Qr
an Slovanske Pod
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. ROONiK (VOL.) XXVII. CiSLO 29. WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 19. eervence (July) 1939.
SVOBODN CESKGSLOVENSNO
SIT OBODIq EVROPE.
VtlitATICY Z PROGRAMOVE itEei DRUHEHO PRES IDENTA en. REPUBLIKY DR EDUARDA BENESE de
ESKOSLOVENSKO, zustavai pa 1933 jedinou svobodnou a demokratickou zeC mi y e stredni Evrope, nemelo dosti sil, aby uchranilo svobodu svou a svobodu Evropy, kdya ostatni staty se do boje toho nechtely pustit. To, co se stalo maS.. . vaak bYti jen doeasne. Nejen proto, Se to je nespravedlive, a ae na g nar3d se nepoda a-dneani boj vydril, ale take ponevada udalosti a pomery evropske dnes, zitra nebo pozitti — a ja jsem ph.praven i na pripadnY deli boj — vyvoiaji samy novY veliky svetovY boj, ye kterem zase evropska svobada bude triumfovat, demokracie se vrati a my budeme zase soueasti vitezne fronty jako tomu bylo v posledni vaice. Nag politicky prakticky program pro budoucnost je velmi jasnS7. Ve velike evr3pske krisi v zari 1938, jsouce di razne Sadani od syYch spojenct a pratel, a vidouce, Se by valka, v nia bychom byli sami, byla mama a vedla k zahube, pokusili jsme se ueinit koncese a prinesli jsme abet, jima sotva je mono najiti v histcrii rovnYch. Byli jsme ochotni k dohode s Nemeckem za cenu zaruk na gi neodvislosti a na gich nov3ich hranic; pisemne zdruky dany byly, ale mnichovska dohoda ua na za66,tku ph jednani v Berlins byla uvadena v divot tak neslSichanYm zpfisobem, ae jsme Id to prijmout nemohli a nakonec byla port-lama primo temi, kteri ji hrozbou valkou a nasilim na nos i na statech ostatnich vynutily. —Jak je patrno, byla nacistickYm reaimem podepsana s vedomim a tmyslem, Se bude poruaena a 2e ji bude zneuaito proti nam. Nejsme tudli mnichovskou dchodou vazini, Jednak proto ae ustavne nikdy prijatasnebyla, jednak proto, ie byla nacistickYm diktatorskYm Nemeckem nasilne a svevolne zrugena, provedenim tak zvaneho protektoratu. Pro nos tudia vzhledem k Nemecku neexistuje. Ptideme do boje za svobodu sve stare vlasti a za vydobyti sve stare Oeskoslovenske Republiky. Neuznavame a neuzname ani pravne, ani politicky 2Eldneho fait accompli. Neuzname 'Sadneho obazeni a proto nag stat 'sane pro nos existuje dal. Nepeijmeme ani videnskou arbitraini dohodu 0 Slovensko a Podkarpatske Rusi, kterou Mad'arsko svevolne a nasiln& porugilo. Jdeme system dal hrde a peyne, jako obeane teskoslovenske Republiky. Ostatne to, co v Mnichove nam bylo bez naai teasti vnuceno, se jevi dnes ka'Sclemu politicky myslicimu eloveku v celem svete jako nemane a politicky zejmena v budouci Evrope za neuskutednitelne. Mnichovske ujednani zklamalo i hospodarsky, nebot nemecke vlade se nepodafilo a nepodari vtelit naae tzemi do flpadkoyell° hospodarskeho systemu Nemecke rise. Nasilne obsazeni Republiky z 15. brezna neni dnes uznano krome nejuagich spojenct Nemecka, S'adnS7m jinY'm statem. fz,a d a zavazku, ktere nos stat mel k jinSrm statilm, anebo ktere melt' staty jine k naaemu statu pravne ye
skuteanosti trvaji. 6eskoslovensko je dale elenem Spolednoti Nal-oda. To vie dluano pokladat za dulelite pravni zaklady naSeho boje za osvobozeni vlasti od ciziho doeasneho obsazeni, nehlede k tomu, ae nage prava vtbec jsou nepromlditelna. Kdyby se ye svete stalo cokoliv, addnY Oech, aadnY Slovak, addnY Karpatorus nemuae a nesmi uznat nespravedinost, ktera se stala a v aadne forme ji nikdy neuzna. Dale konstatuji,ie ygcchno to, co se stalo pied 15. a po 15. b•eznu pH jednini mezi Berlinem Prahou, na zaklade dehoS nacistickY realm do sveta prohla goval, ae zridil v deskYch a slovenskYch zemich protektorat,nema Sadneho pra y niho zakladu, bylo 'tisane a podvodne vynuceno, y e formach liivYch a podvodnYch svetu pktdloieno a zloeir.ne proti nam provadeno. Take to s nagi strany neuznavame. Dle nageho prava jsou to v gechno akty netstavni, pravne neplatne, nezakonne, barbarskYmi hrozbami vynucene a tudia nemohou se na gich pra y sasamostatneho naroda a statu v tadne forme dotknout. My jsme si konedne vedomi, ae dne gni nacise. diktatorskST realm je doeasnY, ae velika vetkna i nemeckeho naroda je proti nernu, ae jeho podstata je nasili, bezpravi, z ytle, brutalni moc a ae ua proto v gechno, je to realm doeasny, kterY nezadrktelne padne. Vime, ae do Evropy se musi vratit realm svobody a demokracie, a ae i nacistickY realm u nos bude znovu nahra'ien reaimem svobody, t. j. reaimem demokraticke Ceskoslovensko Republiky. Sjednocujeme se tudia k boji o osvobozeni naroda a statu pod timto heslem a na zaklade techto pravnich a politiekS7 ch zasad. Sjednocujeme, se vaichni svobodni Oeai, Slovaci, Karpatorusove a take vaichni svobodni sudet'aft Nemci kteri z celeho sveta i od nos doma se nam hlasi, a priptavujeme se na rozhodnou chvili, ktera s naprostou jistotou prijde. raechno to, co delame, ua dnes jsou nutne pripravy, ktere je treba co nejvice uspiait, co nejvice zdokonalit a ktere musi bYti proniknuty co nejjednoty, stateenosti a odsiinejaim vahy. Mame za sebou vice neS deset &chit, Slovakt a Karpatorust, kteri jsou dnes v moci diktato•skeho reSimu, a kteri prave proto, Se zaili ten kratkY nasilnk realm, se dnes sjednotili vaichni v • jedne myalence podniknout vgechno, aby stara Republika byla obnovena. Ten pranepatrnY hloudek lidi, kterY se proptjeil nacistickemu reaimu a spolupracuje s nim, nema addne \Tally ani mravni, ani politicks. Mame za sebou cele opravdu svobodne verejne mineni sveta. Mame za sebou dvacet let svobodneho atastneho Sivota ye svobodne vlasti a vime s naprostou jistotou, Se cela Evropa je v pohybu a Se dne gni pomery trvati nemohou. To vaechno jsou dtvody a sily ohromne. S tim jdeme do sveho dal giho boje. Opirame se o vgechny nage lidi, majici stej-
ne idealy a nazory, o lidi na gi krve a feel, ja jsou obe"any jinYch statu, zejmena SpojenYch Statt AmerickYch, pri eern2 respektujeme pine jejich povinnosti jako obeant americk:Vch a neAddame od nich nic, co by bylo proti jejich povinnostem, vyplYvajicim z jejich obeanstvi. Naopak zdaraznujeme, Se maji bYti pkedevgim dobrYmi ,cheany sve nove vlasti. Podporovat osvobozeni aeskoslovenske demokracie neni v nidem v odporu s jejich povinnostmi americkYmi. Opirame se dale o sve dosavadni iikady Republiky, ktere jsou jednim z nejclule2itej. ich zakladu nagi dnegni •race a akce. Ty pravne representuji Republiku v jeji dne gni existence, a je tudia tteba vaemane je podporovat; je nutno bezvyhradne stat za jejich titulari, konsuly a firedniky, aby mohli v dneani sve take situaci co nelepe vykonavat svoje povinnosti a obhajovat prave ujarmeneho naroda. ekl jsem yam ua pri jine prilektosti, ze v dame chvili vytvorime z politickYch dinitelt v zahraniei jsoucich, politicks direktorium, ktere bude predstavovat pinou jednotu a oddanou spolupraci vgech nos v celem svete a ktere ponese prapor nak svobody a samostatnosti na zakiade programu, jak jsem Varn jej zde, nastinil a kterY je nam jiste v gem spoleanY. Ale tit dnes velmi zdtraznuji, Se neni v celem slide v podstate mezi nami Sadneho vetgiho rozdihr v nazorech, co mame delat a jak to mime delat, ze ui dnes jednota ideova a organisaeni existuje, Se naai bide, at' zde ye SpojenYch Statech AmerickYch, at' ye Francii, at' v Anglii a jinde v celem ostatnim svete, v Kanade, v 315. Americe, atd. spontanne a sami dobrovolne pochopili, ze je ticha v dire gni dobe naproste jednoty a podle toho sami postupuji. Je-li zde nebo onde jests nejaka, pochybnost, jsou to otazky merle dulaite. Nepochybuji ani v nejrnen gim, ae po teto strance intrikatstvi se strany Nemecka, Sadne nemecke propaganda, 2adnemu nemeckemu Stvani a zejmena take ne nejakemu nemeckemu pokusu o kupovdni na gich lidi a dugi se nepodari, aby tutu jednotu a tuto spontanni nak ideovou silu a jednotnost znidily. Rozumi se tudia samo sebou, Se v na gi spolane akci, kdy /lam jde o premokeni tak silneho odpurce jako jsou dne gni autoritativni raimy, take aadnYch sport osobnich, stranickYch a jinYch nebude. My jsme dnes vaichni tak, jak to jsme, ye vaech jednotlivYch statech v celem svete, proste Oecheslovaci, eek a Slovaci, Slovaci a Cegi a Karpatorusove, vojaci na e•skoslovenske fronts. Pro mne take neexistuje Saclneho rozdeleni naroda na frontu pravou nebo levou; ostatne dnes se u nos v Oeskoslovensku nesmi projevit 6initel ani levy, ani pravS7, to ua samo ukazuje, Se narod musi bYti jednotn3i; a my vgichni v zahraniei mame tak jednoduchSr (Dokoneeni na stran y 13.)