Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August,24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ye stredu
(Wednesday) 25. kvetna (May) 1938.
OSLO 21.
DR. EDVARD BENES JE NEJEN PRESIDENTEM, ALE I VUDC
M
V SOBOTU 28. KVETNA OSLAVI tESKOSLOVENSKA REPUBLIKA JEHO tTY RIAPADESATE . NAROZENINY. NESKEM, kdy intriky panoSe nacismu, nezdarneho syna deske matky — HenD leina — zpasobily nakupeni valeenSrch mraka nad 6. eskoslovenskem, jeho2 prozirava pevna vlada k ovladnuti mo2nYch nepokoju pH volbach do obci povolala do zbrane posledni rodnik branct, bran2e specialni, dala postaditelne osadit posadkami es. maginetovu obrannou linii a uzavtela hranice 'republiky, protote tesne u jeji zapadnich hranic nastal — pry — rutinovY pohyb nemeckeho vojska — dnes i my 6 echoslovaci v zamoti musime ptiznat, jake to bylo §testi a jak musime bYti vdteni Masarykoye velke moudrosti, 2e jeho pkani, slo2iti presidentskY fitad nasledkem vysokeho stall a nepevneho zdravi, se stalo skutkem. ft ekneme to s masarykovskou struenosti a uptimnosti a nebude v torn ani stogy nencty a nevdeku k velkemu starci. Bylo tteba, aby v dobe syrchovane va2ne a nebezpeene, sta.' u kormidla es. statu mu2 v pine site, schopnY i fysicky zastati vSechny fikoly s presidentskYm ntadem spojene. Za kratkou dobu od sveho nastoupeni ukazal dr. Benek co v§echno vy2aduje tento &ad. Ke vgem presidentskYm povinostem, ktere noveho presidenta eekaly neseetnYmi fitednimi navAtevami a podobnYmi nutnostmi, ptistoupila hned nejsoustavnejSi prate politicks. Bene'S si nesedl na representaeni kteslo, nYbrZ zaptahI se syYm povestnym cltieskYm zpasobem do dila, ktere na neho eekalo. Jemu nic neujde, na vge dava pozor, vi o vAem, kde je tfeba pomoci, jeho rozhodnutf, jeho zasaha. Ptipominame jen jeden obor: zajem o armadu, aby bylo vgechno v potadku, aby se nic nezanedbalo, a aby katdY v arma.de i mimo ni byl si vedom vagnosti, se kterou se musi esl. obeane starati o obranu statu. Vojenskou kazeri, kterou uklacla jako nejvyggi velitel armady sam sob& ptendAi president BeneS' na fAechno, co souvisi s brannou otazkou a brannYmi pottebami statu. Oeskoslovensko ma presidenta, ktereho je v gude videt, kterS7 se o ygechno zajima a o vSechno peeuje. Jeho autorita stale stoupa, a s ni jeho oblibenost, kdekoli se objevi. Je nefinavnST, ptesnST a v§estrann, je velkY delnik sveho poslani. Zve k sobe lidi i mimo ntedni navAtevy, aby slykl jejich nazory a byl o vAem podrobne zpraven. Je nutno jit vice ne2 dvaadvacet let zpet, zaeit u okam2iku, kdy mladY mu2 zahajil osvol3ozovaci dilo, jsa k nemu niterne u2 ptipraven a hotov. Je nutno ptipomenout si jeho pasobeni ye snemovRe kralovstvi 6 eskeho, jeho ptedna g -kyaproslv,bchmiuedlnaprost vyjimeenost mute, bojujiciho v nejosudovejg dobe za svaj stat a narod A co nejvice pfekvapuje pH tomto mu2i obecne pokladanem za rozumovS7 stroj, je, ze v jeho poetu ino2nSlch vSrvoja v mezinarodni politice nikdy nechybelo poeitani s komplikacemi citovYmi, je2 tolikrat zti2ily situaci Evropy a je2 pra,ve tyto dny jsou nejhotti pteka2kou poklidneho 2ivota v EvroPe. Nova Evropa dvacateho stoleti pkipravovand xnuiem dvacateho stoleti. Nebot' Bene g jest ut
dnes a zustane nejvetSim tviireim einitelem noveho evropskeho veku, proto2e u2 v dobe sveho zrani sam v sobe rortekl celou to socialni a hospodatskou spletilost. Ma itspechy proto, 2e ye svYch zaverech poeita s lidmi, s jejich dobrYmi i §patnYmi vlastnostmi, 2e on, zdanlive mu2 bez nervil a bez citovYch reakci, sam nejvice je napInen touhou po novem spoleeen-
897
19
8
JEDENACTYR. CET LET pracnje Slovanska, Poelp. Jednota na nzemi Texasu jakono prakopnice 'pojistne mySlenky. Jeji bohate zkuSenosti i spolehlivost, neseetnekrate osveddena. zjednaly daveru lidu riaSeho. Preto ma ptitomne 161 tada s 14.500 eleny, majetku za $3,215.000. STAS1TE SE CLENY MOHUTNE S. P. J. S. T. die staroeeskeho hesla — SVUJ K SVEMU!
Soumrak valeencr ridne. Razna vfrstraha spojencfi Ccskoslovenska, Anglie a Francie, mela neinek. Adolf Hitler tentokr4e se prepoeital, hrozny zbesileho nacismu neporostou ai do nebe. Cesboslovensko co posledni bagta demokracie ye stredni Evrope musi bSt zachoyano. zprava o kritickern tYdnu uvnitt t. eisla.)
skein uspoildani, je2 by melo slougit lidem, jejich pottebam, odstrariovat jejich bolesti a splriovat jejich ptani. Evropska demokracie ma sveho vadce, kterY ji chce slong t tim, ze ma cti2adost udelat ze sveho naroda demokratickY pkiklad. VysokY cil, jehoz etytiapadesatiletY mu2 dosahne, budouli es. obeane verit jemu, sobe a svemu narodu, jak yeti on. Opravdu vadei mu2ove se nerodi pies not. Jsou jako shine stromy, ktere maji hluboke koteny a pottebovaly eas k svemu vzrastu. U pre. e jako u presidenta Masarysidenta dra Bene S ka je podivuhodne, jak jejich osobnost a dilo rostlo organicky z vnittnich sil a zdroja. Je ovSem pravda, ze by nebyli do gli ke svYm nej yySgirn a poslednim metam, kdyby jim vYvoj veci kolem nich, kdyby jim dejiny nebyly poskytly ptiletitost, aby uplatnili sve dary a sluaby, a-
vSak podstatne a rozhodujici pti tom je, .2e mohli a dovedli poskytnout, co prave vec, situate, zajem a osud celku pottebovaly. Tak se nam 2ivotni draha a zavratny vzestup dra BeneSe jevi jako vYslednice ptedev gim dvou einitela a slo2ek: ptipravenosti a odvahy. Bene'S byl v2cly ptipraven na fikoly stale rostouci a zavatnejSi, ktere mu mely ptipadnouti, a byl vkly odhodlan chopiti se te2keho s celou opravdovosti a odpovednosti, bez ohledu na osobni obeti a nebezpeei. Jen tak se z mladeho a malo znameho badatele ptedvaleeneho stal za valky vedle Masaryka uznanYm vadcem narodni revolude, jen tak se z tohoto revolueniho ptedbojo ynika stal se po valce neptetr2itYm teditelem zahranieni politiky noveho statu a jeho nejznamejAim jednatelem svete, jen tak se z Masarykova, napted revolucionatskeho a potom ministerskeho vernesho spolupracovnika, stal se nakonec i zakonitYm jeho dedicem fitadu a autority. Nabyv za valky yzacnYch zkudenosti, mohl v novem state Stastneji a bezpeeneji ne2 kdokoli jinY peeovati o esl. vec v promenlive hie mezinarodnich sil. A ziskav takto 17Ietou praksi zahranieniho ministra a stalou neasti ye viadach es. republiky jedineenou zasvecenost ve vecech statnich, mohl a mute vyvinouti nejplodnej§i einnost, na miste, odkud ize videti nejdale a nejhloubeji v es. pospolitem 2ivote. Vidime tedy, jak Bene§ova vzestupna testa neni pouhYm sledem nahodilYch zasahil a fispecht, nYbr2 l'etezem eina a ntadn, v nem2 jeden elanek navazuje na druhY a katelY dark nabYva veal, pevnosti a nosnosti. President republiky je podle es. fistavy te2 nej yyMim velitelem branne moci. Va2na, nejista., doba, ba v poslednich dnech syrchovane kriticka, postavila presidenta dr. BeneSe pted ukol nesmirne telkY, odpovednY. A hrozici nebezpeei znovu ukazalo, jak president Sena byl ptipraven pro svou ulohu. Byl v2dy ptipraven a na v'Se ptipraven, byl v2dy odhodlan a nikdy se nieeho nebai. Kdy2 min. etvrtka doily zpravy o hromadeni nemeckeho vojska na severozapadni hranici Cech, znamenajici pohrfi2ku nad pevnYm stanoviskem es. vlady ohledne nemo2nYch po2adavka Henleinovy nacisticke strany — es. vlada povolala kvapne do zbrane posledni roenik vojina republiky, president dr. Bene'S za nesmirneho vzruSeni sveta nad mo2nYm propuknutim valky klidne ne2 pevne v meste Tabote prohlosil: "Jsme v nejkritietergi dobe 201eteho trvani republiky. Chteji nas rozdvoiit a to se nepodati. Sjednoceny narod se uhaji, pfekroei-li jedinY' nemeck3i vojak nagi hranici — budeme se bit, bramit do posledniho mine!" Cechoslovaci v osvobozene, ptitonane pangermanismem ohro2ovane republice, mohou dekovat Osudu, 2e jim v. dru Bene govi dal nejen presidenta, nYbr2 i vadce, jemu k 54. narozeninam pfejeme jako es. narodu, aby v pevnem zdravi ‘ .t'astne, vitezne va2nou krisi pfekonal a vedi Cs. narod stezkou skute6ne demokracie!