Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 18. kvetna (May) 1938.
OSLO 20.
SLAVNf SUB 1111LIONU CECHOSIATAKCJ REPUBLICE A DEMOKRACII. VATEK prate ve Velke Praze oslavily v den 1. maje dle pogtovni zpravy v gechS ny esl. politicks strany jednotnou oslaYou, uspotadanou Narodni radou na Vaclavskein namesti. ObrovskS7 projev v Praze, kde 125,000 neastnikt vgech pout. stran (snimek toho projevu jednoty ptinesl amer. tisk minuleho patku) boutlive manifestovala vernost republice, armade a idealism Masarykovy a Bene govy demokracie. Pod prapory republiky manifestovaly na 1. maje miliony ptislu gnikt naroda pro jedine heslo: v ge republice a armade! Vedomi osudove chvile vtisklo v gem jeden jedinST dojem: narod y a statu vge! Pracujici lid, delnici, rolnici, sttedni sta y, Utednici, to vge zmizelo v tom jedinem okamZiku, kdy se v Praze Va.clayske namesti zapinilo do posledniho mista a objevilo svetu, co je v esl. pomerech tak vzacnSim divadlem:objevil se narod. CeskoslovenskST lid potvrdil na majovSrch manifestacich to, co 'Zije v tech chvilich v nich v gech. Byt' byli ohro2eni jakVmkoliv nebezpeeim, vytrvaji, budou bojovat do posledniho dechu, bude-l1 toho tieba. Kratce: Nedaji se! Ji2 v easnSrch rannich hodinach byl na Vaclayskem namesti ruch a chodniky se zaealy pinit. Pted pomnikem sv. Vaclava byla ztizena tribuna. Po prave strane tribuny sta.,' stotar pro vztSleeni statni vlajky, kolem neho stall eestnou stra2 sokolove, legionati a elenove spolIca a jednot obrannSrch a telovS7chovriSrch. V pill jedenexte byl projev zahajen zvuky polnice. Hned nato za main statni hymny byla sla y -nostevzSTnastivljka.SboryPevck obce zapely husitskST choral "Kdot jste boi. bojoynici" Na namesti bylo ticho jako v kostele. Byla to ptekrasna, chvile jednotneho souzvuku vgech srdci a nazorii! . Slova ujima se primator hlavniho mesta Prahy, dr. Petr Zenkl. Zdtrazriuje pti zahajeni sve historicke fedi, ze zavaanost a odpovednost doby byla nam ptikazem, abychom ptekonali, co maleho nas deli, abychom se jednotili v tvrdou hradbu, jako jsme se yftly dovedli v eas nebezpeeenstvi sjednotit a prokazat silu. "Nage dnegni oslava svatku prate ma mohutriSr v3iznam symbolickS7. Stejne jako 1. maje slavneho roku 1918 i dnes chceme touto spoleenou oslavou dati jasne najevo, t'e u v gech eeskoslovenskStch stran je mnohem vice toho, co je spojuje, ne2 toho, co je deli. Tak jako jsme dovedli v poslednich letech svetove valky lednotne a ukaznene bojovat a usilovat o svou narodni a statni samostatnost, dovedeme i dnes tuto samostatnost svornSTin a pe ynSim semknutim sil hajit a udrZet. Uvedomili jsme si, ze yznegenSr ideal demokracie, jeho2 strakem ye stkedni Evropy je 6eskoslovensko, je zaroven bytostne spjat s ideou nageho statu. V tragicke chvili Umrti na geho velikeho presidenta Osvoboditele si uvedomil celS7 narod, dim je jeho odkaz a co v tomto odkazu znamerid povinnost verne slouZit statu a demokracii. Nemeli jsme a nemame ani dnes ye svem na.roclnim spoleeenstvi ani privilegovanSrch tkid,
ani yydedencii. OeskST a slovenskST elovek je schopen velike vnittni kazne, nesnese vgak pout otrockStch. Byli jsme vZdy a jsme i dnes rozhodriSrmi zastanci idealu miru a pokojneho souZiti mezi narody. Chceme se dohodnout jako rovriS7 s rovriSun se v gemi narody a staty sveta. Nemame proti nikomu zagti a nechceme "a,clnS7mi vSrboji zvet govat svou narodni drZavu. Ale mygenka miru je pro nas nerozluene spjata s myglenkou svobody. HrdS7, sebevedomST narod se neda na trvalo spoutat v otroctvi jinVm ndrodem. KatdS7 takovS7 pokus se v dejinach na konec obrati proti tem, kdo se ho Svatek 1, maje je pro nas oslavou lidske prate, oslavou onoho tvitreiho usili v gech lidi dobre yule, ktere Italy zilstane nejspolehlivejgim zakladem Zivota zdraveho naroda. Ne planVm tednenim, ale svou poctivou praci se stava, elovek hodriSrm ptislugnikem sveho naroda. Zde nam je °pet nejzativej gim vzorem a ukazatelem cesty na g velikS7 president Osvoboditel, kterSr k one Bede, kaZdodenni praci neptestaval vest. Dvacet let budujeme v gichni tento stat svou praci, dvacet let vynakladame v gecko sve na to, abychom ze sveho statu vybudovali jeden z nejlepe uspotadanYch state Evropy a sveta. Nedinime rozdilu mezi delniky rukou a hlay. Pro nas je kaZda prate ptimo posvatnVm svazkem. Od samVch zaeatku sve samostatne statni existence jsme si byli vedomi, Ze kaZdST prostST delnik je stejne pinopra ynVm elenem naroda a statu, jako kterSrkoliv jinST °bean. teskoslovens10.7 &ova je v gak stateenS7 take v boji. 0 tom sveddi cela nage historicka tradice od slavnYch dob ZiZkovS7ch a2 po na ge easy. Nage armada, na jeja zdatnost jsme pravem hrdi (boutlivST, dlouhy potlesk statisicoveho davu) a k niZ" nas poutaji uptimne svazky lasky a obdivu, ma v nagich dejinach tradice trvalo hodnoty. 'Mime pevne, 2e na ge armada, vyrilstajici z legionatskSTch tradic, je nejpevnej g'i oporou nagi svobody a demokracie. Dnegni nage oslava svatku prate je zaroveri svatkem jara. Oslavujeme jim tvurci praci, ktera vede k blahu a gtesti lidi. elovek a narod, kterST miluje svou praci, kter3"7 je vnittne zdravS7 a vyrovnanSr, nechce valky, nebot' nechce nieit praci druhSich, nStrZ chce svobodne rozvijet sve vlastni sily. Mir neni stagnate sil, mir neni pohodlne nicnedelani a uZivani vezdejgich statke. 0 mir a pro mir je tteba neustale pracovat, east() pak take bojovat: Nebot' mir bez svobody neni ye skuteenosti mirem, njilar2 jen bidriSr m 2ivotenim. Mir nelze udr2et slabosti a podlehanim nasili. (BoutlivST potlesk.) Praze pro mir yyZaduje mnoho sebeobetovani jednotlivcii a skupin, mnoho muZneho sebezapteni, ale ptedevgim mobilisaci mravnich sil naroda. Jato se chceme venovat v klidu a miru sve vlaatni praci, musime usilovat v gemi prosttedky ozabezpeeeni miru a sve narodni existence. Ptedevg im musime zustat verni sami sobs a svemu historickemu poslani v Evrop y. Musime zustat pevni a jednotni. Chceme, abychomzili divot naroda dustojneho, kterr si vlastni krvi a praci vybojoval samostatnost mezi ostatnimi narody sveta. Pro dustojnSi 2ivot naroda je nut-
no it a pracovat, nekdy je v gak nutno i umirat! (Bourlivy potlesk.) Jsme odhodlani ke v gemu, co od nas narod a stat bude poladovat, i k obeti nejta gi. My sami muZeme zemtit, ale narod bude Zit. Narodu path 2ivot, ale bez svobody a dustojnosti by ptestal laSt narodem. Siibujeme, Ze sveho naroda nezradime, a yetime, ae ye svem spravedlivem zapase zvitezime!" (ShromaZdeni propuka v boutlivSr jasot, volani slavy republice a armade) Po svem projevu pfeeet1 primator dr. Petr Zenkl proklamaci Narodni rady. Pravi se v ni: "ShromaZdili jsme se jako v den ptisahy 13. dubna 1918, abychom ye dvacatern vSrroei na geho statu opetovne prohlasili, ze jsme ptipraveni, my vgichni Oechoslovaci, at' stojime na kterekoliv vS7spe na geho narodniho spoleeenstvi, ptipraveni v gemi syStmi silami mravnimi, ale i hmotnSrmi, svou praci, padou i kapitalem, ze nas nic neptekvapi, a kdyby melo nadejiti cokoli, ae spojeni vgemu odolame a na konec opetovne slavne a natrvalo zvitezime. Necht' Zije na ge draha a nesmrtelna, republika eskoslovenska!" Po ukoneeni projevil zapely pevecke sbory staroeeskS7 chodral: SvatSr Vaclave. Statisicove shromaZdeni v pohnuti setryavo, na mists a jakmile hudba zahraje znovu prvni akordy statni hymny, nad geni a jednota se projevi mohutnS7m, spoleenVm a zpevem a sto dvacet tisic obearta hlavniho mesta zpiva eeskou i slovenskou Cast na gi statni hymny. Teprve potom hlavni potadatel poslanec Knebort oznamuje ukoneeni ptekrasne a obrovske manifestace a pti jeho poslednich slovech, v nich provolava slavu armade, shromaMeni znovu propuka v boutliv3i jasot. Ovace armade nemaji konce. Za min narodnich pisni se obecenstvo rozchazi do svYch domovil.
Kalendir iadovSTch podnikii 29. kvetna. Veiejne evieeni Sokola v Corpus Christi. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne. 29. kvetna. Divadlo v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove v Houston. Zatatek o 5. hodinach odpoledne. 29. kvetna. Divadlo Shorn Miadeie od tadu Ennis Cis. 25. 29. kvetna. Divadlo se zpevy sehraji ochotnici v dallaske Sokolovne na ukoneeni jarni sezony. 5. eervna. Lidovou veselici v Narodni sini potado, tad Corpus Christi Cis. 79. 5. eervna — Slavnost 101eteho trvani itadu Elmaton cis. 148. v Utulnem zatiai na farms br. Johna Huffa v Blessing. 7. eervna — Velka slavnost tadu Slovan cis. 9, ye Snook, veeer lidova veselice. Slavncstni bar pracuje na programu, kterST bude oznamen pozdeji.