Vestnik 1939 04 05

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

CISLO 14.

WEST, TEXAS, ve stiedu (Vv'ecZne:;day) 5. dubna (April) 1939.

ilOtNiK (VOL.) XXVII.

VSEIVI KRAJANSKIII USTREDNIIII ViBOIWM ZASTOUPENfM I NEZASTOUPENiM ESKEM NARODNI I SDRUZENI. ELA. nage akce v Americe bude postavena na pevnY organisadni a finandni za.C klad na sjezdu Ceske krajanske Ameriky, kterY svolava Ceske Narodni Sdruteni na den 18. tell° a 19. tell° dubna 1939. Tento sjezd nebude jen sjezdem sttedisek jit v Nax. Sdruteni zastoupenYch, cot je 'lines Cela. krajanske Amerika, krome vYchodni oblasti, nYbri i tech stkedisek. state a oblasti, je2 zastoupeny dosud nejsou.

sti, rychlosti a dobrovolnou disciplinou. Jinak bojovati nemriteme.

S krajanskYm pozdravem CESKE NARODNi SDRU2EN1 V AMERICE 2345 S. Kedzie Ave., Chicago, Ill. Vincenc VrdskY, Jan A. Cervenka, tajemnik. ptedseda.

BRATR JOSEF FAPAL NAS NAHLE OPUSTIL.

Krajane, eas kvapi! Mute dojit katdou chvili k uddlostem, ktere by pak vedly jen k litosti, kdybychom nebyli ptipraveni a uceleni.

Narodni Svaz katolikti potada svilj sjezd v tele dobe. Na obou sjezdech budou zvoleni delegati do reorganisovane Narodni rady, tak, aby skuteene representovala oeskou Ameriku, v akci odboje. Roduverni bratti Slovaci budou tea do to doby sorganisovani na celonaxodnim zaklade a piistoupi do Narodni rady jako celek. Tato nova Narodni rada povede na g AmerickY odboj v pine harmonii s akci Dr. E.' Beneie, kterY je uznanou hlavou svetove politicke akce za obnovu eeskosiovenska.

Sjezd Narodniho Sdrut'eni a dosud nezastoupenYch sttedisk vyfe gi tel demokraticke a nove vedeni nagi pokrokove slotky a spolednY program. Samosprava kaide oblasti v lokalnich vecech bude jiste sjezdem pine respektovana.

Teprve sjezd definitivne rozhodne jak budou delegati hlasovati. Delegace katdeho sttediska, statu, di kraje bude mit pad, hlasri, bud' podle podetne sily takoveho stkediska, statu, el kraje, nebo stejnY pooet pro vgechny.

1V1inimalne dva hlasy.

2adame proto, abyste si svolali okamiite schazi Ustkedi pokrokovYch splka, ei kraje Narodniho Sdruieni, zvolili svoji delegaci na sjezd a dali ji pinou mot, aby jit nestaly tadne pfekalky v tests tomuto sjezdu a zdarnemu vedeni spoledne akce.

Vgude jiste stejne smY glite, jako my, ze i kdyt vykond katde stiedisko divy, nedokaie se rortkiStene Wilk, jako kdy2 vSichni budeme postupovati spoleene a napieme silu eels krajanske Ameriky jednim smerem, za jednim promySlenYm programem a pod jednim vedenim.

Doporueujeme proto okamtite zvoleni delegace dvou at peti-elenne s pinou mod. V pfipade, ze by nektere stiedisko nemelo dosti mistnich prosttedka k vyslani delegatt, Ceske Narodni Sdruteni je ochotno zaplatiti east, nebo cele cestovne jednoho delegata.

Prosime, jednejte IHNED a zaglete ptilotenY formula. obratem. tas kvapi! Diktatoti jednaji bleskovou rychlosti, a my musime se jejich zpusobu boje ptizpusobit tei rozhodno-

JOSEF ' t APAL

Neuvekitelna zprava do gla ram ve etvrtek ze sidla nagi Hlavni tkadovny — Fayetteville — sdelujici nahlY skon bratra Josefa tapala. Den pied tim pocitil pry nevolnost a odebral se z iitadovny, kde byl vYpomocnou silou, domd, ulehl a behem nastale noci zachvat srdedni misto aby ulevil, se stuprioval, by ye etyti ho tiny rano vyvrcholil v tragickY konec. Ztratili jsme dobreho a zkrigeneho bratra i spolkoveho pracovnika, nag e Jednota bYvaleho potadatele organu, kterY s nebottikem Janem R. Kubenou nag Vestnik zalotili a od roku 1916 vydavali.

Bratr Josef Tapal narodil se 12. dervence 1884 v Domagove u 81apanic u Brna na Morave.

Po vychozeni obecne gkoly a ptipravky studoval na technice a po to rozhodl se vydati se do Ameriky. Zakotvil v Texasu roku 1910 a prvni jeho "g taci." v nove zemi bylo zamestnani v kancelaki zememetide p. Dedka.. Po to byl vYpomocnYm redaktorem u Svobody, kde byl takem nezapomenutelneho novinate, radce a ueitele nagich pionYrri, soudce Aug. Haidu gka. Roku 1916 byl zvolen redaktorem Vestniku, kterout funkci zasta.val po 16 rokt. Jsa podilnikem tiskarny ye Fayetteville, zaloiil po pkestehovani Vestniku do West rwirS, deskSr Vdenik "Pokrot Jihu", je-

mut teZka hospodafska krise byla nepkiznivYm kmotrem, nebot' v to dobe velkY podet dtenahl byl nucen nektere listy zastavit, proto2e penez bylo zoufale poskrovnu a novy Casopis trpel malou cirkulaci a nedostatkem oznamek. Bratr Tapal po to byl jmenovan vyS"etfovatelem statni pensijni firadovny, a kdy2 pozdeji fikadu toho se vzdal, jmenovan byl inspektorem ye statnim odboru kontroly lihovin, a po smrti zakladatele a tajemnika naAi Hl. Uradovny, br. Jana R. Kubeny, jmenovan byl vYpomocnYm iffednikem v Ustredne.

ZesnulY bratr Josef Tapal byl poctivY 6ech, pracoval pro dfdelite krajanske podniky nehludne neZ opravdove. V dobe odboje proti Habsburkum konal svoji nepsanou sice povinnost a pomoci spolkoveho organu burcoval krajany ke konani rodovYch mravnich povinnosti vfidi stare oteine. Zanechave. to truchlici manjednu provdanou dceru pi. Viastu Gaitherovu a syna Josefa, oba v Houstonu, jimi timto vyslovujeme hlubokou fidast. Nahle nas opustivSimu bratru Jos t apalovi budit zeme lehka, a test jeho pamatce!

NAR eESKOSLOVENSKt PRAPOR RUDE VLAT! Tak zni prohla ceni eeskoslovenske osady v San Franciscu a okoli!

Krvave, ruka Hitlera chce hrabat v nal vYstave.

OeskoslovenskY stank na Svetove VYstave Zlate Brany je v nebezpedi a proto Spojene teskoslovenske spolky svolaly hromadnou scriazi vgech krajanri v nedeli dne 26. btezna, kde bylo rozhodnuto takto: Nedovolime Nemcrim, aby nam na g prapor odstranili. Nedovolime, aby na g stanek byl zavten a braniti budeme katdemu pokusu v zabrani vYstavy nazistickYmi barbary.

Pkevezmeme finandni a celkovou spravu Oeskoslovenskeho stanku a v nem budeme propagovat pied svetem, ze jsme narodem vyspelYm a vtdy hotovi delft katdemu pokusu, ktery by mohl naSemu narodu ublitit.

Jelikot bude vYstava trvat do konce tohoto roku, bude potieba ku kryti vYloh vetti sumy, proto jest usneseno, aby uvedomena byla Oeskoslovenska vetev v Americe o rozhodnuti Oechoslovakil v San Franciscu a kdo mute, necht' finanene die moinosti prispeje k umotneni nag povinnosti.

My za to slibujeme, ze budeme ochranci nageho stanku a vynalotime ve gkerou silu, aby nag 6eskoslovenskSr den 6. dervence na Svetoye VYstave Zlate Brany byl tim mohutnejgim na vzdor aivlum nam neptejicim.

Za vYstavni vYbor 6eskoslovenskS/ch Spolkfi v San Franciscu a okoli: Lilly Kohoutek, taj.

W. C. Storek, pied.

F. J. Lagtfivka, pokiadnik, 739 Page Street, San Francisco, Calif.

Strana 2.

Vt STN1K

ONEC tpanelske obeanske valky nastal paK dem Madridu. Mesto bylo pied kapitulaci vojskem republikanske vlady vyklizeno a nacionalni vlada poslala hned do mesta 6,500 trus potravinami pro obyvatelstvo, jet namelo kloudneho jidla jit po nekolik mesicti. Za vitezneho vstupu Francova vojska do mesta vlaly na autech nej en vlajky narodniho 8panelska, ale i Italie a Nemecka. Nedotlo pii tom ani k vYsttelu. Vyeerparie obyvatelstvo uvitalo Francovy vojaky v celku vlatne. V Berline a Rime byl velkY jasot nad Uspechem tpanelsktch povstalcii.

Washington. — Podle sdeleni vtboru, ktert kontroluje prodej stteliva, bylo v mesici imoru zakoupeno v americktch tovarnach na stielivo za $16,269,000 raznYch nabojii. Je to rekordni 66,stka od konce svetove valky.

• Rim. — FatistickY vYbor pro autarkii se usnesi na dfiletitYch opatteni. Mimo jine rozhodl, aby byla zahajena stavba velke tovarny na vYrobu umele gumy. Velkozavod bude postayen v prtimyslovem kraji u Ferrary.

• Ve sve knize "Mein Kampf" razi Hitler vtem Nemctun nave svety jednoty yule, mysli a skutku. "Je krasne bYt Nemcem, je test bYti Nemcem, narodit se Nemcem je nejvetti bohatstvi eloveka", tak uei Adolf Nemce narodni hrdosti a eini z nich fanatiky.

• Podle prohlateni admiral,. Cayagnariho bude mit Italie v roku 1941 celkem 700,000 tun nejmodernejtich valeentch lodi. Z toho bude: 240,000 tun bitevnich lodi, 160,000 tun ktitnikti, 190,000 tun leheich jednotek a 100,000 tun ponorek. V kombinaci lehkych rychlYch lodi, ponorek a letadel, projevuje se snaha po rychlem znieujicim irderu.

•

•

Miami. — Americky vyzkumnt cestovatel admiral Byrd prohlasil v copyrightovern interviewu s redaktorem "New York Daily News", to ptipravuje dalti antarktickou vYpravu pro nejblitti dobu, ate podia jeho pfedpoklada bude moci prohlasit vice net 1 milion dtvr. mil Aural za soueast Spojentch Statt. Byrd pravil: "Na teto sve nova vYprave chci se podivati, co je na druhe strane jithiho pOlu a okkavam, se mi podati vztyeiti severoamerickou vlajku nad asi 1 milionem Ctv. mil tizemi a — cot je jests dtiletitejti pro narod Spoj. Statti — vim, to jsou tam cela pohoH s ohromnYmi zasobami kamenneho uhli, ktera maji dostateene mnotstvi tohoto dilletiteho paliva, to stall pro potfeby celeho sveta na znaenou dobu."

•

•

Jak hlasi "New York Herald", podafil se profesoru Einsteinovi novY objev. Jedna, se o vyteteni zahady zemske rovnovahy, ktera spoeiva v pomeru rovnovahy k elektfine a magnetismu.

Einstein prohlatuje, to nalezl jedine racionalni schema vtehomira, z nehot motno vyvodit vtechny zname fenomeny, jako zemskou rovnovahu, elektromagnetismus atd., za pomoci matematickeho vtpodtu. Einstein nazYva tuto teorii teorii unitarni, nebo-li teorii jednotneho pole.

Prohlatuje, to vyketeni tohoto problemu korunuje jeho tivotni dilo. Formulka nova teorie nebyla dosud uvefejnena, protote Einstein ji chce vyzkoumati experimentalni cestou. Ve yedeckYch kruzich se prohlasuje,te novt EinsteiJuly objev, potvrdi-li se pii pokusech, bude nejvettim pokrokem vedy od doby Newtonovy, jelikot otvira cestu k daltim neseetnYm objerOm. • • Z Mnichova. — Vtidce nemecke pracovni fronty dr. Ley, kterY se prave vratil z LondYna, kde jednal se zastupci anglicke vlady, pronesl do rozhlasu vtznamnou tee, v nit zduraznil: "Jsme stale jests narodem bez prostoru. 6tykicet milionu Anglieanu ovlade, pies 400 lidi a my jsme prave tak dobrYm narodem jako Anglicans a osud nas pro podobnou iticihu phpravil. Musime trvat na svYch potadavcich, budou spineny. Hitler je natim vildcem a proto dostaneme to, co 'ram patti. Potadavek prostoru pro 80 milionti lidi, jent je natim pravem, must 14t uznan a to v brzke budoucnosti."

Od stfedy do stfedy, Heslo dnetniho fatismu zni: "v zubech dYku, v dlanich granaty, v srdci nejhlubti pohrdani nebezpedim."

• • Jan Masaryk po porade s deskymi a slovenskymi ptedaky jakot i s dr. Benetem vydal se minule stiedy na cestu do LondYna, kde zustane at do leta. Pak se hodla, vratiti zpet do Spoj.

Statal.

• Ve stkedu min. tyclne elenove hospodarneho bloku v rozpoetovem vYboru snitili o 50 dodateene povoleni na vladni nouzove prate.

President tadal a 150 miliona dodatkem k 750 milionilm pro WPA jit dtive povolenYm na pod'Arne prate do 30. eervna.

Riga. — Plukovnik Adam Koc, bYvalY guverner Polska banky, oznamil po navratu z Vartavy, to Polsko obdrtelo piljeku $50,000,000 od Velke Britanie. Polsko poutije teto piljeky ke koupi zasob baviny, medi a jinYch surovin, pottebnYch pro vYrobu munice.

• Nemeeti zastupci vyjednavaji s dr. Tisem o slovenske merle a jejim pomeru k marce. Slovenska vlada hodla ztiditi banku a savesti vlastni menu. Jednotka bude zvana "orel" a bude miti tout hodnotu jako marka v Cechach a na Morava — deset korun za jednoho orla.

•

•

Vartava. — PolskY tisk zabtva se vthradne rozkladem Lesko-Slovenska. "Gazetta" vita nezavislost Slovenska. Tlumodi sympatie, ktere Polsko vtdy chovalo k slovenskernu narodu a v souvislosti s poslednim prohlatenim polskeho ministra zahraniei v senatni komisi pro zahranieni zaletitosti dovozuje, to si nelze ptedstaviti, to by Slovensko zaujalo neptatelsky postoj yeti Polsku "Experess Porany" pite: Ceti, kteti se staveli proti nezavislosti Slovenska, sami z velke east urychlili vyvoj udalosti.

•

•

V neutralnich kruzich pohliti se na rumunskou smlouvu jako na tetkou ranu anglo- francouzske diplomacii. Z nektertch mist se ptipomina, to Rumunsko se snatilo zachraniti pied nemecktm hospodatskYm tlakem dohodami se zapadnimi mocnostmi, ale ty nejevily mnoho ochoty o nabidkach tech uvatovat. Jsou mnozi pozorovatele udalosti, kteti soudi, to Rumunsko do naruee Nemecka bylo piimo vehnamo.

Rumunsko z to smlouvy zrovna tt'astno neni.

Ma stale na zfeteli pfipad Lesko-Slovenska a vi, to nyni bude nuceno Nemecku povolovati ve vtem. Postavi-li se proti nemecke vuli, nebude se Hitler rozpakovat a Rumunsko zabere.

• • Vzdor tomu, to mezi Nemci nalezne se mnoho tech, ktefi s HitlerovYm loupetnictvim v Evrope souhlasi, piece se mezi nimi nadou mnozi proziravi a charakterni Nemci, ktefi tyranskou vladu nemeckou odsuzuji a ueini Nita, aby ji pomohli odstraniti. Take odbodka nemecko-americke kulturni ligy v New Yorku, zvana Deutsch Amerikanischer Kulturverband, vydala po Hitlerove vpadu do Ceskoslovenska nasledujici prohlateni: "Nemecko - americka, kulturni ga, odbooka VelkY New York, se ptipojuje ke vtem vyznavaeirm a stoupencarn demokracie a miru v odsouzeni brutalniho a nezakonneho vpadu do Ceskoslovenska, provedeneho Hitlerovou vladou. Poruteni dobre yule, zptsobene timto valeenYm opattenim, ohrotuje svetovY mir a ostouzi dobre jmeno nemeckeho lidu po celem svete. Mir milujici Ameridane nemeckeho ptivodu, loyalni k demokracii, odmitaji toto mezindodni gangsterstvi nazisticke vlady, vedouce, to miliony Nemca ye stare vlasti souhlasi s natim protestem, vzdor tomu, to byli umleeni Hitlerovou tyranii. Spoleent boj vtech narodu, potladentch a ujatmenYch nazismem Nemcu, 6echil a Sloyaku zptisobi vsktiseni svobody v Nemecku a sttedni Evrope. Tento boj tat pomuamerickou pevninu a ostatni svet te od nebezpeei ittoenicktch vlad. Prohlatujerne slavnostne nati solidaritu s lidem 6eskoslovenska, ktert dostane svou neodvislost, jako ji dostane lid Nemecka od nazistickeho ulatmeni."

Ve stiedu, dne 5. dubna 1939.

Pfedseda Arnericke federate prate William Green vydal v UterY min. tYdne provolani americkemu lidu, tadaje, aby ptipojil se k "'talesnemu" bojkotu vteho zboti v Nemecku zhotoveneho. V provolani torn ptipomnel, to Hitler znieil vtechny odborove organisace delnicke (unie) nejen v Nemecku a Rakousku, ale i v Lesko-Slovensku.

•

•

"Popolo d'Italia" zdtraznuje, to dalti dasti r.

1918 vytvotene mosaiky se rozpadavaji. Ve stiedni Evrope najdou nyni geografove novou praci. "Messagero" zdtrazimje, kterak Mussolini s poukazem na neottesitelnou solidaritu Osy piedvidal ve svem otevtenem dopise lordu Runcimanovi udalosti, ale Praha sama nedovedla si vzit z Mnichova poueeni, takte dnes stoji pied novou revisi.

• • Mad'arsko ziskalo z bYvaleho Lesko-Slovenska (poeitaje v to Karpatskou Ukrajinu) celkem 8,800 dtvereenich mil Azemi s 1,500,000 obyvatelil a doufa, to s nemeckou pomoci ziska jests 1,200,000 Rumunti a 250,000 Nemcii ye starem Sedmihradsku (ptipojenem po valce k Rumunsku) vedle Slovenska a Banatu, pflpojeneho po valce k Jugoslavii. Kdo pak vi, jaka, je mezi Mad'arskem a Nemeckem dohoda?

•

Depete z LondYna ze dne 23. biezna sdelila, to proslulY deskY tovarnik obuvi Jan Bat'a ptistal s choti svou a dvema sekretati ve svem soukromem letadle na tarnnim Croydonove a ma, v irmyslu prozatimne se usaditi v Anglii.

Depete udava, to Bat'a opustil Prahu za nemeckeho zaboru a letel pies Polsko a Holandsko, aby se vyhnul Nemecku. 0 novtch pomerech v bYvalem Lesko-Slovensku odeptel mluviti, prohlasiv pouze, ze jeho tovarna je naddle v pinem provozu.

Nejvytti soud SpojenYch Statt podal v pondeli tohoto tYdne dobrozdani (6 hlasy proti 2), die ktereho piijmy 3,800,000 osob, zamestnanYch federalni vladou, staty, municipalitami, okresy a jintmi spravnYmi telesy, mohou bYti zdaneny. At dosud platy techto Utednikil nepodlehaly tadne dani, cot bylo zfejme nespravedlive. Ma se za to, to tim pfipravena byla testa k schvaleni navrhu presidenta Roosevelta, aby take platy spravnich zamestnancu podlehaly dani. Navrh tento prozatim naznaeen byl j en v hovoru s novinati a kongresu dosud nebyl podan. Dojde-li k takovemu zdaneni (mtfz'e se to ale tahnouti nerozhodne po kolik roldr), mate to znaeiti zvyteni vYnosu vladnich ditchodovYch dani asi o $16,000,000. Federalni vlada zamestnava asi 1,200,000 lidi a statni a lokalni spravy asi 2,600,000 lidi.

•

•

Zahranieni diuhy Lesko-Slovenska v minulych dnech Nemci zabraneho, jsou podle berlinskYch odhada $65,971,300 krome $165,620,270 povaleeneho diuhu ve SpojenYch Statech. Dolarove dluhopisy ye Spoj. Statech eini $22,849,300. (Ve Washingtone se odhaduje, to jenom asi $8,000,000 z techto dluhopisii je v rukou americkYch investort). Lesko-slovenske zavazky ve Velke Britanii jsou asi $25,000,000 a ye Francii $18,122,000. Proti temto zahranienim dluham jsou slate zalohy a bankovni zustatky v cizich zemich v eastce asi 3,468,000,000 desktch korun ci asi $104,000,000. Tato aktiva jsou vtak ptevytovana bankovkami v obehu. V minulem mesici obetiva bylo za 6,989,000,000 korun. Nemecko musi pfejmouti esl. zavazky, ale proti nim zaborem Oech, Moravy a Slovenska siskava vYhody, ktere maji obrovskou hodnotu.

•

•

Zdenek Fierlinger, csl, vyslanec v Moskva, kterY v dobe okupace 6ech a Moravy nazistickou armadou, resignoval, vyvesil v pondeli esl. vlajku nad budovou vyslanectvi a informoval moskevskt diplomatickt sbor, to zustava nadale vyslancem samostatneho 6eskoslovenska.

Zahranieni ministr Frant. ChvalkovskY poslal Fierlingovi z Prahy telegram, v nemt hrozil vyslanci plisnYm trestem, jestlite vyslanectvi okamtite nevyda nemeckemu vyslanectvi. Na tento telegram Fierlinger odpovedel: "Vy a Hacha jste zradci. At' tije samostatne Ceskoslovensko!" Sovetska viada neuznala "inkorporaci" tech a Moravy do tfeti ki4e,

Ve stfedu, tine 5. dubna 1939.

Zaslibena zee Al. Musil.

DALESTINA je malidka. Za den se pohodlne projede autem od severu k jihu a za dne od vYchodu k za.padu. Vlastni Palestina zdpadne od Jordanu, ye ktere se buduje narodni domovina 2idovska, je v severni polovici, ktera se da obdelati a obsaditi, asi 170 km dlouha a asi 60 km 'Siroka., z polovice rovna, z polovice hornata. Nema ani 11,000 etv.

Neni na svete zeme, ve ktere by rozdilnost tak pronikala, jako v Palestine. Pobfe21 je teple, pohoti chladne, propadlina jordanska, horka, a na horskYch hfbetech zajordanskYch dlovek v noci mrzne. Pod Bersabou obyvatele koduji jako za Abrahama. V Betleme se uchovaly rozliene zvyky a obydeje z kti2ackych dob. V arabskYch vesnicich plyne 2ivot zpilsobem stfedovekYm, v mestech 2iji jako na zadatku 19. stoleti.

V Tel-Avivu a v kolektivnich koloniich zkouSeji novoty budoucich dob.

Palestina nikdy nemela samostatneho v3-7znamu politickeho nebo hospodatskeho. Byla zo.visla na silnej§ich sousedech. Ani jedind svetova obchodni testa v ni nekoneila.

A piece neni v Oriente zeme, o kterou by se velka Cast lidstva zajimala jako o Palestinu.

Vyznavadi iii nabo2enstvi ji mail za svatou, divaji se k ni a podporuji ji nejen hmotne, nYbrZ i mravne, hospodatsky a politicky. Je draha kfest'antim, 2idam muslimfim. Lido v ni vidi nabogenske stiedisko. Ktest'ane v ni uctivaji kolebku a hrob sveho zakladatel. Muslimove pbhliZeji k jejimu hlavnimu mestu jako k mistu, jeho2 smerem jejich prorok konaval sve modlitby a u neho2 se bude konati posledni soud.

Tisice a tisice vyznavaefi v2ech tti velkYch nabo2enstvi, hlasajicich jedineho Boha, putovali a putuji do Palestiny, budovali a buduji tam nabo2enske a dobrodinne domy, S'koly a rozliene ustavy, jednak aby tamnim souvercum usnadnili 2ivot, jednak aby s yYm krajanumpoutnikam zpfijemnili kratkY pobyt. 8koly a ustavy pfivadely domorodce do styku s evropskYmi nazory a probouzely je k narodnimu yedomi.

Palestina, zeme Filistinu, se fika ji2ni Syrii, od Libanonu k akabskemu zalivu Rudeho mole.

Lze ji rozdeliti na dva dily: stepni jani a firodnY severni. Ji2ni je biblickY Negeb, severni vla stni Palestina. Ji2ne od Libanonu se prostire. bafinata rovina. Pri samem pobte21 se tahnou Airoke piskove zaveje. Nejsou hluboke, proto se na nich daii nejen stromovi, oran2ove a citronov ekete, ri7;7br2 i vinna reva. Ricky a potoky, ktere svadeji vodu s vYchodniho pobte21, se piskern tell° prodiraji. Zanikaji v bainach, jet cini nabi-e2ni rovinu hodne nezdravou.

Balinata, rovina je vklinena mezi pohofi Libanon a Palestinske. Od palestinskYch hranic se Libanon ponenahlu sni2uje, nej yyge vystupuje atebel D2ermak, skoro 1,200 m. Okolo neho se nekupi kopce, nSibr2 tabulove vfeiny, jim2 se k'ika Galilea. Zanikaji, at dosahuji sotva 63 m. Jediny Tabor eni 562 m vysoko. tvalem syrskYm proteke. hlavni palestinska feka Jordan. Ma tfi prameny. Kde se stekaji, le21 feeigte 45 m, v jezeru Hule toliko 2 m nad hladinou mofskou. Jordan se steal prodira, k jezeru Tiberiadskemu. Horke prameny vyveraji na v2ech stranach. Od jezera a2 po Mrtve more se oval jmenuje Gen.. Je 105 km dlouhY, nejvet§i hioubky dosahuje u Mrtveho mote. Je 76 km dlouhe, prfunerne 15 km giroke a na jednom miste 401 m hluboke. Je to propast, le2ici 793 m pod hladinou Stfedozemniho mole. Hladina jeho je nej yy221 v kvetnu a v dervnu. Potom klesa at do konce roku, na6e2 opet vystupuje.

Ve vlastni Palestine neni v Zajordani se uchovaly veal a men21 haje v severni etvrtine, v biblickem Gileadu. Je to firodna planina, jet za fimske doby zasobovala obilim zeme sousedni. Posledni zbytky rozsahlYch lesu byly skoro vesmes vyhubeny za svetove valky. Dubo'Om dkivim vytapely teleznice parni stroje a dodavaly palivo vojsku.

Palestina neme. ani jednoho pkirozeneho stavu, ani jedine splavne keky. Dlouhe viny Stkedozemniho more, hnane zapadnimi \retry, prayvaji a vyb,loclavaji jeji pobteti, takie vypa-

Strana 3.

VtSTNIK da, jako by bylo podle pravitka pkitiznuto. Akka, Hajfa a Jaffa jsou piistavy umele. Bezpedne jsou lodi toliko v Hajfe.

Jerusalem, sedici 800 m vysoko, je horska pevnost. tije od prada yna ze sve svatosti. V jordanske donne se probouzi k novemu 2ivotu Jericho, osada sedici 250 m pod hladinou mofskou, nejni22i na svete.

Zamo2ni a churavi obyvatele palestintti tam radi chodi na zimu.

Domorode obyvatelstvo se zabYva orbou a chovem dobytka, z ylaSte ovci a koz. Vody se lze dokopati v nevelke hloubce. Pobte2i pokrYvaji zahrady s pomorandovniky, na rovine a na pohori se dati olivy; v jordanske propadline cukrove. trtina, bavinik a znamenite banany.

Pfirodni bohatstvi je hojne, zvlaSte v Mrtvem mofi. Na jeho bfezich sbiraji siru. Bohata laiska fosfatu v Zajordani poskytuji vYdelku proziravYm podnikatelum. Na medenou rudu dolovali Eimane a dotud se ji hojne uchovalo v Podle seitani z roku 1931 bylo v Palestine yeS'kereho obyvatelstva 1,035,821. Z nich 850,110, Lai 174,610 (a ostatni ziomky). tide buduji nebo spravneji Obnovuji narodni domovinu. SN'aj po2adavek na Palestinu odilvodnuji dejinami. Abraham se do ni nastehoval. Moj212 k ni dovedl syny izraelske. Josue pfemohl domorodce, ale nevyhubil jich. tide rostli, silili a David si vybral Jerusalem za hlavni mesto. '8alomoun si v nem vystavel palac a v palaci chram. Po jeho smrti se stat rozStepil na judskY na jihu a izraelskY na severu. Babylonsky kral Nebukadnezar Jerusalem zbail a chram spalil, obyvatele dal odvesti do zajeti.

Zapadni hradba chramoviSte je spolu s dle.2' denYm chodnikem dnes majetkem muslimske obce. tide ji od pradavna nav2tevovali, aby pfi ni tesknili po za gle slave. Mezi obrovske balvany, z nichZ je vybudovana, zara2eji hieby syYm i tech, za ktere se modli.

Nad Palestinou dostala mandat od Spoleenosti narodil Velka Britanie (roku 1920). Je povinna zachovavat na posvatnYch mistech stay, ktery tam byl, kdy2 Palestinu obsadila. Na sla y -nYdePokairu1925sdeonlikhrabe 2idle a lavice. Na muslimskY odpor je dala sprava °driest. Roku 1928 zfidili opet aide oponu, aby oddelovala muse od Zen. ttednik nejdfiv vybidl zastupce 2idu, aby ji odstranili, potom ji dal °driest. Spor o Zapadni hradbu se protahoval, zavirloval nepokoje, pti kterYch tekla krev, a byl ukoneen teprve roku 1930.

Od sameho zaeatku nabadala nejvyMi muslimska rada souverce, aby neprodavali padu 2idam (na narodni stat). Jeji snahy byly marne, ponevad2 se majetnici, zylaSte zadlu2eni, zh112eli vysokYm cenam a nedbali, 2e narodni majetek zmen guji. Poptavka po Vide je nesmirna a ceny rostou do zavratne yy2e. Podnikatele, kteti vlo2ili penize v Tel-Avivu do stavebnich pozemkti, se dodelali roku 1933 nesmirneho zisku. 2idovska svetova, obec je bohata. Dosud podporovala 2teclke sve eleny, usazujici se v Palestine. Myslici vtidcove hnuti za narodni domovinu (sionisti) pochybuji o zemedelske jeji budoucnosti, za to v2ak dtivefuji budoucnosti priimyslove a obchodni.

Ze zajeti babylonskeho se vratili jen nekteti tide, osadili Jerusalem a obnovili judskY stateeek. Kdy2 potom roku 168 pr. Kr. meli bYti tide nasilim poteeteni, vzboutili se pod vedenim Judy Machabejskeho. Roku 142 se bratr Judav Simon prohlasil 2idovskym kniZetem. ftimane se ujali statu, pozdeji se drobiciho, a roku 37 jej sverili Herodovi, jeho pfedkove byli nasilim po2idov2teni v novem 2idovskom state. Stat Herod& trval jen do roku 4 po Kristu.

Potom byl rozdelen a od roku 6 po Kristu spravoval Judsko kimskY prokurator Pontius Pilatus (26 at 35).

Historicka doba.

Pan tovarnik se chlubil ve spoleenosti: — "Mam doma dva drahocenne, stare obrazy .), — "Z ktere doby, pane toyarniku?"

— "Z doby, kdy jsem mel je gte penize."

Solidarita vSech slolek naroda je zejmena pro malY stet v te2kYch 21votnich pornerech MUDr. VI. Kim-Japan nejdilletl0i4

Nas prvni fikol. teskoslovenskY pavilon v New Yorku budii symbolem nageho (Zaslano.)

ODLE zpravy Chicago Daily News, osud *deP skoslovenskeho Pavilonu na Svetove VYstaye v New Yorku jest nejistY. eeskoslovenska, vYstavni budova a restaurant jsou temek hotovy, ale v dusledku udelosti poslednich vyjadtuji se jiste pochybnosti o ukoneeni pHpravnYch praci a fieasti Oeskoslovenska na Svetove VYstave.

Nede, se vubec oeekavat, to by dnetni nemecka diktatura v teskoslovensku se pkiznive divala na samostatnou vYstavu eeskoslovenskou anebo te by jeji uskuteeneni neznemotnila. Je zcela pravdepodobno, to v nejblitti dobe bude uainen pokus zastupci nemecke o konfiskaci Ceskoslovenskeho Pavilonu a znemoineni vYstavy. A zde prave se naskYta pkiletitost nem AmerickYm 6echoslovaktm podobnemu kroku pkedejiti a zorganisovati akci pro dostaveni Pavilonu a otevkeni Ceskoslovenske Wstavy.

Vlada SpojenYch Statil prohlasila okupaci oeskoslovenska za nezakonnou a doeasnou; tedy 6eskoslovensko formalne existuje v odich vlady a °beam). SpojenYch State. Je samozfejme, 2e Nemecku z jeho koiisti nevyplYvaji 2adna vlastnicka prava na eeskoslovenskY majetek zde, ktera by vlada Spoj byla ochotna uznati, a je na nas, abychom ve veci eeskoslovenskeho pavilonu zakroeili v pattienYch kruzich a aby tento podnik zustal v rukou Ceskoslovenskeho VYstavniho komisate anebo pravoplatneho zastupce Oeskoslovenska, p. Vladimira Hurbana.

Otazka deskoslovenske 'least na Svetove Wstave je prvnim konkretnim ukolem sjednocenYch 6echoslovakft v Americe. Dostavme Pavilon z na.§ich penez. Znazorneme v nem graf icky dejinnY vYvoj na:seho statu, jeho narodni sloteni a jeho hospodakskou vYstavbu. Dokatme americke veiejnosti statisticky 12i nemeckeho tisku o Atisku narodnich mentin v puvodnim eeskoslovensku a poukatme clurazne propagadni formou na nespravedinost spachanou na natem statu v Mnichove a ye Vidni a na zlocin, jeho se Nemecko dopustilo v poslednich dnech. Vyutijme teto neobyeejne letitosti jako prvniho kroku v natem boji proti nazismu, za svobodu teen a Slovakil v Oeskoslovenske Republice.

Pod zaStitou vedoucich organisaci, Ceskeho Narodniho Sdruteni, frstkedniho Svazu deskYch Katolikti a Slovenskeho Narodniho Sdru2eni, za spoluprace deskYch obchodnikt a deskoamericke veiejnosti, by se samostatna Oeskoslovenska VYstava nesporne setkala s spechem a 'ilea by dalekosahlY yYznam politicky a propagaeni. Pro nas Oeskoslovensko nepfestalo a nepfestane existovat; OeskoslovenskY Pavilon pod 6eskoslovenskou Vlajkou bude symbolem tohoto citeni.

F. & HrachoyskY. Rok na poli.

Liberecke "Zeit" vypoditava., to v Sudetech chybi nejmene 30 tisic zemedelskYch Na cizi namezdni silu je tam odkazana sestina zernedelskYch zavodu, ka2c1Y s plochou nad 10 ha putty. Teto sestina usedlosti path celkem 2 ti-etiny vAech pozemkti, k jejich2 obdelavani je krome elenti rodiny tieba 100 tisic deledi.

Nedostava se tedy pina tfetina pracovnich sil. — V Sudetech jsou pry stovky hospodatstvi, kde pracuje jedine rolnik a jeho 2eria.

PfirozenYm dusledkem pak pry je, 2e vYkonnost techto hospodalstvi nevyhnutelne klesa.

Dagi dtisledky vidi v2ak "Zeit" v tom 2e je ohrolen pfiliv zdrave narodni krve do mest ate se oteviraji dvefe pronikani jinonarodnich do Sudet. Tomuto nebezpedi chteji eelit sudeteti Nemci pracovni povinnosti vtech svobodnych devaat do 25 let veku. Net budou pHjata v pramyslu nebo obchodu, musi si odsloutit rok prate na venkove.

Strana 4.

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly neyeene, neb vadne polennky, pokadatel pfedklade. ye smyslu stanov Tiskoverau VS/boru k ylastnimu roshodnuti.

tad Svaz teehoslovanii, cis. 92, Ft. Worth, Tex. Ctene sestry a bratii!

Br. piedseda mne gadal abych napsal par ta.clkt do na geho Vestnikil. Nage pravidelna schtize se kona, druhou nedeli v mesici, ale proto, ze nam na tu nedeli ptipada svatek (tout Easter Sunday), tak z to ptidiny na ge pravidelna, schtze se bude konat az tfeti nedeli ✓ me...91cl.

Tedy, sestry a bratti, tee br, teetnik mne • abych yam ptipomel, ge kteti jste pozadu s vagimi poplatky tak abyste hlecteli si dat sve povinnosti do potadku co nejdfive, neb s tim ma mnoho prate, ta jmena pfina get stale na suspendadni listine. Grim dive si zapravite sve prispevky, tim bude lepe pro vas, a nagemu teetniku usnadnite jeho praci. Bratfi a sestry, komu varn neni man() pkijit do schtze, tak mtgete dojet k br. Joe Kodimu, bydli na 2200 Loving ave. a on vain s radosti poslou gi. Ti eleni, ktefi bydli ven z mesta, takte g, mohou mu poslat ty jejich kvitaneni kni gky a v dopisu Money order. Ale nikdy neposilejte hotove penize jen vobalce, neb za ty neni rueeno, ze je dostane, neb vite , ge pogta, jde pies mnoho ruk, a pak-li spozoruji ze jsou v obalce penize tak ty "dlouhe" prsty si s nimi zahraji a pak psani dojde ale bez penez. Tedy nejlepe je poslat Money order, neb vara to u getti mrzutosti.

Sestry a bratii, nezapomerite, 2e pfi gti schtze nam ptipade, na den 16. dubna 1939, pfesne o 2 hodinach odpoledne, a ne o 3. hod. Navgtevujte schtze co nejvice, neb ani nevite co chybujete, kdyg neptijdete. Tak hled'te aby vas bylo co nejvice piitomno. Net na tu fled& 11 nam pfipada, uvadeni mnoho novYch elenu, a to vite, ge to nebude jen tak ledabylo, to vite, ge nage sestkiely nee° ptipravi do kuohyne chutneho a nagi "bartenclki" teg varn s ochotou poslougi. Tak se ug mame na co teat..

A za druhe, vite, ge to ul bude po ptste tak zas naveder se (*aka ta dupanda ptitrefi, ale jaka a kdo bude hrat, to varn oznami na ge dopisovatelka. No, u2 toho necham, neb ona by se na mne zlobila, le ji lezu do "biznisu." Tedy nezapomerite na pti gti schuzi dne 16. dubna o 2 hodinach odpoledne pfesne. Po schtzi spoledna svaeina a neb vedefe..

S bratrskYm pozdravem a na shledanou, John Chaloupka, taj.

OAST PROGRAMU NACISMU. 1. Zadame sloudeni vgech Nemet na za.klade sebeurdovaciho pra,va narodt v jedno Velke Nemecko.

2. 2adame zrovnopravneni nemeckeho naroda oproti druhYm narodtm, zru geni mirovYch smluv versailleske a saintgermainske.

3. t adame zemi a pildu (kolonie) pro vYtivu sveho naroda a osidleni sveho piebytku obyvatelstva.

4. Statnim obeanem maze bYt jen narodni druh (Volksgenosse). Narodnim druhem maze byt jen ten, kdo je nemecke krve, bez ohledu na vyznani.

5. Kdo neni statnim obeanem, musi giti v Nemecku jen jako host a musi podlehat cizineckeinu zakonodarstvi.

6. Pravo rozhodovat o vedeni a zakonech statu image pattit jen statnimu obdanu 7. ... Neni-li mania vy givit vgechno obyvatelstvo statu, maji bYt z ti ge vykazdni pfislu g -niczharodt(jeskinuatnimi obdany).

8. Jest zabraniti dal gimu ptistehovalectvi Nenemcii. Zadame, aby k okam gitemu °pateni file byli donuceni v gichni Nenemci, kteii se do Nemecka ptistehovali po 2. srpnu 1914.

22. t'adame odstraneni 'Zoldnetskeho vojska a zfizeni narodni armady.

VESTN1K Za socialne revolueni a hospodatsky reformni lze povagovat tyto zasady nacionalne socialistickeho prorgamu: 7. 26,clame, aby se stat zavazal pedovati v prve fade o vYdeleene a 2ivotni mo gnosti svYch statnich obeant .. .

9. Vgichni statni obeane musi po givat stej((Yoh pra y a povinnosti.

10. Prvni povinnosti statniho abeam musi bYt, tvoiit dugevne i telesne. einnost jednotlivcova se nesmi protivit zajmilm obecnYm, nYbrg musi se dit v ramci celku a k prospechu vgech.

11. t adame proto odstraneni dtchodu bez prate a bez namahy. Zlomeni trokoveho otroctvi.

13. 2adarne postatneni v gech (dosud) u g zespoleeengtenYch (trust()) podnikt. ' 14. Zadame podil na zisku velkopodnikt.

15. 2adame velkolepou vYsta ybu starobniho poj igteni.

16. 2adame ztizeni zdraveho stiedniho stavu a jeho zachovani, okam gite komunalisovani velkych obchodnich domil a jich pronajmuti za levne ceny malYm givnostnikilm, co nejvetgi ohied na male podnikatele pii dodavkach statnich zemskYch a obecnich.

17. "a..dame pozemkovou reformu, pfizpilsobenou nagim narodnim pottebam, yydani zakona o beznahradnem vyvlastneni pudy pro obecne prospane ucely. Zavedeni pozemkoveho troku a zabraneni ka gde spekulaci s 18. 2adame bezohlednY boj proti v gem, kteti svou ainnosti po gkozuji obecne zajmy 19. t adame, aby fimske pravo, sloulici materialistickemu svetovernu tadu, bylo nahralen° nemeckYm obecnYm pravem.

20. Aby bylo kagdemu schopnemu a pilnemu Nernci umoaneno dosahnout vy ggiho vzdelani, musi se stat starat o dtkladne vybudo7vani celeho lidaveho vzdelani ... Z6„clame, aby vYchova zvld gte nadanYch deti chudYch rodiet, bez ohiedu na jejich sta y a povoldni, se dela na statni ttraty.

Paragrafy 21. a 25. jednaji o ochrane vefejneho zdravi zavedenim zakonem telesne a sportovni vYchavy, a o ochrane mlade ge, gadaji znemeeni tisku ye smyslu narodni pfislu g -nosti,zaved"p hokist'anv,bj proti umeni a literatufe ktere "ohro guji zvyky a mravnost germanske rasy", ztizeni silne centralni moci v iisi a bezpodmineenou autoritu centralniho parlamentu nad celou ti gi a jejimi organisacemi, a to vgechno pod heslem: Prospech celku nad prospechem jednotlivcel SVEIK PISE BALOUNOVI Z TEXASU.

Ty mtij milej!

Tvoje psani k mYmu svdtku sem dostal pozde. Vostatne ja se ti na takovY pfani vykaglu.

Ze mi pfejeg fgecko nejlep gi to povidej riakYmu ponocnYmu. Pige g mi ae si nikde nemoch znamky na vodpoled dostat, jak sem ti vo ne psal, a ge si k vtli tomu hnal aenu do Tabora a ani tam je nedostala, ge vgude men jenom znamky na psani.

No tak teda budu muset tvoje vzdelani financirovat ze svejch mozoult. Vo tech blechach jak mi piles, ge by si rat videl, to nevim jesli pude. Voni jsou stra gne mrriavY. Pigeg mi ge se mi diviaze si z tebe, ze starYho vola delam blazny a pigu ti ze tady ma trava blechy. Ze ti pan ueitel fek, dy g si mu to povidal, ge sem si asi set do travy kde diiv tabotila riaka cikanska, vejprava.

Baloune ajcemtrajcen dy2 to neni pravda.

Ma je a eloveee voni nejsou vubec videt dyg na ne koukag. Voni se ti zagerou do kill's a ty je oupine stravi g skrz Mill. A voni si vobyderne vlezou na mista kde se nemtae g na ulici drbat.

Dyt' tady i seno se musi vod:si govat ponevac by ho kravy negraly.

Taky ti mugim napsat le baguju. Ja, sem byl v jednej schtzi a von tam jeden bagoval a vono se mi to stra gne libilo. Von mel pinou papulu a takovY mu tekly z vobou koutkil potteky jako kafe a jak mluvil tak prskal tak jemne jako rozpra govaa na rage.

Jenge ja bych se byl hnedle v noci udusil.

Ja sem si vzal moc velkej kus a pak sem u-

Ve stiedu, dne 5. dubna 1939. snul. Vono ti me probudil takovej tlak v krku, tak sem zadal tvat jako kdy2 vedou cikana na roraty a von potom mi ten tabak sjel dolt.

Tak sem mac zve'davej za par dni co bude.

Von to byl pofadnej kus tabaku a to vi g ani tady dlovek nemtg e plejvat. Sem zveclav co ptide yen. J6, bych mel nejraei cigaru.

Tak sem si tomu co baguje ste goval a von mi poradil ge abych dyg tak brzo moc v kach usnu, abych si ten tabak dal do kousku skrYnu a udelal z toho takovej cumlik a uvazal kolem krku na gritiru. Ze prej jeho kluk ten zas gel spat tak dycky musel mit lizatko a jednou ho polknul i s tim dfivkem. Potom s nim mugel ject a g do druhYho statu na kliniku kde men silnej magnet na dievo, tak to z nej dostali.

Ten skrYn to je takova dratena latka co se tady multi davat na vokna ponevae tady ka g s votevfenou papulou a v noel by mu-dej spi gvaby, netopejti i sovy litaly do huby. elovek ti multi fgecko vysvetlit jako malYmu. Tak v tej schtzi apiritusackej sem byl ale egte ti nemil gu nic moc vypsat ponevae sme celou schtzi venovali zahranieni politice. To vis takovej rajbok nevostane za kamny co tam v Evrope udelal ten s tim parapletem.

Taky tam jeden pfines takovou dojemnou baseri ge sem tam mu gel kvat pill hodiny. Tak ti ji posilam.

Neg 6ampulin letel v eru do Mnichova za Adou kuii voka a mozouly namazal si pomddou.

Paraple mu sebou dala jeho stara na cestu, nemlich jak dy g starej Kecal gel prodavat nevestu.

Vocelovej ftak jak stfela s oampulinem Teti.

"Co zachranim - pomyslel si - starct, gen a deti."

Ty Sudety se 8s umavou to mu dame asi; kdo pak by si k vuli tomu rval hned s hlavy vlasy!

Dal a dal se na g "hrdina" v erteplounu sine, do palice nevlezly mu my glenky u g jine.

Ponevad mel vedle chmtir i stragne dlouhou chvili, "holuby" si vydlaboval s nehoraznou pill.

Lid ho vital "vosla miru", pii navratu domu.

Kdo pak "nad Tem gi" by myslel na eeskou svobodu.

6e'Si taky za nim volaj a to z pinejch hrdel: "Ty glejfiti s parapletem, ty nom - vyfoukej hoblik.

Tak sme to vohlasovali, ge mu tu baseri pogleme a jeden navrhoval ge prej by se ta baseri mela napsat na hill a nekdo by mel s ni, k «emu doject a vomlatit mu ji vo hlavu.

Tak as v pti gti schtzi budem mit to citirovani ducht, tak se moc te gim. Zatim se mej jak chce g a ja sem tvuj vodanej solong Dgou Hon. Schweigh.

Rad Bratrske Spojeni cis. 128, Mart, Tex. Cleni bratii a sestry!

Uvedomuji vas, kteti jste nebyli v bteznove schtzi, abyste vedeli, ae dubnova, schtze se bude konat as tteti nedeli v dubnu, ponevadg druha, nedele ptipadne na velikonodni svatky a mogna, ge nekteti byste si ptali jeti nekam na besedu, tak to bude v gem po chuti.

Veera veeer se nam ptihnal severak a dnes je dosti chiadno. Nevim, je g tli nam to nebude chtit vgecko zmrznout neb korny jsou u g pekne vzejite.

Tak, bratii a sestry, nezapomerite na tieti nedeli v dubnu! S bratrskYm pozdravem, Frank Vanek, tajemnik.

Oheane uctili chudeho.

V Dobru gce zemiel sedmdesatiletY Jan 't'etka. ChudY dlovek, od narozeni se zakrnelYmi tidy, byl v celem kraji znam a pro dobrou a milou povahu obliben. Jeho jedinou zalibou byli holubi a kanati. NuznY mrzdeek mel bYt pochovan na obecni Utraty. Obeane v gak uspotadali mezi sebou sbirku a vystrojili mu nejlepgi pohfeb. Na posledni ceste jej doprovazela hudba, nad rakvi promluvil teenik a zpevaci zapeli smutedni sbory.

Ve stredu, due 5. dubna 1939. lead Svornost Jihu eis. 15, Rogers, Tex. Mile sestry a bratri!

Mame schazi 9. dubna. llinulou schazi jsme meli slabou nav g tevu, ant udetni vYbor nebyl pritomen tak prohliaeni knih bylo odloaeno.

Doufam, ae se tentokrate dostavite.

Noviny Gist a radio poslouchat se omrzuje, neni tam nic jen nada y ky a narek a piece jsme tomu sami vinni, neb pc) dobyti samostatnosti misto spolubratrsky pracovat, bili jsme do bol g evika, misto Lasky k blianimu delaly se strany, tituly. Jak Nemec si brousil zuby na Rakousko co jsme meld Wit na straai pied g pehy, my jsme se preli jestli je spravne Moravec Bohemian nebo Czech a ma-li se vyslovit desk() nebo Czecho-Slovensko. My nedovedeme samostatne myslit; kdya nas cizinec pochvali, tu bychom mu i boty olizali. Jest-li neco udelame pro dobro celku a hned nas neua do toho bijem a hromy a blesky na to volame, mezi sebou se aerem a na cizince jsme slabi. Kdya Nemec zabral Rakousko, meli miti z toho vYstrahu. Chodili jsme k jinonarodovcam plakat, ae tam Spatne s Ce chyy jednaji, jak si Nemec vzal Sudety. Misto spoluprace kieli jsme na Francii a Anglii. Kdo mel jak' medal, honem s nim zpatky a vynalezt nejake krasne jmeno pro zastoupce obou zemi, aby svet vedel, ae jsme dopaleni.

Provazy sem, s Masarykem dolt a povladet jim po ulici. Ted', kdya Nemec searal v g ecko, klejeme zas. Ze je to nejvice na g e vina, to verit nechceme. Doufam mill etenati, ae se probudime k novemu Mvotu. Co nam na tom zalead, jest-li na g e noviny se zvou Cech nebo Slovak. Hledanim jmen na gi oteine nepomtiaeme. Bud'me na straai, tahneme svorne, v gichni za jednoho a jeden za v g echny, at' tech, Moravan neb Slovak; jsme potomci iti g e Velko-Slovanske.

Na shledanou, Vag Emil F. Voldan, taj.

P. S. — Neminim addrieho urazit a na aadnY dopis neodpovim.

Rad Rozkvet Zapadu, Oslo 107., Floresville, Tex. Preji si oznamiti, ae pri g ti radova schtize bude konana, jak pravidelne, v druhou nedeli v dubnu, tedy v nedeli Velikonoeni. Po schazi bude pro deti t. a y . "Easter Egg Hunt". Jak mi vYbor oznamil, postard se o vajieka. Sestry se usnesly prichystat neco na zub a bratii pro aaludek dovezou snad koeku, ktera poteee a pri ktere se bude mazat deka. Tak abyste se dostavili v co moano nejvet g im poetu, taky o neco drive, abychom to snedli a tu koeku zpatky poslali prazdnou. Sestry, nezapomente dovezt nejake kola& a paje, takove co ja mam nejradeji.

Pf• eji v g em vesele Velikonoce a jsem s bratrJaroslav F. Bayer, taj. skYm na zdar!

Fort Worth, Texas.

Mill bratri a sestry!

V nedeli 9 .dubna y e 2 hcdiny odpoledne mame radovou schazi. Ze to prijde zrovna na yelikonoeni nedeli, tak jsme se usnesli, ae prineseme pro deti malovand vajioka a pak po schazi udelame detem zabavu hledani vajidek. Tak prijdte v g ichni a prived'te deti. Take muaete prinest nejake peeivo a milaeme si tarn udelat tea veeeri a pak tam zastat na taneeni zabavu, kterou porada Sokol. Jia dlouhY eas, co jsme nemeli aadnou zabavu, tak doufame, ae vaichni prijdete. Tak nezapomerite na nedeli velikonoeni v sokolovne, neb kaadY jest uctive zvan.

Se srdeenYm pozdravem, Anna Milan. kid Karel Havlieek eis. 4, Hallettsville, Texas.

Cteni spolubratri a sestry! — Uvedomuji vas, ae v minule schazi bylo ujednano, abychom dubnovou schazi konati o tYclen pozdeji, tail 3. nedeli na misto druhe, neb druha nedela pripadla na svatky velikonneni. Tedy tim padem to bylo pro tento mesic zmeneno, ale darsi schaze budou jako obydejne pravidelne 2. nedeli v 1 hod. po poledni. Tedy nezapomerite na treti nedeli, 16. dubna v 1 hod. odpoledne! S br. pozdravem, Chas, Holy, taj.

VASTNiK kid General RadeckST , els. 109., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto y am davam y edet, ae na g e schuze tadova, bude konana treti nedeli v dubnu. S bratrskYm pozdravem, Fr. Koke g , pi-edseda.

Itad Hvezda Miru eis.33., Bleiblerville, Tex. Cteni bratri a sestry!

Timto y am da,vam na vedomost, ae priSti pravidelnou schazi budeme konati o tYden pozdeji a site v nedeli, 16. dubna 1939. Frielna jest, ae velikonani svatky pripadnou na nedeli, co konavame schtize. Tedy nezapomente na, tuto nedeli a dostavte se co v nejvetgim partu. S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Mikeska, taj. `tad Cechoslevan cis, 40, Hillje, Texas.

Cteni bratfi a sestry! — Davam y am na vedomost, ae nebudeme miti schazi druhou nedeli v dubnu; budeme miti schazi as treti nedeli, totoa 16. dubna. To mne naridil br. piedseda oznamit, ae y e svatky kaadY bude chtit jeti na besedu, a tak by schaze byla slabe nav g tivena. S br. pozdravem, K. Hajo y skY, taj.

Aid Ruaavy Dvur, Cis. 89, Rosebud, Tex. Cteni bratti a sestry! — Timto vam oznamuji, ae na g e schtize se nebude konat jak obyeejne druhou nedeli v mesici, neb jsou velikonoeni svatky a elenove maji nachystane ruzne pobaveni, tedy na g e schtize bode 3. nedeli v mesici, to je dne 16. dubna. S pozdravem, Aneaka Skupin, taj.

ICtad DubovY Haj cis. 126, Ross, Texas.

Olenstvu na g eho radu se timto oznamuje, ae pri gti pravidelna schtize preloaena byla ze druhe na treti nedeli v dubnu. Vezmete to oznameni na vedomost a dostavte se do utelog' ene schtize v poetu co nejvetgim.

S bratrskYm pozdravem, Fr. Mrkes, pied., Jos. Foit, taj.

Aid Pokrok Moultonu Cis. 27, Moulton, Texas.

Bratri a sestry!

Timto jste aadani, byste se co v nejvetgim poetu dostavili do sclatize v nedeli dne 9. dubna nebot' se ma jednat o zmene arednika, proto jest zapotrebi, aby byla co nejvet g i nav g teva. Totia jeden na g iirednik si preje, aby byl zvolen na jeho misto jinY brats, tak prijd'te co v nejvet g im peetu. Neb na g e schtize jsou ;Spatne navAtevo y any a mnohokrate se stava, ani schazi neni moano zahajiti a nasledek je, ae v g e musi vyrizovat jenom arednici. Proto by men eleni hledet schtize pravidelne nav.g tevovat, neb jest to mnohem veselei g i, kdya je sin napinena a v g e ma jakYsi jinaei vYsledek ,ale kdya jsou pritomni vady jedni a ti sami eleni, tak to vypada jako by to pattilo jen jednem a tern samYm. Kolikrat jsme se pokusili privabit ty ostatni i jsme si nekdy zazpivali, ba i zahrali, ale zda se, ae je to vge marne, bratti jsou pohodlni a proto na g e schtze podle toho vypadaji. Tak proto, bratti, nezapemerite na druhou nedeli v mesici dubnu, totia dne 9., abychom si zvolili toho jineho rednika. S br. pozdravem, Joe ZaveskY, taj.

Z Klubu Ceskych Len v Dallas.

Na g a vYroani schaze letos pripada na ZelenY etvrtek, to jest 6. dubna. Sestry jsou active aa,dany, aby se v g echny dostavily do teto schtize, neb mame opet volby arednic pro pri g ti rok. Po 4 beta na g krouaek ute g ene pokraeuje ku predu a dnes je nam je g te vice potteba spoleene prate, neb nevime co nam zittek prinese. Na poslednimi uddlostmi jiste kaady Cech y e svem srdci zaplakal a nic to nepointae, nespravedlmost a lea slavi triumfy a svet se na to diva. Ano, na g deskY lid y e vlasti byl pokoren, je pod jarmem nepoctive moci, ale piece je lepe bYti takovYmi jakYmi jsme, neali bYti gpatnymi pied celYrn svetem. Casto utrpeni a bolest nas k sobe vice sblili. Kdo nebyl nikdy zklaman, neporozumi druhemu ae to boll.

Spanhelova.

Srd.e6ne zdravi etiouci,

Strana Taylor, Texas.

Ctena redakce!

Doufam, ae mne poprejte trochu mista. Veera veder nam trochu zapr g elo, cos bylo vitane, ted' ale zahradky porostou.

Dne 22. zernrela Anna, moji aeny sestra. Pohitena byla 24. odpoledne. Zanechava dve deery, jedna provdand za Franka Janse a druha, jest svobodna,,matku, d y e sestry a dva bratry, Josef v Anton, Tex. a John zde v Taylor, Vera Kohutek a Francis Konarik, tea zde. Pohrebni obrady vykonali Rev. Jos. Barton a Rev. Jos. Hegar z Temple, v dome smutku i v kostele, za doprovodu mnoha lidu k poslednimu odpoeinku. Budia ji lehkY odpooinek. PortistalYm projevuji hlubokou soustrast. Take dekujeme v g em, kdoa ji pomahali v jeji nemoci. Tea dekujeme fararam a v g em za kvetiny, a ji budia sladkY odpoeinek. Dale dekujeme p. a pi. Dick Lojka ze San Angelo, Kornela z Tyler, pi. Anna Cuba z Harlingen, Judita z Houstonu, take nekterym z Temple, i P. P. J. a Pechale od Little River.

Dnes je peknY den, jak obyeejne po bounce.

Zde napadlo kroup malo, ale bylo sly g et jak hueely. My jsme prave dodelavali zemaky a Ira jsme mysleli, ae loam jich ztlueou. Zemaky nektere ua kvetou a hrach ma jia lusky. Ted' budeme mit prate dost. Zeli se dava do hlavek, kopru, maku a salatu jsme meli dost, mnoho jsme dali slepicim, ony to velice rady a jest to pro ne ualteene. Jen kdyby nepri g el ten gedivY a nam to nesliznul, ale vaak jsme toho uaili dost a je g te uaijem; to se dobre kuchati, kdya jest mleka a v zahradce v g eho dost. Kondim s pozdravem, J. V. Kohutek. kid Svaz eech os 1 ov a n it cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mill bratil a sestry!

Na g rad pol'ada Velikonoeni zabavu v nedeli 9. dubna. VSichni jste srdeene zvani a pkivedte vase pratele. Hrati bude kapela Majekova z Cameron ,Tex. Zaeatek v 8 hod. veeer, vstupne jako jindy. Sestry jsou a'6,clany, by pH,spely do kuchyne dle moanosti. Predem diky.

Vesele Velikonoce preji ctene redakci ,bratrum, sestram a v g em etoucim.

Marie Juranova. tin g ti rolnici postavili obrovskou silnici — a hlavne lacino.

V techto dnech slavi Cina velke viterstvi, a to viterstvi prate. StOpadesat tisic einskYch rolnika dokoneilo neobyeejne duleaitou strategickou silnici z Kunmingu v jihozapadni Cine do mesta Lashio v Burma (Zadni Indie). Nova, silnice vede dvema daleaitYmi stredisky tankaj g -kvoyCin,HsaemYugchnaotvird narodnimu taboru nova spojeni s ostatnim svetern, od nehoa byla Cina po padu Kantonu odriznuta. Silnice meti pies tisic kilometre a rolnici ji doslova zbudovali vlastnima rukama jen s ne jp rimitivnej g imi nastroji a bez strojt.

Proto take naklady na postaveni jednoho kilometre byly velmi nizke a nedosahly ani 4 tisice dolara. Jejich dilo umoanuje oine dovaaet opet potraviny a zbrane z ciziny a maze je g te rozhodnout valku s Japonci y e prospech Cinanu.

"Aby Italie neco znamenala", chtel mit Mussolini na prahu druhe poloviny tohoto stoleti 60 miliona obyvatelu. Toto prani vyslovil v roce 1927, kdy Italie eitala prave 40 miliona dual. K spineni populaeniho plant' bylo vymereno triadvacet let. Za 23 let melo obyvatelstvo na materskem poloostrove vzrast o 20 miliona, to je o 50 procent. Tento cil nebyl nedosalitelnY. Aby ho vaak skuteene bylo dosaaeno, muselo by obyvatelstva pribYvat mane o 700.000 du g i, to je asi o 17 a pal promille.

Tak rychle obyvatelstva nepribYvalo. Za deset let po Mussoliniho reef mohl statistickY Mad oznamit, ae ke dni 31. prosince 1937 silo v Italii 45,578.000 obyvatelu. Za poslednich deset let civil pramernY prirastek nikoliv 700.000 a nikoliv 17 a pal promile, nYbra pouze 357 tisic a merle nea 10 promile .Kdyby tento postup pokraeoval, nemela by Italie v roce 1950 nejen addanYch 60 miliona obyvatelt, nYbra nemela by ani 50 miliona. V nejptiznivejkm ptipade by dosthla, populadniha diala. 48 a p-41 milionu,

Strana 6.

SDRU2ENi AMERICKiCH aCHOSLOVA,Kt V TEXASU. Federation of American Czechoslovaks in Texas V Houstonu, Texas, dne 1. dubna 1939.

Vatenemu Oeskemu Narodnimu Sdruteni v Chicagu, Ill. Drazi krajane!

Dekujeme Vain za Va ge vYzvy k organisovani se a ke schrizi na den 18. a 19. t. m. v Chicagu.

K tomuto dovolujeme si podotknouti, ze Texas organisovan jit jest a to v JEDNOM VELKEM TELESE, KTERE NEZNA 2ADNE POKROKOVE ANI KATOLICKE ANI PROTESTANTSKE SLOZKY, WirBRZ JEN A POUZE AMERICKE 6ECHOSLOVAKY, kteti s pinYm porozumenim vatne doby pracovali a pracuji, pokud to pomery dovoluji ye prospech svYch bratki a sester v ne gt'astnem Ceskoslovensku.

Dale dovolujeme si podotknouti, ze tato velka jednotna organisace, na jejit praci podileli se nagi krajane Texasgti, byla zde jit zalotena ✓ mesici bkeznu 1938, to jest jit pted rokem a znovu slavnostne byl obnoven slib spoluprace vgech nagich slotek bez rozdilu na velke schrizi ✓ East Bernard (50 mil od Houstonu) dne 25. zati 1938, kde sedel katolik, protestant, volnomyglenkat pohromade se slzami v odich a kde nebylo rozdilt mezi nami, kde vgichni znovu podali jsme si ruce ku spoleene prici bez osobni jegitnosti, kde nikdo nikomu nevyeital co ten neb onen udelal a zda dostal ten ei onen uznani. Ano, v Texasu byla pochopena situate velne a pies to, ze nas deli sta milove vzdalenosti, jsme jeden velkY sjednocenY celek, ponevadt vime, ze jen v jednotna velke organisaci jest sila.

Jit od jara minuleho roku byli jsme Jinni, v tetkYch chvilich stare vlasti jit v srpnu 1938 a zati 1938, kdy to bylo nejvice zapottebi zasilali jsme tisicove podpory na obranu statu a pozdeji na 6ervenS7 dsl. ktit a to bez otaleni prostkednictvim zdej giho Pittsburskeho konsulatu, kteremu zdej gi podleha. Jit v mesici tail 1938 men jsme potvrzeni z Ceskoslovenska o ptijmu nagi podpory v Narodni Bance Ano, Texasgti krajane jednali rychle a ptispeli, kdy to bylo nejvice zapottebi finanene i moraine. Do CSR. odeslano bylo tamer $10,000 z Texasu jit v dobe, kdy se teprve jinde mluvilo o ptipadnYch schfizich.

Nedelali jsme okazalYch schrizi, ale pracovali jsme, pokud to zdej gi pomery dovolovaly, a site tichou ale vlivnou praci. Ovlivriovali jsme zdejgi americkY tisk, rneli jsme ffeast na ne_kolika programech radiem, intervenovali jsme behem krise na vlivnYch mistech jak ye Washingtonu, tak v Evrope a stale snatime se zlep giti na,gi stavajici organisaci.

Jsme jisti, ze nemusime Vas uji gt'ovati o poctivem nagem fimyslu sloutiti co nejlepe zajmum nageho americkeho eeskoslovenskeho du a zajmum na gich bratti a sester, kteti dnes ✓ porobe upiraji zraky ku svym brattim a sestram v cizine a jejich rty geptaji tichou, bolesti prosycenou prosbu o pomocnou ruku. Stojime zde jako mohntnY tulovy kamen a jsme ochotni spolupracovati s telesem, ktere vezme vedeni osvobozovaci akce do ruky bez rozdild naboienskStch a politickSrch.

Nechceme kritisovati, ale s bolesti nesli jsme skuteenost, ze pies to, ze na schrizi v gech nag ich krajanri ze SpojenYch Statn dne 21. a 22. kijna 1938, byly poloteny jit zaklady k mohutne organisaci Nove Narodni Rady, doposud nebylo nideho podniknuto a teprve dnes, kdy po peti mesicich po teto schnzi, kdy rihlavni nepkitel vgeho Slovanstva, drancuje kraje na gich act a porobuje narod eeskoslovenskY, volate k nova schttzi a site opetne jen jmenem eeskeho Narodniho Sdrukni, ktere slOuje jen pokrokove spolky. Kde jest ta jednotna, fronta, kde jsou katolici jini, kteti byli na schrizi v Chicagu dne 21. a 22..11jna minuleho roku? Tato schrize -musi laYti .svolana sjednocenS-rn telesem, a: jednotnou fronton viech americkYch eechoslova• jinak nemrite miti fispechu.

Drazi krajane, my z Texasu volame k Vam, odlotte vgechny osobni jeg itnosti, odlotte Vase spolkove malichernosti, doba jest velmi vane., neni dasu na male veci, podejte si ruce ku spole6ne praci, kde neni maw), abyste do§li ku Aod0 vadeclem na diference paez1 pfe44ty

ST'N11 rt

rich organisaci, prosime Vas v zajmu yea, vyhledejte osoby nova; aby se mohlo ptikroeiti ku spoledne praci v gech nagich slotek v jednom mohutnem telese, kde se nebude hledeti na tadnY osobni zajem, kde nebude se rozdavati uznani a vyznamenani, ale kde bude se podileti ka2dY na aktivni velke praci, anit by oeekaval jakoukoliv odmenu. Nebude zisku ani slavy pro nikoho, ale mnoho tvrde prate a obeli. Jedine tak 'Mame poloziti zaklady k velke akci, ktera bude miti rispech.

Hledejme chyby nejdfive sami na sobe a ta gme se, co jsme vykonali. Nedavejme vinu cizim mocnostem, kdy jsme neznali bratrstvi mezi sebou. Cizina bude nas respektovati, kdy uvidi sjednocenY lid, prodchnutY jednim idealem, jdouci za jednim cilem. Jen v jednote jest sila a viterstvi, v rortki gtenosti porateni a poroba.

Uddlosti poslednich mesicri musi bYti jak eechum tak Slovakrim vYstrahou.

Doufame, ze na ge volani k jednotna praci pkijmete tak jak jest uptimne a s laskou k nagemu lidu mygleno.

Za Sdruteni AmerickYch Oechoslovakil v Texasu: F. Aneinec, Rev. J. Barton, C. H. Chernosky, Pi. Josefina Habartova, J. H. Hurta, Dr. K. J. Hollub, J. Kalousek, A. J. Kallus, Rev. P. P. Kagpar, Dr. J. Kopecky, Rev. J. C. Kunc, V. Malec, Dr. H. Maresh, Vladimir Maudr, Dr. E. MiCek, F. Moudka, A. Morris, J. Parma, sl. Marie Parmova, W. Nesuda, St. Novotny, A. Stibotik, J. " ulda, 'Stepan Valdik.

V Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

6etli jsme v oechoslovaku smutnou zpravu, ze br. Jos. tapal zeintel. Ptekvapilo nas to!

Odchazeji ti star gi dobki pracovnici spolkovi z toho Fayetteville jeden za druhym v kratkosti. Po vgecky ty roky, co br. tapal vedl Vestnik, jsem zastavala tajemnici tadu Cis. 112, S. P. J. S. T.; dobte mi v ge uvekejnil bez chyby, take dopis vyhlitel jako muj, nic nezmenil.

Jako dobremu bratru a ptiteli, venuji jemu milou vzpominku: at' odpoeiva v pokoji. Poziistale mantelce, ses. tapalove a ditkam projevujeme uptimnou soustrast.

Frank a Rozi Truksa.

Rad gtefanik, Zislo 142.

Velikonoeni svatky jit mame za dvekmi. Co to radosti a tegeni s nimi ptichazi na jarni note gaty nebo kloboueek, stkevidky, vribec skoro katdy chce mit na Velikonoce neco noveho, obzvlagt' deveatka nic nedbaji, jestli ty jarni gateeky o svatcich vezmou na sebe, neb vetginou bYva gpatne podasi, jen kdy je mamidka pies vgechny svizele a penetni tetkosti koupi. A ted' si vzpomerite deveatka na ty na ge detieky v Oechach a na Moray& Nemyslite, ze ony maji taky rady pekne veci na Velikonoce? Zajiste, ony jsou tam mlade tak jako vy zde, ale ony budou mit smutne, ach smutne Velikonoce. Vzali jim jejich zem, vzali jim v ge, ale deli zlate, to srdce, ten cit jim nikdy Mind vzit nemohou, ony budou telem, dugi a srdcem citit a stale desky. Proto, deti houstonske, vzpomerite si v ten den na ne a dejte jim nejlep gi vzpominku, aby se vase srdeeka nikdy pro ne nezatvrdla. Tet ten samY den na velikonodni svatky sehraji ochotnici kadu Stefanik "Kralovnidku", pekne a miloudke divadlo, ktere se varn bude zajiste libit. V meziakti zazpiva cyiditel L. Kadlec pane pisne a kuplety.. Je zde v Houstonu a cviel nage sokoly a to vite, ze to je 1)1..6 nas vtdy svatek, kdy on ,k nam zavita: Tea° se s nim budeme loueit, az zase odjede na dalg cestu, neb on * lenstVo a Sokovzdy zaseje sime dobrotY mezi O la. Nemyslete si, ze. on cvici jenorn to,skaicani, jak- nekteki. znysl, ze .Sokol je OdkaZ'an jen is to skakani. Ba ne, on :Videlava,,nei - nage deti. i prici.nararini, Zatim na zdat a dOstavte se v plZabavni vYbor. nem podtu. fictive zve, Rad Moraviti Bratti, eislo 6.

Pravidelna schuze, ktera byla odlOena z tteti nedele minuleho mesice, bude konana v nedeli 9. dubna. Vgichni dlenove jsou tadant, by se dostaviii, ravia4, ptedsecla,

Ve stiedu, dne 5. dubna 1999.

Galveston, Texas.

'Mena redakce! Mili bratki a sestry.

Asi vgem jest nam bolno nad ztratou, svobody narodni a opet narod trpi pod knutou Germanic. Davame vinu vedoucim ye vlade, kdyby to neb ono jinak fidili, vina se svadi na Anglii, Francii, ba i na Ameriku, ale kdy budeme upkimni, tak v prve 'fade jsou to placene nastroje Alma a Berlina. Prod nak bratti Slova.ei se zaujali proti vlastni krvi, Oecham a Moravanrim, ze radeji se spojili vedome s Henleinem a Hitlerem, a na druhe strane yedeli, ie Mad'ar vkly byl vladce na Slovadi, kde ten prost9 lid diteli v nevedomosti, jen co s kazatelny bylo jim ulo&no, to jim bylo svate.

Prato bylo sul v oeich proti &chum, propagatory nenavist zaseta, neb R. C. S. vysilala ty nejlepgi osveddene sily na Slovensko. V osadach se potizovaly knihovny, Sokol probouzel narodni vedomi, pokrok byl znateln9 vAude, lid obecn9 poeinal chapati, & vzdelani na Slovensku bylo chude, a proto v gude ta podvratna einnost, neb lid pokrokov9 se neda lehce spoutati a vesti dle libosti. Tak proti vlade se pracovalo, & se ubira, lidu ptesveddeni, & tam Cesi jsou pani a jine podle intriky bylo alto pro rorttikeni vajemneho souladu vtech slozek a politick9ch ye vlade. Co nyni? Dr. Eduard Benet postavil se, & do posledniho dechu bude pracovati pro znovudobyti svobody natemu narodu. Jsme gt'astni, mame takove mute za hranicemi, abychom meli pevnou ruku, ktera by nam ftem ve/ela,, a my bez vyjimky, dobrovolnou kazen a disciplinu vyvinuli v torn smeru, jedno "Usttedi", kde by politicks einnost a odboj byl kizen, tajne, bez kladeni udtu vetejnosti, pouze ptimi elenove ve sjezdech by byli informovani o pkijmech a vydanich. Nyni jest to nuthe tteba! t' axine ttigteni zdali svobodati. A narodni organisace na severu chapou, ze jen okamtta propagace jest nutria, kde jine organisace dosud nevi, zdali spolupilsobiti ei nikoliv, jest smutne. Neb v tomto ptipade zastupci vt.ech organisaci jsou zastoupeni v na'Sem usttecli v Chicagu, ktere cel9ch 24 let tje, nikdy toto teleso nebylo rozpu gtene a vykonali jsme velikou praci pod timto jmenem a jsme hrdi, a (met vykoname a ja, sama a mnoho jinYch nas hrde se hlasime, ze jsme ptimYmi Cleny tohoto telesa!

Nage Texaske Sdrukni v pomocne akci vykonalo svou povinnost, a ptitlo *de tam, na jak Teel byly sbirky konany a ka2c19 dostal za sviij pkispevek stvrzenku. Dnes jsme ale povinni stet v odboji pod jednim risttedim, s krajsk9mi neb statnimi v9bory, neb mohlo by se stati, k by se vytvotila ruzna, Ustkedi v jin9ch statech a "hanacka," (mnozi pamatuji p.

H.) podvratna einnost by daveru rozbila Neb jinak i zde v Texasu, na pkiklad na'ge T. J. S, a jsou zde jine pokrokove organisace, ktere jsou v prve fade jen narodni a v9chovne, pracujeme s natimi Ustkedimi na severu, neb to jest nate povinnost, kterou kald9 glen a organisace na sebe ptijima! Nate T. J. Sokol se stavi do tad odboje a zasila na br. starostu K. Prchala, jen2 je Clenem tsttedny C. N. S. $20.00, na znovu politickeho odboje a propagandy v zahraniei. Svornost a jednotu budoStanovska. vati! Na zdar!

Galveston, Texas.

Cteni bratti a sestry! ft,Ad Woodrow Wilson bude pokadat ta.neeni zabavu v K. P. Hall, 15. dubna. Dybalova orchestra nam zahraje stare Ceske i moderni tance. 0 obeerstveni a zakusky bude naletite postarano. Timto vas v gechny zve, bysti Se ' S dubna v K. P. riami prisli pobavit Potadajici, lrYbor.

Rid gtefanik els. 142, it Houston, Texas.

V ned 61i dne 9. dubna bude sehrano pekne divadlo pod nazvem "Kralovnieka". Jest to velice zajimavY kousek. — V meziakti zazpive. br . Kadlec nejake zpevy. Tak ptatele, mame se na co Wit. SrdeenY pozdrav 'dem zasile„ Anna Klima.

Ve sttedu, dne 5. dubna 1939. §tefinik, Cislo 142., Houston, Texas.

Mill krajane v Houston a okoli!

Jak na jinem miste t. 1. je oznameno, ochotnici iadu 8tefanik sehraji v nedeli dne 9. dubna' y e 4 hod. odp. takove miloueke divadlo pod nazvem "Kralovnieta", ve kterem yam bude pfedvedena idyla venkova na Mora yskem Slovacku ye vYraznem kroji narodnim, jej12 dej se poji se zapasem velkomesta a jeho bojem o vyniknuti a uznani. Popisovat tento dej nebudu, 'podotYkam jen, ze milovnici divadla se lope pobavi kdy se ptijdou sami podivat. Divadlo bude zpestieno kuplety v meziakti, krere provede bratr Kadlec, cvieitel Sokolske jednoty, ktery zauduje nag i mlade2 na slet do Dallas.

Pri teto ptile2itosti se musim zminit o krasnem vedirku sokolske mlade2e, kterY se potadal minulY patek v nagi sini za 'least nejmene 50 cvieencrl z Galvestonu, East Bernard, Rosenberg a Houstonu, mimo oetnYch hosti, kteti se zajmem ptihlfteli cvioeni statnYch sokOliku a gvarnSrch sokolic pod tizenirri br. Kadlece a br. Ka gpara. Neimavna, prate techto obetavYch einovnikil ptinagi jiz dobre ovoce, — rosteme jak u Sokola tak i u tadu, nejen poetem ale take nitrodni praci a to nom npine staei, kdy se budeme dr2et S.P.J.S.T. a Sokola a starat se o jejich rozvoj. Na zdar!

Alois Vaja, taj.

Sokol Houston.

Mili brat.' a sestry Sokola!

Take yam chci nee° napsat o na gem cvieitelskein kursu, kterY se konal v Dallas ye dnech od 11. do 26. biezna. Bylo nas zde osmdesat. pu Ji2ni ,zastupovaly vgechny, jednoty mimo Z Severozapadni jednoty Wilson, tiech a upu Kansas a Yukon, Oklahoma. Sestry kursistky byly ubytovany v soukromYch domovech. Ka2cid sestra je vdeend svYm hostitelfun. Bratii byli v Sokolovne. Jim path dik za udr2ovani telocvidny v eistote. Ka2dou hodinu jeden bratr, ten kterY vstaval naposled, mel slu2bu a ptetiel mistnost mokrYm hadrem. Jidlo bylo spoleene v sokolske jidelne. Nage uptimne diky sestram, ktere se staraly, abychom se dobie najedli. Dekujeme jim za kaalou sebemengi laskavost pro rids udinenou. Cviditelske hodiiy od osm do dvanacti. Hodinu a pul byl odpoeinek. Od 1:30 do 6 hod. zase se Ono. Zvlagt' se mne libila prvni pillhodina po obede.

Po vedeti jsme zase cvieili. Hodiny byly zajimaye a pouene. Kandy z nas se &nil, aby se hodne naueil zde a mohl se chopit prate, aZ se vrati domtl do sve jednoty. Kazeri byla udr2ovana, ale i pti dobre kazni smith nebyl vyloueen a mnohokrat jsme se srdeene zasmali. Chceme podekovat nagim teem ueiteltm, bratru Kadlec, Frank Hou2vieka a Miro Parma. Pra.ce ten byla rozdelena mezi bratry Rendl, John Valeik, Will Nesuda, kteti k nam ptednageli. Odnesli jsme si krasne vzpominky na v gechny bratry a sestry Sokola v Dallas, ten nav gtevniky z jednot Ennis a Fort Worth, ktell s nemi stravili dve nedelni odpoledne. Laska mezi bratry a ses. kursisty byla velice uptimna. Stravili jsme pospolu patnact dni a kdy pti glo k loueeni, tak size lasky a ptatelstvi se draly do oei. Ukoneili jsme nag kurs sokolskou akademii. Ueinkovali bratti a sestry kursiste. Cisla byla pevecka, hudebni a telocviena. Kahla jednota ptipravila sve eislo prostnYch. Ukondili jsme dva tydny, ktere budou v na gi pameti dlouhou dobu.

Zdar Sokolu, zdar pti gtim sokolskYm cvieitelam! Na zdar!

Rfdenka Lebrova.

Sokol Taylor.

Ctena redakce Vestniku, bratti a sestry!

Pfeji si tern nakm dallaskYm maminkam podekovati, ktere se o nas tak dobie staraly, kdy jsme byli v sokolskem kursu, abychom men co do toho nag eho 2aludka dati. Take dekuji sestrim a bratrum, ze nam poskytli tak dobreho pobaveni po celou to dobu, po kterou jsrne tam Budeme na to dlouho vzpominati. Se sokolskSrm na zdar!

Bessie Shiller.

Obhajoba.

1VIlacIST advokat obhajoval zlodeje. Vynalokl v§eChno sve umeni, aby uvedl v§echny polehenjci okolnosti. Posleze tekl: "Raele uvazit, slavny soude, ze ob2alovanY jest silne nahluchlY . . . a tak jen neztetelne slyg i i hlas svedomi."

VtSTNIK Z 1110.11 NAVgTEVY V TEXASU. Dallas, Texas.

Ctena redakce a mili krajane!

Chapu se pera, abych par tadka napsala k teto dobe velikonoeni. Prave jsem se navratila z meho delgiho pobytu v Taylor nazpet k memu bratru do Dallas, kde jsem dlela abych se se svYmi ptibuznYmi a ptately rozloueila, neb jsem mela minuleho mesice do sveho domova odcestovat, avgak diky zdej gim americkYm frtadiim, ze mne muj pobyt zde, net pomery doma se urovnaji, jegte o dva mesice prodlouNly, take mam odjeti a2 v eervnu. Kdy jsem tak rok psala do na geho mileho Vestniku, popisovala vam ty ruzne zvyky z na geho kraje v dobe velikonoenich svatka, nikdo z nas netu gil, co do roka dernYch mrakt pfetiene se pies nage hlavy. Udalosti za poslednich dna zaplatili mnozi 2ivotem, mnozi se nervove zhroutili, nebylo ji2 silk zachovani trpelivosti. Mezi ty posledni se rovnam i ja, a snad nikdo netu gite, co vgechno se odehriva v me du gi. 2alem zdrcena hledim svemu osudu vsttic, co mne pkinese?

Kdyby mne byl tenkrat nekdo tekl, kdy jsem ze sve drahe vlasti odjitdela, ze se nazpet musim vratit ji2 do Nemecka, co bych byla na to odpovedela? Zavratne my glenky mne jdou kolem. Nejsem a nikdy jsem nebyla zavistiva, neb zavist je vec o gkliva, ale drazi krajane, dnes vam zavidim kteti mate svuj domov zde v teto vagi nove vlasti. Co bych ja dnes za to dala, kdybych zde take mohla 2iti a mela zde svou rodinu a svilj domov, jak gtastna, bych se citila.

NezbYve, ne2 zvednout hrde hlavu a trpelive vyekat na nove vzkilseni, jak ten Kristus na Golgate. Je prave velikonoeni rozjimani. Ptiletelo jaro, ktere ptina gi teplY vanek, vzktiseni v pfirode a obrozeni eloveka. S timto piichodem jara bldime se k veselYm svatkilm velikonoenim. Vgichni vetici vzpominame. Pied dvema tisici lety zemtel Kristus, aby vykoupil lid z moci zla. Rozjimejme. Je tak smutno, tak ticho na Golgate. OstrY vitr zaval, slunce se za mraky zahalilo, kdy tento vzne genY prorok nazaretskY dotrpel. Posledni jeho slova: "Otte odpust' jim, nebot' nevedi co eini!" Od tech dob kraei lidstvo stale cestou ktilovou a stale fitodi na 2ivot lidskY. Kdy ptijde /*Drava?

Meli bychom v techto dnech mnoho rozjimati.

Zvlagte rozjimejme a vzpomerime tech ne gt'astnych °beti uvrtenych do talatnich zdi jen za to, 2e mluvili pravdu. Ka2dY ApatnY tin doj de odplaty, kdy ne dnes, tedy zitra, nebo az za Leta, ale odplata piijde \tidy!

Prave jsem obdr2ela doporudenY dopis od meho mardela, kterY byl odeslan dne 17. btezna, prave dva dny po torn, kdy nam byla odebrana nage samostatnost, a dne 1. dubna ji2 mne byl dorueen v Dallas. Byla jsem ptekvapena, 2e onen dopis progel. Lituji, 2e yam jeho obsah nemohu zdeliti. Nastala mne doba mikeni. Ptipojuji malou baseri a koneim.

Ptdeek mne pod okny zpiva, z hrdelka line mu piseri, oko me v dalku se diva a v srdce me vkrada, se tiseri.

Jaro se probouzi z dlouheho spanku, k novemu 2iti zas speje vgem kolem v sluneenim paprsku gepotu vanku na lukach, na stranich, lesem i polem.

Prod jenom, vedet bych si v svete tak lasky je mai°, pti ktere jiste by kaZdY oktal, gtesti se v cell suet smalo.

Buh nam lasky do srdce dal tolik, ach tolik kahlemu, a kdo o pomoc jej vzYval, neodeptel 2adnemu.

Dej nam to milosti, dobrY Ty Bo2e, bychom se mohli okovu zbavit, jak Jag ze hrobu tvrdeho lote, z temnoty bludu vzkfiseni slavit.

S pfanim ptaditi veselYch svatkil velikonoenich rodine pan& redaktora MouCky i cele redakci, rovnet vS'em milym krajanum a mYrn pfatehlm jsem jako vidy, Ruby Nevolova.

"Podle eeho, Rumplasi, pozna g, ze se bilk. jaro?" "'Sim, podle toho, ze ptaci pfiletaji z jihu a maminka se hada s tatinkem o penize na parkin!"

717,7'

Strana

r 711

FilmovY herec — obyiejni moucha je hrdinkou mnoha kratlOch poudnS7ch filmu, ktere potizuje v Londyne po mnoho let pan Percy Smith. Kulisou nejnovej6iho snimku je plesnivST Or a dve sklieka. Moucha ma ukazat, jak leze po syru a pak ptena gi na no2kach pliseri na dista sklieka. Je to zdanlive jednoduche a piece operater pracuje na snimku u2 dtvrt roku a jeho herec-moucha opakuje u2 nejmene po ste svou prochazku pod drobnohledem, ktereho se pti filmovani• pou2iva. To vite, i filmova, moucha je potad jen moucha, ktera dela, co chce a operater musi mit pti sve mravenei praci trpelivost! Jeho filmy nejsou jen hraelcou pro zabavu. Ukazuje zvet genY iivot nejdrobnejgich tvoril, much, brouku ei plisni, kterYch si bide vubec nev gimaji, proto2e se jim zdaji ptilig malinci. A piece i moucha je malt neptitel, kterY ptena gi neeistotu a ohro2uje zdravi velkeho eloveka.

Za Prahou bude vybudovina vela podzemni f eka, kterou budou odplavovany z hlavniho rnesta spla gky a gpinava voda. Dosud vgechna odpadova voda vteka z malYch do vetkch a velkYch kana,10, ktere se vlevaji pak do kanalu Asttedniho, jen2 kondi u kalojemu v Bubenel. Pro Prahu nemaji v gak splagky takove ceny jako pro rolniky. Je to nejlep gi ptirodni hnojivo poli. Proto bude od Bubenee k Veltrusum a vesnici Hostinu vybudovano toto nove obrovske podzemni koryto, jim spina odtede z mesta na venkov. Za sucheho podasi potede jim etylti tisice litre vody za vtetinu. Za degte bude ovSem proud jette vet gi. NejvetSi mnot. odvesti, je stvi vod, jake podzemni odtok sta & asi jedenact tisic litre za vtetinu. To je asi tolik, kolik tede v bete tekou Sazavou.

Dim ze slimy byl postaven na zkouSku ye g vedskem meste Karlslundu. K jeho stavbe bylo toti2 pou2ito prken, vyrobenYch z lisovane my. Je to vynalez dvou tamej gich sedlaku. Tvrdi se, ze tato nova stavebni hmota ma velke piednosti. Domky ze slamy jsou teplejSi a take ovAein lacinej g ne2 dtevene.

Potkal pana Mydlika start kamarad: "No a jak se y am dati v man2elstvi, pane Mydlik?"

"Velmi dobie. Moje 2ena je perla, ona mi vaieni, pti uklizeni a nekdy i pii prani pradla."

V Nemecku odnali loni automobilistum 9069 vaddich listu a to 4307 pro sklon k piti a vVtr2nostem, 1421 pro ubli2eni na tele nebo zabiti z nedbalosti, 1193 pro poru'g eni policejnich ptedpist, 71 pro jizdu na demo a 281 proto, ze po nehode ujeli. — Hamburger Fremdenblatt.

Jsi-li ty obeanku pan? Snemovani v Austinu az doposud nevyneslo nideho duleziteho. Stall obeane, uteS'ujici se brzkS7m spinenim jejich nejbliMich zajmfi — starobni pense — podinaji jevit netrpelivost ne-li zklamani. Jak by ne.

Vetkna volidu schvalila poskytovani starobni pense v8em pottebriSi m a statni zakonodarna mela opattiti penize na vyplaceni pense Mdouci. Guverner O'Daniel odporueil snemovne dari z obratu, ptislu§ne vSrbory sne'movny i senatu osnovu zkoumaly, dny a tS7 dny draheho dasu plynuly a vS7sledek: zmatek, boutlive schtze plena, osobni vSipady, osoeovani poslanct navzajem, zkratka, hotovy blazinec, placenS t obeany. Jake ze jsou vyhlidky? Nepatrne. Termin pravidelneho zasedani legislatury co nejspige ubehne a vS7sledek rovnati se bude — nule.

'CALENDAR 9. dubna. Kralovnieka sehrana bude u ttefanika v Houstone na Velikonoeni 16. dubna. Pomlasku pro deti i velke potada tad Pokrok Houstonu.

23. dubna. Divadlo pod nazvem "Pan Cap na to kap" sehraji ochotnici Sokola Houston v sini tadu 8tefanik. Veder tanedni zabava.

7. kvetna. Majova, slavnost a odpoledne divadlo "Dra2ba na nevestu" v sini tadu Pokrok Houstonu.

VESTNtK

Strana 8.

DOPISOVATELUM CESKEHO A SLOVENSKEHO TISKU V AMERICE. Oeskoslovenska Amerika vstoupila do druheho odboje proti nemeckemu nasili a ujala se vedeni za•asu za obnovu Oeskoslovenske nezavislosti a vzktieeni eeskoslovenske republiky. Tato naee republika pfestala existovat pouze de facto, aveak dosud pravne (de jure) existuje, nebot' nasilnY zabor Ceskoslovenska Nemeckem nebyl uznan SpojenYmi Staty ani jinYmi zapadnimi velmocemi a SSSR. Tento nOe novY boj za svobodu naeeho ndroda bude velmi tuhY a obtiZnY. Pottebujeme ✓ tomto boji nejvetei sebekazne, opatrnosti a ostratitosti, nebot' nemame proti sobe lajdac• pohodlne, vnittne rozloSene Rakousko a jeho starou, lajdackou a pohodlnou byrokracii, nYbr2 planovite, tyrde, chytte, obratne a nejvSte efficientne pracujici stroj nacisticke diktatury.

Jednou z veci, ktere si Hitlerovi agenti zvlaete obeztetne veimaji, jsou 111 a s y tisk u.

Sleduji pozorne kaSclY elanek a kaidY projev ✓ naeich novinach, aby studovali, co se proti Hitlerovi a nacistickernu reSimu ptipravuje.

S tim musime tyrde poeitat a podle toho se zatidit. Jest nam tieba dat si pozor, aby nam Hitlerovi agenti nevideli do karet. Dnes neni mono s kaidYm napadem, co je tteba proti Nemecku udelat, beSet do novin a vetejne otiskavat veechny navrhy, nebot' tim pfedem prozrazujeme, co chceme udelat a Nemci se pak podle toho hned zatizuji a vedou ihned obranu Utokem a to dfi ye-jeete net k provedeni takoyYch napada a navrha pfikroeime.

Tak to nemnieme Mat. Vgechny takove napady a navrhy posilejte proto v*hradne do ustiedi — to jest, eeskosloverAce Nirodni Rade, 2345 So. • Kedzie Ave., Chicago, III., ktera, povede na g zapas jednotne a podle planu.

S pozdravem za eeskoslovenskou Narodni Radu: Jos. Martinek, VYkonnY tajemnik.

DOPIS DCEitI Draha Rid°, velmi jsi nas poteeila poslednim dopisem, v nemti n 'am sdelujee mimotadnou pochvalu, ktere se Ti dostalo od pi. vychovatelky. 111tSee si pfedstavit, jak maminka byla et'astna, tako you pochvalou sveho ditete. Samortejme, ze i ja jsem mel radost, jenom ze u me nebyla radost tak nezkalena. Zkueenosti vlastni nechaly vzniknout obavam. Abys mne rozumela, — i ja jsem byl dasto chvalen, a to jak od ucitelu, tak od maminky. Pozdeji yeak, kdrS, jsem ptieel mezi cizi lidi, poznal jsem, Se ony pochvaly mne vlastne uekodily: zestiely mi spravne sebepoznani. Tvrcie YYtky cizich lidi a ptisnelei sebekritika me pfesvedeily, Se nejsem tak dokonalY, jak jsem se domnival. eel jsem k poznani, ze i ja main chyby, ze svet se netoei mnou ani okolo mne, ze nejsem naprosto tak znamenitYm elovekem, jak jsem se sobe zdal po onech pochvalach .

Tuto tivotni zkueenost bych s Tebou rad sdelil proto, abys byla ueettena omylu a trpkYch chvil ,ktere jsou toho nasledky. Poueeni, ktere z toho yyplYya,, jest toto: kaSdou Yenvecnou chvalu v duchu naprosto odmitnu, jakoby ani neexistovala. Veit se ale budu z opra yneneho, ptimeteneho uznani vlastniho yYkonu.

Kromncst , dobrota, pilnost, pracovitost a jak se veechny vlastnosti dobreho charakteru jmenuji, nejsou samy o sobe nieim kladnYm, jsou negativnimi vlastnostmi potud, pokud netvoti podklad pro fispeenou einnost pro sve bliSni, pro rodinu, obec, stat, lidstvo. To je smysl biblickeho: Podle ovoce poznae strom, podle skutial eloveka.

Pcchvala neopralmend jest lichoceni, jest poduekou pro utvateni charakteru. Proto budu ptisne zkoumati katidou pochvalu a pfipustim jen to miru chvaly a uznani, kterou sam ,uznam za opravnenou. Ze spravedliveho uznani K. S. sve prate se teprve teeim.

•■■••■••■••

Ze ekody sve uei se elovek, ze svYch historickYch chyb a nezdart musi se udit narod.

ORGANISACE MLADEtE. S nastupem Mussoliniho k moci stal se ministrem narodni vYchovy Giovanni Gentile, vynikajici filosof a pedagog, jeden z hlavnich ptedstavitela moderniho italskeho idealismu.

Gentile provedi rychle reformy: zreorganisoval ekolstvi, zlepeil hmotne postaveni uditelstva a usmernil vyueovani ye vlasteneckem a fatistickem duchu.

Zakonem z 3. dubna 1926 dislo 2247 byla v Italii zaloSena telovYchovna organisace mladeie, Kterou Mussolini nazval L'Opera Nazionale Balilla (Narodni dilo Balilla). Balilla je tradieni jrneno chlapce, kterY v rote 1746 umelym gestem roznitil protirakouskou vzpouru v Janove.

Za valky o dedictvi rakouske byla republikanska sprava mesta ptekvapena ucialostmi. Raku:Sane obsadili Janov, ukladali kontribuci, zvyeovali stale poSada yky a posleze zabavili JanovskYm dela. Dne 5. prosince 1746 vypukly v meste nepokoje. Oddil rakouskYch vojakii doprovazel tehdy fizkYmi ulidkami teSkY hmoticlit.

Bylo po deetich, hmoSdit se boil hluboko do blata a velitel oddilu Sadal arogantne obyvatelstvo, aby vojo,ktim pomohlo. Lide odmitli a yelitel hrozil trestem. T,u z hlotieku vybehl chlapec Balilla, hodil kamenec proti hmotditi a zvolal: "Chi l'inse?" (Kdo ho rozbije?) Po chlapci zaeali hazet kamenim take ostatni a vojaci museli uteci. To bylo znameni k yeeobecnemu poystani. Rakueane po peti dnech uprchli z Janova i z cele Ligurie.

Balilla sdruSovala mladd ye veku od 8 do 14 let. Jejim cilem bylo usrnernit telovYchoynou dinnost a spojit ji s vychovou mravni, °beanskou a vojenskou. Mladeim ptedvojem Balilly byli "Figli della Lupa" (vleata), chlapci a devdata od 6 do 8 rokii; pestovali hlavne detske hry, provadeli jednoduche cviky byli vedeni k druSnosti. Odchovanci Balilly, doriistajici mladd do 18 roka, dostali jrneno Avanguardiste. Ti jiz podlehali ptecivojenske ptiprave a zakladnimu vYcviku ve zbrani. Balilla s vleaty a Avanguardiste tvotili ptvodne samostatnY organisaeni favor, stojici mimo faeistickou stranu. Natizenim Mussoliniho z 19. zati 1937 byly veechny organisace mladde voleneny do Jednotneho svazu "Gioventu Italiana del Littorio" a pdiizeny pi'imo strane.

Nej yyeei stupen organisovane mladde ye yeku od 18 do 21 let tvoiili koneene mladi bojovi faeiste (Fasci Giovanili di Combattimento), pripravovani pro vstup do armady nebo do milice. Bylo podrobeni niilnemu yojenskemu vYcviku a vedeni k specialisaci. Armada v nich ziskavala hned u odvodu hotove vojaky.

Anglicka polaTni vyprava.

Pied kratkYm dasem navratila se zpet . do Anglie desetielenna polarni vYprava, sloSend z clenu anglickYch universit, ktera pod vedenim prof. J. W. Wordie z Cambridge pracovala v okoli zerne Baffinovy. Mezi mysem Bowen a Astrobus podafilo se yyprave objeviti Best novych fjordil a nekolik menkch ostrovii. Na ostrovech byla zjietena stara eskymacka sidliete, v nich2 byl vykopa,n velmi zajimavy etnografickY material. VYprava dosahla rovne2 vYsledkil v otazce studia kosmickych paprskil ve velkYch yfekach, bliSe magnetickeho pedu.

Gigantolity na Morave.

Ve stanicich eloveka-lovce ze stark doby kamenne na Drahanske vysoeine, sousttedenych kolem Ondratic a Otaslavic, byly nalezeny velke hroty, yrtaky, vavtinove hroty kopi, vejitovita ekrabadla a ., neobydejne velkYch tvaru (odtud gigantolity), vyrabenych z ktemene. Pravdepodobnezila v onech nehostinnych kondinach skupina lovcu svYm sveraznym, od ostatnich morayskYch kmeml odchylnYm Zivotem; pfivodne bydlili v severnim Slezsku, ale musili odtamtud ustoupiti pied stale postupujicimi ledovci. Teprve pozdeji obsadilo tyto krajiny nekolik rodin, ptibuznych kmenum, sedicim Ye slavnYch nalezietich kolem Ptedmosti, D. Vestonic a p.

Bylo by pr onarod neetestim, kdybychom nedbali toho, aby na nakm narodnim Sivotnim prostoru nebyl zajieten ptedeveim e'eskY eloYR. Rud Halik.

Ve stfedu, dne 5. dubna 1939.

Mad'arska propaganda pilsobi mezi Slovely v torn smyslu, Ze jejich zerne tvoti ptirozenou east Mad'arska, ze nemiltie samo existovati a Se, kdy2 se ptipoji dobrovolne k Mad'arsku, bude na torn lope nee kdykoliv pod Prahou. At' ut vypini se mad'arskY plan, eili nic, je jisto, Se obdrk. °pet, znaenou east slovenskeho Dum zastupcil schvalil minulY etvrtek piedlohu, ktera umoSfiuje deportaci kterehokoliv cizince, usilujiciho o zmenu americke formy vlady. Z Bileho domu bylo oznameno, Se president Roosevelt zpinomocnil odbor lod'stva k yystavbe dvou novYch bitevnic, kahle s ponorem 45,000 tun.

Odbor statu ptijal minuly dtvrtek na vedomi zabor Klajpedy Nemeckem. Litevsky vyslanec Povilas Zadeikis oznarnil, Se fizemi to bylo dobrovolne Nemecku postoupeno a Se rozhodnuti to schvaleno bylo parlamentem.

Washington, D. C. — Statni sekretaf Hull prohlasil, Se tato vlacia uvaSuje o torn, aby poSidala Nemecko ptevziti dluhy CSR. Je to IralednY dluh v obnosu $165,000,000. Soukrome dluhy obsahuji vYee $22,000,000.

Budapeet'ske depeee sdeluji, Se vladni Mednici i tisk celeho Mad'arska naznaeuji svYmi projevy, Se se Mad'arsko nevzdava nadeje na zabrani Slovenska bez ohledu na slovensko-nemeckou smlouvu. 6asopisy poukazuji zejmena na silnou hospodatskou zavislost Slovenska na Mad'arsku a maji za to, Se Slovaci sami brzy projevi tutbu, aby pojati byli do ranice Mad'arska. Hospodatsky se sami po odetepeni od tech a Moravy nemohou udrSet a Nemecko sotva bude ochotno jim delat mecendee.

Depeee z Prahy ze dne 25. biezna sdelila, Se novY spravni sbor pro Cechy a Moravu, dosazenY novYmi nemeckYmi viadati, doporueil protiZidovske zakony dle norimberskeho vzoru. Doporueeni to rovna, se skoro zavedeni zakonti tech vladou. Sbor tento ma, 50 &mu a ma, nahraditi parlament. Podle tohoto opatteni jsou nearijci veichni ti, jich2 dededek a babidka byli Side. Dark doporudeni obsahuje nasledujici body: 1. Veechen SidovskY kapital musi bYti ptihlieen a zapsan do 15. dubna 2 Vlada dosadi spravce do veech SidovskYch podnikii. 3. Veechny ptenosy Sidovskeho majetku, ueinene od 15. btezna (den nemeckeho zaboru), jsou neplatne.

W. M. Hughes, australskY ministr v Sydney, Austr., pravi, Se osa Rim-Berlin ziska, Italii pouze pray°, aby podia posledni. Mluvil rozhlasem a prohlasil: "Italie nyni aklamuje yYboje Nemecka. Ale beda Italii, bude-li vYbor Nemecka pokraeovati, ad dela, Evropa bude leSet u jeho nohou, nebot' pak italsky spojenec Nemecka sezna, Se ziskal si pouze pra y°, aby padl posledni."

Z Moskvy se oznamuje: Zdejei esl. vyslanec Zdenek Fierlinger ueinil vuci moskevskemu zastupci "New York Times" toto prohlaeeni: "Zatim je obtiSno rici, joke nasledky pravni nebo prakticke bude mit neuznani nemeckeho vpadu a obsazeni Ceskoslovenska od Spoj.

Ruska, Britanie a Francie, a nove situate timto einem zpilsobene. V kakiem ptipade csl. obdani pokud jsou mimo teskoslovensko a tudiS neomezeni v moSnosti vyjadteni svych nazoril, se obraceji k dru. Ed. Bendovi v Americe v nace% ze bude jejich mluveim a bude je representovat pied vzdelanYm svetem, ktery nemirte ptejit jen tak snadno toto nove porueeni zakont mezinarodni moralky. Dr. Ed. Bend, jak je znamo, vzdal se presidentstvi loni na podzim, nechteje mkt beh mnichovske dohody ulotene republice. AS dosud loyalne mrdel a zdrSoval se od kalcie akce. Ale nyni, kdyti Nemeeko opetne hodilo do odpadkoveho kok sve slavnostni sliby a zavazky, Dr. Benee ma nejen pray o, ale i povinnost vystoupit a jednat jako eeskoslovenskY vlastenec a svetu jmenem me nat'astne zeme, co ma pra y° a povinnost kid."

Ve sttedu, dne 5. dubna 1939.

eryvky z eeskoslovenskyrch Postup osazovani Cecil a Moravy, Obsazovani Prahy.

TOJSKA obsazujici Prahu path k formacim V V generala Blaskowitze. Prvni nemecke hlidky ptijely v 9:15 hod. na pralskY hrad a navazaly hued styk s mistnimi bezpeenostnimi orgamy. Pied hradem zastavily nemecke pancetoye vozy, jina, skupina aut zastavila pied policejnim ieditelstvim v ulici Bartolomejske. 0braz praIskYch ulic se zmenil. Na nekterYch domech se objevily vlajky s hakovYm kt gem a v ulicich se shromaZdily zastupy deskeho i nemeckeho obeanstva, ktere ptihlitelo postupu motorisovanYch jednotek. CelkovY klid nebyl nikde poruSen. Vysilade Praha II. i Praha I. koneily sva vysilani pozdravem Heil Hitler.

Spravni komise _hi. mesta Prahy vydala k obdanstvu vYzvu, aby neeinilo zbytednYch velkYch nakupu.

Klidne steedeeni dopoledne v Praze.

Ve sttedu dopoledne byla Praha ye znameni vstupu nemecke svrchovanosti na Ceskou Na pralskYch budovach, obydlenYch Wind, vlaly tiSskonemecke prapory a v ulicich byl zvfSenY ruch od easnYch rannich hodin, a v gude se rozlehal mistni rozhlas, kterY daval nezbytne informace obeanstvu v fedi Ceske a nemecke. Na zylaAte ureenYch mistech shromatdill se praMti Nemci, zylaSte nemecka mlada, aby uvitali sla,vnostne prfijezd motorisovane tiS'ske armatly. Zatim co Ceske obyvatelstvo zachovavalo vSude dustojnY klid, vitali praMti Nemci s neobyeejnYm nadgenim a provolavanim "Sieg Heil" a "Wir danken unserem Fuehrer" nemecke vojaky, kteti proji2deli praskymi ulicemi. ZylaRe na Vaclayskem namesti a na hlavn.ich tepnach Prahy byly neptehledne zastupy Oechil a Nenicti. Sttedeeni dopoledne melo naprosto klidny pi-fib/eh.

Zajem Praianft a eigskonemecke vojsko.

Vnittni mesto Praha je zapineno hustYmi davy lidu, ktere stoji bud' ye velkYch skupinach na ktitovatkach nebo prochazeji hlavnimi ulicemi. Jejich pozornost plati tigskonerneckemu vojsku a jeho motorisovanym vozidlum. Tyto motorisovane oddily, pokud parkuji na rilznYch mistech, jsou obklopeny detnYmi divaky. Take Ceske obyvatelstvo nalezlo ptiznivY pomer k nemeckemu vojsku a udeluje nemcckYm vojakiim ochotne informace nemeckYm jazykem.

Na ulicich panuje neobyeejne silnY dopravni ruch motorovYch vozidel; mnohdy lze jen s obtai sehnati na.jemnou droZku. VSude lze spattit motorisovane jednotky nemeckeho vojska.

Na Jieinsku klid.

Na Jidinsku dosahly jednotky tiAske obrany do 8 hod. ranni Turnova a Jilemnice. V 8:50 projely Jieinem prvni tti tanky. Potom bylo obsazeno take Vysoke, Semily Turnov, Sobotka, Hotice a 2eleznS7 Brod. V 10:15 hod. dospely iitvary do Dvora Kralove a Nove Paky. Vojsko postupuje v naprostem potadku a Ceske obeanstvo se chova, ukaznene a klidne. Hned po obsazovani obci vyvethiji nemeeti vojaci na vetejnych mistech dvojjazydne vyhla gity, v nicid se pravi, ze ti§ska armada ptichazi s ptatelskymi Zesilene straZe na ulicich nernely behem dopoledne ptidinu k zakroku. Jidinske obchody se napinily kupujicimi, av'Sak obchodnici smeji prodavat jen pro normalni spotiebu a nikoliv do thsoby.

Potadek v Mlade Boleslavi.

Do Mlade Boleslayy vstoupilo nemecke vojsko ptesne pet minut po geste hodine ranni.

Pfekrodilo hranici u Bele pod Bezdezem a jeho dtiistojniei veRi ye styk s Utady. Telefonni spojeni bylo rano na das pteru geno, nyni je vgak nqstal ponlach v obchodech, norrn6:ini.

VtSTN1K vydal okresni fitad vyhlaAku, vybizejici ke klidu a zakazujici obchodnikilm prodavat vice net' pro denni spotiebu rodiny. Nymburkem proje7 lo tiSskonemecke vojsko v 10 hodin rano na ceste ku Praze. V meste je klid, vSechny obchody jsou otevieny a vAude se pracuje.

Nemecke jednotky v Hradci.

Dnes piesne o 8. hodine ranni obj evil se nad Hradcem Kralove, sledovan zraky detnYch obCana v ulicich mesta, ilAskonemecky ttimotorovY letoun. Letel pomalu a nizko nad domy, take jeho znaeky byly ztetelne viditelne. 0 10. hodine proji2dela pak mestem prvni silna, kolona motorisovanYch ti gskych hlidek. Tato kolona projela pouze mestem. — V 11:45 hodin nasledoval nastup dalg east motorisovane divise, ktera provedla postupne obsazeni mesta. V to dobe byla jig obsazena posadkova rnesta naSeho pohraniei, do rieho2 ptijidela nernecka armada dvema proudy ze Zamberecka a Nachodska. Kratce po poledni byly jiz obsazeny mestske a statni fitady v Hradci Kralove. Nemecke vojsko se chova velmi klidne a naproti tomu i obyvatelstvo zachovalo dustojnY klid.

NadSeni v Sudetech.

V.Sude v sudetske Zupe vyvolaly uddlosti, iitici se pfekotnYm tempem, nejvetSi nad'Seni. Adkoli neptetrZite huste sneti, jsou ulice napineny huste obyvatelstvem. V hostincich a pted obchody s radiovYmi pNstroji naslouchaji v gichni poslednim zpravam. Obyvatelstvo noc na dneAek takika probdelo. Na ulicich se tisnily zastupy a provolavaly stavu kolonam tigske branne moci, ktere projiZdely v noci ke hranielm. Formate nacionalne - socialisticke strany zajigt'ovaly ve mestech a vesnicich a na silnicich, aby vojsko mohlo hladce pcstupovati. Dopravni potadek byl zvla gte udr2ovan na zatadkach silnic.

HladkST postup nemeckeho vojska.

Vrchni veleni branne moci oznamuje, 2e pies to, 2e silnice jsou zledovatele a piny zaveji, postupuje nemecke vojsko hladce. V rannich hodinach byla obsazena mesta Plzen a Olomouc.

Sbory generala pechoty Blaskowitze dosahly k 10. hodine dopoledni Prahy.

Vildce vydal toto provolani: "Nemeckemu lidu!

Pied nekolika mesici bylo Nemecko nuceno vziti v ochranu sve soukmenovce, zijici v uzavtenYch skupinach, proti nesnesitelnemu teroristickemu rehmu Oesko-Slovenska a v poslednich nedelich se objevily zyYS"enou merou stejne ptipady. Takove ptipady musi vest do nesnesitelnYch pomerit v prostoru, kde 2ije spoleene nekolik narodnosti. Odpovedi na obnovene fitoky proti svobode a 'Zivotu jednotlivych narodnich skupin bylo, 2e se tyto skupiny nyni odtrhly od Prahy. Tim piestalo existovati Oesko-Slovensko. Od nedele vznikly na detnYch mistech puste vYtdnosti, jim vS'ak nyni znovu padli za °bet' detni Nemci. Kahlou hodinu se mnoZi volani o pomoc posti2enYch a pronasledovanYch. Z bohatYch nemeckYch jazykovYch ostrovt, ktere byly, dik velkomyslnosti Winecka, ponechany minulY podzim v Oesko-Slovensku, podal °pet smetovati do tiSe proud uprchliku, ptipravenY o svaj majetek. Dal g trvani tohoto stavu musilo by vest k poruS'eni v§eho potadku na uzemi, kde ma Nemecko sve 2ivotni zajmy, na uzemi, ktere dokonce po tisice let pattilo k Nemecke MR. Abych nyni konedne odstranil toto ohro2ovani miru a vytvotil ptedpoklady pro nutnY novY tad v tomto 2ivotnim prostoru, rozhodl jsem se poslati, podinaje dneAkem, do Lech a na Moravu nemecke vojsko. Odzbroji teroristicke tlupy i Ceske branne oddily, ktere je kryji, vezmou v ochranu 2ivot vgech ohro2enYch a zajisti jim zaklad noveho podstatneho tekni, ktere bude pra y() smyslu tisicilete historie i praktickym nezbytnostem nemeckeho a deskeho naroda."

Vtdce ptijal presidenta deskeho statu dr. Hachu ye sve pracovne. Pii rozmluve byli ptitomni s nemecke strany pruskY ministersky piedseda general polni mar§alek Goering, ktery na pte,ni Vildcovo pteru gil svou dovolenou v Italii a ptijel do Berlina v 18 hodin. Rozpravy se zueastnil i ibigskY ministr zahraniei sl. Ribbentrop.

Po rozprave, ktera, trvala hodinu a tti Ctvrti, odebrali se president deskeho statu dr. Moha a mini* zalirania dr, Cbvaikovsky` k porn

Strana 9. dam, jako i k jednotlivYm rozhovorOm s marsalem a tiAskym ministrem zahranicisl. Ribbentropem. Po znovuzahajeni porad s Vadcem ye 3 hod. 55 minut rano byla podepsatia nasledujici dohoda: Viidce ptijal dnes deskeho presidenta dr. Hitchu a ministra zahranidi dr. Chvalkovskeho na jejich ptani v Berline v ptitomnosti tigskeho ministra zahranidi sl. Ribbentropa. Pii schuzce se jednalo otevtene o vaIne situaci, ktere. nastala na dosavadnim desko-slovenskem statnim fizemi nasledkem udalosti poslednich tYdnu.

Na obou stran'ach se dal° souhlasne k ptesveddeni, ze cilem vgech namah musi bYti zaji§tehi klidu, potadku a miru v teto east stkedni Evropy. President deskeho statu prohlazil, 2e Idade osud deskeho naroda a 6eske zeme s pinou duverou do rukou Vadce Nemecke "rise.

Vildee ptijal toto prohla:Seni a rozhodl se, te ptijima deskY narod pod ochranu Nemecke Se a ze mu zarudi autonomni vYvoj narodniho 2ivota a jeho vlastni svebytnost.

Berlin, 15. latezna 1939.

Dr. Hacha, Adolf Hitler, dr. ChvalkovskY. von Ribbentrop, Hitlerfiv rozkaz okupaeni V den pochodu nemeckYch oddilt do Lech a Maravy vydal Vfidce tento rozkaz nemecke armade: "Lesko-Slovensko se naleza v rozkladu, v eechach a na Marave panuje nesnesitelnY teror proti na2Sim nemeckYm druhum. Podinajic 15. bieznem 1939 budou proto postupovat jednotky nemecke armady a nemeckeho letectva do deskeho statniho uzemi, aby zde zajistily iivoty a majetek vAech obyvatel zeme bez rozdilu. 0eekavam ode v gech nemeckYch vojint., ze nebude se povakvati za nepiitele obyvatel obsazovaneho uzemi, nybrz pouze za nositele vale nemecke ti§ske vlady, zajistiti na tomto fizemi snesitelny potadek. Kde by pochodu byl kladen odpor, bude okandite vS'emi prosttedky zlomen.

Bud'te si ostatne vedomi, 2e vstupujete na deskou ptidu jako zastupci Velkeho Nemecka.

Vadce a nejvy'Ssi velitel branne moci Adolf Hitler."

PraIska, vlacla dala rozkaz, aby postupu nemeckYch oddila nebyl kladen 26.dnY odpor a aby jejich natizeni bylo v katdem ptipade uposlechnuto.

UTISKOVANI MENSIN V eESKO-SLOVENSKU VE SVETLE tHEDNiHO VYSETROVANi. V pondeli se shluklo v Stonatove na Jihoslavsku asi 600 °beamu z mista a okoli, ph demi byl podniknut iitok na detnickou stanici. Hlidka patraci stanice z Jihlavy da y rozehnala. Z ntodnikti byl zastielen jakYsi Matejka a dva jini obCane byli lehce zraneni. Z detnikt byli tti zraneni 'Wee a dva lehce. Celnici v Rajhrade na statni silnici pteRo smerem od Modtic u Brna asi 1200 a2 1500 mladYch Nemcu, kteti v sevtenYch 'Aestistupech ode gli do Nemecka. Veder vytlouklo asi 200 mladikti nemecke narodnosti okna v Ceske tovarne.

V I3rr é byl v pondeli weer klid. Zpravy nekterYch cizich tiskovYch kancelati a rozhlasovYch stanic jsou neptesne a nekdy upine vymy'Rene. Zcela je vymygena zprava o sraeni nemeckeho studenta Kreyse, nebo o torn, ze pied kinem Kapitol byl pry nalezen Wee zranenY Nemec. Stejne smyglene jsou zpravy o ptepadavani Nemcu, vracejicich se z pfedstaveni Bund fuer Leibesuebungen. Nebyla take stilena 2adna nemecka, vlajka. V Komarove u Brna se pokongeli Nemci z Modfic prorazit policejni kordon. Stral nepontila obutlft, nekolik straZniku bylo zraneno. V t elezicich v branskem okrese byla v pondeli vytludena okna v Ceske gkolni budove a demolovan byt mistniho obdana Honks, kterY •byl se svou dcerou zranen.

Pozdeji byl nemeckYmi demonstranty zbit poRovni zhzenec 8u1c. V Jihlave byly Ceske demonstrace, ph nicld doRo k srace se dvema funkcionali Arbeitsamtu. Zcela nepravdi ya, je zprava zahranieniho rozhlasu, 2e v Poldine huti v Kladne byli vypuzeni nemeeti zamestnanci a 'Ze byl zapalen hotel patoHodnota svetoveho rybolovu dini rodne dva biliony cents ryb — mnoistvi, ktere se vymypfedstav6,

Strana 10.

VESTNIK

JULKA BARTOVA:

PODIVNE ZAMESTNAN' MILKY DVORAKOVE ROMAN 44!EDEN navrh diapositivu fy. Sapella pro mydlo Sapella. Rozumite," obratil se na Andulu, "nejakou hezkou tvatidku a mYdlo, jet varn dam jako vzorek s sebou. Nebo neco docela originalniho, co by upoutalo. Ve tech barvach," dodal a ptipsal tuto poznamku na papir. "Velikost navrhu 40x50 cm. Tak. Potom je tu ten VolnY. Tady," meal znovu psat, "jeden navrh plakatu pro firmu VolnY, velkoobchod panskymi latkami. Nejakou modni figuru . . . no, to tale& ut na vas. Taky ve ttech barvach, zde jsou dva vzorky latek, jet se tam maji vyskytovat. Ado soboty, sledno, bych potteboval vase navrhy. Nejdele v sobotu do jedne hodiny. Tak, prosim."

Podal Andule mYdlo, dva vzorky latek a kousek popsaneho papiru.

"A jak honorujete, pane . . .

"To zaleti, sledno, na tom, jak je navrh zdafilY. Od tticeti korun, nekdy i sto, za zvlagt' peknou myglenku. Tedy v sobotu, ano?" tekl pan a bylo ztejmo, ze jit se dela nechce zdrtovat.

"Prosim," tekla Andula, pozdfavila'a vygla.

Ptede dveimi se zastavila a s jakYmsi nechapajicim, ale spokojenYm pocitem eetla znovu, co bylo na listku napsano. Jak by to asi melo vypadat, /Ado moderniho . . . ov gem! Popodva schody a znovu se zastavila. Mela nejakou takovou malou radost, ale bala se ji jevit, aby ji gtesti neuteklo.

Naprosto se ji nechtelo'z domu, odkud ji nevratili nepottebneho eloveka po tolika tYdnech marneho eekani.

Z male ptiene chodbieky zaslechla dva tenske hlasy a naklonila se mimodek trochu doptedu, aby zjistila toho, kdo ji ru8i v jejich pkijemnYch myglenkach. Byly to stale jate ony dye elegantni damy, ktere videla spolu rozmlouvat, kdyt sem vstupovala.

"A pak, Albo, slysis, pak budou vSechny ty miliony naS'e . . . " Andula se zastavila v napjatem poslouchani.

"Ano, ano, ale jak to provost, jak? Nebude to tak lehke, mama."

Andula se snatila nedYchat; kousek za kouskern se naklanela do ptedu, at zahledla za rohe mchodby obe postavy ten.

Ta, ktera ted' mluvila, byla men gi a mlacrSi. Byla obracena vice net profilem a silhueta jejiho jemne kresleneho oblieeje se odratela proti vzdalenemu, Apinavemu oknu.

Druha, nazvana mama, a patrne jeji matka, byla obracena skoro zady a vtechno, co Andula videla, bylo jemne, lehce zvinene a hladce seesane, lupine bile vlasy, kratce zastkitene. °deny byly obe s jemnou eleganci.

"Ov'Sem, to to nebude lehke; a my due bychom pottebovaly nejakou skvelou myglenku, nejaky napad, kterYm . . . ", zahovotila opet belovlasa pani.

Andula stala a modlila se, aby nikdo newel. V prvni chvili se zastydela, ze posloucha cizi rozmluvu, sama nevidena.

Ale kdyt slygela dalg, rozhodla se ziistat. A tak tu stala pak je gte cele pub hodiny a naslouchala dvema tlumenYm tenskYm hlastm, nohy ji jit brnely a oei svitily jako v horeece. Za dalM feel obou ten ji napadla nahle jalasi mytlenka, zprvu hodne neureita, ji g se hned v prvni chvili branila. Ale napa,d tu byl a Andula jej nechtic horeene promYtlela do konce. Ne, snad uvedu nekoho v natesti. A mad mne odhali jako podvodnici, tikala si.

Ale pak se ji vratila predstava takovijch jako byl veerejti a mnoho jinYch v minulem mesici a Andula se bala takovYch zittkii. A snad bude je gte hat. Je motne, to v bide klesne elovek at ... eh! za penize . . . ! Za penize motno se o neco pokusit.

A Andula chytila jedno slava: penize . . . penize . . . SlySela zde miuvit o milionech. Zavte-

la oei a v hlave ji Sumelo. Videla jasne pied sebou celou historii obou ten, jak ji z jejich teei poznala . . . a ta byla tak prolnuta penezi!

Hloupa jsi! Hloupd, ktidela na sebe samu v duchu Andula. Takova ptiletitost! Pokoutej trochu 'Stesti. e je to trochu nesmyslne? Oh! Praye ony dye tam pottebuji trochu rafinovanosti, nejde-li vge rozumnou cestou! A any to nakrmi, oblekou! svadela se Andula.

Andula jette vahala. JeSte chvili, dobie si vge rozmyslit . . . a znovu uslytela, jak hlas star'Si z obou ten iekl: "To je zle, to zde v Praze nemame jedineho znameho. Budeme jiste pottebovat nekoho tietiho, nekoho . . . " Andule zatlouklo prudce srdce. Kdo nevsadi, nevyhraje! — tekla si a pkebehla rychlYmi kroky nekolik schodt, jet ji delily od obou ten a ocitla se pied jejich udaenymi oblieeji. Ted' ut se nemohla vratit, pomyslela si, citic nejasne uspokojeni, to se ted' bude neco dit a iekla tichYm hlasem: "Dovolte, abych varn vysvetlila, jak mne muzete pottebovat."

"Co je? Co se stalo?"

"Prominte," tekla rychle Andula. "Slytela jsem nechtic celou vagi rozmluvu. Main mySlenku, kterou yam chci nabidnouti. Bud'te tak laskava a vyslechnete mne." A Andule bylo najednou volno a cela situate ji pti gla tak smegne dramaticka, '2e se stek zddela, aby se nezasmala. Stargi dama, jet se zfejme rozhodovala, se divala zprvu s odporem na chudobne deuce, ktere mezi ne padlo jako s nebe, ale behem dalgiho Andulina vypraveni se jeji tvat menila a posleze naslouchala s napjaVm zajmem, co jim ta mlada, divka nabizela.

Andula si dobie vgimla, ze zblizka mela belovlasa pani trochu ostrSr pohled a zapudrovanY vejitek vrasek v obou vnej gich oenich koutcich doclaval jejimu oblieeji vYrazu trochu dobrodrukie 2eny. Bile vlasy zjemnovaly tento dojem.

Mladgi z obou byla pkekrasna blondynka asi v Andulinych letech, s vybranymi gesty a asmevy. Po matte '2ive oai neptisobily u ni tim vtiravSrm dojmem, jako u matky, naopak dodavaly jejimu oblieeji veseleho a zakiveho vzhledu a byly v souladu s celS7m rozkogn3im zevnejgkem teto napadne krasne divky. " a ovgem," koneila sve vypraveni Andula, "gaty delaji eloveka. Pajeite-li mi k tomu ifeelu nejakou svou toaletu, jestli zajdu k holiei a do salonu krasy . . . nebudu pak vypadat tak, jako zde."

"Ano, ano, ja vim," usmala se mlad gi divka, majic patrne znalosti v tomto oboru.

"Musim iici,ze jsem sama na neco podobneho myslela, ovgem uznam, to vase myglenka jest lep gi. A myslim, 2e to tedy ma2eme zkusit," ozvala se star gi dams,. "Albo, ma g visitku? Dej ji sledne, aby mela na gi adresu, a vy . " obratila .se zase k Andule, "piijd'te dnes po sedme do meho bytu. Musime celou vec projednat do podrobnosti. A ted' jdeme, Albo. Jsme tu dlouho. Ale vy pkijdete ureite?" " rt.< ela jiste," odpovedela Andula.

Obe 2eny odchazely; kdft se mlad'gi z nich jegte obratila, ptistoupila k Andule a kekla tige: "Pottebujete snad okamkte penize? Darn yam neco napied . Jste tteba hladova?"

Andula zamrkala a podivala se na ni pohiedem, kter3"7 mela vkly pro svou sestru: "Jste tak hezka, . . . prominte . . . ", tekla divajic se na ni melee. "Dekuji. Dnes jsem °bed" vala . ati pak "Albo!" ozval se ostry hlas.

"Rychle!" kekla mlada divka, stiskla Andule ruku a v pkigtim okamkku zmizela.

"Cos tarn delala?" kizla ji otazkou matka, 17.dyi vychazely ze stareho domu.

"Ale . . . ptala jsem se ji, nepottebuje-li pent^ . . . vypada, tak bidne. Ale ona nepkijala," depovedela rychle Alba.

"Nemusi nas s ni videt nikdo na ulici, slygig?" zaznel znovu pkisne hlas Albiny matky.

"Proto jsem ji radeji kekla, aby pkika do bytu."

Andula citila jegte stisk hebke rueky a podivala se na dlan. Vlo2ene due mince byly desetikoruny.

Dvacet korun! Skoro tolik, co si u getkila za etrnact dni hladovenim na obedech. A to jegte nic neznamena proti odmene, jit tepr y dosta-

Ve stkedu, dne 5. dubna 1939. ne! Tak se vydelavaji penize v dnegni dobe!

A pak ji neco napadlo. Andula rozhodila rukama na 'Sere chodbe a jeji vpadle tvale se gtily k iismevu.

"Ja," kekla si a ptitiskla ruku s penezi na tvak, jako by se s nimi mazlila. "Ja nasadim vgechno pro to krasne device."

IV. Bylo skoro pet let po techto udalostech, kdyg jednoho veeera Lida Dvotakova, stojici pied zrcadlem, nasadila si malinkS7 Cerny kloboudek a prohodila spokojene: "To je piece den pohodli, kdy2 ma elovek byt sam pro sebe, hned je mu volneji. Nevim, 2e jsme kdysi mohly bydlet jinak."

Pkepudrovala si nos a podivala se na male stojaci hodinky na noenim stolku: "Andulo, tkidtvrti na sedrn! Delej! Piijdeme ureite pozde !"

"Hned, hned, no . . . rukavice, kapesnik .. . kliee . . . tak! ... eh! mam diru na pundoge!

To je nadeleni." — ozvalo se zoufale z druheho kouta pokoje.

"Aaaaaa, pro boha. Tobe se v2'clycky rortrhne puneocha v poslednim okamkku, jak to &lag, to je tajemstvi. Mam dnes mot demo oboei," minila Lida a nahnula se k zrcadlu, aby chybu napravila.

Byla celkem hezka, a vypadala mlade a nikdo by byl neiekl, to toto "deveatko" se stra gne veselYma °alma byla profesorka jednoho pra'tskeho gymnasia a jedine jeji Zdenek vedel, '2e bylo pied mesicem, to je v bieznu, Lidune gestadvacet let. Veselost, pal mladi, kikavala, a ta druha polka se rozpadava na dobrS7 stalST krem, masa. e, koupele, sport, nedelni lazne na zdravein vzduchu, slunci a vode a taky trochu toho . . . hm mrkla na svaj toaletni stolek a zasmala se.

"Co se smeje g ? Ja uz jsem, bud' bohu chvala," ozval se Andulin hlas a hned na to chytla Lidu za rameno: "Honem, honem, '2enska, . . .!"

"No jo, ted' se zblazni . . . Ale aby si tu diru na puneog'e nechala, to ne!"

Pkebehly ptedsiriku, zabouchly dvete a Andula zarachotila kliei.

Kdy2 pospichaly ke stanici elektriky, hadaly se. Virbec, ony se easto hadaly, proto' e spolu stale Lily, a snad by byla jedna bez druhe ani nemohla zit', ony se doma i popraly, ale kondily smichem: proto2e se mely rady a byly mlade.

Lida v tech nekolika letech po dvacitce teprve rozkvetla. Ona byla jednim z tech del/eat, ktere jsou ogklive v gestnacti letech: s neohrabanYma, dlouhYma rukama, s divokSTmi, nehezkymi pohyby a nohama jako pavouk. Vyspivaji pomalu a dlouho to trva, net tenke ruce a nohy dostanou 2en gtejk formy. A pak praye tak pomalu starnou. V jejich zdanlive samostatnS7 ch nazorech se skrYva dlouho detska stota. Negtesti je nezkru gi na dlouho, ne, pro lehkomyslnost v povaze, ale prave pro toto neco detskeho, co, rozptylujic se blaznive na fgecky strany, brzo zapomina.. Smala se jich nedrk, ponevad2 se z ni dovedou vylizat jako zvitatko. A proto jim bide kikaji gt'astne povahy.

To byla Lida.

A Andula by se ji byla v mnohem podobala.

A snad se ji podobala tenkrate ve dvaceti letech. — Jenom2e ted' .. .

Jeji oei byly, zvla gte nekdy, velice rozumne a chladne . . . anebo vedouci. Videli jste takove oei nekdy? Nepovrhujte jimi! Nenajdete je nikdy u poulieniho deveete. Nehledejte je take u tech, jich prvni laska skoneila manlelstvim: ony nepohledly nikdy do propasti bolu a poni&Ili a nikdy nevedely, co je to pocit snadno odlo'g ene t'eny.

Snad je potkate nekde na obyeejne ceste, jet yam keknou: jsi pro mne tim, co druhy a tketi, co vgichni lido: elovekem. A vim take, kdo je to elovek. Oei teny, jet k varn nevzhlednou s ladnou zvedavosti a jet se pied va gimi zraky nesklopi. OCi vedouci.

Divaly se kdysi Cekajici a eist6 do oei prvniho z muse, kterY je polibil.

Tenkrat, kdy2 ji zemkela maminka, pfi gly jine starosti. Andula zustala nezvykle sama.

A tenkrat bYvaly jeji oei podivne Zenske a smutne a Lida se pak ptala: "Co je ti, Andulo?"

(Pokraeovani.)

Ve stfedu, dne 5. dubna 1939.

Krapnikova, krasa novych jeskyii.

Podzemni svet krapnikovYch jeskyri v nagi republice zdaleka jegte neni pine probadan.

Sveciel o torn nove objevy, udinene u oboe Javokieko na severni Morava. Je to v kraji, znamem dosud pravelYmi pamatkami z jeskyne v Mladdi na Litovelsku. Vapencova oblast od Mlacide postupuje na zapad a aim zapadneji, tim se krajina stava ptvabnejk. V jednom z nejhezeich jejich mist, u oboe Javotieka, v udoli potoka Spramku uZ davno pted valkou byl znam vchod do jeskyne. ftikalo se ji "Svecena lira" a sestupovalo se do ni po chatrnem Zebtiku.

Krapniky v nevelke jeskyni byly ulamany a jeji okoli ztstalo neproba,clano. V blizkem jeji okoli vgak v lete v zime vystupovaly ze zeme pary a snip na nekterYch mistech se ani v mrazech neudrZel. Loni na jate se zadalo v tech mistech kopat a byl proralen vchod do podzemi.

Otevtely se tu nove, krasne prostory, vypinene oslnive bilYmi krapniky, podivnYch fantastickYch tvart. Oast jeskyri byla prostYm zpnsobem upravena a otevtena jiZ loni v late ndVStevniktim. V dobe, kdy se tu dokoneovalo elektricke osvetleni, pfiky zname podzimni udalosti a pronikani do podzemniho sveta u Javotieka bylo zastaVeno. Pied easem se tu vSak zaelo znovu pracovat a badatele se jiZ prokopall do dalgich proctor, zejmena do velke jeskyne, s jezirkem uprostfed. Jezirko jest lemovano bilYm travertinem. Jsou tu je gte dalgi prostory, dosud vgak zaplavene vodou nebo zanekne naplavem. U naplavu byly nalezeny kosti pravekYch zvitat. Odbornici south, ze to jsou vsechno jen zaeatky a Ze tu je gte deka, mnohe ptekvapeni. Zajimave je, Ze ji g dayno pied valkou prohlagoval morayskY ptirodopisec a archeolog profesor Havelka z Late, Ze v techto mistech budou jednou objeveny velke podzemni prostory. Jeskyne u Javotieka maji pro turistickY ruch podobnou vYhodu jako zname bludike "Macochy" — jsou v krasne krajine uprostfed v blizkosti hradu Bouzova. Jejich objev ptipomina take, Ze na Morava je mnoho veci, ktere by Tide z Oech men videt a znat. Nejen krasne Beskydy, lesy a rybniky na Vysodine, ale i krasne pamatky ye mestech. Turisticky byla Morava dlouho opomijena, jako vtbec mnohe doma.

Po dvaceti letech spolupthee leneeni se Slovalry Pra2skY rohias oznamil zpravu o vyhlageni slovenske samostatnosti v 15 hodin. Se Slovenskem se rozloueil projevem, ye kterem se pravi: "Slovensko se octlo na novYch cestach. Dvacet let pracovali Cesi spoleene se Slovaky. Za techto dvacet let tato spoluprace rozhodne nebyla k neprospechu Slovenska. Dtkazem toho je dne gni vzhled slovenskYch mast a hospodatske povzneseni Slovenska krajiny. Dnes dosavadni statopravni svazek mezi zememi deskymi a Slovenskem mizi a budeme Ziti kaZdY zvlagt'. Pri tomto loudeni dvou bratrskYch ndrodt mtZeme smele rici, Ze narod deskY nechova vire), Slovakfun Zadne vi gil a Zadneho neptatelstvi. Pfejeme slovenskemu narodu ze srdce, aby jeho pfi gti samostatna, existence byla dobra, a tspegna, aby narod slovenskY dosahl ptiznivYch hospodatskYch podminek, ktere by vyhovovaly pottebam jeho obyvatelstva."

Piilba nyni i degtnikem.

Jedna z anglickYch modnich firem vyrabi nyni zyla gtni druh tropicke helmy, kterou uvitaji zejmena cestovatele, kteti jedou na da'eke cesty. Pkilba je soudasne i de gtnikern. Ma jakSisi povlak z jemneho hedvObi kterY je na, klobouku upevnen gumovou paskou. Tvoti zahyby, ktere ize rozevtit a pomoci tenouekYch medenYch dratt rozprostkit na okraji klobouku jako de gtnik. Po de gti lze tento promoklY povlak snadno sundat.

Slovaci chteji ZIt v piatelstvi i s narcdem eeskYm. V bratislayskern rozhlase ueinil podobnji projev ministr propagandy '8ano Mach, kterY pravil: "Nemejme v srdci nenavist. Podavame ptatelskou ruku sousednim narodalm, v ptatelstvi chceme zit i s narodem eeskYrn, se kterYm se prave v techto chvilich rozchazime, s kterym pterugujeme spole6nY Zivot v jednom state, ale s kterYm nechceme pteru giti styky a nic, co nas jako dva blizke narody spojuje."

VESTNiK

ZE STAIU DOMOVINY Machaty toei svilj prvni americky film.

NaS krajan Gustav MachatY, kterS7 byl anga2ovan spoleenosti Metro - Goldwyn - Mayer a pracuje jfa dlouho v jejich hollywoodskYch atelierech, ani2 by byl dosud vystoupil na verejnost jako samostatnY raiser, za,eal nyni s natadenim sveho prvniho americkeho filmu, jeha ptvodni nazev je "Within the law" (deskY pteklad "v mezich zakona"). Tento namet byl jiZ nataen v roce 1923 jako nemY film s Normou Talmadgeovou v hlavni iiloze a dobyl si velkYch ilspecht. Prostkedky, ktere MGM dala nagemu krajanu pro tento film k disposici, mu jiste umani, aby i v americkem prostfedi pine rozvinul syfrj velkY talent.

"Bull a dejiny posoudi, kdo mel pravdu!"

SlovenskY snem sekl se k historicke schtzi, na niz bylo rozhodnuto o da gich osudech Slovenska. Schuzi snemu pkedchazela schtze nisterske rady slovenske, ji g se zileastnil take dr. Tiso, jen2 ptijel do Bratislavy v 8 hodin.

Schtze snemu byla zahajena v 10 hodin. Snemovni budova byla pkisne stkeZena policejnim kordonem a zastupciim tisku nebyl povolen ptistup. Ji2" ptedem byla schnze prohlakna za ptisne dilvernou a tato dtvernost byla provadena tak dtsledne, Ze nebyl ptitomen ani krajinsky president slovenskY, ani zahranieni konsulove. Ptitomni byli vgichni poslanci, krome tti poslanct z vYchodu, kteti se nemohli dostaviti a posl. Esterhazyho, kterY odejel do BudaSnem byl zahajen ptedsedou Hlinkovy slovenske strany ludove dr. Sokolem, kterY po kratkem ptivitani udelil slovo ptedsedovi viady Sidorovi. Sidor podal zpravu o poradach slovenske vlady v souvislosti s cestou dr. Tiso do Berlina a oznamil, Ze slovenska vlada nema Zadnych namitek proti ptipadnYm tstavnim zmenam na Slovensku. Pak referoval dr. Tiso a svych poradach v Berline s kanclefern Hitlerem a ministrem zahranienich veci sl. Ribbentropem, ktefi mu slibili, Ze budou podporovat osamostatneni Slovenska, jestliZe nova slovenske vlada nebude braniti vYvoji nemecke lidoye skupiny na Slovensku.

Kral plesu snedl na posezeni 'gest veCeri a dostal dva metry jaternic.

V Mnichove HradiSti uspotadali ochotnici pies, na kterem volili krale. Ne v gak krale ochotnikt, ale krale jedlikt. "KralovskY" titul mel totia ptipadnout tomu, kdo vykona, /redo kromobydejneho. Hrdinou plesu se stal ochotnik Frantik. Vsadil se se s yYmi kamarady, Ze sni gest vedefi. Sazka byla uzavtena. Frantik nejcitive si dal jazyk s polskou omdekou. Pak si portion dye velke porce gpekovYch knedlikt, dobte omaStenYch. Mel Zizeri a proto vypil dye "plzeriske". Byl ov gem i dale pti chuti a proto ochotnY di gnik mu ptines1 skopove na majorance. Jelika "plesovym" jidlem byly Spekove knedliky, snedl Frantik s velkou chuti jegte jednu porci. "Navrch" si porudil velkou porci bramboroveho salatu. Sazku vyhral. Dostal "kralovskou korunu" a dvoumetrovou jaternici.

Spory pohltily statek.

Hostinsky Jaroslav Vagner z Nave Vsi u Legtiny se pied nekolika roky olenil s dcerou rolnika Antonina BlaZka. Venem dostal polovinu statku. Pozdeji v gak tchan se zetem se nepohodli o spoleenem vedeni statku a vznikly z toho soudni spory. Tema' v gichni advokati z kraje byli zamestnani timto sporem. Skoneilo to tak, Ze advokati podali Zalobu na rolniky pro neplaceni tett a spoleenY statek jde do dralby.

Klatoviti vydlaidi mestu namesti.

Svatek price 1. kvetna oslavi v Klatovech obeane prospeLlYm dilem. Zatnou slavnostne s ptipravarni na nove dlaIdeni krasneho namesti. Obeane sami vykopou stare, nepekne dlaZdice a mistni povoznici zdarma je odvezou. Potom se zadne dladit namesti thlednYmi ZulovYmi kostkami. Budou opatteny obCanskou svepornoci. KaZdY Klatovan doma i ti jinde po republice rortroukth ptispeji tim, Ze si koupi pametni odznak ve forme dlaZdidky od 20 K do 5000 K u Mestske spotitelny v Kiatovech.

Strana 11.

Zakon o zfizeni samostatneho slovenskeho statu.

Ve 13 hodin predlotll predseda snemu dr. Sokol navrh na zrizeni samostatneho, suverenniho statu slovenskeho. Navrh Sokoltv znel: "Ve jmenu BoZim a ye jmenu slovenskeho naroda, samostatnY slovenskY stat." Zakon byl pkijat spontanne povstanim. Po vyhlaSeni samostatneho slovenskeho statu zaznela hymna "Hej Slovaci". — Pak byl schvalen navrh zakona o slovenske samostatnosti, kterY ma toto zneni: Par. 1. Slovenska krajina vyhla guje se za samostatnY a nezavisly slovensky stat. Snern Slovenska krajiny pketvotuje se na zakonodarny siren' slovenskeho statu. Par. 2. AZ do vyclani Astavy slovenskeho statu je Geld vladni vYkonna, moo ✓ rukou vlady, kterou jmenuje ptedsednictvo snemu. Par. 3. VSechny dosavadni zakony, natizeni a opatteni zustavaji v platnosti, se zmenami, ktere vyplYvaji z ducha samostatnosti slovenskeho statu. Par. 4. Vlada se zpinomocriuje, aby cestou natizeni vykonavala vSechno, co je ✓ ptekotnem Case pottebi k udrZeni paddku a na zabezpedni zajmt slovenskeho statu. Par. 5.

Zakon tento nabYva teinnosti dne gnim dnem a spini ho vlada.

NaSi v Argentine.

Do Argentiny ptijelo loni celkem 37,762 ptistehovalct, z nichz . bylo 609 Oecho-Slovakt.

Spolek KomenskY v Buenos Aires — Villa Devoto, kter' tam zfidil a yydrZuje prvni eeskoslovenskou gkolu v Argentine, oslavil 10 let sveho trvani. FrantiSkanskY fad v Cesko-Slovensku hodla v Argentine vybudovat desko-slovenskY frantiSkansky klagter. Z tohoto fadu • v Argentine eesko-slovenskY misionat dr. P. Jaeh. Prochazka. Oesko-slovenskY klub v Cordoba ma 52 eleny a jeho knihOvna obsahuje 426 eeskYch knih. Z na yStevy Oesko-Slovenska vraci se do Argentiny 0. Skala, uditel na eeskoslovenskYch Skolach v Argentine. V Praze vyjednaval na ptislu g nYch mistech take o deskoslovenskem gkolstvi v Argentine. fisttedi spolku KomenskY v Praze ptispelo na stavbu eeskoslovenske S'koly y e Villa Dominico u Buenos Aires darem 5400 k. Skola byla otevtena v nedeli 12. btezna t. r.

Omylem dostal jmeni.

Na prace v Hoticich v Podkrkono gi byl pti(Mien y e svetove valce rusk' zajatec Kuzma Kiec. Milou povahou si ziskal ptizen dbyvatel a 112 v Hoticich zustal. Ueinil si tam znamost s divkou a kdy2 bylo pa valce a Kuzma Kiec se mel vratit dornt, misto navratu do Ruska se olenil. Kiec, znam' v kraji jen pod jmenem Kuzma, zitstal i v manZelstvi S'etrnYm. JeS'te z dob \T alky mel srbske losy. Doufal, ze na ne vyhraje. Pied dvema roky mu pkines1 listono§ peneZni zasilku ze Srbska. KdyZ mu hstono'S vysazel na still 40.000 K, myslel, Ze je to vYhra na srbskY los. Na adrese stale, zcela jasne: Kuzma Hotice. 8t'astnST muZ uloZil penize do spotitelny. Pied Casem v:Sak doSly na pc:IS - toy -niUtadvHochpenizajmoKuma. A opet 40.000 K ze Srbska. Tentokrat vSak ntad vratil dopis do Belehradu s poznamkou, ze adresat neni v Hoticich znam. Je tam jen Kuzma Kiec. Tak se pti g lo na to, 2e i prvni poukaz penez nebyl spravne dorueen. Byla to splatka na zamrzlou pohledavku v Jugoslavii a pattila FrantiAkovi Kuzmovi v Motici u Pierova. Kuzma Kiec musel penize vratit. Na S'testi je mel nedoteeny ve spotitelne.

SymbclickY dar Slovackemu museu.

Museum v Uherskem HradiSti bude obohaceno v techto dnech darkem tamer symbolickym v nynejk dobe. Derek bude nutno ovkm odvezti na vozech. Neni to nic jineho, nee tti velke prakove kamenne koule, ktere vrhalo 15. stoleti vojsko mad'arskeho krale TvIatyage na hradby kralMrskeho mesta Uherskeho HradiSte, ktere stale, verne pfi Oeskem kraji Jirim PodebrodskYm. Koule, nalezene pti kopani v zavezenYch hradebnich pfikopech jsou nyni v majetku tri uherskohradiSTsch rodin. Jsou zhotoveny ze slovenskeho vapence a ka2da ma priliner asi 60 cm. Budou utnisteny volne ye Smetanov'ch sadech pied SlovackYm museem. Je to dar symbolickY prave v techto dnech, kdy se tolik mluvi o marovskem Slovacku.

VESTNiK

Strana 12.

rtedni Organ Slovanske Podporujici Jednotj Statn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of • State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOD-MA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasflaji se do Hlavnl Utadorny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznaroky, bud'tei adresovdny na Vestnik. West, Texas Vistaiik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

vtitim.

6 vefim, ohromnt ty sla yskSi svete, te mine tveho poniteni noc, te zableskne ti slava, gtesti, moc, i narod muj te pine s tebou zkvete4 a k nebi edam, by v zapad miij se gall te zory krasne aspon prvni jas, v nit doufal jsem tak pevne v katdS7 Cas a vroucne vetil.

Sy. Cech.

RESOLUCE Narodniho Bratrskeho Kongresu v Americe.

Ponevadi valeenou horeekou rozharanST svet, ye vgeobecnem soupeteni a neklidu ohrotuje zaidady demokracie, a ponevadi nesdetne podvratne "ismy" jsou na vgech stranach propagovany jako ptedstirane leky pro svetove choroby a jen ptiblituji nas ku koneenemu chaosu, a ponevadi jest posvatnou povinnosti Bratrstva, aby zasady, jimt zasvetilo sve tivoty, dolotiti ptikladem pied forem sveta i v tech zemich, v nicht duch bratrstvi jest east° opomijen, a ponevadi poselstvi bratrstvi srdcim lidstva nejlepe se uplatni jednomyslnosti my glenky a cinu, budi'i rozhodnuto, aby VS7konnS7 vSrbor Narodniho Bratrskeho Kongresu v Americe vybidnul nej yyggi vSrkonne iikedniky vg ech bratrskS7ch organisaci v teto zemi, aby tyto utvaily mocnou miru a Vden od 8. do 14. kvetna oslavily co TYDEN BRATRSTVA, aby aspon jeden den tohoto tSrdne i v tech nejmeng ich obcich byl venovan nesobeckemu zasveceni tern zelladnim idealam, ktere z nas vg ech mohou ueiniti verne bratry na veky, bez ohiedu na rasovou ptislu gnost nebo yyznani.

Ptedseda Biggs jmenoval z ylagtni vStor v rtizmich statech, aby ueinil ptipravy na oslavu tS7 clne bratrstva a tadd redakci, aby vSrboru v nagem statu dala pinou spolupraci.

Foster F. Farrell, V dokonale ticte, taj.-pokl. a teditel Nar. Br. Kongr. v Americe.

Jak adresovati dopisy do stare vlasti. Posledni dny ptinesla nam pata tadu dotazt bratti, tazajicich se, jak nyni adresovati dopisy piibuznym Ci ptatehlm v zabranem t eskoslovensku. Po vyg etteni podavame na ueinene dotazy toto vysvetleni: V nastale situaci je nutno nyni adresovati "Bohemia - Europe", anebo "Moravia — Europe". Nepi gte vice "Czechoslovakia -- Europe", protote po gta "ve stare viatti -Se nyni v rukou Reichu, ktere teskoslovensko jit neuznava Po g ta do stare vlasti byla zadrtena jen na nekolik dni, aby se dostalo pkiIetitosti tern, kteti pied okupaci dopisy do stare vlasti zaslali a chteli dostati zpet. 810 tak6 o mnotstvi obchodnich objednavek, ktere nekteti obchodnici pro zmenu pomerti odvolali. Neodvolana pogta

ye stiedu, dne 5. dubna 1939.

van mel jak3is takSrs pla gtik — nacistick3, tisk byla do bS7valeho teskoslovenska po uplynuti spustil obvyklou bandurskou. Berlin die sveho odkladu poslana obvyklSrm zpilsobem. Vgechna komandovaneho tisku dal prohlasiti, to s ropata z Amerikytio Cech a Moravy je pravdestoucimi obavami pozoruje v zmen genem Oepodobne dukladne prohlitena a proto upozorskoslovensku psychologickST stay, kterSr dokazuriujeme odesilatele, aby nepsali nic, co by pilje, te z Ceske strany nechteji se vzdati motnoteltim ye stare vlasti mohlo zptisobit potte. sti ziskati ztracene posice jinou cestou. SmyRozhodne do dopisti nevkladejte vS7sttitly noslem Mnichova bylo pry docilit takovS7ch pomeyin, jednajici o krisi. Germani nepochybne burn ye stkedoevropskem prostoru, aby nedo gio k dou dochazejici po gtu dilkladne censurovat a vS7voji yeti, jako panovaly na Balko.ne. Pratproto je tteba nejvet gi opatrnosti. slcSn postupem jsou zatiteni ti ggti Nemci v teZdrava delnicka tilda — zdravY nirod. Pted skoslovensku stejne jako nemecka narodnostni fagistickSrm ptevratem v Italii byly zfizeny neskupina. Nasilnosti proti nemeck3im obyvatemocenske pokiadny jenom v nekolika mak) Him byly v Berline posuzovany jako velmi zaprtimyslovS7ch zavodech. Bylo to poji gteni vsrvane ptipady a proto pti samortejmem zajmu lane tovarni. Dnes je v Italii celkem 2100 neo osud Nemcil v teskoslovensku poklada NememocenskSich poji gt'oven se 4,300;000 pojigtenci cko z legitimate videriskeho rozhodnuti za svou a s majetkem 200 milionu lir. Pokladny zajipovinnost, pedovati o potadek v deskem progt'uji delnikiim bane i odborne lekatske o gestoru, jakmile toho nutnost bude vytadovat. Cetteni na klinikach, v nemocnicich i v domacnoIS7 svet ovgem je ptesvedden, te Hitler a jeho stech. V nemocnici vyplaceji delnikurn 50 pro, kumpani men zalusk na zlatS7 poklad Csl. repucent jejich mzdy, v nouzi jim poskytuji pujely, bliky, 8koclovku, Vitkovicke ocelarny, znameniv ptipade umrti vyplaceji pottebne. Delnice tou iirzbroj Csl, armady, bohate zasoby obili a maji narok :late na zvla gtni podpory pti slehpod. Novodobi pirati k idasu sveta svoji kotist nuti. SpojenSrm usilim svazu nemocenskSrch podostali. Do Cech a Moravy nahnali nemecke kladen byly vybudovany velke moderni nemocvojsko, a aby nenavideni Ceti byli pokoteni nice, ozdravovny a jine ledebne fistavy, ktere pine, civilnim guvernerem jmenovan zradce tvoti samostatna mesta a vzbuzuji pozornost Henlein, do Cela "samospravy" historickSrch zezahranidnich odbornikii. Slugi podotknout, te o mi nakomandovani Tide neznami, ofgem, Berlinemajetne obyvatelstvo, ktere nepodleha nenu ptijateini. Nic netrva vedne, bezpravi musi a mocenskemu pojigteni, je postarano bezplatbude odeineno, na gi dodasne pokoteni bratti nSrm lekatskm ogetteni; pottebne leky yydabudou znovu svobodni!! vaji lekarny zdarma. Vgechno delnicke pojigteecho je ted' tieba? Abychom pod nieim neni je dale rozgitovano a zdokonalovano. Socialzakolisali ye sve jednote. Aby ye Svazu techo ni politika fagistickeho retimu zahrnuje poslovakti v Texasu ziistala pevna jednota, bez stupne dalgi vrstvy obyvatelstva, hlavne vetejvnittnich meter a nesoulaciti. Stare nesvary, ne a soukrome idedniky, ptislugniky svobodkyselosti, hotkosti a fifty by tyto mezery v jednSTch povolani, umelce a jine. Zdravotni pomenote vyleptaly. Proto pryC s nimi! Jednota Svary delnika znatelne se lep gi, Umrtnost jevi sezu budit bratrska. Jen krajan zle vole by mohl stupriS7 smer. mluvit a jednat jinak. Neni pochyby: vffle po Jan Masaryk venoval sto dolarn na novy odkrajanske jednotlivosti a bratrskem krajanboj. VzacnSi navgtevnik Ameriky, b3ivalST Csl. vyskem spoleeenstvi je u na geho lidu po torn slanec v LondSme Jan Masaryk proslovil zde vgem, co uddlo se ye stare domovne, znatelna, ptes padesat ptedna gek, v nicht lidil situaci je opravdova. Je koneene vS7razem vlastenectvi pted Mnichovem a nabadal Ameridany, aby si a pamatujme, v jednote srdci na ge pomoc zraudrteli zaklady demokracie. Jeho nav gtevy mezenSrm a o.pu gtenSrm bratriim bude ly vgude obrovskV iispech a drahS7 krajan byl ziVyprodano. V shonu betnSrch udelosti a telskan i pro Waco, na cot ce4' sttedni Texas se o= kosti doby nasledujici skutednost pkina gi tropravdove tesil. 2e1, zabrani Cech a Moravy horginku uspokojeni. Neni na West materialismus dami rozpinaveho nacismu na ge odekavani zklamalo, Jan Masaryk musel trait vgechny riejhlavnej gim znakbm amiericke 'vetejnosti, jsou to take tutby duchovni, hlad po vysokem dalgi ptednagky a teto sttedy odplul do LondStumeni. Slavna, operni spolednost Metropolitan na v dilletitem poslani. Dle dosavadnich dispoz New Yorku zajede poprve do Texasu a ve sic pry se vrati nekdy v lete a ztiistava tudit nadnech od 10. do 12. dubna provede v dallaskem deje, te ptec bude moci Texas nav gtiviti. V Ceauditoriu na vSYstavigti etyti proslule zpevohry: dar Rapidsich mel Jan Masaryk obrovsky" Wagner& "Tannhaeuser", Puciniho "La Bohekrajane teskSTch Athen Iowy ptipravili me", Verdiho "Othelo" a Massenettovu "Mamu okazale uvitani a ptedna gku v tamnejgim non". Hlavni filohy zpivany budou slavnSrmi uMemorial Koliseu vyslechlo nekolik tisic obeamelci, sedmdesati-elennS7 orchestr, baletni souvetginou jinonarodovett. Ptedseda potadajibor, nadherna vSiprava — v ge prvotiidni, zaruciho vS7boru dr. Schot a T. B. Hlubudek, ptedseCuje potitek mimaddnSr a zajiste — na obrovda Sdruteni eeskSrch spolkti, byli nemalo pteske vS7lohy pohostinskeho zajezdu — i ponekud kvapeni, kdyt na dotaz, co jsou vzacnemu hodratti. Vstupenky k jednotlivemu ptedstaveni stu povinni, Jan Masaryk odpovedel: "Od nastoji kus od dvou do gest dolarti. A ptes neobgich lidi nechci nieeho. Mluvim pted Ameridavykle v Texasu vstupne vgechny vedery i ny a rtiznSrmi obchodnimi organisacemi, ktere sttedeeni odpoledni Matinee — jsou do slova platit mohou a plati. Od deskSich na gich lidi, fit dnes rozprodany. Tento fakt katdeho kultukteti zahajuji svaj nova odboj ye prospech state ptejiciho °beam, musi pote giti. "Ne jen chlere vlasti neptijmu nic". Bylo mu poukazano na bem, nSrbrt i slovem", v tomto ptipade ryzim to, te navgteva Cedar Rapids byla pro neho ohudebnim umenim, tiv pry je elo yek. DallaskS7m sobne spojena s velkSrmi vSrlohami, nebot' musvatktim umeni nemohou Wit ptltomni net sel zkratiti svuj pobyt v Kalifornii, letet do pouhe tisice hudbymilovnSTch Texanii. Ptesto, Chicaga a odtamtud brat rychlik do Cedar uskuteeneni vystoupeni "Metropolitan Opera Rapids, a na to odpovedel: "Dobra, venujte to Co." v Dallas dava celemu Texasu vysveddeni inTm jmenem na Va gi akci." Jan Masaryk pry kulturni tizne a chtivosti po skuteenem hudebmel v oeich sizy kdyt to povidal a podaval §honim umeni. — Potadatel tieinkoval pted dvara zminenS7m ruce na rozloueenou . . . Castka atticeti lety v mestske italske °peke v rakousto dolaril, jet byla pro Masaryka ptipravena, skem valeenem ptistavu Pulji (Pola), neopravnikoliv co honorat, n3ibrt na ithradu jeho vSTnene pfidelenem Italii smlouvou versailleskou. loh, byla ptedana pokladniku fondu Csl. NAZna zminene zpevohry rapine, nektere z nich rodniho Sdruteni, jet bude novS7m fondem davany byly behem obdobi osmi let vicekrate.

ODBOJE. Jak ten Cas nezadrtitelne plyne, co se od te doNemecko pry povatevalo za svou povinnost peeovat o poradek v eeskem prostoru. Nacisti- . by zmenilo Svoboda, deskeho naroda znovu zrneii o — Zabor tech a Moravenky — a jicka propaganda ihned po tijnove krisi pracova,-. ste zmeni Osvobo3em 6echoslovakil ze sparii la na rozbiti eskoslovenska a, jell: gkoieni Germanti!. genti zaplavili: republiku. -Ptedhe byli koiipeni.

"Mesto vidini vent* jehoi slava bude se doSlovaci Tiso, DureanskST, Tuka a jejich trabantykati hvezd. Tam v lese naleznete eloveka, jak ti. Hitler podle Chamberlainova tistupu v Mnidela prah dornu. Na torn miste postavite mesto chove dobte hadal, to start politickS7 kramat a nazvete je Praha; jako kthiata pied prahem spoikne i zabor Cech a Moravy, aC bude tuto v sklineji hlavu, tak budou se klaneti take memu historii nesbichanou loupet pokrytecky zavrhomestu. Rude slavne po celem svete". Tak byla vati, cot se jak znamo stalo. Aby brutalni ptezaloiena Praha. pad po kijnu fit skoro bezbrannSTh techoslo-

Ve stfedu, dne 5. dubna 1939.

Bratr mayorem mesta West. V atery tYdne obeane mesta West zvolili si po druhe v historii starostou krajana, mladeho dosavadniho komisafe a pravniho radce mestske spravy — bratra Jiiiho Kacite. Dosavadni mayor G. B. Helton pro chatrne zdravi se vice neuchazel a za kandidata po dohode obeanfi postaven br. Jifi }Caen', ktery "betel" bez oposice.

NovY starosta je znam cele krajanske rodine Texasu, protote od roku 1929 zastava Arad pravniho radce vSekrajanske ochranne organisace R.V.O.S. a je bratrem pravniho radce nati Jednoty — br. Aug. Kacite v Temple. Mayor JiKacif narodil se v osade Novohrad, okres Lavaca dne 2. biezna 1903, odkud se za pill roku rodide odstehovali do Yoakum, kde nadtevoval venkovskouskolu v So. Mustang a po to Skolu v Yoakum. Nadan' student ye stati 17 let kotil ueitelskou Akolu a celYch pet roku "preceptoroval", v prazdnYch chvilich studoval, 'Sethi a vyekaval na dobu spineni svYch junackYch tuteb — vstoupit na universit y , dosahnouti diplomu pravnictvi. Pevna vale dechno jasneho rile ize dosahnouti, jsou-li pohotovy vytrvalost, sebezapfeni, dobrovolna kazeri a ptidinlivost. Roku 1929 cilevedomY student slotil zkouky a ptipuken k provozovani pravnictvi. Jsa Menem Klubu Cechie a posluchad dekiny pod dr. Miekem, piny vysokokolak Jifi Kacit dosahl stipendia csl. ministerstva Skolstvi, opravriujici vyvolence k jednoroanimu studiu na pratske slavne Karlove universite, jehot br. Kacif vyutil a prodlel v zemi svYch rocelY rok, pokradujic ye studiu a vyntivaje volnYch dnav k detnYm zajezdfulf do pamatnYch kouta dnes Germany podmaneneho Ceskoslovenska. Po navratu z Prahy staff se spoleenikem pravni kancelale bratra Augusta Kaciie v Temple, po to usadil se ye Waco, odkud na tadost westsk'ch rodakil zaiidil si r. 1931 vlastni kancelat ve West. Nedlouho po svena usazeni ye West ustanoven byl spravou mesta pravnim poradcem, v dubnu 1935 zvolen byl komisaiem, kteryt triad zastaval at do mM. titerka, kdy z vale obeanstva postaven byl na misto ptednosty magistratu. K zodpovednemu poslani piejeme milemu spolubratru Jiii Kacitovi mnoho zdaru a jeho rodietun Jos. KacitovYm pH Yoakum k aspechu jejich zdarneho syna srdeene gratulujeme.

Sestram a bratiim fiat westske osady. V nedeli velikonoeni sehraji v mestske radnici pohostinsky ilainnou veselohru "Posledni mut" studenti statni university pod tizenim sveho ueitele dr. Ed. Mirka. Neni tieba zdarazriovati nak povinnost, dle nit hosty naletite odmenime opine vyprodanYm hledittem. Studenti eeStiny jsou nagim zit: kern, v ne skladame nadeji, to nak fee v teto vlasti naddle udrti, te budou pilifem eeskeho spolkoveho a spoledenskeho tivota v Texasu, dobrovolnYmi propagatory tradic rodovYch, eifiteli znamosti Teske kultury a umeni mezi svetem jinonarodnim. Necht' naprostY aspech hostil vynese jim pocit uspokojeni i vedomi, to jejich uSlechtile snahy dochazeji uznani krajanske vetejnosti.

Pro Cechy nastaxi, tidel maleho, sedmimilionoveho naroda, kterY byl osudem postaven doprostked tivotniho prostoru velkeho devadesatimilionoveho naroda nemeckeho. S Nemeckou iisi maji vic net etyti petiny spoleenYch hranic.

Tvoii s ni organickou jednotku hospodatskou.

Toto postaveni bude asi jedinYm voditkem, ktere bude ureovati jejich narodni mykeni a usilovani. V dobrem porneru k velkernu sousedu desky narod nezahyne. Bude tit, pracovat, prospivat a zachova si vtdycky nejdratk odkaz svYch pfedkil: svaj jazyk, svou kulturu, svou horouci lasku k rodne zemi a la. sku k svYm velkYm dejinam. Ani nejmen§i narod, ktery ma van k tivotu, nikdy nezemtel!

Praotec tech. Za horami KarpatskYmi, v ny/*Sim Poisku a jitnim Rusku, bydlili, za daynYch east star! Slovane. Pro hadku pry se odtrhly od nich rodiny sedmi bratra, nejstark bratr jmenoval se tech. 81i pies ieky a hory daleko na zapad do zeme skoro prazdne. Vid'eli jen same lesy a batiny, at vystoupili na horu Odtud tech rozhledl se do cele krajiny, zeme se mu zalibila, on se v ni usadil s rodem sv-ym a byla nazvana po nem Cechy. Tak vypravuje povest o ptichodu Cech y do nynejk vlasti jejich. Wive byla zeme eeska obydlena

VtSTN 1 K Boji a Markomany kmene keltskeho a germanskeho, ktefi se odstehovali dale na zapad. Slovane ptistehovali se do tech asi pied 1300 lety a jako dobti rolnici zemi vzdelali. Ktest'anstvi a latinske pismo roditilo se u nich kolem roku 900 nakho letopoetu. — Pottekeny ktikloun Hitler nema jak znamo velkeho vzdelani, historie je mu 'Spanelskou vesnici a proto ye sv'ch p/amennYch 'Teich hodne — canca. Nemecka, drzost ma zastinit fakta, zpupne vyzvedani ozbrojene moci Reichu zastrakt demokraticke

Fakta a eisliee, jeirnluvi o nejvetk krajanske organisaci v Texasu, kterou je

Slovanski Podpurna Jednota statu Texas,

$3,275.000 je celkova mohovitost taco , Ceske organisace, ktera vzrusta kaidYm mesicem.

161 l ADU v nakm Texasu a dalSi se zakladaji.

DIETSICY ODBOR pojiWuje ditky od jednoho roku do 16 let za nejvYhodnej'Sich podminek.

SVUJ K SVEMU! STANTE SE t LENY S. P. J. S. T.

staty. Adolf se dle vYvinu poslednich uddlosti picepoeital. Koneene pan Chamberlain pfiSel k pfesveddeni, to Hitlerovo slovo je nulou, jeho siiby a zavazky Salbou. Anglie minuleho tYdne zaujala vadi iitoenemu a dobyvatelskemu fade, nacismu stanovisko pevne. Spolu s Francii nabidnuta byla Polsku i Rumunsku vojenska, pomoc, budou-li Germany napadeny a postavili se proti vetielci. S Ruskem se o utvoteni bloku proti rozpinavosti Reichu vyjednava, Turecko projevilo ochotu kooperace. Proe, tane na mysli nejen 'Cechoslovakilm v zahraniei, nYbrt milionam nacismus zavrhujicim lidem — Chamberlain nezaujal nynejSiho stanoviska loni v zati? Proe obetoval hrde Oeskoslovensko s jeho prvottidni armadou, znamenitYm prinyslem, bohatstvim pfirodnim? 06 mel nyni se tvotici telezny kruh kolem Reichu b'ti pevnejneinnejk? Nic nelze utajiti, zakulisni pikie vyjdou piece jen na povrch.

Lide eeskS7! Doufame, ie kaidST z vas, kteii naslouchate nagim teilYm sloviim, pochopite, ie scleleni, ktere vim einlme, je proste a strife"ne. Prosime vas vgechny, abyste si uvedomili, by bylo nieenim naroda, kdybyste se doponateli nepiedloienSrch Tinu v bolesti a vzdoru. Zachrarite narod v tomto okamiiku. Valchni na sva, mista tak, jako kaidSr jinSr faedni den: do dilen, tovaren, obchoda, uiadu, stag a na pole.

Jen v obetave, naistne a houievnate prici je nas iivot a nage budoucnost. — PratskY rozhlas dne 15. bfezna skoro rano, kdy nemecka soldateska ut pfekrodila hranice Cech a Moravy.

Vzkfiseni. V den, poznamenanY slavnYm symbolem obeti na kfiti a vykoupeni lidske bolesti je vnittni pottebou_ rici riteSne a povzbuzujici ma.ji vice net jindy touhu taslOkro lidem kove slovo Nebot' vkdni den je pro ne na samy okraj pIn zoufalstvi, to je ur2 vSechno ztraceno, a ze se svet ilti bezmocne do nove propasti. Vskutku, rozpinave cile totalitarnich state zpitsobuji v Evrope obraz zmatku a rozharanosti, z eehot mute kdykoli vyskoeiti jiskra novena svetoveho potaru. Je jeSte vabec

Strana 13. ye svete lidska touha po miru, Ci Evropa tine se na sraz, odkud neni testy ven a nahoru, nYbrt jen do fetal bidy? Nikdy jdte neprotivalo lidstvo tak napadne pfiznaky dutevni, mravni a mytlenkove choroby jako v dneSni dobe. Je to pofad jeSte zla nakaza povaleena. Od valky uplynulo 21 let a vyrostly nove generate a ty vubee nevi, co valka je a jak vypada a mnoho je takov'ch lid!, kteti to zapomneli. V den velkeho Vykoupeni je nam stale jette mysliti na to, to ve'echny stra gne obeti valky nebyly dost velike, aby lidstvu vykoupily trvaly mir. V rote 1914 — vzpomina se na to Casto a s ironickYm posmechem — lide byli piesvedeeni, to valka bude kratkou neptijemnou episodou. Prvni vojaci odjadeli na bojitte, o nemt nemeli piedstavy, jako do manevril a prvni dastojnici meli na sobe lakYrky a tvrde mantety. Byla z toho pak etyti dlouha, nekoneena beta vratcleni, hladu a jinYch irtrap a mohlo se mluvit o ttesti, valka netrvala jette o rok nebo dva dole — o tom vtem, co pak po valce rozvratilo svet, ani nemluve. Kdo by byl veill po skondene svetove valce, to za 21 let bude Evropa tak vypadat jako vypada dnes, o letotnich svateich jara, nadeje a vzktiseni! Veen' mir nebyl tehdy pouh'm snem, byl verou lidstva. Nikdy jit valku — bylo ptesvedeenim hiuboce fttipenYm v mysl a srdce lidi. To je nejvetk zklamani dnetka, hrozne zklamani Cechosiovaku, kteti svolenim k odstoupeni Cast tisicilete pudy — pry co obet na zachovu miru — byli 'teredne oklamani, opuSteni a ponechani na pospas nejvetkmu lotru pod sluncem . .. Dnes celY svet zbroji, ten dobr' i zlY, ten mirumilovnY i ten uchvatitelskY a o valce se mluvi jako o neeem, co pHjde, ne-li zitra, tedy pozitfi. Mir se vtak flea, vyprosit, da se jen vykoupit organisovanim lidskeho svedomi a neinnYm potiranim vkho a vSech, kdo mir ohrotuji.

Co Frant. PalackS, fekl a co pozdeji opravil.

Cetli jsme nedavno v eeskem tYdenika znam' vYrok otce vlasti Frantika Palackeho: "Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho utvokit". Kdyt ale fadu let sledoval rakouskou slovanske vettine jeho obyvatel neptatelskou politiku a vide beznadeji na poctive a spravedliye vladnuti Slovaniim, svaj v'rok pozmenil v opaenem smyslu: "Byli jsme (teal) pied Rakouskem, budeme i po nem!" Jestlite loriskou chabosti, neptipravenosti Ci obojim Anglie pHmela Francii k spoleenemu postupu v Mnichoye, kde Cechoslovaci byli opugteni a nakonec zbaveni samostatnosti, jette neznamena, to nastal zanik deskeho naroda. Historie s eopakuje, eechoslovaci — byli pied Hitlerem a budou i po nem. Ofaem, my techoamerieane co slofta deskeho naroda, musime vkmi prosttedky bojovat za znovudobyti samostatnosti nakho naroda, musime take bojovat oproti Siteni se nacismu i faksmu v America.

PROROCTVII. Na Hradeanech usidlil se pangermanskS7 tygr, tech, pry, barbar nevedomY, (jako u nas "nigger").

Ceske deti muss zpivat: "Deutschland ueber alles", zkacena 'slovanska lipa, zbyl jen pouhS7 pafez.

Dnes jest narod tesne seven germanskou obruei, pfijde jaro — a ten paiez poznovu vypudi.

Prasknou ledy, spadnou pouta, eskST Lev se vzbudi, Hitlera i jeho fvouny ze zeme vypudi.

Na namesti Staromestskem aibenice stoji, na ni vies Jidat Henlein s drzou chaskou svoji.

Jak Libuae kdys veatila slavu naal Pra,hy, spini se tet nak vettba, trest to stihne vrahy.

Mene lid! "prominentnich" vice vtak delnika, pracujme dnes pospolite, y ticliosti, bez Dr. Pazdra/.

VESTNIK

Strana 14.

osvErrA. Novinifi v Americe.

Rukopis.

ORACE GREELY, autor rivodnikft "New H York Tribune", psaval — (v dobe, kdy jeSte psaci stroj nevytladil z psacich kohl pero a kalamat) — jako vkchni velci Zurnaliste neeitelnYm pismem. Kdykoliv se uchazel o misto v tiskarne "New York Tribune" novST sazee a nechtel se dat odbS7t tvrzenim, e jsou v'Sechna mista obsazena, dali mu sazet na zkou gku Greeleyriv rukopis. Pti -Leto zkou'Sce jeho nepoddajnost pravidelne kapitulovala. Nernohl jej proste ptedist a vzdal se boje. Jednoho dne se objevil v kancelati tiskarny oeumelST tulak se zaplatovanYmi kalhotami a clerav3.7mi botami, prohlasil, Ze je nezamestnanSrm sazeeem, hledajicim missto. Kdy2 se ho nemohli zbavit, dali mu na zkougku sazet Greeleyriv fivodnik. Tulak, Zv3ikajici potadni chuchvalec tabaku, si vyhrnul rukavy, s chuti Si odplivl a posadil se za sazeci stroj. K vAeobecnemu pkekvapeni sazel Greeleyriv rivodnik s lehkosti a bez chyby tak plynnne, jako kdyby byl napsan na stroji. Byl proste zazrakem ve svem oboru. Na zaklade teto rispane zkou'Sky jej 'fitijali a dali mu titul "Greeleyriv sazee".

Greeley dostaval east() od s yS7ch zemedelskych ctitelri darky v podobe ovoce, masla, vajec, drubeZe a podobne. Jednoho dne vyriali dva mladi reporteti z klece prave do gISich slepic parek malSrch kutatek, namodili jim nohy do inkoustu a nechali je nekolikrate pkebehnout pies stranku GreeleyovSrch redakenich papirt.

Kdy2 si ptgel "Greeleyfiv sazee" do redakce pro rukopis, dali mu nekolik techto listri jako Greeleyriv fivodnik.

Sazee je vzal, obracel se vkah stran, snaZe se rozlu'Stiti pismo. Marne si v gak lama' hlavu.

Tentokrate byl i pro neho "Greeleyfry rukopis" tvrOm soustem. Ale piece se nedal. Sedl ke stroji a zadal pomalu a s vynalolenim vegkere namahy sazet. Asi za hodinu pti gel do sazarny sam Greeley. Sazed ho zastavil otazkou: "Je mi lito, Ze vas musim obteZovat, pane Greeley, ale tohleto slovo nemohu za Zadnou cenu ptedist."

Greeley mu vzal z ruky papir, pozorne se podival na oznadene misto a pak zabrueel: "Neobvyk1S7", hlupaku!

Fotografie.

Snad jednim z nejteZeich rikolri redaktora je opatteni interviewu nebo fotografie osoby, ktera se stala hlavni postavou nejakeho skandalu. Ale etenaki to Zadaji, a proto je stejne otazkou prestiZe, jako finaneniho rispechu ka2dello listu, aby daval etenatrim, co chteji mit.

Jednoho dne zaZadala chot' znameho americkeho milionake o rozvod. Drivod: manZelska nevera se strany muZe. V souvislosti s timto ptipadem bylo uvadeno jmeno zname krasky, ponekud pochybne povesti. ChicagskST list "American" ptines1 tuto zpravu prvni, ale bez obrazku inkrimovand divky. Vydavatel listu Foster Coates svolal proto tab svch redaktoit a hrozne jim vynadal.

"Nak nejlepSi lido se vydali na honbu za fotografii, namitli mu, "ale nemohli ji nikde za Zadnou cenu sehnat."

Coates proto natidil, aby v honbe za sensaenim obrazkem pokradovalo je gte nekolik dalSich lidi.

Minul den, ale jeden za druh3im se vraceli s prazdnou. Coates se stal hrozne netrpeliv3im.

"Zkusili jste sehnat snimek pomoci posliokri, sluZebn3ich, listonoet a podobne?"

"Veechno jsme zkusili, ale marne. Slibili jsme kdekomu velikou odmenu, ale nikdo nernifge ar.ebo nechce fotografii opatrit."

"Co jste je gte udelali?"

"Poslali jsme do jejiho domu jests jednoho mute, ptevleeeneho za mechanika na kontrolu eiektrickeho vedeni, ale i on se vratil s prazdnou."

"A co fotografove z povolani?"

"Jestlite se vabec nekdy dala v Chicagu fotografovat, potom to jiste ptisluenY fotograf neprozradi, ani kdybychom mu nabidli za snimek 100 dolara."

"No", pravil Coates, "udelame jests jeden pokus. Kdo je onen mlady mug, kterY prave vstoupil do kancelate?"

"Ach, to je upinY zacateenik, naprostY zelena.e. Pfljali jsme ho teprve veera."

Foster Coates kYvl na mladeho mute a tekl mu: "Zde mate adresu jedne sleeny. Pottebujeme jeji obrazek. Opattte nam jej."

Mladik vzal listek s adresou a eel. Vratil se asi za dye hodiny a poloZil na stül vydavatele listu nadhernou fotografii. Veichni onemeli adive .m. Jedine mladik nechapal proe. Kdy2 chtel otevtit Usta, zarazil'ho Foster Coates kYvnutim ruky a pravil: "OkamZik! Chtel bych, aby celY redakeni stab slyeel, jak jste spinil svoj e poslani."

Kdyt byli veichni shromaldeni, promluvit Coates: "Nute, pane Johnesi, nyni vypravujte shromaZdenYm panfn, jak se vam poda?ilo prijlt k teto fotografii. Mnozi z techto mutt ji. nejgenialnejei napady, ale v tomto pripade se jim nepodatilo dosahnout fispechu."

"Jak?", tekl udivene nechapajici mladY mug, "no, zcela proste. Sel jsem na udanou adresu, zazvonil a tekl, ge bych chtel mluvit s tou a tou sleenou, a kdy 2 me pozvala dovnitt, poladal jsem ji sluene o jeji fotografii a ona mi ji s radosti dala."

New York — Kith poi — New York.

V zime 1928 tabotila Byrdova antarkticka vYprava v blizkosti jitniho pelu. Jednoho veeera napsal reporter New York Times, ktery gto list mel vYhradni pra y° na uvetejnovani ptimych zprav Byrdovy vYpravy, elanek o zatizeni radioye stanice Byrdovy expedice. Dtive vlak net dal rukopis do sazby, chtel si pro jistotu ovetit nektere technicke vYrazy Fredem E. Meinholtzem, eefem radiove rubriky Timesu. Zavolal proto Meinholtze do jeho bytu. Nedostaval veak gadnou odpoved'. A to proto, e Meinholtz junior, tkiletY klueina, vyvesil sluchatko a tak vypojil ptistroj z provozu.

KdyZ vide' reporter marnost sveho poeinani, obratil se na jednoho mechanika v rozhlasovem oddeleni Timesu o radu. Ten mu sdelil, Meinholtz travi svuj volnY eas naslouchanim radiovYch hldeeni z Byrdova tabora a sdeleni mezi jednotlivymi lodemi a vYpravou. (Byrd byl totit v ptimem radiovem spojeni s Timesy).

Radiooperater uteeil reportera, zoufale touZiciho po rade, slovy: "Mejte okam gik strpeni, uvidite, e veechno za chvilku spravime", a zaeal ihned vyklepavat na radiotelegrafickem kliei nejake znaeky. Zanedlouho zachytil odpoved' jedne Byrdovy lodi, ktera mu sdelila, e zachycene hla,Seni ptedala dale do Byrdova stanu.

A tak se stab, Ze Meinholtz "lovici" doma radiove depeee Byrdovy vYpravy, zachytil z ho pelu vYzvu, adresovanou ptimo jemu a ta,dajici: "Zaveste doma sluchatko sveho telefonickeho ptistroje, redakce Timesu by s vami chtela mluvit." Meinholtz eel k ptistroji a zavolal redakci. Tam se hlasil ptislutnY reporter a dostal pottebne informace. Spojeni pies Ji g -ni136fugovalbezdn.

Telegram.

Valeene zpravodajstvi je inimotadne obtiZne nasledkem ptisne censury. Jednoho dne potkal Withe Williams z New York Times, kterY si jit nekolik dni lamal hlavu ptemYelenim, jak sdëliti listu zpravu o sesazeni Joffrove a jeho nahrazeni Nivellem v nejvykiim veleni francouzske armady (kdy g veechny jeho i nejpozorneji a nejopatrneji sestavovane telegramy neproely censurou), jednoho americkeho kolegu, kterSr kratce pied tim napsal pro Collier's didnek o generalu Petainovi. Williams dostal nahle napad a tazal se ho proto na datum uvetejneni jeho elanku.

Potom odeslal na soukromou adresu sveho eefredaktora apine neekodne vypadajici telegram: "Odstoupeni managera zdejei filiaiky stop Brooksmann adal o misto, ale dostal je jeho asistent podle zpravy Collier's z 22. dubna stop Zbavte mne vei odpovednosti."

Redaktor C. V. van Anda porozumel: Managerem byl ptirozene Joffre, Brooksmann byl mu, jeho t vylieil Brook v elaknu Collier's, te-

Ve sttedu, dne 5. dubna 1939. dy Brookav mu t — Petain. A Brook v tem'Ze elanku fikal, Ze Nivelle byl hlavnim spolupracovnikem Petainovi,m. Posledni veta znamenala pkirozene, Ze list se nema pti uvetejneni teto zpravy odvolavat na sveho dopisovatele Williamse. Prietiho dne mel v rukou telegram, ktery mu sdeloval, Ze jeho depie byla pine pochopena.

Kabeloval proto zpatky: "Asistent ji t nastoupil ntad,.prosim jests jednou, abyste mne zbavil veekere odpovednosti."

A ptietiho jitra ptines1 Times velkY, z Washingtonu datovanY elanek o zbaveni Joffrea radu nejvyeSiho velitele a jeho nahrazeni Nivellem. V elanku se dale pravilo, te se pavodne pomYelelo na jmenovani Petaina, ale Ze nakonec padlo rozhodnuti na Nivella.

Francouzske vyslanectvi ye Washingtonu okainZite tuto sensaeni zpravu dementovalo. Ale po tomto dementi nasledovala v zapeti atedni zprava z Parite o jmenovani Nivellove, ktere se ji 2 dale nedalo drtet v tajnosti.

Skok do more.

Pied nekolika lety vypukl potar na parniku "City of Honolulu", kteny se plavil z Havaje do SpojenYch state a nalezal se prave 700 mil zdpadne od Los Angeles. Veichni cestujici nalezli zavaas fitoeiete v zachrannych elunech a byli brzy nalezeni a vzati na palubu americke lodi "Thomas".

Linton Wells, jeden z nejznamejeich americkych turnalista, vyslal ihned radiovou depeei, v ktere prohlasil, e odkoupi od zachranenYch veechny filmy a fotograficke snimky, zachycujici hotici lod', cestujici v zachrannYch elunech, jakoZ i sceny jejich zachraneni. Za nedlouho dostal radiovou odpoved', kterou mu jeden z cestujicich nabizel Sest nevyvolanych za 150 dolarfi. Wells okanilite plijal. Hned pots odeslal kapitanovi lodi "Thomas" radiogram, kterYm jej Mdal, zdali by ho vzal nekdy behem plavby na palubu. Kapitan veak odmitl pterueovat plavbu.

Wells si proto pronajal vodni letadlo a odletel vsttic lodi Thomas. Po paldruhe hodine letu ji zahledl. Kdyt byl od ni vzdalen asi mill, vypjal motor a sndeel se klouzavYm letem k lodi.

V okaniliku, kdy bylo letadlo vzdano asi 15 m od hladiny mote, seskoeil Wells do vody. Mel na sobs plovaci vestu, v ni byla korkova vlo2ka nahrazena lahvi ginu, kusem nepromokaveho platna a taekou s 'Yeti sty dolary. Letadlo se zatim zase vznesio do vYee a vracelo se k pobteti.

Lod' "Thomas" byla od Wellse vzdalena nekolik set metra. Jejimu kapitanovi nezbylo nic jineho. net aby vzal mute, plovouciho v na palubu. Musel zastavit lod' a poslat pro neho zachrannY elun. Jakmile se Linton Wells dostal na palubu, zaeal ihned speene kupovat od zachranenych cestujicich jejich fotografieke snimky a zaptadat s nimi dlouhe interviewy. Zanedlouho mel dostatek materialu pro celou prvni stranu. Kdy2 se jeho letadlo objevilo znovu na obzoru, byl se svou praci hotov a phipraven ke startu.

Hydroavion se snesl na more nekolik set metra od lodi. Wells dobehl na zad' parniku a skoell p1-es palubu. Lod' plula dal, zatim co letadlo se ptiblitilo a k reporterovi. Pilot pomohl Wellsovi na palubu a hned pots se vznesl nad more a zamitil k pobte2i. Za necele thi hodiny byl Wells °pet v Los Angeles a ptedstihl svYm alankem a obrazky veechny ostatni americke easopisy o celYch dvanact hodin.

Nave hnuti za neodvislost Oesko-Slovenska je v proudu v "ocelatskem meste" Pittsburghu, Pa., kde pied 21 lety doelo ke schazi zastupca Oecht a Slovaku, na ktere vznikla ona povestna "Pittsburghska dohoda", jet dala pooltek k Ceskoslovenske republice. eii, Slovaci a karpatSti Rusove, pro kteretto tti narodnosti byla utvolena, zrekli se znova veech ptvodne OSR. ' vnittnich rozmieek a vratili se .k historii, jeji2 poeatek byl tam napsan 30. kvetna 1918. yendelin Stepan Platek, ptedseda Narodneho Slovenskeho Spolku, cot je bratrska pojiet'ujici organisace americkYch Slovakt, byl aklamaene zvolen ptedsedou noveho hnuti. 0 Platkovi se u.dave., he byl nejmladeim ueastnikem konference r. 1918,

Ve sttedu, dne 5. dubna 1939.

MARIE TIPPMANNOVA:

LADA SL AMA ROMAN "Bode, jak jsou k smichu, toble kdyby videli v atelieru, tak je budou veecky angaZovat," myslil si.

Ulehl znovu a usnul hned, uZ se mu nic nezdalo. Rano jej ptestehovali do posledniho poschodi, pod sttechu, vedle jeho pokoje byla s jedne strany komora na pradlo a s druhe strany pokojik sklepnika.

Jmeno atelieru si Lad'a pamatoval a tak se ocitl rano v ureenou hodinu zase mezi kulisami a herci, pied nervosnim panem raiserem a ne= trpelivYm operaterem.

"Smi se ted' mluvit?" zeptal se, snak se byt vatnY, ale nevypadal tak a raiser se rozesmal.

"Ted' jeete ano, ale za chvili ua budeme naWet, dejte si pusu na zamek, mate hlas jako archandel Gabriel, mohl byste budit mrtve v den posledniho soudu!"

"A bez trumpety!" tekl jeden herec.

"A vaenosti, to byste musel vy se mnou, abych nebyl bez nastroje," odseki Lad'a jemu.

"Tak co, byl jste v biografu?" zeptal se raiser, ktereho ted', kdy jeete nenatateli, originalni venkovan bavil.

"Nebyl, ja, jsem mel biograf v hotelu. Nejdtiv jsem zapomnel, kde bydlim, pak mne chtel zajet eofer, vynadal jsem mu'," zavedli me na stratnici, pak mne pustili, povedeli mne, 'Ze bydlim v hotelu Graf a pak mne v noci budil podomek s jednim strejcem v bledemodre size a kalhotkach pod kolena. Pane raisere, toho byste mel angakvat, to by se publikum nasmalo."

Vida zajem rozpovidal se Lad'a jak vystrkovali lido hlavy a jsa zvykl napodobovat, delal grimasy jak koukali a bavili celY atelier.

"Tak jedeme! — Prosim ticho!" natidil raiser a Lad'a mleel, dival se, pozoroval a divil se.

8lo to doopravdy. Scenu hral jette jednou a pak hral koneenou a posledni svou scenu, uclelali malou svetnieku, byl v ni stul s trno2i, vytezavane idle se srdieky, polieka s hrnieky, yeechno bylo jako u babieky, patrne to tam okoukali.

"Pod kamna patti jeete kodka, do oken muSlaty, na lavici purclove hrneeky, do kouta ke kammlm otYpka chroeti, do druheho kouta etandlik se zelim ! " upozornoval Lad'a.

Raiser se smal a krome toho etandliku uclelal Yee, jak Lad'a radii.

Lad'a usedl ke stolu, mel poeitat svilj v3idelek a rozdelovat je mezi ty, ktere jim chce podelit.

Nez zadali natadet, zavolai koaku, kterou odkudsi ptinesli a ktera, se pldila neklidne po atelieru, uvazal na kousek dratu papirek, tahal jej pied ni, pitstrkuje ji jej a odtahuje, as si zadala hrat. Sekala pacidkou, prskala a Lad'a ji volal.

Nepozoroval ani, Ze podali natadet, ohledl se a videl, ae raiser mu kynul, aby mluvil. Pustil dratek, kodka si chvili hrala a on poeital.

"Dvacet korun babiece na baekory, jedenact od podrakk, sedmnact sestte na zasteru, dye kila mouky, dye kila cukru, deset korun za mleko — " poeital a kladl penize a mel dlari prazdnou cltiv, nee byl s poetem hotov.

"Tak ua nemam nic na tatovy kalhoty — " otevtel dlari, aby ukazal, ae je prazdna. Nebylo to v roll, scena, by byla zkakna, kdyby byl tekl neco nevhodneho, ale bylo to ptipadne a tak natadeli dal. Pak ptiela heredka, hrajici jeho sestru, nesla ranec bramboril a ohYbala se pod jeho tili.

Lad'a instinktivne vstal, byl zvykl pomoci katclemu. do nes' neco taleho. Spravne podle pokynu raiserova mel zristat sedet. Ale bylo to dobre.

Hereeka se na Lad'u netrpelive divala, yedouc, k dela neco jineho na ma v roll. Kdy2 raiser mleel, mleela take a Lad'a vztahl ruku a pohladil ji.

"Musime loupat brambory, aby byla vedete yeas, tati ptijde vymrzlY domri!" tekla. Postavila misu na lavici, vyndala nekolik bramborri - na lavici a Lad'a se mel na ni divat.

Jak byly brambory v mise, trhlo to jim, sklonil se pro konev, nalil vodu, vyndal kudlu z

Vt5TNIK kapsy, usedl naproti hereece a zaeal s ni loupat.

Raiser mu ulozil, aby zristal seat u stolu, byl timhle neukaznenYm hercem celY zneldidnen.

Tenhle novaeek pouZival volnosti, jaka by nebyla dovolena ani starYm, vyekolenym hercilm, ale hral svilj divot a hral jej dobte. Sede proti hereece, vykladal: "Tak ti koupim zasteru a zaplatim si od podratek, babidce jsem objednal badkory — — ".

Raiser trnul, Ze dokondi, jak mel natizeno, ale Lad'a byl inteligentni, vzpomnel Yeas, Ze mu na tat'kovy kalhoty nezbylo ,a dokoneil spravne.

"Na tat'kovy kalhoty ua mi nezbylo. Je to elend!"

Kdy2 ptieel ttetiho dne, kdy se mely sceny epatne sehrane ptedelavat, nemusel u2 hrat, jeho sceny byly dobre, byly idasne pkirozene a raiser jej pochvalil.

"Dobre to je, ale nesmite si na scene delat co chcete, musite se drkt textu, to by vas v budoucnosti ve filmu zabilo."

"Tak vy myslite, k mam ye filmu budoucnost?"

"Uptimne tedeno, ja, si to nemyslim, ale pan keditel si to mysli a ja, bych yam to ptal. Mel jste, zda se, krutY Zivot."

"A paneeku jak kruen, to neni malidkost mit bolavou nohu a muset yydelavat. Ale to nic nevadi, konec bude dobrY. Pane raisere, o me se nebojte, ja, se prokoueu i kdyby me do cementu zazdili!"

Posledni dva yeeery byl Lad'a v biografu a na druhY den se chystal k svemu ptiznivci, filmove spoleenosti. Veil se, pochopil, tteba nerad, k od neho Zadaji, aby obecenstvo ptivedl do dobreho rozmaru.

V biografu sedel na poslednim miste a ohlik1 se okolo, pozoruje publikum.

Dva vYrostci jej u vchodu Zadali, aby jim dal na biograf. Lad'a jim dal katdemu d ye koruny, koupili si listky a ted' sedel vedle nich. Byla to dye kvitka z periferie.

"Pane eef, oni si taky sedli na prvni misto, nebojeji se, Ze tu neco seberou?" zeptal se starsi z obou a mail Lad'u, kdo je a co v Praze "Oni vyrostli nekde mezi borovicemi a hledaji tady rachotu, Ze se nemejlim?"

"Ne, ja filmuji," tekl Lad'a pyene.

"To nosej kulisy, nebo chodej pro kafe?"

Lad'a byl uraen a hledal vhodnou odpoved'.

"Kdybyste byl onadejei trochu, navrhl bych panu tediteli, abyste mi pomahal, ale on tam pottebuje jen lidi, kteti maji v hlave yeecko v potadku."

"A to vy tam teda dlouho nebudete, ,odsekl soused.

"Nebudu, ale vas tam taky nemohu doporuCit. Kdyby yam tam spadlo neco na hlavu, byl byste po druhe neet'asten."

"Jak to myslite?"

"No, jeden Uraz vas ua musel potkat, je videt, k jste praetenY nedim moc telkYm!" Pak mleel, detektni film se iozvinoval pied napjatYmi zraky. Pepici se small, placali do kolen a Lad'a byl uchvacen jejich nadeenim, dival se na ne a na film, povzbuzoval detektiva, kterY honil zloaince, zlobil se, kdy jej minul, tleskal, kdy se podatilo koneene stihaneho polapiti. Pak eel domil, sledovan dvema pra2skYmi kvitky a kousek dokonce eel v jejich doprovodu.

Nervy Lad'ovy pracovaly, vnimal veecko s iiZasnou ptesnosti.

Dlouho se chystal na ptichod do Prahy a do filmoveho atelieru a ted' jako ptipravena, fotograficka deska ptijimal jeho mozek okolni deni.

Nevzpomnel si na KrystYnku, to, co proZival, bylo ptilie silne a teprve, kdy ptieel do filmoveho atelieru, vide, k nebude mono ji sem dostat. Uvedomil si to, kdy jeho aloha byla skondena a raiserem mu nebyla nabidnuta jina role. V udanY \Feder eel k tOditeli filmove spoleenosti. Byl zveday , jak tam dopadne. Prijali jej, jak se mu zdalo, jako opieku pro obveseleni publika, klepali mu na rameno, dali mu jidlo, ktere jaldiv nevidel a pozorovali, jak je ji, jak se 1311 torn tvati a potom mu teprve ptedet1 autor libretista dialog dovu prakkYch kvitek a navrhl, aby si volil ulohu, kterou chce, tu druhou Ze bude hrat spisovatel sam.

Strana 1L Lad'a si volil tu menei. Byl to kluk, kterY chce vyloupit kasu vlastniho mistra, kasu v truhliku dilenskeho stolu a smlouvo, se se syYm kamaradem, jak to udelaji, ale ye skuteanosti je latesvedeen, Ze to neudela, opiji se en plany, ale jeho partner to mysli vane a pak dojde mezi obema ulieniky k vymene mravnich nazorri. To byla to nejhezei scena. Lad'a detl libreto a v jeho hlave se vytyeila ureita, ptedstava dilny a hadky s partnerem. 601 a menil v hlave vety, ktere se mu nezdaly dosti ptirozene.

"Tak jedem!" tekl a zaujal posici na stole, sede tak, Ze jedna noha se klatila a druha byla podeptena o povytahnutou zasuvku. Poladal, aby mu dali botu, protok dela' tevcovskeho ueednika. Hral si botou; mezitim co mluvil, 'zkoueel tkanioky. Skousl Zenglidku, zaeneroval botu, pak si vzpomnel, Ze ma u boty ptetrZenou tkanidku, zvedl nohu na stul, rozeneroval ji, vytahl rortdenou tkanieku, navlekl tu z boty, kterou si hral, zaerieroval svou, pak na ni lahanicky pleskl a zasmal se pot'eeene. Bylo to veecko tak ptirozene, Ze to strhovalo k pozornosti a zajmu.

"Udelame pro vas libreto, budete hrati velkou roli!" tekl teditel. "Domluvime se tady s mistrem. Pojedete dome, nebo tady zristanote?"

"Muslin domu, tady bych nernel byt z deho Ziv." "Poekejte, dam vain nejakou praci, budete (Mat statistu, abyste si zvykl na filmovou discipline. MriZete pita zitra do atelieru, dostanete tolik, abyste z toho mohl byt Ziv." "Ano, a z dehopak bude diva babieka? Ja ji pfeci nesmim nechat ye etychu?"

"Neco yam snad zbude, kdy budete eettit.

Jedna se o vaei budoucnost."

"Musim si nalezt nejakY lacing' byt se strayou. Najdu si jej, jak vy tikate, na periferii a budu tam studovat," tekl Lad'a pyene a zazatil.

Druheho dne eel tedy zase do atelieru, raiser byl pkekvapen, kdy jej spatfil a teprve kdy ujistil, Ze jej sam pan teditel objednal, nechal jej sedeti na truhle a dovolil, aby se dival, oveem pod slibem, Ze se ani nehne a ae bude mleet.

Pak hral Lad'a malidke role, pti nichl jen nekdy stal, nekdy jen zapalil cigaretu a dostaval za to prilrnerne tticet korun denne. Najal si byt za Zdkovem ye velkern dome pinem partaji a hmyzu a chodil k souse.dilm, ke se schazeli vS7rostci, vyky 'et periferie.

KatclY tYden poslal babiece padesat korun, za zbytek byl Ziv a jeete si ukladal nekolik korun, aby mel pro yeecky ptipady neco na dlani.

KrystYnce psal kaZdY tYden, ale o tom, Ze ji vyptijeti k filmu, se nezminil, ydel se ptiznati, Ze dela statistu, a Ze nema vlivu, kterSan se holedbal, ne2 sem pita Z Ladi roet'aka se staval pozorovatel lidsk3ich bytosti, ne ua jen jejich povrchu, ale i jejich charakteru. Mezi mladiky, s nimi se stYkal, nachazel chlapce z potadnYch delnickYch rodin, na jejich v:;vchovu nezbylo east', vychovavala je ulice. Hochovi se libily jejich neomalene vST -razy,jeichdngmskabezolt, desila jej jejich moralni zchatralost. 8e1 s nimi po ulici, zasmal se, kdy nastavili nohu pozdnimu chodci zabranemu v samomluvu vyvolanou opilstvim, ale zalekl se, kdy se stcjnou rozpustilosti nastavil nohu statene, ktord pospichala, nesouc taky balik novin. Vzpomnel si na svou babieku a dal svemu kamaradu nerozmyelene. facku a dostal kopanec do bolave nohy, Ze musel vyhledat lekatskou pomoc. Pocit radostne berstarostnosti sttidal se s pocitem oeklivosti.

Strach, aby se nestal take takovYm povaleUm, jej ptimo prondsledoval. MCI v atelieru jen dye tki hodiny denne praci, nekdy jen hodinu a ostatni eas mel Slyeel tam, jak se herci, kteki chteli dosici veteich Uspechil, udi cizim jazykrim, koupil si nekolik ndebnic a zadal se ilea. Ale byt, kde zristaval a kde s nim v pokoji spali dva dienici a jeden pekatsky tovarye, kteti usinali, kdy on bdel, se mu nehodil. Dopoledne jeho spolubydlitele spali, odpoledne hrali karty, v noci pracovali. Jeho zvali ke small se mu, • kdy se udil, shazovali mu knihu se stolu a dobirali si jej. Babieka psala a volala vnuka domri. On totdil po chaloupce, diste

Strana 16. vzhledem i duchem, po chaloupce, v nit byla domovem prace, poctivost a dobrota.

Vratit se bylo tetke. Veal, te by se jako eistie bot ut neutivil, small by se mu, to jeho filmova slava se zhroutila a pak byla tam ut konkurence, pro dva eistiee v malem mesteeku nebylo obtivy. Budu radeji distit boty tady, net bych zahalel, uminil si jednou, kdyt jeden sklepnik piinesl domil hodinky koupene za sto korun a majici cenu aspori petinasobnou, hodinky, o nicht se Lad'a pravem domnival, to pochazeji z kradete. Na hodinky mel zalusk pekat, tekl, to se pokusi elohnout v dilne mandle a cukr ate si pomfite k penezrim. Do to doby dal do zastavy timnik a vzal si hodinky. Lad'ovi bylo ()Ally°, tak oeklivo, to nemohl ani spat.

DruhY den dal yYpoved', zaplatil za sve luta° do konce mesice, sebral svrij kufkik a naeel si jinY malicky pokojik, ureeny pro slutku, u vdovy po bernim ritedniku, ktere ze sveho velkeho bytu pronajimala yeteinu studentrim a ritednikrim. Tady Lad'a poznal, co je to prace a co je to odkikani. Prvni, kdo byl vzorem pkieinlivosti a za,pasu se tivotem, byla pani berni, malidka, padesatileta pani. Veeer, aby ji nikdo nevidel, umYvala podlahy, prala a konala tetei prace, ye dne vatila, spravovala, pracovala jako I/dela, aby jeji dcerka mohla bYt v sanatoriu. Mela chore plice, bylo to ut lepsi, jak ujiet'ovala matku, ale bylo tfeba, aby tam zristala aspori jeete tti mesice a proto se matka dtela, uskrovriovala a namahala, a veeer co yeeer po &hie, yyderpt.,vajici sily, sedala u stolu a psala sve Libuece psani pino, lasky, naddji a veselYch piislibu. U 'Leto pani bydleli dva studenti, jeden pravnik a druhY technik. Lad'a videl, jak se uei do jedne hodiny s prilnoci, videl je s yitit a piechazet do pokojiku. Pravnik mel spoustu kondic, vydrtoval se na studiich zcela sam a bylo to tetke. Nebyl geniem, tetce se udil, ale byl houtevnatY. Kolokvoval yeas, i statnici udelal vYborne, ale byl unavenY, protote mei kondice v rodinach, ktere bydlely daleko, ztravil cestou east° celou hodinu. Nemel listku na tramvaj, musel jit peeky, musel ztracet eas, ktereho ke studiu potieboval a nastavoval pak udeni v noci.

Technik delal nekolika takilm z realky rysy, kreslil sklonen nad objemnYm prknem, jeho ruce, unavene drtenim krutidla, se tfasly a dvacet korun, ktere dostal za rys, bylo perne zasloutenych.

Lad'a obeas na yStivil oba hochy. Dost .ai -3i vetSi honor-at koupil eaj, uvafil jej, ptines1 etany, pekli je, nebo jednou dokonce koupil test oblotenYch chlebiekri a nabidl jim je. Byl pocten jejich pfatelstvim a otevfel jim sve srdce.

Za mesic mu dovolili, aby si s nimi tykal a jednou byl s nimi dokonce v kavarne mezi studenty. Mluvili o vtem motnem, delali hlouposti, small se a pak zase debatovali o vecech, kterym on nerozumel. Byl mladei, byl proti nim nevzdelany, bavil je svYmi gprYmy, ale stal pod nimi, citil to a kdyt eli domfi, zastYskal si.

"Jsem proti yam hlupak, nic neumim, nic nevim. Je to holt elend!"

"Tak se Ile, jsi jeke mladY! Nemysli, kdyt bude chtit ye filmu nekam dojit, to to piljde bez vzdelani, musi neco ulna!"

"Jaro, prosim pane, nedaval bys mi jednu hodinu denne, tfeba z historie, ze zemepisu a z literatury? Ja yydelavam, zaplatim ti. Ale kdyt bych neyydelaval ye filmu, dojdu si na komisatstvi, poprosim o dovoleni, abych sinel eistit boty u nadrati a vydelam si take."

"Neni to hanba yydela.vat, nestydel jsem se za to dtiv, nebudu se stydet ani ted'. Jaro, ja ti zavidim."

"Co, prosim te? To, to nemam ani zimnik, ani potadne boty ate sedim denne do jedne hodiny, abych mohl studovat?"

"Mat cii."

"A ty ne, chcet piec bYt yelkYm filmovym hercem?"

"Ano, ale /lady mi ptipada,, to se stanu komediantem."

"To je na tobe, dim se stanek proto se music vzdelavat."

"UCil bys mne, Jaro?"

"No, tteba. Po prvnim ut nebudu &it jednoho maleho tiddeka, ma to dobre, dostal lepti znamq, mne nepoteebuje, Tak

VESTNiK

dinu denne ueil tebe. Ale hochu, zadarmo nemohu, rad bych, ale to vie, mam jen to, co si vydelam."

"Zadarmo bych to neptijal. Budu ti do smrti vdeeen, kdyt mi natlueee neco do hlavy. Ach, ja bych chtel bYt tak chytrY jako ti studenti, co jsem byl dnes mezi nimi."

Od prvniho meal pravnik Loudka Oft Lad'u.

Lad'ovi bylo testnact let, vypadal stark, choroba nohy jeho vzrust zarazila. Zadal se vaSnive ueit, ptimo jej posedla touha hodne \Teat. Studoval najradeji historii, ta jej zaujala nejvice.

Kdyt probirali Ceske dejiny a kdyt dal o krali Janu Lucemburskern, zamyslil se chvili a neslytel ani co Jara vyklada.

"Jaro, slyeie!" vyhrkl najednou. "Stale hledam film, kterY by mohl proniknouti do ciziny, pkedstav si film o krali Janu, ptedsta y si bitvu u Kreseaku, to by bavilo i Francouze a u nas je tolik pamatek z to doby, ae bychom tomu mohli dat ram. Bote, to by bylo neco, ja myslim, ta dobrodrutna, hrdinska a lehkomyslna postava by byla neeim, co by stalo za zveeneni. Ach, to je neco, co by mohlo chytit, nadchnout, varovat. ftekni mi, kde bych se dodet1 new vice o torn krali, to, co vim, mne nestaal, chtel bych o nem vedet vic. At budu mit penize, pojedu do jeho rodiete, pojedu do Lucemburku, musim videt kde rostl, kde bojoval a kde urntel " "Tak je to dobie, tak se musi pravY herec vmyslit do postav, ktere ztelesriuje, kdyby to delali yeichni, dalo by to filmu to, co mu Casto chybi, ptirozene umelecke pojeti."

"Myslie, to budu umelcem, Jaro, myslit, to to nekam ptiyedu?"

"Ano, myslim, ale ted' davej pozor, udime se a je ekoda chvile!"

Hodiny inteligentniho Jarky, kterY chapal, co mute Lad'a potkebovat, Lad'u povzbuzovaly.

Lad'a psal babiece, chlubil se, co umi, nepsal o filmu, ale o svem ueeni a staienka citila, jeji vnuk nebude nieemou, jak se oba yala, kdyt sama na stare lavici u kamen uvatovala o jeho osudu. Ptedeitala jeho dopisy slabikujic a starala se, zda dojde, kam mini, nezristane-li na ceste, nezkazi-li ho velkomesto, nezlomi-li ho tivct. Nebyla klidna, jeho existence ji ptipadala dobrodrutna a vAecko, co deal, sk)ro zbyteene.

Piijde vzhriru, ale pfijde cestou eestnych lidi, nenauei se karbanit, nenauei se flamovat? — Jeho psani ji vadycky na uklidnilo. Psal babiece s laskou, penize posilal, dortlouval, aby si koupila, co potiebuje. Pied v 1.1ocemi ji postal 160 korun a psal.

"Draha babi! Na vanoce pkijedu do naei chaloupky, ale protote nevim, co bych yam koupil k vanocrim, a zda bych koupil dobie, posilam yam penize. Kupte si sama co chcete, nejlepe baekory koeoeinou podtite a rukavice. Zabili jsme loni nekolik kralikri, krite yam vydela Javrirek a ueije yam z nich rukavice. Na paradu nedejte, dejte si 'left palcovky, ty vice hteji a pak si kupte evonapajo you sukni, yak kartonove jsou ut oprane, a nejsou teple. Chci mit babieku peknou, zdravou, aby se dodkala, budu vydelavat mnoho penez a mela se na konec tivota dobie. Na shledanou se teei Lad'a."

Babieka se take teeila, udelala vtecko, co Lad'a rad jidal, vanoeky se ji podatily, z ofechri napekla okechovYch placieek a na gtedrou yeeeti koupila sedm uzenderi a tic zavinaee. 'reefla se na vnuka, veude ji chybel. Svetnieku vydrhla a podlahu bilym piskem posypala, skla na obrazcich yydistila a na postele polotila po babiece zdedene pleny. Lad'a piijel at odpoledne o 8tedrem dnu, kulhal a noha jej stale pobolivala. Napadlo mu na nadrati, to babieku piekvapi. Za nekolik korun, ktere mohl postradati, najal si koear, aby jej zavezl at k vrchu, na nemt stala chaloupka.

Co babi fekne, at piijedu jako pan v kodafe, co iekne KrystYnka, as ji to povim? Jemind,eku, ty budou koukat, tetil se.

Lad'a mei zimnik v konfekci v Praze koupenY a mestske, pekne taty. Na krk si koupil kostkovanY tatek a vrchol jeho pYchy byly rukavice.

Kdyt dojel, vybehla babieka, zastiela si rukou a divala se, kdo to jede v koeafe. Lad'a zaplatil, vystoupil. Babieka stala s rukou na oNO clivala; e, P07, 0MY03.0, t f, . to il. p4 pa cc-

Ve stiedu, dne 5. dubna 1939.

stiece k chaloupce, kroutila hlavou, divala se a divala — — — Teprve, kdyt byl Lad'a v polovine vrchu, znala jej a rozbehla se mu naproti. Sotva poznala v torn pansky odenem hochu Lad'u, toho Lad'u, kterY chodil v StruksovYch kalhotach a nosil zdedene boty.

"Lad'o, co se to s tebou stalo, jak jsi se tinenil? A prod jsi piijel v kodafe, to to zas boll noha?"

"TroChu mne nekdy boll, ale piijel jsem koearem, abych byl brzo u vas. tit jsem se nemohl doekat, at uvidim nak chaloupku."

"To je hfikaa ritrata, kdo ma zdrave nohy, ma chodit peSky, na takove pansk y choutky si nezvykej, ovtem, bolela-li to noha, je to nee() jineho, to bych ti nezazlivala."

"Jen kdyt jsem u vas, babieko, to je to hlavni. Date mi kafieko, ua jsem se na ne celou cestu tekl. K \Teeth vezu, babi, rybu, kapra, aby byla polevka a pak yam vezu lahev rosolky z bylinek, je moc dobra."

"Jak vie, ae je dobra? Lad'o, snad nepije rosolky? Ach, to si nezvykej, elm hrnek navfe, tim zapacha!"

Lad'a odvykl stalemu karani a skoro jej ted' urazilo, us chtel babiece fief, to neni malt' chlapec, ale vzpamatoval se a jen se omluvil, to net tu rosolku koupil, ochutnal ji, je-li dobra, jinak, se ji nepije.

CI pak jsi dal za tu flattieku? Hadam aspori dvacet korun. Je chutna, ale ja, umim lepti.

Lad'a dal za lahev likeru etyficet korun, ale babiece to nefekl, radeji ji neodpovedel a zavadel fee jinam.

"Babi, ja koupim trochu lihu a udelate mi lahev likeru podle sveho receptu. Piinesu jej na'Semu panu tediteli. Rikal jsem mu, to jste kotenatka, bude koukat, jak biker umite delat."

Jit z Prahy psal Lad'a KrystYnce a vyjednal si s ni schrizku na Boti hod peed biografem, OM se, jak bude piekvapena, as jej uvidi vystrojeneho, v tlutYch botach, v zimniku a s rukavicemi na rukou.

"Babi, smim si zitra utrhnout jednu pelargonii, vite, do knoflikove dirky, nosi se to."

"Tebe parada posedla, hled', aby bylo neco v tobe, to je driletitejk, net co ma'S na sober "Taky hledim, babieko, ale kdyt jdu po Trieste, kde jsem chodil jako otrhanek, chci uldzat, te ze mne ted' neco je."

"Jen aby bylo, synku, jen aby bylo! Mam starost, aby ti velkomesto neotravilo duk. Ale chce8-1i, utrhni si kytieku, mela jsem radost, to kvete, kdyt jsi doma, vim, ae mat kytieky rad."

"Mam, babieto a vas take."

"Jen zristari hodnY, Lad'o."

"Budu, babieko, bud'te bez starosti! Vim, co jste pro mne udelala a zaleti mi na tom, aby se vam dobie vedlo a dokati to. Budete mit jednou vic net budete potiebovat, ja, se na pub ceste nezastavim." gtedrY weer byl krasnY. Lad'a babieku obsluhoval a ona se snatila udelat mu radost. Ukazala mu penny, ktere mu nasypala a ktere nadite a lehke jako dech letely na jeho posteli, koupila mu ponotky, silne jako nosil delve, ne pletene, ale z tladeneho flanelu, pevne jako badkory. Nefekl ji, to je v Praze nemrite nosit, aby ji nezkazil radost a byl jeji laskavosti dojat. Netutil, se babieku jeho radost dojme, ate . te test takovYch nemotchudera mu koupi je S nYch ponotek, ktere se hodily do okovanych bot pit chtzi do hor, a ktere ona povatovala za vrchol pohodli, ale ktere v Praze nositi nemohl.

Na Boti hod ka babieka do kostela na potehTrani a Lad'a tel do biografu, kde mela Cekat KrystYnka.

Pfechazel pied budovou . a eekal. KrystYnka negla. Nedaleko zady k nemu obracend stala nejaki sleena v beraneim kotitku, peetlapovala, divala se k nadrati a byla netrpeliva. Na koho ta asi 'deka, pomyslel si stavajete stale netrpelivejti. Zvoneni z biografu oznamovalo zaeatek pfedstaveni. Sleena sebou trhla, obratila se, Lad'a se zarazil. 2e by to byla Krystynka, ta sleena v kotiSku, s rukavicemi na rukou, s radiovkou, sedici na jednom uchu, pa vlasech, pelt enYch zavojiekem?

(FOrra.OVAni.)

Ve sttedu, dne 5. dubna 1939.

A nekterYch mistech zeme byl nameken N opravdu pekelny tar. Prvenstvi si dlouho udrtelo povestne ridoli smrti v Kalifornii. Toto Mori, asi 150 kilometrii dlouhe a tisnepe vysokYmi horskYmi retezy, melo hned dvojnasobnY rekord: bylo nejnittim mistem ye SpojenYch Statech a zaroveri nejteplejtim mistem sveta.

Tam na ran& Greenland jednoho dervencoveho dne roku 1914 s ocelove modreho nebe salalo vedro, jet ye stinu pkevedeno na Celsiovu stupnici dosahlo 56.7 stupne. TakovY tar nezname ani ze Sahary! Teprve v zari roku 1922 byl ptekonan kalifornskY rekord Zaru na plani citefarske v jitnim Tripolisu o neceleho prildruheho stupne.

Mekit vysoke teploty vzduchu neni tak snadne. Obyeejne se to dela, za poledne ye stinu nejake skaly nebo stanu. Ale ye stanu bYve, vzduch trochu ptehtatY a rozpalend skala sale. zase tar jako otevtene. pec.

Dr. G. Stratil-Sauer upozornil v Umschau, to ✓ iranske poutti Lut je snad nejteplejti misto na svete — tepelnY pal sveta. Iran je zemi, kde slunce netetti svYm tarem. Niedermayer nametil v srpnu 1915 1915 v poutti Datt-e-Nu'umid ve stinu 52 stuprifi Celsia a Mac Mahon oz jitniho Sistanu u Gaud-e-Zirreh v dubnu 47 stuprifi ye stinu a 57 stuprifi na slunci.

Ponevadt poutt' Lut jest na jih od techto dvou kotlin, zdala se Stratilovi velmi pkihodnou, aby ✓ ni patral jette po vyttich teplotach. Krome toho jest nejnittim mistem v Iranu.

Na vYzkumnou cestu vyrazil pied nekolika lety v eervnu z mesta Barn, kde bylo ye stinu 42 stuptiri Celsia. Takove teploty nejsou v Iranu zvlattnosti, ttebate se tpatne meti. Kdyt dal na slunce obydejny teplomer rozdelenY na sto stuprit, rtut' se tolik rortahla, to teplomer praskl. Tak zaeala cesta. Jak sestupovali na jih do nitin, mueilo je stale vic nesnesitelne vedro.

Z Bam meli sestoupit na dno poutte Lut, • v kotline o 100 m nice. Cesty ubYvalo pomaRODINNE gTESTi. Jak malo mnozi jsou si vedomi svYch povinnosti a odpovednosti, ktere jim uklade. mantelstvi. Tak mnohe z tech "nett'astnYch mantelstvi" ma svrij privod prave v nevaInosti a ne- konani povinnosti ten nebo mute. Zda se to bYti tvrcle teeeno, ale skutednost to stale a stale potvrzuje. Mnoho onoho zdanliveho nettesti zmizi pod pevnou vuli teny, ktera si pevne umini vtemi silami vykonavati povinnosti, ktere ji mantelstvi uklada.

Mut, kterY vstupuje do mantelstvi ptimo z domova od rodiet, ptedstavuje si v mantelstvi stejne milk domov. Tim vice mut, kterY z mladi musel snateti ptikoti a mrzutosti, uchyluje se k mantelstvi, k vlastnimu domovu. Mut touti po rodine a domacnosti snad vice net Lena.

Unava, btemeno prate, obchody a vtelike starosti, to vte zristava pied prahem domacnosti, aby se oddal blatenemu Atesti. Ne nadarmo pokladali nati pkedkove oheri rodinneho krbu za posvatnY. "Nic nemrite term diniti krasnejti, jako jeji starest o domacnost." pravi slavny anglickY basnik Milton.

Ano, bez pineni povinnosti neexistuje vribec Zadne rodinne ttesti! Snad zasvitne nakratko, ale dlouho nesetrva. Povinnost jest pridou pro kokinky rodinneho ttesti! Bet teto pridy usYchaji a mizi. Z Otto pridy eerpaji derstvi sily, nebot' piijdou dni, tYdny, mesice i roky, kdy laska a vernost podrobeny budou tvrele zkoutce, kdy osud ottese koieny rodinneho Atesti, aby zkoutel jejich pravost a silu. Kdo chce obstati v tteo zkoutce, musi hledeti svYch povinnosti, neb jinak je ztracen. Zapusti-li vtak koteny do prave, firodne pridy a rostou v ni, tu objevi se pojednou v jejich korune to, po dem tak mr.ohY mut nebo Lena touti: rodinne ttesti jako nejkrasnejti kvet a nejdratti plod.

Ptijimal banket Krkovieka noveho gofera: "Nu dobra, — a mate nejake doporneeni od sveho posledniho zarnestnavatele?"

"Bohutel, pane, oba moji posledni zamestnavatele zemieli v myth slutbach."

Naueme deti, jak maji zit a piipravme pridu, mohly tit tak, jak jsme je ueili.

VESTN1K

Ne ihavei i misto na svete. g

Dr. G. B. Stratil-Sauer. lu. Koneene teplota ye stinu den co den vystupovala o polednach na 47 stupriri Celsia. Dalti sestup byl nemotnY a cestovatele toliko s obtitemi, vtechni nemocni, dojeli s autem do mesteeka v jihoiranskych horach, aby tam naeerpall novYch sil.

Nasledujici zimy nelenili a nekolikrat projeli v Ike neptistupnou poutti. Tim se trochu aklimatisovali a nasbirali zkutenosti, pottebnYch pro boj s letnim tarem. V zime se piece objevi v teto poutti stopy tivota, i karavany se odvati pies ni, jen zfidka se mihne v dali nekolik gazel nebo se zattepeta, vzduchem osamely Mrtva pustina bez vody a bez Zivota.

Osud karavan byva vtdycky nejistY, obydejne spottebuji vodu dtiv, net piejdou poutt'. Jedine auto se s ni mute pustit v tapas. Nic net jemmy pisek a zbytky piskovcri oznaeuji horkY poi sveta v mrtve poutti Lut. Druha vYzkumna cesta Stratilova zaeala v meste Nasradabad. Po nevyliditelnYch obtitich a pfekatkach se mu tentokrat podafilo vniknouti at do srdce poutte. Pro jistotu rozbili tabor asi 500 metro nad nejnittim mistem pane, kde se dalo vedro jette snest, ponevadt tam byl vzduch naprosto suchY. Okolo poledne nezbYvalo vyderpanYm lidem nic jineho net odpoeivat ye stinu pod autem.

Gar byl takovy, to naskakovaly pryskyte, kdyt se nada holou rukou dotkl rozpaleneho kameni nebo koiove souea,stky vozu. Takove vedro na slunci nemohli vribec nieim malt, a dr.

Stratil nas ujitt'uje, to ureite ptesahovalo bod varu vody. Jen obeas sestupovali do fidoli. Pro tak stratne vedro ani irantti domorodci nemohou chodit bosi po rorthavene zemi, ptivazuji si na chodidla dtevene dettieky.

Rozmanitosti.

Rozhlas a noviny.

Rozhlas je jednim z nejvlivnejtich prrimyslovYch odvetvi. Velke rozhlasove spolednosti financuji bohate firmy za reklamu: bide nemaji nic proti tomu, kdy mezi jedri3tlivYmi hudebnimi eisly hlasatel chvali Fordovy vozy nebo Wrigleovu ZvYkaci gumu. A zase ye rozdily: kdy Clark Gable nebo Carolla Lombardova promluvi v nedeli veeer par slov pied mikrofonem Columbia Broadcasting, dostanou za to 5000 dolaril, ale kdy neznamY pianista hraje pill hodiny dobie Chopina, nedostane 100-150 dolaril, jak bychom myslili, brf,- 15-20 dolarit! Take oblibeni "commentators", to jsou muk, kteii podavaji vYklad k soudasnYm uddlostem, maji Ohromne ptijmy.

Promluvi-li do rozhlasu Chamberlain nebo Mussolini, uslyk Americana nekolik minut po skoneeni jejich projevil hlas Mr. Kaltenborna, kterY vysvetluje, jake je k tomu stanovisko USA. Pan Walter Winchell mluvi kaldou nedeli pill hodiny. Za tu dobu ptednese kroniku vSech skandalu v USA: kdo se dal v Renu tajne rozvest, kdo v Palm Beachu tajne oddat, kdo koho s kYni podvedl a jine potetujici novinky. Mr. Winchell dostane za katdou minutu nekolik set dolart. Ale kdo neni ani Kaltenbornem, ani Winchellem, musi mluvit tfeba pill hodiny za 10 dolart.. — Prosttedne velkY list plati svYm redaktorrim a reporterrim 25 a 35 dolarri tydne. Ale novinak, kterST denrie na ureitem miste v novinach, zvanem "column" napts'e nekolik easovYch poznamek, bere tYda2 100 clolaril. MenSi easopisy plati za elanek 30 dolara, kde2to Saturday Evening Post da za clank tiebas 100 dolara a vice. V mnoha ikriskYch magazinech vyjde v kaalem Cisle celY roman. Islektere velke magaziny plati za takovY roman neuveiitelnY honorat 10.000 dolara a autor nebo autorka jeke zperteli fil/nova a rozhlasova prava.

Vetkna Amerieanti vydela mak). Prodavaeka dostane tYdne 12 dolaril a za ubohY byt de. 5 dolaril. Hedvabne puneachy stoji 69 centri; net

Strana 17.

Na dne kotliny Lut je pkirozenY tar vzduchu zvytovan foehnem, vanoucim od zapadu. Vitr, ptinatejici od jihozapadu vzduch prohkatY nad GolfskYm proudem, musi jej ptenest na konec pies okraje hor, enejicich 3000 at 4000 metre nade dnem udoli. PfelevanY vzduch se tim silne zahtiva a svisle slunedni paprsky jej vypali na takovY stuperi jako snad nikde jinde na svete.

V tabofe nametil vicekrat ve stinu 53 stupriti Celsia, soueasnoU teplotu dole mohli jenorn odhadovat. Nikdo se tarn neodvatil za velkYch veder. Protote Ficker udava pro Aril Iran letni gradient 0.6 stupne Celsia pro vYtkovY rozdil 100 m, byly by podle toho dole teploty okolo 56 stupriri Celsia. Ale jette vetti vedra jsou tam v srpnu. Stratil soudi, to tehdy mute byt v poutti Lut talc° ptedstavitelnY 'tar, blitici se 60 stupririm Celsia.

Ptimeho drikazu pro to site nema, v bete si zatim nikdo netroufal sejit at na dno prolakniny, ale mluvi pro nej logicke drivody. V suchem pasu nati zeme neni jineho mista, kde by byly tak pkihodne podminky pro vysokou teplotu vzduchu (foehnem pfehtatY vzduch) jako v v poutti Lut, nevyjimaje ani kalifornske T:Tdoli smrti. V kalifornskem Udall se projevuji i za nejvettiho parna znamky tivota, iranske ridoli je tehdy naprosto mrtve.

V poutti Lut je deft' vzacnou vYjimkou — a jette neni nic platnY. V rorthavenem vzduchu se vypafuji vodni kapky &five, net dopadnou na zem. Za Stratilova pobytu v bfeznovem dett't tarn ani jednou neprtelo, aekoli v blizkYch horach katdeho tYdne byly katastrofalni prritrte mraden.

Tak deka pokad horkY poi sveta v iranske poutti na, neohroteneho odvatlivce, kterY pronikne do jejiho srdce v bete, aby nametil pfedpokladane maximum teploty. Bude to 60 stup.

Celsia, nebo dokonce jette vie? by si je odepkela, radeji neji. Stenotypistka bez zvlattnich znalosti vydela, tYdne nejvYt 14 dolart, je vtak hodne kancelatskYch sib s tYdennim pkijmem 10 dolarri i merle. Ve velkYch krejeovskYch atalierech na Pate avenui sedi tvadleny za 10 a 12 dolarii tYdne. 20 dolarri je tit dobrY plat. Uiednik v kancelaki, jen je u firmy nekolik let, ma 'term a dite, nese si v sobotu dornri 25-30 dolarfl; vedouci sila ma 50 dolarri.

Na druhem konci jsou pohadkove platy. Generalni keditel prrimysloveho koncernu here ptirozene tYdne 2000 nebo 3000 dolart — ale mezi 30 dolary rieetniho a 3000 keditele je propast, kterou mohou pfeklenout jen ttesti, protekce a znamosti. Bud'to zristanet rely tivot chud'asem — nebo zbohatnet; sttedni testy neni.

Pani Cicvaxkova se vratila z prochazky a ptala se slutebne: "Tak co, Aneo, telefonoval nekdo behem me nepfitomnosti?"

"Ano, milostiva, pani, volalo francouzske vyslanectvi."

Pani Cicvarokve zazatily eel S dychtivosti vyzvidala: "VaIne? To je ohromna test! A vo chteli?"

"Celkem nic. ft ekli jen, to je to omyl."

Divky z Haile do sluiby v Anglii.

Mestska odborna kola v Holetove zridila v zamku v Lukove u Holetova etytmesieni odbornY kurs pro pracovnice v domacnosti, ureene pro zamestnani v Anglii. Posluchadky se zde seznami s anglickou kuchyni, s vedenim anglicke domacnosti a vtim, co budou pottebovat v novem prisobitti. Prvni tacky kursu budou moci odejet do Anglie jig letos v 6ervenci. Postaveni pomocnice v domacnosti v Anglii je znaCne lepu nas a kladou se na ni ovgem i vytgi poZadavky.

Senator Borah z Idaha, republikan, prohlasil, ae "kanclet Hitler nema lep§iho ptitele nad Velkou Britanii", ktera dle jeho soudu vlastne povzbudila Hitlera k Zabra.bi Rakouska a Oesko-Slovenska.

Strana 18.

Finaneni zpriva ifeetnika Hlavniho Nadu.

PftEHLED PittlrItIt A VYDANt ZA MEW BitEZEN 1939.

Aid Den Za D. O. Na ornr. H. ft,.

1. 1. leden .80 453.33 9.00 1. 15. unor 259.19 9.00 2. 15. bfezen 15.46 6.03 3. 17. unor 23.85 .60 4. 20. unor 14.55 387.24 21.75 5. 9. bfezen 1.00 5.61 8.05 6. 22. bfezen .60 75.56 27.70 7. 18. bfezen 2.46 150.38 34.95 8. 21. unor .80 75.76 1.95 9. 22. bfezen 3.46 309.44 72.30 10. 21. unor 1.89 83.80 1.50 11. 13. btezeri 1.00 105.44 14.55 12. 3. leden.

29.75 .15 12. 25. unor 29.30 11.40 12. 17. cert. .25 14. 15. unor, bfez.

58.65 15.10 15. 17. bfezen 2.98 174.95 40.25 16. 21. bfezen 84.15 19.70 17. 4. cert.

1.25 17. 14. bfezen 12.05 445.08 107.55 18. 9. do p1'. plat.

129.13 18. 30. bfezen .50 6.55 12.05 19. 21. unor 152.10 1.80 20. 27. unor 4.00 433.35 15.00 21. 9. bfezen 84.40 2.40 3.07 22. 13. bfezen 38.55 9.75 2.82- 152.88 23. 15. unor 47.15 24. 1. cert 1.00 24. 17. cert .50 24. 27. 1 elen 17.58 19.57 644.25 43.95 24. 25. unor 24. 28. cert .25 24.00 25. 20. unor 35.89 367.55 57.71 2.70 26. 13. unor. .25 26. 15. cert.

3.85 27. 21. unor 83.59 41.75 28. 23. leden 12.06 1,489.44 30.00 12.26 484.21 306.0 28. 25. unor 14.80 207.80 22.50 29. 20. unor 73.84 2.70 .80 30. 25. unor 85.76 1.95 31. 20. unor 11.80 .60 34.04 32. 20. unor 8.70 157.78 33. 14. leden 3.30 27.42 .80 34. 21. bfezen 105.51 6.45 2.76 35. 15. unor 18.00 272.60 .40 36. '7. leden 56.29 36. 9. unor .40 20.53 7.75 37. 21. bfez.

1758 38. 14. 1 elen 41.95 129.46 2.40 39. 28. unor 172.21 72.25 5.54 40. 15. bfez.

27.75 78.88 41. 17. unor 20.10 41. 24. 1 elen 42.01 11.45 42. 13. bfez.

12,75 51.96 2.67 44. 21. fluor 7,95 482.61 1.40 45. 3. leden 7,95 142.89 1.10 45. 14. unor 7.90 86.10 46. 30. led., unor, bfez., 24.00 776.62 10.01 47. 1. leden 23.75 412.97 10.01 47. 23. unor 60.65 766.63 48. 21. led. al bfez. 59.00 9.00 84.61 3.99 49. 20. unor 17.20 58.38 1.60 50. 18. bfezen .25 51. 4. cert.

6.00 80.31 3.60 51. 18. unor 335 172.56 2.57 52. 21. leden 9.20 53. 4. unor 50.55 201.98 11.30 54. 6. pros.

102.54 55. 17. 1 Glen 19.20 64.80 1.90 55. 22. btezen 8.70 97.74 3.30 56. 4. unor 2.10 45.81 .50 8 .finor 57.

15.25 50.70 58. 22. bfezen 11.90 79.84 60. 20. duben az eerven 10.20 46.78 1.20 62. 28. unor 42.80 270.92 4.60 63. 21. bfezen .50 64. 7. cert.

4.50 48.70 64. 15. unor 23.45 90.30 .20 65. 13. bfezen .60 39.80 4.13 66. 8. unor 14.50 45.65 4.13 66. 25. bfez.

37.00 1.57 125.95 67. 23. bfezen 51.00 287.47 14.53 68. 20. unor

Ve stfedu, dne 5. dubna 1939.

VESTNiK 69. 22. unor, bfez. .40 70. 15. bfezen 7.98 72. 17. bfezen 1.87 73. 8. bfezen 74. 21 do pled. pl. 76. 21. unor .60 77. 12. leden 77. 29. unor 78. 9. bfezen 10.92 79. 27. bfezen 5.99 80. 12. unor 81. 16. unor 2.86 82. 13. pros., led., 84. 7. unor 36.09 85. 8. bfezen 86. 14. unor 1.00 .40 8'7. 1. leden .40 87. 23. unor 87. 16. 1 elen 46.90 88. 1. leden 45.67 88. 21. unor 4.43 89. 14. bfezen 90. 21. bfezen 2.90 91. 20 bfezen 16.39 92. 18. unor 1.10 94. 23. bfezen 96. 14. unor, bfez.

2.40 97. 14. bfezen 98. 17. unor 98. 24. cert.

99. 20. bfezen 101. 14. bfezen 102. 21. unor 103. 15. unor 105. 20. unor 3.80 107. 1. unor 3.80 107. 22. bfezen 108. 30. leden 3.80 109. 1. pros, led.

1.90 109. 18. unor 1.40 110. 21. bfezen 111. 21, anon bfez. 11.84 112. 18. bfezen 113. 8. kniha 113. 14. bfezen 114. 15. led. a2 bfez. 4.08 114. 25. do pf. pl.

2.40 116. 14. bfezen 117. 29. bkezen 118. 1. unor 118. 30. bfezen 119. 1. unor 119. 27. bfezen 120. 18. dub. al derv. .60 1.00 121. 18. bfezen 3.12 122. 13. bfezen 124. 24. bfezen 125. 1. cert. .20 125. 15. unor 3.40 126. 18. bfezen 127. 22. led. al lotez. 1.50 .60 128. 14. bfez.

1.80 129. 12. btez.

133.54 130. 25. leden 132. 17. bfez.

6.75 133. 23. unor 4.69 135. 15. btez.

136. 14. unor 1.39 137. 20. bfezen 5.28 138. 16. bfez.

139. 20. bfezen 1.10 140. 7. bfez. .80 141. 13. bfez.

7.31 142. 13. unor 4.80 143. 4. do pf. p1.

2.20 143. 18. lotez.

144. 21. bfez.

3.16 145. 21. unor 4.20 146. 22. bfez. .20 147. 14. bfez.

2.72 148. 21. unor 150. 15. bfez.

14.27 151. 202 bfez.

152. 29. 3 eleni .40 152. 29. led., unor 1.60 153. 15. bfez.

17.04 154. 24. unor 155. 28. unor, bfez.

156. 1. unor 156. 25. bfez.

157. 3. 1 Glen

112.94 167.51 84.95 63.87 42.64 50.41 77.05 32.89 26.37 38.34 69.18 135.82 72.13 295.67 7.75 109.52 83.88 83.88 16.55 1,683.78 667.72 77.42 32.23 178.09 489.13 137.74 72.20 67.76 61.21 23.90 33.05 33.59 44.38 110.23 110.75 125.95 77.62 87.56 64.36 58.91 51.08 252.67 31.57 157.41 54.63 70.95 26.09 35.68 36.43 6.35 6.35 79.26 98.18 45.72 10.00 41.98 79.95 75.80 43.97 42.04 2,119.87 13.08 128.87 88.92 41.29 99.63 68.50 28.10 22.64 50.04 252.22 24.11 119.92 14.90 89.58 83.22 22.56 128.19 9.72 43.96 13.29 113.00 19.90 270.62.

58.16 66.31 10.33 10.14

13.80 30.05 32.10 13.15 7.00 1.20 1.20 3.45 9.00 2.85 42.85 4.05 15.00 10.70 10.40 8.85 8.85 38.00 37.85 20.00 1(P05 58.00 31.25 26.65 14.45 18.75 1.65 .25 7.30 8.25 .75 .75 1.80 8.70 27.70 17.50 15.35 2.55 15.55 10.65 31.05 1.10 2.90 28.60 13.40 8.05 3.00 8.25 4.50 11.60 18.55 11.50 5.00 .25 1.20 24.60 9.10 10.30 12.80 18.00 5.55 10.65 22.30 .75 1.35 22.20 10.15 4.65 4.05 17.50 19.00 6.25 20.20 11.25 3.60 19.35 1.20 5.75 4.50 7.20 18.80 6.00 2.10 2.10

157. 25. bfez.

158. 29. bfez.

159. 29. 1 glen 160. 22. nor 161. 17. Skez.

162. 16. bfez.

5.79 25.39 9.60 32.67 35.31 90.90

5.95 2.50

774.41 24,461.39

2,445.85

.80 1.50 8.89 3.40

4.55 6.55 3.60

PREMED PitiJMU A VYDANI 'ZA. ME* IHIEZEN 1939.

PittJEM: Od fadil $ 24,461.39 Splatky hypotek 5,029.51 Splatky hypotek collateralni 150.00 Splatky majetku 200.00 4,725.18 Splatky pfijeek certifikan Splatky bona 500.00 Urok z hypotek 4,447.93 334.33 Urok z bondu 1,471.22 Urok z pujeek certifikatt Splaceno za praci v pfijekach 264.37 Najemne z majetku 277.50 Celkem $ 41,861.43 Hotovost z minuleho mesice 55,720.49 UHRNEM $ 97,581.92 VYDANt : Na fimrtni Na fimrtni nedospel. dedic.

Na umrtni nedospel dedic. ftrok HyrAoteky Pftjeky certifikatfi Opravy atd. na majetku Za fitedni listiny majetku Za fitedni listiny hypotek Pfenos na H Dane z majetku, Flat rate Poj. proti ohni na majetek Cestovne na majetek Splaceno za praci v piljekach Vracene fimrtni poplatky Telegramy

$ 13,087.61 170.90 127.44 13.085.98 7,836.00 60.82 20.20 4.00 5,000.00 1,582.98 52.06 136.65 264.37 34.55 .37

HOTOVOST V BANKACH

$ 56,117.99

PMJEM NA H. ft.: Od Pfenos z limrtniho Hotovost z min. mesice

$ 2,445.85 5,000.00 536.01

Celkem VirDANt: Najemne z fifadovny Telefon Pogtovne Potfeby a vydani v fifadovne Slukie fifedniku Sluine vYpomoc Odmena za nove eleny Lekafske prohlidky Schfize Telegramy Cestovne Notaf Vestnik, 6,263 odberateln.

Vestni, po.ttovne Express Dafi excise IX statni Elektfina Za povoleni u oddeleni pojigteni (Dept. of Insurance) Za povoleni, pro maj. u Dept. Ins

$ 7,981.86

HOTOVOST U POKLADNtKA

$ 4,478.91

DETSKt ODBOR. Mem od fadu Hotovost z min. mesice

$

$

30.00 8.10 41.94 87.64 1,245.75 49.50 1,246.30 93.00 38.40 .50 37.04 2.50 521.91 .62 3.54 67.28 6.93 21.00 1.00

774,41 3,255.58

$ 4,029.99 Celkem VYDANt: 13.66 Odmena za nove eleny $ 53.28 Uspory 3,963.05 Hotovost 63.00 Pnjeky certifildtt 25,677.08 Bondy $29,703.13 HOTOVOST PitEHLED MAJETKU JEDNOTY. $ 997,409.42 Bondy 1;449,312.97 Hypoteky (Dokoneeni na strane 19.)

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nftepsan;;7 resolueni vStor tadu Ennis 6.

25. projevujeme timto uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jeho milovane man2elky a matky a naSI spolusestry Lillie Trlica, ktera zemfela po tfidenni nemoci dne 26. bfezna a pohitena byla 27. bfezna na katolickY hibitov za hojne fidasti spolkovYch bratti a sester a mnoha pratel. Zminena sestra byla jeite mlada, a asi 4 roky byla u fadu. Zanechava zarmouceneho manZela a •rola). starou dcerniku.

Vime, pozristala rodino, Ze bol Vai je velikY, ale budi2 Vam ntechou Ze i my Zelime jejiho odchodu. best budii jeji pamatce!

Demo v Ennis, Tex., dne 31. bfezna 1939.

John Hrabina, Joe Lukas., F. B. Vrla, resoludni vybor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My. nitepsany resolueni vYbor faclu Praha, cis. 29, timto projevujeme uptimnou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich milovane matky a babieky, a nail spolusestry Anny l ubove, ktera zemfela 22. bfezna ye `itati 60 let, a pochovana byla 24. bfezna na Narodnim hfbitoye v Taylor. nest budii jeji pamatce.

Za fad Praha Cis. 29, Taylor, SPJST.: Jan tvadleriak, Joe Mikui, Jos. T. Eineigl, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI .

My, niiepodepsanY resolueni vYbor fadu Pokrok "Houstonu Ms. 88, projevujeme upilmne citenou soustrast pozilstale rodine a pfatelrim, nad ztratou jejich milovaneho otce, a naieho spolubratra, Karla Vesmirovskeho, ktery zemfel po dlouho trvajici nemoci ye staII 73 let.

Zesnuly bratte, odpodivej v pokoji po teto pozemske pouti, a test budii tvoji pamatce.

Dano v Houstonu, dne 31. bfezna 1939.

Za fad Pokrok Houstonu, Cis. 88.: Frances Olexa, Slava Studnidny, Frank Olexa st., resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. 61enove ildu Columbus Cis. 58, v Hungerford timto vyslovuji upfimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovane matky a staienky Katefiny Orsak, kterou smrt z jeji dlouho trvajici nemoci dne 14. Maw-a 1939, vysvobodila. Zemiela ye veku 72 rokil a jeji pozristatky byly uloieny dne 15. finora na Oeskonarodnim hfbitove v East Bernard.

Vime, mill pozfistali, ze teice nesete jeji ztratu, ale budii yam ritechou, Ze i my, spolkovi bratti a sestry, soucitime s vami ye zarmutku.

Zesnule pfejeme zaslouieny odpodinek a lest budii jeji pamatce. Zminend sestra byla dobrou dlenkyni.

Demo v Hungerford, Texas, dne 284fezna 1939.

Za resoludni vYbor Marie Matuiek, Anna Matuiek, Anna Macha.

RESOLUCE SOUSTRASTI. M' tad M. R. 8tefanik Es. 142 S. P. J. S. T., v Houstonu, vyslovuje uptimnou soustrast manielce a ditkam zesnuleho naieho spolubratra Josef tapala, bYvaleho redaktora Vestniku.

Necht' das zahoji ream Vail.

Za resoludni vYbor: Pavia Studnidna, Anna Klirnova a Vaclav Maragek.

Strana 19.

VtEITNIIC

`Ve stiedu, dne 5. dubna 1939.

Jak poslati z Ameriky dopis frankovank desko-slovenskYmi znamkami.

To nam poradi dobrY pan Adamidka ye filinu "Kdybych byl tatou". Abychom si rozumeli: skoro vkaZdem &skein filmu najdete takovY lapsik, ktery nestoji za fed, ale vidycky yam utkvi v pameti vic nei celY dej. Ve filmu " yezeri na Bezdezi" pojidal jeden takovY stfedovekY &Wok Zvanec chleba tak dlouho, ai si lido musili viimnout, Ze je na nem vyraiena znadka "Od kolkovYch mlYnri". Byla doba, kdy happy endem deskeho filmu bylo zapadajici slunce za Hraddany a retisefi nechavali to slunce zapadat na severe tak dlouho, dokud na to neby/i upozorneni. V jednom filmu o J. K. Tylovi si ten dobrotivY vlastenec pro svou pout vybral silnici, lemovanou telefonnimi sloupy bez ohledu na to, ie tenkrat jeite telefonu nebylo. Jindy zase se Amos Konmensky lotion s vlasti zrovna na takovem mist& kde v pozadi jel vlak.

V kaidem deskem filmu byla takova nejaka bota, a ne jen v tech starYch. V "Janu VYravovi" na pfiklad zastieli Zdenek Stepanek Olen Narodniho divadla a zalotni dristojnik) sveho syna Jeronyma nejmodernejii manlicherovkou typu 1917, ad se dej odehrave. v XVIII. stoleti.

V jinem filmu z onoho stoleti popijeji vesnidane velmi klidne ze sklenic, na kterYch je znamY znak smichovskeho pivovaru. A v "cechu panen kutnohorskYch" vidime stfedovekou scenu z Kutne Hory, pH demi za hlavami fedrfechtYdocela klidne douha od komina hromosvod. tert vi, pH kaide takove scene se obvykle pohybuje kolem kamery aspori pet udanlive inteligentnich lidi, ale ani jednoho z nich nenapadne, aby si takoveho nesmyslu vsiml. A tak to odnesl podobnou lapalii i ten pfedobrY, rortomilY pan Adamidka, ktery pani Mile pfinese z Ameriky, ale na obalce jsou dopis od Karla klidne nalepeny deskoslovenske znamky s Masarykem. Vsadime se s vami, od chcete, 'ie denne dojde do toho atelieru, kde se natadelo, aspoil jeden dopis z Ameriky s privodnimi znamkami i formatem (tam maji jinY dopisni format), ale pomocnY reEser, ktery umi sehnat akvarium, hodiny s kukadkou, houpaciho kone, verne listky do biografu, mikulaiskY ribor, ba, celeho listonoie, ztroskote, na hlouposti: nedovede si pro jednu scenu vyprijdit z kancelafe jedinY dopis z Ameriky, skuteene z Ameriky. A piece je ten film jinak dobrY, tak opravdu lidovY. Jclete se na nej podivat, budete s nami souhlasit.

a

Anglicky fitedni list pfinaii ve tech fadcich odhad vydaju na vYzvednou sluilou pro hospo40: pill milionu liber dalskY rok 1939 Penize, jea Velka, Britanie venuje na vYzvednou sluzbu, jsou vYraznym mefitkem mezinarodni situate. Pied valkou davala Anglie na jeji potieby asi $500,000 a jeite roku 1934 jen 1 milion dolaril. V daliich letech viak vYdaje na vYzvednY aparat rychie stoupaly a letos obtedy dokonce uZ asi 3 mil. dolaril. Za tyto penize ma oviem Anglie zase nejlepe vybudovanou vYzvednou a protivYzvednou sluibu na celem svete. Umeni teto organisace je znamo.

Tak prvni den svetove valky byli zatdeni viichni zvedove state, proti nimi Britanie bojovala. tlenove Inteligence Service je nejen fiechny znali, ale yeali i kde je maji hledat.

a

Veseli nova:Clove.

Velitel svetnice k novadkovi: "Ty boty vydistite, az budou leskem hofet, rozumite?"

Zastupce velitele: "A pak at' je nedate blizko kavalce, to by mohl chytit slamnik!" teetni rotmistr provadi popis novadkii. Pta se jednoho: "Umite psat na stroji?"

Novacek (se divi) : "Prosim, ja jenom na papite."

BYvalY kral Alfons XIII: Chci byt jen prostSr m voj akeni generala Franca,•ktery : eekalua jeho rozkaZy k budovani noveho 8panelsIca4se slovo - vcijak nebude pro mou zemi hodit, chci byt i delnikem, ktery pracuje na jejim povzneseni pod rozkazy vridce. Budoucnost 8panelska a viech 8panelri je upine v jeho rukou.

— Le Jour, Pafft.

a

Hrach, byt' by byl v rukou obra, nesmi rozrazit Auias talikr4t Pkoaknou, — J. Samala

Dneini generace.

Pavia, divka svemu milemu: "Nei feknu ano — musig mi zodpovedet jednu . otazku, Bille!"

"Ptej se!"

"Dobra. Kdy, kde a v dem jsi udelal rekorcl? " V Fatal zl1 jeden tovarnik na kiobouky, jeho babieka s aeniny strany byla skotskeho privodu.

A tento tovarnik na ystivil sveho pfitele, ktery mel tovarnu na zbrane. Ten se zas cletel ie "male dary udriuji dobre pfatelstvi."

Kdy si prohledl klobouenik celou tovarnu sveho Pfitele, zavedl jej tovarnik na zbrane do sveho bytu, pohostil jej a pak pfines1 krasnY revolver.

"Abys mel nejakou pamatku na dneini navitevu, to mai, vezmi si tento revolver, je to naa posledni model, dobra zbrari. A aby ses necitil doteenY, ae ti snad neco davam, dej mi za nej — aby se nefeklo — pet centime."

Kloboudnik otevtel penelenku a vyndal deseticentim. "Pet nemam. Muses mi dat nazpet?"

Zbrojaf se domnival, ae iertuje a proto fekl: "Nemam u sebe vribec iadne drobne."

"No, nevadi", telt]. pfitel, "nech si ten deseticentim celY si vezmu jeite jeden takovY revolver."

Pfijimal pan ief noveho sluhu.

"Vite, povidal uchazedi, "hledam opravdu pottebneho a uhteeneho muie, ktery umi Aoferovat, ktery umi van, oietfit auto, vydistit okna, boty, pfibory, ktery rozumi nateraestvi, ealounictvi, trochu zednieine, ktery umi dastedne psat na stroji a tesnopis, ktery "Pardon," pferuiil ho uchazed, "nemate na zahradce hlinu?"

"Hlinu, jak to, co ta s tim ma delat?"

"No, myslim si, jestli zde mate hlinu, ae bych ye volnYch chvilich mohl (Mat cihly".

Doba.

"To je opravdu strain& jak ta dneini deveata vypadaji! Podivejte se tamhle na tu, prosim vas; je ostfihana jako kluk — muiske kalhoty, " kravata, cigareta "To je ma dcera!"

"Aeh, promirite mi laskave, nevedel jsem, jste jeji otec."

"Nikoliv, jsem jeji matka!"

Nahrobni Na newyorskem hititove je na jednom peknem pomniku tento napis: "Zde bude v miru a pokoji odpodivati James Smith. Zatim bydli v Edison Street, No. 613., a zhotovuje nejpelmejii panske obleky za nejlevnejii ceny."

Prielo nekolik dni a cesty se promenily v jezera. Za vsi stoji auto a Gofer pta se kolemjdouciho sedlika: "Kudy vlastne tady vede silnice?"

Ukaie mui na hladinu a povida: "Rate tudyhle, jak vidite ty bubliny, tudy prase projelo jedno auto."

Ptal se oechoslovak Anglidana: "To se opravdu divim, prod vy, Anglidane, pijete tolik daje?"

"Hm", povida Anglidan, "ochutnal jste nekdy nail kavu?"

(Pokraeovani se strany 18.)

4,878.58 Hypoteky oollateralni 25,560.60 Podily 542,654.30 Prijely certifikatil 212,041.16 Majetek 1,750.00 81oIeno ne. stavbu kanalu 10.00 Sloieno za • thetr 56,117.99 Hotovesst v bankach 29,703.13 V Detskeni: Whom • 4;478.91 in pokladnika-Celkem Dluh nedospelYm dedicrim

$3,323,917.06 26,210.70

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,297,715.36 Edward L. Marek.

Dne 31. bfezna 1939.

Strana 20.

VEST/salt

Sedm lamp otce Lynda.

Stephen Phillips.

ROBN't zlatY plamenek posledni lampy zaD kmital a zhasl. Dlouha, fizka svetnice jako by se smrskla a drsne zdi se pkiblikly jedna druhe. Otec Lynd sedel ochable u okna jakoby zastteneho neprahlednou zaclonou. Telo ho bolelo, hlavu mel jako z olova. Horeeka jim trasla. Vyeerpal se oktkovanim umirajicich a obvazovanim stra glivych ran zasalenYch vojakii.

Trvalo to u2 etrnact dni, kdy japonske namotni jednotky znovu pkistaly v zatoce Faeau, byy S'e dvakrat zahnany stkelbou posledniho zbytku 56. einske divise.

Nyni byli Oiriane na bezhlavern, Ailenern tstupu. Tki lehke japonske kki2niky ostkelovaly 'nest° bez ustani od svitani do soumraku. Pegan, o dvacet mil ni2e, byl pouhYm krvavYm rumi.:§tem tel a kameni. Pe-S'an, kterY bYval tak krasnY se sy Ymi zamaenYmi lesy a zelenYm zrcadlem nebes. A po Pe-Aanu?

Otec Lynd zvedl hlavu a do oei mu vstoupil zdivodelY vYraz. Byl Blazen, 2e tu zustal? Maly na navr gi vystehovali. Nemel uposlechnouti rady britskYch fitadfr a odejit take?

Ted' bylo pozde o tom uva2ovat. Ostatne, ti lids tady byli jako jeho vlastni. Staral se o ne v nemoci i ye zdravi. Ogettoval je vlastnima rukama, deny, deti i muze k kdy tu pied dyema lety vypukla cholera.

Kdy2 Japonci dobyli mesta bodakovYm tokem, promenil otec Lynd kloAter v obvaziAte. Bled a zbrocenY potem pkena gel lampy s mista na misto, aby poskytl svetlo pki oktkovani ran a amputaci udu, zachvacenYch sneti.

Lampy otce Lynda byly proslule v teto easti 6iny. Bylo jich sedm a na ka2de byl °bra,zek Matky Bo2i. Sedm lamp, ktere roz2ihaly svetlo v temnu.

Za kekou, smerem k zatoce, htmela dosud dela. Zvuk se zdal ted' jaksi blizai. Vyhledl z okna do horke, carne noci. Zeme, voda i oblaka byly ponokeny ye stin. 1Thude jen tma, nikde nic ztetelneho. Jenom smerem k Tung-hu mohl nejasne rozeznat trnave obrysy AtihlYch te2nich veal na naftovYch polich. VSichni lids odesli z Tung-hu. Snad i sam Pierce Ledooux, tteba to byl elovek, kterY divoce 11361 na svem majetku o2 do posledniho okamkiku.

Ledoux byl majitelem naftovYch poll. Otec Lynd se s nim nikdy nesetkal. Vkchno, co 0 nem veal, znal jen z doslechu. A povest nemluvila o Ledouxovi pane. Mel zfejme na svedomi hodne surovosti. Take jeho chovani k mladYm einskYm delnicim nebylo pry bezvadne. A pak tu byl ptibeh chlapce Pi-Sanga, pki nem otec Lynd zatinal bezmocne slabs ruce a blYskal alma ye spravedlivem hnevu .. .

Z dusne, eerne noci se nahle ozval zvuk. Otec Lynd se zadival do stint' maleho dvorku. Pak uslykl kroky na kamennYch schtidcich. Te2ce se vlekouci nohy se zastavily ye dvetich.

"Mon Dieu," tekl chraptivY hlas, "vlezl jsem do pekel nebo kam?'"

Otec Lynd se ozval pokojne ze tmy. "Kdo jste a co si ptejete?"

"Sacrebleu, mam malem uraaenou nohu a vy se jeate ptate, co si pkeji?"

Otec Lynd roz2krtl zapalku. SITUlo dopadlo na zsinalou tvak mule, opirajiciho se ochable o dvete. Otec Lynd nahle pochopil.

"Jste Pierre Ledoux," kekl.

"Ano. A vy jste otec Lynd. Ale nemuaete rozsvitit, mon pare?"

"Je mi lito," tekl otec Lynd skoro provinile.

Zapalka prskla a zhasla mu v prstech. "Nemam oleje do lamp. Ale pookejte, zalokl jsem si nekam kousek svieky."

"Pospate si, prosim vas. Noha me pall, jako bych v ni mel tisic rorthavenYch jehel."

Otec Lynd tapal ve tme. Po chvili se ozvalo nova 'Artnuti a malt' oharek svieky se nejiste vznitil.

"Polo2te se tarn na lff2ko," ukazal otec Lynd.

"Prohlednu yam nohu."

Byla to o gkliva, rang . Sttepina granatu roztrhala svalstvo do znaene hloubky. Otec Lynd

ranu oktfil a ovazal. Kdy2 se vzpiimil, spatLedouxovu tvak jasneji ve svetle svieky. Videl v jeho odich strach?

Lae zastenalo, kdy2 se Ledoux zvedl na jednu nohu a vlo2i1 si mezi rty cigaretu. Nahle sebou "Co to bylo?"

Otec Lynd naslouchal. "Jen dela," kekl. Byla to jen pkedstava, ae se mu zdal jejich zvuk stale bli2S1?

Ledoux se dovlekl k oknu, posadil se na Tovici, pak znovu vstal a neklidne se rozhli2el.

"Co je s vami, synu?" zeptal se otec Lynd.

"Hledaji mne tti vojaci," promluvil Ledoux s divokou fizkosti. "Najdou-li mne, zastteli mne jako psa." Zasmal se podivnYm chraptivYm smichem. "Vite, byli u mne pied velkou zamestnani. Jjou zaslepeni pomstychtivosti.

Kdybych se jen mohl dostati na pobte21 Kaihi . . ."

Ledoux se odmleel. Pak se nahle naklonil tak blizko, ae otec Lynd citil na tvati jeho horki dech.

"Sacrebleu, sly‘Sel jste? NejakY hluk . . .

Otec Lynd pkistoupil k oknu. Zdalo se mu, ae se na tmavem dvorku mihaji jakesi stiny.

V ptiAtim okamkku si byl jist.

"Dole na dvote jsou tti mu2i," tekl. "Myslim, ae jsou to vojaci."

"Mon Dieu!" vydechl Ledoux. "Vedel jsem, ae pkijdou. A ja tu mam stat a nechat se odstrelit jako pes?"

Otec Lynd mu polo21.1 pevne ruku na rameno. Nebyl tomuto eloveku soudcem. Neuvaloval, je-li dobrY ci zlY. Vedel jen, ae u neho hledal utociate a ae ho musi ochranit, see jeho sily staei.

"Lehnete si na liAko a pfikryjte se. .A dokud neodejdou, ani nedYchejte."

LepSiho fikrytu nebylo, jen tma. Zbytek svieky zhasl.

Za nekolik vterin stall tri vojaci ve dverich, hledice do tmy. Jeden z nich promluvil dinsky: "Rozsvit'te, prosim." Jeho hlas byl yelitelskY, ale nebylo v nem hrozby pro starce, kterY tu stal v temnu.

A Po druhe to noci odpovedel otec Lynd: "Nemam oleje do lamp."

V priStim okamZiku se ozvalo akrtnuti. Zapalka nejasne vzplanula. Svetla se rozptYlilo po podlaze.

"Hledame nekoho," rekl vojak.

"Jsem tu od setmeni," odpovedel klidne otec Lynd.

Zapalka zhasla. Vojdk akrtl znovu. Postoupil o krok a zadival se do Sera. Pak se setkal s mirnYm pohledem otce Lynda a zastavil se.

"Co chcete tomu mu'Zi?" otazal se otec Lynd skoro "Zbidoval meho bratra tak, ae zemrel," vojak.

"Jeho vinou se moje sestra toula po ulici," kekl druhY. Treti vojak mleel. Jen jeho cigareta 2hnula rude ye tme.

A pak se stala podivna vac. Zdalo se, ae se maid svetnice zaeind, rozsvetlovat. Zlute tvare tri vojakil se staly zretelnejSimi. Svetlo se linulo do oken jako nadpozemska zare.

Jeden z vojakn nee° tik prohodil a ukdzal na 1U2ko. Ozval se zvuk puSky, vleeene po zemi. Druzi dva vojaci ho zvolna nasledovali pies svetnici ..

Otec Lynd tu sta. l ztrnulY, skoro v povereive hrrize. "Svetlo, jea yzeglo z temna, aby odhalilo hrich a nepravost . ." pomyslil si.

Naslouchal krokum, sestupujicim po schodech do dvora. Poklekl na zem.

Treskla salva z pukk. Potom hluche ticho.

Otec Lynd povstal. Pohledl na sedm lamp, stojicich tu v rade'. Pots vyhledl z okna.

Zeme, voda i oblaka byly podivne jasne.

Otec Lynd se dival s nevyzpytatelnYm vyrazem v tvari k naftovYm polim u Tung-hu, ktera horela do tmy noci jedinym obrovskYm plamenem.

Velika vac je slokna z malYch veci. Zdokonalovat maliokost znamena zdokonalovat celek. celou velikou vac, aby lepe hrala. K tomu je ti:eba mnoha lidi a dlouheho easu.

Ve stkedu, dne 5. dubna 1939.

THEORIE EVROPE NEPOMOHOU! PM zahajeni lipskeho jarniho veletrhu promluvil ministr propagandy dr. Goebbels. Mimo jine prohlasil: Jsme sotva jegte s to zasobiti nemeckY narod nejnutnel gimi po2ivatinami a pkedmety denni potkeby. Nespoeiva to v tom, ae jsme nevyvinuli dostatedne pile, inteligence a podnikavosti, nYbra spoeiva, to vYluene v torn, 2e nerneckY narod path k t. zv. nemajetnym. Proto bylo vedeni nemeckeho stavu nuceno sahnouti k nepopu}Arnim opatkenim. S hlediska zapadnich demokracii je neobytejne jednoduche tato opatteni Akodolibe kritisovat. Demokracie jsou vethnou v to gt'astne situaci, 2e maji velka, bohatstvi a mohou sve narody u2iviti ze sveho vlastniho majetku. Anglidane maji svetovou tiai skoro nepkehlednYch rozmeru. Anglicka vetejnost by tudi2 ucinila dobke, kdyby si netropila jizlive sineSky z tohoto zjevneho nepomeru v majetnickYch pravech na statky sveta, jak zeje mezi Nemeckem a Anglii.

Take viiei kritickYm hlasfun ve vlastni zemi musime my, nacionalni socialists, -stale znovu a znovu poukazovati, 2e na tomto politiovani hodnern stavu neneseme 26,dnou vinu. Nebot' nebyli jsme to my, nacionalni socialists, kdo za nejnepkiznivej gich pkedpokladu dal rozpoutati valku, kdo i prohral a kdo v letech 1918 o2 1933 provadel politiku, ktera, vedla k frpine zkaze nakho hospodatskeho 2ivota.

NemeckY postoj ke v'Sem otazkam nakho narodniho a mezinarodniho hospodatstvi lze vymeziti takto: Evrope nelze teoretickYmi programy jia pomoci. Nelze se ani pokoukt oddiskutovati zjevnY stay napeti tim, 2e se narody proste rozdeli na majetne a nemajetne a 2e se tato skuteanost vezme mleky a jako samortejma, na vedomost.

Proto take jsou vkchna mezinarodni uzaviraci opatteni proti zdrave vYmene vYkonit s Nerneckem politicky zloeinna. Nemame je gte kolonii, z nich2 bychom mohli kryti pottebu surovin.

Deji se pokusy odfiznouti nam export do ostatniho sveta. Chce tedy svet dati Nemecku dobrou radu, aby Cestne zahynulo hladem? Mysli si svet volne, ae osmdesatimilionovY narod se nakonec smiti s myglenkou, 2e jeho zakladna k 2ivotu nestaei poskytovati mu ka2dodenni chleb? V Nernecku je stale stoupajici nedostatek pracovnich sil. Jak tedy bychom mohli vest k rozkvetu teprve takove zeme, ktere jsou dnes pustokny pro neschopnost demokracie!

"Nemeeko dosti silne k triumfu".

V nemeckem lists "Westdeutscher Beobachter" zkouma, dr. Winkelnkemper vyhlidky demokratickYch velmoci v pkipade nova svetove valky. Nemecky 2urnalista dochazi k zaveru, 2e demokraticke mocnosti vzhledem k mohutne valeane moci Osy nemaji kladnYch vyhlidek pro novou velkou valku. Jsou to pry zejmena populaeni pomery, je2 va2ne podvazuji akci demokratickYch velmoci. U2asne britske zbrojeni pusbi fantasticky, ale prozatim v teto chvili je stale jenom na papite. Kdyby tedy demokraticke velmoci si neuvedomily obrovskou mot Osy a rozpoutaly novou svetovou valku, jejich ztraty na lidskYch 2ivotech i pki ptipadnem vitezstvi by byly tak velke, 2e jak Anglie, tak i Francie by u2 nemely dosti sil, aby se udr2ely ve syYch koloniich, nebot' by na valeenych polich ztratily miliony mutt'. Vzhledem k tomto vyhlidkam lze oeekavat, 2e demokraticke velmoci se do valky nepusti a v'Secka to obrovska zbrojni pr9paganda ma jedinY cil: zastra gti protivnika. — Politieti vildcove demokratickych velmoci jsou si v gak vedomi fatalnich vYsledkfr j akekoli velke valky s Osou. Jsou si podle dr. Winkelnkempra take vedomi toho, 2e Nemecko je dosti silne k tomu, aby triumfovalo ye veci syYch dynamickYch nutnosti.

Italske listy se stale zabYvaji cenou britske expedieni armady pro obranu Francie a dochazeji k zaveru: ne2 by tato armada byla postavena na nohy, bleskovY rider Osy by vytvotil takovou situaci, 2e by se vyslani expedieni armady pies LamanAsky kanal docela minulo tile.

Lekat otevtel dvate eekarny: "Kdo eekal nejdele, at' vstoupi."

"VYborne!" kekl krelei a vytahl z kapsy fleet.

Ve stkedu, dne 5. dubna 1939.

I

DPISK A BESiDK A Jak se _Milanek naueil pekne

AMINKA mela sveho synka jiste hodne M rada. Ale nekdy si u2 myslila, ze si to ani nezaslouti. Milanek totit byl takovSrm divnYm chlapcem. Rano, kdy jej maminka umyla, udesala a ustrojila, vypadal jako to nejhodnej gi a nejzpusobilej gi dite na svete. Ale veder, kdy se vracel domt, by ho jit tadnSr ani nepoznal. 8pinavY rortrhanST, s novou ranou na kolene a pievelikou dirou v pundoge, to se k nemu maminka nechtela ani hlasit. To potom zauf ale spraskla ruce a naiikala, to to na tech detech jen hoFi. Ale to nebylo jests to nejhorgi. Pray& divy delal Milanek pti jidle.

Polevku pil rovnou s taliie, nakrajene kousky masa bral do rukou, co mu nechutnalo, vyplivl a i omdeku dovedl jist rukou. Marne bylo vgechno zlobeni, napominani a tresty.

Ale kdepak, Milanek a neco rozmS7glet! Jak za sebou zaviela dvete, skodil po klicich,. ktere zapomnela na stole, a hajdy k tatinkove sktini. athvi, co tam bylo skryto. Milanek na takovS7 okamtik jit davno eekal, protote k jeho necnostem pattila i zvedavost. — Trpeltye zkougel kliee jeden po druhern a at ten nejmengi se opravdu hodil. Otoeil jim a jit radostne otevtel dvete. Ale, 6, hrtza! V hluboke skNni byla derna tma a neco se tam divne hS7balo, .ustilo a lezlo ven. Milanka jako by phmrazil, kdy najednou pied nim stanulo dlouhe, cede stra gidlo. Pot se mu leskl na nosiku i dele, kdy najednou vztahlo ruce a s divnSrm brumianim meal() new kreslit prstem ye vzduchu. To ut byl Milanek davno pod posteli, v nejzagim rohu. Pak bylo ticho.

Za chvili ho piece jen omrzelo ttast se strachy v koutku a opatrne lezl ven. Ejhle, stragidlo zmizelo Milanek si chtel vesele vS%knout, ale sam se lekl, jak to divne dopadlo. A nyni teprve se ohliti, podiva se na rueieky — a to ut mu srdce opravdu ptestava tlouct. Rudieky chlupate, notieky chlupate, misto prstri drapky — a — je to mottle? — Opravdu, Milanek ma peknY ocasek. Nevi site kterSrm, ale citil, to nejakYm zvitatkem se stal. Zadal talostne drapat na dvete, kriudet a natikat, ale nic platno. Zvitatkem je, zvitatkem ut zfistane.

Nyni mel pkiletitost dosyta se najist prackou anebo rovnou chlemtat jazSTdkem. Opravdu, nikdo se na nej nezlobil a maminka jen iekla: "Ten nag Votigek dnes nejak nema, chut'. To Milanek ut plakal sam nad sebou. Najednou se mu pranic nelibilo, to mate jist jak thee.

A kdyt potom ptigia maminka a z toho tetkeho snu jej probudila, nevedel samou radosti, co ma, &lat. Aspori desetkrat si nechal opakovat, to je Milankem a ne pejskem.

Kdyt potom veder sedl k jidlu, maminka nechtela ani vetit svSrm °dim. Jedl pekne ltidkou a na ubrus neudelal ani jednu kapiekul Hana Mayerova.

INDIAN! NA HAVRANI RECE.

Napsal Fraria VelkoborskS7.

Indiani meli pro teky rtzna jmena. Velmi easto je pojmenovali podle zvitat, ktera bu'to Lila v okoli nebo nejak3im jinSrm zptsobem byla ve spojitosti s tou kterou tekou. Tenhle ptibeh vypravuje o tom, prod Indiani pojmenovali jednu z americkSTch iek tekou Havrani.

Indiani pkitahli k tece jednoho leta, neobyeejne bohateho na zvet. Usadili se na biehu keky v zatodine, kde bylo pro tabor velmi

IttSTNIX hodne, chranene misto. At do mesice, kdy zadal° padat listi se stromil, podnikali zdatile qpravy do okoli na zvet; lovili jeleny, srnce, dariky, divoke kraliky, kurovite ptaky a jine. Kdyt ptigla zima a napadl snih, nadegla zase doba lovu medvedt, rosomakt, jezevcii a jimich zvitat, ktera Indiani lovili hlavne pro kotiginy S poeatku mohli prosekat v slabem ledu na tece otvory pro rybolov, ale pozdeji voda v tece zamrzla tak hluboko, ze ani nejdel gi indianska sekera nestaeila prosekat led. V to dobe lovili Indiani divoke ptaky, kteti dasto tahli nad tekou do teplejLich krajin. Pak nastala dlouha a kruta zima, kdy Indiani museli sahnouti na zasoby. Ale i v time mohli obdas ulovit jelena, kladli oka na diyoke kraliky a chytali sna,;ne koroptve do siti.

Nicmene tekali v gichni toutebne na jaro, kt-ere na sebe dalo v techto koneina.ch dlouho eekati.

Konedne mrazy zadaly polevovat a jednou ucitili Indiani v taboke zavanuti teplejgiho vetru. Reka rozmrzavala a v‘Se nasvedeovalo tomu, to se jaro rychle built Indiani v'Sak nevedeli, co se katideho jara odehravalo v tdoli velke teky, kdy pukaly ledy a obrovske ledo\Fe kry vystupovaly ze brehu drtice a nidice v‘Se, co jim letielo v tests. Bylo to jejich prvni jaro na velke kece.

Jednoho dne spatfili nad taborem velke hejno krakorajicich havra.nti. Havrani kroutiili ye vzduchu, usedali na vrcholky smrktii a jedli a °pet vyletovali do vYS'e, vydavajice divoke sideky. Byl mezi nimi zvlatni nepokoj, kterY upoutal pozornost Indiant. K vederu se havrani snesli na vysokou skalu, odkud bylo daleko videti a kterou Indiani od sveho ptichodu do tabora povatiovali za posvatnou. V tabote plal oheri a nadelnik s radou stargich lovct sedeli v kruhu kolem plament a rozmlouvali o jarnich qpravach. Tu pfitiel k ohni start' kouzelnik a pronesl tuto tee: " "demi ptaci jsou nedobrYm znamenim. PMnageji negtesti. Usadili se na posvatne skale, ye ktere ptebSwa mocnS7 Manitou a znesvetili jeho sidlo. Je tteba ptaky zahubit. Jinak se Manitu na nas rozhneva a jeho hnev je stra g -nSr." Kouzelnik byl eaten pro sva kouzla a Indiani mu Whit Dlouho se radili, jak zahubit havrany. Bylo usnetieno, aby jests za tmy, net nastane den, vy.Mi nejlepS'i lovci na skalu a at se ptaci probudi, zaeali do nich sttilet. Lovci se hned vypravili na skalu, porostlou vysokSimi smrky, v jejicht korunach spali havrani.

Vgichni havrani v gak piece nespali. Jejich vtdce bdel a kdy spattil dole pod stromy temne postavy lovct, zakrakoral a hned se ozvalo zagumeni mnoha kridel. Cele hejno havranil poplaen'e vyletlo do vzduchu. Indiani vtiak mysleli, to se havrani vrati; pkikreili se proto ke kmenum a eekali at do rozbfesku.. Kdyti se zadalo rozednivat, usoudili Indiani, tie by cekali marne a chystali se k navratu do tabora. Jeden z nich, kterY stanul na nejvytigim, holem vrcholku skaly a rozhlitiel se, nahie vyktikl a ukazal rukou do dali. Kdy2 tam ostatni pohledli, spattili v zati vychazejiciho slunce velke ledove kry, pohybujici se po tece smerem k taboru. Indiani poznali blitici se nebezpeel a rychle betieli do tabora. Za nekolik hodin byl tabor vyklizen. Odstehovali jej na navrgi nad tekou. K vederu bylo misto, kde drive stab tabor, zaplaveno ledem a vodou.

Indiani pak z vdeenosti k havrantm, ktetl je upozornili na nebezpeei, nazvali teku tekou Havrani.

Caldwell, Texas.

Milo Detska, Besidko!

Osmeluji se napsati par tadek do nageho Vestniku, aby na gs Besidka nezhynula, a ptala bych si, aby pkigte bylo nas vice.

Toto jest mitj prvni dopis do Detske Besidky. Ja. mom 12 rokt, chodim Volney Nag uditel se jmenuje pan Ludvik Hovotak.

Jsem v 7. thole. Marne hodneho uditele. Je nas vgech deti 15. Na ge gkola ukonei 14. dubna. Zdravim v gecky besidkatky a pana reRuth Hyvl. daktora.

Strana 21.

SLABIKAR..

Pohadka o peti bratileh.

Pet brathekii prislo do byli mall. Meli psiti, ale pero jim bylo tine take. Prvni pravil: Ji sam ani pero nezdvihnu. DruhST na to iekl: PoCkej, bratheku, ja ti pritollou! A pomohl.

Zdvihli pero, ale volali: Updane, upadne, nedrilme je pevne. Tieti vam pomohu. A pomohl.

Drzeli pero pevne, ale volali: Nado nits musi podpirati, as budeme psiti. etvrtST a pitST slibovali: My vas budeme podpirati. I podpirali a psalo se jim dobie. Jeden bratheek byl by nic nesvedl, viem se to podaiilo.

U koho neiradii.

Povez mi, holitko, zlat6 pacholatko, u koho rad se chovas.

U sveho tatieka; Mame koni&a, houpity, houpity, hou.

Povez mi, holatko, zlate pacholatko, koho nejraclii Matinku, matinku, ma hladkou hubinku, tatinkova me picha.

Pay& mi, holatko, zlate pacholatko, po kom se ti stSTskivit?

Po vas, ma babicko, hruiku neb jablieko v kapsaii mivate, pro mne je vidy chovate.

Dtletitej gi net vgechny teei a teoreticke argumenty je ptatelska spoluprace lidi dobr4 ktera vede jednani k iadoueimu eili.

Strana 22.

Vt STNIX

Ve stfedu, dne 5. dubna 1939.

Mstive mumie.

NASIM KRAJANUM DO WEST A Stich dvou linek pralskeho metra, OK014! VSICHNI NA STUDENT- ktere povedou z Letne k VinohradNa egyptske letecke trati z KaSKE DIVADLO! DENTIST skemu namesti a z Karlina pies hyry do Kairunu stauji si letci, Mustek na namesti Kariovo. Sondy nad tdolim kralovskYch hrobt u Fletcher building Z West se sdeluje, ze se tam je- provadeji se ruenimi vrtaekami do Luxoru vypovidaji jim jejich radiPies ulici, zapadne od Professional vi opravdovY zajem o divadlo des- hloubky 6 at" 15 metro. Hlavnim je- ove prijimade sluZbu. Tuto zku'Aebudovy. kYch universitnich studentil v Au- jich ucelem je zjiLteni vY'gky skal- nost ucinili pry vAichni letci. PoTelefon 3305 TEXAS stinu "POSLEDNI MUZ", ktere se- nateho podkladu. Pki sonclach od- ciabna pasma, v nichZ je jasnY -::TEMPLE, hraji v nedeli velikonooni, dne 9. kope se obyoejne jama aZ 2 metry jem rozhiasu nemoZnY, jsou znama dubna v 7:30 veder v mestske rad- hluboka, aby byly odstraneny sta- take jinde na zemekouli. Obyykle nici (city hall). Je to opravdu kras- re kabely nebo kanalisaeni potrUbi, priainy poruch vak v okoli Udoli e eski Jidelna, Restauraee • veselohra o t •ech jednanich, vykazene z provozu a "zapomenu- hrobit nebyly zjiateny. Proto se zaa Pivnice kterou nacvieil a kiditi bude Dr. te" pod dlalbou. Celkem bude jeSte tim ujima, povera, ze letce stihaji 714 PRESTON AVENUE Midek, profesor eeLtiny. eistY vs7- podle planu provedeno asi 20 no- staroveci faraoni, aCkoliv tech Ili HOUSTON, TEXAS nos je ureen na stipendia pro stu- vYch sond, ktere maji v podrobno- I je v Udoli jen velmi main, snad ua Jos. Kant, majitel.

Je to pry pomsta, denty destiny ,takae noel je diste stech podloait geologicke prfizku- jen dva nebo tri. • Telefon: Beacon 31734. dobroeinnY Studenti se teal, ze kraze navy vek znovu porukl klid staPravidelno, jidla a Lunde jane a krajanky napini mestskou my podzemi mesta Prahy. rovekYch Nejlep§i soudkove a lahvove pi- radnici do posledniho misteCka a vo, ruzne druhy vina a doutniky. tak ukaai lasku k Ceske keel i deMluvime Cesky. skYm studentum. Hraji Upine zpaHoboko stale na sklade. meti. Kohouta, majetruka domu, ZvlMtni stoly pro rodiny. hraje Jaroslav Zivny, tutor deLtiny ✓ departmentu slovanskYch jazykti, pani Kohoutovou Eleonora Drozdova, z Taylor; jejich deti: Helenu Alice Vondrakova, z HempOeskS, ',Utast a Operator stead, Zdenku Lillian Fojtove, z cestujte rychle a piijernne na naiich obli.benich 711 Medical Arts Building West, Jaroslava, studenta, Rudolf • BREMEN EUROPA Horak z Caldwell, Tonal.' Vackovou, HOUSTON, TEXAS COLUMBUS Telefon idadovny: Preston 2553 gymnasistku, Marta MikuSkova, z NEW YORK • 1-1ANWURG Corpus Christi, BaruLku, sluaku Telefon residence: Lehigh 9745 u Kohoutt, Anna Kutalkova, z AuHANSA • DEUT LAND VSrborile %,eleziiiZni spojeni z lirel, ii.ebo fiamburku. stinu a dragouna Viktor Pocho Pomelieme Vim pii obstaraveni nevitevnich a vybradskY z Ennis. Jak videti, ma, Dr. stellovaleckfrch vis pro Vase evr2zece piibuzne.

SPRAVNE, VYKONANA Midek studenty herce z celeho TeNecht' Vailevropiti piribu7ni Vas navitivi v APOHREBNi SLU2RA. xasu; jedna hereeka je z West a jemerice. Zvleitni nizke sazby v:;ipravni pro plavby V hodine aalu zarmouceni nalezz Evropy mezi 3. dubnem-23. dubnem a 26. den a okoli. Dej divadla je v soudasnou Edward Pace pohtebni fistav ne dobe v Praze. Spisovatel F. X. Zervnem-23. Cervencem k dosteni pro 'etyitidni pobyt v Arnerice. pohotovY k sympatickemu vytize- Svoboda byl z prvnich, kdoa uvedli Informace u vaieho raistniho azenta nebo ni nezbytRYch jednotlivosti a k na eeskou scenu spoleeenskY rea510 Cotton Exchange Bldg., Houston, Texas. vypraveni dojemneho pohtbu. lismus. Jeho postavy, zvlaLte tenLevne cony jsou naLi zasadcu. ske, jeho dialog pasobi jako skuHAMBURG-AIM/can' LINE teCnost. Hra ma mravni myLlenku !t LLOYD NORTH GE Pohiebni tialitel. a je vYchovneho razu. Pod barevOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. nYm povrchem aivota postupuji hlubLi proudy. Hra "POSLEDNI TEMPLE, TEXAS. MUZ" je na rozhrani komiky a valneho spoleeenskeho soudu. V hitlerovskem Nemecku by nebylo dovoleno ji provesti, protoae je proti diktatortim. — PRAVNIK Na shledanou na studentskem disehraje Yytizuje vegkere soudni zale2itosti vadle ye West. frtadovna: 821 Bankers Mortgage )o( Building, ptes ulici naprati Kress Pogtmistr vyrabel a prodaval znambudove. ky, kus ai za 4300 K. TIOUSTON. TEXAS. v sani redo tef anik PoLtmistr 0. A. Ohlsson ye LvedDR. THOMAS N. DeLANEY skem mesteeku Vaernamo to nemel apatne vypoeteno. R. 1918 byly vyo6N1 LEKAft daily 55 a 80 °rove znamky, prvni ze BrYle spravne ptipravene. divadlo pod nazvem AvedskYch serii s obrazem krale Guas dle iimluvy. stava V. — Byly brzy staZeny z obetItadovna 3248 — Res. 2687 hu, ale "nedopattenim" jich tisic 513-15 Professional Bldg. kaadeho druhu zustal na patovnim TEMPLE. TEXAS. romanek lasky, kterY se odehrava v mora ysko-slovacke vesnici made ve Vaernamo. Znamky jsou a pak v Praze. nyni velmi vzacne: plati se za neMA CENU STA DOLARU, At orazitkovanou skoro 1,300 K a za oOSOBY: STOJI JEN DOLAR! Tak napsal roku 1931 p. Jos. Bar- razitkovanou na tiskopisu poLtovni President z Polanskych, p. A. Vaja tal, 206 Clinton St., Binghamtown, poukazky a 4,300 K. PoLtmistr se Irena, jeho dcera, sl.

S. MaraLkova N. Y., kdyi Nonat vyleeila jeho man- tedy chopil moanosti pekneho vyOlga, jeho netek, sl. R. Lebrova Zelce velice bolavou nohu. Od to do- delku. Vaal proste stare razitko s Nadporueik Max z Reinsteinu, p. Ed. Zan by stale jim trpicim Nonat odpo- datem 3. dervence 1918, totia jediruenji a teZ ji i do stare vlasti a ArRamon VeselskY ,malit, p. H. Busch neho dne, kdy se znamky dostaly do gentiny poslali, a kaZdY je s Nonat Profesor Vaclav Hanzinel, p. D. Nezval velice spokojen. °beim a uvedl sve vYrobky hned na MatuL Mikola, hostinskY, p. John Svreek trh. Ale nejakY eipernY filatelista v MaryLa, jeho dcera, p. R. Nezvalova Goeteborgu piiael na to, ze poukazTetka Katrina, p.

P. Studniena, ka, na nil byla vzacna znamka naTOmo Cvach, selskY synek p. El. Busch lepena, je z r. 1926. To ovLem nesouOndraL, chasnik, p. J. Stehlik hlasilo s letopoetem razitka a proto wt. rar. ••_, Tonga, panska u Veselskeho, sl. E. Klimova Cena Nonat je 50c a $1.00, patou se poLtmistra-filatelisty na zakrok Kostymni vyprava krojova a mestska.

55c a $1.05. Ptejte se Vakho lekar- teditelstvi pat ujal soud. nika nebo jednatele, ale nic jineho )o( neberte, radeji pike prim° na nag Na praiskYch ulicich objevily se adresu: Marie Leiblinger & Co.. Altadena, Cal vrtaci veZe, ktere budi zajem od HUDBA: HOUSTON CZECH ORCHESTR )0( ptirody zvedavYch Praa.anti. Vge Vstup: 30c. — Zaeatek ve 4:30 hod.

TAROKY! patfi k prvnim hmatatelnYm Hra taron, nejlepLi jakosti, ny- • Nelitujte a ptijd'te. — Uctive zve pfiprav ke stavbe podzemni ni za $1.50, poLtou vyplacene. Ob- drahy, kterou hlavni mesto republiZABAVNI VISOR. jednavky adresujte na: Oechoslo- ky nutne pottebuje. Celkem bylo yak, West, Texas. (dz.) provedeno jia 17 sond ye smeru

J.

R. POINDEXTER

RED FRONT

DR. liAR. J. IIOLLUB

D VAIL

wean

EDWARD PACE

C. H. CHERNOSIA

Divadelni krouiek radu itefa.n.k

v nediii Velikonoiini, dne 9. dubna as. 142, na Cottage Grove, v Houston, Tex.

"Kralovni6ka"

Po divadle ve6eie a tanec.

Ve stkedu, dne 5. dubna 1930.

Strana 23.

VESTNIK

Jan Masakyk v k de l S . Prokopa. y

Z leva na pravo, prvni rada: Dust. p. Josef Chvatal,O.S.B., nejdfist. p. Prokop NeuZil, O.S.B., Jan Masaryk, prof. Josef Cada, Druha lada: Dr. M. E. Lorenz, pi. Marie L. Kralo va, dust. p. Vaclav Michalieka, O.S.B., J.C.D., dust. p. J. 2i2ka, O.S.B., Ph. D. Ve etvrtek odpoledne na yStivil skein parku, tak i zde fivodni slo- sedii z okolnich kolleji: North Cenkollej a opatstvi sv. Prokopa v Lis-1 va byla tisniva a teskliva, a to je- tral z Naperville, z Elmhurst, Wheal•, Ill., byv. esl. vyslanec v LondY- I Ste ye vetSi mike po dalSich nasilich, 1 ton, Marmion Military Academy z ne, Jan Masaryk. Po druhe hodine sedchanYch na OeskoslovenAu. Aurory, Rosary College z River For. se shromaidilo eetne posluchaestvo Tento proslov zanechal hlubokY doPan Jan Masaryk si teZ prohledl z vukolnich ustavu, zvlaSte divai a- jem. zakizeni ustavu a vSe se mu libilo.

Pak posluchadi byli vYzvani k po- Do Kolleje sv. Prokopa jej doprokademie BoLkeho Srdce, v prostorne mistnosti kollejni telocvieny. demi otazek, kterato easti progra- vazeli dilstojni panove Josef ChvaVzacnY host byl nadSene uvitan a mu ptecisedal dp. dr. Vdclav Mi- tal, 0.S.B., a ArnoSt J. tifta, O.S.B., velmi pekne ptedstaven ndp. opa- chalieka, O.S.B. ZylaSte velikou po- dr. M. Lorenz. pi. Marie L Kralova tern Prokopem NeuZilem, 0. S. B., zornost vyvolala otazka o fitocich a p. V. Linhart, kterY laskave obkterY vzpomnel bojn. zakladateln na dr. E. BeneSe v tisku, kde je ob- staral luxusni samohyb k doprave.

Spoj. Statil a ta i budovatelt sa- viriovan z nepkatelstvi proti cirkvi.

VyhraZenY eas ubehl tuze rychle. mostatnosti Oeskoslovenska, jme- Jan Masaryk vyvratil nekolika dil- Zavazky vzacneho hosta, kterY tenovite prvniho presidenta-Osvobo- kazy toto faleSne tvrzeni rafinova- hoZ odpoledne mluvil na Columbia ditele Tomage G. Masaryka. Nato ne: nernecke propagandy, ktera se rozhlase a veeer jeSte odletel do Kapkedstavil syna tohoto velikeho bu- dovedla vloudit do americkeho ka- lifornie, nutily k navratu. Zdroveri dovatele, Jana Masaryka, jehZ se tolickeho tisku. mely bYti navaiseny druhe dva nijal slova.

DalSi easove otazky byly podany k demuZ vSak tlakem okolnoTak jako ve sttedu veder v Plzen- od Menu ueitelskYch sborn a pi. ed- sti nedoSlo. Snad nekdy pozdeji.

11■11111.1.1111•2■116NNEVOINIMISSMINKI

Nemecko nemiiie ma ga, aby bylo prohlatovino za pricinu zbrojeni.

V Nemecku slavili Den hrdinti, v Berlin za aeasti kanclete Hitlera, generality, ministru, diplomata se vtemi vojenskYmi atate a hodnostall strany. General admiral Raeder vzpomnel °heti svetove valky, jez Zadnemu narodu neptinesla ovoce slavneho viterstvi a pokojneho miru. Vzpomnel Hitlerovych nabidek na omezeni zbrojeni. Dale tekl: Svet potiebuje miru. Ve svete vtak nastalo obrovske zbrojeni a Nemecko nemate snatet, aby bylo prohlatovano za duvod tohoto zbrojeni. Vojaku v cizine, ktereho ctime jako rytitskeho zastupce jeho z,erne, plati tato slova vojaka: Nemecko potiebuje mir! Neinecko musi ovtem myslit na vlastni bezpednost a rovnet zbrojit. Nemecko je ochrancem vtech Nemcu doma i v cizine. — V zaveru pozdravil Oastniky ApanelskYch boja. Po projevu poloZil kanclet Hitler vent na pomnik padlYch. — Ve Francii na vojenskem hititove v Ivry, kde jsou pohtbeni nemeeti vojaci, byla vzpominkova slavnost za adasti nemecke kolonie a delegate z Nemecka, kterou vedl syn Vilema II., print August Wilhelm. Bylo to poprve, co do Francie ptijel po svetove valce Hohenzollern. )o( Letos bude Mars onet blizko Slunci.

Badatele na vtech svetovYch hvezdarnach se pkipravuji k podrobnemu zkoumani povrchu palety Marsu. V dervenci bude Mars Zemi po 15 letech opet nejbli2 Byvaly ptedseda briticke hvezdatske spoleenosti dr. Davidson pravi, Ze zdjem o Mars mezi prostYmi lidmi poklesl, protole bylo dokazano, t‘e na Marsu nemffle bYt Zivot nateho druhu. Dr. Davidson veil, Ze Zivot na Marsu vtak je. )o( TAROKY: Hra taroka, nejlepti jakosti, nyni za $1.50, pottou vyplacene. Objednivky adresujte na: Oechosloyak, West, Texas. (dz.)

IMMIIIMISCilteT

otaze

d Pokrok Houstonu

E 2ALUDKEM? BPATNE TRAVENI? NECHUt K JIDLU?

HORKOST V

2" ALUDKU?

NADYMANI?

Ted' na jai7e trpi zvlaSte star gi Tide a z nemoci se pozdravujici rozmanitYmi ludeenimi potiZemi a ti by si bez prodleni meli dostati lahev

OZNAMUJE poiad spoleeenskych zabav, teticich se velke ptizni nateho lidu i detnyth ptatel tadoveho elenstva. VzornY potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

SEVEROVY

E

DIREcTioNS cfun

inn,

c.ISN,N pu■ gr, 11, WTI TrTm. NWnt1. I !IAN. 1•AmOut sTnt...N.■■ • Trace t as

MANUFACTURED AY'

W.F.SEVERACO'

(SEVERA'S BITTERS) UspokDjila tisice — nezklame ani vas.

Cerra $115 Nemd-li vas lekarnik, sdelte nam jeho jmeno a adresu a zaroveri objednejte piimo od nas PoStovne platime sami.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0451.

Na doptsini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 9. DUBNA — J. R. Baez. ✓ NEDELI, 16. DUBNA — Nesvadba.

Odpoledne Ponilizka pro deti i veil* jako v loni. ✓ NEDELI ,23. DUBNA. — Six Palls. ✓ NEDELI, 30. DUBNA. — Syncopators. ✓ NEDELI, 7. KVETNA. — J. R. Bab,.

Majova slavnost a odpoledne zpevohra pod nazvem "Draiba na nevestu".

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c PORADATELE.

Strana 24.

Ve sttedu, dne 5. dubna 1939.

V2STNiK

► Na prodej — kovarna s fiplnYm zatizeinim, elektricke stroje, stolatstvi, kovani koni, vYhodne misto. Musi prodati bezodkladne, ptidina, timrti mute. — Mrs. J. T. Pravidla Koebelen, Rosenberg, Texas.

(13-14p) V Malem Oznamovateli tatujeme I centy za slovo za kaide uvefejneni. Nejmenei poplatek za oznamku 1111F" TABAK listovY na prodej, 10c (do 25 slov) jest 50c Oznamku na- — 12c lib. nevyplacene. J. Burygek, piete na zvlitknim listku a 7-14p.)

Portland, Tenn. k objednavce pkisluAnY obnos bud' pokovni poukazkou (Money DO WEST A PENELOPE. Order) nebo ye znamkach (stamps).

Bohoslutby odbYvany budou v PePosilate-li osobni dek, ptidejte 6c nelope tteti nedeli v dubnu a site na jeho vYmenu. ivra-u byt4 jmeno oznamovatele dne 16. dubna 1939 dopoledne po zatajeno a nabidky posilany admi-i nedelni gkole. Oba sbory: West a nistraci pod nazi znadkou, uotwe- Penelope jsou srdedne zvany k hojme za oznamky "Na prodej", "Sluiby a prate" a podobne 25c zvlait' za ne Udasti. Bohoslutby odbYvati baznaeku a na poltovne, aby dale do- de bratr farat J. R. Vilt z Needville. pisy mohly bYti ihned odesilany.

Tez bude vysluhovana Svata. \TePti oznamkach "Nabidnuti k shat- ed* Pane. Jste v gichni uctive zvaku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- ni.

(14-15) flak doplatek za znadku a poiltovne )o( 50 centu.

Do latek za Enaeku budii pfiloChlubil se Ladik: ten k obnosu, kte ► posilite za 0"Kdyt si nag- dedeeek eisti nos, znamku. tak to zni, jako by nekdo troubil na TABAK listovY main na pro- polnici."

"To nic neni," povida. Jarougek, dej kdo by si pral, 10c a 15c libra.

Pogtu neplatim. John Hradek, Port- "to kdyt na g dedougek ma rYmu, land, Tenn.

(14-16-p) I tak delnici v tovarne ptestanou katdou chvili pracovat a chteji jit dozip Stark vdova hleda zamestnamil!" ni fizeni domu a kuchatit. Take 14lete devde ptijme zainestnani, nejradeji ye meste. Pi gte na Boxholder 147, LaGrange, Texas.

14-p)

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel

d Texaski 0i-lice

Na prodej — "Susaphone" model basa, E-flat, upine zachovana s pouzdrem. Cena $65.00 hotove,1 nova stala $280. Hiaste se u A. R. Nemedek, West, Texas.

(13-14c) ligv

op

tiSLO 13

SLUtBY B021.

6. dubna (Zeleny dtvrtek): Danbury (V. P.) veeer.

7. dubna (VelkY patek): Rosenberg (V. P.) 10:00 rano; Midfield (V. P.) 3:00 odpol.; Rosenberg (V. P.) v 7:30 veeer.

9. dubna (Velkou ned.): Wall (V. P.) v 10:00 hodin rano.; Rowena (V.P.) I ye 3:00 hod. odpoledne.

10. dubna (Velikonodni pondeli): Anton (V. P.), rano a odpoledne.

Jos. Hegar. )o( NovY zpiisob transplantace Jit nekolik let pracuji ru gti uCenci na rorte geni problemu, jak ogettovati vtedy, vznikle ze Apatne vYtivy tkane, nasledkem onemocneni nervoveho systemu nebo jako dusledek poruchy vYmeny latek.

Profesor VignevskY z chirurgicke kliniky fistavu pro experimentalni l ekatstvi praktikuje nyni ptena ge-

ni kuze z konservovanYch mrtvol na tyto vtedy.

Jiz od listopadu se nachazi na klinice 22 nemocnYch pod dohledem prof. ViSnevskeho Diky ptenageni late z mrtvol na postitena mista byly ye vgech ptipadech vtedy v kratkem 'Case vyledeny.

Pan Cink nahle onemocnel. Nevypadalo to site zle, ale dlovek nikdy nevi. A proto starostliva pani Cinkova povolala lekate Pan doktor ptigel, svedomite pacienta prohledl a posleze se zachmutenou tvati pravil k zvedave panidce: "Bohutel yam musim sclelit, he nemoc vageho mantela je vatna.. Musite se pcstarat o to, aby v ptigtich ttech mesicich mel absolutni klid a vfibec se nerozCiloval."

Proti tomu zvedla pani Cinkova ostrY protest: "To nejde! Vklyt' on mi jeg te nedal na novY jarni klobouk!"

Ceskk Mluvici Film

Sr dce v Soumraku o neskonale lane matetskeho srdce, ukazuje Jos. Va gut, zastupce Praga Film Co., z Chicago.

CROSBY

v nedeli 9. dubna, o 7 a o 9 hodinich veeer.

l TABAK dobrY, jemnY, slab' na kouteni, 10 lib. $1.60; jinY 10 lib. $2.00. Dopravu vyplatim.

M. Prochaska, Portland, Tenn.

(13-14p.) I

v Dime Box, Tex. Taneeni Zihavy

SEALY — ve sttedu 12. dubna, o 7:30 hpd. veeer.

Krasne a vzdelane farmy v okoli San Angelo, Texas, od 100 do I 640 akrit , deny od $26.00 do 50.001 akr, dost vody, dobra zem a dobra krajina na bYvani. Take main dobrou ainu v dobrem miste na prodej; je to moderne postavend &dna, ma 5 Murrey pilek, elektriekY motor, ' dobd obydelni 5-jizbovY moderni dilm. Cena $18,000.00; to je velice levna. eena. Pro dalk podrobnosti pigte na R. D. Loika, Rt. 2, Box 302 San Angelo, Texas.

NA VELIKONOtNi PONDELI DNE 10. DUBNA

ELCAMPO — ve stiedu 13. dubna, od 2 hodin odpol. do 11 veeer.

potada nasledujici

phi hudbe

FAYETTEVILLE — v ponde'll 10. dubna o 7:30 hod. weer.

CALDWELL — v fited 11. dubna, o 7 a o 9 hod. veeer.

SCHULENBURG — v patek 14. dubna, o 2:30 odpol. a o 7:30 veeer.

Burlesions V SOBOTU, DNE 22. DUBNA phi hudbe ADOLF AND THE BOYS

SOKOLSKA QMLADINA Pt/RADA

Vesele Ve konoce VELIKONOCE jsou oslavou vzkiigeni, probuzeni se ptirody ze zimniho spanku k novemu k rove tvoiive praci.

Vak ladem lezici uspory mely by tet bYti probuzeny k iivotu, by svou tvfirdi silou ptispely ku vgeobecnemu rozvoji a tak odmenily Vas za Vak getrnost a za moudre umisteni jich u nas vzeglou z Who tirodou pravidelne rozdelovaneho pololetniho zisku. Investovane tispory vytvati hodnotu, ptinagi firodu uloteneho sime getrnosti zrovna tak, jak sime vlotene do pildy.

v Dallas, Texas

Vsad'te vSak sime Va gich Asper jen do firodne patty, aby Vam pfineslo utitek. Ulocite si je v naiem krajanskem ustavu, LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION, jehoi tank' tkinactileta Uspegna pilsobnost, spojena s nepietriitym vyplacenim pravidelne vzchazejiciho dividendoveho zisku s nynejk beinou mirou A al a zavedene pojiSteni vkladu mu nejlepSim doporueeinvestienich at do vYge $5,000.00 jsou It 70 nim u nagich krajanit.

Velikonoeni Zabavu!

Panete s ukladanim sime Va gich fispor u nas nyni, at' jit v pravidelne ukladanYch men gich mesienich splatkach, neb vet giho obnosu, vzejde yam z obou dobra firoda poIOletne dozraleho dividendoveho zisku.

v nedeli, 9. dubna 1939. v Sokolovne na 3700 Carl St.,

Hudba

BR. VINCENT ONDROS'ICA VSTUPNE: DAMA 25c — PA 35c

0

ZaCatek: v 8:15. hod. veeer pohodli a obeerstveni navStevnikil bude pattiene postarano.

ZABAVN1 VISOR.

Ort5fatffineig

rip

tiso:A:10/1 teinsGkeAps RI Prvni

I#116111 /4 esko ligsp lov il a Stavebni Druistvo v Texasu 803 Bankers Mortgage Bldg.

HOUSTON, TEXAS

INSURED