Qr art Slovanske 'Pod 41-0
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. OSLO 33. ROONIA (VOL.) XXVIL WEST, TEXAS. y e stiedu (Wednesday) 16. srpna (August) 1939.
AN E AERIC M
JSME A MIA ASADNi, stanovisko na ge k amerikanismu podal ptedseda Osi. Narodni Rady Z profesor J. J. Zmrhal bYvalemu kansaskemu guverneru Landonovi co odpoved' na jeho v3ipad, ueinenY v feel nedavne konvenci methodist-a v Kansas City, flint zatadil eechoameridany do stejne ttidy s nacistickjim Bundem. Profesor Zmrhal ihned se ohradil dopisem proti nespralinemu projevu, pan Landon Ilan odpovedel, ze sam s Oeskoslovenskem sympatisuje, led nas tadi 61, stejne ttidy s Bundem, ponevadt dle jeho soudu ob6 hnuti snati se ovlivnit zahranidni politiku Soustati s hlediska dtivelk statni pfisluSnosti. Na tento dopis odpovedel profesor J. J. Zmrhal projevem, ktery s chledem na jeho dilletitost uvetejriujeme v pinem zneni: VatenS7 pane: — Vas dopis z 19. kvetna skyta, ptiletitost k nekolika poznamkam, ktere jak se domnivam, poslouti k vyjasneni Vakho dojmu o OeSkoslovenske Narodni Rade. Tyto poznamky rovnet, jak dcufam ,ptispeji k tomu, aby bylo jasno, ze naSe orga,nisace ideologicky ma stejnY vztah k otazce vernosti k teto zemi jako Vy sam. Amerieti obeane deskoslovenskeho pavodu neuznavaji jakcukoliv dvoji ptisluenost statni. Jsou ptedevkm Ameridany. Jsou Ameridany nejen podle adopce, ale tet — cot jest jests daletitejei — Ameridany svjim pevnym ptesveddenim, svou oddanosti zakladnim ideal-am americke astavy a svYm ptiznavanim se k 1deim demokracie a republikanismu. eeskoslovenska Narodni Rada am .ericka byla organizovana americk3imi obeany deskeho a slovenskeho pavodu, aby hajila zajmy americke. Zna, jen jeden druh obdanstvi — totit obeanstvi americke. Ve vkch s yYch noeinech a ye svem uvatovani tidi se ptisne americkYm hiediskem. va dopis ptesvedeive dokazuje, ze sympatisnjcte s enkoslovenskem. Pies to vSak tadite nas, kteti chovame sympatie podobne, do tete skupiny jako pro-hitlercvskY nacistickY Bund. Povatujeme to za nespravedlive, vzhledem na nak stanovisko, jehot pravou podstatu jak se nam zda, jste spravne neposttehl. Kdyt totalitni retim usurpoval vladu nad Nemeckem, amerieti obdane nemeckeho pavodu meli vYsadu dat ptednost bud' zasadam americke demokracie nebo neamerickemu udeni nacisticke diktatury. Aekoli totalitni ideologie je v naprostem rozporu se zakladnimi pojmy amerikanismu, zvlaSte pokud jde o jeji vztah k svobode osobni a politicks, k snaknlivosti nabotenske a rasove, k demokracii a republikanismu, stoupenci prohitlerovsteho Bundu s rozmyslem se rozhodli pro neamericke zasady nacismu, pro diktaturu, nesnaknlivosti a rasoye zdeti. Uvatte vSak prosim, cod jinS/ je pfipad nas. Kdyt jsme byli jako amerieti abdane postaveni pied poctobnou situaci v 6eskoslovensku, zaujali jsme stanovisko apIne jine. Na podzim r. 1938 totalitni retim pohltil zemi, z nit pochazime. V eecha.ch a na Morave uplatnila se
totalitni ideologie pod ptimYin tiakem nemeckYm. Na Slovensku zavladla diktatura, zavedena jednou politickou strancu, inspirovanou z Nemecka. V to dobu my jako Ameridane pro-. jsme se otevtene a nekompromisne pro americkou, misto pro neamerickou ideologii sveho stareho domova. Jako jeden mut za2AL M. Jiri Mahen. Ty, Pane, znaS mne — moje duenikdy, nikdy se nevzpinala v pYee neplodne, ja krotky byl, i duch maj kdyt to vedei, ze pro mne vSe Tye, ruka rozhodne, svou pokoru faak v obet neptinaSim Ti dneska, bote, z Tebe jsem ji vzal — jsem schoulen v sebe, velke veci spie pastYt stojim pied Tebou net kral . O, jako deckolotipadam si dneska, jet odstavili veera potaji! Ty mod veena, cot T ye prsty hrozne svou silu daly a ut nedaji? Tu chvili znam, ja, v horach ut ji videl: do sveta pouSti lvice lvidata Pak na kolena, na kolena vSechno! Ty bote slavnY, vale ptestava — tebraci nejsme, kterSrm karka da, se a kteti ze vrat pak se vystrdi. Chrari narod maj, chrari jeho slavu mladou a katdou cihlu jeho chatrdi! stali jsme verni zasadam svobody a dembkracie. A dnes jsme se jests vice utvrdili ve vernosti k temto idealism, tak slavnostne prohlaknYm v astave Spoj. stata a zavrhli jsme oficielni totalitni zasady sve dtivefai vlasti. Ani v nejmenkm nezamYSlime ovlivriovat nebo fidit se ye svem pomeru k zahranieni politice americke svcu dtivej61 plisluenosti. Jsme vAak interesovani co nejvice na obnove a inspirovani politickeho tivota sve stare vlasti s nakho zvlakniho a St'astneho stanoviska ob'Cana americkYch. Zatracujeme-li vinniky, kteii se zmocnili Ceskoslovenska, nikterak se to n.edotyka nak neochvejne vernosti k SpojenYm Statism, nebot' jsme v teto veci za jedno s minenim vSech spravedlive smYkejicich a pokrokovYch Ameridana a s oficielnim stanoviskem vlady a administrate americke. Mr. Herbert Hoover nedavno spravne pojmenoval znasilneni teskoslovenska "nejveteim zlodinem v dejinach". Spojene Staty a ostatni svobodne zeme v dele s Anglii a Francii odeptely uznat zabor. Mame jako Ameridane nesporne pravo podporovat zahranieni politiku teto zeme a jejiho presidenta. Zasloutili bychom si opovrteni vSech americkYch spoluobaant necht' jsou pavodu jakehokoli kdybychom jednali jinak. Je proto hrubou nespravedlnosti davat nas do stejne ttidy s prohitlerovskYm Bundem a vime, ze byste byl posledni, jent by chtel 1:41 tak nespravedliv. Chceme jests ptipomenouti, ze C' eskosloven-
ska Narodni Rada americka neni novou, ale starou americkou organisaci. Po vice net dye desetiliti kladne naporndhala amerikanisovat vgechny deskoslovenske ptistehovalce. Po v gecku tuto dobu byla napinena ptanim, aby ye vgech 6e§ich a Slovacich, ptichazejicich do teto zeme, probudila spravne oceneni a zhodnoceni ducha americkeho. Jestlite v tuto dobu stojime po boku tech, kdot usiluji o to, aby Ceskoslovensku byla vracena svoboda, ktere se dtive teeilo, a protestuj•me-li darazne proti nacisticke diktatute, nime tak jen proto, ponevadt si neptejeme uvidet jednou tuto zem, vlast avYch deti, postitenon tak tragickYm osudem, jakY stihl vlaSt nasich ptedka. Nemateme zapomenout, ze t,eskoslovensko stalo se obeti vYbojne nacisticke politiky, adkoli odstoupivk sve sudetske udetske azemi Nemecku, zaplatilo nesmirnou cenu v zajmu svetoveho miru Jsme ptesvedeeni, ze vYbajnost nacistickeho Nemecka je hrozbou a nebezpedim pro vkchny svobodne narody, tedy i pro Spojene Staty. Nebude-li Hitler zastaven v stkedni Evrope, ovladne celou Evropu. Japonske vyboje na pevnine asijske jsou soubetny s jeho a i jim se dait Co mute zabranit soudinnosti obou techto aby se posled nepokusily o ovlatInuti Stiedni a Jitni Ameriky? Motno jim pak zabranit, aby nezbudovali sve namotni a letecke zakladny nebo dtyti tisice mil od nagich btehu, ale na same pevnine severni Ameriky, jitne od Rio Grande? Jiste, ze si neptejeme, aby jednou byla vedena valka na nak pude. Podporujeme proto katcle hnuti, jehot cilem je zastavit vSechny vYboje dtive net dosahnou nagich lotehu a dokud je je gte k tomu eas. Doufame, ze ye svem hlubokem smyslu pro fair play, pro spravedlnost a pro svobodu, kteretto vlastnosti talc yyznaduji lidi stareho americkeho kmene, porozumite stanovisku nagemu, stanovisku Amerieant kmene noveho.
KALENDAI 20. srpna. Schfue Sdruieni A. C. T. v Community House v Blessing, Tex. 20. srpna. Pohostinske vystoupeni ochotniku tadu Stefanik v sini S.P.J.S.T. v East Bernard. Hosts sehraji krasnou hru "Budeme It na veky". 20. srpna. Piednagka p. Gama v sini tadu Pokrok Houstonu na Studewood. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne. 27. srpna. Piknik v sini S.P.J.S.T. v East Gate, Gate, Tex., potada, odbodka S.A.C.T. Slaynostni teenik csl, konsul dr. Hollub. 27. srpna. Detske divadlo v sini H.du 8tef anik pod nazvem "HloupY Honza mezi eerty". 27. srpna. Schfize zastupcii odboelcy Sdruieni Am. C. T. v sini sv. Josefa ye West, Tex. Zadatek ye 3 hodiny odpoledne. 3. zati. Zpevohru "Sleeinka z bileho zimeeku" sehraji ochotnici- tadu Pokrok Houstonu na "Den pace" 3. zati v sini na Studewood.