Vestnik 1938 11 09

an Slovanske Podp or pa Jean* Statu Texas.

4,,Ra,fo:v4

qw-/-411COS 45 tealt%

"NO'

Cl 4474,--Ar 744•10104,a4t1

c. t4 ot. !As 4',A7 oje ?4,4 ,,.Z alf .10:4W4114::: le 45 -row • to.

4.tY 4

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stredu

(Wednesday) 9. listopadu (November) 1938.

OSLO 45.

AMERICKY ADMIRAL SYNEM CESKOSLOV, ITYSHHOVALCE. DY2 se za stale hrozivejSi situace na dalekem v3ichode posunovalo americke K lod'stvo k sv3im strategick3'm zakladnam v Tichem oceeme, upirala se pozornost americke i svetove verejnosti k muti, v jehot rukou se sbihaji nitky vSech opatreni, k admiralovi pomerne malo znameho jmena. Claude Charles Bloch byl teprve neda yno — zaeatkern letoCniho roku — povolan k atadu nejvyASiho velitele namorni moci; a v jeho tivotopise se tehdy objevilo jmeno pro anglosaskou verejnost exoticke: Meclov, odkud poehazi BlOchova rodina, by tetko hledali Ameridane na sySrch betnS7ch mapach. A kdyt se Jim reklo, to se musi hledat na mane stredni Evropy, a hodne daleko od more — v O" echa.ch — byli jiste nemalo prekvapeni. AvSak vaignosti admirala Blocha tenth objev nezadal v nejmenSim. Jeho kariera se tim spiSe povatuje za karieru vpravde americkou. Novinarskr magnat W. R. Hearst, kterSr nedavno vylotil, co je americka rasa a Jake vSrliody ma v tom, to vstrebola prase nejrfiznorodejSi slo gky a dovedla je stmelit, nagel by v Blochovi vS7raznS7 doklad sve these.

Meclov je vesnieka v oechach nad Radbuzou, v politickem okresu HorSilv Tin. Jeji jedind parnatnost je kostel sv. Michala ze 14. stoleti, svedeici o torn, to Meclov je osada velmi stara.

Skuteene se ptipornind ut na zaeatku dvanacteho stoleti a pozdeji jeSte nekolikrat jako soueast zboti klaCtera kladrubskeho. Z tohoto Meclova se vystehoval roku 1866 po rakouskopruske valce oted nynejSiho nejvySCiho yelltele americkeho valeeneho lod'stva Adolf Bloch.

Chtel zkusit Stesti v Americe. Mel tehdy ma.lo pies dvacet let a cell tivot pied sebou. Dello se mu vSelijak. Usadil se nejdriv ye state Connecticut a zarldil si easem ,obchadek. Roku 1870 se otenil s Belou C'aenovou z Tennessee Mohl ji prave skromne utivit. A trvalo jedenact roku, net se .odhodlal stehovat se dal na zapad, za slibnejSi, ale neureitou budoucnosti.

Tenkrat zasahla do jejich tivota nahoda.

Vlak, kterS7 je mel vezt do noveho bydliSte, byl zadrien prudkou snehovou bouti v mesteeku Woodbury ye state Kentucky, v divokSrch horach, a pratote jim dochazely prostredky, net se mohli s trochou nadeje vydat na dalCi cestu, uvazli to roky. Ve Woodbury se narodil Claude Charles. Teprve o nekolik let pozdeji se mohli s mal3im jmenim odstehovat do vetAiho mesta Bowling Green, kde Bloch otec zalogil veal obchod a pozdeji banku. Claude Charles ut si mohl vybrat povolani podle chuti. Vstoupil trinactiletS7 roku 1895 do namorni akademie v Annapolis.

Lida, kteri ho sledovali z blizka, tvrdi, to jeho hlavni sila spoeiva v schopnosti rychle, bez patiii se bez rozpaka rozhodovat i o vecech velmi duletitSrch. Jeho mozek pracuje primoeate a jasne. "Mel jsem vgdycky dojem, ze Blochtv mozek pracuje prave o znatelnST zlomek easu rychleji, net mozek kterehokoii vy ggiho dustojnika ,ktereho znam.", kekl kdysi jeho pritel

admiral J. 0. Richardson, kter3). _vide deli dobu z blizka Blochav vzestup, kdy g mu byl bystri dastojnik pridelen. "Je to jeden z nejpilnejSich lidi v naCem namotnictvu, Nova, jemut je mrhat easem vec naprosto nepochopitelna a kterV studuje jeden obor za druhS7m a katdS7 do podrobnosti specialisty."

Ut v mlad3ich letech byl Claude Charles Bloch povagovan za odbornika na slovo vzateho v pancerovani lodi. Odtud byl jen logickSr krok k odbornemu studiu stiel, proratejicich pencerove platy. A znalosti v tomto oboru ho ureily za prednostu delostreleckeho oddeleni v ESTNt LIST BM. ORGANISATORt. V naborove praci behem mesice iijna t. r. broth organisatori a site prvnich pet umistili se, jak nasleduje: Ignac 8enkykik.

2. John L. tuba.

3. Jos. Franta.

4. Chas. Navratil.

5. Frank Hlotek.

S bratrskSrm pozdravem, Joe R. Kubena, taj.

• • Slovanska Podperujici Jednota Statu Texas se jmenim tri a etvrt milionu dolara nabizi yam to nejlevnejSi a nejvY.,hodnejSi pojiAteni pro vase ditky. Za 20 centa mesiene motno obdrteti pejistku at do $500; dvacetiletou pojistku na obnos $1,000. Poplatky razni se dle stati ditka od $1.06 mesiene vise. Tato pojistka je jednou z nejlepSich, jak svS7mi vSrhodami i poplatky. DalCi a velmi popularni je Skolni pojistka, ktera je vyplacena v hotovosti po dosateni stall ditka 18 mica Rodioe majice v amyslu poslati ditky do vyggich Skol, najdou tuto pojistku velice ptihodnou a jsou bez starosti o financovani jejich ditek, jak na koleji i universite. ministerstvu namornictva ye Washingtone. V tomth tirade byl jmenovan kontreadmiralem.

Tehdy mel uz za sebou rozsahle zkuSenosti z prakticke slutby — byl v kubanske valce americko-Spanelske na palube bitevni lodi Iowa a dostal valeenou medalii za odvahu, jit prokazal pri zachromeni posadky bald Spanelske leen& ladi . sloutil pet let v asijskem lod'stvu SpojenSrch State, za svetove valky ziskal namornictya za bezpeene provazeni parnika dopravujicich americkou expedieni armadu a material do Evropy, pozdeji byl preloten k tichomotskemu lod'stvu a roku 1921 jmenovan kapitanem.

Do to doby byl jeho postup asi normalni, ale potom se necbyeejne zrychlii. V rote 1923 byl jmenovan inspektorem delostrelectva ye strelnici namornictva v Dahlgreenu, ye state Virginia a vojenske munieni tovarny v Indian Head v Maryland. 0 rok pozdeji byl kontreadmiralem a plednostou delostreleckeho odborn ministerstva namornictvi ve Washingtonu. Potona byl doeasne velitelem valedne lodi California, velitelem valeene Okoly namotnict-

va v Rhode Island, velitelem washingtonskych doka a roku 1931 velitelem cviene eskadry prazkumnch lodi. Posledni stanici na strmem telatieku k postaveni nej yySSiho veliteIe americkeho valeeneho namornictva bylo velitelstvi vSech velkVch valeenSich lodi tichomotske flotily, jet vykonaval do letoSniho jara.

Den Primeii. Letos dne 11 listopadu pripadd dvacate vS7roCi uzavreni Piimeri, jim skoueila hrozna svetova valk.a a jet bylo po to katali° roku oslavovano po celem svete. Lidstvo kojilo se nadeji. ze straSne pobijeni. lidstva, desne nieeni majetku, ohromni pokles moralky byly uzavrenim miru alespori na dlouhou dobu znemotneny. Ziskem obrovskeho utkani demokracii s militarismem bylo sebeureeni utladovanSich naroda, samostatnost 6echoslovalril, spojeni Cast Polska, rozSikeni kraloystvi Srbil atd. Kdo by byl jeCte Toni tuSil, Jake zmeny nastanou behem dvacateho roku ad dne uzavreni Prime& KterV Oechoslovak v samostatne osl. republice ci v zamori by se byl nadal, co Seredneho, bezprikladneho uvaleno bude jedine demokracii Stredni Evropy. Nebude a nernelo by letos bS7ti hindnSrch, okazalSrch oslav Primeti, protote neni proto tadriS7ch davoda. Celt' svet Nene zbroji.

Mnichovska konference, ,od nit oaekavali Chamberlain a Daladier urovnani nesouladu a poloteni mezniku k dlouholeternu miru -ukazuje ut dnes pravS7 opak. Hitler da pokoj na chvili. Nemci jim zbalamuceni, rozvaSneni — nespokoji se dosavadnimi aspechy a pujdou dal na V3ichod, doh) k oernemu moil a na Bagdad. Proto demokracie zbroji a jine sta.ty nasleduji. V roku 1932 vydalo 60 stela na zbrojeni $3,783,700.000, v r. 1936 ut $12,976.000,000, Toni $15,468,700,000 a letos se odhaduje, ze na zbrojeni obetovano bude dvacet bilionu dolard. Kam speje lidstvo? Proe oslavovati den Ptimeti?

ZMENY ADRES posilejte v nastivajici dobe stehovani se (bud' na zakoupenY pozemek ra neve pronajatou farmu) nikoli na Vestnik do West, Texas — ale piimo br. tieetnikovi HI. tiadcvny Ed. L. Markovi do Fayetteville, Tex. Ncopomente udati starou adresu a take kid k nernui patfite. S hr. pozdravem, Vydavatele Vestniku.

KALENDAR 13. listopadu. Vefejne evieeni poradaji sok. jednoty fort Worth, Ennis, Dallas v Sokolovne ye Fort Worth. Zadatek ye 3 h'odiny odpoledne.

13. listopadu. Rody s pripadnfrm programem porada Klub oeskS7ch Gen v dallaske Sokolovne.

24. listopadu. Divadlo "Marianko, Marianko ma" sehraje Pevecky. Kroutek v Dallas.

27. listopadu. Divadlo rade Stefanik "Dye srdce v zelenem haji".

11. prosince. Divadlo faciu Pokra ii0t1a0.114.

Strana

VESTNilt

A ODPORITOENt zy16.§tniho vYboru domu N zastupcu, utvoteneho pied odroeenim posledniho kongresu, mezistatni obchodni komise sejde se podatkem prosince, aby projednala navrh na zrizeni noveho departmentu ve vlade — odboru dopravy — ktery by mel na starosti do-: bled na dodrSovani federalnich natizeni tykajicich se regulate dopravy na Seleznicich, po vode, vzduchem a na silnicich.

Na rozkaz presidenta Roosevelta valo v platnost snikni patovneho z dodesky kith. Nove sazby budou v platnosti do 1. Cervna 1939, sniSeni 1 a pul centu za libru misto dosavadnich 7c za libru ma povzbuditi kulturni vzrtst, vYchovu a vYvoj amer. lidu.

a

Na jinni Morave zabralo Nemecko kraje, v nich2 podle posledniho seitani Silo 208,367 obyvatel a to 78,042 Oecht a 127,840 Nemct. Nej krutej gi je strata Bteclayska, Znojemska, protoSe jsou to kraje s naprosto ptevatnou vetSinou deskeho obyvatelstva.

• • Praha. — Na levem btehu budouci gtechovicke pfehrady byly prave zahajeny vykopavky pro elektrarnu, jet ma v budoucnu zasobovat Velkou Prahu elektrickYm proudem. — Krome toho se provadeji ye 8techovicich vYkopy pro jedno pole jezu a uprostted teei gte se stavi kesony. Praze se provadeji jiS nyni urychlene, tak, aby pfehrada byla hotova nikoliv v roce 1940, jak bylo ptvodne stanoveno, ale daleko &lye.

Bratislava. — Nedelni "Grenzbote" ptina§i provolani ptedsedy nemecke strany nacionalisticke a statniho tajemnika pro nemecke veci na Slovensku, bYvaleho poslance Karmazina.

Podle tohoto prohlateni se Tteti rise vzdala vkch narokt na Bratislavu a na nemecke obce na Slovensku. Ukol Nemcfl na Slovensku nespodiva pry jen v torn, aby si udrieli zem, tee a kulturu, nYbr2 aby take ostatnim narodnostnim skupinam, s nimiS Nemci na Slovensku dale maji zit, dokazala, co je to nemeckY raz a co je to nemeckY nacionalni socialismus. "Pies to, Se viidcovou vtli neni nerneckemu obyvatelstvu v karpatskYch zemich, ptedevSim v'Sak v Bratislave, dovoleno, aby se spojilo s Tteti nisi, bude nag e bolest mirnena tim, Se budeme Sit s Nemeckem v duchovni jednote."

Mor. Ostraysky prilmysl za dneSnich pornert, kdy hlavni Seleznieni trat' jest okupaci pfet'ata, ocita se v tetke situaci. Nektere velke zavody byly okupaci rortlieny na dva dily. Na ptiklad Vitkovicke Selezarny nemohou doveleti vapenec ze 8tramberka ze svYch lomt, ktereho Pottebuji pro vysoke pece. Ptesto Vitkovicke lezarny udrSi normalni chod jeSte celY music.

Poeita se rovneS s tim, Se do to doby budou dopravni a jine otazky rortekny. I jine podniky se mall udrkt normalni provoz, aby melo delnictvo zajiSterm praci a aby byla prate zajiStena take demobilisovanym delniktm. NovYm pamerum se rychle ptizpfisobila tovarna na hospodatske stroje Agroferra v Kudicich nad 0stravici. Stavi novou smaltovou pec a projektuje stavbu dalSi tovarny. Pracuje pinYch 48 hodin tYclne, stara se o ziskavani danich objeclnavek a ptispiva tim k hospodatskemu oSiveni.

• • Jen nekolik dnfi je Jablonec nad Nisou v MU ti:si a jit pocit'uje pine zmenu. Jablonec byl totiS odkazan do znaene miry na zasobovani zemecielskYmi potravinami z eeskYch obci na Turnovsku. Turnov'Sti obchodnici poutivali j abloneckeho trhu take k odprodavani ptebytku, ktere nemohli ihned umistit na vlastnim trhu.

Od spravy, Se Jablonec bude ptipoj en k risi ovSem priliv potravin z eeskYch krajt ptestal.

JabloneckY starosta obratil se proto do Turnova s vYzvou, aby i nadale ztstalo pri starem.

Rolnici i obchodnici z Turnovska ovSem nejsou ochotni prodavati sve zboSi na trhu v Jablonci.

Nedostatek zasobovani potravinami z tohoto eeskeho zazemi pocit'uji i v Liberci. Nasledek je zatim ten, Se zatim co kilogram brambor v Turnove se prodava 45 aS 50 haletti, v Liberci stoji nyni 5 at 6 V,

Co novel°.

Fond mesta LondYna na podporu uprchlikt ze Sudet dosahl eastky 90 tisic liber gterlinkfi ($540,000). Z listiny dared vychazi na jevo, Se lord Runciman, majitel 80 mil. liber Sterlinkt, verioval y e prospech uprchlikt sto liber, t. j. $500.

Podle Atedni statistiky bylo v fizemich, zabranych Nemeckem a Polskem, 2307 narodnich Skol s eeskoslovenskYm vyudovacim jazykem.

Bylo to 229 statnich 'Skol mat'anskych, 1027 Skol obecnYch statnich, 302 obcenYch Skol yetejnYch a 695 statnich Skol matetskYch. • Podet eechii, kteti se dostanou pod nemeckou vladu se odhaduje na 850 tisic. Z toho jest sto tisic Atednikt, o jejichS umisteni se postara vlada. Z ostatnich 750 tisic lidi bude jiste 650 tisic Sadat ptevedeni sveho majetku do 6eskoslovenska. Ze sudetskeho tzemi se vystehuje asi 25 tisic Slat.

•

BerlinskY zpravodaj nov. agencie Stefani oznamuje: "Deutsche Allgemeine Zeitung" oznamuje, Se Praha ptistoupila k problemu reorganisace statu s kazni, ktera zasluhuje nakho uznani. Ve chvili, kdy sudetske fizemi jest osvobozeno, mono sledovati usili 6echil o vytvoteni nove budoucnosti s fictou, jake zasluhuji tyto snahy uskuteeriovane v obtanYch dobach.

Nektere menSinove problemy jsou rortekny, jine se teSi. To vkchno dokazuje reelni smysl deskeho naroda.

• • CelkovY poeet osobnich automobilt, bust a nakladnich aut ye svete dosahl koncem roku 1937 Cisla 42.7 milionu. Podet osobnich aut dini 34.7 mil., nolladnich vort 7.5 mil. a bust 450,000. Ponevad2 podet obyvatelt celeho sveta eini ptibliSne 2.5 bilionu, ptipada, jeden automobil na 48 obyvatelt. Ve Spoj. Statech ptipada na 4 obyvatele jedno auto, skoro 70 procent v'Sech motorovYch vozidel je v Soustati. Po Spo. Statech ptijde Kanada a Australie. V Evrope je na prvnim miste Anglie, nasleduji Francie, Dansko, Belgie a Nemecko. V roce 1934 bylo v celem svete celkem 33.6 milionfi motorovYch vozidel.

•

•

Odstoupeni eeskoslovenskeho fizemi Nemecku zasahlo hluboce take do sloteni naSeho hedvabnickeho prilmyslu. Na nakm tzemi zustava 20% tkalcoven hedvabnYch latek se 16% zamestnanct, 25% tkalcoven hedvabnYch stuh s 30% zamestnanct, 8% sklaren s 1% zamest, nand, 54% podnik y, zamestnavajicich se prayou Siciho hedvabi pro drobnY prodej s 28% zamestnanct a 60% ptadelen umeleho hedvabi s 30% samestnanct. Krome uvedeneho poetu tkalcoven hedvabi existuje u nas vice tkalcoven baviny, ktere zpracuji take umele hedvabi a z male east i hedvabi prave.

•• VafgayskY "Illustrowany Kurier Codzienny" ptinaSi zajimavou zpravu o Cinnosti Runcimanovy misse v Praze a spoleenosti, v MS se statiekY Anglican pohyboval. Za jeho pobytu v Praze pottela nemecka policie na hlavu kdysi tak slavnou britskou tajnou policii. Podle teto zpravy meli k Runcimanovi a jeho doprovodu Alpine volnY ptistup elenove nemeckeho Gestapa, jeS pry pro tuto sluSbu vybiral sam jeho S'ef Himmler. Dik tomuto opatteni, znala tiAska vlada dopodrobna nejen Runcimanovy nazory a jeho vYklad pro britskou vladu, ale znala je dokonce dtiv, net LondYn. ftg ska vlada byla tak zpravena, Se Runciman nepoklada da161 souSiti Nemcii a Oecht v temk state za moSne a Se navrhuje postoupeni sudetskeho tzemi Minecku. Nemci proto mohli podle toho tidit dalgi svou taktiku a politiku. Henleinove strane byl pry dan pokyn, aby sla od svYch osmi karlovarskYch poSadavkil jeSte dale k poSadavku upineho odloueeni od Oeskoslovenska a ptipojeni k NM. LondYnska "News Chronicle" k tomu jeAte dodava, Se take povestnY elanek v angli&ern liste "Times", kterY se vyslovoval jeSte pied jednanim velmoci pro odstoupeni Sudet Nemecku, nebyl nidim jinYm, mei odrazem oficielniho britskeho hiediska.

Ve sti'ectu, dne 8. listopadu 1938.

Statni deficit dostoupil zaeatkem listopadu na sumu $18,523,586 a bhM se nejvetAimu schodku Texasu z prosince 1937, kdy deficit obnatel $18,934,365. Deficit fondu konfederatt vykazuje Cislici $4,136„743.

• ZvlaStni vYbor spolku okresnich odhadeich a vYbereich dani vydal rozhodnuti, dle nejS placeni majetkove dame musi bYti zaplacena i clari osobni (hlavova). Zaroveri vYbor odporudil, aby ptiSti zakonodarna zruMla dan osobni a zaveden registraeni poplatek jednoho dolaru a vyykaz registrace by °beans, opravrioval k volbe.

Vzhledem k okupaci na gich tzemi ztratila po§tovni sprava 1100 poStovnich trade, z nich2 valna Cast lezi na itzemi bYvalYch 6ech. Z techto patovnich fitadil 500 melo vlastni telegrafni zatizeni a 800 zarizeni telefonni. Ptesto, 2e znaenY podet po gtovnich tetclnikt se dal k disposici nemeckYm ttadtm, bude nutno umistit u nas na 4000 poStovnich zamestnanct ze ztracenYch Mad& • • V minulYch dnech bylo oznameno, Se skoro fgechny eelne automobilove tovarny ve Spoj.

Statech zvY'Si svoji einnost a za tim ffeelem pHbrano bylo velke mnoSstvi delnictva. Take v nekterYch jinYch prtimyslovYch odvetvich doSlo k zvfSeni zamestnanosti. Z federalniho odboru prate ye Washingtone bylo hlakno, Se od eervna minuleho roku nalezlo znovu zarnestnani 640,000 delnikii v hlavnich americkYch myslovych odvetvich.

• • Pied okupaci mela zeme Mora yskoslezka, 3„565,510 obyvatel. Z nich nyni odpadlo ve prospech Nemecka celkem 1,007,011 a ye prospech Polska 227,339, eili celkem 1,234,530 obyvatel. Z tohoto poetu je 461,235 obyvatel 'Ceske narodnosti. V zemi Morayskoslerske zustane po okupaci 2,230,500 obyvatel, z nich2 je pouze 160,180 obyvatel narodnosti nemecke, cot" dini pouze 6.87 procenta.

• Mad'arske Casopisy jiS davno a nazisticke organy nemecke zvlagte v posledni dobe mluvi o pottebe revise trianonske mirove smlouvy, sjednane mezi spojenci a Mad'arskem po svetove valce. Pokud eeskoslovenska se tyre, je "revise" jig provedena. Na tadu ptichazi nyni Rumunsko a Jugoslavie. Trianonska smlouvy. sjednana byla roku 1920. Mad'arsko dle podminek teto smlouvy ztratilo asi 70 procent sveho tzemi, arcit' vet gnou nemad'arskYmi narodnostmi osazeneho, tak Se z puvodni rozlohy asi 109,000 etvereenich mil mu zfistalo asi 35,000 Ctv. mil. oeskoslovensko z toho ziskalo jenom 24,300 etvereenich mil (Slovensko s pohranidim s mad'arskou menSinou), kdato Rumunsku ptipadlo 38,600 etvereenich mil, Jugoslavii asi 8„100 Ctver. mil a Rakousku asi 1,900 Ctv. mil .

• • 6eskobratrska, evangelicka cirkev mela 300,000 ptislu'Snikt. Po okupaci eeskYch krajil straci asi 25,000 dugi. Ztraci mnoho sbort a dokonce Hodslavice, kde byli od vydani toleraeniho patentu v r. 1781 a kde se narodil Frantikk PaTacky. Z Csl. fizem.1 Upine mizi nemecka, evang. cirkev a polska evang. cirkev, nedotknuta zustava slovenska evang. cirkev. Oeskoslovenska cirkev ztraci asi 20 tisic lidi a nejvice ze vSech vyznani ztraceji katolici. Severni Cechy ye svem nemeckem jadte byly ptevalne katolicke a lze ptibliSne rici, Se v novem state budou asi dve ttetiny katolikt proti jedne tketine ostatnich vyznani.

Nemci zavedli v Trutneve tri druhy cen masa.

V Trutnove, kterY byl okupovan nemeckYm vojskem, byly natizeny troji ceny masa. NejvyMi ceny pro bohate, sttedni pro ptisluSniky sttednich vrstev a nejniEs'i pro chude. Na namesti se provadi denne rozdelovani jidla z vojenskYch kuchyni nemajetrim. Henleinovci chteli z tohoto stravovani vyloueit Cechy, ale nemeeti vojaci to razne odmitli.

Stay darn na obranu statu.

KC 555,672.622.50 Do sttedy 12 kijna sloleno 555,010.864.15 Do tterST 11. Mina sloteno 661.758.35.

KC Za sttedu 12. tijna, ptibylo

Ve st •edu, dne 8. listopadu 1938.

Oddi1 dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zivadn6 polemiky, potadatel ptedklidi ye smyslu stanov Tiskovenzu VYboru k vlastnlinu rozhodnuti.

Rid Ennis els. 25, v Ennis, Texas. tlenstvu tadu Ennis, cis. 25!

Jak je yam znamo, 13. t. m. nam ptipada, vkroeni schfize, zaroveri budou voleni iftednici pro ptigti rok, proto je katdeho elena povinnosti, by se tao schtze sheastnil a zvolili si htedniky takove, kteti pracuji pro dobro Jednoty a vzrust na geho tadu.. Proto vas tadam, byste se tao schtze v hojnem poetu shdastnili a brali zajem na tadovkch v*lbach.

Je to smutne, kdy tad eita hnedle 400 elerul a kdy se kona volba, neni dosti zastoupena, aby se mohla konati.

Zaroveri olentim, kteti platili svoje poplatky na rok kuptedu, sdeluji, by dali o sobe yedet, zdali si zaplati zase na rok ku ptedu. Jednern ptedplatne doglo, a kdy nezaplati na eas, tak tajemnik musi za ne innrtni poplatky zaslat, jak jeho datum dojde a potom musi eitatl jen za 11 mesicii, a tim sejen Atednikilm ptidelava prate, ktere by jinak byli ugetteni.

Proto, kdo platite na rok, dosejte pozor kdy vain p'kedplatne dojde a mate si ptedplatit na druhY rok; je to ka gdeho elena povinnost. rover Ti Cleni, kteti jsou se svkmi poplatky pozadu, jsou gadani by se vyrovnali chteji-li bkti pojigteni. Jest to ka gdeho elena povinnost spravne poplatky platit a tak si katdk udrti svoji pojistku.

Proto volam vgechny Cleny do schfize na druhou nedeli v listopadu, by se ka gdk vkrodni schfize sheastnil a tim udelal svoji povinnost jako dobrk Clen tadu.

S pozdravem a na shledanou 2. nedeli.

John Hrabina, taj. kid Vyzovice, els. 114, Fairchilds, Tex. Musim aspon par tadky yam oznamit schazi nageho Mdu Cis. 114. Bude 13. listopadu o 1:30 hod. odpoledne. Zaroveri mame 7 novkch elentir k uvedeni. Jmenovati vam je prozatim nebudu, ptijd'te do schtze, tak je uvidite.

Letos jest to 25. rok, co byl tad Vyzovice Cis. 114 zalogen, tak to chceme trochu oslavit spoleenou svainou. Mile sestry, mame kagda nest nee°, jako sandwiche, kolaee, paje a ty vgelike dobroty; vgak vite, co je zapotiebi. Obderstveni take nejake bude. Tak nezapomerite se vgichni dostavit ,a to 251ete jubileum oslavit. Se sesterskkm pozdravern a na sledanou.

Marie Kadera, taj.

NECO ZE SEATON. Po pkedteni humorne oznamky "Osel je osel", dne 23. kijna jsme se jell na zminene divadlo podivat. Seaton je od nas vzdalen asi 30 mil.

Kdyi jsme ptijeli do sine Hvezda Texasu, tato byla uz z vetginy napinena.

Po °stile hodine opona na jevigti se zdvihla a zde trunil pan Suchomel, takto bratr J. J. Mikeska, ptedseda zmineneho tadu. Celle dej byl sehran velice pekne. Je to kus dlouhk a iiste namahavk. Jak kdo hral, popisovat nebudu. Mate-H ye vagi sini jevigte, pozvete si zminenk kroutek a litovat toho nebudete. V latestivkach hrala hudba, nevim jak se ta kapela jmenuje, ale hraji pekne. jPo divadle jsem mluvila s nekolika znamkmi, kteti pravili, ze jsou z tech evropskkch udalosti cell nemocni.

Kdyg jsme jell na Seaton, tak jsme potkavali mita, ktera jela opaenkm smerem k Cyclone ,neb tam v sini oeskk Prapor tet byla jakasi V podobnkch ptipadech by si nasi elenove konkurovat nemeli. Nage nove spolkove budovy jsou postavene vaginou na dluh.

Nemaite praci snalivYch bratli.

Bude-li nekde na blizku bazar, dam do vfihry nekolik lahvi nen z plum. Je dobre jakosti, v kvartach neb paintech. Hiaste se!

Agnes Skupin.

S pozdravem,

Hillje Texas.

Mill etenaki Vestniku!

Tak ua je to tady koneene, ge se naAe 6eska, Beseda dostala k tomu, sehrat opet pekne divadlo: "Rozmysli si Maienko". Je to pana veselohra, ktera jiste bude v gecky zajimat a nasmejete se dost. Mame toho v geci zajiste zapotiebi se opet rozveselit, po v gem tom trapnem napeti, ktere jsme letos zatili. tilohy jsou v rukou no,sledujicich herch: Vojtech oech, starosta, dobrk dlovek a obchodnik, hledi si sveho, je tvrdohlavk jako vagina nagich lidi, vktka o odrodilstvi mu neni lhostejna.. Maienka, je vesele devee, jet ma rack) pert, velmi duvalva, povahou je dasteene po' otci, je-li ura gena, pomkgli na vzdor a odpiatu. Jakub 8modrcha, pletichak, vychytrlalk pdospechat, dohazovaC svateb, elovek, kterk dovede tegit z kagde situace, kterk katcleho dovede umluvit a piesveddit. Jenik Budilii, je je venkovskk mladik, uhlazeneho chovani, 01my a vzdelank. Po rozumnem uvageni odhodlan provest sviij zamer i po nejvet gim zklamani je klidnk. Matej Kaeaba — je i ,pies sve slabe stranky dobrk elovek, narodne uvedomelk, jent se dovede ozvat, tteba je si vedom sve malosti, ale sve '2'eny se boji jako Certa!

Kaeabova, *Zeno, energicka, malomluvna, ona jedind pochopi, ze bezudelne dokazovani nepomhte, proto ihned jedna. Je to diplomat v suknich. Fritz — spravce velkostatku, kterk se musi bohate .otenit, je nap ped vkbojnk jako katdk Nemec, ale kdyt dostane po fraku, schlipne. Francek — chasnik veselk, nebojacnk, dobrk vlastenec, kterk yeti, to spre,vedliva vec musi zvitezit. Betka — je mlade (levee ye slutbe u starosty, je oddand Matence a svoji prostomyslnosti provede veci, ktere vyvolaji bouti smichu.

Divadlo sehrajeme dne 11. listopadu, jak bylo oznameno jig chive, ze 6eska, Beseda chce tet pkispet svoji htivnou ku pomoci stare viasti.

Tetke starosti dolehly na na gi starou vlast, ktera, je tak ochuzena, ze bude pottebovat velkkch obeti net se zase vzpamatuje. Proto je nagi svatou povinnosti nas v gech pomoci a opet pomoci naSim brattim v krasne Sophia Hradeckk.

CASOVE 'OVARY.

Houston, Texas.

Ctene etenatstvo Vestniku!

S mnoha stran Sp. Statil katt-lodenne 1111chazi sem lido ruzn,eho zamestnani, hledajici bud' praci v rtiankch podnicich, mnozi maji praci zajig tenou pied ptichodem, ale take mnozi praci nemaji, take na ge mestska, Komora sham' penize na vydriovani hladovkch a nfizne obleeenkch pro zimni dobu, v obnosu sedm krat sto tisic dolart. Tyto penize jsou zajig tene dobrovolnkmi dary od rtiankch vocit a od bohat gich jednotlivcil.

Houston ma doposud povoleno letos staveb za jedenadvacet a etvrt' milionu dolaril, Dallas 63/4 , Fort Worth 4 3/4, San Antonio 4 1/4 a Galveston 2 1/10 milionu. Tedy Houston ma vice povolenkch staveb net ty ayti nejvet gi mesta Texasu, ale schazi nam tova.rny na spracovani baviny, viny, kogi a jinkch rolnickkch vkrobkh. Kdo znate kapitalisty schopne takove tovarny, staveti, porad'te jim, aby se pti gli poOivat na ty vkhody, ktere mesto poskytuje. doposud je zde nejvet gi sklad a trgigte baviny, viny, oleje, siry, ptirodniho plynu a pgenice.

Skoro vgude, kde vrtali hluboke studne, naki bud' olej, siru, sal aneb hotlavY plirodni plyn.

Na severovYchod od Houstonu jsou krasne borove a jine lesy, aelezna ruda, pisek v tekach na staveni a na Mani skla atd. Osmnact ieleznYch drah a zdene testy vedou do vg ech easti SpojenYch Staab sedmdesat paroplavebnich linii sem posilaji mnoho lodi kaalY den, pro nage suroviny a dovoleji rilzne zbedi pro nage potteby ze vgech easti sveta. To v ge dela z na geho (Land Lacked Harbor) nejpezpednejgi pilstav sveta.

Je to jen otazka Casu, co mnohe tovezny vyrtigitkuji techto vkhod a budou zde stavet svoje odboeky,

Nagi ptatele, kteti maji znamost s tovarniky deskYmi, men by je na takove /nest° upozornit a hledet ziskat, velkoolachodni sklad zde, odkud by se dalo Ceske zbok rozesilat do vgech obchodil, kde je vice na gincu usazeno.

Takove Ceske zboli mohlo by bYti vystaveno v katem meste ve sklenenkch sktinich pro zaeatek — d ye stopy hluboke, dvanact stop Ad..ky a g est stop vYAky, a v padu potteby obstart vice takovkch skfini.

Take v padu potteby mohli by na gi rolnici dat bavinu do vkmeny tovarnikilm eeskY- m se zarueenYm platem — prosttednictvim americkkch a deskkch bankeit.

Zabkval jsem se touto my glenkou pied dvaceti lety, svolali jsme schtzi do Rosemberg a spolek zalotili, ale doba nebyla zrada, na gi Ede a na g lid nechapal toho pottebu ani to to dbal, aby se v takove spojeni vazal. Dnes vgak ta narodni myg lenka je lepe rozkolebana a nagi bide jsou vice nadgeni pro zdar na gich iidi ye stare vlasti, kteti nechti zaviseti na sta/Yoh zebrankch dobrovolnYch penelnich podporach. Ale oni by radi na gli stalejk odbyt na sve ruzne zboti, ktere tarn ve stare viasti vyrabeji, a ktere by se zde dalo mezi na gimi a jinkmi lidmi dobie odbkt, a take by oni tam za moiem men stale ptijmy do budoucnosti.

Oni tam nemohou spolehat na roz giteni rolnictvi, jelikot okolni kraje jsou zalidnene ptelidnene, a oni tarn maji tu malou zemieku ostiihanou a zmrzaeenou, take nebude eeho do pole pkidavat. Tedy musi vyrabet vice zbopro jine trhy a na gi ameridti krajane ve spojene sile mohou jim podat pomocne ruky pro spoleene dobro obou stran.

Prozatim ty sbirky, podpory, mohou pokraeovati ,ale do budoucna oni pottebuji stalk a lep'gi odbyt na sve vkrobky, kteret spojeni jim /nage zabezpeeit to, co oni tam nutne' pottebuji, to je stalk odbyt na sve vkrobky.

Nag Dr. Holub, co eeskk konsul a jini konsulove mohli by tuto myglenku date prostudovat, a dopsati do oech, co oni o torn budou myslet a jakeho spoludeinkovani oni by na takovern obchodu brali. Jest to vice pro jejich budouci vkpomoc. Dost lidi, kteti tu myglenku pochopi a budou mileradi phsobit pro sve dobro do budoucnosti.

Ta zrada Anglie a Francie, postavila nag narod na lepgi stuperi dokonalosti a ptemkglejici lid Ameriky a celeho sveta lope poznali dobre povahy nageho lidu, a jejich sympatie jsou s nami.

My mame se pova govat za gt'astne a nage ditky take, ze na gi rodiee nas vyvezli z toho labyrintu narodnich vypinavosti a ttenic — Mere tam od nepamankch dob panovaly, a panuji posud, jak Cteme z dne gnich uddlosti a z historickkch ptede glkch dob.

2acind zeme na svete nema lep gi, vgelidskou konstituci net ma na ge Amerika, kde je svoboda tisku a slova zarueena, av gak nesmime to povagovat, ze mtifieme komu chceme vynadat a gpinit jeho jmeno a jeho obchodni postaveni. V takovem pkili gnem pomlouvani slovem aneb tiskem, ka gdk takovk pomluvaC maze bkt stihan i kriminalne a mute bkt souzen o nahradu penegni. Ve vgech takovkch ptipadech melt bychom se drget stareho deskeho pravidla: "Dvakrat met, a jednou teg!"

Vag I. J. Gallia.

Rid Rozkvet Rale els. 81, Needville, Tex. Bratti a sestry!

Timto vas upozorhuji, 'ge v ptigti schuzi dne 13. listopadu se bude konat volba tadovkch Tak se dostavte v pinem poetu k vykonani sveho prava. V padu de gtiveho poeasi o tkden pozdeji.

Jsem Vag, August Teykle, taj.

V Nemecku men pied na gi upravou hranic 110,000 oechil, 75,000 Chorvatil, 692,000 82,000 Holand'antii, 23,000 Italt, 680,000 Malan, 65,000 lutickkch &Jail, 20,000 Srbtii a 155 tisic ptislOnikik jinSich nirodnosti. Ted' jim to vzrasta o 725,000 aechh.

Straus 4.

Vturtili

Fmaneni zpriva tieetnilca Hlavniho Rat:1u.

PitEHLED PRIE1I1J 011 RADiT ZA MEW itiJEN 19 38. ftad Den D. O. Na fain' H. ft.

Za 1. 10. zati .20 2. 10. tijen 3. 17. zati 4. 20. zeli 11.15 5. 14. Nen 14.90 6. 18. tijen .90 7. 17. zati 2.76 8. 3. srpen .80 8. 22. zafti .80 9. 1. 1 e'en 9. 23. tijen 4.56 10. 17. zati 1.80 11. 10. kijen .20 12. 11. zati 13. 14. zati .80 14. 10. 'zati 14. 10. Nen .30 15. 7. zati 2.10 16. 19. tijen 17. 3. D. 0.

12.56 17. 12. tijen 8.80 18. 24. kijen .50 19. 1. srpen 19. 28. zati 20. 2. srpen 3.20 20. 27. zati 4.00 21. 3. tijen 1.87 22. 17. Nen 23. 12. zati 2.42 24. 25. zaii.

22.99 25. 17. 2E1 23.05 26. 5. zati 3.60 27. 21. zati 1.10 28. 10. zati.

8.58 29. 10. zati 3.84 30. 5.. zati .80 31. 13. zati 32. 12. zati .60 33. 20. zati 5.04 34. 18. tijen 35. 18. zati 2.16 36. 15. srpen, zati .40 37. 20. tijen .40 38. 1. 'der'c., srp., zati 39. 25. zati 3.50 40. 18. zati 4.94 41. 12. zati 43. 21. srpen, zati 44. 18. zati 2.74 1.20 45. 5. eervenec 45. 12. srpen .90 45. 13. zati .90 46. 1. der'c, srp., zati 47. 4. 1 Glen 47. 23. zati 5.24 49. 18. 3 cert.

49. 21. zati 2.79 50. 10. tijen 1.00 51. 1. 2 cert.

51. 21. zati 1.00 52. 21. srpen 1.34 11.60 54. 3. eerven 2.20 55. 23. tijen 56. 18. zati. tijen 5.20 57. 18. 2 eleni 1.00 57 21. 1 elen 37.60 1 58. 20. Nen 59. 12. eer'c, srp., zati, 61. 26. zati, tijen 2.20 62. 22. zati 14.20 63. 22. Nen 3.60 64. 26. zati .20 65. 17. iten 19.58 66. 14. srpen 8.26 66. 26. zati, tijen 67. 3. 1 Glen 67. 11. 1 Glen 67.17.1 'Olen 1.57 67. 23. f•ijen 3.20 ' 68. 13. zati 6.00 69. 15. D. 0. .20 69. 17. Wen

209.96 15.46 27.30 460.62 198.47 90.46 173.64 106.47 '79.63 13.10 270.28 82.20 41.04 30.75 125.70 40.30 59.94 153.16 104.14 544.14 10.00 82.66 84.31 367.59 32.4.18 50.05 38.30 141.10 779.01 373.40 64.28 99.70 297.13 181.21 83.36 78.20 33.04 123.71 21.17 89.04 206.09 69.57 175.65 141.91 318.48 81.49 73.54 47.13 127.83 130.06 147.03 83.90 13.42 497.19 98.69 59.98 253.06 67.89 201.63 62.72 163.49 66.68 5.25 178.44 20.85 79.96 46.78 150.25 338.10 84.58 81.70 85.60 10.06 4.32 3.06 121.46 251.64 66.32

66.30 .30 10.95 63.63 3.60 2.55 6.15 33.45 1.95 15.00 38.75 .60 .15 28.75 6.85 1.35 39.50 4.05 19.50 .30 1.50 29.75 14.25 99.65 .90 7.20 136.00 86.20 13.95 5.25 102.30 75.70 3.60 22.40 2.55 8.25 .60 30.10 25.55 3.00 21.15 9.15 19.20 2.25 1.20 2.70 8.20 46.70 7.95 7.90 24.25 .75 44.20 1.95 .50 32.05 1.35 50.40 2.05 19.50 3.00 2.75 13.15 9.20 9.75 18.00 2.55 .60 15.70

2.25 12.50 1.80

70. 17. fijen 4.40 142.99 71. 1'7. Nen 1.00 60.89 f72. 19. fijen 83.24 1.87 73. 18. fijen 65.67 76. 28. zati.

50.41 .60 77. 26. zati 25.03 78. 10. D. 0.

2.40 78. 12. kijen 47.30 10.56 79. 13. zati, tijen 2.00 77.06 80. 10. 2 cert.

80. 16. zati .20 72.70 81. 12. 2161i 3.40 136.58 83. 12. eer'c, srp., 2.40 58.86 84. 22 kniha 85. 21. tijen 8.05 87. 1. srpen .20 135.21 88. 22. zati 40.43 517.81 89. 12: tijen 82.13 4.43 90. 26. tijen 28.58 91. 6. zati, tijen 394.84 8.00 92. 21. zati 15.26 259.42 93. 22. zati, tijen 4.40 107.36 94. 13. tijen 90.83 1.30 95. 18. tijen .40 44.42 96. 21. fijen 37.00 97. 12. tijen 2.70 88.37 98. 20. zati 64.81 99. 14. tijen 23.90 100. 3. eer'c, srp.. zati -84.21 101. 12. tijen 54.45 102. 10. srpen .40 39.30 103. 6. zati 51.35 105. 17. zati 29.58 106. 22 eer'c, srp., zati -150.36 107. 12. tijen 83.50 5.27 108. 5. eer'c., az zati 15.63 701.45 121.34 109. 22. eer'c, srpeen 3.80 110. 12. tijen 1.40 111.30 111. 6. zati, Nen 53.88 112. 19. fijen 14.00 251.43 113. 11. Nen 10.31 114. 1. 1 Glen 17.21 116. 12. zati 52.65 2.40 25.84 117. 26. tijen 88.81 121. 26. tijen 1.00 34.13 123. 26. 1 glen 124. 12. 2 eleni 19.69 124. 23. fijeen 32.33 125. 22. zati 41.98 .20 126. 25. fijen 3.40 130.63 127. 11. der'c, az zati 2.40 74.25 16.87 128. 14. 1 elen 27.10 128. 18. Nen .60 1.10 39.95 129. 7. Nen 132. 11. Nen 13.08 133. 19. zati 6.75 117.95 134. 25. Do ptedu 2.26 135. 24. tijen 7.33 87.87 26.05 136. 20. zati 137. 19. 'Men 5.75 11.20 147.81 138. 18. kijen 34.95 139. 5. zati .90 140. 25. tijen 19.05 57.81 141. 17. tijen .80 17.21 141. 20. 1 Glen 356.27 142. 26. srp., zati, 46.63 143. 12. tijen 2.50 15.15 144. 22. tijen 6.12 130.68 145. 3. srp., zati, 2.40 145. 14. D. 0.

3.60 58.14 146. 21. kijen .20 16.90 147. 5. tijen 3.60 147. 10. D. 0.

12.54 313.87 148. 25. zati 26.60 149. 22. zati. fijen 9.04 150. 5. zati, Nen 7.79 57.35 151. 22. tijen tijen .40 67.72 152. 27.

21.49 .90 153. 12. tijen 154. 28. zati 8.00 109.41 15.46 157. 12. tijen 157. 19. 3 eleni 5.64 157. 18. D. 0.

1.75 158. 27. tijen .80 7.14 160. 10. zati 1.30 24.78 161. 7. tijen 8.79 38.43 161. 10. D. 0.

1.80 162. 5. Nen 6.20 34.36 542.56 17,696.21

Ve stiedu, dne 8. lisbopa.du 1938.

9.15 1.50 4.10 3.90 12.50 9.45 3.45 12.45 .50 16.25 11.10 8.10 7.50 1.20 6.90 117.35 5.85 1:05 52.30 59.50 16.95 4.00 2.85 .60 4.50 1.65 1.05 9.85 2.25 1.20 , 22.75 10.30 17.25 86.40 41.65 5.10 4.50 10.65 11.25 .90 2.25 .30 4.20 .60 14.95 3.15 9.15 .30 4.05 .30 20.30 10.15 11.85 .30 2.85 10.30 1.05 4.05 44.50 1.60 11.90 '7.35 2.10 25.25 4.85 2.40 5.75 7.00 1.80 10.00 2.70 1.50 8.30 3.90 3.00 2,250.75

ritEHLED Prti.iMt A YYDANI ZA IVIEStC MIEN 1938.

PRIJEM: $17,696.21 Od 7,484.12 Splatky hypotek 6.775.15 Splatky pfifeek certifikatil 1.715.94 trok z pnjeek certi!ikatu 6,394.60 trok z hypotek 42.58 Splatka hypotek collateralnich 7.400.90 trok z bondu 5,950.00 Splatky bondfl 1,148.87 Najemne z majetku 219.07 Splaceno za praci v pOjekach 50.00 VYdelek v splatce bond0 .01 Vracene fimrtni Pfenos z detskeho fondu za bondy.... 6,000.00 ,Celkem Hotovost z minuleho ruesice

$60,877.45 20,064.01

thrnem

$80,941.66

VYDANI: Na fimrtni Na Umrtni nedospelYm dedicOrn Na funrtni nedospel. dedic. nrok Hypoteky Pujeky certifikatn Opravy, atd. na majetku Za Atedni listiny majetku Dane z majetku Vracene poplatky (fimrtni) Splaceno za praci v pnjekach Cestovne majetku Comm. v prodeji majetku Cestovne bondii Pojig teni proti ohni na majetku Splacena pujeka v bankach SplacenS7 Arok na 'Mau v bance

$ 7,317.68 846.96 19.91 15,343.94 16,674.60.

266.13 86.85 8,069.84 94.27 298.31 23.24 25.00 4.00 .97 15,000.00 166.67

HOTOVOST V BANKA.C11

$16,692.09

PfttJEM NA HLAVNI •1 tad0 Hotovost z minuleho mesice

$ 2,250.75 3,014.44

Celkem

$ 5,265.19

ANT : Najemne z fitadovny Telefon Patovne Za 4 sktMe Za 1 praci stroj Potteby a vydani v Atadovne Slane ntednik0 Slulne vYpomoc Vestnik za 6,221 odberateln Ve'stnik, patovne Odmena za nove eleny Lekatske prohlidky Elekttina Schfize Notat Dari excise IX Dan SST Oprava strojil Exchange v bance HOTOVOST V BANCE DETSKt ODBOR Ptijem od tacit.

Urok z bondu Splatka bondu Celkem

30.00 13.10 57.47 311.00 61.16 150.17 1,122.00 49.50 518.42 .80 855.45 318.50 5.73 17..60 1.50 35.33 143.16 18.50 .95 $ 1,554.85 $

542.56 146.08 1,000.00

$ 4,849.80

VYD.ANI.: 25.23 Odmena za nove eleny 39.63 tspiory Ptenos hotovosti do funrtniho fondu 6,000.00 za, bondy 473.58 Hotovost 6 3.00 Pujeky certifikatil 26,677.08 Bondy MAJETEK

$27,213.66

VEsTITM

Ve stkedu, dne 8. listopadu 1938.

PREHLED MAJETKU JEDNOTY $1,052,330.02 Bondy 1,380,634.58 Hypoteky 25,560.60 Podily 4,703.17 Hypoteky collateralni 520,651.58 Pajeky certifikatt 206,823.77 Majetek 1,750.00 Sloaeno na stavlou kanalu 10.00 Sloleno za metitko 16,692.09 Hotovost v bankach 27,233.66 ✓ Detskem Odboru 1,554.85 U pokladnika Celkem Dluh nedospelYm dedicilm

$3,237,944.32 27,474,92

MAJETEK S bratrskYm pozdravem

$3,210,469.40 Edward L. Marek.

Dne 29. kijna 1938.

Crosby, Texas.

Mill bratki a sestry!

2e tak malo je dopisu z Crosby, tak musim ja aspori dat vedet, ae tu je gte tijeme, neb jsme tu meli leto gi rok gpatnY. Snad neni nikdo vice odkazan jak farmat na tolik v gelijakYch mocnosti, jea jsou jeho pani. Je tu podasi, ktere zniei co uroste a v gelijake nemoci dobytka, mimo mnoho v geho jineho musi farmat proalvat tak, jako kaadY jinY, telesne i dugevne. Olovek se te' gi jak si oddechne a odpodine, az z nas starost spadne a zatim jedna neodekavand starost , jedna za druhou se ptidava. 8testi jest, 'le ty itarosti nejsou katastrofou. V na gem livote kaadY 'name z- nas svoje starosti, at' ua stare a neptedvidane. 17. kijna jsme dostali zpravu z Taylor, Tex., ae at' phjedeme na pohkeb. Zemkela moje netek pi.

Marie Stauffer, rozend Miehalikova. Mela krasnY pohteb, mnoho lidu se seglo, by ji doprovodili k jejimu poslednimu odpodinkii. Zemkela v mladem veku 36 rola Zanechala manaela, p. Roberta Stauffera a d ye ditky 6 a 8lete, ktere talostne plakaly, ztratily bytost, kterou jim nikdo na svete nenahradi; a zanechala matku, Mary Michalik a jednoho bratra Henry Michalik, a dye sestry, pi. M. Ludvig a pi.

K. Kubala, vgichni ph Robstown, Tex., kteti. jsou vgichni lalem zdrceni, neb Marie byla zdrava a vesela, kdya se pied mesicem videli.

Zemkela po operaci. Kdya jsem videla ty male deti plakat, vzpomela jsem si na baseri: Zemke ti otec, poplade g trochu, dal musig jit svetem, maj milk hochu.

Zemke ti mat, nehybne stojig, promluvit nemrileg ani, nevidig neslygig, Dite ti septa, uth ti tatiCku, to tvoji slzidku.

Bez otce teak° aije se, ale bez lasky mateiny nejde to dale.

Tak jsme se v gichni rozloudili s tou, kterou jsme miloyali, a pfali ji tichY spanek.

Musim jegte nee ukoneim sdelit yam vgem, ktere mne pi gete a chcete vedet co le se mnou, ze nic nepiai, jsem-li je gte na torn svete. To vite, ae koptivu mraz nespali. Snad, as se ma, mysl ustah, odepi gu yarn ygem, neb mne nejak osud prondsleduje.

Vite, pani Nevolova, mela byste spisovat nejake romany, neb umite tak pekne psat. Hlasim se take co Va ge krajanka, neb jsem rozend v Jablunce, a znala jsem Vas je gte za Vageho prvniho pobytu v Ameriee i celou Va gi rodinu 8evda,kovu, totil jen tu ve Williamson okresu.

S pozdravem na Vas i na v gecky Ctouci yeAnna Trampota. stnik DULE2ITE UPOZORNENI. Z Houstonu se sdeluje, ae v Texasu se °pet potuluje jakYsi Dr. H., jen ehce potadati v nagich osadach ptedna gky se svetelnYmi obrazy. — Rika, ae prase pkijel z Oeskoslovenska, ale je dokazano, ze byl cele leto v Nemecku a le vychvaluje nacisty a fa gisty. Radime krajanum a spolkilm, aby si podinali velice opatrne, protole v 6eskoslovensku Dr. H., za ktertSho se yyda ya, NEZNAJt, jak jsme dotazem zjistili.

Houston, Texas.

Otena redakce, bratti a sestry!

Jmenem tadu Pokrok Houston els. 88, dekuji sestram, ktere pkispely darky na vylosovani ph slavnosti 23. tijna. Byly to: pi. Koupa z Blessing, Tex., ktera darovala hadkovanY mall koberec, dale sestra Matelova, hadkovanou dedku a sestra Hankova 6 talikka a libru kavy. Tyto darky pkinesly $28.30, col odevzdano zaroveri s distym yYteakem ze zabavy ye prospech Oeskoslovenske Republiky.

Zaroveri dekujeme sestram, ktere pkinesly pedivo do kuchyne, tea v gem navgtevnikilm, kteki ptispeli k tak krasnemu adelu. Vette, ptatele, ae se citime at'astny, kdya vidime vady nazi prostrannou budovu napInenou, to nam dava vzpruhu k dark praci.

Protoa je gte j•dnou vgem srdednY dik. Se srdednYm pozdravem, Aneaka Svadinova.

NUTNO JEDNATI RYCHLE. Z Austinu se sdeluje, ae ve sttedu dne 2. listopadu weer se tam konala oetne navativena schfize klubu Oechie ph Texaske statni universite, jejima hlavnim tdelem bylo vykonani ptiprav pro hostinu i tanec, ktere klub pofacia v sedm hodin veder pied Dnem vzdani, to je ve sttedu dne 23. listopdu v meste v hotelu Stephen V. Austin v mistnosti Marie Antoinette v mezzaninu. tdelem tohoto deskeho vedirku je uctiti byvale studentky, jejich ptatele i krajany a krajanky, kteti jevi opravdovY zajem o klub eechii a deskou tee' na statni universite. Student jsou velice ze se na vedirek hlasi oteove a matky, kte.hi lasku k Ceske fedi a vzdelanosti dokazali skutkem, protoae poslali jejich syny a decry na universitu, kde se udi jejich matetske fedi. Je take velmi pote gitelne, ae na vedirek se !alas' aenati bYvali studenti s jejich manaelkami.

Veelrek bude oslavou dvacateho devateho YYrodi zaloaeni klubu Oechie, kterY se drai Ceske fedi, tak jako se ji draeli ti, kteti klub Pros4me krajany, kteti hodlaji bYti s nami na oslavnem vedirku, aby neodkladali, ale OBRATEM nam zaslali ptihlagku: "Timto se ptihlaguji na hostinu a tanec klubu oechie dne 23. listopadu 1938 a zasilAm poplatek na adresu Miss Helen gula, 2010 University Ave., Austin, Texas. Podpis a adresa." Poplatek na hostinu i tanec je $1.50 na osobu. Udinkovati bude chvalne znama hudba Bill Naisera z Granger, ktera zahraje nove i stare tance. Na shledanou s na gimi ptateli . . . S uptimnYm krajanskYm pozdravem Vine Krejdi, ptedseda, Helen 8tilova, tajemnice, Jaroslav E. 2 ivnY, klubovni zproxodaj.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenatstvo Vestniku!

Ctend sestro Ondra gkova, teal mne, ae jste si povgimla meho posledniho dopisu, a v padu kdybych byl na omylu, byste nine z toho vyvedla. Ano, ve.aim si one pisne "Kde domov muj?" a zpivam ji s druhYmi ye spolednosti, ale pti tom mi vady napadne, kde je vlastne ten nag domov? Proto davam dtraz na to "bYvalY", ae by to melo vice smyslu pro nas obdany teto nove vlasti a rodne vlasti naaich deti. To slovo "bYvalY" domov neb vlast ma, by naafi basnici br. Balant neb br. GajevskY do to pisne vpravili, pak bychom zpivali a melo by to spravnY smysl. Phi nynej gim smyslu one pisne nemohu tomu jinak porozumet, ae bych mohl bYti na omylu.

Sestro Ondra gkova, vekim, kdo ma ye stare viasti jeg te nejake ptatele, neb jak tikame rodinu, ma vice citu pro rodnou vlast, a obavu v tomto - neodekavanem phevratu. Mate pravdu, dokud nag e Ceske pisne budou zpivany a naae sladka tee mluvena a Ceske noviny eteny, dotud se nag narod udrai, ale aa pkestane toto vae, splyneme s americkym smigenYm narodem, i jmena budou komolena k vuli spra ynej gi vYslovnosti.

Jsem milovnik deskYch pisni a umim jich, jak kikame, aa hraza, narodni, svetske, to mini v geWake, i 'lady ph tom popiskuji, ale abyste si nemysleli, umim i kostelni, svate. Sestro Ondra6koya, nedivte se, Me Who narodoystyi neni

Strana

S.

Ve nine tolik, co ye Vas. Mel jsem 13 roka, co jsem opustil rodnou vlast, a zde uz 55 roktt, a o pkatelich nic nevim, a tak ted' jen lituji, le to tak neodekavane apatne s na gi starou viasti dopadlo. Nag otec nam kikaval, deti, dekujte 13ohu, ae jste zde ve svobodne Americe, tam by na vas nebylo Cekalo nic dobreho. Sestro Ondra g g" do--kova,dysijemzpalotemn"a mov na "bYvalY" na g domov, a zastal, se one pisne narodni "Hej Slovane!", to ae je na pravern mig te, a vady ph zpevu sloky "derna zem pohlti toho, kdo odstoupi zradne", jsem yydaval hlas co nejvice puce dovolovaly. Co ted' mame fikat na ty odstouple zradee Slovany? stro Ondragkova, moana ae Vas je gte neuspo kojim s ternito dobke minenYmi tadky, a v tom pade to dejme rozhodnout nekolika nestranne smYglejicim obeantm tato nove vlasti. Sestro Ondrtgkova, nemam co odpou gtet a teal nine, ae jsem-li na omylu, byste nine z toho vyvedla.

I ja: rad Ctu Vage dopisy, neb pi gete vady vaane.

Kapitola druha.

V minulem mem dopise ye zmince o ptitomnYch hostech na 501ete zlate °slave manaelskeho try ani rodiny Strnadelove, pi. Jukenova me nejake poznadila, ale dva ptespolni ptehledla, a to oba bankete. Jeden, pan Valenta s manaelkou, bankek, ale vlastne zamestnanee na bance v naaem okresnim sidle Wharton, zet' oslavenea, a se mnou take jako kapanek rodina, neb p. Valenty sestkenka je manaelkou meho bratranka, take br. S.P.J.S.T. na dalekem zapade, v okresu Knox. DruhY host pkitomen s jeho manaelkou vg em znamy, take banket a jeden z fidetniho vYboru nazi S.P.J.S.T., br. Raimund Prasatik. Br. Prasatik z tamodtud odejel do East Bernard do sehtze, tYkajici se Oeskoslovenska, a tim pa,dem moana, byl opomennut.

Nechci tentokrate zabirat mnoho mista, jen jegte podotknu, jak zde aivotime. S arodou jsme dosti spokojeni, i s tim vladnim programem, na tu cenu. Jak jsem jia kdysi psal, bavina mot vzrostla, ale od spodku hole. Eman povidal, le by to dal vgecko vlade, kdyby to chtela. Dale Eman povidal, ae toto bude prvnekrat, co Bartog neudela krop, ale najedenkrate se to zadalo napravovat, tak konec koncil to dopadlo jegte prochodici. Mame z 20 alail baviny obsete 16 boheminskYch bale, to mini addrie mrzaky, a• zaroveri to mini nee° lep gi net 3/4 balu z akra.

Korny habadej. Ovgem meli jsme v naaem oko11 i ptihodne podasi na udelani firody, ale maaeme mluvit zas s nekYm, kterY si zas steauje, ae udelal trodu malou, jak korny tak baviny.

Tak to mame na torn svete! Je to th tYdny, co nam zde napr gelo, ae jsme volali ua dost, a vCera ve etvrtek jsme dostali asi 1 1/2 coule. Radio ve Wichita Falls oznamovalo 1.6 pr gky, i v jingich mistech. Jsou zde navatevou panove John a Vine Dakilkovi z Megargel, kteti si nakikali na stragne sucho, kobylky a kroupy, takae firoda nadobte selhala. Dekuji br. Shillerovi z Bellville na uvedomeni, ae budu take pkitomen jejich schaze. Prave jsem to dodetl, zastavi na yarde kara, a kdo to jak br. genkykik, jako nine ptijel dat vedet, ae pojedem. Toa na shledanou!

Navgtevou u nas byli ptatele Fr. Kral, gvakr s manaelkou z Caldwell, a br. Jos. Kubena s manaelkou z Dime Box. Diky za navatevu. Na zdar a pozdrav vgem dtoueim Vestnik, Statidek Bartog.

Z KLUBU tESKtCH UN V DALLAS. Dne 13. listopadu potada, nag kronlek "DallaskC hody", na ktere zveme celou dalekou, girokou vetejnost. Co budete tyto tadky dist, ses. Valeikova bude miti ua husy dokrmene a ujiat'uji vas, ae budou dobre, neb to brala s tim krmenim ptesne na hodiny, a ja myslim, ze nevynechala ani pulnodni, a husieky budou jako veptik. Smele si muaeme zazpivat: "0 p:sviceni, vgechno to voni, jako v apatite".

Povida se, ae vesela mysl pill zdravi, a phi tom take ae lope travi. Ptedneseme yam k tomu aertovne kuplety, prvni eislo bude `tenskY soud v budoucnosti", adinkujici jsou: ses. Kopedkova, Ehrenbergrova a gparihelo ya; druhe eislo pods sokolskY cviditel L. Kadlec, a tteti eislo Joika Jurdak. Zadatek ptesne v 7 hodin..

Hudba Vine Ondragla.

Na zdar a na shledanou v Sokolovne!

R. gpatthelov4.

Strana e. ttid Fort Worth, eisIo 154.

Mill bratti a sestry!

Nase kadoVa schrize musela b9t odlotena na 17. listopadu ve etvrtek v 7:30 veder. Tak se veichni bra.th a sestry dostavte, abyste se mohli zileastnit schnze a zaplatit svoje poplatky.

Ptala bych si, aby veichni pfieli, jak v posledni schtizi, ktera byla hodne navetivena.

V nedeli dne 13. listopadu ve 3 hodiny odpoledne nage sokolska jednota potada vetejne cvideni. Sokoli a sokolky z Fort Worth, Ennis a Dallas, pod vedenim br. cviditele Lade Kadlce, na.m ukatou pied vetejnosti co dovedou. Budou mezi nimi cvidenci, kteti se stdastnili sletoveho cvideni v Praze a dobyli druheho mista.

Cvieitel L. Tkadlec povede rely program, a co on vezme do rukou, tak to jde. Jsme radi, ze je zase mezi nami a pfala bych si, aby zde i zustal.

Sokolstvi je ukazka narodni ukaznenosti a vyspelosti dueevni a fysicke pied celYm svetem.

Americana obdivuji nas malt' eeskY narod co dovede, kdy videli naee sokoly cvieit v Praze na pohyblivYch obrazkach. Proto mame sokolstvi podporovat. Doufame, mili bratti a sestry, ptatele, krajany a krajanky z blizka i z okoli, ze se veichni sileastnite nedelniho cvieeni a tim posilnite cvieici a cvieitele k dalei praci. Je jests mnoho krajant, kteti jests nevideli sokoly cvieit a nevi, co vlastne Sokol je. Proto ptijd'te veichni a ja, vim, ze budete spokojeni. Program bude na jinem mists umisten. Take bych prosila sestry kuchatky, by nam nevim phspely do kuchyne. Veecko bude s povdekem ptijato. Tak nezapomerite na 13. listopadu v Sokolovne. Posledne kdy jsme men jen krat,k9 nacvik sokolstva ph programu pro aeskoslovenskY fond, tak pfijelo hodne ueitelek z Denton, aby je videly evidit a tet chtely violet eeskou Besedu tandit. ze se o to zajimaji a jak tady budeme mit cvideni, ze ptijedou zas. Nechaly zde i jejich adresy, abychom jim napsali, ale nevim jestli se neztratila. Ale doufam, ze to uvidi v anglickSrch novinach.

V pondeli rano jsme doprovodili k poslednimu odpoeinku br. John Wrubla, kterY po kratke nemoci zemtel v patek 28. tijna. Zanechal zde zdrcenou mantelku, 3 dcery, 3 syny, 2 zeta, jednu nevestu, 2 vnudky a 3 vnuky. Ztratily v nem dobreho mantela, otce a dedeeka a my mileho spolubratra a ptitele, na ktereho budeme dlouho vzpominat. A vy, poziistala, rodino, ptijmete Menem Sokola a tadu eis. 154. uptimnou soustrast a bud'te ujieteni, ze my veichni s vami citime a pfejeme mu lehke odpoeinuti.

Odchazime jeden po druhem a nevime, kdy ptijde fada na rids. Proto se mejme radi vespolek, dokud jsme na svete. Se srdedmim pozdraAnna Milan. vem, KRAJANE, POMOZTE NEZAMESTNANIM LEGIONARIJM V t. S. R.!

Smutne jest dvacate v9roei na g' drahe repunliky. Tetce doleha nynejei doba na veechny obeany nasi vlasti. Titeji veak ji nesou nezamestnani legionati, zvlaete ti, kteti museli nezavinene nasledkem okupace opustiti sva mista v pohranidi, zachranice takkka jen hole voty. Bida nezamestnan9ch legionahi jest velika. Doby slavnYch bojii u Zborova, Verdunu, Doss Alto a Piave jsou nenavratne prye a zbyla jen trpka, vzpominka a nezmerna. bida.

Proto "Spoleenost pro podporu nezamestnanSrch legionahl v tsR." podj ala se tetkeho Ukolu pomoci temto trpicim brattim. Jejich jmenem obracime se na Vas, na nage krajany, na veechny lidi dobre vine a srdce s prosbou o pomoc. Podpotte nas finanene nebo hmotne! Nikdy Vim toho nezapomenem! Phistupte za elenY! Ptispivajici Men plat' roene Ke 6.—, tinny Ke 12.— Zakladajici od Ke 100.— vSree jednou pro vtny. Katc1ST zakladajici Men obdrti diplom zakladajiciho elenstvi. Pfihlaeky elenske, dary hmotne i penetni posilejte na adresu: Spo nost pro podporu nezamestnan9ch legionahl OSR.", Praha II., Mezibranska 11, 6eskoslovensko.

Jests letos stavba Technickeho musea,.

Jeete letos se zaene Letne se stavbou Technickeho musea, jeho sbirky jsou at dosud umisteny na, Hraddanech. Stavba je rozpoOtena na 15 milionA KC a potr'va ad 3 roky.

VP.STNLEC RE - PERA — T Z KONFERENCE TEXASKirCH RACIONALISTU.

Letoei konference Svazu Racionalistil v Te xasu konana byla v sobotu a v nedeli, 29.-30: fijna v HouStonu. Konferenci zahajil pfedseda br. Andinec v deset hodin rano v sini tadu 8te fanik. Ve svern uvitacim proslovu poukazal na pornerne slabk navetevu proti lorisku, ale zdtraznii zaroveri, ze nikoliv mnotstvi ale jakost ma b9ti east° rnefitkem. Upozornil, ze letoei konference kona, se v dobe stisneneho ovzduel, kdy myelenky demokracie, svoboda naroat i jednotliva., pram) na poctive smYeleni, mluveni a sluene shromatd'ovani jest v nebSrvale mite ohrotovano. Podotfta, ze jednim z duletit3-7ch boa konference musi bYti naznadeni smeru a jak katclY z nas mush pracovati, aby demokracie naroda a svoboda jednotlivce nebyla elapana a nasilne nieena. Vyvolava, &nekton otazku novin a easopisii, ktere pomahaji tvotiti vefejne mineni, a upozorriuje, ze easopisy vedene v duchu demokratickem, pokrokovem a nebojacnern, zasluhovati budou od naei konference zvlaetni fivahy.

Nato pfedseda venuje pietni vzpominku zesnulYin nakm elentin a oznamuje jejich jmena: Jan Shiller z Rowena, Teresie Cutikova z Taylor, Frank Boudn9 z Highlands, Frank Ko-7. liba z Placedo a Tomde 8ev6ik z Chriesman.

Rovnet pfipomina, daleich, kteti byli vtdy ptispivajicimi katdemu osvetovemu hnuti: Anton Zita z Robstown, J. R. Kubena z Fayetteville, Jindfich Biala z Wheelock a Jakub Drozda z Houstonu. Ptikraduje ihned k podani zpravy o einnosti za uplynul9ch dvanacti mesicil a oznamuje, ze byly ueineny zajezdy do Shiner, do Victoria a do Wheelock s dobrSrmi vYsledky stran rozeiteni einnosti.

Tajemnik br. Valeik rte zapisky z minule konference, jakot i vYtiatky ze zaznamil o pravideln9ch mesienich schrizich. Navrhem br.

Hlavateho protokol z minule konference pkijat beze zm.eny. Nato tajemnik podava zpravu stran elenstva a otazek finanenich. Ptedloten ptirtstek elenri, souhrn ptijmii i vydani, a zprava zakoneena oznamenim, ze poeet elenti se zdvojnasobil, a penetite zalohy vzrostly o 60%. Pokladnik br. Hoek finanoni zpravu potvrzuje bankovnimi v9kazy. Pfedseda pfedklada, celkove zpravy fitednika feem pfitommim k uvateni. Zpravy pfijaty s driverou a spokojenosti.

Br. tajemnik pfeddita prase pfiel9 dopis z Chicaga od tajemnika organisaeniho vYboru, br. J,arky Wiesnera. Zdravice s dikem pfijata, ale jednani o ureitYch bodech tohoto dopisu odloteno bylo na navrh br. Klinkovskeho at na odpoledni dobu.

Br. tajemnik oznamuje, ze rozpoeet na vDohy s pohtbem br. 8efeika z Chriesman dosud nebyl rozeslan a vysvetluje pfieiny, proe se tak nestalo. Odhlasovano, ze rozhodnuti statniho v9boru ye schrizi 17. fijna bylo spravne.

Br. Gajevsky vyzdvihuje otazku ohledne kolekce ptispevka na pohfebni vYlohy a dava navrh, aby elenstvu byla poskytnuta dvournesieni lhrita misto 30 driri, jak az doposud. Ptijato.

Br. PodanY navrhuje, aby kolekce, kde tomu okolnosti dovoluji, provadeny byly prostfednictvim domacich elena, by prate byla zjednodu'Sena. Jednohlasne pfijato.

Br. Kelarek navrhuje, aby katde Amrti bylo oznameno zvldete. Jeho navrh byl potladen ndvrhem na poledni pfestavku.

V pin druhe odpoledne zahajuje pfedseda znovu schrizi a pfikrodeno k projednavani navrhu br. Kelarka o oznamovani jednotlivYch rimrti. Br. Gajevsky upozorriuje, mohli bychom probrati veekere zaletitosti ohledne pohtebniho spolku, &int br. Kelarek svuj navrh odvolava. Z dlouhe diskuse, trvajici taktka cele odpoledneN sobotu 29 .fijna, byly ptijaty rrasledujici usneseni tykajici se pohtbil a polifeb,niho fondu: byl pkijat navrh br. Holeeka, aby v rimrtnim fondu byla stale udrtovana eastka $150.00 a doplriovaci rozpoety aby se vypisovaly die potteby, ne veak menei net 25c na elena, a aby poeitaje 1. listopadem 1938 tadne pfebyteene funrtni podpory portistal9m nebyly vyplaceny. Phjato jednohlasne. Dale schvaleno, by vYlohy s vysilani teenika a zpevalca zastaly die stare stupnice. Dale pfijato odporudeni, aby statni vYbor byl vtdy napomocen Ufedni-

Ve stred.0 dile 8. lisi.opaclu 1938. kfim, hlavne pkedsedilm od radi SPJST., s vypravenim slueneho a dristojneho pohtlau pro zesnule d- eny Texaske Jednoty, kdykoliv a kdekoliv to bude mono a o v9pomoc bude tadano.

Br. PodanS7 dava navrh, aby stavajici Masarykilv fond nista' prozatimne nedoteen, pouze aby byl dle motnosti zveteen, a ma se vyeka.t, at jak se pomery y e stare vlasti vytvoti.

Br. Gajevsky ptedklada navrh, aby upraveny byly a tiskem vydany broturky pro lep§i informaci ohlecine vyhod spojenych s vykonava,nim dristojnS7ch obeansk9ch pohtbri. Navrh phjat a vec ma vyfidit nastavanci statni v9bor.

Odpoledni zasedani ukoneeno v pet hodin veder s navrhem, aby v darkm jednani bylo pokradovano druheho dne, 30. tijna, v devet hodin rano.

(Pokradovani.)

Austin, Texas Cteni ptatele!

V minu1STch tYdnech nekteti z na geho elan stva utrpeli zarmutek odchodem na veenost milSrch jejich blitnich.

Nejprve nas br. pfedseda Jno. B. Hejl ztratil sveho otce, kterSr v pokroeilem \Tau zemfel v nemocnici v Temple. Pak minuleho tYdne nag pokladnik, br. John Mares, abditei smutnou zpravu, ze jeho otec podlehl vatne nemoci v Taylor.

Wive netli jsme se mohli vzpamatovati nad ztratou techto naeich spolubratrri, dozvedeli jsme se, ze v Seaton nemocnici byl vyrvan z rodinneho kruhu malt' 3letS7 synadek mantehl br. Joe Grohamana. BystrY a oblibeny hoeik jmenem Monte byl u nas pri posledni tadove schrizi a nepomysleli jsme tentokrate, ze takove, bolestna ztrata zastihne touto rodinu. Jeete k tomu jejich druhe d ye ditky byly take nemoon& ale dozvidame se, ze jsou uz ripine uzdravene. Br. Grohman a jeho mantelka phstoupili do na geho tadu nedavno.

Veem naeim spoludlentim, kteti maji zarmutek nad odchodem jejich milovanYch, vyslovujeme uptimnou soustrast ve jmenu tadu Hlava, Texasu, Cis. 155.

Br. Leroy Zapalae, kterY byl dva tYdny ye zdejei nemocnici po operaci, je nyni ut zdrav a odjel do Dallas, kde je zamestnan ye vladni fadovne. Druh3i z naeich Merit, br. Alb. Blaha, vystudovan9 intin9r, obdrtel zamestnani v El Paso. Pfejeme jim etesti v jejich povolani.

V pondeli dr. Eduard Mieek ma ptednaeku pri zvldetni schrizi zdejei Americke Legie v Pan American sini v Driskill hotelu. Spolky na universite a i v masts stale vybizeji dr. Mirka, kter9 uz udelal pet podobnYch ptedna gek a anglieke deniky uznavaji naeeho spolubratra za nejvetei autoritu v evropske krisi.

Veichni Ceti ex-studenti a pozvani hosts se pfipravuji na hostinu a tanec, kterou uspotada. klub 6echie na universite dne 23. listopadu hotelu Stephen F. Austin v na gem masts, kde se oeekava to nejvetei naveteva. S bratrsk9m poRaymond Prasatik. zdravem, Houston, Texas.

Bratti a sestry! — Dnes rano pfiela takova zima, te je mile seat phi zhtivaku a tak mne napadlo neco napsat do Vestniku. Veera byla schrize tadu 8tefanik a katd9 rad uvidel naeeho bratra pfedsedu p. J. Mardeka na jeho miste, po jejich naveteve stare vlasti. Po schrizi nam br. Maratek nachystal obeerstveni, piveeka a parka. Diky!

Tak neco o ptedeelem divadle "Zlata lucerna". Kus byl zajimavY a herci se veichni statedne drteli, vee ho hladce a pi. Earl se krasne vyjimala na jevieti v illoze vily Slovanky. ikad gtefanik zase ptipravuje pane divadlo na 27: tento mesic pod nazvem "D ye srdeeka v hajP.Alt podle-triliOnfitete laadat, ze to bude veliee-Zajimave. Vice Vain nepovim. Pfijed'te se podivat a rucim `vam, ze budete spokojeni.

Ted' zas neco jineho. Mame nekolik naeich elenri na listku nemocnYch a site nas br. taj.

Fr. t' aludek, ses. pi. Fr. Bevan, ses. Silkova, dceruela Cikaltit. Ptejeme veem brzke uzdraveni.

A ted' veichni sokolici at' jste na svYch mistech v patek v osm hodin veder v sini tadu Stefanik, neb nam ptijede br. Kadlec, na ktereho se vAichni t gime. Na zdar I Bettie Bravec,

Ve str'edu, dne 8. listopadu 1938.

Z MOJi NAvSTEyy V, TKXASU. (Pokraeovani z minuleho tYcine.)

Nizi lid ve vlasti C'asto debatoval, koh0 Zvi;) liti,za presidenta, kdyby zemfel president Ma-' Saryk, nebot' jeho churavost a vysok3"7 vek na.;. zna,dovaly blizkY konec livota. Itde najdem druhello Masaryka, easto bylo sly getl, nebot' takovi mull se rodi jen jednou za sto let. Mel! jsiiie nekolik politickYch strait, a kalcle, z tech-' to chtela nekOho jineho. NejsiltiejSi strana re-; Ptiblikanska havrhovala profesora Nerrice, tento nebyl cell tefejnosti znain; strana &trodinch socialistri trvala jedine na zVolein dr. Bestrana agrarni byla proti. President ifasa.rYk pied hlavartii liarodniho shronialdeni doPortidil jeciine dr. BeneSe, ktereniti se ga, drieSni situace rriuze svefit tento stat do jeho rukou, neb on jej nejlepe znal, byl jeho dlouhOletSrm lakem.

President po svern dobrovolnein ocistouperti prohlasil shromaIdenym ministrant, le osa Berlin—Rim je odividne ye vysokem kultu a pripouiti se, le jeji pasobeni v evropske politice male v pfisti dobe pfinesti valne starosti.

President Benei byl jednohlasne pak zvolen a vzal celY stat do rukou tak jako jeho pkedchadce, a za nedlouho si jej oblibil celY na g narod, az snad na nektere menii zivly, ktere mnoho neznamenaly. Pii loriskem 28. fijnu, jeho oslayach t jsme siyseli rozhlasem promluviti natere z pfednich politickYch kte•i jednohlasne oceriovali velkou dinnost presidenta Beneie, Jeite si paniatuji nekolik slov z velrni pane keel naSeho sympatickeho spravedliveho starelno dr. Zavorala. Tento v sve hluboce procitene fedi vzpoinel pfedne presidenta Masaryka a fekl: Je pravdou, 2e jsou lids, ktefi by nikdy netneli zerntiti. President Masaryk hledel k bli2icih1ti se dni bez itzkosti. Dobfe spinil akol SVfij. On Vedel, le tent() stat byl svefen do rukou !While, jeho povalOval za sveho duchovniho Dr. Zavoral pfiponzel toho velikeho ditoriznehO zastupu lidu, ktefi putovali na Brad k jeho rakvi a posledni jeho cesty ?fahot Tu jsme jasne Vide', co krasy je v dusi naieho lidu, CO Lasky a vdeenosti. Hi tom oei celeho haroda bezdeky obracely se od rakve presidenta Masaryka k jeho dfistojnemu nastupci. Tento gel za rakvi dle pfedpisu ceremonielu sant a sam. Nic nemohlo pineji vyjadfit, co v to chvili prolival. Ztratil sveho ueitele, sveho moudrehO radce a sveho otcovskeho pfltele. VieChna ocipovednost leli na jeho bedrach a to za takovYch svizelnYch mezinarodnich pomeril. Jen na jeho moudrosti, jeho proziravosti a statednosti bude snad zaviset budoucnost samostatnosti. Jeite dnes sly gim tyto slova dr. Zavorala, jakYm hiasem tyto slova pronaiel. Nato jsme slyieli fee bYvaleho presidenta Beneie kde jsem si z jeho dlouhe, procitene feei zapamatovala nektere veci. Pfedne uvedl, le Masarykovo jmeno zastane trvale spojeno se dnem 28. fijna. Nafekl, le vystavba naieho statu nebyla tak snadnYm akolem. Vyili jsme z valednYch zmatkil a povaledne katastrofy. Museli jsme pracovat od zakladu z mnnlstvim °ball a detnYch obeti vieho naieho obyvatelstva, naiim cilem je pineni Masarykova odkazu. CelYch devatenact let jsme se snaZili humanistickou republiku uskuteeriovat. Mezi jinYm pkipomel, co jsme viechno za tech par let vykonali. Dali rovnopravnost viem meniinam ye state, vytvorili vlastni administrativu, novou armadu, novY system statniho finandnictvi, spravili vztah statni k cirkvim. Technicky jsme stat zdokonalili na modern! aroveri. At' se nekdo podiva na nesmirny rozdil mezi Podkarpatskou Rusi za Mad'arska a za nas. Tehdy to byl narod s velkYm procentem negramotnosti, v Evrope, protole nemel vfibec ikol. A co ti kdysi bezmocni a mad'arskYin re2imem duieni Slovaci .Ze dvou temet mrtvYch narodnich kmenfi vykfesa/a republika tolik 2ivota schopnosti, le se da, mluvit o zazraku. Udelali jsme toho jeite mnohem vice a udelejme vie, aby odkaz Masaryktiv mohl bYti i naddle pinen, bez otfesa a zmatkri.

Neb kdybychom ztratili svUj stat a nebyli schopni jej uchraniti pak ztratime v'Sechno.

Byti pfipraven, tot' vge.

DalS1 reel si jiz nepamatuji. Na obranu na geho statu jsme se dakladne pfipravili, to teprve poznaji nag nepfatele, az shlednou to naie o-

vt.swrix pevneni a ty MagiriotoVrlinie, ktere nas staly ohromnou sumu penez. Ty mely bYt Omani 0flikerri pro Neince.

Take si vzpominam na jedint velkou politi, ckou fed v loni, nekdy v fijnu, kterotz jste mnozi snad i zde Byla to fed francouzskehO ministra Delbose, kde tento zvlait* varoval mecko pfed ittokent na 6eskOslovensko. V jeho. feel potvrdil viechny zavazky francatizskehO spojenectvi k oeskoslovensku. Tot° prime dostal dr. Krofta, na g* zahraniani ministr, za jeho navitevy od francouzskeho ministra, o PoMoci oeskoslovensku v padu napadeni. Delbos tenkrat tuto velkou politickou fed vedi proti Hitlerovi a Mussolinimu. A fekl, le Francie docirli sve zavazky vital sv)im pfatelfun a oviem statfini Male Dohody, zastane verna svemu ktere tirrito dala a pfijde vidy naPaderiteititz na poniod. kekl, ze vernost k daneinti siibh je jedinY pramen teto daVery, o dem2 francOillskY slavitY narod pods priklad nejvernejii idyality. Dale jeite fekl jak oba diktatofi trhaji sinlonVy s VelkYrin gesty a le nikdo na svete nema daverY v Nerriecko. A Chamberlain pied tim mel velkou fed, ye ktere take prohlasil, le valka s celYm s yYm hraznYm vralderzirn neottese tak zaklady lidstva, jako nedodr2ovan idaneho slova. A tak Francie DelbosovYm projevem pfedstavila se svetu jako stratkyne evropske civilisace a jeji dame slovo znamenalo spoleenY„ nerozlueitelnY osud ye vinobiti dejin.

A proto zradu Francie talc' tell° neseme, le jsme ji viichni tak davekovali a myslIm, le viichni vdeei zdejiim legionafam, i ye vlasti, kteti se tak probudili a neuznali za hodne nositi medailie a yyznamenani ze svetove valky od lid!, ktefi nas tak zradili. Neni to pane, le mnozi Oechove vefejne kritisuji nail vladu a dr. Beneie, nebot' si toho nezasluhuji. Adkoliv kaldY ma sve pfatele i nepkatele, neni elm& ten, aby vyhovel viem. 0 Kristu se udime, le dinil pro lidi to nejlepii, a co mu za to udelali?

Za dobre einy tak svet °piaci. Za takove telke narodni krise a politiky, ktera u nas posledni leta trvala bylo nemolnYm viem stavilm a stranam vyhovet, neb to byla zrovna narodni 0bet'. Al zvoli se nova president, zase nebudou viichni spokojeni a najde se mnoho chyb. ted' se to mnohYm zase nelibi, le nynejii vlada navazuje s Nemeckem obchodni styky. Jest to pravdou, ale co si maji podit, kdyl maji ruce svazane na vie strany? Nekdo mne z domova napsal, ze magi obavu, 2e neni jineho vyhnuti a le za chvili pfijdou viichni pod Hitlerovu leleznou ruku. To se vi, ze Hitlerovi by se to libilo, ale Bole nedej, aby k tomu doilo. Co by z nas bylo v pads jeho podanstvi? Same utiskovani na ikolach i afadech a to slavna nemeina i kterou u nas ul nechtel nikdo ani mluvit, by zavladla na kaklem mists a my bychom se bah desky promluvit. A nejenom to, ale ty nadavky, ktere nam po staleti nadavaji, do eeskYch psa a Bah vi jak. Doufejme, le tak dalece to snad nedojde. K tomu musi pfispivat kazdy jednotlivec a celY nas narod po celem svete. Hled'me vsichni k tomu, abychom bez ruzneho pfesveddeni a haitefeni neznali jen slovo, 2e jsme eeskoslovenskY narod, a v tom se utulili a spojili v jeden celek, a ne se ttlitit a trhat na kusy.

Kdyl se ruka k ruce vine, pak se dilo podaki. A fika se, kdy2 osud udefi v jednu lid, ma nadstavit i druhou, ale hlavy neklonit. Viichni vime, 'le to neni jeite u konce, viechno to ovoce neni jeite dozrate, nevime, co se v deje a co mule jeite pfijit. Kaiser Vilem mel daleke pia,ny, "Drang nach Osten", pralom na vYchod, a Hitler by je rad spinil. Al si podmani celou Evropu, rad by se podlval do Ruska a do Asie, a kdo ho chce zastavit v jeho vYbojnem planu?

Celt' svet se ho b6ji, ka2dY pied nim ustupuje.

Snad jen nejaka vygsi moc ho mule smest s povrchu zeme, jak se to stalo Napoleonovi nebo Tataram na Morave pod HostYnem. Leka,m, se proroctyi Sybily, kde — bude jeden narod, jedna viva, jeden °veined, jeden past a -jedna fed ovladne svet. Doufejme, 2e to nebude Hitler s jeho nerneinou.

Pani Gerikove z Weinert dekuji za povzbuzeni k novemu livotu. Bolest je v srdci, na to se nezapomina, na dobre pamatujeme dlouho, ale na zle jeite &le, ale pomalu si i na to bolest zvykneme, neb se fikdo le se zvykne na nici, a my jsme tomu 'otroctvi jil=zvykli.

Strana 7. le se jeite doliju rados4i, jak se budou Nemcilm jejich kolichy prasit. 0 . kel by se Vage proroctvi vypinilo a tato radost pflila co nejdi.ive, aby ty naie slzy nebyly prolety nadarmo. Men bychom se na to .zeptat proroka y Radvanich u Mar. Ostrayy, kteti nam loriskeho roku prorokovali, e valka, letos nebude, ale na ge republika le bude prolivat velkou narodni krisi a dva velci mull budou zbaveni sveho vysokeho postaveni. Proroctvi se tedy spinilo, Schuschnigg a dr. Benei.

Jsem jeite povinna podekovat viem svym ptatelam a krajantim za mild pohostinstvi slulby mne prokazane, za moji neda,vrie navelevy v Houstonu a okoli. Dekuji rodine soudce ChernoskYho za pobyt a pohostiristvi, dekuji rodine J. F. Chupikove za dovezeni autem do East Bernard k rodine p. H. Novosadoye, kde jsme se spoleene srdeene pobavili, a rodine Novosadove dekuji za uptimne pohostinsty!. Za milt' pobyt a slulbu mne prokazanott dekuji rodine Step. Trneakove ze Sugarlandu, S rodinou Trneakovou jsem spoleene navitivila moji pfizeri rodinu J. 8abr g uly ye Wallis a tail° mne, jsem je viechny ye zdravi natrefila a s nimi se poteilla. Jeite jednou srdeene daub rodine Step. Valdika, za vie i za dovezeni do Dallas a pak do Fort Worth, kde jsem byla ptitomna slavnosti otevfeni nove sine fadu S.P.J. S.T. a jsme na to hrdi, ze pfibylo ye statu Texas o jednu modern' deskou sin vice. Program pfi slavnosti men velmi peknY. jsme nekolik peknYch proslovt, zvlo.ite p. redaktor Moudka pronesl velmi tklivou a procitenou te6.

Mela jsem radost, 2e jsem se tam s mnoha znamYmi setkala a mnoho jinYch poznala. Thin° mne setkani s p. Aug. Kacitem, jeho jsem od to doby nevidela jak jsem jej prvne navitivila po mem pfijezdu do Texas. Rada jsem si s nim pohovofila o situaci ye vlasti. Bylo mne milYm poznati rodinu Fr. Steinera, Ed. L. Marka a K. Navratila z Temple. Take jsem se setkala a osobne poznala d ye me blizke krajanky, pi. Botikovu a pi. Juranovu. Pani Botikova, jak mne zdelila, pfi jeji nedavne naviteve ye vlasti navitivi/a krasne turisticke misto, velkY kopec Tesak za HostYnem, kde nemela ul daleko k nam, ass 10 minut autem. 8koda ze jsem ji ye neznala. Take jsem se teiila na pani Kuchatovu, le si s ni trochu promluvim, i s pi. Juranovou, ale °be byly velmi zamestnane v bazaru a nechtela jsem vyruiovat. Take jsem poznala pan! Paulovu, ktera se prave vratila z nail mile vlasti, a pi. Milanovou a pi. Ozimovou z Ennis a mnoha jinYmi, ale promirite mne, nebot' viechna jmena neni mono pamatovat. Pi. M. Rezkove z Dallas pane dekuji za zlaty prsten, ktery darovala na zlaty pokiad nail mile vlasti.

Nuz spejme bratfi, ruku v ruce v iik svornY, mocnY jako proud, jak veletok, jen proudi prudce musime cue dostihnout.

Prye s tyrany a zradci necht' zhyne tento podlY svet, my novY livot chcem na zemi, v neml nesmi bYti la,dnYch bed.

S pfate/skYm pozdravem viem krajanum Ruby Nevolova. jsem, Zpriva pfispevkii do fondu Texaske Matice Vyggiho Vzdelani.

Ctena redakce! — Laskave uvetejnite jmena tech, kteti pkispeli do fondu Texaske Matice Vygilho Vzdelani od doby 1. srpna do 1. listopadu: Hlavni fitadovna S.P.J.S.T. $150.00 Add eislo 155. S.P.J.S.T. 5.00 Add eislo 133. S.P.J.S.T. 10.00 10.00 ftdd Oslo 29. S.P.J.S.T. Jno. W. Leshikar 5.00 10.00 C. H. ChernoskS7 10.00 Dr. Jos. Kopeck 10.00 August Hach' Pani H. Stanovska, na pamatku J. Drozdy 3.00 1.00 J. J. Duckett Celkem $214.00 S Actou, Raymund Prasatik, pokl. T M.V.V.

deg daji opet celemu svetu dekaz a pfiklaci, co vSe mule vykonati narocl, kterY je ukut z oceli.

RumunskY list.

etrana O. PRACOVNi TABORY V t ESKOSLOVENSKU. PkiStiho tYdne vstoupi v tivot prvni tti pracovni tabory. Dva budou v Praze, jeden ve Zline. Vlada ulotila ministerstvilm vetejnYch praci, zeleznic a vnitra, aby v prvYch dnech nasta,vajiciho tYdne oznarnila, kde jsou proponovany dalg i vetejne prate, aby na vyhlednutYch mistech mohly bYt okamtite ztizeny tabory dalg i. Stejne bylo navazano jednani s utady na Slovensku. teel tabora je dan vetou: opattit katdemu zdravemu nezamestnanemu mutii ptistte gi, obtivu a praci, jeho rodine pak zajistiti existenci. tOelu toho bude dosateno tim, to zdravY nezamestnanY mut bude v taboru ubytovan, hromadne stravovan a opatten pracovnim odevem.

Jeho rodina pak dostane podporu. Nakladem, jent bude vynaloten na taboroveho pracovnika a na jeho rodinu vysvetluji Utady, to samotna mzda pracujiciho bude nevelka: zakladem bude denni plat Ka 1.50, za hodinu prate pak 40 haleta.

Podle vladniho programu neni pracovni tabor cllem socialni pede, nYbrt vyhradne prosttedkem, jak uchranit nezamestnane a jejich rodiny pied bidou. Z toho take plyne odpoved' na otazku, kdy mate pracovnik tabor opustit.

Odpoved' davaji vladni instrukce: okamtite, jakmile najde lepgi zamestnani. Tento termin nemusi bYt ani tak vzdalenY, nebot' jak pravi vladni instrukce — zamestnavatele, hledajici pracovni sily, budou povinni brad pracovniky v prvni fade z pracovnich taborii. Podle toho by tedy tabory byly jakousi zprosttedkovatelnou prate, ye ktere nezamestnani budou vyekavat zamestnani, jsouce chraneni pied nedostatkem a stradanim.

Jednou z obav, nejeasteji vyslovavanYch, je, to mut, vyueenY temeslu, jet ptedpoklada lehkou a jemnou ruku (na pt. holici, mechanici pro jemnou praci a pod.), pozbude tetkou praci v taboke navIdy nebo aspon na dlouho sve kvalifikace. — Organisatoti pracovnich taborii podle vgeho berou ohled na tyto skuteenosti.

Zakladem pracovnich tabora ma bYti kadr lidi cvieenYch a zvyklYch na tetkou manuelni praci, zejmena kadr tak zvanYch nekvalifikovanYch delnikri, jak jim tikaji kolektivni smlouvy. V jejich tadach vybirala nezamestnanost take nejtetgi dari. Tomuto zakladu budou pHdavany slozky, ktere by na ptimou praci — na ptiklad vykopavky a pod. — nestaeily. Je zkejme, to tabor, hostici mnoho set pracujicich mubude pottebovat take tadu toho, eemu se na vojne na rozdil od "zbrani" tika "slutba".

Krome toho budou sestaveny eety "specialistir podle oboril. Ty budou dirigovany k ureitYm pracovnim tabortun, jakmile prate postoupi tak daleko, to riloha nekvalifikovanYch pracovnika pottebuje jit dopineni: skonei-li se stavba naspu a je-li tteba polotit kolejnice a pod.

Cety specialistri budou ovgem muset putovat za praci. Na druhe strane se organisatoti pracovnich taboril snati zkizovat tabory tak, aby pracovnici zustali ye svem domovskem kraji.

Pohnutky techto snah jsou v prve fade lidske: aby pracovnik nebyl mistne odloueen od sve rodiny, Koneene se tim jednotlivci i usnadriuje hledat a najit soukrome zamestnani.

Organisaeni jednotkou eel& akce je Pracovni prapor. V jeho cele bude stat dustojnik, a to bud' aktivni, nebo nezamestnanY zalotnik. Pro dristojnika se vlada rozhodla proto, ie vojenskY a velitelskY vYcvik dava ptedpoklady pro misto, kde bude tteba rozhodovat rychle, sprayedlive a — je-li nutno, i s dobrou a odpovednou improvisaci. Podle vgeho dobreho, co bylo za poslednich let sly get o krasnem vztahu mezi chlstojnikem a vojinem, lze ptedpokladat, to i Inez' velitelem a osazenstvem bude harmonie.

Velitel tabora bude mit k race hospodatskou sestavu: to bude mute oblekat a tivit. Lekat bude bdit nad zdravotnim stavem. Osvetu povede velitelay poboenik.

Prapor bude rozdelen podle velikosti tabora — na 4 nebo 5 rot o poe'etni sile po 200 at 250 mutich. Celkem tedy bude Pracovni prapor (tabor) eitat 800 at 1,250 mute. Pevna eislice nebude ureovana, protote tabor neni cilem nYbrt prosttedkem. TYdenni doba pracovni ma byti 48 hodin.

ITASTNIK

Rozmanitosti.

Kolik taborri bude, neni dnes jette znamo.

Lze jen iici, to taborii bude tolik, kolik bude pracovnich motnosti. Jak jit teeeno, bylo jednotlivYm ministerstvilm uloteno, aby obratem podaly zpravu o pracovnich irkolech. Krome toho bylo okresnim ritadrim dam na vedomi, co je tteba ihned zatidit.

Pratske Prapory prate zahaji einnost na stavbach komunikaenich, na yYpadovYch, zejmena v oblasti Male Chuchle.

ZlinskY Prapor bude rovnet zamestnan na komunikacich silnienich a snad i telezetienich. tESKE KRAJE PROTESTUJi PROTI riti poJENi K NEMECKU. Zastupci okresu Litomy gle a mesta Litomygle podali ritadfun memorandum, v nemt konstatuji, to nemecka okupace, jejit irkol podle mnichovskYch protokolil mel bYt omezen na zabrani oblasti, osidlenYch ptevatne nemeckYm obyvatelstvem, byla rozgitena v litomyglskem okrese na celou tadu eeskYch vesnic, ktere byly ad nepameti osidleny obyvatelstvem ryze eeskYm. Ptervala cele obvody katastralnich rizemi ryze deskYch, take nastal sta y, to sidligte obci zustala v prostoru deskoslovenskem, naproti tome skoro v gechny pozemky, venovane prvotni vYrobe, byly zahrnuty do nemecke "rise.

Pketrhala na nekolika mistech do dvou clenich rizemi jedinou zbYvajici statni silnici, ktera vede z Litomygle pies Polieku na Moravu a jejim rozdelenim ochromila alp ine hospodatskY styk obyvatelstva s dosavadnimi hospodatskYmi sttedisky. Pki tom posunula hranici nemecke oblasti za narodnostni ecru at do sameho srdce nageho okresu. Pterugila i mnoho jinYch komunikaci. Zabrala i litomy glskY vodovod v blizkosti mesta, jeho prameny, potrubi a reservoary a tem& vgechny lesni komplexy, takte u nas zustexaji jen nepatrne porosty. Nertieckou okupaci by byla porugena stetejni zasada etnografickYch hranic a do nemeckeho pasma byly by zabrany ryze Ceske obce a osady: Kozliv, Pazuaha, Sucha, Cast Benatek, Nova Ves u Litomygle, Pohodli, east Trstenic a VysokY les. Tyto obce jsou ryze Ceske, jak dokazuji ptipojene statistiky.

OeividnYm rieelem techto zaborfr je, aby Nemecko ziskalo ze zabranYch pozemkri ryze eeskYch vesnic, na kterYch se pestuje obili, zakiadnu pro vYtivu sveho obyvatelstva zabranYch priimyslovYch oblasti, ktere se takto maji stat sobestaenYmi na Ilkor zbidaeeleho zbytku nageho kraje a statu.

Maji bYt rozvraceny komunikace ye zbylem Hospodatska bida byla by zaborem easti statni silnice i jinYch kornunikaci vyvrcholena a obyvatelstvu byl by tivot temet znemotnen, ponevadt se neda oeekavati, to by stat mohl v dohledne dobe vybudovati nova spojeni.

HospodatskY tivot na geho kraje byl by neobyeejne ztiten, kdyby melo zristat pti zaboru polesi VysokY les a strakovskeho. VysokY les path okresu litomyglskemu a strakoske polesi osade mesta Litomygle. Oba lesni komplexy byly ziskany prodejem z volne ruky, nikoliv podle za,kont o pozemkove reform& Ptevatna Cast Vysokeho lesa let' v eeskYch katastralnich rizemich Nova Ves, Pohodli, Trstenice, Dolni Ujezd, Pohora, Leznik a Kali gte, kdetto zcela nepatrne zbytky v nemeckYch katastralnich fizemich Litrbachy, Chmelik a Kvetna.

Zastupci okresu i mesta Litomy gle protestuji co nejdurazneji proti teto ktiklave nespravedinosti nemecke okupace, ktera neni odtivodnena ani narodnostne, ani historicky. adaji, aby z okupaeniho pasma byly ihned vy/oudeny ryze Ceske obce a osady: Kozlov, Pazucha, Sucha, Benatky, Nova Ves, Pohodli, Trstenice a VysokY les a aby okres litomy glskY byl od Nemecka ohranie'en syYmi skuteenYmi narodnostnimi hranicemi tak, aby v 6eskoslovensku zristaly oblasti eiste Ceske a v Nemecku ste nemecke. Takova hranice je ptiblitne dana hranicemi katastralnich rizemi Semanina, Strakova s vyloueenim polesi, ktere path osade mesta Litomygle, J'anova, Litrbachu, MikulCe, Karle, Chmelika a Kvetne.

Dale, aby katastralni imemi ryze 6eskSrch ob-

Ve stPedu, dne 8. listopadu 1936. ci a osad, t. j. katastralni Uzerni. Kozlov, Pazucha, Zahrad, Litomy gl, Benatky, Osik, Nova Ves, Pohodli, Dolni Ujezd, Tr gtenice, Kaligte, Pohora a Leznik nebyla hrube rortrhavana a aby cele tyto katastry byly ponechany p1i litomyg lskem akrese, ponevadt jedine to odpovida narodnostnimu principu a ponevadt zasobovaci ucely, ktere sleduje nemecka rise odtr2enim techto katastrri, eini z na geho okresu nemeckou kolonii. Aby cela statni silnice pies Polieku na Moravu, ktera, prochazi ryze eeskYm fizemim, od nemeckYch obci daleko vzdalena, i ostatni takove komunikace byly vyloueeny z nemecke okupace. Aby z okupace bylo vyloueeno polesi VysokY les, polesi strakovske a mestskY vodovod, k eemut automaticky dojde stanovenim jedine spravedlive narodnostni hranice, jak ji navrhuj erne.

SPOJENI tEcn A MORAVY PRES VYSOtINU. Bylo jit oznameno, ze budou zfizeny prvni tfi pracovni tabory. Dva budou v Praze a jeden ye Zline. Kolik jich ale bude celkem, neni jegte dnes znamo. Pratske prapory prate budou Wayne zlepg ovat vYpadove silnice z mesta. 1.7eastnici pracovnich taborri budou take k disposici pro nutne zemedelske prate, pro ktere je nedostatek pracovnich sil. Nejblit gi rikol je vg ak vybudovat nahradu za pteru gene silnieni a teleznieni spojeni tech s Moravou a se Slovenskem. Prvni na lade bude spojeni silnici i teleznici pies Ceskomora yskou vysoeinu.

Pti ztizovani pracovnich taborri nemusime kopirovat tabory v jinYch zemich. Pracovni tabory u nas maji pkiklad ye svepomocnYch akcich, jakou byla na ptiklad kolektivni prate studenta na vybudovani Studentske kolonie na Letne, prate na stavbe sokoloven„ prate sportovell pti staybach Mitt' a podobne. Na Zlinsku jsou skuteene pracovni tabory jit nekolik let. Nezamestnani mladi mut). bydli spoleene v dtevenYch baracich se spolednYmi umkvarnami, sprchami, kuchynemi, cviei gti a htigti. Pracuji na stavbe nove trati, ktera ma spojit slinskY kraj se Slovenskem. Prave dnes po okupaci se ukazala tato prate jako jednou z nejdilletitej gich, kdy hlavni teleznieni trati na Slovensku byly pterugeny. Skupiny citevenYch baran jsoir poloteny blizko nove budovane trati z Vizovic do Valagske Polanky u Lutoniny a Jasenne. Tabor nayg tevuji dasto odbornici z domova i z ciziny Ptichazeji studovat novY zprisob odstraneni nezamestnanosti. Zemedel gti delnici, holici, cukrati, pekati a jini temeslnici pracuji zde spoledne s abiturienty sttednich gkol.

Prate jsou zde ptidelovany podle schopnosti a motnosti tabornika. Ztizeni je v pracovnim taboru polovojenske. Hlavni podminkou je kazeri a zdravi a jednim z hlavnich rikolit povzneseni ze stisnenosti a pocitu menecennosti, kterou pkinagi nezamestnanost. 61enove tabora nosi stejnokroje. Podle schopnosti jsou povolavani na nova pilsobi g te v podnicich firmy Bat'a.

Tech, kteti prodelali pracovni gkolu v tabote, je mnoho. Dnes jsou prrimyslovYmi delniky, pracuji u strojil, jsou v kancelatich, jsou z nich zkizenci na mistni draze Otrokovice—Zlin—Vizovice a nekteti jsou jit i samostatnYmi drobnYmi podnikateli. Tech, kteti z taboril ptedeasne odesli, je velmi malo.

V Praze bude jednim z prvnich rikolu pracovniho tabora stavba pobtetni silnice z Prahy do Branika a Modtan. Je to stavba, ptipraveno, jit dIouho, naprosto nutna a stale odalovana. 'Ufady jit sestavuji pottebnY material, aby se se stavbou teto moderni silnice mohlo ihned zaeit.

Zklamini Sorava faskonemeckYch drah ueinila jii druhY den po zabrani fizemi konec vSem tevnivosti a hadkam mezi nemeckYmi zamestnanci, kteti v zabrane uzemi zustali. Na Duchcovsku nepfevzala ani jednoho, aekoli se do jejich sluZ- eb ptihlasili i takovi zamestnanci, ktei maji 20 i vice slu2ebnich let. Byli dokonce mezi nimi i takovi zamestnanci, kteti slougi ji2 posledni rok do pense. V gichni snili o povYg eni za zasluhy o nemeckou vec. Male, je pouze prozatimne do svYch sluzeb bez ohledu na delku sluiebni dobu a hodnosti v 6eskoslovenske republice, cot znamena, stanou-li trvale, musi zaCIti jak se iika ad piky.

Ye stiedu, dne 8. listopadu 1938.

O neclelniho vedera se nevedelo, co se vlaD stne bude okupovat a zda mesto je delinitivne cele nebo jen .Sastedne v eake. Tim bylo samozfejme dueevni napeti obyvatelstva vetgi. Nutria podotknout, ze delirnitadni tiara podle utednich map, dodanSrch °kremlin a obcim z min. vnitra, je jen naznadena ye velmi hrubSrch formach a neni naprosto definitivni. Hranice budou ureeny podrobne pozdeji. Na gi vefejnost budou v gak jiste zajimat aspori tyto hrube rysy: Na politickSr okres poligskS7 vstupuje delimitaeni cars se strany litomyglskeho okresu za osadou Hand. Tahne se podie hranieni testy, ktera rozhraniduje 0kres polieskSi a litomyglskSr, dale pokraeuje ag k obecnimu lesiku na Velkem vrchu u trigonometru 603. To je ve vzdalenosti asi 3-4 km od Pohely. Pak postupuje Cara po polni ceste a Usti u teleznieni trati, odkud postupuje po stfiterske silnici, dostupuje statni silnice na Hlinsko a Ohne se stfedem teto silnice smerem k Poliece. Do rnesta Polieky vchazi delimitadni Cara po statni silnici, za/Vba, Pine k divadlu, dale jde kolem Synskeho nybnika a cestou zvanou "2aludkou" opou gti mesto. Zamefuje pak pfimo na novou okresni silnici, kde se Ohne k lesu Bofinam, mini k osade Jelinku a odtud na obec Korouhev, kterou pfetinit. Dale jde za obci k 8estakovu krizi, miji Trhonice, ktere nezabird, pokraduje na Horni Jedlovou (nem. obec), kterou zabira, pak miji Dolni Jedlovou, ktere, nam zristava, pokraeuje k nemecke obci Stagovu, jig zabith. Dale zabire. Rohoznou, hrad Svojanov, Start Svojanov, Vitejeves, Chrastovec a vstupuje na morayskou pridu v obci Brnenci meat objekty firmy Daubek — m1S7ny a tkalcovnu firmy Loew Beer. Z ryze eeskSrch obci, je g jsou podie tohoto 0brazu v okupaci, jsou to tyto obce: Polidka, Korouhev, Rohozna s osadou, Manova Lhota, StarS7 Svojanov, Vitejeves, Chrastovec a Cast Br'fence. Z nerneckSrch obci: Jedlova., Limberk, Stagov, Modfec, Nem. Bela, Nova Bela, Ceske.

Radimet, Banin, Ceske. Dlouha. Nezabrano je podle toho 18 obci.

Doklady spravedinosti.

PfesnS7mi ritednirni eislicemi lze prokazat zcela jasne nesmirnou nespravedlnost tohoto zaboru pokud jde o narodnost. Podle zkusneho odhadu pkipadly by Nemecku d ye tfetiny KDO BYL CHYTitEJ§i.

Je nyni mnoho moudrSrch lidi, kteki se chlubi, tim, ge da.vno pfedvidali, jak "to" dopadne, ge nas toti g Francie a Anglie nechaji na. holielach. Nebo se aspori chlubi tim, co jim kdo o torn ug davno driverne sveril, tak ge oni byli lope informovani negli cela, nag e diplomacie, po pfipade vlada, armada, president. Prof.

B. Nemec vyklada: "Roku 1936 zeptal jsem se vSiznamneho Anglidana, co by Mali, kdyby nas Nernecko napadlo. Aek/ mi, ge by nas litovali.

Loni kekla mi jina vynikajici osobnost na podobnou otazku: "Je gte jsme nedohonili ve zbrojeni, co jsme po osmnact let zame gkali." Letos mi fekli ye velke spolednosti: "Nespoldhejte na nagi vladu." Letos v dervnu mi fikal v Pafigi mrij dobrSr znamj"r francouzsky ueenec, jak je mogno, ge nemenime svou politiku, kdyg musime vedet, g e Francie za nas bojovat nemrige."

Ano, ale vgechny takove vS7roky a vgechna takova svedectvi nemaji veal vSr znam, negli je mely projevy francouzskS7ch, anglickS ich a jinSrch statnikri, kteii tvrdili a g do posledni doby zase opak. Tak primitivni pfedstavy o zahranieni politice a diplornaticke slu g he by se nemely objevovat. Ve skutednosti se o otazku, zdali se nam ma di nema pomoci bojovalo takfka as do posledni chvile. Rozhodnuti nele gelo nikde hotove v nejake diplomaticke zasuvce, kterou bychom byli potfebova/i jen vypadit, abychom vedeli na 'dem jsme a podie toho se zafidili. Nevedeli to ani panove Bonnet, Daladier a Chamberlain sami. Je dnes jiste, ge se jim do boje za nas nechtelo, ale nevedeli, zdali neblidou nuceni piece jen do toho boje jiti. Byla to slogita hra, v nig zalegelo na mnohS7ch a mnohSich dinitelich, v nig se sondovala stale prida, pracovalo se propagandou a v gelijakSr mi prostfedky.

TIVfK

Posledni hodiny pied okupaci. vgeho obyvatelstva polieskeho okresu t. j. asi 8.000 Nemal a 12.000 oechti! Tak na pr. podle posledniho sditani bylo rozvrstveni obyvatelstva podle narodnosti toto: Polieka 5891 Oechil a 149 Nemcri. Korouhev 1635 techil a 8 Nemcri.

Rohone. 1984 6echil a 26 Nemcri. Svojanov 560 Cechri a jen jeden Nemec! Chrastavec 469 6echt a 64 Nemcil. Od to doby se vgak pomery zmenily a Nemcri ubylo. Tak v Poliece byli to nikoli Wind usedli, nSrbri statni rifednici. V tomto race bylo v Poliece sotva 30 Nemcii. parlamentarnich volbach v r. 1929 bylo tam jen 21 hlast nemeckSich, v roce 1935 celkem 29 nemeckS/th hiasu. Na Poliesku nebyly ani narodnostni ffenice a teprve od leto gniho kvetna projevovali Nemci neklid. V meste neni ani jedna nernecka firma. Je tedy zabor Polidky naprosto nespravedlivST. Nespravedinost take na Lytomyilsku a Lan§krounsku.

Take Lytomy glsko je narodnostne timto okupadnim planem nesmirne pogkozeno. klady: Kozlov mel podle posledniho sditani du 289 techil a jen 5 Nemcri, Pazucha 345 Nen a 32 Nemcri, osada Sucha (path k mestu Litomygli) 184 6echil a jen jednoho /*Ince (V, Benatky 435 Cechri a 20 Nemcri, Nova Ves 148 6echil a 12 /stemma, Pohodli 308 oechri a 8 Nemcri, osada Vysoky Les 77 6eciiii a 10 Nemcri. Pottle delimitate tahla by se hranieni Cara necelY jeden kilometr od mesta LitomySle. Na Litomyglsku pietina a tim i ruSi provoz na vgech statnich silnicich a vetgine okresnich silnic, zejmena ru gi spojeni s Moravou. To jsou velmi zava gne veci.

Take na Lan gkrounsku je stejne smutnS7 obraz. Z obci, legkich v okupadnim pasmu, maji: 6ermne. 2628 6echt a jen 18 Nemal, V3,prachtice 1423 6echu a jen 62 /Omar, Bystfec 1405 techil a jen 11 /sternal, RSrdrovice 89 oechri a 48 /Omar, Dilni Hetmanice 535 techri a 15 /sternal, Horni Hermanice 726 tech-a a 12 /*moll. Nepomuky 133 6echu a jen 5 Nemcil. DeliZatim co na 0. p. Bonnet nas ujig t'oval svou pomoci, vladni Temps uvefejnil povestnS7 posudek prof. Barthelemyho, kterST dokazoval, smluvni za,vazek Francie vriei Ceskos/ovensku neni ve \Ted sudetskS7ch Nemcil vribec platnSr. Dnes vime, ge si Bonnet tento posudek pro v gechen pfipad objednal. Zatim co p. Chamberlain nas ujigt'oval, ge celistvost nageho rizemi musi by't zachovana, vladni Times pfinesly zpravu, ge anglicka viada poeita s odtrgenim Nemcri. Bylo to iitedne vyvraceno, ale byla to Pravda. Vzpominam na d ye francouzske navgtevy, ktere jsme meli v na gi redakci tesne pfed sokolskSon sletem. Ten jeden Pati gan nam jak v cele Francii se nehne pro nas ani noha. Nahodou se zjistilo, ge to byl mug — pracujici ve sluthe nemecke propagandy vtldi nam.

Ten druhS7 Francouz nam zase vykladal, francouzska oficialni politika je prohnila a nespolehliva, ale lid ge prijde nad gene pro nas i proti vlade.

Co tedy s takovSlni doklady? Museli jsme na ne davat pozor, ale kidit se jimi? Je naivni domnivat se, ge nage zahranieni slugba se nedovedela to, co se dov'edel p. prof. Nemec, nebo co jsme slygeli my di kdokoli jinS7. Oirni me, ge nage diplomacie je zrovna nejdokonalejgi. Nag ptipad byl vgak tak nesmiyne slo gitS7 a do konedneho rozhodnuti o nem zasahovalo tolik all a vlivu, ge je detinstvim vipominati dnes porriznu nahodilY. ch vY'rokri, ktere nekde kdy padly. Bojovalo se o nas ve svete, bojovalo se v tisku, ve vladach, v diplomacii, ye gtabech, vgude. Vefejne i tajne. Konec koncri zalegelo take nee° na postupu Nemecka, na tom, kde melo vgude skryte sympatie a pracovniky, tak jako jsme je meli i my. Mohlo to take dopadnout jinak, negli to dopadlo, ale nezaletelo to jen na nas, na zpravach na gich, za.stupitelstev,

etrana O. rnitace pferu:s'uje statni Zeleznieni drahu z Prahy pies Pardubice na Moravu ye dvou risecich: U Usti n. Orl. v deice asi 1.5 km a od Ceske Ttebove a g po Bfezovou v deice asi 25 km. Trat' Skuted—Svitavy kondi se pied Poliekou. V Ceske Tfebove vede pohranieni eara asi 350 m od obvodu mesta, take Usti n. Orl. a Brands jsou mesta pohranieni.

Hospodaiske ztrity v Polieee.

Delimitadni Cara, pokud byla do nedele znama, rozdeluje mesto Polidku tak nat'astne, na Ceske stran‘ by zustal jen malt' dil mesta asi se 100 domky, divadlem, pivovarem a MIAtovem. Na strane nemecke maji zfistati munidni tovarna, v'Sechno S'kolstvi, nemocnice, v.§echny tikady statni, okresni, obecni, soukrome a peneini. Ztrata se odhaduje takto: Masarkovy Akoly staly 6 a pill mil. KC, okresni brad 3 a p81 mil., spokitelna mesta 2 mil. nemocenska pogSt'ovna 800.000, din2ovni dfim Svepornoci 670.000, ein2ovni domy mesta a osady 3 mil. nemocnice 7 mil., skladigte Lid. a Hospod. drastva 1 a pill mil., sok'olovna pill mil., orlovna 300.000, gymnasium 1 a pill mil. KC atd.

Evakuace na Lagkrounsliu.

Evakuace statnich a jinSrch rifadil ve vgech 3 politickych okresich byla zahajena u g Ye Ctvrtek v noci a pokradovala do nedele. Z LanArouna a Svitav byly evakuovany statni tabakove tovarny, z Lanarouna i 'Ceske 'Skoly a rodiny soukromnikti, kteil nemohli z politickkSrch drivodri zristat. Dale byla evakuovana detnicka stanice v nebovici, men gnova kola a menginovY dfam kleznidakti v Rybniku a pod.

6eskottebovske obdanstvo vychazelo evakuovanYm rodinam s velkou ucasti vstfic, stejne jako jinde. V Oermne bylo videt na katde 14, jak bolestne byl nag narodni 2ivel zasaken.

Pres to byl vAude zachovan nezdolnY klid a rozvaha. ,Tsou to opravdove ctnosti deskeho lidu, je2 prokazala tato doba k Udivu dela° sveta. a jinde se pracovalo na polich a i v ' U Oermne dilnach zfistali Cechove na syYch mistech. Jen z LanAkrouna se odstehovalo krome Ufadu ten mnoho deskSich obyvatelt. V Hylvatech byla vyklizena Ceske. 'kola a sokolovna; na tstecku byl klid. Irstecky mestskY Mad vyzval obdanstvo, aby neprodlene hlasilo vS'echny volne byty policejnimu niadu v zajmu ubytovani evakuovanYch. jejicht informace se east° diametralne rozchazely. Zale2elo take na stavu armad, na moralce lidu. Uprostied toho velkeho zapasu o nas, zapasu, kterY rozkladal nazapade skoro vgechny tabory, pravici i levici, konservativce, laboristy a liberaly v Anglii stejne jako socialisty, komunisty, kapitalisty a nacionalisty ve Francii, uprostied toho zapasu nemohli jsme zmeniti nahle svou frontu a hledati najednou zcela jinou garancii. Kde bychom ji byli na gli a jak by byla spolehliva? Mame ostatne zku*Senost s Rakouskem, jak ono dopadlo se zarukami z to druhe strany. VAechna to pozdni moudrost je tedy dnes bez ceny, i kdy2 ponechame stranou osobni nebo stranicke zajmy innohYch tech prorokti, obracenSr ch do minulosti, kdy2 je ted' vg e jasne. Cenu ma jen naudit se ze zkugenosti a chyb, ktere jsme delali v gichni bez rozdilu a odhodlat se cleat novou politiku noveho Ceskoslovenska a jen pro ne.

Polsko podle svYch vlastnich statistik — 4,700,000 Ukrajinct, 1,220,000 Rusti, 1„150,000 Nemcti, 3 mil. 50,000 'Zia' a 350,000 ostatnich.

Ted' jim pkibude na naSem Te ginsku pies 120,000 techt a pies 16,000 Nenicti. Polsko tedy zflstane tou evropskou zemi, ktera, ma nejvetgi procento menAin. Francie ma 1,750,000 Nemo& 1 mil. 300,000 Ithl, 1,000,000 Bretoncti, 650,000 8' panelfl, 530,000 Slovanri, 250,000 Vlamt, 170,000 Baskfi, 200 tisic 2icIfi a 535,000 jinYch. A Anglie ma menAiny: 1,100,000 Irfi, 600,000 Gaelu, 300,000 2idti a 256 tisic jinYch. Neni tieba probirat stat za statem. Cela Evropa — bez Ruska — ma 388 milionti obyvatelfi, z nichg 46,423,000 path k men ginam. Je to piesno 11,964 proc., tak ge k meng ine path taidka kagq osynST Evropan.

vienths

Strans. 1111.

101111.0■1■0411.01M11.0.01,04■ 011■ 0•111.041111.0.11111110 ■0.0041•0.0.11■6011.0411111.

MAN' vonSicovA:

TONGA KOMEDIANTKA • NIN.D•04,11100■011114/ 411111411111114MIKAM■040, 0 ..1.0.1104.111•114.•14/1111111.3 ■11.0

01

itmfa kusy za pet kadek — milostpani pieruguje ji majitel konkureneniho podniku "if! za pet — at' to prodam, tieba prodelarn nebo to zaenu davat zadarmo. Komu se to zda draht, je gte mu petikorunu ptidam, zavtu to a jdu domO." Tak a podobne vyktikovali majitele a majitelky stankti sve sugestivni rtzvy, neumdlevajice ani na okaintik ve sve obchodni horlivosti.

Kiik, smith — zvoneni u kolotoell, zvuky kolOvratkt.

Tonda byla °pet doma. Ano — to v gecka znala velmi dobte. Toto byl svet, ve kterem vyrustala, ilia a pracovala plritch 15 let.

Och — kterak v2dycky zavidela tern hezktm, nafintentm sleeinkam, ktere v doprovodu svYch hochtl, Ci v hloueku ptitelkyri usedaly upejpave„ ei rozpustile — podle sveho temperamentu — na mekka sedatka kolotodovtch vozikt, ci vstupovaly do americktch lodieek, pi gtice a bazlive v'skajice, kdy jejich spoleenik houypaeku trochu vice rozhoupal.

Nyni byla jednou z nich.

Mela na sobe ykusne, tmavomodre gateeky s dervene a bile puntikovanou vestiekou a kratktmi, balonkovtmi rukayky — vtrobek to Meryn -- a koketni, malt eervent kloboneek.

Nepattila ji2 k one ponftene, opovrhovane, kramatske tlupe byla hostem a mohia se prochazeti po pouti mezi stabky, kde a jak se ji zlibilo, bez obav a tzkostliveho ohli2eni, nepozoruje-li jeji principal jeji "ulejvani" se ze kSeftu.

Pocit blaIeneho uspokojeni se rozlil celtm jejim telem. Me-la pojednou nedizenou touhu rozdeliti se s nektm o tento rozko gnt, opojivt pocit — obdarovati nekoho — ueiniti cokoliv, j en aby tim nekomu zpilsobila radost.

Rozhledla se bezradne kolem sebe, patrajic, zda neuvidi nejakeho 2ebraka, o ktere na poutich nebtva nikdy nouze, kdy tu jeji zrak upoutala skupina tii ugmudlantch otrhankil ve stall od pet do sedmi let, s uklobantmi nosiky, stojici tu opodal a hltajici litostivtma odkama pestrt rej kolem.

Nejvetgi z nich — s bledtm, zamraeentm oblieejem, gvihal si proutkem po bostch lttkach a tvatil se zarputile, jako by chtel yypaliti rybnik.

Druht, o nee° mengi, s eervenolicim dobracktin oblidejiekeni a rezavou rozcuchanou mel obe ruce melancholicky zastroeny v kapsach kalhot a gpule psu, pokougel se o cosi, co melo btti hvizda,nim.

Tied a nejmen gi chlapik byl nejrozkog'nejgi drobeeek, jakeho kdy Tonea videla. Velika., ternna kukadla s ptedlouhtmi hedvalantmi tasami, maliekt, tupt nosik, eerne, kueerave vlasky — rilZove tvatieky (pokud bylo ov gem mono roze, znati jejich sveli barvu pod indiansktmi gmou' no2ek hy spiny). Stal na jedno ze s ytch bos ych a pochutnival si na dokonale gpinavem paledku sve prave ruky.

Ton& se k nim rozbehla v gecka zaujata okam2ittm. napadem.

"Tak co — .kluci — " oslovila bodfe ty male lidicky — "ktert pak chcete gtanglieku?"

Doti na ni pohledly nediivetivtm, podeztivavtrn pohledem. Dlouho 2adna odpoved' — koneene eernookt Benjaminek vyhrkne odvagne: "Tak nam dejte," — a vynda palec z pusy.

"Dyt' 2adnou nerna — " poznamenava nejstargi opovr2live, otiraje nosik o htbet ruky a vyplivne umelecktrn obloukem kamsi pies cestu, davaje tak najevo naprostou nevanost k gtedre darkyni.

"Tamhle jich mail — " ma,vne Tonda kavalirsky rukou k cukrelske boucle, "a kdo chce, at' jde za mnou."

Otoei se na podpatku a zdanlive si nev gimaodchazi zvolna k stanku. jic maltch Kluci na sebe pohledli, jako by se chteli poraditi; jak lze souditi o teto neeekane nabidce a po kratkem vahani, usoudiv ge pravdepodobne, ze pokusem, tak jako tak, nemohou nic ztratiti, Aouraji se za Toneou.

Tato mezitim vybrala tti dlouhe, barevne ttangle a drZic je v rukou, aby je laud videli, zubi se na ne pratelsky.

Chlapici, kdyZ vidi, ze neznama slee'inka skuteene koupila slibene, ptidaji do kroku a obklopivge Toncu, hledi 2adostivtma oekama na lakayt pamisek.

"Tak nam dejte — " 2ebroni maliekt vztahuje ugmudlanou rueku po cukrovi. Tonea mu do ni vsune Stanglieku a podeli i jeho kolegy.

Mali otrhanci, kdy vidi, ze si z nich Tonea nemini opravdu delat legraci, jsou hned jako vymeneni. Adkoli se jim pravdepodobne nedostalo dobrodini "francouzskeho vychovani", zamumlaji piece pinYmi zesty cosi, co ma podle vgeho znamenati diky, ale svetelka v jejich oeich jsou vYmluvnejU, ne2 nejzpilsobnejg1: "dekuji".

"A ted' pajdeme na kolotoe!" rozhodne Tones..

Nagi gentleman!, pozbyv gi ji2 posleclni gpetky ostychu a nedfivery, Po teto vtzve radostne paskoei a cupita.ji vesele za gtedrou mecenigkou, tahajice ji za sukne a poktikujice bujate.

"Já ci na tone!" prohlaguje ma.liekt co nejrozhodneji, pottasaje eerntmi kueerami, zakrtvajicimi mu cele prase oko.

"Ne na kone ne — na kaeu!" — odporuje ohnive nejstar gi bolgevik, snale se pfehlugiti hluk kolern sytm nej yydatnej ghn hlasovtm fondem.

Zrzounek se melancholiky dloubd v nose a zda se, '2e je mu celkem jedno, kam jej posadi.

Venuje se cele sve gtangliece.

"Na kone i na kaou" rozhodne Tonea velkomyslne. Pozvedne milovnika konskeho sportu a posadi ej na &metro ofe s lesknoucim se temenim, kde malidkt trtni py gne jako cikanskt baron, placaje vranika po dlouhe MO a vtskaje : "Hyj Oa hyjoo !"

S ostatnimi dvema umazanci usadi se Tonea na kade. "Ale my budeme mot toeit" — upozortruje rytitsky nejstargi.

"No, kdy vy se bat nebudete, ja teprve ne"— odveti Tonea s hrdosti, ktera ji razem ziska klukovska srdce jejich spoleenikt.

A u2 se jede. Kluci tvou nad genim jako paviani a Tonea se nechava strhnouti jejich skvostnou nada dou.

Kloboueek sundala a dr2ic jej v jedno ruce, objima druhou osu kadi a smeje se a vtska o zavod se sytmi partnery. Tito jsou svou novou kamaradkou nyni opine nadgeni.

Jeji kneery poletuji divoce kol rozpaleneho oblieejiku, oei ji planou nezkrotntm veseltm a pranic si nedela z udiventch pohledu kolemstojicicich, ktertm se tato spoleenost tti uhenikit a elegantni divky zda pfirozene ponekud nezvyklou.

"Sleep° — haled" — ktiei rozpalent bolgevik co mu hrdlo staei — "heled' opice!"

Ton& pohledne stranou, kam ji ukazuje: Stoji tam pied boudou pestfe ()dent clown s veliktmi, rude nalieentmi a rozgklebentrni sty a dr2i na ramene malou opieku. vgak ji ruce filekem ziedovati a z rumentch tvalieek na okam2ik vyprcha posledni kapka krve.

"Matieko skakava", zaupi Tonea a div, z kaei nevypadne, zachycujic se yeas dfevene osy.

Nekolik krokil od kolotoee stoji — ruce zalo'Zany za zady, obleeen ve svetlt, gedt oblek, s mekktm elegantnim kloboukem na hlave — Hugo Herz -- a diva se na Toneu polo rozveselentm, polo ironicktm pohledem svtch gedtch oei.

"Ach bo2ieku — ke2 by u2 byl konec" — modli se Tonda vroucne v duchu a pisnidka se ji zda btti nekoneene dlouha.

Koneene kolotoe zastavuje. Tonea seskodila tak hbite, jak jen to za dantch okolnosti bylo mono a nedbajic rozhoteeneho protestu vzpouzejicich se maltch mu2iekt, ubiha z ne gt'astntch mist, jako by ji hlavu zapa.lil.

Vgichni, vgichni ji takto mohli videt — jenom on ne. Pied nim chtela btti sleenou, damou — dokonalou do.mou proto2e on je jiste uvyklt jen na takove dobie vychovane — a ne na takovou hudrmanici — komediantku — jako je ona, Tone'a

Ve stredu, dne 8. listopadu 1.938.

A ted' je po dojmu. Videl ji jako nezvedenou ulienici s usmrkantmi kluky, jak se vozi na kdyby to alespon Otvalo na tom voziku, nebo na jelenu, ale "na lade — ne to neptetiji" — tika si Tonda zoufale.

"Ach proe ja jsem se jenom narodila" h0tekuje Tonea v duchu — "proe ja musim mit ye vgem takovou smtilu — co si ted' o mrie pOmysli — jiste jiz nikdy, nikdy neptijde ke "D yema kosilm" — jiste me poznal je pa vgem."

Pfiji2di prave elektrika do stanice a Tonda se do ni nalodi vgecka zlomena.

Slzieky polyka a s brekem srdnate bojuje s prvni bolesti sveho zamilovaneho srdeeka.

NA DRTJIlt PMOCP. Tonea vystoupila z elektriky na Vaclayskeni namesti, ye svern zoufalstVi ani neuvakjic, CO si poene s casein a2 do veeera. nylot,' tepr y pta pate — tedy dosti dlouha, doba do zapodeti koricertu "U dvou kost.".

Zaboeila nazdatlath do Vodiekovy Mice, 1011dajic se, s hlavou svegenoti a cele jsmie poliffiena do sveho bolu.

"Co si jen o nine pomyslil Co si porhyslil" — byla jedind myglenka, ktera neanashe — jako eervotot vrtala v hlaviece ne gt'astne 'Ton& Vracela se vkly znovu s Apornou vytrvalosti, zpbsobujic male komediantce s yrchovane nepkijernnt pocit v krajine srdeeni.

Okna v Grand kavarne byla otevtena dokotan a do ulice zaznivaly zvuky vesele hudby.

Do teto kavarny uvedl jednou Berta svoji kolegyni, kdy se vraceli z jedno ze sySich spoledntch vychazek.

S hudebniky, kWh tu hrali, se vesmes dobie znal zvlagte kapelnik Havel, vysokt, kudrnatt chlapec byl jeho dobrtm ptitelem.

Ptedstavil mu Toneu, jakotto ptchu a ozdobu lokalu "U dvou kosb." a usadili se pak ye hloudku hudebnikfi u prvniho boxu vedle podia.

Tonee se tam velmi libilo. Tmavomodre eabonny, velka, zlatem oramovana zrcadla, mno2stvi neznamtch tvati, vtborna, hudba, to vge nadchlo Toneu do to miry, 2e si uminila vati se sem easteji.

Nyni se ji k tomu naskytia vhodna ptileiitost. Chvili se rozmt glela, ma-li se odvaiti dovnitt sama, bez priivodce, ale vidoue ychazeti a vychazeti divky zcela samotne, brzy se odhodlala. Ostatne — mela-li dosti odvahy do gireho sveta a postaviti se tu na vlastni nohy, byl jeji vstup do kavarny bez gardedamy pouhou maliekosti.

Bylo to odtud blizko ke "Dvema kosilm" a Tonea se rozhodla, ze pocks v kavarne a2 do pub osme. Koncert prave zaeal jaktmsi ovi2ntm pochodem a sal byl tome- zapIrren hostmi.

V prvnim boxu u hudby bylo volno, nebot' tam hudba piilis dolehala na bubinky poslucha.M. Bylo to prave misto, kde byla. Tonea posledne s Bertou sedela i zamifila k nemu opetne a rozhledla se.

Kapelnik HaVel ji poznal okaraite a pozdravil ji uklonem hlavy a nsmevem mezi hrou.

Tonea si porueila bilou kavu, nebot' pocit stisnenosti kolem srdce byl je gte podporovan sviranim se hladoveho 2aludku. Po dobie !cave se glehaekou a tvarohovern koladi bylo ji skuteene lope a naslouchajic koncertu pozapominala poznenahlu na svoje negtesti.

V jednom okam2iku pohledla ke dvetim u gatny a v zapeti nato zrudia jako rak a hmatnuvgi nazdatbilh do haldy easopistt lezicich tu pied ni na stole, popadla prvni noviny, ktere ji ptigly do ruky a skryla svuj rozpalent oblidej za jejich ochrannou hradbou. Nebot' vysokt, gtihlt mut, stojici tam mezi sloupy pied zrcadiem a roZhlilejici se patrave po mistnosti, nebyl nikdo jint ne2 ten, pied ktertm byla prive uprchla, z placku na Tegnove.

Hugo Herz, kdy2 Tonea, sklouzla do pou.t'oveho davu z je'gte . nezastaviv giho kolotoee, ztratil na nekolik okarnZikt s oei jeji gtihlou postaviCku, av gak zradna rude. skvrna diveina kloboueku brzy mu naznaeila smer, ktertm se dala.

Pustil se hbite za touto vtzdci hvezdou propletaje se tisnicim jej davem, az ji posleze ptece spattil, kterak vstupuje do tramvaje. Rozbehl se a naskodil do vleeriaku.

(Pokratovani.)

Ve sttedu, dne 8. listopadu 1938.

DETSKA BESIDRA Zkougka.

J. BroZova-Male.

Dfti veecri bylo ticho. Mirek veal, k otcoT vYm starostem o rodinu pribyly nove, do vgech rodin, znarnSrch i neznamYch, padl stin. Vzal knihu, aby si zopakoval zittejgi kol. SnaZil se pozorne Gist a piece sly gel z temne ulice hlasy neviditelm'ich lidi, vyvolavani prodavaei novin, vzru g ene hovory chodca. Byl rad, kdy ho maminka poslala na Doze a brzy usnul.

Probudilo ho svetlo a polohlasnS7 hovor rodiefi. Vyskoeil a zeptal se udivene: "Co se deje?"

"Se mobilisace, tatinek odadi!"

Maminka sna gela rychle pottebne veci, ttere otec skladal do eerneho kuftie.l ru. Brzy byl hotov. Nasadil si eapku, kratce se rozlouail a vygel. Mirek s matkou bezeli k oknu, ale nez je otevreli, zmizel ,otec v temnu ulice.

Rano rekla maminka Mirkovi: "Uchystej si veci, pojede g odpoledne k dedeekovi. Nemohtt opustit sve zarnestnanra nerada bych to tu nechala bez clohledu. Ve Akole jiz v ge zafidirn. Po tteti hodine pro tebe pkijdu a vyprovodim to na nadraZi. Vezm.eg si jen nejnutnejgi veci, vgechno ostatni ti v nedeli ptivezu.

Obed si ohrej a kavu uvat jak obvykle, abychom se nezdrZovali!"

Mirkovi ptigla cesta zcela vhod. tlekalo ho IfecO noveho. Bgval u dedeaka jen v lete, nyni pozna venkovsk3i 'Zivot i na podzim a mogna i v zime! Bude chodit do gkoly, pal hodiny Vzclalene, fivozovou cestou pod lesem a mezi poll, se svYm bratrancem Vendou. Najde ye vsi stare i nove kamarady a bydlel bude asi 1.1 babieky, ve v3nrenku! Pkedstavil si domek na konci rozsahleho hospodatskeho dvora se starSTrn ofechem pied oknem Iruchyne, s vyhlidkou na naves a kapliekou u rybnika z oken velke svetnice.

Slozil si do bra gny treeni, uklidil a zatopil, uvatil kavu a piece se mu zdalo, ze hodiny ubihaji daleko pomaleji nez jindy. Koneene maminka! Vyprovodila Mirka na nadragi.

"Cestu piece znaa? Ze zastavky dolt k velkemu rybniku, potom kolem ptevozu, mISTna a do kopce fivozem. Zabloudit nemtIZe g. Jiste vystoupi nekdo s tebou, pripoj se, k lidem. PHjedeg za svetla, bat se nemusia! V nedeli pHjedu za tebou!"

Mirek se vilbec nebal a vesele se s maminkou rozlorreil. Ale nezvykle dlouhY vlak jel velmi, velmi pomalu, na kaale zastavce ptijal nove lidi, zatim co jini vystupovali. Veeer se rychle Uhasinaly ohnieky pasakt v dalekSzch polich. Kout se plizil brazdami, na bl•dnoucim nebi vyskoeila hvezdieka. Za lesy se vynotil tenky srpeeek mesice, u zavor trati zastavovaly vozy s modte zaclonenYmi reflektory. Byla Upina tma, kdy Mirek dojel na misto. Byl v jednom ze zadnich yogi a na se dostal na cestu k poll, lid& kteti soueasne vyjako by se propadli v temnotu.

Hoch si Zavesil bra gnu a stateene vykroeil.

Tamhle v dalce rozsahle staveni s vetekou, prorakjici nejistou bell gerem, to byl zameeek a Skola, sousedici s vesnici, kam se ubiral.

Vpra*o se matne leskl rybnik. Jak se k nemu blilil vysokou mezi, slykl gum yin, bijicich o breh a rakosi. V poll pled Mirkem kdosi stal.

Ponekud nahrbend temna postava se chvilemi pohnula. KdyZ dogel buze, vide', ze je to ket, zmitanY lehkYmi zavany vetru.

Bylo ticho. Nekde v poll cosi zakvilelo cletskSrm hlasem. Snad tam gkodna, zadavila zajieka. Mirek si vzpomnel na maminku. Byla

vEsmix tak jista, ze jeji synek dojede za, svetla. Jak by se nyni strachovala, kdyby vedela, ze jde cestou site znamou, ale tvatici se cize, skorem neptatelsky za taw , Jako by se hnevala, ze jeji zaslouteny klid rug cupot chlapeckYch nohon. Mirek si pomyslil, jak by bylo krasne, kdyby alespori u rnlYna bylo svetlo, kdyby s nim touto cestou ale maminka!

Ve mlYne bylo vaak temrio, nebot' vSechna •kna mistnosti, kde se svitilo, byla, peClive zakryta. Chalupa u ptivozu, nove fla gella, poteSila Mirka vedomim, ze jsou na blizku Tide.

Z ohradky vybehl pes a zaStekl, ale jaksi ptatelsky a konejSive, jako by tern uvnitt chtel fici: "Nebojte se, jde jen malY chlapec. Hlidam dobte!"

Po vlhkem btehu sklouzi Mirek do strouhy.

Rychle se vyhrabal ven. Ruce a nohy studily, zahM1 se vaak brzy rychlou chrizi do kopce.

SlySel Sum stromri, nebyla tedy daleko silnice.

Zabloudil jsem? Mirkovi bylo nahle rizko.

Zaslechl zvuk krokri. ktere se rychle Temnem kmitlo svetlo cigarety. olovek s nag na zadech posvitil Mirkovi do tvate.

"Co tu delay tak pozde?" zeptal se udivene i s podeztenim.

Mirek povedel. NeznamS7 mu poklepal na rameno: "Ty jsi nejakS7 kuraliV hoch! Kousek prijdeme spolu. Na ktiiovatce ti ukafti, kudy dal!"

Toho ji2 nebylo tteba. Mirek poznal za chvili bile Bo id s muka mezi rverna vysokYmi stromy, podekoval svemu spoleenikovi a rozbehl se silnici k poslednimu rozlehlemu staveni ye vsi. V oknech byla tma, ale vrata byla jeate otevrena a ye stajich svitilo svetlo.

To bylo diveni a vitani, kdy Mirek otevrel dveke! Teta nesla rychle na still hrnek kavy, dedeeek mleky hladil Mirkovi hlavu a Venda se jit" po druhe ptal: "A to jsi gel sam? A nejsi se?"

Mirek tekl s Usinevem: "Nebel!"

Tu chvili, kdy si nebyl zcela jist, jde-li spra ynon cestou, tu piece nebudete jmenovat strachem? ZkouSku stateenosti a samostatnosti Mirek vaak si ho babieka take s radosti a pYchou vedla za chvili do vYmenku. Ze spitky la talitek ()teen a jablka.

"Ber si, to jsou prvni!" pobidla vnuka. "A povez mi, jak to v Praze vypada, co tatinek a maminka?"

Mirkovi se vaak zaviraly oci. "Babi, prosim vas, at rano!" eervene jablieko jen nakousl.

Sotva se polotil do petin, usnul.

LINY CIli AN.

Josef Spilka.

(Podkarpatska pohadka) Jeden cikan nechtel pracovat, jen si vtdycky vyprosil u jednoho sedlaka troAku brambor nebo pSenice. Sedlak dlouho daval, ale pak ut mu to trvalo prilia dlouho, i tekl: "Nebudu se na tebe uz dtit, cikane! Dam ti polieko, zryj je a nasazej tam brambor a nasej pSenice!"

"A odkud vait zrno'" pta se lenoch mrzute. "‘,1 zrno i brambory ti dam," tekl hospodat.

"Mam jenom strach, pantatinku," oSival se cikan, "ze mi nic nevzejde."

"Prot by ne?" zlobil se sedlak. "Phalli se a urodi se ti jako kaidemu jinemu!"

Na jate si cikan prisel k hospodati pro zrni i pro brambory, avaak dtive, net' obe dal do zeme, pSenici i brambory uvatil Sedlak byl zvedav jak bude cikan hospodakit a east() se chodil divat na jeho politico. Ale cikanovy zahonky jako z udelani ne a ne se zazelenat!

Cikan se zubil: "Cot'pak jsem nefikal, ze se mne neuvede?"

Hospodat se domnival, ze cikan zrni. nezasel Rozhrabl nekolik brazd a tu poznal, jak mazane ho chtel lenoch oaalit.

Od to doby mohl k nemu ling cikan ptijit, kdy se mu zachtelo: odeSel vklycky s prazdnou.

Strana 11.

SLABIKA.A.. co se ozSr*vi na ulic ? nige se diva na zada. a aj *o o uj a ji ej aj oj jeji jell vije pije myje ryj jej jel vij! pij! myj! ryj., umyie u5ije upije ulije ovije oseje umyj! uiij! upij! ulij! vij! osej! jama jaro Iiij ujede myji se rano. niyj se take! pij jen vodu! co se neji? je jaro a ledy taji. jakk je led? jaki je jima? maji tetu a ujce. usi j si saty sama! muj &In je muj raj. jak je vim? u vozu je nova oj. co se kuje? sytS7 mil. co mail, to daji. jz.;ma vodu osel posel potok Povolil naolil musel zas sel myl dim jim usil uiel umyl udim upim zasil dogel nemyl padarn dojim opig ! usyp! imor podi5 popii! sSrpka kapka k nad okem pod ncsem pod oknem pod vikem svnek ma vekrukol. dones keg & ovoce ujci! pod nosem ime ret. matka koupi u kupce octa. ocet se diva do jidla. nad domem je dim dejte nim pokey! zajic kSrva usima. kapka padi na zem. kfirka velmi okori. livka je nad vodou, oyes se sype na sSipku. be b be de pe da pa bu du pu lu bi li be le boby body duby zuby byli bude buben duben pupen

Strana 12.

Ostedni Organ Slovansk6 Pociporujiei Jednoty Stitt' Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Asso. oration of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVILK PUBL. CO., "A est, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.58 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasflaji se do Hlavni UtadovnY, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne, ozniunky, budlei adresovany na VestnIk. West, Texas Vistnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Free se nam mladez odcizuje? Tato el-Malta otazka znepokojuje posledni dobou vedouci dinitele krajanskYch spolk y a organisaci.

Prosadili jsme na vyeich ekolach vyudovani destiny, zasadili se a dosahli aby stat opattil Ceske udebnice, snatime se .tiskati mlaclet do nagich spolkil, ale marne se rozhlitime, kde jsou patrne vYsledlcy. Mladet se nam hlavne ye mestech vzdor tomu feemu co pro ni koname, odcizuje a unika nam. Co je tedy toho ptieinou? Ptedeveim rodide nesou vinu, v domacnosti nemluvi se eesky. Jsou rodiny, kde roclide ovlaclaji anglidinu nedostatedne, ba gpatne, dovoluji veak, aby deti doma miuvili vYhradne anglicky. Co to dalo namahy, net tam onde prosadili na mistni ekole vyudovani destiny. Kdyt cile bylo dosateno, velkY podet naeich ekolakt eeetinu se neudi. Naueiti (lett deskemu jazyku v dobe jejich ttleho mla.di neni nic tetkeho, jen eesky s nimi doma mluvit, vtclyt` v nekterYch rodinach uei se deti az tiem jazykfun soueasne a jde jim to dobte. Obdasne vyskytne se namitka: prod by se mel nae dorost uditi eesky, vtdyt' jsme v Americe, jejit fedi je anglieina. P11 povinne ekolni naveteve na g e ditky ovladnou anglieinu dobte ba velmi mnoho jich vYborne net zajem cele naei rodne haluze vytaduje, aby na ge tee se udrtela co nejdele. Prave dne gkem, kdy 6echoslovensko bylo zbabelosti demokracii oloupeno o tisiceletou pfidou, vet ginu uhli a rud, kdy zrazenY narod musi napnouti veekere sily k pfekonani take pohromy aby si udrtel pokradovani existence, jeho zamotske vetve a naee americka v prve Fade jsou moraine \TAzany ptispeti mu veekerou motnou pomoci.

Narody a jeho haluze nezhynou dokud jazyk tije. Matetetina nas poji dohromady a udrteni teto jest hlavnim tkolem v gech uvedomelYch Oechoamerieant. Dale, nechceme-li, aby zde deske spolky zanikly, pak musime vynalotit veekere usili k ziskani nag eho dorestu. My starneme, s ptilivem ze stare vlasti poeitat nemuteme a tak zaleti zase jenom na nas stargich, abychom spolky v kterYch jsme po pracovali, dale udrteli. Snatme se ziskati nati mladet do sveho sttedu a dobrYmi phklady ji Jame vsttic. Podavejme mlacleti, co by ji bavdo, tail° a k tivotu spolkovemu zavazalo. Jeete neni pozde, jette neni vee ztraceno, nag koten je pevnY, tteba zanedbavane needkladne napravit!

Budoucnost bratrskYch spolkii neza.visi. na hiavnich tirednicich,, Obri na jednotliv*ch tadech a jich eirmosti. tirednici fady vedou, ale elerove musi s nimi spolupracovati. kednici mohcu spolupracovat s podfizenkini dy radou a skutekem a musi hledeti, aby organisatch rozumeli bratrskemu pojiiteni, aby o kaide pojistce i bratrskem systimu byli dobfe zasveceni.

vtsTNIK Pozde; nei od srdee. ZaslOuti19 ptedSecla Mohutne Zapadni Oesko Bratrske Jednoty bratr Frank M. Barta, clotil se v pinem zdravi petasedmdesatky. Dle zprkvy novin mu ttednici Hl. titadoVny v den narozenin pripravili ptekvapeni kdyt ye sttedu 2. listopadu rano ptieel do ttadovny, nalezl na svern psa.cirn stolku nadhernou kytici kvetin. Veeer tehot dne shrornaldili se Atednici. Hl. ttadOvny a jeji zamestnanci v dolni mistnosti, ktera byla vkusne dekorovana a stravili veoer v ptijemne spoleene zabave. Poznali jsme bratra ptedsedu osobne Pti jeho leto gnim zajezdu do Texasu. Spoleene s tajemnikem ZCBJ. bratrem Cackem vytizovali v nagem state jiste obchodni zaletitosti jejich Jednoty. UCinili zastavku v sidle nagi Jednoty ve Fayetteville a p11 ceste zpatedni zdrteli se i u nas ve West. Mala hodinka ptatelskeho besedovani stadila, bychom se ptesvedeili o vysoke zdatnosti obou ttednikt nejvetei krajanike organisace v Americe.

Br. Barta je katclYm coulem ryzi 6echoslovak, duee vzacna, vysoce uelechtila, a pies to, to po desitky rokt zastava zodpovednou funkci ptedsedy organisace se 'testi miliony dolart majetku, je at nepochopitelne skromnY. Posilame vatenemu spolubratru touto cestou byt' opozdene ptani uptimne minene: Dobre a na mnohe jeete roky pevne zdravi!

Co se chysta. Texaska, vetejnost a zvlagte statisice obeant starch vyekavaji na spineni slibu vyplaceni starobni pense, udineneho vitezem eervencovYch primarek W. Lee O`Danielem. Jeho protivnici stejne pak finanCnici a narodohospodati starobni pensi veem 65 letYm potirali, udavajice, ze stat nema k jejimu vyplaceni tadouci fond, nove (lane k dneenim beztak vysokYm 'te vynesou odpor daneplatct a v prve Fade ostrou oposici velkYch podnikt. NominovanY guverner neni tadnYm pplitikem, vynikl vgak co praktickY obchodnik Bez obalu se vyslovil, ze nema doposud ptesne plany k opatteni penet na vyplaceni starobni pense net ze problem studuje, vyhleclava zku:sene radce, je ptistupnY katclemu rozumnemu navrhu. Nedelni tisk ptines1 prvni plan k dosateni novYch zdrojt a k informaci nagich etenatt tento struene uva.dime. Poslanec Abe Mays z Atlanta, uptimnY stranik ptietiho guvernera navrhuje nasledujici zvfeeni dani, jet by melo vynest obnos $50,000.000 roan& Ptiratku 2c k dosavadni clani 4c na galon gasolinu — vYnos $25,000.000; ptiratka dane na olej 2 3/4 do 5 centt, anebo 5c jakmile cena oleje ptestoupi pies dolar za sud — vYnos $14,000.000; ptiratka daleich 2c dane na cigarety — vYnos $3,500.000; stoprocentni pkiratka dani utilit vynos $1,000.000; zvYteni dane na siru z dosavadni sazby $1.03 na tunu — vYnos $3,500.000; dari $250 na trucky — vYnos $1,000.000 a ptimetene zvtgeni dane na zdroje ptirodni jako plynu, cement, sfil a pod. Pensi dostali by obeane u veku 65 let at' fit ji pottebuji di nikoli. Musela by bYti !Ahem mesice utracena, na tadnY pad Cast di dokonce cela ukladana do banky, dirnt vyclanY obnos nalezal by se v stalem obehu. Poslanec Mays tvrdi, to tento plan by nejen opattil penize na vyplaceni starobni pense veem 65 letYm obdantm Texasu, nYbrt behem tti a etyti mkt vyrovnal i schodek statniho rozpodtu.

Frvni navrh k teeeni otehave otazky bude jiste nasledovan daleimi a net bude starobni pense vyplacena veem zpfisobil9m, uteee dosti vody, bude mnoho ptitek v tisku a cot teprve v legislatute.

Is to smutne, ie mime v faclech dosti Menu, kteii se po celY rok v mesieni schiizi nenechaji videt a svoje spolkove povinnosti zanedbavaji. S takcv*mi eleny, kteii jen mysli, ze je to vie, jsou-li 'deny a dale se o nic nestaraji, pochcpitelne iidnY chrinv humanity stavet nmilieme. V tomto smeru je naprava iadouci.

Doge krav spisovatelem. Primo neuvetitelneho fispechu •dosahla v Soustati kniha, ktera se jmenuje "Jak ziskat ptatele a vliv na lidi".

Pies milion lidi„ kteii si ji koupili, ptisaha na to, to zmenila cely zpilsob jejich tivota, to promenila jejich stalY netspech v dokonaly zdar. Autorem knihy je Dale Carnegie, narozenY na male farme v Missouri. V mladi byl

Ve sttedu, clue 8. listopadu 1938. dojieem krav, ale v noel se pki svetle petrole ,3ove lampy venoval fisilovnemu ueeni. Pokoutel se o itspeth 'v eetnYch poVolanich, v tadnem se veak neuplatnil. V clusTedku toho se ho zmocnil pocit Menecennosti a jako osmnactiletY chtel spachat sebevratclu. V poslednim okamtiku sebral svou dugevni silo a je'gte vice' se zakousi'do sveho ueeni. Zahy tiskal takove vedomosti, ze se rozhodl potadat , vetejne ptednaely. Podle jeji.ch' fispechtt vybiral ptispevky. I tyto zaeatky byly velmietetke.

Nyni vydelava za jednu minutu jeden ..dolar tim, to vysvetluje obchodniktm, jakYrn zachazenim se svyrni zakazniky a zarnestnanci mohou closahnouti leptich vYclelkt. V knize etenat najde sbirku tivotnich moudrosti a bre,ny k fispechfun. Carnegie pravi, ze prfunerne vyutive. olovek pouze deset procent veech svYch schopnosti, ktere dtimou v jeho nitru. Co je delat, aby se rozvinulo zbYvajicich devadesat procent? Nejdtive musi katclY pracovat k tomu, aby ho lido meli rash, dehot dosahne tim, kdy se bude o ne zajimat. elovek se musi usmivat, jak ut pravi dinske ptislovi: "Mut bez fismevu ve tvati nema otvirat tadn9 kram". Musi ptimet lidl, aby se rozhovotili o sobe, o svYch zalibach a o sve rodine. Cestujici, kterY miuvi se zakaznikem jen o sobe a o svern zboti, nedosahne velk9ch ,objednavek.

Carnegie umi sva ponaueeni podlotit a vysvetlit drobnYmi, skuteenYmi ptihodami. Tak vypravuje o svem jmenovci, ocelovem magnatu Andrew Carnegiovi, to zasluhu na jeho tspeeich nernela ani tak znalost oceli jako zachazeni s lidmi. Jako chlapec pestoval v Skotsku kraliky, zahy veak poznal, to pro ne nebude mit dostatek potravy. flekl svYm kamaradtm, ze nazve kraliky jejich jrneny, kdyt mu ptinesou jetel a zeleninu. A mel s tim napadem ohromnY tspech. Kdyt pozdeji chtel prodat sve ocelove kolejnice Pennsylvanske draze, jejimt ptedsedou byl Edgar Thompson, ma. zval jednu z pittsburskYch ocelaren "podnikem Edgara Thompsona" a od to doby se objednavky jen hrnuly. Spisovatel uvadi mnoho ptikladt jak lze dosahnouti tspechu — dobrYm zachazenim s lidmi a pokusem tidit veci s jejich hlediska.

Mluvte se svYrni detrni eesky, posilejte je do Ceske hediny, zachraiite, co se je gti pro nail Ceskou narodnost zaehriniti di.

Take sokolstvo v obecne narodni ztrate utrpelo vlastni svou ztratu. Ba, pra.ve sokolstvo snad nejvetti, protote prave ono melo ze vkch narodnich zkizeni nejvetei pneet svYch jednot a ptislueniku v mistech dnes zahranienich.

Podle zprav es. tisku ma, sokolstvo v okupovan9ch dastech republiky na 500 jednot a p;olooeek s vice net 50.000 eleny a s mladett ptes 120.000 ptisluenikt. Vlastnich telocvienYch budov je v tomto tzemi p'tes 100, letnich cvieiet' a htiet' beztriala 250. Co je v tech prostYch dislech prate, potu, stradani a nacieji csl. lidi, tetko vypovecleti. Tam na severu eech byla katcla koruna drazsi, protote v pravem slova smyslu utriena od fist hornika, sklate, tkaice a po desetileti shromeld'ovana — aby Sokolici byli "pod vlastni stfechou". Ale to nic!

Kolikrat byly take doby. Hned po smrti Fuegnerove v r. 1865 mela ptijit prvni vlastni sok. telecviena "na buben" a udrtela se. V letech 1875-80 bylo sokolstvo temet na vymteni — udrtelo se a v r. 1882 melo v Praze prvni v gesokolskY stet, kterY byl znamenim ,obrody. A co za valky svetove?. Cvieitele na vojne, einovnici v talatich a piece uz v rote 1917 zaeina obrovskY vzrust, novY tivot. Zadne se tedy za zmenenYch pomert °pet znova. Protote — "byt' testa daleka — to Sokolika neleka ..."

V9teiek Ceskeho dne ve West odeslan byl v fitett bratru 'Suldovi do Houstonu. Obnati $510.11 a k tett) Slime pfida.ny i dary posledni a to: r vYteZek kbncertu Slavie $48.10, od F. J. Podsednika $5.00, ftad Cis. 126. SPJST. v Ross $5, NejmenovanY $1., Pi. Pechalova, $4.00 a pi.

Paulova (komiene) 60c — celkem ,adeslano bylo $574.51.

Dopisovatelum. NeobvyklY naval dopisii, dolly v utery, jsme nemohli z technickYch chlvoda do t. Cisla zaradit. UCinime tak pits'te.

Ve stkeda, dne 8. listopadu 1038.

Co zavinilo poraiku na Bile hoie? lEtyla to nejednotnost a neschopnost stave, kteti si dali vnutiti obavaneho nastupce trimu, sobeckost glechty a osobni zajmy. jednotlivet. Koieny belohorske katastrofy v gak• sahaji hluboko do ptedchozich stoleti, chyby soudasnikit byly jen clOsledkem dejinneho vkvoje. To vgak neznamena, te by generace belohorska nebyla za poratku odpovedna. Mezi lidmi bytehdy slabo gi, lide bezradni i hrdinove a Ude obetavi. Nejvet gi chyba byla, te de gti vojaci na Bile hote nemeli dostatek schopnYch vojevildcti a ti udatni, ktefi mezi nimi byli, nestadili krYt ohromne mezery zbabeicu. Vojensky byla cela bitva na Bile hole celkem bez zvlagtnich taktickYch obchvatft, nebo bora.

Dne 8 listopadu stala deska, armada na Bile hole z hruba k zapadu. Jeji fronta byla nececele tti mile. 8ik mel dva sledy, vzdalene od sebe asi 200 kroktio Bitva se zadala asi v poledne Utokem cisatskYch na leve ktidlo. ttok provadely dva pe gi pluky, podporovane silnYm oddilem jezdeckkm. Tento byl bezpeene odrazen. rtady cisatske byly ye zmatku a ustupovaly. V te chvili se ji dostalo novYch posil ze zalohy, nadgeni, a to byl okamtik, kterk rozhodl o cele bitve. Nepokoj se ptemel na Ceske vojsko, vildcove byli bezradni a tak ve chvili cele leve ktidlo prchalo do Prahy. Jedine Anhalt se pokusil o zoufalY protifitok. Zahnal cisatske zpet a uvedl ye zmatek celk stied a leve ktidlo. Tehdy, kdyby byla dtvera viidv armadu, nebyla je gte situate zdaleka ztracena. Stadilo ptisunout silne zalohy, ktere byly, ale nestalo se to. Anhaltovi pti gly na pomoc jen etyti setniny mora yske pechoty. Take Uhti, tugice pkiletitost ke kotisteni, gli ku ptedu. V tom vg ak Polaci na strane cisatskkch udelali slink ittok, postraSili Uhry a ti se dali zbabele na Ustup. V te chvili byl s kone sestielen posledni rozumne uvatujici vojevildce Anhalt a tim byla bitva prohrana. Moravane osamoceni a napadeni ptesilou, musili pomalu ustupovat. Vedeni hrabetem Siikem ustavidne bojovali ph ustupu, at zady u zdi obory Hvezdy, byli se zbrani v ruce porateni. To byla take posledni east boje. I tehdy v gak bylo jegte motno hajit Prahu, ktera na tehdejAi prosttedky Utodne byla temet nedobytna. Kral Bedtich byl zbabelec a nevetil Ceskemu vojsku Take alechta nevehla armade, ktera byla, jedine jejich vinou demoralisovana. A tak po necelYch dvou hodinach se skondila jedna z nejsmutnej gich poratek. Vzpominame letos Bi le hory bolne doteeni udalostmi, ktere zvratily uspotadani Evropy, vyrostle z r. 1918. Geld povaledna Evropa se zmenila ye svkch zakladech a jako Cechoslovaci z ni a s ni dive rasa a stali, tak s ni i ted' padli. Nemute bYt uprostied Evropy stat, ktereho by se nedotklo nic z toho. co se deje v Evrope cele. EvropskY pievrat v roce 1918 postavil Gechoslovaky mezi viteze svetove valky. Dal gi vkvoj Evropy urdoval jim testy; kterYmi tehdy gli. A oni nemohli jit jinudy a jinak. Pievrat evropskeho celku zasah je pinou silou a vic net jine.

Snad prave proto, ze eechoslovaci byli nejen prostorove, ale i mocensky postaveni a pak vrteni do prostied sil na sebe v evropskem ptevratu naratejicich. Mutnou vernost a destnost, kterou Cechoslovaci svou politiku vtdycky provazeli, byla snad jejich politickou chybou, ale nebylo a neni jim hanbou. Na gi bratti o velikk sen. Leccos jim mute se ph nynergi ptihlagoe ke kladnemu tivotu v nove, zmenene Evrope vytkkat. nelze v gak 0 nich te tam, kam se ptihlasili, nepiinesli by s sebou i vytrvalou vernost a mutnou eestnost: To je proste v nich. Uboha deska zeme, lid i vojaci, podrobeni takovkm otiasajicim zkou g -kamjsoutle,vnmieznamYproud, kterk se jiste ukate novYm tivotem. My v moi pevne vetime v ty, kdot k tomuto kotli se sta y', v nem vati a pod nej piikladaji, to pro spasu zbyle zeme a naroda budou moudti, opatrni a distal° srdce i eistkch Umyslt.

VgeomecnY souhlas neni easto nic jineho, net vgeobecnY omyl. Ve veci Geskoslovenska se o torn ptesveddi brzo a krvave vatne nejdiive ze vgech Anglie.

Philip Gibs.

vEsTrri-.K Ilitmoreska k pla.ci. IrdinenSi , Kocourkov, jemut se potadne vysmat evropskY tisk — a yodne tidal se v nagi zemi programern narodnitio rozhlasu, jet vysilal zdramatisovanou episodu Wellsova dila o "Valce svett", v neint meteory a plyn z Marsu ohrotuje zemi.

Pied vysilanim taco obrazotvornosti rozhlas ,o,znarnil, te se jedna o diste vymy glenou hru.

Behem liceni episody rozhlas tkikrate byl pierugen stejnym oznamenim a ptesto, V riiznkch distriktech natal lide byli zachvaceni takoyou histerii, te se zaCli stehovat ze svS7ch phjakoby se blitil konec sveta. Casopisy, policejni a radiove stanice b yyly zaplaveny dotazy, dostavila-li se skuteene takova pohroma. Mnozi lide utekli s vecrni jet mohli unest ze sykch bytil do parkt neb nezastavenkch mist. Jini Konec sveta je tu!

Jciete domii a tam zerntete — anebo — Spakujte sve veci a jdete na sever; aeroplany jsou' na ceste z Marsu! Posluchadi, kteii pozorne naslouchali program ov gem yeah, to je to pouha hra, net je spousta lidi, kteti bedlive neposlouchaji, jejicht obrazotvornost se snadno zapali a ti byli zachvaceni panikou. Udalost tato jest nejen k popukani ale k placi. Dava inteligenci girgich vrstev ubohe vysvedeeni.

Jubilejni "Prodani nevesta." Vedne sveti opera deskeho genia Smetany — Prodana nevesta India koncem iijna v Narodnim divadle v Praze jubilejni, 1400. (etrnactiste) piedstaveni. Od prvniho provedeni "Prodane' na jevigti. "Prozatimniho divadla" pied 72 lety nevyjacifilo ye stare vlasti tadne jine umelecke dilo eistou radost ze tivota lope a 41neji a nedovedlo rozptylit chmury nejhlub giho talu bezpeeneji, net St'astna pohoda teto razkogne idyly z 'Ceske vsi, piekypujici lahodou hudby a zpevu. Oeskemu eloveku byla stejne v dobach zlkch jako dobrYch jakkmsi dilvernkm ptitelem, za v gech okolnosti meth, pro neho vlidne posiltijici a obgtastriujici slovo.

Udinila deskou vesnici s jejim prostYm, ale tim uptimnerSim a krasnerdim tivotem pYchou a nadeji vgech Oech0. A piece vznikla v dobe, kdy romantieti autoti jinkch narodu si kreslili sve pygne sny na prosttedi sveta panskeho a kralovskeho. Pro Ceske umeni ma jeji vzavna prostota hlubokY vYznam mravni, narodni i mezinarodni. V ni maji Cechoslovaci hodnotu opravdu skvelou, lidskou i umeleckou upiimnost a pravdivost. K prostote a radostnosti drug se v ni tivotnost v nejlep gim slova smyslu, nezdolna chut' k tivotu, poyznagejici nad temnotu utrpeni a talu, dodavajici energie a vedomi, te po dnech z1Srch pkijdou zase dobre. VS7tvory skuteene genialni osvedeuji svoji pravdivost za vgech okolnosti. JinY duch doby odkrYva, v nich nove krasy a nove my glenky. Prodana, dtive byla pojimana jako symfonie radosti, jit zustava, i dnes, jen zneni te radosti se hodne zmenilo. Dnes si doma zpivaji s Vagkem: "To mi v hlave leti, o tivot mi beg... "a proto se v pohnute dobe te gi prostou radosti lidi, jimt panloth zdravi 6., protote mohou pracovati a znovu staVeti na spalenigti, ktere jim chudYm a otrhankm zustalo. Jejich smith bude ti ggi a skromnergi, nebot' bude vYrazem radosti, kterd pro gla °distcem bolesti: Z ni rodi se tivot krasnergi a hodnotnergi, net jakk je s to vytvotiti povrchni potitkatske veseli. Tolik vychvalovanYch politickkch i jinkch osnov se zhroutilo, a zbk vlastne jedina, co stoji pevne. Je to kulturni odkaz Ceske minulosti — Smetanuv na prvnim miste.

Nage navitevy. V fiterk ve d ye hod. rano dorazil dornt Miroslav Moueka, mechanik u aviatiky ye valedne basi v Norfolk, Va. Piijel na mesidni dovolenou a zpiisobil otci jak souro- zenctim nemalou radost. Cestu dome konal svYm ocelovYm otem, vzdalenost 16 set mil ujel v dobe rekordni. Inu, kdo by domt, mezi sve nespechal se olitat, pote git. Za celY rok od sve posledni dovolene Miroslav nemel ph: lehtosti hovoiit v matet gtine. A nic nezapomnel, vyjadiuje se desky naprosto dobie.

Francouzi se mYli, kdyt tvrdi, to jejich vlast lze zachranit obetovanim jinych, bez obeti vlastnich.

Strana 13.

Rad Svaz 6echoslovanit, cis. 92., Fort Worth.

Ctend sestry a broth!

Timto vas vgechriy toiedomujr, ze nose praAidelna schtze se bude konat druhou nedcli t. m., dne 13. ye 2 hodiny odpoledne v tadove sini na Roberts Cut-off Road. Vgichni se dostaste ;do teto schtze, neb budou men gi volby a pak mame mnoho jinkch veci k projednavani, tedy vas laskave tadam, dostavte se v co nejvetSirri poetu.

Sestry a bratti, dovoluji si varn oznamit, nag tad cis. 92. bude potadat zabavu dne 13. t. m. Zadatek v 8 hodin veder. Vstupne: pan 40c, damy 25c. Pti taco zabave nam bude vyhravat pana Kohuta orchestr ze zapadu. Tak jest to pro nas novY orchestr, kterk jsme je gte neslygeli net jen pies radio. Tak se te gime na den 13. veder. Vgichni jste zvani, zblizka i zdalky, abyste ptigli se s nami pobavit. Na ge kuchyri bude vonet pedenkmi kuiaty, "T-Bone steak" a jingim jidlem. Nalevna tet bude dobie zaopatiena pitivem. 0 vzornY potadek se postara na g vkbor. Piijd'te vgichni a sebou ptivezte vase zname. S bratrskYm pozdravem, John Chaloupka,, taj.

Rad Elmaton, eislo 148.

Sestry a bratil!

Oznamuji yam, M nage iadova schrize, ktera se mela odbYvat dne 6. listopadu a byla odlotena proto, to na g spolubratr Harry Landen mel pohieb v ten sam eas, kdy se schfrze meta odbYvat. Schfize se bude konat pti gti nedeli dne 13. listopadu. 26,dam, byste se vtichni dostavili.

Meth. Zhanel, 'preds.

S pozdravem, Danbury, Texas.

Ctend redakce a etenalstvo Vestniku!

Musim y am napsat, jak jsme oslavili dvacate vS7rodi O. S. R. u 8tefanikt v Houstonu.

A to vite, tam je vtdycky veselo, ale myslela jsem si, jake to bude divadlo, "Zlata lucerna Villy Slovanky", kdyt na ten den hravali tak vkznamne kusy ,ale oni mne zase jednou piekvapili ,a podali nam kus k dne gni dobe pkipadnY, a tak zase 'name nadeji, te se v ge k dobremu obrati. Ta nate pohadkova babieka, kterou sehrala nate dobra vlastenka pi. Studniend. Ona hraje vtdy tak s citem a s detmi to tak umi; oni se jen k ni tisknou, a to byli dva hezci hoti Kuropatovi a hezk y devdatko Lilian Sopeakova. A ti na gi hogi tak hezky hrali, jen to byli mot cluvetivi, jak Vagek, tak Jura, jen se chteli mit dobie, le se nechali ptemlovit tend nepiateli. No zkratka, kdo tam byl, tak te k tomu museli mit jen piece tu pravou • ruku, tu chytrou Mary gu, kterou jim poslala ta nag e Villa, neb ona to byla, co jim svetila tu zlatou lucernu, kterou si nechali ukrast. A tu Maryg u sehrala znamenite sl. Lebrova, a Villu dcera p. a pi. Studnienkch, pi. Earlova, cot nas piekvapilo, neb to bylo jeji prvni vystoupeni, a tak znamenite sehrane. A ta jeji slova tak eiste znela, jakoby stale jen eesky mluvila, a zatim ma mute Ameridana. Ale tegime se na jeji dal gi vystoupeni, a doufame, at jeji dceru gka bude umet mluvit ji uvidime na jevigti, s tou na gi drobotinou. A ten Vagek, ktereho sehral p. Fred Lebr, a Jura(toho jmeno nevim), hrali oba s citem, a ptala bych si, aby ten Jura dasteji mezi ne zavital. Siygela jsem, le jest z East Bernard, Tex. Ghtela jsem mu blahoptat, ale nemohla jsem ho najit. Ale byl to pravY Jura, v tom narodnim kroji a s tou vSrtednosti. Tak mu k dalgimu vystupovani u 8tefanikii pieji zdar.!

Take nagi novi herci, p. Zan, p.13u g a sleena Klimova, sehrali Alohy hezky, a p. Vala, ten je umel svadet, jen co je pravda. Ale ten na g tata 6tvrtnik, jako legionat, " nakonec vgecko vyhral, a tak jsme byli spokojeni, ze vte dobie dopadlo, tak jsme byli vtichni veseli.

Pied divadlem mel p. Maudr hezkou fee', za cot mu srdedne dekuji. A te gil nas a vysfetloval, to eeskoslovensko mute .zase 'v dalti praci pokradovat..A vy,,etenati, nezazlivejte p. M., to mluvil jako obchodnik, neb je s niml.,spojen. kaRIST rok jede do 6ech. Myslite, dtenati, te nas mei otravovat v te keel zase s ton politikou?

Ne! Toho jsem si neb toho mane dost v easopisech.

Na zdar!

Anna Schovajsova.

ye =eau, cine x.

Btrana 14.

Cryvky z 6eskoslovenskfrh Sestra Ladwiga.

A. Cechmajstr.

TEKtCH dnech elovek posily a y V techy v uplynulYch dobach. Prohrabuji se v zagloutlYch listech, psanYch v zati 1917 v mesteeku Labuni na Ukrajine. Zastavuji se u nekolika lista, ktere mely zachovati zasluhy gleehetne polske geny, sestry Jadwigy Rafaloviczove, o nag e revolueni hnuti v Rusku. Byl to tak ojedinelY zjev v ruskem prostkedi, ze zasluhuje, aby i dnes, kdy Polsko vpadlo nam v ➢ ok svYmi imemnimi pog adavky, byl uvetejnen.

"Bylo to v prosinci roku 1915, kdy se objevila v zajateckem tabote v Misti gti u Svjatogina, nedaleko Kyjeva. Se smutkem v oeich pohli gela na nas zajatce, stojici polobose ye snehu, odene v chatrne a gpinave uniformy rakouske.

Byli jsme zubog eni a vysileni te gkou praci moealech, zeslabli nedostateenou stravou a zmoteni neeistotou, hmyzem a zimou. Citili jsme z jejiho pohledu, ge ubohY nag zjev vynutil si soucit nove ptibyle sestry ruskeho Cervenail° 'dile ye slugbach Vgeruskeho svazu most.

Kdyg zaznel jeji jemny hlas, ci jen zag ustly jeji drobne kroky, zvedaly se manChlavy. Za kratky eas, co pievzala hospodatstvi zajateckeho tabora, zmenila od zaklacla na g hroznY givot.

Jeg te pled vanocemi nas podelila nejnutnejgim pradlem, obuvi a gatstvem, ktere pro nas vyprosila v Kyjeve od dobrYch lidi. Energicky odstrariovala rusky vojenskY personal, kterY nas zajatce okradal a t'ral, a obsadila v gecka mista schopnYmi zajatci. Jeji dobrota povznesla tuto g enu v odich zajatca na bytost legendarni.

Aikalo se o ni, ge je to polska knegna. tasne z rana, jegte za tmy, kdy jsme dosta,vali polevku pied odchodem do prate na sta y ge sestra ji g ptitomna v ku--buzakopil,byan chyni pri rozdelovani jidla. Kdy g pak veeer — opet za tmy — vracely se pracovni roty zajateir dome, eekala je sestra Jadwiga v kuchyni, kde byla piitomna rozdelovani veeete, dokud posledni zajatec nedostal svaj dii polevky. A po yeeeti pod jejim dozorem byl vydavan , chleb, cukr i eaj a potteby pro kuchyni na ptisti den, cog trvalo nekdy do jedenacte hodiny noon.

Od rana do noci byla na nohou. Sama bydlila velice proste v male a nizke chatce (bYvale vdze) nedaleko na gich baraka ve stare cihelne.

Vanoeni svatky nam hledela zpiijemnit zlepg enim stravy. Veeer chodila z baraku do bardku, naslouchala nag emu zpevu, pohovotila a potegila laskavYm slovem.

Zubog ene postavy zajatca poealy se ptimit.

Poeali jsme i vydavat psanY easopis "Vesela, bida" s protirakouskou tendenci.

Tak ptiglo jaro roku 1916. Ptieinenim na gi sestry byly postaveny kuchyne v lese, kde jsme dostavaly tepid obedy. Shill jsme na tele i na duchu, cvidilo se a pestoval se sport. "Frantici" s eepic mizeli a misto nich jsme nosili bilo-dervane kokardy. To jig byla uvedomela ptiprava na revoluci. Po velikonocich jsme se stehovali z Mostigte, kde byly zakopy v lese dokoneeny.

Radi jsme odchazeli na nove misto do Korostenu. Na rozloueenou jsme podnikli mezi sebou sbirku a koupili jsme sestte Jadwize peknou psaci soupravu na pamatku. Slibila nam, ge se vynasnagi, aby byla opet ureena k na gi pracovni drugine. Nasledujiciho dne jsme odegli s bilodervenYm praporem v 'Cele z Mosti gte, kde jsme prozili tamer sedm mesica zajeti. Po pHjezdu do Korostenu hlasilo se nas tfiadvacet do deskoslovenskeho vojska.

Jig za nekolik dni jsme seznali, ze nam chybi dobre ruce na gi sestry. Vgude vladl zmatek a nepotadek, chleba bylo mad° a jidlo gadne. Sestra Jadwiga ptijela asi tieti den, jak slibila.

A jegte tfg den byly postaveny kuchyne a do veeera celY tabor dostal teple jidlo. Je gte mesic

jsme pracovali na zakopech, sna gejice ustrky a nadavky "Austrijaka". Koneen'e pti gel den osvobozeni — 20. kveten. Sestra nas litovala, jdeme do novYch bojii, ale kdy g jsme ji vysvetproo se hlasime dobrovolne do vojska, schvalila nag krok. Na cestu do Kyjeva vypravila nas jako matka sve syny, odchazejici do boje. ✓ Kyjeve" jsme dasto vzpomneli na sestru Jadwigu.

Tuto prostou vzpominku ukladam na tyto sty, aby se nezapomnelo na Tebe, sesterske Polmy snad vykrvacime v boji za sky dceru, svobodu vlasti, aby Tvemu jmenu gehnal vdeenY narod ecskY. Dne 18. zati 1917.

a

Tolik stars zazriam. ✓ roce 1917 po ruskem ptevrate byl jsem v Kyjeve na Sjezdu deskoslovenske revoluce. V Kyj eve byly prave vyzbrojeny Prozatimni ruskou vladou povolene polske pluky. Pti tato vel• slavnosti vide' jsem v pravode i sestru Jadwigu. Vicekrat jsem ji nespattil. Od pluku jsem vgdy k Novernu roku posilal sestte ptani jmenem vgech bratti, kteti ji znali z Mosti gte. Take od ni doglo nas nekolik listka. V prvnim datovanern v Kyjeve 8. anora 1917, vyslovuje potegeni, ge se nam v pluku libi 7-- "zvlagte v ty lepgi dny, ktere nam nastavaji." Ke konci pfala vgem ptijemne velikonoeni svatky aby nam i jim (Oechin i Polakam) nastaly lep gi easy. ✓ prosinci dolly dva listky V jednom, psanem 15. listop. 1917, vyjadiirje sestra Jadwiga potegeni, ze jsme vygli z bojii (Zborov) zdravi. Zmiriuje se take o vyslani eeskYch pluku do Kyjeva na potladeni- nepokojii. Nad gene se chlubi,, jak progivali stolete vYrOei smrti velikeho polskeho bojovnika za samostatnost Poisky — Tadedge Kogciuszky, jehog podobizna je na listku. Ke konci vyslovuje ptani, aby mezi eeskYm a polskYm narodem do glo k dorozumeni a k spoleene praci pro osvobozeni. Posledni listek dogel s prvnim k Novemu roku 1918 v gem znamYm z Mostigte a s ptanim brzkeho uskuteeneni svobodneho eeskoslovenskeho statu. Ten Posledni listek sestry Jadwigy byla deska pohlednice z HavliekovYch sada na Kral. Vinohradech. ✓ nastalem chaosu ruske revoluce odtahli jsme na Sibii. Nezname osudu, kterY postihl nagi lidumilnou ptitelkyni, polskou vlastenku — sestru Jadwigu Rafaloviczovou.

PROt JSME MOBILISOVALI? Posledni eislo "Branne Politiky" ptina gi elanek s titulem: Prod jsme mobilisovali? VojenskY publicista odpovida: "Otazka, prod jsme mobilisovali a pti tom nevaleili, se objevuje dnes na rtech mnoheho nageho obeana. V zasade pravem. Mnohemu neni jasno, prod tolik obdana bylo zavolano od sve prate, kdy g na konec nedoglo k tomu, aby armada mohla zasahnout aktivne na obranu sve vlasti. Prot na ge armada, ktera beze sporu je jednou z nejlepgich armad sveta, svou hodnotou vnittni i svYm vybavenim materialnim, nepromenila sve dvacetilete gkoleni a obetovnost obeanstva v einy, je g armade v nejva gnejgim okamgiku ptislugeji?

Takove a podobne otazky nechavaji nageho eloveka v pochybach o spravnosti toho, co bylo nagi vladou a nagim nejvyggim vojenskym ye-, lenim ueineno. Chceme-li dospet k spravne od,povecli, je nutno uvedomit si ureitY sled uddlosti vYznamu mezinarodniho a situaci vlastni.

Kag dY velitel pti svem rozhodovani bere v iivahu pet prvka rozhodnuti: Ukol, neptitele, teran, vlastni situaci (prostiedky) a povetrnostni podminky. Nebudeme se zabYvati rozborem vgech techto prvka, nebudeme ani znovu opakovat ug tolikrat vylieeny beh uddlosti. Jako odpovecl' na nagi otazku postaei tato fakta a vysvetleni: 1. Zatim, co britskY ministerskY ptedseda Chamberlain byl jegte v Godesbergu dne 23. zati, odevzdai jig anglickY a francouzskY vyslanec v Praze poselstvi tohoto zneni: "Jsme stejneho nazoru s francouzskou vladou, aby eeskoslovenska viada byla informovana, ze francouzska a anglicka, vlada nemohou na sebe brat odpovednost, aby eeskoslovenske vlade i naddle radily nemobilisovati."

11SVDpacm luao.

Nernohlo bYti tedy jasnej giho pokyrm nez je tento. Jeho odiivodneni nutno hledat v ureite situaci, ktera toho dne byla vlade francouzske anglicke znarna.

2. Mobilisace byla vyhlagena a pokraeovala nerugene ati do 30. zati, kdy nam byl oznamen diktat mnichovske konference takovYm zpilsobem a za takovYch okolnosti, ze kdy k tomu ptipoeitame ultimativni notu polske vlady a pogadavky Mad'arska, jako g i neteenost sovetskeho Ruska, zastali jsme absolutne sami, bez pomoci, proti znaene ptesile.

Mobilisovali jsme proto, ze to byl pkikaz skuteene situace ze dne 23. za.ti.

Prijali jsme mnichovskY diktat a nepostavili se na odpor se zbrani v ruce proto, ge bychom gli do naprosto beznadejneho boje, bojujice v dale s ptesilou a majice v tYlu zrovna tak velke nebezpeei. A ptl tom v gem situace vlastni (domaci) neskYtala dobrou oporu.

Nemecky vojensky theoretik Clausewitz kdysi napsal: "Statnik, kterY by hnal svou armadu do piedem prohrane bitvy, patti na soud dejin." Toho si byl jiste vedom i nagpiedseda vlady, armadni general SyrovY, kdy dne 30. zati t. r. v rozhlase prohlasil: " . . . jde o budoucnost naroda a o j eho givot. Jako voj ak a jako piedseda vlady musil jsem a musim na prvnim miste myslit na givot vas vgech pracujicich spoluobdarra, mu ga, matek a Mi." " prave proto,ze jsem bojoval a ge vim, za jakYch ptedpokladt se- vyhraje valka, muslin yam ilci otevtene, jak mne veli svedomi odpovedneho armadniho velitele, 'g e mot, ktera se stavela v techto chvilich proti nam, nas nuti uvedomit si jeji ptesilu a jednat podle toho," Arma,dni rozkaz hlavniho velitele armady generala Krejelho pak uvedl: "Jsme vojaci, kteii musi bYt kdykoli ptipraveni potlaeit cit a kidit se jedine chladnym rozumem. ChladnYin rozumem se musil iidit i na g vrchni velitel president republiky, piedseda vlady a vgichni ptedstavitele na geho statu, kteti za sve ohromne odpovednosti nemohli ptipustiti marne ztra.ty, aby nag stat nebyl je gte vice zeslaben," V zaveru autor ukazuje, jakYch za,sluh si armada ziskala za smutnYch dni, je g nasledovaly po mnichovskem diktatu: byla ochrankyni statniho i soukromeho majetku ye vyklizovaelm fizemi a byla pevnou osou statniho tacit' pohnutich JAK SE DOTYKAJI ZMENY ZLINSKA. Odstupem pohranienich easti na geho statu zmeni se take hospodatske pomery ye zlinskem kraji. Hlavnimu pramyslu — obuvnictvi — odpadne na dobu ne g se pomery uspotadaji, skoro ttetina spottebitelii. Neni pochyby o torn, ze v tomto smeru nastanou zmeny a ge vYhodnej gimi obchodnimi smlouvami ziskame nove spottebitele, ale ptesto tteba poeitati s dnegnim stavem aspori na nejbli ggi dobu. Pit velke zpasobivosti a vYrobni mo gnosti Bat'ovYch zavodir lze oeekavati, ze budou ptibra,ny do vYroby i nova druhy zbogi, ktere by nahradily ztratu spottebitela. Jde hlavne o druhy zbo gi, jejichg vYrobny zustaly dnes za hranicemi. To vg echno pak neda se provost ihned, je k tomu potiebi easu. Nejen pro Zlin ale pro celou republiku je tieba co nejrychleji dobudovat prodloug eni drahy z Vizovic do Vala gske Polanky, ktera zde navazuje na spojeni se Slovenskem a jejig prvni asek z Vizovic pa Jasennou je tamer hotov. Je tieba vybudovat autostradu Brno— Min a dale na Slovensko, zapoeit se stavbou pfehrady u Slu g ovic a pak dobudovanim vodnich cest. Na techto pracich najde doeasne pramyslem uvolnene obyvatelstvo ob givu. Je zde i dalgi pramysl, kterY rovne g ztraci ttetinu spottebitelti. Je to pramysl ovocnatskY, kterY ma hiavni sidlo y e Vizovicich a pak v Napajedlich, Uh. Hradig ti, Buchlovicich, Uh. Brode, Luhaeovicich, Bojkovicich a Val. Kloboucich. Odstupem tzemi ubude ovocnakskemu pramyslu take east konkurence, ale to nevyva gi ztratu tietiny spottebitela — a i zde bude tieba hledat nova odbytigte, ktere jsou v zahraniei a v zamoH, kde se jig nektere specialni vYrobky uchytily. Je to zejmena slivovicea boroviaka, ktera tamer vYhradne ovladala americkY trh. Celkoy e vzato, nejsou hospodafske vyhlidky zlinskeho kraje nikterak beznad6jne.

Ve stiedu, due 8. listopadu 1938.

HEDA HALMOVA:

DEVCATKA ROMAN MLADtCH SRDCI

TA.SA vedela, k sviij skromnY majetek phS nesla doma v potadku, a Heda jit delAi dobu tadnou stfibrnou dvacetikorunu nemela. Proto svorne zavrtely hlavami. VaSa pohazoval penizern na dlani a tvatil se, jako by to nemohl pochopit, a prohodil udivene:: "Tak tedy neni To je divne! Chlapci se k ni take nehlasi, jak se tedy dostala do stanu?" a kdy mu divky na tuto otazku neumely odpovedet, zeptal se s veselym zanitouranirri- "Co s ni?"

"NU, to snad neni tak velkY problem," smala se Heda, "strete ji do kapsy a ona se vam jednou hodi. Jiste jich take nemate na zbyt."

"To ne, penez neni nikdy dost," odpovedel tYmt tOnem a opatme utajil smich, aby si ho divky neySimly. "Dokonce by se mi uz hodila,' jenomte pottebuji vas souhlas," ptelet1 pohledem s jedne na druhou a u Statina oblieeje se zastavil ponekud dele.

"Nakho souhlasu piece nepotiebujete," ujiAt'ovaly ho obe horlive, "vtclyt' to ani nebyly nak penlze!"

"To je prave to, co nevlme," pteruSil je VaSa. "Chlapcum nepatil, yam take ne — a piece ji mame. Tedy nekdo ji ztratit muses a tfebas ant o tom nevi. Proto mam navrh: Utijrn.e ji spoleene!"

Divky napied zamltly, ale kdy videly, ze by mu tim vlastne zkazily radost, zeptaly se na jeho plany.

"To zaleti na vas; nevim, co byste cbtely podniknout."

"Pojd'me tfebas k cukrati," navrhla Heda, ale VaSa protahl oblieej. "Pied veeeti sladkosti?

To bychom nic nejedli."

"Tedy pojd'me do automatu. Tam mail vyborne chlebieky," navrhovala Sta ga„ ktera v duchu poeitala s tim, to alespori utetti za veeeti.

"To je praSt' jako uhod'!" smal se VaSa. Potorn tekl vahave: "Veal bych neco leptlho " Kdyt videl, ze divky napjate eekaji na jeho navrh, dodal lakave: "Pojd'te do kina. Davaji tam prima film." Pro divky znamenalo kino vrchol potitku. Dostaly se tam jen zkidka. Na odpoledni ptedstaveni se nedostaly, protote byly zamestnany, a veeer sly jen malo kdy. Proto na chvili umlkly a rozmySlely se, jak se maji rozhodnout. Prvni se odhodlala StaSa: "Ja, bych tedy Ala, ale jen tehdy, kdy pajdet i ty."

Heda byla daleka zamitnuti, ale nevedela, jak pochodi doma. Svou obavu pronesla nahlas: "Jen jestli maminka dovoll. Nevidi to rada, kdy nekam jdu veeer bez ni."

Proto se rozhodly, k od zamySlene schazky s Verou upusti ate pajdou piemluvit pani Kralovou.

Heda vegla do domku a StaSa eekala s VaSou venku. OtevfenYmi, bilYmi zaclonkami ozdobenymi okny videli do svetnieky. Heda polibila maminku a zaeala ji hned ptemlouvat. StaSa se zajmem sledovala vyjednavani. Videla, ze se pani Kralova usmiva, ale nakonec piece jen zavrtela hlavou.

Oba Cekajici protahli oblikje. Heda vSak miuvila dal a pak se pravdepodobne zminila o nich, nebot' pani Kralova ptistoupila k oknu a usmala se na Sta ge. Ta zdvotile pozdra.vila a Vata vysekl za.videnihodnou poklonu. Potom kuratne ptistoupil k oknu, ptedstavil se a pustil se take do vyjednavani: "Pan! Kralova, nebud'te, prosim, tak zla a dovolte sleene, aby s narni. Uvidite, ze vam ji v nejleptim potadku pi-ivedu. Slibuji vam, to ji nespustim s ocl a bude-li zapottebi, tedy ji budu vodit za rueleku, aby se nam nezabehla." Jeho uptimnY oblieej se sane ptimlouval a Sibalske oei se divaly na pani Kralovou tak bezelstne, to koneene podlehla svadnYm hlastm vtech tti spiklenca a daHa sve svolenl.

Teprve potom Stab, s VaSou odtahli od okupovaneho okenka, smluvivae si &l ye sraz s Hedou.

Strana 18.

"Co ted' podniknete, do osmi hodin? Se teprye tti etvrti na sedm", zeptal se Va ga, kdy vstoupili do tivejSich ulic.

"Pajdu se ptevlekn.out a potom si zajdu ri ev kam na vedeti."

"Podkam tedy na vas a na veedi piljdeme spolu. Chcete?"

"Nebude-li vas mrzet eekat, tedy budu rada.

Alespori budu mit jednou pti jidle spolednika.

Stejne mne bYva smutno."

S ptevleknutim si pospiSila, takte na ni nemusel diouho eekat, a pak se domlouvali, kam pajdou. VaSa navrhl jednu restauraci, ktera byla navStevovana vyt-Simi kruhy a State se nedostalo odvahy, aby mu tekla, ze jidava u nektereho uzenate nebo v mlekarne. Rychle si v duchu ptepoeitala svaj majetek a pak se koneene rozhodla: "Alespori poznam, jak to v takovem nObl restaurantu vypada," utetovala svou souchotinatskou kapsu.

Do osvetleneho salu, napineneho do posledniho misteeka, vstoupila StaSa s malou duSidkou.

Vata se rozhledl a kdy nevidel mista, zavolal na vrchniho: "Opatite mi nejake misto, prosim!" Psi teto vYzve vklouzl z jeho ruky do ruky vrchnlho nejaky peniz, eehot si Sta ga nevtimla, jsouc zabrana do nezvykleho prohliteni okoli.

Za okamtik na ne vrchni kYval s druheho konce salu, kde mel pro ne malieky stolek. Propletli se mezi spoustou tidli, stole a lidi, pti eemt ga ga na nekolik stran zdravil.

"Hale, Jime, kde se to beret!" a za ch-vili noprojev. "Nazdar, Amer A VaSa vy &loyal lehkYm zpasobem a neprojevoval nijakych rozpaka, zatim co se Stata neodvatovala tremou ani mrknout.

"Pfejete si, prosim?" zeptal se vrchni s nehybnou tvati a lhostejnYm pohiedem. Stale se zdalo, te se plied nimi klani voskova figura.

Vata si objednal videriskY tizek se salatem a Sta,Sa se zaeinala rozpalovati azkosti, vystaei-li se syYmi financemi. Byla ptipravena porueit si vutty s cibulkou, ale ted' si to rozmyslela a proto jen vydechla: "Mne take!"

"Jake -vino?"

"Zadne," ptedbehla Van, kterY jit chtel nejake jmenovati. Usmal se, ale nepiemlouval ji.

Teprv, kdy se trochu rozkoukala, odhodlala se k otazce: "Prod yam tikaji Jime, pane But'?"

"To jest moje americke jmeno, milostiva sleeno," odpovedel se smichem, davaje claraz na obtadnY titul. Pochopila. "PoslySte, VAS°, chcete-li, abychom spolu dobte vychazeli, tedy neltete jako kdy tiskne! A vabec bude lepe, kdy mi slibite, to se o Americe po druhe ani nezminite. Ano?" "Jestlite na torn opravdu trvate, tedy yam to slibuji, ale — " "26.dne ale, VAS°, piece si ze mne nebudete delati bla.zny . . . Ted' mne ut ale telmete, pros yam tak tikaji."

Mldel chvili a potom tekl vahave: "To jmeno mne dali hoti v trempske osade. Katclemu nejak tikaji."

Zdalo se, to toto vysvetleni Sta ge *pine postaeilo, protote se ut potom bavila zase usmitenYm t6nem.

JeSte jeden mra.eek mezi nimi vyvstal a site pti placeni. StaSa si chtela svou atratu mermo moci sama platit. VaSa ji side ptemlouval, ale kdy ut si nevedel rady, nasadil tvat pohnevaneho ueitele a zateptal ji u ouSka: "To se piece nesluSi, StaSenko, aby llama v ptitomnosti panove sama platila." StaSa byla v okamtiku jako by ji krvi pal a ut o placeni ani nemnicla.

S Hedou se seSli at pied kinem a protote byl nejvytSi eas, vstoupili. VaSa piekvapil divky lisky do 162e. Bylo to pro ne potitkem a zvytilo to jeSte dojem filmu, kterY byl opravdu krasnY. Dlutno podotknout, to VaSa se choval opravdu vzorne; nepokusil se ani polibit StaSiny prstiky a basil se s obema dlvkami stejne uptimne.

O ptestavce byl odvolan nejakYm ptitelem a kdy se vratil, piemlouval divky, aby si sly po kinu na chvili zataneit. Dalo mu to velkou praci, net se rozhodly, to s nixn jette pal hodiny ztravi.

Pied kinem k nim ptistoupil mladik, kterY o pfestavce mluvil s VaSou. "Slava Vild," ptedsta-

vil se clivkam s bezvadnou nklonou Mezitim zavolal VaSa auto a tak behem nekolika minut je uvitala tlumena svetla a hudba v prvottidnim hotelu.

Teprve zde si divky povSimly sveho noveho spoleenika.

Heda se na neho divala Siroce rozevtenYma oeima Hie, koneene potkala mute, o kterem vtdy snila. Nemohla uvetit, ze -je to skuteenost, to s nim sedi u jednoho stolu ate snad za chvili s nim bude hovotit.

Upjate hledela na jeho profil . . . Snad citi/ jeji pohled, nebot' volnYm pohybem otodil hlavu. Spattil jeji adiv a nepatrnY fismev zvinil mu rty. Jeho oei se uptely do jejich a tak setrvali oba nekolik vtetin, bez jedineho pohledu — bez jedineho slova.

Koneene se Hede podatilo vymanit se z toho kouzla, kterYm na ni pasobil. Zatekla pohledem po taneicich parech a chvejici se rukou uchopila sklenku a smoeila rty ye vine.

Zatim Tata se StaSou °dean a brzy splynuli s masou potacive se vinicich postav v lenivYch melodiich tanga.

Nahle ucitila Heda, ze se nad jeji rukou sevtely chladne prsty. kubla, sebou, zachvacena podivnYm pocitern strachu. KtiSt'alov6, sklenka se ji zachvela v ruce a nekolik kapek vina pottisnilo jeji taty.

Opet ten zvlaStni fismev zabloudil na jeho rty a melckY, lahodnY hlas pterntil ticho. "Polekal jsem vas? Promirite!" a svYm kapesnim Satkem vysuSil vino s jejich sate. Pak se zase zahledel do jejich oci. "Nezname se Pt, sleeno?

Vzpomerite si, myslim, to jsme se jit videli."

AAch, ano! Heda znala dobte tento vYraznY oblieej, tyto dobre oei, mekkY hlas i zvlatIni Ano, znala to at ptiliS dobte, ale nic z toho nepattilo nikomu z tech, ktere znala. Byl to oblieej, kterY vida.la ye svYch snech a kterY mivali princove v mamineinYch pohadkach.

"Nu ,sleeno, nematete si vzpomenout?"

Zavrtela hlavou: "Ne. Nemohu," a po chvili s plachym fismevem: "—zdalo se mi faak o vas — a ted' jsem ptekvapena, ze vas nalezam zcela takoveho, jak jsem vas jit nekolikrat ve snu videla." Hede se koneene podatilo nalezti samu sebe a necitila se jit tak bazliva, jako s poeatku.

Zasmal se a pronesl lehkYm tOnem: "To je pro mne velmi lichotive, ale vzpominam si, to ja, jsem vas videl ut doopravdy. Nejste zamestnana v Nizze-Bon-Tonu?"

"Ano," doznala s ptekvapenYm kYvnutim.

"Tedy jsem vas tam piece vial, ja jsem tam zamestnan jako atednik. Vidite, jsem vSimavejSi net vy."

Kdyt se na neho udivene zadivala, zeptal se: "Nevetite?"

"O ano — ale jsem tim opravdu ptekvapena."

Potoni se hlasite zasmala. "Hlecrte, kdybyste mi nebyl tekl, k jste atednikem, byla bych si vas ptedstavovala jako nekoho s hodne velkYm titulem. Rozhodne si vas dovedu lepe ptedstavit ye velkYch spoleenostech, na plesich, v autu tato mistnost vam tvoti dobre pozadi — ale jako ritednika si vas ptedstavit neumim."

"Myslite, k jsem tak neschopnY k praci?" prohodil trpce.

"Ne, nechtela jsem urazit — bylo to mineno v tertu."

V tom se kdosi pied Hedou klanel, aby ji poprosil o tanec. Jeji spoleenik vAak rychle polotil ruku na jeji pati a pronesl klidnYm, ale rozhodnym hiasem: "Promirite, sleena je se mnou zadana na celY veeer." A jako by se nic nestalo, obratil se k Hede, aby pokradoval v hovoru.

Spattil na jeji tvati tlumenY asmev. "Jste opravdu rychle rozhodnut! Cot, nesouhlasim-li s varni?"

Usmal se take: "Pak mate vtdy jette dosti motnosti, jak 'se mne zbaviti. Ale ted' vas prosim, pojd'te si take trochu zataneit. Hled'te, VaSa se slednou dovedou lepe vyntiti potitku, kterY tanec skYta." Od toho okamtiku pfestala Heda poeitat minuty a zdalo se, to i jeji spoleenik zapomnel na eas. Neptipadalo jim, to se znaji teprve maliekou chvilku; hovotili ptatelskYm tonem a jejich oblideje zanily ttestim.

Teprve o palnoeni scene si Heda uvedomila, k eas ubehl rychleji, net ji bylo mile. "Muslin

Strana 16. okamgite domii! Jegte nikdy jsem nepitQa tak pozde. Co jen =minks felme?"

"Snad nebude tak zle pro nejakou hodinku! tistarite j ate !"

Ale kdyg s urditosti odmitla, oddechl si uspokojene. Kdyg ji Vats, se Statou piemlouvali, aby jette se zdr gela, ptidal se na jeji stranu "Je uz opravdu pozde, sleena musi domt."

Odchazeli jig, kdyti za nimi Vasa ptibehl. "Poekej, Slavku, ptijdeme s vami. Stag a tu nechce bez sleeny Hedy zustat."

Pied hotelem chteli hoti opet zavolat taxi, ale odivky se tomu rozhodne optely: "Dnes bylo jig dosti velke vydani. 8etime!"

Tak se vydali na cestu petky. Brzy se rozegli, nebot' kagda z divek bydlela jinde.

Slava nabidi Hede rame s uctivou pozornosti, take se neodvagila odmitnout. Chapala, ge ma pied sebou jineho mute neg byl Karel. Hovotil s ni klidnYm tonem, vypravel ji o svem zamestnani a vyptaval se na jeji praci. Heda s1a bezstarostne po jeho boku a uptimne mu o sobe vypravela. Zastavili se pied jejich domkem.

"Dovolite-li, tedy na vas zitra veder po praci poekam."

"Maminka se bude jiste hnevat, 'ge jsem phgla tak pozde a proto yam nemohu nic ureiteho slibit."

Usmal se a zahledel se ji do oei. "Pies to poMain! A vy jiste nebudete tak zla, abyste mne nechala odejit samotneho."

V jeho pohledu bylo nee° tak podmaniveho, ge Heda ucitila v gdy zvlattni chveni probihat celYm teem. Dokud vedle neho tla zabrana v klidny rozhovor, byla jako berstarostne deck°, ale jakmile jeho oci vyhledaly jeji — ten byl tam jeji klid! — Nemohla odvratit odi, nemohla se ubranit kouzlu, kterYm na ni cela jeho bytost pusobila. Znovu a znovu si uvedomovala, ge jest ztelesnenim jejich sat.

Zdalo se ji, ge zne, kagdou jeji myglenku, 'ge pozoruje jeji nejistotu a rozpaeitost — a snad proto tim vice vyhledaval jeji oei, ktere se na danno snagily uniknouti.

"Prosim, slibte mi, ge mne nenechate eekati nadarmo," doprogoval se lichotive.

"Nu, dobie..Podkam tedy na vas," slibila koneene a jig nyni se zategila na zitiejti shledani.

Rozloueil se s ni s uctivou irklonou a odchazel rychlYm krokem. Je gte chvili se za nim divala a potom tichounce jako mytka vklouzla do domu.

11.

Tentokrat Hede strojeni nejak dlouho trvalo.

Vlasy se ji zdaly bYti neposlu gne, radiovka nechtela ptijmouti tvar, kterY ji netrpelive prstiky davaly, kabet se ji zdal o goupanY. Byla sama s sebou nespokojena a byla by se jette dlouho upravovala pied odienYm zreadlem, kdyby ji divky nepopohnaly, aby jig koneene gla.

Vybehla ze vrat obchodniho domu vtecka zardele. a oeima se rozletela po ulici. Na jejim oblieeji se postupne rozkladal stin zklamani. Jeji spoleenik ze veerejtka zde nebyl. Nevedela, jak si vysvetliti, ge dobra nalada, kterou mela po celY den, s ni razem spadla. V gechna radost z krasneho majoveho dne byla kamsi odvata — a zbylo jen zvlag tni prazdno, ktere tisnilo hrdlo. "Neptitel — nepti gel," zdalo se Hede, tie vrei vozy, ktere kolem proji gdely. "Snad by mne to nemrzelo!" sna gila se sama sebe pote git, ale zradnY povzdech, kterY ji ph torn unikl, ji usvedeoval z neeeho jineho.

Nahle sebou trhla, nebot' ze zadu se pologila na jeji oei eisi ruka: "Kdo je to, sledno Hedo?" zaznel za ni znamY, mekkY hlas, napinenY radostnou ‘ozvenou.

"To je pan — pan — Slava Vild," rozpomnela se Heda a snala jeho ruku s oei. "Musim se vam omluviti, g e jsem vas nechal tak dlouho &kat. Na konci ulice jsem videl deti s kvetinkami, rozbehl jsem se tedy, abych yam neje:: kou kytieku koupil. Podivejte Hedo, nejsou ty talky hezke?" Pii tom zastreil vonne kvitky do klopy jejiho kabatu a pak si ji zalibne prohli"Slug ite tern kytiekam, Hedo!" rozhodl konedne a zavesil se do jeji pale.

"Dekuji, mam kvety velmi rada." Po chvili ticha dodala tig e: "Myslela jsem, ge u g neptijdete." "I ja jsem myslel jen na to, budete-li dnes na mne eekat. Jsem rad, tie jste dodr gela slib," Podivala se na neho, jako by nebyla piesvedde-

vEsTNIK na o jeho slovech. Ale pohled, s kterYm se setkala, byl uptimnY a pinY obdivu. Zrt govela ye tvatich, cog ji velmi slugelo.

"Prod jste si tak povzdechla, Hedo, ne g jsem phg el?" Videl dobte, jak zrozpaeitela a pfidala do kroku. Zitmyslne, jako by pieslechla otazku, zadala mluvit o neeem jinem.

"Neodpovite mi?" nalehal znovu. Upiela na neho oei, ye kterych nebylo falte. "Nepovim — snad ag pozdeji."

Mezitim dosti k stanici elektricke drahy. "Pojed'me za mesto, Hedo? Phroda u g je tak rozjasana, g e by bylo tkoda bloudit v zapratenych ulicich."

Ptikyvla mleky a za etvrt hodiny jim ji g zadYchal do tvati vanek, prosycenY vtini vlhke prsti, ktera ma v sobe cosi opojneho.

811 po uzounke petince, ktera se vinula strani. Nad hlavami jim tvotily klenbu spletene vetve stromu a na cestu jim kreslily podivne vzorce sluneeni paprsky, ktere se sem prodraly.

"Slygite, Hedo, ten gepot ptlrody? Vgechno tu miuvi tige, nevtirave .. .

Nezda se yam, ge je elovek o mnoho oloupen, nerozumi-li tomuto tepotu? Chtel bych vedet, jsou-li to pohadky, co kolem nes gumi. Nebo snad modlitby pine dikt — di sentimentalni pisnieky — nebo dokonce odposlouchana vyznani lasky? Nevim — nikdy nebudu vedet — ale tolik citim, tie toto prostiedi na mne pfisobi vice, neg cokoli jineho. Jest mi tak volne a lehko — a piece se citim tak maliekY." Hedina ruka spodivala ztulena v jeho dlani jako zajate ptade. "Jak jste to krasne tekl! Citim totet, ale neumela bych se tak krasne vyjadtit jako vy. Citim jenom velikou radost.

Chtela bych kheet, smat se, jasat! V gechno kolem, zda se mi bYti krasne. Sly gite toho rozjasandho ptadka? Chtela bych umet zpivat jako on a pak bych, myslim, tepr y dovedla vyjadtiti, co se deje v me duti."

Slava se zastavil a ptitahl si ji blizko k sot:* aby mu nemohla pohledem uteci. Jeho &me, uhrandive odi ji tak popletly, ge nadobro zapomnela, co jegte chtela "Hedo, deveatko moje! Snad ani nevite, jak jste krasne.! Povezte, iekl vam to u g nekdo?"

"Ne, netekl!" gtihle prstiky rozpadite tahaji knoflik kabatu a gpidka streviekt vyrYva do pisku na pegince podivne hieroglyfy.

"Jste jako bile. kytieka, kterou jsem kdysi ko malY chlapec utrhl ve stinu keit pro maminku. — Maminka zemiela. — Ted' kdybych trhal kvetinku, utrhl bych ji pro sebe. — Rozumite, Hedo?"

Snad nerozumela. Jeji ruka se jemne vyvinula z jeho. Pomalu pokradovala v cest y oei se ji rozhotely tipytivYm leskem, jako kdy g hvezdieky zaplanou na temne obloze. V dui citila posvatnY klid a velikou, neptekonatelnou touhu obejmout celY svet.

"To tedy je laska!" proletlo ji hlavou a najednou se ji zdalo, ge rozumi onomu tajemnemu gumeni kolem: Masks., laska . " gumely stromy. "8testi . . . " dYchal ji do tvake veffik.

"Mladi ... " zpivali ptadkove v korunach stromu a modre zvonky na stranich vyzvanely slavnostni vzkiiseni.

"Neutikejte mne, Hedo! Chtel bych se vas jeSte na tolik fed zeptat!"

"Ne, ne. Dnes u g necheme va gnYch hovort.

Jsem tolik gt'astna! Chtela bych se smat, behat, taneit! Myslim, ge majove slunidko na mne pilsobi. Chyt'te mne, Slavku, at' se trochu protahneme po line zime."

Neg stall nee° namitnout, mihla se jeji stihmezi stromy. Ano, takovou si la piedstavoval divenku, se kterou by chtel chodit: : Krasnou, jako majove jitro, eistou, jako bilY kvitek a veselou, jako dite.

Rozbehl se za ni, ale ona mu stale unikala, rychle., pru gnit. Jeji smith se rozbehl jako hlas tisict zvonkt. Jednu chvili ji u g dobihal, ale skoeila za strom a mrttrie sbihala se strane.

Najednou se ji smekla noha a Heda se skulila dolt s vrtku. ZAstala seat na trave, cele. udYchana. Dobehl ji nekolika skoky a sedl si vedle ni. "Rozpusto, vetroplachu, vy jste mne prohnala!" smel se a ovinul patii kolem jejich ramen. "Mete jednou si vymyslete takovou divoeinu! Cog kdybyste si zlomila nohu?"

Ve stredu, dne 23. nstopacra Heda zvratila hiavu nazad, take se ji plave kueery rozlogily po ramenech jako zlata zaplava. V oeich ji poskoeily telmovske ohnieky a rty odhalily zuby, bile jako snih.

"A nedohonil, nedohonil," smala se a rozpustile po nem pokukovala.

"Protoge jsem vas nechtel u gtvat, vy divochu! Snad nemyslite, ge byste mne utekla?"

Sotva dotekl, vyskadila Heda znovu a letela jako gipka.

"Vy falegnice!" vyktikl za ni se smichem a behem nepatrne chvilky ji byl v patach. Ovinul ji ruku kolem pasu a gt'astne se ji zadival do oei. "A piece dohonil! Ted' u g mne neuteeete, dam si na vas dobry pozor!"

A jako by chtel dodat svYm slovtm duraz, ptivinul ji pevneji k sobe.

Tak sli chvili beze slova, oba gt'astni a spokojeni s celYm svetem. Dogli ag k potoku, ktery bublal tlumene v zeleni kapradin a nechaval chvilemi rozsticitovat vinky o vyenivajici kameny. Rozpratovaly se v drobounke kapky, ktere zanily jako arahokamy v paprscich zapadajiciho slunce.

"Chci se vas na neco zeptat, Hedo. Ale slibte mi, .g e budete docela uptimna. Chci vedet distou pravdu. Slibujete?"

Heda pokYvla a udivene k nemu zvedla sve velike tazave "Chodila jste jig s nejakYm hochem?"

Zamiikala rychle, piekvapena, otazkou. "Aano," zateptala a temne easy se rychle spustily pies oei. Citila, ge jeho ruka, ktera dr gela jeji prsty, se seviela.

"Mohu vedeti, kdo to byl?" zeptal se hlasem, kterY prozrazoval, ge mu to neni lhostejno.

"Krel Stein. Syn na geho sofa."

"Kdo — jste tekla? Ten floutek? S tim ge j ste chodila?"

Divala se uptene do vin, takge nevidela, jak se jeho eel() stahlo a koutky fist poklesly jako pti fysicke bolesti.

"Ano," zateptala, ani nalezla dosti odvahy podivati se mu do oei.

"Hedo, jegte nee° chci vedet. Nemusite mi odpovedet, ale odpovite-li, tedy prosim, pravdu," jeho hlas klesl ag kgepotu: "Aeknete, libal vas?"

Chvili bylo ticho, ktere se Slavovi zdalo nekoneene. "Odpovezte, prosim vas, odpoveztel" Koneene se Heda odhodlala. Zvedla k !Amu ty dobre, poctive oei, ktere neumely chat.

"Ano, Slavku — libal."

Razem pustil jeji ruku a odstoupil nekolik krokt od ni. Zftstala stet na miste jako zahanbelie dite.

Vtechno kolem ztedlo, zesmiitnelo. I slunce zatlo za rude zavesy, jako by nechtelo ru git tichY veder.

Smutne se za nim podivala pies vlehu, ktera ji zalila oei. — Hle, zlobi se, neodpusti. Hledal lepgi devee, ne g jsem fa. — Nad tedy jette kat? Pomyslela si Pak vzdychla a potichu odchazela. V zahybu cesty se otoeila. Stal dosud na jednom miste opten o kmen stromu, zahledela kamsi do dalky. Pfidala do kroku a brzy se ztratila z dohledu.

Slava netu gil, de to male, vesele deveatko pro neho tolik znamenplo. Teprv, kdy g slygel, ge ji jinY libal, ge.jinY slygel prvni negna sltvka z jejich fist, tu opravdu trpel. Nevedel ati dosud, co je garlivost, ale nyni poznal, jak dovede zmueit.

"A prave ten lump, ten Karel Stein!" Ohio mu hlavou. "Ma to deveatko asi peknou gkolu," pomyslel si trpce a nasilim ptemahal trpkost, ktera, se ho zmocnila. "A ona mela bYt ztelesnenim myth idealu. Chtel jsem ji mit rad vic, neg kohokoli na svete." Potom si face oddychl.

"Nu, zklamal jsem se. I jini se zklamali — prod by se to melo mne vyhnout? Ted' bude nutno se k ni vratit, tvelit se lhostejno a doprovodit ji jak slugne vychovanY mug domt."

Pomalu se obratil a piekvapene se -rozhledl.

"Utekla! Proe?" ptal se sam sebe. "Alespoli jsem ugetien povinnosti doprovazeti ji," mumlal polohlasite, zatim co jeho oei patraly kladne pc) vtech pe ginach a koutech, se nekde gtihla postavieka. "Dobie, ze odegla," snagil se sam sebe piesvedeit a vykroeil, aby se ujistil jejim ttekem.

(Pokra6ovani).

Ve stkedu, dne 8. listopadu 1938.

META. Ns;

Co s vedou v novem state.

ENI se mapa nageho statu, bete se nam to, M co jsme tisice let povag ovali za nedilnou cast nagich uzemi. Bol celeho naroda je prirozenY, neptirozene by v gak bylo v nem setrvavati. Narody a staty jsou give, individua, nic neni yeeneho a nezmenitelneho. V patnactem stoleti odtrhli nem Mad'ati na 22 let ryze deskou Moravu, k tomu slovanskou Lug ici a Slezko, tehdy tamer stejne velike jako oechy. TYzemne to byla ztrata daleko yetgi, neg je dnesni. ,Byla prechodna. V 18. stoleti jsme ztratili trvale tamer cele Slersko, ktere bylo po staleti soudasti zemi koruny desk& Narodnostne jsme tuto ztratu pocitili jen nepatrne, glo o kraj prevahou nemeckY, ba nepocitili jsme ji ani hmotne, adkoliv to byla zeme vynikajiciho obchodu a givnosti. Snad se namitne, ge tehdy byly jine tivotni vyhlidky pro jednotlivce i narod.

Ale narod ma vgdy vyhlidky na givot. Ze vgech pohnutYch vet poslednich tYdnu jiste nejpravdivej gi byla ta, ktere, tvrdila, ge koreny naroda tkvi hluboko. Nic neni spravnej giho a nejlepeim dokladem pro toto tvrzeni jsou luaicti Srboye. Tth sta let jsou oddeleni od nas, vydani ohromnemu kulturnimu i administrativnimu tlaku nemeckemu, kterY nema obdoby, a presto dodnes jejich jazyk nevymizel.

To, co neda narodam zahynouti, je nejen jejich givotnost, ale v prve rade jejich kultura v nej girgim slova smyslu, veda, technika, umeni.

Je na nas, abychom tyto nervy narodniho givota podporovali nyni daleko usilovneji, neg Musime si uvedomiti, ge jedno sestrelene bombardovaci letadlo znamena obnos, kterYm je mogno vydrgovati na deset let celY jeden yedeckY iistay. A stejne je nutno si uvedomit, naklad na jedny volby staei k yydreovani nekolika vedeckYch fistavil po celou generaci.

V dobe, kdy bylo Nemecko ochuzeno versailleskYm mirem, na glo piece stamilionove obnosy k dalgimu rozvoji sve vedy a dalo ph tom radnY dil veda Ciste, ze ktere roste veda aplikovane, i dela technika. U nas se i v dobach dobrYch v tomto smeru delaly chyby. Ru gila se mista asistentil na diste vedeckYch oborech a jedine veda utita nachazela mecena ge. To je tragickY omyl, kterY se v nejbli ggi budoucnosti mush vymstiti. Je to prieina, prof nagi technici mail vynikajici misto v mezinarodni konkurenci, a prod' na druhe stran y na pt. chude Norsko se 3 miliony obyvatel, nebo stejne velke Dansko, melo vedce svetoveho jmena, zatim co nage &sta., veda stegi sve misto uhajovala.

Malokdo mysli na to, ge takovYm zamernYm ochuzovanim zakladnich vedeckYch obortii se pripravuje nedokrevnost i vedy u gite v praksi, techniky, ktere, se pak odrazi i v celem nagem narodohospodarstvi. Nastava nam doba iiporneho getteni, ale nutno varovati pied tim, aby se nedelo zase tam, kde by to vedlo k oslabeni nejnutnej gich sil naroda.

Ozvalo se jig mnoho hlasii, jak bude osud nemeckYch vysokYch gkol. "Prager Tagblatt" si postegoval na los nemeckYch profesortii, republice vernYch, a jejich dal giho vedeckeho bade,ni. Navrhoval premeniti nemeckou universitu na mezinarodni vedeckY iista y, kde by tito profesoki i cizinci nagli prilegitost k vedecke pravi, jako se to deje v cizine. V celem tomto itsili je dilkladne Certovo kopyto.

Je notoricky jasne, ge narod, kterY sam ma jednu universitu a techniku na vice ne g tri miliony obyvatel, si nemide dovoliti luxus vydrgovat universitu nebo techniku pro 400,000 kteri nota bene mail v Mei desitky vysokYch gkol. Ted' co se tYee dalgiho vedeckeho badani nemeckYch vedcA, kteri u nits zustali.

Nikdo jim jiste nebude braniti v tom, aby pracovali jako vedeeti hoste v na gich deskYch ustavech, ovgem bezplatne, jako se to deje na celem svete. Nezname mezinarodnich vedeckYch iistavtii v zahraniei a jiste je nebudeme take zrizovati u nas. Ale videli jsme na cizich ustavech, jako je na pr. radiologickY fistav pa-

vEsTNIK zalo2eiV manzeli CurierovSimi, mnoho kteri tam zdarma spolupracovali. Takove pohostinstvi je ochoten dati ka gdY vedecky iistav; jestli ge potom neja,ke zahranieni fondy daji onomu pracovniku nebo iistavu podporu — tim lepe pro ne, ale mezinarodni ustavy z nagich prostredku yydrgovane a snad cizinci oviadane, miti nebudeme, v tom jsme jiste my, Ceti vedeeti pracovnici, zajedno!

Zrugeni nemeckYch ustavu u nas nebude pro nagi kulturu gadnou ztratou, je gto tyto tstavy se ohrazovaly \Tidy neptistupnou Cinskou zdi pohrdani vuei eeskemu zivlu. Je to paradoxni, ale pravda, ge Casto existovaly mnohem lepgi vztahy mezi fi gskonemeckYmi iistavy a nagimi, eeskYmi, nei mezi na gimi a zdej gimi nemeckymi. Nikdo nemyslel na nas, v poslednich bolestnYch tYdnech, mysleme proto sami na sebe!

Doc. dr. Frant Behounek.

MED SEDMDESATI LETY ZEMEELA VIKTORKA. 2e i literarni postavy gily a zemrely, toho vzpomenuto bylo ji g nesdetnekrat. Ale ge sho dou okolnosti pripadlo na vderejeek vYrodi smrti i tak pomerne vyjimeene postavy, jako jest blazniva Viktorka z "Babidky" Bo geny Nemcoye, toho by melo bYt vzpomenuto s tim yetgi okazalosti dnes, kdy ten kraj kolem Stareho Belidla a Nachoda nos primo nuti, abychom se zase prave znovu vraceli ke kniham o nem, ke kniham, jeg vetgina z nas mylne pova guje za Cetbu jen nejrannejAiho mladi. Blazniva Viktorka, doslova Viktorka 2idkova, dcera chalupnika z d'ervene Hory C. 4, (jeji otec se jmenoval vulgo 2idek anebo Zitek), vskutku progila svilj givotni roman tak, jak jej Bogena Nemcova, popisuje. Jako gvarna panna slougila v 2ernove u chalupnika 8imka. 0 svatem Jane, o pouti se seznamila s eernYm myslivcem, nebot' ye vsi byla za francouzskYch valek posadka.

Kdyg Cerni myslivci odegli, sla Viktorka slougit do Hanugova statku v Olesnici. Touhou po milem se roznemohla a dlouho churavela. Nakonec za dernYm myslivcem utekla do Josefova a pak do Hradce. Myslivec v lasce ochladl a neet'astne. Viktorka se vratila dome. S fitegkem se toulala pa kraji, jako "padle,". U 2ebracke rokle nad Cervenou Horou hodila plod negt'astne lasky do Upy, a pak sedala u ratiborickeho splavu, zpivajic utopenemu diteti nekoneenou ukolebavku. Kdyg ji bylo 42 let, povila Viktorka pa druhe (bilh vi, kdo si to zahral s ne gt'astnou, starnouci, pomatenou kraskou). Teprve 17. rijna 1868 si pro ni prigla smrt. Nagli ji polomrtvou ye Zlici nad Upou a odvezli ji domtii. To ji uz bylo 76 let. Celt' givot bydlila ye sluji pod 2ernovem, nedaleko Viktoreina kamene. NeSt'astna, ne gkodna silena. — tEgTi MUZIKANTI A SVET. Ze vgeho, ze vgeho musime dnes Cerpat silu!

Andre George prichazi yeas, aby nam pripomnel deskou hudbu a "Ceske muzikanty". Richard Wagner se v svem dile o Beethovenovi zminil o drobne, ale priznaene prihode: narazil jednou v polich na Ceske gumare, kteri si pro nic za nic, jen tak pro vlastni pote geni, hrali na mezi Beethoventy septet. A givotopisec Smetantiv William Ritter pravi: Citi-li v sobe eeskY hudebni skladatel jiskru genia, odchazi do ciziny, stave, se Neincem, Italianem nebo Francouzem. Ovgem ztiistava stale Cechem a vraci se do tech v dejinach evropske hudby, dodava George. Tak na priklad cela posloupnost Benda, ktera se roz gifila po Nemecku, a to zvlagte MI Benda, kapelnik z Gothy, prvni operni skladatel sve doby, nebo rodina Stamniv popredi s Janem Stamnicem, pAsobicim v Mannheimu a prevzanYm "otcem symfonii".

Anebo v Italii "il divino Bohemo" Myslivegek, ye Francii Ladislav Du gek a Reichl, o nemg napsal knihu M. Emmanuel. Oe gti hudebnici byEvropy. Prvni houslova gkola li berlinska, byla gkola Frantigka, Bendy. Pragske, hudebni konservatoi byla roku 1811 zalogena jako prvni v Evrope. Technikove klaviru Huml a Cerny vgude zakladali klavirni Akoly, nag vrstevnik '8ev6ik pak gkolu houslovou. Praha je ode davna velike hudebni stredisko na rozhrani zapadu a vychodu. Nezapomeilme, *ge Praha prvni krasne prijala Mozartovu Figarovu svatbu a ge Don Juan byl napsem na popud z Prahy.

Strana 17.

V 19. stoleti nagel CeskY narod koneene genialniho mluveiho v Bedfichu Smetanovi, to je velke jmeno svetove hudby. Ka2c1S7 dnes zna Prodanou nevestu a symfonicke basne Ma vlast tvoti vrchol jeho dila, ktere hrdinsk3im hlasem oznaeilo ideal zeme. Smetana je netoliko mistrem v umeni, ale take hrdinskj"7m zjevem Ceske nezavislosti. Dvokak potom roz gitil cestu yen, kterY nav gtevnik koncerta v Evrope by neznal uglechtilou symfonii Z noveho sveta nebo Slovanske tance? K tomto zjevem se dru gi obrodna jmena Fibich, Jandeek, dne gek nas seznamil s Novakem, Sukem, Martina, Kvapil, Karel a Halm budi pozornost svS7mi pokusy.

"Minulost eeskeho umeni", pravi George v literarnim liste paki2skem, "osvetluje eeskou budoucnost. Po cele veky, at' v jakSTchkoli podminkach, byla Ceske, hudba v2dy prvni v fade a jig sama o sobe udituje ustavienou jsoucnost Ceske vlasti."

JAK SE VRACIEME Vracime se opet tam, odkud jsme pied tiemi vyletli na zavolani mobilisani poinice. Opougtime baraky, sokolovny, orlovny, stodoly a linie, ktere nas pfeehodne hastily, louCime se snad nav2dy s obyvateli tech priichodnich etap, kteki v nas ve v gech videli sve syny, bratry, mute a mile . . . Vtdyt' vy opet nage deti, nagi bratki, matky a geny, jste hostili kamarady z vesnic, mast a samot, kudy nas vedla mobilisaani stezka.

Opougtime tuto stezku neuskuteenene slavy se steskem, za kterV se ani mug nemusi styclet. Ztratili jsme na ni v ge, co stoji za sizy — za smrt. Ztratili jsme na ni dtiveru v poCestnost sveta, bez nit neni givot krasnST. Tri nedele jsme zili v polnim bratrstvu, jehog drug na laska nas bude provazet i v civilnim 2ivote. Byli jsme si druhy, na ne2 se nezapomina. Byli jsme armadou, kterou miloval lid, byli jsme armadou lidu. My, vojaci i naSi dilstojnici. V gadne arma.d.e sveta neni chistojnicke zlato tak diskretni, jako bylo mezi nami.

Nebylo stupnern hodnosti, ale schopnosti. To neni obvykla, zalo2nicka fraze, to jsme jim kikali pohiedy, slovy i einy. Mobilisace, kterou jsme progli, byla nejen zkou gkou pohotovosti, ale i dernekracie. Obe obstaly s nejvy ggim vyznamenanim.

Byly to jen tki t3idny, ale co v gechno v nf,s uzralo! Zalevana nad genim, horeenSrm oeekavanim, tragick3'im zklarnanim a novou virou, rostla v nas nova bytost. V tech tkech t3clnech nepohodli telesneho a du gevni tisne prodelala druheho milionu vojaka velike, historicke tateni. Stali se z nich mezi, jejich jizvy a gramy nejsou mane hrdinske proto, '2e jsou to jizvy a grainy na du gi. Ale pkesto se nevracime jako invalide. S "Umrtnim listkem" jsme odevzdali i svuj minul3"7. 2ivot a zadneme znovu.

Nebylo na dovoleno bojovati a pokryti se slavau Donkichott dvacateho stoleti, kteki sviij mee a sve kopi zvedaji pro svou pravdu. Nagi pravdu cynicky prchlasili za vetrne mbiny a nage Dulcinea na g zradila. 1.3-2 nikdy, Madelon, si s tebou nepkipijeme a bude g-li zase /lady bojovne zpivat revolueni Marseillaisu, ozve se ti s nagi strany jen pisen prate, trojhlasne zpivand: Cesky, slovensky a rusinsky. S touto pisni na rtech se ted' vracime, pokryti prachem bitev, ktere teprve vybojujeme, my, dvacet rodniku nejlep gich mu2a republiky. Nadgeni dvacetiletch, sila tkicetiletS7ch: a zkugenost etyficetiletYch: to jsou tki korouhve, pod nimi2 tahne armada domil Chemicka, vYroba na Plzelisku.

V okupovanem tzemi je take nekolik chemickSrch tovaren, ktere mely u nas mnoho Je to zejmena zboai v oboru parfumerle, ktere se vyrabelo na nemeckem Zmenou hranic je umatneno, aby se vSrrobou zab3'7valy na ge firmy. Chemicka tovarna Jar. Jilka v Plzni se jig zabS7va studiem moZnosti vSTroby nekterS7ch druhu zbo2i v Plzni. Oeekava se, 2e nova vSTroba bude zahajena v nejbli2gi dobe.

V Mad'arsku je 650,000 Nemcii, 160 tisic S10van, 570,000 'La. a 140,000 jinSrch. Upravou hranic tam men gin zrejrne pribude.

Strana 115.

I

Nit

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor radu Hvezda Jihu eislo 30., v Taiton, Texas, timto vyslovujeme a projevujeme uptimnou soustrast pozilstale mangelce a ditkam i cele rodine nad ztratou Va geho milovaneho man gela, otce a statieka a nageho spolubratra Pavia Muiika, ktery nas opustil do neznama a dokonal svou pozemskou pout'. Zesnuly byl nagim dobrYm elenem a uprimnYm bratrem od roku 1906. Vgdy byl pohotove vykonat v ge, co mohi, proto nag rad ztratil uprimneho spolubratra. Vam, poziistale mangelce a ditkam, davame timto na yedomost, ge nag zarmutek je velikY, ale budig vam atechou, ze i my, spolubratri a sestry radu Hvezda Jihu, soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. Br. Payle Mugiku, budig Ti zeme lehke,/ Dano v Talton, Tex., dne 4. listopadu 1938.

J. W. Krutilek, J. F. Fila, J. R. Mican, resoluei vYbor.

RESOLUCE SOUSTRAST1.

My, nigepsanY resolueni vYbor radu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houston, Texas, vyslovujeme jmenem shora jmenovaneho radu mantielte, ditkam, rodine a v gem truchlicim pozustalYm nagi hluboce citenou soustrast nad ztratou mangela, otce a nageho spolubratra Jana gubild, ktery nam odegel v neznamo dne 5. listopadu 1938 ve stall. 47 rokti. ZesnulY, dokavad na jeho telesne soustave nehlodala zakerna nemoc a on kypel inolnYm zdravim, byl naru givYm ochotnikem a regiserem. Mnoho divadelnich her bylo pod jeho regii sehrano. On byl te g dbalYm otcem rodiny a dtiikaz toho jest, .ge kdyg Pliny nove pojistky, byl to zase on, ktery vzal je gte druhe pojigteni a certifikat na jeho jmeno pod Tab. G., nese eislo "Prvni". Cest Tobe, Jene!

Byl horlivYm pracovnikem raclovYm, takteg i na poll narodnim tohnul svoji brazdu. Jemu nebranilo, kdyg posledni dobou, kdyg bylo jeho zdravi jig chorobou podkopane, aby se nezueastnil radovYch schtzi, na, kterYch bral vgdy do posledni chvile, kdy jeho zatilt zajem kernou chorobou byl trvale upoutan na lo ge a tim jeho dinost byla zastavena a nam v nagich radech zgasobila velkou mezeru.

Pro Vas pozastali, man gelko a ditky, jest to ztratou velkou a my bychom si prali, aby nage uprimne minena soustrast easteene zmirnila VAS' bol, neb te g i my ztracime jeho odchodem nageho upilmneho bratra a radoveho pracovnika.

Jene! Tobe budig zachovana uprimna, pamatka!

Za rad Pokrok Houstonu Cis. 88.: Frances Olexa, Frank Olexa st., Slava StudnienY, resolueni vYbor.

Demo v Houston, Tex., dne 7. listopadu 1938.

a

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nigepsanY resolueni v'bor radu KomenskY els. 20., S. P. J. S. T. v Granger, Texas, timto vyslovujeme a projevujeme upHmnou soustrast pozilstalym ditkam i cele rodine, nad ztratou vageho milovaneho otce, dedeeka a pradedeeka a na geho spolubratra Jana 2urka, kterY zemrel dne 29. rijna 1938 ve stiti 77 let, a dne 31. rijna byl ulo gen k veenemu odpoCinku na Narodnim hrbitove ph Holland, Texas.

ZesnulY bratr Zurek path' do na geho radu celYch 38 let a v gdy byl dobrYm Menem a uptimnYm bratrem. Varn pozastalYm ditkam timto vyslovuje nagi uptimnou soustrast.

Soustrast tato ma bYt zane gena do protoko1n5. knihy na pamatku ,opis take ma byt poslam jeho rodine.

'Za rad Komensky Cis. 20, S.P.J.S.T.: Jno. P. Trlica, Joseph H. Huser, John Dugek, resolueni vYbor.

Dan° v Granger, Texas dne 5. listopadu 1938.

VEST= RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podePganY- resolueni vybor radii Svaz Cechoslovant cis. 92, ye Fort Worth, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast vgem pozastalYm nad ztratou jejich milovaneho man gela ,otce a dedeeka, a na,:geho spolubratra Jana Wrubla, ktereho smrt z jeho trapne nemoci dne 28.

-kijna, 1938 vysvobodila, zemrel ve veku 57 rokt a jeho portistatky byly ulo geny na Mont Olivet hrbitove, za velke ucasti spolubratrt a sester a pkatel.

Vime, mili pozUstali, ge tegce nesete jeho ztratu ,ale buclig yam Utechou, ze i my spolkovi bratri a sestry soucitime s vami ye vagem zarmutku.

ZminenY bratr byl v gdy syYch povinnosti dbalY a byl dobrYm elenem, proee g byl vgemi cten a milovan.

Zesnulernu prejeme zaslou gilY odpoCinek a Best budig jeho pamatce.

Za resoluoni vYbor: Jos. Juran. J. W. tihaeek, Rud. Koei.

Tato resolute ma bYti gane`gena do protokolni knihy.

PODEICOVANi. Drazi pratele a znaini v okoli Moultonu a Hallettsville, clekuji yam vgem, kteti jste nagi maminku Marii Pichovou k jejimu veenemu odpoCinku doprovodili. Vim, ge vas bylo mnoho a ze mnoheho z vas teZko pozravarn, neb 20 let je tilouha doba, a to prave minulo posledni mesic, co my se z Moultonu vystehovali. Dekuji vg em clarcum*toho kra,sneho kviti, ktere ona tak milovala, ad tegko jig po par roku chodila, jeji nadvori bylo vgdy pino kviti. I vy, mile jeji sousedky, prijrnete muj srdeenY dik za v ge, co jste pro nagi maminku vgdy udelali, vzpominala vas i jeji zahradku. Teg ila jsem ji, jak jen trochu zesili, g e se zase vrati. Osud urcil jinak, vratila, se, ale kdyg dotrpela, neb vecla lekake byla mama.. a maminka nag e musila zemriti hlady a vysilenim. Byla 75 roku stars, rozena v Oechach v meste Netolice. Vim, ge jest krajanri, kteki ji znali. Vychovala nas °sm deti a d ye zemteli v ritlem mlacli. Na na g 6eskY kraj vzpominala i v jeji teZke nemoci. V okoli Mouton 211a radu let. Prodelala mnoho a Casto jsem se divila jeji givotni sile, i ted' v jeji nemoci mela pamet' na vge do posledniho dechu, u ni nesmel nikdo trpeti hladu, a ja se jen divim, jak je osud k nekomu tak krutY a nespravedlivY. Listi gloutne, opadava a mne se do srdce smutek ykrada, ge odeglo navgdy vge a fge — co mela jsem tak rada — marninko nage, klidne spi, ja mivam o Tobe east() sny, preji Ti ten tichY spanek, jen nerugi boj g ivota — starosti a gadnY n 'arek.

Marie Witovec, Houston, Texas.

a

a

ZLATA LUCERNA VILY SLOVANKY. Opravdu, byla to hezka slavnost, ji g usporadal rad 8tefanik v nedeli dne 30. rijna. Jedine co snad mohlo kaliti naladu velkeho poetu tomnYch byl dalgi retizek smutnYch zvesti pitchazejicich z na gi stare tak te gce zkougene viasti. Na bezmocnou, ubohou a oputtenou temi falegnymi prately, jegte dora geli hltavi supi, ryouci kusy masa z jejiho Vela.

Slavnost byla zahajena zahranim hymen americke a Ceske a po tomto aktu promluvil predseda sdru geni americkYch 6echoslovakt v Texasu, bratr Vladimir Maudr. itee jeho byla hojivYm balsamem pro na ge rmutem sevrene srdce, kdyg ji skoneil prohlagenim, ge jsme nebyli zdolani a ge vzdor tern zasazenYm ranam budeme giti a ne jen giti, ale ge budeme teg pracoyati pro lep gi budoucnost. Ne, Cesky narod nezhyne, vydr gel jig vice a znovu se vygine v misto, jeg je mu ureeno zaujati, jako nejzapadnej gi vetev Slovanstva, kteremu g nalegi budoucnost.

Vedel jsem, ge v oznamce nebyl nazev hry spravne uveden, ge slovo vily bylo omylne uvedeno jako villy, cog je vlastne soukromY obydelnY domek lep giho druhu. Pan spisovatel mel take voliti eeskY nazev pro lucernu, je g je svi-

ye

SLICULL, U.L1C 0. 1.1.3u..,pcti..tuk

tilna. Chceme-li miti v ge ve slovanskem rouge, tedy je tfeba take u giVati 'sloVariskYch, tedy .e.eskych nazvti. Pohadka byla hezkeho, pfilehs.veho nametu pro nynej gi dobu a co hlaviiiho;!Valt. chni adinkujici se pinou rnerou vynasnagill, aby ji pekne sehrali. Mohu zde prohlasiti ge vgichni sehrali sve tlohy vYborne, cO g take prohlagOVali vgichni havgteVnia VYzcloba jevigte byla spravne pro dej hry Vypravena, a take lu'ojova, vYprava byla velini dobre obstarana: Jako Vila Slovanka vystoupila ye• hre pani Jindricha Earl. Vypadala jako opravdova slovanskeho typu, s jejimi bohatYrial vlasy, tak jak ji nazi na gi maiiri zclobici ky nage Ceske pohatiky zobrazUji. Zhostile, velmi dobre sve role. Babieku Fibhadkti podala sestra Pavia Studriiena. Take takoVeho Ceskeho ram jak nam ji nas sPisoVatele pohatiek liei, rilaNne nose 8o2eha Nerncova,. 8ehrala svou tilOhu prilehave. Sleena Rti genka Lebrove,, ktera, letos byla ira yttevou v Ceskosiovenskti, tikazala nam, jakou dobrou hereekou dovede bYti, Za, sehtani MarY gi, morayske diveiny, zaslougi Phial° uznani. Znamy sokolik, bratr Dominik Nezval, nedavno uhostivgi se v Houstonu, jak doufame k trvalemu pobytu, vynikl take jako dobry herec, ptedveda nom Juru, slovenskeho junaka. Jeho spoludruha, Va gka, deskeho hocha, sehral Jerry Lebr s pinYm pochopenim sve role. Eda Zan take velmi dobre sehral svou Sajtana, panovnika rise timske. Jeho sluhu, zvouciho se Brk-mrk predstavil znamenite E. Klima. Oldrich Vala je stars herecke, kapacita, chvalne povesti a tu netreba se zminovati, jak si poelnal ye sve iiloze Kriklouna, gtvaee naroda. Huna, jen g chce uchvatiti celY svet, sehrill Ota Bug'. Hezky to svedl, snad k wall tomu, ze ma tak pripadne jiteno, FrancoU ggti Vojaci ve sve vojenske hantYrce pokrtili rienieckehO jaka na jmeno "le Niche', (le bti g) Za svetove valky. Je-ll dana bratra ttVrtnikoVi ptipadna, prop aloha, tu se za,skVi v ce16 krase herecke a ponevad g mel tak pro nej vhocirion roli, legionare, netreba podotYkati, jak ji seViral. Malieti adepti Thaliiny, Lillian Sopeak6va, jako deveatko a bratri Kuropatovi, jako hogici podali rovneg zdarile priteene jim Alohy.

Jak jsem svrchu podotkl, souhra byla vYborna„ ge by si pisatel teto pohadkovite vYpravne hry lepgi prati nemohl. Ti, kdo g upravili yYzdobu jevigte a obstarali krojovou vYpravu a vedeni hry, zasloug'i si pochvalneho uznani.

A ne posledni vzpominku uznani zaslou gi si nagi galveston gti krajane, kteri se tak easto na nage slavnosti dostavuji, pokud je mi znamo, byli pritomni na teto slavnosti StanovskYch, Silerovi, pan Chumchal (?) a snad je gte jini. A nyni malt' dodatek. Kdy g na tech nagich narodnich slavnostech je sehrana hymna republiky eeskoslovenske, mohlo by bYti po hymne take vzpomenuto na gi drugne Moravenky, jeji synove a dcery tak verne pri republice stall v tech neda yno uplyriulYch dobach, zaslou gi si toho pine za svou oddanost. A je gte nee°. To-oznamene zamY glene prelakovani nazvu oeskoslovenske republiky na Zapadni Slavii nesetkavd se se souhlasem u na gich eeskoslovenskYch krajantii v Houstonu, soude die jejich projevft S. P. StudnienY. na tato slavnosti.

Fort Worth, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Timto yam oznamuji,ze v nedeli je taneeni zahava pri hudbe M. Kohutove ze Seymour, Texas. Tak nezapomerite a dostavte se v co nejvettim poetu v nedeli veder dne 13. listopadu v 8 hodin veeer. Zve vas zabavni vYbor.

Rod Spravedlnost, eislo 121., Shiner, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Uvedomuji vas, ge jsme pro gpatne poeasi schtizi prvni nedeli nekonali a ge je odlogena, na druhou nedeli, jestli poeasi k tomu bude.

Pak kteri jste pozadu s placenim, hled'te se vyrovnat, neb bychom museli jednat jak stanovy natizuji, a pak i br. iieetnik tomu bude asi rad, '2'e bude moci dati knihy do poradku tmto rok, ktery se jig blizi ku konci. Tedy nezapomerite a die mognosti se hled'te u radu vyrovnat.

J. F. Novosad, taj.

S br. pozdravem, Mug je tak start, jak vypacla, pied holenim.

Zena je tak stars jak yypacla po umyti oblieeje

Strana

Tie stredu, eine 8. listopadu 1938.

OZNAMENt MLA 2746 DO sledkern pellagry a paralyse. Do JedtiSLA 2788. VtETMO. noty piistoupila dne 16. pros. 1933.

Cisco cert. C-1949, a die stanov o2746. Theresa Beeka od kadu Via- pravnena jest k podpoie v Sastce stenec Ms. 45, zemtela dne 25. e'er- $500.00. vence 138, ve veku 70 roka, nasled2758. Anna gkrabinek od tadu kern srdeeni choroby. Do Jednoty Nov' Tabor cis. 17, zemtela dne 22. piistoupila dne 13. listopadu 1904. srpna 1938, ye veku 71 non, nasledHospodyne. Cisco cert. A-10315 a die kem choroby ledvin. Do Jednoty piistanov opravnena jest k podpoie v stoupila dne 10. dubna 1904. Hoeastce $500.00. spodyri. Oislo cert.. A-1041, a die sta2747. Vincent Doubrava ad tadu nov opravnena jest k podpote v eaSlovan Jihu cis. 26, zemiel dne 30. stce $1000.00. dervence 1938,ve veku 73 rokii na2759. Ludvik 11 a § e k od ta.clu sledkem srdee. choroby. Do Jednoty Kingsville els. 118, zemiel dne 21. ptistoupil dne 19. zati 1897. Rolnik. srpna 1938, nasledkem obe-Seni se.

Geis. cert. A-1849, a die stanov o- Stati 64 roka. Do Jednoty ptistoupil pravnen jest k podpote v dastce dne 10. kvetna 1925. Rolnik. Cisco $1000.00. cert. B-47, a die stanov opravnen - 2748. Theresa Neumeyer od tadu jest k podpote v eastce $1000.00.

Nov' Tabor cis. -7, zemtela dne 5.

2760. Leopold Simek od tadu dessrpna 1938 ve veku 66 roka nasled- k' Lev cis. 53, zemiel dne 27. srpna kem srdedni choroby. Do Jednoty 1938, nasledkem rakoviny. Do Jedpiistoupila dne 9. listop. 1913. Ho- noty ptistoupil dne 23. dubna 1898. spodyri. tislo cert. A-1057, a die sta- Rolni. oislo cert. A-3414, a die stanov opravnena jest k podpoie v 66.- nov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00. stce $1000.00.

2749. John E. Voleik od tadu Ko2761. Anna Stehlik od kadu Pokrok menskk cis. 20, zemiel dne 9. srpna Houstonu Ms. 88, zemtela dne 11.

1938, ye veku 53 roka, nasledkem srpna 1938, ye veku 72 mica ,nasledjaterni choroby. Do Jednoty ptistou- kem srdeeni choroby. Do Jednoty pil dne 12. iijna 1904. Rolnik. tis- piistoupila dne 7. srpna 1910. Holo cert. A-4993, a die stanov oprav- spodyri. Cislo cert. A-2810, a die stanen jest k podpoie v eastce $1000.00. nov opravnena jest k podpoie v ea2750. Ludvik Sanas od tadu Sva- stce $1000.00.

2762. Frank Koliba od kadu Vlatopluk tech Ms. 104, zemiel dne 9. srpna 1938, ye veku 57 , roka, na- stenec cis. 45, zemiel dne 25. srpna sledkem cukrovky. Do Jednoty pti- 1938, ye veku 65 rola' nasledkem srstoupil dne 10. eervna 1906. Obchod- deoni choroby. Do Jednoty ptistounik. tislo cert. A-5004, a die stanov pil dne 12. ledna 1902. Rolnik. tislo opravnen jest k podpote v eastce cert. A-2741, a die stanov .opravnen $1000.00. jest k podpoie v oastce $1000.00.

2763. Jos. LahodnSr od tadu Te2751. Theresa Janeeka od tadu Ptimoti Ms. 143, zemtela dne 5. srp- xaskY Mir cis. 10, zeintel, dne 25. na 1938, ve veku 65 roka, nasledkem srpna 1938, ye veku 67 roka, nasledzakrvaceni mozku. Do Jednoty pti- kem choroby ledvin. Do Jednoty ptistoupila dne 13. srpna 1911. Hospo- stoupil dne 12. der yna 1910. Rolnik. dyri. tislo cert. A-2339, a dle stanov tislo cert. A-2161, a die stanov jest opravnena jest k podpote v eastce opravnen k podpoie v dastce $1000.$1000.00.

00.

2752. Frank Blaha od tadu Jaro 2764. Lukag. Kazimir ad ta.du S/oMs. 130, zemiel dne 12. srpna 1938, yanSti Broth els. 34, zemiel dne 29. ve veku 45 roka, nasledkem rako- srpna 1938, ye veku 67 rokt, naviny. Do Jednoty ptistoupil dne 20. sledkem vodnatelnosti. Do Jednoty rinora 1920. Krejci. eislo certifikatu ptistoupil dne 28. iijna 1900. Rolnik. .A-15276, a die stanov opravnen jest Cisco cert. Paid-Up-442, a die stanov opravnen jest k podpote v k podpote v eastce $1500.00.

2753. Paul Mniik od tadu Hvezda stce $748.00.

Jihu cis. 30, zemiel dne 15. srpna 2765. Tom Kanak od tadu Karel 1938, nasledkem dysenterie. Do JedJonaS cis. 28, zemiel dne 29. srpna noty plistoupil dne 11. anora 1906.

1938, ve veku 65 mica, nasledkem Rolnik. tislo cert. A-2277 ,a die stasrdedni choroby. Do Jednoty piinov opravnen jest k podpoie v edstoupil dne 4. dervence 1906. Rolnik. stce $1000.00.

2754. Frank Konvieka od tadu tislo cert. A-2455, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce Bratii Svobody Ms. 67, zemiel dne 12. srpna 1938, ye veku 73 Ion, na- $1000.00. sledkem srdeeni choroby. Do Jed27.66. Rozalie Marek, od tadu Branoty piistoupii dne 24. iijna 1897. trska Podpora cis. 43, zemtela dne Rolnik. tislo cert. A-3989, a die sta- 20. srpna 1938, ye veku 70 rokt, nanov jest opra vnen k podpote v ea- sledkem segosti vekem. Do Jednostce $1000.00. ty piistoupila dne 12. kvetna 1908.

2755. Chas. Simara od tadu Hvez- Hospodyri. Lis. cert. A-3962, a die da Miru cis. 33, zemiel dne 15. srp- stanov opravnena jest k podpote v na 1938 ve Oka 72 roka, nasled- eastce $1000.00. kem mrtvice. Do Jednoty ptistoupil 2767. Jos. F. Barton od tadu Nov' dne 1. eervence 1900. Rolnik. oislo Raj cis. 71, zemiel dne 4. zaii 1938, cert. A-2797, a die stanov opravnen ye veku 67 roka ,nasledkem mrtvice. jest k podpoie v eastce $1000.00.

Do Jednoty piistoupii dne 8. e'er2756. Frank Machieek od tadu vence 1906. Na .odpoeinku. oislo cert.

Karnes els. 93, zemiel dne 15. srp- A-604, a die stanov opraynen jest na 1938 we veku 66 roka, nasledkem k podpoie v eastce $1000.00. srdeeni choroby. Do Jednoty pti2768. Ferd. Brenek ad ta.du Postoupil dne 21. eervence 1901. Rolnik. tislo cert. A-6833, a die stanov krok Roweny els. 49, zemiel dne 28. opravnen jest k podpoie v eastce zati 1938, ye veku 55 roka, nasledkem zapalu patetni michy. Do Jed$1000.00. noty ptistoupil dne 11. anora 1917.

2757. Stefie Mikuda od fadu Mo- Rolnik. oislo cert. A-3040, a die staray ska Once cis. 145, zemfela dne nov jest opravne k podpoie v east20. srpna 1938 ye veku 29 roka. ee $1000.00.

—2769 Cecilie Straka od radu Pokrok Roweny Ms. 49, zemtela dne 30. zati 1938, ye veku 72 rokt, nasledkem srdeeni choroby. Do JednOty piistoupila dne 13. kvetna 1906. Hospodyri. tislo cert. A-3067, a die stanov opraynena jest k podpote v eastce $1000.00.

2770. Anna Marek od faciu San Jacinto Ms. 91, zemtela dne 25. saki 1938, ye veku 46 roka, nasledkem zapalu plic. Do Jednoty piistoupila dne 1. anora 1914. Hospodyri. Lis. cert. A-6609, a die stanov opravnena jest k podpote v eastce $1000.00.

2771. Frank Janea od tadu Pokrok Slovana Ms. 31, zemiel dne 6. zati 1938, ve veku 74 roka, nasledkem samovraZdy. Do Jednoty ptistoupil dne 1. dervence 1897. Rolnik na odpoeinku. Cis. cert. Paid-Up-240, a die stanov opravnen jest k podpoie ✓ eastce $794.00.

2772. Frank F. Birtek od faclu SlovanskY Svaz Ms. 86, zemiel dne 11 zati 1938, ye veku 51 rolca. nasledkem Acut nephrities. Do Jednoty piistoupii dne 10. listopadu 1907. Rolnik. tislo cert.. A-6987, a die stanov opravnen jest k podpoie ✓ eastce $1000.00.

2773. Paul Zapalae od tadu Karel JonaS" cis. 28, zemiel dne 11. zati 1938, ye veku 65 roka, nasledkem srdeeni choroby. Do Jednoty piistoupii dne 8. dubna 1906. Rolnik eislo cert. A-6870, a die stanov jest opravnen k podpoie v eastce $1000.00.

2774. Alois VolnY ad tadu Pokrole Roweny Ms. 49, zemiel dne 21 zaii 1938, ye Yaw 64 rola nasledkem Myocordial Degenation. Do Jednoty piistoupii dne 8. iijna 1911. Delnik. eisla cert. A-19673, a die sta.nov opravnen jest k podpoie v eastce $250.00.

2775. Henry Moebes od tadu Pokrok Pierce Cis. 50, zemiel dne 23. zaii 1938, ye veku 61 mica, nasledkern mrtvice. Do Jednoty ptistoupil dne 12. dervence 1909. Hudebnik. islo cert. A-4507 a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

2776. Vlasta L. Adimek do tadu 6eskk Prapor cis. 24, zemtela dne 9.

sail 1938, y e veku 27 rola]. na souchote. Do Jednoty piistoupila dne 7. zati 1934. Farmakka. tislo certifikatu B-1113, a die stanov opravnena jest k podpote v dastce $1000.00.

27'77. Frances Urbinek od tadu Vyzovice cis. 114, zemtela dne 24. sail 1938, ye veku 72 roka nasledkem mozkove mrtvice. Do Jednoty piistoupila dne 13. listop. 1910. Hospodyne. eislo cert. A-11264, a die stanov opravnena jest k podpoie v eastce $500.00.

2778. Thomas gefeik od tadu Nov' Tabor cis. 17, zemiel dne 16. zaH. 1938, ve veku 74 roka nasledkem nemoci ledvin. Do Jednoty ptistoupil dne 7. prosince 1902. Rolnik na odpoeinku. tislo cert. A-996, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

2779. Jakub Drozda od iadu Pokrok Houstonu cis. 88, zemiel dne 25. saki 1938, ye veku 71 ton, nasledkem zakryaceni mozku. Do Jednoty ptistoupil dne 11. dervence 1909. Reclaktor. eislo cert. A17145, a die stanov opravnen jest k podpore ✓ eastce $1000.00.

270. Ondrej Kruti1ek od tadu Ennis eis. 25, zemiel dne 27. zaii 1938, ye veku 65 mkt, nasledkem choroby Zaludku a sttev. Do Jednoty piistoupii dne 1. derma 1898.

Kontraktor. eislo cert. A-2564, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

2781. Robert Gerlich ,od tadu Noye Kvety, zemiel dne 5. iijna 1938, ye veku 73 mkt'', nasledkem rakoviny jater. Do Jednoty ptistoupil due 21. saki 1897. Knihvedouci. Cislo cert. 6120, a die stanov opravnen jest k podpoie v dastce $1000.00.

2782 Frank Ritz od tadu Texasky Mir, cis. 10, zemiel dne 29. eeryna 1938, ye veku 63 mku nasledkem zapalu slepeho stieva. Do Jednoty piistoupii dne 11. zati 1904. Rolnik. bislo cert. Paid-Up-5, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $551.00.

2783. Vince Hell od radu Hvezda Texasu Ms. 41, zemiel dne 3. iijna 1938, ye veku 80 rokti, nasledkem Uremia a senosti vekem. Do Jednoty piistoupii due 14. dubna 1902.

Rolnik. Lisio cert. A-2845 a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

2784. Armi Darilek ad tadu Spravedlnost Ms. 121, zemiel dne 12. iijna 1938, ye veku 22 roka, nasledkem Encephalitis. Do Jednoty ptistoupil dne 4. 2E-1 1937. Rolnik. eislo cert. C-4025, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $500.00.

2785. John Kachtik ad tadu Svornost Jihu els. 15, zemiel dne 13. iijna 1938, ye veku 63 mkt nasledkem choroby jater. Do Jednoty ptistoupil dne 5. prosince 1909. Rolnik. 61.s. cert. A-10093, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $500.00.

2786. Vlasta Nedbalek od tadu Slovan cis. 9, zemtela dne 26. iijna 1938, ye veku 32 mica nasledkem srdeeni choroby. Do Jednoty piistoupila dne 17. iijna 1936. Hospodyne. 6is1a cert. B-1680, a die stanov opravnena jest k podpoie v stoe $500.00.

2787. Joe H. Marei od tadu Praha cis. 29, zemiel dne 27. `iijna 1938, ye veku 63 roka, nasledkem Acute Uremia. Do Jednoty ptistoupil dne 13. kvetna 1900. Knihvedouci. oislo cert. A-3796 a die stanov opravnen jest k podpoie v dastce $1000.00.

2788. John Vrubel od tadu Svaz 6echoslovant els. 92. zemiel dne 28. zati 1938, ye veku 56 roka nasledkem "'Sub-acute Bacterial Endocorditis". Do Jednoty piistoupii dne 13. listopadu 1910. Na odpoeinku. tislo cert. A-6651, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1000.00. )o( Francouzi jsou odpoveclni za ne Atest oeskoslovenska, nebot' je opustili jako svedene device, chovajici v naruei ditko.

Samouprava v Belehrade (vlad.)

rrijmou se Potiebujeme nekolik ZeskoslovenskYch defeat, ktere by vykonivaly domici price v lepiich domovech v Dallas. Za glete iidost atd. na:

Qualified Maid and Servant Burea 3213 Ross Ave., Dallas, Texas.

Strana

VESTNiK

STUDENTSKE ZPRE,i,VY A MYSL

Ve stfedu, dne 8. listopadu 1938.

Tolik zabrali z teskosiovenska Nemci a Polici. „,:P

ligeree ltfipa

xtrtortativice Te r On ,••— Pas to lop rhi 0 %min" tatec2_ *Vary 0

• oCheb

NA STATNi TEXASKE

umvErtsrrit Tv iii etenati!

Dne 26. iijna PokrokovY CeskY Flub (Progressive Czech Club) kopii teto nal , pravidelnou schuzi eedesat (60) studenta a videli jeden z nejlepeich programa mezi kluby na universite. Program tidil pan Joseph A. Hegar a prvni piedstavil sl. Margaret Wade, ktera, zahrala d y e zajimave pisne na housle s doprovodem sl. Lillian Foitove na piano. Potom sl. Ludma Kopecka zazpivala nekolik eeskYch pisni a take epanelskou a anglickou.

Sl. Kopecka se sama doprevazela na kytaie. Kilyt zpivala "Zeleni hajove", studenti skoro zaeali zpiat take. Nasledoval not eeskY kvartet, kterY zazpival "Louka zelend" a "Pod naeimi okny". elenoe tohoto kvartetu jsou: sl. Lillian Foit, sl. Viola Martinetz, Alex PokornY a Ed. Marek. Otvrte Cislo poAi sta,valo z nekoli sol, Mere nam riednesl pan Sobek. Po teto huciebni easti programu pan Mola Sigalovich nam piednesl zajimavou iee. Pan Sigalovich je student zde na universite a nedavno ptijetY z Polska. V Evrope studoval na raznYch universitach v raznYch zemich a tak byl schoPen prornluviti o "Evrope— boliete mlaptedmetu: "Evro dete proti politice" (Europe — The battlefield of youth against politics). Povidal, te je z Polska, ale nesouhlasi s Polskem a Nemeckem jak berou zem od Oeskoslovenska Pravil jak Hitler use tene a co dela s lidmi, kteti jsou proti nernu. ftee byla velmi zajimave, a po schuzi studenti se ho mnoho vyptavali, jak vee je tam v Evrope.

8este a posledni dislo na programe nas zaneslo na Hawaiske ostrovy, protote sl. Mildred Saundersova neda yno ptijeta, z techto ostrovu, piedvedla nam nekolik jejich narodnich tanca hawaiske hudbe, ktera byla hrana na fonografu.

Kdyt zaeala sleena taneit, studenti zvlatte hoei v zadni 'fade, hned povstali, aby mohli lope videt pies hlavy studenta, kteti sedeli v piedu.

Pan Novosad, klubovni ieditel sportu pro hochy, podal zpravu brach, a sdelil, hoei jeete neztratili ani jeden zapas, a dekoval deveatum za jejich piitomnost hrach.

Clenove kiubu volili, aby pokrokovY Cesky Klub piipravil nejakou zabavu pro Ceske Ex-studenty pied dnem Dikavzdani. Kdyt druhY skY klub take planoval nejakou bavu pro 'Ceske Ex-studenty, elenoy e jednohlasne valil aby PokrokovY OeskY Klub vyjednal s druhYm eeskym klubem, aby oba kluby pmco-v-aly dohromady v ohledu tispo-

•... ∎ .

4 „ s .7 •

elmob stao k nee

Turnim thou

NEMECRO

_

oMilolesiav &Woo46,

no,,a,e1 4. 0

I. ce

142covntit

a

rli

EiMpO

Pardubice rain

Plzekt

b4roelest hpapeico pdsmo

0

°

&mop' 0 •

OP

o

( PA/ho

'714'e69d.5tierithen r

vitiOto°

vita

Otortunt C

5Iokycan

1.e.

prosteev0 0 firemice Jihlavao PPerer °Mak Prno Jlittbtlinage 0 O 0Smslce or.ifruptiev .R.vonice tPuegorice • rachafiee dfr

40Prto %MOO

•

Peeler

••

Tre

Tato mapka ukazuje nove hranice okleeteneho eeskoslovenska. Jak vidno, na mapce neni zakresleno Slovensko ni Karpatorusko, jimt Mad'ati ubrali celkem 4875 atvereenich mil. Polaci urvali 405 etver. mil , Nemci 10.885 — veici dohromady zmenSili uzemi csl. republiky o 16.165 dtverednich mil. Oeskoslovensko misto dtivejeich 54.196 Ctver. mil ma nyni 38.031 atvereenich mil.

(Zapujeeno od echoslovaka.) tadani hostiny pro Ceske ex-studenty. tidel tohoto ujednani jest, aby hostina pro eeske ex-studenty byla davana veemi eeskYmi studenty na universite, jak to bYvalo zvykem v minulosti, a ne aby jen Cast eeskYch studenta davalo tuto hostinu.Klubovni vYbor ma tuto vec vyjednati s druhYm eeskYm klubem.

"Open house" nebo dYchanek, jet klub planoval miti 28. iijna v "Newman Club Rooms" byl odloten, protote zdejei SPJST. tad planoval miti eeskY tanec 28. tijna.

Aby studenti meli nejakou zabavu tento tYden, elenove se rozhodli miti vYlet do ptirody v nedeli dne 30. iijna. Viet byl v Pease Parku a studenti hrali baseball a football at do vedera a potom ohni jedli velikou "chili supper". Po yeeeti pii ohni se hralo nekolik zajimavYch her. Potom zpivali pisne a zase si.

Saundersova z Hawai zataneila jeji narodni tance pii hudbe fonografu. Kdyt se blitilo 10 hodin studenti dome, probate deveata musela bYti doma v 11 hodin.

Se studentskYm pozdravem, Frank A. Horak.

Ve zvlattni schuzi Pokrokoveho beskeho Klubu v patek veder, studenti se ujednali uspotadati veneeek, totit tanedni zabavu, veeer pied Dnem Dikavzdani, 23. listopadu. Veneeek tento bude uspota.dam ye Knight of Columbus Hall, na ulici 108, West 14, od deviti do jedne hodiny. tanci se budou rozdavat zakusky a punch. Take z yeeera bude se davat "floor show", pii kterernt budou aeinkovat studenti z university.

Ples tento bude uspotadan ten veder, protote se oeekava ptijezd mnoha ptibuznYch a znamYch studenta, a protote v ten den zde budou miti schuzi ex-studenti. Ptejeme si aby veichni se teto zabavy Castnili. Ujiet'ujeme je, te se krasne veichni pobavi, a te budou dlouho na tento veeer s radosti vzporninat. Jeete nevime kterou orchestru budeme mit, ale tolik.

124-

teme rici, ze Ceske bude. Pies tento jen mesic) se maji radi a klubovni tadneho nic nebude stati; studenti mistnost jest mistem, kde se jedse o veecko obstaraji. Jestli se chy- nou shromatdi, povykladaji si, zastate ptijeti v ten den sem, prosi- tanCi a potom jdou domii velmi spome Vas, abyste nam napsali na ad- koj eni.

Za nejakY eas miltete zpozorovat resu: Progressive Czech Club, The Texas Union, U. of T., Austin, Te- v kiubu vzmahati se tavist. NektexeS, a my Vain poSleme listek. Pla- ii zavidi nekomu jinemu. To nujeme poslati listky ex-studentum zaene jako °hen. Z maliekosti k nea naSim ptibuznYm, ale mate se eemu obrovskemu. Za chvili matestati, ze nekoho opomeneme, tedy te zpozorovati, te ten a ten nebyl v torn ptipade nam o listek si na- schaze ptitomen, potom uslyeite, piste. A v ptipade, ze listek vubec tento a onen 'den zahladaji novY miti nebudete, a budete v meste v klub.

Nekdy je tomu takto. V katdem ten veder jen bete veeho nas naklubu jsou skoro vtdy due strany. vetivte.

Studenti se jit nekolik tYdna te- Mame tam ty Cieny, kteti jsou proeili na nejaky yeeirek. Prune my- gresivni„ kteti se sna g aby jejich sleli, t'e S.P.J.S.T. tad tu v Austinu klub byl ten nejlepei v to osade, aby bude neco potadat, ale byli v torn stale pokradoval. Druzi zase mysli, jejich klub je dobrY tak jak je. zklamani. ftdd onen nemohl dostaZaene maid debata a net skondi, ti tadnou orchestru na ten veeer a tak musel zabavu odlotit. Potom Cleni jedne nebo druhe strany jsou mysleli, ze budou moci miti zabavu velmi nazlobeni, a to proto, ze ta s druhYm deskYm klubem tu na neb ona strana nechtela z navrhu druhe strany nic uznat. Tento statni universite, ale take to se rozpadlo. Zo,stupci naeeho kiubu se po eramot neskonei ve schuzi, ale je dvakrate seen s delegaty druheho sem a tam k tomu nee° pfidano kiubu v zajmu teto veci. V prvni (aby to bylo vetei) a potom je rozbouteni pia cele osade ,a jelikot neschlizi to vypadalo, ze veechno je prilia mnoho, za, nejakY pekne, te new bude ujednano, ale v druhe scherzi delegati nateho eas mame druhY klub.

Ptame se, prof vtdycky to tak klubu byli ekarede uvitani. Veecky smutne skonei? — Jen proto,ze je zamYelene plany se rozpadly. mezi nami mnoho lidi hrozne tvrJe to velmi smutne, ze jen hrstka dohlavYch, kteti se nechteji niCeeeskYch studentu se nemilie k ne- ho vzdat, jejich navrhy jsou vtdy eemu ujednat. Ale tomu se nemilte nejlepei, a nikoho jineho. Bylo by deskY lid mnoho divit, protote po to mnohem peknejAi, kdyby tito. celY svuj tivot ti mladi lido Cleni byli si to rozmluvili jako kasell nic jineho net jenom hadky maradi a skoneili to jako kamaradi. mezi temi stareimi. Toto jsou hroz- Obe strany mohou si navzajem una slova, a ja se stydim je stoupit, povolit a pak budou obe uvat ,ale pravda je pravda, a pravdy spokojeny. se elovek nerna bati. Jes-li to neni tivot jest velmi kratkY a neptapravda, prod tedy marne skoro v tel je dost. Nedelejme si jich vice a katde Ceske osade tolik hadek a zvlatte mezi nami. Mejme se radii! veelike kluby?

Tak na shledanoul Clovek, kterY chce vedet piHeinu Albert Vantura. zaloteni tohoto kiubu a tyto bude v:tettovat, sezna„ te jest toho zase TAROKY! vinna ona charakteristika oeskeho lidu. Je to vtdy ta mina, povidka.

Hra tarokt, nejlepAi jakosti, nyMame zde eeskou osadu. Lide chteji ni za $1.35, poStou yyplaeene. Obmiti nejakY klub, sejdou se tedy aiedniwky adresujte na: Ceeboslo(dz). jeden ustavi. Po nekolik let, (iikdy iyak. West, Texas

Tisicove Sdeluji, Jak Jim Prospel Casem Vyzkouienk Rodimi* Lek. Ctete tyto zajimave vYnatky ze tii dopistt, ktere jsme nedavno obdrieli!

Pani H. C. Brown z Winkler, Texas, ktera byla nervosni, nemohla jist a nemohla spat, pise: "Musim jsem nikdy nenalla lek, kterY by mne tak po.7 Pani It C. mohl jako Dra. Petra Brown Hoboko. Trip ela jsem nervosnosti, nezaiivnosti a nemohla jsem v noci dobie spat, nasledkem ipatneho vymelovani.

Val lek mne mnoho prospel." Anebo jak pile pan Chas. Steenstra z Grand Rapids, Mich.: "Val lek, Dra. Petra Hoboko, pusobi velice dobie. Moje chuf k sAtik. jidlu se zleplila a vy- Pan Charles Steenstra melovani je pravidelkdyi jsem byl pouzil polovinu lahve. Mel jsem potiz se spatnou chuti Ic jidlu a g patnYrn vymelovanim po vice neZ 14 mesicii." Pak jest tu sleena Pauline Paulsen, ole-

Strans IL

vEsTNix

Ve sticedu, dne 8. listopadu 1938.

tiovatelka z Wainscott, Long Island, ktera pravi: "Pied nekolika roky byla jsem velmi odstralena. Mela jsem kr u te, ialudeeni nesnaze nasledkem ;patneho vymelovani. Ale od to doby, co uilvam Dra. Petra Hoboko, moje zdravi se stale lepli. Bern ten lek Slezna Pauline pravidelne a konec Paulsen kona jest to nejlacinejlim." * * * Dra. Petra Hoboko, Casem vyzkoulenY ialudeeni posilujici lek, v uiivani od 1869, vykonava tyto etyii veci: napornaha ialudeeni einnosti.; pravidluje stieva; povzbuzuje ein nost ledvin, cirri podporuje vymeg ovani; pomaha a urYchluje traveni.

Pollete dnes $1.00 za lest 2-uncoqch zkulebnich lahvi Dra. Petra Hoboko. Platime po g tovne. Piejeteli si polleme Vam lek na dobirku (C. 0. D.). Adresujte: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., De p t. D811-65 2501 Washington Blvd. , Chicago, Ill.

tzemi Sudet -ehrineno.

Nemeati hospodditti ministfi vydali nafizeni k ochrane sudetonemeckeho hospodakstvi. Ma se jim zajistit, aby pottebne tinkly v majetkovYch pomerech sudetonemeckeho hospodatstvi byly provedeny s hlediska celkoveho nemeckeho fiskeho hospodatstit Podle tohoto natizeni, ktere vstoupilo v platnost se zpetnou iltinnosti od 1. kijna t. r., zakazuje se v gem fysickYm pravnickYm osobam, jet byly usedle dne 30. tali letogniho roku v NCmecke fiti mimo sudetske rizemi, jako i cizincrim, ziizovat v sudetonemeckem rizemi bez povoleni thrnostenske podniky, filialky atd. Nikdo nesmi pfekladat do tohoto tivnostenske podniky a tovarny, zvySovat vYkonnost svVeh podnikil nebo firem, ktere jsou pod iejich hospodakskS7m vlivem na sudetonemeckem uterni, nesmi ziska-

vat v onom Uzerni ant tivnostenske podniky, ani tovarny nebo podily na nich a nesmi se na takovSrch podnicich ifeastnit nebo uzavirat smlouvy takoveho obsahu. io( VALASSKE PAPULE ' ko-klobucke houne, imporz vala:ss tovate ze stare vlasti, s kotenYird pode.§vemi a gumovS7 mi podpatky: $1.85 2enske nizke, oerne $2.00 Mutske, nizke, C'erne MaSke, vysoke oerne gnero$2.65 vaci 2enske vysoke, derne Anero$2.50 vaci PoAtou vyplacene JOSEF HRADIL, Sealy, Texas.

Literatufe nelze pfedpisovat 2ddnou cestu: piijde pfirozene jako dosud soubeine s tivotem.

A. M. Tilschova.

R d Pokrok Houstonu

Pohotove Kladno zachraituje situaci Hlavni mesto na pomoc hraniefiffim.

Obavy z nedostatku uhli, vyvolane pretitenim dopravy pfi provadeni byly zesileny po zabrain Mostu a Duchcova. Protote navrat k normalni doprave nebylo a neni motno provesti razem, stala se situate rriznSrch prrimyslovy.ch zavodri pro ne • ostatek uhli kritickou. 810 vesmes o zdvody mimo Frahu, nebot' Praha teleznou zdsobu uhli ma. Koncem minuleho tYdne oznamila l'ada zavodu z Nachoda a Semil, stejne jako nekolik jednotlivVch prilmyslovS7ch podnikri ve stiedu tech, ze by musely zastavit provoz, kdyby se jim nepodatilo sehnat zdsoby uhli. V rozhodne chvili zachranilo sit u a c i Kladno a pohotovost drah, ktere kladenske uhli ohrotenVin podnikilm urychlene dopravily. Kladno se zbavilo i znaene zdsoby mourn, kterY pottebuji cihelny. Teinecke elezarny, ktere byly zabrany, piedaly vegkere objednavky z nynejAiho republiky klodenskSnn telezarnam. Kladenske telezarny, ktere maji dostatek materialu, mohou v nejkratAi dobe pfevzate objednavky vyiiditi, kdyt bude dostatek dopra,vnich prostfedkri. Dodavka aeleza z Kladna umotni C'etnSrm kovoprrimyslovYm podnikrim na Moraye pokraeovat ve idirobe: )0( Vypovidani eeskSrch lidi pakraeuje.

Polske ufady uzavfely polsko-deskoslovenskou hranici do 18. fijna veder. Opatfeni odrivodriuji snahou zabranit spekulaci s deskoslovenskkmi korunami. Ceske gkoly na TeAinsku jsou dosud uzavieny. Na Ceske lidi se prisobi natlakem, aby sve deti dali zapsat do polskYch gkol, jinak ze nedostanou praci. Ve vypovidani a zatStani e'eskS7ch lidi na Te§insku se pokraeuje. Nekteil pracovnici byli vypuzeni z bytii a ztYrani. — Take v nedeli byl znadnS, priliv uprchlikii z Te gnska do Ostravy. )o( Literatura nesmi odvracet pozornost, musi bYrt realisticka — to je musi ukazovat skutee'nosti i s tim, co ji brzdi, i s tim, co ji napomaha, a take se sny o motnem lepsim tivote.

Ernst Mach.

Sberna akce §atstva a pradla pro hranieate meld, v Praze hned prvni nedeli velkY rispech. Ackoli byla oznamena vefejnosti teprve v sobotu rozhlasem a tiskem, odevzdavali eetni .obeane sve dary po cele vice-1 regi odpoledne v sokolovnach nebo phmo einovnikrim 6eskeho srdce a erveneho kfite. Sberny byly ye etyficeti pratsk3ich jednotach. Do I prithoci na dne'Sek byly znamy vYsledky z 18 sokoloven. Bylo darovano 5.573 kusri Aatstva, vagnou zimniho, 3.200 kusil pradla, 1850 parr' obuvi a 520 kilogramil potravin. Pfi potravinovVch darech jde vethnou o mouku, lutteniny, konservy, testovinv, kavu, kakao, Cal a pod Zfejme se tu uplatnily vhodnkin zprisobem telezne zdsoby. Adkativ nebyla ohla gena penetni sbirka, odevzdali darci celkem pies 6.000 Kd. V soupisu nejsou zahrnuty i takove dary, jako jsou pokrYvky, polAtate, brany, kotigny, veci pro kojence a male deti pod. Mezi dary jsou veci nove, na pi panske obleky, upine novY damskY kotiich a jeden darce pfinesl i novk radioaparat, aby byl prodan ye prospech akce. Darovane veci se ihned tfidi, mengi opravy se provadeji na miste, vet gi budou pfideleny "Slcim kroutkrim" k oprave. Pfi gti nedeli se sbirka opakuje. )o( Leava zridla v Korytnici nahradi Karlovy Vary.

Laznim Korytnici na stfednim Slovensku se jig &lye fika•o "slovenske Karlovy Vary". Nyni za ztracene Karlovy Vary mdme v Korytnici nahradu. Lazerkiti odbornici jit tam zkoumaji sloteni vod, ktere jsou pfibuzne s karlovarskou.

Podminky ridinne lefty v KarlovYch Varech nejsou tajemstvim a daji se v Korytnici vytvoicit. )o( t., echil zachranila mi syna, me jedine dite, ale beda, uvedomuji si az pfilfg jasne, ze jeho svoboda znamena okovy na jine nohy a jeho bezpeenost znamena zrazeni jinYPh. (Anglidanka v lontinskYch

u

novinich).

OZNAMUJE pofad spoledenskYch zitbav, teMcich se velke pfizni na.ieho lidu I 4etnYch pfate1 doveho elenstva. VzornY pofadek, peeliva obsluha a dobra hudba pti kaide zabave.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0451.

Na doptimi se jest — 20th and North Main.

✓ nedeli, 13. list. - J. R. Baeas's Orch. ✓ ned6li, 20. list. - Six Pals Orchestra Ve stiedu, 23. list. - Blume's Orchestra ✓ necleli, 27. list. - Syncopator's VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c POAADATELE.

SEJTE vStorne, registrovane a schvalene

"FLOYD" Bavinene Semeno REGISTRAtNi OSLO 39 ktere dostanete

za $1.50 Buie' DOPRAVA VYPLACENA Floyd bavinene semeno vyddvd, palcove vldkno a vice po akru neat jive.

Semeno Floyd pochazi z jednoho bolce, dozrava 6asne a vydava, velike bolce.

Objednivky zasilejte na

D. D. FLOYD PESTITEL WAXAHACHIE,

TEXAS

Strana 22.

VSTNI/C

Pamatka odvezena do eeskeho Mesta.

V Temenici u 8umperka byl leoESKt PRAVNIK — Vyrizuje vkchny pravnicke tos v lete oclhalen peknY pomnik zaletitasti. presidenta Osvoboditele. — Pred 0tradovna y e Wiley budove kupaci obyvatele nemohli rozebrat Telefon cis. 130. tetkY a velkY pornnik. Vojini pe giEL CAMPO, TEXAS ho pluku Sumperskeho vSak yeas pomnik rozebrall , v. odvezli do desDR. THOMAS N. DeLANEY kYch LoStic. — Ve Starnove u kernOON1 LEKAft berku, odkud riSske vojsko ustouBrYle spravne pripravene. pilo, je pomnik TGM. ozdoben tas dle Amluvy.

8tarnov ma. tretinu sveho polniho katastru v riSi, ale obyvattadovna 3248 — Res. 2687 tele presto jsou radi, ze zustali v 513-15 Professional Bldg. republice.

TEMPLE. TEXAS. 1o( Let ai rychlosti zvuku.

RED FRONT V Berline konala valnou hromat eska Jidelna, Restaurace du Lilienthalova spolednost pro vYa Pivnice zkum letectvi. NejvetSi pozornost 714 PRESTON AVENUE zaujala prednaeka americkeho konHOUSTON, TEXAS struktera letadel Sikorskeho.

Jos. Kant, majiteL sky je Rus, kterY od roku 1919 'Zije Telefon: Beacon 31734. trvale y e SpojenYch Statech. V BerPravideina jidla a lune& line prednaSel o leteekern Nejlepai soudkove a lahvove pistavbe gigantickYch leta,del a jejich vo, rtzne druhy vina a doutniky. rychlostech. Sikorsky je presvedMluvime cesky. een, ze v nejblitei dobe se budou Hoboko stale na sklade. budovat letadla o vaze sto az tisic ZvlaStni stoly pro rodiny. tun a ze jejich rychlost dosahne rychlosti zvuku. NejrychlejSi letadla urazila dosed jit 700 kilornetrt za hodinu, kdetto zvuk urazi v hodine pies 1200 kilometre. Sikorsky t eskt Lekat a Operator stavi nyni y e SpojenYch Statech le711 Medical Arts Building tadlo o vaze 100 tun. Bude pohaneHOUSTON, TEXAS no motory o celkove sile 12 tiTelefon irradovny: Preston 2553 sic koriskYch sil. Na jeho palube Telefon residence: Lehigh 9745 bude pracovat 16elenna posadka a letadlo pohodlne pojme sto cesturftEHLIDKA Ott — PRIPRAVA 'icich. Preletne AtlantickY ocean v 15 hodinach a mohlo by bez zastavBRYLI BrYle zarudene ptiPasovane, neb lw doletet z Ameriky do Evropy a bez pristani v Evrope. Sikorsky vYmena zdarma. nomYSli take pohanet vzdu gne obey Moje ceny jsou nejlevnejAi. t.ekutYm vodikem. )o( Zlatonosni hornina objevena OPTOMETRIST buchem granatu.

Telefon — 2762. ttadovna nad J. C. Penney's.

Dopisovatel japonskeho listu "ATEMPLE, TEXAS sahi 8imbun" scleluje, ze japongti vojaci naSli v pohori Vangitan zvlaftni horninu. Vyvrhl ji ze zeme vYSPRAVNE VYKONANA buch deloveho naboje. Mezi voja.POHREBNI SLU2BA. ky byl take universitni profesor, V hodine talu zarmouceni nalezkterY zjistil, ze hornina obsahuje nou Edward Pace pohtebni ustav pohotovy k sympatickemu vytize- velke mnotstvi zlata. Japonci ted' ni nezbytitYch jednotlivosti a k pohori diikladne prohledavaji a zkoumaji, zda tam snad nenajdou vypraveni dojemneho pohtbu. nove zlatonosne rudy.

Levne ceny jsou naai zasadou. )o( EDWARD PACE Dostali se do hefty dva pani. Ten Pohtebni tititeL jeden pojednou vyskoeil a zaival: Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

"Urazil jste mne, pane. Vodim TEMPLE, TEXAS. pistole.. Me jmeno je Novak."

"To si tedy budete musit predem opatrit honebni listek. Me jmeno je Zajic."

J. J. DUCKETT

Ve stiedu, due 8. listopadu 1038.

Pogtovni ve'ely Jeden z japonskYch rejdalt vybavil vaechny sve ryba.rske lodi tak zv. "patovnimi" y eelami. Katcla lod' dostava na cestu tri skrinky s veelami. Kdyt rybolov dopadne tak vYteene, to je na brehu nutno usporadat z y laStni pripravy, vypusti rybeli ze vzdalenosti 4 at 6 kilo-

metrt veely, Icter4 mall na hi:bete namalovanou Cervenou s k v r n k u.

Vdely se vrati do sveho materskeho kde je agenti odekavaji. Dopadne-li rybolov jen prostredne, jsou y ypu g teny veely se zelenou a pti 'Spatnem vYsledku rybolovu s modrou skvrnkou.

Parniky x New Yorku:

EUROPA. .

26.

DEUTSCHLAND 1.

HAMBURG 7.

BREMEN 14.

NEW YORE .

15.

Listopadu Prosince Prosince Prosince Prosince

Viborne ielez. spojenf z Brem neb Hamburku

Pornilleme Vern p•i obstarevenf navitevnfoh a vysfehovalec4ch vis pro. Vaie evropske pfibuzne Informace"u vag eho mistnfho agenta neb

510 Cotton Exchange Bldg.,

HOUSTON, TEX

DR. KAR. J. HOLLUB

OCHRANOU RODINY

Dr. L. 0. CORWIN

C. H. CHERNOSKi PRAVNIK

VitEDY. Vytizuje veekere soudnI zaletitosti.

(Ttadovna: 821 Bankers Mortgage Synovec dostal vied na bradd jaBuilding, pies ulici naproti Kress ko velke vejce. Lekar uznal, ze se to musi fezat. On (lava). Nonat a to to budove. vyleella bez fezinf.

HOUSTON, TEXAS. Na rozliene at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osvedella, ktera bez operace vytahne dievene i ocelove tiisky, steely a Pile piedmety uvazle v tele, ale must to bYt WEST, TEXAS.

Cervenka & Vaniura Pozemkov, obchod — Abstrakty.

Notatstvi.

Piljeky

NONAT

Marne qnnieni v celem state.

Divil se krejei svemu zakaznikovi: . Best peril kalhot chcete k "Co & novemu obleku?"

"Jo. JA clnstal od ptitele Mstokrevneho buldoka."

Cena Nonat je 50c a $1.00, poatou 55c a $1.05. Ptejte se Vaieho lekarnika nebo jednatele, ale nice jineho neberte, radeji piste pfirno na nagi adresu: Saris Leiblinges & Co., Altaione, Ca.

LAHODNY

POSOBIV't

PROTI NASTUZENi, KASLI, CHRAPOTU a Pk!ZNAKUM CHRIPKY. K dostani ye viech 6e1r4ch lekarnach. Kde nemaji, neberte nice neho a objednejte primo.

I Hrdlo branou vaieho zdravi .. .

Chrarite jej pied nachlazenim denCena :

ram vyplachovanim (kloktanim) pomoci Severova Antisepsolu (50c neb 35c) a pro prvni pomoc m'ejte stale po ruse nevyrovnatelne Severovy tabletky proti nastuzeni. (30c.

ji-

50c a 25c AP IDS IOWA'

fiitalla 23.

Ve sdedu, dne 116topadu 1938.

POLleKA 1938. jmeno to obce v lesich vzniklo od polieek, to jest chudYch poll, ktera to jsou. 6i snad je jeji nazev odvozen od slovesa p of idit i, nasaditi nastrahu na gkodnou. Tady daleko od nejchladnej gi vYbetek oeskomorayske vySodiny, bylo Skodne vtdycky dost.

"Svobodniku, zabrali taky Polieku." — "To neni motile." — "No, rozhlas to hlasi." — "To zas nejakY vrtak gpatne poslouchal, Polidka piece nikdy nebyla nemecka, tam byly nejvfg nemecke mygi."

Za par hodin od teto struene rozmluvy ut temnou hod. supe udYchank vldeek, kterY sotva postael pobrati vagony, jet na malem nadrati byly. Vojaci v hytlaoich pfe glapuji a zivaji. Bude to sakra prate, uklidit tolik munice! Ale musi to bYt, pfekvapeni jsou vgelijaka.

Jen abychom ut v Poliece byli. Munieni skladike se musi zachranit. Vkchno ven.

Hlas v hytlaku: "Lidi, ja yam neco feknu. Kdyt spravedlive, tak spravedlive! Kdyt podle stavu roku 1010, tak podle roku 1910. Tenkrat tam nebyl piece ani jeden elektrickY drat nikde, tenkrat tam nebyla fora domti!

Stafi mazaci se pachti s bedniekami. Kra'sne, take bednieky, &even& bile a tlute, s modrYmi, eervenYmi a je gte jinYmi paskami.

Pot se line s cela, noeni chlad jej promenuje v rosu. Ticha, smutna Polieka stoji za dernYm stinem vagonu. Jde to jako ve fabrice na pasu, z ruky do ruky, ruch, ruck, ruch. Jen na chvilku odjede nekdo z vojakt stranou, aby si odplivl, odlehail. Bednieka za bednielou mizi ye vagonech. Kolik jich je? Kolik vlaku z nich bude? Polieka se krei jako pkizrak v huste ranni, studene mlze. Bude prate je gte po celY slunnY den. Tyto vlaky odvezou munici z Polieky zatim co osobni vlaky na hlavni trati jsou piny Nemo& odjitdejicich z vojny do obsazeneho uzemi. Chechtaji se a hvizdaji. M pfekroei nove hranice, hodi na ne nemeck3'r mundur a budou se ueit jinemu vojandeni. HerS'imu, net bylo eeskoslovenske. At' se chechtaji.

Kuzma. teskY elovek znovu huduje.

Naleti k povaze nakho lidu, te nedovede dee beclovat, net to odpovida jeho realnemu chapani skuteenosti. Vzpomerime jen na rok 1919, kdy se v p3dobne situaci octli Mad'aki.

'Mad'ati v dobe, kdy jejich hranice byly ureovany rozhodnutim mirove konference, do ce"Mho sveta vysilali sve nally i kletby, zaptisahajice kde koho, aby nedopustil rozbiti zeme

Z CESKOSLO TENSKA. sv. 8tepana. A kdyt to nepomohlo, rozbijeli i ten zbytek sve zeme chaosem, revolucemi a rozvratem celeho spoleaenskeho tivota. A piece tehdy Mad'afi, ye srovnani s nami, neztratili tolik podminek k existenci, jako jsme ztratili nyni my autorativnim rozhodnutim mnichovske konference. — Rana, ktera na nas takto dopadla, byla jiste kruta. Bez valky, bez boje jsme se musili podrobit velmocenskemu diktatu. Podrobili jsme se, kdyt nam fekli, te tim vykupujeme svetovY mir. 0 tom miru ma nag dlovek sve mineni, ale to jej nedovede pfirnet k zoufalstvi, protote vi, ze zoufalstvi dovede plodit jen zlo. — oeskY elovek tuto ranu snesi a prase ve chvili, kdyt ut mnozi jeho nepfatele klesne na kolena, dovedl se vzptlmit k zapasu o novY tivot. Jeho odhodlani je o to pevnej gi, te je opteno o velkou zkugenost.

Nezapird si, ze jeho budoucnost neni riltova, to jeho lepgi zitfek musi bYt vybojovan tuhou praci, odfikanim a getrnosti, ale to ho nedovede od jeho vyteeneho cile odvratit. Naopak.

Opten o pevnou a nieim ottesenou armadu, chysta se k boji na poli obrany republiky a k tomuto cili soustfedil v gechny sve volne sily.

Pracovni tabory budou prvnim einem deskeho eloveka v zapase o novou budoucnost ye znameni hesla: Prate v gem, kteti chteji pracovat!

Ostatky Karla Hynka Machy v Praze.

Na litomekickem hititove byly pied tYdnem ye vSi tichosti exhumovany ostatky nageho basnika Karla Hynka Machy a dopraveny do Prahy. Stalo se tak z popudu ministra dr.

Zenkla a na prikaz ministerstva gkolstvi. 0statky byly dopraveny autem pohfebniho stavu hlay. mesta Prahy do stra gnickeho krematoria, kde budou na pfechodnou dobu vystaveny. 1VIaji bYt pozdeji uloteny na vy gehradskem hfbitove nebo pod MachovYm pomnikem na Petfine. Zitra dopoledne provede prof. dr. Maly anthropologicke ohledani zbytkit basnikova tea. Rakev s teem letela ve znadne hloubce, nikoli pfesne pod znarnYm pomnikem a naznaeenou kamennou obrubou, jegte i s nekolika jinYmi rakvemi pozdejgimi.

PH tom se shledalo, to kostra Machova, letici v hrube tesane dfevene rakvi, zustala i po 102 letech pomerne dobte zachovala, zvla.Ste i tizka lebka, vysokeho vela ,ovalove podlouhKosti holenni a patni jsou utle, protahle, hrudnik tazkY. Klieni kosti i jine znamky pry nasvedeuji, te vyki Stihla postava basnikova

Se pH chazi ponekud naklanela dopfedu. V okoli sepjatYch rukou zustaly perliely ittence a kovovY kfitek. Do Prahy byl dopraven i pomnieek a kamenna hrobni obruba. V Moinefickem hrobe jsou ponechany jen zbytky Machovy rakve.

MOMENTKY Z VOJNY. Vstal z mrtv-Srch.

Za mobilisaze se schazeli u rot pfatele, it eh se nevideli od posledni valky.

ZvlaSte toto shledani bylo radostne.

Desatnik, start mazak, vypravuje hlonekti ". . . . byla to tehdy pine trefa. Z frajtra Kopkivy nezustaly ani cucky. ."

"Jen tak nehoupej!" ozve se najednou hla,s, "Podivej se!"

"Frajtr Kopfiva!" vykfikne desatnik a ut se oba zalotnici objimaji.

Pospolitost.

Nekoho vypravila tena na vojn y bohate, jiny to vgechno nechal doma detem. Beztak toho mnoho nebylo a kdovi, jak bude. U na geho drutstva vgak jsme jedli vgichni stejne. Ti. co mei vic, Bali tern, co mei mene. Kdyby to take tak glo v obyeejnem tivote!

Dva spratci se zastavili pied nemeckou gkolou, ktera dodasne sloutila vojakilm za ubikaci.

"Podivej se", pravi jeden, "nemeckou Akolu zabrali, a na gi ne!"

Piece "bolgevisace".

S povely to bylo u stargich zalotnikil a zvla'Ste u legionahl dost tetke. Nemecky, rusky a italsky snad by to bylo jegte glo, ale desky?

Nedivte se, te jeden rotnY velel rote misto zastavit stat, eiste po rusky: "Rota, stoj!"

A rota se zastavila bezvadne.

Na Vojin stoji na strati a hlida. Najednou se k nemu blizi vetcha babieka.

Vojak ji nezastavuje a babioka se pfiblitila az k nemu.

"Co je, babieko?" pta, se vojak.

"Nic, vojaeku", septa babieka a sune svou suchou ruku do vojakovy dlane.

"Babieko, na strati nesmi vojak od nikoho nic vzit. Na to jsou pfisne tresty!"

"Ale, vtdyt' me nikdo nevidi!"

Babieka s dobrackYm fismevem odchazi a vojak se diva na pet zorek, ktere mu babieka nechala v dlani.

Dekujeme ti, babieko!

V. KaplickY.

JeSISIIIINNIIMNIOVI,

DIVIDENDA DOLAR na Dividendu po Dolarn Pak pozorujte jak tispory budou vzriistati.

Pravidelne vklady, pravidelne dividendy — a dividendy z dividend.

Neni divu, ae vase uspory zde vzrtistaji rychleji. Zkuste to, pouete se o pravde sami. Oteviete Vas poligtendi tieet s timto pratelskkm druistvem bezodkladnet

Zde Vaie 'ivory nyni pi inesou 4%.

Upoti-ebeni zarueeno Ustavou Druistva!

Dejte stranou pravidelne v ge co jen motno, jakYkoliv obnos, kdykoliv. Jest to nejlepSi pocit miti jistY obnos, moan k poutiti pohotove, kterY stale-vzHista, tak jak mesic za mesicem ubiha. Zapoenete Vag tispornY vklad dnes.

Necitite se zdravYm? Dame yam vybornou radu. Navaivte pesky mluvici film

eoo a budete uzdraveni! Nebot' nejlepgim lekem je zdravY smich a o ten zde neni nouze.

V hlavni uloze A. Nedoginska, L. Baarova, H. Haas a J. Plachta. S timto filmem bude promitan kratkY film Morava velmi zajimavY pro ty, sem pfi gli z Moravy. Uvidite krasne kraje, hrady, dediny a mesteaka. Ukazuje v deskYch , osaclach Jos. Vaiut, zastupce Praga Film Co z Chicaga.

G ASSOCIAT1o4 9114

Prvni oeskoslovenske Pujeovni a Stavebni DrOstvo v Texasu 803 Bankers Mortgage Bldg.

HOUSTON, TEXAS

Taroky $1.35. Cechosiovik, West, Texas.

ROSENBERG — v nedeli 13. listopadu, od 2 hodin do 11 veZer. V pondeli, 14. listop. o 7 a o 9 hod. veeer.

WALLIS — v fiterY 15. listop., o 7 a o 9 hod. weer.

NEEDVILLE — ve stredu 16. listop., o 7 a 9 hod. veeer.

YOAKUM — ve etvrtek 17. listop., o 3, 0 7 a o 9 hod. weer.

HALLETTSVILLE — v patek 18. listop., o 3, o 7 a o 9 hod. veeer.

Strana,

vtsTNIK

Fort Worth, Texas Ctend redakce a vakne etenatstvol Ji/ jest tomu davno, co jsem neOznamovatel napsal ani tadku.

NTNebylo snad ani mista v novihach, nebo stale bylo pino spra y o V Maim Oznamovateli rietujeme Oeskoslovenske republice, Anglii. a ;3. eenty za sk y° U. kakie uveielne- Francii, ad to byla mnohdy motaniPi. Nejmen'Si poplatek za oznamku ce, 2e by elovek ty noviny zlosti vy(do 25 SlOV) jest 50c Oznamku napiste na zvla gtnim listku a pkilot- hodil oknem yen.

Ptedne yam davame vedet, dne te k objednavce ptisluSny obnos bud' pokovni poukazkou (Money 13. listopadu potadame zde ye Fort Order) nebo ye znamkach (stamps). Worth vetejne evideni, skladajici se Fosilate=li osobni Cek, ptidejte 5c ze ttech jednot severniho okrsku na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele py jinni, tot/ Fort Worth, Dallas a zatajeno a nabidky posiiany , admi- Ennis. Dopoledne v 10 hodin zkonSnistra,ci pod naSi znaekou, u:'...tuje- ky. Program zapoene ye 3 hodiny me za oznamky "Na prodej", "Slid- odpoledne. Po cvidicim programu zaby a prace" a podobne 25c zvliAt' za znaeku a na pOttovne, aby dale do- tan& eeskou a slovenskou Besedu sokoli a sokolky z Ennis. Veder sopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k sriat- kolska veselice pti hudbe Joe Mrliku" neb "Ptijme se hospodyne" ob- ka radiove orchestry. na gi donlatek za znadku a patovne Ptitomne k nam znovu zavital do 50 centil.

Doplatek za znadku budit pito- Texas kodujici cviditel Americke Obten k obnosu, ktery posilate za 0- ce Sokolske, Vladislav Kadlec. zna.mku.

Snad ho jit mnozi znate, a ted' se IC', Medi se stark Zena na vYpo- zdr/i jenom zde ye Fort Worth, Dalmoc v domacnosti a opatrovani las a Ennis a/ do vetejneho cvieesl;arS'i 2,eny. Hlaste se v redakci 'de- ni, a dale bude znovu jeho eas rozchoslovaka, West, Texas.

(45pd) than k dark sokolske praci v Texas.

PRIJME SE deuce neb colada VyzYvame vas vkchny na den 13. kna k vykonavani domaci prace, listopadu, byste nas poctili hojnou ktera jest eistotna a jest obezname- navAtevou a pkidali chuti tern, kteti na s detmi, te:7, musi umet pro ne va- jiste chteji pracovat na poli sokoltit. Bude mit dobrY clomov v domac- skem a na poli narodnim. nosti a plat. PfSte na: A. C. MysliKdyt to tak smutne vypada tam vec, 320 West Polk, Houston, Tex. (lt v naafi stare oteine za motem, tedy Eigr".* SAZENICE — zelove: Early aspori zde hled'me si tou deskou haPlat Dutch a Charleston Wakefield. luz udr/eti a za deskY jazyk se neCibulove: Bila Bermuda. Vkchny styd'me. To slovo Bohemian by take sazenice po $1.00 za 1000. Patou vy- mho zde zahynout. Hitler nam ucleplacene, zarudene a zasilane ihned. lal reklamu pied celym svetem. CeMart Plant Farm, Mart, Texas. (46p l9 svet ted' vi, co jsou OeSi, a obzvlaSte ted' za tech par mesict i ameriIfIV'-■ Mrazuvzdorne zelove a said- eke vetejnosti zde vy glo z pameti to tove sazenice rozlieneho druhu, ho- Bohemian. KahlY 6ech, i kdyi to tove k odesilani, 300 za 50c; 800 za nemfik spravne het, piece to nejak $1.00, po:§tou vyplacene. Za uspoko- tak zni; tedy si to zapamatujme, jeni rueim. Raymond Mladenka, jsme ees"i a nesesmariujme se tim Hallettsville, Texas (44-46pd) slovem Bohemian. Nekdy ted' take uslygime nemilou poznamku od maTABAK na posilani. — Dva lo myslicich cizonarodovcri, jsme roky start' a ne silnY. Posilam 10 lb. lido bez vlasti, k nam Hitler sebral za $2.00 a. po'Stu vyplatim. Pigte: zem. To take boll, ale mt./erne my Jcseph Prochaska, Portland, Tenn. za to? Ja nevidim jenom zradu v (44-45-pd) Anglii a Francii, ale take ye via& republiky Ceskosiovenske same. .int•- TABAK, dobrY, jemnY, slab9 Mate piece us k slykni a oei k vina kouteni, 10 liber $2.00. JemnY deni.

Kde ziistali spojenci Oeskoslo10 liber $1.60. Dopravu vyplatim.

Posilarn na C. 0. D. M. Prochaska, venska, Rumunsko a Jihoslovansko?

Portland, Tenn.

(44-46-pd.) V poslednich tYclnech, kdy/ Hitler hrozil vpadem na republiku, o spo;" Na prodej! —Hledate-li dob- jencich ani slechu. eeskoslovenska rou farmu, zde jest 100 akril dobre vlada tak slepa, 2e nevideli riskok zeme, dobre stavby, dost vody, ne- Hitlera, kdyt /axial od Oeskoslovenco citeva, v 'Ceske wade 1 mill na ska, aby se ztekli spojenectvi s Rucementovou cestu, 11/2 mile do 'Sko- kem. Hitler by si jeho plan byl ly, kostela a obchodu. $100.00 akr, zmenil, kdyby videl Ceskou armadu podminka: hotove. Hlaste se na: v pine v9zbroji u hranic a rusk edved' by ptichvatal na pomoc po I F. E. Hejl, Rt. 4, Box 211, Temple, Texas.

(43-46-pd.) rvnim vYstkelu. eati statnici melt moc k rozdaSle--. Vysad'te si zahradu! — Mrazuvzdorne zeli, hlavkovY salrit a ani. Napted se vzdal zahranieni inistr Milan Hod/a, rodem Slovak. einske zeli, 300 — 50c; 500 -- 70c; 1000 — $1.25, poRovne vyplacene, )n nechtel ubliht Mad'arinn, oni aptesna zasilka, uspokojeni zarude- y take dostali hodnY krajic 6esko- I lovenska, a potom se vzdal Edou-1 no. Hallettsville Plant Farm, Hal- ,, lettsville, Texas.

(42-45c.) ek. Kdyby dnes Masaryk ill, Hitler y nebyl ani snil o 6eskoslovensku.!

Slovane jsou nejdrile/itej gi rasa V poslednim disle aechoslovaka Evrope. Jazykove jsou zdaleka ptinesli nynejAi mapu Oeskoslovennejvet§i skupinou a pkedei o mno- ska. To si ptedstavujete, t* e ten oho nemecky mluvici narody, ktere statek uz budouCechy? Hitler nejsme si zvykli povaZovat za' domi- dovolil Polakilm zabrat Morayskou nujici rasu na kontinente.

Ostravu, nejveth ocelarnu v EvroProfesor Arthur P. Coleman. pri a v okoli uhelrie doly, proto si "Rekni mi co S'te'S a ja, ti keknu to jiste chce sebrat Hitler. A na kojsi." nec oni to budou pozvolna ukrajet "17Yborne, etu Shakespeara, Cice- se v'Sech stran, ziistane 6echtrn ro, Nietzscheho, Danteho . . jenom Praha. VSechna opevneni va"Pak jsi lhat!" ledna, ktera stala sta milionu, vk-

Pravidla

Ve sttedu, due 8. listopadu 1938.

chno se daruje Nemcin, Ma.d'arurn, a Polakilm. Ono to nic nestalo v1.0411, ale narod to platil. Narod -17 Oech5,ch malo veal, co se cieje, zd hranicerni.

Evropsky tisk je orneven, pattiene zpravy nejsou uvetejnovany a lid /ive tmach a je gte v tom rakouskein rehmu, nemohou zvyknout it svobodne, oni by to nevydr/eli, kdyby meli bYt volni, jim se to lepe libi bYt stale pod karabakm a pod nadvladou nekoho jineho. Nemeli spra y -nehopaudnifsku,jaeho poskytuje narodu republika, thdi se na rtzne politicks strany, jen pro jejich zahubu, a sousede toho vyuhtkovali.

Ted' se doslYcha, /e eechove se spoji s Hitlerem. To by nebylo nic ptekvapujiciho, kdy/ jsou celYm svetern zrazeni. I naS Roosevelt ptilotil k tomu polenko, aby Cechy byly obetovany za mir v Evrope a celem svete, aC chudak vi tolik o Evrope, jako vlk o hvezdach. Musel stat pti Anglii, proto k jine keel nezna, jen anglickou. (0 pres. Rooseveltovi se tvrdi, ovlada dokonale, mimo anglidinu, te/ feel nemeckou a francouzskou. — Poz. saz.) Oechilin ted' jineho nezbYva, jenom se spojit s Nemeckem. Dr/et se toho, kdo ma energii a neboji se, dovede si dupnout nohou a svet skade jak on piska.

Vgak na pany v krytem voze take nekdy trhne, easem se jim kolo zlame a pak vriz se svrhne!

V nedeli dne 20. listopadu zdejS1 katolicka osada bude posvicet nov9 zvon v tom novem kostele, co byl neclavno vysvecen. Po kostelnich obtadech budou mit obed v Sokolovne a odpoledne bohatY program a rrizne hry a pak vedeti a volnou tanedni zabavu. Vgichni jsou zvani z okolnich osadi. zde k hojne (least. Cisty vYte/ek na kostelni fond. Ptedem dekuji za hromadnou ridast.

Ptatele, kdy/ pojedete do Fort Worth, neopomerite navStivit nak krajany bratry Kubanove. Oba maji

pivnice a restaurace. Ceske kuchaiky uspokoji vas hladovY /aludek a CisluZni Ceti cisniei yam za/enou vaJsoii to nasledujici: Frank Kuban na 20. ulici N. Main a Joe Kuban. na 22, ulici N. Main. Take /name Ceske/10 holiCe zde, jinx/ je Jim Tesat, 1543 N. Main, v tae budove co ma, Frank Kuban restaurant. Pan Tesat /acla o laskavou prizes zdej gich krajanri.

S pozdravem na etenate, A. Tobola, )o( SLUZ" BY BOZI, 13. listopadu.

Kostohryz: West, 10:30 rano; Dallas, 3:15 odpol.; Ennis, 7:00 veeer.

Hegar: Rosenberg, rano.

Beseda: Snook, rano; Cooks Pt„ odpoledne.

Barton: Taylor, rano; Holland, odpoledne.

Oiivujici schfize v Ellinger.

Br. far. Jos. Barton z Granger, za pomoci domaciho kazatele sboru Fayetteville, br. far. Jos. J. Hegara, bude potadati dva veeery cich schrizi ye sttedu a ye etvrtek 16. a 17. listopadu v mistnosti veiej• koly v Ellinger, misto v kostele ne S na Ross Prairii.

Belohorska, vzpominka, letos zvlagte ptipadna, bude uspotadana v Husove Domu v Temple ve sttedu v 7:30 veCer, dne 9. listopadu.

Promluvi br. far. Jos. MildovskY ze Sealy a br. far. H. E. Beseda z Caldwell. Ostatni ptitomni kazatelove pkinesou kraal pozdravy. Ve sttedu odpoledne bude se v H. D. konati schrize vkch eeskYch protestantskYch kazatelri v Texasu. )0( Velci spisovatele vkch narodii — jmenuji Cervantest, Tolsteho, Zolu, Gotthefta a Dickense — derpali z lidove a narodni tradice. Timto zdrojem sve tvorby nejen ∎obohatili jazyk sve zeme, nYbr2 dali te/ typickou tvat vednYm hodnotam sveho naroda.

Oskar Maria Graf.

Verejne cviceni Sokola POkADA TELOCVIeNA. JEDNOTA

FT. WORTH DALLAS ENNIS V SOKOLOVNE VE FT. WORTH

v nedeli, dne 13. listopadu 3 hodiny odpoledne PROGRAM: SokolskY Orchestr 1. SpoleenY nastup 2. Americka a eeska hymna.

Starosta Sokola 3. Ptivitani hostri Z ad a /akyne 4. Sletova prostna.

Mu/i: Ennis, Dallas, Fort Worth 5. Cvideni na natadi Muli a kny 6. Spoleend prostna 7. Ptestavka.

Vzorne dru/stvo 8. ZvlaStni Cislo Sokol Ennis 9.,*eska. a Slovenska, Beseda Po programu spoleena vedete

VEER TANEtNi ZABAVA VSTUPNE: PANI 40e — DAMY 25c KahlY jest uctive zvan PORADAJICIAI VIBOREM.