Vestnik 1938 08 10

organ Slovanske Podp orpci ednoty State' Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

CISLO 32.

WEST, TEXAS. ye stiedo (Wednesday) 10. srpna (August) 1938.

ROONIK (VOL.) XXVI.

KONEC ISOLACNi POI: 11 EDEN z nejlep4ich znalcu americke poli. tiky,, Avodnikat listu New York Herald : Tribune, Walter Lippman, ktert se pre,ye zdrtuje v Evrope, mel v Americkem Klubu velmi zajimavou pfednatku, v nit analysoval zahranieni politiku SpojenSrch Americka politika byla, jak uvedl Lippman, za,hajena vlastne tepive v roce 1932 a vznikla proto, to spoluprace SpojenSich SO:VI s Evropou skoneila neUspechem, at' ut se jednalo 0 Youngriv, nebo Dawestry plan, ei o plan BriandKellogg nebo pokus SpojenStch Stake' znemoiniti japonskou invasi do Man'tukua tim, ze vyslaly do 2enevy sveho pozorovatele. To bylo ostatne jedinSrm a poslednim poluisem velke amerieke demokracie spolupracovati s mimoamerick3ni staty na tenevskern foru.

Perioda isolace zaeala tedy v roce 1932 a trvala asi do druhe poloViny roku 1936. Byla to doba, v jejimt prilbehu Spojene Staty torpedovaly plan svetove hospodafske konference, kdy se hospodaIsky i politicky uzaviraly ostatnimu svetu, kdy vdechny snahy americkSich politikri smefovaly k tomu, aby znemotnili cestou zakona Toast SpojenSrch State' na jakemkoli pfittim svetovem konfliktu, at' ut intervenci, nebo mou neasti.

Konec isoladni periody se projevil nejdfive na poll hospodatskem, kdyt vridci republikanske strany a jeji bankefi prisli k nazoru, ze protekeni hospodafska republikanske strany neni zajmu americkeho obchodu. VnejMm tkazem tohoto zmeneneho nazoru byla volba a stoupajici popularita Cordella Hulla.

Zaroveri vgak v pokrokovSYch kruzich americkSrch vzniklo a rozeifovalo se pfesvedeeni, evropska civilisace musi loSti chranena pied nebezpedim, jet ji hrozi se strany faeistickSrch mocnocnosti. Tento navrat SpojenVch state k svetove politice byl zaroveri podporovan vzrristajici aktivitou Japoncri. Potopeni americkeho deloveho elunu "Panay" Japonci vzbudilo ye SpojenSlch statech vtruSeni, ktere okaintite umleelo dosti znaenou oposici proti stavbe noltch kfitnikri. S tim take zahynula oblibena americka these o odzbrojenem pacifismu a nazor, ze svetovy mir je mono udrteti pouze moralnimi silami. \etejnost se zaeala zajimati o zbrojeni evropsk3ich state a je zajimavo, to popularita Velke Britanie stoupala ve SpojenYch statech innerne s jejim zbrojenim.

Led nedosti na torn. Obeane SpojenYch state se nahle dovidali o podvratne einnosti faAistick,Vch agentu v jihoamerickSTh statech, cot Amerieary pfesvedeilo, ze piroblemy, s nimit zapasi Evropa, se nenadale objevily pied jejimi vlastnimi dvekrni. Protifaeiticke pocity americka vefejnosti byly jitfeny a tiveny zpravami o bombardovani nechranenSrch mast v eine a ye 8panelsku a plipojeni Rakouska k Nernecku.

Pfednadejici pravil, to nechce bSti prorokem, let poukazal na to, to demokraticke narody nejsou fizeny pouze okamtitou naladou yedoucich politiku, ntbrt trim co povatuji za nejhlubgi zajem eele zeme a pak jejich sku-

TIKY

VE SPOJENI CH STATECH.

teenSrmi sympatiemi. V zahranieni politice SpojenSrch statri. jsou prozatim dva body, o nicht neni naprosto ZadnS7 ch pochyb: Spojene staty nedovoli vznik ciziho imperialismu v Tichem oceane ani jakoukoli cizi imperialistickou politiku na zapadni polokouli.

Pokud se tyre Evropy, je americkV' nazor dosud ten, te zasadni odp .ovednost ma. Evropa sama, avSak zaroveri neni pochyby o torn, na ci strane je americkS7 zajem a jsou americke sympatie. Je to na strane tech, jet Ameridane povatuji za sastance miru, dorozumeni mezi narody, volneho obchodu a bojovniky za stabilitu dneSniho sveta a lidske svoPEISPEJME NA JUBILEJN1 DAR OCHRANY eESKOSLOVENSKA! Zpivalo se za stara: Neumrem na slame umrem na poli.

Ked' s konieka spadnem, *Sablenka zazvoni .. .

Je to tak? Neni. Neni! NENI!!!

Neumfeme na slame!

Neumfeme ani na poli!

Mame beton, mame telezo.

Potkebujeme: vic betonu.

Vic teleza.

Ted' nesmime letet na slame!

Ted' nemusi zvonit eablenky nS7brt korunky.

Dobrovolne pfispeyky posilaji se na: John Sulda, 5410 Darling, Houston, Texas. body. Jak se tato americka sympatie projeyi, nemrite dnes nikdo pfedvidati, lee byl by nejvetSim omylem domnivati se, 'te tak znaenY zajem a tak velke sympatie SpojenS Tch state' by nenaSly vVraz v prakticke pomoci.

Perioda isolace, ktera trvala sotva tri roky, je u konce a Spojene staty jsou si °pet vedomy toho, ze jsou svetovou mocnosti a te maji ve svete zajmy, jet musi obhajovat.

Z PRAVIDELNE MESieN1 SCHUZE HLAVNI tRADOVNY. Pravidelnd mesidni schrize VSTkonneho Vflooru Hlavni tfadovny S.P.J.S.T. konana byla v pondeli, dne 1. srpna. Za neptitomnosti piedsedy br. C. H. ChernoskStho schfizi zahajil mistoptedseda br. Stepan Valeik za pkitomnosti nasledujicich Menu tohoto spravniho telesa a sice bratfi: Joe R. Kubeny, taj., F. B. Steinera, pokladnika, Aug. Kacife, pravniho radce a Ed. L. Marka, iidetnika.

Nen protokol z minule schfize, ktert schvalen a pfijat. ten dopis od Statniho VV1aoru Narodniho Sdruieni, podepsanSr br. J. 8uldou, tajemnikem tohoto sdruteni, v nernt poukazdno na konani sbirek pro ohrotenou starou vlast a potadano o povoleni nejakeho daru na tuto pomocnou akci. Po kratAi debate usndeno povoliti $100.00 na tento ucel. PfisluSnS7 obnos zaslan na br. J. Suldu. ITYsledek sbirek °dean

T

bude pozdeji prostfednictvim deskoslovenskeho konsulatu na Ministerstvo Narodni Obrany v eeskoslovensku.

V novou fivahu vzata byla otazka suspendovanSTch nen& ktefi po tiech mesicich neplaceni Umrtnich poplatkt propadaji vyloueeni a usneSeno fiditi se v zaletitosti teto, jak stanovy nag Jednoty natizuji, to jest, katdS7 Glen, kterk vyloudeni propada, musi bSti o vyloudeni svem uvedomen registrovantm dopisem. Uvedomeni toto deje se prostfednictvim tajemnikri mistnich fan, jimt piislane pisemni formy budou co nejdfive dodany. Katde vyloueeni Mena musi bSti zandeno v fadovem protokolu, Hlavni tfadovna musi loSti pisemne zpravena o vyloueeni elena a zaroven musi ji bkti zaslana stvrzenka dodani registrovaneho dopisu elenu vyloueeni propadajicimu. 61enove jsou tadani, aby hledeli se u sAtch 'facia co nejdfive vypotadati a tak si uSetfiti nepfijemnS ich nasledkii.

DfivejS1 usndeni stran suspendovanSTch Ilene' vgak neni zru geno a bude po 1. fijnu t. r. piesne dodrtovano.

V rivahu vzato bylo doporudeni na zmenu nynejSiho zprisobu odhadu majetkii, na net prijeka jest tadana, zmena kterat pozristava v torn, te odhady na majetky maji bSrti eineny prostfednictvim mistnich drivernikii, Hlavni tfadovnou pro jednotlive okrsky zvolenS Tch, v zaletitosti kteret tisneSeno, aby podrobnST plan zmeny teto byl vypracovan a pfedloten v schrizi k projednani.

Projednano nekolik pfihlakk o Vijay na majetky a z tech nekolik schvaleno, nekolik odloteno a nekolik zamitnuto.

Broth Valeik a Steiner podavaji zpravu o jich poslednim zajezdu do Rio Grande Valley, kterft zajezd podnikli tam minulou sobotu a kde zdrteli se pies nedeli. Oznamuji, to v ge vyhliti tam slibne a te jsou dobre vyhlidky na dalSi rozprodej pozemkri Jednotou tam vlastnenSrch. Pozemky naSe jsou vet§inou vyeisteny a hotovy pro farmateni. Doporueeno vyktfiti, zda kdy provedena hluboka vrtba pro dosateni spodni pane vody v okresu Cameron a jake byly toho vtsledky Bratr pravni radce na gi Jednoty vysvetluje nektere zaletitosti, tSikajici se majetku, bondri a gkolnich dani v Rio Grande Valley.

Bluth Joe R. Kubena, Stepan Valeik a F. B. Steiner poveieni rikolem pfeeekovani rirokovSrch kuponri bondil distr. 15. okresu Cameron.

Jelikot nepfedlehaly zadne fine zaletitosti ku projednani, schtize skoneena kratce pied dvanactou hodinou poledni.

KALENDAik 14. srpna. Piknik u fadu Pokrok Houstonu 88. Zadatek ut. ye 12:30 v poledne.

14. srpna. Slavnostni uvedeni noveho ildu C. 162. v Iowa Colony. Zaeatek pfisluSneho programu ye 2 hod. odpoledne.

21. srpna. Divadlo Iddu 8tefanik na Cottage Grove v Houstonu.

21. srpna. SpoleenST piknik Ida Rozkvet 62. a Woodrow Wilson Cis. 146. na vStletnim miste City Park Camp v Galveston.

Strana 2.

vhsTsriK

vere4ela podniku kID A A) D A schvalila az dosud 4,000 verejnS7ch podniktere budou stati bilion a 80 milionu dolarft. trtadujici administrator PWA Harold Grey dal schvaleni na 175 novSrch nefederalnich projako jsou ekoly, radnice, soudni a jine rnestske budovy. Nallad na jejich stavbu pksahuje $34,500,000. Grey upozornil, Ze stavbami, na net PWA povoluje urdite obnosy penez se nesmi otaleti, ale musi se zapoditi co nejdrive.

• • Csl. tisk si bedlive veima vzajemneho deskoamerickeho obchodu a zjiet'uje, ze vliv nove arriericke-es. obchodni smlouvy se priznive proj evuj e.

• Lond3'7n. — BSTvaIST britskt premier David Lloyd George odvolai lidera veechny sve spoledenske zavazky, navetevy a pod. Trpi nastuzenim a lekari mu naridili fipinST klid na nekolik dni. Je ji2 75IetSr. • Z Vratislavi, Nemecko, sdeluje nedelni zprava, Ze Adolf Hitler otoeil se zady, kdy'Z csl. vlajka byla nesena mimo jeho tribunu, s niZ prepriivod turnerfi. Byla nesena v tele turneril z oeskoslovenska.

•

Mad'arsko ovladaji velkostatkari. Jedna tietina procenta majitelfr ma 30 procent pfidy a 70 procent majitelu (malorolnikil do 5 jiter dy), vlastni jen 16 procent pfidy. 8lechta mad'arska, rozhoduje a ovlivriuje politiku vlady, ktera je slepa vilei bide malorolnika a zemedelsk3ich • • Statni department upozorrmje, Ze Nemecko nechce pristoupiti na zakladni zasady americk3'7ch smluv — tudih nelze s nim uzavirati nejake smlouvy. Nemecka, nabidka na ujednani nove obchodni smlouvy byla statnim odborem odmitnuta.

• • 2adne sniZeni valednSTch dluhu neb firokti z nich nebude schvaleno senatory jak demokratieke tak i republikanske stra'ny. Senat neschvali nejakou fimluvu udelanou s narody dluhujicimi Soustati penize, kterou by byly temto ndrodam udeleny nejake fistupky.

Od stiedy do stfedy.

V roce 1932 bylo vyrobeno umeleho vlakna 20 milionu liber; v r. 1935 ut 140 mil. liber; v r.

1936 einila vYroba 300 mil. liber a v roce 1937 dokonce 600 mil. liber.

Toyama Douglas v Santa Monica v Kalifornii stavi pro nak armadu obrovske bitevni letadlo, jet bude nejveaim letadlem sveta. Bude mit rozpeti kkidel 225 stop, 6 motora, katclY o vYkonu 2,000 HP a bude vatit 80 tun. Na palube bude mit 17 tetkYch kulometti a ma mit rychlost 400-500 mil v hodine.

• * Milan. — Mezi obrazy jiste soukrome galerie, ktere byly svefeny odborniku k oprave, byl nalezen obraz Madony s napisem "Raphael Urbinas pingebat 1518". Neni vyloudeno, te jde o obraz slavneho mistra Rafaela Urbina, kterY se velrni podoba svym provedenim jeho obrazu "Svata, rodina" v Louvre.

Praha. — V eeskoslovensku dli dye velke vir -pravymeickYhstudenil,jtopfedvim vYprava Svazu Americkeho Studentstva, ktera sleduje hospodatske pomery republiky a dale vYprava profesora a studenta americkYch universit, vedena prof. drem Phillipsem z kalifornske university.

• • V Manille, hlavnim meste Filipinskeho souostrovi, potadal mistni nemeckY konsul rikady, aby zakazaly majiteli nejitet'Sich manillskYch staji poutivat pro jednoho eistokrevneho hfebce jmena "Hitler". T:Jfady jeho tadosti vyhovely. Majitel staji pfekftil kone jmenem "Hedgas". Hedtas je male kralovstvi v Arabii.

• • VideriAti zpravodajove anglickYch lista se dovidaji, to Rakousko ma citelnY nedostatek lekart, ponevadt velkemu podtu tidovskYch lekafii bylo odriato pra y° vykonu povolani. Mesto Videfi vypsalo v techto dnech 147 mist pro lekake v raznYch nemocnicich, sanatoriich a fistavech videriske obce. Odhaduje se, ze asi polovina vgech videriskYch lekaru byli tide.

•

Narodni Sdruhni v Chicagu prijalo za necele dva mesice obnos $2616.60 na "Fond na obranu Miru a Demokracie". V posledni schfizi Nar. Sdruiteni bylo povoleno poslati do Ceskoslovenska prvnich 50,000 KC na obranu osl. republiky. K dinu tomuto neni treba slov, diky path veem darctm, kteri tak vSrmluvne skutkern pomahaji v teto akci na obranu Miru, Demakracie a drahe nam veem naei rodne domovine.

•

•

Nemecka vlada vyvlastnila asi 1000 hektaril pildy na pravem brehu R3'ma, patticich francouzskm sedlo.kfn z alsaske vesnice Rhenau.

Nemecko potrebuje pozemky pro stavbu opevneni. Francouzeti sedlaci odmitli pozemky prodat, ale nemecke fitady jim zakazali prekroeit RSTn, talk se sedlaci nemohou dostat na sva pole. Na vyvlastnenSrch pozemcich kosi jiz obili dlenove nernecke pracovni sluZby. Take sedlaci z jinSrch francouzskS7ch vesnic maji pole na nemeckem brehu RSYna a obavaji se, 'te jim budou rovneZ vyvlastneny.

• • Berlin. — Nemeck3i hutni prtmysl ma podle programu vyrobiti v r. 1938 23 mil. tun surove oceli. Odekava se, Ze tento ukol, aZ na nekolik set tisic tun, bude skuteene proveden. Za prvni etyri mesice 1938 vzrostla vS7roba surove oceli v Nemecku proti roku 1937 o 16 proc. V prosinci 1937 a lednu 1938 se nemecka vSTroba suroveho Zeleza a surove oceli po prve octla na prvem miste ye svetove vS7robe. Velka domaci potteba leza a oceli trva v prve polovine 1938 nezmenene dale. Hute jsou naddle dobre zamestnany, pri demZ dodaci lhfity bylo nutno v mnoha pHpadech prodlidovati. Zhoreenou situaci na mezinarodnich trzich byl veak postiZen vS7voz nemeckeho ocelatstvi : Hlavne klesl vS7voz do Holandska, Danska, Svedska a SvSmarska, ktere omezily dovoz valcovanS7ch vSTrobkfl. WehodoasilskY trh odpatll temef zcela.

Ve sttedu, the 10. srpna 1938.

•

Oeskoslovensko se naudilo ze epanelske 'ze tankii mate bYt s aspechem poutivano jen ye spojeni s pechotou a nikoliv samostatne.

V dilsledku nekolikanedelniho pozorovani a ye spojeni s manevry, kterYch byl americkY korespondent svedkem, je tento turnalista naklonen nazoru, Ze Oeskoslovensko ma ye zbrani nejvetSi podet vojska od zaloteni republiky.

Veichni zalanici ji2 mohli 1.3S7t povolani k dtyrnedelnimu cvideni, byli jiz ye sluZbe a krom toho i fada jinSrch. V kathrnach musi bSrt nejmene 400,000 mut)u stejne jako velkY podet technickSrch oddilfr.

• • "eeskoslovensko ma velmocensky zbrojni prfnysl," pie J. Griffin. "Firma 8koda zamestnava. 40;000 lidi asi v 8 tovarnach v ratnYch kondinach zeme. Krome to je tu 8 jinYch tovaren, jet' vyrabeji soudastky letadel, 5 tovaren na vYrobu letadlovYch motor& 5 na vYrobu del, 8 na vYrobu pukk a strojnich pukk, 6 na vSTrobu munice, 5 na vYrobu latek vYbifg -nYch,5avrobutwin,7avYrobutk, 5 na vYrobu otravneho plynu a 8 na vYrobu protiplynovYch masek. eeskoslovenskSr zbrojni pramysl nejen ze stadi opatkit potfeby vlastni zeme, ale jeSte take mnoho vyvati. ProslYcha se, ze vyrobi rodne 1000 letadel. Tovarny nejsou znarodneny, ale v nekterYch ma stat vice net polovinu podilfi. Priimysl kterY byl dfive poblit hranic, byl nyni vYhodneji pfemisten, hlavne do vYchodni dasti zeme. V zasobovani potravinami je Oeskoslovensko vetknou sobestaene a ma take ohromne zasoby dteva v zemi. Vodni siia je stale zdokonalovana, zvla gte ve vYchodni easti. Zeme ma znadnou vYrobu uhli, lihu, benzinu a benzolu. — Opevriovani hranic jsou veak dalekosahla a budovana podle zkueenosti Francouzil s Maginotovou linii. — oechoslovaci jsou na obranu svYch hranic vYborne pflpravent a maji k disposici nejmodernejSi prostfed-••

V pohranieni litomericke diecesi v posledincla dvaceti letech zemfelo dvakrat tolik kneti, neg jich bylo vysveceno. Dnes je tam na 1,362,500 timsko-katolickYch veticich jen 509 knell, to jest jeden na 3000 veficich. Je tu 340 mist volnYch. Nektere fary maji pro nedostatek kneti at dvacet obci na starosti. NejvetSi fara je v Novosedlicich u Teplic, kde na 30,000 veficich jsou pouze 3 kneti.

• • Federalni cirkuitni soud vynesl rozhodnuti, ze spolednostni unie jsou prave tak legalni jako kterakoliv jina unie. Rozhodnuti bylo jednomyslne a ruSi se jim nalez federalni rady pro de/nicke vki, ktero, rozhodla ve prospkh unie, ptipojene k C.I.O. Soud shledal, 'te narodni rada se mYli, kdyt rozhodla, te Ballston Stillwater Knitting Co. je vinna nepeknYm chovanim se k delnikam. Zaloba proti spolednosti byla podana organisadnim vYborem textilnich delnika, jen path k C. I. 0. Spoleenost byla, postitena s nesnazemi s delniky na jafe minuleho roku.

•• oinska vlada zaslala mezinarodnimu zdravotnimu vYboru Spolednosti naroda datklivou vYzvu, aby ji poskytl pomoc v boji proti cholektera ohromnou rychlosti se Sal po cele eine a pknesla se nyni jiz pies hranice do Indie.

Zada 6 milionu ampulek s odkovacim serem.

Ampulky byly ihned odeslany. Ceylon a Spoj.

Staty dohromady odeslaly 3 miliony ampulek.

Na ceste je pal milionu ampulek z Australie, stejne tolik z Indodiny a z Rumunska. Jugoslavie zaslala dokonce milion ampulek.

Mesta ut ztratila svou pfitatlivost pro hochy a divky z farem, jak prohlasil M. L. Wilson, podsekretat departmentu zemedelstvi. Jegte pfed nemnoha lety vetSina farmatskYch hocha a divek odchazela do mest hledat §testi. L-Dnes, protote v mestech je malo prate, zustavaji na farmach. Zpravy, sebrane departmentern zemedelstvi ukazuji, te na farmach je pHtomne asi 7,000,000 mladYch lidi ye veku od 15 do 25 rokil. Wilson odhaduje, potrvaji-li dneAni podminky, ze roku 1940 bude techto mladych lidi na farmach 7,176,000.

• Podle dat nemeckeho konjunkturniho ristavu dosahly nallady na namotni zbrojeni u peti velmoci (mimo Nemecko) letos 148 proc. stavu r. 1929. V r. 1929 tinily tyto naklady 3896 mil. marek, letos jit 5754 mil. marek. Z toho pfipana Velkou Britanii 1878 mil. Mk, na Spoj.

Staty 2026 mil., na Japonsko 1049 mil., na Francii 462 mil. a na Italii 339 mil. Mk. Ve stavbe je pies 1 milion tun valeenYch lodi prvniho Z toho stavi Anglie 439,300 tun, Spoj. Staty 256,700, Japonsko 79,400 tun, Francie 110,200, Italie 122,100 tun. Spolu s Nemeckem stavi se 1,243,800 tun valeenYch lodi, z nicht petina pfipada na bitevni lode. Je to nepatrne vic, net v r. 1914.

• • eneva. — Podle pfehledu svetovelio obchodu, sestaveneho Spoleenosti narodil, stoupla zlata hodnota svetoveho obchodu v roce 1937 0 23% u porovnani s rokem 1936. Jelikot vSak ceny zboti v tete dobe se zpevnily o 8 at 9%, stoupl svetovY obchod v mnotstvi jen asi o 13% na vYei, ktera, je o 3% pod Srovni z roku 1929.

Z prilmyslovYch zemi, jet nejvice tetily ze zvYkne poptavky po jejich pramyslovYch tovarech v roce 1937, nutno pfedevSim uvesti Spoj. Staty, Nemecko a men gi prilmyslove staty evropske.

VYvoz Anglie naopak poklesl, byl vgak vyrovnan zvYtenou poptavkou vnitrozemskou.

Poloafedni "Lidove Noviny", o nicht se pravi, ze jsou mluvdim organem presidenta Benepravi, ze mySlenka poslati lorda Runcimana do Oeskoslovenska vznikla v LondYne a k byla Praze vnucena. V da gim tento denik pHpomine, Runcimanovi, 'te nesmi pokladati Cs!. vladu a stranu sudetskYch Nemca jako strany stojici na stejne vYti. Upozorriuji jej, ze eeskoslovensko se nehodla, vzdati svYch tivotnich zajmil. Pfedpovidaji, ze vlada poutije nem. socialnich demokratti a jinS7 ch menAich skupin prat lienleinovi.

Ve sttedu, dne 10. srpna 1938.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadnt polemiky, potadatel pfedklida ve smyslu stanov Tiskovemu 'Mora k vlastnimu rozlaodnuti.

V Plzni, 18. eervence 1938.

Ctend redakce a milt' etenati!

Lituji, ze muj pobyt v 6eskoslovensku se jit chStli ke konci. Od dne g ka za etrnizt dni jit vyjedu z Plzne, vlakem do Cherbourg a ttetiho srpna seclame na lod', opet "Queen Mary", jako kdyt jsme jell sem. Zase se sejdeme s nagimi znamSrmi, a to s p. HogkovSrmi a s pi.

Hanusovou a s pi. Dixonoviu, s p. Von Benken a s mnoha znamkini z lodi, s kterSrmi jsme se spratelily. Bude to zajiste zajimave, az si budeme scielovat na ge dojmy z nasgtev rriznSich mist„ jiste budou rozdilne, mnolir se potegil se svSimi piately, mnoWi z nas si zde jiste tet zaplakal, *tie jit to nena gel jak si to v ptedstavach maloval.

Velice nerada se loueim zde se svS7mi tely a se svSrmi- starkmi i novSimi znamVmi, kterSTch mne hodne pilbylo a te gim se, tie navatem pisemne styky aze tak budu miti stale spojeni s nimi, a doufam, ze to moji touhu po vlasti takto dasteene zmirni.

Ptiznavam se, ze kdyby se mne nekdo zeptal, co2 se pz nekolikrate tet stalo, kde by se mne lepe libilo, to bych se jiste dlouho nerozrn glela a odpoveciela bych asi takto: Zde v 6eskoslovensku .bych rozhodne racieji zristala, ale kdybych si mohla v ge, co jsem nechala v Americe, ptenesti sem, za prve, celou svoji rodiriu, potom vge to nage americke pohodli, zvlagte ty na ge domovy, tteba mime my hospodyriky vice prate, at' ut se to vezme z kterekoliv strany, rozhodne se vice nadelame net teny zdej gi, uz s tim pradlem je hrozna prate, kdyt my se tam tak potime a zde je stale i v ty nejparnej gi mesice tak ptijemne. Potom kaidk ten na g 5ti a 6ti pokojovk domek di vice prate s uklizenim net takovr byt, kterS7 Vagina vgech obkva, jeden nebo dva pokoje, kuchyri a ptedsiri Potom by mne zde chybeli vg ichrii znami, a je toho moc a moc, co bych nevyhnutelne postradala. Je to kletba vystehovalce, kterk opustil svoji viast, tteba se mel v to nove vlasti lepe, piece neni spokojenSr. Mam tug eni, 'tie jit nebudu miti klid nikde, ale elm& se ut musi zaptit a pro neco se tet obetovat, zvlatte kdo ma deti, vy gkolene tam i to zamestnani tam dtive dostanou netli zde jako cizinec, a s tim platem by jiste nebyli zde spokojeni, kdyt delnik prrimerne dela, 4-5 korun na hodinu. Zkratka museli by prodelavat asi to same, jako ja, kdyt jsem co mlade (levee ptijela do Ameriky, neznala anglicke teei a zprisobri, bez ptatel, to bVvaly smutne chvile, ae jsem nejedenkrate toutila pfeletet tu velkou louti zpatky k mamince. Ano, to jsou takove chvile v tivote, na ktere Ma y& nikdy nezapomina.

Chtela jsem yam tea psati neco o sletu, ale vim jit ptedem, to budou zpravy ye vgech novinach o skvelkch Uspe gich, vypsane payolanej gim a odbornejaim perem nea ja bych to vypsala. Jenom tolik sdelim, ae to bylo fichvatne, nadherne, a to nektere sceny mne velice dojaly, 'tie• to nedovedu vypsat perem. To se musi videt, aby elovek pochopil co znamend takovk v gesokolskS7 slet. Hlavne katc1V byl rad, to se to vge vydatilo bez potiti z nemecke strany, neb se stale neekavalo, ze nam to pokazi nejakkmi vpady do oeskoslovenska, jak se pokusili v mesici kvetnu, kdyt jsem byla v Praze. Na ge hranice jsou stale hlidany dobte, take v rizemi mohou obyvatele tit ye spokojenosti. Zast se oeekavalo po slete, ze se neco strhne, mnoho vojska odjitclelo do v gech pohranienich mest k sesileni strafe, nekteti ptigli zpatky vystkidani a od tech se sly gi rrizne novinky.

To nam stetuje hoclne nacre cestovanl, je Vie 210116,t6. Mezi mladSixol mot je ta nalacla ob-

vEsTrilat divuhodna, ti nechteji dele eekat a nejradeji by se vrhli do boje hned, katc1V flick to s tim Nenicem ut to neni k vydrteni pokud nedostane potadne na frak. Zase pry se chysta neco ✓ srpnu, tak doufame, ze snad nas to jit nezastihne. Zni to trochu sobecky, ale vette, ze i yam vaem zde ze srdce preji, aby ty nepokoje se nejakou moudrou cestou urovnaly, abyste byli vgichni spokojeni.

Mame zde v Plzni jubilejni vS7stavu. Je to vkstava delnicka, tivnostenska a hospodatska.

Ve dne prohlitime rrizna odaleni vSrstavy, cot je velice zajimave a veder jsou zde rrizne zabavy, jak to tit n9, vgech vSlstavach je zvykem, koncerty ,ohliostraje, kolcitod, ani loutkove divadlo zde neschazi, je to Skupovo svetozname divadlo se Spejblem o Hurvinkem. Skupovy loutky nehraji, ale tiji. Plzeriaci jsou hrdi nejen na proslule vkrobky 8kodovky a svetoznamk "Prazdroj", ale i na Skupovo jedineene divadelko, zname ye stfeclni Evrope ye vgech vetgich mestech.

V nedeli, dne 17. dervence ptijeli na vSistavu elyti ministri, ritedni navateva vlady, Rudolf Bechyne, ministr teleznic a namestek ptedsedy vlady, ing. Jaromir Nedas, ministr Socialni peee, Ivan Derer, ministr spravedlnosti, pak Franti gek Jetek, ministr zdravotnictvi a telesne vSrchovy. Delegate etyt ministill do Plzne je svedectvim, ze v hlavnim meste republiky uznavan je vkznam zapadooeske metropole pro republiku a jeji obranu. Ministri byli v Plzni nadgene uvitani.

Byli tea s exposici velmi spokojeni, cot take vyjadtili po ukoneeni prohlidky. Ocenili vVstavu jako velike clilo, na ktere jeji budovatele i dela, Plzen mohou bkti hrdi.

Take se zde velice nad gene pile o naaem proslavenem letci kolem sveta, Howard Hughesovi, kterSr vykonal tu cestu za 91 hodin, 16 minut.

Prizno.vam, to jsem nezapomela hlasat, jak se o nem mluvilo, to je tea z Houstonu jako ja, a tie jeho otec vlastni tam tovarnu, kde je zamestnano velke mnotstvi na geho lidu.

Toto jest milj posledni dopis ze stare vlasti a proto yam vgem posilam srdeenSi pozdrav z tech krasnkch luhri a limn a te gim se na gt'astne shledani.

Johana Rulikova.

El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenalstvo Vestniku!

Dries je modre pondeli, prvniho srpna 1938, co toto zaeinam psati! V sobotu zde pies El Campo pfejeli pani Atednici na gi Jednoty, Stepan Valeik a Fr. Steiner, jell za, biznisem do Valley, to mi scielil br. Wychoperi. Ptal jsem se br. W. jestli Steiner vzpomel na Bartoge?

2e nemeli eas, spechali. 2e snad dojeli do Wharton, kdet pied mostem teky Colorado je zastavila voda rozvodnene teky. Objltd'ka asi 60 mil na Bay City, byla asi neptijemna. Vdera, v nedeli, jeli jsme se podivat na tu zaplavu, dale jsme se nedostali net do Pierce, ledaby chteli cupat po teleznieni trati. Kdyt to tak okukujeme ty zatopene firody, bylo to k veeeru, zpozorovali jsme na vkchode velike mraky.

Byli ptitomni take br. a ses. Hradeenk. Ja tku, deti, poslechnete stareho (netekl jsem moudreho, ale to ua se samosebou rozurnelo) zkugeneho eloveka„ berme se! Ledva jsme ptijeli na dvrir, ut meal() rribat, a napr gelo 1 velikk coul, a ten druhSr byl o nea p mengi. Dnes rano oznamovalo radio kdesi hore velike degte, cot zavini jeate misto opadavani, stoupani vody. Jagaco dale, uvidime jestli neoslepneme.

My v nagem okoli jsme dostali nekolik gikovnSTch prgek, kdyt jsme je pottebovali, ndsledkem toho jsme o tento nestali, ale kdyi, vzali jsme ho, tak jak i Mind udelali.

• Korny mime habadej, i ostatek vaeho krmeni, ale bavina na ge dobte obdelana stra gne veilka ,a2 5 stkevicri, ale od spodku bez bolcu. Na vrgicach trogku zaeina nasazovat, ale dosud nevime, co udelame, ale na gtoky by udrtela 2 baly z akru. Baviny pozdnej gi, co byly zarostene v trave, nad kterSimi jsem dela' ktitek, ty jsou nevelike, ale pane slibujici. Tak vidite, to se take nekdy mejlim. Museli jsme travit proti listwthn housenkam, ale i bez housenek je ve velike bavine mnoho hmysu.

Strana 3.

Od toho easu, co jsem posledne psal, byli jsme navaevou u ptatel KralovSrch v Caldwell. Jedouce tam pies Nada, Garwood, trody mnoho slibujici, baviny i korny, v ge bez travy, a jsme, skoro jak nage. Jedouce tim sainSTm mostem asi pied ttemi tkdny, ja hup z kary a do baviny untrsuchSirovat to jagaco je tam mnoho bole& Kdyt jsem sehnut a hledam nekterST ten baled, na gi me ve vzrostle baviny nevideli. Pkijdu zpet, jarku, zrovna jak nage, od spodu hola!

Jeg te jsem nedcipovedel jagaco u rodiny Kralove. Nati gkubali vino ,ale jen n9. (Deli, pti dealt jim i mlady pornahal. ja negkubal, ale pil dvoulete z domatiho vina, grir bylo grit!

Jell jsme se podivat na zastavu lake, co gvagr Kral udelal, neni dam tak akorat velika jak pti Austinu, ale namahave pracne udelana, tak to 18 sttevic je nejvetgi hloubka. Litoval jsem jen, ze eas nedovoloval si tam zarybasnad jsou tam velike rylVska i Nedali jsme se zdrtovat, davame kudbaj! Jedeme pies San. Antonske prerie, kdet v onom okoli byly mnoho slibne firody, vaak poznat v onom oko11, ze jsou sami bohimini. Jsou tam Du gci, JarKrigtifi, Vothxi a mnoho jin3"Tch. Jedeme, v Caldwell jen seskoeim s kary, hup na sajdvok, ua mne vita ptitel br. J. N. 'Myra, a skoro tam poboutil I/2 mesta volanim: statieek Bartog. Jagaco dale s br. Vavrou nechame at na , podruhe. Jedeme po 36-tce k Brenham atd., do Walls, kdet uhneme k East Bernard, kdet jsme ua jell p t svetlach.

Uz jsem nepsal do Vestniku clavno, nasledkem jsem pozadu na ledacos odpovidat. Jako gratulaci k 25. jubileum sokolici Annite z Floresville. Pak delcuji porodni babiece pi. 2illove z Detroit, Mich., ae jsem ji uspokojil a dle jejiho nahledu, jsem nespotteboval vaecek fi g gena, a oprubujte to-tron.Pi2lova,jstezku jegte jedenkrat, moana, ae s tim mojim fi gtronem budu piece jen u konce. Pi. 2illova, povedela jste nam zajimave lied, a ukazala jste se nam jako hrdinka! Ja take za starkch case, ledandy jsem jel pro porodni babidku pro souseda, — hloupost, co pletu — minim pro sousedku, ale tenkrate, to ua je asi 25 midi! Kdyti tak vezu tu babieku z muliskama na heku, to se vi, ae jsem jel vice jak 4 mile za 2 dny, ale pobizel co nejvice, ale one babiece se zdalo, pfec jen- ty muliska by mohly eerstvej hetet.

A Pravila mi: prosim vas, jen jed'te, — ale muliska vice nemohly. Ona vytrhla mi opraty a bid* z hrsti, a zaeala do milli mlatit. Ale nic platno, vie nemohly; mne to bylo trogku smeg -ne!

Tak zas kri geek dale! Pani V. H. Machova. z Wilson, dalekeho zapadu, nechava ye Vestniku jejiho strkeka, jako mne stareho Bartoge pozdravovat. Dekuji za pozdrav a pozdrav opetuji. Ponevacit dva Machove bratti maji dye sestry, dcery meho bratra 8imona, nevim jsi-li Dolfina nebo Albina. Mils Dolfino nebo Albino, pekne popisuje g hrrizu to pragenice„ ten galvestonsky audiktor, kdy't si ze strachu rozkousal spodni ret, ale ono asi kdesi cosi mohlo byt vice, nea ten pysk. Inn, strach je strach! Radio oznamovalo kdysi tu pra genici 65 mil za hodinu, to my bychom tu prudkost na nagi Plymouth nedokazali, to je prudkost, co jezdi nekteti ti blazni, pri eemt take hrozi o kejhak. Dostavame zde v ptimoti take trogku toho jemneho pra gku, i z lesnich potarri, nekdy popel sedne na rozpukanou bavinu i tu znegvati, ale to jen malo kdy.

Zas krigeek dale. Tak ona panieka, nemam jmeno po ruce, pri odjezdu do stare vlasti vzpominala na stareho Barto ge, a Franti gkovi nadavala do starch dedku. Tak vidi g, Frantigku, vtdycky 'flag tak a tak, ale asi ta krasna ma poltografie ye Vestniku udelala peknSr kukud.

Dekan s kaplanem one pani! Take diky za vzpominku a pozdrav memu krajanu p. 6e§kovi, a Calm se na ten kla g ter, ale budu-li na nom znatelne any tri z kamene vytesane by pod gtitem, o kterkch gla povest, ale maul zato, ae o to povesti jsem ua kdysi ye Vestniku udelal zminku. Tak p. ee gka, jen aby to ua bylo, neb se nemohu dookat a moc a mac Vgak vite, at ten klagter dostanu!

Jo jeate jsem zapomel, ma netek Machova.

Strana 4. preje nave jmenovarieinu taj. Kuberrovi innoho trpelivo,sti. Mila Dolfino nebo Albino, tomu jsem se tro gidku usmal. Br. Kubenovi jsi mela spige gratulovat! Kde je ritednik dobte platen,, ma stale misto, a je takkka svojim panem, toho netteba litovat. Me bys mela politovat a ptat rhi svatou trpelivost, kdy tak toho maliekeho vnoueka vozim po jarte na malem voziekul Br. Ed. 8napka ma dobre nahledy, s kterYmi i ja ripine souhlasim, o torn nekdy vice pozdeji! Br. Gallia ma take pouene dopisy, inu pige ze zkugenosti! Rodina Ondrri gkova, co eteme v eechoslovaku, utije toho cestoyard; inu kdy jsou flaky, mute si ledacos dopkat.

Br. 8enkyfik nas zve na oslavu zakladani jeho ptidinenim noveho tadu. Jo, br. 8enkykik venuje vgechen svilj eas praci. pro Jednotu ,a tak dle toho je i dobrY vYsledek! Ua jsme jezdili po mape prstem pa okresu Brazolia, a tak ze jsme nahodou Iowa Colony nagli. Je pravda, je to hodne vzdalena vyjitd'ka, ale bude-li poeasi dovolovat a nic do toho nevleze, pomilteme to oslavit! Br. 8enkykik, zna g me, to bez makovnikri tadna, oslava!

Jo, volby dopadly pro nektere uplakane.

Mam za to, ale vlastne bylo to viditelno, to to nage stragne narodovstvi nagim kandidatrim ugkodilo! Mam za to, co nejmene s tim narodovstvim se vyna get, ze by nam ptineslo vice svornosti! 0 tomto by se dalo vice psati!

Tak nagi nasgtevnici stare vlasti se vraci zpet, a dle vgeho uspokojeni. Tak ptec to bylo neco platne, te, kdy jsme yam ptali gt'astnY ptijezd a pobyt ye stare vlasti a navrat dorna.

Br. Frantigek i pi. Paulova, to se vi, ze i br.

Holasek i jingi nam toho tfogku povedeli, a doufame, ze nam je gte povite vice jagaco.

Koneim s pozdravem v gem etoucim Vestnik i techoslovak. Pozdrav ct. redakci zvlagt'.

Na zdareeky a puntik dela Statidek Bartog.

Dallas, Texas.

V nedeli rano dne 31. dervence, SokolskY tupni vYbor, starosta Vac. Kraft, tajemnik Mira Jureik, pokladnik Will Nesuda, sestra Kraftova a Mary Filipsova vydali se na cestu do Taylor, by vykidili nedokoneene jednani sletove, ktere pro nedostatek easu bylo odloteno na tuto dobu.

Po kratke zastavce v Andrews Cafe v Hillsboro, na vYborne kafieko, jsme se zase vydali na dalgi cestu. Zastavku v Shadowland jsme si nechali at na cestu Do Taylor jsme dojeli na poledne a po zdstavce v American Cafe, kterY vlastne kidi naginec, pan Koval", ubirali jsme se do sine tadu Vy gehrad, na Bayersville, kde Sokol Taylor odbYva svoje schrize. Za chvili po nagem pkijezdu, zaeali se jit dlenove schazet a schtze po chvilce byla zahajena br. starostou a br.

BoudnYm, za fidasti velkeho poetu elenstva.

Prribeh schrize celkem byl ptijemnY a hladky, vzor pro vgechny Ceske spolky.

Bratki meli jit vYpodet sletu hotovY a v gechny ilety pohromade, vg'e vzorne vypracovane, a pti scherzi podali zpravu sletu, cot ukazovalo, to celkovY ptijem na slate byl $814.73 a celkove vydani bylo $599.20, take zbYva eistY vYtetek $215.53, a kterY se rozdelil 50% na aupu a 50% na domaci jednotu v Taylor. Toto dokazuje, ze na gi hogi v Taylor se drti, a dovedou vybudovat velkou vec jen kdy daji hlavy dohromady, a vYsledek sletu dokazuje, "ze i to dovedou udelat.

Ve schtzi tea na dotaz ze 2upy, bylo odhlasovano, ze si opet pkeji, aby spoleenY cviditel, br. Lad'a Kadlec zas ptijel do Texas na podzim. Vec tato jest 2upou vzata na vedomi, a podobnY dotaz bude v par dnech rozeslan na vgechny sokolske jednoty, a budou-li nasledovat jednani na gich bratti v Taylor, bude pak upa zas tadat, by br. Lad'a Kadlec byl poslan do t upy Jitni na dal gi sokolskou tinnost.

Po schtzi byli jsme pozvani na farmu br.

Vine F. Legikara na chutnou veeeki. Litujeme vgak, ze nezbYvalo vice Casu se pobavit dele, ale daleka testa pted nami zpet do Dallas, nas nutila k brzkemu odjeti.

ITESTNiK Zastavka v Shadowland, pri tak.ove ceste, neb vilbee kdy se jede pies West, je nevyhnutelne lakava, a byl by to i Narodni Mich tarn se nezastavit. Ono to Mecholupske• piveeko v Shadowland piece jen lepe se pije, a ten Donatty gulag to je pochoutka znamenita, a dohromady to dela vYbornou kombinaci.

Domri jsme se dostali gt'astne, bez nehody, a zdravi.

S bratrskYm pozdravem, Will A. Nesuda.

Z Klubu ceskSTch Len v Dallas.

Mill etenati Vestniku!

Za muj posledni dopis jsem toho dostala vyeteno, az mne hlava brnela. Sotva Vestnik pHza chvili hrei telefon a ut se do mne pustila ses. Valeikova, jakY pry jsem lakoma, te i na torn papite gettim, ze ona oeekavala, to toho bude nekolik stran z tolika tYdnii, a to pH takovYch paru slov. Jo, v tomhle je WU. rada, dostat z nekoho tee, kdyt nemluvi. Ja jsem si vtdycky myslela, kdyt je neeeho mak), ze je to vzacnosti, a at toho merle bYt moc, pak se to zmrzi; ale je to stejne lep gi, kdy mne nekdo vytYka., ze jsem malo povedela netli by mire mel Met, ze jsem povedela moc. Vyhrotuje mne, ze uz pry ptechazi trpelivost se mnou, ale ze jemne zkusi pteplatit, jestli takovYm zprisobem toho ze mne vic dostanou. Ja ale se bojirn, to at zaenu takove povidani, ze potom zas etenatrim pkejde trpelivost, vtdycky se berou ohledy na vet ginu. No ale za penize se dela na svete vgelicos, at' se to tedy libi vet gine nebo mengine. A tak podruhe, abych vypinila stranky, zadnu to jako kdyt ptijde Albina na besedu, anebo ja dojedu za Fandou, neptetrhne se tee do vedera. Posledne kdy jsem byla u Botany, vYkladu nebylo konce, byla ve vzacne naiad& Takove dvoutYdenni prazdniny v Houstone, to vetim. Ted' nam tam i Malta odjela a nevime posavad jiste, jestli se nam vribec vrati. Bude asi nejlepe, kdy ja a Dolfi pro ni dojedem, ale to,-je jiste, to my tam nezristaneme. Matka, ta mute zristat kde chce, ale bez nas by se Kroutek neobegel.

Druha vec se mne vytYka, ze nic nenapigu, co Mame v nagem Kroutku. Tak aby to glo po potadku, zaenu od Boteny. Ta vy giva nejakou velikou "Kuchatku", je tam neco o mladi a hubiekach. Albina vygiva, take zas takovou krasnou prostirku na still a to ze daruje te, ktera se zde mezi nami prvni vda. eas utika jako voda, ut je to srpen a nevim, ktera bude ta gt'astna.

Pepea haekuje deku na postel. Zderika, to je nag mildeek, darovala nam v gem krasnou latku na rudni kabelky, ze abychom mely v 'dem nosit rueni prate do Kroutku. A v gechny ty ostatni Tonde, Matky, Rriteny, Fanky, Hance neco pletou, hadkuji, vy givaji. Vge je to hezke, mohl by na torn oei nechat. Budete-li si pkat to uvidet, pkijedte se podivat na na gi vYstavku, vgechno to tam bude.

A take jegte nekdy venujeme vzpominku yeselemu Tulaku. To snad vgichni vite; to se nam ztratil jako prave dite ptirody nekde pod stromem, obdivuje krasny vychod slunce; zde ut pozoroval ten zapad a po zapade je tma, tak radeji odegel.

Tak myslim, le toho'snad mam vic o nejakY tatlek netli minule. Ted' nebude easu na psani, budeme studovat divadlo, ktere kidi ses.

Valeikova. S pozdravem na dtenate, R. Spanhelova.

Kdyby bylo Rakousko pled ttemi mesici projevilo tak silne narodni uvedomeni a takovou odhodlanost jako Praha v osudnYch dnech kvetnovYch, nelze pochybovat, to by bYvalo motno ptedepiti komplikacim, ktere pak vznikly po uskutedneni anglusu.

Curentul (Bukuregt) Nynelgi kampari pro fysickou zdatnost v Anglii nalezne v Praze neco, co by mohlo vzbudit obrazotvornost anglicke mladete i dospelYch k pocitu kazne a slutby, anit by se pH torn obetovala svoboda, jako se to podatilo zakladatelfun eeskoslovenskeho sokolstva.

News Chronicle (LondYn)

Ve stPedu, dne 10. srpna 1938.

PREHLED NOVICH LENIT ZA MESIC ERVENEC 1938.

B C D G 11 Stiki Obnos 4 1 16 1,000 9 19 1,000 13 1 36 500 13 16 1,000 13 18 1,000 15 18 500 17 28 1,000 17 28 1,000 24 16 1,000 28 23 1,000 30 52 500 33 23 500 33 19 500 39 16 1,000 40 42 500 41 28 1,000 49 21 1,000 54 17.

1,000 54 20 1,000 63 21 1,000 63 29 500 67 21 1,000 87 17 1,000 88 21 1,000 89 19 1,000 89 48 1,000 93 18 1,000 93 22 1,000 94 23 1,000 107 32 1,000 107 16 500 108 27 1,000 121 16 500 121 19 1,000 121 44 1,000 130 24 1,000 130 25 2,500 141 51 1,000 142 20 500 142 16 1,000 147 33 1,000 148 28 1,000 148 "23 1,000 148 49 1,000 154 33 1,000 154 28 500 154 53 1,000 154 38 500 154 17 1,000 154 19 1,000 154 27 1,000 161 25 1,000 161 1 22 500 161 1 21 500 Pojigteno v tilde B - 16 'Menu Pojigteno v tilde C- 33 elenti Pojigteno v tilde D - 1 Glen Pojigteno v tilde G - 1 Glen Pojigteno v tkide H - 3 Clen.i.

Prumerne stall - 26 let, merle.

Prrimerna pojistka - $900.00, mene.

DETSKt ODBOR. 20-leti dolivot.

Do 16 let x 1 15 x 13 24 25 78 86 1 92 x 1 120 x 2 130 x 2 148 x 6 154 4 2 161 Pojig teno v trade do 16 let - 21 Merril.

Pojig tenO v tilde 20-lete dotivotni - 6 elenri.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 29. e'ervence 1938.

Henleinovske oddily zpivaly prvniho kvetna piseri: "Dnes nam patti vlast, zitra celY svet".

Tutet piseri zpivali nemeeti taci pod vedenim svYch uCitelu. Je na svete jinY narod posedlY tak hrriznou pYchou, nebo hysterii skoro smegnous ktera mute vyvolat katastrofy?

Ve sttedu, dne 10. srpna 1938.

V Praze, 26. eervence 1938.

VaZenSr pane Moueko!

Ptijmete ptedeveim srdeenY pozdrav na celou rodinu. Adkoliv jsem nemela ptilditosti Gist elanek z meho dopisu, dekuji Vam mnohokrat, Ze jste me Zadosti tak laskave vyhovel.

Za dobu sletovYch dna bylo v Praze aZ piing ptepineno a veselo. Mela jsem fdasnou radost, 2e jsem mohla hovotit s panem a pani kovymi. Jeliko2 uznavam, k lepe mohou oni vypravet, musim alespori nee° ptidat. — Sletoye sceny byly nadherne krasne, veichni byli ohromne nadeeni nad priivody vojsk a krojt — budou v2dy vzpominat. Nezbylo nd aby elm& obdivoval bezvadne cvieeni tolika mutt). a Zen. Vypravi se, k jeden venkovan od 8umavy chtel se v klidu naobedvat, tak vzal to hezky podle ulie a hostinca po fade, ale kdy2 nagel misto, bylo to u2 za sera, take misto obecla ihned povedetel.

Amerieti sokolove take meli pane vystoupeni. Byli ptitomni, kdy2 na 4. eervence byl pologen venec k pomniku presidenta Wilsona. Veude elovek slyeel pekna slova o Americe. S koncertem na Masarykovem nabte21 a vztyeenim vlajky na pettinske ba gte koneily naee oslavy.

Kdyi jsme tak vodili hosty po Praze, jsme taky start 2idovskY htbitov. Stati tohoto hi-bitova dosahuje nekolik set let. Ponevadt mistnost v Ghettu byla omezend, nahrobky jsou nejenom tesne jeden vedle sebe, ale rakve kladene ye vrstvich, jedna nad druhou.

Proste vYzdoby na nahrobcich ukazuji, kdo jest tam pochovan, na ptiklad ryba — Fischer, kohout — Hahn, atd. Na miste kde lezi knez jsou dye ruce, ukazujici jak s otevtenYma rukama 2ehnal svilj lid.

Stare mesto jest zajimava, Ctvrt, jeden vidi yea Yzacne a rovne2 historicky zname. 6. eervence byly yyveeeny prapory s eervenym kalichem pri Husovem pomniku. Cele namesti bylo mote kytic. TYnskY chram, jedna z praiskYch perel, stara radnice, znamY orloj a barokni rusk kostel, to \Tee jsou zajima ye veci pro hosta.

UhelnY trh blizko namesti, v2dy me nejak 'aka — rfizne kytice kvitek, velikY vYber hub, ovoce a zeleniny. Jest to radost divat se na ovoce ted' v sezone — jahody, tte gne, bortyky, meruriky, angre gt a evestky. Zito jest zrale, brambory se sbiraji 0 na podzim. Vykladali o jednom Texanu, chvalil hezky kytioly v poll, ale byly to brambory. Nedivim se, protok letni brambory maji tmavofialove, velmi krasne kvety.

Promirite, k jsem tolik toho napsala, jsou to osobni dojmy, jen nekolik ptiain, prof se mi tu libi a dfivod k zilstani aspori o jeden ekolni rok &le. Se srdeenYm pozdravem, Ela Koemelova.

Svaz techoslovanii, eis. 92., Fort Worth.

Mill bratti a sestry!

Zase par radku o torn, jak zde pokraeujeme.

Nage sesterske schfue, ktere potadame u ses.

B. Kuchatove, jak jsem posledne psala, jsou hodne elenkynemi navetevoyany, utegene jdeme ku ptedu a ani o zabavu nouze neni, a tak spojujeme u2iteene se zabavnYm. Vy sestry, ktere jste jegte neptigly, ptijd'te mezi nas Myslim, k jeden veeer v tYdnu mutete obetovat, alespori uvidite, jak se pracuje. I vy vzdalenejei ptijd'te i s rodinou. Mista na travniku venku je dosti, a ty silnejei polovieky ji2 tu drobotinu pohlidaji, a my nejsme docela nic yyrugovany, a pit dobre vfili a nejlepei shode se hezky pracuje. Musim fici,ze jedna ka2da se sna21, ale ses. B. Krupka nas opravdu ptekvapila s prodejea listkfi na deky. Udelala nam peknY zadatek a jeji bratr v Dallas, Tex., pan A. Pavelka, nam prislibil klobasfr na bazar. Srdeene diky!

Ano, ptihlasime se. I br. Chalupiza nam ptislibil 100 liber barbecue. A co2 na gi br. a sestry na fume? Veil° by nas, kdybyste si na nas vzpomeli, tieba kusem teleciho, neb i drilbek a zavateniny, fee bude s diky ptijato. Na g tad ma hodne elenfr v jinS7ch statech rortrou genSrch a my doufame, ze i oni si na nas vzpomenou a nag bazar dle mdnosti podpoti. Take 2 'Mame nak krajany a ptatele zdejei i vzdalene, kteti by nam chteli neeim vypomoct, kaimaliekost bude s diky ptijata a ye Vestniku kvitovana, a pit ptilditosti zase oplatime, Zde

Strana 5.

VESTNIK jsou adresy sester, na ktere mukte zasilat nob() odevzdat. Ses. Joe Botik, 3245 Ryan Ave.; V. Mika, 2303 McKinley Ave.; B. Kuchat, 412 N.W. 25th a J. Juran, 2204 Gould Ave. Ses. Mary Haba darovala krasnou haekovanou deku a peknY kvilt jsme ueily a prosily spoleene. To byla legrace, vid'te? Jedny proeivaly, druhe hlidaly deti, jine zase nam chystaly °bed, a sestry J. Botikova a B. Krupkova, poslaly kolada, M. Huberiak zase smetanky do kafieka, a to jsme se mely jako o posviceni Ale kam az jsem to zabehla, same hlouposti pieu — jit se polepgim a zvu vas v gechny do fadove schilze ptieti nedeli dne 14. I sestry se dostavte jiz k nove sini, alespori uvidite, jak daleko stavba pokroeila. Zda se, k doposud toneme v nejistote, jestli toti2 sin bude dohotovena do 4. zati, abychom oslavilili jeji otevteni, ae kontraktor ujiet'uje Ze ano, ale mnozi pochybuji, tedy y am nemohu nic ureiteho sdelit, aZ jak bude dale a jake poeasi, neb posledni de gte je pozdrkly asi o 5 dna, ale ptali bychom si veichni, aby byla sin do to doby hotova.

Vidim, Ze dopis mflj se prodlou2i1, tedy ukoneuji a doufam, k br. redaktor pro nej nejake misteeko najde. Srdeeny pozdrav veem Ctoucim Marie Juranova, dop. zasila., kady Rozkvet C. 62. a Woodrow Wilson Z. 146.

v Galveston, Texas.

Olenov enaeich obou te.da usnesli se potadati piknik v nedeli dne 21. srpna na vYletnim miste City Park Camp v Galveston& °bed, peeene na rdni (barbecue), bude podavan od 12 hod. do 3 hod. odpoledne. Kapela br. L. Mieulky z Wharton bude vyhravat odpoledne a veeer k tanci. Soudce C. H. ChernoskY, ptedseda H.U. SPJST., promluvi k nam o naeich dulditYch a narodnich Ukolech, a jeete jini teenici promluvi. Timto vas zveme, byste se k nam na tuto nedeli dostavili a `s nami se veemi se pobavili.

Jak ptijedete na 61. ulici, kde jsou d ye gasolinove stanice, po kahle strane jedna, jedete k mofi (na poledne) po ni, az ptijedete na S cestu (road), tam jedete po ni na zapad aZ k u neho se obratite na sever, ptejedete malt mostek a jste u brany kampu.

Zveme fltedniky H1.U. s br. KopeckYm v Cele, dr. K. Holuba, eeskoslovenskeho konsula, a vas y eechny ostatni vespolek. Misto je idealni pro piknik, *de je pod sttechou, odtud k moti par mil, take koupel na "beachu" mukte sobe nekolikrat za den doptat.

Nyni jeg te zveme Vas, br. redaktore, vezmete sebou br. Morrise a ptijedte, aspori budete miti latku ku psani z prvni ruky a na g Galveston popigete jak se path, at' ji2 v na g prospech neb ne, ale myslim Ze nam budete drkt palec. Tak na shledanou dne 21. srpna u nas v Galveston& Jesth hodne vas ptijede, tak bychom mohli odbYvat malt' sjezd, je to akorat v pull Casu, a poradit se, aby nak mild Jednota do ptietiho sjezdu mela jednou tolik elenfr, co2 jest asi nas yeech Jmenem obou tadii s bratrskYm pozdravem, J. Vesely.

Korespondent americkeho tisku H. R. Knickerbocker poslal v rninulYch dnech obeirnou depeei z Prahy, v nit lief, jak Nemci z Hitlerovy kik bez ohledu na etvani berlinskeho tisku radi zajikleji si do Prahy na na,kup potravin, jichZ doma maji nedostatek. Telkd si zejmena doma mohou zakoupiti nejakou lahticlku. Kdy2 v delikatesnich obchodech na Vacla yskem namesti, na Piikopech v Praze spatti obrovskY vYber delikates nejrfanejeiho druhu, nevychazi z Udivu. A jeg te je vetei jejich frdiv, 2e je mohou zakoupiti za cenu mimotadne proti Nemecku levnou. Mnoho pend si na automobilove ceste do Prahy vziti nemohou, ale pies to si toho zakoupi dost. Dovedou asi ptisna ustanoveni sve vlady ji2 nejak obchazeti.

• Senator James H. Lewis, demokrat z Illinoisu, oznamil dnes, k hodla podati resignaci na Mad senatora ptietim rokem a venovati se soukrome praxi. Je nesmititelnYm neptitelem Svazu narodu a svetoveho soudu a frtoenYm obhajcem splaceni valeenYch piljeek. Jeho oznameni vg eobecne pfekvapilo jak politiky ye state, tak oficielni kruhy ye Washington& Byl v politice vice net 40 let.

1'ODEKOVANi.

Prosttednictvim sloupcil Vestniku srdeene dekujeme yeem ptateltim a znamYm, kteti nam ochotne napomocni byli v nemoci na geho man Zela a otce a pH pohtbu. Farah Mildovskemu za slova fitechy jak v dome zarmutku tak na htbitove, jako2 i veern darcfun kvetin, zpeva.kilm a veem, kteti se sna2ili na zarmutek zmirniti. Dale bratfim tadu Oechoslovak GIs. 141. za jejich laskavost, yYpomoc a soustrast s nami a Jednote za neprodlene vyplaceni pojistky pozustalYm. Vern vzdavame srdeene diky.

Poastala rodina Smilkova.

Pavel Smilek narodil se v Liptale dne 25. kijna 1869 a zesnul v Farm dne 29. dervence 1938 ye staff 68 rokri, 9 mesicti a 4 dny. Ptestehoval se do Texasu a site k Sealy v roce 1913 se svoji rodinou, kde dosahl uspechu a valnosti. Oddan byl v Liptalskem ev. ref. kostele faratem Jos. Debiagem s Frantigkou Bobalovou. Ptipojil se k cirkvi presbyterni v Sealy, kde zvolen byl za stareiho a Mad ten 0 do sve smrti zastaval.

Byl take elenem a pti sve smrti ptedsedou tadu oechoslovak GIs. 141.

Pohtben byl faratem Jos. - MildovskYm na veeobecnem htbitove v Sealy dne 31. eervence.

Zanechava, manklku Frantieku Smilkovou a 6 ditek, Josefa, Pavia, Franka, Rudolfa, Olgu a Jerry. Rudolf v dobe pohtbu nachazel se na vysokem moti na ceste do Californie, a tedy nemohl se srieastniti pohibu. Nosiei rakve byli jeho synove Josef, Pavel, Frank a Jerry a synovci Frank Nedbalek a Frank Babulik z Crosby, Texas. — Nage srdeand soustrast rodine. kid Svaz t echoslovanii, cis. 92., Fort Worth.

Ctene sestry a bratti, timto yam ptipominam, 2e naee ptieti tadova schaze nam ptipade. na den 14. t. m., tedy jste v gichni Zadani, teto schfize se sfroastnit, neb schtze se bude konat v nag nove sini a to ptesne ye 2 hod. odp.

Dostavte se veichni, neb je mnoho dfilditYch veci k projednani a pit torn budete videt, jak flak prace pokraeuje. Budova je vice nd z polovice dodelana. Nat tad 2ada veechny sestry, by se dostavily do teto schfize. Ale jak to bYve., bez 2enskych to prace je pomala. Tak tedy, sestry, dostavte se do schuze a pomorte va.gim poloviekam. Jen kdy2 se na ne usmejete, tak oni uZ maji lepei chut' do to prace, abychom mohli zpracovat co nejkrasnejei program na den naeeho otevteni mileho noveho domova tadu Svaz O'echoslovanti Cis. 92., na ktere se u2 teei mnoho z nas a te2 i na ge spolubratrske Veichni, z blizka i z daleka, jste k nam zvani na den oslavy. Doufam, k nas Hlavni tkadovna nezapomene. Nage ptani jest, kteremukoliv z vas jest mdno, pkijd'te mezi nas, budete vitani. Den oslovy yam povim pozdeji, neb hlidejte Vestnik, tarn to najdete.

Ctene sestry a bratfi, te2 jsem obdr2e1 dopis od,J11. kadu, k elanek 45, Hlava IX. nagich stanov bude se ptisne vymahat. Kteti mate stanovy, tak si je pfeetete. KalelY Clen, ktery neplati 90 dni a jest suspendovan, musi se podrobit lekatske prohlidce na sve faraty, zaplatit yeekerY dluh a jeden mesic do pi-edu, ne2 mirk se °pet stati tadnym elenem. Bratti a sestry, toto nafizeni jest od Utednikft Hl. rtadu a 'fadovl frtednici se budou muset Hditi dle jejich nafizeni. Zadam vas, bratfi a sestry, kteti jste pozadu s placenim, tak se vyrovnejte co nejdfiy e, jest to vase vec. A ti co nejsou schopni dat sve elenske povinnosti do potadku, tak necht' se ptihlasi u tajemnika a ádá o pujeku proti certifikatu, pakli path do Jednoty dole ne2 3 roky. 0 piljeku proti certifikatu hlaste se u tajemnika John Chaloupka, 800 River Crest Road ye Fort Worth, Texas. Tak bratfi, nezapometite na schfizi dne 14. srpna ye 2 hod. odpoledne.

S bratrskYm pozdravem a Na zdar!

John Chaloupka, tajemnik.

Zajimave je, Ze sudeteti Nemci zaujali znova neustupne stanovisko teprve po poslednich HenleinovYch rozhovorech s Hitlerem. Henlein v poslednim tYdnu mluvil s Hitlerem krat a dostal od neho nove instrukce.

Kurjer Warzawski (Vargavai.

Strana Rad Eiveztia Mini, cis. 33., t51eib1ery lle, Texas.

cteni bratri a sestry!

Timto yam davam na vedomost, 2e pristi schilzi budeme poradat druhou nedeli v mesici srpnu a site dne 13. v 1 hod. odpoledne. Tedy hled'te se dostavit do tot° schfize jeden kaZdY, neb budeme mit &Waite jednani. Prosim vas, nezapomehte na tuto nedeli a dostavte se ka.ZdY, kdo2 jen trochu budete moci.

S bratrskym pozdravem, Jos. F. Mikeska, tajernnik.

DO IOWA COLONY! Ctena, redakce a mill Ctenati!

ObdrZel jsem dopis od br. Holeeka v nemZ piZe jejich rad odloti jejich pravidelnou za fieelem navStivit a privitat novY rad Iowa Colony, a mne to tak poteSilo, Ze tu radost s vami sdilim a ujiWuji vas, Ze takovYch radfl kdyby bylo vice, tak by to bratrstvi bylo pritalivefSim, co2 dokazuje, Ze jsem k jejich radu dal pies 200 elenfi, a v jejich programu je do pHAtiho sjezdu 500 6Ient, co2 bude pro mne hraekou, nebot' kaZdY glen od jejich radu je napomocen, a firednici, to je yam nedobytna ba'Sta, predseda va.ZnY, tak2e vypacla, jako turecky sultan. Jeho podruZny general Holeeek, tajemnik, ohani se tou perovou savli, 2e neradim gadnemu kdy2 on Sermuje, chodit k nemu blizko.

Deetnik br. UrbiS", to je yam zvlaStni elovek, Tide za nim jdou a davaji mu penize, ale on jeke neni s tim spokojen, co za Ziva dostane, on chce jegte po smrti, nebot' je to pohrobnik, ale za to on cla tu nejlepSi obsluhu, a proto by ho meli bratri podporovat. Pokladnika tam maji br. Lipnika, tichY, vaZnY jako start banker a moc nemluvi, ale za to si rrlysli: jenom davejte, veak ja to unesu. Bratr Gajevsky v'Secky moZne firady ma, a vaZne pozoruje, aby neco nevySlo z koleji, vgak ho znate. Jestli ho neznate, tak jak jste videli rakouskeho zupaka, tak ho najdete v Iowa Colony. Tak jsem yam popsal jejich vedouci telasa a pi46,1 bych si, by u vSech radii to tak pekne klapalo a obz yldete u toho noveho radu. Bratr Holeeek chce vedet program ph uvadeni noveho radu. Pochod s novYmi oleny o 2:30 hod. do Iowa Colony gkoly; proslov hlavnich fikednikft, redaktora, hosti; uvadeni Menu, svaeina, zapit, zpev, loueeni a krenkovani — ostatne si mfiZe katclY cleat co chce.

Ta bratti a sestry od druhYch radii, vas jegte jedno uladam, byste se dostavili v co nejvetgim poetu ku uvadeni noveho radu Pokrok Brazoria dislo 162. v Iowa Colony, dne 14. srpna 1938 0 2 hodinach odpoledne. Kteri chcete jet se mnou, tak prijedte do Markham o poledni. Mfdete se najist doma, ale staremu Barto'Sovi dam ma1g. genkylik. kovnik. Na zdar! ttad gtefanik, eislo 142., Houston, Texas.

"Kukaeka zakukala ku-ku, ku-ku!" Zajiste znate vtichni tuto peknou oeskou pisnieu, cos je pisnieka vgech zamilovanych a na tyto slova je slofen tento dej, kterY je pinY zdraveho humoru a zase tklivY jako pohadka mladi. Titulni filohu hraje pan Joe MokrY, ktery je zde teprve kratkou dobu z Ceskoslovenska, a my se mriaeme opravdu poeitat za tt'astne, ze jsme ho ziskali mezi nage ochotniky. Je rriladY inteligent a co hlavniho, dovede tak pekne hrat a jeho hlas se nese jako zvon. Je pin divadelni ochoty a na g fad a Sokol, kteremu slibil na gti mesic tea vYpomoc s divadlem, si maze gratulovat a my ho vtichni vitame mezi nas s nami hraje na ge nova mla.da sokolka Verugka Jeaova, ktera tea pane eesky mluvi a hlas ma zyudny. Ostatni jsou nati dobke znami z na geho jevigte, a2 na Karla Bedana, ktery poprve vystoupi mezi velkYmi ochotniky. Ma illohu kratti, ale dosti dideaitou. Tak pornalondku mladi dorustaji a zaujimaji mista mezi nami, z dehoa se mideme v gichni radovat.

Tak piatele, nezapomerite na 21. -srpna a. -o-4 pravdu nebudete litovat. Budova ma -velke elek= tricke vettaky, tak yam horko nebude a k tomu nam zahraji bratri Zatopkove z Baytown.

TeZ prosim vgecky dopisovatelky, aby byly tak hodne a kdya pi gi neco o divadle, aby to moje jmeno vynechaly. Vite dobte, sestry, ae jednotlivec ye spolkovem aivote nic nezmnae, ae musime vaichni pracovat dohromady, a kdyt davate jenom jedne osobe kredit, ae to dela alou Ivey. Ja si to rozhotlne nepfejt, aby, na

VtSTNiK mine nekdo gpatne pohlitel. Co delam pro spolek a deti, to delarn proto, ae me to WI, main v torn osveteni, a kdya ty na ge deti neco pekneho svedou dohromady, tak mne a sestru Studnienou to teti a blati, ze si to nedovedete ptedstavit. Tak prosim, sestfidky, pro pkiSte. Tea musim podekovat pani Doslichove za ten dobrY dort, kterY nam tam v Galvestone phnesla na sokolskY piknik. Pani Valeikove tea dekuji. Opravdu jsme se s ni tady pote gili. A co ty, Olgo? Nag tat'ka vzpomina, ale filth, ae na posmevadky taky dojde. Tea zde byla pani Vaneurova a ja ji slibila, ae za ni se pfijdu podivat, ale hriiza, jette jsem to neudelala, kdya pani Svaeinova ji chce mit jenom pro sebe, aby ji k nam pfivezla, to ne!

Tak, lidieky, nezapomerite na to divadlo dne 21. srpna. Vg ichni se tetime. Nalzdar!

Karla 6tvrtnikovi.

Babice u Brna, 25. eervence.

Mill pfatele!

Po slete 14 dni jsme se zdrieli v na gi rodne visce, proto zdej gi sokol vyuail to pfiletitosti a udelal y eeirek, aby vlastne tern mladym mohli pfedstavit, kdo vlastne byl zakladatel Sabickeho Sokola.. Z nagich let jia dosti vymtelo a z \Talky se nevratilo a ti mladi nas neznali, ale pane jsme se pobavili al do pozdnich hodin.

Zde ta mladti generace si pane poeina, skoro kaady jeden ma nejake vzdelani. Je jich mnoho co nekoufi ani nepiji a to se nam u nich libi.

Ted' jsou prave ane. Slibili jsme, ae pfijedeme pomahat u bratra a ujednali jsme, kolik bude platit denne. Pill 10 korun denne a stravu. To neni gpatne, kdyi piljdeme oba, to jest 20 korun a tYdne 120 korun. Vydelame si na zpatedni cestu, jen kdyby bylo pekne kaadY den. V pull puldnu se ale delnici neptijirnaji, tedy musime hned rano. Jig to mame ale vyzkougene.

2ati jeg te umime a odbirat take, tak Ake strachy, jen za pit. Zitra nastoupime. V nedeli, to bylo vdera, byli jsme u Macochy. Den byl jako na objednayku. Jell jsme vlakem do Blanska a potom autobusem k Maco ge. Prohlidka na dne Macochy nam vzala asi hodinu. Jsou tarn krapniky krasne srostle v rilznYch podobach.

Jedno misto maji pojmenovane Masarykily dom, vaude elektricke osvetleni. Projiadime - lodidkou, kde nasede. at 18 nebo 20 lidi, voda 40 metro hluboka, pro toho kdo se boji, pouze 39 1/2. Ze spodu Macochy jdeme na vrch po serpentinove ceste asi % hodiny a s vrchu uvidite tu propast. Odtud co chvile je nejaka sebevraida skokem dole.. Jit se tarn zabilo 23 lidi, ponejvice mladYch z nett'astne lasky. Tarn jest velka kniha, kde za malt poplatek pfipigete jmeno. Videli jsme tam hodne jmen z rnznych 'nest americkYch Tea na torn vrchu je hotel, kde je k dostani jidlo a piti. Davame se cestou k Vilmovicim, lesem hledame hfibky, ale letos jich malo roste. Nevim dim to je, ae nikdy nic nenajdeme. Soli jsme pomalu asi 4 hodiny testy jakYmsi ddolim, ale alo se pekne, chvilemi jsirie zastavili, natrhali jahod a malin a g1.1 zase dale. V Blansku jsme vzali vlak a jeli doinn. Do teto doby jsem miuvila s pani Rritidkoyou, to jest sestra me pfitelkyne z Dallas. V 21denicich jsme byli u Flesnern. V Husovicich jsme si prohledli dam po rodieich KopeckYch a tea i jejich mista, kde jsou uloaeni k veenemu odpoeinku. V Brne jest velke krematorium na kopci, odkud je peknY rozhled. Tam byla pied roky zpopelnena moje netet. Panu Goebelovi dekujeme za dopis a jeho pozornost, noviny v pofadku dostavame. eas pobytu zde se zadina dosti kratit. Jette jeden dopis a tim zakonCim moje dojmy. Zdravi vaechny, Anetka Hemaalova.

• Radeekk, Oslo 109., Granger,- Texas,.

Cteni bratit a. sestry !

-Timto vam ozna.muji, te nage facloya schrize se bude odbYvat as tfeti nedeli tento mesic,-na misto druhi nedele, panevada do tfeti nedele rnoana uz bude mit kaadY nejakou tu vatu prodanou a tak ta schilze bude trochu veselejti netli par schrizi poslednich. Tak nezapomerite na tfeti nedeli. Take jsem obdrael peknou novinu od Hl. ftaclu, zvla gte pro ty, ktefi jsou po7 zadu s placenlm. Tak se hled'te vyrovnat &lye net bude pozde. S bratrskSrm pozdravem, Ern. Fojtik, tajemnik.

Ve stfedu, due 10, srpna 1938, NA OBRANU REPUBLIKY CESKO SLOVENSKE. Vaaeni sestry a bratfil

Nage stara, vlast je ohroaena. Jeato pfemrgtene poaadavky a zpupnost Nemcil nem& Mezi, chmury na obzoru stavaji se hust gi a tmavSI. V dobe svetove valky, v fada.ch pomocne akce i v boji za svobodu Ceskoslovenska, krajand v Texasu byli na destnem prvnim miste, na cot jsme hrdi. Opet je doba velice \rabid! Krajane ye stare vlasti i vaude v zahranidi konaji dobrovolne sbirky na ochranu toho, co pomahali budovat na obranu zasad lidskosti, demokracie a celistvosti Ceskoslovenska. Oechoslovaci v Texasu take tentokrate neztstanou pozadu.

Nate Jednota S.P.J.S.T. jest °pet vudeim dinttelem, odtud vzeael podnet akce v Texasu a povzbuzena dinnost ve statech jinYch. Hlavni kadovna S.P.J.S.T. povolila ye schrizi obnos pro Adel ten, rovnea Vzajemne Poji gt'ujici Spolek proti Ohni tak udinil, a prvnim darcem na sloeraci listine eislo prvni, kterou vystavil pfedseda statniho vYboru Narodniho Sdruaeni, p. soudce ChernoskY, jest podepsan pfedseda Hlavni 1.1fadovny S.P.J.S.T. Obracime se tudia na vas a vaai dobrou vuli. Katda maliekost dobre \Ted prospeje. SebranY obnos bude ihned poslan i s podepsanYmi sberacimi listinami prostkednictvim eeskoslovenskeho konsulatu do stare vlasti na ministerstvo narodni obrany a bude yekeine kvitovan.

Za statni vybor Narodniho Sdruaeni v Texasu, Jan E. 8ulda, t. d. tajemink.

VYkaz tiara: V Houstonu, dne 24. eervence.

Ve prospech -Whoa neelu sehrali male ditky divadlo u radu 8tefanik C. 142. a eisty vytelek jest $28.39. Dale pak jsme obdraeli: Na sberaci listinu dary: Slovanska, Podporujici Jednota Statu Texas $100.00. SlovanskY Vzajemne Pojigt'ujici spolek proti ohni $25.00. Dr. Henry Maresh $25.00. Dr. C. J Hollub $25.00. Po 10 dol.: C H Chernosky a C. R. Hrdlidka, advokati. Po 5 dolarech: Ed. ChernoskY, Rud. Lebr, at. Valdik, Tha. dr. Alois Cibulka a J. A. Rachad. Fred Lebr $4.70. C. Kogut $4.40, pi. Kurtinova $2.40, pi. Kogutova $2.00, Jos Volek $2.00, Fr. HlavatY $2.00, Jerry Lebr $1.50. Po 1 dol. dr. B. J. tmelka, Fr. Dvokak, pi. J. E. Hollub, sl. Alice Hollub, Ant. gvestka, Frank Sedan, Jan 8ulda, Vojtech 8ebek, S. A. Kudera, Adolf Walla, pi.

Pavla Studniena, Kar. Kubin. Po 70c pi. Hedvika Stanovska, Joe Shipula, pi. 8ilhanova, 81. gilhanova, pi. gkrla, pi. Emil Kubin, Martin Koval. 40c J. Mida. P. Winkler 30c pi. Kostomlatska, 29c Nejmenovank. Po 25c Joe Kubin, A. Kotrla, pi. Juran, pi. Fr. Reznicek, J. JaniCek. Po 20c: pi. Baletkova, 0. Vala, P KoneenY, F. Dloulik, pi. Vandurova, P. Kubala. 10c J. Vvreek.

CelkovY obnos na sheraci listine C. 1. eini $290.43 a mezi darci nalazaji se jrnena i tech, ktefi v boji osvobozovacim nasadili sve aivoty — jmena deskoslovenskYch legionatn.

Jan gulda.

S bratrskYm pozdravem, Rogers, Texas.

CtenY bratfe redaktore!

V dneg ni schrizi radu "Hvezda Texasu" Cis. 47 v Seaton, byla br. Fr. Motlem st. ze Seaton, pfednesena aadost na finaneni podporuCeskoslovenska vlasti a br. Motlovi za jeho krasna slova souhlasne vaemi Cleny tleskano. Br. Fr. Chudej ze Seaton dal navrh na eastku 25 dol. a plamennYmi slovy se pfimlouval, by ona Mstka byla venovana a poukazoval na to, ae nag fad ate. pies tri sta Clenu, talc& by na kaideho pfipadla eastka 7 cent'', coa by byl nepatrnY peniz, kterY by kaadY mohl na ten': venovat ku obrane nati. vlasti. Navrh ria 25 , dol. byl vgemi bratry pfijat a br. Fr. Mott Ustano-Yen onu castku -odeslat. Tea br. Jos. Dafianavrhoval, by se y e prospech obrany 6e:;. skoiloYenska , udelala bud' dobrovolna sbirka, aneb zabava- neb divadlo sehralo Na to moje maliekost podala navrh na zaloteni bodky Narodniho Sdruieni, ku hmotne podpo, se nagi stare vlasti, coa bylo souhlasne pfijato a odloaeno po ukondeni fadove schrize. Na to br. Jos. Dana dal navrh na zvoleni Atednikit, a navrhl za piedsectu br. J. J. Mikesku, ktert onen ritad pfijal, tajemnice moje maliekost a panihel st. Na dopokiadnik zvole4 br.

Ve sti'edu. dne 10. srpna 1938. brovolne sbirce, ke ktere ihned ochotne pHhlasili a sve pkispevky zaplatili na valednY fond se podileli tito bratki: J. J. Mikeska $1.00, Fr. Chudej $1.00, F. E. Hejl $1.00, Fr. Schneider $2.00, Jos. Dana $L00, Fr. Moti st. $1.00, K. Fojta gkova $1.00, Fr. Mare:s $1.00, Fr. 8paithel 50c, Step. Kelarek 50c, Jerry Dana 50c, Jos. Coufal 50c, Fr. Novosad 50c. Celkova sbirka vynesla $11.50. Vgem darcam srdeenY dik.

Timto 'iddam nag i deskoslovenskou vekejnost a vg echny narodne uvedomele krajany, by laskave vykonali svoji narodni povinnost a pkispechali na pomoc stYmi ptispevky na, obranu Oeskoslovenske Republiky, na valednY fond. KatAY sebemen gi pkispevek bude s diky pkijat a kvitovan ye "Vestniku" s dovolenim br. redaktora, popieje-li nam k tomu trochu mista. Jak zaji gte katclemu etenaki nagich skYch dasopisti je zno.mo, v jake valednem nebzepedi se ocita na ge stara vlast, kde sebemengi jiskerka zlovnle na gich nepkatel mute snadno rozdmYchat valeenY polar, ye kterem by se 6eskoslovensko mohlo octnout ,a tu je nutno, aby pro vgechny ptipady bylo dobte pkipraveno a mohlo budovati dobra opevneni.

K tomu je nutno hodne finaneni podpory, by v padu napadeni se nepkiteli mohlo branit.

Proto je potieba, by katclY krajan, kteremu za101 na uchovani samostatnosti na gi oeskoslovenske Republiky, mel by svoji penetitou pomoci pkispet. Pkispetky motno zasilati bud' pokladniku br. Fr. gparihelovi, Temple Rt. 4, neb tajemnici K. Fojtag'kove, Rogers, Rt. 2.

KatclY ptispevek bude s diky pkijat a ye Vestniku uvetejnen. Br. Fr. Spanhei Ptispevky zagle nagemu eeskoslovenskemu konsulovi p. doktorovi Holubovi, aneb na patkiene misto, cot' ptigte ve Vestniku uvefejnime.

S pozdravem, K. Fojtagkova.

DOKONCENt DOPISU Z MIN. ORA. Ennis, Texas.

Pfenocovali jsme v Rio Hondo a rano teprve p. Hurta nam ukazal pozemek, kterY vlastni Texaska Jednota. Je to velice pane, krajina, obzvlagte tam, kde sady jsou opatrovany a zavocIfiovany. Mezi sady je vtdy krasne vystavenY dam, kolem ktereho rostou vysoke palmy a datlove keke. Bavlna Wz je pan& a bujna, a je videt, to se ji tam dobie dal.. Ale take bylo videti bavinu, ktera byla sucha a zarostla.

Z Harlingen at do Pharr jsou v gechny stare sady a hlavne peknej gi. Mesta take, neb v gechna jsou nova, pane vystavene a eiste. Pies celYch 29 mil jsou palmy a rtizne kvetouci stromy. Nejvice nas mrzelo, to to tak prudko uteklo ate se musime zase jednou divat na ty kaktusy, neb se musi vziti to sama testa zpet, chce-li se jeti do San Antonia.

V polovici cesty mezi Harlingen a San Antonio se zadaly objevovat kopce, ktere piece byly zajimatej gi, neb se pokad muselo jeti nahoru a dold.

Do San Antonio jsme prijeli v pet hodin v pondeli weer a je gte net byla noc videli jsme San Jose Mission; Alamo jit bylo zatteno. Rano teprve jsme videli v gechny zvikata a ptaky v Breckenridge parku. Maji to tak pekne tam spraveno, to je to zajimave jenom na to se divat. Stravili jsme tam asi dve hodiny.

Pak do Austinu, kde je velice peknY pkijezd do mesta, zvla gte kdyt se stale vidi pied sebou Capitol Texasu. Prohledli jsme si take cinkladne i mistnost kde guverner pkijima nav gtevniky.

Na ceste z Austinu ut se nikde nezastavovalo at doma a to jsme si v gichni tak oddechli, protote neni nic lep giho net ten zlatY domov..

Posledni nedeli 24. dervence Sbor Mlaclete potadal zabavu, "Hill Billy Dance, aby si lab zase nejake penize, protote jak katclY vi, bez nich se dnes nic neudela. V posledni dobe se jaksi prudko rozkutalely. Koupili se ail elektricke vejike a mimo toho v gechno vydani na. opravu jevigte, na divadlo, a na etvrteho dervence. Tanec se pane vydakil a katclY je spokojen co pkinesl.

V AterY zase Sbor Mlaclete mel u nas na dvote "watermelon Feast", a myslim si, ze se kat-

VESTNiK clY nahral a nasmal jaka nikdy jindy pied tim.

Hry byly takove, to se muselo pofad v nieh utikat, takte kdo nebyl na to zvyk1S7 (a ja jed.na 'z nich), na druhS, den za to trpel, kdyz se riernohl ani hYbat. Ale vsak to stab zato, a dekarn, jest-li zas se nee° takvoeho nekde dela.. Musim toho ut nechat, neb nekdo fekne, to chci zabrat v gechny stranky ye Vestniku, ale to nikdy ne, protote tolik nedOkati napsat najedno-u.

S Actou, Dolfie Hagkovec.

VECIREK PRO tLENY. V minule schuzi fadu Jaromir dislo 54. S.P.J. S.T. bylo pkijato, by byl uspotadan vedirek pro sestry a damy, ve stfedu dne 17. srpna v 7:30 veder, a to z toho dfivodu, to mnohe sestry a mantelky elenu byly napomocny pii oslave dne 3. a 4. dervence. Tudit katcla sestra a bratr jsou tadani, by vzali sebou mute a mantelky, respektivne. Kohutova kapela nam bude vyhravati. Vstup do sine bude voln* pro katdeho.

Aby vedirek byl npinSr, katda sestra a mantelka bratra jsou tadany, by pfinesly do sine nejake zakusky, kde budeme miti spolednou svaCinu. Clenove okolnich fac1u jsou zvani, a budete-li miti navgtevniky a pfatele, pfivedle je sebou.

Tegime se, to se dostavite vgichni ate se dobfe pobavime. S bratrsilm pozdravem, VYbor.

SOKOLSKA IILIDKA. Po dlouhSt Cas zase se chapu pera, bych paru kadky napsal o nagi einnosti sokolske.

ACkoliv tupni slat jit davno je pryC, kterS7 se pofadal v na gem okoli pfi Taylor. piece se na neho v nagi jednote vzpomina, a tak s radosti katdS7 specha, bratii i sestry sokoli ku cvideni, ktere je vidy katdS7 patek v sini kadu Vygehrad S.P.J.S.T. na Bayersville. Tet na ge jednota sokolska byla poctena hostmi z Dallas, kteii k nam zavitali dne 31. dervence a byli to bratti a sestry: tupni starosta br. Kraft, iupni fidetnik br. Nesuda a br. Jurdak, sestra. Kraftova a 2upni nadelnice sestra Filipcova. Pfijeli sem k nam ohledne usparadani zaletitosti po nagem sletu, a tei pti to pfile gitosti nam zase podali zpramu o cviditelovi A.O.S. br. Tkadlecovi, to zase k nam zavita do nageho Texasu a bude iieinkovat mezi nagimi jednotami sokolskirri co cviCitel.

Bratfi a sestry Telocviene Jednoty Sokol Taylor, timto yam vgem davam vedet, byste se v gichni v hojnem poetu dostavili do schtze sokolske, ktera se bude odbSrvat v sini fadu Vygehrad, els. 48., S. P. J. S. T. na Bayersville dne 14. srpna o jedne hodin y po pole ni. Vtichni, ktefi patfite k nal jednote sokolsice, dostavte se. Mame velice duletite jednani, proto vase pfitomnost jest nutna, byste jistotne pfi gli. Na shledanou v nagi schilzi dne 14. srpna a na zdar vgem volam k yam. Jsem za Telocvidnou JedK. F. Chalupa, zpr. sok. notu Sokol Taylor, Galveston, Texas.

Vatend redakce Vestniku a mill dtenati!

T. J. Sokol Houston, vykonala °pet svoje poslani s divadlem "Honzieek z malovane chaloupky", jet cvidenci tamnejSi jednoty velice hezky u nas sehrali. Jest si jen piati, by nage deska veiejnost ocenila tuto namahavou a unavujici praci se zajezdem, zvlagte do osad, kde postradame vlastnich sini, s odpovidajicim a vybavenYm jevigtem.

Obetava sestra K. 6tvrtnikova a vedouci T. J. S. Houston se neleknou Wine prate a namahy. Ty matiCky tech dal tat maji velkY pada na kulturni pre,ci, neb zajiste pomahaji disti ulohy, vypraveni a dopravu do zkougek a mnoho jine drobne prate a finandnich obeti jedincu, ktere jsou nedoceneny. Ov gem, tadnY neeeka, na nejake diky neb poklonkovani, ale neinkujici nejlepe pote gi, kdyt jest zapinene hledigte.

Nage T. J. Sokol srdeene dekuje v gem neinkujicim za vgechnu praci spojenou s timto zajezdem. Vgechny deti pane sehraly svoje lohy, vgichni pkitomni byli vice net spokojeni.

Mame radost, te eas od dasu girgi vefejnost se dovi, to neumird nag Sokol, naopak sill, neb obdivuje celY stet sokolskou vYchovu, nejen

trana 7. co sport a zdravi prospe gne, ale dobrovolne. kazeri a narodni prohloubeni, jest zaruka 0brany . nagi C. S. R. A to dokazal posledni slat, jak se shoduji vgichni navgtevnici, nedovede pero vypsati. To citi jen upkimnY Oechosloyak, ze dosud na ge bohatyrska krev nagich slavnych ptedku dosud v nag koluje. Pohotovost sebeobrany, na gi vlasti, kde staleti tije deskY narod. Slavnostne prohlasil na g narod: budeme hajiti svoji kolebku do posledni kapky krve. A take za americkY Sokol prohlasil starosta br. Karel Prchal tento slib: budeme pomahati vgichni' syYm bratrtim chraniti jejich rodnou pildu a svoji vlast'!

Tail° nog seznameni s krajany, bratry a sestrami na gi SPJST., jakot bratry a sestrami Sokoly ze vzcialenYch osad, jako rodina br. a ses. John Slovaelca z Dallas, Tex., bit Lebru z Cleveland, Tex.,. Damon, Alvin, Houston byly eetne zastoupeny. Ale na gi v Galvestone, vetgina prY o torn nevedela! Cot jest nam velice lito, neb jsme se snalili uvedomiti katcleho krajana, krajanku i br. Jihoslovany. Zdali pazvani ptiglo pozde neb nejakym zpiisobem nelorueeno. Bylo ve zdej gich easopisech, jak yeeerni "Tribune" tak v nedelni "G. New", ye zpravach, spolkoveho, klubovniho a jinych mistnich novinek strane!

Ovg em nemeli jsme v ptestavkach spestienY program jako v Houston, dojemne pfednesla ses. B. Valeikova tu nadhernou choctskou bagel a piseri "Matka", jet obe eisla ptipadna, jak do souhry, tak dne gni doby. Ale kapela br.

Pekake vyhravala na ge Ceske stare, lidove a narodni melodie, a obecenstvo neskrblilo pochvalnym auplaudem, jak mladYm hercum, tak hudebniktim.

Sin v parku jest vzdu gna, vzduch eistY, hezky vanek od more, takte tadnY vzdalenej gi navgtevnik nelitoval dlouhe cesty. V gem jegte jednou T. 3. Sokol Galveston ykele diky tlumoCi. Budeme miti v upominkach v gechna jmena. kde mame zapsdno asi 175 hostu, za veedejgi weer. Musime psati hosti, neb t gichni dobrovolne vstupne platili, a v gichni nam byli srdeene vitani.

Letos zavitalo do Galvestonu mnoho krajarit, jako turisti, neb "week-end" ztraviti, z celeho nag eho statu Texas a zajiste dosti z ruznYch jinYch state, o kterYch nevime, to zde jsou. Sestra B. Valeikova prozradila jeji milou navgtevu, ale neprozradila, to ten stoleCek si vzaly na starost mlade damy, sl. Olga, jeji dcerug ka a sl. Ratenka Pratska, obe nalane pianistky, stale usmevave a mile divky, to vZachny bavily 'avYm nadanim, zpevem a hrou na piane, a nadobi v kuchyni za chvileCku zmizelo; to jest dovednost. A pi. Pratska a pi. Kotrlova se obavaly, to v Galvestone asi kukatka nejsou ,tak si je hotove zaopatkily. Vidite, jak se staraly. Taktet rodina br. V. Krafta, nageho starosty 2upy Jitni a pi. L. 0. Hoek z Dallas, broskve, hru gly a ruzne misy. Pi. H. Melouny, rajska jablieka a rtizne zeleniny, kukatka, vge hotove, takte na ge hosteni tadne nebylo, ale vette, ze jste byli v gichni mill haste a pkatele, takte vlastne pohosteni ,tfeba chude, jen kdyt jest upkimne, jest mile. Krasne jest miti up:ft/me pkatele. Vtdyt' ten tivot jest jen chvileeka a mame katcly z nas vlastni starosti o ten Zivotni udel, praci, starosti rodinne, a snaZime se vSichni, abychom na starost nikomu nebyli °ball Jsme hrdi, to v cizine jsme se pilnou praci a uskrov•ovanim domohli svYch domovti a snatime se bYti utiteenYmi obeany naAi nave vlasti. A na ge deti zde rozene, kdyt nauCime Cesky mluvit a ctiti svuj ptivod, neni provineni, naopak kaida fee' jest vzdelani pro Jak jsme hrdi, kdyZ nan diplomati nepottebuji nikde tiumocniku, neb vetSina vySkolenYch lidi u nas doma zdokonali se ve svetovS7ch kedich, ktere pkveladaji, ba i v nateCich v ruznYch okresech, coZ ZadnY jnY narod neovladd, procentalne cizich feel.

H. Stanovska.

Na zdar!

Pochopi Nemci, to eeska dobra vale dosahla ji2 'nej yySSi miry ate nezdar nynej giho vyjednavani by nebezpeene vyhrotil situaci it neprospechu sudetonemeckYch prumyslnikil, obchodnikt, delnikt i rolnikti?

VESTN1K

Strana 8.

TAZKA, jak tit, se stala neobyeejne tetO kyrn problemern pro velke mnotstvi lidi.

Uz nejsou jista mista ani jiste investice. Ustaviene slygime volat: "Ach, kdybych jen mohl nekam uteci, nekam, kde bych se ut nikdy nemusel bat hladu nebo zimy, nebo bernich tadt !"

Uniknout na nejakY hodne vzdalenY ostrov, it jen z toho, co poskytne ptiroda, lovit ryby a divokou zvet, Gist, snit a nebat se chudoby!

To byl obraz, kterY nam tanul pted odima, a abychoni jej uskuteenili, poradili jame se s atlasy a hledali, kde by takovY ostrov mohl bit. Koneene jsme se vydali na cestu do Tahiti.

Od to doby jsme dostavali dopisy ze vglech konein sveta. Ptatele, vzdaleni ptibuzni, ptatele ptatela nas bombardovali s yYmi dotazy. Kolik kapitalu je tteba k usidleni na Tahiti? JakY je nejnitgi pkijem, s \kterYm se tam mate Mt? . . . Je pravda, kdyt se jednou elovek pevne usadi na Tahiti, ze se obejde bez penez?

Na to jsme se rozhodli, ze provedeme inolnou experimentalni studii vgech pomera pro informaci svou i vg ech tech, kteti se nas ptaji.

Vg echny tdaje v tomto elanku jsme osobne ovetili a mateme rudit za jejich spravnost.

Byli jsme etyti, kdyt jsme se pustili do sveho pokusu, a do gli jsme k zaveru, ze pro etytdlennou rodinu stadi k samostatnemu a klidnemu tivotu na Tahiti kapital 6.000 dolart.

Pro Francouze je nejlep gim ptistavem k ceste sem Marseille. Cesta stoji asi 150 dolaru na osobu druhou ttidou. Asi 100 dolaru doplatka je tteba, kdyt si s sebou chceme vzit vice net obvykla zavazadla. Je radno vziti si vgechno pottebne pradlo, nadobi, sklenice a lahve, ptibory, nejake knihy a alibene ptedmety z domacnosti, ovgem ne prilis objemne.

Prvni, oe se musite postarat po ptipluti na ostrov, je koupiti si farmu. Najmout si ji by bylo Apatne, ponevadt hlavnim fieelem yam musi bYt zajistit si budoucnost a moci tit, kdyt by bylo tteba, alpine jen z vYnosu vagi pady, bez ztetele k tomu, jakou cenu by 'lady mohly mit penize.

Podle nageho nazoru byste si men pozemek vybrat v nejake vzdalenosti od Papeete v okrese, kde domorodci je gte nejsou zkateni sousedstvim americkYch milionatt, a mei° by to bYt u mote pro pote geni a pohodli a proto, tam je malo komara.

Jako minimum pro etyti .osoby poeitame 20 —25 akra. Mame na mysli pine osazene akry.

Zerne, kterou jsme si koupili za 2.000 dolaru, meri snad asi 25 akra, poeitame-li v to i kopec a sedm mengich udoli, doposud ne.vyutitYch. Pti hledani vhodne pady, ktere mute trvat i nekolik mesicii, je tteba najmout si prozatim pokoj s nabytkem — vtdy na jeden mesic.

Lze jej dostat blizko Papeete, kde je i nakupovdni tivotnich potteb snadne. Pri rozumnem kupovani se mohou etyti lido utivit za prilmerne vydani jednoho dolaru denne. Najernne dela od 10 do 15 dolaru mesidne, take je zahodno ulotit si stranou pro prvni dobu asi 175 dolaru. Na druhe strane muaeme mit gtesti a najit dobrou padu ut v prvnim mesici.

Po ziskani pady je nutno napted vystavet prozatimni dam, pro kterY najdeme pozdeji jine vhodne utiti. Domorodci z okresu, kterYm stab zaplatit denne po 25 centech i merle, yam dam postavi. Jenom htebiky a asi za pet dolaru prken pro sttechu si musite koupit. Pilite domu, podpirane ve sttedu velkYm mangovnikem, tvoti kmeny ze stromil, pokacenYch na vagem vlastnim pozemku. Stony, ,okenni my a vnittni stony jsou zhotoveny z bambusovYch tyei, ktere si matete opattit v horach.

Nag prozatimni dam sta .!. asi 50 dolaru a byl by sloutil dobte lidem nezhYekanYm civilizaci.

MYceni a vyrovnavani terenu je nejtagi prate. odle okolnosti si naklady na to vytadaji od 100 do 200 dolart. Mlade stromy se musi vykopat i s koteny a velke vykacet. Kari a povoz jsou to nezbytne. My jsme za ne dali asi 55 dolaru. Oeho je tteba pro postaveni plotu — kete a iby gky — dostanete skoro zadarmo. Vagi delnici yam obyeejne take ptinesou mlade bananove stromky a kavovnikove kete, budete-li je pottebovat.

Jak si talo n nov 2ivot za gest tisk dolani F. Mony.

Brzy se z nepotadku objevi nejkrasnej gi potadek. Nechate rust jen utiteene stromy. Osvobozeny od okolni dtungle, zvedaji kokosove palmy pyg ne sve k'Stice bohate na velke hnede 0techy, mangovniky nabizeji sve velike slate plody, velike hrozny banana visi pod svymi SirckYmi natloutlYmi listy, pomerande nabyvaji v slunednich paprscich zlatove barvy, citrovniky vystavuji na cdiv sve neseetne drobne plody a avokadove stromy se sklaneji pod tits svYch obrovskYch hru gkovitYch plodu, zatim co cenny chlebovnik je obsypan tetkYmi dYnemi.

Bude tteba nekolika teleznYch zabradli na ohradu pro kravy, chlivek na prasata a kurnik.

Nejvagi polotku bude tvotiti vystaveni sugarny na kopru; i mala, jako je na ge, se sttechou ze zprohYbaneho plechu; stoji 100 dolart.

Dobytek neni drahY. Dojnou kravu z dobreho plemene dostanete za 20 at 25 dolaru, odsta.vend selatka stoji asi 75 centa, drabet od 40c do 60 centa za kus. Za 75 dolaru si opattite vgechen potte'onY dobytek a drabet pro mengi

Zatim co davate do potadku farmu, staveji yam domorodci stalY dam. Svaj jsme si zvolili tahitskem stylu, ale kaalY si jej mate postavit podle sveho vlastniho vkusu a mute si vzit na pomoc k provedeni technickYch detaild dobreho tahitskeho stavitele. NejdfiletiOJAI vec, na kterou musite zyla.'St' dbat, je dokonala ventilate a mothost zavtit dvete a okna hermeticky za de gte a vetru. Take je nutne postarat se o dobrou verandu, na ktere budete travit vet ginu sveho easu.. Opatteni vody je lehka, zaletitost. Potrubi yam ji ptivede z nektereho z neseetnYch pramena v horach.

Nag vodovod sta.' 150 dolara, ale museli jsme jej vests do delky 300 yarda. Na g dam ma sprchovou lazeri, splachovadlo s tekouci vodou a splachovaci zachod. Vystaveni domu stab:, 1.250 dolaru.. Je 36 stop dlouhY, 18 stop girokY a je postaven ze dteva jako skoro v gechny domy na Tahiti. Vial" jsme takovY cltevenY dam start' 50 let a doposud dobte obyvatelnY. V kuchyriske zahrade roste volne zelenina v geho druhu, a proto si kuujeme jen male potravin. Mame mleko, kutata a kachny, prasata, ryby vgeho druhu z mote i tek, v gechny plody zeme, zvlatte kokosove ofechy, jet nam poskytuji osvetujici mleko, vYbornou smetanu a dobrY olej, mimo to odpadky z nich jsou vybornYm krmivem pro dobytek. Neptitomnost zimy je daletitYm einitelem, ponevadt v gechno roste bez ptestani, je vtdy dostatek travy pro dobytek a slepice sna geji a lihnou kutata od prvniho ledna do jedenatticateho prosince.

Mezi Tahit'any doposud vladne zvyk rozdaIrani "na oplatku". Zabijete-li prase, nesmite zapomenout na sve sousedy, a oni si zase na vas vzpomenou pri sve zabijadce. Pro rybate, kterY se east° s vami deli o ryby, schovate mladeho kohouta nebo podsvinee. Tahit'ane z venkovskYch okresti jsou snad jedini nejopravdovel g i komuniste na svete a pravo tak radi rozdavaji, jako pkijimaji.

Ptesto prese v gechno .je tteba penez. Tyto yam opatti kopra, (su gene kokosy) hned ze zaealtu. Nag majetek nam dava asi 1.400 liber kopry mesiene, cot dues ptedstavuje cenu asi 26 dolart. Pro mute, kterY udelal v gechnu pottebncu praci, by techto 26 dolaru bylo eistym ptijmem. Totet plati o male vanilkove plantati, ktera, hned na zaeatku vynesla pti jarni sklizni 50 dolart. Zamestnavali jsme domorodce k o g ettovani rostlin a po odeeteni jeho mzdy nam zbylo 'distal° zisku 20 dolart. To by staeilo -alp ine tern, kdot. by se spokojili s prostYm tivotem, kdyt by si museli kupovat jedine chleb, cukr, mYdlo a bavinene latky na gaty (kava roste v zahrade). Zastalo by jim, i na zaeatku dostatek penez na tabak, knihy a no-

ye istrean, one iu. srpna viny. A farma, se na Tahiti rozviji rychle. nos z ni se zvetSi poeatkem druheho roku asi o 10 dolart mesiene.

S dalgim pkijmem 25 dolaru mesiene si mutete yydrtovat sluhu a nemuseli byste si odmaso od teznika za 15 at 30 centa za libru, ani vino, stojite-li o druh, kterY dostanete koupit asi za 25 centa za litr. Matete take podnikat east() vYlety v jednom z vozu, jet jezdi denne po celem ()strove za lacing poplatek.

S dalgimi 50 dolary mesiene byste mohli mit mengi automobil. Ale jak ziskat tech dalgich 25 nebo 50 dolaru mesiene9 Ti, kteti ptijdou na Tahiti s urditYm kapitalem, mohou si opattit hezkou kokosovou plantat , ktera pti dobrem o gettovani vynese asi 12 procent investovanYch penez mesidne.

Kardinal Innitzer piipravuje zaloieni nezavisle rakouske katolicke cirkve.

Dne 6. dervence byl uvetejnen novY zakon o mantelskem pravu v Tteti ri gs, kterY uvadi nove ustanoveni v celem azemi Nemecka i Rakouska. Komentate pravnikii poukazuji na to, ze akademie pro nemecke pravo ut dlouho ptipravovala novY zakon a Se an glus urychlil jeho koneene zpracovani. Nernecka vlada mela zajem na torn, aby konfesionalni pravo mantelske v Rakousku bylo zmeneno. Zmeny mantelskeho prava ye starem Nemecku nejsou tak velike, jak se oeekavalo. Nejzajimavej gi jsou nova ustanoveni o rozluce mantelstvi. Stejne jako ve starem zakonu je pojem viny hlavnim davodem k rozluce. Jako vina je uznano: porugeni mantelstvi, odepteni vykonavani mantelskYch povinnosti, hlavne pak odepteni rozplemeneni. NovYm davodem k rozluce je neplodnost. Paragrafy o poru geni spoleaneho domaciho tiVota jsou malo zmeneny. Novo ustanoveni je, Se po ttiletem pobytu jednoho z mantela mimo spolednou domacnost ten z mantelt, kterY byl opugten, mute tadat o rozluku. Soudce ma pray() volneho rozhodnuti, zda rozluka je moraine opravnena. Nov' zakon neobsahuje, jak bylo odekavano, ustanoveni o rozluce za spoleeneho souhlasu. Pro stare atemi nemecke ti ge nejsou reformy noveho zakona rozsahle, ale nejvet gi yYznam maji zakon• ustanoveni pro Rakousko. V Rakousku platilo at dosud katolicke mantelske pravo, ktere znemotriovalo rozluku. Rozloueeni mantele mohli se jenom znovu vdat nebo otenit pod "dispensi" a dispensni mantelstvi platilo pted soudem za konkubinat. Doti z techto mantelstvi byly podle katolickeho prava jako nemantelske. V Rakousku existuje takovYchto dispensnich mantelstvi na 50.000 a jeden milion "nemantelskYch" deti nema pineho prava. Tato mantelstvi i deti dostanou pattidne mantelske pravo. ProslYche, se, Se kardinal Innitzer protestoval ostte proti tomuto novemu ustanoveni, ale v jednani s Buerckelem se mu podatilo dosahnouti jen malYch zmen. Hlasi se take, Se se ptipravuje zaloteni nezavisle rakouske katolicke cirkve, pod vedenim kardinala Innitzera a salcpurskeho arcibiskupa Waktze. Zakladatelove nove cirkve maji pry v umyslu navazati styky s polsko-katolickou a pravoslavnou cirkvi. AS dosud neni jisto, zda arcibiskup Waitz se zadastni tohoto noveho zaloteni.

Kmiec svobedne volbe povolani v Ne'raecku.

Goeringovo nakizeni o vgeobecne pracovni povinnosti bude nyni dopineno. Ri gske vedeni mladete a ti8ska zprosttedkovatelna prate vypracovaly smernice, podle nicht bude mladet pkikazovana jednotlivYm povolanim. Ma se zabranit tomu, aby se mladet hrnula do tak zvanYch moclnich povolani a aby nektera, kemesla zustavala bez uefril. Ted' budou katdY hoch a katda divka po ukoneeni 8koly podrobeni yedeckemu vy8etteni a ptikazani takovemu pov nemt je nevice tteba dorostu. Bude-li • se mu povolani libit nebo ne, bude vedlej8i.

Rudd sokolska kogile neni barvou komunismu, nYbrt garibaldiovske. eerveri svobody. Jako ptirozeny vyraz demokratickeho naroda mute sokolske hnuti naueit mnohemu i jiNews Chronicle (LondYn) no narody

Ve stiedu, dne 10. srpna 1938.

Uryvky z eeskoslovenskfch dejin.

Jak si sudetonemecka strana pfedstavuje rozbiti republiky.

EDNA francouzska tiskova kancelaf uvefej-

nila zneni memoranda, ktere sudetonemecka, strana ptedlotila deskoslovenske viade jako svilj navrh na fe geni narodnostnich fed v republice. Obsach memoranda je, kratce feeeno, protistatni, protote ve skutednosti stat trha na nekolik easti. Je v gak take protidemokratickY, protok zavadi totalitni zfizeni. Upozornili jsme veera, aby se "smitlive" *fed pana Sekekowskeho mnoho nevehlo, protote hakenkrenzlerismus nezna objektivni pravdy a uznava pravo lti (nordicka. lest).

Jak ohromnY rozdil je mezi pojetim eeskoslovenskYm a hakoveho kfite, reprodukovaneho sudetonemeckou stranou, je videt z tohoto: v nag.' ristave se pravi, to jedinYm zdrojem statni moci je lid. Ve svem memorandu vydavaji henleinovci za jedinY zdroj statni mod "suverenni narod", jehot, "zakladrrimi pilifi" v republiee by byly "eeskY narod, slovensky narod, nemeckY narod a ostatni narody", ktere by byly "prasni osobnosti". Republika by byla rozdelena na deskou, nemeckou, slovenskou a jinou jette oblast.

V techto oblastech by jednotlive narody mely pravo ureovat sve rizemni potfeby. Narodnostni samosprava by se vztahovala zvlatte na policii veetne policie statni, na gkoly, piedvojenskou vYchovu, obchoclni komory, finandali samospravu, pravo vybirat doplriovaci dane a zfizovat pracovni tabory. Bylo by zru geno ministerstvo gkolstvi, socialni pede, zdravotnictvi a unifikace, jich kompetence by pfena samospravu.

Delena by vgak byla i zakonodarna moc. Narodni shromatcleni by melo zakonodarnou moc ve vtech oblastech, mimo samospravu, v to pak by zakonociarnou moc mel zemskY snem.

Uvnitt narodniho shromaideni tvoti ureite narodnosti zvla gtni kurii. Na kurie je Olen take zemskY snem. Proti jich usneseni ma narodni shromatdeni a president pravo veta, ale trva-li zemskY snem na svem rozhodnuti, vstoupi zakon zemskeho snemu piece v platnost.

Jecinotlive narodnosti dostanou sveho mluv'Oho, ktefi jsou zaroveri Cleny vlady, ale nepottebuji drivery n'arodniho shromatdeni. MluvCi je zvolen poslanci sve narodnosti na 6 let.

President mute odepfit potvrzeni, ale zvoli se tat osoba znova, nepotfebuje ut potvrzeni.

Mluvdi narodnostnich skupin jsou Cleny Nejvytti rady obrany statu.

Nejvytti soud a vrchni soudy budlet deneny v narodnost•i sekce.

Stat mluvi jazykem svYch obdanri, vytti spravni ritady jazykem nittich spravnich Vefejne podniky a v gechny podniky, statem kontrolovane, budle2 eleneny v narodnostni sekce. To se tYka, zvlatte Narodni banky, tiskove kancelafe a rozhlasu. Pirestavba statu budiz provedena ristavnimi zakony.

Zvlagtnimi zakonnYmi a admistativnimi nosy budit odeineno bezpravi, zprisobene Nemcum v pozemkove reforme, universitnich zakonech, menginovYch gkolach a legionafskYch zakonech.

• • To je zhruba navrh sudetonemecke strany.

Kdo jej promysli, uvidi, jak je protistatni. Vidi to take v Anglii i ye Francii. Nati povinnosti je nedbat techto provokativnich navrhri a

J

strana

vEsTNIK jit za sv3"fin k demokraticke nprav6 a k demokraticke rovnopravnosti vkch obeant v nati republice. V tomto smyslu podrobime jeg te navrhy sudetonemecke strany blittimu zkoumani.

DARY SRDCE

Dopisy, ktere doprovazeji jednotliva venovani na jubilejni dar pro obranu statu, jsou nejlepgim chikazem, ie tyto sbirky nemaji nic spoleeneho s natlakem, to vychazeji z vnitfni potkeby nateho obeanstva. Tak se stava sbirka na obranu statu nejen odpovedi nail vefejnosti na vYvoj udalosti v na gem okoli, nYbrt take drikazem o zdravem 2ivotnim instinktu nail demokracie. Ut nekolik narnatkou vybranYch vYriatkii z provategcich dary, sveclei o torn, jak pfispevky jednotlivcri i korporaci vychazeji z hlubokeho pfesvedeeni.

Jednota Cs. obce legionatske v Usti n. L. doprovazi dar 4000 Ke slovy: "My, bYvali phslugnici armady Masarykovy, ktefi tijeme a pracujeme v tomto ohroknem kraji dlouha iota, vetime v nail zdatnou armaciu, sklaciame v ni vegkere sve nadeje v techto pohnutYch dobach a jsme pfesvedeeni, to jest lepe dati ji nyni dobrovolne vge, co pottebuje, net bYti k tomu snad pozdeji okolnostmi donuceni."

Jednota zamestnancri es. drah v Peekach posila 1000 Ke a pite: "Odboeka oslavila sve tficetilete trvani tichou vzpominkou a misto ureene oslavy venuje penize nejdriletitejti yeci v osudove drildite dobe. Jsme statni zamestnanci, jsme vojaky a bude-li tfeba, pak cele jmeni odboeky dame radi na prvni pokyn. Stat je nag a my patfime statu."

Spolek absolventov obchonYch akademii v Bratislava venoval 2000 Ke. "Je to len maid suma, ktora reprezentuje 10 procent nageho spolkoveho majetku, ale s radost'ou koname tato povinost' k na gej republice, lebo i my chceme pfispet' k jej trvalemu zabezpdeniu na feene easy, hod i tak malou Ciastkou."

Vdova po oficialu stat. drah pi. Anna MareLova v 2amberku poslala titr prijeky na obranu statu v hodnote 500 Ke s timto dojemnYm dopisem: "Nemam nic net svoji pensi, ale pro mne stadi. Jsem zvykla, getfit a republika potfebuje penize na obranu statu. Jsem 62 rokri. stars. Narodila a Lila jsem ye znemeenem Azerni u Mostu, znam ritisk 6echt, zatila jsem jej jit ye svem ritlem veku a jako matka svYch jsem tam 57 rokri, mohia bych o tom psat romany. Proto jsem se rozhodla, to prijeku — neni sice velikt, — daruji na ,obranu statu a doufam, to bude hodne nasledovnikri, alespori ze zamoinej gich rodin. Zdar a vitastvi nail mile republice a jejimu starostlivemu presidentu, kteremu pfeji hodne dloulleho a pevneho veku a zdravi, a vgem, kteti se poctive staraji o nail republiku."

• • "Statu se neprijeuje, nYbrt' diva", pi ge mag. vrch. rada dr. J. 8 ' afaf v Praze, a posila titr prijeky obrany statu v hodnote 1000 Ke. Jaroslav Dvordeek v Pakiti pine: "Jako sokol a vlastenec povatuji za svou povinnost podepfit podle motnosti Va gi akci na obranu republiky, pro ev d Vam posilam 100 Ke." Vysokogkolgti studenti ze Slovenska a Podkarpatske Rusi. podporovani spolkem Mensa Academica Judaica (tidovska mensa) v Praze, zfikaji se jednoho sveho obecla, jehot cenu "davaji k disposici slavnemu ministerstvu narodni obrany na znameni sve oddanosti k republice Ceskoslovenske a ye prospech obrany statu". Hodnota techto obectri eini 200 Ke, ktere Spotitelna mesta Ranova pod Radhogtem pie • "Uschovali jsme zlate mince pro pripad, ze bude nag stet v nebezpeei. Podle na geho mineni ten eas nastal a proto pfijmete laskave pro ileely obrany statu tyto zlate mince: 16 desetidukatri, 4 petidukaty, 3 dvoudukaty, 9 jeclnodukatt v eerie asi 26,400 Ke. Doufame, ze nat plipad bude hodne nasledovan."

Jiste budou tyto pfiklady, jichz vybirame jen nekolik, hojne nasledovany!

I CAR SE VOL V UCHACH.

Spoleenost pfatel starodtnosti v Praze vydala zajimavou publikaci o silnicich v Cechach a jejich vYvoji, jejimt autorem je doe. dr.

Roubik z archivu ministerstva vnitra.

Cechy, lezici na kfitovatce stfedoevropskYch obchodnich cest, mely od nepameti sit' temskYch stezek. To byly pfedchridkyne dnegnich stanich silnic. Podobaly se pe ginam nebo dneg nim polnim cestam. Nejutti a nejhrike schridne a pozdeji i sjizdne byly v pohranienich pralesich, ktere je gte v 16. stoleti chra,nily zemi pied vpadem neptitele a nesmely bYt proto myceny. Ihnerne s rozvijenim obchodu rostla i sire stezek, upravovanYch tak, aby se po nich mohly pohybovat formanske vozy. Stezky philately dobrY zisk jak panovnikrim, vybirajicim od obchodnikti clo na hranicich, tak i mestrim, leticim a zakladanYm nich. Byly proto dobte stfeteny. 0 jejich ripravu se vtak nestaral nikdo. 0 mnohYch stezkach mame zachovane doklady. 0 jedne z nich, ktera vedla z nemeckeho Merseburku pies Zavidov, Kopisty, Louny a Slant' ku Praze, nam zachoval zpravu arabskY obchodnik Ibrahim. Jeho zprava, psana v 10. stoleti, je take dokladem a tehdejtim obchodnim vYznamu mesta Prahy. At do druhe poloviny 18. stoleti Indy dneSni zemske silnice stale vzhled polnich cest, oddelenYch od sousednich- poll nizkYmi nasypy hliny Byly take, to dva povozy proti sobe jedouci se nemohly vyhnout a byly za deg te hned pod vodou. Vozy v nich zristavaly easto bezmocne treet a bylo tfeba do nich zapfahnout dvanact at dvacet koni, aby mohly bYti vyprog teny z bezedneho bahna. Stitnosti proti nim bylo hodne, ale nic nepomahaly, stejne jako cisafske a jine vrchnostenske dekrety a natizeni, nafizujici drtlteltim pricly, to jest vrchnostem, peel o silnice.

Teprve na zaeatku 19. stoleti do glo k rychlejg i vYstavbe statnich silnic novYm systemem tak zvane dobrovolne konkurence vrchnosti a poddanych. Spoeival v torn, to poddani dovateli pottebnY material a na budovani silnic pracovali, zatim co vrchnost hradila naklady zdenYch staveb, mostri, kanalu, hrazi atd. z celeho rakouskeho mocnafstvi projevily Cechy nejvegi pochopeni pro stavbu urnelYch silnic s pevnYm kamennYm podkladem. Koncem prvni poloviny 19. stol. byly Cechy pro sve silnice, jejicht budovani nestalo rakouskY erar halefe, stredem pozornosti rriznYch evropskYch stair. Do &eh se sjadeli cizi odbornici na prohlidku silnieni site. V rote 1834 vypravil do 6ech rusk car vysokeho tenijniho dristojnika, aby celou sit' prostucloval a ptiyeti plan stavby silnic.

Isla o boleni zubfi.

V easopise lekahr pratske tupy 1:Tstfedni jednoty es. lekaru "Patient a lekaf" pile dr.

J. Pokorny o soneastnem stavu nail poke o chrup. Dokazuje, to je velice tpatnY a tvrdi, ze pinYch 95 procent vteho obyvatelstva republiky trpi chorobami chrupu, anit by se one staralo. Nati lide jdou k zubnimu Micah teprve tehdy, kdyt je choroba chrupu tak pokroeild, k zuby boll, a mnozi nejdou ani potorn. Z chorob tuba vznikaji dal gi choroby a onemocneni i ristrojil od tub)). vzdalenYch. Dr. PokornY vypoeitava, to nedostateenou peei o chrup nam roene vznikaji velike gkody umelou nahradou ztracenych zubri, leeenim chorob vznikajicich ne.sledkem -vadneho chrupu, vydelkem v dobe pracovni neschopnosti, ptecleasnou invaliditou atd. Odhaduje, ze na rieet techto ztrat plipada na hlavu katdeho z nos roene 100 Ke, to jest thrnem 1,500 milionu Nepopird se, to ve stoleti 15. a 16 Slovaci nemeli sveho spisovneho jazyka a ze si z nedostatku lentiho, vyprijeili eettinu, kterou tam s ptekladem Ceske bible zavedli husit gti vystehovalci. Tato bible a tato Ceske 'tee byly pouZivany v chramech at do doby, kdy zapoealo narodni hnuti slovenske Hr. Bethlen; Mad'arsko a Evropa.

VESTNIK 1,011■10,0-.111•13■101,”

vAc. BENE8

TREBIzsict.

V podvee er petiliste Sze l

POViDliA I

timRECE bude tvilj syn i v me spoleenosti! A

r

myslig, ze na cisafskem dvote bezpeenejgim?"

"Jsem site matka, matce nekdy neslu gi syna sveho chvaliti; ale za sve elite stojim i na dvofe cisafskem. — Je v nem. krev Zrinskeho!"

"A po mem boku ze bys za neho nestala?"

"Nechci, pane bratfe, aby vla gskSrmi strreky ye styk prisel. Lepe, vyhne-li se jim na sto kroMateina hlava miva pfeeasto pravdive tugeni!"

"Pfemlouvati to nebudu."

Pan vlaclaf utkvel na sestfe podivnSrm pohledem; p11 tom se svezlo oko jeho po jejim sate. Byl tak nejak otrelk, jakoby v nem chodila katdSr den a nemela jineho. Pan Petr se rychle odvratil, oko se mu nezvykle zalesklo a jegte rychleji opustil komnatu. A teprve na chodbe si tak z hluboka oddechl. V giml si sire sestry bystfe at dnes, v tuto chvili. Takhle ovgem nemohla k vlagsldm stniektm. 2enska eeled' ratemberska raga nepornerne lepgi odev net rodna sestra pane vladafova. Panu Petrovi se oei opravdu zkalily to ani stareho Olivce nevidel, jak stal opet se svazkem klieu u boku podle dveti do velike, rytilske sine.

A kdy sedali na kone, pan vladaf byl nejak zam1k1S7 jakoby byl nahofe u pani Eviely feei nechal. Vlaggti strYekove byli site je gte yeselej gi a jegte hovornej gi; ale nevim, zdali pan Petr poslouchal. Vgemotnou chvalou obstpavali zdejgi kraj, vgude nee° videli, k .emu by pro pana vladafe mohli pfipojiti nekolik pochlebiiSrch slov, i ty dogkove stfechy, kudy jell, mely dnes pro filisne Vlachy zvleAtni kouzlo. Jen tenhle lid pod nimi je pry tak neduvefivij, o pfitulnosti nikde ani vidu, jen pry ho bazeri svira na uzde.

"NeelfiveflivSr , mill strfekove, dokud koho nepozna! Ale jakmile pozna, ze 'lad° ma pro neho jen trochu soucitu, jen trochu lasky, jen trochu pravim, pak byste mohli s nim orati.

DobrSr , vernSr, poctivST lid!"

Vlagg ti stOdkove se na sebe °pet podivali, jako by chteli het: "V gak tim lidem take orati budeme, jen at se nam, milt' pane vladati, tve dedictvi do rukou dostane!"

A pfi torn oba pobodli belou ge, ze se fehot jejich rozlehl v nedaleke lesy nekolikerou ozvenou.

Dobte, ze pani Evieka se jejich spolednosti vyhnula a :leg** lepe, ze i Hanuge u pana bratra omluvila. BSivalo fit od jaktiva, to kam pfibuzni, ktefit se jit dedictvi nemohou ani doekati a uvidi-li pokrevence zarazi se a v hlavach jim. proti soku snad Wastriej g imu vznikaji fiklady, ktere vidycky skorem zle koneivaji. — "Videii jsme se, hochu! Ja, se tebou potegila..."'

"Za tak kratinkY eas, matieko?"

"Veene spolu nikdy nebudeme moci byti!

Vim, tes zdrav i ze v tobe otcova krev, a to mi nejlepgi litechou! Vg ak se bohda zase brzo uvidime!"

"Vistaneg zde u stitce, matieko?"

"Zilstanu, mildeku! Co bych take si tam v to cizi zemi poeala? Jed' s panem bohem! Bude pro tebe nejleper Mlademu Zrinskemu se hlava naklonila zamyg lena; svetim, bujarou zdravosti kypicim oblieejern pfeletel lehynky rtmenec, i tmave modre oko jeho, zdalo se, to se zalesklo nezvyklSr m svitem. — Zase mu z nenadani phletela k tehle hlave hezounka divei tvat, tak mile dojemna,, to ji nemohl a nemohl zapomenouth Tak se stave,: lids uvidi se v tivote jen jednou a potom pry pokoje nemaji, dokud se zas nevyhledaji a jeden druhemu ze dna duge se nesvell s nejtajnej gimi myglenkami. Mela na sobe mestskS7at z tetke, drahe latky.

Ale tak se zdalo, jakoby ji bSrval nepohodinST a tisnil ji navtech ridech. A jak plate kolem se rozhlitela, tak jako kdy mladou larikou, ktera byla zvykle, pouze zelene travie'ce, lesnimu potualu a pteekilm zpevaekiim, ptekvapi nahle stere oei a nemohou se lesknave srsti a gtihlSrm notkam dosti vynadiviti. Videl ji poprve v cisaiske zahrade. Sla s ni tenkrate stare, jakas Lena, tak jakoby polo slutka a zase polo stfetitelka. Sledoval je v patach zameckYmi nadvotimi za branu a potom se mu ztratili pfimo pied rotembersk'Ym domem.

Na cisafskem dvote bylo site diveic na, vybranou. Na panoge se, jak se hick prim° lepily. A jak hovotiti timely! Samy zaeinaly a konce nemohly nalezti. At se hlava ze vgeho toeila a panic chtej nechtej uve,z1 v tentatech. Takto zevnej g kem dbaly mravu at fizkostlive, i studem se zardivaly, ye chrame do samSrch modlitebnich knitek rumenne lice sklanely, na obe kolena poklekaly a bily se v prsa za nejhlub gi pokory... A ph tom jim listeeky na dlatbu padaly, kde by se 't.adoucirn sveho srdce pote genim mohly nejspige i nejbezpeeneji sejiti. A co vg ecko slibovaly i jaIdch vybranSrch zdvotilAstek utivaly! Ale pan Hanug si jich vtiml, jako si v g ima sedlak za tni eekanky modrajici se v ouvoze. Jedva nezbytnemu mravu zadost' ueinil.... A od tech dob kdy uvidel neznamou diveinu, tepry se fraucimoru vyhYbal, at si z toho nejeden dvofenim i Usmegek &inn, to pry zakladaji nekde ye Vlagich zase novSr kla gter pro blede, smutne tvate s regulemi, jimit se nemilte honositi dosud tacInSr fad.

Mlademu Zrinskernu nechtel ani z oei ani z mysli obraz milounke devu gky. Provazel jej z Hradean at daleko za Krumlov krok za krokern a na zdej gim hrade ani na okamtik se mu pied zrakoma neztratil.

"Jen vtelycky bud' rodu sveho painetliv a ne zapomeri, ze v tobe krev Rotemberktv a hrabat Zrinsldch, z Alcht nejslavnej gim otec tvilj!"

"Budu pametliv, matieko, a nezapomenu!"

"Panbilh ti, synu milSr, potehnej!"

Hrabe Hanu g Zrinsld oeljitdel z Krumlova ce, i s vlagsk31mi pfibuziVini se rozloueiv. jit druheho dne, vzav odpu gteni od pana strSrA pani Eviece jakoby„leamen spadl se starestliveho srdce matefskeho.

Vlaggti strSrekove divajice se okny za odjitdejicim jinochem prohodili jeden k druhemu ponekud mrzu“on hlasem: "Tenhle nam mute pfekateti! Mute nam na ge zamery titi life!" Potom se odmleeli; ale na nedlouho a oba se °pet podivali na sebe, jakoby jim ke hlavam byla *pfigla stejna myglenka: Vgak nam gkocliti nebude. Dame si dobrft pozor, ostatne za nas jive oei budou bditi!"

Pani Ursinove se tenkrate na Krumlove zdrtell proti svemu obyeeji dell eas. Vgecko si tu dukladne prohliteli, jakoby jednotlive pfedmety znaleckYm odhadovali okem a potmegil iismev se jim s tvali neztracel. Rotemberske dedictvi mei° pro ne nepomerne vet gi cenu net dedictvi kralovstvi boeiho, jehot ostatne mute dosici i elovek nejchudgi.

Nejpodeztivavej gim zrakem stopoval je nik Olivec. Plizil se nepozorovane skorem v gude v patach za nimi.

"Prohlitite? Prohlitite? Na ge poveth by yam, panove mill, nijakt nesvedeilo!" nejednou sam pro sebe prohodil utkvivaje pronikavSona ma na pfibuznch pane vladafovSrch.

Z fraucimoru se k nim mela vlidne jen instruktorka krumlovske, pani Markyta. Byla sic jit hezky phstarla a velice telnata; ale pani Ursinove se ji pfec ku podivu dvotili. A dostalo se jim pokatcle nesmirne pfivetiveho fismevu a pod obyeej hluboke dklony. Pani Markyta jinak hlavu vysoko nosila a i k pozdraveni hosta urozer&h jedva ze mnohdy ptikS7vla.

Tihle Vlagi vgak jakoby zrovna gkolu, v kteret umeni slugnosti a mravu spofaclani oei mistfi z Madridu, byli prodelali. Pani Markyta se ani nemohla dost vynadiviti prime chuzi, svitnemu kroku, pohybilm rukou, drteni hlavy a potom hlavne melcounke jejich feet A Ursinove zase kde si jen mohli na dvofe pana vla-

Ve sti:edurene 10. srpna 1938. dare koho ziskati, nikeho neopomenuli.

Klienik Olivec si za gel vklyeky vederem ke staremu Bfezanovi. Oba byli stejneho sinSrgleni a oba Vlacht z poctivYch dui nenavideli, ae pan pisaf, kde jen mohl, v gude se jim vyhSrbal. Kdyt i dvorem tli a on je zeal ze sve pracovny, stranou se obratil. A Olivet svou cti se zakladal, ze Rotemberkove a Ursinove tak od prvopoeatku ,od sebe rozdilni, jako rune od medveda, ze u nich jedine krtpeje krve neni spoleene.

"Kdo by to take jinY veal jisteji net ty, kterYt v rotemberske historii zna g katdinkou earku a kterYt vgude pravdy at tuze rizkostliye dbag, i tu a tam zamleujeg...

"Jen k vuli cti a dobremu jrnenu petiliste milk Olivee. 6erne neeinim bilym, zleho neomlouvam a nemohu-li do pameti co vepsati, radeji mleim. Nejsi-lit, Olivde, i ty vernSrm sluhou rodu rohnberskeho? A zdalit ty sveho pana pokleskilv, at' at jaldchkoliv, odhalujeg a rozgitujeg?"

Vaclav Bfezan polozil kostnatou ruku nikovi na rameno.

"Zdalit bych mohl do kroniky vepsati, jak pani Evielea phjela chudidce, jak slavneho hrdiny kfest'anskeho syn podobal se spite panogi nejakemu z rodu othuzeneho? Vtdyt' by se mi ph techhle fadkach oko zkalilo a Ora bych v to sve pravici, Olive., neudrtle. Beztoho pieeast° nad nejednou zpravou se zamyslim a potorn ji obydejne pfetrhavam. Jak take jinak, milk Olivee?"

A dva stall druhove, rodu roternberskeho sluhove nejvernej.gi, drtice se za ruce vespolek, hledeli si do oei, jet - jim zavlhaly, at se rosa na svraskovatele tvafe vyprfStila. vu.T.

Zlatokopsld mlynaf ode dvou dnu skorem ani nemluvil. Jen potad pfechazel z mista na misto s hlavou svegenou, nikde stani nemaje.

Ani spat nemohl, ani pokojne jedineho sousta do fist dati. Mleei se pana otce at zdivili.

Jindy same, fee, jak u nich, co ten dela, co onen a dries jich jedva pfivital. Ani jim ruky nepodal a pan otec toho neopomenul ani oproti nejchud gimu. I panimame sio vgecko po zpatku, jindy se jako na vfetYnku toeila, bylo ji vgude pino, kam 'Cloy& ucho nakionil kde jen °kern utkvel a dries take, jako kdy na potoenim mlYne voda vyschne do posledni krupeje a kola suchotou popraskaji.

Vozka, jent jezdil katelS7m Vdnem z Krumlova do Prahy, pfinesl jim smutnou zpravu, ze pry Jelenka postonava. Zle to site pry neni; ale tak jakoby ji pratske poi/6th nesvedeilo.

Pan otec tuto novinu vyslechnuv nefekl sve tene nideho, jen se na ni pronika .s4rm okem podival. A panimama tomuhle pohledu rozumela s clUstatek. Bylat' toho ona pfieinou, ze dceru na ueeni do Prahy poslali. Den ode dne na mutt sedela, at mu jednou i lakotu pfehodila, na koho pry chce. gettiti, kdy nechce na vlastni, jedine dite nieeho vynalotiti. Pan otec ji ale neueinil ani slovem nejmenM vyeitky a ani na sebe nepromluvili. Panimama at chtela kolikrat meld., ale vtdycky jakoby ji slay & v hrdle vazla a jakoby ut slygela, ji mut fekne: "a toho jsi vinna ty"!

A potom ji take v tom branila pYcha, kterout pry zdedila s venem po matce.

Bylo k vederu, kdy se meal nahle pan otec chystati na cestu. Porudil eeledinovi, aby phchystal vilz a kola dobte namazal, v gecko clukladne prohledl, navazal sena a vzal obroku na pet dni, rano pfed slunce vSlchodem aby vge bylo pfipraveno.

"Kdyby zdej gi mly'n zlatou mouku mlel, co by mi bylo platno, kdyby nebylo tebe, mile drahe dite! — Kdyby se vgecky tyhle vrchy v zlatou rudu promenily, jak by mne to mohlo tegiti, kdybys zde ty nebyla. Stone, postonava.

Z nevelkSTch pooatki). 13S7vaji nejednou konce zle. Musim za ni, musim! Ze jsem jen hned veder se na cestu nevydal. Mohl jsem tam dries jit byti. Smutna, nemoc, kdy kolem Mika cizi tvate; tetka nemoc, kdy cizi ruce posluhuji; neuptimne poslouteni, kdy je platen., (Pokradove,ni.)

V

11J. Z,Iplla It/30.

V .D.:

Ir

=,■

Naie zdravi 11

Nov zolsob v boji prot vzteklina, jeho vc znam a dfisledky.

7

MUDr. Miroslav Merhaut.

ALOKDO z nakch etenaft asi vide). nejam

ke zvite, zachvacene vzteklinou, tim mene vzteklinou zach yaceneho eloveka.

Avgak mnoho, jiste znaena yetgina ut o vzteklina neco sly gela vypravovat nekoho ze starAich generaci a pfebiha jiste mraz po zadech pri vzpomince na drasticke vylideni hrrizy a desu onech pkibehri, v nicht neAt'astnOu filohu hral dlovek, vzteklinou stitenY. Vzteklina S'ifila des a hruzu v pfedchozich generacich ve gkerYm pravem. Vtdyt' by mohla bYti postrachem i stavajicim generacim, kdyby nebyla vedou lekafskou tak vydatne a razne potirana.

Pfes to v'Sak, to dnes mame proti vzteklina prostfedek tak YydatnY a spolehlivY, ochranne odkovani proti vzteklina, neznamena to nikterak, to u nas vzteklina ut vymizela a te bychom se tudit boje proti ni ut mohli vzdat aneb alespori v nem povolit. Prave naopak! Nutno stale mit na mysli, te jeke dnes, prase jako v letech minulYch, jest nak obyvatelstvo vzteklinou stale ohrotovano ate nutno poutit s nejyak svedomitosti vakerYch prostfedkri, ktere nam veda lekalska v boji proti vzteklina poskytuje a ktere ye struene forme vyjadkuji patfiene zakonne pfedpisy.

Nezapominejme, ae vzteklina eloveka je nakatliva nemoc opravdu stra gna, dojde-li k jejimu vypuknuti. V katclem takovem ptipade je to nemoc pro eloveka i nevyhnutelne smrtelna.

Vzteklinou pak zachvacenY 'Clo y& jest, jinYmi slovy, bez milosti odsouzen k jiste smrti!

Co jest to vzteklina a jak se projevuje?

Vzteklina jest nakatliva nemoc, pfentsna na dloveka, zvitaty, vzteklinou zachv 'acenYmi. Postihuje jmenovite ustkedi nervo ya, mozek a michu. Projevuje se yYznadnYmi zachvaty vzpinavYch ktedi, jakot i kfeei, vyvolavajicich ztrnulost, ktedovite napeti, dodasne ochrnuti. Tento chorobnY sta y mute se vystupriovat v chvaty zutivosti. IC-Tee zachvacuji z podatku svalstvo dYchaci, cot ma za nasledek pferugeni krevniho obehu, hromadeni tilne krve v obliCeji, trupu i ficlech. Oast Vela, pfekrvene tilnou krvi, nabYvaji batty temne eervene, fialove at modre. Pozdeji zachvacuji kfede i svalstvo polykaci. V tomto stavu daji se ktede vyvolati pouhYm pohledem na nadobu s vodou. (Odtud vedecke pojmeno yani vztekliny: hydrophobia — des z vody). Smrt nastava nejpozdeji za dva tYdny po vypuknuti vztekliny. TakovYto neWastnY tvor zmird v kfedich otravou kern uhlieitYm nasledkem poruch krevniho obehu, ochrnutim svalstva dYchaciho.

Jak vnika nakaza vztekliny do Lela lidskeho?

Vzteklina mute yypuknouti jen tehdy, dostane-li se nakatlivina vztekliny do obehu krevniho. K tomu vSak neni vtdy tfeba hlubokych, krvacejicich ran. Nakatlivina vztekliny mute vniknout do tela i nepatrnYmi oderkami, nepatrnYm 2krabnutim, po ptipade i rozpuka,nou kriti tela. 6im bliZe jest zminene zraneni hlaye, tim jest nebezpednej2i. Zarodky vztekliny jsou na dloveka pfenosne slinami vzteklinou nakateneho z yifete. Pfenos vztekliny ze eloveka na dloveka (mimo zraneni pti pitve vzteklinou zemfeleho) nebyl dosud bezpeene yedecky prokazan.

Bezpeene jest vSak prokazana veclou skou nakaza eloveka vzteklinou rriznYmi zvitaty domacimi i divokYmi. V nakch krajinach jest nejoba yanelkm kfitelem nakazy pes. Na 80 procent ptipadri vztekliny v nakch krajinach pfieite, se na vrub pokousani ci zraneni vzteklYmi psy, kdetto na

-. - •

L14

Ii

koeky pkipada jen 10 prod. pfipad0 teto nemoci. Nakaza eloveka vzteklinou nemusi v gak vtdy, pochazeti jen od psa nebo kodky.

Z domacich zvitat mute vzteklinou eloveka. nakaziti i ken, krava, koza, vept, kralik. Mute VSak vzteklinou nakazit eloveka i krysa, z lesnich zvitat pak zajic, divokY kralik, yysoka, zyet, jakot i veAkera zvet divoka. Jest dokonce v lekalske literatufe zaznamenan pfipad vztekliny u eloveka nasledkem poklovani viteklYrn kohoutem.

Z uvedenYch pfikladu jest patrno, 2e zdrojem nakazy vztekliny pro eloveka mute bYt katde zvite domaci i divoke, vzteklinou nakatene. — Vzteklinou mohou nakazit i zvitata, ktera sice byla vzteklinou nakatena, ale u kterYch jegte: vzteklina nevypukia. elovek mute bYt vzteklinou nakaten slinott psa jit 3 as 8 dni pfed vypuknutim pfiznalku vztekliny u psa.

Z toho jest zfejmo, to dloveka mute vzteklinou nakazit zvite, vzteklinou sice nakatene, nehot vgak vzteklina dosud nevypukia.

Jak se zachovat pii zraneni zvliaty, ze vztekliny podezrelYmi nebo dokonce vzteklymi?

Ze vztekliny jest vlastne podezfele katcle zylaSte nezname, u nehot nemuterne s veSkerou bezpeenosti yyloudit nakazu vzteklinou.

PodezfelY ze vztekliny jest na pfiklad katc1Yvolne pobihajici neznamY pes. Tim spiSe jest podezfelY ze vztekliny pes v obci nebo v krajine, ve ktere jest vyhlaSena kontumace psi pro oduvocinene obavy tifednich Cinitelu z rozkieneho nebezpedi nakazy vzteklinou.

Jsme-li zraneni nebo pokousani takovYmto podeztelYm zvitetem, odebefeme se ptedevkin ihned k nejbliZ2imu lekaki nebo do nejblit2i. nemocnice. Soudasne se vAak pfieinime o to, aby zvite ze vztekliny podezfele, ktere nekoho z; nas zranilo, bylo zahy polapeno a zneSkodneno tak, aby nemohlo nakazu vztekliny dale Mitt Z toho dtvodu oznamime takovY ptipad nejbliZ2imu stratnikovi, obecnimu iffadu nebo Cetnictvu a soudasne udame pokud motno veSkere podrobnosti o dotydnem zviteti, aby mohl bYt zjiAten jeho majitel nebo aby dotyene zvite mohlo bYt co nejdfive zjigteno a zneakodneno.

0 to se ut postaraji zminene tifedni osoby za. pomoci Afedniho zverolekafe. Jedna-li se o psa nebo jine zvike domaci, nebYva zjikeni tototnosti jeho piin g obtitne. U zvifat volne pobihajicich a divokYch narati ovS'em jejich zneakodneni east() na obtite velmi znadne.

Av.Sak i na tyto ptipady jest veciou lekatskou v boji proti vzteklina pamatovano, takte u eloveka, zraneneho vzteklYmi nebo vzteklinou podeztelYmi zvifaty i zcela neznamYmi, nehrozi tadne nebepeei, poutije-li se ovaem yeas a s nejvet2i syedomitosti veSkerYch zakonem zenYch ochrannYch prostfedkri.

Prokazati bezpedne hrozici nebezpedi nakazy vzteklinou u eloveka po zraneni rriznYmi zvikaty nebYve, vady lehke. Ve slinach vztekleho zyikete nebo kratce pied vypuknutim vztekliny motno prokazati vzteklinu nalezem zylagnich drobnohleclnych telisek (Negriho teliska). Tato teliska motno v nekterYch pripadech nalezti i v rang vzteklYm zyiketem poraneneho Cloveka.

Avgak nakazu vzteklinou nelze yyloudit ani u ptipadu, pti kterYch zminend drobnohledna teliska nalezena nebyla. Proto nutno velmi Casto podrobit ochrannYm opatfenim i pfipady pouze podeztele z nakazy vzteklinou.

Nejfispetnej21 ochranou proti vzteklina jest jedine podstoupeni okamtite a bezvYhradne, lekatem natizene profylaxe, jejit podstatnou Cast tvoti ochranne odkovani.

Boj proti vzteklina v PasteurovYch Ustavech.

Vzteklina ma na Atesti pro nas velmi dlouhou dobu "lihnuti" neboli inkubaci. Timto nazvem oznadujeme dobu, ktere jest potfeba od vniknuti nakatliviny urdite nemoci do tela do propuknuti teto nemoci (objeveni se prvnich znakri) .

Na tomto poznatku vybudovano jest leen' zranenYch lidi vzteklYmi nebo ze vztekliny podezfelYmi zyifaty v PasteurovYch Ustavech. V techto provadi se odkovani proti vzteklina injekcemi odkovaci latky, vyrobene z oslabene naka2liviny vztekliny.' Tato odkovaci latka sestava z emulse mozku a michy kralika, jemni pfed tim byla nakaza vztekliny naodkovana. Leaa

untrra v PasteurovSich ustavech trva. 15 at 20 dni. Jest tudit ukoneena drive, net' by mohla vzteklina, u Cloveka propuknout. Vynalez tento je nesporne genialni a nesmirne blahodarnS7, s jakou jistotou deli nemoci tak hrozne a pro dloveka bezvSthradne vadycky smrtelne, jakou jest vzteklina.

Zpiisob boje proti vzteklina u eloveka byl iispegne zjednodugen.

Ti, kdot byli nuceni podrobiti se odkovani proti vzteklina, byli do nedavna nuceni putotovati do nektereho z PasteurovS7ch ustavu. Zavedenim oekovani proti vzteklina metodou Hemptovou mohou se postt&ni nyni le git doma u nejbliMiho lekate.

Hemptova metoda odkovani proti vzteklina sestava, ze 3-5 podkotnich injekci, ktere se vstkikuji nejfispekieji do krajiny btiani za sebou v ptestavkach pouze 24 hodin. Oekovani proti vzteklina touto metodou jest tudil ukoneeno nejdele za 5 dni. Ve zvlaSte teZISTch padech 6,1.4 se za mesic po skondene popsane 16034 je'Ste injekce testa. Po techto injekcicp neobjevuji se Zadne neptiznive ptiznaky. Jen nekdy dostavuje se u odkovanSrch osob ptechodne malatnost a nespavost, ktere Vaak zahy mizeji.

Hemptova metoda oekovani proti vzteklina ma. znae- nY vyznam pc strance lekarske i narodohospodarske.

Provadeni oekovani proti vzteklina natidilo ministerstvo vetejneho zdravotnictvi a telesne vS7chovy od 1. Cervence 1937 na vel gine fizemi teskoslovenskeho statu. Pasteur& Ustav v Praze byl v dUsledku toho zriSen. Dnes funguje jeSte jedinST Pasteur& Ustav v Ko§icich pouze pro vSrchodni Cast Slovenska a Podkarpatskou Rus. Hemptonova metoda oe"kovani proti vzteklina se osvedeila. Nasbiranymi zku‘Senostmi bylo prokazano, 2e Hemptova metoda svou neinnosti dosavadnim metodam odkovani proti vztekline nejen se yyrovna, nybrt je i pfeddi.

POCASt A DIAEVNI PORUCHY. V poslednich letech se polccuk veda vygettiti spojitost mezi atmosferickmi vlivy a duS •evnim 'tivotem eloveka. Velmi zajimave jsou if t -sledkybacniprofesadClrencMisz university v Cincinati.

DlouholeSrtm pozorovanim zjistil, ae urdite druhy du'Sevnich poruch jsou napadne zavisle na robni dcbe a podasi. Pribyva jich ke konci zimy. Tento zjev je podminen jednak nejistYm podasim v to dot* jednak zvYgenou einnosti •organismu, kterSi- musel v ptedeS1Srch m6e:cich bojovati proti mnohonasobnemu nebezpedi.

Statistika, sestavend profesorem Millsem. ukazuje, to v prvnich mesicich roku ,tedy v dobe pfechodu mezi zimou a jarem, se vyskytuje vice dn8evnich poruch. Profesor Mills zjistil take v merfaim metitku zavislost lidskeho nervovvho systemu na atmosferickYch .podminkach.

U mnoha lidi se totii objevuji telesne i duAevni poruchy, jakmile klesne barometr, tedy pti sniZenem tlaku vzduchu. V teto souvislosti byla zaznamenana take zvYS'ena, nachylnost k depresivni nalade. Profesor Mils zjistil vykttenim rumba sebevraZd, ze tito omrzeli Zivotem skondili vetknou pri sniZenem tlaku vzduchu.

Zmizele jezero v Chile.

University jihoamericke republiky Chile vypravily nekolik v3'7prav k jezeru Senoret v jIZni Chile, ktere nedavno zmizelo. Jezero o rozloze pies sto etverednich kilometre zmizelo doslovne ptes noc. Veder jeSte okolni sedlaci napajeli u jezera dobytek a rano itZ tarn naafi jen hlubokou dolinu bez vody. Vodni . rostlinstvo a ohromne spousty ryb tam hniji a otravuji cele okoli zapachem. Tisice miilonu krychlovS7ch metro vody zmizelo nejakSrm vnitrnim pohybem zeme. Vedecke vYpravy maji tuto hadu prostudovat. PM torn budou studovat jeAte ,iinou vac. Pied nekolika lety zmizelo Upine stejne meng jezero pobla jezera Senbret. Melo rozlohu jen etrnacti etereenich kilometre.

Toto jezero si vS"ak zahral p s okolnim obyvatelstvem proradnou hru. Po nejake dobe se v nem °pet objevila voda. Snad se bude tento zjev opakovat i u jezera Senoret.

Strana 12.

faiedni Organ Slovanske Podpornjlei Jednoty Stitn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent AISO. ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA-LEDITOR Vydavatele — Publishers tECIIOSLOV.A.K PUBL. CO ., Rest, Texas Pfedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny sdres zasilaji se do Hlavni nfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of adress must be send to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veilkere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlet sdresoviny na Vestnik. West, Texas Viststik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Jedine srdce.

Bylo nam tako, ut zas lepe je, kdyt jako stuhy kolem hlav nam vlaji ty kroky; barvy, pisne nadeje.

Nacieje! Zastup taneici ti da ji, m411'61.16 pole tisicerYch radostnY pohyb, nad nimt due hraji v svobodnem vzmachu buracivYch del.

Vy take kroky, f vy, nolky vzdutne, tlo se nam tace, tetoe, nyni uz ne, kdyt vase sila ptelila se v nas, kdyt katclY z vas jak na titnitti klas s modreho nebe strhl na zem jas.

Vidim vas z dalky, pestra pale maku, aleje, vzdute bilym vetrem svym, viny, z nicht zastup eeti se v mem zraku rozletem v dalku jednim, jedinYm. Vy kfidla talcYch drii, ty lehka dlani, jet' unatit nas vYt! Tvrij mekkY stin nam rodnou semi chrani, i slyt: Pod rortandenYm totem melodic jedinYm, jednim srdcem domov bije.

Josef Hora.

Pojiit'ovna diva za.ruku za ienicha. Pojitt'ovny hledaji pro syrij obor stale nove a nove testy. A jsou ye sve vynalezavosti temet nevyeerpatelne. Nejnovejtim odvetvim jejich dinnosti je pojitt'ovani proti sriatkovYm podvodum.

Pojitt'ovna se zavazuje k zaplaceni katde tkody, ktera by vznikla rodine vda yekchtive dcery nebo teniciho se syna, v ptipade, *te naletnou sriatkovemu podvodniku nebo podvodnici. Hlavni podminkou je povinnost hlasit pojitt'ovne ihned den zasnoubeni a ridaje o osobnosti snoubencove. Pravo na odtkodne ychazi v platnost den po oznameni zasnub. Ve slutbach pojitt'oy en je mnoho soukromych detektive, kteti pak petraji po povesti snoubence neb snoubenky.

Akce ma velkY Uspech, zejmena u zamanYch rodieft.

Triova smrt. Kdyt se Tyr koncem tkolniho roku 1883-4 loudil na universite se svYmi posluchadi, fikal, ae si mnoho slibuje od prazdnin, nebot' pry se pejde zotavit do tyrolskYch alp.

Odejel asi v druhe polovici eervence 1884, ale hned po pfijezdu psa,1 z Innsbrucku, te tam ptijel polomrtev vedrem, a z dopisri, ktere posilal pfatelum i sve choti bylo videti, tie se mu tarn pfi tpatnern podasi stYskalo. Stetoval si na sve zdravi, ktere ovtem v tak kratke dobe se nemohlo podstatne zleptiti, a trpel•sniutnou naladou osamelosti. Tyr konal Caste vychazky i vlakem do nedalekYch ridoli, zvlatte k jezeru vysoko nad Oetzem, v nemt se easto koupdval a nikdy i pozde do noci se prochazel po bfezich Aachy. Tyr§ odetel v patek 8. srpna jako obydejne na ranni prochazku. K 10. hodine se vra-

vtgrmirc

til, zamenil depici za klobouk, a zanechav v byte svrchnik i penetenku a v tatech dopis, odetel — a odtud neni o Tyrtovi bezpanych zpray.

V sobotu 9. srpna pfijela pani Tyrtova, do Oetzu a dovedela se znepokojivou zpravu, te se Tyr od veerejtiho vedera nevratil. Hned v nedeli se vypravilo 30 vesnieane hledat Tyrte, ale marne. Oasopisy, okresni hejtman, eetnictvo, vte poma.halo, ale vte nadarmo. Ve stratne nejistote oznamila pi. Tyrtova v nedeli 10. srpna do Prahy, se Tyr je nezvestnt V uterY 12. srpna odjeli elenove Pratiskeho Sokola dr. Scheined a Rixi do Tyrol, aby se ujali patrani a ye etvrtek 'neer 14. srpna pfijeli do Oetzu. Teprve po 14 dnech trapna nejistota ukoneena. Ve etvrtek 21. srpna rybat Schoepf z Habichen zpozoroval nedaleko sve vesnice plovouci mrtvolu v tece Aate. ttedne bylo v ni zjitteno vlnami znetvotene telo draheho zakladatele Sokolstva — Miroslava Tyrte. Dne 30. tijna byla rakev vezena vlakem do Prahy, kam ptibyla 5. listopadu a v nedeli 9. listopadu o 2 hod. odpol. konal se pohteb slavnY a smutnt Po feel dr.

Ed. Gregra vyneseno telo Tyrtovo ze Sokolovny, kde bydlil a fidil sok. praci. Pies 100 spolkfi pratskYch s prapory a 89 jednot sooklskYch se 72 prapory doprovatelo Tyre na jeho poslecini ceste. 120 stejnYch vavfinovych vencri, tastfenYch smuteenimi fabory, eetne vence i od sokolstva jihoslovenskeho neseny za rakvi mute, jehot na posledni ceste doprovazela Praha i venkov, za,stupci sokolstva i vedy. Za rakvi na polttati nesl stfibrnY venec dr. Schreiner, pfedstavitel druhe generace, jet mela nastoupiti ye stopy Tyrtovy. Do oltanskeho hrobu Fuegnerova, pod ttihlY jehlan kamennY ulotieno telo Tyrtovo. A velkY druh Tyrtriv Jan Neruda, Glen to vane mlacie generace, k nix patfil i Tyrt.

Byla to generace veeneho ruchu, jejimit eleny byli Smetana, Manes, Cermak, Halek, Nemcova, — generace krasnYch lidi, jejich srdce — podle slov Nerudovych — mel nOrod vrhati tam, kde nejvic se shemti neptatele kleti, vysekati je a zas je mrttiti dal: nebot' ono "chce bYti pit vas do skonani sveta!" Snad to stara baje o srdci rekove tanula na mysli TyrtovYm ptatelrim, kdyt do rodne zerne ptivateli srdce Tyrtovo.

"Co lid nezna, nikdo nezna, — co lid jefte nedoved', nikdo nedoved' — co lidexn se nestalo, nikYm se nestalo!"

Tyrtovo proroctvi.

Moralni odpovednost britske vlady yyzvecla, list Manchester Guardian tern.ito slovy: Neseme-li pro '6 eskoslovensko risiko valky, pak je jen rozumne, ze mame (Anglie) co rid tea do soueasnYch jednani. Je zde vtak bohutel dostateenY drivod k Usudku, te nemecka vlada sama nema skuteeneho zajmu na ttesti a blahu sudetskYch Nemcri, nYbrt na rortifeni vlastnich rozpinavYch potadaykri v jihovYchodni Evrope. Jestlite Henleinovci trvaji na naproste autonomii a odmitaji udiniti rozumne ftstupky, bude lord Runciman donucen hlasiti britske vlade, ze Csl. vladu nelze Ciniti odpovednou za nezdar. Jestlite naproti tomu Csl. vlada na britskou radu udini Ustupky, kterYch by jinak neueinila, bude britska vlada moraine odpovedna za to, aby temito ristupky Oeskoslovensko neutrpelo tkodu.

Umela vlikna ohroiuji bavinu i vinu. VYroba a spotteba umelYch vlaken dosahly v loriskem roce °pet nebYvalYch rozmerft. Vlivem vecleckeho pokroku odehrava, se v prrimyslu i obchodu nekonedna fada zmen. Novo vlakno ball se jako bavina do balika a Nemecko zavedlo jeho poutivani jiz v poslednich letech svetove valky. Amerieti ptadlafi kupovali odpadky umeleho hedvabi a misili je do reznYch pfizi.

Net tehdejti yYrobek byl jette velmi nedokonalY a nemohlo se ho s rispechem poutivati. Italie a Nemecko einily stale nove pokusy a kdtt se sobestaenost stala v techto zemich heslem doby, vznikl novY premysl na vYrobu umeleho vlOkna. Z jeho vYznaenYch vlastnosti je prut nost, trvanlivost, lesk a dobra manost barve-, ni. Misi se s bavinou, vinou; hedvabim, lnem nebo umelYm hedvabim a temet vtechny textilni tovarny tohoto vlakna nyni poutivaji i v nejdrattich strYch vYrobcich, at' jit jde o jemne platno anebo o take Calouny. V Nemecku roseznavaji jit na tedesat druhe umelYch vlaken, z nicht mnohe ye stavu vihkem se zpevriuji.

Ve stfedu, dne 10. srpna 1938.

Zdokonalena vYroba, umotinila snitieni nalcladu a tim i prodejni cenu, ktera, za libru dinila pied 10 lety v New Yorku 60 cente a dues pouze 25 cente, cot je pokles o 60 procent. Uxnele hedvabi pak soueasne se snail° s $1.50 na pouhou tfetinu, t, j. 50 cent& Pfi srovnini s pfirodni bavinou nutno vziti v frvahu dopravni naklady, dale znadne odpadky pfi spfadanf, jakot i skuteenost, te umele vlakno je eiste a stejnorode, &int odpada eisteni, take cenovY rozdil je pak nepatrnt Nemecko, Italie a Japonsko vyrobily v roce 1937 na 89 procent umele viny a pouze nedostatek cifevoviny, z nit se umela vlakna ponejvice vyrabeji, brzdi dalti rozvoj produkce-itmelYch vlaken. Japonsko nafidilo, tie bovinene latky must obsahovati aspori 30 proc.:o nene tkaniny nejmene 15 proc. umelYch vlaken, eimt odpadne dovoz 270,000 balit boviny roene i znaene mnotstvi viny australske. Rozmach umelYch vlaken poeina znepokojovat formate na celem svete, at' jsou to jit ameridti pestitele baviny nebo australtti chovatele ovci anebo producenti pfirodniho hedvabi z bource morutoveho v samotnem Japonsku. Bude nutno poznenahlu uvatovati o desledcich techto novYch lidskYch vymotenosti. tkol Ceskoslovenska. V cele sve propagadni akci proti Ceskoslovensku — nemecka diplomacie lief Csl. republiku nejen jako nistupitte proti boltevictvi, ale take jako stat, kterY mermomoci chce valku proto, ae pry chce znieit Nemecko. V mezinarodnim tisku bylo jit napsa.no dost vtipri na nevtipnY vynalez nemecke propagaeni ristfedny o patnactimilionovem state, kterY chce portit stet sedmdesatimilionovy.

Ceskoslovensko ye skuteenosti vtoly poeitalo s navratem Nemecka jako delaiteho einitele do evropske politiky, protote jde o stat silnY a narod pracovitY, s vysokou kulturou a s premylslem, jakYm se malokdo mute vykazat. Hospodatske styky Csl. republiky byly stale dobre, nikdy ani ye stfedni Evrope nedelala politiku protinemeckou. V feeech ministra zahranidi dr.

Benete najdou se stovky doklade, odevociriujicich spolupraci Nemecka na sttedoevropskYch vecech. Lsl. republika nikdy se neprohlatovala za nastroj na potirani Nemecka. Ze slov i z einnosti obou presidenta se cla, prokazat, ze svou situaci ye stfedu Evropy spojovali s ureitYm jednoticiin rikolem, to jest s rilohou bYt mostem mezi zapadem a vYchodem. To je mirovY cii, o eemt sveddi to, ze esl. smlouvy s Francii a Ruskem jsou jen obranneho razu. Deletitost spojeni a spoluprace mezi zapadem a vYchodem vynikne take z to skuteenosti, tie jednotici itkol oeskoslovenska vyluduje nejen ritoOnY pangermanismus, ale i vznik ritoeneho panslavismu, ktery se v posledni dobe znovu objevuje jako stratak v propagadnim arsenale Berlina. eskoslovensko nechce se stat pro nikoho nistrojem imperialismu, ani ze zapadu Evropy, ani na severu, vYchodu, di z jihu. Jeho politika byla, jest a chce bYt evropskou a tao evropske riloze slouti i Mala, dohoda. Ukol mostu mezi zapadem a vYchodem je dsl. republikou pojiman velmi vatne. Svedei o tom i jeji vnittni politika a bylo by proto zamernou nepravdou, kdyby se tvrdilo, te narodnostni riprava se dela teprve pod zahranianim tlakem. Bylo by jette vic: byl by to hrubY ritok na udeni Masarykovo i na praci presidenta Benete. Chce-li nekterY stat demokratisaci, chce ji samortejme pro vtechny obeany, at' jakekoli vyznani, jakekoli rodnosti. Jde-li berlinskYm kruhum skuteene jen o ochranu nemeckeho jazyka pied odnarodriovanim a znasilriovanim, a jen o to, aby meli *dude motnost pestovat svou nemeckou kulturu, budou moci pfijmout dsl. feteni narodnostni ripravy. eechoslovaci byli by tt'astni, kdyby slovanskeho kulturniho celku meli aspoil tfetinu tolik svobody v Nemecku, kdolik ji budou mit Nemci v eskoslovensku.

Rekord- v pojigteni. Bursian Joe Bering ze San Franciska, se dal pfeinluvit agentem jedne tamni-Pojitt'ovny a uidvtel pojistky na tivot ye vy§i milion dolarri. Po podepsani pojistky opouttel se zastupeem pojitt'ovny svou kancelat.

Pit pfechazeni ulice ho vtak zachytil automobil a usmrtil. Vdova dostala hned druheho dne vyplacenu bez namitek celou dastku — milion dolart za minutu.

ire st•edu, dne 10. srpna 1938.

Francovy telesne strafe.

Bradish Johnson.

ARVU, lesk, elan a tradici — vlastnosti to, B ktere proslavily historicke pluky — to vgechno najdeme v "La Guardia Mora" generalissimo nacionalistickeho 8panelska, Fransicka Franca. t adnY ze v gech tech rtznYch od• ktere bojuji v nynej gi obaanske valve ye Spanelsku, od slavne irske brigady generala O'Duffy-ho na strane nacionalista k mezinarodni brigade, bojujici na strane vladni, neni tak malebnY a sveraznY jako tito osmahli jezdcove z Maroka v jejich ktiklavYch modrYch obtadnYch pla gtich a burnusech a na ohnivYch arabskYch konich.

Jakmile se nam naskytla pfiletitost podivat se za scenu gardovYch ka,saren v Burgosu, nelenili jsme a vydali se ihned na cestu do bYvaleho hlavniho mesta gpanelska a se zvlattnim dovolenim od generala Martina Moreny vjeli do bran v osmivalcovem Fordu.

Pfi vstupu do kasaren jsme na gli jedinou • opirajici se o pu:sku a halici se tesne do plag te, ponevadi ji bylo zima. V brane sedeli na zidlich dva nebo tri Maurove, vice mane svledeni, opirajice se o zed' na sluneeni strane. Podnebi v Burgosu neni prave takove jako ✓ Maroku, a tmavi vojaci vyutivaji katde phletitosti, aby se zahtali.

Za vchodem je prostrannY dvilr a kolem kasarna a staje. Uprostted dvora stoji kolny, kde se ogetfuji a sedlaji kone pferd p•ehlidkou.

Kdyt jsme vstoupili do brany a ptali se na kancela • velitele, kapitana Porrese, zavedi nas vysokY, bosY Maur na stratnici na prove strane. ✓ malem pokoji bylo shromaldeno nekolik Maurt, choulicich se kolem tefaveho uhli, snaticich se zahfat. Kdyt jsme se znovu zeptali na velitele, chlapik v eervenem fezu zaklepal na vnitfni dvefe pokoje, podle v geho svatyne vgech svatyni, oteviel je a vstreil do-vnitt hiavu, zageptav nekolik slay smigenou arabgtinou a gpanelgtinou. Pote se dvefe otevfely a vygel tovialni gentleman s kulatYm oblieejem, velmi energickY a tvrclY vojak, a pozdravil nas francouzsky. Ovgem ze ano, pan kapitan uz o nas vi.

Kapitan Porres je uz v armade tak cUouho, ze si ani nepamatuje. Vet ginou sloutil v Maroku. Adkoliv byl doslova pokryt medailemi, je neobyeejne skromnY a radeji by mluvil 'o syYch mutich net o svych minulYch valeenYch tatenich. Staei uvest, to prodelal valku s Riffy v letech 1925 a 1926 ate jen diky jemu a sla y -neSpalskcizne lgibyopanelsk Maroko pacifikovano.

Tato kolonialni jizda 8panelii se podoba slavnYm francouzskYm spahitm. Jsou to dobrovolnici a mnozi z nich slouti v armade 18-20 let. Jsou obdivuhodni vojaci a Francovi oddani Velem i dugi.. Franco jim velel v Maroku ut pied nynej gi valkou.

Dnegni jezdecka garda je obyeejno, eskadrona, vybrana z maurskeho jezdectva v Tetuanu, ye skuteenosti eskadrona cis. 1 ze etyt eskadron v "Grupo de Regulares". Dostala rozkaz odtahnout do S' panelska v dnoru 1937.

Ihned odtahla, doufajic, ze bude mit pfiletitost po •adne si zavaleit. Miluje-li Maur nee°, pak je to boj, a elm tutgi, tim lepgi. Kdyt vgak pfigli do Spanelska, bylo jim feeeno, ze byli vybrani, aby delali svemu generalovi telesnou strat. Byli urdeni posadkou v Burgosu a men Franca doprovazet na v gechny jeho testy.

Jizda gpanelskYch Maurt byla utvofena roku 1913, ale pied dnegni valkou nebyl nikdo z nich ye 8panelsku v telesne strati. Tato zvlaAtni eskadrona se sklada ze 140 mutt.. Mimo kapitana Porrese jsou tu etyti porueici tti gparferitt a jerden mourskY, velici etytem tam Poddtstojnici jsen Spanelgti i maurgti, Jezdecke umeni maurskYch kavalerittii je vskutku legendarni. Jsou znami jako vagnivi bojovnici. Davaji vtklycky ptednost boji na kopi, ale pro jejich vYborne vlastnosti jich S- panele utivaji east° i v pechote. Za zbrane maji gavle, ruenice a kopi, adkoliv techto utivaji

vEsmix vetginou jen pro ozdobu a ph pfehlidkach.

Byly vg ak doby, kdy tottici Maurove, fitici se tryskem na nepfitele, nahnali protivniktm svyrn divokYm kfikem a zvednutYmi kopimi prave tolik strachu jako dues ruenicemi a kulomety. Jegte dnes maji Maurove ye zvyky pfi fitoku kfidet. Pry to kfiei k Allahovi o yakstvi.

Kdyt jsme prochazeli s kapitanem Porresem kasarna, bylo prave rano pied cvieenim. Mutove chodili kolem v nejrtznei gieh uniformach, eistice a sedlajice kone, ptipravujice vYstroj a pfina gejice si ze zbrojnice ruenice, gavle a kopi.

Pfigli jsme take do kuchyne. To je jedno z nejdtletitej gich oddeleni pro tivot maurskeho vojaka. Maurska garda si s sebou ntinesla vgechny sve zvyky z pougte. Musi si sami zabijet na maso, a mush zabit dvema ranami note za vYchodu slunce. Tri rany, a ut maso jist nesmeji. Maji svuj vlastni jidelni a klubovni stan, opatteny divany a nadobami, pfinesenYmi zylagt' z Afriky. Zde sedi a popijeji eaj (nepiji lihovYch na,pojt.). Jejich eaj je velmi chutnY, pi•ipominaje trochu matu.

Krome toho zachovavaji fgechny sve zvyky nabotenske a spoleeenske. Veeer je milteme videt kledet na roholkach a klanet se ye smeru Mekky. Neni nezvykle videt, kterak mut liba zufive pfitele na ruce a pak se oba libaji na dello. To pozdravuje ptitele, ktery se pravdepodobne vratil z dovolene v Maroku. Vojaci se snageji spolu velmi dobte a vlastne skoro nikdy nebojuji. Cas od dasu dostavaji dovolenou. Maji sveho z ylagtniho arabskeho kurYra, jen jezdi jednou za mesic do Maroka pro novinky o rodinach vojakt.

Wilkins o sve testa k severni Wale.

Sir Hubert Wilkins, kterY dli nyni v Helsinkach, sdelil novinatiim zajimave pocirobnosti o svem nejnovej gim planu plavby ponorkou k severni toene v pfi gtim race. Wilkins prohlasil, ie dostal ut 4700 pfihla gek od mutt a 600 od 'ten z celeho sveta k teasti na tornto smelem podniku. VYpravu podnikne vgak pouze 7 osob, a dva intenfti, dva neenci, dva navigatoil a jeden radiotelegrafista. Trvani vYpravy, ktera se ma vydati na cestu pti gtiho jara, odhaduje Wilkins na tfi leta.

Wilkins chce vyplouti se specialni ponorkou, kterou stavi jedna z londYnskYch lodenic, z nektereho severonorskeho ptistavu a plouti pies severni todnu a Point Barrow k Aljagce.

Ph sve plavbe ma bYti ponorka pohyblivou meteorologickou stanici, ktera, bude provadeti vedecka, pozorovani stanici, ktera bude prova(Teti vedecka pozorovani hlavne severne od Aljatky, ass mezi 80. a 90 stupnem severni gifky. Tim ma bYti dopinen fetez dosavadnich meteorologickYch stanic kolem severni toeny, kterY se Ohne od Gronska pies Svalbard, zemi Frantigka Josefa a Sibif. U srovnani s plovouci meteorologickou stanici na ledove kfe ma po nazoru Wilkinsove ponorka to vYhodu, ze mute meniti polohu podle potfeby a prate.

Specialni ponorka, jit poutije Wilkins k tato vYprave, neni podle jeho prohla geni vlastne ponorka, nYbrt jsou to obracene podmotske sane, ktere se ponofi jen tak hluboko pod vodu, aby nikdy neztratily kontaktu s ledovou vrstvou, po jejit spodni ploge klouzaji za pomoci zatizeni ye forme sani.

OZNAMENI 6LENtal KAREL JONA§ CIS. 28.

Cteni bratii a sestry!

Jeito v den kdy piipada, na ge schdze, bude uvaden novy lad v Iowa Colony, tali dne 14. srpna, a neni nei bratrski, by jsme my elenoye fidu Karel Jonig uvitali tyto nova pracovniky. v poetu co nejvet girn, z toho dfivodu vagl ffiednici posunuji na gi schfizi na misto druhou nedeli, na treti nedeli v mesici srpnu. Illed'me se dostavit k uvadeni v poetu co nejfetgim. ,S bratrs1Srm pozdravem, Chas. Keprta, piedseda.

John Doleeek, tajemnik,,

Strana 13.

RESOLUCE SOUSTRASTL Jmenem Motu Slovan Jihu eislo 26. my, nitepsanY resolueni vYbor, vyslovujeme na gi uptimne citenou soustrast portstale rodine nageho spolubratra Vincent Doubrava, st.

Br. Doubrava skonal dne 30. dervence 1938 po delgi vas trvajici nemoci a pohiben byl dne 1. srpna 1938 na hfloitov "Evergreen" ph mesteeku Skidmore, jsouc star 73 rokt, 1 mesic a 14 dni. )Sr. Doubrava byl zakladajicim Menem nageho fadu, byv prvnim tajemnikem a od toho easu zaujimal mnoho iffadt. Byl mistoptedsedou, kdy smrt ho vzala z na geho kruhu. Byl dobrYm a Vtdy vgem povinnostem dbalYm elenem.

Vy, portstala rodino, vime to Va g zarmutek a bol je velikY, ale budit Vam Atechou, to i my s Vami opravdove citime.

Tobe, zesnulY bratfe, budit zeme lehkou a vest budit Tvoji pamatce.

Dario ye Skidmore, Texas, dne 6. srpna 1938.

J. P. Nedbalek, Julius Sumbera, Joseph Koliha Jr., resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NitepodepsanY resolueni vYbor fadu Vlastenec 'Cis. 45. timto vyslovuje uptimne citenou soustrast portstalemu manteli, synu a &di a vnuktm nad ztratou na gi sestry Terezie Beata, ktera po delgl dobu trvajici nemoci dokonala svou pozemskou pout' tivota dne 25. dervence ye stall 73 let. Zesnula byla valy vzornou a syYch povinnosti dbalou elenkyni na geho tadu.

Vime, ze vy, pozustala, rodino, se velmi rmoutite nad jeji ztratou, ale bud'te uji gteni, ze i my vgeci s Vami uptimne soucitime.

Zesnula at' odpodiva v pokoji a vest budit jeji pamathe.

John J. Barog, Frank Schovajsa, John H. Elgik, resoludni vYbor. generalni stab ma v planu zmobilisovat v ptipade valky etyfi miliony mutt. Nekteti horlivci mluvi jegte o vet gim poetu. Co by nam vg ak byly platny etyki miliony vojakil ye valve s Japonskem? Na hajeni ostrovii by staeilo nekolik divisi, a hlavni rozhodnuti by padlo ve vzdug nem a namotnim boji. Bude-li potom nage masova armada prospe gna, tfeba i v Evrope, to je velmi pochybrie. A i v kladnem ptipade je velmi malo pravdepodobne, ze budeme moci znovu dopravit dva miliony mutt pies more vzhledem k tomu, to dne gni letadla a ponorky jsou mnohem silnej gi net v rote 1918. Snad bychom tedy mohli vyhrat bez takovYch silnYch prostfedkt. To je technicka otazka, ale zahrnuje v sobe i techniku politiky a masove psychologie. Je tteba ji dobte prozkoumat neka vedena za nynej giho planu by nas stala vice ka vedena za nynej giho planu by nas stale vice net je zdravo. A zisk z viterstvi? TrvalY mfr, zdrava mezinarodni organisace, bezpeenY pro demokraticke zeme? Zrovna v to jsme doufali, kdyt jsme se pustili do valky r. 1917. Je pochybne, ze toho dosahneme lope po druhe.

Nage navgtevy. Mantele Jos. Antonovi z Houstonu dleli zde tYden navAtevou u vela lady tel. Br. Anton ma dobte honorovane zaniestnani u deniku Houston Chronicle. — Br. Ed. L Marek zdrtel se zde v nedeli, jsa na testa do schilze fadu Volna, Cechie v Ennis — Bratr Karel Elevan z Ennis dovezl sem v nedeli svoji rodinu k navgteve pfibuzne rodiny Frank Girardove a zaroveri vyfizoval svoje spolkove zaletitosti. Bratr Karel LatnovskY se synem Frankem dojeli k nam v pondeli rano, k poledni dorazili pak bratil: pravni radce Aug. Kacii a po-kladnik Frank B. Steiner. Nav gtevy nas velmi potegily.

Prvni odhad leto gi Brody baviny, stanoven byl zemedelskym odborem na 11,988.000 zapeti cena baviny klesla na 8.27c

OSVETA. Sedm bran, za nimii jsou skryty osudy SUDY SVETA jsou ureovany ve skrytu a O tichu. Nektere z instituci, za jejicht branami se hraje o osud sveta, jsou velmi okazale, jine zcela nenapadne. Muti stojici v jejich eele nejsou vlastne nieim. Pany sveta nejsou jednotlivci, ale cele institute. Jejich tvati, ukazovanou svetu, jsou dvete vedouci do budov, v nicht maji sidlo.

Z techto bran vychazi valka nebo mir, sensadni uddlosti nebo betne denni zpravy, gtesti lidi nebo jejich znieeni, dobrodini prave tak jako katastrofy. Za temito branami jsou vrhany kostky o osudu sveta.

Sedm rilznYch budov, v nicht jsou uloteny a opatrovany: srdce britske rise, vira, zlato sveta, vahy a miry, petrolej, japonska armada a eas.

Downing Street 10. — Srdce rise, nad slunce netapada.

Whitehall — "Hlava a srdce Imperia" — mezi War Office (ministerstvem valky) a Navy Department (ministerstvem namornictvi), je tlzka slepa ulidka, v nit je normalne velmi maid frekvence: Downing Street. Zde, é. 10, prave naproti Foreign Office, ma dtverhrannou branu. Nizkou a holou joke prrideli starch londYnskYch hotelu s visici iucernou a tetkym kladivem, yytesanYm pod bile malovanYm eislem.

KatclY den vystupuje z teto brany osobnost obledena bezvadne v tmavY oblek a vstupuje do auta — steti zahlednete tuto vysokou postavu ponekud vyschleho gentlemana. V okoli vgak nespattite ani stin policisty. A presto je to jedna z nejdriletitej gich politickYch osobnosti britske Obeas, nadejde-li "tetka hodinka," schazi se v Downing Street britsky kabinet k soukrome porade. 2adnS7 stenograf zde nezaznamenava rozmluvy a vYmenu nazorri. Nikdo nedela ref eratt. Neni zde take "denniho poladku."

Je to rozmluva mezi gentlemany. Rozmluva, ktera rozhoduje o peti stech milionech lidi, roztrougenYch po rizemi 34 miliont etvreenYch kilometril.

Jedna z techto rozmluv rozhodla 4. srpna 1914 o vstupu Velke Britanie do svetove valky.

VatikanskY palac. — tistiedi viry.

Majestatni brana — grandiosni ptistup: hrob sv. Petra je nesporne nejbohateji vybavenYm posmrtnYm pamatnikem na svete.

Tato brana je hlidana dvema halapartniky v historickYch krojich.

Nekolik krokri od vchodu uPouta pozornost turisty napis z hrobu mueednikii, kterY primeje ugtepadneho turistu odlotit na chvilku Baedekra a prosteho zvedavce zmeni na chvili v pobotneho poutnika: "Tato Vida, ktera byla sidlem a cirkem NeronovYm, je nyni pristavem sveta.

Byla dobyta krvi, kterou prolili pod vedenim apogtola Petra prvni fimgti mudednici, kteri sem prigli v ohromnem zastmou nabidnout Kristu palmi noveho triumfu."

Zde je sidlo jedne z nejstar gich instituci sveta. Odtud mluvi k celemu svetu stafec obledeny v bilem. Antena, tyeici se nedaleko, je site v tomto miste anachronismem, ale pfesto roznagi jeho hlas, jemut nasloucha a jehot je poslugno 300 miliont krest'anii, do gireho prostoru. Odtud Teti svetem slova a fedi nejvet gi moralni autority sveta.

Wall Street. — Vaechno zlato sveta.

Opravneni k vstupu do teto brany dava majetek asi 12 a pill milionu frankii. Tech privilegoyanYch, majicich takove pram), je asi 1,200.

1200 tech, v jejich rukou je slito v gechno zlato Ameriky a yetgina zlata sveta. Jejich majetek representuje maliekost sedmi set padesati milionti dolarti a pod jejich kontrolou putuji

denne z kapsy do kapsy miliardy dalgieh ru.

Pet hodin denne je eelY rento malt' svet neobyeejne tivy. Vzru guje se, znepokojuje, jedna, bouri a intrikuje.

Dvacet mil pneumatickYch trubek pfina gi a roznagi prikazy a zpravy, pet rad fidtaren a pisaren horeene pracuje, 650 telefonu je brano do ruky a zaveSovano. Na Wall Street bije samo finandni srdce SpojenYch Statri.

Zaroveri ye vgech koutech Ameriky pfenagi klapot "tickers" 18 milionfun ten a mute zpravy o stoupani a klesani hospodalske prosperity raznYch podnikii. Tito lide oslneni aureolou velkYch finanenich velmott, nebo zcela proste ve shonu za snadno yydelanYmi penezi si totit koupili akcie, asi tak jednoduge, jako si prosta hospodyne kupuje na trhu pill libry masla.

Pavilon de Breteuil, Svatyne vah a mer.

Prijdete-li do parku Saint-Cloud, 'ores namesti Royal a potom dale velkolepou avenui, kterd vede ke Cascade, musite projit klenbou stromu, stin je v lete pfijemnYm utoeigtem pied tarem slunce a ktera na podzim, kdy je vystlana kobercem suchYch listu, odeje se milYm a zvla gtnim romantismem. To je tfida de Breteuil.

Na jejim kraji je Pavilon de Breteuil. TelkY portal hlida k nemu pfistup. V gude okolo je klidna nalada nedelniho ticheho odpoledne.

Zde neni sidlo zasnenYch lesnich vil — pavilon hosti mrtve tyde a bloky kovu.

Zde v hlubokem sklepe, chraneny 2,elezem a obklopeny neobvyklYmi pristroji, jsou shromatdeny vahy a miry.

Francie, zeme mer a meteni — aspofi se to tvrdi — pfinesla narodilm metrickY system.

Zde — at na Velkou Britanii, jet se s houtevnatosti zeme 1pici na starch tradicich drzi stranou a nedala sem do ochrany prototypy syYch yardii — jsou shromatdeny prototypy vgech mer a vah.

Laboratof, v nit jsou srovnavany miry, je oddelena od vnej gku okrutni chodbou. Steno mezi laboratori a chodbou je vytyokena ze dvou prepatek, spojenYch latkou necitlivou k teplu. Do teto svatyne nepronikne nikdy paprsek slunce.

Podia,ha je zave gena. Pfistroje,samy spodivaji na specialnich podezdivkach. Jit pfitomnost lidske bytosti zde meni teplotu prostfedi. V mistnosti plane stale plaminek plynoveho hofaku, udrtujici starou teplotu.

Vtdy za pet let jsou zde prezkou geny metry vgech narodfi. Zde je prave priletitost pro vedce k ziskani tetke kocoviny.

Po prve zde byly ovetovany prototypy mer v rote 1919. — Katastrofa! V gechny byly delgi.

Vgechny se od sebe li gily. Byly zde zjigt'ovany prieiny techto ne yysvetlitelnYch ptipadti. Ale neprodloutily se jen metry jednotlivYch zemi, — i sam mezinarodni "metr" se zkratil.

JedinY zristal nedoteen. V dem zaletela jeho vzacno, vlastnost? Co je to metr C. 40? Byl to metr z Belehradu, kterY za neobyeejne nepfiznivYch podminek sledoval Ustup srbske armady at ke Korfu.

Po techto tragickYch dnech vzru geni se pohroutil pavilon do Breteuil znovu do miru a klidu v osamelem parku. Spanek smote vge .. .

C. V. Bijlandlan, La Haye. — PetrolejovY kolos Royal Dutch Co. Vchod jednoho z tech starch holandskYch domri, ktere dodavaji aristokraticke etvrti La Haye svtij ponekud prisnY pri yab. NizkY vchod, s dvermi ze clfeva zadernaleho easem, s tetkYm bronzovYm klepadlem.

Zde se piked padesati lety zrodila Royal Dutch Co., jet mela vyutiti nekolika pramenri mineralnich olejii, nalezenYch v Nizozemske Odtud vygel jednoho dne bankovni rifednik — Henry Deterding, jsa yyslan spolednosti, aby usmernil operate v one vzdalene zemi.

Dnes hraje nafta 'dude svoji iilohu: v topenigtich modernich lokomotiv, pod kotly lodi, v hofacich fistfedniho topeni, v tyeince rouge, v brilantine, parafinu, linoleu, ye vgech voscich a mastech — le gtidle na podlahu i na nehty, v lotiskach hodinek i vagorra —anit je motno opominout letadla, tanky, obrnence a miliony automobilt, kfitujicich vg echny silnice sveta.

Start' dilm La Haye se nezmenil. V prvnim poschodi se otviraji dve kfidla vysokYch dveti do reditelske kancelafe. Steny jsou kryty die-

venYm taflovanim, podlaha je parketova, a na ni lei huste, silne a make koberce. U stropu visi mohutnY krystalovY lustr. V pozadi mistnosti, pied vYklenkem, z nehot je vzhled na klidnou ulici, stoji empirovY psaci still s prazdnou lenogkou.

Reditel fistfedi Royal Dutch v La Haye sedi vgak v jine kancelati, ponekud men gi a lope prizpusobene horeene einnosti. KatO patek jej odvati letadlo do Croydonu, kde jej oeekava mohutnY Wiz. Ten jej zaveze do maleho londYnskeho domu, majiciho vzhled reckeho chramu: St. Helens Coust. Na obou stranach dveri jsou setazeny medene de gtieky odboeek jednotlivYch zemi, na nicht je napsano mezi jinYm textem — Oil Company. Sem se schazi ze vgech koncti sveta zpravy, slutebni referaty, navrhy, smlouvy a tisice mezinarodnich zastupcti Shellu — "palace tekuteho zlata".

Nagata-Cho Kojimachi: Ku-Tokio.

Japonska armada,.

Tyto &ere jsou vtcly otevfeny doknan. Na balkone vlaje prapor — ostatne je jich pino vgude. Na prrideli dye slova: "Rikugun-sho" (ministerstvo valky). Dole da y lidi.

Zastup, kterY se tlaei ke vchodu a od neho.

Ti, kdot vchazeji, nesou balieky. Ti, kdot jdou yen, jdou s prazdnYma rilkama.

Vstupujeme. Zastup nas nese at do pfijimaci mistnosti, nevybavene ani gpatne ani dobte.

Jsou zde sefazeny podstavce zastavajici funkci stolri do formy U. Mistnost je bei kobercu — valka je valka!

Proti vchodu sedi dristojnici — nemi a usmivajici se. Day prochazi a darky se mnoti. Ten tlustY dlovek podepisuje ponekud teatralne gek vedle zamestnankyne tramvaje dava hodinkovY fetizek.

KatdY darek je odmenen pozdravem. Dristojnik se hiuboko ukiani a jeho yeenY rim& je stejnY, at' prijima, honosnY dar nebo skromnY grog.

Japonsko vede valku. Cele neni nieim jinYm net obrovskou armadou, oddanou telem i dugi svYm vildcrim. Je vedena vim tim heroismem, vtitYm generacemi rytifskYch samurajii.

S tlumenYm hlomozem pokraduje celodenni defile pod nevyzpytatelnYm pohledem mikado., shlitejiciho s obrazu na stene v pozadi mistnosti.

Greenwich. — Kolik je hodin Posledni dvere jsou vtdy zavfeny. Abychom se k nim dostali, musime vystoupit toeitYmi alejemi na pahorek. Dole vidime Temti s jejimi vleenYmi lod'mi, doky a sklady, ponotenYmi v sazovitem oparu, o nemt nevime, jej nazvat mlhou di kourem. Jsme na observatofi.

Ueenci, kteti zde pracuji — blite nebi net zemi — vchazeji slutebnim vchodem. Mali londYngti megt'aci, kteti nedeli co nedeli prichazeji na pahorek Greenwich, aby zde provadeli sve svetlovlase potomky s hubenYma nohama a pihovatYmi tvaremi, ostYchaji se nav gtivit starou budovu s vypouklou stfechou. Take telezne mritovi portalu, zarezavele ye syYch stetejich, chrani mi tohoto mai° znameho mista.

A piece — na Greenwich jsme upomenuti vtdy, kdy se podivame na svoje hodinky.

Kdyt Pafitan, sly ge bit dvanact hodin, rekne: "Pojd'me — jidlo je hotovo" — dojida v tout dobu Berlirian zeli sveho obecla. EmancipovanY obean Istambulu zaeina, svoji odpoledni praci, Malajec, brodici se na svem rYtovem poslygi bit s missie 3 hodiny, siamska dvojeata kondi vedeti a guverner Nournei si rika: "Jedenact hodin. Ut abych byl v posteli!"

Synchronisace techto rtanYch rikonti je hymnou slavy Greenwiche a jeho poledniku, vybraneho mezi v gemi mezinarodni komisi.

Greenwich: 0 hodina, 0 minut, 0 vtefin — zakladni polednik — zadatek a konec zakoniteho easu celeho sveta.

Neziderske jezero klesa.

Neziderske jezero na hranicich Rakouska a Mad'arska zase letos vysycha. Ma, rozlohu 337 etverednich kilometrri a jeho hladina klesa denne o dva milimetry, to je skoro o sedm vody. Neziderske jezero vyschlo ut jednou v letech 1856 at 1873, a to Moine. Protote vodou zavlatuje okolni vinice a sady, bude ted' zasobovano vodou z blizke reky. Prtipray bude stat asi 10 miliont KC.

Ve stPedu, dne 10. srpna 1938.

MARIE MAJEROVA:

HAIRSKA BALADA 0 hrdinstvi, lasce a gtesti obytejneho dloveha.

YSLIL na sveho kamarada cestou ze eichM ty tak usilovne, 2e se ani nepodivil, kdy pfieel domii a v kuchyni xedela Milfaitova 2ena.

Mela pled sebou hrnek kavy, a vedle hrnku lena stole dopis, na nem2 se adresa ztracela v emaranici poznamek, razitek, censurnich znadek a pfelepu.

6ekaly na nej a usmivaly se blalene. Hned mu z toho bylo teplo. A hned si vzpomnel na nem veseleho.

Na to, jak ho pfed lety etverak havif poslal s pkezdivkou na prvniho jeho part'aka v novein dole; chtel na nej nastraIit vYprask. Milfait, jak on mel tenkrat, hloupY pfistehovalec, Oda, 2e se milfaitirika ramendfam. Milfait byl poctivY Tonda Novak a mel se ta,kto jeho prostfednictvim dovedet o svem pfizvisku. Jente tom eloveku byla takova duchapfitomna, ovladavost, 2e dovedl obratit nadavku v eestnY ptidomek, sam sobs zadal hned fikat Milfait a na jine jmeno od te chvile neslyeel. V torn se ukazal silakem, adkoli pestmi dovedl take ka,2dello spotadat. No, a ted' se to tak v2i1o, ae i jeho gene fikaji Milfaitka, a kdy vdera dopis na Marii Novakovou, jiste ji poet'ak dlouho hledal po cele rozsahle kolonii.

Uvital tedy kamaradovu Aenu: "Nag'li vas, teta? A co je noveho?"

Nejdfiv se cloyed& strudne ze slov a pak si dvakrat po sobs ptedet1 v Milfait jej poslal pies zajateckou sluZbu 6erverieho kki2e —to Milfait nedojel do Ameriky, kam se vydal s neklidnou krvi nespokojeneho silaka, ale do stal se do Anglie; prod: lod', na kterou v Hamburku sedli, byla anglicka, dostala zpravu o vypuknuti \Talky na mori telegrafem bez dratu, obratila se k anglickYm bfehilm a vysadila cizi pfislueniky v pfistavu Velke Britanie. I je nyni Milfait misto v americkYch dolech v anglickem internaenim tabofe.

Havifka Milfaitova sledovala ladostive, jak Zvonafovi odi pomalu kraeeji po tadcich. Umela ji2 dopis nazpamet' a radovala se znova s mu2ovYm druhem z kakleho napsaneho slova novoti, znasobenou radosti.

Byla to 2ena o • dye hlavy vyeei ne2 Milka, statna jako epalek zhruba pfitesanY a jeji po tyfu kratce zastfi2ene eediny dodavaly mugskeho razu pevnosti jejich tdii a odvanosti pohledu. Take jeji radost mela v sobs spie vitezstvi ne2 nehu. Ruce teZkou praci v konsumnim skladieti napuchle, odfene a posekane mela veak slo2eny v kline neeinne, skoro obfadne, jako by ty ruce odpodivaly na oslavu dobre zvesti.

"Holka," obratil se Zvonaf k Milce, kdy Milfaitova odeela, "ted' mi bude leheeji!" jsi jako "Tak se na mne zasmej, tato! kakabus, co ses vratil z valky!"

"Ty toho nasmejee sama, dost, fehtadko," ekl havif spokojene a vypjal se. Zas jednou citil sve svaly se zadost ueinenim; kolikrat mu pfipadalo od navratu z vojny, 2e nosi po svete eaty bez tela! NejakY hofkY plod v nem uzral, kdy byl z jeho ducha vyssal feechny rozkladne jedovate et'avy; uzral a odpadl a s nim spadla tiha nekolika mesicii. Hlava se mu zvedla jako miska vahy, zbavena bfernene.

Co poznal odraz sve bYvale jsoucnosti v tva,fi stareho part'aka — ne, ten deda se nepfetvafoval a oslovil jej Honzou na dakaz, 2e se mezi nimi nic nezmenilo — nabyl °pet phdy pod nohama. Havifi, veteinou z valky-vyreklamovani jako on, aby rubali uhel, tak potfebnY nejen mestum a vesnicim, ale zejmena tovar/lam, nevzali na vedomi, 2e byl zatCen jako zbeh. Byli by jiste ted' uzivali jeho praveho jmena, pro 'ne noveho, a skrze nekolik pismen jako skrze obrannY plot by se nail byli nove divali.

Jak se stal podeziravYm za nekolik mesicu 2ivota na povrchu! Na povrchu, kterY byl dvojnasob povrchem, proto2e na nem vra2dila a mrzadila valka! Jak ho naueili sebeobrane veichni multi s povrchu, kteti se fidili jen so-

vEsnenc beckYmi zfeteli, myslili vtdy jen katdy sam na sebe a nikdy na kamarada, ba pokladali vza.jemnou pomoc za zmekellost a hloupost! Ted' videl, te se celSr svet nezkazil, jen jedna jeho east, ta, ktera Iije pod sluncem a Oche, povrchovY vzduch.

Honza? Hudec? Ne, nezemfelo kamaradstvi havifske, tyto zakony stale plati, nepodlehaji zmenam, at' jsou v republikach, cisafstvich, at' v dolech uhelnYch nebo rudnYch. To se mu naptimovala zada! I stehna jako by se nalila pevnosti; ted' piece mel kus svalstva v kalhotach!

Zvonat rozpoznal sebe sam v tom zmatenem obraze, kterY v nitru o sobs nosil. Dostaval se pomalu do sve Milfait je na tivu! Tteba daleko, piece je, dYcha, mysli na ne a 2ije jako dfikaz lidskeho kamaradstvi. Neni tedy Zvonaf ua sam, opte se, byt' na dalku, o sveho verneho druha a bude opet silnY ve \reach svYch schopnostech jako on.

Vybavil se ze sveho zapfedeni a rozhledl se kolem sebe nave vnimajicim pohledem.

A hned se zaeal dfirazne zabSrvat rodinou.

Milka na to hledela s utajovanou radosti.

Aby ho nepoplakla.

Dal se upoutat pohledern na to, jak se pet rostoucich hochil tlaei okolo veeerni misy na podlaze. Vyrostli, nemohli se jii vejit do bohatYrskeho kruhu krmeni pies to, te dva z nich byli tend a jeden dosud maliekST. Bylo v povaze Milky Zvonatove, to drobne nesnaze dne obracela v 'tert; tim nadleheovala fide yeelijakSrch omezovani pro sebe i pro ostatni; dokonce i ktiky a hadky byly kolem ni spiee eumive net hnevive. V tom byla take jeji autorita nad peti kiuky, a bylo trestem pro kterehokoli, kdyt s nim zaeala jed nat jako s vatnou anebo cizi osobou. Padlo-li v klukovske pranici hrube slovo, nejstarei zakroeoval: "Bud' tee, mama to slyei!"

Take jmena men Zvonatovi hoti tertovna.

Milka se nekolikrat spletla, kdyt volala jednoho a myslila druheho — a tak se dasem vytvotil zvyk jmenovat nejstareiho Klukem anebo jests dilverneji Princem, s pomyelenim na jeho detska leta, kdy mu v Elsnicich tak tikavaly sousedky podivujice se jeho zlatS7m kuderam. Dnes jit Kiuk nenosil kueer, ale kratce ostfihane vlasy a ty byly skoro bile, jako etetiny selatka, i oboei mel takova, a ad byl vysokY po otci, mel matdinu utiost. 6mouhy z odvalu, kdyt Kluk se psem Brokem pHtahli vozik nasbiraneho uhli, na nem vypadaly jako schvalne naearane pro maekarni ples, zatim co ostatni byli zkratka umazani uliCnici.

Jak nasledovali po sobs od Kluka k nejmladeimu, nesl jeden pfizvisko Pilka, pro hradku, s nit chodil i spat, druhST Zoubek, pro hrazostraenou udalost v jeho fAvote, kdy ho navedli, aby si mleenST zub, kterSr se viklal, zal jednim koncem na nit a druhYm na &eke; dveimi praskli a zoubek, kterS T drtel jit jen za milimetr dame, vyletel. Hotik pro p plakal po kaale, kdy si vzpomnel, jak jej •ztratil, ten zoubek. Nejblite piisti slul Tulak, protote nebyl nikdy yeas u jidla, ale vtdy tam, kde se nee° delo: kde natirali plot, spravovali velociped, naklepavali kosu; kde se kluci prali; kde slavili veselku, yypravovali pohieb — tulak stal u toho s vykulenS rma odima, mleky a pfemSrelive. Nejmladti pak byl Malej, valy tak diouho, dokud se nenarodil novS7 Havit si tedy veiml nedostatku mists, okolo krajdee a pravil: "Nemyslit, maminko, ze Kiuk je vlastne ut chlap? Vtdyt' on te dorostl! Co by se strkal s temi etenaty? Mel by ut jist jako elovek."

"Veak jsem mu koupila na jarmarce talif i s erbem," smala se matka a hned pfistavovala pro Kluka tidli ke stolu, pfisunutem pod okno Meli ted' misto veichni tiff na tfech volnYch stranach stolu.

Kiuk se celY zardel radosti a pSichou; jak sklopil oei, odrazily se dlouhe brvy zlate na riltovYch hladkYch tvatich. Chtel dokoneit, co otec nakousl, nebot' jiz davno na to myslil, ale netroufal si zaelt sam. Proto honem vy-

Strana 15. hrkl, aby mu Pkiletitost neutekla: "Tati, za dva mesice mi bude dtrnact let.

Vezmee me s sebou na Eitel?"

"Koukejme se, jak to Teti! etrnact let! CelYch etrnact? Na chlup? To z tebe udelame vozaee! To abych se ua dnes zminil No tak: print havitem! To tu jests nebylo!"

Drobota, ktera byla s krajdeem hotova mnohem dtive net &spell s talitem, vyskoeila a cela ta spoleCnost s vlasy, ktere matka nestadila stfihat, s Usty rortatenYmi v smichn od uchu, se spanky trochu bledYmi od rychleho rfistu se postavila kolem stolu a ztropila bratru hluene zastavenieko.

"Budet skakat pies flek!" kfieel Pilka.

"Koupie nam bonbony!" tadonil Zoubek.

"Ja ti budu chodit naproti!" prohlasil Tu161.

Malej se Klukovi povesil na krk.

V *eti z toho byl feckofirnskY . tapas.

A co se jig davno nestalo, fleastnil se ho i otec.

Milka se tva.fila, ae je nepozoruje a hledi si sveho kolem plotny, ale tajne lapala a jako poklad ukladala yeechny rnutovy zjasnene pohledy. Jeho svetla tvat ji prozrazovala, ae se vojak v Zvonatovi zatina odklizet stranou, a bYvalST spokojenY havit a' jeji drub neuvedomele klade nohu na prah noveho fidobi. Ted' snad bude jiz konec s jeho chmurnYm rozjimanim, kterYm se ji oddaloval, nebot' v nem byl sam a chtel byt sam!

To \leak znamenalo odcizovani, to znamenalo, te Milka nevedela,, co se s tatou deje, ae nemohla sledovat jeho myelenky vtude, kam jako je verne provazela, net odjel do valky. To znamenalo, ze si ted' nebyla jista o jeho Cinech; nady se ptavala se strachem, nebudou-li mit zle nakedky jeho divoke sny, ktere se prodiraly ze dna neovladaneho vedomi fizkostnYmi vSiktiky. Neal() se s nim totet co s rubadem Thiebem, jej g dal vyreklamoval z mazurskS7ch batin? Ten si vzal do hlavy, te se boil do modalu a topi v bid* jak dolehl, stejnY sen ho mudil, at se stal zadumdivYm a obesil se jedne deetive noel.

Milka pozorovala mut& spank, slidila tadostive po ztracene dfivernosti, -brala si ji aspoil ze sna. Vedela, te mut trpi. Scha.zelo mu besedovani mezi krajany, jim g &we-royal; schazela mu zabava v ocho'arli&ern divadle, ktere retiroval, role, ktere hr:Ival. &hazel mu oveem zejmena Milfait... a volne nedele, ktere bYvaly pied valkou. Ted' se pracuje nejen bez ptesta yky, ale i v nedeli; to haviti nedoluji, ale opravuji, co se poruello 112, vYdteve za dobu tetby. Veichni museji rubat, uhli se take vystteluje dynamitem, i rretofi uhelneho prachu musili nechat meteni a teki; stale je mak) uhli, potad se ho nedostava., a valka, ktera, ho tolik spottebuje, se rozrilsta jako piesnivina, misto aby se koneila!

Co se mu asi stalo za tu dobu, kdy byl vyArten z rodiny, urvan ad jejiho boku? Co se mu asi ptihodilo, ae ani s ni o torn nemluvi?

Ten ziom jejich dvojice, kterY se udal z vyeei moci v krutem dervencovem dni, je jen easteene napraven jeho navratem! Vlastne se jit nic, nic nevraci do bYvalS7ch tvaru, naiad, na\Tidy je promenen bYvalY sta y mysli! Nic se nevrati„ aby to nebylo dokonale zptevraceno!

Milka citila, te se yee, co bylo pied valkou, nenavratne skoneilo.

A te kaIdY musi zaeinat znovu, nejen ona.

Bote, dnes tedy zaeala. Ma opet sveho tdtu; ten fisme y byl oveem trochu jinY, net loStval, ale byl to Usinev! Postfehla v jeho hlase pinY zvuk obrozene yule; ne, Milka si neptala zatim vie, aby nepokoueela osud.

V zavetti si pestila svuj semenaeek nadeje.

Hned se ji lepe pracovalo. Pies to, te zavodni konsum ted' dobte zasoboval vecehny havite, u nich se potad nedostavalo do misy. Tetka, prate takotka bez oddechu, tadala, aby mut g' iven tak vydatne, jak to elo, a proto veechno maso z ptidelu dostaval on. Ale ostatni hoei vtichni jiz chodili do tkoly; eaty, obuy , seeity, to vte stab° penize; na to havitska mzda nestaeila! Jezdilo se tedy na odvaly s metrakovYm vozikem a nollatY. Pilka s usmrkanYm Zoubkem se stfidali v potahu se

Strana 16. psem Brokem; oba menSi tlaeili a tak se ttala doprava uhle tomu, kdo si jej Pfedem zamluvil, zatim co Milka, obledena, do pytlove zastery, vybirala z hluSiny odvalu zapomenute a krumpadem v dole nedost oklepnute kousky uhle.

Princ chodil ze Sachty jako start, a kdy matte odevzdaval prvni mzdu, alai to s takovou samoziejmou velkoleposti, jako by to delal odev2dy.

Byla z pouzdra vytakna kkidlovka a tata zahral klukovi havitskou a dokonce poslal pro pivo.

To se Milce hospodakilol Kdy2 byla po mutiove zateeni zoufala, Chapala se prate jako leku proti malomysinosti; telly' pracovala pro radost z prace. Ach, Milka by byla pracovita, i kdyby se byla narodila bohata; jiste by si byla vymyslila nejakou robotu, jiti by vykonavala s radosti.

Co ona vSecko nemusila delat: i tievcovat se naudila! Veoer, kdy hai vyaistili kadku bot, prohledla obuv znalecky, navoskovala nite, zchystala si dtevene flaky a Sidlo, madela a naklepavala kousky kfitie, ktere deti vybraly z odpadkti u strojoven, a dala se do dila.

A prave pii iertovne podivane na svou Sevcujici tienu si Zvonai ykrnl, jak je na temeni Sediva. jsou to kkapy, Milko?"

"Klukovy," smala se tiena celou tvaki. "Vzal si dnes pod zem posledni botky, a to nejde.

V dem by chodil na paradu, kdyby ty pekne v Sachte utahal?!"

Zvonai si v to chvili nejasne uvedomoval, 'tie ho manklka duchem pferusta. Zatim co on donedavna vezel pc, bedra ye vlastni nespokojenosti a v otevkene hrtize valeanYch zatitku, ona byla, anebo se tvafila, tie je nadey am, a to ji davalo pievahu jeji pohody.

Ano, take on v sobe pestoval kdysi pravidelneho dloveka, miloval pravdu a kamaradskou pkimost, pravidla v boji s phrodou a chladnou krev v osobnim nebezpedenstvi. Valka tou stavbou otkasla a on jen pomalu kladl na zboteniSte kamen ke kameni, aby si vybudoval novou rovnovahu. Pohled na bytost, jeti stala s nim v cele dobe vykvani veSkerych jeho munch sil, na bytost, ktera k nemu ted' vzhlikla dirvefive a s laskou, ktera v sobe mela pravou podstatu vytouteneho jasu, ho poy znaSel a utvrzoval v jeho pierodu.

A jako ve chvili, ktera pkedchazela neblahou zvest o mobilisaci, i nyni, kdyti opet byl ji2 skoro sebou samYm, uvedomoval si, 2e jedinY je givet a elovek nic nezmeni a nenapravy, kdy dospeje k jeho konci.

C'hytil Sevcujici ruku; zasmal se nueene, aby zakryl sve pohnuti. Milka se nakreila jako pied odekavanYm Aderem. TTder nebo pohlazeni: nekdy oboje ptisobi stejne ohrornive. Tu chvilku spolu pluli v mledne draze, odpoutani cd zeme. Mutova promena se dokonala.

Vali do noveho obdobi yzajemne dtvery, kdy mezi obema jejich bytostmi neletiel ani stinek.

Valka zuiila za jejich clvekmi; nekdy jim phpadala az neskuteena, jak malo se clotykala jejich 2ivota. Starosti a laska, place a neha yyplriovaly dny a mesice.

To jiti Kluk honil pod zemi jako kdy hrom bije uhelne voziky po kolejich ye tme se lesknoucich, kdy jednou Zvonat pkikl ze Sichty zachmukenY. "Prot se ty slepice nahrnuly vkchny do zddveki?" brudel nespokojene.

"Snad bude prkt," odpovedela mu 'term, ozakena ted' ustavidne svou virou, k vSechno bude krasne, jak bYvalo. Postavila pied neho tank polevky.

Nahnul se nad paru, vdechl ji a pravil jakoby s nesouhlasem: "Zase bramboradka?" Odsunul malidko tank.

"Zitra bude hrachova, u2 jsem namoeila brach." Hlas 'tienin byl uklidriujici, povolnY, vyhovujici ji2 napied.

"A Kluka nevidim." Zvonaie neco nutilo vyhleclavat dtvody k nespokojenosti. "Ani na Sachte ho nepotkavam, kudy chodi?"

"V nedeli budete odpoledne oba doma, to

VESTNiK se utijete."

Nebylo v povaze Zvonatove, aby setrvaval ✓ podraideni. lined si zase pkitahl tank a u srkoval polevky.

Do svetnice vbehli Zoubek a Malej, pes s nimi.

"Mann, on nechce jit do boudy," tialovaly deti. "Pofad nam droa hlavou do btiSka." 2ena vzala kousek knedliku s misky, pkipravene pro mantiela, omoeila jej v St'ave a podala psovi, kterY ji chriapl dychtive po nice a sousto zhltl na jedno klapnuti tlamou.

"Tak jdi pane yen, Broku, viS, ze do domu nesmiS, to je fuj! " Na povzbuzenou vySla az na prah, pes s ni, a neti se'mohl obratit, zaviela mu dvete pied mordou.

Ale Brok neodeSel. Vyskakoval na kliku a 2alosnte kriudel.

"Tomu psovi neco je," kekl Zvonai starostliy e a zas trochu nespokojene. "Dali jste mu pit?"

"Ma u boudy pofad ten uraknY dtibanek s vodou," hlasil Zoubek, "a dnes ani netahal uhli, tak co chce!"

Zvonai ulehl, aby se vyspal z noeni Sichty. ✓ dome nastal klid, peelive zachovavany phsnYmi pohledy matky na chla.pecke podinani.

Do Sumiveho de.nniho ticha vSak pronikave zameeela koza.

"Jdi a dej ji hrstku sena, opici," posilala matka Septem Zoubka ven, kdy vtom jiti Zvonat ye spodnim pradle vySel z pokoje a zapaloval si cigaretu.

"Nemohu nejak usnout, "iekl mrzute.

"Ja ti dojdu pro pivo, chceS?" "Ani nemam chut'."

Zvonat odhodil nedokoutenou cigaretu, za kterou se Malej hned vrhl, ale matka mu ji vytrhla.

"MA' zmeSkano!" hrozila.

"Jestli odep.nu jasek!" zahuboval Zvonai naplano a chopil se novin.

"Je, tati, dyk 2adnej nernaS!" zubil se Malej.

Ale ani eteni Zvonake neupoutalo. Pokusil tedy obratit svfij neklid jinam.

"Meli jsme tam," hodil hlavou smerem k dolu, "malt oheri. Btihvi, co Mali, ze se jim zadiel motor. Snad to nematiOu ze sameho Setfeni. Co pohani dopravni tilaby, viS? VIS, jak jsem ti o torn iikal! Neda yno to zavedli; by samy dopravuji uhel z dila do voziku. No, a od pfehilteho motoru chytla yYdkeva a stojky uz taky hotely. Foukaji na to kamenn' prach. 0 to by nebylo — kdyti to dobie dapadlo, ale tie oni ted'ka Seth na vSem vSudy. Dubova polena na stropnice maji pomalu u2 jenom pro bariskou inspekci a nam se to lame nad hlavami jako sirky. thelneho prachu, holka, je pod sYpkami tolik, tie je strach se na to podivat. Kdyby to videlo jiskru, tak letime vkchni, jak jsme tam!"

Havikova tiena se sklonila nad latanim. Jeji hezke modre oei zekdly hnevem. Vybrala si jedineho eloveka z tolika milionu, jedineho, o ktereho dbala vic ne2 o ostatni, a i toho jedineho ji neznama sila pokad r ye z narudi! Mela zajiste deti, ale ty jsou piece tak trochu ona sama a potom — deti jsou jen jedna polovina tiivotnich projevii, ta polovina, jiti vydavala. olovek vSak musi take piijimat, aby se vytiival celY, jak toho potkebuje, a ona phjimala ze sveho mute silu a vedomi, tie je ochrariovana Chapala ho tak dobie v torn, 2e take on potieboval kamarada, aby z neho derpal! Videla lidi v jejich celku, jak se jeden o druheho opird, a citila bytostne, jak se tou vzajemnosti vytyaki mnohodilna sila odporu.

Sila velika, ale pokad nikoli dost yydatna, aby mohla klasti odpor nezname a nezbadatelne zlomyslnosti, ktera uklada o tuto lidskou soudrutinost, o poruSeni duchovniho spoleeenstvi, ✓ nem2 se tavi lidske cntnosti i nectnosti a smeAuji se tak, aby lide mohli lift vedle sebe iivi a nepodavili se jako drave Nestadi odes valky, proti kteremu byla bezmocna ta east lidstva a ty lidske vlastnosti, ktere pkeji miru? Jate nova fiklad? Prod?

Nad? Ne, to u2 nemuk snest! Musi se branit! Ale jak?

Ve stfedii, dne 10. srpna 1938.

Zahrozila mleky pe'sti.

Zvonai na ni hledel s laskavou shovivavosti "Nechtel jsem to plakt, ale komu to mam ne-li tobe? Na Sachte si ted' elovek musi dat pozor na slovo. Hned je z toho udani a trest."

Citili oba svou nemohoucnost. Ale jak se na sebe podivali, uvedomili si, k se i nemohoucnost, je-li spoleend, snaze unese.

Ale jejich nand duchovni sped, ktere ji v novem udobi jejich spoleeneho 2ivota tak posilovalo, bylo tentokrat surove pfet'ato fidernYm strachem, jen se stuprioval v des, jak se z neureiteho hukotu, piniciho rychle vzduch. vzepjalo duneni, neklamne vychazejici spud zerne. V nejbli2S1 vtefine se podlaha zachvela pol Slapadly, okenni skla praskala, spadly hodiny se zdi a hrnky s polidky.

Oba vyskoeili. Zapomneli na to, co der:e'en v rukou. Lena se vrhla mu2ovi do narudi. Jsi tu!

Drtiim te! Jsi 2iv!

Nejsi — tam!

Ale mu2, jednou rukou ji objimaje, druhou po pameti hledal Sat. Jsem tiiv, ale druzi kaji na mou pomoc. Musim jit!

0, vedela, 2e ho nesmi zdr2ovat! 'Melo., 2,e o tom nesmi promluvit ani slova, nebot' lal nee°, co se rozumelo samo sebou, tieba ji to krute zrariovalo. Vidyt' ona prase •tak samozfejme oeekavala sve porody, jejich bolesti a jejich nebezpeeenstvi. 2ivot a smrt, smrt podmiriujici 2ivot, v techto okolnostech uznavala jejich skupenstvi. Jeji pa ge povolovaly, propoStela ho s bolesti jako rodici se dite.

Vtetina vYbuchu jeSte trvala, kdy Zvonat ji2 vyrazil ze dveki. Pes nalehlY na veiej vrazil do svetnice a zavyl. Jelio pronikavY sten dal pfesnY tvar hrtize, ktera se obema odvijela ze dna rnysli jako fitoeici jedovatY had, probuzenY vYbuchem.

"Kluk je pod zemi!" sktiplo ji z hrdla. V to chvili byl on, nejstark, jedinY ze vSech peti; z nich vtiichni byli zahrnuti do vYktiku po nem. Byl jedinY, nebot' byl ohroti'en. JedinY, nebot' kde byl? Byl? Nad domky, nad stromy vyplazoval se plamennY jazyk! jeho oheri sebou pleskl prfisvitne a plogne v dYmu rychle se rozrfistajicim z pilvodni hutne kolmice. Zvonai si navlekal v behu rukay a nemohl trefit; nedbal a nedival se, mel odi zmagnetisovany barvou kouie jen pomalu se rozptylujiciho. Nevedel ani, co dela; krome padeni kuptedu si tadnY pohyb neuvedomoval.

Jemu v patach betiel nejprve jeden hornik, take mlCky a take zdeSen 'demi kouie. Z ka2deho domku vsak, kterY mijeli, vybihal novY a novY druh a piipojoval se k nim. Podzemi dunelo °pet a °pet. Sesypalo se do zahradek rozbite sklo oken, tieny jeeely a nesmyslne pobihaly uliekami.

Cesta k dolu, cesta mezi haldami, 'tielezarnami, jekaby, plynojemy a kolejnicemi, cesta znamenana kominy misto meznikil se zaplriovala postavami jako eernou povodni; husteji a rychleji bezeli, jeden druheho nevnimaje, jako by prave jemu hoielo na obzoru staveni.

Teprve ti, ktefi se musili zastavovat, proto2e day zhoustl a oni se ji2 nemohli hnat kupiedu volnYm prostranstvim, se ohledli po torn, kdo byl prave vedle nich, a zakptali; "To je na Eitelu, Movede!"

"VidiS ten Cerny kouf? Plyny!"

Ze vkch tvaki, pojednou stejne vyzablych desem se drala mleenliva otazka: Co se stale? V jakem rozsahu? Vkchno, co bylo pod zemi? Nebo jen nektere jamy, Otazky je zasypavaly jako saze padajici z dYmu. Chteli doufat, zachycovali svou nadeji ye vyke plamene, na hustote kouie, na sile podzemniho duneni.

Ale plamen Slehl tak vysoko! Jate ted', kdy byl straven OmnYmi mraky, je oslrioval svou nemilosrdnou vfSkou a nutil je myslit na nejhorSi. Poeitali klusajice: osadka je ted' za valky skoro dva tisice lidi, dela se na tN smeny, prave sjela smena odpoledni, vtidyt' oni sami, jak bezeli, prave doSli z dopoledni, byli vetknou vytrieni z prvniho spanku a meli ye tvaki jeSte zmatek nahleho probuzeni.

(Pokradovini).

TAPONSKA snaha dobSit Clay zakladanim

loutkovYch vlad v rtiznYch provinciich se mohla zdatit pied jednou generaci, pied padem mandtuske dynastie. Dnes nutne zatahne oba narody do neStesti, nebot' Japonsko ma side mot znieit to, co vybudovala narodni vlada nankinska, a uvrhnout dinskY lid zpet do chaosu, nebude v gak schopno ptemoci houtevnatY odpor vice net 400 milion y lidi podnecovanYch novYm vlastenectvim.

Povrchne Ize uvest ,ma obranu japonske politiky dosti duvodu. Pottebuje odbytftte a suroviny, aby si udrtelo prumysl, z ktereho jedine mute jeho ptelidnena zeme tit. Bylo vyloueeno ze zapadniho sveta cly a ptiStehovaleckYmi zakony, a tak Cina je jedine pole, ktere mu zbYva. Pottebuje se zajistit strategicky proti obrozujici se sile Ruska a ptedejit militarisaci Mimo to mir a potadek, kterY zavedlo, jak tvrdi, na Koreu, je tteba roz'Sitit i na Oinu pro jeji vlastni dobro.

Ironie je v torn, to Japonsko mohlo dostat od tiny vgechno, co skuteene pottebuje anit muselo sahat k nasili. Sun-Yat-sen, jehot jmeno doposud vzbuzuje irctu v Oine, zdtrazrioval, to tyto dva narody jsou od ptirody spojenci, jak politickYmi, tak i hospodatskYmi. Pokroky Japo•nska a jeho vzrust na moderni velmoc vzbudily v Cine opravdovY obdiv. Japonsko ma v republice mnoho pfatel a mohlo by dostat nerostne a teleznidni koncese, ktere pottebuje, kdyby upustilo od vojenskeho natlaku a pracovalo za ptedpokladu politicks rovnocennosti obou zemi. Mohlo by dokonce dostat za nejakou dobu priznive sazby na sve zboti a mohlo by bYt ptijato za jakehosi dinskeho porudnika. Jeho ptirozene vYhody v souteti o einskY obchod by je ueinily obchodne neptemotitelnYm, jakmile by si jednou zajistilo einske ptatelstvi.

Na natesti v'Sak japon gti militarists dilvetuji slepe ye svfij dobyvatelskY plan. Mysli si, sila je jedinY argument, kteremu Oiriane rozumeji, ate jen hrozbami si vynuti respektovani dohod. Jsou posedli pangermanskYmi bludy a nechteji se podivat take trochu za Spidky svYch bajonetii. itedeno uptimne, neni japonska, politika nidim jinYm net vyutitkova,ti zmatenYch dob einske revoluce.

Tato resolute, jejit dosah je malo chapan, ut jedno stoleti podkopavo, nejstarSi a nejstalejS1 civilisaci na svete. Od zhrouceni monar'chie se tento proces enorme urychlil. Vzpomene-li si vAak na valky a zmatky mezi evropskymi narody, je s podivem, to ut po ttinacti letech civilni valky je obrovsky kontinent zvanY Cina na tests k jednote a rekonstrukci. Revoluce je hospodatska, socialni a nabotenska, prave tak jako politicks.

S politickeho stanoviska byla Cina po tri tisice let umele nakupenou pyramidou s cisatem, jedinYm to prostkednikem mezi lidem a stvotitelem a vladcem vesmiru, v Cele. Vladu vykonavali cisatovi emisati, statni ritednici vybirani v souteti zkougkami a povySevani podle svYch zasluh. V rote 1912 byl tento system nasilne ptevracen, cisat sesazen a moci se chopili vojaci a revoludni politikove. DalAi etyti leta udrtoval zemi pohromade silnY mut Spory zadaly roku 1917 a posledni velke povstani bylo potladeno roku 1930.

Pies sve utrpeni od revoluce Cina se postavila energicky proti navratu monarchie. Nekteti tiriane sice tvrdi, to ne gtesti je bude pronasledovat tak dlouho, dokud cisat nebude znovu obetovat ye Chramu nebes boham obvykle roem dary. Ale pro bYvaleho prince Pu-Yiho, nynej gi hlavu Mandukua, nemaji nic net opovileni.

Hospodatstvi se obrazi v socialnim tivote. VYrobky domacich tovaren a zboti zahranienich obchodnikti nagly cestu do Cinskych domovii, v nicht je tivot od mnoha stoleti ustalen podle Konfuciova zakoniku a dirmyslne ptizpilsoben pravidelnYm zatopam, hladu a time, jejit surovosti jsou uktteny jen nejjitnejSi provincii.

My'Slenka na zmenu pronikla jen pomalu do konservativni einske duSe, ale kdy ji jednou odrti se ji tirian s tiro vetSi houtevnatosti. tinane jsou koneene rozhodnuti opustit stare testy a netidit se ut tradici ptedku. Chteji mit lepSi tivot.

• Nejhlubgi zmenou je vgak rychlY pokrok v

orisko a bna.

R. T. Barrett. emancipaci teny. "Tetieky" (ieny sttedniho veku), tvrdi se v geobecne, vladnou domu, kde pod jednou stfechou ziji otyti generate. Maji rady zapadnicke zmeny. Zajimaji se o vetejne zaletitosti, a kdy je vlast zavold, einske teny budou stat pevne za svYmi spoluobeany a nemalo se jich zridastni boja aktivne jako jejich sestry ye 8panelsku. Zdvojnasobi silu odporu.

Pod povrcheni einskeho tivota, skryteho evropskym ()dim, ale presto pusobiciho mocnYm vlivem na vtechny tkidy obyvatelstva, pokraeuje rozpadani einske nabotenske viry, one podivne troji smesi taoismu, budhismu a konfucianismu. Konfucianismus, jent odolal revolueni bouti a nyni slavi obrozeni, potteboval vkly duchovni opory pro sviij suchy formalismus. Zprvu vyplrioval tuto jeho mezeru taoismus a budhismus byl ptidan na upevneni obou. Nyni v'Sak tato dve nabotenstvi upadaji a bedlivi pozorovatele nebudou ptekvapeni, kdyt uvidi vyplfiovat tuto mezeru ktest'anstvi. vSak ktest'anstvi do einy, bude to pomalu, nepozorovatelne a v takove forme, to orthodoxni cirkve prohlasi, to to neni vilbec ktest'anstvi. To je einska metoda. Jako Kiplingova kodka chce kradet Cina sama. Pomohou-li ktest'anske koncepce tirianum v jejich tetkem boji o rozSiteni smyslu vernosti za UzkY rodinnY okruh na narod a vkchny spoluobeany, pHzpilsobi si to, co shledaji utiteenYm, se samoztejmou snaSenlivosti jejich veskrz praktickYch mysli.

Zaleti na tom mnoho, nebot' ktest'anstvi, ptinakjic jim sve SirSi ideje lidskYch vtahti a princip sebeobetovani pro spolednou vec, posili nacionalisticky zapal a zrnirni materialismus einske mysli. Proti ktest'anstvi nemaji Oiriane nejakeho ptedsudku a jeho zakladatel je nich uznavanYm mudrcem. Kdyt nejrnlaSi syn Oang-So-lina, bYvaleho lupide a valeeneho lorda v Mandtusku, uslySel o zavratdeni sveho otce, pravil v slzach: "JetiS" byl motna nejvetSi elovek na svete, ale milj otec byl nejlaskavejeanka*k, 'cela, Soongova rodina a dr.

Kung, ministr financi a hlava KonfuciovYch potomkti, jsou vSichni ktest'ane a at na ureite podezteni z ptiliSnYch sympatii pro Evropu jim jejich vira nevadi.

Nacionalismus samotnY Oine nestaei tak jako extremnim nacistirm. Take komunismus se snati vypinit mezeru zanechanou po zhrouceni dinske narodni hrdosti, rozpadnuti socialnich zvykti a upadnuti nabotenske viry. Komunismus ma velke hodnoty, a je-li ohavne surovY, vyrabi aspori fanatiky, ochotne obetovat sviij tivot i majetek pro celek. Postrada, vAak vyrovnanosti a praktienosti starAich vir a nikdy si v Oine neziska net. hrstku nespokojenYch a vyvrtenych mutt a ten.

Bude Cina schopna obstat proti ozbrojetie moci Japonska? Nikdo nemtte prorokovat, co se stane v teto zemi pfekvapeni. Mute take bYt, to se krotce podrobi potadavkum Tokia. Mnoho znamek vSak sveddi o opaku. I v cisatske dobe, kdy zeme negramotnYch sedlakil byla ovladana nesmrtelnYmi zvyky, vzdouvaly se v zemi viny vlasteneckeho zapalu. V onech dobach byla Cina nedoteena rotadkami, ktere dnes vypouSteji miliony nacionalistickych knih novYm a zjednodu'AenYm pismem, zatim co z amplionti v eajovnach a vetejnYch budovach zazniva poselstvi, studenti provadeji intensivni propagandu a stale ptichazejici a odchazejici vojska ptinaSeji zpravy o hlubokYch zmenach v Oine. Velka mesta, Sire roviny a fieni byly nasyceny historii o einskem ujatmeni, o bYvale velikosti a slibem Hnuti noveho tivota.

Dries je Japonsko v takovem postaveni, mute hrat roli Assyrie, ne vtak rilohu Rima.

Oinske obrozeni pokroeilo ptiliS daleko. Nankinska vlada mute bYt svrtena a nahratena Japonci, zeme mute bYt smdeena krvi, jak byla za mongoiskych dobyvatelii, ale einskY nacionalismus, tivenY socialnimi, hospodatskYmi a nabotenskYmi zmenami, rasovou nenavisti a uratenou pYchou, nemute zustat pohtben.

Nemilte bYt ani usmernen vojenskymi in2enYry. Stojate jezero, jimt byla cisatska Cina, protrhlo htehy a rozlilo se po rovinach a daleko do hor.

Ut davno si evropSti statnici uvedomili, tyto veci se stanou, nebude-li respektovana einska svrchovanost. Ukazalo se, to maji pra ydu. Zeme nebyla ani rozdelena, ani porobena.

Japonsko, vyutivajic valeeneho nebezpedi v Evrope, jenom oplatilo Zapadu Stedrost, projevenou pH jeho rekonstrukci za cisate Meidtiho, snatic se podmanit stars) a velky narod einskY. KDY BYLI NEMCI NASILIM POCESTOVANI? Spisovatel Karel Capek vyzval v rozhlase nemecke posluchaee k rozhovorin. Nemci piSi a spisovatele jim . odpovidaji. Techto rozhow r1.1 s Nemci bylo jit nekolik a tYkaly se vesmes \T ed, o kterYch konec koncil neni sporu.. Ted' jeden Nemec navazal na ptipady ruznYch Dworzaczkil v nemeckem tabote a Skodolibe se pta, zda take lids v deskem tabote, ale s nemeckYmi jmeny ,jako ,na pr. Jungmann a TyrS, jsou take renegaty. oeskoslovenska tiskova, kancelat dodala odpoved', kterou v rozhlase tazateli diva Cesky spisovatel dr. Mathesius. V odpovedi se mimo jine pravi: "Jmenuji se Mathesius. Snad znate onoho meho pradedka, luteranskeho farate v chymove v oechach, dr. Johannesa Mathesia, kterY napsal jako soudasnik jeden z prvnich tivotopist Martina Luthera. Vykl ostatne v Reklamce a bYve, pokladan za peknou ukazku nemecke literatury, napsanou v Ceskych zemich. Muj jmenovec dr. Mathesius vystupuje v sensaeni hie, hrane v nedavnYch letech na divadlech skoro cele stredni Evropy, pod ndzvem "Sleena Doktor, jako organisator nemeckeho vyzvedaestvi za valky. Tarot sofa nemecke hral onehdy velmi vYrazne y e filmu Erich von Stroheim. V letech po valce jsem Ceti v reported Henry Bordeaux z bojt Verdunu a hrdinske smrti jineho sveho jmenovce setnika Mathesia z Vratislavi, kterY padl jako velitel praporu 154. pluku rusks pechoty u Douaumontu .. .

Muj otec navStevoval jen nemecke 'Skoly a obeas si splet telo a delo. Ptesto miij otec se eastnil eeskeho svobodomyslneho hnuti z poledni Ctvrti ptedeSleho stoleti a neposledni hrdosti jeho tivota bylo, ze si odsedel 14 dni za slavnostni vitani deskeho liberala Josefa Baraka, pH jeho propuSteni z rakouskeho Jak se to stalo — inu tak, to jako delnik til mezi Ceskym delnictvem v eeskem prosttedi v Praze a rozhodne bliz mel ke svYm deskYm kamaradum net k svemu zamestnavateli, Nemci, nota bene take protestantu.'

To je ptipad pfivodu a eektvi dr. Mathesia.

Ale v torn neni jadro otazky. Dworzaczkove nejsou obdobou tohoto ptipadu. Proto ne, ponevadt jsou to nasilim germanisovani O&M. Nikdy nikdo neprokate, to by zde Nemci byli nasilne dechisovani. Ale opak byl skuteenosti celYch tri sta let. A ne v gichni teSi s nemeckYm jmenem jsou take nerneckeho pilvodu, jako Mathesius. Proto ne, ponevadt mriohYm byla nemecka jmena proste Utedne aria pti psani matrik a podobne. Tedy take kus nasilne germanisace. Tato fakta nemohou Dworzackove vyvratit tadnYm poukazovanim na Jungmanny.

ANESTESE ELEKTEINOU. Doktor Jakovljev z leningradske university kond v posledni dobe vYznamne pokusy v centralni laboratoti gynekologicke kliniky.

Jsou znamy vSechny neptiznive stranky anestese, jit se dues utiva pri operacich a po nit east° nastavaji Cake komplikace.

Profesor Jakovlejev se nyni snati anestesi obvyklYmi prosttedky nahradit anestesi elektrickou.

Pokusy, ktere konal nejprve na zajicich, daly dobre vYsledky. Stejne UspeAne dopadly i pokusy, ktere potom provedl na dvou svYch spolupracovnicich.

Whoda Jakovljevovy metody je v torn, to elektricka anestese pusobi jen na nervy a nezpilsobuje tadnYch fysiologickYch poruch.

Do roka a do dale unlit eesky.

HenleinovskS7 poslanec SebekowskY tvrdil francouzskemu novinati, to vethina Oechri v pohranidi byla pry nasazena umelou ritednickou politikou statu a poeeAt'ovaci einnosti narodnich jednot. 0 narodnosti privodniho obyvatelstva v pohranionich krajich by se pan SebekowskY dovedel jiste zajima ye veci, kdyby se poohledl v matrienich zapisech sveho vlastniho rodu. Dobte by take udelal, kdyby se podival do stattch mestskYch knih v Litometicich, v Moste, v Biline a jinde. Historik Zikmund Winter otiskl pied tficeti lety v easopise "Zvon" vYsledky vedeckeho badani v 'nestskYch archivech. Pik tam, jak nesporne Ceske /nest° Most bylo ponemdeno vdavkami mosteckYch ten s ptichozimi "Mi griany". 6eske Tepiice byly znemeeny teprve pied rokem 1591.

Mesto Bilina bylo ripine oeskYm jate v sedmnactem stoleti. V Litometicich mail zajimavY zapis z roku 1514. Mest °tool/6 se rozhodli — a zapis o torn je v knihach eadnYch Mulct a cizincti nebudou do mesta pkijimat. _ Usneseni je odrivodneno tim, to "jsou to lido, kteti by nemohli bYti k dobru na easy budouci, ba je strach, to by byli ke zkaze." Roku 1635 se Litometice usnesly, aby "ten z poctill 7ch Iidi nemeckeho naroda z terneslnikt a obchodkterY za mest'ana pkijat bSrti chce, aby do roka a do dne se naueil Cesky." atec byl eeskYm zemedelskym mestem. Tam r. 1581 mistki vgech kemesel, i Nemci, ptisahali jen Cesky a eeske, ptisaha byla skladana je'Ste v roce 1645. Prvni neinecka, plIsaha se konala at roku 1660. 2lutice byly Ceske jate roku 1564. To jsou ptiklady pro posouzeni gkod, ktere utrpel eeskS, narod za tki staleti nemecke nadvlady. oegi nepotteboyali bYt do pohraniel nasazovani: Byli, jsou a budou tam doma.

Ph ()rani brambor se obievil podzemni zdroj nafty?

Na Valag sku se prose utvotila spoleenost, ktera si zajistila nekolik okruht k Cabe nafty.

Podle nazoru odbornik0 je totie nadeje, ze v ,okoli ValaAskeho Mezitiel se nafta vyskytuje.

Nalez vznikl tim zprisobem, to rolnik Hurtik u Oznice po zorani bramboru zpozoroval v pride zlatostkibrne skvrny. Kdye vykopali brambory, byly jako kahle jine, ale k jidlu se nehodily pro petrolejoy S7 zapach. Pak byli na nalez upozorneni odbomici. fenleinovci po gkozuji dal zapadodeske lame.

Henleinovci teece poAkodili zapadoeeske lazne a zavinili, 'Ze mnoho jejich spoluobean0 je i v dobe hlavni sezony bez zamestnani. Ani tahle spoldt' je v g ak nevyleeila. Rozhlas ve snaze probagovat lame ohlasil koncert z nejvet'Mho lazeriskeho domu ye FrantigkovYch Laznich. Majitel hotelu dal souhias a zesilil orchestr. Hudebnici v g ak na pokyn henleinovske organisace odmitli hrat pro rozhlas.

To je ta Tieti rise?

Weltwirtschaftsdienst, t 7denik hamburskeho archivu pro svetove hospodatstvi, ma obavy, ze v Rakousku si ueini 6. patnou ptedstayu o pomerech v Nemecku. P ge: "Bohueel, choIrani mnohYch nav gteynikil z Rise dava podnet k mnohemu nedorozumeni u obyvatel Ostmarky. JakYm dojmem musi prisobit na obyvatele stkedniho solnohradskeho, nebo g •yrskeho mesta, kdye se povaluji nemeeti 'cestujici za At'amohou-li ziskat jeg te znaenY poeet odevu, prostYch bunieiny, nebo bednu nejjemneji mlete pAeniene mouky? Hromadeni takovS7chto ptikladri zprisobilo skuteene v nekdejAich rakouskYch zemich faleAne pkedstavy o zasobovani v AM." Take s Rakaany je list nespokojen. Pravi: "Lida z Ostmarky, kteki byli nyni pojednou streeni do yiru hospodatskeho pkevratu, divaji se na to ponekud polekane a mnohYm ize vydisti ze rte zketelne otazku: To je ta Tfeti rite?"

VelkY projev nemeckYch social. demokratii.

V KarlovYch Varech konala se valid manifestace nemeckYch socialnich demokratil. sal byl ptepinen. Sal boutil souhlasem, kdye poslanec Jaksch odmitl valedne gtvani, ktere by pkineslo jen neStesti do sudetonemeckYch domove. Nerneeti delnici eadali raznou ochranu proti henleinovskemu teroru, kterY podlamuje silu demokratickYch obeant.

Z CESKOSLOVENS Ze Schlaraffenlandu.

Jedna z velkYch restauraci u Stfekova bYvala po cela leta navAtevoyana pravidelne navAtevniky z rise. Ae do leto gniho 'derma byl podnik bez hosti. Proto se majitel rozhodl zajeti ke svYm znamSrm do Nemecka, aby zjistil, prof na neho zanevteli a vyloeili mu to proste: nejsou pry v oeskoslovensku jisti tivotern. Po dlouhem ptesveddovani, to tomu tak neni, phjely dy e rodiny na zkoutku. Kdft pak zjistili pravY stay pomert u nas, dopsali svSim znamym a dnes ma majitel vtechny pokoje obsazeny. Hoste z 'rite si velice pochvaluji, jak za mod° penez jsou u nas dobe tivi. Kdyt jim prvni den pfedlotil hostinskY k obedu svidkoyou peeeni na smetane, na druhY den jim oznamil teleci peeeni, na tfeti pak Ceskou veptovou s knedlikem, haste se divili, jak je to motne, to mute tti dny napfecl fici, co bude k obedu. 1,isske Nemky se divaly v kuchyni, jak se to Irk pfipravuje a poznaly, to to neni velka prate, ale musi k tomu bYti dobre phpravky.

Nemohly pochopit velkou laci v 6eskoslovensku a vYber vkch pohvatin. Obed o ttech chodech za 8 KC je pit velkY blahobyt. V ki gi se plati za lidovY obed d ye marky. Krome jineho se take ptaly, kde jsou ty kanony, tanky a kulomety, paid se vratdi sudets"ti Mind. Kdyt jim to hostinskY vymluvil, nadtene obdivovali pofaclek a klid, Jak vlidne v eeskoslovensku.

Metrick, cent zlata rani z dunajskeho plisku.

Ministerstvo financi paskytlo tetafske spoleenasti "Aurea" zaruku za pujdku 30.000 KC, aby mohla rortifit tetbu zlata z dunajskeho pisku u Komarna. Spole8nost vyteti asi 100 kg slate, rodne. Technicky ji vede profesor B. Stodes.

Kravy hrozily vypilit celon vesnici.

V useku silnice Nepomuk-Ttettice dodo ph asfaltovani k nettesti, ph kterem bylo pope', leno nekolik lidi a uhofel par koni Delnici pracovali na silnici s vroucim asfaltem. Do pojizdneho kotle byl zaptaten par koni, ktere fidil sam jejich majitel Josef MiktovskY z Nepomuku. Z dosud nezjittene phCiny poCal se asfalt v kotli prudce van a vystfikl na Icon& Popaleni kone se bolesti splatili a Bali se do zbesileho uteku. Povoznik a delnici marne se snatili je zadrtet. Kone s kotlem sjeli do silnidniho pflkopu, hlubokeho pies dva metry.

Tam se kotel s vroucim asfaltem pfevrhl a vtechen obsah se vylil na kone. Neboha zvifata v hroznYch bolestech se snatila setfasti se sebe thavou, smrtici lazeri a s vypetim poslednich sil pketrhala postranky, aby se dostala z hrozneho objeti. Kone, jejiche srst kale a maso bylo upalovano za eiva, se snahli valenim. po zadech se zachronit. Majitel koni MildovskY chtel kone odstrojit, ale byl ph tom sam popalen na rukou a oblieeji. Take delnici, kteh. mu ptispechali na pomoc, byli popaleni. ne uhoteli. — Na cesko-bavorskych hranicich, nedaleko Chebu, sydeel rolnik Josef Bartl seno. Cesta do vsi vede s prudkeho kopce a proto hospodat tdival ph sjiideni horske yozove testy okovaneho gpalku, kterST hodil pod kolo jako brzdu a upoutal fetezem, a,by kravky nemusely s kopce dolft brzdit. Vozova cesta je vtak srazna a kravky, tladeny naklakladem, byly nuceny pfidat do kroku. V torn ,okamtiku vtak hospodat zpozoroval, ze od eelezne brzdy, ktera se tfela o kameny na vozove caste, letaji jiskry. Dfive net mohl nem podniknout, meal hoket naklad sena na Kravy, zaptaiene do hokiciho vozu, se splaAlly a tilenYm Uprkem se hnaly s kopce doh), do vesnice. Z hoticiho zebririaku tlehaly plameny na vtechny strany.

Politika "stficlavy'ch sprch" se, proti teskoslovensku neosvedei.

Henleinovo memorandum neni tadnou cestou k miru. Avtak pfi vtech cestach a nabidkach nernifte Oeskoslovensko zapomenouti.zku tenosti, ktera je teprve dtyti mesice stara. Je

to zkutenost sthdavS7ch politickYch sprch, jakych bylo poueito proti Rakousku. To je taktika nahle, skoro valeOne kampane, zneklidneni zerne at na nej yyMi stuperi a po tomto zneklidneni nasleduje nahlY obrat, feel o mir a podavani pravice. A pak zase ittok a po nem nabidky. Tato taktika sleduje cii vyhlodani me uvnitt, budit dojem, to nekdo na nejvfteich mistech ptekaei pokojnemu vyte geni ota.zek, 'tad° je piin g tvrdohlavY a kdyby jeho nebylo, nastane pokoj. Takto se Alo v Rakousku na Schuschnigga. A za touto akci Cekal SeyssInquart. Jenomte taktika jednou poutite, ztraci po druhe teinnost. A nemate bYt na vedoucim miste statu elovek, ktery ma vice dilvery sveho lidu, net deskoslovenskY president. On si tuto dAveru prakticky vysloueil. Zde kaeda taktika stkidavYch sprch musila by se minout einkem. Rakousko na konec uzavtelo s Nemeckern smir. A za d ye leta po tomto smiru bylo i po Rakousku. 6eskoslovenska chce zit dole, nee dye leta. eskoslovensko chce lit ve skuteenem mint se vkini svYmi sousedy a s Nerneckem pfedevtim.

Do t SR. nevnikne trojskST Pahl. — Zdejti nemeckY list "Pariser Tageszeitung" uvefejriuje rozmluvu s vedc,em nemecke socialni demokracie Cs. poslancem Jakschem, kterY je v Par€ti. Jaksch pravi, to armada republiky je dnes tak popularni, jako nikdy nebyla. Armada a Benet jsou u vedomi du sloupy, na nicht* spadiva, demokracie. Jaksch prohlasil, to nevefi tomu, ze by se v eskoslovensku mohl rortifiti defaltismus. Take henleinovci ut si pomalu uvedomuji, co by valka znamenala pro ne. 6eska demokracie nemide bYti ottesena zevnitt, a bude-li napadena zvenei, pak bude yule k obrane tak silna, k je motno kaideho z nakho vojaka klidne nasobiti etytmi, chceme-li vyjadtit jeho valeenY potencial. Nemame jen pfednost v silne a rychle mobilni armady, ale take moralni silu maleho naroda, bojujiciho o svou svobodu, jet nemute bYti dosti vysoko ocenena. Jak veci dnes jsou, nemtte sudetonemecke, strana docilit vyrovnani jinak, netli na demokratickem zaklade. Spekulace s nejakYm deskoslovenskYm Seyss-Inquartem, kterY by vnikl v nepfatelskem trojskem koni do oeskoslovenska, jsou chybne. tspech Ceske zbrane.

V techto dnech jsou tomu tri leta, co se britska armada rozhodla zavesti eeskoslovenskSr kulomet, vyrabeny brnenskou zbrojovkou. Vyrabi jej zbrojovka v Enfieldu a sloudenim zadatednich pismen mist Brna a Enfieldu dostal kulomet jmeno "Bran". Nedavno bylo oznameno, to tento kulomet bude zaveden a vyraben i v Kanade. A v nejblitti dobe jej zaCnou vyrabet i v Australii, kde za tim ridelem rortifuji zbrojovku v Lithgowe.

Slovanske pohostinstvI jette nezemielo.

PeknY dolad toho podali sokolove v Bfeclavi.

Bfeclavi totit ye sletove dny projelo celkem 27 vlaku s vice net 10.000 zahranidnimi sletovYmi hosty z Jugoslavia, Bulharska a Rakouska a Bfeclavtti vtecky tyto hosty na hranicich vitali, obderstvovali a podavali jim zakusky.

Rozdelili mezi ne 26 hektolitrt Caje (v noci tepMho, ye dne studeneho), 4 hektolitry citronady a malinovky ze 45 litrt tresti, 5 Urn' malinoye tt'avy a 11 kg kyseliny citronove, 325 litre' piva, 50 lahvi limonad, 1.305 kolaeri, 1.840 CajovYch zakuskt, 1000 kusil jineho peCiva, 800 porci z 80 kg chleba, 166 kg vanodek, 2870 housek, 1050 uzenek, 70 kg salamu, 10 kg osvetujicich bombanti, 70 kg jahod, 20 kg jablek, 15 kg ostatniho ovoce, 270 kg cukru v Caji a tadu daltich drobnosti. U 12 vlak0 hrala hudba mistni Narodni gardy, u 7 vlakri hudba vojenska.

S dievenou nohon.

V Olomouci byl odsouzen na 5 mesict do ve--zeni 51 letY almutnik Josef Prochazka z na, protote napadl ieleznioniho straemistra, dtevenou nohou. Prochazka ma na obou nohou. dtevene protezy. Kdyt se rozlobi, rychle si odepne pravou nohu a stoje na jedne noze bije hiava ne.hlava. Byl za to ue nekolikrat trestan.'

Ve stfedu, due 10. srpiia, 1938.

DETSKA BESIDKA Kdo je Lad. ZoufalY. TEDLE maleho detskeho talieku, na nemt.

V V pkijemne vonel eerstve smatenY tizek, letel nut a tesne vedle neho detska, vidlidka.

Z dlouhe chvile leski se nut pYchou a peel se s vedlidkou, kdo z nich je dOletitejgim.

"Kdoby nebylo mne, nemohla bys rozkrajena sousta nabirati. Z toho je patrno, jak velice jsefn duletitYm a jak mnoho jsi na mne zavisla," Vidlieka se podraldene zachvela, nakvagene se zaleskla a odvetila: "Jen se, prosim te, tolik nechval, vgak kdyby nebylo mne, byl by si i ty se syYm krajenim zbyteenY. Co by si poeali lido s rozkrajenYmi sousty, kdyi jisti noeem jest neslu gne a mimo to i nebezpedne, protote by se mohli eiznouti do rtu nebo jazyka."

"Mohli by jisti rukou," odvetil nut a gkodojibe se usmal.

"Hm, a kdyby nebylo fekla pohotove vidlieka, "mohli by si lide ukusovati, na misto krajeni, z velikeho sousta, drteneho vidlidkou."

Tato pee byla by se tahla do nekoneena, kdyby nebyla peerugena peichodem deveatka. chazelo prave ze hei gte a bylo hladove a proto pustilo se s velikou chuti do smateneho Hzku a v male chvil zbyla z neho jen smatenou houskou obalena kost.

Deveatko odlotilo na tea' nut i vidlieku a pak drobnou ruekou vzalo kost a drobnYmi zoubky ukusovalo maso i smatenou housku, kterou s kosti delve nokm odeiznouti nemohlo.

Ntit s vidlidkou se na sebe zarateni podivali.

"Tak vidis, k Cemu jsme se vlastne peen?

Nyni jsme zbyteenYmi oba." Smutne ozval se nut zakabonen.

Z toho je patrno, to nikdo z nas neni daletitejtim druheho. Jsme si rovni a vgichni ti, kdot vykonavaji svefenou praci, teeba nevalne duletitosti, poctive a svedomite, slouzi dobru a utitku a nemohou proto bYti ptehliteni, protote svou drobnou, zdanlive merle dilletitou praci usnadriuji a pomahaji provedeni prate telgi a slotitej gi. Doplriujeme jeden druheho. ftekla vidlitka, cela zpocena.

Tak, tak, peitakal nut, kdyt byl odnagen deveatkem s talikkem i vidlithou do kuchyne.

VZACNA KRME. R. Ridiekova.

Kuchatinky a kuchtikove, zkuste si sami toto jidlo peipravit. Musi bYt mot vzacne, kdyt ma tolik jmen, napoeitala jsem jich deset a kdyby se patralo dal, bylo by jich je gte vic, protote katdY kraj me, pro tohle jidlo sve kraJove jmeno.

Tak v Jizerskych horach jmenuji je skoddotrouby na Domatlicku bacan, na Slovensku nekde harula, misty krvava baba, v kraji lem Jindiichova Hradce je to emunda, v ji plzeriskem bramborovy Ed, ye . vYchodnith 6echach maji hez10, jinena sejkorky; take bpeeenky, toeenice._ Nevkusneho a nevhodneho jmena se dostalo 'lade.tomato jidlu,. kramfleky.

Nejen to ma toto jidlo tolik jmen, ale i liprava je velmi rozmanito,, to jednodu ggi, onde nakladnej gi. Troji vgak je vgem variacim spoleen& jsou vady ze s:j(rovYch strouhanYch brambory , peeenY na teleznem pekadi nebo kastrole na sadle, loll nebo g kvatend slanine a kaderau chutnaji. __

Strana

vaTNITA NejjednoduMi je skodclotrouby, etyti syr0ye og krabane brambory se operou a ustrouhaji na misku, peida se Mice mleka, trochu mouky, mai° omastku, vajieko, sal, gpetka majoranky a pill utteneho stroutku eesneku. Promicha se v fidke test° a peee se na rozpalenem omastku na kastrolku na, plotne, asi jako livance.

Sberaekou se vidy nalije slabs vrstva testa, kdyl se °small po jedne strane, obrati a opeee po druhe. Rychle se peee, at je v gechno testo vypottebovino, podava, se se syrovYrn kyselym zeliin.

Bacan je v zakladu toter, strouhane brambory, mleko, moults, sill, vejce a k tomu se mohou vrnichat rtizne chuti a peidavky. Bud'to gkvaeena, slanina nth° krajena jabika nebo hrugky, take pokatde chutne, jinak.

Harula: strouhand brambory, drobne krajena, na slanine zpenend, cibulka, sadlo, ma,joranka, sill a desnek. Aidke test° se promicha a tence rozet•e na vymastenY pekaid a zprudka upeee do zlatova v troube. Pods se horka, keuplava.

Krvava baba. Brambory, mouka, sadlo, strouhana cibule, zazvor, pept a sill. Do toho se vmichi rozkloktana krev husi nebo vepeove, a testa rozesteene na pekadi se pede v troube.

BramborovY Brambory, mouka, vejce, tludenY kmin, stl a trochu mleka. Na rozpa.lens v pekaei omastek se tence naleje a pede prudce. Ji se se salatem.

Nekdy se do testa nakrajeji gvestky, jabika nebo hrugky, potom se zase vynecha majoranka, cibule a eesnek.

Cmunda, sejkorky, todenice, opeeenky, i ty kramfleky daji se stejne upravit, obydejne s cibulkou, eesnekem, majorankou, zazvorem, ale i o koteni plati: etho mot, v gechno gkodi a vgeho s mirou. 6asto se to obejde i bez vajidka, and' by se co pokazilo.

V LESE JSOU LOUPE2NICI. Pod timhle nizvem neeekejte ta,c1nou pohadku. Ve vagem lese, kde ted' prave utivate sladkYch prazdninovYch mann, bortivek a jahod, skrYvaji se opravdu loupetivi rytiti.

"Pane na nebi", teknete si, "proepak nas Slovieko takhle stragi?"

Ale nebojte se! Nic yam neudelaji, vtdyt' jsou to jen — mravenci. te by nee° takoveho provadeli ti pilni mraveneekove, ktere nam maminka i eitanky tolik kladou za peiklad?

Nu, jen se podivejte! Prave stoji skupinka asi gesti techto tvoreekil za kopeekem lesni travy. Ut dlouho tam stoji a nic nedelaji, adkoliv dnes je tak krasnY, slunedni den a v gechna mraveni gte se jen hemti pilnYmi pracovniky. Jedni nosi na slunieko bile kulieky, zvane pupy. To jsou mravenci miminka, z nicht jednou vyrostou mravenci. Druzi staved nove komArky, opravuji stare a nekteti se rozbehli do lesa za potravou. Vgak tamhle prave jeden z nich peichazi a dnes se mu podafil lov! Panedku, to se kamaradi budou mit! Stria peed sebou hroudieku cukru, kterou jsme motne, prave my z kapsy utrousili. Neni to zrovna lehky cukrova hrudka je jiste aspori dvakrat tel gi, net jeji nosie, ale Cerny mraveneeek se tuti. Vgak sbehal celY les, net na gel svtij sladkY pokiad u trsu elute teezalky. Statedne peeleza hory oblazkri, dere se pralesem huste travy. Na gtesti ut nema, k domovu piin g daleko. Uz je u modreho lesniho zvonku, kterY se houpa, na, stvolu jakoby na zelene vetiece, jegte obejde kopeeek travy, tri pampeli gky a kopretinu a ut- bude mit svilj nakiad gt'astne doma, rnyslite si. A peece, nebude! Podivejte se rychie na ty rezave mravence, co leno gili za kopeekenal Pane, vjel do nich tivot, rozbihaji se, rovnou k nasemu m_ravenci! Snad si myslite, ze beti na pomoc svemu, udeenemu kolegovi? To byste se mYlill! V gak millete videt, jak se natal s ubotakem perou, zatim co druzi vali prune nalezenou hrudku docela opadnYm smerem, do sveho mraveni gte. Peepadli na ccste nageho denier° mraveneeka, okradli ho — jsou to loupetnici. Dnes to bylo zrno cukru a zitra pupa. I ty nekteti mravenci kradou druhYm a /la takove loupeni se sdruiuji v cela

loapetiv6, vojska. Podobne yeei se .vyskytuji i u vos, ba dokonce i u veel. Ty take nekdy loupi hotovY med z jineho iulu, misto aby si ho samy poctive nasbiraly na kvetech. Ale nesmite se proto na ne, nebo mraveneeky zlobit.

Vgichni nejsou takovi a vet gina jich poctive pracuje a sham'. To jenom nekteti jsou tak gpatni. Snad je to u nich, jako u lidi. NaterYm asi prace . nevoni a zahalka je pak svede na takovehle cesty. Co myslite?

Delia Homolkova.

DESATERO

DEO.

Vite, to eina leti at za Ruskem, daleko na vYchode. Jeji lid, hrdY na svou tisiciletou vzdelanost, dokazal v deivel gich dobach velke Ied. V dinskYch Skolach udi se deti nasledujicim tivotnim pravidlum. Jsou podobna na gemu Desateru. Pfeetete si je pozorne: Pochopite, prod' Oiriane i pees velke nedostatky odolavaji tak houtevnate naporu japonskYch vojsk a yeti, se se jim podati iitodnika ze sve rise vytladiti.

Pravidla zneji: 1. Miluj syrij narod a bud' Vidy peipraven k slutbam sve vlasti!

2. SyYm rodieum slut s nejfet gi poslugnosti.

Za jejich lasku a pedi nikdy se jim dostateene neocimenig.

3. Bratei a sestry maji se nayza,jem milovati a tit spolu ye shode a pokoji.

4. Katdemu, priteli i nentiteli, jsi povinen pornahati ye vgem dobrem.

5. Peedchazeti katdemu zlu jest poeatkem moudrosti. Varuj se zla a osteihej peed nim sve blitni!

6. Poznej minulost sve vlasti, abys ji dovedl sloutiti platne a uvedomele!

7. UbohYm a potlaeovanYm pomehej podle syYch sil a prokazuj jim dobro!

8. Choroba vchazi do tele fusty. Bud' tedy 0patrnY pH jidle i piti!

9. Peedevgim haj sve vlastni cti a zachovej si vtdy svou hrdost! Neponituj se peed nikYm a neublituj si!

10. Pro test sire rodny i vlasti plri peikazy zachovane tobe peedky!

Temple, Texas.

Mils Besidko!

Mam teprve 10 let. Chodim do Ceske gkoly na Seaton a ut chodime posledni tYden. Pan Frank Chudej nas nei. Rada chodim do gkoly.

Hrajeme si mid', zpivame pisne: "Husy", "Cesta do gkoly", "Kde domov mtj?", "Siva holubenko", "Hra na vojaky" a "Trava". Mame vyneovaci hodiny jen dopoledne, od 7:45 do 11:45. 1J-dime se Cist i psat. Vgichni se dobee u6eska 'tee tadnemu nebude na gkodu.

Chodi nas do gkoly 15. Nage midova, Ceta hrala s Cetou z Little River a na gi vyhrali. Poeasi tady jest dobro, nepr gi, jen /lady poprchuje. Take kdyt nekdo neco vyvedeme, tak mame volbu, jest-li bude trestan nebo ne, a die vYsledku volby s provinilcem je naloteno.

Podruhe napig i vice Dnes musim nechat misto pro druhe besiclkake.

S pozdravem na v gechny etenake, Adela gefeik.

Balsamovank al° teny 'Leta eeka, na ureeni.

Na universitni klinice australskeho mesta Sydney leti ut etyli roky balsamovane telo mladeho deiveete. Zjig t'ovanim totothosti teto divky se jit zabYvaly bezpeenostni, 'needy vg ech peti svetadilfi, ale nedosahly peizniveho vysledku. Nedavno bylo zvY gena odmena za sdeleni vecnYch ficlajti o deveeti s deseti na dvacet tisic frankfi. Nikdo nemide lici. kdo je toto ne g t'astne stvokeni, jet bylo zavraitleno „v roce 1934 v lesich Noveho Jitniho Walesu. Az dosud se peihlasilo osmnact rodin, ktere v mrtve "poznavaly" svou nezvestnou dceru. Ale vygettovanim se do glo k poznatku, to vgechny tak ueinily jenom proto, aby ziskaly odmenu. Policiste a nejzku genej gi detektivoye srovnavali oblieej mrtve s teemi tisici fotografii pohte govanYch divek. Jejich prate byla stejne bezvYsledna jako uvekejneni podobenky zavratdene ye vice net dvou tisicich novin.

Strana 20.

VESTNI1

Ve stfedu, dne 10. srpna 1938.

Zvolte Gilese za ko Critz si pieje pinou lhutu vrchniho soudce. pozernku!

A, i(., c

‘

Horke letni poaasi Cast() zaviiiuje nezaivstoat, kyselost ialudku, &vent', zvraceni, 5patne trivent, pritjent aneb jinn zaiivaci poruchy.

V mnohych takovYch pfipadech, mirne alkalicky leaivY • prostiedek vykona mnoho k docileni nlevy. Zkuste

.—.1••••' ...)

Dra. Petra ZaludeEni Silitel vynikajici alkalickY "celoroani" leeivY JarystFedek proti jistYm prudkm ialudeentm porucham jako jsou: paleni kyselost ialudku a jiste druhy g patnaho traveni.

Jelikoi jest alkalickYm, neutralisuje draidive kyseliny v ialudku a tim ponuilta od bolesti hlaxy, eleven: a nepiljemnosti zptisobenych zaztvacimi nepoi•adky.

Od roku 1885 pomehal tisicum trpicich "Letnimi Chorobami", jichi pfiznaky jsou priljon, kinee a zvraceni, obveejne zavi:lane nespravnou stravou a napoji. Opatrte si dnes 2 pravidelne 604 lahve za pouhy *1.00, poitovne vyplaceno I

Dra. Petra Hoboko

aasem vyzkouienk ialudeani lek, kterj: pomohl behem poslednich pati pokoleni miliondm trpicich: nervosou, nezaiivnosti, zacpou a zkaienYm laludkem, nasledkem Spatneho traveni a vymaiovani. Pravidluje stieva. Pomehe. traveni. Opatite si dnes velkou 14 uncovou Zkuiebni Lahev za poubj: $1.00, poitovne vyplaceno: Na_Cadizi paleme lacy na dobtrku

jest

(C.O.D.) V Karma dodivany beze eta

• .. , Dr. Pete); Fitiii4.**Soiis 2501 Washington D311-55c

Pclaci a Tatry.

Polsko uzavfelo pied easem sve hranice v Tatrach a v Karpatech, a to pod zaminkou ochrany proti slintavce. Najemci turisticlOch na polske strane tvrdi, Ze uzavienim hranic nesmirne poklesl turistickY ruch i na polske strane.

V nekterYch atulnach nemeli za celY eerven ani jedineho turistu na noc. Polske Tatry nemaji pro polske turisty ladneho ptivabu, nemohou-li navgtivit eeskoslovenskou stranu Tater.

Ferda Hasa si chce koupit nove kaihoty. Prodavae mu povida: "Tady bych mel pro vas vYteene kaihoty nerortrhatelne. — Sedite hodne?"

"No," di Ferda, "hodne, ale to nenosim vlastni kaihoty."

Produkoval se jeden napodobitel zvifecich hlasu. Prohlasil, ae umi napodobit hlas kaaleho zvifete a vyzval publikum, aby mu jmenovala rilzna zvifata. Tu povida nekdo z pfitomnYch: "A co takhle sardinka?"

ISCOM Ba Giles ma 17 letou zku$enost v pozemkovem Made, nebot' pracoval pod bYvalYmi kornisati pazemku J. T. Robinsonem a J. H. Walkerem.

Meet sedm mkt start' kandidat Giles ostke odsoudil pfitomneho komisafe William H. McDonalda, sveho protivnika, pro jeho zpilsob vedeni teto Utadovny. P. Gils pravil: "Vitezim v kaIde easti statu, kde daneplatci Texasu pfeji si skoneiti re'Zim McDonalda, a kde lid poznava, ae tento zapas jest velice dale2itY. "V kahle east statu nalezam lid ptipojujici se ke mne v odboji proti raketYrstvi, nadr2ovani pri leasovani statnich pozemk0 a nespravedlivemu gamblovani penezi, ktere path $kolnimu fondu.

"S vdekem pozoruji, 2e Texasane v$ude piipojuji se k me kandidatufe, aby znovu zavedli cluveru v administraci -pozemkove irkadovny, ponevad2 vidi, ae jsem pine schopen fad ten zastavati."

Pan Giles hlavne pfipominal voileum kritiku plitomneho komisaie William McDonalda pro jeho zptirsob vedeni fitadovny, pro kterY stal se i tereem zakonodarskeho vy$etkovani.

Pan Giles bude v u2gich volbach dne 27. srpna s McDonaldem, a proto volide 26.da, by jej podporovali a pomohli mu zavesti eistou a lidu prospanou odministraci v atadovne komisafe pozemku (Land Commissioner.)

(Pol. Adv.)

4:04111111.0 ■00........., ■■”■,■■•14,0.0.411•11.,) so. 0411■0411.0.0.0■11.......0.110.0.11■04■00.0.0.21.o.amo,■cApw.,.11.

Jste zvani na velkou 1

Tane6ni, Zabavu

i

kterou pokada MLADY CVItiCi SBOR SOKOLA VE FORT WORTH 3221 N. W. 28th Str.

v nedeli, dne 14. srpna Hudbu obstare,

1 I I

Herzanova Orchestra z Ennis VSTUPNE PANI 40c — DAMY 25c Dostavte se ureite PORADAJICi VISOR.

SOUDCE RICHARD CRITZ FormatskY delnik, ucitel, yenkovskY soudce a yrch. loudce, Richard Crita pfeje si bYti zvolen do pine lhilty co soudce vrchniho soudu v Texasu.

Mnoho jeho pratel zna ho pouze co vynikajiciho soudce — co elena komise vrchniho statniho soudu, okresniho soudce, mestskeho navladniho a malomestskeho pravnika, jena hajil svedomite zajmy svjich Mnozi ale jej pamatuji i z vej$1ho 2ivota, kdy pracoval teace a pilne,aby se vzdelaval, stal se pravnikem a dobYval si poctiveho 2ivobyti. Pamatuji si jej co 14 leteho hocha, jak se sbiradi baviny v okresu Hill ohfloal se v baylniAti, jak pozdeji pracoval co delnik na forme v okresech McLennan a Williamson, kde koneene vy6e1 vy$$i akolu. Aby mohl studovati na Southwestern universite, pracoval za $12.50 tYclne.

Staff osadnici v Jarrell si jej paHenleinovy itspechy nemMe poehopit, kdo nevi, 2e faAiste vykonavaji na sudetske azemi opravdovY teror. Na venek se tento teror nijak neprojevuje, ale socialists nemohou dostat praci a dojde-li k propu gteni delnictva, jsou prvni na dlathe.

Nemeati prtinnyslnici jsou z velke east henleinovci.

Le Populaire (Pafi2).

matuji, jak tam co 19 letY mladik vyudoval $kolu, a takta osadnici okolo Macedonia, u Granger, si jej pamatuji, jak ye dne ueil deti a vee'er studoval prava po etyki roky.

Az v roku 1902 soudce Gritz dostal provozovaci pravo a zadal svoji profesi v Granger, kde se take co2enil. Pozdeji se prestehoval do Taylor, kde se stal mestskYm pravnikem a provozoval prava do roku 1927, kdy jeho schopnosti byly uznanj7 a byl jmenovan guvernerem Moodym za elena komise vrchniho soudu.

Kdy2 statni zakon byl zmenen, '2e elenove komise se stali soudci, soudce Critz stal se jednim ze tti eleml tohoto telesa.

Richard Critz pravnik, stal se vyA$im soudcem bez jakehokoliv piedsudku, poneva& jeho klienti v okresu Williamson byli klienty obyeejneho venkovskeho pravnika a nikdy nezastupoval velkou korporaci neb velike zajmy.

V roku 1935 vrchni soud utrpel 0hromnou ranu kdy soudce William Pierson a jeho mon2elka byli zavraadeni. Tehdy guverner James V. Allred ustanovil na uprazdnene misto Richarda Critze a za rok na to volici v Texasu zvolili jej jednohlasne na dvouletou nevyprknou lhiitu.

Letos soudce Critz uchazi se o jeho pinou gestiletou lhiitu, a jeho pfatele, ktefi znaji jeho schopnosti a praci, 2aciaji voliee, by jej podporovali a zvolili za elena vrchniho soudu v Texasu, ktera misto si pra.vem zaslouti.

Soudce Critz ail mezi eeskYm dem, zna jeho poaadavky a sympatizuje s nim proto nezapomente na nej dne 27. srpna, be2te vaichni k volbam a zvolte Richard Critze vrchnim soudcem.

(Pol. Adv.) Zjistilo se pfi slavnostni veeefi, ae chybi stkibrna 12ieka. Povida jeden z hosta: "Cote, jedna stkibrna laicka schazi? Snad ji nejakSr aotek zadaroval do meho kabatu v pkedsini?"

Ba ne, dela chladne hostitelka, tam jsem se uZ" divala."

0 Prohlael lekaf pana Loudu.

V Londne hostili eerneho poten"Spite dobfe?" tate. V torn si lokaj vsimi, 2e nejsou "VYborne" na stole pa.ratka a piinesl jich no"Do dvou." vy ern host cosi zabru"Prod jen do dvou?" eel. Tlumodnik to vysvetlil: eeriV kral 11.2 pry snedl d ye porce a na"My mama jednoduchou trekprosto mu nechutnaji. venci."

Ve

stf:edu, dne 10. srpna 1038.

Prvni sovetske letadlo nad Olen Letec Golovin vypravuje.

OVETSKA letecka vyprava na severni poi S deka, od 19. dubna 1937 na, °strove Rudolfove — poslednim to kousku p;-5vne tame — netrvelive na priznive podasi, aby se mohla vydat na posledni etapu letu. Koneene nastalo 4. kvetna zlepgeni; vridce vYpravy prof. 8midt vysila letce Golovina na vYzvednY let.

Kdyg jsme pfeleteli 85. rovnobetku. zpozoroval jsem vlevo vysoke beranky. Provazely nas pa nekolik set kolimetrri. Vitr byl pokad stejnY — devateho nebo desateho stupne. Motory pracovaly vYteene a ja, jsem ktidne late' dale.

Na 88. rovnobetce vysadil nable levy . motor.

Instinktivne jsem se chystal k pfistani a hledal jsem uz misto, kdy to motor opet zabral.

Ukazalo se, te se ph pfepinani nadr gi na chvili zastavil pfivod benzinu. Dodateene jsem se podivil, proe mne to udalost nevylekala. Kdyt jsem si to rozmyslil, uznal jsem, te jsem na to name' kdy. Za 88. rovnobetkou jsem narazil na busty mrak. Rozhodl jsem se zjistit jeho povahu a jak daleko se tahne. V to chvili jsme leteli y e vYgi okolo 2000 metro. Vystoupili jsme nad mrak. S poeatku se v nem objevovaly "diry" pak uz ne. Leteli jsme nad jednolitYm obladnYm motem, nikde nebylo prrihledu. Tak jsme doleteli na 89. rovnobetku. V torn do mne gt'ouchl Kekutov a odevzdal riii zaznam radiotelegrafistal: Seveljov nam doporuduje vystoupit co mono nejvYge, rozhlednout se a obratit.

Napsal jsem na kus papiru Keku govi dotaz: "Kolik "lam zbylo benzinu?"

Ukazalo se, te je ho jests o nee° vice net polovina privoclni zasoby. Dobra! Poslal jsem tedy Volkovovi listek s dotazem: kolik kilometrri mame jests k polu? Odpovedel, ze devadesat.

"Nu, cos!" rozhodl jsem se. "Doletime. Kdypak se zase &ova octne v techto koneinach!"

Let pokradoval. Za chvili vstal Volkov se sveho mista a zadal rozeilene mavat rukama. Pochopil jsem — severni poi! Podival jsem se dolt". Hle, zde je ten bod, o nernt lidstvo snilo takove fay! Pod nami se rozkladaly vinite kupy bilym mraeen, jednolita clona bez jedineho prrihledu. Slunce svitilo, teplomer ukazoval 9 stupriri pod nulou, vY gkomer 1800 metre. Nic zvlagtniho!

Poslal jsem Smidtovi radiogram o dosateni severniho polu, zatodil jsem se a namitil jsem to pinYm plynem domri. Chtel jsem sice altolikrat nad polem zakroutit, ale bylo mi lito benzinu. Stromilov a Terentjev shodili dolri do mraten olejnidku, na ktere vy gkrabali jmeno nageho letounu a datum. V olejniece bylo dost oleje, aby se zarezavela, osa zemekoule mohla alespori jedenkrat namazat.

Zpateeni let probihal za tYcht pocIminek. Na 88. rovnobeice mraena koneila. Dole se opet prostiralo ledove pole, pferu govane trhlinami.

Udrtovali jsme suner podle slunedniho kompasu a podle signals radioveho majaku na °strove Rudolfove. Majak pracoval vYborne. Obdas pierugil vysilani signalri a vysilal radio programy. Spojeni se sougi se nam ani jednou nepterugilo.

Rovnobetka za rovnobetkou zristavala za nami. Tu se nas zmocnil nepokoj, dost benzinu. Keku gov se stale dasteji dival na benzinomer. S ostrova Rudolfova nail" hlasili, te astray i letigte jsou zahaleny mraeny. Dole se zaealy ukazovat velke vodni strouhy mezi ledem. Kekugov poplag ene pfitahl zachrannY elun blite ke dvetim — pro pfipad nouzoveho pfistani ye vode. Terentjev drtel d ye krabice s potravinami.

Asi sto kilometril pied RudolfovYm ostrovem jsme pied sebou spatiili ohla gend mradna.

Kdyg jsme pkileteli blite, vy gli jsme neodekavane z pasma majaku. Zmenil jsem kurs a pokusil jsem se najit opet pasmo, v amz bylo slyget signaly majaku, ale marne. Potadali jsme o ureeni polohy; dali nam je. Otoeili jsme tedy kurs o 10 stupriO.

Strana 21.

VESTNIK Rozumi se, te mezi mraeny ostrova nenajdeg!

Sestoupili jsme a leteli pod mraky — vSY Ska sto meth*" nad motem. Podle nagich ITYpodtil bylo jit benzinu velmi mai°.

Nahle se pied nami objevily obrysy Mrkli jsme na mapu — je to astra y Karla Alexandra. Ostrov Rudolfriv je tedy vlevo. V plnem letu jsem se nad vodou zatoeil na vYchod.

Za nekolik minut jsem spatfil znamY obrys nageho ostrova.

Konedne niame pied sebou pevnou pridu! Vidim budovy zimni stanice, ohne, lidi. Spougtim se k pfistani ptimo, bez zakrouteni. Letadlo heti po Maim Rychlost se zmeng uje. Stroj se zastavuje tesne na kraji prudkeho srazu k moil...

Let je skoneen.

Teprve nyni jsem po prve pocitil rinavu. Ale to vg e pfemaha pocit nesmirne radosti a hrdosti z vedomi vykonand povinnosti k vlasti.

VYDERAt. Bylo krazne podzimni odpoledne. Pani Flagundova, se chystala na prochazku. Pan Flagund letel na gauei, listoval v knize a dival se samolibe na svou tem". Pa,ni Flagundova byla tena napadne krasy, byla dnes hezei net jindy.

— Kolik5je hodin, Johne?

Net mohl Flagund odpovedet, otevtely se dvefe a do pokoje vstoupil neznamy mut. Za dival se na pani Flagundovou a mail si ji nestoudne od hlavy az k pate.

Pak se obratil na Flagunda.

— Chtel bych s vami mluvit o samote, pravil hrabe.

Flagund vstal a omluvil se tene. Zavedl neodekavaneho hosta do pracovny a nabidl mu tidli.

Host byl elegantne obleeenY mladik s odporne og klivYm oblieejem. Polotil pomalu klobouk na stul, zdlouhave svlekaje rukavice a meal mime: — Jsem ponekud v nesnazich a pottebuji nutne 1000 dolarri.

Flagund utasl.

Proe mi to fikate? Ja, vas vribec neznam!

Host se mrazive usmal.

— To je motle. Ale ja vas znam Flagmund se na neho dival nechapave.

Mister Flagund, vzpomenete si nekdy na svou prvni tenu? Nebo jste na ni ut docela zapomnel?

— Co to mluvite? Jakou .

Host mu skoeil do feei: — Pamatujete si na podzimni veder na hudsonskern moste? Stal jsem na bfehu a pozoroval vas. Sly gel jsem, jak jste se hadal se svou tenou. Kolem nebylo tive duce. Chytil jste ji za rameno a odvlekl k zabradli. Prosila vas, abyste ji pustil. Ale marne. Hodil jste ji do teky. Zmizela pod hladinou.

— Nemam tug eni, o eem mluvite . . • --Host pokraeoval: — Jen vzpominejte. Vygetfujicimu soudci jste fekl, te jste toho dne svou tenu vribec nevidel. Zmocnil jste se velkeho jmeni sve neg t'astne prvni teny a otenil se po druhe Charm, vase druha tena je krasna,...

Kdyt jsem ji pied chvili spatfil, zarazil jsem se pfekvapenim . . .

Flagund zukive vstal.

— Co to ma znamenat?

Host opakoval pomalu a drirazne: — Utopil jste svou prvni tenu!

— Mrigete mi to dokazat, pane?!

Ovgem, pravil mladik. Jsem fotograf-amater.

Toho vedera se mi podaiilo zachytit cely vYjev. Ohledl se ke dvetim, vyrial z ta gky fotografii a podal ji Flagundovi.

— Prosim. Zachytil jsem prave okamtik, kdy jste svou prvni tenu srazil s mostu do feky.

Flagund ustrnul hr-Cmou.

— Kolik chcete?, zageptal bezbarvYm hlasem.

— Tisic dolarri!

Flagund citil, jak ztracel pridu pod nohama.

Tfas1 se po celern tele, ptistoupil k pokladne, vyrial svazek bankovek a podal jej mlademu muti. Kdyt navgtevnik odeg el, Flagund seal nehybne za, psacim stolem. Neriprosna slova ogkliveho mladika mu znela v ugich. Pfi pomygleni, ze je v rukou vyderaee, ptechazel mu mraz po zatlech.

— Co je ti?, pravila starostlive pani Flagundavit.

Odpovedel vahave, glabYm. hlasem: - p ostal jsem nepkijemnou zpravu. Obehodni vec.

— Pojd'me na prochazku. Venku je hezky.

Sal za ni. Nally mel jako z olova.

Sotva za sebou zaviel dvefe, objevil se vyderad znovu.

— Mr. Flagund, pravil klidne, mam jegte neco. Flagund videl, jak se tadostive diva na jeho tenu. NeptijemnY host kradel pomalu z aFlagundem do jeho pracovny.

— Mate krasnou tenu, pravil ohyzdnY mladik vYznamn'e. , Flagund se na neho tazave podival.

— Rad bych s vagi tenou ztravil nerugene nekolik hodin. Jclete na prochazku sam a nechte nas zde o samote.

Flagund zbledl hnevem, jeho rty se chvely.

— Zesilel jste?

— Haha, zasmal se ohyzdnY host, mam mnohem vic rozumu neg vy tenkrat na hudsonskem most& Nezaporninejte, te vas kdykoli mohu vydat policii, Chcete skoneit v elektrickem kiesle?

Zsinaly Flagund se bezmocne dival na navgtevnika.

— Rozmyslete si to, pravil chlacne mladik, dam vara nekolik minut easu.

Flagund uchopil nogik na otviremi dopisri a vrhl se na vyclerade. Nahle se otevfely dvefe a pani Flagundova, uskoeila s vYkfikem zdegeni.

Flagund se rychle obratil — a vtom se probudil.

Hluboce si oddychl. Byl teprve tYden zenat.

Podival se na stolek vedle gauee a spatfil knihu, kterou pied spanim eetl. Detektivni roman: Vyderad.

C. B. Wind.

DO POSLEDNIHO FRANCOUZE. Projekt francouzsko-britskeho spolku, o kterem se tolik mluvilo, vzbuzuje na to i na one — zvlag te na one — strane kanalu nadgeni dobre standardni jakosti.

Obe tyto zeme budou mit jednotnou armadu — armadu francouzskou, tak jako maji jednotnou zahranieni politiku — politiku Whitehallu.

Prvnim pfanim tisicu Anglidant, ktefi ztravili velikonani svatky ye Francii, bylo obdivovat se zblizka velkolepemu vystupovani a nadhernemu stavu toho, eemu fikaji s dojemnou pYchou "na ge armada".

Nekteti z techto turista*" vkrodili do Boulogne, a ut spatrili hasiee. Domnivali se, te je to vojak, psali hned domri: "Vgichni nagi "poilus" maji krasne mosazne piilby s mosaznYmi many. Jsou proste splendididious!"

Chteli vgak videt sve stateene oddily v jejich srdci, na hranicich Velke Britanie, ktere, jak- to kaki tak spravne Mr. Baldwin, jsou na RYne. To je pheina, prod v posledni dobe defiluje kolem Maginotovy linie tolik Anglidanri.

Byli phrozene nad geni komfortnim zatizenim kulometnYch hnizd, tlou gt'kou betonovYch zdi a chutnou polevkou. Ale nejvice byli u vytrteni nad tim, jak vYborne na gi vojaci vypadaji.

Mlade "miss" je fotografovaly jako o zavod, gkolaci v pestrobarevnYch depicich je obskakovali a tadali o autogram, ctihodne ladies je 26,daly a dovoleni, aby jim gli za kmotry, a korektni gentlemani jim slibovali, ze at dojde k nejhorgimu, jejich myglenky budou ph nick at do konce.

"Nebat se!" fikali jim, "my vas budeme povzbuzovati."

Vgichni tito rortomili lids ode gli dome, napineni vice net jindy driverou v osud sve zeme, ktera si dovedla vybudovat takovou svobodnou, gt'astnou a silnou armadu bez zavadeni povinne vojenske sluthy.

Podle poslednich spra y Mr. Neville Chamberlain hodla navrhnouti ve snemovne poslancri, aby vojenska slutba ve Francii byla prodloutena na tii roky.

Bylo opravdu driletito prave dnes ukazat jednotu, brannost a demokraticke smYgleni 6- edit" a dokazat mnoha cizincrim, ze v 6eskoslovensku vladnou normalni, hospodatski, spotadane pom'ery a kazeii.

Strana 22,

vtorNitt

Slovans147 Vzijernn6 Teojiit'ujici Spolek Proti Ohni a -Bour.

Frank Aneinec, pfedseda, Houston. Texas.

Frank Zubik, mistd-pfedseda, College Station, Texas.

F. V. Urbish, tajemnik, East Bernard, Texas.

Jno. P. Trlica, pokladnik, Granger, Texas.

F. A. BezecnY, Schulenburg, Texas, organizator.

C. H. Chernosky, pravni radce, Houston, Texas.

1. ledna 1938 do 30ho eervna 1938.

PftiJEM: Nove pojistne proti ohni Nove pojistne proti bouri Assessmenty Stavebni pojfateni proti ohni a bouti Gasove explosivni pojiSteni Pfenosy pojiAteni Uroky z building loans troky z cestovnich bondri Splaceno na hypoteky 1Trok z prijeek na hypoteky Pojistne na neobydlene majetky ProdanY stock v building loan

$2,282.94 188.59 920.67 25.90 3.58 3.65 225.00 337.50 1,026.00 362.88 6.76 1,869.34 3.22

p,ozli6ne

V bankach 31. pros. 1937 Souhrnem Vyplaceno pojistne proti ohni Vyplaceno pojistne proti bouti VracenV poplatek Dieta iffednikrim Cestovne nfednikrim Dieta organizatoru Cestovne organizatoru Potieby do uradovny Najem bankovni skkine Occupation Tax Maintenance Tax Uvefejneni pril-rodnich zprav Certifikaty, vefejnosti a prava PoStovne rikednikrim Social Security Tax Slutne igednikrim Oznamovani Koupena ohnivzdorna skfiri Notafska prate Telefon a telegraf Prijeeno na hypoteky Rozlidne

$3,664.65 30.00 48.72 163.00 62.00 57.50 30.69 89.84 3.30 91.07 72.86 20.00 2.00 72.96 31.78 550.00 38.00 131.00 18.50 9.20 5,200.00 .85

Balance v bankach

Ve stkedu, dne 10. srpna 1938.

Peji'Stenee se obratil na nemocenskou pojiSt'ovnu nasledujicim pfipisem: adam, aby mi byla poskytnuta podpora, jelikot jsem jit dlouha leto pojigten, a vyjma nekolika trazri, jsem ze socialnich vymotenosti nieeho nemel."

• • Ptal se dirigent houslisty, kterY se uchazel o misto: "Hrajete jit diouho na housle?"

"Ano, jit od svSich Aesti let!"

"Sakra, tak to ut byste toho mohl nechat!"

• • Jedna &soya.

Ze 8panelska se oznamuje, ze general Franco promluvil dvouhodinovou ohnivou tee k jednomu ze svYch plukri a teprve dodatedne zjistil, ze ani jeden z tech vojaku nerozumi gpanelsky.

0 BOLEST V ZADECH.

Nagemu gvagrovi jsme zacali Nonat, vplice 'east° bo7,256.03 lely zada v tile od fake price. Sesti•e ruce pflmo hofely cd mazani o5,574.95 strm linimentem. Kdy2 to nepomahalo, sel k Micah. Ten usoudil, ze je to Cake namoleni, ktere pot•ebuje $12,830.98 nejak3i tS7den odpoeinku ku aleve.

Svagr ale si nemohi dopfat odpoelnek, aby neztratil praci. Byl nucen trpet bolest a sestra musela zada stale mazat. Kdyi Nonat vylecila otci bolest v nohach, sestra fekla, ie mu di na zada naplast z Nonat. On odmanul. To pry je pro stare declouaky a babiely. Jelikoz mazani nepomahalo, konee'ne svolil. Pak uznal, ie je Nonat i pro mlade, lep gi nezli ostre mazani, ktere od bolesti nepomaha.

Na rozliene at' Riche neb oteviene bolesti se Nonat osvecleila, ktera bez operate vytahne dievene i ocelove tkisky, stfely a jine piedmety uvizle v tele, ale musi to 14t

&rt., Cena Nonat je 50c a $1.00, poetou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho leberte, radeji piSte pfimo na tdresu: $10,387.92 Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal.

Lekari tvrdi, ae main° onemoeneti pouhy'm pohiedem na nektere druhy ovoce.

Jo, jo, nekdy dokonce start se podivati na cenu, aby se dloveku deal° gpatne.

DR. THOMAS N. DeLANEY OeNi LEKAft BrNe sprasne ptipravene. eas dle timluvy.

Ttadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. Pozernkov5"r obchod - Abstrakty.

‘Pfijeky - Notatstvi.

Mame sPojeni v celem state.

RED FRONT

Ceski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna j1dla a lune& Nejlepai soudkove a lahvove pivo, rfizne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlietni stoly pro rodiny.

SPRAVNE VYKONANA

POHitEBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni Ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytiOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARDfitlitel.

PACE Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

$ 2,443 06

FINANCNi VYKAZ 30.

Hotovost v bankach Bondy Stock v Building Loans Hypoteky

tERVNA

Zailzeni v Ufadovne

1938. $ 2,443.06 13,039.58 12,905.52 23,126.85 348.00

POTi2E se zaludkem.

$51,863.01

POVINNOSTI: adne

SPATHE TRAVENi? NECHUt K JIDLU? HOI1KOST? NADI'MA,Ni?

adne

tistSr majetek $51,863.01 Robert Cervenka, Jos. Kalousek, Will A. Nesuda, Udetni vStor.

West, Texas, 16. dervence 1938.

Kieftsman.

Rozeiloval se v pohtebnim istaOel, UM, Nos a Hrdlo vu jeden zakaznik: Ptiprava Brfli "Cote, to rakev ze stoji tisic kotredni hodiny 2:00-6:00 odpoledne run? to je opravdu drahe. NemriteFIRST NATIONAL BANK BLDG. te mi ji dat levneji?"

Rosenberg, Texas "To opravdu nemohu," povida.

HEFNER BLDG tostive pan gel', "ale abyste nefekl, El Campo, Texas tak yam k pfidam jests tuhle V nedeli rano od 9:00 do 12:00 malidkou rakvieku."

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB C. 11. CHERNOSlif eskS, Leka • a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

PRAVNIK lyfizuje veikere soudni zaletitosti.

Otadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

DIRECTIONS

trail 1P ION't I. "ft 91S 50 6,15....11 111.1, %Mt 4,411. ram 01.501,11 MIS 1110... W.04.11

D

trans %mt.., es.

Trios $125 ^,Nut ,cruRE

BY

W F. 5 EVERA Co CECAR IMPIPS IOWA

V mesici srpnu trpi zvlale stargi lido a z nemoci se pozdravujici rozmanitSuni taludeenimi potitemi a ti by se meli seznamiti se

SEVEROVOU

Hokkou (SEVERA'S BITTERS) Uspokojila tisice - nezklame ani vas.

Cena $1.25. - Nema-li lekarnik, objednejte pfimo od:

ERA CO-

•

CEp,.,.R_wRAAP I°.

IDS,

OZNAMENI UNIR'll CIS. 2740 DO CIS. 2745 VCETIVIO. 2740. Milada Jet od tadu Pokrok Jihu eis. 12, zemtela dne 28. eervna 1938, ve veku 21 rokri, nasledkem popalenin, utrpenSTch vflouchem gasolinovYch kamen. Do Jednoty stoupila dne 1. kvetna 1935. 6i§nice.

Cislo cert. C-2583 a dle stanov opravnena jest k podpoie v eastce $500.00.

2741 Emil Kassa od tadu Broth Svobody cis. 67, zemtel dne 14. 'dervence 1938, ve veku 54 mkt. Spa.chal sebevratdu. Farmat. Do Jednoty ptistoupil dne 3. dubna 1910.

Cislo cert. A-8089, a dle stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1000.00.

2742 Anna V. Kubala od tadu Lilie cis: 137, zemtela dne 15. dervence 1938, ye veku 42 rokri. Spachala sebevratclu. Hospodyri. Do Jednoty ptistoupila dne 9. prosince 1928. Cislo cert. C-742, a dle stanov opravnena jest k podpoie v eastce $1000.00.

2743. Christine Stavinoha od du Hvezda Svobody cis. 87, zemtela dne 20. eervence 1938 ye veku 47 rokii, nasledkem jaterni nemoci. Hospodyri. Do JeJdnoty ptistoupila dne 5. zati 1911. Cislo cert. A-6472, a dle stanov opravnena jest k podpote v eastce $1000.00.

2744. gtepan Brtig od tadu Svornost Jihu cis. 15, zeintel dne 25. e'ervence 1938, ye veku 74 .rokri, nasledkem "Ulcer of the duodenum".

Format. Do Jednoty ptistoupil dne 12. eervna 1904. Cislo cert. A-688, a dle stanov opravnen jest k podpoie v easfce $1000.00.

Strana D.

VbSTNi.K.

Ve stkedu, dne 10. srpna 1938.

Soudce Graves iidet, vas o podporu.

Soudce Harry N. Graves z okresu Williamson sloutil v odvoladnim kriminalnim soudu od minuleho tijna, kdy nastoupil misto zesnuleho soudce 0. S. Latimore-a, a nyni se uchazi o prvni volitelnou lhritu.

Netli nastoupil iltad co soudce kriminalniho odvolaciho soudu, soudce Graves po vice jak 30 mkt' venoval se pravnicke praksi a po mnoho roke sve cti a cti statu, slouzil ve vetejnSrch ritadech.

V prvnich primarkach ptitomne kampane, soudce Graves obdrtel sluAnSr poeet hlasri a ye svem meste obdrtel 1,159 hlasii, kde jeho protivnici obdrieli pouze 86 hlasri, a ye svem domacim okresu obdrtel 90 procent ze -vech odevzdanSrch blast Soudce Graves jest eilS7m, schopnS7m a nyni v nejlepSim veku svem. a jest v katclem ohledu schopnlm zastavati ritad, o kterS7 se uchazi.

Po deset mesicu, ktere venoval odvclacimu kriminalnimu s o u d soudce Graves vyniknul spravedlnosti a vedomostmi o kriminalnich zakonech statu a v praci, ktere se venoval.

Po oely svilj tivot soudce Graves vynikal poctivosti a pracoval pro blaho a Setrnost ye vlade. Jako e'en statni zakonodarny byl vynikajicim vadcem v ochrane pra y obyeejneho °beam, Texasu. Po celST vas jeho sluteb v zakonocia,rne, soudce Graves pilne bojoval proti jakemukoliv pokusu zdaneni prospeSnVch bratrskYch organizaci, jako Sons of Herman, S. P. J. S. T., K. J. T., K. J. Z. T., R. V. 0. S. a jine.

2745. Pavel Smilek od tadu choslovak` cis. 141 ,zeintel dne 29. eervence 1938, ve veku 66 rokri, nasledkem jaterni nemoci. Farmal.

Do Jednoty ptistoupil dne 2. kvetna 1915. Cislo cert. A-3746, a dle Harry Graves jest mutem disteho stanov opravnen jest k podpoie v charakteru a neobyeejmich schopeastce $1000.00. nosti. On vyniknul jako soudce a proto mel by laSrti znovuzvolen za S bratrskS7m. pozdravem, sou d c e kriminalniho odvolaciho Joe R. Kubena, taj. soudu.

(Pol. Adv.)

Rad Pokrok Houstonu OZNAMUJE

1.000 taleSleh dei lehkSreh kulomett 20,000 telkSrch kulometii 10,000 5,000 tankb.

1,750 25.000 22,000 5.300

To je nesporna pkevaha Francie s eeskoslovenskem pkedev g.m na tetkSTch delech a tetic rch kulometech. A to neni poeitano s Anglii sovetskS7m Ruskem. )o( Nachytal stratnik v prilnoci chlapika, ktrY neco kutil u domovnich vrat: "Copak tu Mate u vrat?"

"Prosim, pane inspektore, nagel jsem nedavno klic ,od domu a tak jej zkoUSim, kam patti, abych jej mohl vratit majiteli."

ANTONIE NEDOS1NSKA LIDA BAAROVA ve filmu

"Madla z Cihelny" Skvelou tuto filmovou veselohru podle divadelni tehot jmena, ukazuje v srpnu Jos. Vag ut, zastup. Praga Film Co. z Chicaga. Film tento ram zaruouje dobrou zabavu, nebot' hlavni rilohu hraje dobie varn znama, z dtivejSich filmri, Antonie Nedoeinska, ktera svou jadrnou teenosti a humorem udrtuje divaka stale v dobre naiad& Hraje Ulohu Lig kove z Cihelny, vdovu s 12 detani, z nicht nejstafti jest Ma,d1a, tu hraje vS7borna hereeka Lida Baarova. Film jest nodev'Se poutavST a ma krasne zpevy.

MOULTON -- ve etvrtek 11. srpna, o 8 hodinich weer.

-

ROSENBERG - v nedeli 14. srpna od 2 hod. do 11 veZer a v pon-

deli 15. srpna o 7 a o 9 hodinach weer.

CALDWELL - v uterS7 16. srpna o 3 hod. odpoledne, o 7 a o 9 hod. veder.

ROBSTOWN - ve stiedu 17. srpna, o '7 a o 9 hod. veeer.

PLEASANTON - ye etvrtek, 18. srpna, o 8 hod. veeer.

WHARTON v patek 19. srpna, od 6:30 do 11 hod. veeer.

DalSi mista pozdeji.

Divadlo v Houstonu OCHOTNICI RADU STEFANIK NA COTTAGE GROVE sehraji

v nedel , dne 21. srpna

potad spoleeenskSrch zabav, teeicich se velke ptizni na:Seho lidu i eetnSTch piatel tddoveho elenstva. VzornS7 potadek, pedliva obsluha a dobra hudba pti katcle ?Abase.

veselou historku lasky se smutkem i radosti

KUKACKA ZAKUKALA"

Postovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon-Taylor 0451.

Na doptitni se Pet - 20th and North Main.

V neat 7. srpna. Zatopek V nedeli, 14. srpna. - Raymond Baca V nedeli, 21. srpna. - J. R. Baca, Otevieni divadelni sezony dne 5. zaki, divadlem "MN mutieek nebottieek."

VSTUPNE: PANI 40c

Je Nemeeko dostatedne phpra.veno k vedeni evropske valky?

At do neclavna vystadlo Nemecko v svYch vSibojich s pouhSTmi stragaky, staeila mu bubnova palba jeho propagandy a fine'eni meeem, aby dosahlo tile. Dnes uz s temito prostiedky vystadit nembIe. Ti, kdot dosud ustupovali pied strachem z valky, nagi koneene mutna slova a odhodlani postavit se nebezpedi tva,ti v tvat. Za techto okolnosti je laite vedet, zda Nemecko je skuteene tak silne, aby mohio vest valku evropskou. Podle odhadu francouzskYch odbornikii ma: Nemecko: Francie a CM: lehltSrch del 2,500 2.450

DAMY 25c POftADATELE.

Napsal Franta La gek, o 3 jednanich OSOBY: br. Fr. Bevan TomaS Sireeek, velkotovarnik tvarohu ses. Georgie Filipkova Lucie, jeho dcera Jos. lVfokrY Vendelin Kukaeka br. Fred Lebr Kristian Poslanec br. Bed. 6tvrtnik Krakora, stratnik, ponocnY, hajnY ses. Kar. Otvrtnikova Babka Ferblova br. Jerry Baletka Halama, tulak br. Karel Bevan Pucek ses. Vera Jetova Kveta, konteska z pastu'Sky ZACATEK VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE.

Hudba Zatopkova VEtER TANEtNi ZABAVA Uctive zve.

ZABAVNI VYBOR.

Strana 24.

VESTNIK

Ve stiedu, due 10. srpna 1933.

IIOSTIN;ri LAMALI 0 SLEW Proti tomuto rozhodnuti velite- lym anglickYyn princeznam odevREKORDY. mei vain namitky spojovaci du- zdala dye velke panenky s tapinou 0 slavnYch sletovych dnech, o je- stojnik, kterY vyslovil pochybnost vYbavu /att. Ka/da panenka ma j ich prilbehu a neseetnYdh pilho- o tom, ge by holubi leteli piamo k vYbavu 360 skvostnYch toalet a kodach toho bylo v minulYch dnech veliteli pluku... stYm0. napsano mnoho. Temel se zda, "JakY by to byl vYcvik u meho Pravidla Vlasy a kultura. vSechno. A piece je to omyl. Posled- pluku," odpovedel cifirazne plukovV prave vytle broguke jisteho naMalem Oznamovateli fietujeme ni sletovY den, kdy na ulicich byli nik, .`kdyby holubi ke mne neleteV Aeho vedeckeho pracovnika, ukryza katcle uvetejneza slovo cent y hoste i hostitele, ukazal se krome li?" A dal rozkaz k provedeni. ni. Nejmen:s1 poplatek za oznamku fist, ktera behem triumfalniho priiteho pod jmenem Homo Ferns (diZ kleci vypugteni holubi leteli (do 25 slov) jest 50c Oznamku navokY &ova), "Divc/i ve sttedni Eprste na zvloitnim listku a pkiloi- vodu dala vic ne2 hlasite a Srozumi- pak ovgem ptimo do kasaren... vrope", je vedecky dokazana neobnos gnY k objednavce pkislu telne najevo radost a nadgeni, proJednoho dne jel oddil, majici na te bud' pokovni poukazkou (Money mluvila po pravodu tista, kterym se starosti vYcvik holub0, do Hluboke smyslnost tvrzeni, ae ureita lidska Order) nebo ye znamkach (stamps). chtelo jist. A zde zadala pro mnoho nad Vltavou, odkud men byt holu- rasa je pfivodcem kultury a musi Posilate-li osobni eek, pridejte 5c lidi dobrodrand putovani za obe- bi vypousleni k letu do eskYch Bu- byt proto zachovana eista a nadtana jeho vYmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele dem. dejovic. Cestou potkal vojaky ye- zena. Homo Ferus dokazuje, jak zatajeno a nabidky posilany admiBudi/ nejprve dovoleno citovati Mel pluku a tazal se jich, kam ve- lidska kultura vznikala na rtznYch mistech sveta — jeji pramenky se nistraci pod na g znaekou, Uatuje- jistou Berliriadku, ktera piajela s zou v kleci vojenske holuby. me za oznamky "Na prodej", "S1u2"Pane plukovniku, do Hluboke!" stekaly v jeden celek. A prave Tiby a prate" a podobne 25c zvlait' za nagimi sokoly, aby na vlastni °di viznaeku a na pog tovne, aby do gle do- dela pravY sta y pomeru v republi- dostalo se mu odpovedi a informa- de, mezi nimi vznikaly tyto prameny dneAni kultury, vfibec neodpopisy inohly bYti ihned odesilany. ce. Byla nadgena. Jen jedna vec ji ce o fieelu testy.

Pri oznamkach "Nabidnuti k "Copak vas to napadd, dlovede." vidali svYm zjevem pfedstave o t. udivovala. Kdyg prvniho dne proku" neb "Piijme se hospodyne" obzv. arijske rase: Egypt'ane, fzekonagi doplatek za znaeku a paitovue chazela ulicemi, obratila se na sve- vyjel na neho velitel pluku, "piece ye, kimane, Asyrci. Arabove, Inje tam nebudete vozit, ti si tam muho prfrvodce s otazkou: "Warum 50 centu.

Doplatek za znadku budit heissen hier so viele Leute hosty seji doletet, naa pak maji kfidla?!" diani atd... Meli derne oei a tern ten k obnosu, kterY posilate za o- nec? (Prod se zde jmenuje tolik IiNaee/ nafidil, aby je vojaci ihned vlasy. znamku. z kleci vypustili k letu do Hlubo- Mili bratki a sestry! di hostinec?).

MLADE DIVKY, ktere hledaKdyby se byla po prilvodu divala ke. Kdy/ tak udinili holubi zatkeV mall veeer 14. srpna na ge sote zamestnani v meste, pi gte na na ty obrovske navaly k stolum re- petali kfidly, vznesli se do vY ge a kolske, omladina pokada taneeni zda "Home Employment Bureau", Rt. 3, stauraci, kavaren a hostinct, byla "vzali" smer zpet do kasaren. A vo- bavu v Sokolovne 3221 N. W. 28th Box 21, Temple, Tex. Pialbgte adre- by zjistila, g.e ani toto velke mnot- jaci za ostrYch slov velitele pluku Str. Dobra hudba br. Herzana z Ensovanou obalku i s po gtovni znam- stvi zdaleka nestaeilo zdolat tak za nimi. . . . nis bude vyhravat celY veder, talde 0 (32pd) mocnY napor. Podle fidajiiu restaukou pro odpoved'. se mute kaidY dobte vytaneit. V Jedna denne. raterti mel prostfedne velikY podkuchyni budou obsluhovat same gip Star gi 'gem by si dopisovala s nik pramerne jedenact set obedil.

Pan Kuk si jel vyhlednout letni mlade sokolky, a o giznive bude tog panem ,od 50 — 60 let, spotadanYm; AC se temet v/ichni hostin gti dtl- byt. Nic se mu nechtelo libit, a g po- dobte postarano. Zveme vgechny rozvedenY at' se nehlasi. Piahla/ky kladne pfipravili, tohle piece je- sleze v jedne vile uvidel to, po 'dem zdej gi pfatele, z Dallas, z Ennis i z pi/te na redakci t. 1. pod znakkou: tougil. Pan Kuk vgak neni pan, kte(31-33pd) nom nemohli pfedpokladat. A tak rY budi dtiveru. Pani bytna mu tek- okoli, by se v hojnem podtu sueast"Dobra /elm. se stalo, ze ten den vystfidali tki jinili Na shledanou v sokolovni.

Potadajici zabavnY vYbor.

Hiedam star/i aenu na o- delni listky. Prvni normalni, druhy la: "Prominte, ale nemohu varn moc do domacnosti a co spoleenici nahradni, tfeti narychlo sestave- ten pokoj pronajmout bez zvla gtMADLA Z CIHELNY. starAi 'gene. DobrY domov a pkime- nY —a pak ua bylo jenom jednotne niho doporueeni." esky mluvici film "Madla z ciPan Kuk ji vAak chlacholil: "DotenY plat. Pike na: Mrs. James jidlo: smaaene tizky s chlebem a s Doubrava, Skidmore, Tex. (3•-320 kyselou okurkou. A ani tech nebyl porudeni? Panieko, paidclam yam, helny", se velice libi, ka/dY kdo jej dostatek a restaurateti se vydali na moje posledni bytna plakala, kdyg videl vyslovil se o nem pochvalne.

Zde uvadime jednu z pisni filmu na alleri Farina na prodej — 125 akrt gtafetovY beh za mistnimi tezniky, jsem se od ni stehoval!" a 65 akrfa 3 mile vYchodne od Da- aby sehnali dal gi maso.

Ale zas to nebylo nic platne. Byt- /Most mnohYch, ktefi sobe pteji pisefi 'treat. mon. Hlaste se u Geo. Duty nebo R. 61Anici meli ye stiedu pernY den. na, jen sue podotkla: "To se mne Laska jenom jednou v ziti kvete J. Barty, Needville, Texas.

Obslou/it k spokojenosti v podniku. nemtfge stat. U mne se plati najem a kdy2 ti hlavu splete, (26-33-pd.) kde bYva normalne asi padesat pfedem!" nesmi./ se divko bat, a jedenact set lidi, neni maliCor+ Mala kuiatka druhil "Barred, Jedna denne. pro kaadeho raze nekde voni, White Rocks, White, Silver Laced kost. Bylo to zavodni, tem& Ailene a pozde slzy roni, Pfigel do advokatni kancelake heWyandattes, R. I. Reds, Black Au- tempo. Od vrchniho ei gnika ag po zky urostlY mladY mu g. t Mal pakdo nechal srdce spat. stratorps, Buff and Black Minorcas nejmladgiho pikolu a ueednika se z na doktora, aby ho zastupoval v V'Zdyt' srdce je jak ptaee, $6.50; White, Buff, Black, Browns personalu nikdo nemel Cas zastavit jeho slo/item pripadu. Ale hned ujeg se zimou chveje Leghorns a Anconas a to/ke druhy ani na vteiinu. Vrchni kikali, 2e pozoriioval, ze penize na to nema. a natika a place, michane za $6.00. michane za $5.25 kdyby /el obchod stale timto temkdy/ se nezahteje.

Pan doktor je chytrY mu g, kterY za sto, vyplacene na misto, 'tive, do- pem, byli by ueednici vyueeni o rok zastupuje rad i za naturalie. Nedokoda, /e laska jenom jednou davka zarueena. V'/echny stada sle- dfive. V mnohYch podnicich si v /iti kvete, stal se do rozpakti: "Nevadi, mlapic vyzkugene "bloodtested". Maze- brali vYpomocne ei/niky. Ti po mno- dY pane. Kdy/ nemate penize, tak a ztratil vge na svete, me vypiniti v g echny objednavky ha tYdnech nuceneho odvYkani te- je nechci. Ale jste-li krejei, tak mi kdo neumel mit rad. pfesne. Von Mindens Hatchery, Fa- meslu meli fikol dvojnasob krugnY. taijete misto honorake Aaty, jste-li yetteville, Texas (17-dz) Sokolove po etyf a pill hodinovem mlynaf, date mi par pytlt mouky, pochodu i obecenstvo byli posteni i ge se na °bed a dou/ek piva jste-li truhlaf, Zatidite mi nekteTAROKY! Hra taroku, nejlep gi jakosti, ny- jen trasli. Nekde to vypadalo jako ry pokojti a tak dale. Souhlasini za $1.35, pogtou vyplacene. Ob- na tonouci lodi. Volalo se "2eny a te s tim?"

MladY mu/ vypjal sviij girokY jednavky aclresujte na: oechoslo- deti napked." Ne site do_elunu, ale hrudni kog, ptikYvl a fekl: "Dobte, yak. West, Texas (dz) ke stolu. pane doktore, ale obavam se, /e ne88, Jeden venkovan od 8umavy chtel budete souhlasit vy! Ja jsem toti/ Jako kagdorodne, °samel i letos pan gkrt na dva letni mesice. Sy& se v klidu naobedvat. A kdy/ v jed- mistr boxu!" ho slameneho vdovstvi take jak na- nu hodinu nena/el v hostinci na nro deny iidu.

Kralovske dary. le21 ugivai. Vgechno glo hladce, a/ Starem meste mistedka, vzal to poPri slavnosti v zamku Bagatelle jednoho vedera se jeho pani z ne- dle ulic a hostincu hezky po tade. v Patai odevzdal anglickY kral JiKdy/ posleze na/el misto, bylo to v Timto zveme vgechny Cleny nadani vaatila domfa A druheho ff.

VI. zastupcum mesta dar 100.000 rana se mezi nimi rozvinul rozho- Bfevnove a u2 za "sera, tak/e misto a jejich rodiny na piknik, pofrankfi pro pati gske chude. Take obeda hued povedetel. vor tohoto druhu: fadanY dne 14. srpna, tot/ kralov/ti hoste si povezou do Lon"To je p'eknY potadek. Jen vyPo.itovni Holubi a disciplina. pfigti nedeli v 11:30 hod. v dYna mnoho skvastnYch dart.

Metahnu paty, nejsi k udr/eni. *Wepoledne. Vgechno zdarma.

V prvYch letech popfevratovYch stska rada pati/ska venovala anra v noci jsi se zase vratil s diibyl velitelem budejovickeho pluku glickernu krali drahoc,enne poukladnou opici." zdro na cigarety. Kralovna AlibeKdo nevi kde se to bude po"Dovol, drahou/ku, ale o torn nic delostfeleckeho pluk. N., dnes ji/ ta obdraela kfi gt'alovY service. Pro na odpoeinku.

U pluku se provadel nevim!" kadat, at' si zajede k sini na "Jen se neptetvatuj! Jen jsi vlezl tog vYcvik spojovacich holubi, kte- obe male princezny dostala kralovStudewood a tam mu cestu do lognice, skoeil jsi tkemhlav do ii se brali s sebou na cvidigte. K na nadherne hraeky a knihy. Prevysvetli.

Na 'shledanou v hojjednomu cvideni se dostavil i veli- sident Lebrun s dhoti venovali krapostele!" lovskYm hostilm upominky ze senem podtu. tel pluku a ureoval cvieebni pohy"Ano, ale to piece je gte neni vreskeho porculanu. Pani Bonetoby. kaz, ze jsem mel opici!"

ZABAVNi ViBOR. "Vy ptijdete s holuby tamhle na va, man/elka francouzskeho mini"A piece je to dtkaz! Proto/e stra zahraniei, odjede v nejbliatich ten vrgek a ja ztistanu zde.

Holubi tam, kam ty jsi skakal, postel dnech do LondYna, aby obema ma ti budou litat sem ke mne!" nebyla."

Pouiivejte k oznamovie

Maly Oznamovatel

Piknik od

Pokrok cis,