0 ari Slov-anske Podpor pciJedn oty Statu Te xas.
B
RAT R5-rvi
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W e t Texas, under the Act of Congress of August, 24th ROtNiK (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ye stiedu
(Wednesday) 6. eer yenee (July) 1938.
.tiSLO
AMERICKA ZAKLADNA NA HAWAJ EJDULE2ITEJS1 namorni kolonii Spojenjrch Statfi jsou krome pruplavu Pafl namskeho ostrovy Hawajske. Jsou dulekte proto, 2e leii v srdci Tichomori a ponevad2 z jednoho z nich — ostrova Oahu — vybudovala trpolive. priroda a lidske Asili velkY phstay. V tomto pristave — Pearl Harbor — a kolem nano si vybudovaly Spojene Staty jednu z nejvetgich namornich zakladen ftech dob. Namorni zakladna neni vlastne nic tajemneho. Prakticky bychom ji mohli prirovnat k benzinove stanici. To, dim je benzinova stanice pro automobilisty, je namorni zakladna pro lodi. Jeji cena zavisi na miste, vybaveni, mu2stvu a pohonnjrch latkach. Misto je nejdillektejk a ma zvjrgit pohyblivost lod'stva v oblasti, ktera se pravdepodobne stane valeenYm deji gtem. Na priklad je mai() pravdepodobne, Ze americke lod'stvo bude kdy operovat v Indickem ocean& Proto by od nas bylo nerozumne chtit zakladnu na priklad na Madagaskaru. Na druhe strane je \Tidy mokie, 2e americke lod'stvo bude muset operovat na evropske strane Atlantickeho oceanu. Ale zde, budeme-li kdy nuceni vyslat lod'stvo do evropskYch vod, mideme jenom doufat, 2e to bude v souhlase s nekterou velmoci, ktera tam ma zakladny — jako byla Valk& Britanie ye svetove valce. V Tichem oceane je tomu jinak. Je to nejpravdepodobnej gi dejigte prigti americke valky. Pod jednim nebo druhYm jmenem si tam udriujeme svou armadu u2 od roku 1919 a od 1920 tam koname velke namorni manevry. Vybudovali jsme letecke zakladny na zapadnim pobre2i, namorni stanice od San Diega a Bremertonu a soustredili obrovskou munici v Nevade, odkud je snadnY pristup k pacifickjrm pristav0m. Nagi namorni strategii bylo soustredit v Pacifiku ka2dou unci sily, pokud to dovoloval . rozpodet — rozpoeet do prichodu Rooseveltova . skrovnjr. Tato namorni strategie je dvojnasob vjrznamna, 2e provazela na g nstup z Asie. Zadali jsme couvat, kdy2 jsme na washingtonske zbrojni konferenci dovolili Japonsku priblikt jeho namorni silu k nagi vice, net jsme meli v iimyslu, a kdy2 jsme pote svolili, 2e nebude,me staxet sve namorni zakladny na Guamu, Filipinich a Aleutach. POzdeji jsme pustili Filipiny, zavirali odi pied japonskou aktivitnu na mandatarnieh ostrovech a dovolovali tokijskYm militaristAm, aby nam zavirali vgechny otevrene dvere na asijskem pobre21. At' se stane cokoliv, mezitim co pigi tyto radky, je jisto, 2e se nezmengi pravdepodobnost na gi priSti valky v Pacifiku. Tichjr ocean je obrovske more, pokrYvajici tretinu povrchu zemskeho, zaujimajici vice mista ne2 vgechny kontinenty dohromady. I kdy se omezime na severni Pacifik, mama pied sebou zasratne prostory modre vody. Manila je zrovna tak vzdalena na zapad od Panamskeho priiplavu jako Bengalska zatoka na vjrchod. Japonske a ruske lod'stvo, americke a 'Spannske eskadry, britske a nemeeke krdniky — v gechny bojovaly na pomezich tohoto oceanu. Ale 2adnA, vodka jeLte nebyla vybojovana na jeho
Don Wharton. Sire prostore. 2acine lod'stvo nerna takovY akeni radius, aby na nem mohlo provadet rozsahle valeene operate. Proto, mame-li bojovat na Pacifiku, nag e lod'stvo musi mit dostateenou pohyblivost. A to prave mu umo gni Pearl Harbor. Zvi akeni radius na geho lod'stva o 2,000 mil, cog nedovede g .dna jina zakladna, kolem ktere mug eme opsat kruh o prumeru 4,000 mil jenom po yode. V tomto kruhu je 22 mil. 500,000 etver. mil souvisle vodni rozlohy — vice neg etytikrat tolik jako cela rozloha v gech nagich osmaotyticeti stater. Uvnitt tohoto kruhu nema, namorni zalladnu gadna jina mocnost a dille• gite zakladny Japofiska jsou od jeho obvodu vzdaleny aspori 1,000 mil. Tak, pokud je vYhodou blizkost zakladny, je na torn americke lod'stvo lope ne g kterekoliv jine ve v gech eastech tohoto obrovskeho kruhu, mimo nejzaz gi vYchod. Tak je tomu v teorii. Kdy g ji srovname s tvrdou skuteenosti, vidime, ge surer k Asii je neg vgechny ostatni. Nebot' skuteenost ukazuje k tomu, ge budeme donuceni udetit ye smeru Japonska spi ge neg odrazit ranu v nagi easti Pacifiku. Letectvi zmen gilo cenu nekterYch velkYch namotnich zakladen. Zkratilo vzdalenosti a v evropskYch vodach na ptiklad byly vzdalenosti u2 tak male, ge zakladny, jako maji tteba Britove na Mahe, ptestaly bYt uhajitelne. Dostaly se na dosah bombardovacich letadel z pozemnich zakladen. U Pearl Harboru tomu tak neni. Dokud nebudou mit bombardovaci letadla obrovskY akeni radius, budou se letecke fitoky provadet z matetskYch lodi. Rozvoj letectva zyYgil velmi y Yznam HawajskYch ostrova. Staly se ktig ovatkou obchodnich leteckYch linek v Pacifiku a cennou ptedni strati armady a namotniho letectva. Z letecke zakladny v Pearl Harboru mohou hlidkova letadla konat YYzvednou slugbu na Pacifiku a podavat lod'stvu cenne zpravy. S ka g dYm novYm motorem, letadiem, novou rychlosti, novYm akenim radiem se stavaji Hawajske ostrovy dule2itejsimi. Jak pravi general Hugh A. Drum, nemohli jsme se postavit na lepgim miste neg prave tarn. Pearl Harbor se podoba velke dlani vody, sahajici do cukrovYch poll Oahu. Zapesti teto ruky tvoti priljezd do more, prsty jsou ptistavem samYm. Zapesti je dlouhe sedm mil, jednotlive prsty, dy e, tti a2 etyki. Zde, na tomto miste, na jednom z 30,000 ostrova, omYvanYch TichYm oceanem, mezi horami vy yrgenYmi sopkami a za koralovYmi irtesy, postavenYmi neseetnYmi drobnYmi g ivoeichy, je jen nejakYch 6 etvereenich mil chranene vody. Jen bagrovani zde stalo na 16,000,000 dolara. Zde rou ge kotvit vgechno lod'stvo SpojenYch State, jak to dokazalo na manevrech 1936. Ale ye skuteenosti je Pearl Harbor neeim vice neg natag enou pohostinnou dlani. Je zat'ato upesti: lodni park sam, 15 mil geleznic, Joky, ktere pojmou nejvet g i bitevni lod', kterou jsme kdy yystaveli, namorni geleznice, jetaby, sklady, stroje, service, petrolejove nadde a v jednom rohu obrovske zasoby uhli.
Zakladna je v Pearl Harboru na to, aby pomahala namornictvu, a armada v Oahu, aby chranila zakladnu. Poloha Hawajskych ostrova, prirozend ochrana Oahu a povaha nagich vojenskYch sil sveclei o tom, ge Pearl Harbor je nejlepe haj end zakladna na svete. Nejbligg im sousedem je Japonsko, a to je vzdaleno (z Tokia do Honolulu) na 3,000 mil. Vojengti odbornici rikaji, Ze kaldeho mista je mo2no dobyt, je-li ntodici strana ochotna zaplatit jakoukoliv cenu. Nag e armada se snagi postavit cenu za dobyti Pearl Harboru tak vysoko, ge gadnY stat nebude ochoten zaplatiti ji. Mocnost, ktera by chtela dobYt Pearl Harbouru, by musela mit takove lod'stvo, aby zatlaeilo nage zpet na zapadni pobte gi Ameriky a odtamtud je nepustilo. Takove lod'stvo nema gadna mocnost, a Spojene Staty nikomu nedovoli, aby si takove lod'stvo yystavel. Potom mocnost, ktera dostane chut' na Pearl Harbor, musi po&at, ag bude americke lod'stvo zmrzaeeno nebo zamestnano v Atlantiku. Ale v torn ptipade tu zbYva jegte armada, ktera neptiteli znadne ztigi jeho praci. Tak jako vgechna nage armadni moc sousttedena v Oahu, je v gechna namorni sila sousttedena v Pearl Harboru. Zde jsou postaveny velke baterie gestnacti-, etrnacti- a dvanactipalcovYch del — kolik jich tam je, nesmim kid.. Ale vzpomeneme-li si na Napoleonovu zasadu, ge delo na zemi ma takovou cenu, jako lod' na moil, a na nemilou zkugenost britskeho lod'stva v Dardanelach, uzname, ge je tam del dost, aby odrazila utok sebevice lodi. Tyto pozemni pevnosti maji tu vYhodu, ge miteni a stfileni z nich je jistej gi neg z lodi. V horach za nagimi bateriemi jsou gelezobetonove pozorovaci stanice. Podel pobte gi jsou geleznice a silnice pro vlakova motorova dela. A v gude kolem jsou protiletadlova dela, svellomety a ptistroje, zachycujici zvuk bli gicich se letadel. ZadnY neptitel by si nemohl dovolit plYtvat svYm lodnim kapitalem na takovem opevneni. Pravdepodobne by se nejprve pokusil umleet pobtegni delostkelectvo, neg by se ptibligil s lod'mi. To by vykonal letadly. Proto by nage ptevaha na zemi a moil trvala tak dlouho, dokud bychom neptiteli nedovolili ziskat ptevahu ye vzduchu. Jak dlouho bychom mu v tom mohli branit? Na to neni odpovedi. Vge ravish na tom, kolik letectva by neptitel vrhl na Oahu — to jest, jakou by chtel zaplatit cenu. Na ge protiletadlova dela by jej tak snadno nepustila a na ge vlastni letadla by bombardovala nepkatelske matetske lodi a letecke zakladny zrizene n.eptitelem na naterem bakem ostrove. Misto abychom se s neptitelem chytli ye vzduchu, snakli bychom se pravdepodobne znieit jeho hnizda. Artnada ma na dvou letigtich pies sto vYzvednYch, stihacich a bombardovacich letadel, a u Pearl Harboru se stavi tteti leti gte, nejvet gi letecka zakladna ceIe armady. Bude stat mezi osmnacti a dvaceti miliony dolarii. Armada se ptipravuje hajit zakladnu za nejneptiznivel gich podminek, ktere nine valka viibec ptinest, ale zakladna je gte neni ptipravena na ureite podminky, ktere valka pravde(Dokoneen1 na srane 18.)