Vestnik 1938 06 15

Page 1

An rSiovanske Pod

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROUNiK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stiedu (WEDNESDAY) 15. deryna (JUNE) 1938.

OSLO 24.

ROOSEVELT, JAK JEJ ViDi PSYCHOLOG. Phdr. Charles Randolph. RESIDENT Spojenkch statu ma nejvetgi a neramornej gi praci na svete. K p jeho ukolum je treba mute telezne konstituce, nezdolne energie, mysli pracujici vrcholnou rychlosti a naproste citove rovnovahy. Z drivej gich presidentil je dnes na tivu jenom jeden, a ten mute dosvedeit, jak namahava, a nervy vyeerpavajici je prate hlavy nageho statu. Abychom se lepe obeznamili se slotitou osobnosti, jejit jmeno je Franklin Delano Roosevelt, vrat'me se na,zpet k letu 1921. Onoho leta byla ulita forma, z ktere se vynotila osobnost, o ktere dnes mluvime. "Milk a hezkY newyorsky chlapec" byl tehdy destnYm hostern na soukrome jachte, plovouci k rozko gnemu Campobellu v Novem Brunsviku. Tento mut byl neday no predtim kandidatem na stolec vicepresidenta SpojenYch statu. Byl senatorem New Yorku a zastaval misto podtajemnika ministerstva namornictva. Byl to privetivy mladY mug — a diky svemu kouzlu a prijemnemu zevnej giku byl vg ude velmi obliben. V rade demokraticke strany o nem mluvili jako o nadejnem politikovi. V 39 letech se zadal tivot rozvijet slibne pro F. D. Roosevelta. Onoho klidneho dne, kdy jachta se nesla po severnich voclach, jeho mlade a silne telo a jeho extravertni osobnost musely se Primo opajet eistkm vzduchem a veselym hovorem s dOvernymi prateli. Jsa naru givkm rybarem, rozhodl se Roosevelt, te drive net se vrati s jachtou do doku, trochu si zalovi tresky. Jai se k tomu fidelu pripravoy at malt' dlun. Najednou uklouzl a spadl do ledave vody. Zamrazilo jej at do kosti a jeg te druheho dne se nezotavil. Tehdy Roosevelt nevedel, ze ma v tele zarodky detske ochrny. Dva dny po tom, co sklouzl s jachty, se stal mrzakem na celY divot. Zchromla mu napred jedna noha, pak i druha, a statne telo, jet priroda tak gtedre obdatila, krev a svaly, jet tolik milovaly givot, se octly y e vezeni, •oclkud neni uniku. Vedomi, ge se stal obeti detske obrny, otraslo mocne Rooseveltem. Citil se jako odsouzenec, ktereho privedli na popravi gte — yeda, to neni' pro neho jine nadeje, lee smrt. Poliomyelitis je pcdivno, nemoc a /lady si s lidmi podivne zahraje. Kdybychom si udelali cestu do Warm Springs v Georgii, s prekvapenim bychom shledali u pacientri, leeicich se Olin, mnoho rysil. spolednYch presidentovi. Zajdeme si tam a podivejme se, zda tam muteme najit nekterY z hlavnich prament Rooseveltovy povahy. Kdyt tam prijdeme, uvidime jezirko s krig t'alove aistou modrou vodou a kolem zotavovny. Na brehu se sluni sputa mladYch lidi. Jini se koupaji. Vgichni maji znetvofella tela. Tenke scvrkle pa ge. Nahrbend zada. Vpa,c1.14 prsa. Svisla ramena. Ubohe tyeloyite nohy na silnYch lesknoucich se trupech. Praye poloviely jejich oblidejri zilstavaji podivne nehybrie, zatim co leve se usmivaji, stahuji a gklebi. Ptisobi to na eloveka moonYm dojmeriL

vidi-li na temt tele tivot a smrt dosiova vedle sebe. Tito lide maji detskou obrnu. Jsou zde, aby vratili svemu telu sebemen gi pohyb a silu, kterou mohou urvat nemilosrdne matce prirode. Ve Warm Springs se tije klidneji, lido se zde divaji na tivot filosofidteji net ti, kteri vladnou vg emi Udy. Nechteji ad tivota nic jineho, net aby mohli ,opet chodit, pohliteji na tivot jaksi pod zornkm Uhlem yeanosti. Vgedni yeci jim pripadaji malichernYmi. Maji pied sebou jen jeden cil, a pied tim ustupuje vgechno ostatni do pozadi. Vedi. jak riznout do problemu ai k jadru. Jejich mysl je soustredena na jedinY cil a nedovoluji, aby se jim drobne veci postavily v cestu. F. D. Roosevelt si uminil, to se stane opet mutem mezi multi, a toto rozhodnuti se stab jeho vriddi my glenkou. Naudil se,-pcdobne jako jeho spolutrpici ye Warm Springs, vymezovat si ureitY cil a jemu podridit v gechny vedlejgi zaletitosti a podrobnosti. Kdyt po nastoupeni presidentskeho firadu zavedl bankovni prazdniny, kdy vzal spravu statu 'pevne do syYch rukou, predlotil NRA, vyutival ygech zdrojil narodniho bohatstvi, aby dosahl jedineho cile — zotaveni to delal jen to, co pacienti ye Warm Springs delaji katclk den. 0pakoval rys povahy, kt,erY v nem byl nyni pevne zakorenen, zvyk, kterY ziskal, kdy se zotavil ponekud ze sve nemoci. To bylo roku 1924. TM beta pctom bojoval F. D. Roosevelt s tou stra glivou Chorobou, jet zkroutila jeho telo. Jeho lekar mu rekl, ae musi lakt stale tinny, aby mu svaly Upine neztuhly. CinnY, kdyt ka gdY pohyb mu zprisoboval nesnesitelnou bolest! Roosevelt propadal east() vzteku a plakal nad touto naprostou bezmocnosti. Nezoufal vgak Zatim co na jeho oblideji se zadaly objevovat vrasky, bojoval vytrvale, aby dostal ze svYch nohou sebemen gi pohyb. Po dvou letech &sill se zdalo, to tidle na koleekach zustane dotivotnim domovem RooseveltoYYm. Nicmene ,pokraeoval v baji s nezmegenou silou. Cil zustal. KoneenY ideal ; ktereho chtel dosahnout stfij co strij. Asi v tete dobe dostal F. D. Roosevelt lapis od pritele Georgea Fostera Peabodyho. Oznamoval mu, te si koupil v Georgii kousek zeme. Kdesi ye Warm Springs, zapadlem koute statu. Jeden patient pry si tam skoro vyleeil detskou obrnu. Roosevelt aby to tedy take zkusil. Bude u neho yitan. Roosevelt se chopil rychle teto priletitosti. Zanedlouho ut byl ye Warm Springs. Ponoril se do modreho jezirka. Teplo vstupovalo do jeho Vela. Piisobilo na neho uklidriujicim dojmem a zmirriovalo jeho bolesti. Plaval kolem, rozrateje vodu mocnYmi paterni a vleka nehybne nohy za sebou. V tomto rozko gnem mistedku se zdrtel mnoho mesicii. Dal si masirovat ochromene nohy a scvrkle svalstvo na nich hnist silnou rukou. Konedne pti gel den, kdy nohy se zaealy samy pohybovat! Jakir to azralt!

Pro eloyeka se zdravYma nohama by to nic neznamenalo. Ale pro Roosevelta to znamenalo, ge ut nebude upoutan na tidli na koleekach po celY svilj tivot. S hulkou a berlemi ut se mohl trochu pohybovat. Trvalo to leta. Vytrpel pH tom mnoho bolesti. To vge vgak ututilo Rooseveltovu povahu. Promenilo to trochu berstarostneho a hezkeho jinocha ye vaineho mute. F. D. Roosevelt byl hluboce vdeden za dobrodini, ktere mu poskytly Warm Springs. A pa nem se staly tivotodarne vody teto doposud nezname visky dobrodincem tisicu neg t'astnikri trpicich detskou obrnou. V gimnemeli si dobre chovani pacienta ve Warm Springs, uvidime u nich na prvnim miste sklon k experimentovani, hleclani novych test. Tito bide vymYgleji vg echny motile prostredky, aby se mohli pohybovat kolem. Kdyt shledajf, ze jeden nefunguje, neztraceji ua s nim dasu. Najdou si jinY. Tito paralytikove jsou velci experimentatoti — a takavY je take president Roosevelt. Jeho plany na zlep geni pomerri ye state nejsou nepcdobny planum jeho bratril paralysnaticich se zlep git sve zdravi. Presidentova vynalezavost prameni hlavne v onech trpkYch letech, kdy se udil znovu chodit. Du gevni vlastnosti a zpOsoby — experimentoyani, vynalezavcct, nepoddajnost — ziskane tehdy, mu nyni pomahaji v premahani nesmirne slotitej.gich problem& Je jakesi prime spojeni mezi paralytikovou snahou naudit se chodit a Rooseveltoy Ymi experimenty, jako. Zemedelskym aktem. Saudasne prohla g uje Roosevelt uprimne, to neosvedei-li se tyto pokusy, nebude vdhat prestat s nimi a zadit s jinYmi. Rozhodujici je jen znat cil a najit nejakk prosttedek k jeho dosa g eni. Toto je zprisob mygleni, s kterYm musi souhlasit i ne jsvedomitej gi vedcove. President je obydejne daleko pied svYmi radci, ale dill se zasady, ktera se ua od pradavna osvedduje y e styku s lidmi. Tato zasada zni: Nespechej! Mate-li svaly zkrouceny a arhany poliomyelitidou, musite-li be get klidne hodinu za hodinou a den za dnem, naudite se utivat vydatne mozku. Rooseveltovy plany — at' si o nich myslite cokoliv — nemaji v sobe nikdy vadu nepromy glenosti. Jsou drikladne. Novinati interviewujici Roosevelta pravi, te jeho ddytip a obratnost ve vyvraceni namitek nebo v odpovidani na jejich otazky je fi gasna. Kdyby znali trochu Rooseveltovu minulost, uvedomili by si prod. President jim sty rtiznymi zpOsoby bere taktka jejich otazky z fist. Jeho mysl si s nimi hraje a prevraci na vgechny strany. Jeho odpoved' neni okamtitym yype,dem — je konednYm vYsledkem dlouheho premygleni. Kdyt jste pripraveni uderit, pravi F. D. Roosevelt, uderte silne. Ale budte si jisti, to jste pripraveni! To je to, dim mini ono nespechej. Ray Tucker, washingtonskY dopisovatel, popisuje struane na jednom pripade, jak vypada tato zasada v praksi: "PH pripravovani materialu na LonclYskou hospodatskou konferenci postupoyal Roosevelt s krajni ped(Pokraeovaril na. stran y 18.)


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.