0r an Slova.nske Podpor itctiednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. CISLO 8. WEST TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 22. tinora (February) 1939. ROt5NIK (VOL.) XXVII.
JIRI WASHINGTON. NE 22. fmora ptipafflo vYrodi narozenin Jitiho Washingtona, obecne zvaneho D "Otcem vlasti," nebot' nejen to vybojoval neodvislost prvnich ttinacti state, ale ftdinne zasahl do organizace vlady a vyznadil cesty, po kterYch se mel v budoucnosti ubirati tivot prve republiky moderniho veku. Jak dobre a pevne zaklady byly nove republice Washingtonem za ptispeni jinych moudrYch mutt poloteny, o torn svedei vYvoj Spojenych Statt. Z ptvodnich 'ttinacti state vzrostla federace na 48 state a nekolik tzemi a drtay. Jill. Washington narodil se 22. fmora 1732 na otcovske plantati, letici u Bridges Creek, okres Westmoreland ve Virginii, nejstar gi to americke kolonii, zalotene Anglidany podatkem sedmnacteho stoleti. Do gestnacti let dostalo se mu obvykleho gkolniho vzdelani, nadet po tti iota pracoval jako zememetid. Pti torn doplfioval sve poznatky a vedomosti studiem vĂĄlednYch taktik a cvidenim se ve zbrani, cot v dobe dastYch sratek s Indiany bylo nutno. Jit v to dobe byl charakter jeho vyhranenY a ucelenY, jak o torn sveddi jeho zapisky v denniku do dnes uchovanem. Po nastoupeni vojenske drahy stal se tally majorem v tateni Anglidant proti Francouzum. Kdyt pozdeji vznikla francouzska a indianska valka v letech 1753-1755, stal se velitelem virginskeho oddilu vojenskeho. Po ukoneeni to valky vratil se na svou plantat blite ieky Potomac ye Virginii. Tarn 211 klidne at do roku 1765, kdy vlada krale III. uvalila na americke kolonie kolkovY zakon zvanY "Stamp Act", dimt rozhorleni koloniste podniceni byli k otevtenemu odboji. Washington nevahal ptipojiti se k revoluenimu hnuti. Kdyt kolonie otevtene prohlasily revoluci a odtrieni se od Anglie, ptijal Washington veleni revoludni armady. Od to doby je - divot prvniho americkeho presidenta nerozluene spjat s dejinami SpojenYch Statt. Na podatku revoluce zdalo se bYti neuvetitelnym, to by tak nedostatedne organizovane kolonie mohly kdy vyjiti vitezne z boje proti armady Anglia, jit tehdy nejmocnejk zeme sveta. Mezi kolonisty nebyly take vgichni pro revoluci a pro odtrteni se od Anglie a stali loyalne pti krali. Z podatku byly velmi chabe vyhlidky na vi' terstvi a Washington stal pted obrovskYm ftkolem udelat z nedostatedne ozbrojenYch kolonistfi, vetginou farmatii, valedne pluky dobrovolnikt. -6101 ten provedl za ptispeni jinYch, nebot' neodmitl pomoc vojenskYch vildeft nekterYch jinYch narodt Pti gli mu na pomoc LaFayette, Rochambeau, DeKalb, Kosciuszko, Pulaski a baron Von Steuben. Valka se protahla na nekolik let a skoneila vzdanim se briticke armady u Yorktownu 19. lijna 1781. Samostatnost byla vybojovana, ale zdalo se, to tak teke dobyta svoboda a neodvislost nedi se na dlouho udrteti, nebot' jednotlive sta.ty byly na sebe tarlive, navzajem si neptatel ske. Nebylo mezi nimi tadouci shody a jednoty a take nernely tadne skutedne vlady. Kongres byl bezmocnY, mohl pouze doporudovat, tadat i natizovat, ale nebylo iidneho vYkon-
neho odboru nebo frtednika, kterY by natizeni kongres vymahal. Mezi dfistojniky bYvale revolueni armady ozYvaly se hlasy nabadajici k zavedeni monarchie a dokonce prone gen navrh, aby Washington byl prohla gen kralem a tak zaveden potadek v zemi. TakovY navrh nil Washington prohlasil za asobni uratku a tekl: "To by bylo to nejvet gi zlo, ktere by mohlo moji vlast Postihnouti.� Neute gene tyto pomery trvaly at do roku 1787, kdy piedni mutoye svolali shromatdeni delegatt z ttinacti state do Filadelfie, aby pojednano bylo o napraye veci. Segli se v kvetnu 1787 a Washington byl zvolen Ptedsedou fistavodarneho shromatdeni. Nejprve bylo usneseno, upustiti od konferendnich elankt, jimit se kolonie z podatku a jet byly slabe a nedostatedne. Ptikrodeno k sestaveni novAna, dokonalej giho zakona, to jest konstituce dill fistavy, jet tvoii zakladni zakon republiky. Ustavou ztizena byla vlada, delici se na tii samostatne odbory: zakonodarnY, totit kongres, vYkonnY, jimt je president a jeho kabinet a soudni, nejvy ggi soud a podtizene federalni soudy. Zasedani trvalo od kvetna do tali a neglo vgechno hladce, nebot' byly mezi delegaty rtzne skupiny, jet chtely prosadit sve ideje. Bylo to hlavne vlivem WashingtonovYm, te skupiny dospely ku kompromisu, a fistava byla ukondena a ptijata 17. zati 1787. Byla ptedlotena v gem statum k schvaleni a veg la v platnost. Pod nove ptijatou fistavou provedeny volby a Jiti Washington byl zvolen presidentem a frtadoval osm mkt', totit po dye lhfrty, odmitnuv tteti termin. UchYlil se na svilj statek Mount Vernon, kdy republika a jeji vlada byla pevne ustavena. Po odstoupeni z politickeho tivota, Washington nete gil se dlouho odpodinku; zemtel 14. prosince 1799 ve yeku 68 let. 0 nem plati slovo, ze byl prvnim ve valce a prvnim v miru a take prvnim v srdcich syYch rodakt. Z PRAVIDELNE MESICNI SCHUZE VYKONNEHO VYBORU HLAVNI URADOVNY S. P. J. S. T. Pravidelna schtze VYkonneho VYboru Hlavni trtadovny konana byla v pondeli, dne 6. tnora t. r. za ptedsednictvi br. C. H. Chernoskeho a za ptitomnosti vg ech 'lent tohoto spra y -nihotelsa.prkzminuescht,ry s malYmi opravami ptijat, jak 'ten. Projednano jedenact tadosti o pujely na majetky, z nicht d y e zamitnuty, ostatni schvaleny, nektere podminedne. Projednany ptjeky na majetky, pii nicht vazne placeni trokt a dani vice net dva roky a usneseno zakroditi soudne v tech ptipadech, kde splaceni pujdky, placeni 'Oxon a dani ukazuje se velmi pochybne, to jest v tech ptipadech, kde dlutnici zanedbavaji svoje povinnosti. Projednana otazka najmuti aktuoza pro nagi Jednotu a po pkeeteni nabidek na tuto praci ptijmuta byla nabidka aktua,ra J. L. Mimse z Dallas, kterY zavazuje se konati praci tuto za $500.00 rano, vybotoviti mimo price pravidel-
ne zpravu valuadni a venovati zdarma 3 dni praci poradni, neboli konsultadni. Probrana otazka oznamovani na gich majetke do prodeje a oznamovani nagi Jednoty v rtznYch dasopisech a usne geno ptipraviti rtzne oznamky pro jarni obdobi. Majetky nage, ktere Jednota ma do prodeje, maji bYti oznamovany co nejvice a co nejdasteji. Oten dopis od tadu els. 88. ohledne vytadovani listiny "Dtkazu smrti", (Proof of Death) led rozhodnuti v teto otazce ponechano do ptigti schtze, ponevadi VYkonnemu VYboru nebyl znam obsah dlanku, vztahujiciho se na tuto otazku, kterY na g vrchni lekat, br. Jos. KopeckY, piipravil do Vestniku, o dernt poStovnim listkern zpravil Hlavni Uiadovnu. Vestnik, obsahujici elanek tento, vy gel at po schtzi VYkonneho VYboru. Oten dopis od tadu els. 133., v nemt ptedlotena otazka, jsou-li dleni Detskeho Odboru, majici pojistku J-C, tedy Detskou dvacetiletou, platici Move poplatky, po dosateni 16 mkt stall pinopravnimi dleny, to jest, maji-li pravo voliti a voleni bYti do vgech tiadt. Po delgi debate usneseno, to otazka tato zodpovezena bude po tadnem a dukladnem vy getteni stanov a zakont vztahujicich se na tuto otazku. Br. pravnimu radci dam) na starost ptipraviti vge nutne pro refondovani bondfi distriktu 15. okresu Cameron. Br. ptedseda oznamuje, to podnika nutnY zdjezd do Rio Grande Valley a dini dotaz, zdali by nebylo zahodno, aby nekterY Glen Hlavni Uiadovny nejel s nim tam v zajmu vyiizeni 2dletitosti, ktere na ge Jednota tam ma. Usne geno, aby br. Steiner zajel tarn v zajmu dekovani bondovych kupont, vykizeni a zaplaceni bondovYch dani v 15. distriktu okresu Cameron. Br. Valdik piipravil novY zpilsob uvedomova,ni 'lent, suspendovani a vyloudeni podlehajicich, system kterY2 ptijat a uveden ma bYti v platnost co nejdtive. Bratti tadovi tajemnici budou s timto novYm zpfisobem seznameni co nejdiive bude motno. Usnegeno, aby vypracovany byly nove obtady pro pohtby nagich 'dent a vgichni dlenove Hl. tTiadovny potadami, aby hledeli vyhovet vtdy, kdy jsou o slutby tyto potadani. Do schtze dostavilo se nekolik zakupct bondovYch spolednosti a po vygetteni jejich nabidek na koupi bondt prodana east bondfi z okresu Hidalgo a Nueces, celkem za $62,000 s peknym yydelkem. Schtze odrodena pozde odpoledne. Zima v esko-Slovensku dosud trva, a je kruti pro uprchliky ze Sudet, lidi bez domova, bez penez a bez koiichu. Dvaltrat pomuze, kdo rychle pomffie a proto volame zastupce krajanskj7ch spolku v Texasu na Poradni schitzi SdruZeiti Amer. techoslovakti, ktera se bude konati v nedeli 26. imora ve 2 hod. odpoledne v sini tadu Polack Houstonu a ve ktere bude usneseno, co jak podniknout na rychlou filevu obeti Mniehova. Bliisi naleznete uvnitt tohoto