Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est Texas under the Act of Congress of August. 24th, 1922. OSLO 25. (Wednesday) 21. Cervna (June) 1939. WEST. TEXAS. ve stiedu ROeNtEE (VOL.) XXVII.
DR BENE S itECNIL KU SEC N
E STEEDU 14. 'derma zatio universitni mesto sousedniho statu Oklahoma, vYV stavne a vzorne eiste Norman udalost, na kterou nezapomene a o nit se bude po letech hovotiti. DESET TISIC obeana, mu2a a Zen, studenta obeli° pohlavi, navStevnikt z Oklahoma City a mast jinYch, koneene nekolik stovek krajana z raznYch easti statu, nekolik z ji2niho Kansasu a etyti a2 z Texasu zapinili obrovske auditorium, aby osobne poznali a vyslechli pfednagku bYvaleho presidenta dr. Eduarda Bene§e. I.12 rekordni podet neastnika byl obrovskou poctou obyvatel Oklahomy vzO.cnernu hostu, jehog redaktor Walter M. Harrison v zahajovacim proslovu pfedstavil jako "nejvetSi osobnost dneSni demokracie". Pro vyzvednuti ohromneho aspechu a potty dr. Bene g& uvadime, 2e stfedeeni na ySteva zmineneho auditoria byla dosud nejvet§i; zesnulY popularni humorista a Oklahoman Will Rogers mel navStevu 4,000 osob, pfi mimofadnem sportovnim turnaji nitvgteva dostoupila na 7,000 osob a teprve celemu civilisovanemu svetu znamY velkorysY statnik, diplomat, 26,k a pomocnik Masarykav a jeho nastupce na presidentskem ktesle esi. republiky — Dr. Eduard BeneS zap •itil rekordni navftevu. Auditorium ma 7,500 sedadel; ye stfedu tato byla obsazena, ifeastnici stall v ochozech, rozmerne podium bylo napechovano a venku naslouchalo vYkladu nejpovolaneAiho znalce a vyznavade eiste demokracie — patnact set lidi. Mikrofony rozvadely pfednaSku v obrovske budove i venku. Po prve v 2ivote shledl jsem tak velike shromadeni. Pofadatele vyhradili pro Cechoslovaky sto sedadel pied feenickou tribunou a kdy2 jsme v pravodu br. Rabgtejnka vstoupili tesne pied osmou hod. do auditoria —mista byla naprosto obsazena. Lidsite mraveniSte v pravem slova vYznamu, zrako117 poiitek mimotadne hodnoty, jedineend podivand o2 zrak pfechazi. Galerie poskytovaly nadhernY obraz smesice smavYch barev letnich kostyma, znamenite osvetleni davalo obrazu vYraznost, fichvatnost. Studentska kapela vyhresala pied zapoeetim pfedneSky, na leve strane podia zaujali misto 2eny a mut v deskein kroji narodnim a eels ohromne shroma,2deni nednekave vyekavalo, 8.2 uvidi a usly gi presidenta Germany okupovaneho eeskoslovenska. Hudba notuje americkou hymnu "Star Spangled Banner", shroma2deni povstava, pied poslednimi takty vstupuje dr. Bene§ v pravodu presidenta Bizzella (bYvalY ptedseda naafi A. and M. v College Station) a lady profesora. Tisice Ameridant zustava stat a hurikan potlesku v ohlugujici sile vita dr. BeneAe. Do buracejiciho potlesku prodird se volani "Na zdar ! " — potlesk trva nekolik minut. Po utgeni pfistupuje k mikrofonu dr. Bizzell a pronak slova vysokeho uznani schopnostem esl. naroda, zmiriuje se o jedmeenYch krasach Matieky Prahy, jig osobne shledl a pfitomneho hosta oznaeuje co "apoAtola demokracie". Nasleduje redaktor oklahomskeho deniku Walter M. Harrison, jent rovne2 dlel vOeskoslovensku, osobne poznal
a
NI
,000 OB(ANU OKLAHOMY,
vynikajici vlastnosti esl. naroda, obrovsky pokrok Csl. republiky na poli hospodalskem, socialnim a kulturnim, krasnou bohatou zemi, pro nit a jeji lid chova, velky obdiv. Mel pkileaitost za sveho pobytu pokloniti se presidentu dr. Bene'Sovi, jeho2 vita, v Norman a pfedstavuje co "nejveth osobnost svetove demokracie v pfitomne generaci". Vzacny host po ystava, a pfistupuje k mikrofonu. Nov' dlouhotrvajici potlesk . . . PtednaSka trvala pinou hodinu a ptesto, 2e v napechovanem auditoriu se atmosfera citelne oteplovala, obecenstvo zachovalo a2 do konce naprostY klid, ba chvilemi zavladlo takove ticho, 2e byste mohli uslySet dopad Spendliku . . . MySlenky v hutne fedi obsa2ene upoutaly celou pozornost ohromneho shroma.2deni a mnohokrate slova feenikova vyvolala 2ivy souhlasu v mocnem potlesku. Dr. BeneS podal struenY narys situate v Evrope a vyzvedl nektere dalettosti, jet poda,vame naSim etendfam ve forme struene: Svetova valka byla rozhodujicim stfetnutim stare aristokraticke a militaristicke myRenky s novYmi demokratickYmi silami, je2 vyvstaly z francouzske a americke revoluce ji g pied prildruha stoletim. Demokracie tento spor vyhra.la, snaLla se vybudovati demokratickou Evropu a dociliti razne opravy socialnich otazek. S idealistickou snahou utvoiila demokratickY a mirovY mezinarodni pokadek na zaklade Spolku narodt. Lee brzy po valce bylo zibejmo, 2e mnohe evropske staty nebyly fadne pkipraveny pro tyto zmeny: nastala reakce v podobe autokratickYch vlad a navrat k starYm nacionalnim politickYm heslrim a to, co bylo zamyslem mezinarodni my:§lenky, zvratilo se v myleriku autoritarni. Casy, jako jsou nynejM, kdy vealere tradice se zavrhuji, kdy netrvaji pevne a stale filosoficke, naboenske, moralni a zakonne nazory, easy, v nich2 politicks a socialni tady se bruthine odstrariuji, nedbaji smluv anebo nich ujednani a kdy nova vlady easto se chapou vesla, takove easy musi se stati dobou pfevratt a revoluci. 2ijeme skuteene v takoveto politick& nabo2enske, duSevni a moralni krise Evropy, ba i celeho sveta. Neni pochyby, 2e tento velkY politick' a myglenkovY zapas jednoho dne se skonel. Nelze nan hledeti se stanoviska zasti, pfedpojatosti anebo zklamani. Tfeba je, nazirati se strany tragicke. Sta a statisice emigrantu hledaji si novY domov po celem svete; statisice lidi, zvyklYch bYti svobodnYmi obeany jsou vyhaneni ze sve stare milovane vlasti, a jest jim zakazano do ni se vratiti. Cele narody ukladaji,si mleeni, ba clavaji si libiti ponaeni, eekajice na dobu, kdy povstanou proti vg emu nasili. NeobyeejnY pfiklad dala svetu osl. republika. V loriske krisi "o.dana., byla na ni ohromna °bet' y e prospech miru. Narod byl hotov tuto °bet' pfinesti. Hledeli jsme ukazati svetu, 2e 6eskoslovensko — zdrava, vyspela. demokracie — nechce bYti pfleinou nesnazi pro Pile staty, nYbrt Ze chce pfispeti k usmifeni Evropy. Nemohli jsme pfedvidati takove ujednani, jakeho se doeililo v Mniehove. Bylo opravdu nesprave-
dlive, vydavajic vice nee 1,200,000 esl. obeana cizimu narodu, jet znieilo hospodatske zaklady statu,a dalo mu hranice tak umele sestavene, republika byla yydana na pospas diktatorskemu sousedovi. Hlavnim podnetem mnichovskeho ujednani pfijmouti, bylo nam slavnostni pfislibeni etyf velmoci, 2e samostatnost nam bude zarueena a na§e hranice chraneny. Vzdor nak obeti, vzdor slavnostnimu pfislibeni v Mnichove, vzdor zarueeni, podepsanSrm etyfini velrbocemi, germansky diktator vpadl do 6eskoslovenska, obsadil jeho azemi a prohlasil ho — nerneckYm protektoratem! Tak vidime v apine jasnosti moralni, politick' a spoleeenskY apadek v Evrope a tfeba tudi2 logickeho fisudku, 2e dalSi zapas mezi temito dvema systemy — demokracii a diktaturou — vede k stalemu nebezpeai valek, revoluci a svetovYch katastrof. Nikoli, Evropa nezahyne. Evropa kraei v novsr, velkY boj pro lidskost a dastojnost, narodni svobodu a lepSi demokracii. Nelze rici, jak dalSi postup tohoto boje bude, nelze rici, zda skutedna valka nebo fada nepokoja a revoluenich pkevrata povstane. AvSak tento boj ureite skonei — dfive ci pozdeji — nevyhnutelnYm a iozhodnYm znieenim diktatorskch retma. "Doufam", skoneil dr. BeneS, "2e pfijde nova doba, kdy zaklady vysoke, svobodne a demakraticke civilisace, jet poskytla tak znadnY stupen osvety, moci a prospeSnosti SpojenYm Statfun, vrati se °pet do Evropy a do celeho sveta. A toto viterstvi bude znamenati — a to vefim nsilovne — novou periodu svobody pro drahou, ee-! skoslovenskou vlast! Boute neutuchajkiho potlesku lomozi budoyou, dru. Bene govi gratuluji universitni hodnona podium hrnou se jednotlivci, aby mu mohli osobne podekovati. Uspech pfednagly byl ohromnY. Sympatie Americana jsou na stran y nagi doeasne porobene domoviny. Delcujeme p •iznivemu Osudu, 2e mame dr. Bene ge v Americe. Zdar jeho novemu odboji!!
KALENDArt 25. eervna. Tabor Csl. lidu ye Fossove sini v Guy, Tex. fte6nikem ohla:Aen br. J. R. Vilt, kterY meSIal na konferenci v Chicago, Ill. Cela krajanska veiejnost je srdeene zvana. 25. eervna. Schaze zastupca osadnich spolkd zastoupenYch v odboece S.O.A. v sini sv Josefa ye West. Zaeatek ye 3 hod. odpoledne. 25. eervna. Divadlo "Ticho po paine, kudy jsem chodival" sehraji ochotnici tadu 8tefanik na Cottage Grove v Houston& 25. eervna. Schfize zastupcii stavajicich odbodek Sdru2eni A. C. v Texasu v sini SPJST. v East Bernard. Zaeltek ye 2 hod. odpoledne. 25. eervna. Divadlo pod nazvem "A v torn byla panna", sehraji ochotnici fadu Pokrok Houstonu. Pkedem oznamene datum 18. derma muselo bYti posunuto o t'den pozdeji nasledkem Sletu v Dallas, k nemu2 se chysta cele. tada elen'a s rodinami.