0r an Slovanske Podpor pct..] ednoty 5+Atu Texas. rA tat 8/3
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. ROCNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 26. dubna (April) 1939.
24th, 1922. OSLO 17.
AKCE K OSVOBOZENt CESKOSLOVENSKA ZAHAJENA. R. EDVARD Benea pkijal v hotelu Windemere v Chicagu dne 18. dubna 1939 D delegaty Oeskeho narodniho sdrukni. Narodniho svazu eeskYch katolikfi a jinYch y YznamnYch slovenskych organisaci. Na tebo schilzi, jel se konala v rani& sjezdu techto organisaci pozdravil dra Edvarda Benele p. Jan Cervenka, predseda Oeskeho Narodniho Sdruleni, p. V. S. Platek„ pied NarokIniho spolku a Msgr. Oldrich Zlamal z Clevelandu. Dr. Bene.a vaem delegatfim podekoval za pozdravy a pcladal je, aby tlumodili jeho dik vaem organisacim za vYz yu, aby se ujal vedeni nove akce pro osvobozeni Ceskoslovenske Republiky. Dr. Benea zduraznil, le takovou vYzyu dostal od ruznYch organisaci, spolkii a sdruleni Cechoslo yakt v celem svete. Pak podal velmi podrobnou zpravu o situaci a to, jak mezinarodni tak s hlediska okamlitYch vyhlidek esl. naroda na osvobozeni od nerneckeho jha. — Dale vylail v tomto smyslu iikoly 6echfn, Slovakiim, a Karpatorustm. V ram& vYkladu o podnetu presidenta Roosevelta z 15. dubna t. r. dr. Benea naznaeil, na jako vysvetleni doalo mezi jim, dsl. vyslanectvim ye Washingtone a washingtonskYmi einiteli, naeel dr. Benea predet1 telegram, ktery zaslal pres. Rooseveltovi. Zprava dra Benek a jeho osobni prohlaleni byly pritomnYmi delegaty nadaene piijaty. Obecna, rozprava o vaech nynejaich starostech deskoslovenskeho naroda se dela v duchu uvedomele jednoty Oechfi, Slovakfi a Karpatorusa v nastavajicim boji za samostatnost Oeskoslovenske Republiky. Po schfizi bylo vydano toto komunike: Dne 18., a 20 dubna 1939 shromoIdili se v Chicagu zastupci americkYch do C : ana deskeho a slovenskeho pfivodu k s yYm celo americkYm sjezdum. Byly zastoupeny hlavni slolky a duletite organisace Ceske a slovenske. — Soustked'uji se a dopinuji svou dosavadni jednotnou central organisaci pod jmenem Narodni Rady eeskoslovenske, k nil se pripojuji take Kanada, staty jihoamericke a vaichni Oek a Slovaci ve statech ostatnich, Ukol jeji je soustkediti v cele velike jednotne hnuti vaecky americke obeany eeskeho a slovenskeho piivodu za tim Udelem, aby v ram& americkYch zakonfi a v ram& americkYch politickYch smernic jako obeane a vlastenci amerieti pomahali zemi syYch otcil a matek, Oeskoslovensko, osvobodit od bezpravneho dodasneho obsazeni vojskem diktatorskeho relimu. Organisace ty vyslaly dnes, v fiterY 18. dubna sve delegace k dru. Edvardu Benekvi, aby ho o svem rozhodnuti uvedomili a ho poladaly, aby se postavil v celo osvobozenske akce eeskoslovenske a soustkedili vaechny svobodne Cechy a Slovaky v Evrope, v Americe a v ostatnim svete pod spoleanYrn vedenim a pod spoleenYm programem politickYm. Je treba, aby svet slykl hlas tech, kteki maji pra y° se ozvati i jmenem potlaeeneho naroda doma, kterY se sam dnes branit nemide.
Dr. Edvard Benea prijal delegace a odpovedel jim takto: "Dekuji Vam upflmne za projevenou mi dfiveru. Souhiasim s Vami, ne je dues , nutno vytvoriti hnuti a organ, kterY po obSazeni naai vlasti a zbaveni ji velkere svobody, bude mluviti i jejim jmenem a bude pied celYm svetern hajiti jeho prava na svobodu a samostatnost. Dekuji Vam take za nabidku Vaal pornoci v ramci Vaaich povinnosti jako arnerickYch obeant. Opakuji yam i dnes jako jsem to nil od chvile, kdy jsem prise] do teto svobodne a krasne Vaal zemi, abyste byli predevaim je-
muz, Ceski iena, Ceske Bite patii do Ceske jednoty!
eeskk
SLOVANSKA PODP. JEDNOTA S ATU TEXAS ZALO2ENA R. 1897 slouli svedomite 41 roku nalemu lidu a poskytuje syYm dlenfim virHODNE, MODERNI A ZARUCENE POJISTKY PRO MI.T2E, 2ENY A DITKY.
Stante se Cleny SPJST., Sviij k svernu! jimi vernYmi, oddanYmi a loyalnimi obeany to je prvni Vale povinnost. Vase pomoc nam nebude s tim v rozporu, ponevadl my sami jako hosts v teto zemi nebudeme od Vas nikdy nic Z - adati, co by bylo proti temto Vaaim povinnostem. K Vaal ladosti, abych se postavil v Belo osvoboziovaci akce odpovidam: Neprestal jsem pracovati pro svou vlast od chvile, kdy jsem ji opustil loni v kijnu po mnichovskom rozhodnuti, ale distal jsem zdrlenlivY i loyalni, jak k flak vlade, tak i vladam ostatnich interesovanYch state, oekaje na datai vYvin uddlosti. Nyni, kdy obsazenim nag stare vlasti, stala se nam nova velika ktivda, jsem opet
volnYm. Obratil jsem se, jak vite, na vedouci einitele SpojenYch Statfi AmerickYch, fti§e britske, Francie, Sovetskeho Ruska a na Spoleenost Narodt, aby bezpravi proti nam provedene nebylo uznano. Zaroveri jsem zaeal jednati s jednotlivYmi politickYrni osobnostmi deskoslovenskYmi, nalezajicimi se dnes mimo fizemi stare vlasti, abychom ptipravili to, co prave Vy aadate: sorganisovani noveho hnuti osvobozovaciho v celem svete pro obnoveni dodasne poruaene naai svobody. V tom smyslu, jsa ye spojeni s jednotlivYmi zastupitelstvimi naai republiky, ktera dosud funguji, mam v Umyslu po dohode s pfed nimi representanty techto irradu, zejmena s vyslancem Masarykem v LondYne, s vyslancem OsuskYm v Parili, s vyslancem Hurbanem ye Washingtone, s vyslancem Fierlingerem v Moskve a s vyslancem a bYvalYm ministrem vnitra CSR drem Slavikem, kterY prave' dojel do Ameriky z Varaavy, jakol i s nekterYmi jinYmi osobnostmi, sestavit politicks direktorum eeskoslovenske, ktere yeakere naee hnuti bude representovat a celou naai akci povede. Mame v techto zemich vice nelli 100.000 obeanu eeskoslovenskYch, nejen Cechu a Slovakt, nYbrl i demokratickYch Nemct a Karpatorust. Ti vaichni jdou s narai a ill se mi ze vaech zemi sveta hlasi hromadne ke spolupiaci. Mame v techto zemich /ores dva miliony pratel eeskoslovenskeho puvodu, nyni obeanu techto state, nom pratelskYch. Mame vaak za sebou vaecky verne demokraticke obdany nakch utlaknYch zemi a to je pies 10 milionir lidi. — Mame na sve strane pra y° a neuznani nemeckeho nasili se strany velmoci a velke east ostatniho sveta. To je sila ohromna. Odpovidam Vam tuda, le vYzve Vaal rad vyhovim. A rio dohode s uvedenYmi spolupracovniky v LondYne, v Parini, v Moskve a Washingtone, vydame v brzke dobe ke vaem nakm lidem manifest, jim] zahajime naai novou politickou akci. Znarnena to proste, ze jmenem Ceskoslovenske Republiky, ktera dnes sama mluvit nemule, se stavime do lady tech sta.ral evropskkch, ktere buduji novou evropskou frontu proti diktatorskemu titoku. A vyslovujeme se take pro posledni poselstvi pres. Roosevelta, jmenem naroda, kterY se sam k nemu pfihlasiti nemftle. Vas pak prosim, abyste v pine svornosti, jednote a spolupraci vaech, bez rozdilu stranickych, nabblenskYch, socialnich a jinYch, stall pevne a jednotne za idealy americke demokracie. — Stojite tim i za idealy demokrakracie a svobody eeskoslovenske." Nezavid'me nikomu, kdo je dnes elenem nejakeho vyboru, nebo stoji v jinych kadich spolkeveho iivota. Vekte, ae neni co zavidet.'Kdo na svem mists nic nedokaie, kdo se tam nehodi, ten zmizi sam a rad. Neni vgak sprivne podriieti nohy tern a tomu, kdo jegte nemeli moinosti slotit zkou gku dospelosti.