Vestnik 1938 05 11

Qr an Slovanske Pocipo

Entered as second class mail matter January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress o August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 11. kvetrta (May) 1938.

ROeNiIi (VOL.) XXVI.

OSLO 19.

NFIINAVNI PRACOVNIK ODESEL, JEHO DiL0 ZIJE. T

AKO blesk rozletla se krajanskSrm Texasem zprava: "Jan R. Kubena tragicky zesnul, ptechazeje nabtai v Galvestone sra2en byl autem a smrtelne poranen, behem ptevozu ambulanci do nemocnice skonal." Desiva skutednost zdala se bSrti neuvetitelnou, zpraya ptisobila drtive, mysl vzpouzela se ptipustili, ze ho neni mezi 2e nam ode gel. Jeden ze zakladatelt nagi Slovanske Podp. Jedn. statu Texas a jeji prvni a po etyti desitky let prisobici tajemnik Hlavni ttadovny opustil nas navidy.

BSivaji chvile, kdy neni mono sousttedit se na myglenku a tlumoeit perem to, co nemri2e bSit slovy vystihnuto. Bkva to ye chvilich, kdy jste postaveni pied te2kS7, desivSr fakt, kterSr, ye vas vgechno pi evraci a kterST pusobi,ze mimodek divate se na svet zrakem absolutne jinSrm. Z takovS7ch chvili je chvile tato, co etrtam tento nekrolog .. .

Jmeno Jana R. Kubeny zristane nav2dy spjato s minulem, pfitomnosti i budoucnosti nageho Bratrstva. Na ge lady ztraci vice ne2 si dovedeme ptedstavit. Vy stati a stark' dlenove se jiste pamatujete na doby, kdy nage S.P.J.S.T. prodelavala take zaeatky, co to vzalo namahy, dasu, dnes skoro neuvetitelnS7ch ()heti od hloudku horlivS7ch vyznavaeri fraternalismu, ne2 Jednota mohla se zakotenit, rozrrist v ko gat3i• strom, sv3imi detn3imi haluzemi zasahnout do ve gkerS7ch osad krajanskych. Vy star gi jste v to snaze utopili desitky let sveho 2ivota, vy to vite, 2e to byla mnohdy perna, prate, 2e to bylo dosti east° tludeni hlavou o zed' a 2e jste east° za2ili nepochopeni, posmech od jedincii cil a rikoly bratrskeho podprirnictvi nechapajicich. My mladgi jsme tote2 prodelavali u2 nepomerne leheeji, pomery v tteti desitce let prisobeni Jddnoty se daleko zmenily, pochopeni glechetnSrch ideji humanity a fraternalismu se gitilo, pronikalo mezi vrstvy nageho lidu hloubeji. Od templovskeho sjezdu sbratter&h •adri radostne ptiWivalo, poeet elenstva se neuvetitelne mno2i1, obdobi hospodatske deprese na ge Bratrstvo ptetilo bez povellivej gich ztrat, zdravS7 finandni podklad odolal naporu naraznSich yin telke krise ac vice ne2 d ye stovky poji gt'oven v stejnem riclobi zbankrotilo. Loni pH zdati13ich a eetne okazalSrch oslavach 40. vSTroei zalo2eni S.P.J.S.T. naborova, akce dosahla mimoildneho rispechu, letos nov3ich elent kakISTin mesicem utegene ptibSrva, majetek Jednoty roste, hospodatime prozirave, nage solvence je pevna, jsme na ceste dobre. Bratte Kubeno, proe odchazite dnes?

Sestry a bratti! JalzSr to byl elovek? Jako mladik doj el s rodiei do Ameriky, gel po tvrclSrch cestiakach, gel cilevedome pevne, jak

bylo ridelem vgech ptistehovalcii. A j 1 ze praci venoval lasku, opravdovost, obelliu hodn$7 zapal, v praci zastihla ho chvile smrti. Prodavad v obchode, samostatiV rispegnSi obchodnik, mayor Fayetteville, ptedseda tamnej gi banky a kiditel jinSrch doma a v Houstone, po tti lhrity dlen zakonodarny, ptedseda Liberty Loan and Bldg. Ass., Glen regentri Kolleje A. & M., demokratickeho vSrboru atd. Ptedev gim a pies tyto destne odpovedne funkce nejvice zajmu venoval, nespoeetne hodiny, dny, tSrdny, mesice a roky pro2i1 — mimo 2ivota rodinneho — u sve-

J. R. KUBEI, ho stolku tajemnickeho. Jednota byla jeho laska, jeho srdce i du ge. V teto praci neznal imavy, on s Jednotou rostl a Jednota rostla s nim, stanovy znal taktka zpameti, o vgem vedel, neugla mu to nenepatrnejAi vecieka, dovedl yam jmenovat vet ginu tadovSrch tednikti, jeho idasna pamet a svedomitost projevovaly se ku pt. v tom, '2e mohl bez nahli2eni do knih rici o ka2de prijece na majetek obrysna fakta, o pies milion dolarove hodnote rrizmich serif bondri, sta y jejich kursu a pod. Ztratili jsme, sestry a bratti, tolik, 2e to v teto dobe snad ani nedovedeme pochopit. olovek, kterS se vypracoval s obchodniho ptirueiho na vysoky stuperi inteiigence, na nem2 stab, kterS7 si osvojil takove vzdelani, kterST byl takovou vyrovnanou a harmonickou osobnosti, kterST za svou funkci tajemnika Hl. Utadovny stavel take celS7 sviij 2'ivot a dovedl postavit ideal eloveka, kterSr, dovedl venovat myglence fraternalis-

mu vge, poctivec kti gt'alove eistoty, uvedomel3i• Oechoslovak — odegel.

Prava, laska je rieinna. A v bratru J. R. Kubenovi nam ode gel dlovek, kterSt ve svem 2ivote, v obcovani s eleny spoledne Jednoty jednai laskave, skoro otcovsky, neznaje gkodolibosti, zapominaje na utrpene ktivdy, projevy nelasky, nedolotene osoeovani, hazeni klackti pod nohy — jak to 2. ivot dosti east() ptina gi. Byl elovek dobrotisko, byl hrdinou riainne lasky, o ktere plati slovy Quintova: "lido se spokojuji obydejne tim, ie rnaji — hrdinove tim, 2e davaji." Ptiroda takove jedince netvoti proto, aby zili, n3ibr2 aby slou2ili. Aby slou2ili druhS7m, svS7m spolubratrum, spoluobeanrim, sve obci, osade, statu.

a

Rodina ztratila ptelaskaveho otce a dedeeka, mesto Fayetteville a okres Fayette pHkladneho obeana, ale koho ztraci Slovanska, Podp. Jednota? Nechceme odpovidat, verni skromnosti Jana R. Kubeny. I nad svSrm hrobem nas ovladl rismsevem sve dobre a smitujici moudrosti, ktera k nam v'Sem vznagi prosbu, abychom vytrvali a pokradovali v dile jeho dila a 2ivota. Ve sqch nazorech, ktere nas nekdy rozdeluji, ye svS7ch stranickostech a malichernostech, bud'me moudii a drivodrim ptistupni. Bud'me jeho ptikladne praci pametlivi, opatrujme stejne v dobach boiich pohod jako v easech dobOch i z1S7ch dar poklidneho, shovivaveho rismevu vrouciho a 2ivotodarneho narodniho i lidskeho optimismu Jana R. Kubeny.

Sestry a bratti! Kdyby bratr J. R. Kubena mohl dnes promluvit, pak mil2ete bStt jisti, 2e by nas prosil o slib, abyste zristali verni idealrim zakladatelri na gi S.P.J.S.T., abyste stali pH ni, ptieiriovali se o jeji stab, rozvoj, hledeli pod jeji prapor ziskat generaci mladou. Jestli2e valite jeho pamo,tky, jeho prate, to2 misto slovy dokazujte to einem, dokazujte to skutkem.

Dilo, ktere bratr J. R. Kubena pomahal budovati, zustava i kdy ode gel on. To, co byla vec dobra. Vzpominam ver ge, ktere zesnu13'r dobte znal a nekolikrate, kdy jsme loni se na jub. slavnosti setkali, s pohnutim vyslovoval: Ach starnem, mincmistke, vgak minci poctivou j pme byli, vid'te, v kahliekS7 eas, vge pro ni stavili jsme dugi vagnivou co osud nahazel v nas!

Vage mince piatila, bratie Kubeno! Platil jste osudu svou krvi, srdcem a tim nejlepSim, co jste mei. Pro to, co jste vykonal pro naSi Jednotu, pro to, co jste jeite v-ykonati chtel, Vage pamatka bude at mezi elenstvem S. P. J. S. T. — veene!

Strana 2, EJLEPSI vec z celeho jarmarku v Javoil Neich je velikanskY flaginet u kolotode, vypada to jako oltat nebo varhany, ma to obrovske plechove pi gt'aly a hraje to v gelicos s bubnem i bez bubnu, s einelami i s lesnimi rohy.

Na deskach teto halasici sktine jsou vymalovany luzne andelske postavy i krvave ptibehy z eernYch lesu. Petr se svezl na kolotoei a ted' mute na to almate oci nechat.

Pak jde mezi kramky vgelieos koupit, penez je dost. Pernikove srdce pro Moniku! Vgechna srdce jsou popsana kroucenYmi pismenkami eukrovou polevou. Pro Mafenku, pro Lidugku, pro Anie'ku, i Vera a Libuge prijde na sve, krajdou s duchem doby, ale Monika pohofi.

- Nemate srdce s napisern pro Moniku? pta se Petr cukrate.

- Monika! Hehehe! Ne, nemam. Takove jmeno jsem ani neslygel.

Mniete mi na jedno srdce napsat "Pro Moniku?" pta se Petr.

- To se vi, 26 mohu, povida cukraf, ale bude o korunu — To nevadi, pravi Petr. Ttebas o d ye. Poekejte, napi gte tam "Pro mou Moniku", podkarn si na to.

Cukrar se gkrabal jednu Mafenku, ptipravil cukrovou polevu a vytlaeuje z trychtYtku bilY praminek, kterY pi ge "Pro mou Moniku", zatim co hour lidi pozorne pnihliti. Petr zaplatil a nese si srdce.

1-1.0upn munice jegte stribrnY naramek, nau gp ir. o s malirm koralkem, gitieko v hezke krabici, hedvabim vylaene, bonbony v malovanem sacku, broz a prstYnek se zelenYm kaminkem.

To vgechno stalo hodne penez.

Potom nakoupil je gte mnoho veci: kavu, mouku, cukr, eaj, kokeni, sul a slohl to do yellkeho koge-.

Tak, a ted' mne to rybafske naeini. To maji v krame u kostela. Cesta ho vede kolem hodinarskeho kramu a Petrilv zrak padne na velikou 'lupu.

Lupa, povido. si . To je pekna vec. Kdybych se takovouhle lupou podival na dmelaka, vypadal by jako medvide.

Petr se diva lupou; pod lupou je ve vYkladci pfigpendlen otakaren osikovY. Lidi, to je krasa!

Ten Cerny samet, ta hluboka, mode, ten fluty prouZek na motylich kfridlech! Lupa je zasazena do lehkeho nikloveho okruZi, ma aspori patnact centimetril v prfneru, niklove drZadlo, ne, takovY pfedmet se hned tak nevidi. Cim dele se Petr diva na lupu, tim se mu zda, idasnejgi. To u2 neni jen eodka, to je zazradnY svet, zakletY do skla, to je earodejne boZi oko, ktere vidi v kapce vody celY rybnik.

Petr vegel dovnitf a ehce videt lupu. Vzal ji opatrne do ruky a pfidrtel ji nad svou dlani.

Vida, lidska ruka! Je to vlastne mapa fek, hor a iidoli!

Zae je ta lupa? pta, se Petr.

Sto dvacet korun, ale yam ji dam za sto. Je to nejlepgi lupa, jakou jsem tu kdy mel.

Petr polotii stokorunu na pult, hodinal zabalil lupu do hedvabneho papiru a je gte do baliciho, a Petr jde.

— Takovou lupu jiste Monika jegte nikdy nevidela, povida si a v okarnZiku stoji pfed kramem s rybarskYrni potfebami. Vejde a da, si pfedloZiti naeini. To bude poZitek s tim chytat.

Co to asi stoji? Vgechno dohromady osmdesat korun. Nahodila koupe. Petr saline do kapsy, pak do druhe a prohleda v gechny kapsy a vidi, 2e ma jen etyti koruny. Koupim to jindy. Nemam u2 penize, pravi a odehazi.

— To nic nevadi, mohu chytat na stare pruty. Ta lupa za to stala.

Petr vleee piny kog uliekou stankt a zastavi se pied stfelnici. Chasnici a kluci se trefuji do dernobilYch tercu, plechove figurky tanei a vriskaji, a nejvet gi umeni je sestfelit vyskakujici a kiesajici v praminku vodotrysku.

To se malokomu podafi.

- Tfi rany za korunu!

-- Dejte mi to, pravi Petr, polai korunu na pult a odstupuje s ruenici na nejakYch patnaot metro zpatky od pultu.

Z takove dalky nic netrefi, soudi ho gi, ale vet. je bavi a udrZuji pokadek, aby mel volnou drahu.

— Na co mifite? pta se Petra hoch.

Uvidig. pravi Petr a stiskne snonft'.

VLSTNIK

Jarmark v Java Teich.

Josef Toman.

Pft, kulidka na vodotrysky chrustla a spadla. Majitelka tam hazi novou a kulieka ut zas tanei na vocle.

— To nic neni, povide. Petr a sam si nabiji ruenici. Ale takhle!

Oprel paZbu o pravY bok, plesk! a kulieka spadne. Mle.deZ pochvalne kfidi: — Tafra! To je stfelee!

Kulieka za kulidkou mizi. Posledni Petrova koruna leti na pulte. A ted' yam neco ukaZu, usmiva se Petr na Obrati hlavu v levo, diva se nekam ke kostelu, prudce zvedne ruenici do vY ge hficha, mini jen okamZik, vystfreli a kulidka je dole. Divaci ivou nadgenim. Petr se usmiva a tu slygi za sebou hlubokY hlas — Hadam na Petra 8imu.

Petr se obrati, trochu sebou gkubne, ale hned klidne hledi do tvate eetnickeho straZmistra Brdy.

— U2 jsem to davno nevidel, Simo, pravi straZmistr.

— Byl jsem na vojne, pane strabnistfe, di Petr, zapomina, to ma je gte dye rany, bete svtij kog a jde se stra.Zmistrern.

— Jsi ut dlouho doma?

— Tak Best nedel.

— Hm, to je divne, povida detnik a picha Petra bodavYma oeima, zrovna v posledni dobe hlasi hajnY ze "Tfech trubek" ztratu dtyk — HajnY! smeje se Petr a sviti zdravYmi zuby. HajnY je popleta. Je to u'Z' deda, pane vrchni. Ani si tteba neumi spoeitat ty sve kusy.

— MoZna, di straImistr, ale nespou gti oei s Petrovy tvare. Kupoval jsi zasoby, co?

— Ano, pravi Petr klidne. Mouku, cukr a tak. Vgak to znate.

— Mag toho hodne. To mohlo stat na sto korun.

— Ani ne, asi osmdeso,t, pravi Petr.

— Ty vydelavag? A kdepak? slidi detnik.

— Mam piece rybo/ov, a ted' berou ryby jako dive, lze Petr.

— Jdi, rybati si steiuji.

— To je jako s tim hajnYm, ugkliba se Petr.

Neumeji to. Rybafina je umeni, pane vrchni.

To vite, to ja nepujdu rybatilm povidat, kdy a na co chytam.

— Umig v torn chodit, usmiva se eetnik. Sam jsi jako idiot Pfijdu se k yam nahoru podivat.

— Pirijd'te, louei se Petr. Tata bude mit radost a ja taky. UsmaZim yam kapfika.

Stralmistr zmizel mezi boudami. Petr se tige zasmal a zamifil k hospode na obed. Usedi v hospode, pine trhovet a venkovanu,'clal si polevku, ji a pofad ho v mysli obveseluje ten stralmistr. Je site chytfej gi net hajnY, ale neumi chodit lesem. Slape jako granatnik a za nim to vypada, jako by tudy 'Sla boufka. Petr si objednal gula g a pivo. Gulag tu na talifi, pane voni a Petr si teprve nyni uvedomuje, to nerna, v kapse ani haler. Dojedl a zavolal si hostinskeho.

"Podivejte se, pravi mu, zapomnel jsem, to nemam na irtratu. Poekejte, kroti hostinskeho, kterY mava rukama a otvira Usta. Hled'te, tahle frkadka, nebo ten slon. Je z mot dobre latky a kdy ho zmadknete, mesa chobotem, vidite?

— Kaglu yam na vage kramy, vzteka se hostinskY, kterY, tei, nema rad hraely. Zaplat'te mi a rychle!

Petr dopil sve pivo a vyndava, nakup: — Nektiete a divejte se! Tohoto panika jiste muZete upottebit. Jakmile se takhle zatahne, vyskodi. PeknY, Ze? Stal devet korun.

— Nechte si to haraburdi, zlobi se hostinskY a plat'te, nebo po glu pro eetnika!

— To by yam nepomohlo, di Petr. Penize nemam a pak yam nedam ani slona, ani panaka, ani frkaeku!

HostinskY kleje. Zlobi se, ale uznava, to je lepg i neco, net nic. Zahledl v ko gi stfibro.

— Co mate tohle, pravil nabrudene a befe do ruky naramek.

-- To se pro vas nehodi.

Ve sttedu, dne 11. kvetna 1938.

Tak mi date za Utratu ten naramek, nebo jde device pro eetnika.

— Ale ten sta.'. Ctykicet korun!

— Dam yam lahev vina k tomu jidlu, pravi hostinskY, kteremu se naramek zalibil.

— Dobra, souhlasi Petr. Vino mam rad, ale dervene. Petr popiji a vzpomina na Moniku.

— ProhYfil jsem ji naramek, jsem mrcha, nika si Petr. Dostane za to po druhe dva a ted' ji ptidam za to lupu. Bole, to vino je dobre!

Petr dopil vino, vstal, aj, jak se mu mota hlava! Sebral svilj kog a dal se po silnici do ODSOUZENCUV POSLEDNI DEN.

Mark Twain.

"MIA osud je zpedeten," pravil, "a nemam nejmensi nadeje, nulj dosavadni Zivot kondi.

Za nekolik hodin bude po v gem, ale vette mi, ptatele, nikdy bych byl nepomyslil, to to se mnou dojde tak daleko!"

"Ani my jsme nikdy nepochybovali, to jsi V tomto pkipadu zcela bez viny," frekli jsme mu, "a jak vidis, nikdo z nas to ani v tak tale hodine neopougti. Proto musig ukazat, to jsi mu2."

"Ach," pferu gil nas, "ja se piece nebojim.

Dfiv nebo pozdeji se to musi stat kaZdemu a na tom — jak — vlastne konec koncu nezaleli.

Ne, to neni strach. Je to zva gtni poeit, jak bude tam, v tom novem, dal gim Zivote."

Pak upadl do ponureho zadumani.

Delali jsme vge, abychom dodali mysli kterY nam mel byti tak nahle a tak krute vyrvan.

SnaZili jsme se pfeeist mu z oci kaZde "Pojd'," pravil jsem, "podivej, pfipravili jsme ti kaZdY to nejlepgi" -- a ukazali jsme mu jidla, ktera prave ptinesli a o nicht' jsme yeah, to je ma nejradeji.

Zachvel se odporem. zageptal.

"Katove mi vystrojili hostinu!"

Pak se posadil, nasilim setnasaje beznadeji a ochablost. Pkisedl a jedi.

Jedl jako nekdo, kdo ani nevi, co dela. Skoro jako stroj.

Pak odsunul talif a vytahl z kapsy deco .-. neknu yam ... ale prof bych to neptiznal? Vy'0111 clYmku . .

Hledel na ni s bolesti.

"Podivejte se, chlapci," fekl, "nic mi neni tak teZke, jako rozlouditi se s touto pfitelkyni, ktera byla mou te gitelkou v nejhorgich okamticich. Zakoutim si z ni naposled."

A v jeho blase jakoby se tkasly slzy.

"Posledni obladky dYmu, ktere na ni vyluzuji. Posledni."

Slavnostne rozbolestnen zapalil si dYmku, slavnostne zbo'ZnY vtahl do sebe dim ... A pak jej zvolna vypougtel tak, jako by se nemohl rozloudit. Byl bled a jeho ruce se chvely.

"Posledni clYmka," zaznelo z jeho fist a nahle — ani nevim, jak se to stalo — nahle mu vyklouzla z fist, letela a na podlaze z ni leZely jiZ' jen strepy.

Dival se na ty strepy pohledern, na kterY v Zivote nezapomenu Pak vstal, rukou si pfejel eel° a zcuchane vlasy.

"To je zadatek konce," za geptal. A podal nam vgem ruku, kterou jsme velmi vzru geni uchopili a tiskli .. .

Pfig tiho dne rano nastoupil svou teZkou cestu. Byl bledY, ale zmuZilY. Knez kraeel po jeho boku a laskave mu domiouval. My jsme gli pied nim.

Vrhl na nas jeg te jeden vSrmluvnY pohled.

Rozloueeni navZdy. A pak .. . k oltafi Pak vystoupil po stupnich vzhilru ... a dal se oddat se sleenou Edith Smithovou.

I za nepEznivYch pomerfi se nas obched

trroveri eeskoslovenskeho zahranieniho obchodu se udrIela i v mesici tak nepiriznivYch mezinarodnich pomert, jako byl bkezen. Obrat zahranieniho obchodu v bfeznu einil 1784 miliony KC. Za prvni atvrtleti leto gniho roku vykazuje pfebytek 632 miliony KC. Demokracie neni rovnosti pau galni, neuznavajici rozdilu kvalitativnich — svoboda, rovnost, bratrstvi neznamena nivelisaci, ta rbr/ inT. G. M. prct--; 17va11filnet,

Ve stkedu, dne 11. kvetna 1938.

OSIVA. Jsme chudi citem.

Dr. van der Leeuwa.

ENt smutnejk podivane nad svet, jeho oN mrzel livot. Materialne je na moderni svet bohat gi, nee snad byl kterftoliv jinST vek, ale duchovne jsme chudk. V gechny nage odbdivuhodne vymoknosti a sensate nestaei zakrkt skuteenost, ae uvnitt jsme chudi.

Skuteene , je tkol techto vymoknosti jen skr3ivat vnittni chudobu. Kdy'l na g vniterni je suchoparnST, jsme nuceni tvotit si umela z vnej gku, ktera nam maji poskytnout nahradu, anebo alespori vyvolaji takovou nepfetrZitou tadu stale se menicich zaZitkri, ze nemame eas zpozorovat nedostatek givota uvnitt.

Jen malo lidi dovede snest samotu nebo ticho a nelezt .bohatstvi Zivota v sobe, kdy2 na ne zvenei nedolehaji Zadne podnety. Ale jenom takovi opravdu Ziji. Kde nachazime honbu za zabavou a vnej gimi zalitky, tam vidime ptiznani k nedostatku vnittniho givota.

Je rozdil mezi Zivini a mrtv3"rmi: nektefi de jsou mrtvi jegte za Ziva, jini nikdy neumiraji, ponevad2 jsou zt glesneni Zivota. Vgichni hleclame divot, ponevadl divot je gtesti a Zivot je skuteenost. Ale teprve, as mame odvahu upustit od honby za politky a vnej gimi podnety, mriZeme mit rispech ve svern Nechci tici, ae stroje vzaly Zivotu jeho radost nebo svetu jeho krasu. Pokud se tide osobne mne, jen jsem minuleho mesice proletel Afrikou od severu k jihu, eel* muj Zivot zavisel na praci stroje. A za takovSrch okolnosti se elovek stava se velmi zdvoillS7m ke svemu motoru!

Stroje jsou dobre i zle, toted letadlo mute dopravit rychle zasoby do hladovejiciho kraje nebo i bomby a znieiti jej. C"lovek ho musi vat podle vnittniho smyslu pro hodnoty. Ale ph tom tent zajem o stroj, zprisob, jakS7rn je jeho vedomi spjato s temito mechanickSrmi vecmi, ho odvadi od vnittniho sveta, bet nehoi by nemohl it a tim merle ovladat svuj strojovS7 vek.

61ovek je ZivSr jen do to miry, do jako je sttedem pohybu a svS7ch Cinu. Je mrtvST do to miry, do jako je trpnST a neeinnS7. BSTt hvS7 neni tak snadne, jak se zda. Je to dar, kterS7 nutno ziskat, aby bylo mono dokonale jej ovladat. Do to miry, jak jsme opravdu zivi, jsme nezavisli na vnej gich okopostech, a ztratime-li dar Zivota, Zivot ztrati svilj privab, at' jsou vnej gi okolnosti jakekoliv.

Stroje slibuji osvobodit lidstvo od denni dfiny, jenom jestliZe elovek pfizprisobi stroj svemu Zivotu — ne jestlik ptizprisobi svrij tivot stroj. Stojime pied neriprosnou skuteenosti, ze elovek v na gem veku east° ztraci smysl Zivovota — toho Zivota, jen roste zevnitt a dava, mu pocit celosti a tvrirei instinkt.

Prvnim fikolem stroje je cleat pro eloveka, co musel elovek doposud delat sam Cim vice uiiva dlovek automobilu, tim merle ma chuti k cvideni. Ale to neni tak \Table jako zakrneni cite a intelektu.

I nage zabava se stava zmechanisovanou.

Nage reakce se stava tak zmechanisovanou vlivem radia, Mint a gramofonii, ze dloveku je stale telgi zit ze sve vlastni sily. Ztracime smysl pro Zivot. Jak se elovek stava citove chud3im, tak ztraci stale vice schopnost fidit svuj vlastni Myglenky jsou dynamicke, tvrirei, ale mnoho lidi dnes Zije ze syndikalisovanS7ch myglenek, rozfedenSrch a pfevatenSTch, a polykani tohoto odvaru fikaji "my gleni". Ale to neni vina strojri. To je vina toho, ze neumime uhvat strojri.

Vzpominam si, jak travi sve volne chvile domorodci v Bali v Holandske VS7chodni Indii.

Shromaldi se pied chramem, kterST si sami postavili, hraji hudbu, kterou sami slolili, maji orkestr ze svich Mena a tandi tance, ktere sami vymysleli, v kostymech, ktere si sami utkali.

vtorNitc To byla opravdova rekreace — rortomilejgi, net jsem vide kdykoliv pied tim. A za vedert jsem slyg el na hole, kde jsem til, zvuky domorode hudby vystupujici ze v gech okolnich kdyt se vesnice oddavaly svemu vedernimu oddechu.

Kdyt jsem se vratil do zapadni civilisace a uvidel pinY sal, travici svou volnou chvili divanim na nejnovej gi hlouposti z Hollywoodu, musel jsem se zeptat sam sebe: "Nuke, kdo z tech opravdu tiji?" Opravdu zijici jsou lido spontanni, tvfirdi, iniciativni.

Mechanisace, jet ohrotuje na g citovY tivot, uvadi v nebezpedi take na g myglenkovY tivot.

Vynalez tiskatskeho lisu byl dobrodinim pro lidstvi, ale vYsledkem dnes neni hlub gi mygleni a vetgi statednost nebo samostatnost v projevu. Naopak clne gni lide tiji z myglenek phpravenYch pro ne nekolika jedinci: tiji ze zesyndikalisovanYch nazoru: ti, kteti touti tak dojemne po individualni svobode tam, kde neni na miste, ochotne se ji vzdavaji tam, kde ji je velmi tteba, a odsuzuji hrstku tech, kteti ji zachovavaji. Zde take se stavame mene Clovek, myslitel, je prvni pohyb, spontanni vS7tvor, dynamickY stied vlivu. Nage doba ptispiva, k tvoteni slab gich, stadovYch nazorti. Denni projevy v tisku eini individualni mygleni zbyteenYm. Stavame se merle tivYmi. Jen nova vYchova mute zachranit eloveka pied zkazou od strojt, jet sam vytvotil. Nova vychova eini dite spontannim a tvurdim. Jen v teto realisaci tivota mute dlovek najit hodnoty, ktere ho povedou ke spravnemu utivani strojt.

Tak jako magnet setazuje telezne piliny ye svem magnetickem poll podel siloktivek v jednotnY obrazec, tak je na ge bytost zjednocovana a otivoyana virow ... Zlo, na ktere stone nage stoleti, je ztrata viry, mlada generace se zmita, bet kormidla na mai pinem zmatku. Ale nova vira se rodi . . . vira v divot, jen nikdy nekondi.

Vetim v tivot, jen je ye mne, jen je universalni a individualni, jen je jeden a piece nekoneene rozmanit* — Zivot, jeho ja jsem ohniskem a jena je nekoneene vice, net' jsem ja — Hvot, jen je hlas ye mne, napovidajici mi hodnoty a varujici me pied nebezpeeimi — Zivot, jen jedinST me milk vest, bet neho2 jsem ztracen.

Amerika ma Lida studenty.

John R. Tunis.

NEN1 DOSTATEK eerstvYch studentu, aby N se dostalo na v gech 1,000 universit ye Sp. Statech, udelujicich akademicke tituly.

Tak se stava, ze hoch, kteremu na tom nezaleti, na ktere universite bude graduovat, nemusi za studie ani platit hotove. Ho gi z Massachusetts a Connecticutu se nahle objevuji na floridskYch universitach a jini z Oklahomy zase ptichazeji na sever do Ohia nebo Illinoisu, aby tam byli vychovani. President jedne mengi stfedozapadni university, o ktere vi jen on a Bah, pravil jednou: "Vim, ze sem pfijimam hochy, ktere nesmim, ale musim udrtovat svilj kontingent. A tak je beru, odkud phj dou."

Po studenteeh je takova poptavka, ze americke vysoke gkoly maji dnes mnohem lepgi obchodniky net vychovatelskY sbor. V samotnem Ohiu vydalo 33 vysokYch gkol 150 tisic dolarri na platy, vYdaje a provise agenttm, na tisk a na pogtovne. Otterbein College, gkola s 350 studenty, vyslala v jednom rote 209,520 propagaenich brolur, knih, nabadavSrch pojednani a kolejnich magazinii. Drake University ma gedesatistrankove ilustrovane noviny a k tomu nekolik elegantnich svazkri,,jakol" i uvitaci formulate. Vgeobecne se v nich zdrirazriuje atmosfera venkovskeho klubu z dobitch dasri, tikazuji divky v koupacich gatech, divky stfilejici z lukri, divky s hochy stojici ruku v ruce ye starodavnch dvefich atd. President Hutchins z Chicaga poznamenava, 2e americke vysoke gkoly dnes nabizeji derstvS7 vzduch, zelene tra y -niky,dobrustavcenipfotljako dobre hotely.

Drake University zaru6uje svYm "polnim a-

Strana 3. gentfn" (reklamnim zastupctim), tediteli osobniho oddeleni a "specialnimu agentu" 25 dolarti tS7drie plus vYdaje. Provise se pohybuji mezi 10 a 50 dolary. Tito agenti utivaji telefonu a sleduji mlade "zakazniky" as do jejich domova, shledavajice east°, ze mesto, kam \yygli na "nakup", ut bylo probrano aspori patnactkrat picedtim konkurenci. Tito agenti nabizeji stipendia 100 at 150 i vice dolart, slibuji hory doly, easto i statni podporu. Dokazuji ph torn, ae na pHklad kollej X nevyhrala vet gi rugbyoye utkani dobrSich osm let, ze z kolleje Y je osm nejlepgich profesorri cell tok na dovolene; prod pry tedy se nezapsat na kollej Z (kterou oni zastupuji), kde je v gechno v nejlepgim potadku?

Kolleje dostanou tyto penize zpet od studentt, ktefi neznaji pornery. Jedna velmi dobre zname., kollej nabizi kaZdemu zapisujicimu se studentu stipendium 100 dolaril, a potom na konci semestru mu da, cadet za "zvla gtni vYdaje", kterY je prakticky tak velkY jako stipendium. Jina slibuje drze bezplatne vyudovani, a na konci semestru pak podle cadet za laboratorni taxy, "specialni vycvik" a podobne, jet se dohromady rovnaji ptesne sume kolejneho. NezHdka se na studentu tada., aby za stipendium ptispival podle svych sil k obohaceni lidskeho vedeni, to jest v nagem ptipade hral v kollejni kapele, zpival na vanoonim propagadnim turn& anebo spal v inernate spravo yanem kolleji za vynosne najemne.

Z 279 kolleji, podle nedavneho zji gteni, jen dve neptijaly "smenky" na zaplaceni kollejneho. Ostatni mely mezi studenty zamrzle pohledesky, Cinici mnohdy al 80,000 dolarri. Soupeteni mezi kollejemi donutilo na pfiklad Decatur College nabizet zvla gtni vS7hody nebo podporu 90 procentrim svS7ch studentri. Drake University, s 1,500 zapsanS7mi studenty, vydala 23,450 dolarri na stipendia, rrizne podniky a kapelu. DobrS7 hrae na lesni roh stoji dnes tolik jako halfback a rekrutovani studentu se zvrhlo v zavody v obsazovani posteli v kollejnich loZnicich po dobrem di po zlem. V jednom stave v Indiane se stalo na podzim, ze tfi nove zapsani studenti, kteti trt byli imatrikulovani, byli skuteene uneseni "polnimi agenty" a ptestehovani v uzavtenem automobilu do jineho vStchovneho Ustavu.

ARKTICKE MENU.

SovetskSr ristav pro vetejnou vST2ivu ptipravil zasoby potra,vin, ktere vystaei dva roky osadnikrim, rozhodnuv gim se piezimovat na severnim polu. Jednotlive sloZky potravy byly podrobeny zvlaltnimu konservadnimu procesu. Natere byly konservovany pod tlakem, jako na klad smetana, maslo, kaviar, sSrr, dkolada a pod. Z jinSTch byly ptipraveny koncentrovane vS7talky nebo konservy. Cela zasoba se sklada z 1000 kg konser y a 150 kg kondensovane polevky, k jejichl vyrobeni bylo tieba 50 kust dobytka, 5500 slepic, 3 tuny zelenin a jinSTch polivatin.

Zakladem denni davky osadnikii jsou d ye tablety, vaZici po 170 gramech a obsahujici kuteci maso, ktere bylo nejprve upedeno a pak konservovano s veptovYm tukem a su genou zeleninou.

Tyto tabletky jsou lep gi net pemican, kterY s sebou brali na sve arkticke vYpravy Amundsen, Scott a Peary. Pemican je smesi sugeneho masa a tuku. Pied potivanim musi bYti nejprve uvaten. Mimo to je velmi jednotvarnYm a nelahodnS7m jidlem.

SovetskS7 pemican ma v gechny vnej gi vlastnosti obydejneho pemicanu; je v gak mnohem chutnejk a nepfeji se tak brzy. V deseti nebo patnacti minutach se da, zmenit v chutnou a v3'72ivnou polevku. Neni-li prave po ruce oheri, da, se dobte jist student s chlebem nebo se sugenrrii suchary. D ye tablety sovetskeho pemicanu obsahuji 2200 kalorii.

Osadnici na severni toene budou jist etyfikrat denne a kaZde jidlo bude mit tti az 6tyti chody.

Henlein Sam musi vedet, ze v dohode s Cechy prave lezi At'astna budoucnost jeho krajant a nikoliv v nejake provincii, pfipojene k Tteti figi.

L'Etoile Beige (Brusel).

Strana 4. illimmemp.....■••■••••■•■••■•■■•■•■•

Oddil dopisovatelskfr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Houston, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Z dotazil, ktere jsem obdr2e1 v posledni dobe ohledne toho, jak to v Rio Grande Valley v tu posledni zimu dopadlo, soudim, 2e mnoho naSich krajanit se o to zajima a proto jim takto prosttednictvim Vestniku odpovidam, 2e v Rio Grande Valley zima neitkodila, neb tam mrazu nebylo; nejni2g bod, na kterY teplomer klesnul, bylo 38 stupiiii. Ale v mnoha mistech, kde je trochu vice piseena puda, zvla ge mezi Falfurias a Rio Grande Valley, ten prudk' vitr kterST v tu zimu tak prudce val, nadelal hodne Akody tim, ze ten pisek a vitr firody v tech mistech hodne odtel neb popalil, take vypadaly jako by byly pomrzle a take udelal Akodu tim, to na tomatech v mnoha mistech po'Skodil kvet a male plody. Bavina s tim ochladem take trochu utrpela tim, 2e, jak mne natal rolnici pravili, trochu se s tim opozdi. Zimy tam ale nebylo dost, aby fazole, ktere jsou na zimu velice citlive, zmrzly.

Kdy2 je, jsem ve Valley, tak se v2dy sna2im o v§ech mo2nYch vecech dostati informace a to hlavne od rolnikfi, a zvla gte o'd rolniku na§eho deskoslovenskeho pfivodu. MinulY tYden, kdy jsem tam byl po nekolik dnu, tak jsem zase nektere vyhledal. Ptedlo2i1 jsem jim vS'echny mane a ruzne ota2ky a povidal jsem jim, 2e jejich vYpovecli, co se Valley tYee, budu psat do Vestniku a proto mam za to, 2e to co oni mne o Valley tekli, jak se jim ve Valley vede, co tam atd., bude na,S'e krajany zajimat.

Krajan John E. Janeik, bydlici ve Weslaco, mne povidal, ge asi tti neb etyki mile na sever od Weslaco bydli krajan jmenem Vaclav Schneider. Rozhodli jsme se, 2e jej navgivime.

Kdy2 jsme k nemu dojeli, byli jsme velice ptekvapeni jeho krasnYm "stucco" obydelnim stavenim a nadvotim, ktere je obklopeno na v§echny strany krasnYmi citrusovYmi stromy; vypada to u nej zrovna jako na obrazku. Krajan tento nam pravil, 2e on ptikl do Valley pied dvanacti lety z Nebrasky, z Omahy, a zakoupil sobe 14 akril pozemku, za kterY platil $300.00 za akr a dodal, 2e on ten pozemek koupil lacineji ne2 se tam pozemky v tu dobu prodkvaly, ponevad2 on jej koupil od nekoho, co jej koupil od spoleenosti a nasledkem jistYch okolnosti, na ktere jsem zapomel, muses pozemek tento potom prodat. Jestli tento pozemek, kdy jej krajan Schneider koupil, byl "vykueovanY" nebo ne, to jsem zapomel, ale vim, 2e on nam pravil, 2e na nem nebylo vYstavnosti. Pan Schneider nam pravil, 2e co hoch mel v teclaach trochu zkuknost se gtepovanim ovocnYch stromu a 2e jej ovocnatstvi vkly zajimalo a teglo, a proto kdy pffSel do Valley, hned se rozhodl dvanact akril toho pozemku vysazet citrusovYm ovocem. Ze on tomu rozumi, jak se ma s ovocri mi stromy zachazet, co ony pottebuji, o tom nebude 2adnY pochybovat, kdo jeho sad uhledne. KakIST z jeho stromu, ktere jsou nyni 20 a 25 stop vysoke, jsou stoprocentne zdrave, neni na nich ani jednoho kazu.

Ponevad2 vim, 2e vetkna na gch krajanil si mysli, ge pestovani citrusoveho ovoce v Rio Grande Valley jen jenom takova, "kachna", ktera, byla yymygena temi, kteti tarn chteli pozemky k tomu ffeelu prodavat, a ponevadt nag krajane si mysli, 2e v pestovani citrusoveho ovoce nic neni, vyail jsem teto ptile2itosti, abych panu Schneiderovi ptedlo211 vkho mo2neho druhu otazky tYkajici se pestovani citrusoveho ovoce, na ktere on me podal mnohe vysvetleni, ktere jsem u2 davno hledal a za ktere jsem mu dikem zavazan. Bylo toho mnoho, ale zkratim to. Pan Schneider nam povidal, 2e mu jeho 12-akrovY sad Ptina g $3,000.00 roene. 0patrovani stromu, zavodnovani atd., to on si dela sam a na diskovani v sade si ftcly nekoho najme, ponevadt on nema tadneho tatneho

vtgrNix dobytka ani traktoru. Sad ge se zavodriuje obyeejne dvakrat neb ttikrat do roka. Ponevadt on ovocnatstvi rozumi, svoje stromy opatruje, prak a sttika je kdy je toho potteba a udrtiuje svoje stromy y e zdravem stavu, samo sebou se rozumi, to on pestuje nadprOmerne dobre ovoce. Pravil nam, te co drikaz toho on prodal svoje orange po $25.00, kdy trtni cena byla jen $20.00, dostal totit $5.00 co bonus za lep gi jakost. Ukazoval nam jedny citrusove stromy "grape-fruit" 8 let stare, ktere minulY rok ptinesly po 18 bednach (bedna vati 80 liber) se stromu, neb asi 1400 liber ovoce kus. Kdy g takovych stromu je asi 60 po akru, tak si to mute katdY vypoditat, kolik mute citrusove ovoce ptinest po akru. Pan Schneider nam ukazoval etyry roky start stromek, limon, kterY jak on nam povidal, plinesl minulY rok 120 tuctil limorra prvni ttidy jakosti. Pestovani limonri ve Valley je dokud v poeateich, ale pan Schneider ma za to, te behem dasu limonft se bude ye Valley pestovat mnoho. On tam ma, krasne misto, jako v haji a je tam nadobte spokojenY a krajinu tu krajanfun bez obavy odporuduje.

Dale jsme jeli ku krajanu asi pet mil na sever od Weslaco. Krajan tento se jmenuje Anton Honza a ptitel do Valley pied osmnacti lety z Minnesoty a zakoupil si ye Valley pozemek po $325.00 akr. Pravil, 2e nasledkem toho, te nevedel jak se ma ye Valley farmovat a nasledkem gpatne gpekulace a ptili g velke drivery v lidi, 2e tam prvni roky ztratil mnoho penez.

Koneene to ale pfail a nyni si stoji velice dolate. Ma krasne obydelni staveni, obklopene citrusovYm sadem, me, velkou stodolu a farma • geho mo2neho druhu-skehonalinatdiv dostatek. V zime pestuje zeleniny a v lete jeho hlavni firoda je bavina. V loni udelal ze 185 abaviny 173 balfi. Kdy2 jsem se jej ptal, kolik asi je v jeho okoli desetileta prfunerna firoda baviny, on mne na to fekl, 2e od ttech etvrti do balu po akru, kdy rolnik bavinu "poctive" °bald. Dale pravil, 2e ty pozemky, ktere v jeho okoli main na prodej, jsou za tu cenu lacine, i kdyby 'Cloy & na nich nic jineho net bavinu pestoval. Ponevad2 se ji g stmivalo, nemel jsem easu s nim mluvit, jak mnoho pestuje roene zeleniny atd., ale mam za to, ze by to bylo zajimave neb mi to ptipadalo, 2e on to vS'e dela ye velkem. astokrat se mne lido ptali, jestli jsem se ye Valley seznamil s jistYm panem Louis HlavatYm, kterY bydli nekde blizko mesteeka Pharr.

Uminil jsem si, ge ho musim najit a ptal jsem se na neho v Pharr. Hned na prvnim miste kde jsem se na neho ptal, mne pravili kde ho najdu. Bydli u sameho mesta Pharr. Ma tam krasnY domov, v dome nabytek atd., vSe kitsne a moderne zatizene jako v torn nejlepgim dome ye meste, ale ponevaft ma kolem domu citrusove stromy, ktere jsou vyMi. net jeho staveni, tak jeho staveni nevidet a2 uz je &ova zrovna u neho. Byl jsem tam velice vlidne ptivitan a ptijat. Domluvili jsme se, 2e jsme se pied lety trochu znali v Caldwell; s jeho pani jsme se znali mnoho let nazpet, kdy jsme byli jeke g kolaci; jeji rodiee bydleli pti Fayetteville a moji pri Ellinger, asi 'gest mil od sebe.

Hlavati pttli do Valley v roku 1925 z Caldwell v okresu Burleson, a vede se jim ve Valley velice dobte. Maji citrusovS, sad asi sedm alma, kterY je 13 roku stars' a velice krasny a kterY, jak mi pan Hlavati pravil, 2e on by nevymenil ani za sto akru toho nejlep gho pozemku ye sttednim Texasu. Zrovna vedle jeho sadu je sad, kterY byl vysazeny' v ten same eas, kterY ale vypada nadobte jinak. Jak nine pan Hlavati povidal, sad tento byl vysazen pro nejake di ze severu, jak pti ga deprese lido tito ptestali platit, nemeli cim, zavodnovaci distrikt jim zastavil vodu, lido kteti ten sad men opatrovat, ptestali se o sad starat, zarostlo to do travy; potom tam koneene souse& zaeali past dobytek a co nezniell dobytek, znicii ohen, kdy to nekdo zapalil, a vYsledek toho je 2e tam neni nic net nekolik ohotelYch a zakrnelYch patezfi. To je proe ve Valley je tak mnoho sadfi, ktere maji odstrakijici pohled. Hlavati v zime sadi zeleninu a v lete bavinu. Pan Hlavati mne povidal, 2e ye Valley v2dy rate elovek na zelenine udelat penize. On mezi jinYmi zeleninami rad sadi pro rannY trh "black-eyed peas", o kterST eb povidal Ce vtdy ptinesou dobrou cent;

Ve stiedu, dne 11. kvetna 1938. asi $1.75 za hampr (hampr je asi 30 liber) a le prrimerna sklizeri techto "pisri" je asi od 100 do 125 hampril po akru a sklizi se dokud jsou mlade, Cerstve a zelene. Kdyt jsme piisli v tedi na bavinu, povidal, te kdyby ye Valley rolnici na pozemku pestovali jenom bavinu a tu pak tak ohdelali jako to delaji na gi Tide v jinYch mistech, tak ze by udelali katdSI rok prrimerne bal po akru, ale to ve Valley je moc takovS7ch tech mestskych , farmer* kteti bydli ye me stech a po venkove po celem okoli rentuji pozemky a ge tito potom letaji s traktory z jednoho kusu do druheho a krop potom "odfackuji" jak se to da tak, jenom kdy je toho mnoho akru. Hlavati jsou ve Valley velice spokojeni vzdor tomu, te v jejich okoli nejsou tadni Pravili, to na jedne strane maji souseda "Ajryge" Knox-e, na druhe Itala Domino, na tieti 'Orme Henke a na etvrte MexiCana jeho jrneno jsem zapomel. Dale pravili, to tam nemaji klevet ani tadnych ku-kluxri a ze maji dobre sousedy. Dale pani Hlavata ptipomnela, jak mnozi nagi lido, kteti sami bYvaji nekde v nejake "opugtene varte", se domnivaji ze Valley je nejaka pustina a mysli si, 2e ye Valley neni kostelri, gkol, atd., kdetto ye skutednosti je to prave naopak, ye Valley je vice lidu, gkol, kostelri atd. do etveredni mile net kdekoliv jinde v Texasu na venkove. Slibuji HlavatYm, jak budu mit k tomu ptiletitost, ge je zase vYhledam. Dekuji jim za informace a pfatelske uvitani.

Sklizefi tomatfr je nyni ve Valley v pinem proudu. Tomatil je tak mnoho zased1S7ch, to tomatove kete lezi s tim ovocem. Jakost te je do bra a cena minulY tS7clen v patek byla 4 centy za libru. Jestli ty tomaty rolnici sklidi, tak z nich zase letos nasekaji penez. Kdo se o pestovani tornatil zajimate, podivejte se do Valley jak tam se to dela. Nyni se take vysila z Valley moc korny na zeleno "roasting ears" a nektera bavina bude asi za tYden ye kvetu. Stoji to za to se tam podivat.

Uclavam v tomto dopisu, tak jako v2dy, jmena lidi od kterYch jsem ziskal tyto informace, ktere zde podavam a take kde tito bydli, aby v padu 2e by nada chtel se ptesvedeit o pravdivosti myth zprav, ktere o Valley ptu, veal u koho a kde se mute na to ptesvedeit.

S bratrskYm pozdravem znamenam se, J. F. Chupick.

Lidska sila tryrobi za 77 centii elektfiny. estidenni cyklisticke zavody jsou, pokud znamo, nejtvrdSi zkouSlcou lidske sily. Jezdec vAak, kdyby mel tak jet ye dne v noci, vyvinul by jen 20 HP, co2 jest asi tolik, jako za 75 centil elektricke energie.

Zjistilo se nedavno pH gestidennich cyklistickYch zavodech v Madison Square Garden v New Yorku. Badatele zkouAeli zavodniky na zvlaknim bicyklu, pohanejicim elektrickS7 generator, jen meti ptesne svalovou silu Cloveka. 81apanim se v generatoru vyviji elektfina, ktera se zaznamenava na elektrickYch ptistrojich, namontovan'ch na desce pled jezdcem.

Jeden z nejlepgch cyklistft vyrobil prudkYm glapanim za jednu minutu jen 0.0018 kilowattovYch hodin. Kdyby tak pokraeoval S'est dni, byl by vyrobil 15.55 kilowattovSrch hodin, neboli asi 20 HP. Nic neni nazornej gho, ne2 tento ptipad. spolehajici jen na svou svalovou silu, by za tS7clen neptetr2ite prate maximalni rychlosti vyrobil jen za '77 centfr elektricke energie, tedy asi tak na dva obedy. Jaky tedy div, ze delnictvo si zacina uvedomovat, to jeho zachrana je ve spolupraci se stroji.

Nelze mluvit o "eeskem teroru" v nerneckS7ch kralich. Na.S' zpravodaj slykl fuolne velezradne keel v nemeckSrch kavarnach. V Liberci je obyvatelstvo dobte obleeeno a ma lep g stravu ne2 v Nernecku. Sudet§ti Nemci zdaji se miti — vic svobodv ne'2 Nemci v Tteti News Chronicle (LondSm).

Nejde o tti miliony Windu v eeskoslovensku.

At' nikdo nepova2uje za menAinovou otazku to, co je druhou a vlastne posledni etapou k Mitteleurope. Italie v Terstu a Poisko v Hornim Slezsku maji tY2 2ivotni zajem, aby se vial°, oe Le Temps (Pati2). vlastn6 jde.

Ve sti'edu, dne 11. kvetna 1938.

Yoakum, Texas.

Nat stars pionYr, br. Jan F. Pulkrabek st., opet delgi dobu churavi. Je davnym elenem nageho spolka S.P.J.S.T. a path k tadu Texasky Mir v Shiner, aekoliv jia zde bydli asi 15 rokfl na odpoeinku. Rodina jej zavezla k ogetteni nagemu vrchnimu lekati, dr. Jos. Kopeckernu v San Antonio. Jit je zpet a citi se lepe. Ptejeme mu brzkeho uzdraveni.

Nasledkem mnoha posledni dni, a pied tim zas velky severak a mraz, zdejti firody jsou taktka znidene. Jit po tied seji nag rolnici.

Co byla nejlepti ukatka pro trodu, obzylatte rajskYch jabiidek, pti glo s pohromou v nic. Lid hledi smuthe na ty letog ni vyhlidky. Polovice kvetna a teprve pole a vae na novo delati. Ale piece Tide chteji bYti veselgi.

Vera bylo v La Grange 15,000 lidu oslaviti jejich 100-fete jubileum, na Evergreen gkole bylo na 2,000 na nedelni slavnosti a snad i vice.

Musi se nekam, aby se ten zarmutek nade vtim zahnal. Na Sweet Home bude eeskY den a velka tomatova slavnost, v nedeli dne 5. derma.

Jsou pozvani vy ggi statni fitednici jako Mm. McCraw, Walter Woodull, Coke Stevenson, Robert J. Clavert, senator L. J. 8ulak a poslanec Gus. Herzig z La Grange. Tel na Midway bude druhY Oesky den v nedeli dne 22. kvetna, kamt jsou tea tyto statni fitednici pozvani. — Jake Kurtz, majitel velke Ceske plovarny na Sulphur Pool mne pozval tedniti v nedeli dne 15. kvetna, kdy bude tak zvanY Grand Opening tohoto kotipalitte, a tea budu piedstavovati jine ieCniky, tak jako na Midway a Sweet Home. — Onehdy, kdyt jsem byl v Beeville za obchodem, setkal jsem se s Karlem 8vabem a jeho bratrem, A. V. 8vabem, eleny na g Jednoty, ktere jsem jit nevidel 18 rokil. Pane jsme si pobesedovali a A. V. mne pohostil v jeho hotelu jmenem Koehler hotel, a kdy byl das, tak mne zavezl na jeho kale do bus station, za kteret pohostinstvi jemu srdeene dekuji. Tet se chysta na natli slavnost ve Sweet Home dne 5. dervna. — Posledni dny mne nay ttivili L. Kubitza a Fr. HejnY z Victorie a Frank Antot, Joe Antog a tti synove od La Grange. — Tomaty jdou do trhu. Pet kar bylo odeslano z Hanettsville a asi tii ze Sweet Home a zde zaeneme po nedeli odesilati.

Emil J. Motis.

Dallas, Texas.

Ctena redakce! — Jest pouze jeden den pied nag im odjezdem do vlasti. Necla mne to abych jette jednou za vae nepodekovala Klubu CeskSTch Len v Dallas za piekvapeni, ktere pro nas udelaly. Nemela jsem ani tuteni. Prvnim krokem do Sokolovny spattim dlouhy stan plnY kvetin a jidel a vtechny sestry sed gy kolem a jen Cekaly na nas. Sestra piedsedka pi.

Stranska promluvila k nam par sla y na rozlouCenou a daly jsme se do jidla. Chutnalo nam znamenite, vtclyt' ty nate Ceske teny jsou v gechny tak dobre kuchatky. Potom jsme si braly obresky a jette dnes mne je pi. Valeikova donese vyhotovene a ja si je vezinu s sebou, tak ae vg echny bude se mnou cestovat do to naai drahe vlasti, jestli se tam tt'astne dostaneme.

Vg ichni co jste po nas zasilali pozdravy, radi vyhovime a vie odevzdame. Pani Radove tea dekuji za vzpominku a Vateho synovce nav gtivirne. Jette jednou za vie dekujeme a jsme vati ptatele, Hemtalovi. iIVOTOPISNE VZPOMINKY BRATRA VINCE B. g ILLERA A JEHO MANiELKY. Tak moje matka se nemohla doekat, aby s ni mohla bYti, neb byly sestry pc* otcovi, ale po matte nevlastni. Tak se matka vypravila a jela do Chrastavej za ni. Ale jakY to byl obrat ye smfg eni jejim, kdyt ptijela domt. Jestli dtive otec horcrval pro Ameriku, tak ted' to bylo skaro obracene, jen Amerika. Ale jina, vec byla, jak se tam dostat. V roce 1870 mohli jet za, sve penize, ale tech ted' nebylo a deti bylo vice (ted' baba ale rad'). Ale f ikA se, je-li zle, 'te mate laYti je gte hut, neb on e ne. Tak i tu byla nadeje lepsi. Jeden z mat6inYch bratru vyjednavat pfsemne s temi jia zde v Texas, jestli by mu sem nejak nepomohli. Tak i moji rodiee psall aadost, jestli by nam dvou ditkarn, nejstarSim ,sem nebylo pomoteno, (toti g mne a sestie) ja, mel 14 let a sestra 20. V zimev roce

vt &mix 1880 pritla odpoved' ptizniva, pak i vyplacena testa, z misty at na misto.

Bylo to velkou radosti pro mne, takte jsem se s tim chvalil kde kteremu klukovi v decline, fie mne to stalo pax bitek, neb se mi kluci posmivali "Amerikan". Tak se pomalu blitil den naaeho odjezdu z rodne obce, z kteret se jia pied nami sem takova sila lidu vystehavala, takte myslim, ze maloktera obec v Oechach dala Texasu vice obyvatel, a to nejvice Silleru, Markt a Hejlti. Dle otcova vypravovani, prvni byl start' Leshikar, v roce 1853, pak jeho tvagr v roce 1854, Jan Ccufal, jehoi jedina, deera, ktera dosud aije, a ktera se narodila za kterysi den po ptijeti sem, jest to pani Terezie Maresh, Industrie, Texas, a jeho sestra Frantitka Coufal, ktera teprve zemtela pied nedavnem, ye stati 89 rokii, a sem phjela s bratrem ye stah 15 rokA. Je gte na jate minuleho roku jsem ji navativil a jeji deery Henry Barta, Belville, Texas, (neb moje mantellca pochazi z teho g rodu.

Trochu jsem odboeil, neb to nespada do mojich vzpcminek, ale doufam, ae mne bude prominuto, neb jsem vady rad poslouchal ty stare zakopniky, dehot mne utkvelo prilia mnoho dodnes v me mysli.

Tedy se ptiblitil nas" odjezd z vlasti. To bylo dne 19. btezna, roku 1881. Rodide nas doprovodill at do Usti nad Orlici, tam jsme se teprve s rodici, ae na shledanou, cot se stalo asi za rok a pul. Vlak nas unaael ku Praze, kde jsme prijeli y eeer, ale ja z ni nevidel nic, neb stryc mne nespustil s oCi, ze bych se mu ztratil jako stin. Po ptijezdu do Bremen, thin bylo ozne.meno, zee, musime Cekat asi tYden na druhou lod'; po ktere jsme men jeti, jiz odjela. Bylo to trochu ptkvapeni, ale ne pro mne, nYbrt pro strYce, neb ja jiz na druhY den ptesmYeil skoro vae v nejblittim okoli. A asi na tteti den jsem se pustil do vnittku mesta, a to rano zrovna po snidani. tadnemu jsem nic netekl, a hajdy na vYlet. Tak jsem ptipravil strYcovi, sestte a tetce, nas provazejici, trochu starosti.

Le mne pak hiedali, neni divu, tika se, po 'dem nic neni, ze se neztrati. A to bylo asi se mnou, neb ja na °bed byl jsem zpatky. Ale miij vYlet piece stal za to, neb jsem poprve ve svem vote vide Yelke misto, a pak jsem k tomu dostal od sestry par pohlavkfi a ad strYce ni ptidaykem.

Parnik, na kterem jsme jeli, se jmenoval Frankfurt. Cestujicich nas bylo nacpano asi dva tisice, ponejvice v mezipalubi. Was Oechomoravant jelo jen mak,. Nekolik svobodnYch hochfi a deveat od OeskYch Budejavic, pak asi tri rodiny z Moravy, jejicht jrnena mne vyprtela z mysli, jen jedinY Karel Oaka, byl tehdy svobodnY a jel do Texas; jeho rodina, nemYlim-li se, dosud tije y e Waller, ,okres Waller, Tex. Do Texas jelo mai° cestujicich, nejvice jich jelo na sever a sttednich state.

Nag e lod' prvni zastavku ucinila v Baltimore, kdet slezio nejvic oestujicich. To byli ponejvice ponti aide. Jak aiv jsem snad "nejdistg" narocl nevidel, jak byli oni tehdy na one lodi, neb cny drobne v g i s nich padaly, kudy chodili, eehot jsme na konec nebyli ani my uvarova.ni. Asi po 1 1/2 denni zastavce v Baltimore, lad' se s nami vydala na dal gi cestu. Zas na vysoke mote, neb koneenYm cilem jejim byl New Orleans. Tam nes vylodili napted do vozni barky, jet nos plevezla na druhou stranu pies Mississippi, kde jsme seclli na vlak, ale nikoliv snad jit k cili na g cesty, neb po nekolika hodinove jizde vlakem, zas nos vysypali z vlaku a rano zas nasedat na lod'. Jak se ono misto jmenovaio, se jia nepamatuji. Tentokrat jsme sedali na malt' parnieek s kolami po stranach, takae to pracovalo skoro jak ye vlasti vodni mlynske kola. Tento parnik nas do gtrachoval do GalVeStOriU dne 29. dubna. K veceru jsme sedli na vlak, ktery nas jit unatel pies Zaliv GalvestonskY, ku koneenemu cilia nag cesty, k mestu Brenham. Tam jia na nas eekal strYc, matein bratr to, Ignac Hejl, a heed tehot dne jsme se koneene k y eeeru ocitli pa 43 denni Atrapaci u cile naai cesty, mezi syYmi ptateli. Tehdy byli vaichni v malem okruhu Industrie, usazeni na rentech. 'Mot roku jsem jia zusta,1 u shora imenovaneho strS ree a sestra

Strana 5. gal k druhemu strYci, k Franku Hejlovi. Tam zilstala do konce roku 1882, ja pak jsem S. e1 v roku 1882 sloutit k bratrancovi Vine Hejlovi, za 40 dolaril roene. KralovskY to plat, pro patnactileteho hocha. Ze nam zdej gi prace neala od ruky, netteba podotYkat. V roce 1881 byly rody vettinou pod primer, a bavina mela cenu asi 8c libra. Korny v dubnu pomrzly, tak se ji mai° urodilo. Ta, die tehdej gi miry na farmach mela cenu $1.25 za beeku. Rok 1882 byl trochu ptiznivejti, a bavina vystoupila as na 12 1/2 centu. Tehog roku na podzim ptijeli za nami rodiee s ostatnimi ttemi sourozenci, neb jim ptatele pomohli na cestu.

Zaroven s mYmi rodiei phjeli jeate dva stryci s rodinami, totig mateini bratii Karel a Jan Hjlovi a babieka. Tak krom jednoho jejich bratra, kterY ztstal ye vlasti, byla dela ta eetna rodina Hejhi zde v Texas, 6 bratru, tai sestry a babieka.

V roce 1883 jsem musel jiti domfl pomoci delat krop. Rentovano jsme meli 45 akrt. Krop jsme udelali dobrY, asi 20 bah' baviny ,ale baviny byla lacin g, platila mezi 6-7 oenty. Diuhu bylo dost, za cestu a ostatek, za vae co se pottebovalo, kupovalo se vae na dluh, ac tehdy nebylo na farmach strojii, jako dnes isOu, nejakY rueni pluh a tti-roha branka, na zavladovani semene baylneneho, a jest-li nebyla, tedy to spravilo par vetvi svazanYch dohrornady a do toho se za,piahl jeden kun a ji g se vlaeilo.

V roce 1884 jsme obdelavali pies 50 akrii pole a baviny jsme sebrali jen 8 bale. Cena tenkrat byla asi do 8 centu ,rent byl penelitY, platilo se z akru 4 1/2 — 5 dolarii, vajieka se prmiavala tucet od 4 do 8 centu. Je pravda, maso bylo lacine, keznik ho ptivez1 at k domu od 4-5 centu libra, ale kdyt na nej nebylo. Krava dojna byla od $15 do 25 dolart. Dnes by za takoyou kravu chteli sto padesat dolart. Musim se jeate vratit trochu zpatky.

Roku 1883 jsme jeate dostali maleho bratra Vilema. V roce 1884 nam nejvic u gkodili povodne, neb jsme byli mezi dvema potoky, ktere nam znieily firodu thrrate mistem. Ten rck jsme se ptestehovali na jinY plat, ale ten nam byl osudnYm, neb koncem listopadu nam zemtel otec. Ja byl nejstargi z deti dorna neb sestra byla jig vdana, ostatni brath bvli vtichni mladgi. Po otcove smrti nom zbyly d ye herky kone a sedm set dolart diuhu, ale pustli jsme se s matkou do farmateni. A kdyby nas nebyly nemoce pronasledovaly, bylo by to ualo, jen ae Micah se s nami V roce 1886 jsme se ptestehovali poblite mesta Nellsonville, tam jsme vaak tea mot nepochodili, neb tarn vysYchala bavina Matka tam byla potad nemocna, takte ani domaci prani nemohla vykonavat, ale jelikot jsme byli jig vgichni vetai, udelali jsme si vaechno sami. Ptl tom jsme byli stejne veseli, tteba ae penez nebylo. A kdyZ jsme si :nem chteli na sebe koupit, museli jsme se doma ptieinit, a jeate neco si jit vydelati jinde a obyeejne jsme &Ivan divoke mlade kone pro lidi do tahu a pod sedlo. Byla to prate zabavna, obz ylatte, kdyt nas nektereho kiln shodil se sedla ,a to bylo Casto. Tak nam z to prate zbyl i nejakY cent na tu zabavu, neb tenkrat nebyly takove zabavy jako jsou ted'.

(PokraCovani).

Vzhilru na studentske divadlo v Placedo.

Z Placedo se scleluje, ae se tam velice Ceti na divadlo student" &sick tedi a literatury na Texaske statni universite, ktere tam bude sehrano jit tuto nedeli, 15. kvetna v 7:30 hodin veder v sini Telocvidne Jednoty Sokol. Divadlo se setkalo vaude s velikYm, mimotadnYm fispechem a v Placed° jsou ptesveddeni, ae tato krasna veselohra, jet se jmenuje "Radostne, uddlostP, bude velikou a radostnou uddlosti nejen pro Placedo, nYbrt pro cele °kali. Mnozi krajane z daleka se chystaji na divadlo, ktere nacvieil i kidi Dr. Ed. Mieek, profesor naai fedi. — Vstupne je jen 25c pro dospele a 15c pro doh.

CistY vYnos ptipadne na stipendia pro studenty easke teei. Studenti-herci i jich prcfesor se-tai na sledanou s krajany,

Strana 6. kid Ennis, dislo 25.

Ctena redakce Vestniku!

Po deli dobe jsem se pustil do psani, kdy2 ZadnY od nageho tadu ani od Sboru Mlacleie nedava zpravy, jako bychom ani ji g nebyli u nag Jinni. Ale jeSte jsme neptestali pracovat.

Chystame na den 29. maje krasne divadlo pod nazvem "Zatouland svatba. Jest to lidova, hra o dtytech jednanich a krasnY kus. Jedna se v tom o zasnoubeni a jak ji g ali k oddavkam, ale pro nesvary rodieil se to rozeSlo a pak se cela vesnice soudila. Mnozi pozbyli vSechno a jedni byli dosti dlouho ve vezeni, a to pro kousek cesty. Ostatni uvidite as ptijdete na divadlo. jsou rozdany dobrYm hercum a myslim, 2e divadlo bude dobre sehrano. Zaroveri vyz9vam naSe dopisovatelky, jak od tadu Ennis tak i od Sboru Mlade2e, by nam dasem nejake zpravy podaly, aby se nemyslelo, ae jsem jii ptesta11 pracovati.

Podasi jsme meli posledni tYclen dosti dobre, neb kahly se einil aby to travy v poli co nejvice zahubil, neb ji narostlo tolik, 2e to nevypada ani na pole nYlDr2 na pastr, neb pied tim ka2dY druhY den prSelo, ale dnes to vypacla, jit travy je hodne znideno a bavina a ostatni se pekne zadind zelenat. Co toto piSi, tak nam zase prSelo Take mame zalo2enou odbodku spojenYch formai-a, ale elentl pomalu ptibYva, posledne jich bylo asi 200 elenft. Mnolieho kdy vybidne, by se dal do toho sdrOeni, tu on odpovi, pocks as jak to bude pokraeovat. Kdyby vSichni cekali, a2 co to sdru2eni doka,2e, tak by se 2adne sdru2eni nezaloklo. Vstupne je nizke, jen dva dolary na rok a z toho dostanete noviny.

Ka2c19 by mei bYti elenem teto organisace. Kolikrate utrati $2.00 a neukje za ne nic, kolikrate se koupi za ne takova vec, 2e nema, hodnoty ani deseti cent*, ale na farmatske sdru2eni je to moc. To je moc, utratit $2.00 pro dobro farmerit V nal odboece mame dva z naSich lidi v &ado a sice John HaSkovec st. je mistoptedsedou a F. B. Vrla tajemnikem. JeSte jednou vybizim, by se stall vSichni eleny farmatskeho John Hrabina. sdruieni. S pozdravem, fad Praha, 'dish) 29., Taylor, Texas.

VSem eleriftm tadu Praha, Cis. 29. davam na vedomost, 2e pristi schtize naSe tadu bude se konat a2 druhou nedeli v mesici cervnu a site 12. dervna. Schtze jest odlo2ena, ponevad2 nas zabavni vybor porada v nedeli dne 5 cervna veik9 piknik a barbecue, zaroven veder tarredni zabavu. Proto vyzyvam vSechny krajany, by se sfreastnili teto slavnosti a ptiSli vyslechnout ty sve kandidaty, co jim vSeho naslibuji, kdy je zvoli. Bude to asi velice zajimave, ui se na to teSim 2e i ja je uslySim, jak nas asi vyvedou z to naSi deprese. Proto nezapomerite na 5. eervna a ptijd'te se vSichni pobavit.

Joe F. Eineigl, tajemnik.

Barber, Arkansas.

Ctend redakce Vestniku!

Minulou noc nam zde hodne zapr gelo, prot& j sem se odhodlal k yam do West doskodit a prostrednictvim Vestniku dat naSim ptatelam a znamYm v Texasu vedet, 2e doposud 2ijeme a jsme vAichni, chvala Bohu, zdravi a vede se tram obstojne na ty zle easy.

Urodu loriskeho roku jsme udelali dosti prochodici, ale po pet mkt pied tim jsme byli pronasledovani netrodami, zavinenYm bud' suchSrm neb mokrYm rokem, take jsme se musevSelijak a nasledkem toho jsme. li upadali do dluhu a vSechna naSe prace q zmar. Ta deprese by nam nebyla tak uSkodila, jen kdybychom byli meli nee° do prodeje,' ale bylo na nas jen, kupovat kaMou maliekost.

Eiaviny jsme neudelali dosti na zaplaceni -krmiva pro dva potahy. Dobte bylo, 2e jsme pti vSem byli, chvala Bohu, zdravi. JeSte letoSni firodu jako loriskou, tak budu zase 0. K. -Tak to vypada, 2e pana Slovadka orchestra se s nami rozloudila, neb z jine stanice ji -nebu,;.• de man° zde zachytit. DoznaVam, ie to byla to nejlepSi hudba, kterou mo2no na radiu usly-, Set. Sokolce Millie PolaSek ye Fort Worth zdeluji, jak jsem chytal ty jejich tech Revelers. Jak jejich program byl oznamen ve Vestniku na 7: dubna, byl jsem rozhodnut, 2e jich musim zae-

Ve stredu, dne 11 kvetna 1938: ehytit. Jak ptiSel gas, byl jsem pohotove, ale ne a ,he je dostati, neb Sri silnejSi stanice ptes jejich; talde to byla hotova. michanina. Tak jsem po dvakrat toho zanechal, az po tteti jsem v to michanici zaslechl firyvky rozkoSneho valdiku a to jako z velke vzdalenosti; vytrval jsem a pravirn hraji a to opravdu znamenite.

Kdyi nektera stanice uvolnila, tak jich bylo slySet ztetelne. Zachytil jsem peknY valeik a pak polku tervene vino" (bile kole.6e) a zachytil tea jmeno orchestry. Za tYden na to byl jsem vice odmenen, neb jsem zachytil zketelne, pet eisel, mezi nimi byl "Dratenidek", to bylo posledne. Fort Worth stanici mame co chvile na programu, ale ne onu, kde hraji tech Revelers; jest to stanice Fort Worth Star Telegram v Blackstone hotelu, WFAA. tieinkuji mezi temi tech Revelers take nektere piivabrie krasky. Vite, to dodava kapele vice zajimavosti. Pokladnikfiv orchestr a pak z Temple jsem nezachytil.

Mane, 2e tato moje Skrabanice pana red.

Moueku unavi, ale at' zvyka, neb minim ho v brzku zas nayStivit. S pozdravem na vSechny jsem, Jan Baran.

Floresville, Texas.

Ctena redakce, broth a sestry!

Touto cestou dekuji san-antonskYm sestram a brattim za krasne pohosteni a pobaveni, ktere nam ptipravili na Velikonodni nedeli. Pozde je lepe net* nikdy, aspori budete vedet, ie jsme na to jeSte nezapomeli. VtelY dik yam sestry a bratti, ie jste nam ptipravili takovY vYlet.

Dne prvniho kvetna meli jsme zde. Humoristicks/ vedirek. To se ti na gi lido zase nasmali a pobavili. Snad tam byl kde kdo z daleka roka a libovali si, 2e se piece nejlepe pobavime na sokolske zabave.

Ted' vzhilru na slet do Taylor, kde se ten na deskS7 Texas sleti. Snad to bude ten nejkrasnej•ze vaech doposud potadanYch, a take by mel bYt, nebude tak parno. Do.vno jsem prem9Slela, ie by slety nemely bYvat pies nejvetSi horka.

Statidek BartoS ua davno nepsal, ale zase si vzpomel pekriSrm dopisem v poslednim Vestniku. Tady taky kdosi zavesil hadisko na fend; dostali jsme v fiterY v noci velkY lijak.

Dne desateho, kdy bude br. redaktor eisti mOj dopis, budu slavit sve sttibrne narozeniny.

Jestli nezaprti, tak budu slavit s motykou v poll, jak obyeejne.

VSem sestrarn a. brattim na geho spolku pteji to nejlepai a sokolskemu sletu zdar! Vase, Anta Bayerova. fad Praha, cis. 29., Taylor, Texas.

Trinto projevuji svou soustrast nad ztratou sveho spolubratra J. R. Kubeny, tajemnika Hl. Utadovny nagi S.P.J.S.T. Jos. F. Eineigl, tajemnik.

Svojan, cis. 11., Engle, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Schuze nebyla dnes potadana. Tedy bude a2 dne 15. kvetna. Hled'te se vSichni dostavit, abych nemusel zase zbyteene jezdit. S br. pozdravem, Aug. Jalufka, tajemnik.

OZNAMENI UMRTI A DilaNZDANi. HlubokYm ialem sklieeni oznamujeme vSem ptatelfun a znamYm, 2e se Panu Bohu zalibilo povolati k sobe naSeho mileho man2e1a, otce a Josefa J. gebestu, stafiela kterS, zemtel dne 20. dubna a dne 22. byl pochovan na White Cemetery v Crosby, Texas.

Umtel na srdeeni vadu v jeSte mladem veku 53 roku, 9 mesicti a 5 dni.

Srdeene dekujeme p. farati Joe Bartoriovi a farati Garuoski za jejich krasna slova fitechy v dome, v kostele a u hrobu, a za ty krasne pishe,. co zpival sbor. Dekujeme tea vSem; kteti narn= byli napomocni tu chvili co nas tatinek- ozaplat'-jim-Pan Buh. Dekujeme hrobakteti pro nateho tatinka posledni misteeko nachystali a-dekujeme vSem za krasne kviti a kytice, zvlaSte dekujeme bratrum S.P.J.S. T., tadu Cis. 91. za krasnY venec co darovali a za neseni rakve ku hrobu a take dekujeme panum John Danek, Bill Navier, Frank Nedbalik a Victor Adam za tu noc, co byli s nami; dekujeme rodine Peterove za vypornahani a panim

Annie Orsag, Kristine Wright za okrieleni kostela. Ruh yam to zaplat' A tea dekujeme otcoye rodine z Snook, Tex. za vypornahani. tatinku, spi sobe v tichem traavem hrobe, spi sobe krasnY sen, a2 Pan ptijde a bude chtit, tea se vSichni sejdeme zas. Nespi nav2dy, ale najednou se probudi, a2 Pan trunu zatroubi, ozve se ten hlas, ten vSici uslySime najednou zas.

Budf2 zeme lehkou Tvemu popeli, s Bohem a na shledanou, Truchlici pozustali: Mary F. 8ebesta, man2elka a deti, Robert, syn; Hermina, Otilie a Marie, dcery; nevesta Milady 8ebesta; zet'ove Johnnie Franta, Willie Dubeak; jeden vnuk Billie James Dubeak a sestry Anna Bravenec, Marie Junek a FrantiSka LednickY ye Snook, Texas.

Rad Elmaton, cis. 148., Blessing, Texas.

Cteni bratti a sestry!

NaS tad se rozhodl, jak jste ji g eetli V kalendati tadovYch podnika ye Vestniku, k potadani slavnosti 101eteho trvani tadu. Slavnost se pofada dne 5. dervna v peknem lesiku br. J. Huffa pti Blessing. VYbor zabavni ptipravuje bohatY program pro tento den. Jidla a piti bude dostatek. Znamenita hudba bude vyhravati od 10 hod. dopoledne a2 do? (pry a2 do rana druhello dne). Mame zajiSteny nejlepSi teeniky.

Bude prichystano dosti sedadel ye stinu koSa tYch dubil (live oak). Veder vSude dosti svetla, elektricke 2drovky rozveSeny v haluzich techto stromil vyhlik jako zrale hruSky. Samo misto jest idealni pro potadani podobne zabavy, a nejednomu neastniku ptipadne na mysl piseri: Tam nad pottekem bublavYm na zelene strani jsou tam dva duby pralete, vrcholky k sobe Zda, se, 2e piseri tato zrovna v takovem iniste byla sepsana, jen 2e tech dubt je zde vice.

A druhY verS to pisne.

Tam vodival mne Jenieek, kdy2 jsem male, byla, on svazal vetve do sebe a ja se houpdvala.

Zde nebude tteba svazovat vetve, ponevadi haluze techto dubil jsou dosti silne samy o solathe by se na nich i dorostenY mohl houpati.

Jeliko2 vYbor nema jeSte program dopodrobna vypracovanY, prozrazuji jen, 2e spoleenY obed bude o 12 hod. Po obede zahajeni slavnosti.

Hudba.zahraje americkou hymnu a sbor zazpiva deskoslovenskou hymnu. Red picedsedy Hl. R. br. C. H. Chernoskeho, dale proslov br.

Moueky a jini teenici, basne, zpev, pak tanec narodni Beseda. No a pak v tomto zavetti: Vesele si zapejem, zpev nas at' plyne atd. Veeer taneani zabava.

Dovolujeme si timto zvati vSecky okolni tidy k freasti na nagi slavnosti a slibujeme, ae pti ptilektosti yam to tea oplatime. Dobre testy yam dnes takovY vYlet usnadriuji a ptitomnost vase vzpru21 i osve2i nas i vas k dalSi praci pro dobro naSi drahe Jednoty.

Mame ptislibenou *east Atednikil Hi. proto ptijedte i vy mezi nas. Na zdar!

Jos. Zemanek.

V patek m. t. bylo zaplaceno $8,000,000 dane z dedictvi na pozustalosti po zemtelem pittsburghskem banketi, cinovem magnatu a Wvaleinu sekretati pokladu Andrew W. Mellonovi.

Stat dostane jeSte dalSi dva nebo tri miliony.

Minuleho roku zemtelY kapitalista zanechal po sobe $30,000,000.

Spoleenost, narodu zahajila svoje porady v pondeli. Ma k vytizeni svizelne otazky jako: schvaleni zaboru HabeSe Italii, proti demui stavi se nektere republiky Ji2ni Ameriky, protest tiny proti invasi Saponeikii a problem SpanelskY. Anglie slibila Italii, ae bude nalehati na schvaleni zaboru Habege, negusovi'ma. bYti povolena dokvotni pense- is fleet Spledhostl President Roosevelt vratil se z kratAich prazdnin a v pondeli konal porady s mi,stopresidentem Garnerem, ptedaky kongresu ohledne nalehavYch zalektostech zeme a situaci v kongresu. Senatni vYbor schvalil elyt a 0/ billonove vyclani na akce obrodne.

Ve stredu, dne 11. kvetna 1938.

0 nas pro nas.

Dle zpravy dodane redakci bratrem pfedsedou Chernoskym po telefonu, konan byl ptedbetnY vYslech povolanYch autorit v Galvestonu ohledne tragicke smrti br. Kubeny. Eizeni nebylo skondeno, je nutno vynajiti dalk oeite Sveclky negtesti, fidioi smrticiho automobilu byl zvYgen bond z jednoho na tri tisice dolara.

Bratr pfedseda sdeluje v gemu elenstvu, to na uprazdnene misto tajemnika Hl. Utadovny se hlasi tada kandidata. Misto dopineno bude po peelivem uvateni, co nejspi ge a pokud lidskY bude motho, k uspokojeni nejvet giho podtu elenstva. — Rad West cis. 36. se usnesl, by k ucteni pamatky br. J. R. Kubeny misto vence — poslana byla suma tti dolara do fondu na postaveni pomniku T. G. Masaryka v Chicagu.

Poiadatel organu na stejnY ucel venoval rovnet tii dolary.

Zpravy z Klubu eechie.

Devdata z Klubu Cechie letos udelaly hezkY kousek prate a "Intramural Sports" pro deveata. Dne 4. kvetna na "T"-Night Banquet v Texas Union Building dostaly jsme "Special Award" cup a byly jsme jedinY klub, kterY dostal toto vyznamenani. Tento cup dostaly jsme pro "spirit, co-operation a sportmanship". Dvanext kiubu vynikalo letos v Intramurald a nag klub byl mezi vynikajicimi. Za to jsme dostaly "honorable mention". Hre,ly jsme golf, tennis, deck tennis, ping-pong, hadminton, shuffleboard, basketball, volleyball a baseball. M y'data, ktere hraly jsou: Mary Bednarek, Rosalie LibuSe Cerny, Henrietta Cervenka, Elenora Drozda, Mary Dvoileek, Annie Foyt, Irene Haidugek, Sylvia Hajek, Dolly Pearl Herizk, Floreine Holly, Evelyn Koemel, Martha Mikugek, Minnie Musil, Ethel 8ebesta, Adeline 8 irneeek, Helen 8o§olik, Lydia 8paek, Helen 8u1a, Alice Vondrak, Louise a Martha Zaruba.

Adeline 8' imeeek, sportovni feditelka POZVANI 1)0 PLACEDO na studentske divadlo, ktere sehraji na gi eegti studenti ,ze Statni university v Placedo Sokol Union Hall, v nedeli dne 15 kvetna. Zadatek v 8 hodin veder. Vstupne 25c a 15c. Ve gkerY vYtetek jest jejich, co vYpomoc k dal gim studiim.

Protot bratfi a krajane, z blizka i zdali, poctete je svou hojnou nav gtevou a jen tim je povzbudime a udinime jim radost kdy uvidi, to jdeme svfxj k svernu. Divadlo sehrano bude jako veselohra pro zasmani. Za studenskY Tom Late,. kroutek srdeene vas zve, Dallas, Texas Mili etenafi! — Patou nedeli v mesici kvetnu sehraje "PeveckY Kroutek" v Dallas, Texas, operetu o tfech jecInanich, "Nad Prahou kdy svetla hasnou". Doufam, to se yam vgem bude kus tento zamlouvat, neb jest to sarnY eistY humor a pane vesele zpevy z pratskeho ovzdugi.

Ulohy jsou dobte obsazeny a vgichni se snati, abyste byli spokojeni. Hraji nasledujici eleni: Tovanik Vanek, A. Sill; jeho pani — Hedvika Duronova, jejich dcera Helena — Hattie Ondragkova, synovec dr. Li gka — Fr. Vodiela, Ch. Bock z Chicaga — Frank Henzen, Mina — Rose Huffova, St. Budik, advoket — Fr. Konakovsky, Hatala — Robert Dural, Du gek, uditel — Walter Spanel, Franka, slutebna u Varikfr — Anna Markova, Vena Hoblik, zahradnik — Josef Jureak, Mixer — Josef Marek, John Kebrdle a Vaclav Kartous mail na starosti fizeni tipevu a retii. Proto prosime, nezapomerite nas navgtivit na patou nedeli v Sokolovne! Za v gechny ochotniky vas srdeene zve, Fr. Henzen.

vEs prodlouteth tivotnosti.

Jak dlouho till lide v dobach, kdy se 'Veda o takoveto veci nestarala 9 Zde je mono opkit se j en o zaznamy o veku znamych osobnosti a jejich rodin. Tato statistika ma to nevYhodu, se opira o celkem malt' podet osob, ale je dnes jedinou matnou pomilekou. Zjitt'ujeme-11 merny vek panovnika a knitat a jejich rodin, pokud jej zaznamenavaji doklady, dospivame k tomuto prinneru: v dobe od r. 800 at do roku 1300 je prilmer 31, od 1300 do 1450 dint primer 36, od 1450 do 1600 jit 37, 1600 at 1780 eini met. 32, od 1780 at 1908 dokonce 48. Tendence je tedy i v teto nedokonale statistice vteobecne vzestupna.

Moderni statistiky ukazuji, jak se podstatne zvetguje poeet lidi, kteti dotili se gedesati let v pomeru k celkovernu poetu obyvatelstva. Zajimave, je vgak otazka, jak dlouho till Tide pfedhistorieti. Zde ovg em nejsou docela tadne pisemne statistiky, ale moderni vecla dovede si zde pomoci. FrancouzskY antropolog profesor Vallois z Toulouse referuje v easopisu francouzske Akademie `L'Anthopologie" o vYsledcich sveho zkoumani v gech 218 nalezu koster pfedhistorickYch lidi. Tyto pozustatky path k teem skupinam, k rase neandertalske, lidem stare doby kamenne a stfedni doby kamenne.

K zjigteni stall techto lidi bylo poutivano jednak prazkumfr zubfr, jednak lebednich svu, ktere. se postupne uzaviraji a kostnati.

Prof. Valloisovi se podatilo u 187 lebek zjistit bezpeene vek, v nemt tito lide zahynuli. Pied dosatenim 20. roku zemfelo z Neandertalcil 55, z lidi stare kamenne doby 34.3 a z lidi stfedni doby kamenne 37 procent. Mezi 20. a 40. rokem zemteli z Neandertala. 40, z lidi stare doby kamenne 53, a doby stredni 58.5 procent. Stati 50 let pfetili jen tri lide, jejicht pozilstatky staly zachovany: jeden pfislu gnik stare a dva ze stfedni doby kamenne. Z Neandertalcii nepfetil nikdo vek 50 let.

Zkoumani prof. Valloise vyvraci viru, Neandertalec, kterY byl nalezen pied gedesati roky u Duesseldorfu, byl hodne stall. Prof. Vallois dokazuje, to tento mut, zahynuly 'lady pied 100,000 lety, pfekrodil site etyficatY svilj rok, ale nedotil se padesateho. Ze velmi stareho mute byl povatovan ten, jeho pozfistatky byly nalezeny v La Chapelle-aux-Saints Jeho lebka je nejlepe zachovanou neandertalskou lebkou a jevi takove staii, to se mluvilo obecne o `starci z La Chapelle". Jeho vek se odhadoval na 50-55 let. Prof. Vallois tvrdi, ze jde o lebku eloveka, kterY zemtei mezi 31. at 40. rokem.

nechava rozsttelovat trockisty, velebi Stalina a rozkrada, vekejnY majetek. Ponevadt tam je vsechno veis ejnYm majetkern, ma vetsi pole pirsobnosti, net kde jinde.

NemeckY pan Nedojed nosil za Vilema navoskovane gpidky knira, po svetove valce vstoupil do socialni demokracie, okradal stal a pfijdoval strane. Tesne pied Hitlerovym pfevratem si nechal narast mad* knirek pod nosem a stal se nejzutivejtim antisemitou. Prave nyni heiluje y e Vidni a zabird tidovske obchody. Pana Nedojeda najdete v tidovskem kaftanu, v anglieke snemovne, v cirkevnim rouchu, ve francouzske lidove fronte, proste ftcly a wade, kde je mot a lze neco z panujici ideje strhnout pro sebe. On je vedny svou pfizgasobivosti a nikdy neukojenou travosti. — Ovladne-li v nekterem narode vg echna vedouci mista, zaplati to negt'astnY narod staletim bidy, poroby a negtesti.

U nas ma pan Nedojed, pfrsobici z nekolika mist, vefejne mineni sveho historickeho patrona. Je to onen pan Berke, z Dube, ktery nekolik dukatfr nemel na obranu vlasti a pak mu jich cizak zloupil cele bedlry. 2adriST stet neporazil Cechy na Bile hole, tim merle cizi toldaci. Bile hora, to bylo viterstvi pana Nedojeda v eeskem narode. Proto, chce-li narod svobodne tit, mush neustale potirat ve svem stfedu Nedojedy. V klidnYch dobach je snadno nepoznate, protote tiji vtdy v kukle sveho okoli. Ale jakmile piijde k nejakem napeti, ktere vytaduje celYch lidi, poenou kukly pant Nedojedir praskat, ponevadt se nevi, zda on zitra nebude nucen ze stare kukly vyskoeit a prijmout rychle novou. V takovem okatiku poznate Nedojeda snadno, chodi mezi vami a gterbinami v praskajici kukle vidite jeho pravou tval. lidera Nemcotrout, dnes germanofil, veera chtel dobYvat celou Evropu, dnes gifi paniku a neviru ve vlastni sily naroda — nemilte bYt omylu, je to on. Proto, jakmile otevie asta — a nekdy je vabec neotevie, dovede bYt bfichomluvcem — stack Het: "Kouknou, pane Nedojed, my jich zname" a on zmizi, nebot' zbabelost je jeho nejzaklacInejk vlastnosti.

V. Bonin.

Dva praiske mosty dostanou do sletu novy

Prof. Vallois dokazuje, to lide doby pfedhistoricke dotivali se jen velmi nizkeho veku.

Mnohem deli vek se vyskytoval jit v dobe bronzove, kdy se vyskytovali jit eetne lide, ktefi se dotili gedesateho roku. Dojem stilt kterYm pfisobily lebky lidi pfedhistorickYch plyne z toho, to tito lide ptedeashe starli. Lebeeni tvy veak udavaji jejich vek docela neklanme. U nich byl rozpor mezi jejich biologickYm a anatomickYm statim.

Profesor Vallois vysvetluje rychle starnuti ptedhistorickych lidi tim, u vtech ssavcu nastane smrt po ptekrodenh doby pine sily.

Kdyt ubYva sil, nastava, doba umirant Doba kdy je Cloy & odkazan na pomoc jinYch, nevyskytuje se u zvitat a nebyla take u ptedhistorickYch. Pattili docela ptirode a bylo pro ne docela samortejme, ze zemrou, kdy jejich sily nestadi udrtet je z vlastni sily na vu. Ostup smrti pies vek vyvrcholene sily je dilsledkem lidske kultury. Stain se pfirozenYm i kdyt fysicke sily po desitileti zvolna klesaji.

Do nedavna pracovalo ye Vidni at 300 zahranienich novinait. Nyni v turnalisticke sini hlavniho telegrafniho fdadu pracuje jen nekolik domacich turnalistfr a sotva pul tuctu zahranienich novinaffi. A ti vgichni po celY den zivaji, jetto cele zpravodajstvi ovladla berlinska zpravodajska kanceldf, ktera netrpi tadnou konkurenci, at' ut soukromYch agentur, korespondenci, nebo i listu. Nae korespondent ye Vidni sahne, to ut ma jeho redakce z Berlina.

NEDOJEDOVE VSECH ZEMI. JAK SE PRODLUiUJE ZIVOT. Prumerne deice lidskeho veku nebyla dfive venovina dostateena pozornost a proto mame pfesna eisla teprve z dob moderrich. Nicrnene lze zjistit, to se lidskY vek ustavi^he prodlutuje ate toto prodlouteni neni jen znakem dob nejposlednej gich. Podle vYpoetil anglickeho astronoma Halleye byl koncem 17. stoleti v Anglii prftmernY vek eloveka 33 a pul roku. V 19. stoleti kolisal tento vek v civilisovanYch zemich mezi 35 at 40 roky. V druhe polovine minuleho stoleti zadina vgak je8te pronikavela

Strana 7.

00...110•■■■•••1101•11

A jejich eeskoslovenskY patron pan Berka.

Poznali jsme nag eho pana Nedojed jeho srdce v sadle a duk, ktere, sidli v pupku. Bylo by omylem se domnivat, to Nedojed je rYhradne nag deskY Maya, nage netodni ne gtesti. Naopak, on leti jako pfitivnicka plisen na vgech narodech sveta a je tak start jako kultumi lidstvo samo. V Rusku za cara byl einovnikem, posilal revolucionafe na Sibit a rozkradal vefejnY majetek. Za Trockeho nechaval zastie-: lovat bYvale burtousty, klnul carovi, velebils.

Trockeho a rozkradal vekejnY Majetek. Nyni

V ramci piiprav na sokolsky slet de pratiska obci opravit kagnu na Malostranskem namesti, umYt a opravit sochy na Karlove m;:ste, dale pomnik dr. Jana Podlipneho v Praze VIII a konedne nattit most Oechnv a Hlavkil y . Kreme toho dostane novY nater i mast, vedouci na SlovanskY ostrov.

Kalendaii iadovSrch podniku 14.. a 15. kvetna — Slet a zavody luny Jiini A, 0. S. phi sini fadu Praha Cis. 29. v Taylor.

15. kvetna. Divadlo studentfi v Sokolovne v Placedo, pod tizenim jejich profesora dr. 1Vlieka. Zaeatek v 7:30 veeer.

29. kvetna. Divadlo Sboru Mlidete od 'Mau Ennis Cis. 25.

29. kvetna. Divadlo se tipevy sehraji ochotnici v dallaske Sokolovne na ukondeni jarni sezony.

5. 'derma. Lidovou veselici v Naroclni sini pafade, fad Corpus Christi Cis. 79.

5. Zervna Slavnost 101eteho. trvanh fidu Elmaton Cis. 148. v utulnem zati gi na farme br.

Johna Huffa v Blessing.

7. eervna — Vella slavnost tadu Slovan Cis. 9, ye Snook, yeeer lidova veselice. Slavnostni bor pracuje na programu, kterY bude oznamt.n pozdeji.

Strana 8.

PREFILED NOVtCH 5LENU ZA MESIC DUBEN 1938. ita d BCD I Staki Ohms 4 1 16 1,000 9 1 16 1,000 13 1 32 1,000 13 1 43 2.000 13 1 34 500 15 1 28 500 15 1 19 500 17 28 500 17 1 53 1,000 20 1 31 1,000 28 1 22 1,000 28 1 31 1,000 28 1 20.

1,000 28 1 21 1,000 29 1 31 500 29 17 500 1 29 18 500 29 35 1,000 29 28 500 29 24 500 29 38 1,000 1 29 20 500 29 1 34 1,000 31 1 45 2.000 33 1 41 1,000 33 1 16 1;000 33 1 32 1,000 36 1 24 1,000 45 1 23 500 47 1 21 500 47 1 17 1,000 47 1 19 1,000 48 1 24 1,000 48 1 16 1,000 52 1 35 1,000 56 1 23 1,000 56 1 25 1,000 56 1 25 1,000 68 1 30 500 68 1 22 1,000 68 1 45 1,000 68 1 21 500 68 1 19 500 68 44 3,000 1 68 37 500 68 1 45 1,000 68 1 30 500 1 68 20 1,000 68 1 500 36 68 1 40 500 68 1 43 1,000 68 1 34 500 1 70 27 1,000 81 1 1,000 25 1 88 28 1,000 1 88 38 1,000 1 88 47 3,000 92 1 17 1,000 1 24 92 1,000 16 92 1 1,000 I 92 22 1,000 92 1 19 1,000 16 1,000 1 92 500 92 1 52 34 1,000 93 1,000 17 94 1 17 1,000 1 94 1,000 19 95 1 28 1,000 95 1 16 1,000 95 1 2,000 1 20 97 500 116 1 22 17 1,000 1 129 18 129 1 1,000 133 28 1,000 1 1,000 24 133 133 1 30 1,000 138 1 21 1,000 142 1 16 1,000 145 1 22 1,000 146 22 1,000 146 1 20 500 1 18 146 5,00 148 1 41 1,000

Ve sti'edu, dne 11. kvetna 1938.

148 155 159

52 30 41

500 500 1,000

Pojigteno v tkide B - 24 elenti Pojikeno v tkide C -- 54 elenii Pojitteno v tticie D - 7 &mil Pojigteno v tide I -- 2 eleni Prilmerne stall: 26 let, 4 mesice a 20 dni.

Prilme'rna pojistka: $931.00 mane.

PtipojigtenSr: 33 1 22 1,000 DETSKi ODBOR tad Do 16 let 20-lets 4 1 47 68 78 94 97 107 142 145 146 161 Pojigteno do 16 let - 15 elenft.

Pojitteno do 20 lete - 3 Mani.

S bratrskS7m pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 28. dubna 1938.

Rad Corpus Christi disco 79. Corpus Christi, Tex. Po vydatnSich de.gtich vge se zde kratne zelena. Cibule a okurky jdou prase do trhu.

Take zde v Corpus Christi u eisla 79, budeme potadat 5. oervna veselici. Program bude zajimavSr. Nag representant pan Pop bude ceremoniatexn a promluvi take pan Thompson, kandidat za guvernera. ()bed bude chutnk, kterS 7 bude pazustavat z peeene na rozni, smaiaenSlch kutat a slepic tea na roani pedenSrch, a fge jineho ani nevim, ale vgeho bude dost. Protoi jste vgichni zvani a kaadk bude velice vitan.

Tea zveme v gechny fitedniky z Hlavni Utadovny. Protot na shledanou 5. Cervna u Narotini Sine!

Ant. Kruginskk, taj.

San Angelo, Texas.

Ctena redakce a etenati!

Jak bylo Wive oznameno ye Vestniku, abychom se seg li prvni nedeli v kvetnu do sine St. Anthony, kdea po schfizi S. P. J. S. T. se bude zakladat novk tad R. V. 0. S. pod jmenem Pokrok Flats, San Angelo cis. 25. Ano, a take se tak stalo. Podasi bylo ptiznive a krajane se dost.avili v pinem poetu ze v gech stran. Hned po schfizi asi o 2 hodinach odpoledne zahajil jednani pilecliseda R. V. 0. S. Rowena tadu Cis. 17, p. John Katpar. Promluvil k ptitomnS7m a probral vS/hody, jea nam omen spolek poskytuje.

Ptivital nova Cleny a jak ukoneil, ptedstavil pana John Handieka, pokladnika a jednoho z vudcu R. V. 0. S., jen byl pozvan a ptijel as a La Grange, by zastupoval Hl. tad pti uvadeni nagi nova ratolesti. VzletnSrmi slovy vysvetlil dobrodini tohoto ,ochranneho spolku a zminil se o vStornem a nezi gtnosti hlay. v3ikonnS/ch fitednikii, Met' mail na srdci jen dobro celku nas vgech.

Pak pied nim nagi novi fitednici sloaili destnST slib a bad byl ptivtelen.

Po kratti ptestavce pan Hanadek ptednesl krasnou vlasteneckou tee a nabadal nagince, by se nestydeli za svou matetskou mluvu2neb dokud bude ona, budeme i my, cos se zajste necid, uptit. Dik panu Hanaekovi! Takovkch buditel0 pottebujeme vie.

Nevim, jestli to bylo vgechno zrovna tak, a vynechal-li jsem neco, pak odpust'te, neb jsem nevedel, ae budu o torn referovat a as po vgem mne ptedseda Fr. Havlak pravi, Bedtichu, tak o torn podej zpravu do Vestniku a tak jsem napsai jen to, co mi utkvelo v pameti. Moina, jak se s nim sejdu, tak to zas bude: ty hrome jeden (tak jak posledne), vadyt' to tak akorat nebylo. On tfotia ma ty ptedsednicke fitady dva SPJST a RVOS. ,ale na neho lze nalokt jegte vice, neb je hrube postavy a lehko ho nic ne-

ohne. Potorn jsme si pochutnali na dobre svaeine, jeÂą obstaraly aenske, vyprazdnili 2 beeky "htebikfi" a byl konec.

Celkem tu pokradujeme dost dobte, neb no,m ua tu prg i 2 krat za tSiden. Ranneho osevu zde moc neni a co ted' zasejeme zatlude de gte a tak zas :na novo. Ovsy a 'Zits, jsou zde ye vSrbornem stavu, celkem nadeje na velikou firodu, ale malo nacieje na pinou kapsu, neb ceny gmahem klesaji. S bratrskVm pozdravem, Bedfich Socha.

Alvin, Texas..

Mili bratti a sestry!

Dries 5. kvetna jsme eetli v Houston Post smutnou zpravu, rze tajemnik Hl. I.Ttadovny br.

J. R. Kubena prisel o divot v automobilove sraice 3. kvetna Oh! Hrozne bolestna zprava, a bolestne, zprava pro mantelku a ditky, a pro celou pozustalou velkou rodinu S. P. J. S. T., neb smele milaeme tici, 4e on byl jejim milyrn, obetavSrm otcem. Jiste si br. Kubena nikdy nemyslel jakou smrti bude muset odejit na vady od svSich milkch. Litujerne ho velice a radi bychom popattili jegte jednou v jeho milou tvat pti pohtbu, ale ad nas je to moc vzdalene a pro nas stare hodne unavujici delti testa. Mild sestro Kubenova, a vase ditky, ptijmete na g', uptimnou sausixast nad ztratou vaSeho man gela a otce. Citime s vami! Neb jen ten elovek mute citit v takovem postaveni se svkm nim, kdo byl postiaen podobriSrm zarrnutkem.

Oas ale zlioji ty nejbolestnejai rany a zbude jen mils vzpominka. Venujeme, bratti a sestry vgichni, br. J. R. Kubenovi milou vzpominku za vgechnu tu jeho abetavost pro naai milou Jednotu. A Ty drahSr a nezapomenutelnk bratte, spi sladce v hrobe svem.

Frank a Rozi Truksa.

Caldwell, Texas.

Ctena, redakce! Musim vam dat \Teat, co se se mnou stalo, kdya ua jsem yam dlouho nepsala. Jsem na besede v Dallas u meho syna a jeho manaelky, mam se tu dobte. Byla jsem sama ye meste, ktere je velke. Jsem tady u'a tyden. Pojedu domt 7. kvetna, chci bSt doma na Den matek. Zde v Dallas budou miti velkou adbavu v Sokolovne, ale ja, ua nemohu zilstat, musim jet domu se podivat, jak vypacla, moje zahradka, neb mi deti psaly, ae v gechno aboutne, ae pry je moc mokro. Paneeku, nyni je toho lidu bez prate v torn meste. Ja si pravim, prod pak nejdou na farmu, ale oni jsou moc lini, nechce se jim delat v poli. Muj mladM syn by se genil, ale hledal praci v meste Dallas, ale nic nenagel, tak asi zfistane na farme. On neni tak hloupV jak nekteti si mysli: "Well, kdya ja nenajdu praci, tak aena bude delat." Vypacla, ae nyni ua nic nealoVva, leda mantelku do domu a mute na praci kolem domu pro Amerieany. Ale to j,e bolave, Cloy& by se citil jak dernogi, delat takovou praci. Neni lep gi jak na fume, kdya nema jinou praci ye meste.

Toa ua toho muslin nechat a napitu varn vice podruhe. Zfistavam vase dopisovatelka, Frances Stromeeek.

El Campo, Texas.

Ctena redakce! - teastnil jsem se pohtbu br.

J. R. Kubeny v nakm starem domovskem meste Fayetteville, jen se stal obeti smrticiho auta pod fizenim neopatrneho ildiee. Jest latechou poznani, ze tisice pkatel a spolubratru ze feech easti Texasu dostavilo se k poslednimu doprovodu vynikajiciho pracovnika, ktereho jsem znal po eel jeho divot, jeliko2 jsme byli vrstevnici. Zaplava venal a kvetin dosved6ovala lasku i fictu k zesnulemu. Zanechal po sobe skvouci rekord a ja jsem hrdYm, ae ho mohu zvati bratrem, destnYm obeanem Texasu. Jeho Zivotnim dilem bylo zalokni na gi mile S.P.J.S. T., ktera pod jeho peelivou spravou rostla do tisicoveho poetu Clenstva a tki a Ctvrt milionoveho majetku.

Necht' odpoeiva v pokoji, tisice dosud nenarozenkch pi•thtich spolubratrn budou vyslovovati jeho jmeno a ctiti jeho plodnY 2ivot.

Mack Webb.

S bratrskkm pozdravem,

Ve sttedu, dne 11. kvetna 1938. tTLE2ITE poneeni mi dal kapitan "Sl y erD yew" — britske nakladni lodi, na ktere jsem vyplul pied gesti mesici z New Yorku na cestu kolem sveta. Aekoliv v gichni ditstojnici a ueriove byli brit g ti poddani, mutstvo a slutebnietvo bylo zcela einske. Cestujici na palube nakladni lodi se obyeejne dostane do dtverneho styku nejenom s dtstojniky, ale i s mutstvem. Brzy jsem objevil, to nebe gt'ane pergamenovYch tvati sdileji mou lasku ke hram a praktickYm tertihn, a proto jsem east° chodil za nimi do podpalubi a bavil se s nimi.

Jednoho rana, kdy jsme vypluli ze San Pedra do Manily, prochazel jsem se na mustku s kapitanem Irvinem. Nahle kekl: "Prominete, kdyt y am neco feknu."

"Oveemte," odpovedel jsem.

"Nute," pokraeoval, "bavite se bajeene. Proto jste vlastne take tady. Rad si hrajete s posadkou a je videt, te vas mail radi. Ale — nebud'te k ninim priliA pfatelskY. Jinak ztratite tvat, a to bude lodi na gkodu."

Slyg el jsem podobne varovani ut dfive, ale dolate jsem mu nerozumel.

"Pojd'te se mnou," pravil kapitan, "ukati y am to."

Na to mne provedl celou lodi od zadi k pfidi.

Dival se kolem jestfabim zrakem a v katdem oddeleni na nekoho uhodil, jednoho se ptal, prod y e jmenu Budhove udelal to, druheho, prod neco neudelal.

Kdy jsme byli zpatky, kapitan Irvin pravil: "To je nejlep g i posadka, jakou jsem kdy mel.

V g echno je v pofadku, jak jste si v giml — nikde sebemen gi chybiekY! Ale to je prave to, co nam zaealo cleat tetkosti. Po cele tfi tydny, co jsme pluli pies Pacifik, jsem je muses den co den oktikovat. Jinak by byli zapomneli, te pracuji pro bile mute pod britskou vlajkou."

Jednoho odpoledne loriskeho kvetna jsem stal blizko Draeiho trtnu v Zakazanem meste (Pejpinu). Vedle mne stal einskY prilvodce, jehot mi doporueilo americke vyslanectvi. Pied tim jsme si prohledli Chram nebes, vykonali pout' k hrobkarn Mingu a nav gtivili Letni palac a chramy Zapadnich pahorka. Muj duch byl temef omamen titi takfka nesnesitelne krasy.

"Nyni jsem pfesvedeen," pravil jsem, "te vag e architektura je nejokazalej g i na svete, ale vice tit ji nesnesu. Potfebuji zmenu. Mohli bychom si zajit dolt do einskeho mesta. Anebo — mam napad! Mohl byste mi pro zmenu ukazat nektere z va gich slavnYch maleb. V hlavnim meste jich musi byt nekolik kolekei."

"Nevim, co by stab° za to, abych vam uka.zal. Nejlep gi obrazy byly odstehovany do Nankinu."

"Ma centralni vlada imaysl zfidit narodni museum v novem hlavnim meste?" zeptal jsem se.

"Jeg te ne," odpovedel. "Ale urrielecke pamatky byly odstraneny proto, aby zde nebyly, sem vtrhne nepfitel. Nebudeme hajit Peking.

Toto nove jmeno, jak je vam znamo, znamena "Pokojne 'nest° severu". Na gi vojaci odtahnou yen. Neptatel g ti vojaci vtahnou sem. Nepkitel se nebude mit na co vymlouvat, as bude hazet bomby a zapalovat."

"Zpozordval jsem, ge kdykoliv mluvite o tomto pfedmetu, fikate vkly "at" pfijde neptitel, a ne "jestli piijde". iteknete mi nyni: Kdy ptijde neplitel?"

"Neptitel zvoli okamtik, kdy vase zapadni narody budou nejvice zamotany siti sve vlastni diplomacie," pravil, si budou jeden druhemu vyhrotovat, protote se jeden druheho boji, at bude zfejme, ge tadnY z nich uz nebude moci vefit eestnemu slovu druheho. V torn okamtiku ptijde neptitel."

"Posvatnost tohoto mesta, ktere path celemu svetu, tzemni nedelitelnost einy, udrtovani otevfenYch d y er. ' pro obchod, to v g e nam bylo zarndeno smlouvou podepsanou slavnostne deviti velmocemi. Jedna z techto velmoci je neptitel sam, jeho "botske poslani" mu nyni brani nechat nas na pokoji. Mezi jinYmi signajsou Britske imperium a vase Spojene Staty."

"Prod se tedy pfipravujeme evakuovat Pejpin? Proto, ten rierrWeme spolehnout na

Strana 9.

vtsindic

Dili ztraceji tsar.

Clayton Hamilton. "eestne slovo" bileho mute. Zaealo to ut v rote 1914, kdy kanclet jednoho velkeho evropskeho statu oznamil svetu, ze smlouva neni nic jineho net car papiru. Za v g echna leta, ktera uplynula od to doby, pozoroval jsme evropske velmoci, jak trhaly smlouvu za smlouvou, ru gily slib za slibem, jedna druhe si lhaly a jedna druhou nestydate zrazovaly. Je g te se divite, prod neptitel nema pied vami ani trochu respektu? BilY mut ztratil "tvar.

•

.8anhaj byla pro mne pomerne mak) zajimava, ponevadt je v podstate vice zapadnim net vYchodnim mestem. Kdy jsem po prve plul vzhfiru po fece Whangpoo, mrakodrapy v Bund mi ptipominaly silne Michiganskx boulevard v Chicagu.

V Centralnim einskem pfistavi gti me dekaval zasobovaci agent asijskeho lod'stva Spojenych Stat y . Na prostY pokyn metro prtvodce byly moje kufry a bra gny vyloteny bez celni prohlidky. Zatidil mi ut dopravu do hotelu, ale hned me varoval: "Neplat'te mutt u rik g i vice net dvacet centt. Pteplatite-li ho, nebude yam vdeden, naopak ztratite u neho tvak."

• Aekoliv ulice se hemtily 6ifiany, byl jsem zklaman evropskYm vzhledem mesta a proj evil sve zkiamani, jak jsem si sedli k rozhovoru v jidelne hotelu.

"Je gte nejste v 6ine," vysvetloval mi trpeliy e kapitan MacDonald. "Tento hotel je vystay en na pozemku, najatem na dlouhou dobu Velkou Britanii, SpojenYmi staty a nekolika jinYmi staty y e smlouve, jet se snadno obnovuje. Mtj vlastni domov je y e francouzske koncesi. Je na pozernku, postoupenern na vgechny easy Francii. Netiji v 6ine. 2iji zrovna tak ye Francii, jako kdyby mtj byt byl v Patiti."

"Je gte pied sto lety zde nebylo nic net morove, batina sousedici s bezvYznamnou dinskou viskou. Za jedine stoleti bilY elovek vybudoval tuto mezinarodni metropoli o 3,500,000 obyvatelich a udelal ze Sanhaje jeden z nejvetgich a nejru gneftich Pfistavt sveta. Kapital investovanY Velkou Britanii jen v prtmyslovYch podnicich a stavbach dosahuje miliardy dolaza nim jsou americke investice s vice net dvema sty miliony dolart a na tfetim miste Francie."

"BilY mut zde vykonal prase divy," zvolal jsem nad g ene. "Jeho dilo je opravdu fantasticke — moderni zazrak! Ale co se s tim stane — kdy se Japonci rozhodnou podniknout svuj druhY utok?"

"Nemame se 'dello bat. Mame pravo exteritoriality. Jsou-li mezinarodni smlouvy jen trochu svate, nebuderne napadeni. Na udrtovani pofadku v dobe zmatku mame svou policii gikht a ganhajske dobrovolniky Mame take sve americke namofnictvo. Nespolehame v g ak na silu, nYbri na prestit. Zluti muti na obou stranach by se nas sotva odvatili napadnout. Mame to, eemu tady fikame "tval".

• Bylo potteba etyt stoleti, aby si bilY mut vybudoval v Oriente tuto nesmirnou Actu.

Kdy jsem se plavil podel einskeho pobteti v me druhe lodi Taksangu, nebo propletal se neseetnYmi ostrtvky VYchodni Indie v tfeti lodi "Javanskem princi", studoval jsem vtdy historii kraje, do ktereho jsem mel zavitat.

Stare kroniky psaly v g echny na pohled totet. At' jsem se pfiblitoval k Cebu na Filipinach, kde Magellan vttyeil doposud tam stojici kriz ve jrnenu jeho nejkfest'an g tej g i VYsosti . panelska, — at' jsem ptiplouval k Macanu nebo Malacce, kde Portugalci osvedaili svou stateenost jako prvni panove sedmi mori, — at' jsem se bail k Batavii, kde Jan Pieterzoon Coen zvet g il nisi sve holandske vlasti desateronasobne, at' jsem se plazil k Singapuru, v nemt dosud buji legendy o siru Thomasu Stamfordovi Rafflesovi, hlavni a zakladni historic byla v g ude stejna.

Pteci aytml stoletint ptiatala kdesi hrstka

bilYch mutts — sotva jich bylo vice net padesat najednou — vyzbrojena nekolika malYmi dely, ktera dovedla u domorodet vzbudit posvatnou hrtzu, a slavnostne se jala vladnout mistnimu obyvatelstvu ditaheimu nekolik liont lidi. Tyto kroniky se mi zdaly trochu pfehnane, dokud jsem nepfistal sam a nevidel usmivajici se, berstarostne a pohodlne chovani domorodct a proti nim kliclne, vane a pfirozene dilstojne chovani belocht. Brzy jsem poznal slovo, kterYm se y e v g ech malajskYch nifedich oznaeuje beloch — slovo znamenajici puvodne pan.

Na Ja y e a Sumatte jsem mel pfiletitost obdivovat se diimyslu, s jakou byla vedena kolonialni sprava holandska. A v Hong-kongu i Singapuru y e mne vzbudil mocnY dojem silnY smysl pro prestit britskeho imperia. Ale na druhe strane jsem si take uvedomil, ze vlada bileho mute nad VYchodem byla po staleti za,loteha na stra gn.em bluffu.

Doposud se zda absurdni, to nekolik set belocht si dovedlo podmanit stamiliony Indt, tifiant, Polynesant a jinYch ktere nemely gtesti byt bilYmi. A stejne neuvaitelne se zda, ze toto obrovske imperium udrtovalo nekolik stoleti jen nekolik tisic evropskYch administrator-Cr. Jak dlouho jeSte se mate tento stra g nY bluff udriet? Wive nebo pozdeji musi skoneit. Vzpominam si na varovani meho pfitele v Zakazanem meste.

• Skoneil rychleji net jsem oeekaval. A Akoda, kterou utrpela tvaf bileho mute, u g je tak te nasledky toho budou straglive.

Jenom mesic po torn, co jsem odplul ze 8. anhaje, neptitel rozhodl, te pfi g el eas k iitoku. V hale meho hotelu byl zabit bombou mladY profesor z Princetonske university. Za jeden neb dva dny byl britskY vyslanec, jedouci v automobilu pod britskou vlajkou, face zranen vojenskSrm letcem, jeho plet' byla nepopiratelne tluta.

Pied tficeti lety by tyto dva incidenty byly bYvaly nemotne. 2adny orientalni narod by se nebyl odvatil potupit Spojene Staty nebo zatahat britskeho lva za ocas.

Pro mne, vrativ giho se teprve neclavno z 1/Yehodniho boji g te, je nejsmutnel g im a nejtragietej g im faktem, te at' bude vYsledek nynelgi valky jakykoliv, nejvet gi ztratu utrpime my — bill lide celeho sveta. Je to zadatek konce nadvlady bileho eloveka nad Pacifikem? Je to zaeatek konce presti ge svetoveho britskeho imperia? V tlutYch to stra g live vfe, protote bill lide ztratili tvaf.

• 6tyfi stoleti jsme do Orientu posilali nage emisary, vojenske, obchodni i nabotenske, aby propagovali legendy o na gi vet gi vYkonnosti a moralce. Podatilo se nam vybudovat jakousi poveru, to tento svet je predevsim svet bilYch. Ale chytti a chapavi statnici Nipponu zpozorovali nyni, ze na g e kazani o moralce je cynicke a pokrytecke.

Nyni se rozhodli — jako neklamne veto osudu — g e pfi gla doba, kdy nas porazi v na gi vlastni hte. Rozhodli se nandit teto doktrine sve neseetne elute sousedy, 6iriany, i kdy si nedovedli k tomu vybrat tadnY jinY prostfedek net hromadne zabijeni techte lidi, z kterYch doufaji v budoucnosti sestavit armadu svYch spojenct a ptivrtenct. Ale at' bude vYsledek dne gni valky jakYkoliv, bilY mut ztratil navtdy prestit v Oriente. Paprsky vychazejiciho slunce ut jsou Mute.

Jakji muze byt konec zeme?

Pro pote g eni pesimistt vypoeitali astronomove etyti motile zpilsoby, na ktere mate, skoneit na g e zeme: 1. Mohou se spolu srazit d y e hvezdy a na sluneeni system mate byt rozdrcen jednou z nich.

2. Zeme se mute srazit s kometou.

3. Slunce mute najednou vybuchnout a spalit zemi na uhel, nebo mute zchladnout tak, zeme zmrzne.

4. Silos zemske pfitatlivosti se mtte rnesic rortrhnout v listened, Jakl. dues vidl%35.r kolern Saturn%

Strana 10.

eryvky z eskoslovenslifTeh dejin.

Po boku Italie.

VACET LET nas deli jit od okamtiku, kdy D italska vlada po dlouhem politickern vdhani, dala konedne souhlas k tomu, aby take na italske Ode bylo utvokeno deskoslovenske vojsko, jako tomu davno jit bylo ye Francii a v Rusku.

Nas protirakouskY odboj gel v Italii daleko pomaleji net v ostatnich dohodovYch zemich.

Oechoslovakfi v Italii zilo pied valkou rortrouteno jen nekolik desitek, takte nerneli sveho politickeho stfediska.

Pti vypovezeni valky Rakousko-Uhersku internovaly je italske fifady, stejne jako ostatni rakousko-uherske pfislu.tniky v sardinskych mesteekach a tim jim znemotnily jakoukoli politickou einnost.

V to dobe vtak se objevil na scene jinY einitel, nati zajatci, kteti se na fronte vzdali nebo pfebehli k Italfun a byli pak umisteni v zajateckYch taborech po cele Italii. Tiha zajateckych pfedpisti nedovolovala jim vtak dist ani noviny, takte v mad'arsko-nemeckem prostfedi, v nemt zili, jejich vlastenecke citeni bezmocne ochabovalo.

Piece vtak nevyhaslo upine. SHIA revoludni povahy nedaly se odstratit ani hrozbami, ani udavanim, ani nezdarem. Jit v roce 1915 a 1916 hlasili se mnozi politicky uvedomeli zajatci do bobrovolnYch armad, ale jejich snahy nemely nspechu. Italska vlada nechtela propustiti zajatce z Italie.

Teprve rostoucL propagaeni einnost natich zahranienich vfidcu a akce italskYch politikfi a novinakt, volajicich po rozbiti RakouskoUherska a osvobozeni jeho narodfi, pfimela italske rifady k tomu, to dovolily soustfediti zajatce eeskoslovenske narodnosti v tabofe Santa Maria Capua Vetere u Neapole a pozdeji v Padule (jitne od Palerma). Soustfedeni vtak nikdy dosateno nebylo, takte jette v rode 1918 zfistavali eeskosloventti zajatci na celem italskem 6astedne soustfedeni melo aspori ten blahodarnY vliv, to 17. ledna 1917 byl utvoien OeskoslovenskY dobrovolnickY sbor se starostou Janem Capkem v eele.

OeskoslovenskY dobrovolnickY sbor v S. Marii C. V. a v Padule si vytkl za cil "se zbrani v rude bojovati za samostatnost eeskoslovenskeho naroda a statu", a to po boku spojencri. V torn stal se CDS. aspori ideovYm protejtkem Ceske drutiny v Rusku a roty "Nazdar" ye Francii, Pint ttesti popfalo drive dosahnouti spoledneho revolueniho cile.

Volnejti retim vudi es. zajatctim v roce 1917 umotnil, to tato organisace z nepatrnYch zaeatku vzrostla na devititisicovY sbor v dubnu 1918. K teto nejvetti a nejvYznamnejti revolueni slotce fadi se nekolik desitek organisaci mentich v jinYch zajateckYch taborech mutstva i dristojnikri.

Vtechno usili italskYch politikri i novinafil, aby nati dobrovolnici mohli bojovati na haterem spojeneckem valdisti, zfistavalo vtak stale =me. Brany taborn se neotevfely ani po pr y -mchzakroid.MR8teanikdr.Ev Benete. Na podzim roku 1917 se site podaiilo I3enetovi dosici fistupku, ale ani to nebylo uspokojujici feteni. Italska vlada povolila 4. fijna 1917 tvotiti pracovni prapory, v nicht by es. dobrovolnici v zajateckYch tatech s narodnimi odznaky pracovali na opevnenich za frontou.

Nabidka vzbudila spite rortrpeeni, zvlatte u dobrovolnikA, jimt se melo do rukou dostati k posmechu ostatnich zajatcfl, misto kYtene zbrane - lopat. Nati politieti vfidcove postfeha snatili se pfesvedditi italske statli niky o nutnosti utvotit es. vojsko na italske fronte. Kdyt pak vytel dekret o zkizeni es. ar-

vEsTNIK mady ve Francii a Ustup italske armady od Caporetta na Piavu ukazal, to je tteba napnouti vtechny sily k zdolani neptitele, dostala se eeskoslovenska otazka do italskeho parlamentu.

Italske vojenske kruhy fisilovne nalehaly na odeslani Cs. vojakfi do valeeneho rizemi, protote cenu zprav, ktere jim deskoslovenAti vojaci z rakousko-uherskeho vojska, pfinesli a neutel jim take vYznam podnikii„ jet tito obetavi vlastenci s nasazenim tivota ptipravili a provedli.

Z lady hrdinskYch dint nutno se zminiti aspori o dvou nejrozsahlejtich a nejvYznamnejtich: podnik carzanskY a Unik rakouskeho torpedoveho elunu "U 11".

Akce u Carzana byla dilem slovinskeho npor. dra L. Pivka, jen s nekolika stejne smftlejicimi deskoslovenskYrni a jihoslovanskYmi vojaky a dtstojniky (Mlejnek, Kohoutek, Jirsa, Zeleny, Mottl atd.) v nseku horniho toku feky Brenty ptipravil plan, jak by se Italove zmocnili celeho jitniho cipu Tyrol. Po dlouhem vyjednavani mezi revolucionati a italskYmi veliteli byl 17. zati 1917 plan uskuteenen, ale nepfipravenost italskYch generalu zmatila jeho vYsledek.

DruhY podnik pfipravili dva Ceti, Brkl a Petrla, spolu se etyfmi Jihoslovany a jednim Rusinem na podmotskem dlunu "U 11". Po dukladne ptiprave donutili nemecko-mad'arske dUstojniky a mutstvo aby se vzdali a z piistavu 8ibeniku zamitili k Anomie, kde 5. fijna 1917 odevzdali Italfun lod' i se zasobami a cennYmi dokumenty.

Koneene pfijel do Alma pplk. dr. M. R. gtefanik, aby dokonail dilo zapoeate dr. Edv. Benetem. Vrhl se celou svou vatni do boje proti hrstce tech, ktefi jette brzdili uskuteeneni natich narodnich potadavkt, a svou energii pfemohl brzy ftechny pi; ekatky. Na namitku minpfedsedy Orlanda, to by italska vlada nemohla vziti zodpovednost za tivoty Cs. vojakii, kdyby upadli do zajeti, prohlasil otevfene: "Ne2adam nieeho. Chci jenom, abyste dali mo2nost zemtiti lidem, kteil se chteji obetovat pro vlast."

Za novYch pomerri, s podporou kongresu narodu utladovanYch Rakousko-Uherskem (8.10. dubna v za ptispeni stale rostouciho kruhu natich italskYch pfatel a svYm osobnim vlivem dosahli koneene povoleni es. vojska v Italii, jet bylo zpeeeteno smlouvou z 21. dubna 1918. VYznam teto smlouvy spodiyal v torn, to davala es. vojakfim stejna, prava jako obeannm italskYm. V tom pfedstihla Italie dokonce vtechny ostatni spojence a nahradila pinou merou es. vojakum jejich dlouhe a bolestne odfikani.

DavnY sen dobrovolnikil stal se skutkem. S hrdosti oblekali stejnokroj es. vojaka a svYm nadtenim pfivadeli do vojska sta dosud nerozhodnYch zajatcu.

Za necelY mesic stab. v Umbrii cela 6. es. divise o etyfech plucich (31.-34.) pfipravena k odjezdu do pole. Velitelstvi divise sidlilo ye Folignu, 31. pluk v Perugii, 32. v Assisi, 33. ve Folignu a 34. ye Spoletu. Divisi chybel ovtem vYcvik v novem zprisobu boje a s neznamYmi valeenYmi zbranemi. Nati vojaci take neeinnosti v taborech, malo vydatnou zajateckou stravou a nezvyklYrn klimatem utrpeli znaene na fysicke zdatnosti. Zaeateeni tetkosti vtak brzy piekonalo jejich nadteni, s nimt se vojaci podrobovali nutnemu vYcviku v zelene Umbrii a pozdeji v okoli Orgiana (jitne od Vicenzy).

Velitelem divise stal se general Andrea Graziani, ptisnY a stateenY vojak, ziskal si zahy trvalou lasku deskoslovenskYch vojakfl.

Pied odchodem do valeeneho pasma dostalo Ceske vojsko bojovY prapor. Slavnostni akt, j exit byl vrcholem projewn sympatii italskeho naroda k natemu hnuti, konal se v Rime dne 24. kvetna 1918, v den tietiho vYroei vypovezeni valky Rakousko-Uhersku. Pfed pomnikem krale-osvoboditele Viktora Emanuela IL, odevzdal '8tefanik generalu Grazianimu prapor, venovanY italskYm komitetem pro es. samostatnost (zalotenYm 11. ledna 1917), a Graziani pak dal jej natemu praporeeniku s krasnymi slovy: "Mluvim jako vojak k vojakilm. Dnes odevzdavam prapor boje! Z techto mist odchazely fimske legie do Irska.'Odtud pfijdeme, my no-

Ve sti• edu, dne 11. kvetna 1938.

va armada svobodnYch Cech. Vizte tuto cestu!

Dva tisice kilometre nas deli od cile! My vtak citime tolik sily, abychom ho dosahli. V Praze to vedi. Nate matky a nate sestry nas oeekavaji. My pfijdeme! Praporeeniku, vzpomerite si: s timto praporem nebo na nem v Praze!"

A vskutku za necelY mesic bylo divisi popta.no biti se s neptitelem.

Prapor nebyl urden do boje, ale ye zmatku rakouske ofensivy se brzy dostal tvati v tvat neptiteli, deroucimu se houtevnate do padske nitiny. AC neptipraven, protel prapor kftem ohne skvele. "Vial jsem je u San Dona, kde se zpevem na rtech se bill jako lvi a svYm chovanim povzbuzovali nate vojaky," - pravil o eechoslovacich ministr Bissolati a fitedni zprava hiasila, to oddily eeskoslovenske daly hrdinne prvni clan krve pro viterstvi utlechtilYch zasad svobody a samostatnosti, za net bojuji po natem boku". Uznani veru zasloutene: ve dvou frtocich 17. a 19. dervna pronikli deskosloventti vojaci hluboko do linie nepfatelske a nedostatek posil s boku a tYlu nedovolil jim udrteti dobytYch posic.

Prapor ztratil 30 mrtvYch a pies 100 ranonYch, z pohte govanYch bylo 14 zajato a popraveno. V Utoku u Fossalty padl take nezapomenutelnY Jan Capek.

Stejne udatne podinali si Cs. vYzvedeici, jejicht oddily byly rozdeleny po cele fronte od tvYcarskYch hranic k moil. Jadro jejich tvokil oddil "Carzancti", k nemut pozdeji z padulskeho tabora jette pied utvokenim Cs. vojska pHbyly dali oddily u vtech italskYch armad.

Tyto oddily, jet byly v zaki 1918 sloueeny v 39. pluk "VYzvednY", vydobyly si nepfetrtitou dinnosti na fronte destneho mista v dejinach italske legie. Ukol jejich byl nesnadnY a nebezpednY. Ve dne v noci vychazeli vYzveddici pied italske linie a volanim, zpevem a letaky vybizely krajany na rakouske strane, aby shodili otrocka pouta a pfetli pod deskoslovenskY prapor. Krome teto propagaeni einosti navazovali styky s rakouskYrni hlidkami, pkinateli zpravy o she oddilu a obrane posic a vyzvidali na zajatcich driletite podrobnosti ze tivota v zakopech a v Uvedu aspori jednu z mnoha noenich vYprav vYzvedeikt, kterou popisuje red. E. Armicucci z vlastni zkutenosti na fronte: "Byla mesiena noc a stiny, postupujici k rakouskYm za.kopilm, ostfe se rYsovaly po zasnetenYch skaliscich. Dett' ruenich granatri pozdravil smelt' oddil, jen byl nucen na okamtik se rozdeliti. 12 ei 15 mute oddilu pfikreilo se k ochrannYm skaliskilm a eekali at hazeni bomb skonei.

Po nekolika minutach bylo slyteti vatnY, velebnY zpev s vroucim pfednesern a jakousi nabotnou melodii. Pfestal (lett' ruenich granatn, ustaly vYstfely hlidek. V hrobovern tichu valeene moci bylo slytet jen tento procitenY a lahodnY zpev. A na zakopech rakouskYch ukazovaly se ponenahlu hlavy vojakft, hlidky napinaly sluch zvukfim pisne. Vojaci vYzvedneho oddilu, schovani dosud za skalisky, zpivajice opustili svilj fikryt. V torn zapela rakouska polni hlidka - hlasem pinYm vroucnosti a pohnuti tytet sloky. Byla to eeska, narodni hymna, jet opojila s tYmt rozechvenim a toutet tklivosti syny oech na obou stranach, - tam nucene biti se pro Rakousko, ktere je sviralo otrockYmi pouty, to dobrovolne Utitedti do bitevni eary po bok italskemu vojsku a hofici touhou bojovat za samostatnost sveho naroda.

V nasledujicich nocich se vYjev opakoval a Ceti z,,,rakouskYch zakopfi pfichazeli v malych hlouecich do italske linie, at bylo nepfatelske velitelstvi nuceno, aby zabranilo hortim nehodam, odvolati z fronty prapor "landtturmu", jenz mel jette neco oechfi a jinYch Slovanri."

Na hlidkach utkali se v3-zveddici easto s nepfitelem a nekdy se k Atoku sami hlasili. Z bojft nejvYznamnejtich jsou: Cima Cady (14. 'dervna), Montello (15. eervna) • Vail Bella (24. a 29. eervna), M. Agolone (31. ef'rvence) a Cima Tre Pezzi (24. zafi). Take v posledni italske ofensiye v kijnu 1918 zneastnily se vYzvedne oddily vitezneho postupu italskeho vojska, zaeet se jim dostalo uznani v po•ledni zprave vrchniho velitelstvi italskeho vojska z 3. listopadu 1918: "Zasiuhuji cti bYti jmenovani ... (nisleduji

Ve stiedu, dne 11. kvetria 1938, italske oddily) a eeskoslovenskY vYzvednY pluk (39.), jen od bkezna bojuje po boku na gich armad."

Koncem srpna napadla rakouska hlidka skoslovenske zakopy na Martellu a na Doss Casine a zaeatkem zati na ge hlidka tyto utoky u La Palu Rakuganiim oplatila. Schylovalo se k boji, jen se rozvinul v noci na 21. fijna 1918.

RakouskY AtoenY oddil podnikl Utok na pfedsunutou posici Doss Alto, pfemohl jeji posadku a hnal se proti hlavni linii. Tam v gak jit nedospel, nebot' posily postavily se mu na odpor tak prudce, to Utoenici se zkrvavenYmi hlavami musili kvapne uteci. Radost ze zaslouteneho Uspechu kalila v gak ztrata mnohYch mrtvYch druhri, z nicht ctyti zahynuli na popravigti v Arcu.

Jen kratkY eas pobyla je gte divise v fiseku M. Balda; v fijnu se ptestehovala ke Castelfrancu Venetu, a byla pohotove pro nastavajici rozhodnou ofensivu italskou. Posledni dni Rakouska byly vgak jit seeteny a spad valeenYch udalosti spel rychle ke konci. Postup italskeho vojska pokradoval tak pfekotne, ze na ge divise do boje jit nezasahla.

V listopadu pfemenila se, kdyt pfedtim byl postaven 35. pluk, v armadni sbor o dvou po ttech plucich. Nove ptibyla jizda delosttelectvo, technicke, zasobovaci a zdravotni oddily, takte armadni sbor, tehdy jit pod velemim gen. L. Piccione, byl Upine sobestadnYm lesem. Oekal jen na rozkaz k odjezdu do vlasti. Po slavnostni pfisaze Cs. republice za tomnosti italskeho krale v Padove dne 8. prosince a po pfenlidce , presidentem Masarykem, odjitdel sbor kolem vanoc do svobodneho sta.tu, k jehot samostatnosti take svym dilem pHspel. Boj vgak nebyl dobojovan. At do polovice roku 1919 hajil es. armadni sbor z Italie ohrotovane Slovensko proti fitokfun nepfitele a ma nesporne nejvet gi zasluhu o jeho odrateni.

Oeskoslovengti legionaki vefili skalopevne v osvobozeni milovane vlasti. Viterstvi nedosahli vg ak bez krvavYch obeti. Na 600 druha ztratili, z nicht 46 podstoupilo mueednickou smrt na popraviSti. Tan-i take skoneil svirj mladY tivot Bedfich Havlena, vernY druh Jana Oapka.

Sokolsky duch ukazal se nejlepe v jeho posledni hodince. Neeekal na kata, ale sam skoeil do pfipravene smeeky.

Vzpominame-li boju na geho vojska v Italii, nezapominame a nikdy nezapomeneme ani na vgestrannou pomoc, kterou nam Italie poskytla v boji za svobodu naroda, kdyt nam umothila bit se spoleene s ni za spoleene idaly a proti spoleenemu neptiteli.

Nage stanovisko vyjadfil na g president T. G. Masaryk v telegramu italskemu krali dne 24. dervna 1919. Vzpomina, pamatne slavnosti v Rime a konci slibem. "Nezapomeneme v gt'astnej g i budoucnosti dokazovati Italii sve sympatie, posvecene krvi prolitou na boji gti, a svou trvalou vdeenost! At' tije Italie!"

Frant. Bednakik.

Jedna divadelni z Budapegti.

Premiera v "Nemzeti Zinhaz". Obvykle rozeileni. Sleena G., pfedstavitelka hlavni je v mizerne nalade a po prvnim jednani pada do mdlob. Marne se snati divadelni lekat hereeku probudit. Pfestavka trva jit dvacet minut, obecenstvo je netrpelive, hrozi skandal.

Koneene se hlasi nejakY pan jako lekaf a slibuje, ze primadonu pfivede k sobe. A skute6-' ne. Za dy e minuty oznamuje hloueku shromatdenemu pied gatnou, ze je v ge v potadku a ze sleena G. bude hrat dale.

"Jak jste to jen provedl pane doktore?" sypou se na hello otazky se v gech stran.

"Pfedevg im nejsem doktor, nYbrt jen psycholog. A tak jsem se naklonil nad omdlelou a kekl jsem fitrpne: To je hrozne. Takova hezka a mlada dama vypac16, v mdlobach hned jako padesatnice. Sleena vyskaila, dala mi facku, ale hraje."

• Pies rilzne povesti o brzkem hospodafskem zhrouceni Nemecka nevi nebezpeei, to se to v dolaledne dobe stane. NovY system funguje dolate a vratil zemi do znaene miry prosperitu.

Po mnohe strance je situate dnes merle kriticka net pied jednim nebo dvema, roky.

"Financial Times", LondYn.

Strana 11.

vEsnstfic

Pa ovini lidi do raje. g

A. Mitschenko.

ALO! vuz eislo 14! Volame vtiz eislo 14!

Jed'te ihned k tece. Vidim tfi mute snatici se ptejit ."

Zachytiv tento radiovY rozkaz, vaz pohranidni patroly C. 14. ujitdel k fece. . ted' vy"Dobra! Zastavte a poslouchejte ." sk.rYvaji se v houStine lezli z vody .

Z vozu vygli dva detektivove a se zrani v ruce se pliti k zarostlemu blehu. Za chvili dopadli a zatkli tIi Mexikany. NovY pokus . proniknout do dobfe hlidaneho americkeho "raje" byl pfekaten. BetnY pfibeh, kterY bude mit dohru v okresnim vezeni.

Dejigtem tohoto pfibehu je okoli mesta El Paso, jet deli od Mexika pouha leka. Prase naproti lezi mexicka osada Juarez, jet je vYchodiskem pro mnohe, kdo se chteji nezakonne dostat do SpojenYch State. Je to misto velmi, pfihodne, protote leka je tam melka, a oba blehy huste zarostle At do nedavna byla zde slutba pohranieni strate velmi tetka, ale moderni technika zasahla i sem a udelala z lidske cifiny rozeilujici zabavu. Podel cele hranice se zdvihaji vete 125 stop vysoke. A s jejich ochozu prohliteji inspektoli dobrYmi dalekohledy rakolni krajinu.

Jakmile new spatki, zavolaji radiem patrolovY Wiz a pog lou jej na podeztele misto. Tyto vete se osvedeily tak, to je nyni staveji i na severni hranici a podel jezera Michiganskeho.

Protote vlada Spoj. State byla nucena omeziti pfistehovalectvi do sveho pozemskeho raje, vytvotil se pies not novY zptisob podnikani: pagovanilidi lakes hranice. Je to kvetouci a (TYnosnY obchod vzhledem k velikernu poetu lidi, snaticich se dostat do to zaslibene zeme.

V Montrealu vznikla lada pagerackYch agentur, vybavenych nejmodernejAimi dopravnimi prostledky a vlastni tiskarnou na vYrobu falegnYch past. Jejich einnost byla tak Aspegna, ze podle spray vystehovaleckYch Made propagovaly do Stahl na milion lidi.

Ovgem, to ne vgichni z tech, kdo se svefi do rukou pag erakii, dosahnou sveho tile. Analy americke policie jsou v torn smeru napineny hriiznYmi plipady. Stalo se, to dela takova, vystehovalecka vYprava byla vysazena na pustY ostravek pled americkym polatetim a byli by tam vg ichni zahynuli hladem a zimou, kdyby je nebyl nahodou objevil hlidkovY 'arm.

Pled Detroitem na gla policie v mrazicim vagone nekolik lidi zmrzlych na rampouch. Byli o vgechno obrani a ponechani ve voze mrazu na pospas. Tak jednaji i velke pa geracke agentury vybavene velkYmi lodemi. PH prvni znamce nebezpedi se zbavi bezohledne svYch zakazniku, obyeejne einskYch kuliu. Ukryji je do bramborovYch py tit a nahazeni nernilosrdne do mole. Tento'krutY postup jedno inspekeni letadlo pobtetni strafe dokonce natoeilo na film.

Ale zavideni hodnY osud neni ani tech, kdo se g t'astne dostanou lakes hranice. Agentury nespoug teji sveho zakaznika s oei. Nechaji ho zprvu, aby se "rozkoukal" a na gel si nejake zamestnani, naeet jej zaenou vydirat a jemu zbYve, bud' platit, nebo se dat trestat a deportovat.

Nejeastej gimi obetmi jsou chudobni einane.

Protote pagovani jich je nebezpeenej gi net pfevateni lidi jinYch narodnosti, je i cena podle toho vyggi. Kde ma vziti thud) kuli 1500 nebo 2000 dolara? Nikde, nechce-li poutiti "sluteb" nektere z tajnYch einskYch spolednosti, zvanYch "tong", ktere provadeji vYnosne obchody na uzemi Spoj. Statt. OinskY agent pagerackeho trustu vejde ye styk s nejakYm bohatYm einanem v Americe, kterY potlebuje levnou a otrocky zavazanou pracovni silu. Jakmile se takovY zaprodanY kuli octne v Americe, stane se otrokem na celY tivot. Nema, nadeje, to 'later& zaplati sviij dluh, a tak se musi &it za tebrackou mzdu nebo vilbec bezplatne v nejake pradelne. Mohi by site opustit sveho 'Ana, ale ani ho to nenapadne, protote tongy neznaji slitovani a jeden mrtvY 6irian pro a-

nicrickou pollen nie neznamena. Kdyby chtela policie neco vy*Setrovat, octne se pled einskou stenou mlceni, nebot' Chinatown nikdy neprozradi sveho eloveka.

Americke Afady tedy stoji pled tetkYrn frkolem, jak zabranit pakvani lidi do "raje", kterY je Casto napinen bolesti a slzami. Moderni technika site uleheila jejich praci, ale soueasne pomohla i pageraktim. Ma-li policie rychle•eluny, vozy a radio, pagerapi je maji take, a proto je boj tak tetkY. Nejtetgi je najit vudce takovaro zloeinneho trustu, ktery se easto skrYva v palaci nejakeho ctihodneho stareho Oinana nebo Japonce.

Spojene Staty v gak nejsou jedinou zemi, ktera se brani ilegalnimu plilivu vystehovalcii. Od svetove krise musely stejne postupovat i jine zeme, jako na pr. Australie a Jitni Afrika. Jihoafricka vlada vyplaci zvla gtni oolmenu za proirazeni katdeho ilegalniho pfistehovalce. V Evrope Francie a Vella Britanie stketi tarlive svoje hranice. Jedna pa geracka, tlupa podobna americkYm pracovala na francouzsko- gpanelskYch hranicich davno pled vypuknutim ob6anske valky. Jejimi obetmi byli hlavne chudi Portugalci, kteti doma prodali svoje polieko a s maim jmenim se vydali hledat lep gi tivobyti ye Francii. Pod zaminkou, to je pfevedou pies Pyreneje, jejich prtivodci je nekam zavedli a tam oloupili, ponechav ge je osudu.

To je druh vystehovalcu, ktere z vlasti vyhdni hospocialsko, tiseri. Dnes v gak je v Evrope kategorie vystehovalcii, kteti si zaslouti sympath a pomoci vgeho civilisovaneho sveta: politieti emigranti, bide lnouci ke svemu pfesved-eeni, kteki jsou nuceni odejit z vlasti, kde by je jinak eekalo jen utrpeni. Protote nesmeji opustit svoji vlast zakonnou cestou, museji se odvatovati risika, vydavajice se na svoji tragickou pout'.

Pyreneje jsou nebezpeene hory, ale jejich nebezpeei je hraeka proti nebezpedim, jimt museji eelit Italove a Nemci prchajici pies Alpy.

Museji bojovati nejen se zaludy plirody, nYbrt i nastrahami svYch viad v podobe zvlagtnich hlidek na lyzich, skrytYch zakopft s ostnatYmi draty nabitYmi elektrickYm proudem, tetkyrni pastmi a dokonce i se cvidenYmi policejnimi psy.

A piece se toho odvatuji. Nedavno skupina Anglidant konajicich horolezeckY vYlet na italsko4vYcarskYch hranicich, spatfila skupinu tli lidi na ledovci ye Zwillingskem prusmyku nedaleko Zermattu ye vfgi pies 4000 metro. Byli to dva italgti uprchlici, mut a tena a gvYcarskY pravodce, kterY se ujal ukolu pfevesti je pkes hranice. Zena nesla v naruei nekolikamesioni deck°. Byli tak vycerpani,ze bez pomoci Anglidarra a jejich prtvodcri by se nebyli nikdy dostali do Zermattu.

Stejne Caste a nebezpeene jsou pokusy o ntek z Ruska, kondici Casto smrti.

V Evrope jsou dnes zeslibenYmi zememi Francie, gvYcary, Belgie a Oeskosiovensko, ktere pies vgechny ohromne nesnaze, protivenstvi a stale rostouci neptatelstvi vilkolnich zemi zustavaji verny zasadam demokracie. Je tra-gicke pomygleni, to v dne gni dobe plimo pohadkovYch dopravnich prostfedku tolik lidi musi davat v sazku tivot, aby se dostali pfes myglenou Cam, kterou pfedstavuji statni hranice. Bylo by veru stra gne pomygleni, to uz nikdy na svete nezavladne svoboda pohybu a ze lide si budou vzajemne odpirati vstup do pozemskeho raje, kterY dal Bah vgem.

Svet odsuzuje jasne Japonsko. A Japonci jsou zvlagt' citlivi k tomu, jak se na ne diva astatni svet. Sympatie nepatrne men giny lidstva,, ktera yeti v ideologii fitoku, ptispeji malo k posileni Japonska proti vedomi, to je odsuzuje pfevatha vagina lidi. Svetove mineni bude proti nim pilsobit stejne jako ohromna rozloha einy: bude ne freinkovat tim silneji, eim dole bude valka trvat a eim dale proniknou.

"Ecconomist", LondYn

•

Valky jsou kratke episody v politickem vote state, ale jsou to episody osudove, ktere obyeejne delaji dejiny, kde se da, neolaratnosti a lehkomyslnosti promarnit prate celych St. Jester. pokoleni a koneene i svoboda.

Strana 12.

Creduf Organ Slovanske Podporujief Jednoty Statu Texas.

Offfeial Organ of Sla.vonio Benevolent A eiation of State of Texas. 0 RED AKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatel6 --- Publishers C'ECHOSLOV.AB PUBL. CO ., West, Texas Fredplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilaji se do Hlavni Gtadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Pohieb br. Jana R. Kubeny. Smutne loueili se poslove nagich radu, delegati osad, rriznYch spolkt, zastupci idadti samospravy, obchodu, Donn/rich ristavri, smutedni host& pfespolni jak domaci — se svYm velkYm spolubratrem, obdanem, funkcionatem a rodakern, Janem R. lubenou. Naposledy prisli v podtu odhadovanem na 2000 ag 2500 dui vzdati poctu jeho spolubratti, ctitele, pfatele, jmenem svYm i jrnenern elenstva, ktere on miloval a pro ktere pracoval pies etyficet rokri sveho plodneho, uglechtileho givota. Kdo by neznal tajemnika Hl. Ur. S.P.J.S.T. Jana R. Kubenu? Kdo by byl nemiloval mute laskaveho nsmevu, nevyeerpatelne laskavosti, nezdolne pracovitosti, obezteleho kormidelnika lodi S.P.J.S.T.? Mesto Fayetteville nemelo dosud a nebude miti poh ybu, jakY mel zesnulY bratr Kubena. Od rana ze vgech smeru dojigclely automobily, ulice se jimi podaly zaplriovati, namesti sotva postadovalo. Dojigdeli stari, velmi stall spolubratri, pfatele, nekteri uti belovlasi a o holi, multi, tieny, vgech veldt, rriznYch tabor'. Dostavili se jmenem zakonociarny, okresni samospravy, sveta obchodniho i politickeho vysiani zastupci, je g nebylo lze v torn ohromnem mnastvi lidu zjistiti.

Fred domem smutku tisnily se po jedne hod. odpoledne zastupy tech, kterYin nebylo doptano nalezti nejnepatrnel gi volnY koutek v prostranne residenci ci na giroke pavladi rozmerne, v kolonialnim stylu zbudovane budovy. Uvnitf geda, rakev na podstavci v haji kvetin. Po stranach te gce zkougena vdova, deti, pfibuzni, pokud misto stadilo, damy smutednich host'.

Stojim vedle dr. Mirka mezi truchlicimi a v inch vzpominkach vyzniva tolik dojnifi na zesnuleho od sjezdu v Schulenburgu, kde jsem ho poznal poprve. Dnes tedy je konec. Konec givouci jeho sily a dobra je g yyzatoval Jan R. Kubena. Dnes, Teti moji mysli, loudime se s drahYm deskYm elovekem, vzatnYm pracovnikem spolkovYm, tatou nagi drahe Jednoty. Pral si posledni cestu beze v gech okazalosti, jak gel celYm syYm plodnym givotem tak nam ted' odchazi. Tot' jeho posledni nandeni, ktere nam dava pfi na gem rozloudeni, "skromnost a pokora". Slava a vzne genost Olympu nebyly dechem Zivota Kubenova. Stal ve stfedu svYch lidi rodne haluze, spoleene bratrske organisace, bystrY pozorovatel, nerinavnY pracovnik, s givYm srdcern soucitu, pochopeni a,lasky s poklidnYm smevem mudrce, jeho g zrak odkrYva kfehkost spolubratra, spoluobeana i v jeho velikosti di malosti. Tuha gkola vlastniho zivota ptivedla ho k to rozgafnosti a shovivavosti, nebot' jejim zakladern je laska k dloveku, spolubratru. Miloval skromnost, nebot' miloval dloveka. Byl ve skutednosti -dobrY knez, jen g delal sam, co kage. Jak jsem byl predem informovan, nepromluvi za jeho domovske /nest° a okres, ktere tolik miloval, nepromluvi za tadu instituci, jichz byl podilnikem neb elenem dozordi rady, nepromluvi Sokol, ani Texaska Matice Vyggiho Vzdelani, jichti dinnost schvaloval i podporoval, neoromluvi za jeho lasku k chudemu eloveku rad() z tad tech, ke kter3im jeho ruka byla

Ve sttedu, dne 11. kvetna 1938. stejne g tedra jako jeho srdce. Zadumani pterOuje hlas mikrofonu, umisteneho na zabradli pavlade. Hlas v anglidine, mile znejci, vlagne tahlY. ProcitenYmi slovy vzdava poctu zesnulemu, prona g i slova atechy pozastale rodine, olenstvu S.P.J.S.T., osadnikrim. Po to desky, jadrnou mateittinou, v znatelnem pohnuti loud se s prominentnim obeanem mistni spravce osady dp. Nesvadba, knez zrna nejaist giho, popularni uditel a vridce sveho lidu, jen oba proslovy a zaverednou modlitbu vykonal z ricty a lasky k tragicky zesnulemu J. R. Kubenovi. Po deskem prosiovu prona gi hutnY, vybrougenY, morns prisobici nekrolog pfedseda Hl. Ufadovny soudce C. H. ChernostkY. K ITU velkemu podtu jinonarodovcri mluvi anglicky, srozumitelne, fednika tisnici se davy nevidi, presto pozorujete zjihnuti, take slzy, slova fednikova zafezavaji se do srdce, zpomaluji jeho tiukot, bol a poznani take ztraty vas pfemahaji. DoslovnY pfeklad fedi bratra pfedsedy pfina gime na jinem mists t. cisla. Jmenem mistniho prvniho — fadu S.P.J.S.T. pripadnY kratky projev udinil na pog adani jeho elenstva kapitan Meth.

Pazdral. Poslednim reenikem byl senator Holbroock z Galvestonu, kterY uptimnYmi slovy ocenil vynikajici vlastnosti zesnuleho, jimi dosahl uznani i rictu spoluoboanri jinonarodni prislug nosti. Pied vynesenim rakve z domu smutku nasledovalo posledni shlednuti ode gleho. teastnici sporadanYm postupem vkradeli do residence, obe gli kolem otevfene rakve, pohledem loudili se s drahYm bratrem . . . naposled. Delegati radii utvotili pak destny gpalir, rifednici Hl. tradovny vynesli rakev z domu smutku ag k pohfebnimu vozu, prrivod podal se sefad'ovati. V dele jeli na motoru Cleni silnidni policie, za pohrebnim autem nasledovala rodina, pfibuzni, auto se spolkovYme'praporern, idednici tistfedny, delegati a hosts. Sta a sta aut tvorilo skoro nekonednY prtivod mestem na Narodni htbitov, kde peed ulaenim telesnYch pozristatkil J. R. Kubeny do Rim matky zeme — zapeny Balmy. Behem obradu a posledni testy milovaneho °beam, vg echny obchody Fayetteville byly zaffeny a po celou dobu pohybu prrivodu signalni zvon radnice v prilminutovYch pfestavkach svYmi talnYmi ridery jmenem osadnikri loudil se s bratrem Kubenou — naposled. Bim . . . barn . . . table nesl se jakoby v zastrenem smutku hlas zvonu — bim . . barn . . . jakoby chtel bolesti doteenYm dati iitechu slovy: Nerorite slzi, netruchlete, tidelem lidi je to vgech, smrt chodi svetem neustale, kagdemu jednou pokyne.

JakYm zpilsobem dog lo k neitesti, v tieing Osud urval /lam bratra Kubenu? Dle vylideni br. Veseleho z Galvestonu, je g mi osobne sclelil pfed zahajenim smutednich obfacifl, ne gtesti udal° se nasledovne: br. Kubena kolem 10:20 hod. veder zaradil svoje auto asi 75 stop pfed chodnikem nabfegi. Vystoupil a snad chtel prochazkou po nabfai nadYchati se osvegujiciho vanku mokskeho, proplachnouti plice vzduchem eistYm, del gi pochrizkou opatriti sobs spanek silnY a potfebnY. Nekolik strevic pied chodnikem zasagen byl pychle jedoucim autem, srag en k zemi a pfejet. Auto ridila jiste, pani, s nig jel mantel. Okain gite zastavili, smrtelne zraneny br. Kubena byl neprodlene nalo gen do ambulance, neg cestou zemfel. Utrpel zlomeni nohy i ruky, hrudnik mu byl promaeknut a vykrvaceni nasledovalo. Br. Vesely po obdr geni telefonicke zpravy vydal se s bratrem Dugkem (faclovYm predsedou) do nemocnice, aby desnou uddlost osobnim ztoto gnenim pozristatial zabiteho mohli ovaiti. V mistnim ranim vyclani deniku udan znegt'astnely toliko J. R. Knipena, nagim brattlm hrozna ptedtucha napovidala, ge udane jmeno bude ono na geho tajemnika. V marnici jejich nejistota byla zamenena bolestnou skuteenosti. Kolem osme rano, kdy vYg e uvedeni bratti vychazeli z marnice, stretli se na chodbe s br_pfedsedou ChernoskYrn a dvema syny zabiteho. Po telefonicke z p rav* tr gne do Galvestonu, by zafidili-dalisetospe disposice k pfevozu mrtvoly do Houstonu, kde byl nebogtik balsamovan a upraven pfed odeslanim do sveho domova.

JakY vYznam ma pro nas givot zesnuleho bratra J. R. Kubeny a v gech tech naAich konniku, gig ze zadatku pted nal stoletlm a dole

tvorili povestnY "tavici kotel" americkeho obdanstvi? VYznam givota jejich jest dalekosahly.

Svou poctivosti, hou gevnatosti, pili, sebezaprenim, sebedilverou a nezdolnou vuli vtiskli 2ivotern svS7m v povahu a,merlekeho obeana charakter a raz, je2 ueinily Spoj. Staty nejsvobodnejSi a nejsilnejei zemi na svete, pripravenou ka2c1Sr eas hajiti sve idealy a prava, jako i prava lidskosti vubec, vtizci kaNdemu. My techoameridane,mil2eme bYti na itspechy vlasti, jeji2 stali jsme se dobrovolnYmi obaany a jeji2 jsme nerozluenou slcd'kou — hrdi. Hrdi mute me b3•7ti na to, 2e naei pionSrfi jako br. J. R. Kubena tvorili, jadro toho naroda, jen" prispel svou htivnou k uskuteeneni techto A proto pozristalYm budi2 ittechou, ge jeho odchodem netruchli sami. Kdyby mohli seznat pocity neasti po vgech osadach Texasu, piesvedeili by se, tie pohnuti nad odchodem kladneho pracovnika postihlo take druhou generaci, jig zesnuly byl otcem, radcem a povzbuditelem v jejich radovych podinech. Ano, nad neodekavanYm odchodem bratra Kubeny truchli cela rodina SPJST a obrovskY naval kvetin, nadhernYch vencri, pro ne g musily bYti opatfeny etyri trucky, dosVedduji tuto 'Oast, lasku a vdek.

Kdyby snad zitra nebo pozdeji . . . Dostavila se vhodna pillegitost obeznamiti alenstvp Jednoty, jake starosti tanuly na mysli zesnuleho spoluzakladatele a od prveho do posledniho sjezdu Addy znovuzvoleneho tajemnika Hl. T:Jfadovny, nezapomenutelneho bratra J. R. Kubeny. Jakmile na ge tIstfedi stanovilo, by odhad majetku, na nej g je podana ,2adost o pujeku, proveden byl elenem HI. Ufadovny — bratr Kubena sam neb spolu s ithetnim br. Ed. L. Markem byli ve West dosti east°. Bud' konali prohlidku v nagi obsahle osade, ch v Ennis, Dallas, Fort Worth. kdy testa vedla pees West.

Nikdy nedali se pogdrgeti na deli dobu, dokande ne k prenocovani. Vtidy meli na spech, zastavky kratke, sotva ge se posilnili malou pfsnidavkou, obedem, di vedeki — dle doby ptijezdu. Byli jsme pochopitelne nav gtevou vgdy potegeni, rozhovor tYkal se vet ginou zastojti Jednoty, pfetfasany byly nastale problemy, udalosti a pod. Pfi jedne zastavce bratr Kubena zvagnel, mel cosi na srdci, chtel sobs ulehdit, svefit se, vy ga.cla;ti si slib. Smyslem jeho slov byla starost o zabezpeeeni SPJST.. "Brat- pravil do slova — "me sily ochabuji. mrij zrak slabne, pokrailY vek mri ge ptivoditi mrij odchod nahle — jsem na to pripraven a prijdu z tohoto sveta rad — jen o jedno vas gadam. Stiljte pfi Jednote, brarite ji pfed veclomYmi di nevedomYmi Sktidci, at' SPJST. pokraduje pod hesly, ktere ji dali zakladatele, poctive citici Ceti pristehovalci. Znate take zaeatky nagich pionYrri-zakladatehl, pamatujte vgdy na jejich bezmernou lasku k reci matekske, tradicim Cs. naroda. Na ge SPJST. mush byti zachovana — slovanskou."

Haste v redakci. V sobotu dopoledne zastavili se ve West a redakci navStivili na gi dobti ptatele z Dallas: manZele John OndriiSlovi, bratti Vaclav Kartous a V. Zastoupil. Vraceli se z pohtbu br. J. R. Kubeny. — Pozde odpoledne uei nili zde zastavku darSi ileastnici poh ybu ve Fayetteville a to: ptedseda tadu Svaz Oechoslovant Cis. 92. br. Bartek s manZelkou a taclovY tajemnik br. John Chaloupka rovne2 s man'telkou.•Mili navgtevnici sclelili nam nektere podrobnosti o stavbe jejich zdene sine na vYhodne parcele v nove etvrti Fort Worth, k demnt ma dojiti co nejdfive. Nav gtevy nas velmi potegily.

Listarna redakce. V irterY rano po gta dorudila nam celou fadu fadovYch resoluci nad rimrtim nezapomenutelneho br. J. R. Kubeny. Zaradhlh z nich tolik, pokud mista stadilo, dalgi z dotlYch a: ty, jen nas dojdou behem tYdne, uvetejnime pfi gte. — Kolega Jos. F. Holasek zaslal nam krasnou pohlednici z Washingtonu, D. C., kde se svoji choti zajeli pfed od"Videli jsme mnoho plutim do Ceskoslovenska. ' historickYch, velmi zajimavYch mist" — pie strudne — "ve stfedu odpoledne nalodime se na oceanskeho obra a pied palnoci z New Yorku vypiul eme."

Ve stkedu, dne 11. kvetna 1938.

Nad rakvi br. Jana R. KuVeny.

P!EDSEDY HL. iTlt. SOUDCE CHERNOSKYHO.

BI TETO smutne ptiletitosti shromatdili P jsme se v tomto tichem meste Fayetteville, nejen abychom vzdali nati poctu, obdiv a Actu pamatce nateho milovaneho bratra, tele a souseda, kterSr se odebral do neviditelneho chramu, riSrbrt abychom poskytli nati hlubokou neast a projevili na ge slova povzbuzeni milovanStm, ktere tu zanechal v hlubokem zdrmutku.

Kdyt jsem telefonem dostal tragickou zpravu, to bratra Kubeny neni vice, byl jsem nevyslovitelne zdrcen a tak hluboce doteen, ze ma mysl vypovedela a musel jsem informanta potadati aby na nekolik minut povesil sluchatko net' se vzpamatuji a budu moci si vytadati podrobnosti nettesti.

Bratr Kubena byl mSim nejleptim a nejdratsim ptitelem. Byli jsme spolupracovnici v bratrske einnosti nati Jednoty skoro etrnact rokti; znal jsem ho vtak pied tim net jsem byl s nim spolden v teto glechetne praci.

Narozen z pokornSTh rodion 10. eervna 1868 v dalekem Oeskoslovensku, ptistehoval se s rodidi do teto zeme co desetiletST klueina. UreitS7 eas setrval s rodiei na farmelsa pkipraven o vytti vzdelani, vlastnim samovzdelavanim roztitoval svuj obzor duchovni, pozdeji nastoupil misto prodavaee v obchodu v La Grange, na to v Moulton; za nekolik rok zakidil si vlastni obchod zde ve Fayetteville.

V mnoha smerech byl neobyeejnST karakter, museli jste ho poznati b1i eji k rozpoznani jeho ryzich cnosti a jakosti, jet* vlastnil. Mnoh.S7m se zdal podivr4m a pfec on miloval veterou lidskost. Nebyl sobeckSim. Mel velke liberalni a glechetne srdce. Byl starostlivS7m o svoji rodinu. Vtem, a zvlatte kteti toho byli hodni on vtdy neodmitl pomocne ruky v padu potteby.

Povatoval se bStti vazan pomoci s yS7m spoludruhtm. Jeho rada, nazor a pomoc byly tadiny kdekoliv, nikoli snad jen v tadach bratrskSrch, take v politice, vladnich, gkolnich, obchodnich a finanenich kruzich.

Ut za mladSich mutriS7ch let pozoroval pottebu easnSrch pionyru, aby byli dobte poueeni o povinnostech a pravech obeanskSich, o ztizeni demokracie, o gkolstvi a daltich institucich nove zerne a zaroveri o dtletitosti ochrany rodin pro ptipad ne gtesti. Usiloval aby tito dobti lido vyvijeli se v lepti mute a teny, obeany a sousedy. K tomuto cili on s nekolika dalgimi pionSTry, svolal pied etyficeti lety schfizi do sousedniho historicky pamatneho mesta La Grange, aby se rozhodli k zaloteni bratrske podptrne organisace, nepoliticke, nestranne, jejit tkolem a snahou mezi jinSim bylo by tileni bratrske lasky, piatelstvi a soudrutnosti, k tifeni setby kulturni, obeznarneni novS7ch ptistehovalcil s povinnostmi a pravy obeant Sp. Statt a pod. Podateenim tkolem nati Jednoty bylo titeni bratrske lasky a vttepovani do srdci a mysli ptiobeenS7ch poznani vznetenS7ch zakladt podpory, humanity a bratrstvi, zakladt polotemich a kazanch veliksim Galilejsk;im, die nesmrtelneho ptikazani: "Miluj sveho blitniho jako sebe sameho."

Tato nate Slovanska Pop. Jednota, kterou on iispetne zalotil a organisoval rozrostla se, zmohutnela, dosahla v natem velkem state vlivu, jakeho tadna, jina organisace tohoto druhu a zptisobu v poslednich etyficeti letech nedosahla.

By1 zvolen prvnim tajemnikem ptipravne schtze hrstky prviiich pionSirt a kdyt do glo k trvalemu zaloteni Jednoty, on se stal prvnirn jejim elenem, jemu vystaven byl certifikat Cislo prve a ustanoven byl prvin tajemnikem HI. ttadovny, v kteret funkci setrval at do doby jeho odpoeinku od prate v iiterS7 okolo jedenacti V noci.

Slovanska Podp. Jednota, organisace jim za. lama, je slcuteen6 pomnIkem leho` pa

tK matky. 6asto byl zvan otcem nateho Bratrstva, a jsem jist to bude vzpominan dokud na ge organisace bude existovati. On miloval Jednotu, kterou spolu zakladal, on ji venoval cely svilj tivot. V pakroeilem veku do posledni chvile konal praci za dva mute. Nevenoval se toliko yecern administrativnim, on rad konal i praci kancelatskou. Kdykoliv byl tadan svS7mi spolupracovniky, aby oni vyfidili rtzne podrobnosti agendy, jeho usmevavou odpovedi bylo: "Nevadi, ja to vytidim". Byl pfesnSr a pohotovs?. Byl viidcem a kapitanem mutt.

Jako ye vtech organisacich, odchylne nazory a rozdily ptichazeji ohledne smeru a tegeni nastalS7ch problemil; on dovedl je vtdy urovnati, mel magnetickou a velitelskou osobnost.

Neco s nim bylo, eemu jsme nemohli porozumeti. Jeho milt' tsmev, laskavSi pohled, jeho uptimnost, eestnost, ptimost podmariovaly. On jednodute velel a tail se dtvete spoluelent jako malo jinSrm se kdy podatilo.

V katdem sjezdu nati Jednoty, on byl \rad& osobnosti, otcem, radcem a dtvernikem. Nebyl strhujicim teenikem, pies to ovladal shromatdeni. Cokoliv on kekl, obyeejne bylo ptijato.

Nekdy mel silnou opoo ci, net na konec byl \Tidy vitezem.

Mimo starosti o obas od a organisaci natl.

Jednoty, zesnu1S7 dovedl si nalezti Cas pro teast na zaletitostech statnich, politickS7ch, gkolnich, osadnich. Sloutil co gkoldozorce tadu let, nekolik let ptedsedal okresni tkolni rade, byl po tki lhuty poslancem v legislatute, po lest rokii zasedal v kiditelskern sboru A. and M., jednou zvolen byl za delegata do Narodni demokraticke konvence, nikdy nevynechal statni konvence demokraticke, po tadu let sloutil co ptedseda okresniho demokratickeho vSboru.

Padu let zastaval ft ikci fiditele a misto-pkedsedy City Bank and Trust Co. of Houston, sloutil co mistoptedseda Fayetteville State Bank a byl tiditelem mistni Farmers' Nat. Bank do doby sve smrti. Dale po etyki roky sloutil co mistoptedseda a kiditel Slovanske Vzajemne ochranne spoleenosti proti ohni, byl zvolen pfedsedou Liberty Loa," and Building Ass'n. v kteret funkci sloiisil od jejiho zaloteni at do jeho odchodu.

V lednu 1896 &ter 1 se se sleenou Julii Sladkovou, ktera ho p_etiva. Meli jedenact . ditek, dva syni ho ptedetli, on po sobe zanechava tu milovanou manklku, sedm synt, dve dcery, osm vnukti, dva bratry a tti sestry, jet tell. nad jeho nahlSrm odchodem a jimt my zde vyslovuj eme nejhlubti sympatie.

Milovani portstali, ztratili jste oddaneho mantela, laskaveho a jemneho otce, bratra a dedeeka. On nemilk bSrti nahrazen, net takovy jest osud; musime Celiti udalosti a zkoutet spinit nate poslani. Bud'te udatni, drazi ptatele, mejte odvahu Oled'te vpted k Nemu, kterST mute dati pokoj mir, pohodli a silu, naplniti va:si dui nade; Bratti na:si Jednoty 4-4Stme z tivota zesnuleho, hled'me dosici cu jimit on byl obdaten.

Zkougejme l5yti leptirni, bud'me ptipraveni k vstupu do neznameho chremu at chvile se dostavi. Gijme tivotem slutby na gim spoludruham, nagemu Bohu a PD :;i: vlasti. Nezapominejme nikdy natl. Jednoty, jit zesnulSr zalotil a snatme se o jeji dalti rl* a zlepteni. Mtiteme tak ueiniti napomoci girenim poznani eisteho bratrstvi mezi nami. Spl'une jeho pfani. Tak zachovame nejlepe jeho yeenou pamatku.

A nyni, poklofime se na chvili k tithe modlitbe a potehnani k pamatce nateho milovaneho bratra, jemut budit pokoj, mir a veena pamatka.

Slet upy Mini A. 0. S. ,v Taylor, pokadanY v nedeli 15. kvetna pki sini tadu Praha, pode, o yyspelosti Sokola 1 Texasu. Snatme se, aby tupni slet byl dtistojnm podnikem, Zapliime prostranne nadvoi'l i sin samu co nejpoeetneji! Mytlenka soko 310., hlasana, Tyrtem a Fuegnerem, mela a 1. .i sjednotiti esl. narod i jeho zamotske halus" k velk*m tkolfim — jak v boji proti neptateltim vnejtim, tak i v boji proti zkaze vnittni. V torn smyslu byl a jest Sokol tmelem naroda. Vzpomenme jen, jakSi v bo:11 fig. svobodu, kdy byl jeto tko!

Strana 13. duchu Tyrtove — spojoval esl. narod uvniti, i s ostatnimi narody slovanslOrni v boji proti davnemu neptiteli! A ktere to byly zasady, ktere tak sjednotily narod, to se slavou a se cti spinil dejinnST sy tij fikol? Byla to ptedevtim laska: laska k narodu, na nit Tyr s ostatnimi zakladateli zalotil cele sokolstvi. Laskou k narodu sepjalo sokolstvi vtecko dlenstvo navzajem s celS7m narodem ostatnim v jednotu snah, citit i cilu. Byla to dale obetavost vtech jedinet pro spoleent cil; nemyslit na sebe, /Vint na sve sily, svou praci a v pottebe i s ytj tivot vat ku prospechu celku, bez zisku a touhy po slave. Byla to koneene touha po volnosti a svobode, ktera podle ptikladu Fuegnerova a ptikazu Tyrtova pinila srdce sokolstva i naroda a davala jim silu i odvahu k praci i k boji. Takoye zasady hlasalo sokoistvo od sveho zaloteni a vychovavalo v nich.

Sestry a bratti, verni pfatele Sokolstva! Do-, pustite, aby dui% na kterem pracovaly generate, upadlo v zapomenuti? Jiste ne! Dokatte,ze si sokolske prace vatite a pine chapete jeji velky pio Cechoslovaky v Texasu. A dtkaz? Pfijdete-li v poctu co nejvettim na tupni slet v nedeli 15. kvetna do Taylor. Na shledanou!

Sok. dorostencilm sletu v Taylor! Budete nadteni tupnim sletem u sine tadu Praha Cis. 29. SPJST. v Taylor. V tech chvilich duk pina nezdolne sily mekne, oko vlhne, v torn okamtiku byste vykonali ve'ci nadlidske. Za rok, dva vstoupite i vy mezi eleny—uvedomte sited' sviij tkol. Ty chvile z nedele 15. kvetna 1938 v Taylor proZite dovedou Vam dati silu po celY Zivot.

Zaleti na VaSi vrili, abyste tuto silu vyznadenYm smerem upevriovali, jinak Vam vyprcha ptedeasne. Povime Vam pohadku o mladiku petvne yule. Byla takova krasna noc v maji, kdyZ utkvela mu v mozku dosud neznama myAlenka: 6im chtel's bSt a elm jsi? A vSisledek — cil. Jak jj dosahnout: tsttedni vtli organisovat katdou buriku k boji. Prostkedky: dobrSr vzdelavaci Casopis, knihy, telocvik, upevriovani vole. Kompas: svedomi. Zadit: ihned! Prvni nadkni mladika opustilo. Byl na to ptipraven, vytvokil zalohu — a uspech 9 Musi pkijit ponevad2 chce. Budete uprostted takove majove nod, dojati vystoupenim ukaznenYch tad, budete se citit v pohadce — s jinYma oeima — uZasnete — a cosi ye Va§em nitru bude kptat: 6im jsme? — Bud'te lidmi, mu& a tenami, Sokoli! Odstrarite, co Vam ptekati k tomuto idealu: Klamne potitky, vte tpatne, jinak cile nikdy nedosahnete. Nermut'te se, ie jste dosud slabi; chtejte a hlavu Vati bude zdobit vavkin. Mate v prsou demant, jent silou sve y ule, sebevladou, mutate vybrousit v drahokam nedozirne deny. Chtejte — a v ustech naleznete nejkraanejti nastroj: zvueici struny Vageho srdce. Jdete vpted! Bud'te pochodni! Budou Vas chtit udupat, ponevadt mnozi nenavidi svetla, budou Vas ptezirat, ze jste mladi, napodobite dosud jen mytlenky a dila jinSrch lidi, to padnete jako oni. Nevette! Ve Vatich Mach proudi nezdolna sila. Jdete — svit'te sy Sim svetlem v duti, Vat klid je odzbroji. \Tate odvaha pcvzbudi — a ptijdou za Vami. Jen chtejte Vati vuli zdar!

PODEKOVANi. Dovoluji si timto vysloviti srdeene diky: kadovSim zastupciim, kteti v tak velikem poctu prisli doprovodit na ceste posledni milovaneho bratra J. R. Kubenu, zastupdim jinST ch es. organisaci a spolkt., bratram a sestram nati Jednoty, kteti v poetu nekolikastovem k pohtbu dojeli, osadniktm, clamant vencil a kvetin, odesi lateltm telegrafickeho, telefonniho neb pisemneho projevu kondolence nad odchodem zakladatele natl. S. P. J. S. T. Viem mow srde'eny dik!

Za, Hl. kadovnu: C, H. Chernos10, ptedseda.

Strana 14.

vkSTN1K

RANCOUZSKt kabinet "narodni obrany" F vydal prvni skupinu natizeni dle pine moci predane mu parlamentem, die nicht byly znadne zvSTSeny dane, nevyhnutelne k ithrade vydani na ozbrojeni naroda. avSr geny budou dari z ptijmu o 10 procent, jine dane tet o 10 proc. a dane neptime o 5 procent.

NovStm presidentem Irska zvolen byl historik a b3"7valS7 universitni profesor dr. Douglas Hyde, vyznanim protestant.

• • Drim zastupcti schvalil a poslal do senatu pfedlohu, kterou prohlakije se den pfimeki 11. listopadu za trvalV svatek, dill sedmSrm legalnim svatkem v Unii.

• • Rumunsko hrozi, 2e vystoupi ze Spoleenosti narodri, jestlite v pfi gtim jejim zasedani bude projednavana otazka tidovske men giny v Rumunsku.

• • • Brazilie se zmocnila kontroly olejoveho myslu. Vladni dekret piikazuje, to jen brazilki .obeane mohou v budoucnosti vlastniti a operovati olejove rafinerie, jet budou podlehat vladnimu dohledu.

•

Plany na brzke ukondeni zasedani kongresu staly se pochybnSmi nasledkem presidentovy drirazne tadosti, aby byl projednavan zakon o mzdach. Oposice jitnich demokratt uzakoneni tohoto zakona zdrutuje lakes nalehani vudcn delnictva i stranikt Novehu ridelu.

V Knoxville, Tenn., byly pofadany zavody v pojidani vajec. Zvitezil nodni hlidad R. Sauls, vatici 180 liber - mktl na posezeni 60 vajec.

DruhS7m byl farmat z nedalekSrch hor Perry Corvin - snedl jich 42.

• • Generalni konsulat Spoj. State ye Vidni obdrtel od 14. bfezna do 22. dubna 30,000 tadosti o povoleni pfistehovalectvi do Ameriky. Z toho 90 procent bylo 26.dosti tidri.

• • New York, 6. kvetna. - V t3'rclnu, konoicim 28. dubna, bylo ye Spoj. Statech 278 obchodnich ripadkri. Je to o 52 vice netli v tSrdnu ptedchazejicim a o 95 vice, netli v tem& tSrdnu roku 1937, jak vicera oznamila firma Dun & Bradstreet.

• • Du' m zastupcil schvalil 116 proti 37 hlastiim ptedlohu, dle ktere bude miti president Roosevelt pram) jmenovati 22 novi'ch federalnich soudcil. Piedloha tato byla jiz pied tim schvalena v senate a spoleenSr vVbor kongresu po uhlazeni odlikleho zneni poke ji presidentovi k podpisu.

• • Praha, 7. kvetna. - Ze Sumperka na severni Morava, kde jest hojne Nemctii, bylo dnes oznameno, to neznami pachatele zohyzdili tamejk pomnik zesnuleho Toma ge G. Masaryka, presidenta-osvoboditele sl. republiky. V noci na dnegek byl Masarykriv pomnik pomazan barvou a namalovana na nem nazisticka svastika, hakovitS7 Mesto Surnperk ma nee° pies 11,000 obyvatelii, z nicht pouze Indio pies 2,000 jsou e'Si a Slovaci. Je tedy Sumperk pkevatne nemeckSr, adkoli jeho okoli je silne Ceske. Patti k onem mestiim na severni Morava, kde za stareho Rakouska byla provadena prudka germanisace.

• • Rooseveltova administrate dosahla viterstvi v ptedvolbach dtyl• state, kde byli zvoleni kandidati pfiznivci Novell° ridelu. Piedvoiby tyto byly letos prvni zkouSlou sily presidentovy obrodne taktiky a jejich vSisledek bude vSistrahou vSem zpatednikrim, ktefi se sna g v kongresu brzditi obrodni podniky a pusobiti rozvrat v fadach delnictva prrimyslu.

Tokio, '7. kvetna. - Japonsko se pisipravuje poslati vetsi poCet hezlOch divek do Mandukua, aby se staly mantelkami tamejkch japonskch osadnikii. Nedavno se tam vystehovalo 6,000 mladj-rch mutt), kteti ted' chteji nevesty.

Emigradni spolednost pro Mandtusko hleda ted' 2,400 divek. Zeny z lepk spoleenosti a koly pro nevesty pomahaji v teto kampani.

Zprayy ye zkratce.

Videri, 8. kvetna. - Dvacet profesorri rakouskSrch universit, mezi nimi proslu1S7 fysik Viktor Hess, jent obdrtel Nobelovu cenu za objeveni kosmickS7ch paprskri, bylo propu geno neb suspendovano pro svou iidovskou krev nebo sriatky s nearijci, jak se dnes oznamuje z yeruhodnSrch pramenti. Dr. Sigund Freud, "otec psychanalyse", oeekava, to obdrti co nevidet povoleni vystehovati se do Anglie. Freudovi bude 6. kvetna 82 leta. Byl nemocen, kdy Rakousko bylo zabrano Nemeckem a po nekolik dni mu nebylo nic sdeleno o pkevratu.

• • Svaz hudebnikti velkeho New Yorku odevzdal Narodni rozhlasove spolednosti zlatou dlenskou legitimaci a bohate zdobenou adresu s kopii jednomyslneho usneseni svazu pro slavneho dirigenta Artura Toscaninniho, ktery je nyni v Evrope. Tato pocta byla Toscaninimu udelena "za velike zasluhy svobodomyslneho Cloveka, obrance svobody a pray lidstva a prvniho dirigenta sveta, kterS7 jit pies padesat let slouti hudebniho umeni a jeho pokroku".

Toscanini byl jmenoVan teditelem orchestru americke Narodni rozhlasove spolednosti a podle uzaftene smlomy ver„ aje sve velke umeni americkemu rozhlasu cela tfi leta od fijna tohoto roku V kvetnu bude fidit iadu koncertu anglickeho rozhlasu. Toscanini se tedy na vrcholu sve slavy stava, rozhlasovSnn dirigentem.

• • Patovni zprava z Prahy oznamuje krasnS7 rispech sokolti v Basileji, Svycary, kde v mezistatnim telocvienem zavodu Oeskoslovenska v3icarsko drutstvo sokolske dosahli 673.25 bode, Svycaki 686.85 bodii li tito vyhrali tesnm viterstvim. V jednotlivcich zvitezil Alois Hudec 116.50, za nim druhSr byl Svycar Shuerman 115.60. Svycati za Hudcem obsadili 2. at 7. misto, teprve na 8. byl za nimi Gajda • • V pateenim zasedani udini kongres zacatek vyhoveti tadosti presi lenta Roosevelta, vyslovene v mimotadnem pose‘tvi, aby podniknuto bylo drikladne vy'Settovani soustfed'ovani hospodafske moci v priim, ;lu a jeji &inky na nieeni souiete. President,, jen ve svem poselstvi obiral se podrobne otazkou trustri a monov3islovne pravil, to nenavrhuje "tadnou Spatne uvatenou protitrustovou Cinnost, jet by nebrala ohledu na hospodafske vjisledky."

26.cla povoleni $500,000 na drikladnou studii federalni komisi, odborem spravedlnosti, komisi na kontrolu bursy a jinS7mi pfipadnSrmi mi iItady. Rovnet pravil, 2e ve schodkovem rozpoetu odporudi povoleni $200,000 pro odbor spravedinosti "na naletite a spravne vyma.hani stavajicich protitrustovSlch zakonti." President prohlasil, to navrhovand studie nemela by bSrti omezena "jenom na traCi proti-trustove pole", njibri na celS7 proble n soustted'ovani hospodafske moci a jalr ' ind itcinky na ekonomickST tivot naroda. • • • BukureSt', 6. kvetna. - Statnici z oeskoslovenska a Jugoslavie ptijeli dnes do Sinaia, aby melt ridast spolu s Ynunskymi statniky na dvoudenni konferenci Male dohody, venovane z easti rozhodnutim, at udinili Mussolini a Hitler. Nyni, kdy je otazka stfedni Evropy a pfedev2im otazka deskosl! venska pfedmetem jednani mezi dvema diktatory v Rime, i na konferenci Male dohody je hlavnim bodem. eskoslo vensko zastupuje zahranidni ministr dr. Kamil Krofta. Jugoslavii Milan StojadinoviC, premier a zahranidni ministr. Oba rotten s vojenskSrm • tabem, co2 je pokladano za fakt dvakrate vyS znamny vzhledem k uddlostem v Rime. Na programu konference Male dohody jsou otazky stfedni Evropy a poilunajskSrch stalk posileni vojenske, hospodafsk-e a politicke kooperace mezi staty Male dohody, vysloveni spoledne politilcy v line narodil, doh da o problemu minorit a koordinace generalni )olitiky Male dohody s politikou velkj'rch zemi- a obrysech anglo-italske dohody. Fakt, to vaj 'nske 'Staby byly povola ny k poradam, dava na jevo, to Ceske sliby odporovali nazistickj'm ritokrim na udrteni sve samostatnosti.

Ve sttedu, dne 11. kvetna 1938.

New York, 6. kvetna. Nova dafi jednoho centu na balidek cigaret vynesla za prvni etyti dni $486,707, jak bylo dues oznameno. Tato dari byla v New Yorku na cigarety uvalena ve prospech fondu pro nezamestnane.

Britska vlada po2e.dala, podle londSrnskSrch zprav, generalniho tajemnika Spoleenosti rddii Avelona, aby prosadil, aby negusovi uder -liaSpoenstrd2ivpen.Ifacouzska, ylada pry bude tento potadavek podporovat. VSechny dlenske narody maji pry na tuto pensi ptispivat.

• • Rusko opatiuje sibitske kraje a jina mista sovetskeho svazu ustaviene rostouci siti teleznic. Pod praci sta tisicri lidi, z nicht mnozi jsou trestanci, jsou staveny strategicke linie pro dopravu sovetskSich vojsk v pfi gti valce. NejdtiletitejAi je teleznice jezero Bajkalske - feka Amur, jejit stavba deje se pod rouSlou tajnosti.

Bude dlouha, 1800 a 2000 mil a beti na sever od sibi •ske teleznice a paralelne s ni. Dle spolehlivSlch pramenti heti od Taishetu do Komsomolsku nebo Nikolajevsku. Sibifska 2eleznice ma. dvoji koleje od Karynskaje do Chabarovska. Ana teleznice bude spojovati Ulan Ude a Kjachta. Je gte jine drahy stavi se na Sibiii.

Jak se oznamuje z Tokia, Japonsko je zneklidneno zpravou, to Rusko hodla, staveti ieleznici do Urgy, hlavniho mesta vnejkho Mongolska.

Tato teleznice bude miti velkou dilletitost strategickou, hospodafskou a politickou. V Tokiu poklada se za vSrznamne, 2e Rusko chce kontrolovati tuto 2eleznici prave -v dobe, kdy Japonsko je zaneprazdneno valkou v Cine.

• • Henlein pronesl na sjezdu sve strany v Karloy ch Varech fed, jit ucinil vetejne pfiznani, to jeho strana se hlasi k nazismu. Zaroveri oznamil osm bodti, jet pry musi by'ti spineny a ktere jsou: 1. Upina rovnopravnost a ripina, rovnost nemecke narodni skupiny s deskoslovenskin lidem. 2. Uznani sudetonemecke narodni skupiny jako pravni osobnosti k ochrane tohoto rovnopravneho postaveni ye state. 3.

Konstantovani a uzno.ni nemeckeho osidlovaciho rizemi. 4. Vybudovani nemecke samospavy v nemeckem rizemi a to pro fAechny obory veiejneho tivota pokud jde o zajmy a veci nemecke narodni skupiny. 5. Zakonita ochranna opatf e.ni pro ony statni pfish gniky, kteti 2iji mimo uzavfene rizemi sveho naroda. 6. Odstrani se v2echno bezpravi, ktere bylo udineno sudetskernu Nemectvu od roku 1918 a naprava Akod, ktera timto bezpravim vznikla. 7. Uznani a provedeni zasady: v nemeckem rizemi nemeoti vet ejni zamestnanci. 8. Upina, svoboda piiznani k nemeckemu narodu a k nemeckemu svetovemu nazoru.

•

Hitler byl slavne uvitan Mussolinim, k jeho pocte konana demonstrate valeeneho lod'stva, jineho dne ukazana mu bitva bombometnS7ch leteckSrch eskader, zkratka, diktatoil bavili se na ridet tetce zdanench fa gistri (oslavy staly kolem $30,000,000) a ph poradach "rozhodovali" o svS7ch zajmech v Podunaji, Spanelsku atd.

Dle zpravy tisku mel Mussolini dat H'itlerovi volnou ruku ohledne jeho plant s eskoslovenskem, oplatkou Hitler ujistil Duceho, to brenerskS7 prrismyk nebude Nemci - nikdy - pfekroden, nemecka menkna v Tyrolsku to ponechana bude svemu osudu. JinSrmi slovy, poitalg t'ovani Mina. v Tyrolich bude trpeno. Inu, ruka ruku myje. Net na jak dlouho?

• • Stoletnice zaloteni okresu Fayette oslavena byla 5. kvetna okazale. Na 15 tisic obdanri shromatdilo se v La Grange, historickS 7 prrivod, znazorriujici minulost okresu, byl arantovan promykene a velmi vSrsti2ne. Guverner Allred se Atabem hodnostafti prrivod vedi a take fednil. Obchody v celem okresu byly zavi •eny, aby °Wane mohli se podileti na oslave zajiste vSrznamne, pamatne.

• • Italskemu chemikovi dr. Maurimu se podafilo objevit novji zprisob, jak ziskat umelou gumu ze slupek rajskSich jablidek. Podle -Leto metody by bylo mono z 2 milionri tun jablIdek, ktere se rodne sklidi v Italii, vyrobit asi 5 tisic tun umele guiny.

Ve stfedu, dne 11. kvetna 1938.

C.■•=o-o■ osoloorolion.w•-.Nwoom

PAVLA DVOitAKOVA:

P!SE1 LASKY ROMAN 404111..041111.....110.0 ■040.1.04011.1.0.0010.4mwo.Mo.M.4■04,000411M.AOMV

nadhernY mut, jak' nadhernY mut," teptala, zadYchavajic se obdivem.

A myslila-li, to byla v jeho name' — rdela se a citila, to srdce zrychluje tlukot. — Takoveho mute by mohia miti rada, ba, mohia by se do neho tilene zamilovat. — Neznepokojil ji vtak ten objev, ne, spiSe napinil ttestim. Jeho zmena, tak piekvapujici — nevrlost, nezdvotilost, s nit se nepotkala dosud u tadneho mute, ji ze zaeatku jen zarazila. Kdyt vtak tam na ceste ptiblitivti se k nemu tesne, dotkla se jeho ruky, uvidela v jeho tvati — jak se domYtlela — odpor kdy rimyslne pobidl Daisy, aby nemusel jeti vedle ni — bylo to pro ni pokotujici poznani. — Poznani, ze touti po jeho risrnevu, to se snak ptilakati jeho oei k sobe — ze neni pravdou, to by ho mohia milovat, protote ho jit miluje — ate on o ni docela nic nedba, to snad je mu i , odporna, ponevadt ji poklada, za bezduchou loutku, tetici se z obdivu takov'ch 6erychu.

Byl to pro ni ritasnY objev. Zvykla na obdiv, neptipustila ye sv'ch mytlenkach nikdy, to by mohl bYti na svete jen jeden jedinY mut, kterY by nebyl tt'asten, jen kdyby o neho jen tro, Chu stela, noted, kdyby po nem toutila.

A byl takovY, jel pied ni, neohliteje se, nevrlY, nemajici pro ni jedineho pohledu, jedineho laskaveho slova. Chtela ho nenavidet, chtela se pak sama sobe vysmati, ale citila, do toho vteho se nuti, to ten mut pied ni, tiebas o ni nedbal, je ji drahY a bude ji vtdy drahY, protote ho miluje a musi milovat, at' chce nebo nechce. Nevetila, ze by mohlo vyrusti neco tak nesmyslneho v lidskem srdci, slytela o takov'ch laskach, ale byla ptesvedeena, to je to jen vypravovani — a i kdy ptipustila, takove podivne lasky jsou, nemohia uvetiti, to by i na ni mohlo eekati takove trapeni.

A citila, to je to trapeni. Jedouc za nim, musila se ptemahati, aby se ji nevedraly sizy do — Kdyby se aspori ohledl, usmal. Vedela, to by se rozzatila jako krajina, kdy slunce vykoukne na ni z mrakii — ate by zapomnela na trpkost, jet se v ni hromadila.

Koneene, ptesvedeivti se, ze se neotoei, snad ani nevi, to za nim jede, pokoiena, jako jette nikdy, natla svou hrdost a promenila se v tu chladnou, odmetenou damu, ktera udivila svym ledovYm klidem Kordu.

Ale ten klid Pavlin byl trYzni, vytadoval cele jeji vrile a kdy dotla do sveho pokoje, spadl s ni jako chatrn' tat, drtenY pohromade poslednim stehem.

Sedla na pohovku a zadivala se do prazdna.

V hlave citila teak' vir, v celem tele imavu a v srdci titivou nespokojenost, ktera nieila mytlenku na jakoukoli radost.

"Dobte, ze zitra odjede," tikala si, ale pomytelni na jeho odjezd nebylo rilevou, prostupovalo ji trpkosti, talem a litosti nad sebou samou.

"No, at' jede, prosit, aby zdstal, ho nebudu — at' si jede, je to takovY smetnY, docela riemotnY &lova. Ty jeho ruce, ty rozcuchane vlasy."

VymYtlela si sto chyb, posmivala se mu, uratela ho, ale nepomahalo to. Byla to jen slova — zatim co krev rozpalovala se jeho ptedstavou, jak utkvela v ni, draha a tadouci. Pavia vyskoeila utYrana, a nepotlaeovala vzlykani, chodic pokojem, dosud v jezdeckem sate.

Kdyby aspori na ni se usmal a ptedstavila si jeho Usmev a piedstavila si, to kdyby chtel, 'Oa by s nim, tla by za nim. At se zardela.

"Bole, bole, co se to se mnou deje — zbla,znila jsem se? Jiste."

Ale nedoeka se, a nedoeka se, nebude videt, to trpi, bude vesela, tak vesela, jak jette nikdy nebyla. Je tady 6erych, ten, kdyby jen k'vla, srazil by si pro ni vaz — a Horak a Rohan, jehot praded byl vevodou — a tolik jinYch. Snad by nebyla tak blahova, aby plakala pro takoveho Oloveka. Kdo to je a elm je? Sam ji vypravoval, ze 'Staval jako chlapec u soustruhu, 64 TAM*

vturNix jak v Americe pracoval jako ka.'tdS7 jiny° delnik — a pro toho, pro takoveho by se trapila? ftelyt' neni piece venkovskou hukekou.

Vnutila se v smich, ale nebyl to ten jasavY, berstarostn' smich, kterY vidy ji vyrristal at ze spokojeneho srdce, byl vylhanY a vedela o torn. Kdyt vtak setla k obedu, zdala se tou bYvalou Pavlou. Ani Cerych, ktereho mueila mykenka, to mezi ni a tim chlapem Kordou se neco stalo a kter' proto byl ostratitY, ttebas propatraval katde jeji slovo, rismev, zvlatte, platil-li Kordovi, nic na ni nenatel odlitneho. I Korda byl ptekvapen tou promenou. Sedic u tabule po jeho levici, mluvila s nim jako tkadlive a chvilemi rozpustile. A Kordovi bylo neco lito — nejaka. blahova — jak hned ureil — trpkost se do neho vsakovala, ptesvede'en, to to nadherne devee, jet drtel v rukou tam u lesa, kdy zdeteni na chvili z neho uclelalo bezbranne clite, musilo by se mu vysmati, kdyby ho bylo napadlo nabizeti mu svou lasku.

"Je tak dobte," opakoval jako jit dtive, zitra odjede a za mesic, za dva zapomene, aspori tak, aby ho vzpominka na ni net'rala touhou.

"Mtij tivot byl ut vtdy tak neradostny a se tenami nemel jsem ttesti", uvatoval. "Nekteti muti se narodili jen k praci a ja mezi ty asi pattim. A prace neni tim, co mysli si o ni tohle rritove stvoteni — prace je neco vic. Ta nezklame." A mytlenka ta ho proteplila. Slytel v to chvili tev strojri, videl blyskat transmisi, videl delniky, sve delniky, kterYin daval praci. Vzpomel si na jejich rodiny a rismev mu sedal na rty. — To piece staai, aby elovek Veal, prod tije ate netije darmo."

Pavla pozorovala ten risinev, odrazilo se v nem tak poklidne ttesti, to na ni padl smutek.

"Na co ted' myslite?" zeptala se tile.

"Na svou tovarnu a na sve delniky," iekl uptimne.

"Bote, zda, se, to jste do to sve tovany zamilovan", povzdechla. "Myslim, te, jak tu svou tovarnu, nebudete miti rad ani term, zamilujeteli se jednou vribec."

Korda chtel odpovedeti, ale slova mu uvazla na rtech. Stietl se s oeima erychovYma, kterY hlede na neho s druhe strany, byl znetvoten takovou nenavisti, to Korda ptekvapen zadival se na neho, jakoby se chtel zeptati, co mu udelal.

"Co se tomu eloveku stalo?" tekl mimovolne.

"0 kom mluvite?"

"0 C.lerychovi — podivejte se na neho." eerych vtak v to chvili uhladil svou tvaf a nasadil na ni nenucenou usinevavou masku, takte, kdy Pavia vzhledla k nemu, videla jeho katdodenni, korektni "Co na nem vidite?" zeptala se netrpelive.

"Ted' nic, ale mela jste ho videt pied chvili.

Vypadal jako tygr, chystajici se ke skoku."

"Nrych?" smala se. "Nevedela jsem, to mate takovou fantasii."

Ale Korda nedal se zmasti.

"Nevim, pros mne ten elovek tak nenavidi, to jsem mu nebyl sympatickY od zaeatku, to charm — protote nebyl mil' ani mne, ale prod ta nenavist? Nebo si snad ten blazen mysli", Korda nedomluvil, jen tazave se dival Pavle do oei. Videl, to se zachvela a byl ptekvapen prudkosti, s jakou se zeptala.

"Co si mysli? dopovezte to!"

Pavia dobie vedela, co nechtel dotici a jeho mytlenka ji ranila, jakoby se ji vysmal do oei.

"Co si mysli ten blazen, to ja jsem blazen jako on ate se do ni zamiluji?"

Stiskla zuby ret at do krvava.

"Ale, sleeno," poplatil se Korda, vida jeji potemnele odi. "Jestli jsem se vas nejak netetrne dotkl, nevedela o tom, protote neznam nic z vateho tivota — prosim, abyste mi odpustila."

Citil, to hromadi netikovnosti, ale nenapadlo ho nic vhodnejtiho.

"Cot vy byste se mne mohl netetrne dotknouti?" iekla Pavla, hledic pies stril.

Byla v torn nezakryta hotkost, ale Korda, pfemluven sam sebou, to pro ni nemilte bYt net smetnYm elovekem, slytel v torn vYsmech a zmkl, rozladen sebou, svou hlouposti, jak vlastne si vyeital, to se dal ji ptemluviti, aby se vratil a delal ji tatka.

Nedival se jit na ni, bloudil oeima po jidelne, nejdasteji utkvivaje na Oeryehovi. "Ten dlo-

Strana 15. vek se dovede znamenite pfetvatovat", myslil, jen aby se neeim zapinil — sedi v nem neco otkliveho a piece se usmiva tak nenucene — tohle on, Korda, by nikdy nedokazal. S ptetvatkou byl vtdy na ttiru, zkusil-li to 'lady, hned to na nem katdY poznal. Snad proto to nedokazal, protote nemohl nikdy ptemoci svAj odpor ke lti a ptetvatce. U neho byl katdY jist, na dem s nim je — s timhle chlapikem je to jine — ptipada mu ye sve uhlazenosti a v to usmevave masce jako nejakY jedovat' plat. Je to elovek vteho schopny, nettitil by se jiste tadne tpatnosti, kdyby nemohl neeeho dosici podestne.

Korda znovu jako pied t'dnem zadivil se na konec, dokresliv v sobe obraz Cerychuv, jak mate ptijimati Pavla toho eloveka, jak mute dovoliti, aby se k ni choval driven* aby se ji dotYkal snad. Pti tomhle pomytleni bylo Kordovi at fysicky nevolno Nemohl pochopiti, to tak bystra divka nepoznala hned, kdo Cerych je.

Ale hned se tomu usmal. Vzpomnel si na salony, jet tu a tarn musel z povinnosti nafttevovati. Tarn davno jiz pochopil, to osobni hodnota mutova ustupuje vtdy hodnote mod a penanejvYt je takovou nejakou romantickou aureolou neeeho zvlattniho.

6erych znepokojovan tim prohledavanim, nekolikrate obratil k nemu oei, nute v ne smev nejdtive, ale setkav se se zfejmYm opovrhovanim, ne chtenYm, nYbrt chladnYm, uvatenYm, odpovidal neskrYvanYm vYrazem nenavisti.

"Tak je dobie, chlapiku," myslil Korda, nijak neznepokojen, "main radeji tu tvou skuteenou tvat, net tu karnevalovou, jen bych rad vedel, kdy a jak jsem ti tlapl na kutl oko."

"Pavia, vidouc, ze ji nevenuje ani toho nejmenSlho zajmu, dala se do rozmluvy s potmetitlustYm statkaiem, tim, kterY .veeer hral karty s jeji babiekou. A tak Korda, ponechan sam sobe; mohl se cele oddati svemu pozorovan' oerycha a neradotnYm fivaham o sobe.

Byl proto rad, kdy mohl od stolu a nezdrtovan nikYm vyjiti si do parku. Park byl tichY a tesklivY dovadanim tivota. Jen tu a tam telestil such' list. Ptipominalo to tumeni ktidla odletajiciho ptactva za sluncem. Kouie, prochazel se po listim zapadajicich cestiekach.

Ne, nechtelo se mu s nekYm se potkati, proto vyhnul se upravenYm a zametenYm cestam.

A piece se byl srazil s nekYrn, jehot potkati ptal si prave nejmene, s 6erychem.

6erych doprovazen tti.hlYm, rusovlasYm dikem, ptiblitil se k nemu na pet krokii, jak stal v besidce, divaje se na hladirm umeleho jezirka. Nepozorovali ho, protote jim zristal ukryt za lat'ovim besidky, huste popletenem popinavYm uschlYm houttim.

Zastavili se. Miuvili o nem. Rad by byl odeprotote nemel rad takoveho poslouchani, a kdyby ho natli, byli by ptesvedeeni, to se snatil snad vyslechnouti je — ale nemohl odejiti, nemohl ani sebou pohnouti.

"Vit piece, Rohane, jaka, ona je. Je schopna pro nic za nic se do toho chiapa zamilovat, jen aby mne potrapila."

"Nesmysl, ' erychu, Pavia ma piece vkus, a ten chlap podle toho, cos mi o nem rikal, je stoprocentni sedlak."

"Nezapomeri, ze je to Lena", stal na svem 6erych.

"Ale Pavia je dokonalt, Lena. Uvetim ti, to je schopna katcle hlouposti, neuvetim vtak, to by mohia jen na chvili vatne flirtovati s tim vekem.

"Kdybys ji vtak videl, Rohane, dnes pti obedede, soudil bys jinak, divala se na neho chvilemi tak, to bych ho nejradeji zabil", dotekl vatnive Oerych.

"Ale, ale, snad nejsi, erychu, do Pavly zamilovan doopravdy?" posmival se rusovlasY mladik.

"A co myslit," iekl prudce Cerych. "Pozoruji jeji krasu od etrnacti let".

"Dosti dlouha doba, abys mohl na ni zvyknout", tekl Rohan posmetne.

"Ale tarlit-li na toho ubotaka, jsi blazen, 6erychu. Ten ti nebezpeenY nebude. Je to jit Pavlin zvyk, to snati se zotroeiti koala° mute jeji spoledenske trovne, dostane-li se jen na

Strana 16.

VESTNiK

kolik dni do jejiho vlivu. Jako bys to nevedel, jako bys nernel o tom zkueenosti. A. za tim tvS7rxi chlapikem zavrou se vrata, nevzpomene ani jeho jmena, prave tak, jako u tech ostatnich."

"Neco se mezi nimi stalo," mluvil Cerych nespokojene a dal se do chtize.

"Poznal jsem to na ni, kdyl plijeli z to projitd'ky korimo. Znam ji trochu dele, net ty, Rohane."

Dale ji2 Korda neslykl. Starje gte chvili bez pohnuti a pak se tee zasmal. Byl to smich, jim se vysmival sam sobe.

"Vida — zotroditi mne a vysmati se — ale ja se nedam jen tak snadno zotroeiti, rozkane, Kiche. Snad ten stin mute, ktert se jmenuje Cerych, rad otroei, ale Korda nema to ctiladosti v krvi — Korda ne."

Byl rad ted', ze vyslechl kus to zajimave rozpluvy, vysvetlila mu nenavist Cerychovu a potvrdila to, co si o Pavle a jeji snaze zalibiti se mu, col mu neugo ji2 pied tim, myslil.

"No, chvala bohu, to zitra odjitdim."

Ale neodjel. Pozden, kdy2 o tom myslil, nemohl se nikdy ubraniti dojmu, to sam osud se mu postavil v cestu.

Vratil se do zamku sebejistej g, ptijal ruku Rohanovu, kdy2 ho Pavla ptedstavovala s tajenSim posmeSkem, opetoval jeji stisk, vyslechl zdvotila, slrivka, neprozradiv nijak, co si mysli, ttebas v to chvili mu znelo v uSich Rohanovo opovrtlive oceneni jeho ubohe existence.

"To je elechtic", smal se jen v sobe, hlede mu v oei, ktere vyjadtovaly dokonale sehranST ptateskY* zajem.

Od to chvile, jako by se stal neosobnim divakern, vratil se mu jeho bval3"7 klid, jistota a pocit'oval zase, to ty tivoty, ktere mel pied oeima ho zadinaji zajimati tak, jako zajima anatoma sval nebo nerv.

Pavla ho pozorovala dim dale tim neklidnejeima °alma. Pozoroval ho veak i Rohan, zfejme neeim ptekvapen. Cerych byl nervosni a ptechazel od jednoho k druhemu, ostentativne vynechavaje Kordu.

"Ten chlap se tvati ptigerne," tekl, ptistoupiv posleze k Rohanovi. "Vgmni si ho, jsem jist, to se na mne i na tebe diva s patra. Podivej se na ten jeho shovivalt . rismev. Takott plebej ec."

Rohan usmal se dvojsmyslne na Cerycha, net promluvil.

"Piedstavoval jsem si ho podle tveho vypravOvani jinak. Ptiznam se, to jsem byl tim chlapikem piekvapen. To neni sedlak, to je mut — a jestli si tohle Pavla uvedomi, myslim, 6erychu, le jsi prohrel."

Cerych pobledl, chvili mleel, a pak pokusil se o smich.

"Mut, k smichu, jak mutes takhle mluvit, ty?"

"Podivej se piece na neho dobte — lhostejne mluvil Rohan — jsou piece mezi muzi rozdily, prave tak, jako mezi korimi. Prot to nechceS" videt, Cerychu? — kdyby byl konem, tekl bys — jak je to kaki — ne, Cerychu, ty se mu nevyrovnae. Ale nemus g se znepokojovat — ten chlapik, jak se zda, nestoji pranic o ni. A mutove jeho druhu nedaji se do lasky muleg spat klidne."

Cerych dival se vyjevene na Rohana.

"Takhle mluvie ty, Rohan — ?"

"Vie ptece, le mam v erbu heslo: Pravda a poctivost", zaSklebil se Rohan, odchazeje od neho.

Cerych v duchu zaklel a zaeal znovu svou prochazku od skupinky ke skupince.

Ptijelo totil nekolik muth a kn. Posleuchal chvili zde chvili onde, marne se snale ptemoci neklid. Kdykoli pohledl na Pavlu, videl, le visi oeima na torn Oloveku, kteit postaval u okna lhostejn, nesnate se vmisiti se do rozmluv, ktere 'Sumely kolem neho.

"Kdyby ho Bert chtel °driest," ulevil si Cerych, "co jen na nem vidi?" Ale prohlileje si ho, musel se zavisti doznati, to je podivuhodmule. ny

A ze neni zapominan, to videl Cerych nejen na odich PavlinSTch, ntbr2 i jinSrch ten. Mladiaka, term tovarnika Hostaee, stareiho, lyseho mule, zvedala k nernu co chvili sve pomnenkoye oei od karetni hry a v tech odich byla tak srozumitelne, 2adostivost, le jeji sousedka, zrala brunetka s mnohaznaentm tsmevem se dorozumivala s potmeeilSrm statkatem, kteit mrkal sme gne odima, hlede ztrapene na HostaSe, mluviciho se star g damou a nepozorujiciho, co se za nim deje.

Cerycha popadl hnev. Vzpomnel, ze pied rokem se snatil ziskati tu prostopaenou panieku a to nepochodil — vysme,la se mu, neostSrchajic se mu do oei rici, to on, Cerych, neni jeji typ.

— Tedy ten chlap je jejim typem — kdyby ho ulovila, podekoval by ji za to — a jemu by uptimne gratuloval, myslil nevrle lituje, k sem dnes ptijel.

Korda, nabalen podivane, jet ho ji't unavovala, zagel vedle do hudebniho salonku. Ve sttedu lesklo se k •idlo, ptistoupil k nemu a jal se prohliteti notott material pohazenS7 neladne na krytu.

Byla to rortodivna sines, moderni Alagry, tanedni jepice, vedle skladeb opravdovSich mistril. "To asi pfehrave, ona", uvakval a usmival se, mysle, to to -smes je takovSlm cipkem obrazu jejiho nitra. Ano, takova byla. Lehkomyslnost, nemysliva a sebou ltastna, mladicky domS/Sliva se zachvaty nedekane valnosti a opravdovosti. Samovolne mu sjela ruka do kidyes, ptejel klaviaturou a pokS7v1 spokojene — byl to mistrovsk3"7 kus.

Ani nevedel, jak se to stalo, ze usedl ke klaviru a le tine, tichounce zaeina preludovat neco, co tahlo mu hlavou.

Korda byl znamenitS7 pianista a sedal-li ke klaviru, byl to vtdy pro neho ivatek. Zahanel hrou rinavu, rozmrzelost, znepokojive my genky, ptesmekuje se najednou do jineho sveta, tak odlieneho od sveta jeho tovarny. Ten svet, ktert se proleval v takovS7ch svateenich chvilich jeho srdcem, byl rnekk, pastelove barevn3i, mel vroucnost, ktera strhovala a vhanela slzy do oei posluchaeft.

Korda, ten zdanlive SedivST, praktickS7 elovek, jakoby shazoval se sebe okoralou slupku a jakoby se rozviral, podoben opojne dS7chajicimu kvetu.

KatdS7, kdo ho znal jen z hovort a poznal jeho pflmost a na pohled jeho neslolitost, byl ptekvapen tim Kordou hudebnikem, tim nov3'7in Kordou a skoro neptedstavitelnSrm. Bohatstvi citu, oddaneho a vaAniveho, jim naplhoval svou hru, bylo zjevenim pti vzpomince na Kordu, inlenS7ra, tovarnika. A tak i dnes. Korda zapomenuv ripine na spoleenost vedle, ptez ticheho preludovani do jedne sve zamilovane skladby, Sukovy "Pisne lasky". Nepozoroyal, to vedle uticha `sum, le ye dvetich u salonku se objevily udivene oblieeje. Strten tim nejdistSim Ntktikem rozhoteleho srdce, vkladal do kaldeho Aden' celou svou du g. Citil. sam, ze jeete nikdy nehral tuto vrouci, kti gt'alne eistou skladbu tak, jak ji hraje ted'. A citil take, prod.

Dnes ji hrala laska — jako zjeveni tanula mu v srdci divei tvat. Pavlina tvat, kterou zapudil site z mygenek, nemohl veak vypuditi ji z krve. Pro ni hral, ji se zpovidal. Proto bylo v pianisimech tolik zadS7chane nehy, v gradacich tolik va gne — a dole, hluboko dole neobsahly smutek, jent tu a tam se prodra.1 do jasavSrch tent jako marne potladovane vzlyknuti.

Vysok3i, mohutneho hrudniku, lirokSrch ramen, se svaiy rYsujicimi se v tesnem, ptilehavem obleku, byl by napadn:(7 svou atletickou postavou i ve veteim mnolstvi.

Tady Droste nemohl bStti zapomenut.

Byl dosud v zajeti hry a mueila ho ptitomnost tech vSech jemu lhostejnSrch lidi, pro ne piece nehral. Litoval, le sedl ke klaviru a toutil uteci do tmy mrazive noci.

Pavia vS'ak ho zastavila. Vide1 ji, jako by v

Kdyt skoneil bylo jelte chvili ticho. Vgchni — a ptigi veichni — zdali se svetlej gimi, nekteti bojovali s pohnutim. Pavia, podepirajic se o stenu, byla blade, a odi mela zvetkne a tmave.

DS7chala teke, pteruSovane, jako by se branila Pak se ozval frentickS7 potlesk.

Korda, ktert dohrav, seal naklonen, trhl sebou, pohledl nevrle na tleskajici, kteti ho obklopili a zahrnovali obdivem, a pak vstav, protladil se kruhem, neodpovidaje nikomu, nev g -majesinkoh.

Ve stredu, dne 11. kvetna 1938. mlhach a zdala se mu jinou, dosud takovou, jakou ji citil ve svem srdci.

"Bole, to bylo krasne vydeehla, hledic na neho zaticima oeima.

"JakS7 vy jste elovek, jak vy jste 610'01, ted' chapu, ted' rozumim, tak jako jste hral tu skladbu vy, tak 1.12 ji nikdy neuslygm."

Rekla to se stinem smutku.

"Dekuji yam", tekl, nedivaje se na ni. A pak odtrhnuv se od ni prudce, vyS'el ven. Musel z tohoto domu, musel uteci ()elm lidi. Val ostrST vitr, cuchal mu vlasy, drhl jakoby kovottrri kartadem tvate, ale Korda toho nepozoroval.

Tkvel v nem takovS7 nejakS7 litostivS7 stesk, ktert ad nebolel, piece ho ladil do smutku.

Ne, rozhodne on nema v 2ivote tou2it Po neeem zvlaStnim, na svete a v 2ivote neni nic zvlaetniho, ptedstavujeme-li si livot jinak, net jak je, dotijeme se jen zklamani, protote 2ivot neni a take asi nikdy nebyl pohadkou. Ta sladka skladba, jit tam hral, to byl sen, jeji si vysnilo srdce, ale nerozbije se takott sen na stkipky, uhodi-li do neho tivot svou pest?

Kordovo zamy2leni rozerval poplaenS i signal — hot!

Razem se ocitl ve skuteenosti. Videl ted', v myelenkach do ge' al na kraj parku a citil chlad. Vitr zesiloval a s nebe se spouStely drobne vloeky.

A polnice v mestedku vykkikovala svrij poplagnSi signal dal. Korda se rozhlitel, neuvidi-li zat ohne, ale park branil mu vS7hledu. Vracel se rychle, mysle, le silnSr vitr bude pteka2kou zachrannSim pracim a lituje postilenSrch. Doaed na nadvoti, uvidel, to obloha za sttechou zamku se barvi do krvava. V zamku samem vladlo vzrugeni.

"Kde jste byl?" zeptala se Pavia, srazivei se s nim na chodbe. "Snad jste nebyl venku jen takhle?" tekla znepokojene, v gmnufg si snehoveho popralku na jeho kabatu.

"Kde to hot?" zeptal se kvapne misto odpovedi.

"Alkaji, ze ye dvote — chci tam jet."

"Pojedu s vami", rozhodl se a vybehl riprkem do sveho pokoje. Hodil na sebe kotenS7 automobilovST ple2St' a sebehl dole. Pavla na neho dekala. Z kotichu ji vykukovaly atlasove sttevieky.

"Vezmete si snehovky", poroueel.

Chtela odporovat.

"Mejte ptece rozum — v tomhle tam piece nemukte stet — nechladite se."

Pohledla na neho vdedne a odbehla, aby se za chvili vratila ye vysokS7ch snehovkach. Za ni kolebala se jeji babieka, spinajici ruce.

"Ale, babi, musim se tam ptece podivat."

"Nepustim te, kdybych neznala tvou divokost", desila se statena.

"Jede piece se mnou pan inlenS7 r — a nezdrtuj, babi."

"Dejte na ni pozor, nedovolte ji Korda dal neslykl, protok ho Pavla vytahla yen. Nekolik hosth chtelo jeti s nimi, ale Pavla neodpovidajic jim sedala do sveho sportovniho voziku, jent mel misto jen pro dva.

"Jed'te druhSrm vozem", ktikla na Cerycha a Rohana a vyletla tak prudce s mista, to Korda, usedaje prave, byl hozen na sedadlo.

Ano, hotel° ye dvote.

Kdy2 se ptiblitili k budovam, ozatenS7m rudym iekla mu Pavla, ze hoti byty deputatnikti.

Na dvote byl bezhlavy zmatek. Dobytek bueel v kravinech, psi vyli, lido natikali a nadavali, vynakjice a vyhazujice okny petiny, nabytek, nadobi, jet se rozbijelo. Do toho se oz7.val ustraeenSr plat &et a zoufale 'etkani len.

Spravce se gafatem a poklasnS7m marne se namahali vznesti do to viavy trochu poiadku.

Korda to vial a ptispechal jim na pbmoc. Rozkiikl se velitelsky, zastaviv nekolik mute, a kdy2 se vzpouzeli poslouchati ho, ptemohl jejich odpor, smSrknuv nekolikati a portion, co maji Pavla sedic ye voze, videla ho vysokeho a yelitelskeho vyzatujiciho ze sebe nezlomnou ktere se mlety v gchni podrobovali,

(Paradovini.)

Ve sfredu, dne 11. kvetna 1938.

ODDi DOPISOVATELSlif Z MOJI NAVSTEVY V TEXASU. (Pokraeovani.)

Na den 1. maje bylo zde v sini tadu Praha cis. 29 sehrano divadlo universitnimi studenty n Radostna, uddlost", pod tizenim Dr. Mieka, ktery vyuduje eeskemu jazyku na universite v Austinu. Myslim, 2e by bylo zbyteeno popisovat toto pane divadlo, ktere se v'Sem libilo, nebot' to dopodrobna ji2 opsala Rubie Holly. Ja, chci podotknouti, '2e mne velmi pate gilo, !2e jsem mela ptiletost seznamiti se s doktorem Midkern, nebot' mame jen jemu co dekovat za to, 2e vgtepuje mladet zde v Americe u silu nageho narodniha ducha, aby zde nevyhynula nage Se eeska mluva, aby se zdej gi mlade2 neodnarodnila a s fictou vzpommala na gich hrdina a velikana, kteti dobyli slavu na geho naroda.

Pted zaliajenim divadla ptednes1 Dr. Midek krasnou, hluboce procitenou tee a doufam, vgichni piitomni byli nadg eni jeho povzbuzujicimi slovy, za co2 mu sideene i )rnenem vgech ostatnich, i tam doma ve viasti, srdeene dekuji, a pteji mu mnoho zdaru v jeho dla gi praci a pasobnosti.

Na prvniho maje rano jsme poslouchali s rodinou F. S. LeSikara, u ktere jsem prave dlela .navgtevou, pies radio, polio- non a glechetnou tee na geho krajana Tala gka z Temple, ktera snad mnohYm bude stat za popiamku. Ptipominal lidstvu, krasna slava Jet gova, kde iekl Jets: "Vyekejte v Jeruzaleme az budete obdaieni, z moci vYsosti, nebot' Duch svatY nevejde, kde neni dam vyeisten; Duch svatY vejde jen da &stela° srdce". Ke±, v natich du gich je mir a pokoj srdce eiste tak, abychom slava tato si easto ptipomenuli, a obdivuji p. Talagka, jeho dugevni schopnosti a ptala bych si zvedeti jak byl uveden na tuto cestu. Necht' je mu doptano jegte dlouha leta rozsivat toto zlate sime do dulidskYch. Neb co je 'Cloy& bez milosti Bot? Bah nam dal pfikazani But, ktera. 'name zaehovavat a kdyby tak mysleli a jednali v gichni lido, snad by bylo mnohem lope na &vete.

Dabre vziti k nasledovani, gpatne pro vY•strahu. trsudek si musi utvoiiti kaidY sam, ale jak se jak si kdo ustele, tak si i lehne.

Jsem povinna podekovati rodine Joe 8vedleriakove v Belton za mile pohostinstvi za moji navgtevy u nich. Moji nav gtevu jsem rodine Joe 8vadteriakove slibovala od meho ptijezdu do Texasu. Slib maj jsem nemohla vypiniti, 2.2 pied minulou nedeli. Byla jsem potegena, jsem tuto rodinu ve zdravi natrefila, a jejich mile deti i z druheho man2elstvi poznala, nebot' se skoroe vgichni na tuto besedu dostavili.

Byli ptitomni Ernest Svadlefiak s rodinou, radina Zurkova z Holland, rodina Martincova, sleena Baluskova, rodina Joe 8Vadleriakova, pi.

Havlikova z Blessing a syn Alvin nebyli pHtomni, rodina F. S. Le gikaxova, pi. Ktenkova s detmi. rodina Jan vedlariakova, rodina Ed. Holly. Vgichni jsme se dobre pobavili, ale jsme litovali, ze jsme na ge mile hostitele museli tak narychla odejit, nebot' se hnaly derne mrkay s velkYm lijakem, a my museli kaklY na svou stranu se rozejiti. Jednako jsme tomu neunikli, a silnY degt,' nos doprovazel a2 po nase domovy.

Po navgteve rodiny Ed Holly a rodiny F. S. Legikara, 1la jsem nav gtivit rodinu Dr. Kienka.

Byla tam prase na nav gteve matinka Dr. Kienka, pi. Rosi Ktenkova z Caldwell; rada jsem poznala tuto milou pani, a te gilo mne, ze jsem mohla v jeji .ptitonmosti nekolik milYch dne protti. U teto ptilettosti nam Mrs. Dr. Ktnek jednoho dne uchystala dobrou svaeinu, kde nechybely dobre Ceske koldee a dobre kafieko. a pozvala nam nektere krajanky, se kterymi jsme se srdeene pobavily. Byla ptitomna pi. Anny Zdatilova, pi. Neal Perry, pi. Col. Holub, pi.

Hynry Holubcova. Pani Zdatilova si steiovala na nemoc, ,neni jegte alpine zdrava ,nebot' si nedavno zlamila nohu, ale latest() byla dosti vesela, a ptala bych ji, aby byla v2oly tak vesela, nbot' se tika, vesela mysl, pul zdravi.

Ve spolednosti pi. Ktenkove z Caldwell a pi.

V2STN±IC Dr. Kkenek, jsrne zajely navetivit stakenku St'astnS7ch, ktera je ji2 sto tti leta stark a pochazi z Hovezi u Vsetina; jeji divci jmeno bylo Kovatova, a bydli u sve dcery Mrs. Jakubikoye. Staienka je je gte dosti Gila a pamatuje si jegte mnoho ze sveho domova tam ve vlasti. 0pravdu vzacnST zjev tohoto vysokeho saki. kika, se, '2e nemarne nikdy svYch nav gtev u svYth ptatel dlouho protahovati, bychom se nestali nepohodlnSrmi, a proto jsem od rodiny Dr. Ktenka jela nafgtivit svoji rodinu a site Baluskove na farm-u. Pobyt u teto rodiny je mne velmi mil' a vzacny, nebot' jsou to moje stare vzpominky, za meho prvniho pobytu v Ameriee; nejvice jsem ptebYvala u rodet pi. H. Baluskove rodiny 8efeakove, tedy u strYce a.tetieky. StrYyce jsem uz nepoznala, !nebot' kdy2 jsem ptijela ,tenkrat uz byl mrtev, byl to bratr meho otce, ale tetieku jsem poznala, a mela ji mot rada, a jsem ji voleena za mnoho dobre, co pro mne ueinila za meho tehdej giho pobytu, a v odmenu ji nemohu jiz nieeho leda ze jsem s rodin. F. W. Baluskovau mohla navgtivit na katolickem htbitove v Taylor jejich smutne hroby. Budi2 jim zeme lehkou.

Dekuji rodine F. W. Baluskove za ten milt' pcbyt neb jsem si s Herminkou, mou sesttenici ledva vymluvily, nebot' jsme si mely mnoho vykladat od to doby co jsme se nevidely, a za tu dobu mnoho vody ji2 uplynulo. Dekuji jejich dcerugce Elsi, za shotoveni sate, jsem rada, uz nemusim chodit v tech evropsk3ich gatech, nebot' mi te2 ugila americke gaty, a mom strach abych v nich zde nezpy'gnela, nebot' vita, 2e pYcha ptedchazi pad.

Ke konci musim podekovat v gem ptatelam krajantlin, kteti mne svou nav gtevou zde postJsou to rodiny: C. V. Adamkova s deerugkou Marugkou, sl. Terezka Lutonska a jeji bratr Rudolf, rodina Henry Le gikarova, rodina Kubalava, rodina Kubiekova, pan Klima, rodina Emil Baluskova, pan Fr. Chalupa, Jerry Balusek, pi. Anaka Merkova provdand Furnoy, pi. Fr. Kolenayska a deli, pi. Kovatova, rodina Val. Kocurkova. Jsem rada, ze jsem opet mnaho krajant zde poznala, jejich jmena si ji2 vgechny nepamatuji, proto mne musite prominout a naptigte musim si kakleho poznaeit do knaky, nebot' moje hiava jak vidim je na to mala.

Sly'gela jsem, 2e pi. Mary Doslichova z Galvestonu onemocnela a musela jiti na operaci.

Lituji pi. M. Doslichovou, je to hodna, glechetnd Iena, ktera jik mnoho dobra ueinila. Doufam, ze operaci gt'astne ptetla a pteji ji brzke uzdraveni.

A ku konci se musim jegte zeptat, co Mate vy vgichni moji krajsne z Hogt'alkovy, 2e nenechate o scbe 2adflY sly get? Jak se yam daM, rodino Jan Zemankova a Joe Zemanek, rodino s aTruksova a Trneakova, rodino Valeikova a S brgulava rodino, Frances Palatova? Zajiste mate vgichni velke pilno na svYch you ch, 2e o vas nic neslygim. Ja velmi east() dlim myglenkami u vas a vzpominam si na milt' pobyt men vami.

A tak koneim i dne gni dopis se vzpominkou na vgechny ptatele a etenate tohoto listu.

R. Nevolova.

Rosenberg, Texas.

Ctena redakce! — V tomto okresu Fort Bend 'name tti kandidaty pro okresni fitady: Jsou to: pp. Kolaja, Barta a sleena Mackova. V ptedegle nag i schfizi keenil p. Kolaja. Z jeho 'feci jsem seznal, ze nema nadeji na, hlasy Americanu a mysli, ze spi ge dostane hlasy Nemca. Jeho nahled je (a i ja tak smY glim), abychom nenadavali a nepsali do easopist proti Hitlerovi, neb to nic nepomille a jen zbyteene popuzujeme proti sobe naee sousedy Nemee Hlavni bad jehoreci byl, ke Ceske leny nejdou k volbe, kdeito Amerieanky jdou v gecky. Je to gpatna, poklona nagim tenam. Ukazuje to, 2e bud'to neumi gist aneb mysli, 2e by tim mnoho easu ztratily. Meli bychom se v gichni snatit udelat v to veci napravu. 2eny by mely odloMt tu hloupou stydlivost a netroufaenost a jit k volbe vgechny a pomahat zvolit na ge kandidaty a hlasovat proti rozlienSim nam gkodlivYm pkedloham. Podavam zde navrh, jak by se dalo

Strana 17. teto veci odpomoci jen 2e bychom museli vSichni na to nejakYini 25 centy ptispeti. NajMoUti gkolni a i jine bussy a objikleti okres a na ge 2eny ptibirati. Za eel* den by se dalo hodne udelat. — Letos v ge bylo o mesic napped a ted' je vge o mesic pozadu Mnoho rolniku melo pied mrazem bavinu na kopani. Po mrazu ji musili ptesiti, pak ptiely lijaky, bavina neweela aneb gpatne a musela bYti po tieti seta, nekteti sell a2 etytikrate. Kukutice ranne seta take zmrzla, ale ne kaklemu stejne, to pozdeji seta zustala. Ono mrzlo nestejne; v nekterSTch pasmach, ad je to dale na jih a jihovS7chod (na Albert Georgeove rant a Damon) zmrzio veeeko.

Rolnici pravi, ze nZ nelze dostat baslnove semeno ke koupi. Poeasi je celkem mokre; Brody jsou zarostene travou zvanou dewgrass neb Jew grass; tato trava se tahne pip zemi o pougti koteny, jak u2 je trochu vet gi, tak je ji tetko vykazit, povesi-li se na fenc, tak se dlouhY eas udr21 pti 2ivote. Za starch ease rolnika trapil crab grass a cockleburrs a nyni je to rosna trava. — V ptedegle schazi jsme zvolili noveho aeetnika, je to br. Vyvial mlacl:s'i. StarY freetnik nema, eas ptijiti do schilze, neb kaklou nedeli jede na nekterou statni farmu, tam kuje kone.

— Nag mnoholetY pokladnik Louis Tejml (pekat) ma pomocnika, jisteho stareho Ajryge, ktery nema jisteho guvernera rad. Vymyslel si o nem anekdotu, ale nevim budete-li to moci otisknouti. Tento guverner byl ptipraven kamsi letet na aeroplanu. Pilot mu pravil, jestli bral kastor neb hotkou sub, aby radeji let odlotl. On ale nedbal na vYstrahu a letel. Brzy na to phna neho bolesti a pilot mu poradil, aby to "snesl" do klobouku. On to udelal a kiobouk pak vyhodil. JakYsi formai' to naeel a die jmena v klobouku seznal, le to je guvernerav klobouk a usoudil, le se stalo hrozne neetesti, protote tolik mozku bylo v klobouce. Jeden zdejei Nemec, ne prave z tech nejehytkejeich, neb ti chytki mnoho nemluvi, vypravel nekolika posluchaCum, ze velky poeet Mexicanu se stehuje ze Sp. Statii do Mexika, ze mexicka vlada chce veechny sve lidi ye Spoj. Statech dostat doma do Mexika a pak ke spoleene s Nernei a Japonci udeti na Spoj. Staty. Podoba se, le Mexidane jsou na dobre noze se Spoj. Staty. To vyvlastneni tech olejovYch poll mexickou vladou jaksi neukazuje na velke pkatelstvi, ani to neni dobrYm znamenim, ae naee vlada piestala kupovati stkibro od Mexika.. To se mne zda, jaksi podezkele, mexicke knastvo nabada lid, aby pomahal de finandne, aby se sehnalo tech 20 milionu dolara na tu prvni splatku, kdetto neni tomu tak davno, co chteli proti Cardenasovi vystou pit vojensky. Podoba se, le fatisti a nazisti ptemluvili Cardenase, aby ten olejakskY business pkevzal. Oni se domYeleli, ke Spoj. Staty zakroa pak ze oni se do toho vloki spoleeCi ne s Japonskem. Jest dosti molne, le ten Nemec netlachal jen tak, ale ie na cele to veci je hodne pravdy, jenZe Spoj. Stity maji o torn veem dobrou vedomost a veechny ty zamery faeista, nazista a Japonet poraleji. V houstonskem anglickem easopisu jsem Ceti, le al se v Rime Hitler sejde s Mussolinim, ke bude rozhodnuto o osudu Ceskoslovenska. Mill panove, o osudu Ceskoslovenska nerozhoduje Nemeeko ani Italie, ale Rusko. Ti anglieti lido si posud mysli, ke Slovane si nedovedou uhajit svoji samostatnost bez pomoci Anglosasii a Roman& Rusko schvalne pkeziraji a radi by videli, aby je vzal Cert. Oveem, to jsou ti s terra bilimi lirnci, neb delnici veech zemi drt s Ruskem.

J. L. Brenner.

S br. pozdravem, Slovicka o zidu a ciganovi. lid poslal do mesta bratrovi pet husi po eiganovi, a malt' listeeek k tomu. Jen etyki odevzdal Jura eigan kidovi ve meste. lid si pfeete listeeek, podita, husy a pta se, kde je pata.

"Len etyry, pekne prosim."

"Ne etyry, ale pet jich ma bYt." "'Sak pet, pan velkomoZnY." "Ano, pet, a tys pkinesl etyry."

"Dyt gtyry, su gtyry, je to dobre, pekne prosim."

"Ty mi nerozumi g : pfinesls etyry a na listku je napsano pet."

"Co sme sa ji nahledali, tej patej a ona je na listku."

Strana 18.

vEsnfix OZNAMENI UMRTI.

INAS iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI.

k ad F. B. Zdriibek, cis. 112. v Guy, Texas.

Timto projevuje nag tad pozfistale rodine J. R. Kubeny nag nejbolestnej gi a hluboce citenou soustrast nad ztratou Va geho milovaneho man2ela a otce. Vette, 2e i nas velice zranil zarmutek nad tak nahlYm a nenaddlYm negtestim, ale neni to jen bolest pro nas, ale pro celou Jednotu S.P.J.S.T., ktere on byl tvfircem a otcem vg'ech tadfl. Neni dosti slov k vyjadteni a oceneni jeho zasluh, ktere on, br. J. R. Kubena, pro nas a pro na gi vetev v Texasu vykonal. A proto neni jinak net se s tim bolestnYm osudem smititi, jen eas maze Va g i nag bol zmirniti. Bud12 Best pamatce jeho!

Willie Zeman, Frank J. Vrla, John Straeik, Jos. Waleik, Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu NovY Tabor els. 17. v Caldwell, Tex., vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou na gi spolusestry pani Hattie Mrnugtik, ktera byla povoldn'a z teto Casnosti na veenost dne 25. dubna 1938 ve stall 30 let. Vime, portstalY bratte, 2e zarmutek Vag jest velikY, ale budi2 Vam Utechou, ae celY nag tad sdili s vami Vag zarmutek. Zmineni sestra byla vesele povahy a starostlivou matku a dbalou sestrou. Proto2 Vy, pozustali, ptijmete nagi uptimne citenou soustrast.

Mila sestro, odpoeivej v pokoji a spanek Tvuj bud' sladkY. Za tad NovY Tabor cis. 18., S.P.J.S.T.: Joe V. 8efdik, Frank G. Mrnugtik, Emil Haisler, resolueni vYbor

Nejvyggimu zalibilo se odvolati z na geho sttedu dlouholetou elenkyni na geho tadu, vaienou spolusestru pi. Frances Grossmanovou, nar. 12. listopadu 1884, ktera po dvoumesieni take chorobe zerntela v sobotu dne 30. dubna a v nedeli za ohromne Adasti lidu byla ulotena k vednemu odpodinku na htbitove C.MB. Rev. F. J. Kostohryz a Rev. Jos. Hegar z Temple vykonali pohtebni obtady PortstalYm ditkam a ostatnim ptibuznYm vyslovujeme nagi hluboce citenou a uptimnou soustrast. Bah vas pote g ve vagem zarmutku.

Za tad DubovY Haj, cis. 126. v Ross, Tex.: Frank Mrkos, Jos. Fojt a Dr. Geo. A. Pazdral.

Resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsany resolueni vYbor tadu Rozkvet Zapadu Cislo 107. ye Floresville, projevujeme timto uptimnou soustrast rodine nad ztratou otce, a nageho spolubratra Valentina LichnovskYho, ktery odegel na vednost ye veku 53 let dne 5. kvetna a pochovan byl dne 7 na Narodnim hthitove ve Floresville za hojne ffeasti pfatel a ptibuznYch. ZesnulY bratr byl dlouholetYm elenem a ptedsedou naS'eho tadu, byl pilnym pracovnikern a dobrYm echem. Zanechal tti dcery: pi.

Albina 8padek v East Bernard, pi. Lillie Foytik ye Floresville a slednu Franti gku LichnovskY ye Floresville.

Vime, pozustale ditky, ie te2ce nesete ztratu milovaneho otce, avgak budit Vam Utechou, ie i my citime vag zarmutek s vami. ZesnulY bratte odpodivej v pokoji a budi2 Ti zeme lehka!

Za tad Rozkvet Zapadu eislo 107. ve Floresvine, Texas: Tomat Novak, Frank Gaertner, Jar. F. Bayer, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, elenove tadu Karel Jona g, cis. 28., v East ernard, Tex., shroma2deni ve sve pravidelne schtzi dne 8. kvetna 1938, projevujeme nejuptimneji citenou soustrast man2elce, ditkam a vgem ptibuznYm nad ztratou a tak tragickou smrti ze sveta sprovozeneho mileho man2e1a, starostliveho otce, bratra, dedeeka a nageho mileho spolubratra J. R. Kubeny.

Va2eni, 2alem sklieeni truchlici portstali, Iitujeme velice, 2e neni nam mo2no na Va ge krvacejici srdce prilo2iti takovou davku onoho hojiveho balsamu, jakou byste ye sve bolesti a Vagem zarmutku pottebovali. Budi2 Vain alespoil Atechou, 2e i my a snad tisice a tisice spolubratru a sester z celeho Texasu soucitime s Vami. Neb i my v zesnulem ztratili mileho pHtele, verneho a glechetneho spolubratra. Budi2 Cest jeho pamitce mezi 2ijicimi, jak si toho zasloutil. Odpodivej v pokoji a duch Tvfij at' 2ije s nami vgemi k povzbuzeni a povznegeni.

Usnegeno, aby jeden opis tato resoluce byl zaslan man2elce zesnuleho a original aby byl zaslan k uvetejneni do Vestniku.

Bratti a sestry od tadu Karel Jona

My, ni2epsanY•resolue'ni vYbor tadu Ladimir cis. 129. S.P.J.S.T., ye Wheelock, Tex., vyslovujeme jmenem tadu uptimnou soustrast nagemu bratru ptedsedovi a cele jeho rodine nad Umrtim jejich milovane mantelky, matky a babieky a nagi tadove sestry Franti gky BlaZek, ktera zemiela v AterY 3. kvetna v Bryan v nemocnici. Zesnula spOlusestra byla jednou z tech, kdy2 se nagi lide zadali osazovati v krajine okolo Wheelock. Sestra Blatlova, je mantelkou znameho dopisovatele do Vestniku, bratra Jindticha BlaZka st., kterY je znam mnoldrm starym dinovnikfun co horlivY prubojnik spolkoveho 2ivota. Mill pozitstali, vime 2e te2ko nesete ztratu jeji, ale bud' vam fitechou, 2e i my, spolkovi bratti a sestry, citime s Vami ye Vagem zarmutku. Zesnula sestro, odpoeivej v pokoji a test bud' Tve pamatce!

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2e podepsanY resoludni vybor tadu Rozkvet Cislo 62. v Galveston, Tex., projevujeme timto uptimnou soustrast pozUstale rodine nad funrtim mileho man2e1a, otce a nageho spolubratra tajemnika Hlavniho Radu J. R. Kubena, kterY zemtel ye veku 69 mku nasledkern nahleho poraneni automobilem zde v Galveston& pti kratke nav gteve jeho za zalditostmi S.P.J.S.T. Vime, pozestala, man2elko a cela va ge rodino, 2e Wee nesete ztratu va geho milovaneho mantela a otce, av gak budit yam fitechou, ae i my citime Vag zarmutek s vami.

ZesnulY bratte odpoeivej v pokoji a buda Ti zeme lehkou. test budi2 Tvoji pamatce!

Za tad Rozkvet Cis. 62. S.P.J.S.T. v Galveston, Texas, resolueni vYbor: Jos. Knapp, E J. Denke, Frank Vento.

Za tad Ladimir Klacel, els. 129: Frank Ventrdek, Frank Zike g, Leop. Lys, resolueni bYbor.

Demo ye Wheelock, Tex., dne 7. kvetna 1938.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor tadu Karel Jonag Cis. 28. v East Bernard, Tex., timto projevujeme uptimnou soustrast pozfistalYm rodiefn, bratrum a sestram, nad ztratou jejich syna, bratra a na geho spolubratra Frank GajevskY, kterY tak neoeekavanYm zpfisobem ode gel dne 29. dubna ve stall, 29 let a portistatky jeho ulo2eny byli na Narodnim htbitove v East Bernard za velike 'least tadovYch elenu a ptatel.

Vime, mill pozustali, 2e Wee nesete jeho ztratu a 2e rana to jest bolestna, ale budi2 Vam fitechou, 2e i my, spolkovi bratti a sestry, soucitime s Vami ve Va gem zarmutku. ZesnulY bratte, odpodivej v pokoji.

Bylo usneseno, by opis tato resoluce byl zaslam k otigteni do V'estniku, jeden otisk zarmoucenYm rodiefim a jeden zanesen do protokolni knihy.

Dario v East Bernard, Tex., dne 9. maje 1938.

Jan Vagieek, Jan Meyer, Petr Jochec, Leo Havrda, resoludni vYbor.

Ve stkedu, dne 11. kvetna 1938.

Rogers, Texas.

Va2enY br. redaktore, drazi bratti!

Zajiste vite jak hroznou ztratu jsme utrpeli odchodem nageho bratra J. R. Kubeny. Vyslovuji uptimne citenou soustrast pozustalYm nad ztratou jejich milovaneho otce, man2ela a bratra. Budf2 Vam Atechou, 2e i my, spolubratti 2elime s vami nahleho odchodu Va geho milo' vaneho. At' odpodiva v pokoji! test bucli2 pamatce jeho!

Drazi spolubratti! Vzpominka bude vti'dycky bolestna a piece nikdy nezapomeneme, neb pro nag tad byl to pracovnik nenahraditelnY. On nas miloval ne jako spolubratry, ale jako otec sve deti, on obetoval na gi S.P.J.S.T. sve zdravi a pohodli. Bradt feknete, v gak bral plat; ale za co kdo mu platil zajezdy k jinYm tadtim na vgelijake slavnosti, aby vas nav gtivil a pro dobro nagi S P J S T mohl pracovat, musel nocemi pracovat na spolkovych zale2itostech. Co my delame pro spolek? Velke nic.

MnohY z vas sotva jednou za rok ptijede do schOze, poplatky neda, a je gte nadava. Drazi spolubratti, nejkrasnel gi pomnik pbstavime nagemu budovateli, kdy2 budeme budovat Nenechme uhasnouti pochoderi, kterou bratr J. R. Kubena roz2a1 a udr2oval. Vynasna2me se, bratti, at' na ge S.P.J.S.T. mohutni, at' se rozleje jak teka po prfitr2i. Tim doka2eme, 2e nam byl vice nee bratrem, doka2eme, 2e byl nagim S.P.J.S.T. Masarykem a pak nam vzpominka na zemteleho nebude tak bolestna.

Buda mu zeme lehka!

Emil F. Voldan od tadu 'Cis. 15.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Bellville, Texas.

My, elenove tadu Vesmernost Cis. 68., timto projevujeme hluboce citenou soustrast man2elce a ditkam nad tak nahlYm a neoeekavanYm odchodem Vageho milovaneho man2ela a otce, a nageho spolubratra Jan R. Kubena, ktery byl nejen zakladajicim ale i throve' vfideim duchem nagi mile a daleko rozvetvene Jednoty S.P.J.S.T., kterY po tak drahna leta fidil ote2e teto ku vgeobecne spokojenosti vgech. AC telt) jeho ulaeno v lino zeme, jeho duch a mile vzpominky budou naddle 2iti mezi nami; proee2 vy, marrielko a ditky, ptijmete jegte jednou nagi uptimne citenou soustrast.

Dino v Nelsonville, dne 8. kvetna 1938.

Frank 8ebesta, Josef 8efeik, Jan G. Mikeska, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tedu Nova Moravia Cislo 23, S. P. J. S. T., dovolujeme si timto vyslovit nagi hluboce citenou soustrast pezustale man2elce, ditkam a ptibuznYm nad ztratou man2e1a, otce, ptibuzneho a nageho nenahraditelneho vtdce — tatidka na gi Jednoty Jana. Rudolfa Kubeny, kterY zemtel tak nahle tragickou smrti pti konani sve spolkove povinnosti. Jeho usinevava tval a klidne, dtveru vzbuzujici jednani byly vzpruhcu pokynem ku dal gi plodne praci nas Jeho pevnou vuli a Slechetne srdce nedovedli zviklati ani ti,_jen2 se , opova2ili za vota jeho klacky jemu pod nohy hazet. On 2i1 2ivot fipinY a venoval se plodne praci!

Jeho telesne pozOstatky byly ulo2eny do lfina zeme, ale pamatka na neocenitelne sluthy, ktere on vykonal pro naii Jednotu nevymizi z pa meti nagich, a budou voditkem pro dal gi svornon a plodnou praci nas fg ech bratrii a sester spolkovYch. Pozustala, man2elko, ditky a ptibuzni, vime, 2e vág zarmutek jest velikY ,av gak my, spolkovi bratti a sestry soucitime s vami a Zelime yellce od.chodu jeho! Proto2 doufame, ze yam tato bude slou2it za easteenou fitechu a my vgichni uzname,.2e by bylo marnym rmoutiti se nadale; bychom na skutecncsti nic nezmenili. neb Za tad Nova Morava eislo 23 S. P. J. S. T. y Moravia, Texas, dne 8. kvetna 1938.

Frank J. OlgovskY, ptedseda; John Kahanek, tajemnik; Emil Vrana, fietnik; J. H. Dnzci, po-; kladnik.

Ve stFedu, dne 11. kv6tna 1938.

A HELEf5ME se pan gvejk je ua zase tady!

CL Potad to urntel. ie ut je da yno pohrberrY, ze odeg el na vednost. A zatim jen odetel na chvili s jevig te. Ode gel dvermi vlevo a vraci se Tram tiv a zdrav dvetini vpravo. Celt' nejak* jiny a novy, ptestrojen jako, pan. 8aty bezvadne, tteba jeg te tu a tam s opaskem vyduhujicim zpod vasty kouka, taky to, jak kdysi vysedaval u Kalicha a chytal na Karlove na smatene vutty nehlidane psy. Ted' — to se vi — °dude• porculanovka s cisatem panem v emajlu je mu ut sprosta. A sproste mluvi, jen kdyi je sam nebo kdyt se zapomene. To je podivne, kam se to jen Svejk dostal? Prohledneme si 'Ana bliz. Shledame na nem da yno za§le a vybledle rysy pana Oehony z dob cisakskeho Rakouska. A pod kabatem na srdci ma ztejrne stogy nedavno ,odlepenYch nalepek. Tahle z filmovych demonstraci, tahle z bojt o insignie, NNN, tuhle je "svaty talon jinde zase "Nemci do vlady, my do revoluce". — Pan& sbirka. Jak k tomu nag novY 8vejk pti24el?

Svejk znovu k nam plichazi dvehnl vpravo.

Kuchat Jurajda od druhe kumpanie byl okultista. a 8vejkovi kdysi dukladne vylozil stk.hovani se du gi. gvejk vSrklady odmitl, to 'te byl ✓ Hetmanove Mestei jeden nunvat atd. Ted' to ma, poznava to na sve vlastni du§i, ze je to pravda, ze se stehuji. Do pana s nalepkami se vtelil gvejk. gvejkova duge se ptestehovala do neho a v jeho telesne schrance se nam vraci.

Je to marne: pan s nedavnYmi nalepkami a kdysi Oehona je dneska UpinY ',ale AplriouekY gvejk. Jen je jinak obleeen a pohybuje se v jinYch kruzich, net ye svern tivote ptedeglem.

Tenkrat telesna schranka, ktera nosila gvejkova ducha, byla na tom bidne, nehlede ani k zastaralemu revmatsmu z valky. Svejka v ni honili jako vandraka.

Kdyi tam nebyli, hrrr na ne, kdyi tam jsou, couvnem.

Tato telesna, schranka, obsahujici dnes noveho najemnika, ducha gvejkova, ut neco vydrti. Byl v ni za stareho Rakouska slovutnY pan 6ehona, mime pokrokovY a rozvatlivY. Jen tadna unahlenost, at Rakousko s Nemeckem vyhrajou, moblo by se nam to vymstit. Ja jsem taky vlastenec ,ale jen co je pravda, v ramci Rakouska. A hlavou zed' neprorazi g, co bych se tedy boutil. Jen kdyt mne na g mocnat a Nemci nechaji pod svou vladou dYchat. Po pievratu hodil sveho gypsoveho cisate pana do Lumpy a vg e mu bylo v republice malo narodni. Tehdy si vzpomnel jrneno integralni nacionalista.

Chtel rozsekat Polaky, koridor k moti, Neale= vzit Lutici. Nejvic ale tepal pacifisty a humanisty. Tenkrat, kdyt tam nebyli, heel jeho bojovnY hias: "Hrrr na Ile!" Ted', kdyt tarn jsou, chodi opatrne kolem po gpiekach a radi: "Radeji couvnem."

Strana 19.

Nigel start znamci v podobe Svejka.

Mel styky a zpravy ptimo z "pramene". Ku podivu, ze nehlosily nikdy nic dobreho, co by seas posilovalo, upevriovalo a povzbuzovalo. V jeho zpravach jsme byli nejbiclnej§imi lazary sveta„ vgemi opugtenymi, nemohoucimi a ztracenYmi. Nic u2 nam podle rich nezbyvalo. net si dat zakroutit irk a je g te za to podekovat jako za milosrdenstvi. S oblibou dad zeleny a dervenY tisk, hledaje v nem patravym zrakem, co tam napovida,ji o torn, jak je to s nami zle a v0.bec, te by bylo nejlepe slotit si nadobieko, vgeho nechat, jit od toho. At' sr s nami delaji co chteji. Miloval polopravdy. Takovehle: tena skoeila s okna v patem poschodi a nic se ji nestalo. Ale druhou ptilku tahle pravdy vynechal a zamldel: tie totit to tena s toho okna v patem poschodi skoeila dovnitt, do svetnice na podlahu, nikoliv yen do ulice S takovYmi polopravdami o vecech politickYch chodil pan s nalepkami a gitil jimi, dovolavaje se sveho tisku a politickych osobnosti, nejistotu, sklieenost a zemolleni. Okrikli ho a pohrozili mu a pan s nalepkami vypustil svou malou eeskou dugieku.

Ai bude po tom, rta, shledanou v 6 hodin u Kalicha.

Oldepal se, ottas1 a net se sam nadal, vklouzla do neho duge nova, duk gvejkova. Net se to "vystkibti", bude mezi nami chodit a bude, kdyt nemuze zatim jinak, aspen Avejkovat. Za&rid. — a nada v novinach mu to dokonce i tisknou — takhle: "Co pry pota,d proti tomu Henleinovi ma,me, voldIN je to vlastne taky sokol, telocvikal, jente "holt" nemeckY. Ale co na tom, to nemeckY. hlavni ve'c, to je taky viastenec a viastenci v§ch narodu patti k sobs. A Berlin — no ano, proti yam tetko plivat. Tti sta let jsme nemeli s ytj sat a ten Tyl a ti probuzenci, no nevim, co je to platne, byli to jen hladovi basnici a fantastove. U Palackych, po neva& byl noblej gi, doma taky miuvili nemecky a jak' to byl Oech! A kdovi, pros Rigrovi rozbijeli okna kamenim. To byl v Kardagove fteeici nejakk bednat a ten taky atd.". TakovY je dtive Cehona, potom integralni bojovnY vlastenec, kdyi tam nebyli. Pak mirumilovnY postraknee, kdyt tam jsou. Ted' gvejk, kdyt to nejde ani tak, ani onak. Tento pan nepatti natrvalo do tadne politicks strany. Je ye vgech soueasne, nebo nad stranami a nekdy chteje odstranit stranictvi, zaklada pro to svoji zylagtni stranu. Je podle vetru a podle toho, jak se mu to kdy ' hodi. Plete se vgude ye v§em lidera pod nohy. Zatim ho ptekroete! A jinak, at bude po

tPLNE ZDARMA PRO NA8E eTE- zbyteeno psati o desk& nebot' nejsou k dostani. Ponevadt v gak v dn_egni NAARY. dobe temet katda tena a zvlagte Cenna zdravotni kniika pro dospi- divky anglicky eisti umi, broturka vajici divky a ieny v eho fan. Mu- mela by se rozgititi do kaide jedne rodiny a vykonati tam svoje daletisite si vgak te poslani. Neeekejte, at budou roZnama velkolek.arnicka firma W. zebrany! Broturka vy gla nakladem F. Severa Co. v Cedar Rapids, Iowa, Severova zavodu proto neni nikde vytiskla znaenkm nakladem odbor- jinde k dostani ani za penize. ne napsanou zdravotni knitku pro v osade, kde lekarny neni dospivajici divky a teny v geho veku anebo kde lekarna nedrti Severovy a etenatky tohoto easopisu mohou si jeden vYtisk vytadati f.TPLNE ptiprayky na ruce a pottebujete.neco v tuto jarni dobu, pak obZDARMA, kdyst poglou ihned listek nebo dopis .na adresu W. F. Severa ,,ednavka bud ocenena a obratem Co. Dept. C., Cedar Rapids, Iowa. ytizena. Za zminku stoji, ze SeveroJest na sta divek i ten i v kruzich va, firma vyrabi nyni nove gumive tabletky .zvane "Effervescent Tabnagich krajanek, jet . nejsou . obeznajet-,skoro zatraene pusobi pri meny s mnoha fasemi licLskeho-orprudIsYch bolesteeff hlay'y a neural: • • ganismu a jeho funkcmi a le , ne• gickYCh zachvatch a _porri4haii pti smirne duletite, aby si vedoniosti raznYch potitich taludku.

Jsou ve svoje z teto knitky dopinily v 3klenenYch tubach a prodavaji se za jmu sveho zdravi.

50c.

Kde v lekarne nemaji, mono Broturka nazvana "Zdravotni pokyny pro aeny" jest ti§tena vgak poslat objednavky ptimo na W. F. pouze v ang,iickem javyku a bylo by Seyera, Co., do Cedar Rapids, -Iawa.

g

torn, at bude n3, takove zabavy zase eas, na shledanou v gest hodin yeeer u Kalicha. Prijdeme jiste. Kdybychom se nekde zdrieli kdovi, kam at se dostaneme — podrtte ho tam, aby se nam nezakuklil a nevybarvil zase jinak.

V jubilejnim roce chteji bkt vaeehny oboe jako ze ikatulky.

Primator hlavniho mesta Prahy ptecina§el ye sttedu v rozhlase o torn, jak se Praha chysta, na slet a na oslavy jubilea republiky. V tYdnu distoty, ktery zaeina 2. dubna, propaguje Praha nejen generalni Uldid i tech nejodlehlej gich kouta — primator dr. Zenkl upozorrio7 val na pr. na zadni prtdeli domn, obracenYch k ,teleznienim tratim — ale vilbec trvalou peel verejnou i soukromou, o distotu a pel[nY vzhled.

Pkildad Prahy jest tive nasledovan detnymi venkovskYmi obcemi a mesty. V Pelhilmove ptipravili velky program praci na zkragleni. mesta. Daji do potadku ulice, vysazeji stromy atd. Z nekterYch obci, kde je obecni pokladna chuda, se hlasi. ze s tam obeane usna geji dobrovolnou praci spravit testy, yydistit a upravit naysi ei namesti. I bez velkych naldadt lze tu mnoho udelati. Cetne obce hlasi, ze v jubiljnim roce republiky ztidi na pamatku koupali gte ne- bo obecni lame, zaloti sady a vysazi stromotadi at do sousedni oboe. Jednotlivci nechteji zustat za vetejnou peel a tak mizeji polimane ploty, neuklizenY dvory a oprYskane domy.

Ptiklad Prahy zaptsobil a tadna, obec nebude chtit bYt nepeknou vYjimkou mezi obcemi, ktere budou v jubilejnim roce republiky jako ze gkatulky.

Past usmrtil stance.

Rolnik J. Legko z Laenova chtel ptinest z Harrnanovcil na Pre govsku nekolik kilogram0. semene. Vydal se do Harrnanovc.0 o velikonceni pondeli, aby neztratil pracovni den. Kdyt se do yeeera nevratil, gel ho syn hiedat. Marne po nem patral i v fiterY rano. Ne gt'astnY rolnik byl nalezen teprve ye stkedu v lesni hougtine mrtvY. — Lekat zjistil, to vysilenY staiec si chtel odpoeinout a zmrzl. Le gko byl pravoverny teckY katolik a dusledne dodrtoval ptisnY ptedvelikonoeni post, ktrYm se velmi vysilil.

Podivny zjev v kraji lesil a Oki. Podkarpatska Rus trpi velikym nedostatkem temeslnika ruznYch about. Aby tomu bylo odpomoteno, byla itizena v Jasine odborna gko-. la, kde se uoi kezbalstvi a odbornemu zpracovani dteva. AbSolventi v gak se nevenuji temeslu.

At na jednoho gli vgchni do statni slutby. Stejne zkugenosti byly ziskany se zrugenou odbornou gkolou v Uthorodu. Ph torn je pra.ve po tezbatich velika poptavka a upominkove ptedme ty na Podkarpatskou Rus jsou vyrabeny v 6echach a na Morave.

Vojak nesmi bkt niteim peekvapen.

Pobodzik tehot velitele pluku major K., kterY byl poveten i vytizovanim korespondence. Jednoho dne ptiglo Umrtni oznameni o smrti znameho dinitele. Bylo tteba zaslat soustrastnY projev portstalYm, jehot•stylisaci poveten velitelem pluku major K. Sedl a napsal obvyklYm bem: "Ptekvapen zpravou o nahle smrti pana X., dovoluji si Vam atd."

Pak ptedlotil dopis k podpisu.

Piukovnik N. se zadival na tekst, avgak ua po prvnich slovech spustii na majora velmi neptivetive • "Kdo ti tekl, ze jsem byl ptekvapen, nebo ze jsem ptekvapen? JO, yr:thee nebyl ptekvapen a potom, pamatuj si jednou provaly, vojak nikdy nesmi bYt intim ptekvapen." Naeet ulozil sVe.; mu pobodnikovi, aby-napsal - ioustrastnY projev znovu, bez onoho ptekvapeni.

"Ten moudnik jsem delala podle receptu z radia . . . " "Vidig !" A kolikrat jsem ti ze ten aparat vyhodim!?"

Ceske Divadlo "Moje nejlepsi divenka" (Napsal I./dela y VranaY Potadaji tegli studenti East Bernardske Vefejne gkoly

✓gni S. P. J. S. T. EAST BERNARD, TEXAS

✓necleli, 15. kvet.

V 8:00 HODIN VECER Pkijd'te se zabaviti v prospich Ceskeho-KlubuJe to veselohra ve 3 jednanich o venire lasce dvou milujicich srdci, ktera valor ptellatkam se nakonec dostanou.

ZPEV MEZI JEDNANIM Vgichni jste uctive zvani )ospeli 25c — Deti lec

Strana 20.

VZACNt NALEZ LOVCU ZVEItE. Sibit a ruske severni oblasti jsou nejvetSim nalezigtem davno vyhynuleho 2ivodicha obrovskYch rozmerd — mamuta. NaSio se tam velke innoistvi bud' celYch mamutich koster, nebo aspori zbytkii. NejpozoruhodnejSi byl ovSem lez z roku 1900. Tehdy na 'Tee Berezovce na Sibiif v ledu nalezen mamut v tak zachovalem stavu, ze to dinilo dojem, jako by tam lezel teprve nekolik let. V mamutim 'Zaludku i mezi zuby se dokonce na gly zbytky potravy, ktere tivoeich pain kratce pied smrti. Jeho maso bylo tak svezi, ze je mohli po2ivati i psi. Ani dloveku nepachlo nejak neptijemne.

V Rusku maji v mnoha museich shromatcleno vice koster a zbytkii tohoto 2ivodicha z doby ledove, podle nich2 byly ziskany pfesne yedomosti o 2ivote flak zernekoule v ledove epoSe. Dne 7. tijna minuleho roku lovci zveke Valejnes, Perov a Eskymak Noko naSli na ji2ni cacti Wrangelova ostrova nove zbytky mamuti. Nachazely se na samem moiskem bfehu a lovci na no pfiAli pii stavbe lovecke chaty. Tel° mamuta ldelo hned na povrchu v pisku, tern nahoru. Bylo dlonhe Best metro, chobot tii metry a ocas mein 80 cm. Cele telo bylo dobie zachcvano, jedine hlava a chobot byly zdasti potkozeny divokYmi zvitaty. Maso je barvy bile, na hlave bervene a slabs zapacha.

Lovci ohradili telo mamuti ostnatYm dratem a polili petrolejem. Nyni se na ,ostrov Wrangelfiv vypravila expedite rfiznYch odbornikil sovetske Akadernie nauk. Na jeji zpravy netrpelive dekaji vedecke spoleanosti celeho sveta.

Albanskk rybolov v italskkch rukou.

Albanska vlada uvefejriuje nakizeni, podle ktereho pra y() rybolovu podel albanskeho pabieti a v fekach, s vYjimkou jezera maliojskeha, terufskeho, kakarioskeho a bojanskeho postupuje se italske spoleenosti "Pescalba". Italska spolednost se sidlem v Neopoli zavazuje se odevzdati 50 proc. disteho zisku z albanskeho rybolovu, nejmene vSak 300.000 frankd ye zlate albanske statni pokladne. Italska, spolednost zahaji ihned stavbu velke tovarny na konservy, ktera, bude pracovati jen pro vYvoz.

Smlouva byla uzaviena s 25 letou platnosti.

VSichni italSti rybaii musi v budoucnu odvadeti davky spolednosti. V a1banskem parlamente rozpiedla se o uzakoneni tete smlouvy prudrozprava. Vladni navrh byl schvalen s dodatkem, ze 49 procent akcii albanske sesterske spoledno,sti "Pescalba" musi bYti v majetku albanskeho statu.

Nemecka veda zjigt'uje: Hlad je pouze mylna pfedstava eloveka.

Budoucnost lidstva neni ani zdaleka tak derna, jak by se mohlo zdat z pochmurnYch proroctvi •o menSich zasobach potravin a rostoucich zasobach stieliva. NerneckY profesor Lauter vydal v Berlins knihu "Hlad, chut' a vY2iva". Z ni se dovidame, 2e "pocit sytosti je vYsledek prosteho napineni, nadmuti 2aludku, vksledek olnerstvi". Dale se dovidame, 2e ten47 2 pocit je mo2no vyvolat umele, pumpujeme-li do 'taludku vzduch. 61ovek se pry mule dosyta najist take i zcela malYmi davkami potravin, jestli dokale pfijimat je velmi pomalu a dukladne piedem rozZvYkat. Pill housky stadi pak na celY den. Komu ne, ten mule pou2it jeSte jineho prostiedku. Veda pry dokazuje, 2e pocit sytosti lze docilit krome pumpovani vzduchu do 2aludku, take vetSim utatenim Snerovadky, ktera, zvySuje tlak na 2.aludek. Posledni slovo "vedy" o lidske vY2ive je tedy utahnout semen na posledni otvor. Doufejme, 2e femerid bude na svete v2dy jests dost, aby se jimi nahradil i nejve gi nedostatek chleba. JeSte je pied lidstvem budoucnost.

Japongti badatele zkoumaji moinost nahraiek.

V Tokiu byla zololena japonska badatelska rada. V jejim bele stoji ministerskY piedseda Konoje. Rada bude zkoumat moZnosti nahrady za suroviny, potfebne pro valednY prfnysl, jejicht dovoz je nasledkem tisnive finandni situace Japonska velmi omezen.

VESTNIK

Rozmanitosti.

Anglie zavede platens dovolene delnikum.

V Anglii studuji nyni problem placenYch dovolenYch delnsku. PflpravovanY navrh zakona ma umdniti placenou dovolenou jedenacti mihorn:1m delnikd. Ministerstvo prate uvefejriuje v teto souvislosti statistiku zemi, kde jsou jig v platncsti platens delnicke dovolene. Jsou to Belgie, Brasilie, Bulharsko, Kuba, Oeskosloven.sko, Finsko, Francie, Mad'arsko, Italie, LotyLsko, Lucembursko, Mexiko, Norsko, Peru, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, panelsko, Sovetska, Unie a Venezuela.

Germansky postup piijde po Dunaji.

RumunskY list "Universul" uvefejriuje dlanek od sveho zpravodaje z Vidne. Upozorriuje vyznam projektovaneho rYnsko-dunajskeho pruplavu, kterYm pry povede nemecka expanse na vYchod. Timto prtplavem a po Dunaji se otevira, Nemecku nejkratSi cesta do Asie a Afriky, hlavnich zdrojt chalditYch surovin.

Da se odekavat, ze touto cestou se nyni bude ubirat nemecka hospodaiska a politicka, expanse. Rumunsko je jednim z prvnich state na teto tests a proto se patrne take stane prvnim cilem nemeckeho tlaku na vYchod. Hlavnim lakadlem pro Nemecko je rumunska, nafta a Usti Dunaje. Nemecko se jiste pokusi ziskat Rumunsko do prostoru svYch zajmovYch oblasti.

List dale zclurazriuje, 2e Rumunsko musi proto soustiedit sve sily a zbrojit. Dale se musi starat o to, aby byly posileny Maid dohoda a Balkanska dohoda, jejich2 vyznam prase nyni tim vice vystupuje do popiedi.

Bides na japonskem venkove.

AmerickY denik "Daily Worker" otiskuje dopis japonskeho rolnika bratrovi ye SpojenYch statech: "Od podatku valky s inou vede se nem rolnikfim stale hdie. Mnoho lidi oddlo na frontu. Vzali nem i kone a ted' musime vlaeet pluhy sami. V obci neni temek rkie. Uroda utrpela daft Sklizeri byla Spatna a bude jests borg i, proto2e hnojiva zdralila o dve tfetiny.

A snad nebudou vtbec, protote tovarny pracuji jen pro vojsko. Klesla cena hedvabi, protoie pry inechteji za hranicemi naSe bo gi kupovat. Letos byla zavedena pro vSechny pracovni povinnest. Je to tak, ze kdyz piestaneme pracovat na svem, musime jit jests na velkostatek. Neni radosti, vAude jen slzy."

Vybuch 5 tun dynamitu.

Ve.sttedu, dne 11. kvetna 1938.

MET ZRADCE PANi CAVELLOVE. Z Cayenne doeel do Pafile telegram, 2e zradce George Richard umira na babelskem °strove. Tech nekolik slov vyvolave, vzpominku na jednu z nejvetSich lidskYch tragedii ze svetove valky, na osud anglicke oSetiovatelky Edithy Cavellove. Zastfeleni teto 2eny za nemecke okupace v rote 1915 v Belgii vzbudilo v celern svete ohronme rozhadeni a pdsobilo jako pochoderi v tehdy jests neutralnich statech zvlaSte v Americe. Podle valednYch zakond. se Edith Cavell provinila proti nemeckYm obsazovacim oddiliim v Belgii, ale motiv jejiho dinu prYStil z vrouci lasky k jeji anglicke vlasti a z nejAlechetnejAi lidskosti. OSetiovatelka Cavallova, pomahala belgickkm a anglickkm vojaktm, kteii se uzdravili v bruselskem lazaretu, projit fetezem nemeckYch strali a uprchnouti za hranice. Na nemecke strane nikdo nevedel, kdo je ten tajemnY pomocnik uprchlikii — a2 jednoho dne se ptihlasil u nemeckYch &add v Bruselu Francouz George Richard a prozradil dinnost oSetiovatelky Edith Cavellove, 12 kijna 1915 byla Edith Cavell zastielena. Od toho dne je uctivana jako symbol smrti pro lidstvi, lasku k vlasti a k bli2nimu. Tisice mladYch Anglidand se tehd.r dobrovolne hlasilo do zbrane, podniceno hrdinskou smrti teto zeny. Zadny dlovek na svete nebyl tak nenaviden, jako zradce teto hrdinky, Francouz Richard. Kdy2 byl dopaden, rozsudek znel na ddivoti na DabelskYch ostrovech.

George Richarda mohli take odsoudit k smrti, nebot' ve skuteenosti zradce byl pro lidstvo mrtev od okamaiku, kdy2 zemiela Miss Cavell.

Byl zahrnut opovr2enim 2-adnY slusny elovek nepronesl jeho jmena. Dvacet let 2i1 tento vyvrhel na babelskYch ostrovech — a za celou to dobu nikdo s nim nepromluvil ani slova! tiva, mrtvola mezi trestanci!

Richard dostal na °strove pfidelenou chatu, lezici stranou od ptibytkil ostatnich trestanci, protde se zdrahali sdileti s nim spolednou stiechu. Kdy2 se Richard vratil po celodenni tale prati, sedaval pied svou chySi a tupe ziral pied sebe. Snad vzpominal na Francii, ktere ji g nikdy nemel spatfit a jet se zdrahala uznavati ho jests za pfisluSnika sveho naroda. Pdinu, vedouci od administradni budovy k Richardove ostatni trestanci nazvali "cestou zradce". George Richard nesmel jist spoledne s ostatnimi, nebot' vypukla revolta, kdy2 mel usednout u spoledneho stolu. Dozorce denne postavil misu s vafenkm solenYm masem a rY2i pied dvete chaty, nikdy vSak s Richardem nepromluvil ani slavka. Dvacet let 2i1 jako nemY. Zapomnel mluvit, a kdy2 jednou byl fitedne na neco dotazan, u2 jen bezmocne 2vatlal.

V Malomeficich u Brna byl ye velkem kamennem lomu cementarny proveden obrovskY odsteel skaly. Jedinkm vYbuchem dynamitove naIde bylo odstfeleno takove mno2s.tvi kamene, 2e staei cementarne na celY rok. K provedeni tak obrovskeho vYbuchu bylo zapottebi pozornkch ptipray . Do skaly bylo navrtano 17 svislYch der, hlubokYch aZ* 40 metro a o prilmeru a2 50 cm. K odstielu bylo pou2ito padesati mettrickYch centil dynamitu. Byl do lomu &proven na vozech v bednidkach po 25 kg za velkYch bezpeenostnich opatieni. Pied a za vozem kradel mu g s dervenYm praporem. Vozy byly doprovazeny policejni asistenci. Do kaIde ze 17 der byly vlo2eny dve rozbuSky a vSechny nalote byly spojeny s elektrickYm zafizenim na odpaleni. KaZda, nalo2 obsahovala 200 o2 500 kg dynamitu, ktereho bylo spotfebovano za 150,000 KC. Pfesto, 2e najednou vbuchlo tak velke mnoastvi dynamitu, byl vkbuch v okoli nepatrne slySet. Skalni masiv se vSak ottas1 a uvolnil a2 v zakladech.

Na hornim toku feky Volhy, u mesta Rybinska, severne od Moskvy, vznike. obrovska vodni nachl, ktera zabere plochu pal milionu hektarft. Stavba nadr2e je v souvislosti se snahou sovetd splavnit Volhu po eels jeji deice a vytvotit rozsablou vodni sit', ktera by spojila vSechna sovetska mote. Vodni nadr2 zabere dosud obydlenk prostor dvanacti okresii. ftekam Volze, 8kesne a Moloze musi ustoupit na sedm set vsi a mest. Pod vodou zmizi stars mesta Mologa, Vesjegonsk, Kaljazin, Kimra a Volodarsk. Sedm tisic rolnickYch hospedaistvi bylo pfestehovano na nova, mista, otyfi tisice se jich stehuje letos na joie a don't tisice se pfestehuji do 2 let. Rolnici se vetSinou ji na sever od budouci nadr2e a svoje domy, chlevy, dobytek a nekde i stromy plavi na obrovskYch vorech proti proudu keky.

ZajimavY nalez pfi otvirani lomu.

Sv. Antonidek na kopci u Blatnice na UherskohradiSt'sku, patron vSech zamilova,n•ch a vSech naleztii, byl svedkem noveho nalezu. V kopci byl zalo2en karnennY lom na stavbu silnice. Pii odklizeni povrchovych vrstev byly nalezeny mohutne zaklady bkvaleho kostela ze 14. sto/eti. Zaklady ohranieuji plochu 10 metro Airokou a 20 metro dlouhou. Budou tam ted' provedeny vkkony.

Britske ministerstvo vnitra Povolilo v3ijim&jne fitoeiSte v Anglii nejmenovane bohate 21dovsire rodine z Vidne. Uprchlici pfijeli do LondYna ye dtrnactisedadlovem Svkcarskern letadle a jen za proptijeeni letadla zaplatili 30 tic= c Kd. Usa.dill se v piednim londYnskem hotelu. Otec sedmidlene rodiny po2adal redaktora "Daily Expressu", aby neuvefejrioval jrneno, proto2e se oW.Va., 2e by ostatni ptibuzni ye Vidni byli okamilte zat/Ceni.

Rusove pielevaji more.

vPsaiNtit

Ve stredu. dne 11. kietna 1938.

Dra. Petra Hoboko

jest 6. .asem vyzkou g enk ialudeeni lek, kterk; pomohl behem poslednich peti pokolent milionum trpicich: nervosou, nezazivnostf, zacpou a zkaienkm aaludkem, nisledkem apatneho traveni a vymeiovani. Pravidluje streva. Pomaha traveni. Opatite si dnes velkou 14 uncovou Zkuaebni Lahev za poulli $1.00, poitovne vyplacenol

Dra. Petra Lecivy Olej Liniment

pEr1;i rychlou utiiujici idevu znavenkm a bolestivym svalUm. Po 50 rolda ptinaiel vitanou Ulevu tisiam trpicich revmatickkmi a neuralgickktni bolestmi, bolestmi v zadech, obyeejnym bolenim hlavy, namoienktni a bolestivymi svaly, boulemi, odfeninand a vymknutinami. Poalete si tines pro 2 pra• videlne 600 lahve za pouhk $1.00, poitovne vyplaceno I

Dra. Petra 2aludeEni Silitel

vynikajici alkalickS, "celoroeni" leCivk prost • edek proti jistkm prudkjm ialudeCnim poruchatn jako jsou: palerd tatty, kyselost ialudku a jiste druhy apatneho traveni.

Jehkoi jest alkalickkm, neutralisuje draidive kyseliny v ialudku a tim potni•ha od bolesti 'navy, diveni a nepfijemnosti zpasobenkch zazivacimi nepoiadky.

Od roku 1885 pomahal tisicam trpicich "Letnimi Chorobami", jichi pfiznaky jsou Prajem, kieee a zvraceni, obyZejne ,zavi. nene nespravnou stravou a napoji. Opatite si dues • 2 pravidelne 600 lahve za poul4 $1.00, poitovne vyplaceno t Na poiadani poileme lay na dobirku (C. O. D.) V Kanade dodavany beze

D811-53

Nejstark obec Slovieka.

Jednou z nejstar'Sich obci na Slo vacku je obec Spytihnev. Podle star-S7 ch zaznamii zalozil obec pied 900 lety knile Bketislav pro sveho syna Spytihneva, po neml dostala tel sve jmeno. Plavoclni obec i s kostelem byla v'Sak znieena stalSrmi povodnemi teky Moravy. Na dolnim konci vesnice doposud stoji nekolik starSrch chalup, kde se pilvodni osada rozkladala. Obec, ktera po zregulovani teky jest uchranena kaldoroenich zeplav, 'Oita. 355 eisel. NejstarMm obeanem jest 951et* Franti'Sek Polagek. Ojedinel3hn ptipadem jest 691eta rolnice Marie Vieankova, ktera byla 76krat kmotrou na kttu a 62 detem kmotrou na bitmovani.

Nile% morayske kvitance z r. 1495.

Pied neclavnSTm dasem podatilo se prostejovskemu mnseu ziskati listinu, vydanou r. 1421 kralem Zikmundem, ktera, osvobozovala vyhotele olomoucke obdany z nynefSi Angliculice od "lozunkt" a byla psana Svabachem. Nyni ziskalo toto museum listinu z roku 1495, psanou sky. Listina je Upine zachovala a opatena peeeti. Je to kvitanoe, kterou vydal tehdejSi nejvySSi komornik markrabstvi morayskeho Jan z Lomnice na Vel. Mezitiel Bene'Sovi z Weitmuehle, purkrabimu na KarlMejne a mincmistrovi (podle rukopisu) na "Horach KutnSrch". V kvitanci Jan z Lomnice potvrzuje jem 300 kop pralskch groSA, ktere purkrabi vyplatil komorniku a ptikazu kralova.

Citliya japonska duSe yraidi lidi, ale uctiya radii zvieata.

V Aanghajskem ptedmesti Nantao uspotadali Japonci bohosluaby, prvni sveho druhu. Vzpominali jimi "pamatku" 900 japonskSTch koni, kteti od poeatku valky padli v tine.

Bohoslu'aeb se saeastnili vojaci a japonAti Mednici ze

haje. Potadatele pfivedli k jak pioarazuje dopisovatel londim:rkeho listu "Observer", take dva kone, aby projevili smutek za sve druhy. Htivy athech padl*ch koni se uschovavaji a budou pa valce vraceny pfivodnim majitelfun zvitat v upominku. Take v Tokiu prokazuji name tvati flay. Pied hlavnim tokijs14rm nadratim byl postaven pamnik psu Hatiko, ktery denne chazel na stanici a eekal na navrat sveho 'Ana. Pan padl v Pekingu a pes poS'el 2alem.

Strana 21.

O Sicilii vypraveli si stall Rekoye, ze obycliena jednook:s,imi obry. odklad k tcmu zavdaly nalezy 0brovskSch lebek s velkS7rn otvorem uprostied. Teprve v novoveku bylo zjiMeno, 2e to jsou lebky "trpasliliho" mamuta a domnele oko le je nosnim otvorem.

i takov:;' Verdun ye syetoye yalce by byl jen episoclou. — St. G. Roberts: Diem, ktery stavi Hitler.

CIS.

'7. KLOUROVY

REVMATIS.

V roce 1921 jsem dostala do palcol4ch kleub0 na obou rukach revmatis. Kdo podobne trpite, znate tu bolest. V noci nelze spati a jak to dopada s praei jiste vite. Byio to v late.

Cele let° jsem nosila ruce zavazane, steiujic sama sobe, ie Nonat jinYm pomaha, ale mile ne. Pres to ale jsem vytrvala naplaste davat, a po denim Case se to vyloCilo. Od to doby jjz uplynulo 17 rokil a bolest se nevratila.

Na rozliene at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne drevene i ocelove trisky, steely a jine predmety uvazle v tele, ale musi to bST't

Mala boute na moti. Cestujici zasypavaji kapitina otazkami: "Je to nebezpeene? Potopime se?

Te dost zachrannSrch 'aunt.? Zaail jste ul takovou bouti?" — Zavre)el ,outenST kapitan: r RiAsko-nemedti tu •iste spattili v "Ale jo, a to byla tak hrozna, Praze, jak obyvatelstvo nekoho u- cestujicim zasla tee!"

0 ctive zdravi Na jejich dotaz, kdo to KaPSat stab peed soudem v Pahje, bylo jim odpovecieno, 'le president Dostal etyti mesice. — "Nemohl republiky dr. BeneS. Byli velmi udiveni, ze je mono ,aby se president bych nastoupit trest al po vSistave?" prosil. republiky prochazel bez pravodu Pta, se soudce: "Z jakSrch dfrvodem a pravil, le by neco podobneho dii?" nebylo v Nemeeku molno. V torn je "Z profesionalnich, slavny soude. rozdil mezi demokracii a diktatuCena Nonat je 50c a $1.00, patou rou.

Vyzbrojovani Ceskoslovenska je 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarNeue Buendner Zeitung, rnergicke a technicky prvotade. Ko- nika nebo jednatele, ale nic jineho (Chur. SvSicarsko) ..:ern deskoslovenskS7ch hranic jsou neberte, radeji piSte pichno na nagi opevneni, ktera plati za nejlepM v ladresu: aci za g'kolou.

Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. Jako v mnoha velkomestech za- Svrope. Pozemni Utoky nemecke arPrejete-li si vice vedit o leCivosti vedli take najemci timskS7ch kin mady na mcra yskSr koridor by moh- Nona t, poglete nam listek s Vag. lenni programy a hraji od pul je- ly zpOsobiti Nemecku ztraty, proti ad resou.

-lenacte dopoledne neptetrlite al do Sul noci. Denni ptedstaveni byla )tepinena. Hlavni masu divalcil doSEDM ROKU PILED BITVOU lavaly skoly. Nadejna faS'isticko.

Allacle2 zjistila, ie je ptijemnejSi posecret v biografu nel poslouchat o matematice a dejinach timtell° imperia. Cast() utikali ptimo ze S'koly. Policejni sprava proo v dohode se 'Skolnimi Utady pteditaveni v dobe vyneovacich hodin Praya, kentucka bourbon od 1810 byla rakazala. prodayama jako Pan gef si zavolal nejadatnejSiho itednika: "Milt' Pazdero, v minulem race isem byl s vami velmi spokojen. AVch vam dokazal svoji uznalost Zkuste ji a nikdy ji nezmenite. podnitil vase kolegy, daruji yam tenSek na sto korun."

Pazdera vykoktal sve diky — Ale ANCHORAGE, KENTUCKY Ief mavl velkoryse rukou: "Budu-li s vami v ptiMim roof tak spokojen jako letos. pak yam no 7anoce ten §ek podepiSur 0 Jeden mladSr elegian doprovodil divku domil a zustal s ni dlouho stat )ted dvetmi. Najednou zaznel z I akna nad nimi otcovskSr hias: "MlacIST muli, nemam nic proti toabyste doprovazel mou dceru )ostaval s 1-11 cele hodiny pied dvetpotad spoledenskS7ch zabav, tnicich se velmi. Ale v zajmu ostatnich Menu roke pliant naSeho lidu i detriSrch ptatel taliny bych vas chtel zdvoille poprodoveho elenstva. VzornST potadek peeliva ob:it, abyste sundal lcket s elektricceho sluha a dobra hudba pti kalde zabave.

Napoleona u Waterloo WATERFILL AND FRAZIER WHISKEY

dobra whiskey. Musi b dobra!

Waterfill & Frazier Distillery Co.

"d Pokrok Houstonu OZNAMUJE

Strojni zafizeni tovarny na vSTro§riupaveho tabaku v Kandalu bylo postaveno v roce 1702 a neby'o je dosud nutno opravit. Znalci prOhlaSuji, le bude bezvadne pracovat jeSte nejmene dalSich d ye ste let.

--n

pro biologii v kalifornskem San Franciscu pozoroval po §est let t ti tisice slepic. Za tu dobu vyskytla se meal sne:senSmi vejci jen tri s ‘rojim ,21outkem. Vejce se dverna tloutky nebyla vaacnosti. a Morove rane hadanek unikl site jejich redaktor atekem do tiny, ale hadanky po nem zustaly. Z dalSich tisic, je2 dogly do jeho portistalosti, padl los na tuhle: Jak span stafi itirnane? apatne, ale mladi dobte). tstav

Po§toyni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0453.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 15. maje - Syncopator's.

Ve stIedu veer, 18. maje - Gold Chain V nedeli, 22. maje - Willie Naizer z • Granger V nedeli, 29., inaje - J. R. BaCa. VSTUPNE: PANI 40c DAMY 25c PORADATELE.

Strana 22.

Ve stfedu, dne 11. kv"etna 1938.

Karel HarliCek o antisemitismu a iidovske otazce v Oechich.

Antisemitismus povaioval Karel WEST, TEXAS. Havlidek za projev nesvobody a nePozemkovY obchod — Abstrakty. kulturnosti a varoval pied nim. Ukazoval, ie na vytvoieni Zidovske Pdjdky — Notatstvi. povahy melo vliv stalete utladovani Mame spojeni v celem state.

Ldovskeho kmene a psal: "Ktest'ane maji vidy ve eve mod, aby se vkmu, co se obydejne nechvaDR. C. GREER proti litebneho Zidum ptipisuje, ubranili.

Oct, Ilk, Nos a Hrdlo Nedej se kdit, recielej dluhy, bud' Piiprava Bri7.11 Otedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne opatrnY: to jsou skoro vAechna praFIRST NATIONAL BANK BLDG. vidla, s kterYmi se ubranirne Jestli skutedne tak bidnY a nidemRosenberg, Texas innY narod, aby nas nekolik tisic iiHEFNER BLDG du ye vkch obchodech atd. ptedeEl Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00 hnalo a ptedelalo, veru nestojime za politevani. At' si miuvi kde chce co chce, ,nespravedlive je kaide poiticke utiskovani."

Cervenka & Vaniura

GEORGE E. KACI

PRAVNIK Vytizuj e vegkere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

DR. KAR. J. 1101113 OeskY Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon aradovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznon Edward Pace pohtebni ustav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytiOch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou naei zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOSKI PRAVNIK Vytizuje vakere soudni zalet'itosti.

Otadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY OON1 LEK.Aft. BrPe spravne pilpravene.

Cas dle amluvy.

Utadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT oesla Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kaut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a Junk.

NejlePai soudkove a lahvove piVO, razne druhy vina a doutniky, Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaatni stoly pro rodiny.

TAROKY! Hra tarokil, nejlepai jakosti, nybi $1.35, paltou vyplacene. Oblednivky adresujte na: OechosloNAL West, Texan. (dm

ZavrienS, Einstein.

V udenem svete hvezdait a podtatek se nemeckY profesor Einstein, fines vyhnanec, velke acte a vainosti. Dal svetu 0611 o rleative a mnojiiVch \red, je'Z' jsou prostemu rozumu pkistupny asi tak, jako tideni o nejsvetejk Trojici. Prost* dlo7ek se vZdy mule ovkm nejak unechape-li, 'Ze prostor neni na piiklad nekaneenS7, ale podle profescra Einesteina zakfiveny. Nekonednost je site sama o sobe v é c 7naene mysticka, ale koneenost sveta je *Ate zahadnejSi. Jen& se uka:uje, :na Einsteinovo udeni neStaei nejen rozum prosteho dloveka, ale rozum universitnho profesora. V LondYne je prave ostke odsoudil profesor Albert Eagle, uditel matematiky na universite v Manchestru.

Pravil, ze od sveho vzniku v rote 1905 Einsteinovo udeni jen svet 0hlupovalo a k je nejsmutnejk kapitolou moderni vedy. Ta tines tf2 nechce nadpfirozene zahady, ale srozumitelnY vYklad sveta i pro nejprostkho Wane Kdo ma pravdu, Eagle nebo Einstein?

Pro tanec zavieno.

UZ davno minuly doby, kdy si ruskY dlov'ek mohl nenucene chodit se zarostlou tvati, oblekat rube.,:s'ku pies kalhoty a z celeho tanedniho repertodru sveta nemusel znat vic nee kozadka. Uz Petr VelikST zahajil proti muzikum kulturni taeni a sovety je dokonduji. Nova sovetska kultura piedevkm vy'Zaduje, aby statni hodnostat, podinaje obecnim patmistrem ovladal bezvadne moderni zapadni tance, at' to stoji co stoji. Pti zname ruske povaze to stoji hodne. Posledne si "Komsomolskaja Pravda" , stanje, k "za ptieinou tanednich hodin" zustala tti dny zavtena poka v okresnim mesteeku Cegomom, KabardinoBalkarska, oblast Kavkazu. VyAetiovani ukazalo, ze se pan yogtmistr ueil tanci jen proti sve van, na vYslovnY piikaz ptedsedy okresni organisace komunisticke strany.

0 Mezera v nagem opevneni, kudy pronila sluiba V dobe, kdy tolik zale21 na pevnYch nervech, ve dnech, kdy vkchno zavisi na torn, aby narod ziistal neottesen ye vice v sebe a ye svou schopnost bojovat a branit se, v techto dnech eervenS7 tisk den za dnem a east° dvakrat denne kape jed do sebedilvery lidu. Prod? Komu tim prospiva? JakSr prospech sam z toho ma? Zae to dela? Zad? Na tomto pkikladu ukazujeme, jak se musime stte2it! Valkou nas neptitel neporazi! Mame moderni a

odhodlanou armadu. Mame verne spojence. Ale armada nic nam nepomffie, nebude-li odhodlani v cele narode. Spojenci za nas nebudou bojovat, kdyby videli, .e my sami nejsme schopni se branit. Proto ten defaitismus do dui lidu. Proto tak usilovne gitend nedtivera ke spojenrum. Proto to snaha o ustraknost a paniku! Tady je skulina v na,:km opevneni, kterou k nam chce vniknout neptitel I Zustane trvale hanbou a pro eel* nas narod bude sta.Iou vSrstrahou, ie v onech tydnech, 'tidy celY svet obdivoval zmufflost, klid a rozhodnost eeskoslavenskeho naroda, objevil se mezi nami derveV tisk, ktery pro cizi zajmy, proti Tlastnimu lidu slcu2i1 nepiiteli, a tebas — bohudik — marne, piece jen &inn vSe, deho je schopen, aby Tull a pevnosti r.aroda ottasl.

0 1 Svizel s umist'ovanim pomnika, ktere maji bkt jednon zbudovany.

Na pralske radnici si deli ptisluS11 einitele praci a spoeitali, pro kol ik pomnikil ma prOska obec pH)ravit vhodne misto. A ptiSli k diiltojne trojmistne 120. Ph `orn je obec v situaci, ze nerniik na'ezt umisteni ani pro j e de n. Za hlavni ptieinu teto nesnaze je oznadovana skutednost, 'Z'e do vyhle-Omani mist pro pomniky ma, co mluvit a take mluvi ptiliS mnoho lidi a k toto mnoMtvi se vrhlo na problem pomnikii obracene. $penive pro ten neb onen pomnik -Thodne prosttedi na misto aby pro Ireite prostkedi hledalo v h o d n 3"7 nomnik. PH torn se zajmy jednotlivi celSrch skupil stretaji a tahanice o vhodnost di nevhodnost ureiteho mista nemohou jinak skandit nea v pisku. Z onech sto dvaceti pomnikov3'7ch Tproblemil vyteSi mesto

nejdfive ztizeni pomniku presidentu Osvoboditeli. Pak ptijdou na kadu pomniky gen. S tefanika a dr. Ra gina, ktere maji svou existenci v Praze zajittenu zakonem.

Megt'ak si dobira sedlaka: "Strejdo, vy se mate na vaaem statku jako kral!"

"Skoro tak," odpovida, strejda, korunni princ prave vyvak hnilj!"

Radost z vAein nebude pokaiena budete-li raft po nice tubu Severovy maste ESKO proti Atipnuti hmyzem, nesnesitelnemu svedeni, vyra2kam a osutindm.

Cena jen 50c a kdyby lekarnik nemel, piSte na:

NA SLET DO PRAHY S OFICIELNi SOKOLSKOU WPRAVOU S. T. J. S.

EUROPA

4. Eervna

22. Eervna

ZDARMA dS. CESTOVN1 PASY 50% SLEVA NA S. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Br6m do Prahy

Pro informace pike neb hlaste se

JOS. F. HOLAS EK Oechoslovalt Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistniho zastupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Ve sti'edu, dne 11. kvetna 1938.

Strana 23.

vEsTNIK

Co uvidite 15. kvetna v Taylor Texas

Jos. Vagut ze Schulenburg, zastupce pro stet Texas Praga Film Co. z Chicaga, vYhradni zastupci eeskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, uvadi v produkci 1937 nejnovej gi moderni desky mluvici film podle knihy J. Rodena:

Iron RornaneK Ve filmu hraji vynikajici znami cesti herci, mezi nimi A. Nedoginska, Th. Pitt& a jini.

WHARTON — v patek 13. kvetna, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

ROSENBERG v nedeli 15. kvetna o 2 hod. odpoledne ai do 11 hodin veeer. V pondeli 16. kvetna o 7 a o 9 hod. veeer.

HALLETTSVILLE Zylagtni dislo sokolskeho sboru z Corpus Christi, ktere bude na programu na vetejnem sokolskem cvieeni v Taylor v nedeli odpoledne dne 15. kvetna,.

Voliam okresu Fort Bend!

Na ptime yyzvani svych mnohYch ptatel- rozhodl jsem se uchazeti se o Mad gerifa nageho Fort Bend okresu, jak jsem uz piedbetne pied easem v tomto easopisu oznamil. Citim, ze jsem dobie schopen Mad tento zastavati. Mam v torn ,ohledu mnohe zkugenosti. Slouzil jsem statu Texas, cot znamene, obeanum statu, po 4 roky co ranger, dill eetnik a po 10 rokil sloutil jsem co deputy gerif, z toho 4 roky pod gerifem B. A. Heganem v okresu Fort Bend a po 6 roku v jinem okresu a po dva roky co odhaddi clane. Slouzil jsem take- co vojin ve svetove valce ye Francii a po ukonteni valky byl jsem eestne propu gten ze svazku americke armady. spoluobeany v okresu Fort Bend, aby toto Yeeckoi vzali v fivahu az piljdou k volbe a dali mi syfrj hlas. Slibuji, v padu zvoleni, ze budu vtdy Mad gerifa poctive, spravedlive a nestranne zastavati. Bud'te piatele uji gteni, ze si vatim va.ti podpory ph volbe a budu yam voteten.

V note Vag, A. T. (TALLEY) BULLARD (19 tf) Pol. Adv. Rozmluva s amerielOm norvinaiem.

"Nage sympatie path Oeskoslovensku," pravil Mister Erskine Caldwell, slavny americkY spisovatel a .novimladY mut s usmevavYm oblidejem. A dodal vatne: "Oeskosloy ensku, jako nelptednagi hlidce demokracie a jejimu va gnivemu obhajci".

Slovy — nag e sympatie minil sebe a cele USA. Nebot' Spojene staty sleduji s horeenYm zajmern uddlosti ve sttedni Evrope. 6tenati \TelkYch deniku a tYdenikt, kteti 2 mnoha clanku znaji situaci a boj republiky, chteji koneene poznat take lid, kterY vede tento boj. Proto oba nejvetg i americke magaziny 'Fortune' Life" po yetily Mr. Erskina Caldwella a jeho — poekat: to je vlastne tajemstvi. Zcela chlyerne: mlacia, darria, napadna z ylagtni kre.sou, ktera sedi a pracuje s Erskinem, je jeho 'tem, Missis Margaret Bourke-White.

Mrs. Bourke-White vypravuje: "31 btezna jsme vyjeli z New Yorku do Prahy. Zdrteli jsme se nekolik dni v Pariti a take v Praze astanerne

kolik dni. Pak se budeme Best tYdnfr potulovat republikou. Vlakem, autern, konmo, letadlem i paky. Jak se nam to zrovna bude hodit. Chceme poznat lidi v teto zemi v selskYch stavenich i v kancelatich, v to yernach i na zahradach. V gech se budeme ptat a take budeme fotografovat. Ohromne se te gim na cestu!"

Take eeskoslovnesko se te gi ze sySich haste a z toho, ze Spojene staty vyslaly do republiky dva ze syYch nejlelpgich zpravodajt.

v tilterS, 17. kvetna, odpoledne i weer.

PLEASANTON — ve stiedu 18. kvetna, o 7:30 a o 9:15 /Ind. veeer.

ROBSTOWN — ye etvrtek 19. kvetna, o '7 a o 9 hod. veeer.

SCHULENBURG — v patek 20. kvetna, o 3 hod. odpoledne a o 7:45 hod. veZer. TAYLOR — Colonial Theatre, v literS,' 24. kvetna o 1 hodine odpoledne ai do 11. hodin veeer.

YOAKUM — ye stiedu 25. kvetna, o 3 hodinach odpoledne, o o 9 hodinach veeer.

EL CAMPO — ve etvrtek 26. kvetna od 2:00 hod. odpoledne do 11 hodin weer.

Vstupne 10 a 25c. — Dorsi 'nista pozdeji.

Aekoliv jate mlad, ma Erskine Caldwell skvelou minulost. Jeho kniha "Tobacco Road" byla vyclana nakladem nekolika milionu yYtiskii a ptelotena do vgech svetovYch fedi, v posledni dobe do japongtiny a rugtiny, portugal gtiny i fingtiny.

Byla zpracovana na divadelni hru a byla hrana na Brodway pet let denne pied vyprocianYm hledigtem a krome toho vgude po americkem venkove. Podobne fispe gne byly jeho romany a reportate ze tivota fume,ft. Caldwella /name i v destine. Nedayno vyglo v Praze jeho dilo "Gods little Acre" pod nazvem "Boti polieko".

Taroky $1.35. Cechoslovak, West, Texas.

`A kam pojedete z Oeskoslovnska?'

"To jegte piesne nevime. Snad do Budapati, nebo do Viclne a pak Nemeckem a 83drcarskern do Francie.

Rozhodne se je gte stavime v LonOne a pak se Yratime dome. Mohu yam prozradit, jake mame plany.

Krome prate pro magaziny napi geme o sve ceste, tedy o oeskosloven,zku, knihu. Myslim." pravil Mr. Erkine Caldwell, "ze ptispeje k po?man' I leskoslovenska ye SpojenYch 3tatech a 2e pomtite zmenit zajem a 3ympatii Ameriky pro oeskosloven3ko v pravou lasku." R. Koernerova. )o( LOVE SONG I listened to your song cf love To feed my hungry heart; And at the fountain of my love, You slaked your thirst for thrill.

Your song has ended—you depart While I am hungry still.

—Myrtle Free Gallapsy, Fort Worth )o( Noydeek s cigaretou v fistech si to 1,ene po ulici kolem generala a ne-;alutuje. General ho zastavi: "Netikali varn, ze mate zdravit dilstojniky?"

"Ano, ale iekli take, ze nikdy nemame salutovat s eigartou v nsteth!"

ve dnech 14 a 15. kvetna 1938 v Taylor, Texas

Narodni manifestace Cechoslovaku Texasu!

Slet a zavody zupy Jani A.O.S. POEM) V SOBOTU: Odpoledne: Zavody u sine tadu Vy gehrad SPJST., na Bayersville.

Veder: Sokolska veselice v sini tadu Vy gehrad i v sini tadu Praha v 8:00 hodin.

V NEDELI: Odpoledne: 2upni vetejne cviderii, ve 2:30.

Veder: Divadlo, zpevohra "Vesnice zpiva", v 8:00 hodin.

Reenici dne: R. H. Hewitt Zastupce mesta Dr. Charles H. Hollub 6eskoslovenskST konsul Wm. McCraw Za stat Texas, Gen. navladni C. H. Chernosky, pied. Hl. itadu SPJST. Slavnostni tee Dr. Eduard Mieek Proslov VSTUPNE: MuZl. 40c — Damy 15c Veselice 15c — Deti do 12 let zdarma Cvideni 30c — Deti do 12 let 10c Divadlo Pokad bude zaluijen piesne na eas.

O chutne jidlo a chladne napoje bude naletite postarano.

tictive zve Sletovk Wjbor.

Strana 24.

Podivejte k onamovini Maly Oznamovatel

v2sTsfx

Ve stkedu, dne 11. kvetna 1938.

L3 se tedy ani nemusi plata - proste ono se: to samo Udela. AutovYroba je take jiste idealem vtech tovarnikt, nebot' pkedstavte si pana, kterY nemaje kapitalu, nemaje tovarny a netrape se s delniky a MedCeny: Statni hkady $25.00 niky, pane si lehne do kanafasu a Okresni hrady 15.00 ono se mu neco samo od sebe vy10.00 rabi. Naopak u malike by pusobilo KomisatskY Utad Jine precinktni utady 7.50 All political advertisements must be paid in advance.

OZNA.MENi KANDIDATU

Pravidla V Malem Oznamovateli hetujeme 2 centy za slovo za kat& uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznamku napike na zylaitnim listku a Pinotte k objednavce pkislusny obnos bud' poStovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni cek, pkidejte 5c na jeho vYmenu.

Nae uvadime kandidaty, kteki Vas Ma-li byti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admi- Zadaji o hlas a podporu v demokranistraci pod naei znabkou, adtuje- tickych primarkach, dne 23. derme za oznamky "Na prodej", "Slutvence 1938. by a prate" a podobne 25e za znaeku a na pottovne, aby doele doWILLIAM McCRAW pisy mohly bYti ihned odesilany.

Za guvernera.

Pri oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Pkijme se hospodyne" obOKRES FORT BEND nal doplatek za znadku a poSlovue 50 centu.

R. J. (SLIM) BARTA Doplatek za znadku budit pfiloza Serifa ten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

T. R. (RUSK) ROANE Simr4 TABAK stars, 1ehke druhy, za Serifa prodavam 10c, 15c a 20c; cigaretovY OKRES BURLESON. 30c libra, nevyplacene. Pike na: • Kratochvil, Portland, Tenn.

JOHN J. l'OUPAL (18-20pd.) za okresniho klerka.

• TABAK listovY na prodej. 10, JACOB A. FUCHS 12 a 15 centu bez dopravy. - J. E. za Odhadeiho a Whereiho dani.

Bury6ek, Portland, Tenn.

(21pd) (0 znovuzvoleni). gip KLEMPIEJ! Nenechte si unikW. H. HUNDLEY nouti tuto nabidku. Prodd se fipine za Okresniho Klerka zatizena klempirna i s budovou, jeOKRES LAVACA: dina klempirna v meste, hlaste se MAURICE A STRUNK neb pike o podrobnosti: A. F. Boza .Serifa Meek, East Bernard, Texas.

(18-19-pd) OKRES BELL FRANK PONOiK air Mali kukitka druhil "Barred, za Distriktniho Klerka White Rocks, White, Silver Laced Wyandattes, R. I. Reds, Black Austratorps, Buff and Black Minorcas OKRESY WHARTON A JACKSON 22. Representative Distrikt $6.00; White, Buff, Black, Browns.

FRED MAURITZ Leghorns a Anconas a teZke druhy za statniho zastupce. michane za, $5.50; michane za za sto, vyplacene na misto, ziva doOKRES AUSTIN davka zarudena. V:sechny stada sleH. G. HABERMACHER pie vyzkukne "bloodtested". Mtdeo znovuzvoleni me vypiniti v S"e c h n y objednavky Okresniho Komisate Prec. 3. ixtesne. Von Mmdens Hatchery, Fayetteville, Texas.

(17-dz) OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL • Pkijmu praci na farme, kde Representative, 25 Distrikt bych mohl bYt zamestna,n na celY OKRESY FT BEND A WALLER rok. Pike na: "Delnik 40", oechosloCECIL BAKER vak Publ. Co. West, Tex. (19-20-pd) o znovuzvoleni !W Na prodej osvet1ovaci zatizeni Representative 20. Distrikt do sine o sile 350 watt, lacino, zarudeno v upinem potadku; nove sta- (;esker hudba ze stanice KTEM v lo $120.00. Pkidina prodeje zavedeni Temple, Texas. elekrickeho proudu. Pike tajemniV nedeli 15. kvetna, hrati bude 6s1. ku tadu: Paul Matejka, Wheelock.

Texas.

(19-20-pd) orchestr p. Al. Slovadka od 1:30 do 2:30 odp. Potad: 1. Na.:s" Matej, polU pluku musi bft vgechno jednotn'C ka, 2. Pisnieka deska, valeik, 3. KlaPlukovnik N. byl velmi oblibenYm rinet solo, solo pro klarinet, 4. Oeska, velitelem pluku, ale east() ptekva- La Paloma, valeik, 5. Heinie polka, poval svYmi nazory. Dovedl o nich 3. Holzaction, S'otiS, 7. NevinnY valpri porade dilstojnic. sboru dlou- eik, 8. Rozvedend, polka, 9. Pulnoeni ho neitnavne vykladat. Jako velitel raze, valeik, 10. V hajeeku zelenem, mel vZdy zajem na tom; aby se po- polka, 11. Dvacetikoruna, polka, 12. dle ptedpisa vAechno u pluku delc Babieeina radost, sousedska, 13. MUL jednotne. Proto i osvetove ptedna,A- ziky, muziky. polka, 14. Cikanka, polky mely vkly jednotnY raz. Ptesved- ka, 15. oervenY Sateeek, oval se o torn osobne.

Auto, autopojistka.

Jednou vzdelavatele z vojenskeho Prosime, hospodatte dobte s jazatigi vykladali o astronomii. Drulay den, byl nucen clustojnickY sbor zykem matetskYm. Skladani slov je vyslechnouti tuto "Panove, charakteristicke pro nemeinu. V eeveera jsem spokojen nebyl . . . U 1. stine ogemetne a i nesmyslne roty se ptedna gelo, ze se mesic to- skladat nova paslova ze slova auto ci zeme. U 2. roty zase, 2e se a slov jinYch. Autopojistka - jak zeme toei kolem sve osy! Jak je yam nadherne. Je-li toto slovo vytvoteznamo, u pluku ma bYt vkchno jed- no podle vzoru autosugesce, tedy anotne. Pkeju si, aby tomu pkiAte i v utopojistka znamend asi jakesi samOvolne nebo samoeinne pojiAteni: tomto ptipade!"

divne, kdyby jeho autoportret mel blatniky, kola, volant klakson a fine takove \red.

Starozakcnni kobylky, je'Z dodnes dokaZi v nekolika minutach znieieit cele kraje, maji na svych ktidlech hnede teeky. 0 techto teekach se dtive verilo, ze je to hebrejsky psanY napis: hnev boa

Slov&dolv Cesky Radio Orchestr K OSLAVAM, VELKiM I MALYM TANECNim ZABAVAM 0 podrobnosti pike na:

Alois Slovi6ek, 119 So. 8th St., Waco, Texas Nejpopularnej g orchestr na jihozepade.

Te2 turecka kapela dle pkani

abava

Tanecni bude uspokadana

Narodni Sini v Cameron

v nedeli 15. kvetna Hudbu obstara

Slovelaitiv Cesky Radio Orchestr VSTUPNE 40e a 10c. - ZACATEK V 8:00 HODIN VECER Ka2cleho uctive zve PORADAJiCt ViBOR.

(Pd)

Jste zvani na

Koncert a Ta neon i Maya bude uspokadana

v sini Sons of Hermann NA 3414 ELM ULICI

V DALLAS, TEXAS

v sobotu, dne 14. kvetna Koncert od 8:30 do 9:15 a od 9:15 do - tanec Hudbu obstara

Siovackuv eskoslovens10 Orchestr z Waco, Texas VSTUPNE: PANOVE 35c.

Pkivedle sve pkatele a pkijd'te se pobaviti.

(Pd)

POEADAJICI VYBOR.