Vestnik 1938 07 13

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

OSLO 28.

ROONIK (VOL.) XXVI. WEST, TEXAS. ye stfedu (Wednesday) 13. eervence (July) 1938.

AMERICKE STANOVISKO K VALCE. OSLEDNi doba nem dava dobrou vYchovu v zahranieni politice. Ale pottebujep me ji jegte vice. Navrh hlasovani lidu o vypovezeni valky ptedpokladad rostouci ptesvedeeni, le lid je vrchnim rozhodeim v mezinarodnich zalettostech. Ale aby jeho rozhodnuti byla rozumna, musi vedet vice o torn, co stoji valka — a co stoji neutralita v ptipade svetove valky. Jsme jedini z velmoci, kteti jsme si diky sve zemepisne poloze zachovali svobodu v rozhodovani. Plan lidoveho hlasovani rozli guje dvoji valku: napadeni na geho azemi nebo Azemi nagich sousedil, na ktere bychom museli odpovedet okamZite, a valku, do ktere makme podle vale vstoupit nebo zastat stranou. Jedinou pravdepodobnou valkou v na gi generaci je tato druha.

Neni sporu o tom, 2e zustaneme-li v mezich toho, co general Rivers nazyva "na gi normalni motskou hranici" — tahnouci se kolem Aljag -ky,Havjschotrvi,Panmy2kNew Foundlandu — ovgem ptedpokladaje, Ze se pti, lig nezmeni dosavadni velikost a akeni radius letadel, 'Zadne., cizi mocnost nam nemak mnoho ugkodit. ZadnY diktator, at' by byl sebectiZadostivej gi, by se nepokusil o podnik, kterY by byl odsouzen ptedem k nezdaru. Pajdeme-li v ptigtich letech do valky,.bude to jen proto, abychom chranili sve zajmy a svou presti2 na Dalnem vYchode (vice prestil, nebot' obchod s Japonskem je na gim daleko nejvettim zajrnem), anebo pomohli evropskYm demokraciim (a Rusku) edit rozpinavosti Nemecka, Italie a Japonska. Nikdo nechce valku, je-li moan vyhnout se ji. Ale, jak tekl Roosevelt v odpovedi Landonovi, "at' se nam to libi, nebo ne, jsme dasti sveta jinYch state a naroda. Proto jsme povinni do jiste miry spolupraci, ba i vedenim v uchiovani pravidel a zakont napomahajicich dosateni koneeneho cile vgeobecneho miru." A teinna spoluprace pro obnovu miru nese s sebou mocnost zatageni do vgeobecne valky.

Jednim z mnoha chivoda, prod jsme v roce 1917 gli do valky, bylo to, *Ze nage prosperita vybudovana na valeenem obchode nam dala spoleene obchodni zajmy s Anglii a Francii.

Mnoho isolacionista, domnivajicich se, ie to byl jedinY, nebo aspon hlavni diivod, mail podle toho velmi prostou formulku na neutralitu v ptiAU valce: zru git vgechen obchod s valeicimi narody.

To by vyiadovalo zmeny nynej giho zakona o neutralite. Tento zakon zakazuje vyvoz zbrani a stteliva valeicim stranam a dale (lava presidentovi mod zakazat vYvoz eehokoliv jineho na americkYch lodich nebo pod americkou formou. Valdici strany by si tedy mohly kupovat dale vgechno mimo munici, ale musely by si to ptivaiet ye strYch lodich, nemohly by si u nas vypiljeit penize, aby zboai zaplatily, ale musely by platit svYmi. Prave tato posledni doloila by omezila na g zahranieni obchod ve svetove valce prakticky na Anglii a jeji spojence. Britske lod'stvo by kontrolovalo AtlantickY ocean, japonske TichY — ovgem za adasti nentatelskYch letadel a ponorek. Ale Japonsko, Nemecko a Italie nemaji dosti penez, ani u nas ani doma,

Elmer Davis. aby mohly prilis kupovat. TranspacifickY obchod by byl omezen na vYmenu na geho zbot'i za japonske hedvabi, pokud by je Japonsko ye váleenem stavu staeilo vyrabet v pottebnem mnastvi.

Zrugeni teto klausule, zavedeni embarga na vgechen obchod s valcicimi stranami, by tedy ptiglo vhod nejenom nagim skalniin isolacionistam, ale i lidem, kteti by radi videli Anglii poraZenu. Naopak by to neschvalovali ti, kteti by — presto, Ze jsou ptivrZenci neutrality — racleji videli vyhrat zeme demokraticke ne2 fa gisticke.

Embargo by v gak znamenalo dalekosahlou zmenu v nagich dosavadnich obchodnich stycich. Abychom udrZeli narodni hospodatstvi v chodu, bylo by tieba jakesi diktatury — snad nejake formy socialismu, nejpravdepodobneji fagismu ptizpasobeneho nagi zemi. Ua tim by se stalo embargo nepopularnim. Odpor proti nemu by jegte posilovalo obyvatelstvo z oblasti postitenych ztatou zahranienich trhu. Byli by proti nemu ne banketi a zbrojati, ale zemedelci z obilnatskYch a bavinalskYch state, jimt kongres didka kdy nem odepte.

Vgechny tyto nasledkY si uvedomuje dobte vYbor narodohospodatt, kteti sestavili pro ES PA (Spoleenost pro socialni a hospodatske novani) dosud nejdukladnej gi studii o technice a domacich nasledcich isolace. Embargo, vyjma na munici, kratce odsuzuji. Skoro dva miliony lidi zavisi jen na vYvozu do Evropy, nektera z na gich zemedelskYch odvetvi a mnoho pramyslovYch poclnika poeitaji nezbytne se zahranienimi trhy. Embargo by bylo tak "drahe", Ze detne a mocne skupiny by daly radeji ptednost valce.

"Obchodni politika ureena k zachovani miru," pravi vybor, musi mit tki cite: zamezit takove scvrknuti obchodu, ktere by zpasobilo domaci krisi, nevybudovat prosperitu na valeenem obchode, jak tomu bylo v roce 1916, a zabranit nezdrave expansi, pc) ktere by nasledovala tim silnej gi povaleena deprese. Doporueuje tedy udrinvani normalnich obchodnich styku s kaZdYm valeicim statem, vyjma v dodavani zbrani. Jen zemedelske vYrobky by se vyvaZell v mnohem vetgim mnoZstvi nea normalne.

Tak by to pokraeovalo, pokud by valeici strany byly schopny platit. Tak by se postupne likvidovalo za nekolik milard dolara zahranienich americkYch papira (vet ginou v rukou Brita jejich pravdepodobnYch spojenca) a valeena prosperita, ji2 by nebylo moano zcela vyloudit, by se nam nerozrostla v piin g velke sousto, ktere bychom nemohli stravit.

Znamenalo by to vgak nevYvalou kontrolu vYvozu a burs s nekoneenYm moznostmi defraudace a korupce. Jini neutralove, vetginou americke zerne, by od na g odbirali zboZi, ktere doposud kupovali ve valeicich zemich, a neni nepravdepodobne, Ze by piebytky reexportovali do valeicich state. Kola, z obou valeicich koalic by o druhe ptedpokladala, ze zvy guje obchod s latinskou Amerikou a nisledkem toho

by v obou °canedi zasahly ponorky. (Take,

jak varoval senator Borah, ponorky, zdrZujici se za nagimi ptistavy a eihajici na neptatelske obchodni loch, by se mohly zmYlit a potopit nagi lod'.) Tak bychom s velkYmi na.klady a za mnoha neptij emnosti mohli uniknout naterym risikam valky, ale ne fgem.

Obchod znamene. vYvoz i dovoz. Nejsme dokonce zcela sobestadni, ale na gtesti, 'nejvetgi poloZky — kavu a cukr, dovelime z americke pevniny. Snidane by se tedy nezmenila. Japonskeho hedvabi by bylo stale mene a bylo by stale dratgi, ale nage divky by nebyly hned zany na bavinene puneochy, leda Ze by je samy chtely. Guma a nektere kovy by byly nejhorgim problemem. VYbor proto doporuduje udelat si z nich zaveas zasoby.

Nastaly by obrovske vnitfni piesuny. Obchod s latinskou Amerikou by nestaail zamestnat vgechno nage obchodni lod'stvo. Mnoho namotnika by bylo nezamestnanYch — prave tak jako mnoho jinYch lidi. Vyrostly by nove sly, stare by zagly. Na ceny a suroviny by bylo brzy tieba zavest tizene hospodatstvi a celY hospodatskY Zivot bylo by tieba dat pod statni kontrolu. Celkem teeeno, byl by Zivot ye SpojenYch Statech nepohodlnY a nejistY, jak po strance hmotne, tak i psychologicke.

Je vgak valka nevyhnutelna? NemaZeme udelat neco, abychom ji zabranili? Sam Bah vi.

Na to je opravdu take, odpoved'. Norman Thomas vidi jedinou nadeji trvaleho miru v "novein socialnim a mezinarodnim tadu", pani Rooseveltova v "radikalni zmene lidske povahy". Razna, slova pro tout vec. Zachranila by nas jiste, kdyby se spinila, nedekejte vgak, se spini zitra.

Politika ministra Hulla, smetujici k zlepgeni mezinarodniho obchodu a s nim dobre vtle mezi narody, se zda nejnadejnej gim (nebo nejmene beznadejnYm z praktickYch programa.) S ochotnou podporou Holand'ana a Skandinavcii a nyni koneene take za spoluprace Britt se snaZi vybudovat skupinu stejne smfglejicich zemi respektujicich se navzajem, jdoucich spolu, zlepgujicich navzajem svou Zivotni miru, davajicich dobrY pkiklad miru a blahobytu, kter;7 by mohl zlakat ostatni. Toto spoleeenstvi narocla neni exldusivni, nYbrt je ptistupno kaalemu, kdo je ochoten pocitidit se jeho zasadam platit ptispevky Neni davodu, prod by se nemohly stat jeho eleny Nemecko, Italie nebo Japonsko.

Nemame kolonie, ktere bychom meli Nemcam vratit, Ale kdyby se mela svolat svetove. konference pro hospodaiske uklidneni, mohli bychom ptispet tan, Ze bychom snilili sva cla a umo2nili Nemecku, Italii a Japonsku, aby se misto vydirani poctive 2ivily. Po gkodilo by to site jmy nekterYch na gich pramyslovYch podnikil, ale jejich majitele by mohli dostat od vlady nahradu, jejich delnici by dostali zarnestnani ye statnich podnicich (lep gich nea nouzove, prace), dokud by nedostali zamestnani v jinYcla pramyslech. Stalo by to jiste hodne, ale piece daleko mene nez valka. Ba i mnohem merle nea

neutralita ve valce.

Strana 1.

LE nynejSiho povoieni CCC zamestnavaji D 300,000 mladikii a mu2tii, kteri spotrebuji puldruheho milionu liber razneho zbok k jidlu denne, poditame-Ii 5.12 liber na mute denne.

Zbok, je2 CCC behem nastaVajiciho roku spotrebuje, bude vy2adovat 11,406 nakladnich 2eleznienich vozii, do kakieho se nalok 48,000 liber masa, grocerii, derstve zeleniny a jinS=ch zdsob. CCC budou pottebovat 28,280,000 liber derstveho masa, 4,789,000 liber slaniny, 1,284,000 liber derstySTch gunek, 1,712,000 liber slepic, 77,440,000 liber brambor, 25,000,000 liber cukru, 12,000,000 tuctil vajec atd.

• • Celt' svk pozoruje, .2e problem evropskStch menkn se stal paldivou otazkou teprve v posledni dobe. Ov§em, jen nerneckSrch menSin a to ne yeech, protote 300,000 Nemcii v ji2nich Tyrolich vildce Hitler slavnostne obetoval Mussolinimu. V nacistickem Nemecku jsou take menkny a sice: pill druheho milionu Po 200,000 lukckSrch Srba, 160,000 techoslovakii, 100,000 Jugoslavcil, 60,000 Litevcil, 25,000 Mad'art, 20,000 Dariii, 8,000 Fry a 600,000 2idtii.

A jaka jsou jejich prava?

Z Haify. — Jednani mezi francouzskSrm generalem Huntzingerem a tureclOrn generalnim Stabem stran podtu vojenskS 7ch jednotek, jet budou yyslany do Alexandretty, priznive pokraduji. Sdeluje se, 2e Turecko slibilo za vydani Alexandretty volnY -priichod francouz. a britskSrm lodim skrze Dardanelly v pripade valedneho konfliktu. JerusalernskS7 mufti, kterSr je nyni ve vyhnanstvi v Libanonu, po2adal krale Ibn Sauda, aby mu poskytl iitodiSte ye sve zemi. Mufti se obava, ze v dusledku britske demaree bude deportovan na Madagaskar.

• Berlin, 4. dervence. — Lufthansa, nemecka vzduchoplavecka spolednost, oznamila dnes, ze zahaji tSrdenni pokusne lety pies AtlantickS T ocean mezi Lisbonem v Portugalsku a New Yorkem pies Azory od poloviny dervence at' do konce kijna. Portugalsko i Spojene Staty daly k tomu svoleni. Ctyrniotorove aerplany typu Junkers budou letati pees" AtlantickST ocean kaZdY tSrden. Cilem techto zkueenich letu je dokazati, ze Nemecko je pripraveno zahajiti pravidelnou leteckou poetovni slu2bu pees sevemi AtlantickSr icean.

Bukureet'. "Timpul" vyslovuje se v Avodniku pro pripravy k sbli2eni mezi Mad'arskem a Rumunskem. Umaniti sbli2eni neznamena nikterak ponikti se. S jiste strany se namita, 2e menknova politika znesnadfiuje sbli2eni.

"Timpul" zdfirazriuje, 2e reeeni menknove otazky v Rumunsku mide bSdi rozhodnuto pouze Rumuny a 2e vnejSi intervence nemohla by nikterak usnadniti tuto otitzku. Politicks sbli2eni s Mad'arskem melo by priznivST vliv na pravni a moralni postaveni menkn.

• Burbank, Calif. — Mezi britskS7 m ministerstvem letectvi a tovarnou na letadla Lockhead.

Aircraft Corporation byla dnes uzavicena smlouva o dodavce 200 dvoumotorovS 7ch dopravnich letadel typu Lockhead. Objednavka dosahuje vie 18 milionii dolaril a je to nejvetktera kdy byla udinena u amesi ricke letecke tovarny. Letadla maji misto pro 14 osob a mohou bSrti snadno premenena na letouny bombardovaci, stihaci nebo policejni.

• Nositelfun socialniho pojieteni v Sovetskem svazu jsou odborove organisace. tstredni rada odborovrch organisaci pripravuje rozpodet socialniho pojiSteni a predklada jej ke konednemu schvaleni rade lidovS7ch komisatil. Letokii rozpodet, adkoliv plati ji2 od poeatku roku, jest schvalovan radou lidovSich komisatil o nekolik mesicu pozdeji. Jest pees to \Teak pozorovat rychlejSi tempi) v administrativnich otazkach, uvalime-li, 2e rozpodet na loriskS7 rok byl schve.len teprve 15. dervence 1937. Tentokrate se tak stalo o 2 mesice drive. CelkovS7 v r. 1938 predpokladanST prijem socialniho pojiSteni, ktere zahrnuje pies 26 milionu zamestnancil, dini 6 mihard 323 milionu rublii a jest o jednu miliardu vy§gi nee v r. 1937. Vydani jsou stanovena na 5 miliard 900 milionil ruble, co2 jest vice o 800 milionu nez roku lonskeh.o.

vEsTiitic

Od stfedy do stfedy.

Spolkova, vlada vydala za fiskalni rok 1938 0 jeden a pub bilonu dolaru vice nel ptijala.

Schodek tento je nejmenSim v poslednich 0smi letech. Ptiltiho roku bude ptesahovat tti biliony.

Moskva. — LidovS7 komisariat pro pokovni spojeni zahajil stavbu prime telegrafni a telefonni linky z Moskvy do Chabarovska, ktera bude nejdelei na svete. V Useku Moskva — Irkutsk v deice 5430 km je ji2 skoneena stavba vzduSneho vedeni a budovy zesilovacich stanic.

• • Na zaklade z ySiteni poloZky pro veteranske pense se prihlasilo 10,000 veteranii, kteri pochazeji z valky Apanelske, z okupace Filipin a expedice, ktera byla vyslana do tiny. Vedeni veteranii zada urychleni jednani, a svilj po2adavek odavodneji, 2e nemohou 2iti na pouhSrch $30 mesiene, co dnes dostavaji. Z pensijni polo2ky je na tyto veterany pamatovano obnosem $5,738,200, cog by einilo zySrgeni na $60.

Amerieti delegati na sokolskS7 slet konali v pondeli 4. dervence slavnost u pomniku Woodrow Wilsona, valedneho presidenta SpojenSrch tek a Slo y aci z Ameriky shromaIdili se to v hojnem podtu. Americka vlajka byla vytOena na Petrine, nej yySeim to bode Prahy, za pritomnosti deskoslovenskS7ch a americkSrch — Amerieti dobrovolnici v radach Spanelske vlady oslavovali 4. dervenec za s ySrmi zakopnimi liniemi. — I v hlavnim meste Irska, Dubline, vlaly americke prapory na oslavu americke neodvislosti. AmerickS7 vyslanec John Cudahy usporadal ve Phoenix parku zahradni slavnost, ktera navetivena byla Cleny americke kolonie, ireti vladni vysoci Utednici byli zde v hojnem poetu.

• • Sokolske slavnosti v Praze vyvrcholily vystoupenim mu2a, len a vojska u ptitomnosti zahranidnich hostil a novinatil z ciziny. Praha a s ni cela naSe rodna vlast prokla vzruSujici chvile narodniho nadSeni. Zaverem sokolskeho cvieeni byl slavnS, priwod matidkou Prahou, v neml pochodovalo 200,000 cvidencil, muki a 'Zen, dale 7,000 JihoSlovanii, 1,400 Bulharii, 150 eechoameridanil a deputace videriskS7ch Nen. Prilvod trval cele etyri hodiny a byl nadgene zdraven jasotem 400,000 lidi, kteri lemovali hustYm 1palirem ulice, kudy priivod prochazel. — Nejdivodejk vjibuchy nadSeni lidu znamenaly demonstraci solidarity spojencii Ceskoslovenska v Male dohode — Jugoslavie a Rumunska ja,ko2 i demonstraci sympathie fSech zemi, v nich2 2iji prisluenici slovanske krve. Zvlaete Jugoslavie byla okazala, tisice jejich Sokolu pochodovalo v prirvodu. Odpoledne elenove jihoslovanskeho lod'stva provedli cviky peed presidentem dr. Beneeem a diplomatickSm sborem. Sta Rumunii, obledenS7ch v bile bluzy, roke bile kalhoty, derne astrachanove Cepice, pochodovalo a vojenska, delegace cvidila ye stadionu. Bulharsko, je2 bylo na strane Nemecka ye svetove valce, rovnel vyslalo sta svYch soko111, aby se udastnili pravodu. Prapor s nazistickou svastikou byl nesen v Cele delegace deskSrch Sokolu z Nemecka, z nichZ vetSina byla z Vidne. Pritomnost nemecke vlajky byla vy26.(Jana nemeckou legaci na rozkaz z Berlina. — Kdy.2 prapor se svastikou mijel, lid neprestaval jasati. Byl strden gest pra2skSni policisty a osmi detektivy. Sovetske Rusko nebylo pritomno na teto slavnosti slovanskeho sbratteni, ale v jistem smyslu Rusko bylo zastoupeno. exulanti nesli prapor stareho ruskeho carstvi s pruhy bilym, modrSim a dervenS7m. Americka vlajka objevila se v prilvodu osmkrate — jednou obracena. Da y nadgene jasal pokakle, kdy prechazela. Asi 150 Sokohl z Ameriky pochodovalo v prilvodu. — Prilvod civil mohutnST dojem. Delegace, ktere prijely z ciziny, nikterak se netajily tim, 2e daly na jevo neobydejnou ukazku sySrch sympathii ze strachu, 2e postaveni jejich slovanskS7ch bratri v techach je ohroleno. Doznavali otevtene, 2e prilvod je symbolem, jehoi vYznam bude v Nemecku dobte chapan.

Ve stfedu, due 13. eervence 1938.

LondYnskY dasopis Daily Herald pkines1 zpravu, le Adolf Hitler dokoneuje prase novou svou knihu, ktera pojednkva o nove forme nabo'lenstvi, ktera ma spojovat vSechen lid nordicke rasy Zda se, le Hitler skutedne jiz selllel. Vldyt' se i o nem tvrdi, ze je zamilovan do 2idovky a proto take si 2adne 2eny nevSima.

• • Hned po voice habelske Mussolini nabidl Jugoslavii ptatelstvi, ktere od to doby se stale utuluje. Obe zeme dostaly anSlusem po prve v dejinach za souseda Nemecko. V obou toto sousedstvi vyvolalo pkirozene obavy. Jugoslavie, zavisla hosbodatsky znaene na Nemecku, ma nyni zajem, aby tuto zavislost rozdelila stejnou merou mezi Nemecko a Italii, aby tak nemohla b34 vydana na milost a nemilost hospodarskeho natlaku jedine zeme. Tak dilsledky anAlusu zadinaji se projevovat stale zretelneji a budou mit jiste zasluhu o naprostou reorganisaci stredni Evropy.

•

Sklizriova statisticka kancelat v Chicagu vypoditala, 2e 1. dervence Spoj. Staty mely vyplidku na druhou nejvetk sklizeri pSenice v historii. OCekava se, 2e se sklidi 979,000,000 bukii, tedy skoro bilion, kdeko roku 1937 sklizeri obnaSela pouze 874,000,000 buslu. Rekordni firoda byla roku 1915, kdy se skiidilo 1,008,000,000 buAlii pknice. Sklizen ozime pknice byla odhadnuta na 716,000,000 buSlti, eili o 45,000,000 mene, nelli 1. Cervna odhadoval federalni odbor zemedelstvi. Posledni delte na severozapade zastavily dagi kazeni se jarni plenice, take jeji firoda se odhaduje na 263,000,000 bullti, tedy o new vice, netli se odhadovalo 1. dervna; byla to nejvetli &oda od roku 1932, kdy se pkniehe jarky sklidilo 267,000,000 buSlti. 'Uroda jarni plenice ire ttech kanadskYch provinciich se odhaduje na 363,000,000 bude. Byla by to tedy nejvetSi &oda od roku 1932. Roku 1937 nroda obnalela pouze 189,000,000 buSlt.

•

•

Zatim co vina nazistickeho terroru proti 21diim se AIM po cele zemi, vychazi na jevo, nemecke hospodatstvi se dostalo za pet let Hitlerova rel'imu do kriticke situace. Posledni naznak valnosti teto hospodatske situace vyna jevo pti teei teditele fi gske banky a narodohospodate svetoveho jmena, Dra. Hjalmara Schachta k bankeilim. Schacht varoval, le soukromY prilmysl bude brzy ladan, aby ptevzal na sebe udrleni pramyslove produkce.

Schacht ptiznal, ze nemeckY pramysl nemtil'e lit do nekoneena na vladnich objednavkach pro zbrojeni nasledkem obmezene molnosti umisteni dlouhodobYch pajdek na penelnim trhu. V celem Nemecku se miuvi o infiaci, kterou ma bYt Nemecko posti2eno. V thisledku toho lid kupuje za vlechny sve hotove penize zbozi, aby mel jakousi zasobu. Neustale stavby pevnosti, blaznive zbrojeni a udrlovani naroda na samem pokraji valky, oslabuji viru ye stalost meny a obyvatelstvo se obava, ze vlada bude tisknout nove penize.

•

•

V pondeli ueinil namotni odbor prvni krok k ztizeni lod'stva, jim2 postraell Mussolini Anglieany na Sttedozemnim molt Z odboru lod'stva bylo oznameno, le ameridti stavitele malych lodi budou vyzvani, aby sifdastnili se soutele na etyti typy malYch lodi: ocelove stihade ponorek, jen ma bYti 165 stop dlouhY; jine podobne lodi, delky 110 stop; motoroveho torpedoveho elunu, 70 stop delky; jineho takoveho Clunu ,dlouheho 50 stop. Torpedove Cluny mohou bYti ze dteva nebo z kovu. Na stavbu lod'stva drobnYch lodi, jel je ideou presidenta Roosevelta, odbor lod'stva urea $4,600,000 z apropriace na rok 1938-39. ITYsledky pokusa s temito malYmi lod'mi budou dany k disposici Fijejichl polni marealek general major Douglas McArthur ma, v Umyslu zriditi lod'stvo, sestivajici z malS/ch lodi. Odbor lod'stva urduje tyto male lodi k obrane pristavu na obou pobtelich SpojenYch State a mysli, le tarpedove Cluny budou vYhodny i pro obranu panamskeho pruplavu. Diistojnici lod'stva doufaji, ze obdrii lodi, ktere budou s to vyvinouti rychiost 50 uzlii za hodinu, budou miti dve torpeda, strojni puAku a pristroj k vypou gteni kouiov0 deny.—

ye Med; dne 13. dervenee 1938.

Finaneni zpriva iketnaca 1-1Iavniho Radu.

PREMED PRIJMU OD RADt ZA ME* ()ERVEN 1938. rad Den Za D. 0. Na iimr. H. ft.

1. 21. kveten 2.00 198.01 11.15 2. 16. eerven 15.41 6.30 3. 16. kveten 28.25 .45 4. 20. kveten 10.85 284.42 19.20 5. 14. derven .50 6.18 7.60 6. 20. derven .90 74.06 26.55 7. 14. kveten 3.06 173.50 34.50 9. 24. eerven 3.66 248.91 73.35 10. 20. kveten 1.40 91.35 1.50 11. 13. derven .20 39.54 14.10 12. 14. kveten 33.15 13.15 13. 14. kvet., eery.

1.20 237.94 37.50 15. B. kveten 1.90 146.15 9.45 16. 21. eerven 66.82 21.05 17. 15. derven 7.30 464.07 109.55 18. 27. eerven .50 10.00 6.55 19. 22. kveten 80.66 1.50 20. 24. kveten 3.50 294.97 14.10 21. 6. kvet., derv.

60.80 12.00 22. 13. eerven 38.30 10.00 23. 15. kveten 2.52 226.61 46.80 24. 3. certifikat 5.60 .25 24. 15. D. 0.

3.60 24. 22. kveten 22.69 646.95 42.25 25. 20. kveten 22.33 339.78 24.00 26. 1. kveten 56.25 2.70 27. 21. kveten .40 116.86 41.75 28. 8. kveten 8.58 273.50 27.15 29. 17. kveten 2.70 180.10 18.00 30. 16. kveten 71.91 3.45 31. 22. kveten 78.06 .75 32. 21. kveten 33.04 .60 2.55 33. 21. kvetne 4.34 115.46 7.45 34. 21. eerven 28.60 12.60 35. 14. kveten 2.16 92.44 5.10 36. 20. duben 113.37 .20 9.15 37. 21. derven .20 19.85 6.85 0.10 39. 23. gveten 138.60 7.65 40. 17. eerven 4.94 205.86 64.20 40. 24. 2 certif. .50 41. 18. derven 102.45 29.15 42. 18. derven 36.24 10.85 74.06 10.45 43. 2. btez., dub.

44. 17. kveten 2.74 48.03 12.95 45. 14. kveten 1.20 128.07 46.40 20.55 47. 23. kveten 5.24 284.09 337.65 14.40 48. 2. dub., kvet.

9.60 4.17 173.59 8.70 49. 23. kveten 1.20 60.38 17.30 50. 11. eerven 1.00 61.88 5.55 51. 17. kveten 16.44 1.35 86.61 52. 21. duben 12.15 53. 1. duben 2.80 59.76 19.55 55. 20. derven 11.75 80.82 2.60 56. 27. eerven .60 54.15 57. 16. kveten 42.78 16.00 '1.40 58. 11. derven 12.60 79.12 60. 21. deed., srp., zati 5.25 43.35 1.20 62. 20. kveten 142.83 42.75 3.40 63. 21. derven 4.50 52.25 64. 22. kveten 23.30 93.60 .20 65.20. eerven 15.10 8.26 55.55 66. 24. derven 37.20 118.40 1.57 67. 22. derven 105.74 55.70 20.07 68. 20. kveten 118.02 16.35 .40 69. 20. kvet., eery., 245.32 39.55 8.00 70. 17. kvet., eer y.

18.00 1.00 61.14 71. 16. eerven 83.44 30.40 2.07 72. 24. derven 12.65 81.47 73. 25. eerven 28.68 74. 21. do pt. placeno 64.80 7.00 75. 10. dub.,kvet., derv. 50.41 1.50 .60 76. 1. duben 21.13 1.20 77. 27. kveten '12.90 133.86 2196 78. 'pi. eerven 3.45 73.46 .60 80. 6. duben 44.20 149.41 2.66 81. 16. kveten 46.00 209.52 15.60 84. 28. eerven 11.25 8.15 85. 10. derven 3.60 88.80 86. 27. duben 6.75 78.28 .20 87. 23. duben 40.40 489.94 29.37 88. 26. kveten 20.35 84.34 4.43 89. 14. derven 10.05 33.23 90. 22. derven 11.40 192.14 4.30 91. 8. kY6ten.

91. 27. eerven 4.30 92. 16. kveten 16.08 93. 24. derv., der'e., 4.80 94. 27. b' erven 1.00 95. 18. eerven .40 97. 20. derven 2.70 98. 14. kveten 99. 16. derven 100. 21. dub., kirk., eery.

101. 14. eerven 102. 1. btezen .40 102. 22. duben .40 103. 17. kveten 104. 23. eerven 2.57 105. 14. kveten 107. 18. derven 3.50 108. 9. list, pros.

109. 25. btezen 1.90 110. 21. derven 1.40 111. 18. eerven 112. 17. derven 7.00 113. 15. eerven 114. 14. dub. at 'derv., 4.08 116. 14. derven 2.40 117. 1. kveten 117. 28. derven 119. 1. kveten 120. 14. srp., zati, tij. .60 121. 7. derven 1.00 122. 15. kvet., eerven 3.10 124. 22. derven 125. 20. kveten 3.00 126. 21. derven .90 128. 14. derven 1.40 129. 17. derven 130. 7. duben 130. 15. kveten 131. 22. dub., kvet., derv.

132. 14. derven 6.75 133. 22. kveten 6.27 135. 23. eerven 136. 21. kveten 137. 17. eerven 3.90 138. 11. derven 139. 22. .6erven 140. 24. kvet., derv. 2.40 .80 141. 18. 'derven 9.61 142. 23. kveten 2.50 143. 17. derven 144. 21. derven 3.06 145. 6. kveten 3.60 146. 16. derven .20 147. 11. derven 4.26 148. 25. kveten 149. 22. kvet.. derv.

150. 9. eerven 5.93 151. 23. eerven .90 '153. 15. eerven 156. 10. kveten 157. 27. cerven .80 158. 22. derven .70 160. 10. kveten 4.41 161. 14. eerven

196.29 333.50 83.50 98.55 47.82 88.32 65.76 26.90 65.26 37.25 48.67 47.67 48.50 15.07 29.58 81.08 246.92 47.06 58.36 24.54 143.00 11.48 208.63 52.60 25.84 25.84 6.80 47.65 63.04 87.18 10.60 38.59 82.53 49.85 37.40 73.09 85.66 48.00 13.06 113.81 80.86 26.05 7.85 62.59 34.15 36.95 75.95 175.67 55.43 15.15 65.34 58.14 31.51 143.42 57.06 4.52 23.94 21.49 51.70 2.98 6.21 28.78 32.84

389.63 13,878.87

40.95 27.05 15.90 25.10 14.75 19.35 1.65 7.80 10.35 8.75 17.95 1.20 .60 2.80 1.85 9.10 12.55 15.25 10.20 30.45 2.15 13.75 13.50 .30 8.30 12.10 17.95 15.45 4.40 1.00 24.25 10.30 12.85 14.90 14.40 12.50 5.55 9.15 21.00 .60 2.55 19.00 11.05 5.85 14.90 13.75 19.10 6.00 5.70 11.60 3.15 14.80 4.85 1.20 5.75 6.80 2.55 6.45 2.50 4.05 4.80 2,178.05

PREBLED PitiJMU A VYDANI ZA MEW t ERVEN 1938.

Pftt.TEM: Od tadit Splatky hypotek Splatky hypotek (collateral) Splatky pb.jeek certifildtal Urok z piljdek certifikatil fTrok z hypotek fJrok z hypotek (collateral) flrok z bondit Splatka bandit Najemne z majetku Splaceno za praci v piljekach Olejove leasy Vracena oprava atd. majetku Prodej majetku Vracena dab, majetku Vracena, pOjeka certifikatu

$13,878.87 4,665.79 100.00 3,280.09 572.70 2,280.35 105,00 1,038.75 337.13 177.01 132.69 196.00 1.00 525.97 8.97 1.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$27.302.22 24,066.45

(THRN

$51,368.67

Na innrti Na Umrti pd.-up certifikaty Na nmrti nedospelYm dedicAm. Na umrti nedospel. dedictim trok Hypoteky Piljeky certifikatu Opravy, atd. na majetek Za ntedni listiny majetku Vracene umrtni poplatky Pojikt. pkoti ojani na majetek Splaceno za praci v pnjekach Cestovne majetku Za fitedni listiny hypotek Skiteno na stavbu kanalu Ptenos na H. ft Comm. za prodej majetku

$ 9,963.23 - 281.00 294.83 53.87 14,753.66 8,187.00 1,748.14 26.00 59.58 6.66 131.89 187.32 8.40 1,750.00 5,000.00 602.50

HOTOVOST V BANKACH

$ 8,314.61

PitiJEM NA HLAVNI PAD: Od tacit Pkenos z umrtniho fondu Vracene koingne

0 2,178.05 5,000.00 1.00

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 7,179.05 914.06

Celkem

$ 8,093.11,

VYD Najemne z ntadovny Telefon Poktovne Potteby a vydani v ntadovne SluZne fitedniku SluZne v3ipomoc Vestnik 6,221 odberatelil Vestnik poAtovne KomiSne za nove eleny Lekatske prohlidky Telegramy Elektfina Exchange Aktuar Schtze Notat TSIdennik, (bond reporter) Express Dan, excise IX, statni Dari, excise IX, federalni, Hotovost v bance

30.00 15.00 104.46 135.75 1,245.75 49.50 518.41 .73 899.81 155.00 3.52 9.00 .35 500.00 17.80 1.00 50.00 .85 460.98 35.95 $ 3,859.35

DETSKI ODROR. PktJEM: Piljem od tadt Hotovost z minuleho mesice

389.63 2,072.99

Celkem VYDANI. tspory KomiS'ne za eleny Bond Pte'SlY Arok v koupi bondu Hotovost v bance May certifikatu Bondy

$ 2,462.62

MAJETEK

$24,100.17

42.15 8.05 1,000.00 26.33 1,386.09 37.00 22,677.08

$

PREHLED MAJETKU JEDNOTY Bondy Hypoteky Podily Hypoteky (collateral) Pujeky certifikatu Majetek Hotovost v bankach Uloleno za metitko V Detskem Odboru

$1,082,680.02 1,343,274.72 25,260.60 12,525.00 500,779.26 210,489.02 8,314.61 10.00 24,100.17

Celkem Dluh nedospelYm de'dienm

$3,207,733.40 28,105.45

MAJETEK

$3,179.,627.95

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek, Dne 30. 6ervna 1938.

Struts, 4.

VP.,ETNLK

Indie je zemedelski F. M. de Mello.

DO JE INDIE? Na tuto otazku odpovedel K nynejei vieekral lord Linlithgow takto: "MoZno iici podle pravdy, to Indii pkedstavuje "ryot". Nikoliv knitata se svou pompou a dvofany, ani politikove se svSuni problemy a sjezdy, ani milonari, obchodnici a pramyslnici. Nikdo z techto, n3Thr2 "ryot" neboli prostS7 venkovan. 1.11 proziravST, tiebas panovaenST vicekral lord Curzon prohlasil roku 1904 v Bombay na rozloudenou, to "ryot ma 1:17t prvni a hlavni starosti kadeho vicekrale."

Meek v poslednich tticeti letech, adkoli ryota nebylo docela zapomenuto, nedostalo se mu pozornosti, joke zasluhuje. Vlada se zamestnavala politikou — zajmy nekolika kkiklouna. Politiky nelze a pravdepodobne nebude nikdy mono uspokojit. Zatim bida venkovarra dostoupila takoveho stupne, to vlada je nucena ze strachu pied veeobecnSrm povstanim venkova podnikati na veech stranach kroky pro zlepkni situace zemedelcii.

Na,orodohospodaki nein fikaji, k svet v poslednich letech byl 2lven za ceny podvS7robni, vezmeme-li zietel na veechny dinitel urdujici cenu. At' je toto tvrzeni jakkoli pravdive o kapitalistickem zemedelstvi zapadniho sveta nesporne plati o indickem zemedelstvi. Dnes indickST zemedelec vyrabi se ztratou. nejistotu vetru monsanu, dastou amrtnost dobytka a kolisani cen, zemedelstvi se urdite nevyplaci. Indove se ho drki ne proto, ze by bylo vjinosne, nSibrt proto, to se nemohou jinSrm zpasobem Oisty zisk z obdelavani pady je hanebne niz1ky i v normalnich letech a pti dneenich cenach se dasto meni ve ztratu. Veteina zeme dnes obdelavane byla vzdelavana uz staleti a byla jiste tt davno vyeerpana. Ryot padu nehnoji steene proto, to pada, kterou vzdelava, mu zpravidla nepatti, a hlavne proto, 2e krayskS7 hnaj ma pro nej vetei cenu jako palivo nez jako hnojivo. Rozmary monsium jsou dobe znamy. Jeden rok pfijde povoderi a druhS 7 panuje zhoubne sucho. Timele zavodriovani poskytuje jen nepatrnou alevu. Vedle nespolehlive vodni zasoby tadi vichtice, mraz, divoka, zvet, kobylky, myei a jini parasite nidici arodu. K tomu ptistupuje prastarS7 zpasob obdelavani pady dtevenVm pluhem. Mlaceni se provadi bud' ruene kusem dfeva nebo se obili vydupave. parem volt'. Zemedelec nema zpravidla penez na modemi zemedelske nafadi. Neracionalni stovani dobytka‘a eikeni dobytdich nemoci jsou daleim zlem. teta Inda k Zivemu dobytku jim brani vybijet vadne kusy. Proto pramerna, vaha indickeho skotu eini pouze 400 at 600 liber.

Tyto nesnaze indickeho zemedelce, z nich mnohe si sam pasobi vysvetluji nizkou arodnost jeho pady. V Indii se na hektaru urodi pouze 27 buela peenice u srovnani se 65 buely v Anglii a 45 busty v Dansku; 900 kg rSde u srovnani s 1100 kg ve Spoj. Statech a 2500 v Japonsku, 100 kg baviny u srovnani se 150 ye Spoj.

Statech a 360 kg v Egypte. Jeden indickST narodohospodat vypodital, ae pramerna, zemedelska produkce v Indii, poditajle v to i dobte zavodnene kraje, dini pouze jednu testinu produkce v Japonsku.

Z teto nizke arody se musi tdivit 350 miliona lidi a 70 procent jich musi nalezti v zemedelstvi zamestnani. Odhaduje se, ze jen tit dtvrtiny obdelavane pady v Indii je poutito k pestovani potravin. A odekava se, to podet obyvatelstva dostoupi roku 1941 400 milion y. Tim se situace stay& opravdu va'nou.

Pozemkova reforma je kfidici pottebou zeme, ale vlada se o ni nezajima. Pied nekolika lety byl vydan zakon proti lichve, ale nikdo se jej nepokougi provadet. Doteene zajmy jsou vskutku mocne a vlada si je nehodla zneptatelit.

Neni proto divu, to ryot si osvojuje fatalistckS7 nazor na *Zivot, Z.ije jen v piitomnosti a nepodita s budoucnosti. To je ziejmo z rtanS7ch vSrsttednich zpiasoba. 2ivot je na indicke vesnici tak jednotvarnST, to kdy pkijde svatba nebo pohieb, vytdije se teto pkilditosti k divoke

slavnosti. Nemaje vlastnich aspor, ryot se musi obratit na lichvake a tak zadina konec mnohello pracoviteho a poctiveho zemedelce. ZadluZenost pkinak mnoho trapeni a na konec nutnost hledati praci v pramyslov-S7ch mestech.

Tyto pomery vedou k nevkkonnosti, ale hlavni ptidinou neqkonnosti je Apatne zdravi a mala odolnost proti nemocem. Indie propada za °bet dastS7m epidemiim, jako moru, choleie a neetovicim, ale jette zhoubnejeimi nez tyto epidemie jsou malarie, der y hadkovec, dysenterie a tuberkulosa. Vladni organisace lekatske pomoci je prirnitivni. Lids trapeni nemoci a nemajici v eirokem okoli 2adne lekatske pomoci, ptestavaji bSr ti dobrS7mi zemedelci nebo obchodniky.

Jedina nadeje teto telce zkoueene zeta leti ye vzdelani. Je smutne konstatovat, to z obyvaten. Indie jen osm procent dovede dist a psat.

Je tomu u2 sto let, co VSichodoindicka spolednost vypracovala prvni plan na vteobecne vzdelani lidu, a piece tak male, bylo od to doby vykonano. Zatim Japonsko ye 40 letech naudilo veechno svoje obyvatelstvo dist a psat. A ted' slykme, ae indicka vlada dovedla za sto let poskytnouti vzdelani jen osmi procentam vgeho indickeho obyvatelstva.

Oveem, kdy2 polovina veech vybranS7 ch dani jde na vojsko a zbytek je ye velke mike venovan na platy zbyteenTch atednikt, zbS rva na ekolstvi velmi malo. KaZda provincie ma piedpis povinne dochazky do ekoly, ale to jen na papiie. Neni pen& pro uskutedneni povinne ekolni dochazky. Z toho prSretici negramotnost a nevedomost lidu je velikou pfekatkou pro zlepteni veeobeemich pomera.

At' beli o vedecke vzdelavani pady nebo drtdstevni svepomoc, aby byli vyloudeni kemeslni Indie musi podkat as jeji lid dosahne ureite trovne vzdelanosti. Zatim vlada zkouti razne nakladne polovidate pokusy. Tak na ptiklad v Punjabu abiturienti vfeei zemedelske ekoly jsou usazovani na pude na atraty statu, aby uCili svoje sousedy, jak zvykvat produkci.

V bombayskem okrese se vyskytl navrh, usazovati mlade lekafe na venkove s malVm stipendiem. Indicka vlada zamfeli vybudovati iadu rozhlasovVeh stanic, ktere by slouZily venkovu podobne jako v Rusku. Aveak radiovS7 pkistroj je mimo finaneni dosah pramerneho zemedelce, a proto vlada bude muset vesnicim opattit ptijimade na statni atratyty.

Aveak vyhlidky do budoucnosti nejsou nijak nadejne. Hlavni Cast dani, jet vlada vymaeka ze zemedelce a ostatniho chudeho obyvatelstva, je venovana civilni a vojenske spra y& Na pHklad v provincii assamske, kde 98 procent obyvatelstva se venuje zemedelstvi, jen jedno procento vekejnSTch vS7daja je venovano na zemedelstvi. Ohromne miliony se venuji na razne spravni a politicks novoty a piece hospodafskSr stay lidu tyto vS7daje neospravedlriuje. Indie mivala ptiznivou obchodni bilanci, aveak nyni je tato bilance neptizniva. Bez vS7vozu ziata v poslednich letech by se byla Indie octla ve vatnSTch menovSich nesnazich. Celkove mno2stvi zlata, ktere Indie vyvezla od okamZiku, kdy Velka Britanie opustila zlatS7 standard koneem tuna 1936, eini 2,868,687,910 rupii. Indicka. 'tens, prodava svoje eperky, jet pfedstavovaly rodinne aspory, aby likvidovala mardelovy dluhy.

Ale pies to se nezahali. Vlada citi, to nedinnost pied tvati viditelnS7ch hospodatskSTh nesnazi je nebezpedna. Roku 1935 i 1936 udinila velke gesto, vzavei z rozpoetu deset milionu rupii pro zemedelske adely. Tyto dary nejsou nidim vie nea gestem, nebot' zeme je tak nesmirnd a jeji problemy tak sloZite, to tyto penize jsou kapkou do more. Veteinu techto pen& ztravi atednici, cestujici po zemi, aby podavali zpravy o stavu zemedelstvi. Provincialni vlada se v posledni dobe take trochu hVbe, zlepeujic testy a zavodriovani, organisujic rozdavani elechteneho osiva, bojujic proti dobytdim ne mocem a pod.

OditS7 svedek, kterST prokl v dobe voleb sudetonemeek3'7 venkov veemi smery a projel 600 kilometre na 2eleznici, muse dosveddit, to nikde nevidel lesk bajoneta, m'rbr2 2e videl Ceske vojaky, hrajici si s detmi. Videl-li kde teroristy, pak to bylo na strane henleinovca. — La Croix, rata

Ve stkedu, dne 13. derVence 1938.

Vt2IVA A DUSEVNI PEACE. "Dime ptilit mnoho," prohlatuje, podle zpravy francouzskych dasopisa, francouzskSr odbornik v otazkach vSr2ivy Dr. Maurice Botant, "a timto ptejidanim se stavame pomalSuni a nemotornSmi nejenom telesne, ale i dutevne. 0brazne tedeno: v mozku se , nam usazuje tuk."

Dr. Botant zkoumal mnoha pokusy vztahy mezi vS4ivou a inteligenci a dueevni praci. "Je stars Pravda," shrnuje svapoznatky, "Ze intensivni dutevni praci se v dloveku zvytuje potieba potravy. Napjata vedecka nebo umelecka prate v nejvettim soustkedeni vyvolava pocit nepfekonatelneho hladu. /Melo veak tomu, kdo se da timto pocitem bez odporu ptemoci. Nasledkern je pronikave oehabnuti dueevni vy'konnosti a celkova malatnost."

Dr. Botant znazornil vztahy mezi vSlivou a dueevni praci i graficky a sdeluje pozorovani, ktera udinil v mnoha ekolach: "Deti, ktere si obydejne berou k pkesnidavce ptilie mnoho jidla, jsou v nasledujicich hodinach unavene a nepozorne, nevnimaji a nepracuji tak dobte jako ostatni, ktere se pki ptesnidavce spokojily jen s kouskem chleba nebo ovoce. Hoch, kterk jindy vykonaval sve tkolni matematicke •akoly vkly bezvadne, dostal ye dvou ptipadech nedostateCnou." V obou ptipadech se Dr. Botantovi podakilo zjistit, to se v ptedchozi ptestavce pofadne najedl.

"Pkilie mnoho jidla," pokraduje Dr: Botant, "totft sniZuje podstatne schopnost ptemftlet.

Pkedeveim snduji dueevni &lost telko stravitelna, jidla a z toho davodu je po teto strance tieba dati ptednost lehko stravitelne francouzske kuchyni s hojnosti zeleniny a ovoce.

Vteobeene ize rici, to potrava, obsahujici mnoho masa a tuka, jako i priiis mnoho kotenena, sniZuje dueevni pruZnost, kddto zelenina, ovoce a mleko udftuji ducha stale ohebneho a pohotoveho. Ale apine bezmasa strava je pro dueevniho pracovnika prave tak tkodliva jako pkejidani masem, ponevadZ jak bylo zjikeno, obsahuje maso urdite vfZivne latky, ktere jsou nezbytne prave pro intensivni dutevni praci oveem jen v omezenem mnoMtvi.

Nemecka odloii fitoene plany.

Berlinsky dopisovatel "National Zeitung" piZe Cs. obecni volby posledni nedele byly v Nemecku sledovany °pet s nejvettim zajmem.

Ale ptesto, k tisk zaznamenal feechny pkihody, jet se pti nich staly, nepovedou pies veechnu tiskovou kampari proti praske vlade k iddnemu konfliktu. Vtechny zpravy o nejakem chystanem pochodu do CSR.; ktere vznikly praye z teto kampane, byly plachSTm tlachem. Od 22. kvetna, kdy Nerneeko uvidelo proti sobs desko-francouzsko-anglicko-ruskou frontu, uloZilo veechny takove plany, byly-li jake, ad akta.

Ani sebevedoma fed Rudolfa Hesse ye 8tetine nemate o tom nikoho zmasti. Mate nejvSree — a to byl take jeji adel — zastfit tuto tvrdou skutednost pted nemeckou veiejnosti, nebot' Nerneeko opravdu sotva jest z politickych, vojenskych a hospodakskSreh davoda s to, aby vedlo nejakou valku Jak ma sudetska otazka nakonec bSIti rozfeeena, zustava oveerri- otevkenou otazkou. Ale dnes v Berlins jako v sudetonemecke strane jsou si vedomi obrovske odpovednosti. A k tomu take vedi, k sudetonemeeti vadeove nedorostli do evropskeho formatu, do ktereho dorostla sudetonerneeka otazka. Bude tedy podle Arsi pravdepodobnosti keeena kompromisne, tkeba take snad jen prozatimne. 0statrie v nejbliteich Odnech zastini alpine feechny jine evropske spory i sudetonemeckou otazku — epanelskSr problem. Tam musi asi chive padnout dalekosahle rozhodnuti. Ukazuje na to epanelska vojenska, delegate v Berlin& ktera prodltduje svilj pobyt v nem a do 21. t. m.

MYcllo proti tyfove nakaze v polskYeh mesteeh.

Ve veech pramyslovSich stkediscich v Polsku se provadi propaganda ochrany pied bfienim tyfem. V souvislosti s tim bylo rozdano ehudSrm 100,000 kouskt mS7d1a. S tim souvisi i navrh, aby se kakiSr muses povinne nekolikrat do roka koupat. K tomuto navrhu se id doporueuje, aby s koupanim byla spojena loterie, aby se tomu nevyWrbali.

Ve stredu, dne 13. eervence 1938.

Odd? dopisovatels14 Dopisy, jet by obsahovaly neveene, neb zavadne polemiky, poradatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Dnes jsem zase doma z prazdnin, zase znova na sve zname ujezdene koleje a klopoty. KatdY rad ujederne a uteeeme yen, ale zase radi vracime se zpet. Jak' to tivot bez starosti, jak plynuly dny odpoeinku, neb mysl yytaduje odpoeinku jako telo, neb nikdo nemrite dobte pracovat, je-li stale zaptaten jako ktitn, neb i ten chce mit syrij eas oddechu. Jsem spokojeni a vdedna za to, te 12 dni jsem mela spokojene prazdniny, neb jsou jine teny, ktere nemohou si doptati ani den spokojeneho oddechu a citi se unavene, neb jsou ptepracovane, nervosni at klesaji pod tetkYm btemenem, at klesnou a vice nevstanou, nechaji praci nedodelanou druhYm, o kterou meli dtive takovou starost, co by bylo, kdyby nebyla hotova. Ale to ut je udel nektereho lidu, k nedovede si yeas odpoeinout a se ptesveddit, ze odpoeinek je mnohem driletitejk netli ziskanych ne'kolik dolarri. Ale nekdy neni pomoci, neni rady, neb doba je zla„. Jak se kika, katdY vime, kde nas strana tlaci, z ylake kdyt je jate dosti deti. Mut je propuften z prate, na jich mista berou teny, protote jsou dnes povatovany za lacinpu pracovni silu, a teny, nechteji-li se s yYmi detmi a mutem hladovet, jsou nuceny jit pracovat. Pro vYdelek matky museji opou gtet domaci krby a sve deti nevedouce v jakem stavu sve deti najdou az pti' jdou domri ukvane, vysilene praci, — a pak zase znova kolem domacnosti pracovat. A to jde den za dnem stale dokola. Neni divu, te takove teny netek nic. Je to moderni pokrok.

Mute, jak jsou stark, propou'Steji a na jich mista berou lacinejk silu teny, ktere jsou nuceny delat katclou praci, at' se k ni hodi nebo ne, protote pottebuji yYdelek. Taky jsem byla takova, vtdycky jsem myslela — co? prazdniny!

Odpoeivat a nic nedelat, to neni ani motna,, abych neco nedelala,ja bych to ani nevydrkla, na zahalku staei not a ta je je gte dlouha. Ale kdyt jsem videla, te to dale nejde, tak jsem obratila list, vlastne nak Helena s mojim tat'kou. Letos na mne vyzrali, udelali mne earu pies podet. Kdyt mam prazdniny, tak prazdniny ode vkho, a ne riakY vyklizeni a eisteni domu. Ja mela ptipraveno, co ygecko pies prazdniny ukju, ale sotva prvni den prazdnin mne nastal, prijela kara myth deti, a nail jsem se vzpamatovala, ut jsem sedela s mYm tat'kou v kale a prye z Houstonu. Ja na ne: "Prosim vas, kam mne vlastne vezete?" Joe, mrij zet', se usmal a povida: "Mezi Mexikany do Catarina k Zobalovrim, moji sestre Matee, kterou jsem ut 7 rota nevidela a ut se mne po ni opravdu stYskalo. Vette, k mne to piekvapilo, neb je to a u Laredo. Ale byla jsem rada na jednu stranu, az na ten ranee se g'itim, kterY mne na chvili otravoval cestu. No, jakat pomoc, jelo se vesele dale a pH torn se mi to siti vykutovalo, az jsem na ten ranec ani nevzpomela a prohlitela luau toho zlateho Texasu. Jell jsme pies mesto Gonzales, ktere je opravdu pane, oplYvajici peknYmi parkami; dale pies mesto San Antonio, ktere jsme je zbetne prohledli, az pry na zpateeni ceste ho prohledneme drikladneji.

Cesta z Houstonu byla pekna, slunce tak nehtalo, neb bylo po vetkne pod mraky a poprchavalo at do San Antonio, ale tamodtud do Laredo ut bylo sucho, a eim dale na zapad tak bylo pozorovat, jak krajina ptestava hYtit zeleni a misto lest]. nastupuji kioviny, az posleze nastoupi v cele krase rozlehle akry tech nadhernYch obrovskYch kaktusri. A ja, /Tram kaktusy tak rada, neb jsem byla jeden eas jejich velkou ctitelkou, i do Chicaga jsem ho poslala, a jak velkY, kdyt zrovna kvetl, a nebala jsem se ho, vkcky pichaky jsem z nej usttihala, jenom abych udelala radost jiste rodine v Berwyn, kam se chodily na nej vkchny viikolni rodiny divat — a zde vidim cele any. Bote, vam byla ze zaeatku cela nad'kne, pro ne. Ne-

v-EsT-Nik

ktere prave kvetly, line mely ovoce, z ktereho pry se dela vino, ale brrr, nechtela bych ho sbirat a jit mezi ne. Mrij tata me poiad zlobil a posilal: "Bet, marno, vytahni si jeden kaktus a vezmi si ho do Houstonu, kdyt tak pro ne horujer. A ja, abych ut mela od nej pokoj, tak jsem ho usadila s poznamkou, te on je dobrY pichae, kdyt se zapomene oholit, a druhy te nepottebuji — a mela jsem pokoj. Jen je mezi ty kaktusy posadit, motna ze za tYden neb 14 dni by nebyl velkY rozdil. Ale vkcko ma svoje kouzlo a k neeemu je dobre, a vkcko ma sviij konec, ale ty kaktusy ne a ne, potad na cele ceste se nam paradily, elm dale tim vice a nam nezbylo netli na ne stale hledet az blize Catariny, cile flak testy, brala krajina na sebe trochu lepl podobu, neb bylo videt u tek aspori stromy, ktere se zvou Ratena. Mne se dosti libily, ale vkcko to ma pichate. Tet bylo videt dosti orantovych zahrad, ale vetknou hodne zanedbanYch, a pak melouny, dale jsou tam pry z jara dobre cibulove a mrkvo ye trody. Koneene jsme na miste. Ptijeli jsme tam kolem 8 hodin veeer. Nejdfive jsme zajeli k gyagrovi do obchodu, kterY byl velice piekvapen. M9 ho tatouk poznal hned a moje diet znal, neb tam byly pied 2 roky, ale mne nemohl poznat. Mel me za moji sestru Anetku, ktera, je o 15 let mladk. To vite, ze jsem pomalu otvirala odi, jestli to mysli opravdu, ale net!" jsem se z toho vzpamatovala, neb to vite te to je rozdil, mrij tatik do mne strei a povida: "No jen si, prosim te, o sobe nic nernysli, to via, on jako dobrY obchodnik ti netekne, ze jsi stara, on musi Het, re's mlada, a pak te vide' pied 17 lety a neni dobte videt." On ten mrij tata, ten mne musi katdou radost zkazit, no ale prijeka za oplatku. Pak jsme jell spoleene k sestte do jejich domova. Ja chtela sestru pfekvapit, neb sedela v kuchyni s detmi kolem sebe a neco jim prave ukazovala v knihach. Zaklepu, oteviri a net jsem tekla slovo, ut jsme si letely v Meta hned: "Jetilmarja, Karlo, kde se tu bera?" Hned mne poznala. Tak jsme si vespolek povidali, potesily, 'te jsme skoro zapomeli jit spat. Deti na§e se brzy spfatelily. DruhY den jsme jeli dale a ty ne gt'astne kaktusy s nami a ut nas zaealy mrzet, co je mot, to je mot. Tak to pit vyhliti at do Mexika a jek,e dale za hranice. Catarina by bylo dosti pekne misto, kdyby tam byl nejaky tivot, vie je mrtve a strakie sucho. Co mne ale piekvapilo, byl nadhernY orantovY sad hned vedle sestry. Bylo to jako raj na porigti. Na sedmi akrech byly vysazeny ctyit °renal'. Take tam byly datlovniky, ktere ten mely ovoce. Prave tam zavodriovali a majitel toho sadu nas fAude provedl a vysvetlil nektere druhy stromt, ktere pry maji at pikes tunri ovoce. Sad ten vlastni lido z Kansas a je to poprve v tivote, co jsem neco podobneho videla. Tet je tam je'Ste jedno pane misto, sidlo to bYvaleho presidenta Tafta, kam pry jezdil na hon jelent. Jestli je to jeke jeho, to ureite nevim. Hlavni ulice v Caterine je vysazena palmami, na cot' je peknY pohled. Sucho, straAne sucho, i mymu tat'kovi vyschlo v krku, neb musi pit vodu a kolem do kola je prohibice a to je kamen rirazu pro neho. Ja mu to v§ak pteji, je to trest pro nej, te me po ceste dopaloyal. Ja svoje kafidko m 'am, tak co? Jak se ale Mica, vgeho dobreho porrialu, tak i nom nastalo rozloueeni. Rodina Zobalovic nam slibila, 'te se letos podivaji do Houstonu na 14 dni, tedy se budeme na ne tekit. Na zpateeni ceste jsme dostali u retry dye sazenice tech peknYch stromri Ratina a dali do zadu kary, kde jsme je zapomei a at za 12 dni jsme si na ne vzpomeli. Na zpateeni ceste zastavili jsme se v San Anto nio, abychom si mesto drikladneji prohledli.

Mesto samo je dosti rozlehle, staveni jsou tam po starkm zpilsobu a dosti pekna. Prohledli jsme ty stare misie, malou pevnost Alamo a nejvice ze v geho mne zajimal Breckenridge Park. Irt jsem videla vklijake zoologicke zahrady, ale tato byla ze v'Sech nejptirozenejk.

Zviiata byla tak ptirozene umistena, te to opravdu vyhlitelo jako v dtunglich, i ten slon mel velikou ohradu kolem sebe. Ali jsme si prohlednouti japonskou zahradu, ktera je ten v torn parku umistena. Opravdu se yam v mysli vykouzli pohadka s mladiekou netnou Japonkou v narodnim kroji, se slunednikem, jak

Str aria zpiva,: -Japoneeku kratkou clivili". Vette, jen na chvili si sednout a ponotit se do sneni, vykouzli se vam obrazek, od ktereho se nebudete moci odtrhnout. Tak jsme odjitdeli spokojeni z mesta San Antonio, 'te jsem videla zase neco vice. Do domova moji dcery v Dickinson jsme prijeli jsme prijeli unaveni, kde jsme se tegili nadeji, 'te vSecku tu rinavu splachneme na druhy den v moti, neb bydli blizko Galvestonu. Ale kdyt jsme tam piijeli po prve, voda byla chladna, a more rozbourene, tak z koupani nebylo nic, tak jsme tam jell po drthe, ale to bylo jate hork, neb byla voda k tomu jeke kalna, ale ptece jsem si dodala kurate, aby se rime zase nesmali, te jsem hrdina ze 'Stoudve, tak s kurali do toho, no a viny mne nechtely, ryby se neotravily, zkratka, mam pry na svete zlobit lidi dale, ale dosti jsem nachladla; inu, kat'dy 'Spas neco stoji. Tak 12 dni uteklo a ja posledni den prazdnin jsem si vzpomela, te jsem si uminila, te se naueim letos dit karu. Tak se jelo zase sla yne domii, ale tam nas eekalo ptekvapeni, zahrada zarostla, tivY plot rohatY jako ty kaktusy, je8te Atesti jsme naki dveie do domu, neb bananove listy zakryly nam celY vchod. Nebylo divu, pry zde obden prklo a v Dickinson ani jednou. Zkratka, prate na celY tYclen pro tat' v zahrade a - pro mne v dome. Jak jsem ykroeila do lotnice, tak s makny se na mne ten raneeek se Aitim spokojene usmal, ze tot ut bude vysvobozen.

Tak to jsou ty sladke, nenahraditelnY prazdniny pro chudeho eloveka. Ale ja, jsem spokojend, neb flak deti od Stefaniki uz ten na mne eekaly a na druhy den zaealy zkou§ky na divadlo "Honzieek z malovane chaloupky. Vette, te me ptekvapily a nektere ut to umely nazpamet'. Je to radost, vid'te, a jak jsou rady, te to bude na obranu eeskoslovenske vlasti. Proto, piijd'te, dostavte se v co nejvetkm poetu a ukatte, ze yam leti osud nagi vlasti na srdci. Udelejte to, co yam kale povinnost jako katdeho tacIneho 6echoslovana. 'Na zdar!

Karla etvrtnikova.

Ctena redakce:— Veera jsme byli na pouti na Svatem Kopeeku. Byla to krasna podivana, poprve za 30 let, ale nebyli jsme ye stare vlastr, riSrbr. v Sealy, kde ten film byl ukazovan. Ptala bych si, aby eatcly naknec ten film vide, htovat nikdo nebude. Jest to krasna podivana na tu nak morayskou zem a uslygeti zname pisniety, jake jsme za na gerio mladi zpivali. I dost jsme se nasmali. Celkem velice zajimavY film. To take dosvedeuje ta velka navAteva. Ptijeli jsme na eas, ale divadlo bylo jit pine. Telime se na jiny eesky film, kterY bude v Sealy v srpnu.

Se srdednYm pozdravem, Marie Vydrova.

AAA Spravedinost cis. 121., Shiner, Tex. Cteni bratti a sestry!

Sdeluji yam, byste se dostavili co nejvice do schrize dne 17. eervence, neb budeme miti k uvadeni 3 nove eekance, jestli pfejdou lekatskou ptehlidku. Sestry jsou tadany, byptinesla neco od jidla, to jen dle mo2nosti, neb budeme miti trochu svaeinu, a bratti se o ostatni postaraji. A pak bude i jine obveseleni.

Doufam, te se nas co nejvice schrize sridastni, bychom mohli ty novY eekance v kruh naa uvest. S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad.

Pleasanton, Texas.

Mill bratti a sestry!

Timto yam kladu na srdce, ze jsme se rozhodli poildat velikou a veselou zabavu v nedeli, dne 17. eervence. Obed: 11:30, peeene maso a jine zakusky. Pivo a jine chladne no,poje na miste, zmrzlina od ledu. Hudba bude vyhravati hned po obede. Proto bratrsky dame okolni tady a hlavni idadovnu s bratrem redaktorem v cele, aby nos svou navSteyou poctili, budete nam srdeene vitani. Bratte Steinere, nezapomerite Vaoi ctenou man"elku doma. Veder bude silna dupanda po stareeesku a mladoeesku. Proto nezapomerite na 17. eervence DobrovskY. Za rid Dobrota dislo 78, a Vesela Osada Rud. MySka, 147;

Ve stiedu, dne 13. cervence 1938.

Strang.

Houston, TOW. Pfatele Nchoslovaci!

Deti radu Stefanik, kteil jsou ten cvieenci mistniho Sokola, sehraji divadlo se zpevY; "Honzidek- z malovane chaloupky." Je to natrodni pohadka, kde ucinkuji sami ,mall;.near stargimu devdatku jest etrnact let. V gichni uci se s takovou laskou, ze je to at piekvapujici. Nevim eim to je, ze jsou letos talc pilne.

Asi jejich maminky, ktere vedi k jakernu Ude:lu ptijde cisty vYtetek, je k tomu maji je udi, a ony jsou hrde, to to piljde do aechoslovakie. Zacatek divadla jest pfesne v 5 hodin odpoledne. Ty obetavejti, kteti by mimo vstupneho chteli darovati vice pro tento bude katolY u pokladny vitan, neb elm vet gi bude vYtetek, tim vice nas bude litat v nitru nagem dista radost. Bude to darek natich texaskYch deti Ceskoslovensku.

Praha jest eeskoslovenska, a nedejme si ji vziti. A nikdo, pravim nikdo — nedovede zahladit lasku k to nati stare viasti. Bud'me pevni a klidni, a na ge srdce at' jsou plrioudke lasky a obetavosti v dobe nejtetti. Jen vytrvat.

Zabavni vYbor tadu 8tefanik.

PRIRODNI zAZRAK OSLO 1 VYSVETLEN. Na kongresu pfirodovedeckYch badatelti 2eneve mel profesor Errera z Bruselu pfednatku o anomal!kh vody. Jeho vysvetleni, prod voda zvettuje.pii ochlazeni svilj objem, je velmi tajimave.

Teplo, to je vlastne pohyb, tanec molekul. aim je na pfiklad -Wes° , teplejti, tim se molekuly pohybuji eileji a tim Vetti potfebuji misto pro svoje kmitani. Prato se telesa teplem rortahuji. Prod se tedy netidi molekuly vody psi otepleni na plus etyfi stupne timto pravidlem? Proe proti vtem pfirodnim zakoniim se naopak srateji dohromady, take objem se zmenguje? Badani profesora Errera nam tento zahadnY tikaz vysvetluji. Profesor Errera tvrdi, to pfirodni zakon plati stejne pro vodu jako pro vge ostatni ate abnormalita vody je iikaz lehce vysvetlitelnY. Pohyb molekul psi oteplovani a jejich ochromeni pii ochlazeni nastava bezpodmineene i u molekuli vodnich, je pouze zakryt jinYm tikazem.

Voda je vlastne uraitYm druhem tekuteho krystalu, v nemt jsou molekule uspotadany v urditem pokadi. Tvoti fetezovite spojene skupiny a zabiraji proto mnohem merle mista, 'net kdyby byly uloteny volne. Pfi ochlazeni ze` 4 stupful na bod mrazu se toto ketezovite spojeni uvolni, molekuly se uvedou v pohyb a zaberou tak vetti plochu. Voda se rortahuje. Tak byl moderni fysikou vyfeten doposud nevysvelitelnY prirodni zazrak dislo 1.

Austin, Texas.

Stfeda je jiz tady, Vestnik zase prises, aby nam zvestoval zpravy z dalnYch krajin a texaske figi. Od S.P.J.S.T. fadil a eeskYch rodin, jak asi na ge matekske. fee dfge. DYge, ale nespi, neb na ni pohledla cela zemska kite. Za ocednem krajinka male., Ceskoslovensko nazYvana, Hitler by tel na ni, ale kurate nen* heb na hranicich sokolici stoji a haji svoje prava.

Pray°, tatiekem Masarykem dobYvand. Nedame si, tatieku, brati na ge prava, ktere jsi nam vydobyl. Proto dtimej sladce pod rovem telenYm a pfimluv se za ditky milene.

Frank Janeeek od 1.'64u Cis. 155.

Austin,: Texas.

Vateni bratfi a sestry!

Horko a zase same horko, ale to maji-farrnifi radi na tu kralovnu Texasu, neb herhuSt nicit tolik hmyz. Ukazku maji 1etos "dobtaii,Theb baylna dobte obseda, tak snad ten kropi nejakY bude. V okoli Shiner a yilbec v celem okresu Lavaca maji dosti dobre brody, jen.:korna, -co omrzla, tak udelala men gi klasy, Byli jsii4 I v Corpus Christi, i tam MAji krasne krapya?,04 zaeinali sbirat bavinu To stoji za 1)94117am4,R jet podivat do Corpus na ty krashe farmy, Co oei dohlednou, sama rovina. Zde je nyni, poptavka po tomatech a muj svakr v Shiner s Aimi krmil vepte a slepice, to je nemotna je prodat. Tot tak to mate; zde byly at dva, dolary bug' v sobotu.

Lech kiub mel vdera malou taneenl Abavu

Newnan Hall, tak hal a deveata se dobfe vytaneili pii radiu a fonografu. Punde 'hell asi 10 gaion0, aby jim nebylo horko. Ale dele to hesmell mit jak do 10:30 hod. a pak ut bylo po vgem.

Volby se nam bliti, proto pojd'me vtichni k voibam jako dobti amerieti demokrate, neb v demokracii je sila.

Koneim s bratrskYm pozdravem a ztstavam, Frank Janeeek.

San Antonio, Texas.

Ctend redakce a cela rodino S.P.J.S.T.!

Cot pak ty — ty mat easu dosti! Kde to ty dutidky nachytaly — nevim, ani sobe nedam ten maj drahY Cas kratiti s takovYm fegenim, ale myslim, ze zvyk ma teleznou kogili ate tyto dugiely to tet jen z tohoto, bez rozpakovani tak je nodfleknou.

Cas — tot' drahocenne slink nikde se nerodi, tadnY ho neseje, ale kagdY tento sklizi. sobe dasu. KatdY z nas ma. 24 hodiny denne, jak sobe tyto rozdeli a vyutitkuje, tak sklizi.

Kdo &sem plYtva. — nikdy ho nema, kdo Cas melt tile neho se fidi, nemilte mu dasu schazeti, musi s timto vyjiti, jako slunce. Pkivstane-/i si, prodlouti nam den, je-Ii opozdeno, zkrati nam tento, prodlouti nam noc, a proto, kdo ma— tomu ho schazi, kdo poctive ma, vymegi ten, ma ho prase tolik, kolik ho pottebuje a nesvadi to na tadneho — ty mat dosti dasu. — Jak se fika, vat si dasu, jako husa klasu, tet Cas ni ptiboj motskY nemaji dekani.

Dnes °pet nee°, eemu se tika, strava duge. povzbuzeni pii poslechnuti, jako jit po nekolik nedel pies rozhlas z LondYna na tema "Europe Calling" v 11:30 hod. dopoledne. Tentokrat to byl pr. Wickers Sleed, bYvalY redaktor London Times, pis C.B.S., pouhYch 15 minut, ale tyto pfidaly RCS. historicky vyznam ye 20. stoleti.

Narode eeskoamerickY, rortroutenY mezi jinYmi 42 narodnostmi v teto ohromne nisi pokroku a vynalezfr a spechu, bud' hrolY na svou zem v zamoti, zemi tvych °tar a praotca, zemi obklopenou kfiklouny a modernimi Herodesy, ve ktere tije duch rozumu, duch hay k hroude, po ktere chodi due nadchnute laskou ku mu a zvla gte svobode a demokracii dne gni tetke doby. Tento londYnskY komentator z udiveni hevychazel. SokolskY slet in Czechoslovakia, the land of a free nation and of brave people!

V fadach 60 poprsne tito sokolove, bylo jich 25,000 (dvacetpet tisic), za 15 minut utvotili jedinY ittvar, ktery tadnY jinY narod na zemi neni vstavu udiniti — ta kazeri, ta bystrost, ta ochota, ten duch lidu tak vyspeleho a odhodlaneho. Co vice, za 12 minut tento ukEnenY sokolskY pfiboj na slovo "rozchod" haul se z mista, e dech se tajil tem, jen vtemu tomu pfihliteli a vymefenosti dasu pro tak velkY shluk narodni.

Co dale? Jen . tak kratce chci pinpomenouti, to vzpomel 'zesnuleho pres. Masaryka, ktereho znal z r. 1912 a ten slet navttivil, asi tfikrate, tet ir 1926 a pfitomnY. 'V Cas svetove valky, kdy nati hogi neradi obetovali tivoty na zemi, ktera byla pod vladou Habsburn, a chtejice pies bitevni dam psi utoku, byli ohroteni ze zadu i pfedu, proto Rusi rozumeli, co jsou Polaci, ale nechteli Austrijce. Masaryk tedy dal heslo zpivati polsky "Jezce Polska niezgynula", a tim byla deskYrn a vilbec tuto hymnu zpivajicim vofintim uvolnena testa do ruskeho zajeti.

Pak co se stalo 21. kvetna v eas rnobilisace RCS.?! Rozkaz dan, by rodnik mechanicky a teehnickY, vubec od remesla, asi 174 tisic munastoupil slutbu do 12 a 24 hod. Nastojte, ti co tam men bYti do 12 hodin, nastoupili CIO 6. a druzi do 12., take pouze ze 147 tisic 18 losrnnact) se jich opozdilo tim, to byl • pozde spraveni o vYzve. A to byli 8 Nemcil sudetskYch, asi 4 Mad'afi, 3 Slovaci a 3 Poladi. Irak to dopadlo v pill case ze Hitler, /Ogg o rychlosti nastupu zvolal S takovYth roilern a vyspelosti vojenskou se neineme ravnati. Kehrt euch! Zpet ku Berlin% 'to nestoji za 3 miliony zraded sudetskYch, ztratiti vlastni hlavu. A duch sokolskY to dokazal a bude-li tfeba, °pet dokate.

Bud' Oren rodu svemu!

Ta vlajka jemu hlasi jiz staleti, to sokoli vkly ku zachrane k ni pfileti.

Byt' hrom, dela i ta sane lita,

at' by byla jako stfela hbita, ncpfekvapi odhodlanost, bystrost sokolikal Bud'me vtdy na strati, dnem i noel, Bud'me spojeni, jak ty pruty za Svatopluka moei.

Pak nikdy hrom, ni ti nackovi supi nas nerozboth Lawrence V. Kallus.

Taylor, Texas.

Timto oznamuji vtem dlenthi fa.du Hvezda Mladete eislo 102., ze schtize ktera se mela odbYvati prvni nedeli tento mesic, bude se odbYvati tteti nedeli v 8 hodin rano, to jest 17. e'ervence. Kdo jste pozadu s poplatky, i ktefi pravidelne platite, pfineste je'clo teto schilze, abychom je mohli odeslati na Hlavni Rad, neb v pokladne nemame dosti, abychom za katcleho zaplatili, proto kdo nezaplati, tak za neho jeho poplatky nemohou bYti zaslany. Pamatujte na to! S bratrskYm pozdravem, C. V. Adamek.

Addicks, Texas.

V pondeli dne 4. eervence mne velice pfekvapilo nekdolik deskych rodin z Houstonu a okoli.

Pfinesli darky co "house warming". Srdeene dekuji vgem pfitomnym za ptekvapeni a darky, ktere mne zpOsobily velkou radost a pamatku navidy. Zfistavam yam vgem vdeena, Pi. Annie Nemec.

MISTO BIBLE — MEIN KAMPF. V Nemecku byla zalotena "Narodni cirkev nemecke kite", podle jejihot provolani Hitlerova kniha "Mein Kampf" ma nahradit bibli a nacistickY svetovY nazor nahradit nabotenstvi.

S °Rata bude odstranen kfit, bible a vgechny svate obrazy a na jejich misto poloti se Fuehrerova kniha a med. Kfit kfest'anskY bude nahrazen kfitem lomenYm. Neni dosud jasno, jdeli nejakou nezodpovednou skupinu ei o giroke hnuti podporovane statem. Podle "Evangelisches Kirchenblattu" na poradach psi zalogeni cirkve byl pfitomen evangelickY cirkevni president dr. Werner a statni tajemnik Muhs jako zastupci ministerstva kultu. Jeli tato informace spravna, pak za "Narodni cirkvi nemecke kite" stoji nekteti elenove dnegni nacisticke vlady. To ov gem vrha podivne svetlo na rfizne tivly v Nemecku, ktere maji motnost prosadit svilj vliv a na nejyyggich mistech. Tu nejde jit jen o nacistickY fanatismus, tu jde o nebezpednou psychosu. Misto bible, knihy hlasajici lasku k blitnimu a obracejici pozornost lidstva nad pomijejici statky votni, celY narod ma pojednou ptisahat na knihu, ktera velebi valku jak nejvy ggi ctnost lidskeho pokoleni a za cii nemeckeho naroda urduje dobyti uzemi na vYchod od hranic nemecke fAe. Misto evangelia snatenlivosti je hie.sano evangelium o panske rase nemecke, ktere jsou vtechny ostatni rasy podfizeny a museji ji sloutit. 2e neco takoveho je v Nemecku je symptomem toho, jak jsou nahlodany ut i zdrave koteny nemeckeho naroda zhoubnou rakovinou, jet mate bYt nebezpeena i pro celY svet. Bylo by si Oat, aby v prave v Anglii, kde maji jette nejvice ilusi o Nemecku, si tohoto symptomu dobre Na pomoc podnikani na Slovensku.

Hospodaftti ministfi konali poradu, na nit bylo jednano o zfizovani lidovYch peneinich u.stavil na Slovensku. Bude zfizeno mnoho novYch spotitelen a fivernich drutstev. Vlada chce tak pomoci slovenskemu podnikani a dat slovenskernu lidovemu penetnictvi pevnou pa• te ts . — Dale bylo jednano o situaci, vznikle tim, ze Nemecko vypovedelo smlouvy o dodavani uhli z ..reviru ostraysko-karvinskeho.

Sousede praoorvalI na poll povolaneho V --684te u Buditova byl powLan na cvieeni dornkaf Josef Robotka. Zangchal doma churavou tenu s peti detmi a male hospodafstvi, kde bylo pottebi mnoho Kdyi se po trech nedelich vratil, bylo v'Ae vykonano. V male obci pfilotili v gichni ohyvatele ruce k dilu, aby zastali zalotnika a pamobil jeho rodine,

Ve stfedu, dne 13. eervenee 1938.

Pochod 10-14 letfch chlapa Prahou.

Ptesne v pul devate byla vynesena z vy Pratskeho Sokola statni vlajka, doprovazena, eestnou strati, a vlajka, darovana, sokolskemu tactvu legionati, a pak na povel naeelnika 60S. dr. M. Klingra vykroeili chlapci na cestu Prahou.

Co meli chlapci dtiv delat? Odpovidat na pozdravy epalina obeanri, shromadenYch na chodnicich a na veech prostranstvich, odkud bylo jen trochu videt, nebo se divat na domy, ozdobene prapory, na vojenske letadlo, kroutici skoro na dosah nad prtivodem, otaeet se po filrnovYch fotografickych ptistrojich?

Taksli srdeene -zdraveni a stejne srdeene odpovidajici; .. pupa ,za tupou, vtdy rota, slotena ze tH eet, v jejit eele s1i velitele a vzadu cvieitele. Hudby jim vyhra,valy, oddily Pane urostlYch trubaeri jim vytrubovaly, mali bubenici vitili na svych stejne malYch bubnech a jejich kamaradi-kariata prochazeli ulicemi: po Vaclayskem namesti, Mristku, ulici 28. fijna, kde byla seitaci stanice, u nit yelitele oddilu podavali hlaeeni o poeetni sile syYch ritvarri, pak po Narodni tide' k Narodnimu divadlu. Veude byl obraz stejn$7 : stovky a tisice lidi na chodnicich, nekde fideeji jinde zase hlava na hlave, nad nimi vlajici a ttepetajici se oblaka derveno-modro-bilYch praporkri a stuh.

Oo Narodniho divadla pokradoval prrivod po Masarykove nabfeti mimo tribunu, na nit prrivod sokolskYch tan sledovali oficielni hoste v dele s primatorem dr. Petrem Zenklem a zastupcem jihoslovanskeho—sokola dr. Ganglem. Sokoleti tad s1i vyelapanou cestou velkYch manifestadnich pravoclri: z Masarykova nabfeti ulidkou u KarlovYch lazni, po ye moste na Malostranske namesti, pak strmou Nerudovou ulici na namesti Hradeanske, na Pohofelec a na sletiete.

2kt pochodovali a film ubihajicich se menu]. jen v tech nejpodrobnejtich detailech: obeane, pak skupina deti v obleku drutidek a vojaci. Z tech melt chlapci nejvetei radost. Za pozdravy "zdar naei armada" se vojaci revanskandovanYmi hesly: "zdar zovali pfistim vojakrim". I bez tech pozdravri, jen z vYrazil oei bylo vial, le se maji radi — chlapci s vojaky i vojaci s chlapci. 0 civilistech nebylo ani tfeba pochybovat — katclY z nich se snail veemotn.Ym zpitsobem projevit svou lasku k tokolskYm detem a tim k detem republiky vribec .. .

Mee na oltifich v Nemecku.

Narodni cirkev nemecke flee uvefenila veera svilj program. Dokument ma 30 elankti. Nazodrii cirkev v nich prohlatuje, ze bude potirat ktest'anstvi -demi prostkedky a tids si fizeni veech cirkvi v hranicich flee. Narodni cirkev nemecka, zdrirazriuje svoji vrili sloutiti vYhradne doktrine naroda a rasy, nestrpeti tadne cirkve, ktera ma vedeni mezinarodni nebo mezinarodni vztahy. 2Acia, si zabaveni yeeho nemovital° majetku, naletejiciho jinYm cirkyim nebo vyznanim v Nemecku, zastaveni uvetejtiovani bible a veech praci a spisri majicich povahu nabotenskou. Narodni cirkev prohlatuje, kniha Hitlerova "Mein Kampf" obsahuje etiku tu nejeistei, ze ktere se musi nemeckY narod stale inspirovati. Nova cirkev odstrani ze syYch oltafft ktit, bibli a veechny svate obrazy a na jejich misto poloti Fuehrerovu knihu a med.

Naboteneti kazatele budou Usti a vykladat "Mein Kampf". Ceremonie kftu bude provedena takto: mantele, mut i tena, prohlasi, to jsou arijci, a slibi, ze jejich dite bude vychovivano "v duchu nemeckem, pro nemeckY harod": Dile se ohlatuje, ze kriz Idest'anskY je nahraten kfitem lomenYm. Jan Rohie z Dube a Zavii-z Falken gtejna na obranu status ,z Hrad Pfimdu hledali bychom obvykle na urnave, najdeme ,jej NT:A.9.k take v Havliekoye _ ulici na 2i2kove, kde se pod iimti), jmenem skryva hostinec, jakYch jsou v' maze tucty.

Schazeji se tam Jan Rohae z z _ Pernttejna, Lev .z Rozmitalu, Zavit z Falken4ejna a jini ee gti pani jako 'eleneve dobroein._

vEsTNix ne spoleenosti "Rejtaki". Jejich historicity piXYod prozrazuje .po stenach rozveSene erby, br-neni a starodeske talary. Ve veedni dny ohodivaji po Praze, v pfestrojeni prostYch teleznidafri, profesor lekaiii a pravnikti. Seen , se pa prve pied jedenacti lety a za tu dobu dali mezi chude titkovske &Ai pies 62 tisic KC, yydrtuji meneinovou cestou ekolu v Ptimde u Tachova a nyni venovali na obranu statu take 500 Ke. ze sveho fondu, kterY se za posledni dobu znadne zteneil vzhledem k eirokemu podpi, programu. Jejich konkurentem jsou "Blanieti rytiti". Ti rozvijeji obdobnou einnost v Riegrove ulici.

UMELE SRDCE. Je mnoho lidi, kteti easto pochybuji o lekatsite vede snad s vYjimkou chirurgie a skepticky fikaji "Ani nejlepei lekat nemilte eloveku vsaditi nova srdce a zdrave puce, jakmile jednou pfirozene ztrati." Tedy zasaditi nova srdce zristane jeete dlouho utopii. Avtak umele srdce, ktere bylo konstruovano nositelem Nobelovy deny profesorem Carellem, ma pro lekafskou vedu praktickY vYznam. Slouti i teoretickemu badani, udrteti totit organy mimo telo ye VYtivnem rortoku ponotene na tivu, tim, to se mu automatickou pumpou dodava tivotu pottebne latky v rytmickem tempu. Prozatim oveem nepfichazi v tivahu motnost nahraditi srdce v lidskem tele timto urnelYm. Umele srdce, jolt je moderni lekafska Oda pottebuje a take utiya k zachrane tivota, ma naprosto jiny Ne vyrovnati slabost srdce, ale odstraniti jeho tkodlive vlivy na srdce.

Nebezpedi tivota nedostatedneho krevniho obehu je v torn, ze cirkuluje v tepnach mad° krye. Umele srdce funguje tak, ze po cele hodiny dodava pravidelne do poloprazdnYch cev krev.

To, na co jit nestadi srdce, dokate tento automaticky pracujici aparat, kterY pini zvenku krevni cevy a udrtuje tak krevni obeli. V "Medizinische sdeluje pfednosta videriske chirurgicke kliniky profesor Dr. Starlinger, e aparatu poutil u nekolika desitek pacientri. Tfi petiny pacientri byly takto zachraneny a to nemocni, ktefi by byli za jinYch okolnosti bez umeleho srdce ztraceni. Po hodiny doclavana krev zvitezila nad smrti. Prrimerne postaei litru krve, dodavane po kapkach, aby v mnoha pfipadech pfi akutnim nebezpeei nedostatedneho krevniho obehu, tuto hrozbu odstranilo.

V nekterYch pfipadech dodalo se pacientu takto at etyki a pill litru krve. I kdyt nedovede tedy jeete medicina vlotit do Vela nova srdce, dovede umelYm pfevesti pacienta pies kriticke hodiny k daltimu titi.

Moskva. — Ve sve feei pravil komisaf Litvinov: SovetskY svaz je rozhodne proti jakekoli zmene povaleeneho stavu veci pomoci valky.

Poznani, ze udrteni miru yytaduje kolektivniho itsili veech mirumiloVnYch zemi, pfivedlo Rusko do 'Zenevy. Soyettke Rtisko, vedomo si, ze bez neho neni mozna evropska a svetova rovnovaha sil, ktera, by zabranila jakemukoliv ritoku, sjednalo pakty o yzajemne pomoci s Francii a Oeskoslovenskem. Tyto pakty znamenaji krome poskytnuti pomoci v dobe valky take zmeneeni nebezpeei valeeneho v naterYch koneinach Evropy. Pakt sovetsko-eeskoslovenskY pini tuto svoji illohu a je nejvYznamnejeim einitelem, kterY uvolriuje napeti kolem Ceskoslovenska. V souhlase s touto nrirovou politikou je pfirozene naeim pfanim, aby spory oeskoslovenska s jeho sousedy byly vyfizeny smirne, presto se veak pfisne zdriiijerne jakYchkoli netadanYch rad deskoslovenske vlo.de, nebo vetime na jeji oddanost miru a soudime, ze jest sama soudcem ye vecech, ktere se tYkaji vnittniho potadku ye state, a to sama nalezne rozumnou hranici Ustupkii, slueitelnYch s prestiti suverenity a nezavislo_ sti eskoslovenska. V .ohledu mezinarodnini) e eskoslovensko zemi v postaveni deferishinim a odpovednost za jakYkoli konflikt porieee, v kahlem pfipade ritodnik.

Nacisticka strana v Hornim Rakdniku darovala Hitlerovi ptedlaistorickY kamennY kyj jakotto symbol ptipojeni Rakouska k "The Times", LOridYn.

Btrana 7.

AS ZAL011 RESOLUCE SOUSTRASTE nizepsany resoludni vybor radu Pokrok Jihn eislo 72., projevujeme jmenem radu uptimne citenou soustrast nad ztratou Vasi milovane dceruelty a sestry a naei spolusestry Milady Jet. Vime, mija rodino, ze jste zarmouceni nad ztratou Vaei, ale budit Vam Utechou, ze my uptimne citime s Vami.

Za tad Pokrok Jihu, cis. 72.

Will Biskup, Joe Stoklas, K. PorubskY, resolueni vYbor.

Piehled majetku KJT. Mnohe etenate bude zajimati stay majetku teto jednoty a pro jejich informaci ptinaeime finaneni uzaverku K.J T. ze dne 1. dervence 1938.

Reservni fond na notach, bondech, pozemcich, atd. $ 1,030,680.75 trmrtni fond 18,977.86 MladeneckY fond 8,950.61 ObecnY fond 4,575.48 Pfeplatek, spolek ei. 56.

2.00 Uloteno v pozemkovYch notach $ 430,447.73 Uloteno v bondech 420,553.23 Uloteno v pozemcich 178,451.80 Uloteno v Narodni bance v La Grange 16,355.16 Uloteno v Narod. bance v Schulenburg 3,244.01 Uloteno v Narodni bance v Granger 11,336.51 Ugoteno ve Weimar State Bank 2,797.68 Na hotovosti u pokladnika .58 $1,063,186.70 $1,063,186.70 Bratiim v Elk. Br. Ed. L. Marek a potadatel organu dostavi se mezi vas v nedeli mezi 3. a 4. hod. odpoledne. Tehoti dne brzy odpoledne slibili ridast na podniku `radu Moraveti Bratfi na Cottonwood. Pozdray!

Hoste v redakci. V pondeli zastavili se ye West a ueinili nam navetevu: mantele Chaloupkovi a pi. Zichaekova se synem z Fort Worth. Dleli v Corpus Christi a daltich mestech jitniho Texasu, men se dobte, koupali se a rybafili, osmahle tvate od slunidka vezli si nadavkem. V ilterY dopoledne pfekvapil nas navetevou organisator br. Karel Navratil z Temple, kterY dojel do westsk.e osady v zajmu SPJST. Navetevy nas mile poteeily.

Ve vYloze drogerie se skvel velikY "Pilulky tivota prodlouti vat vek!"

Letim je koupit. Ale napted se ptarn opatrne drogisty: "Jak jste start, pane?"

Povida drogista: sta let."

Kroutim nad tim hlavou a nenapadne se ptam mlacleho praktikanta: "Je to motile, mlady pane, k je vatemu eefovi tri sta let?"

"Jo, pane, to vaIn bohutel nemohu Het," povida thladik s litosti. "Ja jsem zde zarnestnan teprve 150 let."

KALENDMI 17. Zervence. Cvieici hodinku a divadlo potadi Sokol ye Fort Worth.

17. Zervence. Spoleeenskou zalavu potadaji tidy Dobrota els. 78. a Veselo, Osada cis. 147. v Pleasanton.

17. eervence. Piknik radu Nove Kvety cis. 35. v Elk. 17. eervence. Oslava 291eteho trvani 'radu Rozkvet Rate cis. 81. v Needville.

17. eervence. Piatelska, beseda pro eleny a sousedy v sin! 'radu Moraveti Broth Cis. 6. na 'Cottonwood.

24. eervence, — Divadlo "lionzi.6ek z malovane chaloupky" sehraji ditky radu tefaxiik Houstonu. Misty vytezek bude venovan NI. Cervenemu

Strana Moscow, Texas.

Ctena redakce!

Psalo se Leta Pane 1906, co jsem urtel btehy to krasne Ameriky, a to bylo 15. kvetna, v krasne dobe rodni, kdy vae hYti kvety, ptaekove zpivali same pisne lasky. Kdo by se necitil dobie v to nove vlasti a si ji nezamiloval. Za den Cas ua hodne vody spadlo, co jsem zde. Zaeatky mel snad kaadY zle. Ja, jako kaady jiny jsem farinoval na vice mistech, i ye statu Virginia jsme pobyli dva roky. Ani tam neni Mae bez trni. Ale nikdy zle si nevzpomenu na tamni krajany, co jsem tam poznal, dobti byli k nam vgichni.

Ptijeli jsme zas zpatky do slunneho. Texasu a zde zas zaeali farmovat v okresu Falls, kde jsem pkijel. Tam mne to Ohio nejvice. Tam jsem proail tadu let mezi rodinou a ptately. Tam aspori bylo dobre ptatelstvi a to nefal gOvane. I nyni kdya tam zajedu, jsme radi videni, ne se to ukale, kdya se sejdeme. 112 kolik let jsme tam nebyli a mame tam v gecku rodinu. Pti pr y gteve jsmesli navativit hrob na gi mamin--ninav ky a meho strYce. Na tom svatem poli se elovek zamysli. Jaky kiid tam maji vaichni! I nas to deka, ae tam si kaddY bude odpodivat v kliclu, bez bolesti. Tam je kaadY sprogten Maji tam eistY htbitov a mnoho tam jich ria odpoeiva. Pak jsme zajeli k sestte a avakrovi Tom Vitkovi na dobrY obed a odpoledne zas do mesta Rosebud, asi dve mile vzdaleneho, a tam jsem se seael s mnoha ptately rit z clerk doby co jsme se znali, a dosti jsme si pohovotili, i na to penive jsme si mall, tam neni tetka prohibice. Na not jsme jeli do okresu Bell k sestie gvagrovi Joe a Rozi PechalovYm. Na druhY den jell jsme do Temple navativit nate stare ptatele Kovatovy, od nich zas k rodine Machalkove pii Ratiboti a veeer zas k Pechalrim. Tam job° za nami mnoho naaich starch znamYch ptatel, ae rids tam bylo jako by svatba tam byla. Bavili jsme se dlouho do noci, asi do dvou hodin, a na druhY veeer jsme to dotahli do tiech hodin. Otyrteho eervence navativili jsme dali rodinu, totil rodinu Joe Vika, a odpoledne jsme jeli zas k sestte a avakro lvi Frances a Anton AdamkovYm a take nageho otce jsme navgtivili. Segel jsem se tam s kamai.e.clem z detskYch let, Tomaem Talagkem a jeho manaelkou. S Tomaem jsem chodil do akoly a delali jsme vaelijakou taakatinu. Na vaechno jsme si vzpomeli. I s panem Joe Le gikarem starYm jsem si promluvil a radi jsme se seali. No, neni ptes stare ptatelstvi, tam si nemysli addnY o sobe, ale je neco vie. Tea jsem navativil tetieku Kocichovu. Mate peknou farmu, jen ae je vas malo na tolik prate. Domri jsme dojeli dobie bez nehody, neb nyni protinaji celY Texas dobre cementove cesty. Doma jsme naali v gecko v npinern potadku, neb jsme zde men dobr6u gazdenu pani Mozgovou s vnukem Amosem.

Dik vzdavame vaem, co kdo jste pro nas udelali a za to pohosteni. Nevim, kdy vas budme moci uctit, ale al ptijedete k nam. Urody zde jsou dosti pekne a lidera, dne 7. eervence jsme dostali yydatnY dean 1.1a davno tak pane nezaprgelo, takae se flea, dnes delat v poli a Gist neni co, tak sedim v houpaku a tludu balky a mama vail fiky. Celou cestu jsem pozoroval ftrody, ale co se tyre baviny, ta je veru malo aspori kudy jsme jeli. Nea tech fazoli je tolik, ae by i cesty mohli autrovat s nimi. To jsem nikdy rievidel. Hladu by texaskY lid nernel mit ani na podpote, byt takove firody korny a vae• Kdo trochu letos dbal, narostlo v geho dost.

Cestou jsem videl malo pekne baviny, as u gvakra Pechala, ten ma prvottidni firodu vgeho, ale tam je take zem dobra, jak riroda ukazuje. ✓ jejich okoli jsou dosti dobre firody korny, maize a vribec vaeho. Na mnoha mistech teprve kopali v bavine, ale ta asi moc neudeld. Volby mame uz blizko, tedy vaichni pozor na ty kteti se uchazi a moc slibuji a potom sli• bu nedostoji, a tim si mnohY akodi, ae zristane lhatem. MnohY by mel dobrou ITU udelat neco, ale zas druhY mu stoji v ceste, ae nemfde pro fermate nic udelat. No, uvidime, jak ten slept' pravil, jak to dopadne. MnohY bude zklaman, kclya si mysli, ae on bude zvolen a pak se stane °oak, jak je moc domyalivy a elovek domYalivY neni nikdy dobrY, ten chce aby druzi delali, co on by mel einit. PyanY elovek je svetu protivnY, ten pestuje ye svem srdci jedovatou kvetinu,

v:STN1K marnivost ukazuje a ta je zhoubria. Rad se chvali, o sobe ye spoleenosti moc mluvi, kdeato elovek skromnY sam sebe nikdy vysoko neceni a do pfedu se nedere. Kdo je spokojenY srdcem, ten je vady spokojen a at'asten, protoae nikomu nezavidi, co kdo ma a k de= si teako pomohl. SkromnY elovek i jine posuzuje mime, rad jinYm vyhovi, kdya maze a sam radeji ktivdu snali. Ale to neni taky nekdy dobre, druhemu yypomide a sam trpi, a ten se mu vysmeje.

Ale ten nevi to stare ptiSlovi, ale neaijeme proto, abychom jedli a pill, ale jime a pijeme proto, abychom aiti mohli. Varovat se mame spolednosti, ye ktere si libuji samYmi posmechy a tupeni druhych, ale i mezi lidmi sobe rovnymi statim i vzdelanim spolehat mame na stale ptatelstvi. Ale bohuael ae se Casto zklameme, uvetime takovYm, co si libuji jen same potmeaile vagni a obraci se na v gecky strany svYch vrtochu a napadri. Mezi ptately maji byt vyloueeny vaecky pketvatky. Drivera a uptimnost maji byt mezi opravdovymi ptateli. Moand ae se nekomu nebude libit mrij dopis. Radim, at' ho neete. Ja piau, jak umim a nikdy nikoho nekritisuji, kaadY pip e jak umi, ja rad kaadY dopis pteetu, neni to na gkodu, vadyt' jeden od druheho se ueime, necht' je to co chce, neb elovek jeden kaadY potiebuje se udit celY pivot, jedni praci na farme, v obdhode a i zpevu a ja vam posilam starou ale pravdivou piseri, as vas bude neco tiait, obveselte se.

Vae bylo milejai za davnYch let, bYvaval docela jinael svet; dnes se v ge zmenilo, i eeska krev, jina je muzika, jinY j e svet. Na nagem starem dvcde chudiekY harmonikat hraval nam pisniCky, ae as nam slzicky pottekem tekly na tvat. Na zdar!

L. J. Zvonek.

Vgech dvanact apo gtohl i s Jidaaem muslin slouiit Henleinovi.

V Srbech u Horaovskeho TYna teail se jia tHcet let dekan Josef Zahradka ptizni v geho deskeho i nemeckeho obyvatelstva. Oddaval, Mtn a pohtbival, as se nyni ocitl na henleinovskein indexu. Henleinovci ptestali chodit do kostela. Zaroveri byl dekantiv byt vykraden, v noci byla vytludena okna dekanstvi a ptilkilovY kamen padl i do mistnosti, kde dekan spat. WU by o torn uvaIovat vaichni kneal, kteti se dnes horlive hlasi k sudetonemecke strane, a take o ptipadu z Ceske Kamenice. Tam maji orloj, podobnY pralskemu ze staromestske radnice.

Nekolik let nepracoval, as zase den pied volbami se poealy jeho rudiely hYbat. Ptesne ve dvanacte v poledne se objevili take apoatoloy e. Henleinovati hrdinove, jinak nenavidejici cirkev po tiaskem vzoru, vlozili apo gtolfim do rukou eervene praporky s inicialkami SdP. Pro agitaci jsou apoatolove jeate dobti.

Yoakum, Texas.

Statni politika se chYli letos ku konci, neb 23. t. m. mame jia demokraticke primarky.

Za guvernera jich beai 13. Tri jsou hodne v ptedu a dle nazoru dobrYch politikaru. Ti jsou: McCraw, Thompson a O'Daniel. Jeden z nich bude naaim ptiatim guvernerem. Hunter pobead etvrtY a ostatni dostanou nepatrne hlasri. Za mistoguvernera bude zvolen Coke Stevenson, za vrchniho navladniho moana. Robert J. Calvert, mluvei domu poslancri, za aeleznidniho komisate bud' Terrell Wood anebo Bob Stuart, za kmisate zemedelstvi Bascom Giles, za akoldozorce James, za pokladnika Charley Lockhart a komptrollera Geo. Sheppard. Navativil jsem asi 18 piknikri, byl jsem obtadnikem nekolikrate a vetainu z techto kandidatt navativili na ge pikniky a jsou v oblibe. Bylo nine pote genim zase bYti jednou se svojimi znamYmi na Witting, Koerth, Vaetin, St. John, Moravia, St. Mary's, Sulphur Park, Midway a Sweet Horne. Mel jsem vice pozvanek, ale nemohi jsem v gem vyhoveti. Pti vaech techto slavnostech se ku mne vlidne zachovali, nag poslanec J. J. Olson a Frank M. McCrew, kandidat za gerifa, kteti s tou nejvetai echotou zpitemnili cestovani, neb oba bydli v Yoakum a to vite, ae museli kandidovat .i pro svoje fdady. Bude tea zajimava letos utiai volba, neb kde je vice nea dva za stejnY fdad a addn; neobdrai vetainu hlasri, ti dva, co maji nejvice hlast, prijdou do uMich voleb a zas se

Ve sttedu, dne 13. C'ervence 1938. protahne politika aa ku konci srpna. A to se bude diti skoro ye vaech statnich fdadech a nekolika okresnich v Lavaca a jinde.

Dnes jsem teal navativil 22. sjezd K. J. T. na Flatonii, kde bylo hodne lidi, dobti tednici a zas eeska, vec ukazala, ae to piece ten nag desky lid ptitahne..

Ted' tedy s dychtivosti budeme eekati vYsledky voleb. Vaichni nemohou bYti zvoleni a pouze jeden uchazee za kaadY ritad. Co jich bude zklamano. To se vady da oeekavati. Novinkou v letagni kampani je zprisob kandidata za guvernera W. L. O'Daniela. Kalcleho to ptekvapuje., ie vaude kde teeni . s jeho kapelou Hill billy's ma cbrayske navatevy. A dnes zpraza z Austinu udava, ae O'Daniel ma pozornost "Center of the stage" jia tteti tYden. Jest-li to dadrai do konce, udela to v Texasu novou politickou historii, kde dlovek neznalY v .politice hupsnul za kandidata guvernerstvi a ae asi po cele etyti tYdny Texas mu venoval velkou pozornost. Budeme videt, co to dokale.

Emil J. Motis.

Alvin, Texas.

Mili bratti a sestry!

4. t. m. jsme si zajeli dopoledne ke GajevskYm v Orchard a dobie jsme se tam pomeli, a velice se nam libilo jejich hospodatstvi. Vge maji krasne zatizene. My stall jsme se dali do rozumne debaty, a mladi se jell podivat do siroveho pole, ktere je nedaleko od GajevskYch. S nami byl, vlastne my s nim, Mojmir Truksa s manaelkou. Dceruaky GajevskYch bavily zase mladou Truksovou a pak vatily °bed. Po dobrem cbede Gajevati se vypravovali na slavnost do East Bernard, a my jsme jeli na chvilik memu bratrankovi 8tepanu Kovatovi na Krasne. A ae jsme neveideli kde Kovati bYvaji, tak Gajevati jell s nami a ukazali nam farmu, na ktere Kovati bydli. U Kovatri jsme se cliouho nezdraeli, nechteli jsme je mod zdraeti od Mani futra, a pak chteli jsme se zastaviti ✓ Rosenbeg. Po milem hovoru jsme se rozloudill se slibem, ae se zase brzy navativime na delai dobu, a ujildeli jsme do Rosenberg. Zastavili jsme u sine Legionath, kde meli velkou slavnost, chvilku jsme se tarn zdraeli se aria.mYmi a pak jsme navativili stare Sitovi, jea bydli tarn v Rosenberg. Sestra Sittova je nemocna, jezdi na leeeni do Houstonu k dr. Mareaovi. Manacle Sittovi jsou rocliee naafi snachy Pauliny Mikeskove v Guy. Cchvili jsme si u nich pobyli a pak po roziouCeni jsme se ubirali k domovu a naveeer jsme byli doma.

Piece jsou jen ta auta dobra, elovek ujede za den kus sveta, kdya se jen jede pozorne. Jak jsme jell domfr; tak. mezi Richmond a Sugarland leael troeek vedle mostu v ptikope, geredne zfizenY a hloueek lidi pti nem.

Nag zet' Arno Borm s manaelkou Miladou jeli na vYlet do Carlsbad, N. M., prohlednout si tamnejai jeskyne. Pisi, ae se jim to tam libi.

Minila jsem jeti do schilze na Guy tento mesic, ale jaksi to "nepasuje; aa po druhe.

Zatim yam vaem venuji milou vzpominku Rozi Mikeska-Truksa.

Vage, Rad Nove Kvety, Cislo 35., Elk, Texas.

Mili bratii a sestry!

V nedeli dne 17. eervence potadame, jak se tika, piknik. Aekoliv jsme v minule schrizi jia o tom pojednali, ted' v eervencove jsme to ujednali, talde yam musim oznamit vysledek. Ve 12 hod. abed, kdea bude na vybranou barbecue, jake bude kdo chtit, od hovezaku a2 do slepic. 0veem, o kufata, kterYch take chybet nebude, postaraji se sestry, jako sestra Galnorova pry jich krmi 25, a tech jakYchsi salatri, o ktere moc nedbam. Ja tak kus barbecue a oharek, aneb jak se HU, okurek a to yam je! A jeate neco: pry eaj, kolade, no a buchty, paje, kejky a ja ua ani nevim, o co se ty sestry postaraji.

VYbor se postara o zalevani a br. Pospi gil slibil, ae ty koleeka zas budou tladit s tim ledem, aby pry to nebylo teple. Po ()Ude budeme mit ptileaitost vyslechnout take teeniky, aekoliv neznam jejich jmena. Pki tom bude hudba odpoledne aa do 12. hodin. Take bratti a sestry okolnich tadri, kteti jste jeate na Elk nebyli, anebo Zve vas tad Oslo 35. i byli,

Ve stiedu, dne 13. eervenee 1938.

Uryvky z Ceskoslovenskfich dejin.

Rakousko konei sebevraidou, zapaatou roku 1914. znemeelem pohraniei zaeind bYt zle. Sotva, V mute bYt Atechou skutednost, ze v Rakousku je jegte hni. Viden deala jit pied valkou sebevra2ednou politiku ve slu2bach Berlina.

Tece na to doplatili valeenou a povalednou bidou. Pak se prune dostavali nahoru i ye svem malem Azemi. — TuristickY ruch se rozvijel.

Viden se stavala stfedoevropskou centralou hospodafskYch spoleenosti, novinalstvi, obchodu. Zadinala opet slu gne 'Zit a mela 'Wed sebou mo2nost dalgiho rozvoje teto existence. Avgak opojna politicks fraze pfehlu gila vecne zfetele a Rakousko se dostalo znovu na linii sebevratedne politiky z roku 1914, i kdy2 v jinYch formach a tfeba proti vnli velike dasti lidu. Dnes je °pet historie dovr gena. Z bYvale samostatne zeme je nemecka provincie se v gemi politickymi, socialnimi i hospodalskymi nasledky.

Katastrofaini konec jediloho sta.tu a jedne totabitni fraze.

Rakousko je zemi, ktera roene dovelela '70 al 90 tisic vagonil obilin, dovatela rYti, brambory, mouku, vejce, cukr, uhli. Jen v mleku a masle byla sobestaenou, ye vgech ostatnich potravi'lath odkazana na dovoz. Co mohla poskytnout tato zeme za dova2ene potraviny? Dfivi, 2eleznou rudu a pramyslove vYrobky. Nemecko potfebuje dfivi a 2eleznou rudu, ale nemil2e za to dat Rakousku potraviny, samo jich ma nedostatek. RakouskYm an glusem nemeckY nedostatek 2ivotnich potfeb jen vzrostl. A till tohoto nedostatku nese Rakousko. Ztratilo vettinu cizineckeho ruchu, dostalo nove pany a ziskalo jen bidu, z niz byli venku.

Hospodafska pohroma v Rakousku a Nemci v Ceskoslovensku.

Oeskoslovensko je stat se slu gnou zemedelskou zakladnou a rozvinutym prilmyslem. 0vgem, pro vgechna odvetvi pramyslu neni deskoslovenska zakiadna dostateenou. Na pfiklad cell prirmysl porculanu z bYvale rakouskouherske `rise naleze, se v deskYch zemich. Ze sklatskeho prirmyslu 92, juta a rukavielcafstvi 90 procent. A va gina tohoto pramyslu le2i opet v pohraniei. V dobach povaleene konjunktury vedlo se i ternto odvetvim dobte, ponevad2 vyvalela. Krisi ovgem byla posti2ena velmi zle.

Ale to byla krise svetova, kterou odna gela velmi zle tato odvetvi pramyslu v celem svete.

Pfedstavme Si, 2e by toto Uzemi pkipadlo Nemecku. Rakousko pfineslo Nemecku alespon dfevo, 2eleznou rudu a nemilte za to od Manecka nic dostat. Ale co by mohlo dat Nemecku pohranidni nzerni deskYch zemi? Nic, vnbee nic. Porculanu, skla a jineho priimyslu mail v Nemecku 8,2 nad hlavu, uhli nepottebuji. Zem'edelsky je toto irzemi jegte merle sobestaene, ne2 Rakousko. V nakupu potravin je odkazano na desire a slovenske kraje. Nic nemohli Nemecku flat, ne2 zvfAit jeho nadbyteenY prumysl a nouzi o potraviny. A mohli za to ztratit v ge, co mail: Ceskoslovenskou zemedelskou zakladnu, suroviny a zahranieni zakazky, ktere demokraticke staty davaji Ceskoslovensku a ne nacistick'm Werner1m.

Amerieti a britieti kupci nebudou u nas podporovat nacismus.

Agitatofi udr2ovali v lidu mystickou viru o dnu, kterY piijde a pfinese v gechno, ae'koliv kdyby pfigel, nemohl pfinesti nic, net' vetgi nouzi. Vybieovali situaci a2 k 21. kvanu. A po nem pfichazi ogklive procitnuti. Napfed pocitila tihu situace laze-131ra mista a .nyni dochazi na prumysi. Z textilniho zbo21 nakoupila u nas Amerika lonskeho roku za 322 miliont KC a Velka Britanie za 372 milionu Ke. A to jsou nakupy ne vYmenne za holici depelky a foukaci harmoniky, nybrl placene ziatem. To jsou za-

Strana

vturNiK kazky demokratickYch statn v demokratickern Oeskoslovensku. Avtak vet gina textilniho prumyslu je u nas v nemeckych krajich. To lied' na zapade take a nehodlaji s yYmi zakazkami podporovat nekde nacismus. Tohie ji2 v Rakousku pocitili velmi bolestne, jenomte tam ji2 neni testy zpet. Tohle poznavaji myslici Nemci take u nas. Vzpominaji na to, 2e napted ztratili v Nemecku majetky inflaci. Pak Nemecko povolovalo nav gtevniktm svetovYch lazni v Ceskoslovensku 10 Mk, aby sem ti nav gtevnici nemohli a zhorgili krisi sudetskeho irzemi. A nyni ma byt pohraniei jako nastroj berlinske politiky zbaveno nejenom sve existendni zdkladny v Ceskoslovensku, nYlor2 i v gech zahranienich mo2nosti? Ach, ne, v2clyt' tohle je pokraeovanim sebevrahly, kterou poeala Viden roku 1914. Necht' je vYmennY obchod s Nemeckem velikY, bez eeskoslovenske zaldaclny a mezinarodniho spojbni nemohou znemeene kraje Mezi pohranieim a vnitrozernim obrat 20 miliard rade.

Nic neni neodpovednej giho v teto chvili, net' agitate znameho pralskeho tisku. Napted si nemohli vynachvalit potadek v Nemecku a jakost gulagove polevky, rozdavane nemeckym vojskem v obsazene Vidni. A nyni, kdy2 deskY lid tuto politiku odsoudil, dohaneji vlastenectvi elanky proti zbo21 na gich Nemcu. Narodohospodafstvi neni veci citu. Tady nejde jen o sudetske Nance, nylor2 o nas o v gechny. Obrat obchodu mezi pohranieim a eeskYm vnitrozemini se odhaduje roone na 20 miliard. Kdy2 nebudou mit v Sudetech komu prodavat, nebudou mit za co nakoupit u nagich rolnikri potraviny, suroviny. Ceny klesnou, utrpi vgichni.

Oni by tam ziskali hlad a my nouzi. Rozumni lido z pohraniei, Oe gi i Nemci bez rozdilu, si to uvedomuji. Reaguji na nage dlanky, souhlasi.

Henlein zakazal venovani na fond pro obranu statu, ale rozumni Nemci, poueeni zku genostmi, se zifeastriuji. Zaeina, jim bYt jasno, ze jejich existence je vazana jen na tento stat, jen na loyalitu k demokracii. Ano, jen tak a ne jinak. Nebot' hospodatska pomoc, chystana, Amerikou a Velkou Britanii stiedni Evrope, je bezpodmineene vazana na demokracii. Henleinovstvi natropilo gkody, ktere nelze odeinit snadno. Ale nutno je odeinovat. Ne bojkot, ale hospodifska soueinnost.

dne ptivedl Mr. Charlesa Gladwitze, jen se chlubil pfimo nadpfirozenYmi schopnostrni v hiedani kovii. Stal se zazrak: se vzeztenim triumfatora pfi gel Mr. Gladwitz do schrize dozorei rady spoleenosti a oznamoval, ze u Walpole St. Peter na gel kompletniho jezdeckeho chistojnika, 20 vorn s nakladem zlata a stfibra a korunovaeni klenoty kraje Johna — nalo2eno na 200 nalladnich koni. Ohromne, bajeene, tedy piece skvelY obchod, kde ale ma ty nalezene poklady ... ? Mr. Gladwitz se povYgene usmal: "V zemi!"

Je tedy jen tfeba ihned se dati do kopani.

Pohlti site dalgi znaene penetrii prostkedky — ale to piece nehraje iadnou tlohu . . A bylo by se tak stalo, kdyby si spolednost zatim nebyla vjela do vlasti. Gladwitz toti2 26,dal 50 procent neekavanych pokladt pro sebe, akcionafi to meli za pfehnane. Morganav milionafskY bratranec v gak 2adal dye tietiny kofisti. A vlada z opatrnosti k tomu vyslala dozoreiho frfednika.

Ani by se by nemusil namahat nebot' dela spoleenost se tak pohadala, at' se firma — rozegla. KrasnY gek milionatilm se zatim rozplynul. K tomu nebo2tik kral John je gte pohltil 60,000 liber gterlinkt, je zttstaly jako nekryta, pasiva . . . Oznamuje to obchodni rejstkik v LondYne.

0 SMULE KRALE JANA A KRACHU R. 1938.

Nedavno bylo skone'eno konkursni flzeni spoleenosti "Fen Research Limited", je2 ohlasila Upadek. Jeji zavazky tinily 63,720 liber sterlingt, aktiva 1300 liber. Bez tragicke smuly kraje Jana v roce 1216 byl byla nikdy nespattila svetlo sveta ona "Fen Research Ltd." AnglickY kral mel tehdy zle rozmigky se glechtici sve zeme.

Jeho vojsko postupovalo od Walesu na vYchod.

Potom chtel zabodit na sever, aby se vyhnul obklieeni armadou glechtickYch vzboutencii. Jeho myglenka byla strategicky zajiste dobra, — ale grave tam byla Wash, obrovska piseina, dilem bahnita. Kral Jan v gak nemel jineho hem: poslal sve vojsko pies piseinu. Jezdectvo s kralem se gt'astne dostalo na druhou stranu, ale ostatni oddily se v gemi zavazadly a nesmirnYmi poklady zlata zapadly do pisku a bahna.

Neztstalo po nich ani stogy.

Od to doby se stale znovu vypravovali dobrodru2ni lido, aby hledali tyto poklady a dogli g testi cestou, jet v teorii u2 neni obyeejna. S hledacimi proutky a jasnovidci jich pfichazelo velmi mnoho. Po nekolika tYdnech nebo mesicich se vgak vraceli s nepotizenou, chud gi ne2 drive: nena gli nic!

Za jednoho krasneho dne se objevil v Anglii American, jen se odvolaval na sve pfibuzenstvi s Morgany a dr2el v rukou gek na nekolik set tisic liber gterlinkii. Pustil se do veci po americku a za nekolik dni zalo2i1 spoleenost, do ni2 vstoupili nejlep gi angliai archeologove jako poradci a krome nich nekolik peern a pravYch lordu, ktefi slou2ili za dekoraci.

Spolednost nazvali "Fen Research Ltd." S plamennou horlivosti a spoustou AmeridanovYch penez se spolednost dala do prate. Se vg ech kondin sveta objednali nejnovejgi stroj e a nafadi elektromagnetickeho proutkoveil° postupu. — Nena gli nic.

To vg ak nemohlo otfast Amerieanovou skalopevnou virou v poklady krale Jana. jednoho

Temu2 eetafi v zaloze pile desatnik v zaloze Vaclav Kratochvil (nyni neetni ohramneho podniku v Plzni). "Dik za vzpominku, ktera pfigla jako ,ozvena velmi hezkYch chvil, ktere jsme ztravili. Pro2i1 jsem slu gnou fadku let na vojne, ale tentokrat to bylo tak kamaradske, zda se mi nyni, he jsme byli jako jedno napinene timte2 odhodlanim. Prato to nage pfatelstvi, proto to bylo tak krasne. Budemeli se muset jegte jednou sejit, ptijdeme jegte radeji, proto2e u2 vime, jake to je, a zname se navzajem a mame se ze srdce radi. U2 byl u nine na nav gteve nag kuchai U. AcIresu na geho kapitana shanim." Atd. • "Milt pfiteli Hugo," pile ex-desatnik, t. zase uz ,obchodnik s dfivim na venkove, "ani nevig, jak me mrzi, 2e jsem Ti nemohl pfed odchodem z cvieeni tadne poklepat na rameno a potfepat pravici. Schovavam si to na dobu, 3.2 se v Praze uvidime. Casto vzpominam na ty hezke chvile, na vojne ztravene. Mam jenom jedno pkani, abychom to kamaradskou vojenskou soudru2nost utvrdili i v obeenskem 2ivofe. Co pofad delo, g? Nechybi Ti, 2e Ti doma nrkdo nechrape a pini g slib, 2e Ti bude doma do smrti v gechno chutnat? A 2e Te nic nebude rozoilovat? JO, zatim take je§te delam dobrotu, ale jak dlouho to vydr2im, nevim. Pisnidky, ktere jsi chtel, Ti obstaram. Snad si je chceg zpivat jako ukolebavku pied milova,nym odpolednim spankem? Milostive pani vyfid' moje uctive porueeni. Se srdeenYm pozdravem od nas vgech — ani deti nevyjimaje — Traj Karel".

ZALO2NICI SI DOPISUJI. Mimitadne cvieeni zalozniku pfineslo mimo dine — ale nae sestavovat frvod, kdy2 jeden ten dopis sam to fika. nejlepe: "Milt' pfiteli", pie vojin v zalOze (ted' uz zase malt obchodnieek na venkove), panu 'detain v. z. Seinerovi (jen2 je ted' u2 zas velkoobchodnikem s potravinami v Praze), "milt' Often dekuji Ti za listek, kter' mi opravdu ottas1 osrdim. At' je to, jak chce, ale ty etyti nedele z nas udelaly brattiky, bylo to mezi nami hezke, 2e ano? Pi ses, he ses ujal vrchniho vedeni; ja taky jsem se ujal veci svYch, ale vedeni ma 2ena. Jen lituji, 2es nesly gel svou pochvalu v rozkaze, kdy2 ji det1 sam velitel roty. — A nakonec: "Chtel jsem Ti jegte napsat, jak jsem ptigel domti netrvalo ani etvrt hodiny a 112 byl za mnou exekutor. Zabavil mi pro berilak 1/2 kramu. Povidal jsem: sakra, takhle spravne se vitaji vojaci z valky."

•

Gothe potteboval mnoho easu ke v gemu. Jeho pomalost, hluboka vahavost jeho pkirozenosti byla ku podivu teprve v na gich dnech spravne rozpoznana a pochopena. Jeho 21rot byl zalo2en na trvani.

Thomas Mann: "Utrpeni a velikost mistru".

Ve stfeciu, tine 13. Cervence 1938.

Strana le.

C.

VAC. BENES Tf2E131ZSKt.

V podvder petiliste POViDliA •

P”0 1111104111.110041■0■0•11104.1104.111.0.11■0■0

411.0410111.0.11M.111•IN

RATEL mel vgude pino, katdk se mu phP pominal, se vgech stran mu slutby nabizeny, odevgad pram nejlibeznej gi ptichazela, a jak vygperkovana, a vgemognou vkmluvnosti vylieena; ale mezi tolika milYmi uptimne ruky a srdeeneho slova ani tolik jako lice vody do VItavy pod Krumlovem vylita! — — Pan vladaf prikrodil k oknu a utkvel dlouhym pohledem na lueinach, sadech, hajich, kde jakoby mu vgecko sluneenim svitem kynulo: "Pojd' jen mezi nas a my ti pkineseme vstfic vtecku svou krasu, vgechen svilj gperk; my ti podame, co nam nejdrati giho . . . uptimnost', lasku a vdek tohohle lidu, kterkt tve rfai veren do nejposlednej giho vkdechu." — A opravdu se zdalo, jakoby se byla Petrova tvaf vyjasnila a oko jakoby zasvitilo plapolem mladistvkch let, kdy se vyjednavalo, aby romtberskk erb byl zanegen ag do staroslavneho Krakova na prestol bohatkrskYch Piastoveti a velkodugnYch "A kdybys mela skuteene svadnouti se mnou, ty rate ma, pamatky tve nevyhladi po Oechach sebe horgi body, sebe \Teta rany. — Vgtipim ji s nagich kamennYch erbil do du gi tivoucich na vednou pornatku!"

Pane vladaffiv oblieej jasnil se jako obloha, kdy kolik dna zatatena a kdy znenahla prorateji sluneeni poprsky a milounke modro se dal a dal, od obzoru na obzor. Ale netrvalo ta kdlouho. Pana Petra vyru gilo z myglenek tahle troubeni hlasneho, nahlk ruch nadvo firn a potom dusot konskYch podkov.

Na Krumlov prijeli hosty ; ale nikoliv ti, o nicht pfimo vetrnou zpravu podal pan nejvyggi sudi. Na bujnem dernem vraniku sedela pani obleeene, v tmavk vlajici at bez jakekoliv ozdoby. Oblidej mela zahalenk fipine zavojem.

Mlady mug , jent byl prave seskodil taktet se statneho vranika pomahal dvorne urozene pani se sedla. I jeho kabetec jevil tmavou barvu a lemu na nem proti vgemu tehdej gimu zvyku take nebylo.

Rotembersko, deled' vitala hosty co nejuctiveji.

Na hlasnici ozYvalo se dosud tahle troubeni na poeest glechtidny i jejiho prtivodei.

Piijeli o tfech konich.

Pan vladaf octl se na na,dvofi jako na kfidlech.

"Aj vitam te, Evieko! Vgak jsem se ut dlouhY eas tesil, kdy vas uvidim! A jak jsi, brachu, zmutriel, co jsem to vide' naposled! Thu arcit': Aate mladi!"

MladY mug , jen pani se sedla pomahal, byl syn slavneho bohatYra sigetskeho Mikulage Zrinskeho s Evou, rodnou sestrou pana Petra Voka. Hanug upominal katdinkYm rysem ye tvari i chazi na hrdinskeho otce sveho a ze vgech pokrevendi byl panu vladafi nejmilejgim, zrovna jakoby byl jeho krev.

Rotemberska eeled' si z hluboka oddechla, kdy uzfela na oblideji pana vladafe kmitati se °pet Carne y a kdy slyg ela opet jednou z jeho fist lahodnoiz fee. I blahoslavila pfijezd pani Evi6ky a mladeho pana.

Zas bude na Krumlove veselo a milo. Na rukou by byli pani Evidku nosili, nevim, co ji za vdek udelali, i do vody pro ni skoaili. — A cog teprve pro mladeho Hanu ge! Ut take proto, ge to krev tak udatneho Turkobijce, o nein g vi vg ecken kfest'anskk svet. Jen tentokrat mela na vdovske stolid ut zustati a licomernkm rtilm sluchu nepfikladati. Tak spokojenk tivot mohla miti u nektereho ze svkch panii bratti a jen o deti se starati, aby je vychovala na Cest' a na slesu nebottiku otci jejich a svemu manteli.

Teprve kdy zavoj odhalila, bylo videti, ere mangelstvi nove o gtesti a pokoji asi ani zdani nemelo. Lice mela ubledle, oei nejak zapadle, zdalo se, te plaeem zeervenale a bohate, lesknave nekdy vlasy, o nicht jednou i Lomnickk si zatimonil, jakoby ug na bilo prokvetaly. I hla-

va sehnuta, jakoby ug kaidkm krokem bkvale gtesti hladala.

Pan Petr Vok se a ulekl vkrazu v sestfine tvafi.

"Jsi churava, Evidko?"

"Ach bote, pane bratfe! Co se nalituji, ge jsem to neposlechla!"

"Ut nic nezpomate, mild, sestro! pomohu!"

"Jen at uslygig!"

Pani Evieka, podruhe provdana za hrabete Pavia z Gassoldu, nekdy komofiho cisatovny Eleonory, umlkla, protote po jejim boku octl se syn, pied nimt chtela svilj postesk zamleeti.

Nemel ani zdani, v jakkch nesnazich se octla a prof na Krumlov s izajela.

"Vytahl's! Ug mne pferustag ! A jak v Praze pH dvoke? Stejne den ode dne, yid' te? A mag nejaky kabatec otfelk! A tohle per° trochu schlipenel I kord, jako bys jej tasil katdk den!

Vg ak to musim jinak vypraviti! Ug jsem chtel do Prahy po svatcich. Ale — " Pan vladaf se nahle odmiCel; chtel propovediti o cisafskem dvoke cos ostreho. A.v gak pied hochem se pfemohl, ac mel na jazyku slovo velmi bfitke.

Syn pana Mikulage Zrinskeho byl na Hradeanech u jeho cisafske milosti patetem. Dopomohli mu k tomu nebottik pan strYc Vilem s Adamem Hradeckkm. Ale hledeli si tam mladeho Zrinskeho nejak malo. Kde pak pri dvoke cisalskem takovkhle gat! Veru podivnY vdek!

"Jsi, mila, sestro, unavena! Je ti potfeba odpodinku a posily! Tebe, chlapee, si vgak &Tye vystrojim!"

Pan Petr se zatim pani hrabence dvorne uklonil; bylo tu okamtite pino panen, hotovkch jeji milosti ke slug be a eekajicich jejich rozkazil. Pani Evidka takovYmhle zpilsobam jiz skorem odvykia; at teprve kdy si vzpomela, ze zase ye sve kolace, kynula Celedi, aby ji nasledovali.

Hanuge vedl potom pan vladaf do zbrojnice, kde skvostnYch gavlic, ozdobnkch kordfi, drahocennYch ruenic i panditek, at leskem oel se kalily. Vgecko vykladano perlami a drahYm kamenim, vgecko zlatem a stfibrem obkladano, i na pochvach modraly, zelenaly a Cervenaly se drahokamy! A jak umele provedeny rukojeti, tu kfige, tam divne hlavy, jinde zas jako by jazyky. Hanu g tu bkval site za detskYch let; ale tenkrate si toho je gte nevgimal. Staeila mu gipka, jit mu kdys zbrojnog' stark urobil. A byla mu take milej gi, neg nevim jak ozdobena. Ale dnes nevedel, nae dfive se podivati a kde &I've okern utkveti.

"Tuhle ta po nebottiku otci! Mat ji zde uschovanou!"

Pan vladat ukazoval na zahnutou gavlici, pravou damascenku a mladk mut ke rttim studenou ocel pfitiskl a tak se zdalo, jako by slza se byla v jilci kfigovitem zaperlila.

"Vezmeg si ji s sebou. Ale z techhle vyber si, co se ti zalibi nejlepe! At' vedi, ge's z krve Rotemberkfiv, ktefit v zemich Ceske koruny dosud nejmocriej gi rod!"

Vgak si ua i Celed' vgimla, ge mladk pan nejak chude vyhliti ate pfec od cisafskeho dvora Jako by pit ani pan vladaf nebyl jeho strYc! Panska mive, bystrY zrak; na hostech sve vrchnosti vgimne si katdeho zahybu v Satech, ano i katdeho gvu. Ale mohli dorateti na stareho Zvelebila, jen g pfijel s pant Eviokou, jak chteli a mohli se ptati sebe chytfeji, Celedin jakoby desky byl zapomel! Jen hlavou vrtel a ramenoma krdil. At mu v duchu pfezdeli, ge tak jako ryby ve Vlatave! Mohou se jich stokrat ptati, kde to v fete palac kfigt'alovk, v nemt tolik vodnich krasek, ge pit jit z jejich °el eloveka zavrat' pojima, mohou je lakati Cim chteji, ryby se v diste vode zakmitnou, hozenou lahedku stfelou popadnou a ua po nich ani pamatky.

A kdyg po chvili pani Eli gka uvidela syna, ani jej nemohla poznati. Tmavaervenk kabatec se zlatkm lemem, ohrdli jakoby v kfi gt'aloye vode bylo obileno, u boku uzounkt kordik, na hlave kloboudek a g milo a za kloboueltem houpalo se z brusu nove pgtrosi pero.

"I kone noveho, matieko, dostanu! A z daleka pit! 6istSr arabskY!" "Aby to tak, chlapee, nebottik otec vial!"

Pani Eviece vstoupily do oei slzy. Ba arcit'; aby tak byl vial pan Mikula g ZrinskY sveho syna oSpatneleho! Divne myglenky by mu byly pfigly ke hlave o vdeku dvorskem.

A pan vladaf psal ten den do sveho denniku: Item pfijela pani sestra Eviala usou gena, to jsem se ji podivil, se synem Janem; pa getem na dvoke cisarskem.

Potom udinil pan vladaf nekolik teeek a pitpsal jegte toto: "Nebyla na Krumlove u g drahny eas, jako by zrovna byla zapomela! Mladenec hezky dorusta! Ke g by nam ke cti a radosti!"

Asi pied mesicem vydal pan Petr Vok z Rotiemberka knetstvu na kgech svkch statcich a panstvich natizeni zvla gtni, aby jeden po dmhem podinaje s dekanem SobeslayskYm kazani kadne pied nim na zamku Krumlove ueinili.

Chtelt' pan vladaf jednak du gi hrignou slovem botim osvegiti, jednak take umeni rhetoricke patronatniho duchovenstva zkusiti.

Pan Petr mival °boas divne napady. Nekdo by je nazval etveracky zlomyslnosti, nekd y take pfilignou svedomitosti a je gte jink by prohodil, to hlavni pohnutkou toho je kratochvil, kteret pan vladaf obeas byl milovnikem nad jine vytrvalYm. TakovYto mandat nevygel ze zamecke kancelake na Krumlove ostatne poprve. Ale kdykoliv na farach Ci dekanstvich uvideli list zapedetenk velikYm erbem romtberskkm, vtdycky ut tugili, jerky as obsah v nem. Romtberska, beneficia byla od pradasna nadana bohate. Ale bkvalo take od pradavna, to na nejtudnejgich nejvagi pohodli a na nejhubenej gich lopoty at do fimoru. A pan vladaf, zrovna jakoby schvalne nejdfive si vzpomel na Jakuba Sobeslavskeho, za nim na Tfeboriskeho a po Tfeboiiskem na Veselskeho Martina. A nemohlo bYti opravdu nadeleni trpeiho, net takovYhle rozkaz. Snad by byli snesli spi ge visitaci generalni provedenou ye vgech koutech rozlehlYch farskYch staveni od sameho papetskeho ta, net mandat pied Jeho Milosti kazati.

Knihy, ktere letely ye starYch, eervojedlYch pkihradkach s nekolika vrstvami prachu na deskach, zaealy se nahle hkbati, jakoby samou radosti, te opet po ease picijdou do rukou vela tivouciho. Silne, dubove stojany s konkordancemi a jinymi svazky upevnenkmi tu v &even& tamo zase v zalloutle Ci prozelenale desky veptove, divnYch, pfepodivnkch Muhl, jako, "Via ad coelestia regna certissima" atd., byly umisteny obydejne na nejzaz gich koncich farskYch chodeb, kam noha lidska vstoupiti mohla malokdy, ne strach pro strach zlodejskY, ale spig aby neptekately. Nekde je men take nahromadene na pfide; tyhle se v gak kus po kuse ztracely, zvla gte pied pouti Ci posvicenim. Takoveto knihy bYvaly jegte do nedavna ye famich archivech "teleznYmi kravami".

Vzal-li je elovek do ruky, musel fista tesne zavfiti, protoge z nich eigela jakoby morovinou stuchlina. Spig hfebiky ye zdich po smrti fara1'00' vytahovali, katde prkenko se upottebilo a jen ty stare, latinske knihy zatatene pavueinami a epelici plesnivinou zfistaly.

Pan vladaf ureil katdemu den sam podle pofadku v hodnosti."

Co prate jen stab°, net vyhledali vhodnk text! — Od vYrazneho textu pry v gecko zavisi.

A velici pani poslouchavaji obyeejne jen zadatek. Potom se jim hlava kloni, oei se sviraji, dim dale tim napadneji, vYdechy bkvaji hlasitej gi, tahlej gi a tahlej gi a kazatel potom miva vyhrano. Ostatni posluchaestvo nepada tak prilis na vahu. A potom si takovk elaborat dilkladnk vgtipiti slovo za slovem do pameti, 'Ste doklady ze svatYch otcti! Pan vladaf pit miva s sebou pisafe, kteryt umi tak rychle rukou na papite vladnouti, jako fecnik na kazatelne jazykem. A potom 'gpatne proslovend \Teta, nekdy ze zmateni zcela odporna pravemu smyslu, koluje od fist k fist-um po dlouhk 6as.

A jeg te se i do pameti zameckYch zapige!

(Pokraeovani.)

Autoprfimysl ye Spoj. Statech zamestnava temef etyti miliony lidi. Ov gem, do tohoto Cisla nejsou zapoeteni lekarnici, hrobnici a stratnici.

Ve sti'edu, dne 13. cervence 1938.

Bleskova obrana republiky.

OONIK zalotnika, povolanY v noci na 21.

R kvetna k bleskovemu nastupu, je zpatky doma. Vojaci protli zkoutkou pohotovosti a odhodlanosti. Obstali zpasobem, kterY zatadil eeskoslovenskou armadu mezi prvni vojenske moci v Evrope. JedenadvacatY kveten jsme vyhrali. Jedna vYhra znamena velkou moralni posilu, ale neznamena, to /name vyhrino vtechno a navtdycky. Nikdo nevi, kdy mate udetit hodina nove zkoutky. Nemiiteme naptitte ustat ani v ostratitosti, ani v ptipravach k obrane.

Ted' prave po zkoutce vojakil podstupujeme nejtutti zkoutku fteho obeanstva bez rozdilu.

Provadime mobilisaci vtech svYch sil moralnich i hmotnYch. Vypsali jsme sbirku na jubilejni dar dvacetilete republice pro jeji ochranu. Zkoutka neni tentokrat omezena na tadnY roenik. Volame k ni vtechny v katdem veku, od deti s kamennYmi i kovovYmi sttadankami po obeany do nejvyttiho Vtichni pro obranu republiky, vtichni k bleskove obrane na frontu! eskoslovenskY narod se poznava ye chvilich nebezpeei.

Osobnosti nateho vetejneho a hospodatskeho tivota, ktere pied etrnacti dny vyzvaly ke sbirce na jubilejni fond pro obranu statu, jsou si vedomy, to neptitly jako burcovatele. Ceti lido nedekali na yYzvy. Nepottebovali tadneho podnetu. Hned od prvniho dne, kdy se ukazaly cizi hrozby a nebezpedi, PiihlaSil se narod sam a spontanne k obetem, o kterYch vedel, to jsou nezbytne. Jedni nesli putku a 'Ali k hranicim; druzi z vlastni vale ulotili si hmotne odtikani ye prospech stejne, spoleene yea obrany statu. Delnici v tovarnach, ateclnici v kancelatich, vojini ze svYch tolda, tkolni deti z celoroenich 1spor, jednotlivci i korporace projevili ptekvapujici obetavost a oddanost republice. Dary do 12. eervna, kdy byla vyclana vYzva k jubilejnimu daru, dosahly z drobnYch korun desitimilionovYch eastek.

Nezamoini lide SH ai na hranici obetavosti, bohati nasleduji. teki lido nepottebovali vzpruhy pro sve vlastenectvi. Sli sami at na hranici hospodatskYch motnosti. Nebylo vtak mozne, aby nezamotni jednotlivci davali a bohati ptihliteli. VYzva ptedstavitela nateho hospodatskeho tivota hledela proto sousttedit ptedevtim velke darce, samospravne svazky, kuiturni, socialni a hospodatske svazy, velike podniky, vtechny spoleeenske ttidy a povolani, vtechny obeany a zvlaAte zamotne.

Akce vykazuje mimotadne vYsledky. Hotove slotene dary ptekroeily za necelYch etrnact dni dastku 350 miliont Ke. Ptipovedene dary, ktere budou teprve uvolneny, eini eastku nepomerne vyaSi. Vynos jubilejni sbirky dosahne vYte alespori pal miliardy korun: tolik, co nate prvni Pajdka svobody, vypsana ye dnech poptevratoveho nadteni. Tentokrat to vtak neni rentabilni pajeka, nYbrt obetavY a beznarodnY dar!

Milionova, a desitimilionova venovani velkYch svazii a podnikii.

Velke dary hospodatskYch svazu podniky, dvacet milionu od Bati, dvacet miliont od cukrovarniku, deset milionu od brnenske Zbrojovky, deset milionu od SkodovYch zavodu, deset milionu od Mestske pratske spotitelny a vtechna ostatni milionova, venovani nesnituji nijak hodnotu darn mentich a nejnittich. ci ve tkolach skladali se i po dvacetihaletich.

Chlapci a deveata na tkolnich vYletech odtikali si lahev limonady a odevzdavali koruny, ktere tetce vymamili nebo natettili. Odtikat si museji i delnici a vtichni zamestnanci vubec.

Zaznamenali jsme nedavno ptiklad chudeho chalupnika ze slovenske horske vesniely barku: TetkY invalida a otec etyt deti odevzdal okresnimu naeelniku vtechno, co mel v chalupe: Cele sve aspory — sto korun!

Uvadi se nam pkiklad startiho delnika, kterY protel bidou dlouhe nezamestnanosti: ZkrutenY mug' natel koneene kus grace, utrhoval

VESTNIK

neco z katde yYplaty, utajil dohromady pied tenou padesatikorunu a schovaval ji pro ptipad, to by ho znovu vysadili z prate. Po jedenadvacatem kvetnu ptines1 padesatikorunu k nati pokladne, ale nechtel bYt jmenovan mezi darci. Daval, aby to Lena nevedela.

Ale tena z bidne mzdy utettila take' Ptinesla take par korun a take prosila: Aby se to, probah, nedovedel mu...

Henlein nam zakazuje pokraeovat ve sbirce a hrozi: Z * adnY dar neni malt', tadna koruna nevi podceriovana. Zivelne hnuti pro obranu statu nema jen nadtene a obetave obeany, ale take zaptisahle odparce, neptitele uvnitt statu.

Proti sbirce na jubilejni fond pro obranu statu vystoupila ostie Henleinova strana. Sbirka je pry obchazenim Narodniho shromatcleni, ktere jedine smi rozhodovat a ptijmech a vYdajich statu. Sbirka ma pry za Teel opattit pro stat prosttedky na zbrojeni, ktere lze opattit jenom na zaklade zakona. Sudetonemecka strana hrozi v parlamente protestovat nejrozhodnejtirn zpasobem.

Henleinova obrana domnelych pra y narodniho shromatdeni je pti nejmentim podeztela.

Henleinovu actu k zakonam republiky ut zname. Neptali jsme se v roce 1918 pana Henleina, zdali nam dovoli republiku zalotit a nebudeme se ptat ani v roce 1938, zda nam ji dovoli branit. Nedame si ureovat prosttedky obrany.

Jsme-li ye sve obrane odkazani sami na sebe, musi z tohoto vedomi vyrastat jette vetti mravni sila, tim vetti nate oddanost a laska k republice. Nejvytti vYnos jubilejni sbirky je otazkou nati narodni prestige.

Talisman republiky a zlate snuom prsteny na obranu statu. ttinna, akce pro obranu republiky byla provedena o kvetnovYch volbach v Praze. Sbirka u volebnich uren vynesla na 840 tisic KC. Mezi penetitymi dary byl nalezen americkY dolar a dopis: "Prosim, abyste prijali tuto maliekost ve prospech obrany statu. Je to dolar, kterY jsem dostal pied nekolika lety pro ttesti. Vetil jsem v nej a pomohl mne. Nyni davam tento darek natemu milovanemu statu s tYmt nim, aby mu pkines1 ttesti."

Dolar — malt' talisman republiky. Mimo penile, odevzdali prattti voliei eetne dary vecne. tlednici nalezli v pokladnidkach i nekolik snubnich prsten y, drobnYch kroulka s rukou ten. Nezname darce.

Je motne, to to byly teny zalotnika, kteti v noci na 21. kvetna nastoupili do zbrane. V rodinach po nahlem odchodu tivitele nebylo dobte. Mnohde nezastal v domacnosti ani jinde bylo par korun vyeerpano do tYdne. eny neptitomnYch mutt srialy snad prsteny a provedly stejnY ein, ke kteremu pled ttemi ropy dala ptiklad italska kralovna: Obetovaly symbol mantelskeho svazku pro zlatY poklad sve viasti.

Italskou kralovnu doprovazela tehdy suita dvornich dam. Fotografovaly ji desitky reportelt. Zpravy o jeji °heti 'Sly do celeho sveta.

Nate teny pri jejich obeli nedoprovazel nikdo. Nefotografoval je nikdo. Nepsal o nich nikdo a nedaval jim nahradni prsteny. Nikdo ani nettle, jejich jmena.

V nati republice je na etyki miliony "IdanYch, ovdovelYch a rozloueenYch ten. Pti merne vaze snubniho prstenu 4 a pal gramu ptedstavuji etyti miliony prsten y nesmirny zlatY poklad o vaze 180 metrickYch centu. merna hodnota snubniho prstenu je asi 100 KC. Ctyti miliony prstenu maji hodnotu na 400 milionu.

Neni nam jiste tak zle, abychom musili stahovat s prstt prsteny. Ale je dobte, kdyt si ny uvedomi, jakou ohromnou zbrari maji v rukou, jaka velika sila je v jejich drobnYch kroutcich, ttebas nebyly na prstech kraloven, nSrbeg na pracovitYch rukou bez predikatt, titura i jmen. Verime, to ye chvili, at by zavolala vlast, dovedla by eeska, Lena vykonat svou narodni povinnost prave tak, jako ji vykonaly teny jineho naroda. Jsme ptesvedeeni, to by dovedly obetovat i vic, neskonale vic. Ptesvedeily nas o torn ye vtech dobach v minulosti. Ptesveclei nas o tom — kdyby se melo jednou stat — jiste i v budoucnu.

Strana 11.

HITLER RUDE RAPITULOVAT FRED ANGLICKYM KAPITALEM. FrancouzskY tisk blahopieje Anglii k jeji aktivni hospodatske politice v jihovYchodni Europe. Listy poukazuji na skuteenost, to teprve pied nedavnem•uzaviela Velka Britanie s Tureckeni smlouvu ate poskytne turecke viade 'Maw v eastce 16 milionu liber tterlinka. Dale se pravi, to Tatarescu, kterY je elenem rumunske korunni rady, jedna o uskuteeneni obdobne smiouvy mezi Anglii a Rumunskem. "L'Epoque" mini;e po Turecku a Rumunsku ptijdou na tadu i gecko a 6eskoslovensko. Tet Italii budou poskytnuty livery k nakupu kanadskeho obili, jakmile bude mezinarodne urovnana tpanelska otazka. Hospodatska stranka sttedoevropskeho a jihoevropskeho problemu byla ptezkournana ministerskYm ptedsedou Daladierem a ministrem zahranienich veci Bonnetem za naytte'vy v LondYne. Od to doby byla City nemile ptekvapena zdrahanim nemecke viady, ktera odeptela platiti rakouske diuhy. Kdyby se dovolilo Nemecku pokraeovati na vyteene draze, znamenalo by to rozSiteni nemecke vybojnosti a znamenalo by to pro vtechny macnosti ztratu dunajskYch a balkanskYch trht.

"Oeuvre" pravi, to Nemecko je velmi zneklidnen° postupem v jednani mezi Chamberlainem • Tatarescem o rumunsko-anglicke smlouve o exploataci rumunskych petrolejovYch poll, pokud nebyl na nich dosud zahajen provoz. Dale se pravi, to bude uskutednena francouzskorumunska smlouva, ktera se taktet bude tYkati rumunskYch petrolejovYch poll. Anglie chce zavtiti mistrnou hospodatskou politikou, jejimt podkladem ma bYti velkorysa. pajeka Rumunsku, cestu pangermanismu na Balkan, a to pomoci zbrane, kterou nelze LondYn poraziti: Hitler bude nucen sklonit svaj prapor pied anglickYm kapitalem. Male balkanske staty se touto politikou zase vice ptipoji k anglo-francouzske dohode.

President Benet dekoval dorostu temito slovy: "Po krasnem dnetnim dnu chci yam, divky-dorostenky, tici, to jste to provedly dobte.

Vase ptesnost a ukaznenost a vase ladna, prutnost zaslouti si uznani a obdivu. A yam, hoti, dekuji, to jste se tak dolote drteli. Budete-li si vtichni tak poeinat v katde vatne praci a v dalAim svem tivote, vyrostete nam ye svedomite obeany a obeanky. A vy, hoti, stanete se stateenYmi a nepoddajnYmi obhajci republiky . . . " Potlesk, jent za presidentova proslovu ut nekolikrat vzplanul, a byl vtdycky potlae'en respektem k hlave statu, propukl ted' nezdolne a zahtimal obrovskou prostorou stadionu. — President pokraauj e "Nezapominej te na kra,snY sokolskY slet v rode dvacitileti republiky. Dekuji yam, nazdar!" — NovY potlesk, boutlivY, nekoneenY. Spalirem neptehlednych dava, zdravicich a mavajicich, odjitdi potom president republiky se suitou. Jede v otevtenem voze. Ridie ma ptikaz, jet pomalu • pini rozkaz ptesne, a tisice lidi ye tpalirech mu je vdeeno.

Podle statistiky mezinarodniho oceloveho kartelu, einila vYroba 14 zemi, jet v loriskem roce vyrabely 97.5 procent svetove vYroby oceli, v prvnim etvrtleti tohoto roku 24,992,000 tun surove oceli oproti 33,678,000 tun v prvnim etvrtleti loriskeho roku. Pokles vyroby civil tedy 25 procent a nejvetti pokles vykazuji Spol.

Staty.

President Roosevelt byl prohlaten za "vynikajiciho °beano, Ameriky a jasnYm adoptovanYm synem Kuby" dle dvou resolucich, ptijatYch jednomyslne ye spoleene schazi poslaneeke snemovny v Havane. Tyto resolute byly vyvrcholenim nejvetti oslavy 4. eervence, jaka byla konana na Kube od zaloteni republiky pied 37 lety.

Pled nedavnem zemtel v KarlovYch Varech tidovskY tovarnik Leo Banedikt, velikY n e s mckY vlastenec. V zaveti odkazal temet cele jmeni, einici 22 miliont, raznYm nemeckym institucim. Jeho rodina podala proti zaveti namit.ky s tim, to byl neptieetny v dobe jejiho sepisovani. Penize je ochotna venovat na dobroeinne ucely, zejmena pro uprchliky z Nernecka a Rakouska, nechce vtak, aby se dostaly do rukou lidi, kteti hlasaji rasove teorie. Henleinovci se o penize

Strana 12,

Vt01111i7K

L..!,-,,ty Ste,

rex..

Crtedni Organ Slovanske Podporujici Jednot, Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Ass*. ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAS PUBL. CO•, West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti 82.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavnf tThadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere depisy, ptedplatne, oznamky, bud'tsI adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. mezi eleny tadu RitiovY Dvfir Zits. 89. v Rosebud. V nedeli 10. eervence uspofadali sestry o bratti tohoto kadu velmi zdafilY vYlet v ho,jku br. Dokoupila. Na pfedbetne vyzvani kadoveho ptedsedy br. Ulienika potadatel vydal se s mantelkou nedelniho dopoledne do Rosebud a byl zajezdem mile pfekvapen i pote gen. Jsou tu dobti krajane, proziravi hospodali, verni dlenove nageho Bratrstva jako uvedomtli echoamerieane. Rad RiitovY Drat' zaloten byl roku 1910 hrstkou mladYch usedlikft, jicht" jmena uvadime: Josef Dohnalik, Emil Herink, Ed Vejchsel, Nik. Halunka, Tom PlachY a J. A. Surovik. V zapeti k fadu pfestoupilf a ziskani novi eleni: V. Havelka, Anna Havelka, Jan Koppa, Rozina Koppa, Jos. KozlovskY, Jan Kagparek, Jiki Pomikal, Anna Pomikal, Jan Pomikal, Anna Pornikal, Vine. Le gikar, V. Minaiik, Petr Machaeek, Step. Malina, Mat. Machadek, Jos. Matocha, Jos. '8 ebek a F. B. Siller. Celkem 25 elenft za prvY rok, kteti si zvolili za fitedniky: Mat. Matocha pkedseda, V. Havelka tajemnik, Jan Koppa fieetni, Jiii Pomikal pokladnik, Vine. Legikar a Jos. Dohnalik vnittni a venkovni strut.

Nagi mladi osadnici zadinali jako v gude jinde: s prazdnYmi rukami, net s pevnYm odhodlanim a chuti k praci. Znamenite vlastnosti rodu nakho vynesly pies detne pkekatly koneeny vysledek — hospodatskou samostatnost. ZakoupenY majetek se uplacel, dal gi pfikupoval, proste zbudovane residence a hospodatske budovy byly nahrateny moderns stavenYmi, ocelovy nahradil jizdu kotimo, na koearech, zkratka, postup dasu phi rozgafnem obhospodatovani farem ptines1 i pies nedavnou depresi pomery proti minulosti nepomerne lepgi. Poet elenstva se stale zvy goval, dnes ma fad kolem jednoho sta dlenft, finanene si stoji dobke nema ale doposud spolkoveho stanku, mesieni schfize konaji v najmute mistnosti v Rosebud.

Protote zdej gi osadnici jsou rortrougeni a net gofi jako jinde sousttedenejgi kolonie — zbudovani spolkoveho stanku nebylo veci nalehayou a kdy nebylo sine, spolkovY tivot spokojoval se toliko konanim pravidelnYch schtizi.

Zdej gi bratti tadu let neuspotadali tadneho podniku. Byly pry vyslovovany obavy pled nerispechem, prodelkem. Letos v gak na natlak brat •i Ulidnika, Svobody, svedomite i horlive tajemnice sestry Skupinove vet gina dala se pfesvedeiti, to lze UspeSne uskutednit kadovY pod nik, bude-li elenstvem projevena ochota soueinnosti, dobre vale, drobet obetavosti. Stab se a piknik nedelni mel krasnY fispech moralni a s vederni tanedni veselici na podlaze v hajku take finaneni. Dobra vac se podatila, vedoucim jak clenstvu path dik i uznani. Poeateeni spoIeenY podnik bude pobidkou ku snateni g timu. Po znamenitem papanitkuz ners16ddvat • kratg i program, pled jehot zahajenim dobry orchestr ze Seaton vybrayal-- na ge libive-taneeni kousky. Br. Ed. L. Marek dostavil se v posledni chvili a byla mu ptedana aloha obtadnika„ jit hostil se vie net uspokojive. Po vhodnem fivodu br. Marek Ptedstavil potadatele, jeni v delgim proslovu rozebral tfi easove duletite o-

ttizky: Nage S.P.J.S.T. vola pod svoje ochranna kridla ds. mladet farmaki nesmi spolehati na nekoneenou napomoc vlady, nYbrt must se spojit a co organisovane teleso sva prava vytadovat — Cechoslovaci Texasu nezapomenou stare matieky vlasti a bude-li Ceskoslovensko odvekYm nepkitelem napadeno, jiste znovu jako v dobe Odboje proti Rakousku — pomohou moraine i finandne. Br. Marek co druhY feenik navazal v de gtine na ukoly S.P.J.S.T. a v delgi anglicke feel eetne pfitomnYm jinonarodovcrim objasnil zasady, na nicht zalotena byla nage Jednota. Mluvil velmi 'Yank souvisle, pfesveddive — byl po zasluze odmenen silnYm potleskem. Nasledovali feel kandidatil, po to volna, zabava vYletnikit. Seznamil jsem se tu s mnoha bratry, z nicht va gina jsou rodaci od Krometite at po Fren gtat, jehot obrazek ptinagime na jinern mists t. disla. Pekni lids, vYborni hospodati, mezi amer. svetem maji povest vzornYch obeant. Na g generalni organisator br.

Karel Navratil, majici pod s yYm dozorem org. prate okresy Bell, Falls, McLennan a Hill — dojel no, piknik a mel tu Stesti — nekolik pkihlagek o dlenstvi S.P.J.S.T. AC neradi; museli jsme pomYgleti na odjezd domri. Loudime se, dekujeme za pohosteni, slibujeme pfi gti iteast, znovu povzbuzujeme tadove dinovniky, aby vyutily dosateneho rispechu a speli v podnikani vytrvale ku pkedu. V Rosebud setkali jsme se s bratrem Steinerem a jeho pani — jeli tat na piknik via Houston, kdet vytizovali rodinnou zaletitost.

Sjezd Katolicke Jednoty Texaske, poetem dvaadvacatY, zahaj en byl minule nedeli ye Flatonii. Tato krajanska podpurna jednota zalokna byla v fijnu roku 1888 na Bluffs, nynejgim HostYne u La Grange. Prvni sjezd se konal 3. a 4. dervence 1890, kdy K.J.T. ditala 7 spolkri se 146. dleny. Pojigteni bylo ustanoveno na $600 pro elena, z dehot po smrti mantelky glen mel dostatit $300. Na vYlohy K.J.T. katdY e'en platil 50c roene. Reservni fond Jednoty zaloten v patern sjezdu v Hallettsville r. 1894, kdy nova organisace ditala 23 spolkft a 387 elenu. Tabulka poplatkit die rozdilft staff zavedena byla ye dvanactem sjezdu ye West roku 1908, kdy poeet spolkii vykazoval dislo 42 s 1203 eleny. Dnes ma K.J.T. elenft 5158 a kolem jednoho tisice hochri v Mladeneckem odporu, majetek vzrostl na jeden milion dolarfi. Na leto gnim sjezdu fegeny budou easem dostavivgi se problemy, o demt pkineseme zpravu podrobnej gi. Sjezdove praci krajanske K.J.T. pfejeme zdar!

Nag novY roman. Timto dislem otiskujeme socialni roman "Havitska balada" od vynikajici esl. spisovatelky Marie Majerova, jehot dej nage etenake upouta od zaeatku at do konce.

Hrdinou Havitske balady je Rudolf Hudec, mladY hornik, jent jako politicky podeztelY a zapsanY na eerne listine zamestnavatelri, marne hledal obtivu doma a musil prchnouti do Nemecka, kde dostal pod fale gnym jmenem Jan Zvonat praci na dole. Odtud si zavolal z domova svou milou, zalotil rodinu, byl zateen jako rakousky deserter na zaeatku svetove valky, byl ranen a °pet nakomandovan na dulni praci ye Vestfalsku, po valce se pak vratil dotal, kde ho ovgem v letech hospodatske krise stihla nezamestnanost. Zcela v gedni ramec delnickeho osudu, ale jak typickY ve sve prostote! Staell by spisovateli na celY romanovy cyklus, Marie Majerova vgak nechtela napsati pouhY roman prrikaznY, nYbrt opravdu onu baladu, jet se octla ut v titulu knihy. Moderni balada o eloveltu drcenem nezdolatelnou zevni silou, ale piece nad ni vitezicim svou mravni odvahou.

V starch baladach (pfibehy pochmurne, vypravoyane keel aseenou) se zpivalo o tajemnYch nadsvetskYch silach, jet si podrobuji feta, v balade moderni je ov gem tato tajemna, sila nahratena silou zcela hmatatelnou: Moci kapitalismu nad bezvolnYm delnikem, nasi141:1 valky, krutosti hmoty, strojii, jet se easem vymknou z rukou eloveka a vraadi ho v twat riach i dolech. Clovek Hudec se •svou tenou a se syYmi detmi, lido, hajici svaj tivot za nejhorgich podminek, Ede, dosvedeujici, to vtdy a v gude zfistave, v dobrem eloveku jiskra ducha, jet mu neda zcela padnouti. Ono povaleene "elovek je dobrY", jet zaznelo v nejhor gich dobach na obranu lidstvi proti pekelnemu tanci zla a zvifeckosti, zazniva i dramaticka prate Marie Ma-

Ve stfectui , cine 13. eervenee 1938.

jerove. Zazniva ze stranek, kde chudaci pomahaji svYm tebrackym gro gem Hudcovi k Uteku do Nemecka, ze stranek, jet lidi ochotne ruce spoludelnikft, ujimajicich se novadka, neznale ho pomerfi, ze stranek, vyvolavajicich pied dtenatem fitasne divadlo dfilni katastrofy, ale zazniva ptedevgim z tech stranek, jet kresli nidim nezdolatelnou vzajemnou lasku mute, teny, deli a kamaradit. Jsme pfesveddeni, to Havifska balada na ge etenate chyti ptimo u srdce, to budou dejem une geni. — Marie Majerova se narodila r. 1882 v TYvalech u Praze vgak tila od ritleho veku ai do rnekt'anky, kterou vychodila na Kladne. Pochazi z chalupnickeho rodu stfedoeeskeho po otci i matte. Otelm byl hutnikem a tak poznala tivot v uhelnem reviru. Ctrnactileta ode gla z domova za chlebem, sama svou praci se vydrtovala v na Sorbonne, kde studovala literaturu a lit. historii.

Henleinovci jsou doma cizinci. V dobe, kdy Henlein delal jests velmi loyalniho demokrata, aby pied esl. ritady zastfel pravou podstatu a cite sudetonemeckeho hnuti, dotiralo se na neho otatkou, jak se stavi k tomu, co dela nacistickY retim v Nemecku a zdali s tim Henlein souhlasi, di odsuzuje-li to. To bylo je gte v dobe, kdy Henlein magiroval pod falegnou vlajkou — dnes by takova otazka byla zbytedna, protote se slavnostne ztototnil se vgim, co se v Nemecku deje a Co se odtamtud hlasa. Tenkrat v gak to otazka pusobila Henleinovi ztejme rozpaky a po dlouhe namaze z neho vy gla klasicka odpoved': My nemateme k vecem v Nemecku se odehravajicim zaujmouti urditkstanovisko, protote se nam znemotimje, abychom se o tech vecech mohli spolehlive informovati. Od to doby se ukazalo, jak blizko je z A ge do Berlina a jak dtiverne jsou svazky mezi sudetonemeckou stranou a ri gskYmi nacisty. Motno-li rici, to v cizine byli henleinovci doma, ukazali se za to, to doma jsou opravdu cizinci. Dnes tit je zjevne, to jejich politika poditala s tim, to eskoslovensko tvati v tvat neptiteli optenemu o pomoc zvendi, da se zastra git a volky nevolky pusti rozkrajeni sveho uzemi. Znali tak malo povahu dsl. naroda, to opravdu vetili v den, kterY ptijde bez dsl. odporu, kdyt proste dozraje jejich setba a Cechoslovaci k of budou s trpnou bezmoci prihli eti. Snad opravdu vetili dokonce v lichou pomoc, nebo aspori v souhlasnou resignaci nekoho z esl. stiedu. Kdyt pak videli, jakou hradkou byl an glus Rakouska, utvrdilo je to v jistote, to veci, ktere eekaji, jsou na ruky. Proto 21. kveten byl pro ne takovYm piekvapenim, z nehot se teprve pomalu vzpamatovavaji. Zili s klapkami na oeich i na u gich a s jedinou utkvelou vlastni my glenkou, ktere take je ani nenapadlo vmY gleti se take do mygleni a citeni tech druhYch, t. j. dsl. lidu. Nepfatelstvim ke statu vtili se do takoveho du gevniho sebeklamu, to podceriovali a zneuznali i v gechny vnitini a politicks sily statniho organismu a jeho obrany. Oblast zapadodeskYch lazni je odkazana na driveru a sympatie nenemeckeho a mezinarodniho obecenstva a Henlein udelal prave v teto oblasti manevrovane cvieigte sveho hnuti se vgim tim stragenim, povykem, hrozbami, jake toto hnuti yyznaeuje. KatdY z osmi bodft Henleinova programu vyhla geneho v KarlovYch Varech stoji toto lazeriske 'nest° hezkou kadku milionft a ztratu tu tetce odnesou tamni bide a podniky. Byla to pkimo sebevratedne, slepota, ale nikde se dosud nejevi znamky obratu a poznani.

Vydavatele orginu omlouvaji vetgi podet oznamek v tomto eisle, jet se v nynej gi volebni dobe nahrnuly a nesnesou odkladu. Jak znamo, vydavatele organu mail vyhrateny etyti stranky v katidem disle pro oznamky a toto misto ve vet:sine elsel nebylo upottebeno nYbrti vypineno bylo detbou. Otenati nasledovne vYjimedne pfeltrodeni pravidla prominou, za cot diky!

Listarna. Kolega .166. F. Holasek zaslal pots.dateli pohled- na jeho rodi gte, okresni a hejtmariske mesto Holegov na Morava, kde se svoji mantelkou a bratrem John amajstrlou navstivili jeho ptibuzne. Br. Jota pie "Mame se dobte, protivame chvile nezapomenutelne, rody vypadaji zde slibne, situate se vyjasnila — m i m o h a d n é vojenske cvideni vyneslo obdiv demokratickeho sveta."

Strana 13.

Ve sttedu, dne 13. eervence 1938.

NEMECKA MATKA Pii gE HENLEINOVL Pfetiskujerne dopis jedne Neinky, ktera 2ije v esl. state a mluvi za v gechny dosud nezfanatisovane. Jeji dopis byl otigten v easopise "Montag" — "Die Zeit" jej neotiskl, aekoli autorka jeho original poslala ptimo p. Henleinovi do Age. Je do/ate si uvedomit, ze za minenim teto ieny — ktera co se valeenYch irtrap tYde, mluvi ze srdce 2enarn celeho sveta, ktere leta 19141918 protly — stoji 2eny a muti narodnosti nemeek& statni pfislugnosti deskoslovenske, ale nepopleteni jegte ideologickYmi hesly, pochycenYmi za zahranidi. Jsou to rodiee to mlade2e, na ktere henleinovci stavi svou mot a uspech.

A to mlade2 — to jsou deti, kterYm se zalibilo ye hfe na henleinovce. Seriosni, myslici Nemci by psali stejne jako matka: Pane Henleine!

Sudetonemecka, a — proto2e na to podle nazistickeho svetoveho nazoru kladete takork dtraz — pra-pra-arijska 'term a matka, ktera protila a protrpela v gechnu hrtzu yalednYch a povaleenYch let, se Vas ptic: Jste si jasne vedom, v Ake propasti nas — sudetske Mince — vedete?

Jste si vedom, 2e ienete do naproste zkazy nekoneene zahuby na gi mlade2, ktera jegte Inc z 2ivota nemela v dobe, je2 nezna bohu2e1 ani povinnost, praci, ani odpovednost a je zatemflovana zvrhlymi idejemi?

Vagi generace, ktera mysli misto hlavou zadkern, to neni gkoda, ale dej te ruce pry" od mlade2e, ktere. nema je gte rozum a nezne, 2ivot a valku. Nedame sve deti zabijet proto, abyste vy mohl hrat svou malou filo2ku ve svetovYch dejinach!

Nag priimysl, kterY je nemeckY a nemeckY musi ziistat a kterY nas i pies krisi jak tak2 — dik zahranienimu obchodu — uddel — co s nim se ma stet? Z deho maji delnici 'Mt, kdy2

Sam Darden za statniho senatora

SAM DARDEN Sam Darden, oblibenk pravnik z Waco, oznamuje volietm 13. senatorialniho distriktu, skiadajiciho se z okresii McLennan, Limestone, Falls a Milam, 2e se uchazi za statniho senatora na uprazdnene misto zesnuleho dra. W. R. Newtona.

Pan Darden ma bohate zku genosti jak v pravnietvi, tak v ota.'zkach hospodatskYch a proto soudi, ze jest schopen zastavati zajmy /idu v tom, for distriktu jako i celeho status, V jeha platform* ink nisledtrjici rasady: Jsem pro placeni starobni pense starcum, kteki to pottebuji, v tak beralnich sumach, jak jen mono platiti a jak si to lid odhlasoval.

Jsem pro to, aby stat ptispival do fondu na pens" uditelara stejnfm

jiz nikdo nekupuje zboZi, ktere vyrabime? nepozorujete, 2e nas celST svet bojkotuje, '2e nezadava, objednavky naSemu Azemi od to doby, co se sudetonemecka politika ztotanila s "kulthrou" za hranicerni?

Ptam se Vas, Konrade Henleine, mete si vzit zodpovednost za tolik zoufalstvi, bidy, hladu a nouze, za tolik obeti a krve svkch kraj anu? Prod se mame nechat povradit pro yellkagstvi lidi, ktefi jsou nam docela cizi?

Chci Vain ptipomenout, pane Henleine, vypuknuti svetove valky: 2ila jsem tehdy ye Vidni jako gt'astna, mlada 2ena a matka. Vgichni moji mill tahli nadgene do valky — a nikdy se u2 nevratili! Rikalo se tenkrat: "Ve 14 dnech znieirne Srbsko a pak bude zas pokoj." Ale dopadlo to docela jinak. Deti umiraly na pod yYtivu, my dospeli jsme dostali melmuti kosti. Cele noci jsme stali ye front" na chleba z pilin, na nernastnY margarin, na kousek koniny a Azle nahra2ky. Jake zapasy a zkou gky jsme museli podstoupit, zeslabene a yyderpane hladem!

Jen abychom mohli dat sykin milYm neco k jidlu!

Ano, Vam a Vagim lidem se bezpochyby datilo lope nee nam. Ale my nemti2eme zapomenout!

Jak jsme my Nemci vitezili: pfedkladali nam k snidani, k obedu, k vedefi misto chleba — zvlagtni yydani o viterstvi. Kolik nadhernYch viterstvi jsme mohli polatit k noham svemu nesmrtelnemu velkemu Ano, pane Henleine, my Wind jsme tolik vitezili, 2e — kdy2 byl konec valky — jsme na tom byli tak bidne, jak tomu v dejinach Nemecka je gte nikdy nebylo.

Z maleho Srbska, ktere melo bYt ye 14 dnech vyfizeno, se stala velika Jugoslavie, zrodila se velmoc Polsko, zrodilo se Oeskoslovensko, atd.

Mirove smlouvy, ktere se nam zdaji bYt tak trpke, jsou pravem viteze. 0 tom si nesmime delat iluse. JeSte nikdy nediktoval mirove

obnosem, jako pfispivaji ueitele. Jestli k tomu ifeelu bude tfeba dalgi dame, jsem pro to, aby se platily z pfirodnich zdroju.

Jsem pro to, aby stat pfispival $22 na kade g kolni ditko (per capita).

Jsem pro to, aby byla utvofena statni komise k regulaci yeeejnYch utilit.

Jsem pro to, aby se utvotila zakonodarenska rada, skladajici se z Menu zakonodezny, ktera by spoluptsobila s guvernerem a riiznYmi statnimi odbory za tim fieelem, aby byl vypracovan hotovY program, jen2 by byl pfedlaien zakonodarne k projednani, a2 tato se sejde.

Jsem pro sni2eni nesnesitelneho btemene dani. Vlady nernely by dovolovati, aby lid byl vydiran o sve uspory. Za tim fieelem budu spolupfisobiti s ka2dYm, aby statni vlada byla zreorganisovana a zbyteene odbory a komise aby byly zrugeny.

Jsem pro kooperaci s narodni viadou v praktickYch programech zachovavani pudy, spoleovani farinafil a budovani silnic. Farmati by se melt organisovati ye svazy; aby mehli miti zastoupeni ve Washingtone i v Austinu.

Musime potlaeiti zloeinnost, podvody, monopoly a v gechny nespravedlive podnikani.

Musime si udr2eti dfiveru a chraniti nag svobodnY system podnikani, svobodu lidu a svobodu vlady.

Jsem pro zesileni zakonii, vztahujicich se na ochranu poji gteni na tiyot" a iffazu, kde jest toho tfeba. izi spoleenoSti v Texasu by melt' bkti donuceny ukladati jiste sumy pen& v texaskkeh bankieh k vyplaceni pojigteni.

Jsem rozhodne proti dani z prodeje, ktera jest dani chudeho lidu.

(Pol. adv.)

smlouvy poratienSt. Zamysleme se vgak nad tim, pane Henleine, jake mirove smlouvy by asi bylo vnutilo Wine eke poraienYm, kdyby ono bylo bY yalo vitezem?

Myslite, pane Henleine, ze by je gte jednou Nemecko dostalo takove vYhodne mirove podminky od vitezu, kdyby valku, do ktere nas take vy jako ten boil dobytedek 2enete, opet prohralo' — a vgechno na to vypada, nezachranili nas na konec•ejakY zazrak peed novkin tovYm potarem?

Vy, pane Henleine, at' yam to zni sebe tvrdeji, jste nagim katem — a v prve fade katem nagi nevedome, oslnene mlide2e. Take Vy phspivate k tomu, aby se apokalyptieti jezdci dali do pohybu. Tohle musi bYt jednou feeeno, protote jako dobra Nemka a eiste, arijka klnu vgem, kdo2 mami a zneulivaji davy, aby nas Mince dostali je gte do vettiho negtesti a nedtstojneho postaveni, misto abychom koneene meli mir.

Mate-li odvahu otislmouti tuto vuli vgech rozumnYch Nemcu, kteil jsou si vedomi odpovednosti za doriistajici generace, tento dopis, za nimz stoji sta stejne smY glejieich nemeckYch 2en a matek, v novinach sve strany, pak byste se tim einem znadne zasloutili o na gi spasu.

My, sudetgti Nemci, bychom mohli bYt fermentem, kterY dovede vgechny Wince sveta i ostatni narody k novemu lidstvi.

Jedna zmuMla, za vgechny v posledni hodine.

Ztravili jsme posledni volebni den v sudetonemeckem kraji a nage dojmy nas vedly k tomuto zaveru: Kdyby byl portret Henleimly (kterY je v kadem dome) portretem HitlerovYm a na vlajku SdP. dan hakovY kfiz misto nynejAiho znaku SdP., dojem, ze jsme v Nemecku, by byl upiny. — Gazzetta del Popolo, Turin.

Neznama Amerika.

Jeden Anglican, ubytovav gi se ye velkem newyorskem hotelu, si dal vyprat pradlo. Kdy2 mu je zpozoroval, 2e je zabaleno v papirovy pytel, jeho jeden roh je ustki2en. Kdy2 patral po ptieine, zjistil toto: Kdy2 se hostum dostane do ruky papirovS7 pytel, maji dye neodolatelna ptani: bud' jej na-, fouknout a bouchnout jim u uSi po-

degenYch pokojskYch, nebo jej napinit vodou a pustit z okna na hlavy kolemjdoucich.. , Aby ueinily konec tenito nevinnYm zertikum, delaji hotely piedem ve fgech papirovYch pyltech a saecich diry. Nyni si budou muset Ameridane vymyslet novou hru. )o( Lloyd George zachranil svou zemi, jako Jeanne d'Arc zachranila Francii. Ale jegte ho

PIKNIK spoleenST obed v sini S. P. J. S. T. na Cottonwood V nedeli, 17. eervence Barbecue obed v 11:30 Zahajeni programu ye 2:00 hod. odpoledne. iteenici: Ed. L. Marek, ffeetni Hi. Uf. SPJST., Franta Moueka, redaktor Vestniku. Kandidati pol. &aft Ve 3:00 hod. V. J. Svreek pfedvede ukazku ochoeeneho konika.

VEtEfiE V 5:30 HOD. TANEeNi ZABAVA VEtER Hudbu °beta* ye dire i veer

Kohutitv orchestr KadY je timto srdeene zvan.

VtBOR.

Straus 14.

Z eeskoslovenska Objednivka z kolibky hedvabnictvi.

U nas se zaealo pied easem s pestovanim bource moru goveho a hedvabnickY ristav v Hradci Kralove se take postaral, aby u nas vznikla tovarna na zpracovani zamotkii. Ustavilo se dridstvo a zkidilo tovarnu v Chrudimi.

Vyrabi se i chirurgicke hedvabi na segivani ran. Je dobre jakosti. Drldstvo v techto dnech uzavtelo prvni objednasku pro cizinu. Je to objednavka temet symbolicka: uza ytela ji kolebka hedvabnictvi eina, kam bude dopraveno vetgi mnoZstvi na geho chirurgickeho bedvabi.

Soupis zakaznikft eeskeho feznika.

V Jablonci nad Nisou byl policejne zjigten henleinovec, kterS7 v stejnokroji ardnera po nekolik dni staval pied obchodem eeskeho ieznika Valenty a zapisoval si zakazniky nemecke narodnosti. JinY eeskY keznik v Jablonci byl henleinovskYm bojkotem piinucen prodat obchod. Jegte nedayno zamestnaval tti delniky.

Velka, advokatni kancelat v Liberci propustila na natlak henleinovcri svedomitou ritednici Ceske 'narodnosti. V Bratislava bYvalY mestskY radni F. Neumann °drain kandidovat za henleinovce. Henleinovci mu pted domem uspotadali pohtebni prrivod, pti gli se sviekami a zpivali pohiebni pisne.

Velke projevy pro armadu pii navratu nikft.

• V sobotu byla vydana ritedni zprava o propugteni zaloZnikri z mimotadneho cvieeni. VYcvik zaloh se deje nyni normalnim zprisobem. ✓ mistech posadek, kde se zaloZnici po cvieeni shromad'ovali, byli Vojaci okazale uvitani. ✓ Budejovicich prihlaelo yojenske piehlidce dvacet tisic lidi. V Litometicich velke zastupy obeanstva doprovazely vojaky az ke kasarnrim a pak se konal prrivod k lipam presidenta 0svoboditele a presidenta Benege.

Lekaiske prohlidky na sletu.

Na navrh MUDr. Mirky Klimove-Fuegneroye ze Statniho zdravotniho astavu bylo pouZito nedelniho sletu sokolskeho Zactva v Praze k tomu, aby byl prohlednut ureitY poeet sokolskSrch Zan oenimi odborniky a ortopery.

Autorka navrhu hodlala ziskat material o degeneraenim vlivu civilisace, o 'lend se dnes hodne mluvi, a proto kladla za podminku, aby bylo vygetteno tisic chlaperi z venkova a tisic z Prahy. Deveata byla z prohlidky vyriata, protae b.yla vesmes z Prahy a praZ"skeho okoli. Pro pozdni ptichod malYch sokolikri na sletigte podaiilo se lekattim prohlednout pouze nee° ptes tisic 'Zan. Ale i tak nebude ziskan material bez cent', protole je drikladnY. U vSech deti byla zmetena zrakova, ostrost a vgechny u nich byla zjigtena ostrost podnormalni, byly zvlagte vygetteny. Prohlidky nohou obstarali odbornIci z Bat'ovy nemocnice ye Zline. Vgem detem byly zmeteny nohy, provedeny jejich otisky a v gechna data zaznamenaria do ptipravenYch kartotek. — Nez bude material snesenST do nich zpracovan, uplyne nekolik tYdnri.

Ale td jen dojem, kterY ziskali lekati z prohlidky, je velice zajimavY. Ptedev gim je ptekvapilo, ze nalezli merle zrakovYch vad, neI by se podle statistik a Cisel, ktera jsou po ruce, dalo ptedpokladat. Zato v gak nebylo chlapce, kterY by mel bezvadne nohy. U velke vetginy byl ueinen nekterY z techto nalezri: berce do 0, vbodene nohy, plocha chodidla, zaeatky yboeenYch palcri, pamatky po ktivici. teskt otec se zrika syna, kterk vedl henleinovskou kandidatku.

Mistni jihlayskY easopis "Jihla yske listy' ptines1 toto prohlageni: Prohla:sriji, ze se svYm synem Jindiichem KtepinskYm, kterY byl na kandid.atce Henleinovy strany, nejsem jiz po 7 let v Zadnem styku a k nemu se nehlasim. Toto prohla geni Cinim proto, aby se nikdo nedomnival, ze ja, jako oech, mam nee° spoleeneho se sudetonemeckou stranou.

Jaci ultragermani zapinili kandidatku Henleinovy strany v jihlave, je patrno z techto jmen: KtepinskY, Vavkik, MokrY, Ka gka, PeCenka, Kladiva a jini, ztejme jihlavgti MuZne a jiste pro •tce tale prohla geni zprisobilo v Jihlave i v nemeckYch tadach znaene rozladeni.

vtsTritt

z CESKOSLOVENSKA. Jmeno Adolf.

V ministerstvu vnitra v Berline bylo — jak sdeluje katovicka Polonia — utvotena nove "ocldeleni pro ochranu jmena Adolf". Ma, bdit nad tim, aby se jmena Adolf nezneidivalo. Nebude dovoleno davat pneno Adolf detem, leda se svolenim tohoto oddeleni. Prvnim natizenim noveho ritadu je, de se jmena Adolf nesmi poidivat pii gifrovani jmen v telefonu k vyznaeeni pismeny "a". Tmeno Adolf by tim bylo profanovano. Jmena Adam se k tomu nesmi poldivat, proto2e pry je gidovske, a tak se budo pouhvat jmena Antonin.

Nalehave akoly zemedelske vfroby.

Na praZ'skem Hrade byl udelen presidentovi republiky doktorskY titul vysoke Akoly zemedelske v Brne. Pan president v odpovedi na promoeni proslovy pravil mimo jine: "Jsme statem do yysoke miry zemedelskS7m a produkujeme tolik, ze mtdeme krSiti domaci spotiebu. Vgechny staty hledaji dnes sve zabezpeeeni v sobstaenosti a nam nezlaSrva, mei se ptizprisobit ostatnim a sna'Ziti se o ni aspori pro piipad valky, ttebas vime, ze kaZda autarkie ma sve meze."

Vojaci budou miti piednost ye veiejne Vyglo vladni naiizeni o pfednosti uchazeCU, kteti vykonali vojenskou sluZbu preseneni, ptijimani do vetejnYch slu2eb. Bude veden seznam uchazedri a ureeno potadi '26.dosti stejne zprisobilosti a rodinnYch pomerech. Nedostane-li uchazee misto do dvou let., musi oznamit pied uplynutim teto lhrity, zda na Zadosti trva.

Jednat po Cesku!

Kvetnovou krisi politickSrch vztahri ye stiedni Evrope sledovali s mimotadnou pozornosti take ye SpojenYch Statech. Odhodlani eeskoslovenske vlady Celit nebezpedi rriznYmi opatienimi uvitala Amerika jako nove slovo v eyropske politice. NewyorskY easopis "The New Leader' vyjadtil pak Ceskoslovensku zvlagtni uznani slovni htiekou, je'Z je sice neptelcditelna, ale jeji smysl muze etenate zajimat. Redakeni fivahu nadepsal list misto "Blackmail checked" — "vyderaestvi odraZeno" — slovy Blackmail Czeched", vyderaestvi odrateno po Cesku. "The New Leader" obohatil tak pii teto ptilektosti anglickY slovnik o novY vYraz, kterY rika, jak se ma mluviti s vyderaei: p o Cesku.

Memel voli Cechy.

Ve Lhote Zalesni na Jilemnicku je maid deska mengina, jen asi 40 dug_ A piece eeska kandidatka sousttedila na sebe 90 hlasti. 6e§i vzrostli z jednoho na tib mandaty. Hlasy 6echum odevzdali nemeeti voliei, kteti tak — a pii tajne volbe jedine mohli — protestovati proti ptedvolebnimu teroru henleinovcri.

Mane studovani, ale lepgi vysvedeeni.

Jak to studuje sudetonemecke studenstvo? ptaji se Lid. Listy, ktere pi gi: Denne vidime Ykly k yeeeru v pohraniai, jak hlouoly mladikri ,obleeenYch v uniformy SdP. neb v turnerskYch stejnokrojich ubiraji se za mesto. Jdou daleko za policejni obvod. Tam teprve se potadne sdadi a ptijedou "vridcove" na motorovYch kclech. Nyni zapoCne vlastni prate.

Cviei se pli2eni, kryti, dlouhe pochody a pod.

Takava to cvieeni protahnou se dlouho do noci, do 1. aZ 2. hodiny ranni. V sevtenem pochodu odejdou pak zpet k mestu. Tito mladici nejsou ueriove, kteti znaveni po celodennim zamestnani jdou weer spat, ani to nejsou nezamestnani, kteti maji nakladne uniformy a motorova kola, jsou to vYhradne a jedine studenti sttedo gkolaci! Rano potkavame tyto studenty ospale, unavene jiti do gkoly! Jak vypada vyueovani, pii kterem t'aci podkimuji? Nevadilo by narn, ze Wind vychovavaji takovou mladez takovSrmto zpiisobem, ale Prekvapuje rids, ze ptesto je na nemeckYch gkelach lep gi prospech neZ na Skolach eeskYch. Vysvedeeni techto gkol jsou pak rovnocenna vysvedeenim gkol deskYch, aekoliv ye skuteenosti tomu tak neni. I v tomto smeru bude tieba zjednati napravu!

Ve sttedu, due 13. Cervence 1938.

Navrh na dovoz lidi z Polska.

Agrarni strana usiluje o dovoz desiti tisic zemedelskYch delnikt z Polska k nazi. Proti tomu jsou namitky a poukazuje se na d ye Ste tisic nagich nezamestnanYch. Agrarni tisk tvrdiva paugalne, ze na gi nezamestnani nechteji na polich'pracovat a radeji berou podporu. Avgak skuteenosit jsou ponekud jine, neZ oboustranna agitate. Mame na dve ste tisic nezamestnanYch, ale kolik je mezi nimi lidi, kteti leta pracovali jako ei gnici, holiei, krejei atd.

Kolik je mezi nimi ptestarlYch delnikri. Postavte takoveho starg iho nezamestnaneho eignika nebo holide za pluh. Ka/dY rornik se tomu usmeje. Vi, ze by takovY delnik sotva uchtel oprate. Z nich nikdy nebudou zemedel gti delnici, ne proto, ze by nechteli pracovat, ale proto, ze nemaji na to sil. Zemedelska prate vy gaduje silu a cvik. Pravdou je, ze nemame dost zemedelskeho delnictva z povolani. Prvni, kdo nechteji bYt zemedelskYmi delniky, jsou deti nagich zemedelcii. To neni jen u nas, nYbrt ye vgech prrimyslovYch zemich. Tyto zeme nemaji mast' venkovski chudiny, ktera nikam ze vsi a proto musi bYt odkazana jen na zemedelske prate. Vgade, kde se rozvil mysl, odeerpal tuto chudinu ze vsi, zvedl v geobecnou kvotni Uroveri obyvatelstva a nikdo nechce zilstat zemedelskYm delnikem, ponevad2 je to delnik nejmene piacenY. Ma-li techto delnikri dost Polsko, tedy jen proto, ze ma piebytek venkovske chudiny. Na ge zamestnanecke organisace se budou pochopitelne branit pfilivu tohoto delnictva, ponevad'i je opravnene nebezpeei, ze by stlaeovalo nagi mzdovou hladinu.

Nejstark iena na Kladensku zemiela.

V Tuchlovicich zemiela Veronika Hrabdnkova, ktera se v kvetnu leto giho roku dcdila 104 let.- Narcidila se v kvetnu roku 1834 a za ce1Sr svilj dlouhS, 'Zivot vaZne nestonala. To byla jeji nejvetg i chlouba.. itikavala, vgechny nemoci ptechodi. Hrabankove. mela deset deti a gest jich ptekla. Je gte pied tYdnem se prochexkla ulicemi, pracovala v domacnosti a zpivala si.

Na Pardubicku byla trava na louce metr vysoka.

V nekterYch krajich uz mail svet'eno senor Je letos dobre a je ho v gude dost. Na Pardubicku dorostla trava a Zs do vY ge jednoho metru, take se sena nasu gilo hodne. Take obili tamer ye vg ech krajich dobte roste. V Pojizeti je v nizsi polohach obili ye skvelem stavu, ale i na horach horska Zita a brambory davaji nadeji na dobrou firodu.

Na reklamu je jim aid Gustav Mahler dobry.

Sudetai Wind a jejich tisk venuje nyni velkou pozornost jazykovemu ostrrivku jihlavskemu. VCera ma Henleinova Zeit zase velkY reklamni elanek, zvouci k nav gteve Jihlavska (Schoenes Igelland). Opevuji se tam krajinne krasy stejne jako vYznamni bide, kteti se tam narodili. Ze se k Min poeitaji Ceti stati skladatele Dusik a Toma gek, to vas ani tak neptekvapuje, jako to, ze mezi jihla yskYmi nemeckonarodnimi velikany objevuje se v Zeit take slavnY skladatel Gustav Mahler, ptivodem piece Zid. Tam, kde jde o reklamu a kgeft, tam patrne henleinovskYm nacistum a racistfn je zid ,piece jen dobrY. Henleinovske heilovani v lazeilske sezone v KarlovY'ch Varech.

NMI bide v KadlovYch Varech maji zdvotilY dotaz na zno,me ritady. Henleinovska strana nemohla ovgem ani v Karlo yYch Varech zapomenout na germanskY slunovrat. Obvykle jej slavila no, yrkich za mestem a id v dkivej gich letech provazela zaAehnute ohne teemi, o nicht se dalo ptedpokladai, ze pohnou ritady k opatrnosti. Letos — snad proto, 2e to lazeriska sezona mfde nejmene pottebovat — heilovali henleinovci piimo ye sttedu mesta., pod okny deskYch gkol v 13,ybatich: matetske, obecne, megt'anske, obchodni akademie a eeskeho pensionu pro satni zamestnance. Cegti bide nemohou pochopit, prof musely ritady povoli henleinovskou slavnost prave v techto mistech, kdft' uz ji vribec chtely povolit a povaZovaly ji za merle nebezpeenou, nez detskY prrivod eeske, okresni peke o mlade2, kterY ovgem zakazaly.

Ve sttedu, dne 13. eervence 1938.

MARIE M2:T.ER°VA,

HAVIRSKA BALADA 0 hrdinstvi, awe a gtesti obyeejneho eloveka.

z. eem jsme to mluvili, lidi zlat' nevzpomenu O na to. Snad jsem ho, toho sveho part'aka, v tu chvili ani neposlouchal; pusa mu jela, a mne myglenky nejak odbehly. Najednou jako by polenem udefil; to jsem zastiihal ugima!

Jegte ted' mi v hlave zni: "Honzo, neznal ty jsi nejakeho Hudce?" Paneeku, tft jsem to jmeno diouho neslygel nahlas vyslovit! Jestlipak jsem sebou negkub, nebo se tvati neprozradil? To je gkoda, ge Moil& nemrige videt sebe sam v takoye chvili! Vgdyt' si ani nedovedu ptedstavit, jak se kdy tvatim! Leda bych mel ustaviene zrcadlo ptid oeima a je gte — to je otazka! — nemyslil bych vie na to, abych se pitvotil, ne g na to, abych se ptistih?

Co jsem mu vlastne odpovedel, lidi, lidi! Asi nic, protoge potom jsme nejak diouho mldeli a z eista jasna jako bychom uz ani nebyli sami, nejaka, nedilvera jako zlY chlap se postavila mezi nas a gla s nami. • Jak jsem se potom dostal do gachty, to veru take nevim; sletelo to se mnou jako vrani ktidlo a teprve na dile jsem z toho ,trochu vygel, kdy jsem musil davat pozor, aby vrtaeka spravne zabrala. A jeji fe y mi vyhnal myglenky z hlavy.

Jenge sotva jsem Po gichte vdechl hotejgi vzduch, lig to na mne zase sedlo. Kde se toho part'ak domakal? Aby tak byl Milfait neco vybreptl? Ale ne, na Milfaita je spoleh, a z ostatnich krome vlastni geny nikdo nic nevi!

To jsem blazen! Nelibi se mi to, nic nelibi!

Mohl jsem se ho rovnou zeptat, co tim mysli, ale kdy je elovek vgdycky moudrY ag potom!

Tak jsem se hromsky polekal! Ani jsem se mu nedovedl podivat do oei a v koupelne jsem se mu radgi vyhnul, abych mohl jit domil sam.

Kluk je to dobrej, ale na potvoru zrovna z Rozdelova! Chvilemi jsem citil jeho oei v tYle, ale nepichaly zaketnictvim, spi g gimraly soucitem, ale to je vlastne je gte horgi!

Nebezpeel to je. Ptihotiva! Zrovna jako kdy v gachte zaene prskat kahan. olovek se celY nastroll a citi jen nebezpedi, ostatni mu unika,.. A ted' jdu sam. Je mi lip? Neni. Jsem v kleei! Tohie PorYni je vlastne jedna velka klec: sam' plot, plot dolfi nebo gelezaren: mti ge. Jdi z Bochumu do Dortmundu, z Elberfeldu do Barmen, nerozeznag obec od obce. Cerny plot a za nim kominy, plynojemy, jetaby, kraval, bumtink-dum, a tady v Remscheidu to neni o chlup lepgi. Kominicka zem! Ta derna plarika se dala na pochod vedle mne, heled'me, opravdu jdou se mnou jako giva, dokonce ted' neni nic jineho videt neg ta odouzena prkna! A kolonie v oprgalYch baracich jak by smet! Tteba ge, to se vi, je tu mezi lidem jinaei potadek ne g u nas!

Che! 2adne hromadky se netrpi! Jen mangele smeji bydlit v jednom byte! Che! Chce g mit podnajemnika? Musit mu dat zvla gtni kumbal! Ne aby se ti valel v tve posteli, zatim co jsi na gichte. Na mou dugi, ze nesmi spat dite s dospelYmi, to se mi docela libi. To je spravne!

To schvaluju! Zenit se mazes na outade, ale genit se musig, chceg-li mit svou Majolenku u sebe. A panstvo, ktere ji prohla guje za hospodyni, at'si ma dye lognice a jegte kuchyri. Tu mat, derte, kropae! Vyzrali na ne!

To se mi to smeje, a zatim mi hoti — koudel.

Jestli to prasklo, tak by me asi vypudili. Ech, radgi na to nemyslit! Chytne strach eloveka v btise, bodne a2 v titnim svalu. To se asi deje kaidemu psanci. Olovek musi mit sebe sam tad-n 6. v hrsti, aby nekdy neco neproved. Kam potorn? Malo jsem se doma nalital od gachty k gachte, neg jsem ujel? Wilde stejna pisnieka: "Ukagte knigku!"

Co jsem mel delat, kni gku jsem ultazal, a hned Odell, co se mnou. Jen na sebe mrkli.

Meli nas mladence pekne v merku, i stare haJe v stavkovern vYboru, a nas par mladYch, co jsme tam zastupovali behade. Che! Generalni pardon — se feklo, zatim vgak jsme

vEsmix byli na derne listine. Jakpak ne, v gdyt' na Barre mi tekl hlidad: "Rudlo, ani tam nechod', mess to marnY, eloveee! Radgi to zkus na jine gachte, tteba o tobe vgude nevedi."

No, lital jsem cely t'den zbyteene. Zkusil jsem to i u ostatnich spoleenosti.. Tenkrat, jak jsem pkiklusal na ten malodfil, hnedle bych byl ge to poklape! Na vratech vyhla gka: Ptijme se 20 behaeti, 15 kopaeb.; al jsem si poskoeil. Ptijimali, ptijimali ptede mnou i po nine, ale mne nevzali. A piece v te dobe na mne ka g li--dYhnedviel, ge bych mohl skaly lamat di, vgdyt' tenkrat bych se byl do techle svYch dnegnich kalhot ani nevegel! Pracovni knigka me prozradila. V knigee bylo jmeno a to jmeno stalo na eerne listine. Myslim, 2e jmena vgech psancil znali ptijimaci urednici nazpamet'. Na poslednim dole, kde jsem prosil o praci, uz jsem toho zaeinal mit dost. Jalku: Vemete nebo ne?

Snad se me lekli, nebo co, poslali me jako by k prohlidce.

"Koukej," povida fitednik, "tuhle mat par tadek, jdi s tim do gpitalu, doktor te prohlidne, a uzna-li te, tak se vrat'."

Lehce se mne zbavili. Asi se jim mrij pohled nerYmoval s pestmi; nadarmo nemam ruce jako lopaty, jette dnes mi kamaradi tikaji: Honzo, na ty hnaty abys mel zbrojni pas! — To se vi, 2e mne leitat neuznal, a byl jsem hotov!

Nainichlo mne to. Zrovna v tu dobu se nekolik havit0, co v torn byli podobne jako ja, chystalo jet na praci za hranice. Povida kluktim: "Rozhod jsem se!"

"Dobra," oni na to. "Ale tys je gte nebyl u odvodu, Rudlo, tobe to musime zatidit, abys nemel neptijemnosti."

Zatidili to, kluci zlatY, mot dobte. Zeza mote tenkrat poslali ameridti Kladeriaci havitrim penegni podporu, tak jsme z ni dostali kagdY dvacet ziatek. Kdy g na to vzpomenu! Jegte vidim, jak vypadaly! Pro tivobyti na cestu jsme si jell po vesnicich; kde jsou ty easy, lidi! lidi! eskY delnik a eesky rolnik tenkrat jedno byli.

Jak dnes to vidim: pantata Vroubek, jen zaslech, 'g e jsou za dvetmi haviti, hned nas zval do sednice a: "Mauro, nandej tem mladencrim gt'ouchanYch brambor se gpekem! Co byste chiapci?"

"Chystame se do ciziny, pantato, radi bychom sehnali nejakou tu placku na cestu, koupit neni zae, ka gdY z nas je hrrizu penez dlugen za ty tri mesice, ja sam petadvacet ziatek, pfijete nam kone a via, prosime vas, je to naposled!"

Vroubek se na nas chvili diva, jak pocivame, ug jsem myslil, ge odtekne, a on di deledinovi: "Vincku, tak zrana zaptahneg."

Aeh, muslin se naptimit, vgdyt' klofam nosem do zerne. V gak nage loueeni vesele nebylo!

Opustit matku samo nebylo lehke; ptedstavo, val jsem si vgdyeky, ze s ni budu ag do smrti, ze ji k sobe vezmu, a g se ogenim. Co nage matka pro nas vSecko udelala, to se nezapomina, a zvielte pro mne, v gdyt' ona se k vuli mne jako vdova nevdala, a nebyla stara a nebyla K tomu ke vgemu opustit Milku, to byla, pane, velka, tura! Na Stesti to nebylo na diouho, a moje znejmilej gi ptijechala za mnou.

Kristepane, u2 jsme spolu hnedle patnact let — jak ten eas leti! To jsme ov gem tenkrat nevedeli, ge vg ecko dobte dopadne, a plakali jsme jako deti, no, pogetila mladet, konedne jsme piece musili pustit, jelo se.

Kdyg jsem ji neslygel vzlykat, tak jsem se ptemoh; ostatne jsem se mel ye vlaku nae divat. Vgecko mi bylo nove, tak daleko jsem do te chvile nejel. V oddeleni viaku gtebetaly panicky, mugg ti bafeili, za Mostem se z 6echil najednou stall Nemei, prrivodei ptestal vyhla govat stanice eesky a v Moldave jsem se vribec ug s nikYrn nedorozumel. Che! Dnes je mi do smichu, kdy si na to vzpomenu, ale tenkrat jsem se citil vgelijak!

Hned u te pokladny! Povidam: Kartu do Elsic. Pokladnik tvadroni, ja mu nerozumim, ptipadam si jako tupec, on si mysli, ge jsem hluchY, tak zesili hlas, ja na nej potad eueim — no, a taky to tenkrat dobte dopadlo. NachomYt1 se krajan — to jsem opravdu tehda ponejpry ocenil krajanskou ochotu. Zednik. Pravi: Karnarade,.rmIsi g mu tici, do kterYch Elsnic je-

Strana 1S. deg, jestli do tech tarnhle ci tamhle u g si ani nepamatuju, ale byly nejmiri troje, ty Elsnice. Ty me byly v Rudohoti. Jakku: Povedel bych mu to, ale nedovedu nemecky. On na to: A to jedeg do sveta? Mat kurag!

Cog o to, kurat jsem mei, ale kdy g mi pokladnik dal jizdenku, zase jsem nevedel, kolik mam platit. Vysypu na ptepallu celou kapsu. Vybral si, a jegte mi dal marky a feniky nazpatek.

Zednik na to hledi, vgimne si, ge main nohu potad na vojenskem kuftiku, podarovanem od bratra, a ranee ge z ruky nepouStim.

"OpatrnY jsi taky, a to je spravne," pochvalil me krajan zednik. "Heled', tady mat cedulieku, napsal jsem ti na ni kam jede g a ge neumig nemecky. Oni se te ujmou. Sasici jsou dobraci."

Jegte me usadil do spravneho vozu; nedelal jsem jineho, net' jsem sledoval stanice, abych neptej el.

Divne je vzpominani. Nektere veci mam pted odima zrovna give a hluene; z jinYch se stal gedivy chumel. Asi jsem piece klimal, neni divu, byl jsem ugtvanY a pravidelnost viaku mne uspavala. To mi zustalo. Jak sednu do vlaku, spim. Elsnice jsem nevidel, vyklopili nas do tmy. Bylo mi, ge skacu do eerneho rybnika po hlave. Okounel jsem chvili na stanici, ptemYglel, ge bych tteba ptespal na nadra gni lavici a rano ge by byla jinx potizena. Zadali se vgak po mne ohliget. Bezdeky sem vy gel z nadragi, ta jejich petrolejova, blikatka zhasla, a kdy si °di zvykly tme, objevila se Sethi, obloha, par stromovYch korun a Wa yne silnice. Silnice — kam? 8e1 jsem teda do tmy.

Ostatne ze tmy se brzy usmalo svetYlko zajezdni hospody. Svet se toeil jako panaci na kolovratku; kaldou chvili jina, figurka, jina, kulisa. Dvfir hospody byl prostornY, ale li g spal. Ze staje jsem slytel cider koriskeho kopyta o dtevenou ptepalku; to asi byla zaptez dostavniku; stal tu, snad ptijel na noc, snad rano pojede, of treela do sera, jak sem pronikalo tidke svetlo zpod dveti hospody. Zatineelo u psi boudy, eerna hmota psa obe gla pialkruh tetezu, ale etytnohY hlidae, zvykly pocestnYm, jen dobracky gtekl. Ptesto jsem hned ve gel do hospody, aby mne tu domaci bide neptekvapili prohligej iciho.

Jegte dnes se vidim, jak sedam do kouta, kuftik pekne na dosah, tu rakvieku svobody, myslim si, tak mu rekruti doma kikavali. Je gte na nem bylo bratrovo jmeno bile na eernem. Obratil jsem tu stranu ke zdi. Bier, povidam di g gkoly, takovYch par neme--nic,tojsemznale ckYch slov jako Herr, Brot a tak podobne, jenjsem je nedovedl sesadit dohrornady. Meli tam eiSnici, tlustou 2enskou s knirkem pekne viditelnYm. Zmetila mne na ostro, a g jsem zamrkl. Hned mi blesklo: Tahie tu neni na kratochvile, musil jsem se usm6,t, a ona se zatvatila jeAte pfisneji.

"Kdybys vedela, jak mne mak) bavik" pomyslil jsem si a §picuju uSi srnerem k panskemu stolu, kde si poptavalo par chlapika v perkytlich dulnich dozorca. Ti se po mne ohledli a mluvili samospasitelnou. Nerozumel jsem jim ani to svoje males Sedim, ulizuji z pfillitru a pokad eiham. Kurag se mne spadla naeisto. JakY jsem to byl jegte doma nafuka! Cely svet je ma vlast a v gichni lide bratti, holedbal jsem se doma matte a praskal jsem ph tom jak prkene kafe. Ale ted'? Ale tady? Takhle malinkY jsem byl! Pivo vypito, zaplaceno, noc na krku.

Vstal jsem koneene a se syYm papirkem se ptipligil k hornickemu panstvu. Streim svou cedulku pod nos tomu, ktery mi pfipadal nejmengi morous. Wichni nark umlkli, podivali se na sebe, nekterY se ohnal, asi myslil, ge jdu s prosikem, a kdy2 vidim, 2e se v'Sichni po cisnici, aby zakroeila, koktam: "Adresy . . . Cechy . .

To 0 eignice s knirkem brala do ruky muj kuffik, a ja je'Ste volal z posledni nadeje: "Piece tu jsou haviti Oe gi, v Elsnicich, jent'e jak je mam, meine Herren, hledat ted' v noel?"

Ptiskoeil jsem k svemu majetku, ale ei'Snice mne krok za krokem vystrkala ze dveti.

Za Boha jsem si nemoh vzpomenout, jak se tekne nemecky harnik, a piece jsem to vedel, nejeden napis u nas doma to povidal, ze Berg-

Strana 16. mann. Ale ja jsem potad ukazoval na sebe a opakoval jsem: hornik, hornik, az za mnou bouchla a byl jsem zase ve tme na dvoie.

Che! To jsou vzpominky! Ale na dvote to do mne vjelo. Piece nebudu spat na mezi, aby mi nekdo sebral myth pet gvestek? Zalezu tieba do chleba! V torn me t'ukne: hele, dostavnik!

Dlouhe, pol gtatovane lavice — a hned d ye, po kahle strane jedna! Moclipak pohodli pottebujeg, Rudlo! Hop! Aah, to byla bla2enost! Najsem sve dlouhe nohy a spal. Na vgecko jsem zapomnel, spal jsem, jak jsem doleh. Spanek mi piet'al teprve prvni pasa2er, kdy2 nasedal jegte za tmy a keel mi na nohy.

Zatvali jsme oba. Lidi, to byl poplach!

Chlap jeeel, kodi nadaval, pes gtekal, slepice se probudily, kone iehtali — a ja v tom zmatku chriapl po kuffiku a yen. Ptec jsem nebyl dost hbitY: koai mi dal na prvni muj krok za vYdelkern v cizi zemi — bieem pies nohy.

Houby jsem si z toho delal, vyspalY, jak jsem byl, a zase mina kurag. Silnice prohYbala valcovanY htbet jak koeka, pekne se glo. Ranni mrazik me pohamel. Tady v horach bylo najisto drsneji net u nas v Ceske kotline. V noci jsem prostydl, ale ten tro gek rymy se ze mne brzy vypatil v ostrem pochodu. Bylo mi do zpevu.

Daleko-li mohou byt od nadrai Elsnice?

Brzy slygim za sebou kroky. Sli dva. Ptedegli mne. Vidim . hornicke hadry, pies ramena na temeni bandasku, ale tadnou, dobie petilitroyou. Oepice se §titkem. Citil jsem se doma. Jen2e tihle mluvili nemecky. Nechal jsem je. Kolena mi zmekla oaekavanim. Jdu pomaleji a pomaleji; dohaneji mne, hned dva, hned tti, hned celY povykujici hloueek. Nekteti se za mnou ohledli, ale beze slova. Nohy mne najednou neunesly. Usedl jsem na patnik.

Oekal jsem, at piljdou Oegi.

Nejdiiv jsem je uslygel.

"Polaka, Franto, pozna. g podle zkrougene tlamy. V kabate ma tti kapsy. Vsadim se, 2e kdybys ho prohledal, najdeg mu v jedne kapse vodku, v druhe ktiZ a v tieti MIL" Lidi, hudba nebeska, nehaje tak pekne, jak mi znel ten ptiprostlY hias Vstanu a povidam• "Nazdar, kamaradi, piijel jsem do Elsnic na praci — znate riakYho Jelinka, na toho mam adresu."

Byli tti; jegte dnes si pamatuju, 2e jeden byl Franta, druhY Vena a tketi Venda, tteba2e jsem se potom s nimi malo setkaval, proto2e bydlili v jine obci. Srovnal jsem krok s jejich kroky a odpovidal bez rozpakft na jejich otazky. Kdy2 mne dost odichali, zavedli mne do kramku na kraji Elsnic, Vella a Venda si dali kagdY osminku kminky, a proto2e pii torn povidani skoeila rueiela na osmou, vydal se Franta na obec, aby se pieptal po aisle Jelinkova domu. ZlatY kluci!

"Jednoho panaka dame tady gonzovi," MU. Venda Venovi, a ja bych se byl hnedle ohli2e1, jakemu Honzovi; musel jsem teprve zvykat tomu, 2e jsem nyni Jan Zvonar neboli po haviisku kratce Honza. Muj rozpaditY oblidej se vgak hodil dobie k situaci, nebot' jsem koialku s diky odmitl, nebyl jsem tenkrat zvykl pit cokoli, nage matka by mne byla hnala!

"Poekej, a2 se okouka g," smal se Vena, "vgak ty si taky uvykneg , tally je to moda!"

"Co bych si zvykal, mne to nechutna," kasal jsem se, abych snad nevypadal, jako bych se chtel nad ne povyCoyat, ale Venca mi to honem rozmlouva1: "To se neboj, takova kapka je jen medicina, tim se neopijeg."

Tak si mne je gte chvili dobirali, ale nenutili me; byli to opravdu kabrriaci a videli, jak jsem byl tenkrat zelenaa. Myslil jSem si, 2e jsem nahodou kapl na hodne lidi, ale pak jsem poznal, to na§i kiuci za hranicemi jsou Cloveku dobti kamaradi, pomohou, poradi, udelaji — vgak jsem to 0, mnohYm jinYm oplatil. Tenhle part'ak dnes, 2e se tak ptal, jiste vi neco nentijemneho a netroufa si mi to iici. Zas mi zni v ugich: "Honzo, neznal ty jsi nejakeho Hudce?"

Kouk se na mne se strany a na odpoved' nedekal. Ale to videl, 2e odpovedet nechci. Dobte, to jsem nechtel! Pod zem nema elovek jit obti2en Spatnou zpravou. Dost brzy se to dovim.

Vgak se doekam. Jak se to jmeno objevilo, ne-

vAsTNIK bude ostatek daleko. Naueil jsem se krotit sebe sam, ne jako tenkrat .

To jsem se Franty doekat nemohl, s jakou ptijde. Potad jsem se strka.1 mezi dveie, byl to kramedek, jako dnes ho vidim Kolonial, kotalky, kutivo ye vgelijakych lakavYch krabiekach; tenkrat jsem mel trhani nejakou si koupit, hned naeit, okusit, ptedstavoval jsem si, dovi jake cigarety nejsou za temi peknYmi obrazky. Dnes u2 je znam a vim, prod v gichni tii krajani haviii s takovou radosti chriapli po dramkach, kdy2 jsem jim je nabidl na rozloudenoti. Dramka — to byl pro ne svatek, jako je dnes pro mne, kdyZ nejakou dramku se2enu.

Mhm! Zatim jsem zvykl i to nemecke sugene trave. A jsem taky 2iv!

Jen kdyby tady v Remscheidu elovek nebyl jako v kleci! Potad jen derna plarika a kominy a jetaby a blink-bac-bum!

V Elsnicich byl proti tomu raj — nebo mi to jen tak ptipada, 2e jsem tam pti gel mladY a 2e jsme tam s Milkou pro2ili radost lasky, ni na hnizdo a kitiny? Bnhvi, jak to je, ale Elsnice mean v sobe jako ttpytivY kaminek z prstenu.

Franta mne doprovodil a2 k lesu, ukazal mi rovnou cestu silnici a v prvnim staveni, ktere potkam, 2e bydli havii Jelinek.

Nadal jsem se hornickYch domku anebo kolonie, a zatim to byla vYletni hospoda na samote v lese, takove nejake starodavne staveni, tekl bych, 2e pamatovalo lep gi easy; obrovske. zahrada koldokola byla stara, Stepy samY Silnice u2 nebyla 2ivitelkou, jako bYvala, kdy2 ptivadela hospode formany a sedlaky cestou z mesta nebo do mesta; 2ilo se jen z velikeho taneaniho salu a ostatek pronajal hospodskY havitskYm rodinam. Bydlili tu tii Oegi, vgak mne hned pied domem uvitaly deti eeskYm gvitofenim, hraly tam o fazole, gukaly je do dalkii a kagcla barva mela jmeno zvitete: plavka, straeka, rezka, belka. Zasmal jsem se jim, pokladal jsem za dobre znameni, 2e mne uvitaly znovu deti.

Hned me dovedly k Jelinkovilm a zustaly stet u dveti, poslouchaly, aby jim nic neuglo.

To byla uddlost, 2e pti gel novY havii, a mladY, veselY; copak kdy2 jsem otevtel kuftik a vyndal buchty . , . naraz jsem byl jejich!

Nage matka mi upekla na cestu buchty skoro jako cihly velike, aby nevyschly, povidala, a e makem, ten 2e zfistane vlo.enY. Ten obrazek mi zrovna tane pied oeima, jak se v gichni na buchty zadivali, a zas na mne, jako bych byl ptinesl nejakou korouhev. Ka2dY k svemu kousku Cichal jako ke kytce, okusil a je gte si nechal na potom. Ptam se, prod jsou jim buchty tak vzacne, v2dyt' ptece tu maji Ceske hospodyne, a ony hned: "To my vam vysvetlime, jen poekejte!"

Sebehli se k Jelinkoviim elenove vgech tti rodin, a kdy2 jsem jim vypovedel novinky v 6ech, provadeli me po bytech, pane, jinad si tu haviii bydlili net v Oechach; ka2c1Y mel dva pokoje, kuchyri zvla gt', v to se podle piedpisu nesmelo spat, a zatizeni, ze u nas by se vyrovnali zavodnimu spravci doln; koukal jsem na to jako divY. Jen to kuchyri mi ptipadala neprakticka, nevidel jsem tarn nikde plotnu, jakou maji nage havitky na vateni, ale kamna o tiech patrech s tiemi plotenkami nad sebou, tak malYmi, 2e se na ne ve gel sotva jeden vetai Kdy2 jsem se u nich zastavil, sesypaly se 2enske kolem mne se smichem a vysvetlovaly, 2e se naueily vatit podle nad ohnigtem se vaii, vYge ut jen ohtiva, nejvY ge se jidlo udr2uje teple; on 2e Sasici vati vgechno v jednom hrnci — krome kavy. Mluvily jedna pies druhou: "Vail se den co den stejne, je to hust gi net polevka, tid gi net kage, ale v2dycky je v tom kus masa!"

"Tady vidite, 2e nemfdeme peci, i kdybychom chtely."

"V nedeli si musime piivstat, chceme-li podat polevku a knedliky se zelim, nebot' to vatime jedno po druhem."

Zatim piiali muai ze gichty, Jelinek pfeeet psani a vgichni hned udelali plan, kterY nazejtii do pismene spinili. Jestli jsem se divil prvni den, to u2 mi na druhY den lezly n2asem oei z hlavy. Na gachte me beze v geho piijali a jegte za mne Jelinkovi zaplatili premii, tak tu byl

Ve stfedu, dne 13. eervence 1938. hornik vzacny I Jelinek mi tech par marek hned dal, povida: Kup si neco do zadatku, a pfi to pkile2itosti jsem se dovedel, 2e z Nemecka do 6ech se konaji cele verbitske vYpravy.

Je to zakazane, a kdyt u nas verbite chytnou, strdi ho do lapaku.

"Tomu se nediv," vysvetloval mne, zelenaci, start' havit, "to nepotrva, ted' se to nahodou ptesunulo, 2e aeske gachty ztratily odbytigte, kdy2 nemohly dodavat, a nemecke hned po nich rally, a tak nestadi rubat, aby dostaly objednavkam."

"Pod zem pfljdu jit zitra?" povidam a zrovna jsem se tegil at uvidim hunt a chytim kopad, ruce IA me svrbely.

"Mn2eg, ale music se &five ptihlo.sit na Made, bez ptihla gky to nepusti delat. Ma Lena umi dobie nemecky, poglu ji tarn s tebou."

Sli jsme. Fousatec seal v kouii, jak si kolem sebe nabafal, a piepisoval jmeno z Ceske pracovni kni2ky do nemecke.

"Jan? Was ist das?"

"Johann," vysvetluje havitka.

Napsal tedy Johann. Byl jsem trochu nespokojert s tim ptekladem, tis eba2e to nebylo me opravdove jmeno; ale kdyi Jan, tak Jan, Johann se Maio .0 nas panskYm lokajinn, co vynageli nodniky. Divarn se mu tedy do pera a vidim, 2e pie Zvonar; ukazuju mu prstem, na r neco path., ale to ztejme nevidel rad, 2e mu neco vytYkam, zamraeil se. Havikka honem odvadela ten mrak vysvetlovanim, .2e tam patii klidka nad r a potom ae je to I. Odbyl ji nevrle, 2e pro nej takovY deskY tesnopis neplati, ale proto2e to byl svedomitY, byt' mrzutY nik, napsal mi t po svem a ji mel v pracovni knace Zvonarsch. Byl jsem spokojen. Che! To jsem byl zelenae!

Spokojen a s daverou jsem se obratil na havitku: "Pani Jelinkova, myslite, 2e by Casem za mnou mohia ptijet ma nastavajici?"

Nahnal jsem vodu na jeji mlYn. 0 jednu Ceaku vie, to by bylo neco pro ni! Hned jsem se dovedel, 2e v hospode je jeg te jeden prazdnY pokoj s kuchyni, at' pry si jej hned najmu a pomalu zatizuju, 2e se mi krajani seberou na piljeku, abych si mohl koupit aspori postele a still a trochu nadobi byl jsem na koni! Sasko mi ptipadalo rajem a Rudohofi nejkrasnej gi krajinou. Nic jsem nedbal pliskanice, kterou nag horske podnebi eastovalo na zpatedni des* v gecko ye mne kvetlo a vonelo a tegilo se.

Zatim jsem si ov gem musil vypiljeit od JelinIca i bandasku na kafe a odpoledne jsem mazal na gichtu.

Dill Herrmann byl asi hodinu testy v lesich, navenek vypadal zrovna tak jako na ge doly: ohrada, uprostied te2na vet, komin, halda. Vejdu, hlidaC me zastavi. Citil jsem se ji2 len, ale davno jsem jeg te nebyl! Mluvim rukama, ukazuju listek.

Podelili mne kahanem, kopaeem a vegkerYm natadim, pane, to mi bylo mile, chytil jsem se toho jako hladovY chleba. Prohlaim, v eem se naladi ligi od nageho, a vidim na vg em Cislo.

Rovna stovka. Stovka na kahanu, stovka na kopaei, stovka na kovove znamce, kterou jsem dostal. Bylo mi do smichu: jako strachy, tady nemam vflbec jmeno, tady jsem stovka9 a dost.

Kdo mi co maze vytknout?

Jako stovka jsem se tedy hlasil dozorci, dozorce mne odevzdal havili, chvili spolu °pet mluvime rukama, v torn havii zakopne o kraj te2ke klece a vyktikne: Hrome! Ja na nej tedy Cesky a on se rozktikne: "Tak co to netekneg hned, vole!" Videl jsem, ze je to spravnY hajakmile jsme se octli pod zemi, miuvil po havitsku a jeho "vfil" mi znel jako liby zvoneeek.

(Pokradovan1).

V jedne pralske ulici jsou naproti sobe dve restaurace, ktere vedou mezi sebou ostrY konkureeni boj.

Jednoho dne objevil se nade dvetmi prvni restaurace velkY napis: Kuchat z protejei restaurace obedva pouze u nas!

DruhY den visi na protej gi restauraci novY velkY napis: Nag kuchat zemiel nasledkem otravy!

L. A. WOODS, uchazi se o znovuzvoleni do iliadu statniho gkolniho superintendenta.

titrana 17.

V2STNIK

Ve sttedu, dne 13: e'ervenee 1938.

TRISHA V NOZE.

Pohled na Fren g tat, CSR., rodigte to mnohSich zdejiich krajanii.

Sesti-enec chodil gmatlave". Jeho matka ho hubovala jak to chodi. Rekla jsem ji, aby mu dala na nohu Nonat, kdyZ si nakika, ze ho boll. Ueinila tak. Kdyi snimala 3ti naplast, triska vylitla jako by ji vystrelil. Bybez India coul dlouha. Chlapce prestala noha bolet a vie ne§matlal.

Na rozliene at' suche neb otevfene bolesti se Nonat osvecleila, ktera bez operace vytahne drevene i ocelove tkisky, steely a jine ptedmety uvazle v tele, ale musi to byt

—Pao- fir■ Ont

Cena Nonat je ouc a $1.00, postou 55c a $1.05. Ptejte se VaAeho lekarnika nebo jednatele, ale nit jinehc ieberte, radeji pike pIimo na Ldresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Prejete-li si vice vedit o ledivosti Nona t, potlete nam listek s. Vas] .idresou.

0 TAROKY!

L. A. WOODS KaIdY uiednik, obzylatte statni mel by bSTti posuzovan dle toho co za dobu sveho iitadovani vykonal a proto bezpodminedne mtdeme odporueiti natim volietim p. L. A. Woodse, kterST nejen nate tkolstvi opravdu zwlebil, ale i penUni pomery nebYvalou merou zlepeil.

Na kaale tkolni dite nyni ptipacid $22.00, nejvyeti to suma, ktera vube.c v natem statu byla placena.

Postaral se o transportaci jako i o ekolne pro 66.000 venkovskYch ekolnich deti navetevujici spojene tkoly (affiliated schools), vyueovani ve venkovskYch ekolach bylo prodloideno, take kaLlY musi doznati, Ze aestne dostal svemu slibu. Je-

'Oa' 41% .;:0,15kAM

Hotel, jej vlastni Robert Petr, bratr Henry Petra z West, u Frengtata pod Radhogtem.

Hra tarokil, nejlepei jakosti, nyni za $1.35, poetou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechosloyak. West, Texas (dz) )o( Pan S., mladY divadelni kritik, ptieel jednou do divadla, na premieru a zadal u pokladny volnY redakeni listek.

"Nemfdeme yam jej dat zdarma, le dame yam jej za relijni cenu, to je 6 KC," odvetila pokladni. , "Dcwolte," ogpovedel kistoricky onen kritik, "za ty penize mtdu jit do biografu". ho proram do budoucncsti jest velice slibnY. Rehabilitate 3000 zmrzaeenYch deti, zaplaceni ekolniho schodku, zlepeeni venkovskYch ekol, rozeiteni vtech ekolnich ociborti a mnoho jinYch dulelitYch problemti.

Volte pro mute, kterY opravdu neco vykonal a jehc/Z budouci proram jest pro dobro naeich deti.

(Tato oznamka jest placena ptateli p. Woodse.)

(Pol. Adv.)

101,41111.041•11.00111•04111111.0.1.0.0040.0 ■0•0111.0■011=11.41i0.11.041.0 ■0■000■1•0■11.0•11■041111.0.1•11.0.011100•10.0410.

VEI1EJNA CV1CiCI HODINA TEL. JEDNOTY SOKOL FT. WOR

v nedeli, dne 17. cer e 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Sokolska, hudba.

Spolee0 nastup cvieicich.

Uvitani hostii — starosta Joe Mrlik.

Cvideni na natadi. — Spoleend prostna.

Mime hry.

Proslov — 2upniho vzdelavatele Rendla.

Pkindeime dva pohledy na rozkotna, mista Valatska, rodike velkeho poetu eechaslovakii Texasu. Zapiljeeno laskavosti vydavatela Cechoslovalca ye West.

V '7:00 HODIN VEER

Edison zkouti fysiku.

PraLkY nemeckY basnik Ludwig Winder mei kdysi hezkeho kocoura.

Dovedli byste odpovedet na jedI Nevime, zda jeete 'Zije tento "lite- nu z EdisonovYch otazek, kterYrni rarni kocour", aby si mohl pietist, zkaueel mlade inZenYry? Zkuste! co o nem pieeme.

Dejme tomu, ze mate za.zraeneho Kdysi pry ptieel Winder &mil z chrta, kterY maze be get nekoneene divadla a vidi v pracovne svetlo. rychle. Ptivakte mu na ocas hrnec Vstcupi do ni a vidi, jak kocour je a pustite jej. Pes, jakmile uslyei za VSTUP: PAN 40c. — DAMA 25c.

I nachYlen nad velkYm svazkem a sebou zvuk, se pusti do behu a ryhorlive "studuje". Nakloni se k ne- chlost stale zvetuje, aby unikl neJake dosdhne maximalni I mu, aby veal, co ho tak zajima., a Odpoved' je velmi prosta. Pes doK hojne ucasti zve Zasne. Byl to atlas sveta, v nernz salme rychlosti 333 ro za vtel'inu, to VYBOR. $ kocour mei rozevienou mapu s par- jest rychlosti zvuku. Tu uz nebude slyeet hreeni hrnce a zastavi se. imsommuryomeam•oemoaKrammailmrmw0.s01Umewo ∎0msw01iremosmosissoo.:4 tii — Kanarske ostrovy.

DIVADELNi PlIEDSTAVENi "Pantata Vohnout poprve v divadle" Po divadle Taneeni Veselice Hudba sokolski

I

Strana 18.

EDGAR SOULE

Ve st •edu, dne 13. eervence 1938.

Apel k 6eskernu lidu v Texasu!

Statni primarni volby se rychle bliti a tu kag elS7 deskoslovenskSr voile asi uvaguje, kdo by byl nejlepgim mug em za guvernera, a to pravem, nebot' jest nutne tieba napravy ye statni vied& Uchazeeii za guvernera jest cela tada, ale na ptednim miste mezi temi stoji nag statni generalni navladni WILLIAM McCRAW, o nemt vime ;le pro stat a lid vykonal mnoho dobra, a le mule vykonati jegte vice, jestli si lid jej vybere za hlavu statni vlady, za guvernera.

uchazi se za SOUDCE OKRESU HARRIS. (JUDGE OF THE COUNTY COURT OF LAW.) On bude slougiti spravedlive a nestranne.

On ma bohate zku genosti v zakonech, ponevadg projednaval civilni ptipady vrchniho soudu, u ka odvolacich soudti a v mnoha distriktnich soudech, jako i v distriktnich federalnich soudech v Houstone, Austin a El Paso, ba i v odvolacim soude v New Orleans.

Jeho rekord ye vetejnSTch podnicich jest chvaly hoden a otevten k vygetteni.

On veti v civilni slu gbu a snatil se vldy budovati a ne bourati.

Jeho protivnik jest podporovan mestskou politickou klikou.

EDGAR SOULE pravi, le nage Soudni budova by mela ztstati prosta mestske politiky a politikabl.

(Pol. Adv.)

Potkal pan Dejch pana Ro gta a chlubil se mu, le ma rozkladaci slain ,ohromnou vymo genost. Da se z ni udelat postel.

"To nic neni, kamarade", povide. nato pan Ro gt. "To ja main postel a kdyg piljdu pozde domil, udela z ni 'gem kazatelnu." )o( Prosil jeden pan teetni: "Pane get kdybyste byl tak laskav a dal mi dovolenou. Slavim totit zitra zlatou svatbu.

"Blaznite, eloveee! To si myslite, te se mi budete kaldSich petadvacet let ulejvat?" )o( Jinym ptikladem sebeovladani je kterST si mule koupit ka gd3, rok novSr automobil, ale neudela to. — Galt Reporter.

WILLIAM McCRAW Jestli jest mezi hlavnimi fitedniky ptitel nageho lidu, pak jest to William McCraw. To nejsou ladne pohadky, n3ibeg skuteenost, kterou dokazuje to, .2:e p. McCraw dal procentne zamestnani vice eeskrm 11dem ,nelli kterSTkoliv jirrSi hlavnejel statni fitednik. Jake uznani male p. McCraw dati na gim krajanum, zvoliteli ho guvernerem. Guverner ma pray° ustanoviti tisice lidi do ruznSr'ch odboril a proto kdyby zachoval steine procento, jako ma zamestnan,lch krajarna nyni, na sta mladS7ch mug/ a gen mule se dostati do statni shiny. Pamatujte, co p. McCraw pravil v Taylor: "PM bych si miti pfiletitost vykonati nee° pro CeskoslovenskSr lid".

Neni to dosti teeeno od nej, jak o nas p. McCraw soudi?!

A kdybychom i pfehledli to, le jest nagim ptitelem, pan McCraw ma nejlepgi program ze vgech uchazeeu za guvernera, nebot' hodla, zreorganisovati celou statni vla.du, aby tato jednou skuteene byla vedena hospodarne, vSrkonne a poctive. On vi, le reorganisace neni molna bez statni zakonodarny, a proto slibuje pracovati s ni ptatelsky, aby si ji naklonil a sveho vile a napravy dosahl, col jest jedinST zpilsob, jak mono napravy dosahnouti.

Pan McCraw nejezdi po Texasu s cirkusem a neslibuje za btinkani na, kytaru nemolne veci. Pan McCraw neslibuje, ale uji gt'uje starce, kteti podporu nutne pottebuji, - ze ji dostanou beze v gech okolk4, anit by museli se zpovidati, co jejich deti maji, nebo nemaji. Pan McCraw ma ye svem programu plany. kde zi-1 ska, penize na, hra geni starobni pense a pineni vgech zavazki). statu ;k II socialnimu zabezpeeeni, bez zvy gn- I vani dani. To provede zru genim I zbyteenSrch komisi a odboril a g et-

tenim ye vlade. Jest-li pan McCraw vydobyl penize pro nas stat peed nej yyttim soudem v zemi, dokate i teto nutne napravy.

Pan McCraw jest proti jakekoliv dani z prodeje, nebot' tu uznava za zdaneni chudych Pan McCraw jest mutem, na je ho g slova se mate tpine spolehnouti. U hello katde slovo a slib ma pinou vahu, a nemluvi darmo do vetru. KterY z uchazeett ma za sebou takovY rekord, jako William McCraw? Vykonal-li pro vlast, jako vojin, pro okres Dallas jako navladni po tfi, lhaty, jako generalni navlaclni pro nas stat tolik dobra, mateme spolehnouti, to vykona pro lid v Texasu jette vice dobra, kona jette vice co guverner.

Vykonal-li co generalni navladni pro eeskoslovenskY lid tolik, a uznal-11 jeho zasluhy ate ma pray° k zastoupeni u statni vlady, vykona, jette vice co guevrner.

Pfatele voila! Nettitterne sve hlasy, nezapominejme na nate pfatele, a ukatme, ze jsme jim vdeeni, odevzdanim jim natich hlasa 23. eervencel My vime, jak s nami citi p.

McCraw, a vime, to mateme Odekavati od nej vice, nal" od jinYch, kteti nas neznali v minulosti a nebudou nas znati, at budou zvoleni.

Krajane, postavme se do fad za William McCraw a zvolme jej za na:s'eho pfittiho guvernera!

(Venovano eeskYzni pfateli p.

McCraw.) )o( Novinafski zprava.

Troseenici, nalezeni po letech na jednom tichomofskem °strove, byli vraceni civilisaci. Je to pro ne krute, ale pfijali to jako mutove. )O( Poueoval jeden cestovatel: "Nesete-li v ruce hal, tygr yam neubliti."

Dei na to jeden posluchae: "To mate bYt Pravda, ale jak rychle musite tu hal nest?" )o( Ptal se kamarad pana Metra, krejeiho pro pany a hochy: "Prosim vas, co je to za pana, ktereho jste tak , uctive zdravil?"

"To je nejlepti zakaznik. Ten, kdyt si u nine objedna, zboti, tak hned poloti na pult deset korunovYch znamek na upominky.

kad Texaski.

ORLICE ISLO 13.

pi:ad&

VSTroe. Barbecue V DIME BOX

v necteli 17. eeece (Datum zmeneno) Bratr Jahn Bubak, pravnik z Dala,s, na tomto Barbecue promluvi k obecenstvu anglicky a eesky.

Ve dne pti hudbe

Dime Box High School Band VEER

Taneeni Z4bava pri hudbe

Burlesions

Vgechny uctive zve V'I'SOR:

JOHN DOLLINS za statniho senatora

JOHN DOLLINS John Dollins z Waco, pfitomnY poslanec do legislatury z okresu McLennan, uchazi se do idadu statniho senatora na uprazdnene misto zesnuleho senatora dra. W. R. Newtona.

Pan Dollins jest dobfe znamY vtem deskYm whet= v 13. senatorialnim distriktu, skladajicim se z okresu Mc Lennan, Falls, Limestone a Milam, a proto neni tfeba je s nim seznamovati. Chceme jen podotknouti, to pochazi z velice popularni rodiny Dollinsove, zname po celem stfednim Texasu.

Pan Dollins jest velikY liberal, vefici v osobni prava svobodneho americkeho obeana, ktera jsou mu zarueena ustavou teto zeme a statu.

Pan Dollins jest pro co nejliberalnejti pensi starYm lidem a yeti, le mute bYti vyplacena, kdyt se nase statni vlada zreorganisuje a odstrani se fada zbyteenYch odbor0 a komisi. "Jsem pro to, aby pensi dostavali starci a ne mladi lide, tahnouci statni vysoke platy."

Jako poslanec v legislature, volil a pracoval pro v gechny pfedlohy pro dobro lidu a byl proti jakYmkoliv zyYtenim dani. Tyto zasady hodla, hajiti, kdyt jej zvolite za senatora.

On yeti, le neni tfeba tadnYch novYch dani, ktere jit nyni jsou nesnesitelnym biemenem lidu v Texasu.

Mimo toho p. Dollins se netaji docela nic s tim, to je proti prohibici.

"Vtichni dobfe vedi, jak si v teto otazce stojim", pravil p. Dollins, a proto za to nestydim i pied celou vefejnosti."

Pan Dollins dekuje prostfednictvim tohoto listu za podporu, jermi poskytnutou v minulYch volbach, a tade, Ceske volice o opetnou tak velikou podporu dne 23 eervence, (Pol. Adv.) )o( fteditel varietniho divadla odmitl zatadit do programu jedno eisla s oavodnenim: "Ve svem podniku nedovolim vulgarnich Bramil se aritsta: "Vldyt' ja jich nepoulivam, pane tediteli."

"Ale obecenstvo by mahlo, at by vas videlo!"

Ve stredu, dne 13. dervenee 1933.

Podivejte k oznamovini

Oznamovatel Pravidla V Maiern Oznamovateli faetujeme I centy za slovo za kaide uverejnepoplatek za oziaamku iii. (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zvla gtnim listku a pfiloti.te k objednavce ptisluanY obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte Sc Posi na jeho vYmenu.

Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admini.straci pod nag znaekou, fidtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c avlakt' za snaeku a na poatovne, aby dale dopisy mohly byti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znaeku a poatovne 50 tenth.

Doplatek za znadku budiI ptiloten k obnosu, kterY posilate za 0znamku. gpir Farina na prodej — 125 akrb. a 65 akra, 3 mile vYchodne od Damon. Hlaste se u Geo. Duty nebo R. J. Harty, Needville, Texas.

(26-33-pd.) surl Hieda se eeska divka na stalou praci k udr2ovani domacnosti a opatrovani deti. $5.00 tYdne a vyplatim cestu. Mrs. Preston O'Neal, 520 S. Francis, Ada, Okla. (28-30) gip Mala kutatka druhy "Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Black Austratorps, Buff and Black Minorcas $6.00; White, Buff, Black, Browns Leghorns a Anconas a tale druhy znichane za $5.50; inichane za $4.75 za sto, vyplacene na misto, iiva dodavka zarueena. Wechny stada slepic yyzkugene "bloodtested". me vypiniti v g echny objednavky ptesne. Von Mindens Hatchery, Fayetteville, Texas.

(17-dz) u'-' TABAK listovY na prodej, 10e, 12c a 15c, nevyplacene. J. E. Burytek, Portland, Tenn.

(2431pd) KOUPim STARE KALENDARE. Koupim stare kalendate Amerikan a Svoboda. Kdo je mate na prodej, piste, 1:tere roeniky a mnoho-li za ne chcete. Adresujte: 205 Camden Street, San Antonio, Tex. (28-31) V late ye volnYch chvilich brava na§ president tennis.

Aby se zdokonalil, pozval si jako partnera jednoho mistrovskeho tennistu. Nejdfive se jen pinkalo, pit eemi, samortejme, tennista jen nahraval. Koneene pravil president: "Rad bych si zahral doopravdy.

Dame si spolu mac."

Hrali tedy doopravdy, ale za chvilku bylo videt, ze mistr hraje jen tak, aby jeho protivnik vyhral.

Uprostked hry toho president nechal a tekl: "Tak jeae 4novu, ale — prosim — doopravdy!"

Hralo se znovu. Mistr a poeatku hral, pak zase napadne polevil. a nakonec to bylo zase jako pied tiro.

President_ „ vyliraval, ale nakonec prece prerusil hru a- pravil:_ "Nejak se mi to clnes nedaii. Prosim vas, zaeneme jeate jednou. Ale tentokrat opravdu doopravdy, nebo toho radeji nechame." )o( Dalgim vymirajicim Amerleanem je ten, kted vydava rank net vy- Washington Post.

SUVA Is. SOKOLSKA HLiDKA. Fort Worth, Texas.

Bratti a sestry, viten' krajane a redakeni personal!

Rad Ctu, ale nerad pigu, nebot' s tim psanim mnohokrate se stane, ze ten pisatel je obklopen haldou kritiky, proto nerad pigi.

OZNAMENI KANDIDATO Ceny: Statni ntady Okresni fitady Komisatsky trad Jine procinktni fitady

$25.00 15.00 10.00 7.50

All political advertisements must be paid in advance.

Nize uvadime kandidaty, kteti Vas 2adaji o hlas a podporu v demokratickych primarkach, dne 23. dervence 1938.

Jedine tolik, tie nage sokolske radovanky letogiho roku byly rozsahOKRES FORT BEND WILLIAM McCRAW le a jegte nejsou u konce.

R. J. (SLIM) BARTA Za guvernera.

Vgesokolsky slat v naafi milovane za gerifa ERNEST 0. THOMPSON stare oteine a matidce Praze dovrai T. R. (RUSK) ROANE Za guvernera. vyspelost a kizefi sokolskou. Tomuza gerifa to slet ubude ptihliget statisice duWALTER WOODUL ze vaech konein zemekoule. Kdy- za general. statniho navladniho OKRES WILLIAMSON: by jenom z kat& osady dve osoby AUGUST J. ADAMEK ze vgech zemi Evropy se vypravily SAM DARDEN za vetejneho vatiee 6. precinktu. na slet, tedy by byla neast k neproza senatora. hleclnuti.

OKRESY WHARTON A JACKSON CHARLEY LOCKHART Od nes z Fort Worth take nes za22. Representative Distrikt za statniho pokladnika stupuji v Praze dva sokolgti pracovFRED MAURITZ nici a site Joe Svitak st. a Marie za statniho zastupee.

WALTER E. MONTEITH Paulova. Dostavame od nich rilzne za vrchniho soudce civilmho odvopohlednice a zajimave dopisy.

OKRES AUSTIN laciho soudu prvniho vrchniho Vageni ptatele, ae ji g toho koeoH. G. HABERMACHER soudniho distriktu v Galveston vani bylo letos a nad miru, na o znovuzvoleni sokolska vystoupeni a slat v TayOKRES BELL Okresniho Komisaie Prec. 3. lor, jeate nejsme unaveni.

FRANK PON61K ED. BATLA Dne 17. eervence na ge sokolska za Distriktniho Klerka o znovuzvoleni za okresniho klerka chasa, tim minim nage mlade June,JOHN R. BIGHAM ky, sokolky a gactvo, potadaji vetejOKRES BURLESON. za eerifa nou evidici hodinu. Pii otefteni proJOHN J. TOUPAL gramu bude hudba, pak uvitani hoW. A. MESSER za okresniho klerka. st& starostou Joe Mrlikem, nfisleduza okresniho navladniho. je spoleeny nastup cvieicich, dalgi WARREN M. HILLIARD evieeni na vgech naladich, spoledJACK SPOONTS za okresniho soudce na sletova prostna, dalgi rAzne hry o znovuzvoleni za okresniho klerka JACOB A. FUCHS sokolu, sokolek a tactva.

OKRESY FT BEND A WALLER za Odhaddiho a VYberdiho dani.

2adame laskave tupniho vzdelaCECIL BAKER (0 znovuzvoleni). vatele Frantu Rendla z Dallas, aby o znovuzvoleni neskrblil a ptijel mezi nas a aspon W. H. HUNDLEY Representative 20. Distrikt nekolika slow nam nia program za Okresniho Klerka zptijemnil. Vime, ze Te mama vaiOKRES WHARTON chni radi, tedy nam tou maliekou MRS. S. R. (FLOSSIE) PHILP A. H. REOTZ gadost snad neodeptel. Program zaza okresni pokladnici za gerifa. pane ye 3 hodiny odpoledne.

EDGAR J. STRUWE Po ukoneeni evieebniho programu OKRES LAVACA: za gerifa. budou oznameny vYsledky sokohl a MAURICE A. STRUNK sokolek Ft. Worth, kteti se uplatnili ANTHONY H. TIETJEN za serifa na gupnim sletu v Taylor, Texas.

Za okresniho komisate 1. precinktu V 7 hodin veder vesele. divadelni OKRES HARRIS: jednoaktovka pod nozvem "Pantata OKRESY AUSTIN A COLORADO ALLEN B. HANNAY Vohnout poprve v divadle". Toto o znovuzvoleni za soudce 113 diL. A. MACHEMEHL ptedstaveni bylo zde sehrino pied Representative, 25 Distrikt striktniho soudu.

6 lety. Kdo si Jake na ne pamatujete, zajiste touto hru jeate radi uvidite. Hlavni komedii v teto hte je, ze herci nehraji jenom na jevigti, polovina Aeinkujicieh je rortrou gena po cele mastriosti.

Po divadle taneeni veselice.

Vstupne pro eels' program i na bavu: pan 40c, dama 25c. Kdo se nezteastnite odpoledniho programu, budete o tolik zkraceni. VyzY\Tame vgechny krajany a nage ptatele z mista i okolnich osad k hojne Na zdarl Za vYbor, ku siiatku A. Tobola.

P. S.: Dalai oznanielii Yla jinem miste tohoto listu. )0( Vzpominalo se ve spoleenosti krasdceriftly manZelfi Karla a Viasty Kotrla nYch, zlatYch east: "Jo, jo," povzdechl si pan Bidrman, "kde jsou ty krasne easy, kdy jsem bYval gardovYm porueikem." ktery se odbYval dne 11. eervence v Houston, Texas Divi se cela spoleenost: Zdravi, stash a blaho at' yam kvete "Jejej, pane Bidrman, opravdu, v to Evotni pouti, oni bYvali ,porueikem?"_ laska vase necht' jest pevna Pan Biderman-uveden do rozpakt a nic necht' vas nezarmouti. timto spontannim udivem skrom ne:-vysvetluje: At' vypini se touha vase "No, gardovYm zrovna ne, a dnes a manZelska radost k tomu, po tak dlouhe dobe, nemohu ani pieje varn ze srdce Clenstvo stoprocentne tici, 'tie porueikem, ale iadu 'Pokrok Houstonu. mel jsem tenkrat zrovna pied odvodem a doktor mel asi na nine vztek a zkazil ml to, ponevadt hued u odV0d11 tat; "Untauglich!"

Blahoprani

sleeny Eveliny Kotrla

s p. Andrew Herman Franz

Ve stitedu, due 13. eervenee 1938,

arm Z(.7.

Mrs. S. R. (Flossle) Philp za okresni pokladnici.

Dra. Petra Hoboko jest dasem vyzkouSenY ialudeCni lek, kterf pomohl behem poslednich pet: pokolen1 znilionUm trpicich: nervosou, nezaiivnostf, zacpou a zkaienYm ialudkem, nisledkent spatneho traveni a yymeiovani. Pravidluje stieva. Pomeha traveni. Opat • te si dnes , velkou 14 uncovou Zkuiebni Lahev za pouhY $1.00, poitovne vyplacenol

Dra. Petra Le-eiv# Olej Liniment piinasi rychIou utiA.

ujicl Ulevu znavenjun a bolestivYm svalilm. Po 50 rokupfinaiel vitanou Ulevu tisicum trpicich revmatickYmi a neuralgickYmi bolestmi, bolestmi v zadech, obydejnym bolenim hlavy, namoienYmi a bolestivymi svaly, boulemi, od • eninami a vymknutinami. Po g lete si dnes pro 2 pravidelne 600 lahve za pouhy $1.00, poftovne vyplaceno I

Pani S. R. (Flossie) Philp z Caldwell povekila Vestnik k oznameni, de je kandidatkou pro fitad okresniho pokladnika v Burleson Co.. Mrs. Philp podnikla eilou kampari, aby si zajistila nejyettl poet v primarni volbe dne 23. dervence a bude uptimne poteSena uvdZenim jeji kandidatury vSerni, je2 budou brat ye volbe fieast.

Jeji prohlaSeni k voliefim Burleson okresu jest toto: "Tirnto nabizim svoje jmeno co kandidat pro Iliad okresniho po01■111■1001■■•••11

kladnika pro dem. primarni volby dne 23. dervence 1938.

Zila jsem v Burleson okr. 31 rokil a vyueovala po sedm let na ttech venkovnich Skolach tohoto okresu.

NavStevovala jsem Obchodni Kolej v Tyler a ueitelskY fistav v Huntsville. Jsem vdova od roku 1919 a nutne potkebovala bych postaveni o nel2 se uchazim. Ovdovela jsem s peti malYmi sirotky a teZlou pra,-* ci ye dne i v noci shanela jsem prostkedky k vStive mojich ditek. Nevlastnim domova, nYbr'2 rentuji domov matky meho zesnuleho mute.

Dedicove toho domova zadaji sviij podil a proto Zaciam volide tohoto okresu aby mne zvolili do ittadu o nejZ se uchazim, abych mohla dosavadni domov vykoupit a poskyt-

nout detem Skolni vychovu.

Budu-li poctena volici toho okresu zvolenim do fikadu okresniho pokladnika, slibuji konati pkevzate povinnosti ptesne a vYsledne.

Doufam shiedati se s kaklYm dtenatem t. listu v Burleson okresu pied volbami a chci podotknouti nyni, 2e hlas a podpora kaZdeho voHee bude opravdove vo.Zena.

V upkinmosti Vase MRS. S. R. (FLOSSIE) PHILP. (Pol. Adv.) DuSevni sta y deskeho lidu, pc) p •irozenem neklidu, vyvolanem sem, je vYbornY. Tento malt' narod, spojujici organisaeni schopnosti Germanii se slovanskYm humanismem, se rychle vzpamatoval.

Leroux v "Le Populaire", Paki2.

.1,11,114_

Dra. Petra 2aludeZni Silitel vynikajici alkalickt "celorodni" ledivY prostiedek proti jistym prudkYm faludedium porucharn jako jsou: paleni Shy, kyselost taludku a jiste druhy Spatneho travenf. jelikoi jest alkalickYm, neutralisuje draidive kyseliny v ialudku a tim pomaha od bolesti hlavy, diveni a neptijemnosti zpilsobenYch zaiivacimi nepofa.dky.

Od roku 1885 pomahal tisicum trpicich "Letnimi Chorobami", jichi piiznaky jsou priijem, kiede a zvraceni, oby.dejne zavi• Ilene nespravnou stravou a napoji. Opatfte si dnes 2 pravidelne 600 lahve za pouhy $1.00, poitovne vyplaceno!

Na pp oiadanf pa g leme leky as dobirku (C. 0. DO.) V Kanade dodavany beze

eor

6eskoslovenska vlada izatim ukdzala sudetskym Nemcam svou dobrou van Sirokou amnestii, silpracemi v sudetskem nemeckou melnickou rozhlasoy ou stanici a jinYmi opatkenimi, coZ je tisickrat lepSi nez uskuteeneni nejake autonomie mistni, ktera je v podstate pouhou agitaci a nemb2nosti.

Zaslouil si znovuzvoleni za &tan ho kontrolora.

2aludeenich t po P!of P

jez zyld'Ste ted' v eervenci kazi radost ze Evota lidern vS'eho veku a berte pravidelne

On vykonal pro daneplatce neco, co stoji za- ponebot' vydani, ktere mel s kolekci asi $73,000,000, stake pouze JEDNU DESETINU PROCENTA v roku 1937. Neni to rekord?!

Seveiovu HORKOU

Kdyby ye vg ech jinych odborech statnich bylo 'Setkeno, jak jest v odboru statniho kontrobora Geo. H. Shepparda, na g stat mohl by miti v pokladne hezkou sumu penez, misto schodku.

cennou 2aludeeni pitipravku, kterd pomohla pki nestravnosti, kyselosti v Zaludku, nadYmani, nechuti k jidlu atd., tisiciim a jiSte nezklame ani vas. Cena $1.25. — Nemd-li lekarnik, pbSlete objednavku u •irno -

VOLTE PRO GEO. H. SHEPPARDA A BUDETE VOLITI PRO PkiTELE DANEPLATCCJ! (Oznamka tato je placena pkateli Geo. H. Shepparda).

Ve sUedu, dne 1. eervence 1938.

V ESTN-ii

&mak id..

Zvofte

Tom F Guv era STA.T EXAS

TOM F. HUNTER TOM F. HUNTER v u2Sich volbach v roku 1934 obthiel 457,785 hlastit. To jest diikaz, *Ze lid yeti v jeho poctive umysly k vedeni nagi statni vlady spravne a k vyvedeni ji z nynej gho chaosu dluht a marnotratneho mrhani penezi lidu.

Dva kandidati do iitadu guvernerskeho, kteti nyni zastava ji dilleNte statni tittady, slibuji Setrnost a hospodarnost statni vlady, ale jejich podinani tomu nenasvedduje, nebot' zdvojnasobili a ye r ozpotly.

Tom F. Hunter slibuje snaiti statni vydani o $15,000,000 rod ne a ujiSt'uje, 2e bude vetovati kaldou ptedlohu, ktera by nalizovala j akekoliv zySr eni dani.

Tom F. Hunter uji'St'uje, 2e s pomoci zakonodarny, zruSi odb or kontroly lihovin a komisi starobni pense, a tizeni techto odevzcid okresnim a mistnim Utednikam, eim'Z se ug etti statu nejmene $2,000,000.

Dosud v historii Texasu nedostalo se texaskYm obeaniim cizi ho ptiivodu pattieneho zastoupeni u statni vlady. Tom F. Hunter ujigt'uje, 2e bude-li z volen , Pastara s e o to, aby procentne k poetu hlast dostalo se PLNEHO zastoupeni u vlady, nejen obaantm eeskoslovenskeho piivodu, ale i vSem ostatnim narodnoStem.

2e to Tom F. Hunter mini uptimne ate dostoji svemu slibu, svedei ji g to, Ze ustanovil za tiditele sve kampane nekolik oechoslovan v rtitznYch eastech statu.

Krajane, spojme se a zvolme sveho tele TOM F. HUNTERA za pisigtiho guvernera statu Texas.

(TATO OZNAMKA JEST PLACENA PitATELI P. HUNTERA)

titrana 22.

C. H. CliERNOSK PRAVNIK

vEsTNIK

JACK SPOONTS za klerka okresu Bell.

Vytizuje vetkere soudni zaletitosti.

Otadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

Volidum okresu Bell: HOUSTON, TEXAS. Dovoluji si yam timto ptedloEti moji kandidaturu o znovuzvoleni DR. THOMAS N. DeLANEY do fitadu okresniho klerka okre06NI LEKAA su Bell. Jsem yam srdedne zavaBrDe spravne ptipravene. zan diky za poctu, kterou jste mi as dle udelili v minulosti, kdy jsem se snattadovna 3248 — Res. 2687 zil za to odmeniti pinenim svYch 513-15 Professional Bldg. povinnosti co okresni klerk v gdy do TEMPLE. TEXAS. nejmeng ich detailu, vlidne, uslu2ne a rychle.

131-ad okresniho klerka tYka, se ptimo nebo neptimo vAech lidi, neOeska Jidelna, Restaurace bot' v teto utadovne jsou chovany a Pivnice vkchny zaznamy vlastnictvi po714 PRESTON AVENUE zemku a majetka, jako mortgiefi, HOUSTON, TEXAS ptenosii, ptipisii, license sriatka Jos. Kant, majitel. atd., probadni rekordy pozastalosti, Telefon: Beacon 31734. choromyslnYch °sob, nedospelYch, Pravideina jidla a lunde, v'Sechny delente statistiky jak naNejlepk soudkove a lahvove pirozeni to ki vkchny zaznavo, rtzne druhy vina a doutniky. my soudu a mnoho jinYch. Okresni Mluvime desky. klerk zaroven jest oficio klerk koHoboko stale na sklade. misatskeho soudu, ponevad'i ZvlaStni stoly pro rodiny. zapisky ze schazi a podepisuje fgecky warranty a jine dfilelite zaznamy prate okresnich komisatil. Proto tyto nabyte zkuknosti umo2fruji mi nyni poskytnouti lidu okresu lepWEST, TEXAS. M sluthy, ne2li kdykoliv neb kdoPozemkovY obchod — Abstrakty. koliv.

Pajeky — Notatstvi.

Hodlam podniknouti dinnou Mame spojeni v celem state. kampari a chci nav gtiviti tolik volieu, kolik mi bude moino, abych y am osobne podekoval za velikou laskavost, jakou jste mi prokazaliOei, UM, Nos a Hrdlo minulosti, a poladal vas o opetPiiprava111 tfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne nou podporu a hlas v ptiAtich priFIRST NATIONAL BANK BLDG. marthch. Kdybych ale vas nekteRosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas ✓ nedeli rano od 9:00 do 12:00

Ve stredu, dne 13. eervence 1938.

reho prehlednui, tadam vas, abyste mi to nevykladali za zle, a touto cestou yam vzkazuji dik, pozdrav a Zadam vas o podporu.

Dikem zavazan jsa, zfistavam Vag' (Pol. Adv.) JACK SPOONTS. )o( Suroviny, penize, prosttedky vkho druhu, ba ani diselna pkeyaha nejsou na strand Nemecka. Anglie a Francie, divame-li se na fakta a

na cislice maji ve svych rukou nejlepSi karty, vkchny trumfy velke "La Figaro", Patii. hry. )o( Je prospenejk znaeit si v knize nebo neznadit? MoZna, ze jedno i druhy v nedem prospiva. Myslirn„ ze znadit v knize ma mnohe vYhody, veci dulezite barevnou tuhou, veci merle dulezite obyeejnou tuhou. Ja nemel nikdy diste knihy T. G. M., Jak pracovat, 1898.

RED FRONT

Cervenka & Naniura

DR. C. GREER

Zvolte

DR. RAC,. J. HOLLUB

14i1 E: zllAtisiith IFF11Hamburku.

Pomilieme Vam pii obstarivini fatevnich a vystehovaleekSreh vis pro Vase evropske ptibuzne.

• Informace u vakho mistniho agenta. neb

AMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN'LLOYD R

OZNAMUJE potad spoledenskYch zabav, te gicich se velptizni naSeho lidu i e'etnSrch ptatel tadoveho alenstva. VzornY poto.dek, pedliva obsluha a dobra hudba pti kade zabave.

JIM GLASSE ZA

Polsko, predevAim Polsko je ten soused, kterY — ve svem vlastnim zajmu — je povinen a milk braniti 6eskoslovensko. Po 6eskoslovensku by ptiMa tada na Polsko. — Je na case, aby se u nas pochopilo, v jakYch spolcich spodiva dobro a bezpeenost naSi viasti, je na ease, aby z pohroniellich slovanskYch narodil zmizelo mraano ptedsudku a nechuti, je na Case podati ptesto pohraniei bratrskou ruku s ptatelasTai pozdravem "nazdar!"

BREMEN • EUROPA COLUMBUS NEW YORK • HAMBURG

Pokrok Ho ustonu

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU211A. ✓ hodine Z. alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naafi zasadou.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

V zajmu rychleho, pohodlneho a berstarostneho cestovani, jed'te na kteremkoli z nasledujicich parnika:

515 Cotton Exch. Building, Houston, Texas.

OeskY Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon atadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

EDWARD PACE Pohiebni riiitel.

DO dESKOSLOVENSKA

odhadelho bereiho dam okresu Harris chcete-li uslanou a spra yedlivou VOLTE PRO NEJ DNE 23. 6ERVENCE: (Pol. Adv.)

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0451.

Na doptini se Jest — 20th and North Main.

✓ neat', 17. eervence. - Mraz V POLEDNE BARBECUE, A VE6ER POLITICKA RALLY VAECH KANDIDATU

✓ nedeli, 24. eervence. - Syncopators ✓ nedeli, 31. Zervence. - J. R. Bet& VSTUPNE: PAN! 40c DAMY 25c PORADATELE.

Ve stfeclu, clue 13. eervenee

*Irani" U.

193EL

S. R. Le AY za stat. dozorce ikol.

J. E. LEVERTON za komisaie 4. preinktu, okr. Harris.

Deti rildu ti tef nik Cis. 142, na Cottage GT3 fe5, v Houstonu sehraji

v nedeli, 24. Cervence 1938 narodni poheSdku

Henzieek z malovane chaloupky" OSOBY: HajnY Rokos Maryaka, jeho dcera Honzieek Jeho matka Cesky vodnik Villa Slovanka Cert Byribil

S. R. LeMAY Pan LeMay navrhuje: 1. Aby IgaedY dolar ureen na vzdelani byl 100 procentne utracen na statni vzdelavaci program.

2. Aby statni odbor vzdelani na byl takoveho respektu, jako jine statni odbory statni vlady a u ptatel vzdelani vaude jinde.

3. Aby pomoc na slutine na dopravu a vySs'i ‘Skoly, dostalo se pattienYm dilem v bilancovanem programu vzdelani.

VOLTE PRO S. R. LeMAY-E! (Pol. Adv.)

liaL:LAMINtgaa J. E. LEVERTON Pan Leverton narodil se v Houstonu pfed 55 roky, zil zde celY svilj livot a jest otcem sedmi deti. V jeho mlad§ich letech pracoval pro drahu, byl elenem 2eleznieniho bratrstva. V roku 1918 vstoupil do obchodu pojitt'ovaciho a byl vedoucim jedne z nejvet.§ich texaskYch agentur.

"Jsem pro rovne dane a spra yedlive odhaclovani majetku pro dank, co maji ciniti patfione autOrity, zvolene a zodpovedne pfimo lidu Velice radio jest statnich •odbort, za sve vpkony", pravil p. Leverton. od nejmenSi dariove subdivise, "Jsem si pine fedora o nutnosti k federalnimu, ktere by hospodatily a ochoten jako okresni komisat a zaroveri vedly vSechno tak ptis- spolupracovati s ostatnimi zvolene rychle, jako odbor statniho kon- nSrmi autoritami k phiemu a fispatrolora pod vedenim Gie. H. Shep- nemu vedeni spravy okresu a zavaparda. zuji se, Ze die myth nejlepSich Kontrolor Sheppard poskytnul schopnosti zavesti okresu hospodaneplatcum neco, co stoji oprav- darnou a vYkonnou administraci du za uvatenou, nebot' kolekce ko- okresu Harris." lem $73,000,000 lonskeho roku stdPan Leverton dale pravil: "Jsem lo stat pouze asi della desetin jedpro to a budu pracovat pro- zvYAenoho procenta z celeho obnosu, ni systemu hiidani silnic, zlepSeni jest opravdu nepatrnY obnos.

Mame odbory, ktere vyZadovaly odvoclneni, zlep:seni venkovskYch mnohem vice, ba nektere sahaly ai park() a prosttedku k zabave, a podo neuvetitelne vYSe ye vydani, a staram se o to, aby site test okresu proto voila by si men vaziti pana Harris byla s tvrdYm povrchem.

Shepparda a ptieiniti se, aby byl Zvldete se ptieinim o to a budu nalehati na zakonite upevneni v§ech znovuzvolen. mist zamestnance ve Vaech politicOdbor statniho kontrolora kok3"rch subdivisich. KdyI vetejnY, lektuje ruzne dane, jako dane z cischopriS7 zamestnanec bude vice zagaret, z oleje a gasolinu, z ketezobezpeeen o trvalosti sve prate, ptivYch obchodil a mnohe jine, ktere sahaji do miliont, ale p. Sheppard rozene dostane se lepei a spolehlivejSi price a vS7konnosti ye vedeni vedl kolekce tak SetrnYm bem, ze vydani spojene s kolekci vladniho obchodu".

Pan J. E. (Jack) Leverton jest bylo nejmenai, jako snad mohlo pfitelem eeskeho naroda a doufa, bYti. Proto voliei nemeli by zapome- 2'e bude zdejSimi krajany podporonouti p. Shepparda pti volbach dne van k zvoleni za okresniho komisa23. eervence. fe precinktu Cis. 4., okresu Harris.

(Venovano daneplatci.)

(Pol. Adv.) (Pol. Adv.) )o( e( Jsme ptesveddeni, Z'e Hitler mlu*Skodal vi pravdu, tvrdi-li, ze valku nechce, Lordu Balfourovi, znamemu svou a site z diste osobnich devodu. Je dosti chytrST, aby vedel, *ie v ptipa- ironii, ukazoval jeden py'SnY Ameride valky by byl zajatcem general() Can v New Yorku budovu Wooljako cisat. Vi take, '& vyhlidky WC- worthu. Vykladal, jak je vysoka, jamecka na viterstvi jsou pti nejmen- kou stala spoustu penez a jak komMm pochybne. Nemecka nacio- fortne je zafizena. A koneene nalistick,:q. vina je dnes na nejvy g- ze je Apia ohnivzdorna. "Jaki AkoOpadne pravdbodobne daf" odpovedel Anglilan lakonie"The Seven Seas," ky. si kcio raysli. rychleji

flidka vkkonnost.

Slavek Baletka El. Stefkova Rich. Baletka Eva Klimova Alice Cikalova, Llilie Sopeakova Anna Silhanova Edvin Korupata Emil Korupata Certici Karel Kubin Jan Vojtek Riei Baletka Irena Kubinova Vlasta Kovalova Deveata v lese na kvetinach Fr. Silhanova Doris Kunetkova Doroty Sopeakova Dej se odehrava na hranicich "OeskoslovenskYch Zaeatek piesne v 5 hodin odpol. fludba, Dybalava, Orchestra. tistY vYteiek venovan butte na obranu eeskoslovenska.

VSTUPNE: OSOBA 30c — DETI 10c KDO BY SI PitAL DAROVATI VICE, S RADOSTI BUDE MAN U POKLADNY Uctive zve ZABAVNI VYBOR.

Taroky $1.35. eechoslovak, West, Texas.

svatem opeeku Jos. Vagut, Schulenburg, za.stupce pro stat Texas Praga Film Co. z Chicaga, vYhradni thstupci filmoveho svazu v Praze, uvadi jeden z nejkrasnejSich eesky mluvicich filpeknefai ne Z . u sv. Antonieka. Rortomil3i romanek ky, odehravajici se v malebne kra.jine na Morave, s krasnr mi zpevy, hudbou a nadhernYmi narodnimi kroji moraysk3"7mi, je2 spattite o pouti na Svatem Kopeeku, na hanacke rovine u Olomouce a pokochate se pohledem na krasne vesnieky, lesy a mesteeka.

GRANGER — ye etvrtek 14. eervenoe o 7 a a 9 hod. veeer.

WHARTON — v patek 15. eervence, ad 6:30 ai do 11 hod. veeer.

FAYETTEVILLE — v nedeli, 17. eervence o 8 hodinach vecer.

MOULTON — v titerSr, 19. eervence, a 8 hadinaeh veeer.

WEST — ve stiedu, 20. eervenee, o 3 hod. odpoledne, a 7:30 a a 9:15 hod. veeer.

FORT WORTH — Rose Theatre, North Main Str., ye etvrtek 21. eervence a 7 a o 9 hadinich veCer.

Strana 24.

yitersiw

Ve sttedu, dne 13. Eervenee 1933.

Thompson piltelem farmard kandidat za guvernera Jest proti plSitvani statnich Sales Tax', zvysovani dani na veskery majetek, je proti "Child a hor amendment", monopolu.

JEST PRO SPOJENI FARMAfit A ZVt S ' ENt C E N ZA FAMAESKE PLODINY.

JEST PRO ZLEP8ENt STAROBNI PENSE, JAK SI LID ODHLASOVAL V ROKU 1936.

PO STOLETI 11IUSEL FARMAR, DRAHO KUPOVAT A LACINO PRODAVAT. TAKOVE OBCHODOVANt NIKDO DLOUHO NEVYDR-

JEST PNTELEM PRISTEHOVALECKEHO LIDU, CO2 DOSVEDUJE, 2E NIKDY NEBYL 6LENEM KU KLUXt.T.

TMOMPSON ZASTAVA ZrkgENt PRIJEM PRO FARMARE. STEJNOU PEttLE2ITOST PRO FARMARE S PRUMYSEM A DELNICTVEM.

SLIBIL LIDU V AMARILLO, 2E SNifi DANE, TEL POPLATKY ZA PLYN, TELEFONO' A DOSTAL SVEMU SLIBU.

SLIBUJE ZAVOLATI FARMAR,E DO AUSTINU A S NIMI VYPRACOVATI PLATFORMU PRO LEPSt PRODEJ FARMAASKtCH PLODIN.

ZVOLEN 2EL. KOMISAftEM NA NA ST.TRU, 2E PAIOINt SE 0 LEVNEJSi DOPRAVU NA FARMAISKE VtROBKY A DOSTAL SVEMU SLIBU.

THOMSON DOSTOJI SLIBU.

teiti farmaii pri Anton, Littlefield a Chilldres, kde Thompsona o s o b n e znaji vyslovuji se nisledovn6:

Farmati, Thompsonovi Thompson vidy dostal svemu slibu.

Tato oznamka jest darovana farmed ze severniho Texasu.