Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 17. srpna (August) 1938.
eiSLO 33.
CHIAB NAS VEZDEJS' NEKOLIK ZAJIMAVOSTI 0 PtiVODU A POtATCICH PESTOVANI OBILNIN. AJDEME si trochu do historic nejdriletitejtich obilnin a povezme si neco o Z jejich privodu a zavedeni do kultury. Prvni se namane otazka, kdy a kde byl ten kte0 drub obilni vzat po prve do kultury. Odpovedi jsou dodnes vettinou nesouhlasne. ftekni problemu je obti2ne a souvisi velmi rizce s otazkou vStvoje zemedelstvi vilbec. Nekteti autoti se domnivaji, to jet za teple doby tfetihorni mohly rristi take ye stfedni Evrope nektere obilniny divoce, na pi'. ptenice nebo jedmen. VVvoj kul- , tury obilne nutno vtak fetiti se vztahem k vSivoji prmhistorickeho eloveka a jeho tivota viibec. Prvni objev dloveka v Evrope se klade at do doby cliluvialni. PiedvekST elovek byl vVbradne lovcem a obilnin nebo jinSlch rostlin jiste jeAte nepestoval. Kdyt si vtak ochoeil nektera, bSdotrava zvitata,-poznal, te zdarnS7 chov zavisi fipine na rostlinach a tak byl pfinucen take teto slotce pfirody venovati vetti pozornost. PastS7f, kter3i tahl s polodivok3ni stady s mista na misto, se dasem sam pokusil vypestovati nektere rostliny ze sebranSrch semen. lovek-koeovnik a zaroveri pestitel rostlin byl arci nucen setrvati v blizkosti jejich, dokud plody neuzraly. Tak podal used1S7 zptisob tivota ye spojeni s rnstovou dobou vyset3'7ch rostlin. Prvni obilniny pro kulturni pestovani vzal elovek dojista ze sveho nejblittiho okoli, nebot' se na vlastni oei tit pled tim mohl pfesvedditi o jejich utitku. Nejdrilettejti obilniny sveta (krome kukutice, jet ma svou pravlast v horskS7ch vSrtinach stfedni Ameriky) maji svou kolebku na pride Asie. 0 vyspele kultufe ptenice, jeemene a prosa nalezame lecktere ridaje v dilech eetnSrch starovekSrch spisovatelri, historikri i basnika. Je znamo, ze jit stafi Egypt'ane dovedli piipravovati z jedmene tehdy velice oblibene pivo, jet pry se jakosti vyrovnalo ripine vinu. Ovtem vedle vice menu mai° spolehlivSrch fidajil starovekS7ch spisovatelri slouti pro poznani stupne zemedelstvi a druhri pestovanS7ch rostlin dale take nejen obrazy rostlin na zdich domil, hrobek, katakomb, nadobach, mincich atd. z dob starciveku, nStrt take samotne zbytky rostlinne v kulturnich pamatkach. A ty jsou pro nas nejdriletitejti. Nezname vtak dosud skuteenSrch zbytkri rostlinnSrch ze starti doby kamenne (paleolit), aekoli pfitomnost eloveka je prokazana. At v nasledujici mladti dobe kamenne (neolit) se objevuji v Evrope drikazy kultury ptenidne, jedmenne i prosne a tento zjev se vysvetluj e pfistehovanim noveho naroda, kterSr pfitel od vSrchodu, snad as odnekud ze stfedni Asie. Za nejstarti zemedelstvi vribec se poklada egyptske a einske. V Egypte byly obilky pteniene i jeemenne nalezeny v pyramidach, jejich staff odhaduji odbornici na 5000 at 6000 let. A tak kolosalni stavby mohl provesti jiste j en dobfe organisovanS'r a do jiste miry vzdelanST ndrod, jehot soueasne zemedelstvi bylo dojista na znaene vysokem stupni dokonalosti. Prate rolnikova v poridi Nilu byla odeda.vna usna.dnena kaidorodnimi zaplavami teto ieky. Ji2 starove-
ci spisovatele nazVvali Egypt "dar keky Nilu" a pravem pokladali tuto zemi za ptenienou sSrpku ve Stfedomofi. Take dinske zemedelstvi bylo ut od nepameti na vysokem stupni dokonalosti. Ptipomind se zajimava slavnost, kterou kolem r. 2700 pied Kr. zavedl cisak 8eu-nung. Bylo plc ni zasevano pet nejchiletitejtich rostlin einskeho zemedelstvi: rVte, ptenice, soja a dva druhy prosa. Take ye staroveke Babylonii bylo rolnictvi znaene vyspele a uvadi se, ze v ilrodne nitine v Mezopotamii byla sklizeri obili /lady at dvestendsobna. Dnes pestovane nejdfiletitejti druhy obilnin jsou formy kulturni, jet se behem dob znadne, Texane esl. pilvodu! Pfispejte na obrannST fond 0 eskoslovenska! Je to fond na obranu miru, celivosti a demokracie .0s1. republiky. —I— 400,000,000 Tech osm nul, pied nimi Ctyika, je za tu dobu slutna mirka a doufame, net spadne snih, to devet budem eitat jich. At' nekomu se to nelibi, nemritem' spolehat na sliby, to za nas andel ochrannV potahne z ohne kattany. Korunka ke korune — je tu nabojri hned do kulometu; a byt' to byl jen pouhV troub, utahne pevnost MIRU hloub, a byt' to byl jen pouliV nft, tet hlasa, nas ze nelze vzit, a kdy by to kdo zkusit chtel, pak v prrivodu jen tanka, del. Lacino nebudeme k mani, zde byli jsme a budem pani; na nati kdo chce sahnout vlast, nas music by &iv moci stfast. Pfispevky potlete na tajemnika akce: John Sulda, 5410 Darling, Houston, Texas. Vtechny pfispevky budou tadne kvitovany ye Vestniku i esl. tisku. easto az k nepoznani, odchylily od sv-S7ch divoce rostoucich prarodien. Ze vtech sort dnes pestovane ptenice sete je znamo divoke plemeno pouze u dvojzrnky. Roste na pohoki Antilibanonu v Syrii a v Persii. Privod ptenice polske neni dosud dokonale objasnen, od jednozrnky byla nalezena divoka forma na poloostrove balkanskern a v Male Asii. Privod kultury pteniene dlutno bledati v Pkedni Asii a pkilehle -v7chodni Africe, odkud se pestovani ptenice tifilo jednak na zapad do Evropy, jednak na v3"7chod do Ciny, sem asi mnohem dive. Z jeementi je nejstarti pravdepodobne jeemen testifadV. Kultura etyffadeho je nesporne mladti a vznikla nekde v severozapadni Evrope. Obilky dvoufadeho jeemene, dnes skoro nejdtrOltefgho druhu jeemenneho, byly nalezeny v k.olov:kch stavbach. Divok&
forina dvoufa.dYch sort je'emena, pokladana nekdy za matetskS7 pratyp vtech druhfi jeemennS7ch, byla nalezena v Pfedni Asii. Pomerne mladou obilninou je tito. Do Evropy je asi pkinesli Slovane koncem doby bronzove. Od nich je poznali teprve Germani. VYvojove centrum kultury 2itne se klade do jihozapadni Asie, kde take roste divoka forma 'titna. Take oyes, jena se od ostatnich natich obilnin 1isi typem kvetenstvi (lata), je obilninou velmi mladou. Nejstarti nalezy obilek ovesnSich jsou z kolov3)ch staveb v Evrope at z doby bronzove. Soudi se, to kulturu ovesnou pfinesli do Evropy rovnet Slovane a ponevadt bylo v posledni dobe zjitteno, to v Pfedni Asii je o yes naprosto nezriamV, klade se kolebka kultury ovesne ye spojitosti s privodnimi sidly kmenti slovanskStch do jihovS7chodni Evropy, nekam do krajin mezi kekami Vislou a Dneprem. Take proso, jet dnes u nas je obilninou jit zapominanou, pathmezi nejstarti obilniny sveta. Poeatky kultury prosne byly snad nekde v krajich vSichodni panve more Stfedozemniho a kolem jezera Kaspickeho. Obilky prosne byly nalezeny v kolo-Och stavbach z doby neoliticke nejen ye 8vSr carsku, riStrt take ye starch sidlittich v techach, na Morave i Slovensku, cot sveddi' o znadne oblibe teto obilniny u Slovanri. Privod a vSrvoj natich obilnin, darcri vezdejchleba, je zajimavS7 po mnoha strankach. A cot kdyby tak sama rostlina obilna nebo mala obilka yam mohly vypraveti o svSrch prarodidich a privodnim domovu! To byste se jiste dovedeli daleko zajimavejti veci netli jste pfeetli v pfedchazejicich facicich.
NEPikEHLEDNETE. V tomto 6isle je nekolik dulditYch, dasove nalehavYch zale2itosti, na ne2 si dovolujeme upozornit. ZlatY poklad na obranu oeskoslovenska staff se v Texasu skuteenosti prvnimi tlechetnSimi dary snubnich prstent. Doetete se o torn v dopisu pi. Nevolove. Masarykovu tridu bude miti mesto West v dobe nejbli2Si. Manifestace techoslovakii v Galvestone v nedeli 21. eervence slibuje obrovskS7 rispech. Dedikace stanku kadu Svaz oechoslovanti C. 92. ve Fort Worth stanovena byla slavnostnim vS7borem na druhou nedeli t. zati.
KALENDAft 21. srpna. Divadlo tadu 8tefanik na Cottage Grove v 1oustonu. 21. srpna. Spole'enSr piknik fan Rozkvet 62. a Woodrow Wilson Cis. 146. na vYletnim ste City Park Camp v Galveston& V piiprave. Slavnostni otevieni moderne vybudovaneho stanku tadu 6echoslovan els. 92. ye Fort Worth. PodrobnejSi oznameni co nejspite.