0r an Slovartske Pocipo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. ROCN1K (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ve stiedu
(Wednesday) 24. srpna, (August) 1938..
CiSLO 34.
JE NAS MIAS 111NOHO MERIeANE snad budou protestovat proti tvrzeni, ge rasy a narody podobJ1 ne jako jednotlivci se rodi, rostou, starnou a umiraji. Mtideme ukazat na to, ge nage porodnost je doposud o hodne vy ggi neg dmrtnost a ge nage obyvatelstvo se za poslednich gestnact let rozmnogilo o 20,000,000. Dale pohied na nage atleticke rekordy, ustupujici negramotnost, klesajici imirtnost a zvet gujici se prdmernou delku givota stadi, aby ptesveddil ka g ge americka "rata." je` jenom na-deho tom, postupu. To, ge dnegni porodnost u nas (17 promile) pfesahuje dmrtnost (11 promile), se zda dokazovat, ge rosteme. Ale odbornici jsou docela jineho nazoru. Ponevad g v minulosti jsme men vyggi porodnost a j ate neda yno k nem proudilo mnogstvi mla.dYch pfistehovalcd, 'name dnes neobyeejne velkY poeet lidi ve veku mezi 20 a 45 lety, vekove skupine, kde je porodu mnoho a imirti malo. Proto mame ni ggi imirtnost a vyggi porodnost, neg bychom oeekavali pti "normalnim vekovem rozdeleni" obyvatelstva, to jest bez ptilivu pfistehovalcii. Z toho davodu statistikove tvrdl, ge za norrnalnich podminek by nage funrtnost byla nad 16 promile misto 11, neboli ge skuteena Umrtnost by byla vy ggi net skuteena porodnost. Ponevad g dosavadni pfebytek mladYch dospelYch lidi se nemtide udrget pfl dosavadni porodnosti, je pfibYvani nageho obyvatelstva jen ilusorni. Nuge, pohybuje-li se velka east na geho obyvatelstva k vyggimu veku, kde je dmrtnost vetgi a porodnost men gi, bude jednoho dne nage 11mrtnost rapidne stoupat a porodnost rapidne klesat. Na americkou rasu pfichazi vezmi rychle star!. V rote 1850 mel pfes 50 let jen kaki* desatY American. Dnes ma pfes padesat ka gdy patY, a jeden odbornik odhaduje, ge do roku 1980 bude mit pied padesat let cela jedna tfetina nageho obyvatelstva. Zatim co nektefi vedcove se divaji starostliye na kiesajici porodnost, Dr. Raymond Pearl z John Hopkins university tvrdl, ge Amerika je naopak pfelidnena. Jeho argument je ten: Na kahle etvereeni mili povrchu zemskeho gije dnes vice neg etykicet lidi. A v to jsou za.poditany i hory, pougte, tropicke dgungle a nezdraye kraje. To znamena, ge pies 2,074,000,000 IidskYch tvoru bojuje o iviot na na gi nerorta gitelne planet& A aby byla situace je gte horgi, asi polovieka z tohoto obrovskeho poetu zije na jedne dvacetine zemskeho povrchu. To znamena, ge ostatnich 95 procent zeme je bud' bezcenno pro lidskY pivot nebo le je ohrazeno pfistehovaleckYmi zakony. A kaldSr rok ptibude svetu novYch 27,000,000 lidi, zatim co sou-. easne se chemicke prvky potfebne pro udr govani givota vyeerpavaji rychlosti mnoha miHard tun roene. Pod tlakem vzrdstajiciho poetu se organismy utikaji k "hromadne sebevra gde." Dr. Pearl objevil, ge tato tendence k hromadne sebevraIde je zakonem v givote vgech tvord od mikrobd ag po eloveka. Podobne jako norskS7 lemming se mnohe druhy zprvu rozmnoguji pomalu, pote rychle a koneene nasledkein hustoty velkS7ch
Guy Irving Burch. eisel "exploduji". U lemmingil to skoneilo tak, ge se zadali rozbihat vgemi smery, al se vrhli do more a tam utonuli. Olovek dela nee° velmi podobneho a z hodne podobneho diivodu, kdy tahne do valky. Je dobfe znamo, *ge americka zeme je nejbohatgi na svete. Profesor Vladimir Woytinsky udava ye zprave, uvefejnene Mezinarodnirn iifadem prate v Zeneve, ge na podatku krise narodni duchod ye SpojenYch Statech einil tuto zemi bohatgi net vgechny evropske zeme dohromady a ge souhrn duchodu obyvatel SpojenYch State je pfibligne polovidni jako ddchod tele-
S PUSKOU V RUCE. 8urnavo sladka, drsne Tatry, Krkonoge, dejte polom vetru, lavin pad v mou piseri. Kagdemu decku strati jste i basni, soge, jet zbrari vojska utajuje pod obrysem krasy, kterou ji mir lakes riadra tak cudne stah'. I slovu kagdemu, jeg z truhlic sype perly do hiubin, v nichg zpiva Vltava a hudi Vah. A vice tolik mocne, ge ktig pastyfovy berly pies Karpaty pfe'dniva, a svati nad tmou fek se sklanejice lovi zavrat' vegi. Tu vgechnu pYchu mest a krasu nenavratnou vojak na hranicich s pugkou v ruce stkegi. Jako vy milujete to krasu, nad nit htima, a slunce, jez stin domova mu stavi v bok. Jde leto se mnou, do staleti snad, jde zima a jak stfecha nad domem je rozkroeen muj krok. Vlag tovky nad mou hlavou poletuji v hejnu. Vim, chce se jim zase gvitotivYch hnizd. -A po bouti helmu, hnlzdo hrdzy sejmu, zas budu kvety jara milovat a basne Clst. Ted' v mraenech easu klikatY blesk Vltavy na nebi me vlasti jitfi bdelost spanku. Mou hlavu naplriuje zpev, jej g pfetavi v klid bezpeenY jen rachot letadel a tankd. Tady jsem, muj domove, a tady jsi! Kag dYm krokem vpfed tvou stfechu zvedam. Ma pugka je mi vernej gi net tobe psi. Me vg echno vezmi si, vgak tvoje nedam. Antonin Spalenka.
ho sveta. Toto tvrzeni je bllzko pravde. Nemusime se vg ak s nagim g ivotnim standardem ptilig chlubit, je-li pravdive Rooseveltovo tvrzeni, g e "jedna tfetina naroda gpatne bydli, nedostateene se obleka a trpi podvY givou." Je-li takova situate na g i zeme, jaka musi bYti situace v ostatnim svete, kterY obsahuje stejnem bohatstvi g estnactkrat tolik lid!? Znalci, zabYvajici se pod vedenlm Dr. Cartera Goodriche z Kolumbijske university studiem redistribute obyvatelstva pravi, ze rok 1932 znamena konec pionS i rskeho obdobi hojnosti a
zadatek doby, kdy se v na gem givote zaealo projevovat citelne vyeerpani zdrojri na geho bohatstvi. Tito badatele tvrdl, 2e pfirodniho bohatstvi vyu'tivame nebezpeene rychle a k erose zaeala nieit miliony akrd nas! zeta. Odhaduji, ge v jignich statech pfebYva mnoho tisic lidi a ge take rekultivovane kraje jezernich a prerijnich state jsou nyni ptelidneny. Kam mail jiti tito pfebSrvajici lido? .V zemedelstvi nemaji hospodatskS7ch vyhlidek a prumysl trpi podle Asudku mnoha znalcri chronickou nezamestnanosti. Za svetove valky bylo zji gteno, 2e skoro polovina odvedenSTch mufft — lidi v nejlep gich letech — mela jednu nebo vice vet gich telesnSrch vad. Nezda se, 2e na ge zdravi ueinilo od svetove valky vSTznamnejSi pokrok, soude podle poetu pacientri ye vefejn.S7ch nemocnicich. Roku 1935 bylo v nemocnicich o jednu tfetinu vice pacientri ne2 v roce 1922. Mimo to se doba ogetfovani v techto nemocnicich skoro zdvojnasobila — v hrubch Clslech z 53 milionri na 95 milionft dnl. Rapidni pfibjivani pacientil v Ustavech pro dugevni choroby je snad je gte vanej gim znamenim. Na jednoho takoveho pacienta v roce 1880 pkipadalo jich v roce 1934 deset. Obyvatelstva techto ristavri pfibylo asi etyfikrat tak rychle jako obyvatelstva cele zeme. Spolehlive yedecke autority odhaduji, 2e i ted' je ye statnich institucich o getkovana sotva jedna desetina choromyslnjich. Nejakou dobu bylo politikou nejcivilisovanej gich narodu chovat se milosrdne k neschopny'm, ktere by byla pfiroda ze iivota vytadila. To melo za nasledek, ge jsou na 2ivu mnozi slab! a dugevne chofi lido, ktefi by v dfiVej gich dobach nemohli Zit a rozmno2ovat svilj druh. K teto humanitni politice, ktera kvetla u nas mnoho generaci, se pfipojily problemy hromadnett° pfistehovalectvi, ktere situaci je gte vice zkomplikovaly. V boji s divochy a drsnou pfirodou obstali opravdu jen ti nejschopnej gi. Polovina cestujicich na lodi Mayflower zemfela do roka po torn, co odpluli do Noveho sveta. Devet desetin osadnikri v Jamestownu zemfelo nebo se vratilo domt v prvnich dvou letech. Tvrdilo se, k potomci prvnich kolonistri musi proto bSrt mnohem schopnej gi preglti, jak telesne, tak i du gevne, neI pozdej gi pfistehovalci, ktefi se nemusili podrobiti pfisnS7m vSterovS7m zkougkarn. Je vgak tfeba pfipomenout, k je nebezpeene uplatriovat v geobecnST zaver i u jednotlivcri, jak to dokazuji dostateene skvele kariery pfistehovalcri, jako Steinmetze, Baekelanda nebo Carrela. Take je nespravne domnivat se, 2e vgichni, ktefi pfi gli do nagi zeta y prvnich dobach, byli du gevni a telesni obit Asi v polovici devatenacteho stoleti, kdy Sp. Staty pkijaly prvni velkou vinu ptistehovalcri, nage acme, podobne jako mnohe prfunyslove staty v Evrope, zaeala pocit'ovat znatelnS7 rozdil v porodnosti rriznS7ch spoledenskSrch skupin. Pokroky v lekaiske vede se zadaly projevovat v klesajici umrtnosti ni2 gich tfid, zatim co vyggi ttidy zaealy praktikovat omezovani porodd ve velkem. Podlvejme se nyni, ktere skupiny se rozmno-
(Dokondeni na strane 18.)