Cdr an Slovanske Pod
Entered as second class ma matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. WEST, TEXAS, ye sti-edu (Wednesday) 25. iedna (January) 1939. ROtNili (VOL.) XXVII.
TICHOMOIU TICHA ZBAVENL AK ZVAN't tichomotsky konflikt je plodem rivality mezi Japonskem na T jedne a SpojenYmi Staty, Ruskem a evropskYmi mocnostmi, majicimi na Dalnem vjr chode a v Tichomoti sve zajmy a dr2avy, na druhe strane, tedy Anglii, ji g zde patti Hongkong, Singapur, east Nove Guineje, souostrovi Celebes a detne ostrovy v Oceanii, k nim2 se pak jeSte dru21 Australie, dale Holandskem, majielm krasnY kolonialni blok Holandske Indie (Sumatru, Javu, Timor a Borneo) a konedne Francii, do jeji2 imperialni oblasti zde patii Indoeina, Kaledonie a archipel kolem Tahiti. Tento itzemni konflikt ptiostfuji jeke obchodni konkurence a potteby demograficke. Podivame-li se na mapu svka, vidime, 2e einsite imperium je jakoby uvezneno v horskem korsetu. Na jihu je rozlehla planina Tibetu a mocne horske tetezy Himalaji, tvotici neprostupnou hradbu mezi inou a britskYm imperiem. Na zapade je pou g t' Gobi a celY system ptirodnich pteka2ek, tahnouci se od jezera bajkalskeho aZ k nahorni planine pamirske, oddelujici Mongolsko od stepi Turkestanu a vytvatejici jakYsi ptirozenY ptikop mezi Ash a Evropou. Na severu pak tvoti jeke obti2nejSi pi-ekaku rozlehle ledove plane Sibite. Tato kombinace rozlehlYch nahomich planin a mocnYch horskYch htbetii, nejvyS-Sich na svete, vysvetluje, prod styky mezi oberna svety byly v2dycky tolik nesnadne pozemni cestott a prod se asiatsite nazjezdy do Evropy neopakovaly easteji. Proto se take Evropa, pronikajici usilovne do tiny, vyhYbala pozemni ceste, vyjma na severu, kde Rusko pou2ilo Sibite, jako koridoru k zakotveni na pobte2i dinskYch mai. Ostatni evropske velmoci, jako Anglie, Holandsko a Francie, sna2ici se navazati styky s DalnYrn vYchodem, zvolily cestu po moil Cestou dinskYch mo'ti doAlo k prvYm stykum mezi dvema rasami: ilutou a bilou. A na motich dochazi take k prvYm ttenicim mezi Japonskem, hJasajicim politiku Dalneho vYchodu a mezi ostatnimi mocnostmi — pfedevAim An,9;Iii. a Spojenymi Staty, ktere zde mail velmi znaane zajrny. V tomto zamernem ta2eni nejde Japonsku jenom o vlastni "misto na slunci". Mikadevo Japonsko si dobte uvedomuje, ze jecli:Viii a spolehlivYm zprisobem k citelnemu zasa2eni evropskych mocnosti, ktere mu upiraji pra y ° na vYhradni vliv v Oink je ritok na srdce jejich asijskYch dr2a.v. Japonsko si nezastira, skute6riost, '2e joho'levy bok je ohro2en z tichomotske strany. Odtud hrozi vzdukle nebezpeoi. Proto twl dart vSem soueasnYm problemrim Dalneho vYchodu: pozemnimu problemu rusko-japonsk6mu, namotnimu a vzdig nemu problemu japonsko-evropskemu a japonsko-americkemu laromadnY ndzev tichomotskY problem, ponevadI o jeho rozlukeni rozhodne tento ocean. JeSte nikdy si tento ocean, jehoz btehy jsou v posledni dobe stale rude krvi, nezaslou2i1 tak malo ntizvu "Pacifik", jako pravi..s dnes, kdy se v nem ktili zajmy temet v g ech naroda svet9.. Stal se nejpaleivej gim bodem zemekoule. VgimMute et nyni bitie strategie starSreh partnerii
Rene la Bruyere. paktu 6tyf, uzavfeneho 13. prosince 1921 ye Washingtone, proti japonskemu odpadlikovi, podporovanemu evropskYmi nespokojench - Italii a Nemeckem — jejich g efove z neznarneho drivodu zapomneli tak rychle na sva dthvejo hrozicim Nutem nebezpe6.1. Proti Ah tomuto nebezpeei se hledi prhslusnhci bileho plemene branit dvema zpasoby: leteckou ofensiy ou a organisaci obrannYch ostrovnich zakla-
AMINK MEZETE SI DOVOLIT NECHATI MNE BEZ POJISTENi9
U Slovanske Podp6rne Jed :nay statu Texas DiTE VASE RUDE VASI OCHRANNOU A ZARUKOU BUDOUCNOSTI. Jednota S.P.J.S.T. vydava. pro ditky pojistky: 20-TI LETA DOiIVOTN1 NADAeNi VE VEKU 18 LET DOeASNA DO VEKU 16 LET
den jak pro lodi, tak i pro letadla. Je .iich politika je podporovana ptitomnosti nejpodivuhodnejkch geologickYch Otvara zemekoule: atolu. Ptedstavte si v nekoneene osamelosti ji2nich moth, pod oslriujicim sluncem tropti prstenec, vynotivk se nahle na nekoneene h]adiny a majici uprostted lagunu, to jest dire, prahledne mote, uchvacene nekonedne hloubcte oceanu. Ve vet g ine ptipadt je pada techto ostrtIvkit vyprahla a neurodnit. A piece se na irzkem pruhu
techto zvapnelYch korala zachytila nejaka y egetace a pokidku i kokosovniky. Laguna je nekdy spojena s motem Airokym prrilivem, y e vetSine pripadt ma v'Sak jen melkou a fizkou prolaklinu, kterou mohou proplouvat jenom lodi male tonate. Pritomnost techto prapodivnYcl drobtri zeme je dilem nekoneene malYch tivoaichri, madrepor, vzavkch si za podklad sve giganticke prate vrcholky podmotskYch hrebeZ jejich prate a vrstev jejich mrtvYch, zvapenatelYch tel se postupem easu zrociily tyro panenske kousky zeme. Atoly se hodi dokonale i jako doplriovaci zakladny. Pkirozene zasoby pokvatin ovsem nemaji — vyjma ryby, nachytane v lagunach nebo kokosy, natrhane na palmach. AZ na nepatrne vYjimky neni na nich take pitna voda. Tomu se cid v g ak odpomoci pravidelnym dopravovanim zasob a zatizenim destiladnich pristrojri na motskou vodu. Zasobovaci problem se da podstatne usnadnit proraZenim dostatee.ne rokYch a hlubokYch kanala do mote, jimiZ pak mohou do lagun proplouvat velke lodi, ktere zde zaroveri naleznou ideaini Otodiet4. Take hydroaviony uvnitt atolu se nemusi obavat 2adne smrki, ponevad2 hladina lagun zilstava i pti nich velmi klid.na. Mimo to si tichomotska oblast zaslou2i po deset mesica v rode opravdu sve jmeno. V tomto obdobi zde kdy dochazi k nejakym vetSim boutim. Ve dne vane pravidelne jen lehky vanek a za nod bYva, naprostY klid. Dokonala yYzbroj atolu, zmeneneho v namotne-leteckou zakladnu obchodni a vojenskou, musi obsahovat: vstupni kanal, Siroky sto metra a hlubokY deset metric, budovy sklazasobarny pohonnYch hmot, destiladni ptistroje, chladirny, kasarny pro posadkii, kryty, pobtani a protiletecke delosttelectvo, kulometna hnizda, majak a radiostanice. To vAe ovSem musi bYt ukryto pod betonovYmi kryty, odolnYmi proti leteckYm bombam. V ptipade valky mush bYt jejich skladike dokonale naplnena po2ivatinami, pohonnYmi hmotami a sttelivem, aby vystadila na dlouhou dobu zasobit celou eskadru stihadek a jednu nebo dve ponorky. Takto zorganisovane atoly se stanou novou a velmi dalettou kapitolou tichomokskeh problemu. Ji2ni mote, pokla,dand kdysi za neptekonatelna, jsou dnes pteletavana ben oddychu hydroaviony, jejich2 velikost a rychlost stale stoupd. TichomokskY konflikt bude vjthradne letecky, namotni a ostrovni. VYchozi zakladnou vzduSne ofensivy SpojenYch Stahl jsou ostrovy Havajske, Pearl Harbor a Honolulu. Podle zpravy anglickeho listu "Daily Mail" ptipravuji amerieke namotnictvo i pozemni armada opevneni Havaje zfizenim velkYch podzemnich skladik' a hangarti. Z teto zakladny se pak rozletnou americka ktidla k dobyti panstvi nad Pacifikem. "Letajici lod"' Martin se hodi nejlepe k transpacifickemu vzduAnemu spojeni. V dubnu 1935 provedl itspeene prototyp "China Clipper", tizenY Aefpilotem Edwinem Musickem, let ze San Franciska na Manillu a zpet. Opakoval pak v listopadu taloa roku. ' stejny'l v Vkon ' (Doken.5eni OW.)