Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. eiSLO 7. ROO/hi (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, y e stiedu (Wednesday) 15. tinora (February) 1939.
ZTRACtME PUDU! EDAVNE archeologicke objevy ukazuji, to lidska ruka, mnohem vice net zmein na podnebi, zpilsobila, to kdysi bohate a lidnate oblasti jsou dnes chude nebo liduprazdne. J. A. Ainslie uvadi o francouzske kolonii Nigerii toto: Francouzska kolonie Nigerie je z velke dasti pustinou a obsahuje ve svem rizemi snad nejobavanej/i pou/t' na svete. Nicmene nalezneme po cele zemi mnoho zbytk4 starYch mest a osad. Ztejme byla kdysi huste obydlena, tudit musela bYt i dobte zavlatovana. Zaznamy dosvedeuji, to do polovice a ke konci osmnacteho stoleti byla tato mesta obydlena dinnym zemedelskYm a obchodnim obyvatelstvem. Byly v/ak vykaceny lesy, a stadilo jen 200 let, aby se vylidnila zeme velika jako Jihoafricka Unie. Nejprve pti/el bilY obdelavatel s jeho sekyrou a ohnern. Po nem past s velbloudy, dobytkem a kozami a — nyni ptichazi pou/V. Nekteti archeologove a geologove se domnivaji, to na nekterYch dastech Sahary, sttedoasijskYch pou/ti a east Palestiny, Mezopotamie a Gobi vladl kdysi oily tivot. Tvrdi, to na dnanich vyprahlYch, liduprazdnYch planich Male Asie kdysi kvetlo 500 mest. V ripadku techto civilisaci meli vedle erose svilj podil jini dinitele, na ptiklad valka a mor. Ale civilisace koteni v pride. Mesta se tivi z plodri a na ni zavisi velka cast jejich obchodu. Ut skutednost, to oblasti, dnes sotva osidlene, kdysi nesly bohatou kulturu, sveddi sama o upadku zeme. Zmeny podnebi, jimt se tento upadek dasto pfieita, se vtdycky dely a deji se bezpochyby i dnes. Ale ty postupuji obydejne ptili/ pomalu, aby mely okamtite vliv na lidska, ztizeni nebo dejiny. Aktivnimi silami unakjicimi pridu jsou voda a vitr. Jejich dinnost je v povaze rozdilna, ale fieinky jsou podobne. Erose vodou je una/eni pudy deAtivou vodou nebo tajicim snehem, tekoucim rychle po nechranenem povrchu pildy. je to proces postupnY, zhorkvanY obdelavanim, spasanim porostri a nekdy i kludenim. Povrchova erose je vice nebo merle rovnomerne una/eni pudy v tenkYch vrstvach na celem irseku svatujici se zeme. Toto je nejmene patrnY, zato v/ak nejzaludnej/i druh erase. Oast° zprisobuje, to se barva zeme meni pomalu z tmave na svetlou, postupne pak mizi povrchova tmava, prst', bohata na humus, a na jejim miste se objevuje svetla prida spodni, na humus chuda. Tato zmena barvy 'oast° jde ruku v ruce s postupnYm zmen/ovanim sklizne. Stekajici voda, misto aby tekla rovnomerne rozdelena po celem povrchu svatujiciho se do pole, se rada spojuje v pramenky, dostatedne giroke a rychle, aby rozru/ovaly povrch a odplavovaly jej. Nasledek toho je erose ye strutkach, proti erosi plo/ne. Vyznaduje se malYmi strutkami, jet zanechava na povrchu zeme prodirajici se voda. Tento druh erose je viditelnejAi net erose povrchova, ale za,nedbava se skoro stejne east°. V daltim prtbehu erose se strtdky zveauji a prohlubuji a vytvoil kanalky. Tento drub ero-
,Hugh H. Bennet. se vznika, je-li stekajici pottifeek dostateene silnY a rychlY, aby vymlel hluboke zatezy v povrchu pridy, anebo tarn, kde voda'steka dostatedne dlouho tout strutkou. Obydejne v/ak nasleduje po plo/ne erosi, nevenujeme-li ji pozornost. Oasto vznika take z malYch prohlubenin v pude, kde se bird stekajici voda, bud' v ptirozenYch jamkach, nebo take v kolejich zanechanYch vozem, jezdicim po make pride. Casto se
Co vyslalo rtizne skupiny vystehovala k naJak se to dostali? Co zde nalezli? sim tim Americe prispeli? Jake byly jejich problemy a ktere z nich dosud trvaji? Co dovezli sem Slovane a Cechosiovici? Velmi tditeene poueeni o teto otazce zvite v nedeli 19. tinora. Sliisi naleznete na strance redakeni pod hlaviekou "Slovane v Americe".
KALENDA.R. 19. imora. gibiinky dle razu Sines narodnich krojti potada Sokol v Houstonu. 21. tinora. Magkarni zabavu potada tad Rozkvet Cis. 62. v Galvestone v sini K. of P., 2120 Avenue G. 12. biezna. Oslavu narozenin T. G. Masaryka uspotada tad Stefanik v Houstonu.
voda sbira, take v prohlubeninach od stop zvete. jemnej/i Cast! pfidy jsou undeeny erosi ddle net easti hrulagi, tag. VSrsledkem toho je, 2e mene plodnk material, jako pisek a •Aterk, ziistava a paAkozuje udolni piidy. Erose vetry je stejne valnY problem jako erose vodou. Za normalnich pomerii, za normalniho povrchu a ptirozene rovnovahy v Ode, postupuje vetrna erase pomalYm, geologickkm ternpem. Vzdugne proudy sbiraji pudu v malYch mnotstvich, ptena§eji ji s jednoho povrchu na druh a napomahaji vzniku novS7ch gad. Ale na pomerne plochkch a mime z ylnemich pianich beze stromii, jako a nas, kde sila vetru je skoro neomezena, poruchy v ptirozenem rostlinnem krytu neobyeejne urychluji vetrnou erosi. Rudy se liS1 znaene v odolnosti proti vetrne erosi, podle sloCeni, podle velikosti Casteeek obsahu organickSrch latek. Ani hrube piseite pudy, ani tg ke jily nejsou proti ni bezpeeny. Dokonce piseite pildy jsou zvlaae citlive, a obyeejne jsou unaeeny hned po orani. Pfuly s jemnefSim slo2enim, zvlaSte zrnite, vynikaji v§eobecne vetg odolnosti. Ty zilstavaji obyCejne neporOeny i pa letech intensivniho zemedelstvi, adkoliv jsou-li vydany stalemu ubkvanf irstrojne hmoty vlivem orby, zrnieka
se rozdrobuji a koneene jsou tak lehka, to je mute vitr snadno °driest. Vitr, stejne jako voda, pusobi na pudu nekdy jako sito. Vitr sbira lehdi a itrodneTS1 Cast pudy, una gi je do vySSich vzdu§nYch proudt a ty je easto zanesou mnoho set, ba i tisic mil daleko. Hrubg, merle trodne, easteeky poskakuji a valeji se po povrchu, at se z nich utvoti za vhodnou prekalkou zaveje. SkAa, zpilsobend eras! pudy, nebyla je/t& ptesne zmetena. Facile dat v8ak mono to z celeho povrchu SpojenS7ch stata, vyjimaje hory, nahorni roviny a awry, erose la nebo va:2ne poSlodila ptiblitne 282 milionu akru pudy. DaLkch 775 milionu akrt ztratilo jednu at tr y etvrtiny prsti. Podle seitani ministerstva zemedelstvi z roku 1935 maji dnes Spoj•ne staty nee° ptes 414 miliontl akril orne pudy. Tento povrch, vedle neureiteho povrchu dtive vzdelavanS7ch pad, jet nyni zarostly lesy a pastvinami nebo ladem, tvoti minulou a ptitomnou obdelavanou pridu na g zeme. Z tohoto celkoveho povrchu bylo asi 50 miliontii akar . znideno orbou a dal/ich 50 miliontir bylo skoro stejne vatne pakozeno erosi. Dal gich 100 milionti akrii, doposud z velke easti vzdelavanYch, pozbylo tolik iirodne prsti a ztratilo tak na rodnosti, to vetSina ji clava jen desetinu at polovinu piivodniho v3-rnosu. Kdome toho erose ohroiuje vaAne plodnost tfetich sto milionu akrt. K erosi 7 paled plodnejk prsti z peti dineiitej'Sich druhil pticly je tteba, jak bylo vypoditano podle rychlosti erose, 3,900 at 95.800 let pod silnYm krytem, kdetto u prid, intensivne vzdelavanYch to trva jen 16 at 51 let. Nedeli-li se ji mechanickYmi nebo rostlinnYmi prosttedky, erose ,olaydejne postupuje se stale vetai rychlosti, jak se postupne vrchni vrstvy pudy odstrariuji. Prst' bohata na humus a nadand vet/i schopnosti pohlcovat vodu obydejne odolava, lepe erosi net nestalej/i vrstvy pod ni. Obsahuje miliony vzduchovYch komilrek a otvory od tlejicich rostlin, kotentir, nebo od deAt'ovek, hmyzu a jinYch tivoaichtii. Houbovita ristrojna hmota ji udrtuje zrnitou, kyprou a pti tam pevnou. Silne de/te obydejne slepi tyto pory na obnatenYch polich a vetAi otvory do vnitra pridy se zacpou blatem. Odtekajici voda se sbira ye vetSich pottirecich a se stoupajici rychlosti a zvet/ujici se hlodavosti se zakezava stale hloubeji do zemskeho tela. Varna a vodni erose odstrani spoledne katcly rok ne merle net tki miliardy tun prsti s orne ptirdy a pastvin ye SpojenSich statech. Na 730,000.000 tun pevnYch latek una/i roan& do zalivu Mexickeho jedina. teka Mississippi. Mnoho pudy odplavene s poll a pastvin se usazuje cestou do mote. V techto ttech miliardach tun ztracene je obsaleno na 90 miliona tun fosforu, drasliku, dusiku, vapniku a hoteiku. Z toho 43 tun pripada na fosfor, draslik a dusik, hlavni souoasti umelYch hnojiv. To je vice net tede(Pokradovani na strane. 18).