Vestnik 1938 12 07

Oran Siovanske Po dp

J ednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of August, 24th ((Wednesday) 7. prosince (December) 1938.

WEST, TEXAS. y e stredu ROLVili (VOL.) XXVI.

,22.

CisLo

=19.

CO BY ICI L WASHINGTON KONTROLOVAT. KDYt sprava presidenta Roosevelta nemela v rade oborri prave potektelne vksledky a okkavane rispechy, piece jen se milk pochlubit alespori jednim dokonalkm triumfem: donutila Amerieany k premkgleni. DneS'ni americkk °bean premkSli a uvaluje — o rikolech na:Si vlady — vic, fled byl nucen premkSlet a uvakvat v predchozich generacich.

Od nejranej gch dob _republiky byly stale a east() i velmi krvave spory o tom, jak mnoho moci si ma, prisvojovat spolkova vlada. Jefferson prohlasil ye sve nastupni reel v rode 1801, k dobra vlada ma bkt "moudra a S'etrna", ma branit "jednem v ublikvani druhkm", jinak vAak ponechavat v gem pravo, aby si "upravili sviij 2ivot a sva jednani volne a svobodne." Jeho slova vgak byla brzy zapomenuta. Spolkova vlada si Postupne prisvojovala stale yak mot a rozkrovaia syrij vliv daleko za mez, ohranidujici svobodne pole eloyeka, je prirozene, k se to dasto neobe'Slo bez odporu.

V takkch chvilich roku 1837 odpovedel president Van Buren obeanirm, volajicim po vladnim zasahu: "Cim merle zasahuje vlada do soukromkch zalektosti obdanil, tim lepe pro jejich blahobyt. Neni piece zakonitkm poslarrim vlady, aby napravovala — at' ji2 zakony, nebo penezi ztraty, za ktere nemrik verejna sprava." 0 dekrete, ustavujicim v roce 1849 ministerstvo vnitra, rekl Polk: "Obavam se, 2e jeho praktickkm rikolem bude . . . rozkrit zakonodarnou pravomoc Spojenkch Statri . . . a2 do nezakonnkch mezi."

Takovk byl obecnk nazor o funkci vlady na vzdor konsolidaci moci, zprisobene obeanskou valkou, rozmachem a vzrristem Zapadu a tlakern rriznkch skupin. Je pravda, ze jsme v roce 1862 ministerstvo zemedelstvi, v roce 1887 mezistatni obchodni komisi a ministerstvo prate v roce 1888. Presto v gak k nejvetS1mu vzrristu statni moci a ke zmene stanoviska k ni doslo teprve v poslednich dvaceti letech.

Nove vynalezy zmenily od zakladri nas hospodarskk a socialni. 2ivot. Zeleznice, automobily, velke narodni korporace, celonarodni yzajemna zavislost v otazkach mezd, poetu pracovnich hodin a jinkch vztazich kapitalu k prdci privedly nektere lidi na napad praktickeho zru'Seni hranic jednotlivkch state a starch idei statni svrchovanosti.

Velkk vliv mel i vzrrist predstavy o torn, elm je spoleanost povinovana jednotlivci. Nechci zde diskutovat o opravnenosti po2adavkri naAich eetnkch — tak zvankch — humanistfn anebo o dneSnich velmi eastkch mylkach v nazorech o torn, elm je jednotlivec povinovan celku, nkbr2 o znadne zmene v predpokladankch funkcich vlady.

Vklycky bylo velmi nesnadne definovat, co je "vlastnim" rikolem vlady. Dnes je tato definice nejdillektejSlm problemem, poloknkm americkemu lidu.

Ameridane a britSli obeane byli vklycky lidmi., po2ivajicimi nejvdt gich osobnich svobod na svete. U nas tomu tak bylo ze tri hlavnich davocui. Dail jsoie si vklyelq boring WOO Da

James Truslov Adams, vynikajici historik. zajfateni velkkch svobod v soukromem 2ivote.

Meli jsme vidycky ye vlade znaank stuperi decentralisace — staty, dominia a podobne. Koneene, nikdy jsme se nevzdali wiry, 2e spokojenost a socialni mir jednotlivce je nejva gi hodnotou, a nikdy jsme neprijali viru jinkch lidi v mysticke dobro "Statu" bez zretele na to, zda jim budou 2ivoty obeantr spoutany.

Spor o tom, zda si statni sprava ptivlastriuje priliS mnoho kontroly nad 2ivoty (a kapsami) svkch obeanri, zda zabiha prilis daleko ye

eestna

1%1ina bratii organisitorii.

Behem mesice listopadu bratti organisa toil, a site pet prvnich, umistili se v pottu ziskankch elenri, jak nasleduje: 1. John A. Cuba 2. Ignac enkyrik 3. Josef Franta 4. Sophie Hradeckk 5. Chas. Navratil sykch "vlastnich" vladnich funkcich, je °pra y -nek.IjloyaneSivrjopanezlk elovek nemrik s poolnanim vlady poeestne souhlasit.

Na jedne strane mame radu rriznkch einitevyvolavajicich problemy, ktere se sotva daji rozluftit jinak ne2 federalnim zakrokem. Na druhe strane cela minula historie a jests vice soueasna historie ukazuje, 2e v okamkku velkeho nahromadeni moci, rodi se nevyhnutelne despotismus, neboli, jak je dnes v mode rikat — diktatura, znamenajici ztratu osobnich svobod, vzrrist byrokracie a potirani prava a ohrokvani miru Vsude, kde nabude vrch idea, 2e "Stat" je vic ne2 dobro a blahobyt jednotlivcir a kde se veSkera mot soustredi v rukou statu, prestava ohled na zajmy jednotlivcri. Hruba, mot a bezpravi zaujmou misto svobody a sebeureeni.

Kaklk obean musi sam rozhodnout o torn, kde je treba ueinit rozhranieujici mez mezi obema nebezpeeimi, hlavne v Americe 1938. PH rozhodovani musime mit stale na pameti jeden ze zakladnich americkkch osobni svobodu jednani v kaklem oboru lidske einnosti. Nektera pole, na nic112 nesmime nikdy pH.pustit 2adne vladni zasahy, mrikme vymezit bez premkSleni. Jsem pevne presvedeen, 2e preva2na, vetina americkYch obeanri si chce bezpodmineene uchovat svobodu slova, tisku a naboknstvi.

Jina pole nejsou ji2 tak zasadne drilekto,.

Vet'Sina z nas, na priklad, vklycky souhlasila s tim, ae tarn, kde se soukrome vlastnictvi setkava, s verejnkm zajmem, jako na priklad na poli prirodnich monopolA — vodni spoleonosti, zasobujici mesta pitnou vodou, ieleznice, y e-

fejne prosizanosti

je urdite, vladni regulace

nezbytna a 2adbuci. Jsou mnohem vzddleneji pole, do kterkch se snak vlada zasahovat, v torn s ni ovkm nemrikme souhlasit.

Cela nak historic ukazuje stale rostouci soustredeni moci ye Washingtonu. •Verim, 2e pridinu tohoto soustredeni milZeme prikladat vkm vynaleklm, ktere delaji nas 2i yot stale sloktejAim a ktere nas zaroveri stale vice sbli2uji dopravnimi a komunikaenimi prostredky.

Bude-li soustredeni vladni moci rust i nadale, milkme se zanedlouho doekat Upine ztraty svkch svobod a pray. Neni ykchodisko z teto situate?

Zda se mi, 2e je piece jen mo2ne rekni, si ovSem na politickem uvedomeni, charakteru a prani nagch obeant. Federalni vlada by mela bYt zbavena ka2cle moci, ktere nenrak vat pro dobro celku. Federalni vlada nepotrebuje zasahovat do ten pokvatin proto, k k tomu mame TOO gni instituci, federalni vlada nepotrebuje vlastnit nebo spravovat 2eleznice, letecke linky a podobna zatizeni, protok se ji zda podobna sprava prijemnefSi ne2 spoleenkch zalektosti 48 state.

Na svete je velkk rozdil mezi rizenim obehodu do soutek se soukromkrni obeany. Zde musime stanovit presnou demarkaeni dam, ktera by zaruella giroke pole pusobnosti dumyslu a podnikavosti jednotlivcil, vymezit hranice poll prisobnosti, do kterkch dnes v mnohkch pripadech vnikla vlada prilis hluboko.

Dale je treba zdriraznit, ze rostou manosti decentralisace. V poslednich peti ietech byl ueinen velkk pokrok ye spolupraci mezi jednotlivYmi staty. Prikladem je dilo, vykonane newyorskkm pristavnim Madera, Delaware River Basin Commission, Ohio Basin Commission a jinkmi institucemi, obstaravajicimi kontrolu pobrek, rybolovu, vodniho hospodatstvi, regulace tokri a pomoci pH zatopach. Aest novoanglickkch state o povoleni spravy sve vodni sily vzajemnou spoleenou akci, prod by jim nemela bkt povolena a prod by k tomu eelu mel bkt pro ne zrizovan z ylaftni rirad ye Washingtonu?

Tento system ma Hii hlavni vkhody. Predne je demokratickk. Mistni lids si re g mistni problemy. Odpada politika kongresoveho politickeho kartelu. Odhlasuj e-li kongres finaneni vkdaje pro Novou Anglii, hned budou 2aclat stejnk obnos i jine zeme, at' ji2 jej potrebuji, nebo ne. Koneene system statni kooperace, kterk pomohl, na priklad vypracovat projekt Tennessee Valley, zmenSuje soustredeni moci, brzdi vzrrist narodni byrokracie a osiabuje nebezpeel, 2e by se nektera vlada mohla zmocnit kontroly nad naSimi 2ivoty.

A proto musime mit pH rivaze o "vlastnich" Ukolech federalni vlady vetSi rozhled ne2 nagi predchridcove a soueasne pamatovat na to, aim je vladni forma povinna jednotlivci a jednotlivkm statrim. Doka.kme-li to prozirave, me jen posilit federalni vladu v jejim skutednem poslani a zaroveri zabranit nebezpeei soustiadeni moci a totalitniho statu. Jinak nevidim 2adne vkchodisko ze situoce, kterd se stave. stale nebezpedneja.

Strana 2.

112STNlIC

ESTIOLENN"k vYbor presidenta Roosevelta s a delnicka rada konal spoleenou poradu na vypracovani planu pro modernisaci teleznic.

Dle navrhovaneho planu vlada by se ujala riskantniho podniku dati penize do obrovske noye korporace, ktera by v ramci noveho potadku financovala modernisaci zkrachovanYch Zeleznic.

Narodni shromatdeni esl. republiky, ktere se skiadalo z 300 poslanct a 150 senatort, bude ted' mengi a site bude mit 237 poslanct a 119 senatort. V poslanecke snemovne pozbyli manclaty 63 poslanci a v senate 31 senatoti.

• • Na podklade novYch zakont se nyni v cele Italii zjia'uje nemovitY a pozemkovY majetek Novo zakony dovoluji italskym tidfun jen omezenY majetek tohoto druhu. V Milano bude na pt. asi 90 procent tidt muset zmenkt svtitj pozemkovY majetek.

• Department valky svolal schtzi 180 vysokYch dnstojnikt, na nit se projednaval problem mobilisace prtmyslu v ptipade valky. Sekretat valky Woodring ptimlouval se o posileni pevnosti hlidajicich panamskY prtplav, zvygeni valeenYch zasob a tpinou vYZIaroj pro 400,000 mutt pravidelne armady a nexodnich gard.

Podle prohlageni znameho americkeho stavitele letadel Igora Sikorskeho bude ize v ptiaim roce zavesti pravidelnou leteckou dopravu pies Atlantic. Budou letat stroje o 80 at 100 tunach s rychlosti at 350 mil za hodinu. Budou moci dopravovat sto i vice osob. Z 'New Yorku do Italie potrva testa patrne jen patnact hodin.

• • Jak slabe jest na§e valeene letectvo, o tom sveclei skuteenost, 2e nemecke valeene letectvo ma 110,000 mutt, kdetto americka, armada pouze 4,400 mutt. V tom nejsou zapoeitani mechanici a jestlite poeitame na katdeho letce etyki mute na zemi jako zaloha a nezbytne pomocne mutstvo, dovedeme si ptedstaviti, co znamena valeene letectvi.

• • Jeden milion akrd olejovYch pozemkt, ktere byly vyvlastneny mexickou vladou, bylo vraceno americkYm majiteltm dle rozsudku soudu druheho distriktu. Toto je prvni viterstvi pied soudem, ktere vyhrala Ameriaany vlastnena spoleenost od to doby, co president Cardenas vydal sve prohla geni o zabaveni olejovych poll, vlastnenYch v Mexiku cizimi spolednostmi dne 18. btezna leto gniho roku.

•

•

Na Karlove universite ukoneen byl hlavni zapis. Podle zprav ptihlasilo se na bohosloveckou fakultu 19 posluchaet, na pravnickou 2073, na lekatskou 2544, na filosofickou 1300 a na ptirodovedeckou jen 898 posluchaet. Proti loriskemu roku je to velmi znadnY tbytek. Vznikl jednak tim, to ubylo cizincti, kteti as do loriska velmi znaCnou east naSeho vysoko'Skolskeho studentstva, jednak take tim, to mezi zapsanYmi neni letos temet vtbec slovenskYch studentn a v posledni fade je to okolnost, to zatim nebyli ptijimani na uniVersitu kandidati z obsazeneho uzemi.

• • Ttetim presidentem 6eskoslovenska zvolen byl Narodnim shromatdenim dr. Emil Hacha, ptedseda nejvygkho statniho soudu. Pti volby obdrtel novY president 272 hlasy, nejvetk to podet hlast, jak byl kdy odevzdan pti volbe presidenta. Osm &art nemecke narodni strany se volby nesteastnilo, poslanci a senatoti komunisticke strany (dues neexistujici, vlada ji rozpustila) odevzdali prazdne hlasovaci listky. Ptedsedou ministerstva ustanoven Rudolf Beran, poslanec strany agrarni a vtdce oposice proti bYvalemu presidentovi Benegovi.

President Hacha narodil se v roce 1872 a jest 65 rokt star. Vystudoval prava na pratske universite a vstoupil do rakouske statni slutby r.

1898. Po vypuknuti svetove valky byl ustanoven elenem nejvyMiho vladniho soudu, po ptevratu vratil se do Prahy a zahy zaujimal vysoke postaveni ye vYvoji republiky. Staff se Oisediefm a v roce 1925 ptedsedou nejvytk.ho soudu, 3e urnAvin za autoritu v pravnietvi,

11 denni *Med.

7 Rumunskernu ministerskemu ptedsedovi odevzdala delegace mad'arskych men gin pametni spis, v nemt se tada tpina rovnopravnost. Mad'arske menkny tadaji povoleni politickYch organisaci, obsazovani ttednich mist v onech tzemich, kde mad'arska, men gina tvoti vetSinu, mad'arskYmi ttedniky, dale zru S . eni zakazu mad'arskYch S'kol a obsazovani ueitelskYch mist ptisluAniky mad'arske menkny.

• • Podle hlaseni, ktere bylo nal'izeno v dubnu t. r., je "v Berline 36,000 tide, kteti maji jmeni pies 5,000 fig. merek, -tech rnajicich jmert. pies 300,000 t. m. je 894. tidt se jmenim pies 500,m. je v Berline 346; 125 ma pies 1 milion t. m., 372 tidt 2 miliony, 17 tidt 3 miliony, 7 tidt 4 miliony, 8 tidt 5 milion y a po jednom tidu 6, 7, 8, 9, 10 a 12 milont tiskYch marek.

• • Tetba hnedeho uhli ye starem Nemecku dosahovala v letokiim roce 15.8 milionu tun mesiene. Po ptipojeni rakouskeho a sudetonemeckeho tzemi dosahuje nyni asi 17 a pill milionu tun mesiene. Nemecko hnedouhelne zasoby se odhaduji na 75 miliard tun. Teoreticky je Nemecko zasobeno hnedym uhlim na 435 let.

— Zastupci motorisovane Hitlerovy mladete se zasazuji o vYrobu lidoveho motoroveho kola.

Motocykl by mel obsah asi 200 krychlovYch centimetre a nesmel by stat vic net 150 marek.

Prodaval by se jako lidova auta na splatky.

Dnes eita motorisovand Hitlerova mladet asi 100 tisic elent, ale ma v majetku jen dva tisice motorovYch kol.

• • tsttedni vYbor kornunisticke strany rozhodl se t.pine reorganisovat propagandu doktrin Marxe a Lenina. Cilem teto reorganisace je v podstate vtisknouti kadrum sovetske spoleenosti peeet' bol gevismu, ktera jim dosud chybi. Dokument zdtrazriuje, to jednou z hlavnich chyb komunisticke propagandy at doposud bylo, organisace strany se nezajimaly o vetejne vyueovani sovetskYch intelektualt a omezily se hlavne na delniky. Tak si motno vysvetlit, to velka Cast sovetske inteligence se stala obeti trockismu a bucharinismu. Byla ztizena "Vysoka kola marxismu a leninismu pti usttednim vYboru" se studijni dobou tti let, kde se vytvoti kadry vyMich uditelt teoreticke nauky strany.

• • V ramci soustavne distribute rozhlasu, ktera ovgem doznava nyni v dtsledku tzemnich *pray 6s. republiky ureitYch amen, buduje pokovni sprava od zaii na vrchu ptedine u obce Dobrochova v okrese prostejovskem novou rozhlasovou stanici. VysilaC bude umisten v provozni jednopatrove budove, kterou projektoval ing. arch. V. Kerhart z Prahy. Antenu vysilaee bude tvotit °pet pouze jeden antifadingovY stotar z oceli, jako je tomu u rozhlasovYch stanic liblicke a melnicke. Stotar bude vysokY 150 metro a jeho konstrukce bude vatit asi 55 tun.

VYroba a stavba stotaru byla syetena VitkovickYm telezarnam. Ocelovy material stotaru je jit vyvalcovan a prave se poeina s vYrobou stotaru, kterY bude v dilnach dohotoven do poeatku btezna a na miste tpine smontovan do konce kvetna roku 1939.

• • Plodinova, tverni korporace Spoj. Statt ve Washingtone preliminovala v minulYch dnech 100 milionu dolart na pujaky na kukutici z t.rody roku 1938 a pti tom oznamila take pravidla, dle nicht ptjeky tyto budou se tiditi. Piljeky tyto budou kolisati mezi 43 a 57 centy na buk.. Nejvytti obnos pujeky mohou ziskati stitele teto plodiny v tak zvanYch trhovYch oblastech na severu, jestli uskladni kukutici urCite jakosti v klasech v zapeeetenYch skladiktich, a nitk obnos mohou si vyptjeiti pestitele mimo tuto oblast. Ptjeky poskytnuty budou take na vydrolenou kukutici v jitni netrhove oblasti. Tam ale kukutice musi bYti uskladnena ye vetejnYch skladi gtich. Pujeky budou poskytovany od 1. prosince 1938 do 1. dubna 1939 a ponesou 4 procentni trok. Dospeji k splatnosti 1. srpna 1939,

Ve stredu, dne 7. prosince 1938.

Anglick3i list "Standard" oznamuje, to jihoafrickY ministr valky Pirow navrhne ye svych rozhovorech s fi gskYm kancletem Hitlerem noy e rozdeleni Afriky, aby se vyhovelo nemeckemu ptani po koloniich. Navrhne pry Hitlerovi, aby se Nemecko zteklo narokt na bYvalou nemeckou Jihozapadni Afriku a Tanganyiku. NAhradou by Nemecko dostalo Nigerii, Togo a Kamerun. Jsou to kolonie na pobteti Guinejskeho zalivu v zapadni Africe.

• Na malem, pustem ostravku North Brother poblite New Yorku zemtela ye veku 70 let povestna "Tyffova Marie". Zivotni ptibeh teto teny ptekonava nejfantastiatejk romany. Ptezdivku "Tyfova Marie" ziskala pied 23 roky.

Jmenovala se Marie Mellanova a byla slutebnou. Brzy se fSak stala postrachem v gech zamestnavatelt, takte musela hledat praci v rtznych mestech, kde ji neznali. V katde todine, kde sloutila, onemocnel zakratko nekterY Olen na ptiznaky tyfu a zemtel. Do katde rodiny ptinesla neStesti, anit si toho byla vedoma.

Tvrdi se, to zavinila smrt asi padesati lidi. Toho si koneene povkmly americke ttady. Pti peeliye lekatske prohlidce se zjistilo. to Mellanova, je nositelkou tyrovYch bacilli, ae sama nikdy neonemocnela. Proto ji pied 23 roky internovali na malem ostruvku, kde zila tpine sama pod stalYm lekatskym dohledem.

Depe§e z Var gavy ze dne 26. listopadu sdelila, to Polsko a sovetske Rusko uvedeneho dne znovu potvrdily svoje existujici smlouvy, kterYtto diplomatickY krok je povatovan za zesileni ptekatky mezi Nemeckem a sovetskou Ukrajinou. tltedni oznameni, vydane soueasne v Moskve a Varave, udalo, to znovu potvrzeny byly v§echny dosavadni smlouvy, zahrnuje v to pakt o nettoenosti, prodloutenY minuleho Leta do roku 1945, kterY, jak se pravi, bude slouttii za zakladnu urovnani v§ech otazek, vyvstalYch mezi jmenovanymi zememi. Obnova ptatelskYch vztaht. mezi Polskem a Ruskem vyvolala jiste ptekvapeni po napeti mezi temito zememi stran deskoslovenske krise. Z polskYch kruht se sdeluje, to je to zaroveri naznateni samostatneho jednani polskeho zahranieniho ministra Josefa Becka, east° obviriovaneho zapadni Evropou ze slepe slutebnosti Hitlerovi.

• • Zvlakni dopisovatel londYnskeho Daily Telegraphu, kterY doprovazel libyjskeho guvernera marAala Balbo na inspekeni ceste novYmi italskYmi osadami v libyjske pouki, liei nyni v obkrnem elanku velkoryse kolonisaoni dilo Italie v teto east novella italskeho imperia. AnglickY novinat zdtrazriuje, to Italie buduje ohromne kulturni dilo. Podle dosavadnich vladnich plant bude ptikiho roku usidleno v Libyi jit 100,000 Italt. Novi osadnici maji jit k disposici 1800 solidnich venkovskYch domt s ptislu g -nouzemdlskoup .Jakostpudyjez velmi ruzna. Blizko Tripolisu je to vodnatY pisek, zatim co 500 mil vYchodne v Cyrenaice ve vYk asi 600 m je trodna ornice. Je to kraj, kterY byl kdysi obilnici starYch Rimant. Zde jsou neobyeejne trodne tdolni kotliny, ktere jsou zavodriovany arterskYmi studnemi. V tomto kraji byly jit pied dvema roky zaloteny pokusne farmy, ktere se dodelaly krasnYch uspecht.

Dati se zde vYborne olivy, vino, bavina, pomeranee a dokonce i nejlepk druhy zeleniny. NAlada mezi kolonisty je velmi dobra. Jsou mezi nimi mnozi, kteti opustili starou vlast, ponevadt tam nerneli tivobyti. Vlada peeuje sice otcovsky o kolonisty, av gak je ptisna na ty, kteti se neosvedeili. Ti jsou posilani zpet do Italie.

Ponevadt to je velka, hanba, jsou koloniste vetknou velmi pilni a pracoviti a ve vetkne piipase v kratke dobe pomerneho bladu hobytu.

•

Francie ma nove tetkosti. Fakste maji zalusk na africke drtavy pod spravou Francie, zvlake Tunis, ostrov Korsiku v Sttedozemnirn moti chteli by dostat pod vlajku fagistickou, cot v'Sak francouzskY lid rozhodne neptipusti.

Chamberlainovy pikie pro — mir za katdou cenu — se nedati. Osa Berlin—Aim nebyla v Mnichove docela usazena, diktatoti jdou za svtn QUM Pczohledr10 vpted.

Ve stiedu, dne 1. prosince 1938,

Oddil dopi ovate Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavaclnt polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu roshodnuti.

Galveston, Texas.

Kdyt eteme ty na g e zpravy, dopisy, osodovani, podeztivani i na cti utrhani na gich tech nejvice zasloutilYch vlastencil a budovatelii R. 6s1., zde i ve stare domovine, nemtiteme se 'ubraniti mygence, ze jest to plaoend propaganda nazistil, by nedtiveru zaseli do vgech vrstev naaeho lidu, a zda, se, to se jim tato podrYvadno, prate def. My vaichni na misto ,opakovani to nedtvery a omlouvani tech maliekYch obetin ku znovu vybudovani sobestaene zeme, ye znaene zmengenem azemi, kde bychom men pomoci mnohem cvice, vgichni i ti nejchudgi, neb kdo ma praci, vtdy nejakY dolar maze venovati ku prospechu sveho ndroda.

VytYka, se, co to Mali 20 let? Cot nebyli vzorem cele Evropy, jak v politice, pokadku, prtimyslu? Nezbudovali ve vydrancovane zemi po valce gkolstvi, testy, dopravni prostkedky, nadherne vekejne budovy, opevneni? A to byli o tuto 201etou praci okradeni, a musi budovati znovu, jest povinnosti na g vgech, pomoci tvokiti R. e. S. znovu, a naprosto odmitati ty krajany ze svehd stkedu, kteki boki, na co nieirn nepkispeli, a that soulad.

A najde se v katdem spolku, v katde osade takovY podrYvae souladu a svornosti, narodni vyspelosti a pospolitosti. Dtivody razne, nevedomost, jegitnost, zavist, vYbojnost, zpravidla ziskavaji stoupence a jit je po souladu.

Ses. P. P. Mikeskova a ses. Marie- Wondra.dova, pig tet ze zku genosti. A vette, bratti a sestry, a vy mlada, generate, vysokoakolska zvla,gte, to k vam pohlitime jako ku pkigtim vedoucim v nagich organisacich, co teice zbudovali, za tetkYch pomera na gi prtikopnici, ae byste mohli bYti hrdi na tyto zaklady a budovati vYge. A kdyt studujete eeskou kee, nestydeti se za ni ,a v gude v eeskSrch kiubech a eeskY'ch zabavach mluviti jen eesky. Vidite, 29 let spolek eeskYch studentil praooval v souladu a piljde jeden neb dva vYbojni eleni, chteji nas poamerikanisovat, vie to na ge jest staromodni, nedostateene pro ty stoprocentni a jit slavi oposice rozkol aneb druhY spolek, kterY samozfejme, kdyt se neshodne spoleene v jednom kroutku, mute se rozdeliti tkeba na deset, jest to stale to•osice, kde navzajem si nethivekuji a odporuji si v cilech, nemohou se vzajemne podporovat. Nalada v cele osade roztrpCena, Cinnost ochabne v gude a i ti vYbojni, bez csadni spoluprace neznaei stejne nic a maji to nejvetgi zasluhu, ze zaseli rozkol!

Take se nam vytYka, to postradame turu o nagem narode. Zde v Americe, ano! Totii v anglieine. Mame zde dosti schopne sily, a vy, nag studenti po celYch SpojenYch Statech, a naai profesoki, se v gemi pokrokovymi organisacemi, meli byste se pkieiniti, by nag pkedni historikove, spisovatele, jako Jirasek, 6apek, Rais, taktet mnoho na gich basnijako pkeklad, "Veatci a proroci", Jiraskovo "Temno" a rtizne jeho bucli• lske a historicke spisy, a Palackeho "Dejina naroda teskeho" na prvem miste. ftekneme katda kniha samostathe vydani v pootu 50 knih rtiznYch o nakm vYvinu, od panovani Libu ge at po tuto dobu. Na jedno vydani katcle knihy ye sto tisicich, tak aby se dostaly do kaide vetk knihovny, do katde vy ggi gkoly. A nage torganizace by se staraly, kdy by je gkolni vS7bory neobjednaly, by je darovaly na ge organisace.

Pkekladati anglick y knihy do ee gtiny, zde v Americe, to jest nogeni dtivi do lesa, neb my z 95 procent eteme anglicky, udime se s detmi od prvni eitanky, a pomahame lu gtiti i historii, svetoyOu a i student .an z vykit 4koly, kalif

vksTNizt sahaji vedomosti. Nejen gkolni, ale se sebevzdelanim, sedtelosti a 2.1votnimi zkugenostmi.

A jest jen velice malo tech, kteki neetou easopisy a knihy, a takovi nebudou se zajimati o tadne knihy, at' privodni di pfeklady. Opravdu ve vgech vekejnYch knihovnach, o i modernich, upravenYch svazkach literatury americkYch gkol, ye vydani knih na ptiklad "The New Wonder World" aneb "The New Century Book" a jinych, jsou jen male poznamky o nagem rode, take na gi studenti, kdy studuji evropskou historii, maji cele historie nemeckem, francouzskem, italskem, teckem, ruskem, gpanelskem a tureckem narode, ale o 6echosloy akii, ba ani ne o deskem kralo ystvi, kik Velkomorayske, vevodstvi slezkem a panovani skYch kralfr, se nedoetou nikde. Ov gem nage literatura byla Jesuity spalena, po upaleni mueednika Jana Husa a po bitve na Bile Hoke byl narod zdecimovan to co zbylo, bud' sebou si vzali do vyhnanstvi a zristalo jit v cizine, a tem, co zristali doma, bylo jim vzatio v ge i pfesveddeni ,pozbyli svobodu a, a piece to jest nejakYch 200 let, co Josef II. zru gil robotu a nevolnictvi. Ano, cizakfun musel na g narod zadarmo praoovati, k tomu byli biti a mudeni, kdo by se byl protivil tomu otroctvi. Na ripadku, narodnim, vkly to byli zraclei a kevnivost a \Talky tak zvane kfidacke, ba i bratrovratedrid valka ye vlastnim narode, byla jen zasluhou cizakt, bud' Nemcri ,neb ftima. Proto jest tfeba v dne gnim osvicenern 20. stoleti, kdy nag narod jest uve•omelY ve v gech yrstvach lidu.

2e jest ukaznenY, dokazal, to pkijmul kfivdu s hrdYm Belem. Hogi, vojaci plakali, kdy museli poslechnout rozkazu ustoupiti z na gich tisiciletYch hranic. To jest ohromna sebekazeri, to ji musi obdivovat celY svet.

Matice Vyggiho Vzdelani kona zde zaslutnou praci. Ma, v'Sak podporu vgech organisaci a nagi vekejnosti jak by zasluhovala? Kdy2 budeme vgichni pkispivati, schopni studenti pkekladem, by si vydelali na svoje studie, na vydani by museli ptispeti v gichni, net by se rozprodaly a mohlo se pracovati na dal gich. To bychom zde zanechali pomnik, i kdy se zde desky mluviti nebude. Literatura v knihovnach, anglicky vydani, by mluvila za nas!

Mame zde dosti tiskakt, vydavatelil, take by to mohly vydati na ge tiskarny, jen penize sebrati pro ten Adel.

PtemYglejme! Nedokazala by to eeska Amerika, vydati syYm nakladem perly nagich buditelri, historikri, spisovatelt, basnikri, tet &encu filosofie, lekafske vedy i jinYch. Take y e vYroenich schrizich bychom nemeli dopustiti, bychom 'tadosti humannich a kulturnich organisaci pokladali na stul. Neb vg echny konaji zaslutriou praci, a bez pomoci vetejnosti by nemohly konati to, co vykonavaji at dosud. Na zdar!

H. Stanovska.

Strain 3.

Weimar, Texas.

Ctena redakce a dtenatstvo!

Take se zajimam o to nove jmeno eeskoslovenska. A opravdu jest to smutne, to i to jmeno ma 6echoslo y akia ztratit. Katda zeme se jmenuje podle jmena na.roda, ale co jsem videla navrhovanYch Men pro republiku, jeSte ani jedno jmeno jsem nevidela ,aby obsahovalo jmeno "Czech".

0 to se asi zase stard na g odvelY neptitel, aby to nage Ceske jmeno zahynulo.

Ja navrhuji, jestli bude nove jmeno, aby to byla Czechoslavia a nebo nejak tak, aby se poutilo jmeno Czech, aby to jmeno bylo podle toto jak se narod jmenuje.

Jest to smutne, to se tam v to stare vlasti nemohli a Slovaci sjednotit a ze se fidy nekdo najde, co chce rozbourati co jest Pt docilena, jako to Mal ten Slovak, Rev. Hlinka.

Na Slovensku nemeli tadne pkidiny ,aby chteli ponevadt tam byla vlada demokraticka a premier Hodta byl Slovak, a to jmeno Slovakia representovalo Slovaky.

Zda se, to skoro cela, Evropa se chYli k faAismu. Jest videt, ae Anglie a Francie pod rouLkou demokracie propadavaji fa gismu a proto demokratickou republiku naai zradily.

Rusko slibilo pomahati jestli Francie poa take by bylo pomohlo, kdyby byla ka, a proto si musime Ruska vaziti, neb jest to take narod slovanskY ,a nechceme bYti zradci Slovanti, jak to delaji Polaci. Jest zapot •ebi ,aby se slovanske narody sjednotily a tim si zachovali existenci neb stranictvi by byla jejich zahuba.

Pani Jos. Janak, Sr had Vernost cis. 51, Ellinger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto jste snatne tadani, byste se dostavili do schfize dne 11. prosince, druhou nedeli v mesici. V padu gpatneho Podasi tieti nedeli.

Bratti, je yam snad katdemu znamo, to v tomto mesici nam pkipadaji volby ritednikil a jinYch vyborii a pkal bych si, byste si jit zvolili fikedniky, neb my stall jsme tarn ji2 diouho. Je vas dost mladYch, byste mohli ritady zastaxati. A zaroveri si zvolte vYbor fleetni, nemocenskY a pokladnika, byste vedell, jak si tad finandne stoji, neb bez tehle vYboril jsme jit dost darn°. Tak se jiste dostavte a svoje kadove povinnosti si zapraYte. Na shledanou v nedeli, dne 11. prosince.

S bratrskYm pozdravem, Peter Pondik, taj.

ititl Karel Jona g Cis. 28, Wallis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Prosincova na ge schrize ptipada na den 11. prosince o 1 hod. odpoledne. Jest to na ge vyrani schrize, v ktere budete volit sve ritedniky na rok 1939. Ze tad na g oeividne roste, Cinit ov gem price vagich Ukednikti jest vetgi a vytaduje zaroven mnohdy, by va gi iftednici navg tivili Cleny, by jejich zaletitosti byly vytizeny bezodkladne, proto jest na vas, byste se v pinem poetu simeastnili teto schrize a zvolili si schopne a spolehlive ritedniky.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, taj.

kid Anton termak Cis. 56, Corpus Christi, Tex, Timto uvedomuji v gechny nage Cleny, kteki nebyli ptitomni v listopadove schrizi, to ptigti schrizi budeme konat druhou nedeli v prosinci o jedne hodine odpoledne. Jste vgichni Zadani, byste se dostavili. Mame uvadet nekolik novYch elenri a nekolik s pfestupnimi listinami, pak je volba fiteclnikri. Je driletito, aby chom si zvolili ritedniky anlade, nebot' vice, 2e mladi eleni jsou energietej gi a ochotnej gi vykonavat povinnosti na ne vlotene, netli my stall. Tez zamYglime snitit tadove pkispeyky.

Je tedy tadoucno, byste byli pfitomni, abyste potom nelatekili, ze se to nernelo Mat. Sestry jsou ladany, aby pitnesly nejake zakusky. Br. Holasek slibil, to se postard, aby to bylo elm zapit.

Tak nezapomerite, ptesne o 1 hodine. V padu gpatneho podasi, schfize se bude konat tketi nedeli v prosinci. S br. pozdravem Rud. Severa, taj.

Bratki Svornosti Cis. 60, Wallis, Tex. Cteni bratki a sestry, uvedomuji vas vgecky, ze nag tad bude konat schuzi 11. prosince, v nedeli. Dostavte se o 1 hodine odpoledne, neb nam pfipada vYroeni schrize a volba fitednikri na pfi gti rok 1939. Ja. myslim ,ze eleni by mohli tolik vedet, to ve vYroeni schrizi se dele, nejaka zmena a je volba ritednikil, tak je zahodno aby o torn eleni Yeah co se ujedna.

S bratrsicYm pozd.ravem, J. M. Vagina, taj.

tad Nova Vlast Cis. 37, FrYdek, Texas.

Mili bratti a sestry!

Timto vain davam vedet, ae budeme konati tadovou schrizi druhou nedeli v prosinci, piesne o jedne hodine odpol., totit dne 11. prosince. A zaroveri budou volby rifednikil pro ptigti rok 1939.

Bratki a sestry, hled'te se v gichni do schrize dostavit a svoje poplatky zapravit.

S pkanim vgeho dobreho pro rok 1939, yam Norbert Je, taj. viem pfeje,

Strana 4.

Sheldon, Texas.

Ctena redakce!

Pteji vgem vesele Vanoce a gt'astnST NovS7 rok 1939!

Venoce, vanoce, ptekrasne svatky — tak jsme peli, kdyt jsme se k nagim milSan rodiCum domu vgichni sourozenci segli a sjeli, dokud jsme ye stare vlasti kdysi — davno tomu — je gte clleli. Ale dnes si s bolem v srdci pominern, ze nemam mamieky ani tatieka,, na 3ejich rovech roste zelena travidka. Tak- je ten beh 'tivota. Co jich tu pied nami bylo, co jich tu po nas zas bude. Katc1V tu pobudem chvili a pak se stehujeme do toho neznarna.

Rodino 2aludkova, ptijrnete od nas uptimne citenou soustrast. Pravda, ztratili jste mantela, otce a tivitele. Jest to ptevelice smutne, ale musite si myslet, to na nas to 'deka take jednou na svete. A pak ptijde ten IdidriST, slaclk3i odpodinek, kde starost netrapi a hlava neboli.

Vgak tu chudobriST Cloy& stejne nic dobreho nemd ,jen tu starost a praci, a jak bude zitra? a tak dale. To je jako farmer, kdyt zbati zaseje, deka at vyroste a de, utitek, pak sklidi, nu, a je zadatek konce. Tak je to i s nagim titim: narozeni, prate a smrt.

Chci trochu popsat, jak jsme ye stare vlasti slavivali Steci0 veder.

Behem g.tedreho dne se nesmelo jist; deti jen males Co se chystalo, to melo laSit k vedeti.

Az kdyt vyAla prvni hvezdieka, pomodlili se Andel Pane, pak je gte Oteenag a Zdravas Maria. Prvni jsme meli dobrou, "delikatesni" doekovou polevku, do ktere se dala v gemotna zelenina, to jako petrtel, mrkev, cibule, voriave michane koleni, a pak kapr na 'demo, i smatene ryby, pak zapekana rfle s ovocem, yahoo"ka, kola& z rozdilnou nadivkou i zelriaky, Strudl, suche ovoce, tvestky, hru gky, broskve — vge vatene s celou skatici, htebiekem a cukrem. Pak ofechy leskovce, su gena dyriova jadra i hnetinky. A tech mi genskSTch jablek, orantil, pak the s rumem i jine pitivo. Vedetelo se velmi dlouho. Po veeeti jsme umyly nedobi a seal° se v teple, vyhtete svetnici, louskaly se otechy, Lilo se olovo a jine ty pranostiky provadely at do 11 hodin. Pak jsme na pulnoeni. To bkvaly ty nekatulnej gi a nezapomenutelne chvile. To bSrvalo vanoenich pisni: "Neseme yam noviny, poslouchejte, z betlehemske krajiny, pozor dejte a mnoho jir4ch vanodnich pisni. 'Pet gkolni (ICU chodily po vesnici a zpivaly u domu, za cot se jim dostalo otecha, jablk, dyriovSrch jader, liskovSrch otechil i cukrovi. A tech vanodnich pisni umely velmi mnoho: "Pasli ovce pastfli, pti betlemskem majiti.", a neb "Na salagi hvezda zati, vstavej pane hospodati, dej nem sane malovane, sttibrem, zlatem okovane, vrane kone zapfahneme, do Betlema pojedeme.

A take i jinou: Pojd'te, chlapci ,k nem, ja vam nee° dam: po jablieku, po otigku, obleete se do kotigku, budeme zpivati, koledovati.

A mnoho jegte jinStch pisni deti po vesnici zpivavaly, jente tam loSivala velka zima, a ty deti musely bSrt teple obledene ,aby venku mohly dele prodlevat.

A pak pastfl ten velmi krasne vytruboval na "hornu", a htmotne praskal bitem, te se to daleko, giroko rozlehalo ,neb to bylo v noci.

To zdej gi deti nic takoveho neuliji, co jsme my kdysi protili.

Pak druheho dne po Stedrem veeeru byl velkSt svatek, Boll Narozeni. Rodiee gli na ranni mgi sv., gkolni deti zase na devatou a dospela mladet na hrubou, zpivanou mli byl slavriST abed svateem, a odpoledne gli skoro vgichni z domu na polehnani, ktere jak obyeejne skoneilo s oferou. Prosim za prominuti, ze jsem vam zde nea p tekla, co snad nebudete racli List a ulklibnete se tomu. JA, co jsem zde, byla jsem jen v loni na prilnodni a asi tuctu krate v kostele. Je to malo za ta dlou-

V2STNIK ha ale mohu, kdyt nernohu? 2e prST nekdy je stare, kara a dela. mnoho ramusu u kostela, jindy zase nav gteva je dome, a pak ttebas noha chrome,. Ale nikdy bych nehanela katolickou viru, neb katolicka vira umravriuje mlaclet. e je to asi letos posledni dopis, tak vam jeg te teknu jak jsme chtely 'Oda s moji mladgi sestfiekou, ktereho hocha asi dostaneme za mule Napsaly jsme si katcla tajne tti jrnena klukri na listky a jak jsme sly spat, daly jsme je pod zhlavec, neb jsme spolu spavaly na jednom lutku. Rano se probudila prvni sestra, sahne pod zhlavec, vytahne jeden listek a zasmeje se a tak je, hledim na ni a vidim, le ma listek s klukem v rukou. Take si hned tahnu jeden listek z padhlavce. Sestra hnedle po nem sahne a chce vedet kterSr to je. Ja ji tekla a ona mne ten ,ale ja byla zveclava na ty jeji dva listky s jmenama. Ale chyba lavky, neb mne ruku zadrtela. Ze jsem vlak byla o dva roky star gi, tedy i silnej gi, listky jsem dostala, ale svete tasni: na obou listcich mela to same jmeno, jak na torn prvnim. Ja jsem se smala, bylo ramusu dost a to hned z rana, ta mamieka pti gla a tak, tak to jsme nedostaly prutem. Ale to to bylo na Bali Narozeni, tak velkS7 svatek se nesmi bit, ani nadavat a ten ne Jegte podotknu, le toho hocha nedostala.

Asi dva mesice pied sriatkem pti gel o tivot u stroje, kterV mazal. A ja take nevzala si vysneneho hocha na papite. Tak je to v ge jen zvyk a zabava pro mlaclet. Je to pravda, co na koho eeka, to ho nemine. je to Osud? ne? A tak koneim: Osude zlSr, prof me trapig, prof me pronasledujeg.

Srdce meho skromne ptani, ani to me neptejeg.

Na zdar!

R. KoneenST.

Ve stedu, due 7. prosince 1938.

San Antonio, Texas. ctena redakce!

Po nekolika mesidni ptestavce se chapu psani zase. Tentokrat ut z Texasu, neb jsem sve zarnestnani na vVchode opustil a zaeal v Texasu nanovo. Nemem vgak mac co psati, jen tolik chci napsati o na gich sokolskSTch divadelnich ochotnicich, to se brzo chystaji sehrati nove divadlo, a sice se zpevy pod nezvem "Muzikanti z 'Ceske vesnice". Toto je prvni pokus na gich ve Floresville sehrati kus se zpevy, a tedy obecenstvo se zajiste ,bude snatiti se dostaviti v co nejvetgim pootu, aby takto nale herce povzbudill k dalgi einnosti. Hra je pane. a bude se zajiste katdemu libiti, a sehraje se nekdy ku konci tohoto mesice aneb na zadatku ptigtiho roku. P •esne datum bude oznameno pozdeji.

UCinokvati bude tet bratr Kadlec, cviditel tupy jinni. Moje maliekost tentokrate bude se jen divat a poslouchat, neb bylo mS7m ptanim ut clavno, abych se ten jednou podival na nale divadlo, neb doposud jsem byl v katclem, co bylo u nas sehrano sokolskymi ochotniky.

Jos. V. Bayer.

S bratrskSrm "Na zdar!"

Rad Pokrok Gainesville Cis. 101.

Cteni bratti a sestry!

Ptijmete v gichni uptimnSi pozdrav a na yedomi yam davam, te ptigti tadova schrize bude u br. Paclika. Jelikot jest to schtize vS rrodni, zaleti na vas v gech olenech, abyste se do teto schrize v gichni dostaviti, a pti tosti budeme volit nove ittedniky u na geho fadu. Jest jit na Case, aby se zvolili ittednici novi, a dle vagi libasti tak matete udiniti.

Dale, kde jest pozadu s placenim, jest kazdy aby se vyrovnal a tak melt ten nastavajici rok 1939 s vSrmazem dluha z knih.

Karel Sykora.

S Actou,

Red Krasner Cis. 96.

Ct. bratti a sestry!

Bude-li pekne poeasi v nedeli, dne 11. prosince 1938, tak se bude konati tadove, schtize.

Bude-li ale prlet nebo bude prilis zima, tak al 18. prosince. Tedy to sobe zapamatujte.

Bude take volba taclovSrch fitednikri. Nu, a platit tunrtni a Ctvrtletni poplatky.

S br. pozdravem, John Marek, taj.

Vojaci se louts.

Sedmnacteho tijna. Na g posledni den. Oblekame °pet civil, kterS7 mantelky a matky tak rychle posilaly. Chteji nas Boma, chteji opet tit, chteji °pet zasednout spoleene kol stolti, pottebuji nag ich rukou i srdci. Vojenske knitky jsou ptipraveny. Loueime se. Snad jsme se tolik teg ili domri a dnes stojime proti sobe nejak zamlkle. Tvrdost, tiha a nebeepeei nas sloueily, Rozumeli jsme si. Byli jsme kamarady, hledeli jsme si nahradit ono teplo srdci, jet nem chybelo. Proto stojime proti sobe beze slov. Uz ptestanou anekdoty ve stajich, pfejdou nezvykle nocleby. Umlknou veeerni zpevy na ztemnelSrch na ysich eskomorayske vysoeiny. Jen ye vzpominkach nekdy zazneji. Slylime posledni veeerku. Zitra snad budeme v tento den hladit vlasy svSich deti. Rozejdeme se, kamaradi. Je. vstoupim do tidy pted chtiye oei chlapea, kteti za tech par tSrdna se oeitli na statni hranici. Net jsem odjel, meli k ni tak daleko! A co vy, moji velitele drutstev? Desatniku ee gko, ty °pet ptejdeg do Podgumavi obhlednout svou roli a pti gti necleli se budel veselit posviceni, na net jsi se tolik tail. A ty, kamarade Jambore, napec'eg v Jistebnici kremoli a veneekft. Vacku, ty jiste budeg cele veeery gist, ty, jemut noviny tak chybely a kterV jsi se po nich tolik pidil. A vy vgichni, moji kluci, vas 40, rozietite se po vgech krajich. Najdu vas v gude — na smutnSrch podzimnich polich, za beticimi pasy, za psacimi stoly. Mnohe z vas vidim jit za hranicemi statu. Vag domov zmizel z nageho obzoru.

S Vami se nejsmutneji loueim. Vzpominejte, nebylo mezi nami rozpora. Ty hadky, ty se rorte gily smirem a anekdotou. Politicks rozbroje vtipem. Viaky Cekaji. Tiskneme si ruce.

Na shledanou! Vypravujte svSnn detem o nadgenSrch prvnich dnech, vzpornente z 30. zati.

A objevte nekdy ye svSich vzpominkach pahorky a vesniely tak znaine, nyni tak vzdalene.

At' take zasviti nekdy ve va gich myslich svetla mesteeek, kol nicht jsme za mlhavS lch podzimnich noci pochodovali. Vzpomerite rucISTch jetabin, vzpomerite rudoucich listu z podzimu roku 1938! Na shledanou, kamaradi!

Neni og ldivS7ch ten. Jsou jenom teny, ktere nevedi, jak se uainit kre,snmi.

Nemitte podat Cloy& horgiho dakazu o sve malosti, net je nevira ye velke lidi. — Carlyle,

DULEiffi; OZNAMENI Z HLAVNi URADOVNY SLOVANSKEHO VZAJEMNE POJIStUnCiHO SPOLKU PROTI OHNI A BOUEI. Bratti atedniei odboeek a Clenstvo zvlagt1 Timto se yam oznamuje, ze v mesici prosinci jsou celoroeni volby v gech nagich ritednikri ve vgech odboekach na geho Vzajemne poji-; gt'ujiciho spolku. Prave jsem rozeslal na v gechny tajemniky dopis i povetujici listiny pro delegate neb nahradnika. Leto giho roku by volby !hely byti o tolik vic zajimavej gi, protote v rote 1939 jest sjezd na geho telesa v Rosenberg. Jest na vas ,abyste si zvolili delegata, kte0 by vas v tom sjezde zastupoval. Na jedno vas, bratti, upozorriuji, abyste si zvolili delegata, kterV skuteene ma na sve mysli jen to nejlepgi dobro pro budoucnost na geho spolku.

Nechceme botit, ale dale stavet. Zaeatek mame krasn3i, jen pottebuje dargi podporu a zvelebeni, col se ovlem dini ye sjezdech v gech spolka. t edam vas bratti tajemnici a vas htedniky, abyste svolali vale schrize, jestli je neodbkvate pravidelne, a hled'te k tomu, by co nejvice elenn bylo ptitomno ,a pojednejte o v gem, co se zda byti pottebne. Vezmete stanovy, ptehlednete je, a myslite-li, le jest tteba v nich oprav, prosim, podejte vasi opravu pisemne, nejdele do konce mesice kvetna 1939 taj. Hl. ,aby on mohl vgechny opravy sravnat, a ve sjezde je podat na pattiene misto.

Doufam, le budu slylet od maohVch odboCek, te schtze byla Cile nav gtivena. Jsem Vag k dalgi slutbe, F. V. Urbish ,taj. Hl. IJr. S.V.P.S.

Ve

dne 7. prosince 1938.

Sokol Fort Worth, Texas.

Ctena redakce, piatele, cvidici a navelevnici! — Zda se mi, ze je to tro gku pozde se o torn zmiriovati, ale lope pozde net nikdv. Musim yam vgem, jak zdej gim tak i vzdalenYm podekovat za tu velkou nav gtevu, kterou jste se stleastnili vetejneho cvideni v Sokolovne v nedeli 13. listopadu. Dik bratru cvieiteli Kadlecovi za jeho pornnc pti nrogramu. Cvieici bvli z Dallas, Ennis, Floresville a navgtevnici ze Sheldon. Temple, Penelope, West. Ennis, Dallas, Denton, Sherman. Jak to bylo krasne, kdy tak velka tada sokolii vystoupila. Rtizne programy bYvaii v sini, al niece tv solmlske jsou vtdy nejkrasnej gi, zvlagte kdy jich byla takova 1ada velka. Nav gteva tak byla na to zahledena a v pozornosti, ze kdybyste upustili malt' Spendlieek na podlahu, ze v gichni byste ho uslygeli padnouti. To jest velmi krasne ode v gech. Nag vYbor si toho velmi \rad, ze za nim tadnY nemusel choditi a stetovati si, ze pro hluk nemohou nic pozorovati ani slygeti.

Bezmala bych vam zapornela oznamit, prod vlastne tento dopis pi gu. V posledni sokolske schrizi jsme se usnesli, ze udelame nejaky podnik pro fond Star Telegram Good Fellows, kteti vgude podporuji a sbiraji, co mohou davaji, takte aby Sokol nezristal pozadu, zvla gte kdy je tak obliben mezi americkYri a jinYm narodem, a toto ho postavi je gte na vyggi stuperi netli sto procent. Usnesli jsme se, ze udelame nejake pobaveni v nedeli dne 11. prosince odpoledne v Sokolovne. Zaeatek ye etyti hodiny.

Na programu budou Sokoli a*" z Recreation bud. nam nedim vypomohou. Veder, kdo si bude ti zatancovat, tak mate pti zdej gi dobre hudbe Joe Mrlika. Cisty vYtetek v gechen bude venovan na Good Fellow Fond. Ptatele, navgtivte tento podnik co nejvice budete mod. KatclY neco a kdy to dame dohromady, udela, nam to velkou sumu a Sokol se dostane do poptedi v anglickYch easopisech, Ameridane to budou elsti a jegte vice si Sokola vezmou k srdci a tim budeme vice vateni.

V nekolika eeskYch novinach jsem eetla, ze v nekterYch mistech Ametiaane si delaji z Oecht posmech, ze pry jsou "bad loser", ae v to Evrope tak dopadli. Ale co se tYde nagich vgtevnikti, kteti. nav gtevuji Sokola, je gte nic takoveho nebylo slygeti. Tam chodi velikani a vzdelani lido, vetginou katclY z nich zastava. nejakY Utad v mestske radnici neb okresni soudnici. Tito nejsou z tech lacinYch. Oni narn abychom na to v gechno zaporneli, co se stalo v Evrope, ae abychom si vazili tady nagi zeme, v Americe, ze tu je na g domov a nage tivobyti. Ze mriteme bYti radi, ze to tam takovYm zprisobem skoneilo, ze to nedo glo k valce; ze si mame rozmysleti, kolik lidu by pti glo o tivoty a k zmrzakeni a na konec, kdyby to byio ptiglo az tak daleko a Amerika by musela taky na pomoc, tak teprve by byli Ce gi ponitovani, ze nee° zaeali a ted' ze celY svet musi za to trpeti. Ono stejne to je gte neni u konce, ale necht' se stane cokoliv, jen kdy Oe gi nebudou z toho vineni. Gratuluji nagim dvema eechrim, ktefi se za&tell a byli po yfteni, se je gte tadnY Oech zde ye Fort Worth toho nedocilil. B. A. Turk a J. F. Polagek od Noveho roku budou zastavati ttad co formani pro zdej gi okres, Turk v precinktu 3. a Pola gek v precinktu 4. Wady to neni na gkodu se trochu do politiky zaplest. Tak doufam, ze se dobte zadrtite a po Case se budete uchazeti za okresni komisate, ne-li nektery z vas, tak to ztistane v budoucnosti pro na ge deti.

Jegte elentrin Sokola oznamuji, ze vyroeni schrize se bude konati ye sttedu yeeer dne 21. prosince. Do Sokola jsme prijali dva nova eleny, B. W. Heji ml. a B. William Easley. Doufain, ze z vas budou dobti a spolehlivi sokolgti pracovnici.

Tak pro dne gek toho asi je ua dost. Je gte yam vgem pteji vesele Vanoe. Toto jest mtij posledni dopis do Vanoc, aby vas ten sv. Mikulag fgechny dobte podelil. Zristavam vase dopisovaMillie Polagek. telka, Maly skutek ma cenu milionu dobrYch Grant Colfax Tuner.

mysiat,

VESTNIK Aid Fort Worth, eislo 154.

V nedeli 11. prosince v 1 hodinu odpoledne mame iadovou schrizi. Je to letos posledni a vYrodni schtze, tet volba utednikri. V gichni dienove by se meli dostavit a volit, aby byl katdY spokoj enY. Vanoce mame pi'ede dvetmi a katc1Y se tegi, co mu Jetigek ptinese. Bohati a co maji praci, ti toho budou mit dost, ale hate je tem chudYrn, co nemaji co jist, ani co oblect a bida kouka z katdeho kouta. Proto jsme se usnesli, ze uspotadame nejaky program a zabavu 11. prosince v nedeli ve 4 hodiny odpoledne a vYtetek budeme venovat tem chudobnYm. Proto ptijd'te a pomode tern ubohym, aby men take krasne Vanoce. Vim, ze nebudete litovat, kdy je to na dobrY ucel. Vstupne bude jak obydejne. A kdo by chtel darovat nej aka obno gene gatstvo a boty, co nepottebuje, mute to ptinest do Sokolovny a my to odevzdame na pattiene misto.

Proto nezapomerite, v Sokolovne dne 11. prosinAnna Milan. ce. Se srdeenYm pozdravem, Aid KomenskY, eislo 20., Granger, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas laskave tadam, byste se dostavili v hojnern poetu do vYrodni schtze na geho tadu, ktera bude konana druhou nedeli v prosinci, dne 11., zaeatek v 1 hodinu odpoledne.

Bratti a sestry, vezmete si na vedomost, schtize tato jest- velmi dtiletita a ze vytaduje vagi ptitomnosti, neb v teto schrizi budou voleni tadovi iitednici a rtizne vYbory, pro rok 1939.

Proto je na nas, bychom se dostavili a zvolili si ty nejlep gi Utedniky. S bratrskym pozdravem Jno. P. Trlica, taj. jsem,

Caldwell, Texas.

Ctena redakce!

Nemela jsem v iimyslu do Vestniku psati, ale v poslednim Case jest v nem tolik krasnYch dopisri, ae nemohu odolat a musim se k nim take ptijpojit. A pak pani Wondra gova, pige, ze vtdy se strachem bete noviny do rukou. Tak jest to i se mnou. Pomalu si na to zadiname zvykat, jineho nam ani nezbYva; ale zapomenout? — nezapomeneme nikdy! Takoveho neco zapomenout nelze. Nic nas tak neboli jako zrada a klam, a jak vidime, tyto veci se velmi dobte ve svete ujaly a bujne rostou.

A my se tak east° ptame, jak dlouho to tak prijde. Co jest nam platna ta v gechna dnegni moderni vymotenost, kdyt toho hlavniho se nam nedostava. Te lasky jeden k druhemu k nag im trpicim, kteti pottebuji na gi pomoci. Nag ubohY deskY lid tam za motem, byl oloupen a otebraeen tim nenasytnYm a krvetiznivYm Nemcem, kterY se nieeho ne gtiti. Nic mu neni svate. Oim se jenom ten na g eeskY narod prohteg il, ze jest tak krute pronasledovan? Ci snad jest to jit na g osud a my musime ten kalich hotkosti a utrpeni vypit at do dna? Ale beda tomu, skrzeva, koho pohor geni pochazi! A ja pevne vetim, ae jako po noci ptichazi den, ze tak pkijde i odplata a ze ti ptivodei v geho toho zla budou skladati riety pied Bohem a i pied celYm svetem. Ja bych si ptala, aby ta chvile ptig la brzy. Oetla jsem v Hlasateli, ae nam chteji i Moravu rortrhat. Ja jsem rodaeka z Moravy, od Val. Klobouk z vesnieky Bohuslavice. Pani Nevolova, myslim, ze Vy to tam v gechno okolo znate. Nedostala jsem ted' posledni eas z domova tadnou zpravu. Mam tam jegte marninku a po bratrovi tenu a deti. Ja, jsem tam vposledni valce ztratila dva bratry, jeden se viibec nevratil, zahynul v Italii na tece Piave. Byl je g te velmi mladY, jen dvacet let. DruhY mrij, nejstarg i bratr, byl odveden hned na zaeatku a prodelal celou valku. Byl u delosttelectva. Domt se navratil, ale v jakem stavu. Byl k nepoznani. Dal od nej utikaly, baby se jej a nechtely \refit& ze jest to jejich tatinek. Psala mne maminka, ae jeho at byl og umelY a ye velmi zubotenem stavu. Ulehl a vice nepovstal, at zemtel. Zristalo po nem Best nezaopattenYch sirotku. Mnoho jinYch mladYch a nadejnYch chlapcu tam distal°, a proto na gi vesnieku zdobi krasny pomnik, co upominka na gim padlYm hrdinfn. Proto vatme si na gi svobody. Tak jako se v to pisni zpiva, svobodenka ae jest poklad drahy,ze si ji ma vatit jeden katdY. Zde nam taclnY nerozkazu j e, *lc mame miuvit a jak

Strana 5. me vetit, jestli tont cnceme vetit. To jest katdello osobni vac. Takoveho nee° se nema lidem vnucovat anebo jim v torn zabrariovat.

Pani P P. Mikeskova mela, velmi ptilehavy dopis y e Vestniku Cis. 47. a jak pi. Fojtagkova pig e, mel by si jej katclY, nejenom jednou, ale _I nekolikrat ptedisti. A mnoho jinYch dopisovatelti, jako jest pi. Wondra gova, Nevolova, Foj tag kova, Stanovska, a Paulova. Sleeno Kamasova, pigte dasteji. Va ge objasneni pti glo v pravY Cas. Velice nerada vidim, ze na gi studenti na statni universit y jsou rozdvojeni a deli se na dva tabory, z &hot na gi neptatele maji jiste velkou radost. Ja ale mam nadeji, ze si to rozmysli a vrati se zase zpatky a budou pracovat ruku v ruce tak jako dtive, a budou zase dobrYmi kamarady. Chybu udelame katdy v tivote, ale tadna ta chyba neni tak velka, aby nemohla bYt napravena. A tato chyba se de, docela lehko napravit. Jen trochu dobre yule a prijde to. Prospejete tim nejenom celku, ale nejvic sami sobe a nam etenattim zprisobite velkou radost. Vatte si va geho ueitele Dr. Midka a mejte k nemu tictu, neb kdo nema ticty k rodierim, k ueitelrim a k s yYm ptedstavenYm, nema ticty k tednenau. Ja, se vtdycky rada necham poudit od nagich starg ich lidi a velmi re,da poiloucharn jejich aivotni zku genosti. Take me boll, kdyt mnozi na g i Tide hazi blatem pc) Bene govi a nag i Ceske vlade. To je za to yeechno, co pro nas a na g na,rod vykonal. Cim se provinil? Snad jenom tim, ze tak mnoho drivetoval nag im spojenctim? On neni schopen zrady a take ani zradu neoeekaval a take ani neutekl, ale odstoupil eestne jako mut'. Na g redaktor br.

Mouaka nam to jit nekolikrate v gechno vysvetlil a objasnil, ale y ypacia, ze jest to vgechno marne. Ano, nadarmo se netika., ze nevdek svetern vladne. Oetli jsme v novinach, ze Dr. Hodta se pozdravuje z tetke nemoci a jest tam podotknuto, ze ani mut Hodtovy houtevnatosti nemohl touto tihu sliest bez osobniho ottesu.

Ptijde jednou den, kdy pozname, jak velmi jsme jim uktivdili, ale motna ze jiz bude pozde.

Cizina ma, pro nej pochopeni. Chicagska universita si ho pozvala a president to university prohlasil: "Nevim o nikom schopnej gim, netli je dr. Bene g , aby povzbudil zajem o demokracii, nebo vysvetlil jeji yYznam ve svete." Jak pekne nam to povedela netet pi. Wondragove, ktera mezi jinYm pi g e: "Pies to ze odstoupil, milujeme a vatime si jej jako nejlep gihonageho aloveka, a vg ichni bychom mu ptali, aby se co nejdtive z tech hroznYch ottesil zotavil. Dr. Beneg jest zasadni demokrat a vedel dobte, s barbary se neda vyjednavat. Hitler vtdycky Bene ge nenavidel a proto Bene g radeji ustoupil. Nemci v zabranYch eeskYch mestech pigi na Ceska jmena obchodil nemecky `tech" a "Ceske prase", a tadnY to nesmi smazat. K takovym nizkYm vyraztm se lehko tadnY nesnito musi byt zase jenom Nemec. &lame to jegte kdy jsme byli ye stare vlasti, jak nam nado,vali do eeskYch pst, ale ted' to udelali jegte horgi. To jest ta nemecka kultura. 0 na gich Ceskych lidech se tika, ze mame holubiei povahu, a nekdy i k na gi vlastni gkode, ale lepgi jest 13Yti holubici netli dravym orlem. A je gte se najdou bide, kteti maji strach, aby se do novin nic nepsalo o Nemcich, ani co jest pravda, kdetto oni, kdyby jenom mohli, zrovna tak by s nami zachazeli, jako zachazi s na gimi lidmi v zabranych tizemich. Ani ty male deti nenechaji na pokoji. Doufam, to na ge Matieka Praha nem piece jenom zristane a ze se vypini Libugino proroctvi: "Vidim mesto velike, jehot slava hvezd se dotYka,!"

Mela jsem toho jegte mnoho vice na srdci, ale nechci etenate tak mnoho unavovat. Vanoce se blizi, a tteba, ze budou pro mnohe velmi smutne, nicrnene pteji yam vgem vge to nejlepgi. Pokoj lidem dobre yule. Nagemu br. redaktoru dekuji za jeho svatou trpelivost s na gimi dopisy. S uptimnYm pozdravem, Marie Vajdak.

Jak mnoho je na svete nevyjadtene lasky!

To je jedna z hlavnich priCin, prod v nas smrt vzbuzuje litost: ze uz nikdy netekneme a neudelame, co jsme mohli tici a udelat a co by nas nebylo Inc stalo. — Arthur Hopkins v Ladies Home Journal.

Strana 6. liouston, Texas. etena redakce, bratti a sestry!

Opel se nom bliti doba vanoeni, 19 stoleti stara; ale stale nova a radostna. S jakymi pocity budeme letos siavit Vanoce, jiste ne radostnYmi jako Axle roky, ph vzpomince na starou viast, jak oklegtenou ji Hitler zanechal.

Nag divadelni kroutek "Hlahol" °pet sehraje v nedeli 11. prosince divadlo pod nazvem "Divei vzpoura". Jest to zabavny kousek o chovankach v pensionatu, ktere po 4letem pobytu tamtet mail se vratiti domt, kde na katclou jit deka zenith, rodiei vybrank. Ale toto, to neni die planu mladYch hlavidek, ktere jsou pine idealri, ony nechteji mute, ty tyrany a sobce, kteh je chteji podmanit a zotrooit, ony chteji zristat svobodne, volne, nikym nevazane, ale devdatka mini a laska meni. 0 tom se na ge divdi hlavieky tat ptesvedei, zvla gte Pavla, ktera se branila zuby nehty, aby si toho klacka Zbyrika, kterk ji lahvidku inkoustu ve gkole na hlavu vylil, aby si ho nemusila vziti, to je hochem prohlasila, ale Zbynek nedbal, a kamarada Pavzal, a tak dale a dale.

Vice vypisovat nebudu, to musite uvidet a pak mi date za pravdu, to laska je zatrachana vec, o torn se ptesvedeite, kdy nas co motno v nejvetgim podtu navgtivite a s nami se vesele pobavite a to pti gti nedeli na Studewood.

Dale oznamuji, to ve Ctvrtek po divadle kroutek "Hlahol" bude konat svoji vkroani schrizi, a vgichni kdot se o divadlo zajimaji, jsou zvani k fidasti. Tedy na shledanou pti gti nedeli!

Joe Kagpar, raiser. kid F. S. Zdriibek Cis. 112, Damon, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas laskave tadam, byste se v hojnem podtu dostavili do vkroeni schrize dne 11. prosince v 1 hod. odpoledne. Je k tomu nekolik &won.. Prvni je, to jsme minulk mesic schtizi nekonali, ponevadt nejakYm .omylem osada Damon potadala slavnost a ye 2 hod. mela oznamen program; tak jsme se shodli, to schrizi potadat nebudeme, jenom nutne veci mezi sebou vyfidime. Pak jsme se trieastnili jejich programu , kterk byl peknk, neb male. develtka zataneila Besedu, cot se nine libilo nejlepe. Navgteva byla velka a zajiste je to te gilo. Ale nag zabavni vybor nas nepobavil, tak je t •eba se postarat o lep gi, kterk by pracoval. Tet rifedniky si zvolte lepgi.

Hlavni ale bod je, aby katdk se vyrovnal s tim starkm rokem, to mini dluhy zapiatit. Zajiste jsme jeden katdk vzal poji gteni, bychom vypomohli tern, ktetl jsou nam mill a zristanou bez nagi pomoci, ati odejdeme do nezna.ma, cot se mute stat katdou minutu. Proto na tu vec nezapominat a phjed'te 11. prosince vgichni.

S bratrskYm pozdravem Petr Listak, taj.

Rogers, Texas.

Po pfedteni dopisu jiste pisatelky v poslednirn aisle Vestniku jsem byla uvedena v etas, jak pige, snad z osobni za gti, neb jinak si nedovedu jeji uratlivk a vksme gnk dopis vysvetlit.

Ptekrucovala zrimyslne smysl meho dopisu, kterk jsem mela uvetejnen 18. listopadu v Cechoslovaku. Proto doslovne si jej dovoluji uvefejnit tak, jak tam byl ti gten a prosim, by laskavi etenati, kteti snad jej v Cechoslovaku nesami posoudili smysl, v j akem byl psan a jak byl eten a psan onou pisatelkou. Dotydnk dopis znel: "Jak opravdu se rnusi &ova pozastavit nad nechutnkrni debatami, kde se i na ge Ceske pisne kritisuji, jak by se mely zpivat, kde, v ktere 0-Leine. Ja dle meho nahledu myslim, to narodni pisne jakekoliv zeme a kdekoliv zpivany, nejsou-li ovgem potupneho, neb sesmegriujiciho rani, kterekoliv narodnosti, maji bkti zpivany v privodnim slotieni, tak jak vytryskly z duge tamej giho lidu, kterk v nich opevuje svoji otkinu, at' se nachazi tteba od ni vzdalen v dalekYch koneinach. Vtdyt' ta na ge deska piseri je nam mnohdy posilou, ye stesku nagich dug , v ni vyzpivame vgechny sve touhy, radosti a boly. Tou pisni vojinove vzdaleni v cizich zemich vzpominali svoji vlasti, kdy jim byla jedinou potechou v jejich svizelnem iivote, jak v zakopech talc I na bo3i4tich. S to narodni hymnon

V2STNIlt nabkvali chrabrosti ku zdolani ritrap, s tou pisni na rtech i umirali. Nae tteba nejakYch peekrucovanYch slov, neb nahra.tek, kdy jine rodnosti tak neeini, at' jsou to Polaci, Chorvati, Rusove neb Srbove a jini. Vtdy sve pisne peji tak, jak je doma rodna mati nauCila. U nas v Praze jsem east° sly gela Chorvaty neb Srby zpivat jejich narodni pisne„ za doprovodu kytar neb mandolin, kde opevovali svou otainu atadny jsme se nad tim nepozastavovali a tolik se nam to libilo, ze jsme se i nektere od nich ph&ill a s nimi je zpivali. Jen my eechatkove jsme vtdy z ohiedu na druhe sve city narodni zapirali a ku viastni gkode. To nekdy jen proto, abychom se ukazali, ze jsme snad take jako ti stoprocentni. AC nam to prave gkodi u jinonarodovcu, to neukateme dosti sve narodni hrdosti. Coti nemriteme pies to bkti dobrYmi americkYmi obeany, to ctiovame lasku a rictu ku sve rodne vlasti 9 Cot temi pisnemi chceme opovrhovati vlasti, ktera nas ve svou name matefsky pfijala? Kdybychom men vice narodni hrdosti a seznamovali cizinu s nazi slavnou historii a nezapirali svilj privod a nehrbili hibety a hrde se k svemu narodu hlasili, z ktereho jsme vygli, pak by nas nepovatovali za menecennk narod. Nevetim, ze by nas za na ge uptimne city k rodne vlasti odsuzovali. Mame zde mnoho vynikajicich osobnosti, ktere se pied americkou vetejnosti hrde hlasi ku svemu narodu, a piece si ziskali v kruzich jejich &stria mista. Vklyt' zde /name tu pravou svobodu slova a demokratickeho smk gleni, tak prod se tak kreit? Jak by to bylo nelidske, kdyby druha matka zakazovala svYm nevlastnim ditkam pet pisne, ktere je &Ha zpivat jejich zemtela, matiCka, jen ze sobeckeho drivodu, to nepeji pisne jeji." — Potud milj dopis.

Nyni se vratim k tomu, jak ona pisatelka muj dopis pfekroutila, vlastne nekterk smysl slov. V jednom cituje slova: "te zapirame sve narodni city ku sve gkode". Ano, vgak tak se mezi nekterkmi nagimi lidmi stave., zde i v Evrope, eehot mame drikaz, kam dospela na ge republika, to se tam mnozi ponemeili a pak se proti viastni .oteine obratili s jejimi nepfateli.

Vgak se nadarmo netika: Potureenee horgi Turka, jsou hor gi net pravi Nemci, jak ze zprav vysvita.. Zde je to jit takove, sotva trochu umi broukat anglicky, jit druhk je jim ku posmechu, ad pravi Ameridane tak neeini a snati se naopak, kdy neco spravne neumite, vas opravit a poueit beze v geho vksmechu, tak jak se to mne kolikrat samotne pfihodilo. Cot je to neco slugneho, vysmivat se, to si snad neumi nekdo ani koupit neco k jidlu. Tolik umi snad jiste katdk, i ten nejvet gi snad zelenad, neb jsem neslygela nikdy, to by nekdo hlady umtel, protote si neumel nic k jidlu koupit. I zde se shiedat mriteme s lidmi, kteti ad Cesky miuvit umi, tak nechti, cot, se mne samotne nekolikrat ptihodilo.

Nevim, to by v mem dopisu bylo obsateno neco, to bych nejak znehodnocovala americka zdsady, jak ona pisatelka pi ge. Jaci mame v Americe bkt, kdy ne stoprocentni? Jak si to ptedstavuje bkti stoprocentni, kdy v na gich tila.ch koluje Ceske. krev? Zdali tak, to mame zaptit sve city, ktere jsme povinni vriei svym drahkm eeskkm rodierim? Uvedomila jste si, co tim pigete? Cot je to neco zleho a uratliveho, protote citime lasku take k rodne vlasti? Proto pfec mriteme bkti dobrkmi oboany a ctiti zasady a zakony tett) nova vlasti, neb je nam tak hodne jak svou historii i temitet zasadami, ktere phjala i nage ubolia draha. vlast. My snad jinak citime, co jsme tam rozeni a hlavne v povaleenkch letech sem ptijeli, neb jsme tam protili vgechny ty valeene ritrapy i ten radostnk pfevrat, kterk se tam udal po 300lete pornbe, a proto my tak pro tu nazi oteinu citirne.

Nechci vgak tvrdit, ze i mnozi zde rozeni pro ni krajne citi a berou zajem o jeji osud. Ptesto vgak ctime a milujeme nazi druhou vlast, a tak jak i vas, tet i nas tesily ty stoprocentni vysvedeeni na gich deti a vtdy jsem je povzbuzovala, aby se jen pilne ally. Jak bychom nemeli mit v ficte vlast, ye ktere byla utvotena nage - Ceskoslovenska republika, na jejicht demokratickkch zasaclach byla vybudovana. V jeji vlajce jsou tytel barvy jako v americka. Oasto bylo nam zdrirazriovano ph na gich deskketi slavnostech natimi pfecUlircli tp4111q, a "KclQ

stfedu, dne 'T. prosince 1938. svuj jazyk stydi, hoden potupy v gech lidi." Jak krasne pigi pi. P. P. Mikeskova, Stanovska, Nevolova, pi. Ondra gkova, a mnohe jine, poudne dopisy, z kterYcht si dlovek mute hodne vybrat pro tivot. Take v mem dopisu neni obsateno, by se na prvnim miste ph na gich slavnostech nemela zpivat americka hymna. S tim bych souhlasila, aby se zpivala, ad na na gich slavnostech mnohdy bkva velmi malo jinonarodovcii, kde v gak je jejich neast, mela by bYti hrana a pak deskoslovenska, za to bych se sama phmlouvala. Take ona pisatelka pi ge, co by tomu tikali v Cechach, kdyby davali pfednost arnericke hymn& 0 jakesi pteclnosti naprosto psano nebylo, tak prod takove nesmysly se pigou?

Ze byla hrana americka hymna i v Praze ph slete, na podest americkkch sokolu a nav gtevnikri, to vim jiste a take by to mnozi tam phtomni dosvedeili. Tak prod psat zUmyslne neco, co pravdou neni? Tet to bychom chteli Ameridanum zpivat nage narodni pisne a ph tom sama hned pige, co by to bylo platne, to by jim stejne nerozumeli. Ba prave, a proto nemelo by take smyslu menit slava nazi deskoslovenske hymny, ktere jsou zpivany jen pro na g lid, i ty nage pisnieky, jak posmegne pigete. Ze pry "Kde domov miij?" neni obyeejna pisniaka. To ovgem neni tteba pouCovat, znam dobte jeji privod, kdy prvne byla zpivana v Praze, v Tyloye hie "Fidlovaeka", zpivana potulnkm pevcem ve stavovskem divadle. Po pfevratu byla vyvolena za narodni hymnu. Nevim, prod se posmegne o pisnidkach zmiriujete, kdy sama jste jednou u me ph nezvane nav gteve tadala, abych zalotila peveckk kroutek a Ceske pisne Vas ueila, k demut jsem se vgak necitila povoYana. Proa tolik rozhorleni, co jsem Vam udinila, se proti me chovate takove neptatelstvi, di snad proto, ze jsem byla v pfatelskem pomeru s Venn, ktere Vy rada nemate? Wive jsem byla Vage mile. pfitelkyne a kdy jsem yarn nebyla napomocna v odstraneni osob ze spolkoveho tivota, tak jak jste psala v jednom dopisu, tak ihned jste obratila. Wady je opravdu dobfe, kdyt ma dlovek takove dopisy rortomileho obsahu po ruce. Kandy mame sve chyby, ale ye Vagi negt'astne povaze je, ae kdy se Vain nekdo nelibi, hned mu napi gete uratlive dopisy, a to snad ani ti stoprocentni neeini. Neni zrovna slutne vysmivat se, to neumi nekdo anglicky, kdy mnoha ta deska Lena ph ustaviene praci nemela Casu a pfiletitosti se naueit, ae je tadnou aenou, jak mnohe znam a sama take phznam se bez mueeni, mnoho anglicky neumim, ale co chci vge si koupim a paneeku, take i tlumoCim, vid' Kristknko i ty Lukgova, jak jsem vam pane tlumoeila? Ale mam nejlep gi snahu se naueit a tak se to snad take jednou stane, jen kdyby se ten tvrdk jazyk chtel ohkbat.

PO by mely vgechny deti bkti stoprocentni. Jak je to mottle, kdy jejich rodiee jsou z Evropy, a pak snad stoprocentni jsou jen Indiani, ti ostatni jsou vg ichni potomci ptedkri z Evropy. A koneene i kdyby, jen kdyt budou tadnkmi lidmi a za svrij privod a tee svkch rodieri se stydet nebUdou. Mam netek, ktera je provdana za Ameridana a piece se za svilj privod a tee' nestydi a hraje i deska, divadle.; a jak pane Cesky pige, to se tomu at mrij mut podivil, a jeji maloueka, pekna dceru gka hezky pane' Cesky mluvi, o dernt jsem se sama ptesvedeila. "KukuC tetieko!" na me volala a kdyt jsem s neteti Cesky mluvila, jako papougek vge po nas pane opakovala. Ale maminka i babieka stale na ni Cesky mluvi. Je to radost, kdyt ta drobotina tak pane po Cesku tvatla, jak i nazi dcery Andi deti, kdyt k nam veder ptijdou, oba pekne teknou: "Dobrk veder, statenko", a pak pane desky stale me bavi svkmi rozoumky.

Nepsala jsem dopis snad proto, to bych chtela nekoho uratet, ale tak celkove, jak se to mezi naaim lidem ptihazi. Vatim si stahCka Bartog e a rada Ctu ty jeho pletky, ph kterkch jsem se east() zasmala, ale nebyla jsem Medina, co si nepfala tadne zmeny. Neco podobneho jsem Cetla i v easopisu Amerikan, ze tam take se nelibil napev americka hymny, to pry zni bojovne. Tak nejak to bylo, motna ze nekteti etenati toho Casopisu to ten Cetli. Kdo byl pisatelkou neb pisatelem tech elankri nepamatuji.

Ale mne se libi americka hymna v ptvodni zneni a tak by mela i zilstat. S pozdravern, K. Fejtatkova,.

Ve sti'edu, dne 7. prosince 1932.

Vpozorneni elenfun fidu techoslovan eis. 40.

VYrodni schrize na geho kadu bude se odbYy at jak obydejne druhou nedeli v prosinci, ptesne v jednu hodinu odpoledne. Protote v teto schrizi bude volba tadovYch Utednikti, elenstvo je tadano, by ileast byla co nejvetgi.

Zaroveri bude ptijimano 14 novYch elenri, proto je povinnosti nas vgech se zneastnit schtize, tim dokateme tern novym elenrim, ze mame skuteene zajem o na g spolek a 2e jsou do nagich fad vitani. Po schnzi bude dasana svaaina, proto spolusestry a po ptipacle i spolubratti nezapomerite ptinest neco na zub.

Aby to vge klapalo jako na dratku, vgichni elenove, kteti jsou s placenim pozadu, nezapomate doma penetenky a eekove knitky, tim nagi pokladne velice pomntete, neb uz del gi vas trpi suchem. S bratrskYm pozdravem, James HradeckY, neetnik.

kid Novi Ratolest, cis. 41., Port Lavaca, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas upozornuji, abyste nezapomeli, se ioage vYrodni schnze opet bliti. Je to velice driletita schuze, neb bude volba ittednikti, tak je pottebne, abychom se v co nejvet gim poetu do ptigti schnze dostavili. Tedy, bratti a sestry, pkijd'te vgichni a zvolte si ittedniky dle vageho ptani.

Zaroveri upozornuji ty, kteti jsou s placenim pozadu, aby pamatovali svoje povinnosti dati do potadku, neb jinak budeme nuceni je suspendovat, cot einime neradi. Tak bratiia sestry, kterYch se to tYka, pamatujte to dat do potadku, neb jest to jen pro vase dobro a vagich milych. Tato vYroeni schttze bude se konati druhou nedeli v mesici prosinci ve 2 hod. odpol.

Se sesterskYm pozdravem, Frances Drgae.

Houston, Texas.

Nevim, porntfte-li to, kde dnes 'tenem na celou paru bez ohledu koho s sebou berem, vzporninat dobrYch vlastnosti tech, kteti nam odchazi, ei proste pomleet a pomyslit si, t'e to nezmenime? ! Co bude z tech, ktere to po sobe zanechame, budou se znat? Ci bude jakasi lidskcst je pojit?! Ptam se, a se mnou mnoho•ji14ch, kteti vidi v tom spechu zkazu toho, co lidstvi po drahnou dobu budovalo?? Nevede to osamocovani k nidemu, lid, aspori jak ja vidim, neni elovekem, stava se jakYmsi strojem.

Nam stargim zustavaji pouze vzpominky a upozornujeme-li na to nic to nepomaha, ygak vyeital bych sob& kdybych aspon jen ponekud se nezminil o dobre rodine, ktera pomalu yymith.

Otec moji teny, Tomas Zajieek, zemtel tento tYden ye staff 84 let, v sokolsky'ch kruzich, bych fekl v Texasu byl dobte znam, kde jejich •ela rodina lOti elenna, vela byla sokolska. Jib nekdy dtive jsem vzpomenul dobrYch vlastnosti one rodiny a ti, kteti ji poznali, mohou jen dosvedeit. Jak je to s poeasim, ze slunce svitiva a i ten bYva pochmurno, tak to bYva i v rodinach: bYvalo tarn v geho dolt, zdravi dnes jest tam pochmurno, ubiti, osamoceni, lid tene o zavod a to jen k vlastni gkode.

Nebylo by narcdti, mel-li by se narod uvnitt trhat.

Rodine Zajidkove path ta nejlepgi vzpominka, ponevadt delali to, co jen elovek pro eloveka mute udelat. My, kteti jsme to tak paznali, ta vzpominka u nas nevymizi.

A. R. Hamusek.

kadt eehoslovik dislo 141. ..

Ve yYroeni schitzi byli zvoleni pro pti gti rok nasledujici Utednici: Ptedseda, Leo A. Jan, mistoptedseda Karel Petrusek, tajemnik Jos. Ta gka, neetnik Fr. Petrusek, prilvodei Jan Mareg. teetni vYbor: Jan Ktupala, Jos. kezni6ek a Ladislav Sklenatik.

NemocenskY vYbor mutskY: Jos. Kovaeovid, Fr. Jet a Lad. Sklenatik.

NemocenskY vYbor tenskY: Matilda Ktupala, Louise Sklenatik a Matilda Petrusek. kdd vita 54 &lent obeho pohlavi, a v skem Odboru 3 eleny. Ptirustek to za rok 1938: lest Mean.

S bratrskYut pozdravem, Jos. Tagka, taj.

Strana 7.

VESTNi

itid Woodrow Wilson els. 146, Galveston. Tex. Ctenym brattim a sestram tadu Woodrow Wilson cis. 146, se timto na vedomost dave., by se vSichni dostavili do vYrodni schtze 11, listopadu v sini K. P. Hall.

Jest tadoucno, by se vgichni elenove do schitze teto dostavili ,neb nam ptipada volba Utednikti a take mame pkijimat nekolik navYch elenti.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Vitovjak, taj. kid V Boji za Svobodu Cis. 139., Danbury, Tex. Cteni bratti a sestry!

Bylo mne natizeno, abych napsal par tddek do Vestniku. Ptijd'te do schitze druhou nedeli v prosinci o ptitl druhe hodine odpoledne.

Mame ruzne debaty k projednavani, a take se voli tednici, tak at' jest vas co nejvice, a zvolte si koho chcete na pried rok.

S pozdravem, M. F. Svoboda, taj.

SOKOL HOUSTON. Telocviena jednota v Houstonu sehraje 18. prosince libivou ∎operetku "Lucifer" za spoluneinkovani br. L. Kadlece, kterY hru s pomoci br. D. Nezvala nacviait. teinkovat bude celY Sokol, hudbu a zpevy bude doprovazet ses.

Jindfigka Earl. Bude to dvacate vystoupeni br.

Kadlece v "Luciperu v idoze Jenika.

Budu zde v Houstonu celY tYden od 12. do 19. prosince. Posledne phi nejlep gi moji dobre vitli nebylo mne moino zde se zdrtet na Mikulagskou zabavu, neb to byla moje okrutni testa po Texasu, kde byl muj program ku ptedu vypracovan, tak jako nyni na 18. prosince u Stefanikti na Lucipera. Proto te gim se na shledemi s vami se vgemi, ze zase uvidim ty dolor& duge z houstonskeho okoli a Galvestonu.

Na zdar!

Lad'a T. Kadlec, sokoli a sokolky. kid Stefinik eislo 142, Houston, Texas.

Ve yYrodni schrizi tadu "S- tefanik" cis. 142, Houston, Texas, zvoleni byli nasledujici tiltednici na ptieti rok: Ptedseda Stepan Valcik, mistoptedseda Vojtech 8ebek, tajemnik Alois Vaja, Rt. 1, Box 353, Fairbanks, Tex.; neetni Karel Kubin, pakladnik Fr. Bevan, prnvoddi M. Matejka. treetni vYbor: Fr. Klima, V. Mara gek, R. Leber. Dalgi vYbory budou uvetejneny v lednu.

Alois Vaja, taj.

Vlada zfidi osidlovaci tistay.

V nejbliteich dnech ztidi vlada zvla gtni dstav nebo Usttedi osidlovaci a yystehovalecke. Tento Ustay bude fidit a organisova usidleni desl. ptislugniku, kteti se vystehovali nebo yystehuji z nzemi obsazeneho, ptipadne take vYmenu obyvatelstva v dohode se sousednimi staty. Bude dale organisovat vystehovalectvi do ciziny, zejmena tech, kdot nemohou nalezti v tuzemsku obtivy pro ptepineni ureitYch povolani nebo nebudou moci ziskat statni ptisluenost. Ustay bude usmerriovat soukrome podnety, sinetujici k tYmg cilum a bude dozirat na jejich provadeni a bude ve styku s cizimi vladami a zahranienimi institucemi vystehovaleckYmi. VYdaje budou hrazeny z ptispevkft statu, jednotlivYch zemi a venovani i darn soukromYch z tuzemska i ciziny. Do zakladu venuje stet 50 miliont KC. Toto venovani bude provedeno v souvislosti se zahranieni pujekou, ktera poskytne motnost disponovat ureitYmi dastkami take v cizich devisach. Pii ptevodech majetku zamotnYch yystehovalcri bude stanovena povinnost ptispevku ve prospech yystehovalectvi osob nemajetnYch. Prvni firoda z bojigte. ✓ Neuville-Saint-Vaas nedaleko Arrasu konala se na htbitove, na nemt odpodivaji es. dobrovolnici ze setniny "Nazdar!", pietni slavnost, phi nit byly hroby oveneeny. Na hroby byly zasazeny rritove kete z Lucemburska a od Kre geaku. Cs. delegate obdrtela pytle s obilim, sklizenYm na miste, kde bojovali a padli es. dobrovolnici a kde bylo letos poprve zaseto obili.

Toto obili bude nyni zaseto u Melnika.

KALENDAA. ✓ nedeli 11. prosince. Divadlo Sokola v Dallas, "Rezinka od pechoty". Zadatek v 6 hod. veder.

11. prosince. Divadlo "Divei vzpoura" sehraje divadelni kroutek "Hlahol" v budov y tadu Pokrok Houstonu. Zaeatek ptesne ye 3:30 odpoledne. ✓ nedeli 18. prosince. Operetku "Lucifer" sehraji sok. ochotnici v sini tadu gtefanik v Hu storm.

25. prosince. Vanoeni program potada fad Pokrok Houstonu. Zadatek ye 3 hod. odpoledne. ✓ sobotu 31. prosinee. Sylvestrovskou zabavu uspotadaji soe. cvidenci v Sokolovne v Ennis. kid Ennis, eislo 25.

Ctend redakce Vestniku!

Ctenemu elenstvu tadu Ennis eislo 25. Timto dopisem davam zpravu, jak dopadla na ge vYrani schrize, ye ktere byla vykonana volba pro rok 1939. Zvoleni byli nasledujici: Piedseda Joe Hejny, mistoptedseda Joe J. Kudrna. tajemnik John Hrabina, neetni F. B. Vrla, pokladnik Edwin Nesuda, potadatel zaba y F. J. Hag kovec, retiserem John Hrabina. Ztistali v gichni Utednici stafi, jen potadatel zaba y je zvolen novY. Zaroveri vybizim, by se do ptieti scheme dostavil vYbor neetni a majetkovY, by ptehledli fifty a porovnali knihy. Je posledni se/laze, maji bYti v gechny nay yyrovnany a site o jedne hodine odpoledne 11. prosince 1938.

Ti elenove, kteti jsou pozadu, by se hledeli vyrovnat, by nebyl tadnY dluh na knihach, proto se vgichni vyrovnejte, neeekejte ai yam br. eetni pogle upominku.

Nag kroutek Sboru Mladete konal take volby, ve kterYch si zvolili nove ritedniky pro phial rok. Zaroveri budou pofadat dne 26. t. m. vanoeni nadilku a bude sehrano divadlo a koledy. Bude to krasny program. Divadlo je obsazeno dobrYmi herci, koledy a basniely ma zase ta omladina. KatdY kdo pfijde obdrti nejaky dareeek, kterY bude darovati tad Ennis a Sbor Mladete. Bude nas te giti, kdy nas vgichni navetivite dne 26. prosince a odbudete s na,mi vanoeni svatky.

Dayam zpravu, ie nam ode gel nag spolubratr Frank 6ech, kterY byl dlouhou fadu let br. du v Ennis a posledni tadu let bydlil v Kalifornii. Bud' test jeho pamatce!

Co noveho je pit Ennis, co by elenstvo zajimalo? Je toho malo, dasem je nejaka veselka, nejaka zabay a, ve ktere se siteastni ti vladrti a z nideho nic si vzpomenou sebrati v gechno pivo, ktere na to zahave maji, a tak udelaji hned po zabave a veselost je tat tam, tou odvezou ti ittednici v podobe piva. S pozdravem, John Hrabina. tticl Pokrok Jihu, cis. 72., Cameron, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto vas yyzYvam vgechny eleny nageho du ku steastneni se schtize dne 11. prosince, totit druhou nedeli v prosinci. Jak vite, je to vYroeni schnze, kdy ptedleha nam volba nikri pro ptigti rok. S bratrskYm pozdravem, R. J. Guzner, tajemnik.

Mite novou adresu? Pak zmenu vasi adresy oznamte tieetnimu HI. 14 adovny bratru Ed. L. Markovi do Fayetteville, Texas. VYpravei organu nema prava meniti adresy odberatehl na:seho Vestniku, on opravuje adresai vYhradne dle instrukci z Hi. Ufadovny. Proto pogete zmenu vagi adresy na prave misto a neopomente udati starou i novou adresu jakoi eislo fidu, k nemui pattite.

Obrovske demonstrate francouzskYch obyvatel na Korsice a v Tunisu vypukly v nedeli. ItalskY konsulat byl davem napaden, v gechna okna budovy kameny yytlueena a jen speSnY zasah zesilene policie odvratil npine znieeni budovy.

Day volal: "Dolt]. s Mussolinim, k dasu s fagismem" a pod. Eduard Daladier se patrne v mnichovske schrizi etyt s Mussolinim podivne domluvii.

Strana 8.

CAFA low. Zakladna Britskeho lod'Stva ye sYetOve valce. Misto, kam vplulo nemecke namofni lod!stvo po skoneeni neptatelstYi, aby se vydalo v ruce viteza. Misto, kde jednoho odpoledne, o "Sest mesicri pozdeji, tyto mohutne bitevni lodi klesly na piseite dno da. hloubky sehil, provrtany schvalne, aby se nedostaly do rukou neptatel.

Videli jsme je, jak letadlo zateeelO k ptina letist.i v Stromnessu. Tmave skvrny, rczsete po 'Sire hladine klidneho, zeleneho more.

"Petadvacet tisic tun maji nektere lodi potopene tam dole", kiii§el na mne Bob Smith, pilot denniho letadla, scojujici skotskou pevninu s Orknejemi. "Nevetil byste, to je motne nvednout ze dna tak obrovske vahy, ze ne?

1\Temci tomu take nevetili, kdyt je potapeli.

Ale britska firma s kancelati ria malem ostrrivku Hoy, zachranila z jejich hrobu ut tucot techto obrevskych lelezem pobitYch nestvizr, i kdyt letely 140 stop pod povrchem Scapa Flow a obraceny dnem vzhriru. A obracene dnem vzhirru je tahli 400 mil na jih, aby je rozbili v Roythu, v zatoce Forth, a ziskali z nich ocel pro britskY brannY program.

Letadlu Boba. Sniitha trva ntzl druhe hodin y , net uleti 150 mil, delicich Aberdeen od S.tromnessu. Ale dale jeSte mi trvala testa na y elkem chums, kterY pro mne poslali, po Scapa Flow do Lvnessu na ()strove Hoy, kde je hlavni kancelat spoleenosti..

Hoy ma za norrnalnich pomeril 150 obyvatcl vetSinou zemedelcri a rybatir. Od to doca se na ostisove usidlila qachrariovaci spokienost, obyvatelstvo se ztrojnasobila. D ye ste intenYril, svateet a odbornikt v ko-ech si ztidili novY domov v plechovYch chav kterYch byly za svetove valky dristojnicke jidelny.

Techto 250 mute, pracujicieh v time v late, J.. y korialo za minulYch pet let jedineenou praci Ye svem nom. Myslim, to stoji za to, abych vain povedel, jak byla vytatena z more lod' "Friedrich der Grosse" a piipravena na cestu na jih.

John Mackenzie, glasgovskY zachrariovaci interrYr, jemut byly sveieny prate ye Scapa Flow, ma za sebou dlouholetou praksi v zachratiovani potopenYch lcdi z motskYch hlubin. Za svetove Talky byl velitelem zachrarioaci "lodi se stanovi'Stem v Portsmouthu. Jakmile byla hlaSena v Kanale neptatelska ponorka, vyrazil ihned na more. Jeho bylo hodit vleene lano obchodni lodi nebo ktitniku, ktere mely to smuht, to se setkaly s torpedem, a dostat je na pobteti, &l ye net je pohlti viny.

Delal to s takovYrn Uspechem, Ce zprava "Mackenzie ptichazi!" se stala poselstvim zachrany v Kanalu za svetove valky.

Jeho prate ye Scapa Flow neni merle nelJezpeena net ta, kterou delal v rote 1917. Pied katdYm novym podnikem sestoupi na dno v potopecim obleku, aby prohledl trup katde lodi, kterou chce vyzvednaut. Z pozorovani pak vypracuje valeenY "Friedrich der Grosse." se 'rid potapeni, de lone. jako vet na potopenYch lodi, obratil dnem vzhriru. Byl nalezen etyti mile 'ad Lnessu, pteyracen a mime naklonen na stranu.

Mackenzie u neho podobne metody jako u ostatnich ptedeelYch osmi zachranenYch bitevnich lodi. Nejdti ye zacpal vSechny diry otvorY v ztroskotene lodi a pak rourami, ptivakenYmi k kYlu Friedricha, do lodi purnno-J7a1 stlaeenY vzduch. Lod' as zvedla z bahna jako balon a vystoupila na povrch more.

V jeho dilnach na nabtO.Ji Lynessu pracovali mute:ye tale mesice na zhotoveni dlouhjich rour, kterYch bylo tke''ba k teto praci. Tyto 'he tele.zne roury, dlouhe na sto stop a majici v prinneru etyti stopy, jsou znamy jako "vzduchove komory".

Aekoliv potapeei a intenYti byli mnohokrate piekvapeni bauki, pokraeovali ye sve ponotutice obro yske roury jednu po druhe, at se dotkly kYlu potopene lodi. Potapeei, kteti tit zatim eekali dole, je ptivatili k panlodi. Po to meal prvni proces se stlade-

T.TESTNiK

Ob3rNalli10(11170 Scam ...0 Leonard 0. Mosley. nYm vzduchem. ObrovskY stroj na palube tendru se rozhueel. Tisice kubickYch stop vzcluchu bylo vehnano do Atrob Friedricha a vypudily yen vodu.

Diky moderniniu intenkrskemu geniu, kterY vynalezl tuto metodu purnpovani vody z lodi, mutove mohli pracovat hluboko pod mer` em obledeni v obyeejne Saty. Pronikli do zkrouceneho vnitiku lodi, uzavteli kabiny, zacpali dvete a zajistili vim zprisobem vzduchotesnest lodi.

Neni to nikterak snadne, prate, ponevadt tlak, pod kterYm se kona, se pohybuje mezi 55 a 65 librami na etvereenY palec (4 — 5 atmosfer). Po jedne a pril hodine prate ye vnitru Friedricha museli ztravit d ye hodiny v dekompresni komote, aby pfechod k normalni mu tlaku nevyvolal v tele poruchy. Ale pies toto ochranne zakizeni cc zde vyskytuji east° ptipady "bublin", jak zde tikaji teto ch.orobe.

Na Slesti vSak nebyl tadnY vatnel gi ptipad, aekoliv vgechny byly velmi bolestive.

KOneene vySli z vitra Jodi posledni delnici a vytahli za sebou na povrch dlouhe roury.

Tlak vzduchu byl postupne zvy govan a Friedrich der Grosse se meal pomalu hYbaty bahnitern dne Scapa Flow.

Sestadvacet tisic tun teleza a oceli, zvedajicich se ku povrchu v mraenu vody, eleje a bahna, stoii za podivanou, a nelitoval jsem sve testy dlouhe 800 mil. Prvni se vynotila p?id' Friedricha. Po dalSich davka.ch vzduchu se obievila na povrchu i cad', a Friedrich, aekoliv by]; pkevra.cenY, spattil znovu svetlo sveta, ktere . cnustil onoho dramatickeho. dne roku 1819.

Kdyt se kaskady bahna usadily, ptispechaly s velkYm ramusem vleeine parnikv. • Byla. hozena lana a nasledujiciho dne byl dobytY parnik sloten na meleine. Potapedi se znovu. spustilt dovnitt, tentokrat s dynamitem a vyhodili do povetti kominy a svrchni strukturu. Pak odvleeena do Lvnessu. Vzduchove ka mory byly zkreceny a Friedrich, donosu obracen dnem vzhilru, se houpal ye vode jako obrovska motska obuda, udrtovan na povrchu stalYm pumpevanim vzduchu.

HolandskY "Zwarte Zee", nejsilnej g vleenY parnik na svete, se ujal s pomaci dvou menSich lodi tetkeho a nebezpeeneho odyleci Friedricha po Severnim moki 400 mil daleko od Rosythu. Na kVA. jsme -pti yazali temeny plechove kabiny, v kterYch jsme /hell bydlet etyki dny, co mela tr yst tato cesta.

Vleene lodi opatrne zabraly, a vYprava se dala do pohybu. rsechno slo dobte, dokud jsme byli mezi ostrovy. Ale sotva jsme se odvatili na sire mote, chytil nas proud.

Videli jsme, ja.k "Zwa.rte Zee" .k te r4:7 dovede vyvinout rychlost 20 uzlri a 4.000 HP. ra naklani jako zavodni elun. Vleone lodi se tinily vSemane, ale neudrtely nee. Friedrich Wit taten nezadrtitelne nazpet, strhuje za sebou i je.

Octoeil se pomalu a bokem zamikil ke skaliskrim u John o'Groats.

Vypadalo to velmi gpatne. Cele pill hodiny jsme byli tateni dozadu a k pobt•ti. Mali jsme jet na vYchod, ale at. do jedne a pril hodiny onoho dne jsme utikali na zapad pies zoufa.le Usili a vreeni vleenYch lodi. Tak jsme bojovali, dokud nenastal odliv.

Skoro okamtite se Friedrich zastavil na sve testa k zapadu a meal se noh ybevat do Severniho mote. A odliv byl tak silny, Ce se pohyboval sam bez pomoci -vleenYch lodi, ktere jej jenom udrgovaly ve spravnem mere.

Pak zaeal vanout silny vettik, a talky trup lodi se kalebal pod narazy yin. Honem jsme se radili, co Mat. Po ka gde, kdyt jsme se shaupli do koryta yin a zaeali se zmitat, bitevnilod' ztratila neco vzduchu ze ynitt. Museli jsme pumpovat cele hodiny, abychom ji udrteli vode. Potapeei se spustili chvatne pod vodu, aby zacpali nova diry.

Zre sti-edu, dne 7. prosince 1938.

K poledni oncho dne jsme spattili na obzoru Fife Ness. Pornalu jsme obepluli zatoeinu a vjeli do fist v zatoce Forth. Pied sebou jsme videli obrovsky oblouk forthskeho mostu, rottatenY jako kostra obra od palateti Midlothianu k Fife.

Pii pohledu na mostni oblouky, ktere vypadaly z dalky mizive nepatrne, nas napadla zla ptedtucha. Cela na'Ae karavana mela delku 600 stop a eitku 100 stop, a bylo patrno, ze projet pod mostem. bude tegkST &leek.

Trvalo nam :lest hodin, net se nam to podatilo. Jednau jsme zavadili o zdivo a byli bychom se zhroutili i s obloukem, kdyby nebyla Zwarte Zee yeas vyrazila a odtahla nas z nebe.peeneho mista.

Koneene veak jsme byli na druhe strane, a vleene lodi namitily do zdymadlove komory v ptistave. Posledni cesta da gi velke lodi byla z hrobu ,obdivuhodnYm umenim zachrariovaskoneena. "Friedrich der Grosse", vyzvednutY cich intenYrri, se koneene octl v lodenici, kde se bouraji stare lodi.

Zde jej 'deka stejnSr osud, jak potka j•denact jinYch bitevnich lodi ze Scapa Flow, v ptietich nekolik-4, mesicich .Ka gda, z tech° nemeck3"7ch lodi pkinese britske vlaide za 750.000 dolartt geleza a oceli.

KLUB "UBOHtCH PitiBUZNtCH." V kentskem Dartworthu byl neda yno ustaven klub, kterY jiste najde zahy napodobeni na celem svete. Je vlastne socialnim sdrugenim stareich osob, ktere okolnosti prinutili tit spo•eene se syYm ptibuzenstvem. I v rodinach, kde jsou cteni a milovani, nenkohou se t•to lide zbavit nekdy pocitu pateho kola u vozu. DCdedek mute bYt nekdy nejskvelejkm chlapikem na svete — bohutel kaki* den neni nedele . . . Nikdo to take neciti lope net on. Kam Ntak ma zmizet, elm se ma zabavit?

Nyni ma "svitj" klub v Dartworthu a vi, Ce do nej patti, to v nem ma pine pra y() pobytu. Hadedeekove, tchYne a stare panny-tetieky maji nyni rnognost zmizet z rodin, v jejichg sttedu pobYvaji, vtdy v pravY eas V klubu se pak mohou rozptylovat nejruznej:§im hem — sporty, eetbou i konversaci. Zda se, Ce byl nalezen velmi iteinnST lek k udr geni rodinneho klidu a miru.

Nova rozdeleni Sokola.

V Usttedi eeskoslovenske cbce sokolske se pracuje na nova organisaci. Zabranim itzemi zmenily se pomery tem & . v tale organisaci statni, vetejne i spolkove. Take Sokol byl zmeneny- mi pornery posti gen. Zupy, ktere zasahovaly do pohranienich kraju, byly rozbity novSrmi hranicemi. Nave vytyeeni Cup ma bSrt provedeno do Novell° roku. Ma bYt zladeno s novYm politickm delenim, aby vidy jednoty nekolika okrestt byly zatazeny do jedne Cupy. Hranice sokolskch Cup se budou krYt s hranicemi politicks a vetejne spravy.

Take FOdek uteciatem.

DirletitYm Utodietem uprchlikri z Tignska se staly tat Mistek a FrYdek. Ke konci minuleho t3kIne bylo v Mistku na 500 rodin uprchlikft a y e FrYdku 350. Denne do obou mast ptijigdeji nevi uprchlici a podet jejich rodin dostoup' snad jednoho tisice. Ve FrYdku koupil v techto dnech obchodnik B. Mieek z Jablunkova v soudni dratbe dUm obchodnika s telezem a porculanem henleinovce Hueckela. Dtim vystavenSr za 3 miliony KC, byl stkediskem mistnich henleinovcil. Pteeel nyni do eeskS7ch rukou.

Je konec uilvani politickeho kliOe. Mestska, rada v C' aslavi se usnesla jednomysine upozorniti NYechny obecni zamestnance na to, Ce jejich slu gebni povinnosti je pracovat jen pro obec a jeji prospech, aniC by se pCi torn ohliCeli na jakekoli zajmy jine. Od obecnich zamestnanct gada mestska rada, aby konali svou praci a ne politiku. Pti pkijimani delniku budou miti ptednost ti, kteti jsou pottebnejei, bez ohledu na politickou legitimaci.

Ve stredu, dne 7. prosinee 1936.

VESTN1K

Finan6ni zprava ti6etnika Hlavniho Radu.

TREBLED PRITINIC A VYDANI ZA. MESIC LISTOPAD 1938.

Rad Den Za D. 0. Na iimr. H.R. 1. 16. then 10. list.

3. 15. then 4. 17. then 28.90 5. 17. list. .50 6. 23. list. .90 7. 17. then 2.76 9. 1. 1 elen 9. 24. list.

3.66 10. 17. then 1.80 11. 15. list.

1.00 12. 15. list.

13. 18. EL, list.

1.80 14. 20. list. .30 15. 2. then 2.10 15. 28. list.

1.90 16. 22. list.

17. 15. list.

8.80 19. 24. then 21. 12. list.

1.87 22. 16. list 23. 17. then 2.62 24. 25. then 23.59 25. 21. kijen 51.09 26. 4. then 26. 26. 1 Glen ,,2.40 27. 22. then 1.10 28. 10. then 8.98 29. 18. then 384 30. 8. then .80 31. 22. iten 32. 23. kijen .60 33. 23. kijen 5.34 34. 17. list.

35. 15. then 2.16 35. 20. 1 Glen 36. 26. 1 elen 37. 21. list. .40 39. 26. then 2.60 40. 15. kijen 4.94 40. 22 1 elen 41. 16. then 42. 14. kij., list.

44. 20. then 2.44 47. 26. then 5.24 48. 16. zaki, kij., list. 27.53 49. 18. then 12.62 50. 10. then 1.00 51. 15. then 1.00 52. 21. zaki 1.34 53. 26. then 54. 1. eervenec 11.30 55. 22. list.

2.20 56. 22. list.

2.60 57 1. 1 Oen 57. 10. then 2.80 58. 18. list.

63. 21. list.

3.90 65. 12. list .20 67. 24. list.

1.57 68. 16. then 3.95 69. 17. list .20 70. 21. list.

4.40 71. 17. list.

1.00 72. 20. list.

1.87 73. 8. list 77. 29. kij., list.

78. 16. list.

10.30 80. 14. then 81. 17. kijen 2.16 82. 10. srp., zati 83. 20. zati, rij.

2.40 84. L then 14.86 84. 29. list.

42.95 86. 1. zati .80 86. 21. then 1.00 87. 1. zati .20 87. 11. 2 cert.

88. 29. kijen 38.91 89. 21. list.

4.43 DO. 22. list.

91. 18. list., 3.60

208.68 15.46 26.20 280.67 136.42 69.46 171.67 8.79 250.73 145.55 107.71 30.75 242.91 40.30 140.47 162.44 125.29 439.01 80.51 41.04 38.30 232.31 861.12 564.41 60.78 126.28 541.52 195.44 89.36 78.20 33.04 124.81 23.99 86.44 28.58 56.73 28.53 136.51 330.69 29.14 105.19 82.59 47.08 342.03 567.60 172.78 59.83 80.36 67.09 11.00 201.98 61.24 84.20 55.47 49.30 81.98 141.78 74.06 117.17 188.02 46.32 193.06 59.44 86.32 64.02 49.56 56.72 72.20 132.73 16.98 58.44 245.84 250.93 118.66 241.94 86.75 820.85 115.94 28.58 199.37

9.30 .30 .60 20.25 3.60 2.55 6.15 15.00 2.00 .75 .15 12.00 31.85 10.50 10.80 4.20 19.50 1.50 .90 7.75 43.20 24.00 2.70 5.25 28.50 19.35 26.10 .90 2.55 8.40 .60 5.10 .30 9.30 19.45 2.25 3.60 2.70 21.90 50.55 9.00 1.95 5.55 23.85 10.05 2.05 6.00 .60 3.00 9.75 2.55 2.25 12.00 1.80 9.90 1.50 4.50 3.90 2.40 3.45 3.75 11.10 3.45 10.35 15.25 15.00 23.85 17.75 18.40 .50 37.50 6.00 1.05 12.00

92. 17. then 19.33 93. 22. list 2 20 95. 22. list. .40 97. 22. list.

2.70 98. 20. then 99. 16. list 101. 15. list.

102. 21. zaki, kij.

1.20 103. 18. then 105. 21. then 107. 24. list.

5.07 109. 23. zaki 1.90 110. 17. list.

1.40 111. 22. list 112. 20. list.

8.00 113. 15. list.

114. 5. D. 0.

3.60 114. 10. D. 0.

2.40 114. 20. kij., list., pros. 4.08 116. 15. it., list.

4.80 117. 28. list.

118. 3. then 119. 1. then 119. 28. list.

121. 17. list.

1.00 122. 18. kij., list.

6.24 123. 16. 11j., list.

124. 22. list.

125. 20. then .20 126. 24. list.

3.40 128. 17. list. .60 129. 17. list.

1.10 129. 23. 2 dieni 130. 24. zati, kij.

8.04 131. 2. zaki, kij.

132. 18. list.

133. 18. then 6.45 135. 25. list.

7.33 136. 22. iten 137. 20. list.

138. 17. list..

7.58 139. 17. kij., list.

140. 23. list. .90 141. 14. list. .80 142. 18. then 26.43 143. 18. list.

2.20 144. 24. list.

145. 14. kijen 3.46 146. 24. list.

3.60 147. 8. list 2.60 148. 26. then 3.24 150. 10. list.

151. 12. list.

10.49 152. 3. 1 Glen 153. 18. list.

1.60 155. 16. srpen 156. 1. zaki, rij 156. 26. list.

158. 18. list. .80 159. 1. then 1.50 160. 16. then 4.90 161. 11. list.

8.79 161. 11. 1 cert.

162. 8. list.

2.00

Strana 9.

410.00 193.67 76.08 16,380.23 11,930.90 684.73 765.75 676.91 1.97 946.11 4.00 200.00 25.80 7.00 1,000.00 5,000.00 4.10

251.76 53.68 44.67 69.80 64.76 23.90 41.88 87.20 88.18 29.58 85.33 41.91 96.73 26.94 157.15 10.31

30.50 3.60 2.85 4.50 1.65 1.05 2.25 18.40 .75 1,80 8.70 12.55 4.65 .45 11.50 .90

Na nmrtni pd.-up certifikaty Na innrtni nedospel. dedicum Na umrtni nedospel dediciim nrok Hypoteky Piijeky certifikatil Opravy atd. na majetku Za ntedni listiny majetku Dane z majetku Vracene umrtni poplatky Splaceno za praci v piljekach CestA5vne, majetku Comm. v prodeji majetku Cestovne, bondii Za ntedni listiny, hypotek Splaceno na majetek Pteneeno na H. R. Exchange v bance na bondy

154.72 114.24 25.84 31.12 6.80 6.80 108.84 89.06 62.00 10.15 41.98 80.05 27.10 44.29 35.85 240.34 28.40 31.08 118.05 98.76 26.05 7.25 87.08 60.55 16.83 56.31 243.36 48.33 15.15 83.06 58.14 39.43 242.19 116.17 50.63 20.30 25.96 13.55 25.90 36.14 7.14 81.46 283.22 55.30

33.15 4.80 .30 3.00

HOTOVOST V BANKACH PRIJEM NA HLAVNt RAD: Od kadil PteneSeno z iimrtniho fondu Hotovost z minuleho mesice

4.20 5.70 1.80 .60 1.20 3.15 .30 3.90

Celkem VYDANI: Najemne -z nfadovny Telefon PoAtovne Potkeby a vydani v nkadovne Vytapeci kamna Check protector a bond.

Slane fikednikn.

Slutne vSrpomoc Odmena za nove eleny Lekakske prohlidky Elektkina Schfize Prohlidka neetniho vSrboru Telegramy Dari, excise IX., statan Vestnik, 6,245 odberatelt, Vestnik, po,ยงtovne Express

$ 7,632.30

ZbSwa u pokladnika DETSKY ODBOR. PRIJEM: Mem od kadt Urok z bondt Hotovost z minuleho mesice

$ 4,178.51

Celkem VYDANI: Odmena za nove eleny tspory Vracene umrtni poplatky Hotovost Pujeky Bondy

$ 1,323.93

50.65 5.50 .30 10.05 9.30 .60 .15 2.85 1.95 1.05 4.05 19.05 1.50 5.70 7.10 2.85 18.00 2.20 5.75

24.51

2.70 2.25 5.10 2.10 1.50 4.75 4.05 3.90 .25 3.00

547.85 16,180.90

1,077.45

TREBLED PRIJMU A VYDANI ZA MESIC LISTOPAD 1938.

PRIJEM: Od 'tan. $16,180.90 Splatky hypotek 9,774.54 Splatky pnjeek certifikatt 6,182.61 trok z pujeek certifikatii 1,680.54 trok z hypotek 14,205.35 Splatka hypotek collateralni 861.60 trok z bondu 5,083.25 Splatka bondu - vSidelek 762.50 Najemne z majetku 2,101.26 Splaceno za praci v pujekach 876.99 Prodej majetku 4,109.32 Vracene umrtni 200.40 Vracene vyclani za tired. listiny maj 5.40 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$62,024.66 16,642.09

UHRNEM VYDANI: Na nmrtni

$78,667.75 $18,675.15

-21,684.35 - 1,077.45 5,000.00 1,554.85

$

30.00 16.90 136.19 73.77 65.00 24.00 1,122.00 49.50 970.75 273.50 6.47 28.40 102.44 .32 31.95 520.41 .22 1.97

547.85 302.50 473.58

23.65 62.30 6.52 1,231.46 63.00 26,677.08

$27,971.54 MAJETEK TREBLED MAJETKU JEDNOTY. Bondy $1,052,330.02 Hypoteky 1,397,771.11 Hypoteky collateralni 3,870.82 Podily 25,560.60 Pujeky certifikatil 523,764.03 Majetek 192,926.73 Slcdeno na stavbu kanalu 1,750.00 Slo*Zeno za meiltko 10.00 Hotovost v bankach 21,684.35 V Detskem Odboru 27,971.54 U pokladnika 4,178.51 Celkem Dluh nedospelSun dedicam

$3,251,817.71 27,456.94

MAJETEK S bratrskSun pozdravem,

$3,224,360.77 Edward L. Marek.

Dne 29, listopadu 1938.

Literatura je ti mlidStejM, Gim je narodneIgi. Nikdo neni Apanelgtej gi nee Cervantes, anglietefgi nee Shakespeare, ital gtejSi na Dante, francouzStej g nee Voltaire, Montaigne, Descartes nebo Pascal, ruยงtejAi nee DostojevskS7, a piece nikdo neni to kuniversalne licletelS1 nee tito spisovp*, -- Andre Gide.

Strana 10.

VE STN I K

M. DVOtAKOVA:

BI WA JE ZKROCEN POViDKA 44 NTA • SVAeINE! To jo!" odbroukla Julka, stahujic rolety v okne. "To jate biihvi kde lita. Nemeli by ji to, milostpani, trpet. Povidala onehdy ueitelova z Boranice, ge by to sve Jitince nikdy nedovolila, aby tak litala s kluky z vesnice. Nic dobreho od nich nepochyti. JeAte gtesti, ze pojede do toho pensionatu . nejvySSi eas; nebo tu cela zvlei."

"To je povaha, Julko. Mete s ni neco svest?

Nemrigete ! A ja se nemohu potad rozeilovat.

Je mi zaPottebi klidu!" — Hias stare pani znel trochu nakva gene. A jak by ne! Ted' to bude vkchno na ni, na babiece, 2e Lila je divoch a nevi k udrZeni doma! Kdy g to nejsou sanky, jsou to ly t. e. KdyZ' to nejsou lyte, jsou to brusle.

Potad,je nejake zamestnani. KniZka? Ach, kde pak Lila a knaka! Lila je ryze sportovni devCe a ani ji nenapadne louskat nejake romanky! Rueni prate? Ne, to iluse se jig babieka Markova davno vzdala — hned v lete. Naeala mile Lile na pullover, snadnY vzoreeek, dite z obecne gkoly by jej svedlo. Ale Lila? — Babiiii, nine od toho boll v zadech! Babiiii, mne od toho pall oei! Babiiii, doktor tikal, ze nemam nad nieim dlouho seat! — No — a co na to "babiii" mela kid? Nakonec bude devee nahrble nebo kratkozrake, Bert tomu vet — ,a bableka ji zohyzdila! Nic, tak radeji ten pullover dopletla sama a mild Lila si behala venku do sytosti.

"Warn jim dat svadinu?" pteru gila prosaickou poznamku myglenky pani Markove Julka.

"Poekam na Lilu."

"To se nadekaji. Bilhvi, kde je ji konec " "Ale tohle nejde!" rozeilovala se pani Markova. k svadi v pill pâté, ma tedy bYt v pill pâté doma. Ihned at' Vavra jde a se gene ji! ji povim! Jakoby nemela na ruce hodinky! To zas bude vYmluv! Sly gela jste?"

"To teda znamena, ge musim jit sama. Vivra gel piece do Jimramova s botama."

Pani Markova jako kdy nesly gi. Julka videla, ge je nezbyti, a tak tedy aspori hezky hlasite zavtela dvete.

"Divoch jeden!" ulevila si za dvetmi. Pfetahla v kuchyni pies baekory pkezilvky, zabalila se do vrfiaku a mraeic se jako deset eertil vygla pied vilu.

Stale jegte drobne sne gilo Cestieka k brance nebyla viibec proelapand. Julka opatrne sebrala do 'eve ruky zahyby sve sukne, pravou rukou si ptitahla vlriak k hlave a s povzdechem se vydala na cestu — za ly gatskou Lilou.

II.

"Boge, z tebe do smrti nic nebude, Vildo!" rozeilovala se na zrzavho a pihovateho, asi dvanactileteho kluka, rozko gna tmavovlaska v lygatskena dresu; oei ji jen hotely jako hvezdy, tvate byly mrazem do eervena rozpaleny. Netrpelive podupavala ye snehu na kopeeku, zatim co Vilda se pod kopcem valel ye snehu po naprosto nezdatenem sjezdu na jejich "Lilo, hele, ge ja to umim lip!" kasal se malt' 'Spunt, kterY mel na nohou misto ly gi jen jejich primitivni napodobeninu. "Povidalas: nohy u sebe, levou ptedsunout, jo? Tak se divej, ja jedu! Pozor, kluci!" vykkikl na klubko ktere se prave zabYvalo opra govanim toho negt'astneho Vildy — a net se nadal, vlitl mezi ne, jen to kolem zapra gilo snehem. Tot' se vi, katastrofa byla dokonala! Nevalel se ye snehu jen punt Pepik a sotva opra genY Vilda, nYbrg i divaci, kterYch tam bylo celkem pet a kteti se stkidali ye sjezdu a stoupani na LilinYch lygich.

Pepik mel v sobe bednatskou krev — po tatovi — a proto on byl jedinY, kdo si ty "palyge" aby nemusel eekat na stkidani.

Lila se na kopeeku jen prohYbala smithy.

"Kluci! Ja umtu! Vy jste takovi knedlici, jsem takove vnbec je gte nevidela! Na bruslich nebo na sarikach, to je s vami je gte tee — ale to lygovani! Dejte mi pokoj! Ja jdu domri! vbk si nezajezdi, protoge potad loudite o lyge — jten tu ulovim rYmu. Vildo, nahoru, hezky pHdupavat a ly ge sem!"

ZrzavY Vilda, kterY mel snih i za ueima, poslugne se obratil a poeal stoupat. Po dvou krocich mu mile lye ujely a on se zabotil nosem do snehu. Tot' se vi, ge se "divactvo" zlomyslne chechtalo! Rudy jako rak se s namahou postavil na nohy. SID to mizerne, to vstavani! Snih byl derstve napadanY, sypky, eim vie mel Vilda snahy vstavat„ tim vie do snehu zapadal. Postavil se tedy k svahu kopce bokem a stoupal tak. Jen dik tomuto napadu se Lila jeSte toho dne doekala nahote na kopci lyzi. Bleskurychle si je ptipjala a vzktikla na kluky: "Tak- se, kluci, divejte! Takhle se to jezdi!"

A prudce odpichla a rozjela se. Kopec byl nevelikY, ale na ty venkovske pomery, jak Lila tikavala, aspon. neco. KrkonoS'e to oveem nebyly — a to snad bylo prave v teto chvili Lilino gtesti. Prave, kdy se sebevedome ohligela, dojig g kopec dolt, po chlapcich, kteti s ote--dejicji ftenou pusou a zbogne sledovali jeji jezd, hodlajic jim nejakou peprnou poznamkou jegte osladit tu jejich ne gikovnost, kde se vzal, tu se vzal — Lila by byla ptisahala,' ge spadl rovnou s nebe se snehovYmi vloekami — ocitl se ji v ceste jak'si chodec. Nu — a nasledky byly hrozne. Kluci jen videli, jak se v rychlem sledu mihly vzduchem Liliny ly ge, pak mugske nohy ye sportovnich sttevicich, pak Lilina ruka, zoufale mavajici hfilkou — a pak se ozval bolestny vYkkik, po kterem nasledovalo jadrne nadavani.

"Kluci Nemrigete dat pozor, kdo jde? To je to same ulidnictvi a darebactvi a trochu rozum aby meli, to ne! Ale jestli jsem si new udelal, tak uvidite, jak vas spraskam. A tebe nejvic, ty potrhlY kluku, zasluhoval bys, abych to na miste ptehnul pies koleno a vyplatil to hned, ne2 mi uteed!"

Zatim co se z fist ciziho mladeho mute kinul tento proud slov, mel on i Lila pine ruce prate, aby se nejak jednak vymotali ze sebe navzajem, jelikog byli na pochybach, ci je ktera ruka a noha, a dale aby z oei, fist, nosu, rukavii i s krku settepali neptijemne student' snih, jen se kvapem rozhtival na jejich tele. Lila byla narazem tak ude gena, ge nebyla schopna nejake repliky na toto obvineni. Tepry zoufalym vYktikem: "Jegig, moje lyge!" zprisobila, ge ten mladik umlkl ye svem povykovani a ge zas k slovu ptigla trochu ona.

"Zlomil jste mi Iygi, vy nemehlo!" obula se v tom okamgiku do mladika Lila, se slzami v odich pozorujic zlamanou gpieku sve lyge. "Kdo pak mi to tady spravi? Abych to POsilala do mesteeka a dva dny tu chodila pesky, ted' kdy je tak krasny snih! A co nil vubec nadavate? Motu ja za to, .te chodite jako slept a nekoukate kolem? Proe jste mi lezl do testy? Mohi jste se vyhnout, ne? Nejsem ependlik, abyste mne nevy pane turisto! A vstafite, v gdyt' mi sedite na druhe ly2i! Nebudeme se tu tak na sebe koukat do soudneho dne! Muslin domil!"

Ted' zas bylo na mladem mu2i, aby nebyl schopen slova. Ten nepozornY lytat — soudic podle hlasu a kudrnatSrch euptin, ktere se jeho idaslYm zrakfim objevily pod eapkou — byla vlastne 132atka — velmi hezka — ale take — velmi vffeena,! To se musi nechat, 'Zenska se nezapte! IronickY poeklebek zvnil jeho rty — ale nepovedl se, proto ge byl — pki pokusu mladeho muge se vztyeit okam gite vystficlan bolestnou grimasou. Lila ji nevidela. Mela ted' k parade zlomenou ly gi, kterou si odpinala. Kdyg videla, ge mladY mu g opet dosedl do snehu, zlostne trhla lyzi, ktera byla pod nim uveznena, a podakilo se ji u gasnout znovu: "Proboha! Moje noha!" zaripel v to chvili mladY mu g a podal v tvati konkurovat belostnemu snehu kolem sebe.

Lila se lekia. Ne, to nebylo fale gne! Bolest byla hodne uptimna! Kriste, aby tak mel zlomenou nohu! To by bylo nadeleni! Ale snad — snad se jen uhodil o hranu lygi! Muggti ug jsou takove citlivky — modfina nebo boule -- a hned je mu nanic. Pfes to v gak nespou gtela s blede mladikovy tvate oei a pravou rukou horlive hrabala y e snehu pod jeho nohou, aby se dostala k vazani, rozepla je a mohla tak vstat, anig musel vstat on. Koneene se ji to podatilo.

Prsty ji za tech nekolik minut zittehly tak, by bolesti byla nejradeji plakala. Ale bylo tteba uklidnit v prve fade sve svedomi. "Pane, pa-

Ve stiedu, dne 7. prosince 1938. ne . . . stalo se varn neco?" sklonila se k mladikovi, kterY stale letel ve snehu, podpiraje se lokty o zem.

Pohledl na ni zamraeene a zasykl.

"No ne, pro legraci tu budu le get, ze? Zavolejte ty kluky, at' mi pomohou!"

"Pomohu yam sama!" a ne g mohl zaprotestovat, provlekla svou hlavu a rameno pod jeho pravou pali a pomaloueku mu pomahala vstavat. Kluci, kteti se mezitim rozmysleli, maji-li radeji uteri a ponechat Lilu i s jeji °heti osudu — nebo snad vyaltat, az si ji ten pan opravdu pfehne pies koleno a nate ge ji — nesmele se ted' priblizili k na gi dvojici. Prvni si dodal od-vahy Vilda — povagoval to za svou povinnost, kdy mu Lila tak ochotne delala instruktora — ptiskodil a podeptel mladeho mute s druhe strany. A jig tu byl Pepik, kterY vytahl ze snehu zabotenou lygi, Karlik se chopil to zlomene a hrilkou se jai prohrabavat snih, aby na gel i negt'astnou ulomenou gpieltu, Venca driklaclne opragoval druhou hulkou Lilinu eapku, ktera se valela opodal, zatim co Pet'a a Pavel lovili ze snehu malt' kogeny kuftik, bezpochyby majetek raneneho.

Kdyg mladY mugjak takg stal na prave noze, levou stale bolestne zdvitenou, rozhledl se kolem se a zlostne kelt.1: "A co ted'?"

"Hm," ozvalo se duchapine sborem. Mlady mug pochopil, ge to znamena asi: "To bychom take radi vedeli."

"Je tu nekde leltak?"

Lilina hlava neochotne pohodila kueerami — cog melo znamenat: "Tady a doktor!"

Takova, odpoved' ovgem mladeho mu ge nijak krasne nenaladila, to pochopite jiste i vy, tiebas vas jegte nikdo neporazil do snehu a vy jste potom nemuseli stat na jedne noze, jako on.

"Ale je tu snad neltde lidske obydli aspori, el ne?"

"No, u nas," pkipustila neochotne Lila.

"Je to daleko?"

"Tak pet minut, kdy se jde rychle!" prohodil ledabyle Venca, kterY tu stal opken o hrilku jako sttedovelty margalek.

MladY mug po nem loupi oeima.

"A ty si myslig, ge ti prijdu pet minut rychle?

To se zas mYlig, bragku." — Obratil se k Lile.

"Pogli nektereho kluka k va gim, at' se o nine postaraji. Prijdu, jak budu moci. Bude-li mne noha mot bolet, jiste tu mate haside a ti maji jiste take nejaka nositka. Budou mne tedy muset odnest na nositkach. ,Le get zristanu samoztejme u va gich — za cog si asi slizneg svrij dil, co?" usmal se jizlive, pohli geje se ztejmYm zadostiueinenim na zrudlou Lilinu tvatieku.

Lila mu oplatila mraenYm pohledem a pak broukla smerem k Vildovi: "Tak beg. ftekni babi, .2e se tomu panovi neco — eh — stalo na noze, at' podle k doktorovi Mrazkovi."

Vilda j en pokYvl hlavou a u g odtud pelaeil, jen se za nim snih zvedal.

"No, a vy snad trochu -ptijdete, ne?" trochu pohrdlive se zeptala raneneho Lila. "Nebo jste tak znieen nejakou tou mod •inou, 'Ze se chcete nechat nest hned od poeatku?"

V jejim blase bylo neco, co jako ostruha popichlo mladeho mute.

"Nenadsazuji, pamatuj si to. Noha mne boil a pokud tomu trochu jo, rozumim, myslim, je to zlomenina a ge si u vas pane takovS7ch 5-6 nedel pobudu jako na letnim byte v zime A ted' jdeme!"

Lila se jen pkikreila pod ptedstavou, ktera se ji vte chvili vynotila pied oeima: babieeina tvat pH tom, kdy ji tento mladY mu g Mid: "Pani Markova, porazila a zranila mne vase vnudka, jest tedy povinna mne nechat u vas, at se vyleeim." No, sbohem, to zas bude randalek, mila Lilo!

(Pokra6ovani).

Maly Jaroug ek ptistioupil k policistovi a pekne poprosil: "Prosim, pane stra gnik, pteved*te me na druhou stranu."

HodnY stragnik vzal Jarou gka za ruku a gel s nun na prote'jk chodnik. Kdy g tam byli, povida Jarougek: "Tak, a ted' zas musim zpatky. Tatinek tam na me eeka — on me chtel s vami vyfotografovat."

Ve sti'edu, dne 7. prosince NM.

'ATHA BESIDKA HADKA VE SKOLNI BRASNE.

Poeetnice: Ttikrat tii je devet --ja jsem hlavni ptedmet.

Muynice: Ptidayna jmena, slovesa — moje tee, to je noblesa!

Zemepis: Cidlina, Jizera, Plouenice — ze mne se naudi nejvice.

Dejepis: Ptemysl, Nezamysl, Mnata — kdo uci vtecka data?

Fysika: A zakon Archimeda — nejsem ja nejteMi veda?

Pkirodopis: 8elmy koekovite a psovite — o ka2dem brouoku se dovite. eitanka: To je vtecko krasne, cennejti vtak jso ubasne.

firobafikova rada?

R. F. Vojii.

DOD strani u lesa stala pekna chaloupka maminky Mandelinky. V ni vychovala Mandelinka ka2deho roku nekolik deli. Mela s nimi po kalde potia. Deti se rady toulavaly po pasekach, po lese a doma ptichazely pozde.

Maminku Mand•linku to .tuze tuze mrzelo.

Domlouvala jim, aby pamatovaly na veasnY ndvrat a tika.vala: — Pamatujte si! Jakmile slunce zapada, za lesy, musite pomYtleti na domov. KaiclY tadnY broueek je ua po zapadu slunce v postSrlce.

Ale deti Slunieka se jen smaly a kikaly: — Nu, dobte, maminko, ale kdyz jsme v lese, nevidime slunce zapadat!

— Kdy2 se v lese set i, musite pospitit k domovu! tikala maminka.

Ale zase to nebylo nic platno. Sluniaka 1)1chazela pozde.

Maminka Mandelinka dlouho ptemftlela, jak by to udelala ,aby byly deti yeas doma.

Az ji poradil soused Hrobatieek.

Vite, co udelate, tetka? — pravil, kdyz se mu svetila se svou starosti.

— Jak bych vedela! — povzdychla Mandelinka.

— Zasadite si pted chaloupku peknY modrY zvonek. Poprosite souseda Krtka, aby yam jej vykopal a zasadil. Potadate souseda Tesakika, aby yam jej podoptel dvema tyeemi, aby se nezlamal. Potom dojdete k sousedu Pavouekovi, aby yam upletl provaz a uvazal jej na zvonec.

Naposled poM.date souseda Hrobatika, aby jim k yeeeru vyzvanel. Deti jej uslyti — a pkijdou yeas k vedeti. Nu, co tamu kikate? — usmal se Hrobatik.

— Sousede, dekuji yam! to bude znamenite! fined si to obstareIn — pravila Mandelinka a pospikla ke Krtkovi.

— Sousede Krteeku, vyryj mi peknY modrY zvoneeek a zasad' mi jej pted chaloupku! — poprosila matiaka Mandelinka.

— Rad kmotra! — svolil Krtek, vyryl zvonek a zasadil jej Mandelince pled chaloupku.

Mandelinka bOela k Tesatikovi.

— Sousede Te,satieku, udelej d ye tyce a podepti jimi zvonek! — zaprosila.

— Rad, kmotra, zahuhlal Tesarik a udelal mamince Mandelince citevenou podperu ke zvonku.

Matieka Mandelinka chvatala k sousedu Pavouekovi.

Strana 11.

VESTNIK — Sousede PavouCku, uplet' mi provaz ke zvonku a zaves mi jej k nemu, — Rad, kmotra, rad! — pravil Pa youeek, upleti provaz a zavesil jej ke zvonku.

Naposled pospikla k sousedu Hrobatikovi.

Ten se tft na ni z daleko smal.

— Sousede Hrobatidku, ZV∎311 mi na zvonek, jsem sama slaba, nedokazala bych toho a deti by se toulaly — prosila.

— Rad, kmottiako, rad! — pravil Hrobakik a kdyi se zaealo stmivat, chytil za provaz, rozhoupal zvonek a ten zvonil: bim-bam zim-bam bim-bam.

Vet, ktere hledaly v lese sladke tt'avy, zaslechly jeho hlas a — Musime ji2 donat zyoneeek klinka.

A pospitily domu, kde matieka Mandelinka na ne eekala.

Od to doby se netoulaly a ptiChazely yeas.

Zvonek je svolaval a nemohly se na nic vymlouvati. Nejvetti radost z toho mel soused Hrobatlk, jak dobte Mandelince poradil.

0 NEME PiStiALCE.

U lesa ,par kroktz za posledni chalupou vsi, stala polorozbotena chatre. Jako ona byla nejchudgi a nejhorgi ze vtech vesnickYch byl i jeji majitel. ftikali mu Janek, nebo take obecni blazen., Protoae s nim opravdu nebylo ytechno v potadku. Nemluvil jako ostatni lide, jen tak vyratel neureita a nesrozumitelna slova. Nechodil do kostela a nerozumel, co mu kdo tika.

Za to ale mel oci modre jako nebe na jate, a co aiv neublftil ani mouse. Proto2e se k jinemu nehodil, pas1 yesnieanrim husy a k tomu si piskal na pitt'alku. A ani ta pitt'alka nebyla obyeejna. Buh vi kde k ni ptitel. Snad ji nagel, nebo sam vytezal, ale byla dobte udelana.

Jak ji kdo v lukach zaslechl, hned mu bylo veseleji a celY svet se mu zdal lepsi. Smutni se rozveselili a nemocne ptestavala hlava bolet.

UnavenYm se pracovalo leheeji, chudSrm pkinatela ttesti a hloupSrm moudrost.

Jakubova pitt'alka byla slavnou. Putovali za ni zdaleka a poslouchali jeji piseri, ktera jako by znela pro potechu due i srdce.

A nekteti ji chteli i koupit. Ale Jakub se jen nejasne usmival, dopiskal a pitt'alku schoval za rortrhanou kogili.

V to vesnici po ni touzili vtichni bide. A jednou se nepakernu zlemu chlapci podatilo pitt'alku ukradnouti. Utekl s ni domt za humna, a pochlubil se zavistivYm kamaradam a zaeal piskat. Ale at' piskal jak chtel, at' nadouval tvate az se potil, pitt'alka nevydala ani jedir)* zvuk. Jen takove telesteni z ni vychazelo a to nebylo dobte poslouchat. Proto2e kdo je jen zaslechl, zaeal mit chut' na cizi majetek krast.

Hoch pitt'alku zahodil. Ale takova yzacna yec dlouho na zemi 10et nezristala. Zdvihla ji pygna, gafatova dcera, ale ani ta na ni nedovedla zahrat. Zase jen to gelesteni a beda!

Kdo je zaslechl, zaeal nosit nos pytne vzhiltu a stal se \item protivnY. Zahodila ji k noham lineho, as hanba lineho deledina ze statku a ten ji zdvihl jen proto, '2O mu to dalo tak malo prate. Ptiloail ji k ristrim, ale zase jen ten tichY, nemelodickY stot. Aa kdo jej zaslechl, padala mu prate z ruky a lenost se ani nesnaIil ptemoci.

Pak sebrala pitt'alku klevetiva babka z pazderny, pc) ni zlY kovat a nakonec posmivavS7 a hadavY synek patulneho komedianta. Ten ji na ttesti zahodil v lukach, kde si ji jiz nikdo nevtimal.

Ale to ji2 bylo ye ysi zle. Lide se hadali, posmivali jeden druhemu, pomlouvali se a do prate se nikomu.neschtelo. Kradli si i planky z plotu a jette se tvatili pygne.

Ut to vypadalo, ze se vtichni poperou a pobiji, kdy2 obecni blazen Janek pitt'alku zase natel. A zahral takovou j asavou a distou piseri, to se srdce potetilo.

Lidd se tou pisni zase uzdravili a pochopili, ze zazraena pitt'alka hraje jen eloveku spraYedlivemu a dobremu. Byt' byl jen obcenim blaznem.

SLABIKAft. driel iaCka Zabka zadng-T vaieni koienY zavai! poiene Zertem koiich edam iivim lezim zapai! pekar misim bozi darek, az vykyne, budu valet; valim, valim bozi d6Irek, vytopim budu sazet; sazim, sazim boii darek, upeku, budu kraiet. iaela pipe jii tkol. iena kogile. noiir robi a nuzky. zaby zi ji u kaluze. vlk srn plz chrt vlci piny misa brky srpy trn trny vk pin mis brk srp krk pokrm nevrel pomla srnci podri! nemrz netrp! mls4 drsny hrnky trnky mrzne trnka vinka zrnko hrnir robi hrnce. pokrm peCeme na pekiei nebo vaiime v hrnci. pes vrei na cizince. nevrc poi-ad! kura miva drsny povrch. srnci mlsaji trnky. pokrm nits zivi a sill. mlsnST mlsa misky. na hrnce byva trn. vinka za vinkou se iene. srnka prcha za srncem. v ruce z vody ✓noci iaby v rakosi h11261.6 kvalaji. zrana ptici zpivaji ✓hiji. k ranu para vychazi z vody. k nebi se tahnou mlhy. k iece tekou potoky. ✓lese s dul3U padaji aIudy. na houby. ✓ noci nebylo studeno. k ranu se vic oteplilo. brzy zrana vydali se hogi k leu na houby. nesli s sebou kogik.

zitny

Strana 12,

VESTNiK

15n Sion P <?11112F1 "

Sloveublie Podporujiei Jednoty Statu Texas.

07;.±Ird iJrgan of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

1-ZEDAKTOR—FRANTA MOUOKA--EDITOB Vydavatele — Publishers NCHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas F •edplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny vireo zasilaji se do Hlavni .' Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeP,:e-^8 dopisy, predplatne, oznainky, sdresovany na Vestnik, West, Texas iThs,:eLk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Chraiite sebe a svoje ditky peed motnYmi firazy neb nahodilou smrti, ptihlaste se a svoje clitky za eleny Slovanske Podporujici Jednoty S' atu Texas. Smrtelne Urazy zavinuji valky poeet fimrti katdeho roku bud' z automobilovych neetesti, di na trazech doma. Neni nejmenei pochybnosti o torn, te ditky jako vtdy ptinakji oheti nejvice — at' jit ptijdou k rirazu pti hrani ulici, kde smrt deli se o kolo fidide auta, aneb v samotnem jejich domove, kde matka ye spechu poloti ne.dobu s vatici vodou a ditko z nevedomosti a zvedavosti tuto na sebe ptevrhNasledky zfistanou sfejne, zarmutek a v3ieitky provazeji pak takto postitene po celV jejich tivot. Jak odpomoci a chranit sebe a svoje mile pied firazy, neb nahodilou smrti, tans na mysli raznYm statistikiim a vYsledek je pouze jeden a ten je: chladna rozvaha a opatrnost za kattlYch okolnosti, aneb nest nasledky zbrklosti. Je tetko ptesvedeiti ridiee auta o nesmysinosti divolte jizdy, kdyt pies stale poueovani, vYstrahy sirens tiskem i rozhlasem, poeet firazfr a zabiti v automobilovYch neetesti je stale povative vysokY. Jiste bude katdY souhlasiti, aby bezohledni, zbrkli a mnohdy v podroueene nalade jsouci ihdici aut byli po zasluze trestani. 0V g en1 i /DM te nejvetei opatrnosti stanou se na silnici i v domacnosti neetest a je talc° rozhodnouti, kdo je ten pravY a jedinY vinnik. V torn ptipade veak svedomi zustave, uspokojeno tou myelenkou, te bylo ueinerio vse, aby ditky uchraneny byly od Urazu, zmrzadeni neb smrti.

Nate S.P.J.S.T. se jmenim tti a etvrt milionu dolarri, nabizi to nejlevnejei a nejyYhodnejel pojieteni pro ditky. Za 20 at 30 centri mesiene inotno obdrteti pojistku at do $500. Dvacetiletou pojistku na obnos jednoho tisice dolara lze obdrtet za $1.04 mesiene — poplatky razni se dle stab ditka. Dalt a velmi popularni je pojistka, ktera je vyplacena v hotovosti po dosateni stab ditka 18 rokt. Zamyslete se nad touto fivahou a neodkladejte postarati se o ochranu sebe a syYch ditek pied motnYmi firazy neb nahodilou smrti — prihlaste se a svoje ditky za aleny S.P.J.S.T. Cechcsloyaci byli ochotni bojovat a ptipraverlat se zabit v poctivem boji. K valce nedoto, protote ji zapadni Evropa nechtela. Dnes rozeiluji se ye Francii nektere kruhy nad tim, te se Ceskoslovensko "vrha do nemecke narude", ze nechce proti Nemecku bojovat, ze naopak s nim chce tit v poctivYch stycich hospodarsitch i politickYch. Dneeni vladnOu6i kruhy Anglie i Francie nechtely, aby se Cechoslovaci dali zabit, protote by tekla take francouzi anglicka krev a nyni podivuji se nad tim, ze nechteli Spachat sebevratdu. Zda se, te nekterSTa vlivhit..-6sobnostem epatne svedomi necla spat. Os republika notajila se ptanim po dobrem poinerti s Nerneckern, nejen z cifivodu hospodatskYch nYbrt i politickYch. Take to, co odehravalo zejmena letos na jare a eemu se boi o eeskoslovensko, byla dnes nesur4 4roe

vlastne zaletitost v zasade cizi, byl to boj mezi zapadnimi velmocemi a mezi Nemeckem o vliv na sttedni, jihovYchodni a vYchodni Evropu.

Tento boj dopadl y e prospech Nemecka, protote v souboji mezi zapadnimi velmocemi a Mineckem vyhral Hitler. At' se to v Anglii i Francii vykrucuje jakkoli: skuteenosti je, to zapadni Evropa se dnes sveho vlivu na sttedni a jihovYchodni Cast Evropy vzdala a te 6eskoslovensko "vinou" sve zemepisne polohy, t. j. sveho kliooveho poloteni, na frstup velmoci doplatilo.

Nemecko yeah) lepe net francouzska vlada sama, jaka Francie je. Da se predpokladat, te by dnes nevedelo, jaka je sttedni Evropa? Oechoslovaci jako narod maji sve chyby, ale maji take sve cnosti. Jednou z nich je uptimnost a poctivost. Byli ptipraveni a ochotni dat se zabit net opueteni yeemi, meli dosti rozumu, ze nespachali sel4evratdu tim, kdyby Ali do boje proti desetinasobne piesile — sami. Na to jsou rod opravdu ptilis zdravY. Chteji tit a yeti, te mohou tit. Maji opravdu pkani dat jejich styky s Nemeckem do potadku a jsou odhodlani spolupracovat zase se sttedni Evropou, kterou, bohutel, z vnitropolitickYch pkiein zanedbavali.

Bude to dilo obrodne, jet mute bYt ke zdaru cele Evrope, protote cela Evropa tout jako choslovaci po klidu a praci.

Opii se sam! Svolavaji se vYroani schtize naeich iadu, j ednot sokolskYch a daleich csl. spolkir a veude se miuvi, mluvi — co a jak by melo bYt. A namnoze koncem toho mluveni je, te se odhlasuje nekolik navrIM, nebo sestavi jakYs takYs plan k roku nastavajicimu a vec pteda, se vYboru, kde obyeejne zapadne. A tak roste hora papiroveho usneseni, za nit si ti, kdot se na nich usnesli, hovi ye spokojenem klidu, te udelali svou povinnost. Oni tekli, co a jak by se melo udelat a vic — probOh — na nich nikdo — jak si to sami mysli — ani nemilte a nesmi tadat. Necht' se staraji zvoleni fitednici, nad byli do ptisluenYch rikadti postaveni. Takhle to ale nejde a nepfljde. V jedne ze s yYch sokolskYch praci lid. dr. Miroslav Tyre ptibeh antickeho vozky, jemiut vuz uva21 v bahne. Vozka svolava na pomoc veechny bohy, at se mu zjevi Herakles a zahtmi na neho: "Zanech boku, pobiclni kone a opti se sam!" Zda se, te nee° podobneho je pottebi rici, rovnet velmi hlasite i mnohym naeim elenfim. Co je tedy pottebi delat, aby einnost spolkova, neochabla ba neustala vfibec a nak Lady poeetne stale rostly? Peedeveim ptestat delat resoluce, navrhy a podnety a melt skutedne pracovat katclY dle sve schopnosti v duchu tech resoluci. Katd37 zeptej se sama sebe dim ut jsem ja ptispel k rozvoji radu, jeho tadouci einnosti? Pomohi jsem tadovYm fitednikurn k praci, k rozvoji agitate jak a dim? Nebo jsem jen pomahal lepit odhlasovavat resoluce, kritisoval svedomite dinovniky a schOze zanedbaval? Potkebujeme tichou, nehluenou, ale soustavnou a vytrvalou praci, ktera, musi vzejit ne na povel z Hlavni tltadovny, nYbrt vedomim povinnosti a tim harmonickYm citenim, tichYm souhlasem, kterY nas. veechny spojuje a ktery umotriuje, te si rozumime beze slov — a bez resoluci. KatdY jsme pki vstoupeni do nat.. Jednoty destnYm slibem se zavazali, te budeme zachovavat stanovy, napomahat v praci humanni, osvetove, spolkove. A proto zanechme volani na jine, vysoukejme si rukavy a dejme se do prace — katdY se opti sam!

Ne kaida poraika musi bYti narodni pohromou. Jsou poratky, kterYmi poeina novY a lepe organisovanY tivot naroda. Vizme Turecko, ktere nth) tadu poratek, z nicht poratka ye svetove valce byla nejtet,:ei a zdala se bYti koneona. A neda yno zesnulY zakladatel noveho Turecka — Kemal-paea-vojak ze svetove valky behem 15 let pozvedl svou zemi tak; te s ni musi bYt °pet v mezinarodni politice poeitano, nevadt je to stat spotadanY, eitajici 17 miliont obyvatel. Sto let umiral nemocnY mut na Bosporu, sto let trvala bezmocna mdloba kdysi svetovlacine turecke kite. Jeji zanik byl oddalovan jen tim, te se no.stupnicke velmoci nemohly odhodnout o podil na kokisti. A stat turecky se propadal dim dal hloubeji do zmatku, bezmocnosti a vnittniho zahnivani Slepenina naroda vtelena do hranic teto rite, rozpadala se narodnostne, spravni fitady zily v lenosti, z platkri a bezmocnosti. Katcly pokus o napravu

Ve stedu, clue 7. prosinee 1938. ztroskotaval v siti prohnile statni spravy, at male, narodni staty balkanske rozebraly tureckou risi, z nit zustal v Evrope pouze Catihrad s uzinami, ktere podle dohodovych smluv melo dostat carske Rusko, a Mald Asie ptedureena za kolonii tech velmoci, ktere ji v konkurenenim zapasu mezi sebou vyhraji. V tomto stavu slo Turecko po boku centralnich mocnosti do svetove valky. Musilo tak jit, nebot' i bez valky byl jeho osud zpedeten. Turecko valku prohralo, do Catihradu vtahla dohodova policejni vojska. A k velikemU prekvapeni celeho sveta porazili tureeti otrhanci, hladovi a Apatne vyzbrojeni — teckou armadu v Male Asii, jimt velel — Kemal-paea. Kemal dostal se do dela vlady a bezohledne rueil stare povery a ptetitky bYvaleho spoleeenskeho ztizeni. Ruei haremy, stavi tenu na rovers mut, rut mohamedanskou viru v osud, nenechava ze stareho Turecka kamen na kameni a ponechave, jen viru v praci. Dnes lije Turecko nove, v nieem nepodobne bYValemu. Jeho pterod nebyl snadnY a neeel bez ottesu. Poratka kdys svetove rise nebyla jeji narodni katastrofou, nybrt poeatkem noveho tivota tureckeho naroda. Takovou poratkou musi oveem bYt smeteno yee, co rozvinuti noveho tivota dtive ptekatelo. — Poratka Ceskoslovenska ptinesla zmenu hranic a zmenila ze zakladri podstatu a smysl narodni existence. Z toho se ye stare vlasti vyvozuji dfisledky: politicks strany splYvaji v mocnY celek narodni jednoty, buduji se zaklady narodniho vzestupu, aby tragicka poratka ptinesla navy a lepe organisovanY tivot csl. naroda.

Mezi Washingtonem a LondYnem to stale neklape. Od podatku tohoto roku byla casts tee o souainnosti demokracii a hlavne se kladl driraz jak ve Washingtone, tak v LondYnu, na motnest ffeinne hospodatske spoluprace mezi anglo-saskYmi demokraciemi. Anglo-americka obchodni smlouva je dnes podepsana net politicky je mezi obema velmocemi hlubokY ptikop.

Lze proto povatovat hospodatskou dohodu, jet byla podepsana mezi Washingtonem a LondYnem, nebo oficialri navetevu kralovskYch mantelfr anglickYch za opravdove sbliteni demokra, cii americke a anglicke? Skutedna pfekatka zlepeeni americko-anglickYch vztahri hospodatskYch jest dosud ztejme politicks. Zatim co Sp. Staty nechteji a nemaji tadne ptieiny k tomu, aby se sblitovaly s totalitnimi velmocemi za cenu ideologickYch nebo fizemnich di jinak mocenskYch fistupkt, bez nicht sbliteni s Mineckem a s Italii neni moms, Anglie se dala cestou "evropskeho uklidneni", na ktere doplaci a nuti take jine doplacet, tak teobeaniim Unie je tento postup nepochopitelnY. Proto ani nekolika-denni naveteva anglickYch kralovskYch mantelfr ye Washingtone, nebude asi moci zmenit na strohem pomeru mezi Spoj. Staty a Anglii. Kdyby v Anglii viadli liberalove a Labour Party, jevila by se nynejei politika Anglie v Evrope a v Africe jako ptirozena obet' levYch polotena na oltat evropskeho miru. Jestlite veak prave konservativni vladnouci skupina v LondYne se vzdava jednoho operneho bodu velke Britske rise za druhYm, anit za to co dostala — to Washington je ptesvedden, te angliet imperialists pouze ckrani sve tkidni zajmy a dokonce na fleet Britske Cite a jeji bezpeenosti. To se americkYm obeanum nezda, bYt spravnou demokratickou smernici. K tomu si americka vetejnost ptida Chamberlaint y postoj a jeho eastou zmenu v nazorech a ye sli' bech, kdyzslo o britskou politiku yin& Ceskoslovensku, nahliti na zprisob, jimt Chamberlain resil epanelskou otazku, a nemute za tadnYch okolnosti, at' ut jde za Rooseveltem nebo jest proti New Dealu, schvalit podivne pteskoky britske fitedni politiky. 0 skuteene a &Anne spolupraci Spoj. Statfr a Anglie nemfite bYti ni keel. Nate spolkove, vlada deka, at Chamberlain vyzkusi nove metody v britske zahranieni politice, at Anglie dojde na kraj svS7ch vlastnich fistupkt Italii a Nemecku a patrne — dlutio to ote ytene rici — at prijde Chamberlain, jehot politiku na ge administrace i vetejnost povatuji za neblahou.

Jak mate fisudek o mutt', kterY svoji rodine nezanechal tadne pojikeni? KaidYm dnem podobni muzi bYvaji koseni nemocemi, negtestim a jejich nabla smrt mnoii bidu a flour/

Ve sttedu, dne 7. prosince 1938.

Behem dvaceti let samostatnosti Cechoslovaci delali nejen chyby, ale take divy. Pfesvedeili svet svou praci, kazni a zdatnosti, 2e jsou narod statne tvoilvY, schopnY nejva gi obetavosti a nejkrasnej g ho rozpjeti svych sil. Oni nemusi se stydeti za to, v jakem stavu Nemci nalezli Csl. pohraniei, jeho hospodafstvi, zafizeni soAkoly, drahy, idady. Co esl. statni moc a organisace vykonala na Slovensku a Podkarpatske Rusi, dojde teprve vdeku a oceni. Spig e nee° ptepjali v rozmerech, ne2 aby byli pod Uroven. Tech dvacet let Oechoslovenska bylo ostrovem klidu a pofadku, tech dvacet let ukazali, 2e vdera zotrodenY narod dovedl vykonati veci velke a dobre. Teprve ted' henleinovci poznaji v leceems, co men svobody pod deskoslovenskYm t. zv. cizim panstvim a budou v novYch pomerech na ty doby vzpominat. Byla krise a bida, ale esl. stat jim dovedl eeliti lip nee mnoha velmoc a celkova 2ivotni iiroven Csl. obyvatelstva se zvedla. Oeskoslovenske armade nebylo dopkano spiniti tkol, ktery ka2da, armada ma a nemohla hajiti zbrani sve vlasti, ale presto mravni a hmotne sily v ni ulo2ene byly vyzkougeny a jsou narodem oceriovany. Ne, Cechoslovaci nebyli zbabeli, kdy2 stall. mezi 2ivotern se smrti. Ted', kdy nejhor gi oties pfekonali, stanovili si smernice noveho sou2iti se svymi sousedy a chteji it po svern a pro sebe.

Byli ochuzeni, vystkizliveli z mnoheho, ale jsou narod, kterY neztratil nieeho na cti pro 2ivot a pro dejiny. Uprostied zrad, ye svete nasili viteziciho nad pravem, v rozvratu v gech hodnot a jistot, nag bratfi ye stare vlasti zaeinaji zase \refit v sebe a sve poslani. S chladnYm rozumem, ale se 2havou laskOu k vi,sti a ve svate jednote vgech no,rodnich sil davaji se do dila, do lepgich zittkii!

Jak mame jednat a hovotit s detmi. Kdy2 my dospeli se divame na mlade holky a chlapce, pfipadaji nam velmi smegni. Ale to si vilbec nepfejte poznat, jak ptipadame my sme gni tem maliekYm, kteti na nas koukaji nahoru. Snad se varn bude zdat, 2e to je drze a nezaslou2ene, 2e se dnegni generate deti nevYhodne li gi od dob, kdy jsme stall pied rodiei v pozoru a fikali: ano, tatidku, ne, matinko, prosim, dekuji. A skuteene, na pkili gnou uctivost si dnes rodide stelovat nemohou. Nemyslime, 2e to je velka chyba. 'acta se vymaha neeim jinYm, ne2 strachem. A kdy2 deti maji dnes pravo hovotit s vami, jako se sobe rovnYmi, je to docela zdrave pro ne i pro nas. Je ov gem otazka, dovedou-li dospeli hovofit s detmi jako sobe rovnYmi. Mezi dospelYmi a detmi je toti2 podivnY druh zvla,gtniho studu a rozpakt. Kdy2 nejakY milt' a veselY dlvek potka pfitelovo deck° nebo sousedovic chlapce, citi najednou, 2e je docela pied jinYm myglenkovYm svetem a ze v gech sil se snag tomuto svetu pfizpusobit. Ani chvili nema zdr2elivou Uctu k diteti, jako by mel ke komukoli dospelemu, ani chvili nevyekava na vzajemne sympatie, na to jiskfieku porozumeni, ktera pkeskakuje s eloveka na eloveka vzijemnem dorozumeni, ale vnuti sviij hlas do tudne a nasilne bodrosti a zoufale se namaha, najit latku k hovoru. Obyeejne to dopadne tak: "Ty u2 jsi velika holeidka!" "Anebo: "Ty jiste chodig moc rada do gkoly, vid'?" Nemylte se: to ticho, ktere nasleduje, neni ani udiv, ani nuda, ani rozpaditost. To je docela obyeejne opovr2eni, ktere citi chytre dite k dospelemu Cloveku, proto2e neumi mluvit, jak mu jazyk narostl. Nikdy na ptiklad nenapadne dospelemu, aby mluvil docela klidne pied ditetem tfeba o podasi nebo o footballu, nebo o torn, co mel k obedu. Kdyby mluvil tak, za gl by podivnou vec: diteti by se rozsvitily oei a zaealo by plynne a .velmi rozumne rozpravet, proto2e dite ma i na podasi i na football i na obed nazor docela dobrY. Pied elovekem, kterY nasilne ze sebe dela, hloupej gho, upada dite do stavu ztrnule oposiee, ktera, se vyjadkuje hloupYm Usmevem a odpovedi: ano, ne. A pokusem zasmat se pfi pokusu_dospeleho o vtip. Kdy2 se spolu rozchazeii, si oba: dospelY i dite. DospelS' si nemysli nic a dite si mysli mnoho. Dnes u2 se deti nevodi za rueieku, dnes kikaji proste dobry den. Neni vilbec tkeba, aby nam pfertistaly pfes hlavu, abychom si davali libit, aby byly drze nebo nezpilsobne. Ale take neni tfeba, aby byly uctive a aby odpovidaly, jen kdy2 jsou ta-

VESTNIK

Strana 13.

zany. Rostou docela dobie vedle nas, jen se musime jeg te naueit mluvit s nimi. Totf2: musime se odnaudit vymfget pro ne zvla gtni fee, zvlagtni vYrazy a zvla gtni tvaf. Jakmile s nimi budeme mluvit take po svern — a to je konedne nadeje, 2e se dohovofime.

Nova doba prtimyslu na jihu Soustati. Zadatkem pfigtiho roku zapaato bude v Lufkin se stavbou papirny nakladem gest milionti dolaru. Potfebny kapital je upsan, kontrakt na vybudovani tovarny na novinalskY papir zadan a stavba i zatizeni ma bYti dohotoveno behem roku. Papirna bude zpracovavat borove dtevo, jeho je y e vYchodni dasti Texasu dostatek a jeji vYrobni kapacita bude 50,000 tun rodne, cog je zlomek celkove spotteby papiru jihu a toliko 2 procenta dovozu papiru z ciziny, ponejvice z Kanady. Vydavatele novin jihu upsali za $429,900 akcii a podepsali kontrakt na odber vyrobeneho papiru na pet roku doptedu. Ni2gi sazby dopravy a levnej gi surovY material umo2ni texaske papirne pocibizet cenu oproti papirnam kanadskYm, adkoli vydavatele dasopisti budou platit za papir cenu dosavadni k vuli zajigteni vYnosnosti novegiu pramyslu i jeho dalgimu rozvoji v Texasu. Novy prtimysl znamend netugeny hmotnY pokrok tisicu obyvatel, jet' v dosud zanedbane oblasti pfebYvali v baracich, byli givi na korriaku a chodili v hadrech. Mygenku dnes uskuteeriovanou fadu let propagonadavno zesnulY chemik dr. Charles Hertz ze Savannah. Mel nekoneene pfeka.2ky se svYm navrhem na vybudovani papirnickeho pramyslu na jihu, kapitaliste severnich state, rnajici finaneni iidast v papirnach kanadskYch, staveli se proti.

S vanoenim darkem davame i praci. V'anoeni doba 112 se dostavila, vYkladni sktine obchodh zdobi se zelenYmi vetvidkami, vanoenimi hesly, vkusne upravenYm zbogm v balidkach pfevazanYch zlatYmi neb stfibrnYmi nitkami. Hospodyriky prohliZeji si vystavend darky, porovnavaji ceny, pomalu dle poetu dlena rodiny je kupuji. Za pomert dne gka, kdy hospodakska situace stale pokulhava za roky prosperity, kdy s ka2dYm dolarem tfeba poeitat, ne gkodi piipominka, 2e darkem vanoenim, kterYm o svatcich "Pokoje a miru" ob gt'astnirrie sve drahe, einime radost dvojnasobnou. Je gte kdosi neznamY bude miti z darku u gtek a site ty desitky tisic nezamestnanYch rukou, ktere eekaji na praci.

Tem dame zakoupenim vanoeniho zbo g darek nejkrasnejk, nejvitanej gi — praci. Kandy peniz, kterY pied Vanocemi utratime, bude malYm koleakem, ktere uvadi do pohybu zahalejici stroje tovaren. Na g nakup darkti point2e dot lidem praci, kupujme jich dle mo2nosti co nejvice, proto2e Cim bude vice tech, ktere podarujeme, tim mene bude tech, kterYm zimni obdobi znamena jen vetgi stradani a vet gi chlad.

Oeska piilhodinka na vinach site narodniho rozhlasu. — Desitky tisic a snad je gte vice techoslovan Ameriky zahlo v pondeli mezi 9 a 9:30 veer mimofaclnY pohtek naslouchanim programu spoleenosti "Carnation", vypinenY eeskou razovitou, strhujici hudbou. Proto2e tento potad byl pfedem v eeskem tisku ozna.men pa cele zemi, ileast mimotadne cenneho programu byla nepochybne obrovska. Na g lid prove v dne gni dobe dychti po v gem z Oeskoslovenska, j2 bylo zbabelymi demokraciemi zrazeno a vydano na pospas odvekemu nepkiteli. Ka2da zprava ze stare domoviny je v nagi nove vlasti dychtive etena, v ge Ceske je nam drahe, Ceske melodicke popevky nas podmariuji a2 k slzam. Sean jsme u pfijimade v napjatem oeekavani a ptimo zbo2ne sledovali struenou reporta2, Heidi krasy matieky Prahy, promisenau perliekami hudby narodni i disel umeleckYch (Smetana, Dvoilk, Weinberger). TakovY po gitek dava zapom.enouti na svizele, takosti be2nYch dne, osve-Zuje, sill a povzbuzuje. Spoleenost "Carnation" zasluhuje upfimne diky cele krajanske vetve v Soustati a jednotlivci meld by ji pisemnYm projevem za pozornost nam venovanou podekovati. Seznali pofadatelstvo techto pokadd na g zajem a oceneni, dal gi deska palhodinka bude brzo ndsledovati.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epodepsany resoludni vYbor tadu Svornost Jihu cis. 15., projevujeme timto Vptimne citenou soustrast pozAstale rocline nad ztratou jejich milovaneho otce, dededka a nageho dlouholeteho spolubratra Toma§e Zajieka, kterY dokonal svoji pozemskou pout' po kraal nemoci dne 28. listopadu ye stall 84 let, na seglost velem. 29. listopadu jeho telesne portstatky ulogeny byly na Narodni hibitov v Carienth za velke ucasti ptibuznYch, spolkovYch bratril, sester a ptatel. V zesnulem ztraci nas tad elena dobreho a uptimneho, jednoho z tech kteti pomah&li na gi Jednotu zakladat a Ceskou osadu pti Buckholts budovat, kde gil poslednich svYch 44 mkt na sve fume se svYmi ditky co vdovec, neb gena jej ptedegla na vednost pied 22 lety.

Vy, mili pozustali, vime ge jest to tklivST okamgik pro vas, proto g budig varn &Cachou, ge van zarmutek jest zaroveri na gim zarmutkem. Zesnulemu timto vzdavame Cest i dik za vge, co pro nag fad a nati osadu uoinil.

Ty, spolubratte, odpodivej v pokoji a Cest budi2 Tvoji pamatce!

Dana v Buckholts, Tex., dne 4. prosince 1938.

Opis teto resolute buclig zanesen do protokolni knihy tadove.

Jan Stag a, Emil F. Voldan, Ed. Posival, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepodepsanY resoludni vYbor fadu tefanik Cis. 142 v Houston, Tex., vyslovujeme jrnenem kadu man2elce, ditkam a v gem pozustalYm nag upfimnou soustrast nad ztratou mangela, otce, dedeeka a spolubratra Frantigka ialudka, kterY zemkel dne 20. listopadu 1938 ve stall 60 rokti. ZesnulY byl dobrYm a laskavYm ()them a mantelem, dobrYm pracovnikem spolkovYm, ktereho bude te gko nahradit, nebot' v nem ztracime na g eho tajemnika, kterY nejen konal svoje povinno,sti, ale radou a hlavne skutky byl vgdy mezi prvnimi a vgemi vagen a milovan.

Budi2' mu zachovana destna, pamatka.

Za tad 8tefanik Cis. 142 v Houston, Tex.: P. Studnidna, M. Klimova, V. Maragek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2.'epsanY rescludni vYbor tadu Pokrok Houstonu, Cis. 88, Houston, Texas, vyslovujeme timto jmenem tohoto tadu, manielce, ditkam a ostatnim truchlicim poz&stalYm nagi hluboce pocit'ovanou soustrast nad ztriatou maniela, otce a na geho spolubratra Alfonse Biezika, dokondivg iho svou pozemskou pout' v pondeli, dne 28. listopadu v Legion, Texas, ve veku 43 let.

Zesnul2 byl nagim dobrS7m elenem, dobrYm •otcem a mangelem a byl vyslou gilcem americke armady ye svetove valve, ye ktere utr gil detna zraneni.

Pro Vas, mantelko, synu a blizci ptibuzni, je to tea ztrata a na gim vroucim ptanim je, aby nage uptimne minena soustrast ptispela, ku zmirneni Vageho bolu, jelikot i my v nem ztracime dobreho a milovaneho spolubratra. test budit pamatce jeho!

Za fad Pokrok Houstonu Cis. 88: Frances Olexa, ml., Frank Olexa, st., S. P. StudnidnY, resoludni vYbor.

V Houstonu, Texas, dne 4. prosince 1938.

Dle naznaku nazistickeho tisku z Reichu, pkigtim obetnim berankem eachrt. HitlerovYch bude Rumunsko. Hakovci vyvinou v Rumunsku podvratnou agitaci po zpusobu henleinova. v Ceskoslovensku, nemecka propaganda zatidi ostatni, Anglia s Francii budou v novem tclobi "Tlaku na VYchod" ne'Skod4rni pozorovateli.

Strana 14.

ROCE 1937 nenastala vetanou tadna reV volueni zmena ve sloteni, vYvoji nebo taktickem poutivani valeenYch zbrani. Neptinesl-li vSak lonskY rok nic epochalniho, vynahradil nedostatek novYch vynaleza mnots' tvim a innohotvarnosti. Vgechny veal staty vynakladaly stale vet gi polotky sveho rozpoetu na zdokonaleni dosavadnich a pokusnYch druha zbrani, a vS"echny, mimo Spojene staty, take na hromadeni obrovskYch valeenYch zasob.

ZylaSte vynikala Velka, Britanie, ktera je nyni uprostred sveho zbrojarskeho programu, jehot naklady doAahnou podle spolehlivYch odhada. 2 miliardy liber tterlingt.

S rostoucim mezinarodnim napalm se pojem slova valeene zbrane znaene rozairil. Nezahrnuje nikterak jen bojove nastroje, ale i mnoho surovin, potrebnYch k jejich vY•obe, nebo utiti. Tak 234.000 tun oceli a 427.886 tun odpadkoveho teleza, ktere byly vyvezeny ze SpojenYch stata v dubnu 1937 (nejfetAi polotka ,od roku 1921), tvorilo ye skuteenosti va'eerie zbrane, aekoliv podle zakona o neutralite z roku 1935 tak nebyly oznaeeny.

Pri ponisovani valeenYch zbrani nesmime zapomenout na, jejich takticke utiti. Proto se budeme east° vracet ke zku:Senostem ze gpanelske valky a k nasledkam, ktere maji na zbrojarskou tendenci na celem svete. Tato tendence je vet§inou vthide jednotna. Nebot' udrtet v tajnosti konstrukci nebo zdokonaleni je temet ne,motne. Vynalez jednoho naroda se stave ut zitra majetkem naroda ostatnich. Proto nebudeme uvadet to, co vykonaly na tomto poll jednotlive namely, ale naznadime spge svetovou tendenci v zakladnich druzich valeenYch zbrani.

Letectvi. rgude jsou patrny obrovske roz grovaci programy. Tak podle verohodneho odhadu bylo v Evrope v lednu 1937 25.000 at 30.000 letadel, a na poeatku 1938 se mel tento poeet velmi pravdepodobne zdvojnasobit. Jen Velka Britanie stanovila ye svem rozpoetu pro rok 1937 na letecke shy 48,132.000 liber proti 30 milionfim 340.000 liber v roce 1936.

V letadlech v'Sech typo nastalo znaone materialni zdokonaleni. Posledni bombardovaci letadla operuji za vrcholnYch rychlosti 250 at 300 mil za hodinu, vat! at 30 tun, mail rozpeti kridel 150 stop a nosi vice a vetSich kulometii schopnYch odratet atok s jakekaliv strany. NejnovejS'i pozorovani ze Spanelska naznaeuji, te jejich zvYS'end rychlost jim dodava veal ochranu pied stihaekami net tale zbrane. Celokovova letadla se ukazala zranitelnejvtei kulometne a delostrelecke palbe net letadla slotene konstrukce a vytaduji si rozsahlejtich opray. Zatatitelne podvozky, pakozene palbou, zpasobily pri pristani ztratu mnoha letadel, ktera by jinak byla bzepeene pristala.

Stihaoky dosahuji nyni rychlosti 360 mil za hodinu a maximalni vYAky 24.000 stop. Obvykle jsou vyzbrojeny dvema automatickYmi dely na pridi a dvema kulomety vzadu. Jednim z nej yyznaenej gich vynaleta roku je automaticke pristavani, vynalezene ve SpojenYch tech. NovY vynalez zajt:st'uje bezpeene PMstani letadla, anit se lidske ruce dotknou tiditel.

Stale vetSi pozornost se venuje letecke doprave vojska a rnaterialu, zvla gte v Rusku a Francii. Je znamo, te v Rusku pri jednech manevrech bylo preneseno na vzdalenost 120 mil a pak za osm minut sprateno padaky na zem 1.200 mutt., 18 del a 150 lehkYch i tetkYch kulomett. TtkovYm zgasobem byly prestehovany bezpeene cele nemocnici se v'Sim zatizenim a personalem. Poeet cvieenYch para gutistu v Rusku dosahuje eisla 70.000. Ironii vtak je, te padaky staly mnoho ApanelskYch letct tivot, ponevadt kdyt opustili letadlo, jejich nepratele mohli na ne pohodlne strilet. Spanelska valka doposud nepotvrdila predpovedi, te civilni letadla se daji snadno a aspHne promenit na vojenska. Takova, premenena, letdla se ukazala zvla gt' zranitelnYmi vuCi atoku vojenskrch letadel vkch typa.

VESTNIR

Valeene zbrane 1938.

Protiletadlova obrana.

Presnost protiletadlove palby se stale zvetAuje. Pomer mezi letadly sratenYmi stihaOkami a letadly sestrelenYmi pozemnimi dely se dnes apine prevratil ye prospech protiletadloyell° delostrelectva. Tak zvana, "rovnobetna prehrada", v ktere baterie protiletadlov'Ych zbrani, elekricky rizene a synchronisovane, postavi pied blitici se letadla palebnou clonu, se velmi osvedeila.

Dva velike staty pry nyni konaji pokusy s tak zvanYmi "granatovYmi letadly", ozbrojenYmi patnacti 45-libernimi bombami, vypou‘Stenymi postupne "torpedovymi rourami". Aspori jedna z velmoci, zni jina, zprava, vynalezla obrovske site zave genYch na balonech a ureene k tomu, aby zachytily prichazejici letadlo.

Tanky.

Tanky nyni zvykiji vahu brneni, jetto bylo dokazano, te platy slabAi net 35 mm jsou zranitelne pechotnim delern. Nasledek toho byl, te rychlost tanku byla trochu snitena, aekoliv bitevni rychlost 30 at 35 mil za hodinu se povatuje ze nejadelnegi. VYzbroj zastava, vice nebo merle standardni: automaticke delo rate 37 mm a jeden nebo vice kulometu na tank. Rusko a Francie venuji z ylagtni pozornost "supertankfn", vaticim at 70 tun. Nekteri pozorovatele tvrdi, to tyto tanky maji schopnosti nepomerne vet gi net jejich yellkost, uvadejice, ze sedm stotunovYch tanka se vyrovna vYkonem na bitevnim poll stu twin sedmitunovYch. Prakse v gak naznaduje tendenci ke standardnimu lehkemu osmi at devititunovemu tanku a k vetS'imu typu, kterY nebude miti vice net 15 tun. Presto v gak Francie uvatuje o zavedeni mamutich "podparnYch" tanku, ktere by nesly dela o rata etyr at :Sesti paint, a "dopravnich" tank% ktere by dopravovaly pechotu na zajfSteni posit dobytYch tanky bitevnimi.

Protitankovi obrana.

Zde utivaji razne staty normalnich, rychlopalnYch a automatickYch del o rani do 47 mm.

Jedna nernecka gkola se zastava del normalnich, ponevadt se daji lehce skrYt a soustredit ye velkem mnotstvi na zranitelnYch mistech. Vyrabeji se v ratich 13, 35, 17 a 20 mm a vat! 65 at 90 liber. PripouSti se jejich iteinnost proti tanktm se stenami 25 at 30 mm, ale bu dou pravdepodobne bezmocna proti silneji obrnenYm tankam, ktere se nyni zaeinaji zavadet.

Krome strelnYch zbrani se utiva proti tankam je'Ste zbrani jineho druhu, na priklad minovYch poli a protitankovYch zakopa (pasti na tanky). Byly zkouteny "stihaee tanka", lehce ozbrojene vozy s velkou manevrovaci schopnosti a schopne proniknout steny tanku. Ponevadt se vSak ukazaly vysoce zranitelnYmi, bylo treba jich zesilit, 'ant se snitila jejich rychlost, a postupne se promenily samy v tanky. Bombardovani s letadel se neosvedeilo proti hromadnemu atoku tanku.

Delostieleetvo.

Tendence smeruje k pripojo yani stale vice a teMich del k palm jednotkam. Tak vYzroj ruskeho pe:Siho pluku obsahuje: 81 lehkYch kulomett, 60 tetlYch, 27 vrhaea granatt, 6 malYch del, 6 plukovnlch del a dve dela prattletadlova. Italsko, pechota bude mit na jeden pluk baterii 65 sedmnactimilimetrovYch del.

Spojene staty nesly v tomto smeru tak daleko, ale v zreorganisovane armade bude mit pek pluk (o 2.362 mutich a 110 dustojnicich) 72 lehkYch kulometa. 36 telkYch a 36 lehkYch motdita.

Zbrane pechoty.

Presto, te za svetove valky se utivalo nekolika raznYch druhu poloautomatickYch ruenic, ladnY stat doposud nevyzbrojil pe .gaky apine zbrani tohoto druhu. Nyni vS'ak provadeji tento krok y e SpojenYch statech, ktere zadaly vyrabet 0.30 kalibrove Garandovy poloautomaticke pu:s'ky, ktere postupne nahradi nynejti putky "Springfield, model 1903".

Ve sti'edu, dne 7. prosince 1938.

Chemieka valka.

V tomto smeru byl ueinen pokrok jen La poobrany. VSechny evropske staty, uznavajici m'otnost neodekavaneho plynoveho atoku, vyvinuly v roce 1937 obrovske iisili k vynalezeni teinnYch obrannych prostredka. VYroba plynovYch masek pro civilni obyvatelstvo ye Velke Britanii dosahla atasneho mnotstvi 500.000 tYdne. Tato obrovska vYroba umotnila velmi nizkou cenu. Masky pro vojaky jsou slotitejS1, dralgi a adinnelai. Nemecko vYrabi sve civilni masky v teeth typech, jeden pro mute, jeden pro teny a jeden pro deti. V Italii spolupracuji v tomto oboru velke tivotni pojiSt'ovny, nablzejlce s yYm elenam pujelty na masku, jet tam stoji 76.70 lir.

Vgeobecna, tendence smeruje ke standardisaci tri typti masky, prvni, nejaeinnejAi pro . vojaky a civilisty zamestnane v zazemni obrane, druhY pro civilisty aktivne zamestnane, ale ne prime, a treti pro civilisty •eaktivni. Ve stale vetgim mnotstvi se vyrabeji protiplynove obleky pro lidi ureene k odklizovaclm pracim.

Provadeji se stavby protiplynovYch kryta, schopnych umistit jednu at 8.000 osob. Jsou take opatreny ventilaenim zarizenim na odssavani zkateneho vzduchu. Ventily jsou pohaneny lidskou silou (bicykly), u vetSich kryta motory.

Tit nejsme pro svet zajimavi.

V pohnutYch zaliovYch dnech sletali se do Prahy zvlaani zpravodajove svetoveho tisku jako vlaStovky. Nebo jako jini ptaci, vetrici budouci bojtSte. Jeden priletel do Prahy primo z 6iny. Jini z New Yorku, Melbourne, Londyna, Stokholmu, Parite, Rlma. Byli zde reporteri pruslulych jmen: Prileteli jen na skok a vyvijeli horeenou einnost. Sjezdili kritem kratem republiku a denne kabelovali a telefonovali syYm redakclm. MnohY volal svou redakci at theetkrat denne. Zpravy z Ceskoslovenska pod palcovYmi tituly objevovaly se denne na prvYch stranach nekolika set denikti v celem svete. jsem telefonni teet za mesic zati zpravodaje jednoho londYnskeho listu. Presahoval 28,000 Re, trebate novinarskY hovor s LondYnem stoji jen 35 Re. Po Mnichove opouSteli ti zvlattni dopisovatele pratske hotely cvalem. Posledni odjitdeji v techto dnech. Mr. W. Delmer z Daily Expressu dostal minuly tYden telegram: Odlet'te do Palestiny! Mr. Adolf Engel kabeluje sice klidne dal, do Buenos Aires s yYch sto slov denne. Stit nejvettiho newyorskeho listu The New York Times zastal jit na zdi palace na Vaclayskem namesti a nekolik stalYch zpravodaja svetoveho tisku se u nas usazuje definitivne.

Ale od ki‘Sskonemecke okupace naS'eho azerni se jmeno Czechoslovakia a vS'e co se kolem neho toei, prestehovalo s eelne strany na stranky novinovych plachet. JakY rozdil od zdSvetovY tisk prvni prestal miti zajem na osudu Ceskoslovenska. Jen na zadnich stratikach patitskYch a londYnskych listu se objevuji seznamy dart obetovanemu 6eskoslovensku.

Nekteri dopisovatele se na chvili odstehovali z Prahy do BudapeSti a pochoduji s prvYmi mad'arskymi iitvary do Hoke. Vydavatele dali do Prahy striktni prikazy: Telefonujte jen drobne lidske pribehy a skuteene sensate. Politiky co nejmene. Zjistete, kdo bude presidentem! Hlaste, budou-li pogromy! Mr. X. Y. z bulvarniho londYnskeho listu, kterY se mohl v zati utelefonovat, projltdi se ted' ye svem voze vesele po Praze s jedinym pritelem: ostnosrstYm foxterierem a popiji whisky.

MAI neebyclienYch vii.

PraPriklad Pratantim, kteri maji v hy vily nebo rodinne domky, zastavajici padzimu neobydlene, dal zamestnanec Asapu p. K. Prihlasil se v redakci Vee. Ces. Slova s nabidkou, te da svilj venkovskY byt (kuchyA a pokoj s celYm zarizenim) do 1. kvetna zdarma k disposici rodine eeskoslovenskeho uprchlika ze zabraneha uzemi. Protote vyslovil prani, te by nejradeji prospel nekteremu ze streleu naSlch hranic, byla jeho nabidka, odevzCana zemskernu finanenimu re bteistvi ktere ji ptijalo a hned ji poutije.

dne 7. prosince 1938.

4:11.1110.0”.•■-o-mbo-smsoixsoe<1.11.04.1.

mAfTA VO1,I8KOVA:

TONGA KOMEDIANTKA EMPERAMENT, snadno vzplanuvei umelec, T zhfekanY tenami a uvyklY prilis snadnYm viterstvim nad nimi, jiste neni z onoho druhu mutt, kterYm by bylo radno svetiti naivni, dtvalve srdeeko patnactileteho deveatka. Pani Sylva se musi opet v duchu shovivave usmati pri vzpomince na neseetne ptipady Hugovy opetne "zamilovanosti", y e kterech temer vtdy, tYmt zptsobem a Omit slovy ubezpeeoval svoji ntitelkyni, to tentokrate jest to jit skuteene Ona — ta s tim velkym 0 — posledni, nejrozkoenejei, nejsladei — zkratka rozhYtil se veemi motnymi i nemotnYmi superltivy, aby po nekolika, tYclnech s tvati provinileho chlapce pHeel se svetiti pani Sylve se svYm opetnYm "omylem".

Hugo se nalezal veteinu sveho pestreho, bohateho tivota, jak' vskutku til, ye stadiu neustale zamilovanosti. Pres svo., neseetna dobrodrutstvi dovedl si veak zachovati v lasce ryzi a zcela nekompromisni smysl pro estetiku. Nestal se ani zpustlYm potitkatem, ani cynickym, bezohlednYm thibyvatelem — suverenem. K tenam byl vtdy rytitsky a netnY a snad proto ho tolik milovaly, jeete vice, netli pro jeho krasu a slavne jmeno.

Ale ze b yjej nektera mohla upoutati pro cell zbytek jeho tivota — tomu pani Sylva nikdy uptimne neverila. Dovedi se dolwnale eetrnYm a rortomilYm zpilsobem zbavovati svYch lasek, kdy jej jit omrzely. Cinil tak s lehkosti motYpteletujiciho k jine kvetine, kdy byl ut u jedne nassal dosti medu, s takovou ptvabnou nenucenosti, to se ubohe obeti jeho chvilkoveho zaniceni ani nemohly cititi urateny 'di zklamany.

Nikdy tactile z nich nieeho nesliboval, nikdy nideho ptimo netadal. Byly to vtdy samy teny, jet za nim ptichazely s pokornYmi tsmevy na rud'ch, dychtivYch rtech a s touhou v odich — a on je bral jako rozkoene, tive hradky, bez kterYch byl by svet -Hasa pustYm. Miloval je ostatne veecky — pokud byly krasne a duchaplne. Nekdy jednu po druhe, ale neztidka i nekolik najednou.

Jeho laska veak byla vtdycky opravdova a uptimna na tech nekolik okamtikt, ve kterYch jej ta ktera tena zaujala.

TakovY byl Hugo Herz. PoeetilY erotoman, jehot veene mlade a hladove srdce nemohla nikdy nasytiti pouze jedind Lena. Nebyl epatny nikoliv — pani Sylva neihala temito slovy — ale bylo tu ono otehave "ale", ktere prve vzbuzovalo ostre bodnuti u srdeeka male Tonei a ktere vzbuzovalo obavy i v dobrem, poctive s Toneou smyelejicim srdci pani Sylvy.

Mezitim, co pani Sylva ptemYeli, stroji se Tonea horeene a je jit hotova.

ObdivnYm pohledem obetke, stara dama diveinu etihlou postavu.

Tonda se shliti ye velkem, ovalnem zrcadle a je sama sebou velmi spokojena. Jest to skuteene velmi hezka divenka, ktera, tu na ni hledi se zrcadlove plochy. 8tihle, pane modelovane notky vezi ye veeernich stteviecich a v eernYch, kaderavYch vlasech diveinYch tkpyti se smaragdova spona, zaptidend pani Sylvou.

"Bude s ni dokonala kraska" — uvatuje hereeka a v jejich eernych, mandlovitYch oeich kmitne na okamtik stin tzkosti o budoucnost teto mile, srdeene divenky, kterou si skuteene uptimne zamilovala.

Auto pani Sylvy deka jit pied domem. Obe damy nasedly a vat se rozejel po eiroke, piskem posypane ceste, vroubene po obou stranach kaetanovYmi stromy.

Tonea si skutedne rychle uvykla pohadkovemu tivotu, jak ji nastal onim dnem, ve kterem odjela s Hugo Herzem ode "Dvou kost". Je z ni jit nyni temet dokonal4 , dama, adkoli nepozbyla nieeho ze sve rortomile nenucenosti a bodre srdeenosti, ktera, ji az dcsud ziskavala srdce vkch, s nimit se setkavala.

"Jest to et'astne ctite" tekla pani Sylva svemu priteli, kdy se ji ptal, jak se ji Tondo, 11bi. "Jest jako slunedni paprsek — poteei oei a

VESTNiK zahteje srdce — bylo by htichem ji ublititit." A pti techto slovech ponotila sve hluboke, temne °di vatne do eedYch zrakt hercovYch. Tento se malounko zardel a libaje etihlou rueku sve pritelkyne, tee tekl: "Ano — bylo by htichem — tet1S7m hfichem — ale my ut dame pozor, aby se toho nikdo neodvatil — vid'te, Sylvo?"

Tonea sedi v loti Stavo yskeho divadla s oeima navrch hlavy. Botieku — co je tu lidi. Co krasnych a elegantnich ten — a ona — Tone°, — si bezmala jit myslila, bthvi jak neni hezka. A zatim — jak si nyni ptipada nepatrna a bezvYznamna, ye svYch vkusnYch, ale ptece jen velmi prostke-h eateekach, proti nadhernYm, vYsttednim toaletam dam v sousednich letich i parteru. Na pfklad ona dama v protejei leti, jet nyni zdravi pani Sylvu rozkoenYm vem sv'ch bezvadnYch, drobnYch zoubla Jaka to je krasavice. Je svetlovlasa, kadefava a oei ma fialkove modre, jako barvu svYch datt. Nyni vstava a vychazi z lote.

"Pkijde nas navetiviti" — poznathenava, pani Sylva k Tonee. 'Jest to sleena Marcela Vranovska, z brnenskeho divadla, kterou Narodni prave angatovalo. Znam ji jeete z jejich zaeatkt. — bYvala take mou tadkou.

V ptietim okamtiku se otevrou dvete a Marcela Vranovsla vpluje dovnitt jako modrY obladek. Obejme boutlive pani Sylvu a vzrueene hovoti: "Ach, milostiva pani, jak jsem et'astna, ze vas opet vidim. Chtela jsem vas jit navetiviti, ale jsem tak straene zamestana — studuji noye role, zkoueim nove eaty a seznamuji se s celou iadou neznam'ch lidi — a to vite, jak hrozne mai° easu mi zbYva, pro mne samotnou. Weer si vtdy ptipadam, jako by mi nekdo vyttepal z mozku posledni souvislou myelenku. Proto jsem jeete neueinila ani jedine navetevy. Ale jakmile bude po nedelni premiete, prvni mtj volnY veeer patti vam!"

"Bude mi velkYm poteeenim — Marcelko" — odpovida stare, dame, vlidne — "ale dovolte ptedeveim, abych yam ptedstavila nag nejnovejei malt baletni zazrak — sleenu Taim Troniekovou. Objevil ji Hdgo Herz a jit dnes mu baletni mistr R. tehna vstavaje, lehaje."

Teprve nyni se Marcela otoeila a pohledla zvedave do koutku lete, kde sedela Tondo., velmi skromne, a nezvykle zaratend, ani nedutajic a v duchu se zanicene obdivujic ktehke, sklenikove krase Marceline.

"Jake rozkoene dite" — zvolala hereeka nadvztahujic k Tonee srdeene obe ruce.

"Nu — vtdycky jsemrikala, mo., Hugo skuteene vybran' vkus, pokud jde o deny!"

A v jejich fialkovYch oeich se objevil na malS, okarntik lehouekSr stin smutku.

Promluvila jeete nekolik slov s pani Sylvou i s Tondou a note se chvatne vzdalila, nebot' hlas zvonku, jako i zhasnuta svetla v hledieti oznamovaly jit poeatek ptedstaveni.

Tonea si ptisunula kteslo blite k sametovemu roubeni lete a pohtitila se cele do hry.

Pro ni to nejsou pouha, slova, naudena, a hrana pro zabavu obecenstva, ktera tu doletaji k jejimu sluchu s prken jeviete. Tonea to feecko bete jako opravdovou skuteenost a protivo, v duchu s katdou jednotlivou osobou kusu jeji radosti i taly, jako kdyby to byly jeji vlastni.

Rekne-li tlustY komik s eervenYm nosem nejakY vtip, chechta se Tonda na cele kolo, at ji pani Sylva jemnYm stiskem ruky musi mirniti a place-li smutna hrdinka sve jevietni slzy zklamani — roni Tonea zato opravdove.

Hugo Herz nalez1 v teto hte svoji nejvdeenejei roli. Hraje tu dokonaleho Don Juana — lovce srdci — tedy samu sebe v nejvernejei podobe.

Malieka, netna Nina, zklamana jsouc ve sve naivni, dtvetive lasce ku krasnemu Alexovi, chce si vziti tivot. Aveak jeji pritel — dobrY, oddanY Michal ji v tom zabrani a advadi ji s sebou do krasne Malorusi, kde ji chce vyleeiti z jeji blahove lasky a vratiti novemu, radostnemu tivotu.

"Och — ten calivY Hugo — totit ten Alex" — vzdycha Tonea rozhoreene. "Milostiva pani — jak jen mute bYti nekterY mut tak ukrutnt?"

"Ale vidyt' je to jenom hra" — uteeuje se o-

Strana 15. kamtite, utirajic usIzenSr nosik kapesnielein.

"Hugo — totit chci rici pan Herz — jiste neni takovY zlY elovek, jako tenhle Alex — vid'te?"

"Alex neni zlY" — odporuje pani Sylva jemne, hladic ptatelsky diveinu rueku, svirajici jeji prsty rozeilene na operadle sedadla. "Nemt.te za to, to jit nemiluje Niny — cot pak nekdo mute bYt vinen tim, kdy laska odejde z jeho srdce? Jest to kralovna, ktere, ptichazi sama, zachce-li se ji a odchazi opet v okamtika, ye kterem se ji prave zlibi. Nieim ji neudrtie Ani slzami, ani bolesti, tim mene hrozbann. Cloveku nezbyva, net smititi se s tim, ze odeela a bSiti vdeeen za tech nekolik okamtikt, ye kterych mu napinila a zkraelila tivot. Ptijde opet — snad v jine podobe — a motna, to jeete krisnelei net' prve. Je nutno eekati a zapominati a teeiti se na novou lasku."

"To je — to je asi stra gne tetke" — povzdechne Tones, zdrcene. "A vilbec tomu nerozumim.

Jak mohu piestat mit nekoho rada, koho jsem si zamilovala? A jak bych mohla pak milovati nekoho docela jineho? Ne — to nikdy nepochopim!"

"Jste jeete velmi, velmi mlad'oueka, — Tano" — odpovida pani Sylva, "a nemAtete to tudit tak chapati, ponevadt jste jeete celkem nic neprotila Ale jen poekejte — za pet, za deset mkt —budu-li tu jeete — pohovotime si docela jinak o cele teto veci."

Po ptedstaveni 'deka, auto pani Sylvy u zadniho vchodu divadla. Ve voze sedi tri teny. Pani Sylva, Tonda a Marcela a eekaji na ptichod herctv. Koneene se Hugo obje"i na schodech ntede dvetmi a rozhlednuv se kolem no fade eekajicich yogi spatti znamy vozieek pani vy a zamiti k nemu.

"Rukulibo.m — damy" — zazni jeho zvuenS7, pkijemnY hlas a jit se mita, uvnitt auta.

"Ach — sledna Marcela! Jak' to vza.cnY host" — podivuje se Hugo, libaje rudku sve kolegyne a Tonea uciti ostre, tarlive bodnuti u srdce. Ale jit se Hugo obraci i k ni a libe, i jeji ruku s teplou srdeenosti.

"Nute — Tan° — jak se yam libilo divadlo?"

— pta se, hlede srdedne divce do oblideje a spattiv ye svetle elektricke svitilny, umistene' na strope vozu, zarudla oeka a opuchlY nosik, tate se utasle: "Snad jste pro boha — neplakala?"

"I kdet pak" — brani se Tonea co nejrozhodneji tomuto nateeni — "co vas to napada! To ja mam takovou rYmu — vid'te milostpani mam s sebou tpinou horu mokrYch kapesniku od k'chani a smrkani. Co pak myslite, jsem nejaka mrriava holefeka, abych se hned rozbteeela?"

A domnivajic se, to timto ujietenim odvratila od sebe ponitujici podezteni, dodava jit opet se svoji obvyklou tivosti: "Co se tyre divadla — jsem 'bine vedle sebe — pane Herzi. Placala jsem, at me brni dlane.

Podivejte se, jak jsou dervene."

"Skuteene" — smeje se Hugo, prohliteje podavane mu ruce — "a mne se zdalo, ze je dnes aplaus neobyeejne hluenY, ale nenapadlo mi, ze by to bylo vaei zasluhou !"

"A cot vy — Marcelo — " obrati se k mlade hereece, ktera, ponekud s trpkYm Asmevem nasloucha jeho zabave s Toneou.

Vzpomind na easy, ve kterYch tyto ohYnky v eedYch oeich jejiho kolegy platily ji — Marcele.

Bylo to jeete v dobach, kdy Hugo mel angatma v Brnenskem divadle, kde byl jejim partnerem. Pak odjel do Prahy — a byl konec. Nevzrueujici — samortejmY. Hugo proste dostal lepei misto a tak nezbylo, net rozloueiti se. Srdce chvilidku bolelo — stYskalo se nejakY eas — ale ptiely nove starosti, nove zajmy — a nove lasky. Jinak tomu fit u umelct nebYva. Ale tadna, — tadna, jit nebyla tak krasna jako laska k Hugovi — kika, si Marcela znovu slova — bezpoetukrate opakovand. Ale dosti jit toho zapuzuje mlada hereeka razne doternou vzpominku. Jest to jit veci davno odlotenou ad ac to — netivou veci — darmo na to myslit. Co bylo — bylo. To se jit nevrati.

A obraci se k pani Sylve, vypraVejic ji tive jakousi smeenou historku ze zakulisi, ktera, ji prave napadla a smeje se sticibrnym, detskYm smichem, kter' neprozrazuje ani st un smutku, ci bolesti, Aka ted' pall v jeji dug.

Strana 16.

Hugo pozoruje obě mladé ženy sé zanícením umělce a estéta kořícího se každé kráse. Jak jsou obě rozkošné tato blondýnka i černo­ vláska. Každá jinak a přece obě dokonale. O­ kouzluje jej Marcelin křehký, porculánový pú­ vab pěstěné, oduševněné a vyspělé ženy, jejíž láska, strhující a vášnivá, chutnala jako opoj­ né vino a současně jej dráždí nezralé, svěží mládí tohoto snědého, přírodního stvoření Táni - přípomínajicí ještě nerozvité poupě na rozvitém ružcvém keří, které slibuje rozvíti se v nádherný květ.

A stará, polygamická stránka v Hugově po­ vaze způsobuje poznovu, že jasný obrázek ma­ ličké Táni, který až doposud panoval samotný na dně jeho mužsky proradného srdce - nevy­ hledá - nikoliv - pouze se malounko odsune stranou a vedle něho zazáří druhá tvář slad­ k? vášnivý ovál obličeje Marcelina. ·. A tak ujíždějí všichni čtyři do Alhambry, kam je Hugo pozval zatančiti si a oslaviti tak jeho nový úspěch v dnešní premiéře.

V ALHAMBŘE. Ostrá světla žárovek na obrovském skleněném lustru pohasla a pouze matně fialová záře prýšitcí z malých lampiček na stěnách boxu se rozlévá po bledých obličejích hostů, takže se v tomto osvětlení zdají téměř duchovítýmí.

Sladké, vášnivé zvuky tanga Unou se z ná­ strojů hudebníků, ulpívají měkce na temně modrých čalounech a opřádají srdce lehkou melancholií. Z parketu dole, kde se vlní a tisk­ nou těla úzce k sobě pi'ipjatá, zaznívá šelest střevíců trouclch se o podlahu, tlumený šum hlasů, občas přerušený kaskádou perlivého ženského smíchu, či výbuchem od šampaňské­ ho.

Tonča si připadala jako v Jiříkově vidění.

Protírá oči a hryže si rty, aby se přesvědčila, že nesní nějaký podivuhodný, pohádkový sen.

"Na vaše další úspěchy -Tál'í.o!" volá Hugo, pozdvihuje svúj pohár, naplněný až k okra­ ji slatým, perlícím se vínem. "Ať je z vás hod­ ně brzy druhá Sára Bernhardtová!"

Paní Sylva s Marcelou připojují se s veselým smíchem k Hugově přípitku.

Tonča, která byla až dosud na rozpacích, če­ mu věnovati větší pozornost, zda kouzelnému, omamujícímu prostředí, ve kterém se tak ná­ hle ocitla, či lákavému podnosu s cukrovím, které Hugo, znaje slabůstky své přítelkyně pro sladkosti světské, poručil přínéstí, do jejich bo­ xu - chopí se rovněž své sklenky, a plaše v ní omočí vzrušením suché rty.

Nemá sice ani tušení, o jaké Sáře Bernhard­ tové Hugo právě mluvil pouze z výrazu jeho tváře usuzuje, že toto srovnání má pro ni býti jakousi lichotkou.

"Oh - takhle si nehraji "odporuje Hugo, ukazuje rozhořčeně na nedotknutou téměř vý­ ši zlaté hladinky v Tončině poháru. "Pije-li se na vaši slávu - Táňo, dobrý mrav káže podí­ vati se skleničce na dno!"

"Nezlobte Hugo" káře paní Sylva polo žertem, polo opravdově svého rozjařeného pří­ tele. "Vám je tak radno svěřiti takové poupě, jako je naše Tánička. Kdyby vás tak poslechla - byla by zábava asi brzy u konce."

"Třehas by teprve začala - " míní Hugo ši­ balsky - "ostatně - nevěřím, že by byla Táňa tak malým hrdinou, aby ji porazila jedna skle­ nička šampaňského, Mám báječné zkušenosti, pokud jde o její žaludeční schopnosti - viďte, Tál'í.o? Hlavní je, chutná-li jí vůbec zdejší nek­ tar - nuže, maličká přiznejte se - byla by vám snad milejší grenadina?" " Ikdepak" - brání se Tonča horlivě. Plní ji povznášející vědomí. že 011a - Tonča - pije šampaňské ! Až do dnešního dne bylo toto slo­ vo pro malou cirkusačku pouhým nesnadno představitelným pojmem. Můj bože - šam­ paňské! To přece pívala vždy knížata a hraba­ ta v otcových divadelních hrách - ovšem pou­ ze zakulísamí, odkud. se ozýval cinkot lžičky o půllitr s pivem, kterýmížto zvuky mělo býti o­ becenstvo mystifikováno, že tam kdesi u boha­ tě prostřené tabule rozhýřená společnost chra­ brých rytířů a jejich dám pozvedá slavnostně dřevěnými pohyby imaginární pohárky.

"A špatné to také není - "usuzuje Tonča, u­ píjejíc kradmo z pohárku, aby paní Sylva ne­ hubovala. Chutná to• sladce a způsobule to sladkou malátnost v údech. Napíla se přece jen

V:iflSTN.ÍK

Ve středu, dne 7. prosil1ce 1938.

tak docela malounko a již se jí zdá, [ako by se celý sál zlehýnka houpal a točil. Ostatně není to nepříjemné - člověku je pfl tom tak lenivě a zase má pocit lehkého rozjaření ba jest to ještě lepší, než sebe delší a divočejší jízda na řetízkovém kolotoči.

Je rozhodnuta zabrániti za každou cenu mož­ né degradaci na skleničku s grenadinou, jako by byla nějaká malá nedospělá holčička a ní­ koli samostatná mladá dáma, jako kterákolí z přítomných zde dívek a žen.

Zajiskří proto výbojně očima na chechtající­ ho se Huga a pozvednuvší kurážně svů] pohá­ rek, vyprázdní jej dříve, nežli se ohromené pa­ ní Sylvě podaří varující pohyb paže.

"Jaká to hloupost, Tál'í.o''- praví paní Sylva vraštíc lehce obočí - "samou nedočkavostí jste při večeří vzala sotva do úst, před chvíli jste spořádala asi pět dortů, nepočítaje v to pome­ ranče a jablka, a teď vypijete najednou tolik silného vína. Bude vám pořádně zle - na to můžete vsadit krk."

Ale Hugo se směje, bezstarostně a chopiv se láhve stojící tu v plechové nádobce s ledem, do­ lévá vesele do vyprázdněných pohárů dam, ne­ zapomínaje pří tom ovšem na svů] vlastni.

Tončiny oči svítí a lesknou se jako uhlíky a tančí v nich nezbedné veselí. Vrtí se nepokojně na měkkém sedátku boxu, jako by s ní šilo ti­ síc rozdováděných čertíku. Ružové rtíky, které až doposud zůstávaly téměř uzamčeny počáteč­ ní trémou, jaká se jí zmocnila pl'i vstupu do to­ hoto neznámého prostředí, počínají svrběti je­ jich výmluvnou majitelku a Tonča se rozhlíží kolem sebe, hledajíc nějaký vhodný ·pi:·edmět zábavy; Ve váze na stole vězí dlouhé, vousaté rostli­ ny~ jakási ozdobná tráva., a Tonča ji pozoru­ je zkoumavě, snažíc si vzpomenouti, cože jí tadekorace tak živě připomíná. ' "Aha - už to mám!" - kmitne jí pojednou hlavou a hmátnuvši hbitě po jedné z travin, p:N pevní si ji ohrnutím vrchního rtu pod zrú­ žovělý nosík a pohybujíc našpulenou pusou, z11ázorní tak splývavé, dustojné licousy princi­ pála Troníčka, nalézajícího se ve stavu rozlí­ cenosti.

"Hele - milostpaní koukejte Hugo" - upozorňuje rozpustile - "takhle vypadá náš ta­ tíček, když zapráská fousama."

Vypadá při tom: ta kdokonale komicky, že rozesmějé'celou společnost. I paní Sylva - za­ pomínajíc na možné následky pro dívčin žalu­ dek, neubrání se hlasitému smíchu.

Od sousedních stolu obrací se zvědavé zraky k rozjařené společnosti zvláště vysoký, hu­ bený pán s hladce vyholenou tváří a s mono­ klem na oku nespouští s rozdováděné Tonči o­ čí.

Tato podnícena jsouc docíleným úspěchem pouští se dále.

"Umíte stříhat ušima pane Herzi?" - vyptává se se zájmem.

"To neumím" - pl'iznává Hugo zkroušeně "vy snad ano? Ani bych se mnoho nedivil, kdy­ byste uměla i to."

"No, vždyť to vúbec nic není!" - ujišťuje jej Tonča horlivě - "jen to zkuste a uvidíte, jak je to lehké. Takhle - podívejte se."

A vraštíc brvy, zastrčí rukou kadeře za rítžo­ vá ouška a zastříhá jimi - jedna radost.

Nový výbuch smíchu a výkí·iky obdivu.

"To já takových věcí ještě umím" nafukuje se 'l'onča. "Na příklad - lehnu si na zem na záda a kousnu se do palce u nohy" - vykládá, tvái·íc se duležitě a obracejíc se vyzývavě k Marcele, táže se se zjevným despektem: "To nedokážete - slečno - že?"

"To skutečně ne" - zalyká se smíchem he­ rečka.

Doufám, že nám nechcete předvésti i tento kousek" - praví paní Sylva s očima rozslzený­ ma od smíchu, ale přes lehký tón ozývá se z nich lehounký stín obav, jelikož si není tak do­ cela jista tím, že by Tonča přišla do rozpaku, ' kdyby měla zahájiti i podobnou produkci.

Hugo je dokonale nadšen.

A neméně je zaujat rozmarným divadlem i pán s monoklem. Pozoruje ltaždý dívčin pohyb, snaží se zachytiti každé její sluvko a podal'Í-li se mu zaslechnouti nějakou nezbednou po­ znám.lm Tončinu, odměňuje ji v zápětí bouřli­ vým chechtotem.

.,

"Uděláte tu ještě štěstí Táňo" - upozor~ ňuje Marcela pí·átelsky.

"Jak to" táže se Tonča nevinně.

"Nu - vidíte tam toho pána v protějším bo~ xu - div že vás nesní samým obdivem - jen se podívejte, jak kulí to oko za monoklem."

Tonča se obrátí ve směru Marcelina pohle­ du a prohlíží si docela nenuceně pána s mono­ klem.

"Mno" -,- protáhne poté opovržlivě a ušklib­ ne se uličnicky. "Tomuhle bych zrovna neřekla štěstí. Vypadá jako oblečený smeták. A co to má na oku?" - diví se upřimně, hledíc bez o­ stychu do rozesmátých očí svého vis á vis. "Jé­ je - počkejte - jakpak bych já vypadala." A di'.'íve, nežli jí v tom kdo může zabrániti, vyloví z taščičky korunu a vsadíc ji do pravého oka, ztáhne tváí· tak dokonale napodobenou grima­ sou muže s monoklem, že se tento rozchechtá na celé kolo a snímaje zamřené sklíčko, otírá je kapesníkem, otí·ásaje se výl:)uchy smíchu.

Tonča jej i v tomto počínání napodobí tak' mistrně, že paní Sylvě až údivem dech v hrdle zadrhne.

"Ale vždyť to dítě má úžasný herecký ta­ lent" - kmitne jí v tom okamžiku hlavou a od té chvíle počíná se dívati na dívčiny nezbedno­ sti docela jinak, než jako na předmět pouhé zábavy. Pozoruje její pohyblivou, výrazy střída­ jící tvái'inku, temperamentní gestikulaci a u­ miňuje si, že vezme dívku, pokud možno nej­ dříve do práce. V duchu se up:i'.'Ínmě diví, že si toho doposud u Tonči nepovšimla, kterak umi obratně s podivuhodnou přesností napodobiti pohyby a grimasy druhých.

"Co se jen ještě všechno vyklube z této podiv­ né malé osúbky?" Široká postava muže v bezvadném večerním obleku zaclonila Tonče její zajímavou vy­ hlídku.

U stolu naší společnosti stanul majitel pod­ niku a zdraví se s Hugem, kterého dobfo zná.

"Rukulíbám dámy mistře - pěkně vítám" - kloní se uctivě na všechny strany. "Máte tu veselo," poznamenává se zvědavým pohledem na Tonču.

"Ano" - praví Hugo poti·ásaje srdečně pra­ vicí pi'íchozího. "A to je pouze ryzí zásluhou zde přítomné slečny Troníčkové - dovolte, a­ bych vám ji představil, Ferry - " Tonča se tváN dústojně a podává šéfovi podniku milostivě ručku. , "Slečna je patrně vaše kolegyně z divadla"­ táže se majitel se zájmem. "Ó ne - neuhodl jste - směje se Hugo.

"Sle.čna je taneční umělkyni - první žačka ba­ letního mistra R." "Skutečně? - " majiteli zajiskří oči radost­ ným vzrušením a celá jeho tučná tvář zazál'.'í jako měsíc v úplúku.

"Milostivá - " pí·itočí se k Tonče, bera obě její ručky do svých širokých dlaní - "kdybych se vás směl odvážiti o něco poprosit! Mohla by­ ste mi prokázat neocenitelnou službu."

"Copak?" - táže se Tonča udiveně.

"Pi'edstavte si - milostivá slečno - považte, drahý mistře - " mluví s překotným chvatem, jalto by se bál, aby ho žádný ze společnosti pi'edčasně nepřerušil - "jsem ve strašlivé přímo fatální situaci! Moje první tanečnice dnes nepi'išla a vzkázala teprve odpoledne, že má silnou migrénu. Jsem úplně zoufalý! To, co uvidíte dnes na programu, jest pouhý sos naivní věcičky, mající za účel orámovati vlast­ ní opěrný bod programu. Zlatý hřeb večera je ona prokletá havaiiská tanečnice Nina Nou čert vezmi její migrénu! Mezi námi řečeno tato Nina - Nou se jmenuje vlastně Anči Pšen­ číková a pochází odněkud z Vršovic. Havaii si­ ce nespatřila, ale má hezké tělo a netančí zrov­ na špatně. V každém pi'ípadě táhla a většina hostu je dnes zde k vůli jejímu číslu.

"Kdybych vás směl prositi - milostivá" a majitel pozvedne obě své tučné ruce, jako };ly chtěl Tonču zapřísahati, aby neodmítala· ....:... "ach - prosím - neničte mě, mistře - " o­ brací se vzápětí na to naléhavě k Hugovi, z je.; ho tváře čte zi'etelně zjevnou nechuť k tomu­ to návrhu - "kdybych vás směl prositi, abyste to číslo nějak vyplnila do smrti bych vám byl za to vděčen! Rozumí se samo sebou, že se mo­ je vděčnost rozumí exklusivně himoráře I" ťPoltračování.)

Ve stiedu, dne 7. prcsince 1938.

OSITETA. Budoucnost lidstva.

Doba uhelna.

ESMIRNV' vzestup prumyslove produktiviN ty od podatku 19. stoleti je podminen mimotadne rychlSrm vzrustem podtu mechanickYch sil.

Sy Ym svalstvem maze elovek za hodinu vykonat praci, rovnajici se jedne d yacetine korisire sily, za osm hodin tedy asi polovinu hodinove koriske sily. Hornik v dokonale zmechanisovanYch dolech na mekke uhli ve SpojenYch Statech vyteii dnes za smenu pies 4 tuny uhli.

Ptedpokladame-li neptiznivY ptipad, 2e v tamnim zatizeni parnich strojir je je gte pottebi jednoho kg uhli na yYrobu jedne hodinove koriske sily, pak to znamend: Americky uhlokop te2i s pomoci stroja za den tolik energicke hmoty, kolik je ji pottebi k y Yrobe 4,000 hodinovYch koriskYch sil. 6ili vyrobi mno2stvi energie, odpovidajici vYkonu 8,000 lidi, odkazanYch vYhradne na silu sveho svalstva. Parnim strojem se uhli ptemeriuje z darce tepla v nositele energie. Tim byl . zahajen "vek uhelnY", to jest planovite vyu2iti uhli pro roz giteni podkladu sily, na kterem spoeiva hospodatskY 2ivot lidstva. Vzestup hos p odatsko-prtmyslove produktivity byl teprve timto roz g itenim zakladny hospodatskSrch sil umo2nen.

Uhli spolu s 2elezem a se stroji ze 2eleza vtisklo evropskemu hospodatskemu 2ivotu posledniho stoleti sy frj raz. Uhelne reviry se staly mohutnYmi reviry pramyslovYmi. Nejdfive k tomu dog lo v Anglii, kde podminky k te2be uhli byly zvlag t' ptiznive. Hospodatske expanse Velke Britanie byla vlastne teprve zahajenim velkoryse tetby uhli ptivedena:k rozmachu. Nejvettovarnikem a nejvet g im kolOnisatorem sve. ta se Velka Britanie stala jen s pomoci sveho uhelneho bohatstyi.

Zapodeti telby uhli v Nemecku a ye SpojenYch Statech vytvotilo nova stfediska svetoveho hospodatstvi. Pro geograficke roz gitemi uhli je charakteristicke, 2e je napadne nahromadeno v severnim pasmu zemekoule. V. neposledni fade dekuje severni east zeme za svou hospodatskou a politickou ptevahu nad ji2nimi kontinenty prave tomuto jednostrannemu vYskytu uhli. Konkurendni boj rozmanitYch sttedisek svetove-hospodatske sily vedl k napetim, projevivg im se pozdeji y e svetove valce. "Hornici Velke Britanie, pomorte mi! Uhli je klidem k viterstvi!" zaptisahal martal Foch anglicke horniky. S druhe strany byla schopnost Nemecka braniti se mimotadne z yYgena jeho ptiznivYmi lo2isky uhli, jet vojenska viterstvi jeAte rozgitila o belgicke doly a o vet ginu doh). severofrancouzskYch. Neni divu, 2e Dohoda po valce se ptedev g im sna2ila zn2it uhelnou zdkladnu Nemecka. Nemecko ztratilo nejyetgi Cast uhelne panve hornoslerske ve prospech Polska, Francie si ptedev g im zajistila vykotisteni saarske uhelne panve a sahla po Poruti, aby lotrinske rude byl zabezpeeen nutnY koks.

Led prave tak, jako se ukazalo. 2e ptipojeni obrovskeho lo2iska uhli k novemu polskemu statu bylo hospodatsky krajne neudelne — Anglie, vYvozce uhli, to dukladne pocitila!, — tak ani Saarsko nikdy nemohlo dodat koksove uhli, ktereho Francie pottebovala k vybudovani svetoyladneho 2elezatskeho prnmyslu na klade mocneho lotrinskeho rudnikoveho pole.

Olej.

Boj o vladu nad uhelnYmi reviry byl jests v pine sile, kdy2 tu nova nenergeticka latka, olej, nesmirne rozgitil zakladnu energie lidskeho hospodatstvi. Uhli tak vyvstal nebezpednY konkurent. Olej se dobtva, asi po d ye generate, s podatku jej yg ak bylo pou2ivano hlavne jen k tidelam osvetlovacim. Teprve asi pied jednim lidskYm vekem se objevilo, 2e tu byla svetu dana nova dnle2ita latka k vYrobe sily. Tento vynikajici y Yznam oleje jako latky, z niz lze vyrobiti energii, se vlastne v pinem rozsahu projevil teprve y e svetove valce. Kdy2 konecem r.

1917 mela Dohoda na zatoadni fronte k dispo-

V E'STNiK sici jen neco pies 28,000 tun oleje, obratil se Clemenceau na Spoj. Staty s volanim o pomoo. "Nemninost dopinit nage zasoby benzinu", psal, "m'ela za nasledek okamate ochromeni yg ech naSich armad . . . Nechce-li Dohoda prohrat valku, pak nennUe nedinne ptih112et ve chvili velke nemecke ofensivy k tomu, 2e Francie zustava bez oleje, nebot' olej je krvi bitev, vyhravajici valky." Rockefeller poslal do Francie ve gkere sve lod'stvo tankovkch lodi s petrolejem. Teprve "olejova, ulna" — podle \TYroku lorda Curzona — ptinesla Dohode vitezstvi.

Snad nikde nebyla politika tak zhusta postavena do slu2eb boje o hospodatskou mot jako v zapase o zdroje oleje. Anglie brzy poznala, jakY yYznam ma olej v budoucnosti pro zabezpedeni jejich motskYch test, udr2ujicich risi pohromade. Bojoya, prabojnost lod'stva se olejovYm palivem rozhodnYm zpusobem zvy guje. Olej ma vet gi vYhtevnost naa uhli, zvy guje akdni radius lodi. Rychlost plavby se ph topeni olejem da daleko rychleji a snaze regulovat ne2 pri topeni uhlim. Tyto okolnosti sni2uji yYznam uhelneho monopolu. Za to vgak monopol olejovS7 se jevi nejvyggi cenou, kterou lze v boji o zdroje energie dobYt. Asi 70% zasob oleje leti v hospodatsky slabYch, vice mene nevyvinutYch krajich. Na rozdil od uhli je nafta rozprosttena po cele zemekouli. Zejmena ji2nim kontinentum kompensuje nafta jejich uhelnou chudobu. Za to ygak vysoce hospodatsky vyvinuta nzemi jsou zasobami natty velmi skrovne vybavena. Jedinou vYjimkou je Severni Amerika, ktera, disponuje asi 18% olejoyYch zasob na zernekouli. Lee yysoka, vlastni spotteba ze Spoj. Statti jednoho z nej yyznamnej gich soupert v zapase o ovladnuti olejo yYch poll na celem &vete, jests nevyvinutych. Tohoto boje se neastni ptedev gim Velka, Britanie, pod jeji svrchovanosti je pouze asi svetovych zasob olej e.

V dnsledku zakladnich ptesunil, zpiisobenYch v energetickem hospodatstvi olejem, uhli na YYznamu relativne ztratilo, ad jeho aloha neni zdaleka jests dovr gena, a nad to nutno poditati s yyderpanim olejoyYch zdrojil znaene dtivejgim net s vyaerpanim svetovYch zasob uhli. V ptitOmne dobe v gak je uhli v obrane. Boj o zdsoby se nyni piemenil v boj o odbyt.

Vodni sila.

Poditat s tim, te se uhli v nejbli2 gi dobe jests nepodati, aby si znovu dobylo sveho dtivejgiho dominujiciho postaveni, nutno tim spi ge, ponevad2 mu vyrostla konkurence take ye vodni sile, v "bilem uhli", konkurence, je2 se rok od roku stale vzmaha. Mobilisace vodnich sil k zaopatteni energie byla umo2nena teprve vynalezenim moderniho dynama Wernerem von Siemensem (1867). Teprve potom, kdy2 bylo you Zito tohoto stroje, mohla bYti hybrid energie ptemenena v centralach na vodni a tepelnou silu v energii elektrickou. Brzy se poznalo, 2e energie v podobe elekttiny ma ptedev gim tu velkou vYhodu, 2e se da transportovat pomoci drata na velke vzdalenosti.

Dobkyani energie z vodni sily neni ov gem novinkou. Bylo zname daleko dfiv. ne2 dobYvani uhli. U2 ye starem Egypte a v Babylonii bylo pou2ivano vodniho kola, a obdobi manufaktury se oznadovalo za klasickY vek zavedeni a panstvi vodniho kola. Ptedpokladem vyu2iti energie vodni sily bylo tehdy, aby manufakturni vYroba se usidlila v bezprostiedni blizkosti jejiho vYskytu. Kdy2 byl zaveden parni stroj, nabylo uhli proto vynikajicicho yYznamu v zaopattovani energie, ponevad2 uhli lze snadno dopravovat a tedy i parni stroj lze postavit tam, kde je ho prave pottebi. Zatim v gak bylo vynalezenim elekttiny umo2neno transportovat i vodni silu a tim udinit vyntiti vodni sily nezavislym na mists jejiho vYskytu. To byl novY rozhodny pokrok ve vSrvoji energetickeho hospodatstvi.

Strana 1'7.

STAVBA l ESKOSLOVENSKE NARODNI CESTY. "Narodni cesta" bude prozatim vychazet z Prahy proto, ponevadt neni dosud znamo, kudy protahne Nemecko sve autostrady do sudetskeho fizemi. Nate autostrada bude na ne mit pfipojeni. Z Prahy se bude "Narodni cesta" drtet priblitne nynejti bendovske silnice. V urditYch usecich se s ni ztototni, v jinYch pujde vlastnim smerem. Pfed Bene't'ovem se uhne na levy bkeh Sazavy, mine Vlatim, rovne bude malt k Jihlave a odtud bude pokradovat k Brnu, ktereho se dotkne na jeho, nim konci. Stejne probehne u Vytkova a Zlina.

Skrze mesta, ktera, jmenujeme, i dalsi, "Narodni cesta" nepovede, aby se provoz nezdrtoval.

Bude vtak s nimi spojena zvlattnimi ptipojkami, ketenYmi tak, aby nastup motorovYch vozidel z techto ptipojek na `Narodni cestu" nerutil v nejmentim provoz tepny. V okoli Zlina na budovani Narodni testy se ji g pracuje.

A to jak smerem na Brno, tak i smerem na' 2ilinu. Na daltich Osecich Narodni cesty se zadne pracovat v prittim t'dnu. Tempo vlady je tedy — bez dlouheho konferovani a intervenci pro dodavatele — velmi razne.

Plan "Narodni cesty" neni novST V rode 1935 jej pfedlotila skupina eeskYch a slovenskYch intenYrt. Loni se ujal mytlenky autostrady, protinajici republiku od Chebu po Jasinu, J. A. Bat'a. Dnetni plan "Narodni cesty" se v hrubYch rysech pkidrtuje jeho navrhu. V mnohem vtak Lento navrh zdokonaluje. Bat'a se pHmiouval za magistralu tirokou 16 metre!. Podle Ofedniho planu bude Narodni cesta mit 18 at 20 metro sire. Bude vyhratena jen automobilove doprave, nebot' jejim ndelem je pfedevtim co nejrychlejti spojeni vzdalenYch krajt. Jeji beh bude vaak soubetne provazen silnicemi, urdenYmi pro pomalou dopravu a pro selske povozy. Nadjezdy a podjezdy umotni primoearY smer a vylouei vtechny piipadne kfitovatky a prim' rutivY styk s ostatnimi silnicemi a cestami.

Velitelem stavby "Narodni cesty" a vtech praci, spojenYch s touto stavbou, byl jmenovan general int. Vaclav Nosek, dosavadni yelitel tenijnich vojsk I. armadniho sboru a zdstupce generala Husarka ye funkci feditele opevnovacich praci. General int. Nosek je daltim vynikajicim odbornikem a organisatorem, ktereho dava armada do sluteb obeanstva.

TechnickYm vedenim stavby byl poveten int.

Karel Mita. Byl sveho easu dan k disposici dr.

J. A. Bat'ovi, pro ktereho pfipravil navrh na tpravu stavby silnic na Morave a ye Slersku.

Nastup prate nebude dinit obti gi. Vtechny ptipravy jsou v takovem stadiu, to praci je motno zadit zitra. Budou k ni ptedevtim povolavani nezamestnani. Podet lidi, na stavbe zamestnanYch, bude postupne zvYtovan a piekrobi pravdepodobne dislo sto tisic lidi. Vtichni tito pracovnici budou organisovani v pracovnich taborech. Dalti odraz zamestnanosti techto lidi bude ptirozene v lomech, cementarnach, aelezarnach, strojirnach a podnicich, dovatejicich metarial i hotove vYrobky. Odtud se pienese oaiveni °pet do daltich °bort'.

VYznam Narodni cesty pro nat stat nelze dnes jests &bre ocenit. Bude to vyteteni zakladniho dopravniho problemu statu. Bude i trvalou vzpruhou nateho motorismu. — "Narodni cesta" zlevni a zrychli dopravu do velkYch vzdalenosti. Zanese do chudYch a dosud od sveta odfiznutYch krajt tivot i prfnysl, kterY se jim dosud pro tpatne spojeni se svetem vyhYbal. Odbornici tvrdi, 2e jeji ptimS, vliv se projevi podel cele delky na fizemi do titky padesati

Premier Daladier zdolal ostrYm zasahem jednodenni sta y ku francouzskeho delnictva, ad na nekolika mistech do g lo k demonstracim, sta osob bylo zatdeno, mezi nimi nekolik delnictva.

BYvalY anglick' zahranieni ministr Eden jede se svoji dhoti do Ameriky, aby tu kednil na duletitYch schtizich sveta obchodniho a prilmysloveho. Eden je pova govan za pfittiho premiera britskeho kabinetu a v zasvecenYch kruzich se y eti, to jeho cesta do Spoj. State ma dalekosahle politicks poslani.

Po2ehnand prate pro pokrok sveta na ne gtesti ne2ada, aby ji konali dokonali lido.

George Eliot.

MnoliST, kterY myslel, to je lepti net ye skuJowett. teenosti, se leptim stal.

Strana 18.

Francovy vojenské soudy.

Francisco Gonsalbez Ruiz.

NACIONALISTICKÉM Španělsku jsou ú­ Vřady a agenti herci v jednom a témže dra­

matu, zosnovaném několika muži. Poctiví mu­ ži musejí prchat před spravedlností, hnáni te­ rorem vládnoucí moci. A možná, že jednoho dne budou obviněni ze zločinů, kterých se do­ pustili jiní v této nesmírné maškarádě hvězd, zlatých prýmků, šerp a hodnostních odznaků.

Nacionalisté flkají: "Nevraždíme. Jen ode­ vzdáváme své nepřátele, o kterých předpoklá­ dáme, že jsou vinni, civilním a vojenským sou­ dům. Soudy jsou naprosto nezávislé, soudci nestranní, a 111.y se omezujeme jen 11a vykoná­ váni jejich rozsudků. V nacionalistickém Špa­ nělsku je každý rozsudek rozsudkem spraved­ livým a .oprávněným," Toto jo strašlivá lež, poněvadž, když se ob­ čan dostaví k: vojenskému soudu, je rozsudek už připraven. Obviněný se dostaví jen proto, aby se stal předmětem a motívem propagandy - propagandy lživé, směšné a utrhačné, Podívejme se na takový proces. Když bylo provedeno zatčení nežádoucího člověka, vlád­ ní delegát, uzná-Ii to za potřebné, podá zprá­ vu o svém zákroku soudu. V jiných případech se ujmou hned od počátku vyšetřováni a sou­ zení v:ijcmské úřady. Hlavně tehdy, bylo-li za­ tčení provedeno na základě udáni adresovaně­ ho jim.

Nevíme, kdo je ten, lderý píše červenou ne­ bo modrou tužkou na obálku protokolu kon­ venční formulky, které rozhodnou o osudu ob­ viněného. Neznpomeňma na tuto neznámou veličinu z hlavního stanu. šetření zahájí vojenský soud (kterých je v Seville deset}, jenž vyslechne obžalované a se­ píše případ. A s jeho zprávou, doporučující ne­ bo zamítající výslech, je protekl odevzdán dá­ le kanceláří státního zástupce a odtud stan­ nému soudu, jenž určí termín výslechu, ke kte­ rému se musí obžalovaný dostavit.

Obžalovaný nemá právo na obhájce. Je mu přídělen jen jakýsi úředník, kterého naprosto nezná, dokud jej neuvidí p:l'i výslechu.

Když byl soud ustaven na určitý termín, při­ vedou před něj deset, dvacet, třicet lidí z růz­ ných okresů, cbžalovaných z různých síočínů.

Jsou spoutáni a za doprovodu obrojené strá­ že jsou obřadně předvedeni před soudce.

Vefojný výslech! Tajemník předčítá řadu ob­ vinění, o kterých až doposud nebylo nikomu z obžalovaných nic známo.

Státní zástupce (žalobce) podá svou zprá­ vu a žádá rozsudek. Obhajoba zakoktá několik slov a žádá o "mílost'". Obžalovaní se ani ne­ stačí probrati z úžasu a hrůzy.

A důkazy obhajoby? Nejsou žádné. "Chce ně­ Itterý z obžalovaných ještě něco podotknout?" ptá se president.

Jeden z obžalovaných vstane, obrátí se k státnímu zástupci a vzkřikne: "Zavřete mě, na jak dlouho chcete. Vy tím trpět nebudete!"

"Klid! Klicl!"

Státní zástupce poznamenává: "Šestnácté století bylo období nejvyšší slávy Španěleska.

Nad jeho domínlemí slunce nezapadalo. Bylo to století Španělsl~ého ímpería ! Víte, kolik o­ byvatel měla naše vlast v oněch dobách veli­ kosti? Dvanáct milionů! Co na tom, zmízí-ll nyní polovina jeho obyvatelstva, je-li to nutné pro znovuzbudování našeho ímpería?"

To vše se zdá přehnané. Ale slyšel jsem to na vlastni učí a viděl sám asi v polovině loňského července v Seville na půdě soudního dvoru. ohecenstvo se hrne na dvůr, aby vidělo ná­ kladní automobily odvážeti odsouzence a ob­ čanskou gardu. Je ticho jako v hrobě.

"Pracujeme do úpadu, ale ani tak nestačí­ me,"' pravil mi jeden kapitán, vojenský soudce.

"Ano, ale vaše práce je nyní lehčí. Už máte pravidla na všechny procedury, skoro bycb řekl formulky . . ."

"To je pravda. Kromě toho máme stanoven i , určité procento, protože všechny je nechceme zabít. Na příklad v Malaze se to vý-

Ve středu, dne '7. prosince 1938.

:B'.IN.LS!jA borně osvědčilo. Z 12.000 připadii bylo jen 9.000 poprav. To není tak mnoho, že ne? Ovšem, ji­ stě není, vzpomenu-li si, co se tam. dělo."

"Ale neuvědomujete sl, že taklovým. způso­ bem zničíte Španělsko? Nevidíte, že když se­ čtete počet všech těch, kteří byli zabiti v bít­ vách, s pohřešovanými a s lidmi zastřelenými za zákopy, že to číslo dostoupí mnoha set ti­ síc?"

"To není naše vína, Nevidite, že nebudeme-lí to dělat, že za pár měsíců se octneme tam, kde jsme byli na záčatku ?"

Proč všechny ty řečí o vojenských soudech, stanném právu a zákonných důvodech? Ne­ bylo by lepší příznat zcela prostě, že už neexi­ stují měřítka, že neexistují už jiné záruky než násilí?

Jak Stalin dostával v• , , priznant André Dubrovsky.

YSTÉM na ziskávání "spontanních" přizná­

S ni byl vynalezen

a zdokonalen Jagodou v letech 1927 - l928. Zprvu se ho užívalo jenom na odborníky, foditele podnikú, inženýry a ú­ četní, kei·i se měli pflznat k sabotážním či­ núm, čímž se měla přenést odpovědnost za ho­ spodářské a :fi.nančni fiasko vlády na nělcoho jhtého. Ale od chvíle, kdy se Stalin rozhodl mtlačit všechnu orJosici, 1 v satné111 středu stran:V,!Začalo se Jagodova systému užívat také Opuštěná hospodářství a byty vystěhovatcii. proti politickým provinllcfnn. Vyšší úředníci Ze zabraného ůzemi Čech a Mol'avy se vy­ GPU. však nebyli pl'ipraveni na tttto 11ovón ú.. stěhovalo 92,000 lidi a l>0,000 státních zaměst­ lohú poprávčich sv~ch byvatych vf1dcu. ByH nanců bylo přeloženo. Stěhovali se ve spěchu vychová.ni v bez1nezné úctě ke svat.~m komu­ a vzali s sebou jen nejnutnější věci a jé1i st'ást­ nistického náboženství - Zinověv,ovLBucha~ nějši také peřiny a šatstvo. Mnozi niěli i hospo­ rinovi, Kameněvovi, Rykovovi a jiným .... dářství a museli je opustit. Na mnohých used­ Proto se nedalo zabránit tomu, že se mezi ni­ lostech zustal opuštěn dobytek. Někde se sice mi našli takoví, kteři se vyhýbali pťovádění 11odarilo dobytek umístit u sousedů nebo ode­ nových úkolu. Stuli11 hyl proto mioen sah110ut hnat., ale takovýcb případů. je málo. Prúvě U k postupné, tichá. krvav'ó čistce v starých fa.. nejchudší utrpěli nejtěžši zttáty. Měli svíij ma­ dách GPU. Vedení pak svěl'il jedné z 11ej­ jetek v zal'.·izeni a hospoda~stvi, a to hhlseii o­ chmrirnějšich postav své družiny, ,Teževcwi, pustit. Potiž byla se i'sy. Do evakttačnich vlaků muži naprosto bezohlednému a nevybíravémtt. nesměli, ale nechtěli se ddt odehnat, chtěli věr­ P1;vnim stadiem .Tap;oc'lovn "vyšotfovadl1oi1 ně se svymi pány. Běželi za vlakem a mnohémlt 1,:ystéhm je jakysi 11olnis o "smirné vyl'ovn{min. se podařHo stát se slepým pasažei·eitL Svědči o Soudce se sn::tži ziomit odpor obviněného faleš­ tom aspoň skutečnóst, :.\e I.lejen do pohrnnič­ nými sliby. Vězňové jsou vyslýcháni 111110110nich stanie, ale i až na pfažské náďťaží bylo krát po sobě, ve dne i v nocí. Nesmíme zapodovezeno 1nnoho psů, kterým se podařilo dostat 111eí1ont, jsoii uvězněni v samovazbě, odí·iz.. se na vlastní pěst do vagonťl nákladních vlakfi. nuti od veškercho spojeni s vnějším světem.

Jen na smichovskěm nádraží bylo za několik Nedostávají n::ivin, nemají tužky ani papínt, dml zadrženo pětatřicet takovych čtyrnohých "če:rnýl:lh'1 pasažerll. O 11ěktel:é se postarali že- " není jim dovoieno pl'ochúzet se ná vězeúském nádvol:'·L lezničaři, o 11ěkterě Spolek k och~aně zviřat v Jestliže přese všechny snahy vyšeth1iicích Praze, a něktel'i utekii do Prahy hledat své zústává toto první pl'.·i,mávací stadium bezvý­ ztracené pány. ovšem hledo.li hla't·úě. Tak se sledné, uchýlí se vyšethtjici mužové k: jak:ě-' stalo, že za jedním staršhh pánerrt šel veiký ktis mnsi druhu mučení, jinak fočeno k vyu~iti cesty statný vlčák. Když pá.11 chtěl vejít do do­ přirozených sklonú člověka. lidí, které miluje. mu, počal )>es úpěnlivě štěkat a tulit se k jeho Jakmile vězúové podepsali své falešné pl'i­ hoha1i1.Podle známky to byl vlčák až z ústí n. znání, js:iu varováni, že kdyby je napadlo od­ Labem. Nový pán si psa vzal domu. Podobný volat je před nejvyšším soudem, že výslech bu­ př1pad stal se také jedné ženě, k:terá šla po u­ de okamžitě pfornšen a že 11ěl'-dO jim di-ahý, lici s malou dcerkou. I zde našel chytrý foxte­ dítě nebo. žena, budou umučeni. A to se také rier nové útočiště. Majitel malého cirku, který provádí. Nejsou jen prostě popraveni, ale za­ živoří na Liberecku, zbavoval se postupně zví­ biti pří.mo v přítomnosti vězňově, tak, abY•oběť řat, jen aby je uchránil před hladem. Těsně před mobilisací, když mu zftstali již jen dva vyw věděla, že ona je za jejich smrt odpovědna. cvičení koně, vydal se s nimi 11a cestu do Pra­ Takový byl případ pokojného občarta 'V Mos­ hy. Mobilisace jej zastihla před Prahou a pro­ kvě. :Byl žatctn1 M pl'o })oiitick!::iu aťér\.1, nýbrž to nezbylo nic. jiného, než uprosit kolegu nevo~ jen proto, že si schovrti nějake penh-:0 Z cizia jáka, aby si koně vzal do svého cil'ktt. Dostal ný. Nechtěí prozradit misto, kam skryl své clo~ několik korun na kufřík a 11a potřebné věci ~1a ,!ary. Jednotí, když jej po mnoha výsleších ved· vojnu. Na adresu Spolku pro ocnranu zvíh1.t dó· li znovu uprostfod 11oci před vyšethtHciho ll'"' šla také bedna, v niž byli čtyři psíci a itvrtitř na ředníka, slyšel, když šel p'.) chodbě, píáč ditě~ víku připevněn dopis. Neznamý psal, že n:iusi te, které podle všeho mučili. Zmocnilá se ho narukovat a žádal, aby se někdo psíků ttjal. Ně'" strašlivá pfodtucha. Vrhl se ve směru plé.M, á kteři vystěhovalci z okupova11éhoúzen1í dostá­ tam ilviděi, že to je jeho vlastní dce1'uška, sta-' vají nyní dopisy od lidí, kteří se ujali jejich ho­ rá sedm let. Bil'ič GPU. ji vrhl na zem a bít spodářství. Bohužel, jsou to jen malé výjimky. kolbou pušky. Při spatření otce jej prosila Většina vystěhovalcfi však nenul zpráv, co se s o pomoc. "Tatínku, řekni jim, kde jsi scho­ jejich opuštěným majetkem stalo. val peníze, nebo mě zabijí." Netřeba dodávat, že jim nešťastný otec dolary vydal. Dítě však Nepohodlní cizinci byli vypovězeni.

Policejní ředitelství v Moravské Ostravě pro­ nepl'.·ežilo rány, které dostaio. vedlo v těchto dnech kontrolu cizích státních Manžel, který miluje svou ženu, se podrobí, pÍ'Íslušníků. Bylo zjištěno mnoho nepohodlaby ji ušetřil muk, nejenom rozsudku smrti, ale 11ých cizinců, zdržujících se v městě bez povo­ i jakémukoliv zneuctění. A nikdo, kdo má troš­ lení. Mnozí se živili rfiznými pocbybnými ob­ ku citu, by nem:ihl k vúli sobě obětovat život chody v kavárnách a vydělávali na 'úkor po­ dítěte.

Proto se nikdo z odsouzených neodvář.U řádných živnostníkll veliké peníze. Ačkoliv za mluviti pravdu. Syn nebo dcera, žena nel1"l mnohé z nich byly podniknuty přímluvné in­ matlm, jsou rukojmí zaručující, že obvinění tervence, musili zaplatit daně a pak byli vyho­ budou vypovídat "pravdivě" po celý výslech. štěni.

Měli Rykov, Piatak,:iv, Zinověv. a jejich spo­ luvězňové ve třech poslednícb procesich prav·, du, když hráli před soudem své úlohy tak jak to učinili? Či mohli učinit něco jiného? Ať rozhodne nestranný čtenář sám, co měli za takových podmínek dělat.

Důstojníci do obchodů.

Mini~terstvo školství a národní osvěty povo­ lilo tříměsíční kurs obchodních nauk pl'.i ob­ chodní akademii v Brně. Na celodenním kursu při 42 týdenních hodinách budou přeškolováni právníci k obcbodní službě v prfunyslových a obcbodních podnicicb. Podobný kurs se chystá také pro dustojníky, kteří budou dáni na dovo­ lenou s čekaným. Do kursu se pl'ihlásilo zatím přes 30 právnikť1. Přiliv vojensky rázných lidí jistě našemu podnikání prospěje.

Odbor války zadal stavbu šesté bitevnice, pro niž vybráno jméno South Dakota. Bude míti 35,000 tun výtlaku, nejmodernější výzbroj a da~: něplatci za ní zaplati pakatel $52,944,000.

~.

ve sti. eda, dne prosince 1938.

STUDENTSKE ZPRAVY A MYSL

NA STAIN][ TEXASKE UNIVERSITE V ROZDELENI JE SILA. Mili etenaki:— Jest-li mi dovolite, tak bych rad zmenil jedno heslo, ktere kika: "ye spojeni je sila!" Za pfiklad vam dam dva 'Ceske kluby na statni universite. Jak se PokrokovS7 Cesk7 Klub ustavil, tak myslite si, le bylo d starem klubu mane Menu? Ne, ale jests vice. V loni bylo ye starem klubu 61 Menu zapsano v "Cactus" universitni .'4roeni knize. Toto je vice, nel bylo v rocich, kdy jege nebyl novST eeskS7 klub ustaven. Ale take byli v loni nekteki student v novena klubu, kterS7ch jako "men gina" bylo 69 Clemu zapsano v to same kniZe. To mame sumu 130 elentir v obou klubech. Mezi nimi jsou ne jen Ceti, ale take nejaci Polaci, jini Slovane a Anglikane. Ani jsem nemyslel, le je nas zde tolik. Dale, co tyto kluby vykonaly?

Kdy2 znam lepe ten novST klub, tak o nem nap gi, ale kdy vidite, ze elent je asi na rovno v obou klubech, tak milMte bYti jisti, ze i v jinSich zpasobech jsou zarovno.

Nag' PokrokovST Cesky Klub mezi svojimi "horkYmi hlavami" (hot heads) v loni mel tii eleny, co uclelali "Phi Beta Kappa", nejvy gAi to organizace v umeni pro universitni studenty. Dale nekolik student0 naaich udelalo organizace za samSrch pomertii jak byly prvni rooniky (freshmen). Minu1S7 tklen byl jeden Clen zvolen do "honorary premedical fraternity". Take mame mezi temi horkmi hlavami" etyki studenty, co jsou asistenti na zdejuniversite. Nekolik prvnich mist uk vyhrali naai eleni v kontestu mezi universintimi studenty (v latine, v matematice atd). Na "honor roll" bylo take vice Menu nea by si jeden pomyslil. ye sportech ua klubovni eleni, hogi i dcerky, vyhrali tolik medalii, le ,u2 na kabatech pro ne mista nemaji. Trofeji take 11'2 nekolik vyhrali.

Jakmile ua pro ne stolech mista ua neni, tak se posilaji dome k rodiUlm. V loni, jak jste ul asi nat klub vyhral prvni misto v cele universite, ne jenom v jednom sportu, ale v mnohS7ch.. U konce roku dal Daily Texan, universitni noviny, ptirl strany sportove pro naa klub, a dal nam "headline": "PokrokovY CeskST Klub od mytlenky k universitnimu championatu za, jeden rok".

Take jsou mezi nami ti studenti, kteisi pied nejakS7m Casem zpivali Ceske pisne pro miliony Amerieant, pies National Broadcasting Company. Ti sami studenti zpivali eesky pii ruznStch universitnich programech. Zapomnel jsem se jich optat, jest-li se nestydeli za ty pisne, kdy byly Ceske, ale myslim, a ne.

VLST X Ted' neco o Pokrokovem beskom ubu, jak se fidi. Maine iifedniky rozdelene na tii,dily. T7rednici jsou co kidi schfize. Take mame "Executive Committee", co ridi klubove zaletitosti mezi schilzemi. Posledni mame rozhodei vYbor (Judiciary Committee), kterY rozhoduje, jestli jde podle stanov. Kakdemu je pravo zarudeno. Jak si makete pomyslet, v nagem klubu je kahlY kralem. Nemame ladneho eloveka, aby nam rozhodoval argumenty.

Nage stanovy jsou naaim Hitlerem.

Jsem nerad, ke nemame v klubu disciplinu jako na vojne, jak si jeden &ova 0'6,1 a nekde v okoli "stkeleckY pluk", abychom se naueili poslouchat a stkilet, ale v teto dobe se mame velmi dobe ve volnosti, pod naaim demokratickYm klubem. pracuje jak nejlepe umi a v ku kteremu jevi nejlepgi schopnost.

Ukivame anglickou fee. (Vysvetlit jednomu eloveku, anglicka tee je pravidelno, fee ne jenom v Anglii, ale take v Americe.) Ona nam pisivedla mnoho clenu, ne jenom eeskYch, ale take polovinu deskYch ,a jinYch Slovanfi, a take mnoho navgtev od druhSrch studentil, co neznaji eeskou fee. Nekolik techto navgtevniku i'ikalo, kdyi uslygeli Ceske pisne zazpivane naaim "smi genYm kvartetem" v klubu, ze Ceske pisne jsou krasne, a le jsou radi, je slyaeli. Diky path to my glence, le anglicka tee ty jino-narodni studenty k na gi kultufe pfitahuje.

Vzpominam, jak byl jeden eeskY student pozvan do klubu, tak odpoveal, ze neni Oech, ale potom piece priael. Kdyk pak uvidel, le se libi klub, program, pisne a ostatni i neoeskYm studentfim, co byli pfitomni, tak pkigel zase. Ted' je Menem klubu i oechem. Ja myslim, ze takove taktiky jsou lep gi nek potad psati do novin, ke se nema mladel stydet, kdy je eeskeho ptvodu. Jiste bych dale jmenovati praci tohoto klubu, ale Cas nedovoli.

Ted' vgak musite tUto praci nasobit dvakrat, protok jsou zde dva Ceske kluby a koneene seznate, "V rozdeleni je sila!"

Jednu vac bych si ale pial, aby naafi u6itele ee gtiny na universite nepodporovali jenom jeden eeskS7 klub a pracovali proti druhernu.

Bud'to pki obou, neb pii 2adnem. 0ba kluby se zajimaji o Ceskou praci, jenom ke maji jibe cesty. Takove straneni poruSi moralku emkSrch studentu a logicky nasleduje, ze studenti by nemohli podporovati praci takovSich ueiteltir.

Jinak "Moo i sila k oboum kluhfim!"

Na shledanou!

A. A. Horak, z Caldwell.

Dougka: Zajimal mne dopis R. Spanhelove z Dallas. Potiebujeme vice takovYch dopisfi.

Uspech po dyaceti letech.

Profesor S. Voronov, znamy svYmi omlazovacimi operacemi, vratil se z LondSina do Palle. V Pafiki pfezkouel nekolik zazraktii, k nil/1k dal Poeatek pied dvaceti lety. 0 torn vypravuje pakilskS7 dopisovatel listu "Sunday Chronicle": — Profesor Voronov se vzdava pro nejblikgi dobu operaci, jimik vracel starym lidem mladi a silu a obraci se k novemu poll Cinnosti: men' trpasliky a du gevne zaostale v normalni (Many. I 7 *1:Ito ptipadech

operuje gtitnou zlazu, je2 obvykle b Yva. ' pfidinou du gevniho nebo telesneho neduhu. Po prve se o to pokusil pied dvaceti lety a dvacet let vyekasal, nea bude mod svetu ohlasit svfij Uspech. PrOfesor Voronov ukazal dopisovateli uvedeneho listu podobenku asi dvanactileteho devaete, na prvni pohled zrudy. Pak mu pfedlokil dalgi: total device no 20 letech. Z diive ne gt'astne akolacky se stala krasna, pine vyvinuta, lena. V jinern piipade alo o chlapce, kterY byl v 15 letech trpaslikem, s rozumem petileteho decka. Po operaci atitne Mazy se chlapec zrnenil tak, ae v 19 letech byl u odvodu

uznan vojenskY'm lekai'em za schopna bez vady. Jifi, dargi nemocnY, vaZil ye 20 letech tolik, jako sedmiletY chlapec a du gevne nebyl vyvinutej gi. Dnes je mu 42 let a je vedoucim velkeho pekafskeho codu.

Profesor Voronov t yrdi, ke takto uzdravil a vratil spol(gMosti 24 °sob.

Olovek neni nikdy prekvapen tim, le nevi, co vi druh, ale Zasneme nad tim, ae druh nevi to, co on.

Haliburton.

KaklY basnik je do jiste miry reformator, snakici se zachranit suet pied hiichem ogklivosti.

Le Baron Cooke.

Telocviena Jednota Sokol Houston sehraje

v nedeli, due

v sini i adu 5'1 tefainik na Cotta iiarodni

operetku

"Lucifer nebo Zazracrk, o 4 jednanich.

OSOBY: Dohnal, start vdovec br. Oldfich Vala Josef, jeho syn, br. Dominik Nezval Jedliekova, vdova, ses. Karla etvrtnikova Anidka, jeji dcera, ses. Evelin Kunetkova, Jenik, selskY hoch, br. Ladislav Kadlec Rozarka, selske device nazvane Lucifer, ses. Nezvalova Bryndal, hospodskY, br. Jan Kagpar Venkovska chasa a deveata.

ZAtATEK PkESNE VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE Hudba a zpevy pfi doprovodu piana, doprovazi SES. JINDRIg KA EARL — REZIE: BR. KADLECE A NEZVALA

VEtER: TANEeNi ZA.BAVA pii hudbe

Houston Czech 01-c Uctive' zve SOKOLSKt riBOR,

Divadlo v lilt v Sokolovne, 3700 Carl ulice sehraji

v nedeli, dne 11. prosince 1938 sokoliti ochotnici "REZINKA OD PECHOTY" Vesela zpevni hra o 3 jednanich OSOBY: DamohoyskY L., velkostatkal, br. L. TobernY Rezinka, jeho; dcera, ses. L. Pkevratiloya, Leonora Pi g vejcova., jeho sestfenice, ses. M. Pkyratilova, Slepieka, plukovnik, br. M. Jureik Hampl, nadporudik, br. J. Jureak Tomag Fuk, zaloknik, br. F. Rendl Stara, vojin, syn Damoho yskeho, br. M. Parma Marjanka, sluZka, ses. Olga Valeikove, Aloisius, synovec Pi gvejcove br. Lad'a Kadlec Bokka, nevesta, Stailova ses. E. Nesudova Dej v dne gni dobe v stkednich Oechach o manevrech.

PO DIVADLE: SOKOLSKA. VESELICE RUDBA: SID POKLADNIKA Zaeltek v 6 hod. vee'er. — Vstupne: 35e osoba.

Uctive zve PORADA.TICi ViBOR.

'fie stredu, dne 7. prosince 1938.

VEs1N1K

Strana 20.

ZDARILA SLAVNOST UNIVERSIT- mi poteeila ptani nekterYch fidastMHO KLUBU 6ECHTE. nik0, aby se slavnost konala nikoliv co druhY rok, ale katclorodne. 9 itNa detne dotazy naeich ptatel scle- spech slavnosti si ziskaly znadnou uji, ze hostina i tanec klubu Cechie zasluhu Ceske Casopisy, ktere ji opti Texaske statni universite, u- chotne oznamovaly krajanske vespotadana veder pied Dnem Dika- • ejnosti; za to jim plati srdednY kravzdani v hotelu Stephen F. Austin, jansky dik. byla velikYm fispechem. trdelem jeS uptimnYm pozdravem jim byla oslava 29. vYrodi zaloteni E. 2ivnST, klubu Oechie i ucteni bYvalYch stuzpravodaj klubu dentri a jejich rodin, act' i matek Dodatek: — Na Den Diknyzdani studentfi i detnYch ptatel klubu. 0- se mi naskytla vitaria ptileiitost naslava zaela po sedme hodine veder- vgtiviti pies prazdniny Abbott a ni a detne ndastniky uvital Vino. West, kdyt jsem byl pozvan studenKrejdi, ptedseda klubu, nadet tem Harry Bartonem do domu jeho sledovala modlitba a zazpivana byla rodiel Ti me ptijali piltelsky, cot piseri "Kde domov map" Pti jidle se mi velice libilo. VYborne slovil ptitomne Dr. Ed. Mieek, jent hostili krocanem a domacim take ptednesl krasnou basal "6e- vem. Nee° takoveho je studentovi, skim studentam", jit s uptimnYm jena je dlouho a daleko ad domova pozdravem \Teem deskYm studentum a nemfite okusiti Ceskou kuchyni, a 'dem horlivym pracovnikftm nd- velmi mile. Take srdedne dekuji za roda nageho zaslala v krajanske pohosteni panu Jind. Snapkoyi a Ucte pani M. Novakova z Wallis. Da- mantelilm Roman SnapkovYm za le oslovili ridastniky: soudce C. H. laskave prijeti i pohoeteni. Budu OhernoskY z Houstonu, krajan Ray- hodne vzpominati na ty mile chvimund Prasatik z Austinu, pani P. le mezi krajany. n—_ Matochova z Austinu, Dr. Struhal z Zikaz kotrieni pro teny.

Austinu, pani P. P. Mikeskova z VYznadnY nemeckY ptedak Julius Caldwell, sleana Ella Koemelova z West, Dr. J. Siptak z Caldwell, kra- Streicher vydal v Mnichave vYzvu jan Vilem Kutalek z Austinu. Ke k nemeckYm tenam a divkam, aby konci hostiny byla modlitba a do- ptestaly koutit. Zdfiraziluje, ze deslov soudce Chernoskeho, MA take ti teny, ktera kouti, nejsou nikdy korunoval kralovnu slavnosti sled- dokonale zdrave a telesne zdatne. nu Helen S' uloyou, naei studentku, Doufa,ze brzy bude v Nemecku vyjet pochazi z West a je velmi obli- dan zakaz kouteni nejen pro teny, benou mezi naeimi studenty, ktel'i ale take pro nemeckou mladet vu ji zvalili kralovnou. Jejimi prilvod- bee. Mladi lide, kteti holduji nikokynemi byly sleeny: Minnie Musilo- tinu, nemohou pry bit bezvadnYmi va ze Stamford, Anna Kutalkova z mantely a vojaky. Poukazuje na Austinu, Flor. Holly z Taylor a Mar- Hitlera a Mussoliniho. Oba konaji ta Miku§kova z Corpus Christi. Na- vysilujici praci, ale nekouti. sledovala taneeni zabava a pti ni Desia. byli destnYmi dozorci mantele ViPan Nasavreek ptieel damn lem Kutalkovi, Rajmund Prasatiko- lem pulnoci. vi a Arthur Foytovi, veichni z Au"No tak, to ptestava veechno. Tastinu. Slavnost byla zakoneena Te- dekei!" zlobila se na neho tena. xaskou hymnou a podekovanim "Slibil's mi, ze po desate ptijdee ptedsedy Krejeiho. Studenti i ho- domu..." ste byli velmi poteeem. 2e siavnost "A nejsem tady? Mel jsem jich se setkala se znaenYm mravnim i akorat deset, drahoueku, nadet jsem finandnim ftspechem a take je vel-1 eel."

CESKY MLUVICI FILM

zca Nejnovejei hudebni veselohra, 'jet ptinese nefaleovane Ceske lidove veseli, jak bYvalo .domovem v deskYch mlynech, ma krasne a mnotstVi rortomilYch pisnidek, z nicht katudeti ptimo k vakmu srdci. Uvidite sceny ye mlYne a na vesnici, uslyeite venkovMan: skou kapelu, protijete chvile nezapomenutelne:-.Ukazuje Jos. Vaeut, zastupce Praga Film Co. z Chicaga, v nasledujicich osadach: EL CAMPO — ve etvrtek 8. prosince, od 2 do 11 hodin veZer. WHARTON — v patek 9. prosince, od 6:30 do 11 hodin veeer.

ROSENBERG — v tredeli 11. pros., od 2 hod. do 11:00 veeer. V pondeli 12. pros. pouze jeth-ko pieciStaveni, o 7:30 hod. weer.

WALLIS — v uteri 13. pros., o 6:30 a 8:30 hod. veeer.

NEEDVILLE — ye stredu 14. pros., o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

YOAKUM --- ve etvrtek 15. pros., o 3 odpol., o 6:30 a o 8:30 veeer.

HALLETTSVILLE — v patek 16. pros., o 3 hod. odpol., o 6:30 a o 8: 30 hod. yeder.

Taroky $1.35. Cechoslovik, West, Texas.

OCHRANOU RODINY ebb.

SEvKatJv

BALSAM pRoi,

Uplimne podekovam.

Se srdcem zarmoueenYm, napinenfm zalem, sdelujeme, le zemiel nag drahS, mantel, tatieek a dedeeek, p.

FRANTIkK

it)

KA Li

2ALUDEK,

ktery nas opustil po dva mesice trvajici nemoci o 1 hod. odpoledni 20. listopadu a pohlben byl v uteri, 22. listopadu, za velike ifeasti piatel a znaanYth, jiml timto srdeenk dekujeme.

Nage diky path zvlagte cienum "Sokola" a kidu " gtefanik" Cis. 142, S.P.J.S.T., kteh v truchle to chvili pki iris stall a nageho maniela, tatieka a dedeeka k mistu jeho posledniho odpokinku na hibitove Hollywood doprovodili. Podekovati musime tel. pp. C. H. Cernoskemu, velkopredsedovi a p. Stepanu Valeikovi, mistopiedsedovi za jejich, krasne proslovy nad rakvi zemieleho. Dekujeme tez nosiefun rakve, zpevakfim, darciim kvetin a vgem, kteh v telke to chvili po boku nam stall a sve pratelstvi tak krasnSrm zpfisobem nam projevili. Vgem path nage srdeene diky.

V Houstonu, dne 28. listopadu 1938.

Anna 2aludek, manielka; pi. Albert Lamia, pi. L. 0.

Turner, pi. Leonard Hugins a slee. Cecilie a Lillian 2aludkovy v Houstonu, dcery; Jan, Josef a Viliarn, synove; osm vnoneat a dalgi pribuzni a piatele.

LAHODNY

1

a PUSOBIVI

.

PROTI NASTUZEN!, KASLI, CHRAPOTU a PRIZNAKUM CHRIPKY. K dostani ve yiech oetqch tekarnach. Kde nemaji, neberte neho a objednejte pfimo.

Hrdlo branou vaieho zdravi .. .

Chrante jej pied nachlazenim denCena nim vyplachovanim (kloktanim) pomoci Severova Antisepsolu (50c neb 35c) a pro prvni pornoc mejte stale po ruce nevyrovnatelne Severovy tabietky proti nastuze. ni. (30c.

nic

ji-

50L a 25c

Ve stkedu, dne 7. prosince 1938.

ODDIL DOPISOVATE/ S v Reel Rezkvet na Plains cis. 157, Anton, Texas.

Valeni etenati a etenatky na geho mileho orgenu! e jit na ease, abych se mezi vas podival.

Ale na prvnim miste, ad je to jit hodne dlouho, musim podati moji hluboce citenou soustrast pi. J. R. Kubenove, mantelce nageho zesnuleho bratra a pestouna na gi Slovanske Jednoty Statu Texas, J. R. Kubeny a vg ern jeho vernYm. kdy mne ta zprava, dogla, velice mne zarmoutila.

Bratr Kubena byl jeden ze zakladatelri, pestounem a opatrovnikem na gi drahe Slovanske Pod. Jednoty Statu Texas, at do skonu jeho.

NezapomenutelnY bratte, byl jsi moudrYm generaIem a vildcem, odratel jsi v gecky granaty a plyny, ktere byly vrhany na na gi dobrou Slovanskou Pod. Jednotu Statu Texas a nejvice na Tebe. V gecke jsi dovedl mirnYm, milYm a uptimnYm zprisobem odrazit a Jednotu uchranit. best Tvoji pamatce a blatenY odpooinek, A nyni zase k dilu nageho Velkoptedsedy Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas, bratra C. H. Chernoskeho. Vgechna nest a slava, Tobe bratte velkoptedsedo a v gem tem, kteii Ti byli napomocni k zavedeni do Akol Ceske udebnice, k vyudovani matetskeho jazyka. A vy, u bechoslovaka, bratte Morrisi a bratte Holesku, konate dobre dilo. A na g profesor na statni universite slovanskYch jazykri Mieek, ma velke zasluhy. Bratti a sestry, dokud budame miti takovehe druhu pracovniky, tak ta nae matetska, mluva bude se pane rozvijet.

A nyni zase k nagemu dilu zde na Plains Slovanske Vzdela yaci Sdruteni Slovan stale pokraCuje. Schrize mivame dobte na.v gtevovane a vesele. Navgtevnici ptijitdeji nekdy i hodne zdaleka a zaro yeri se i stavaji 'deny. Jrnena eovYch elenri nebudu uclavat, zabralo by to mnoho mista.

Bratte J. H. Huser z Granger, Texas, Tobe musim ptipomenouti tu tvoji pisnieku, co jsi to pro nas upravil, ale zpivat ji u rids nebudeme, ad je v ni skorem cela pravda, ale to pro kterYsi jinY Zapad. My jsme zde na Plains, my tady nemeli a nername tadne nadrte (tanky) na vodu, my tu mama celkem jen studny a v tech bYvalo, a doposud je, vody dostatek. Mnoho farina:tit z tech studni zavodriuji cede farmy, a pumpuji z nich vody, zrovna male teky.

Milt' bratke a sestro J. H. Huserovi z Granger, Texas, Vage navg teva nam tu byla velmi mild. A vgech ostatnich navg tevniku, a zyla.:ste tech vzdelenYch. Vady si jejich nava& velmi vatime a co nas nejvice test, ze se kaalY ten navgteynik stane Clenem Slovan. Vzdelaveciho Sdruteni Slovan. Pristi schaze bude se konat u p. a pi. Franti gka SchneidrovYch, pii Vilson, Tex., v jejich dome, druhou nedeli v prosinci, dne 11. Toto bude schtize vYroeni pro Slovanske Sdruteni, pro S.P.J.S.T. a pro R.V.O. S. Schaze zapoene hned depoledne a bude to take slavnostni schrize, neb budeme miti barbecue a rtizna jinx jidla a take to penive. Obstarani tohoto velkeho ,:beda a yeeeke maji na starosti panove, Fr. Schneidr a H. A. Macha. A to vite, kdy tito panove si neco seberou pod sve komando, tak to Wive, v2dy dobke provedeno. Ale musite rozumet, to jenom zamordovat tlusteho vola a na rotni ho pekne upeci a obstarat to dobre penive. 0 to ostatni se zase postaraji ty na ge dobre damy.. A tak, mili elenove i neelenove, z blIzka i z daleka, jste v.§iehni uptirrine zvani k teto slavnosti.

A vy tam u HIavni Uiadovny a u echeslovaka a Vestnika v •edakci, meli byste se jedenkrate ptijet podivat na ty prave Slovany.

A velice by mne to te gilo, kdyby take mohl s vdmi ptijeti nag profesor z Austin university, Dr. Ed. Mieek. Bratte yelkoptedsedo, sorganizuj to tam nejak a ptijedte nas tu trochu posilnit. Ale, bratki, cestovne byste si museli asi sami hradit. Obed bude ye 12 hodin a schtize zapoCne hned po obede. A jest-11 ptijedete,

VESTNiK tak va:',;e pre:31w y budou hned po

sch0ze, a dal'Si prace schtizova bude odlo2ena at po vagich proslovech.

Midi bratti, kdybyste se usnesli pfijeti, tak se zastavte ve Slaton, Tex., a tam se optejte na cestu do Vilson a ve Vilson se zase optate na pana Fr. Schneidera a tam yam jit ukati cestu k nemu. Tarn je br. Schneider dobte znamy a je to jit k nim blizko A ty, gvagte, tarn v Taylor, Tex., kdy jsi si koupil tu novou V-8, tak tam ptiber toho novela° Avagra a ptiberte sve damy, a ptijed'te na tu nagi slavnost. A ty, bratte John L. C., seber svou pani a ptijedte. A vy, tarn, alenove ze San Angelo a z okoli, at' jste tu jiste.

Mam toho jegte hodne k napsani, ale at /lady pozdeji. S bratrskYm a piatelskYm pozdravem a na shledanou drouhou nedeli v prosinci, na na gi slovanske slavnosti, ptesne ye 12 hodin! S tictou Vag, Jos. Cuba.

Wheelock, Texas.

Ctene, redakce Vestniku, mile spolusestry a bratti! Byl jsem posledni dobou vybidnut od spolubratrit a rester, bych napsal dopis do nageho Vestniku, to z na geho okoli tadnY nepige, ja to jsem ptestal psat a spolubratr Jindtich Blatek ode gel do neznama, jent easem do nageho Vestniku dopisoval a tak podporoval ten nag spolkovY tivot. Venuji tomuto zesnulemu spolubratru piatelskou vzpominku.

MinulY tYden v patek odpoledne dne 25.1istopadu rozlouail se se svoji rodinou a ptately nag dlouholety soused Ludvik Zavada. Zesnul v potehnanem veku 76 let. Narozen byl ye stare vlasti v roce 1862. Do teto zaslibene tame ptijel co 201etY mladik v roce 1882, takte v teto zemi til 56 let. Ve sta y man2elskY vstoupil v roce 1891. Pochovan byl na druhY den ye Wheelock na narodnim htbitove. Obtady vykonal v dome smutku i na htlaitove Father Valenta z Bryan, Tex. Za jeho slutbu a krasna slova ritechy jmenem pozastale rodiny pane dekujeme a doufame, to budeme v gichni pametlivi jeho uptimnYch slov. Test jmenem porttstale rodiny dekujeme vgem tern, co pro na geho zesnuleho v jeho dlouhe nemoci, za doprovod na jeho posledni testa, za vykopani hrobu, za kvetiny a za vge dekujeme nagim ptatelum. Zesnul zanechal mantelku a tti ditky: pani Jos. HubaCek v Ennis, Tex., pi. Jos. Berka, Kurten, Tex., a syna Louis Zavada zde ve Wheelock. Pozristaid rodina zesnulemu otci vystrojila peknY pohteb a uctila pamatku na jeho dalekou cestu. Z Ennis, Tex. se siteastnili pohtbu dcera pi. Jos .Hubaaek s mantelem, p. Frank Hagkovec s mantelkou, p. Jos. Jutica s mantelkou, p.

Frank Hagkovec je syn sestry statenky Zavadove a pi. Jos. Juticova zase dcera. Od techto rodin jest to velmi pane, to ptijely z tak daleka statieka vyprovodit na jeho posledni cestu.

Sousedili jsme s timto zesnulYm kra.janem betmala tficet let. Za tak dlouhou dobu pfejde mezi sousedy ledacos, ale vtdy jsme hledeli sobe sve chyby odpougtet. Pamatovali jsme, 2e die dobre knihy til pouze jeden 'Clo y& na syete, kterY chyby nedinil a piece pozdeji tide uznali, ze je chybnY a jej uktitovali. Jak je to Slechetne, kdyt lide si dovedou sve chyby odpougtet a jak je to smutne, kdyt se lide i dlouho na sebe zlobi a ta zloba se ptena gi na ditky.

Net tento dopis bude uvetejnen, uplyne zase par dni a net se nadejeme, ptijdou vanoani svatky, kdy se mame v gichni radovat.

Neminim vice letos do Vestniku psat, tedy pkeji cele nagi Jednote a vgem lidem dobre yule gt'astne a vesele Vanoce 1938. Tet pfeji nagi vlasti i stare vlasti aeske, by lidstvo pti glo k rozumu a k citu a v gichni hledeli odvratit tu valeenou katastrofu, nebo jit lidstvo itpine zapomelo toho uktitovaneho, kterY lidstvo ueil, aby se milovalo a ne zabijelo. Ubohe Ceskoslovensko! Ci se pied 20 lety zrodilo jen na to, by druzi narodove mely se aim delft. Soucitim s Ceskou vlasti. AC jsem zde zrozenY i vychovanY, zda se my, to ti Nemci sve rohy ptili g vystrkuji a to doba neni daleka, to jim budou kapanek ptisttihnuty, ale pical bych si, by to vCechno utichlo a zavladnul mir po celem svete. Va g spoFrank VytOpil, lubratr,

Strana 21.

Ennis, Texas.

(Aerie redakce, miii dopisovatele a dopisovateik y , &tenet!. a atenakky!

Jsem etenatkou Vestniku ut nekolik let, ale nikoliv ale dopisovatelkou. Maj mut je dlenern, tak jej etu. KaMY dopis, jak od dopisovatelek tab i doniscvatela, recla Ctu. Obtvlagte pani Ruby Nevolove, ktere se Ctou tak, Cloy& by je chtel Cisti v katdem Vestniku. Pise krasne o na gi vlasti a 1-levet:eve v Texasu.

Pani Nevolova, se- na tu nav g tevu velice tegila a ptipravovala nekolik let net se vypravila, toho se vgak nenadala, co .stihne na gi vlast po jeji odjezdu. Pani Nevolove tam protila ptede glou valku, tak vi co ten lid tam zatil. Ona ma zdravf podlomene nad tim co stihlo nagi starou vlast. 'Te gila se, ' te se s radosti vrati po nav gteve sveho bratra a ptatel zpet, ted' yeak nevi co ma delat; snad ji to 'as rozhodne.

A bude nas zase bavit jejimi peknYmi dopisy, i soukromYmi ,neb ma mnoho dopisovatelek, ktere ji piCI, na ktere v gak ona nemule vgem odepsat. Ma s tim mnoho prate, ale ,ana to rada dela pro na ge krajany. Ma s tim \Teak i male vynalohy a ptijmy zadne. Tak komu to neugkodi a rad ate jeji dopisy, pote gme ji na Krismus m.alYrn dareakem, co by se s nami duchu potegila i. pobavila.

Se srdeonYrn pozdravem, etenatka Vestniku Karolina Slovadek.

AMER/611 eE§I SORE! ✓ techto dnech Matice Vy ggiho Vzdelani v Chicagu rozesila, svou 30. yyrodni zpravu za skolnf rok 1937-38. D:stanou ji nejen vgichni alenove M. V. V. a demi, kteti ptispeli jakYmkoliv obncsem, nYlart i ygechny spolky, jejich2 tajemnici jsou tadani, aby ji laskave,ptedlotiii v nejblizsi schUzi. ttedniky M. V. V. zustavaji naddle: Pfedsedou Dr. Louis E. Jelinek, I. namestkem Rudolf Janda, II. namestkou Dr. Helena Kostkova, III. namestkem Louis Scheffel Sr., tajemnici pi. Jaroslava B. KoCnerovC, tiskovYm tajemnikem Karel L. Jet, ildetnim Ferd. L. Musil, pokladnikem Dr. Jos. 81:,.6 rba, archivatem Dr. Emil G. Vrtiak a v dozoreim vYboru Jaroslav SkalickY a Antinin Vanek. ✓ gkolnim roce 1937-38 ptijem M. V. V. obnagel $8,517.88, vydani $8.273.80, takte zbylo $244.08. Hotovost z pfede gleho roku cbnagela $3,776.77, takle na podatku noveho gkolniho roku 1938-39 bylo mo2no opet ptijaiti 29 studentrim, hochrim i divkam a bedlam 1 Slovakrim, kelem $3.000.00 na prvni semestr. ✓ pkijmu je test druha east posmrtneho odkazu r';'istka z Monessen, Pa., v obnosu $116.84 a na dotivotnim elenstvi $225.00. Celkern na elenskYch ptispe ycich a darech bylo ptijmuto $1,083.60. Zprava uvadi jmeno katcleho elena i darce s ptisluenYm . obnosem a motno ji dostati zdarma u ridetniho.

Olenem M. V. V. mute se stati kaklY spolek a katdY j•dnotlivec. Spolky plati nejmene $5.00, jednotlivci nejmene $2.00 mane a katelY dim obdrti legitimaci. Dotivotni elenstvi stoji $100.00 jednou pro vtdy, trvale elenstvi u spolkil a korporaci $250.00. Pokud jde o dary, plijme se s po yclekem jakYkoliv obnos. KatdY ptispevek a dar je potvrzen neetnim a kvitovan ye vYrodni zprave, Penetni poukazky nutno vystaviti na jmeno Council of Higher Education a poslati je na iteetnihe: Ferd. L. Musil, Lock Box 645, Chicago, Ill. fZady S. P. J. S. T. letos yenovaly celkem $46.00 proti $32.00 loriskeho roku. tleny se staly: kad NovY Tabor C. 17 v Caldwell $10.00; po $5.00 pak tyto: Cesky Prapor C. 24. v Temple, Hvezda Texasu C. 47 v Temple, Svaz techoslovanri C. 92. ve Fort Worth, Placedo C. 97. v Dacosta a Vitez C. 98 ve Victoria. Dva tady ptispely po $2.50, dva lady po $2.00 a dva tady po $1.00.

Ifznano jest hlasem vgeobecnYm, to to byli spisovatele de gti, co nedali zahynouti narodu, ale vzktisili jej zase a vytknuli snaham jeho ug lechtile tile: uznano jest, le literatura stala se nam pravou studnici narodniho tivota.

Franti gek Pa.laskY,

Strana 22.

V2STNiK

PR1PRAVA DEJPE SI SAMI SOBE DiREK K BRIO vANoctm.

Bryle zarudene ptipasovane, neb Napiite si o bezplatnY vzorek mavYmena zdarma. ste, jez pusobi znamenite pit odMoje ceny jsou nejlevnejgi. straiiovani niznYch koinieh nesnesitelneho svideni a nehezkYch osutin.

OPTOMETRIST Telefon — 2762.

Vanoeni svatky jsou "za dvetmi" tiadovna nad J. C. Penney's.

TEXAS a teg i se na ne nejen deti, Ale i doTEMPLE, spell a zvlaSte ti, kteti se honosi darem zdravi a mail peknou, cistou SPRAVNE VYKONANA plet'. Mnohem hu ge jsou na torn ti POLUREBNit SLUIBA. druzi, kteti se trapi nad tvati plV iodine 'talu zarmouceni nalez- nou nehezke vyratky — anebo nenou Edward Pace pohtebni iistav mohou v noci oka zamhoutiti pro pohotovY k sympatickemu vyiize- nesnesitelne svedeni, jet je nuti ke jednotlivosti a k Skrabani, dastokrate a'Z do krve. ni vypraveni dojemneho pohitu.

Pro takoveho eloveka i ten sebe 'VaLevne ceny jsou nak zasadou. g a sebe krasnejk vanooni darek nemute zpilsobiti eistou radost a tern ve skutednosti path tyto tadky, Poh eb ni dogle z fita.dovny znameho csl. velOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. kolekarnih4 zavodu firmy W. F. TEMPLE, TEXAS. Severa Co. v Cedar Rapids, Iowa.

Jako projev dobre rule, vgichni atenati tohoto easopisu, kteti trpi nejakou kokii vyralkau, se kterou si nevi rady, jsou zvani, aby jeke PRAVNIK Vyfizuje vetkere soudni zeleitosti. dnes poslali pogtovni listek aneb (jtadovna: 821 Bankers Mortgage dopis se Mdosti o bezplatnY, velkY Building, pies uhei naproti Kress vzorek maste Esko. Bude jim zaslam obratem poky a jiste ze bude budove. mnoho tech, kteti je gte do vanoc se HOUSTON, TEXAS. vyraky a vSech neptijemnosti s ni spojene zbavi. Jeden krajan, kterY vzorek dostal a poutil, psal, ie mel pro neho cenu jednoho sta dollart, nebot' tolik pellet vynalokl na razWEST, TEXAS. manite treatmenty, tpine bez vYPozemkovY obchod — Abstrakty. sledku a krabidka Esko jej vyratly May — Notatstvi. fipine zbavila.

T.Jpozornujeme v gak, ze ti, kdOZ Mame spojeni v celem state vzorek Esko uz jednou dostali, neDR. THOMAS N. DeLANEY mohou o druhy 'tadati. Tato vYzva 06Ni LEKAft plati pouze tern, kteti Esko at doBrYle spravne ptipravene. sud neznaji. Mohou se take o tom zminiti svYm znamYm, aby si o as die vzorek dopsali. Stadi adresovati jedOladovna 3248 — Res. 2687 noduk: W. F. Severa Oa., Cedar 513-15 Professional Bldg.

Rapids, Iowa a budeme vdedni, kdyZ TEMPLE. TEXAS. udinite malou zminku, 2e jste eetli tuto zpravu v tomto easopisu. )o( Rozdavani z cizibo pokraeuje.

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice FrancouzskY li gt "L'Oeuvre" o714 PRESTON AVENUE znamuje, ze britickY ministerskY HOUSTON, TEXAS ptedseda Chamberlain ptipravuje Jos. Kant, majitel. navrh na vraceni kolonii Nemecku.

Telefon: Beacon 31734.

Anglie se chce zasadit o to, aby Pravidelne. jidla a lunee Fransouzi dali Nemecku svilj vsrNejlepS1 soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky. dhodoafrickSr ostrov Madagaskar.

Tim by pry byl z Afriky vytazen neMluvime cesky. meckY vliv. Madagaskar meti 624.Hoboko stale na sklade.

700 etverednYch kilometrii a ma na Zvlagtni stoly pro rodiny.

3,700.000 obyvatel. Po prve pronikli Francouzi na tento vzdaleny ostrov jiZ v 17. staleti. )o( BOLEST V RUCE 18 ROM'.

Lesley Lekat a Operater 711 Medical Arts Building San Antonio, Texas, 10 eervence HOUSTON, TEXAS 1938. — Svagrova, ktera bydli v Telefon fitadovny: Preston 2553 Minnesota me sdelila: ie ji bolela ruka jii 18 roku, nemohla s ni nic deTelefon residence: Lehigh 9745 lat ani rukou vladnout. Za 3 tYdny kdyi piikladala Nonat, bolest zmizela a ona•mae od to doby vSecku praVALASSKE PAPULE ci konat. Sestra Nepomucena Our z valag'sko-klobucke houne, impor- Lady of the Lake Convent. tovane ze stare vlasti, s koIenYmi podavemi a gumovYmi podpatky: $1.85 tenske nizke, eerne $2.00 Mu2ske, nizke, derne MuMite, vysoke derne Anero$2.65 vaci Cena Nonat je 50c a $1.00, poStou 2enske vysoke, derne gnero55c $1.05. Ptejte se Vageho $2.50 nikaanebo vaci jednatele, ale nic jineho Pokou vyplacene neberte, radeji pike ptimo na nak JOSEF BRAWL, adresu: Sealy, Texas.

Sarle Lelblieget relos. 41.41101114. ga riLEHIADKA

Dr. L. 0. CORWIN

EDWARD PACE

C. H. CHERNOSla

Ve stredu, dne 7. prosince 1938.

Cesta k eili.

Pied nekolika lety byl okresni soud v menSim jihofrancouzskem meste dejiStem sensaeniho procesu, kterY ptilakal mnoho Zen z tak zvanYch vyggich kruhu.

Jednou, kdy2 se pfelideni stavalo trochu sensadnim, soudce povstal a tekl: "Nyni 'iadam vSechny podest-

ne damy v teto, mistnosti, aby limed opustily sal."

2acine. se nepohnula.

Po kratke ptestavce se soudce otodil ke stra2nikam a kekl hlasite: "Kdy2 ted' v'Sechny podestne damy odegy, ostatni vyklid'te."

Nestatednejk je ne nepadnout, ale vstat pokatde, kdyZ padneme.

Oznimeni mojim Ieskfm plitelum v Temple a okoli.

Pteji si zde oznamiti Vgem svYm PtatelAm deskeho pAvodu, ze jsem se Upine uzdravil, a te opet nalezam se v Temple, kde jsem sobe zaridil frpine vybavenou iitadovnu, v ktere se opet yenuji praksi zubniho lekatstvi.

Pfeji si dale zde vysloviti, t'e lady bylo pro mne velkYm poteSenim slouziti tak velkemu podtu myth deskYch ptatel, a Z"e si vakm loyalni podpory mi udelovane v minulosti. ttadovna moje naleze, se ye Fletcher budove, roh Central a 2. Bude pro mne poteSenim, kdyz kterYkoliv z myth ptatel mne pocti nafgtevou. Jen se zastavte, kdykoliv se yam naskytne ptilektost.

V Ade,

J. R. Poindexter, ZUBNI LEKAA

Cervenka & Vaniura

RED FRONT

DR. KAR. J. 1-10LIAT

t A

DivadeIni krouiek "Hiahol" selvraje

v nedeli, d n e 11. prosince v

iadove budove radu Pokrok Houston, Cis. 88, na Studewood veselohru pod nazvem

DIVei VZPOURA Veselahra o ttech jednanich, od Ruteny Uteklove OSOBY: 1sl.

Vlasta Valla Sylvie, Julie, sl Lillian PettvalskY Klotilda, .. sl. Lillian Stasta chovanky pensionatu Katefina, sl. Margaret Valdikova , Pavia, - .... si. Hilda 8vestkove, DubskY, tovarnik, otec Pavliny, br. Joe Kagpar Jindiich, bYv. baron z Hasenzweigu jeji strYc,.... br. Alv. Hoek Chmelat, tovarnik, p. Louis Datilek Zbynek Chmelat, jeho syn, in'tenYr, br. Frank Kogut MUDr. 8ipek okr deltaic, p. Dan Datilek Klara Zbotilova, medidka, sl. Helen Valeikova Isidor, zahradnik u DubskYch, br. Tim Kostomlatsky Barbora, slutka tamtei, sl. Olga Mazadova Amor Lasky, mala sledinka Rachadova Dej za nak doby.

Prvni jednani v zahrade pensionatu. Druhe v zahrade u DubskYch. Tteti na veranda pied bytem novomantelii. — Mezi druhYm a tietim jednani uplyne pet tYdnu.

ZaCatek piesne ve 3:30 odpoledne Vstupne: pani 40c — ditny 25c ODPOLEDNE I VEtER HUDBA: RAYMOND BAtOVA. Timto zveme v'Sechny milovniky dobreho pobaveni a srdeeneho zasmani k hojne nav gteve i k pochutnani na vYtednYch jaterniekach.

ZABAVNi ViBOR.

V NEDELI ODPOLEDNE — 25. prosince, ye 3 hodiny, Vanoeni program zdarma. Budou detske vYstupy, pak Lance dorostle mladeie.

Ve stredu, due . prosince SOKOLSKA HLIDKA Prilotehe posilarn mesieni program nageho spoleaneho cvioitele br. L. Kadlece, kterY na, ford'aku jezdi po Texasu a Oklahome, skorem jako v aeroplane, nebot' v patek se zastavil u nas v Ennis na ceste z Houstonu do Dallas, a z Houstonu do Ennis urazil cestu za 4 a pill hodiny, cot je eas na ford'al stargiho vydani rekord a neb bratra Kadlece?!

Prate spoledneho cviditele br. L. Kadlece po Texasu, kde je katda Jednota vzdalena od ,sebe sta mil, neni tadnY mis, neb ve dne jet dye neb tki sta, mil a veeer pracovati ye evideni neb vypomahati v nacvieorani divadla, je prate unavujici. Br. L. Kadlec ale vgechnu tuto praci vykonava spravne, ba dochvilne, po sokolsku, vtdy je prvni v telocvien6. V sobotu dlel at v Yukon, Oklahoma a v Atery jit zase byl v Ennis. to nage Jitni 2upa nemute mit celoroeniho harcovnika, kterY by stave]. v gude. Jak se to dati br.

L. Kadlecovi, ketrY postavii nage jednoty do einnosti, ktera einnost e ukate pti gtim rokem, sokolskYm sietem v Texasu, v miste, kterY urei Ybor tupy se svYmi zastupci jedriot ye vYrooni schazi, ktera, se Kona v nedeli 22. ledna v dallaske sokolovne, kterou bude predchazeti (.trnacti denni cvieebni, organizaeni kurs, ktereho se ma sireastniti nag. br. ndeelnik Americke Obce Sokolske Jarka Jelinek, jestli jemu zdravotni sta y dovoli, neb podstoupil vatnou operaci. Radi bychom jej u nas v Texasu videli a proto Zupa apeluje na v gechny jednoty, aby nejen cvidici, ale take stargi elenstvo se dostavilo k uvitani br. nadelnika, jest-li k nam prijede, aby idel, to myglenka sokalska u nas v Texasu tije, a t- e, ma hojne vyznavaeu toho- co bratti Fuegner a Tyr§ zalotili.

Jak je videt z potadu, pra•e br.

Kadlece, pracuje on nejen v praci telocviene, ale i vzdelavaci, v divadlech a predna gkach v na gich telocvienach a proto nage deska vetejnost, na§e 'Ceske spolky at' vykazuji to nejvetgi soueinnost se sokolskYmi jednotami, protote sokolska einnost prispiva velkou merou k ziskani a upoutani nagi mladete k na gemu spolkovemu,. nArodnimu tivotu v teto zemi.

U nas v Ennis prate telocviend je dobra, mame dobre, snative vedouci teto prate, nebot' kaalY etvrtek se sokolovna hemti bratry a sestrami, kteri do cvieeni pravidelne dochazeji a jest radost naslouchati jejich poradam, ktere oni pro svoji praci vynachazeji. Mladi sokolove hodlaji uSporadati Mikuld§skou nadilku s programem a na Sylvestra, ktery Pripada na 31. prosince v sobotu, poradan bude, jako obvykle katdYm rokem, na rozloueenou se starYm rokem rozloueeni a uvitani Noveho roku 1939, na kterY katdY je zveciav co nam ptinese dobreho a take zleho. Rok 1938 pro na g narod eeskY nebyl §t'astnY a bude na rok 1938 vzpominano v historii nageho naroda velmi smutnou vzpominkou. Den 21. zari 1938 je kbude je gte eernej gim dnem net den 8. listopadu roku 1816, kdy na g narod na Bile Ho:re pri gel v porobu, ye ktere til tti sta let a nagim nim jest, aby nynejai poroba, kradet netrVala tak dlortho, jako pr y-

VtSTN1K

6aria 23.

ni. Vaechno do easu, katdemu hraA v torn, brati.i drazi, Na adresu poratencii opisuji baji jen chvili, tadnemu nehraji sta- sen Mutikovu: gmele svoji mame slavu; le, a proto i tomu Hitlerovi pfestasrdce z mekka pro svet celY, "Do hrobu nas zakopali, nou hrati. Na rids je, abychom uale tvrdou hlavu!" my jsme z neho zase vstali, drteli svornost, na kterou apeloFranta Rendl, zpravodaj. jak to seti, ktere z jara val Svatopluk. Jen svornosti se uvtdycky yyda, zeme stara. drtime a nepfatele pfemfiteme.

Pan Pfeskoeklec se dal na horoNa nedeli 11. prosince se svolava Vttlyt' jsme jeate na sve Ode lezectvi. Samozrejme se trail. S vVroeni salute fadu Volna 6echie na to svoji rodne hrude, timetrove steny. Kdyt byl zase Cis. 135, ye ktere budou provedeny a dokud ji tivot leti, zdrav ptali se ho: volby Ufednikil pro rok 1939, at' se tivy jsou i jeji deti. katdSr glen, nejen muti ,ale take te"A protil jste, kdyt jste letel doOd pradavna, ad jaktiva bylo, ny dostavi. celY svuj tivot, pane Preskodjak to dosud bSt.ve.: S pozdravem, klec? Myslel jste na vgecky sve htibez litosti, bez vahani, Jos. Vytopil. chy? Vzpomnel jste si na vgecky prali do nas na potkani. hlouposti, ktere jste kdy provedi?

PROGRAM ,CVItITELE BRATRA Smiril jste se v duchu se v g'emi lidKde to boll, at' to boll, L. KADLECE V NASICH SOKOLmi, jimt jste Odpustil jste jak ten °tech deskST v poll, SKYCH JEDNOTACH V TEXASU. vgem svYrn neptateltim?" jak do neho nepere se, 7. cyfeeni ve Ft. Worth on ovoce neptinese!

8. pros. cvieeni v Dallas Ted' ut toho ale mel pan Pke9. pros. cyffeni v Ennis skoeklec dost. Zamrueel pohnevane: A ten otech - tatik start', 11. pros. divadlo v Ennis "Dete do haje, dyt' jsem spadl divne ploda skyta, dary; 12. pros. cvieeni v Houstonu jenom pet metro. - ne pet kilov skofapce, jet tvrdou zda, se, 13. pros. cvieeni v Galvestonu metril."

14. pros. cvioeni v Houstonu mekke jadro ukrSrva se.

15. pros. cvieeni v Houstonu 16. pros. cvieeni v Galvestonu 17. pros. cvieeni v Houstonu 18. pros. divadlo v Houstonu 19. pros. cvieeni v Taylor 20. pros. cvieeni v Taylor 21. pros. cvideni v Taylor fr 22. pros. cvideni ve Floresvilale ,Jen zdali mate ujiateni vet& bezpeenosti - a kde MC.12ETE tuto do23. pros. cvieeni ye Floresville sahnouti? - - pros meli byste bSTti uspokojeni s diinkoliv menSim netli 24. - 28. pros. cvideni v C. Christi. nejvySaim pkijmem z VaSich aspor? "Foto silne NT pomocne Drutstvo srdee29. - 31. pros. cvieeni ve Floresville ne Vas zve ye svfij kruh, piste a pouete se o neobvyklSrch vSrhodach, kte1. ledna divadlo ye Floresville re nabizime vkladateltm a investoram.

BEZPE6NOST - MONOST K POUZITi - ZISK. 1VILTZETE ZADATI Z JEDNOTY DALLAS. NECO VICE? Dne 24. listopadu t. r. byla sokoMotna, to nejste fipine seznamen se zpilsobem, jakSrm tsporne lovna propfileena 1"Zp'evackemu Druistvo pracuje, vSihradne ye prospech si4ch vkladatelt. Vy skuteene kroutku Dallas", ku provedeni zpe y mel byste timto bSrti. Proto napi ge nam nekolik slov, 'tiadne zavazky -nihry"Majnko, ra m". tactile.

Jsme po 25-lete einnosti ochotnicke dostateene obeznameni s praci veduocich einitelt ochotnickYch divadel, a radi velmi radi pfiznavaG 1.01 me, to to "dopadlo dobfe". Citime Prvni vtdy vnitfni uspokojeni, kdyt se ne6eskoslovenske Pujeovni co "povede". Dekujeme vfele -dem a Stavebni Dridstvo v Texasu tern, kteti se pkidinili pkipravit nam 803 Bankers Mortgage Bldg. tak pfijemnV veCer. HOUSTON, TEXAS "Barn Dance" potadanV "Sokolskou omladinou" 'Wail se Pane navateve a zafici zraky, usmeyave tyake, nasvedeovaly, to navatevnici byli spokojeni . Jest si jen prati, aby snaha "mlaOch" byla vaeobecne uznana a to uznani projevime nejlepe, kdyt podniky jejich (hodnotne ovaem) budeme Vaestranne podporovat. - Mimochodem prozrazujeme, te se mezi nimi mluvi o divadelnim ptedstaveni. - "Rezinka od potad spoleeenskSreh zabav, tetieich se velpechoty" bude uvedena na prkna ptizni na:seho lidu i detnSTeh ptatel ochotnickYm souborem jednoty dne 11. prosince 1938. Jest to zpevohra doveho elenstva. VzorriSr pokadek, pedliva obo tfech jednanich, kterou napsali sluha a dobra hudba pti kaide zabave. bratfi Branaldove. Jest to velmi dobra a fieinna, hra. "Rezinka", tot' takova mlad'oueld holefeka, s kterou, jak sama zpiva: "od jaktiva vaichni eerti a syVm 'aelmovPoitovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0458. stvim pfivadi se do cele fady neNa doptsini se jest - 20th and North Main. pfijemnosti, a aby se dostala "z bryndy", i ty, ktere se sebou vtahla ,. Raymond Baca. ✓ NEDELI, 11. PROSINCE do 'Mk klamt, poutiva, vaech motOdpoleniva zm"D&vpoura. nVch zpilsoba. JakVch? Pro odpoSyncopators. prijdle si do dallaske sokolov✓ NEDELI, 18. PROSINCE ny, hokeji zmineneho dne. Obsazeni Dybala.

NEDELi, 25.

PROSINCE ✓ je dobre. Pripominame, to pohostinVe3hodinyplvae'rogmzda. ne vystoupi bratr Lad'a Kadlec, spoSylvestrovska, zabava ph hudbe ✓ SOBOTU, 31. PROSINCE leenY cvieitel A. 0. S. - Lad'a KadJ. Baca a Nesvadba. les navativil jednotu naafi v patek 2. pros. a pobude mezi nami at do nedele 11. t. m. (Mem budeme se I PORADATELt. o nej delit se sokolskSrmi jednotami Ennis a Fort Wortb,

PROTEKCE AGENTURY SPOJENY CH STATU ° DOSAHNE TOHO PRO VASE USPORY A PRAV1DELNY PkiJEM 4%

Assoc!

R d Pokrok

ustenu

OZNAMILLIE

VSTUPNE: P ►NI 40c

D Y 25c

REIVIVRI2IVINITIMISOM,NAG.031.2.1MUSMMINIMMINW1.11119•=1111.111112MIIMN11.1.111.11111.,

Strana 24.

Poutiveite k oznamovani

Maly Oznamovatel

Pravidla V Malem Oznamovate/1 fiktujeme I centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejment'i poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zvlagtnim listku a ptilotte k objednavce ptisln6nY obnos bud' poitovni poukazkou (Money Order ) nebo y e znamkach (stamps). osobni eek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-11 bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nest znakkou, iietujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c za znakku a na poitovne, aby doSle dopisy mohly bYti timed odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k ku" neb "Ptijnae se hospodyne" doplatek za znatku a poitalnae 50 centa.

Doplatek za znadku budit ptiloten k obnosu, kterk posilate za 0vnamku.

Pkijmu prici na fume. Jsem jit stafti, ale v poli s potahem mohu dobte pracovat. Nejradeji bych vzal pita u starSich lidi a blitgi dojednani mute se udinit Ustne neb dopisem.

Michael Krpec, Rt. 2, % J. Bada, (49-pd) El Campo, Texas.

TABAK — dobrY jemnY, slabY, na kouteni, 10 liber $2.00, jinY 10 lib. $1.60. Dopravu vyplatim. Posilam na C. 0. D. M. Prochaska, Portland, (49-50pd.)

Tenn. r+ TABAK LISTOVI na prodej, cena 10c, 15c a 20c libra. PoStovne neplatim. John Hradek, Portland, (49-51-pd) Tenn.

Sri TABAK — stars na prodej, 10c a 12c nevyplacene. TeZ Vaclavky sugene, pane' Mute, 50c lib. nevyplacene. — J. BurySek, Portland, (49-51-pd.)

Tenn.

Na prodej 35 tun sena, $6.00 tuna, vymeni se za dobytek. Pete 8ustala, Rt. 1, (u Hillje), El Campo, (49-pd.)

Texas.

r TABAK — stare lehke druhy si prodavam: 10c, 15c, 20c. CigaretovY 30c, a Havana 35c libra, nevyplacerte. Pate na: Vacl. Kratochvil, Port(47-49pd.) land, Tenn.

sop

TABAK na prodej, 16c, 20c, 25c. Burley 25c, vyplacene. Te2 mem "Vaclavky" na prodej, 50c lib. vyplacene. Floyd Prochaska, Port(47-49pd) land, Tenn. Rt. 1.

Sri Do rentu -- 100 akru vzdelane zeme, 1 1/2 mile od mesta. Hlaste se u Ant Buzek, Penelope, Texas.

(47-49pd) IMPORTOVANE PAPULE! Objednejte si nyni importovane valagske papude z Ceskoslovenska, nejlep§i, s kotvou. Udejte eislo. Cena $1.85 za par. Famous Dry Goods, (dz) West, Texas.

Cibulove sazenice! Creole a Mute Bermuda, 500 za 60c; 1000 za $1.00 po:stou vyplacene, obratem paty, uspokojeni zarudeno. Hallettsville Plant Farm, Hallettsville, (47-3) Texas.

Umiral pan OpatrnY. Dal si k mrtnimu loZi zavolat lekate.

"Prosim vas, pane doktore, rad bych po smrti mel pokoj. KterYpak praiskY htbitov ma nejzdravejM polohu?"

VESTN.tK

Ve sti'edu, dne 7. prosince 1938.

DAL§i VYKAZ DARti PRO PO- dovskeho yystehovalectvi. Aekoliv zaridi si nekde farmu, obyeejne ve SpojenYch statech, v Anglii a VE zkrachuje na nedostatek spojeni s MOCNOU AKCI 6SL. Francii aidovskY kapital ma domi- trhem, nemoanost se rychle TiskarskY Sotek si opet zahral. nujici postaveni, tolik slavend li- matisovat, nezku genost atd. Jen Na mists spolek RVOS. Cameron dovska solidarita se tam dosud ne- malo komu se poStesti. Dnes spe g eis. 3., $10.00, vynechal 'Cis. a ueinil projevila. Chamberlain vydal jiho-ndkolisacejmn, takj z toho $310.00. vYchod pod vliv Nemecka. Soudasne ji provadi t-teba Mussolini v Libyi.

Dale na listnu C. 254, sbirka: Ferd. s tim mel se postarat o prvni obeti Vystehovalecke spoleenosti postavi Midulka $1.00, pi. Barbora Sikora teto politicks zmeny 2idy. Nic farmy, testy, studne, mesta a vy$1.00, Chas. Matula $5.00, Fr. Orgov- takoveho se nestalo. Za velkou vy- stehovalec je pa ureitou dobu jen skY $1.00, Jerome Olg ovskY 50c, Ju- maenost se a povaaovalo, kdya se mzdovou silou, pozdeji pachtYrem, nakonec pak teprve majitelem. Rilius OlSovskY 50c. Krajane ye Fort vymohlo chude aidovske rodine aby se mohla vystehovat ne- siko nese vystehovaleckY brad. Nic Worth, vYte'aek ze zabavy poradane y e prospech akce, v obnosu $135.00 kam do Jiani Ameriky. 2e ySak dnes takoveho dosud tide nepodnikli, adzaslal Joe Merlik. ftad Pokrok Hou- uz je prye doba inidi yidualniho vy- koliv penez, ani pratel jim nechybi. stonu C. 88, doplatek ze zabavy, po- stehovalce, to vystehovaleckemu vY- Jestlite uplynule pogromy zapad k radane ye prospech akce $22.00, pre- boru bylo lh::stejne. Vystehovalec, tomu.vyburcuji, tide si budou moci dem vyplatil $200.00, tudia celkem vraenY do cizi zeme, je v ni vysta- jednou rici filosoficky: "Vgecko $222.00. Dr. J. E. LukSa sbirka $5.50, ven hladu. I ten, kdo ma Uspory a Spatne na neco dobreho." a dargi dary Oeskohora yskYch bratii: far. Jos. Barton, Granger $5.00, "IM.xV4:3K.03EPAMint Henry Labaj $1.00, J. E. Mikulenelk $1.00. Pan farad' Jos. C. Kunc V ar dale zaslal sbirky: Fr. 8uxnbera, Weimar $4.00, Joe Mika, East Bernard $2.50, Anton Kelner, East Bernard $3.00, Fr. Sumbera, Weimar ,p $1.50. Louis Dressler $30.44; Aug. Morris West $4.00, A. Mach, Mart, $1.50, T. VydrIal $2.00, Rudolf Lebr Romayer na misto vence pri pohrbu br. 2aludka $5.00, Mrs. Elise Westheimer $6.00, J. F. Fiala, El. Campo $10.00, Frank W. Skalnik $5.00, Emil Skalnik $1.00, Clarence Skalnik $1..

Naginec zaslal dal gi sbirku p. Cyrila Hajdy v Granger: L. R. Bartosh $2.00, J. H. Tobolka 50c, F. L. Cervenka 50c, Josef Matula 50c, Rud. Grossman $1.00, Fr. RozackY 50c, Raymund Zrubek 50c, Rud. Kalinec 50c, Jau 2uroyec $5.00, Jos. R. 8t'astnY $1.00, Emil Janak 50c, Lud. Mokry $1.00, 1g. Pavlat, Holland $2.00. Redakce techosloyaka zaslala Sbor Mladeae z Ennis NayStivte na g obchod drive neali koupite VaSe $90.00, Jan Linhart, Hobson $1.00.

Vanoeni potreby.

Pu. Hornalova zasild: Mrs. Marie Pi. F. F. Legikarova a pi. Janie 'S' imkova. ochotne Vain pompKogarek $1.00, Klara Verman $1.00, hou voliti Vage Vanoeni darky.

Mrs.,Joe Horfiak $1.00, celkem $3.00, pro fond propagadni mistni. OceDAREK ZDARMA jest pripraven pro kaadou rodinu v nagem fiujic praci podotYka, to na fond obchode. ten se jaksi mod° pamatuje, a bez Niae uvadime pouze nekolik z mnoha predmetu ktere muaete penez propagaci neni mono konat. koupiti u HENDLERS za velkou Usporu.

Dekujeme za uznani, pi. Hornakova.

Natal jednotlivci jsou proti tomu, aby se co posilalo do stare vlasti, Z.e pry to dostane Hitler. Domnenky ty jsou vS"ak mYlne. Sbirky konany jsou sdruZenim soukromnYm, vlada ma pouze dozor aby spravne dary Damske hedvabne gaty, prase Muiske Obleky, "Single and sly na pomocnY fieel, a a'e a tech Double Breasted" jsme obdrieli nopen& by sobs nekdo stavel vilu, je vzory od $9.95 do s you zasilku $1.98 podeztivani bezdavodne. Ze vlada v mnohem podleha Berlinu, jest pravMU2SKE SVATECNi KOSILE, da, proti sye Will musi se dle toho DAMSKE KABATY, Svrchniridit od spojencu zrazena a opunovY svYber vzoru, zardeenYch ky a Dlouhe Kaba- $4.95 Stella zatim branit se nemae, aby barev "Fused" limce ceny ty, vYge od . . nezavdala prieinu k Upinemu obsazeni, ktere by nikdo nezabranil. A DAMSKE 2UPANY B a t h jest-line na ge matieka priSla k oMU2SKE VAZANKY, Viechny hromnemu Urazu, jest teace nemoc- )-0 Robes) vgechny tipine nova 3 ritzne smesy k na, mime ji zavrhnout a opustit? vel. vSrge od $1.49 .01y-ern, S bratrsk'm pozdravem, Jan .8ulda, DAMSKE DOMACI STREVICE 5410 Darling Str., MUtSKE SVATECNI PONOHouston, Texas.

2KY, ozdobne vviwy.

2idovskii solidarita zkrachovala.

POKRYVKY NA POSTEL, velVyskytla se domnenka, a'e yYtrake pro dve postele, fon MU2SKE SALY nosti proti tidtm v Nemecku byly vgech barev, vy§e od 11Z:' 'Scarfs' ArYge od proto tak kriklave, aby nemecka vlada donutila zapad k akci na umisteni 2idu nekde v koloniich. PoPro ditky mime tipine zasoby hraeek za nejlevnejgi dle ygeho nezda, se, ze by osnovaa‘.%. telt= pogromt tanula na mysli tak moine ceny. humanni snaha, ale zUstava, faktern, 2e zapad at dosud &Anil oPra vciu velmi -mil ye prospech

a riocni

pe

zb

.10

t re

NI TEMPLE,

TEXAS.

Vhodne Darky pro Ni!

2.98

Vhodne Darky pro Nej!

i

07

75c, 98c, $1.49

438

15c, 25c, a 50L, 10c, 15c a 25c

49c a b.„

it