Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 14. zaii (September) 1938. ROCNIK (VOL.) XXVI.
eisLo
PRVNI MO' S11.7,TI TOMA E G. MASARYWA. g
(V g EM eECHOSLOVAKUM ODESEL, ALE
OMAS G. MASARYK je nejvetdi mut, ktereho zrodila esl. zeme a kterY se do T jejich dejin vepsal pismem nejslavnejdim. Prvni president, vadce a Osvoboditel, kterS7 svfij rod vyvedl po staletich ze zajeti babylonskeho. VelkSr vychovatel naroda k svobode mydleni a k vladnuti vlastnimi vecmi. Alkali jsme mu tak, jako jsme nikomu pted tim netikali: tata, tatieek. 4.on jim byl! Ted', kdyt nam odedel, kdyt vdechna made laska nedovedla zadrteti osud zabudivdi na dvete v lanskem tichu, ted' to citime. Mnohokrat jsme si ptedstavovali temne tu chvili, kterd, neaprosne ptijde, protote do ni asti ka2dY tivot, i ten nejdratdi a nejslavnejdi. Marne jsme si namlouvali, to jsme smiteni s tim, co je neodvratne. Ted', kdyt ta chvile ptidla, citime, jak stradne tiva a ptitomna, je bolest z jeho smrti a jak je ten ader drtivSr a neuvetitelnY'. 'Mei jsme, to ta hodina ptijde, ale nevetili jsme. Muti a teny a deti, vezte a vette, ze Tomad Masaryk zerntel a nestyd'te se za sve slzy! Vidyt' zemtel velkY otec nas vdech, vadce, radce a ueite. Nade krasna vlast je dnednirn dnem chuddi, a my vdichni jsme jako ositeli. Vtdyt' zemtel on, prvni ze vdech, moudry a stateenY. Jestlite tijeme svobodni a sami sobs mateme vladnout, je to jeho zdsluha. Jestlite je cti ye svete 1;rrti obaanem Ceskoslovenska, je to jeho dilo. jmeno Masaryk bylo velkou nadi slavou. To jmeno samo znelo jako polnice velkYch bitev, v nicht on bojoval a vtdycky eestne a za vet dobrou, pravdivou a spravedlivou, protote take on byl dobrY, pravdivS7 a spravedlivY. Jeho slova byla nekdy ptisna k mnohYm z nas, ale ta ptisnost vychazela ze srdce, ktere chtelo videt svuj narod vzdelanSrm a silnYm, schopnYm vybojovati si svobodu a bYti teto svobody take hodnYm. Jak on miloval svaj narod! V stateckS7ch tit letech a takkka s holYma rukama, ale s jasnou hlavou a v srdci s tou velikou laskou k svemu narodu pustil se do boje proti nesmirne ptesile utlaeovatelt. Neju'dlechtilejdi spiklenec, moderni apodtol, hrdinskS7 vojak. Jeho ptiklad posilil doma mocne slabe a odklidil z testy zbabele. Zvedl viru naroda, kterY se stal tou virou ut neptemotitelaY. Z vale celeho naroda stanul po viterstvi v eele samostatneho statu a skoro dye desitileti jests fidil jeho osudy rukou At'astnou a moudrou, aby zabezpeeil trvale jeho klidnS7 a spotadanY vYvoj v duchu nadich slavnS7ch dejin, po zakonu lidskosti, citem socialni spravedlnosti a vali k miru mezi vdemi narody. Na hrade eeskYch krala sidlil a vladl, ale zustaval veren vdem zasadarn a pravidlam sveho dtivejdiho tivota, synek panskeho koeiho, ale majestat ducha a mydlenky, vtelenSr symbol vitezne demokracie zudlechtene fictou k katdemu pravu a velkou virou ye spravedlnost vtdy vetdi vdech nedokonalYch tada dnedka. Jeho jmeno dlo tak svetem spoleene se jmenem. zeme, jejit byl 1J, 7chou. A doma? Nebylo dosud v srdcich nadeho lidu vetdi lasky, net jakou zahrnoval Masaryka. Vdechny pomniky, postavehe mu za lin, ani ty, ktere mu late
.
by JEST.)
budou postaveny, nebudou mod nikdy vyjadtiti celou tu tiVQ11 lasku. Masaryk nechtel a nedovedl nikdy nikomu lichotit a vemlouvat se do nevi ptizne a obliby — "mut skromnY v otazce, vdak hrdy ye odvete" — a piece distal jako genius tak blizkY a neodcizenY nejprostdim srdcim lidskYm. Masaryk byl jednim z nejvzdelanejdich lidi sve doby, ale jeho tee zustala lidove prosta jako krajic chleba a celY jeho lidskY raz uchvacoval vnitrni jednoduchosti a pravdivosti. Skyey plod na zdravem rodnem strome 'Leto zeme. A tadne pero nevypovi nikdy cele, co to bylo, moci poslouchat nekdy Masaryka zblizka a sledovat postup jeho mydleni z pohledu jeho °el, z ptizvuku slov a z pohybu rukou. Cela einorodost Masarykova byla jit v torn, jak mluvil, tak jako vdechno, co hlasal a &IL ve vede, ye filosofii i v politice, bylo prostoupeno tivotnosti a ztetelem k tivotu. Zivot, elovek — to bylo konec konca i jeho nabotenstvi. Chtel bych videt, jak bude vypadat tivot za sto let — tekl jednou Masaryk, kdyt mluvil o torn, jak malt' byl eeskY tivot za jeho nekdy v osmdesatYch letech. A kdy2 si ptedstavoval, jak asi by mohl svet za sto let vypadat, maloval pry Si o tom razne utopie, ale takove prakticke: vzpominal na to nejlepdi, co ut dnes existuje a rozditoval si to a dal rozvadeL Kdyt pr* si vybereme to opravdu nejlepdi a nejschopnejdi, co ut v svete mame, tijeme u2 vlastne v to budoucnosti aspon easteene. Kus budoucnosti je uz v nas, uz v nadi dnedni tomnosti. Masaryk pattil k teto lepdi budoucnosti, do ktere vede prima testa z dnedka, z nas, z nadich nejlepdich snah a eina. Masaryk byl a zastane vic net jejim ukazatelem, Masaryk je uz dasti teto budoucnosti, karakterem, mydlenim a tivotnim ptikladem, vdim tim, elm jiz za sveho tivota ptechazel do dejin. Jeho jmeno a dilo klene velkY most z minula do budoucna. Zastairme pri Masarykovi, vdem nam bude s nim a pti nem dobte! Vdechno dobre a spravne mateme si ovetovati na nem, vdechno slabs a Apatne pomate nam jeho ptiklad se sebe set •asti. Katdemu z nas nee° dal ze sebe a v torn, co dal jednomu, je tolik toho pro nas vdechny. Je tak C'eskY a tak slovenskY, je tak narodni a tak svetov3"7, je tak reVolueni a tak realm?, je tak skepticky str-izlivy a tak hrdinne romantickY, je tak nepoddajnST a tak smitlivS7, je tak radikalni a tak opurtunni, je tak levy i pravY., ale to irk neni z rozeklanosti a z obortivelnietvi, nYbrt z velke, nesmirne bohate a moudre obsahlosti sveho zjevu a sve einnosti. ZadriSt pra,vovern,V lineal nam ho nikdy nezmeti do spravne velikosti. On jest hlas, za kterYm pajdeme vtdycky vpted. On jest sila v dobrem, o kterou se nas narod mate vtdycky optiti, aby del spravne. Budeme-li se za nim, ohliteti, budeme dobte videti pied sebe. Nad MasarykovYm mrtvYm Velem vstava, jeho nesmrtelnST duch a odkaz, aby byl s nami at do skonani syeta,.
Cechoslovaci - Texasu D OSTOVNI zprava z Oeskoslovenska oznamuje, ze po vdech krajich republiky se rozhazuji letaky rozmaniteho druhu. Jedny chteji podkopat duveru k esL vlade a armatle, jive napadaji nejvyddi einitele ye state, Rile °pet si hraji na vlastence a radi, aby se "vdecko najednou odstranilo a aby se udelal ra,z4 konec" s jednanim Vaal narodnostem. A vdecky jsou vyrabene a platens nepiatelskou propagandou. Vetime nadim brattim ve stare vlasti a jejich zdravemu rozumu a dobrYm nervam, ze _na takove intriky nenaleti. Vime, ae 'lady je tetko udrtet klidnou krev a oni v zajmu republiky ji udrtet musi. Nesmi se nikomu podatit, aby Cechoslovaky odloueil od jejich spojencti a ptatel. Sv'et se diva, na eeskoslovensko, v dant . '21.je narod, kterY chce tit a umi tit a pracovat tak, aby se vyrovnal tern nejlepdim na svete a kteremu pomahat je nejen moralni, ale i zaslutne. V techto tYdnech situace v Evrope zhordila se povatlive, nebezpeei valky visi taktka ye vzduchu a to dilenou zpupnosti nacismu. S poeateeniho potadavku henleinovcil po autonomii viivem nadeptavani Berlina tito kladou nespinitelne potadavky — "andlus" k Nemecku. Vdechny rozumne a v ramci svrchovanosti oeskoslovenska nabizene plany na urovnani potadavka csl. Nemca jsou zastupci henleinovy strany odmitany — Berlin potaduje uzavtene tzemi a nic merle. V pondeli t. tYdne skoneil v Norimberku sjezd hakovca a v zavereene reel Hitler pronesl vyzYvavou, prudacky drzou tee, v nit piimo klackovite uratel demokracie sveta, ponitoval csl. vladu, nafoukane vyzvedal opevneni zapadnich hranic (proti Francii), stradnou pry moc zbrani Rise. Sudetske Nemce vzal v ochranu, hakovci pry nadale nebudou ptihliteti k utiskevaxii a tkrani (!) svYch bratti esl. reaimem. VyzYval celY svet slovy: Nemecko a Italie; majici 99 procentni (!) souhlas svSrch obyvatel — neboji se nikoho!! Jak vidno, valka neprodlene nevypukne net je moana kdykoliv. Proto, 6echoslo yaci Texasu, vdici — bez rozdilu ptisludnosti nabotenske ei politick& nastojte! Obracime se k vain se snatnou prosbou, byste v uvateni kriticke situace vadi neb vadich otca a matek bYvale domoviny otevteli sva srdce a prokazali svoji lasku k rodove ptisludnosti darovanim penetiteho darku na Fond Obrany eeskoslovenska. Kdo rychle ave., dvakrat dava. Neodkladejte s vadim ptispevkem, pomorte ihned! tady at' taktet pomohou needkladne, nee'ekejte na dobu pozdejdi, povolte tteba, z tadove pokladny ureitY obnos ihned, nadi uvedomeli eleni jiste daji dodateene schvaleni. Jsme hrdi na 'deny nadi tsttedny, kterd, bez odkladu povolila na Fond Cast pfispevku v sums jednoho sta dolara. Jsme take radostne spokojeni s pohotovou napomoci nadeho bratra ptedsedy soudce C. H. ChernoskD.ro, kter3i pochopil svoji vital povinnost, keni, agituje pro nesmirne dulditou akci nadi haluze v Texasu — kterd v teto vane chvili ma prokazati solidaritu roduvernyth Cechoameridanu.