Vestnik 1938 09 21

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

(Wednesday) 21. zaii (September) 1938.

ROCNIK (VOL.) XXVI. WEST. TEXAS. ye stiede

eisLo 38.

AMERIKA POTREBUJE PROPAGANDU. 1)' Y AMERICANS tikame, k chceme It s ostatnim svetem jako dobti sousedy . Jine narody odpovidaji, take chteji nam bYt dobrYmi sousedy. Ale chceme-li bYt dobrYmi sousedy, musime se navza,jem dobte znat Nemii gete zit ye shode s rodinou naproti, budete-li si pokad myslet, ge to s ni neni vgeehno v porldku.

Podivejme se, jak se jevime s yYm sousedrim.

Nicholas Murray Butler jednou pravil, ze kdyg cestuje v cizine, vidi svou-zem dnem vzhilru.

To je 'Teen° je gte mime. Divate-li se Odima evropskeho tisku, vidite Spojene Staty jako groteskni obraz v kfivem zrcadle.

Nelidska. To je slovo, ktere se hodi na to spolednost, Mica, o nas "Vu", pati gskY easopis. Jsme "naivni", nechapavi, hrubi, zabedneni, honime se jen za ziskem", pie timskY literarni magazin "Omnibus". Jsme narod pokrytcri, rugicich smlouvy, kdykoliv se nam to hodi, ale Pile pro to odsuzujicich. Na ge zahranidni politika je "nejabsolutnej gi forma imperialismu". Toto je nazor timskeho vedouciho denniho listu "Messaggero".

Mohli bychom okkavat, ge aspori demokraticka Anglie nas pochopi, nebot' tam je tisk svobodnY a kino a rozhlas nejsou nastrojem propagandy. Ale nazor Johna Bulla na nas je galostne zkroucenY. "Kult nasili je doktrina, kterou se ka gelY Ameridan uci respektovat od raneho mlacli", tvrdi "Punch", britskY tYclenik.

Spisovatele tvrdi, ge rvadky a ptesttelky v nagich zakonodarnYch sborech jsou be gnYm zjevem.

LondYnskY "Daily Express", list s nejvetgim nakladem v Anglii, maluje na g Jih jako "polodivokY kraj neznajici zakonri.". Jeho dopisovatel je okouzlen zvyky v Kentucky, kde, zda se, krevni msta a lynchovani jsou dasti denniho Nvota. "Lynchovani je doposud popularni, adkoliv nyni ug bylo doteeno moderni dobou. Nejpopularnej gi metodou je usmrtit obet' pochodni." Lynchovani se poklada, za "dobrou vederni zabavu po nudnem dni".

Tak se ptedstavuji stinne stranky americkehci givota — pfehaneji, zev geobecriuji, ag je etenat vidi naprosto zkresleny. Co si musi Nemci myslet o nagem sportovnim gentlemanstvi, kdyg v "Deutsche Zeitungu" dtou tento popis footballu: " ye SpojenYch Statech neni nic nezvykleho videt, jak s Mae odna geji k nepoznani rozdupanou hromadu masa a krve, zatim co divaci, brutalni a necitelna, luza, vYskaji a tvou. Boje gladiatorri ye starem Rime pied 2000 lety jsou proti tomu velmi krotke."

Vetg ina francouzskych listu nema americk:Ych dopisovatele. Zpravy z Ameriky dostavaji vetg inou telefonicky pies LondYn, a tento transit jim na ptesnosti neptida. Priimernemu Francouzi jsme kresleni jako bizarni spoleenost filmovSTeh hvezd, gangsterti, 'eernochil a Indianii. Ma-hi napsat francouzskY redaktor nejakou neuvelitelnou zpravu, zaene skoro automaticky: "To se stab° ov gem v Americe".

Ve vgem zahranienim tisku se tame jako 6ervend nit zakladni nota, ze jsme barbell, vulgarni a nezname nie z uhlazenosti

Edwin Muller. ce. Ze mame zprisoby pohranieniho hornickeho, mesta.

Jak dochazi k temto nespravnYm obrazrim?

Evropske narody piece maji prostkedky k tomu, aby si opattily spravnY obraz — noviny s velkymi ptijmy a rozsahlYm Stabem na sbirani ptesnYch a obsahlYch zprav a kabely na jejich ptena geni. Citime, ge tyto nastroje porozumeni, ktere by mely svet k sobe priblizit, nas zradily.

Zkoumame-li vgak zpesob, jakym se obraz zkrucuje, vidime, de to neni &Nano timyslne a ze zlomyslnosti. Vysvetluje to znamY anglickY dopisovatel. LondYnskY vy davatel, sna gici se o stale vyggi naklad, citi, ge musi syYm dtenatem ptinest vgdy neco sensadniho. Vime,. do jako miry pracuje na g vlastni tisk podle tele zasady, pravdepodobne nas take svadeje k mylnYm nazorrim. Aby byly jeho americke zpravy co nejderstvej gi, londYnskY vydavatel si pfedplati nejakou ze sensaenej gich americkYch zpravodajskYch agentur. Plati ji rodne 50,000 dolarri, ale u gije z ni sotva tadku. Dela, to jen proto, aby udrgoval sve redaktory pro zpravy z ciziny ye styku s materialem, kterY pottebuje ze SpojenYch staff'.

Na pkiklad prejde Hauptmannriv proces. Redaktor pro cizinu telegrafuje ihned svemu newyorskemu dopisovateli. Ten podle sveho asistenta do Flemingtonu. Asistent chce samoztejme ukazat co umi. Jeho zprava musi pietrumfnout v gechny sensadni agentury. V soudni sini popusti uzdu sve obrazotvornosti. Nesice fakta, ale jeho vYklad je hodne piekrouti. 8efredaktor newyorske redakce zpravu jegte ptikragli, a tak skreslena putuje po drate do Evropy, do Fleet Streetu. Zahranieni redaktor ve Fleet Streetu ov gem nedostava s yrij mamuti plat za to, aby otiskoval dopisovatelrim zpravy tak, jak je dostane. Vi, co chteji eteng.kr, a zpravu podle toho ptedeld.

Hauptmanntiv proces, pravda, nebyl pro Ameriku nic, s eim by se mohla chlubit. Jak konedne ptijde do rukou man gelii John BullovYch, vezeri vstoupi s fineenim do soudni sine, celY spoutan tegkYmi tetezy. Filmove kamery pkehlugi hias advokatri, bleskove lampy oslriuji soudce. Behem vYslechu ptichazeji najevo 'east° nova a sensadni podrobnosti. Je to jako vYjev z desiveho snu, neco, co se mohlo stat jen v Ani si nedovedeme ptedstavit, jak se nazor ciziny na nas zaklada, na takovYch pitomYch, lehkomyslnYch zpraviekach, zastreenYch v rozich nag ich novin. Mame smysl pro humor a mrigerne tyto zpravy brat tak, jak si toho zasluhuji. Ale nezristanou u nas, nyibrg se otiskuji v celem kontinentalnim tisku, zanechavajice za sebou ssedlinu trvalYch nazort a ptedsudkri, zrovna tak nevykotenitelnYch jako zvracenYch. Abychom videli, jak dokonale je mo gno zkreslit obraz Ameriky, musime se podivat na kontrolovanY tisk v Nemecku, Italii a Rusku. Newyorsk starosta La Guardia se vyjadfil kdysi dosti neuetive o Hitlerove rdimu. Zde je east

odpovedi v Angliffu: "Kariera La Guardii, jako'ito newyorskeho starosty, se vyznaduje tim, ze gangster% kteti jej podplatili, mohou loupit a unaget s vetgi beztrestnosti ne g kdykoliv pted tim. 8efove americke vlady, zda se, maji strach z revolverri newyorskeho podsveti, ktere poslouthaji pia'alky newyorskeho arciganstera — La Guardii."

Pod diktatorem jsou noviny valeenou zbrani — nebot' diktator je ustaviCne ye valce. Vedeli se jeho lidu Spatne, ma-li nedostatek 2ivotnich potreb, musi se mu povedet, 2e lidem v jinVch zemich se vede jeSte hur. Na dikkaz, "demokracie je bezmocna proti komunisticke revoluci," podtrhuji se zvla gt' zpravy o sta y gich zavodech a davaji k nim titul--kachvna ky, jako "Revolta a divoke demolovani. Mnoho mrtyYch a ranenYch." Tvrdi se nebo dave, na srozumenou, ge vgechny tyto stavky jsou sledkem "podzemni komunisticke propagandy."

Stejne podivne na.zory o SpojenYch Statech rozseva nemecka propaganda v jihoamerickem rozhlase. Latinsko-americke noviny, ktere si nemohou dovolit platit za spolehlive telefonieke a telegraficke zpravy, pkejimaji takto z radia ripine ptekroucenY obraz strYeka Same, kterY je liden jako hrabivY imperialista i jako vychrtlY mug, ze slabenY zarodky komunismu.

Jedny takove noviny na pkiklad ptinesly sensadni titulek "Revoluce ye SpojenYch Statech".

Zprava, zalo gene, na jedne ze dtyt stavek, vy§la z Nemecka. Ptatele Nemecka v Ji gni Arrierice zachycuji nemecke vysilani, ptedkladaji je a posilaji vdednYm redaktorrim, kteti v domneni, ze syYm etenatrim pkina geli nejnovej gi zpravy z ciziny, ye skutednosti roz gikuji nespravne nazory na severniho kolosa.

Rusk tisk nas lief, jako bychom si libovali bezuzdne nezakonitosti. Cislo co Oslo pfinagi moskevskY humoristickY list "Krokodil" karikatury divan a hraeri, zabitYch na footballovem gangstert, provadejicich Unosy na yerejnosti, soudcri nadr gujicich bohatYm podvodAdkoliv se Rusrim dovoluje, aby se nam obdivovali pro nagi strojovou vyspelost a hromadnou vYrobu, Utady zvelieuji systematicky nage chyby — jako na pkiklad nasledky krise. Ne ktere ruske noviny ptina gely v seriich obrazky, jejich'i fiedem bylo ukazat, ze Ameriean& raji hromadne hladem.

A tak byste mohli projit skoro celY svet, a nikde nenajdete spoleenost prrimernYch lidi, kteri by o nas meli spravnS7 nazor.

A co my? Veil nekdo, 'le my jedini se divarne na ostatni lidi na svete jasne a bez pkedsudkii?

Byl by naivni, kdyby tomu Jsme vg ichni jako bide bloudici v mlze. Kdyg se ohlig ime kolem, vidime kazdy jen hrozive zviteci postavy. Kdyby se mlha zvedla, rnogna, ge bychom vypadali vgichni skoro stejne. Obydejni bide na celem svete se od sebe mnoho neKdyby to byli vgichni vedeli, nemusela Wit svetova valka.

Jsou to nebezpe'C'ne veci, tyto skreslena obrazy, ktere si o sobe delarne. Delaji historii, A delaji ii epatne.

Strana 2.

VRSTNIK

AKON o starobni pensi je v platnosti od z ledna 1937 a do dnaka podalo tadost o

potadove eislo pies 39,000,000 zamestnanca. Do pensijniho fondu plati za.mestnanec i zamestnavatel ureite mesieni splatky. Na mesieni poZitky ye NTYSi od $10 do $85 budou miti narok ti poji§teni zamestnanci, kteti se vzdaji vycleledne prate po roce 1942, kdyt dosahnou veku 65 let. Jednorazove vYplaty dostanou bud' pojikenci, kteil nebudou miti narok na mesieni pensi, nebo pfibuzni a dedicove tech, kteki zernrou drive, netli dostanou nejnitgi sumu penez, na nit men narok.

• • Italska vlada oznamila, ticlovske deti, vyloudene z pravidelnych obecnYch Skol, budou podatkem noveho S • kolniho roku navAtevovati zvlaStni skoly, ktere pro ne budou zfizeny a vydrtovany statem.

• • Spolkova vlada plati katclemu statu jednu tfetinu nakladu, venovaneho ye prospech Pfiblitne 242,000 matek a 602,000 deti teti z tohoto programu. Pies 39,000 slepca dostava pravidelnou mesieni podporu, z eehot vlada hradi jednu polovinu • • NemeckY zahranieni obchod s Francovym Spanelskem stoupl znadne v leto gnim prvnim pololeti. Nemecky vYvoz do Francova Spanelska dosahl 47 milionu marek proti 21 mil, marek v prvnich 6 mesicich lonskeho roku. MineckY dovoz stoupl 55.7 milionu marek v prvnim pololeti 1937 na 65 mil marek.

• • „, Podle mineni "Manchester Guardianu" tadala Italie nahra.du pro podporu Franca rtut'ove doly u Almadenu. Italske a Apanelske rtut'ove doly dodavaly pied obeanskou valkou ye gpanelsku asi dye tietiny svetove spotteby. Rtut'oye doly Spanelske jsou stale v rukou Spanelske vlady.

• • Vargava. — Od 1. zafi poCinaje byla na polsko-litevske hranici otevfena dal gi dye mista pro pfekrodeni hranic v silnicnim provozu.

VarSayske listy pfinageji zpravu, ze poLsko-litevske vyjednavani o obchodni smlouvu, ktere . ave obylo v eervenci pferu geno, bude ye Var S pet zahajeno bud' koncem &AN nebo zaeatkem iijna.

• • Podle basilejske depe ge doglo k zajirnave "navestni" potyece mezi Francii a Nerneckem pies eku EtS7n, nekolik mil nad Basilejem. Nejprve flaziste na svern bfehu vztYeili mohutne navesti s napisem: "Jedna rise, jeden lid, jeden vadce." Francouzove na sve strane odpovedeli na to stejne velkYrn navestim: "Svoboda, rovnost, bratrstvi."

•

•

Z Washingtonu bylo oznameno, ze farmatam ve stfedozapade dostane se v brzku check( na premiove platy za Toast v zemedelskem omezovacim programu v roce 1938. S vysilanim checku zapoone se kolem 1. fijna. tfeclnici zemedelske administrate jsou nyni pilne zamestnalistin, ukazujicich, jak farmati ni svoje smlouvy pinili. Hned po dokoneeni teto price doj de k vypisovani a rozesilani check(.

• • Na Slovensku nejcialetitefAim nerostem je magnesit, ktereho se vyteti 14 procent celkove svetove tetby. Pa nem je antimon, ktereho se vyteti nyni 5.45 procenta kusove tetby, nebot' Cina pro valku zmen'Aila tetbu tohoto nerostu.

Po pfevratu se vzkiisily zanedbane slovenske doly na drahe kovy, take dnes vyteti za rok Slovensko 1,018 liber zlata a 24,000 liber stfibra.

Tena soli se na Slovensku od r. 1918 do r. 1936 ztrojnasobila,.

• • V§echny stity a teritorie s vYjimkou jednoho statu spolupracuji s federalni vladou pii podporovani sestarlYch muta a ten, nemajicich prostikedku k dative. Tema' 1,700,300 starch 11di dostava, pravidelnou mesieni eastku, ktera jim umotiluje, aby i nadale till v soukrome domacnosti a nemusili se uchYliti do starobinca.

Polovina nakladu na tuto akci pochazi ze spolkove pokladny. Od Unora 1936 do dervna 1938 obdrtely staty $340,000,000 ad spolkove vlady na podporovani sestarlSich lidi.

Co noveho?

Bratislava. — 1:3-sttedni sdruteni slovenskeho pramyslu vyzvalo sve elenske firmy, aby do 15. zaki zaujaly koneene stanovisko k projektu dunajsko-oderskeho prOplavu. SlovenskY hospoclaiskY tivot ma neobydejnY zajem na stavbe praplavu, nebot' na uzemi Slovenska by byl vybudovan v deice 67 km. Pfi porovnani pramernYch sazeb teleznidnich znamenala by doprava po kanale levnej gi naklad o 50 procent.

•

•

LondYn. — "Daily Telegraph" oznamuje z Moskvy, ze v atednim organu sovetskeho lod'stva "Rude lod'stvo" jsou uvekejneny smernice nove ruske namofni politiky. V elanku se uvadi, ze SSSR. bude staveti v budoucnu jen velke bitevni jednotky, ktere v pristi valce piejdou k ttoku a donuti neptitele ve vlastnich vociach, aby se postavil k rozhodne bitve. Podrobnosti o stavebnich planech a poetu velkYch bitevnich jednotek nejsou uvefejnovany.

LondYn. — "Daily Herald" zaznamenava jako velmi zajimavou zpravu, ze italske. korunni princezna Marie Jose (dcera belgickeho Alberta a sestra nynefSiho belgickeho krale Leopolda) byla v Lucernu pfitomna koncertu, kterY dirigoval maestro Toscanini. Jak znamo, italske listy v posledni dobe velmi east° a velmi ostfe na tohoto velikeho italskeho umelce proto, te odmitl dirigovati v Italii a ze od antlusu se vyhYba, take Rakousku, kde v minulYch letech jeho (least pfi salcpurskYch slavnostnich hrach bYvala nejvetSi atrakci.

• • Krasne vYsledky price iowskYch echoslovaka ye prospech Fondu obrany Cs1. republiky lze posouditi die vfge sebranych pfispevka, jet' dosahly do prvniho tYclne zafi $3,175.00. Do 6eskoslovenska bylo jiz z Cedar Rapids, Iowa, odeslano 90,000 KC. TamnejS1 anglickY denik Gazette daroval na sbirku jedno sto dolart, co2 potvrzuje tive sympatie americke vefejnosti k ohrotenemu Ceskoslovensku. Dar anglickeho easopisu ma, velkY a daletitY vyznam pro Csl. akci. Doekame se takove podpory od nektereho angl. Casopisu v Texasu?

• • Kralovskym dekretem bylo povefeno ministestvo letectvi a namotnictvi, aby zfidilo v nejdaletitejach teleznienich stanicich a pHstavech Rumunska sila, kde by byla usklaclnena telezna zasoba obili, celkem 500,000 tun. Potfebna finandni thrada bude ziskana vYpiijekou, zaroeitelnou nejvYSe 4.5 proc. Amortisaeni slutba je stanovena na gest let. Strojni zaiizeni, zakoupene v zahraniei, bude osvobozeno od cla, bude-li levnejS1 nejmene o 20 procent net vYrobky rumunske. Pozemky pro tato nova sila budou ziskany podle zakona o vyslatnovani pozemku pro statni potkeby.

• • Vide& — Rakousko-oeskoslovenske. spoleCnost se sidlem ye Vidni bude na poukaz tupniho racice Buerckela trvati dale, ale zmeni sve jmeno na "Nemecko-eeskoslovenska spoleCnost". Pfedseda spoleenosti ministr m. sl. Eduard Heinl vzdal se hned po an‘Slusu sveho mista a spolednost je nyni pod komisaiskou sprayou. Vrati-li se Heinl na sve misto, neni dosud znamo. Rovnet tak neni niCeho znamo, zda Rakousico-jugoslayska spolednost bude dale trvati a zda zmeni sve jmeno na Nemecko-jugoslavskou.

• • Nemecko dluhuje Spoj. Statism pill druheho bilionu dolara a neplati nieeho ani na dluh ani na droky. Po zabrani Rakouska pfevzalo mravni zodpovednost za jeho dluh $34,000,000. Hitler chce pry bYti smazan se seznamu dluhujicich naroda a tak ziskati pfistup k surovinam a valednemu materialu v Soustati. ValednY odbor poslal Berlinu jit 6. dubna formalni notu, ze odelcavame, Nemecko se postara o zaplaceni valeeneho diuhu Rakouska. Nemecko na to nieeho neodpovedelo, net die naraIek sveho vyslanectvi a dotazil v zahranieni iikadovne se soudi, Nemecko chce vyekati pfihodneho Casu k jednani a valednem dluhu jak Rakouska tak i vlastritho,

Ve stredu, dne 21. zaki 1938.

Ze Seattle, Wash., se scleluje: Boering Aircrafft Co. dosahla noveho rekordu v letectvi, kdyt byl vykonan zdatilY let na zkou gku v jejich 41-tunovem letadle Boeing Clpper, ye kterem je misto pro 75 cestujicich. Let byl vykonan na zkougku a v letadle bylo naloteno 40 tun jako pfitet. Letadlo s takovYm nakladem se vzneslo nad mesto a vykonalo dark let 100 mil do Bellingham. Uiednici spoleenosti Boeingovi pravili, ze jejich letadlo docililo rekordu v doprav6 nejvOt giho nakladu.

•

•

Mexicky president Lazaro Cardenas sclelil kongresu v Mexiko Meste, ze mexicke. vlada nehodla vyhoveti tadosti americkeho sekretife Hulla, aby ustala ye vyvlastriovani pozemkii a ze bude v nich pokradivati v souhiase s programem o pozemkove reform& Soueasne oznamil, ze vlada pods v brzku navrh zakona, kterYm zakazany budou dlouhodobe najmy a koncese, tak aby se pfede glo situaci, podobne zaboru petrolejovych poll. Mexicka vlada si vyhratuje pravo na vegkere mineralni bohatstvi zeme, Mend zakonem. V torn smyslu America bylo odpovedeno.

• • Ponevadt vgechno dosavadni vyjeclnavani mezi zastupci zamestnancil velkYch americkYch leleznic a jejich fediteli, v /Amt' i vladni zprostfedkovatelska, rada mela podil, nevedlo k vYsledku a teleznice trvaji na snfteni mezd 0 11 procent, naiidili piedaci 19 unii eleznienich zamestnanca hlasovani mezi 929,000 svYmi eleny, hodlaji-li protestovati proti tomuto snit'eni stavkou. Tato stavka by ale nemohla bYti vyhlatena ihned i kdyby hlasovani bylo v jeji prospech. Podle smluv je povinno teleznieni zarnestnanectvo zachovati pfitomnY stay i po odmitnuti arbitrace na 30 dne. Po Veto dobe vladni zprostfedkovatelska rada mate potadati presidenta Roosevelta, aby s ohledem na nebezpedi pieruseni dopravni slutby jmenoval vySetfovaci komisi. Po 60 dni po ustanoveni teto komise nemilte podle platnYch dohod dojiti k tadnym zmenam pracovnich podminek bez vzajemne dohody obou stran. K stavce tedy nemohlo by dojiti pied 1. prosincem. H. A. Enochs, mluvei 142 teleznic prvni tfidy, 0znamil minulY *len, 'ieleznice natidi 15procentni sniteni mezd dne 1. iijna bez ohiedu na hlasovani o stavce. Z toho je patrno, ze t'eleznice si asi pfeji ustanoveni vySettovaci komise presidentem Rooseveltem.

• • Vella Britanie, jak bylo v techto dnech oznameno z Washingtonu, potadala vladu Spojepoditati v nYch Statil o naznakeni, pade valky s Nemeckem s tim,ze zdroje Spoj.

State zastanou ji otevfeny pro piivoz potravin, stieliva, zbrani a letadel. Anglia jevi totit obavy, ze v pfipade valky, do nit byla by zataSena, kdyby Nemecko vpadlo do 6eskoslovenska, mohla by americka vlada vYvoz techto feel zakizati na zaklade neutralitniho zakona. Dotaz tento udinen byl neatedne a vlada SpojenYch State taktet poskytla odpoved' neafedni, ktera, die odpovednYch washingtonskYch krulnl fecinich znela asi takto: 1. Prohlasi-h Nemecko valku Velke Britanii a Francii anebo stane-li se opaene, president SpojenYch State bude nucen uplatniti opatfeni neutralitniho zakona. To by znaeilo automaticky zakaz vyvozu zbrani do zemi valku vedoucich a potraviny by mohly zeme ty zde kupovati jenom za hotove a dopravu jejich si obstarati vlastnim lod'stvem 2 Jestli naproti tomu Nemecko provede vYpad na Oeskoslovensko a Velka Britanie a Francie zakrosvYmi brannYmi silami v zapase torn bez vyhlag eni valky, nebyl by na neutralitni zakon bran tadnY zfetel, at' by se pak konflikt vyvinul do jakYchkoliv rozmera. President Roosevelt, jak sclelili vladni diednici, uznava site, evropska situate je vatna, ale prozatim nepovatuje za radne svolani zvla gtniho zesedani kongresu k zmirneni nebo aprave neutralitniho zakona.

• • LondS7n. 481et'Y Robinson Walker, bYvalY zamestnanec britske zbrojovky Vickers-Armstrong Ltd., byl uznan vinnYm podle zakona o statnich tajemstvich, te si opatfil plany zvla gtniho stroje, ktere by mohly bYti k utitku nepkitell Britanie, Byl odsouzen na tai roky,

Strana

lTe sti.edu , dne. 21. zL-1 1938.

11,4••••••■•■■••■•■••■•••■••••...

Oddil do

•ky, ise-r7-0,-21 -

Dopisy, je2 by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, pokadatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VSTboru k vlastnimu rozhodnuti.

Rosenberg, Texas.

Ctna redakce:— Uvadim zde east dopisu pana Frant. Mrkvy, kterY byl uvetejnen v Hlasateli ze dne 19. srpna.

V Owosso, Mich., maji Narodni Sdrueeni, kterem je zastoupeno 21 radii a organizaci.

Pan Mrkva "Kandy dobrY elovek ma ye svem srdci cit a tajnou komurku, do nie uzavird nejkrasnej:Si city sve duke. Ma tam sve city k rodielim a k rodnemu mistu, a kdo ten cit pro rodnou zem jie nema,, kdo na sve drahe a vee dobre zapomnel, ten ztratil vkchny lepei city a vae dobre. t' adna ruka nepohladi nas tak jakoruka matky,, a eadna, druha. zeme 2e nom bYti tak draha, jako zeme nak rodna.

Ma ta nak matka vlast neptatele doma, jeji vlastni synove se spojuji s cizimi a i svYrni neptateli a chteli by ji rortrhat. A jsou to docela i hlasatele lasky k bliznimu,. miru a pokoje, kteti zrazuji rodnou zem. Kde je sebevedomi a jaka je ta laska k viasti, kte •i tak jed.nate? A jak je vas cir?"

Tajemnik Narodniho Sdrueeni v Chicagu, Vincenc VrdskY, v jednom dopise p. 8-uldovi "Neni to tak snadne v nynefai rozharane dobe, kdy kaeda sloeka pracuje samostatne."

V druhem dopise p. Suldovi pike: "Pine uzna,vame, 'ee jest tteba svolati konferenci co nejdrive, neb nyni jest doba einu. Veak tak rychle jak Vy to poeadujete, nebude asi moeno, z toho duvodu, ee ostatni venkov, mimo nekolik okrskfi, neni dosud ptipraven a bude nutno eektati na jejich rozhodnuti."

Podavam zde pteklad elanku od Dorothy Thompsonove, otfateneho v Houston Post. ZadnY z americkYch mueskYch korespondenta nedovede tak o veci pojednat jak tato eena: "Dnes se slid ttese na pokraji valky, a kdy vge je analizovano, veecko se svati na skuteCnost, k mue a "klika" kol neho v nazi Nemecku, dostali se do postaveni, v kterem nemohou prohlasit valku ani ueinit mar. Od viterstvi k viterstvi — remilitarizace — opevneni na Rjine — ptipojeni Rakouska — Hitler pochodoval cestou ku katastrofe. Nazismus zaeal jako "hnuti" a astaval hnutim, to jest, jeho povaha je, ee se musi pohybovat. Ale prostor, ye kterem mute se nyni bezpeene pohybovat, dosahnul svYch hranic. Hitler bud' musi nyni ustupovat a neb vrhnout Nemecko a celY svet do katastrofy. Nenechejme se masti me/IS-1mi vyhledy na tuto otazku. Utrpeni sudetskYch Nerncil, at' skuteena neb domytlend, maji s tim Indio co Cinit. Hitler se nesnaei aby osvobodil Wince v Hornim Slersku neb v polskem korridoru a otedene si umyl ruce ohledne Nemcit v italskem Alte Adige (jinni Tyrolsko), jejiche narodnost byla brutalne vyhlazena. A on oslavuje ptatelstvi s Uherskem, jehoe nemecka menina byla Upine pouheretena. Sudeto-nemecka ctazka je jen nahodna, k otazce, ma-li neb Nemecko ovladnout Evropu a svet. Oeskoslovenska demokraticka republika stoji v ceste nemecke rozpinavosti na VYchod. Proto Ceskoslovensko musi bYti odfiznuto cd svYch spojencil ,aby mohlo bYti znieeno, a posud eadnY navrh na urovnani, at' sebeetedtejti, nebyl pro Hitlera pkijatelnY; jestli dovoli Ceskoslovensku aby se udreelo, bude to jen jako vasalskY sat. Je to groteskni mluviti o osvobozeni sudetskYch Nerncti kteti se ted' teal z veal zakonite, dukvni a hospodaske svobody, nee jakou by meli ye Tketi 6ai, a vic nee se tees kterakoli kind meneina v Evrope. To, co jim bylo nabizeno v poslednich navrzich, tote kantonizovani umist'uje je na tu samou Aroveti jakou maji francouzske a italske flun g-illy ye SySrearsku. Zajiste

nikdo nepova2uje obCany 2enevy a Laussane za utlaeene. Oeskoslovensko se nesna21 o nic jineho ne2 o to, aby mohlo pokraeovat v existenci jako svrchovanST stat a zachovani obeanske svobody a demokraticka zkizeni pro v'Sechny natodnosti stejne, tfeba by je nechteli.

Hitler nedovede promluvit ani jedno slovo v cizi,,keei, a a2 do jeho statni navStevy u Mussoliniho, nebyl nikde ven z Nemecka. Ale on ma vlastni a ustalenji •obraz sveta. Jeho piedstava zahrnuje v sebe to, 2e demokracie jsou shnile, slabe a nerozhodne, nemohoucnost Ruska, degenerace Francie a Anglie nemajici jmu a UplriSr isolatismus SpojenSrch stata. Nejvice znepokujici east zprav v poslednich nekolika tjidnech je zvest, 2e Joachim von Ribbentrop, ministr zahraniei je hlavou tak zvane valeene fronty. Pan Ribbentrop je mu2, kterji dostava Vgechny informace, ktere diplomaticka sluaba poskytuje a dalo by se soudit na nejhorg, jestli by jeho nahledy koneene rozhodly o osudnem Hitlerove kroku, proto2e on die vSech znamek je pkesvedden, 2e 2adna z velkjich mocnosti nezakroei, kdyby byl ueinen v3-7pad proti Oeskoslovensku.

Ve skuteenosti v teto otazce Nemecko eeli to nejvetk koalici mocnosti jakou kdy svet Francie bude vadat ,aby zachranila neodvislost eech, proto2e jinak by posledni dejinna kapitola jednajici o ni jako o svetove mocnosti koneila. Britanie bude valeit proto, Ze je smlouvou vazana a pro Zivotni sebeochranu obhajovati Francii. Mocnosti Male Dohody prave potvrdily pkede'Slji mesic soudru2nost proti uherske rozpinavosti, take kdyby Uhersko se podilelo s Nemci na qpadu proti Ceskoslovensku, bylo by zaplaveno vojskem se tki stran. Rusko bude valeit z davodil ideologickS7ch i narodnostnich Polsko, ae se sna21 co nej vice nevystrkovat hlavu do Casu, a2' velke mocnosti budou jednat, muselo by v ptipade valky stati na to same stran y co Britanie. Polsko ma jedinSr vS7ber, bud' laSiti spojencem zapadnich mocnosti anebo bjiti bojfatem mezi Nemeckem a Ruskem.

Ohledne Italie — nemeckji hlavni stab zajiste nezapomnel rok 1914. A co Spoj. Staty?

Pochybuje Nemecko o tom, 2e zdroje teto zeme, moralni i hospodakske budou k disposici zapadnim demokraciim, kdy budou zifeastneni v tomto gigantickem zapase? Zasada o volnosti moki, ktera meal rokem 1914 a 1916 skorem by nas byla uvrhla do valky proti Britanii, je optfatena ,a britska, blokada Nemecka by se stala skutkem od prvniho vypuknuti valky. Jak president Roosevelt, tak i Cordell Hull se dosti srozumitelne vyslovili, take i lid v Berline /nide miti jakesi tuSeni jak si veci stoji." — Upozoriluji na ten. to elanek vgechen nas lid a zvlaete na§e inteligenty a studenty, kteti umi psat anglicky. Meli by ji poslat podekova,ni za ten elanek.

Orchard, Texas.

Bratke redaktore, bratki a sestry!

V easopisu Amerikan ze due 8. zaki byla uvekejnena pisnieka o tom nevieckem lakirnikovi a jeho spoleenicich, kterou poslala telkyne pana John Tomana z Cicero, j en2 ted' bydli v Praze. Pro zajimavost one pisne myslim, 2e se zavdeeite te2 etenaffim Vestniku, kdy ji uvefejnca.

V eernS7ch lesich, blaze hranic, Adolf se svS7m vojskem stab, Goering, Goebbels radili mu aby oechfim napreskal.

Adolf pravil: mill ho&i, ja bych to rad udelal, ale eekam jegte, kdyby nekdo Cechy zaprodal. vildee Tketi svet se smeje v naralach, ze pry my jsme postaveni, jen na sam3"7ch nahraIketh.

Oen maji maslo, mouku, vy margarin ze dkeva, proto valka pro Nemecko je dnes nutna, potkeba.

Adolf pravil v povS7S'eni, tedy valku vyvolam, zitra na hranice 'Ceske pet divisi zavolam.

Druheho dne easne z rana, Adolf, Goering s Goebbelsem, pkihnali se ucl.STchani na hranice pokiusem.

Pkekvapene Tristan tam, jako slaup vgichni stet, neglo jim to do palice, jak se tohle mohlo stat.

Vidal tam Ceske vojsko, s tasenSimi bodaky, v duchu mysleli si Vaichni, lope je jit nazpatky.

Tu se ujal slova Goering, a a Adolfovi tato del: Vidik vidiA, Ado mil*, co tu ee§i maji del?

Goebbels k tomu pravil taky: prima kulomety maji, tak si myslim, milt' Ado, 2e by nem zde napraskali.

Adolf smutne kyvnul hlavou, v nitru bylo mu ouzko, jo, jo, mill kamaradi, Cechy nejsou Rakousko!

A ja bych si z hloubi duke pkal, kdyby &do jak se path, ne chudSrm Nenicum, ale jejich vficicum, napraskal.

John Gajevskj7r. tleufnu kadu Vitez Cis. 98, v Guadalupe, Tex.

S bratrskYm pozdravem, J. L. Brenner. ieny jsou pkidelovany munienim tovarnam.

Policejni utady v Nemecku uvetejnily prave dva dtleeite vYnosy, ktere se tYkaji hlakni vojenskYch osob. Do 20. zati se museji na komisakstvi hlasit Vaichni nemeeti statni prislusnici, kteti byli v bYvale cisakske nebo v nove nemecke armade dilstojniky Dale se museji hlasit veichni piislusnici roeniku 1913. Oba vYnosy jsou nezbytnYm opattenim, ktere je zavedeno ve veech statech s v geobecnou brannou povinnosti. Roenik 1913 a nekolik ptedchazejicich roenikt se vyhnulo vojenske sluzbe, ktera tehdy jeete nebyla v Nemecku Vaeobecnou. Nyni budou doclateene techto roanikt povolani k osmitYdennimu vojenskemu vycviku. Podle zpravy anglickeho "News Chroniclu" dostaly vkchny eeny v Berline v techto dnech zvlaatni formulate s oznadenim mista, kam se maji v ptipade mobilisace neprodlene odebrat. Tyto delnice budou rozdeleny do rOznSrch tovaren na valeenj, material.

Davam vam vedet, ze po prvnim kijnu tohoto roku bude se kad Edit die domacich pravidel a usneseni Hlavniho kadu, ohledne placed umrtnich poplatkil. Add poseeka tki mesice a pak jestli dluhujici elen jeate nezapravi svuj dluh u kadu, bude suspendovan. Tajemnik dluhujicimu elenu sdeli jak si oproti tadu stoji registrovanSim dopisem a pogtovni vylohy s tim spojene ptipoetou se k jeho tetu.

Wm. Janota, ta.j.

Italati aide budou rozdeleni na nekolik kategorii.

V cele Italii, jakoe i v italskYch koloniich se konalo saitani eid0. raechny rodiny musely vypinit zvlaatni dotazniky a kaidY musel udat naboeenskou ptisluanost po narozeni, jako*t' i vyznani svYch rodiet. Dale musel kaedY udat datum vstupu do faeisticke strany i padne valeene zasluhy.

Dbejte, abyste dostali, co mate radi, nebo budete nuceni miti radi to, co dostanete.

Bernard Shaw.

Strana 4.

TOWNSENDIN PENSIJNI PLAN A NYNEJgt POMERY. V Texanu ze dne 25. srpna jest dopis Dr. Jos. B. Bilka z Pasadena, Calif, kterY pojednava, a popisuje o Th6usendovem pensijnim planu a ye kterem on byl einnYm jia po 4 roky. Aby tento plan pfig el ye veal znamost mezi krajany, proto pigi zde sve nahledy, tedy i trochu vysvetleni o nem, aby si etenail mohli Usudek, byl-li by ten plan uzakonen po celYch Spojer4ch Statech, dobrY di na gkodu.

Rad bych vedel, jestli jest nekdo, kdo by mohl s jistotou rici, kdy bude konec tern bidnYm pornerilm, kdy bude konec to velke nezamestnanosti a tedy i konec vydraovani nezamestnanSrch vladou. Kdy bude konec pomahaul vladou farmatum, aby nemuseli dale jen 2ivokit? A kdy pro to nemusi se vlada zadlu2ovati novYmi biliony dolaril? Od doby nastoupeni Roosevelta do fitadu presidenta, vlada vaelijak bilionovYmi fondy pomaha, ale posud deprese trve, dale a dosahlo se temi pomocemi jen to, 'ae se zadrael fgeobecnY fipadek aneb revoluce. Ale mute to tak jiti potad dale? Bude muset potad vlada dale se zadlulovati biliony, aby se pomery nezhoreily? Kde tedy je ten konec takovS7ch pomerfa?

Jedno je jiste, 2e vlada tim zadlu2ovanim se pomaha penetnikam, aby si hezky ukladali sve penize do vladnich bondu, z kterYch nemusi platit ae.clne taxy, tedy z nich maji eistY a jistSr. pkijem a mail jiste uloaeny, a zarukou jim jsou pracovite ruoe lidu, kteti jim to maji zaplatit. Ty vladni pomoci lidu jsou jen tak velke, aby se udraeli lide jen na 'Zivu a nic nikdy vice. Aby po zaplaceni dluhu jima vznikly nakoupenim potfeb, ktere kaadY nutne potfebuje ale musi se bez nich obejiti, kdya neni zaa koupiti. A tak to jde od zaeatku deprese a pajde to tak dale, dokud se nedostane dost penez do obehu, aby kakiST byl schopen si koupiti potieby , ne na dluh, ale za hotove, pak teprve se pomery zmeni k lepsimu, neb vykoupene potieby se musi doplriovat, coi by vyaadovalo vice zamestnanosti a vice pfebYvajicich surovin.

Uzakoneni Thousendova planu, aby kaadY po 60 letech staff' dostaval do 200 dolart mesiene pense, a tuto take v to dobe utratil, by privedlo dost penez do obehu. Ta pense by zpodatku byla jen tak velka, kolik by se ziskalo z 2% dank z prodeje. Jak se pile v Texanu, tento pensijni plan se po Spoj. Statech jako prerijni poadr, a zaeatek uskuteeneni toho planu bude asi v Californii, kde se ma. vyplaceti 30 dolaril tYdne pense pies 60 mku staff. ye state Colorado vyplaci nyni 40 dol. pense a stat Texas 'si chce stavajici jiz pensi zlepeiti, aby kaatlY pies 65 let staff' pravidelne obdrael 30 dol. mesiene. Aby tato pense mohla 133•7 ti vyplacena, staty si musi zavesti procentni da,ri z prodeje, a na g" stat ji bude muset take mit a ji platit.

Tedy prod by tato dari nemohla bYti zavedena po cel'ch Spoj. Statech a pense placena vaem, kteti by byli k ni opravneni podle T. planu.

Za nynejaiho systemu vyplaceni pense, se mute fici, ae etvrtina tech pen& je nastrkana do puneoch, neb dano do bank neb jinak uschovan°. Tedy jak se pravi, ae nas stat by potteboval kaidY rok pies 40 milionfi dolart na vyplaceni pense, a z tech 10 milionfi by bylo uschovano kaadY rok, tedy staaeno z obehu, coa by akodilo celku vice net utraceni tech penez i kdyby to bylo 200 dol. mesiene. Jest pravda, ze je spravedlive, aby kaadY bohatY i chudY obdrael pensi, ale bylo by take spravedlive, aby i ten bohatY byl nucen utratit obdraenou pensi, kdya ji ten chudY musi take utratit.

Ten Thownsendfivplan lide nazYvaji utopii, nemoinosti, bankrotem a vaelijak jinak, a to kriei i takovy, kerY by tu pensi nanejvYa potreboval. Avaak nejvice kfiei kapitalu zaprodame listy neb prosttednictvim jich se kapital brani vaemoanYmi i vylhanYmi prostredky proti zavedeni T. pense Tento kapital lid zatahnul tam, kde ho chtel mit, do otroctvl zadluienosti a tam ho ssaji ania se jim muse branit.

Proto oni nechteji, aby se jim lid vydiel ze spare tou T. pensi, neb koho by potom ssali?

Ve stredu, dne 21. zati 1938.

Waingrac Komu by pujeovali sve miliony, kdya by jich ani potom vlada nepotlebovala? Proto se da oeekavati od nich vseliky boj proti tomu nu. Proto by mela chud gi ti'ida lidu pinou silou se zasaditi o zavedeni to T. pense, tedy o zlepaeni svYch bidnYch pomerii. Nevim jak jinak jim kdo a jak pomffte. Lid jde pofad za nadeji, ae ta pomoc odnekud pfijde, ale ona neptijde dokud si ji lid sam nevybojuje6 Ta 2% dari z prodejti na hrazeni to pe neni tak hroina, jak ji protivnici to pense maluji. Kdya pkiael do vefejnosti T. pensijni plan, tu kdosi hned vypoeital, ae by se zboai o e'tvrtinu ceny zdraailo 2% zvyaovanim na kaade transakci, ale to neni pravda. Vezmeme za pit klad musk oblek. Vyrabitel proda oblek velkoobchodu po 20 dol. s ptirakou 2% $20.40.

Velkoobchodnik proda, tento oblek obchodniku pc) $25.40 a s ptiralkou 2% $25.90 a obchodnik proda je spotiebovateli za $30.90 a s 1311.1.5,210u 2% za $31.50, tedy by ty eaty ye tiech transakcich staly vice jen o $1.50, z hruba eitano. A Overallsy 2 dolarove ye tech transakcich by staly jen o 12 centu vice. Jest jisto, ae mnozi prodavatele maji i 50% zisku na ratnYch vecich, proto by to dariovani k cene pNraaeli.

Dale musime take uvoliti uzakonenim Thownsendove pense Prijde hone pen& do obehu, nastane lepai obchod a zlepaeni cen vaeho, take v gichni z toho budou miti uaitek vetai net bude obna geti ta dari a tedy i ti, kte• tu pensi brat nebudon Pi i nastalem vetsim nakupu by moand byl plijem vet:Si new by bylo tteba, na vyplaceni pense a tim by se mohl 'uplacet vladni dluh, ktereho nyni o biliony roone ptibSrva, ale pak by ho neptibSrvalo, neb by nebylo tieba tolik penez na nezamestnane, na, farmery, chudobince a na jine ustavy pro stare lidi a na jine pensisty pied 60 roka sta.ti, a jeate na jinern by se snad dalo uktfiti, coa by dohromady einilo mnoho miliona, jet by hodne nahradily na T. pensi, z eeho2 by meli v'Sichni jaksi uaitek. Take by to velice prospelo starYm elentm jednot, kteN s velikYmi obetmi a namahou si udrauji sve pojistky pro sve portistale. Bojuje-li kdo proti zavedeni, to pense ze zavisti, ae by nekdo tu pensi dostaval, odlot ji co zlou ctnost, ktera ekodi jak tobe, tak celku. A proto, kdo nejsi pro tu pensi, tak nebojuj proti ni, a bude-li zavedena, prospeje i tobe C. V. Adamek.

Ennis, Texas.

CtenY bratfe redaktore!

Nemaje pies den easu, pfeditam jen chvili veeer, a grave jsem pfeded "Provolani eeskoslovenskemu lidu v Texasu" i "Nchoslovaci Texasu" na Avodni strance, pak dopisy sester K. Fojtaakove a H. Stanovska. — Po pfeeteni toho vgeho rozhodl jsem seta napsat do Vestniku. — Jak pie sestra Stanovska, ae v Dallas pofadaly 11. tali "DamskY Krouaek" divadlo a eisty vYteaek ae bude venovan na obranu CSR. Mam v Dallas jiste jia odberatele na med a proto kaadYm rokem tam zajiadim, coa jsem ueinil i v nedeli 4. zaki. Kdya jsme pfijeli k manaelfim ValeikovYm, tu po vyfizeni obchodu povida sestra Valeikova: "Poslechni, ty Maniku, ty jenom taha g penize z Dallas, ale my chceme, abys nam neco vratil a at' piljedete z Ennis na flak zabavu, kterou pofada'D. K. ve prospech obrany .S.R." — Slibil jsem, ae pfijedu a take jsme se se synem vypravili. — Po vyfizeni veelatske zalektosti u br. Zastoupila, jeli jsme do Sokolovny. Program mely sestry dallaske pane upravenY. Od 3 do 6 hod. bazar, ale ja bych tomu spi ge fekl vYstavku jejich rueni praci. 0 tom ov gem psat nemohu, ponevada one praci nerozumim, ale oku to lahodilo. V Best hodin pfatele divadla "Voriava Selka", i v torn byla volba znamenita, filohy v dobrYch rukou, tedy souhra dobra.- Kus popisovat nebudu, neb jsem videl pi. Rudi Nevolovou neco zaznamenavat do zapisniku, tak snad ona kus popi ge, o eem pojednava. Po divadle byla taneeni zabava pod fizenim kapelnika hudby br. Poldadnika. Tea v kuchyni byla zasoba jidel pro hladove, a z druhe strany zase br. Rotrek napajel aiznive. Tedy celkove vzato, "DamskY Kiub" upravil program tak, by uspo-

kojil kaideho. Ano, sestry dallaske uspokojily, ale jest nyni otazka i zdali uspokojeny byly ony navatevou, ale myslim se ne. Potadat takovou zabavu vezme mnoho prate a easu a pfidame-li k tomu fide' eisteho zisku, tu nemela Sokolovna, ac dost prostranna, stadit pojmout navgtevniky, a zatim by se nas tam bylo jeate hodne veal°. Zase bylo videt jen ty stare a vady pohotove pracovniky, velka, east jich zustala pane doma, pfesto ae sestry stanovily vstupne 35 centft na v ge, tedy vYstavku, divadlo i tanec, tedy vstupne pristupne. — Bratie redaktore, toto vae jsem musel pfedem napsat, bych doki tam, prod vlastne tento dopis piai.

— Po pfeeteni onech provolani v poslednim Vestniku myglenky me zaletely 22 rokt zpatky, kdy jsme shaneli kde jak' cent na osvobozovaci akci (vaak zajiste se pamatujea), dnes po 20 letech shanime na obranu republiky, ale ad uplynulo 20 let, nejsme lepai. Zatim co iada pracovniku jako sestry Fojta gkova, Stanovska, Nevolova, bit ChernoskY, 8ulda a jini budou shanet do imavy, druzi budeme tikat, no vaak se tam jeate neperou, jak mi pravil br. Vytopil, ae mu tak bylo tee'eno. Tak snad by bylo lepe eekat, a2 Hitler bude v Praze, jak psal br. da. Ja zase myslim, ae bude mnohem lepe, dat kaady z nas kolik mitaem a radeji hledet udrtet Hitlera za hranici, anebo mu radeji jit jeate kousek naproti. — Proto jsem pfemYalel a myglenku mou adresuji na naaeho bratra piedsedu Ch. Chernoskeho, kterY beie velkY zajem na cele akci: Br. pfedsedo, nepodavam tadnY navrh, jen na,hled a site: Nemyslite, ae nage fatly, poeitaje od 1. eisla at do 162., na Vaai vYzvu promeneny by mohly bYti tea co odboeky Narodniho Sdruaeni? K eemu zakladat odbodkdya lady mame hotove. U vgech iadu by bii. pfedsedove a druzi fitednici byli tea vedouci one odboeky. V na gich schfizich bychom mohli vybirat, kdo by co chtel dat, a taj. to zasilat na br. Suldu, kterY ode gle tfeba milion, pakli mu ho poalem. Pakli by i pfedsedove neb pfedsedkyne druhYch Jednot a i ohriovYch spolku jak mestskeho, tak i R.V.O.S. tak ueinily, meli bychom odbodek cele lady, ovaem poplatek by Glen dal jen v jednom spolku, a tim bychom jaksi docilili bliasi styk se vaemi dieny Pakli neni nekdo elenem S.P.J.S.T., je elenem K.J.T., aneb druhYch jednot, nevyjimaje Jednoty Zen. Aby vaak cele vedeni nebylo jednech rukou, tu za S.P.J.S.T. by byl maim pfedsedou br. Hl. U. ChernoskY a br. Sulda, co pokladnik za Jednotu K.J.T. zase jell piedseda a pokladnik, zkratka vaichni pfedsedove a bud' taj. neb poklad. s nim. Tim by povstal jakYsi vYbor, kterY by celou akci vedl a kterY by se dle potieby schazel a daval dal gi pokyny Dale by tim byla dana pkilektost sebemenaim darkem ptispet, a nemusel by MdriST jezdit, neb jest to prate nevdeend a pti nejvetei poctivosti nekdy jest podeztivan. — Uvedu malST Kdy2 jsme pied asi 21 roky sbirali na osvobozovaci akci, ptieel jsem k jednomu a poMdal o ptispevek. Daval nam 10 centa. Tu mu povidam: Krajane, my neaebrame, ale Mamie pfispevek dfistojnY Cecha a ty muses dat vie, vaak si dobie stojia. — To stojim, ale co mam, musel jsem si nadelat a 't'adiaST mi nepomohi, a vy kdybyste z toho nic nemeli, take byste to nedelali. — Tak jen si ten desak nech, abychom nemeli i z tebe. — Mohu jeate dnes kaademu ukazat, co kdo dal, main dosti zaznamu, ten "take naginec" nedal nikdy pied tim ani potorn, ale podezfivat umel. — Toto jenom uvadim, jak jsou odmeriovani pracovnici, ktefi pfi vaem ztraci jenom eas a penize.

Tak jsem to br. redaktore napsal, ale nyni nevim, zdali to main odeslat, aby se neieklo, 2e jsem snilek, ale odeelu to a Ty pak nalo2 s tim jak uzna.S. S pozdravem, K. LaInovskSr. Profesor Piccard se piipravuje znovu do stratosfery.

StratosferickY badatel profesor Piccard oae pracuje na konstrukci balonu v meru 60 m, ktery bude moci dosahnout vSraky pies 30 tisic meth'," Dale prohlasil, ae v blizke dobe jia budou zahajeny pokusy o spojeni s jinYmi planetami. Meziplanetarni doprava bude se diti ponioci zvla gtnich raket,

e stredu, due 21, zari. 1938.

Houston, 'Texas.

Mill etenati Vestniku :Kdybych nebyla slibila, ae psat budu, snad by tento dopis nikdy nebyl napsan. Ne snad pro pohcdlnost, nedbalost neb dokonce lhostejnost. Nikoliv. Ale dnes, kdy tolik peknS7ch myg lenek, frvah, studii jest piano v nagich novinach sobe si pteeisti — takova nepatrnost jako pisatelka tohoto jest — si kika: nezabirej mista tern, kdo umi a vi jak mysleti a to co chteji na papir nakresliti urne krasne a poutave. A myslivam si: kfiei nateae lidstvo klesa opet v nevedomost a barbarism, ale to pravda neni. A neni. Nejen nag lid v Texasu, tea lidstvo v gechno speje v pied.

I navzdor tomu, 'ae hruzne veci se deji v eine • panelsku, a tea vie tb v srdci Evropy. Jako S duchem povzna gi se nagi v Texasu, tak tatea sila myglenky plocliva, prosycuje a zarodriuje eloveeenstvo v gechno. A tento jev eloveku • rozkog a radost neobsahlou.

Necht' Clo y& vezme ty nebo jine noviny do rukou, v kaadYch najde vice nebo merle perel z ducha lidskeho.

Snad proto, ze ta zeme eeskoslovenska je ohroaena a v ni ten malt, ale nebojacn3i rod nebezpeei tak hrdinne Cell — lide vice mysli a hloubaji. Anebo proto, 2e nachazime se ✓ obdobi, ktere svSrmi silami gasobi vice pronikave na myslici Ustroji elovekovo?.

At' tomu tak nebo jinak — slast' jima toho, kdo rad vidi ty druhe, ae odpoutavaji se od yeti, ktere lidstvu nikdy sloutit k dobremu nemohly, ani je ku zdravi- a spokojenosti vest kdy chtely. Zda se, ae koneene Clo y& sebe naleza f rozumeti sobe poeina! A toto vedomi blaai ,tak blaai--.

A prod" vlastne pi gi dnes? Proto, ae math obrovskou radost z toho, ae krajane v East Bernard nejen, ae na vedomi si vzali, ale take skutkem dokazati chteji, ae oceriuji a vaai si dobre yule na gich deti. Tech, ktere (nemYlimli se v datum) dne 7. srpna sehraly v sini "u tefanikt." divadlo pod nazvem "Honzieek z malovane chaloupky". Jak znamo, byly to dye nage sestry, tea elenky fadu "R. M. 8" tefanik" Cis: 142, ktere vyzvaly eeskou vefejnost k einnosti ye prospech obrany viasti °tea nagich, oeskoslovenska, ohroaovaneho hltavosti germanskou, sestry Pavla Studniend a Karla Otyrtnikova. Do svedcmi jim lezti nechci, ale jista jsem si dost toho, ae take ihned si fekly: Vyzvani samo o sobe mot asi neponraae jak dal do toho? U aen o napad neni nikdy nouze.

A pomoc mezi dobrSrmi lidmi neni nikdy tfeba dlouho hledat, to vime v gichni. Zvlagte kde jde ✓ neco jako je dnes ohroaene Ceskoslovensko.

Obratily se o tu pomoc k glechetnYm — a o tin hlasily se mezi temi nejmen gimi — k &item uveclomelj"Tch desk3ich matek a °tar'. A trefily na tu pravou strunu, ktera vydala ton, jet ohlas naael ua v srdcich v gech clobrYch lidi.

Deti tyto, elenove mistni sokolske druainy, daly si vysvetliti prod a jak mohly by freinkovat a hned jak pochopily nejen ochotne byly, tea s nadgenim se do prate daly. — Sehral y s nadienim divadlo, z nehoa distY vVteaek ptipadl do Fondu pro obranu rep. eeskoslovenske. Mam za to, ae byly to prvni penize v Texasu pro tenth freel sebrane.

Mohl by elovek jegte pochybova,t, ae dobfe ✓ rodine vychovape deti rodienm by nerozumay a tu kterou vec, o nia se jedna — nepochopily? (5, jiste ,ae ano — jen kdyby rodiee sami chteji, a o to poctive, vedome a zasadne pedovali. A nejen doma, tea ve spolcich kdyby jedni druhYm k takove vYchove s d'etmi pomocni byli — jak vzacnY lid by na g narod ✓ sobe zde choval!

Zda se, ae kaadY mel by piece vedet•, ae jen tehdy, kdy rodiee o sve deti peelive dbaji — z tech deti vyrusti musi, a obyeejne vady vyrostou — lide dobti. BYTalo me vady teskno, kdy2 jsem vidivala po nagich osadach ty fady tech peknSlch ditek. Ty itsrnevy, pohyby, brava, aka, dilvetiva ptitulnost, ukazovavaly na tak slibnou budoucnost. Kde jsou ti lide z nich dnes?

Ano, do detske mysli, museji se za,sevat jen takova zrnidka Ake z nich ovoce skiizeti chce-

`i ESTNtii: te. Pro budoucnost ditete velika zkaza je V torn, kdya rodiee nechaji deti sve behati mimo domov nebo klackovati se po ulicich, atd.

Kdya rodiee nechaji je lenositi, aby sobe rueieky nestvrdily nebo zada nektivily. Ale zrovna tak gkodlive je deti ty honiti z prate do prate, aneb nasilne nejak dokonce je mrzaeiti. To jest: mladou mysi piniti klepy, pomluvami, cplzlYmi teemi. Obaerstvi, finteni, name Skodne zabavy, jsou vlivy, ktere nejen pokomoliti musi, tea ua smysl krasneho aiti znieily v nejedne rodine. Chamtivost neb nemistna getrnost, zrovna jako jinde rozhazovadnost take nejen pokazi ducha detskeho — tea mysi obraci proti rodieam a tim i proti narodu, z kterehoa rodiee pocha,zeji. Je to kus krute pravdy, elm dtiv kdo si ji uvedomi, tim spige naprava se dostavi. Mnohdy lide, pro ten shon za aivobytim nemaji dost easu ,aby se zamysleli jest-li by tfebas take oni sami nemohli neco cpraviti prave na tech vecech, ktere je trapi a boll, kdyt je vidi na jinYch. Kdyby se tak dela, vette, ae nebylo by dnes na svete aadne apatnosti. Ta v rchovriO, otazka netY'de se jenom na gi narodnosti, ale vaech na svete.

Svedomiti rodide, jakSrch je vet gina v nagem narode, maji sve Akoly promy glene a teak() jest jim bojovati proti proudu, kterY nese lidstvo v pied. Mylne zaloaene nazory na aivot pfekati velice pfi spravne vYchove deti. Ale ize jim eeliti. A to je co bYchom my, rodidove pilvodu slovanskeho (nezaleaf na torn, ktera vetev je to), men Usilovne provadeti. Vady a vaude hlecleti k tomu, aby z kaacleho ditete vyrostl, pro lidskou spoleenost — elovek uaiteenY, kterY by aiti umel spokojene a zdrav byl na tele i duchu. At' nezustaneme za na gimi ye vlastech starYch! Vadyt', die v gech znamek, beh sveta pfipravuje pleme slovanske k tomu, aby jeho duch ovladl svou ualechtilosti a Cinnosti celY svet, lidstvo v gechno. A tato pfevaha nebude spoeivati ye znasiltiovani du pe nebo mrzaeeni tel, neb v jalQichkoliv podlostech!

Ba ne! Nebot' — mnoho bylo tech mezi Slo vany, kteti vady, od nepameti lidske, as yedeli, ae kaadY jeden z nos prochazeti bude timto svetem jenom jednou jedenkrate v poclobe pfitomne. Proto, cokolivek dobreho mute on ueiniti, neb laskavost komusi projeviti, tu on tak ueini. A, od teto jen SlovanOm vrozene pfirozenosti, necht' jeho nemirae addne protivenstvi odvratiti — Nebot' — "vez, ae vicekrat touto cestou jia (aivotem) nepajdu", pravi nekde V. Bene g - TfebizskY dsty laskayell° Mika z Podebrad.

Kdo mne rozumi, jiste pochopi.

Zde, mezi narni v Texasu, sly gela jsem rodide jak se rmoutili nad tim, ae jejich deti nechteji eesky mluviti. Vite, pros se tak cleje?

Ony se nestydi, pouze ostYchaji se hovotiti a to proto, ae ye Spoj. Statech, nejen v Texasu, nagi bide jsou prisli ze v gech kouta starYch vlasti. V domacnostech hovoti se nateeim kraje odkud priali. Ve shromaadeni pak hovoti se tak jak kdo je naueen. Maio kdo hovoti teei spisovnou a deti ueene s ni hovotiti take nejsou ,proto si nerozumi a jeden druhemu se smeje. A deti zvlag te jsou citlive.. Hanbi se za vge z eeho si, at' pr g.vem neb nepravem — nekdo posmech tropi. Dite nema zku genosti ani vedomosti, ono vidi se hezky dlouho jenom sy Ymi city. Stydi se za otce opilce, matku, je-li ta rozkfidend neb na zevnej gek nedbala, ono postfehne vaechny chyby na sy Ych spige, neali cizi, ponevada dite sve rodiee miluje a proto chce aby oni byli nejen ti nejpeknejgi, take nejmoudtej gi a nejlep gi lide na svete.

Toto je jeden z nejvzacriej gich pocitir joke lidsky zdrodek muae v sobe chovati. A prave na tomto citu ditete rodide mohou vesti vYchovu svYch ditek. My ze zku genosti vime, ae nemilteme bYti nejkrasnei gi, ae nemiraem• se oblekat nejpekneji, ae vedomosti naae nejsou pine Ale my muaeme diteti vysvetlovati, s nim se ueiti, aby zvolna jalo poznavati pravdu a s pravdou take skuteenou cenu zevni krasy a tim pak pochopiti mohlo ceny hodnot vnittnich. Toho, co dnegni elovek, ne gkolena, Cast naroda anebo tak zv. "high society" v Americe

Strana 5. nezna a nechape v6hee. Proto zde tolik nemravnosti v aivote vetejnem i soukromeni. Nag lid, jako rodieove, dopustili se osudne chyby — nenaueili sve deti eisti v teal matekske. Je pravda, peduji clobte o sve ditky Po stra.nce hmotne i do gkol snaai se je posilati. Zvlagte maminky o to dbaji. Ale tyto maminky maji jegte jine starosti — aby jejich deti "nebyly pomlouvane proto, ae nernaji tak pekne gaty jako jine" na paradu deti vydavaji penes tolik, aa to /lady znamena, zkazu pro celou rodinu. Nerozumi tomu co vlastne je pekne co sloulilo by k udraeni rodinneho Atesti a tim i spokojenemu manaelstvi. Kdyby takove matky sve deti naueily eesky eisti, &tem 'cokedplatily detske noviny, pekne knihy ptime•ene jejich veku jim opatfily nedovolily detein behati bez dozoru, pfidraely je ku vaem lehkYrn pracem, aby pak venovati samy mohly trochu easu detem — nebylo by dnes tolik rozvracenYch domova a nemuseli by se rodiee potloukati od jednoho ditete ku druhemu, protole sami domova nemaji. Misto aby deti mohly utikati se syYmi radostmi a bolestrni jak nom je aivot u gtedfuje — k rodieilm — tito zavisi od liboviile Druhou chybou je, ae lide se east° stydi za praci od nia hrubonu ruce a plet' trnavi. Zda se temet nemoanYm, aby lide jeate dnes v teto dobe tolika vzacnYch neeben a knihoven, nemeli vice rozumu a nevedeli, ae v gechny pro_ ce ,ktere ildstvo pottebuje k zaji gteni zdraveho aivota a zlepgeni vegkereho vzhledu, museji bfli vykonany. To je: pottebne ptimo a mnoho tech, ktere slouai jenom pfepychu. A lide za ty uaiteene se — stydi. Kde je lidska uptimnost, poctivost a sebevedomi? Pak chceme, aby svet byl lep gi . . . Jak muse bYti dobfe, kdy2 lide, rodiee, sve deti nechaji rusti pod vlivern takovYch podiynYch nazora na aivot? Zde v Houstonu, ptipada na kaadS7 den, nemYlim-li se Asmnact sriatkil a hned na to jedenact rozvon. To je pram& mode. Prod to? Protoae mlaclea nerozumi aivotu zrovna tak, jak nerozumi mu, protoae jej nepochopili, ti kteti rozvadi se aa po letech aiti mantelskeho. Divot je vzacny dar a na svete mu nerozumelo neZ trochu lidi. Z tech jen nekolik proniklo na yefejnost. Z nich je take Marx jeden.

Lide se za gtesti sve a blianich denn8 modli, pracuji aa do Upadu, aby jej dosahli. — V obchode rdousi sve podlizene, v prilmyslu utiskuji delniky — vae, aby dosahli gtesti. Nedosanncu jej. Prot v gak aenou se za zbytednostmi? Proe pro mamon °trodf sve biiani, prod pro pozlatko, cetky neb hoveni va gnim, zabijeji telo i dug i — svou i jinYch —? Jen proto, ae lepg i nevi a take vedeti — nechteji.

Jak by se nemel &ova radovati, kdyi vidi, 2e nejdou se osady, kde pohromade aije hloueek lidi, kteti vedi jak oceriovati tu snahu spolkovou i roctinnou — a proto snaai se aby projevem uvedomeni si, vzdali poctu dobre vychovatelske einnosti. Jako, ku pt. krajane ✓ Galvestonu a v East Bernard vzdavaji tern naaim maim od fadu Stefanik Cis. 142 S. P. J. S. T. Z me vlastni zkugenosti vim, ae je teakm ✓ &tech vypestovati smysl k zachovani jejich matekStiny, protole v naai nove vlasti, Americe, ye akolach uei se anglicky. Zylagte ✓ letech minulSrch, kdy prihnernY sveta neznalY tuzemec byl tak nevedomosti ranenY, mnohY sam nevedel dim je a tu posmival se vaemu, co nevyhiiaelo prave jako Apek a fazole.

Ale, kdyt matky si uvedomi svou vYchovnou povinnost a otcove maji vidi sveho otco yskeho tkolu zbaviti se jako opravdovi muff, vec vYchovy neni nic teakeho.

Znam ptipady, kde lide, bezdetni manacle, vzali si na vychovani Bite neb vice deti, a oni z nich vychovali dobre a rozumne lidi. Dale, spolky by mely hleclet k tomu, aby rodietim se fikoly ty datily. Je to jejich povinnosti vychovat deti v narodnim sebevedomi. Mame zde Sokola, mime zde take noviny, co nom chybi jest jen dobra, ville a mezi vedoucimi shovivavost, spravedlnost a laskavost spojena s pevnosti prf zachovavani pravidel. A nezbytna poctivost tam, kde se postavi slovo "prod"? 0

Strata 8. to nezodpovedne slovo t'proC" se rozbilo' mnoho dobrYch veci a tim nejvice utrpela dobra, vYchova deti a dai slovanskeho pftvodu nejvice.

A dale? — test budit na gemu lidu,ze enane tak zdrave svou demokratickou povinnost ' a titeinne chape se yYpomoci vlasti na gich rodiz cis v tomto nebezpeei.

•• • Main '.za to, to vgiohni lide; kteti maji neja-i ke dejinne veclomostVsmysliz ktere pro nas predkove na gi venovali-ma oltati lidskosti (humanity), a ktefi mail T eti radi, pfispeji tim, dim mohou, na cbranu demokracie.

Dnes nemusi se nikdo bati, to penize sebrane nepiijdou na prave misto. U nas v Texasu, ma koiekci odesilati na g br. gulda. Znam tohoto palidaka ut dvacet let. Kdyby byl bYval takovym chytrym hlupakem jako jsou nekteti, mohl dnes miti pinY pytel stfibra. Nemecke jmeno a jeho umeni, byly mu klidem k poklad'tam nemeckYch cbchodnich podniku. Kdyt ale phroda nekomu, nejspige, pfala vice pevne patefe i smyslu pro rovnoprava. JinYm proto asi ubrala na spravedlnosti a smyslu k pochopeni jednoho z nejvet gich pfikazil jak' kdy lidstvu byl plan. Totit: "co nechce g aby tobe einili, mein ty jim." Br. 8ulda nejen, to je spravnym, tat spolehlivYm ye vykonavani svych povinnosti. NebYti jej, nebyli bychom uz tohk sehnali. On byl nami pro ft/col ten zvolen a on Ukol spravne vykonava.

A jegte se o nedem musim zminiti. Od nas zde v Houstone, shromaldenYch dne 22. kvetna t. roku (nem'lim-li se v datum dne), abychorn porokovali o postupu prate na obranu demokracie a tim eeskoslovenske republiky, vyglo rozhodnuti, aby byl tat odeslan telegram na ptedsedu Svazu Sovetti v Rusku, Kalinina, a sice v tom smyslu, to my Oechoslovaci v Texasu usazeni, vime, to pathene v'bory Sovetn eini pfislugne kroky v padu potieby a neStesti, by pfijiti mohli na pomoc republice 6eskoslovenske. Jak asi v gem znamo, Rusk Sovet byl prvnim, kterY se hlasil, to stoji v padu neg testi po boku oeskoslovenska. Odtud nag vdek a jeho projev jako lidi poctivYch a zasad de.mokratickSreh zachovnYch. S pozravem, s virou v lep gi pfigtich dnii, Marie F. Kulhankova-Valovat Caldwell, Texas.

Ctena. redakce!

Myslim to vg ichni Cechosiovaci se zajrnern sleduji. udalosti. Jest to hor gi net to bylo v roku 1914, neb pod Ralcduskem nebylo tak zie, jako by to bylo pod Hitlerem. 6teme, jak radi v Rakousku a jak zachazi s jeho nemeckYmi spolubratry, jak tvrdi, to to jsou jeho spolubrath. Jak pak by zachazel s na,gimi lidmi, ktere povatuje za sve neptatele? Mame vgichni nejake pfibuzne y e stare vlasti a zajiste jeden kaki* z nas by jim nepfal 'tit pod nemeckoii vladou. Nyni eteme ve v gech novinaeh, jak po celYch Spoj. Statech na g i lide pracuji, by stare vlasti pomohli finandne na v'lohy zbrojeni.

Stoji to velke sumy a deska republika jest dcisud mlada, teprve 20 roku stars. V dobe svetove byly Ceske zeme vybrakovany starou viadou, neb v gechny lepgi veci byly zaslany bud' do Vidne neb do Nemecka, a to co nemohli odvezti zkazili, kdy videli to bude konee jejich vlady. Kdyt jsem byla v roku 1920 v dechach, nemeli ant jeden dobrY teleznieni vuz, okra vytlueena a stropem pr gelo dovnitt vozu, sedadla, dkyt jinak nemohli, notemi rozfezali v 1. a 2. tticle, lamp y a jine osvetleni rozbili, tak ze fide si kupovali svieky, aby trochu ye vlaeich videli. Kde bylo tma, lidi pfepa,claVali Ve rich a tat dasto zranili neb zabili. ApelUji nas dobrY -lid v Texasu, aby tentdkrat6 jegte,O;C tevfel sva srdce a porriohl nagi-Stare- vlasti a'po mohl nynl; clOkud je : k tormi dasi si pies Nernecko a Pozdejlby poinonnohla.pfl=. jiti pozcle. Dvanacta, hodiria- uhodilk, .jak psal pied lety Vojta Bene g , kdyt pracoVal -pro- staT rou vlast behem svetove valky: Vgichni nagi Tide, ktefi nav gtivili starou vlast se sokolskYmi vYpravami minule leto, jak je tam pane, jak' pokrok stare. vlast u, delala Z3. poslednich 20 rokii, to v dobe sve neodVislasti, neb dfive, jak panove Vytopil a gu14a, pi g, vgecha y penize "sly do Vida, kde se fie

vLs zvelebovalo a pro oechy nezbkvalo nideho. Ti piney& si zaslouti pochvalu cele deske vefejnosti :za svoji nainahu a pfidinlivost, neb pracuji zdarma a nedostane se jim nideho, krome od nekterYch lidi trochu nevdeku.

Pied Ctytmi mesici chtel mfij mut zde zalotiti Narodni Sdruteni, ale phhlasili se jen Marne zde vice bourala net stavitelt, proto to na Cas bylo odloteno. Myslim, to se lide opet probudi a chopi se prate, jen aby pak nebylo pozde. Vgichni nagi stargi lide ye stare vlasti rozeni by se meld spojiti a nee° pro starou vlast vykonati. Nedivim se nagim mladYin lidem zde rozenYm, ktefi nideho o stare vlasti nevi, neb jejich rodide jim nikdy o ni nieeho nefekli, ba nektefi ani svaj rodnY jazyk neznaji. Rodide si nevezmou tolik prate se s yYmi cletmi; aby je nautili znati rodnY jazyk.

Vg ude jsou vyjimiky a tak je tet mezi nami.

Mame zde u nas v Burleson okresu zamotne di, ktefi mohou pfispet ' na dobre veci a kteti dfive na Narodni Sdruteni pfispivali, ale dosud jsem jejich jmena nevidela na sberaci stine meho mule, adkoliv on to oznamil v novinach, to listinu bude miti v jeho pisarne. Doufam, to se phhlasi a svoje °heti pfinesou.

Vzpominam, jak v roku 1918 jsme chodili s panimi Kienkovou a Mikeskovou sbirati narodni daft, jak mne jeden na ginec dal th dolary, tazala jsem se na jeho jmeno, neb jsem ho neznala, kdyt jsem jeho jmeno zapsala, tazala jsem se ho, jestli je to jeho pilbuzna, co mile poslala nekolik part. novYch botieek a puneogek pro deti v Oeskoslovensku. Pravil, to je to jeho Lena. Pravil: Stare botidky a pundogky jsme poslat nemohli, protote to na ge deti samy rortrhaji, takte to neni k dal gi pottebe. Zapomnela jsem jeho jmeno, byl to jen chudY rentfl, ale srdce mel na pravem miste. Davala jsem mu dva dolary zpet a fekla mu, to dostaCi jeden dolar, ale on odpovedel: Pani, jen berte, kdyt yam neda, thud', bohat' Vam necla.

— Nemohu na tu pfihodu nikdy zapomenouti.

V poslednim Cisle Vestniku ma pan Sumgal ze Snook, kterY tet yybird dary pro starou vlast, male napomenuti, totit aby lide, az k nim pfijde vybirati, se chovali k nemu zdvoiile a vlidne, neb on si pamatuje, jak se k nerriu nektefi lide chovali, kdyt vybiral v roku 1918 dary pro starou vlast.

Pfed dvema roky jsem chodila s pani Mikeskovou vybirati dary pro t eskY den v Dallas.

Nektefi koupili gpendliky a kolky s ochotou a radi, jini se vymlouvali a nektefi pkikte odbyli, tak jako by mysleli, to to davaji nam a pro nas, a tu jsem se zafekla, ze vice ut nebudu pro nic pracovat, ale udelala bych to opet, kdyt by toho byla potteba. Proto prosim, kdo jste dosud jegte nic nedal na obranu na gi stare vlasti, abyste tak ueinili. Sberaci listina, jak jsem uvedla, je u meho mule v jeho fitadovne. KatclY darce bude uvefejnen jak ye Vestniku tak v Oechoslovaku.

PeknY pfiklad clava pani Nevolova, jak pracuje pro pomoc 6eskoslovenske republice, tat pani Hedvika Stanovska, tat pani Kamila Fojtagkova a jine.

Velice mne zajimali cestopisy pi. &najstrlove a pi. Ondragkove, pane Holaska a Morayka a jinych. Nage Casopisy, jak Vestnik tak 6echoslovik, 'ram davaji dobre zpravy, poudne a zabavn.e eteni.

S pozdravem *dem Otenafkam a etenatam, Marie Wondragova.

Za svetove valky padlo nebo bylo zraneno v Evrope a Asii celkem 37,149,086 mutt.. Ztraty SpojenYch SOUL na rnrtvYch a ranenYch Cinily 334,000 mutt.. Rusko 9,150,000, Francie 6,166,800, Velka ,_11ritanie 3,190,235, Italie 2,197,000, JapOrisko 1;210., Rumtmsko 535,706,-Srbska331,7 los,t BeIgle ft,ecko 27;000; PortugalskO 1-1-nra, 20;000, -Nernecko- 1,142,565; REItousko 7,020,000., Turecko 975,000, Bulharsio 20,919._ DOSvEnCENi. Taylor, Texas.

Timto stvrzuji dal gi pfijem milodaru pro nageho br. Rajmund Machu od fadu Srdce Jednoty -eis. 83. — 50c. Diky varn.

Za tad Hvezda Mladde Cis. 102.

Paul Ti. 41.0.0111 br. pozdravem,

Ve stiedu, dne 21. zafi ton.

San Antonio, Texas.

Ctena, redakce a dela rodino S.P.J.S.T.!

Ubijte zradce sudetske, zradce republiky 6eskoslovenske, ktell nechti phjmouti zakony teto, ni fed, ni zaklady a ochranu, kterou jim tato poskytuje. Nechaji se vest doktrinou z Berlina, nacistickou kruto yladou, zavrhujice na geho presidenta Osvoboditele heslo: "Ne Cesar, ale Jetig !" t. j. ze ne krutovlada ale laska svetern vladne, laska k blitnimu Tomu tito vlastizradci rozumeti nechteji, chteji byti biti. Palcat, cepy, telezna pest' Hitlerova, hladomorny, girodina a strojni pu g ka s granatem, tomu rozumeji, to jest jejich vlada a ne vlada CSR., vlada. holubidi.

Ze supa holubici neudinite! Proto zastavte vratdu nagich bratra porta gii, detnikil a psohlavca, pohraniOnich strati, zastavte przneni nag ich OeskYch ditek a ten a nideni majetku nagimi legionafi a techto krvi yydobiteho, semknete se v jeden nekonednY tetez, jeho elankem kaki* z nas budit. Phspejme jak finanene tak funkci (dinnosti), by pomnik, t. j.

Republika teskoslovenska, zustal nam pornnikem tivym, pkedstavujiciho Osvoboditele a presidenta T. G. Masaryka. Je gte dnes a pokud trvati bude obranne. akce CSR., zaplat'me dan, pfispejme k pfemoteni od yekeho rugitele miru, zradce a vraha Slovana, Nance a krutovladce Hitlera.

Mam tam 88 let starou matku, ktera pi ge mezi jinYm: "DrahY synu! Zivot mftj jit visi na tenke nitce. Protila jsem jit tri valky a ad pomery v nagi milovane svobodne republice jsou tak pote gitelne, piece mraky boufe nageho odvekeho neptitele se zaeinaji zvedati elm dale tim vice. Nerada bych se dtvrte valky Ale pfijde-li tato, jsme vgichni odhodlani bra.niti nage dui() po tatieku Osvoboditeli. Doufame, to nas tam za motem neopustite a pfispejete ku zkroceni mnohonasobneho rugitele Ano, volame timto, stars verna mats, pfisa/tame, to ptispejeme ku zachovani prava Slava, pfeclku nagich, ktere v Sudetech gilenci a phvrtenci Hitlera a Henleina chti zaorati. Aveme hlasem deskeho Iva: "UCte Nance Cesky, udte je k tete k vlajce C.S.R.!"

Volam vgechity bratry a sestry spolkove a Jednoty SokoLske, ze dne 2. fijna t. r. potadame S. S. Ples v mistnosti Turner Hall v San Antonio v 8 hod. weer. Hudba Dr. Jos. Kopeckeho, Czechoslovak orchestra. Cisty vYtetek na obranu CSR. Heslo: Vlasti zdar!

Ku ukrutnYm zpravam, ktere pfichazeji " ze zamofi pfes radio, to sudet gti Nemci tvoti asi 40 tisic uteeenca do Bavorska, kde se ozbroji a chteji se vrhnouti pies hranice do republiky, jako banditti a tlupy mexickYch vzboufenca, Hitler to podporuje, misto aby tyto lupide odzbrojii a zahnal zpet do sudetskYch hor a vydal je vlade nebo sprostfedkoval to zpiisobem diplomatickYm, hrozi vtrhnouti s temito tlupami proti 6eskoslovensku. 2e v Hitlerlandu jsou pod kladivem, bez sebeureeni, zni to asi takto: Ne nage, ale 'rya vfile stall se!

Z tribuny tam v Norimberku hromovY hlas s /nary duni, a otroci Hitlerreichu kreice se k tera firma, v zemskem prachu, ustragene, omdlevame ze strachu, k metle boti — Hitlerovi — vzharu dumi.

Kral Huntiv, Atila v pekle jest, hrazovladu jeho pfe yzal jsem ja, Hitler, by plamen pekelnY nikdy nevyhasl, chci vas mit v zasobe, vy nackove d'asi, za odmenu by varn lucifer, pekel kral, vedne • zaduda/.

Proldellsem jit v gecky zemske. Ylady,' jak za mo •em — tet i deskou- zem. spasy, V dui me demo' ubijeni hebrejcfr a slovanske budit nagi virou, nagim nebern; lhat a krast — na gim ratencem a desaterem.

Kdyt vYti v Cas noeni mesic nezaslechl 12. zah z mesta Bavorska — ., fekl svYm otrokfim: Neste svoje bkime to nikdy neskona, ma pamet jak slona pomsta Hitlerova!

Pfisnejte na obranu demokracie jeAte Lawrence V. Kalius. volt v5,5,

Ve stfedu, dne 21. zal'i 1938.

Oilboaca Narodniho Silruieni ye Ft. Worth,.

Ctene. redakce, mill ptatele, b. a ses. v okoli!

'Na vedomost yam &yam, to schfize ktera byla konana ye stfedu 14. zati v Sokolovni, byla velmi •malo pro tuto praci co pied sebou marne, navetivena. Bylo nas tam jen 22, a to veichni vite, ze je nas zde 6echii mnohem vice. Ale co je delat, kdyt jinak neni. Tedy kolik nas tam bylo, tak jsme stejne nejakY zada.tek vypracovali. Motna to do druhe schtze se nas tam vice Sejde a ostatek vypinime, anebo zadneme znovu. Dosud mame zvolenY zabavni vYbor a dva Utedniky, pfedsedu Franka Kabaria a tajemnika. Joe Mrlika. Doufam, to s nimi budete veichni spokojeni.. Druha schfize pro tent noel bude ye etvrtek 29. zaki v Sokolovne. Osadnici zdejei, snake se tuto schfizi bez rozdilu veichni navetiviti. Vite, to na veechny strany se pracuje pro ochranu 6eskoslovenske Republiky.

My nemnteme take zustati pozadu, z yldete vy, ktefi odtamtud pochazite, men byste stoprocentne pomahati a podporovati. Vy vite, jake to tarn bylo dokud tam nemeli republiku, aby se Nemenm nepodatilo ji znieiti, aby 6echoslovaci zustali bez zeme, jak tomu bylo pied posledni valkou. Zaleti na nas, bychom pracovali veichni dohromady.

Jeete yam musim oznamiti, jakYm zpilsobem jsme to udelali, abychom nejake penize ziskali.. V nedeli, dne 25. zati uspotadame odpoledni pobaveni. Zadatek bude ye 3 hodiny odpoledne.

Udelame nejakY malt' program a ptali bychom si, kdyby vam v redakci bylo motile a nekteti z vas mohli sem k nam zavitati a udelati nam nejakou malou tee, by lidi tomu rozumeli a yeali o co se jedna. Ptedem dik a velice by nas to Veeer po programu bude taneeni zabava pti Ceske spojeny hudbe. Pfatele, jests jednou vas yyzyvam, byste tuto zabavu dobfe navttivili. Vite, to elm vice tim lapel pobaveni a hodne pomoci. Musite pomahati veichni bez rozdilu. To se net'ee jen jednoho spolku, to jsou veechny spojeny dohromady, co jsou zde.

Tat i Ameridane nam v torn velmi pomahaji a agituji, protote vi, to je to pro dobrou vec.

Vstupne bude jako obydejne, pani 40c, damy 25c. Kdo si pfeje veteim obnosem ptispeti, tak ochotne ptijmeme. Sestry jsou tadany, by neco dobreho ptinesly do kuchyne a o ostatni se vYbor dobte postard. GistY vYtelek z tohoto podniku bude celY odevzdan na ochranu republiky do dobrYch rukou pokladnika p. 8uldy v Houston, tak abyste videli, to je feechno v pokadku.

Tak pro dneeek skoneim s pozdravem na redakci a veechny ostatni.

Millie Polaeek.

Galveston, Texas.

Mill bratti, sestry a pfatele!

V nedeli ye schtzi bylo darovano do Obranneho fondu, mezi ptitomnYmi udinena sbirka, druhy den pak u ostatnich Mentz a ptatel, eelkova suma neodkladne zaslana tajernniku br.

Suldovi do Houstonu. Darci jsou tito: fad Woodrow Wilson ei 146. $25. Dr. C. F. Mare§ $25. Po $5.00: V. Hrbadkova, J. J. Kotinkova, A. F. Kotinkovi, C. J. Macek. M. Cihlatova, $2.50.

Po $2.00 C. Reymershoffer, J. M. Vesely, A. R. Hrnovi, Fr. E. Urbancovi, J. B. Vitovjakovi, K. Mare st., B. Frimi, L. W. Jelinkovi, K. A. Frankovi, C. Braikovich, H. Knebel, A. Kosova. Po $1.00: L. A. Smotkovi, L. A. Macikovi, Fr. Mitrovich, F. Polivkova, F. Matulova, L. Heinsova, F. Zapalae, L. Weinbergova, L. E. Fojtikovi. E. Portacci $1.50, Ch. M. Bure govi $1.25. Dohromady zaslano $108.25.

Jmenem stare viasti vyslovujeme \Teem dar ctn srdednY dik Doufame, to i druhY tad, Sokol a spolek KatolickYch Zen ueini podobnou sbirku u svYch elent a ptatel, a na g Galveston bude, jako fitly byl 100%, nejen slovem ale tet skutkem narodni. S bratrskYm pozdravem, J. Vesely.

Sluiby Boil --- 25. zaii.

Barton: Taylor, 10:00 rano; Buckholts, 3:00 odpol.; Granger, 7:30 veder.

Beseda: Rosenberg, (naveteva ned. ekoly) rano; Caldwell, veeer.

Kostohryz: NovY Tabor (V. P.) 10:15 rano; Vsetin, 3:15 odpol.; Sealy, 8:00 veeer.

Hegar: Industry (V. P. a konf.) rano; Fayetteville, 2:30 odpol.

Strana Snook, Texas.

1V1ily bratte redaktore!

Ptilotene naleznete kopi1 milYch darer na O.G. S. R., ktere laskave ye Vestniku kvitujte.

Sberaci listinu s ptisluenYm sebranYm obnosem $130.10 posilam ptimo br. J. Suldovi, kter, ta ke ptijatY obnos z osady Snook a okoli .v organu laskave kvitovati bude.

Veem drahYm a milYrn pfateltra veci 'OW uptimne dekuji a pteji jim, aby dary tyto byly jim mnohonasobne potehnany. Ruh vam octplat', ptatele, za fee! Jestli jsem nekoho opomenul navetiviti, neb snad nemohl v tyto dny ptispeti, milerad a kaklou chvili jsem k slutbarn vase dary pkijati a na ptisluene misto odeslati.

Louis Marek $10, Jan Eleik ml. $1, Jan See $1, Jan F. 8 ebesta $1.25, pi. Jan M. 8ebesta 50c, sl.

Fannie C. 8ebesta 50e, Anton Kubieek 25c, Jos. L. Janad 25c, Dr.. J. H. Kozar $1, Jos. Z. Hejl $1, Tom Novosad $2, Jos. Jakubik st, $1, Vilem Ru bach $1, fte,c1 Slovan Cis. 9. $15, Tom Vajdak st $1, Jos. Hlavaty $1, Rosie F. Vajdak $1, Rudolf Senk $1, Marie F. Fojt 50c, pi. Hermina Lewis 25c, Eddie Fojt 25c, Karel LednickY 25c, Pavel Blaha $2, Jiti Macik $1, Eddie Macik 25, Alfred Macik 50c, Jerry Slovadek 50c, Jan Marek $2, Henry Adamek 50c, Henry Kova' $1, Jerry Vajdak 50c, Eddie Junek 50c, Jan J. Fojt $5, Adolf Rubach 50c, Fojt & Co. $5, Jan F. Eleik $2, Willie Eleik 25c, Jerry D. 8ebesta 50c, Karel HlavatY 50c, Robert Vajdak. 25c, Adolf V. 8ebesta 25c, Edvard Jakubik 50c, sl. Anna F. 8ebesta 50c, Jos. Kulhanek 25c, Frank J Fojt $5, Julius S. 8ebesta $1, Walter Rubech 30c, Fr. L. Jakubik 25c, Edwin Janda' 25c, Ed. Ptaeek 50c, pi.

Anna Orsak 50c, Jan T. 8krabanek $1, Lear Jakubik 25c, Frank Jakubik st. 50c, Stepan Baletka $1, Ernest Jakubik 25c, Julius Balcar 30c, Eddie Mikeska $5, Adolf Macik 25c, Frank LednickY $1, Bennie F. 8ebesta 50c, Louis C. UrbanovskY $1, Hynek Marek $1, Jos. Daria st. $1, Frank U'rbanovskY $1, Adolf Marek $1, Emil Marek $10, Vinc Hejl $1, Alvin UrbanovskY $2, Frank S. 8ebesta 50c, Jan Rubach $1, Adolf Ptihoda 25c, Jan 8krabanek ml. 25c, Bennie R. tebesta 25c, Frank LednickY ml. 25c, Frank J. Orsak 50c, Vilern V. Orsak $1, Louis Estetak 50c, Karel Sontak $2, Adolf UrbanovskY $1, Fr. Marek st. $5, Theodor Novosad $1, Emil Haisler $2, Jan M. Orsag st. $5, Frank J. Matejka $5, Ben Novosad $1, F. M. Vajdak 50c, Jos. Sumeal $2.

Kdyt jit jsem v redakci, tak snad nebude z mista kdyt se o nedem zminim, cot jiste bude eirei krajanskou vefejnost zajimat. Tento tYden na vyeei ekole poealo vyudovani, do nehot jest opet zatazena deetina. Vid'te to vas to teei, ptatele? Zasluhu tohoto zaslutneho kroku jiste pravem musime ptieisti p. ekolnim dozorcum a superintendentu ekoly naei, p. J. H. Eleikovi.

Nagi osadnici eeskoslovenskeho pilvodu jiste vedoucim einitelum i cele ekole v odmenu toho ziistanou vdednYmi patrony ekoly i uditelskemu sboru, kterY pro tento termin jest sestaven nasledovne: p. Jno. H. Eleik, superintendent, Johnnie Grivich, principal, pi. Lois Giesenschlag, 3. a 4. ttidu, sl. Vira Glover, 2. tfidu, pi.

Dolores 8ebesta, 1. ttidu, Waldo Dalchau, social science, Bennie 8ebesta, 5. a 6. tfidu, Jody McCarty, vocational agriculture, a si. Elsie Pokorny, eeetinu. Pfejeme celemu ueitelskemu sboru tech nejlepeich fispechn v jejich tak Sumeal. letitem povolani. kid RadeckY els. 109, v Granger, Tex. Timto y am oznamuji, to naee tadovo, schtzze se bude konati ptieti nedeli, dne 25. tento mesic, tak vas tadam, abyste se dostavili veichni. Minulou nedeli jsme schlizi nekonali, ponevadt se nedostavilo dost Mann; dostavili se jen ti, co maji zaplaceno, a ti, co jsou s .Placenim pozadu, zustali doma. Tak vas jette.jed=nou tadam, abyste se dostavili veictmi, rieb kterY se nevyrovna., v teto schuzi, tak vite dob te, ze bude suspendovan. Tak na shledanou ptieti nedeli. S br. pozdravem, Em. Fojtik, tajemnik.

Patit. - Podle informaci zdejeich vojenskYch kruhu nebude nemecka pevnostni linie na pads hotova &five net za tfi mesice.

Rogers, Texas.

Ctenk bratte redaktore!

-Ta.k jak se doeitam v nasich deskych easopisecli, na vtech stranach se konaji horeene sbirky na obranu Geskoslovenske Republiky, cot je poteeitelnY zjev, to se naei narodne domeli krajane odhodlaii sve stare vlasti ku parnoci ptispeti, jak jen je jim moZno? Jak slyeeti ze zpriv radiem vysilanYch, zda se vee, to valka jest tamLneocivratna, a katdym okamtikern mute dojiti ke katastrofe. Hitler stale stoji na stanoviskm „ptipojeni Sudetska ku nemelte ilk, ale mei jim tak bez boje neustoupi ani pid' sve zeme. Jakmile by zabrali sudetske kraje, byl by ut jen malt' krok k zabrani cele neb tim by se jim otevtela dvitka do vnitrozemi. Toho se tak ale hned nezmocni, neb doufame, ze se budou 6echoslovaci branit ze veech syYch sil a moci, by nepozbyly to, od jejich ptedci bojovali a za co polotili si svoje Zivoty, za samostatnost eeskoslovenskeho statu.

Jsou si vedomi dobte, co vee by je neekavalo, podmanilo by si je Nemecko. Bylo by to pro ne horei, net co protili pod rakouskou vladou, by .se jim tpatne vedlo, jsou si dobte veichni vedomi. Proto, drazi krajane, pomahejte jim se svYmi ptispevky, aby mohli veechny ochranne prosttedky zbudovat na obranu sve viasti.

Tento tYden ptispeli tito krajane na fond pro obranu Geskoslovenska: P. a pi. Jar. Bee.ka $5.00; po $1.00 p. a pi. Ed. Poeival z Fort Worth, p. L. J. Motl, p. Jan Mikula, p. a pi. Ed. Schneider, Raymund Sodek, p. Steve Marinik, p. W. A. KleCka. Po 50c: p. W. J. Heil, p. J. V. Poznykal, p. Bill 8odek, 40c p Henry Stefka, 25c p. L. Marek. Celkem $14.15. \Teem darcum za odboeku Nam Sdruteni v Kam. Fojtaekova., taj.

Seaton dekuje, Ft. Worth; Tex. Pomoc!!!

Vola ten, kterY jest obklopen vodou ze vsech stran a 'deka na pomocnou ruku s yYch soudrahu, zrovna tak jako naee eeskoslovenska Republika, ktera jest ohrolovana neptateli Nemci a jejich vhdcem Hitlerem.

Proto neeekejme, at bude naee draha vlast volati o pomoc, ale hned ted' ji podejme za.chrannY pas a tahneme za jeden provaz, aby neuvazla v rukou nemeckYch. Toto jest provolani deskoslovenskeho lidu zde ye Ft. Worth, ktefi se sizeastnili schnze pro obranu OSR, dne 13. zafi.

Krajane, ktefi mate jen trochu to 'Ceske krve va vaeich zilach, otevfte sva srdce a pripojte se do nagich fad, nebot' praci, kterou vykoname pro dobro flak viasti, nebude nikdy zapomenuto.

Pti nag schnzi bylo ujednano usporadat taneeni zabavu na den 25. kijna, a aistY vYteZek bude darovan na obranu OSR. Zadatek ye 4 hadiny odpoledne. Dostavte se co v nejfeteim podtu a sneastnete se na tomto podniku, abychom mohli vypracovat nejakY program do budoucna.

Proto, bratti a sestry, podejte pomocnou ruku,k dilu, ktere jsme jiz zapoeali a na shledanou v Sokolovne dne 25. t. m. Na zdar!

Joe J. Merlick.

Corpus Christi, Tex. Ve schnzi zdejeiho R. V. 0. S., potadane minulou nedeli, byl ueinen poeatek akce osady Corpus Christi ve prospech fondu pro Obranu Republiky GS. Podniknuta dobrovolna sbirka mezi Udastniky a vybrano $35.00 Ustanoveny sberaci vYbory pro zdejei okoli a site Chas.

Holasek pro Clarkwood a okoli, Jos. Krueinsk*. a Jakub Nemec pro Kostohryz okoli, 2tepan MokrY a Rud. Polatek pro London, J. A. Kosat Vojta SvatopolskY a Vaclav Kueera pro mast° Corpus Christi. Jmenovani cbjedou ten to_ tSrdeti-pild'elene okrsky a zkolektuji co mohou pro fond. Pkieti nedeli dne 25. zati bude v Moravian Sini schnze veech krajann ve zdejelm okoli. Tam se dohodneme, co muteme a chceme delati pro starou vlast. Spolky K. J. T. a oba fatly SPJST. i Sokol slibily Ueast. Br. Rud. Polatek slibil, to se postara, aby bylo dostatek piva pro navetevniky zadarmo.

Krajane, dostavte se a podejte pornocnou Chas. riold,sek. ruku.

Strana 8.

Rad Pokrok Sweet Home eis. 63.

Sweet Home, Texas.

Jit uplynula delei doba, co jsem do naeeho mileho Vestniku nepsal, tedy pokusim se zas par tudkil napsat, ohledne naeeho taclu.

Dne 11. t. m potadali jsme schrizi. Br. pi bedscda Joe Hudeker zahajil schrizi 0 3. hodinach po poledni. Pieina toho byla, te jsme meli osauni piknik„ tak schrize se zaeala o jednu bcdinu pozdeji. Br. Joe,ka Holasek, dobrY piitel, byl pozvan. aby udelal nam ptedna.eku ohledne svoji ceste po teskoslovensku a cele Evropy, na tomto osadnim pikniku. Velice mne teen°, to take piivezl sebou meho bratranka Augustina Morrise. Ptednaeka Joky byla piijata obecenstvem nadeene, neb katc1Y dychtiye naslouchal, bylo tak ticho, to kdyby byl ependlik padr na zem, bylo by jej slyeeti. Po prednaece br. Holasek i br. Morris navetivili naei ,schfizi, cot nas velice teen°, a dekujeme jim za jejich navetevu.

Co se tYka naeeho tadu, pokraeujeme tadne, svorne do piedu, neb ptijimame east° nove eleny i elenkyne; zas mame nejake v nadeji.

Pii schilzi jsme take udelali sbirku na obranu teskoslovenske republiky, a udavam jmena, kteti ptispeli, co nas tad dal a bratti tadu a ptatele naeeho deskoslovenskeho naroda: Rad Pokrok Sweet Home els. 63 $5.00, Jos. Kacii $1.00, Joe N. Morris $1.00, John Stavarek $1.00, Emil Kutae $1.00, Aska Kaaparek $1.00, Joe Kaeparek $1.00, W. Chaloupka 50c, M. E. Peeek 503, J. J. Lanik 50c, Jim 8t'astriS7 503, Anton BordovskY 50c. thrnem $13.50.

Tak ptatele, kteti chcete dal nee° na obranu 6eskoslavenska, ptijdte neb dostavte se ke mne do obchodu a dejte co jest yam mono a ja veechno budu kvitovat ye Vestniku a Jan E. 8ulda, t. c. tajemnik, bude to kvitovat take, tak tadnY nemusi se bati, to dary neptijdou na prave .misto.

Pfeji mnoho zdaru na g mohutne S.P.J.S.T.!

Vde, Joe N. Morris. taj.

Dallas, Texas.

Mill broth a sestry!

AC slunieko dosud pall nemilosrdne, piece musime se na to ptipravit, to prazdninova sezona jest 'u konce. Davam vedet elenfun naeeho Peveckeho Kroutku, to po dvou mesieni dobe prazdnin zase nam zaenou zpevni zkoueky pravidelne katclou sttedu veeer v Sokolovne. Prvni zpevni zkouela bude dne 7. zati. Dosta,v se kaldS7, zavolej sve piatele, motna to se jim mezi nami zalibi a stanou se eleny. Pokud nezkusime, potud nemriteme tvrdit, ja, to neumim, ja to nedovedu.

S opravdovou litosti oznamuji, to nag PeveckY Kroutek ztratil dva dobre pevce. Mantele Viktor Huf se odstehovali do Corpus Christi.

Schazite nam zde velice i ty Rritenko; v eicim krou2ku stale vas vzpominame. Ptejeme yam pineho zdaru tam, at' se vam lope daii a byli jste veichni zdravi.

Z eny ze..eiciho kroutku se pravidelne schazi katdY Ctvrtek v budov y tadu Pokrok. 2adne prazdniny jsme nemeli, sestry prohlasily, te doma jest horko tot. Udelaly jsme mnoho krasnY7ch ruenich praci a na Clenstvu nas tot pHbYva, neb za 7 mesicri nag Cinnosti mame 33 elenek a nekolik se ptihlaeuje. 61enove tadovi nam vychazi ochotne vsttic tak, to se vtdy na ten Ctvrtek ut teeime. Ktera z ten mate volnou chvili ye Ctvrtek, ptijd'te se mezi nas podivat.

Pciteeite nas. Dne 1. zati veeer jsme si uspotadalY malt' veeirek pro Clenky a jejich rodiny.

Hezky jsme se pobavily a mei mutove si to pochvalovali. Tet jsme se umluvily dad do vinku dar bratrrim a sestram tadu Svaz Oechoslovanu ye Fort Worth, Tex., do jejich nove budovy.

Vaechny sestry navrh ihned ptijaly a 24 Clenek sve darky pkineslo. elenove ye Fort Worth budou miti opravdu peknou budovu na krasnem miste, met dvema hlavnimi cestami, na kopedrozhled na mesto Fort Worth a na Lake Worth. V dneeni dobe chceme mit fae pane, na peknem miste a udelame si dluh pro to, na co't mnozi velmi hubuji. Jest to pravdou, ale jine pomery, jine povinnosti, kdy2 stavit tedy postavit tak, aby to vyhovovalo, dosti mista, dobrY ptijezd, moderni, eiste a navetevy, z nich pkijem je pak zajleten.

vtsmix.

Nage star& viast dosud o pomoc nevola, ale ti co znaji pomery a byli tam, mluvi: ptispej katdY kdo mutes a to hned. Tedy asi i my, kteti jsme stall na ceste vydkavaci, budeme se muset rozejit a svou pomoci ptispet.

Skolni rok jest za dveimi a tak i na ge Matice Texaska bude pottebovat. Jest tolik mist, kde nejsou penize zdarma vyhozene, ad se tak na prvni pohled zda. Pomery nejsou uteeene, potadavky lidi jsou velke, neb doba dneeni pkinaai jine problemy, net jako my neb naei rodiee meli. Ale proto piece se pied nimi neschovavame, aspori malo, aspori dil sebe menei utiei naee svedomi a my budeme lidmi, kteti dali z mala ma.lo a bylo potehnano.

Sbormistr naeeho Peveckeho kroutku zakoupil si svrij domedek, by jeho ositele ditky, ktere matioky nemaji, mely svrij domov. Toto pote'eilo celou iadu dobrYch piatel Jenika Kebrdle a adinili mu ptekvapenku v jeho domeeku a darky jeho domacnost zrovna zasypali. Za par dni jsme se tam jell podivat a maid, Frantieka, tatinkova hospodyne, cele. at'astna, nam ukazovala mnohe pekne a pottebne vet. Ptejeme Jenikovi a jeho detem mnoho zdaru a etesti v novem domove.

Zajeli jsme si do Ennis na divadlo "Madla z cihelny". Libilo se nam velice. Co device jsem mnohokrat pozorovala, jak cihlati cihly dean, neb v Hovoranech byla cihelna a ja east° kolem ni chodila za rodidi na pole. Do cihel v cihelne delanYch nedavali plevy, neb tyto vypalovali, jen tenkrat kdy si je chudobni lido pro sebe nadelali, tak pridali plevy a ty cihly pak jmenovali Neptovice. Tak tomu bylo u nas, co ja pamatuji, jinde snad tomu bylo jinak. Men jsme z cihel takovych postavenou stenu ye chleve. Rodiee dali do chleva kraliky a ti stenu prohrabali a jednou rano behali po salu vedle u sousedri v hostinci, a rodiee museli pak \Tee znovu stavet, ale z cihel palenYch. Ty Ceske obrazky tahnou a Ennis ma z nich dvoji utitek, neb vtdy se tam sjede mnoho lidu.

Nevim, kdo jest zde na vYboru, ale dosud se jim nepodatilo najit misto ku hie, ktere by lidu vyhovovalo.

Teeime se z pHjezdu HolaskovYch a men by ptijeti sem do Dallas a povedet nam o pomerech ye stare vlasti. Na zdar!Ant. Ondrriekova.

POZDE 0 30 MINUT. HoustonskY dennik The Houston Press naletejici Scripps - Howardovu novinatskemu syndkatu ptines1 ve svem sobotnim eisle na redakeni strane dva, pro nas zajimave projevy, odsuzujici hitlerovinu a nacistickou zpupnost a troufalost. V jednom z nich, kterY pochazi z pera znameho americkeho esayisty, gen. Hugh S. Johnsona, pravidelneho ptispivatele do novin Spojeneho Tisku, je hezky osvetlena demagogie Hitlera a jeho spketencri, a rozpitvo.no ledvi nemecke slabiny.

Ve druhem, ptimem to redakenim elanku, je komentat na anglickou vahavost v dobach svetovYch krisi pod ohlavenim "30 Minutes Too Late", jet si zde dovolim v ptekladu uvesti: "Piing pozde o 30 minut!"

"Britove jsou vtdy o 30 minut opozdeni!"

To byl zamilovanYm reenim dtivejeiho ptedsedy senatniho vYboru pro zahranidni tosti ye francouzskem parlamentu, Franklina Bouillona. Minil tim, 'te Anglie, respektivne jeji vlada odmitavala v2dy at do posledni chvile ptimo se vysloviti, jako stanovisko zaltjme. Potom se ,obydejne rozhodne a spravne, ale to je jit piing pozde pro zabraneni jinak odvratitelne valky. V torn co pravil je obsateno mnoho pravdy. Vzdor zneni zprav o delekoadhlYch ustupcic nabizenYch nemecke meneine v pohranienim rizemi Ceskoslovenskou vladou, jet take propustila a potrestala veechny, kdo byli shledani vinnYmi v poslednich pohranienich uddlostech, zpra.vy, jet dochazi ze sttedni Evropy zni den ode dne poplaeneji. A vzdor tomu_ LondYn President Roosevelt dal ptime prohldeeni, to jsme ochotni ptispeti k obrane Kanady a statni tajemnik Hull opetovne se dovolaval solidarity veech demokratickYch narodri pro jednotnY postup proti "mezinarodni anarchii."

Ale anglicka vlada je dosud dlutna dani

V9 sti'edu, dne 21. zaii 1938.

vazneho slibu jak Francii, tak teskoslovensku, jak to navrhl Franklin Bouillon, cot by zabranilo rozbroji.

Neminime tim nyni prohlaeovati, te Velka Britanie mela by ujistiti vlady v Patiti a v Praze, ze jim, at' jsou v pravu neb ne, ye val... ce, vypukne-li, ptispeje na pomoc. Bylo by to nespravne a nebezpedne. Ale Britanie by mela dati prime ulieteni pratske vlade,ze kdyt vee, co bylo mono a poskytla nemecke men'aine tolik vyhod co jen bylo mono bez ohroteni sve na,rodni cti a byla vzdor tomu napadena Nemeckem, to ji ptispeje ihned na poM:-C. A mela by toto rozhodnuti iici jasne a s drirazem panu Hitlerovi.

Jest-li steh v eas (teeth devet stehil pozdeji, tedy ve vojenskem ohledu, spravne zakroeeni a v eas, by zajistilo svetovY mir. Lord Grey, ye spisku "Dvacet, pet let" (ve sluthe britickeho ministerstva zahranienich zaletitosti), zmiriuje se dramaticky o protichridnYch nahledech na postup v napjate situaci pied vypuknu tim svetove valky mezi eleny anglickeho kabinetu. PodotYka: "Stale jsme se domnivali, to jsme ostrovem", (respektivne ostrovni tipornerne bezpeenou pied napadenim). Proto nekteti ministri byli pro vstup do valky a jini proti. VYstratne slovo Berlinu v ten dm moblo zabraniti v obetovani 35,000.000 lidi molochu valky, net to vYstratne slovo bylo vysloveno prilis pozde.

Mario se pravem domnivati, ze dnes je mezi eleny anglicke vlady to sama rfanost nahledri.

Natal s lordem Baldwinem jsou toho nahledu, te ktidove vYspy u Doveru nejsou vice hranici Anglie, ale teka RYn. Pravdou je, to dnes, tak jako v napoleonskYch valkach hranice Anglie nalezaji se tam, kde je urei Hitlerova ctitadostivost. Bud' na Visle, Dunaji, neb pobteti Adriatickeho Ci terneho mote, na Bosporu Ci at na btezich Eufratu. Podati-li se"fuehrerovi" znieiti Ci zdolati teskoslovensko, bude miti otevienou cestu do vYchodni Evropy a ku stkedozemnimu moti a take z Berlina do Bagdadu, (Persie) a tim i do Indie.

BYvalY nemeckY kapral, zrovna jako Bonapart podlehl manii velikaetvi. A prave, jako jeho viterstvi u Slavkova v teskoslovensku, (na Morave) znadilo jitro vzestupu k mod pro maleho Korsikana, (Napoleona), mate bYti Oeskoslovensko prvou etapou valek jeho napodobitele. Nebude-li jeho chamtivYm choutkam hned v. zapeti ueinena ptitrt, nebude to vytadovati zvlaetni napjeti fantasie, ziiti jej za pet nebo deset let, diktovati statum, ueiniveim je svymi loutkami, od Gibraltaru at po Ural, jak maji Ciniti, Ci taneiti dle jeho pisnie_ ky. Ceskoslovensko, zaujimajici dnes takovou strategickou polohu ve stteclni Evrope, stalo by se prrichodem k vYbojilm v dalei kraje. To je situace, jit dnes musi Velka Britanie Celiti, ne k van tomu, dostanou-li sudeteti Nernci privilej, aby mohli maeirovati die komanda "fuehrera", ne ne.

Pisatel je stejneho nazoru a politika provozovand Anglii byla v2dy ptiznivou ji, bez ohledu na druhe a pro nas Slovany mela jednu stranku stinnejei jak druhou. Kdyby byla jit dtive razneji zaktikla Nemecko, Italii a Japonsko, nebylo by 'dries tohoto nechutneho handrkovani s Henleinem a jeho nasledovniky, ti by ptieli k rozumu jen po drikladnem styku s pendrekem neb radeji bYkovcem. Jak podotYka br.. Vytopil v Enniskem Vestniku, president Benee za to dobu, kdy odebral se na veenY odpoeinek tatieek Masaryk, vysloutil si jak se kika mudennickou korunu, musi miti k to jeho velke statnicke proziravosti trpelivost skoro andelskou a skoro bych si pral, aby k zavedeni pokoje mezi tou sudetonemeckou es eladkou povolal Stalina, kterY by svou trpelivost nenechaval tak natahovati na sktipec.

Prohldeenim presidenta Beneee a ministra Milana Hodti, ze svou celistvost budeme branit do posledni kapky krve, povzneslo nas ku znaene Ucte bezi AmeriCany. Obavam se veak, te bida v Nemecku a neitspech Hitler& a jeho zbojne chasky v provadeni sobestadnosti Nemecka, tene Hitlera v silent' din k zaktidovani jeho netspechu nemeckemu lidu.

S. P. StudnienY.

Ve stredu, (Me 21. zati 1938.

YoHL't pad pevnosti Lutychu, Namuru a

Antverp v roce 1914 zasadil tetkou ranu povesti betonovS7ch opevneni. Ale pozdeji pkiglo ospravedlneni. Zejmena historicka sekce belgickeho hlavniho Stabu uvetejnila serii spisfi, ktera nesporne dokazuje, ae zhrouceni kleneb belgickkch pevnosti pod ranami rakouskkch dvaaetyficitek bylo zavineno tim, Z'e z spornStch drivodri, v tomto pfipade skutedne zlodinnkch, se Zeniste musili spokojit pti pracich betonem podtadne kvality!

Je totiZ beton a beton! Prave proto, net' se vybral beton pro vkchodni linii, provedli dristojnici francouzskeho Zenijniho vojska, Verdunu pozoruhodnou technickou studii o odporu, kterk kladl tamej gi material pfivalu nemeckkch granatri. Dristojnik, kterk se zvlagte zabkval "pfipadem" pevnosti Douaumont, nam prohlasil: "Douaumont dostal 120,000 nameckYch a francouzskkch granatt, z deho2 dva tisice byly vetkho kalibru ne2. 27 cm. Na ge vlastni stkelba, ktera, ptedchazela povestnk Mangihay fitok v roce 1916, dala 2600 ran o kalibru 15 cm, 400 ran 27 cm,, 200 ran 37 cm a 100 ran ze dtykicitek. Vksledek: z 18 betonov3'7ch krytri pevnosti tkinact je je gte stale v dobrem stavu a v podzemi jen cisterna utrpela trochu gkod.

Pancetova, ve2 155 cm silna, ktera dostala dtyfi nemecke granaty etykiadvacitky a d ye francouzske dtyficitky, byla zne gkodnena jen na dva dny. Kdy2 na gi lido dobyli pevnost Douaumona, nagli vea schopnou prate. Stadilo jim postavit se ke zbranim a stfilet na neptitele, kterk prchal. Zkugenost z valky je tudiZ jista: beton dr2i. a dokonce drZi vkborne."

Pro Maginotovu lirriivgak vojaci chteli zku genosti z bitvy o Verdun je gte jednou pfezkouget.

Sila betonovkch kva,drri s ocelovkm yyztuZ"enim a pro nanosy zeme, aby mohly odolat nejsilnejgim sttelam, byla yypoditana podle systernu ochrany eislo tki. V gechen material byl vystaven stielbe zblizka ne dty •iadvacitek, ale padasatek, jichZ naboje dostaly nejvy ggi manou dayku melinitu. Teprve kdy se vyzkou gel stupen odolnosti tohoto materialu v ohni, bylo rozhodnuto dat krycim kvadrtim takovou silu, ktera by jim umoZnila odolati diem nabojihn, spadlSrm postupne pfesne na tot& misto. Pti stavbe se dokonce je gte sila pouktkch kvadril ztrojnasobila. Pokud se tkde betonu, byl vyroIDVE

PRO VNUeKU LORDA RUNCIMANA.

Praha. — Lord Runciman se svou choti piijel do vily "Hadovka" ye Starch Dejvicich, na pozvani pani Zderiky Havrankove, kterd uspofadala na podest anglickkch manlelri koncertni veder. Hlavni cast vedera vypinila hudba —a to na vkslovne ptani hostri 'Ceske, hudba. Sourozenci Strakovi — malt' houslista a pianistka Ljuba — ptednesli Dvotakovu Humoresku a Smetanovo kouzlo Z domoviny.

Marta Krasova zazpivala arie z deskkch oper a slovacke pisne. deska hudba distinguovaneho pozorovatele britske rise zfejme podmanila.

Muselo se ptidavat a lady Runcimanova vyslovila ptani pozvat Martu Krasovou do Londkna, aby v sidle Runcimanri pkednesla pti recepsi krasne skladby na gich umelcri a pisne deskoslovenskeho lidu.

Pianistka Ljuba Strakova zasloukla se neptimo o pozornost vnuece Runcimanove. Na pfani hostitelky oblekla si kroj, kterk si lady se zalibenim prohliZela. Ze slov obdivu vytryskl napad, kterk se okamkte stal skutkem. Z praiske Zadruhy byly rychle odeslany dve slidne panenky v kyjovskem a piegt'anskem kroji, ktere budou putovat pro vnudku lorda Runcimana do Londkna.

Pri recepci, ktere se zridastnilo na padesat ivrznadnYch osobnosti, vy gly najevo jegte jine lordovy sympatie, jichg prozrazeni jiste nebude indiskretnosti. Obdiv pro krasu na gi zerne, ktera, "se podoba velke zahrade" a na gich lesri, ktera patti "mezi nejkrasnej gi na svete. Pohostinske ovzdu gi naplriovalo prostkedi recepce pies rczhrani etvrtka a patku do 1:30 hod., kdy teprve zhasla svetla zaficich oken vily,

v2sTNIx

Strana 9.

Pasn o smrti mezi Franeii a emeckem. ben z prvottidniho cementu a je mimotadne odolnSr. 2adnk naboj nemriZe zadit zkazonosne dilo. Betonove veZe podzemnich krytri jsou ulity z jednoho kusu a yak nejakkch sto dvacet tun!

Lida takto chraneni mohou odolavat nejstragnej gimu bombardovani. Ale nejdfflektelgi neni jen ptijimat rany, je gte je tfeba moci rozdavat smrt.

Chraneni nedobytnkm ptistte gim, mohou Lide na Maginotove linii ponotit pohranidni kraj do huste pokrk yky ohne. Beda, kdo by ykrodil do tohoto oceloveho mraveni gte, neviditelna, smrt by ho stihla na kaklem kroku.

KaZdk kryt je toti2 ye skutednosti sopkou, pkipravenou chrlit oheri doptedu, vzad, po stranach. Myslilo se na v gechno, aby se mohlo zabijet a za tim ridelem se je gte jednou dbalo poudeni, poskytnuteho "peklem" u Verdunu. Ve Verdunu a v pevnosti Vaux nebyla totiZ jednou posadka schopna zynittku pkemoci nemecke vojaky, kteii se ptiblikli tesne k pevnosti. Nestadi jen stfilet do dalky, je take tieba stfilet do bezprostkedni blizkosti. Podzemni kryty linie ted' doslovne na par krokaz, na dosah a jejich veZe i tesne pfi zemi maji zatizeni pro sttelbu z kulomett. Prakticky je tedy zhola vylouden° zabrat povrch nektere east linie a nebkt pti tom okamZite zastkelen s nekolika stran Dali mi udelat zkou gku ze vgech moZnkch posit. Na gtesti nebyly smrtici naboje nabity. Aby nemohlo bkt po gkozeno zakizeni a take proto, aby se zabranilo ptistupu venkoyskeho vzduchu, kterk jiste bude otraven plyny, otadeji se dela ve veliekach pomoci koule, zapugtene v obrneni. Ti, ktefi je obsluhuji, mini jako namotnici ve yak namofni lodi, ani2 cokoli vidi, jenom podle aidajtia kruhu, kterk rid! dfi stojnik. Ten je rovna v opevnene mistnosti, hermeticky uzaftene. Pohled yen ma zajigten panoramatickkm kukatkem, zapu gtenkm do konstrukce. Lida ye stfilne jsou chraneni

zvla-

Rozmanitosti.

Vielav Klement — itedrjr mecenag.

Mladobolesla yskk rumyslnik Vaclav Klement, kterk nada:cm° zeinfel, odkazal skoro cele sve jmeni narodnim a dobrodinnkm ristavain a korporacim. Universelni dediekou se stala Nadace manZelri Vaclava a Antonia Klemetovkch. Je to 10 fondfi k podpote chudkch Zan a student& Klementovu sirotdinci v Mlade Boleslavi pfipadne vknos z prodeje domu, odhadnuteho na 1,700.000 KC a take zapfijeky v hodnote skoro 1,000.000 KC. Krome toho yenoval zesnulk 800.000 KC na zbudovani studentskeho domova v Mlade Boleslavi. K podpote chudkch studujicich z Velvar venoval Vaclav Klement 100.000 KC, chutlYm Zakrim z Byg ic 50.000 KC, studujicim v Ml. Boleslavi 200.000 KC, Fondu Zakyri rodinne gkoly 100.000 KC, k podpoke chovancri siroteince celkem 200.000 KC a boleslayskemu chorobinci 200.000 KC. Fondu pro podporu chudkch 'Zakri. ze 12 severodeskkch okresfi se dostane 400.000 KC. Velke odkazy pkipadnou take narodnim a dobroeinnkm korporacim. Po 50.000 dostaly: NArodni jednota severodeska, Narodni jednota pogumay ska, Ceske srdce, Svatobor a 8kolske sestry. Po 10.000 KC: Spolek spisovatelri Maj, Spolek dekkch 2urnalistri a Spolek Komenskk. Z mladoboleslay skkch korporaci dostanou po 10.000 KC: Trtednickk a delnickk zavodni vtbcr ASAP. a Sokol. Mezi zestarle delniky, kteki. byli v roce 1925 aspori 3 roky zamestnani u firmy Laurin a Klement bude rozdeleno rovne2 10.000 KC. Krome toho &inn zesnulk kadu men gich odkazfi rfiznkch korpora.cim, boleslayskkm i cizim.

gtnim zafizenim, take granat, dopadnu ygi na betonovou velieku, nernifie klouznout a2 ke konstrukci a zasahnout obrance.

Aby se zamezilo hromadeni uhelnatch plynri uvnitt, jsou mistnosti stfilen elektricky yetrany a vypalene nabojnice se okamkte odva,Zeji. Hlavne kulomett se ustaviene chladi. Telefonicke linky, jich2 dfflektost pro ptenageni rozkazii a podavani zprav je nesmirna, jsou zahrabany v zemi pod vkbugnkmi nalo'Zemi v hloubce pet metrri. Kahla linka ma nejmene dve pomocne linky s docela jinak pololenkm vedenim.-Tato obrovska podzemni sit' fisti v telefonickkch centralach, ulo2enkch padesat metre pod zemi; centraly jsou zaiizeny na sluZbu pro — dvacet pet tisic abonentri!

Maginotova linie je chranena odposloucladvacimi stanicemi, hlidkami, alarmovacim zakizenim na infra-dervene paprsky. V celem kraji se divaji odi, naslouchaji u gi, bdi zbrane. Adkoli nag e pkitomnost v linii byla hlaaena v gem stanicim, v kahlem zahybu se kfidi "star a nejnevinnej g i kfovi se nam projevuje jako radce.

Za jizdy sleduji nag e auto detnici na motocyklu. Nag kidid dostal plan jizdy a musi se ho pfesne drZet. Pti sebe menk richylce ho zavadeji na spravnou cestu s rozhodnou zdvokilosti. Cela krajina je nalidena leekami. Hledate stin paseky, abyste poobedvali a padnete na hlidku strale, hledate chladek kieniho btehu — je podminovan, mekkk travnik zakrkva solidni beton, ve2e pevnosti nebo naloti vtbu§in proti tankrim! 61ovek nevi, kam se postavit.

Na ttech stech kilometrri je kraj jako zadarovank. Je to jevi gte zittej gi valky, kde se budou lide jegte vic zabijet a je gte merle videt.

Dalekohledem lze rozpoznat na druhe strane Rkna pozorovaci stanice Reichswehru a kolony nemeckkch delnika, kteki buduji pro tteti jevig te, obdobne Maginotove linii. Tato jevigte jsou nekoneene skutednej gi zarukou mini, neZ vgechny projevy muse v 2eneve a jinde. Dosyedeuji, ze vojen gti nacelnici, kteti vedou osudy nynej g ich armad, maji jasnou pfedstavu o hodnote sveho protivnika. Vedi, ze podle velkkch slov Sorelovkch "valka nezno, utopii" a jsou to oni, kdo to pfipominaji nekterkm pfilig naklonenkm tuto skutednost zapomenout.

Robert Leurquin.

NEJDEL§I TUNEL V tSR PRORN2EN. Praha, 26. srpna. — V nedeli bylo v ramci celostatnich oslav dvacetileti republiky oslaveno zdarne prorakmi tunelu dr. Edvarda Benag e na trati Banska, Bystrica—Diviaky na Slovensku. Tunel dr. E. Bene ge je dilo v kaklem ohledu vynikajici, technicky zcela na vk gi, na nea deskosloven gti ingenkfi a zfidastneni tunelaitti delnici pravem mohou bkti hrdi. Mimotadne obtfZe pki stavbe zprisObila zvlake velika zavodnenost hory a nizka teplota vody.

Pkitok do vkchodni g toly civil as 640 1/sec.' do zapadni cca 60 1/sec., thrnem tedy tunel z hory odvadel as asi 700 1/sec., to jest &line 60.480 krychlovkch metro, con by stadilo k zasobeni nejmene tri dtvrtin dne gni Prahy.

Pustk kraj se od podzimu roku 1936 jakoby zazrakem zalidnil tisicovS7mi davy delnictva vg eho druhu, pro ne2 leleznieni sprava posta vila celkem 125 barakfi, nakladem asi 10 mil.

KC. Zkizena elektrovodna linka o napeti 22 kW s transformatory, vybudovany lomy, Starkovny, piskovny, polni drahy, svadnice, lanovky, velike tovarni strojovny, dilny, spravkarny, zkug ebny, dale lazne pro delnictvo, gkoly, knihovny, biograf, obchody, kantiny, budovy pro rifednictvo a spravni, lazarety, detnicke stanice atd.

Pri stavbe Bene gova tunelu bylo dosud zamestnano at 3000 lid!. S poetem zamestnancri podnikfi lesnich a dtevatskkch, cementaren, lomri mimodranich, dynamitky, dopravnich atd., ktere na stavbu dodavaji material vgeho druhu, dale s Venal, kte2i se pfi stavbe divi jako obchodnici, hollel, feznici, uzenati, hostingti atd., vzroste mnolstvi lidi, iijicich ze stavby tunelu, na podet dvojnasobnk. Na stavbe drahy nachazi obdivu pihno a neptimo mnoho tisic lid!. Je tedy stavba drahy podnikem socialne neobydejne vkznaenkm.

Strana 10.

4...11110.0.1.1i.IIMCM•11.0.1111M0.11MV.M11.41110..11111KHMIKAM0411M04•111.0-0.061it

MAMA VORt'S.KOVA:

TONCA KOMEDIANT 14 ioer

on )oi0i0i0_Oioioioioe0ioi<.e

rziKA SE, ge deti jsou botim potehnanim tomu vskutku tak, neodvratila se gehnajici ruka, Pane od hlav mantelfi TroniekovYch od one pamatne chvile, kdy rortoutenY Ferda Tronieek polibil tak horce boubelatou Anti za vzdouvajici se plachtou cirkusove manéte. Cernooka An& byla dcerou principala, jehot labilni pkibytek na kolech nesl py gnY napis "Cirkus Grand".

Ferda byl du gi podniku. Byl boxerem, zapa.snikem v fecko-timskem i volnem stylu, " geleznym muiem", na jehot prsou principal kladivem drtil balvany, "letajicim d'ablem" na hrazde, jako i prvnim mllovnikem na scene pimprloveho divadla, kde s vin zakulisnich znel j eho mutny bariton vazanou mluvou rytite. "Aj, panno spanild, rci mi, kde bych cestu z tohoto lesa pkehlubokeho nalezti mohl." Ale Ferda byl jegte mnohem vice, net obyeejnYm artistou a dramatickym umelcem, jak hlasal skromnY epitheon na kfiklavYch gluto-rudYch plakatech. Ferda byl skuteonym gentlemanem.

Dokazal to dernovlase Ariel jednoho krasneho dne nejvSrg ptesveddivYm zpiisobem.

"Chci si to vzit — Aneko", tekl ji zptima a poctive, omlouvaje temito peti slovy sve — snad piilis boutlive — objeti. Nebylo toho prase mnoho promluveno pro skutedne namluvy, motna, ze vetgina zamilovanYch by se pii podobnych pthetitostech vyslovila mnohem ob girneji a kvetnateji. Ale o tom gt'astna Audi neptemfglela. Vedela ostatne, ze jeji Ferda je mugem einii a ne slov.

Bezvadne oholen a obleeen ye svilj nejnovej gi nedelni hay — ptedstoupil pied Angina otce, 2adaje uctive a soueasne dfistojne o ruku jeho jedine dcery.

Dostalo se mu ji celkem ochotne. Ferda, se syYmi obdivuhodnYmi znalostmi a schopnostmi nebyl ani pro principalova jedinaeka partii, tak rikajic, k zahozeni a proto nazor obou ro- umelcu byl celkem svornY. Anti, zvolivgi si za tivotniho druha tadneho a zdatneho mute "od fochu", volila dobfe a moudte.

Behem 16 let gt'astneho man gelskeho spolugiti zmohli se mang ele Troniekovi na krasnY kolotoe, vykladanY eervenYm ply gem a ttpytici se stfibrnYmi a zlatYmi tfasnemi, na americke houpaeky a —. cot bylo jit mene jejich zasluhou, jako spig e onou svrchu uvedenou milosti bogi — na 8 nadejnYch potomkii po medi i po Nej&arSi, okate Tonei bylo prave 15 let, a byla to Baba jako °hen. Jeji ruda, sukenka ylala posledni dobou jig pfilig odvatne vysoko nad osmahlymi nogkami, cog bylo ptieinou 'Castello Povzdechu ustarane Troniekove, nebot' sukenka se jiz nedala popustiti ani o milimetr. Rostlat' Tonea jako z vody a pohled na jeji vysoke, gtihle notky s lytky, ktera, se jig poeinala ptivabne kulatiti, mohl se co nevidet stati pohorglivYm. A tak jednoho dne, kdy Tonda talc ve sve svate prostote kolotoeem nad hlavami vesske mladete, stala se tereem vice merle obroublYch vtipu nekolika vYrostkii, rozhodla se stara Troniekova, s trpkYm povzdechem ke zmene deereiny toalety.

Z hrneeku na polici vybrala nekolik nasttadanYch korunek a u kramatky na pouti koupila 4 nietry eerveneho praciho hedvabi, z nehog umelou rukou spachala a ye nejstargi ratolesti robu, za kterou by se, podle lichotiveho 11sudku ce/e rodiny, nemusil stycleti gadnY pafigskY salon. Jisto bylo, ge tento novY ha y mel alespori jednu nepopiratelnou pfednost pied pravYrni patigskYmi modely. UkrYvalt' alespoil dUkladne veg kery pueici puvaby Tondiny, take matetske svedomi stare Troniekove nebylo vice pohorgoyano mlsnYmi pohledy vesnickYch Iva, kteti se jig poeinali kolem jeji eernooke deerky horlive toeiti.

To is nebyla s poeatku volne nad gena touto novou ozdobou sve gatny. Placalo ji to do lYtek a rnat6ino dilrazne napomenuti, ge nyni se jig

V2STNIK

nehodi aby lezla po stromech a metala s mladSimi sourozenci kozelce na palouku pted vozem, einilo ji poiaekud stisnenou.

Avgak zkournajic svfij zkra glenY zevnejgek pied stkipkem zrcatka, stojicim v koute na umyvadle, musila ji ptiznati, ze ji to takto slugi mnohem lepe, neg ve starem kvetovanem "dirndlu", kterY nyni zdedila mlad gi sestfieka t ofka.

Toeila a kroutila se pied zrcatkem marnYm usilim obhlednouti svou krasu od hiavy k pate tak dlouho, at ji matka uptimne minenou herdou ptipomnela jeji povinnost — zahrati na chromatickou harmoniku ouverturu k vedernimu pfedstaveni.

Toneina einnost v cirku TroniekovYch byla velmi pestra. Byla hadi tenou, provlekajici katdello veeera gtihle tell) malYm kroutkem, byla krasojezdkyni na malem ponny, vybirala u houpaeek a u kolotode, krmila medvidka a opieku a — to ovgem jit s mengim nadgenim — pomahala matte v domacnosti a starala se energickYm zpilsobem o klid v rodiny, kdy nejmenti Troniekovci se stavali piin g bujnYmi. Ale ze vgeho nejvice milovala tanec. Ona vlastne vubee nechodila. KagdY jeji krok byl pin taneeniho rytmu. Taneila kolem vozu na palouku, tandila praci a kagdy jeji poskok byl privabnou taneeni slogkou. Ale jegte nikdy v givote netaneila s mutem.

A prave dnes bylo ye vsi posviceni.

Deveata na gkrobend a vyfintena pospichala pies naves k muzice a chasnici na ne poktikovali ve svych zative vyle gtenYch botach a s yelikymi v ImoflikovYch dirkach.

Mtata, mtata — zaznivaly z chvojim oveneene hospody zvuky valeiku a Tonda citi, jak ji notky samy od sebe o zem podupavaji. Och, moci se tak vmisiti mezi tandici — ocitnouti se v naruei nektereho z onech furiantskYch, statnYch chlapcii a taneit — taneit Tonea slasti ag oei pfivird, ptedstavujic si, jak to asi musi bYt krasne. Ale kdepak — otec nedovoli. "Na to mag jegte dost easu," tekl ji, kdy jej jednou poprosila, "a pak, nepottebujeg, aby nad tebou nekdo z tech kimpant. ohrnoval nos," a tim byla vec vytizena. stars Tronieek jednou sve "veto", byl nadobro amen.

Je po pfedstaveni. Tondo, svlekla gupinkovY kostym hadi teny a uleha na slamnik v koute u dveti. Davno ji g vgechni spi. Otcovo hluboke vreeni misi se s mateinYm sipavYm oddecliovanim. Sourozenci ze spani vrni a pfevaluji se.

Tondo, nema na spanek ani pomygleni.

Mtata, mtata, zni to vabive od hospody a Tonee ptipada„jako by muzika volala: "Pojd' Tondo, pojd', Tonto!" A cog, kdyby skuteene gla . . . Vgichni spi tak tvrde — jiste by nideho nezpozorovali, kdyby ted' potichounku vstala, oblekla sve nove gaty a vyklouzla ven do noci.

Vratila by se zase tak tichounce, jako my gka a rano by vstala, jako by nic. babel pokugeni na geptava stale neodbytneji a koneene Tonea — kfehke stvoteni — podVstava tak tichounce jako duch a natahnuvgi si dvema chvatnymi pohyby gaty, pfekroduje s neskonalou opatrnosti spiel sourozence a praye tak opatrne otevira a zavira, dvete vozu.

Jig stanula na schudkach. Je jasna hvezdnata noc a Toneino srdce bu gi v tichu jako rozhoupanY zvon. Ted' zavtiskla trubka a vypiskl klarinet. Tondo, seskoeila se schAdkii prutne a be zhlesu, jako koeka a dlouhYmi skoky ubiha k hospode.

Ani nezava.hala pfede dvetmi a rovnou do salu. V mistnosti je pino hluku, dYmu a lidskYch tel. Deveata rozestavena u dveti v kruhu, eekaji na ty, kteti je vyvoli k tanci. Za dlouhYmi stoly sedi rozjateni chasnici a zpivaji: "Tvoje oei plakat budou . " Tondo stoji u dveti jako ptimrazena. Citi, ze vgecky odi v sale jsou upfeny na ni. Deveata sestreila hlavy dohromady, cosi si gugkaji a jejich polo zvidave, polo nevrative pohledy pusobi Tonee mrazeni v zadech. Chlapci u stolu ustali ve zpevu. Jejich oci upirajici se na malou cirkusaeku, jsou pfekvapene, chtive a vYbojne.

Tondo si ptipada, jako syledena. Rada by utekla. ale kolena se pod ni chveji, a nohy ma jako do zerne vra gene. A nyni, ten velkY, ramenaty chlapec v Cele stolu, s hustou kudrnatou

Ve stiedu, dne 21. zaii 1938. vstava a miti ptimo k ni. "Smim prosit, sleend?" A jit, anit sama vedela, jak se to stalo — vznagi se Tondo, v kole. S podatku, byla tak vgecka rozpaky bez sebe, ze s yernu taneeniku nekolikrate glapla nemilosrne na nohu. Je uvykla taneit sama a jeho nohy ji ptekageji.

Ale brzy se pfizpilsobila. Ne gli obtanoili jednou kolem salu, shodli se jig dokonale ve valeiku.

Tonga se podlahy terrier nedotYka. Ten veliky hock ji una gi salem a tiskne ji k sobe tak, ge ani dYchat nemil ge. Tonea si vzpomin g., ge jej zna. Gasto jej vidala pti produkci sediciho ✓prvnich kadach divakt. V gdycky se na ni tak divne dival — ag ji z toho bYvalo horko — a jednou ji dokonce i oslovil, kdy s tackem v ruce obchazela obecenstvo v cirku.

Hudba dohrala, ale Tonein taneenik stale jegte nepougti rueku sve partnerky. "Jak bajeene taneite," pravi a plamenky obdivu mu tanci ✓ eernYch oeich.

"Vy taky", revanchuje se Tones, odva gne a pak chodi spolu kolem salu zave geni, a Tonda citi, ze nyni se slu gi, aby se o eemsi bavili, jako ostatni nary. A ponevad g jeji spleenik mlei a toliko jeho odi hovoti takovou zylagtni keel, ktere Ton ga dobte nerozumi a piece ji yabi — zaeind sama: "Vito, ze jste prvni mu g, se kterYm taneim — je gte nikdy jsem nebyla tandit. Nagi mne nepusti. Dnes jsem utekla. Kdyby na to dostanu hroznY vYprask."

• "Snad ne," hrozi se mladenec, "jste piece jig dosti velka, abyste mohla chodit taneit."

"No jo, velka," stetuje si Tonea, "ale ne dosti stara."

"Nu — kolik?" dohaduje se spoleenik.

"Kolik byste iekl?" vyzvida Tonea, kterou jig davno rozpaky opustily a stava se vybojnou.

Nahupuje se koketne ph chnzi, jelikot vi, ze ji mnoho oci sleduje a obeas si nonchalantne naeechra patieku nad Belem.

"No tak sedmnact, osmnact " "Jeje — kdepak," smeje se Tonea, mne jegte nebylo patnact."

"Opravdu?" divi se Chlapec, "a jak pak varn fikaji, sleeno?"

"Tana," nafoukne se Tonea, ktere je jeji prosaicke jmeno jit davno trnem v kou. "A vam?"

"Honza", pfiznava se jeji spoleenik bez muteni, s tak tragickYm piizvukem v hlase, ze se Tonda musi dati do smichu.

"Tana a Honza — to nejde vubec dohromady," uznava, Tondo,. "Vite co, fikejte mi tedy Tondo. Tana je jenom umeleckY pseudonym."

A opet hraje hudba a na ge dvojice se pouti do tance.

"Kdyby tak nestrkali," stetuje- si Tonea ayemu rytiti, kdy ji jakasi objemna, diveice dloubla do Leber, div ze ji du gieku z tela nevyrazila.

Tonda ma vatne podezteni, ze to nebylo pouhou nahodou, nebot' po druhem sttenuti se v kole ji tatat divka slapla necitelne na nohu.

Sdeluje toto svoje mineni svemu spoleenikovi.

"To je Andula, ma vztek," vysvetluje Honza s jistou davkou sebevedomi, "ale poekejte, vytteme ji zrak."

A po skoneenem kousku vede Honza furiantsky svoji taneenici k podiu hudebnikti a hodiv pied kapelnika na misku stfibrnou desetikorunu ag to cvrnklo, porouei si solo. "Tak, mladenci, tu moji!"

A jit tiskne vzpouzejici se Toneu kol pasu a zpiva, docela pkijemnYm barytonem: "Za hospodou, za hospodou ye stinu modkint, ma panenko, ma panenko, k srdci to ptivinu.

Za hospodou, za hospodou, feknu, jak to mam rad, muzika musi nem do rang krasne hrat . . . " Ale muzika nehrala do ran g, alespori Tondi a Honzovi ne. KrutY osud uchystal trpke roz6arovani male cirkusaece pa tomto prvnim velkem dobrodrutstvi jejiho tivota.

Hudba hrala prave tak dojemne, Tonea se vzna g ela jeko cherubin a Honza pel s takovYm citem, ze srdeeko male komedia-ntske clevu'gky div ze doprostied salu skohlo samou slasti, kdyg tu se pojednou rozletely dveie a v nich se objevila Nemesis v podabe rozliceneho otce Troniaka, kterY pro zvy geni efektu thmal v rude hrozive vypadajici bYkovec.

Ve stiedu, dne 21. zaH 1938.

A TRATI flariska. Bystrica-Divialy bylo oNV viterstvi prace. 8tola nejdeltiho 1 tunelu v republice, kterS7 ponese jmeno presidenta Benete, byla proratena. Pohroni bude spojeno s Turcem novou cestou vylomenou v hote, v deice pies 4600 metro. Na nove budovane trati, 43 kilometry dlouhe, bude celkem 14 tunelt, meficich 11 km. To znamena, to cela, etvrtina trati povede pod zemi. tspetne zdolani pfirodnich pfekatek pri tak obtitne stavbe, dava natim tunelattm nejlepti vysveddeni.

Tunelati tvoti mezi pracovniky samostatnou kastu. Dfive pkichazeli do deskSrch zemi na stavbu tunelt odborni delnici z Italie, dnes jsme sobestaeni. Na Slovensku, zejmena v kraji liptovskem, vyrostl nam kadr skvelS ich tunelatt, ktefi east° pkedei sve bSrvale ueitele. Tito slovenSti chlapci zajitdeji na praci do Francie, Spanelska i do dalelie Persie.

Osazenstvo tunelu deli se na nekolik skupin.

Na nejvytti pfiece stoji "minefi". Ti jsou hrdi na svtj stay a jako vnejti odznak nosi kolem pasu tmavoeervenou terpu. Vtdyt' take minerem se nemilte stet katolS7. K tomu je tkeba dobitch nerve, pevneho zdravi, dovednSrch rukou a stateeneho srdce. TakovS7 miner easto hledi smrti do oei a Casto je skosen za rachotu ificene hominy nebo pti vS7buchu dynamitu jejim sparem. Patronkou minert je sv. Barbora. Jeji obraz je vytit na praporu, kterS T putuje s chranenci vtude na stavby tunelfi. Na svatek sv.

Barbory 4. prosince shromatdi se minefi z tirokeho okoli, aby zbotne vyslechli mss v kostele, nebo jen polni a pak si vypraveli o svS7ch radostech a starostech.

PokadnS7 miner rozumi homine, umi zachazet s vrtaekou, zbijeekou a umi tunelovSi vS7lom bezpeene vydievit. Pomocni mineki odlamuji jen rortrtenou a uvolnenou horninu, kterou "voziekali" vyvateji z fitrob hory na svetlo both.

Vyzdit tunel, to neni jen obyeejna, zednicka prace. Na to musi pfijit zkuteni zednici tunelotENA V KALHOTECH. Nenh sporu o torn, to kalhoty jsou prakticka, a pfijemna vac. Neshledexame je ani pohortliye — ba nekdy naopak ani vS7stfedni. Je k nim jenom tfeba jedne veci a to teny mnoho nemaji: sebekritiky. Ne katda Lena ma totit nosit kalhoty, i kdyby steel opravrioval prostiedek sebe vic. Dlouhe platove kalhoty vymizely ze "Stkedozemi" tames rapine a pravem. Jsou nepohodlne a afektovane, obyeejne praci taty na knofliky jsou daleko vzdutnejti a slutivejKratke platene kalhotky jsou velmi krasne a velmi prakticke, ale jen pro term, ktera ma pane nohy, peknou postavu a ktera v nich nevypada smetne. Nemam na mysli klasicky krasne tenske telo, ktere se najde zfidka, protote je mail obyeejne jen teny, jejicht celSi eas slouti pesteni Vela — a mnoho pellet k tomu. Ale zdrave, urostle a pane telo, ktere je docela jemne vystavit ()dim. Kulata maminka udele. dobte, necha-li si sukne.

Naopak je s podivem, to teny, ktere pracuji, nosi tak malokdy do prace kalhoty. Skoro by to nasvedeovalo tomu, to teny nosi kalhoty skuteene jenom pro paradu a ne pro potiebu. Protote nikdo vic nepotiebuje pracovni kalhoty, net tena, ktera drhne, myje okna, stoups na tebtik a uklizi byt. Prave tak Lena, ktera pracuje na zahrade nebo na poll.

Neco jineho je tomu s divkami a holefekami.

Male holdieky by na letnim byte z kaihotek vyjit ani nemely — trenSrrky a tryeko je ni oblek pro deti. Je levnS7, mute se utpinit, 'Seth spodni pradlo a dobte se pere. Mlada divka je jiste v kalhotech u vody jako doma a ut ani odi venkovant se udivene neoteviraji, kdyt ji vidi. Je otazka, je-11 pekne, chodi-li v shortkach po vesnici a obedva-li v nich. Shortky koneene ani nebyly mineny jako celodennh oblek: obyeejne k nim bYva, suknieka ze stejne latky nebo gaty s kratkYmi rukavy, ktere se zapinaji na knofliky a oblekaji pies kalhotky, ktere se nosi jenom pih vyslovene sportovnich tostech.

Jako pri kahlem obleeeni zalei velmi mnoho • eny. Kaihoty vlastne vAechno — na taktu Z kalhotky jsou vYbornou pomuckou a peknym

V2STNIX

Nejdel i tunel v Ceskoslovensku proraien. g

asfaltefi". Stropy vylomene tachty propoutti vodu, kterou je tieba isolovat od zdiva a odvest.

A to vody neni malo. V tunelu dnes proratenem proteklo denne pies 60,400 kub. metro t. j. ass polovina vetkere vody, kterou denne spottebuji obeane Velke Prahy. V tunelu se pracuje bez pfestavky, pinSrch 24 hodin, ye tfech smenach, ktere nastupuji k podzemni praci v 6, 14 a ve 22 hodin.

Prvni na misto, kde se ma stavet tunel, ptijdou intenSth. Vymefuji, fotografuji teren, kresli, poeitaji a na konec ieknou: tady piijde tunel. Na fiboei hory, stojici v ceste ocelovernu ozarazi se di-el/end tabulka s eerveny'm napisem "Portal km x". Pied touto tabulkou, ktera naznaeuje osu tunelu, beti po ose drahy jen pfesne zamefene di-evene koliky. A pak nastane stehovani narodu.

Pied tabulkou s eervenS7m pismem vyroste tunelove nadvoti, na kterem se sefadi strojovny s kompresory a ventilatory, ktere do hlubin hory tenou ztlaeenS7 vzduch k vrtaekam a proud zdraveho vzduchu k plicim delnikt ocelovSun potrubim. Na obou stranich hory sebehnou se k pfitti trati osady pracovnikt. Jak ve filmech z dalekeho zapadu — i u nes je romantika, jen ji videt. U tunelu presidenta dr. Benete bylo to nove mesteeko "Hermanec" a osada "na Bartotce". Jen teleznieni sprava vybudovala zde 125 barakt, dalti postavila podnikatelska spoleenost.

Tunel ma dva konce a z obou se zadina soueasne. Pied dvema roky zaznel na tboei hory, kterou nyni prochazi tunel presidenta Benete, prvni vSrstfel. Minefi se dali do prace, navrtali skalu, ucpali dynamitovou nalot a prvni kroky

Rom anitosti. obleeenim. Dovedeme-li je nosit s vkusem, mirou a y e spravriSr eas — totit jen tam, kde je jich tfeba — dovedeme-li odhadnout, mame-li postavu, ktere prospivaji — pak jsou velmi hezIce a prakticke. Ty podminky 'Oak nejsou tak snadne, jak by se zdalo: umet se pied zrcadlem spravne odhadnout a nelichotit si, je velke umeni a prvni krok ku sbravnemu obleeeni.

1.015STVO "VODNICH VOS" ROZHODNE VALKU. Na jezete Windemere v Anglii se konaly v techto dnech zkoutIty s novS7m typem rychleho motoroveho elunu, jeho konstrukce vzbudila velkou pozornost. Olun je vlastne &edictvim po slavnem anglickem plukovniku Lawrenceovi, povestnem nekorunovanern kraji Arabie. Lawrence byl nejleptim agentem britske tajne slutby. V dobe svetove valky organisoval v arabske poutti povstani proti Turktm a s nekolika tisici ozbrojenrmi domorodci na velbloudech rozhodl viterstvi na asijskern bojitti y e prospech dohodovSich state.

Po valce vtdy obeas zmizel, aby se tajne eastnil vSech duletitSrch udalosti v Asii i v Evrope. Zifeastnil se povstani v Afganistanu, pracoval pro svou vlast v due, byl vttide a nikde. Pozdeji zmizel a teprve po letech vetejslavnST plukovnik Lawrence nost dovedela, slouzil jako prosty vojin v anglickemletectvu. kterS7 proSel tisici nebezpeeimi, kterST prodela' neuvefitelne odvatna dobrodrutstvi, zahynul pih motocyklovem nettesti v male anglicke vesnici. V jeho pozustalosti byl nalezen dopis, adresovan* jakemnsi intenS rru Eduardu Spurrovi v Bradfordu. V obalde byly plany a nakresy zavodniho elunu. Na okraji byla poznamka, kterou Lawrence patrne kratce pied svou tragickou smrti napsal: "Mom dojem, jsme sestrcjili Clun, kterf, bude miti pro nagh vlast nesmirnou dUlehtost." Za nedlouho in'2enS7 ra Spurra hodnostafi britskeho ministerstva namotnictvi. In2enSTr dostal ye-

Strana 11. do zeme na ceste 4.600 metro dlouhe byly uskuteeneny.

Zarodkem tunelu je sourrierna kola. Za den postoupi lide do Nina hory jen 5 a 6 metro denne. Pkipoetete-li vSrkon druhe party, ktera postupuje z opaene strany, zjistite, ze masiv horniny se denne tenei prOmerne o 10 metro ze smerove ttoly k vrcholu pfittiho tunelu prorazi se t. zv. "dostropni tikmSt zalorn", ze ktereho pak postupuje soubetne nad smerovou Stolou kola stropni. Kamen oddelujici obe ttoly se posttipne vylame, at se objevi distr profil tunelu, jakSr znate vtichni.

Krok za krokem, metr za metrem, bilk se obe party pfidi Atoly k sobe. V podzemi jednoho dne zavladne vzruteni. Minefi zaslechli za hradbou hominy detonaci nalo2e s ySTch kamaradt. Ut zbyva jen nekolik metro, i ty j sou zdolany a v jedne vtetine jsou prorateny yrtadkou posledni centimetry skaly.

Inten3ifi posadi na blok kamene, kter.V udava, sorer tunelu, sve zametovaci pfistroje. PriSla chvile napeti, nebot' jde o zjiStenh tchylky obou ttol, rozdilem mezi skuteenosti a neuprosnSrm pfistrojem. ObyeejnSr smrtelnik neuvefi rozsahu teto Achylky. IntenSth se zmS711 proti skuteenosti pfi stavbe tunelu kliometry dlouhem o nekolik milimetrt._ Pak pracuje vrtadka dal a v zaii karbidovStch kahanu se objevi kamaradova ruka z protej'Ai party, ktera je .srdeene stisknuta. Takova chvile, z tunelafskeho stanoviska historicka, se pfirozene mush oslavit. Blahoptani, projevy, stisky rukou, slova radosti, dike i kytice se objevi nad skupinou pracovnikt, ktera za.hrnuje svorne zastupce teleznic, ponikatele, minery, voziekake a vSechny ty, co se o zdar prace Tunel je proraten a minefi jsou veseli chlapci. Po slave drti se minerske pondeli, jedinY vtedni den, kdy si skalni boky tachty od pilnS7 ch rukou tunelaft odpoeinou.

Milot Kocourek. like penetite prostfedky a vS7sledkem jeho prace, do nit hlavni mytlenku dal zesnulV* Lawrence, je podivnY motorovSr elun, kterS T se v techto dnech zkoutel. elun se da zmenit v miniaturni torpedovku a ma velkou cenu jako rychla a tainna namofni zbrari. Dik sve velke rychlosti a obratnosti mohou se tyto Cluny jako roj vos pfiblitit k nejvetti nepfatelske vAledne Lodi at na nekolik desitek metro a svSTmi torpedy bezpeene zasahnout cil. olun je konstruovan tak, e mu vSrbuch torpeda nemO.2e tkodit. Po znieeni nepkatelske lodi maze Clun rychle uprchnout. Britska, vlada zadala stavbu velkeho mnotstvi techto torpedovSrch elunt. Anglie buduje zvlattni valeene lod'stvo techto "vodnich vos", ktere bude opine novVm Cinitelem v taktice namofniho boje a rozhodne valku. dekuje cbrancirin republiky.

Nemecka Do kasaren petiho pluku 2 "Jitiho z Podebrad" dostavila se, po pfedchozim svoleni posadkoveho velitele a velitele pluku, deputace nem. spolku "Deutscher Jugendbund in der tSR., Kreis Nordwest." Donesla pro muZstvo dar ye forme cigaret, kterYm chtela jim vyslovit uznani za Cinnost behem mimotadnSTch opatkeni. Vedouci deputace pronesl k zastupmutstva praporu a samostatnSrch setnin tee, jeji2 Cast v deskem piekladu pkinatime: "Sotva 20 let uplynulo od toho dne, kdy narody uzaviely mir a ut zase jest zapalovana pDchoderi valky V techto vatriS7ch dnech pracuje nat "Deutscher Jugendbund", zalotenV pied 1 1/2 rokem, na sjednoceni nem. mladete v republice a vychovava ji ke stateenemu boji pro obhajeni miru a demokracie. Vime velmi dobfe, ze osud a budoucnost nemeckeho v tomto state je velmi *zee spjata s osudem naroda deskoslovenskeho a jinSrch narodfi v republice. Proto volame nemeckou mlade2 naSi republiky k boji za mir, demokracii a ndrodni vyrovnanh na podklade demokratickem, za sbratieni narodu a pokojne souhti. Budeme bojovat proti vSem, kteih v cizich slutbach se snazh popuzovat nemeckou mladel proti demokraticke republice a, zneu2it ji pro sve temne cile."

Strana 12.

Utedni Organ Slovansk6 Fodporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOCA—EDITOR Vydavateb5 — Publishers ftCHOSLOVAS PUBL. CO ., West, Texas Ptedp/atne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, ptedplatne, oznainky, budlai adresovany na Vestnik. West, Texas Vestaik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Z FRAVIDELNE SCHUZE VtKONNEHO VYBORU HLAVNI titADOVNY S. P. J. S. T. Pravidelna mesieni schtize VYkonneho VYboru Hlavni Otadovny konana byla v pondeli, dne 5. zati 1938 v sidle Hlavni tJiadovny ye Fayetteville. Schilzi zahajil ptedseda, br. C. H. ChernoskY za ptitomnosti vaech elenti tohoto spra y -nihotelsabr:SpnVleika,mstoptedsedy, Joe R. Kubeny, tajemnika, Ed. L. Marka, ireetnika, F. B. Steinera, pokladnika a Aug. Kacite, pravniho radce.

Oten protokol z minule schtize a schvalen byl, jak eten.

Br. ptedseda podava, struenY ptehled ptitomneho stavu elenstva nazi Jednoty a eislicemi dovozuje, ze stay alenstva roku ptitomneho u porovnani se stavem elenstva roku minuleho do ptitomne doby, jest ptiznivjr, nasvedeujici novemn peknemu pkirustku elenstva -v ptitomnem rode.

Br. ptedseda podava zpravu ze sveho zajezdu na sever, kde dlel asi tti tYdny, eastedne za iitednirni zalettostmi a easteene na zotavene, za kterehol zajezdu navativil te'l Hlavni T.Itadovnu Z.O.B.J. v Cedar Rapids, kde dostalo se mu velmi ptatelskeho pkijmuti. Zmifiuje se obgrneji o agitaenim zptisobu teto bratrske Jednoty, kterY veden jest pomoci generalnich organizatort, jicid Jednota tato ma nyni devet, kteti vedou a zodpovedni jsou za agitadni praci ve svYch, jim ptidelenYch distriktech. Jednota plati jim za jejich prat $100.00 mesiene a milovne. KaklY distriktni organizator musi podavati podrobne vYkazy o sve agitadni praci a musi se vykazati jistYmi vYsledky sve prate.

Tento zpiisob agitate nese pry az doposud dobre vYsledky. Nekteti Utednici zminene Jednoty doznali pry, ze naSe Jednota ptedskoeila Jednotu jejich v jednom ohledu a site v torn, le dovoluje ptijimani jinonarodovcti nam ptatelskych, cox Jednota zminena, dosud neptipouAti, eind pry trpi ztratu na vzrustu elenstva.

Bratr ptedseda poukazuje rovnel na nabo2enskou Jednotu Mora yskych Bratti, jichl sjezdu se rovnel sileastnil, ze jednota tato rovne'l si neposloidila na svem vzrilstu tim, ze tistavala obmezena na svilj idkjr kruh. Zprava jeho byla zajimava a nanejvY§ pouend.

Pozemkove zalettosti a zalektosti majetkove, jako prodej farem a pozemkil v Rio Grande Valley, pAjeky na rtzne majetky, rentovani a, opravy, lisovani pozemkti na olej, zabraly jako obyeejne vetginu da,su zasedani tato schilze. Usne§eno prodati nektere majetky, schvaleno Best piljeek, nekolik l'adosti o ptjeky na majetky nasledkem nedostateene neb vadne Zaruky zamitnuto, nekolik kusil pozemkil zlisovano na olej. Br. Steiner oznamuje, ze v 31 ptipadech kolekce splatek ptijeek na majetky vazne a 'le placeni dani zustava tel pozadii. Br. Ed. L. Marek Masi, ze "disteni" elenstva suspenclOVa-

Ve sti-edu, due 21. zari 1938. neho ptinagi az dosud dobre vYsledky, elenove, kteti v placeni funrtnich poplatkd zastavali hodne pozadu, snali se chybu tuto napraviti, snak se vyrovnati se svYn-ii tady a Jednotou a tak elenstvi si udrleti.

Br. Steiner oznamuje, ze ma d ye nabidky na tisk knikrich tabulek valutnich, piljeovni a zaplacene hodnoty, pro ty druhy notch pojistek, pro ktere valuty tyto jsme dosud nemeli a le kndeelty pottebne budou brzo pohotove.

Organizator br. Senkytik ptednat ladost o rortteni sveho agitaeniho pole a ladd, aby mohl pracovati v okresu Williamson, v zalettosti kterel poukazovano mu bylo, ze a'a dosud stava otevtene agitaeni pole, to jest, le nepottebuj e ladneho povoleni Hla y. tThudovny, aby mohl v okresu zminenem pracovat.

Br. Steiner ptedklada znovu zalettost zmeny nynejtho zpilsobu odhadu majetku a po dart debate doporueeno, aby jisty konkretnejk plan noveho zpirsobu vypracoval a ptedlotl k pojednani v pf-fati schtizi.

Prostudovana zalelitost vYmeny, "refundovani" cestnich bondii okresu Cameron a doporueeno vymeniti bondy stare za nova.

Schaze skoneena ye etyti hodiny odpoledne.

Osada West pro spoleenou akci. V nedeli konala se v mistni sini sv. Josefa schtide ptedseclii a tajemnikti vaech Cs. spolkii veetne osad Penelope 'a Elk. "(Mast porady byla velika, pies 60 vildeich spolkovych einoVniku bylo ptitomno a dalk omluvou poslali ptislib, ze davaji souhlas i podporu pro kaklY spolednY podnik ye prospech Fondu obrany. Ve schuzi bylo odvedeno einovniky nekterYch spolku kolem dela stovky dolart, pan Maresh z Terrell slotl za sebe $25, kolega Jos. F. Holasek odevzdal sbirku z Penelope v east $35.45. Krasna schilzka zastupcil spolkti vaech taborti mela bratrskY prilbeh. V delai debate bylo probrano nekolik cennYch' navrhil, jakYm zpfisobem dala by se opattiti dela °sada tunerna, suma penez. Protole kat. osadnici uz pied deli dobou stanovili den 12. tijna (Kolumbtiv den) pro Bazar, usneaeno svolati na 16. tijna druhou poradu, na nd bude koneene rozhodnuto, jak podnik bude uspotadan. Mezi tou dobou ptedseda Slavie dr.

Jiri Pazdral ptipravi a uspi gene v mestske radnici provede Akademii, jeji stelejnirn eislem bude puvodni jednoaktovka nametu z doby soueasne. tjCastnici schnze se zavazali, ze budou ye svem spolku podnecovat k rychlemu odvadeni dobrovolnYch ptispevkii do Fondu obrany, a agitovat pro Utast elenstva na podnicich, jez budou v ramci akce potadany.

PenelopAti nezapeminaji stare vlasti. V necleli na popud tamneftch tadti nat Jednoty uspotadana byla v sini kadu Novjr Raj osadni beseda, k niz dostavili se tee osadnici jinych spolku. Potetne shroma2deni melo mimotadnY poktek z ptednalky kolegy Jos. F. Holaska, v ni2 pozornYm posluchaetm lieil dojmy zatte ye stare vlasti, behem letnich tri mesicti, kdy po sletu zcestovali se svoji mardelkou dela Ceskoslovensko, dleli v Rakousku, Rani, v*carsku, Francii a Anglii. Souvisle s lahodnYm hlasem br. Holasek ptedvadel svYmi slovy obrysnY obraz ptirodnich kras stare domoviny, lieil ohromnY pokrok hospodatskY dosa'lenY od latevratu, dobre pracovni pornery, odhodlanost vaech obeanti, hajit samostatnost vlasti. vatevnici sledovali slova teenikova napjate, dvoustove shromaddeni zachovalo ptimo hrobovjr klid. Celou hodinu sdeloval teenik sve zalitky "doma" a zku§enosti v shora jmenovanYch statechoDlouhY potlesk nasledoval po zaveredne vYzve tednika, by Cechoamericane nezapominali stare domoviny a v dnelni vatie dobe pomahali na jeji obranu jako pomahali k dosalmi jeji svobody. Potadatel ptednes1 toastniktim spoledenske besedy poselstvi westskeho vYboru k spoleene akci ye prospech Fondu obrany, zpravil je o poslednich udalostech v LondYne se odehrivajicieh a skoneil apelem k provedeni sbirky. Na gi v Penelope znova osvedCili rodovou vernost, podniknuta sbirka vynesla $35.45. Diky vgem!

Vlastenectvi al do tech kapes. Ostilleny a osveddenY spolkat br. Karel Lalnovsky z Ennis ma v tomto Cisle zajimavY dopis. Vzpomina, na dobu odboje, kdy uvedomeli Cechoamericane dobrovolne hlasili se k napomoci, ochotne spivali do revolueniho fondu a kdy, jak id me-

zi pgenici i koukol se najde, nekteti take krajane meli vlastenectvi toliko na jazyku a nikoltir v srdci a ul dokonce ne ye zpilsobu Atedre ruky. Sobectvi je zavraitelno vkly. Na Atesti takovych zbloudiiciz je nepatrne mad° a nit neznamenaji. Ohromna vetaina naSeho lidu hlasi se hrde ku svemu pnvodu a jako v dobe odboje tak i dnes rada ptispiva, na oltat zachovy demokracie, na,Si ptedrahe stare domoviny. Br. LaInovskY mel by naS1 vetejnosti odhalit dinnost enniskYch "revolucionahr a svjun schopnYm perem popsat nenaroenou snatvost hrstky (tehdy) mladencii i star gich harcovnikti.

Nale etenatska, obec bude jeho vzpominkami prollvat Usek let valeenYch a tyto mohou sloutit k povzbuzeni esl. akce dne'Sni. Strom jak roste, tak stoja. Na statnim sjezdu Zapadni Nsko-Bratrske ' Jednoty, konanem v Brainard, Neb. ye dnech 20. a 21. srpna, jaty byly dalezite resolute, z nicld uvadimt jednu dasove i nam nabadavou. Resoluce vztahuj e se na pottebu pestovani jazyka eeskeho a zni: "Vedouci sokolskYch jednot a vychovatele \Tubed projevuji v posledni dobe dtrazneji, jak velice je tteba, aby mlacle2 deskeho pavodu mela Ceske jazykove doplliovaci akoly, celoroeni, sobotni a nedelni, nebo letni prazdninove, aby tak dopineno bylo to co je v domaci vjrchove zanedbano a aby mle,de2 byla pro spollcovY vot bratrskYch jednot a pro sokolske cvieeni ptipravena i jazykove, tak aby eesky jazyk u ni nevyhynul Upine. Doporueujeme timto katiemu jednotlivemu tadu, aby si ustanovil vYbor, ktery by spolu s jinYmi Ciniteli v °sada, zastupci spolku, nebo samostatne, pakli jinYch spolkti v miste neni, staral se o kakloroeni vyudovani Ceske ekoly. Necht' na miste natku nad zanikanim eeskeho jazyka v Americe, jevi se 'dude mezi nami eila snaha o jeho pestovani mezi temi, kteti jsou nam nejdra2ai — naeimi cletmi.

Doporueujeme, aby Usttedni vzdelavaci odbor kalcloroane a soustavne vyzYval kalclY tad, v jehol °sada neni stale Ceske gkoly, ku zfizeni aspori letni gkoly, prazdninove, a aby vydal pro tento tidal zvlaatni ti gtene navody, pokyny, seznamy ueebnic atd., tak aby neinformovanym akolnim tadovym vYbortim v jejich organisaeni praci ptispel."

VeenS, pracoyni mir ye Skandinavii. Zaeatkern zati konala se v Saltsjobadenu u Stokholmu porada zastupcil odborovjrch organisaci a zamestnavatelskYch svazii, o niz bylo vydano prohlaSeni, ze tak zvanY "vYbor trhu prat" dospel se svou praci tak daleko, ze v budoucnu bude ize zabranit otevtenYm pracovnim sporum. Toto prohla geni znamena, ze ye Svedsku chteji udinit ptimo revolueni krok v oboru, kterY ma pro veechny demokraticke pramyslove staty stejne easovY a 2ivotni vYznam. Dlidno vyekati, jak ye Svedsku budou prakticky prova'clet zabraneni stavkam. Dle prohla geni Oscara Carlena, smerodatneho viidce evedskYch odborovych organisaci, Svedsko v dohledne dobe dostane novY tad, jim bude na ptfate zabraneno pracovnim sporam, and by pro p bylo tteba zvlaStnich zakonti. Za tesne spoluprace skandinayskYch statu a zvla gte tamnich odborovjrch organisaci je pochopitelne, ze toto gvedske prohlaAeni vyvolalo ohlas ye vaech severskych zemich. Zvlalte v Norsku delnictvo i zamestnavatele take doSli k poznani, ze v dneSnim stavu industrialisace jsou otevtene pracovni spory pfettkem, ktery ptina gi °Ulna stranam jen : kody a zbyteene zatdeni pro cely narod. Je pochopitelne, 2e v kruzich politickych, ktere vitaji kakle posileni narodniho spoleeenstvi na zaklade demokracie, tradieni a samortejme ye skandinayskYch zemich, se hledi take se sympatiemi vstkic temto snahaan.

Nak ye Fort Worth se OM. Presto, le Clenstvo tadu Cechosiovan Cis. 92. ma nemale sta.rosti se stavbou rozmerneho stanku, jeho2: slavnostni otevteni stanoveno bylo na den 9. toduverni Cechoslovaci. ve Fort' fijna: Worth pochopili neodkladnost napomoci nebezpedne ohro'lenemu Oeskoslovensku a zalcdili odboeku Akce pro sbirani ptispevkil na Fond obrany. AnglickY denik ptinesl min. tjrcine peknY elanek, v nem2 lidi se pohotovost Csl. kolonie ve Fort Worth, uvadi inciatory hnuti (br.

Jos. Bartek, pi. Juranova, Joe Sitka, Ant. Vystavil, J. Koei a dalai) a stavi se k zapodatemu hnuti sympaticky,

Ve sti-edu, dne 21. zaii. 1938.

Do Rowena a San Angelo! elentim na'Si Jednoty se timto oznamuje, te br. organisator Ign. 8enkytik dojede mezi vas v pondeli 26. zati a tada, byste mu jakkoli byli napomocni v jeho praci. Oeekavame, te tato tadost bude spinena a snativemo br. 8enkykikovi pkejeme zdar.

Dalk dye stovky na obranu eeskoslovenska odevzdany byly redakci eechoslovaka do uzaverky t. eisla. Jmena darcii budou ptesne kvitovana v eisle ptiAtim.

Vysledky sjezdu K. U. J. 2. v Ciceru. Sesterska podporujici organisace Kat. tisttedni Jednota Zen mela min. tSrdne svfij 23. sjezd. Jeji dlenstvo je pojiSteno na $5,122,556, nemovitS7 majetek aini $365,663, v bondech ma $291,877 a morkyee zahrnuji east $358,528. Pki podavani zprav bylo prokazano, to za posledni dtyki roky 'solventnost KXJ.J.2. byla skoro zdvojnasobena a obnaSi ptitomne 110.75 procent. lakes dobrST stay organisace aktuar projevil nahled, to sjezd site by mel pravo odhlasovati dividendy elenlam, ale nedoporueuje toho pro tento rok a radii k nahromadeni vetk zalohy Sjezd odhiasoval spojeni s mutskou jednotou a velkovSrboru byla dana mot, aby vyjednaval i s dalSimi katolick-Srmi organisacemi o spojeni, v prvni lade s Oeskou Katolickou prvni fisttedni jednotou.

Sjezd ptijal doporueeni sve velkoptedsedky, jet se tSrkalo spojeni fondO tadneho elenstva a elenstva z pannenskeho odboru, cot vynese v3ihodnejk a jednodu gSi spracovani fondu. PtiAtimu velkovS7boru clan° sjezdem opravneni, aby sebral pottebna data, dle nich ucinil spolkum navrhy na uskuteeneni hromadneho pojikeni, jet by znamenalo pro jednotlive spolky v Jednote znaene fispory. Pktjat navrh na nove jmeno od sjezdu vystupuje co "Oeska Katolicka Jednota". Resoludni v3Thor doporudil resolute pres. Rooseveltovi a dr. Benek)vi, cot boutlive schvaleno. Presidentu Rooseveltovi zaslan telegram t. zneni: "23. sjezd Ceske fisttedni katolicke jednoty ten americkSrch vas pozdravuje a zdvotile tada, abyste poutil sveho vlivu a pomoci k zachovani svobody a demokracie eeskoslovenska." Kabelogram dru. Ed. Bene6ovi znel: "23. sjezd konar.4 v Ciceru, tlumok Vam vtele pozdravy a ocehuje Vate pevne stanovisko v posledni keel proneseno, ktere s celSrm esl. narodem zaujimate v dneS'nich kritickS7ch dnech republiky se vaemi demoluatickSmi obeany. Ka patron zemi eeskSTch sv. Vaclav chrani nak starou vlast." Uspotadana sbirka na obranu 6s1. republiky, jet vynesla $48.45. Obnos tento byl z pokladny Jednoty dopinen na $100 a poukazan Narod. svazu esl. katoliku. Na doporueeni pravnika Jednoty dana velkovSrboru pravomoc, aby provedi takoye zmeny ye stanovach, jet by byly administrativniho ram a byly nutny v souhlase se zakony pojitt'ujicimi. Platy Otednic stanoveny nasledovne: velkopiedsedka $2,500 rodne; mistopted. $200, velkotajemnice $1,800, pokladni $1,500, teditelkam po $150, fietujicimu vflooru po $25. V. V'Srbor ma pram) dle Potteby povolat vSrpomocne sily.

Novi eleni — zajmem vgeeh. S vSisledkem ndboru novSrch Mentz mute Wit projevena spokojenost. Mesieni vS7kaz novS7ch eleml jevi staly ptirilstek a jest si jen pfati, aby vS7sledky nastavajiciho podzimu byly dim dal tim vetk, by se alespori zdvojnasobily. V eetnSrch nakch fadech se pracovalo elle, s laskou a porozumenim, v jinSrch tadech se ukazala prate pomalejk, net piece dokazano, te pracovat chteji a u nekterch fadu se nevykonalo Opine nieeho. Nutno pkipustit, te misty gpatne pomery mnoho ptekati agitaci, avS. ak na druhe strane meli by uvatiti zvlake ti majetkove dobie situovani, aby jejich ditky staly se eleny na geho Detskeho Odboru. Jak jest to smutne, kdyt pkijdete do schOze a vidite tytet *deny ptitomne v katde schtzi jests tech je nemnoho, takte u mnohS7ch tadii -nemotho -ani schuzi zahajiti: Neni divuy-te fitedniky tivot u kadu omrzi a schtzi zahajuji ve gpatne nalade za nepatrne teasti elenstva.: Stare teeeni pravi: Kdyt se jde do vfAku, tak se katdSr Unavi a tak jest u mnoliSTch fadfr. Jdete do ptiki scheme vageho fadu a katdy svoje ditko do D. Odboru, poplatky jsou piece nepatrne. Ptilotte ruce k dilu a pomorte organisatorovi v ziskavani novS 7ch 'Menu a netrvejte na vSimluve, te se nove elenstvo ziskat rieda. Da se ziskat, toho dilkazem jsou

VPSTNIK sidni vSikazy nov-Slchelent. Jen mit dobrou viili, ale prave teto jest velice malo u nekterSTch Clenu. Nemtiteme oeekavati, to novi elenove k Jednote se sami ptihlasi, tech Clem je velmi mai°, kteii se sami ptihlasili, vetknou novi eleni byli nekS7m vyzvani aby se dali navrhnout a,tak se eleny stali. Kdyt si toto katdST Glen a elenkyne uvedomi, musi uznat duletitost agitace a to nikoli pouze obeasne, nS7brt stale a vytrvale. Pamatujme dobie: novi eleni jsou zijmem nas viech: Nage navgtevy. Ve stiedu min. tSidne nas pan Jah Batant, mla0 agronom, kterSr po roenim studiu na washingtonske universite vyslan csl. exportnim fistavem do stareho Mexika. MladST inteligent je linguistou, ovlada pet jazykil a na pkikazanem pfisobiSti hodla se ueft 'Spanelkine. Ve West zastavil navkiviti sptiznenou rodinu mantele Ant. Nemeekovi. — Bratr Tom Elle§ ze Seaton dojel sem v sobotu k navSteve pratel, v nedeli ffeastnil se schiize v3iboru esl. akce a v pondeli pti gel si prohlednouti zavod 6echoslovaka. — V fiterSi pied osmou. hodinou rano diel v redakci br. Karel Navratil z Temple a jiste nas tak easnSTm piijezdem pfekvapil. Br. organisator dojel do West ohledne prate agitaeni a bit Fr. Mrkos a J. Cinek budou mu prtivocleimi. Jsme jisti, te br. Navratil poveze odsud kadu tadosti o elenstvi S. P.J.S.T. — Za navttevy dekujeme.

Jak se vyribi bida v puhraniel.

Liberec. — Neni tomu davno, te Svaz nemeck3ich prOmyslnikti podal na ptistand mista memorandum, aby bylo zabraneno vS7vozu stroju ze zastavenSTch severoeeskS7ch tovaren.

Jak respektuji elenove Svazu nemeckS7ch myslnikii ptani sveho fisttedi, svedei nasledujici ptipady. V posledni dobe bylo vyveleno ze severod'eskSTch textilnich tovaren na miliony kilogramil strojil. Jejich prodejem vznikl novST druh tivnosti, na kterou se specialisuji vetS1nou elenove Svazu nemeckSzch prOmyslnikil, kteti jsou zaroven eleny Henleinovy strany.

Stroje ze zastavemich tovaren skupuji za cenu ponekud vyMi, net za cenu stareho teleza a po opravach a jejich renovacich prodavaji je jako poutivatelne do tech mist, kde textilni prtimysl se vyviji neba neni na takove technicke vysi, jako u nas. Jde ptedev'Sim o balkanske zeme, Finsko, Svedsko a dokonce i Turecko.

Postupne byly vystehovany stroje z techto textilnich tovaren: V Nove Vsi u Chrastavy, Chotyne, Liberce, Horniho Riltodolu, Hammersteinu. Bileho Potoka a odjinud. Jde ve_ shies o mista, kde byl textilni prilmysl &O&Mt rni einitelem a daval zamestnani tisicum lidi, kteti jsou dnes bez prate. Vystehovanim stroDa a tovaren pozbylo delnictvo posledni nadeji, te by je gte doko k otiveni provozu. Nekolik techto vystehovanSrch tovaren melo Most shlednout i elenove Runcimanovy delegace, dokonce za vedeni Clem SdP., kteii ovSem, Anglieaniim pravdu neiekli a zastaveni provozu v tovarnach dokladali neschopnosti naS'i hospodatske politiky. Nyni, kdyt se hole a seals zdi tovaren bouraji, potada piked nimi sudetonemecka strana manifestace, jako poeatkem tohoto tSrdne v Bernsdorfu u Novella Mesta pod Smrkem. Tam, kde je motnost, otiveni textilniho prOmyslu, na ptiklad u firmy Mueller ye Wustunku, nedaleko statnich hranic, narati otivovaci akce na nezajem a protest nemeckSrch prOmyslnikt, kteh se opet obavaji konkurenoe. Na jedne strane henleinovci potiebuji vlastni vinou umlkle tovarny k politicks agitaci, na druhe strane v3ivozem jejich strojil bohatnou a zakladaji si nove existence.

PlaveckST vjrkon mice.

Velike zaplavy minuleho tSrdne zpilsobily take znaene Mcody na zveti, zejmena na jitni Morave, kde je lesni zvete nejvice. V sobotu, kdyt byla zatopena Oblast hustopeeska, zachranil se jeden srneeek jedineen3im plavecByl zpozorovan, jak pteplaval kym zatopenS7 katastr u Ivan, vyskoeil na most pies Jihlavku, pteplaval teku a uprchl do lesa. Uplaval celkem asi dva a pill kilometre.

Strana 13.

Britanie Francle vyprodaly Na nedelni devitihodinove porade v Londyne, premier Chamberlain ptemluvil ministerskeho ptedsedu Francie — Deladiera a minestra zahranidi Bonnet-a — aby kapitulovali pted Hitlerem a dalilmu tak zv. uzavtene zemi eeskOsloslovenska.

V pondeli eleni obou kabinetil. — anglic10 jak francouzsky funluvu piedsedu vlad jednomysIne schvalili. Francie opustila 6eskoslovensko, po prve v historii nedostala sve smlouy e, cot ohromilo csl. vladu i ceU- svet.

Polottedni zprava rortrteni eeskoslovenska zahrnuje tyto body: Uzemi, kde ph poslednich voltach odevzdano 75 procent hlasu neb vice pro Henleinovce, ptipadne Nernecku; hranice budou stanoveny co nejdfive; distrikty, v nich odevzdano nazistum 50 procent dostanou samospravu v ramci republiky; ske menkny z nemeckeho fizemi budou ptestehovany do eeskS7ch kraju, obre.cene, obyvatele nerneckSich ostrilvkil v Oechach opet do Sudetska; nove hranice republiky bud.ou rueeny (na jak dlouho?) velmocemi — Anglie, Francie, Italie, Nemecko, Polsko a sousedy Uhry a Rumunsko; spojenecke smlouvy Oeskoslevenska s Francii a Ruskem budou zruSeny — eeskoslovensko stab by se neutralnim statem jako je Belgie.

6s1. vlada byla phrozene zradou spojencit ohromena. Rusko dalo zpravu, te nepomilte-1i Francie — taktet se vyhne svemu zavazku a bude-li oeskoslovensko samo bojovat, te pomute letouny, technickSrm materialem jako cirri ye Spanelsku.

Generalni stab csl. obrany sdeluje, te opevneni a ()branci republiky udrti napor vettelcil na 30 dni. Zaroven dava tisudek, to vzdanim se opevnenSrch hranic Ozemi rozkrajene republiky neda, se fidinne obhajovat a moist mohou kdykoli vtrhnouti do eeskoslovenska --a budou miti chabeho neptitele.

Osl. vlada sdelila v pondeli veeer, to easteene ptijima pkikaz velmoci, net tada 48 hodin ke koneenemu rozhodnuti, ptedem musi plan prostudovati.

Co Mica cizina teto kapitulaci velmoci? Anglue. strana prate je proti eachrtun ChamberlainovS7m, francouzka socialists a komuniste zatracuji fitek Francie, americka veiejnost je celkem pki eeskoslovensku net v teto dvanacte hodine moralni podpora je bezcenna.

V Reichu bylo v pondeli ueinene pandemonium radosti silicich hakovcil. Hitler dostal bez boje co doeasne chtel. Nemecka diplorhacie pfetrumfla spojeneckou. Il Duce samosebou sekunduje, osa Rim-Berlin byla posilena, Anglie i Francie kdysi na ptitomnST eachr geredne doplati, protote opet posilen r Fuehrer neustane, vtdyt' on krok za krokem postupuje die vyloteneho v jeho knize "Milj boj".

Co doma? Vlada je ve strakive situaci. Vzdali se Opine potadavkilm, vypuknou bouie lidu, odhodla-li se k odporu, bez pomoci spojenct by to byly jatky — sebevraida. Deset miliont nejudatnejSich obranu musi podlehnout sedminasobne pkesile.

Katcla hodina znamend tyto dni dalekosahle motnosti. A pies hrozive mraky pokadatel stale y eti, to stara vlast hrtrzy ptekone, a byt' by byla o uzavtene tzerni oloupena — bude tit veene, veene!

KALENDAik. 25. zari. ManifestaCni a organisaeni schitze zastupoit vgeoh est. spolkO v East Bernard v K.J.T. Zaeatek y e 2 hod. odpoledne.

2. kijna. Vinobrani v sini faclu ttefanik v Houstonu.

9. kijna. Slavnostni otevieni noveho stanku tadu Svaz 'C'echoslovanii, Cis. 92. ye Fort Worth Potad teto vSTznamne uddlosti uvetejnen bude ptike.

28. kijna. Oslava v-k. roei osvobozeni eeskoslovenska a divadlo "Pani Marjanka a Matka pluku".

Stran g 14.

10 tisk vigor& diivi vyvezeine do Mad'arska.

Mad'arskST trh byl pro naee drivi uzavren v race 1930. Letos budeme °pet do Mad'arska drivi dovatiet. Je uti uzavfena dadavka deseti tLic vagont palivoveho dfivi. V nejbliti g dobe bude veteina tohoto mnotilstvi odeslana Zeleznici pies prfichody Novo Mesta, Cop a Helemba. Cast dreva bude plavena p0 Tise do Szolnoku a Ezegedina.

Nove priimysly do sudetonemecke oblasti.

1 prekonani trvale krise navrhuje poslanec Jaksch dizeni novych prnmyslt a k provedeni tohoto rikolu je zapotrebi: 1. Zrizeni ritadu pro hospodarskou obnovu r cuz0vYch oblasti. Pottebne eastky pro nove prilmyslove podniky poskytla by zminena zapiljeka.

2. Poskytnuti zdarma pozemka pro nove pro_ mysly.

3. 6asove omezene *levy dafiove pro nave nrumyslove obory, jichti v3'rrobky dosud v tuzamsku nejsou vyrabeny.

4. Cia prosV dovaz strojii, surovin a pomocni t,ch latek pro nove prfimysly.

5. Omezeni vgech vYhod jen na oblasti, v nick strukturni a trvala nezamestnanost dosahuje inimo •adne vSree.

6. Statni podpora domackemu umeleckeinu prtmyslu, a to vytvorenim spoleeenstev, pos,kytnutixn subvenci pro nakup strojii, organisovanim kurst pro ekoleni a zrizenim ristredni prodejni a vYvozni organisace.

7. Pro zlepeeni prate priimyslovYch odbarje nutno zriditi dilny,. bud' samostatne nrho pri odbornYch ekolach.

Jak je to s komunisovinim statu a armidy "itieskonemeckY rozhlas hlasii, ze etabni kapite,,n Malik z Liberce a etabni kapitan v. v.

StanovskY prednaeeli na komunistickYch sonzich o branne vYchove a z toho vyvodil ten(Tendril zaver, jak stat a armada ve spojeni s Moskvou soustavne se komunisuji. K teto zpra,ye podavame toto vysvetleni: tabni kapitan Malik jako okrskovY dustojnik branne vYchovy v Liberci kona ye yeech okresech sveho okrsku pravidelne verejne prednaeky o zakonu o branne vYchove podle schvalenYch smernic.

T.3 eel em predndeek okrskoveho dustojnika branne vYchovy je tedy praktickY vYklad zakona a pnvadecich predpist a vYzva k semknuti v;ech" obaanskYch elementii ke spolupraci v branne vychove bez ahledu na narodnost nebo politickou pfislu gnost. Neni tedy pravdive tvrz?ni nemeckeho rozhlasu, tie pkednaS'ky okrskoveho dfistojnika branne vSthovy maji za noel podporovati uzsi spojeni mezi Cechy a komunisty, protote do techto verejnYch predna,&'ek o branne vYchove, jimt jsou pritomny organy statni bezileenostni slutby, mail pristup iichni obeane bez rozdilu narodnosti a pollticks prisluencsti. 'Ve veci prednaekove einnosti etabniho kapitana v. v. Stanovskeho z Liberce, o nemt rieskonemeckY rozhlas rovnet tvrdi, ze svou einnosti podporuje komunistickou agitaci ye state, bylo zji gteno toto. — Stabp i kapitan ye vYsluthe StanovskY, zijici v Liberci, z vlastni iniciativy se ujal pfednaSlove cinncsti o branne vY'chove jako funkcionar es. soc. dem. strany a vedouci branne vYchovy VI. kraje "DelnickYch telocvienYch jednot". Protote dobre ovlada nerneckY jazyk, je zvan nerneckYmi spolky k prednaekam o branne vY(hove a co obrane statu. V katde jeho pred/lake je s jeho strany zvldete zdtrazriovano, aby katdy °bean v teto va.tne dobe bez rozdilu narodnosti a politicks prisluenosti zachoval klid a poradek a nedal se vyprovokovati nikYm a niaim k nejakYm neptedlotenYm elnurk. Tedy ani v pripade etabniho kapitana ve vYsluthe Stanovskeho nebylo zjieteno nic z toho, co rieskonemeckY rozhlas a po nem nekterY nemeckST tisk pokladal ve sve nekriticke zaujatosti za soustavne komunisovani statu a rrnady.

Pr ha je metro stale vesele.

Guordian" otiskuje '1! Tj A r::0 o Pravi se v aich: ktel-i dci Pr^"'7 z B2r=ma — uns jen ::roto , b7,7 se n q dYchall p7c1-1'.araiji Prahu za veseLetos

vtorNfx

ESKOSLOVENSKA. le mesto. V Berlins, tam pry se nikdo neusmeje. Snad je to ponekud pfehnane, ale je v tom jiste hodne pravdy. Praha dela na katideho, kdo do ni prijede z hlavnich mest sttedm a vYchodni Evropy, dojem nejveselejeiho mesta ze veech. Lid se valky neboji. V katdem pade veak se zeme bude branit. eegi "Nechceme bSrt Belgii, ale nikdy nebudeme Rakouskem." V odvaze, kazni a v technicke zruenosti je tech rovnocenn, ba lep g. nee Nemec. Jeho odvaha je nejzat yrzelejM; jeho zeri je sycbodna, prutna a pri tom houtevnata.

Jeho technicka zruanost je takova,ze kvalita jeho valeeneho materialu je z nejlepeich na sfete. Cesi prilis pfemS7Sleji o vzdalenosti budoucnosti. Medi vstfic bezprostfednimu nebezpedi s bodrYm klidem. Jsou pripraveni na katdou abet'. Uz dnes dobrovolne dary pro narodni obranu dosahly vice net 3 miliony fiber eterlinkfl, znaene velikY obnos pro zemi s 15 miliony obyvatelfi, v zemi, kde je mai° bohatYch lidi, kde neni penetite vyeei tridy a kde polovina obyvatelstva nevydela vice net jednu libru eterlinkt tYdne. Dary nejsou vymahany propagandou nebo firednim natlakem. Jsou to opravdu svobodne dary. V Praze Cell faktum a fakta jsou tam jasna. tivot mute bYt kratkY, snad brzy nebude stati ani za protivani, ale prozatim je jests dobre tit a protiva se tak, jako eteti v jinem evropskem meste".

Rakousko bylo pro nacisty zlathn biebem.

BerlinskY zpravodaj Agence Economique et Fenanciere uverejriuje zajimave ridaje o tom, co vlastne ziskalo Nemecko pripojenim Rakouska. 1. Umelecke sbirky nesmirne ceny, ktere patrily rakouskemu statu a Habsburktm, mimo jive sbirky gobelina v cene asi 900 miliont doTyto sbirky byly na konferenci velvyslan• v rote 1919 oceneny na 9 miliard zlatYch frank& 2. Zasoby zlata rakouske Narodni hanky ye vYei 750 miliont silinku ve zlate a devisach. 3. Soukrome zlato, ktere na zaklade dubnoveho dekretu musilo bYti odvedeno rieske bance. Odhadni cena: 800 miliont zlatYch 4. Cizi valuty v rukou soukromnikil, kte_ re rovnet musily bYti odvedeny rieske bance.

Cena: 1 miliarda zlatYch silinku. Veechny movite a nemovite statky Habsburkil, jejicht odhadni cena se padi na 800 milionu zlatYch 7. Statni lesy a doly, zvlaete some doly ✓ Tyrolsku, 8tSirsku, Solnohradsku a Hornich Rakousich v cede asi 2 miliardy zlatYch eilinmi. 8. Z ‘ idovskY majetek prozatim konfiskovanY ,jehot cena se paei asi na 3 miliardy zlatYch silinku. 9. V teto listine neni obsaten znaenY podet aktiv, jejich cena nemtite bYti presne odhadnuta, jako doly na teleznou rudu ye 8tSirsku, solnY a tabakovY monopol atd.

Nemecko — dodava dopisovatel — dalo za to Rakousku vYmenou: etytletY plan, dvouletou vojenskou slutbu, prondsledovani zidu, kancentradni tabory a sniteni vYnosu z cizineckeho ruchu 0 80 procent. Veno, ktere Rakousko prineslo Nernecku, je tedy obrovske. Bez dole na teleznou rudu a solneho a tabakoveho moncpolu se paei temer na 17 miliard zlatYch Hudebnici obrane statu.

Na oslavu 20. vYroei republiky budou 4. zari ✓ celem state peradany koncerty dechorYch hudeb s heslem "Os. hudebnictvo obrane statu." Poradatelem koncertt je katda odboeka Odboroveho tdruteni hudebnikt v eeskoslovenske republice. Odborove sdrutieni ma pies 20 tisic dlent, kteti budou irdinkovat zdarma. ✓ nekterSTch okresnich mestech se spoil nekolik odbodek k monstrekoncertum. eski price na v-ybudovini irinske ie1eznice.

V techto dnech byl zahajen provoz na nove teleznici, ktera spojuje Kaspicke more s PerskYm zalivem. Stavba transiranske teleznice trvala jedenact let a le 1300 km dlouha. Bylo na ni zamestnano i nekolik naeinct kraja.nti a znaend Cast materialu dodaly naee tovarny.

• vede obtitnoYrn terenem a jeji vybudovani stab() temer pet miliard KC. Je to vlastne jedind trat' v Iranu.

Ve stPedu, due 21. zai'i 1938.

Badatelitv objev v sopeenem !crag.

Vnitrozemim statu San Domingo na °strove Haiti, cestuje prave yYprava badatele F. Fadella v nepristupne dtungli v sopeenatem kraji. Objevila ye vYei 730 in skuteene "valid jezero". Je tricet metal Airoke a eedesat metro dlouhe. Voda je neobyeejne horka, a hlaclina se pohybuje jako varici voda v kotli. Z vody vystupuji skalni atesy horniny, bohate na elezo. Okoli jezera je zarnoteno sirnatSmi parami.

NapjatS7 Omer mezi Vatikinem a fagisty.

AnglickY "Sunday Refree" oznarnuje, vztahy mezi Vatikanem a faeistickou stranou se znovu pflostfily. V katolickch kruzich prS7 koluji povesti. ze papeti bude patrne nucen opustiti Aim a usidli se mimo Italii. Mezi kardinaly pry se DI konaly porady o pripadnein nastupci nynejeiho papete. Vzhledem k nynejei situaci cirkve v Nemecku a v Italii pry se uvatuje o zvoleni mimoevropskeho kardinala. Prietim papetem bude patrne American.

Tin Sudet'ane: Witantwass, Panitschka, Kinsky.

Velkostatkar Kinsky z Ceske Karnenice — v sudetonemecke stran y mu rikaji "nde vysokY kamarad" — je typickYm prikladem Sudet'ana. Jeho predek, z dab Palackeho, CeskY elechtic a horlivY vlastenec, napsal "Obranu jazyka eeskeho". Pan na Kamenici je ut prolnut jen nemectvim. Jeho predeelY tajemnik se jmenoVal Witamwass, nynejei je Panitschka.

To jsou Sudet'ane: Witamwass, Panitschka, Kinsky.

Ridy a vyznamenini.

Prave bylo skoneeno pripominkove rizeni k vladnimu narizeni, jimt se rozeituje udelovani radu Bileho Iva. Nyni bude udelovan take naeim prisluenikum. Soueasne se zrizuji tri nove rady: Svatovacla yske koruny, Oeskoslovenske hvezdy a fad Svobody. Dale se zavadeji dye vyznamenani: Ceskoslovenska medaile a CeskoslovenskY krit. K publikaci novYch radii a vyznamenani dojde u priletitosti 28. tijna.

Princ se ziiki Pohadky o chudem deveeti a mladem princi se stavaji i v naeem pokroeilem stoleti Casts skuteenosti. V anglickem Oxfordu studoval 201etY malajskY print, Mahmud, syn sultana z Trangganu. Seznamil se tam s hezkou 201etou dcerou krejeiho G. H. Blencowe. Zamiloval se do ni a rozhodl se s ni oteniti. Nejprve veak chtel ziskat svoleni sveho otce a odjel do Malajska. Nevydrtel veak dlouho bez milovaneho deveete. Jit ye francouzskom pristavu Marseille zatoutil Po jeji blizkosti, vystoupil z lodi a jests tehot dne se vratil zvlaetnim letadlem do Oxfordu. Nasledujiciho dne mela bYti svatba. Ale na prikaz trengganuskeho sultana Brady sriatek nepovolily. Zaroveri dostal print Mahmud telegram: "Sultan z Trengganu se velmi zlobi a za.kazuje vain snatek. Nevratite-li se do Trengganu svobodnY, nevracejte se nikdy." Princ Mahmud je veak rozhodnut otenit se se svou vyvolenou za kati.dou cenu. Ztrati site miliono ye bohatstvi, ale doufd, tie se mu podaii nalezti v Anglii, mists frfednika nebo tkeba 'Sofera.

Prosoudil eelSr statek.

V techto dnech skoneil soudni spor rolnika Vojife z Le§tiny u Vrbky na Lededsku, s damkafem Rokosem z obce Hlohova, kterV trval v nekolika instancich etyfi beta. Vojit prosoudil celST svfij statek. Byl nucen prodat na zaplaceni saudnich ttrat 50 mer sy rch pozenikk dalSich deset mer a 7 tisic KC, pripadlo podle rozhodnuti nejvyeeiho soudu, synovi domkare Rokose. Spor byl veden o tuto vec: Do bytu Vojirova prisli na navatevu dva synkcve domkare Rokose. Starei sejmul se steny puSku a 2ertem zamitil na bratrovu hlavu v domeni. ze pueka neni nabita. Byla. Ranou byl chlapec zasaten. Dlouho byl na leeeni, ale vratil se dos nejasnYm rozurnern. Domkat zataleval Vojire o zaplaceni nemocnieniho leeeni a nd'hradu pro postiteneho hocha. Rolnik se brdnil a nekolikrate se z rozsudku odvolal. Jeho neopatrnost, ze nechal ve svetnici nabitou pu'Sku a soudy, staly ho cele jment

Ve stiedu, due 21. zari 1938.

HEDA liALIROVA:

DPVCATKA ROMAN MLADtCH SRDCI ASTAVIL HO. "PoSlouchej, maliekY, neviS kdo to bydli tamhle v tom domku?" zeptal se ho a zalovil rukou v 'Lapse pro nejakou odmenu.

Kludina si ho podezirave prohlitel a tro§ku drze odseki: "Kralka." Ale kdyt usly§el, to v ruce panove neco zavzonilo, rozvazal: "Kralka, to je posluhovaeka. Chodi po domech a pracuje. Je mod hodna," dodaval je gte a toutebne se zahledel na lesknouci se minci.

"A nezna§ tu sleenu, co tam bydli?" zeptal se rychle.

"Jo. To je Heda. Taky moc hodna, ale ja ji netikam "sleeno", ona to nechce. Kolikrat si s nami hraje na honieku. Holt hodna," vysvetluj e klueik.

Mlady mut se chtel je§te na neco zeptat, ale kdyt vide', to se maliekY tfese zimou, podal mu peniz a 't ekl: "Poekej, odnese g to sleene neco!

Pti torn vyrial zapisnieek a pinici pero. Ptistoupil k svetlu a rychle napsal nekolik tadek. VytrtenY listek vlatil do °balky od visitky a talepil ji. "Tak, tady ma,§ a neztrat' to!" usmal se na neho a pohladil ho po vlasech.

HoAik se neobratne uklonil. "Dekuju — ja tam budu hned! A dobrou noc.""Dobrour pokYvl ptivetive a pozoroval, jak se klueina rozbehl, div se patami do zad netloukl. Potom teprve spokojene odchazel.

•

•

Pani Kralova, se prave pied okamtikem vratila a sedla si ke kamnam s knitkou, aby se trochu pobavila.

Heda se vratila rortesknena osudem ptitelkyne.

"Mysli§, to se probije, maminko?" zeptala se s pochybnosti v hlase.

Pani Kralova se zadivala do vatnYch °di dcefinych. Nebyla na ni takto zvykla. Heda byla dosud veselYrn, lehkomyslnYm ditetem. "Doufejme, Hedo! Snad bude mit dost sily k nerovnemu boji."

Heda, se napatrne zardela a tmave easy klesly pies oei. "Mam strach o ni . . . Je takova, opuAtena!"

Maminka se na ni mekce podivala. "Nemilteme ji nijak pomoci. Bet si lehnout, at' si odpodine§," polibila ji a Heda ode§la do sveho inaleho pokojieku.

Pani Kralova sedela zamy§lene a pak se yenovala znovu eetbe.

Udivene zdvihla hlavu, kdyt zaslechla htmotne zaklepani. "Volno!" zvolala a odlotila knihu. Ptekvapene se zahledela na pozdniho hosta, kterY se nerozhodne zastavil u dveti. "To jsi ty, Fando 9 Copak narn nese§ tak pozde?" zeptala se vlidne. " brY veeer! — Ja tadyhle nesu rialY psani.„—* Pro Hedu," vysvetloval a odevzdal obalku.

Pani Kralova vzala obalku a udivene se zahiedela na adresu. "Sleene Hede". To bylo v§e, co mohla pfeeist. "Kdo ti to dal?" zeptala se.

"Jo, nevim, kdo to byl," odpovedel Fanda s rozpaeitYm asinevem. "RakY krasnY pan. Mel zimnik, klobouk, vypucovanY stfevice a na rukou mel rukavice. Rek', at' to dam sleene a dal mi od testy, koukejte!" dodal chlubive a natahl ruku, na ktere se zablYskala petikoruna.

Pani Kralova, poslouchala se zajmem. "Reid jegte neco?"

"Ne." "Vi§, kam gel potom, kdyt ti dal psanieko?"

"Ne." "A nespleti sis to? Nernels to tallest jinam?"

"Neee," odpovidal ted' ut mrzute Fanda.

Ztejme mel toho vyptavani dost. "fzekl, to Hede — a jina tady piece neni. — Tak dobrou roc!" ukonail a pani Kralova zaslechla ut jenom bouchnuti dveti.

Stala uprostfed kuchyne a zamy§lene se divala na psanieko. Od koho bylo? Cot mela He-. da nejakeho hocha a netekla ji o tom? Tomu nemohla vetit. Dosud ji nic nezatajila. Potom

vEsmix si pripomnela, jak Fanda popisoval mladeho mute. Rozhodne to musel b'ti lepe situovany alovek, jinak by nerozdaval petikoruny. Byla to pro ni zahada a Ididem k teto zahade bylo psani. Mela je otevidt? Nerozhodne se na ne zadivala. — Ne, da je flea a uvicli, jak dalece bude uptimna. Snad ji je ukate sama.

S timto rozhodnutim otevfela dvete Hedina pokojiku. Byla zde jit tma a s bile postYlky se ozYvalo pravidelne oddychovani. Zavfela zase a polotila dopis na still. Nechtela ut Hedu budit. V§ak se do rana doeka.

Druheho dne Heda zaspala. Rychie se oblekla a stoje vypila trochu kavy. Chtela jit odejit, kdyt ji maminka zadrtela: "Podkej, Hedo, ma§ tady nejake psanieko."

Zastavila se ve dvetich. "A?" zeptala se, jako by nevetila. Vzala podavanou ji obalku.

"Sleene Hede," pfeetla nahlas. Pokrdila ramenky a streila dopis do kaPsy. "Nevim od koho, ptedtu si to po ceste, je ut pozde," rozhodla se rychle a vybehla.

Pani Kralova se za ni divala oknem. Mihla se ulici jako svetla mu§ka a zmizela v mlze. Pani Kralova stala je gte chvili zamy§lene u okna se §t'astnYm fismevem na rtech. Byla hrda, na sve deveatko, vesele a hezke jako majove jitro.

— Poznala z jejiho ptekvapeni, ze opravdu nevi; kdo ji psani poslal. Heda se neumela ptetvatovat.

Ta zatim pospichala, aby neptigla pozde, a tim na sebe znovu §efa neupozornila. Vrazila uhtata do kancelate na posledni chvili.

"Pospe§, start tu je§te nebyl," vitaly ji divky, u kterYch v posledni dobe stoupla v cene. — Usmala se a ptipravila se rychle k praci. Psanieko nechala v kabate, protote ted' nebylo ani pomy§leni, te by si je ptetla. S podatku ji vrtalo hlavou, kdo si na ni vzpomnel. Ureite to nebylo od tadne z divek; znala dobte jejich pismo. Adresa byla psana pevnou rukou a velkymi pismeny. Potom se rozhodla, ze si je pfeete v poledni pfestavce ve skladiAti. Jit na to nemyslela. — V poledne se divkam omluvila, prod nepti§la rano na misto schuzky, a tepr y potom ukazala dopis.

Tti pary oei se zvedave uptely na obalku. Hadaly chvili, od koho asi je, ale potom nalehaly nedookave na Hedu, aby jej otevfela.

Ta obracela psani nerozhodne v rukou, net se rozhodla je otevtit. Udivene pfeetla nekolik tadek.

Deveatko, jit davno se ptede mnou vzna gite jako vysnenY obrazek. Objevujete se a mizite. Povatoval jsem Vas za ptelud, ale nyni jsem poznal i Val dui a vim tedy, to jste skuteenosti. Jste dobrYm ditetem, ktere dovede jiti i AerYmi dny s asmevem na rtech.

Prosim, zachovejte si svou daveru v lidi a sve dobre srdeeko.

To byl celY obsah listku.

Heda jej podala divkam a zamyslela se. Verka pferugla prvni ticho. "Nevis, kdo by to mohl byt? Vzpomeri si, jestli to nekdy nekdo venku nepozoroval."

Heda zavrtela hlavou. "Nevim. Nev§imnal jsem si nikdy nikoho."

"Nekdo nas musel veera veder sledovat celou tu dobu co jsme chodily po meste a potom musel jit za tebou at k yam. Jak jinak by veal, kde bydli§?" Divky byly tajemnYm listkem rozeileny vice net Heda. Ta jej slotila a opatrne schovala. Byla zvedava, co tomu maminka tekne. Nemohia se doekat yeeera a po testa doma ji musely divky krotit, jak pospichala.

"Poslouchej, Hedo, snad ti to poslal ten chlapee, ktereho jsi veera odbyla. Ten student nebo kdo to byl. Ten tit dost dlouho za nami chodi a po odku to pozoruj'e," minila Marta. "Pochybuji, ten nema na vatnej§i my§lenky v hlave mista. Ten si mne v§ima z dlouhe chvile. Chtel by se pobavit. Psanieko je jiste od nekoho jineho," a Heda pospichalaAjako by hotel°. ' Deveata se nenapadne rozhlitela s tajnYm ptanim spattiti neznameho pisatele. Ov§em marne. Heda si toho koneene v§imla a rozesmala se. "Prosim vas, zapomerite na tuto pkihodu.

Nechci site tvrdit, to mne to nevrta, hlavou, ale myslim, to je v§echno patrani mama. Zaealo to psaniekem a tim je jiste v§echno skoneeno."

Kdyt se rozloueily, pospichala, aby se mocha

Strana 15. svetiti mamince. Divky se N- o.k. teprve ted' po'tactile rozpovidaly a kdyby je studenY vitr nerozehnal, byly by jiste dlouho staly a povidaly.

II. V nejvYstavnej§i etvrti mesta vevodi ptepychovYrn vilam visa pana :Slegra. Vlastne by se tato velka, svetla budova dala spi§e nazvati zamkem net vilou. Stala na nejvy§§im miste a tak nejak ptezirave hledela pies sttechy svych sousedek. Pattila k ni velika zahrada, zatizena s vkusem a eleganci, velky dvar a garal, ye ktere staid tti ptepychova auta.

Prostranna halla, zadychand teplem asttedniho topeni, privative zvala vstupujiciho, §iroke schodi§te bylo pokryto silnymi koberci, ktere tiumily kroky, tfpytive lustry 11.34ily svetlem, ktere na chvili oslepovalo zrak.

Jara rychle vstoupil do vily a spokojene se rozhledl. Teprve kdyt za zavtenYmi dvetmi zaniklo skudeni vetru a neptijernne klapani ledoveil° de§te, dovedl ocenit vYhody sveho domova. Veru, nebylo nejhorAi 1334 synem nekolikanasobneho milionate!

Ulienicky vstreil ruce do kapes a zadal si hvizdat jeden z nejmodernej§ich §lagril. Pomalu stoupal do schodu a pohiedem hladil v gechny veci, ktere mu staly v testa.

"Halo!" vykfikl, "mam ve svem pokoji v§echno v pofadku, Stario?" Tato otazka pattila asi sedmnactiletemu hochovi, kteiY odkudsi vyUklonil se uctive a ptiskodil, aby mu pomohl z mokreho pla,§te.

"Ano, pane ' legr, v§echno je v potadku. Ma yam Wit ptinesena vedete?"

"Ne, budu jist az s otcem."

"Pan jegte neni doma. Nesly§el jsem, to by ut auto pkijelo."

"Nevadi, pookam chvili. Ptines mi je gte do meho pokoje teplou obuv. Tyhle sttevice main tpine mokre a nerad bych si uhnal potadnou rymu." Vstoupil do atulneho pokoje, ktery byl zatizen spi ge prakticky, net ptepychove. V§echno zde k nemu mluvilo tichYm §epotem o ptichystanem pohodli.

Staria se za chvili vratil s teplYmi domacimi sttevici.

Jara se na neho dival spi§e jako na kamarada, net jako na -sveho slouticiho.

"Byl jste nekde petky?" zeptal se hoch zvedave.

"Hm, byl. A Bert aby to vzal! Kdyt jedu autern, je jiste pane poeasi, ale vytahnu-li paty, abych se pro§el po svYch,, musi tak nemoudte cedit, to se obyeejne vratim na kati promold.Y." "Main jate neco pfinest?" `Ne, dekuji. Ptijd' mi rici, a se otec vrati," propustil Stariu a postavil se ke kamnam, aby si ohral zktehle ruce. Podival se na okno, do ktereho tloukly stejnomerne de§t'ove kapky a stekaly po sklenenYch tabulich.

"ZatrolenY de§t1 Nenechal na mne nitky surozumoval, anit se v jeho oblieeji objevil ty malidjen nejrnen§i stin mrzutosti. pokraeoval v my§lenkach, "je gte k van tobe nastydnu. Ale at', vim aspori kdo jsi a kde bydli§." Potom se usrnal, rozevtel name a za§eptal: "Hedo, deveatko!"

Vratil se k mekkemu kteslu a zabotil se do neho. Jeho vzpominky se probudily, aby ho zanesly do minulYch dna.

Nemel jit matku. Zemtela mu, kdyt byl gestletYm hochem. Tehdy nebyli je§te takovYmi bohaci jako nyni, ale piece jen byl u nich blahobyt. Jarav otec byl teninou smrti tamer zlomen a nekolik dni s nim nebylo vabec fedi. Vyjma maleho Jary k nemu nesmel nikdo. V takovYch chvilich braval synatkovu hlavu do dlani a vydrtel u neho cele hodiny. Mel pro neho jen to nejnetnej§i jmena, vyrnY§lel pro neho nova a nova hradicy a nedovedl mu odeptiti tiadne prani. Jara mel po matte velke eerne sametove oei, kterYm nedovedl jeho otec odolat.

Teprve kdyt ptekonal svou velkou bolest, yenoval se zase praci. Chtel pro Jaru ptipraviti krasnY, berstarostnY tivot a proto pracoval do anavy. Jeho jmeni se podle toho take zvet§ovalo. Byl milionatem, majitelem mnoha za,voda. v tomto i v jinYch mestech — a to v§echno pattilo jeho tmavovlasemu chlapci.

Ani ted' je gte neptestaval pracovat. Ov§em, nemohl prochazeti vAemi oddelenimi ve v§ech obchodnich domech, ale 'east° nav§tevoval re-

Btrana 16. ditele, aby sledoval beh obchodnich uddlosti a konferoval i se gefy jednotlivYch oddeleni Mel mnoho prace a starosti a proto nebylo divu, zapominal na nejnitti jednotky zavodu.

Jara zatim vyrristal v krasneho mute. Vystu doval s vyznamenanim, anit se ph torn namahal. Byl ritasne bystrY, chapal rychle a dovedl se vg emu pkizprisobit. Zvlatte rad studoval cizi jazyky. Mluvil perfektne nemecky, anglicky, francouzsky a italsky Va gnive pestoval sport a teener ve v gech jeho oborech vynikal.

Malokdy ho nekdo vide). smutneho. Jeho smich byl uptimnY a nakazil obyeejne celou spolednost. Nemel take 'prod" bYti smutny — on, jedinY syn milionafe 8legra, milovanY kamarady a zbotriovany tenami. Poblaznil jit potadnernu poetu deveatek hlavy, ale u tadne nevydrlel. Byly to tem & . same bohate divky, s kterYmi pfitel do styku, a nikdy se mu nestalo, aby se k nemu obratila nektera zady. Kamaradi mu nekdy zavideli. Vtude se kolem neho vtechno tail° a zabavy bez neho se zdaly bYt o neco ogizeny. Srtel vtcly vtipem a jeho oei hofivaly omamnYrn leskem. Byl pravym miladkem ttesteny.

Jen pfi vzpomince na matku zesmutnel. Odchazival do sveho pokoje, braval housle a hral.

Jeho pisne byly jeho plaaem. Tiche Orly talovaly. VeselYch pisni nikdy nehral. Chtel-li se bavit, vyhledaval kamarady ve sportovnim klubu nebo taneil pre veselYch tonech jazzu. Mel rad vtechno, co by lo vesele. At dosud na nic valneho nemyslel. Kdyt si odbyl vojnu, odejel do sveta. Dva roky se toulal cizimi zememi a shledl vtechny krasne koneiny. sVidel roviny, hory i lesy, mote, vesnieky i mesta a nyni se vratil lase k otci. Byl zde asi mesic a vtechno se mu zdalo nove.

Nedavno spatfil Hedu po prve. Byla spinenim jeho vesela, krasna, s oeima jeho matky. Byla chudou divenkou, ale toho on si nevgimal.

U idealu neco podobneho nerozhoduje.

Vide jen netnY oblieejieek, vroubeny plavYmi vlasy, vesele oei, rude rty a belosti svitici zuby.

Veera vyslechl rozhovor divek. Litoval je v duchu. Kdo to byl ten jejich zamestnavatel, te nevidel jejich bidu? NejakY Vegl. Neznal to jmeno, ale duchu onoho mute nenavidel.

Vzpomnel na obchodni domy sveho otce. Jiste, te tam je v ge jine! Nejevil o ne nikdy zajmu a nyni se proto na sebe mrzel. Rozhodl se, te si je co nejdfive prohledne. Vtclyt' to vgech no vlastne patfilo jemu a on neznal ani nejduletitejti zamestnance sveho otce.

Byl by se do nekoneena obiral svYmi my glenkami, kdyby nebyl. vstoupil Staria a neohlasil, to je pan 8legr v jidelne.

Rychle se zvedl a nasledoval ho.

Otec seal u stolu a eekal na neho. Byl to jeAte statny mug, vysoke postavy, s energickYm pohledem a tedYmi vlasy.

Jara usedl ke stolu. Jedli mleky, kaMY zabran ve vlastni mytlenky. Po vedeil odetli do obYvaciho pokoje.

Zde teprve Jara promluvil. "Co je v obchode noveho, tatinku?"

Pan 8legr se na neho udivene zadival a kratce se zasmal. "Snad te najednou nezajimaji novinky z obchodu?" pohlitel na neho stale jegte jako na maleho chlapeeka a dosud mu nenapadlo, te by mel pro neho ureit nejakou praci.

Jara nevedel, z ktereho konce zaeit. "Yam k tobe prosbu," meal nerozhodne.

"Tedy yen s tem. Snad mam jette tolik, abych ti nemusel odfici!"

"Dekuji, nepotfebuji penez. Rad bych se podival do tveho nejvettiho obchodniho domu.

Smim?"

"Prod bys nesmel? Cot nepatfi tobe? Jen jdi, kdy se ti zlibi. Oi te mam doprovazet?"

"Ne, ne, dekuji. Podivam se tam sam. Vezmu si zitra auto a trochu se po tom na gem kralovstvi poohlednu."

81egr mel velikou radost, te syn projevil za.,jem o jeho praci. Co se obchodu tYkalo, byl ye svem tivlu. Vypravel mu dlouho o syYch nech a Jara pozorne naslouchal. Teprve nyni poznaval, te nic nevi a neumi a te by takhle tenth velikY podnik nemohl pfevziti. Hovofili diouho do noci, at konedne start glegr vstal.

VESTN1K "Podivej se, kolik je hodin. To jsme si popovidali!"

Jara se ihned zdvihl. "Doufam, ze mne budet zistra zase povidat a te mne vezmet take do sve pracovny a trochu mne do sve prate zasvetig ." Odchazel, ye dvefich se vtak zastavil.

"Poslouchej, tatinku, jednou — nekdy — cot kdyby —" Byl ye zfejmYch rozpacich a nevedel, ktera slova volit.

"Mite?"

"Kdybych chtel vatne chodit s nejakou divenkou a byla docela chuda, nebyl bys proti tomu?" zadival se na otce, zveda y na odpoved'.

"Hochu, jake to mat dnes napady? Buda chodit s tou, kterou budet mit rad. Tvoje maminka byla take chudieka a ani ja jsem nebyl pied lety tam, kde jsem dnes!"

Stall proti sobe mleky.

"Mat. snad ut nejakou vyhlednutou?"

"Ne, ne. Jen mne to tak napadlo. Dobrou noc!" Vygel rychle z pokoje, aby otec nezahledl jeho pohnuti.

8legr zavrtel hlavou. Jara byl dnes docela jiny, net jindy. Co se mu stalo? Konedne, nebyl ut malYm ditetem jako drive. Byl mutem a yedel tedy, co delat. Nechtel mu v nieem branit.

Jara zatim seal u stolu s hlavou opfenou o ruce a usmival se.

Na co, nebo na koho myslel?

•

DruhY den dopoledne stanulo na nabfbeti pied obchodem NIZZA BON-TON Jarovo auta.

Vyskodil z neho a zastavil se na chodniku. Velike vYkladni sktine pkitahovaly pohledy mimojdoucich, barevna pismena firmy je volala a zvala.

Sletelo se k nemu nekolik ochotnYch a usmevavych deveatek.

"Ptejete si, prosim?" zeptala se nekolikera usta.

Zahledel se zkoumaVe na jednu z nich. Pfipadala mu znarna, ale nemohl si uvedomit, kde tento kulatY, UsinevnY oblieej "Mohl bych mluvit s feditelem?" zeptal se "Prosim. Mam ho zavolat nebo prijdete do kancelafe?"

"Doved'te mne radeji k nemu, chci ho o neco potadat.

"Ratite," vyzvala ho jednodu ge a rozbehla se obchodem. Nasledoval ji nekolika mistnostmi.

"Musime vyjeti nahoru," vysvetlovala. "Pan feditel ma kancelak v prvem poschodi."

Vyjeli a kraeeli dlouhou chodbou. Koneene zaklepala na jedny dvete a po gpiekach vstoupila. Zastitvil se za ni a rychle se rozhledl. Reditel byl uctyhodnY, zavalitY pan, s velmi nepatrnYmi zbytky vlasil a s mohutnYm sktipcem na nose. PM jejich vstupu zvedl hlavu a zvedaye si je prohledl.

"Tenth pan si s vami pfeje mluvit, pane ITditeli."

Jara podekoval sve prrivodkyni, ktera hned nato zmizela za dveimi.

"Promirite, pane, te vas zdrtuji. Jsem Jaroslav 81egr. Chtel bych si prohlednout zavod, abych poznal, jak se zde pracuje."

Reditel pfi vysloveni jeho jmena vyskoeil a nekolikrate se uklonil. Vital ho pfekotne a nabidl se mu, te ho vtude sam provede.

"Nezdrtim-li vas, velice mne to potegi."

Zadali obchodem. Prochazeli mistnost za mistnosti a Jara v duchu tasl, jak velkY to je vlastne obchod. V gude bylo pino lidi, elegantnich i prostYch a vtichni byli obsluhovani stejne ochotne deveatky i hochy, ktefi pobihali rychle za pulty s pfivetivou tvafi.

"Kolik lidi zde mame k obsluze, pane feditel?i" "6tyficet dva s treedniky. Vtechno musi klapat, nikde nesmi nic vaznout. Nestrpim k obsluze neptivetivYch a nabrueenYch oblideja.

Sam tady east° dohlednu. Zavcid NIZZA-BONTON musi uspokojiti katdeho, nikdo nesmi odejit, anit byl vgestranne obslouten. Proto je zde stale pino, at' jit v sezone nebo mimo sezonu. Podivejte se na nektere z tech deveat. Mame veru ty nejlepgi sily." V torn ohledu mel pravdu. Vtechno glo jako po dratku, obsluha nikde nevazla.

Jara se schvalne postavil k jednomu pultu.

"Pfejete si, prosim?" — Usmal se. Stalo pied nim deveatko. ktere ho vedlo k tediteli.

Ve stredu, dne 21. zati 1938. mi nejakou kravatu, sleeno!" dal, ad vlastne tadnou nepotfeboval. Bavilo ho kupovat ve vlastnim obchode, kde stadilo natahnout ruku a vziti si cokoliv. Vtdyt' to vte bylo jeho!

Verka, nebot' to byla ona, se za chvilku vracela s kupou krabic, za kterYmi vykukoval pouze zvedavY nosanek. Otvirala jednu po druhy, ukazovala mu rrizne druhy, stale neco vysvetlovala, doporueovala mu mime barvy k rriznYm °Ovum, vazala rychle a dovedne uzly a pfidrtovala si je pod bradu, aby si je mohl prohlednouti, ukazala mu i motYlky a nabizela i knoflieky k limci a do mantet.

Vybral si nekolik kusu a pozoroval, jak jeji elle prstiky vtechno ball a pfevazujui. Potom napsala listeeek, se kterYm mel jiti k pokla.dne.

Reditel ji zadrtel. "Podkejte, pan glegr piatit nebude."

Udivene se na nej podivala.

"I ne, jen mi to dejte — zaplatim!" Vzal 11steeek a rychle odchazel.

Slegr — 81egr — takove to bylo zname a piece nevedela, kam to zatadit. "Poslouchej, Vlasto," volala na kolegyni, "kdo je to 8legr, nevit?"

BlondYnka se na ni pohrdlive podivala. "Majitel NIZZY-BON-TONU piece; to bys mohla vedet."

"Jetiti!" lekla se upkimne Verka.

"No, copak?"

"Ja jsem ted' obsiuhovala mladeho glegra.

Jestli tak nebyl spokojen — " "Nelti!" vybuchia nevefici blondyna.

"Na mou duSi. At' mi do rana rohy narostou, neni-li to pravda. gel ted' s keditelem do dilen.

Bote, jsem ja, ale hloupd, taky jsem si ho mohla lepe prohlednout." — Vlasta stala chvili piekvapene. "Kdybychom to tak mohly do dilen vzkazat, deveata by ho ut prohledla. Ale ted' tu je prate — koukej, gef sem nejak podeziele sviti!" Byl to vYraz vteobecne divkami poutiVanY, chtely-li se varovat pied prisnYm Sefem.

Divky od sebe rychle odskoeily a Vlasta jette zageptala: "Telefonuj!" I to byl jenom odbornY vyraz, Vera mu vtak rozumela a katde prodavaece, ktera tla okolo ni, zvestovala: "Je tady mladY 8legr, na g velitel a pan." A hned na to nasledovala zase vYzva: "Telefonuj!" A tak za chvili veal vg echen personal, to jest jejich zamestnavatel zde. Jen to je mrzelo, te to nemohou fice ve skladi gtich a dilnach.

Jara zatim prochazel s feditelem dilnami. To bylo zase oblidejfi a pilnYch rukou. Divky gily, jako by je honil. Sem tarn nekterl, netrpelive vzdychala, kdyt-ji prate ne gla od ruky tak, jak by si pfala Zahledl, jak si jedna dYchala na ruce. Opravdu, horko tu zrovna .nebylo, zvlatt' kdyt celY den sedely bez prud giho pohybu. Mezi fadami delnic prochazel jakYsi mladY, suchY elovieek, jehot aka patrave jezdila s jedne na druhou. Neutel mu ani jeden jejich pohyb a stale je pobizel k rychlejti praci. Byl to tef dilen.

Jara s nim promluvil nekolik vet. "Je s nimi kilt!" stetoval si elovieek. "Praci se tadna, nepotrha. Nejradeji by se bavily — jen kdyby se to za ne samo Platime jim od kusri. Jak je ktera pima, tolik take dostane."

Jara zachytil nekolik nenavistnYch a jizlivYch pohlecla, upfenYch na Sefa.

Ten pkistoupil k jedne eernovlasce a averne ji tt'ouchl do zad.

"Jinak vgak spolu v gichni dobie vychazime.

Ony tu jsou zcela spokojeny. — Ze ano, mala?"

Divenka zdvihla s uzardenim hlavu a rozpaCite se podivala na pfitelkyne, ktere se na ni zveclave divaly. 'dune, hlavieka nejak nerozhodne pkikYvla a jehla se hbiteji zahYbala v jejich prstech.

Zase se na ni tak pfekvapene zadival. Znal ji odnekud — ale — Nahle se pied nim v ge vyj asnilo. Byla to jedna z pfitelkyri Hedy. Nyni ji poznaval ureite a veal take, kam zaiaditi hbitou prodavaeku, ktera ho obsluhovala.

Patrave se rozhledl salem. Hledal Hedinu kadeiavou hlavu a tmave oci. Nena gel ji a uleheene si oddechl. Ostatne, yeera jmenovaly divenky Hedina zamestnavatele — jak ji tedy zde mohl hledat?

"Pajdeme dale, pane fediteli?"

(Potraeova.mi).

Ve stiedu, dne 21. tali 1938.

Tankove °ally Francie bdi KVET francouzske armady netvoii nejaVci zy ldetni destojnici, je vYludne intelekJe to sbor dustojniktil s vysvedeenim generalniho gtabu, ktefi nosi na limci plaete znameni blesku. Tento sbor, kterY je matefskou ekolkou budoucich velitelu, vychazi z valeene skoly, kde se yypracovave, proslula doktrina s velikym D (D-debrouille toi, pomoz si!), recept viterstvi.

Zatim co etabni diistojnici nemeeti trtimi v pfekrasnYch palacich, jejich francouzeti kolegove jsou umisteni v budovy z doby Ludvika XIV., pkisne, hrube, jednoduche jako klagter.

Jejich feditel, elegantni general de Lanurien, ptijima, v ueinene cele, kde misto v geho nabytku je tidle z prosteho, nenatteneho dkeva.

Nynefei generalissimus Gamelin ma hrilzu pied luxusem pro dilstojniky: "Valedne kmeslo," ma ye zvyku fikat, "je apo gtolit. Nechci ani salonni dustojniky, ani dristojniky v salonech." Patitske valeene ekole se mnoho vytYkalo, to vypracovala onu povestnou doktrinu o ofensive do krajnosti, za katdou cenu, ktera na poeatku valky stala francouzskou armadu potoky krve a jeji nejlepei aktivni trupy. Dnes tuto doktrinu veichni zavrhuji.

Je veak nepopiratelne, to takova valeena metafysika piivedla francouzskou armadu na pokraj propasti. Ale znadnou pfevahou francouzskYch ndeelnikii je, to jsou schopni, kdyt se udeni ukate faleenYm, zaeit ihned od zaeatku a vytvoiit si dueevni ozdraveni, jakeho je tfeba.

Strategie neni veda, to je umeni — iekl Napoleon. Francouz je umelec, Nemec je vedec.

Francouz ma valeenicky cit, Nemec ma valeenickou vedu. Francouz, kterY ma nepoka.dek svYch vecech, ma pofadek v Wave', zatim co Nemec, u nehot yeechno chodi jako na dratku, ma ducha, kterY easto bloudi bez ohledu na jakekoliv pravidla o chodu myelenek. Pievaha je tudit na francouzske strane. Dobte to bylo vina Marne, ktera je yiterstvim inteligence nad smyslem pro system. I kdyt se ptilhodilo francouzskYm etabnim dastojniktiim, to v rote 1914 &elan chyby, nebylo to nadarmo. Valeena kola v Patiti rozhodne opustila doktrinu D. RozvatnYm pfemistenim v trupach a mezi profesory taktiky se vyhnuli smutne krystaiisaci myelenek, ktera se dava undeet abstrakty a nedba, rozumneho upozorneni Fochova: "Od jde?"

A proto francouzske veleni neupadlo do nove leaky, nastratene pfedpojatosti gtabnich dilstojnikil, a do nit upadly nektere armady: do leaky rychlosti!

Je samozfejrne, to °heti za valky musi bYt jen pomocnikem pohybu. Protote armady tuto zasadni pravdu podceriovaly, svadely po etyki roky posidni valku, bezmocnou se stanoviska taktickeho a, zhoubnou se stanoviska strategickeho. Po valce veak pkiela straena reakce a mozky se daly do klusu s popuetenYmi uzdami za jedinYm diem: rychlosti. A pfiely teorie takoveho Fullera v Anglii a von Seekta v Nemecku o mechanisovane armade, pronikajici naskrze yeechno. Tisk neodolal nakaze a Heil nebezpeei hlavnich must, dobytYch za Utoku tanks. Jenom francouzske veleni odolalo teto pfedpojatosti. Zatim co Anglicans sestavovaly sve pancekove divise a Nemci sve panzer-division, Francouzove sli na problem z druhello konce a ten byl dobrY. General Brecard, kterY byl na Iseru JoffrovYm delegatem a kterY jests loni sloutil v hodnosti generalniho inspektora francouzskeho jezdectva, vylotil mi postup francouzskeho voj enskeho myeleni pii uplatriovani choulostive doktriny o vyutiti rychlosti: "Pfedeveim jsme si polotili tuto otazku: mute velitel rozkazovat mechanisovane armade? Odpoved' znela naprosto za.porne. A tim byla okamtite doktrina odsouzena. A pozdeji nam fakta dala, na cele sate za pravdu. Jests nedavno pochod jedne pancefove divise na Videri byl mistem nejhoreiho zklamo.ni. Jinak veak tomu ani nemilte bYt: mechanisovand divise zabere prostor pies sto kilometre a spottebuje tisic litre benzinu za hodinu. Nejmenei porucha a kolona musi zustat stat jako cil leteckeho krveproliti. Jeji rozvinuti klade nekeeitelne problemy a jeji Utok na slabY bod se vtdycky potka s delostkele-

vtsrmix ctvem, ktere ji zahradi cestu. Na ge doktrina je nekoneene prutnejei. Proti t yrdYm panzer-divisim stavime hru mechanickYch divisi kavalerie s kulomety na autech. Pokud jde o tanky, mame jich rtiznYch druhtii celou ekalu, ale jejich pou2ivani je vyhrateno pechote. Tank, nezapominejme, yzeeel z vedneho zapasu mezi pancetem a deem. Pancet zvitezil v roce 1918, ✓ roce 1938 se dostalo delu odpiaty. Ti, kdot na to zapominaji a tadaji po tanku, eeho nemiite docilit, riskuji, to se bude opakovat chyba z roku 1914, kdyt se zapomnelo, to oheii zabiji."

Mel jsem pfiletitost spatfit nektere tankove jednotky, jmenovite tu, jiz veli plukovnik La Gaule. Tento velitel se proslavil knihou "K femeslne armade", ktera svelio easu vyvolala nezvyklY vzduch. Kniha rovnet vyvolala piedpojatost, ktere francouzske veleni dovedlo rozumne 'debt, kdyt naelo feeeni stfedni a nejet'astnejei: armada techniku z povolani a vojakil ze femesla, aby lidskY kontingent se vzajemne prolnul. Jako vysoci velitele, odpovedel mi i on: "To je omyl, domnivati se, to ptehnand mechanisace zbrani znamene, iisporu personalu. Tank, obsluhovanY dvema lidmi, pottebuje ✓zazemi 46 og ettovatehl, letoun, ovladanY d yema letci, pottebuje 60 oeetkovatehl. Podet mutstva se tudit nezmeneil, jen se proste pfemistil.

Zkratka jsme se vratili do dob rytWii stkedoveku s jejich petadvaceti vrhaei kopi."

Francouzske veleni tedy odolalo mystice rychlosti, pancete a armady z povolani. Ale abych se vratil k tankilm, jet jsem videl, musim fici, to jsou opravdu nejlepei jako doprovodnY nastroj sveho druhu. Francouzske rortkideni spravedlive uvatuje pusobnost moderniho ohne, pfedvida, to Ulohou pkhoty je ut pouze za. birat, okupovat ate tanktiim pfipada illoha dobYvati posit.

Nekgere jednotky motorisovbne kavaleri/e maji za urdeni obsadit severni Francii a po pfipade vyhoveti volani Belgidantii. Lids tam tiji ye stavu trvaleho poplachu. Spi jako hasiei, na poloobleeeni. Na znameni sestupuji;" aby vsedli na vozidla, jicht motory jit huei a na nicht nalezaji zbytek sve yYzbroje. Vrata se otviraji automaticky a divise odjitdi. Je to pozoruhodnY potadek, zpilsob i rychlost.', Francouzske doktrina o umirnene rychlosti je vhodne pfizpilsobena huste silnieni siti, ale jeete pkilie jemne, ktera urnotriuje eetne manevry nejdtilletitejeimi smery; cot neni pkipad nemeckYch autostrad. Posleze tato doktrina spoeita moudfe i s trnitou otazkou zasobovani pohonnYmi latkami. Tu jder vskutku o tivotni otazku, ktera v roce 1917 teke dolehala na osud Francie Pripomina SOS, adresovane k tomu Clemenceauem presidentu Wilsonovi dne 15. prosince, v nemt start Tigr kikal: "To je otazka mezispojeneckeho vefejneho blaha. Nechteji-li spojenci prohrat valku, je nutno, aby bojujici Francie mela v hodine nejvyeeiho nemeckeho iitoku benzin, v zitfejeich bitvach prave tak potkebnY jako krev."

Francie ma sve petrolejove studny v Iraku, take jeji zasobovani zavisi na ovladnuti Stkedozemniho mote. Byly poiizeny zasoby na nekolik mesicii, ale francouzske veleni rozumne usoudilo, to by se musily eetfit at do ptichodu anglickeho benzinu.

Nynejel velitele francouzske armady prohlaeuji, to v budouci valce bude hrat petrolej rozhodujici tillohu a proto maji dvojnasob duveru: petrolej bude v rukou panii mote, totit Anglie, jejiho spojence, zatim co aim vice se nemecka armada mechanisuje, tim via se oslabuje vzhledem k nedostatku teto drahocenne tekutiny.

V teto hodine jsou osudy francouzske armady v rukou velitele, generala Gamelina, kterY, ad prostY kapitan ve etabu Joffra, byl torem bitvy na Marne. Kdyt videl plait se von Kluckovu armadu k met napad obklieit jeji eel°.

Potom byl zazraenYm — to slovo neptehani — pacifikatorem Syrie. Je to velitel, kterY ma chladnou hlavu, solidni nervy a — jak ukazal ✓ roce 1914 — rozhodneho ducha, bez nehot neni velkYch valeenYch Bez odvahy neni vedciz, jako neni hrdine bez rozvahy. Francouzske armada ma, tudit rozumnou doktrinu a energicke vudce. Je pfipravena, dtirvekuje sve sile, jista svYm dobrYm pre,Robert Leurquin, vem.

Strana 17.

arnene vlakye A PRVNIHO iisvitu se na mori rysuji tinave Z plovouci masy. Oko jests nerozeznava

tvary. Ale veimi citlive hydrophony, pfistroje objevujici v noci pfiblitujici se lodi i ponorky pod vodou, odhaluji pravdu: je to neptatelske lod'stvo, jet se chysta bombardovat pobreti. V okamtiku strhne radio poplach a obrana zakroei s ptekvapujici rychlosti. Za nekolik minut ut je slyeet hudeni vlaku, ient se bliti plnou rychlosti po kolejich. Zastavi se mezi d yema skalisky poskytujicimi eirokY chraneny hied na mote, pfemeni se a nabude podivneho vzhledu . . .

Zpod nevinnYch plachet poeestnYch nakladnich vozil se vztydi hrozive obrovske jicny del, vysoustruhoy ane z mnoha tun oceli, a hledaji bok nepkatelskYch lodi, podobajicich se pyenYm, plujicim ostrovilm, zjetenYm defy a pfiblitujicim se stale vice netueice nebezpedi .

Obrneny vlak eeka.

Za svetove valky bylo citit napadne pottebu pohyblivYch baterii, ktere by mohly menit rychle misto a pokradovat neru gene v bombardovani protivnika. Motorove delo a obrnenY vlak vyhovuji dobfe tomuto ueelu. Vlak lope net motorove delo, ponevadt dava, motnost rozestavit systematicky — i pro polaketni obranu — kusy od kalibru od 120 do 520. Nejvetei kolosy, nejmocnejei vladcoye bitevniho pole, jsou dopravovany na specialnich vlacich.

ObrnenY vlak se sklada ze silne lokornotivy a z veteiho poetu vlednYch vortii, slouticich za podstavec pro de/a, zasobarnu munice a misto pro posadku. K doprave del se utiva, feeobecne tendril, schopnYch unesti pies 20 tun a opatrenYch silnYmi pery, jet tvoii pro stfelbu nejlepei zakladnu. Zevne je vlak opatien silnYmi panciii pro ochranu personalu.

Poini marealek Moltke ukazal ut v r. 1886 na to, jakou dilletitost budou mit obrnene vlaky, jakmile se podafi spojit je telegraficky s rilznSuni hlavnimi stany. Radio rozfeeilo dnes dokonale tento problem. VYsledky ze svetove valky pine uspokojily. Admiral Bravetta tvrdi pravem, to obrnene viaky flak/10 namotnictva, jezdici na pobfetnich adriatickYch teleznicich, pomohly rychle zastavit iitoky rakouskeho lod'stva proti pobtetnim mestilm.

Veechny armady mely moans obrnene viaky. Zyldete francouzskY vlak, jent dopravoval slavnou houfnici 520, cot je nejvetei kalibr sveta. Ale nejobavanejei ze veech byl na g delovY vlak, jent nesl delo 381, jehot stkely dostihovaly do vzdalenosti 30 km a dovolovaly tak odstielovat za ofensivy 1917 opevneni a vojenska zatizeni v Terstu bez poekozeni mesta. Lafeta spoeivala na voze s 28 koly, jet nesla celkovou valm 212 tun.

Obyeejne stfili delo ye smeru kolejnic, ale v pfipade potteby je motile utit "palebnYch kolejnic", dovolujicich otodeni asi o 20 stupfiii.

Katde delo je provazeno dvema munienimi vozy.

K doprave oddilu mimo teleznieni linky, na rilznern terenu a po silnYch svazich, se utiva, take specialnich automobilovYch vlake, obyeejne s nahonem na veechna kola. Delove vozy jsou pohaneny elektrickYmi motory umistenYmi v ptednim voze a napajenYmi energii vyrabenou ze skupiny bezninovYch a elektrickYch generatorn a pfendeenou na motory jednotlivYch vortii ohebnYmi kabely. Kola jsou upravena tak, to dovoluji jizdu jak po kolejich, tak i po silnicich a mekkem terenu. Jsou do/3ft znamy Uctyhodne vYkony techto vlaka a sopeene ueinky jejich projektilil vaticich jednu tunu!

Nesporne drti valedne stroje primat technickYch zazrakil. Ale odbornici tvrdi, nas na tomto poli deka. je gte mnoho pkekvapeni.

Odpovedi sudetskYch Nemcil na mirumilovnou tee presidenta dr. Benek byla fada demonstraci v jejich uzemi. K tomu sluei poznamenati, to jen mak) henleinovcil slyeelo presidentovu fee, protote jim byio natizeno neposlouchati ji a sabotovati jeji rozhlas v restaurantech a kavarnach tvrzenim, to pfijimaa nepracuj e.

Strana 18.

NAS iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resolueni vStbor fadu Novs, Raj cis. 71. S.P.J.S.T, timto vyslovujeme upriranou soustrast pozdstale rodine nad fimrtim Vageho milOvaneho mantela, otce a decledka Jos. F. Bartoee, kteij byl tadnYm dlenem nagehoadu. Proto i my, bratti a sestry, telime jeho odchodu. stale rodine budit' fitechou v jejich zarmutku, ze i my sdilime Vat bol a truchlime nad jeho odchodem. Oest budit jeho pamatce.

Za fad Dubov3i Haj eislo 71. v Penelope, Tex.: Tom Bart* Emil Janek, Tom Ptikryl, resolueni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanST resoludni vYbor MI:1u eeskSr Prapor cis. 24, projevujeme timto jmenem fadu nagi upfimne citenou soustrast pozilstaISTm osifelSim ditkam a dalei rodine nad tim jejich milovane matinky, dcery, sestry a naei mile spolusestry Vlasta L. Adamek ktera dokonala svou pozemskou pout' dne 9. tali 1938. Zemfela v mladern veku 26 let po asi 1 rok trvajici nemoci. Jeji mantel ji pfeclegel letos v lednu. Zanechali zde d ye siroty, ye stari 6 a 3 roky. Zesnuld byla dobrou elenkyni radu a vidy sve elenske povinnosti spravne konala. Vy mile pozdstale sirotky a ostatni rodino. Vime, ze mate zarmutek velkSr nad odchodem vaei milovane. Aveak popfejme ji toho odpodinuti pa jejim takem utrpeni. My vgichni opravdove soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Dano it Cyclone 19. zafi 1938.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben abCik, resoludni vYbor.

V Praze prave vyelo prvni eislo noveho nemeckeho tYcleniku Deutsche Stimmen. easopis slibuje v fivodnim dlanku, to chce bojovati za nemeckou kulturu a jeji volnSr vS7voj, za svobodu nemeckeho naroda a za humanitni demokracii. TSTdenik, kterST piekvapuje zive psan3imi aktualnimi elanky, jest veden redakenim kruhem, v jeho Cele stoji mladY nemeck3i nakladatel dr. A. Werner, vydavatel Casopisu .Neue Zeit. Dale zaseda v redakenim kruhu senator Kostka, bYval3i starosta Liberce. Nov tSrdenik, kter3, v3"Tslovne zdtrazriuje, to chce bojovriSTm listem proti nacismu, jest dilkazem, to Henlein daleko neni representantem veech Wined ate vedle nemeckYch a SdP existuje podetne, skupina obeanskS7ch demokratd, se kterYmi dldno poditati.

vEsTNix Itad Hlava Texasu cis. 155.

Pravidelna schilze naeeho kadu se konala 11. zafi u mantelt Fr. Janeely, ktera byla hojne navttivena elenstvem a pfibuznYmi. Do na geho fadu pfistoupili panove Joe F. Groham a Alb. J. Blaha, ktere vrele vitame do nageho stkedu.

Hlavni jednani bylo odhlasovani poildani pikniku dne 25. zaii u pani Mary Grohamove, matky naeeho dinneho br. Fr. Janeeky, ktera bydli nedaleko mesta Austinu. VSechno bude pfichystano pro vesele pobaveni a pohosteni, a zadatek bude o tfech hod. odpoledne. Na jeji misto se dostanete po San Antonio neb Post Road Highway a po pfekrodeni Boggy Creek, seberete druhou zatadku na pravo. Vgichni jste uctive vitani.

Raymond Prasatik, taj. eSL. KONSUL DR. HOLLUB SL1BIL PEEDNASKU 0 CESKOSLOVENSKU LIZE MIRE.

trfedni zastupce esl. republiky dr. Chas. Hollub pozvan byl odbodkou Americke Ligy miru a demokracie v Houstonu, aby na jeji schuzi v pondeli 26. zaki v Sidney Lanier ekole v Houstonu podal piehled historickeho a kulturniho pozadi Ceskoslovenska a objasnil dneeni jeho problemy. Delegate prominentnich krajanil bude piitomna na podiu feeniete a cela krajanska veiejnost v Houstonu a bliteich osad je zvana k fidasti. Ufednici houstonske odbodky Ligy miru a demokracie zaslali v fiterS7 telegram presidentu Rooseveltovi a sekretati statu Hullovi se tadosti, aby silun vlivem postavili se za svrchovanost a neodvislost Ceskoslovenska Zpravodaj.

Crosby, Texas.

Patel& bratti a sestry! Vzal jsem si na starost jednu sberaci listinu Cislo 22. od Narodniho Sdruteni. Myslel jsem, ze to delam beznarodne, neb jest to ma svata povinnost, ale to jsem chudobnS7, kterSunsi velkSim narodovcdm se zda, to Shipula to sbira, pro sebe, a tak zteZuji a brzdi dobrou vec. Prosim, ono jest asi to narodovstvi kolikero druhu, tak prosim ctene darce, by si dobfe vsimali uvefejneni zprav finandnich prispevku, totft kvitovani, aby mi nahodou neco za nehty nezbylo. S velikou 11ctou a zdar na gi stare vlasti, Joe Shipula. tad Placedo, eislo 97.

Cteni bratfi a sestry!

Oznamuji varn, to se svolava veeobecna ze yeech krajand do sine Sokol Union na Placedo na nedeli dne 25. zail v 7:15 veder, za ddelem vykonani dobrovolne sbirky dard na obranu Ceskoslovenska. itadova schtze byla slabe navgtivena, sbirku jsme piece zapodali a vYsledek byl skvelST, cot nas povzbuzuje k dalei praci pro dobrou vec. Tedy nezapomerite na piig ti nedeli veeer a dostavte se jiste a pozvete sve sousedy a veechny krajany do teto schfize S bratrskYm pozdravem, Jos. L. Eleik.

Z Ottavy, Kanada, se oznamuje, to tam se uvetejriuje vYsledek jednani letecke komise s kanadskSr mi dfady. Byla vypracovana petiletka pro vSirobu bombometnYch letadel pro anglicke letectvi. Petiletka obsahuje vS rlohy 50 miliond liber gterlinku, t. j. sedm miliard KC. Nejprve budou vystaveny d ye letecke tovarny v Torontu a Montrealu Dalei jednani rozhodne o vYbudovani dvou daleich tovaren ye Vancouveru a ye Fort Williamsu. Nova letadla maji pfeletet Atlantik vlastni silou. Plan musi laStt jeete schvalen britskYm parlamentem, ale schvaleni je skoro jiste, protde finaneni zaklady tohoto planu ut jsou piipraveny.

Vinobrani u Prvni nedeli v iijnu, totit 2. fijna, bude prvni vinobrani, ktere fad 8' tefanik potada. Vyhravat nam bude hudba Kuderova. Jak jsme slyeeli, je to velice dobra, kapela. Bude pfi tom dosti smichu a dosti hroznoveho vina, ktere ale bude zapovezene, a ten kdo ho utrhne a bude pfi tom chycen, becla mu, neb ho bude hlidat andel strat-n3"7 v podobe policajta, a to vite, zapovezend, vec lepe chutna. Tak pfatele, tegime se na peknou navetevu a hlavne na na gi mladd. Na shledanou v nedeli 2. fijna!

Uctive zve, Zabavni VYbor.

Londln. — Skupina britsleYch obchodnikft vyjednava nyni v Belehrade s JugoslayskSimi zajemci a jugosla yskSimi bankami o nakupu 50 procent piebytku letoeni drody kukufice pro Anglii. Zminene hospodafske kruhy jednaly pied tim v Budapeeti, v Bukureeti a v Sofii o motnosti daleich dodavek obili pro Anglii. Anglie chce skoupiti 50 procent letoenich pfebytkil drody kukufice v Mad'arsku, v Jugoslavii, v Bulharsku a v Rumunsku.

Bratislava. — Akciova spolednost Bat'a, uza vfela kupni smlouvu s majiteli pozemkt ve Vel kfrch Boeanech v celkove N/lnefe 300 katastralnich jiter. Firma se rozhodla ihned zaditi se stavbou tovarny na nite, kterd, by zadala pracovat podle mo2nosti dnem 1. kvetna 1939. V nonoriniko by bylo zamestnano 1000 delnikii.

Gumarna firmy Bat'a ye Velk3ich Boganech nezadala dosud pracovat, nebot' objednane stroje ze zahraniei dosud nedogly.

Ve stredu, dne 21. zati 1938. fad Svaz a-chosiovana, cis. 92., Fort Worth.

Mili bratii a sestry!

Nage nova sin spe'j e k brzkemu dohotoveni tak koneene yam mohu zdeliti, to 9. fijna budeme oslavovat otevfeni tohoto nageho krasneho stanku, ze ktereho mame veichni radost a flak omladina, ktera s nami spoluptisobi, bude mit po nas peknou pamatku, at nas staraich zde nebude. Mnozi namitnete, to to stoji i pek7 ne penize, ano, stoji tato budova hezkS7ch par tisic, ale kdyZ ruzne okolnosti nas donutily ku stavbe vetei a pohodlnejei budovy, tak at' to jiz stoji za to, neb kdo nic nepodnika, take nic nemd, a pfislovi pravi: s chuti do toho a pill dila bude hotovo. Ja vetim, bratfi a sestry, ze pti svorne praci zdarne budeme pokradovat. I Ameridane se o na gi stavbu velmi zajimaji a pochvalou neskrbli. Drazi pfatele a krajane, bratit a sestry, zblizka i zdali, srdedne vas veechny zveme k nam na tu nasi oslavu a bazar, odlogte co mate nachystano na tu nedeli a pfijedte se pobavit s nami a my se vynasnatime, by se yam mezi nami libilo a hezky si i zatancujete pH vSrborne Ceske kapele, ale touto yam neprozradim, davejte pozor na vypsanY program ve Vestniku. Take vas snatne t'adam, mili pfatele, bratti a sestry, kdo chcete pfispet na bazar, byste si pospieili a tu velkou praci, ktera na nas, sestry, je gte deka, nam usnadnili. Doufam, to nage sestry nezapomenou na kuchyri a temi dobrotami ji hojne zasobi, a vabec kdo nam chce pfispet, veechno bude s diky pfijato.

Sestram ze sine fadu Cis. 84. v Dallas, Tex., zdeluji, ze bednu darkfi, ktere zde zanechaly u K., jsme obdrtely. Srdeene diky!

V pfitomne dobe celST svet 'tije v napjeti, bude valka di mir — a jeden ani nemilte domyslet, jak osud tu nag i drahou starou vlast odekava, neb to Hitlerova nestoudna panovaCnost nezna mezi. Nedej Bote, aby on ji uchvatil. Jest chvaly hodne jak velkYm obnosem mnozi nati krajane pfispivaji do fondu na obranu Ceskoslovenska. Na g tad take obdetel sberaci listiny od br. 8uldy z Houstonu a hned menei obnos ze sbirky pia schfizi od &end a fadu darovane odeslal, a kdo vice chcee pfispet, br. J. Chaloupka drti ptijimaci listiny.

Na ptieti nedeli je oznamena zabava v So-. kolovni pro veechny krajany, proto ptispej katdST jak muzeg , nezaleti na tom, kde to clad, jen kdyt to pfijde na prave misto. Zde je ptislovi: kdo rychle dava, dvakrat dava — na mist& Ano, ptispejte drazi krajane net bude pozde.

Pani Ruby Nevolove dekuji za jeji pane dopisy. Jsme blizke krajanky, neb moje rodiete je Fryetak u Holdova, a velice mne 'Ceti Vage vzpominka okolnich vesnic jako VelkST Lukov, Velikova, zamek Leend, a poutnicke misto Stipa, i Holdov dobfe znam, pracovala jsem tam u Nag t nekolik indict' net jsem jela do Ameriky. To jsme i s br. redaktorem blizci rodaci, jak jsem se dodetla z dopisu br. Holaska. Jen piste, br. Holasku, hodne, Vate dopisy jsou vyhledavany.

Pani z Terrell, Tex., psala ye Vestniku, to take je rodadka z Fryetaka. Jake bylo Vage divei jmeno? Motno, ze se zname.

Vidim, ze se muj dopis prodlutuje, tedy ukoneim a nezapomerite datum mei oslavy: 9. fijna.

Se srdeenYm pozdravem a na shledanou v Marie Juranova. naei nove sini!

Daniel vitaji gefa: navrat z rakouskeho vezeni.

V, techto dnech se do Mnichova Hradiete vratil eef tovarny firmy Herzfeld a Fischel.

Kratce po anelusu se vydal na obchodni cestu do Rakouska, kde mela tovarna dele obchodni styky. Na fieskonemeckch hranicich byl zadrten a pak zavien. Nyni, kdyt se vratil, uspofadali mu delnici tovarny okazale uvitani, nebot' tovarnik Fishel je mezi nimi velmi obliben.

Japonske valeene tateni proti 6ine stoji obrovske eastky a japonska vlada hied& stale nove zdroje pfijmtl. Nyni dostala navrh japonskeho svazu zubnich lekart, aby ustanovila pro kaZde veal mesto fitedniho zubaie, kterS7 by mrtv'Sqn pfed pohtbem odebral z fist zlate zu by. Podle statistiky ztraci Japonsko takto roene za $3,000,000 zlata.

Ve stl'edu, dne 21. zati 1938.

ODDS DOPISOVATELSKI VYKAZ SBIRKY NA OBRANU ESKOSLOVENSKA. thrnnY prijem da 17. zati tudil byl $2,928.81.

Odeslano bylo: 23. srpna $ 600.68 2. gat i 500.00 14. zali 556.25 16. zari 1000.00 Celkem odeslano $2656.95 Zb3"rva $271.88 Na zlatY poklad pi. Rubi Nevolova, odvedla: od pi. Albiny Kozove snubni prsten, Anny Kosove 3 zlate prsteny, od pi. H. Hlo glove snubni prsten, Doli Stranske 1 snubni a Emilie Vigave 2 snubni prsteny. Darcem na zlatS7 poklad jest take br. La gricvskf'z Ennis a pi. Hugo gercak z Dallas 1 zlatY prsten a pi. Kraftova z Dallas 1 fetizek, pi. Nevolova 1 prsten. Gelkern pani Nevolova odvedla 11 prstenfi, 1 retizek a 1 hodinky, a 2 dolary, jeden od p. Tom Elles z Temple a jeden od pi. Pojtove z Houstonu.

Na pogtovne daroval p. C. H. ChernoskST $10, a p. Dr. Kopeck $25.00. Za tiskovou v*pravu dik nalezi p. E. E. Chernoskymu, kediteli Liberty Bldg and Loan Ass'.

Jan 8ulda, t. c. tajemnik.

Poz. red. — PodrobnY vSTkaz uvefejnime prigte. V fiterSi dorueila /lam po gta tolik dopisft, ze jsme mohli zaradit jen ne-jdfilettej gi. Pozdrav — sbirce zdar!

OZNAMENI ZPEVAKUM. Ponevadl budeme davati velkS7 narodni koncert, bylo by ladouci, aby i nas peveckST sbor nektere pisne prednesl. Koncert bude poradan ye prospech fondu na obranu 6eskoslovenska a oeekava se, le i vy svou povinnost vykone.te, jako jste posavade einili. I nedleni jsou vitani, aby nam ve zpevu vypomohli. Cvideni odbSrva, se v pondeli (26. zati), v mestske radnici, o osme hodine veder.

Dr. Pazdral.

PRO (JOEL NARODNI OBRANY. Ctend redakce a dtenaki:— Zde zasilam peknou zpravu od zabavniho vSrboru radu Pokrok els. 88, jak nasleduje. Hudebnici od orchestru "Syncopator's" nabidli sve slugby zdarma na den 22. zati ve Ctvrtek veder pro tanedni zabavu a distY vSrtelek z teto zabavy ma bYt odeslan ye prospech Narodni obrany. Myslim, 'le jest to velice peknY krok, ku chvale teto hudby, le nabidli sve slugby k tak prospegne veci. Tedy gadam navgtevniky, aby tento veder venovali tomuto ucelu. Mame projektovanY je gte jeden den, totil 23. rijna, ye prospech teto akce, pki gte o tom vice.

S pozdravem a na shledanou ve dtvrtek!

F. J. Olexova, ml.

DO FAYETTEVILLE A OKOLI !

Vern elenam ki.du Pokrok Texasu Cis. 1. a fgem ptatelfun svobody a demokracie!

Timto uvedomujeme vgechny eleny tadu Pokrok Texasu Cis. 1. a vgechny nag e lidi a ptatele svobody a demokracie, ae obdr2eli jsme sberaci .listinu na sbirku darri ve prospech ohroIeneho 6eskoslovenska a le zahajujeme sbirku dart, jet' venovany budou na tento AlechetnS7 Adel, obranu nas', stare vlasti, odvekYmi nepkateli znovu dnes ohrblene, kteki hotovi jsou ji rozervati.

Volame k yam fgem: "Kdos dobrY, pomoz!

Kdo rychle dava, dvakrat clava!"

Darky, ktere budou kvitovany, molno odevzdati u. dole podepsanYch tadov*ch S bratrskYm pozdravem, - Josef tapal, piedseda; Ed. L. HruAka, taj.

Dosud nikdy nedobyl esl. film za hranicemi tak pronikaveho rispechu, jako letos v Benatkach. Vavrriv "Cech panen kutnohorskYch" odmenen byl zlatYm poharem a je nejvyk gim vyznamenanim, ktereho se dosud dsl. filmu dostalo. AmerickY film "Snehurka a sedm trpasHMI" thrstal na mezinarodni souteil v BeatMich cenu pouze mime soutel.

Strana 19.

Galveston, Te Valeria redakce Vestniku!

Musim sdelit nas', vefejnosti a vAem uptimnYm bratkim a sestram, ae veerejAi vystoupe-7 ni T. J. Sokol Houston pied verejnosti, bylo vgestranne zdatile, a jest jen na ge vtele ni, by vAude podniky byly obecenstvem podpoteny, neb ta generace zde rozena, kdy se sna2,1 osvojiti sokolskou sebekazeri, telovYchovu a pane vlastnosti vAtipiti za sve a propagovati pied vetejnosti, zaslouli si porozumeni vAech jedinet i organisaci, by ptitomnasti potvrdili, le Sokol jest, representovani eelonarodni a vAude v cizine i jinonarodovci jest obdivovan, povalovan za jedinednou organisaci, a u nas Boma jest to "bag ta" narodni obrany.

Br. Kadlec za tech Best mesicri oaivii ty nase nedinne jednoty, ale jest tteba, aby nage tstkedi a 2upa Jilni, mohla pro nas v Texasu ziskati na del gi dobu spoleeneho cvieitele, neb odbornSr, schopnY cvieitel to nas', mladeai piece novinkami a zmenou rriznYch novYch cvieeni, hrami a pod., pozvolna vAtipi hrdost sveho privodu a co znadi ukaznenost vzorneho sokola.

VAude jeg te po Texasu jest dosti mladae a dorostu, kterY by se ziskal, ale jest tieba organisatora, mluveiho, a ovAem jest to nemokno, kdy moralni a finandni pomoc neziskame vAech krajant a nagich krajanskYch organisaci. Vidite vAude, le jest to nekolik rodin, ktere se honosi detnou rodinou, snali se ty deti vypraviti do cvideni, potiditi vig e co potkebuji.

Ty matidky, na misto vederniho odpodinku doprovodi je do Sokolovny a mnoho obeti rriznYch ptinag i, jen aby pro budoucnost v teto :nave vlasti se zachovalo vedomi sveho privodu, kultury, lidoveho umeni, zpilsobu zit', a podobne. Neb kdy budou znati slavnou historii naAich predkil az po na ge stoleti, nemusi se stydeti ladmi za sviaj privod.

Dnes zvlaAte mame stati svorne, ne v rriznYch taborech, ale v jednom mohutnem celku co Oechoslovaci a na obranu stare vlasti svorne spolupracovati. Doufejme, ze nas narod i proti horde nasilnikri a uchvatitelri, i kdy bude napaden, zvitezi a vAechna krev prolita za svobodu na geho naroda nebyla na darmo. "Vgichni eechoslovaci k sobe!" melo by bYti nag e heslo. Neb bychom ztratou svobody snad nikdy co narod se nevzktisili. Neb pod vladou rakouskou jsme meli vYsadu zarudenou eisatem Fr. Jos. I., '2e mifZeme miti Ceske gkoly a zastupoe v parlamente, adkoliv liana svobodnY vYvin stale upirali, ale pod Nemeekem, to bychom nesmeli Cesky ani dYchat, to bychom byli jen eeAti "psi", jak nas tituluji. Br. Fojtik slokil na obranu CSR $2.00, a snad je gte nekdo vice tak ueini, a odeAlu to co nejdtive. Byla bych je odevzdala br. Jan *8u1dovi, ale nebyl ptitomen v sini tadu 'S"tefanik na divadle, tak ode glu poAtou.

Divadlo bylo pro zasmani, vYborne sehrano, a prate dosti pro vAechny ochotne ruce. cvieenci, sokoli a sokolky se snaaili podati co nejlepe, co si ye cvieeni osvojili, "beseda" tel vynikla, tanedky deti byly zvla gtnost, sestrou otvrtnikovou nacvidene, celY program byl hladce proveden Doufam, le v gichni pkitomni si odnesli ten nejlepAi dojem, a budou i na dale ptateli Sokola. Ja dekuji za na gi Jednotu a evidence, za pohosteni cvidencri v po' za ledne vYbornYm obedem, ses. Ctvrtnikove moji osobu, a v gem pkatelrim Sokola, jel svoji pkitomnosti ty nake mlade posilili pro budouci praci Sokola.

Mill a vAern znama krajanka, pi. R. Nevolova, byla ptitomna i s. p, br. I3. Sefcakem z Dallas, zastupel .z Zupy Corpus Christi a- .mnoho prate]. ze vzdalenych Tegilo mne sezno,meni se s mnoha nov3imi pratell a dokonce jsem poznala, ze mam mnoho krajanil a krajanek, kteri pfatelstvi opravdu citi a take je projevuji. Dekuji vAem je gte jedH. Stanovska. nou. Na zdar!

Na Jiinich ostrovech si mul pottasa ruce, kdy potka ptibuzne sve 2eny. U nas, kdy je nepotka.

"Everybody"

Buhl, Idaho.

Snad po delgim jig Case, kdy jsem si posledne dovolil br. pokadatele obtelovat s tou moji Akrabaninou, nebude nejaka, ta zprava odtud na obtit, abyste si tam u vas v tom dalnem kraji texaskem nemysleli, ze ta Hitler, Henlein Co., atd. je jen tam u vas na programu. Chci yam sant, ze i zde jsme se PI rozkejvali (jen ze dosud ne vgichni) a zahajili kampan k vyzkougeni toho na.:geho vlastenectvi k obrane pied temi shora jmenovanmi gangstery, jen2 nemaji 'iddneho ohledu ani na krveproliti a utrpeni lidu oboustranne, ale piece se , o to svoji boji a radi by se do republiky dostali tak jako do Rakouska. Dosud na nee° podobneho pomYgleji, le se jim podati dostati se tarn drive ne'g1i se dostavi pomoc Republice.

Ta odvaha Hitlera by nebyla tak zesilila, kdyby Slovaci nebyli zpfisobili onu rortrlku s tou jejich autonomic. Divim se, le i za nynejAi doby se jeAte stale nachazeji Tide i s vyggim vzdelanirn a osoby pbsvecene, jenz mohou nauku ktest'anskou a cit jejich zamenit za politiku, a k tomu politiku falegnou. Pravim falegnou, neb vridctim Slovakia se nejedna o to, o eem nejvice mluvi, ale jedna se jim vice o uditeni vetAi jim oddannosti a starYch zastaraVeh nauk a zvykri, v jakYch se nachazeli pied utvotenim republiky, a v torn jim nazismus polepe, nezli demokracie a ti nenavideni jen je pripravili o rilzna ta mista, ac oni sami nebyli schopni je zastupovat. Mnozi ti Slovaci nijak nemohou pochopit, ae ti vridei jejich jsou pochybni. Na priklad ten dr. Hletko; jak tento zmenil jeho nahledy, kdy ptiAel do styku se statniky Republiky a jak tyto zase zmenil, sotva ze zase pkiAel na pevninu americkou mezi svoje ptivrlence. Toto je dosti padnY drikaz pochybneho karakteru pro vedeni svojIch sourodakri. Ale jak zpravy z New Yorku nasvedduji, tam se mu pki tech ptednaAkach dolote nevedlo, neb ho potkalo velke zklamani az pry zahanbujici se strany posluchadstva. No, a takove to ricty mu asi laden spravne myslici &ova nezavidi, zasloulil si toho.

V zaeatku dopisu tohoto jsem naznaeil, jsme se zde jii tee rozkejvali k vyzkou geni toho no gel-10 vlastenectvi, dluzno tedy vYrok tento objasnit. — ZdejAi soplek etenatsko Zabavni (zalaenY pied 19 lety) ye svoji mesieni schrizi, po kratAim ptednisu situate naAi stare vlasti Republiky 6eskoslovenske, . a po pkeeteni vyzvani br. J. S' ' uldy k elenfun Jednoty a krajamam Texasu v naAem milem Vestniku, col platilo i pro lid na g' i jinde, mimo bra_ nice Texasu, a tuda i pro Clenstvo spolku tohoto, neb jsme jeden kaldY pochopili, ze situace Republ. Ceskoslov. je ,opravdove vaina, a ze je na Case sahnout k nejakemu jednani opravdovernu ohledne onoho vYpomocneho fondu na obranu tech na gich brat'', proti tern uchvatitelrim a vraidychtivYm jejich sousedrim. Po kratieke debate byl podan navrh a uplatnen jednohlasne, uspotadat v nejblikAi dobe zabavu a vktelek z tato obetovat pro onen vYpomocnY fond. Stalo se. VYnos ze zabavy to byl $70.16. Pisatel zpravy teto obnos ten dopinil na $71 dolar y a po zminene zabaye obdr2e1 je'Ste od nekterYch neeleml 2 dol., tak cela, tato eastka $73.00 odeslana dne 6. na taj. Sdndeni, br. John 8uldu, Houston, Texas.

Zahava ta byla tedy dosti vS7nosnou, aC mohla bYti jeAte znadne vYnosnejAi, kdyby bylo mezi tim nagim lidem vice toho citu a porozumeni... Natal, jea se z dulelitYch pkidin nemohli zabavy to zridastniti, poslali pkispe'vek, col je jen spravne._Jini maji ale zase k podobnym-ueelfup. dosti, nemajice 2e s-pomoel touto treba spechat a tteba-i spell budou chtit az bude pozde. Inn, jsme.takovi, s jakYm . tim citem neb necitem jsme se zrodili, jsme rriznYch smyslia a kaldY si myslime, le jsme moudfejS1 na ten druhY, ale schazi nam lidskost.

Mame zde velmi pfijemne podzimni poeasi jiZ" po delgi dobu. S bratrskYm pozdravem redakci i ftem etoucim, John Pfilutik, sr.

Strana 20.

1.72sTNIK

OPERATIVNI ODSTRANENI HO- Protiletadiove baterie se utkaji s LOHLAVOSTL leteckYm dlostielectvem.

Ve sti-edu, dne 21, zaki 1938.

son dostal aspori zalohu na svnj podnik. Jeho lod' pozdeji plula na Temti ne sice jako ponorka, nYbrt FrancouzskY tisk hodnoti zku geV londYnskem celnim pfistavu se jako prosta dopravni plachetnice Na lekafskem kongresu v New Yorku ptedlotil chirurg kolumbij- nosti -S"panelske valky a po,slednich nachazi podloudnicke museum, pHske universitni kliniky dr. G. Auf- manevrfi v Alpach. Denik "Paris- stupne jen odbornikilm. V archivu NEMIEtTi VOJACI. richt navrh, jak operativne ostra- Midi" zjigt'uje, ze se ye Spanelsku mezi zetloutlYmi papiry jest do e c h podrobnosti vypracovanY niti nebo izabraniti holohlavosti. velmi dobfe osvedeilo protiletadloPfedvojenska vYchova nemecke Provedl sam nekolik operaci, je- ye delostfelectvo. ITSechny dtletite plan anglickeho podloudnika, jen mladete a vojenskY rozvoj ve veljicht neelem je uvolniti kftli .na vojenske objekty chrani povstalci chtel v ponorce unest Neapoleona kern zaealy teprve v race 1933, hned, ze Svate Heleny a dopraviti ho do jakmile pfigel Hitler k moci. Do to hlave a tak zabraniti vypadavani protiletadlovYmi bateriemi a ty vlast. Kate na hlav y roste totit da- dosud znemotflovaly vladnim zpn- Ameriky. Tento podloudnik byl doby vg ak Nemecko uz melo znadleko pomaleji ne tlebeeni kosti. Hla- sobit v povstaleckem zazemi pod- Thomas Johnson, jedna z nejdob- rie tajne vycvidene reservy. Zakon va vgak roste a tak se kute vice na- statnejS1 gkody. Povstalecke born- rodrutnej gch postav ithech •dob. z roku 1935, jimt byla zavedena poOn a jeho tlupa byli nejvetgi pod- vinna vojenska slutba, tento stay pina. A to je podle Dr. Aufrichta bardovani otevi:enYch !nest je navlastni pfieina holohlavosti. Tvrze- proti tomu umotilovano prave jen lodnici sve doby. Z Fracie a vithec jen legalisoval. ni Dra Aufrichta o tomto pfivodu nedostatkem spolehlivYch protile- z evropskych bfeht se dovatelo MirovY sta y nemecke armady diholohlavosti neni ojedinele Pfes- tadlovYch del. Prvni dusledek fi- podloudne zboti do Anglie. Johnso- ni kolem 850.000 mut•i. K tern je nYmi vYtkumy dokazal hamburskY einnosti protiletadloveho delostfe- nova tlupa je dopravovala hluboko tfeba pfipoeisti: 250.000 mutii pracovni slutby, dermatolog Dr. Wadel totet. Zjistil lectva je, ze se hledaji vhodne typy do vnitrozemi, aby zahladila vgechnepomer mezi velikosti lebky a Mi- letadel, jet by sama nesla dela ny stogy a usnadnila odbyt.

20.000 fidernikil, tijicich trvale v te ji pokrYvajici. Cim vice je kfite stfedniho kalibru. Pokud takova, leNekolik let byla na hiavu Thoma_ kasarnach, 3,500.000 vycvieenYch mutt, "ze-napjata, tim vice to 'Skodi vlasovYm tadla byla postavena, dafilo se jim se Johnsona vypsana odmena 500 kokinkAm, ktere nejsou krvi dosta- pfekonavat i protiletadlovou ochra- liber Aterlinkii. Ale sedlaci a ryba- mebrany" a jinYch zaloh.

Nemecka armada se sklada z 18 tedne vytivovany. kokinky pak za- nu. Obtit je v torn, ze vYstfely z ri nevideli a nesly geli. Obraceli . uji znaene rovnovahu se zady, kdyt se kolem nich hnaly armadnich sborfi a 47 divisi. KatdY krfmji, vlasy vypad'avaji a jednoho dela poru S letadia. Za manevrt v Alpach se vozy a potahy Johnsonovy. armadni sbor se sklada, ze dvou, v dne je holohlavost frpina.

Kdy2 pak jednou anglicke lod'- nekterYch ptipadech z tri divisi a Techto novYch vYzkumfa poutil rovnet dobte osvedeily protiletadDr. Aufricht v praksi k boji proti love baterie. Nutily nepfatelske le- stvo se chystalo na plavbu do Ho- jednolia jezdeckeho pluku Nemecholohlavosti. Vypadavanim viasu o- tectvo k nabirani takovYch vfgek, landska, Johnoson dostal idedni • divise je sloiena z 3 pe'gich plu2 delostfeleckYch (jeden teikY hrotend mista muss, podle jeho tvr- odkudt jit zametene bombardovani pfikaz, aby je jeho lodivod dopra- • vil k pevnine. Podloudnik vykonal a jeden lehkY), z 1 tenijriiho prapozeni bYti zachramena od,stranenim pozemniho terse nebylo motne. )o( svilj tikol k pine spokojenosti an- ru, 1 oddtilu ttoene vozby a 1 pranepomeru velikosti kate a hlavy.

Znamky z krve. glicke admirality. Dostal velikou poru radioveho.

Velmi jednoduchYm ,operativ.nim Pfesto v nemecke armade zakrokem uvolni Dr. Aufrichtu paProfesor university v Jene Guen- odmenu, a kdyz se za nekolik mesicienta kuti na hlav y tak, aby mela ther potiva velike ptizne dneknho cu do Anglie, nil jako lord. mnoho slabin. Na prvnim miste ma dotatek mista a mohla se posuno- retimu v Nemecku pro sve vYtku- Ale penize se mu zahy rozplynuly nedostatek Arycviden:Stch dusitojnivati. Tedy upine opaenY postup ja- my v oblasti lidskYch plemen. Pra- pod rukama a proto se opet veno- ku. Dnes jich je na 850.000 muff' ko pfi omlazovacich operacich ta- ye vydal knihu, kde podrobne roz- val podloudnictvi. Uiady opet vy- jen 20-25.00. Nemecko podnIka, te na oblieeji pH odstranovani vra- bird sloteni krve jednotlivYch na- psaly odmenu na jeho hiavu, ale v‘Sechno motne, aby napravilo tyto pomery. Povolava stare clustojnisek. Krevni cevky maji po provede- rodfi. Pkirozene, ze nejvyMi pro- nedopadly ho.

Sit' pronasledovatelil se v gak pre- ky ze soukromYch povolani ze zene operaci neru genY pristup k vla- cento nordicke krve vykazuji Nemsovyrn kofinktm, dostateene je vy- ci — 60 prooent, Spanele pouze 5 ce zaaala kolem neho stahovat, a me i z ciziny. Poddfastojnici jsou tivuji a vlasy rostou procent, Cesi 22 a Mad'ati 10 pro- to se Johnson rozhodl prchnout do povyS'ovani na clustojniky a kadeti )0( cent. Spojenecka -politika Tfeti ri- Holandska. Tam ho v6ak vypatrala opougteji vojenske akademie v seZeny objevi rychleji •chyby, mu se se zfejme malo stard o vYzkumy francouzska, tajna, policejni sluna dmnacti misto Osmnacti letech, jaa zatkia ho. Hned druheho dne po ko doposud Zi dobre vlastnosti. — jenskeho profesora.

NemeckY zbrojakskY prumysl, tfezateeni mu ptedloali pry z prikazu Napoleonova navrh, aby jako lodi- ba je fictyhodnY, nemfite snadno vod dopravil francouzske lod'stvo dohonit 15 let neeinnosti, ulotene k anglick3im bfehum, zaee2 mu sli- Versailleskou smlouvou. Reichswehr bovali veikou penelitou odmenu a ma dnes opravdu nedostatek pufrancouzske o b c a n s tv 1. TomaS" Aek. Zaver tedy je, ze nemecka armaJohnson byl sice nebezpeenSr podloudnik, ale tuto lakavou nabidku da neni dnes schopna se odvatit piece odrnitl: "Jsem pfili§ dobrY evropske \Talky. Ovaem nikdo nevlastenec, ne2 abych si vykoupil maze pfedvidat, jak bude vojensvcbodu a bohatstvi na tieet sve ze- skSr pokrok Nemecka pod Hitlerovou vladou. me!" Radeji zfistal ye vezeni.

I Po dvou mesicich se mu vSak podafilo uprchnouti. Britska vlada se ✓ bibli ce rloeetli pravdu, jak s pisatelem v Dachau zachazeji. dovedela, ze odmitl francouzskou nabidku a po druhe mu slibila adJcdna rodina dostala v techto pu§teni. A Johnson dovedi loSt dnech od sveho pkibuzneho listek z vdeenY. Kdy2 Anglieane vypravili Dachau v Nemecku. Byla pfekvapevojenskou expedici na Walcheren na. Tento pfibuznS7, ueitel 2idovv Holandsku, zase delal lodivoda a skeho nabCzenstvi ye Vidni, byl zas purnpou na have doplaval ku bke- , teen v b';:eznu a odveden do konhu, kde vyhodil do povetfi kus pev- centraaniho tabora. Teprve ted' dal nosti. KdyZ se pozdeji °pet, vratil o sobe timto listkem prvni zpravu. do Anglie, celni Mad mu dal k dis- CensurovanST obsah listku byl strueTento velice veselY film natoden s deskoslovenskSan vojposici vlastni lod' se jmenem "Fox".

"Dari se mi dobfe, jsem skem, pfedvadi tivot a veseli vojakil na manevrech. Proloten je Johnson se stal — pronasledovateUpine zdra y. Nemejte o mne stapies 20 znamYmi pisnemi, ktere jste zpivavali za va geho mladi ye lem podloudnikti. A v tato dobe si rost. Jidla mum. dostatek. Srdeene stare vlasti, nektere s doprovodem na harmoniku, ukazovan bude: vymyslil svilj nejvetk podloudnic- pozdravy". U podpisu bylo nenakY plan: chtel unest Napoleona ze padne ptipsano: "Is. 1. 6." Censufe TEMPLE — Gem Theatre, ye etvrtek 22. zaii, od 2 hod. odpoledne Svate Heleny a dopravit do Ame- to u§lo. Pfibuzni vgak pochopili, do 11 hodin veeer. riky je to odkaz na bibli: "IzaiaA, kaSestavil si ponorku, patrne prvni pitola 1. ver'S 6." NaAli si tedy v bibESNIS, — v nedeli 25. zaii, zaatek o 2:30 odpoledne, posledni plavidlo toho druhu, jea bylo o- li misto a eetli tam: "Od spodpiedstaveni o 7 hodinich veeer. pravdu k potfebe. Clun se ponoiil ku nohy az po vrch hlavy neni na tim ze tanky pro pfiteI se napinily nem mista celeho, jen roma a zsihAUFMAN — v pondeli 26. zaii, o 8 hotline veder. vodou, ktera, se pak ov§em musila nalost a zbiti zahnojene, ani se TAYLOR — v iiterk 27. zaii, od 1 hod. odpoledne do 11 hod. veeer. ruene zase vypumpovat. vytlaenje, ani uvazure, ani olejem Ponorka mela radne stelne a zinekeuje." To je pravda, kterou ROBSTOWN — ve stiedu 28. zaii, o 7. a o 9. hodine weer. plachty, ktere se ov gem pied pono- jim pfibuznY tajne oznamuje. fenim stahly. Johnson mel styky s )o( PLEASANTON — ve etvrtek 29. zaii, o 7:30 hod. veeer. jistnni kruhy v Americe, ktere mu Nemate-li vzne genou a fispegnou nabidly za zdarne provedeni planu minulost, neni to cliivodem k tomu, FAYETTEVILLE — v patek 30. zaii, o 7:30 hod veeer. odmenu 40.000 liber §terlinkfi. Na- abyste nerneli vzndenou a fispeA1) poleon vgak zemtel dive, net' John- , nou hudoucnost. — Thomas Dreiser

tivot vojenski blot veseli

PASERACKA PONORKA PRO LINOS CiSARE.

Ve sti'edu, doe 21. zaisi 1938.

NAME JALOVE UNIVERSITY. Pochoduje-li rektor university v eele priivcdu po footballovem za, zvukt1 dechove kapely a skandovaneho poktiku trenovaneho sbo_ ru, nevidi v torn laik nic nesmyslneho. Je to jen "originalni" a pra y -depo bnetorzypmine.

Da,va-li se veak prestie akademickYch ptedmetil kursilm, jako "Elementarni kurs modniho kresleni", "Uvedeni do praktickeho Stolni etiketa a nauka o pohostinstvi", Zapas, Judo a sebeobrana", "Kurs vedeni ekolnich orchestrii a kapel", "Skauting" a jinym, nebo kdye udebnice o techto slolitYch vedach maji no,zvy, jako "Administrativni problemy universitni kantiny", "Rozbor slueby ekolnikovy na obecnYch ekolac h", "Tech-nika einnosti a povahove analysy pro sekretate Ymky" nebo "Inteligence sirotkil v Texasu", pak je nee° shnileho ye state danskern.

KdYe v jedne stfizlive ptiruece je Poeet sekretatskYch povinnosti udavan na 871, mezi nimi "natahovani hodin, opraeovani nabytku, otvirani poky, odbavovani eebrakfi a pobudti," a kdye mezi etytiaety Moen , vlastnostmi, nutnYmi pro sekretate,.se poeaduje rortomilost obrazotvornost, sebeovladani a sebe ncta, pak michani trivialnosti s vaenosti, zdraveho rozumu s "analysou" a "vyzkumem" dela z cele vYchovy sm'anou karikaturu.

"Vyeei ekoly v Americe," pravi president Hutchins, "se vyznad'uji trivialnosti, prostiednosti a zmatkern." Toto opatrovani dospelYch. to ptedpisovani receptu a delani "problemu" z tisice a jedne situate, v kterYch si pomilee sam kaki*, jehoe mozek nezustal na embryonalnim stadiu vYvoje, mi ptipomina odpoved' De Lav,edovu v "ZelenYch pastvinach". Ten, pronasledovan u_ stavidnYmi radci a pomocniky,"-pravil: pfedpoklada, ere v urditYch vecech si budete vedet rady sami." — (Z knihy "The Betrayal of Intelligence.)

Jedna o Svelidovi.

Kdye K. Prdeek vystoupil z klubu republikanske strany a jal se vydavati dasopis "Na pravo", ktery mel bYti listem nove zakladane strany, ptal se v KarlovYeh Varech senator Pa6ek 8vehly, zda jeho strand neuekodi nova strana, zaklado,,na pod heslem "na pravo". Na to vehla: "Ale kdepak, co si myslite, ze nae dlovek rozumi tomu, co je to na pravo nebo na levo? Tomu stadi, kdy't plati tipa."

Italati staii mlidenci vykazani z /nest.

V dfisledku protieidovske kampane v italskYch listech a rasove teorie faeisticke strany mno21 se v Italii demise vyeeich statnich ntednikii lidovskeho ptivodu. Velitel ndmottni zakladny na Orove Rodi, Aldo Alcoli, poslal guvernerovi dost o propueteni z ntadu. Gu yerner Mario De Vecchi jeho eadost neptijal. Podle anglickYch zprav z kima ma pry ministerskY ptedseda Mussolini iimysl ptinutit veechny mule, kterYm je ores 25 let, aby se Pracuje se jia na navrhu, kterYm se starYm mladenctim zakazuje alt a pracovat ye mestech, ktera maji pies 50.000 obyvatelft.

vEnNix

Strana 21.

Provolani k eeszosloveirkemu v Texasu !

RED FRONT esker Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jas. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunge Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, riazne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

Svolavame timto veechny pracovniky a zastupce veech deskoslovenskYch spolkti a veech na:eich krajanii z celeho Texasu k velke manifestadni a organisadni schilzi naeeho hnuti na den 25. zati v nedeli ye 2 hod. odpoledne do sine K. J. T. v East Bernard.

KaedY dobrY americkY eechoslovak dostavi se, aby tak dal projev souhlasu k,podpote naai stare vlasti deskoslovenske, ktera haji dustojnYm a obetavYm zpusobem ty same zasady demokracie a lidskosti jako Spojene Staty Severoamericke.

Jest nutno, abyste se dostavili ne ve stech, ale v tisicich a manifestovali, ere jste potomky naroda kulturniho a vyspeleho, kterY ye Vas Oei, UM, Nos a Hrdlo dal nove americke vlasti tadne, mirumilovne a pracovite obeany, eijici Pllprava ROD dle americkYch demokratickych idealii a le jste ochotni svYm podetnSun hodiny 2:00-6:00 odpoledne firedni hlaem podpotiti 0. . eskoslovensko v techto teekYch chvilich.

FIRST NATIONAL BANK BLDG. Jest to yam povinnosti co americkYch obdan0 a co hrOch potomRosenberg, Texas Mich naroda ,na kterY se upiraji zraky celeho sveta a kterY haji dnes FNER BLDG ty vzneeene idealy spravedlnosti, svobody a miru, za ktere se bil celS7 El Campo, Texas svet v letech 1914 a2 1918. NemMete neainne ptihliZeti k tomuto vzne_ 17 110441i rim) nd 9:00 do 12:00 eenemu boji naroda deskoslovenskeho.

DR. THOMAS N. DeLANEY Volame Vas veechny, pc) veech planich Texasu, sjednot'te se v OeNi LEKAA, jeden eik bez rozdilu naboeenskYch a spoledenskYch ku jednotnernu poBrDe spravne piipravene. stupu za viterstvim vellqich myelenek a samostatnosti Masarykovy deas dle Cimluvy. mokraticke t eskoslovenske republiky. titadovna 3248 — Res. 2687 SDRUiENI AMERICKYCH ECHOSLOVAKt 513-15 Professional Bldg.

(37-38) V TEXASU. TEMPLE. TEXAS

R. C. GREER

ODBIRATE

C 03LOVAKA? ne, nenechejte si u j i t i piilditost zaopatiiti si zajimavou a. pouenou cetbu

za Odell dolar

•00

Nar:t

Piejeme si techoslov4ka do kaide Ceske rodiny v Texasu a proto nabizime POUZE NOWM ODBERATELOM

Cechos °Aka za $1.00 na rok (PRAVIDELNA CENA $2.00).

echoslovik pkina gi veechny nove zahranieni, narodni, stabil a mistni zpravy, zajimave romany a jinou zajimavou eetbu, jako rfizne fivahy dobOch dopisovatelii a redakene haji zajmy na geho lidu, farmafil a delnikii.

OBJEDNEJTE SI tiSLO NA UKAZKU. N■04•1110.0.10.4111111.0....01111.■04.0.0•11■1

TATO NABIDKA POTRVA JEN KRATKOU DOBU. PROTO SI POSPE gTE A PO gLETE DOLAR NA

Cechoslovik Pub. Co. West, Texas.

Pri objednivce, udejte spravnou svoji adresu.

Btrana 22.

Z cesty do v1aati.

Podava, Jos. F. Holasek.

West, Texas, 10. zaki 1938. bteni pfatele!

Z Vidne volili jsme cestu severu' east' bYvaleho Rakouska, pies St. Poelten, a Linec Solnohrady, kde jsme zajeli do nemecke ti'ae, dale pies Ingpruk a dole do prtismyku Brenner a ocitli jsme se na hranici Italie.

Horni Rakousko jest zemi alpskou a zaroveri i podunajskou. Na severu nevysoke, lesnate pohori i irrodna rovina, na jihu hory a jezera Solne Komory. Celou zemi proteka fada fek, vhodnYch pro vodni sporty a rybakeni. Hlavni mesto Linec na Dunaji je teleznidnim uzlem drah do Prahy, do Nemecka pies Solnohrady, do Vidne neb do 8t.

Hradce u Lublane. Jest zde krasne okoli s pozoruhodnYmi misty, stare kla'atery barokni, starodavne to mesto, zname pro sve jodove lame.

Prave kdy jsme mesto Linec projitdeli, odbYvala se zde slavnost, vYznadna east programu letni hudebni sezony rakouske jako piedehra k solnohradskemu festivalu. Na jihozapad od Lince tahne ,se Solna Komora, alpskY to kraj velmi malebnY, zeme lesu a hor, jet vrchol' ledovcovitYm Dachsteinem, 5990 stop nad hladinou more, zname to misto elegantni i prosta letoviska. Jest zde take nekolik horskYch jezer s pohledem na Dachstein, visuta draha na Feuerkegel, some doly v Hallstadtu, krapnikove jeskyne u Ebensee. Od Lince na jih vede cesta horska do jednoho z nejkrasnefaich alpskYch krajt pod Hinterstader, Stodertal, lemovaneho skalnimi stenami Mrtveho pohoil a dale do atYrskeho Emte.

Solnohradsko (Salzburg) Ohne se z firodne roviny na severnim okraji Alp pies pfikre vapencove pohofi a zeleni bfidlicove hory k mohutnYm ledovcovYm planim VysokYch Taur.

Hlavni mesto Salzburg, kde jsme pfenocovali, path mezi jedno z nejkrasnejaich most na svete, le g malebne na upati hor, a zaroveri jest z nejdfiletikaich dopravnich stf edisk v alpskYch zemich. Direst() jest velmi bohate pamatkami kulturnimi a umeleckYrni, velkolepYmi stavbami slohu gotickeho, renasadniho a barokniho, take jest zde velkolepY kostel Sv. Petra, kostel FrantiSkanskY a rodnY clam Mozartilv. Take jsme jeli podle pevnosti Hohensalzburg, jedna z nejmocnejalch v Evrope. Katdeho roku od konce eervence do zaeatku zafi odbYve, se zde znamY festival. Jest zde mnoho mist velmi zajimavYch pro nafatevniky, jako hora Gaisberg ve vfai 4100 st., na kterou vede automobilova, cesta at na vrchol, letohradek Hellbrunn, vodotrysky, vodopady, some doly a velkolepe ledove jeskyne. Ze Solnohradu na vYchod vede cesta do znamYch lazni Iglu, kolem jezer s kouK jihu nabYve. kraj jege vice ram velehorskeho. Ostre hfebeny uzaviraji zemi na jihu, kde v slunci Vysoke Taury. Jejich poboeni Udoli jsou proslule. svymi eetnYmi vodopady.

Za kratko po vYjezdu ze Solnohrad ocitli jsme se v riai nemecke, neb jest zde z Nemecka vYbetek do stareho Rakouska. Jell jsme mezi vysokYmi horami ku kfitovatce noye Moderni autostrady, cesta to do Hitlerova horskeho iitodi gte, mnist-

vEsTNiat

neneho mezi vYsokYmi horami to mesta Berchtesgaden, ku kteremu ale ma dovoleno ptistup velmi malo Nalezaji se zde velke vojenske tabory, ktere jsou zaroveri strati Hitlera. On take nalezal se prase v tomto misty, odkud vkroeila jeho armada do Rakouska dvema proudy, jeden na druhY na Inapruk k Brennerskemu prilsmyku.

Dlouho jsme se zde nezdrtovali, radeji jsme spechali dale, a netli jsme se naddli, byli jsme opet zpet v 13Yvalem Rakousku. Na tomto miste byli jsme asi nejblite toho kaprala, a naterade, kterY svou drzosti phva.di postrach mocne Anglii a mnohYm zemim jinYm. Vlada Hitlerova da se hodne pfirovnati nagm klantim, kdy tito byli jege v mod.

Za prve, za Hitlerem stoji fanaticky vychovand mladet, do ktere jest stale pumpovano, to Nemci jsou nadlide, to jsou lido ureeni druhYm vladnout a poroueet. Ma take za sebou ohromnou moc vojenskou, ktere nevaha poutit. Mnoho Nerrica nesouhlas' s Hitlerem, neveti ve valku, ale nemfiZe se Z * adnfr odvakt nee° namitati, ba nema dovoleno ani mysleti v nesouhiasu. Tak jest to s nimi jako s temi na gimi klani, neb tfeba byli v male menaine, lido se nemohii odvatit nideho proti nim, neb nebylo zakona kterY by je soudil, kdetto oni diktovali soudfirn, kdykoliv oni chteli nekoho odsouditi. — Oasto zde slyaet, tali se, prod se jit nekdo neobetoval a neodpravil Hitlera? To se lehko fekne, ale kdy a jak? Jit mnoho bylo popraveno pro nesouhlas a nic to nepomohlo.

Proto si ted' lido davaji pozor a rozmysli si to dive netli sami ztrati svoji hlavu, anit by cokoliv tim ziskali. — Vtak faechno ma svtij konec a snad se doekame, to bude i konec slavy Hitlerove.

Na druhe strane neni spravne kritisovati v§e co Hitler din'. Jsou v Nerriecku take dobre feel, ktere snad mohia by kopirovat i nage viada. Hitler odpomohl nezamestnanosti zavedenim nucene prate, o ktere se mate fici to jest to vladni podpora nezamestnanYm. Rozdil ale jest ten, ze tito delnici pfestavuji Minecko, buduji velke veci, na ktere Nemci jsou hrdi a s kterYnai se chvaii. nejmodernejai a nejbezrieenejai silnice na svete, stavi budovy, ovaem hodne techto jest pro vojsko, aeroplany, tovarny na stkelivo a valednY material. Mind jsou ale 'St'astni ze pracuji, le vyclelavaji a pramalo jim na torn zaleti, ty penize opet jdou zpet vlade v phmYch danich ze mzdy a mnoha dani daltich. Nemciim vtdy vlastne imponoval ten kdo dovedl hodne poroueet a koho museli dobte poslouchati, a Hitler na to jest kapo. — Co zde u nas bylo utraceno pellet na irlevu nezamestnanYch, snad pies 40 bilionti dolaru, kdyby byl zde poutit plan Hitlertiv, mohli bychom se dnes chlubiti modernimi, bezpeenymi silnicemi vedoucimi nekolikanasobne pies cele Spoj. Stity, ale vetaina naSich penez byla vyhozena za praci, kterou neni nikde videt.

Tfeba to dnes se to zde jit lep g , ale stale stoji tucet na katdem projektu s eervenYmi fangliekami v rukou, snad davaji na nee° pozor, misto aby delali neco utiteeneho.

Vidim to se odchyluji od popisu nag cesty a vim take, to problem naSi nezamestnanosti moji kritikou nerozlualim, tedy se radeji vratim k cestopisu.

Opet tedy jedeme, poditame nage marky, iderd jsme vymenili v

clave, a techto take rychle ubyva, neb gasolin v Nemecku je drahY. Vlada se asi domniva, ae ten kdo si dovoli automobil, mute platit, tedy cena gasolinu jest 80 center za galon v americke merle. Kdyt tedy zastavite u pumpy a oznamite, aby vam napinil nadrtku, ktera vytadovala 12 1/2 galonu, zaplatite $10.00 a nedostanete tadnYch drobnYch. Tani jsem se, to v Italii to bude lacinejai, ale zapomeli jsme, to tam je take diktator, kterY take pottebuje penize na vydrtovani armady ate cena berizinu, tieba se platila v lirach, zustala ta sama, jen jakost tohoto byla hodne Apatnejai. Nemci vyrabi umelY benzin z uhli. Tieba vyroba je stoji etyfikrate tolik, netli by mohli koupit olej neb gasolin jinde.

Odilvodnuji, to zavedenim tovaren na vYrobu za prve davaji svemu du zamestnani, za druhe, tfeba olej a gasolin jsou tak lacine, to to znamerle, vyvoz zlata do ciziny, ktere se jit nevrati a to hlavni, kdyby vypukla valka, to budou neodvisli a nemusi mit strach, to snad blokada zasoby paliva, ktereho motorisovana armada tak nutne potiebuje, byla by zastavena.

Abych nezapomel, jsme v Tyrolsku a toto jest vYslovne zeme vysokych hor. Po obou stranach na g. cesty, tahnouci se takym udolim podel hudici a aumici feky Innu, nalezaji se vysoke hory Stfednich Alp, jako vysoka zed', s nejvyaSim vrcholem Wildspitze, Vies 12 tisic stop, na severu se zdvihaji skalnate vapenne Alpy, rise to sportovcii, horolezat Hlavni mesto Inapruk jest snad nejsveraznejSim mestem v celYch Alpach. I zde jest mnoho pamatek a veci k prohlidce, jako stara universita, krasna, thda Marie Teresie s vYhledem na velehory, dvorni hrad a kostel, museum, hora Isel, alpska zahrada Iglsu atd.

Tak stale hory a zase hory. Stejne ale na na gem Slovensku, kdy jsme pravili, to jest to u nich velice pekne, hory krasne, ale Slovak na to nom odpovedel, to z tech krasnYch hor ale tetko tivobyti udela, a kde jest to nejpeknejai, prave tam jest lid nejchudg . Tak take jest tomu v tech na pohled krasnYch Alpach.

Ude kosi travu na mezich tak phkrYch to se zda, ze se tarn neudrti, a kdyby uklozl to spadne at dolt.

Chaloupky v tech horach jsou tak vysoko, ze elovek nevi jak tam lide vylezou. Lide zde tijici ale nemaji velkYch potadavkil, nej aka ta kravka a menai polieka je asi uhvi. KatclY ma uletele zasoby nafezaneho clfeva, pozorne uloteneho, kolem domku zahradky pine peknYch kvetin. KatclY udrtuje svtirj domek i okoli tohoto v nejlepalm potadku a eistote. Na mnoha stiechach naloteny jsou balvany, asi proti boutim, aby tyto jim je nevzaly. Zima jest to dlouha a doprava v zime stoji a mnoho horske silnice zilstavaji uzavfeny at do eervna, net snih rortaje. Vaak kdo by take zde chtel jezdit ve snehu neb zvlaSte po naledi? Jizda i v lete jest po horskYch techto cestach dost nebezpeenou, ne tak v zime.

Tak jsme dojeli at k Brennerskemu prtismyku, pojmenovaneho podle hory Brenner, 6720 stop vY'aky, hranice to mezi Italii a bYvalYm Rakouskem, velmi to dilletitY pfechod pies Alpy, kterYm take projadi brennerska teleznidni dvojkolejna draha.

RozlouCime se tedy s bYvalYm Rakouskern a na chvili zapomeneme

Ve stredu, dne 21. zari 1938. na Alpy, ale vratime se do nich opet at se dostaneme do 8vS7car.

Pligtiho tfrdne pokusim se popsat nag cestu pies Italii.

Na zdar yak Jos. F. Holasek.

PREMADKA Ott — PitiPRAVA BRYLI Bryle zarueene pfipasovane, neb vSunena zdarma.

Moje ceny jsou nejlevneji.

Dr. L. 0. CORWIN OPTOMETRIST Telefon — 2762. tiadovna nad J. C. Penney's.

TEMPLE, TEXAS SPRAVNE VYKONANA POliftEBN1 SLUtBA. V hodine Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni iistav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytafrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibn.

Levne ceny jsou na g' zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

H. CHERNOSIii PRAVNIK lytizuje ve gkere soudni zalektosti.

Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. Pozemkovfr obchod — Abstrakty.

Piijeky — Notaistvi.

Mame spojeni v celem state.

KAR. J. HOLLUB t eskfr Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon tiadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

V Case, kdy radila epanelska chripka, lekar navetevoval neter, ktere tee v tom Case zaeal rust neeit na tvari pod okem. Kdyi mu to ukazala, rekl, ee se neda nic jineho cleat ho rezat. Ona na to nepristoupila, aby nemela po ce4T eivot eev na tvari. Def rala Nonat, pod kterou neeit uzral, pak se otevrel a po vya gteni zahojil, ie ani znamenko nezUstalo. Teprve pak ji lekar rekl, to mela etesti, ee si davala Nonat, nebot' mohia velice snadno prijit o oko. Na neeity je dobre 2krat denne eerstvou náplast nee se otevie. Po otevreni 3 ae.

4krat denne. Cim drive se to vyeisti, tim rychleji se neeit zahoji Na rozliene at' suche neb otevrene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytiline drevene i ocelove trisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bYt

NONAT -Om"Cena Nonat je 50c a $1.00, po:;tou ltd. la•

55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piete prim p na nagi adresu: Marie Leiblinger & Cp., Altadena, Cal,

Strana 23.

Ve stteciu, dais 2i. zali. 19S,

Vziend piiinitost dostati eechoslovik za jeden doer Vydavatele 6echoslovaka sna gi se rozeititi Oechoslovaka mezi veechny Ceske rodiny v Texasu a proto clavaji ptile gitost kagdemu, kdo easopis ten jests neodebira, aby si mohl jej zajistiti na rok za polovieri jednoho dolaru. Pravidelne ptedplatne obnaei $2.00 roene.

Kdo neodebirate oechoslovaka, rneli byste vyugitkovati teto nabidky, nebot' jest to taktka zadarmo.

Pouze vanoeni cisio, ktere vychazi kagdYm rokem stoji sari za tuto cenu, nepoeitaje v to„ ze ka gdY tYden taktka dostanete od osmi do 12 stranek i vice, zajimave a pouone eetby. oechosloval mel podobne nabidky pied tim a taktka veichni, kteti jich vyu gitkovali, toho nelituji a stali se pravidelnYmi odberateli. eechoslovak jest easopis {Tine nestrannY, venujici sve sloupee zdjmum pracujiciho lidu a fedrujici lasku k svemu narodu a,,jazyku, svornost a snaeelivost mezi echoslovaly v Texasu.

Veimnetete si oznamky na jinem mists tohoto listu, anebo poelete hned dolar na adresu: Oechoslovak Pub. Co., West, Texas, abyste tuto nabidku nepromeekali, ponevad2 dlouho nepotrva. Nabidka tato plati pouze rnovYm odberateliim. (2t) )o( Skotska eveteha reklama.

Klub neuvetitelnYch povidek ptieel s novou zpravou, tentokrate o vynalezavem Skotovi McShanoVi. McShan mel malY hotel v jednom arkansaskem meste, kde, jak jest dobte znamo, svatojanske musky dosahuji neobyeejne velikosti a svitivosti. McShan potteboval pro sviij hotel svetelnou reklamu, ale na.klady ho v'Zcly znovu odstraeovaly, ag ptieel na velkou myelenku. Namaloval na zed' pismena "Hotel Dc McShan" syrupem a v noci se na ne sletovaly sOtojanske musky v obrovskem poetu. a reklama svitila. )o( Pani Zdrkova dostala pozvani na mOdni ptehlldku. Vzala s sebou pa- I na Zdrka. Pani Zdrkove se na ptehlidce libi krasnY model, kterY ptedvadi sliena manekynka. Povida, pani Zdrkova: "Ty, tenhieten model by se u nas znamenite vyjimal. Nezda se ti?"

Pan Zdrk souhlasi. A navrhuje: "Tak to abychom to sleenu pozvali k nam na )o( Taka, odpoved°.

Vyp) • vel jeden ()tee: "Lidi, to byste nevetili, co ja mean s klukem za trapeni. Potad se mne na neco vyptava, ge jsem z toho nekdy jelen. Tuhie jsme byli v zoologicke zahrade a divali se na hady. A to se mi kluk zeptal: kdyg chce had zavrtet ocaskem, kde zaene?" )o( PokouCel se nave.zat rozhovor jeden gvanivY cestujici se svYm protejekem.

"To je straene, co je dnes na svete."

"Ano, stra gne, ba dokonee jegte o jednoho vie, ne2 myslite."

Afi .2- 1JE CESKOSLOVENSKO. Odraz politickeho deni a varu je mono pozorovat dobke i v denni obchodni korespondenei, kterou dostava ze veech state mnoho naeich vYrobcil. Dopisy a nabidky, dotazy nebo informace z Nemecka nemaji dnes ug obvykleho seriosniho dovetku "s veekerou fictou" — "poroudime se yam s projevem ucty" Ci pod. Dne gni dopisy konei vIdy Heil Hitler — nebo stkizlivYm Mit Deutschem Gruss.

Za to jine zpravy pkichazeji z An_ glie. eeskosloven gti dovozci latek maji jig dnes ye svYch archivech dopisy, ktere neskoneily typickYm — Very truly" ,nYbr2 peknYm blahopkanim Anglieanil k dvacetiletemu jubileu 6eskoslovenska. Na jedne nabidce letniho zbo gi, je na zakoneeni: "My Anglicans vime, ge Oeskoslovensko je pracoviti a pilnY narod a blahoptejeme teto zemi, ktera letos oslavuje 20 let sveho znovurtizeni" — V Daily Heraldu pile etenat-vYrobce dopis svYm kolegam, ve kterem upozortmje na 20 let. Oeskoslovenska a ptimlouva, se za to, aby veichni, kdog budou letos psat do eeskoslovenska, projevili ve svYch dopisech sympatie a blahoptani tomuto hrdinnemu narodu.

Proe o tom piei?

Myslim, ze i naei vYrobci, kteti vyvageji zbogi za hranice, by meli ye syYch dopisech propagovat teskoslovensko. Jiste by si veichni korespondenti zvykli psat pri zakondeni dopisu dedikaci: "1000 let eeskoslovenskeho statu" neloo: "At' 'Zije oeskoslovensko!" nebo "1938 — 20 let eeskoslovenskeho statu". — Vhodne heslo se v gdycky najde.

"At' gije oeskoslovensko!" — tot' parola a dedikace dvojnasob sympaticka, zni-li od nas, ze sttedni Evropy, vane mlade, zaeinajici po tisic a jednom pokusu, po druhe, po tteti.

Pod korouhvemi reklamy a propagandy se dnes rozpoutavaji nejzapasy o duee. Obchodnici a vYrobci byli prvni, jig pochopili silu dobre propagandy. Meli by bYt prvni i pri propagaci statu.

A ptebit- nemectvi uelechtilosti.

A. Hronek. )o( Widchov a ieleznSt kanclek.

Profesor Wirchov, slavnY nemeeky lekat, ale ApatnS7 stkelec, jednou urazil Bismarcka. Bismarck jej vyzval na souboj a tekl mu, aby si zvolil zbrane. Po chvilce rozmYeleni odeeel Wirchov do sve laboratote, odkud si ptines1 dve klobasy.

"To jsou me zbrane", pravil BismarckovYm svedkum. "Vypadaji stejne, ale jedna je nakaena trichiny, bacily, ktere jsou smrtelne.

Druha, je upine zdrava. Doneste je panu von Bismarckovi. Reknete mu, aby snedl jednu. JO, snim druhou. Jeden z nas zeinfe. Chance jsou stejne."

Bismarck se tomuto napadu zastrial a souboj odvolal. )o( V oddeleni skotskeho expresu sedi cestujici a spi. Vstupuje pan s cbjemnYm zavazadlem a klade je do site prave nad hlavou spiciho cestujiciho. Za pul hodiny z bedny ukapne, cestujici se probouzi a usmiva se znalecky: "Whisky?"

"Ne, Foxterrierl"

'd Pokrok

UStORU

OZNAMUJE potad spolee:enskych zaloav, te gicich se velke ptizni naeho lidu i detnYch ptatel fadoveho elenstva. VzornY pokadek, peoliva obz. sluha a dobra hudba pki kakle zabave.

FoAovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptgini se jest — 20th and North Main.

— Six Pall's ✓ nedeli, 25.

V nedeli, 2. iijna - J. 1R Baca. ✓ nedeli, 9. iijna - Syncopator's.

Ve stiedu, 12. iijna - Blum's. ✓ ned6li, 16. iijna - Blue Jacket's.

DAMY 25c VSTUPNE: PANI 40c PORADATELE.

Taroky $1.35. eechos1ov ak, West, Texas.

Deti all Rad Severilv

roti kasli (Severa's Cough Bal • LAHODN • POSOBIVII proti nastuzeni, kaAli. chrapotu a pki znakt. chkipky. DobrY jak pro deti tak i dosuele. — 50 a 25c.

Kde v lekarne je nemaji, neberte jineho a ,objednejte PRYMO

Strana 24.

Ve sdedu, dne 21. za.fi 1938.

ViISTNIK ,

Poutiveite k oznamovinii PHpravy k (esUmu Malfr Oznamovatel Dth 16. iiina

Pravidla V Malera Oznamovateli udtujeme ft centy za slovo za kalde uvetelneni. Nejmengi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiSte na zvldetnim listku a pkilot.te k objednavce pfislueny obnos bud' paitovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pkidejte 5c na jeho vS/menu.

Ma-li Jaya jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na§i znadkou, fidtujeme za oznamky "Na prodej" "Slutby a prate" a podobne 25c zviait' za znaeku a na poitovne, aby doSld dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k snatku" neb "Mime se hospodyne" obnak doplatek za znadku a patovne 50 tenth.

Doplatek za znadku budit pilloten k obnosu, kterY posilate za o7namku.

Jedna Moe velkY dobrodinec je jeden primal v Ch. Pfi gel k nemu patient.

"Pane doktore, mam velkou starost".

"No, a co yam je?"

"Nemohu spat."

"Kolik je yam?"

"Osm.aeedesat".

"Tak! A s tim, eloveee, jdete na mne? Kdyt je yam osmagedesat, tak jste se uti snad, sakra, nachrnel Bost . . .?"

stentik veecek rozzafen k mamence a zvestoval ji zpravu pferadostonou: "Mami, tak mi dnes dal pan pfednosta rely kralovickY okres a za to nil venoval jednu nadhernou Belgii.

Mamince onoho asistenta ptipadal pan pfednosta temek jako Napoleon.

Ve etvrtek dne 22. zati bude pofadana v sini fadu Pokrok Dallas na FlOyd ulici schrize, za rieelem paddani Oeskeho dne 16. kijna.

Kesa na kamen.

Vgichni krajane z Dallas a okolDopravni stratnik se obotil na nich osad, kteki se o teskS7 den zaautomobilistku: jimaji, jsou tadani, by se do teto "Nevite, co chdi, kdy zvednu ruschrize dostavili.

HantYrkou elovek bohatne. ku?"

Letos pkipada. 20: vYrodi prohlaNa, berni sprave nesedavaji jen geni neodvislosti 6eskoslovenske re- spravcove, ale take narutivi filateAutomobilistka krotce: "M e 1 a publiky, ktera se naleza nyni v ta- liste. Pkieel cnehdy jeden berni asi- bych vedet. Jsem ut petadvacet let kovem nebezpedi, a proto pti teto uditelkou." ptiletitosti mohi by na g lid spoledne oslavit toto vYrodi a zaroveri uspofadati statni schrizi v zajmu obrany PRVNI stare vlasti.

Zabava Kdo mritete, pfijedte do teto schrize 22. tali a porad'te, jak, by- I chom uspofadali co nejdristojnejei OeskSr en. ;arm Na prodej — 3 mule, zarueeZa fad cis. 84, Adolf Jet, taj. I pofada se ne do kaide prate na fume. Mrs F. A. Friedel„ Weimar, Texas.

HOUSTON, TEXAS V tomto isle najdete oznamku (38-39-pd.) Tobacco Growers As4ociation z PRVNi NEDELI V kIJNU or+ TABAK — chutnY, slabs', na Kentucky. Toto sdruteni pestitelri koufeni, prodavam ho 10 lib. za 2 tabaku prodava jejich tabak dolary a dopravu vyplatim Piste: me spodebovatelrim jit dele net 19 Joseph Prachaska, Portland, Tenn. rokt. Kdyt si objednate tabak pti(38-pd). mo od tohoto sdruteni velmi uget- I Hudba kite ria, vagem tabakovem fietu a pii hudbe airi stargi mui by pfijal praci u obdrtite distY neptedelavanY tabak. samostatne vdovy na farme, ktere Mritete ho zkusiti po 10 dni a nebuby se stYskalo samotne. Jsem zdra- dete-li veestranne uspokojen, tak Z HOUSTONU, TEX. KagdY krajan a krajanka je vY, dobrYch mravri a dobreho cha- zbytek mritete zaslati jmenovane Vstupne: 30c rakteru. Sriatek neni vyloudien i de- firme zpet a budou yam vra,ceny vatimto uctive zvana. 0 pobati nejsou vyloudene. Pigte na: "Star- ee penize okamtite. veni a obsluhu bude naletite si mug", % Vestnik, West, Texas.

Uctive zve zabavni Janacek a Bat'a.

(38-40chg) postarano.

Na Hukvaldech pfi JanadkovYch VISOR. VimoR. ,De • Na prodej krejeovska dilna, oslavach 14. srpna se pfirozene vzpojedna z nejlep gich ve stfednim Te- minalo na rattle ty "janadkoviny". xasu. Pfidina prodeje jest slabost Mikota yypravel, jak se pfi. ceste z zraku. 0. K. Tailor Shop, Bartlett. Anglie ptal Janadka, zda -nekdy (37-39-pd) mluvil s Bat'ou. (To bylo v r. 1926, Texas. tedy jeete s Toma gem Bat'ou). lir. Prodam — deskY mak "sle"Tot, to bylo velice kratke. Byl pak", dobrY na semeno i do koldet. jsem jednou ye Zline a eel okolo PRAVA $1.00 BRIAR DYMKA ZDARMA 1 lib. za 30c, 4 lib. za $1.00, poetou Bat'ovy zahradky, kterou pilne zaObdriite tiikrat tolik tabaku za 'ra e pevyplac. Dale prodam tenskY zim- leval. Pfedstavil jsem se mu a on nize, kdyi koupite piimo ze skladiSte. ni kabat a nekolik nedelnich sate, povida: "Tak vy delate not ja, Zagleme vain 5 liber naeeho jemneho, fee pane, 'Cis. 42 v prsou. Prodam deem boty". A to byl rely nayg arozOld Kentucky Homespun tabaku — zalacino. Pigte na . Agnes Skupin, Ro- hover." rudeneho eisteho, spravne "uleteleho", (37-39pd.) sebud, Rt. 3, Tex. takte tento "neetipe" vas jazyk, nestaTABAK LISTOVY na prodej, huje rista a neunavuje chut'. ,MRAZUVZDOttNE ZELOVE 10c-12c libra bez dopravy. — J. E. 10-denni zkou§ka zdarma. — Kufte neb SAZENICE! Buryeek, Portland, Tenn. (36-43-pd) Ronne druhy, velkYch epidatYch tvYkejte tento tabak 10 dni, a kdy feknete, to tento neni nejlepe chutnajici, a kulatYch hlavek 300 za 55c; 500 nejlepe vyhovujici, kterY jste kdy ochutza 75c; 1000 za $1.25, po gtou vypla cene. Uspokojeni zarneeno. Hallettsnali, mrig ete zbytek zaslat zpet a nebude ville Plant Farm, Hallettsville, Tex vas stat jeden cent za tabak poutitY. (37-40chg) Velka. iTspora. Pet liber Old Ken- DYmka Zdarma. Bu'te jednim z tucky Homespun Tabaku, kterST tisiclz naeich uspokojen'ch alr-I SAZENICE ZELOVE, rozlioudela 40 velkYah baliekri ke nth° druhu, hotove k odesilani: 500 ktefi kupuji nag tabak konteni neb 50 svitkri k tvYkani, po dobu 19 let. S va gi prvni obza 70c; 1000 za $1.25, poetou vyplasnadno majici cenu $4.00 neb cell& Za uspokojeni se mai. Circle jednaskou dostanete $1.00 Briar Plant Farm, Waco, Texas. (36-38ch) $5.00. A piece na e cena jest poudk. inku, ktera. jest "honey lined, ze $1.25. sir TABAK — dobrY ,jemnY, slaNeposilejte Penize. Tabak bude heat treated bowl" a ma, patenbY na kouteni. 10 liber $2.00. JinY, zaslan C. 0. D. — Vy zaplatite tovanY aluminovY dist& Jsou At' bydlite v kterekoliv dasti 10 liber $1.60. Dopravu vyplatim; chladne a konfeni z nich jest pfipoetovnimu zfizenci at tento posilana na C. 0. D. M. Prochaska,' Texasu a minite si vziti to jde. Zkuste tabak 10 dni, a kdyt jemne a pohodlne. My zde trvaPortland, Tenn.

(38-39pd.) nebudete ripine uspokojeni, vrat'- me na na gem vYroku, to jste nenejlepgi pojig teni u Slovanske te zbytek a celY obnos yam bude men lepei dYmku nikdy za tadFodp. Jednoty statu Texas Imp Inteligentni, slugna, privabna, non cenu. vracen. deska stenografka se zkutenostmi v plebe mne a ja, vas navetivim oleji a pravnickYch zaletitostech, TOBACCO GROWERS ASSOCIATION OF KENTUCKY co roganisator.

PBX notafka, schopna pohybovati MAYFIELD, KY. Warehouse 1-A se ve vefejnosti, taktet majici zkuHomespun tabaku: geho Panove: Zaelete mne 5 liber va eenosti co pokladnice, mate vesti Strong ( ) ) Mild ( ) 1,rYlcani ( ) Koukeni ( taktka jakYkoliv obchod, potfebuje Straight ( ) neb Curve ( ) Stem clYmka.

(Poznaete, jak tabak nutne praci a pfijme trvalou praci a clYmku si pfejete.) kdekoliv v Texasu, s nejmengi Mesta Jmeno MARKHAM, TEXAS. mzdou $15.00 tY'dne. Pfihle,eky posiStet lejte na: "Stenografka", % Vestnik, Adresa urpt. Tricot C14-r17, 1 ,

ve prospech Fondu Obrany

ve etvrtek 22. zaii v sini Pokr. Houstonu 3rocopator s

Vinolorani u

Stefanikii v ne 2. ifijna KuCerova

K K 10 D NI NOME g

Slovanski Podp.

Jednota ma Nadu vSrhodnirch pojistek na iivot!

Ign. S'denkyinik

g