Vestnik 1938 06 08

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stied)] . (Wednesday) 8. eervna (June) 1938.

RO5NIK (VOL.) XXVI

OSLO 23.

DEMOKRATICIa RE2IIVI PEVNI", CIICEME HAJIT CELISTV3Z STAT DO V gECH DUSLEDKU. NAgE ZDRZENLIVOST NEM' SLABOSTI. PO VZORU JIRIHO Z PODEBRAD. ZHUgTENI. PROJEV PRESIDENTA DR. BENESE V TABOitE. POST. ZPRAVA. ROZ1VAME okamtiky pro nat. stat velmi daletite, nejvatnejti od skoneeni P svetove valky. Proto dnes se zachovame tak, abychom utli ftem chybam a omylum dtivejSka. To znamena — jak jste tekli po tiborsku — mit klid, pevne nervy, jasnY cil a neztracet souvislosti s celkovYm vYvojem sveho okoli, s vkvojem stiedni Evropy a Evropy cele.

To znamena: nedat se mezi sebou rozvadit a rortrhnout, zastat pohromade a budovat dale svoji statni a narodni jednotu co nejtite, zaloLt ji organicky, reelne a ptirozene. To koneene znamena -- opet po taborsku — nedat se ptittich dna, nebat se vabec a bYt ptipraven na vte, co by dobreho ei zleho ptijiti mohlo.

Protiva-li v posiednich letech nas stat obtitnejti chvile, nail dtive, je toho diivodem ,vteobecna situate evropska, promeny v Evrope zapadni a v nisi nemecke, revolueni udalosti v nekterYch eastech Evropy, spory mezi velmocemi o otazky africke a sttedozemni a nektere udalosti, tYkajici se nas bezprosttedne, jako na pt. ptipojeni Rakouska k Nemecku. Vite, ze ut od dvou let mluvi se o moinosti nove evropske valky. Za posledni dye leta jsem mnohokrat vyslovil nadeji, 'le nove valce je mono se vyhnouti a ze, jak doufam, se ji vyhneme.

Projevuji tuto nadeji dnes znovu. Doti° site k daletite zmene ve stledni-Evrope ye veci Rakouska, jet jiste Evropou ottasla, ale zaroveri dotlo take k trvale dohode franko-britske, kterou dlutno pokladati jiste za ptispeni ke stabilisaci evropskYch pornera. Prave ujednand dohoda anglicko-italska a jednani o sbliteni francouzsko-italske snad ptivodi, jak doufame — i pies nove vznikle °bate v poslednich dnech — aspori easteene uklidneni ye sporu o 8 panelsko mezi ttemi zapadnimi velmocemi.

Je mono se divat na dalti vYvoj pomeril v Evrope s jistou nadeji. Chtel bych to pro eskoslovensko hodne podtrhnouti, i kdyt asilovne jako cela ostatni Evropa dale budujeme svou statni obranu, chceme hajit integritu sveho statu a jeho nezavislosti do vtech dasledka a jsme pksvedeeni, ze bychom ji uhajili.

Naproti tomu mame v posledni dobe v souvislosti s uddlostmi zahranienimi jiste nesnaze vnittni. Anschluss Rakouska vyvolal v obyvatelstvu deskem i nemeckem pochopitelnY rozruck, kterk jen pomalu se uklidriuje.

Jiste znepokojeni u nas v poslednich mesicich vyvolalo take vystoupeni dvou aktivistickYch stran z vlady, jejich sjednoceni se stranou sudetonemeckou a asili teto strany o uskuteeneni jejich potadavka. Jako president tohoto statu nehledim na Ilk s hlediska to ei one strany, to ei one narodnosti. Divam se na ni s hiediska celostatniho. Nat stat ye vecech nacionalnich byl a je bezesporne v Evrope jednim z nejliberainejtich, srovname-li jeho politiku narodnostni s politikou daleko nejvettiho podtu ostatnich evropskYch state. To na deskoslovenske strane bYva ptioinou, ze atoky na nagi politiku narodnostni at' uvnitt, at' v cizine se

pocit'uji u as jako nespraved/nost.

Naproti tomu vtak . kalda zeme die sveho politickeho vYvoje, zemepisne polohy a politiky peni a chce narodnostni problemy tohoto stasvYch souseda ma situaci zvlattni. Dluino tedy obe tato stanoviska uvesti do rozumne rovnovahy. Jsme statem velmi vyvinutYm, s narodnostmi politicky a hospodatsky velmi vyspelkmi, se sousedy silnYmi a vYznamnymi a proto bereme zcela realisticky tyto veci rozumne v vahu. Net deskoslovenskY lid ma pro to pocho-

KALENDA1 12. Zervna. Divadlo sok. ochotnika v sini tefanik na Cottage Grove, Houston, Texas.

12. " eervna. Slavnost 231eteho trvani tadu DubovY HAL Cis. 126, Ross, Texas. Bohaty program ptipraven.

26. 6ervna. Oslava 30. vYroki zaloteni. Sokola v Ennis, uvadeni vettiho poetu elena do Jednoty Karel Havlieek BorovskY. 26. 6ervna. Divadlo "Zebrakova posledni vale", sehraji ochotnici v sini tadu Pokrok Hou stonu Cis. 88, v Houston, Texas. tu "resit rozvatne, tolerantne, spravedlive, s pochopenim ke ftem ostatnim, tadaje tutet loyalitu, rozvainost a pochopeni potteb nateho statu od narodnosti ostatnich a doufaje, ze ostatni svet spravedlive oceni, co jsme jit ye vecech tech ve srovnani s jinYmi vykonali.

Musi katdk chapat, ze celostatni zajmy obetovat nemateme. Viada ptipravuje nektera, velmi daletita zakonna opatteni, ktera dnetni not narodnostni system zdokonali, ktera potvrdi opravdovou rovnopravnost a politickou i moralni rovnost vtech obeana a vtech narodnosti v tomto state, ktera zajisti jim jejich opravnene politicke, hospodatske a kulturni posice; podle jejich podtu, sily a proportionality, ktera jim zajisti, aby mohii svou narodnost za vtech okolnosti si udrtet a pine ji rozvijet a citit se opravdu jako rovni mezi rovnYmi, kteti jsou v tomto state y e svem domove a pine jako ve svem domove v nem tiji.

To, co zde vlada podnika, leti v linii nazi demokraticke politiky a je vyjadteno duchem nati astavy. inime to take proto, ze vYvoj evropskYch pomera tomu odpovida. Oznamil jsem tento vyvoj uz ve sve liberecke feel, od to chvile na techto otazkach s ministerskYm ptedsedou a se zastupci politickYch stran usilovne spolupracovali a pracujerne na nich zejrnena v posledni dobe dale. Dovedeme praci tu k aspetnemu konci zcela jiste. ftekl jsem nedavno, ze tyto kroky jsou natim ptispevkem k evropskemu uklidneni a miru a ptatelska vYmena nazort o techto vecech mezi vladou nazi a vladami francouzskou a anglickou musi bYt chapana v tomto smyslu. Ostatne vtechny tyto otazky poloti se brzo take ye statech jinYch. Vim„ ze v nektexten nasich radikalnieh kru-

zich eeskYch existuji pochybnosti o tom, zdali s hiediska statniho opatteni tato jsou vhodna a spravna. Vim take, ze jsou radikalove na stran y druhe. Neptehlitim ani jednech, ani druhYch. Jako president republiky obracim se vtak na obe strany, a volam po klidu, umirnenosti, vzajemnem pochopeni a smitlivosti na stranach vtech. Politika v demokracii neni a nemate bYti nikdy diktat jednech druhYm. Vlada musi hledat synthesu jednotlivYch stanovisek a ueinit vtdy to, co je k provedeni schopne, motile a zrale. 28dain v zajmu nateho spoleeneho blaha vtechny politicks strany, zejmena Ceske a nemecke, aby ji v torn v torntet duchu smitlivosti opravdove pomahaly.

Vim, k• se tu a tam klade nekde ze zvedavosti, jinde s obavou otazka, jak bude pak dale vnitrni republiky. Odpovidam jasne, zatim jen na d ye veci, nechteje ptedbihati jine: Nic, naprosto nic nemate ottast a dotknouti se nateho demokratickeho retimu, a nic, naprosto nic nemate rozrutit stalou spolupraci dnetnich koalionich stran ye vlade. Jsou to dnes proste dve podstatne existeneni otazky tohoto statu.

Od posiednich nekolika nedel udaly se s raznYch stran dost podetne ptipady nepokoja a porutovani autority atada politickYch a policejnich. Dotlo take k ptipadam, natlaku polltickeho, stranickeho nebo narodnostniho. Vzni kalo z toho vetejne rozeileni a napeti. ftekl jsem jiz, ze mnoho z veci tech mei° souvislost s udalostmi zahranienimi. Net stat a nate Mady si proto vedome ukladaly reservu a disciplinu. I v torn jsme chteli sobs i ostatnimu svetu ukazat, ze chapeme rozruch, rozeileni nebo nacionalni vypeti v dobe velikkch uddlosti. Ale pravem minulk tYclen vlada naznaeila, ze se postup ten nesmi pokladat za slabost, ze fed ty se dale trpet nemohou a ze je Cas vratiti se do normalniho tivota a dati ftemu obyvatelstvu znovu klid a motnost pokojne prace a vi.vy.

Nestaei se k demokracii hlasit a jeji mravni ptednosti a vYhody stale zdarazriovat. Demokrate musi bezpodmineene jednat tak, aby srovnini s autoritativnimi retimy vydrteli. Musi bYti v praci stejne rychli a vSTkonni, musi bYti v dobrovolne discipline obeanske dostatedne zdrtenlivi a veci statni oddani, musi v tisku, v diskusi a ve vetejnem tivote dovest dobrovolne, uvedomele a s pinou silou davati piednost vkern statnim a vteobeenYm pied zajmy osobnimi nebo tfidnimi. Jak vtude vidime, nedovede se demokratickY retim prosazovat propagandou je to tak trochu proti jeho podstate. Nesmi se proto podceriovat to, co dovedou retimy jine a nesmi zapomenouti, ze by svaj boj nevyhral, kdyby techto nebezpeei nevidel a s uspechem jim neeelil.

Nate doba ptipomina nam vek Jitiho z rodebrad, vek krale demokratickeho, krale silne vale, silnYch idei, slime odvahy, ktere se i Tabor obdivoval, ale krale moudreho, smitIivehos

(Pokradovaan na, strand 18.)

Strana 2.

ODDIL DONSOVATELSKi New York, Texas.

Ctena redakce a milt etenati!

Abyste si nemysleli, to jsem ut nata,11 brka, to musim zas jednou dat o sobe vedet, neb jsem se zatoulal at sem na druhY konec SpojenYch Stata, neb v Texasu poi-ad prtelo a ja byl ad Krismusu pond nemocny, to jsem z tam odtud utikal na zdravi vzduch, no, a ted' jsem ut 0. K., to yam chci popsat jak se Aid tu libi a jak jsem se uzdravil.

Z Texasu jsem vyjel 6. kvetna, prase v den pohtlau nateho mileho br. Kubeny, Best budit. ieho pamatce. A do New Yorku jsem pkijel bussu v pondeli 9. kvetna, takte jsem byl na ceste celYch 75 hodin. Vzal jsem si tu nejdelti turu, sttedem S. S., abych uvidel a eastedne poznal ta vetti Mesta. neb tu vYchodni east S S. jsem projei ua nekolikrat. Cestu. a irody vain popisovat nebudu, neb to vzalo mot mista, jenom prozradim, to prave pies ten eas v celYch Spoj. Statech byly velike lijavce, ze jsme misty, a zvlatte v Oklahome s busem pla yali, a jette k tomu v noel, kdyt nebylo videt bee pro dett' na cestu. No ,ale et'astne jsme se dcstali at do New Yorku. A take jsem mel letitost rozloueit se jette s rodinou Holaskovou a gmajstrlovou na lodi, ale Frantitka a ty ostatni jsem nenatel.

Tady v New Yorku se mi doposud libi a marn se velice dobke, neb jsem u svych milYch deti, neb jich tu mam tki rodiny a maji mne vtichni tacit a zvlatte ty vnoreata,;, jedni mi nadavaji dedeeku a druzi starieku, a ja je tea mam vtecky rad a tkebas mne ut doktor vyhani do Texasu, ja si tu jette s nimi asi dva tydny pobeseduji, neb takova pkiletitost se mi zas tak brzy nenaskytne s detmi a vnoneaty si tak pekne pobesedovat. No, ale hlavne mne test, to jsem zas zdrav, neb to jest to, co si kahlY pteje, aby byl zdrav a proto yam chci mou nemoc a postup meho leeent aspori struene popsat.

Mou nemoc neumim pojmenovat a lekaki to jaksi podivne vyslovuji ,ale ja jsem si tu nemoc ulovil asi z lcriske chkipky, po ktere mi zustala silna bolest v hlave. Musel jsem si nechat vytrhat veechny zuby, at na pkedni tesaky, pak jsem mel boiest v krku, v rukou, a kclyt ua to zadinalo i v nohou, tot jsem byl nucen hledat pomoc, abych neziastal letet jako ten Lazar. Zaeal jsem chodit k lekati do Waco. Ten mi meal sttikat do krve nejakou tekutinu co Cisti krev a po kadem zastkiknuti mne poslal na kliniku a tam mi davali tritment s radium, neb jsem mel na dolnim rtu puchYk, kterY se nechtel zahojit. To ty bolesti z Vela mi lekat vyhnal, ale plyskYt rostl dale, radium nepomahalo a katdy tritment stab 5 dolart Tot jsem tam chodil at mi chybelo penez a pak jsem se teprve rozhodl, to pojedu se leeit do New Yorku. To tam v Texas to ledeni mne stalo pies stovku, ktere mi nic nepomohio, a tady mne to stab째 celkem 20 dolara a jsem ua zdrav, a lecili mne jenom dva dny. Tarn mne Will radiem a tady notem a pak temi modernimi vymotenostmi, a byl jsem operovan, ale bez uspani, to jsem videl vaechno jak mne teeth, to to mohu vysvetlit. A doufam, to to bude nekoho zajimat, zylatte kdo na takovou nemoc trpi.

Tedy kdy mne v nemocnici vyeistili, nalokli mne na vozik a pak mne zavezli do tak zvane komory smrti. Ale tam elovek neumte, ale umrou tam veechny bacily a mikroby, co ma elovek na sobe i v sobe. Tarn mne nechali pal hodiny a pak mne zavezli do operaeni sine pod velike slunce, asi dva yardy v prameru, a tam take jsem se vyhtival pal hodiny, a tam jsem opravdu pocitil jake tieinky na cele telo maji tyto paprsky, neb cele to pub hodiny se ye mne chvela katcla tilka a katdY ner y a ta bolava mista se chvela nejvice, a ten spodni ret bolavy, se zdalo, ae mi ho ty paprsky odtrhnou. A pak teprve mne doktor operoval, pki eema jsem ' necitil ani to nejmenei bolesti, ba ani potom, kdy se to hojilo. A na druhY den mne poslali dom0., a do t'dne jsem byl Alpine zdravy.

VESTNIK Je take zatiodno k povinanuti, to v teto nemocnici jsou sami nemecti lekati a jmenuje se Lenox Hill Hospital, je na 76. vYchocini ulici. Byl jsem jia jednou pfed 11. lety v teto nemocnici operovin s dobrYin vYsledkem, a proto jsem tel tam zas a nelituji toho, a s dobrYm svedomim mohu ji odporuditi katclemu, kteki trpi na ruzne, k tomu podobne nemoci, a kteki se nemohou jinde dokonale uzdravit. Mne operoval ten sam doktor, co mne uzdravil pied 11 lety,, a ja vekim, to zas budu zdravy a veselY jak jsem bYval drive, tkebas jsem vtechny sve tspory na to venoval. A budu zas easem pkispivat nedim z myth zkutenosti a rilznYch pkihod ze aivota, jenom jak se zas vyhkeji troeku na tom texaskem slunieku. Tady je jette dosti chladno a melt tu tento tYden mraz, na Long Islandu zmrzla yeechna zelenina. Take tu Casto prei, ale jenom slabe dette, no, a ut se jiste katdY tett to bude brzy teplo.

V pondeli, na Den ZdObent Hroba oslavovali tady echoslovaci svuj den. Uspokadali krasnY prtivod mestem, v pravodu hralo 5 nebo 6 kapel a , celY prilvod eital nejmene pet ttsic di a ptevaanou vettiinou byli v narodnich krojich. Bylo to opravdu velice krasne a vkchny ulice v Ceske etvrti byly at ucpane eeskoslovenlcYm lidern. A to vite, ae se kaidemu dmula prsa pYchou nad zdarem a tak ohromne east a ae kaidemu z oci zatila radost a uspokojeni, ae se vSechny narodnostni sloaky a take vSechny stavy i riizna ptesvedeeni se spojily v jeden celek, aby ukazali jinYm nostnim skupinam, to jsme pevne spjati a ae nas Hitler neptemate. Pravodu se saoastnily jenom ditky z deskYch tkol a pak yeecky narodni a delnicke spolky a legionati, ostatni lid jenom prthlizel. Odpoledne pak uspotadali nekolik pikniku ,a byl jsem take na jednom, kde bylo ptitomno nejmene nest tisic lidi a bavili se znamenite. Lid Se ,obslouail vetAinou sam; tti neb etyki rodiny si koupily beeici peniveho, takte se Cepovalo nejmene na 50 mistech.

Zabavy a tea zpevu bylo vtiude tea dust, jenom k bylo citelne chladno po cel' den.

Tot jak tento dopis budete Gist, ja uz budu pomalu pakovat svoje evestky a pojedu zas tam k yam, neb jsem ut zveclavY, jak to tarn vaecko za ten Cas povyrostlo. Take stargi syn brzy za mnou tea tam ptijede farmatit, toa se na to tetiim, ae tarn nebudu tak sam.

Ale on vyjede odtud asi o dva mesice pozdeji.

Tot se tarn prozatim mejte veichni dobte, pfeji yam vtem dobre arody a mod perrez a vy staki pismaci napravte se. Plate easteji neb ye Vestniku je ted' mato zabavnYch dopist veteinou jen uredni oznament schazi a zabav a to je vee. No, vaak ja se tea ut napravim a prozatim moji tkrabaninu kondim, a jsem jako vtcly Vat stark beelak, gimon Janeeka.

Vyzovice Os. 114.

Fairchilds, Texas.

Ctent bratki a sestry!

Temito par kadky vas uvedomuji, to se bude odbYvat schitze nateho kadu druhou nedeli v Oervnu odpoledne, hled'te se proto vteci die moanosti schtze zileastnit.. V posledni schuzi nebylo dojednano, kdy se ma udelat spoleenY obed neb svaeina, tak se td' bude o torn jednat a jette jine dulezite zaletitosti jsou k projednani. Tak na shledanou ye schazi 12. eer y -naodpledn.

Se sesterskYm pozdravem, Marie ,Kadera, taj.

PODEKOVANi. Timto vyslovujeme naae nejhlubtil diky vSem ptatelum a znarnYm, kteti doprovodili meho mankla, otce a dedeeka Josefa Slamu ku hrobu. Srdeene diky dare= kvetin. SrdeenY dik tadu Jaro a tadu Pokrok Dallas. Srdeenk dik Hlavni titadovne za rychle vyplaceni pojistneho. VSem volam: Zaplat' vaemohouci Pan! Vilma Slama, manaelka.

Amerieanky maji skoro vSechny bezvadnou plet'. To proto, ae pcdivaji hodne vegetatske stravy.

7,k7e sti-eclut, dne 8. cervna Brno, Morava. ptatele!

Tak koneene po dvanacti hodinove ceste vlakem jsme pkijeli do Prahy. Na eeskYch hranicich v Maine nas uvitala kada lidu s praporem a kvetinami a volanim: Zdar! V Praze na narati jsme se nemohli ani protladit co tam bylo lidu, uvitaci tee; to byly 3 hodiny rano 16. kvetna. Po vyspani v hotelu v Praze jsme se naobedvali a odjitdime vlakem do Brna.

Tedy matieku Prahu jsem od vas vtech pozdravila a dodnes a i tu drahou Moravenkti.

Jsme dorria v flak vlasti u svojich drahYch. Vkchno se nam zde libi, jen je pro nas zde dosti chladno, ale neprk. Bkeznove kvety vaecky zde pomrzly, kvetin vaude vaak dosti rozkvetlych, prave v trhu konvalinky, jak jsou Pane! Pristi tyden odjitdim do Babic, metro roditte. Snad tarn ani jia tadneho nepozname.

Pik dopis jia z nateho roditte z Babic. Cela yes vi, to jsme prijeli. Prvni zastavka v mojim rodnem dome. Vte zmenene, moderne zatizene, k nepoznani. Muj bratr na statku, dnes 62 mkt, dobte vypada, zdra y. Ten pekna, distokrevnY dobytek, kterY chovaji vaechen ve stajich, jes tradost se na nej divat. Mne moji sourozenci nepoznavaji, jsem pry tlusta. Jak nas s laskou bratrskou a sesterskou valchni pkijimaji. To prvni hledani, to je k nevypsani.

To katdY vi, kdo jia navetevu sem deal. Pki pcbytu v Brne jsem navativila pi. Hartmanovou, sestru pi. Kubinove z Dallas. Jak byla rada! pro plat nemohla ani mluvit.

Dnes je pondeli, 23. kvetna. Je zamraeeno, ale neprk, jenae je chladno. Chceme jit navativit nateho nadueitele, kterY nas ueival, kdyt jsme do tkoly chodili. Je jia stakiekY, ale je mu diouha chvile, bude rad kdyt ho navetivime; je v pensi. NekterY den v tYdnu se vypravime na Klepaeov, vykidit pozdrav od KartousovYch z Dallas. Jeete jablone kvetou, vachno je pekne rozvite. Jdeme lesem, jahody lesni jsou v kvetu, vaechny lesni kvitka kvetou. Jaka.je to pekno, podivana, vzpominky z ktere se nam prave dnes, po skoro 30 letech . vraci.

V pkittim mesici, totit v Cervnu, mame v nasem programu vYlet do Tater na Slovensko.

Tett naae netek jako zamestnana v bance ma prazdniny, tak pojedeme s nimi. Jeji matka, moje sestra tea.

V dnetni lobe pomery dosti rozharane, ale s kYrn mluvite, katdY tekne: "My se nebojime!"

Vice psat nechci, nedela to dobie pro pkieti (Pokraeovani) vYpravy.

Zdravi Vas, Anetka Hemtalova.

Rogers, Texas.

Ctena, redakce, bratti a sestry!

Pfeji varn hodne zdravi, vim to ho bude hodtteba. PrSi nam at ttikrat tYdne Bavina nechce yen, nekteti seji po etvrte a misto baviny je to sama trava, as se z toho aaludek obraci na ruby. U2 se zase bliai druha nedele a tu se zase sejdtme v tadovYch sinich a posteaujeme si vespolek.

Milt bratki a sestry, main pied sebou Vestnik cis. 19. ze dne 11. kvetna. Co vidite na prvni strance, feknete ae je to podobenka. My ale vidime vie, my vidime prakopnika, budovatele a vildce natl. kra.sne S.P.J.S.T. V pravern rohu to redakce vystihla, to by katdY mel yam aehnat za tak krasnY a upkimnY sloh. Mill bratki a sestry, ja, bych si ptal, aby obrazek bratra J. R. Kubeny byl v kaadem eisle Vestniku co symbol obetavosti a stradani nakho bratra, aby pamatka jeho ails feene mezi elenstvem, aby byl nazi pochodni, nazi vzpruhou. Dokaarne to einem, to si vaaime jeho pamatky. Co si o torn myslite, bratti. PiSte, moana, ae mate leptii napad. S chuti do toho. PtijecIte do schaze a ptivedte noveho elena. Na zdar!

E. F. Voldan.

Zda se, ae od doby, kdy na Brenneru vlaje hakovY ktia a nemecka expanse ohroauje Podunaji a Balkan, Italie s uspokojenim pozoruje sblileni dunajskYch zemi.

Liberte (Fribourg, gidrearsko).

Ve st edu, dne 8. 6ervna 1938.

Cryvky z CeskoslovensVeh Ceske duge navratit skemu jazyku.

OST ut se toho v soudasnYch dnech naD psalo o truchlive skuteenosti, kolik nemecky mluvicich obeant na g zeme je vlastne teprve v prvni generaci ponemeenYch Valne listy snesly o torn mnoho vedeckYch a statistickYch dokladt. Na htbitovech jsou Ceske napisy na hrobech deskYch rodiet dneska nemecky mluvicich deti. Na 2atecku vesnicka nemeina ma mnoZstvi deskYch, zkomolenYch slov, ktere ponemeeni kraje nevyhladilo. Je spousta obea.nft, ktefi ye svem detstvi mluvili oesky, jako mluvila cela jejich rodina. T:Jrnrtim rodiefi nebo odchodem z rodin do ciziho prosttedi se ponemeili a zapomneli cestou tee sveho detstvi. Je mnoho CeskYch duk, ktere ponemeila 'kola a prosttedi. Dorozumeji se jegte eesky, dovedou jeSte — byt' j en s potiZemi — eesky mluvit, ale psat a 'dist dovedou Ift jen nemecky. Je to tragicke, kdy v elenskem seznamu henleinovske organisace nachazime take velke mnoZstvi ponemeenYch 6echil. Co tady cleat? Jak tyto Ceske due vratit eeskemu jazyku, jak prolomit jejich nemeekY niter?

Rah sud', to nechceme nikoho odnarodriovat. 2e nechceme pok a- t'ovat nikoho, kdo take eeskeho pfivodu a Ceske krve neni. Nalprosto a v kaZ"dem ptipade jsme vzdadeni nasili a natlaku. Ale je ztejmo, to ptedevkm se musime k temto ponerneenYm dechtun, i kdy Cesky van ut nedovedou, nebo jen malo, nejak dostat. NejakYm zpilsobem, nejakou cestou, slovem, pismem et jinak se k nim ptiblilit a na ne pftsobit. Nesmirny Ukol tu ptipada jejich skYm spoludelnikum, soustedilm a sousedkam.

Posmech a opovrZeni mute je je gte vie zatvrdit. tmorna, mravenei prate buditelske tu mit dobrY vliv. Neefektni, zdlouhava, beta letouci zdanlive bezvYsledna. Je povinnosti Ceske propagandy, deskeho tisku — a "Melantrich" to dela zamerne — deskym na,rodnim drobnYm buditeltm, jimi2 jsou v pohraniei sousede a spoludelnici onech ponemeenYch Oech0, poskytnou ureite uvedomovaci nastroje a prostiedky k teto buditelske praci.

Jak to pusobili eeti buditele s poeatku minuleho stoleti na nemecky mluvici Cechy? Kramerius, Tyl, Rube' a ti druzi? Skrovne knikeky, noviny, divadla, zpev, deklamovanky. 0ilgem to s poeatku, kde by CeskY jazyk narazil na odpor, vypoma,hali si pro prvni stupinky nemeinou. Troaku po troSce, jak a kde se dalo, prolamovali se a prokousavali nemeckYm naterem k eeskemu jadru. Nezapominejme, co kali Krameriovi, Tylovi a tern druhYm buditenageho narodniho vzktiseni. 2e jsou fantastove a blouznivci, adtina to uZ" je mrtva, jejich prate to je hazeni hrachu na zed'. A piece, jako to bylo dilo probuzeni naroda, vraceni nemecky mluvici Prahy Ceske teei, vraceni eeskemu jazyku. To ' nemecky mluvicich dechfi neni prate na rok, na pet let, to je prate na eele generate.

Henleinovci posttehli tuto drobnou, mravenCi buditelskou, kterou za znaenYch hrnotnYch obeti i za znadneho risika na sebe vzal jako svou narodni a statni povinnost "Melantrich". Vzdali jsme se u'Z (po proslulostech K. a rozhlasu) vsi nadeje, 2e statni propaganda vilbec neco chce a je vubec schopna neco delat. Henleinovci pro tuto buditelskou einnost zle se na nas vrhli: Doma i v zahranienich rozhovorech Zadali potlakni a zakazani takoveho eeskeho tisku. Chapeme, '2e jim to jde na nervy. Henleinovcfun jako poslu gnY pane,eek pc) stisknuti knofliku ptiskoeil na pomoc i tisk Sttibrn01,Q.

vitsnita Nafukovali spolu s tiskem agrarnim, jednemi plicemi pfi kakle pitlelitosti Henleina, ho pied svetem i domovem velikYm, posiloval tak jeho troufalost. Ptikouzlil jeho projeviim i pino lidi na stromy i na tech mistech (namestich), kde vithec Wine stromy nejsou. Ale na tisk "Melantricha" za jeho buditelskou praci pro navraceni ponemeenych Cechtl deskemu jazyku se sttibrnY tisk vrhl net sam Henlein. Kdyby to byly jine noviny, pokladali bychom to za neporozumeni, nepochopeni a nevdek. U novin Sttibrneho v gak bezpeene vime, .2e je to 1. stranicka, zavilost a zloba, 2. smluvena a povinna souhra s Henleinem. Oftem, ze ani Henleinem ani StfibrnYm se nikdo od narodni buditelske price zastra git neda. ftekli jsme, to toto narodni a buditelske poslani, navraceni ponemeenych 6echt deskemu jazyku, je price na celou generaci.

Pro dnegek bychom byli spokojeni kadou dugi, kterou se nam podati vyrvat z rukou HenleinovYch. Budeme spokojeni kahlYm hlasem, o kterY uz v techto obecnich volbach Hen-. leina ptipravime a kterY tak zachranime pro stat a demokracii. Chceme, aby prosttednictvim eeskYch etenatit na gich novin dostala se pravda, kus dobreho vlivu a zapilsobeni a demokratickeho ptesvedeeni i k obeanam nemecky mluvicim. 2adne nemecky noviny a teenici jim tuto pravdu neteknou a toto obvineni nepodaji. Statni propaganda tu proste neni a nechce byt. Je k nieemu. Jsme ptesvedeeni, vgichni degti bide bez rozdilu nas v tomto narodnim, iimornern a lopotnem snateni posili a podpoti. At' ted' o obecnich volbach, Ci kdykoliv ptiSte. Naprosto se na teto buditelske ceste nedame zaktiknout Henleinem, naprosto se od ni nedame odradit Utoky stfibrneho tisku. I v teto praci dalekeho cile projevuje se na ge nadstranicke a statni poslani, kolem ktereho se musi sjednotit yule, ptani i hbasy celeho naroda.

Nerozdelime-li se, nikdo nas nezniei.

O DELS1 DOSE' ozval se zase jeden z nejstargich a nejoddanejSich zastanct myglenky deskoslovenske jednoty statni a narodni, dr. Vavro 8robar, a to pit ptilditosti bratslayske oslavy 20. vYroei oslav Narodniho divadla. Dr. 8robar, kterY tehdy se slovenskym basnikem Hviezdoslavem se prat'skYch slavnosti ziteastnil, je vlastne poslednim tijicim slovenskYm svedkem techto historickych chvil.

Proto jeho slova pidobila svou bezprosttednosti v jeho projevu znova cdila nalada tehdejgich dni.

Byly to obavy eeskoslovenske v torn nejeistgim slova toho vYznamu. Inspirator majove deklarace slovenskeho naroda z roku 1918, Srobar, a nejvetgi ptedstavitel duchovniho 2ivota Slovenska, basnik Hviezdoslav, gli tehdy do Prahy, aby tak pied celYm narodem i svetem manifestovali za myglenku jednoty eeskoslovenske. — Hviezdoslav tehdy "tlumodil city Slovakov, srtleene pozdravy skromnej vetvy slovenskej mohutnej vetvy eeskej, ktore su ti tak blizke a preca tak vzdialene, tvoria v gak spolu obidve ute geny vrchol stromu girokeho a vysokeho." Byla to slova, ktera 1. maje v Mikulagi ptijal slovenskY lid v resoluci a ktera potom byla slavnostne potvrzena ve gkerYm slovenskYm narodem v Ture. Sv. Martine dne 30. tijna 1918. Hviezdoslav nehovotil v gak v Praze pod dojmem tehdej gich oslay. Jeho vedomi eeskoslovenske jednoty bylo jeho hlubokym ptesvedeenim. Zachoval toto sve ptesvedeeni v fade basni, ktere hovoti o narode eeskoslovenskein jako o "jednej krvi, jedne kulture, jednej a spololoenej sily."

Bohtdel, vec Slovenska nezilstala v pozdejg ich letech jen v rukou skuteenYch Slovan.

Do slovenskeho *Zivlu ptimisily se skupiny, ktere svou mentalitou, st rYmi politickYmi zamery nemely nic spoleeneho s narodem — a vznikla idea autonomie, separatismu — tragickeho to omylu. Dr. 8robar plasticky poukazal na to, co by autonomie Slovenska y e skutenosti zname-

Strana 3. nala: posileni v gech tech zahranienich tendenci — at' td se ozYvaji z Mad'arska, Nemecka di Polska — ktere maji za ucel idemni rozdeleni Slovenska. Osud Slovaku by byl tototny s osudem Slovakil v dnegnim Mad'arsku a s osudem Slovak(' v dnegnim Polsku, kde slovenskemu lidu neni dovoleno 'dist ani slovenske kalendate. Slovensko by se smrsklo na narod sotva 3 milionovY — zatim co v jednote eeskoslovenske jest narodem 11 milionovYm. V torn jest sila Slovenska a v torn jest i jeho budoucnost.

Srobar jako svedek velikYch historickYeh udalosti slovenskeho naroda promluvil k venskemu narodu a ptipomnel mu jeho historickY ukol. Prohrat vec republiky a tim i vec Slovenska muteme jen my sami. Nerozdeleni jsme vkk narodem, kterY nikdo a nie na sik& nezniei.

NA MAJOVE PODiVANE V MOSKVE. 0 vojenske majove prehlidce v Moskve pochodovali nak spojenci ve vkch obrannych dtva,frech: peehota, riamoPnistvo (moll aky!, pozdravovali je divaci), jizda, vojaci s velocipedy, u nohou jim velmi dillekte psici, v gichni stejni, myslim airdalove; pahranieni vojaci a zastupci armady motorisovane. Tento ukazal vAecko, co se tak obecne ukazuje, kdy jsou mezi divaky cizi diplemate: dela vkho druhu, lehka taka, protiletadlova s dlouhYmi hlavnemi, k obloze obracenYmi. Kulomety vaelijak umistene, take na vozicich, padobnYch selske bryace, ovaem velmi &eine phizpusobene, tak, to se kulomet mute otodit jako kereuhviaka. Na kozllku techto "Vaaank" sedici kodi ma ruce s etvetici oteai napjate jako nejakY krasojezdec z vetejne produkce. To vaak neni vymy geno pro "vojennyj parad", to je zvyk selskYch koei, jak to mute dnes kaklY videt na ruske vsi. A prave tento venkovsky prvek vdechl oddilu "t'agankft" neco tak jareho, dychtiveho a itceneho, Z. e byly pozdravovany zvlagt' radostne. Male tanky lezly, podobny zelenYm broukilin, v stovkach po Rudem namesti, za nimi velke tanky, na ktere se hodil vYraz "pa zuby ozbrojene" jako ZadnY jinY. Konce ten prilvod nemel. A pak dlouho nic.

Namesti se vyprazdnilo, bylo videt jen nehybitou prvni tadu novaekii, kteti dnes ptisahaIi, a hudba tisice hudebnikit, ptehluSovana at do to chvile pochodem, ,cvalem, drneenim, se ozvala tony trub a pozouna. Jako zjeveni z Apokalypsy se po levem bcku divactva vtitily na namesti dva ,obrovske tanky, prase draednoughty rozsahem i obrnenim . . . elovieka na nich videt nebylo, jen zbra.ne a zbrane ..

Jely vgak takcvou rychlosti tito kaceei lesu a botiei domit, to elovek nestaeil zahlednout podrobnosti jejich vYzbroje. V to chvili zadalo mrholit, z oblaku od rana hroziciho, brzy padal de gt'. Pies to se nad vysokym domem z eervenYch cihel, jen zleva zavira "Krasnou plokad`", vznesi prvni roj stihadek. Jsou to letadla nevelka, velmi rychla, s ocasem po vlagoveim vykrojenYm. Sava stroje odletely, zahudela letadla bombardovaci, kakle s demi motory a s nakladem bomb na spodku. Divali jsme se vzhfiru, do 'Der nam prklo, ale nedovedli jsme se odpoutat od to ohromujici podivane. Siroka ktidla bombard'aku jako by chtela zachytit de gt' nad nami. Za nimi dvojplog niky, a °pet jine stroje, nove a nove houfy vyletaly z nedoberne zasoby .. .

A piece jich pro dek' letelo jen pub tisice.

V programu jich bylo tisic.

Pul tisice letadel. Spojeneckych.

VYprava italskSTh einitehi kulturnich na gpilberku.

Do Brna ptijela vYprava 23 Italia, vedena. commendatorem dr. Ferucciem Criziottim z Parmy, ptedsedou spolku Dante Alighieri. Hoste polozili kovovY venec u pomniku italskYch mueednikit v Brne a pak si prohledli Spilberk a pamatky po italskych veznich. 61eny vYpravy byli vYznainni kulturni pracovnici Patd, 28. kvetna. Kurs es. koruny na patdske burse se zvYSil na 125 frankft za sto es. korun, cos jest nejvyggi kurs, ktereho kdy es. koruna na pataske burse dosahla.

Ve sti'edu, dne 8. eervna 1938.

Strans 4.

ONCE1Vi kvetna tomu bylo pfesne deset let, K co startovala italska vzducholod' "Italia", tizena generalem Nobilem, k sev ernimu pelu.

Na palube 16 mutt, z nicht jeden 8ved a jeden Cech.

Po bezesne noci, ztravene v hangaru, konedne stoupame, pod nami je gte obvykle "hura" a leti se k zapadu. NekoneenST let zamrzleho mote, chvilemi mlha, pak zase slunce, nalada celkern stejna, jako p11 v gech dfivej gich letech.

Vedeeti dlenove vYpravy jsou u s yS7ch pkistrojri, dustojnici se stfidaji u kormidel, jedinY radiotelegrafista ma prate at nad hlavu s manim zprav a odesilanim hla geni; kdo mute, spi, ne prave komfortne, na telezne levee v trupu vzducholodi, ale ostatni, ktefi nemaji ani sedatka, mu pies to zavidi. Casto byl projevovan ridiv nad nedostatkem pohodli v nagi vzducholodi, ale u strait s omezenou nosnosti, jako byla Nobilova "Italie", se gettilo s katdYm gramem zbyteene pfitete ve prospech benzinu: gram benzinu znamenal o metr del gi let v koneinach s nevypoeitatelnSr m poeasim, mohlo mitt nekolik kilogram-a benzinu tivotni vSiznam.

Kolem pate hodiny odpoledni, po desetihodinovern letu, se objevuji na zapadnim obzoru Spieate, rozeklane ledovce: jsme u Gronska a vzducholod' ()tad' ostfe vpravo a mini ptimo k todne. At dosud nikde zeme a ani na del gi draze neni po ni stogy. Okolo prilnoci, pod sluncem, zahalenSrm mraky, kroutime koneene nad onim pomyslnSrm bodem, jehot dosateni u2 stab tolik tivotri a tolik penez. easy se men! a technika jde ku pfedu. My jsme dosahli tarry z bezpeene zakladny na 8picberkach za necel3% den, bez jakYchkoliv Utrap, nepoditarne-li trochu osobniho pohodli.

Nalada na palube je ted' po yznesend, gramofon hraje "Giovinezzu" a sentimentalni pisnieku "Campanillo di San Giusto". Prisobi to jakjansi dojmem neskuteenosti: nad nami mraky a mlha, pod nami jednotvarnY led s tmavS7mi trhlinami s motskou vodou, k tomu melodie gramofonu. Do kabiny pada celuloidovYmi okny kalne svetlo polarniho dne, a kdyt umlkne gramofon, slygite v lanach vzducholodi ostre svigteni vetru, kterY mein& na nas dolehad s rostouci silou. Nevyspane tvate jevi uspokojeni nad dosatenSr m cilem, adkoliv o projektovanem zakotveni vzducholodi a vysazeni vedeckSrch clenu vS7 pravy na led, za ridelem pozorovani, se -flea, pro silnS7 vitr ani mluviti.

Odgkodriujeme se spoug tenim vlajek, papetskeho kfite a posilanim pozdray nSrch telegram& Nobile mne vyzS7 ve., abych poslal take telegram domri. Chvili nad tim uvatuji a pak jej pi gi na list, vytrten3"7 z notesu, krasopisne, aby jej Biagi, kter3'r neumi francouzsky, nezkomolil. Adresa stag ! Praha, okamtik pfernSr glim nad gramatikou a nelibi se mi dye osobni zajmena v jedne vete, ale struenost je pkedepsana a tak jej koneene odevzdavam s pochybnosti, to vribec dojde mista ureeni. Do gel vgak pfesne, oklikou pfes Terst, jak jsem videl po navratu.

Dye hodiny kroutime nad polem a palime drahocennS7 benzin, ale vitr misto uti geni se stale vzmeha, a tak koneene Nobile s tetkSrm srdcem upoug ti od planu pfistati na polu a letime zpet. Tema' pfesne na den o devet let pozdeji pfistanou na polu tetka, etyfmotorove, letadla Sovetii a vysadi zde papanince k jejich mnohamesieni, dobrodrutne plavb y na ledove kfe.

Tou merou, jakou se vzmaho, iinava z nevyspani a nedostatku pohybu, zdaji se hodiny Nastava u2 25. kveten, ale pflstav v Kingsbay se nam zda bS7ti stale stejne daleko, jako kdy jsme opustili toenu, aekoliv od to doby uplynul ut temef eel* den. Pkipada nam, jako by cil pied nami ustupoval, a skoro tomu tak je, ponevadt vitr s boku je stale silnej gi a srati nas z pfimeho letu. Poeasi se zhor guje a Nobile koneene po dlouhem vahani diva, rozkaz spustit tfeti motor, av gak za nekolik hodin da motor zase zastaviti, pfidal nam jen nepatrne na rychlosti, zato v gak benzin mizel s rychlosti zavratnou. Zda se, to velitel katde vzducholodi je ovladan utkvelou myglenkou, 2e site dorazi se svini strojem k pfistavu, ale nebude moci hned pfistati pro neptiznive poeasi (pfistani a odlet vzducholodi je vtdy nejobtitnej gi Cast cele plavby) a bude musit fadu

Zkaza Nobilovy vzducholodi nad severni toenou.

Docent dr. F. Behounek. hodin kroutit nad vlastnim hangarem. Pro tuto posledni east plavby si proto hledi uchovat potadnou east sveho benzinu. To byl i na y ptipad a snad zde vezela hlavni ptidina cele katastrofy. S nasazenim tfetiho motoru bychom byli rozhodne postupovali o neat rychleji a urazili i tech nekolik set kilometrri, ktere nas deilly od hangaru v okamtiku, kdy nastala katastrofa. snad, protote v gechno je jen dohad, co nelze viditelne prokazati.

Stejne zustava dohadem pfieina katastrofy, ponevadt my sami nemeli ani eas ji zjistiti a vrak vzducholodi po jejim padu nenavratne zmizel: jen jeho prohlidkou by se bylo ureilo, co zavinilo pad vzducholodi. Snad namraza, ktere se tak obavaji vgichni polarni badatele a ktera dovede v kratkich minutach vgechny plochy letounu pokrYti vrstviekou jen nekolik milimetrri silnou. Nekolik milimetrri, co to je, iekne si atene,f, vklyt' to na gatech elovek ani neciti! Ale vezmete tutku, nasobte to rozmery vzducholodi a dostanete metricke centy, ktere jsou nahle naloteny pfi stejne imosnosti, ponevadt vodik pfidati nemiltete, abyste btemeno zrnohli. Anebo to byla trhlina v obalu, kudy unikal nenahraditelnSr vodik, a zmizela nosna sila — kdo to mute vedeti?

Kratce pied polednem slygim od vYgkovYch kormidel rizkostlivY hlas "Jsme Weir a nato nasleduje ve velke kabine rizkostlivSr ruch: Nejdfive finei signelni zvonky k motoristrim, vystupriovati obratky. Muti u motoru nevedi site co se deje, ale uposlechnou bezvadne, motory se rozekvou vy ggimi terry a nadlehenji vzducholod' — =me. Vedle mne stoji Cecioni a zoufale se snati uvolnit lano, ktere nese tetkY, pfistavaci fetez. Je rozeilen, oblidej ma e'ervenY a koneene se provaz uvolfiuje a fetez pada, na led, eirnt nam uleheuje o nekolik set kilogram& JakYsi kritik nam pozdeji fekl, to jsme tady ztratili drahocenne vtefiny ate jme meli lano proste pfefiznout. To je pravda — jako vgechno je pravda, co se f ekne o 'Make katastrofe, kdyt u2 je eel* jeji prribeh dokonce znam. Ale kterSr velitel vzducholodi zahodi dobrovolne vleenY fetez, bez nehot nemrite normalne plistat? Vgechno bylo proti nam, fetez nam uleheil jen na okamtik, ale pak se zaklinil mezi ledove kry a stale pfipoutan ke vzducholodi; prisobil na ni jako uzda a napomahal jeji zkaze.

NM nejvetgi nepiitel byl eas: v ge, co Heim, glo za sebou raz naraz, v pestrem sledu jednotlivych z nicht mime dosud v hlave pocit ripineho chaosu, ve kterem se site pfesne rYsuji jednotlive obrazy, av gak pojem easu mizi. Pozdeji jsme ye stanu na kie uvatovali o katastrofe a poeitali, jak dlouho to trvalo. Zde byly nejvetgi rozdily nazoru: d ye minuty, fekl jeden; pet, tvrdil druhY, sotva tfi, byl jinS7 Vezmeme pet jako maximum. Co vgechno se za tech pet minut sbehlo! ftetez nas ptipoutava k ledu, do toho boufi motory, rozehnane na nejvyggi obratky, vzducholod' sebou trhe, a gkube jako spla ger4 kriri, ale stale klesa. Telegraf zoufale zvoni na motoristy, aby vypnuli motory, aby naraz byl mene prudk377, ale tentokrat neni rozkaz ihned vykonan. Prvni diistojnik Mariano se vychyluje z oteffeneho okenka kabiny a kfiei na motoristy — aekoliv jej nemohou slyget: "Vypnete stroje!" Divam se na neho: je podivne eervenSr v oblieeji, ale nerozellen, spige mi pfipada rozpaeitSr. Motory koneene tichnou — podivam se dopfedu kabiny.

Je to posledni dojem pled rozbitim vzducholodi. Malmgrem pougti smerove kormidlo, napolo se otaei k Nobilovi a rozhodi ruce. IsT6roSr pohyb, ale dobfe jej chapeme, necla se u2 nic Mat. V torn narati vzducholod', smSrka, se po krach a kabina se drti na kusy. KatdSr se drti kfeeovite toho, co ma po ruce, pod nami drnei podlaha kabiny, ale j en okamtik, pak mizime vgichni v hlubokem snehu a zoufalSrmi pohyby se vypro gt'ujeme yen. Zase se rozsvetli

kolem mne a vidlin co se deje: v gude na ledu trosky, nektefi muti z kabiny sedi na lede, jini stoji, a vgichni se s ritasern divame za vzducholodi..Prisobi podivnYm dojmem zmrzadeni, deli velitelska kabina je urvana a v techto mistech zeje v trupu ohromnY otvor, obal vzducholodi se zda bYt splasklY, ale vodik ji jette stale nese, ted', kdy ji bylo uleheeno o mnoho set kilogram& — Zadni motor chybi a pozdeji nalezam na lede jeho trosky s mrtvolou motoristy. Na lavce stfedniho motoru stoji poddristojnik Arduino a utasle se diva na nas. Snad vaha, segkoeit k nam dolri, ale vgechno se vyviji pfilig rychle. Spilka vzducholodi vzhilru, celY stroj se tetkopadne zdviha a mizi v nekolika vtefinach v mlze, ktera visi nad nami. Za dvacet minut, nebo za pril hodiny, vidime na zapadnim obzoru tenkST sloup kouie.

"Polar vzducholodi", fekli j edni — "signal gest nagich kamaradil, kteki byli ye vraku", tvrdi druzi. Oficieni mineni, ktere bohutel se vtdy uplatni, se pfiklonilo pozdeji k prvni versi a tim okamtikem byl potvrzen rozsudek smrti nad onemi gesti. S vYjimkou ledoborce Krasina, kterS7 se sem vratil, bohutel at za etyfi mesice, nikdo je nehledal, nikdo se nesnatil vysvetliti dalgi osudy vzducholodi, vgechno risili cele tady vSrprav z nejrriznejeich state se vyeerpavalo na zachranu tech deviti, kteti zristali na kte s odtrtenou kabinou.

Rozhlitim se kolem sebe: v gude trosky, nekde krabice, vypadle ze vzducholodi, co v nich je, zatim nevime. U jedne kry leti Mobile: ptam se jej, co mu je, usmive, se a tvrdi, to nic, jen nemilte stati, asi se zlomila noha. Biagi ut se zase vile pohybuje a hleda, co zbylo z jeho radia. MladY porueik Vigillieri sedi na ledovem balvanu a kouti. elovek je v podstate malichermim tvorem, a mne v tomto okamtiku nezajima, to jsme bez pomoci ztraceni v ledove pougti a bez prosttedkri sami se zachraniti, nYbrt mne upoutava, jen Virglieriho cigareta, ktere, hal, aekoliv posadka mela pfisne zakazano nosit s sebou sirky. "Vy mate sirky?" ptam se ho. Viglieri se chvili nechapave na mne diva, ale pak se vzpamatuje a zahazuje cigaretu do snehu.

Mariano mezitim zaeine., organisovati tivot trosednikri: skvelY dristojriik v pr ySrch dnech a dodnes nechapu, prod nas za pet dni opustil proti \Tull Nobilove.

Nasleduje tivot na ledove kke, 48 driri, temek beze vgech prostfedn, bez ohne, bez bot, za desetistupriovS7ch mrazri, s chvilemi ripine beznadejnosti a zase s okamtiky drivery v zachranu, jak nam ji sdelovala male, skfinka Biagiho radia, kterou propagoval na palubu vzducholodi pied odletem bez vedomi dozoreiho dristojnika. Pak Lundborgovo pfistani u na g, prvni skuteena nadeje na navrat, ale za nekolik hodin pots jeho ztroskotani na nisi kfe, a zase o jednoho zajatce lead vice. Pak znovu piistane gvedsky letec, ale bete s sebou jen Lundborga: ani nevystupuje ze sveho stroje a na rizkostliye dotazy Cecioniho, ktere mu pfekladanie do anglietiny, zda se jests vrati, odpovida, jen vyhYbave. Celt' zjev trva pouhy. ch nekolik minut, gvedske letadlo mizi, a 112 vice nesly gime lekecke motory nad na gi krou.

Nelze vypraveti vge, co se za tech nekolik t3-7dna zbehlo; vyplriuje to objemne svazky, ktere o vSrprave napsali bide, kteki na ni byli, i ti, ktese ji vribec nezneastnili. Jen jednu vzpominku jests ptipojim. To bylo poeatkem dervence, kdyt nage radio hle,silo po nekolikadenni poruge, kdy bylo neme, to rusk ledoborec Krasin, jedind nage nadeje na zachranu, je blokovan tetkYm ledem u severnich bfehii 8pieberk, ma porouchane kormidlo a paliva ut tak malo, se uvatuje o jeho navrtu do Evropy a obnoveni zachranne kampane at po odstraneni poruchy.

To znamenalo v nejlepgim piipade etyki tSrdny a nisi jistou zahubu, ponevadt ledove, kra se stanem byla vetrem zahnana at na okraj plovouciho ledu a zde vrieihlede tala. Poeitali jsme, to do etrnacti dnil se rozloti ripine a pak nam zbyla jen jedina, zoufala motnost pokusu o zachranu v gumo“Tch elunech, kde ovgem nadeje na rispech byla miziva. Zprava z radia tedy vnesla pochopitelnSr rozruch do na gi male obce a Viglieri, po odletu Nobilove velitel ital(Pokratovani na str. 9.)

Ve stiTciu, dne 8. eervna 1938.

011.1111111■111.••••00.11■0414.Nlione

Oddil dopisovatelski Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, pokadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnirau rozhodnuti.

ODE SLOV K 6INUIVI! Jest pravda, ze na vYz yu 681. Narodniho SdruZeni "Bud'me ptipraveni" ozvalo se jako jeden ohlas ze v gech dasti SpojenYch Statu, na obranu 6eskoslovepska a demokracie sveta, nebezpeeim nazismu ohrotene, potfeba je pfedne nagi jednotne fronty. Nad geni, jeZ ozvalo se ye statu Texas, bylo zajiste i•ve statech jinYch, ale snad asi s pfili gne skromnosti jednotlivcil odklaclano s organisovanim odbodek. Organisace tato jest ov gem nelistna, ba naopak Lida oheti, a kdo se ji venuje, kona opravdu skutek dobrY. Maly obrazek pochopeni a porozumeni jsou nektere dopisy, jet' obdrIel svolavatel schtze C. . echoslovakt do Houstonu v Texasu, p.

Maudr. S politovanim, ze nemfae se pro neodkladne povinnosti steastniti schtze, pi ge dp.

Kveton ze Sealy, Texas, mezi jinYm nasledovne: "S velkou radosti jsem uvital my glenku sdruEti vgechny na ge krajany v jeden mohutnY a silnY aik po celem Texasu na obranu na gi milo vane drahe vlasti Ceske. My v gichni knell eeskoslovenskeho ptvodu jsme ptipraveni bojovat za nage svata, a historicka prava do posledni kapky krve, vgemi silami, moraine i finanene, podporovati a branitrneodvislost Oeskoslovenska. HAM a branit na gi starou vlast jest povinnosti kaIdeho uveclorneleho eechoslovaka, proto tomuto zda.ru Vam pfeji velkeho Ospechucnebot' bez fteinne organisace bychom ni eeho nedosahli. Na g lid jest dobrY, pouze co jest mu zapotfebi, musi bYti poueen a veden k spolupraci vlastenecke. — Prvni nutnou veci bude vytvofiti a pfipraviti americkY tisk, kterY by psal sympaticky pro Ceskoslovensko a Illy& zpravy vyvracel, co2 ov gem bude vyZadovati obet z nagi strany, — vybudovati agitaeni propagandu eeskoslovenskeho obchodu mezi Amerikou a t eskoslovenskem. Za ffeti, miti o vYstavu v Now Yorku vet gi zajem a nagi -Mast na ni. Jde o podnik, kterY mute dati praci a chleba 200,000 al 300,000 nezamestnanYch. Na vYstave se ma pfedstaviti na ge demokracie cele americke vetejnosti. — Na bliz gi programove prate se te gi a vgeho zdaim. pftje, Rev. James Kvetori."

Dp. Pavel P. Ka gpar z LaGrange-HatYn rovneZ lituje, Le nenniZe se steastniti, aid ochotne a velmi rad by tak ueinil. Pi ge: "Vgechna Cest krajantm v Houstonu, ze se zajimaji o starou vlast. Budu pote gen, kdy2 o pti gti schtzi uvedomite mne aspon tYden ku pfedu. S pfanim vgeho zdaru ve v gem poeinani."

Piny souhlas a podporu sdrutbni rovneZ" projevili dp. jClobouk z Needville a dp. Tydlaeka z Rosenberg, a velice nad genou ochotu ptislibil dp. Kunc z East Bernard.

Pti organisovani bylo pfihlileno k tomu, aby v podniku a spolupraci zastoupeny byly v gechny vrstvy a cliilelite sloZly lidu, jako Slovanska. Podporujici Jednota Statu Texas, Katolicke Jednoty, Svaz OeskYch Katolikt, Sokol, Evangelicke a Protestantske cirkve, eskoBratrska Jednota, Racionaliste, atd., at' kaklY poda svoji pomocnou ruku a pfispeje svoji hfivnou.

A s pote genim mfaeme konstantovati, podnik ten nagel vgeobecneho pochopeni a schtzi konanou dne 22. kvetna v sini fadu Pokrok Houstonu mono nazvati udalosti histortckou, kde zastupci na geho lidu vgech stave a kategorii za v geobecneho souhlasu se usnesli: Le nutno jednati rychle — bez prfitahu, je'Zto nevime, co zitfek nam pfinese. Abychom byli tedy skuteene pfipraveni, Le jest v prve fade nutna soustava organisaeni, a proto 6echoslovaci v Texasu na schtzi to jednohlasne odhlasovali, Le sidlo fistfedi z mnoha dfivodt nejlepe se hodi pro Chicago, Ill., a statni fistfedi v Texasu pro_Houston. A jet‘to stat Texas jest rozsahlY, rozvrten tedy na etyki okrsky. Zvoleni byli Oty-

vitersix h dtvernici, z kazdeho okrsku jeden, a sloe: dp. Pavel P. KaSpar, LaGrange; Dr. Jos. KopeckY, San Antonio; Franta Rendl, Dallas; atepan Valdik, Houston.

Nizor, ze nebezpedi valky bylo zaZehnano, jest mylnY a pouhe sympatie pak mad° pornohou. V kaldem statu melo by neprodlene byti odhlasovano tstfedi statni a hlavni tsttedi, aby co nejdfive svolana mohla bYti konference dtvernikt a yypracovany smernice dal gf. V prye fade mel by bYti uskuteenen navrh pana Pgenky a tiskova kancelat ztizena, ktera by odralela nemeckou propagandu, jinak pozbudeme ony sympa.tie, kterYch se ye SpojenYch Statech dosud Oeskoslovensko te gilo. Na schtzi bylo zdtrazneno, Le neni tfeba pro starou vlast 2ebrat, finanene ze si stoji stat deskoslovenskY velmi dobfe, a dle bursovniho bulletinu jest vlastne na prvem mists. Co v gak od nas snad nage stare, vlast odekava dnes, jest hlavne pomoc moralni, gifenim spravnYch a pra y -divYchnformaCesklvuproagvani jeho obchodu a prtmyslu zahranianiho.

MylnY jest vgak nazor nekterYch jednotlivet, Le by nebezpedi valky bylo zatehnino. Ladnost Nemecka po 6eskoslovensku jest nezmerna a to touhy se nikdy nevzda. Elsasko-Lotrinsko jest stifle osidleno Nemci, v janim Tyrolsku jest hodne Nemat, rovnet v Polsku a v tihrach, ale Hitler Alisne tvrdi, Le hranice techto ztstanou nedoteeny, pouze na 6eskoslovensko si troufa prozatim a ti ostatni mu sedli na lep.

Prvni a hlavni podminkou ligaka ovgem jest, aby Oeskoslovensko se vzdalo spojenectvi Ruska, chce je oblafnouti tak, aby mu byl pochod usnadnen, nebot' vzdor vii udatnosti a odhodlanosti, jak se Mita; mnoho pst — zajicova smrt. Az by mel Ceskoslovensko, pak ov gem doglo by na ostatni, a die teorie Bismarcka, kdo panem Oeskoslovenska, byl by panem cele Evropy. Ogemetne jsou triky politicks, pkieinu najde.

Situace je tedy hodne vaZna, a proto Oechoslovaci ye vgech statech men by jednati rychle a bezodkladne, tak jako udinili v Texasu: zvoliti si svOj statni vYbor a dOverniky, abychom skuteene v gichni mohli zvolati: Jsme ptipraveni! Krajane texas gti, v osadach, kde nejsou dosud odboaky zaloleny, v gude vlivni einitele men by se o to ihned zasaditi, a jato nasledkern odjezdu p. Maudra do Ceskoslovenska byl jsem povefen ukolem tajemnika vYboru pro stat Texas, tedy dotazy budleti adresovany na moji maliekost.

S krajanskYm pozdravem, Jan gulda, 5410 Darling St., Houston, Texas. kid Krisni, Rosenberg, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Budeme odbYvat faclovou schAzi 12. tento mesic. Kdo se citia, 'le by jste meli platit, tak ptijdete a nebo, poglete penize; to bude take dobfe.

Toa 112' nas ty povodne pomi,auly na nastalo suche poeasi. Tyra vie jako zvon.

S bratrskSim pozdravem John Marek, tajemnik. kid Fort Worth Cis. 154, Ft. Worth, Tex. Mill bratti a sestry!

Ptigti nage to.dova schtze nam ptipada na nedeli 12. eervna ve 2 hodiny odpoledne. Posledni schtze musela bYti odlolena, ponevadZ mnoho 'dent se podilelo na sokolske akadernii v Dallas a pak druhou nedeli na sletu v Taylor.

Tak jsme odbYvali schtzi 22. kvetna. Po schitzi jsme upravili yeeirek na rozloueenou pro br.

Joe Svitaka, kterY teZ jede do vlasti, a kdyz tyto fadky budete gist, bude jiz nada s nagimi sokoly na mcti. Piejeme mu gt'astnou cestu.

V Taylor jsme se meli dobte, poznala jsem se s mnoha pfately a east° na vas vzpominam.

Cvieeni bylo snad nejvetgi co jsme meli v Texas. Za to mama dekovat jen br. cvieiteli Kadlcovi, ze se o v gecko tak staral, a cvieencum, ze se tak drzeli. Take musim podekovat jrnenern Sokola br. A. Tirkovi, za pujeeni trueku a odvezeni cvieencu do Taylor na slet. On a jeho mah2elka se te2 zuoastnili sletu a velice se jim to libilo. Kdyl jsme se pak po cvieeni seg li i'ikal nine: "Vette, kdyt jsem videt ty

Strana 5. sokoly pzchociavat, slzy nine tekly Po tvail, a nejen mne, ale je gte mnoha, jinYm,"co tekly slzy a to z radosti. 61ovek by nesmel mit srdce v tele, aby nemel ty sokoly nemel rad a nesmel by bYti desky elovek".

Dr. Holub mel tet' krasnou tee, vice takovYch teenika bychom pottebovali. TeZ dekujeme rodine LeSikarove za ptenocovani a pohosteni na,Sich cvioencu. Snad to oplatime, jak ptijedete do Fort Worth.

Na zpateeni ceste jsme se stavili v Temple u T. Mikesky a ostali tam ptes not. V pondeli rano jsme vyjeli a zastavili se v Rosebud u rodi ny Soukupove. VSude nas dobte, pohostili.

Na posled jsme se zastavili v redakci ye West.

Tam jsem se seznamila s br. redaktorem Mouekou a jeho milou pani manZelkou. Trochu jme si porozpraveli, pak jsme se rozloueili a uji.Zdeli k domovu, kam'Z jsme prijeli hodne pozde naveder. Kdy2 jsme jell z Rosebud do West, tak prSelo neustale, ale z West do Fort Worth bylo jit pekne.

S pozdravem, Anna Milan. tlentim fidu Pokrok Texasu cis. 1.

Fayetteville, Texas.

Dostavte se jiste do pti gti schtze v nedeli, dne 12. Cervna.

Timto 26..clame v gechny 'deny nageho aby pamatovali na pfi gti pravidelnou schtzi na.geho fadu, ktera pfipacia na nedeli, dne 12.

Cervna, a tadame, aby jiste do teto schtze se dcstavili.

Jak ji2 yam znamo, ode gel z nageho sttedu nag milovanST bratr J. R. Kubena, ktell po nekolik poslednich roka zastaval -tad pokladnika u naaeho tadu, kter5"rt Mad odehodem jeho byl uprazdnen. tudit bude nutno novella pokladnika si zvoliti.

Zaroven pi'edleha nam nekolik jinYch fddovYch zaletitosti k projedn'ani, tedy hied' katdY, at' jsi na svem mists.

S bratrskYm pozdravem, Josef 'Papal pfedseda, Ed. L. Hruaka, tajem.

Dallas, Texas.

Ctend redakce, bratii a sestry!

Nedelni divadlo, "Nad Prahou kdy*Z svetla hasnou", dodelalo se velkeho Ospechu, svou souhrou, navgtevou i potadkem. ZpevackY Krou t. ek dekuje srdeene vgem navgtevniktm domacim i ptespolnim za toast pti divadle.

Byli jsme velmi pfekvapeni tak velkou navgtevou. Ukoneujeme sezonu divadel jarnich, ale na pti gti dobu slibujeme vybrati zase nee° hezkeho. Nag krouZek jest poetem malt', nechceme si vgimat mimofaclnYch problemt, jdeme za diem dati nagi Ceske vefejnOsti u glechtilou zabavu, potadanim divadel, v kterYch se uplatni nage, krasne Ceske zpevy. Za Ceskou pisni gel nag narod v2cly.

Dik nag patfi i vgem tem, ktefi nam p-fi divadle jakoukcli pomoci vypomohli, elentm Sokola za pujoeni sine a aerie redakci za pfedbe2nou reklamu.

Nage zpevni zkongly jsou kaklou stfedu yeeer v Sokolovne, kdo mag dobrou vtli a trpelivost, pfijdi mezi nas. Nyni jest Cas stati se Menem a zaueit se pro podzimni vetejne vystoupeni.

Jegte jednou 'deb./ dik v gem, kteki jste nas svou pfitomnosti podpotili.

Za ZpevackY KratZek: Jenik Kebrdle, sbormistr, Vaclav Kartous, pfedseda, Ant. Ondrt gkove., tajemnice. kid Braffi Svornosti cis. 60, Wallis, Texas Cteni bratti a sestry, na vedomost varn yarn, Zee na g tad mel odbYvat schtzi druhou nedeli 12. eervna, ale prave na to nedeli odbYva. 2ensky KatolickY Spolek slavnost, tak nage schtze je oclloiena na nedeli tfeti, 19. eervna.

Tak eteni bratfi a sestry, nezapomerite se do schtze dostavit.

S bratrskYrn pozdravem, J. M. Vagina, tajemnik.

2adne umelecke dilo nehlasa nazort. N6zory maji jen Tide. — Oscar Wilde, Pied soudem.

Strana 6.

Z TOURNE PrtEDN.i,SEK DRA. JOSE 'A S. ROUCKA A Pal° CHOTI. Jak jit bylo v minulem cisle Vestniku ozna..-; meno pani F. J. Olexovou ml., ptednatka dra.

Reueka ,odbkvand v nedeli, dne 29. kvetna v sini tadu Pokrck Houstonu a dopinend programem v poutavem rouchu zpevnich a hudebnich eisel jeho choti setkala se s velkkm aspechem.

Nebylo mi mono me samotnemu se sadastniti, jetto posledni dobou me zdravi neni tak valnkm, jak je asi znamo dtenattim tohoto stu z mYch , nyni tidkYch dopisu, Neni to onen east° cito y ank anglickk "that summer or really spring tired feeling, otherwise expressed as "sheer laziness'", ale price mne nyni trochu namaha. po pteeteni novin ptichazi na mne dtimotinka a to vysvetluje vte.

Zvedel jsem, ze ptednatka dra. Roudka s dopini programu jeho choti v East Bernard byla velmi eetne na yttivena, ptednatejici a jeho slicna chot', jet je mimochodem tedeno Slovenkou, byli stale boutlive aklamovani posluchaei, kteti s napjetim sledovali kaldou Cast programu. Dr. Roudek, mladk a libivk profesor z New York University dovede se katdemu zapsati do srdce svkm srdeenkm a demokratickkm yystupoy anim. Neni tu to profesorske tkrobenosti a nad yktenosti, ktera byla znamou a ptislovednou ve starem Rakousku, to profesorske pedanterie. Nepravim, to tam byli vachni profesoti takovYrni, byli tam mezinirni vzacne zjevy, lids na net vzpominame s tictou, ale bylo tam dost takovkch, kteii se obavali sestoupiti s to profesorske katedry mezi ten prostY a uhnetenY lid, jehot dlane byly zmozoleny praci na polich neb v tovarnach. — Jsem zde v Americe jii hezkou fadu desitek let, i tu v Texasu a tu musim milerad ptiznati, to nate zdejk inteligence, at' jsou to jit Ceti banketi neb titednici v bankach, nati obchodnici, nati pravnici, nak lekati jsou lids opravdu demokratieti, i ti nati pani profesori. Zname vtchni nateho zdejtiho pana deskoslovenskeho konsula, dra. C. J. Holluba i jeho chat', obetayi, demokratieti zkrz na zkrz a dobrosrdeeni, mill. Dr. Kopeckk ze San Antonia, bratri Maretove, dri. profesoti Mieek a Lukta, soudce Chernosky, teditel Liberty Loan and Building Association, nati delni obchodnici a nak tadovi spolkovi praoovnici, cela jich spousta, vesmes vtichni dobti a prostosrdedni bide, vytli z lidu a tomu prostemu lidu nejlepe rozumejici a k tomuto typu patti dr. Roudek i jeho hezka chot', jejia oblidej a celk vzhled typisuje krasu a dojemnou dumavou povahu nati Slovade, nejlepe se odratejici v krojich a zpevankach tohoto kraje.

Zdefai houstonskk dennik. The Houston Press ptinesl 'ank obrazek natich milkch hosta z New Yorku, zavitavtich sem do Texasu na ptednatkove tourne. 8iroke eel°, znaene vfge je schranou to mozkove 'Aedi profesorskeho myslitele a vYraznY blidej je vlastne zosobneni slovanskeho typu. Jako vrkajici holubinka tuli se na obrazku k nemu jeho chot' v naroclnim slovenskem kroji. Ztepile tahy oblieeje korunovaneho havranimi kadeiemi, s hlubok'mi, jak ta taterska plesa temn'ma odima a usmevajici se ,oblidej s dvema tadami perlidek v stech jsou opravdu prototypem Slovenska. Tu na obrazku se snoubi snive a razovite Slovensko s mysletelskou a praktickou Cechii. Vysvetlivka pod obrazkem povida, kdo ti oba hetet ptedstavitele jsou ate budou miti ptednatkti a zpevni program v budove Y.W.C.A. ye dtvrtek: 0 teto pisdnatce, konane ve etvrtek weer dne 2. eeryna v budove Y. M. C. A. pkinati velrni pochvalnk komentat zdejti ranni pateeni The Houston Post. se zvlattnim podotknutim, to byla velmi detne na yttivena a s velkkrn kjnieril vyslechnuta, pod ohlavenim: Dr. Rot:leek CiteS Hitler's Ambition for Conquest. Dale je v re--. feratu zminka o programu ptedvedenem chotidra. Roudka. sestavajicim se ze hry hou.sle, zpeva a ro ynet se zminuje o ukazce narodnich krojt s jejich malebnou yktiykovou vkzdobou. Na posled zakoneuje s poukazem, to dr.

Roudek a jeho chot' Botena budou opet piednateti v 10:30 rano v patek v tete budove.

V sobotu veder uspotadali soudce C. H. Cher bosky a jeho chot' krasnS7 vedirek na Retest.

V2STNIX dra. Rou6ka a jeho chOti Boteny ye sve krasne residenci v parkovnim zatik na Calumet drive, kam ptglo detne navgtevnikii vzdati hold nasim hosthm. Vtdy usrnevava a laskava chot' soudce C. H. Chernoskyho uchystala cele stohy velmi chutn'ch zakuska a tekutkch obderstveni. Ni gel jsem trochu pozdeji, vzhledem k tomu, to jsem se vratil velmi pozde z prate, tak mi neni mono referovati o vtem, co ptedchazelo. Mel jsem poteteni pozdraviti oba 0slavence, dra. Js. S. Roudka i jeho chot'. Soudce C. H. Chernosky jak hostitel a jeho syn Charles ml., hezkY, dobrosrdeenY a mil' hoch, na ktereho vzhlitim a ku kteremu hovote, ptiporninam si sobs jako Guliver, seznamoVali mne s ptitomnkmi. Z mnoha hostil vzpominam nateho pana konsula, dra. C. H. Holluba s jeho 0betavou choti, jit si ptivezl ze stovelate mate.ky Prahy, Marii, kteti oba vykonali velk' kus prate v obeznamovani nati zdejti americke yeiejnosti s kulturnirn poslanim, snahami a vkznamem nati stare vlasti, teditele Liberty Loan and Building Association, E. E. Chernoskyho a jeho choti, dra. Henry R. Mareshe, nynejliho ptedsedy tehot ustavu a proponenta, velmi horliveho pro zachovani pamatek pojicich se k napryotnim deskosloVenskkm osadnikilm v Texasu a jeho mile choti, dra. R. E. Mareshe, dra. Frank Lukti a jeho choti, br. S. Valdika, mistoptedsedy H. fr. SPJST a jeho choti., intenkra dra,. Cibulky a jeho choti z Baytown, br. F. J. Olexy ml., a jeho choti, tar. Fr. Andince, br. Kachtika s jeho choti, br. Chupika s jeho choti, br A. 8vestky s jeho choti a dceru g s jeho dhoti. By--kouHild,panChluika li tam take prorninentni amerieti nav gtevnici, ale neni mi mono si fgechna jrnena zapamatovati. Vedirak se protahl dosti diouho do noci, vgichni nayStevnici se mile bavili a to se rozumi, to oba nak mill navAtevnici byli ptedmetem pozornosti vtech. Poho yotil jsem si mile s obema, jak s dr. Rouekem, kter' mi dovede jak se tika vjeti do taktu, kdyt hovotime o Praze a o oechach, lituji, to nejsem tak mocen slovendiny, abych s ni mohl hovotiti s jeho choti.

"Tede voda teee, cez veleckk majir, *Ice ladne dievee, jak' tvarnk frajir, z pod Krivafia dievee, siva holubienka, zalubila sobie deskeho frajerenka, z pod Krivaria pieseri se s deskou znelkou poj Cechy se Slovenskem budou na vtdy svoji!"

Doutka. Valena pani Rouekova! Je-li kus to slovendiny pochybrieho mluvnickeho slohu, opravte si to laskave sama, ut je tomu dlouho co jsem opustil Prahu a tak ta slovendina, jit jsem pochytil v Praze od studenta a studentek se mi pomalu vykutuje z hiavy.

S. P. Studnidnk. tad Rozkvet na Plains 'as. 157, Wilson„ Texas Cteni bratti a svtry!

Sdeluji yam, to ptiki schtze se bude odbkvat u sestry Mary Wotypkove, asi jedenact mil na jih od Lubbock, dne 12. der yna, proto vas ladam, byste se vkchni do schtize dostavili; vim, ze tam budeme mile ptijati.

Abych sdelila, jak zde pokradujeme. Jdeme pomalu ,ale piece. Ziskali jsme dva nove eleny Delphine Hlavatk a Felix H. Macha a dva ptestoupili, tatit Anton a Monika Hlavatk. Jsou to zde stark usedlici , jedni z nas prvnich usazenkch na Plains. Praire jsme vytizovali latestoupeni jejich k natemu tadu zde, kdyt si vyjell s rodinou na vklet do dolniho Texasu. Ale dome br. Hlavatk zdrav ut nedojel, v San Antonio ulehnul a tam betel v nemocnici mezi tivotern a, smrti dva mesice. Po ptevezeni do jeho domova jest pod-dozorem Dr. Dunna Lull= book Hospital., ale snad ut -se-to °brad kleptimu, aspofi si_Lchuti promluvi, kdy ho ptatelenaYStivi, k-ter'ch ma rodina Hlavatkch mnoho. Pet mesica letet jest dlouha doba, ale piece mime nadeji, to se mezi nas zas dostavi.

Jak jsme se doslechli, br. Fr. Schneider, Sr., ter jest nemocen nejakk eas, proto ptejeme Vain brzke uzdraveni.

V Den Zdobeni Hrobii jsme meli pravY "dust storm" a ptibriala se bez lakeholcoliv varova-

dne 8. eervna 1938. ni. Nemohla jsem pochopit, to tak pozde v ce unite neco peclobneho prijit. Nebylo to na,• ptitlo to z daleka .a poditali, ze stem byla 17000 stop vysoka. Vypadalo to jako prerijni potar, barva prachu se vtelijak menila, a ptiko to tak prudce, to jsme meli co delat, pozavirat celY dcinov. Ale my jsme neco takoveho ut zkusili v race 1935, kdy jsme poprve yideli ye dne noc. Toho, kter' jest zde usazen leta, hned piskova bout-e tak nezastrati, ale horti je to s temi noyeeky. Meli jsme zde z Galvestonu auditora, ut to byl etrnact dni, a ze strachu, to jde cyklon, spodni ret si rozkousal do krve. Za hodinu spakoval a ujel zpatky.

DruhY piipad. Jedna dama z Kalifornie zajela ke gasolinove stanici a omdlela, jak videla ten prach se valet vysoko ve vzduchu. Kdyt prisla k sobs pavila, to radeji snese povodea.

To same bylo s jistkm barvitem. Ten honem se tiebtiku slezl a lehnul si do ptikopu a dekal, at mesto se nad nim ponese. Ale nic se nestalo, jen prachu a vitr, kter' byl ye vface, a dole nebylo nic horkho obyeejneho "sand stormu". Je to neptijemne, ale piece povodne jsou horti, neb pratenice se za chvili ptetene a jest zase pokoj.

Ptala bych si videt ten raj mezi Harlingem a Brownsville. Nate nejmladti dceru'Ska mela cestovani Texasem se §kolaky, co dokondili yytti gkolu, a jeli do onech mist a z celeho cestoy ani nejvic vzpomina udoli, kde tak krasne ovoce roste.

Pozdrav na meho strkeka Bartok v ElCampo, a pfeji mnoho trpelivosti novemu tifedniku, tajemniku Hlavniho ftaclu, br. Jos. Kubenovi. S pozdravem, V. H. Machova, taj.

Sokol Fort Worth.

Ctena redakce, mill ptatele, bratti a sestry!

Je nedele rano a to po zabave, tak se mi velice do toho psani nechce, ale tolik yam musim oznamit, to budeme potadat taneeni zaba7 vu v Sokolovni v sobotu veder dne 11. kvetna, pti hudbe Czech Revelers. Tak na to nezapomelte a navkivte nas v hojnem poetu. Zabava pri Slovaekove orchestte se nam dobte vydatila. Diky vtem a ptijedle brzo zas, bude has to Wit. Mili etenati, natal si zajiste myslite, to ti y e Fort Worth na nic jineho nemysli jen na tanec. Ja yam dam za pravdu, ale take se varn trochu omluvim, to to je jedine pobaveni u nas, protote muti jsou den co den, necht' prAi anebo mrzne, v praci. Tak kdyby nebylo tech zabav v si,ni, tak bychom se mezi sebou ani neznali, ale tak se vtdy jednou za dva tYdny sejdeme a poveselime se, a to nam postadi na cele dva t'dny. Ted' u rids mame jednu sin, tak musime jen v teto potadat zabavy a se schazet, netli bude ta druha hotova.

Jette yam oznamuji, to k nam ptistoupil br.

L. D. Wacker od tadu els. 92. My jej radi ptijimame a doufame, to se mu bude mezi nami libit.

Tak bratti a sestry nezapomente na ktera se bude potadat v nedeli ye dye hodiny odpoledne v Sokolovni tadu cis. 154. Ptijedte vkchni uvitat toho noveho elena.

Koneim s pozdravem na redakci, ftechny ostatni a zustavam yak dopisovatelka, Millie Polakk. kid Nova Vlast, eislo 37., Sealy, Texas.

Mill bratti a sestry!

Timto yam &Aram vedet, to budeme konat schuzi tteti nedeli v dervnu, ptesne o jedne hodine odpoledne. Tak se hled'te vSichni do schfize dostavit a kteti se nemiltete dostavit, tak hled'te mi poplatek zaslat„zylaSte dluti jit dell dobu. S -bratrskkm-pozdrayern, Norbert Jet, tajenuaik Dallas, Texas; Kdyt jsem byla na slete v Taylor, nejakou nahodou ptiglo do meho kuftiku tenske spodni pradlo, ktere mne nepatti a nevim, kde jsem k tomu pffila. Kdo neco podobneho postradit, prosim, nechte mi vedet a s radosti yam to lodetlu. Pike na adresu: Rosa Spanhel, 4811 Mariett St., Dallas, Texas.

Ve stredu, dne 8. eer yna 1938.

PODEKOVANi. Dovoluji si touto cestou podekovati katdemu. volidi okresu Fort Bend za podporu, kterou mi venovali v me kandidatute o fitad serif a. Te gilo mne velmi, ze jsem byl u gtedten laskavosti a vlidnYm ptijetim, jicht si vatim a jet si uchovain, i kdyt nebudu pro pti gti ihutu vagim gerifem. Mozna, to budete miti pillektost venovat mi napomoc znovu at ptigte. pozdravem v tide R. J. (Slim) Berta.

A TREAT FOR YOU AT THE Y. W. C. A. Next Thursday, tomorrow, June 2, 7:30 P.M., 1320 Rusk Avenue. You are invited. There will be no charge. Dr. Joseph Slabey Roucek and his pretty and charming wife. Dr. Roucek, now on the staff of the Division of General Education of New York University, was born in Prague in Czechoslovakia, and will give an address entitled, "Abyss In Europe", a subject with which he is thoroughly acquainted and upon which he speaks authoritatively.

In view of the tensions existing in Central Europe, particularly in the Czechoslovakian area, this is an important address which no one should miss.

In addition to Dr. Roucek's address, Mrs. Roucek, also a native of Czechoslovakia, who is an accomplished musician, will appear in native costume, presenting some of the folk lore and songs of that interesting country.

There also will be exhibits of Czechoslovakian handcraft, etc. Do not miss it.

— From Rotary Bulletin, Houston, Texas.

Zasilam tento elanek, kterS) byl uvetejnen v Houston Rotary Bulletin ze dne 31. kvetna 1938. Chtela bych, aby etenali videli, jak zejem mela take americka vetejnost o ptedna g gka v Y.W.-kyDr.Roueajhcoti.Pedna C.A. byla nav'g tivena velltSan poetem americkeho i deskeho lidu. Po ptedna gce ptedsedkyne Y.W.C.A., pani Nathan, navrhla k odeslani resoluce texask3-rm kongresniktm a senatortm o stanovisku eeskoslovenska na zachovani demokracie, cot s potleskem bylo ptijato.

V sobotu veder na rozloudenou mantelam Rouditovjim potacian byl vedirek v fitulne residenci nageho pkedsedy H. T.T. C. H. ChernoskSTho a jeho choti. Pozvani hosts se se gli, aby se jegte pobavili a rozloudili s milou nav gtevou a s ptanim brzkeho navratu a zaroveri pfejeme tspech na v gech dalgich ptednagkach.

Ptatele, dne 10. dervna, v patek veder, jest paean veeirek na rozloudenou nagim dlenum a pracovniktm, mantehim J. Bilym, kteti vyjittieji v nedeli dne 12: z Houstonu do stare viasti. Dostavte se, abychom jim ptali gt'astne testy a gt'astneho navratu. Tedy na shledanou v patek dne 10. dervna. Sestry, bud'te tak laskave a katcla neco na talifku doneste.

S pozdravem, F. J. Olexova, ml. tad teehoslovan, eislo 40., Hillje, Texas.

Cteni broth a sestry!

Main natizeno abych yam oznamil, by do ptigti schtze konane dne 12. eervna, sestry nageho fadu ptichystaly nejakou svadinu, neb nam tu bude delat na ten den ptedna gku dr.

Karel Hollub z Houstonu.

Vy, kteti jste pozadu s placenim, dostavte se, ?ieb nage pokladna dostala uz souchote. nebudeme moci vice za vas umrtni poplatky posilati. S bratrskin pozdravem, Emil K HajovskSr, tajemnik. tad Svaz techoslovant, 6. 92., Fort Worth.

Timto se vgem elentin tohoto tadu na vedomost davii, aby se vkchni dostavili do ptigti schtze, ktere se bude konati v nedeli dne 12. dervna. Zadatek ye 2 hodiny odpoledne. Jak je jf asi vgem elentm znamo, to nage stare. sin je jig rortrhana. Net bude postavena novenage schtze budou konany u br. Pern.sky v garak. Jeho adresa je: Joe's Garage, 2411 Peak St., take to jmenuji Nile City. Tet co jsme ob&tell od tedt ty dopisy a nekt"M tfeba nevi, co to mini, tak jim to bude ye schUzi vysvetleno. Ptijd'te Ygichni a budeme vedet, jak daleko pokraeujeme s nagi novou S bratrsiMn poulra yem, Paul Foyt,

VEsTNix

Pensi poslanciim a za chranime miliardy.

Charles S. Forbes ELY tiivot jsem nadaval na poslance, prototie nejednaji jako statnici. Nyni jsem phgel k nazoru, to chyba nevi v nich, ale ve vas a ye mne, kteri je volime.

Nebyli jsme nikdy spravedlivi k natiim ze.stupciim ye Washington& Zapominame, to to jsou take lids a tak jako katciSr jinS7 se na smrt boji toho, to ztrati misto. Proto hlasuji pro v gechno, co jim pomfite k znovuzvoleni, at' s tim souhlasi nebo ne.

Neco vgak muteme a musime udelat: Meli bychom dat kaidemu poslanci dotivotni pensi rovnajici se je jeho pine= platu 10,000 dolara!

Na prvni pohled to zavani nechvalne znamSim "korytem". Ale vette mi, to jedine by zacpalo vtiechna ostatni. Salo by nas to nejvSrge jalt uhradit vet10 miliont roene a mem, ,,ff ginu z nich.

Podivejme se, co se stane, s mlactS im mutem, kterY se de. na politiku. ,Bill Smith, dobrS7 advokat a ptesveddivS7 tednik, je,zvolen do statni legislativy. Pracuje v ni jen nekolik tfIcinti v rode a venuje se nadale svemu povolani doma.

V legislative vykond nejakou fispe gnou vec, a tak jej brzy zvoli do kongresu — za poslance.

Ponevadt je to poctivS, elovek, pracuje pilne.

Brzy vgak shlede., ze musi ztravit devet mesict z roku ve Washingtone, to jeho advokatni prakse se mu rozpacia, a ze jeho povolanim je ted' politika a z to musi tivot sebe a rodinu. Zaeine, cititi, to musi byt zvolen znovu.

Tak Bill tedy vymuze svemu mestu nov .Y poAtovni fifad, tiacia fiver na stavbu nove federalni tieleznice, opath nekolika mistnim synkum mista ve statni slutbe a zatidi, aby ministersvo pogt a telegraft posilalo do jeho mesta zadarmo spoustu kopii jeho fedi. Kdyti pfijdou druhe volby, tekneme si: "Za to d ye beta se Bill liste neeemu piiucil. Volme ho znovu!" Tak jej potileme do Washingtonu na daltii obdobi.

Zatim se Bill stane politikem z povolani. Nema jineho zdroje prijmil a ma strach pied tim, to by mohl ph ptigtich volbach propadnout.

Citi, tie nevymilte-li pro svaj okres vice podpor pro nezamestnane, nesetene-li zapajeku na stavbu nove tikoly, to ut misto neho bude zvolen tam ten protiva nezmar, pracujici 15 hodin denne, vykladaje lidem, jakST mizernS7 poslanec je Bill Smith. Bill chce prospet svemu kraji, ale do hlavy se mu vtird neodbytna my glenka: "Co, kdybych nebyl zvolen?" A tak mu nezlaSrva nic jineho net uzaffit "gentlemen's agreement" s kolegy z jinSlch tabort, tie si budou vzajemne pomahat. Ty nava pomiltieti odhlasovat miliardu, kterou poti•ebujeme, a my ti pomatieme v ph-Stich volbach."

Bill Smith nema socialni bezpeenosti. A tu mu musime dat. Musime z jeho duge odstranit strach z chudoby. Strach tiene poslance k tomu, to hlasuji pro zakony, proti kterjim by se jinak rozhodne postavili a na ktere pak my ób`tad Pokrok Jihu, eislo '72., Cameron, Texas.

Broth a sestry, jste laskave tiadani, byste se v co nejvetgim poetu dostavili v nedeli dne 12. dervna do schtze, o 2 hod. odpol., do Ceske sine. Prosime sestry, by ptinesly nejake zakusky.

Schtze se trochu dole prodloutii, neb budeme miti trochu vice jednani. Po schazi spoleene posvaeime a trochu pobavime. Tak bratti a sestry. nezapomerite na pkititi nedeli ye 2 hodiny Ceske sini. Sejdeme se v co nejvetAim poetu a ukaleme, to se zajimeme o na gi S.P.J.S. T. Tak zatim se mejte clobfe a v nedeli 12.

R. J. Guzner, taj. dervna na shleda.nou.

Coupland, Texas.

Timto oznamuji, to schaze kadu Hvezda MI6detie eislo 102. bude se konati druhou nedeli v tomto mesici, to jest 12.. eervna po poledni o 1 hodine. Bratfi a sestry, dostavte se, aby ty schtze byly tivejk a pro Atedniky snadnejgi.

C, V, Adamek, S bratr,510m, pozdravem,

147 V.I.

1r •

Cane doplacime aspon miliardu dolaru roene.

Navrhuji toto: V den, kdy Dill taujme sve misto v kongresu, je zapsan do seznamu statnich fitednikt s dotiivotnim platem 10,000 dolara merle — predpokladaje ovsem,ze nebude z' kongresu relegovan nebo sam neodstoupi. Po katcl'ych volbach ptibude asi 100 btvalSich poslancii, a poji gt'ovny yam teknou, to budou pravdepodobne it je gte dvacet let. Tak budeme katcle dva roky po dvacet let davat 100 bS r -ValS7chposntdes.Zprvunatobde stet jen 1,000,000 dolart roene; a po dvaceti letech nejvSr ge 10 miliont dolart. Dnes neznamena takova sumo pro Washington phut velke penize. Desetimilionove. polotka je jen kapkou do more pfilmiliardoveho deficitu.

Bill ov'g em, je-li to pravST mut na pravem mists, nebude povatovat toto te geni za jakousi dokvotni rentu a poulto.zku na nicnedelani. Udeld-li to, pak se ho stet za tu cenu je gte lacino zbavil jako poslance. Jakmile ho zbavirne strachu, bude pravdepodobne ptesto znovu zvolen. Mutove, jako senator Borah, se neboji, nebudou znovu zvoleni. Neptaji se voliefi na jejich mineni, proste jim teknou, co udelali a prod' to udelali. Bill Smith vstane a tekne svemu okresu, to hlasoval proti tomu a tomu projektu, protote jej nepovatuje za nutnY, protote vlada na nej neme, a hlavne proto, 'te volienve by to beztoho museli zaplatit sami. Rekne jim po pravde, to o co Washington utrati vice, o to jim zbude mene u nich doma. ikekl jsem, ae mam plan na thradu velke east tech deseti miliont. Kdyby Smith pti gti volby prohral, mohl by podle meho planu laSTti jegte zamestnan jako vladni fitednik. V Billu Smithovi by ziskal president prvottidniho dloveka, kterY ledaco vi, podle toho, v kterem vSiboru pracoval. Nechce-li toto misto, mute si Bill podkat na misto, ktere se mu libi. Za ne by ovtiem ut nedostaval tacinS7 zvla gtni plat. Tak bychom men za nejakY eas 1,000 bYval,Vch poslouticich v ruznYch ylkinich fi•adech bez dagich vYloh. Dostaneme tak penize; vydane na pense, zpet ve forme sluteb.

Dostal jsem na svilj navrh ruznou kritiku.

Tak jeden dlovek z ulice pravil: "Pa,nedku, to by bylo neco pro mne. Jedno obdobi si odsloukm a potom si sednu a budu seat."

"Sotva", odpovedel jsem. "Kdo jednou poznal Washington, tomu se ut odtamtud nechce.

Ut jste videl poslance, kterY by se chtel vzdat?"

"Motna, to mate pravdu. Maji-li to t"dy poslanci ye Washingtone tak dobre, dam si zatracene pozor na to, pro co budu hlasovat."

Jeden advokat podotYkal: "Va g navrh je doMyslim, ae tak byste dostali k politice lepsi lidi." Koneene vatnY mladY student pravil: "Myslite neco takoveho, jako maji Anglicans fit mnoho let. U nich je politika karierou. Motna, to va,§ plan by udelal toter u nas."

Kdyt jsem dostal po prve napad s pensemi, vysmal jsem se sam sobs. Ale eim vice o nena ptemySlim, tim vice si uvedomuji, ze vysmat bych se mel vaem volicum, ktefi ut 150 let ptehliteji lidskou povahu. Zaplatili jsme vysokou cenu za Spatne vedenc statu, ponevadt nagi slanci ztravi polovidku dasu starostmi o znovuzvoleni. A milieme-li uSeticiti miliardu dolanu roene vyclanim deseti milionu, je to ji3te dobrY obchod.

Washington, D. C., 3. eer yna. — Americko, vlada podala dnes ostrou notu Japonsku. v nit tada; aby byl vracen bez odkladu majetek a merickS7m missiim v tine. Velvyslanec Grew obdrtel instrukce od statniho sekretafe Huila a pedal protest na j aponskem zahranienim ministestvu. Byla to nejostfejSi nota po potopeni americkelio deloveho elunu Panaye, kterY byl potopen bombami s japonskYch aeroplant. Sekretat Hull prohla guje v protestni note, ae tzt. kupace americkeho majetku v 6ine japonskYrn vojskem je veci stale z yySovaneho zajmu Spoj, Japonsko bylo obtalovano, to vysmiva se vlastnim uji gt'ovanim, te americka prava budou respektovana. Americka vlada tada, aby japonska vlada nafidila vraceni budov university v Sanghaji a jineho americkeho majetku jeho majiteliam a aby vydala instrukce, jimit byl by umotnen navrat americidch obeant zniga, oktipovalA japowt:hni vo,j8ky,

Strana Plzen, (.2ecliy, 16. kvetna 1933.

Ctena redakce a mill etenaail Timto dodrtuji dame yam slovo, ze nezapomenu a jakmile piajedu do tech, ae yam napigi svoje dojmy.

Nebudu vam vypisovat cestu po lodi, nebot' o tom jit bylo mnohokrat pso,no a dopada to asi vady stejne, az na male vyjimky; prozradim jen tolik, ze jsme tea okusili tu moiskou nemoc, nu ale to jia path k veal, jinak by nebylo o dem vypravovat a Cemu se smat, a smith je zdrava. Jinak o nas bylo postarano na lodi velice dobie, az jsme se v gichni divili, 'tie site je to dost drahe, ale pies to v gechno co jsme po tests uzili, dobrach veci, zabav a pohodli, drahe to neni.

Cesta nam trvale deset dni z Houstonu as do Prahy. To rozechveni v tele, kdya jsme se blitili k deskam hianicim, to se neda vypsat a nijak vypovedet. 61ovek by musel bat z kamene, aby si hlasite nezavzlykl, kdy se vraci domu do tech.

Kdyt ja jsem jela co mlade device v 18. letech do Ameriky, nikdy jsem si nepomyslela, ae to vezme tak dlouha Cas, nea zase svoji oteinu spattim, ale osud se nade mnou piece smiloval a doptal mne, bych po dvaceti sedmi letech se zase vratila a to s dcerou, ktera je praye nyni v torn veku co ja jsem byla, kdya jsem svoji viast opougtela. Provadim ji vgude na ta znama mista, o kterach jsem ji Casto, eastokrate vypravovala. Prvni nae deli cesta byla na htbitov, kde jsme nav gtivily hrob mach dra,hach rodina, bylo to pr5,ve na Den Matek.

Bylo to smutne shledani, ale jsem torn unesrnirne rada, ae me bylo alespori jedenkrate v tivote doptano polotit kvetaay na hrob svoji matky na tento den. Od srdce jsem se tam vyplakala a ada se me, 'tie se me tak ulevilo, jako by mne matka po vlasech hladila, jako to &five delavala, kdy jsem byla jests dite. Tea jsme se gly podivat na gkolu, do ktere jsem chodila, i kostel jsme navgtivily, i kde jsem se ueila it jsem ji zavedla, i ta mista jsem ji uka,zala, kde na nas mladenci vady eekali, kdy jsme chodily domu ze siti, kde jsme chodily tancovat a ramie vzpominky se me zde vraci, ae jsem jako v Jifikove videni, a nejradeji bych v ge objimala jak main ze vgeho nesmirnou radost, ze jsem vge tak nalezla, jak jsem si to piedstavovala.

Tea jsem nalezla mnoho svach znamach, nektefi me je gte poznali, bohatel ae mnoho je jich, co jig netiji, ovgem z tech star gich. Tea' se musim pochlubit, ae me v gichni lichoti, ae vypadam mlade a ae pry se asi v Americe nestarne. I moji fee kaida chvali •a divi se tomu, jak pry mluvime pekne Cesky. To me pfekvapuje.

Nyni vam povim, jak si lids zde na g Texas pfedstavuji, a byla to vzdelana dama ueitelka na piano, ktera tu fee zavedla. Ptala se me totia, jak pry to ti cowboys u nas chytaji ty divoke Tak jsem se ji s chuti zasmala a fekla jsem ji, ae zde je to asi tak jako u nas nekteii Amerikani mysli, 'tie v 6echach chodi jeAte vgichni v krojich anebo v dfevenkach.

A tak jako zde v Plzni oblekaji kroje jen ua o slavnostech, tak u nas v Texasu vidi ty cowboys tea jen v curkusu anebo rodeo.

Je zde videt tet, ze deskoslovenska lid nezapomina, sveho prvniho presidenta. Kde se jen elovek hne, vgude slyget: nag president osvoboditel byl takova, a jeden druhemu jej do.va za pfiklad. To neni laska, ktera se da lidu vnutit, to jest vajev nejeist gich lidskach citu vdeenosti a leaky k tomu, ktera cela svaj tivot venoval praci ye prospech sveho naroda. 'Mina ae Lany jsou poutnim mistem vgech demokratickach obeant republiky. A budou jimi tak dlouho, dokud tam bude vedle sve choti odpoCivat nag velika president osvoboditel. teskoslovensko je dobie vyzbrojeno proti nepfiteli. Z meho pozorovani jsem usoudila, ae to bude tvrda ofi gek pro Nemce. Tak se mi zda, ae tit ty matky tolik nenafikaji pro sve syny, kdy maji jit k odvodu, jak tomu dfive bylo. I razne strany neznaji tadneho rozdilu, jak pry by bylo tfeba tak pajdeme, to jest kaadeho Mane mne napadlo, jak jsme kraace pied nabyli vgichni pfitomni ye schttzi, sim kde se prave jednalo o tech stranach a mell ;sine abyteena strach, neb zde jsou pravi 5tenol, at to ptekvapuje,

VESTNIK Nyni nee° veseleho. Povim yam, jak jsme osla,vovali starodeskou "Maji". Bylo to V nedeli dne 15. kvetna, kdy to ptipadlo na na gi etvrt na Roudne, Plzen. Chodili ho gi i deveata obleCeni v krojich, mladi i stargi, od domu k domu s hudbou. Meli majku, totia mlada stromek okraglena barevnami papirky a meli dabanek s pivem, z ktereho jsme se museli kaida napit a s nimi si zatancovat valCik i polku, a pak jsme museli darovat nee°, a z toho pry delaji chudobnam detem vanoeni nadilku. Je pry to stara tradice, ktera se udfauje v Plzni a okoli na pamatku staroda,vnach 'east. Byli pfitomni i sedlaci na konich, kteti projitideli ulicemi. 13ylo to velicepekne. Vzpominala jsem si tam na vas za motem, ae bych yam to ptala tea videt. A cos pak ty nae pisne Ceske, ty jsou ty nejkrasnej gi na svete. Uti jsem nejedenkrate tekla, ze bych si tu skuteene ptala zitstat. Zajiste se me bude teako loueit a v ge zde zanechat s vedomim, ae se nikdy na ta mista me tak mils nevratim.

Kdya jsem pla gla do adoli pod Homolkou, kde jsme tet jeden Cas bydlivali, tenkrat me bylo 9 let, utkvelo me to v mysli, jen tak jako mlhou potaaeno, ale jak jsem to zase spatfila, oei se me zalily slzami, jaka je to krasna pohled v torn okoli, i hrad Radyne byl krasne videt, stare Hradigte, velka. vodarna, ze ktere se dodave. voda do cele Plana a kdya jsme vylezli na ten vrch Homolky a videli jsme v adoli ta krasna polleka v barvach zelenach i tmave zelenach, tea hnedach, sem tam kus lesa, zastala jsem tam stati ani sama nevim jak dlouho ye vzpominkach na krasne mladi; bylo me tak teskno jako bych nekoho doprovodila k poslednimu odpodinku. Doufam, ae se tam jests jedenkrate podivam net se vratim dolma do Texasu.

Jegte yam napigi, jak kaada zde lehounce 11je, chodi se do zabav, do divadla, i ten obydejna delnik si vice dopfeje nea my tarn u nas. V Americe se jen kaada cite a strada do puneochy anebo to v ge vynaloai na deti. Zde to jde jinak, uaivaji vgichni, totia cela rodina. Zvla gte v sobotu a nedeli jsou v gechny kavarny a restaurace pine, ze je teak° dostat misto jak se pfijde pozdeji.

Stale tam na vas za mofem vzpominame a v duchu jsme na obou stranach.

Johana Rulikova.

TELOCVIENA JEDNOTA HOUSTON. Houston, Texas.

"Nevesta z Amsterodamu" aneb "K1rasna, Holand'anka", bude sehrana na Cotage Grove 12. deryna o 4 hodinach. Bude dobra yeeete barbecue, a bude mezi nami na g neunavna cviCitel L. Kadlec. Divadlo bude pane, zasmejete se tentokrate zpina srdce jak o divadle, tak kupletech br. Kadlce. Uvidite tam krasnou Holand'anku v jejim holandskem kroji. Jevigte bude piapychove zatizene a hlavne bude postarano o to ,aby yam v hledigti nebylo horko.

Proto, pfatele, podpotte na geho Sokola a hled'te se dostavit v gichni, kteram lei na srdci blaho nagich eeskach deti zde v Americe. A budeme-li je podporovat v jejich sokolskach podnicich, vette, ze se nam v na gem eegstvi a v naradnim citeni neodcizi, tfebas jsou zde rozeni. A kdy uvidi, ae jejich praci trochu oceriujete, a to je hlavne vaai velkou navgtevou, tu jiste budou hledet, aby si aspon tu 'tea kterou zdedili po svach rodieich si uchovaly. A ei to bude nekdy radost? Jenom na ge! Tea zde bude br. Kadlec asi mezi nami naposled, tak hled'me jemu aptijemnit ten Cas jak nejlepe moano, neb on si to zajiste zaslouli, neb vykanal kus obrovske prace mezi na gimi sokoly.

A ted' k vam sakolky. Vite zajiste, tie tu od 6. bude br. Kadlec mezi vami, tak hled'te se do kaade cviCebni hodiny v gichni vtaly dostavit, jak deveata, tak i hogi, a kdo by si pial chodit z vagich znamach do cvieeni, tak ho s sebou pfivedte, neb br. Kadlec mu zajiste dd prvni dobra zaklad a ja, vefim, ze se bude vaem novaelaam mezi vami libit..

VCera jsem se ptala na geho br. starosty, kdo deal to pane navesti, co jsme meal na pussu, kdya jsme jell na slet, a bylo mne fedeno, 'tie p.

Franit8ek Dvotak, za cot mu jrnenern Vgech nagich sokola dekujerne, Tak nae 13,04n)5a a je na oest6 do Noll a

Ve stiedu, dne 8. 6ervna 1938. piisti budou man2e16. J. BilYch a 1\larku. jeme jim at'astnou cestu, aby tam na torn sletu. pookkali a vratili se at'astni a spokojeni mezi nas zpatky.

Tak ,pani Valeikova, te githe se na Vas, ze pkijedete na divadlo a na gi Kelarkovi tea, ja vim, ze mag Sylvinko ua prazdniny a Jan take, tak piajedte s maminkou k nam na prazdniny. Tak na shledanou se vgemi. Zdar!

K. Otvrtnikova.

Yoakum, Texas.

Nag stars pionar Jan F. Pulkrabek st., jia neni mezi zivymi. Dckoneil svou aivotni pout' v uteri rano v pokroailem veku 74 let, obklopen eelou svoji rodinou. Jeho pczustatky byly uloteny na kat. hfbitov ve stiedu odpoledne, za velke aeasti pfatel. Zanechal po sobs vdovu, pet sync, Jan F. ml, a Joe ze Seguin, Dr. Emil z Flatonie, Karel a Frank z Yoakum, a 4 dcery: Anna Berkovska, Botena C'hudej, Marie Chromeak a Emma McMaster. Syn Anton zemrel roku 1931. Stara Pulkrabek pochazel z Taborskeho kroje na Morave, otienil se s Annou Mikegovou v roku 1892 a za rok pfijeli do Chicaga, potom k Flatonii, kde bydlel 15 roku, pH Shiner 16 a v Yoakum na odpoeinku poslednich 15 rokii. Stara Pulkrabek nehledal v aivote aadnou slavu, pathl do stare gkoly, byl uptimneho srdce a lidumil. Kdekdo jej mel rad. 0 rodinu se naleaite postaral a byl spokojen s tim, kde mu gtesti pkalo. Siroka vefejnost jej znala jako velmi laskaveho mute. Lepaiho pfitele jsem nikdy nemel. tasto jsem jej navgtevoval, radi jsme se videli a kdy mne nevidel, stale se po mne poptaval. Posledni slova, co mne teld byla: "Pane Motis, konec je tu; jsem rad, le je kolem mne cela moje rodina." Po dobu 25 rokt jsme se znali osobne, mel ye mne nezkalenou daveru, a tail se a pokroku svach ditek. Byl to asi nejvaag i aeska pohkeb v Yoakum od doby co milj tchan, Jan Vraael zemtel v roku 1923. Mnotstvi kvetin a pfitomnost pkatel sveddilo, ze lid ma p. Pulkrabka ye velke fide. Byl Clenem SPJST. fadu Texaska Mir a obtady vykonal vlp. Hug. Monsignor L. P. Netardus ze Shiner mel Ceske kazani. Budia mu zeme lehka!

ZPRAVA 0 POKROKOVEM eESICEM KLUBU NA UNIVERSITE. V poslednim mojim dopisu jsem podal zpravu o nagem klubu ye sportech na Texaske universa& Dnes podam zpravu co na g klub Mal ve sportech za cela rok.

Nate universita ma department sporta pro hochy, kteil nehraji pro Texaskou universitu proti druham universitam. Tento department se jmenuje "Intramural Department". Cela universita je rozdelena na Ctyti departmenty, ktere jsou: "Clubs, social fraternities, independents, and districts". Teamy v katdem departmentu hraji mezi sebou a potom ty nejlepti v kaadem departmentu hraji pro universitni "championship". Sporty, ktere se hraji jsou: "playground ball, touch football, basketball free trow, golf singles, tennis doubles, basketball, water polo, pig pang, boxing, fencing, wrestling, handball singles, volleyball, handbal team, baseball, tennis singles, tennis team, swimmming, and track".

Na konec roku etyfi teamy, ktere vyhraji nejvic "points" (na prvnim mists v katclem departmentu) za cela rok dostanou krasnou sthbrnou "trophy". Leots Pokrokova Oeskk Klub (Progressive Czech Club) byl na prvnim mists mezi kluby na universite a za odmenu dostal tu stiabrnou "trophy". Letos v klubovnim departmentu hralo dvacet pet' kluba a nag vyhral nejvic "points". Pokrokova Cesky Klub byl na prvnim mists s 2096 "points". Na druhem mists byl Little .Campus s 1459. Na tfetim mists byl Tejas s 1362. Druhe kluby byly Hillel — 1227, Prather Hall — 1211, Newman — 1065, Sons of Alec — 896, B. Hall — 730, Roberts Hall — 713, A. S. A. — 655, Pharmacy — 629, Van Zandt — 600, Rinky Dinks — 590, Presbytarians — 467, Klub t echie — 449, Greg 355, P. E. M. — 348, atd. pozdravem, Frank lior4k, klubovni feditei sporta,

Finaneni zprava ueetnika Hlavniho PkEHLED PitiJMU OD RADU ZA MES1C

KVETEN 1938.

Add Den Za D. 0. Na fimr.

1. 10. duben 201.21 1. 17. cert.

2. 4. kveten 15.27 3. 10. duben 28.25 4. 20. duben 11.15 298.66 5. 17. kveten 4.10 5.29 6. 13. kveten .90 79.47 7. 10. duben 3.06 150.80 8. 16. duben .80 80.53 9. 22. kveten 3.66 248.06 10. 16. duben 1.40 117.10 11. 16. kveten .20 42.14 12. 10. duben 33.15 15. 3. duben 1.90 152.94 16. 19. kveten 66.82 17. 2. cert.

17. 13. kveten 7.60s 399.33 18. 22. kveten 10.00 .50 19. 28. duben 89.71 20. 25. duben 4.10 429.58 22. 13. kveten 38.30 23. 10. duben 2.52 160.98 24. 24. duben 22.69 661.12 25. 14. duben 22.53 343.34 27. 21. duben .40 98.86 28. '7. duben 8.58 393.91 29. 9. duben 2.70 190.19 30. 7. duben 71.71 31. 20. duben 78.16 32. 19. duben .60 33.04 33. 21. duben 434 142.98 34. 11. kveten 23.42 35. 10. duben 2.16 92.44 36. 7. bkezen .20 92.29 37. 20. kveten .20 19.85 39. 17. duben 3.10 141.85 40. 1. 1 glen 20.10 40. 17. kveten 4.94 176.16 41. 12. kveten 78.34 42. 20. kveten 37.04 44. 17. duben 2.74 47.13 45. 21. duben 1.20 128.32 47. 25. duben 'k524 323.63 49. 19. duben 4.17 92.76 50. '7. kveten 1.20 60.38 51. 19. duben 1.00 56.73 52. 21. bfezen 1.34 63.57 53. 9. biezen 12.15 55. 21. kveten 2.80 59.76 56. 17. kveten 2.60 77.53 57. 12. duben 45.70 58. 17. kveten 42.33 1.00 61. 26. dub., kvet., 1.80 66.80 62. 22. duben 1.20 43.35 63. 20. kveten 3.40 128.65 64. 17. duben 58.10 65. 9. kveten .20 85.58 66. 17. kveten 40.05 67. 21. kveten 1.57 118.45 68. 18. duben 3.20 187.23 71. 20. kveten 1.00 60.89 72. 17. kveten 2.07 70.74 73. 13. kveten 63.42 78. 19. kveten 2.96 33.86 79. 5. duben .80 67.73 81. 11. duben 2.66 196.69 84. 28. kveten 15.60 255.22 85. 17. kveten 8.95 87. 25. bkezen .20205.41 88. 25. duben 24.57 768.23 89. 10. kveten 4.43 98.93 90. 26. kveten 47.77 92. 12. duben 16.58 225.01 93. 18. kveten 2.40 49.29 94. 5. kveten 1.00 81.68 95. 17. kveten .40 47.82 96. 10. dub., kvet., 74.50 97. 18. kvet., 2.70 66.11 98. 19. duben 65.76 99. 12. kveten 21.55 101. 18. kvet 41.88 103, le!, 6004,

16,50

H. ft.

9.15 .25 .30 .45 19.20 3.60 2.55 6.00 1.95 14.85 1.50 .60 .15 9.55 4.05 .25 18.15 .30 1.50 13.95 7.05 42.00 24.25 5.25 27.00 15.75 26.45 .75 2.55 7.45 .60 5.10 16.40 2.10 8.50

104.

105.

107.

109.

110.

112.

113.

116.

118.

121.

123.

124.

125.

126.

127.

128.

129.

130.

132.

133.

135.

136.

137.

138.

139.

141.

142.

143.

144.

146.

147.

148.

150.

151.

152.

153.

154.

156.

157.

157.

158.

159.

160.

161.

26. kveten 15. duben 11. kveten 25. unor 17. kveten 11. kveten 17. kveten 10. kveten 26. kveten.

7. kveten 18. dub., kvet.

25. kveten 22. duben 7. kveten 7. dub., a2 derv.

10. kveten 16. kveten 13. bfezen 13. kveten 21. duben 20. kveten 25. duben 18. kveten 16. kveten 10. kveten 16. kveten 25. duben 16. kveten 25. kveten 22. kveten 25. kveten 10. duben 7. kveten 16. kveten 25. btez., dub., 10. kveten 27. duben 1. bfezen 12. kveten 17. 2 Oleni 25. kveten 22. dub., kvet., 11. duben 7. kveten

2.57

16.37 29.58 84.02 46.51 58.51 195.22 14.44 51.67 14.87 62.96 62.66 27.65 48.59 81.40 74.25 27.10 40.37 89.45 13.08 149.64 84.11 26.05 7.85 62.59 31.20 71.55 254.67 48.28 15.15 94.38 11.36 251.89 11.27 31.07 51.98 21.49 88.31 19.19 18.44 9.78 6.21 62.29 25.28 27.84

1.80 1.80 8.10 2.85 4.50 10.95 . 90 2.10 2.85 3.45 1.80 .15 .75 3.00 9.15 .30 3.60 34.90 .30 9.75 9.00 .60 .30 2.25 1.05 3.15 13.50 1.35

333.29 12,191.10

859.10

3.60 1.90 1.40 7.00 2.40 1.00

3.30 2.40 .90 1.40 6.75 6.27 3.90 .80 23.36 250 3.60 .20 4.26 2.65 8.66 .90 9.10

.60 .40 .70 4.41

7.10 1.95 14.55 1.20 5.75 6.25 1.80 7.60 3.55 2.70 .50 1.50 9.30 4.05 2.85

Vydani: Nalemne z idadovny Telefon Patovne Potteby a vyclani v tfadovne SluZne fitednikt Slutne vYpomoc Vestnik, 6, 241 odberatelt, Vestnik pogtovne KomiSne za nove •idleny Lekatske prohlidky Telegramy Cestovne HOTOVOST

$

30.00 18.07 32.15 268.35 998.25 37.12 520.08 .25 589.92 166.00 2.40 11:00

$

914.06

DETSKII ODBOR Ffijem: Od facia Hotovost z minuleho mesice Uhrn Vydani: Uspory Komgne za eleny Hotovost May certifikatt Bondy

333.29 1,761.83 $ 2,095.12 $

$

23.51 2.00 2,072.99 37.00 21,677.91

$23,787.90 MAJETEK PREHLED MAJETKU JEDNOTY. $1,082,680.02 Bondy Podily B-M-A 25,560.60 1,319,832.10 Hypoteky Hypoteky collateral 12,625.00 497,596.75 Pujeky certifikatt 224,393.77 Majetek 24,066.45 Hotovost v bankach 10.00 Uloleno za, metitko 23,787.90 V Detskem Odboru Celkem Dluh nedospelYm dedictm

$3,210,552.59 28,363.51

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,182,189.08 Edward L. Marek.

18.90 1.65 PftEHLED PctiJMU A VYDANt ZA MEW 1.35 KVETEN 1938.

2.70 Thjem: 46.65 $12,191.10 Od HAM 23.55 2,202.59 Splatky hypotek 8.70 '772.40 Splatky ptjeek certifikatu 1.80 652.64 Urok z pujeek oertifikatii 5.55 1,294.71 Urok z hypotek 22.85 2,384.92 Urok z bondt 4.00 28,454.40 Splatky a prodej bondt 2.05 577.95 Najemne z majetku 6.00 105.92 Splaceno za praci v pujekach .60 263.95 Vracena splatka na funrti 2.85 .90 VracenY poplatek telefonu 1.80 5.25 $48,901.48 Celkem 9.75 17,885.57 Hotovost z minuleho mesice 4.50 2.55 $66,787.05 fTHRNEM .60 Vyditni: 1.95 $10,763,95 Na timrti 11.25 220.46 Na unirti nedospel. dedictm 1.50 18.20 Na fimrti nedospel. dedic. tarok .

3.75 16,111.55 Hypoteky 3.60 5,499.90 Pajdky certifikatu 3.15 • ....... • 5,918.34 Opravy atd. na majetek 4.35 161.75 Za fftedni listiny majetku 10.95 30.00 Vracene fimrtni poplatky 15.00 1.31 Pojigteni proti ohni na majetek 1.20' 105.92 Splaceno za praci v pujekach 19.00 56.60 Cestovne majetku 38.95 3,808.97 Dane na majetek 5.85 4.25 Za fifedni listiny hypotek 1.05 19.30 VracenY trok pfijeek cert.

26.40 .10 Pogtovne a poj gteni bona.

2.70 2.10 $24,066.45 3.00 • HOTOVOST V BANKACH 1.20 PRUEM NA HL. itAD: $ 859.10 4.35 Od tadt .40 15.90 Vracene pagtovne 2,757.89 1.05 Hotovost z m1111116110 mesice 2.25 • ,S V11•-1,7:9 $ ev Pt f7;11111 t7

Dne 30. kvetna 1938.

Nove britske bitevni letadlo s osmi kulomety.

Do sluZeb britskeho vojenskeho letectva bylo clan° nove bitevni letadlo "Hurricane". Je to jednoplo§nik, opattenY motorem o 1050 konskych silach. V kaalem kfidle jsou namontovany etyki kulomety. Ty mohou chrlit na nepfatelskY letoun olovo, zatim co jednoplognik se spouAti rychlosti 150 aZ. 160 metro za vtefinu. .

Henlein hrozi a vtbec miuvi na adresu statu jazykem tak opovalivYm, ze v kaIdem jinem state po prosloveni takove fedi by se octl ve yezeni. Mon konflikt nemt2e bYti lhostejny Poisku, ktere ma zajem na torn, aby Henleinovy pcdadavky nebyly spineny. Polonia, Katovice.

• • Pgeme, abychom si ujasnili sve videni Tiskneme knihy, abychom zavolali pfibuzne bytosti z dalky. Dosahneme-li takove sily slova, se dovedeme vyjacitovat proste, pfijdou. - Otakar Bfezina.

ZKAZA NOBILOVY VZDUCHOLODI NAD SEVERN! TOCNOU. (Pokraeovani se strany 4.) ske posaclky na kfe, se na mne obratil s otazkou, jake je moje mineni o torn, co ted' Rusoye ueini. "Jak to mohu udelat?" odpovidam na to s tdivem. "No, vy jste piece take Slovan", povida Viglieri, "a musite tedy znat mentalitu jineho naroda v danem ptipacle." - "To sice neni docela pfesne, co tvrdite, ponevaa mezi Slovany je vice charakteristickYch rozdilt, neZ mezi Romany, ale kdy g se yam jedne, jen o mlTj osobni na,zor, tedy vas ujigt'uji, Z'e se, podle meho nahledu, Rusove nevzdaji pied &Hem, leda by k tomu byli nejkrajnejSi nouzi donuceni."

0 necelY tYden pozdeji 12. eervence 1928 zakotvil Krasin 16 :y011ero$ti. noyothR men!' (.)c

.7 Li

V ZWITCU.

ZATOPENA VES Dru Miloslavu Skacelovi.

Tz-DYZ oschly z j ara testy a -podasi se ustaliIX. lo, zaaal v tdoli i nad nim podivnY ruch.

Z bedneni a tramu dole na tece, na ktere se ut lide zvykli divat jako na neugitedne legeni, okolo nehog se jenom pro jmeno vrti par chlapil, zdvihly se ohromne zdi a v mezerach mezi nimi se rYsovaly jezy a gelezne konstrukce.

Tentokrat to glo do tuheho.

DoupoySti byli volani na Mad k zdlouhavemu vyjednavani. Kdyg nepkatele piehrady videli, ze vec bude provedena po dobrem nebo po zlem, snatili se aspoti delat pteka gky a vytlouer z toho co nej vie.

Pkigly komise, vyptavaly se na majetek, a pak se doopravdy zaeal stavet NovY Doupov.

Vaelav Valek stargi vypadal jako elovek hypnotisovanY, nestaral se o nic, a v gecky papiry za neho det1 syn.

Nejmladgi Valek otviral na vgechno bystie Chodil na staveni gte a hadal se se stavitelem, se zedniky i se sousedy, aby si nemyslili, 2e je mohou zkratit, kdy g otec si nideho nevgima. Vzpominal si, jak jednou eet1 jaksi roman o tom, jak se zakladaly farmy na americkych prerlich a jak uchazeei be2eli na konich o zivod. Zrnocriovala se ho najednou podivn y radost z noveho podnikani a sledoval s hlubokYm vzruaenim, jak se z rozryt'ch poli a pokaceneho lesa pomalu zdviha, obrys nove vsi jako podoba lidske tvate z malitskeho platna. Bylo ug znat, kde bude naves, kde bude stat kostel, kde bude ei chalupa Letely tam vgude hromady cihel a v zapeti se ozYvalo odev gad tukani kladiv, tesani tramil, sktipot koledek a rumpain. Pak se lit mohlo chodit mezi zdmi — tady bude sin, tady kuchyne, tady vella svetnice, tady schody na pfidu — a nove prostory, zatim jegte syrove, prazdne a hole, dekaly, a g se zalidni lidskYm dechem, lidskou obraznosti, lidskYmi vagnemi.

Ptede 2nemi byla nova yes odevzdana doupoyskym a stodoly stareho Doupova u g zustaly toho podzimu prazdne. t.Tdolim tahl se dech smrti. Doupo ySti meli to leto vlastne domovy dva, a ac jejich lfi gka stala jegte pod starYmi krovy, spavali Lig nekteki, jeden nebo dva z rodiny, na staveni gti v Novem Doupove a ostatni byli eelY den na caste vzhfiru dolu. Nemeli u2 stani, nosili na zadech a vozili na trakatich domaci haraburdi, petiny, gidle, hrnce, digky, tahali za sebou kozy a vladeli v ko gich slepice.

Vesnice dole pod kostelem se vyprazdriovala, tichla a smutnela. Velka Cast oken a dveti zustavala ug otevtena, nektere byly vysazeny z veteji a odneseny. Sem tam se dali doupov gti i do bourani a odva geli zdivo nahoru k novYm stavenim, tiebas je gte nevedeli, co s nim udelaji.

Jenom u Vaiku nepomY gleli na stehovani.

Frantigka Valkova, legela na smrtelne posteli.

Nebranila se lig, ztracela se bez bolesti jako para. "Zustane hkbitov opravdu nad vodou?" ptala se rouge, nepou gtejic jeho ruku.

"Ztstane, Franti gko. tikal to farat, a ten to ma od ingenYra, co k nemu chodi hrat v SUchy."

"Ja vim, ge by mi to mei° bYt jedno," nutila se do fismevu nemoena, "ale kdy2 si pomyslim, ge by se na mne melo navalit vysoko vody age bych pod ni mela zustat, je mi k udugeni."

Polkla slinu, zalapala nekolikrat po dechu.

"A2 budu na yeenosti," tekla zase s blahYm smevem, "teprve uvidim, jak jsem byla hloupa."

a

Vaclav Valek zatinal rty a hladil germ po viasech a po vyhublem lici. Byli spolu osmnact let, a ted' se mu zdalo, ge si ji nechal rortrgite proklouznout skrz prsty. Hluboko v jeho nitru se cosi pohnulo, cosi ticheho a poraneneho, jeho mlada laska k toto gene, kterou chtel nosit na rukou. Laenost jeho nehy ovgem zemdlela za tech osmnact let, jeho srdce vyschlo a °korai°, a pak se zanitilo aarem k jine gene, ktere byl jeho hanbou a zlYni. osudem. Co ted' citil nad tOuto UMirajici, vystkeban0 1.1 utrpenim

blizkosti poslednich veci, byla drava litost, muka vlastni bezmocnosti a krutych vyaitek.

Klekl si k jeji posteli a zabokil tvat do pertny. Ona mu_ pologila ruku na hlavu a tkubani jeho ramen pomalu ustavalo pod jejim dotekern. "S Panem Bohem, deti", tekla potom a pogehnala Vaclavovi, Aniece a Pepikovi. "Modlete se za mne!" Pohledla na ne je gte na jednoho po druhem, ehtela se usmat, ale zktivila jenom rty a zavtela Byla nedele, posledni den, kterY meli doupovgti ztravit v starYch domech. Na ranni m gi byl kostel nabit a farat HrubY podaval pkijimani skoro hodinu.

Po poledni vygel ze sakristie v dernem pluvialu a 'g el za ministrantem, kterY nest kti g, dolfi po vsi a pak ulidkou mezi ploty. Okolo chalupy ValkovYch sta.l ug zastup demo obleeenYch di, na dvoke, v zahrade a vzhfiru do travnateho svahu za stodolou. Nebogka legela ye velke svetnici a sepjate ruce mela omotany rffgencem. Jeji tvat byla vpadla a zmenena k nepoznani.

Valek mel na sobe Berne svatebni gaty a vypadal jako vyjeveny. Zenske u dveti do sebe gtouchaly lokty a gugkaly si, ge pry prochodil cele ty dye noci po staveni a daval pry pozor, aby mu voda nebogku neodplavila. "Nejak mu to stouplo do hlavy," dodavaly s vYznamnym posunkem.

Pak se pkigtrachal vYmenkak s kladivem a s hiebiky. Hospodak na neho chvili hledel a zakroutil hlavou. Od Anieky si vgak vzal klasky namodene v svecene vode a pokropil jimi naposledy mrtvou. Ruka a vousy se mu ph torn tkasly. Ale to ug stal farak uprostked jizby a zadal vYkrop.

Frantigka Valkova, byla ze sousedni vsi a v Doupove nemela duvernych znamosti. Nebyla nieim napadna, nikdy se o ni moc nemluvilo, bylo ji vidat na poli s motykou a cestou damn s uzlem travy, v kostele s tasnat-km gatkem okolo hlavy — a pak u g posledni leta ani to ne.

Udalosti jejiho givota zfistaly skryty.

Doupovgti vgak pkigli na jeji pohieb do jednoho; byl to posledni mrt yY jejich stareho domova, posledni, koho pochovaji na start doupovskY htbitov.

Fatal HrubY byl ztejme dojat, kdy g se za ni nad hrobem odprogoval, a zminil se o zvla gtnich okolnostech, za jakYch nebo gku pochovavaji.

"Nagi yes potkal neobyeejnY osud," tekl farad'. HrubY, "osud, kterY nam bezdeky ptivadi na mysl pohromy, jeg zname z Pisma anebo ze vzpominek dayne historii. Musime bezdely myslit na biblickou potopu, na zkazu onoho tajemneho svetadilu, jmenem Atlantis, kterY pry se propadl do oceanu, na zasypani timska mesta pod Vesuvem. Nage yes ma bYt zatopent, ze svobodne vale lidi . . . " Farak se odmleel a popotahl gtolu.

"Je to vagne, vec," pokradoval, zdvihnuv hiavu, "ale chrafime se, abychom si z toho nebrali gpatnY dtvod k malomyslnosti a k zoufani do budoucnosti. Opustime site ptibytky, ktere narn odkazali na gi ptedkove, v kterych jsme takkka dYchali jejich vzduch a citili tepot jejich srdci, ale nejsme modloslu gebniky a nesmime zapominat, ge nag domov neni prov2dy tato hroma,dka kameni a hliny, kterou jsme si slepili. Jsme svobodne ditky Bo gi, a z tohoto synovstvi nas nevyvrati gadne vystehovani a gadna. zatopa. Na ge prava vlast ma te gigte jinde a bude trvat, i kdy2 tento svet pomine."

Knezovy oei se v torn okam giku setkaly s uptenym pohledem nejmladgiho Va.clava Valka.

Tvat vYrostkova byla blade. a pohubla, ale jeho rty byly pevne sevieny a jeho rysy prozrazovaly mugnou soustkedenost ducha.

"JakY se z neho udelal chlapec!" pomyslil si farat a dotknuv se letmo pohledem shrbenYch zad obou stargich Valkil a temen mnohohlaveho zastupu, pokraeoYal: "Mili farnici, ja, vim, '2e mnohYm z vas neni toto loueeni lehke. 2'11 jsem to piece s vami a mel jsem rad tuto yes, toto udoli a tento kostel jako svfij domov. Dokud gijeme na zemi v syYch telech, nemugeme zabranit, aby se na ge srdce neptichylovalo k vecem tohoto sveta, ktere jsou podobenstvim veci vednYch. Chrafite se v gak osudu geny Lo„ tovy, ktera se promtnila v doinST stoup, proto-

ve st,reett,

Ville 0. CCIVIta

ze se nemohla rozloueit. B-ah nas odtud vyvadi a claya. Alain novy proctor, abychor jej zpracovali pro neho. Hled'me, aby tento exodus byl zadatkem na gi duchovni obnovy, abychom za sebou nechali ssedlinu a pliseri dosavadniho tivota, vgecko stare a pkiemoudle, rez starych hnevu a zilch navyku, a oblekli s novYmi domovy noveho dloveka. Tato mrtva, kterou dnes klademe do hrobu, a v gichni nagi nebogtici, kteti nas ted' znaji lope rieZ my sami, nas neopusti. Ke g nas i nadale ochratiuji svati patronove nagi farnosti, Panna Maria a svatY Ve.clay."

Potom se obleki farad'. HrubY do slavne barvy bile a zazpival u hlavniho °hate "Te Deum".

Kostelnik stal v jednom plameni a byl, chudaeek start, oveneen kvitim jako do hrobu. Zvony na vegi dunely, ale na le geni 112 styli zednici a vytloukali okna, aby je mohli sundat.

Kdy2 farat po gehnal monstranci kledicimu zastupu a sestupoval po stupnich pod baldachYn, roziehi se kostelem plad.

Samemu knezi stekly dve slzy pod ptivtenYmi vieky, ale pak zazpival sam prvni invokace litanii ke ygem svatYm. Za duneni zvonii a tahleho zneni lidskYch hlasu glo procesi starYm Doupovem, mezi chalupami s pobotenymi zdmi a se zejicimi Orami dveti a oken, s kominy nav gdy vyhaslymi.

KagdY se jegte ohledl p6 s yYch vratkach, a bylo mad() tech, kteki neucitili v srdci dravei pataty divoke litosti. Mluv si, co mluv, tohle se podobalo smrti na potapejici se lodi.

Valkovi sli mezi poslednimi, a jenom vYmenkat a vnuk se ohledli po do gkove sttege, stojici trochu stranou uprostied zahrad. Hospodat Vaclav Valek gel se sklopenou hlavou a jeho rty se pohybovaly, ale nemodlil se.

Procesi se vinulo pomalu do strane. Nahoke nad fidolim se farat pod baldachYnem zastavil a udelal monstranci ktig smerem ke htbitovu, jehog nizke kti gky se tipytily na protej gim svahu v odpolednim slunci.

Hlas zvont k nim jegte vyletal zdola a vythreenYmi otvory ye zdech vigky bylo videt kornihajici se kovove veci. Vaclav Valek si vzpomnel na ono poledne pted neleolika lety, kdy2 se poprve doslechli o pkehrade, a najednou mu utonula testa v tkaslave mlho yine. Uttel si vgak spegne oei hibetem ruky a srdcem mu projel pocit zcela protichildnY: jako kdy2 mlada vlagtovka uciti ponejpry opojeni z prostoru a letu.

K veeeru postavali doupovai mezi novymi chalupami a tekali po okraji udoli, ale dolu se u2 nikomu jaksi nechtelo, aekoli tuto not se jeSte nedala dekat voda. Jenom z hospody u Maptikreene v pull strane, bylo sly get hlasy, a mlademu Vaclavu Valkovi, kterY tie sestupoval po pkikre pegine, se zdalo, ge rozeznava, tenor it eenikilv.

Mladik chvili poslouchal, ale pak se spustil horempadem k jejich stare chalup y. Otec bude nejspig tam.

Kdy2 se rozptYlil zastup u noveho kostela, nenagel ho mezi lidmi. Vgiml si jenom deda, kterY distal kleeet v lavici, vonejici derstvym dtevem, a modlil se ril genec. Take v novem domku nebyl — Vaclav tam zastal jenom Pepika, jak hleda misto pro holubniky. Anieka prave ptig la ze stare chalupy s prosteradly a se zbytky gag po nebo2ce. "Kti g jsme tam zapomneli!" leklo se najednou devee a ziistalo stat zarazeno s uzlem v naruei.

"Ja tam jdu," kaki Vaclav, "vezmu jej s sebou."

Sladke sluneeni svetlo je gte legelo v trave, svetlo pozdnich odpoledni ke konci leta. Listi ve stromech tie gumelo a po vetvich poskakovaly penkavy a s'korky. "Vedi-li pak deco?" pomyslil si mladik, rozhli geje se po zahrade.

Peg inka se vinula mezi chumadi jitrocele a bolehlavu dole k stodole. Do qahne voda ag sem?

Bude tato zahrada s travois a s k yitim dnem jezera? Co z ni asi poroste hluboko pod vodou?

(Pokraeovani.)

Frazi nelze vyvracet jako omyl nebo nepravdu. Je mimo pravdu a mimo le g. ZadnY logickY podvod, gadna nesmyslnost nekorumpuje lid, ske myg leni tak jako fraze. Frazera nelze piesvedeiti, proto ge l2e ne yedome, sari" podv5,04 slovy, ktera pici3ima misto v'eci,

Ve stIredu, dne 8. 'eervna 1938.

Z CESKOSLOVENSKA. flee mladeho bkvaleho glechtice.

Na pravnicke fakulte Karlovy university mel promoci mladk mut, dastojnik deskoslovenske armady Franti gek Schwarzenberg. Potomek byvale glechty promluvil pti tom tee pozoruhodnou samu o sobe, ale pozoruhodnou i tim. ze ii prave pronesl Glen rodu Schwarzenberga. Je et'asten. pravil, ze se narodil v Ceske zemi, v to zemi, jeji2 celistvost dovedl hajit jeho pratied. I nyni mute prijit chvile, kdy bude treba ji hajit, snad i zbrani. Veti, ze neptijde takova chvile. ale kdyby prisla, budou 6eskoslovenskou republiku hajit se zbrani v ruce v gichni bez ohledu na stavy a tfidy. Je hrdk na to, ze v takol;e chviii by on svaj deskoslovenskY stat mohl branit jako dustojnik eeskoslovenske armady. Dnes je mono vetit, ze. nebude tfeb3, zbrani, ale tim vetei fikoly dne gnich pravnika, jejich nejvetei povinnosti je nejen resit konkretni ptipady pravni, ale pfedeveim hajit pray° eloveka. prava lidska, pra y° na svobodu narodni, svobodu svedomi, svobodu myeleni. — Skutedne pzoruhodna ked mladeho pravnika z rodu Schwarzenbergt!

Nos ykyoz do Portugalska proti lorisku se Pied rokem pferuello Portugalsko diplomaticke styky s Oeskoslovenskou republikou. Nekolik deskoslovenskYch firem se pokou gelo od dohy dodat statni dodavky portugaiske byly vgak odiritmity. Jinak v gak nag vkvoz do Portugalska je nerueenY a v_prvnim etvrtleti letagnih• roku se zvYgil na 4.48 mil. KC proti 3.86 mil KC loni. PortugalskY vkvoz k nom klesl z 8.83 mil KC na 4.28 mil KC. Kdysi a nyni.

Hejno kavek krauti kolem stfedovekeho hradu. Lide se sem vraceji jen jako do musea, projdou studentrd sinemi, vy gplhaji se po krkolomnYch schadkach na vyhlidku a honem pospichaji ze zatuchlkch zdi dolt do restaurace ns, nejake to obderstveni. Jen ty kafky to bydli trvale. od veku do veku, bezpedny pied civilisaci. Kavka z roku 1538 — v to dobe asi byl zaloten tenhle hrad — je na puntik stejna, jako kavka z roku 1938, neztratila nic ze starYch zvyku. Za to my lide! Uz nebydlime za dvoumetrovYmi zdmi, nedostavarne rheuma a souchotiny ze staleho vlhka. Na ge teny ut, nejsou vezni kobek, jejich okenky nikdy napino nevnikalo slunce. Brr, hrozi se damy. vidouce u okennich vYklenka hradni komnaty stare kolovraty, pied nimit na jakSi chsi verpancich sedaly pti pilnem ptedeni hradni sleeny a pani.

Taky ut se lido neeneruji do tech pfi gerne tetkYch brneni, z nich davno se sesuli mutt tech dob dolt na hfbittvek pod hradem. "A maminko, zachody tenkrat vilbec nerneli?" ozkve, se kruhem navetevnika hlasek nevinneho decka.

"Nemeli, nemeli, byli to chudaci," odpovida *Vane maminka, a v jejim blase se mimodek ozkve, cela ta pYcha na gi civilisace. My, my mame dnes v,gechno. Prosta lidova rodina bydli hygieniefeji, net rytifi a hrabata za starodavna. Jime ykusne notem a vidliekou, zatim co za starodavna drzeli pevne kost v ruce a dava,li cdkapavat tuku do hustSrch pinovousil Brr! I ta stall brneni valeenickY svet uz davno odlotil a svet moderni opatiuje za to vgem, vojakftm i civilistilm, dospelkm i detem make, docela lehke plynove rnasky. Tak se ten svet zmenil a my misto tihy rezavejiciho Meta nosime neviditelnou tihu civilisace. Ofeem nervy mime silnefei nez na gi pfedkave. "I v krvi ielezo" — dobe to kekl ut Jan Neruda.

Morava zemi pedzemnich kris a divit.

Nedaleko Konice na Litovelsku je ro,kle, nit vedl do podzemi otvor, tak zvana "Svecene, dira". Obyvatele hazeli ze zved gvesti po leta dopad. do rokle kameny. Nikdy v gak Na zaklade toho profesor dr. rokli probadal. Po rozkopani vchodu do o f voru dostal se do padesat metro giroke krapnikove jeskyne s dluhYmi, vapencovkini krapniky. ktere se delkou a belosti vyrovnaji k:re.pn.iktm jeskyne v 1Viora,vskem Krasu,

VESTIqiit

1:3412:411a.

a a..

Jak to uttelala jedna shola.

Vskehni zamestnanci musi se naueit eesky.

RaMUSilo se u nas tydnern motorisovane Spolek pro ehemickou a metalurgiekou 't r ibrannosti site dost, ale nefekl se docela presrobu v 'Usti nad L. ustanovil, ze se do roku nY recept, jak by se sluSela. Na :Stesti je lid vtip1940 musi vtichni zamestrianci tohoto nejnejk, ne2 Urady ,a dovede si easto strohdu vyveteiho chemickeho zavodu v republice naueit hlagku prelcZit do .prakticke eekiny. Na eesky tak, aby mohl statni fedi poutivati le v Rortokach u Prahy si na ptiklad deti teksluZbe. Zamestnanci stark 40 let jsou teto poly: ze bychom jezdili v automobilu, na to jsme vinnosti zprUtteni. chudi, a ze bychom buraceli na motocyklech, Libereeki firma inseruje podle vzoru z Vidrie. na to jsme mali. Ale moc a moc nas dojiidi do Kdy2 bylo Rakousko pkipojeno k Nemecku, ekoly na kole, moc a moc nas toutilo, aby domohli jsme aisti ye videriskYch novinach insestab od Jetieka a k svatku kclo. Udelame si raty asi tohoto druhu; "Herzmansky zase arijtakovou ekolni eetu koleekata. A vidite: na jesky" a pod. V nedelni "Reichenberger Zeitung" dine male rortocke ekole maji dnes malt' pluk eterne nyni inserat velike liberecke konfekce 450 velocipedistt, kteti se necvidi jen v jizde Muellerovy, ktera, oznamuje, ze do ni jako spona kole, ale v silnieni kazni a v pomoci, kdy leenik picistoupil vynikajici nemecky odbornik. ji bude tteba. Takovo, drobna pomoc je kolikrat Tenth odbornik se jmenuje — Josef Czech. yydatnefeii, net velkolepY generalskk plan. KaOpatreni plynovYch masek. likpak veteich gaol ma takovou detu brannoPro policejni obvod Velke Prahy byla vydasti!? Hlaste se! na vyhlagka o povinnern apatkovani plynorYch Zavfene palace hotels. masek. Vyh13..eka natizuje, ze do 30. dervna muZapadodeske lazne mohou podekovat hensi byt v katde rodine nejmene jedna maska. leinavcilm za hrozici krach letoeni lazefiske seDa,lei pak musi byt ,opatteny v vdvoumesienich zony. Lava propaganda o krutem Utisku Nemlhiltach, az budou maskami opatteny veechny ea v republice zpusobila, ze neptijeli Nemo', blizke osoby hlavy domacnosti. Nemajetni jsou protistatni manifestace jsou ptieinou, 2e take povinni se ptihlasit do 11. eel-ma, aby jim byostatni haste zastali doma. V Karlovkch Vala maska pfidelena. rech, Marianskkch Laznich a Frantiekovkch Elektrisace oboe zastavena pro krisu zahortii.

Laznich je naveteva o eedesat procent nitgi, V Libcdricich na Kohnsku se nemohou donet loni touto dobou. Mnche hotely vabec neekat elektrisace obce. Nesnaze a priltahy vyotevtely a take 15.2,•enska zaiizeni jsou otevresvetluji mistni Tide tim, ze dva obeane nechtena jen easteene. V MarianskYch Laznich si ji si nechat postavit na zahradku sloupy epostavili nove lazne, ktere jsou zavteny. V holektrickeho vedeni. Jini, ktefi obci nedelaji obtelich je propoueten personal, velkk hotel New je postavili doprastfed zahonka. PodtiYork v MarianskYch Laznich, kterk byl otevfen din spravne svaj osobni zajem prospechu eelpo celou zimu, byl nyni zavten. Take zahraku. nieni lekati letos neptijeli. Do KarlovYch Varii Naftove pole u Jihiavy. neptijede fraricouzsky lekat dr. Pierre, cot znaNa pozemcich v Batelove UJihlavy byla pied mend . 'te tam take nebude otevten francouzskY easem objevena nafta. V techto dnech byla konsulat, ktery dr. Pierre vede. tam postavena prvni teZna ve2 na naftu na Nskomorayske vysodine. Vez byla slavnostne vyCELY NAROD MUSK TVOEIT JEDENACTKU. svecena a pakftena jmenem "Alma mater". Na naftovem naleziki se zatim pracuje na tri stneTak se mi zda, ze cele dortstajici generabi ny se dverna elektromotory o 50 HP. Zkueebni chybi vatnejei pomer k tivotu, vlastnimu povolani, vefejnYm otazkam, k rodine, narodu, navrtani je provadeno se zdarem a podita se, ze botenstvi. Veteina si upravilalivot ye smyslu v nejblitei dobe se tam zadne nafta tetit ye sportovnich fanou gka. Otyficet tisic jde se jich ye teim meritku. podivat na vykon sve jedenactky, jak ta se hoOstrayske uhli budeme vozit do Palestiny? ni a narno,he., oni, tech etyficet tisic sic tleska, Vyjednavani o novou platebni tpravu Oeskodupe, kfidi nebo take nadava, ale to je vee. Jislovenka s Nerneckem skondila fispeene a nyni nak se jich nic netYka, nic je nerozhazi, jsou.. pokraeuje vyjedr14vani o otazkach dopravpoulikmi divaky. nich a o vYmenu zboti. Po pkipojeni Rakouska k Nemecku vzbuzoval obavy ,osud nageho vYTo tedy, pravim na adresu tech obraznYch vozu uhli, koksu a dfivi, ponevadt Rakouska etyficeti tisic, takhle to dal nepiljde! 2ivot nas bylo vYznaenym odberatelem. Pro tent° vYvoz veech, at' jedinca, ci celeho naroda, je ptilie vatnk, net abyste se nan jen divan a tleskali, jsou hledana nova odbytigte, pfedev gim Italie, cid-1i vase jedeno,ctka goal. Dnes je tteba, abykde je on zajem. Take v Palestine, kam ustal chom vgichni, celY 11 milionovk narod utvotili dovoz nemeckeho uhli, se objevila poptavka po jedenactku, jet bude goly davat a nikoliv oeskoslovenskem uhli a koksu. jimat.

An:slus a poreulan.

Jak toho dosahneme? Budeine-li veichni na KarlovarskY porculan je na svetovem trhu svem miste tadne pracovat. Napted pokadne se prase tak ,abliben, jako migeriskY, yideriskY neueit, abychom rozumeli sv6mu povolani. a pak bo kodatiskY. Vznik porculanoveho prtmyslu na Karlovarsku saha aZ do dob Velke francouz- — praci nepredstirat, nYbr2 fadne ji delat na poli, v dilne; kancelati. Sedlak, delnik, okresni ske revoluce a do dnes je pramenem obtivy, hejtman i kancelista, general i rotmistr a votteba velmi skrovne, pro tisice sudetskYchNemj ak, tovarnik, jeho feditel i delnici, musi si byt ea, kteki do znadth miry podporuji Henleina. vgichni vedomi, ze dnes jen usilovna prate nas V povaleene dobe se vyvaZelo do Rakouska karzachrani od poroby hmotne, clu gevni i narodlovarske zbati. za 46 miliaria KC roene. V dobe ni. Zak stoji okresni hejman, na jeho okresu krise klesl Lento vkvoz at na 6 miliont KC a se 7 km silnice opravuje 3 roky? Ten mut, neni loni se znovu zvedl na 9 miliont KC. Krise zana svem miste, neni odpovednk a ma byt oc1-7 sadila tedy karlovarskemu prtimyslu dtkladstranen a potrestan, jako je potrestan vojak, nou ranu ,ale jette vetSi jej deka, v cltsledku jen nekonal svou povinnost, nebo delnik, jen splynuti Rakouska s Nemeckem. Splynuti sniodvede gpatnou praci. Musime tadat, aby veiZuje soutekvost karloyarskeho porculanu na chni lido. bez rozdilu, ti mali i vyggi, nesli za nemeckem a rakouskem trhu ve prospech nesve einy, za svou praci take odpovednost. Jen meckeho prinnyslu. Pres to karloyar§ti prinytak bude to v na gem, statnim organismuladne slinci jsou mezi nejfanatietejSimi pcdporovaklapat a pak narod nepottebuje se obavat tadteli Henleina. neho vnejeiho neptitele.. Nagim nejveteim nektere je utajeno. ptitelem je indolence a nebdpovednost onech Do Uthorodu prijela trielenna delegate a40 tisic, kteki se divaji na svou jedenactku. Pti merickYch Rusirra za vedeni dr. Alexeje Geeemt nechci tvrdit, ze na ge jedenactka hraje rayskeho. Dr. GerovskY prohlasil, .2e jeho Jaroslav galda. dobte ...

• nost nebyla nikdy namirena proti celistvosti beskoslovenske republiky. Projevil zajem o vk6askoslovensko se zeela ptirozene. rYsuje sledky hospodatske dinnosti na Podkrpatske srdci Evropy. Wive ne2 bide, dal Bah .s. .rn OeRusi a vyslovil obdiv nad velikou praci, jet zde zemi rua tak skoslovensku jeho tvar. byla vykonana a o nit, jak prohlasil, neni v hranice. Neni, um61:c,rn vytvorem, ale Americe zhola nic znamo. Delegace navUivi dilem ptirody. Jell jeho tvar pc s.divnY, vytc-kejrtzna mist° PodkarpatskO me to 6tvotiteli.

VESI'Mlic

Ctedn1 Organ Slovanske Podporujici Jednoty State Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Auo. ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Pfedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni titadovny, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, ptedplatne, oznamky, budIal adresovany na Vestnik. West, Texas Vietnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Vgechna slava polni trava. Koncem kvetna prohlasila ripadek nejvet gi pojigt'ovna ye statu Michigan — The American Life Insurance Co. Distriktni soudce L. W. Carr uvedeneho dne ustanovil pro ni spravce konkursni podstaty eili "receivera". Spolednost mela 33,000 pojigtencti, kteti nesli poji gteni v celkove sume pies gedesat miliont dolart. Co zavinilo zbankroteni vYdeledne spoleenosti udano nebylo. Bud' 'Spatne investiee, nerozumne spravovani fondO, ei obrovske platy Otednin a velike dividendy podilnikum — aneb oboji. Potadb.tel na geho organu od podatku zavrhoval-i potiral vYpady, osodovani, zlehdovani agentO vYdeleenYch pojigt'oven, protole podobnY zpilsob agitate je ptedne nezakonnY a take nedestnY. Rika se — "s pravdou dojdeg nejdale" anebo — "pravda vitezi'. Na gi organisatoti v tomto smeru pracovali a dosud pracuji destne, nabizeji pojistky S.P.J.S.T. pravdive, neslibuji — hory doly. To se vgak neda rici o v gech agentech poligt'oven!

Staly se ptipady, kdy pfehorlivY agent ph nabizeni jeho zbozi oderrioval bratrske organisace, jichg pojistky podcerioval a ptirozene — pojistky jim zastupovane spolednosti vychvaloval do nebe. TakovY mluvka ma bYt razne odbyt, ba po pravu jeho pomlouvani svedecky zajigteno. Statni komisat poji gteni usvedeeneho agenta pomluvade zbavi license. Bez fgelikYch cavikt, protole na podobne zkrucovani fakt, osoeovani jakekoli spoleenosti je ptisnY zakaz.

Bankrotem velike poji gt'ovny pogkozeni budou nejtileji drobni lide. Delnici, farmati, proletaki s bilYm limcem, vdovy a siroty. Nesou sami ureitY dil viny. Prod davali piednost podniku kapitalu, prod se nestali eleny nektere ze 200 druZstevnich, lidovYch, bratrskYch jednot, majicich v Unii celkove 105,000 mistnich tan a za bilion 200 milionii dolarti zaloinich fondfi. Pokud nam znamo, behem take hospodelske deprese neprohlasila Opadek Zadna, bratrska organisace, vYclelednYch poji gt'oven za stejnou dobu prasklo v gak pies dve stovky. Stojme neochvejne pri nagi S.P.J.S.T., podporujme svoji krajanskou, lidovou, nevYdeleenou organisaci, ktera pusobi k prospechu nikoli hrstky jedincti, nSTbrZ vgeho elenstva! Svilj k sverriu!

Narod delnikii nebo rolnikti bez tfidy inteligence neni trvale moinY. Piedem bezpeenost! Statni fitad silnidni policie vydal koncem min. tSrdne lest pravidel k yell odvraceni resp. sniZeni automobilovych negtesti, jich2 pies obeasne radiove, tiskove a jine vYstrahy povakive ptibYva. ProtoZe problem omezeni hazardu provozu je dulezity, po&Name nagim etenntem pravidla, jak byla Otedne vYhlageria: 1. Vyspi se dostateene a Cestlif derine - v rozumne vzdalenosti; 2. Vygetti stav 'vozidla, oprav vyskytle se poruchy mechanismu, ntivej toliko rata v dobrem stavu; 3. Nikdy neparkuj na silnici v miste rugneho provozu; 4. Jed' rozumnou rychlosti bys mel kontrolu auta, zbrkla rychlost zaviriuje nehody. Ptedjadej jine vozidlo jen v padu, dosti mista, drZ se p11 jizde vZdy prave stranY siliiloe; 5, ?jrjisknz 7arri5 vy ph so.

be; 6. Neber na silnici o svezeni Zadajici chodce. V2cly parnatuj na osvedeene hesio ptedem bezpednost!

VYstava v New Yorku bude syYm razem ponand jina, nee obvyklY raz vYstav, proto`te Amerika nelibuje si v historismu, ale chce videt prudkY, kypici Zivot take na vYstave, chce si ptedvest prOmysl, zemedelstvi a obchod — V gechno to, co tvoti soueasnou civilisaci po strance hospodatske a socialni, chce vedet kulturu dneg ka i ptedpoklady, juke na ge civilisace ma do budoucnosti. Pti obrovitosti amer. rozvoje je jasno, ze se fieasti ciziny na teto vYstave stavi do testy nesnaz, toti2 ta, jak, ptedstavit se Sp. Statism, ktere v mnohem smeru jsou daleko pied ostatnim svetem, jak ptedstavit se Unit, ktera velkolepost zna taktka ze v gedniho iivota. Oeskoslovensko je nyni v Soustati velmi popularni, americka, vetejnost ma zajem o demokratickou republiku ye sttedni Evrope, zapas nebojacnYch oechoslovake o obhajeni jejich statu a demokracie setkava se s vtelYmi sympatiemi. Svetova vYstava newyorska do, es. 3drobctim ukazat, jaka je vyrobni schopnost es. prOmyslu, zemedelstvi, jakou jakost ma es. vi?robek a s jak vyspelYm vkusem dovedou v gechny dobre stranky Cs. Zivota uplatnit. Katcla stava je do velke miry pastvou pro oei, ale amerieti obdane jsou pra.ktieti a nespokoji se proto jen s velkolepou podivanou. Proto vYstava v New Yorku bude dulezita i pro vYvoj hospodatskYch stykt Unie s jednotlivYmi staty.

Ten stat, kterY dovede svou Odast na vYstave zpopularisovat, kterY dovede ukazat ptedriost sve vYroby, ten stet zakotvi i obehodne. Za spechem v3'7stavnim pfijdou i Ospechy obchodni. Nelze pochybovat o torn, ze Ospech es. fiensti na newyorske vystave bude velkYm ptinosem pro moZ. nosti odbytu es. zbai v Americe.

Vynikajici zastupci es. hospodatskeho 'Zivota maji nepochybrie vedomosti, co je tteba k Ospechu • Ls. vYstavky, aby tato ukazala Spoj.

Statism, ze Oeskoslovensko je zdravY, hospociatsky pokrodilY a zdatnY stat.

Nejlepgi oporou nag i Jednoty je jeji tivY zaloini fond — DetskY Odbor. Na gi snahou melo by bYti stalY pfirtistek poetu ditek v Detskem Odboru.

BratrskY Vestnik Z. t. B. J. bude ti gten v Omaze. Byli jsme zpraveni, ze tisk Bratrskeho Vestniku Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty zadam byl na pti gtich pet let tiskarne krajana A. Piskade, zname pod jmenem — Automatic Printing Co., Omaha, Neb. Dosud byl tento mesidnik tik,en v tiskarne p. Hradeckeho v Cedar Rapids, Ia. V dosavadni tiskarne bude tigten jeg te asi dva nebo tti mesice a2 do vyeerpani zasob papiru.

Svetove pojigt'ovny odmitaji ptevzit poji gteni valeenYch gkod. Toto prohlag eni bylo oznameno v LondYne a ptedevgim pojigt'ovnou Lloyds. Nova stanovisko poji gt'oven vyvolalo potiebu pojig teni nebo nejake kryci dolcdky prave pro g kody na budovach, zpfisobenYch leteckYmi fitoky. Ohromne zbrojeni a rychla organisace protiletecke obrany denne ptipominaji lidem pottebu takoveho zaji gteni. Poji gt'ovny vg ak odmitaji takove,pojistky, zvla gte po hroznYch zkug enostech ze 8panelska a oiny.

Bombardovani Barcelony, pti nem*Z bylo poukto novYch ttaskavin takove vYbu gnosti, ze jedina, bomba zpfisobila zkiceni mnoha dornt, frtoky japonskYch letai na prumyslova mesta sttedni 6iny ukazuji poji gt'ovnam nemanost, odhadnout risiko hromadneho leteckeho Atoku na moderni velkomesto. Spoleenosti se obratne dovolavaji vlastniho zajmu podilnikii a pojig tencti, kdy dokazuji, '2e ptevzeti takoveho risika by mohlo pojig t'ovnu znieit. VlivnY pojig t'ovaci odbornik listu Manchester Guardian lief nesrovnatelnost nebezpeei budouci valky s ptiznivYmi zkug enostmi z vlaky svetove, kdy anglicka vlada a Lloyds spoleene . kryly risiko g kod, zpilsobenSIch leteckYrnt utoky spoled7 nYm fondem. Naznaduje, ze by si vefejne mineni v ptipade valky vynutilo takove pojigteni, ktere by ovg em melo podobu nucene davky misto dobrovolneho pojigteni.

Je tieba od detstVi vatepovat detem spravn3, porner k praci a pracovnikam, nikoli tau k lenochfirn a povaledin, a dobfe oble6enfm nebo hadratli i ale flay ke katcleinu, kdo v pottt

Ve-sti'edu, dne 8. C'ervna 1938. tvate tahne brazdu, kith podnik, iidi stroj, nese btime. At je v drahem nebo ye skromnern pracovnim gate, a ma umounenou tvat a mozole na ruce — Ucta path kaZdemu, kdo se ptieiriuje, aby se sam ukvil a nestal se biemenem ostatnich.

Price neni hanbou, ale znakem lidske kultury i pro Who, kdo praci si zjednivi existenci a nespoleha, na druhe, i pro toho, kdo ma k prici kladnY pomer bez zietele k vydelku, ma lisku k prici a radost z price.

Redakci dodo, Pogta dorueila nam pozvani na spoleeenskY vedirek, davanY ptedsedou Hl. Utadovny a jeho choti na podest manZelti dr.

RoudkovYch v residenci soudce ChernoskYho v sobotu o 7:30 veder. Velka vzdalenost pochopitelne naai Odast vyludovala, dYchanek mel zajiste mimotadnY fispech, animovanY priibeh. — Posledni dobou posilaji nam pozorni etenati vYstkiiky z anglickych easopisil, obsahujici velkou ptevahou nepokryte sympatie a uznani 1 prava Oechoslovenska hajiti svoji narodni existenci a sve uzemi. Vgechna slu gna Zurnalistika Soustati ptina gi posledni doby pliznive elanky o nagi stare vlasti a ptirozene, nekdy a nektere listy uvetejni elanek, psanY zakuklenYm nazistou. Na podobne nazisticke propaganda slonkci elanky tteba ihned nedosti informovane americke etenate upozornit spravne psanYm vyyracenim. Musime bYti stale na strati a ka2dou lea ihned postaviti na pranYt. Hoste v redakci. Ve etvrtek min. tYclne zastavili se ye West manacle John J. Trlicovi a syn Raymond z Granger. Jeli do Seymour k navgteve ptatel a u nas udinili krat gi zastavku, by si mohli prohlednouti nova inisto tiskarny Vyd. Spol. 6echoslovaka. — InZenYr p. Havlidek z Tulsa, Okla., zastavil se u nas na chvili, nalezaje se na obchodni ceste do sttedniho Texasu. — V pondeli k poledni pfekvapili nas dr.

Roudek s choti, udinivge krat gi zastayku na caste ze Seaton do Dallas. Vzacni nav gtevnici dali se ptemluviti k hodinovemu odpoeinku a pkijali pozvani k ptesnidavce u potadatele. 13 C- hem zajimaveho rozhovoru udinili jsme si dojem, ae mili hoste byli se zajezdem do Texasu pine spokojeni. Dr. Roueek poznal mezi texaskYmi krajany lid sveraznY, ptidinlivY, rodove uvedomelY, dychtivY poznani nezkreslene situace v teskoslovensku. Proto byly navgtevy ptednagek dr. Roudka cenne a umelecky nadprumerne ptednesy na housle a zpev jeho ne choti tak nevidane poeetne. SIOnSr kus osvetove a vzdelavaci price tato manZelska dvojice vykonala v Texasu behem dvou tYclnil mezi kraj any, daleko veal cenu informaeni i propagaeni budou miti jeho ptedna gky na vzdela,vacich institucich americkYch-, jich2 potad uvetejriujeme na miste jinem. Americka vetejnost je ptitomne Oeskoslovensku a es: narodu naklonena velmi sympaticky Ona mladou republiku obdivuje a s moralni stranky vzato stoji pri ni. Autenticke vysvetleni vnittnich pomerO Oeskoslovenska, odhaleni intrik a 12i jeho neptatel — tyto sympatie posili. Nav gteva milYch hostii nas skutedne pote gila. Zdar einnosti jiste zaslukie!

DR. ROUtEK BUDE REtNIT: 8. eervna veeer. State College for Women, Denton, Texas.

10. eervna. Western State Teachers College, Canyon, Texas.

13. eervna. Oklahoma A. and M. College, Stillwater, Okla. Tuto p •ednag ku zajistil vYbornY hudebnik a profesor MachovskY. 14. eervna. Central State Teachers College, Edmond, Okla.

16. eervna. Northw. State College, Olawa, Ok. 20. Cervna. University of Oklahoma, Norman, Oklahoma.

22. eervna. All State Education Conference, Stillwater, Okla.

2.3. eervna. Southw. Teachers College, Winfield, Kansas.

Dlukio loyalne ptiznat, ze shovivavost 'Ceske policie jde do krajnosti, viidcove Oechu se vystfihaji -dech incidentil a konfliktil, k nima pravidelne dochazi pry nahodou. Je jasno, VIAtiA neclace ,otial a nehiJO delat rnuCcdniky, Starnpa (Turin),

Ve stredu, dne 8. C'ervna 1938.

Zde jsou volna Charles Morris Mills.

441DRIJME SE kvalifikovanY delnik!" Tento nadpis se dnes objevuje v mnoha *dastech zeme na branach tovaren, ve zprostfedkovatelnach prace, v insertni east tisku.

Ve zmeti stavek, uprostfed sporu Americke delnicke federate s priimyslem, ze vzdouvajici se viny stale vy ggich mezd se odra gi jasne jedna skutednost — cela zeme trpl nedostatkem kvalifikovanych pracovnich sil. Jejich nabidka nestadi naprosto pottebe mnoha zakladnich priimyslovYch odvetvi. Zamestnavatele se piedstihuji v ziskavani slu geb kvalifikovanych delnikil a vynikajicich absolventil vysokYch gkol.

Absolventi odbornych 'Skol jsou rychle rozebran!.

Pfi vgech svYch obrovskYch zdrojich bohatstvi, vedeckem pokroku a vYzkumnictvi si Spojene Staty znovu uvedomuji dille gitost eloveka za strojem, lisem, soustruhem, vYhni vysoke peci.

Podle zpravy vYboru narodni prilmyslove konference je nejvetgi poptavka po kvalifikovanych delnicich ye vYrobe nastrojti, strojil a soudastek. Reditel newyorskYch pokraeovacich a veeernich gkol nedavno uvadel, ze velkY nedostatek existuje take v letectvi, v mechanickYch 'givnostech, v obchode s potravinami a v tiskafstvi.

Rada pro vYchovu ucne ye state New York oznamuje ye sve zprave nedostatek kvalifikovanych delnikt v oboru itIojnickem, nastrojafskem a slevaeskem. Dale se nedostava, zkugenYch delnikt na elektricky pohanenYch strojich v prilmyslu odevnickem, obuvnim, mechanikii pro elektricke a oxyacetylenove svateni, elektromechanika, tovarnich krejei, plechatil v leteckYch dilnach a zavodech na instalace umeleho ovzdugi.

Ve stavebnich odborech je vet gina velmi kvalifikovanych pracovnikil nad 50 let. "I kdy bychom sehnali pinY kontingent ucnu, dovolenY na zaklade smlouvy se zamestnavateli a odborovYmi ogranisacemi", pravi jedna zprava, "uplynulo by pet nebo Best let, ne g by nam dorostly nova skupiny mechanickYch tovarygl Je pochybne, zda'budou tyto nova skupiny dosti podetne."

Podle spolehliveho odhadu je dnes v Evrope pies 600,000 &nu proti 75,000 ye SpojenYch Statech. S timto po'dtem je va gne ohrogeno nase vedouci misto ye svetovem pramyslu. Musime si proto rychle vychovat mnohem vice vycvidenYch femeslnhke, abychom mohli vyhovet potfebam nageho Jak vznika tato podivna situace? Je tim vinna jen krise? Co v teto veci delaji na ge vYchovne institute? Jak se sna gi americka sprava rozkegit tento problem?

Krise je jen jednou z pfiein dne gniho nedostatku pracovnich sil. Je pravda, ze krach roku 1929 donutil male i velke spoleenosti k omezeni nebo zastaveni pfijimani On. Mist pro femeslniky bylo malo. Absolventi technik a jinYch podobnYch fistava se octli bez prace, mnohem pozdeji zaeali brat podporu, nebo byli do C.C.C. — pracovnich taboru. To melo pfirozene za nasledek znadne zmengenY pfiliv derstve krve do kvalifikovanych oborti.

Ale je jegte mnoho jinych pfiein, pii nejmengim stejne clulegitYch. Omezenim pfistehovalectvi jsme zastavili proud nejlep gich evropskYch femeslnikfl, kterY u g stoleti zasoboval derstyYmi silami americkY prumysl. Nejenom, ze nyni postradame mno gstvi techto cizich delale zvla gte nam take schazi jejich f ■racovni moralka, duch a stavovska hrdost. tili jsme cele dedictvi stfedovekYcli cechA's jich vysokYm standardem kvality a vypracoVg..ni. Nahradili jsme je hromadnou vYrobou, mechanisaci a z americkYch obchodu a dilen jsme velkou merou vyloucili individualnh zdatnost.

Oast kvalifikovanych delniku pfedkrisove doby se Bala saxna do podnikani nebo byla zamestnana v g iricirn se oboru motoristickern. ni byli staIeni da novO g ich prtunyslov9'cb. bork 511W pribtlyt5N ra,r1wYktto dci

vtsawfx vSToby inStalaci umeleho ovzdu g. Meng potet jich postoupil na mistry a na jina dozorei mista.

Take tu spoluprisobi einitele socialni a hospo&HU limec" laka, mnoho mladSich lidi east° vice neZ "modra, bluza". Take dlouha ueebni doba chuti do femesla nepfida. Mimo to nmohe menZi podniky nemely ani vybaveni ani finanani prostfedky na vS7chovu dorostu. Oeekavaly, ze jim potfebne shly dodaji velke podniky Nakonec pak smlouvy mezi zamestnavateli a odbornSuni organisacemi omezuji poeet dovolenS7ch Until.

Pak pfigel N.R.A. (zakon o narodni obrode) se svYmi minimalnhmi mzdami a krat gi pracovni dobou. Nabidka kvalifikovanych pracovni-: jejichg zasoba uz byla beztoho ztendena, uz nestaeila poptavce. Je gte vice k tomu pfispely vysoke zakladni mzdy pro prace nekvalifikovane. Zvednuti mezd s 35, 40 a 45 centii za hodinu na 50, 55 a 60 zmen gilo rozpeti mezi nejniggim a nejvyggim stupnem mzdoveho gebfieku. Tim byla lidem kvalifikovand zamestnani pomerne znehodnocena, kdy g videli, ze po dlouhe ueebni doba dostavaji jen o malo vice neg delnici nekvalifikovani.

K dovrgeni vgech techto pfiein vystoupil na scenu strYeek Sam. U urditYch federalnich investidnich praci byly mzdove sazby Casto stanoveny tak blizko beinYm, ze delnici radeji pfi nich, "ve statni slu gbe". misto aby hledali praci v soukrome slugbe. VYplatni obalka od stat4 ptitahovala za takovYch okolnosti vice.

Kvalifikovani femeslnici, hledajice dlouhe mesice prace ptimetene jejich oboru, pfijali s radosti zamestnani, ktera, byla ponekud nebo i hodne pod normalnim standardem. Stali se soueasti statniho aparatu a nakonec 'Opine zavislYmi na praci u statu, ktera jim davala zajigtene postaveni.

AmerickY pramysl, postavenY pied tuto situaci a stale rostouci vYrobu, se snali vgemoZne, aby si dal svrij dam do pofadku. Prvnim krokem, kterS7 podnikly mnohe prozirave spoleenosti, bylo zjistit, jak velikS7 je ve skuteenosti tento nedostatek a jak velika je nabidka kvalifikovanych delnikri v latentni forme v fadach same spoleenosti.

Vella stfedozapadni spoleenost sestavila nedavno seznam sySTch pracovnich skupin podle stupne kvalifikace. Rortkidila vZechny obyeejne rikony, schopne zafazeni do tfidy praci polokvalifikovanSrch. Podobne rortfideni provedla ye skupiny praci polokvalifikovanSlch. Z padesati mist, ktera bylo nutno obsadit ye skupiny kvalifikovanych praci, bylo 40 zadano nejlepZim z delniku polokyalifikovanS7m. Olenove ze skupiny kvalifikovanych praci byli take rortfideni podle schopnosti, yeku, doby, kterou ztravili ye svem zarnestnani, telesneho stavu atd. a z nich vybirani mistfi.

Podobne inventury ukazaly, ze je mono zapracovat stare lidi do no y ch zamestnani. Na drahach, v priamyslu textilnim, u spoleenosti petrolejafsk3'7ch a telefonnich pfinesla tato metoda prospech jak zamestnavateli, tak i zamestnancrim.

Jedna spoleenost pfiga na to, ze nekompromisni pravidlo ptijimat jen lidi pod etyficet, zaviriuje ztratu sluZeb mnoha schopriSrch strojaft, mechanikt a jinSTch velmi kvalifikovanych delniku. Zmena v teto politice pfispela znadne k odstraneni nedostatku.

Shledalo se, ze pfhlis rychlY postup tu hraje svou itlohu. Ctig adostivi mladi lide vychazejici z odbornYch nebo technickYch vysokYch gkol chteji pfirozene v soukrome slu gbe co nejrychleji postupovat.

Velka obchodni spoleenost, jeji g prodejni sit' saha, po cele vychodni polovine SpojenYch SUM zavedla nedaynd docela neobvyklou povygovaCi . praksi. Tato spoleenost, je g zamestnava mnoho- se,t ridicu nakladnich automobibl, mestrojnik4, ,tesaffi, naterada, spravkaaut atd., zavedla system autornatickeho zvygovani mezd.

Novemu zarnestnanci feknou, ze do tficeti mesict ad pfijeti musi dostoupit k nejvfSSini. sazba,m Nedostoupl-li, je propusten.. Z 3ti5ch, clottOppi, jsou vybirani 1106 pro dozorei

Uoly'q prociop-4 tto: Tot,o

Strana 13.

Jsme jednotni a neochveini jako Zpravy posledni NenapravitelnS7 stateckST Hlinka nechal uspotadati v nedeli 5. Cervna tabor ludovcri v Bratislava, jeho pfevaInou vet ginu tvofili obeslani venkovane. Na taboru monsignore Hlinka feenil vyzS7vave, opakoval ottepane fraze o autonomii Slovenska a vyslovil ultimatum: 'Ilebudou-li nae poladayky spineny, pfidarcie se na stranu Polska nebo Nemecka (!,!)". Vyzvedame, ze Hlinkovci nechteji ripinou odluku od Oeskoslovenska, armada, finance a zahranieni politika byla by spoledna. Zadaji vgak slovensky snem, kterY by z glcony, pfijate Narodnim shromag clenim a tYkajici se ,Slovenska — revidoval, jinYmi slovy, nevegly by v platnost bez schvaleni slovenskeho parlamentu. vlada na tento novSr v nynefg povalive situaci skoro zaketnST vS7pad neprodlene reagovala. Pfedseda ministerstva, uvedomelSr Slovak dr. HodZa fecnil na taboru nasledujiciho pondelka a rovne g v Bratislava. Tento tabor byl dle radiove zpravy daleko vet gi neg nedelni a neohrogenY zastance jednoty Oechoslovan byl boutlive aklamovan, jeho razna odpoved' byla pfijata neutuchajici boufh potlesku, jasani.

"Jsme jednotni — pravil dr. Hodia — "neoochvejni jako iula a nebojime se nikoho!" Otec Hlinka nemluvi za v gechny Slovalcy, toliko za svoji stranu a proto neme. prava Mast! poladavky, ktere se pfiei \Trill obrovske vetainy vlada mengnovS7 status znovu doplnila, man gnam budou dany velke vS7hody, neg menginy mush zachovat republice vernost a plniti povinnosti, jake stat poladuje od nich obeama." Pfi teto manifestaci byl pfitomen vildce amer. Slovakia dr. Hletko, kterS7 oslovil stotisicovS7 da y struene: "Dovezli jsme pittsburske dohody, jen stanovi kulturni samosprivu Slovakia, nepfigli jsme navgtiviti starou vlast, bychom csl. vlade zte govali take postaveni a rozhodne odmitame, by Henlein pou gival pfivezeneho dokumentu a nasi vYpravy k jeho boji proti samostatnosti republiky. Nage vyprava byla planovana uz peed rokem, kdy protistatni hnuti eeskSrch nacistii neexistovalo." Upfimno, slova vridce americke delegate Slovakia zaprisobila na desitky tisic eitajici tabor pfimo ghave. Ovace nebraly konce. Hlinka a jeho trabanti dostali padnou odpovedl trterni Dallas News pfinesly znamenitST inspirovanST dr. J. Rouekem. Americka yefejnost podobriSrmi vecnYmi, historicky pra y ynST risudek o-divSrmnfoacemiunspra upfimne snaze es. vlady uspokojiti menZiny, jich prava jim zarueila mirovou smlouvou a obracene pozna, prava cue nacismu. Henlein nebude spokojen nejzaz gmi ristupky csl. vlady!

On je nastreen3im panakem Hitlera, jeho kniha "Mrij boj" jasne celemu svetu oznaeila cil bSTvaleho nateraee. Je to IA z dob BismarckovSrch dobte znamS7 — Drang nach Osten Tlak na VSTchod. Oeskoslovensko je tohoto pangermanskeho cue naraznikem, pfehradou.

Hitler nema surovin, nema dostatek chlebovin, tukri, masa. I kdyby Henleinovci dostali ripinou autonomii, a to Cs!. vlada rozhodne nemiaZe povolit, Hitler bude uspokojen na chvili.

Jemu se nejedna o es. Nemce — on miff dale.

Proto je v zajmu Francie, Anglie a Ruska — aby Oeskoslovensko bylo zachovano. Dr. RouCek dal zpravodaji Dallas News informace pfesne, padne a pfesvedeive. Jeho znamenite setbe mu ze srdce dekujeme! zySTSeni mezd a zaroven podle zpravy rifednikri ke sniZeni skuteenSich nakladri. Mimo to si tim spoleenost vytvofila dostateenou zalohu kvalifikovanych sil.

Tedy pkeorientove.nim lid!, ptizpilsobenim pomeril, mechanickYmi zmenami, zdokonaler)Smi prostfedky a reorganisaci se snaN americk-S7 plAltny 51 delit nyni .11rn.0 nedostatku kvalitiRovanYch praC yrr09 A ZaCh0Vat 81 M/6 volt,

Ve sifedu, dne 8. eervna 1938.

Btrana 14.

EJVET81 dosud v Americe vyrobehe leN tadlo o 41 tunich se etytmi motory a mistem pro 74 osob bylo dam) do slutby v Seattle, Wash., spolednosti Pan American Airways.

• • Isiejvice vina v Unii se spottebuje v Kaliformi. Vypije se tam sedmkrat vice, net dini pram& v ostatnich statech.

• • Berlin, 30. kvetna. — Jak se hlasi, byl 26. kvetna poloten v Fallersleben u Brun gviku za pfitomnosti Hitlerovy zakladni kamen automobilce, ktera ma vyrabeti lidove vozy.

Nejlepe placenYm povolaxiim v Soustati je lekatstvi a prava. Prumerne vydela to lekat a pravnik za sveho tivota $125,000. Pak nasleduji intenYti, zubni lekati a architekti. Na ttetim mists jsou profesofi, novinati atd.

• • Letos v lets bude se v Uuii piti vice studeneho eaje net dtive. Nebot' prave byla zahajena obrovska kampari s heslem "6aj vas ochladi — zaterite horko eajem". V dervenci bude uspotaden celonarodni "tYden ledoveho daje".

• • Dansko z obav pled Nemeckem zapodalo s ozbrojovanim. Norsk parlament odhlasoval, ze v ptipade vypuknuti valky v Evrope zustane Norsko neutralni. Pied tim v gak uz bylo povoleno $11,000,000 na zbrojeni zeme.

• • Washington, D. C., 4. eervna. — Ceny far' matskYch plodin klesly o 30% od kvetna minuleho roku na nejnitgi itroveri v poslednich etytech letech, jak dnes oznamila zemedelska tadovna.

• LondYnskY Daily Express oznamuje, ze anglicka hodla, vytvotiti zasoby suroveho teleza na vYrobu oceli pro ptipad potieby. VYrobci teleza byli vyzvani vladou, aby udrteli v provozu vysoke pece i kdyt, nemaji tadne bane' zakazky.

• • LondYnskY Daily Express pkina gi zpravu, britskY automobilovY prOmysl podal britske vlade oficielni protest proti dovozu a dumpingov-Ym cenam nemeckYch automobilt. V poslednich ttech mesicich bylo dovezeno celkem 2974 nemeckYch vort. NemeckY vYvozni plan do Anglie stanovi asi 10,000 voter. roene. Britske ministerstvo obchodu natidilo getteni.

• • Istanbul, 30. kvetna. — Podle zprav z Londyna bylo ukoneeno dvoumesieni jednani mezi anglickYmi bankami a finandni a hospodatskou mist tureckou. Turecku se poskytuje Aver a technicka soueinnost pro velke prate, ktere budou v brzku zahajeny stavbou velkeho ptistavu na Oernem moil, aby vzrostl vYvoz uhli z Heracley. Anglie tak zaujime, vyznaene misto na poll tureckeho hospodatstvi tim, ze financuje vYznamne prate v Turecku.

V Moskve byla podepsana smlouva, obsahujici devet bon, mezi Sovety a Cinskou republikou. Velmi dilletitYm bodem teto smlouvy je sub einske vlady, ze poskytne sovetOrn vYluene privileje v Ohl& SovetSti‘ odbornici budou poslani do Ciny, aby ji pomohli reorganisovati vladu a administraci, sifiti einskou propagandu proti Japonsku a posiliti ducha einskYch vojakii. V dohode je take ustanoveni, die ktereho ma byti neodkladne vypraveno v gechno pottebne k zmotorisovani dvou einskYch divisi a poslani dvou eskader letadel v poetu 72 kusil.

• • Ze South Bend, Ind., se oznamuje, ze distriktni navladni SpojenYch Statt James R. Fleming zahajil v itterY tohoto tYdne uvalovani "vazby" na Edsela Forda, Waltera P. Chryslera, Alfreda P. Sloana, Williama Knudsena a 46 jinYch pohlavara automobilove industrie a automobilovYch finanenich korporaci, kteti ondyno obtalovani byli z poru geni protitrustovnich zakonfi. Je to arcit' "vazba" jenom podle jmena. Obvineni plichazeji se svYmi pravniky do Otadovny federalnich komisatii, kde se vydavaji v pravomoc Maar a skladaji zaruku se slibem, ze se dostavi k ptelieeni, ktere se bude konati v pozdnirn /.6 1.7e nebo tally na podzim.

Tfrdenni *hied.

Mexicka, skladatelka Maria Greverova, napsala za nemoci valeik "Ti-Pi-Tin", kterY sly'site skoro katdodenne na radiu, gramofonu a pod. Valeik je slohu stare, "Ramony" a stal se po eels Americe rizem popularnim, posledni dobou je "best seller" a vnika do Evropy.

• • Oeskoslovensko vyvezlo Toni do Spoj. Statft rinneho zboti za vice net 1,100 miliona Ke. Rozbor dovozu ds. zboti do Unie vykazuje nekolik set skupin. Ze zemedelskych produktO dovoz sladu obnatel 45 mil. Ke, chmele 35 mil.

Ka, melasy 9 mil., kozich a kralieich koti 14 mil. Ka, pefi, piva, gunky, prfunysloveho zboti, textilii za desitky mil. Ke. PletenYch rukavic Unie odkoupila za 94 mil. Ke, stolniho, a toiletniho pradla za vice net 100 mil. Ke. Gdynia, 4. Oervna. — Na parniku Kogciuszko odplula do Jitni Ameriky polska, delegace, ktera ma vyjednivati o obchodnich smlouvach v Brasilii, v Argentine a v Paraguayi. Pied odplutim delegace byla porada v obchodni komote Polsko-latinsko-americke ye Vargave, na ktere krome zastupol polskeho obchodu, prtmyslu a financi byli tet brasilskY vyslanec a generalni konsulove argentinskY a paraguaysky.

• • Podle odhadu rnezinarodniho Otadu prate v eneve eini zjigtene a pravdepodobne zasoby kamenneho uhli v celern svete asi 4600 miliard tun. Na zasade prtmerne roeni tezby uhli v letech 1925 a 1935 by dostadily jests 3700 rola).

Nejvetgi zasoby kamenneho uhli mail Spojene Staty, totit 1975 miliard tun, pak SovetskY Svaz 1075 miliard tun a Nemecko 289 miliard tun.

Podle tetby kamennehp uhli v poslednich 10 letech dostaeily by zasoby Sovetskeho svazu nejdele tatiz jests 35478 rokt, kdetto ve Velke Britanii "jenom" jests 868 rolol.

• • Neclavno se hral v LondYne film s Ad Menjou v hlavni roli. Byla v nem take komicka scena z Menjouovy pracovny, napadene a nieene 300 hladovYmi koekami. Anglicka spoleenost pro ochranu zvitat•potadala soud, aby nafidil vyloueeni teto sceny. Jako duvod uvadela, jeji nataeeni bylo spojeno s mueenim zvitat, a jako dukaz ptedlotila noticku z hollywoodskYch novin. Vyglo najevo, ze negt'astna zviiata byla skuteene pomoci zvla gt' silnYch ventilatorft prohanena ttinact hodin pracovnou. Nekolik operatera vytoeilo tisice metre filmu a ze ziskaneho materialu se pak vybraly nejpusobivej gi sceny. Na konci natieeni byly kooky Opine vyderpany, nekolik jich Anavou padlo, asi dvacet docela zdivodelo. Musily bYt zavteny do kogil a nikdo nevi, co se s nimi pozdeji stab.

• • 8anghaj, 4. eervna. — Pirati dnes zmocnili se americkeho parniku Dollar, uvedli d ye ste cestujicich ve strach a opustili lod' s $12,000. Jeden namotnik byl poranen na pat' a noze, kdyt postavil se piratfun na odpor. Maly tieni parnik plul po proudu teky Jangce. Mala, tlupa namotnich lupicu, vydavajicich se za cestujici, vstoupila na parnik na fienim ptistavi gti, pak revolvery ptinutili domorode cestujici, aby se shromatdili na palube, kde byli udrtovani stale v gachu. Pak vstoupili dal gi lupidi na palubu' a zbavili cestujici vgech jejich cennYch veci.

Lodni diistojnici nemohli ptivolati pomoc, protote radiovY ptistroj na parniku byl lupiei rozbit.

•

•

Na sjezdu Slovenske Telocviene Jednoty Sokol v Detroit konanem, byla schvalena resolute, v nit se protestuje proti delegaci Slovenske Ligy, jeji ptedseda v Ceskosiovensku prohlasil, ze tato Liga zastupuje milion americkYch Slovakft. V protestu, jen byl podepsin piedsedy gest slovenskYch organisaci, se uvadi, tolik Slovakii v Americe neni, a ze z tohoto poetu onech Best organisaci representuje 150,000 elenfi v Soustati a Kanade. Protest byl poslan vyslanectvi ye Washingtonu se adosti, aby byl poslan 6si.

ZnaenS7 rozruch mezi eeskoslovenskou mentinou v Rakousku zpilsobilo nove natizeni o

spolkove dinnosti a tadech spolkt v Rakousku.

Naptigte je motno, ze v Rakousku bude katdY spolek, jehot stanovy neodpovidaji nemecke hakenkrajclerske ideologii, rozpugten a majetek spolku mute bYt iftedne zabaven. V ptipade, ze menginove spolky nebudou pied timto nafizenim chraneny, znamenalo by to, ze ve Vidni a v Rakousku nemtite existovat ani jeden d'eskY spolek, nebot' tadnY se neztototriuje s nemeckou hakenkrajclerskou ideologii. Podle tohoto natiz,eni mohly by fricady naptigte rozpustit nejpodetnejSi telocviene spolky ve Vidni, jako je Sokol, Delnicke telocvidne jednoty, Orel, vgeclany kulturni a divadelni spolky, i soukromY gkolskY spolek KomenskY. • • Amerieti badatele venuji nyni mnoho pozornosti pronikani do motskYch hlubin. Soudi se, ze s pfistroji, kterYch se k tomu dnes poutiva, bude motno, budou-li zhotoveny ze zvla gt' odolnYch kovu, proniknout do hloubky kolem 2000 metre. Ma se za to, ze za touto hraniti je tiak motske vody tak veliky, ze ho nevydrti tadny material. PtemYgli se proto o novYch druzich potapecich ptistrojil a jako jejich vzor bere se cibule, jeji jadro je obaleno tadou ochrannYch 050,10. Problem je tedy takovY: sestrojit potapeel gondolu, ktera, by byla chranena nekolika obaly, ktere by si mezi sebou nesmirnY tlak motske vody rozdelily. Dejme tomu, ze gondola pronikne do hloubky, kde na jednotku jejiho povrchu pirsobi tlak 1000 atmosfer. Prvni vrstva ochranneho obalu by zachytila 50 atmosfer tlaku, take na jeji vnittni strane by tiak einil jen 950 atmosfer. Pro dne gni techniku neni problemem vyrobit kovy, ktere tlak 50 atmosfer snesou bez nebezpeei. Dal gi vrstva obalu zachyti novYch 50 atmosfer tlaku, take tieti vrstva je vystavena tlaku o 100 atmosfer mengimu. Tak by se tlak zmengoval, at by na steny gondoly tladilo pouhYch 50 atmosfer a merle. Protote by kov obalu tento tlak snesl, nebyli by badatele v gandole pracujici yydani tadnemu nebezpeei.

• • Radiova, zprava z C' ' eskoslovenska oznamila, ze sletove ptipra,vy neru gene pokraduji, cot je dalgim dfikazem, ze se pomery evropske po nedavnem nebezpedi rozru geni opetne uklidnily.

6eskoslovensko natidilo povinnou vojenskou nebo obrannou slutbu pro ve gkere sve obyvatelstvo ve veku od 6 do 60 let. Tento krok byl udinen kratce po te, kdyt pratska, vlada udinila smitlive gesto vuei Nemecku omezenim nosti es. pilotu v pohranidnich oblastech. PovinnY vojenskY vy:cvik byl specifikovan nafizenimi pro vg echny deti pies 6 let s vyjimkou tech, ktere by pro gspatnY telesnY sta y byly osvobozeny od telocviku. Ho gi navgtevujici gkolu musi nyni venovati nejmene 70 hodin katdoroene vojenskemu vYcviku at do 17 let sveho veku a potoxn 90 hodin roene dokud nenastoupi vojenskou slutbu. Deveata musi venovati roene 40 hodin vYcviku v prvni pomoci a protiletecke obrane at do 21 let sveho veku, pak musi cvieiti nejmene 30 hodin roene. Zeny i muti od 30 do 60 let jsou povinni cviditi po 30 hodin roene v prvni pomoci a protiletecke obrane. Vojenske Otady byly zmocneny, aby zatidily zvlag tni cvidne tabory pro studenty.

PtedbetnY vYcvik bude zahrnovati cvieeni ve sttelbe, zatim co kursy pro pokrodile budou zahrnovati obsluhu v gech modernich valednYch zbrani.

• Na navrh sekretate Ickese, administrace yetejnYch praci pridelila sumu $144,569,000 na ztizeni 277 elektrarenskych projektO v rOznYch kondinach zeme. Je to pomerne male, eastka v poro-vnani s celkovou hodnotou soukrome vlastnenYch utilitnich podnikii v zemi, ktere maji spottebitele elektrickeho proudu nemilosrdne.

• • Ve Spoj. Statech je die vYpoetu odbornik4 na 25,000 rOznYch druhu zamestno,ni.

• • Na rozhodnuti polske vlady zavisi, podle neni Berlina, osud spolku 'polsko-francouzskeT ho a ttidii $1Qieni sil ye stredni EvrepO,

Ve StreCtUt, Mae u.

cervna

.t..■0■11 ■ I1 ■11.111.0 •••••1/.■041.■ /AMP

11

VEWEIN 11S. )419.1

3•1■0AMM■0■0111■0•11•04■11

PAVLA DVORAKOVA:

PISESI LASKY ROMAN 41 ......M000■111.411111.0.0.110040.0.110. 000,111.00000411•1H 041111,1

TEN aby se s ni dilkladne stietl a iekl ji hod-

ne neptijemnYch, uratlivYch veci. A to on udeld, to by ho nesmel tak prohlednout, jak ho prohledl.

Vetel sluha a ukloniv se, zustal u duels.

"Co chcet?" zeptal se nevrle Cerych.

"Naytteva, pane," hlasil sluha..

Cerych jit chtel iici, aby ho zapiel, ale rozmysliv se, zeptal se: "Je to Elsa?"

"Ano, pane, chce s vami nutne mluvit."

"Vpust' ji." A divaje se za nim, myslil nevolne, te to devee mu dela starosti., Byla to statistka, sedmnactileta, ttihla brunetka, skromna a libezna.

Ne, nestala ho mnoho, temet nic. Ale takove lasky bYvaji obtitne nebezpeene.

Oerych vstal a pketel pokojem, uvatuje, prave ted' by Wel bYti opatrnY a vysttihati se vteho, z dello by mohl se vyklubati skandal.

A Elsa ho znepokojovala, bylo to v'atnive devee a byl ptesvedden, te ho ma rada. Musi to nejak s ni skoneit — nenifite se ted' vydavati v nebezpeei, te pro takovou naivni divku mohl by ztratiti nadeji na vYhru krasne, bohate teny.

Pfivital vtak Elsu jako jindy. Polibiv ji, usadil do ktesla a pak zadival se na ni tazave.

Elsa byla vzrutend, dYchala pkerYvave, ale mleela.

"Oekam, drahoutku."

"Klamet mne, Roberte," vyrazila vatnive.

"Ja,?" usmal se Cerych.

"Vim to, poslal si te, te protivne Vantochove kytici a nahrdelnik."

Cerych vytahl oboei. "To je hloupe", myslil, "ted' jette pled a vYeitky. Ne, tyhle mlade, zamilovane divky jsou obtitne."

"A iikal jsi mi, te met jedine nine", vzlykala Elsa.

"Ale, ale, Elso."

"A ani se nesnatit zapirat."

"Protote je to nesmysl, drahoutku. Nekdo ti iekl klep."

"Sama se tim chlubila," vzlykla Elsa. "te se tim chlubila," ironicky, ale zcela klidne a netazave iekl Oerych, "nebyla prvni ani posledni, ktera se chlubila, ze dostala od terycha nahrdelnik."

"Tak tys ji nic nedal?"

"Jsem blazen? Te stare babe?" usmal se.

Elsa vyskodivti, objala ho a divajic se , mu do oei, kekla: "Ptisahej, te jsi ji ten nahrdelnik neposlal, pfisahej!"

Oerych se v duchu usmal, ale vane, jakoby doteen, fekl: "Melo by ti, drahoutku, postaeiti, ieknu-li, te ne, ale ptejet-li si toho, ptisaham."

"A met nine rad — jen mne rad?"

"Pochybujet o tom?" usmevave se ptal.

"Chci to slytet — prod mi to neteknet?" lehala, tisknouc se k nemu.

Oerych, hlade ji po vlasech, mluvil: "Jen tebe, Elso, jen tebe, ale musim ti neco Mei." "Co to bude?" zeptala se Elsa znepokojene.

"Posad' se, drahoutku" a vtlativ Elsu do lenotky, pfetel pokojem a pak zastaviv se plied ni, liekl: "V posledni dobe, Elso, mel jsem take ztraty", a vzdychl, pfedstiraje sklieenost.

Elsa mleic, divala se na neho uptene.

"Chtel jsem ti to Mei jit davno, ale nemel item k tomu nikdy odvahy."

"Chcet se tenit?" zeptala se tite.

"Musim, nic mi nezbYva," iekl, tvake se neSt'astne.

"A je.,?"

Rozhodil zouf ale rukama a poodstoupil k ok11.11.

"A ja?" opakovala.

"Umotnim ti, abys mohla nayttevovati nekterou z vynikajicich ueite1ek zpevu", liekl, neotaeeje se.

"Tedy konec?"

Neodpove'dei. neotodil se, s lysei, 7e vstala„

"Moje situate je zoufal, Elso," rekl prosebne.

"A rime met dost", tekla trpce.

"Nikdy na tebe nezapomenu, Elso, mel-li jsem ve svem tivote opravdu rad nejakou tenu, bylas to ty." Vlotil do toho ujitteni tolik ptetvalky, ze na neho pohledla, ptesveddena, uslzenYma odima. Kdo to je, Roberte? Je hezka?" zeptala se.

"Co zaleti na torn, je-li hezkou to tem., jet ma bYti moji mantelkou", uhnul jeji otazce. _ "Rozmyslim si to", kekla pojednou.

"Ale, Elso," liekl ptekvapene.

"Ale, Elso," teld ptekvapene.

"Nevetim ti, Roberte, pkesveddim-li se, te se chce opravdu otenit, ustoupim, dovim-li se vtak, t es mne odhodil, pliijdu k tobe jednou."

Jeji odi byly tmave a hrozive zahadne. Nesnesl jejich pohledu.

"Je to jen to, Elso."

"Bude pro tebe i pro mne dobke, bude-li to opravdu jen to," liekla a nerozloudivti se s nim, vytla yen. Ne, na neco podobneho Oerych nebyl pliipraven oekal slzy, yYditky, prosby, eekal vte, jen ne tohle. S otevtenYmi fisty dival se na dvefe; jimit Elsa protla. Zbavil se ji a piece Cerych necitil uspokojeni. Jeji pohled jette v nem tkvel a rozeiloval ho az k bolesti. Co tim myslila? Byla to hrozba, ale jaka? A mohla by mu 'Ado provesti, byla by toho schopna. by si s ni jen zaeinal. Cerych chOde pokojem, probiral v mytlenkach celou dobu te podivne znamosti. Ted', kdy odetla, citil silneji, net kdykoliv chive, te to devee ho melo opravdu redo, tak redo, jak tacind tena, a kolik jich protlo jeho tivotem. Cele, kada jmen a tvati proletla mu mysli. — Ano, snad jedina Elsa — a byla vtdy trochu podivinska, byla jina, net vtechny ty druhe.

Ale pomalu vyvetraval z neho nepokoj a yeder, kdy myslil na Elsu, bylo v nem jen uspokojeni, te koneene s ni je konec. A rozveselen tim pomytlenim, protote laska toho devdete, ktere znal jit jako kolikrate pfeetenou knihu, ho unavovala, rozhodl se, te pujde ven.

A tak se objevil v baru, kam ptitla Pavla s Helenou.

Spattiv Pavlu, nechtel nejeltive ani uvekiti svym odim, ale pak se ho zmocnila zttettene, radost. Sama — sama a zde. Nemohl pochybovati, te se stalo, co dekal. A nikde jinde, jak zde a v teto chvili, kdy byla rortrpeena a nejptisturinejti mytlence odplatiti uratku, nebylo vhodnejtiho mista pro jeho zamysly. — A pije tampaliske — neutlo mu, kdy mikil k ni — podaki-li se mu vnutiti ji nekolik sklenek, vyhraje — bude jeho.

Helena mu nebude pfekatet — Helena ne a pohlednuv na Helenu, usmal se otklivYm &nevem.

Helena vtak yydrtela ten pohled, ba zdalo se, h v jejich oeich je opovrtlivY smith.

VYmena tech dvou pohledfi byla tak rychla, te Rohan, kdyby byl tak ostlie nepozoroval Oerycha, nebyl by nieeho postkehl. Ale, protote nespustil s Oerycha zraku, ten pohled mu neutel a hvizdi si v duchu tire.

Cerych rozradovan, upjal °di zatim na Pavlu. Oekal, te se setka s ptatelskYm pohledem, a proto byl zaraten, nated v jejich oeich nechut', rozpaky a fizkost.

Nedal vtak na sobe znati zklamani a rozhovotil se lehkYm tonem, jakoby se nic nestalo, jakoby nebylo odpoledni pkihody. Poprosil, ji, kdy orchestr spustil tango, a vida, ze vaha, vstal, nute ji tak, aby se podvolila.

"Hnevate se na mne, Pavlo, pro to, co se stalo?" zeptal se ji, ptedstiraje litost, kdy udelali prvni taneeni kroky.

"Nemluvte o torn," kekla mu prudce.

"Nemfitete mi zakazat, Pavlo, abych nemluvil o torn, dim me srdce ptekypuje," nasadil vrouci ton. "A jak' je to tivot pro vas vtdyt' uvadnete v tom dome — vy —" "Prosim vas", zaprosila. Dark slova vtak ji umkela v hrdle Oerych citil, h se zachvela a vide, ze pobledla, hledic vyttettene nekarn.

V otaece se podival a srdce se mu rozbehlo vzrutenim. Ve dvekich stal Korda, bled', az zsi nalY a vypouienYma oeima dival se k nim. ttas, hnev, bolest, byla vepsana do jeho tvake -- ale Jen na dna "Tv ,r jeho ztuhla a zldid-

101,1

C.A. ay.

nela nardz, prejel ruiwn ealo a ocikTrativ od nick pohled, rozhiedl lenive salem.

"Doved'te mne ke stolu", fekla Pavla rozbitym hlasem.

"Musirne dokoneit, bylo by to napadne", zateptal a ona uznavti to, otaeeia se dal, bez vzruchu vtak, mechanicky, jakoby z ni vyprchal vtechen tivot.

Rohan uvidel Kordu hned, jak ten se objevil pied portierou, neutlo mu proto nic ze zmen, jet prodelal jeho oblieej. Rychle rozhodnut, pospitil k "Amu, stiskl mu ruku a dovedl ho ke svemu stolu. Ne, nemohl dopustiti, aby Korda deka' at orcliestr zmlkne a pak teprve zji2Voval, kde jeho tena sedi.

Korda, spatkiv Helenu, uvoinil trochu napeti v tvaki, ale v odich plaval stin bolesti dal. Rohan, vycit'uje, jak ten hrdY, prostY mut trpi, pustil se do vypraveni, nute tak, aby poslouchal a mluvil.

Korda uvital vracejici se Pavlu klidne. Ani Helena, jet hledic na neho zpod videk, sledovala katcle jeho hnuti, nernohla objeviti v jeho rysech nic, net klid. Bylo to pro ni zklamani.

"Cot se mu nezda, to napadnym, te ji naleza tady v naruei Oerychove — nebo si mysli, h, jsem-li tady ja? — Ano,.to asi bude", myslila nespokoj ene.

Pavia, vtecka rortkesena, pohledla Kordovi prosebne do oei, kclyt se s nimi setkala. Jak si vyeitala, prod neziistala doma, co si o ni pomysli, cot jestli uveki, te sem Sla k viili Oerychovi. Srdce se ji zastavovalo ilzkosti a musela vynaloziii vtechnu silu vide, aby vynutila na rtech a z °di fismev.

"Hiedam te, Jiti," tekla mu, sedajic k mu.

"Vedela jsi tedy, te sem pkijdu?" zeptal se klidne, ale nezmYlil ji. Videla v jeho oeich posmech "Potom ti to, Jiti, vysvetlim — zeptej se Heleny — Jiti, prod se na nine hnevat? — Jiti, nehnevej se" a dotkla se ostychave jeho ruky.

Nestiskl ji ruku — nepodival se na ni. Rty ji to zachvelo a jen strach, ze na ni se diva tolik odi, ji pomohl, ze ptemohla vzlyknuti.

Korda mluvil s Rohanem celou dobu, co sedeli u jeho stolu. Mluvil ptekotne, dilletite a vzrutene a Rohan, cite te Korda unika tou feel neeemu, co bylo v nem, poddaval se jeho ptani, odporoval mu, jen aby mu poskytl co neivkgi motnosti k prudke, od vlastnich mykenek odvadejici teei. Sam, tote, te Kordovi katcla minuta je mukou, vscai, oznamuje, te odchazi.

Korda pohledl na neho vdeene. "Pfijdem take?" zeptal se Pavly.

Pavla mleky vstala a Cerych, jent mluvil s Helenou, ptal se pfekvapene, hlede jen na Pavlu: "Snad ut nechcete jiti doma?"

"Boli nine hlava," tekla Pavia, nedivajic se na neho.

Korda neeekaje a nedivaje se, jde-li Pavla za nim, te1 s Rohanem a vykladal mu cosi. — Rohan objevuje mu chvilemi v tvati mueive napjatY rys, mu rozumel.

Oerych doprovazeje Helenu, protote Pavla odmitla ho rozhodnYm pohledem, mluvil tlumene: "Nevite, co se mezi nimi stalo?"

"Jste tak zvecla y, pane tovai• iku? pousmala se.

Cerych se pomradil, nedal se vtak zmasti.

"Pohadali se, te ano?"

"Zeptejte se jich sam — zeptejte se jeho, snad varn to povi."

Oerych zat'al ruby a blYskl po ni ("alma.

Helena vtak ukazala mu ruby a pak naklonivti se, kekla: "Pomohu yam, protote chci yam pomoci, rozumite? To jsem yam jiz piece fekla."

Cerych chvili se na ni dival pozorne a pak se zeptal: "Prod mi chcete pomoci, Heleno?"

"To je ma vec, yam musi staeiti, te yam pomohu. A ted' jdete, nebo pozna, te Pavla o vas nestoji — a to by se nehodilo do vateho planu ei ano?" a nechavti ho stat, pospitila, aby dohonila Pavlu.

Oerych dival se za ni a pak tlumene zaklel.

A vraceje se, citil, te v nem kliei nepokoj a podiveni. — Tedy to byla hra? A prod, prod se SnaWa: ho zi,slca,t„ PI* Iii111 do ' ■yttri

Co ta 2enska chtela? — Ale vzpomenuv na to, co mu kekla, pomysill si, ze neni se tieba znepokojovat.

Pavia vzala svilj dvousedadlovS7 vozik a tak Helena musela pfijati nabidku Rohanovu, ji doveze dome. Rozloueila se a nezapomnela, kdy tiskla Kordovi ruku a byla jista, ae Pavla se na ni nediva, podivati se na neho soucitne.

Videla, jak Kordovi cuklo kolem fist. "I kapka rozlepta kamen," myslila, usmivajic se, kdy videla, jak zamraeene jen pohybem pobizi Pavlu, aby usedla. "A my pojedeme take, hrabe," vzdychla. "Pavla je tak neopatrna", kekla jeSte, divajic se za ztracejicim se vozem — znelo to jako ze zamytleni, ale Rohanovi neutlo, jak bystte na neho se diva.

"A ty nejsi tou, jakou se stavit," pbmyslil si Rohan a stiskl starter.

Pavia dekala, te Korda promluvi, dekala vS7eitky — a byla ochotna prositi, toutila celou svou bytosti, aby bylo odklizeno nedorozumeni, ktere mueilo jiste stejne jeho jako ji. Ale Korda, hlede pfisne na cestu, mldel. Dotkla se ho rukou. — Neotoeil se. Bylo ji do place, pfemohla se vtak.

"Nu, dobte," fekla vzdorne a vtiskla se do polttale sedadla. Ale nevydrtela tak dlouho.

Za chvili podivala se na neho. Jeho pfisna jako kamenna tvat ji podesila. Pfitiskla se k nemu a fekla tfesoucim se hlasem: "Jifi!" Nic. prod se na mne zlobit?"

Vylidnend ulice tahla se pied nimi do nekoneena. Korda odtrhl od ni oei a otoeil je k ni, ke sve tene. Byly vatne, smutne a pfisne. Jen to a zase se zdivai pied sebe.

Uzkost se ji zmocnila, panicky strach z tech oei a z toho, co v nichpatla. snad bys nevefil?, Jiff", zad 'Ychala se at — "to bys mi kfivdil, ublitoval. Prot midis?

Mluv, mluv co chcet, jen mluv."

"Nevim, o eem bych mluvil," fekl. Jakoby i jeho hlas se zmenil. Znel tak nejak statecky a znavene. snad nevefit," vzlykla.

Neodpovedel, teprve za diouhou chvili fekl: "Tak tys vedela, te tam pfijdu?"

"Neve&la — hledala jsem te, fekli mi, 2es odetel a bala jsem se, abys nepil a abys snad vig myslila jsem na ty stratne divky."

Usmal se trpce a znovu fekl: "Tak tys yedela, 2e tarn pfijdu?"

"Jiff., co to mluvit?"

"A Cerych to veal taky?" usmal se krutSrm fismevem.

Zakoktala se, protote si uvedomila, ze ji videl s nim taneit — taneit po tom, co se stab odpoledne. "Jiff, vtechno ti vysvetlim."

"At si to srovnat v hlave, aby. ta pohadka znela hodne pravdepodobne," zasmal se drsne.

"Jaka, pohadka?" zeptala se uratene: "A nepfetvafuj se — neni to tfeba," rekl zlostne. "Ja vim, co si main myslit, nebo si myslit, te jsem slept te jsem nevidel ty posmetne odi, ktere mne tam ptivitaly a ktere mi fekly vice, net' by mi mohla rici detektivni kancekdybych se ut tak snail a potadal ji, aby vypatrala, co dela ma tena, kdy jsem v tovarne nebo na cestach. Ne, tak slept' nejsem."

Pavia zdetene nejdfive naslouchala, pak vehnala se ji krev do tvafi a rty se ji rortfasly.

Chtela vyktiknouti, chtela mu Mei, co to mluvi, ekla vtak jen a chladne to fekla: "Uratit mne."

"Uratim te," opakoval, "tak te uratim" a bylo v torn tolik opovrteni, te az srdce ji zledovelo. "Dobfe — dobfe tedy." A jit se na neho nepodivala.

JakOby neco se v ni zlomilo, neco zemfelo.

Stejne chladne fekla mu dobrou noc, nepodavti mu ruky ani a odchazela, neotaeejic se do sveho pokoje. A on hlede za ni, myslil si, konec — konec — a pak tetce zamifil do sve pracovny. Jda kolem dveti jejich spoleene lotnice, usmal se trpce a vzdychl. "Kdyt konec — tedy konec", natikave ale tichounce mluvil a klesl na pohovku, znaven a zbit tim vtim, co se na neho dnetkem navalilo.

VII. etrnact dni po vylieenSrch udalostech. Korda sedel odpoledne ye sve kancelan a diktoval sve sekretaice dopis. Zamytloval se vtak chvili VAMP OW 1

Sekretai-ka zvednuviq od diktatu vidy hlavu, divala se na Kordu ticastne. I jejim kratkozrakYm oeim bylo patrno, te Korda neeim trpi.

Ve chvilich, kdy zapominal, te neni sam, objevil se pomudenY rys kolem fist a tad v odich.

Nekla zaklepal a feditel, nahlednuv, tekl: "Je zde nejakY velkostatkaf Rohan, promluvite s nim?"

"Dnes ut, sleeno, nebude z diktovani nic — dekuji vam", propustil sekretafku.

"Co asi chce?" myslil nevolne, oeekavaje Rohanova pfichodu. "dim yam mohu sloutiti, pane velkostatkati?" zeptal se, hlede na neho tazave, kdy Rohan usedl. `Mel jsem neco v techhle koneinach delat a tak jsem si vzpomnel na vas. Nezdrtuji vtak?"

"Ne, ne", fekl Korda chvatne a nespouttel s Rohana nedtivetiveho pohledu. Nevetil, 2e by Rohan ho navttivil jen pro tohle. A nemSdil se.

Kdyt vymenili nekoli kkonvenenich vet, tekl Rohan, zfejrne rozhodnut skoneiti to vec, pro kterou "Pfitel jsem vas pane tovarniku, na neco upozorniti. Ne, nebtva to mSrm zvykem, abych si vtimal takovSrch veci, ale tentokrate einim vS7jimku. Snad proto, to si vas vatim a tie ta vec se mi zda nejakym nepelmS7m zaketnictvim."

"Oe jde?" zeptal se chraptive Korda.

"0 yak pani," tekl pevne Rohan..

Korda jiz chtel mu prudce odpovedeti, co mu je do jeho teny, ale ptimS7 pohled Rohantiv ho odzbrojil. Sklonil hlavu a tekl tite: "Mluvte, hrabe, posloucham."

"Neni toho mnoho, pane tovarniku, chci vas upozorniti na derycha, byl kdysi skoro mS7m pfitelem, ale od roku, kdy jsem se o nem dovedel cosi — cosi nenekneho — je mezi nami jen korektni pourer", fekl to korektni ironicky — "Cerych je elovek, v jehot spolednosti bych nerad videl svou 2enu, kdybych byl tenat."

"A vy — vy vidate mou term v jeho spoleenosti?" zeptal se Korda trhave.

"Ano, jezdi s ni na koni ve Stromovce."

"A prod mi to fikate?" zeptal se po dlouhe pomlece Korda.

"Protote vim, te vase pani, Kordo, zda se poslednich tak etrnact dni nett'astnou. A nett'astne teny, slabe teny. — Nevim, co se mezi vami stab, ale ja kdybych byl na vatem mist& nikdy bych Pavlu nepodeztival, te by ji mohl bit Cerych neeim vice net tatkem. Ale i tatek mate se stati nekdy nebezpednYm." Rohan, mluve to, dival se ostfe na Kordu.

"Prod mi tohle tikate?" opakoval tie Korda.

"Protote jsem ji vtdy OM a pfeji to nejlepi , fekl prudce Rohan.

Korda chvili se na neho dival. Rohan snesl vtak ten pohled. "Ano, mel jsem ji rad," tekl vzdorne. "Mel jste vice ttesti nez ja, ale bilh vi, ze bych se k ni nikdy tak nechoval, jako vy."

"A jak ja se k ni chovam?" zeptal se poboukene Korda.

"Dohanite ji k blaznovstvi, ktere mute ji znieit," fekl trpce Rohan. "Mefite to devde sv3"rm puritanskm metrem, svou zatracenou podestnosti — a nevidite, te trpi, ze plade, te je nett'astnit, protote nevi, prod jste takovt Probouzite v ni d'ably a kdo vi, kam ji dovedou — a co se stane. A stane-li se to, vefte mi, te ne ona, nS7brt vy budete vinnikem."

Rohan vstal a vzal se stolu klobouk a rukavice.

"A kdo yam fekl, te jsem takort hrabe, ona?" kekl tite, probodavaje ho oeima Korda.

"Kordo, na mne, pak, pak jste blazen", fekl Rohan a odetel, patrne rozzloben.

Korda po jeho odchodu zfistal seat tak, jak ho opustil Rohan. S rukama polotenSrma na naklonenST dopfedu. "A stane-li se to, ze bude vinnikem?" Chlad projel mu pate& A co se stane? Co to tekl o tatkovi? Ale vtdyt' piece ho Pavla podvedla — ale nestalo-li se to? Otfel si eelo. Ano, jestli ji kfivdil, jestli byla eista?

A choval se k ni, jak se k. ni posledni dny choval? Nernluvil s ni, nevtimal si ji, nevidel ji, neslytel ji. Jako by ji ani nebylo. Co to fekl ten Rohan, ze v ni probouzi d'ably, ale jake d'ably?

— a jezdi s nim ve Stromovce.

Zadrneel telefon, jednou, dvakrat. Korda nevrle vzal shichatko, "Kdo je? Kdo? JakSr Oita p.ak zblet11, 1161cflo ntInArq, 1110010111

ptetvbIenSim hlasem mu hlasil, '2e jestlile dace svou tenu pfekvapiti s jejim milencem, aby jel do hotelu na Jilovitte, jmenoval hotel_— tekl nem jako te se nemtite divat na to, jak takovY elovek, jako je on — Korda, byl tak voden za nos a byl pro smith. Ale to jit Korda neposlouchal, to neslytel — tiskna kfeeovite sluchatko, citil, te mu v mozku teravi jedine jmeno, jedinY pojem — milenec Jeho iena, jeho Pavla ma milence. A co kdy nekdo si z neho — ne, prod? Ten elovek mluvil tak ureite. Snad je to nekdo z jeho znarnYch, z jeho ptatel. Dostal jit dva anonymni dopisy, ktere spalil, anit jich 'Ceti. Co kdy — a pojede-li tam — a nenajde-li ji? A nepojede-li, ztistane ten neklid, kterS7 je horti, net nejhork jistota. Pojede. Po• aby mu pfipravili auto a za pet minut vyrazil z tovarnich vrat. Cesta Prahou, zastavky na kfitovatkach zdaly se mu vednosti Koneene ztistalo za nim mesto a viiz se mohl rozjeti.

Prolet1 Chuchli, nechavaje za sebou nadavky, nezvolnil vtak, ne, jako by mohl stroj cititi, vyleval si na nem svuj hnev a Atval jej do tilene rychiosti. Topoly kolem silnice slily se ve vysokST plot, vitr bil ho v oei, at slzely. Jen na Zbraslavi zmirnil a pak znovu. Jeho osmivalec dokazal, co dovede. Vyletel do vrchu, stovkou projel rovinkou a vfitil se do smyeky.—Na dvou kolech nebezpeene blizko pfikopu — ne jednou, kolikrat, ale Korda nedbal, nezaletelo mu, rozbije-li vilz a rozbije-li sam sebe. Vtdyt', cot nebyl rozbit jit, cot neni v nem neco hortiho net tma. Teprve kdy dojitdel k Jilovitti, zmirnil rychlost. Teprve kdy vystupoval, ho napadlo, co a jak kekne, aby se dovedel, je-li zde, nebo dokonce v jeho spolednosti. Ne, nechtel vyvolati skandal. Mykenka na to, te by jeho jmeno bylo vladeno, byla mu stejne tak odporna, jako to, te musi ji uvideti sys'na odima s tim 6erythem, nepochyboval, te je to derych — ji, kterou povYtil ye svem srdci tak vysoko.

"Ano, pan tovarnik Cerych pfijel pied pill hodinou — main mu oznamiti, ae jste zde?" pfisvedeil na jeho otazku hotelier.

"Ptijdu k nemu, kde je?"

"Odpust'te, ale," zrozpaditel hotelier. "Vite, on neni sam."

"Vim, ie ma zde damu," fekl prudce.

"Ale, vy vite," usmal se vtznamne hotelier, "to je neco jineho. Ratite do prveho poschodi, ✓ pravo, pokoj eislo osm."

"Pokoj dislo osm", teptal odkrvenSmi rty, stoupaje po schodech. Jeho tena s jinSrm mutem v hotelovem pokoji. Srdce mu bilo jako kladivo, kdy zastavil se pied dvehni, oznadenSrmi osmidkou. Naslouchal chvili — mluvil mulskSi hlas, 6erychilv a ted' ona ano, ona.

Ad nic jineho neeekal, piece jeji hlas jako by uvolnil lavinu hofkosti a otklivosti. Smeje se — smeje se. Ale ne, ne, musi 1:1 7t klidnt jen o*alma se jette pfesvedei a pak pujde, tak jak prisel. Nikdo nedovi se tady, te on je mutem one damy, o nit zminuje se hotelier usmal se fismevem, kterSr zradil prave tak jiste, jako ten jeji smith. Zat'ukal a nedekaje na vyzvani, vzal za kliku. Dvefe nepovolily. Zamdeni!

Byla-li v Kordovi jette jiskfieka nadeje, zhasla ✓ teto chvili. Zameeni! Zameeni! !" tvalo v nem.

"Co je?" ozvala se derychova otazka.

"Otevfte, derychu," fekl chladne. 6asto pozdeft mysle na ty chvile, jea mu bylo protiti do dna, divil se, jak mohl bSdi tim necitelnSrm, neciticim mozkem, jen mozkem, chladriSrm, nerozdilenS7m. Snad tivot ho tehdy chranil a vytadil na das jeho srdce, jeho sama, z te hrozne veci.

"Kdo — kdo?" zakoktal Cerych po chvili.

— Korda!"

Ozval se vSrkfik, nehlasitt ale co bylo v torn vS7kfiku!

"Otevfte, derychu."

"Otevkte!" poruNia Pavla. "Jak jste se mohl odvatit zamknout", slysel, kdy jit vchazel.

Rozhledl se. Pavla stala bleda, ale vzptimena za stolem, na nemt byla ptipravena bohata svaeina a dve lahve vina. Nebylo na ni vtak znati zmatku, divala se mu ptimo do oei — vzdorne a vyzSrvave. Cerych bled — videl, jak stab, pokoael se st8,ti, se mu tfese dolni ret • rohu, kde bMs.1a. se postel.

(Mra.6r10/11),

Ve stredu, dne 8. derma 1938.

vtorNtic ZNEJTE SVOU EEC.

(META. Sva za gedesit let.

KANDINAVSKt populaeni odbornik dr. K. Hagstroem uvefejnill v s‘Skandinayska Kredit AB" zpravu o pravdepadobnem vkvoji lidstva v blinks budoucnosti. Z tato studie ocitova la nedavno Frankfurter Zeitung nektere cislice, ktere maji zajimavost take pro nas. Podle zmineneho odbornika da, se creekavat v zapado- a v severoevropskYch zemich frbytek obyvatelstva temet katastrofalniho dosahu. Po 285 let obyvatelstva na svete stale phbkvalo. V Evrope stoupl poeet ( od poloviny sedmnacteho staled do roku 1933) ze 100 na 519 miliaria, v Severni Americe z 1 na 137, ye Stledni a JUni. America ze 12 na 125, v Africe ze 100 na 145, v Asii ze 300 na 1121 miliaria.

Od roku 1935 do roku 2000 bude pravdepodobny vyvoj podle autora takovkto: Sever Evropy stoupne ze 16.6 milionu pouze na 17 miliont, britske ,ostravy dokonce klesnou s dnegnich 50.3 na 50 miliaria, romanska Jihozapadni Evropa vzroste ze 125 na 147 miliaria, sttedoevropgti Germani vzrostou z 85.8 jen o 15 milloria na 101 milion, nova, vYchadni Evropa ze 112.2 na 252 miliony, sovetske Rusko ze 165.8 na 372 miliony obyvatel. Dale v gak: Gina s Mantifiskem ze 451 na 1190 milione, Japonsko s Koreou a Formosou ze 100 na 263 miliony Piedni a Zadni Indie ze 423.8 na 1110 miliaria, Ptedni Asie s Tureckem z 54.2 na 143 miliony a Severni Amerika ze 141.1 na 316 miliaria. Celkern vzroste lidstvo do konce roku 2000 z dne g y na 4.754 miilony, dill na-nich2.086milon Ctyti a tti Ctvrti miliardy lidi. OhromnY ptirbstek lidstva v nekterYch eastech sveta sobi podle autora ptesuny, jen Trade nabudou ptimo forem stehavani naroda, sledujicich rozdelovani surovinnYch zclrojt. Centrum bile rasy se v Evrope pravdepodobne ptesune dale na jih a vkchod. Asie se stane nejtel gim problemem. VelkY vzrfast obyvatelstva. v Asii za stagnujici Evropy mohl by opattit zarnestnani technicky vysoko stojicimu obyvatelstvu Evropy zapadni a severni, pokud se ovgem jako nutnost projevi utiiti evropske techniky a stale giteni evropske kultury. A jen v torn ptipade, ae by se na.rodave, kteti jsou na vzestupu, branili proti vlivu a dovozu z Evropy, by se situace bile rasy vane zkomplikovala. Proto radi autor, ,aby se hiedaly testy ke zmirfrovani protiklade a ke gnagenlivosti, a to pokud jde o politicks programy a teorie.

Z eislic. ktere udava severoevropskY badatel a ktere jiste budou pfezkou geny jinymi vedci, vychazi pro nas, kteti pattime do one "nova vkchodni Evropy", poudeni, tie tenth blok state nepatti do sfery upadkove, to se tedy nemusime ,obavat budoucnosti, ktera je nam naopak ptizniva (jak take odhaduje president republiky). Ale vyvara z toho jests jine poudeni, ktere se dotYka nas v gech ye sttedni i ye irkchodni Evrope. Ptedne to, tie garmanskY svet nenaroste o tolik, aby to oduvodirovalo jeho nadmernou expansi, za druhe pak, tie nave vkchodoevropske staty musi velmi peelive dbat, aby se nikdo nezmocnil jejich hospodatskeho a kulturniho tiivota prave proto, 'tie samy budou hodne ziskavat na poetu obyvatelstva a tie tedy svirj tiivotni prostor budou pottebovat pro sebe. A jen tim, to se v Evrope vyvine vz6,jemna spaluprace a snagelivost a ze ptestanou pasobit retiinly, ktere hlasaji opak tolerance, bude &ma zaruka, tie ani velke ptesuny v padtu obyvatelstva nemusi ohrotiovat v budoucnosti klid a. mir Evropy. Naopak by vgak katidk fitlak znamenal vkchovu k revan gi, ktero, by jednou mohla skuteene znamenat rozdrceni kulturnl Evropy, kdy by vnittne roz. vracena Evropa byla zavalena miliardarni z jitini a qchodni Asia Nejen historic i blrd,01104.

P,081 yrrAke byl vhoin 1. u61tellm,

To zatracovane tvrde y Dc dr. Fr. Oberpfaicer Verna jsou svemu nazvu, venuje Ceske Slava east° pozornost praktickkm otazkam eeskeho jazyka. V pasledni dobe poptalo nekolikrat mista steskarn na deskY pravopis, hlavne na rozligovani i — y. Jednou tu tialoval stark 'uditel, tie za jeho pilsobeni na akole obecne a megt'anske pohlcovala tato vac vet ginu case vyhrazeneho jazykovemu vyueovani. A hued mu daval za pravdu i sttedo gkolskY eegtinat, tie udriovati dvojici i y je mrhani easem.

Je-li uditel ptesvedeen, ae to, eemu nci, je ptettek a zbyteene trapeni lidi, sotva se dodela vetgiho aspechu. Preto jsou'vYsledky pravopisneho vyueovani tak chatrne.

Ale dvojice i — y je zcela organicky prvek ✓ soustave deskeho jazyka. Hlasku y pigeme po souhlaskach h-ch-k, d-t-n, r, kterYm se tika. "tvrde'. Ty stoji v systemu ee gtiny vyrazne souhlaskam "mekkYm: j. Protiklad obou uvedenYch tad se obrani v celem sklonovani a ea,sovani. Mame sta a sta paralelnich tvara, kde na jedne strane jsou po tyrdYch hlaskach kmenovkch giroke samohlasky koncovkave -a nebo -u, na druhe strane pak maji kmeny ,na mekkou souhlasku ✓ koncovkach vokaly azke -e nebo Srovnejme jenom tyto tvary: hada - hadu, sleds sledi, tiena - tienu, vane - van', pera - peru, mote - moll; mohu - mohou, kazi - kazi, peka - pekou, skaee - skadic atd. V pine shade s timto paralelismem pigeme po tvrdYch souhlaskach " giroke" y (na pt. latehy, mechY, suky; hrady, ,ploty, zvony; dary), po mekkkch "azke" i (=Ai, lerro gi, °rad., ptaci; hadi, kati, pani; Uvedene dye Lady v',g ak nevyeerpavajt zasobu deskYch souhlasek. Zbvaji leak retnice b-p-m-v-f, sykavky s-z a hlaska 1. Po tech se objevuji samohlasky brzy giroke, brzy fizke Na • lipa - lipu, koupe - koupi, lesa - lesu, mestyse - mestysi, kola- kolu, pole - poll atd.

Aika se jim souhlasky "obajetne'. Ty delaji uditelam pravopisu obtile nejvet gi, nebot' se po nich pike jednou i, po druhe y. Ale i v torn je pevnY tad, nikoli libovule. Jmena mutiskeho rodu tiivotneho, jako holubi, chlapi, lvi, kosi, maji na konci nebot' naletii do tele kategorie jako hadi, kat atd. (s po souhlasce make). Naproti tomu je u slay hroby, snopy, chramy, lesy, vozy, kotly, koncove -y znakem rodu netiivotneho, tehoti, k nemuti naletil hrady, platy atd. ( s -y po souhlasce tvrde). Trident mutiskYch jmen podle tiivotnosti je zakotveno hluboko v systemu nageho jazyka. "chlapci jako buci", pi geme take "spali jako dubi", "stall jako patezi" a pod.

Tento vnittni tad jazyka zastava tiakam utajen, nejsou-li vedeni k tomu ,aby spojovali, co k sobs naletii. Na na gich gkolach se neudi matetgtine vtidY a v gude na podklade mluvnickem. Vyueovani bylo zpsychologisovano.

Tim se prate neitele ztitiila a u tiaka ubylo yedomosti. Nezna-li tiak vzory sklofiovaci a easovaci, tell° se rozhoduje mezi i — y po obajetnYch souhlaskach. V koncovkach je stfidani i — y podmineno mluvnickou funkci ptislu g gedesat "vynatYch"-nehotvaru.Zbkvap si slov obyeej, bystrk . . . brzy, jazyk, nazYvati). Jejich pravopisu naueiti, neni fikol tak nesn.adnY. OC hate jsbu na tom uditele u jinkch naroda! Jak slotiite musi kombinovati Anglican 26 pismen abecedy, aby oznaeil 38 (8 40) hlasek sveho jazyka! A nemeckk pravopis ma ten sve obttie. tak delku samohlasek, pro kterou nazi dal jednoduchou znaeku diakritickou uti genius Hustv, vyjadfuji Memei etverym zgasobem, jak ukazuji ptiklady Saat, Huhn, dienen, ziehen. A piece se u velkYch naroda o pravopise tolik nediskutuje jako u nas!

Znati mluvnickou stavbu matetskeho jazyka nema vYznam jen pro pravopis. Kategorie mluvnicke jsou ykrazem toho, jak si (loch patada jevy sveta, kterS ? jej abkl! puj, `Zeal` at Mluvnice tnatetkigy ,1 `ci tz or titttpi Ja415f4 tJZt..11,

etrana 17, CESTi SPISOVATELE NAVSTEVOU YE SVAZU SOVETSKYCH SPISOYATEL-0.

0 kolik je Moskva severneji, o tolik posunuje svaj das pracovni. Besedovat a nav gtevovat se zacina v dobe, kdy naginec zpravidla jiti spi.

Moskevati spisovatele nas ptijali o thadvacate hodine ve vlastnim dome. Provadeli trojici deskYch spisovatele po velike hale, detnYch sinich a svetnicich byvale . zednatske late jako ochotni, laskavi a velmi platelet hostitele. jejich der zustal zevne i uvnitt nezmenen, jen plizgasobil sve prostory potrebam spisovatelskeho klubovniho Zivota.

Znama, jmena, tvale merle zname, ale v gechny radostne. Zname z eeskych pteklada mnaha dila ptitomnS7ch autort; oni jsou troche na rozpacich, tie sami znaji jen malo knih Ceske a slovenske literatury. Ale kritik J. Anisimov, jen ma daletiite slava v moskevskem Statnim nakladatelstvi, a s nirn Maxim Apletin, ptedseda zahranidni sekce Statniho nakladatelstvi, projevuji nejen horlivy zajem o to, aby se doyeah o nejdaletiitej gich smerech nagi literatury, ale nalehaji, aby se s nimi co nejdtive navazalo jednani o neprodlenYch ptekladech deskYch del do rugtiny.

Tti deati nav gtevnici musi tedy pronest struene improvisace. Prvni Josef Kopta o vztahu Ceske hteratury k otazkam soudasnosti za poslednich dvacet let, druha Marie Majerova o detske literatute Ceske, tieti Josef Capek o tests k forme a o hledani vSTrazu v krisne literatute.

Adkoli adast na uvitacim vederu byla tak ofi• nebylo v tom krasnem besedovani pti Caji pranic z diplomaticke upjatosti. Spojenectvi Republiky a Svazu se tu roz gitilo na oblast literatury, kdy bylo pied nedavnem zajezdem eeskoslovenskYch malita dokumentovano v oblasti vktvarne. V nenucene spontanosti vystoupil jako ptedseda vedera spisovatel Pavlenko, autor mohutneho romanu Na vkchode, a ptedstavil tiertovnYm oslovenim v gechny phtomne sovetske spisovatele. Ze shluku usmevavYch tvati pamatuji si v prvni tads na ge hosty z roku petatticateho: spisovatelku Karajevu, gefredaktora Pravdy Kolcova, jehot znarnenita kniha o s panelsku se tiskne, a autora partyzanske "Zkaze oddilu Levinsonova", u nas zname, junackeho Fadejeva; Fadejev prave vydal Zkazu v dprave pro deti a to hned ye ttech nakladatelstvich najednou.

Zpytave oci Lidinovy ve vane tvati: co pry iikaji jeho kniham eeeti etenati? Je tu vlidnY realista Novikov Priboj, je tu zasloailY Serafimovie, autor Gelezneho potoka; je tu Macharenko, autor Pedagogicke poemy a Knihy pro dospele; jsou tu basnici Frenki a TvardovskY, dramatikove Lev Nikulin, Konstanin Fin a Slavin, je tu znalec ciziriecke legie Viktor Fink a pfedstavuji se nam deteti autofi: spisovatelka Barto, Mar gak a snad nejmladgi z nich Michalko, jeho rozmile ver giky pro deti slygime pak nej en z jeho vlastniho plednesu, ale v originelni reprodukci recitatorky, huroome napodobujici detskou deklamaci.

Jiste si v gechny nepamatuji; — toho dne, jednoho z osmi dne, ztraverikch ustavidnkm ptijimanim novYch a ohromujicich dojrml, meli jsme "za sebou" celodenni prohlidku kanalu Moskva—Volha! — vzpominam v gak piece basnika Sijanskeho, Srba, humoristy Arga a einskeho lyrika Emi Sao, jen Ceti sve verge ✓ originate a take v ruskem plekladu, take jsme mohli posoudit jejich fonetiku a ocenit jejich nehu.

Kandy z techto delnikti pera projevil toho veeera flele bratrskou ucast s 6eskoslovenskou republikou a nalehavou touhu poznat klasiky nagi literatury i jeji moderni autory. Spisovatele, ktefi nemohli ptijit, poslali pozdravy, zejmena Konstantin Fedin poslal Ceskym navetevnikiim veeera list, z nehoI cituji: Soveteti spisoVatele stoji v potedi mezinarodni literatury, slouzici narodtm, bojujicim proti eernemu nasili faismu za svou svobodu, za osvobozeni celeho lidstva. Vitame proto demokratick6 solsovatele eeskosloveriske, tie me ex vy s:o)vl. :ivou solidaritu s literaturou, ogeatickeho tlegtomor)0,1 e za ,iiplit)du i rk 451 ei MAti MASMIls,

•

IZJUrZ11122 10.

Nove sttedisko brit lie °ge• Peter O'Day. ANADA se ponenahlu stava, novym srdcem britske rise. To je nazor politickYch pozorovatelt, kteii sleduji se zajmem zakulisni deni v Ottawe a LondYne. Nekolik let ut se odehrava ticha promena.

At bude skoneena, a mate bYt hotova jette v teto generaci, bude piedstavovat jeden z nejohromnejtich podnikt historie — prOmyslove piesidleni mateiske zeme do jedne ze svYch dominii.

Piedmetem vatnYch debat v LondYne a Ottawe jest plan, jemut jsou obe zeme piatelsky nakloneny, pienesti detne yYznamne prilmysly do Kanady — hrornadne piestehovani strojil i delnictva. Bude-li tento plan proveden ve velkem metitku, jako se jit nekolik let tspetne provadi v malem, Kanada se stane novYm pre*myslovYm stiediskem britske Takove piesidleni ve velkem, soudi pozorovatele, by si po ease vynutilo zmeny, ktere by ueinily Kanadu sttediskem fitske politiky a obchodu.

Oinitele nutici k tomuto podniku jsou vefejnYm tajemstvim. Ptedevtim, 'vzato se zemepisneho hlediska, Kanada by byla idealnim Lei mezi AtlantickYm a sttedem britske rise.

TichYm oceanem, piedstavuje spite net britsite ostrovy logicke vYchodisko lodi do ytech etyi koutt sveta, zylatte pak na tichomoiske trhy.

DruhYm einitelem je okolnost,ze Kanada skYta levnejti vYrobni nadbytek surovin.

Jeji ptirodni zdroje nebyly namnoze jette ani doteeny.

Ma 10,376.786 obyvatel, eili jen o dva miliony vic net LondYn. Tyto eislice jsou ttetim dftvodem zamYtleneho podniku. Britanie je svYch prAmyslovYch ,okresech pielidnena a diva, se na Kanadu jako na budouci domov statisict sySich delnikt. tvrtSlm a snad stejne dalezitym , dtvodem jsou rostouci obavy z mezinarodni situate. Evrppa ut neskYta bezpeei. Neni to duch zbabelost, nYbrt spite smysi pro bezpeenost imperia a jeho obyvatel, kterY pkimel Anglii piestehovat svoje souostrovi pies ocean.

Velka dtletitost se piipisuje tomu. ze titske konferenci se mluvilo mnoho o vystehovalectvi do Kanady a ministerskY piedseda kanadskY Mackenzie King vzal s sebou k jednani nejen ministra vystehovaleetvi, nYlort i mnoho autorit jeho oboru.

Kanada odmita budovat piekolky pfittehovalet= a dovoluje trelkY pfiliv pod podminkou, ze novi Wane budou schopni se tivit, jakmile vkrodi na pOdu nove vlasti. Tomu by vyhovovali anglidti delnici, kdyby se do Kanady piestehovali i s celYmi tovarnami, jet by je od zaeatku tivily.

Jeden problem vtak bude tetko piekonat, to jesto socialni zakonodarstvi. Budou-li do Kanady poslani brittti delnici a tovarny, kanadska vlada bude nucena rortitit dosavadni socialni zvlatte pak svolit k podpote nezamestnanYch. Za tim teelem bude nutno zmenit celou kanadskou ustavu, ktera stoji a chlubi se s naprostou svobodou a nezavislosti jednotlivce.

Jalt uz bylo tedeno, do Kanady se v poslednich nekolika letech vystehovala fada podnikt. Statistika ukazuje, ze v letech 1930-36 se do Kanady vystehovalo 43 yYznamnYch koncerml. A vyhlidky daltich jsou dobre.

Tento plan priimysloveho piestehovani, tie1*is zni jako pohadka, ye skuteenosti uz &inn mnoho krokil ke svemu spineni. Jestlite se podaii, ja,ke bude mit Kanada postaveni mezi narody sveta? Proste takove. jako stiedisko britskeho -prtimyslu se stane vildcem imperia. A jako takova, bude muset nest vetti btime a odpovednost za vYstavlou a udrtovani sveta.

Je tieba noveho vtdce. Evropske nesnaze, jak se ukazalo, nebude lze yeene urovnat za nynej4iho uspotadani, a take nemute v Evrope yznik-

1.25.7 4.1,11W

nout 2adne rozurnne a iispeAne fe geni syetoySreh problennt. Mozua tedy, ze se Kanada stane prilmysloytm yfideern irnperia, stane se ta-' ke budoucim stkediskem dobreho fisudku pro teteni nesnazi a yyloudeni valky.

Budoucnost Kanady se tak mute stat nejdtletitejti kapitolu svetove historie.

KRITIKA DORY Nyni, po uvetejneni ukrarjinske inanifestace, budou ptislutni poltti einitele uvatovat, zdali jejich podporovani potada ykt sudetskYch Nemet nebylo a neni vodou na mlYn autonomistickYch, ale v podstate separatistickYch protipolskych piklu "undovet".

Kurjer Poznariski (Poznan).

Ukazuje sg, ze katdy tla.k na pratskou vladu, aby rychle jednala, je nebezpednY prave v dobe, kdy pralska vlada chce od zakladu pietvokit mentinovou situaci, cot se musi stat s krajni opatrnosti, nema-li se sudetonemecke tzemi stat hnizdem chaosu.

National Zeitung (Basilej).

Obtile 6eskoslovenska zvytuje politika Hlinkovy ludove strany, ktera si ziejme neuvedomuje nebezpeei, jet hrozi statu a chce mezindrodnich jeho obtiti vyutiti k dosateni syYch stranickYch cilt a k uspokojeni ambici syYch Polonia (Katovice).

Kdy2 prisel nag zpravodaj do ttadovny sudetonemecke strany v jednom meste, byl pozdraven "Heil Hitler!". Vide' tam vojenske uniformy a propagandu zcela v duchu Goebbelsove. — New Statesman and Nation (LonclYn).

Ne'meeti geologove a intenYti znaji geologickou mapu Rumunska lepe, net samo ministerstvo obchodu a pramyslu. Tyto znalosti pochazeji jit z doby svetove valky, kdy nemecke armadni veliteistvi provedlo soupis mineralnich zdrojii. a lotisek v,Rumunsku.

Curentul (Bukurett).

Oeskoslovenska Ann d a pies svoje mladi path mezi nejlepti. Zvlattni peee se venuje vYcviku a povytovani velitelskeho . sboru. Jsou to zaruky, s nimit se v tako yem rozsahu nesetkavame snad v tadne jine armade.

Gen. Armengaud (POW. Pro nemecke slow Drang ma, eettina nejrnene testnact souznaenYch slov: tisen, tiha, nouze. chvat, naval, puzeni, nutkani, tlak, vztlak, napor, touha, tihnuti, svizel, tladenice, za, viava — ale v pojmu Sturm and Drang, nebo Drang nach Osten tadne z tech 16 slov se neFaber (Prag Presse). hodi. t' eskoslovensko nekladlo v poslednich letech duraz na to, aby se zahranieni obchod s Nemeckem vyvijel soubetne s vYvojem celkoveho zahranieniho obchodu. Tou merou, jakou klesala nemecka Adast, zvytovalo se spojeni se zapad. velmocemi, zejmena s Francii a Anglii a v poslednim rote zejmena se SpojenYmi staty.

Koelnische Zeitung (Kohn n. R.).

Jsme piesvedeeni, ze k valce nedojde, zachova-li Praha potkebnou chladnokrevnost a jistotu. Jsme piesvedeeni, ze Hitler miuvi pra ydu, tvrdi-li, ae nechce valku a to z diste osobnich dtvodit. Je dost chytrY, aby vedel, 'te ptipade valky by byj zajatcem generalt, jako mar. Vi take, to v-yhlidky Nemecka na vitezstvi jsou ph nejmentim pochylane.

Die Weltwoche (Curych).

JihaafrickY stat je zeme, kde je vtechno podvojne. Ma dve hlavni mesta, Pretorii a Kapske Mesto, dve statni hymny, d ye statni feel, dve vladnouci rasy, ale takova dvoji vlada, ktera by oba narody, Anglidany a Bury, uspokojoyala, nebyla je:ste nalezena..

Prag. Tagblatt.

Droll* mezi soutZacimi z it state*.

Milan Mat-4, tak V. tii-dy statniho realneho gymnasia v -:l3tne 7 Kralove toolizit4striji se soute ge o hudebni cenu, kteroa' yYpsala BriTtka rada pro styk s clzimi zetnemt -s -outeti bylo ji rozhodnuto. Ma ga se umistil.mezi souteticimi jedenacti evrouslcie,h 040 na druhem miste. Pryni cenu, ktera eini 35.000 KC na hudebni vYchovu v Anglii, ziskala patnactileta deli o 8eppovA z E.3.tonska,

NAS ZALOV 411110111•01■11111111111111■11111110111110.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove to du Prapor Magnolie cis. 65. v Crosby, Tex., projevujeme soustrast nad funrtim bratra J. R. 'Kubeny mantelce, ditkarn a cele rodine.

ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji a test budit Tye pamatce.

Za tad Prapor Magnolie, cis. 65., v Crosby, Texas.: V. F. Orsag, ptedseda; M. Parkan, detnik; Albina Balcar, tajemnice.

ADOST 0 PODPORU. Rad Hvezda M1adeze, eislo 102.

Mill brath, sestry a ctene tady!

Obracime se na vas se tadosti o sebementi podporu pro nateho bratra Raymunda Macht, kterY se musil podrobiti operaci na slepe stkevo a je posud upoutan na luzko v nemocnici.

Br. R. Machu jest chudY najemnik a nema platit YYdaje, ktere mu tim povstaly. Proto se obracime s prosbou na vaechny dobreho srdce, kteti mail elm pomoci, aby mu ptispeli ku pomod. KatdY milodar bude s diky pfijat a v organu kvitovan. Milodary zasilejte na: P. L. Macht, Taylor, Texas, R. 1.

C V. Adamek, pkedseda.

J. F. Machu, tajemnik.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor piejeme si vysloviti nati soustrast sestie J. R. Kubenove a jeji rodine nad ztratou mantela, nateho bratra tajemnika Hlavni Utadovny S.P.J.S.T. Ujitt'ujeme vas, ze zprava o tragickem skonu nateho br. tajemnika se nas ftech hluboce dotkla, neb meme na vedomi, ze nate Jednota ztraci bratra ryziho charakteru, silu ktera se neda nikdy a nikYm nahraditi, a uptimneho pfitele nas ftech.

V bratrske tete, Resolueni yYbor: Jos. F. Slavik, Jan Matotka, Vilem Kroulik.

Prot nelze synteticky vyrobit mleko.

Kravy jsou a jette dlouho budou nepostradatelne. Dr. J. A. Tobey, americkY chemik, zjistil totit, ze krayske mleko nelze dosud synteticky vyrobiti, aekoliv chemikilm jest piesne znamo ytech 101 latek, z nicht' se sklada. Pfevlada nazor, ze v mIeku jsou vYtivne latky, ktere chemickemu zjitteni dosud unikaji.

DEMOKRATICKY RE2IM pEvNt (Dokoneeni se strany 1.). rozvatneho, kterY dovedl zmirnit yatne a rozpory tehdejtich tetce rozvadenYch tabort nabotenskYch a politickYch, kterY si dovedl ulotit urnirnenost ye vecech zahranidnich i v pomeru ke syYm sousedtm a zajistit tak po tetkYch zkoutkach sve vlasti mir. Piljdeme dnes v jeho tlepejich. Budeme taborsky pevni, silni, nebojacni, odhodlani a ideove jasni. Budeme vtak take rozvatni, moudii a smiilivi. Btideme miti na oeich jen dobro a blaho vlasti, statu a naroda, budeme miti odvahu pfinateti mu vtechny obeti osobni a stranicke, budeme si znovu uvedomovat a sobe nayzajem phsahat -- a ovtem prisahu to pinit — ze jen ye skuteene natl. jednote je nate spasa a rozkvet nateho sta.tu, jeho uspech a jeho krasna budoucnost.

Vate mesto a yak kraj dovedly pochopit, stare cltivejti boje ideove a nabotenske nemaji se pienatet do dnetka, i kdy jejich mravni vSit znam i dnes mute piijmouti katdY vat 6-bean Iterekolir strany. Do yedli jste zde pragoyat opravdove jednote, smillivosti a demokraticke prostote, I to jak Tabor, mesto tak tyPicky-ee ske a vlastenecke, vola k sobe na nayttevu mecke mesto ze severnich 6ech, ukazuje, jaka ma bYti testa tohoto statu. Dekuji yam za Ukazujete cestu celemu statu a /tam Wen: Pfeji yam y daft' mad mnoho zdaitt! zde vtichni.hodne zdravi,

Struts 19.

Ve sttedu, due 8. Cervna 1938.

Zbabelee neunikl. trestn.

ValeenY solid francouzskeho 'nests. Lille ocisaudil jednapadesatiletell° mute, kterY zbehl ut za svetove valky z fronty, k dvema roktm vezeni. Kratce po vypuknuti \Talky utekl odsouzenY po bitve na Marne a skrYval se pinYch 23 let ye sklepe na selskem statku sveho ptitele. Po jeho smrti mush si najit iinou skryg, ale pti tom byl, dopaden a ,odevzdan valeenemu soudu.

General Fritsch veznen jako eestnfr zajatee.

Osud bYvaleho velitele nemecke ozbrojene mod. generala Fritsche budi nyni v celern svete podiverd.

Jak znamo, byl zbaven sveho Ufadu pH velke eistce v figskonemecke armade dne 4. imora tohoto roku. Usuzovalo se v gak, ze bude znovu ptijat na delne misto do armady. Stal se vg ak pravY opak. General Fritsch byl jako "eestnY zajatee" internovan na jedne pevnosti na Hannoversku.

Sratika.

May a s deckem a koearkem se vratila smutne domt.

— Co se stalo? — ptala se matka ditete. — Prod se tvatite tak zarmoucene?

— Srazila jsem se s autem!

— Prokristapana!

- Decku se nic nestalo, koearku take ne, a ja, z toho rovneti dobte vyvazla.

— Zaplat' Panbiih! Prof jste tedy smutna?

— Protote si me stratnik zapsal.

— Jak to?

— Srazila jsem se s malYm lidovym vozem — a z auta ztstaly jen trosky...

jovala jsem sama se sebou tetkfr get hmot, nadavky a rachot padaboj; pak jsem se rozhodla, ze ukon- jicich predmett.

— Co se to tam deje? — ptali svilj smutnY tiivot — a zasttese zvedave zastupci spolku pro polila jsem ho... tirani alkoholismu.

— To je mtij otec, pravil mime.

Tajentstvi dlouheho v'eku.

Mister Black. — Je mu 117 let. Asi Mister Black se dotiil sta let. Bla- se trochu napil a ted' tam dela rahpfani se vgech stran. Interviewy mus... novinaltm a zastupcOm rtznYch organisaci. Ptigli take dva zastupci Nekde v Irsku uhasili vypuknuvspolku abstinent& Ptedlotili mu k g i potar nasledkem nedostatku vopodpisu prohlageni, ze 4,g doekal ta- dy — pivem. koveho stati jen proto, to jaktiv neJak se dovidame. vymlouvarse jePraziravt strtc Harry. napoj e. pil den z dobrovolnYch haslet, ktereho Onehdy jsem potkal strijce Harjak mel hiavu ponotenou Mr. Black prohlageni ani neeetl. ryho. Zvolal nadgene: do tato drahcenne tekutiny, to mu Prase se chystal, to je podepige, — Dobre, ze to vidim! • Pojd' se vletla jisktieka do oka. mnou k optikovi, musim si koupit kdyti z vedlej gi mistnosti bylo slybrSrle. — Vali jsme do obchodu.

— Dejte mi troje brSTle, — praJOS. VA8UT, Schulenburg, zastupce pro stat Texas, Praga Film vil sttlic Harry.

Co. z Chicaga, vyhradni zastupci deskoslovenskeho fil— Nae pottebuja troje brSile? — moveho svazu v Praze, uvadi deskY mluvici reptal jsem se 0,9.sle. volueni velkofilm — To je docela ptirozene. Jedny brS7le pottebuji na Cteni a na psani, druhe na ulici a na venek, a tfeti, abych mohl hledat prvni nebo druhe, at je nekam 0 ROSTOWN, ve etvrtek 16. Cervna o 7:30 a o 9:15 hod. veder.

Prod ho WHARTON, v patek 17. Cervna o 7:00 a o 9:00 hod. 'ceder — Prod jste zasttelila sveho mute?

ENNIS, v nedeli 19. Cervna. 3 predstaveni o 2, a 4, a o 6 hod. veder.

— Byl ke mne hrozne brutalni.

— Vypravujte.

WEST, v pondeli 20. Cervna a 3:00 hod. odpol. a 7:30 a o 9:15 weer Mrs. Ellingtonova vypravuje: - Jednou odpoledne se vratil ve TAYLOR, v titer* 21. Cervna od 1:00 hod. od L do 11:00 veler. etyki hodiny domt a ptal se, mamli hotovY obed. Rekla jsem mu, EL CAMPO, v patek 24. eervna. ad 2:00 hod. odpol. do 11. veder. to jsem byla u holiee a te jsem si musela neco obstarat, a proto tie CALDWELL, v liter* 28. Cervna a 3:00 hod. odpol. o 7:00 a o 9:00 jsem nebyla hotova s obedem. Proveder. sila jsem ho, aby je gte chvili poekal. Vynadal mi, a gel obedvat do ANTON, ve stiedu 29. eervna o 8:00 hod. veder. restaurace. Takove brutalni zachazeni jsem si nernohla dat libit. Me zranene srdce volalo po pomste. Bo-

Anglie si postavi devet tisic valeenfrch letadel.

Novy anglicky ministr letectvi Wood prohlasil, to do dvou rokt bude mit Anglie nejmocnej gi letecku armadu v Evrope. Dosavadni sta y letadel prvni linie chce rOz gitit o dal-a dva tisice bombardovacich letadel a soueasne opattit reservu 7.500 bitevnich letadel. Budou ulotiena a v ptipade potteby mohou byt sestavena v nekolika dnech.

Punickar

4.1=11.0.1111.110.11■0■11101111.11.41101.0■00111•0•11.

VoliCiim Okresu

Fort Bend T. R. (RUSK) ROANE Bude v ugich volbach

11. eervna

VOLTE PRO

Co arta ZA

SERIFA

Pan Roane dostal nejvice hlasu •v prvnich volbach, dekuje srdeene vgem volietun okresu Fort Bend a tadd vas v gech o vagi podporu

OKRESU FORT END

v sobotu 11. eery.

v "Jaybird" ui ich primark6ch

vgichni

v 4)1 b e a

ODEVZDEJTE HLAS PANE

T R (RUSK) ROANE za cot Vim ptedem dekuje.

(Pol. Adv.)

g

11. eervii.

Vas hlas a podpora bude naleii t e ocenena.

(Tato oznimka venavana

Ve stiedu, dne 8. eervna 1938.

VESTAK

Strana 20.

neobydejne dlouhe telo, ale ani na

Horke letni polasi Casto zavinuje nezaiivnost, kyselost ialudku, daveni, zvraceni, apatne trivenf, pnljern aneb jine zaiivaci poruchy.

V mnohich takovych piipadeck, mirne alkalicky 166 14 prostfedek vykona mnoho k docileni alevy. Zkuste

.

Dra. Petra 2aludeZnilite! vynikajici alkalickf "celoroeni" leeivt ..proaffedek proti jistym prudkYm ialudecnim poruchatn jako 'sou: paleni 1512y, kyselost ialudku a jiste druhy Ipatneho traveni.

Jeliko2 jest alkalickYm, neutralisuje dr5idive kyseliny v Ealudku a tim ponaaha, od bolesti hlavy, daven: a nepfijemnost1 zpesobentch zaiivacimi nepofadky.

Od roku 1885 pornahal tisicem trpicich "Letnimi Chorobami Belie pfiznaky jsou prejem, kicee a zvraceni, obvCejne zavinene nespravnou stravou a napoji. Opatfte ai dnes 2 pravidelne 600 lahve za pouht $1.00, poitovni vyplaceno I

Dra. Petra Hoboko jest Casem oyzkouienY ZaludeEni lek, ktert pomohi behem poslednich peti pokoleni milionem trpicich: nervosou, nezalivnosti, zacpou a zkaienfm ialudkem, nasledkem Apatneho traveni a vymesovani. Pravidluje st eva. Pornaha traveni. Opatrte si dnes velkou 14 uncovou Zkuiebni Lahev za pouht $1.00, poitovni vyplaceno Na poifidant poileme liky as dobirku (C.O.D.) V Kanade dodavany beze cla

•

Dr. Peter Fahrney& Sons 2501 Washington My CHICAGO, ILL.

Tajemstvi vodni hlubiny u Kremnice.

Pod Opatim zapadnich svaht Kremnickeho stitu, v blizkosti viloe etvrti mesta Kremnice na Slovensku, je jezero s tmave zelenou vodou. Vzniklo propadnutim hlavni Lachty, ktera vedla do nitra Kremnickeho Ltitu. Masiv Kramnickehc Stitu byl v dobach, kdy v °kali Kremnice byly hledany lily zlata a stfibra, provrtan sedmnacti chodbami, z nich nektere jsou dlouhe nekolik kilometre. Krome tpaho je v zapadni easti Ltitu sedm jeskyni se zasypanYmi vchody.

Kdyz je v jezere vy'LLi stair vody, vnika voda z jezera i do dvou prostornYch chodeb. ktere zadinaji tesue nad hladinou jezera. Jezero je temer d e ste metre dlouhe a 108 metre Airoke. Hloubka jezera nebyla dosud zmerena, ale podle cdhaddu je uprostred jezero hluboke pies sto metre. I v lete je voda v jezere neobyeejne studena. Nekdy je tam v 6ervenci voda sotva dva stupne tepla. V jezere iiji podivne druhy hlubinnYch ryb. Jscu svetle a bezbarve, ale velmi te ko vylcvitelne.

Na okraji jezera byl nalezen rak, kterY za priznivjrch podminek dorostl v jezere a do delky 45 centimetre.

Pred tYdnem spatril dustojnik v noci pmi sluiebni obchfizce kolem Jezerniho dvora na hladine jezera podivnou tmavou obludu, ktere, se po nekolika okam icich ponorila do hlubin jezera. DruhY den se podivne vynoreni ze stredu jezera opakovalo. Kratce po jedenacte hodine noeni se opet uprostred jezera vynotila velka, Ipodlouhla hlava. Tvor se ponekud z jezera vynoti a poma lu plul ke brehu. PH torn se za hlavou objevoval oblouk tmaveho leskleho tela. OkainZite pribehli vojaci z nedalekeho dvora a svitilnami osvetlovali hladinu jezera. Pri a etle byla nad hladinou dobfe violet velka hlava, asi §edesat centimetre

y

chvili se neobjevil nad hladinou celY. V jezirkaeh jako je kremnicke, obsahuje voda obvykle velke mnoistvi mineralnich latek. V takove vocle vyrustaji znetvorene ryby s neobyeejne mohutnou kostrou. Zvire v kremnickern jezirku bude pravdepodobne takova znetvorend velka ryba.

Dva vojaci odvazali lod'ku a snaili se netvora pronasledovat. Kdyg se k neinu asi na dvacet metre, netvor se zastavil, hlavu pcnekud otoeil k blizieI se lod'ce, prudce se potopil a u se nad hladinou jezera neobjevil. Podle vineni hiadiny bylo mo no pozorovat chvili jeho pohyb..

g

Rd Pokrok Houstonu OZNAMUJE

s

.

\

g

g

g

g

V nedeli 12. eervna

Syncopators.

V necleli 19. eervna

J. R Baea.

ODPOLEDNE, VE 3:30 PROGRAM "DEN TATINKi1" ZDARMA.

VSTUPNE. - PANT40e 40c

WV' ■,* 11"..

If `IIV "Ir 1/11/1/11" ■ 11

"Step Live

If

'VIP

MPOSS1BLE. Working at the bottom of the sea is one job that can't be hurried. Fine brewing is another ... From its slow-motion start to its leisurely finish, BUDWEISER'S brewing process demands time and patience. Choice barley must season for months. To make it into malt takes weeks.

Finally, when the brew has been made, gentle fermentation just above the freezing point begins ... and ends after more months have gone by. Time . . . time... more time. That's why your few minutes with a bottle of BUDWEISER are so brimful of satisfaction.

y

MAKE THIS TEST!

g

DRINK Budweiser FOR FIVE DAYS. ON THE SIXTH DAY TRY TO DRINK

g

A SWEET BEER • YOU WILL WANT

Budweiser's

g

dlouha. Podle vifeni vody mel tvor

DA1V1 .° Y 25c PORADATELE.

g

y

A

Telefon Taylor 0458.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. Na doptini se Jest — 20th and North Main.

1/

r

%.-

porad spole denskYch zabav, teLicich se velke prizni naLeho lidu i eetnSreh ptatel fadoveho elenstva. VzornY poradek, pepiva, obsluha a dobra hudba pti katde zabave.

g

Pan Torna byl odjakliva moderni mu . Potrpel si na pokrok. Udivoval svymi znalostmi z techniky. Tim vice prekvapil onehdy vrchniho nika, kdy pfiS'el do sve restaurace a 2adal, aby mu prinesli teleskopovY gulaL. Vrchni vyvalil oei a jaksi nejiste se ptal: "Co to, prosim — — jak to asi — — — neraete se mjilit — —?"

Pan Torna v ak trval na svem: "Ne, chci teleskopovY gulaS. To je polovieka teleciho a polovina skopovy chytraku!"

•

FLAVOR THEREAFTER.

ORDER A CARTON FOR YOUR HOME

NO DEPOSIT REQUIRED

ANHEUSER•BUSCH

iser

S-3

KING OF BOTTLED BEER

Ala A. A. A. A.A. A.

Adh.

A. Ala. Ala /a As

Al■ Ala Ala A..Ala ■

NOTE FOR HOUSEWIVES: A glass of cold BUDWEISER is always a thoughtful compliment to a husband — especially in the evening. Has he ever expected it when there was none in the icebox? Check up on your supply. Keep a carton on hand—and several bottles or cans of BUDWEISER chilled and ready for instant serving . at unexpected as well as regular occasions.

ANHEUSER-BUSCH • ST. LOUIS

A& A. A. A.A. A. A ■ A. Ala A. A.

■

THE TURNER-COFFIELD CO., WACO, TEX.

Strana 21.

vEsTNIE

Ve stiedu, due 8. 6ervna 1938.

VSEM KRAJAN

V TEXAS

vrele odporucujeme kandidaturu p.

T m Hunter

za guvernera

My, nine podepsani obeane eeskeho pavodu, vtele odporueujeme vSem na g im krajanum v Texas p. Tom Hunter-a, kandidata za Mad guvernera. Zname p. Huntera, co mute nanejvfg schopneho, liberalnih o a naSemu lidu nanejvY g Ptizniveho. Od nej n yezeme s jistotou °dekavati uznani nageho lidu v pine mite. Jeho uptimnY zajem a boj pro obydejnY lid nasvedeuje o jeho ryzim karakteru.

• HUNTER je pro

•. • HUNTER je proti:

Spravedlive vyplaceni starobni pense.

Zlepieni postaveni rolnika v Texas.

Zrugeni zbyte64ch komis a itiadilt.

Rozumne getieni statnich fond&

Monopolu v jakemkoliv °I:whoa.

ZvSiieni neb uvedeni jakekoliv nave dane, nerozumnemu a zbyte6n6mu p1SAvani statnich fonciti.

V roku 1934 v uzsi volbe Tom Hunter obdriel 457,785 blast. Letos zajmum nevice ptizniveho kandidata a tim je jedine

maze ohdrZeti je gte vie. Spojme se vgichni pro nam nejblit giho a nagim

TOM HUNTER MEGARGEL Pan a pi. J. P. Knezek C. D. Kulhanek Pan a pi. Matej Brom Pan a pi. John H. 8imek A. J. Kulhanek Pi. Annie Kulhanek Ben Brom Josef Provazek Pan a pi. Frank Sykora Pan a pi. Vine Datilek Pan a pi. A. Veeeta Pan a pi. Matik Pan a pi. J.. Koval Pan a pi. Btezina Pan a pi. R. J. 8umbera Pan a pi. Albert Havran Pan a pi. Ignac Pastugek Pan a pi. John Datilek Frank Datilek Vine Datilek Pan a pi. J. F. 6ernogek Sled. Annie Cernogek Pi. Mary 8imek Pan a pi. Frank Pastugek 0. J. Ptaek Pan a pi. Alois Pastugek Pan,a pi. Rudolf HorkY W. A. Horky Pan a pi. Joe Miller

Pan a pi. Ignac Boh6.6 Pan a pi. E. L. Pechadek Pan a pi. J. L. Cuba Pi. Joe terno§ek Pan a pi. Svetlik SEYMOUR A BOMARTON Pan a pi. S. A. Kotulek Pan a pi. Tom Syptak ml.

Pan a pi. Tom Syptak st.

Pan a pi. Vagek Pan a pi. Albert Hrnditik Pan a pi. Emil Hrneitik Pan Ernest Vita Pan John Hrneitik Pan a pi. F. H. Coufal Pan a pi. Anton Fojtik Pan a pi. A. J. Fojtik Pan Walter Coufal Walter Coufal Pan a pi. John Orsak Pan a pi. J. J. Macha Pan a pi. E. A. Syptak Chas. F. Peters Pan a pi. Henry Macek Pan a pi. Orsak Pan a pi. Anton Mocek Pan a pi. Geo. A. Mocek Pan a pi. A. J. Mocek Pan a pi. Anton Holub

Pan a pi. August Ermis Pan a pi. F. J. Petrek Pan a pi. Hcstas Pan a pi. Ed. Hajek Pan a pi. J. J. Sumbera Pan a pi. Joe Motl Sled. Ella Motl Pan a pi. Dominik Rigoni Sled. Marie Rigoni Pan a pi Emil Marak Louis Gerik Frank gogolik WICHITA FALLS A OKOLi. Pan a pi. L. F. Kubeeka J. Vagieek Pan a pi. L. R. Michna Pan a pi. Otis Hickey Pan a pi. Logan Mills Otto Stehlik ml.

Pan a pi. Willard Stehlik Sled. Margaret Stehlik Pan a pi. Geo. Koval-1k Emma Kovatik Christne Kovatik Ed. Kovatik Anna geasta Pan a pi. Shottek Pan a pi. A. J. Keeys John Pastugek

Pi. John Pastugek Victor Pastugek Emilie Pastugek Pi. Katie Krajda-Kohutek Sled. Mary Kohutek L. J. Btezik Mary Btezik Angeline Bkezik Pi. Lucille Hubbard Pan a pi. C. H. Matogka Pan a pi. J. C. Matogka Pan a pi. Ed. Michna Pan a pi. C. R. K•itan Liddie Kfflan R. Michna Pi. R. Blanat Pan a pi. August Michna Pan a pi. Joe Slama Pan a pi. Joe Ondrugek Joe Opela Jozell Opela Pa na pi. Albin Marak Pan a pi. Henry Maschek Pan a pi. John Strnadel Pan a pi. Otto Stehlik st.

Pan a pi. R. M. Sktehot Pan a pi. Albert Fischer Pan a pi. Albert Fischer ml.

Pan a pi. Emil Michna Pan a pi. Louis Krd

Dougka:— V ptipadu zvoleni p. Huntera jsme ptesvedeeni, ie na ge narodnost bude zastoupena ve statni slugbe spravedlive, die podtu oeskych Jako dakaz, 2e p. Hunter to mini vane, nasvedeuje to okolnost, 'Z e ye sve kampani zamestnava 3 vlivne krajany. Pan Otto Stehlik, znamSr, vlivnY krajan z Wichita Falls, je jednim z teditelti jeho kampane, p.W. Kledka zastupuje jej v okresu Bell a pan J. A. Kosat je keditelem jeho kampane v Corpus Christi a okoli.

VtsTNht

Strana 22.

Cervenka Vaniura

S t in ork prumysl.

V Anglii se easto mluvi o stinovein .prtimyslu. Timto stinovYm pramyslem vyrozumivaji se soukrome Abstrakty. tovarny, jet se mohou v pripade PozemkovY obchod Notarstvi. valky premeniti v munieni tovarny v nejkratti myslitelne dobe. Za tim Maine spojeni v celem state. tieelem jsou umisteny v mistech, tetko nepritelem dosatitelnYch iv DR. C. GREER Anglii v severozapadni east zeme.), 06, UM, Nos a Hrdlo jsau dale opatfeny vtim, eeho je Pfiprava BrSdi tfeba k ueinne protiletiecke °bran& tfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne a organisovany technicky tak, aby FIRST NATIONAL BANK BLDG pfechod z mirove vYroby na valet Rosenberg, Texas non. byl co nejkratti. 2e se tak deje HEFNER BLDG s padporcu se strany statu, jest saEl Campo, Texas mozrejme, ale presto se povatuje V netteli rano od 9:00 do 12:00 tento zptisob za lepti net zestatneni zbrajovek nebo zaldadani statnich munienich tovaren. Je zajimaye sledcvati pohnutky, ktere pfimely prakticke Anglieany k teto orPRAVNIK Vyfizuje vetkere soudni a pravni ganisaci valeeneho pramyslu.

Tak za svetove valky se ukazalo, zaletitosti, abstrakty, posledni vale, atd.

Ze je tteba at 20 mesict, net lze preWEST. Telefon 146. TEXAS budovati civilni pramysl na valeanY. I kdyi pozdeji u nekterYch druhil zbrani byl potfebnY eas k sestrojeni a vyzkouteni nove zbrane zkracen, prece nevY granat vytadoval pal t eskSr Lela. a Operator oku, bojove latky pill at jeden rok, 711 Medical Arts Building dela, motory a letadla nejmene rok tanky at puldruheho roku Casu.

HOUSTON, TEXAS Telefon aindovny: Preston 2553 Vzhledem k tomu, to valka zitila se Telefon residence: ,Lehigh 9745 bude vyznadovati mccnYm aderem motorisovanYch armad a letectva, jevi se potfeba zkratit dobu k premene czviiniho prinnyslu na valeeSPRAVNE VYKONANA nSi na minimum, t. j. na dobu, poponitERNI SLU2BA. kud vystadi pohotove ze.soby zbrani V hodiny talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohrebni ustav a munice.

0 jake, kvanta to jde, o tom svedpohotovY k sympatickemu vytizecifry z posledni valky, kdy kuni nezbytnYch jednotlivosti a k lcrnet potteboval v zazemi 7 delnivypraveni dojemneho pohitu. ka k vYrobe munice, tak 46 delnikil Levne ceny jsou nazi zasadou. letadlo 60-100 delnika, polni houfEDWARD PACE nice 400 delnikt, ponorka 4000, torPohiebni pedoborec 5400 a kritnik dokonce Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

18.000 delnikt Celkem cinil za poTEMPLE, TEXAS. sledni valky pomer jednoho vojaka v poll 17 delnildi v zazemi. Tento pomer bude v pti gti volce jeete zy STSen pro vets uZiti kulomett, tank Yr a letadel. Zejmena v letectvi je ttePRAVNIK ba poeitati na 1 letadlo v poll s 100 izuje vetkere soudni zaletitosti. nahra,dnimi stroji roone. fadovna: 821 Bankers Mortgage Okclem stinoveho prumyslu jest Building, pies ulici naproti Kress podpotiti okam'Zitou ptemenou budove. roby obranu zeme takovou vS TkonHOUSTON, TEXAS. nosti, jit je schopen jen soukromY podnik.

Ti, v jejichZ rukou je obraDR. THOMAS N. DeLANEY na naroda, men by uvedenYch u2106.N1 LEKAft ti tak, aby katdr pokus sahnouti na BrYle spravne pripravene. eas dle amluvy. nezavislost zeme byl nejvSrge riskantindovna 3248 — Res. 2687 tni.

513-15 Professional Bldg. )0( CIS. 9. — NACHLAZEN! A KAgEL. TEMPLE. TEXAS. Jeden eas jsem silne nastydla a dostala kaki, kterY me i v nod trapil.

Pki kaidem dechnuti me bolestne TAROKY! pichlo na leve strane prsou. Naplast Hra taroku, nejlepti jakosti, ny- z Nonat pkilaena, do 3 dni to vyle. ni za $1.35, pottou vyplacene, Obfednavky adresujte na: CechosioNa rozliene at' suche neb oteviene (ds) bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez Vilik. West. Taus. tfisky, st •ely a jine pfedmety uvazle v tele, ale Mu g to kit RED FRONT Ceski Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS -Pea Itat. 4.0 Jos. Kotut, majitel.

Cena Nonat je 50c a $1.00, pogtou Telefon: Beacon 31734.

55c a $1.05. Ptejte se VaAeho lekarPraviddna jidla a lunee. nika nebo jednatele, ale nic jineho Nejlepti soudkove a lahvove pileberte, radeji prate pkimo na Idresu: vo, razne druhy vina a doutniky.

Mluvime &sky.

Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Pkejete-li si vice vedit o leeivosti Hoboko stale na sklade. o n a t, poelete nom listek s Vaal Zvlattni stoly pro rodjny. adresou.

WEST, TEXAS.

may —

GEORGE

E,Kr

DR. KAR. J. HOLLUB

C. H. CITERNO6i

Vr

NONAT

Vo

Husa Pi. Bellockova sloLla veera slam zkoutku. Dnes si po prize vyjela sama. Jela po silnici etyricitkou.

Ruce se ji jette trochu trasly a mytlenkami prodletala u hezkeho mladika z fidieske tkoly, ktery ji nau— Nahle peed sebou spaCil husu, prechazejici pohodlne pies silnici. Chtela se ji vyhnout, ale net se nadala, husa byla pod vozem.

Brzda zaskiipala. Na, silnici phbehla faxmatka.

Dala se do kfiku. — Prod nedavate pozor! Jela jste jako blazen!

— Ne, nejela jsem rychle, ale husa s1a prilis pomalu.

— At' je to jak chce, husu jste prejela.

Zaplatim yam ji: Byla to pekna husa.

Staei yam tohle? — Podala farmarce bankovku.

Farmilika chvili vahala, pak kla: — Dobre.

Pani Bellockova, obratila vat a jela domtl. Potkala Mary, svou slutebnou.

— Mrs. Bellockova. nevidela jste na silnici natl. husu?

Teprve ted' se pani Bellockova dovedela, to prejela a zaplatila svou vlastni husu.

Dite na elektriku Vynalezavost je nezmerna. Jak oznamuje odbornY a jiste seriasni tvYcarskY easopis "Schweizerischer Rundfunk", sestrojil si prostY elektrikat v meste Aarau zajimavY pfistroj. Ma v meste zavod s elektrickymi pottebami, ale sam je celY den na montatich. Jeho Lena je cd rana do veeera zamestnana v krame a nema, kdy se dostateene venovat nefinenti ratolesti v kola-

stic ectu,

dne 8. Cervna 1938.

ce, v pckojiku za kranacm. Stavalo se, Ze se det'atko mohlo uktieet a uplakat, net je maminka v druhe mistnostl zaslitthla. Elektrikat si evedi pomoci. Zamontoval mezi plenky novorozeriatka dva poly slaboproudoveho vedeni. Ty se ph ur&tem, u nemluvnete samozfejmem, vYkonu prirozenou vlhkosti spojily talc, to zvonek v obchode hluene zvestoval mamince udalast v ko-

so a lay in

■ NIS

Nesnesitelneho svedeni a letnich vyraiek relte po ruce SEVERINO

neptekonatelnou mast, vyzkouAenou tisiei temet po 60

let! Kupte si tubu (cena 50c) DNES a mejte ji stale p1i ruce. U'aetti vam utrpeni i vylohy. V lekarnach aneb ptimo od:

NA

SLET DO PRAM S OFICIELNI SOKOLSKOU WPRAVOU S. T. J. S.

. ..... -------- ------ , :::: --------------- -- : ------------------

EU R

22. Zervna

ZDARMA CS. CESTOVN1 PASY 50% SLEVA NA CS. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Brem do Prahy

Pro informace piste neb hlaste se

JOS. F. HOLASEPC t eehoslovalt Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistniho zastupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Ve stfedu, dne 8. dervna 1938.

VESTME

Volkinn okresu Wharton!

Vestnik jest spinomoenen oznamit, ze pan

A. H. REITZ se uchazi o Mad gerifa ∎okresu Wharton NA LiSTKU WHITE MANS UNION. Pan Reitz jest opine schopen 11fad ten zattavati, ponevadt byl gerifem pied tim a doposud zastava clad deputy pro El Campo. Jest dovek mirnY, ale zakona dbalY. Pan Reitz mezi jinYm pravi:

Spioni v Japonsku.

Japonske noviny maji novou rubriku, ktera se dosud tetila nejvetti oblibe jen v sovetskem tisku: honba za cizimi zvedy. V barvitych 0brazech lici, jak zemi obehazi nove stratidlo s miniaturni kamerou v knoflikove dirce a utima nastraZenYma jak mikrofon. I prominentni tokijsky list "Niti-niti" proleva slzy nad nezdarnymi titedniky rite vychazejiciho slunce, jak se pry vaji kupovat za trochu vina a otviraji sva srdce cizim agentilm pti evropskem obecle. Pravdepodobne bude v Japonsku dovoleno mluvit jen o kvetoucich ttetnich.

"Pfatele, znate mne tak dobie jako ja vas znam a vice, ze ma slova nezni na piano. Pled nekolika lety, kdyt jste mne zvolili za gerifa pro okres Wharton, ukazali jste, ze jste moji pfatele. Jen s va gi pomoci byl jsem zvolen. Vite dobie, ze jsem dbal iffadu, jet jste mne dali. Dnes opet se uchazim o tento Mad. Zkugenosti tohoto afadu v minulu mne byly velice pollen& take dnes varn mohu dati lepg i slutbu net minule.

Mnoho lidi se mne tate, komu dam filady y YpomocnYch. Doposud jsem na to nemyslil, ale slibuji yam, ze iffady deputy budou vypineny jen -apine schopnYmi mull, k tomu se hodicich.

2ivot pod drn

Ve Vratislave v Nemecku provedli odbornici zajimavY pokus. Soitali aivoeichy, Zijici pod travnatkin drnem. Vykizli vtdycky dtvereeni metr ptidy do hioubky 25 centimetre a urdova.li a poditali vtechno Eve na co ptitli. 2ivoeichy tak drobne, ae k poznani jejich existence je zapottebi mikroskopu, nechavali stranou.

A zjistili ,ze obydejna pdda ma podle sve vlhkosti (dim vlhdi, tim vice) 24.400 a2 73.900 tivoeicht. V modalovitYch loukach bylo nalezeno v jednom metru 54.000 ai temet 90 tisic iivoditnYch obyvatel. Nejvetti procento z nich ptipada na si druhy dervii a hmyzu. Na bohatstvi pudy ma vliv rodni doVim, ze vy, 6echomoravane jste ba.

V zime je hustota iivoditnYch lid uznalY, a ze se vae dobfe rozvaobyvateld ptidy nejmenti.

Me. a proto vas tadam, byste si rozvatili moji kandidaturu a uznate-li, Schfizka ae jsem schopnY zastavat Mad geV obchodnim dome. Knippel si kurifa, 'tie mne odevzdate vas hlas at poval par Ali. pujdete k volbe v dervenci.

— Jette neco?, pravila prodavadka s Ismevem.

Vag oddanY, — Ano, sledno, rad bych se s vaA. H. Reitz". mi dnes veder setel.

Divadlo v Houstone12.cervna

1:3brdZi3 ma.

Prodavaeka se ohlecila a kekla:

Snad jette novY pasek na k.alnoty, pane?

Knippel si vybral pasek na kalhoty koupil jej. Prodavaeka jej ke glim a podala balieek Knipplovi.

Kdy a kde, seeno?, ptal se Knippel a zahledel se na ni zamilovane.

— Divaji se na nas, zageptala prodavadka, hotovo.

— Kdy mate volno? pokradoval Knippel.

— Hotovo, pravila prodavadka a zahledela se stranou.

Knippel trpelive eekal. Koneene iekl: — Co stoji tahle kagile?

— Dva dolary, diste hedvabi, bezvadna jakost.

Knippel koupil — Sledno, kdyt dnes nemate eas, tedy zitra nebo-pozitfi?

- Prosim, felda sleena a podala Knipplovi druhy. balieek.

Knippel byl netinavnY. — Mate pane vazanky?

— Ovg em, vyberte si nejakou!

Knippel si jests koupil vazanku.

— Sledno, snad to piece jen pnjde? Nebud'te tak ukrutna! — domlouval Knippel proda,vadce, kdyt mu podavala tfeti balieek.

— Copalc.?

Ta naSe schnzkal — To lit je piece vytizenoi — Jak to?

— Vtechno jsem yam to napsala na prvni balieek!

Z vojny.

Povida, tienista letci: "Heled', Tondo, co je 1epti, bejt pilotem nebo tenistou?"

"Samozfejme, pilotem."

"To seg teda na omylu, dycky je lepgi bejt tenistou."

"Jak to?"

"No ,ponevadt tenisti zatloukaji piloty do zeme."

Postava, nad One dobri.

Sleena se rozhodla jit k filmu. Za tim aeelem navgtivila rekisera, ktery si j znalecky prohledl, vyzkoutel a nakonec zivl.

"Vid'te, ze bych se mohla skvele uplatnit ve filmu?" ptala se ho.

"K filmu? Sledno, k filmu by vas bylo tkoda. Vate skvela postava, celY vat zjev, to vtechno se mute uplatnit daleko lepe — v rozhlase."

Zvykni si, od nikoho nic nepo2a&vat. Je to nejlepti system, jak od nikoho nic nedosta. Mac Aurelio.

U VEL OSILAVU.!

23 - LETEHO TRVANi, POkADA RAD DUllOW HAJ, CIS; 126 SPJST., VE SVE SiNI PSI

ktere potada Telocviena Jednota Sokol

V sini Iadu gtefanik S. P. J. S. T na Cottage, Grove "NEVESTA Z AMSTERODAMU" aneb

"Krisna Holand'anka" Obra,z ze tivota o tfech jednanich 0 S 0 B Y: NadhernY, bohatY tovarnik p.

Sedan st.

Ulrika, jeho pani pi. K. ttirrtnikova, Vilem, jeho syn p. F. Lebr Mikulat Houbo, obchodnik z Amsterodamu p. R. Lebr Lizinka, jeho dcera sl. J Filipkova Tomag Nickaminek, gterkal p. 01. Valla Langer, ficlitel tovarny p. J. Katpar Eduard PtimY, iteetni u NklhernSich • • . • p. J. Lebr Stepan, sluha J. p. Al. Onielka ofie, komorne. sl. B. Broveova.

Eligka. dcera Nickaminka sl. S. Maragkova Delnik, p. K. Zahn Meziakti bude vypilneno popularnimi kuplety sokol. cvieitele bratra Ladislava Kadlce.

ZACATEK PkESNE VE 4 HOD. — VSTUP: 30c — DETI 10e Retie: bratra Fr. Bedana.

DOBRA vEtEftE — BARBECUE Po divadle tame pri hudbe Dybalova orehestru z Ganado, Tex. TJetive zve SOKOLSKY VkBOR.

ROSS, T XAS V NEDELI. DNE 12. CERVNA Zadatek o 2 hodinich odpoledne PROGRAM: Hudba. peed. br. Fr. Mrkos Uvitani z op. Dcera matky Angot PeveckY Sbor Slavie sled. Helen Foitova Vzpominka, baseri, Slavnostni tee br. Fr. B. Steiner, pokladnik Hl. U. SPJST. Hudba. z op. Prodana Nevesta PeveckY Sbor Slavie b Fr. Moudka, red Vestniku Doslov Hudba.

Ceremonial — Dr. G. A. Pazdral Hudba fizena chvalne znamYm kapelnikem, p. Louis Kohutem.

Po programu pkedstavi obecenstvu politicks kandidaty, br. Jos. Foit.

Chutna yeeete, 25c, o 5:30 hod. 0 tiznive bude peelive postarano.

Veer o 8 hodme taneani zabava VSTUPNE: PANT 40c — DAINTY 10c K odpolednimu programu vstup volny.

KahlY jest srdeene zvo.n.

VYBOR. V padu neptizniveho poeasi odklada se slavnost o tS iden pozdeji

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel •

Pravidla V Malem OznamOvateli (idtujeme 2 centy za slovo za ka/de uvetejnerd. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiste na zvlagtnim listku a prilozte k obtednavce ptislutny obnos bud' postovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni oak, ptidejte Sc na jeho vSrmenu.

Ma-li b$ti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znadkou, tetujeme za oznaraky "Na prodej", "Slutby a price" a podobne 25c zvla/V za znadku a na poitovne, aby dohe dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Ph oznarnkach "Nabidnuti k ku" neb "Ptijme se hospodyne" doplatek za znadku a poatovne 50 centu.

Doplatek za raadku budit ptiloten k obnosu, kterY posilite za oznamku.

zap TABAK — ne silnY na kouteni,

posilam ho 10 liber za $1.60 dopravu vyplatim. Zasile.m na C. 0. D. — Piste: Joseph Prochaska, Portland, Tenn.

(23-24pd).

TABAK dobrY, slab na kouteni 10 liber za $2.00; jinSr 10 liber za $1.60; dopravu vyplatim. ,Posilam na C. 0. D. M. Prochaska, Portland, Tenn.

(23-24pd). gip PISTE si o seznam ledivYch bylin z rise rostlin. Oerstve a vedecky smichane k upottebeni, zasobi vas: A. V. Mikeska, 1135 Walling St. Houston, Texas.

(24pd)

Ve sti'edu, dne 8. 6ervna 1930.

ViSTNiX

Sbrana 24.

OZNAMENI KANDIDATCJ Cent: $25.00 Statni iitady 15.00 Okresni utady 10.00 Komisatsky Mad 7.50 Jine precinktni ittady All political advertisements must be paid in advance.

stiLlosti poznamenal: "Voda u nas z-pravidla je, ale tentokrat b yl po rouctran vadovcd." Obeanka Orlieka.ja je zase doteena, ze pro ni nemen v holirne mydlo. l editel zase poznamenal: "MS7dlo zpravidla, je, ale tentokrat neby16." NavttevniCe Markova, ptitla pti stkidani smen: odchazejici mistr ji esttihal pul hlavy a nechal. Jeho nastupce Odmitl praci dokondit, protote ji nezadinal. Obeanka, tedy odetla s hlavou jen dopola ,osttihanou.

g

Nite uvadime kandidaty, kteti Vas Stra idelnSr pozemek. tadaji o hlas a podporu v demokraFarinan si koupil v St. Louis pozetickSich primarkach, dne 23. der- mek, ktery letel ut nekolik let lavence 1938. dent Zaeal orat. Sotva pluh zabral, vyora ze zeme zub. Stolidku.

WILLIAM McC'RAW Za guvernera.

— Zajimave, — zabrudel farmat a oral dal.

WALTER E. MONTEITH Asi za sto krokfi dalti zub. za vrchniho soudce civilniho odvoCo to — divil se farmat. laciho soudu prvniho vrchniho soudniho distriktu v Galvestone OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za tarifa T. R. (RUSK) ROANE za 'Serifs.

OKRES BURLESON. JOHN J. tOITPAL za okresniho klerka.

WARREN M. HILLIARD za okresniho soudce

A za padesat krphat vycral tteti zub — zub moudrosti.

— To je fakietV pozemek! — zvolal nechal °rani a jel domil. Cloveku, kterST mu pole prodal, napsal, to •chce peniae zpet, protole nebude ,obdelavat stratideh-4. pozemek.

Odpoved' prisla obratem.

— Orejte klidne dal. Neni to tadne stratidelne pole, jen bkvale footballove Skolni.

V hodine dejepisu chtel pan ueitel vyzkoutet talky, si neco o svSrch bohatSirech. Vyvola maleho Pepidka, aby neco povedel o Horymirovi a jeho Semiku.

Pepiekovi zazatila aka radosti a vyklada: .. a to nahle Hojymij zateptaj neco do ucha Semitovi a ten si us vesele sjej k Neumetelum

"Doufam, ze mi bude mono neco niti pro ceskoslovensky lid v Texasu." -- Wm. McCraw.

uei-

Zvolte

JACOB A. FU S za Odhadeiho a VYbereiho dani.

(0 znovuzvoleni).

W. H. HUNDLEY za Okresniho Kierka

Jr' TABAK LISTOVt — mam na EDGAR J. STRUWE prodej; kdo by si ptal pi/te. Cana za serif a.

10e, 15e a 20c libra, po/tu nevyplacim. Za tabak rudim. Jahn Hradek, ANTHONY H. ilaTJEN Portland, Tenn.

(21-23pd.) Za okresniho komisate 1. precinktu OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK White Rocks, White, Silver Laced za /erifa Wyandattes, R. I. Reds, Black Austratorps, Buff and Black Minorcas OKRES BELL $6.00; White, Buff, Black, Browns PONOIK FRANK Leghorns a Anconas a teZke druhy za Distriktniho Klerka midland za $5.50; michane za $4.75 za sto, vyplacene na misto, tiva do- OKRESY WHARTON A JACKSON davka zarudena. V.techny stada sle22. Representative Distrikt pie v3rzku/ene "bloodtested".

FRED MAURITZ me vypiniti v/echny objednavky za statniho zastupce. ptesne. Von Minden Hatchery, FaOKRES AUSTIN yetteville, Texas.

(17-dz) H. G. HABERMACHER o znovuzvoleni Zahada "City of Norfolk".

Okresniho Komisate Prec. 3.

Do ptistavu Royal Albert v Anglii vjel anglickS7 parnik "City of ED. BATLA Norfolk" se smutriSTm nakladem. o znovuzvoleni za ,okresniho klerka Vezl na palube pet mrtqch lidi. zda se, 2e za piavby z Baltimore od OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL 5. kvetna dodo na lodi k tajemnSim Representative, 25 Distrikt uddlostem, jet nyni bude vytettovat namotni Mad. Jeden z namotniOKRESY FT BEND A WALLER na ceste probodl sveho kamaraCECIL BAKER da a pak skodil do mote. Ihned byl o znovuzvoleni sputten zachrannS7 elun s posadkou Representative 20. Distrikt tti mutt., ale za podivriSrch okolnosti ztroskotal a vtichni namotnici OKRES WHARTON se utopili.

A. H. REOTZ za terifa.

Dededek chysta pro vnouee koar U sovetskeho halide z ryziho zlata. lVfaharad2a z Udaipuru, jak se "Veeerni Moskva" z 5. kvetna zahlasi, dal vyrobit pro sve prvni hloubala se do knih stitnosti petil vnoude, jeho/ narozeni se odekava, moskevskSrch holiren. Obeanka RydetskS7 kodexek z ryziho zlata. Zla- bakova si stetuje, to v holirne ne-1 te jsou v/eehny soueastky po ko- byla ani tepid, ani studend voda a ledka. AvAak kolebka oeekavaneho to proto musela dekat pul hodiny ditete je z bambusu. Vyrobil ji po- s namydlenou hlavou, net si koneedie tamnejtiho starobyleho zvyku ne "zdravotni holirna" nekde vodu nejchud/i obyvatele zeme. obstarala. editel zavodu k jeji

McCr

air, Mali kutatka druhtt "Barred,

za guvernera Veslo statni vlady dosiane se do dobrSich rukou, bude.. li Bill McCraw zvolen za guvernera.

HLAS PRO McCRAW JEST HLASEM PRO PkiTELE ESKEHO LIDU. (Tato oznamka jest venovina deskkmi piateli McCraw)