Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RotNIK (VOL.) XXVII. WEST, TEXAS, ve sttedu (Wednesday) 1. finora (February) 1939. CiSLO
CESTA DO IINICTIOVA„ AMERICKt NAZOR 0 Vi*VOJI MOCENSKYCH POMERU V EVROPE TILED A PO MNICIIOVE ESTA do Mnichova vedla pies Mukden, Addis Abebu, Bilbao a Videri. Byla vrouC bena vS7vesnimi tabulemi s napisy: "Amerika se nesmi michat do zahranienich udalosti!" — Neodzbrojime bez zaruk bezpeenosti!" — "Zastrelte vztekle psy!" — "Sebeurdeni i pro Mince!" -- "Zastavte Hitlera!" — "Zachrarite svetovS7 mir!" Svet byl uAetten valky a rbohl si dopfat nekolik dnri radostneho sluneni v paprscich miru poslednich rijnovS7ch dni. S hysterickS7m oddechnutim prejmenovala, Francie "Rues de la Paix" — Ulice miru na "Boulevards Neville Chamberlain" — na Vidy Neville Chamberlaina, zatim co jasajici Britove odkladali s pozitern bezmezne rilevy plynove masky a uvatovali o vhodmich poctach pro velkeho "mute miru". Jsouce vzdaleni hrozby leteckSrch fitokir, nesdileli jsme ani jejich radostne gilenstvi nad odstranenim hrozici valky, ani jejich iluse o bbai duze miru, objevivgi se nad obzorem. Sdileli jsme vtak s nimi jinou vec — jejich Udiv. Jak mohlo dojit k teto neuvefitelne mnichovske dohode? K dohode, sjednane v Hitlerove "oblibenem meste" prispely: Spojene staty svS7m odchodem ze Spolednosti narodri, sir John Simon svy'rn ,odmitnutim v pripade Manalska, Hoare a Laval svoji hanebnosti, Nemecko iapevriovanim Poryni a Rusk° svojimi eistkami. Ale ani v'Aechny tyto pfidiny dohromady by nestadily k vysvetleni bez Mr. Chamberlains,. Prod' sestoupil Chamberlain stojici jeAte dnes v dele obrovske evropske koalice proti Nemecku. jii zitra dolri a spechal do Mnichova dat Hitlerovi v§e, co si pfal? Odpoved' zni: Chamberlain chtel, aby Nemecko dostalo. sudetske rizemi. Drivod jeho jednani se skrYva v nove zahranidni politice, pro nit se rozhodl — politice rokovani, vyvolav gi na teto strane ocednu takove boute zmatku, nedrivery a rozhotoeni. Nechci zde Utodit na tento druh politiky, ani se snad pokouSet o jeji ,obhajobu; pokusim se ji jenom vysvetlit. Nebude-li moje vysvetleni dokonale Jame a drisledne, potorn fikam jiZ napted na svoji obranu, Z'e take ne go o politiku. NemfAeme odekavat, 2e by nam pan Chamberlain tekl anebo vysvetlil, jak se lige skutedne sbehlo; neni to konedne ani nutne, ponevadt se to milteme dovedet. jinak. Mut, kterY je s nim ye velmi fizkem styku a kterY ma neobydejne velikSr vliv na anglickou politiku, uvetejnil obeztetne eas od dasu smernice, jimit by se mela, podle jeho nazoru, kidit. Timto mutem je Lord Lothian, kdysi dobte znamY jako Philip Kerr, soukromY tajemnik a "alter ego" Lloyda. George, proslulY po valce svYm diplomatickYrn ptipadem. Chamberlainovu politiku pochopime tim, kdy ji ztototnime s ideami, hlasanYmi Lothianem pled nekolika mesici. Lord Lothian tvrdil ptedev gim, te eim drive dokonbi Nemecko historickY rikol sjednioceni vikch Nemc0 a zaji gteni syYch nesnesitelne neitrytStch hranic, dim rychieji se napravi ktivdy
Willson Woodside. versailleskeho miru, tim &l ye se vezmou Hitlerovi chlvody jeho jednani, tim dtive se zastavi nacisticke vteni a tim drive se dosahne uklidneni Evropy. Proto uvitali Lothianovci obsazenl PorYni jako odstraneni hlavni nemecke bolesti a zdroje nejistoty. Proto nenamitali nic proti "Anschlussu"; neschvalovali jedine zpusob, jakYm byl proveden. Ve chvili nejvetti tisne rakouske krise podal Lord Lothian "Kralovskemu Ustavu pro mezinarodni zaletitosti" vYklad, kterY byl — podle meho mineni — vYstitnYm naznakem, jak by mela vypadat britska politika vtidi NCmecku. Rekl, 2e Hitler koneene uskuterinil metodami ktere nesmime odsuzovat proto, to nekde vyvolavaji otresy — sen nemeckeho lidu; — sen, kterST melo Nemecko jiz tti sta let: bYt sjednocenYm narodem, jako jim je Italie, Francie, Anglie a katcla jinx rasa v Evrope s vYjimkou Nemcil . . . a dodal — pavatoval jsem davno uskuteeneni tohoto snu za nevyhnutelne. Zakladni nemeckY potadavek, sjednoceni vgech Nemcti v silnY a nezavislY stat, jeho uskuteeneni nebylo dosatitelne se souhlasem druhYch narodn, byl nyni proveden nahlou jednostrannou akci. ZbYvajici otazky — male nemecke menginy, k:lonialni problem hospodarske nesnaze jsou — podle metro mineni — jiZ merle nalehave a daji se vyte git vyjedna.vanim. Mimo to jsem ptesVedden, ze zbytek sveta je dnes take jit naklonen jednani o techto otazkach, nebot' si zaelna uvectomovat, jejich vyte geni cestou dohody mute vest k zajigteni trvaleho miru." "Zbytkem sveta", rozumel Lord Lothian v tomto ptipade svoji skupinu. A tato skupina opravdu dokazala svoji "dobrou vuli k jednani" o "zbylYch malYch nemeckYch menginach" v ptipade sudetskYch Windt. Vyslala do .6eskoslovenska nejprve misi Lorda Runcimana, aby zjistila, zda se neda, najit nejakY "bezbolestnY" zprisob ,cdtrteni Sudet z tela eeskoslovenske republiky. Jakmile se v gak zadaly uddlosti vyvijet plilis rychle, net aby mohla mit jejich metoda nadeji na rispech, ptiSla sama rychle s navrhem na ptime postoupeni sudetskeho rizemi III. ti gi, adkoliv nikdy pled tim v historii nepattilo Nemecku. Stalo se to v rivodniku Timesu; tvrdi se dokonce, te text elanku byl ukazan nemeckemii vyslanci pied uverejnenim. , Za deset dna po uvetejneni tohoto elanku prijala Chamberlainova vlada hlasanou polltiku primeho odstoupeni sudetskSrch rizemi Nemecku. Je treba si dobte pamatovat, ae prvni navrhl oficialne toto re§eni Chamberlain, nikoliv Hitler; a Chamberlain je take vnutil Francouzunk i 6echum. II. A nyni si objasnime Chamberlainovy metody. doposud byly HitleroLothian pokradoval:
vy potadavky opravnene. TYkaly se jen Nemcu. . . Jine narody, jako Japonsko na vYchode, Italie v Habe gi a ve 8parielsku, jednaly s mnohem men gim ospravedlnenim. MOteme zabranit temto metodaon jednostrannYch promen "stutu quo" utitim sily dtive, dokud neni zbytek sveta ptipraven tak, aby mohi rozhodne prohlasit, z.e jsou urdite meze, ktere nesmeji bYt pfekrodeny a ktere je rozhodnut hajit i za cenu valky? A V takove situaci jsme dues. MtiZete ptesvedditi lidi, utivajici techto metod, pronikavYch fizemnich zmen, ze ptigel den, kdy se jich musi dici a vratit se k metodam destneho a otevteneho jednani &live, dokud je neptesveddite, to svetove demokracie jsou ptipraveny vstoupit radeji do valky, net dopustit, aby byl svet menen kousek po kousku metodou mocenske politiky? Chamberlain byl ptipraven dopomoci NCrnecku k tomu, co Lothian charakterisoval jako "spravedlivou a nestrannou revisi" prosttedky. Kdyt opustil Godesberg a vratil se domil, aby zmobilisoval valeane lod'stvo, prohlasil: "Chceme jednat, ale nustoupime pted natlakem!" Mnichovskou konferenci povaboval za triumf sve metody. Je tomu asi tak, jako kdyby se nekdo pokou gel nasytiti tygra masem, ale pti torn mu nedovolil po nem chriapnout. (Tygti dovedou hrozne tvat, kdyt nedostanou sve sousto; jakmile se v gak nasyti, ulehaji spokojene alespori na chvili. Jedina nesnaz je v gak v tom, te se probouzeji Pochopi Wind Chamberlainovo jemne rozligovani? Uvedomi si, te Britanie ani Francie necouvly v Mnichove pled "hrubou silou", nYbra dobyly velikeho viterstvi ceste miru nad cestou Nemohou plece zapomenout, te se konference vlastne uskutednila jenom pod hrozobu jejich mobilisace. Mimo to piece dosahli vgeho, co si ptali! Harold Nicolson, ptedseda zahranieniho vYboru vlady, at do sve resignace po vytegeni rakouske krise, je Oesvedeen, te Nemecko nepochopi Chamberlain& zprisob jednani. Poukazuje na ostrY zakladni rozdil mezi britskYm a nemeckYm diplomatickYm postupem. "Nemci pohliteji na diplomacii jako na druh valky, ktere ptizpusobuji vojenske metody a vynalezy, jako zastirane, nahle ptepady, bodni ptesuny, pritzkumne hlidky a podobne Zatim, co my se divame na jednani jako na ureitY druh obchodu, pri nema si dva partneti vzajemne nee() nabizeji a tak dosahuji pevne a trvale zakladny dohody, povatuji Nemci tento zgasob jednani za nedustojnY jako "koriske handlitstvi". Povatuji katdY Ustupek, tadanY na nich, za nasili a kattlY Ustupek, k nemut prajevime ochotu, za dukaz na gi slabosti. JinSrmi slovy: cilem jejich politiky je neco abstraktniho triumf nebo moc; konkretni Ustupky, kterYch dosahuji, nepovatuji za tak hodnotnY zisk jako symbol tohoto triumfu. Tento zasadne rozdilnY zprisob nazirani na (PokradovSni na strand 1'7.)