Vestnik 1939 10 11

Oran Slovanske Podp or liciJednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Con gress of August, 24th, 1922.

OSLO 41.

ROCNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS. ve stiedu (Wednesday) 11. fijna (October) 1939.

KRISTOF KOLUMBUS. OLUMBUS zastava jeete po tolika stoletich jednim z nejpozoruhodnej gch lidi K svetovYch dejin, elovekem, jen2 neustava, poutati pozornost livotopisct a studenta dejin.

Vime dnes, le Vikingove a pravdepodobne i jini moteplavci zavitali ke bteham Noveho•sveta cela stoleti pied Kolumbem a le se dokonce i pokoukli zakladati na nove objevene pevnine osady. S praktickeho hiediska zastavala •sAak Amerika neznamou pevninou, jejil existence byla ykobecne popirana.

Kdyl Kri§tof Kolumbus, syn chudeho kramplovade viny z Janova, se nefinavne doproeoval kralt, biskupa a ueenYch dvotenint o finaneni pomoc pro sve badatelske plany, civil tak v rozporu s vedou a tradici sttedoveku.

Po dlouhe ktilove ceste byl koneene ptedvoIan do Salamanky, stkediska to spanelskych ved. Ptedvolani kralem Ferdinandem, seeli se zde biskupove, dvoteninove a kosmografove, aby porokovali o jeho planu. V tomto shromaldeni byl Klumbus prohla gen za nepraktickeho snilka. Nekteti experti byli si jisti; le zeme je plocha, nikoli obla„ jak o ni tvrdil Kolumbus, a popiralo proto, Ze by ji bylo mono obji2deti. Jini opetne tvrdili, 'Ze led' by se nikdy nemohla vratati, nebot' pti zakulaceni zeme musela by plouti vzharu do stale stoupajici stene vody. Jegte jini se domnivali, le za rovnikem aihaji za plamennou stenou razni netvoti, ptipraveni spolknouti kakleho odvaZneho namotnika.

Jedine zasah kralovny Isabelly umolnil Kolumbovi uskuteaniti jeho Zivotni touhu. Kdyl vgak koneene dostal jejim prostkednictvim lode a pottebne penize, narazil na nove obtiZe: nemohl sehnati mulstvo. Dnes se hlasi k ndmotnikam, provazejicim KriStofa Kolumba, mnoho naroda s pYchou, roku 1492 bylo yeak nutno mnoho elena mulstva proste schytati a vnutiti do nebezpeene plavby. Je symbolickYm pro NovY svet, le to byla mezinarodni skupina dobrodrulra, jel koneene vyplula do neprozkoumanych konein. Vetgna ze 66 multi na hlavni lodi "Santa Maria" byla Spanela; Tallerte de Lages byl 1,rak Anglican, Guilemia Ires (Billy Rise) byl Irean, dva namoknici byli Portugalci, jeden rodak z BalearskYch Ostrova. TlumoCnik Louis de Torrez byl lidovskeho pavodu a nekolik namotnikt bylo Maranos, ' panelskych to 'Zia, kteti se hlasili ke katolicismu, aby tak unikli inkvisienim soudtm. Sloleni posaclky na lodich "Pinta" a "Nina" neni dobte znamo, ale neni pochyby, le tam byl nejeden Kolumbav rodak a take nekolik Dalmatinct, kteti se tou dobou tekli povesti velkYch odvallivca na molt VYprava se vydala na cestu 3. srpna 1492. 12. kijna ptistal Kolumbus na jednom ze skupiny ostrovt — na San Salvador. V bkeznu nasledujiciho roku byl zpet ye 8s panelsku, aby ohlasil sviaj objev a v zati teho2 roku vyplul jako vadce sedmnacti lodi, vezoucich 1500 mula. Po ptipluti k "Zapadni Indii" pokraeoval ye svYch zkoumanich zeme, ji2 povaloval za east Asie.

Roku 1498 vedi Kolumbus tketi yYpravu a tentokrate dosahl americke pevniny. Mezitim V6ak jeho osobni neptatele u ' panelskeho

dvo-

ra nezahaleli a tak objevitel Noveho sveta byl nateen ze zrady a pkivezen zpet do Spanel v poutech. Podatilo se mu v‘gak ospravedlniti se a roku 1502 yydava se na svou etvrtou a posledni badatelskou cestu. Jeho lodi se za boute ztroskotaly a Kolumbus, ztraviv celY rok na ostrove nedaleko Jamailcy mezi neptatelskymi domorodci, vraci se do Spanelska nemocen, vysilen a taktka zapomenut, aby o dva roky pozdeji zemtel v Upine bide.

Vzhfiru na Ceskoslovensky den 15. rijna do Dallas! Dopoledne schtize delegatit odboeek Sdruieni A.C.T. v Sokolovne na Carl ulici, program ve dye hod. odpoledne na vystavigti. Podrobnosti v oznamce na jinem miste t. eisla.

Zylagtni vlak drahy M.K.&T. z West na Csl. den do Dallas. Vyjede v 8:30 rano, cena okruiniho listku $1.25 pro dospele a 85c pro ditky.

Odjezd'vlaku z Dallas v 11:20 yeeer.

SDRUiENI AMERICKYCH CECHOSLOVAKU VE STATU TEXAS. Tajemnikam odboeek ku poyMmnuti!

Jett() nekteti tajemnici, aekoliv zaloleni jejich odboaky oznameno bylo statni jednotne organisaci, na kterou pkispe yky zasilaji, v jejich dopisech do novin v gak nazYvaji tuto "Odboeka Ceskeho Narodniho Sdruleni", col eini na vetejnost dojem jako oposice statni organisace jednotne, proto podavam opetne vysvetleni.

Nazev jednotne organisace jest: Sdruleni AmerickYch 6echoslovakti ye statu Texas. A pros nazev tento volen? Proto, ze mluvime v§ichni eesky a neni clavodu, Ze sdruZeni muselo by se nazYvati 'desk& zrovna tak jako kterakoliv organisace ye SpojenYch Statech proto, je zde tee anglicka„ nelze ji piece nazYvati organisaci anglickou, nYbrl americkou. A je-li to organisace celonarodni, nelze ji take nazyvati Texaskou neb Illinoiskou, nYbr2 pouze Americkou. Je zde AmerickY Oerven3-7 Kri2 a ne anglicky, je zde americkY spolek pro ochranu svobody a demokracie, Americka Federate Prace a podobne. Musime piece bYti dusledni v nakm j ednani.

Nemohu ani proto 1peti na nazvu desk& le rozen jsem Cech vod-hu nas ze Sumavy, nebot' v Texasu vetina krajarra jsou puvodem Moravane, a nebylo by ani spravne tici sdruleni morayske. Vlada SpojenYch State uznava stale celistvost teskoslovenska se zahranienimi Utady, vyslanectvi a konsulatt. Mame na to bYti hrdi a mravni povinnosti na§i hlavne jest, zasadu to celistvosti hajiti a nikoliv sami se tffitit na razne narodni slolky Ceske, slovo.cke, katolicke, evangelicke, svobodomyslne a podobne, nYbr2 spravne a dasledne bYti v boji jeden narod Ceskoslovensky, jedna pevna jednotna narodni fronta za spolednSrm nkolem. President Spoje-

nYch State, podava-li nejak narodni prohla geni, adresuje tote celemu americkemu narodu, americkemu lidu veeobecne, a provolani podepsano presidentem pouze bez ptipojeni jmen osob guvernera raznych state jednotlivYch. Jestlile Narodni Rada je nejvyekm telesem v§eho eeskoslovenskeho lidu v Americe, a provolani zni k americkym Cechtm a Slovakam, neni to spravne. Provolani vknarodni ma bYti pouze celkove eeskoslovenskemu lidu v Americe, Cili americkYm Cechoslo yakilm ve SpojenYch Statech. NepeknY dojem eini a jevime se bYti malichernYmi take, kdy2 takove vknarodni provolani nej yyeeiho telesa jednotne fronty Narodni Rady podepsan ptedseda a nasleduji jmena raznYch slolek ptedsedt, za Ceske Narodni SdruZeni, Slovenske Narodni Sdruleni, Ceske Katolicke Narodni Sdruleni, jako by nestall° sdruleni vknarodni, jedna slolka vteho lidu deskoslovenskeho, jedno Ustkedi nakho lidu ye Spoj. Statech vabec.

K vali potadku a naproste jasnosti chci je'6te jednou podotknouti, Ze pro celY Texas mame jedno velke statni teleso, kde jsou sdruleni vAichni bez rozdilu nabolenskYch a politickYch, t. j. Sdruleni AmerickYch C' echoslovaka v Texasu. Tote teleso jest uznano nej yyMim vedoucim telesem v§eho aeskoslovenskeho lidu v Americe, Narodni Radou v Chicago, a s touto stoji v neustalem spojeni. Odboeky v na'Aich krajanskYch osadach path pod nak statni teleso S.A.O.T. a vedou yeAerou korespondenci pouze s timto statnim telesem, ktere ma toho Casu sidlo v Houstonu. Odbodek dosud ptihlaknych jest 53, a nektere oznamily rekordni eislici poetu elenstva, jelto vencere spolky hromadne se staly eleny odboely S.A.O.T. Osada Hillje oznamila, ze poeet elenstva jich odboelty dosahl jiz vYk jedenact set elent. West 921 elena, Houston 600 alent, Taiton 366 Clams, Ennis 235 Clem, Koval; 207 elena, Seaton 195 elena, Caldwell, celY tad Rovnost, 121 elent, Axtell 120 Clem, Needville 118 Mena, Flatonia 92 elena, La Salle 82 elena, Seymour 86 olenti, Blessing 162 elent, Taylor 64 elena, Placedo 63 alenti, Fayetteville 62 elent. V nektere odboece od to doby snad elena ptibylo a jine poeet elenstva dosud neoznamily. Ueinte tak co nejdtive, abychom yeah, jak je flak jednotna fronta Nefinavni pracovnici jsou u odboeky West.

Take v Dallas br. Nesuda jiz minulY mesic psal o druhY jedno sto kusa medaili, ktere pry jdou ponejvice mezi Amerieany a vetejnost americkou„ze spravne o nas informuji, sclelil br. Nesuda. Take odboCka v Crockett nese spravne pojmenovani "Zapadli vlastenci". Neimayny obetavY tajemnik, ptitel J. 8moldas zaslal $53.90 a podle jmen na sberaci listine je videt, pasobil hlavne mezi AmeriCany. Ze zaslaneho toho obnosu ptipada 27 dolara za medaile. Odboeka v Blessing byla jedna z prvYch, ktera druhYm ptikladem od zaeatku.

Jak bylo oznameno, den 15. kijna jest na vYstave v Dallas ureen co den techoslovakii. Jako slavnostni teenik pozvan byl eeskoslovenskY konsul dr. Jan Papanek, kterY je primo zastup(Poltradovani na stran0 18.),

Strana 2 EW YORK. — OdbornY list vYrobcil plan N ptines1 zpravu o novem pianu, ktere ma usnadniti hre na piano. Tento nastroj ma prahledne klavesy, ktere se rozsvecuji v tomtet potadi, v jakem na ne ma byti hrano. Osvetlovani Idaves provadi podobne jako hru na elektricke plane perforovany papirovy pas, jehot pohyb lze upraviti na razne rychlosti, takte lze vyhoveti nejmene nadanYm 'talcum. * Podle souhrnu amer. Sdruteneho tisku, vydaneho ye sttedu min. tYdne rano, vytadala si az dosud valka na mai 60 lodi s celkovou tomill 246,392 a 763 lidskYch tivota. Odhad Skod, zahrnuje v to naklady potopenYch lodi, nelze ptesne ueiniti. Z celkoveho poetu znieenYch lodi je 31 britskYch, 2 francouzske, 9 nemeckYch a 18 neutralnich.

LondYn. — Evropska, valka z yySila problem nezamestnanosti ye velke Britanii. Nezamestnanost vzrostla o 99,236 nezamestnanYch osob mezi 14. srpnem a 11. zatim, osm dni po vyhlaSeni valky. Tim vzrostla celkova nezamestnanost na 1,330,928 osob. Pokles ptieita se obmezeni slutby v hotelich, zabavnich a sportovnich podnicich nasledkem valky. * * James L. Houghteling, ptistehOvaleckY a naturalisaeni komisat, oznamil ye sttedu min. tYdne ve Washingtone, D. C., to firma Bat'a Shoe Co. z Oeskoslovenska byla opravnena povolati do Ameriky 100 instruktora pro nova svoje tovarny v Belcamp, Md., ate tito ztizenci budou nuceni vratiti se zpet do sve vlasti v prat:1611u jednoho roku. Bat'a , pottebuje techto instruktorii k zapracovani zdejkho delnictva.

LoudYn. — Ministerstvo hospodatskeho Ceni oznamilo, to 33,000 tun zboti, ureeneho do Nemecka bylo zabaveno anglickou kontrabandni kontrolou v tYclnu, koneicim 30. zati. Tim vzrostlo mnotstvi zabaveneho zboti od zadatku valky na 289,000 tun. Nejvice zboti bylo zabaveno v prvnim a druhem tYdnu valky. Pokles v zabavenem mnotstvi znamend, to Nemecko je docela odfiznuto od s yYch zasob z cizich zemi.

Kardinal Jiri Mundelein, jeden z nejznamejSich a nejpopularnejSich vysokYch hodnostata katolicke cirkve ye SpojenYch Statech, zemtel nahle v pondeli min. tydne ye veku 67 let ye svem venkovskem sidle v chicagskem ptedmesti Mundelein. Narodil se 2. dervence 1872 v Bowery distriktu v New Yorku z chude rodiny a po ptisluSnYCh bohosloveckYch studiich ye SpojenYch Statech byl vysvecen na kneze v Na kardinala povfgen byl 24. btezna 1924.

Byl znam jako ptitel presidenta Roosevelta a odprarce nacismu. V rote 1937 pronesl v shromatcleni duchovenstva v Chicagu tee, v ktere miuvil o Adolfu Hitlerovi jako "rakouskemu lepidi papiru a k tomu jeke Spatnem". V teZe feel odsoudil nehledanymi slovy i jine nacisticke vadce. * * Ve Vadave bylo v dobe kapitulace asi milion civilniho obyvatelstva. Poeet ranenYch odhadoval se na 36,000, z eehot bylo asi 16,000 vojakil a 20,000 civilista. Vetkna nemocnic za 20denniho oblehani byla zbotena, skladiSte potravin znieena potary, zasobovani vodou bylo znieeno a obyvatelstvu hrozily epidemie. Po tadu dun' obyvatelstvo Lilo ye sklepich a jinych slaySich, obavajic se vyjiti na ulici, kde stale praskaly pumy a steely. Po katclem najezdu nemeckYch letadel zvlaStni samaritanske drutiny riskovaly tivoty a vySly na ulice, aby pohtbily mrtve ye vetejnYch parcich a jinYch podobnYch mistech. Mezi obyvatelstvem byl jit hlad a trpelo nedostatkem pitne vody. * * LondYn. — V Anglii je 7,000 Oechil, vetknou bnenct pied nacistickYm terorem. Z nich ptihlasilo se k vojenske slutbe 1,439. Vice net 1,000 Oechtl, kteti bojovali s polskou armadou proti Nemcilm, podatilo se uprchnouti a jsou nyni na testa do Francie, kde se k nim ptipojuji tisice deskYch lidi z Rumunska, Bulharska a Jugoslavia. Dani tisice vycvieenYch eeskYch yojakti, poditajic v to specialisty a 700 pilotii vojenskych aeroplanO, jsou jiz ve Francii, kde Odekavaj i orgardsaci deskoslovensUO arnikly.

VESTNIK

TAenni ehled.

Washington. — Department state oznamil, to od poeatku vypuknuti valky v Evrope vratilo se dome za minulY mesic 51,75 americkYch °bean& Belem leta bylo v Evrope pies 100,000 plisluSnika Spoj. State. * * Depek z Ounkingu ze dne 2. kijna udava, to asi 200 deskYch arm'adnich clustojnika, zahrnuje v to vzduchoplavce, ptijelo do Oiny jako dobrovolnici ye valce s . Japonskem. Zprava tato ziskana byla ze spolehlivych krara. * * Polska vyslanectvi ye Washingtone, D. C., stejne jako legace znasilneneho oeskoslovenska, nebude nikdy vydano ani Nemecku ani sovetskemu Rusku, jak oznamil v techto dnech opravneny mluviti za polskeho vyslance hrabete Jerzy Potockeho. * * New York. — Vynikajici nemeek3i emigrant dr. r. Mann, prohlasil ye svem projevu, to "Evropa musi nasledovat americkou vladni formu a utvotit Federaci Evropskfich Statti dle amerekeho vzoru nebo zemfit". NynejZi valka nebude nadarmo, prohlasil Mann, jestlite mute bYti vytvotena Federate Evropskych State ze zficenin, jet se nyni zdaji nevyhnutelnymi.

Berlin. —. Protikomunisticka, literatura jit neni tiStena v Nemecku. Protikominterni faderace, protibolSevicka a protiticlovska, organizace, ktera byla vybudovana v prvnich Sesti letech nacismu do velkYch rozmert, jiz neni pti praci. Nicmene komunisticka einnost neni v trpena. Jeden z vysokych nacistickych atednika pravil, ze obraz Stalinav nesmi bYti vyvekvan v domacnostech, aekoliv je faktem, Nemecko a Rusko jsou prateli. ProtibolSevicke exhibice nejsou jit ukazovany a protikomunisticke organisace dle dohody s Ruskem zastavily svou einnost. * * Podle zprav z Moskvy zvedli se polSti venkovane, zorganisovani v lokalni bataliony sovetskou armadou, proti statkattm a Slechticam, kteti z valne east uchYlili se do lesia a telko ptistupnYch kraja batin vYchodniho Polska Faraci oddily hiedaji uprchliky, ktere zaviraji do mistnich vezeni anebo do velkeho koneentraeniho tabora u Sapteovky, aby mohli pozdeji bYti postaveni peed soud pro "vykofist'ovani delneho lidu" pied padem polskeho statu. Moskevske radio hlasilo, to venkovane v polske Ukrajine stehuji se na velke statky a tam se usazuji.

Praha. — Kardinal dr. Ka gpar jest teZce nemocen, ranila jej mrtvice. Papet Pius XII. poslal nemoenemu zvlaStni vrehnopastYrske poZehnani s pfanim brzkeho pozdraveni. Kardinal Karel KaApar,, kterY jako 32. arcibiskup pratsky ma tat titul kniZe primas zerne Ceske a metropolita Pra2ske cirkevni provineii, je znam jako velkY vlastenee. Narodil se 10. kvetna 1870 jako syn ueitele v MiroSove u Rokycan, je tedy 69 roku star. Kardinal KaZpar byl take jednim z tech vuelct esl. naroda, kteii lonskeho zati nabadali k ozbrojenemu odporu proti rozdeleni Ceskoslovenska, elin2 jeho jmeno bude na \racy zapsano v dejinach deskeho naroda. * * DiplomatickY korespondent listu "The People" pravi. ze francouzskY inteligeneni department obdrtel "spolehlive doklady" o pokusu nemecke armady o pievrat proti Adolfu Hitlerovi, kterY skoneil tim, to 200 clastojnika bylo pohnano pied vojenskY soud ate genedl-plukovnik Werner von Fritsch "padl" na Onen korespondent dale pravi, to stara zaZt' mezi nejvfaSim velenim armady a vysokymi nazistickYmi hodnostati roste v prudkosti a gri se nebezpedne na v§echny eleny "strany" u nazistil a na yZechny pravitlelne dustojniky u armady. Pokus o prevra,t zorganisovala skupina vysokYch dustojnikt, kteri poladali von Fritsche, aby je vedi. Kdy2 se spiknuti prozradilo, nazistickY vadce Hans Frank, byvalY tiSskY komisat spravedinosti, naiidil odstraneni von Fritsch% kterY u deli 'das byl proti Hitlerovi.

Ve stfedu, dne 11. fijna 1939.

New York. — Na konvenci Americke Federace Prate odsouzen byl komunismus i nacismus ye Spoj. Statech. glen vykonneho vYboru Louis Waldman prohlasil, ze "nejdaletitejSi krok k oeisteni strany od komunista a jejich obdivovatak zv. "fellow travelers" bude, jestlite konnSi vYbor A.L.P. zruk nominaci Michaela Quilla na fired mestskeho radniho. * * Patitska, depek z 1. zati udala, ze novY premier polske vlady v exilu general Wladislav Sikorski oznamil amysl shromatditi armadu o 200,000 Polaktii. z Kanady a SpojenYch State k boji proti Nemecku. "V Kanade a ye SpojenYch Statech je pet miliona Polaka", pravil Sikorski.

"Jsou nak posledni kartou a hodlam na ni hrat."

Bratislava. — Z pricin, ktere nebyly odhaleny, volba prvniho presidenta slovenske republiky byla v pondeli odlotena na 26. tijna. Zvla.Stni zakon, kterY byl schvalen s ustavou v parlamentu, vytaduje, aby volba presidenta byla provedena pled 31. tijnem. Mnoho Sloyakt chce, aby profesor Vojtech Tuka stal se nastupcem Andreje Hlinky v ptedsednictvi slovenske ludove strany, ktera ma politickY -inonopol a stal se prvnim presidentem Slovenska. Je to taclano eastedne proto, to Tuka vedl dlouhY boj zprvu za slovenskou autonomii a pozdeji za samostatnost a protote stal se slovenskYm mueednikem, kdyt byl odsouzen eeskoslovenskou vladou v Praze k trestu talate 15 let. * * Berlin. — Hitler na porade se s yYmi radci rozhodl, aby byly ueineny ptipravy k utvoteni dvou state — noveho Polska pod nemeckYm protektoratem, jet bude miti hlavni sidlo v Krakove a tidovskeho statu ye Vadave, kam hodla usaditi vkchny tidy ze sve rise. Krajiny, ktere pattily Nemecku pied svetovou valkou a nekolik k nim ptilehlYch prunii azemi, stanou se opet nerozdilnou east Nemecka, ale dvema novym statam dostane se jakehosi stupne administrativni samostatnosti a stanou se jakYmisi naraznikovymi staty mezi Nemeckem a Ruskem. Tim bude ponechana pouze kratka hranice mezi Ruskem a vYchodnim Pruskem, od teky Pisy k Litve. * *

a

Patit. — Lida' na obou stranach Atlantiku byli ptekvapeni a projevovali obavy nasledkem maleho poetu poStovnich zasilek, vymenenYch mezi Francii a Amerikou od konce mesice srpna t. r. Dopisy, jet byly poslany obvyklYm zpilsobem, jsou nejmene o tii tYdny pozadu za pravidelnou dodavkou. Dotazy na atednich mistech ptinesly toto vysvetleni: "Jednou z zddeni pokovnich zasilek je valka a z ni vyplYvajici poruchy pravidelne slutby. Mobilisace sniiila poeet pokovnich zamestnanct. A nedostatek zamestnanca na poStach z yYSil kupy pokovnich zasilek, jet nemohou bYti yeas rortkideny k dalk expedici. "Dale od vypuknuti valky je menSi poeet lodi na Atlantiku mezi Evropou a Amerikou a jenom mala Cast poStovnich zasilek mate se na ne dostati. Odekava se vSak, ze poStovni slutba se co nejdfive zlepk."

Dopisy, jet' byly poslany leteckou poStou na letadlech "Clipper", dostaly se do Francie poinerne brzy cestou pies Lisabon v Portugalsku.

NemeckY generalni Stab oznamil, to 70 divisi nemeckeho vojska, v celku asi milion mutt., ptesunuto bude z Polska, kde jejich ukol byl dokoneen, na zapadni frontu. A to vyskytla se otazka, jak dlouho bude treat stehovani tak mohutne armady s veSkerYm vypravenim. Neutralni vojenki odbornici soudi, to nejmene tti tYdny, jestli vSechny nemecke dopravni prosttedky budou dobte fungovati. Zmotorisovane oddily po dobrych nemeckYch silnicich vykonaji tuto cestu za pomerne kratkou dobu, ale cela nemecka armada zmotorisovana neni a vetSina nemeckYch divisi utiva zasobovacich vorti korimi tatenYch. Vetknu vojska bude nutno dopraviti na zapadni frontu po teleznici. Nemecke teleznice funguji dobte, kdyt je na ykchno dost easu, ale v rychle doprave velkYch mas vtdy se v minulosti vyskytly detne vady.

Tedy i kdyby vyskytlo se techto vad co nejmene a vgechny ostatni obtite byly pfekonanyA tvgdp, to trvati nejrane txi tY411y,

Ste stfedu, dni 11. fijna 1939.

FinanCni zpriva ii6etnika filavniho ikadu PIIJEM OD MDU ZA Mtge zAkt 1939. ftid Den Za D. 0. Na funr. H. ft.

1. 12. srpen 9.60 5.21 304.09 2. 11. zafi 6.30 15.46 3. 6. srpen 22.80 .60 4. 20. srpen 21.90 369.62 27.75 5. 12. zati 37.67 8.05 1.00 6. 16. zati 28.00 .60 75.26 7. 14. zafi 150.37 35.20 3.52 8. 22. der'c, srp.

3.90 178.44 1.60 9. 12. zati 247.93 72.25 4.86 10. 22. srpen 1.50 1.80 87.58 11. 19. zafi .80 36.69 14.05 12. 12. srpen 11.40 28.70 13. 20. srp., zafi, 34.10 20.20 255.80 14. 8. srpen .60 33.45 15.10 15. 15. zafi 42.30 198.66 2.98 16. 19. zafi 176.69 19.85 17. 13. zafi 12.61 587.55 108.30 18. 28. zafi 13.23 6.55 .50 91.81 19. 15. srpen 3.30 14.85 21. 13. srp., zafi 4.88 83.42 9.75 22. 11. zafi 38.30 23. 6. 1 cert. .25 23. 19. srpen 3.62 204.66 47.30 24. 12. 1 Glen 1877 580.16 44.70 38.99 24. 25. srpen 370.31 25. 20. srpen 23.83 25.05 2.70 39.26 26. 7. srpen 3.85 85.48 41.85 27. 21. srpen 12.1e 447.89 32.55 28. 7. srpen 25.38 342.96 26.25 29. 18. srpen 71.55 3.00 .80 30. 9. srpen 2.10 85.61 31. 21. srpen 11 80 .60 75.22 32. 21. srpen 141.01 8.85 5.54 33. 21. srpen 11.60 27.52 34. 12. zafi 112.67 8.05 2.46 35. 19. srpen 137.83 36. 19. 2 dleni 22.64 7.75 37. 20. zafi .40 146.28 44.45 39. 19. srpen 2.80 73.00 6.64 295.36 40. 16. zafi 22.72 40. 27. 1 Men 27.25 76.39 41. 13. srpen 42.01 11.45 42. 20. zafi 12.80 2.67 57.66 44. 14. srpen, .25 44. 14. cert.

366.16 24.00 15.13 47. 25. srpen 25.80 38.60 380.68 48. 21. 6er'c., srp., 9.00 2.60 101.58 49. 17. srpen 17.65 1.60 87.53 50. 14. zafi 6.30 61.40 1.00 51. 20 srpen 2.85 67.72 2.57 52. 21. srpen 10.40 53. 19 srpen 194.31 10.75 8.30 54. 4. kveten 18.75 75.36 5.61 55. 21. zati.

17.10 97.96 3.50 56. 27 zafi 2.25 48.54 .50 57. 14. srpen 16.30 47.75 58. 21. zafi 13.25 95.49 60. 17. fij. list., pros. 1.50 11.25 65.47 3.00 61. 26. zafi 5.55 45.43 1.20 62. 26. srpen .25 63. 9. cert 172.22 43.45 6.38 63. 21. zafi 62.85 4.50 64. 17. srpen 176.09 26.15 .40 65. 13. srp., zafi 1.50 87.30 8.26 srp., 66. 1.

40.06 115.55 1.57 67. 22. zafi 53.35 428.35 7.44 68. 18. srpen 12.15 76.47 69. 19. zafi 29.80 154.75 10.04 70. 15. zafi 31.35 133.31 1.87 72. 12. zafi 12.65 62.77 73. 13. za ii 11.94 74. 19. do pi'. platici 6.95 60.80 75. 13. der'c., srp., zafi 3.55 .50 75. 17. 1 Glen 3.00 99.16 1.20 76. 26. der'c., srp.

10.30 44.76 77. 19. srp., zafi 3.45 30.75 8.83 78. 13. zafi 15.00 77.44 5.99 79. 12. zafi 142.74 42.00 5.46 81. 20. srpen 46.55 240.60 13.05 84. 28. zafi 10.70 8.25 85. 6. WI 4.05 107.39 3.53 86. 19. srpen 0,70 126.08 .40 87, 25. 6113en

Stream e.

Y ISTNIN 88. 25. srpen 28.59 89. 13. zafi 4.63 90. 20. zafi 6.00 91. 14. srp., zafi 34.59 92. 15. srpen 2.20 93. 19. zati.

1.10 94. 26. zaki 95. 20. zafi 96. 25. der'e., srp., zafi 96. 28. 2 eleni 2.10 97. 20. zafi 98. 21. srpen 99. 15. zafi 100. 15. dervenec 101. 13. WI 2.00 102. 13. srpen .30 103. 13. srpen 105. 17. srpen 2.90 107. 27. zafi 7.62 108. 15. srp., zafi 1.90 109. 18. dervenec 1.10 110. 19. zafi 111. 4. srp., zafi 11.90 112. 15. zafi 113. 13. zafi 114. 20. dert., az WI 9.48 114. 21. 2 dleni 4.80 116. 12. srp., zafi 117. 27. zafi 119. 27. zafi 3.20 121. 6. srp., zafi 3.82 122. 6. zafi 124. 22. zafi .80 125. 21. srpen .60 128. 19. WI 2.00 129. 8. zafi 131. 19. srp., zafi 132. 13. zafi 5.57 133. 19. srpen 134. 8. 1 glen 4.69 135. 25. zafi 136. 22. srpen 1.39 137. 26. zafi 4.06 138.22. zafi 1.30 139. 26. WI 1.10 140. 6. zafi .80 141. 18. zafi 141. 23. 1 Men 9.09 142. 20. srpen 1.90 143. 16. zafi 144. 23. zafi 2.10 145. 19. srpen 4.10 146. 23. zafi .70 147. 6. zafi 8.12 148. 19. srpen 150. 6. 1 glen 5.06 151. 22. zafi 1.60 153. 20. zafi 23.52 154. 19. srpen 156. 26. zati 157. 4. srpen .80 158. 28. zafi 2.60 159. 22. miff 2.30 160. 20. srpen 161. 1. 1 glen 10.40 161. 7. zafi 2.50 162. 15. zafi

463.34 86.10 33.23 396.64 650.80 21.16 93.46 44.92 94.95 17.80 84.93 61.21 25.32 25.97 30.95 112.80 43.50 28.99 98.89 30785 7516 62.20 51.08 158.54 10.96 122.75 1.88 116.15 24.54 6.35 159.01 45.72 10.00 41.98 26.95 41.49 17.90 13.08 129.54 8.84 103.70 54.18 156.95 27.90 19.82 197.22 1.95 191.38 59.18 15.15 68.79 73.46 24.16 293.25 5.24 38.23 24.84 108.45 10.33 6.42 45.44 92.58 33.75 17.95 35.00 40.60

607.57 16,291.85

39.65 19.00 10.05 59.50 31.20 13.05 26.65 14.10 15.05 18.40 1.85 7.45 .45 7.75 19.00 .90 1.50 27.75 27.55 2.55 15.40 10.65 30.80 3.00 30.65 16.05 7.80 4.50 22.20 11.50 5.00 1.20 9.95 12.85 3.75 5.55 11.10 .50 22.55 .75 2.40 22.70 9.20 5.20 14.90 16.75 19.15 6.00 19.95 11.70 3.60 18.75 .25 5.75 7.20 11.10 2.10 2.30 2.40 10.20 4.05 6.60 11.40 2,276.65

PURLED ',Mimi; A vyDANt ZA MEW zARt 1939.

PAIJEM: $16,291.85 Od facia 8,728.18 Splatky hypotek 5,500.00 Prodej bonda 2,539.06 Splatky pujeek certifikatu 200.00 Splatky pafeek collateralni 4,405.97 trok z hypotek 1,364.54 Urok z pajdek certifikata 1,069.31 trok z bondu 250.56 Splaceno za praci v piljelach 606.14 Najemne z majetku 100.00 Splatka na majetek 650.00 VSTdelek v prodeji bonda 96.40 OlejovST lease Celkem Hotovost v banlcia - debit,

$41,802.01 $ 4,284,74

VYD Na Na Amrti pd. up certifikaty Na umrti nedospelkm dedicam Na ainrti nedospel dedicam firok Hypoteky Pfenos na HI. A..

Pajeky certifikata Opravy atd. na majetku Za fifedni listiny, Odet majetku Za afedni listiny, fleet hypotek Za afedni listiny, fleet bonda Poj gteni proti ohni na majetek Splaceno za praci v pujekach Vracene amrtni poplatky Cestovne na fleet majetku Cestovne na fleet bonda Vracena splatka majektu Vraceny trok rypotek VracenST (Irak pajeek certifikata

$ 4,500.76 163.00 674.59 146.21 13,294.92 1,000.00 11,477.00 138.03 2.15 10.60 10.44 34.19 336.06 60.95 19.42 72.80 100.00 4.75 4.17

$ 5,467.23 Hotovost v bankach PAIJEM NA HL $ 2,276.65 Od fada 1,000.00 Ptenos z amrtniho fondu 134.70 Hotovost z minul. mesice - debit VYDANi: 30.00 Najemne z iifadovny 9.40 Telefon 51.34 Pogtovne 61.60 Potteby a vydani v atadovne .96 Telegramy 4.50 Notaf 1,163.25 Sluine atednika 50.00 Lekafske prohlidky 982.14 Odmeny za nova dleny 41.00 Schiaze 1.00 Express 20.00 Oznamky 525.50 V6stnik, 6,306 odb6ratela .60 Vestnik, pottovne 52.77 Dari IX. statni 10.52 Elektfina 137.37 Hotovost HI A. DEYSKt ODBOR PMJEM: 607.57 Mem od facia 3,195.78 Hotovost z minul. mesice Celkem VYD tSpory Odmeny za nove eleny Vratene Umrtni poplatky

$ 3,803.35

Hotovost v bankach POjeky certifikatia Bondy

$ 3,745.89 138.00 29,477.08

$ 35.42 21.74 .30

$33,360.97 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY $1,030,207.18 Bondy 1,508,455.04 Hypoteky 4,379.82 Hypoteky collateral 100.00 Podily 568,367.14 Moly certifikata 198,068.27 Majetek 1,750.00 SloZ"eno na stavbu kanalu 10.00 Slam) za mefitko 33,360.97 V Detskem Odboru 5,476.23 V bankach 137.37 U pokladnika Celkem Dluh nedospelSrm dedicfun

$3,350,303.02 26,374.64

MAJETEK S bratrskSrm pozdravem,

$3,323,928.38 Edward L. Marek

Dne 30. zafi 1939.

Dva amefidti chemici Lee Smith a H. V. Clabom vynalezli novS7 druh skla. Je prahledne jako obyeejne sklo, ale ph torn je pru'tne jako kaueuk. Proto ma velikou vSthodu pfi prudkych narazech. Dojde sveho hlavniho vyuziti v automobilovem prSanyslu. Budou se z nej vyrabet hlavne svitilny a reflektory.

Strana 4

VESTNtS

OSVETA. Co je (Men& O svet svetem stoji, libovali si rodiee v poC mykeni, te mohou syYm detem dat nej enom to, co ziskali na majetku, nYbrt i vlastnosti, kterymi se zdokonalili na tele i na duk.

Hmotne odkazy jsou tuenYm zdrojem pro stat, ae daleko rozsahlejAl dedic•kou dari, jak tika Veda, uklada, a ukladala vtdy ptiroda na telesne a dukvni vlastnosti, ktere jsme ziskali za tivota, nebot' v gechny ptedsudky o dedionosti ziskanych vlastnosti — to jest zmen, ktere lido prodelaji za tivota — byly otteseny touto skuteenosti: te nak dediene faktory ptechazeji z generace na generaci nezmeneny nakmi vnej'Simi einy nebo zkuknostmi.

JinYmi slovy, katde jednotlive dilo, ktere jste vykonali v svem tivote, kterYm jste se zdokonalil, zustava upine bez vlivu na vlastnosti, ktere po vas zdedi deti. Dedieni einitele, ktere jste mohli ptenest na deti, byli ve vas ut, kdy jste se narodili, nic z nich nebylo ubrano, nic jim nebylo ptidano. Neni to pouha teorie. Je to na,zor, ke kteremu do gli nejlepsi biologove sveta po letech usilovneho studia a badani, a otaei se konec koncu kloem definitivniho zjiS'teni sobu, jak pracuje slotitY mechanismus &dienosti.

Biologove dale zjistili nade v'Sechny pochyby, te tito dedieni dinitele se skladaji z nesmirne malych tivoucich nitek, zvanYch chromosomy.

Chromosomy zase jsou sloteny z drobriYch easteeek, zvanYch geny. Geny pak, at' jednotlive nebo ye skupinach, ureuji vkchny nespoeetne dediene vlastnosti, od barvy oei at po jakost mozku.

Ponevadt geny maji v sobe vkchno, co ptenakme na deti, pc, fysicke strance, musela by bYt katda zmena, kterou provedeme na svem tele, provazena podobnou zmenou v katclem specifickem genu, chovajicim ptenaknou vlastnost.

Ptedsta yte si, te byste men svou sochu v votni velikosti a te uvnitt by byla hermeticky uzavtena schranaka napinend miliony drobnohlednych kopii teto sochy. Dejme nyni tomu, te byste zmenili velikost nebo tvar teto sochy, zvetkli nos a podobne. Mohlo by to automaticky zmenit nosy na vkch so'Skach uvnitt?

Apiece asi to by se stalo, kdyby mela zmena ye vlastnostech rodiet byt ptenesena na chromosomy a odtud na deti.

Zdedil-li jste vlohy pro hladke vlasy, mutete si davat ondulovat vlasy hned od narozeni, a vase deti piece dostanou od vas geny pro hladvlasy. Tak take uvazovani nohou u Cinantl, obiizka u tidt, ohaveni oblieeje u divochti, nogeni tesnYch 'Snerovaeek u 'ten — vkchny umele zmena, ktere bide na sobe provadeli po generace, nemely vlivu na jejich potomstvo, ponevadt takove zasahy nezmenily nikterak geny.

Totet plati o duk. Ptiroda vykonava mnoho zdanlivych zazrakil v dedienosti, ale bylo by prilis tadat na ni, aby po katcle, kdyt se vracime z pouene ptednakcy, nebo si pteetete nabadavou knihu a obohatite svuj mozek o novY vryp, byly podobne osviceny i dukvni geny, ktere ptenakte na deti. Na druhe strane, dejme tomu, te jste zadali tivot s co nejlepkmi geny — ciniteli, kteti vas ptedureovali ke skvele draze — ale te nemoc, nedostatek ptiletitosti, nebo i lenost yam zabranily tyto ptedpoklady spinit. Du'aevni geny, ktere byste ptenesli na budou vsak nezmeneny a ponesou v sobe tytet motnosti, ktere daly yam.

Byla jste na ptiklad v mladi krasna, ale nejako unehodou jste krasu ztratila. Piesto v'S'ak dite, ktere se yarn narodi, i kdyt budete vypadat nejhtte, dostane od vas stejne geny pro krasu a bude stejne krasne, jako kdyby se vain nebylo nic stalo.

Kdyby yam bylo etyticet, obdrti dite od vas ptesne tytet geny, jako kdyby se varn narodilo v dvaceti. Vag vek ma stejne malt' vliv na geny

jako vas dukvni a telesnY sta y. Totet plati i o vag em mantelu. Je-li mu sedmdesat, nebude se OM ktere zplodi dnes, podstatne lfgit od ditete, ktere by byl zplodil v mladi. Nebo, je-li vas mantel zlomen na tele i na duchu nasledkem Arazu nebo negtesti, dostane dite od neho stejne silne vlastnosti, jake by bylo dostalo, kdyby si byl uchoval pinou svetest.

Je nicmene pravda, te sta y rodieu mute mit vliv na vlastnosti ditete, ne v gak dedienosti, nYbrti vlivem prostredi. Tak cite, zplozene ve vysokem veku, se mute ligit znadne od ditete, zplozeneho mladYmi rodioi. Telesne bude utlejti, ponevadt star gi matka mu nemohla poskytflout dobrou v'tivu. Du gevne zase mute bYt bystrej gi a citlivej gi vlivem okoli, v kterem vyrusta. Velmi 'east° se stava, te se mylne prisuzuji dedienosti rysy, ktere se vytvorily vlivem prostredi. To plati zvla gte o zvycich.

Podivejme se na priklad na pijactvi. Dlouho se myslelo, ze elovek, kterY se oddal piti nebo propadl zloeinu ei netesti, mute tyto vlastnosti prenest i na deti, tie dokonce neresti se mohou tahnout celyrni pokolenimi, nebo preskodit jedno a objevit se v druhem nebo tretim.

Vgechna takova tvrzeni byla nyni vyvracena.

Je pochopitelne, te se mute zdedit slaba yule a. zcela pravdepodobne i slaba mysl, takte elovek podleha snaze svodam, ale dukazy nasvedeuji tomu, ze nasleduje-li syn otce, neni to dilem dedidnosti, nybrt gpatneho prikladu.

Sily dedienosti a prostredi jsou spolu tak tesne spjaty, te neni motno uvatovat o jedne bez druhe. Ale je mezi nimi duletitY rozdil. Vy, jako rodide, nemate mod. nad dedidnYmi diniteli, ktere se dostanou va gemu diteti, leda vyberem druha, kterY se s vami bude o ne debit. Ani tehdy se neda predpovedet, co prinese nova, kombinace gene, kterou dostane vase dite.

Ale na prostredi mttete mit veliky vliv. Jestli matka, mutete pusobit na fysicke prostredi ditete uz hned od podeti.

Jste-li dobreho zdravi, zaene vase dite tivot za dobrYch predpokladt. Nejste-li zdrava, zaene s handicapem — na priklad, nakatlivou chorobu, potivate-li drogy, alkohol nebo kourite-li — a nasledky mohou 1:1 7t pro dite velmi vane. Tak v mnoha pripadech, kdy se dite narodilo s vadou, neni to vinou dedienosti, nYbrt gpatneho prosttedi, v kterem se vyvijel zarodek.

Za normalnich pomerft je v gak piece Aloha matky mnohem mengi, net se obyeejne ma za to. Mezi ditetem a matkou neni primeho spojeni, ani prostrednictvim krve ani nerve, a proto neni zpusobu, kterYm by se mohla prenaget na dite psychicke vlivy nebo "dojmy". Vliv matky, nesmime zapomenout, je eiste vlivem prostredi. KatdY dedidnY rys ditete (i pohlavi) je ureen uz v okamtiku podeti. Od tohoto okamtiku matka uz nema vlivu na zdedene vlastnosti ditete, stejne jako ho nema otec.

Po narozeni ditete se zneastni oba rodieove v pasobeni na dukvni i telesny vYvoj ditete. Zde teprve se zaeinaji vlastnosti, ktere rodide tidedili, prenaget neprimo na dite. Tak rodide, kteri vtdy o sve zdravi, budou dbat stejne peelive o zdravi ditete a navyknou je hygienickemu zpilsobu tivota. Matka, ktera si vtdycky potrpela na dobrY zevnej gek, povede nepochybne k tomu i sve dite. A aokoliv dugevni geny prinagi s sebou dite uz na svet, piece rodide, kteri se snatili o svuj du gevni rust, budou podporovat pravdepodobne i du gevni rust ditete.

Ovgem vlivy prostredi maji take svou mez.

26,dna vYchova a prizpAsobovani neprekona nektere zdedene vlastnosti a nepozvedne lidi se zdedenYmi Achylkami na normalni Uroven.

A naopak ani nepriznive prostredi nezabrani, aby se bide s neobyeejnYmi zdedenYmi vlastnostmi nevygvihli nahoru.

PROC TLOUSTNETE.

I kdyt letite cely den a divate se do nebe, vase telo vykona ActyhodnY kus prate, jako kdybyste za 24 hodin zvedli 70 tun jeden metr vysoko. K tomu spotrebuje 1700 kalorii a dalgich 800, to jest celkem 2500, jestlite sedite, chodite, hrajete nebo pracujete osm hodin v kancelari.

Tato eisla plati pro prfunerneho dloveka, zamestnaneho pri prumerne praci. Spottebuje-li

Ve stfedu, dne 11. kijna 1939. tento elovek vice net 2500 kalorii denne, ukladaji se v podobe tuku. Jestlite sni nad svou spottebu hrudku masla denne, ptida mu to za dvacet let 80 kg na vase. Mutete jist, co chcete, ale abyste spalili nadbyteene kalorie, musite se cviZde je plan: Spotiebujete-li navic jeden velkY pomeran'e (100 kalorii), musite myt hodinu nadobi Sniteli krajic chleba s maslem (100 kalorii), musite to vyrovnat palhodinovou jizdou na kole na rovine.

Dali-li jste si o jedno veptove tebirko vie, musite ujit 4 km za hodinu.

Salek daje s dvema kostkami cukru (35 kalorii) musite odpykat zametanim podlahy jednu a etvrt hodiny.

Po tabulce mleene eokolady (200 kalorii) musite plavat tiicet minut.

Po velke zmrzline (200 kalorii) musite 25 minut kezat dtivi.

Po smatenem bramboru s dvema polevkovymi lticemi masla musite betet zavodni rychlosti. pal hodiny.

Chcete-li vydat ze sebe obed, skladajici se z roStenky, pudingu, zeleniny, moueniku, Ora a kavy, musite betet zavodni rychlosti tti hodiriy.

JSOU MOMS PAPRSKY SMRTI?

Prvnim predpokladem pro poutiti paprsku smrti, at' jit jako smrtonosne .zbrane, nebo jako prostr,..:::dku pro znieeni stroju protivnika, je schopnost prena. get energii vesmirem. Jak ukazuje rozhlas, je to v principu motile. Ale pra.ve "sila" modernich prijimacich pristroju jasne ukazuje, jak omezena jsou mnotstvi energie, ktera milteme dnes posilat vesmirem.

I kdyt vysilad pracuje o energii 500 kw, pak energie ktera, je v blizkosti vysilade velmi znaena., nepohne ani petiekem. Nejvet'Si Cast jeji se rozdeli po vg ech nebeskYch prostorach. Je nutno ji ptijimat peelive isolovanYm yodieem a ma-1i reproduktor zaznit, pak je nutno energii nekolikrat zesilit. Zde se nalezaji nejvetk obtite pro budouciho vynalezce "paprsku smrti". Nepritel jiste nebude stavet zvla.g tni anteny, zesilovaci pristroje a vi bugne late, ktere by mely znidit jeho letadlo. Naopak bude chranit sve le,tadlo silnou vrstvou kovu tak, 'tie je vysiland energie jen steti zasahne.

Skuteene paprsky smrti predpokladaji prenos dostateene energie, aby mohla znieit elzktricke spojeni, rortavit kovy a zastavit tivot v lidskYch telech: Aby mely tento vYsledek mushy by bYt vysilany zcela ureitYm sinerem a nesmely by se r3ztylovat po celem yesrniru. 2a.dn sebelep gi dneg ni vysilad nemute tyto paprsky v pravem slova smyslu produkovat. Snem v gech technikt, kteri se zabYrvaji badanim v obcru paprsku smrti, je polotit neviditelnY drat sestavenY z easteeek ovzdu'gi, kterY by spolehlive dovedl zkazonosnou energii at na misto jejiho ureeni. Je motno, to to je testa k Aspe gnemu re g eni tohoto problemu.

2■Inoho vynalezeU hleda paprsky smrti. Ale tadny z nich dosud nevi, jak' maji mit jeho paprsky Aeinek, kdyt do: ahnou sVeho tile.

Zda se ma zastavit motor nebo exploclovat strelivo, nebo to ma usmrtit pilota. Natai veri v Aeinky elektrickeho proudu jini na privy vliv kratkYch yin, ktere zpusobuji tak zvanou "kratkovinou horedku". Kratke viny jit dnes dovedou zastavit tivotni pochody rostlin, ba dokonce by silnY vysilad dovedl z bezprostredni blizkosti usmrtit i eloveka. Av gak odbornici mysli, te dnes je pro tento Adel stale jeg-t6 lacinej gi, Adinnej gi a jistej gi revolver.

Cely majetek odkazin na hubeni much Verejnost brasilskeho hlavniho mesta Rio de Janeiro sleduje s velkYm zajmem spor rodiny nedavno zesnuleho bankere Novollesa. otevreni zaveti se totit ukazalo, te milionar odkazal v gechen svuj majetek institucim, ktere potiraji einnost much. Vedecke Astavy dostaly k tomuto Adelu vysoke eAstky. V zaveti odtvcdnuje zesnulY banker sve rozhodnuti tim, e v tivote mu deti a mouthy nadelaly nejvice neptijemnosti.

Ve stiedu, due 11. kijna 1939. g4/1/1.0.11■0.0001.04M11.0411 ■04/.04•11.0411•1•041MaiWMCW04/1.041.100.111,0411 ■11..

Oddil dopisovatels 0'.11•41./.0■•■01....1111011....0•0.0.0191.0.11111.0.1100.420.0•01.1.0400,091C12,421/.04111••

eESKA NARODNI BESEDA. ( Pokraeovani) II. Tura.

Prvni dii.

Po 8 aktech piedehry (Setulleko, kde jsi byla, zes tak dlouho nekukala, ku-ku, ku-ku, ku-ku, ku-ku), zadinaji tanec, "kominik", pant z part. maji ruce optene o boky. Jejich &Amy zustanou na Kominik: V 1. taktu (kominku), konaji pant ptisunne obkrodi eikmo v pled na pravo. V 2. taktu (kominku) podobne tikmo v pied na levo, v 3. taktu (kominku,) zase tikmo v pied na pravo, tak le se timto ttetim krokem dostanou az ptimo pied sudY par; v 4. taktu (muj) se mu . pokloni.

V 5. al 8. taktu (za to jó, to prosim, jen trotku stilj!) vtichni tia podaji si ruce, uzavrou tak "koleeko" a chodem ptisunnYm na levo zatodi se o pill kola; pia torn komihaji palemi v taktu kupiedu v 1. dobe kaaleho taktu. Nakonec Obe damy uprostted kola jsou obracene k sobe zady.

Potom oba pani pusti ruce damy proti nim stojici, uvolnene ruse oprou o boky, spojene pate zdvihnou a utvoil. tak "branu", kterou projde 9 al' 12 takttl (kdybych. to kominku nebyl dr2e1) claim na sve misto, obrati se a zastavi se a konaji v ten tiech taktech plasunna obkrodi sttidave na pravo a na levo. V 12. taktu se pusti a obrati se katclY ke sve dame.

V 13. al" 16 taktu (davno bys kominku v bldte kona, kaIdY per na miste "zatodku" se svoji damou.

Kominik se opakuje, zaeinaji pani ze sudYch part.

Potom se tanci furiant.

DruhY dii.

V licbaich parech obrati se pan i dama oblidejem k sot* podaji si prave, potcm i leve ruce (maji tedy pale sktflene). V 1. a 2. taktu (Nechod' tam, pojd' rad§ k nam) vykonaji spolu dye polkova obkrodi; v 1. taktu za damou, jel couva, ye 2. taktu za panem, jen2 couva.

V 3. taktu (jd jsem holka) kradeji prvni a tieti pary obyeejnYm krokem konanYm stranou smerem k sobe a ke stiedu. Ve 4. taktu (onadejti) zadupat. V 5. taktu (nechod' tam) poskodi polkou od stiedu na sva mista. V 6. taktu (pojd' yadt .k nam) polkou do stiedu, v 7. taktu (ja jsem holka) se vtichni pusti, oprou ruse o boky, vtichni se otodi a ptejdou ttemi kroky obloukem'od sveho spoleenika (ei. darn). V 8. taktu (ja to rada main) jsou na svern miste a spoil kruh se sudYmi pary, ktere jsou stale na syYch mistech. Podaji si ruce, utvoti tak velkY kruh. V 9. al .12. taktu (Je-11 ona bohatejti, za to ja jsem uptirnnejt-i) jdou ‘osmi kroky po krulnici na levo, ve 13. al 16. taktu (nechod' tarn, pojd' rails k nam, ja to rada meim) pak zase na pravo.

V 17. al 24. taktu (Koukej, koukej koukej Vatku, jakou ja mean tnerovadku, koukej koukej koukej Vatku jak se ti libim), tanel vtichni jednoduchy ketez (pruplet) obyeelrj"/m krokem. Pan i dama jsou k sobe oblieejem obraceni podaji si hned v 1. dobe pit vykrodeni levou nohou, prave ruce, pak vyhnou se sob& iihybem na levou stranu, takle ptejdou na misto to divky, jiz prave podali ruce. Jsou pak k sobe obraceni zady, ale stoji ji2 oblieejam prati divce ktera piatla ze sousedniho paru, kdyt mijeli svoji dru2ku, pustili se ji rukama a mohou ted' svobodne podati levou ruku novemu svemu protejtku; vyhnou se sobe tentokrat na pravou stranu, zase se pusti a dostanou se opet o jedno misto dale delem proti divce z tietiho paru. Tak si stiadave pOdavaji praye a leve ruce, vyhYbajice se pit torn jednou na levo, jednou na pravo. al se sejdou zase ty pary, ktere spolu byly hned na podatku.

Pit opakovani 17 a2 24 taktu (pata tpidka, dela, noha, a to je ta polka nova, pata tpieka, palceka) zpivaji a 117,70cela noha, a to je ta

V2STNtIC veclou tanec dvojitou polku. V 1. dobe 17 taktti ye stoji o prave nose tisknou patou leve nohy yptedu o zem, pia eeml tpiela smetuje vzhilru. V 18. taktu postavi tpieku leve nohy vedle Spieky prave. V 19. taktu spoleene vykonaji jedno polkove obkaPei kupiedu: jednou zadinaji levou, po druhe pravou. Pak vidy po dvou taktech opakuji se pohyby popsane, ale stiadaji se nohy, jednou levou, pa druhe pravou. Pary tanci za sebou na kruznici, koncem 24. taktu jsou opet na svYch mistech.

Nyni se opakuje 2 dii, zadina vtak 2. a 4. par od zadetku.

III. Tura.

Prvni dii.

Po 8. taktu piedehry (Tra la la la la la la la la la la la, tra la-la la la la la la -•- -) zaeina tanec "Rejdovak". ✓ kaldem paru obrati se k sobe pan i dama oblidejem; podinaji na miste, kde byli s podatkuV 1. a 3. padu uodaji si dvojice napted praye, potom i love ruce, jsou sktilene. V 1. a 2. taktu (Letela husieka) konaji spolu ptisunna obkrodi ke stiedu, v 3. a 4. taktu (letela z vysoka) zatadeji se dvema piasunnYmi obkrodimi na pravo takte pan z 1 paru ptitoei se k panovi ze 2. paru, pan ze 3. paru k panovi ze 4. paru, a damy prave tak. Potom si podaji vCichni ye atvetici mezi sebou ruce, krajni pani ze 2. a 4. paru maji value ruce na bocich. V 5. al 8. taktu (nemohla pteleteti, spadla do potoka), konaji etyla piasunna, obkrodi na levo a na pravo. V 9. al 16. taktu (trala la la la la la tra-la la la la - - - trala la la la la) Kona; 2. a 4. par na svem miste "zataeku", 1. a 3. par chti se za prave ruce, leye maji opiene o boky a tanci valeik otadenim dokola al na sva, mista.

Rejdovak se opakuje, tanci vtak 2. a 4. par cd zadatku.

Potom nasleduje: furiant.

DruhY dil.

Hulan: V 1. a 2. taktu (Kdybys byl, Jenieku,) kradeji vtechny damy do prostied a pokloni se sobe; v 3. a 4. taktu (poslouchal matidku) vraceji se na sva, mista, ale pit navratu otodi se v pravo jednou dokola. Ruce maji pit torn optene o boky. ✓ 5. a 6. taktu (nebyl bys nasival) vtichni pani (ruce na bocich) kradeji do prostted, pokloni se; v 7. a 8. taktu (po boku tavlidku, a kale vrannYho), osmi krileky sato& se v tomto spojeni pUlkruhem na pravo, takle pkijdou ku protejti dame. V 13. al 16. taktu (nebyl bys poslouchal dloveka ciziho), maji pani i damy ruse na bocich a vykonaji dtyti ptisunnd obkrodi.stticlave na pravo a na levo, v kaldem taktu jednou.

Kalamajka: S protejti damou (k the pia hulanu dotli) drSi se pit tanci jak se drlivaji dospell pit tanci dokola (vnittni ruce okolo pasu a ruse za nel se drli v piedu, obracene jsou ke stiedu. V 1. a 2. taktu (kalamajka, kalamajka)vCichni konaji ke stiedu dve ptisunna obkrodi, ruce pit kaalem kroku zvedaji a spouSteji. V 3. a 4. taktu (dobra vec, dobra vec), vraceji se pozpatku dvema ptisunnYmi obkrodimi na sve mista. V 5. a 8. taktu (kdyl je zima, kdyl je zima, Cup na, pec, sup) tanci polkou Po krulnici na misto sousedniho (praveho) paru.

Ve druhYch osmi taktech (9. al 16) (kdyl je teplo 'Sup dolt, kalamajku tancuju, kalamajka dobra vec kdy2 je zima, sup na pec), tanci totel, co v prvnich osmi.

Potom se opakuje 2. dil, tanci se od podatku toteS. Na konci "kalamajky" je kaltlY taneenik se svou damou na svem miste.

IV. Tura.

Prvni dil.

Po 8 taktil piedehry (Pij, synadku, pomaloudku, pij, synadku pomalu, mag ma.liekou stodolieku, mat maliekou stodolu).

Sousedska (mlejnek, Dva a dva protejti pant podaji si uprostted love ruce; do jejich volne prave ruky vlozi dama svoji levici a ptitadi se k nim ✓ 1. taktu (Kdyl si nat), kaldY par (pan s di mot) kmihne ku piedu spojenYmi palemi a pit ptisunnem obkrodi se od sebe pan a da-

grants. S. ma v teml paru odvrati. V 2. taktu (dededek) kmihnou zase palemi nazad a natodi se zase k sobe oblieejem. V 3. taktu (baloieku) kmihnou palemi jette dale kupiedu, pan pusti damn, ktera,l poskodi a v letu se ,otodi jednou dokola a pteskodivti s prave nohy na levou, Nato& se k panovi, jent" byl ve mlYnku pied ni (posune se tedy o jedno misto ku piedu). Ve 4. taktu (bral) s timto panem vezmou se za prase ruce, vykonaji v 5. al 8. taktu (to byly dasove, tech by si ptal) ,osm ptisunnYch obkrodi, pit nichl se zatodi jednou dokola.

1. al 8. takt (Kdyl si naA, dededek babidku bral, to byly dasove, tech bych si ptal) )tandi se totel; pani tanci opet s nasledujici damou.

V 9. al 16. taktu (Babidka plakala, dedek se smdl, to bylo dasove, tech bych si ptal) tanci prave tak jako drive, az vtichni se svYmi damami zustanou na svYch mistech. , Nasleduje 16 taktil furianta.

DruhY dil.

Kulelka: Zadina, 1. par ostatni stoji. V 1. paru si podaji prave ruce a v 1. al •4. taktu (Poekej, holka, neutikej, dej mi salat kukuku) konaji zatodku. Potom se pusti; pan zilstava na miste, dama t. j. ktlelka, v 5. al 8. taktu (Kde bych ja, ho smutna vzala, nemam zahradku kukuku) jde ke stiedu, zavesi se s protejsim kterY ji ptiS,e1 vsttic, za leve lokty a zatodi se jednou kolem. Potom se pusti. Pani si podaji ruce a utvoti kolem kulelky nici a v 9. al 12. taktu (Kalda babidka by rada, rada) jdou po ni jednou kolem na levo; kulelka ma ruce na bocich a otodi se v pravo jednou kolem. Ve 13. al 16. taktu (kdyby byla jette mladd hm-atrdra), se todi opaene; pani v pravo, kuSelka v levo. Pohyb deje se krokem. Potom se pani vrati hned na sva mista. Kulelka ptitoei se ke druhernu paru, tam uchopi se vtichni tit za ruce a v 17. al" 20. taktu (Brach a kroupy, to je hloupY, to my mame kaldY den) jdou na levo jednou kolem. Kdyi je '2. par obracen zady ku stiedu, pusti kutelku; ta da ruce na boky a projde "branou (t. J. pod zdvigenYma rukama) druheho paru, kterY se chyti za leve lokty a kona zatodku al do 24. taktu (to al kulelka, protla 3 brany a konala zatodku se svYm tanednikem). Kilzelka vtak ubira, se ke 3. paru a cestou se otadi v pravo kolem.

V 21. al 24. taktu (ale vdolky z bile mouky jenom jednou za tYden) kutelka poda si rucc s 3. parem a kond prave to co s 2. parem.

Takt 17. al 24. se opakuje. Kulelka zas tanci .jak ptedetle, ale projde branou ke svemu tanednikovi a v 21 al 24. taktu ka2dY par kona zatoeku. Potom si vtichni podaji ruce a utvoti velkou kru2nici a v taktu 25. al 28. (Andulidko stroj kone, pojedeme do Rakous) jdou pa ni osmi kroky na levo; v 29. al 32. taktu (Anduli6ko stroj kone, pojedeme lit!) zase na pravo.

Sousedska: Pary jsou na s yYch puvodnich mistech, ale pani jsou levYm bokem olaraceni ke stiedu, size damy maji po prave ruce na vnejti strane krulnice. V 1. al 4. taktu (Vtak nam tak nebude, az jen dorostem), komihaji stticlave palemi kupiedu a dozadu a postupuji "sousedsky" ( t. j. pram° ku piedu). V 5. aS 8. taktu (vtak nam tak nebude jak je nam ted') tanci valeikem po krulnici. V 9. al 15. taktu (Dam si delati, lopatku na smeti) tanci jako 1. al 4. takt, 13. al 16. takt (budeme celY den zametati) jako 5. al 8. takt.

Celt' druhY dil se opakuje jette ttikrat. Kuptedstavuje postupne druha, tteti a etvrte, dama. Beseda konci "stratakem".

Stratak: V kaldem paru obrati se k sobe pan i &ma, oblidejem, race maji na bocich. V 1. al 3. taktu (Ty, Jenieku, ty ty ty, ty to musit) stoji klidne. Ve 3. taktu tiakrat dupnou, ye 4. taktu (pla-ti-ti!) ttikrat tlesknou. V 5. taktu (ty ty, ty) pohrozi prstem prave, v 6. taktu (ty ty ty) pohrozi prstem lave ruky. V 7. taktu (ty to musit) hbite se obrati vtichni na miste jednou dokola, v 8. taktu se sobe pokloni.

KONEC. Opsana. Beseda poslana nam sestrou R. Lebrovou.

Strana 6

VtSTNtIC

Ve sttedu, dne 11. tijna 1939.

PROVOLANI K ESKk VEttEJNOSTI! (Z odboely C.N.S. v Houston a Galveston.)

Houston, Texas.

Kdy'a soudruh a spolubratr nas Josef Martinek (dnes vYkonnY tajemnik Ceskoslovenske Narodni Rady v Chicagu) dne 18. dubna 1939 pied velikYm sromatcleni zastupcu v Americe a delegatt jinych eeskYch spolka, sjetYch do Chicaga za ucelem sjednoceni krajana ye Spoj. Statech ku zdarne spolupraci ve druhe osbobozenske akci tekl: "Nea jsem odjiadel z republiky (z deskoslovenske), vSude kam jsem ptiSel se mne Tide ptali: Rekni nam, deje se neco v cizine? — Bude se znovu delat neco v zahranidi? — Budeme miti znovu svoje legie?" — Ja jsem mohl rici tem, kteii se mne takto ptali, k jen jednu vec jim mohu s ureitosti povedet a to, k eeskoslovenska Amerika bude ulna sviij dneSni Ukol pinit tak jak to dovedla v odboji prvnim."

Dale tekl soud. Martinek, a podal dukazy, jak nagi lids v republice Ceske cluvetuji nam a veil, ze jim pomahat budeme verne a poctive, aby nasilnickemu neptiteli odolavati mohli a ho se zbavili. Vadyt' oni za to nemohli, co jim Hitler zpilsobil.

Proto take tekl br. Martinek dale: "Nejptednejaim na§im ukolem v Americe jest sjednotiti ptedevSim nak lidi v tomto novem hnuti za deskoslovenskou nezavislost a vzkiiseni 6eskoslovenske republiky. A tento ukol mame take splnit co nejrychleji. Musime tedy byti ptipraveni, coz znamena, ze musime sjednotit vkchny sloaky naSeho lidu v dobe co nejkrat gi. Evropske demokracie nemely A815echti v boji proti Hitlerovi proto, ponevada se nedovedly OA yeas dohromady a k postupovaly proti spoleenemu neptiteli rozgtepene".

Co o to veci povida br Martinek dale, etenal nalezne v zapisu z historickeho sjezdu C.N.S. v Americe, konaneho 18. a 18. dubna 1939 v Chicagu. Najde to duleaita, va,ana a pravdiva slova na 7. strance tohoto spisku, ktery dnes je jiste rozelten i po Texasu, kde se eesky ete.

V dfisledku tohoto prohlaeni schvaleneho zastupci veech pokrokovYch a narodu deskemu duchem ptibuznYch organisaci, i my zde podjali jsme se spoluptisobeni, abychom stali se platnYmi, kdya toho tolik potteba. Obnovili jsme sve elenstvi v Usttedim v Chicagu a spolu s odbookou O.N.S. v Galvestonu dohodli jsme se, k se Ueastnime na y 'Sechne praci telesa C.N.S. v Americe. S velikou radosti tea ujali jsme se dkolu zajistiti si na den 22. tijna ptednaeku senatora Vojty BeneAe v fedi anglieke. Uznavame slova dra Machaeka z New Yorku, prof. Zmrhala z Chicaga, D. Tamy a Oklahorny a J. Plevy z Minnesoty, kdya se zmiriovali, ze hnuti pro obranu demokracie by se nemelo omezovati pouze na lid ptvodu eeskoslovenskeho. Protoae nejsme jedinYmi obyvately zemekoule, roz'Sitme pusobnost my genky to tea na narodnosti jine i mladea, pokud tito opravdu citi demokraticky. Ponevada vetejnost nepochopila, prod pOvalujeme za tak duleaite obnoviti elenstvi v C.N.S. a zustati v jedne Ironustali jsme v praci vetejne, ale v soukromi jsme pokraeovali dale.

Proto oznamujeme vSemu eeskomorayskemu lidu v Texasu, to dne 21. tijna bude s nami br.

Vojta Beneg v Ceske sini u 8tefanikti, kde nam povi jak se \Teel dely a mely ye starch viastech poeinaje rokem 1937-1938 a zaeatkem 1939. Povi nam sve zkueenosti osobni i to co videl v Polsku a jak pracuji krajane jinde.

Dne 22. tijna, v nedeli odpoledne, bude informovati americkou vetejnost anglicky o techto samYch vecech. Ptednatka tato bude v krasnem Galveston County Parku v League City. Cenu vstupneho na tuto ptednaSku naleznete v ozna.mce ye Vestniku. Vstupne na ptednaeku anglickou bude 50c za osobu v ptedprodeji.

VYteaek pak ptijde Ustredi O.N.S., ktere zasobuje pokladnu oeskoslovenske Narodni Rady v Chicagu. S heslem "Zvitezime!"

Rud. Lebr, t. d. pteds. odb. "Svornost". Frank Voltr, m. pteds. Marie F K Valova. 0. S. Vala, taj. Jos. R. Anton, ptedseda propagaeniho vYboru Frank Klima, ptedseda kadu 8tefanik.

Alois Vaja, starosta Sokol Houston. Frank Betan, Wall pfedseda.

Men& farm K PRONAJMUTI Jest velikosti 49 a pal akru a naleza, se pH Crosby, v okresu Harris, nedaleko sine tadu San Jacinto, els. 91. Hospodaiskch staveb dostatek, a obydli jest prostorne a velmi dobre. Obdelavan jest katdY etveredni yard a sveho easu tam byly delane velmi dobre Urody. Pronajme se za hotove neb z. dilu. Adresujte na:

S. P. J. S. T., Fayetteville, Texa3 Z Odboely EotaEton S. A.

C. T.

Rad Pokrok Houston:. 6. 83, SPJST., Jena vady vice net pinou m of kona svou narodni povinnost, neziistava ani v nynej gi. mnohem kru gnej gi dobe pro nag narod, pozadu.

Dava tim krasnY prikiad narodni uvedomelosti sveho Clenstva a zaslouti si a jeho elenstvo pineho uznani za v gechny ty projevy 0betavosti piind gene na cbetni oltai na gi tetce zkou gene stare otainy.

Jak nedavno bylo pisatelem sdeleno, iad Pokrok Houstonu slozil :k rukoum pokladnika Odboeky Houston obnos $121.50 jako elenske vstupne za v gechny eleny a za tad samotnY. Jak mi sdelil zastupce na gi odboeky pro idd, br. Louis Rulik, elenstvo tadu Pokrok Houstonu se v posledni elenske schazi usneslo pro pctadani velké zabavy v nedeli dne 29. Hjna, jejit distY vytetek bude venovan na gi houstonske Odbodce Aby zdar zabavy byl co nejvetgi, uspoiddaji ochotnici zmineneho iddu krasnou a poutavou divadelni hru pod nazvem "Vesnice zpiva". Jak znarno, kdyt je zabava doprovazena divadelni hrou, je vtcly velmi hojna, navg teva a piirozene znaanY prijem, cot znaei, te na ge odboaka ziska znaenY obnos pro svou pokladnu. Pkigte sdelim da.lgi podrobnosti a jit nyni dekuji fadu. Pokrok. Houstonu jmenem Odbodky Houston S.A. C.T. ' za tento peknY projev velkodu gnosti a narodniho citeni.

S. P. StudnienY-.

Temple, Texas.

Ctend, redakce Vestniku!

Dovoluji si poznamenati kratkou odpoved' na dopis p. Vontura, kterY jest proti mojimu nd,vrhu, tYkajici S. P. J. S. T. v pristim sjezdu postarati se o dostateem'r piljeujici fond pro studenty, kteii studuji eeskou tee no. vyggich udeligtich v Texasu.

S. P. J. S. T. daleko pokulhava v svem eelu "Zabezpeeeni slovanskeho jazyka v teto zemi." Celkem plati jeden Glen asi 21/4 centu roene na tak .zvane stipe.ndia pro Ceske studenty, to neni ani 3-centova po gtovni znamka.

K. J. T., sesterska jednota v Texasu pomp:ha studentam s yYm jit od roku 1924, a diva na ten rieel asi $1500.00 roene, ac jeji elenstvo neni: ani 1/3 poeetne tak silne jako S.P.J.S.T. Krome• toho . K. J. T. svou peneLtou pomoc piimo student' dd, kdetto maj navria jest jen pro pujeeni pottebnYm studentUm neco penez, aby mohli sve studie dokoneiti. 40 cents jsou jen 4 flagky piva a ja. myslim, te 1 pan Vonsi tech etyi lahvi dopieje nekdy v jednom tS'dnu. S- actou, F. W: Chudej.

O vanocich. Pani (si mysli): Vlastne je to gkoda ,takava pekna !Atka, metr stal 22 korun!

Mohla jsem to sama nosit, aspori na venku. Do mesta by to piece jen neglo!

Pomocnice: v domacnosti (si mysli): TakovY hadr! 2e se nestydi! Spina!

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill ptatele, znami a vAichni etouci! — Oznamuji vam vSem, ae se bude potadati taneeni zabava v Sokolovne v sobotu yeder 14. tijna pti adejk dobre hudbe nove zaloaene Joe Milanem pod jmenem Czech Melody.

Ptatele, vSichni vas jests jednou srdeene zveme za celou sokolskou jednotu, sifeastnete se v hojnem poetu, tak jako Sokol vady jine podniky navAtevuje stoprocentne. Budeme se teat, aby to take meli 'lady vraceno.

NaSe maininka Bartkova se take seastnila oslavy prvniho yYrodi, ktere slavil tad C. 92.

Oslava se jim znamenite yydatila. Nemohu se mnoho rozepisovati, co bylo od zadatku, kdyi my jsme ptisli v pet hodin, prave program bliail se ku konci a to tancovani narodni Besedy, dve kola, v kterem teinkovali vAichni spoleene, 7 od tadu eds. 92., 5 od Sokola a 4 od katolicke osady. Tea americky narodni tanec (square dance) jedno kolo bylo tancovano pti Majkove hudbe.

Velice mne teaai seznameni se s pani MajkoYou, manaelkou oblibeneho cameronskeho hudebnika Geo. Maj.eka s jeho veselYmi hochy.

Druhe seznameni mne i meho muse bylo se zdejeim profesorem na T.C.U., panem Horo.kem, kterY se zajima o to, aby na zdejSi universite T.C.U. doSlo k yyudovani ee gtiny. Pravil; 'le by si ptal, aby aspon. 20 eeskYch studenttI se ptihlasilo. Krajane, to zaleai na vas, jestli nedostanou naa'i pomoci, tak on nam nic nedoltak.

Tak vas prosim, bychom bez rozdilu veichni mu poskytli pomoci k jeho zadatku.

Joe Milan a jeho Czech Melody bude ifeinkovati ye zdefSi tadove sini -22. tijna.

S pozdravem na redakci, veechny etenate a ptatele, zustavam vase sokolske. dopisovatelka, Millie Polakk.

Z Kraualtu CeskYch zen v Dallas, Tex. Musim zas par fadka napsat kolem naSi etvrteeni schaze. Co nas nejvice pote gilo je, t'e nage sestra Toberna pa take operaci opet byla mezi nami a daii se ji dobie, cot je na ni videt, a bylo to radosti nas v gech. Seglo se nas pies etykicet, rokovaly jsme nejvice okolo nag eho beskeho dne v nedeli 15. tijna ,a veecky scstry slibily pomoci s jidlem i praci v kuchyni a yetime, ae vy piespolni, jste nezapomeli na nagl vYbornou sokolskou kuchyfi a my vas budeme ocekavat.

Tea jsme mely nav gtevu i piespolni, pi. Grychevou z Ennis, kterd prijela s pi. Zazvorkoy ou, ktera dovedla dobre salamy, sestry upravily stoly, ktere byly napinene dobrYmi buchtami, •g -trudly, dorty a kafieko, v ge tak lakave a v g eho dost, takte jsme se nemohly ani rozejit, ale povinnost voia a ve etyil hodiny je vgemu konec.

Mame zde piistehovanou rodinu Ozimovu, myslim, ze ji vg echny znate, neb byla ye etvrtek take mez nami \item ptedstavena a doufame, te ptijde pti g te zas mezi nas.

SrdeenY pozdrav moji tetiece Suchanove v Ennis, ktera uz del gi eas je nemocna; byla jsem tam y e etvrtek veeer s p. Jureakem, a bylo videt, ze mela: radost a proto jak budeme moci, piijedeme zas.

Na shledanou se v gemi 15. fijnal Anna Machaeova.

Mohli bychom mnohem vice dokazati, kdyby se podnikave vlastnosti, ktere v Cesieh jsou, soustavne pestovaly, kdyby se umerne charaktery -,Tychovavaly k samostatnosti a pro K. Jige v 6es.Slove tvrdy divot.

V COTTONWOOD TANECNt 0134vi VE PROSPECH SDRUZENt. V nedeli, dne 15. tibia bude uspotada-na.tanedni zabatra ye prospech Sdruteni Amer. 6echosiciv 6.ku v Texas, pH • ktere bude fleinkovat chvalne znamY uCzecli Famous" orchestr. Krajane jsou zvani k tleasti, neb spolek Morav§ti Bratti eislo 6 S. P. J. S. T., kteii zabavu tuto pokadaji, daruji distY vYteaek na tento skutedne dobrY Udel.

Ve stfedu, dne 11. iijna 1939.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epodepsanY resoludni vYbor kadu Rozkvet dislo 62., S.P.J.S.T. v Galvestone, projevujeme hiuboce citenou soustrast nad ztratou nageho spolubratra Josefa Stanovskeho, kterY podlehl nahodne a neoeekavane smrti nasledkem Arazu automobilem, kdyt se vracel dorm). z prate na bicyklu. Pozilstale rodine ptejeme ritechu, neb i my citime Wee Va g bol a tarmutek. On ode gel tam, odkud neni vice navratu. Guest' budit pamatce zesnuleho a necht' umirnena jest bolest rodiny zesnuleho.

Za tad Rozkvet, cis. 62.: Marie Cordray, Adolf Dugek, Joseph Knapp, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor tadu Woodrow Wilson di-s. 146., timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozristale mantelce, ditkam a ostatnim ptibuznYm nad rimrtim Vageho ninth° mantela, otce, ptibuzneho a nateho spolubratra, zakladajiciho dlena na geho tadu Josefa Stanovskeho, kterY nahle byl neriprosnou smrti vyrvan ze sttedu na geho 29. tail veder.

Vime, ze Vat zarmutek jest velikY, av gak budit Vam ritechou, ze i my s Vann soucitime ye Vagem zarmutku. best budit pamatce zesnuleho.

Dario v Galvestone 8. tijna 1939.

Frank Urbanic, Louis Macik, Jos. Vesely, resoludni vYbor.

VESTNIK

RESOLUCE SOUSTRASTI. Rad Vesmernost Cis. 68. timto projevuje hluboce citenou soustrast nad funrtim mantela, otce a dededka a nageho spolubratra Jana Moudryho, kterY po dele trvajici nemoci ode gel z teto easnosti 6. zaki a ulolen k doeasnemu odpadinku 8. zati na katolickem htbitove v Industry za velkeho doprovodu znamYch a ptatel. Budi g mu zerne lehka a Vain portistali truchlici budiz alespori easteenou Utechou, 2e elenove na geho tadu spoluciti s Vami.

Dam) v Nelsonville, Texas, 8. tijna 1939.

Frank 8ebesta, Jos. 8efeik, John G. Mikeska, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove a elenkyne tadu Vesmernost Cis. 68. timto projevujeme na gi hluboce citenou soustrast nad tak neoeekavanYm odchodem matky a babidky a na gi spolusestry Anna Sebesta, ktera po krat gi nemoci zemkela v nemocnici v Beliville, kde ji byla poskytnuta vSemo2na le-

kdyt ji psal! Je vyloueene, aby se takova, perla octla v ko gi! Ale obe neni jests nic proti tem easoVYrn ver giun, kterymi by pottel nejlep gi nase satiriky! Na ty jests urdite dojde nebo .. .

Ootakar Setka.

Anebo — nic! Sloupek zastaral, houby pteENI k tomu ani zapotfebi ptemiry fantasie, staly davno rust a ver giky? Kdo pak dnes Ceti N abych to vide, va genY etenati, ztetelne verge, na to neni nalady! Nu, dobra., snad byly peed sebou, jako bys tu seal naproti mne, zadrilaitej gi veal, ktere se etenat musil dovedet kusoval loupdeky k ranni kali& maje na stole za svilj padesatnik, ale jak to, ze se misto toho rozloteny sve noviny. Horlive se snati g vyeisti s vgeho otisko to nemastne povidani Omegy (uprve stranky, co ptinese nejblitti budoucnost, 21vame teckYch pismen, aby se nikdo necitil nebo studuje g posledni stranku, abys byl a doteen, fide jsou /lady hrozne jour ve vecech sportu. Tak horlive, ze namoeig Nebo ta povidadka o ukradenem nahrdelniku tteba rohlik vedle galku, kde neni vonne tekuod Kappy! Vgdyt' jsem ji uZ Ceti aspori dvatiny, jet tak lahodi orgarram, umistenYm na krat a nestala ani po prve za fajfku tabaku. A hlave, nebo si papal§ ustroji napojena, jim si hle, Lady je dokonce basnieka! Samo sebou od hodlag zjednat ptijemno v Ustech i ritrobach, Larnbdy. Tomu se ted' nejak nadrZ'uje! Nemo, take toto zaene razem fungovat jako organ hlavy ani paty. Kdepak, na to dnes lido nejsou, mluvni a jme se bohopuste, nadavat. 0 podrobtakove ubreeene tikani! Lid se chce zasmat! nostech eteni novin by bylo lze napsati serif Nejakou tadnou psinu, jako byly me vergiky. velmi vtipnYch besidek na pokraeovani, ale to Ale ne, pan Lambda s tou svou limonadou je neni dnes mYm Umyslem, nYbrt bych ti rad vyptednejgi!

Heil, jak ete noviny ptispevatel.

Uz jsem pokroutil vyktienik na stroji od Nejprve, kdo je tato odrrida lidskeho druhu, easteho uhvani v minulYch dvou odstavktera se vyskytuje v mutskem i tenskem rode cich a proto ted' zas trochu moderato s temi (nekdy dokonce i ye stfednim) a jeji boly yam projevy odhoje a pteiadime na lamentando, tu chceme dnes velmi uptimne ptednesti? Je to jak ten ne gt'astny ptispevatel, denne marne oelovek, jent se (mail mylnym ptesvedeenim, ze tvird noviny na tteti strance a denne marne redaktoti nestadi na dokonale yypIneni vtech hleda, zdali objevi kousek pozlatka, jeZ' by onovinakskych-rubrik ate je tudit povinen size2ivilo vybleciiou zak jeho aureoly, vyhYba se pomu spisovatelskemu geniu, aby jim pomahal v main znamYm, aby se ho neptali: "Tak, co je s jejich nevdedne praci pro z yyteni novinove rivami, pane Sigma? lit jsem dlouho nic neeet1 rovne a ov gem "ad mairem suam gloriam" (pro od vas?" Pak se merle honem vymlouvat na nelatiniky: pro vetti svou slavu) a na neposlednaval prate nebo nemoc a slibuje, ze zase brzy nim mists i pro vyrovnani dornaciho rozpoetu. bude psat. A podobne. Ale i vnittni aureola oPodrobne studium ptispevatelit nepatti vgak prchava a ptispevatel zadina propadat neptete2 k programu dne gni tivahy a myslim, ze by konatelnemu "mind'asku". se jim mohl spite zabYvat redaktor z povolani Ale pies to pile. Pie o sto Best. Ptipojuje k nez jeho objekt. Tedy vyg e dotoenY ptispevatel elankUm poznamky: "Moe by mi zale gelo, pane — abychom navazali konedne nit ptetrtenou Sere, na tornhie . . . " Ale ani tohle nevyjde. koncem prveho odstavce — Cte noviny zcela jitak etc pomalu noviny jako ostatni smrtelnici, nak net ty, vatenY etenati. Vribec ho nezajijako ty, v g,:;anY etenaki, od prvni stranky, ktema., co tekl pan Chamberlain na strance prvni. rou pi''aete prate tak ke kave a na tfeti nebo ani zava2ne uddlosti politiky domaci na stranCtvrtou se ttaba ani nedostane. A tu ho jednou, ce drub& nYlad rychie a okem zku genYm ptekdyz ptijde . domri k °beau, elenove rodiny, -kteletne stranku tketi, pak dtvrtou; eventueLne sedti se ji.2 deigi dobu ze getrnosti ant slovem ne-. mou nebo osmou, pak pro jistotu, aokoli se ut o jeho novinakske tvorbe, ptivitaji se maze spolehn.out na svou ptehliatelskou rouslovy obdivu: "Ty jsi pek.nY! Ani se nepochlubi, tinu, proletne zmin.ene stranky jednou, ze ma olanek v novinach. To se ti opravdu na6et odloif noviny s protahlYm oblieejem vedlo!" Ptekvapen odpovi se suverenni samotemnym zasyknutim: "Hergot, zas nic!" atejmosti. "Co budu o tom povidat!" a 2ene se Jak je to j en motile? Vtdyt' ten sioupek, kte* byl po novinach. A hie, onen sloupek, o nem Z rY tam poslal, byl tak aktualni a zaroveti tak pted dvema mesici ptesvecICen, ze je vrcholskvele napsan (na pt. to ptirovnani 2ivota se nYm zjevern feuilletonistickeho umeni, byl dnes g elvou bylo proste jedineene!), ze by byl na to vial jed, jak na to gef skoei. A zatim nic! Pozinajednou oti g ten. Pkeete jej a ani se mu zylagt' nelibi. To byl ten ptedveerej gi elanek neco dotti ut to bude zastarale! Nebo ta humoreska o cela jineho! Nu, hlavne, ze se to hnulo. zasnoubenem houbati! Sam se hlasite

Zpoved' pfispevatelova.

Strana

7.

karska pomoc. Zemfela 7. zati a ulokena do tuna zeme 8 zaki za velmi velkeho doprovodu piltel a znamych, kteri na dukaz lasky rakev a hrob pokryli kvetinami, nebot' zesnula, sestra byla milovana a vatena, pro jeji milou povahu.

Vime, truchlici portstali, ze Va g tal jest velikY nad odchodem Va'Si drahe matieky. Budit yam alespori eastednou ntechou, to i my, alenove radu Vesmernost, s Vami soucitime a za.royal telime odchodu nasi spolusestry.

Dan° v Nelsonville, Texas, dne 8. kijna 1939.

Frank gebesta, Jos. Sefeik, John G. Mikeska, resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. Smutna zprava do gla na g v sobotu veeer 30. zari z Galvestonu, oznamujici tragickY skon jednoho z nejlepgich vlastencii, beznaroeneho narodniho pracovnika, spolubratra a ptitele vtech, Josefa Stanovskeho, kterY byl vinou bezohledneho a neopatneho kidiee, auta vyrvan z kruhu, nyni bolem zdrcene rodiny a velkeho poetu pkatel, v patek 29. zati na tests k domovu.

Jmenem tadu San Antonio cis. 133 vyslovujeme yam cteni portstali, hiuboce citenou soustrast.

Za resolueni vYbor: Louis Dressier, S. C. Eundil a Hilda Balvin.

Dallas, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

V mmulem dopisu jsem psala o eeskem dnu na statni vYstave, ale nebyli jsme jisti, jestli se bude potadat. Ted', jak vidite, bude jiste. Tak vas srdeene v gechny zvu z blizka i zdali, ptijedte na vYstavu a veder se prijdle pobavit mezi nas do fadove sine Cis. 84., kde mame vinobrani a o gprYm a veseli nikdy neni nouze.

0 hladove i tiznive bude postarano. Za ptieinou Ceskeho dne nate tadova, schrize je odlotena na 4. nedeli dne 22. tijna, proto si to nesplet'te. Kteki jste pozadu s placenim, ptijdte se vyrovnat, aneb aspon se omluvit, pro el se nechate od druhYch elent yydr2ovat. Jedni se staraji, jak vydelat penize, aby mobil ty neplaty yydrtovat a to vypada, jako byse to samo sebou rozumelo, ze se na Hlavni Ikad za ne musi posilat a ani se za eels dva roky neukati.

Myslite, bratti a sestry, ze je to bratrske? Kde jsou etyki i vice elenri v rodine, to vite ze to jde pak do hezke sumieky. Odpust'te vy, kterych se to tYka, ale co tadovY dopisovatel musim se zminit o to otehave a v katde schtizi probirane otazce. Proto se hled'te dostavit a vyrovnat. A ze tento mesic ma pet nedel, tak na ge mlade Clenstvo si pozvalo Kohutovu kapelu z West, aby "vyprubovali" jak to pry prijde od podlahy.

Ale ja vim, ze velice dobte, neb ta nate omladina, ta se veseli a nezarmouti, pina legrace stale. Tak nezapomerite na patou nedeli v sini Mc:love. S pianim v geho dobra a dobre pobaveBotena Jet. ni pfeje, Brookshire, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Nejdfive srdednY pozdrav na Vas a na celou etenakskou rodinu obou spolkri RVOS. a SPJST. Ponevadt na g spolek Holik Cis. 18. portistava vetginou z elenri Texaske Jednoty, tak si myslim, ze to mule te2 laYt uvetejnene pospolu, tatfZ jestli mi to redakce pkijme, coz doufam. ze and.

Tak cteni bratti a sestry obou shorn zmineL nYch Folkri, laskave jste 'tadani, abyste se dostavili do schtize dne 15. tijna, v nedeli o 1 hodine odpoledne. Meli jsme initi schrizi 8ho, ale z duleCit ych p?iCin schrize nebyla.

U Texaske Jednoty take mame k uvadeni 2. nave -2,adatele, tak cteni bratti a sestry neza, pomente na 15. tijna. S pozdravem -Jan Machak.

VESTNIK

Strana 8 San Antonio, Texas.

Ct6na, red. Vestniku a etenaki tohoto listu!

Jest moji povinnosti oznamit yam, krajane v okoli San Antonia, ze jsme zde zalozili ad' boCku Sdruteni AmerickYch aechoslovakti. v Texas, do zaeatku s 80 'deny, pode jmenem odboeka "Alamo '% Driihou schtrzi svolava br. pkedsecla na dtvtek 12. iijna na 8 hodin v sini Turner Hall, 217 Nacogdoches St. Jest tadoucno ,by se kaZdY dostavil a pkivedl j.eho zname.

Sdruteni AmerickYch Cechoslokti v Texas stoji pro zachovani deske narodnosti — nageho prava a demokracie v .celem svete. V padu ohroteni n.a gi dem.,ckracie SpojenYch Statta nase sdruteni a jine organizace civilni i nabotenske budou stati jako jeden celek. itika se: ve spojeni je sila, — ktera buds mnoho znamenati at pkijde pravia doba. Jest tedy na nas vgech, stati se eleny teto organizace — jest vlastne nas v gech povinnosti, abychom se postavili do rad tech, kteri si vzali za tikol branit a chranit male narody pled titiskem diktatorii.

Krajane, uvatte dobe pros jeden katclY z rids by mei z povintiosti Wti se ala‘nem S. A. C. T. Na shledanou nas vSech 12. nia 'pozdravem: Zvitezime! a tictou, Albert Mikula.

DO SEATON A OK° Rogers, Texas.

Na.ge °Oboe -Ka S. A. O. T. v Seaton, usnesla se v praviclelne schtizi 4. lima, kterd se vtdy kona prvni stredu v mesici, ze bode poradati zabavu, neb bazar, ye p pespech na gi akce. Proto vas snatne tada, baste se v gjchni rodu verbez rozdilu, dostavili do mini Cechosloyaci, ' motadne schtize ye sti"Jeciu 13. iijna a 7. 'hod. yeder, do sine radii "Hvezcla Teasu v Seaton.

V padu nepkizniveho podasy buds schtze odlotena na 20. iijna. treelern teto schtize, jak jsem shora podotkla, je, spoleene za akitornnosti vtech krajanil, prave tak jak jest ti i v jinych osadach sdrutenYCi, ye spoleenern , soolado neco pokadati. Necbt' jest to zabava. bazar neb tine, to buds zaleteti na va gem celkovena rozhodnuti.

Prato jest zabodno, abychom vgiahni ruce k diki. ku s poleene grad. ktera by plinesia iispech. Nedela-me to z osobniho prospecho. ale ku paraso osvobozeni na's'i drahe oteiny a hajeni demokratickYch zasad. — Prato krajane dostaN.te se, jak komu buds trochu motno, abyste svou ptitomnosti clokazall, kelik je nas zde krajanti, kteti ne.jen slovy, ale i skotky, pro dobyo veci pracrdi. D7stavte se vgichni 18. iijna do schtize na Seaton a tam si pak vice povime.

Dale dlotno pkiromenout, ze v Dallas je 15. iijna v nedeli poi'adan oc,skY den na vYstave, kam zavita a bode keenit yzacnY host p. Dr. Jan Papanek, kterY byl spinornocnen zastupovat p. pres. Dr. Pd. Rene ge. Bylo by zaliodno, by i z nakho stkedu a okoli, komu to bude molno, zajel na ten den na vYstavu a vyslechnul vzacrieho hosto.

Nage odbodka S. A. C. E. v Seaton vyslovuje pott geni a poklada si za test, ze p. Dr. Jan Papanek poctil na g Texas svou nav gtevou a vyslovuje mu svilj srdeenY dik.

Za odbodku S. A. C. T. v Seaton: J. J. Mikeska, predseda, Kamila Fojtagkova, tajem.

Pi. Hedvice Stanovske v Galvestonu vyslovuji nagi hlu.boce citenou soustrast nad jejiho mileho pana mantela a doufam, ze eas, ten nejlep gi lekat i Vast bolest zhoji. Vim Sa,ma, jak boll, kdyt dralcY z na geho stkedo nem cdejde a proto rine scucitim s Vami. 'tad VYgebrad Oslo 43, Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku, bratli a sestry a v gichni etouci tento list!

Drazi ptatele, bratli a sestry v gech radu, jak je vayn jz zna.mo, buds na g rad Vygehrad slo 48 SPJST. osiavovat 36. vYrodi zaloteni na den 15. iijna na Eayersville ye s. ,,76 sini. Co tam v.:Se bode, budete vtichni prekvaneni: la dostatek a k tonal plti ,t 0, bingo a zavody

v behu a pro ditky tet bude zabava. Vybor, kterY je na to zvolen, se o v ge naletite pestard. Pak budeme miti vyhla gene kedniky, kteki k yam vgem ze srdce promluvi. Bode tidinkovat deska kapela, ktera buds udrtovat dale shromaftleni ye vesele nalacle. Po dobrem abed& a po pkatelskem potkeseni pravici, mane dein"' prorgam, zpev, teenici, zavody, hry ditek, takte bude smichu a veselosti dostatek. Veeer pak se nozproudi zabava taneeni.

Proto yam timto v gem okolnim tadtim zblizka i zdali davam vedet, byste nezapomeli a jistotne na nagi oslavu pkijeli a s narni se rozveselili a zapomeli na chvili na ty svizele a trampoty. Dotifam, ze katclY pritomnY bude s nagi oslavou spoksjen a dlouho bude vzpoininati na ten den.

Tet timto davam vedet nakm idednikilm Hlavniho Radii, by nezapomeli a jiste vgichni k nazi na, den 15. iijna plijeli.

Za, lad Vygehrad eislo 48, S. R J. S. T. a na shleda,nou dne 15. iijna na, na gi °slave, jsem jako vtdy, K. F. Chalupa, kadovY dopisovatel.

Bryan, Texas.

OdboCka "Bryan" Sdruteni AmerickYch Cachosloyakti v TeXasu, oclbYva svoji pravidelnou sclauzi treti nedeli v kijnu. To je dne 15. iijna o 2. hodine odpoledne v budove S. P. J. S. T. v Bryan. V gichni eleni tohoto sdrute.ni jsou tadani, aby v pinem podia se do 'schtize dostavili a pokud motno i ti, kteki eleny le gt° nej.sou ptivedii. Jest to povinnosti katdeho dabreho obeana i neobeana deskaslovenskeho pflvodu, by v dobe tale vatne v gemotne pkispel ku udrteni nak svobody a demokracie. Lhostejnost a rieteenost pomaha ubijet svobody demokracii.

Josef H3rtiak, pledseda.

Josefina Habartova, tajemna:a Oznameni do Moulton a okoli!

Timto oznamuji, ze se bude konati schfize S. A.C.T. dne 15. tijna, v 8 hod. veder v Katolicke sini v Moulton, Texas. Zveme vas vtechny verne Oechoamerieany, byste se vtichni dostavili, neb vase hojna fidast jest velice nutna, abychom se mohli poradit o dalti nati dinnosti a dopomohli °pet svemu narodu ku jeho ztracene svobode.

Nate odboeka S.A.O.T. sill a mohutni, a to zasluhou vtech kteti pracuji ve prospech natl. odbodky. VSecka test' natim ochotnikilm, kteti jit dvakrate sehrali divadlo ye prospech nati odboeky. KrasnY vlastenecky ptIklad nam podali mantele p. a pi. Jos. Kubenka st. v Moulton, kteti slavili pled rokem 501ete vYrodi sveho sriatku. Tato nate pracovnice nam odevzdala nejvetti sumu, kterou ziskala a to od samYch babieek, ktere tak ttedte ptispely na S.A.O.T. Sotva jsme se zminili, to mame medalie odboje, hned si katclY jednu koupil a bude pracovat, dokud nezvitezime. Dale koupili medailie panove Ed Boehm a Vladik Boehm, tet pro svoji maminku pi. Boehmovou. Jest radost pracovat mezi temito krajany, kteti maji pochopeni pro svfij narod a svoji starou vlast. Ale jsou mnozi, kteti maji vysoke postaveni a vliv, ale nehnou prstem pro svfij narod, ba jette tikaji: co je nam tam po nich. Takovi lido nejsou hodni, aby zaujimali takove postaveni, v jakem jsou a jette svfij narod zavrhovali. TakovYm jde nejlepe jejich vlastenectvi blichem. S pozdravem, Vaclav Steinocher, taj. S.A.6.T. Sila 81py, stfilene z luku, nejsou tadnou malichernou zbrani, jak by se mohl nekdo domnivati podle skuteenosti, ze jejich utivani muselo ustoupit sttelnYm zbranim. V Anglii se vyskytuje zapis o slavnem ludistniku, jent zahrocenYm tipem prosttelil dubove dvete 10 cm silne. Tvrdi se, ze dlouhY anglickY luk jest na vzdalenost 90 metro asi tak nebezpedny, jako moderni putlea. Hlavni rozdil je v tom, ze z putky se stlIli pohodlneji netli z luku, k jehot napnuti je zapotlebi znaene sily a cviku. Podle historidkYch zadaly sttelne zbrane konkurovati s luky Ye 14, stoleti:

Ve sttedu, dne 11. iijna 1939. tESlit DEN NA STATNI VYSTAVE V DALLAS Po dlouhem rozhodovani, zdali se ma aneb nema pokadat CeskY den na statni vystave v Dallas leto gniho roku, z ohledu na pomery ye stare vlasti v posledni dobe, nazory se menily skoro katdY den.

Jette pled vypuknutim valky bylo rozhodnuto vyutit teto pkiletitosti a 6esky den potadat.

Vtak net byla druha schtze a ye schfizi s ohledu na pomery ve vlasti, neutralitni zakon SpojenYch Static a vysloveneho nazoru, ze jest to zbyteene plYtvani penez, bylo od 6eskeho dne uputteno. Kde se o veci jednalo, nejevil se tadnY zajem, a proto vec se nechala plavat at do doby asi pled *einem byla odbodka Dallas Sdr. Americkych 6echoslovakt v Texas upozornena, to je statnim vyborem a konsulem dr. Hollubem pozvan keenik, dr. Jan Papanek, konsul 6s1. Renubliky a osobni zastupce presidenta dr.

Benete.

Tu nastal na vtech stranach zmatek, delali se chyby na chyby. SlibenY zajezd Sokola Dallas na vetejne cviteni do Ennis, jiz jednou odlotenY na den 15. iijna, nedal se spinit. VSechny schrize jiz byly odbyte a v techto bylo ujednano, to tadnY CeskY den nebude, a die toho ustanoven program. Tu bylo zas nutno narychlo svolat mimokadne schilze, prograin menit, obvykla hudba byla jit zadana jinde a nebyla k dostani. Narychlo bylo nutno hledat jinou.

Casteene je program jit upraven a jette behem tydne se upravi, takte do nedele buds vte jit klapat. Ovtem, kde se ktitily programy, bude se dlouho vzporninat na stare htichy.

Schrize odboeek je svolana do Sokolovny, 3700 Carl Street, hned rano. Poeatek manifestadni sclatze jest stanoven na 2 hodiny odpoledne, asi ye Hall of State, ale to jette neni jiste statnim vyborem slibeno, ale bude oznameno parkovnim rozhlasem, a te2 tarn bude desk'a vlajka. Veder bude program v Sokolovn y na 3700 Carl Street, a Vinobrani v tadove sini na 2631 Floyd Street. S heslem Zvitezime!

Za dallaskou odbooku, Will A. Nesuda.

Boling, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Timto oznamuji, to schfize odboeky Needville S.A.O.T. bude Se konati tteti nedeli v tijnu, dne 15., o pul druhe hod. odpoledne. Vtichni dleni i nedleni jsou fictive zvani, aby se do schrize dostavili, neb mame dulezite jednani S pozdraVaclav Werner, pledseda. vem, Frank Jurea, tajemnik.

Pfirodni teplarna.

V poslednich letech v rianYch velkYch mestech vznikaji teplarny, ktere dodavaji horkou vodu nebo paru k topeni ne bok jinYm prilmyslovYm neelfim. Teplarny jsou bud' doplrikem elektraren, nebo jsou docela samostatne podniky Daleko pohodlnejti je to na Islandu, v zemi sopek, horkych prament a gejzirfi. Tam budou v hlavnirn meste Reykjaviku topit teplou vodou, ktera vyvera, ze zeme, 16 km od Reykjaviku je horkY potok, kterY clava za vtetinu 40 litre vody teple 85 st. Celsia. V okoli bylo provedeno asi 20 vrtfl, jet Sly at do hloubky 500 metro. Tim se ziska. 750,000 litre horke vody pro vytapeni Reykjaviku. Vodovod bude miti dve potrubi s pin:mere/1 32 cm. Potrubi budou doloft isolovana, talde ztrata na poklesu teploty cestou 16 km dlouhou bude jen 2 st. V Reykjaviku z peti velkYch nadr21 bude rozvadena horka vody do domacnosti, bytt i obchoda. Poeita. se i s tim, to v lete by se horke vody pougivalo k vYrobe soli, k odparovani morske vody. klady na uskuteeneni tohoto velkeho podniku jsou rozpoeteny na 10 milionti islandskYch korun, t. j. asi 55 milionu korun. Island by tim roene uSettil 240,000 tun uhli, ktere musi dovateti ponejvice z Anglie. Trace jsou jit v proudu a v lednu 1941 budou snad v Reykjaviku v domacnostech poprve topit v ustkednim topeni horkou vodou, ktera vyvera ze sopeene zemi Islandu.

Patit. — Francis buds bojovati "at do koneeneho viterstvi y e valce, ktera, nam byla vnucena", prohlasil premier Daladier v odpoved' na mirove navrhy Nemecka a Ruska. "Francis nechce jit zits v stavu nejistoty jako v poslednich letech",. pravil Daladier,

Ve stredu, dne 11. kijna 1939.

VESTNiK

Marie Tippmannova:

KDYZ KITTY 111 ROMAN 1

0 vanocicla se slavilo oficielni zasnoubeni Magdy a reditele Derrera. Mara sestre nezavidela, ale mela tetke srdce. Dr. Halek se dosud ani nezminil, te by myslel na stiatek.

VI. Magda byla ted' zosobrienYm gtestim; jeji temperament se vybijel v radosti a tHeni na to, co uvidi, eemu se nauei a jak to v'Secko jako pani upotrebi. Tetila se na mantelstvi a Mara, ktera zprvu zpllsob, jakYm se zasnoubila a mela vdat, odsuzovala, prichazela pozvolna k jinemu •nazoru.

"Magda bete rozhodne tivot moudreji a lidAteji net ja; nerozpitvaNd city, hleda na svem budoucim muti jen dobre vlastnosti, snati se jej mit rada a on je nadSen jejim mladim, jeji dobrou vuli vyhoveti a vidi v ni ideal. Co z toho mam, Ce mne ma dr. Halek rad pro me duSevni vlastnosti, kdyt vim, te me jeho oei stale zpytuji, te mne podrobuje kritice a becla, kdyby jeho soud dopadi S'patne. Moje due je stale napjata trYznivym nepokojem, zda dovedu vyhoveti, zda jsem hodna jeho lasky dnes, a zda ji budu jeSte zistra." Bylo to teprve, kdy Mara podrobila city dra Halka kritice a kdy sama svtlj osud videla neutetenY. Den ode dne bylo ji jasnejti, te se musi postaviti na vlastni nohy, Ce nesmi poeitati se snatkem; a podivno, v teto jistote ztracela laska ono pomazani svatosti, nebyla veenou, nebyla symptomem nove epochy lidskeho tivota, zdrojem existence novych lidi. Byla to krata chvile a Mare bylo hoito, kdyt musela zvykati divati se na ni s teto stranky. Byla dobrou a krajne citovou tenou; bYti matkou, miti deti, bylo pro ni predureeno; letelo to v jejim charakteru, smerovala k tomu cela jeji povaha. Byla tim typem teny, ktera nikdy nemate byt jen samiekou. Jeji smysly by byly dovedly mleet, nebYt vzne'OenejSich zachvera jejiho srdce. PremYkela o svYch citech dasto. Nebylo u ni touhy po zaopatreni, ale touha it s milovanYm mutem, touha miti deti podobne jemu, stvoriti lidskou dui dle predstavy zt'elesnene jim. Podle jejiho soudu nebylo mantelstvi vYtvorem spoleenosti, ale prirozenym zakonem, jemut spolednost dala svoji sankci a ochranu. Prod tupit prave v tomto bodu spoleeenske zakony, kdyt ye vtech ostatnich je jimamel Po prve si rekla, te jest to pohodlne a te to neni spravne. Uvatovala se straSnym smutkem v duk, ze laska, ktera si hraje na povznesenou a svatou a nema ph tom tivotni sily, nee° obetavosti, nechce prinesti povinne dame tivotu, neni prirozenou lidskou laskou.

Mantelstvi jest vtdy oboustrannou obeti, oba si tivot komplikuji, kdyt chteji miti deti, ale tim vteluji touhu jednoho po druhem a lasku jednoho k druhemu, tvorice ku spoleenemu obrazu bytost novou. Byla by rada s nekYni mluvila o techto svYch mytlenkach, ale dr. Halek, ktery byl jejim jedinym davernikem, vzdalil ji ostatnich lidi a ona ted' citila svoji osamelost a bezradnost. S nim o torn mluviti nechtela, aby si nemyslel, te jej premlouva, aby si ji vzal.

"Nernel mne dosti rad, abych se stala jeho tenou," opakovala si rortrpeene. Kdyt se segli, byla zamlkla, jeji odi se nedivaly jit rozjarene a S • t'astrie, ale kriticky a jeji nervy eiha13, , kdy pozna, ochladnuti a odcizeni. Dr. Halek citil, te se v Marine dui nee° deje, tukl, na co mysli, a zazlival ji to.

"Chce se vdat, jako katcla, jina, nedovede milovat bez nechutnYch konsekvenci spoleene kuchyne," rikal si a byl take mrzutY a nikdy at uratlive neteenY. Jejich schtzky nebyly uz symfonii radosti a koneily east° malymi earvatkami, ktere je na eas rozvedly, ale seeli se vtdy znovu.

Zase ptielo jaro se svYmi krasnYmi plodnY'mi dny, zase chodila Mata na schtzky s duel rozechvelou a srdcem laenYm, ale kdyt tulila se k svernu hochovi, na.padlo ji easto, te pkieti jaro bude snarl ut daleko od neho,

letos naposled jsou spolu pod rozkvetlYmi stromy.

Bylo ji pti torn k Phely prazdniny. Net Mara odjela, zavolal ji profesor a poLi.dal, aby zahrala nektere skladby joked nemeckYm impresariem, kterY hledal dobrou kiaviristku pro orcheestr nemeckeho komorniho divadla. Mata se mu zamlouvala, profesor ji doparueil a Mara prijela dome s vybornym vysvedeenim ze septiny a nabidkou, aby nastoupila jako klaviristka do divadelniho orchestru. 200 marek, ktere ji nabidli, bylo skoro pulttetiho sta kcrun; tolrk nemel ani jeji 'Sedivy tatieek po petadvaceti letcch noitelske slutby. Rodiee` byli srozumeal, aby nabidku ptijala, jen otec napominal, aby studovala soukrome a udelala oktavu, kdyby jeji umelecka draha selhala, aby neztistala na holidkach.

"Snad, kdyt bude pryd a nebude se s tim doktorem vidat, rczejdou se," soudila matka, ale pked Mato-a to nevytkla, aby jeji rozhodnuti, jeti do Nemecka nezviklala. Mata mela v Nemecku nastoupiti v tijnu, hrala doma pilne a traria se s otcem tak, to mela za tti mesice probranu latku z oktavy. Slibila, to veecko jeete zopakuje, a koncem ptittiho roku se ph.hlasi k maturite.

Fro dra Halka bylo Matino rozhodnuti stratnYrn ptekvapenim.

"To ut se nebudeme moci vidat," tekl, t'ukaje nervosne do stole a hlecie k zemi. VyhYbal se jejimu pohledu. Fakt, te, Mata nastupuje samostanou drahu, na nit cn ut nebude vtdcam, byl mu neptijemny.

"Prod, nestudujee proe nejdet do oktavy?"

"Budu cleat oktavu soukrome a slotim maturitu koncem roku. Muzika je mi blitti net veda."

"Mato, ty se chose se mnou rozejiti, vid'?"

"Ne, Jotko, prase proto te se s tebou nechci rozejiti, musim se postaviti na vlastni musim nalezti zpilsob, abych byla samostatna a smela to mit rada tak dlouho, jak tvoje laska bude tit."

"Nevetie, te te budu miti vtdycky rad?"

"Nevim, Joto, untinine reeeno, prejala jsein tvoji viru jen, te la.ske. ma dasove hranice, ne moje, ale tvoje. Mam otce a matku jsou to nejlepei rodide, jaci kdy byli, obetovali, co mohli; nechci k vuli nim ztroskotat a zilstat na ceste s rozelapnutYm srdcem a znieenou existence. Rozumej mi!"

"Claapu!" tell Jota a po prve citil, te Mata jest silnejei v milovani net on, te prave tim, fie nastupuje tivctni drahu sama, ad by byla stvotena, aby sea v paru, ptinaei tu nejvetei a nejuelechtilejei °bet'. Byl zahanben a hledal vYchodis..ko.

1Viata odjela doma a chystala se na cestu do Nemecka.

Pala ut ptinraveny kufry, po nabytku letely kusy eatstva, matka pomahala ph skladani, kdyt nahle ptijel dr. Halek. Vetel do ekolnich dveti vesele a odi jeho Mata, kdyt vstoupil, pustila z ruky sktinku, kterou drtela, a vykkikla.

"Ty jsi ptijel, ja.k je to , cd tebe hezke, myslela jsem, Ce te pied odjezdem ut neuvidim."

Dr. Halek neodpovedel, a ac matka Matina stala ve dvetich, ptivoland MatinYm vYktikem, sevtel devde v name.

"Ale daci odmenu, l‘latieko, chci si odnesti odtud slib, ze budet navtdy ma, Ce rni te nevezme ani muzika, ani veda, Ce budet mou tenuelou. Chcee?"

Mata nebyla schopna slova. Wilke etesti, ktere na svet nemiva pkistupu, rozechvelo -jeji duel. Objala Jotku, plakala, libala jej, smala se.

Vtecky pcchyby, ktere protivala, kdyt nevetila sile a vytrvalosti jeho lasky byly ted' vyvateny.

"Joto, drain hochu, me jedine drahe etesti! Ja nikam nepojedu, ziistanu doma, budee l nam jezdit, budet pro mne jen ty na svetd, nic net ty."

Matka sizela ptiblitila se na krok k dru kovi a .jej. . chvejici se rty zateptaly vdeene:

Strana 9.

"Jak jse hodnY, jak jsem vain krivdila, zaplat' vam Pan Rah, ze delate tu naCi diveu St'astnou, ona toho zaslouti, bude hodna, rueim za ni. Nevite, jak jsme byli neStastni, te to jeji vrele srdieko musi tit samo a jak jsme se pro to trapili. Ona nebyla stvorena proto, aby delala koncerty, jeji misto je v rodine Marc, bet to rid tatinkovi, jak se mu ulehei, jak bude rad."

Dr. Halek nemohl pochopit, Ce prines1 tolik Stesti a byl sam take St'asten a spokojen. Mel pocit jako poutnik, kterY pa ceste pine pochyb dotel najednou nedekane cile. "tkoda, ze mtij tatinek se nedoekal tale chvile, Skoda, ze moje maminka to nepoznala," zateptal dojate. "Vim, men by te radi."

Mara jen hiadila jeho ruce bledla a dervenala se, nemohla ztravit velkeho Stesti, nemohla je vycitit, bylo , prilis intensivni a prilig nenadale.

"Marieko, kdybychom poznali, Ce jsme se ye svych citech zklamali, rozejdeme se," raid dr.

Halek. "A proto divenko moje, led' do Nemecka, nemilteme se &l ye vziti, net za rok, pak si pro tebe prijedu."

Mara kYvla, ale predpoklad, te by se mobil zklamat a Ce jeji dosud uvatuje o te motnosti, vehnal ji sizy do oei. Mleela a zahanela z dta§e zlY dojem, kter' jako kapka jedu skapl do jeji radosti.

Dr. Halek se zdrtel at do Marina odjezdu.

Matka ochotne zabalila vtecky Makiny yeci a prala, milencilm, aby protili posledni tri dny peed rozloudenim na prochazkach.

Ty tri dny byly nejkrasnejSimi chvilemi v Marine tivote.

Dr. Halek se svYm rozhodnutim Mate pribli211, prestala b't pro neho druhou bytosti, dival se na ni jako na druhou polovici sveho ja.

Posledniho dne kJ do haje bretoveho, ozateneho eervanky. Usedli na mez a divati se stuleni k sobe a myslice jednim mozkem a citice jednim srdcem.

Zaplava sveta, bile brizy, vane materidou§ky, pisne kosu, tep jejich srdci to *deck° misilo se v jedinY hymnus tivota a lasky.

"Jak ja, to bez tebe, Joto, vydrtim celY rok, vtdyt' ja uschnu. Zda se mi, Ce ja ut nejsem A, ale jen east tebe. Nemohu si ut predstaviti ani radost, ani Cal, kterY by nepramenil z tebe."

-Je to posledni rok zkoutky, Marieko," za'Septal dr. Halek a pritiskl ji k sobe. "Snad zbytedna zkouSka, ale prave proto se ji nemusime vyhYbat," Slunieko se pcmalu klonilo k zapadu, ti dva lide mlceli, drtice se za ruce. Orae na vzdalenem 'arm pohanel dva voleelty a sklonen k licham, ad bylo na nem videti imavu denni prate, "Vidie Civot, Mato. Ten tam zpiva, ad hlava mu Unavou klesa, a tak si ptedstavuji pout', bude imay na, bude vtedni, ale chtel bych, abychom pre ni dovedli zpivat, abychom naeli poesii vtednich dne, z nicht je sloteno mantelstvi."

Slunce zapadlo, sedladek na pcli rekl "hr, zastavil voleeky, vyprahl a vedl je po setmele ceste k domovu. tit nezpival, tel tetce, pospichal zrejnie k vederi.

Vitr Sumel v korunach brizek, listeeky se trasly tetelive a hejno komara se hemtilo ye veeernim Seru.

"Jak' to laid a mfr" rekl Mara. "A jak' smutek *Sera," dr. }Oleic. "Jak smutno je tomu, kdo je sam." gli k domovu a oba uvatovali, to druhY den je ut budou delft sta kilometre. Dr. Halek vyprovodil Mart at k hranicim, loudil se s ni, libaje ji na uslzene tvate a slibuje, te se za ni prijede brzy podivat.

Mara si natla byt insertem, dostala nekolik nabidek, ale nejvice se ji zamlouvala nabidka stare damy, ktera psala srdedne a podotkla, ze divenka, kterou bete do sveho bytu musi jit byt take trechu spoleenici, protote sama nema deb:. eekala na nadrati, mela Maim poznati podle dopisu, ktery tato okazale nesla v

rue,

ylisTNIK

Strana 10

DETSKA BESiDKA Kamaradi.

0. Fuchs JtROVIC dvofe bylo ticho. V ohradce seNA dela stard husa se gest housaty a poddtimovala. Votech letel pied boudou s hlavou polotenou na tlapach a line pozoroval ptaeka, kterY si sedl na okraj sudu s de gt'ovou vodou a pil.

Za plotem objevila se pojednou stfapati hlava Vendy Soukala a do ticha zalehl jeho hlas: "Matko!" A za chvili, kdyt se nikdo neozval, je gte jednou a netrpeliveji: "Matkoo!"

Ze dveti sine vygla Mafka Jirkova a zeptala se: "Co chceg?"

"Ptjdeg past, Mafenko?" Venda se tvifil velmi laskave a kamaradsky se smitl na svoji sousedku.

"S tebou? To mohu sebrat hned sama *Mg houf a past ho s nagim zaroven. Ty stejne uteeet za chvili za kluky kopat, yid'? Jen si pas sam!"

Meta se otoeila na podpatku a zmizela ye staveni.

"Mafenko." ozvalo se je gte jedno a skorem prosebne. adna, odpoved'.

Vendriv oblidej se protahl zklamanim. Bystre odi zamyglene tekaly po dvofe. Maika Jirova pozorovala chlapce skulinou ye dvefich. RozmYglela se. Vedela,ae tenhie gpatne obleeent hubenY kluk nema, lehkY tivot. Tetka Soukalova nemela mnoho smyslu pro deti ani lasky ke svernu synovci, cirotkovi po sestfe nebottika mute. Ten kousek jidla a lote v podkrovi musel si Venda poctive odpracovat a za svoji ochotu a pili nesly gel nikdy laskaveho Va. Mafdina maminka i babidka east째 hocha politovaly a kde se dalo, podstreily mu kus buchty anebo krajic chleba s maslem. Bakka mela Vendu rada, ae se nekdy s kamaradem pro hloupost pogkorpila. Prase jako dnes. Nezdalo se ji vgak, to by nebyla v pravu. VIdycky, kdyt hnala s Vendou, dopadlo to stejne. Kluk za chvili pfebehl za kamarady, kopajicimi za thorena hadrovou mieudu a Maika chtej nechtej, musela davati pozor na Soukalovic housata. A WO se ji deveata posmivala. Nu, necht' si, zkusi to s Vendou je gte jednou! Jit se chystala vykro giti ze sine, kdy se na dvofe ozval Venal/ posmegnY hlas: "Mafence, palice, ugkrtila zajice. Nemohla ho u gkrtiti, musela ho utopit!"

Vendova hlava zmizela za plotem a Maika pfibouchla dveke sine. Za chvili vyhanela ze dvora sviij houfek na thor za hititovem. Lipy v aleji byly svelte mien& keie pfi caste kvetly.

Vitr betal krajem a eechral mlade oseni. Pod oblaky zazvonila skfivanei piseri.

Na uhoru bylo jia veselo. Deveata si vykladala co bylo ye gkole, ge Tone Zkoumalove stone maminka a Ma ga 8tulikovie ae dostala veera braffidka.

Slunce pozlatilo 0hor, pampeligky zasvitily veselou tauti. "Do konce dervna jit neni daleko, ani ne tYden a budou prazdniny," vzpomne/a JIndra Zykova, a defgata vesele pfitalala.

Prazdniny! To znamenalo dva mesice bez starosti, jak to dopadne s te gkm pogetnim kolem, bude-li aloha z pravopisu dobra a budeme-li zitra vyvolani. Znamenalo to take vylety do lesa, na Rip a na Melnik, kde se slevaji Vltava s Labem. Dopoledne pomahaly v gechny deti v domacnosti nebo hospodafstvi, ale odpoledne mohly utiti podle sve chuti.

"Deveata, dejte pozor na na ge husy, jdeme si zakopat!" iekl Jenda, Jindiin bratr. "Ude*,

lam yam za to poeetni tilohu!" sliboval.

"A ja yam ptinesu pryni angregt!" dodal Jenik Jen Venda Soukala ml6el. "Nebudu se jich prosjt!" fekl za chvili pohrdave, divaje se zamra gene na Mafku. "Jdu hrat s vami, ale na housata si dam pozor sam!"

Na druhe strane silnice ozvaly se za chvili dunive rany mike a chlapecke hlasy. Venda ze hry mnoho nemel. Jednim okem byl na MAU, druhYrn v pkikope u housat. Kdykoliv se ozvala z dalky houkadia, ohledl se po svem houfu, je-li v bezpeei. Za chvili byl piece jen strien hrou. Za kfiku o,statnicbh nev gimal si krasneho cestovniho auta, ktere temef nesly gne proletlo po asfaltove silnici. Ozval se kfik stare husy, a kdyg vitr odnesl zvifenST prach, legelo na silnici housatko ktere pled chvili zvedave vylezlo z pfikopu. Venda vyrazil z houfu chlapdi a zvedl house. NehYbalo se jit Slabe trhlo jegte jednou notkou a pot/0m letelo bezvladne v hochovYch dlanich.

Venda si sedl do pfikopu, z oei mu proti vfili vyrazily slzy. Chlapci se nedivili, vedeli, co kamaxada doma eeka. Rady a pomoci v gak nebylo.

Deveata se podivila, ae na hiagti utichl vgechen givot. "1:11jdu se pocliVat, co se stalo!" fekla Mafka a stisnena zlYm tugenim, pfebehla silnici. Nemusela se ptat, mrtve housatko ye Vendove ruce ji vge povedelo. Matta citila uplimnou soustrast s kamaradem i trochu viny na jeho negtesti.

"Co bude Mat?" zeptal se jeden z chlapet a Venda bezmocne odpovedel: "Ja nevim!"

"Co bys alai! Dam ti jedno house z nageho houfu a teta nic nepozna. V ga,k jsou nage jegte lepgi!" ramie se ozvala Malta.

Venda na ni nedilvefive pohledl. "Nic nekoukej a pojd' si jedno yybratl" Pfejete housatko zakopali po gipkovY kei a Malta hnala dolma mengi houfek. Netroufala si rovnou k mamince. Zagla k babiece ,na vYmenek a tam se vyzpovidala z Vendova ne gtesti i sve vlastni viny. "Kdybych byla Vendovi pomohla past, nemuselo dojit k nehoder pfiznala se.

Babiela dopinila zteneenY Makein houf jednim syYm housetem.

"Po druhe bud' k Vendovi laskavej gi a dopfej mu ke hie tu chvili, kdy gene na pastvu.

Vig, ve u tety Soukalky mnoho radosti nema!" tekla vnuece, a Malta vedela, to babieka ma pravdu.

Venda ocenil pine Makeinu pomoc, jsou nyni nejlepgimi kamarady a jiste si i pfi gte navzajem pomohou, kde bude tfeba.

WI-AMU NA JUNACKt TABOR! Jaraslav Foglar.

Prazdniny zaealy. Kde je ztravite? Nejkrasneji je jiste protiji na gi junaci a junaeky ye syYch pravYch a privodnich taborech.

Ale abyste si, mili pfatele, jako nemyslili: takovY tabor, to neni docela tadna, legrace!

Pfijedete na prazdnou louku (kdyt jste pied tim vice ei mene hrdinne pfekonali iitrapy stehavani taborovYch beden z klubovny po dvoukolacich na drahu do vagonu a pfeekali nekolik hodin jizdy na podlaze begniciho fvouciho a hazejiciho se naklad'aku na konci vlaku) a ted' tady na to prazdne louce se ma tabait! 26,dn3, srub tady na vas neeeka, tadne pohodlne zatizene jidelny s ptipravenYm obedeml Doeista nic! Jak a co nejdfiv?

Vozit dfivi, fezat prkna, pfisekavat kaly, zatloukat koliky, dfit a dfit a dfit, bez ohledu na to, jestli prgi neba je tat "akorat na koupani", to je program prvnich chvatnYch dnt tabora.

A pH tom na vas tfeba jegte padne slutba a vy musite nechat s yrij stan s nedostavenou podsadou, s rortahanYmi puneochami a swetry a tricky a jit valit obed pro cele mutstvo, na kamnech, ktera, teprve pied hodinou postavila jina, "slutba".

Nebo vas tavola. vildce do roboty na "statnim", to je na stavbach, ktere jsou pro celY tabor, (Pfistte gek nad kuchyni, jidelna, we're

Ve stfedu, dne 11. fljna 1939. primitivnich stolt a lavic, ktere musi vydriet po celY tabor kagd3i napor, latrina, stan pro zasoby atd.) A nesmite fief, te yam do toho nic neni, vy ae si postavite dfiv svoje... Ta kuchyri, to jidelna, ty jsou taky pro vas!!

Nu -- a pak je to koneene v gechno hotovo a ted' teprve zaene tabor na ostro. Hned rano tulle dtvrthodinove cvieenidko, pak gt'ourava, prohlidka uklidu ye stanech, ranni nastup, vyhlageni denniho programu, nastoupeni slutby, vafeni a s nim nezbytne spojene protivne gkrabani brambor a myti kupy nadobi a jine taborove strasti.

To jsou ty cenne rozdily, kterYmi se liai junackY tabor od tabort jinYch napodobovanYch, kde ho gi ci deveata si pfijedou ua do hotoveho, kuchati pro ne vafi, myji po nich nadobi, je jim vyprano pradlo atd. a tabornici se jen koupaji, hraji mieem a nemaji odpovednost.

A tu jsem prase u jadra veci, nebot' yam chci iici, ze takovemu velkemu zalesackemu dobrodrutstvi jak'm je junackY tabor, nemiltame pottebovat slabochy, ktefi ztrati naladu a ochotu, jakmile se na nich chce trochu prate, nebo kdy se slutb'e vYjimeene nepovede obed.

Na junackem tabofe nemilteme potfebovat ty ramie "Takytaborniky", kteki by zdrtovali chod tabora ustavienYm poruS'ovanim taboroveho fadu, rtznYrni kocourkovskYmi kousky nepfesnosti a nedbalosti ye slutebnim vYkonu atd.

Nechceme mit s sebou na junackem tabofe jako pfitet hochy, kteki jsou pfili g narodni, jim neni nic po chuti, kteti katde druhe jidlo "neradi", vymY gli si vgelijake zylagtnosti a zlobi se, kdyt na jejich stitnosti nelze brat detel.

JunackY tabor je podnikem du gevne silnYch ostrych a ukaznenYch hoch0 ci deveat, ktefi jsou k nemu ptipravo yani po celY gkolni rok schilzkami v klubovnach a kaalonedelnimi cvieebnimi yYpravami, na kterYch se vat signalisuje, staveji stany, cvidi prvni pomoc, myje nadobi, cvieebne giji zaplaty atd.

Proto take zpravidla vildce junackeho oddilu nepovoli jeti na skautsky tabor novaekovi, kterY po celY rok o junacich nevedel a ted' nezkugenY a nevycvidenY, na tuhou praci a kazeri nezvyklY, ma na tad.째 vatit pro 40 kamaradri, ma si postavit dfevenou podsadu a ma, cleat stovky praci, o kterYch jaktiv neslygel!

Takovi hogi pak obyeejne musi jit do tabone junackYch, kde se na jejich praci a na jejich zodpoyednost za vYkon nepoolta, protote tam za ne v gechno delaji dospeli.

Proto, jestli je gte nejste junaky, nedekejte az zase na pri gti prazdniny, ale dejte se mezi ne zapsat hned v zaii, jak se vratite do gkoly.

CO MAZE ZAVINIT ZPO2DENIf DOPISU V Achangelsku se udala zajimava, rortrtka mezi mantely. Jeden ulednik, kterY byl slutebne pkidelen do male severske stanice, dostal ad sve pani, bydlici v Archangelsku, tento dopis: "Mil' Igore, hluboce zarmoucena, musim ti scleliti, te posledni nedorozumeni mezi nami mne pfesvedeilo, ze se k sobe naprosto nehodime. Bude tedy nejlep gi, kdyi se rozejdeme. Kat'a." ttednik byl timto dopisem zcela zdrcen. Jakmile mu to jeho slutba dovolila, jel do Archangelska a tadal na sve tene vysvetleni. Nyni bylo na Kat'e, aby byla zcela zdrcena. Vribec na nejakY rozchod nepomST glela a tim mene o nem psala. Dopis, kterS7 vgak mug obdriel, pochazel ureite od ni. Koneene pa dlouhem ptemYgleni, rozlu gtili tuto hadanku. Pied mnoha lety, kdyt Igor a Kat'a byli jegte snoubenci, doglo mezi nimi k rortrice, ktera pohnula Kat'u k na,psani tohoto dopisu. Litovala toho vg ak hned, jakmile dopis hodila do schranky, kdy se Igor yratil ze slutebni cesty, byla zcela gt*astna, ze dopis neobdriel. Dopis vg ak zastal letet na po gte a byl po mnoha letech doruCen adresatu. Tak stare, hadka by byla malem znieila mantelske Atesti. Ale nyni je toto nedorozumeni snad definitivne pohtbeno.

Ve sttedu, dne 11. fijna 1939.

ODDIL DOPEOVATELSKi Ennis, Texas.

Kdyt popisoval jsem slavnost, potadanou dem eislo 25. v Ennis, ku pocte starYch osadni• tu ku konci meho dopisu jsem napsal, ze po druhe napisi, jak pohlitim na praci nagi Net vgak tak ueinim, musim poutit slov sestry Ondrrigkove, ktera pied easem napsala ye svem dopisu tato slova: "Pakli budeme chtit si nagi mladet pro nas udrtet, tu musime jim take neco dat. Musime je piipustit ku praci a pozor;ovat a poudovat je ye vedeni atd. a tun ziskame jejich zajem a udrti se u nas pfi praci spolkove." — Vzpomenul jsem na tato slova, kdy pofadali jsme schrizi 18. tail v Narodni sini, ku ziskani vice &anti do Sdruteni Cechoslovaka v Texaste Celt' program popisoval br. Jos. Vytopil v 6echoslovaku, take ja nebudu znovu celY program popisovat, ale musim napsat, celY program sestaval ze 22 aisel, zpe y a basne, aez techto 22 'else]. 18 eisel vypraveno bylo Sborem miadete" z Narodni sine a s mladeti od evangelickeho kostela pod vedenim mantela KurzovYch a jenom tsi eisla programu byly vypraveny dve od sboru Aven. kostela a jedno eislo od mutskeho sboru z katolicke sine. <radii() eislo ptednesia na fletnu Si. Eli gka Kutilova, "Dvotakovu Humoresku" za doprovodu Si. Olgy Valeikove na piano — doe z Dallas. Motna, ze mnohY ze atenatt meho dopisu si pomysli, pros jsem to tak rozdeloval, kdo co pfedna gel neb zpival. Uvedi jsem to proto, bych ukazal, 2e to nage mladet neeeka, at my ji neco dame, ale ona dava, nam. Vypravit takovY program da, • mnoho prace, Sam br. pied. dp. farat Kowalski, prohlasil, ae to v ge bylo vypravena nad oeekavani, a co dale pfekvapovalo, ze jiste dobra polovieka nav gtevnikti schaze byla nage mladet zde zrozend. — Uvedu je gte jeden Kdyt v mesici eervenci svolal dp. fare* • Kowalski vgechny ptedsedy mistnicla spolka, zatim co na svoje vlastni ritraty vysial br. Jos. Odlotila do East Bernard, by zvedel jak si podinat, do schriZe tam svolane. Pfi ut gi schrizi po anznych navrzich a ustanoveni vYboru, tidal dp. faraf Kowalski jako zvoleny piedseda, by kagdY z nas v nagich schazich oznamili jsme, co hodlame cleat a hlavne, by ziskali jsme eleny. — Pfi schazi Sokola oznamil to br. starosta Jar. Zazvorka a rozptedla se debata, jak by bylo nejlepe v ge udelat. Koneene usne geni bylo: Ze jedna-li se o vec narodni, to Sokol neztistava nikdy pozadu, a tak i v tomto pornocnem hnuti pfistoupily v gichni elenove za eleny Sdr. Tex. Cechoslovaka. Toto usnegeni ueinil start' Sokol, ale my zde jegte mama Junior Sokol.

Schrizi byl pfitomen tea br. nadelnik Jar. LetnovskY (mtij synovec), kterY v ge sledoval. Kdy2 ono usne geni bylo treineno, tu ku sloyu se phbr. ndeelnik a pravi: "Bratii, my jsme • zde rozeni, tedy nezname pornery v Oechach, ale jsou tam rozeni, mnozi otcove a matky z nageho Junior Sokola, a proto my nechceme ziistat stranou a chceme tea pomoci, a zde odevzdavam eek za 22 cvieencii, ktefi pfestoupili 18 rola', a ja Si to pki cvlaeni skolektuji." — Bratti a sestry, nezda se yam v tomto prohlageni prilig mnoho jistoty, kdyt tekl, ae si to skolektuje? Tak pracuje na ge mladet, a co delame my staii zrozeni v Ceskoslovensku?

Br. Jos. Vytopil po one schazi 18. zati pada.val svoji zpravu v 6echoslovakia, ze Narodni sin byla nal:dr-ana, cot je pravdou, ale zde stave otazka, prod ony schrize pokadame? Aby se ziskalo vice &ant pro S.C.T. A jak je vYsledek onech dvou schrizi v Katolicke sini a v tiarodni sini? Pakli chceme bYt spravedlivYmi, musime napsat, to neuspokojil. Die pogtovniho adresafe jest v Ennis asi 650 rodln, tedy 1300 mutt a ten, mirno dorostlYch ditek. Doposud tedy do 19. WI jsme- m:eli asi 350 dlenri Ede jsou ti ostatni? Edyt meli jsme schrizi, vYbor pkedsedri, na pokadani one schrize 18. zaki, tu mezi jinYm byl podan navrh, by zvolen byl agitaeni vYbor. Na sklonku byl jsem br. Jos. Hejnym naviten já. 2e pry mam dobrY jazyk a ae se me 2adnY tak lehce nezbavi. Pkijal jsem to, ale zase gpatne dopadam, jit jsem ziskal dva eleny.

Jak Iikal br. Jos. Hejny, ze main dobry jazyk, jest at' trochu Pravda, ale br. HejnY, nemohu

VESTNIK

2adnemu sahat do kapsy, to snad je proti zakonu. Rikal jsem cele fade men, ktefi pied Bohem i lidmi jsou dechoslovaci, ale jake maji slabe vymluvy. Jeden nema, doposud prodanou bavinu, druhy pfijde do schtze (zatim co nepfigel), tteti by rad dal, jen kdyby veal, kam ten etvrt'ak jde. Tern prvnim dvema vetim, to az proda bavinu stane' se elenem, ten druhY piijde do ptigti schrize, pakli je gte jakou budeme pofadat, neb co me se tyre, vidim a etu vgechny nage easopisy, pisi o tom a objasriuji &el onech sbirek, a katdY z nas nejakY easopis ate, tak k eemu musi bYt prapory a bubny, zesilena, hudebni kapela, deli fada basni a zpevri, CO2; samotny program stoji za ten etvrt'ak, k oeinu trapit ty male hlavieky a doma pak jejich maminky, aby to deti dobie umely, kdy mnohY pkijde, v ge vyslechne, pane se pobavi, ale neuzna dat prilak za sebe a aenu. — Co tyde se toho tretiho, ze by rad dal, kdyby veal, kam ten etvrt'ak jde, tomu odpovidam: Pak-li by kdo dal palak za sebe a term, a pak nekolik noel nespal, kam jenom asi ten ptlak jde a k tomu mu pro gedively vlasy, tomu radim, aby si ten pi:dale nechal v kapse, neb Ude' na gi akce jest pomoci na gi stare vlasti znovu k svobode.

Tedy na g rieel neni deIat z nekoho pkedeasne starce. Pakli nekdo neceni svoje ee§stvi vice nea pb.lak, at' raddii se elenem nestava, neb nikdy neni tadny d.obrY clan, pakli se nestal nem dabrovolne.

Psal jsem, z podatku dopisu, ae napiSi, jak pohlizim na praci na gi mladete a malem bych se k tomu ani nedostal. Jak jsem uvedl, ae ponejvice vypravili program pro na ge schtize nage mladet. Ale to neni jenom to, oni nam hraji divadla, cvidi atd., tteba.Sbor Mladete ma katdY patek svoji schtizi, kde cviei se zpev a jine slu g -nezabvy.JuniorSklatdYevrkcidat pokadaji zajezdy k druhym sborrim. To vge stoji dosti penez za projety gasolin, nepoeitaje eas, kterY musi bYt venovan net divadlo se nacviei.

Co da prace vedoucimu retiserovi a maminkam doma, nea se dokate aby udinkujici alespori dovedl rilohu pietist, neb nekteki z poeb.tku neurneli Gist. Co se tyee Junior Sokola, jest to to same, kately etvrtek cvieeni, a nyni plipravuji pro kijen vetejne cvideni, tak se necvidi jenom ye etvrtek, ale i v Utery a nekdy je gte v tYdnu do Dallas, neb ptipravuji nejake nova evideni, aneb dalla gti ptijedou do Ennis. I zde se utrati hodne pen& za gasolin. Tedy, vge shrnout pod jedno, musim napsat, jak psal i pied easem br. Vytopil, ae materna bYt na praci nagi miadele hrdi zde v Ennis. Ale co delame my staki, kdyt na ge mladet potada divadlo neb yeke.jne c7.,ieeni? Sedirn. pekne doma a prod? No vSak, kdyt elovek celY tYden se hrbati v to bavine, tak v nedeli si rad lehne. (Ov gem na divadle neb cvideni by jenom sedel). Bratfi a sestry v Enn i s a jeho okoli, bud'me spravedlivi a tekneme si pravdu, ze gpatne odmenujeme praci nagi mladee, at' jit jest to v kterekoliv sini Zdd se mi, ze kdyt jirni r.)c.:o divadlo neb eviesni, melo by byt nagim dostavenie;l7:em a krom nemoenYch bYt tam v gichni, abyclaera si vaaime jejich prace a ze :rids teti.Vak to nat'e mladet, pakli ii xi ne'j ,zkY ten dolar zbude, zase jen daji na debre Zajiste je,St nikcio neeetl, kdyt ohlo guji ye Vestniku neb e,:)echoslo y6,k bud' divadlo neb cviceni, ze eistY vYnos z teto zabavy bude venovan na praseei hody, kde budou z posmrtnYeh pozdstatkS upraveny chutne jaternice, tiaeenka, vepf.ova se zelim a knedliky.

Naopak., to nose mladet utiva onech pen& rozrakli mohou dobrou vec podpoumne a te:Si o torn jit kdysi pled easem, ale iit. al dobry skutek se maze napsat dvakrat. Kdy2 neny byly sbirky zde v okoli Ennis na, obranu republiky, tu Sbor Miadele zeesve pokla,dny yenova? $100, slcvy sto dolarri, Junior Sokol 48 dolart. Kdyt mesto Ennis zakladalo vetejnou knihovnu, tu Sbor Miadete i Junior Sokol dal tat pelmY dar na svou knihovnu. Kdyt v roce 1938 potadal na g Junior Sokol mezi sebou vanoeni nadilku, tu po vyeerpani programu poVida br. nakeinik Jerry Latnovsky: "Tak sestfieky a brattiekove, co jste. si sem ktery pro koho dal, jsem yam rozde.l. Ale mam zde je gte darek od "Mla.delao Sokola" star gim br. sokoirim a nice eek znejici na 250 dol., kteij odevzdasam zde

Strana 11. br. pokladniku Brotkovi, by zaplacena byla nota na Sokolovnu, beztak to bude jednou nage, tak musime take pomoci platit." Pfed asi tfemi mesici, povida my br. Jos. HejnY, pfedseda du cis. 25.: "Tak Karla, dnes jsem dostal od nageho Sboru Miadete 15 dol. a mam dojit, vlastile co to pi gi — dojit — ',face br. HejnY se vgude doveze — k to rodine (a jmenoval my onu rodinu); a mam postupne vtdy koupit za 5 dol. aivobyti, neb pry jsou dost stall a maji pry trochu nedostatek. Poznal jsem, jakou z toho mel br. Hejny radost. — A tak se mne zda, ae musim kondit, slovu svemu jsem dostal, se jak pohlitim na praci na gi miadete.

Nebudu jmenovat tu nebo onu sin, ale vy mladi bud'te uji gteni, co sledujeme yak praci, to jsme na vas hrdi a pokraeujte jen tak dale.

A jegte slovo k nam starYm. Popsal jsem, co ti na gi mladi delaji a tea jsem napsal, jak penize ze zabav sehnane "rozhazuji", a proto by bylo jen od nas spravne, ze kdy potadaji divadlo neb cvideni, by jako uznani, to s jejich praci souhlasime, je podpotili hojnou navgtevou, neb jen to uznani jejich prace jest jedind jejich odmena. Tak bratte redaktore, bud' tak laskav, dej to ptiletitostne do Vestniku, a ja, nenapi gi, jako pigi mnozi bratil neb sestry — a nyni budeg mit zas na, dlouhY eas ode me pokoj, ale ja, Wapiti, ze ptijdu zase a to hodne brzy, neb bych rad jette neco napsal net budou volby Utedniku pro pfigti rok. — Pozdrav na vas v gechny hti gniky v tiskarne znaKarel Latnovsky. menam se, Podzimni sucho, ktere stihlo rozlehle kraje americkeho sttedozapadu, znadi ohroteni nrody ozimni p genice v roce 1940, jak sdeluje Se z kruhri zemedelskYch znalcir v Chicagu. Dlouha doba bez degt't anebo jenom s napatrnymi 1°10.1nimi prgkami zavinila zpotdeni pfdpravy pUdy pro osev a seti. Nekde se seje do suche pricly, ale bez velke nadeje na uspokojivou sklizeri.

Vzegla, pgenice rychle hyne, nebot' neni ji poptano pidletitosti, aby zapustila kotinky do pitdy se spodni vlahou. Pastviny jsou yyprahle a poskytuji malo pastvy. Suche oblasti nachazeji se v Texasu, Oklahoma, Kansasu, Nebrasce a obou Dakotach. V men gim rozsahu jsou postiteny suchem take staty Iowa, Missouri, Arkansas a Indiana. Ruda je mimotadne sucha i v mnohych jinYch obilnich statech.

Detroit. — Henry Ford, automobilovy magnat, ktery ut dlouhou dobu hlasa filosofii, ze "vgechno se obyeejne °bra g k lepgimu", dries pravil, ze podle jeho mineni z nynej giho konfliktu v Evrope pfijde svetove odzbrojeni. .C.Tplne a trvale pfemeneni valeanYch nastroj0 sveta v pluhy k obdelavani pricly jest jednim z nejmilefSich snri FordovYch o pfi gtim lidstvu.

V interview s novinati dnes Ford pravil, se dosud nezmenil site ptesveNeni, ze je neco "podivneho" v konfliktu na francouzsko-nemeckYch hranicich. A bylo pry to "podivne", ak on kaki anglicky "phoney", hned od podatku.

Calgary, Alta. — Asi 145 cizincri bylo internovano ye vladnim tabote- v distriktu Kananaskis, 45 mil jikie odtud. Cizinci jsou drtani take ye vazbe v Citadel of Quebeck u Kingston, Ont. VelkY internaani tabor se zatizuje u Petawawa, Ont. — Kralovska, kanadska, jizni policie oznamila, ae v ptimofskych provinciich bylo zateen° pies 20 Nernct od chvile, kdy vypukla valka s Nemeckem. Tito Nemci nebyli dosud kanadskymi obeany. /*meek° ziskava mesto Var gavu a vettinu vargayske provincie, cele potiei Visly a take provincii Lublin. Ze gest nejvetgich 'nest na Rusko plipadaji jen dye, Lvov a Vilno. Minecko ziskalo Var gavu, Lcdt, Poznan a Krakov.

Nova hranice, jak bylo sdeleno, MI se co nejvice podle narodnostni linie. Nemecko ziskava, skoro vegkere polske obyvatelstvo.

LondYrd — Anthony Eden, ministr domini, pravil dnes, ze Kanada, Novy Zealand, Jihoafricka unie a Australia po glou jednoho elena sirYch kabinetti do LondYna, "aby s nami konferovali, jakmile bude videti se toho tfeba". tldelem konference bude koordinovati nejlepgi snahy vS'ech dominii s na gi spole6nou Alohou,

Strana 121

Viedri Organ Slovanske Fociperuici Jednoty Sala Texas.

Offieisl Orwan Sitvonic Benevolent Aweelation of State of Texas.

REDAKTOR—FR•NTA Li0i7MA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. Ct, West, Texas Ptedplatne $1.00 rone. Do stare vlasti $2.55 Subscription $1.00 a year in advance. .Europe $2.50 a year.

Zrailny adres sesflaji sc do Elayni laradovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, predplatne, oznarnky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Viststik has the largest circulation of Cieehoslovalr Weekly iu South.

KattlY mesic je povailivYm se stanoviska poj gtovaciho. Cim drive se date pojistiti, tim mene platite, protoge ni gti staki ptedstavuje mensi risiko pojiM'ovni. A od chvile, kdy se pojistite, nastava, vase ochrana a ochrana vaai rodiny. Die stavu z 31. prosince 1938, obsageneho ve valuaeni zprave uverejnene letoeniho srpna vysvita, ze jednota S.P.J.S.T. mela v platnosti 15,326 certifikatt zahrnujicich pojiSteni v sume $13,802,606 a jmeni za $3,329,571. U obchodni pojfatovny nikdy nevite, jak se s fondy jejimi hospodati, kde gto vzorne hospodatstvi flak Jednoty provadi se vetejne pied 06:ma cele krajanske vekejnosti v Texasu. Proto ka gdy na,knee mel by dati bratrske organisaci ptednost.

Pted lety mohla bYti namitka, ze bratrske pojiMeni jest ptili'S jednostranne pied obchodnimi spoleenostmi. Ale toho dnes neni! Dnes Slovanska Podporujici Jednota poskytuje syYm elentlm vkchny druhy moderniho pojikeni.

Mirgete se dati pojistiti po starem zpasobu pouze na smrt, a to pak yak rodina obdr gi pinY pojikenY obnos, kdykoll by vas smrt postihla.

Ale mUtete se nyni pojistiti u S.P.J.S.T. take na 20 nebo 15 let — bud' po 20 Ci 15 letech prestanete platiti a pojistka bude splatna pti smrti, nebo ye 20-15 letech se stane pojikeny obnos splatnYm a dostanete jej hotove. A jine vYhody, jako pujeky na pojistku nebo vyzvednuti Paidjsou dnes spojeny s pojistkou up flak Jednoty. Ph torn vite, ze jste soueasti Jednoty, ktera byla v gdy a bude i v budoucnosti jednim z nejhlavnejSich piliru nakho eeskoamerickeho givota a ye vgech dille gitYch ptipadech narodnich a kulturnich yydatne pomahala. NaSe S.P.J.S.T. se ustaviene omlazuje, jeji Detske Oddeleni posledni doby potektelne roste, nak omladina se stavi pod start' slavnY prapor S.P.J.S.T. Neme§kejte a pkilalaste vase ditky pod tento bujate vlajici prapor. Sviaj k svemu!

Zdailla, oslava ve Port Worth. Oslava prvniho vYroei otevreni noveho stanku radu Svaz echoslovant Cis. 92. ve Fort Worth mela odekavanY Uspech moralni i finaneni. Pied zahajenim programu prostorria dvorana sine obsazena byla tpine, obecenstvo bavilo se hrou "binga", rozhovorem, naslouchanim hudby tomatickeho piana, dalk hoste nepretrtite ,se dostavovali. Slavnostni VYbor horeene upravova1 zmeny programu nasledkem omluveni se slavnostrnho teerrika bra ptedsedy C. H. Chernoskeho, kterY nedopatitnim slibil neast v Galvestonu a na dvou mistech pochopitelne nemohi bYti soueasne a dale, zpO gdenim se nokolika solistu, v programu uvedenYch. Kagdou situaci ovladajici tajemnik br. Chaloupka dovedi s ptedsedou br. Botikem a J. R. Bartkem okamg ite urovnat. Poradatel organ pkevzal filohu teenika, kolega Jos. F. Holasek uvolil se promluviti v angliOine.. A deset rninut po titti hrnula se opona nahoru pti zvucich americke

VESTNiK a Ceske hymny, jet obecenstvo vyslechlo stoje.

Obtadnik br. Chaloupka vita obecenstvo a ptedstavuje tadoveho ptedsedu br. Jos. Botika, kterY struene a vystitne vysvetluje ptieinu oslavy. Nasleduje bYvalY ptedseda J. R. Bartek s letmYm licenim ptedbetnYch praci, starosti, ptekatek a koneene jednomyslneho rozhodnuti k postaveni nove budovy. Podateeni obavy nekterYch elenft nad nemalYm zadlutenim byly behem prveho roku rozptyleny, rad dodrtel svoje zavazky vuei investortm, behem 12 mesicil zavecll do moderns zbudovane budovy moone chladici vejite, dalk nabytek, rozsiril toaletni mistnosti a pod. — CO g si vygadalo tadu stovek. Zpra,va dr. Bartka pkijata byla s pochvalou. Obtadnik Cte pozdravnY telegram od z Kalifornie, po to ptedstavuje zakladajiciho Clena nejen tohoto radu nYbr g pied tim i radu v Hillje — stateknu nakho Bratrstva br.

Frant. Paprskate a gada ho o nekolik slov.

StatnY dosud ileastnik detskYch let nasi Jednoty, pametnik poeateenich svizel a starosti zakladatelti nove organisace v Texasu, poystava, a ma oci zaroseny. Je ztejme pohnut a ja v mysh bleskove vidim kaleidoskop udalosti, jeg tento va geny spoluelen pro gil, snad i protrpel pro pevne zakoteneni a zdarnY rust nak dnes mohutne S.P.J.S.T. TuSim, ze v teto chvili i br.

F. Paprskati tane na mysli ohromnY rozdil od let devatesatYch a dnektem, ze jasne rozpoznava ba ureite vidi, ze dobre seine ptineslo krasne ovoce, usili nakch zakladatehl ze vyrostlo v podnik velikY, dostojnY a dtistojny. Jen nekolik slov mohl br. Paprskat vysloviti, hrdlo se mu sevtelo radosti, zadostiudinenim a zjihnutim. Boute potlesku doprovazela slova statekny Paprskate. Nasledoval potadatel s nametern proslovu: -Creel spolkovYch sini, ukol eechoslovakil Texasu v dobe pritomne. Kolega Jos. F. Holasek veinal vysti gne objasnil ptitomnym jinonarodovcilm poslani naSi S.P.J.S.T. a po to struene nazna.eil Udel Sdru geni C.A.T. Sklidil zaslougeny potlesk. Gbtadnik br. Chaloupka vyzyva, k proslovu hosta z Houstonu — velmi znameho spolkoveho pracovnika br. J. Kalouska, jeho Ueastnici vitaji srdeenYm potleskem.

Br. Kalousek gratuluje Clenstvu k dosavadnim vYsledkam svorne prate a uvadi nekolik pouenYch ptikladn z potupu Cinnosti radu Pokrok Houstonu. NovY potlesk nasleduje po jeho osloveni. Prvni polovice programu zakoneena choralem "Hej Slovane"; k hudbe ptipojuje se obecenstvo a jinonarodovci jevi mile ptekvapeni nad improvisovanYm sborem, jeho dramaticke vzepnuti projevilo se zavereenou vetou — "Kdo proti nam, toho Perun smete!" — V nastale ptestavce pozdravili jsme se s br. Kalouskem a jeho man gelkou Dojeli do Fort Worth k radvteve sve provdane dcery a zete — mangelia KostomlatskYch. Br. KostomlatskY ma dobre postaveni u Texas Co. a byl do Fort Worth transferovan z Houstonu. Ptekvapil mne svoji ptitomnosti br. Mikulec z Buckholts; dojel na slavnost s rodinou, jeho syn udinkoval s L. Majekovou kapelou, dobre sehranou, ktera doprovazela tanec Besedy — ani mela a taneCniky obvyklou zkoueku. Doprovazeli ku podivu spravne, meli Umerne tempo dle naznaku partitury. NejvetSi ptekvapeni dekalo na mne s neoeekavanYm a netueenYm shledanim se s bYvalYmi osadniky Ennis, kteri se pied 20 roky pkestehovali do Grayson okresu. Za celou tuto dobu nevideli jsme se s br. Karlem JareSem, starYm kamaradem a Sokolem, jednim z hloudku nespokojenct, butiett — razicich v mlade tehdy osade testy pokroku, kladoucich zaklady snaham osvetovYm, praci sokolske a pod. Co se od tech let zmenilo, na kolik vypinily se sny a tufty "omladinart", jicht usili dalo by se dnes hodnotit znamYin reenim: "nikoli co jsme za danYch pomeril than — nybrt mohli zbudovat, budit souzeno, az vina doby se pkevali . . . " Mladim vyvijena az "zuriva" snaha vynesla prec jen dobre ovoce, zanechala trvale hodnoty: vizme Cinnost omladiny v enniske Sokolovne i tamnejk Narodni sini. Kam jsem odboeil pripominkou na shledani se s Karlem JareSem. Nedivte se, vzpominky neize potladit, vzpominek je dneSkem nanejvySe zapotrebi! Podle nich noel mladi mohou sobe predstaviti obraz tivota svYch °tett a dedil v Texasu a vette, dle velmi eetnYch meli by pokrado-

Ve stredu, dne 11. rijna 1939. vati. V prve rade stati verve za idealy eeskYch projevovat rodovou loyalitu, soudrutnost, pospolitost a lasku k matekskemu jazyku.

— Osadnici v Grayson nelitovali 90 milove testy ku slavnosti a mezi nimi byli: mantels Karel Jareg ovi st. a syn James, mantels Joe W. 2aludkovi s dceruSkou, Joe F. Faberovi, C. J. JareSovi a Karel Vrlovi. Dai & s ennisaci a nynejSi osadnici ye Fort Worth byli slavnosti pritomni mantele Karel Martinkovi. — Druha, polovice programti nasledovala vystoupenim sleden CarterovYch, ktere zapely easove pope yky samy se doprovazejice,.na mandolinu. Pekna, pilsobiva a dobke provedend Cisla. Nasledoval tanec naei veene sveti, libive a jinonarodovann pritatlive Besedy. D ye kolony Sohajil a lepych divek (tyto v narodni-m kroji) zatandly narodni naS tanec velmi zdakile. Obecenstvo sledovalo katdY dii s nemalYm zajmem a po katdem nasledovala bouke potleSku. Po Besede kolona jinonarodoveu predvedla tanec tadovY (amer. square dance) a sklidila rovnez nad§enou pochvalu. Obtadnik br. Chaloupka deltuje vSem neastnikilm programu a nasleduje volna zabava. Seznamili jsme se pti teto ptilegitosti s dalkmi Cieny nak Jednoty, pohovorili pokud Cas dovoloval se starYmi kamarady a chystali se k navratu, kdy br. J. R. Bartek nas zadrtel, ze se musime s mantelkami na cestu posilnit. Meli znamenite pochoutky, sestry kucharinky se zadrtely, vSecka Cest. Slunieko bylo pod obzorem, kdy vyjitdeli jsme z nadvori sine pini krasnYch dojinti a potaeni, ze slavnost radu Svaz Gechoslovant se vydarila. K dalk praci — zdar! esi. armada ye Franca znamena, ze teskosisvcilsko vystupuje poznovu jako mezinarodni Cinitel a zarovert, ze esi a Slovici se znovu nasIi pude spoleene republiky a na Vide aye/K:4-.1y a statnosti, jejimg hlavnirn vS7razem je dries rhirodul vajsko 'eeskoslovenske.

Masaryk elovek to byl, jen si ziskal lasky Ceskeho lidu i tam, kde jeho filosoficke a politieke nazory nebyly sdileny. Ne, ze by byl chtel zamerne tuto lasku vnukat. Nebyl lichotnYm, vemlouvavYm teenikem, nenalloval udice frazi, raluvil a psal a g S• ecle, bez ozdtbek.

S odptirci miuvival ptimo, zlo a okrupci neodpouStel. Choval se k ciruhYm tak jako k sobe, gadal od druhYch tote, co od sebe. Kladl duraz na mravny einny givot v dobru, ale nebyl purltanem. Filosof do hadanky sveta, ostte odmitajici odptirce, byl elovek prostY, dru gnY k dem pracujicim, a mel rad deti. 2ivot eloveka, sam to tikaval, neni fraSkou, komedii, ani tragedii, je dramatem. "Neni nikdy bez velikosti, bez osudove loaiky — met trochu humoru, pti torn nektodi. Jiste i Je gi'a se usmival, nebot' v lane je radost. Sam jeho givot byl latkou na deset dramat. Nemel rad lidi, "kteti se boji smrti, ale nedelaji si nic z toho, ze oni sami a tolik jinych ziji ve skuteCnosti jenom polo givotern, bez obsahu, bez lasky, bez radosti." Jeho vlastni kvot byl ptepinen Oji a fakty, byl by stacil na deset givottl jinych. Mnoha lidem by se zatoeila hlava. °Ni geria, Masaryk zil od detstvi ye starostech o sebe, o s ynj chleb, sam o sobe rozhodoval, vychovaval se k samostatnosti. Nevatil si proto zvlaet' lidi, kteki keei svfij dvot nradem, jen slibuje penal, a pasobi o\tem, ze se &c .v.& nerozviji dal, .ze nedovede zahodit priletitosti jednou ziskane pro Rile, uelechtilejk a vyeSi. Sam se naueil vsemu, nic mu nebylo cizi ze svetove literatury, ale nemel rad lidi, kteki pro cizinu nevideli, co mail doma ve vlasti. Jak sam zil, mel velike mineni o povinnosti k tivotu. Chtel Cistotu od mute i teny a od mute tadal vic pozornosti k &tem. Zfistat v lasce veren at do smrti.! Mnozi videli Masaryka v jeho kriticismu jako strizliveho eloveka, jent nerna smyslu pro nadeeni,, pro tajemstvi 01vota. To byl ovSem only'. Misto prazdne potteby tajernnosti, je g vedl lidi tteba k okultismu, podiVoval Masaryk ptedem ta,jemstvi kvota.

"Co pak duk po smrti je nee° tajemnejeiho a zahadnejeiho, net duSe za tiva . . . a dose tak zvanYch velikYch mutft nee() podivuhodnejeiho, net duSe tarn to geny, co shrabuje seno?" Ten stridrnY, nikoli sttizlivY elovek gil vskutku v opojeni, ale v opojeni Cinnosti, slu gby, irdivu nad dory givota.

Nezahyrae rrarod, kterY i red stromii rozumi a kte0 pevne s yvzni koteny /pi v rodne zemi.

Ve sttedu, dne 11. tijna, 1939.

Jak eisti? Pravidelni i nadeeni dtenati novin, kteki v dobe co nejkratei dovedou pietist veilkou latku easopisfi, odudil se zvolna a dbale dist v knize. Veecky vyznamnejei dlanky novinatske maji bYti dteny pozorne a pomalu, pro knihu tento potadavek je pak samortejmY. 6astokrate nepoveimne si dtenat pki dteni chvatnem a ledabylem hned pti zadatku knihy lehce nadhozenYch motive clejovYch, bez nicht nelze ptibehu nebo zapletce zcela porozumeti.

Nejednou ujde mu ph dteni pouze zbetnem obraz, hiuboce vysvetlujici basniktv dueevni stay , z nehot rostou nalady, city, myelenky, dile pozdeji rozvadene. VYteenOn, aveak zanedbavanou poinfickou pozvoineho a peeliveho dteni jest pfecleitani hlasite. Rozumi se, ze neZadame, aby cele knihy byly hlasite pfedditany; narok na hlasite eteni sini jen dilletite a v osnove knihy takika podtrtene east, je2 maji kouzla nalady, bohatstvi °brazil, malebnost lideni. eteni hlasite ma dvoji rozlidny iikol.

Cteme-li hned napoprve knihu hlasite, posloutime tim znamenite prvnimu pochopeni; nic podStatneho nam neujde. Jestlite veak pti dteni opetovanem fikame se hlasite ona mista, v nich2 se nam obzvlaete zalibilo, a v nicht jsme hledali jadro neb vlastni poklady knihy, stava se hlasite dteni pomfickou k zapamatovani, Jim vrcholi osvojeni dila, spisovatelova. Kahle knihy, ktera na nas pfisobila mocnYm dojmem, nemusime dist hlasite, ani nemusime z ni zlomky a ukazky zapamatovati; sotva by nam na to vystakil das. Ptimlouvali bychom se veak za to, aby, pokud jen motno, atenat dilo krasne a vYznamne 'Ceti nekolikra,fe. Knihy na prvni ptedteni temne a nesrozumitelne vymahaji si toho ptimo; knihy pine svildne krasy a lakaveho umeni zpusobuji to samy bezdeene; knihy nasycene hlubokou tivotni moudrosti odmeriuji za to mnohonasobne. Ale leckdo potiese pochybovadne hlavou a zepta, se: Cot snad mel bych i roman, ve kterem hledam jen zabavy a rozptYleni, dist znova? Prase na romanu se da ukazati prospech opakovaneho dteni. Po prvnim proeteni zna, etenak romanu jeho clejovY postup, spfateli se s jeho postavami, porozumi votnimu prostkedi, v nemt se ptibeh vyviji, pozna navy kus tivota v obecnych rysech. Chce-li veak postihnouti take uvedomele a nekdy znadne slotite umeni, s nimt tento tivot vytvoten, musi solinouti ke knize jeete jednou, pak prohledne dramatickou silu vrcholnYch seen, pak okusi naladu, kterou spisovatel vlotil do oddilt popisnych, pak rozhovor zazni k jeho sluchu dfiverneji a zvudneji. A jestlite stenat po nejake dobe rozevie roman zase, najde v nem nova ptvaby: bude prochateti drahou jit sobe krajinou a potkavati i osobni piizvuk, pohyb, ano i pOlozakryte myelenky.

Vaiti hiuboce a neochvejne y e svaj narod, v jeho dobreho genia, je dnes mnohem tiiiteenejAi a prospeinei g, net ohiivati v alike malichernosti a neciorozumeni.

Hovorna. Sestra M. C. Narodni hymnu "Kde domov milj" napsal Josef Kajetan Tyl, dramaticks, spisovatel a povidkat. Byla obsatena jako pouha piseri ve fraece nazvane Fidlovadka (cot je pojmenovani narodni slavnosti jarni u Prahy), kterou hrali poprve v Praze 31. prosince 1834. Napev slotil hudebni skladatel Frantieek 8kroup. Piseri se zalibila obecenstvu tak, ze ji zpivala cela Praha, kdy uz na fraeku davno zapomneli. "Kde domov muj" ptetila i Tyla, kterY zemiei v bide jako venkovskY herec v Plzni roku 1856. Prvni sloku hymny zna kaZdY roduvernY 6ech. .

Druhou uz merle a proto ji uvadime: Kde domov maj? V kraji bohumilem, duee title v tele dilem, mysl jasnou, znik a zdar, a tu silu, vzdoru zmar? To je 6eatca slavne pleme, mezi. Cechy domov intj V toto dejinne cliva3 asl. republika bude miti svou narodni. a statni armeidu na pada Francie.

Tu armadu, kterou Hitler v obsazene vlasti svevolne zruiil a znieil. eesica hudba na vinach rozhlasu stanice KT RH v Houstonu, bude sly gena ye etvrtek 12. tijna v 7:30 rano. V nedeli 15. kijna uslySime skou hudbu pies stanici WRR od. 3:30 do 4 hod odpoledne. Vyhravati bude popularni Pokladniktiv orcbestr,

VESTNIK Tazateli v Temple. Jan Kollar (1793-1852), rodem Slovak, byl evangelickSrm kazatelem a poslednim profesorem slovanskch starditnosti na universite ve Vidni. Ponokiv se do minulosti slovanskYch narodn, napsal pies 600 znelek, jet' spojil v basal Slavy dcera o pet zpevech, pojmenovanych podle kek slovanskYch a teckYch. V teto basni opevuje Kollar svoji ku k Mine a k Slovanstvu, vypisuje ktivdy na Slovanstvu pachane a povzbuzuje narody slovanske ke svornosti, vzajemnosti a tiainne praci narodni. Kollar je tvilrcem my'Slenky o slovanske vzajemnosti (v§eslovanstvi) a obhajcem eeskoslovenske literarni jednoty. Vydal vzacnou sbirku slovenskYch pisni Naiodnie zpievanky. Na svYch vYzkumnYch cestach v severni Italii zabYval se jazykozpytem a hledal Zivly slovanske v Italii. Ceskoslovenska armada ye Francii bude obnovujici easti armady republiky, ktera byla nisilim Hitlerem rozbita, ale pravne trva dale a dostane nyni take realni obraz a historickS, "National Salty Council" zaznamenava ye sve rodence 94,000 smrti, zavinenYch neStestim v roce 1938. JinYmi slovy - minuleho roku umiral kaZdYch pet a pub minuty jeden elovek - dill 260 denne - nasledkem neStesti, kteremu snad mohlo bYti zabraneno. JeSte hroznejsi je statistika U.raza, ktere neskonaily smrti: jeden uraz kaZde tti vtetiny, 24,000 denne, eelkern 8,900,000 v jedinem roce. Koncem r. 1938 bylo ye Spojenych Statech zaregistrovano 29,500,000 motorovYch vozidel, je2 vykonaly dohromady ptibliZne 250,000,000,000 mil za rok.

Tento nesporny pokrok v transportaci vyZadal si bohuZel 32,400 lidskYch Zivott, eili 89 kaideho dne, jeden Zivot kaZdych Sestnact minut. Pti automobilovYch nehodach bylo krome toho paraneno 1,150,0.00 osob: jedna katclYch 27 vtekin, 3200 katcleho dne. Pokud se tYee neetesti pti praci, statistika ukazuje, ze vice lidi pkichazi o tivot pti zeinedelske praci netli v kteremkoli odvetvi prfnnyslu. Loriskeho roku 'akin° takto na farmach o Zivot 4,300 osob, eili 26 procent ze vSech 16,500 smrti, zavinenYch iirazem pti praci. R. 1938 bylo o 13 procent (2,500) mene techto smrti neZli roku pkedchoziho. Roku 1938 utonulo asi 7,500 osob, z nich2 bylo pet 6estin muzu. Roeenka poznamenava, ze "jedno z kaZdYch desiti zraneni pti praci znamena, pozdejAi infekci. Mnohe z techto ptipada zaeinaji jako nepatrna 'Skrabnuti a odteniny, jeZ nornusily koneiti Zadnou, am doeasnou nechopnosti k praci, kdyby bYvaly neprodlene lekatsky oSetkeny." Celkovo, ztrata, zavinend loriskeho roku raznYmi nehoda,mi, representuje z hospodatskeho hlediska hezkou sumu - 3,300,000,000 dolarti.

Oclicite zabavy 15. fijna! VS7 konnY VYbor Sdruteni timto vznaei na Ceske spolky nalehavou 2adost, aby jejich vedouci zabavy, stanovene na tuto nedeli 15. tijna z 0hledu na CeskoslovenskY den v Dallas. Jest nutno, aby tato manifestace na§eho lidu v Texasu byla skuteene velkolepa a dastojna, nebot' nesmime zapominati, ze pan konsul dr. J. Papanek jest ptimyin a osobnim zastupcem presidenta dr. Eudarda Beneee, kterY dli dnes v Londyne a dosahnul jit dalekosahlYch povoleni a jasneho prohlaeeni jak vlady anglicke tak francouzske, ze jednou z nejmenSlch podminek spojenct pti mirovem jednani jest osvobozeni nejen Polska, ale i na,roda eeskoslovenskeho. Je nutno ptipomenouti, ze fleasti na skoslovenskem dnu v Dallas dame na jevo nase uptimne sympatie, ktere chovame k pracovnikfn esl. naroda, kteti dnes za nepomyslitelne teZkYch podminek a finanenich nesnazi pracuji na osvobozovaci akci. VzacnY navgtevnik dr. J. Papanek zavita k nam z Chicaga a vaZi tuto dalekou cestu k nam i na jeden den a tudit jest nag i povinnosti, abychoni co nejvethi Uoasti vzdali mu Best. Statni VYbor S.A.6.T. proto oeekava, ze nejmene od mesta Taylor na sever jakekoli zabavy deskYch spolkii 15. tijna budou odloleny a jednotlive krajanske osady zastoupeny budou na Manifestaci ' echoslovaktz Texasu poetem co nefretSim. NafAtevy. V sobotu odpoledne dojel do West pokladnik HI. trfadovny bratr Frank Steiner za uiednIm posinim k veeeru se vydal cestu. k domovu.

Strana 13.

KALENDAA 12. fijna. Schfize odboelcy v osm hod. veder v sini Turner Hall, San Antonio, Texas.

15. fijna. Zabavu ve prospech S.A.O.T. v sini SPJST. na Cottonwood potadd tad Moraveti Bratti Cis. 6.

15. fijna. Schilze odboeky S.A.e.T. v sini S.P. J.S.T. v Bryan, Tex. Zadatek pkesne ye 2 hod. odpoledne.

15. 'Mica. Schfize odboe'ky SALT. v Katolicke sini v Moulton, Tex. Zadatek v 8 hod. veeer.

15. kijna. Ceskoslovensky den u ptilelitosti statni vYstavy kona, se v Dallas, Tex. Slavnostnim teenikem bude vzacnY host dr. J. Papanek, konsul csl. republiky a osobni zastupce presidenta dr. Bene6e. Ten samy den veeer v Sokolovne a v sini tadu Pokrok v Dallasu budou proslovy dr. Kovacse a V. A. Maudra.

15. fijna. Statni schaze Sdruieni za Aoast delegatti odboeek a toho dne taktet saidze oblastniho vS7boru v Dallas, Tex. Blitei zpra,vy budou uvetejneny ptiete.

15. kijna. Oslava 36. vSTroei zaloieni tadu Vyeehrad eislo 48. v Bayersville, Tex. ttednici Hl. tkadovny budou pti oslave fidastni.

21. kijna. Skvely program a uvitani senatora Vojty Beneee v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove v Houstonu. Zadatek v 8 hodin veder.

22. kijna. Narodni svatek Oechoslovakfi z jitniho Texasu v League City na polovieni testa mezi Galvestonem a Houstonem. Bohaty program, ptednaeka senatora V. Beneee. Zadatek ye 2 hod. odpoledne.

22. kijna. Slavnost odbodky S.A.O.T. v HilljeEl Campo. V sedm hod. veder prosiov V. A. Maudra.

22. fijna. Schfize zastuped westske odboely v sini sv Josefa ye West. Zadatek ye 3 hod. odpoledne.

22. fijna. Den PionSrrii uspotadd tad v Seaton, Tex. Novinka pro osadu slibuje chystanYm programem inimotadnou udalost. Za teenika pozvan potadatel organu.

29. fijna. Narodni slavnost ye prospech S.A. C.T. v Riverside Parku v East Bernard. Ve 2 hod. odpoledne proslov ptedsedy Sdruteni V. A .Maudra.

29. tijna. Konference Csl, Racionalista ye statu Texas v sini tadu Pokrok Houstonu. Zaeatek v della rano, ukondeni ye 3 odpoledne.

Podrobnosti programu budou podany pozdeji.

29. fijna. Divadlo a zabava ve prospech Sdruteni v sini tadu Pokrok Houstonu. Zaeatek ihned po ukoneeni konference Racionalist& Vladimir Maudr, ptedseda S.A.C.T. bude hlavnim teenikem.

29. kijna. Narodni slavnost ye prospech S.A. v Riverside Parku v East Bernard. Program bude oznamen ptiete.

DULEiITE OZNAMENi !

Konsul dr. Papanek pkijede do Dallas v devet tficet v nedeli rano na Union Station. Jest naprosto iadoucno, aby co nejfetk poeet krajanii se dostavil na toto nadraii a vzaeneho niv§tevnika srdeene uvital v severni metropole Texasu.

Nejlepgi vek pro komponisty.

Genius hudebnich skladatela, jak bylo nyni zjikeno, dosahuje nejvet§i vY'Se mezi 35 a 39 lety. Zjistili to na zaklade studia mnoha Zivotopisti umelcu IdasickYch i soudasnYch profesoti Harvey C. Lehman z filosoficke fakulty a Forest W. Ingerham z hudebni fakulty ohijske university. Jsou ofeem take, jak zdtrazriuje jejich zprava, vYjimky z tohoto prAdla. Ale u veech umelcil, at' to jsou skladatele hudby vatne, zabavne nebo taneeni, ktivka tvotivosti do 35 at 40 let ztetelne stoupa a po 40 pomalu klesa, i kdy2 umelec si zachovava tvotivou silu §te, nekolik desitek let.

Vrchol, kdy komponista tvoil nejlepei dila, pkichazi ponekud dtive net vrchol plodnosti.

Po kritickem veku veak hodnota del klesa, at' umelec pracuje sebeusilovneji.

V Iliad& Prednosta: Paneeku, kdybych ja zde nebyl, to by tu to vypadalp!

Rho podiizen ( s nadeji na pi:eclnostenst -i) : Paneeku, kdyby zde tak stars' urbyl, to by tu to .11110 vypadalo!

Strana 14

VESTNIS

Cryvky z e'eAoslevens4ch dejin® Dve nun)/ eeskf ch krall T

Dr. T. C. Zelinka NEJSLAIINEJk jmena knitat, krala i ciN sarfa kterd zlatym pismem zapsala historie do srdci nateho Ceskeho ducha, bSrvala rizce spjata s jmeny jejich matek. Materstvi 'Ceske kralovny bylo vtdy sleclovano celSim narodem.

V2dyr east° do o zachovani rodu a pri prvnim synu o dedice tranu. Je samozrejme, ze prvnim a durazny'm pranim bylo, aby se ate' narodilo na pride vlastni zerne, a tak obyeejne Praha, a to bud' Vytehrad, KralovskS7 d yfir na Starem meste nebo sarnotn9 Hrad loS7val • volen pro misto narozeni a nekdy i venkovske hrady, jako Krivok.lat, : Karitto,jn a jine se stavaly svedky kralovske rodirme udalosti. Hostitele krdlovny snatili se pozornostmi zprijemniti ji pobyt. Tak v povinnostech mane hradku klatu je vloten zapis, ye kterem se pravi, te obyvatel poustky, "kdyt Jeji Milost kralovna v destinedeli s mladm kralein leti, pod okna ma slaviky honiti k zpivani". Kutnohorane davali k vykoupdni novorozenete vanieku z ryziho stribra, obvyklaim darem byla krasna kolebka a skrinka s detskYm pradelkem, ktere v nejednom pripade byly z ryziho zlata. 'Stavove pak pamatovali eastkami ponetitSrmi, ktere z XVI. a na poeatku XVII. stol. dostupovaly v Cechach v3"7te at 3 miliont korun v nadich penezich. Ostatni zeme, jako Morava nebo Slezsko, davalY po polovici. Jasot a nelidena radosti po tole zemi se rozhostily prs narozeni dedice trilnu. Snad nejdt'astnejti dopis toho druhu je parnatmi list Karla IV., kdyt se doCkal narozeni dedice Vaclava 26. rinora 1361.

Psal: "Vzradujte se srdce vdech nadiah vernSrch ... Mamet' syna, plesejte mill. Zbavujet' ,vas obavy, te byste uvideti meli kralovsk kmen nat skoneenS7 a kralo ystyl do zmatku uvedene. Mamet' kralive sveho . . ."

Nejmocnejdi sveho Casu stredoevropskSr panovnik Premysl Otakar II. (1229 at 1278), jen byl vatn3im kandidatem trunu sv. He vSTchodorimske, z politickch chivodt si vzal za man• telku. Marketu Babenberskou, ktera mu site prinesla venom :znamenite rezhojneni rizemni moci, ale nemohla mu dati dedice. Premysl byl pinYch 23 let mladdi net jeho chot' a tail° jej vedomi, to jim ma vymriti kralovskST rod, nebot' byl jit jedinYm mutsk3im potomkem.

Kdyt nemohl dosahnouti uznani legitimity s ySTch levoboCku, podarilo so mu primeti papete k rozvazani mantelskeho svazu s Marketou — pry po yzajemnem ciorozumeni mezi mantely. Rozvedend kralovna odetla pak na sari:1j hrad Kremti a to za 6 let zomfola.

Mezitim Premysl, aby upevnil pratelstvi s kralem uherskS7m a pak hlavne, aby dosahl sveho prani v dedici trium, potadal o ruku netere krale ulierskeho Kunhuty, mladieke 161ete dcerky Rortislava MichajloviCe, knitete Hallekeho z rodu raskjYth knitat Cernigovsk3'7ch a o vanocich 23. prosinco 1261 s ni slavil v PredpurX11, okatalou svatbu. Try deti dala tato vyhladend, krasavice svemu narodu, z nicht posledni Vaclay (1271) byl &zero. i celSrm narodem 7.171tan s :aelidenf7m Yeselirn. Ale i stares sestry Vaclavovy Kunhuta (1265) a Anetka (1269) se podobaly duchem jak otci, tak i matte. Kunhuta, byla zasnoubena Jindrichovi, Albrechta, vevody Brunvickeho, a kdyt se criatku setlo, vstoupila do kladtera a stala se abatyti u sv. Ji 1. Anetka, jako 9leta, byla za,snoubena Rudclfovi, synu cisare Rudolfa Habsburskeho, v 16 letech mu byla odevzdana do mantelstvi, ale jit po Pal letech ovdovela

(1290) a 'Zile. pak na kralovskem dvote sveho bratra, kde ji zastihla v 27 letech pfedeasna. smrt.

Krdlovna Kunhuta byla tenou vzacnS 7ch kvalit. Byla krasna i cnostna, byla, vznedene podporovala sveho mantela v jeho kariere a dovedla mu leckdy i rozvatne poraditi a nad to mu byla pevnou oporou, kdyt se jeho plany a tetko budovane podniky hatily. Mezi kralovskS7mi mantely pak byla krasnd, shoda a velmi netny pomer, jak vysvita z dopisu, kterST ji postal po osudne vS7prave r. 1277, kde ji pripravuje na zpravu o nezdaru.

"Me nejmilejdi mantelce, kralovne Ceske, zdravi a silnou mysl v nedtesti. Kdyt jsme snad toho zasloutili, te jsme zemi ztratili mnohou nesnazi a mnohou krvi nabytSrch, nesludi se, abychom se smutku a nestateenemu natikani poddavall, nSibr2 abychom osud nad stejnou mysli snatell, aby se nezdalo, ze nade kraloyske clristojenstvi je sniteno a zavistivSrm nepratelum na posmech vydano. Pritamnost ducha a vzneSena mysl jsou podpory trunu, ty necht' at' nas nikdy neopusti. M3,1i se, kdo se domnivaji, to zly osud lkanim a bedovdnim zmirnen bSrti mute, moudrSr muss zlemu vzdorovati a s udatnou mysli jemu vstric jiti."

Bolestna rana, ktera ji stihla v tragickorn padu mantelovii na Morayskem Poll v srpnu.

1278, nezlornila jeji odvahu. Uzafiela s vitetem cisarem Rudolfem smlouvu, ktera byla potvrzena zasnubami a sriatky jejich detia 7letemu Vaclavivo byla jedte v prosinci tehot roku oddana 7leta dcera Rudolfova Guta a 9leta Anetka se stala choti syna jeho Rudolfa, jen byl ye stejnem stars. Vlada Otty Braniberskeho primela kralovnu-k riteku na Moravu, kde organisovala odpor s prizni stavu, kterou si dovedla sYS7m vystupovanim a svoji krasou zjednati, ziskala i lasku pro sve jedte mlade vloyske srdce — bylo ji teprve 33 let — v z Falkendtejna, jemut dala syna Jana.

Mezitim se podarilo staviim vysvoboditi mladidkeho krale Vaclava a s nesmirnou okazalosti jej uvesti na kralovskST stolec. Kralovnamatka odekavala nyni od syna otevrenr projev nelibosti nad jejim sriatkem se Zavidem, ale Vaclav, jen svou matku uprimne miloval, nenamital nic, ba jedte sveho nevlastniho otce jmenoval do sboru sv*ch radca. AC jeho tchan, cisar Rudolf, mu proto odmitl vydati dceru Gutu do mantelstvi — -One, pokud matka nepodnikl kral proti Zavitovi tadnSrch prikrSich krokt. Kunhuta tetce nesla cisartv odpor proti svemu druhemu manteli. Zemtela ye veku 41 let.

PosletIni Pf,emyslovna — matka "Otte vlasti".

Auta ,mantelka Vaclava II., dala svemu choti 9 deti. A druha, jeho Lena, polska Altbeta Ci Elidka, avant Rejeka, mu povila dceru Anetku.

Smutne nastaly pomery v Cechach, kdy2 vratednou d3'71<ou v Olomouci ukoneen byl tivot posledniho mutskeho rodu Premyslovcil. Kratieka a bezqznamna, vlada cisarova syna Rudolfa, pak slabotske panovani krale Jindricha Korutanskeho, se vlastne podobalo bezvladi.

Neni divu te zraky naroda utkvely na mlade dceri ,Vacla,vove. Zajem stavu se soustredil na mladeho Jana syna cisare Jindricha VII., z rodu Lucemburskeho. Princezna Eliska svolila k sriatku a tak posloupnost po preslici predla na rod Lucem. burskST, kterS7 dal nail zemi etyri p ante vniky.

Elitka Premyslovna byla v pravem slova smyslu matkou naroda. Jeji mantel Jan Lucembursky nikdy neprilnul k 6eskemu narodu opravdovou laskou, kterou nachatIme u jeho choti a pak u s yna a nastupce Karla. Byla tedy kralovna Elidka osobriosti, kde se soustre.dil vlasteneck9 top srdci vehkereho Ceskeho lidu.

TIl dcery a tr. ' syny data svemu choti. I pH yolbe jejich jmen prosazovala svou YU a nasve deti jmeny CeskYch predkri: Marketa, Guta, Vacla,v (pozdeji prejmenovanY Francii na Karla), Premysl Otakar, Jan Jindrich a Anna. Fled narozenim druhe dcery kral 1 narod si prali mutskeho dedice; kdyt pak bylo oznameno, te kralovna dala tivot zdrave dcerudce a ji nezUstalo utajeno, to me-

Ve stkedu, dne 11. iijna 1939. zi lidem kolovala jista nespokojenost, zarmoutila se a pravila: "Neni-li koho, kdo by to dite rad videl, budu jej tedy JO, sama vice milovati".

Kral Jan pro sinaj bohatSrrskS"T tivot potfeboval stale mnoho penez a proto neustaval ye vymahani nejruznejdich davek a v zastavovani korunnich statkil. Toto vydirani eeskeho kralovstvi bylo eastou prieinou raztrtek mezi kralovskYmi mantely, EliSka houtevnate branila majetek vlasti. Kdyt pak se zrodil v mysli Janove plan zastaviti cele kralovstvi Ceske — odedla na dflkaz sveho nesouhlasu od neho. A to nebylo jen jedncu, co pro nedorozumeni v zaletitostech tohoto druhu volila radeji zit na svem vennem meste, IvIelnice anebo i v net sdilet trim smantelem, s jehot poeinanim vuei Ceske zemi nemohla a nechtela souhlasiti.

Souchotiny, k. nirnt hojne byl napomocen trpkS7 zal, schvatily tuto vzacnou tenu v 39. roce veku v predeasnY hrob. Zarmutek, kterSr zachvatil cely narod, byl nesmirnSr. Praha, kde jeji telo bylo noteno z chramu do chramu, se promenila v mesto plade a kvileni. Teprve tretiho dne bylo doneseno telo at na Zbraslav, kde byla pohrbena v kladterni hrobce vedle sveho otce a bratra.

Sem pak, k mistu posledniho odpodinku drahe matky, vedly nejprve kroky syna Karla po jeho navratu do vlasti.

Nat narod mel mezi kralovsk5"7mi matkami mnoho ten, ktere si stejne zasluhuji pameti a ficty jako jejich synove. Sklanime-1i se plod yelikosti vS7znaemich natich narodnich syntl, vzdejme Cost a svetlou vzpominku i jejich velk3"7m. matkarn.

Washington, ID. C. — Nemecko a Rusko obdrtelo dnes uvedomeni, te Spojene Staty neuznavaji jejich rozdeleni Polska. Statni sekretar Cordell Hull vydal dnes prohlateni, to vlada Spoj. stall bude i nadale pohliteti na polskou vladu jako dosud existujici. Pravil: "Polsko je nyni obeli nasili, poutiteho jako prostredku narodni politiky. Jeho 'hem' bylo zabrano a jeho vlada byla nucena hledati Utulek za hranicemi. Pouhe zabrani ritemi vdak neniei existenci ylady." Pripomenu y, te "vice net plod 20 lety Spoj. Staty uznaly Polsko a od te doby udrtovaly s nim neprerutene diplomaticke styky", Hull oznamil, te polskST velvyslanec hrabe Jerzy Potocki bude i nadale uznavan ye Washingtone a te ameriokST velvyslanec A. J. Drexel Biddle ziistane americkYm velvyslancem u polske vlady. Diplomatieti pozorovatele vidi v prohladeni Hullove nejen zamitnuti uznati rozdeleni Polska, nYbr2 i odsouzeni nemecke i ruske invase.

Federalni ekonom, jehot jmeno se neudava, odhadl v techto dnech, te od jednoho milionu do 1,500,000 nezamestnanch ye Spoj. Statech ziska °pet zamestnani do 1. ledna, jestli valka prinese velke zahranieni objedna yky a povzbudi soukrom9 kapital k rozsahlejdim investicim.

Je pry take motile, to stejne velkSi poeet daldich bude znovuzamestnan na ja pe. Ekonom ten odhadl, te v pritomne dobe je v zemi asi devet miliont nezamestnanch. Nej yytdi poeet neiamestnanch bylo roku 1933 a to 15 milioRoku 1937 poklesl na lest miliont, ale pak znovu se zvedl a na poektku tohoto roku bylo bez prate asi 11 milionfl lidi.

Pelt. — Vladni rikady, ktere provadeji zkoumani rieetnich knih komunisticke strany ye Francii, jet byla v minu1S7ch dnech francouzskou vladou rozpuStena, zjistili, te jista, pojidt'ujici spoleenost v Nemecku roku 1933 "pri.joila" francouzskYm komunistum 2,000,900 frann. Komunismus a vilbec internacionalismus rozvratil Francii v poslednich letech takovou merou, to zemi hrozila situate druheho 8 panelska. Organisovali stavku za stavkou. Ndsledek toho byl, te Francie nemohla roku 1933 dostati svemu zavazku lift& Ceskoslovensku a musila je obetovat Hitlerovi. Francouzi nechteli do valky a mobilisaeniho rozkazu v loni v dobe Csl. krise uposlechla jen asi polovina po yolanch reservista,

Ve stfedu, dne 11. kijna 1939.

VESTNIK

Rf.T2ENA MORAVKOVA:

Ze vAech nejlrL

V *VP 1

ROMAN

Teprve o nekolik hodin pozdeji podakilo se Anne piimet ji k odchodu. K velike radosti (le y -etzdalos,‘jikecldna,oby se tivotem vyrovnana. Mluyila malo, temek upine nic, ale Anna byla piece jen rada, nebot' nevedela, to tento desivY klid je daleko horti a nebezpeenejti net nejzoufalejti plat. — — — Jarmila vela do pokoje, kde jette pied nedavnem letel Staria. Vistala stat na prahu a nepfitomnYmi, netivYmi zraky pfebihala od pfedmetu k pfedmetu, at se zastavila u mista, kde stavala jeho postylka. Zakryla si rychle dlanemi oci, aby nevidela to prazdne misto, aby nevidela nic z toho, co bylo a co se ut nikdy nevrati.

A tady ted' ma Tit! Tady, kde katdiCkY predMet pfipomina, ji tivot ditete tady, kde vSechno videlo umirat Ludvikovu lasku! Ne, ne za nic na svete nemirte ziistat tady domnivala se, te by zeillela, kdyby inela prespat ;len jedinou noc v techto mistech.

Odejit, ano odejit za katdou cenu opustit Doubkov a nikdy se ut sem nevratit. Blanka ji ut nepottebuje — ano Blanka — vzpomnela si, to ji Ivan prosil, aby k ni prisla, at se vrati. Sla tedy — rada, te mute zatim odfud odejit.

V obYvacim pokoji setkala se s Ivanem.

"Jdete k Blance, Jarmilo?"

P •ikYvla hlavou.

"To jste hodna. Blanka vtak spi, pied malou pirlhodinkou usnula."

"Nevadi, pfijdu pozdeji," odpovedela Jarmila mdlym hlasem a tak, te Ivan byl pfesvedeen, te nevi, co mluvi.

Otodila se a chtela odejit.

"Ostatne", parvila tise, jako by se na nee° rozpominala a zastavila se. Pak se k nemu znovu pomalu obratila.

Jarmila mluvila pomalu, trhane, jako by teprve hledala slova. Snad uvatovala take s napetim vtech sil o torn, aby to, co mu chce co motna nejmene bolelo.

"Kdysi, jako dite lett& net odjadela prye, prosila mne, abych vas vypodobnila."

Ivanovi objevil se na tvati bolestny rys, ale ona toho nepozorovala. Nedivala se na neho a zdalo se, te je rapine zamestnana svou keel. "lkekla jsem ji tehdy — proti sve vtili snad — ale bez jakehokoliv irmyslu — jen tak jsem to tehdy vskutku citila — kekla jsem ji pravY opak. Chtela jsem varn to fici ji g dfive, bala jsem se, abych nezpirsobila zarmutek — ale nemohla jsem dfive net dnes — take jsem na to nevzpomnela pfi tom vtem."

Ivan vstai, byl velmi bledy a vatnY. V duchu obdivoval mladou cenu, te pii vtem, co ji postihlo, dovedla myslit jette na jine. Tak, jak to ostatne einila vtcly. Ubohe, ne‘St'astne a dobre dite! Jak ma za to vdek? Ted', kdy sama pottebuje pomoc, peel a lasku — ted' stoji sama.

Jak z pine date rad by ji byl pomohl, vtdyt' veal a na to nikdy nezapomnel, byl a zustane vtcly jen pfleinou toho, pros dnes trpi. A pra.ye proto nemohl, nebylo v jeho moci odvratit od ni bolest a utrpeni. Pfistoupil k ni, vzal ji za obe ruce, ktere byly studene jako led.

"Dekuji yam, Jarmilo, ale Blanka dnes vkchno vi."

• Pohledla na neho se sotva znateln3:7m zdjmem.

"Mohu vain alespon nee° rici, na . co jsem nemela v posledni dobe ani pomyneni."

Ivan vida, te se sotva, drti na nohou, pkitahl k ni zidli a pomohl ji usednout. Byl zvedav, co mu chce kid, ale neptal se.

"Blanks tedy uvidi?" zeptala se koneene.

"Ano! Alespon lekak je o torn presvedeen."

Zase chvili ticho.

"Toutila po torn veiled, blame k villi diteti."

"A ona?" zeptala se pak kratce.

"Je andel, Jarmilo. Odpustila mi vgechno, ujiWuje me, te me stale miluje a bude milovat, ale — — " "Nevente ji Snad?"

"Mtij Bote, co mam cleat?" zvolal Ivan a v tornto vYkkiku propuklo vtechno, co dosud pied katcVm a hlavne pied Blankou tak ilzkostlive skrkval — Uzkost — neklid — zoufaly strach, aby neztratil jeji lasku a tipine, nezvratne pfesvedeeni, 'te jeho ttesti se bliti ke konci. "Vim jen tolik, ze neni nad ni lepsi teny, vim; to z lasky ke mne pfenni2e snad odpor, ale cot mohu pii torn byti tt'asten? Kdyt byste jen trochu o torn uvatovala, musite dojiti k temut nazoru jako jar Blanka me milovala v domneni, te jsem jirrY — v torn domneni spfadala sve sny v torn domneni prokazovala a trpela vtechny netnosti. Dovedete si ptedstavit, jak ji bude, at Irma uvidi?" — "Blanka neni jako jine teny. Jeji dute je eista a krasna. Musite ji \refit, te vas bude milovat."

"Vim. te 'ma pevnou van. Ani o pid' nepodcenuji jeji lasku, chapu ji vice, net si snad ale to, pied eim se chveji, to jest pkirozenost sama a priroda, ta se neda oklamat, nebo Jarmila chvili rulci.'ela a pak se otazala s ne,lk'lteiraYrn vYrazem v oeich: "Vy tedy vette, te byste nemohl bYti milovan?"

Jarmilo, vekim. Ale pouze ye dvou phpadcch. Bud' tenou, jako byla at do dnetka Blanka, anebo takovou ktera, me .drive videla a potoin teprve milovala. Chapete to?" — dnY nati1:1i1, is se Blanka, pied chvili pro1(i!ia. a v roteehveni a v blahem oeekavani, kt.e.:rYni byla napinena jeji dute, zatoutila pa Ivanovi. yedela, kde ho najde a tla za nim. jest; and u dveki, kdyt tu s yYm vytkibenYm sluchem rozpoznala hlas Ivana a Jarmily, ale prvni veta, kterou slysela, zcela ztetelne, aekoliv mluvili potichu — vnikla ji at scdci a. ochromila jeji ndy to nemela ani sit se a vejitk nim. A jak tu stela vydeesna a ztrnuld, zaslechla i - 1/Sechno ostatni, co Ivan s Jarmilou mluvil. :molest, prvni opravdova bolest v jejim mansevfela ji nitro. Jasava radost, kterou a jette pl.ed chvili napInena jeji hrud', us oupila naraz bolestnemu smutku.

Kdyt se koneene piece odhodiala pohnout sr u — neve gla jiz k nim — ale obratila se a -pomalYrni nejist:;7mi krueky vracela se do svepokoje. Tam klesla temet bezvladne na pohovlat a pkitiskla dlane na hotici sPanky.

"Jak je to hrozne, jak je to hrozne," teptala si neustale. "Prot musi bYt moje ttesti vykoupeno jeho? Ale on se mYli, jiste se mYli, vim, citim to, to ho budu milovat stale, kdyby jeho tvak byla jakakoliv. Ale jak to mam dokazat, aby o torn byl i na dne dute pfesvedeen? Co mem delat, aby pochopil, te moje laska k nemu je mocnejti, net vtechny zakony pkirody?

Kde jen najdu vYchodisko? Nechci — aby trip el k rah mne — nedopustim tomu. Chtela jsem 'o ti jeho tivotem, jeho ttestim i svetlem a zatim mu pkinatim bolest. Ach, mti.j Bote, co delat2" Vstatia, a procnazela se mistnosti. Byla vtak tad ro:;:,ruena, 7za, zapormaela davat pozor na caste a katdou chvili bud' lakes neco klopYtla, nabo se uhodna. Nechala toho tedy byt.

"Neustdie jsem tila v temnotach, neustale jsem byla na obtit nekomu, spolehat se musim jen na druheho, sama jsem nemotna — a kdy2 to vtechno je koneene motno odstranit tuza kterou to obdrtim, nebudu motinr, ze ci nikdy zaplatit."

Na:/adno.0 -vSak zaeala uvatovati zase jinak.

"Bylo by to ostatne ttestim pro nas, abych videla? jsme dosud jako v pohadce, ani mrdeek nekalil flak 'Stesti." Tu zpozorovala, mytlenka na vraceni zraku pbsobi ji spite bolest a strach, net radost, kterou pocit'avala Jakrnile si to v§ak jasne uvedomila, branila Sc tome 11M. moci.

"Chci videt sve dite, musim videt sve dite — sve male deveatko a Ivan to musi pochopit", ale elm vice tomu chtela zabranit, tim vice vkradala se do jeji dUge touha, aby vkchno zustalo phi starem, aby se vratil Ivanovi klid a spokojenost, ktere si zmionL1 za vtechno, co pro ni neinil.'

Strana 15.

XXXII. 0 hodinu pozdeji zaklepal Ivan title na jeji dvefe a vstoupil dovnitf. &dela stale na, tornte miste. Zaslechnuvti krok jeho, snatila se ze vtech syYch sil, aby nepoznal jeji rozechveni Podatilo se ji to; Ivan skuteene nepostkehl nic, jen se mu zdala ponekud "Ut vzharu?" tazal se tertovne. — "Byla tu Jarmila Domnival jsem se, te jette spit a proto jsem ji prosil; aby pfitla pozdeji. Nu, malieka, jak se ti dati?"

Blanka neodpovidala nemohla. Lhat nechtela — a pravdu her nemohla. Usmala se jenom slabe a stiskla mu ruku.

"Zdat se mi pfepadla, Blanko. Neni ti nic?" tazal se starostlive.

"Jsem rozrutena, to je vie. Nemej starost," odpovedela, jak nejklidneji dovedla. — Ale ty, Ivane, ty se chvejet?" zvolala polekane, ale v tu chvili vzal ji Ivan do naruee a vroucne ji k sobe pkitiskl.

"Blanidko — Blanieko," teptal vroucne a smutne, nebot' tutil, to je to naposled, kdy bez tajeneho odporu leti v jeho loktech. Chtel vyOlt co nejvice poslednich okamtika, vklyt' neOder, co vtechno mu prinesou pfitti chvile.

Bylo mu divne Uzko, jakasi tesknota ho pfepadla a adkoliv se tomu branil vii mod, nemohl ze sve dute vyhladit touhu, aby Blanka nikdy neprohledla.

"Kde je Ivanka?" zeptala se nahle Blanka, jemne se vyvinuyti z jeho naruee. I ona citila jasne, co azkosti se chvi v IvanovYch prsou a za katdou cenu chtela zarnezit pfiletitost, kdy by se k tomu pfiznal tieba jen jedinYm slovem nebo polibkem.

"Hraje si v zahrade s Anetkou!" odpovedel Ivan a skuteene vracel se mu klid, kterY jut prve hrozil uniknout.

"A kdy pfijede Uher?"

Podival se na hodinky — "Musi tu bYti nejdele do hodiny."

Chvili neodpovidala. Potom vzala ho netne kolern krku.

"Mam k tobe prosbu, Ivane!" zaprosila a hlas se ji ta kpodivne chvel, te Ivan vzhledl k ni udivene a nepokojene.

"Prosbu?" — "Ano. Chtela bych, abys potadal profesora, abych si mohla sama sejmouti pasku."

Hledel na ni jette vice udiven.

"Ty sama, Blanko? A pros to, dite? Vtdyt' bude jiste lepe, udeld-li to on sam," namital Ivan, nechapaje pros to tada.

"Ne, ne — nechci videt ciziho eloveka prvniho. Chci bYt sama — — sama s ivankou," pravila jaksi vahave. Bala se, aby ho ne-zarnioutila a aby ji to neodeprel. — "A pak, at si to vtechno sama prohlednu — pak zavolarn tebe — a ty pkijdet sam — vid' Ivane — a Ia. ti pak jeAte jednou feknu — jak nevYslovne te miluji — a jak jsem tt'astna — — — ano?"

"Ano, ano, vtechno udelam, jak cheek viechno! Vtdyt' nemam vetti radosti, net pinit tvoje pfani," zvolal Ivan, mezitim co ve svem srdci svolaval vtechny moci sveta, aby ritetfily nove zklamani.

Zaklepal Josef a hlasil, to profesor Uher praye pkijel.

Ivan stiskl Blance mleky ruku a tel yen, aby ho pfivital.

Blanka zdala se bYt klidnejti net drive. Zazvonila na Minu a poslala ji do zahrady pro Ivanku, kdyt ji komorna dfive ujistila, te jeji toileta je v Upinem pofadku.

Za chvili na to vstoupil Ivan s profesorem Uherem. Sdelil mu jit tenino prvni a lekaf nideho nenamital, drive chtel alespori poytechne Blanku vytettit. To netrvalo vtak dlouho a profesor ujistil je oba, te mlada terra ureite uvidi a te si mute jit kdykoliv sejmout pasku, ovSem — a na to kladl velikY daraz — musi jette nekolik dna bezoodmineene zUstat v pologeru, ktere se bude pomalu mirnit a teprve za nekolik dna mute jit na pine svetlo. V torn ohledu pfipominal jette velikou opatrnost a sam se patrave rozhlitel kolem, nevnika-li nikde u oken silnejti proud svetla.

Anetka ptivedla Ivanku.

"Budu eekat vedle, Blanko, at me zavolat," pravil Ivan tite a pohnute a polibiv ji vroucne ruku ode'Sel s profesorem, ye dvetich vtak se jests jednou °tail a spoCinul nevyslovne bg-

Etrana

leStnYm pohledem na jeji tvaki. Pak teener prudce zavtel za sebou dvete. — — — Blanka zustala koneene s Ivankou sama.

Vzala ji do ndrude a posadila do mekkYch palStakka na otomarie. : Sama si klekla na zem pied ni. Hladila ji, mazlila se s ni, libala ji — ruce se ji chvely — a stale nemela odvahu vztahnout je ke sve hlave, rozepnout a sejmout Cerny pas, kterY ji mel otevrat cestu ke svetlu. Kolikrat vSak je jit zvedla, ale v nevysvetlitelne azkosti klesly ji °pet zpet.

Koneene — vzpomnela si, to ubohy Ivan 4mde netrpeliv — jedinYna pohybem rozvazala konce stuhy, takte ji okamtite spadla na tem.

Adkoliv v pokoji bylo poloSero — byly ye vSech ttech oknech stateny zdelony — piece v prvnim okamtiku pkipadalo udivene Blanca, to je tam oslnive svetlo, a anit by byla co spattila, rychle, instinktivne zavtela °pet oei.

Za hezkou chvili teprve snatila se je pomalounku otevkit, nebot' celou svou duSi toutila jit spatkit svoje clite.• Nejprve vide]. — jako v mlhach — prvialho lidskeho tvora, svoji malou Ivanku -- ale nalha se poznenahlu rozestupovala, at videla'no jasne pied sebe. Jeji oel byly Siroce -otevreny a v tu chvili neexistovalo pro ni nic, net hezoueka Ivanka, dite jeji a Ivanovo.

Brala ji do naruee, vaSnive libala, ale pak ji zase znovu a znovu oddalovala, aby se mohla na ni divat. — Koneenfe , po chvili, ktera se ji zdala pouhYm okamtikem, pro Ivana venku vSkk byla celou vednosti — majic dite pritisknuto k tiadrarm rozhlitela se oatravYm, VrdivenYm pohledem po cele mistnosti. Ano, ano, vSechno je tak, jak si to pkedstavovala — jen Ivanka predstihla vSechno jeji odekavani. A zase vracela se k ni, zase si ji prohlitela, jako by si ji chtela navkly vStipit v parnet.

Potom chodila ad ptecirnetu k peedmetu a vSechno obdivovala svymi zraky. VSechna udivena zastavila se u zrcadla. Postavila si Ivanku tak, aby mela hlavieku vedle jeji a bedlive pozorovala, nalezne-li nejakou podobu. Ale marne hledala. Ivanka byla v:Secka pa otci pokud byl mlad a Blance, ktera byla s yYm instinktem o tom tamer pkesvedeena, ptisobilo to nemalou radost.

"TakovY byl i on!" Septala si radostne, ale v tu chvili apine, zapomnela, to on vSecek . netrpeliv deka, venku, to je mu katcla minuta trYzni a mukou.

Najednou zaslechla svoje jmeno. Ivan ji volal — prosebne a toutebne.

Sla at ke dveriln a tie zaprosila.

"JeSte chvili, I-vane, prosim to jeSte mej strpeni!"

Pak zastaht std.t, polotena bezradne na dveIvanka stale, na zemi a plaeala ji ruekama do kolen. Vzal ji znovu do naruee a zvolna, dlouho divala se na jeji drahou hlavleku, at se ji odi zaitly slzami.

Pak ji posadila na otoman, znovu si klekla pied ni a byla by tak snad zastla jeSte dale, pozorujic usilovne dite, dkyby se nebylo po druhe za dvetmi ozvalo Sete prosebnejSi volani.

"JeSte chvili," zvolala tie a jak dovedla nejstateeneji, pak ale rychle vstala a DopoSla k oknu. Vedela, to musi jednati rychle, nebo jeji odvaha bude ta tam. JeAe jednou zavolala dite, aby se k ni obratilo.

"Maori!" zvolala Ivanka, a vztahla k matce nifty. Blanka se prudce odvratila.

"Blanko!" nalehal jit za dvekmi Ivan neklidne.

"Bah mi to odpust' i ty me Bite, ale je to pro jeho 'Stesti!'" zaSeptala bolestne a rychle ote7 vkela okno a povolila za.clonu, Vybehla oka,mtitek nahoru a proud odpolednich sluneenich paprska vnikl dovnitr. V tu chvili Blanka sotva slyLtehae zastenala a rychle pritiskla si ruku k oCim. ———— Kdyt ji za okamtik odeldlila a otevkela oei — byla opet obklopena neproniknutelnou tmou, jako dkive. Tie stahla °pet zdelonu, zavikela okno a vratila se k Ivance. Pak stateene zavo_ lala Ivana.

Dvere se otcvrely — Ivan znstal v nich stat nejiste — pak nechapave — laledel na ni — Vztahovala k name ruce. Betel k ni rychle a tu

VESTNIK koneene porozumel — jak se domnival. Operate se nezdarila!

"Blanko!" zvolal zdeSene, ale piece nee° zajasalo v jeho duSi. Chtel zavolati i profesore. ale Blanka ho zadrZela.

"Snad se stala nejaka chyba, kterou lze napravit," nalehal, ale Blanka zakYvala hlavou.

"V prvnim okamtiku jsem nee° nejasne videla, ale pak obklopila mne jakasi mlha a ted' je to °pet jako dtive. A nechci, aby se to tinenilo, Ivane, nechci, rozumiS mi? Nevim, co se se mnou stalo, ale vim jen, ze nikdy nemateme bYt St'astnejSi net jsme byli drive — a ty — ty maj drahy — jediny — ty zustane'S pro mne peace jen ze vSech nejkrasnej'Sim," zvolala Blanka tiSe a netne objala jeho hlavu. Jeji slova byla tak pkesvedeiva, tak uptimna, to ani na okanatik nepochyboval o pravdivosti jejich a ani stin podezkeni nevloudil se do jejich nitea. Z jeho prsou vydral se vykkik neskonale vdeenosti k onomu neznamemu, kterY ridi nakroky A zachranene Blaneino bolestne tajernstvi zustalo navtdy uloteno na dne jeji duce.

K yeeeru tehot due pkijelo na nadvoki Daubkova najemni auto, a z neho jeSte rozjeteho vyskoell Ludvik Stanek.

NeySimaje si udivenYch pohledn lidi, kteti ho videli, spechal po schodech nahoru a zamiiell primo do Jarmilina bytu. Protote z chodby bylo jeSte zamknuto, mush pies kuchyri.

Tam sedela Anna, utirajic ode do zastery.

Jakrnile, veSel, nemohla malieky okamtik udivenim ani promluvit, ale pak vykrikla radostne: `Zaplat' Pan Bah, milostpane, to jdou, zaplat' jim to Pan Bah!" "Je moje Paul doma?" zeptal se Ludvik podivne dojat jeji radosti.

"Je — jen jdou dal, je vzadu v pokoji!"

To ut Ludvik zaslechl jen z vedlejSiho pokoje. Hnal se jako divY, probehl vSechny mistnosti — ale Jarmila tam nebyla. Zase se rychle vratil zpet.

"Neni nikde, Anna, nevite, kam by byla 'Sla?" "I pro krinda pa.na, to je jiste nahoke," — to znamenalo u Daneea — "ale jinde no, to by mi byla jiste kekla, to jde prye. Dojdu jim pro ni!" a ut jako steela letela prye.

Vratil se znova do pokoje, uvatuje, ze bude lePe setkati se s ni tady, net pied zraky cizich lidi. Uboha Jarmila, jak se na ni teSil, jak po ni toutil, jak ji vynahradi vSechnu bolest a vSechno utrpeni, ktere ji potkalo a ktere protila.

Odveze ji s sebou, odjedou pryC — oh, Bate, kdyby tu jen jit byla. V2clyt' ji ma toho tolik vysvetlit, tolik mu toho musi odpustit — dra- draha Jarmila.

V tom si vzpomnel, to se nepodival na balkon, kterY byl u jeji lotnice. Spechal tedy se podivat tam, ale i tentokrate Sal nadarmo.

Kdyt se vracel, padl jeho zrak na stul, kde se cosi belalo — jako dopis. Bylo jit S'ero — stoupll tedy blite. Opravdu dopis! Sel k oknu a jen s namahou peeeet1 adresu. — Naletel jemu.

Zalepen i znamky byly nalepeny — pripraven k odeslani. Zmocnil se ho podivnY neklid. Rychle rortrhl obalku. Nejprve z ni vypadla fotografie, byla to ta, kterou tehdy Jarmila nalezla v jeho kabate. Prohlitel ji chvili udivene — nemohl pochopiti souvislost. Chtel tedy eisti, ale byla jit tma, mush si rozsvitit. — Stiskl elektricky knollik a zbetne ptelet1 prvni kaclky.

Cim dale cetl, tim bolestneji se stahovala jeho tvak. Hlava mu klesla a moony, zoufaly vzlyk ottasl jeho hrudi.

V tom okamtiku vracela se Anna, ale ne s Jarmilou, jak jit nyni dobic'e veal — ale s Ivanem!

Okanatik hledeli na sebe oba muti mleky.

Ivan s poeatku se sotva zatajovanou zlobou. Ale patravejSi pohled na strhanou Ludvikovu tvak presvedeil ho, ze mu ktivdi. Pies to nemohl zadrtet prisnou otazku: "Prod jsi neptijel dkive?"

"V pondeli rano odejel jsem se Safatem do Bratislavy podivat se na stroje, o kterYch jste minasal. Drive jsem tam nemohl, byly tne — a vratil jsem se teprve vaera k veeeru. A doma nalezl jsem oba telegramy. Zadnym motnym prosteedkem nemohl jsem pkijeti dtive. Nenael jsem ani tuSeni, brad mi jen nee° nepsala?" zvolal zoutale a zakryl si tvat.

"Jak to, Ludviku? Vklyt' mne sama tikala,

Ve stredu, dne 11. fijna. 1939. to ti psala asi pet &u pied jeho smrti dopis?" tazal se Ivan nedaverive.

Ludvik na neho pohledl zde§ene.

"Nedostal jsem nic! Cot myslite, ze bych jen pkanatik valeal? Psala asi pied ctrnacti dny, to je Staria nernacen, ale fined na to jsem dostal listek, ze ut je mu dobre a ze ona sama jede s rnilostpani do Prahy!"

"Ale pak je vSe vysvetleno! Ten dopis se jiste ztratil. Uboha Jarmila, nedovedeS si pked, staviti, co zkusila, jak na tebe eekala, vSechnu zachranu odekavala jen ad tveho navratu. A nikdo jsme si nemohli vysVetliti tvoje mleeni.

Je Upine znieena."

"Domniva, se, ze ji nemam ill rad, to jsem si nalezl nahradu a ja zatim zmiral touhou po ni.

Delal jsem vSechno motne i nemotne, abych ji pidrn.el k navratu za mnou, ale vidim, to jsem vSechno prohral. Tuto fotografii, kterou u mne naSla, jsem dal do kabatu Unayslne. Chtel jsem .vzbudit jeji tarlivost — oh, Bote, — ostatne tady etete sam — " "Staria je mrtev" — psala Jarmila — "pochovan. Posledni pout°, ktere to mohlo poutat ke mne, je zpketrhano. Nevyditam ti nic, vim, to jsem za,sloutila trest, ale kdyby se ti piece jen nCkdy zdalo, tes mi ublitil, tedy yes, te jsem ti odpustila — protote jsem to milovala.

Tale horoucne, jak mocne nendvidim svoji sokyni. Ale nemam odvahu a nemam pravo nieit po druhe tvaj klid a tve Stesti.

F`anka je uzdravena, jeSte dues uvidi, moje povinno.st jest skoneena a nemam, co bych vice na Doubkove delala. Cna a jeji mut jsou sice jedini, kteki mi venovali at dosud neziStne, upkimne pkatelstvi, ale nernohu zilstat s nimi dale s pohanou, ktera, na mne Ipi. Wichni si na me ukazuji prstern a nemam prava dopustit, aby se snad Blanka dozvedela nekterou z pomluv, ktere nemam jit silu se sebe strhnout.

To bylo jen ye tve moci. Nevim jeSte, co ueinim, lam peljdu, ale ty jsi volnY a dopis tento bude ti dUkazein, to svoluji ke vS'emu, abych ti navratila -svobodu. A moje posledni prosba k tobe, Ludviku, jest — vratiS-Ij se neledy na Doubkov, jell a podivej s.e na Stafrav hrobeeek, uclelej mu keit a vzpomeri si, te kdyby mi ho byl Beth nevzal, ze bych ho byla uCila tebe milovat."

Ivanovi zvlhly oak ale okamtite se vzpamatoval a 1,/edam:Il si, to je nyni katcla, minuta drahou, ze nesmeji promeS'kat ani okamtik.

Pkistoupil k Ludvikovi a vzal ho za ramena.

"Jake neni pozde, chlapee! Nemate bYt daleko, vtclyt' ji najdeme. Vzmut se, nesm. ime ztratit ted' ani chvili. Myslim, ze bude jiste jeSte na hititove!"

Ludvik na neho pohledl vdeene s novou nadeji.

"Leti na hebitove v L.?" tazal se rychle.

Ivan prisvedeil.

"Mam dole vaz, pojedu tarn okamtite, 9' pravil rozhodne a stiskl podavanou ruku Ivanovu.

Mezitim, co tento spCchal, aby se telefonicky zeptal na nadrati, jel Ludvik nejvetSi rychlosti na hititov. Tarn bylo vSak jit zamknuto, byla apIna tma. Zvonil tedy tak prudce a dlouho, dokud nepriSel hrobnik, v'Secek udiven. Anit tento mel Cas zeptat se, co tak pozdni host si preje, pravil Ludvik rychle: "Jsem Stanek z Doubkova. Dnes rano byl tu nacho-van mUj synaeek. Nematete mi lice, jestli tu snad neni jeSte mote pani?"

"Na hititove neni nikdo!" pravil ochotne sta- "Ale milostpani tu odpoledne byla a asi v Best hodin odeSla pryC. Byl jsem nahodou venku a videl jsem ji, jak Sla po peSince ke Kotline."

Ludvik mu podekoval a pak nakazal goferovi, aby, co tu siysel, vytidil panu Dane govi na Doubkove, on ze se vra,ti sam lesem lakes Kotlinu. Byla to hajovna Blane'ina dada, nyni stala pusta a necbydlend, a Ludvika napadlo, jestli snad nebude tarn.

VUz odejel a on pospichal lesni pHinkou. Sal asi gal hodiny vSecek rozeilen a rozechven, volaje neustale jeji jrneno do eerne noel. Ale nikde se neozvala ani hlaska, vSude, bylo ticho a klid. Cesta se mu zdala veenosti, jeSle nikdy nepkipadala mu tak dlouhou. Koneene meal les zvolna ridnouti, at se udYcharlY zastavil na lesni pasece, kde stala bYvala hajovna cleclouS(Dokoneeni na trane

Ve‘ stfedu, dne 11. kijna 1939.

VEBTNIK

"ODZBROJENi" ESKOSLOVENSKA. Pod stavem odzbrojeni rozumi katclY odebrani zbrani a vojenskeho materialu, zne gkodneni pevnosti a pod. Zpusob odzbrojeni CSR. je afak takovY, 'te by bylo zahodno vynalezti vubee jine oznakeni pro to, co se dal°. Zbrane uchovane jako drahocenne zboti v CSR. byly nahazeny na hromady, odtud ptehazeny do ndkladnich aut a v dlouhYch transportech pod plaaem noci odvateny. V tovarnach na zbrane hazeli Nemci zbrane do vagonia jako tepu nebo uhli. Pit pfebirani vojenskeho materialu zcizili Nemci i soukrome feci eeskYch dustojnikal a podclustojnikt. Pohled na kasarny po par dnech pobytu Nemct v CSR. byl charakteristickY. VSechno, co bylo k odneseni, bylo oldneseno. Leckde zmizely i kohoutky od vodovodia, mosazne kliky, tarovky a po. Pojem "odzbrojeni" zahrnoval pro Nemce na pi. i strhani dehtove lepenky se sttech nebo odvezeni pohtebnich vort z nemocnic. 2elezne postele v kasarnach byly tet odvateny a nahrazovany &evenymi. Bez jakekoliv sentimentality odvezli Nemci na pi. i z ulic nachystane k postaveni telezne stojany pro elektricke osvetleni. Co se tkne zasobovacich skladitt', pobrali Mind vtechno. Nieili pti torn zboti neuvetitelne na pt. konservy rozsekavali vojaci sekerou, maso vyjedli a ostatni soueast konser y nasypanim pisku ueinili neschopnou pro zkonsumovani dobytkem. Dviar jednoho skladiSte proviantniho byl na decimetr vysoko vysypan do blata zatlapanYmi suchary. Voja.ci brali pro svou potiebu, co jen mohli unesti. PosilalL domii cele bedny potivatin. Vojaci kradli i revolvery a prodavali je i s naboji deskemu obyvatelstvu! Take rueni granaty byly od nich volne k dostani po 1 K. Mezi nemeckYmi diastojniky naSli se i takovi, kteti nedovedli utajit svoje opovrteni nad tim, co vidi. Pak jeden nemeckY dustojnik podepsal konsignace o pfebrani materialu, anit material videl a prohlasil, te byli vedeni na valeene tateni do zeme nepotadkii a vnittnich boju, to vidi potadek lepti net v Nemecku, te byli podvedeni a te se stydi. te teto "zloclejne" musi byti ptitomen. Kde v ktere posadce staly se pkipady podobne.

Pohroma ptiga na vSechny budovy, kde se usadilo vojsko. Ve tkolach vykradli vojaci dokonce tutky, uterky a p., nadelah der do zdi, dlatky rozkopali. Byly ptipady, te kone byly dany do mistnosti parketovanYch a tu pak doslovne tiisky letaly z parket. Nebetelo 0 obyykle potkozeni ubytovanim, bylo videt zloeinnou svevoli a tamysine nieeni. SlavnY S'panelsky sal na pratskem hrade byl znesvecen ubytovanim vojska. Je stydno a talostno toto viabec vypisovati. Kdy2 pii odvateni vetSich kusil z budov kasaren nekde ptekately dvete nebo okna, nemeeti vojaci proste sekerami vte rozsekali.

Tak zvane odzbrojeni neni jate skoneeno ani po peti mesicich vylupovani. Co ma jakou cenu, je bez skrupuli dale zabirano. "Odzbrojeni" jde tak daleko, 'te na pi. pit stavbe autostrady odklizovanou hlinu si Nemci take odvateji do Nemecka, aeltoliv pozemky vubec nezaplatili. Je videt, ze slovo "odzbrojeni" dostalo novY vYznam. Lide dodrtujici dosavadni zasady moralni, musi je nazvat lupiestvi. Ani valka, ktera zatim vypukla, nezastavila vylupevani eeskYch zemi. Obavame se, te naopak bude zrovna nyni vystupriovano ye vSech sme'rech.

Pfiklad meceniAstvi.

Tovarnik Fejfar y e Studenci dal krasnY klad. Ke svym gedesatYm narozeninam venoval 100,000 K na stavbu gkol a 100,000 jako zdklad fondu pro podporu matek. Ve vSech oborech, v socialni peel, ye akolstvi, se vyzkumnictvi i v umeni potiebujeme mecena,M, naroclne rust. Tu a tam se site ohlasi krasne pkiklady, jako je tovarnika Fejfara, ale mune v tadach mecenaSt hledate jmena a podniky, vlo,dnouci prosttedky neporovnatelne vetAimi.

Zda se, te tu trapne chybi citlivY pourer k ndrodnim pottebam. Na y ttevniku, ktery navStevuje pravidelne na pi. eitarnu revui v pratske mestske knihovne, neratte ujiti bolestna skuteanost, jak rok od roku po katdych prazdni nach se svrkava poeet eeskych vedeckych a umeleckych revui a jak rok oci roku ty svazeoky, chi'adnou a vychazeji nepravieinet

Co obeane zitdili, to slepice znieily. ✓ eetnych °belch byly letos vysazeny stromy a zvelebeny na ysi. Musi se vSak nekdo take starat, aby stromy nezhynuly a aby bylo udrteno, co pekneho bylo potizeno. V jedne obci u Veseli v jitnich eechach otevieli pied rokem sla y -noste"Jubiljnsad".Dezsadunfitla ani tabulka s napisem. Mlade stromky znieila drubet, ktera mela do sadu volny ptistup a kdy zmiz P1 sad, odnesl nekdo i tabulku. Za rok byla zmatena dobra prate.

Divadlo koupilo za 50,000 K na Domailicku kroje.

Vella opereta v Praze zakoupila pro svou piiati novinku operetu "Zlata, taba" na Domotlicku za 50 tisic K piwodnich chodskYch narodnich krojia. Dala opravit i texty operety, aby chodske nateei, jet se v ni na nekolika mistech vyskytuje, bylo spravne. Dosud bylo zvykem, te si vetAina divadel kroje upravovala bez ohledu na originaly.

Pod pakezem je poklad. ✓ lese, kterY patfi obci eleznice, byly prodavany nedavno paiezy. Byl o ne velky zajem a skoupili je vetSinou hledaei polodrahokannl z okoli. Zaplatili vyasi ceny net se obyeejne za paiezy plati, protote teleznickY les je znamym nalezikem karneolt a eernYch achatu s proutky. Nejvice nalezia byva ziskano prave pii dobYvani patezt. Take pii stavbe silnice Zeleznice—Doubravice bylo nalezeno mnotstvi techto kament.

O "raectivislem" .Slovensku uvefejfiuje La Croix informaci, v nit konstatuje, ze na Slovensku nejdtletitejSi osobou jest int. Karmasin, "bez jehet svoleni nesmi slovenska vlada ptijmouti ani jedineho Utednika," aekoliv mezi 2.5C0.000 Slovaku jest jen 110.000 Mina..

Nemci se zmocniii vSech obchodnich a hospodatskYch zdroja zerne, a vtech zasob; ekonomicka okupace provadi se ped tlakem alpine vojenske okupace. Odpor Slovaku proti okupantiarn vzmaha se viteihlede. Lid ptichki k stale projevovanemu mineni, to hospoclarr,kY, kulturni a narodnostni vYvoj v Ceskoslovenske republice byl nepomerne ptiznivegi net v "samostatnem" state.

Co je protektorit?

Do kancelaie Ceske policie v Praze ptibehl vydaen.;"7 elovek a kiieel: "Pane inspektore, pojd'te honem ke nine, mam tam tpinY protektorat.".

StraZnici chlacheli dobreho mute, jen& ten stale byl rozeilen a chte,l, by s nim gli policiste do jeho bytu. Nakonec mu vyhoveli — a skutedrie: byt byl Upine vykraden.

Gcebbcls krasavec.

Goebbels navgtivil museum a zastavil pied ramem, z neho2 nan pohlitela nevzhledna, ba odporna, tvai ubohe neforemne postavy, skuteena degradace eloveka. Dal si zavolat ieditele musea a natidil mu, aby obraz ihned odstranil. Pit el za mesic znovu a opet se nan z ramu aklebil oblidej s odsed1S7ma u gima. "Prof jste nec,,dstrani1 ten obraz?", ptal se ptisne ieditele. "Prosirn excelence, to neni obraz, to je zrcadlo."

Nechcerne. piipraviti eeskeho eloveka o ladsne chvile, kdy na starobylch mistech Prahy rozmlouva, tine s minulosti, velkou minulosti, aby naeerpal silu a viru do budoucnosti.

Dr. 0. Klapka v Ned. liste.

Buenos Aires. — Britske a francouzske paroplavebni spoleenosti v Buenos Aires varovaly kapitany s-'4ch lodi, aby se meli na pozoru pied nerneckymi valeenYrni loderni, kamufla2ovanymi za nakladni parniky, ktere podle o-. si anieni ktthIji 1)10,e kelW La Plata,

Strana 17.

DVOJI Na plovarne: Mantelka (si mysli): to je pane trieko, rueni prate, jak pak se to asi dela?

Jednou hladce, dvakrat obracene . . . ale ten vYsttih ma hnusnY. Mantel: Bajedna tenska! To poprsi ma prima! Skoda, te neni ten vYstkih trochu hlubLi. • V lese. Basnik: Tato vzne'Senost velebnYch velikanu nuti duti, aby se v prachu 2,-eme koilia pied nesmirnosti Vesmiru.

Prosaik: Mm, mate pravdu. SprasnY les. Pal milionku bych za nej dal. Paneeku, to by se z nal° nasekaly pekne penizky!

Ve S"kole se matka ptichazi ptat na sveho syna. T.Teitel (si mysli): Aha, to je ten pitomY zrzeunek z piedposledni lavice u okna, co potad vyruguje!

Matka (si mysli): TakovYch, hezkYch, hodnYch a chytrYch hocha tu jiste mate malo!

• Pisen. Skladatel: 8kod.a tech genialnich tonal pro tenhle idiotskY text!

Basnik: Ten bidak svou kodieinou Upine zabil botskou krasu myth (VYjimeene take Zp ievak: Tak zrovna ja se svYm hlasem musim zpivat tuhle hnusnou odrhovadku s tak hanebnYm napevem. Main to zapottebi?) ( A na konec je gte. Posluchae: No, pozdrav ti se seal! Slova nestoji za nic ,muzika je • pod psa a ten kilkloun to svYm tkandalbasem dorazil! ) * Nav§teva. Paul dome (podiva, se kukatkem, kdo zvoni): Proboha, ten otrava Konieek! To se zase nehne at v pet hodin. A ja jsem se tak teaila, to budu mit cele odpoledne pokoj!

NavStevnik (kdyt slytl otvirat): Hm, jsou doma! 8koda, doufal jsem, te to spravi navStivenka.

Bratislava. — Na Slovensku je nedostatek potravin, ceny tivotnich potieb mnohonasobne stouply a mnohe veci nelze ani koupiti.

1,238.000 Yemen v Rusku.

U pkiletitosti uzavieni smlouvy o nettoeeni Rise se sovetskYm Ruskem zabYva se tiSskY tisk otazkou, kolik Neinct Zije v Sovetskem svazu. Jejich podet proti ptedvaleenYm letam z raznYch pricin znaene poklesl. V r. 1926 civil podia fitednich eisel 1,238.000; z toho bylo selskeho obyvatelstva asi pet Sestin, t. j. 1,053.780 lidi. "Nationalsoziallistische Landpost" uvetejnuje mapku nemeckYch ktera tvoii tetez, vinouci se ze stepi pies fizemi Kavkazu a Dorm k Volze. Ale take na Uralu a v zapadni Sibiti jsou nemecka sidliate. Dejiny vSech techto sidlig t' pooinaji se postupem carismu na jih koncem 18. stoleti. Dobyte, liduprazdne stepi bylo nutno osidlit a tak byli povolani nemeeti sedlaci carevnou Katetinou II. za velkYch te se jim dostane pady. Nejprve bylo u• sazeno 15.000 nemeckYch obyvatela ye 104 yesnicich v letech 1764 at 1773 u Saratova na obou biezieh Volhy. NovYm obyvatelam dostalo se dlouhYch dariovYch ulev, osvobozeni od vojenske shiny i svobody nabotenske. Skoro zaroveri vznikla kolonie na pravem biehu Volhy blite Caricina, ptedstavovana Sareptou (od r. 1921 Krasnoarmeskoje), kteratto obec ma stale veSinu Nemet. Ve stejne dobe usadilo se 423 nemeckYch selskYch rodin v 18 vesnicich na Dnepru, cot bylo paatek osidlovimi stepi pti eernem moil. Na zapad od Od6sy zalottli Elsasane a Baden gti nova sitila a take na Mymu objevili se nemeeti sedlaci, zakladajici vinice a morug ove zahrady. Novella prllivu asi 6000 Neinct dostalo s2 tomuto zakladu v letech tisne, jimit byla Leta 1816-1817, kratce po napoelcnskYch valkach. V okoli Tiflisu pii iece Kuie bylo zalo g,eno pet nemeckYch vesnic. Ruce techto evabskYch sedlakti zalotily vinice a vyspela hospodaistvi, jet se venovala zejmona chovu dobytka. Takove byly paatty nE-Inecv 1 17Ak11: Mob

Strana 18

Vig 8TNIE

SDRUZENI AMERICKICH tECHOSLOVAKV VE STATU TEXAS. (Dokondeni se strany 1.) cem presidenta Eduarda Bene ge. Den ten mel by pro nas bYti opravdu svatkem narodnim, abychom jednou dokazali, ge skutedne je nas ye statu sila, jak v gdy tvrzeno, a dokazali gime si sympatii a pocty prokazovane nagemu narodu i take to pocty nav gtevy vzacneho sta dra Papanka. Bude zde prile gitost slygeti z ust povolanYch o pomerech a situaci na gi drahe oteiny. Take svolana do Dallas celostatni schtze nagi organisace, kde katcla odbodka mela -by bYti zastoupena na spoledne porade, za posvatnYm spoleenym Ukolem jednotne fronty. Pri zasilani penez neopomente podotknout, kolik je elenske a ze zabav a kolik za medaile.

Pani Kamila Fojta gek zasila $10.00 a Ude, zaslani deset kusa medaili a ste guje si, ge kvitovan° bylo pouze prijem elenskeho ze Seaton $75.25 a ne obnos $25, ktery poslan byl na zakoupeni medaili drive a rovne g byl ze elenskYch prispevitt. Pokiadnik br. Olexa nemohi obnos potvrdit jegto jej nedostal. Bylo jig oznameno, ge pokladnik prijima dlenske a ze zabav, a tajemnik za medaile. Pokladnik posilo, vge Narodni Rade do Chicaga, kde gto penize za medaile zasilany budou fondu Narodni Rady v New Yorku, odkud medaile nam posilanY. PMlogena musi byti listina jmen ka gdeho, kdo medaili dostal a kolik daroval. Neinfi ge proto bYti obnos za medaile do elenskeho poditan, jetto fond medailovy veden je zvlagt', oddelene. Ku prikladu Glen zaplati obnot-$1.25. Onech 25c je elenske a dolar jde do fondu na medaile. Jestlige vgak mimo zapisne nekdo jen g neni e'en daruje dva dolary nebo pet dolard a dostane jednu medaili, tak se zanese N. N. dal $5.00, medaili obdrgel, kolik. Musi-li to bYti v novinach, to je snad mnohem snaggi, kdyg tajemnik odboelty oznami: zakoupeno odbodkou 25 kusft medaili, ktere obdr geli tito . . • atd. Tajemnik statniho vYboru ma dosti jine prate a jetto kona vg e z lasky k veci opine zdarma, tak jako vgichni ostatni, nema bYti prete govan a gadat, aby to za vgechny odbodity on sam konal. Sestra Fojtagkova ovgem pige: je zde jakasi neclavera z akce Narodniho Sdru geni za svetove valky, ja o tom ale nic nevim, nebot' jsem byla

Ve stfedu, dne 11. fijna 1939.

jeg te v Praze. — Take z jinkch osad se pige: koneene jsme odboeku zalo gili, ale je nits mai°.

Za valky byli jsme mezi prvnimi, je v gak nenvera, ge zase z toho nekdo zbohatne.

S heslem "Zvitezime!"

Jan Fulda, taj.

Prohral v mariagi vousy.

Kibic u karet je osobou krajne nesnesitelnou hlavne pri maria gi. V Kyjove na Morave vysedaval cela, leta krejei M. u stolu hraa. maridg e, nemluvil, popijel pivo a sem tarsi si v rozru g eni pohladil svoji nejvetSi chioubu, dlOUhY pinovous. To tehdy, kdy partie se hlasila "vej g" a jegte "vej g". Byl opravdu vzornYm a dobrovolne trpenym kibicem, kterY nevzal za kamarada do ruky karty ani tehdy, kdy g si musel kamsi odskoeit. Vgeobecne se soudilo, mangelka mu kontroluj e penize. A krej ei M. skuteene nevypil nikdy vice ne g dve piva. VYjimkou byl frinacty eerven, svatek Antonina Paduanskeho, jeho patrona. Ten den z ySrgil pab'et pullitru dvojnasobne. Letos na jake vyhral krejei pet tisic korun v ffidni loterii. Je gte tYg den na oslavu zvYgil poeet yypitYch piv trojnasobne a po prve v givote se pustil do hrani karet. Vyhral. Od toho dne sedel denne u ma rinse a denne prohraval. Stesti, to vrtkave gtesti, ktere jej potkalo, trvalo pouze jeden den.

Z opatrnosti ani nehlasil pfi sebe lep gi karte "vej g", protoge si neveril. Pozoroval, ge jeho spoluhradi, jeho 'ienou pfisne kontrolovane korunky strkaji nenapadne do kapes u vesty, aby jej prohry tolik nebolely. Na konec to dopadlo tak, ge si daval v hospode jenom male pivo, aby mel o nejakou korunu vice do karet. V sledni dobe chodil do hospody jen tfikrat .t7c1ne. Manklka zpozorovala, ge tYclenni rozpoeet muge je u konce ji g v fiterS7, nejdele ve saedu. Po nekolika zku genostech, kdy podlehla gkemravemu hlasu o fiver, vymyslela prostfedek, kterY na eas zamezil nav gtevu hospody.

Zavirala man gelovy boty na veeer do skfine.

Kdy't ani to nepomohlo a krejei chodil do hospody v papueich, davala mu k yeeeti dva,krat nebo thkrat tSrdne podmasli. To se skutedne osvedtilo jako prostkedek nejUdinnej gi, protoge na podmasli ani to male pivo se meld pit. Vdera smtila v kartach, ktera se pfenesla i do man-

gelske lasky ,se dostala na vrchol. Krejci dostal v maria gi takove krasne karty, ze si val stale "vej'S" a na konec vsadil i svilj Dinovous. Prohral a pohotovY vyherce, kterS7 si jig naPred vypiljeil od hostinskeho na gky, udelal gmik, gmik a schoval vitezoslavne svoji vousatou vYhru do kapsy kabatu k v geobecne veselosti cele hospody. ZnieenS7 krejai v oeich pino slz, se zvedl od stolu a kradel k domovu. Jak byl uvitan .doma, neni znamo, ale do hospody pry neprijde drive, dokud mu brada opet nezaroste. Tak pfi gla hospoda v Kyjove o jednoho hrade.

Podle instrukci. efredaktor poueoval mlacieho reportera o torn, jak se maji psat zpravy.

"Nikdy netvrd'te s absolutni jistotou neco, co nevite naprosto jiste", pravil. "Aby noviny nepkinesly nee°, co by pak nemohly dokazat, ugivejte vgdycky sloe "tvrdi", "pry", "uva.di", jestlige nevite sam najisti, ze je to pra y -da."

MladY reporter byl pak vyslan na spoledenskou udalost a druheho dne se v novinach objevila tato zprava: "Pavia. se, le feera pofadalo nekolik dam vedirek bridge. Pani Smithova pry byla hostitelkou. Haste, jak se proslYelia, vyjimajic pani Brownovou, ktera o sobe tvrdi, ge je z Illinois, jsou domaci. Pani Smithova tvrdi, k je mantielkou Alexandra Smitha, o kterem se povida, ge dela dobre obchody."

Stopy kultury, stare 100.000 let. Pobli ge Kiersdorpu v jihoafrickem Transvalu objevil reditel jihoafrickeho archeologickeho rnusea profesor Van Riet Owe skalni kresby, zhotovene pkislugniky davno vyhynuleho naroda, kterY podle odhadu odbornika zit asi pied 100.000 roky. Cele okoli nalezi gte bylo prohlageno za tem chranene pamatkove uzemi. Kresby znazornuji slony, girafy, nosoro gee a jitia, zvifata.

Je za.jimave, v tomto kraji byly nedavno nalezeny kamenne pkedmety, ktere pochazeji jegte ze star gi doby.

,41■041000411111.0.61m04111.04.1.04101.04111*0.10.041.004.100411.1 ■04100.10../...04Ww04111.4000 ■04MMAIWAIM. 17

I

DRAMATICKY KROU2EK "IlLAHOL" SEHRAJE DIVADLO

Pokrok Houston Cis. 88, v buclove V nedeli, dne 29. Nina NA STUDEWOOD DIVADLO RUDE POD NAZVE

"VESNICE ZPIVA" Vesela zpevni hra od 3 jeclnanich, od R. Branarda OSOBY: ebestian Kubin, velkostatkar br. St. Valeik Stall Klas, baradnik, br. F. Olexa, st.

Barugka, jeho dcera, sl. E. Mikeska Vojtech, vesnic. houslista, jeho syn, br. F. Kogut Vagek Pacinka, klarinetista, p. D. Datilek 0 Vdova Balabanova, statkarka, ses. A. Vella 1 Uriagek, jeji syn, br. A. Kadledek HostinskY Kouba, majitel hospody, br. J. 8ulda 0 Lidugka, jeho dcera, sl. L. Petrvalska 1 Pigigvor Pigvejc, principal cestujiciho cirkusu, br. Joe Kagpar Pavlinka, jeho dcera, ses. Vi. Valla VesnickY lid, hogi, deveata.

0 Dej v dne gni dobe na naysi v male vesnici.

ZALITEK D1VAD. VE 3:30 ODPOL. VSTUPNE PAN 40c, DAM 85e tistk vYthiek ye prespich Sdru.teri Amer. ft5eohosioviku v Texas.

Hiudba odpole i veer: Houston techs 0 haled po divadle bude slavnostni fee p. Mad. Maudra, pfedsedy S. A. t. T. JATERNICOVk OBED VE 12 BODIN, K hojne navgteve zve Vas 0 Zabavni vkbor.

0 ...t1.0■0400.4010. 0 410. 0.0.04■0410W04M04, 41■0 41101. 0110. 0.100411WAMM■0411111.110. 0■0400.401111.411110.1111NAMMI.MM04110.040111.4 ;

Oznarneni urn ti a dikiivzdani.

Pfejeme si oznamiti vgem nagim pfateltim a krajaninn timrti na:seho drazemilovaneho mantiela a otce

Josefa Stanovskeho, kter' die svelte piani byl spopelnen a tento ulotien v domove, kde zil jen pro svou rodinu.

Pfejeme si zde trzdati na ge upiimne diky vgem, kteki nam byli jakkmkoliv zpiisobem napomocni po dobu smutku, ale jest nemoino vyjmenovati tolik na gich pfateL Stejne ale pfejeme si zde podekovati hlavne cele osade mesta Houstonu, Dallas, na prvem miste Americke Obci Sokolski Houston, Tel. Jed. Sokol Galveston, mistnim fidern S. P. J. S. T., fidu Stefinik eisio 142, W. 0. W., Unii Brewery Workers eislo 130, ktera mela pohieb na starosti, take damske odboece stejne unie, Mothers Club of Junior Musicians, v gem odborftm pivovaru, jako i zamestnavateli p. Autery jakoi i (lard= krisnkch kvetin, dale osobnim piateliim zesnuleho ze San Antonio, jako i za vgechna krasna slova titechy pri pohfebnich obfadech nam vyalovenkch, kterkmi jste se snailli nati velkk bol zmirniti, a na konee 'dem tem, ktefi zesnuliho na posledni °este doprovad111 do krematoria.

Zfutievime vdeerti Vain wean!

Za nagim tatielem Josefern Stanovskkm restive, eisti, nehynouci ticta a Liska.

Hedviks, Stanovski, rnantielka, Frances H., Joseph Jerry, Robert Lee, dairy, truchlici pozfistali.

Deno v Galvestonu, Texas, dne 8. fijna 1939. w.

.

1114

(p)

SUL NAD ZLATO V SIBIRL Tegoe legitelnYm ukolem bylo zasobovani Sibike soli a zylatte kraja nejsevernej gich. Nedostatek soli byl nejednou ptieinou onemocneni celych krajil kurdejemi. Dovoz soli byl stiten nendostateenemi komunikaenimi prosttedky a ohromnou vzdalenosti nekterYch Tak naptiklad sill se dopravovala okru gni motskou cestou na DalnY vYchod az z evropskeho Ruska, cot znamenalo, ze takovY naklad musil udelati cestu at 17.000 km. Dovatelo-li se po sibitske magistrate, znamenalo i to 10.000 km cesty nakladu. Je jasno, ze sill byla velice hledanou a velice drahou, kdy udelala tolik km cesty. Problem dovozu a opattovani soli pro severni kraje Sibite byl a je dilletit*m proto, 'te jednim z hlavnich prosttedku vYtivy tamniho obyvatelstva je ryba a tuky a le ptiprava ryby vytaduje mnoho soli.

Proto se rugti vedci jit vice net etvrt stoleti zabYvaji problemem ziskani soli v arktickYch krajich. Jit r. 1935 se podatilo vedecke skupine geologil nalezt mocne solni vrstvy na nevelikern pcloostrove Urjung-Tumus, tesne u zatoky Nordvik a polarniho more LaptevYch. Tento poloostrov Teti na 74 stupni severni titky a 112 stupni vYch. delky a byl objeven jit r. 1734.

Roku 1934 zde byla ztizena jedna z eetnYch polarnich stanic a tehot roku podalo se s pokusnYmi vrty, zda tu nejsou naftove, Tehda zde zimovalo sto dlenu vedecke vypravy. Misto nafty ptitla yYprava na znaene solni vrstvy. Na podzim r. 1935 ptivezla sem jine, yYprava nove stroje na dobYvani soli a phi pr y -nichpokuse trojiseukazlyt50mer Nejfettil drahokam na svete, tak zv. "jiskilvY obr", topas, vatici 35,000 karatii, byl zakoupen Ptirodnim museem ve Washingtonu ye Sp. Ste,tech. Je to jeden z nejvzo.critjtich drahokam na svete. Rozhodne 'gadne museum si nemohlo dovoliti padobny nakup a ftechny dosavadni I drahokamy toho druhu byly v ru-1 kou soukromniku. Jeden z nejproslulejtich drahokarnii, diamant Kohinoor, vatici 700 karatil, yymenil za 5.000 let slid historie nekolik desitek majitelit. Za tu dobu byl nekolikrat obrouten a vati nyni jit jen 106 karat& Topas ve washingtonskem museu bude zachovan patrne celistvY a neporu genY, nebot' vedci v Pkirodnim museu washingtonskem o nej budou peeovat.

Straus 111.

VtI5TNIS

Ve sttedu, dne 11. tijna 1939.

vysoke vrstvy pane kamenne soli. DaLg prace zahy ptinesla dobre vYsledky a po phedbetnem a dosud neinolnem probadani poloostrova se ukazalo, te je tu zatoba soli 30 sA 50 milionft tun.

Toto zjigteni bylo podatkem vzrustu zajmu o Nordvik a take podatkem zalidneni techto dosti vzdalenYch kondin. A co hlavni: Nordvik se staff sthediskem, odkud se soli zasobuji kraje ,cd Sevemiho mote at ke Krasnojarsku a od Obu at po Beringovo mote. Tato okolnost rovnet pusobi na otiveni severomotske cesty, nebot' neni tfeba, aby se sill z Ukrajiny nebo Kazakstanu dovatela na nejzaz gi sever, k Murmanskemu pobtegi a na DalnY vYchod a tim ztracelo se ohromne mnoho dasu na dopravu za ohromnS7ch yydani.

Ukrajinska Artemovske, sill, ktere, stoji na miste 10 rublil za tunu, plati se ye Vladivostoku 120 rublil a u Usti teky Kolymy at 400 ruble, a sill z Baskuneaku stala v Murmansku 90 rubza tunu a u Asti teky Leny 400 rublii tuna.

Sul od Nordviku bude o polovinu le ynejti pre,ye z ohledu dopravnich a proto tam byla vybudovana cela, tada tavodii, ktere rodne mohou produkovati at 200.000 tun soli. Mateplavba od Nordviku ma site velmi kratkou dobu, a netrya, obyeejne dole neili 60 drill do roka, avgak okolni obyvatele se jit naudili sill dopravovati i v dobe, kdy to nejde motskou cestou, jelenim sptegenim, psimi potahy a pod., a to vgemi smery. A tak malt poloostrov UrjangTumus podle zprav vedeckYch spoleenosti vzrusta a stave, se na severu opravdovYm prOmysloyYm sttedem. Nyni tam pracuje jig

Vjrsada veku.

President Eliot z Harvardu val, to dim byl stark tim byl v oeich studenta. mladsi. Kdyt byl ve veku 35 let zvolen za presidenta Marvardske university, mluvil o nem katdY jako o "starem Eliotovi".

Ale kryt mu bylo osmdesat, ae1 jednou noci Po nadvoii a potkal dva studenty. Slysei, jak jeden z nich tekl: "Divim se, co Karlidek dela venku tak pozde."

0 Nezvete lidi prilis nalehave. fteknou-li: "V pondeli hernam das, v iltery take ne a ye stkedu nevim" ptestarite a picijd'te po druhe, budou v nadeenejAi nalade.

"The Daily NewS 0 Nikdo neni zbyteenY na tomto cvete, kdo uleheuje btemeno nekomu jinemu.

Charles Dickens.

Oznimeni Itimrti a dikilvzdani.

Oznamujeme ygem piatelarn a znamS,m, tie Pan Rah k sobe povolal na gi drahou matku a stakenku,

Annu Bravencovou, ktera zernkela po delk dobu trvajici nemoci dnes 11. zaki u veku 67 let. Druheho dne byla ulotiena k veenemu odpneinku na hibitov ve Snook, Texas.

Diky panu faraki Theo. Streng-ovi za vykonani pohiebnich obradu v pohiebnim dome v Brenham, Texas. Vkele diky panu faraki Besedovi za, slova ittechy v kostele a na hibitove, a tit diky Sboru za zapeni pisni a Kiest'anskkm Sestram za krisnk fence, a lien' ostatnim, kteki ji darovali kviti. A vim, mill pkatele a sousede, kteii jste ji v jeji nemoci riavitivili a nain vyporriohil,"jak v nemoci, tak i po smrti. Kaidk ochotne pomohl.

Diky nosiefim rakve.

Truchlici potiOstalil. dVaLsyuove,-11ndkich Adamek a jeho mautiellta Marie;_Josef Zubi.k aieho mantielka Lydia. Dve•sestry: Marie Juriek a Frantiika LedriickS r2DVa gyagti: Vilem Junek a Jan Lednickk. Dye tivagrove: Mary X. gebesta a Mary Y. gebesta. Devet vuoueat a dva pmvriuti.

Na shledanou v onom leptiim, kraji, kde se stromy feene zelenaji.

Odpoeivej v pokoji:

skoro 4000 delniku odborne tkolenYch a mistnich domorodcu a prate se jim pry vesele daft'.

Vedle soli se zde dobYve, v men gich rozmerech take nafta a co dale gite pro katclY nemaji nouzi o uhli, nebot' 15 km od poloostrova objevena byla i uhelno, lo giska. PoOita, se, to v dobe mokske plavby bude phi stkedni frekvenci zamestnano yYvozem soli at 50 lodi. Zatim nejvettim odberatelem soli od Nordvika je Vladivostok.

Jsou hazy ptieinou otylosti?

Roentgenogramy lebek otylych ten snad povedi lekatam, zda jsou nebo nejsou otyle pro poruchu v endokrinnich tlazach, jak hlasi zprava dr. M. Goldziehera z New Yorku. Jiste poruchy v hypophyse mail za n6.sledek zmeny v struktute lebky, ktere lie zjistit roentgenovymi fotografiemi, jak objevili pted nekolika lety dr. H. Martimer z McGillovy university a dr.

G. Levene z Bostonu. Typicke ptipady techto poruch, jako jsou trpaslici a obit ize rozpoznat bez pomoci roentgenovYch paprskii, ale v padech hranidicich s normanosti, dovozuje dr.

Godizieher, rozhoduje dignosa pomoci roentgenovYch paprskil. Otylost a nepravidelna nost vajedniku se zpravidla vyskytuji u ten s jednim typem poruch v hypophyse, ktere pozname podle infantilniho typu lebky v roentgenogramu. Tento typ lebky se objevuje take phi silnej gich poruchach, jako u trpasliku. Bez roentgenogramu lebky by v gak nebylo mono poznat na tene, ktera trpi otylosti, to ma poruchy v dinnosti hypophysy, a proto by nebylo motno zavest ani vhodne ledeni.

NARODNI SVATEK V HOUSTON, TEXAS

SENATOR VOJTA BENEA zavita mezi nas na 2 tiny, v sobotu 21. kijna veZer v 8 hodin a v mall 22. kijna ve 2 hodiny odpoledne.

PROGRAM: Sobota, 21. kijna veeer. — V sini tadu tefanik na Cottage Grove v 8 hodin veder, uvitani hosta phedsedou 6. N. Sdruteni, ptedsedou tadu 8tefanik a starostou Sokola. Hudba: Hymna americka a eeskoslovenslr.a, zahrany budou prof France-em. Otevteni sceny tivYm zpevnYm obrazem "Net tatieku Masaryku, na sve deti spolehej". Deveatko uvita senatora V. Bene ge a phi torn bude recitovati basen "Verni at do smrti". Pak hudba se zpevem "Kdo jste Bozi bojovnici. Perlou celeho programu bude tee senatora V. Renate. MutskY sbor zapeje "Tede voda teee"; dueto "Tvoje oei plakat budou". Dva &clove zpevy mladello Cabrielo Francea, arie z operety "Lasko, nehnevana".

Kostymni taneeek tri sokolide,k. "Ukolebavka" zpive, Miss Neal. Podekovani hostu. Zavereena scena bude 2ivs7 zpevnY obraz "Byli jsme a budeme". Nektera eisla budou doprovazena ses. B. 8ilhanovou. Ptednatka bude v sobotu vYhradne desks.

Neale 22. kijna ye 2 hodiny odpoledne, v League City (Galveston Con. Park) na poloviene ceste mezi Galveston a Houstonem, hned phi cementove silnici, kde budou vlati na ge prapory. Senator tarn: bude teeniti tut anglicky.

PROGRAM: Hudba: Star Spangled Saner Uvitani hosta mayorem mesta Galvestonu (tee). Hudba narodni. Red mayora mesta Houston.

Hudba. eeskoslovenskY konsul ptedstavi senatora V. Benege.

Hudba: "Kde domov milj". Perla celeho programu: ptednagka senatora V. Bene ge. Hudba: "Hej, Slovane". Red red. Fostra.

Hudba: "My Beautiful Texas". Rea' prof Lynde. Hudba: "My Country this of thee". Prostna sokolek, ozdobne krouiky.

Zpev. Muti: prostna. Symbolicka scena. 6eskS7 zpev: "Hej, Slovane". Beseda • Vge , bude doprovaz,eno vYteenYm orchestrem Harmonizer. Po programu bude velka•taneeni zaba,va. Vstupne n_a sobotu: 50c a' na nedeli 56c (Zniena prorgamu vyhratena).

- Vtechen vYtetek pkijde pro drUhY odboj. Vstupenky jsou v prodeji u vtech &eau 6. N. Sdruteni, jak v Galvestone, tak v Houstone, a pro nedeli jsou v Galvestone a v Houstone, u Mrs. Edna Sanders (Levy Bros. Store) a v restauraci p. Ko guta na Preston Ave. O hojnou /least na obou ptedna glach prosi WW1* t. N. Sdrutieni, Galveston-Houston.

strana

Ve stkedu, dne 11. fijna 1939.

V28TNtE:

Houston, Texas. 16. E. Bernard, kad a spol.

25.00 VYDANI: 19. Caldwell, Men. piisp.

48.75 5. zafi. Czechoslovak Nat'l.

Ctena redakce•19. Buckholts, Bien.

C:13 $ 300.00 Ccunc.il of America Budte tak laskavi a uvefejnete 20. Tuxedo, 15 el. piisp.

7.60 9. zaki. Czechoslovak Nat'l. zpravu pokladnika S.A.O.T. ye Va- 20. Tuxedo, za medaily 4.00 500.00 Council of America S'em organu. Odboeky uka- 20. Kingsville, za medaily 2.00 13. zati. J. 8uldovi vraceno zaly skvelou einnosC pro naSi vec 20. Kingsville, 2 glen. piisp.

3.00 9.00 kde byly zahrnute medal. o mohou bYti hrdi na sve dilo, ale 25. Dayton, dar z pickniku, 60.00 19. zafi Czechoslovak Nat'l. vice krajant by se melo pkipojit k 25. Dayton, spol.

5.00 300.00 Council of America SdruZeni Americkych Cechoslovakt 25. Austin, 30 Cl. piisp.

7.50 zati. J. Suldovi vraceno, ✓Texasu a ne ponechavat praci jen 25. Snook, 50 Glen. piisp.

30.

34.50 11.00 par oddanYch pracovnikti; jest nut- 26. Moscow, '7 Glen. piisp. kde byly zahrnute medal.

2.50 no ptilo2it ruce k dilu. Jak jest 28. Granger, Glen. piisp.

138.50 $1120.00 znamo, stare "Ve spojeni 28. Ft. Worth, Glen. pfisp.

10.00 Celkem vydano jest sila". Tak uka2me svou silu a 28. Ft. Worth, za medaily.

5.00 ZbYva 1. tijna za poklad. $ 484.98 ptipojme se k organizaci jednotne 29. Cor. Christi, el. pfisp.

23.75 Mnoho pfispevlat bylo zaslano na fronty a jen takovYm zpilsobem dobratra tajemnika, tak datum nespejeme sveho cile. $1604.98 bude se shodovati, ale uvadim je tak, CelkovY pfijem 30. zafi, Celkova zpra.va jest jak nasleduje.

S krajanskym pozdravem a s heslem: "Zvitezime!"

Frank J. Olexa pokladnik S.A.O.T. PRIJEM: Zbytek z dart.' z minuleho roku darovano na vydani pro sdru2eni $ 69.38 6ervenec: 9. Axtell, Glen. piisp.

30.00 14. La Salle, elan. piisp.

25.00 Srpen: 23. Needville, 255 el. piisp.

63.75 24. La Salle, el. piisp.

9.50 27. Snook, Glen. piisp.; 16.00 28. Axtell, Glen. piisp.

50.00 29. Taiton, Glen. piisp., 20.00 29. West, Glen. piisp.

64.00 29. Moulton, Glen. piisp.

15.00 Zati: 1. Houston, 568 Glen. piisp. 142.00 1. Houston, fadove piisp.

5.03 2. Bryan, Men. piisp.

35.00 4. Placedo, Glen. piisp.

21.50 5. Rowena, 141 Glen. piisp.

37.00 5. Wallis, elan. piisp.

25.00 6. Crosby, Glen. pfisp.

2.70 7. Hillje, Glen. piisp.

30.00 7. Blessing, Glen. piisp.

200.00 9. Seaton, 156 glen. piisp.

75.25 9. Hallettsville, el. piis.

32.30 11. Holland, Glen. piisp.

8.25 12. Koval, 92 el. piisp.

23.00 12. Koval', fad. a spol. 'offs.

25.00 12. Ennis, 235 Glen. piisp.

58.75 9. Hallettsville za medaily 9.00 13. La Salle Glen. piisp.

50.00 16 East Bernard, 98 el. pi-is.

50.00

jak jsem je obdr2el. Jini neudali jmeno odboeky, tak je vedu pod adresou pokladnika. Pak-li najdete chybu, laskave mne uvedomte. Frank J. Olexa, 6402 Taggart st., Houston, Texas.

S krajanskYm pozdravem a s heslem "Zvitezime!"

Frank J. Olexa, • pokl. o Jak to rici.

"Jak mluvil hlavni keenik" pta se gefredaktor reportera.

"Pod psa, pane S'efredaktore."

"Dobfe. Proto2e je to naa stars' pfitel, napg te: "Slovutny pan X. mduvil tak, jak dovede jenom on".

osle

t

EC

0••

ZA

pouze novSrm

Skonci v so ,u dne 21. rkina

NONAT POMOHLA ZAS. Dalgi dosvedeeni od p. Najvara, Prague, Okla,.

R. Williams dostal nenovici na palci na ruce. Chodil s tim tYden k lekafi. Ten mu to 4 krat fezal. Ka2dY den musel chodit to dat eistit a vidy platil dollar. Ale bolest se jiUlla poild vic a vic. Kdy2 jig po pâté palec mel mit fezanY. zael ke mne, 2e slySel 2e main dobrou mast'.

Ale ten palec, to byl usekanY pahYl, fez v nem a2 do kosti. oteklY a modry. Dala jsem mu hned z Nonat naplast' a poslala ho domt. Naplast' aby nechal do rana, pak aby dal novou. Druhy den opuchlina byla pryd, palec bilY, tam kde byla neStovice do prstu byla dira. Palec byl za 4 dny zahojen. - Lekat na torn pracoval tYden a bylo to stale horg.

Na rozlie'ne, at' suche neb otevie ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez, operate vytahne drevene i ocelove dishy, steely a jine Tredmety uvezle v tele, ale musi to bYt

NAT Arr. 018.

Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Vageho nika nebo jednatele, ale nit jineho neberte, radeji piste primo na adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena,Cal

Jest-ii chcete se doeisti nejnoverii a iipine zpravy z piltomne evropske valky, zajimave jine zpravy mIstni, statni a narodni a ze stare vlasti, dopisy, pouene a zajimave edlariky a romany,

Piedpiatle si eECHOSLOVAK NESI'RANNI eASOPIS,

y

ZAJMY FAR aitt, DELNIKV A

ROLNilit

Pospeit si a vythl itkujte tit° piileiitosti!

OBJEDNAVKU POSILEJTE NA:

EC

SLOI 1L- 1 N

.g.

7

Texas

G

Ve stiedu, dne 11. iijna 1939.

ZE V gECH NEJKRASNEM

(Pokraeovarii se strany 16.) ka Pokorneho. Od jeho smrti. byla v gak neobydlena. Vstoupil dovnitt — dveie byly jen vteny a ihned povolily. S elektrickou svitilniekou v ruce proeel celY dornek.

Jsou jen due motnosti — uvatoval Ludvik a pti pomygleni na ne sevtelo se mu nitro fizkosti. Bud' se vratila — teto motnosti v gak ptedem jit nevetil — nebo chce nasilnYm bem ukoneit tivot, kterY byl pro ni, jeho jen rnukou a trYzni.

Ku podivu — prvni co ho napadlo — byl zee mecky rybnik. A hrozne domnenky se ut nezbavil. Negel, ale ptimo letel k Doubkovu a misto za hodinu ptiblitil se k ohrade jiz za pill.

Po dalg ich deseti minutech spechu zahledl zabradli, ktere ohranieovalo velikY a hlubok.-Y zameckY rybnik. Neuvedomoval si vlastne co chce, nebo bude Mat, ale jakesi neblahe tu geni mu pravilo, te tam za tim zabradlim najde rozuzleni vgeho, tarn te skonei jeho pout' a v gechno se mu vysvetli.

Mesic byl prave iikryt za mra.ky, ale Ludvikovo oko, uvykle tme. rozpoznalo najednou na prave strane rybnika, ja..kYsi tmavY bod.. vice se ptiblitoval, tim pevneji bylepkesvedeen, te tam v torn stinu nekdo stoji. A opravdu — nyni se to prave pohnulo a vztveilo. Ludvik betel cestou recestou, pies travniky a zahon y, jsa stale s jedne strany pied mesienim svetlem kryt vysokYin lesem — prave tak jako osoba. ktere, stela u rybnika a o nit dosud nemohl rozhodnouti, je-li to mut ei tena.

Je to ona — je to ona - 2-"nageptaval mu ieho instinkt a ona osudna slcva hueela mu v hlaye.

Chtel vykiiknouti, ale nemohl.

Byl vzdalen nejvtg e sto krokti, kdy osoba. ktera, ho site nemohia videt, ale v tichu, ktere v teto y eeerni hodine panovalo, musila slyget sktipeni p isku nebo nraskani vetvie,ek a listi pod jeho kroky v nahlem rozhodnuti a chvatu — pkehoupla se pies zabradli.

Teprve ted' vydral se Ludvikovi z hrdla g erny vYkidk, vYktik raneneho. umisajiciho 711tete. Tim hrozneji zne,"1 v tithe, klidne mesieni noci. Nekde v deice oz\eala se slabe ozvena.

Kdvt koneene pkibehl k zabradli. vyplul pre,v'e z msaeen a stkibrne hledina rybnika uzavtela se jit nad svou obeti. Se zb ytkein poslednich sil strh se sebe kabet a stkenthla y se vrhl do rybnika a v zapeti se potopil ———— Lud y ik0v vi71efik a nozdeil call leho volani p kivolaln k mistu n.etesti v nr yni ra.de Vaclava, kterY tam mel nejblite. S jeho pornoci nodakilo se Ludvikovi. iehot linava katOier °leamtikem rostla, vynesti ,Tarrniko — nebot' ona to byla — ven Da, bkeh. Byla ilt sire v bezvedomi, ale usili oberna mutt '. se podo.filo. ze za, nekolik minut zvinila se prsa mlade teny prvnim YYdechem.

Jarmila byla pro tuto chvili zachrenena a ulotena se vgi peelivosti zdrceneho Vaela.va v zahradnim domku. ye svem bYvalern pokoji.

Asnalka raernela. odvah7.7 protestovat a piled vyeitavYm Lud y lkovNim pohledem sklonila oei.

— S horlivosti uni rez y vklou, ale bete slov, ptinesla mu suche Vaclavovo pradlo a gaty a sklenieku kohaku.

Sotvate se posilniF a ptevlekl — snechal za jarmilou. Srdee mu tlouklo vzru genirn, kdy stal za jeiimi dvekroi a noslouchal. Neozvala se odtamtud ani hlaska. Ti ge otevkel. U postele stal Veelay a jeho sty pohybovaly so v nesl:v g i tbe. Jarmi l e. letela se zavii ereilina oei--nemodl ma. bleda a pkepadla, bez ve gkereho zajmu pro sue okoli.

JedinYm skokem byl u Jarmily.

"Jarmilo!" za g eptal prosebne, isa sklonen nad jejimlutkem. Vaclav se mezithn ti ge vzdalil.

Pri zvuku Ludvikova hiasu trhla sebou Jarmile prudce a §iroce rozeffela oei. V jejim pohledu bylo pfekvapeni — na okamtik proskoeila ji zrakem gilena radost — v zapeti vgak mdlYm pohybem odvratila hlavu a zakryla si tvat rukama.

Ludvik videl tuto zmenu, ale nedovedl si ji vysvetliti. • "Jarmilo!" opakoval bolestne "chtelaS, a-

Strana ST,

V!STNIK

bych se vratil a ted' se ode mne odvraci g ? — Nemilteg mi odpustiti?"

Jejich oei se znovu setkaly.

PomalYm, vahavym pohybem dotkla se jeji ruka jeho tvate, aby se ptesvedeila, Ze ji neklame ani zrak ani sluch a ze je to opravdu on, v jeho navrat uz nevetila.

"Ludvo!" vydechla koneene radostne a vztahla k nernu oba ruce.

"JaruSko!" zaSeptal vdeene a zlibal ty bile, prrisvitne prstiky, ktere se chvely rozeilenim. V oeich zatila mu neha.

"Tys tedy piece ptijel k vuli Stariovi?" zeptala se Jarmila a v jejim hlase chvela se neaby ptisvedeil, aby ji nebral jednu ma z nejkrasnej gich nadeji.

"Nikdy si neodpustim, ze jsem nepkijel yeas, Jarmilo. Nemel jsem ani tugeni o nieem. Tynj dopis, o kterem jsem se dozvedel teprve zde, jsem nedostal. Od pondelka byl jsem k vuli strojinn v Bratislava a teprve kdy jsem se yeera yeeer vratil, nalezl jsem oba,' tvoje telegramy.

Odejel jsem okam2ite — bohuZel, pii gel jsem az pozde," vysvetloval Ludvik tichYm hlasem a na Jarmilinych rtech zach yelo se slabounke: "Dekuji ti!" Ptivtela oei, ale Ludvik piece ae se zalevaji slzami.

"Ty pladeS!" zvolal. "Oh, vim, nerritZeS" mi odpustit, Ze jsem dovedl bYt tak krutYm. Ale ja ho piece nad vSechno miloval a jeho smrt je pro me prase tak bolestnou, jako pro tebe!"

"CoZ tedy opravdu umiram, ze takto ChceS, abych alespori v hodine smrti poznala zat Stesti?"

"Jarmilo, nemluv tak! Ty nezemte'S a ptisaham, Ze v gechno, co sem ti tady tikal, je pravda. Vtdyt' jsem vas oba ani na okamtik neptestal milovat. Byl jsem ale blazen, deal jsem vSechno, abych to ziskal a neuvalil jsem pti tom, jakou cenou to vykupuji. Byl jsem sobec, kterY dovedl myslit jen na svou trYzen, ale nemyslil na tu, kterou sy Ym ubohym jednanim zpilsobuje. Byl jsem SilenYm pti mySlence, to mohu piece jednou ztratit. Podeztival jsem tvoje Slechetne odhodlani a odejel jsem jen proti, abych to ptimel k navratu za mnou. Provinil jsem se tisickrat vice na tobe, net' ty na mne. Nemarn nic jineho na omluvu, net svoji lasku k tobe, kterou jsem dovedl tak Spatne projevit!" Zaloval sam na sebe.

"Ne, to neni, to nenyaZe byt Pravda!"

"Bud' i ted' Slechetnou, Jarmilo, bud' lepS1 nee ja a tekni, ae mi veri g. Rekni, ze mi odpougtig ! Jen proto, ae jsem byl vzdalen, nemohl jsem ptijit dtive, abych naposled vide' sve dite, ale tekni mi jeSte sama, Ze jsem pk gel yeas, abych si zachranil nejdralSi svuj poklad — Tebe, Jarmilo!"

Jako by svymi uptimnYmi slovy vdechoval novou silu a divot teto slab& znidene bytosti, mizela katclYm okamtikem jeji sklioenost a na hubenYch, bledYch tvatich poeinal k yesti slabouekY eervanek.

"Je tedy pro me piece je gte trochu gtesti na svete?" zeptala se tichounce.

"Staeim-li k tomu ja a moje horouci, neutuchajici laska " tekl melee a pohledl prosebne do jejich smutnYch "Ty vig , jak to miluji, ty vis, ze byla bych radeji zemtela, netli tit dole bez tebe. Oh, Ludvo, jaka to byla hrozna, kruta zkou gka. Ale mel jsi piece pravdu. Kdybych se byla nedomnivala, te jsem to ztratila, nebyla bych snad nikdy pochopila, co pro me znamena g. Ale dnes je minulost pro mne ua mrtva a zapomenuta. Ale ty, Ludvo . . . " zeptala se najednou inkostlive, vzpominajic na fotografii, kterou u neho nalezla.

"Neni Zadne minulosti u mne, JaruSko!" zvolal jasave, nebot' dobie porozumel tomu jejimu novemu strachu. "Deal jsem to jen proto, abych vzbudil tvoji Zarliyost!"

Jeji oei se znovu Siroce rozeviely, jako prve, kdy ho spattila a v tu chvili pochopila lepe nee kdy jindy, co v§echno by za to dala, kdyby i ona nemela nic, k *Tali eemu Ludvik trpel.

"Dekuji ti, dekuji ti!" geptala vdeene i vzrug ene a vzchopivAi se v*Semi svymi silami, vztahla k nernu znova ruce a klesla do jeho rozeftene naruee.

"Jang ko, JartiSko moje!" volal Ludvik, tisk"Budeme Wastni na k sobe drahe svoje

— uvidig. Ted', kdy kalde nedorozumeni mezi nami je vysvetleno, katdY stin je vyhlazen, bude na g tivot pohadkou. A vid', te ty tvoje smutne odi se znovu rozveseli, az prvni vYktik na geho druheho ditete, ktere bude kvetem nejyyggi lasky a nejen touhy po zapomenuti — zazni naSim hnizdeekem, ktere jsem tarn daleko pro nas ptipravil."

"Pilpravil?"

"Nu ano, v2clyt' nebylo dne, kdy bych byl pochyboval, te se ke mne vratig!"

Jak jasave, bezmezne gt'astne mohlo bYt pro oba toto sbliteni, kdyby nebylo provanuto nemYm bolem nad zhasnutim sotva rozZehnute svioieky lidskeho tivota.

(Konec.)

NOVt VUZ. J. 8moldas.

Lovelady, Texas.

Poprve jsem s nim byl v eistirne na bavinu, kdy jsme agitovali pro James Alreda na guverneskY stolec, a ponevadt je getten, je jako novY do dneSni doby a je to jil vskutku doba dlouha. Onehdy piisel intij syn Cestmir se zprdvou, ze jell() travel nalotenY bavinou musi bYti spraven a te tudit bavinu to na nem pie:ton-me vezti a za ji pteloti do naSeho vozu, kdy2 mu .jej pujeime, a odveze; site jsme jen neradi vyhoveli, za jedno museli jsme z neho nasi bavinu slotiti a pak jsme se ball tech jeho miadYch, bez ostrYch uzdidel tetko c ylanateinYch, silnYch mull, ale te to je novY viiz tak jsme se ute govali tim, ze tak snadno nerrinte bYt rozbit. Koneene vat byl znova u kriba a nev gimnuli jsme si ani, ze je rortaten at jsme chteli zase naklad-ati bavinu; prohiizime a vidirne, ze spojovaci zakolnik tarn schazi a vuz udrtuje pohromade jen boxa.

Bylo to dosti pracne dati to znovu do mista.

Nyni jsme sobe lamali hlavy, co asi se stalo, jestli zase, se mu mule popla gily a spojoyao snad vyletel, anebo te eisi zlotinne, ruka spojovao vytahla. 6estmir vtibec nevedel, te se nee() s vozem stalo anebo snad vedet nechtel.

8e1 hledat po .ceste, kde me nejhor gi mista v testa a koneene jej na gel vhozenY do jeho trailer dome. Tedy co ten vile vydrteti musel to maze jen ten pochopiti, kdo zne, ty vystupy na tiech mostech a gpatneu cestu ml z farmy a pak pies ieleznieni killo yatku u &stirny, s nalotenYm balem baviny. Onen kandidat polepgovny, co toto ueinil, poeita,1 s tim, ze nekde na moste nab I lez. killovatce vriz se rozpull, mule se splaSi a jejich tidie spadne a se zabije nebo anrzael, a to tedy nem jit melo naznaeiti ten sin ge odkud "vitr veje". Byti to vtitz stargi, zloeinnY Unlysl by se byl povedl do vlech dtisledka.

Mysleli jsme, te nage deti jsou nekdy tea zlC a zlobi nas, ze nemtiteme je udelati lep gimi, ale nyni uspokojive konstatovati musime, za takovYch zioeinnYch timyslti piece jen schopni nejseu a nikdy nebyli, a tak fitecha nas srnituje se v. gim — a mane vzpominame 22 rokii zpet, kdy ziomyslnost vitala na svet eestmirav pkichod a on ten chiapec sam letos se opovatil udelat 10 balii — ov gem na ithoru a — poctivou, vytrvalou, dIouhou praci.

DobrY vat zabranil Umyslne chystanemu negtesti a vtiz "Ludinghouse" sklizi tu bezdedne reklamu, ktera by byla i dobke placena kdys ve slave "vozu", kdy je gte delavaly paredu za, minulYch klidnYch steta dob.

Z tyrdeho tivota lesu a mYtin plge: J. '8moldas.

VCdci rez/ukili prastare tajemstyi, V Oz-ljabinsku na je jezero Turgojak, ktere ma z ylelitni vlastnost: ye dne meni barvu sve vody, ktere je jednou syte modra, jindy eervene, a nikdy zelena. Sovetska, akademie ved vyslala komisi, aby ilkaz prozkoumala. Vedri zjistili, ze na dne jezera spoeivaji velke vrstvy drahokamti a polodrahokamt, ktere odrateji sluneeni paprsky, eimt se meni barva vody. Sovetska, policie nyni jezero hlida pied nezvanYmi "hosty", kteti po oznameni tohoto nalezu se ji.Z pokouS'eli o dolovani drahokamil na dne jezera.

etrarta 22

RED Ina, FRONT Restaurace

Oeska Jine a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kciut, majitei.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde Nejlep21 soudkove a lahvove pivot ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. KAR. J. HOLLUB eskY Lelia a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehi gh 9745 snaiivyk VYKONANA PORIkEnNi SLUtBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni iistav pohotovY k sympatickernu vykizeni nezbytitYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohkebni filitel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

John W. Leiikar OESKt PRAVNiK tiadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

Nibytek a dom.ici zatizeni v2eln druhu.

Lepii obsluha — VetSi nspora.

Tesar

Ve stiedu, dne 11. fijna 1939.

VESTNIK

raiture Co.

5906 N. MAIN ST. TELEFON — TAYLOR 6063 Naproti budove tiadu Pokrok Houston.

HOUSTON, TEXAS (50-p) DR. THOMAS N. DeLANEY OtNi LEKAR BrYle spravne ptipravene. as die Cimluvy. tnadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

C. H. CHERNOSKI

PRAVNiK Vytizuje veAkere soudni zalegitosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. TAROKY! Hra taroku, nejlep§i jakosti, nyni za $1.50, patoll vYPlacene• Objednavky adresujte na: eechoslo• Tel, West, Texas.

Caldwell, Texas. Jest Stestim, ze tyto pamatky yellBude pry zapottebi jen stis(PokraCovani z min. eisla). ce cenne, nezastaly v Polsku, neb by knouti knoflik a tento robot vSechTake jsme se SU podivati do to nyni byby tkeba rozsti'llene aneb nu praci bude konat. velke koule Perisferry, kde ostrYm shof.ene, neb Nernci ukradene. MeByly tam ten sklenene domy, kde trylonem jsou tyto spojeny ve stre- la jsem tenkrdte zlost na Polaky bylo use ze skia: postele, stoly, liddu vYstavy, vstupne je 25c. Pohyb- pro to, co vyvedli Oechum s minule- le, koupasi vany. Tel tarn byly dolive schody, ktere jsou Siroke, vyne- ho zati, ale nyni je lituji. my i s natadim, vSe z ocele, mile se sou divaka do velke prostory koule, Podivali jsme se na elektrickou to vLak nelibilo. ktera je asi 20 poschodi vysoka, farmu ,videli jsme co se vLe chno Velmi se mile libila zahrada ktejsou tam due galerie, ktere se otadi elektkinou dela, eisti zeleninu, na- rou jrnenovali paradni. Vstupne byka2da v jinou stranu, zda se jedno- sazend vejce pod elektkinou, kutat- lo 40c. V ptedsini men krasne ormu, 2e jest ye vzduchu. Galerie jsou ka meia ultrafialove paprsky v kur- chideje, pak velke stromky fuksii; opattene zabradlimi a jsou pine li- niku, v kuchyni se vLe delalo elek- bylo to poprve, co jsem tak velke du, kteri tam stoji a hiedi dole do trinou. stromy fuksii videla. Byl tam tei hlubiny ke dnu nesmirne prostory, Beech Nut spoleenost mela ten krasne stromkove rule vSech banad hiavami se klene modre nebe ideknY pavilon, byl tam ustayk,'nY rev. Dale pekne skalni zahradky, posete hvezdami, dokud se nero- panaCktovS7 cirkus, vg e bylo tak jako vodni lilie velke a ten vSech barev. zedni. A to divadlo pod nohami je ve skuteenem cirkusu dumysine u- Bylo tam mnoho kvetinarskS7ch fisvet budoucnosti s milionovYm me- pravene a provedene loutky byly rem a kaZda mela nejakou novou stem ye svem sttedu. Jsou tam mra- nadherne obleeene, kone men tefke zvla gtnost. Videli jsme tam ovocne kodrapy a mnoho jinYch dabraky, baletky v hedvabi, vLe vy- stromy zakrsky, jak se tally po Byly tam mosty pies ieky, tak i hliZelo jako live a elovek se music zdich a tyto byly pine ovoce, hruSky, pies ulice, vSe bylo zatizeno pro o- diviti jak mnoho price to vzalo v g e jablka, gvestky. Tel tam pestovali chranu lidu, jak to v budoucnosti vymy-slet a zhotovit. Predem byl zeleninu a i kvetiny chemicky, bez nekdy bude. VSechno je velmi eiste, vldy priwod, kterY trval asi jakekoliv prsti. Byly tam truhliky vSechny tovarny jsou hnane elektki- 10 min at aI ak ndsledovalo v g e tak, al lest strevicii dlouhe a 18 palcii nou, neni tam kominu ani koute, jako vidime v cirkusech, baletky giroke, napinene vodou, ye vode byly kterY by kazil vzduch, jsou tam po- toneily na g plekdch, krasojezdkyne chemikalie, pies truhliky byl nale, lesy parky, Mike, jezera, ovoc- skakaly s jednoho kone na druhe_ talen drat, kterY mel asi dtvrt palne sady s ovocem, Airoke moderni ho, sloni vykonavali rozlione kous- cove otvory tak ze kvetiny a zelenisilnice. Pak se rozedni, jest slySet ky. Bylo to pekne pedivani, jak pro l na molly skrze ty diry rust' a mely vzdalenou hudbu a zpev. Koule je deti, tak pro 'dorostle. Mimo toho zaroveri oporu, na vrchu dratu byly pry 200 stop vysoka a stoji jako na ddvali kaZdemu cukrovi a ZvYkaci hoblovadky (Excelsior). Ji2 dastovode. gumu a kavu, vLe zdarma. Neni po- krate jsem o tom detla, ale zde pr y Dark div sveta byl pry General g e ppepj_ ne jsem to videla, col mne velice-tebirkatzembylov Motors. Tam pry to bylo jeSte lepSi nen°, neb tarn byli bide jako jinde, zajimalo. V3"Thoda je, ze si kakW ne2 v Perisferre, v to velke kouli. a kdyl je neco zadarmo, tito nikde mule ye svetnici vypestovat zeleniByl pry to take silet zittka, tam neschazi. nu. Rajska jablidka byla pina a pekjsme se nedostali, neb stab tam v Byl tam tel vystaven start' New ne dervene zbarvena. Kvetiny te2 nekolika tadach mnoho lidi, kteii York, tento byl osvetlen plynem a mely krasne barvy. Bylo to jako v vSichni eekali se dostati do General koriske kart' jezdily Po ulicich, Ude pohadce a jeden to musi videt, aby Motors, vstupne bylo darmo : nebylo byli obledeni jako pled 50 roky, do- tomu uveril. Tato zahrada obsahoto 2adnou radosti tekati 3 neb 4 my byby Wilke od do etyr poschodi, vala pet akrri. Byla bych tam ziistahodiny v tadach, lide museli jiti vLude panovalo neb plyno- la celY den, jak se mne vge: libilo. krok za krokem, radeji tedeno, se y e svetlo nernohlo tmu tak pronikKaZdy veder po devate hodine bySoupati, by se tam dostali. My jsme nouti jako nyni svetlo elektricke. ly ohriostroje na lagune narodt, a sli rano pied devatou hodinou a tee Tel zde ve Westinghouse budove mezi stromy byly velke bile sochy, veder k desate hodine; myslili jsme, byl robot, kterY mluvil, zpival a kte- na ktere byly vrhany svetla, mezi ie se nam podati tam dostati, ale rY pry bude v budoucnosti lidem (Pokradovani na str. 23.) marne.

Ford tam mel peknY rozsahlY pakde bylo ukazovano jak se skiddaji auta, byli to velke mistnosti, n tam si mohl nayStevnik vSe dukladne prohlednouti. Na venku kolem palace byla todita dtevena silnice, asi jednu a pill mile dlouha, kde Fordovi ztizenci provazeli zadarmo navStevniky kolem, a byl tam ten naval, tak 2e by to bylo vzalo hodinu neb dole na proji2d'ku eekaTyto 3 lasem vyzkou gene rodinne ti. leky jsou prodavilny mistnimi zastupItalskY Pavilon byl tee velice pekci anebo jednateli od r. 1869, kdy byla nY, nahoie asi na etvrtem poschbdi zalo'2ena firma Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Chicagu. Vydobily si sve byla socha, od ktere pa schodech znalne prijeti blavne ustnim oznamodoltit tekla voda do laguny. vanim spokojerv2ch naivatelu. Dojdete Briticka budova byla rozsahla a si k sveniu Fahrneyovu jednateli dnes —pou'lte se o Clchto 3 leaylch pekna, mela pane malby na stenach, mezi jinYmi byl obraz nasto- prosti-edeich. leni nynejSiho krale. Postavy byly 1. Dra. Petra Hoboko vSechny v 2ivotni velikosti, vSe bylo Vnbornn Z'aludeiini Ilk pou'ilvanji nadherne a pane setadene. tispegne po vice neidi 5 pokoleni maeninarni a vymknutinami, bonlemi, pohmoideninami, svedieimi tisici lidi, trpicich: funkcionalni BelgickY pavilon byl ten peknY, epou, nezaivnosti, zkaienim ialztd- anebo palicimi nohami. ProtihnilobnSr. ale v chicagske vYstave mela Belgie kern, ztratou sponku a ehuti h jidlu, Neni lepkaq ani mastq. Utigujici. tsporm% nervosou, bolenim hlavy, kdyi tyto postavene cele !nest°. potiZe jsou zavinovdny kiatiVm trave• JaponskY pavilon se nachazel blinim a vyme govanim. Jeho Ztyi.stranna 3. Dra. Petra Magolo (diive zniime jako Dra. Petra 6eskeho pavilonu; tento byl nadeinnost jest mirna; poniaba 2aludeEni Satiety Zinnosti; pravidluje sti-eva; zvyguje herne vypraven, mezi jinYmi vYcr lek, pou'ilvanf, alkalinick.

Vjrte'enf, •ednictvim goviini prosf ledvin; vyme stavkami byl Zvon Svobody z janapomaha a urychiuje traveni. Kdyi od r.1885, kter37 pfina g. rychlou Ulevu ponskYch perel. Pavilon byl ne.dherpiiroda zklame v jeji pravidelne an- od boleni hlavy, kyseleho ialudku, a zvraceni, nosti spravneho vyme govini prostied- paleni ashy, ddveni nY, kolem bylo mnoho krasnYch nictvim strev a ledvin, Dra. Petra kern pfili gne kyselosti. Cenn'Y v kvetin, mezi pak pottleky, mastky, Hoboko pomUie vyme govat nepo- og etiovani priljmu, kieei a zvraceni, japonske lucerny veeer vSe osvetlot•ebne latky z va gi zaEvaci soustavy. nisledkem letnich nesnizi. Rychle ffeinkujici. Piijemne chutnajici. valy, co2 se velmi dobie vyjimalo.

Nemaete.li koupiti tyto 3 leky ve 2. Dra. Petra Lecivy Olej PolskY pavilon byl take velice va g em sonsedstvi, pike dnes na Liniment peknY, byla tam pti vstupu na prvPi-es 50 let pfini gel rychlou, vitanou DR. PETER FAHRNEY SONS CO. nim miste socha Pilsudskeho. TenUlevu tisicum trpicith: revmatickSrmi 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. to pavilon mel mnoho pa,metnich a neuralgicl4mi bolestmi, bo1enizu LABORATORIES; zgv,4,111,41,1:,,14, Tad, ztuhlinii a bolavYmi svaly, zaPiSkl.), cennSrott a historickfth.

U. if u

FAHRNEYE rositedk le

Val'elio

Fahrneye °ednatele

ITZBTNIS

Ve sttedu, drib 11. tijna 1939.

(Dokoneeni se, str. 22.) temi byly male vodni laguny, tak ze se \Tee pekne vyjimalo. Bylo tam mnoho veci, ktere vSechny neni mono si pamatovati, jen musim ptipamenouti, ze nak Texaska budova nebyla jeete otevtena v ten eas, co jsme my tam byli, ac u2 byl mesic dervenec.

Druheho Cervence byl oeskY den, slaven na Randall's Island. toast byla ohromna, pres 20 tisic nadknYch Lechoslovake se dostavilo ze veech east Sp. Stattl, odevead kde bydli naSi lide tito se dostavili. Videli jsme dostavniky, ktere nadtevniky piivezly a na dostavnicich byio jmeno, ze ktere east Sp. Statt pfijely. Jak vzdy, tak i zde sokolove byli hlavni atrakci. Byly zastoupeny: Telocviena, Jednota. Sokola, DelnickY TelocvienY Sbor a Orlove, a vSichni spoleene cvieili.

Byl to krasnY pohled. Musim pomencuti, M nak Z'esnke byly nejvice obleeene v na.rodni kroje, a bylo videti kroje ze veech east' naei stare vlasti, vedle HanaCky gla BulaCka, zde v ge pracovalo k Uspechu sjezdu.

Sjezd byl zahajen pochodem tfi tisic sokolU, sokolek a spojenYch oeskoslovenskych spolkt. Pochod byl imposantni, jasot a tleskot bylo ohromujici, kaIdY byl nadeen, pochod uzavirali president Bend, vyslanec Hurban, bratr Martinek a mnoho jinYch pfedsedu new-yorskYch spolkti, a tito byli doprovazeni CetQu tajnYch policistt, neb kratkou dobu pied tim bylo vyhraovano pres. Benekvi smrti, jestli bude teeniti na teto slavnosti. Vyhrtlika pochazela od nacistickeho Bundu, jak noviny psaly, proto bylo tolik tajnYch poslano mayorem La Guardia, by Bende chranili. Byli to sami naei Ude, ponevadZ kdy volal jeden na druheho, bylo to: Frantiku, Pepiku atd. Nejdfive mluvil pres. Bend*, pak mluvil vyslanec Hurban a koneene redaktor Martinek. Od mayora La Guardia, guvernera Lehmana piisly telegramy, v kterYch ptali Uspech sjezdu. Sjezdu se stleastnilo pies 20,000 naeeho lidu, jak jsem uvedla. Kdyt se veichni teenici vystkidali, bylo teeeno,

president Beneg promluvi k nagemu lidu ve stare vlasti, pres Polsko, prostfednictvi N. B. A. Bylo to jedine mane spojeni s nagi starou vlasti. Za kratkou dobu bylo spojeni docileno, a president Bene g promluvil tato slova: "OeskoslovenskY lide od Sumavy k Tatram, od Chebu at do Jasiny! Mluvim k yam ze svobodne Ameriky. Zaroven s vami nas posioucha cela eeskoslovenska Amerika, zastoupena nekolika tisici delegattl. Mluvim k yam jako svobodny °bean 6eskoslovenske Republiky, jejit pravni existence jest pine zajigtena a o jejit skuteCnou svobodu jit bojujeme! Vytizuji yam pfedevgim bratrskY vzkaz americkych oechoslovakil a vgech rigs, kdot unikli doeasne porobe." Daltryvky: "Neustaneme v boji proti nacismu", "Nagemu boji za svobodu zdar!" "Na gi svobode, nas' Republice zdar!" "Nate hnuti je nezadrtitelne!"

Zoxereend scena: 2ili jsme a zas budeme 'Zit! Rada bych se byla setkala s pres.

Bendem, neb jest mYm rodakem.

Te'Z bych se byla rada setkala s panem Martinkem, jest nam znam z p3sledni osvobozovaci akce pied 22 lety, byl tenkrat naeim hostem, kdy recnil v Novem 'Mae a v Caldwell. Pro naval lidu nebylo to vgak mano.

CeskY Den byl pol.a.dan na 6. Cervence na vYstave , a tento byl poradan na umrtni upominku Mistra Jana Husa ve Dvote Miru. Zde °pet feenil vyslanec Hurban, pak vYstavni komisat Janeeek, zastupce vYstavni spravy Kohn, tajemnik rodni Rady Martinek a za Usticedi deskych spolka Frank Balek. program portstaval ze tki east': telo-; cvieneho vystoupeni, narod. tance a sboroyYch zpera. Krome toho I poi.e.clan koncert v &skein pavilonu es. kapelou. Telegramy zaslali ná-i sledujici: mayor La Guardia, pres.1 Bend a doktorka Alice Masaryko-; Maim bych byla opomenula se; zminiti o pavilonech Pensylvanie I a Missouri, tyto dle meho iisudku pred6ily jine, aekoliv i ty druhe byly pekne a umelecky sestavene

Ptedne pennsylvansk, mel skuteenou napodobeninu Independence Hallu ve Philadelphii, kde byla prohlagena americka svoboda a pak tet Ceske, svoboda, dale jsou tam vylotene historicke spisy, krasne histodeice obrazy a etrnact soch 10 stiektere pfedstavovaly vice mei:1y die pokroku at do nynej gi doby. Nejzajimavej gi byly stony, ktere byly staveny z uhelnYch kva.dril, ktere byly z Pensyvanie pfivezene do New Yorku, a tybo stony se svitily, byly z tak zvaneho tyrdeho uhli (anthracitu).

Missouri mela pane sestavenY venkovskY tivot, byly tam stromy, potteky a rybieky v nich. elovek si oddechl v torn pfijemnem ovzduSi, neb na venku bylo dosti teplo. Zde voda a chladnY vzduch fieinkovaly velmi pfijemne na navgtevnika.

Nebylo moino vge videti, bylo toho tam tuze mnoho. Meli jsme v myslu jiti do vYstavy aspoti jegte

"KOMEDIANTSKA PRINCEZNA" Slavna, tradice 'Ceskeho loutkate M. KopecMho. 6eskSi film, po jakem Ceske obecenstvo touti. V hlavni roli Lida Baarova, 0.

Korbelaf, Jara Kohou to petiletY nejmladgi deskY herec Mireeek Sirotek. Ukazuje Jos. Vagut, zastupce Plage, Film Co. z Chicaga.

ROGERS, v nedeli 15. kijna o 3 hod. odp. a o 8 hod. veeer.

FLORESVILLE, v pondeli 16. fijna, o '7:30 veeer.

MOULTON, v uterSr 17. kijna, o 7:30 veeer.

ROBSTOWN, ye stkedu 18. kijna, o 7 a o 9 hod. veeer.

EL CAMPO. ye Ctvrtek 19. kijna ,od 2 hod. odp. do 11 hod. veeer.

GRANGER, v patek 20. kijna, o 6:45 a o 8:30 veer.

BALLINGER, v nedeli 22. kijna, o '7 a o 9 hod. weer.

d Pokrck Houst u

eim

AasoCIATIoP Prvni 6eskos/ovenske Pajeovni a Stavebni Drutstvo v Texasu Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON* =AS

OZNAMLUE potad spoleeenskYch zabav, te gicich se velke pfizni nageho lidu i detnYch pfatel doveho Clenstva. Vzorny potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pfi kaide zabave.

roitovni *dress: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor Na doptini se jest 20th and North Main.

J. R. Baca Syncopators Houston Czechs T., taktel i tanec, kterY Odpoleniva rspch S. A. jest potadin hued po divadle, a eistY vYtetek venovan bude ye prospech tete akce, tadern l'okrok Houstonu.

V NEDELI, 15. RIJNA V NEDELI, 22. RONA V NEWELL 29. ElJNA

e.

VSTUPNE: PANT 40c DAMY PORADATELE. -

Min

•••••■•

etytikrat, ale velkYm chozenim jsem si namohla nohu a musela jsem etrnact dni letet a miti na, ni led. Rikala jam, ze kdyby to byla aspen ruka, tak ze bych jeSte do vYstavy 'Sla, ale noha nechtela sloutit. Nyni jsem jit sedm nedel doma a dosud musim choditi k lekati; Dr. Siptak mne ogettuje.

Zpateeni cestu jsme vykonali dobte, nemeli jsme tadnou bouti na mai, more bylo hladke jako rybnik a nebylo take tadnych ponorek V Nyni bych se neodvatila jeti, ponevadt die novin jsou ponorky v Atlantickem oceanu a tak mohou bYti i v Mexickem Jednu nehodu jsme meli v Galvestonu; v ptistavu nam lodni dernogi ukradli dve tagky. V jedne jsme meli darky pro nage ptatele a v druhe jsme meli nage osobni veci.

S pozdravem na v gechny etenale a etenaity, Marie Wondrashova.

eESKY MLUVtei FILM

PODIal JE U TU, ZIMA PikIJDE TE2 ProziravY a moudry hospodaf ricly uklada jistou east vjrteiku sve trody pro dobu pozdejk, pro zimni obdobi, kdy role a luka meplodi: Bud'te tez jako ten moudrk a proziravk hospedit, uklidejte si east vYsldeku sve pile, sve prate pro dobu pozdej g, pro jeseit a zimu svebe iivota.

Uldadejte si je opatrne, prozirave, tak aby ten plod vast getrnosti, vase Uspory pit zabezpeeeni sve hodnoty- ptinesly jeae urodu zisku. Toho docilite investovanim jich u nagehe krajan.skeho ftstavu, LIBERTY AND BUILDING ASSOCIATION, jen je pies tkinacte let fizen opatrne, 'Setrne, poctife a proto take uspe gne nagimi krajany a ktery po celou to debit vypiacel svYm podilnikfim dividendovy zisk pravidelne, bez jedineho pterageni.

Vage svetene nam fispory potivaji ne jen vyhod beineho Aci dividendoveho zisku, ale zabezpeeeni pojigtenim u vladou sankci70 onovaneho pojigt'ujiciho Ustavu, vladnouciho kapitalem sto a dvaceti milionu dolarit. dfive si zaenete ukladati Va ge tispory u nas, tint lope pro vas.

1471/41.150.4.14.

Si:rana 24

VtliTNtIC

Podiveite k oznamovani

MaliOznamovatel Pr avidla.

V kralovy piedpokoji.

FrancouzskY statnik a dejepisec d'Aubigne byl zvlattnirn oblibchcem kiale Jindficha IV. Kral mival neklidne noci a d'Aubigne musel kaZde noel s komornikem La Force secret v ptedpokoji kralovy loZnice.

Jednou se d'Aubigne a komornik dcmnivali, Ze'e kral jiz usnul, a polohlasne spolu rozmlouvali. D'Aubigne fekl komornikovi: "Poslyg, nag kral je nejnevdee nej gim muitem na svete."

Komornik prave zaCal dtimat zabrugel:

V Malem Oznamovateli Itetujeme centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Ozne.mku napiste na zvla.ttnim listku a pkilot.te k objednavce ptislutnY obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li 142 jmeno oznamovabele "Co kikag?" zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, etujeNa tu otazku se ozval kral z me za oznamky "Na prodej", "Situ/by a prate" a podobne 250 za nice: znailu a na pottovne, aby dale dopisy moldy bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k ku" neb "Pkijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a pottovne co cent& Doplatek za znaeku budifi ten k obnosu, kterY posilite za 0znamku.

Ve sttedu, dne 11. tijna 1939.

"ftekl, ze jsem nejnevdeenejtim Talent je to, co je v moci eloveka. inulem na svete."

Genius je to, v ei moci je elovek.

11' nbi^r kterY snad jedinST Lowell. smel fici krali pravdu do odi, klidne poznamenal: "Jen spete, sire, my jsme si o vas povidali ui horgi veci!"

0 Zdvoillost.

Velmi zamestnanY profesor vegel k holieovi a sedl si do idle vedle Leky vteho druhu, Lekatske rani, ktere ondulovali vlasy. piedpisy, Ch/adne napoje a "Stiihat", porueil kratce. cigary, Pratrini pomileky.

-"Prosim, pane", odpovedel hone.

"Ale budte tak laskav a sundejte nejdtive kloboku."

Zakaznik smekl rychle.

"Prominte," omlouval se, rozhliProfessional Bldg., 2eje se kolem. "Nevedel jsem, ze je TEXAS TEMPLE, tu dama."

cdporujte eeskou Lekarnu!

Marek's Drug Store

MB neWinfl, ....................

Ceskosiovenskf Oen v Gallas

126--■ TABAK LISTOVY, start na

prodej, 10c a 12e libra, nevyplacene.

J. Burygek, Portland, Tenn. (41-43p)

id *tilt

na sta

Mrazu-vzdorne sazenice zeli a salatu: 300 — 5!c; 500 — 70e; a 1000 — $1.25. Vyplacene. , Ytechny eelne druhy. Uspokojeni zarueeno.

Raymond Mladenka. Hallettsville, (40-41) Texas.

edeli 15.

TABAK start, lehke druhy prodavam: 10c, 15c 20c, cigaretovY 30c libra, nevyplacene. Vacl. Kratochvil, Portland, Tenn.

(38-42p) Mrazu-vzdorne zelove sazenice. Skore druhy velkych kulatYch neb velkYch ApieatYch hlavek. Nasledujici druhy sazenic v poll vypestovanYch jsou nyni hotovy k 0desilani: Million, Strong. PlnY poeet a rostouci, tive sazenice zaru'deny. 400 — 60c; 800 — $1.00; 2000 neb vice $1.00 za tisic, pottovne vyplaceno. Rychla. dodavka. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, Te(38-41e) xas.

0 Radeji bych chtel bYt poraen v dobrem nee zvitezit v Apatnem.

Garfield.

ra dii z i lvv ftADU PRAFPI tiS. 29, S. P. J. S. T. TAYLOR, TEXAS.

rIJ a ()LAME vgechny na g e krajany po celem Texasu, aby svoji atcasti na Geskoslovenskem Dnu v Dallasu dne 15. fijna vzdali poctu pracovnikum za obnoveni demokratickeho a svobodneho Geskoslovenska tu nejvet gi. Slavnostni kednik p. Dr. J. Papanek, konsujl republiky deskoslovenske bude mezi nami co pidmY a osobni zdstupce presidenta Dr. Eduarda Bene ge, kterS7 dli v LondYne. Jest na lads, abychom velkou ucasti projevili dctu tern, kteii pracuji neUnavne na osvobozeni na g i stare vlasti, proto kaa1Y kdo jen nrt12e, dostavte se na

Ceskoslovens4 den do Dallas d ne 15. /Ina Svolavame zatupce v gech odboeek na geho Sdru2eni A. 6. T. na 15. tijna do Dallas, kde se ta bude odbYvati schilze oblastniho v)boru. Progam jest nasledujici: Rano od 10 hod. do 1:30 odpol. schfize v gech odboeek S. A. 6. T. v sini Sokol Hall, 3700 Carl street, blizko vYstavitte.

Odpoledne ve 2 hediny — na State Fair of Texas, VELKA MANIFESTACE v sini Hall of State, na ktere pronese 'tee slavnostni feenik p. konsul Dr. J. Papanek.

Veeer v 7:00 hod. — Veeirek v Sokolovne, — Sokol Hall, 3700 Carl Street a VINOBRANI v sini fadove Pokrok, 2631 Floyd street. V obou sinich budou proslovy predsedy S. A. C. T. Vladimira Maudra a p. prof Kovacse (slovensky).

21. iijna. — The Harmonizers Orchestr z Fayetteville 28. iijna. — Adolph and his Boys ze Schulenburg, Tex. 11. listop. — Geo Moody Orchestr z Taylor, Texas.

18. listop. — Blume Orchestr z La Grange, Texas. listupne: Paul 40c - Damy 10c ZABAVNI VYBOR.

.4.0

1,sr-ttfAi

Vgichni krajane z Texasu vzhilru na eeskoslovenskY den do Dallas s heslem "Zvitezime".

Sdruieni AmerickYch echoslovikfi v Texasu

Vladimir Maudr, ptedseda, Rev. J. C. Kunc, mistopted.

J. g ulda, tajemnik.