Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, ROt5 NIK (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 29. ecrvna (June) 1938.
KE CTRIbiU CERVENC
0
SLAVA vYrodi prohladeni americke.. neodvislosti je soudasne i oslavou jedne ze dvou vYsadnich listin, na nich spoeivaji zaklady SpojenYch Stattl. Druhou z nich je federalni, konstituce. Prohla geni neodvislosti, ptijate kontinentalnim kongresem 4. eervence 1776, objasriuje okolnosti, za jakYch vegel narod v existenci a stavi v poptedi lidealy, Jima' 'se narod mini tidid. Ve svete, v nem§ kralove a panovnici vladli "z bog' milosti" nad svYmi poddanYmi dasto •geleznou rukou, prohla guji zastupci nejakych dtyt miliont osadnikt noveho sveta rovnopresnost lidstva za jecinu ze zasad, na nich ma spodivati vlada lidu. Ve svem prohlageni neodvislosti pravi mezi jinYmi: "Pova§ujeme za samortejmou pravdu, de v gichni lide jsou stvoieni navzajem sobe rovni; 2e vgichni jsou jejich stvotitelem obdateni jistYmi neodcizitelnYmi pravy, mezi nimi je i pravo na divot, svobodu a vyhledavani §-testi. K zajigteni techto pra y jsou mezi lidmi ustaveny viady, jeZ dostavaji svou spravedlivou moc z phvoleni tech, kteti jsou vladou spravovani; takte stane-li se kterakoli forma vlady zhoubcem techto zamert, je pravem lidu ji zmeniti nebr' zrugiti a utvotiti si novou vladu, stavic jeji za klady na takovYch zasaclach a organizujic jeji moc v takovou formu, ktera, se lidu zdo, bYti nejteinlivej gi vzhledem k jeho bezpednosti a gtesti." Proti prohlageni, ze "vgichni lide jsou stvoteni sobe rovni," byly dineny ji2 eetne namitky. Podpisovatele prohla geni neodvislosti neuhli vgak teto vety v tom smyslu, jakY maji na mysli jejich kritikove. Thomas Jefferson a jeho druzi nikdy nepropadli illusi, ie v gichni lide jsou si rovni pied zakonem — ze zde nema, bYti iidne privilegovane ttidy, Zadneho rozligovani, ze ka§elY ma miti stejna prava a stejne ptilelitosti k dopracovani se fispechu. — Neni vlastne Zadneho duvodu k nedorozumeni, nebot' v samem prohla geni je oznadeno, co se vyrozumiva vYrazem rovnosti. Ude jsou "obdateni jejich stvotitelem jistymi neodcizitelnYmi privy; mezi nimi je i pravo na divot, svobodu a vyhledavani gtesti." Toto prohla geni bylo tehdej gi dobou revolucionitskou doktrinou. Vetgina narodt evropskYch nepovalova1a "divot, svobodu a vyhledavani gtesti" za prava, ptitknuta kaZdemu jii pti narozeni. V dobe, kdy prohlageni neodvislosti bylo sepsano, mohi bYti ve Francii na kralovskY rozkaz chycen, do 'lado smrti veznen kterYkoli lite viten a tam tamnejdi obean — ani by kdy byl zvedel, prod se tak deje a ani by mu byla dana moZnost se hijiti a plipadnd dokazati svou nevinu. Jedte hroznejdi ptestupky proti "divotu a svobode" byly pachany v jinych zemich.
a
Definici rovnosti, jak je uvedena slovy prohladeni neodvislosti, objasimje nam eastedne rozhodnuti Nejvyddiho soudu, kde se pravi: "Tak jako uznavame existenci jistYch ustalenYch principtl moralky, bez nich by lidska spolednost byla vtibec neraoina, tak i udriovani
svobodneho tadu je podmineno vYludne uznanim jistYch vrozenYch pra y, jeZ jsou podkladem vgech dejii.. Tato vrozend prava nebyla nikdy lope definovana, neZli prave v prohla§eni neodvislosti, tomto novem evangeliu lidske svobody: "PovaZujeme tuto pravdu za samortejmou" (t. j. tak zjevnou, ze je uzna.vame pti pouhem jejim prohlageni), "de v gichni lide jsou obda •eni" (nikoli edikty panovnikt, parlamentarnimi prohla genimi neb zakony, odhlasovanYmi kongresem, nybrZ) "jejich stvotitelem jistYmi neodcizitelnYmi pravy" (t. j. pravy, jet nemohou bYti prodana, darovana nebo odcizena, Leda jen z trestu za nejakY zloain) — "a ze mezi nimi je pra y() na divot, svobodu a vyhledavani gtesti — (a aby toto praxes nikoli udelovaly, nYbr2 aby je kaZdemu zabezpeaily, za tim teelem) "jsou mezi lidmi ustaveny vlady, jeZ dostavaji svou spravedlivou moc z pflvoleni tech, kteti jsou vladou spravovani." "Vyhledavani gtesti" je frazi, je2 se s poeatku jevi jette nejasnej gi, neZli prohla geni "prava na divot a svobodu". "Stesti' je pojem relativni, na ne2 rtzni lide hledi z rtzneho zorneho thlu. Jii po veky rozbiraji lide jeho vYznam; gtesti bylo oblibenYm tematem filosoft a teologt; pessimists popirali motnost dosaZeni tohoto, lidstvu unikajiciho tile, a vet gina myslicich di shodovala se v ptesvedeeni, ze " gtesti, pokud se jednotlivet tyre, je spi ge otazkou povahy nezii okolnosti. Autoti prohla geni neodvislosti pravdepoaobne neuZivali tohoto vYrazu ye smyslu filosofickem. Ve svem pojeti " gtetsti", tak jako i v ostatnich otazkach, byli zakladatele republiky muk praktickeho rozumu. PH svem prohlageni nepomYgleli ani tai na lidskou blaienost, jako na pteka,Zky, ktere se stavi, v cestu lidske spokojenosti a blahobytu pH urditych formach vlady nebo spoleoenskeho systemu. Pomydleli pH tom na vrozene pravo sledovati Zivotni drahu po svem zpusobu, vydelavati si na Zivobyti, te§iti se ze stykt s rodinou a Oaten, ptidrZovati se svych vlastnich ptesveddeni a zalib, a to vg e pouze se zasahovanim Astavnich autorit za teelem zaji gteni stejnYch pra y i vdem ostatnim lidem. Olovek mohi delati temer vde, co mu bylo libo, pokud neohrodoval divota, majetku a dtesti sveho blitniho. Budovatele tohoto naroda p •ali si obzvladt' toudebne lupine svobody zarnestnani, ptistupu ke vdem temeshlm a vyddimu povolani, motnost pohybovati se z jedne spoleeenske ttidy do druhe a sledovati tivotni drahu, jet by byla nejvice y e shode s individuainimi schopnostmi jedincovymi. Kastovni system indickY, ktery netprosne urduje misto kaZdeho jednotlivce v iivote a takika ho ptikovava, k ureitemu zarnestnani bez ohiedu na jeho schopnosti, je extremni ukazkou relimu proti nemuZ prohla geni o "vyhledavani gtesti". protestuje. — Evropa sice neznala takovehoto nemilosrdneho a netstupneho kastovniho systemu, ale ruzna rozligovani a deleni lidi nan slabs upominala. ZemedelskY system vet g iny evropskYch zemi poutal hospoda • e nerozluene k Ode; zakony, tYkajici se smluvnich ucnu, byly zminenou formou otrokitstvi; jednotlivci mohli se stehovati z
24th, 1922. Ono G.
• jednoho okresu do druheho jen s ptekonavanim velkYch obtizi. Za techto podminek nemohl prtmernY Evropan "vyhledavati sve Atesti" v torn smyslu, v jakem to americka ustava zarudovala obyvateltim zdejdim. Nejvyddi soud objasnil vYznam tohoto y e pochopeni unikajiciho reeni a vysvetlil je ve smyslu, kterY ameriCti pkedkove meli na mysli. Pravo elovelta "vyhledavati Atesti" je pravem venovati se jakemukoli legalnimu obchodu nebo zamestnani jakYmkoliv zpusobem, kterY neni v rozporu se stejnYm pravem ostatnich lidi, a kterYm mohou zvYditi sviij majetek nelio rozvinouti sve schopnosti a tim dosahnouti procitenejSi radosti ze divota. PravidelnY obchod a divotni povolani, jet jsou sama v sobe nedkodna a jimid se zde lide od nepametna zabYvali, musi proto bYti v teto zemi ptistupna vdem bez rozdilu a za stejnYch podminek. Pokud se tYka, vyjmenovavani ruznYch ktivd, jet kolonie utrpely ad Anglie, je tato Cast listiny prohladeni neodvislosti vYznamu ryze historickeho. Prohladeni tam vlexini zasady jsou vdak stale jedte divotni filosofii narodni a voditkem, jimt se kidi americky divot mydlenkovY i dej ovY.
Naie osada v Rio Hondo, Texas. Pied nedavnem 26,dan byl deskoslovenskY konsul v Houstonu od deskoslovenskeho zahranidniho tstavu v Praze o informace, zdali je to Pravda, de Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas zakoupila etyki tisice alma velice trodne pudy, kterou chce osadit eleny. Zajimaji-li se o na ge podniky teditele zahranieniho tstavu z Prahy, meli by na gi vlastni elenove vedeti o teto veci daleko vice. 2e tomu tak neni, zavineno je easteene tim, ze katdY z ttednikil Hlavni ttadovny ma toho razneho dopisovani pies miru, take na nejake elanky do Vestniku nezbYva easu. Pisatel techto Mkt byl vgak jiZ' nekolikrat upozornen, je to jeho povinnosti podati podobne informace elnetm. Kdyi v prosinci 1937 rozhodnuto bylo, ze tisic akrii pozemku pH Rio Hondo, Texas, vlastnenY Jednotou, ma bYti dan do trhu, ptimlouval jsem se, aby tento pozemek byl nejdtive ,prodavan nagemu lidu, nagim elenum (nebo i neelentm, jen kdy jsou to na gi rolnici), a a§ co by se do ureiteho dasu neprodalo, pak at' je zbytek teprve rozprodan kornukoliv. V lednu podniknuta byla prvni spoleena cesta, nekolika lidi, kteti se o pozemky zajimali. Tenkrate zamluveno bylo, nemylim-li se, asi 180 Dva navgtevnikt tam zrovna uvizli a tento rok farmati ji§ na svem. Jsou to rodina bratra Jana H. Hurty ze Seaton a rodina brat ra Jindticha, Huffa z Blessing. K nim ptibyli dva z nagich tamnej gich krajant, ji§ dtive pH Rio Hondo usazenYch, bratti Ed a Emil Kachtikovi. Od ledna zajeli si tam °boas nektefi elenove, (Dokondeni na, strane 13).