichni ye Fort Worth. Kdyt budeme v tameli bychom se pokusit teto schaze X-mas, 26. pros. — Burlesions kove praci pokradovat, materna bYti bYti ptitomni. Na shledanou! jisti, ze nage mladet se uchti v Ceske Frank A Horak. praci. Tato mladet je zajimave 'dinna a praci svoji nepovatuji, aby se 4,:*■■=wo.moast•oalsoanewo.....16.110111.491.1.4111....Slaroomwo..00.4at.aaroamsnomowo.wo ■wrolmoo.•■••■,•am000m.,....e.) za ni museli styclet. tasto slygime, ze nekterY mladik se stydi za Ceskou fed aneb ze je ech. Vite, ze kdy nage mladet je Cinna v takove pro.ZA SPOLUPOMOCI PET! SPOLKiJ ci, jakou jsem vide zde v Ceske sipotada ni, ona je na to hrda, ze je deskeho pavodu. Prod je zajem takovY jen v nekterYch mistech a ne v druhYch? •11•VIIIIII Vgdycky povidam, ze elovek se nejvice zajima o praci ve ktere pracuje. Proto zase povidam, ze jestli chceme, abychom udrteli nagi deg' v Ceske praci, musime veci ptipravit tak, aby tato mela nejakou aeast v na'ai Ceske praci a o ni mela take zajem.

Kdyt jsem videl jak krasne ta mladet tandila ty Ceske tance, tatal jsem se jich, jestli by nam /lady POttAD PROGRAMU: zde na Christian universite taneili ✓ 11:00 hod. rano. — Koncert E. B. H. S. Band. pfi nagich univrsitnich tancich. ✓ 11:30 hodin. — Obed.

Kdyt mi odpovedeli, ze by tomu byli ✓ 1:15 hod. odpol. — Hudba, "Star Spangled Banner. Ptivitani radi, druheho dne jsem promluvil s hosti a proslov obtadnika Rev. Jos. C. Kunce. Vlastenecka nagim taneenim teditelem zde na baseri gkolniho ditka. universite a on mi pravil, ze jak vY✓ eeske fedi promluvi — pan V. A. Maudr. bor bude miti schtizi, ze budou o torn ✓ anglicke teal. promluvi — soudce C. H. Chernosky. Hudba zajednat. Pravil, ze asi budou chtit, abych pozval tuto mladet, aby tyto hraje "Kde domov mar. tance zatandili jako na floor show, O 3:00 hodinach. — Hry Bingo, losovani a prodej darn. Dale kdy universita bude miti nektery yevolna zabava. likY tanec, kterY bude pro vgechny O 6:30 hod. — Vee.efe. studenty na universite, aby vgichni O 8:00 hodinach — zaene taneeni zabava pti nit bude aeinkovat meli pilletitost uvideti na ge Ceske chvalne znarna, a oblibend kapelatance. Mnoho studenta mi pravilo, ze nee() takoveho videli ve mluvicich Turkey filmech (movies) a le radi by to viO obeerstveni a vzornY potadek bude naletite postarano. deli ye skuteenosti. Napi gi vice o K vuli zabezpedeni pekneho poeasi bylo jednohlasne usnegeno tomto, a se to uskuteeni. pozvati stafieka BartOge, aby ty mraena regiroval, tak jak to Doufam, ze katdy mel pfilegitost dinil v S. P. J. S. T. sjezdu. ptedisti zajimavY Clank, kterY napsal p. Karel La gnovskY z Ennis ye Zveme vgechny krajany ze girokeho okoli a te gime se na shledani Vestniku Cis. 41. Napsal, jak desk& mladet pracuje v desks praci v Ennis. To ukazuje, co nage mladet do-

Podporujte Ceskou ekarnu!

Marek's Drug Store

Texaski Orlice eiSLO v Dime Box, Tex. Taneeni Zabavy

East Bernardski Odboeka S. A. C. T. tESlitCH

SWIM

ye prospkh S. A. C. T. v nede 1, dne 29. fijna 1939, v sini v Riverside Parku v East Bernard, Texas

Trotters z Cuero, Tex.

0.11111IN).1■041.04.1.5.0041111■ 04111111.1410.0411101.491.411.040•0•111111K,..0 ■11.0•1110.411111■ 04•11.1.1004M0•1111.0011•041111111.411111.011..:4