Vestnik 1938 04 20

Oran Slovansk4 Po

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stfedu ("Wednesday 20. dubna. (April) 1938.

ROCNIK (VOL.) XXVL

tin() 16.

SPOJEl STATY SE VZDAVAJI FILIPIN. q

110 E MALO LIDI, kteri vedi o Filipinach nee° bliMiho. Pro nas je tato skupina o3 strovii taktka jen pojmem, a piece nyni vystupuje do poptedi pozornosti svetove politiky. Nemame v Evrope ani poneti o velkem napeti na Pacifiku.

Ostrovy jsou v pasmu tropri a vladne tam tudi'Z veene leto. Diky teto klimaticke poloze nemaji tamejSi usedlici starosti, 2e bude bida.

Phend poloha Indonesie mezi zapadnim Pacifikem a Indickkm ocednem Vysvetluje jeji politicke ukoly. Zapada, jako kiln mezi anglicke osady v jihai Asii, Australii a Jihomoti. S jineho hlediska zase tvoti Filipiny ptirozene pokraeovani Japonska na jih. Podnebi je pro Japonce velmi ptiznive, zejmena ve vyStich polohach. K tomu ptistupuje ma,lo znama, skutednost, 2e obyvatel( severnich ostrovfi Filipin se rasove nelisi od obyvatel jltniho Japonska.

Filipinec nasledkem miteni ras snadno ptistupnk cizim vlivum, ptisvojil si za tti sta let Spanelskeho panstvi kulturu a hospodatskou orientaci svkch panti a stal se ktest'anem. Lise od ostatnich obyvatel nejen svkm ktest'anstvim, nkbit i zpfisobem hvota a vzdelanim. PtimeSek Spanelske krve u Filipince ptevOuje a vyrovnava fieinky miseni ras. Ameridane, kteti roku 1898 nastoupili na misto 8panelri, vykonali znaenou prati civilisaeni, ale za to malou kulturni. Anglickk vliv nezobecnel do to miry, jak se ma east° za to. 8panelAtina vladne jest( dnes ve spoleenosti i v politice.

Filipiny se staly v roce 1898 nahle ptedmetern pozornosti svetove politiky, kdy2 se dostaly v souvislosti s odpadnutim Kuby od panelska do zajmove sfery americkeho imperialismu. Pro kubanskk cukr se staly kdysi americkkmi a v zhledem k americkkm zajmfun o kubanskk cukerni trh se nyni opet stavaji samostatnkmi, alespori na papite.

Ameridane chteli Filipiny obsadit vlastne jen prechodne, aby mohli dr2eti na uzde tpanelskou valeenou moc a tim snaze si podrobiti Kubu. Kdyt vgak vytetteni hospodatskkch pornert ostrova dopadlo neobydejne ptiznive, teklo se, 2e Amerika bude ostrovy spravovati i naddle jako fideikomisat a vrati jim neodvislost, jakmile budou pro to zrale. 8panele dostali odtkodne 20 milionri dolarfi a povoleni pro deset let dova,2et sve zboh na Filipiny za stejnkch podminek jako Americana Filipinci se napted branili ptieleneni do americke hospodatske Oblast, ponevad2 to muselo mit v zapeti osudnou zavislost pro odbyt detnkch surovin (konopi, cukru, kopry, kokosoveho oleje a tabaku).

Politicky si poainali Americana nemene bezstarostne. Filipiny se nestaly ani vknosnkm rizemim Spojenkch State s pinkm obeanskkm pravem obyvatel, ani nebyly vyriaty z ristavy.

Uznani samostatnosti bylo stale a stale odkladam°, presto, 2e byly Cineny v tomto smeru eetne projevy. Washington dr2'e1 otae vlady pevne v rukou, i kdy2 zeasti ponechal spravu Filipinctim. President Wilson se sice kratce pted uplynutim sveho fitedniho obdobi vane pokusil o uskuteeneni pine samostatnosti Filipin, avAak narazil na odpor obou snemoven kongre-

Dr. J. Stoye. su. Za presidenta Hardinga byl v roce 1921 utvoten vySettovaci vkbor, avSak ten se' vyjadril neptiznive o hospodatskem stavu Filipin. Eelnil to nepravem, nebot' zahranieni obchod techto ostrovfi stoupl z prrimeru let 1909-1913, kterk &nil 100 milionti dolara, na priimer 180 milionti dolarri v letech 1914-1920.

Po roce 1922 bylo hnuti o nezavislost stale 2ivejti. V roce 1926 byl opet utvoten vySettuji-

Kalendai iadovSrch

podnikii Seznam nam oznamenkch zabav tadu uvadime dle easoveho postupu.

23. dubna — Zabava "Rozloueeni" potada tad Oechoslovanri els. 92. ve Fort Worth. Posledni v dosavadni sini — tad chysta se k zbudovani nova a na jinem mist(.

24. dubna — HumoristickY program potada, odpoledne Sokol v Corpus Christi, veeer lidovou veselici.

24. dubna — VSTroZni taneeni veselice tadu Jaro Cis. 130. v Sokolovne (3700 Carl Street) v Dallas.

1. kvetna — Humoristielty yeeirek potada, Sokol ye Floresville.

1. kvetna — Majova slavnost a divadlo v palacovern stanku tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houstonu.

14. a 15. kvetna — Slet a zavody Zupy A. 0. S. ph sini tadu Praha Cis. 29. v Taylor.

5. eervna — Slavnost 101eteho trvani radu Elmaton cis. 148. v fitulnem zatiti na farm( br.

Johna Huffa v Blessing.

ci vkbor, kterk se site vyslovil pro odstraneni nejhrubSich ptikoti, avtak nezavislost °pet odeptel. Teprve tehdy, kdy'g v roce 1929 propukla americka, hospodalska tisen, zaeali ye Washingtonu pomkheti va,2ne na teteni fillpinske otazky. Filipinci v poetu stale a stale vetS'im putovali do Spojenkch stata a amerieti teparSti farmati se ptipojili k cdborovemu sdruieni, jeZto byly obavy z podbizeni mezd.

Amerieti kapitaliste, kteti byli silne interesovani na kubanskern trhu tftinoveho cukru, bojovali vsi silou proti filipinskomu cukru. Krome toho zemedelci pocit'ovali neptiznive dovoz kopry, kokosoveho oleje a konopi z Filipin.

V bteznu 1930 byl podan v kongresu navrh zakona, kterk se stal zakladem zakona o nezavislosti ostrovil. Vroce 1931 navStivili rrizni elenove kongresu Filipiny a zkoumali nejen hospodalske, nkbri i vojensko-politicks pomery.

V roce 1932 doh° pak v kongresu k prudkkm debatam, avtak jest( tehOt roku se stal zakon o nezavislosti skutkem V tomto zakon( bylo stanoveno, ze filipinskk narodni konvent ma, behem dvou let vypraco-

vati Ustavu. Teprve jejim phjetim se stal pinskY lid skutedne samostatnkm. Nezavisle na tom stanovil zakon o nezavislosti, ze a't do reku 1945 bude utadovati polosamostatna filipinska vla,cla a 'Z'e celni svoboda ye styku se Spojenkmi Staty ma bkti postupne zruSena. A.2' do to doby trva vojenske obsazeni ostrovu a spravni mcc vykona,va na mist( generalniho guvernera vysokk komisat. Tim byla poskytnuta jako ptipravne stadium ipro ripine',1 nezavislost ureita autonomie. Vystehovati se smi mane do SpojenYch state jig jen 50 FilipinZdali v race 1945 bude souostrovi zcela svabodne, zavisi na tom, jak diouho zUstane v platnosti nynejS1 iistava, ktera, se pokouti sahnouti vyrovnani mezi gpanelskYm pojetim a americkou vladni mySlenkou. Estavni listica z kvetna 1935 vytvati filipinskcu "pospolitosr, to jest republiku anglosaskeho ra'teni. 8pane l gi kolej.-skojezdanlivt ey Hlavou statu bude president volenk na 'Sest lei.

Opetna volba bezprosttedne pa uplynuti fikedni periody je nepkipustna. ZakenbclarnY sbor je tvoten proti SpojenYm statfun jen jednon_ komorou. Naproti tomu pranikla opet americkd za,sada oddelene mcci, toti2 vedle mod viddri a zakonoclarne je moc soucloa yska. Sest let misto etyk: to je obecne fikedni presidentske obdobi ye §panelske Americe — jedna komora mist° dvou: to je Apanelske pojeti parlamentu.

Na ostrovech je znaene nerostne bohatstvi a dobra puda. Drobna vYroba je na stalem vzestupu. Priimysl s modernim podkladem- energie je dosud v plenkach, nebot' American( ujaimiii Filipiny agrarni trEanokulturau tim, ze ptiliSne vyzdvihovali produkci eukru, konopi a kopry. Dosud se vkeko vyvijelo zdarne, jeato svetova hospcdatska deprek si ostrovii taktka ani nepovAiinla. Zahranieni kapitalove neasti jsou velmi znaene, njmena gpanelske, amerieke a anglicke. Teprve v posledni dobe se podatilo i Japonsku zakousnouti se stcdvaceti miliony dolaril do filipinskeho hospocidtstvi. dosud je dosti kapitdlu ulakno v cukrovatech, olejarnach, lisovndeh na konopi a v tabo.kovYch tovarnach. Filipinci jsou velmi dovedni ye vYrobe vY, "ivek, perlet'oveho klaboun, knoflikti, atd. a domahaji se odstrateni dovozni zavislosti, pokud se tyre hotovkch vkrobkfi a surovin. Dale jsou tam jiZ' telezarny a slevarny, cementarny, cihelny, vkroba vapna a stavebnich hmot a dokonce i neko lik strcjiren, malkch lodenic a hodne pivovarti. Stale vzrusta, vyroba gumove obuvi, pra,dla, mkdla, kOteneho zboh a hraeek. Deji se pokusy s pestenim baviny, o nfa ma zajem zejmena Japonsko. Filipiny maji zelezo i uhli, dost nafty, to znamend nejlep g ptedpoklady pro rozvoj prtimyslu jako nutne protivahy dosavadni agrarni monokultury.

Nejvetti starosti zustava, cukr, pro neA je uvedenkch dilvodri nesnadno najit odbyt 60 proce nt vladnich ptijmfi je z cukerniho prrimyslu a z dopravy cukru plyne manilskYrn ' elez(Dokon'eeni na strane 19.)

Strana 2 in/LE mnoho diikazti o tom, to inikroby v m pude jsou tak dtletite, ze bez nich by byl zivot, tak jak jej zname na nal zemi, nemAnY. Piida se hemti obrovskou populaci dri)bnohlednych bytosti, mezi nimit jsou jednobuneeni tivoeiSni mikrobove zvani protOz0a, a jednobuneeni mikrobove rostlinni, ktere se nazyvaji plisne a bakterie. Tyto organismy rozkladaji mrtva, tela rostlin a zvitat, ktera by jinak prekatela na zemi, davaji znovu do koiobehu elementarni latky, nezbytne pro obnovu a udrtovani tivota.

V popelu nekterYch bun& bylo nalezeno tficat nebo i vice pr yku protopiasmy. Relativni nezniditelnost prykri dovoluje, aby jich ptirocla utivala znovu a znovu a pomerne omezene mnotstvi nekterych pr ykri vytaduje, aby jich vyutivala co nejvice. zfejme; to proto musi v ptirode existovat zafizeni, jet provadi ustaviene regenerovani prykt. A zde vykonavaji mikroby nejdriletitejSi a nejprospetnejti funkce. Rozkladajice tela rostlin a zvitat a zpracovavajice vsledne slo tite latky, mikroby uvolnuji prvky z nezutitkovatelnYch forem a clavaji je nazpet do obehu.

Muzi temito prvky jsou pro tive organismy nejditletitejti uhlik, dusik, kyslik, vodik, fosfor, sira, telezo, vapnik, draslik a sodik. Mikroby provadeji nekonecny cyklus ptemeny techto prvku z mrtyYch chemickS7ch sloudenin na tiyou hmotu.

Kyslionik uhlieitY v natem ovzduti pochazi • spalovani organickYch latek vteho druhu, ad spalovani uhli at po dYchani bunek. Menti pochazi take z mnotstvi kyslieniku h:)rnin, z nicht se uvolriuje, jako z vapence. Ale zdaleka nejvice ho pochazi z vYparri pudy, steene z dYchani kotenri rostlin a z velke east z einosti mikrobri, ktere rozkladaji cukry, tkrob, celulosy a bilkoviny na vodu, kyslienik • a jine sloueeniny.

Kdybychom mohli poznamenat atom uhliku, uvideh bychom jej nejprve ye vzduchu, kde je spoutan s dvema atomy kysliku jako kyslienik Mohli bychom jej dale sledovat do lit u zelenYch rostlin, kde soueinnosti chlorofyIn a sluneeni energie se meni ye formaldehyd a z halo v cukr. Z cukru nebo nektere podobne lAtky se meni ye tkrob nebo celulosu. Mate se stet easti tuku nebo obrovske molekuly nejabilkoviny. Ureitou dobu by tvotil soueast rostliny nebo Cast latek, ktere ji slouti za rpotravu. Pak by se ptestehoval podivuhodnYm zpilsobem do tela nektereho bSdotiravce. Jeho pobyt ye sfete tivYch bytosti se milk protah1) out na cele generate.

Koneene by se vratil do zeme v mrtvem tele rostliny nebo zvitete ei mikroba. Se -di pravdepodobnosti by se ho potom chopil nejakY mikrob, zutitkoval by jej k tomu ci onomu rieelu a koneene by jej vratil do vzduchu jako Cast novo molekuly kyslieniku uhlieiteho, aby odtud zaeal znovu svou okrutni cestu telem 'tivYm i mrtvym. Za sveho pobytu v Ode, kdyt byl uvolnen mikrobem jako kyslienik uhlieity, mute se spojit s vodou, stat se tak kyselinou uhliaitou a sloutit k utiteeneniu fieelu jako rozpustidlo, pomahajici tivnYm latkam vnikat do rostliny.

VeanY kolobeh dusiku je Uplne podobnY, jente mnohem komplikovanejti cyklus. V tomto cyklu jsou pfechovavateli a upottebiteli dusiku ptevatnou vettinou rostliny a tivoeichove, kdetto mikroby, hlavne ureite bakterie, zachrariuji dusik a vraceji jej do kolobehu. Po teto strance vykonavaji praci, ktera se zda absolutne nezbytna pro obrovske tivotni drama na natl. zemi. Molekularni dusik tvoti asi 80 procent ovzduti. V teto forme ho nedovedou tivat ani rostliny ani zvitata, aekoliv dusik je zakladnim stavebnim kamenem jejich protoplasmy.

Ve svem ptirozenem molekularnim stavu je dusik neteenY. Kdyt je vSak pfinucen ke sloueeni s kyslikem nebo vodikem, vstupuje s nimi do vtech forem jednoduchch i slotitYch chemick",ch latek. Tu se staves veleduletitou soutti mnoha organickYch latek od bilkovin at po herviva, od urnelYch hnojiv po leky, od ane• etickYch prostkedkri po vYbutniny. Aby se du• ptinutil ke vstupu do techto sloueenin, je ;7. tomu zprvu tteba obrovske energie. N6eo ky-

Vt STNIX

Mikroby MUDr. Stanhope Bayne-Jones. slidniku dusika tvoti blesky. Clovek to napodobuje tim, ge promeriuje reky v elektfinu, jet mu dava obrovske elektricke oblouky, kterymi "spaji" dusik s kyslikem, nebo spaluje tuny uhli, aby, zahfal sloudeniny, ktere se dovedou spojit s dusikem ze vzduchu.

Ale tadnt doposud vynalezenY proces neni tak hospodarnY jako prate bakterii. Dusik ze vzduchu je v pride "fixovan" dvema druhy bakterii. Jedna skupina techto mikroorganismil tije volne v pride, a kdyt jsou vaechny podminky ptiznive pro jejich rust, ptijimaji neteenST dusik ze vzduchu, utivaji ho ke stavbe syYch vlastnich tel a vytvotuji nektere dusienany utivane rostlinami. Druha skupina, utvoti s rostlinou jakousi obchodni spoleenost na zutitkovani dusiku ze vzduchu. Tyto bakterie pronikaji do kotent rostlin kotenovYmi vlasky a rozvijeji se v burikach kotenri, kde se usazuji a utvoti hlizky. Tyto hlizy se vyskytuji hla yne na kotenech rostlin motYlokvetYch. Takto utvotenY ptibuzenskS7 svazek slouti obema, rostline i bakteriim. Rostlina opattuje mikrobUm potravu a mikroby dodavaji rostline pottebnY dusik, odebirajice jej ze vzduchu a tvofice z neho vYtivne latky.

Rostliny maji ye svYch telech nashromaldeno mnoho tun dusiku a zvifata, tivici se rostlinami, proste pfenaSeji skladiSte dusiku z rostlinnYch bunek do tivoaitnYch. Za tivota tivoeichove odvrhuji slotite dusikate sloudeniny ve svYch vYmetech. Kdyt zemrou, dusik by zustal vazan v jejich tele, kdyby se nedaly bakterie do sveho dila. Rozkladajice mrtve telo, bakterie rozkladaji slotite bilkoviny na stale jednoduMi latky. Jedna skupina provede tento rozklad Casteene, jina v nem pokraduje, at se na konec utvoti jako vYsledna, latka epavek. pavek jako takovY neziistava dlouho v paUtivaji ho nitrifikadni bakterie, vytvofujice z neho dusitany a koneene obrovske mnotstvi dusienant, jet jsou hlavnimi zdroji dusiku pro rostliny. V techto poslednich stadiich se cyklus ukoneuje. V pude jsou faak take bakterie, ktere jsou lupiei dusiku. Kdyby bakterie, ktere vraceji netednY dusik do vzduchu, ziskaly ptevahu a kdyby jejich einnost nebyla vice net vyvatena bakteriemi, ktere fixuji dusik, nastal by katastrofalni nedostatek tohoto prvku.

Plodnost pudy byla pro stareho rolnika velkou zahadou. Vedel, to necha-li pole thorem a zaora do neho lu§teniny, to tim obohati du. Chemikove zjistili, to takto zpracovana ptda ziskava mnoho na obsahu dusiku ve forme dusienant. Koneene bakteriologove nadzvedli . ek, ktere zahaluji tajemaspori nektere z rou S stvi trodnosti pudy, dokazavk pokusy s chloroformovanYmi a zahkatYmi pudami, s drobnohledy a eistYmi kulturami, to obohaceni pudy dusikem pochazi z einnosti bakterii.

Zemedelstvi dnes vyutiva dalekosahlou merou techto vedomosti o nitrifikadnich bakteriich a podminkach pfiznivYch pro jejich rust.

Bakteriologie kofenovYch hliz stoji dnes ye slutbach eloveka. Pkiprava kuitur pro odkovani luStenin je jednou z nejdfiletitej gich praci mnoha bakteriologu na zemedelskYch pokusnYch stanicich.

DalM dtletitY prvek skladajici buriky je sira. Ve svem cyklu putuje."zemi, vzduchem i vodou", ptechazejic z pudy do tel rostlin a zvitat a nazpet do Oily. Podobnymi rozkladriSrmi procesy se sira uvolriuje z mrttYch bunek. Jine bakterie v zemi vyrabeji kyselinu sirovou a sirany a odevzdavaji je jako vftivu novYm rostlinam. Zpracovavanim siry se zabyva aspori pet rfiznrch druhu specialnich bakterii. Natere jsou velmi male. Jine tvofi dlouhe nitky, javidime u sirnYch pramenti, kde se jim datl lope net blahovYm pacientum v zapachu sirovodiku. Jine zase tvori nadherne dervene a karminove ornamenty. Mnohe pfijimaji siru, ukladaji ji v zrniekach, a kdyt umiraji, odevzdavaji ji pude.

Take v kolobehu teleza hraji bakterie ur61-

Ve sttedu, dne 20. dubna 1938. tou tilohu, aekoliv -L:u2 ne tak dule2itou jako v kolobehu uhliku, dusiku a siry. Tyto bakterie maji schopnost hromaditi aelezo. Utivaji ho ke svym vlastnim energetickYm pfemenam a po smrti je ukladaji v pude v podobe myriad zrnieek. Je pravdepodobne, ze lotiska bahennich teleznYch rud, ktere jsou tak vYznamnVm zdrojem teleza na svete, byla vytvotena telezomilnYmi bakteriemi. Je-li tomu skuteene tak, je jejich deletittost pro na'a ,ocelovY vek opravdu nesmirna.

Nektere z nitrifikadnich bakterii a bakterii sircvYch, vedle spousty jinYch, dovedou tit na neastrojnych latkach nezavisle na tivote jakehokoliv jineho tvora. Dovedou si vybirat prvky z forem, ktere rostliny a tivoeichove nedovedou asimilovat. Dovedou si vyrabet energii pfeskupovanim elektront, provadejice "oxydaci" za neptitomnosti kysliku. Prospivaly by i na jalove pude, ztemnele mlhovitymi vYpary a v atmosfete sopeenYch par, a lotiska siry a teleza, ktera zanechaly v geologickYch sedimentech, naznaeuji, to ut byly na zemi dfive, net se na ni ukazaly prvni rostliny nebo zvitata. Jejich zpiisob tivota i jejich starobylY • dodavaji ternto mikrobtm pudy zcela zvlagtni vYznam.

Ptda ovSem take pkechovava nektere bakterie, ktere jsou Skodlive eloveku i utitednYm rostlinam a tivoeichtim. Na atesti faak mnoho techto choroboplodnYch zarodkft jsou choulostivi, aby vydrteli v drsnYch podminkach pudy. Nekolik se jich vS"ak piece pfenese ye forme sp6r pies neptiznive obdobi. Z techto druhu jsou nejdtletitej'A zarodky suet slezinne, ztrnuti eelisti, gangreny, otravy krve a jednoho druhu otravy z jidla zname pod jmenem botulismus.

NAVgTEVOU U MRAMOROVE HYMNY. Bile kfidlo Pamatniku narodniho osvobozeni nad Prahou se tiskne k plo8ine na vrchu davneho Vitkova. To z dalky. Pfistoupla a vidi§ mohutnou stavbu s dilstojnYm prostranstvim a sferickou vyhlidkou na mesto zdernaleho kamene, nesene k vYSinam pasy Vstoupg a vidiS: mramorova, hymna. Vnitfni prostory Pamatniku jsou rozdeleny jako vnitfek basilik: dole krypta, nahofe lod', nekolik boenich sini a nekolik delnich, kolumbarium.

Bodni sin, urdena pro vednY ttulek popravenYch legionaft, ma dnes jit tri ozdobna penneaux mosaik Svabinskeho, a mezi dvema okny ✓ ktitovani svetel a stint stoji 8tursfw RandnY. Proti nernu Horejcilv vysokY snetovY svicen. Ale krypta i lod' jsou kol dokola obloteny deskoslovenskYm mramorem. Ano, deskoslovenskYm. Jsout' tu pfevysoke steny, po nich jako by splYvala horska voda: to je mramor slerskY. Slersko dodalo mramor na bile schody, na mrakove aede vYpine nad schodfgti. Morava dala perlove S'edY tilkovanY mramor na jine velike plochy. Slovensko ozdobilo klidnYm koutove tlutYm travertinem s dernYmi puklinkami °pet jine. Ale- Cechy tu maji riltovY mramor sliveneckY, karneolove rud ze Suchomast a krvave hnedy karratejnsky. Z toho jsou na,hrobky a podstavce. Oeska opuka se svym teple telovYm odstinem deka, na ruku sochatovu.

Week() to hlazene kameni septa, mluvi, zpiva o praveku naafi zeme svym vznikem, o jeji Soudasnosti tim, jak je dokonale zpracovano, o jeji budoucnosti tidelem, k nemut ho bylo poutito. eerne amen k vzneene pisni to tvofi nahrobek z temneho mramoru, komponovanY pro vedne uloteni nejilraMich ostatIM. Pamatnik neni jegte hotov, ale dojem, kter3im se zmocriuje navStevnika, pronikne celou lidskou bytosti. Spisovatele a vYtvarnici, pozvani fiditelstvim Pamatniku, byli vesmes hluboce zaujati jeho vybrane vznosnYmi a prostou monumentalnosti ohromujicimi prostorami. nplava vran na Hodoninsku.

V okrese hodoninskem objevilo se v posledni dobe mimotadne mnoho vran, ktere se staly postrachem rolnikri. Niei totit nejen oseni, ale i zbytky drobne zvete v polich i lesich, ktere tu je§te zustaly po loriskYch i letoSnich povodnich.

Okresni idad proto vydal vyhlaku o povinneni hubeni vran.

Ve stredu, dne 20. dubna 1938.

Odd dopisovatelskiT Doplsy, je2 by obsahovaly nev6ene, neb zavadne polemiky, potadatel piedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

ZPRAVA ttETNIHO VIBORU, IlLAVNI tJEADOVNY, SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. teetni Vkbor se gel se v nedeli rano, dne 10. dubna, by vykonal svcji pravidelnou pril-letni prohlidku knih, rietri a einnosti Hlavni tradovny, S. P. J. S. T. Na uprazdnene misto resignaci br. A. A. Legikara, byl ustanoven br. Karel Navatil od du teskk Prapor, els. 24, bratrem predsedou H. U. C. H. Chernoskym, a schvalen ostatnimi eleny H. U. Bondove knihy byly drikladne pfehlednuty.

Kahla, zmena v prijmu a vyclani za dcbu poznaoena a uznana v poradku.

Bylo ipovimnuto, ze podet bondri s nevyplacenkmi riroky klesl a 2e bondove rizeni je polepgeno.

Podniky v ridoli a nektere bondy, ktere kdysi podlehaly kritice, jsou nyni vypracovane die mcdnosti a ye prospech Jednoty.

Pozorovano, ze v nekterkch okrskach proti kterkm Jednota vlastni bandy, se vyvine vetgi dinnost a je 26.cloucno; aby Hlavni T.Jradovna upotrebila tu nejvetgi pozornost a vyzkoumala vgechny podrobncsti drive, ne21i takove bon.dy jsou prodane a nezamenene, aby Jedncta ziskala ten nejvet gi vkdelek. Kde bondova spoleenost udela nabidku, neni vkhodno aby v2dy se prvni cena prijmula, ale v ge nejdrive se vygetfilo.

Nage prehlidka bondoveho majetku dotvrzuje shledani statnich revisorri, kteri poukazuji, 2e sta y bondri je velice polepgen.

KaZda polo2ka piijmu a yydani spojena s prijekami na noty proti majetkrim byla podrobne porovnana s knihou Hlavni, a taktet s knihou prijmil a yydani, (detail Audit) a vge bylo shledano v poradku a spravne zaneseno.

Ph prehledu prijeek bylo shledano, 2e je vetgi pozornost vencvana vymahani splatek i a 2e poeet prijeek pozadu se splatkami kapita.lu i firoku stale menti, coZ je velice chvaly hodne. teetni vkbor odporueuje v teto praci pokra.eovani, neb je Zadoucno dodftet slibu daneho, kdy2 byly prijeky delany, 2e se budou na ureitY eas a die smlouvy splaceti. Dodrieni tohoto slibu dlu2niky Jednoty zasluhuje si pochvalu, neb kdy2 kaklY jeden dlu2nik dodrti sveho slibu, usnadni to nemilou praci, elenrim H. U. tyto na ge mile bratry upominat, coa Casto bkva, nemile jak dluZnikrim tak i tomu, kdo je k teto praci ureen. Av gak statni vkbor naleha, aby vgechny prijeky byly splacene die smlouvy.

Proto, 2e nyni tyto jsou lepe dodr2ene, jest jak vkge uvedeno, chvaly hodne a stoji za povgimnuti. Zristava na knize vgak jegte nekolik prijdek, ktere nejsou v poradku, a rieetni vkbor odporueuje Hlavni tiradovne, by s temito nalokila die zakona.

Prijeky proti certifikatilm, ad pro Jednotu jsou nej1epgi zdroj prijmri, nejsou pro dobro jednotlivkch elenri Zadoucne, neb prijeka proti certifikatu je takova zaloha, jak se rika pro striae prihodu, a kdo si tuto zalchu vyeerpa, a pak opomene, a neb nedba vratit, pak a2 se skuteene objevi vik u dveti, takovk Glen nema jig kam se obratit o pomoc. Proto ka2clk jeden glen, kdo se stard o svoji budoucnost, ma se postarat o to, aby tato zaloha byla vracena a neb zristala neporugena.

Podrobnk prehled knihy majetku ukazuje, Jednota odprodala nekolik majetkri prelarankch, a takte2 majetek v &loll Rio Grande jde na odbyt, a je len nekolik Indio majetkil do prodeje, neb va gina je jia zamluvena a zakoupena.

Kaala polo2ka v hlavni knize byla podrobne porovnana (detail Audit) s knihou pkijmri a

VtSTPTII:t vydani, a tyto se vSude shoduji v Upinem souladu s ostatnimi knihami.

Pkijem poplatkri od radu byl podrobne rovnan s knihou pkijmu, a shledano, k pokadek u MAO byl zlepkn.

Zprava revisora statniho Odboru pojigteni byla drikladne prozkoumana, a shledano, ‘te statni vkbor pojiSteni jest s nynejAim vedenim majetku Jednoty uspokojen a pik jak nasle_ duje: "In conclusion, our comments on the Valley properties we wish to say that it was at all times apparent, during our investigation of the Valley transactions, that it was through the foresight and splendid ability of Judge C. H. Chernasky, President of the Order, that the Company has been able to place itself in such fine strategic position for the working out of its Valley investments.

It may be seen from the table of solvency 106.00% in 1936 that the financial condition of the Order is excellent and that the progress made during the past two years is very gratifying.

As a result of this examination it is apparent that the affairs of the Slavonic Benevolent Order of the State of Texas have been conducted with maximum efficiency. economy and intelligence."

Vydani spajene s timto statnim pkehledem knih jest $1267.15 a proto iteetni vkbor, ad jest die stanov ,opravnen najmouti "Certified Public Accountant" v tom rock, kdy g neni statni prohlidka, vzhledem k tomu, Ze statni prohhdka byla_ uznana drikladnou, a tonic stala, vyhra2uje pra,vo toto vykonat v dobe pozdejSi, a2 jestli by toho uznal potiebu.

S bratrskkm pozdravem, za ucetni vkbor H. tradov. S. P. J. S. T.: Karel Navratl, Will A. Nesuda, Raymond Prasatik.

Dallas, Texas.

Otena red. Vestniku!

Neminila jsem zase tak brio psat ,ale okolnosti mne donutily, 2e jsem zde zase, ale slibuji, ze dopis mfij nebude prilis dlouhk.

24. t. m. 1/ad Jaro Cis. 130 pokada naSi obvyklou jednonadni zabavu, 'name ji toti2 jen jedncu za rok, a tedy ovSem si na ni nechame vtdy zalekt a obyeejne se nam vkly velice dobke vydaki, moraine i finanene.

Proto vas, mile sestry a brath 2adam, abyste se vAichni bez rozdilu dostavili, abychom se aspori jednou za rok v g ichni uvideli a poznali, neb se ani v gichni nezname. Hudba bude vktedna, neb nos Dallas ma v hudbe velikk vkber, jidla a piti bude hojnost, ovSem o jidlo se musi flak sestry postarat a kaZda neco dobreho pkinest, abychom neztratily nos titul co mame z tadovkch zabay.

Proto se vAichni v hojnem poetu dostavte.

Doufam, 2e bude krasne poeasi, aby mohli i z okoli Dallasu pkijet. Proto se v g ichni priprayte a navgtivte nagi Sokolovnu 24. rubna.

Za zabavni vkbor vas vSechny uctive zve Marie Rezek. ' • els. 89, Rosebud, Texas.

Ruzavy Dviu Mill bratri a sestry!

V minule schrizi jsme jednohlasne odhlasovali toto: KaZdk Glen, kterk dlu2i za tri mesice je suspendovan, a kterk dlu2i za 4 mesice, je vylouCen. To se tyk.a z y laSte tech, kteki mail vetei prijeky na certfikat udelane Okolnosti nos nuti, ze tak Cinit musime. Tak moji drazi, koho se vas to tkka, pkijd'te dne 8. kvetna do schrize, neradi bychom vas ztratili. Mam pry to tak nejak napsat, aby se nikdo neurazil. Tak se na mne nelmevejte, neb ja za to nemohu, te tech penez stale chybuje.

V prigti schfizi budeme hleclet zaloZit Narodni Sdru2eni. Chceme bkti einnkm telesem ve spoleenosti lidske.

Bratke redaktore pkilokne naleznete Money order na $2.50. Kvitujte to ve Vestniku. To daYe, &IA 'tad na Masarykriv pomnik.

Srdeene vas VSecky zdravi, Aneika Skupinova, taj.

Strana $ San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

Jig to trochu umlklo, bouke a hromu tresk i to krupobiti, ktere se nad na gi rozsahlou Texasskou nahle sneslo, nadelajici v rnnohSrch srdcich trpkosti ba i zoufalstvi v bytostech s podrytkm zdravim a zachvacenkch beznadejnosti.

Jak staty bez iadne armady jsou vydany v sane riordam dobyvadnkch vetrelcri jsouce bezbranni Ci bez pojistky, jsou beznadejne, tak jednotlivec, jemia boute uchvati a zniai Zivly prirody pcbyt a stiechu nad hlavou, bez pojistky. Tea vyrve-li morana rodine aivitele, tu smutna jest budoucnost pozristalkch v easech dneg nich, trpkkch, bez pojistky.

Tupe zirajice kolem sebe, hledame pomocne ruky, ktera by nam uleheila v teto nagi zavinene, nami predvidane, ale oddalujici beznadelnosti; a tu nam pcdavala ji2 pies 40 let a podava, dnes — zitra a poiad, za mime Uspory v poplatcich, nak pojiSt'ujici Jednota S. P. J. S. T. Kolik je tech, jea odmitaji pomocne ruky nag i, chtejicich stati zoufale obklopeni nicctou v poug ti beznadejnosti! Volam vas mezi nag e desetitisice a volam opet, 2e Cas zameSkan3"7 se nevraci, jak pkiboj morskYch yin eas neeeka... Piihlaste se za Zleny, at' v fitlem det, stvi neb pinoleti — jeite dnes!

Ne pouze rozenkm /lam tam v zamori, srdce krvaci, nad pobukujicimi zpravami krutovlady hunske, sapajici se pa na gi bkvale vlasti rodne, ktera, jest z poloviny v name vlady naciske, — ale i tem — jen2 vy gli z rodin v teto zemi a privodu nemeckeho — zabu gi a zalka! Ona du ge soucitna jest pi 6apkova, jeji2 mantel dokonal pout' sve pozemske einnosti ,co uditel hudby v Chicago, Ill., pied nekolika lety. Te2 .ona kraal v tomto umeni, byvgi na navgteve v San Antonio, co rodnem hnizde di rodi gti u svkch sester, ph pkatelske rozmluve, ryze eesky se vyjadtila mezi jinkm na otazky o oeskoslovensku: "Co ja jsem se o tu drahou 6echii slzi naprolevala, snad nam ji ten Hitler a jeho pochopi nespustogi Zde ma g priklad, narode R. 6. S. Kolik z tamnej gich "potureencri" horg ich Turku, maze dokazati tam doma a ne v cizine a ciziho rodu, Ikati pro privlastnenou — coo teprve pro rodnou, svobodnou, Ceskou vlast!

A proto volam s Palackkm k tem, jen2 se stydi za privod "Kdybych i z cikanskeho rodu posledni bvl potomek — je g te hrde se k nemu budu hlasit."

Ku usmikeni se s poslednimi uddlostmi v zamoti a pkedstavuje si mapu Hitlerreichu v podobe clraeice, v name sve naai vlast svirajiei, asi takto: Berlinska draeice.

SlyS' ty, narode slovanskY — kde jsi? prcbud' se z mrakoty sve —, nemecka dradice tlamu rozvird, a oeskoslovensko pohltit chce!

Srgici paprsky z oka Berlina, siru sypaji v naciske doktrine, by ristroji vnitra Iva otravily — tet pod Tatrami znieily ducha demokracie!

Vzchopte se, Blanieti rytirove.

6i chcete nechati dcbu git to srdce 6echie?

ProC ten deskk Nemec — jako potureenec — Polak a Mad'aron —, pod vlajkou Oechie — jako zradce 2ije!?

Zabte ho! Zabte lige! Vrahy — zradce!

Na koho eekate? Na dradici z Berlina?! ktera vas svcu tlamou, ji g tak krute V ruse zbrari — sekni sari — sekni dal, neeekej na spasu — vrhni se na vraha, jen2 ti pa staleti — krev tvoji ssal — aby z vas opet — pro veky — snad pro vZcly .otroky udelal!

Lawrence V. Kallus.

N. B. — Br. pokadateli a celk personal jste zvani na nag!. 211etou oslavu v den 17. t. jak jia bylo preddasne misto ureene oznameno. Na zdar a 2ivio!

Straus 4 Rad Nova Doba cis. 122, Wallis, Texas.

Ctend redakce Vestnika!

Timto stvrzuji ptijem podpor od sbrattenych radii pro nail nernocnou spolusestru Barboru Koredk: had cis. 28 dal $2.00, cis. 13 dal $1.00; 'lady cis. 21, 141, 58, 11, 89, 23, 68, 97, 62 daly po 50c.

Oisla 136, 121 po 35c. cis. 123 — 30c, a cis, 3. dal 25c. Celkem sbirka vynesla $8.75 od 15 ,tadt.

Timto vzdavam jmenem sestry Koreakove vaem shora uvedenYm faclum uptimny dik.

Rad Nova Doba cis. 122 ye Wallis, Tex. Jos. Felcman, tajemnik.

Houston ,Texas.

Cteni bratti a sestry:— Ponevadt mam za to, to mnozi z vas se budete divit jak to dopadlo ve Valley v tu zimu minulY tYclen, dovoluji si o torn napsat neco do Vestniku, neb jsem tarn byl ye etvrtek, v pdtek a v sobotu, prave pies to nejhorai. Zima tarn byla take, ale ne tak, aby tam byla zima nadelala akody jako v jinYch mistech. Byl tam silnY severak, kterY nadelal trochu akody tim, ze trochu povalel tomaty a poakodil kvet a v mistech poakubal neb potrhal listi na baviny, karne, atd. Na ceste clomu, poeinaje pri Falfurias at zde do Houstonu, okurky a korn byly vkide bile, vetrem a zimou znieeny a z baviny bylo videt jen male eerne stonky. Soudim, poeinaje okresem Nueces at do sem, musi bYti veeeko pieseto; snad neni jeate moc pozde, aby se mohla, vzdor tomu, jeate letos sklidit dobrd droda.

Ve Valley je nyni trochu ticho. Citrusove ovoce je jit skoro nadobie sebrano, jen v malo sadech je videt jeate na nekterYch stromech trochu grapefruit a orante. Jit po dlouhou dobu snatil jsem se zjistit co v tom pestovani citrusoveho ovoce je z finaneni stranky, ale nemohl jsem nic ureiteho najit, ponevadt lide si z toho nevedou dost ptesne zaznamy, at minulY t 7 den, kdyt jsem tam byl v Engelmann Gardens, mel jsem pkiletitost zvedet co je co.

Engelmann Gardens mail asi 5000 akrt citrusoveho ovoce a oni mne pravili, ze elenove jejich sdruteni, kteti tento majetek vlastni, pa odrateni vaech vYrloh za vzdelavani, opatrovani a vydriovani toho sadu a sklizeni trody, udetail letos asi $147.00 po akru, disteho vYtetku.

Majetek tento patti skoro vesmes lidem na severu a vYchodu, kteti tam .ptijedou snad jednou za nekolik rokii a nekteti z nich snad tento svtij majetek ani nikdy nevideli; spolednost to pro ne kidi, vede a opatruje. Z toho soudim, to citrusovY sad je dobrY majetek.

Zeli je jit vaecko prye. Ti, kteti men letos ten, dopadli dobte, neb ono melo cenu .od $10.00 dO $35.00 za tunu. Za to ale eervena iepa a mrkev mela letos cenu nizkou Oni mne to ye Valley tak pravi, to skoro katdY rok nee° ma dobrou cenu a takte kdyt rolnik chce hrat s jistotou, to je dcbie sadit rtzne plodiny Ve Valley letos brambory utrpely mokrem, zvlaate v tech mistech kde se stab, ze za den neb dva Po zavodriovani lanky potom silne dente. Brambory jsou DI take taktka sklizeny a udelaly, jak mne bylo feeeno, od 100 do 200 bualt po akru, a cena byla minulY tyden $2.35 za sto liber; snad je to pro Valley pro tuto dobu roku cena nizka. Fazolle, lusky na zeleno se nyni sklizeji. Kolik tyto fazole ptina.aeji nemohu tici, neb oni to poeitaji na "hampers", a ja kdyt jsem s nimi mluvil, nevedel jsem kolik ten "hamper" je a nechtel jsem se k tomu ptiznat, ze nevim. Pravili ale, to jsou lacine, avaak kdyt jsem jich chtel par liber koupit, tak mne poditali sedm cento za libru.

Tomatil je ye Valley tisice akrt a je dobra nadeje, ze udelaji dobrou trodu a to pkinesou dobrou cenu, zvlaate nyni, jest-li v jinYch eastech Texas tomaty zmrzly. Sklizeri tomato bude v pinem proudu asi za tYden; minulY tyden kdyt jsem tam byl, tak jsem videl v nekolika polich tomaty sbirat, ale to bylo jen v tech nejrannejaich polich. Korn se tam jit sype a tak za kratko tamnejei rolnici budcu trZit penize za zelenS7 korn "roasting ears", ktereho se z Valley vyvaZi kaZdST rok nekolik set Zelezntenich kar. Ja jsem si minulY tYden

VIRITNIK Vezl z Valley neikolk klasu korny na "sempl".

Mnoho a mnoho na gich eeskoslovenskYch rolMkt se zajima o pestovani tomato. Radil bych temto, aby se dojeli se podivat do Valley, aby videli a seznali ty vYhody, ktere Valley nabizi pestiteltm tomato. Ja uznavam,ze nyni, krome tomato, korny a baviny, neni toho ye Valley tolik k uvideni jako &lye, ale pro lidi, kteti se zajimaji o tomaty, to stoji za to, aby tam tu cestu udelali. MinulY tYden seznamil jsem, se tam s jednim rolnikem nemeckeho ptvodu, asi dye mile na zapad od Raymondville v okresu Willacy, kterY tam ptiael z Pennsylvanie ; lituji, to jsem zapornnel zapsat si jeho jmeno. Rolnik tento ma tam asi 200 akrii pozemku v okoli, kde neni zatizeno zavodnovani. Ma asi 120 akril tomato, ktere vypadaly ptimo krasne, byly v kvetu a ovoce ktere jit zaeinalo belat, dozravat; pravil, to za tYden bude "aipovat".

Kdyt jsem se jej ptal jak moc vice pro.ce to 6. obdelat 120 akrt tomato net by to dalo obdelat 120 akrt baviny, on mne na to odpovedel, to on v torn nevidi velikY rozdil, co se tyre obdeld.ni neb sklizeni. Ze tomaty sadi do pole v prosinci neb v lednu, sazeekou tak jako bavinu, to je potom ptekopaji a oboravaji jako bavinu. A to co se sklizne tyee, ze je to take asi to same Ze tomaty mu sklidi Mexieane asi za 4 centy od "krejtu", a ze od baviny jim plati zase od sta za pikovani, takte je to asi jedno, co se prace tYee, ale to tomaty maji tu vYhodu, ze jsou s nimi mac dtive hotovi. Kdyi jsem se jej ptal cc odhaduje, to mu jeho iiroda tomato pkinese, on mile na to dopovedel, to to se neda do piedu urea; to to zalek na okolnostech a dodal, to on jit dostal at $300.00 s akru a to se to mute zase stat a zlaate, kdyby se stab a tomaty v jinYch mistech zmrzly; bylo to prase v ten nejchladnejai den. Tam je to pro pestovani tomato misto a ja toho lituji, ze mnozi naai de o tom nevi.

Ja mam ye zvyku, kdyt nekam jedu, pozorovat podle testy poatovni boxy, abych shledal jest-li jsou tarn nejaci ti nati Oechoslovaci.

Vim, to jiZ pled lety videl jsem pti ceste mezi Harlingen a San Benito, poatovni boxu se jmenem Zajic. V poslednich mesicich videl jsem ji tam nekolikrat. Asi pled dvema tYclny, kdyt jsem tam jel vedle s vYpravou z East Bernard, uminil jsem si, to jej musim vyhledat. Ziistajsme stat a ja s panem Kleekou jsme jej ell hledat. Kdyt jsme videli ye dvole staraiho pana asi 70 let stareho s pravou eeskou dYmkou v fistech, ja jsem jej aslovil desky: "Jak se mate, pane Zajic?" On mne na to odpovedel, jak jsem vedel, to on to je. Ja pravim: "Podle to Vaal "fajfky". Seznamili jsme se a ptali jsme se jej, jak a kterak to v torn Valley je. On nam na to pravil, to on tam ptiael v roku 1926 z Chicago. 2e v Chicago mel teznickY obchod, ale to v Chicagu trpel revmatismem, takte byl od nej celY zktivenY, a to jak ptiael do Valley, to za kratkY eas revmatismus pozbyl bez leeeni; to se tam citi doble, ze za celou tu dobu co je ve Valley nemel jeate ani jednou nachlad, a ze je tam spokojeny vzdor tomu, to on platil za svilj pozemek $1000.00 za akr v "buai". On tam •rna 11 akril pozemku, kterY ma vysazeny yesines citrusovYmi stromy, ponevadt jak on pravil, to on je jit starai elovek a jeho pani take, a tak neni s citrusovYm ovocem tolik prace, jako se zeleninou, a dodal, to ho a jeho pani tech 11 akrii ovoce tivi a to nae by se s nedim jinym dlel, to to ma dost.

Mesteeko Raymondville musi katdeho ptekvapit, kdo tam byl pled lety a plijede tam nyni. Ja jsem tam.byl ponejpr y v roku 1926, se zesnulYm redaktorem Dongresem. On byl vybidnut, aby tarn plijel a ptivez1 s sebou nekoho, kdo by tam chtel prodavat ty pozemky pro spoleenost, co to mesto zalotila. On sebral s sebou mne. Ptda se nam tarn libila, ale ponevadt v tu dobu tam nebylo jenom asi pill tuctu malYch obchtdku a nekolik mexickych chatrei, souhlasili jsme jeden s druhYm, "nekdy" to tam mule bYt dobre, ale mysleli jsme, to to mute sebrat jeate 50 let, net to to tam bude vhodne misto pro bile lidi; nezajimalo nas to. Nyni Raymondville ma as 6000 0byvatel; je krasne a moderne vybudovane, v

Ve sttedu, dne 20. dubna 1938. okoli je tisice akru te nejkrisnejai plady it nalezeni kdekoliv, v obdelavani, a minulY rok, mirno nekolik tisie kar cibule a jinYch zelenin, bylo v Raymondville prodano 42.000 bait baviny. Ponevadt je to blizko mote, je tarn dostatednY spad dente pro obydejne rolnideni bez zavodriovani. Je to krasne okoli a ja toho lituji, ze jsem v Raymondville hned v roku 1926 neztstal.

Radim tern, kteti mini nelidy v budoucnosti koupit sobe nejakou.lepai farmu v leptim okoli, aby se dojeli podivat do Valley nyni. Nyni je na to eas, neb jest-li vae bude pokradovat normalnim krokem, aspori tak jak posledni d ye beta, tak cena pozemku ye Valley se zdojnasobi.

Mnozi si mysli, to to Rio Grande je nejaka pustina; kdyt se tarn dojedou podivat, shledaji pravY opak. Jest-li je kde v Texas okoli, kde je tivo, veselo a pino lidu na farrne, tak jako ye meste, tak je to v Rio Grande Valley. Mnozi si mysli, to by tam byli jako ztraceni ,a to se tyre zvla:ste tech natich staraich maminek, ktere snad nemluvi plynne anglicky. Ja shledavam, te jsou tam lido naaeho desk.oslovenskeho vodu po celem Valley, mnozi nevi jeden o druhem. V distriktu patnactern, kde jsme pro Jednotu SPJST. prodali at pies dvacet kust pozemku, je deska osada zajiatena. Jestli se chcete na tyto pozemky podivat, piste mne a ja, se o to postaram, abyste je uvideli. Jest-li byste chteli jet nekam dale ,take dobte. Zavezu vas kam budete chtit a ka•komu budete chtit, abyste mohli vynajit o Valley od lidi tam bydlicich, co budete chtit. Netvrdim, to tyto pozemky, co tam prodava nate Jednota SPJST. jsou ty jedine dobre pozemky ye Valley, ale tolik mohu o tom kid, tie takove podminky jako ona nabizi, nejsou it dostani od tadneho jineho v oelem Valley. Ja. jsem ,pomery ye Valley dost &plate seznal, ponevadt jsem tomu venoval mnoho easu a projel jsem to od jednoho konce k druhemu a mohu varn podat informace o dem budete si plat, a jestli tyto informace nemam po ruce, mohu yam je opattit, necht' se to tYee dehokoliv. Co jsem kdykoliv a komukoliv o Valley pravil neb psal, povatoval a povatuji to za pravdu a nedelam v torn tadneho cdvolani, a jsem za to zodpovednY, necht' to bylo ptiznive neb ne.

S bratrskYm pozdravem znamenam se, J. F. Chupick.

2ADosT 0 PODPORU V NEMOCI. Rad Spravedlnost, cis. 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ptichazime k yam s prosbou o sebemenai podporu pro nateho br. Roberta Vernera, kterY byl operovan a nema nejmene 6 mesict tetko pracovat. My ho podporujeme die motnosti, ale to je malo, proto se obracirne na vas. Doufam, ze nak tadost vyslyaite a nejakym darkem nam Plispejete. KatdY darek bude s diky plijat a ye Vestniku kvitovan. Milodary zasilejte na: J. F. Novosad, R. 3, Box 275, Shiner, Texas.

Vaclav Steinocher, pledseda.

J. F. Novosad, tajemnik.

Nemecke Zeppeliny za valky.

Kdyt v r. 1914 vypukla velika vojna, mela nemecka armada ye slutbe pouze jednu ou vzducholod' typu Zeppelin "L 3". Ihned vaak bylo zapoeato se stavbou dalaich, nebot' si Nemci slibovali velmi mnoho od valeeneho pOutiti techto vzduanYch dart. Behem valky ptialo na svet dalaich 65 Zeppelint, dale 9 vzducholodi typu "Schutte-Lant", jedna "M" a 3 "Parsival". Tedy celkem 78 tiditelnych vzducholodi. 8est z nich se vaak hodilo pouze k vycviku posadek a bojoveho upottebeni nedoznaly. Z ostatnich taktka vaechny dolly neslavneho konce. 26 jich bylo znieeno neptitelem, 14 ztroskotalo neplizni povetrnosti, 12 bylo znideno vYbuchem atd. Z techto 52 pripadt zkazy letadla ve 28 ptipadech zahynula spolu se vzducholodi i jeji posadka. Ze zbytku 17 bylo nutno vytadit ze slutby jako zastarale nebo opottebovane. Zbylo tudit Nemecku ke konci valky ze 78 jen 9, ktere se nesmely ukazat blite neplitele, nebot' by se staly ihned jistou kotisti tehdy jit velmi dokonaleho leteetva.

Ve stkedu, dne 20. dubna 1938.

VZORNA OSADA. Opisuje I. J. Gallia, Houston, Texas.

V dnegnim Houston Press uditelka sledna Helgar Jensen z Danvang, Texas, popisuje zakizeni danske osady, mezi Palacios a ElCampo, Texas. Slovo Danevang znadi Ludiny. V rote 1894 nekolik Danil ze severnich state a ze stare vlasti zabrali 24.000 akrt pkimokske pUdy, a dnes maji osadni sdruteni, nad nima by katda osada mohla bkti hrda. Bydli tam jedna eeska rodina, nekolik Ameridanil a par Nemcti, a ostatni jsou Danove. Pies zmni mesice vyuduji anglcky a pies leto dansky. Maji spoleanou knihovnu, fizenou dvanacti eleny. Objednavaji kaadorodne vzdelavaci knihy, ktere jsou k upotkebeni cele osady. Maji spoleeny obchodni dum "ttoru", dill obchod, kde prodavaji veekere plodiny" a take sve potieby nakupuji. Maji dye spoledne distirny na bavinu "dainy", s ndkladem$32.000, ktere se snad gestkrate vyplatily. V loni idistily 808 balikei baviny. Maji svoje telefonni zakizeni a nyni pracuji pro sPoledne elektricke zakizeni. Vegkere zakizeni je pod dozorem sedmi dlenneho vStoru, volen3"7m osadniky. Maji svij osadni "Filling station", a mnohe jine spoleene zarizeni. Ve gkere sve potieby kupuji ye velkem rozmeru a prodavaji osadnikum s mirnS7m vS7delkem. KatolY den spolku plati deset dolarti za elenskSi certifikat a $ 5 na pracovni kapital, co zalcha obchod nich potkeb. Kupuji vge ve velkem (whoolesale) a prodavaji svoji bavinu spoleene ,a nasledkern dobie vybranSTch druhil baviny dostavaji lepgi ceny net obydejrrk jednotlivec Sleena Jansen pi ge: Dkive, net zadneme jaMolly navy podnk, vgecky jeho obtite a potkeby jso udfikladne pobrane, aby jeho zdar byl pkedem zajitten. Mimo jinSPeh podnikil maji take tovarnu na rakve, ktere jsou k dostani po $40 jedna, dobre a slu gne Apravy.

Popis one osady mne tak zajimal, ze opisuji jej, v nadeji, ze na g lido v tech mnohkch osadach deskS7ch po statu Texas, sobe jej povgimnou a snad natal tam dojedou.

Presto Danevank je na zdene ceste Cis. 75, tak behem letni doby moano tam zajeti a take v ndaleke mokske vocle se osvetiti.

V deskkch osadach po celem Texasu moano podobne Spoledne sdruaeni b3iti zakzeno„ a mohou zdarne pokraeovati. A na g Tide by nernusell pkehnane ceny za sve potteby platit. SpalednST obchod, spoledne dtiny, spoleene elektricIce Wizen' pro veecky domaci potkeby, pak pro nakladarny masa, zelenin, malt' strojek na, zani kogt'at (metli). To yama na kogieky z vrboveho prouti. Vrbove prouti zde dobke roste.

Vrby se sazeji do tatikii jako bavina, oboravaji se, a hned prvnim rokem vzrostou na 6 neb 7 stop a mohou se sekat sekacim strojem.. Pak kaadS7 nasledujici roll nova firada vyroste z kokent. Take cedry na oltivka (pencil cedar) se v ipkimori dobke daki, a tketim rokem se da sekati a katclYm nasledujicim rokem take. At doposud sedrove dievo je hlavnim materialem na olAvka. Tovarny na severu rady v ge koupi a daji navod na fipravu pro zasilku atd.

Uprava gunek die deskeho a polskeho zpusobu, ma dnes prvn cenu v trhu, a to same plat o slanine figpeku). A pak nae texaskY domaci dobke upravenST melas neni k pkedeeni a je zdravejei net ty ritzne syropy ze severnich tovaren. Takova osada by mela m tspoleenS7 "press a vany na vaien melasu die nejlepgho vzoru.

Pak nesmime zapomenout na lep gi druhy mleeneho dobytka. Spoleend masla.rna a iiprava sS7ra, nejen obyeejneho tvarohu, ale take tak dobte upraveneho jako je American cheese aneb sSrr holandskST, ktere vady najdoii odbyt ye meste. Take dobra zasoba podobnnSrch potraVin paniffie hospodyn narychlo upravit jdlo. — Dale spolednST mlSrn na rtizne moudne pgeniene a kukutione zrni, by dopinil potieby takove osady.

Co dovedli Danove, dovedou take naei lide, vzemou-li sobe delei eas a pozvolna se ptiprak qpoledne praci. Mnozi utikaji z farem di mesta a ve mestech vgelijak tivoki. A piece cele tivobyti megt'aka muss ptijit z farem.

VESTNIK Kdyt jsme jit zde v to naei Americe usazeni a jinde ta.dna, jina zeme neskyta 1pe gich vS7hod nea tana g e Amerika — jak krasne a chva.lyhodne by to bylo, kdyby dne gin pokoleni zakizovalo podobne spoledne osadni potteby — pro sve ditky. Kdyby ditky videly, to takto vzorne za • izena osada by pro jejich budoucnost skytala obstojne pkijmy, a mela tech spolednych vYhod tolik, neb vice a laicinejei net maji v mestech, byly by spokojene s tivotem na fume. Jak to do dneeka betelo, rolnik za za svou delorceni diinu je bidne platen, a tedy neni divu, ze to mladet utika do mesta.

Dejte Mem misto k spoleene slu gne zabay e na kaade farme neb osade, okolo domu .a v zahradach vysazejte ovocne strcmy, okolo damn rtizne kvetiny, v nitgi polnim miste upravte rybnik, upravte moderni staje pro dobytek, kurniky pro drilbea, a vtiuete deti jak se ma zachazeti s temito apravami, a ony sobe ten rolnickY 'tivot take zamiluji, ze z farmy nebudcu utikat. Dnes mateme dostat veekere navody z Agricultural Department v College Station, Texas, aneb Agricultural Department, Washington, D. C. o vSech vS7g e jmenovanSrch rolpick3ich podnicich, Upine zdarma.

Nagi mladek path budoucnost, a kdyt v kaade rodine budeme vice ptemfelet a s detmi dorostlejtimi o budoacich potkebach kaadodenne rozmlouvat, ,ani ti mlad g i jsou chapavejei a budou sami pracovat pro zlep g eni .iti na farm& Kdyt urdime hodinu dasu kaZdY weer k spoleene porade s cletmi o budoucieh potkebach a probereme veekere nedostatky co mame, najdeme, ze mnohe pottebne veci se daji zakiditi.

Hlavni veei k spoleene osade svolat schtizi a volit lidi do vYbora, kteki dovedou dobte tovat, a kteki by za mirnou nahrada. mohli katdomesiene vee "inventorovat" a pattiene dalei kizeni upravovat. Pad rolnicke Farmer's Alliance v Schulenburgu byl zavinen nerozumnYm iizenim. KaZdY Glen sam sebe obsluhoval a ditel May platil za bavinu priunerne o tti dolary na, balu vice net' jini kupci platili. Oleni spolku obeeli jine kupce se "semply" a tito cenu vyhnali vise net zae mohli bavinu prodati a pan May, teditel obchodu aby se zavdedil elenam jeete o Vs pkidal nad pkehnanou cenu. Etikaval, my nebudeme prodavat nyni, poekame, as bude bavina dratei. Kdyt ale musel prodat, bavina klesla a oni )celY kapital $6,000.00 na bavine ztratili. A tak skoneil spolednY obchod v Schulenburgu.

Dneeni dobou v katdem veteim obchode obsluhovad tklerk) pada y am zbuti a vezme vase penize, a toto zboti i penize donese kasitovi. Tento \ee ptepoete a teprve yam zboti dorudi. Dle tohoto systemu taden posluha nemute yam dati co varn nepatki a obchod dostane pinou ureenou cenu.

Takov3"7 system by musel Wit zakizen pki ko.2dem spoleenem obchodu.

Piave ateme, ze katelickY biskup ze San An•onio svoldva, schazi v katde osade v Texas, a 'Zada rolniky, aby se spojili pro lepei zdar '61enem se mate stati katclY rolnik, bez ohledu na jell() narodni, nabotenske aneb politieke postaveni. To je vYbarna myelenka, a pki dobre avaze mate rolnikam velice prospet.

Prove nyni, co Nemeeko a Polsko vypovida tidy a Amerika je zve k usazeni zde, mime k oeekavani, ae obchody v Americe budou veude pkebirat a rolnicke vYrobky hleclet obchodne opanovat. Pohledneme do obchodu veeeh veteich mest a take v eilejeich meneich mesteckach.Lide veude drti hlavni obehody v rukou. Vee co tide delaji, mohou rolnici sami delat a vlastnit behem pkietich let, tak jak maji to rolnici claneti v Danavang..

Houstonske okoli melo take chadne poCasi po dva dni, teplomer klesl at na 36 stupria na otevtenYch polich; u nos bylo 39 stup. nad nulou.

Na jedine eislo "New York Sunday Times" se spottebuje dkevo z 90 ha kanadskeho lesa.

"Medley", LeondSrn.

Strana 5 Palacios, Texas.

Cetni bratki a sestry!

Pkijmete ode mne srdednY pozdray; bych vam vesele svatky, ale net tento dopis y am ptijde do rukou, bude jiz po svatkOen a tak nom zastanou jenom vesele anebo sinuine upominky. Co se naeeho okoli tYka, my a,oi bademe dlouho vzpominat na tento Lie 7. tento mesic ykieel severak a foukal a do , ,,,ebety vedera a v foci ptieel malt' mraz a tol l:: no poll neostalo nic jenom suckle listi. Jake je podivani dnes na ty farmy, kde pfed tialnern byly tak krasne kropy, veteinou jit okopane.

A prg et ne a ne. Posledni deft' byl v polovici &lora. Kdyby asporizas preelo, ale no to neni tadna ukazka a take toho semena neni, ant toho zimniho. Jak jeden dopisovatel pool, de on jeete nic nesel, 2'e pry on nema, to zlinni .s-meno, ale nee° musel mifi, neb jsem videi, jail se mu bavina tadkovala.

Mili bratki, kolikrat jsem poukazcv al, obychom se spojili jak delaji jine narodnosti. Nevim, proa nos narod nepraeuje dohrornady. Podivejme se na naee sousedy Dany, jak ti pracuji jeden s druhYrn. Jdete od nich nee° ieuupit, a shledate, ae maji jednu cenu a to ie to, co my nedelame.

Byl u mne maj spolubratr, 2e mu ten a ten p ovidal, ze mu to nic nedela, ae to pontrzlo, ae on ma dost semena ate proda o dva dolary na sto drate, a to mu to zaplati kopaee. bratki, co je takovy dlovek na svete pro liciskou spoleenost? Nit! Neb ten elovek, ktenV y am dovede udelat ekodu a po strane se 17,.m vysmeje, ten je horei net to zvike. To nett co dela, ale takovY elovek vi co dela a jeete po strane kekne, ae se nedal a nebo jsme jiia Dnes, kdyby jste ptieli s nejakYm nal/I:hem, at' je to spolkove nebo narodni, prvni co clootonete za odpoved': "Ze dnes neni na to eaou", nebo "neni penez", anebo "to udela Hlavni tadovna". Tak se ubiji spolkove zaletitosth Dnes se void do celeho sveta aby se narod spojii a zalozii Narodni sdruteni, a co dostanete za odpoved'? "To se jenom schaze protahuje!'' Nebo: "To neehame nat na podruher Na Lo nikdo nepomysli, ae ZadnY general bez valku nevyhral, ze tadnY jednotlivec celek a celek nedela jednotlivce. A jest-i deme kikat, ja tam negajdu, tam jsou rozumy. Jest-li chef, aby to nebo ono b-0-1,-) v lepeim potadku, tak net nekoho odsoudie, tak pltjdi a tevki knihu a seber to od prvni strOnky a listuj at do posledni. A jest-li najdeS neco v nepokadku, tak teprve se mutes` covat.

Milk bratte redaktore, nevim kam at jsem to zalez, kdyt jsem mel uloteno od naseho tali RVOS. Oslo 138 Cermak, abych Te potadal o ∎uvefejneni v nasem Vestniku, ae budeme odbyvat piknik dne 24. dubna, na oslavu 101eteho jubilea ,zaloaeni naeeho tad. A tak bylo jednotom samem Miste, co se odbYvaji katclY rot, totia ph Highway 'Cis. 36, tki mile od Elmaton. h/asne odhlasovano, aby se piknik odbYval no Tak uctive zveme vgecky spolky. Take na g hi. fikednici slibili, ae pkijedou, tea budeme mit nekolik dobr3ich kednikti. 0 dobrou zabavu se postara, vS7bor i o dobrou muziku, jidla vdeho druhu, piva z ledu 10c a 5c bez ledu. Tak na shledanou 24. t. m. v Elmaton.

Za vSrbor: Jan Hikl, Stachec, Vacek, Tobola, Mieka a Frank Domorad.

Vge velke cirri Hitler pouze v bkeznu.

Hitler yeti, ze jeho St'astriS7m mesicem je bkezen. Proto v gechny sve nejodvaanejai podniky phpravuje tak, aby byly uskuteeneny v bieznu. V bkeznu roku 1933 vzpianul poaar ki g -skehonmu.TdycpilHtervNmku vaechnu mot a vykadil ostatni strany, tea 133 .7vale spojence. V bieznu 1935 rozhodl o znovuzavedeni vojenske povinnosti v Nemecku a oznamil Anglii sve zahranidni potadavky. V sobotu 7. biezna 1936 svolal tajne tieskY snem a ridsledujiciho dne se dovedel ptekvapenY svet, ae Nemecko ru'ei mirovou smlouvu a dava, obsadit demilitarisovane porynske azemi. A posleze 12. btezna 1938 nakizuje obsazeni Rakouska. Z toho je opravdu patrno, ae svou dynamickou politiku dela v dvouletYch etapach, a to tak, de rozhodnuti a CM spadaji vady na mesic bi.ezzon,

Strana 6 Taylor, Texas.

Vb-eno". redakee, przitele, krajane a cela obec etc cai-Ai! Ji sem zde zase s par tddky a oznarnuji ?as se kvapem blizi ku nakmu Spkolk(Linu Zupnimu Sletu a zavodrim. Proto 26.fft',11 Becky sokolske jednoty, co path pod Jitni 21_1;.u, by poslaly poeet svSich cvieicich, kteti roj.zocu na vetejne vystoupeni, aby nas ubyv.'brar mel pro ne mista na nocleh. Tet m a prosim v§echny zdefgi taylorske ptaLeL, a krajany, kteti by sebrali na nocleh hochy aneb deveata sokoly, by se ptihlasili co nejspi ge u vS7 1.391u ubytovaciho a to jscu: Frank J. Leshikar ml, Gilbert Malish, sestra t' ofie F. J. Leshikar a Rozie Shiller, neb pro §patne cesty, ktere nasledkem mnchSrch jsou nes;iedne, nemilte qbor ubytovaci v'aude jezdit.

Proto vas, drazi krajane a ptatele zdefai, srrie Cala tadam, byste se ptihlasili u tohoto ubyto., A'aciho vS7boru.

Schilze Telocviene Jednoty Sokol Taylor, kterd byla,odbSrvana dne 10. dubna, byla v hojIleM poetu navg- tivena. Bratti a sestry v teto schuzi nejvice pracovali v zajmu na§eha sletu, by se nad odekavani naletite vyda• l. VelkS'r zajem byl bran o to, aby vgichni melt misto ku ptespani, tet" o navg'tevniky, Izteri ntijedou, by byli ndletite obslouteni, proto zvoleni vDaoti, kteti jit pracuji, by se nds stet vydatil nad okkavani naletite„ Jednoty sokolske, ktere vYglou sve cvieici na stet, necht' mi dopiM na nite uvedenou adresu, Izolik jich kat,da jednota vy ge a‘ra to 'DI vSilaoru abytovacimu vytidim, Fen co nejspi g" mi te, by vg'e bylo vykondno. Zavody budou se odlavat v sobotu, dne 14. kvetna poi sini tadu -Vy,chrad" Cis. 48; S. P. J. S. T. na Bayresville a dne 15. kvetna zase bude vetejne cvieeni vkch Jednot sokolsk$ich pti nave sini tadu "Praha" cislo 29, S. P. J. S. T. ph Taylor, kde je mista na cvieeni dostatek.

Proto vas, drazi krajane a ptatele a vy, shoslovenskSr narode, zvu bez rozdilu na nak v\7 znamne dny 14. a 15. kvetna, kde uvidite krasne cviky nagi mla,dete a kde jejim vystouponim budete nad:seni. Proto nezapomerite a jistotne vg ichni z celeho Texasu ptijedte na clay 14. a 15. kvetna.

Volfim nakmu sletu: "Zdar!"

K. F. Chalupa, sletovSr zpravodaj, Rt., 1, Box 275, Taylor, Texas.

PRAZg Ti ARCIIITEKTI NAVITHU.Ti STAVBU TURECKEHO PARLAMENTU. V techto dnech se dostalo v Turecku eesko:.1(- vcnske architektute nejvaiho uznani. Pro-Jett architekta Aloise Mezery z Prahy, ktery navrhoval za spoluprace architekta F. Sramka a R. Vichry vStstavbu vladni etvrti s paidcem pro Velke narodni shromadeni a nekolik nrinisterskSich budov v Ankate, obthtel prvni cenu. Jak znamo, rozhodla se turecka vlada v cervnu minuleho roku pro omezenou anonymn soutet na stavbu znainenSrch budov. K souteti, kterd trvala jen do 15. prosince, pozvala 14 architektri z celeho sveta. Mezi nimi byl na ptiklad znamST patitskr architekt Perret, Laprade, architekt Vago, kterS T jest spoluautorem stavby palace Spoleenosti narodil, vderiskS7 Flolzmeister, jen je jiz v Turecku znam sta y -baminsterkchbudovaprjektmsidla presidenta republiky.

T.Tkolem soutete bylo vypracovani ideoveho rhu palace Velkeho narcdniho shromatdeni. Pro tuto budovu nesmel projektant ptekroeiti limitovanST stavebni naklad 90 miliont KC. Mimo to bylo rikolem architekta vypraccvati na ureenern staveni gti celkove rozvrteni budovy, ministerstva zahranitnch veci a ministerske rads, sidla presidentova, kasaren gardy a pobete, obytn*ch objektil ztizencri parlamentu, ar..hivu atd. Naklad na v g"ecky budovy byl staven ptiblitne na 200 milionn KC. Ph architektonickem tekni parlamentu byly potadovany zejmena 4 zasedaci sine, z nicht nejvetti mela obsahovat 600 mist pro poslance a 2:500 mist pro obecenstvo, diplomaty a iurnalisty.

Architekt Alois Mezera je v Ankate jit znam, nebct' v roce 1929 ptipravoval projekt na sta y-

VESTNIK bu budov cs. vyslanectvi v Ankare, ktere byly provedeny v roce 1937-38. aurecka vldda pozvala k souteti architekta Mezeru teprve v mesici said. Porota, do ktere byli jmenovani architekti Dudok z Holandska, Robertson z Anglie a Tengbom ze 8vedska, vybrala k utgimu posouzeni tri projekty, na prvem miste navrh Mezerav a jeho spolupracovnikri. Na druhe misto postavila projekt videriskeho architekta Holzmeistra, kterS7 se k praci spojil s tureckrn architektem Fachrim.

UKAZME, GE SE 0 NE ZAJTMAME. Z Temple pige krajan Jos. Zvolanek: Sleena Ethel 8ebestova, studentka ze statni university v Austinu, sdeluje, ze tam nyni nacvieuji li trochu smyslu pro neco krasneho, trochu smyslu pro necokrasneho, u glechtileoo a deskeho, jako jsou ta nage prava desk.a divadla, pozvete je do sveho sttedu, do vagi osady, protote oni se na vase pozvani teal Podpate jejich snahu, protote je to vzpruti k daleinnosti, neb to jsou nak deti, deti nakho na.roda. A jestlite je pozvete, take se postarejte, aby byla pane., nav gteva. To zkla,mani, ktere se dostavi od nageho lidu, to I/21:1y nejvice boll. Toutebne si pteji, aby tito na'gi universitni studenti dodelali se Uspechu. Pevne vetim, Ze tato Dr. Mieka smetanka bude propagaci nas budoucich. — Sleana zpravodajka prave pine, ze studentske divadlo "Radostna udalost" budou hrati prvni nedeli po velikonocich, dne 24. dubna, ye Fayetteville a druhou nedeli po velikonocich, dne 1. kvetna, nikoliv ve Fairchild, iVbrt v Taylor, v sini tadu Praha, S.P.J. S.T. a tketi nedeli po velikonocich, dne 8. kvetna, na Den Matek, ye Wallis. Zaeatek bude vgnde ptesne v 7:30 veeer. Studenti i jejich profesor se teal na shledanou s krajany.

RESOLUCE UZNANT. My, elenove tadu Karel Jona g Cis. 28., shromatdeni ye sve mesidni schnzi dne 10. dubna 1938, vzdavame uptimne citene uznani a vtele diky vkm tem, kteti se s nevgedni ochotou a pill zasaddili o to, aby byly zavedeny Ceske udebnice do vetejmich statnich kol v nakm statu Texas. Vateni krajane, timto §lechetnSrm einem zapsali jste se hluboce v srdce vgech muZb. a Zen teskoslovenskeho privodu a natl. mladeti zvlaaT. A co je8te vice, uctili jste nehynouci pamatku nejvetMho vychoyatele lidstva, Jana Amose Komenskeho, kterS7 polotil zaklad ke fgemu vyueovani. A jsme jisti, k kdo toho mute cti a miluje, ten se neodnarodriuje.

Ze vkch konein Texasu taxi a my s nimi ptejem dnes: Necht' varn za tu velkou praci kyne v miru slast a pies!

Dano v East Bernard, Tex., dne 10. dubna 1938.

John Vagieek, John Mayer, Peter Jochec, Leo Havrda, John Gajevskk resolueni vS7bor.

TAK TEDY: "BROC?" V dobe krane schazi vtdy nejen pochopeni, ale i prorozumeni. 0 nvahach a rozjimanich v mysli poeat3.7ch, nenapsanSTch myglenkach, nebudit povidano. Vime v§ichni, jaka hojnost zamera a Amysld tu proudi — jak snadno se neporozumenemu ublituje. Zustavaji nam jen "lase" a vzpominky. Pomery na§e jsou rozmanite. Hluboko v socialni situaci leti na§e "ja". Chudoba, nepomer stavovskS7 nema, brzdit silu ducha. U nas, v Oechach, na Morave i ye Slovadi, prave z Nina chudeho vynikli jednotlivci, mocne spejici ku vedeni. Z teed bohataich, zarnotr4ch mat'anil a glechticil nemame dosud nic vynikajiciho.

Je-li nam to znamo nebo ne — my vgichni dnes tijeme v dobe, kdy se pi ge nova historie celeho sveta. Jsme einitele doby utvaleni nekilo, co dvacate stoleti musilo sebou ptinegti. ijeme v cyklu 2,000 let, ktere vtdy od nezharneho poedtku hraly ohrothnou roli v historii nezname.

Smutne jest, ze nedovedeme pochopiti tu dalekosa.hlou miru vednosti — neni to ani naM vinou. Udalosti svetoveho rozsahu odehravaji se kolem nas denne. Jsme jaksi lhostejni vridi konfliktinn tivota vetejneho, dug'evniho a rodinneho. Udalosti, ktere by pted nedavnem rozvitily celS7 svet, ptecha,zime klidne,

Ve sti•edu, dne 20. dubna 1988. llaostejne a zaponainarne den ode dne, "co se to tu vlastne deje?"

Venujeme vice easu malichernostem spoleeenskeho Zivota, tlumime v sobe uddlosti oder hrane peed lety, nosime v srdcich zagt', ktera jen otravuje nas i na ge okoli. Snad nejnevdeenej g i praci jest snaha konati 4obro, -Co dobrS7ch my glenek zde zaniklo jenoro proto, Ze se jednotlivainn nelibili. Poukateme-li na nejakSt nedostatek tu a tam, hned se podne nekdo opirat Noviny maji reflektovati naladu a citeni du. NejvetSi moci svetove podlehaji nebo se vzprutuji "Vox populi" — hlasem lidu. Dovest ziskati dtveru lidu, to znamenalo a znamend vliv. Kdo by potom 0 drivery naduZil, nedojde nikdy k cili.

Nechtel jsem vsiti nee° jineho do nageho vetejneho Zivota, nee SirSi rozhled a chut' k spolupraci. Ten, kdo nedovede pochopit, Ze ye spojeni jest sila, jest ovSem stranicky jednotvarnS7 a spoleene praci ublaujici. Vec jest velice jasna: co dovedemerici pokoutne, mar me dovesti iici vetejne. Jest lep gi a dtstojnejsve mineni vetejne net to aeptati do ucha sousedky nebo sousedri. U Zen jest -znama tajntstkatska povaha, ale u miat nejsou klepy omluvitelne.

NejslabSi povaha na svete jest povaha ramenate, obojtivelnika, kterS7 jen po strane dovede nadavat a bezpodstatne kritisovat.

Dovedu poukazati na spoledenskST 2ivot — ptatelske styky mezi tady Jednoty S.P.j.S.T. Dovedu to proto, ze jsem se stS 7kal s 61eny mnoha 'tacit a jsem elenem jednoho. Sliby slolene pre vstupovani neznamenaji pro ne zhola nic. Napadaji se, pomlouvaji jeden druhello a hledi ublaovat. Kde jest ten jejich slib? Vzdorovani, protinapor a klepy se roznag eji od sine k sini. Jest to odpuzujici, hlouIA a nedtstojne. Smutne na vrchol jest, 2e nejen Skodi, ale nalezaji v tom zalibu.

Svet jest podoben boutlivemu moti, ye kterem se dmou a biji do sebe viny nenavisti.

Jednou ta, podruhe ona vina nabSiva, vrchu a vrha lod' osudt naroda a lidstva na uskali bojfi, sport a valek. Je zde sila, ktera by dovedla lidstvo spojit, jest zde most, kterST by propasti pteklenul?

Ti, co chteji "mistrovat flak humanni etiketu" a srovnavat ji se svoji matanou pole, mikou, ty nechame projit bez odpovedi, obejdeme kol nick. Snahou nagi jest prace konkretni, bez main, bez slovni akrobacie, ktera, se osvedeuje denne ye vetejnem Zivote nejlelepe: "Hledejte sttedni cestu" — kdo ji hlejiste ji najde! To muse bkt uji gtena pravda,ze neni nad lidske sily, ze jen ye spojeni se spoeiva zdatna, sila, kterou jest moZno vesti napor.

V zahrade na geho Zivota jest nejkrasnejgi kvetinka, kterou jmenujeme "ptatelstvi". Jeli pestovana, nas velice nejen jeji ptivab ale i dista, obeerstvujici vane.

Pfatelstvi neize vymoci, nelze je vynutiti nebo koupiti. Jest to ctnost eloveeenstva vnuknuta mu do vinku hned pti vstupu do areny Zivotniho boje. Nam ma bS7ti mile a vzacne.

Jest ho nezbytne tteba. Nemusi to bSTti vztahy krevni Svagrovske.

Ptitelem jest ten, kdo zna na ge chyby slabosti a ma nas piece rad. Kdo vSe o nas vi a midi. To jest nejbla gi potom jen lasce.

Kde takovou nelistnou lasku najdeme, tam nas to tahne, pouta a te gi — bez ohledt na vge ostatni. Takovou lasku najdeme u deti, u lidu prosteho a nelistneho a takovou ptitulnost hleda, ka2c17'y Zivotem isolovanST jednotlivec — a tu dovedeme milovat a verni laS7t v dobrem i ve zlem. Mame radi Jarni KaSel? — Ano! Vesely-Tulak. ._ Obr mezi mikroskoPY. Anaericke opticke zavody sta:vi nyrii m-ikroskop, kter3i zvetauje etytikrate silnejT-net dosud nejvetgl mikroskop. Ptistroj ma urno2niti 60,000nasobne zvetgeni a je ureen kilavne pro geologicke badani. Opticke zayody studuji nove tvary eoeek, jima ma, se jeSte vice zySTSiti, v9.kon mikroskopu. Podle spra y z Ottavy, studuje tamej gi ministerstvo, dolri plany pia staybu jer Ste silnej giho rnikroskopu nez budou mite Spojene Staty.

Ve stfedu, dne 20. dubna 1938.

Rad Svaz Ceehoslovanfi, cis. 92., Fort Worth.

Tirnto se na vedomost dava vSem bratriun a sestram a vg em dohromady, tie tad Svaz Cechoslovann cis. 92. bude poradati v sobotu dne 23. dubna zvlaStni zabavu, totiti na "Rozloneenr, minim totiti na rozloudeni s nag starou sini, pii hudbe br. Blatika. Nebot' minime nag starou sin lit brzo rozbourat a postavit na jinew miste novou, a jak jsem slysel, ma to bYt nee° pekneho. Tak nezapomerite a dostavte se v co nejvetSim poetu, abychom se v na gi stare sini jeSte dobte vytandili. 0 dobrY potadek, piti a jidlo, jak vite, bYva vticlycky dobte postarano. S bratrskStm pozdravem, Paul Foyt.

Floresville, Texas.

'Mena redakce Vestniku!

Nate telocvidna jednota se pilne pfipravuje na velkY humoristickST veeirek, kterY bude potadan 1. kvetna v Sokolovne. Zadatek v osm hodin veeer. Program jest sestaven z rriznYch tiertovnYch vYstupn, kratSi veselohry a zpevy a potrva asi dye hodiny. Pak bude nasledovat tanedni zabava, pki ktere bude adinkovat dolate zname. deska orchestra. Zveme vSechny milovniky vesele zabavy, aby se ptiSli mezi nas pobavit. Na zdar a na shledanou u nas dne 1. kvetna! Za T. J. Sokol Floresville, Marie Svobodova.

Mesquite, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Dekujerne yam za dalSi ptispe yky, ktere jste pro nas obdrtieli a zaslali, a prosim ct. redakci, aby byla tak laskava—a uvetejnila dali jmena tech, kteti nam vypomohli v naSem neStesti.

PeveckY Kroutek, Dallas, $10.00. Pani Karolina Dallas, $2.00. Ct. rod. J. Vrla, Dallas, $5.00. Ct. rod. F. Kondrla, Dallas, $5.00. Pani Hala. Mineola, $3.00. thrnem $25.00.

Teti dik p. V. Halovi v Mineola za darovani fazoli a hrachu a za vie, co pro nas udelal.

Dekujeme pan! Svajcerove a p. V. Skotairovi z Dallas za darovani Satstva.

VSem pfeje vie dobre, Rodina Rididkova z Mesquite, Texas.

Z DOPISU HRANItARKY. . . . Mohla bych Vam psati do nekoneena fakoVe ptibehy z nakho Ziveta, ale veechny dohromady nemohou se vyrovnat hysterh poslednich tYdnil. Byli jsme iptipraveni a odhodlani ke vkmu. Ja soma oaekavam tteti dite v nejblitig dobe. Ale vette, moje my genky nebyly mygenkami matky. Piave pro ty Teti jsem byla ptipravena na vSecko. Bylo by jim to ptidraho, nebot' tak citil u nas katidY. Na nemecke strane to bylo Primo Silenstvi. Od rana do vedera kvaly ampliony i Ude v naSem dome, same nemecke made, proslovy, hymny. Spolunajemnici vYhrutine a vYsmeSne nas pozorovali, pronakli rrizna proroctvl, jak se easy men!, mluvili o rozbitYch lebkach atd. Cele noci, pckud neposlouchali u amplionri, prochazeli se vYrostci po silnici a heilovali. Delnici, jedouci z prate, zdravili se "Heil Hitler" a piskali nemeckou hymnu. Clovek neudinil krok z domu, aby nebyl provokovan. Nemeeti oneane z aktivistickYch stran chodili ustrakni k nam a vyptavali se, co se deje a co se stane. Bratr bratru (Nemci) vyhrotioval koncentradnim taborem. Na poll jednoho funkcionate Henleinovy strany pracoval pacholek a d ye slutiky. Letelo letadlo a vg chni zadali ktidet "Heil Hitler!"

Neni divu, tie nas malidirY ptikl domn a vyptaval se: "Mami, kdy uti ptijde Hitler?" ListonoS si stetioval, jak ho pH vYkonu slutby napadli hakankreuzlefi. Vy, kteti jste, v deskern prosttedi, nikdy si neptedstavite, jakYch surovoti, vYhriltiek a blaznovstvi jsou zde schopni ureiti lido. Je to east° ati smeSne a prave proto neni zatetiko zachovati klid. Sad kdyby nebylo hospod, nebylo by zde tako povah. V nagi male- vesnici je sedm hostincri, mate sly'Set ten bojovnST poktik, hadek a vy'klada.

Co nas tu posiluje? Vira v praci milovaneho nag eho presidenta Benek a posledni projevy p: rninist. ptedsedy Hodtii. U pkijimaari jsme - stall traeckivOli clOjati a pevni Oo ykonn0 n‘tin

Strana

VESTNIK znamend naSe hymna, s jakou vroucnosti ji poslouchame, zpivame! Jakou posilou jsou nam nak knihy! Wince udivuji ty stosvazkove soukrome knihovny naeich prost.Srch lid!, ueite10, Utednikii. Jsme zde a nedame se vy provokovati nidim k zlemu. Z toho prameni naee deskoslovenska hrdost a vlra, ze veechno dobte ptedkame. Nebcjime se miti deti. Dame je republice v letoenim vYznamnem rote jako .nejkrasnejei dobrovolnSr dar. Jakou radosti je bYt deskoslovenskou tienou! Vime, 'tie v tesnem pahranidi je to pro nak lidi horSi neti u nas.

Mam mak) easu, piSi pH vateni, mezi praci.

Neni dne, abychom nevzpomneli na Vas veechny, kteti pro nas pracujete. S dychtivosti eekame vtidy noviny. Pozdravujeme Vas v PraM. J. ze!

LIDE, KTERI PEE2ILI HODINKU SAIRTI. Soubor nejrozmanitejSich a nejpodivnejSich spolku v Americe byl rozmnotien o novY klub.

Byl zalotien v Chicagu. Jeho dleny se mohou stat jenom lido, kteti dokazatelne unikli smrti, jet' na ne eihala v rriznYch obrnenach: at' 112 se men stat obetmi atentatt a silnejSi Stesti jim darovala tiivot, nebo at' ntoky na svou osobu odnesli jen zranenim a pak byli zachraneni.

Spolek ma nyni tticet Menu. Jeho zakladatelem a soudasnYm ptedsedou je bohatY obchodnik Walkeh, na nehoti bylo spachano jiti osm vratiednYch utoku. Jeho tajemnici je sledna Dorothy Allenova, ktera jit dvakrat unikla smrtelnYm sttelam tiarliveho milence.

Nejpodivuhodnej gm je rozhodne osud ptedsedy Walkera. Tti nastrahy na jeho tiivot nali ell jeho obchodni spoleenik. Pokatide mu ptivodil zaludnou poruchu na jeho automobilu, take Walker jednou pro nefungujici brzdy najel prudce na strom, po druhe sjel do 30 stop hlubokeho ptikopu a po tteti se ztitil s vozem do Michiganskeho jezera. Pote byl jeho spoleenik Walker, na nehoti bylo spachano jiti osm nice.

DalSi atentaty na neho spachali povestni ameridti gangsteti. Nebot' osobnim neetestim pana Walkera byla jeho napadna podoba s nadelnikem jine lupidske tiupy, kterY se jmenoval Hunter. Mezi obema tlupami bylo nesmititelne neptatelstvi. Sttelci HunterovYch odprircil si dvakrat pana Walkera spletli s nenavidenYm nadelnikem a zahajili na nej z rychle jedouciho automobilu palbu ze strojnich pistol!.

Jednou unikl bez zraneni, po druh y utrpel dva prfisttely nohy. Kratce po druhern atentatu byl pravY Hunter skuteene zasttelen a gangsteti dali pak panu Walkerovi pokoj.

Dalai utok na Zivot Walkerilv provedl lupie, kterY vnikl do jeho vily a chtel se zmocnit jeho cenne sbirky mint! Walker ho pki einu pfekvapil. Lupie ho ohroZoval Okou, ale Walker se mu holS7mi Pestmi ubranil, knockoutoval ho a pkedal policii. Sedn1S7m atentatnikem byl jakSrsi tulak, kte0i ho ptepadl na vYlete. A poslednim v fade byl vlastni synovec, kterY mu clerk dobu michal do jidla arson, aby ho otravil a stal se pak dedicem.

Klubu se ptihlaeuji stale novi elenove. Podle stanov klubu jsou veichni povinni k vzajerrine podpote a varovani pied hrozicim nebezpedim.

KDYBY HROZILY PRAZE BOMBY. Ne, to neni hra na vojaky a veichni to vime.

Zku§enosti poudily lidstvo, ze neptipravenost protiletecke obrany platilo 8panelsko tisici Zivoty. Zkueenosti z Rakouska nas poudily o tom, ze nebYt pfipraven znamena bYt vydan na milost a nemilost kaZdemu. Jen dobra obrana bere chut' k fitoku. Vdera si nehrala Praha na vojaky, nYbr2 zkoueela pohotovost relit kaklemu a veemu.

Na nekterch pfedmestich Prahy CPO. v mnoha mistech nedostala pine svYm fikolum.

Jinde °pet, jako tfeba v Braniku, pinila sluZbu bezvadne. Domovni hlidky CPO. vedly poveteine Zeny. Jim po prve v historii valednictvi ptipada, v obrane zeme tak dfilelitS7 Ukol. A take ho spinily. polednim poplachu znamenalo to opustit obed na plotne, obetovat jiSku, riskovat ptipaleni masa, nebot' ptikaz zni. jakmit0 u51y$'1 signal, vela nechat a rychle na

hlidku pled arm. A tieny se podfizovaly vzorne vojenskemu povelu. Z celeho ptedmesti pouze jeden holie, kterSr noc, pfed_ tim nee° oslavoval, neprocitl ani zvuku sireny a na nernilosrdne buzeni namital Zeno: "Dej nine pokoj, ja jsem Zivnostnik, ja , se do politiky nemicham, a kdy2 me Hitler ,chce, tak at' si me vezme-, ale pak si najednou uvedomil situaciThoclil na, sebe jen bily, pracovni dobehI'na hlidku bos v poslednim okamtiiku a vypadal jako otrdvenSr plynem. Jinak nebylo zavad, pOuze okna nekde zapomneli zavtit, co2 bude pokutovano, nebot' pti takovem nakladnem a vaZnem evident musi b3it veechny ptikaty'spineny do punjako na vojne. A kdo zapomene, musi bVt upomenut tak, aby si to pamatoval. tpine nezvykl pohled skYtala Praha od yeeera. Pomalu se mesto propadalo clO soumraku a posleze utonulo v naproste tine, nezvykle a teZke. Jen modre teeky a trojuhelnieky pohybujicich se aut a trarnvaji prozrazovaly Ziyot.

Na nadraZich si opatfili levne modre svetlo tim, Ze olepili obydejne lucerny propsanYini kopirovacimi papiry. A ph torn ani na okarrilik Zivot neustal, ulicemi proudi stiny nejakS-ch veechno jde jako jindy, jenorn2e v hlubokern tichu, a naproste tme. A nikde nedochazelo k nepokadktim, veichni chapali vaInost nebot' je nutno hkt, dobte ptipraven, abychom ptedeeli vplikemu zlu.

Pes s koekou na kradeiieh.

Jednomu hostinskemu v Kojetine se v nosledni dobe ztracely z kuchyne nejlepei druhy salami). Marne se snaLl pochatele dopadnout.

AZ konedne zasiechl ye vYeepu rachot talire.

Vbehl do kuchyne a ptistihl tarn psa a koeku, kteti kradli spoleene. Koala vylezla na skfin, kde byl salam ulolen, stahla nejvetei kits na zem. Pes uchopil salam do tlamy a utikril, ncrisledovan kodkou, ven na dvizr, kde kokist ,poleene sezrali. Potom ulehli vedle sebe pied dvete, jako neviriatka.

Severn! Afrika, zda se, je urdena k tcmu stat se valednou arenou evrOpskY'cla mocnosti. Maginotova linie je s to zmast veechny stra f e .,xke konce pce nemeckYch vojenskSrch vf)tleit. 1' zi Francii a Italii tvoki takfka nepfekanat- 1nou hradbu Alpy. Preto evropska valka no 7.apadni fronte by mela tendenci pkevalit se no bok a najit si jinY teren operaci, kde b y bc,.a mono dcsahnout rychlej,i rozhodulicich Je ztejme, ze Za. dna, velmoc nema ho chuti rozpoutat v EvPcipe valku, neboi v,.cchny si uvedomuji jasne, ze pki dneenirn stovu valeene techniky by se ozbrojen ko;-flikt stal osudnSim pro celY nae kontinent. S 5 m Duce fekl, ze evropska valka by znamenala konec naei civilisace.

"Le Temps", PakiZ. U Novakfi malovali. Pan! NoVakova je ustaviene v patach.

"Co myslite, bude se tu ted' muj manZei cititi jako doma?"

"To meli tict dfiv, milostpani! Ja bych jim sem nahodil tu patronu, co maji na rohu v hospode."

Zlobila se jedna sleena v obchode: "Chtela jsem karta.e na boty a vy mi dovate kartdeek na zuby."

"0, pardon, milostiva," omlouva se prodavac, "ale kdy2 jsem videl vase noZky, myslil jsem, ze stab kartdeek na. zuby."

"Nechci miti ye svem elunu Zadneho vela," tikal Starburk, "kter r nema straclm z velryby." Tim patrne myslil nejenom to, ‘2e nejspolehhvejAi a' nejprospeenejei odvaha je tokova, ktera vznika, ze snravneho oceneri vvskytnuvgiho se nebezpedi, nY13r2 ze elovek bez jakekoliv ladzne je mnohem nebezpee&jeim spoleenikem ne2 zbabelec, -- Herman WI i'le v knize "Bila. velryba.

• • Velke brambory jsou navrchu hromad-, nebyly by tarn, kdyby neb ylo malY'eh pod ill-

litctner

Strana 6 3,',74.0:1Jrd tartelimi veselice u fi.du Jaro v Da S velkym poteSenim oznamujeme etene ferejnosti, ze opetne tento rok fad Jaro cis. 130. poradd velmi oblibenou taneeni zabavu, ktera jest kahciYm rokem asi v tento eas na programu a jest povaZovana za jakesi informalni 0tevi-eni sezony jarnich zabavnSrch a spoleeensky-ch podnikt.

Kciy bude odbYvana tato veselice? Jih tuto, posledni nedeli v mesici dubnu, dne 24. Zaeatek stanoven jest na 7 h. veeer, aby byla dana lehitost vSem ridastnikam, nalehite a tfebas do 1j-wavy se pobaviti, bude zaeltek o neco chive nez obvykle. 0 v geho druhu obderstveni a dobr6no pokrmu jest jih nalehite postarano. ti6nkovati bude chvalne znarnY orchestr Cyrila Pokladnika. Ti, kteti jih dfive tyto hudebni rnistry slySeli, nevynechaji pfilehitosti teto zabavy se sridastniti a tern, ktefi nerneli to ptipominame, he maji k odekavani pi. ij emne pobaveni. elenove fadu Jaro hojne navStevuji podniky vSech naSich- spolkri a sdruheni v Dallas a okoli, jako: Fort Worth, Ennis a Kaufman, proto tez doufaji v hojnou navStevu techto v tento -qznainaS7 veeer. Kandemu, kdo fadky tyto bur (i;iti a vSem vaSim pfateltim a znamSrm, jest .eineno upkimne pozvani bYti naSimi hosty. Udilate si dostavenieko na ten veeer s nimi v Sokolovne, 3700 Carl Street a vyuhijte pfilezitosci nenucene zabavy a tradicke pohostinnosti kadovell bratki a sester. Na shledanou!

Zabavni vYrbor.

Corpus Christi, Texas.

Nat redaktor, br. Moudka, na prvni strance Vestniku vede rubriku "Kalendaf spolkovS7ch podnikt". Sloupec tento nemilhe uniknouti oku etenate a br. redaktor zasluhuje uznani, jej na tak vYznaene misto zafadil. Ve skuteenosti jest to zrcadlo naSi spolkove a osvetove dip /lost. V tomto kalendali take eteme, he Sokol Corpus Christi pofada, v nedeli 24. dub. odpoledne humoristickY program a veeer lidovou veselici. K tomu chci podotknouti, he odpoledni program bude vskutku pestry a hlavne yesets%-. take navAtevnici nebudou litovati, ze nas nav gtivili. Krome dvou podafen3'ich veselS7ch aktovek bude pfedvedeno nekolik solovyich vy'rstroll a zpevnjich eisel. K veeeru bude podavana chutnd, vedete.

Sokolove zdej gi nyni Cini ptipravy k zatizeni leviSte. novYch opon, obarveni Narodni sine ze vniti• i z venku a vfibec k slu gnemu jejimu vybaveni. Pottebne finance jsou jih ptipraveny, a touto cestou dekujeme v gem, kteti tak ochotne Vyglf vsttic vYboru prodavajicim oznamky ve prospech zvelebeni sine.

Posledni severak, jen zaeal foukati 6. t. m. a trval tii dny, natropil znadne gkody na poinich trodach. Nejvice utrpeli farmati, pestujiel okurky, neb ty jsou Upine znieeny. Kukutice sta,rgi krmiva jsou take pogkozeny. Bavina take vypada smutne, ale zaeina, se jih zelenati a sebere se, bude v gak prokidla. BrzkY de gt' by Chas. HolaSek. itt,ern prospel. Na zdar!

Rosenberg, Texas.

Cteti6 redakce!

Banditgt narodove (tak je-nazval na g president), provadi velkou propagandu zde ye Spoj.

Statech. Ptede glY tYden mluvil jeden propacandista po radiu. Radii lidu, aby nalehal na kongres, aby zavedl zakon, die ktereho by lid volil, zdali si pteje, by se vedla valka s tim neb onim narodem. Ze mnoho na gich mladYch muZU ma fimysl jeti do Ciny a pomahati Chianum bojovat proti Japonctm, aby si to dobte rozmyslili neh tak ueini, ze jako je to hrtza pattit na naduta Vela a nadute tvate zabitYch lidi. Na oko zdaji se tyto jeho rady dobre, phlaledneme-li ale k tomu blize, sezname ze takoye rady jsou na oklamani lidu, aby byl neein'Vitt. Darn zde ptiklad: BanditskY farmat natidi svemu sousedu farmati, ze jak nebude delat jak mu nandi, ze si to nasilim na nem vynuti. Tento nas farmat je mirumilovnY, neptipravoval se na obranu. Podminky kladene banditon farmatern nemthe ptijmouti a proto bandita se na nej vrhne a pozvolna rodinu vybiji, a okolni farmati mu nejdou na pomoc. Co si o nich pomyslite? Pomyslite si, 2e jsou stra§-

V) ' S T N f I ni sobei a phi tom hlupaci, neb bandita farmai se nespokoji se zabranim jedne farmy, ale bude dale v zabirani pokraeovat, ah dojde na vSechny, jestli se totih nepozvednou k °bran& Takove je to nyni v Ash i Evrope, Cine a panelsku se pomalia, jen tak ledabyle a proto to valka dlouho trva a nakonec mohou banditi zvitezit. Jak banditti zvitezi nad Cinou, vrhnou se na Rusko a jak budou s nim hotovi, vrhnou se na Spoj. Staty. Itaisti banditti, staff i rnladi, chti dostati pod svou mot Spanelsko ' a germanskST bandita chce si podmanit Ceskoslovenskou, Uhry, Polsko, Rumunsko a Ukrajinu. Jugoslavii by dostali Italove. OvSem, toto vSecko se mule stati jen v torn padu, he by Maid dohoda, Rusko, Anglie a Francie nedrhely dohromady.

A v Cine jen v torn padu, he by Spoj. Staty, Anglie a F'rancie eine nepornahaly.

Zde v Rosenbergu je nekolik Nemcri, RakuSanri. VSichni jsou rozezleni na sveho krajana, he Rakousko pfivtelil k Nemecku. Oni pravi, he jejich stara vlast mela jih od davnSrch dob svou vlastni vladu a he svetove mocnosti nemely dovolit Hitlerovi zabrat jejich zem.

V Texanu byl otiSten elanek z Houston Chronicle. V tom elanku jeden nab pfedak z Austinu podava sve mineni o Nemcich a Ceskoslovensku a mysli, he Prahane by z toho meli "het", kdyby Nemci vtrhli do Prahy. Co o tom, Oechoslovaci, soudite? Neni to nemecka propaganda? Kdo to byl, co onen elanek zaslal k otiAteni? Je jih nejvySSI eas, abychom se spojili, abychom mohli rieelne dent faSisticko-nazistske propaganda, neb faSiste a naziste jsou v teto zemi spojeni a pracuji pro nemecke i italske diktatory. Mel by bYrti nekterY vynikajici nab muh vyslan, kterY7 by nas lid organisoval, abychom byii pkipraveni pro kandyi pflpad.

Jsem take easteene Cechonemec, neb matka moje byla Nemka. Byl jsem narozen v nernecke vesnici Boehmisch Schlag, eesky Slok a proto bych nerad vide, aby na Cechonemce dolehla hrriza, ktera by nastala, kdyby Hitler chtel pfipojit nemeckou Cast Oech k Nemecku.

Vim he Cechonemci si neco podobneho nepteji. Bylo mne poslano nekolik eisel slovenskeho easopisu "L'ud'ovY7 Dennik", kteryi jest vydavan v Chicagu. Z tohoto Casopisu seznavam, he Slovane na severu pracuji risilovne pro eskoslovenskou Republiku neh my zde v Texasu.

Oni tam take konaji i sbirky pro Spanelske loyalisty. Chybou u rids v Texasu je, he vetSina nageho lidu je pod vridcovstvim fasiste, ktefi nechti, aby se pomahalo stare vlasti, Spanelskemu a einskemu lidu. Podavam zde dlanek z "L'ud'oveho Denniku": "Demokraticky a pokrokovY l'ud v Amerike sa ststtedriuje v jednom fronte proti reakcii, aby dosiahol tohoto roku vit'azstvo vo volbach.

Vit'azstvo proti silam, ktore tak zurive Utoeily v roku 1936 proti prezidentovi Rooseveltovi. A to musi laS7ti vit'azstvo v prospech robotnikov, prase tak, ako pro farmerov a strednu triedu.

Pro cele pracujilci obyvatelstio SpojenYch Statoch. AmerickY l'ud poznal vel'mi dobre v poslednich rokoch, he nastaly ureite zmeny vo vlade, zmeny v prospech obyvatelstva jako celku. Ale americkY l'ud poznal, he dosial je na vr'Sku kapitolu a i v inYch verejnYch tradoch mnoho sobotkhnikov, ktori maji na mysli len to, ako by americkY narod do vae gieho otroctva uvrhli. Avgak mesto New .York, najvad gie ye Spoj. Statoch -dalo celemu americkemu narodu poudanie v torn, ako sa mdhe zbavit sobotahnikov, gkdocov a nepriatelov naroda. Aby viet'azstvo bolo dosiahnute, Labors Non-Partisan liga vo viacerSrch Statoch rozprridila nejvatiu Cinnost pri vymetaniu korupenikov a nepriatelov z l'udu verejnSTch riradoch. Napriek tomu vgak dosial' demokraticke sily nie su dostateCne jednotne. Nikdo sa nesmie mylit', he reakcie bude dobrovol'ne ustupovat'. Hearstovci, Girdlerovci, Fordovci a Liberty ligari uz dnes otvorene volajt, he bude muset tiect Rooseveltova krv, aby politickou maginu v mestach a gto,toch udrhali si bohaei v rukach. Co reakcionari chat docielit' je zname. 1,Th dnes krioia za zrugenie podpory pro nezamestnanYch a tim hlasnej gie revt, he monopolist nemajt laS7t obt'alovani zdanovanim. Ba na ka2dem rohu volaaby bojovne C.I.O. unie boly rozbite. Reakcionari uz dnes organizujii vigilantov a eier-

Ie sti'edu, dne 20. dubna 1988. nveh legionarov na larnanie stavok a terorizovanie robotnictva a jeho vodcov. A Co vSetko robili, keby sa dostati k moci, to si ka2c1S7 praeujici elovek mote domysliet. Preto je nutne, abychom sa ye vgetkSrch mestach pustili do prate, abysme vo v getkS7ch mestach mobilizovali robotnictvo okolo pokrokovSrch kandidatov, ktari doporueovani sd ku zvoleniu Labors Non-Partisan ligou, ktori pine podporuji smernice prezidenta Roosevelta. Preto vSetci do nastupu na politickem poli proti reakci."

Co plati pro delniky v mestech, plati i pro nas rolniky v Texas. Spojme se!

S bratrskYm pozdravem, J. L. Brenner. iiad Hlava Texasu, eislo 155., Austin, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto oznamuji pravidelnou schrizi naSeho kadu, ktera se bude konati 29. dubna, v patek veeer, u bratra Franka JaneckStio v aisle 1213 Garden ulice. Jelikoh nam ptibylo zase vice Clenstva, nemtheme pfestati, ale musime se phainit dostati co nej vice novSlch pracovnikri do nageho kruhu. Je zvlaSte nutno vybizet lidi eeskeho privodu, ktefi jsou zarnestnani ye statnich oddelenich, aby pfistoupili do naSi Jednoty. Nekte0 vribec do hadne Ceske organisace nepatti, ale piece vliv naSi Ceske vefejnosti je na jejich dobra, mista dosadil.

JeSte jednou hadame, aby se vAichni v hojnem poetu dostavili. Bude se jednati o zabavach a vecech, ktere budou ptivadet stalou dinnost mezi Clenstvem.

Raymond Prasatik.

Konec cisaiske hymny.

Piseri rakouskYich narodri, slohena Josefem Haydnem jako hymna Rakouska, znela asi sto jedeadvacet let po rozsahlem mocnalstvi rakousko-uherskem, a delSich dvacet let jeSte jako hymna maleho Rakouska. Skladatel zpracoval zakladni mctiv jako tema s variacemi ve smyecovem kvartetu, jemu2 se HU. "Kaiserquartett", a kterY byl hravan ah do skoneeni valky na koncertnich podiich od Kluhe ah po Domahlice a od Kolomyje po Bregenz phi kahde pfilehitasti, kdy bylo nutno projevt loyalnost k cisarskemu rodu, zastoupenemu zpravidla osobou c. k. okresniho hejtmana. Krome toho se ,zpivavala hymna hlavne na aslavu vSech skuteench i problematickSrch viterstvi, pfi oemh jsme vynechavali zrimyslne nektera slova nebo je pokrucovali, aby se text hodil naSemu smygeni. Melodie rakouske hymny je yelebna a naSe nenavist ke "Gotterhalte" byla opravnena vlastne pouze po strance vS 7znamoye. V patek doznela naposledy hymna i toho maleho povdledneho Rakouska, vytladena pisni Horst-Wessela. Zdnikem rakouske hymny mizi na ge stara zatt', byla-li jegte v nas, a spiSe je nam skoro lito ji i tech dobrYch rakouskYch patriott, kteti ji uh nebudou met zpivat.

Vlastne melodie jim ,ziistane, jen textu se budou musit naueit novemu: — "Deutschland, Deutschland ueber alles"! Tento v§enerneckY program napsal Nemcfun jih roku 1841 basnik Hofmann von. Fallersleben a oni jej verne pini, jak ukazaly udalosti posledni doby. Nemeli tehcid vhodne melodie, proto si vypujcili starou haydnovskou ze slavneho Kaiserquartettu. 0statne, k nemecke cisatske hymn y "Heil dir im Siegeskranz" si vyptjeli take napev, a to hymny anglicke. Jen. Horst-Wessel-Lied je pry jejich vlastni, adkoliv jsme v Malyth hrach u2 take na gli vzor.

Delo za pet rublii.

Rozvrat v Rusku byl naprostY a piece v nem nag i bide neztratili hlavu. 0 rozvratu svedei tahie pfihoda: Sedlak koupil od ruskSTch delostfelcil tehke delo za 5 rublri. Ptam se ho, co s nim bude delat. Rekl: "Z toho bude do chalupy komin, kterY pteeka je gte deti myth deti." JinY ptiklad: Na nadrahi stoji rusk delostfeleckST viak. Plno okukovael kolem. Lid se smluvil s delostfelci a zaealo ptedstaveni. Kdo z obecenstva chtel, mohl si za rubl na ostro vystfelit z houfnice, za pub ruble z polniho dela.

Ve stfedu, dne 20. dubna 1938.

4ix-EJPOHODLNEJ81 bota je site,, ze S'evro, ona se pekne podda — ". "Ale ja, tvrdim, 2e nejlepgi jsou gevrova perka." "No, vono perko neni k zahozeni, ale dneska " Tak se dal do teei pan oficial v. v. s obecnim podrifednikem a starym zamestnancem jedne banky. Sedavali spolu jit drahnou dobu pii piyeeku, jeden ctil druheho, mluvili velmi rozumne a hostinskY je pokladal za sve nejlepgi hosty, protote nepili na dluh, nehadali se a nemluvili o politice pti pive, cot je drikaz jejich inteligenci. Pies pet let se tak schazeli u jednoho stolu, a kdyby se byl jeden z nich opozdii, ostatni ho vyplisnili, to hospoda neni holubnik ate se do ni musi choditi yeas. Dnes se tedy dostali do debaty o botach a v gichni si jaksi osobovali pravo mluviti o gevcovine se stanoviska odborneho. A tak se dostali do male rozepte.

"Pane, ja tomu musim rozumet!" prohlasil koneene kategoricky pan oficial. "Jd jsem vyudenej gvec!"

"To je toho!" vece bankovni podrifednik, "ja jsem pled valkou pracoval ,v KarlovYch Varech a ye Vidni na tech nejjemnel gich damskYch stfeviecich."

"Pa.nove, nehadejte se," vmisil se do toho obecni zkizenec, "katdY mame svou pravdu: vtdyt' ja jsem taky vyudenej gvec!"

Koukali na sebe vyjevene a jeden nevefil druhemu. Pfes pet let sedaji u jednoho stolu, znaji se do morku kosti, fekli si, jak si namluvili mantelky, a jak pozdeji rodily, svefili se sobe navzajem se v gim, ale tohle — "Ne, pane Udushrd, to jim nevefim," fekl oficial v. v. "S takovou si na mne neptijdou."

HostinskY stal nad nimi se zalolenYma rukama a dekal, co se z toho vyklube. Pan Udushrd povstal a zrudl v tvari. Nemel rad, kdy2 nekdo pochyboval o pravdivosti jeho siov. Ale sam nevefil, ze by jeho spolednici mohli bYt taky vyueeni gevcovine.

"Tak dobra! Ukateme, kdo co umi. Udelame katdY podratku!"

"Wborne. Ale tady! KatrlY si pfineseme vercajk i s potehem, a podrazime jeden damskY stfevioek a jednu panskou botu."

"Abyste se nehadali," vpletl se do toho hostinskY, "ja jsem taky vyrieenej gvec, a tak yam budu soudcovat. Ale kdyby nekdo k zavodu nepfigel, zaplati 20 piv, protote by se ulejval.

MALEM morayskem mesteeku P. byl rozV ruch. Strana revoluenich ambici ohlasila vefejnou schrizi v nejvet gim mistnim hostinci, v jeho sale se pofadaly v gechny yYznamne podniky a slavnosti. Panimemy, se tam odvatily ykroeit jen ye svateenim gatku a musi s eistYm limeekem. Mesteeko bylo vzhilru. U stareho oprYskaneho zamku strkali sedlaci fajky k sobs, nebot' gla odevgad zvest, ze to tarn do_ stane vypit i starosta s radnimi. Pfijde zasloutend odplata za ty v gechny novoty poslednich let, jimi starosta-kantor pfevratil cele mesteeko na ruby a s nim i kapsy jeho obeanti jen proto, ze si uminil mit v obci kanalisaci, vydlatdenou ulici a spravene cesty. Cotpak se oni najedi tech kanalii? Mail neco z toho, to jejich straky si vykraeuji po cestach jako taneenice po parketu?

Start Kolko se ugkliboval nejvice. Mel zlost na starostu, protote nepfijal jeho. Frantu za obecniho stratnika. Napsal tedy tajne do krajskeho mesta sekretariatu strany revoluenich ambici, aby u nich udelali schrizi, protote v P. je velka nespokojenost s dne gnimi pomery.

Sal se rychle napinil. Pfi gourala se i kdejaka stare, babka a vYmenkafka. Stark Kolko zaha.jil schrizi a odevzdal slovo cizimu feenikovi, kterY obema nohama skoeil do svetove i evropske politicks situace. Plitomni poslouchali napjate, ale mluvei se stale nemohl dostati k tern p ckYm kanaltim a za limec starostovi.

Bylo sly get stale eastej gi pokaglayani, vrzla ta, hned ona tidle a panim gmy najednou neridastne posedavaly, nebot' si vzpomnely, to doma jim stoji prate a tady poslouchaji takove podaremnosti. A co bude s temi kandly, he . . . .

Nae jsme prisli, ozval se prvni nespokojenec a sedlak Kukla divoce zabatal a procedil skrze

17215TNiE

&Ai gevel.

"Ne dvacet, ale padesat!" vykiikl pan Udushrd a vgichni tfi si podali ruce, eimi byla smiouva zpeeetena. HostinskY se usmival pod vousy, protote eekal z celeho podniku velikou jundu a uvolil se, to na zavod obetuje svoje boty a stfevidky sve 2eny, at' to s nimi jiz dopadne jakkoli. Mel dokonce tisic chuti dat si namalovat plakat: "V riterY odpoledne velike gevcovske zavody a veptove hody." Kdyt uz psina, to aby stala za to. Ale pak ho napadlo, to by se snad pani mohli urazit, nebo ze by od zavodu upustili a nechali toho. Nezdrtel se v gak a sdeloval velikou novinu vgem, kdo trojici od stolu u kamen znaji, a tak byla v riterY po poledni hospoda nabita.

0 piildruhe priSel pan Udushrd s elegantnim kuffikem. Trochu se zalekl velke navvgtevy, ale myglenka, to by musil platiti padesat piv, kdyby snad nespinil svuj slib, byla silnejk. net dristojnost, s jakou tu vtdycky vystupoval, protote pan Udushrd byl dloyek nadmiru getrnY a pil radeji pivo, ktere platil jinY, net aby napajel. Oteviel tedy elegantni kuffieek, vytahl mokrY hadr, ve kterem mel zabalenu kriti, vytahl poteh i kladivo, kopYtko damske i kopYtko panske, floky i dratev, a v gechno si pekne rozlotil na stole. Kdyt byl hotov, vkroeil do hospody pan oficial Abrdal. Mel v ruce tagku, jakou nosi teleznieati, kdyt jdou do slutby, pozdravil se zlomyslne s panem Udushrdem a prohodil: "To bude pracieka! Na to se rad podivam!" Ale v torn okamtiku se zarazil, nebot' na stole spatfil mokrY hadr, v nem2 byla zabalena krite na podratly. Pan Abrdal zbledl: zapomnel jako na smrt, to krite se musi navlheit yeas, aby byla poddajna, a vladna. Koupil si ji teprve na tests sem, nebot' nebylo divu. Negevcoval — mimo nekolikrat za valky — jit pies tficet let. Vzal tedy kriti a gel s ni na zdchod k umyvadlu, aby honem napravil, co pokazil. A prave v to chvili pfi gel pan NadYmal, kterY si nesl naeini ye velke aktovce, jakou nosivaji dorueovatele nebo obchodni zastupci. I on mel kriti pekne zabalenou v hadru, aby byla stejnomerne vlhka, vylotil vgechno na still a pochichtaval se.

A tu jit padly dye hodiny. HostinskY polotil

Obec na ruby.

Ant. KopeckY. zuby: To se starosty boji i takovi pani z mesta.

Inu, vgechno je to jedna holota U vedlej giho stolu sedici mistr obuynickY Zdenek Jedla citil, to nade gla jeho chvile. Vgak tit soused do neho rYpl: Zderiku, dej do toho riakej sprit, dyt' tady usneme. Zdenek se nedal pobizet, o starostu a jeho radni, kteti chodili vgichni v bat'ovkach a opovrhovali jeho dilem.

Mrkl na stareho Kolku, ten dal znameni feenikovi, kterY umlkl a jit se vztyeila rozlotita postava Jedlova. Razem bylo zase hrobove ticho a panimamy zapomnely na svou praci.

"Velevaiene shromatdeni, dovolite, abych taky povedel deco o dne gni tetke situaci. My vime, kde nas tlaei bota. Na gi dedove a pradedove take till a byli zdravi a nepotfebovali k tomu tadnou kanalizaci a na tech na gich cestach se take nikdo z nich nezabil. Nemame ani na pivo, abychom se ball, ze si cestou z hospody nakkapnem zpevnik. My ty, hloupoty musime platit, ale kde na to brat! Dnes je u nas tak zle, ze se elm& musi bat i uz umfit .. .

Sal buraci. VYborne, bajo .. .

Slavne shromatdeni, je to tak. Ja uz ani umfit nesmim, protote nemam na truhlu. A taky pan Zelenka mi ji na dluh neda. Je to tak, pane Zelenka?

NovY potlesk a vYkkiky souhlasu.

Pan Zelenka, kterY ma hlavni a vYhradni sklad rakvi, prise1 jako Olen obeeni rady. Sly8e

Strain • na stul tii pary zatrolene starYch bot, protote gevcovskemu umeni svYch dobrych hostil ziejme mnoho nevekil a dva zavodnici volali tf etiho, kterY koupal podratky pod vodovodem. Nic naplat, musil toho nechati a usednouti ke stolu. Pan NadYmal a pan Udushrd mel nabroueerie knejpy a ukrojili podratku jako by to byl krajieek mekkeho chleba. Zato pan Abrdal se potil, knejp ne a ne mu podratku pfikrojit. Ke vgemu jegte vgichni hosts povstali se syYch mist, obklopili zavodniky a katclY jit vedel nejakou tu dobrou radu. Jen tatktak, ze si pan Abrdal nevrazil knejp do prsou, kdyi mu po tvrde, ne dosti vlhke kriti sklouzl. A zatim co druzi dva jit vesele bu gili kladivy do non, pan Abrdal si teprve naklepaval kriti.

Byla to prace do yeeera, a vgichni ti i se tutill znamenite sy latujice hrdla smichovskYm. Jen pan Abrdal neustale kiel, nebot' se mu nic nedafilo. Divaci se nemohli utrhnout a yydrtell se divati na lopotici se mute celou tu dobu. Nad hlavami gevcujicich neustale poletovaly dobre i zlomyslne minene rady, ureene hlavne panu Abrdalovi, kterY rudl vztekem, nebot' kdo jsi v nouzi, o posmech se nestarej.

Vyvrcholilo to, kdy2 pan Udushrd s panem NadYmalem odevzdali svoji praci hostinskemu, nebot' pan Abrdal nebyl je gte hotov s panskou podratkou, zatim co damskY stfevieek jests zoufale na neho civel eekaje, at se mu dostane jeho peen. Protote ani divaci tu nesedeli na sucho, rady se mnotily a pan Abrdal byl ter'dem vtipu. Zufil, ohrazo yal se, to prace v takovem ovzdug i musi otravit kahleho, ale nikdo se nedal zastra giti. A tu ten pan Abrdal, kterY tu sedaval ti ge, kter' se bavil jako nejslugnelgi host, kterY nikdy nezristal dluten a chodil dokdyt vypil pet siTYch piv, ten pan Abrdal, vYlupek vgi slugnosti a rozvahy, yyskodil praAtil kladivkem na still a jednomu panu poradovi dal takovou at mu krev z nosu vytryskla.

Tim se take koneil celY ‘zavod, protote napadenY si ptivedl straZnika, kterY pana Abrdala odvedl na komisafstvi.

Pan Abrdal musil zaplatiti v hospode padesat piv, protote sve dilo nedokonal yeas, ale mimo to byl taky soudnim radou odsouzen j eke pro pfestupevk lehkeho pogkozeni na tele k podminednemu trestu osmaetyficeti hodin yezeni. sve jmeno, velrni se polekal. Zdenek Jedla byl ApatnY zakaznik, je gte mu nezaplatil za truhlu pro svou nebotlu. Je dnes tetke obchodovani, same ztraty. Truhlu si zpet vzit nemilte, je beztak jr2 v zemi shnila. Aekoliv v duchu nepfeje nikomu z P. hodne zdravi a dlouhY Ira z duvodu obchodnich, u pana Jedly eini velkou vYjimku a modli se, aby neumfel, protote by to byl zarueene ztratovY obchod. Musa by mu dat nejvetgi rakev jakou ma. To je hotove jmeni!

Sal bouii souhlasem. Start Kolko najednou zjigt'uje, ze je u pfedsednickeho spolku sam.

Pan teenik zmizel jako kdyt se pod nim zeros slehne. Za to Zdenek Jedla miuvi za dva teeniky. A jak to umi. Befe v gechny po poMdku, starostu, radni a i obecniho tajemnika.

Schrize byla skoneena za obecneho veseli a spokojenosti. Ale domri se je gte nejde. VAichni tri hostiati si mnou ruce. Takove obchody nemei ani v masopustu. A start Zdenek Jedla gpekuluje. At mu ty boty neprijdou vabec, povesi verpanek na hfebik a bude kandidovat na starostu. Co mu ostatne zbYva. Umfit si dovelit nemrite a tak se obetuje a bude v P. starostovat.

Italski. Sadova.

Velke Nemecko bude easem tetlYm btemenem pro italskou hranici. Pro Italii znameng, anglus toter, co Sadova r. 1866 pro Francii.

Mussolini podporoval Hitlera a udelal ho tak, jako kdysi Napoleon III. podporoval Bismarcka a udelal silnS7m Prusko. Nasledky teto politiky pro Italii projevi se snad take v tomto pfipade teprve za nekolik let — mokik take ze dfiv — ale ji2 ted' je Italie na spolekie Prof. J. R. Sails, ose slab6lm partnerem.

Strana

VitSTNiZE

Ve Franeii to zado Texasu to skon6lo.

Napsal 0. B. Pokorny ANIEL Havlik mel pro nejblitSi dobu po D propuSteni z armady tento zcela moudrY plan. Hdelat si asi mesic nebo Sest tydnil prazdno, — netli se zabere zpina do sveho tivotniho povclani v oboru, pro ktery zrovna pied valko se v College Station byl ptipravil. Dva tYdny pohovi si doma, poteSi se se svYmi lidmi po dlouhem odloueeni; sem tam v °kali jsou dobti piatele, s temi se pobavi. Bude rybatit a Splouchat se ye vodence klikate Coloradenky. Budou melounove hody — snidat se bude derstvY domaxi slad'oueky syrob s chlebem, livancem, buchetkou, k tomu vajieko anebo SpekovY oSk yarek, nekdy mam upeee take kukutenY biskety, na zahrade bude jeSte nejaka zelenina ...ach, to budou easy. Potom, po tech dvoutydnich ivateich doma zajde k "sousedum" za Rio Grande, do Mexika, na yStivit strYce v Monterey . . .

Tak s to vSechno Havlik pekne "sesumirohned na vlaku, kdyt ze San Antonio po svem propuSteni jel donia a tento program take ',modal. Verne — na puntik.

V druhem tydnu jeho pobytu doma potkalo ho notne 'S'testi — jnak se to oznaeiti neda.

Koupil za pi ldruhe stovky zanovni, temet novy lehkY roadster-Ford. Hned pied valkon si ptal takovou pottebnou vec, jako jest auto, vlastnit. Ale tehdy nemel v kapse distych pet stovek jako mel ted". Byly to penize opatrnicky nashromatdene ze toldu, ktery vyplacel Stryc Sam svYm vojakum. St'astnY ten kup Fordky byl vYsledek neSt'astneho karambolu.

DoeruSka pana Siverghoelta, kupce baviny v domacim mesteeku, Sestnactileta sleeinka, vjela autikem do vYkladni sktine obchodu se sklenenYm a porcelanovYm zbotim a nadelala tam neneknou spoustu. Byla z toho mastna pokuta, nahrada za robite sklo a vSelike nadobi, i lekaisky fleet za aSetteni nekolika Sramil na divainych patich — a tak pan Silverghoelt se na to vSechno tuze dopalil a v to raid, jen aby se ho zbavil, auto "komu, tomu — za co, za to" prodal. Nu, a snad to tak bylo ve hvezdach psano, te tim At'astlivcem — kupcem — byl Daniel Havlik. . .

Maje automobil, s ptispenim rozmaru hody tak nenadale nabytY, Havlik se rozhodl svin planovanY zajezd do Mexika na mste vlakern vykonati "vastnim pohonem". Do Monterey neni tadna dalka a takove cestovani je take zajimavejS1 A astatne — k Cemu auto koupil? Aby na nem jezdil!

Onim strYcem v Mexiku, jehot umyslil si behem svYch povaleonYch prazdnin na yStiviti, byl bra,tr jeho mati, pan Stanislav Houdek. Byl v Mexiku jiz deli dobu ye slutbach nemecke pivoyarni spoleenosti v meste Monterey jako sladek. Vystehoval se pied lety a domova, z tech prim° do Mexika. Daniel Havlik tohoto sveho strYce osobne jeSte nepoznal. Byl site lit jedncu tento mexickY ptibuznY u nich na kratSi naytteve, nedlauho pied valkou, se tenou a dvema ditkami, mladidkymi hoSiky, ale Daniel nebyl prave doma; dokoneoval sva studia v A. & M. kollej. Havlikovi udrtovali stale pisemne styky s touto pokrevne sptiznenou rodinou v sousedni republice, styky uptimne, srdeene piatelske, a tito by byli take ra,di sve ptibuzne z Texasu jedenkrat u sebe uvideli, ale to nebylo snadne. Kdo jest nucen ohaneti se pro ten chlebidek yezdejSi, jako tomu bylo u HavlikovYch, tomu nezbYva na yYlety . . . Ostatne mel take pan Havlik otec o Mexiku svilj Usudek, nikterak lichotivY, a kdoivi, byl-li by tam jel, i kdyby mu pomery dovolovaly. Jeho Usudek o naSich milYch sousedech na druhe strane teky Rio Grande mohl shrnouti do techto slov: "Pere se to tam potad . . . Vypacla to, jako by to tarn byl sam bandita!"

Vesele i fitasne rychle pteletla Danielo yi doba dvou tYdnti jeho prazdnin doma a net se

nada, odjitclel do Mexika. Nepsal stYcovi o svem ptijezdu; chtel je tam piekvapiti. Ale jeden dopis v tech peknYch dnech doma napsal i odeslal, list piniekY jasna a svitu, jako prave byly v ptirode a tim vice v jeho du g. Dopis objemnY, v krasne obalce sleene Irene Ko gnerove do Koblence v Nemeeku. Psali si pravidelne, Casto, zamilova,n6.

V. — U "sousedie.

Cestu svoji do Monterey v Mexiku rozvrhl si Daniel Havlik na dva dily. Nabiral to pak volnYm tempem, jak se na jeho male, lehke auto sluSelo. Prveho dne dorazil do texaskeho hranieniho mesta Laredo. V starem torn meste, -zalotenern gpanely v rode 1750, jet jest jednou z hlavnich bran mezi Spojenymi Staty a Mexikem, udinil zastosku, aby se s daletitym i dosti zajimavYm mistem seznamil. Zabrousil i na venek, do okoli mesta, s tunyslem nektere z tamnich rozsa,hlych podnikti zelinatskYch a ovocnatskYch se vzornYm jich systemem zavodnovacim, si prohlednouti. Laredo ma dvojence. Na druhem btehu teky, tvotici hranici a ptepatene "mezinarodnim mostem" stoji Nuevo Laredo, 'nest° mexicke. Vnimavemu duchu a pazorovatelskemu talentu Daniela May lika poskytla jit nedlouha cesta nejakYch dvou set a padesati mil z domova po Laredo a prohlidka tehot s mnoho potitkii a novYch poznatkil. Tim vice pak teSil se na druhou etapu sveho vYletu, as pojede zemi mu dosud neznamou, cizi, hodne zajimavou, romantickou. Monterey jest ovSern jen jako na kraji Mexika, pouhYch 150 mil od Lareda, ale elovek mate i na takovem kousku testy mnoho z pitvabit cestova,ni uziti, zvlaSte kdyt jest to v kraji pro nej novem. Tteba dodati, to Havlik neminil spokojiti se jen zatitky turisticke rozkoSe v cizi zemi; mel v funyslu ze zajezdu sveho do Mexika i hodne k svemu prospechu. vytaiti.

Hodlal pobyti u strYce asi dva tYdny a sliboval si, to v to dobe probada zajima ya mista pozoruhodnosti "zeme revoluci", co nejvice bude motno.

V dobe dneSni vede z Lareda do Monterey dokonala silnice . . . jest to elanek dvou-kontinentalni silnice, Pan American Highway, spojujici dye Ameriky, Severni a Jitni, vybudovane v letech 1926-1332. V deb& Havlikova vyletu byla to cesta nevalna, vettim dilem pouha vozova stezka.

Motor Fordky konal dobrou praci a testy uhYvalo. Tu pojednou kdyt byl Havlik jit jen pouhYch dye desitek mil od Monterey, Cekalo na nej zvla,Stni setkini. Na jednom miste staff s jizdni drahy vySinutY elegantni automobil jasne modre barvy a u neho sem a tam ptechazel jakYs mut, dle vSeho sevetan, v bilem obleku se slamenYm kloboukem, jak bylo videti rOzeilenY, zatim co uniformovanY dernoSskY Safer St'aral ve stroji samohybu, brute a pottasaje hlavou. Kdyt se Havlik ptiblitoval k teto skupine, pan jit zdali daval mu znameni, aby zastavil. Havlik zarazil sveho Fordika tesne vedle panske "limuziny", a mrknutm oka ptedet1 si na dvitkach teto ozdobnYmi pismenami provedenY napis "Private * President * T.XB-W". Majitel auta, Ameriean, podavaje Havlikovi chvatne svoji visitku, zvolal: "Vas samo nebe posild, pane . . . Vy mne vytrhnete!

Musite. S dovolenim — at' jste kdokoliv, maj milt' pane, jste American . . A ja apeluji na vas jako na spoluobeana-Americana! Jsme tu bezmoene uvazli . . . nitij Cas je velmi vymeken!"

Cizinec vytahl z kapsy sveho prilsvitneho kabatce Satek a poSoupnuv s ytij slamak pokut to Slo jeSte vice do tYla, utiral si potem hojne zrosene Belo. "Je to vedro . . ."

Na nayStivence stab: "Michael P. Walton, president, TXB-W Oil Company. Main Offices: San Antonio, Texas."

Olejatske. tato spoleenost nebyla Havlikovi neznama; byla to jedna z nejbohatSich ye state a s jejim produktem znaieky "TXB-W" mohl se elovek kdekoliv v ,obchodnim svete setkati.

Tohleto byl tedy sam jeji mocny pan ptedseda!

Havlik vystoupil ze sveho autika, tekl sve jmeno olejnimu magnatovi a ptipojil: "Samoz1ejme, pane Waltone, to jsem ,ochoten ptispeti

Ve sttedu, dne 20. dubna 1938. y am, pokud jest to v me inonosti! Co se stalo . . nee° zleananeho?"

"Pokud Joel zjistil, ne . . . nic. Divna vec!

Stroj jednoduSe nahle ptestal fungovat . uvazli jsme! To vSak, . ."

"Vim, chapu, pane Waltone, co chcete tici.

VaS eas vymeten, musite co nejrychleji dale, pokradovati ye sve ceste . . . Nahodou se v mechanictvi yyznam a proto se napted na vas *Yu?, podivam, nea-li podnikneme co jineho!"

"Ach — vy jste mechanik? IntenYr? To je krasne!" Pan Walton se podival na hodinky.

"Za, deset minut jedna. Jak ten eas utika ...!" vzdychal. "Stojime tu jiz dvacet minut . . .

Zatim, co Havlik zkou'Sel a prohlitel stroj pane Waltonovy ekvipate, on sam vysvetlil mu toto: Jede do Monterey v nezmerne duletite veci. Jedna neda yno utvotena mexicka olejni spoleenost pottebuje kapital velikou sumu aby mohla nadale operovat, a za tim fleelem nabizi tototnYm zajnifim, domacim i cizim bud' spoleeenstvi v podniku anebo postoupeni jistYch east s yYch drtav jeji znaene oleJove oblasti. Pan Walton mel informace nad jine spolehlive, jet vesmes byly ram velmi ptizniveho a proto vedel, jak daleko v nabidce mexikanske spoleenosti mute jiti a ostatni uchazeee o kontrakt poraziti. Ukolem uzavtiti s mexickou spoleenosti smlouvu byl poveten jeho spoleenik, Baxter. On, Walotn, byl prave na cesta,ch. V tom vAak dostl zpravu, ae Baxter ptiSel v :automobilove nehode k poraneni a nemohl se jednani v Monterey neastniti. Walton obratil ihned k domovu. Oasu nezbYvalo .. .

Minule noci vystoupil z vlaku v San Antonio a dnes dasne rano nastcupil cestu do Monterey.

Byl by radeji poutil teleznice, ale jizdni tad teto mu nevyhovoval. Vlakem by se dostal do Monterey at k pate hodine odpoledni, kdetto jednani s mexikYm syndikatem se ma konati o druhe, v hotelu "Diaz" . . . Bude tam yeas?

Bude . . . diky tomu, to dostavil se v pravou spasitel, v oscbe majitele dobre, nejan• kovite fordky. Mel vSak jit opravdu nejeernejSi obavy, protote jeho Sofer, vernY Joel, nemohl s uminenou maSinou zhola nideho potiditi. Byl k zoufani bezradnY, aekolv je ye vecech takovYch dost ostkilenY. A na ceste nikoho. Jakoby domorodci ani nejezdili .. .

Pan Walton se rczjatil, tak to si zapalil doutnik, jicht mel s sebou zasobu v koStene krabici ✓ autu a nabidl take Havlikovi, jakot i svemu Soferovi, jehot ustaranY oblieej se povyjasnil at k iismevu a k ukazani svitiveho chrupu.

Havlik prohlasil, to naSel "ouraz" v stroji, pojmenovav to "pouhou zataraseninou tam dole". Oznamil panu Waltonevi, to naprava je snad.na, ale vytada si hezkou chvili — snad pal hodiny, snad vice. Ale jako pan situate, ihned ueinil toto rozhodnuti: "Vy, pane Waltone, vsednete jednoduSe do mehe kodarku .. . a jed'te! Dostanete se do Monterey yeas. Ja za pomoci vaSeho Sofera chybu v motoru odstranim a ptijedeme za vami Do hotelu Diaz, to ano?"

A tak se stab. Pan Walton rczejel se v skrovne fordce k mestu Monterey a Havlik, natalnuv na se ,ptehozeni jednokusovY pracovni oblek, tak zvanY 'union-alls', kterY mu Joel pedal s pottebnYmi nastroji, pustil se, nedbaje anadneho vedra, s jadrnou elosti do prate, opravovani motcru modreho vozu presidenta TXB-W spoleenosti.

Pteneseme se do mesta Monterey . . . sidla statu Nuevo Leon, majiciho na sedmdesat tisic obyvatel a honosiciho se ∎ahrorrinYm podnikem pivovarnickYm, Carta Blanca Brewery.

Pan Michael Walton do Monterey v Havlikoy e fordce St'astne dojel yeas. A zvitezil — jak °deka:I/al. Jeho nabidka byla mexickcu spoleCnost ptijata. Jednani meio velmi hladkY beh, vytadavSi si malo pies hodinu Casu.

(Pokraeovani).

Jatkati spottebovali loni 8,000,000 yardti bavineneho platna k baleni ot yrti neb celych poratenYch a oeistenYch dobyteat. Ku pkikladu: odistene tele se ptedem zabali do muSelinu a na to do voskovaneho papiru, cot znemotni ztratu eerstvosti a vane masa, doprava az na misto ureeni je naprosto hygienicky prvotkidni,

Ve sti'edu, dne 20. dubna 1931

Uryvky z e eskoslovensl'ich l

Nezapominejme, co nas spojuje s Ita RED dvaceti lety v mesici bteznu vyvrchoF lovala ,p •ipravna faze fla gi revolueni akce v Italii. Slavila sve velke viterstvi 21. dubna, kdy byla v Rime podepsana smlouva o povoleni a zfizeni vlastni eeskoslovenske armady v Italii.

Za Narodni radu ji podepsal Stefanik. Narodni rade byla pcdtizena tato armada politicky stejne jako nag e armada v Rusku a ye Francii Z polovice ut tato armada byla piipravena v tabote v Padule v jiznich Apeninach, jihovS7chodne od Neapole, kam byli sousttedeni zajatci Oeg i a Slovaci krome dustojniku. Odtud mohlo v polovici dubna vedeni "Os. dobrovolnickeho svoru v Italii" v telegrafickem pozdra.vu, zaslanem "Kongresu utlaeovanSrch narodh", prave zahajenemu v Rime, ohlasit: Pies 10.000 deskoslovenskich dobrovolnikh-vojalch a dustojnikt je ptipraveno bajovat se zbrani v rus' ce po boku sDojench za svobodne Oeskoslovensko a svobodu vg ech narodfi. Na timskern kongresu veld& role ut piipadla ptedstavitelum nageho naroda Bene govi a Stefanikovi — jrneno Masarykovo dalo podnet k nad genS7m ovacim neptitomnemu vhdci osvobozujiciho se eeskoslovenskeho narcda.

Byli jsme mezi osvobozujicimi se narody v eele na Useku vojenskem. Na ge armada v Rusku mela za sebou Zborov a Bachmk, byla jit slayna. Tim netrpelivej gi byli nagi dobrov6Inici v Italii, kteti dcufali, ze po povoleni na gi armady ye Francii v prosinci 1917 bude brzy sledovat odeslani Cs. dobrovolniku ze zajateckch tabort v Italii na frontu, ov gem jako svobodnStch prvnich vojakii eeskcslovenskeho sta.tu, jent se must stati tivou skuteonosti, jak tito dobrovolnici byli pevne ptesvedeeni. Chteli si ho vybojovat a dfivetovali pine s yYm radchm Masarykovi, Bene govi a StefanikOvi, jejicht dosavadni pronikave fispechy poskytly teto dtvete doklady tak ptesvedeive.

Debra shoda s Italy.

Vzrust a vS7sledky nail revolueni akce na pude italske za svetove valky vyclavaji nejvSrrnluvnejg i svedectvi o torn, Ceho dckate na g narod, lid z venkova i mest, jestlite se dovede apelovat na jeho stateene cnosti a jestlite tyto jsou tizeny pra y Srmi vhdci v pave chvili. Rovnet v odboji v Italii se dopinovala iniciativa ze zdola a se shora. Vzajemne se pobizely. Kdo pak by se ()thr all pochybovati o zralosti na geho naroda a lidu k demokracii, necht' si laskave ptipamene, co dokazali v italsitch taborech za valky nag i zajati vojaci. Piedni zasluha to ovgem bude vtdy piiznavana tern, kteti v lednu r. 1917 zakladali a kteti at do ustaveni na gi vlastni armady v Italii vedli "Os. dobrovolnickSr sbor", jelict piedsedou byl br. Jan Cape-k, jeden z pr y -nich,ktepolsvujzatebrni v ruce za fitoku na Piave v Cervnu 1918. Techto dobrovolnikil nebylo snad na poeatku roku 1917 v Italii vice netli sto -- a jak jsme jit y e uvedli, v okamtiku, kdy byla povolovana es armada v Italii, bylo jich organisovano ye sboru v Padue pies 10,000. V eetnSTch taborech byly skupiny dobroy clnikt-dustojniku, kteti teprve v bieznu a dubnu pied 20 lety chazet do ptimeho styku s dobrovolniky-vojaky a poddhstojniky napted v t. zv. pracovnich praporech, pak koneene v armade. V Padule vedli sbor, zalotenS7 v Santa Maria u Neapole, vetg inou mladi bide rihneho zarnestnani a yzdelani, dovedli propagovat, dovedli organisovat nag cdboj, aC jeg te zajatci, dovedli hrat divadla, potadat kcincerty ne pouze ochotnicke, footballove zapasy. Vedli, vzdelavali a zahaneli nu-

VESTNiK du z taborii. vd%ni i tali, bojovni i veseli a dr=2ni. Tad, jak je nag narod a lid. Ta ptek ykoovalo Italy, imponovalo jim a meli na ge dobrovolniky radi. Tito ctili a meli radi sve vhdce, dovedl si vgak zrale p.;mo3i sami, zavteni do taborU a majice nepatrnST styk se svetem.

Jen dvacet pocent na gich zustalo stranou.

Do ittedne stanoveneho data 28. tijna 1918 se ptihlasilo ze v gech na gich zajatch Oechu a Sloyaku v Italii do na gi armady v Italii vic net 80 proc. — bylo by jich jen vehni malt) z tech ostatnich..zhstalo stranou, kdyby jim byla umoinena ptiletitost k del gimu a utgimu styku s dobrovoleckou akci. Vgichni vstupovali do armady dobrovolne. Vedeli, co je deka, budcu-li zajati neptitelem tivi. Narod, jehot synove takto obstoji v tak ptisne zkou gce, je narodem velkS7m a je s to obstati i ve zkou gkach nejtetgich.

A. P. STUDENTSKE DIVADLO. Z Austinu scleluje na ge zpravodajka universitni studentka sleena Ethel 8ebestcva.: Jak jsern jiz etenattim sdelila, letos °pet nag profesor 'Ceske fed, Dr. Ed. Midek, nacviCil se studenty ee gtiny krasne Ceske divadlo. Vgichni krajane, kteti se radi zasmeji, jsou timto srdeene na veselohru o tiech jednanich, ktere. se jmenuje "Radostna uddlost' ;. Povezte ptatell:1m a znamSrm o divadle a ukatte na gim studentum, ze jste s nimi. Vtdyt' v nail mladeti je nage budcucnost. Na gi studenti uCili se divadlu lakes tti mesice a hraji fmlne zpameti a s velikou chuti, takte hra yypacla jako skuteCnost. Doufaji, ze jejich horlivost bude odmenena velikou navgtevou a te gi se na shledanou krajany. V ptestavkach budou zpivany nage Ceske pisne. Nikdo nebude zklaman krasnYm divadlem nagich studenth destiny, o torn jsem ptesvedeena po divadelnich zkou glach, kterYm jsem byla ptitomna.

Nail herci a hereCky hraji prvni nedeli po velikonocich dne 24. dubna ye Fayetteville, druhou nedeli po velikonocich dne 1. kvetna ye Fairchlid u Rosenbergu a tketi nedeli dne 8. ye Wallis. Zaeakvetna — na DEN MATEK tek vgude ptesne v 7:30 weer.

S krajanskSrm pozdravem, Ethel Sebestova.

CO JE TO BIMENTALISMUS? Pan Tameo Kajiyama dokazuje s“rmi vlastnimi vS7kony svou teorii, se lidska mysl je schopna soustiedit se na vice lied najednou Kajiyama dovede Cist nebo psat obracene a pozpatku, mute vest filosofickS7 rozhovor a poditat tteti odmocniny z else' — a to vgechno najednou! Tvrdi, ze teto schopnosti mute dosahnouti katdSr , kdo si da, praci s cvieenim. Jeho teorie se zaklada na zji gteni, ze pti sousttedeni je Cinna jenom jedna petina mysli. "tyti petiny jsou zpravidla volny a obyeejne chytaji zvuky, pohyby a jine my glenky, ktere rugi hlavni proud. Jen to Cast mozku roste, ktera je ve stalem utivani.

Jeho myg lenkou je rozvinout celST mozek yhodriSim cvidenim tak, ze v ptipade potteby se mohou k praci soustiedit d ye petiny mozku.

Prohloubena koncentrace nasledkem toho uCini freinnejSim a pronikavej gim, previ pan Kajiyama.

Jeho cvieeni jsou velmi prosta. Na pkiklad pro zaeateenika stael, kdyt se bude cvieit v myg leni na pismeno A a soueasne bude psat pismeno B. JinSim utiteenm cvikem je psat levou rukou pozpatku a obracene a soueasne psat stejne. slova pravou rukou v normalnim potadku. Od techto zakladnich cvilch mute student ptikroeit k slotitej gim a nesnadnejgim.

VSTsledkem je, tvrdi Kajiyama, pozoruhodne zvetgeni myglenkove sily.

Kajiyama zdtraztruje dffletitost utivani obou rukou. Tvrdi, ze boleni hlavy yznika east° v slabgim laloku mozku, kterS7 kontroluje levou stranu tea. Vycviete levou ruku, a boleni hlavy zmizi. Pri psani levou rukou je nejlep gi psat pozpatku a do leva.

Kajiyama vyzkou gel syhj system ye SpojenSrch Statech na nevzdelanem eernaskem chlapci. Za nekolik mak) let se hoch stab tak ctitadostivSrm, ze se dal do studia gpanelgtiny a naueil se hrat na hudebni nastroje.

Straits I/ V nadeji,ze japonske gkoly pitinou jeho system, Kajiyama vylo2i1 svou teorii, zvanou "multimentalismus". Bude vydana kni2ne v kratke dobe. Psani levou rukou ma v zemich jako Japonsko a 6ina, kde se pige z prava do leva, praktickS7 YYznam.

Multimentalismus je vgak uz stareho data. /71 Cesar pry dovedl konat nekolik veci soueasne a o Napoleonovi se tvrdi, ze dovedl diktovat at pet dopist najednou.

IILINKUV SPOLUZAK — ALE JINt. V Hajnikach u Sliaee pochovali v techto dnech farare Jozefa Kaeku, sverazneho Cloveka a neohro2eneho vlastence. PUsobil jsem s nim celST rok po pkevrate na Palarikove realca v Ziline. Na prvni pohled mne upoutala typicka slovenska tvat a kulturni zajem starnouciho mute. Bylo videt, ze tento Slovak mnoho protil a mnoho pketrpel. Byl krajanem, vrstevnikem a spolutakem Andreje Hlinky, od nehoZ se vgak napadne lisil. Byl vtelend bezelstnost a dobrota srdce. Kdy2 vypukla svetova valka, mel odvahu prohlasit s kazatelny, ze Mad'a•i dohrali svou idohu a ze Slovensku ptinese valka politickou svobodu. V okovech spoutaneho odvlekli tenkrat tandarmove farate Kaeku do vezeni a vojenskS7 soud ho odsoudil na dvacet let pevnostniho talate. Ctyri Leta si odsedel v Leopoldove, odkud pak na zakrok 8robarttv ptigel rovnou do profesorskeho sboru Llinske realky. 2alat mu podlomil zdravi, ale nezlomil jeho vlastenecke nad geni a jeho lasku k republice.

Prof. Kaeka choval se k nam, kteri jsme z oech, jako k bratrum. Ueil nas slovensky, napsal a dal vytisknout pro nas Prehl'ad slovenskej literatury, debatoval s nami nejv3ig snagenlive o vgech paleiv3ich otazkach, na net Slovaci vlivem Hlinkov3im nazirali jinak net my, a nijak se neskrSrval se s ySrmi protiludackSrmi nazory. Kdyt jsme videli, ze prof. Kadku tetka ueitelska, prate nebezpeene vysiluje; vypracovali jsme memorandum, v nemt jsme vybiCili Zivot a zasluhy Kadkovy se tadosti, aby byl dam na odpoeinek s pinYm zapoetenim slutby. Ministerstvo gkolstvi nail tadosti vyhovelo a Jozef Kadka se stab jako pensista faratem v Hajnikach u Shade. Navgtivil jsem ho jegte dvakrat na jeho fate. Davno zapomnel na valeene utrpeni a byl gt'asten mezi s ySrmi on, elovek lidovY. V Hajnikach byla za sveho sliaeskeho pobytu Bolena Nemcova. Kadka, kteri vidy siedoval pozorne dejiny 6eskoslovenske vzajemnosti, zaslouZil se o pam .a.tku B. Nemcoye iniciativni praci pro ztizeni parnetni desky ye Shad..

Zemtel elovek spravedliv3i, kulturni knez a slovenskST buditel.

Arkcarsko uhaji nezavislost.

8vS7carska vlada ucinila v narodnim prohlaAeni velkr projev o nezavislosti a neutralite 8vS.7carska. Uvadi, ze Rakousko ptestalo existovat jako samostatnST stat a bylo spojeno s NCmeckem. Ve 8v3icarsku to melo velkSr ohias a vlada chce rozpVlit neocluvodnene obavy. Nezavislost a neutralita 8vS7carska je dnes nezbytna pro zachovani evropske rovnovahy, vice net dtive. V torn ohledu se 'AvStarske vlade dostalo se v'Aech stran slavnostnich UjiSteni.

Jejich cena je nepopiratelna. Stalet3im poslanim 8vSrcarska v Evrope je stteNt v zajmu vg ech alpske pfechody. 8v3icarskS7 narod sv:domite a za viech okolnosti chce spinit tent() fqcol a uhajit svou nezavislost Kalti Utok na nedotknutelnost gvSTarskeho ilzemi by byl ha nebnYm zloeinem proti mezinarodnimu pravu.

8v3icarske oboanstvo bez rozdilu jazyka, nabotenskeho vyznani a politickS7ch stran, bude ha jit svou nezavislost proti katdemu fitoeniku.

Je piipraveno ptinest kdykoli v gechny obeli sve narodni obrane. V gechny gyS7carske politieke strany v gech narodnosti schvalili toto ni prohlag eni naprosto jednomyslne. 8vSrearsko ma 6tyti miliony obyvatelii, rozlohu 41,000 Ctv. kilometrh. Z obyvatelstva je 72 procent Nerncu, 21 proc. Francouzu, 6 procent Ital y a 1 procento Rhetoromanh Ve Av3"rearsku vzbudilo znaCny ze nemecke vojsko v mimotadnem sousttedeni cvidi nyni pobli g gl4carskSich hraMc.

Strana 12

VESTNIK

Cretin' Orgon Slo yanske Podporiqie1 Jednoty Statu Texas.

Of fieud Organ of Slavonic Benevolent Also. elation of State of Texas.

RED AKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOB Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Znieny adres zasilajl se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatne, ozniunky, budlat adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

V DOBE POHNUTE O, tiijte bratti narodu zas svemu, nebud'te mrtvi jeho fidove; ptihlaste se k matce sye a k nemu, co verni bratti, verni synove.

Jazyk svilj ctete, zvyky sve a prava, dokatte skutkem, tie jste 6echove, a vlasti nagi opet vzejde slava, jakou se skveli slavni ptedkoye! oBlegrav Jablonsky.

Rosteme, na ge tady stale mohutni. VYkaz novYch elent za mesic btezen ptesvedeuje, tie naorganisatoti nezahaleji a aekoliv na si mnohYch mistech hospodatske ei praco yni poniery nejsou nejlep gi, coti prodej tiivotniho pojikeni ztetiuje, ptiliv novYch 'Menu je vice net' uspokojivY. Prod' se vlastne pidime po novSTch eienech? .2adna organisace nesmi stanouti na ziskanem elenstvu, musi fg emi ptipustnymi prosttedky hledet silit, svoje Lady mnotiit. Stari elenoye jeden za druhYm odchazeji na fednost, nastale mezery v poetu elenstva proto tteba dopltiovat. Usilujeme o zvet geni poetu elmstva S.P.J.S.T. v skarn hospodatskem i rodoy em. Mohutna bratrska, organisace dechoslovaidi v Texasu neco znamena a nem dokaSe. My jsme sdrutieni na podklade humanity a lasky bratrske, politika neni do jednani schtzi ni v org anu ptipustna, zakladatele na gi stale rostouci Jednoty dali ji zakladni fistavu, jejiti Playa druha yysvedava jasne a stanovi nekompromisne tee' slovy: "Poskytovati csl. lidu vYhodnou tiivotni ochranu ve zpilsobu dobrych poiistek na tiiyot a peen yati o zachoy ani matesi4iho jazyka v teto zemi a fgeobecne po yznegeni 1-)nlurodalcet na gich jak v mravnim, tak i ci: evnim a blahobytnem ohledu." VznegenY ekol a cil S.P.J.S.T. jsou pies etyticet let stare a piece jsou jedinci na gi haluze, kteti jim nevfs ti, stoji stranou, dokonce (neni jich mnoho) e , skou lidovou podptrnou organisaci pomlouail. Takovi ptehlitieji, 'Se aekoli poji gt'ovny nabizi vice drulni poiistek, jako na ge Jednota, piece neskytaji poli gtencilm to, co ma jim bYti nejdratig i a co neni mono koupiti, co neni uvedeno v certifikatu S P.J.S.T. co dodateena vYb r• da — ale co elenstvo sblitiuje a eini z neho •ady nad g enYch jednotlivcii: Bratrstvi. chi sykove valky nebylo zapotiebi na gi vv(lathe nanornoci osvobozenjm Cechoslovakum F.ante,vtatne renutl fee jako v tutu dobu, 7136silY Nazismus ohroinje existenci esko,lovenctra. Musirof> rodwf,,rn bratriim piisnet nomoci, moralni i v padu potieby rozeskur eni na strany a stranielty nic nedokaierre. na ge svenomoc vynese iadoujednat co vetev svorna ei -4ciedkv, arcs v 1,7 ,";-,-,=9,4. Irin,deJTire, promfgeeko, (, h ' hate a demoIrratieke zemi suoluie, odto. co nos deli. flod'ine pod sail stra.Sf - i ---6 a oodlizeue sn ,.ry! Prig% doha, kdy zkou§lrn rodoye uve'doroAosti a, uarodni Mtn% tit viri6i v MAO:11W

Nikdo neni doma prorokem . . . Na vyslovovane namitky nagich vetejnych pracovnikti, nag e texaska krajanska vete y je opomijena, navgtivi-li Soustati yYznadna, osobnost ze stare vlasti, tie jsme v narodni ainnosti ponechani sami sobe, svemu zdravemu koteni a nezdolne vernosti eastvi — pti glo oznameni obsatiene dopisu ptedsedy Hl. In'adovny bratra C. H. Chernoskyho, v nemti sdeluje na ygtevu dr. Jos. S. Roneka do Texasu a jeho ochotu ptednaget na taborovYch schtsich v osadach, ktere se o ni ptedern prihlasi. VzacnY host neni easovym naygtevnikem Spoj. Statil nybrti po nekolik roku sociologie (narodoslovi) na novo-yorske statni university , kde yedeckou ptipravenosti a dtkladnou znalosti sveho oboru i g irokYm rozhledem o es. pomerech hospodatskYch, politickYch jak narodnich dosahl nepokryteho uznani mezi kolegy fakult university a svYmi obeasnymi vedeckYmi elanky v odbornem tisku i uznani kritiky. Pomerne mladY vynikajici asl. ueenec yenuje volnY eas i k napsani elankti pro vetejnY tisk, v nichti zpravuje americkou vetejnost o kulturnich otazkach esl. naroda, o snatieni osvobozeneho naroda na poll umeleckem, spolupraci mezinarodni k te geni otazek mezinarodni dtletiitosti a hlay ne k udrtieni svetoveho miru. Dr. Roudek je znamenitYm teenikem, jeho chot' nadprnmernou pevkyni a houslistkou, spoleene yystupoyali pied americkou yetejnosti s ojedine. le razovitym sloyanskYm programem, jeti byl vgude ptijat s mimotadnYm Uspechem a mel Svoji hodnotu propagaeni. Naskyta se nagim tadtm vitana, a soudime take dasove pottebna pkilektost k vyslechnuti ptedna gky eesky poctive citiciho ueence, kterY nam pocla ptesnY stay veci v Ceskoslovensku a statech ditktatorskYch, posili na ge rodove citini, nadchne k doucimu sjednoceni podle husitskeho hesla• "Do haufur, nebot' tento poldik mel by zniti opravdu po cele esl. Americe. Vtidyt' jde o nage bratry v samostatnern 6eskoslovensku, jde nejen o jejich ptitomnost, ale o generate, o semi, o statky jim nejdrati gi. Ted' musime my Cechoamerieane miti jednu mytlenku a jeden tkol: spoldeni v mohutnY svaz bYti ptiprayeni na pomoc pro katidY ptipad! — Ptihla gky o ptedna gku dr. Roueka odeglete na adresu bratra ptedsedy: C. H. Chernosky, 821 Bankers Mortgage Bldg., Houston, Tex. PodotYkame, ptedna gky oeekavaneho hosta budou volne, dr.

Roneek nepotiaduje ureitY honorat, po ptednagce podniknuta bude dobrovolna sbirka na easteenou thradu cestoyneho.

Vyneovani ecgtiny zasluhuje giroke odezvy a podpory. Pote gitelna zprava oznamuje se z moderne vystaveneho mesta Rosenbergu: na ginci dohodli se pro zavedeni vyneovani eeskeho jazyka na mistni vy ggi gkole a kolujici petite k opatteni podpist daneplatct, tiadajicich o zavedeni vyneovani ee gtiny, ptedlotieny budou gkolnimu vYboru, aby tiadost obeanstva uskuteenil. RosenbergskYm gratulujeme tiptimne!

Jejich chydlyhodna, snaha k udrtieni keel deskYch ptistehovalet-pionYrt Texasu buditi ptikladem jinYm osadam, kde nagi jsou poeetne usazeni, plati spravne (lane, pomahaji k dal gimu rozvoji a pokroku osady a mail pro sytj potiadavek naproste pravo. Na ge americke obeanstvi a nage ptislugnost ke Spoj. Statism nam nijak nebrani, pestovati zde na gi tee, nage deg -stvi.NemrlnYpdtOsvobielMaryk za nasgtevy v teto zemi pronesl pamatny yYrok: "Do to miry, jak budete a stistanete dobrYmi 6echoslovaky, do to miry take budete dobrYmi Amerieany." Prod' by tedy nemely deti rodiet studovati jazyk matetskY, jazyk syYch ptedkii, jazyk, v nemti mohou eisti o ptedmetech, o neti mohou miti zajem? Mnozi zaci vyggich gkol betOu nejaky cizi jazyk, aby dosahli stanovenY poeet bodt. Po vyjiti ze 'gkoly ye studiu toho jazyka — gpanelgtiny, nemeiny, latiny atd. — yubec nepokraduji, tak tie z velke east je eas na torn ptedmetu strayeny, zcela smatenY. Studenti destiny naproti tomu mohou miti ze studia matekskeho jazyka nepomerne praktieke vyhody a pkedne uspokojujjel pocit vtdotni,151e uvinlll zadost thoralni poyinAarochli z riejf viv611 leg b.ogi k viemu

Ve sti'edu, due 20. dubna 1938. jich slavni ptedkove. Dnes jmeno -Czechoslovakia" ma po celem svete nelidenY obdiv, cela Amerika saujata byla klidem a pevnosti viacly Ceskoslovenska nad moSnYm ptepadem odvekYch neptatel, spitYch ideou nazismu. Na g dorost se me., s hrdosti hlasiti k svemu ptvodu a nasledovne usilo yat, aby se de gtine naucii. PHtorrine nage Usili pro zacho yani matet gtiny bylo zasluhou obetavYch pracovnikt podpoteno: neebnice °path nam stat. Uti jsou v dallaskem knihokdadu, na nejti statni idad dohlik a dava povoleni k dodavce gkolam, ktere o ne potiadaji. Skoidozorci meli by si o udebnice eegtiny potiadat neodkladne. At' uS na to el one vyggi g kole eeskY kurs je zaveden ci nikoli. Kde doposud degtinu neprosadili, udebnice budou jim vydatnou pomuckou, agitaenim prosttedkem.

MenginovY problem jako maska. Anglicka vlada projevila ptani, aby te geni men ginove otazky v Ceskoslovensku bylo zkoumano neutralni komisi, po ptipade pied Spoleenosti narodt, je'S ma mravni a politickou odpovednost za pineni mezinarodnich smluv, pod jeji za gtitou uzavtenych. Vlada esl. republiky oznamila fitedne naprostou ochotu ptedlotiit vec svYch mengin teto komisi a dat kYmkoliv ptezkoumat, zda dala menginam tolik pray a zaruk, aby nejen nebyly odnarodriovany, ale aby naopak mely zarueeny vgechny motinosti k samobytnemu vYvoji kulturnimu, i hospodatskemu. eek dle spray esl. tisku je v torn, tie menginy, ktere nejvice o tYrani ktici, zejmena ovgem strana sudetonemecka (Henleinovci) o takov6m neutralnim vygettoyani nechteji ani slyget, prototie tarn by se iikazalo, ze o yatne te geni mentino yeho problemu ye smyslu lidskYch pray, demokracie a humanity vilbec nestoji.

Henleinova strana chce rozbit republiku z docela jinYch, neti jsou lidska, prava, z duvodu mezinarodne mocenskYch; z techto prave, kterYm Evropa musi zabranit, ma-li zachovat svou civilisaci a kulturu a nemaji-li bYt prase tyto statky zniteny ye prospech nadvlady protidemokraticke. ProtoSe v gak po jasnYch slovech Anglie neni mono ptijit otevtene s takovYmi naroky, ktere by tento sorer ztetelne projevily, zamita se v gechno jako nedostateene a hrozi se take yYtrtinostmi. Snahou Henleinovet neni najit tegeni eeskoslovenske, to jest lidske, demokraticke — chteji te geni cizi, mocenske. Z toho diwodu neni menginovY problem v 6s1. republice jen zalektosti eeskoslovenskou, je to problem evropskY, problem demokracii celeho sveta. Za 'Leto situace nemtle esl. vlada cleat nic jineho, neti pokradovat v torn, co zaeala: v sabezpeenvani obeanskYch pray, stejnYch pro vgechny, v hospodatskem a socialnim pokrokovem zakonodarstvi a tim ukazat a dokazat, tie e yropskY mir neni ohrotien nadyladou a imperialistickYmi sklony naroda teskoslovenskeho, prototie ty neexistuji. Spravedinost ma jen tehdy yYznam, je-li podeptena rozhodnosti spravedlnost prosadit proti katdernu.

V pohnute dobe znovu se potvrdila sprivni politika Masarykova a Bene gova, kteri Cs!. stat vkloubili do ramce velk ych evropskYch demokracii a z eeskoslovenske otazky dovedli ueinit otazku evropskou. NebYti toho, byla by dnes eesl. situace povailiva. Byli jsme svitiky, ie teskoslovensko nevi samo a odkazino jen na sebe, ono je vidycky klieem k zapadu i k v*chodu a proto v poslednich dnech ne glo jen o 61. republiku, nYbri o Evropu.

Hoste v redakci. V pondeli zastavili se letmo ve West mantiele Hugo 8efeakovi a pi. Nevolova, jeti pted nekolika mesici dojela ze stare vlasti k naygteve ptibuznYch do Texasu a svymi live psanYmi dopisy zpravuje na gi etenatskou obec o dne gnich pomerech v Ceskoslo yensku a hlayne Valagsku. Vitani haste spechali do Taylor, kratinka -rozniluva nas radostne potekla.

Pozde odpoledne nav gfivili redakci kolegove a jejich mantielky z Granger — Ant. Stibotik a Amos Pavlik — dojeli do West na divadlo v sini sv. Josefa. Nav gteva rids pfekvapila i potegila zaroven. V fiterY dopoledne zastavili se ve West a redakci nav gtivili bratti z Dallas: Fr. Rendi a J. VeselY. Jell do Taylor v zaleAltosteeh. Sletu up Jitni, stano yen&O na dny it a 16: kvetna, Ilav geya byla rlarA vitatit

E CTVRTEK 21. dubna konaji Oeehoslovaci Chicaga v Plzeiiskern Parku veeslovanskou protestni manifestaci za spoluileasti Polak& a Jihoslovant". Vyznadni recnici promluvi o situaci evropske a povinnosti Oechoameridanii bYti ptipraveni na obranu Demokracie a 'deskoslovenska.

• • teskoslovenska, vlada pkipravuje pfedlohu, ✓ nit se tada, za zfizeni 5,000 stfedisek yojenskeho vYcviku na ekolach a universitach. Cvieeni ye ekolach bude zahajeno dnem 1. tail a na universitach 1. Iljna.

• • Sekretal pokladny Morgenthau oznamil, ze hodnota vladnich bon', prodanYch do 7. bfezna, bude delat v dobe jejich vypreeni $1,584,462.000. Asi 16,000 poetovnich ut, po celYch Sp. Statech je opravneno je prodavati a veteina registrovan'ch jejich majitelf" jsou mall investoki. Asi 85 procent bon' bylo koupeno jednotlivci, 9 procent bankami, 3 proc. korporacemi a 3 proc. rtiznYmi spolky.

• • V sobotu 16. dubna podepsana byla v Rime dohoda Anglie s Italii. Vella Britanie uznala italskY tabor Habeee, zarueila Italii prujezd suerskYrn kanalem a dalei sporne body byly vyfizeny. V zapeti francouzskY premier Daladier podnikl kroky k dohode s Italii a bude spolupracovati s Anglii k utvoteni aliance anglofrancouzsko-italske pro zachovani miru a oslabeni osy Berlin-Rim. • Nova velkonemecka fieska rada bude miti 810 elent", z nicht bude asi 740 Wind" a 70 Raku'Sawa. Tyto eleny vybefe Hitler sam ze seznamu 1,717 kandidati". itieska rada nemecka je vice mene jenom paradnim telesem, jehot je shromelditi se k vyslechnuti projevii kanclefe Hitlera a hluene jim tleskati. Jin'ch nema.

• • Jak sdeluje "Voce d'Italia," byl v Bethlemu objeven vodovod, kterY postavil Pilat jeete za Jetieova tivota. Vodovod vedi z Hebronu do Jerusalema a byl sestaven z kameninovYch rour.

Byl nalezen take pfedpis timskYch tifadu, ze sedlaci nesmeji obdelavat pildu do vzdalenosti etyt a pill metru od vodovodu.

• • Na francouzskem parniku pfibyl do New Yorku Rene Kraus, spisovatel a bYvalY den tiskoveho odboru vlady Schuschniggovy, jent se prohlasil za monarchistu a katolika. Dodal, ze je jedinYm Menem rakouske vlady, jen dli na svobode. Pravil, ze musil prchnouti, jelikot znama byla jeho Protinemecka dinnost a byl zateen ve Vidni. Led podafilo se mu prchnouti v motorove lodici jokes Bodamske jezero ku evYcarskYm hranicim, kdy byl vra,cen od hranic 6eskoslovenska. Pravil, ze nebude zde miuvit, dokud bYvalY kancler Schuschnigg nebude na svobode. Jestlite yeak Schuschnigg zemfe anebo bude zavratden, Kraus pravil, ze vi, co ma, delat. "Dr. Kurt Schuschnigg byl podveden," pravil. "Lide, v jicht katolicism a patriotismus • jej,opustili. K valce dojde at 'lady pHetiho roku, ale svetovY mir mute bYti zabezpeeen pouze tehdy, kdy2 veechny demokraticke velmoci utvoti allianci, jeji ukolem bude zastaviti Nemecko. Spojene Staty se jednoho dne probudi, aby shledly, te isolate neni vtdy isolaci. Nemecko ubira se smerem na vYchod a bude pokraeovati tak dlouho, dokud je demokracie nezastavi. Dnes Anglie a Francie jsou jit mocnosti druhe tfidy. Baron Louis Rotschild, bankef, nebyl zateen proto, ze jest aid, ale proto, aby na nem byly vynuceny penize.

• • V prave yydane knize lord Londonderry, by.valY den kabinetu, kterY mel nekolik rozmluv s Hitlerem a Goeringem, ptimlouva se za uskutedneni nemecke idee, aby svet rozdelen byl mezt Anglii a Nemecko. V tomto spoleeenstvi ka2demu z obou spoIeenikti pfideleno by bylo tizemi jeho vlivu, kde jeden druhernu by neptekatel. V citovani rozmluvy s Hitlerem o Rusku lord prozrazuje hroznY strach Hitlera ze sovetu a jeho velky respekt 2 rude armady, dopinene liospodAfskym rozninchem i &NOV Y f t, 13TH tent()Ann Mil

Strana 13

VtSTNIS

Ve stfedu. dne 20. dubna 1938.

Co nova°. oechoameridane pfitomne maji jenom jednu myelenku a jeden spojiti se v mohutnY Svaz k pomoci ohrotenemu Oeskoslovensku!

• • Pravopisna komise, zfizena pfi Ceske akademii, skoneila jit prate na revisi deskeho pravopisu. V nejblitei dobe jit ptedloti vYsledky sveho zkoumani v podobe novYch pravidel eeskeho jazyka. Nejasnosti a spory o nekterYch otazkach deskeho pravopisu tim budou rozsouzeny.

• • Posledni nemecka strana, ktera brala beast v esl. vlade, vystoupila z kabinetu a odvolala sveho ministra dra Czecha. Nemeeti socialni demokrati podlehli tlaku doby a nasledovali ptikladu nemeckYch ktest'anskYch social' a nem. zemedelci". Csl. vlada ma dosud v Narodnim shromatdeni potfebnou pracovni veteinu.

• • Granville Hicks, mezinarodne znamY spisovatel knih o komunismu byl jmenovan mimofadnYm radcem na Harvardske universite, jak veelo ye znamost. StudentskY dasopis Harvard Crimson napsal: "Hicks je prvnim mutem, kte117 ptiznal se, ze je komunistou, a dostal se do profesorskeho sboru." Bude vykladati amenckou historii a literaturu, poeinajic zatim.

•

Vareava, 16. dubna. — General Wladislaw Sikorski, bYvaly ministr valky a pfedseda ministerstva, byl dan na seznam pensionovanYch dustojnikt. General, kterY je intimnim ptitelem bYvaleho premiera Paderewskeho, byl udrtovan na seznamu aktivnich diistojnikt, aby nemohl vyvijeti politickou einnost. Jeho nedavna tadost o pas, aby mohl odejeti do Pailte a vyjednati yydani sve knihy, byla vladou odeptena. Jeho pensionovanim zmenil se jeho politick' status a dnes si podal °pet tadost o pas. Jeho pfatele pravi, ze neni si jist tivotem, protote je v oposici proti nynejei vlade a jeji politice pfatelstvi s Nerneckem. Neni tomu da yno, kdy byl uemen pokus jej zavratditi. To je jednou z pfiein, pro ktere hodla opustiti pro nynejel eas Polsko.

•

•

Mezi narody, ktere maji vysokou bytovou jsou Svedove. Mesto Goeteborg, majici asi 260,000 obyvatelti, ma svou stavebni kancelat a na syYch lotech, ktere obec dam) zakoupila, organisuje stavbu malYch rodinYch Domy mail jedno poschodi; hodnota ann. eastku $4,000 yeetne nahrady za pozemek. Mesto da stavebnikovi stavebni misto zdarma; banka pujei mu padesat procent nakladu na 3 1/4 procenta Aroku, 'nest° 40 procent nakladu na 6 proc. uroku. Stavebnik splaci zaptijeku i s Aroky bailee a mestu ze sveho pracovniho yYdelku.

Duet je zaplacen obvykle za 27 let.

•

Jak bylo v techto dnech oznameno federalnim odborem obchodu, je ve SpojenYch Statech v einnosti asi 100 tovaren, zamestnavajicich se v'robou letadel, ktere v roce 1937 vyrobily 3,773 aeroplany. Z toho 2,89 ureeno bylo na domaci pottebu, 858 pro armadu a lod'stvo a 626 bylo exportovano. Roku 1936 bylo vyrobeno ve Spojen'ch Statech 3,010 letadel. OeekavO, se, ze vYroba letadel v zemi se znaene zvYei v tomto roce, nebot' zadany budou objedna yky take na, 476 nov'ch letadel pro armadu a 1,000 letadel pro lod'stvo SpojenYch Statti na zaklade vyzbrojovaciho programu, na kterY povolil kongres v minulYch dnech bilion dolara.

•

•

Budapeet'ske depeee oznamuji, ae pfisne protitidovske pfedlohy, dotYkajici se skoro 500,000 uhersk'ch tidt, pfedloteny byly minulY et yrtek parlamentu premierem Kolomanem Daranyisem se tadosti o brzke schvaleni. Podle techto pfedloh, ktere nepochybne budou schvaleny, budou moci soukrome firmy zamestnavati jenom omezenY podet tiff". Navrho yanY zakon pravi, ze jenom 20 procent zamestnanct soukrom'ch firem mnte bYti ticlu a jenom 20 procent eelkove suety mezd firmarni vyplacenSich trO ge ptilmtiflouti kdov,qtYm '1.1fA;

Statni odbor gkolstvi rozdelil mezi statni yefejne ekoly $4,669,956, cot eini tfi dolary na katdeho z 1,566,652 zapsanYch skolaku. Na ka2deho aka bylo povolenO pro betnY skoini rok $22 a splaceno dosud $15.

• President Roosevelt •zaslal kongresu poselstvi, o jeho obsahu promluvil k lidu ye etvrtek veeer dne 14. t. m. po narodni siti rozhlasu.

President na pfekonani obchodni ochablosti chce vynalotit sedm biliont" dolaru. Otyti a pill bilionu by se vydalo na vladni podporu a podniky, zbytek by se rozpiljeil k otiveni obchodu.

Bude zaletitosti kongresu president& nesmirne duletity navrh uskuteenit, cot yeak dle oz oposidni strany neptij de hladce. * Vynikajici ameridi fysikove H. C. Rentschler a R. F. James naeli po petiletYch pokusech v laboratoiich elektechnickeho koncernu Westinghouse skuteene "paprsky smrti" jako udinnY prostkedek proti bacilum chtipky, zapalu plic a pfedeveim proti rYme, proti ktere nepomahaly dosud adne prostfedky. Jde o soustfedeny druh paprskti ultrafialovYch. Nove paprsky budou pfedvedeny pfed shromatdenim asi 1000 vedoucich bakteriologil, lekaft a zastupcii americkYch zdravotnich Astavn. V nemocnici v Durbanu, Jitni Karolina, se nove paprsky osvedeily v ptipadech,, kde s10 o zabraneM nakazy po operacich.

•

ministr zdravotnictvi, bYvalY pfedseda nemecke sociaine demokraticke strany, Doktor Czech podal demisi, kterou president republiky Dr. Benee pkijal. Tato demise Dr. Czecha byla ocekavana uz od nedavneho sjezdu nemeckYch soc. demokratii, na kterem byla ueinena dohoda o novem vedeni strany a na nem2 dosavadni pkedseda strany Dr. Czech dal sve funkce strane k disposici. NovYm pfedsedou strany stal se pak poslanec Vaclav Jaksch. Sekratatem strany zi‘stal posl. Taub. Do noveho pkedsednictva nem. soc. demokraticke strany byl zvolen znadnY poeet pfisluenikt" mladei generace. Prozatimni spravou resortu ministerstva zdravotnictvi byl po yeten ministr spravedlnosti Dr. Ivan Derer. Nemeeti socialni demokrate zustavaji i naddle v kladnem pomeru k vlade a jejich representanti v esl. parlamente v poetu 11 tvoti nyni sami stranu nemeckYch aktivista.

• • NemeckY profesor Banse ye sve knize "Prostor a narod ve svetove valce" ma odstavec, kterY by mel v americkem tisku bYti uvefejnen na eelnem miste a pismem ktiklavYm. VYbojny Herr profesor pile doslova: "Dobra, propaganda musi b't zahajena jit v miru a pilsobit tak, aby narod, kterY ji pro yadi, sklizel plody jit vyhldeeni valky. Propaganda za valky ma bkti jit jen cilevedomYm a boutlivejeim pokradovanim propagandy z doby miru. Jit v miru musi hromadna, psychologie (dueeveda) melt se svou chytrou a opatrne fizenou dinnosti. 6im mene je ji bezprostfedne pozorovat, tim vice sluei hodnotit jeji pilsobnost. Jak politika, tak i valedne veleni musi ji poutivat. Z peynYch zahranienich stanoviet' musi bYti nepfatelske a neutralni zeme potateny tesnou siti nenapneho ovlivflovani. Je nutno poutivat yeech prostfedkii, ktere se k tomu jevi bYti vhodne, tisku i rozhlasu, filmu i epionate. V rozhlasu je na pt. zapottebi vysilacich stanic co nejvet§i sily, ktere stlumi jednim razem yeekerou nepfatelskou propagandu rozhlasem. KatclY prostfedek je to dobr', aby dueevni sta y nepfitele byl jit ptedem co nejhloubeji podryt, vlastni dueevni sta y naproti tomu posilen." Faeismus i nazismus poeind se rortahovati v Jitni Americe a president Roosevelt ye syYch vefejnych projevech min. etvrtka srozumitelnYmi slovy dal vYstrahu diktaturam, ze Spojene Staty ymeeovani se do politiky americkYch republik nestrpi. Pikle ze strany Fuehrera ci Il Duce v Brasilii a jinYch republikach Jitni Ameriky budou razne potirany.

• • Filosof kiade problemy tivota, mit je iKletto pud r4v1tat te gi proWmy, anir je muse pollAit; !Ole

7,914irr!!-_,

5trana 14

ye stfedu, dne 20. dubna 1938.

OSVETA. Anglick3"/ hlas o Ceskoslovensku.

Kniha o napeti ve stiedni Evrope.

D OPLASNYM a burcujicim titulem Chrarite I deskoslovensko! uvedl do britske veiejnosti svou knihu R. Freund. Na centy je motno vatit propagaeni literaturu nemeckou, jiz je ovlivriovano ostrovni vefejne mineni; od nas se pies Kanal dostalo malo informadnich a nestrannYch knih. Je-li dnes i prnmernY Anglican udalostmi povzbuzen, aby si na mape vyhledal Oeskoslovenskou republiku, a dba-li o to, aby se o ni dovedel v ge, co ho mute zajimat, tu kniha Freundova pfi gla v syrchoyany eas a douejme, to je v rukou a myslich v gech, kdot se &five spokojovali znalosti jen blitgich zemi.

Freundova kniha vygla eesky s informativnim farodem dra Fr. Bauera.

Kniha anglickeho autora nema ov gem vYznam jen pro anglickeho etenote. Take tesko slovenskY etenaf, a zejmena eeskoslovenskY se ji nuate chopit v deskern pfekladu jako bleskoye encyklopedie. S prospechem se dnes kaalY z nas ohliti do nejmladgi minulosti: neetete den, dva noviny a kolik yam unikne podstatnYch veci, nezbytnYch k spravrimu-odhadu situace! A na torn piece nejvc bYt naSe oclhodlani a sebe yedomi stoupajici, abychorn nic nepropasli a v gecko naletite zhodnotili!

"Struktura dne gni Evropy je udrtovana jemnou strategickou rovnovahou, kterou pfisne stfeti generalni gtaby vgech zemi. Katcla zmena v teto rovnovaze ma odraz v bezpeenosti fady zemi, ktere na prvni pohled se nezdaji bYt bezprostfedne interesovany".

Tyto vety tvoti yudei smer autorovYch rozkladt. V deseti kapitolove knize tuto strukturu vysvetlje, ye dvou poslednich shrnuje motnosti sratek i komplikati v gech danYch sil.

Jeho znalosti 6eskoslovenska jsou hluboke, jeho vYroky a soudy trefne, zaklad jeho nazirani demokratickY a dbajici itzkostlive vgech motnosti udrieneho miru. Misty je jasne, to se polemicky chape hesel, nadhozenYch nemeckou propagandau, aby z nich ukul zbrari na nagi obranu!

Uvedomuje sve etenate zejmena na d ye yeel: na zptisob budouci valky, odli gnY od valky z roku 1914, a na cile nernecke expanse, tak blizko se dotykajici britskYch zajmu. Z druhello jit samo vyplYva ,ohroteni eskoslovenska, jako " gipu, veziciho v nemeckem tele".

S podivuhodne jasnou struenosti a pfehlednosti vysvelluje autor vznik republiky, srovnava &thane jeji velikost s velikosti Anglie, ukazuje na jeji pfirozenou ochrannou hradbu hor a na opravneni jejiho celku z historickYch skuteenosti. 2ive pfedstavuje motnost pochodu Yemen na vYchod a v gechny okolnosti, jet se jim naskytuji k upevriovani jejich pochodu k Indii. "Kdyby teskoslovensko bylo jakkoli podrobeno, dunajska parle y by pojednou byla otevfena nemecke mod."

Historicke pozadi naerta ya od 1. staled; nezapornina zdfiraznit davnou samostatnost 6echt a pomale pronikani Nenrcil do tech. ,Nezapomind ani na Wicliffr y vliv na eeskou reformaci. Ani na Habsburky a jejich nasilnicke pokatolieteni lidu a nyni mote jit volne mluvit — o dvou milionech zbehu, kteki porazili rakousko-uherskou monarchii. Podrobne se zabYva vznikem noveho statu, trefne popisuje jednotlive statniky, nepohrdaje ani anekdiltkami, ktere lidsky pkiblituji politika abeam', rozvatne yypoeitava, hospodafske produkty zemi, yYvoz, dovoz, sympaticky a znale pfedstavuje lid, rozliguje charakter Cecha od charaktent Slovaka. "Oechove jsou stateeny lid. Jsou spotadani, spofiyi, pracoviti a stkidmi. Vstavaji aasne, jedi dobte a s chuti. Paslouchaji za-

konu a usilovne Mute 12‘ rt pro Anglieana lepg visitka net ta?

Cele th kapitoly venuje autor tomu, co poklada za nejotehavej gi Cast deskoslovenske otazky: sudetskYm Nemciam. Poznal je osobne v jednotlivcich, jejich vtdcil a podvildce, v davu jejich obyvatelstva, tisnicim se mezi tovarnami, z jejich komirra se nekouti (jako leckde v Anglii), poznal je v gak a vyklada, je take" z jejich pravzniku, sleduje "Wandervogly" s kytarami od videriskeho hlasatele nernecke nadtadenosti Spanna, pies prvniho "vadce" Rutha, jen utratil svaj tivot ye vygettovaci vazbe pro mravnostni delikty, at ke Konradu Henleinovi, jen podle neho "nema tadnYch znalda, kterYmi se vyznaduje typ diktatoria."

Potadavky Windu a jejich opro.vnenost bystie prohleda a netaji se tim, ze jsou prutne jako guma, meni se podle okolnosti. Je si to Nemecko by neustalo od nepfatelstvi proti teskoslovensku ani tehdy, kdyby vgechny potadavky sudetskYch Nemcu byly uskuteeneny, nebot' tomu nedovoli ambice Nemecka ovladat jihovYlchodni Evropu.

Dy e posledni kapitoly "pfehleclu" pasobi nazornYmi pfiklady eventualnich vpadu, bitev, bornbardovani asi tak sugestivne, jako nedavnY nalet a zatemnovani stfednich tech. To jsou perspektivy, ktere patrne dovedly zburcovat i nejklidnej giho Brita na golf overn hfi gti Skotska a na anglickYch dostizich.

Ale to jsou perspektivy, ktere musi udrtet katdeho 6echoslovaka ye stfehu a v neutuchajicim vedomi, to tenkrat stojime v zapasu o M. M. nage nejtivotnej gi statky.

POZOR NA MLUVKY. Protivame jednu z nejvatnejgich chvil od nagi statni samostatnosti a jednou na ge potomky bude zajimat, jak jsme se v techto dnech chovali. Shledaji, to narod, kterY ut protil protimad'arskou mobilisaci, komunistickY put a straglivou krisi hospodafskou, zachoval si take tentokrat pevnost a jistotu, ktera imponuje svetu. Nag tivot je Alpine normalni, vgechno je na sy Ych mistech a v poildku, armada, iliady, dizenci, tovarny a obchod gkoly, hranieafi, drahy, vg echno. Kdyt vezmeme do ruky zahranieni tisk a obrazkove easopisy francouzske, anglicke, americke a jine, katdou chvili najdete tam velke fotografie Prahy na titulnich stranach (dik za reklamu zdarma!). V parlamentech se mluvi o nas tak east() jako nikdy. Zili jsme dvacet let trochu stranou evropskeho napeti a je k tomu pottebi dobrYch nerkdyt ted' najednou stojime na nejvet gi eyropske kfitovatce a pod reflektory nejsilnejg iho svetoveho zajmu. Nezadali jsme v nieem sve cti ani rozumu. Jsme si jisti a jsme klidni, jsme si vedomi vatn.osti teto dcby, ale hledime ji do oei s diaverou v sebe a s chaverou ve sve pfatele. To vgechno ma ∎cenu a svuj yYznam.

Nieim a nikYm nemuaeme bYt ptekvapeni ani zaskoeeni, zitra ani pozitki.

Jen si dejme pozor na ty lidi, ye kterYch se pies noc probudil zajem a politiku a kteti ten zajem projevuji svYm zvlagtnim zpusobem. Do veerejSka nevedeli, kolik je Nemcn v republice a dnes najednou ke gi pomery ye state a upraYuji jeho budoucnost. Do yeerejSka se nepodivali, jak byl rok dlouhY, na na gi mapu a ted' na ni jezdi a tadi jako pominuti. Do vderejSka nevedeli, kolik je v na gem parlamente poslaneft a stran a ted' sestavuji katdou hodinu jinou vladu a rozsazuji ktesla. Maji katdou chvili nove zarudene zpravy od nejinformovanejgich lidi a v rozhlase slyseli samojedini sensate, ktere ygem ostatnim lidem ug ly. Vedi stejne dobte, co dela Stalin jako Hitler. Ne, nejsou to ipanikafi, jsou to jen takove lidsk y houby, ktere do sebe nasaknou kdejakY tlach a avast a pobihaji s tim, aby si dodali duletitosti u lidi stejne hloupYch. Na ty lidi si tedy davejte pozor, protote jejich hloupost a nevedomost mute byt nastrojem velke zamerne g patnosti. Jsou jednotlivci, kteti maji zajem na torn, aby se v nagem ovzdu g isirily otravne plyny, zbabelost a nejistota, splag enost a ldepy. Temto kreaturam v cizich slutbach — jsou nejen u nas, jsou i v Anglii, y e Francii a jinde — pomahaji v jejich nedistem kemesle nejvic ty muiske a ten-

sic& baby, ktere rozna geji bacily sve vlastni hlouposti a jankovitosti. Dejte katdenat po hube kdo yam na zaruku pfisne mleenlivosti — mane vykladat, to sokolsky slet bude v nejblitgich dnech odfeknut, ci jine takove sensate z vYeepu nebo od mandlu. Pozor na mluvky! Jsou nekdy vetgim nebezpeeim net gpioni, protote jejich femeslo se bere na lehkou vahu a neplaklada se jim yYznam. Jsou astatne take mluvkove, kteti pigi a take na ty se bude ut muset dat pozor, aby nedelali gkody vic, net je v nagich pomerech snesitelne. — V techto dnech prodelavame velkou Akolu obeanske kazne a spolehlivosti a prodelavame ji celkem dobte.

Je jen potfebi, aby katdY rozumnY a faclnY °bean vedel, co ma delat s temi, co maji pinou hubu nebo pine kalhoty. A nekdy oboji!

KZK. Bub JEN MOU, NEBO Bub JEN MA!?

Zegetela chodba realneho gymnasia pusobila tak milYm, intimne hfejivYm kouzlem, to kvintan Rapik neodolal, aby ti ge hlasem ponekud nakkaplYm nezazpival si: "Bud' jen mou, o Violeta . . . " V torn mu nada zezadu palatal ruku na rameno. Nebyla to violeta, ktera pfichazela, aby se stala jeho, nYbrt ee gtinaf Malek.

"Podivejme se," meal, "jak je dnesilapik yesele mysli — vy byste fekl nalady, aekoli je to germanismus — a vy byste asi kekl germanismus, to Papiku?"

Studenta zatim probihalo ono zvla gtni nepiijemne mrazeni, ktere se zmocriuje katcle bytosti lidsky, kdy znenadani uvidi sveho 'Sofa, teditele, profesora.

"Zaujal me, Rapiku," pokradoval eegtinat, "ye vagem zpevu onen instrumental — bud' jen mou — co myslite, nemelo by tu bYt snad "bud' jen ma?" Nebyl by snad spra ynej gi nominativ?"

"Ut me ma," myslil si Eiapik. Profesor Malek byl site znam jako velmi moderni pfistupnY kterY east() rad parodoval zastarale pedanticke kantory, co &ill pro gkolu a pro znamku v notesu, ale eert mu met!

"To je, prosim, pisnieka, tak se to zpiva, slygel jsem to v gramofonu a jak to natodili na desku, tak se to fika," snail se vykroutit z nepfijemne violetovske situate.

"Vim, vim, ale feknete mi, jak na to nahlitite, vy — jako studujici ee gtiny patella realneho gymnasia? Myslite, to "mou" je spravnejgi?"

"Mou, prosim pane profesore," vmisil se do toho 'tak Kozel, "mou je k vuli libozvuku neboli asonanci . . . " "Motha, Kozle — vas jsem se neptal — dostanete take dostateenou z eeskeho jazyka "k vali" libozvuku, kdy budete fikat "k ad vite, te vuli maji jen tivi lido, tfeba to ji maji east° ponekud oslabenu. Pokud jde o mne, myslim, to pisnieka — pokud je easova, a dobova — sprayne pravi, "bud' jen mou, Violeta". — Kdo mi mute fici proe?" tazal se tan ktefi se zatim nastaveli kolem.

"Prod — bud' mou Violeta a ne bud' ma?"

Prave gel kolem pan feditel a podivil se, jako divne feei vede kolega Malek se studenty.

"Bud' mou, Violeta . . . !", kvintani maji prase Violet zapotfebi!

"Nute," vysvetloval profesor, "nevi to z vas ani jeden. Nevite, kdy klademe v ee gtine instrumental a kdy nominativ. Nominativ znadi totit Yee stalou jsem elo yek, na pfiklad — kdetto instrumentalem se yyznamenava eas pfechodnY: "Jsem takem 5. gymnasia." Budu jim pouze jeden rok, paklite nepropadnu, nepuknu. Protote v nynej gich dobach nejsou my, jako Violeta, tak stale, aby mohly Jsem tva — cot znaei nadosmrti, ustaviene, musi fikat: Jsem tvou — pfechodne, po nejakY eas a tak dale. Jste tit temek dospeli mutove, zapamatujte si tedy neco do tivota — ". A profesor odegel provazen pochechtavanim vgech tan. Od tehle doby si jiste budou pamatovat, kdy utit padu prveho a sedtneho.

Za nekolik dni na to gel aegtinat podle dveti II .tfidy a uslygel, jak cele, "klasa" peje jak jeden mut: "Bud' jen ma, Violeta . . . " Mlatila pfi torn pravitky do lavice do taktu.

Nebyli jsme lep S . 1 — byli jsme horSi. — J. Kasta.

Ve sttedu, dne 20. clubna 1938.

11:6/ ■01■041111WO.MMI■01•■■141■17 ■0■1.011.0-11 ■16-0.1•10.114=0,4101.1./ ■1,10,011101r,

PAVLA DVORAKOVA:

PISEN LAST Y ROMAN ,MMIHNIIIIINPIMI11.0■01)■0■0•11■01111111.0411111..•111..11.041100.111 ■04111111.01111111.0•1110•

ALEHAvE a vytrvale volani telefonu odN trhlo konedne Kordu od okna, u nehd stal hlede pomradene yen jig dlouhou chvili.

Vzal sluchatko, pozvednuv a naslouchaje roztrtite hlasu sveho teditele, ptistoupil znovu k oknu, jako by nejaka podivand ho neodvolatelno ptitahovala.

"Nesnesitelne", propustil rty, pevne sevtenYmi. "Nevydrtiim to dele — " Zdalo se, tie zprava teditelova ho docela nic nezaujala. A piece ieditel mu telefonoval, tie prase do§el do tovarny telegram, ze zitra prijede zastupce anglicke firmy Wood & Co. A zprava to mela cenu dobreho milionu, prototie Korda veal, tie zastupce firmy ptijitidi jen proto, aby dojednal objeclnavku, jeti zajisti jeho tovartie praci na etvrt roku. fteditel na druhem konci dratu byl zfejme piekvapen nezajmem KordovYm, kticicim roztrtitYmi odpoveci'mi, a osmelil se zeptati, nenili Korda snad nemocen.

"Nemocen? Ne, nejsem nemocen — nic mi neni — " pousmal se trpce Korda, do-teen bolestive fieastnym hlasem teditelovYm. "Co mu je, k eertu, do meho zdravi?" rozeiloval se, zaveguje sluchatko prudce, nedbaje, ,tie teditel tak rychlym ukoneenim rozmluvy bude pokaran za nem eeho se nedopustil. Korda zavahal, nema-li zavolati teditele sam a omluviti se mu, ale uvedomiv si, tie leti, jiz by si na omluvu musel vymysliti, ptipamatovala by mu bidu jeho postaveni, potlaeil ten napad a zaldiv ruce na zadech a skloniv hlavu, dal se do prochazky svou rozsahlou pracovnou. Byla moderne a proste zatizena. Masivni psaci stril nedaleko okna, uprostied kutackY stolek, kolem neho tii kovova ktesla, sktiri jednoduchYch linii a Airoka knihovna, z niti eernaly se a hnedly vazby knih.

Proti stolu na stene zattl jasnYmi barvami rozkoAnY portret tieny. Nebylo ji vice neti dvacet a byla to blondYnka z toho rodu, jen ptitahuje k sobe odi mail a probouzi v nich touhu svou zdanlivou ktehkosti a bezbrannosti. Korda v char zastavil se pied tim obrazem a zahledel se nehnute do modrYch, velikYch oei to krasavice, uvedomuje si, tie ty odi nezdaji se mu dnes tak srozumitelnYmi jako veera — jako pied rokern, tie v nich dtima nejaka otazka, mueiva a o niz nemel-potuchy a v jeji existenci by byl ani neuvetil, kdyby — ano kdyby — Stin pad' mu v oei a bolest stahla mu rty a nakreila mu delo.

"Jak se tak mohla zmenit, mela ho piece tak rada, sama si ho vyvolila ze v§ech mutifi, kteti touzili ji ziskati pro sebe stfij co star, myslil Korda trpce, maje pied oeima vYjev, jen pied chvili ho piikoval k oknu. Na zahrade na tennisovem dvorci vidi ji a toho Oerycha. Zouva ji stfevic a liba ji kotnik, a ona se smeje a poklacid mu ruku do vlasfl, takovYm lichotivYm zptlsobem, kterY nerinitie mYliti. Ne, to neni jiti nevinnY flirt — to je vec daleko vatinej§i. Ne, Korda nechce domysliti, srdce se mu svird a zastavuje. Miluje ji, miluie ji vice neti svfij vlastni Zivot, nemritie se ji zteknout, nechce se ji zteknout, tika si a citi, tie trpi, vie neti kdykoli "Ale, co delat?" uvauje a bloudi pohledem po pokoji, jako by hledal odpovedi na tu otazku. Sttetava se jen s jejima odima„iako by oZivlYma na obraze. Jsou krasne a jsou zahadne.

I jeji rfitiove rty jsou pootevic eny takovYm zdhadnym fismevem a celY jeji postava, §tihia a ktehka a piece na prvY pohled pevna, zda se mu bYt nedim jinYm, neti na co zvykl za ten rok. Ne, to neni jeho ti — je to jen tiena — krasna a a zahadna, jal- n katicia jinx neznarna.

A co on koneene toho o tienach — mysli si Korda trpce. Nic, docela nic. Neco ho piitahuje k oknu, branil se tomu nutkani, ale neubranil.

Jsou dosud na dvorci. Upravuje mu vazanku.

A jak tesne stoji u neho, jiste se dotYka 6erycha svSrmi malSr mi, pevnYmi prsy. Korda citi,

Vt8TNiS ze mu projitcli pa-Leh horko a tie se v nem zmita zukiv9 hnev, svirajici mu pest.

Ze nema rozum, ze nema rozum — vticlyt' ji mute katidY videt. Nana hospodyne, start jeho sluha, zahradnik. A ten Horak tam sedi v proutene tiidli a diva se na ne a jiste se usmiva tim syYm cynickYm fismevem. Je to ptili§ daleko na dvorec, aby Korda mohl videti ten fismev, ale citi jej a tisme y ten ho naplriuje zutivosti a zahanbenim.

"Ne, nevydrtiiin to," propoati Korda stenave, "vyhazim ty povaleee, mam toho dost. At' si co chce, vyhazim je, nenavidim je, vtidycky jsem nenavidel ty darmo§lapy."

Prod jen ptipustil, aby dochazeli do jeho domu, hned po svatbe dochazeli. Z yla§te ten Cerych. Vedel piece tie prave on udelal v§e, aby ji popleti hlavu aby se mu pomstil za to, tie ona si vyvolila jeho, Kordu, ad on se o ni uchazel jiti od to doby, kdy vyrostla z detskYch stte• Choval se site Cerych k nemu vtidy korektne, ale Korda se nedal tim nikdy zmYlit.

Citil podvedome, tie ona korektnost je jen maskou, za kterou se skrYva elovek nizky a v§eho schopnY. A tie ona to nevi? Rozrfistal se v nem • ktery vystiidal hnev a hotkost.

Smich, zvonivY, vyjadiujici spokojenost a §-testi, doletl k nemu a §lehl ho jako rana bieem. Kdy ji sly§el tak se smati kdy? Davno pied rokem a je§te dtive — v to dobe, kdy ho lakala a Umyslne svadela, nutila, aby ji vyznal lasku. Ano, tehdy se takhle smala. Korda pocitil, tie ten smith zat'al se do neho nejakou zlou bolesti. Ne, nemohl nevideti jiti, tie se s ni neco deje — to deco — na ktere nechtel mysliti, eemu se v my§lenkach flzkostlive vyhybal — bylo ✓tom smichu.

"Zbabelee," rozhneval se na sebe, "nejsi piece sleeinka. A mohl's to veclet • — stab se ti to jiti jednou. A taky sis myslil, tie neni motino, aby se neco takoveho ptihodilo," po§klibl se do sebe, mete zase pracovnu. "Nebylo to nic pro tebe, tie sis ji vzal takovou zh,Yekanou panenku, zvyklou obdivu, lichotivYm teeem — ty, obydejnY delnik, ptisnY k sobe a k lidem, berouci tiivot do rukou vatine ne jako rozko§nou hradku — nYbrti jako sam osud.

Na tohle jsi mel myslit, kdy jsi poznal, tie se ti zachtelo nerozumne toho raltioveho stvoteni.

Mohlo ti napadnouti, tie ty ji nebude§ osudem — ty a jejim osudem — " opakoval trpce, divaje se na sebe do zrcadla, pied nim se zastavil.

Ale Korda nemel clitvodfi k takove trpkosti, srovnaval-li sam sebe se zativYm obrazem sve tieny. F'etatticatnik, vysokY, ramenaty, tmavovlasY, hnedYch odi pod vysokYm i §irokYm byl na prvY pohled typem silneho mute, vedomeho sveho mista ve svete i toho, co chce.

Nikdo nemohl ztistati lhostejnYm, pohledl-li jen jednou do jeho ptemY§livYch oei, protde si uvedomil, tie stoji pied nim silna osobnost, prosta a eista., jako v§e, co je silne. A jestlitie v teto chvili Korda myslil na sebe neradostne, bylo to proto. :tie nebylo v nem ani stinu je§itnosti a dom§livosti. Ba, byl tak prostY, tie obdiv, s kterYm se 'east° setkaval v oeich, zylate tienskych, naplrioval ho tisni nebo hnevem jako leti a ptetvatka, jeti z toho srdce nenavidel. Ne, Korda nikdy neptemY§Iel o sobe tak, jako iipadkovi muti, neprohlitiel se v zrcadle, nelaskal oeima svaly, neusmival se pote§ene do svych • nete§il se ze s yYch pevnYch a cudnYch rte, z lesku yin svYch trnavYch vlasil, ne, to Korda nikdy nedelal, prototie byl mutiem.

A Korda byl prostY, bezelstnY a vernY. Komu pedal uptimne ruku, ten mohl na neho vtidy spolehati. Nebylo v nem postrannich zamyslfi, nebylo v nem ptetvaity, mel uptimne rad a uPtimne nenavidel a pohrdal. Tyhle vlastnosti vynesly mu v dosavadnim tiivote vice neptijemnosti neti obdivu a ztitiily mu znaene cestu k Aspechu, ale i kdyby si to byl Korda uvedomil, nebyl by se zmenil.

Koneene, Korda nedal si nikdy nic darovat.

To, co mel a tim, elm byl, to nebyla nahoda ani §-testi, nYbrti t yrda prate. Po otci zdedil nevelikou tovarnu, zamestnavajici na sto delnikri a z to tovarnieky v desiti letech vybudoval jeden z mamutnich prfunyslovYch podnin.

Jeho mozek to byl, jeho vynalezy, jeho houtievnatost, jeho pracovitost. Jeho tovarna byla take proto jeho jedinou pYchou, citil vkly, pro-

Strana ii chazeje se rozsahlyrni halami, mezi himotieimi stroji, tie diva se na sebe, kamkoli zabloudi pohledem — a tehdy byl nejspokojenej§i, prototie mohl bYti spokojen sam se sebou. — Kernel touzit po neeem jinem — uvauje Korda hotce, ptechazej. nepokojne, jakoby chtel uniknouti nedem. A zvla§te ne toutit po takove tiene, jejiti svet je tak nemotine odli§nY od jeho sveta.

A prod si ho brala, prod? trpklo v nem. Penize mela, spoustu pend — zdal se ji tedy asi jen jinYm, nejakYm zyla§tnim — hradka, cizokrajne, exoticke zvite.

Ne, nemel .si ji brat, tohle v§e mohl vedet jiti tehdy, ale co muz vi, kdy ma rad? Jen to, ma rad, jen to. Korda povzdechl a zastavil se, rozhoduje o neeem. Ne, ted' s ni n emfftie mluvit, nema k tomu pottebneho klidu. Pojede to tovarny a a se vrati, promluvi si s ni.

Rozhodnuv takto vy§el na chodbu, kiikl na sveho stareho sluhu Kvasnieku, aby pani iekl, tie se vrati k §este, a sam za§el do gara.2e, cite, tie tvat jeho §ofera a z yla§te jeho zpytave, slutiebnicke oei by ho dnes rozeilovaly vice neti jindy. Hlas motoru jako by z neho vyna§el neklid, poslouchal chvili jeho pravidelnemu chodu, tebyl to siliry osmivalec — a mer pak vyjel prudce, jakoby vyhozen z mista, do ulice. Byl tepl', kvetnovY den, jeho zahrada, podel jeji zdi proletel jiti zavodnim tempem, splynula v jedinou kytici, nadechranou a vonici. Ruch a rev ulic, zastaa rky na ktitiovatkach, uspechani chodci a slunce — to v§e ho proteplovalo, ze chvilemi zapominal. Ale jen chvilemi. Eelegantni tiena, jeti se mihia jeho zornYm polem, ptipomnela mu vtidy jeho .tienu — a tu vtidy ptidaval plynu, nedbaje, tie dosud je ye sttedu mesta. Koneene jeho tovarna. Shluk budov, mohutnYch a sviticich dosud novosti a vysokYmi, jako by chramovYmi okny, vynotil se na konci ulice, obtoden kolem dokola vysokou zdi. Vjiticlejice vraty, zachytil jeji supave clYchani. HydraulickY beran bu§il nekde v pravidelnYch fiderech jako by byl jejim nestvarnYm srdcem. Natek obrabeneho tieleza vyratiel tu a tam na nadvoti, diste a upravene. Tti mohutne kominy traely k nebi, vrhajice svilj stin na budovy a padajice ati k jeho noham.

"Muni se omluvit teditelovi", pomyslil si, ychazeje, rozmyslil se v§ak, kdy se s nim "Ne, nae se omlouvat — mutil mhivi nekdy nevrle — a teditel to vi." Vyslechl milky teditele, jen zaeal hned o nav§teve anglickeho zdkaznika, souhlasil s jeho navrhy a byl rad, ze mohl uteci koneene do sve tovarny. Zde v administraeni budove se nikdy nocitil sviij, tady, jeho tovarna byla ptevedena do eisel, plane a papirti, ale tam v dilnach ji vide' a slySel. Provkini oddelenimi, sleduje pozorne a odborne katidou praci. Promluvil tu a tam se syYmi delniky, jiti ho vitali ptatelskYmi pohledy a Usmevy, nedavajice najevo ponitenou fictu. Nemei nic takoveho rad a cela tovarna to vedela — vedela i to, tie pro neho obratne ruce jsou neelm nesmirne cennej§im, neti obratna rista — a prave z tohoto poznatku vyrostl mezi nim a jeho delniky jakYsi pocit solidarismu, velmi blizkY ptaterstvi.

Koneene, Korda byl opravdu ptitelem katiclemu svemu delnikovi. Sam pilnY delnik, ,dovedl oceniti praci druheho a prcto v jeho tovarny nebylo stavek. Byly spory, to ano, ale ty urovnal vtidy d sve, neti propukly v boj. Vylotiil Yticly uptimne v§em ve velike hale, kam si zvaval, situaci zavodu, nezatahuje, nezhor§ule, a delnici sly§ice to a vidouce ho, nemohli ho nikdy podeztivati. Vedeli, citili, tie Korda je jeden ze spravedlivYch, tie je z jejich rodu, lidi einnych, tiivotu pottebnYch, tie tovarna neni mu prosttedkem k ziskavani penez, nYbrti neerin vy§§im. poslanim. smyslem tiivota, a odtud vyriistala jejich ficta, ne ponitiend, ale jistej§i a uptimnej§i.

Prochazka dilnami Kordnvi v:teJstila, hlavu, taktie, kdy vy§el k pate hodine na nadvoti, jeti se zaeinalo eernati uroudy ,j ho delnikri, miticich k vYchodu, zdal se mu den krasnej§im a slad§im. I vzpominka na tienu netkvela v nem jakobodlak. Byl ochoten prinustiti, tie jeho tiarlivost ptekresluje, tie ona — Pavia — neuvedomujic si ve sve bezeistnosti. ze zachazi s tim Cerychem daleji, neti se sl ,YH, 2e a s ni promluvi o torn mime a rozumne, poehopi a necha toho. A bude zase v jeho dome jako pied

Vt STN1K

Strana 16 r okem a jeate pied mesicem. Usmivaje se a odpovidaje pfatelsky na pozdravy delnikri, myslil na vedery, jet travil s ni — s tak rozko gnou a detskou. Bote, jak se mu stala drahou, srostla s nim, vrostla do neho, stala se kusem jeho samorneho. Kdyby ji ztratil, ztratil by kus sama sebe, ptipadal by si mrzakem. Ale on ji neztrati, ma ho piece rada, vi, ze ho ma rada. A to — to s Cerychem, to je nesmysl, jiste nesmysl. Ale kdy dojitdel ke sve vile, pfesvedeeni to dostavalo trhliny. Vzpominka na jeji ruku, lichotive polotenou do OerychovYch vlasu, byla pfilig yd. Umirioval si vgak, ze ptemrite sviij nepokoj, ze bude s ni hovotiti jako jindy, jako s malYm, jeho srdcem drahYm deveatkem.

Nechal stati auto na nadvoti a zamitil spe g -neposchd,ratjiuvzebdnslochati jejimu hlasu, jen rozechvival ho dosud jako v prvYch dnech jejich znamosti. Vedel, ze ji najde v salonku. Ano, byla tam, ale nebyla sama. Zavahal, ponechavaje ruku na klice a hanbe se naslouchal. • "Roberte, ne, ne — ale, Roberte, vy jste blazen, co to delate? Co kdyby nas nekdo vide' —" Kordovi zatmelo se v oeich a citil, to se stmivd nee° i v jeho srdci, ze se jim rozleza, chladny pocit neeeho o gkliveho. Zpopelavel v oblideji a zestaral v to chvili o deset let. NehYbal se vgak, stal, ruku na klice, podoben so ge, kdyby nebylo v jeho oeich napeti a v celem postoji &have pozornosti, s nit vnimal katdY zvuk tam za dvekmi.

MutskY hlas, ptidu genY a rozmazanY vagni, nee° blabolil a jemu odpovidal jeji smith, trochu rozpaeity a trochu povolnY. Korda v to chvili ptejel si rukou po hrdle, nejinak, net jako by 'se octl hlavou ve smyece.

Ne, nemyslil, to, co se v nem del°, nebylo myglenkami.

Zapasila v nem jen touha otevtiti ty podivati se i oeima na ni a na neho a zase pocit odejit, zapomenout.

Hney vgak v nem byl silnej gi, net ogklivost.

Otevtel, ne vgak rychle — pomalu a tige a stejne tak tine vstoupil do dveki, ulpivaje pohiedem na sve 'g ene a Oerychovi, jit nepozorovali jeho pfichodu.

Pavla, jeho Lena, sedela v kfesle a pied ni kleeel oerych, objimaje ji v bocich a tiskna ji v klin hlavu. Hlas, pferYvanY vzru genim mluvil nee° — Kordovi chvili trvalo, net pochopil co.

"Pavlo, mel jsem vas vidycky rad, vy to vite, vy jste to vedela — vy vite, ze jsem se vas nikdy nevzdal, ze se vas nikdy nevzdam. Nikdo na svete nemilte vas miti tak rad, nejmene on.

Jak jste si mohla vziti toho stra gneho elovelta, vy — vy, Pavlo?"

Zvedl v to chvili hlavu a Korda vide' se strany Oerychovu zrriznenou tvak, jeji hladovY vYraz. Pavia chtela nee° odpovedet, ale v to chvili ho spattila, stojiciho ye dvetich. Snad jeho pohled, snad uvedomeni, v jako situaci ji vidi, ji vtisklo do oei zdegeni. Korda videl, jeji hrdlo se marne namaha yytvotiti jeho jrneno, slygel je na rtech a napinilo ho to nevyslovene jmeno zutivosti. Nemohl pochybovati, tvat Pavlina usvedeovala.

Hnul sebou a strach v jejich oeich se stal panickYm. Korda to ptipsal vedomi jeji viny, nenapadlo ho, te, jak tak jde nahrben, s hlavou vychYlenou dopfedu, gedivY v oblieeji, se stra g -nYma()l, jkeivraho,mut vydesit.

A ona mlei, diva se na neho a odstrkuje rukama Oerycha. Ten v gak neveda,ze za nim stoji Korda, mluvi "Musite mne vyslechnout, Pavlo, musite. 6tyfi roky, atyti dlouhe roky," nedomluvil vgak.

Korda popadl ho za ramena. 6erych v to chvili si mysli, ze dostal se do sveraku, tak ten stisk se mu zda nelidskYm i to trhnuti, jet ho razem postavilo na nohy, lehce, jakoby byl z papiru.

Teprve ted' se setkavaji jeho oei s oeima Kordovma.

"Ile, Kordo."

Korda iirrt v§ak ttese jako mladou bfizkou.

Je to o§klive, ty oei a ty oti gtene sanice nejsou hezkou podiyanou.

"Kordo, mejte ptece rozum," hlas Oerychfiv neni si jig tak jist, droll se.

"Ty tchoii, ty pse," drti v zubech Korda a eerych stend. Zda se mu, 'Ze mu praskaji lopatky.

"Pustte mne pust'te mne!" Strach, silent' strach vjel do Oerycha. "V gdyt' ja, Kordo, ptisaham."

"Tchoti," jen to jedine slovo a pak mocne odstreeni. Oerych ptemetl se na koberec. A Korda, nad nim, jakoby mluvil s Usilnou namahou: "Jdi, jdi — dfive net" a svira pesti. Oerych sleduje ty pest bled, oei ma jako krysa vehnana., v kout. "Vidyt' ja jdu, Kordo, ja jdu" a krei se, neodvatuje se otoeiti ke Kordovi zady.

Teprve ted' se vzpamatovala Pavla.

"Oerychu, vy tady zristanete", jeji hlas je jasnY a pevnY. Oerych sastavil se u dveti a diva se vylekane.

"Nemittete takhle odejit", mluvi Pavia. "Musi se piece vysvetlit."

"Neni tfeba nic vysvetlovat," promluvil jit klidne Korda. "Jdete, 6erychu, jclete — nebo by se yam mohlo stat, to byste odegel oknem."

Oerych pohledl na Pavlu jako by omluvne a zaviel za sebou, vychazeje.

Korda diva se na dvefe, za nimit ztratil se Oerych, nema odvahy podivati se v teto chvili do PavlinYch "Vig, vig, co si o tobe myslim?" slygi ji a slygi v torn team opovrteni.

Je mu mdlo. "Jak 'Mite si hrat na uratenou?" mysli si. Komediantka, mizerna, komediantka. A pojednoti se dava do smichu. Je to zvlagtni smith, takovY pustY. "Jiti, snad bys nevetil?" fizkost probleskla v to nalehave oto,zce. "Jiff pfisaham ti."

"Ty take?" Korda se je gte smeje. "Tak ti take chceg ptisahat? Jen ptisahej, snad ti uvetim, snad se vysmeju svym vlastnim °aim, snad jim teknu, ze se jim to zdalo, kdyt videly; jak to objimal, jak hladil ti nohu."

"Jiti, podvrkla jsem si kotnik."

"Ja, vim, proto ti hladil koleno — proto jsi gla k nemu, aby ti ten kotnik napravil, ne ke strYci, kterY je doktorem, ale k nemu. A vial jsem, jak ti ten kotnik napravoval."

"Jsi, jsi trivialni." Pavla je bleda a oei ji ho-

ri.

"A co jsi ty?" Korda jiz vybuchl a ptiblitiv se k ni, diva se ji nenavistne do oei. "Povez mi, co jsi ty, jsem-li ja trivialni," opakuje.

"Podvadet mute, to neni trvialni, to ne, to je chic, to patfi k dobremu vychovani damy."

"Kdo to podvadi?" Pavia to tenter vykfikla.

Hney, rvavf hney zalomcoval nad tou tvrdohlavou ptetvatkou Kordou, pfemohl jej v gak a fekl jen "lhatko", a po chvili to slovo opakoval jako plivnuti.

"Tak budit," kekla po chvili vzdorne Pavia a otoeila se.

Korda toho vgak neslygel, odchazel face, zdalo se mu, to musi nohy odlepovat ate ma hlavu tak tetkou, to kdy ji nepodepke rukama, pteva gi se s nim. Jediny pojem zbyl v to hlave — konec Znelo to jako umiraCek a Kordovi bylo do plade. Ptegel kolem yydegene hospodyne Nany, ktera, spattiv gi ho, ptitiskla se ke stene, sledujic ho rozgitenYma oeima, nevgiml si stareho Kvasnieky, jent s neskyvanYm soucitern dival se za nim, dokud neza gel do pracovny.

"Konec", zastenal, klesaje do kfesla. "A nemohlo to jinak dopadnout," utegoval se. A v jeho vlastnim dome — a ten tchof ruku mu tiskl, pfitelem se nazYval. — A odvatila se zapirati — lhafka, komediantka. V gechny jsou takove, neni v nich cti ani podestnosti. Nebylo ji ye Vlaste — neni ji ani v tehle — a je jeho tenou. Misto klidu ptivedl si do domu hanbu.

Ale dobte mu tak, mel na to my'slit, co Mk& strYc. Ze krasna tena v dome, hanba v dome.

— Ne, nemel po ni toutit — mel uteci ten prvY den, kdy zpozoroval, to jeji oei ho obetkavaji siti, jako pavouk mouchu.

Mohia mu staeiti tovarna, prate — nae pozlatiti si tivot pkitomnosti teninou? Ale ted' je pozde — ano pozde.

Korda nachYlil hlavu nad stul, podepfe y ji v dlanich. Hnev, hotkost vyvetravaly a na jejich misto se vtiral smutek, takovY neohranieenY smutek, Ze se ntfun zda celSan sv6tem a sarnSun

Ve stfedu, dne 20. dubna 1938.

Zivotem. A vzpominky se hlasi, sunou se pameti jako film.

II. Korda netil nikdy tivotem panskeho ditete.

Jeho otec, vychovanY na statku ve vychodnich Oechach a pak Amerikou, byl t yrdY na sebe, na genu i na neho. Jiti docela mlad musel si zvykati praci. Pamatuje se, ze jako petiletY hogik musel si eistiti gaty, stkevice, trebas jeho matka mela jit tehdy slutku. A tak to bylo i potom, kdy otec zamestnaval na padesat delnika a kdy chodil do realky. A o katdYch prazdninach postavil ho otec k soustruhu, podtidiv ho jako katdeho jineho mladika mistrovi — a nic mu neprominul. Pro neho mel merle laskavYch slov net pro jive. Ale Jiti nezatrpkl proti nemu. Veal, to otec ho ma rad takovou zvla gtni, jen na prvY pohled nesrozumitelnou laskou, ktera, chtela z neho, jedineho syna, vychovati tvrdeho, zdatneho mute. Tak east° si Korda za to leta, co otec ode gel navtdy, vzpomnel na to, co mu otec nejeasteji tikal: "Nebudeg-li lepgi net oni, nikam to nedovedeg — a nenauei g-li se znati a vatiti si prace, jak jim mutes rozumeti?"

A AM flatten se znati praci a vatiti si ji. Prace pro neho byla nejvy ggim v tivote, praci ocerioval, pro praci omlouval. Byl proste jiz jako mladik docela jinY, net jeho znami, jejich ruce byly mekke a my glenky, poznaeene gtitivosti ke vgemu, co vytadovalo utiteene namahy. Pro ne jedinou uglechtilou namahou byl sport, zatim co pro mladeho Kordu byl sport jen doplnenim telesne zdatnosti, ureene k praci.

Nebylo divu, to i duchovni svet Kordfiv mel jinou tvarnost net svet jeho spolulaka. Svet Kordovi nebyl nepfebernYm bohatstvim radosti a zaba y, svet jeho byl vatnY, takovY °pra y -davY,tjicmnohaedvjrcinzadmo. Vliv otctiv v tomhle byl nejpatrnej gi. Jeho tivotni heslo, ze mut nesmi nikdy a od nikoho pfijati daru, rozrostlo se v JirkovYch my glenkach na celY svet.

Byl to hrelY mladik, zdanlive nesdilnY, podivuhodne odhodlanY, dobrY kamarad, ochotnY vtdy pomoci jinYm, nikdy vgak netadajici pomoci pro sebe — a proto neoblibenY. V devatenacti letech, kdy v druhem roce techniky, vytrhla ho ze studii valka.. 8e1 nerad, vice net jeho druhove chapaje jeji nestvrirnou nesmyslnost — ale gel. Veal jit, ze tivot je pin takovYch nesmysla ate neni motno se jim vady vyhnouti.

Prodelal tti trpke roky, dvakrat byl ranen.

Po prvem zraneni, kdyt byl doma na zotavene, se zamiloval. Byla to sedmnactileta divka, ruse jako madona severskYch pkedstav, rortoutend a nedoekava,.

Korda ubit hrrizou front utopil v modrem moil jejich oci svcu nedriverou k tenam, jejicht ureitY druh za frontou a v posadkach naplrioval ho ke vgemu tenskemu odporem a hrrizou.

Byla to krasna divka, mela teple a pfilnave telo, horke rty a pina dsta vernosti a lasky. Odjittleje z dovolene, odvatel si s chuti slanYch slz, jet stekaly ji po tvatich pti loueeni, pocit nekoneeneho gtesti. A na fronte htala ho vzpominka na ni, vice net spaci pytel, pedlive vylogenY kotiginou rukama mateinYma. Jegte ted', vzpominaje tech noel, kdy maje slutbu, dival se do tmy, v ni jeji uplakanou tvat, zachveje se mu neco nekde v koutku srdce. Byla to krasna divka a mela teple, ptilnave ten Byla site jen dcerou mistrovou, ale byl by si ji vzal, kdyby ji byl nenagel svem navratu v rukou toho klacka spravcova, jent se ulil, utivaje za neptitomne mut, u v gech ten vYhod a slasti. Ne, nebylo mu tehdy dobke — bylo mu skoro prave tak mizerne, jako je mu dnes. Ale tivot se tehdy hnal bouflive korytem revoluenich let, strhl ho a dal mu zapomenout. Ale rd.na se nezajizvila, mokvala stale, a dnes citi, te krvaci je gte pod tou dne gni. Korda, do ged *ye vzpominkach at sem, sykl jakoby bolesti stiskl pevneji hlavu. A pak mu zerntel otec. To jit byl intenYrem a dva roky se toulal Mineckem, Anglii a Amerikou, uee se podle otcova ptani vgemu dobremu a novemu, demu se mohi nauditi.

(Pokra6ovini.1

Ve stkedu, dne 20. dubna 1938.

Minna 17

Vt8TNIK

YVOLALO to ye svete nemalou sensaci, V kdy sveho ea,su Mussolini zahajil novou populaeni politiku pod heslem "numero é forza" poeet je sila.

Stanislav Podoleriski.

Bylo pkece vteobecne znamo, to Italie je zeme vzhledem ke svemu pkirodnimu bohatstvi A tehdy zaene poeet obyvatel klesat a zeme se spite pkelidnena a ze znadnY kontingent sveho octne v nebezpeei pozvolneho vylidneni. obyvatelstva vysilala pravidelne za hranice.

Ve Francii, ktera zadala regulovat porodnost Roku 1910 bylo italskych vystehovalcu pies pet prvni, je tento proces uz pozorovat a jeho na-, a pal milionu. A ti, kteti zastali ye vlasti, tili v sledky jsou patrny na prvni pohled. "Francie dosti telkYch pomerech. Svetova valka situaci je ut dnes tou zemi sveta, ktera, ma nejvice j ate zhortila. Hospodakska krise, znadne starct", — pie Fernand Boverat. ttrnact prozmenSenY cizineckY ruch, kterY pkedtim tvokil cent jejiho obyvatelstva jsou Tide nad 60 let. V podstatnY zdroj pkijrnii, a konedne omezeni nekterYch krajich je toto procento jette vetmotnosti vystehovalectvi do jinYch zemi, na pkiklad v Yonne eini 21 procent. Pkizrak chno to pilsobilo proti rozvoji populace v Ravylidneni doleho, na Francii stale silneji, pies id. A prave v teto chvili se fatisticka vlada ousilovnou propagandu a obrovske sumy, vynabraci na italskY lid s prohlatenim, to piijme s kladane katdorodne na podporu porodnosti a radosti vtechny emigranty ve svete, to se bumnohoelennych rodin. A co bude dale? Dopude snatit brzdit vystehovalectvi a bude co nejstite — vole. na Francouze F. Boverat, aby tidinneji podporovat mnohoelenne rodiny. se Francie stela malou zemiekou obydlenou PodobnY zjev se opakoval o nee° pozdeji v starci?

Nemecku, kdy se ujal vlady Hitler. V zemi Ale neni ohrotena jen Francie. PodobnY o"pkelidnene" a zatitene velkYm poetem nezasud deka. kadu jinYch evropskYch zemi. Jejich mestnanYch byla najednou rozvinuta energioficialni populadni statistiky site vykazuji staeke, akce pro zvetteni pkirozeneho pkirustku ly pfirozenY pfirastek, ale tento pfirastek je obyvatelstva. 0 jeji intensite motno soudit z klamnY, ponevadt nebere zietel k sloteni obyvYsledka. Ut v roce 1934 se poeet narozeni proti vatelstva podle veku. Je rozdil mezi tim, co CipkedetlYm letum zvettil o 227,000, a v nasledusla povidaji a co obsahuji. nekomu jicich letech se zvettoval stale vice. do prate sto lidi, neni jiste jedno, jsou-li to liJak vysvetlit tuto politiku? Hrozilo snad ode mladi a pini sily, nebo churavi starci. Bohubema tern zemim pkime nebezpeei? Nebo se tel vettina dkivejtich statistik nebrala zietle k octly v situaci Francie, jet v roce 1935 mela tomuto momentu a proto davaly vYsledky, forskoro o 18,000 a v roce 1936 o vice net 12,000 malne sice spravne, ale nepodavajici obraz rakvi net kolebek? skuteenYch pomera. Srovnavaly spolu velieiny Ne! Obyvatelstva Nemecka pkibYvalo rok od naprosto raznorode a vykazovaly jako pkiraroku, a z 59,177,000 v roce 1920 vzrostlo na 67,stek to, co ut davno zatetovala "hypoteka 330,000 v roce 1936. Take Italie zaznamenavala smrti." rok co rok piiriistek obyvatelstva, v roce Teprve moderni statisticke metody opravily 1920 ho mela 38,033,000, v roce 1936 ut 43,121,tyto omyly, zmenifte 'lady od zelladu vtech000. Soude podle uvedenYch Cisel, vypadala sina disla. Abychom tomu porozumeli, staei potuace v techto zemich pkizniveji net v jinYch stavit vedle sebe dtivejti "surove" statistiky evropskYch statech a jejich populaeni politika porodu, umrti a ptirozeneho pfirastku a dnetse vysvetlovala touhou po odvete u jedne a imni statistiky "pfeeistene" (opravene). perialistickYmi snahami u druhe. Pfesto vtak, Oficialni bilance vykazuje na 1,000 obyvatel aekoliv toto vysvetleni nebylo bez podkladu, rozhodovaly tu jette jine, mnohem duletitejti 10.8 umrti a 15.1 narozeni, kdetto podle opravedavody. Duce mel pravdu, kdy pravil, ze nene vypado, situate naopak: podet umrti je vytti net poeet narozeni a misto fiktivniho pkima opravneni vletlnout ten, kdo nevidi 50 let dopkedu. rastku 4.3 je skutednY pokles 5.1. TakovY defiOpra,vdu, jestlite katda prozirava politika ' cit znamene, v dalti perspektive nejdiive stagmusi oceriovat situaci v deli perspektive, pla naci a potom postupne vylidriovani. ti to zvlattni merou o politice populaeni, ne Tento osud, proti kteremu se dnes Tketi kibot' procesy populadnijsou svou povahou dloute brani, jak mute, visi nad 11 jinYmi evrophodobe. Obdobi choroby i obdobi ledeni a zotaskYmi zememi, v nicht opravena populadni bivovani se tu Ohne nekolik desitek let, dnetni lance vykazuje vetti koeficient umrti net naroomyly se msti at po dlouhe dobe a naprava zazeni. Jsou to: Francie, Vella Britanie, Belgie, hajena dnes se objevuje take za deli dobu.

BvYcarsko, Rakousko, 8vedsko, Norsko, DanJestlite se dnes Francie octla v neobyeejne sko, Finsko, Estonsko a Litva. tetkem postaveni po teto strance, je tkeba hleTento objev — objev proto, to nove statistdat pkieinu toho ut v polovine 19. stoleti, kdy eke metody pochazeji z nedavnYch let — vzbujeji roeni pfirfistek klesl pod pet a o 20 let pozdil velkY rozruch a zaealo se bit na poplach. deji dokonce na tai osoby na 1000 obyvatel. VyBila rasa v nebezpeei! La race blanche en dandava-li ut kadu let obrovske sumy na podporu ger de mort! Pod timto titulem vydal r. 1933 mnohoelennych rodin, je °pet tieba Cekat deldobu, net se objevi adinky techto opatteni.

F. Boverat ye Francii sve pojednani a rok potom vyst,oupil se stejnYm heslem Friedrich Podobne je tomu s onemi populadnimi poruBurgdoerfer, keditel Statniho statistickeho Uchami, ktere vznikly jako nasledek svetove valkadu v Berline, jeden z nejznamenitejtich speky, neustoupi dfive net za nekolik desitek let, cialista v otazce populace. "Bile, rasa", pie ye dokud nevymie pokoleni narozene ve valednem obdobi. sve brotute "Sterben die weissen Voelker?", "aekoliv tvoti jen tketinu lidstva, vladne nad Jake mohou z tohoto stavu vyplynout nasledtkemi Ctvrtinami zemskeho povrchu a skoro ky? Celkem jen tkodlive, a to tim horti, elm vinad dvema tketinami obyvatelstva sveta. Ale ce se bude zmentovat porodnost. Na poll hotato jeji moc stoji na hlinenYch nohou. Nedosti spodakskern se to projevi rostoucim zatitenim na torn, ze bile narody ziji v nesrovnalosti memladtich generaci (pomerne stale kidtich), zi sebou, ale nisi si i lehkomyslne svou nadv16,ktere budou muset vydelavat na yydrtovexii du nad svetem, z 'east samy, z east pkieinestartich, neschopnYch prate. Jake je to take nim barevnYch naroda, jejicht pkirozenY rust nebezpeei pro brannost statu, pochopi jiste se neda nidim zastavit. katdy. Ale nejhorti bude, to velkY poeet starPokles porodnosti a jeho nasledky vyvolavatich lidi a pomerne mak mladYch se stane ji hluboke pkesuny rovnovahy uvniti bile rasy, vatnYm nebezpedim pro normalni rozvoj vezvlatte v Evrope. Abychom jim porozumeli, poAkereho lidstva. Jak jsme totit videli, dnetni divejme se na dolejk tabulku. Evropske obyvapkirozenY rust zapadnich stela se opira hlavtelstvo je tu rozdeleno na tai skupiny naroda: ne o nizkou rimrtnost. Ale to se nebude mock ugermanske, romanske a slovanske. V roce 1810 drtet a bude se zvettovat tou merou, jak bude se tyto skupiny od sebe mnoho nelitily. Ale o ptibYvat starch lidi, ponevadt mezi starYmi lidmi je, amrtnost pkirozene vtdycky nejvetti. sto let pozdeji nastal v tomto sloteni pozoruhodnY pfesun. Skupina romeriska, pied tim Avtak od toho okamtiku, kdy poene stoupat silnejti net germanska, zustala daleko za gercelkovY poeet umrti, pkirozenY rust se bude pomanskou. V roce 1930 se rozdil mezi germanmalu zastavovat, a jestli jej nezachrani zvYteskou a romanskou skupinou ponekud zmentil, nd porodnost, mate nakonec piejit v deficit.

Bila rasa v nebezpeel.

ale velkou pievahu ziskala skupina na.rodu slovanskYch. V dynamite populadniho vYvoje Evropy tedy nastaly hluboke zmeny — a veal, dodava Fr. Burgdoerfer, dlutno odekavat v budoucnosti. Bude-li to tak pokradovat dale, budou mit v roce 1960 slovanske narody 303 rniliony a germanske 160 miliona. e tyto piesuny naplriuji Nernce obavami, netkeba dodavat a autor se s tim nikterak netaji.

Vylidneni je jiste nejstratnejti rana, ktera mate postihnaut katdou zemi. Znamena to ztratu jejiho mocenskeho vYznamu a prestite.

Znamena, to postupujici senilni uvadani, zmentujici se produktivnost a nakonec odkazani na milost druhYch. Jest to kahlYm zpasobem pro postiteneho hanba, ponevadt to svedei o jeho neschopnosti pketit.

Zeme, ktera pro nedostatek porodu ut neni s to udrtet si svou populadni aroveri, hyne pomalu sebevratednou smrti — tak se vyjadkuji o sve zemi sami Francouzi — ne nasledkem zevnejtiho ritlaku, ale rukou vlastnich obeanu.

Dnes narody nehynou valkami. Pfesveddila nas o tom nejlape posledni valeene, *playa. SamYch Evropanu padlo ve svetove valce na sedm milionu, miliony deti neptitlo na svet v letech 1914-1919, zvettila se umrtnost civilniho obyvatelstva, a pkece to nemelo na celkovt poeet obyvatel tak silnY vliv, jak se °deka.valo. Take nes nezniei hladoinory a epidemie, pustotici stkeddveke zeme Nebezpeei dnes hrozi podle Usudku odbornika jedine z klesajici porodnosti.

Narody stojici na ureitem stupni kultury a vyznaeujici se silnou porodnosti, i kdy jsou v porobe, nezahynou. Slova tato, o jejicht pra y -divostmebzlanikuteos, kekl Fr. Burgdoerfer. Jestlite vtak nejakY narod — dodal na adresu s yYch krajanu — tkebas by i navenek udrtoval sve mocenske postaveni, se pkestane rozmnotovat v dostatedne mike, nezachrani ho ani jeho materialni sila, ani kulturni vYSe pied tlakem jinYch, plodnejtich narodu.

Tyto chmurne horoskopy pro bilou rasu nebo nektere jeji narody vtak nejsou nevyhnutelnou nutnosti. Wive udrtovana teorie, ze existuje biologickY zakon starnuti kulturnich rodt, ktere vede nakonec k jejich zaniku, je dnes vyvracena. Divot i smrt naroda, kikaji demografove, zavisi jedine na jejich vt11i. Doke.udrtet svou porodnost na takovem stupni, na jakem je tkeba pro zachovani jejich daltiho rozvoje, mohou se klidne divat do budoucnosti. Jestlite vtak neopusti dosavadni cestu "regulovani" porodu, nic je nezachrani od U.padku. To je ortel dnetni demograficke vedy.

ITALSKt GIBRALTAR. VYznam Gibraltaru ma pro Italii ostrov Pantelleria, letici mezi Sicilii a Tunisem. Je dlouhy 10 mil, tirokY pet, zveda se 2500 stop nad povrch mote, me, male jezirko, dva chranene zalivy, a deset tisic obyvatel.

Tento doposud klidnY ostravek Toni v bkezio nahle otivl. Italske lodi sem zaCaly dovatet desitky vyudenych stavebnich delnika a obrovska mnotstvi stavebniho materialu. Stavely se betonove kryty a opevneni. Na mnoha mistech ostrova byly postaveny vojenske stride, ktere stketi bedlive teren, ohrazenY ostnatYm dratem. Na ()strove bylo zkizeno letitte a oba vy byly promeneny v ptistavy KatdY den se zde trhaji skaly, bagruje moke a staveji mola z obrovskYch tulovYch bloke!.

Vte nasvedeuje tomu, to se tento idylickY ostriivek promenil ye velkou namokni pevnost, pketinajici cestu z Gibraltaru na Suez.

Rozumi se samo sebou, to vYstavba tohoto ostrova nebude skoneena v kratke dobe Bude k ni tfeba nekolikalete neptetrtite prate a obrovskYch naklada. Ale pak se z neho stane 1talskY Gibraltar, kterY mute bYt v katdem smeru Velke Britanii nebezpeenY. VYstavbou Pantellerie postavi Italie mezi Sicilii a Tunis nejsilnejti valeenou lod', site nepohyblivou, ale skoro nedobytnou, jet bude nejenom kontrolovat pruchod Stkedozemnim motem, ale soueasne se stane nebezpednYm soupefem anglicke Malty.

Strang 113

Slovaikove v Argenteuil.

EDE SE za nimi z Gare St. Lazaire, z nadrati, J odkud vyjitdeji filmove hvezdy do Hollywoodu a Huculove do americkeho neznama.

Koleje kfituji utovkovitY beh Seiny nekolikrat, 4. mate dojem, to jste pfekroeili sedm kek.

Flak vystoupite v malem venkovskem meste, nikoli vtak periferii Pakite. Argenteuil se asi pElis nezmenilo od tech dob, co tu maloval Claude Monet mosty pies Seinu a vet argente uiLskeho kostela. Prave k tomu kostelu miiime.

Ve farni buctove pod kostelikem je totit slovenska tkola. Totit slovenska tkida. Totit polska trida, najata na dve hodiny v tYdnu, aby se tu setly deti slovenskYch delniktit, nebot' za nimi v nedeli dopoledne prijizdi z Patite slovenskY ucitel. Je dosud brzy, ale ut je paticavame, diste ustrojene do teplYch sate, doprovazene tatiky v nedelnim. Net jsme dotli k fake, byl nes houf.

Ta tfida, to je haluzna s bidnou podlahou, s odpadkovYrni lavicemi, vtelijakYmi tidlemi, teleznYmi kamny s barvotiskem polskeho presidenta v papirovem ramu, nekolika obrazky z polskYch (Min, vysttitenYmi z novin. Vchazi se tam rovnou z ulice. Vetaky tu nejsou, a tak deti vettinou svrchni odev ani nesylekaji. zeji se: mallet (ti se ani neuei, rodide je sem vodi, jen aby poslouchali sloventtinu), tkolaci od testi do etrnacti a nekolik vYrostict. Kdo, vejde, pocia, uditeli ruku (jd jsem odhadnuta take na pociani ruky), a usedne do lavice, pokud misto stadi, ne-li pak zkratka zristane sat vedle lavice. Net se sejdou, davam se s nimi do hovoru a prohlitim setity.

Dye devdatka tuticaji: "Qui est-ce?" Slytim hlasitY repot: "Sais pas. Peut-etre l'inspectrice." (Kdo je to? — Nevim. Snad inspektorka.)

Ostatni o nine ut slyteli a vedi, "dnes nebade udeni, ale pohadky." 8kolaci mluvi mezi sebou francouzsky, se mnou a uditelem slovensky. Jen ti mall jsou jette mamindini a mluvi jen slovensky. Konedne je tiida ,pina, ale opravdu pina, ut by se sem nikdo nevetel, deti mi sedi div ne na kolenou a nekolik dospelYch kteti tu dnes zristali ze zveclavoSti, odchazi, kdyt siclenenymYmi dvekmi nakukuji nove hlavidky. MladY ucitel, kterY ku podivu mime, ale razne zylacine hlahol a nepotadek, se pomodli jakousi kompromisni vstupni modlitbu pro vtechna, zastoupend nabotenstvi, a zabava zaeina.

Nemluvim sama; zapletam do hovoru &Ai, a hnedle neni slytet slava francouzskeho. Kdyt ut nemohu, prosim posluchade, aby mi to opla.tili a sami mne povedeli nejakou pohadku.

Prvni se hlasi kloneek asi testiletY, a feei, ktera zni jako tatranska bystfina, jako juhajova fujara, jako jarni ttebetani sYkorky-zlatohlavka, vypravuje ptibeh, kde se to hemti tatoti, tarkany, zlatYmi vlasy a princeznami: je to vitstne nekolik pkibehri spojenYch jen fantasii a dvema sltirvky, jimit si hotik pomaha: A potom... A potom siel baea... A potom betel tarkan...

Ja jsem obouzlena; male obecenstvo posloucha kriticky. Za chvili se zadne posmivat. Poktikuje na chlapce: "to ty: a potom! ?" Ale hoch se neda. Mluvi pokad a porad a povidal by, kdy mu pamet' neselhala. Najednou uprostked vety nevi dal. Tak ho honem zachrariujc; ptistupuje ke mne jako k mame, bezpeene, a pokyvuje, to je to opravdu tak, jak to dokoncuji.

Nu, potetili jsme se navzajem jak Siovaddi v Argentuil i ja. Kdyt jsem za tYden povidala.•"pohadky" zas ceskym detem v Papkihrnuli se tam Argenteuiltti hromadne za mnou a vtichni se ke mne hlasil s podanixn ruky. pojedete do Pakite, damy a panove, uvolnate si jedno necleini ptirldne na Argenteuil.

Je tam kostelik, most a krajina, jak je maloval Claude Monet v detnych variacich, a je tam tido. villa jako makOvice samych malYch na-

Ve stkedu, dne 20. dubna 1938.

VESTNIK rich spoluobratru. Mutete jim priest nejake knitky; uvidite, jak se zaraduji. A malt' potorn yam povi svou nejhezdi pohaditu.

Marie Majerova.

KRITIKA DOBY. Kdyby znal Hitler cele lidstvo tak dotal-4 e, jako sve Nemee, byla by budoucnost Tfeti kite zajittena.

Basler Nachrichten (Basilej).

•

•

Je opravdu zazrak, to pomerne malt' deskY narod, nejdale na zapad posunutY slovanskY kmen, po staleti ∎odolaval vinam germanismu, to pies ponemeeni mett'anstva a Alechty se obrodil a vybojoval si statni samostatnost.

Polonia (Katovice).

• • Vettinu obyvatelstva teskoslovenska tvoki teSi, kteki jsou vYbornYmi vojaky. eSR. ma armadu i letectvo, o nicht se experti vyslovuji s velikYm uznanim.

Osservatore Romano (Vatican). .

• • Pred tYdnem videli skuteenost i slepi. Ted' se slyti hovory o mezinarodnim uvolneni. To je neuvekitelna lehkomyslnost. Vet kite pohltila za nekolik hodin jednu zemi. Mame se tedy radovat, to hned nato nepohltila jinou zem?

Figaro (Pakit) • • Nova organisace nemeckYch rybakii, akciova, spoleenost "Viking", iprodava ve velkem: rybi mouku, rybi vinu a rybi Mite. Jako yedlejti vYrobek bude pkiletitostne prodavat take ryby. — Star (Toronto, Kanada).

• • Nemecka kite se syYmi dominiemi by se rozprostrala od Severniho more k eernemu. To je smysl formule: etvrta kite s hlavnim mestem Vidni. Ledate Francie a Anglie feknou dost. Ovtem, budou-li schopny to Mei. L'Intransigeant (Pahl).

• • • Osud eeskoslovenska nebude rozhodnut Spoleencsti narodri, ani francouzskymi a ruskYmi aliancemi, ale ochotou Oechir bojovat a umirat za samostatnost zeme. Nebudou-li bojovat za svou samostatnost, nikdo jinY za ne bojovat nebude. Budou-li vtak bojovat, spolehajice pfedevtim na sebe, je pravdepodobne, to se jejich vec stane veci mezinarodni.

New York Herald Tribune.

• • eskoslovensku se radi, aby se promenilo ye Svycarsko. Sudettti Nemci nechteji vtak bYti potvYcakeni, ale poprutteni.

Basler Nachrichten (Basilej).

• • Prattti vojentti pfidelenci povatuji eeskoslovenskou a nemeckou armadu za nejlepti armady na kontinente. Le Xieme Siecle (Brusel).

• • Ceti nejsou nadarmo povatovani za nejtvrdti slovanskY narod. Musime s uznanim iconstatovat, to pokud jde o celek, o tiroke vrstvy, je skoslovenskY alove'k naletite pkipraven a mate sloutit za piiklad ovladnuti nerve a pevne neristupnosti. — Kurjer Warszawski (Vartava).

• • Neni divu, to se deskoslovenskY narod teti v Evrope tak vkelYm sympatiim, jako jette nikdy dosud. — Jutro (Lublari).

Ochrana titulu presidenta republiky.

Pfedsednictvo ministerske rady dalo do phpominkoveho fizeni resoluci, pfijatou poslaneckou snemovnou, ve ktere se tads, aby titul presidenta byl vyhraten pouze presidentu republiky. Pfislutna ministerstva obratila se v dtirsledku toho take na jednotlive korporace a institute se tadosti, aby se jim sclelilo, kterYm osobnostem, v nich dosud pkinaleti titul presidenta a jakYmi novymi tituly bylo by vhodno jej nahraditi. Rada korporaci zaujala jit zasadni stanovisko, jimt souhlasi s tim, aby presidenta byl vyhraten hlave statu a pro delne funkcionaie korporaci byl nahraten titulem pfedseda, ev. starosta,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vybor kadu Pokrok Gainesville eislo 101., vyslovujeme timto za kad srdedne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou milovane mantelky, matky, babidky a prababidky a nati dobre spolusestry Marie Jiraskove, ktera, zemkela po kratce trvajici nemoci dne 4. dubna 1938 ye veku 74 rokt.

Zesnula sestra byla pies 30 rokii elenkyni nati mile Jednoty a u nateho kadu byla od zaloteni v r. 1911. Byla dobrou, svYch povinnosti dbalou sestrou, mile a vesele povahy, takte byla vatena a vitana vtude kam Vy, pozristarY manteli a cela rodino, vime to Vat zarmutek a bol je velikY nad ztratou Val milovane mantelky, matieky a babieky, ale buWt. Vam easteene uleheeno, ze i my s Vami opravdove citime a zarmutek neseme.

Tobe, zesnula sestro, budit Ti zeme lehkou a odpodivej pokoj zasloutenY. test budit Tvoji pamatce.

V Gainesville, dne 10. dubna 1938.

John Paclik, Charlie Sykora, John Samek Jr., resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor kadu Vernost eis4 51 v Ellinger, Tex., projevujeme timto uphinnou soustrast pozristale rodine nad irmrtim mileho mantela a otce, a nateho spolubratra Jana Huberiaka, kterY zemfel ve veku 40 let po dva roky trvajici nemoci, dne 3. dubna a pochovan byl dne 5. dubna na katolickem htbitove ve Fayetteville za hojne irdasti pratel a pfibuznych.

Vime, pozristala mantelko a ditky, to face nesete ztratu milovaneho mantela a otce, avtak budit yam Utechou, to i my citime vat zarmutek s vami. ZesnulY bratte, odpodivej v pokoji a budit Ti zeme lehka. best budit Tvoji pamatce.

Za fad Vernost dis.51, v Ellinger, Tex: Jan Kueera, Josef goppa, Petr Roudek, re solueni rYbor.

Pergamen cisafe Zikmunda nalezen v Prostejove.

Pki vyklizovani pad, nafizenern COP v Prostejove, nalezena byla v techto dnech na Ode jednoho domu na 2iNtove namesti v Prostejoy e stare, listina, pergamen z roku 1421. PergaMen byl psan Avabachem. Znalci potvrdili, to jde o listinu, vydanou cisatem Zikmundern roku 1421 Oloumoueaniim, bydlicim v nynejti Anglicke ulici v Olomouci. V ni potvrzuje cisak Zikmund, to zprott'uje mett'any po dobu 4 let placeni kralovskYch berni pro polar mu, jimt byli postiteni. Perganmen byl darovan mestskemu museu v Prostejove a v jeho sbirkach tiloten.

LidskY dr. Guillotin.

Koncem bkezna uplynulo dve ste let od narozeni francouzskeho lekate dr. Josefa Ignace Guillotina, o nemt vettina slovniku tvrdi, to je vynalezcem po nem pojmenovane guillotiny.

Dr. Guillotin byl profesorem anatomie a pakit skYm poslancem a marne po celY svlij tivot protestoval proti tomu, aby vratednY nastroj byl spojovan s jeho jmenem. Ke guillotine se dostal celkem nevinne, asi tak jako Pilat do kreda. Kdyt vypukla francouzska revoluce a mealy ji prova.zet hromadne popravy, dr.

Guillotin z lidskeho zajmu zadal, aby utrpenl popravovanYch bylo zkraceno na nejnitti minx. Pod vlivern jeho proseb sestrojil dr. Louis nastroj na stinani hla.v. S poeatku se mu rikalo "Louisson" a teprve pozdeji byl pfezvan na !"8uillotinu". Po prve bylo guillotiny uito dul3nu 1702,

Ve stredu, dne 20. dubna 1938.

ROJI demon . tve Japonsko do stale hlubT 'Mho konfliktu s tinou.

Je to pi-eciev'Sini obrovskY tlak uvnitr zerne, dale rostouci probuzeni Oiny a koneene neteend politika Anglie a sovetskeho Ruska na Dalnem vychode. Z techto tti vYznamnYch einitelri je vSak prvY nejdriletitejk. Milionrim ubotAkt v jejich vlasti, ptimo drcenYm nepomerem mezi nizkYmi mzdami a ustaviene rostoucimi livotnimi naklady, je tieba pomoci, a to pokud mono nejrychlejk a nejfteennejk. Jinak bude na vge pozde.

Zprrimysloveni vyslovene zemedelske zeme postavilo Japonsko pied stejne problemy, s nimi2 musely bojovat zapadni staty' v minulem stoleti. Rozdil je v torn, 2e Japonsko skodilo do industrialisace rovnYma nohama, bet nejmenti prripravy a bez nejmen gich ptipra y. Musi proto delft v:Sem temto problemrim v daleko koncentrovanefSi forme.

JaponskY kapitalismus je superkapitalismem.

Vlastenectvi je supervlastenectvim a bids je vrcholnou bidou. Asi pet rodin s velikYm bohatstvim ma v rukou monopol prrimyslove \TYroby, obchodu, bankovnictvi a dopravy. Soueasne s nakupovanim, prodavanim, lodni dopravou a zankovnictvim tidi tato mala skupina, finanenich baxonri japonskY parlament a tim i osudy Japonska. Prrimyslove suroviny se kupovaly, kde se dalo — a ye velkem, tedy levne, zpracovaly se levnYmi pracovnimi silami a prodavaly do celeho sveta ,opet ve velkem, tedy zase levne.

Zatim se v'Sak pomery zmenily. japonsko narati vkide na zvY'Sene obchodni pteka2ky a pfehrady a zaroveri na zvyAovane ceny surovin, znamenajici velikou pohromu a nebezpeel pro japonske producenty, zavisle vetknou na hlavnich zahranienich surovinach. V drisledku zvYSonYch cen surovin stouply i ceny jednotlivYch piedmetri na domacim trhu, zvytnjice soneasne 2ivotni naklady rodin. Zarobyl vSak zvYSen poeet pracovnich hodin, 2adany zvygenou prrimyslovou vYrobou, hlavne v odvetvich valeenYch. Pii torn vAak mzdy zristaly stale na sve ptedchazi, neobyeeYne kriticke Hlavni nesnaz se mzdami zalek v torn, 2e nesmi vystoupit nad &oven zemedelskeho standardu. V ptipade, to by k tomu doslo, nastal by ihned ptiliv nezkuknYch pracovnich sil do Ptestote se v posledni dobe men zemeMei pomerne lope nasledkem zvfAenYch ptijmt z hedvabi a zemedelskYch produktri, piece jen vetkna jejich drichodoveho ptirristku byla pohlcena nenasytnYmi vlastniky pridy. Aby uklidnila zemedelce, jent je vlastne '2ivitelem nejen delnikri, ale i vojakri, zmenkije vlada jeho dariove zatiteni a zvet :Suje mestske davky. To ovSem zhor'Snje'na druhe strane situaci delnictva, na net hledi zase prrimyslovi podnikatele ptenest Cast sveho zvet§eneho darioveho zatiteni.

V teto atmosfete zvY§eneho tlaku a tteni vyrostla tteti moc, vyplriujici trhlinu mezi kapitalem a 'praci: armada. Utivano, nejprve jako nastroj prrimysloveho imperialismu, bojujici vSechny bitvy za monopol kapitalismu v pat.behu tady let, zmenila se posleze v nezavislou silu, konkurujici bogunrim i politikrim. Armadni pokus o put v fmoru roku 1936 byl toho dokladem. Tito_ vojaci, vet ginou synove zemedelcri, ptiki z neuteknYch venkovskYch 4oblasti, nechavajice za sebou thuds domovy. Ptiki do garnisonnich 'nest a byli postaveni najednou tvati v tvat bohatstvi, ovladanemu finaneniky. Jejich revolta byla ptirozenou a prostou reakci. Byla, ov'Sem odsouzena k ztroskotani, poneva& to, ni nestala 2adna. socialni • sila. Zanechane rodiny venku,' nevidely .nikdw'me-st.sky pisepYch. Neinely tedy doposud •drivod,:k revolts proti neeeinu; co jim zristava nezname.

Piesto vtak byla firiOrova udalOst vYstikiym dokladem soueasneho boje, kterY neni Zapasem mezi zemedelcem a prtmyslovYm 'podnikatelem ti jsou od sebe vzajernne prilis mnoho vzdalerti nybr2 mezi rostouci silon armady a trvajici moci kapitalistickeho monopole.

Armada si pteje vladnout, JedinYm opravne-

V28 TN tit

Posledni japonski pfilditosta Ernest 0. Hauser. nim k vojenske vlade a sprave zeme byla doposud vtdycky vojenska, slava. si armady udrket moc a pcpularitu, musi dosahovat vite7stvi. Prrimyslnici, ptesto2e men mnoho prospechu ze zvYSene vojenske a bojove kapacity zeme, maji dooela odlisne nazory na hospodatstvi net stoupenci , armady. Proto natlaky armady vyvolaly velikou paniku mezi goguny. V rote 1936 nastal tak panicky fitek kapitalu z Japonska, 2e musela bYt z,avedena statni loontroth, zahranienich transankci.

Od to doby se situace jeSte zhorkla. MestskY proletariat se zadal fieinneji organisovat. mysl narati na stale tesneji uzavirane zahranieni trhy a musi bojovat se stale rostoucimi vYrobnimi naklady doma. Stet pak se musi starat o vYkvu rostouci populace — 239 deti za hodinu. Prnmyslove podniky .nemohly tak rychle vyrabet a vyvatet, jak by bylo mono, a to v drisledku nedostatku surovin. Zlate reservy, beztoho jit hodne skrovne, byly vybrany at na dno. Rozpodet byl uveden do tovnovahy' tak nezmernYm poetem bond, 2e je vetejnost nemohla tadnYm zprisobem absorbovat. Musela je proto skupovat vlada prosttednictvim svYch bank. Yen byl jig na pokraji ztroskotani, Japonsko pak na pokraji katastrofy.

Inflate by byla japonskou katastrofu jenom urychlila, ponevadt cela, hospodatska struktura zeme je vybudovana na vYrobnim procesu ze zahranienich surovin, ktere by se ovtem nedaly kupovat za yen, devalvovank jeSte vetk merou net dosud. Ale je vribec nutno kupovat tyto nezbytne suroviny v zahranioi? Bylo by piece daleko pkijemnejk zmocnit se jich za "vYhodnejti cenu", to jest bez placeni. A to padly zraky Japonska na severni 6inu, neobydejne bohatou zemi, ,oplyvajici 2elezem, soli a bavinou. Videlo, to severni Cina je dobte organisovana, ten.* huste osidlena obyvatelstvem, ktere dovede dobte tekt suroviny a ktere by take mohlo dobte a ye velkYch mnotstvich odebirat japonske vYrobky. Usoudilo, te by se mohia stat ridinnYm ventilem .jeho kriticke pracovni situace. Na rozdil od zemedelskeho a nekultivovaneho Mandutuska je severni Dina zemi s velkym ipoetem dobte prosperujicich obchodnich podniky, davajicich nadeji na odbyt slaneho mnoistvi ptebytku japonske vYroby.

Proto vyrazila japonska armada do prostorft, leHcich na jih •od Velke zdi.

Rychlost a neeekanost akce byla nezbytna, nejen z nalehave potteby uleheeni domaci situace, ale i vzhledem. ke kriticke situaci v tine, ktera, se rychle probouzi a konsoliduje pod vedenim generalisima Cankajkka, nejvYznadnejk postavy posledni doby v historii Dalneho vYchodu.

Mimo to vstoupila nyni Anglie do koneeneho stadia budoVani sveho ,obranneho planu od Singapuru po Honkong. Miliony liber 'Sterlinkt byly vydany na dokonale opevneni techto prostor. Mocna britska armada se mete ka2deho dne objevit ye vodach Dalneho vYchodu, aby zde fteinne branila britske zajmy, ktere spiS'e rostou, net ochabuji. Proto si Japonsko pospiklo, aby ji postavilo, pokud motno nejdfive, pied fait acompli.

V torn okamitku, kdy zamiti do einskYch britske dreadnaughty, zvednou stejnYm sinerem kotvy i sovetske valeene lodi, postavene v lodenicich SpojenYch state a vyzbrojene ,§estnactipalcovYmi dely, aby zmetily sily s chloubou japonskeho tod'stva,.

Proto byla dneSni doba posledni minutou k jednani, posledni ptilektosti k rozhodnuti. Vychazejici slunce bylo ji g ye velkem nebezpedi kritickeho zapasu. Z poslednich reser y byly vybrany fondy na podniknuti vYpadu do severni tiny a k paralysovani chaoticke einske vlady soudasnou akci v 8anhaji. Doma byli zatim

Strana 19 de ukiiclriovani a opijeni velkYmf davkami superpatrictismu.

Podnikani a obchod si pieji mir, o torn nemusi bYt pochyb. Ale zde byla nesporne posledni a neodvolatelna ptilektost. Postaven pted volbu mezi pohromou a zakopy zvolil japonskY narod druhou eventualitu, davaje tak zarover\ armad y volnou ruku v pustageni nejzritL lejk, nejptirozenejk a nejkrasnejk lidske vilisace.

Lekarska, §kola vedeekYch detektivii.

V Anglii zavedli nedavno novinku v lekatskYch §kolach. V LondYne byla ztizena krirninalisticka kolej, jedina, sveho druhu. Zde se budou medikove seznamovat s metodami vratravieri, padelatetri a penezokazri, aby se pak stali vedeckYmi detektivy Tato kolej bude pracovat v tesnem styku se Scotland Yardem. Bude mit ku pomoci pHstroje na studium krevnich skvrn, otiskri prstfi, krevnich skupin a jinYch dolienYch ptedmett.

Hlavnim ptedmetem bude studium mediciny, pathologic a biologie, utite v kriminalistice. Tato kolej bude sloutit take jako dopinek ke vzdelani mladYch pravnikfi.

Inteligence Choulostivou \Teel je doprava ristfic z ren u more do mesta. tistfice musi dojit 2ive a proto pottebuji moiskou vodu. Pestitele je za tim aeelem skoli. Zbok ureene k doprave, je ponechano kratkou dobu na suchu na slunci. Tato zmena prostledi prisobi ristticim znadne neptijemnosti. Nato se klece znovu napini motskou vodou, ktera je znovu vypu gtena. Usttice se v§ak tentokrat brani tim, 2e se zavtou do gkebli a zaroven do nich zachyti malou Cast mokske vody. V to jsou potom vezeny do most a ptichazeji svek. Zajimave je, 2e sta & . jedna neptijemna zkuSenost, aby z toho risttice vyvodily prakticke nasledky.

Lek no.. spaleninu.

Velice dobrYm lekem na spaleninu je rortok ttIsloviny (taninu) v eteru. Tiinto rortokem, jak syrub hustym, potte se pomoci 2tetce spalenina. Po natteni utvoti se na rane ihned suchY, ohebny povlak a pozdeji koika, ktera se vAak nescvrkne. Po tomo leku umirni se i nejpruai bolesti, vznikle spaleninou. V Marne lze rortok obdrteti jit hotovY. SPOJ. STATY SE VZDAVAJi FILIPIN? (PokraCovani se strany 1.) nicim eelYch 40 procent tr2by. Neni obtitne pochopiti, v jak velkem nebezpeei jsou finance.

Japonsko pronika, stale dilrazneji, zvlaete v konopnYch plantalich. Vet2ina pestitel9 je v Japonsku zadlutena. Na ostrovech 2ije 20.000. Jar poncii a japonska ulna se mute pievaliti jednoho dne pies ostrovy jako kdysi za Hideyoshi.

Zde se Japonsko mute nejlepe usaditi a neme ne dobte prodavati sve zboti.

Holand'ane a Anglicans se divaji na.Filipi ny pini starosti. Oasopis "Round Table" vytkl ostrYmi slovy kratkozrakost americkeho konr gresu a pravil: "Je mo2ne, 2e vlivem americke politiky na Filipinach spadne do klina Japonctim snadna kokist." Po dosaieni nezavlislo,sti se dostanou Filipiny do velkeho nebezpeei, totit, 2e Pacifik se stane japonskym mare nostrum, oo2 znamend pro ostatni mocnosti mare clausum. V ka2clem ptipade to bude miti yliv na svetovou tik britskou. Zaver z toho plyne, to Ameridane by museli postupovati svorne ruku v ruce s Anglidany, aby uhajili posici Zapar du v Tichem oceans.

Ironie svetovYch dejin: Filipinci tak vtele tou2ili Po nezavislosti — a nyni prosi takoyY , ei onaky americky protektOrati bez ochrany by byli vyclani na japonske velmoci, a hledaji UtOditte u"gpoje, nYch state, podobne jako svobodna britskadb: minia, ktera jsou obchodnepolitickY-,a vOjensky tesne spjata se svou Matetskou zemi. Pro-. storove daleko ad nes, aN4'tak v tesne sou:vislo,-_ sti s evropskYmi uddlostmi se deji na nach veci, ktere si zaslouN. naSi.neVetaDwornosti.

Strana 20 MINISTR A VOJEV(TDCE VEDE KAVARNU. V predmesti Kahyry byla otevfena, malt) kayd. rnieka. Neligi se nielm od tisice ostatnich mistnich kavaren, leda tim, ze se jeji majitel, kterY obsluhuje hosty, mute vykazat diplomatickYrn pasem. Neni to nikdo men gi neg Fiterari Tafasa Mikhael, nekdy habe gskY ministr prate a za valky velitel harrarske armady a natelnik hlavniho g tabu Rasa Nesibu. Kdysi jeden z habegskYch magnatil a majitel nezmernYch statje dnes rad, ge se mute givit jako kavarnik.

BYvalY ministr na torn ostatne neni nejlulfe.

Haile Selasie mel dvanact ministrd. Ministr cisafskeho dvora je mrtev, ministr valky je take mrtev. Ministr zahranienich Yee' Gheta Heroui je s negusem v LondYne a nedaii se mu nejlepe. Pii nejmen:Sirn ne tak, jak byl kdysi zvyki'. Ministr spravedlnosti je pohfegovan, o jeha osudu neni nic znamo. Ministr zemedelsty ' je mrtev, ministr kultu se podrobil Rimu, ministr post je mrzakem, o neho g se nikdo nestard. Ministr vnitra Athio Mokinen gije v Pafig s, ale novou a bezpeenou existenci si dosud nezalogAl. Ministr financi skrYva, se nekde v Habegi a nekdejSi ministr spravedlnosti nalezi ntoeig te v koptickem kla gtete u Jerusalema.

Take ostatni nekdejSi velikani HabeSepoznali menivost lidskYch osudil. Ras Kassa opustil LondYn a gije nyni v Jerusalemu. Ras Sejum g ije v Italii, kde dostava malou rentu. Ras Desta byl zajat a popraven. Ras Irnru, nekdy guverner v Dodtabu, kterY po odjezdu cisatove pfeyzal vladu v Habeg i, byl zajat a tije ve vyhnanstvi v Italii. Ras NaSibu podlehl ye 8117carsku tegke nemoci, ziskane ve \Take.

BYvalY ministr a nynel gi kavarnik si kd, Zda, se mu dokonce, nynej gd postaveni je jakYmsi vzestupem proti tomu, co musil progiti po padu cisafske vlady v Habe gi. Vzpomino, jen minulYch east), mluvi uctive o svem nekdejgim partovniku, jej g haji piked tvrzenim, vyvezl ze zeme poklady. Pravi, ge Haile Selasie opustil zem ag v posledni minute. Tafasa Mikhael prchal spoleene s Rasem Na.sbu smerem k Dostali se tam bez halefe v kapse. Dnes je gt'asten, ge ma svou kavarnieku.

Spory o koralove ostriivky.

Mezi vladou SpojenYch state a vladou Anglie bylo zandjeno jednani o nekolik koralovYch astrovil, le gicich v Tichem oceanu. Sporn' ostruvky Canton a Endersbury, ktere maji velkY strategickY vyznam, byly teprve pied hekolika lety obsazeny Anglii. Na ostrilvku Cantonu postavila novozelandska vlada pied gesti mesici radiostanici. Amerika tvrdi, ge ostrovy byly objeveny pied mnoha lety americkymi rybafi a proto si na ne cini ndrok. Na ostrtivku Endersbury byl nedavno vyloden ,oddil ameri ckYch pionSual. Zaroveri se pkipravuje Amerika k vyhle,Seni sve suverenity nad rozlehlYm dzemim kolem jinni toeny, pokrytYm yeenYm ledem a snehem. Objevil je americkY admiral Byrd. Jsou tu bohata lo giska rdznYch nerostd.

Hlad v iabi baiine.

V Johannesburku v Jigni Africe nakidila pohole poplach. Zde genkm obeandm bylo oznameno, ge z velikYch ba g'in v okoli Mesta vylezly spousty gab a tahnou do Mesta. Zaby se do rnesta skutedne brzy dostaly. Bylo jich na uReich tolik, 'te musela b't zastavena doprava.

Mobilisovani hasiei splachovali Baby pomoci motoravYch stfikadek do stok, ktere se ucpaly.

Trvalo nekolik dni, neg byly od gab oeisteny.

Podet znieenYch gab byl odhadnut na statisice.

Pfirodovedci soudi, ge gaby z bagin vyhnal hlad.

Cena za navrh testy, ktera. rtepoikodi Petrin.

Kdy2 se tegila vefejnou soute gi testa pies Petkin, zaslal neznamY darce primatoru dr.

Zenklovi 5 tisic KC jako ,odmenu pro toho projektanta, jehog bude porotou vybrano a ktere nepogkodi krasu Petfina. Soute g byla skonOena jig 2. listopadu minuleho roku, obec z hi zakoupila etyki nejlep gi projekty, ale podmince neznameho dame nevyhovuje gadnY.

VtSTNiK

CESKOSLOVENSKA. Odcizil 14 kilogram& vlasii.

Rolnik Alois Rfigiela z Poprkov u Nasavrk zab'val se pied lety obchodovanm s vlasy. V dobe Mikad, kdy vlasy nernely velkou cenu, zanechal rolnik tohoto obchodu. Zasoby bujnYch kadefi uschoval na pude a vyekaval vhocIne doby, aby je mohl dolate zpene git. Raltionv bYvalY eeledin Karel Mane odcizil mu v gak 14 a pal kilogram& vlasu, ktere prodal podomnimu obchiSdnikovi v Trhove Kamenici za 750 KC..

Podomni obchoclnik je prodal za 1450 K g. Vlasy byly zabaveny, zlodej zateen a pfekupnik oznamen soudu.

Svetska spravedlnost jde do praiskeho musea.

0 figurach staromestskeho orloje bylo rozhodnuto, ze budou postuphe vymeneny a deny do musea, aby byly ve sve pilvodni podobe zachovany bucloucim generacim. Nyni dodo na "Setskou spravedlnost", umistenou po leve strane orloje vedle "Andela.".

Cikani oslavili 500. vkroei sveho prichodu na Slovensko.

KogickY kulturni a scicialni spolek cikand na Slovensku Lavutarisz uspofaclal v ko gickem divadle pod protektoratem mestskeho osv6toveho sboru u pfilegitosti 500. vYroei ptiChodu cikand na Slovensko, jubilejni slavnost, jejii hudebni a zpevni program byl velmi` bohaty a pestrY. Rozsahla budova kogickeho divadla byla obecenstvem &slava pfepinena. Byli pfitomni teg pkedstavitele Mesta, &add a zastupci ruznYch spolku a korporaci, i nekolik zahranidnich novinard. tvodem k akademii promluvil Koloman kterY zdfiraznil, ge v demokraticke Ceskoslovenske republice se dava, cikanum mognost rozvoje ve vgech odvetvich, pokud jsou schopni se uplatnit. Zdokonaleni ,civ oeskosloverisku je venovana dnes velka peee a venuji se mu dokonce i pfedstavitele &add. Boufi potlesku vyvolal monstrekoncart stovky cikanskYch hudebnikt pod stkidavYm fizenim tfi prima gd, jakog i vystoupeni cikanskYch hudeb z Pre gova, Velkeho arise a Gelnice. — Rovneg vystoupeni 22elenne detske cikanske hudby, zaku z cikanske Skoly, pod vedenim ueitele Paeenovskeho, a malYch cikanskYch deti, Zan mestske hudebni Skoly v Kogicich, bylo odmeneno potleskem. Na programu byla te g divadelni hra ze tivota kodujicich cikand Cikanska, svatba. Po divadle byl ye velkem sale hctelu Schalkhdz uspofaclan tradieni cikanskY ma gkarni pies. — Ko:Sicka odboeka rozhlasu vysilala v dobe od 18.45 do 19 hod. z Kogic jokes 'Zenevu do Ameriky skou hudbu. Uvodem promluvil angliicky profesor Dikinsen z Ko gic. Kro,tce po koncerte gla do kog ickeho rozhlasu telefonicka zprava z Ameriky, de se koncert v America velmi libil a ge jeho pienos byl bezvadnY. Tkinattilety zachrance Nedavon jednou v nedeli odpoledne hralo si nekolik deti z Mesta d'aru okolo feky Sazavy u Stanskeho mostu. Nekolik z nich chtelo ukazat estatnim svou odvahu tim, prejdou ieku ∎po lade, kt,erY noenimi mrazy byl na fete vytvoien. Vgem se to podafilo, a g posledni z nich, 8 lety Becifich Klima se ye tfetine feky proboiil a poeal tonout. V nejkritietej gi chvili pfispechal svemu kamaradu na pomoc 131etY Jan Prochazka,. S rozvahou, kterou by nikdo v mladem ichlapci nehledal, paal Klimu zachranovat. Kdyg se po lede nemohl k nemu dostat, nagel na bfehu start, velkY, plechovY hrnec, kterY tonoucimu podal, ten se ho chytil za ucho a tak se obeme podafilo gt'astne dostat se ke bfehu. Neeekaje na slova dikd dospelYch, ktefi se na zapas divali, be gel na kost promrzlY domd. Jan Prochazka je synem chudYch roclet, proto je nutno oceniti jeho stateenost a duchapfitomnost, s jakou si poeinal pfi zachraneni sveho kamarada.

Ve stfedu, dne 20. dubna 1938.

Reilky zustahou zachoviny.

Ministerstvo gkolstvi prestalo provadet drive east° Zadane pfemeny realek na jine typy stfednich Skol. Zku genost ukazala, ze prave dosavadni typ realek se dobre osvedeuje a 2,e je take nejvhodnejSim podkladem pro dal gi stadia na vysokYch Skolach technickYch. Mesta, ktera se dfive dogadovala zmeny, od .gadosti upustila a naopak se 'dada, dal gi zfizovani realek. Skutednost tuto potvrzuje stale se lepgici jejch navgteva.

"Prima" (a jak si od to nakazy pouted Asi pied deseti lety se vloudilo do pra gske ledabyle feel shly ko, jak je nekdy pfina gi dodasna zaliba a potom je lehce nav gdy zapomina.

Ale toto slovo jest nejak z ylagt' vytrvale. Nemizi. Naopak, pro6ervavelo fee i nejmladgiho pokoleni tak diakonale, ge vzniklo at do detske literatury a fadi tu. "Prima!" Kdy g jsem je ponejpry slydela, toto obchocinicke oznadeni, ten vYraz cestujiciho s likery, ye spojeni s nejakou ygedni veci, a vilbec neoznadujici jakost, jen jakousi nadsazku, pfipadalo mi trochu pikantne smeghe — ale nikoli na dlouho. A ted' po deseti letech je mi, jak nalezi, protivne, nebot' ztratilo vigechen vYznam a hovi bezvYrazne len.osti mygleni. Ochuzuje fee. Vulgarisuje a zplott'uje. Ven s nim! Ale jak? — Maly ptedpis je po rue*. FrantiSek Langer jej vynalezl pro sveho synka Honzu, jen g poznai "prima", jak veg el do prvni obecne. Ov gem, 'g e se s nim doma hued vytasil, nabe g otec spisovatel, hrdzou trna, dal Honziekovi vymY glet a napsat (hoch psal jegte net' vkroeil do gkoly) vgechny vYrazy, ktere mohly dobe nahradit zlovestne "prima". Zajiste, ge mu pti torn pomahal, ale Honzovi se "prima" od tech dob tak zprotivilo, ge j e nevypusti z fist.

Elektrieka svepomoc, cili fiira na kolejich.

Korunni tfidou k vinohradske voclarne jede tam vrchovate nalogend gterkem. Mohutni zabiraji kopyty o dlagbu jiskry odletuj1, ale n6iskYch dvacet metro od mista, kde kopee pfechazi v rovIru, v yeerpani zastavuji. Kcici kleje, kone odfrkuji, znovu zabiraji, ale povoz stoii jako prikovanY prave na kolejich elektricke drah y. Blj .,'j se tramvai, fidi6 cinka a pak brzdi tesne za tdrou. "Jen si cinkej", Hid si koei s opratemi v race. To u g stoifi elektrika: dva cestujici vystnntrii a no obhlednuti situace se vzdavaii a idsu dal pe gky. Prdvoclei vijednava, s koe'im. Ridic vytfflvet nenfedvidane pfestavky v jizdnirn fddu. ab y se dfikla.dnA napil z thermoskv k6vy . Zatim koei zakoneil vylednavani s nravodeim: "At' jdou ty lidi zatlaiijt elv g chtell jet dal. Kone s vozern nehnou a dalg i feel nevedu." Priivod6i se vraci do tramvale a fika: "Panstvo ..." Panstvo vinohradske v kabatech s ko giginou a jarnich plag tich. s tvrdYmi butinkami a p lstenYmi kloboueky, chvili uvaguie a pak-hurt) z vozu. Za chvili le vAz na kopeeku. "Staei," void koei, jinak by byla elektrickd, posadka tlaeila povoz az na Floru. "V givote jsem se tak nenadtel," usmiye, se pan s hedvabnYma ruka.ma, otira si pot s dela, zatim co druhY prohllil dlane od kolomazu. Kole" zajel s povozem mirno koleje a tramvaj pokraeuje ye sve ceste. t egti lide v pohraniei jsou hospodafsky ni6eni.

Proti eeskYm lidem v znemeenYch krajich se provadi soustavnY hospodafskY boykot. V ohvodu Hrobu u Duchcova je 26 procent Tamnejgd olovarna, ktera z 83 procent dodava pro stat a vnitrozemi, zamestnava, mezi 200 zamestnanci pouze tfi Cechy. Na dolech v tomto kraji klesl podet zamestnanYch Cecha v jedinem rote o osm procent. Cechu,je zamestnano jen Beset procent.

Viniky zla a krise hledejte nejprve tam, kde je pfepych a hYfeni, lenost a chvastavost s touhou po panovani nad du gemi jinYch. Pravy demokrat a elovek pravdivY vyhYbd, se temto chybam, protivi se mu to a proto pracuje klidne y e svern ppvolani, sloutl jinSrm za sluZlau jejich praci.

Ve sttedu, tine 20. dubna 1038.

V ESTNt X Hoch vidi vse dolai hlavou.

Eltrana

Novostavba ke Karotinu,

oveteno, ze arkyi, kterY stoji proti

vann dlouhe nristnosti proti Stavovskemu divadlu. Konaji se zde nova qzkumy, aby byl udinen obraz, jak stavba vznikala. Teprve nyni bylo

to prrizkum. Pak bude vypsana s p uta na celkovou Upravu Karolina i na stavbu nova budovy, ktera, s nim bude tvotiti celek.

McCraw zahaji kam- Tisk zaznamenava ptipad Franka Po celorodni praci byly v techto divadlu, stal na opaene strane buBalka, jedenactileteho Zaka 5. roe- dnech ukcneeny adaptadni prate to dovy a k byl pfenesen. Kdy, to se y ekejne dkoly Fulton v Town dasti Karolina, ktera ma vchod ze dosud nevi. PodobnSrch zahad je viv Arlington niku of Lake v Chicagu. Chlapec, kterS7 2elezne ulice. Nyni se zadne s npra- ce. Do podzimu ma bSrt skonden ten-

4..t11 WILLIAM McCRAW

Arlington, Tex., 12. dubna.

Mayor mesta Arlington, W. F. Altman yyzr•va obaany statu Texas, aby se dostavili do tohoto mesta v sobotu dne 23. dubna k zahajujici keel Williama McCraw-a v jeho kampani o brad guvernera statu Texas.

Mayor Altman pie mezi jinSrm: "Moji pfatele! Bill McCraw pkijede domil v sobotu 23. dubna, kdy jej uvita ohromiV zastup lidu.

Chci, abyste to byli!

Jsme velice hrdi nad Bill McCraw v Arlington, kde se narodil. Zahajime jeho kampari za guy ernera v tak velike okazalosti, jakou nezahajil zadny jinSr guverner v historii Texasu.

Budou zde dobre kapele, prase pobaveni, pestra parada. Jestli jste nevideli dosud cele mesto vyjiti vstfic svemu sourodaku, uvidite jak uvita Arlington McCraw-a v sobotu.

Vy vite, jak' zasluhy ma on, co generalni navladni. My zde v Arlingtonu vime, 2e Bill McCraw docili jest' vetSiho rekordu co guverner Texasu. Pracujeme ye dne v noci, abychom jemu ukazali, jak hrdi jsme nad nim a jak jisti jsme, k Bill Mc Craw z Arlingtonu stane se guvernerem Texasu pro v§echen lid.

Usly§ime jeho v3-7bornou fee — pamatujte, jak demokraticka strana uznala jeho tednicke schopnosti a poslala jej na sever a •iT'ichod, by pomoh znovuzvoliti presidenta Roosevelta a mistopresidenta Garnera.

Proto ptijd'te do Arlingtonu 23. dubna. Hled'te, abyste zde byli pied 4. hodinou odpoledne. Bude to hi.,,toricka udalost."

Mnoho obeanti ze vkch Cash. statu chysta, se do Arlingtonu vyslechnouti prvni to' McCraw-a dne 2dubna. )o( Se stoupajicim statim ulaS7va. sluchu. To postihlo i tetu Amalku. V techto slunnSTch dnech ptijela k pfibuzmim se vyhtivat na jejich zal-madku. Ta leli ptimo u zeleznicni trati Teta Amalka sedi pod stromedkem, kter-3'r se u2 pomalu chysta k rozkvetu. Za jejimi zady deset minut pronikave piska, lokomotiva nakladniho vlaku, kterSr 2ada, o uvolneni trati. V§ichni si ddi U§i. Jen teta Amalka se zasnene usmiva a pak radostne prohlaeuje: "To je po letech po prve, ze jsem zas jednou slykla kukadkur

L.)ochazi z desloamer. rodiny, pile drisledne obracene, od prava do lera, zdola nahoru a cbracene. Jeho ukopis prisobi dojmem obraceneho ;brazu v zrcadle. Ptipad Franka Balka plyne bezpochyby z poruchy rakoveho smyslu, ktera mu clo,va videt vkchno tak, jak to vidime — 7e skutednosti — v'Sichni. My si jer, ieuvedomujeme, ze vnimame obraz oho, co nas obklopuje, jinak, ne2 l ak se to jevi na g. sitnici. Ve skueonosti toti2 vidime vkchno pfeIracene. ale nal mczek nam autonaticky, pomoci organu, kterSr jsme dosud ptesne nepoznali, z obrazu :rcadloveho tvoki obraz skuteanS7.

KakiST, kdo se kdy dival na mat-mu desku fothgrafickeho aparatu 'eznamil se s vlastnosti cocky, 5e ptevrati promitnutSr obraz. Lidske ,Ito je take jen opticka doeka, ktera itak i ph rriznSTch vadach a nedo3tatcich je piece jen yzacne dokolaid. Take lidske cko promita na obraz pkevracen. Vidime-li Fes to veci ne, obracene, ale tak, I ak se ye skuteenosti vyskytuji, je o drisledek mozkove dinnosti,-ktera zam clava, vnimat obraz prava oaaene, net* jak se jevi na nali sitaici. Se to nejspil vac navyku. Male ktere si teprve museji ptivykat Jinni a ktere tapou neliste, nemaji n'avdepodebne tento smysl jest' .3ezpeane vyvinutS7. Musi si zvykat na pkevraceni obrazu, kter3"7 se °Wen na jejich sitnici.

Dr. Paul Karlson uvadi na doklad tohoto tvrzeni pokusy americkeho 2sychologa, kterSr konstruoval z ylaAni brSde, je2 samy obracely obraz• as sitnici padl vkly obraz tak, jak jej ye skutedriosti vidime. Mozek, navykl3i obraz obracet, pokraeovar i v tomto ptipade ve sve dinnosti a udenec videl pojednou cely svet obracer47 na hlavu. Musel si dlouho ofivykat, az koneene videl v brSdich ,reechno stejne, jako dkive bez brST1. OdloLl sve brfle a nyni zadalo ?teueovani znova. Jeho mozek si muse' znovu ptivykat na videni bez •:echto zvloltnich bryli. Zda, se tely, 2e Frank Balek trpi zvldetnim ledostatkem toho smysl u, kter3) zam umokluje videt svet tak, jak je. )o( Dival se nemeckSr general v techo dnech na sttelecke zavody SvSTzaril: Co rana, to zasah. Ptal se evymrskeho dristojnika: "Kolik mate takoySTch sttelcil?"

"Dve ste padesat tisic," odpovedel.

General byl tim nak yaSen a vyhodil oblibenou kartu nernecke pfe, aby EvStara v postraeil: "A co kdy na vas poSleme pill milionu sySrch yojakil?" " V torn pkipade," tekl klidne SYSTcar, "vystkelime dvakrat". )o( Mr. Scrob se po dlouhem rozva2oovani rozhodl, ze piljde taky jednou do nejakeho draheho a ptepytthoveho restaurantu na yeeeti, at' to stoji, co stoji. Satnu samortejme ignoroval, ptehodil si kabat lakes nohu pies nohu a phspechaveimu egnikovi potichu poroudel: "Chleba a dva proleiele syreeky!"

Nade2 hlasite na ce1Sr sal a s gestem kavalira dodal: "Nejstaiti rodnik, co mate!!"

dad Pokrok Houston,/ OZNAMUJE Pokad spoledenskSich zaba y, jet od otevteni jeho modern' vybudovaneho stanku ukazaly se bSrti lakavSrm dostavenidkem krajanil a jejich ptatel.

Postovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main. '

V nedeli, 24. dubna. - Six Pal's.

V nedeli 1. maje. - J. R. Baca.

Odpoledne program a divadlo pod nazvem "HORSK LASKA"

DAMY 25c

VSTUPNE- PANT 40c

POAADATELE.

NA SLET DO PRAHY S OFICIELNI SOKOLSKOU WPRAVOU S. T. J. S.

BREMEN 11. kvetna

nebo

EUROPA

4. Cervna

22. Eervna

ZDARMA dS. CESTOVN1 PASY SO% SLEVA NA S. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Brem do Prahy

Pro informace pieta neb hlaste se

JOS. F. HOLASEK eeehoslovik Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistniho zastupce

1-4 HAMBURG-AMERICAN LINE f:tr j NORTH GERMAN LLOYD

VESTNIK

Otrana 22

DR.ees10 I{AR. J. HOLLUB Lekat a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon titadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLIJiBA. V hodiny Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni astav pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbyttYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou naafi zasadou.

EDWARD PACE Pohi-ebni tlen

— Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

26.d0 zka'ienk

ZALUDEK VICE!"

y t. bac,. v1,3,1.1 Silk, Ityk lest ni0 i va v .4^.2.

41.41'4.22o 1./.4ku. 44.64k/witch ipatnitn nexiiinese1, aicpy Aneb peilete. $1.00 dootottinou $1.20 ve1i. vy ko.ti (14 uncovou)

eco

na,.:PEratiAh'Illger E541 " Washington Blvd.

Laboratot nad vrcholky hor.

C. H. CUti.,1,,

PitAVNiK Vytizuje veAkere soudni zalektosti ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY 00N1 BrYle spravne pripravene.

Cas die funluvy. fitadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

RED FRONT

Ceske Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koklt, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Praviddna jidla a lunde.

NejlepSi soudkove a lahvove pivot ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime cesky.

Hoboko stale na sklade.

ZylaStm stoly pro rodiny.

Cervenka & Vanitra WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Notatstvi.

Pajeky Mame spojeni v celem state.

DR. C. GREER

Oei, UM, Nos a Hrdlo Ptiprava Bryli ttedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

GEORGE E. KACift PRAVNIK Vytizuje vekrere soudni a pravni zalektosti, abstrakty, posledni vale, atd.

WEST, -Telefon 146, TEXAS

TAROKY! Hra taroku, nejlepk jakosti, nyti za $1.35, po.§tou vyplacene ‘ Oblednivky adresujte na: Oechoslo(da) NM. West, Texas.

Angelo-Mossav astav na Monte Rosa letii ye vfSi 9000 stop nad hladinou more a ma, v Margaretini, vystavene ve vktil 13950 stop, nejvS7tie polotienou badatelskou stanici Evropy. Jako vlaetovei hnizdo visi tento domek, ptipevnenST dratenS7mi lany ke skale na ptikke spadajici vYchodni stene Monte Rosa: Velmi east() lze dojit na chatu, zakrytou cblaky, pouze s krajnim vypetim vaech sil a ptekonanirn mnoha nebezpeei. Od zalotieni chaty padlo zde ye slutibach vedy dvanact badatelf". Ale prate, ktera se tu kona, je piilia dulezita, aby mohi bYt bran ztetel na tyto okolnosti. Na Monte Rcsa se zjitit'uje totia zvlatit' k tomu fidelu konstruovanSmi aparaty vliv vy g'Sich vrstev vzduchu na ;:;.1,oveka. Zde studuji vedci prieinu a prilbeh horske nemoci, ptiznaky tetilkch mdlob a selhavani pameti v tidkS7ch vrstvach vzduchu. V posledni dobe ziskala stanice velkou popularitu mezi letci. Aklimatisuji se v ni toti2 stratosfeheti letci celeho sveta na vS7zkumy v dosud nepoznankch vzduenkch vS7tikach. )o( Negramotni tiskaii.

Ponevadti statistiky o negramotnosti ukazuji, ae velka east einskeho obyvatelstva nedovede Gist a psat, domnivaji se cizinci ptirozene, 61riane jscu v celku mak) vzdelanY narod. To je vtiak omyl. kteti neumeji Gist, zpravidla nemeli pkiletiitosti aby se tomu nandili. Take dinska abeceda je nesrovnatelne nesnadnejtii neZ natie.

Ku podivu je vettiina anglickkch novin v 6ine tititena Giriany, kteti ve vettiine ptipadu anglicky nerozuineji. GinskY sazee mi byl v'tidy zdhadou. Bez nejmen'Siho porc2umeni pro text jezdi s pozoruhodnou rychiosti po klavesach sazeciho stroje a dela, cbtahy, jeZ jsou neobydejne diste a ph torn reprodukujici navlas i s chybami rukopisil. A jate vice: dovede i east° sazet i fracouzske, nemecke a ruske typy, co2 dovede malo evropskkch sazedu.

Ovtiem neznalost ieci, kterou sazi, vede ptesto nekdy ke komickkm omylfn. Vzpominam si na ptiklad, co se stab° jednomu britskernu novinati v 8anhaji. Jeho list tiskl telefonni seznam mesta. Onen redaktor nemel s touto praci nic spoleeneho, ale kcrektury mu byly valy posilany ke konednemu schvaleni. Oet1 tedy takovou korekturu a uvidel v seznamu jrneno sveho fihlavniho neptitele, kterk v gak pied nekolika

• e stiedu, dne 20. dubna 1938.

Namaloval tedy kolem jmena dernS7 rtimeeek a na okraj ptipsal nejakou poznamku.

Za nekolik dni telefonni seznam vyeel s dernSrm rameekem kolem jrnena mrtveh4o muae a s touto redakeni poznamkou na okraji: 'Ten pitomk csel uZ je mrtev." )o( Sberatelstvi, pH kterem sberateli pCjde do sbirky.Indiani, zijici v neproniknutel-.3"7ch pralesich Ecuador'', jsou znami sykrn umenim preparovat lebky sIch poraZenkch neptatel. Z hlanormalni velikosti se stane po nekolikarnesieni ptiprave, jeja po3tup je peelive tajen, miniaturni nlayieka velikosti jablka.

Sberatelstvi lebek bylo u techto indianu jakausi narodni a snad i nabolenskou tradici. 6.1m vice mel Moved takovS7 ch lebek, tim vettiii byjeho slava. V neproniknutelnem pralese bylo moano se klidne oddavat tomuto sheratelstvi. Lova= ovem hrozilo, tie jednoho dne buiou naopat jejich lebky podrobeny veto preparaci.

Cestovatele, kteti se dostali do techto konein, ziskali s velkkrni obT2emi nekolik takto pfipravench hlav, ktere se staly atrakcemi muei a scukromS7ch sbirek. Nyni je sberatelst yi trochu snatitii: I do neproniknutelnkch houtitin pronikaji .7 11.vy projevujice se tim, synove piirody maji dnes vettii poZ'adavky, neZ meli jejich ptedkoye. Aby ziskali nektere vS7robky 'civilisovanehb sveta — ptedevtiim tabok a kotalku —7 venuji se obchodu.

Prodayaji preparovane lebky.

Jsou ohlaviae indiausti miSenci, kteti nakupuji u Indiana z pralesu tyto lebky a dova.teji je do mest. Za nejakYch $200 je moano jiz koupit takovou lebku u ptekupnika. vSem, Indiani z pralest nepracuji vice, nee musi, obeti take neni tolik, aby bylo moano postadit poptavoe.

Tak se stave, Ze ptekupnici, kteti nemohou dostat dost zbati pro cizozemske turisty, vyrabeji nahraZky, imitate tak dcvedne, ze je pozna jen opravdu zkugenY odbornik. V tornto oboru by ,ostatne nebylo tadnYm netitestim, kdyby byly na trhu jen same nahres.aZ )o( Renhardtova chudoba.

Navkivil jednou Egon Friedil, videriskY rebokik, Reinhardta v jeho krasne vile v Lecpoldskronu u Salepurku a hospodyne ho provadela tou nadherou. Zastavili se v parku u jezirka, na kterem plulo mnotstvi labuti, a tu Friedell se zamyslil: "Vidite, pani, ja pamatuju jeSte doby, kdy Reinhardt bydlil v • malem pokojiku v Stadtgutgasse. Tam mei v koute aeleznou pastel, na stole par kniZek a v koute umYvadlo, ve kterem byly nejvejt tak dve tti labute." )o( AZ do zakladt lehi popelem dam Patrj2c.ka Sparinga. Vida znieenou praci celeho Zivota, upadl do bezvedomi. Kdy2 jej ptivedli k sobe, rval si vlasy a ktieel: "O, prod jen jsem neposlechl rady syeho otce zkuSeneho a nedal se pojistit jegte taky u tit etvrtY pojtat'ovny" T."

MAJOVOU SLAVNOST USPOttADA

(tic!

Pokrok Houstonu Ciao 88, Studewood

v

nedeli, 1. kveina 1938

OBED VE 12 HODIN — V 1 HOD. ZAPOENE RADovA SCHUZE PROGRAM ZAPOCNE VE 2:30 HODIN ODPOLEDNE Uvitani navgtevnin — br. F. Andincem.

Zpey sled. Evelin. Pfadove za doprovodu sled. Hildy gvestkove.

Red br. pfedsedy Hla y. Utadovny, C. H. Chernoskyho.

Zpev sled. Hildy vestkove, za doprovodu sled. Est. Drabove.

DIVADLO POD NAZVEM

"HORSKA LASKA" Opereta o tech jednanich OSOBY: br. Ad. Valla Revirnik, ses. Lilian 8Vasta flanieka, jeho dcera br. Frank Knaut Adjunkt, br. Joe Kaapar Fousek, hajny ses. AneZka Stareala Kadena, jeho tiena, br. John Stareala Facir, sl Vlasta Krampota Lidukta, venkovska divka br. Am. Kadledek Pavel venkovai hotii, Rudolf, br. Dan Datilek Jenik, selskr synek, Geo. Kristinik Frantitiek, (pytlak), jeho bratr pi. M. Zatopek Devoe I., Devde II. Hotii, divky z dediny.

Rale: Ian Joe Katipar. — Piano: ses. Naomi Kostomlatska.

Vstuprte: pan 40c — Llama 25c.

Hudba: Bata's Original, odpoledne i veeer.

Veder pied zahajenim tance, bude zatandena Beseda ph hudbe Badove.

K hojne navtiteve zve VYBOR. iWaraoicarccimInCIIMIC=11=CIEr

Ve stfedu, dne 20. dubna 1938.

Volieilin okresii Austin a Colorado!

Volieurn okresu Austin!

L. A. Machemehl

H. G. Habermacher

OZNAMUJE 0 titAD STATNiHO ZASTUPCE. Pri oznameni meho jmena do 11kadu Statniho Zastupce (Representative 25. distriktu, pozristavajiciho z okresii Austin a Colorado, einim tak na natlak poetu upfimnych myth pfatel, neb si skuteene vatim duvery techto, jet tuto vklada.ji na mne. Proto zde slibuji, budu sloutiti die nejlep/ich svych schopnosti lidu tohoto distriktu vtdy, neb marn vedomi, ze jsem slutebnikem lidu. Ja jsem proti radikalnim zakoririm, a vynasnatim se vSenictne k docileni blizaich stykri mezi vyrabiteli, rolniky a obchodni- ky, mezi kapitalem a delnictvem, mezi nezamestnanymi a zamestnavateli. Ja vefm ye statni prava, ve spojeni jistYch odboeek a departmentri, a v balancovani obecniho dluhu. Vefim, ze urovnani cen produktri v dobe nadprodukce zvYSi zamestnancst. Extremy mac vysokYch cen a opaone, mot nizkYch cen pfivadi Upadek, neb neni diivery, a potfebneho Allem jest zapotkebi za tou pfidinou. Stfidave rolnieeni jest nadeji maleho pestitele. Take yefim v "4-H" a "F. F. A." Kluby, a pro skrmen.i doma vypestovaneho krmiva. Snahou mou bude podporovati tuto praci. Jsem obeznamen s rolnickYm problemem i s finanenim liverem vyrabitelri, malo-obchodnikt a najemnikri farem. Dane z farmafskYch pozemkri a jineho majetku jsou mot vysoke s porovnanim vYtetku z techto a ja, bych schvaloval, by se tyto upravily na Izaklade zdraveho Usudku. Take yefim, ze letfeni ve v gech vladnich oddelenich jest nutne a vedeni techto melo by bYti zjednoduAene, tak aby tyto mohly pracovat na nejmen'Sim vydani a bez zbyteeneho eekani. Po pfedloteni svYch nazorri, tadam 'active o vaSi podporu a hlas, ktere budou pattiene oceneny. Doufam, - se mi dostane va gi drivery.

V Acte Vag, L. A. MACHEMEHL. (pd. Pol. Adv.) 0 StrYc Patrick pfieel na navStevu.

Potfasl znamYm rukama, chlapeeka pachvalil, tie vyrostl a popadnuv ho do naruee, povida: mi pusinku, tak ti ja dam 'Siling" a skutedne dal.

Rodiee kroutili hlavou a pozvali gtedreho strYdka na °bed. StrYdkovi jak naleti chutnalo. Snedl Ctvrtku krocana a po ,obede, doraziv se moudnikem, vyspal se na pohovce do rritova.

Kdyt se k yeeeru loueil, vzal si jeste zbytky na cestu, potfas1 znarnYm rukama, chlapedka povyrostl a popadnuv ho do naruee, povida : "Ted' zase ja ti dam pusinku a ty mi da,S" ten giling, ano?"

Strana 23

VileTNtt Patrick Conley je obehodnik Petrick je skvelY obchodnik. Patrick dostal zubni kamen a ihned poslal telegram staviteli Solnesovi: "Mam levnY kamen na prodej — stop — patrik."

Po svatebni noci.

ZNVUZVOLENi ZA OKRES. Rano se pta 6eka: "Jdte me KOIVHSAft. may rad?"

Patitanka: "Byl jsi spokojen?"

Okresni komisaf H. G. HabermaAnglieanka: "Je ti ted' lepe, dracher oznamuje zde vtiem krajanum, hougku?"

0 tie se uchazi o znovuzvoleni do &a"Ozaj, teraz sa vSade kadaja sadu okresniho komisafe v Precinktu dislo 3. Pan Habermacher jest jed- me cylindre a fraky. A Milo Urban nim z nejoelnel gich dlenn Komisaf- lednako bol nedavno na plese v skeho soudu, majici jasne a zdrave pumpkach ..."

"Nevravte! Na kterom plese?" asudky o vedeni obchodu okresu, a "Na 8trbskom!" zaroveri se dobfe stard o svtij pre0 cinkt. On ma nejlenk rekord, neb "Pratske filozofky maju vraj na pro svnj preeinkt vydobyl mnoho zlep'Seni, a vtidy jest hotov hajiti svojho bYvaleho docenta Jana StakaalY zajem jak Cinil po nekalik pa- nislava &Ste i teraz Valke srdce. sledn.ich let. Pan Habermacher pfe- Myslia, to ich podceriuje ... Lebo je si zde uciniti nasledujici poznam- vraj ked' raz jedna utierala tabulu ku: "Pfeji si zde ueiniti ,oznameni, Spinavou handrou, povedal jej: ze se uchazim o znovuzvoleni do IIfadu okresniho komisafe Precinkt Sleena, utrite to hubou!"

MLA 0

CISLO g EsTE. OTRAVA KRVE. Mrij mui se pichnul do prstu reza-,3im dratem, z eehoti se vyvinula ocrava krve, jelikoi hned na ranu Nonat. Kdyi zaa'al prst °ie.kat, modrat a cela ruka bolela, teprve prilozil Nonat. Prst pak i pod Nonat vice otekal a modral. Rekla jsem: "Takovou dobrou mast prodavarn a ty budeS muset jit k On odvetil: "Jen poekejl" Za nejakSr den se objetila bila cock y na vrchu, kterou on propichl a pak daval 4-krat denne' Cerstvou na.plast tolik neeistoty v prste bylo. Za tden se ruka vy6stila a on mohl zase cleat doutniky.

Na rozliene at' suche neb oteviene bolesti se Nonat osvedeila, kterd bez operate vytahne drevene i ocelove trisky i steely v tele, ale musi to 1Vrt

Cena Nonat je 50c a $1.00, poi;tou 55c a $1.05. Ptejte se Vaaeho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji plate primo na nagi adresu:• Leiblinger & Co., Altadena, Cal. eislo 3, ye volbe pfipadajici v DeVSzbor je zafizeni na rozdeleni od- Marie Prejete-li si vice vedit o leeivosti mokratickYch Primarkach v povednosti a odkladani einu.

Nona t, po glete nam listek s Vag eervenci. Pfi (potadani o zvoleni Bruce Barton. adresou. mne do tohoto ritadu, einim tak s Amyslem vykonavani slt*b pro kaidou Cast sveho precinktu, jak isem dinil v minulosti. S pomoci Jos. Va'Sut ze Schulenburg, zastupce pro stat Texas Praga yak a kooperaci mfitieme dociliti . Film Co. z Chicaga, vYhradni zastupei deskoslovenskeho filmoveho mnoha dobrYch \reel v katde east svazu v Praze, uvadi v produkei 1937 nejnovej81 moderni Cesky precinktu, neb stale marn na vedomluvici film podle knihy J. Rodena: 'te mnohYch zlep'Seni jest zapotfebi. Zadam zde snatne o va'Si ctenou podpont pri volbe, abych mohl pokraeovati v dobre praci. Zaroveri pfeji si zde podekovati za podporu, ktere se mi dostalo od 6echoslovacVe filmu hraji vynikajici znami Celt herd, mezi nimi A. kSrch volieri v minulosti a doufam, Nedoginska, Th. Piltek a jini. vase dend pfizeri mi bude zachovana i pfi volbe teto."

CROSBY — v nedeli L kvetna o 6:30 a 8:30 hod. veeer.

V Ucte, H. G. HABERMACHER. MOULTON — 3 kvetna, o 7:30 weer. (pd. Pol. Adv.) GRANGER — ye stiedu 4. kvetna, o 3:00 hod. odpoledne, o 7:00 a ZnamY spisovatel Mark Twain 0o 9:00 hodinich veeer. emocriel. Musil si lehnout. A mel lodrtiovat dietu. Ale dostal hlad.

SHINER — ve Ctvrtek 5. kvetna, o 7 a o 9 hod. veeer. t' adal o jidlo. OSetfovatelka mu pfinesla Wei vytiivovaei soli. Vice neVICTORIA — Uptown Theatre, v patek 6. kvetna, o 2 hod. odpelcdostal. A protestoval: "To je ale dne al do 11 hodin veeer. hrozne Indio!" Za tiadnYch ,okolnosti nesmite vie jist!" tvrdila o getfoVstupne 10 a 25c. — Dalk mista pozdeji. vatelka. "Tak dobra," ekl Mark aM, "ted' bych rad nee° Ceti. Phleste mi pokovni znamku!"

Ircin Rominek

0

Jeden obchodnik, jemuz byla dorudena prvni east velke objeclnav'cy, shiedal ke svemu malemu poteSeni, ze zboti neodpovida vzorku.

Telegrafoval proto dodavateli: "ZruSte okamtite moji objednavku."

Seriosni dodavatel telegrafoval: "Okamtite malt nemriteme. PoCkejte at na vas piljde radar'

Jak mohl?

Kamarad ae1 navStvit kamarkla, kterY letel od veerejAa v nemocnici cely obvazanY. "Go se to se mnou stalo?" ptal se patient, kterY teprve priael k sob& "Byl jsi namazanY a tvrdil jsi, dokateS vyskodit z okna a obletet c:elY blok domil jako motYl.."

Tin sloven.ske, literarni.

"Proboha! A to jste me nezadrte"Poeuli ste? Uz vraj i kneta 'des- ii?" kych basnikov, Viterslav Nezvel, do"Oopak jsem mohl? ja, jsem pfce stal na frak ..." vsadil deset korun na to, ze to do"Ale? A ako se to stalo?" kE.7,eS!" "Nut bol pobvanY na to recepcin Automobil promehil nedeli v den u predsedu vlady a kedIe tam bol pristp len vo fraku, nakladatel mu vednehO OdpOeinkU. "Script" rr,ttl. 1 dat' na frak."

#011111Mmor

Josef Vagut, Schulenburg, zastupce pro stat Texas, Praga Film Co., z Chicaga, vYhradni zastupci eeskoslovenskeho filmoveho svazu v Praze, pkedvadi nejveselejS1 eesky mluvici velkofilm:

Matka Kraemerka Dle romanu P. Bilianove "Do Panskeho Stavu" s A. Nedotiinskou v hlavni Cdoze.

WEST, — ye stiedu 20. dubna, o 3:00 hod. odpoledne, o 7:00 a o 9:00 lioclinach veeer.

TEMPLE — Arcadia Theatre, v pkek 22. dubna, o 3:00 hodinach odpoledne al do 11:00' hodin veeer.

TAYLOR, — Colonial Theatre, v uteri 26. dubna, o 1:00 hodine adpaledne al do 11:00 hodin veeer.

YOAKUM — ve stiedu 27. dubna o 2 hod. odpoledne al 11 veeer.

COLUMBUS — Orphic Theatre, v patek 29. dubna, o 7:15 a o 9 hodinich veeer.

etrana 24

VtelTNtit

Poutiveite k onamovinii 0ZNAMENI Maly Oznamovatel

KANDIDATU

Pravidla V Malem Oznamovateli tetujerne 2 centy za slovo za kaide uvetejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napike na zvlaatnim listku a ptilotte k objednavce ptisluanY obnos bud' potstovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni eek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nal znadkou, adtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlatt' za zitaeku a na pottovne, aby dale dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pri oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Mine se hospodyne" obnati doplatek za znadku a poltovne 50 centu.

Doplatek za znadku budia ptiloten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Ceny: $25.00 Statni atady 15.00 Okresni atady 10.00 KomisatskY iitad 7.50 Jine precinktni ariady All political advertisements must be paid in advance.

HLEDA SE spotadand aeska rodina ku obS7vani peti pokojoveho staveni, k nemu2 path asi akr dobre zerile, pti kostele eesko-MoravskSich Bratti ye West, Texas. Staveni se ,pronajme za levnou cenu nebo i zdarma, kdyi by tato rodina la kostelni mistnosti a cirkveni 0 podrobnosti pigte neb se hlaste u Jos. Foit, West, Rt. 1, Texas. , 0.6-17) LISTOVk TABAK na prodej 10 liber za $1.60; 10 liber za $2.00; 10 liber za $2.50 a Burley 10 lib. za $2.50. Po'Stovne platim. — Floyd Prochaska, Portland, Tenn, Rt. 1.

(15-16-pd)

Niae uvadime kandidaty, kterii Vas Zadaji o hlas a podporu v demokratickYch primarkach, dne 23. oervence 1938.

WILLIAM McC'RAW Za guvernera.

OKRES FORT BEND R. J. (SLIM) BARTA za 'Serifa T. R. (RUSK) ROANE za gerifa OKRES BURLESON. JOHN J. tOUPAL za okresniho klerka.

JACOB A. FUC'HS za Odhadeiho a VYbereiho dani.

(0 znavuzvoleni).

W. H. HUNDTRY za Okresniho Klerka OKRES LAVACA: MAURICE A. STRUNK za aerifa OKRES BELL FRANK PONCIK za Distriktniho Klerka

DIV TABAK listovY ma,m na prodej, kda by si ptal. 10-15 a 20c Libra. Poatu neplatim. John Hradek, OKRESY WHARTON A JACKSON (14-16-pd Portland, Tenn.

22. Representative Distrikt FRED MAURITZ Pozfistalost po Marii Mikeskoza statniho zastupce.

Protoae jiz davno ye na prodej. — mela bYti mezi pozastale rozdelena, OKRES AUSTIN nabizi se velmi lacino 102 akru doH. G. HABERMACHER bra farma. 60 akru v poli, 4 pokojoo znovuzvoleni vY domek, stodola a udirna. D ye miOkresniho Komisate Prec. 3. le od mesta Caldwell, 1 1/2 mile od obecne akoly a Ceskobratrskeho ko- OKRESY AUSTIN A COLORADO L. A. MACHEMEHL stela. $32.00 za akr. Tea aesti pokoRepresentative, 25 Distrikt jovY domek v meste Caldwell, asi s dvema akry dobreho pozemku a se OKRESY FT BEND A WALLER vaerni vYhodami jako elektrika a CECIL BAKER voda. Stodola, udirna a garage. Vae o znovuzvoleni za sedmnact set padesot dolara.

Representative 20. Distrikt Hlaste se u P. P. Mikeska, Cald(14-16chg) well, Texas.

Pan teditel pti gel do kancelate v Dip Lot obchodni neb residenerti, nizerne nalade. A ,ta se nijak 113x53 stied Fort Worth, Texas, Jeskdy Z • spattil v kancelati na somine str. 130. Dvoji garaZ, cement. Docilaze Apaeka z doutniku. Zahtiulioe, velmi levne na prodej. — mal: 17466 Anglin str., Detroit, Mich.

"Pane fidetni, je to vase!?!"

(13-16pd) "Ale kdepak," odvetil dobromyslne can fieetni, "vy jste ho videl prvni, Sir TABAK listovY na prodej. 10, 12 a 15 centu bez dopravy. — J. E. jen si ho raete nechat".

• (21pd) Buryaek, Portland, Tenn.

Horoucne Aeptal jeden mlad3) basAnton Bruckner, slavnY skladatel. nik: "Sleeno, vdeeim yam za mnoho. byl nespokojen s orchestrem. Housle Inspirovala jste mne k me knize mu +poi. ad hraly pillis hlasite. "Pianissimo, pianissimo", zaklinal hou- verfft."

"Vy jste dobrST. Jen kdyl to mate slisty. Ti poslechli, av‘Sak Brucknena koho svest." rovi se to zdalo potad jeate • Mien& Belgieane na slet.

"Coa'pak jste nerozumeli," zatval Ve sletovS7ch dnech zavita do PraBruckner, "hrejte' piece pianissimo! !" Ted' housliste, kteti ua neve- hy Svaz belgickYch policejnich kodeli, co maji delat, ptestali brat vu- misatiV y poetu 60 osob. S nimi jedou do Prahy take bYvali pe gi mybcc.

Bruckner to v gak nezpozoroval, di- slivci 2. pluku, kteti maji v Amyslu rigoval dale a kdy'a skoneir spoko- ,poklonit se u hrobu Neznameho vojene tekl: "No, vidite, le to jde, kdy2 jina a ptinest na jeho hrob malou elovek chce. Ted' to bylo v potad- urnu s prsti z boliae belgickeho, kde bojovali jejich ptedohildci. ku."

avec prvnimi obetmi ply/love vallty.

Anglicke ministerstvo valky dostalo proti lonsku znaene OW. prostkedky na boj se spionak. LondYnskY tisk ptinaS1 ye spcjeni s tim podrobne zpravy o tpionati v riiznS7ch zemich pied svetovou valkou a behem ni. V prvnich mesicich valky men Francouzi daleko lepai yyzvedaeskou sluabu nea Nemci. Jednim z nejlepaich jejich apiona byl Luchietto. Byl v Nemecku a mel nost bYt ve stalem spojeni s fran2ouzskYm generalnim atabem. Lu:Weft° byl prvni, ktery se z cizich yyzveclaeti dovedel, 'ae Wind ptipra,nji plynovou valku. Na jedne lezniani stanici si vgiml ohromnStch 7agont-cisteren. Bylo mu iseeeno, h.e jsou vezeny do Essenu. Luchietto hned tam odjel ,aby zjistil, co se skry. va v zahadnrch cisternach. V Essenu chodil pilne do hostincil, kde se schazeli delnici z Kruppoy ch to.7 aren a brzy jeden z nich mu tekr nemecka dela budou co nejcItive stfilet plynovYmi naboji. Luchiettc se stavel neveticim, naed mu delriekl, ae mu umoani ,aby byl nokusne sttelbe s novYmi granaty, 'dere, se mela konat ptiatiho dne v ntitomnosti nemeckeho cisate. Lu-hletto vider kdya else- skuteene Delove naboje s plyny dopadly mezi stado ovci, ktere okamtiV -mizely v mracich alutYch par. Kdyz se rozplynuly, byly vaechny ovce mrtve. Luchietto o tom okamtite nodal zpravu do Francie a ptiloail sttepinu granatu. kterou se mu po-latilo na sttelnici sebrat.

• 4.1biegti aevci dobrii k placeni dani.

Albanske princezny Myzegen, Ru' • e a Maxhilda, sestry albanskeho krale Ahmeda Zogu, podnikly thjezd po SpojenYch Statech severoanieric'rj-ch. Nyni se vraceji do Evropy, aby e zifeastinly svatby sveho bratra s mad'arskou hrabenkou Geraldinou Apponyiovou. Bude se konat 27. dub la. Pied cdjezdem z New Yorku si nrincezny kcupily 90 para nejdraibot.

Ve sttedu, dne 20. dubna 1938.

Oslava vS-roei zaloicni kromeiiiskeho pluku.

Na nadvoti ZiakovskYch kasaren v Krometiai konala se slavnast 21. vYrodi zaloleni 'Death° pluku 3 Jam. 2iiky z Trocnova za adasti statnich, civilnich a vetejnYch atada, legionata, krojovanYch spolka a korporaci. Oslavy zudastnil se take prvni velitel II. roty starodruLnikt major Josef Dostal. Po ptehlidce pluku posadkovYm velitelem brig. gen. Josefem Zmekem promluvil o yYznamu dne a plukovni tradici ventel pluku Benedikt Benek. — Za zvukti vojenske modlitby "Kol Slaven" byl poloaen venec ptcl Ziaka y pamatnik na nadvoti kasaren. Pied plukovnim ipraporem a 2i2kovSrm pamatnikem mrtvych konal se pak slavnostni pochod celeho pluku. Tato vojenska slavnost byla v ramci oslay 20. vYroei trvani republiky a zakoneil ji dopoledne koncert vojnske hudby na nadvoti. kasaren.

Plukovni pamatnik, umistenY v pavilonu stareho vojenskeho zatiai, byl po celY den otevten a ptistupnY veriejnosti. Odpoledne a yeeer konala se slavnostni akademie v bio Slavia se zpevnim a hudebnim programem, odpoledne pro vojsko, veder pak pro ostatni obeany mesta.

• "Spi, Vaaenko, spi! Jestli neusnea, pkijde baba-jaga, kostena, noha!"

"I■larika z jake:kosti bude mit nohu z mamuti? Tatinek povidal, ze na Sibift naali celY mamuti htbitov!"

'Spi, V.agenko spi, nebo si pro tebe ptijde kominik".

"Neptijde, riariko, neptijde!"

"A pros by neptitel? Kdyi ne dnes tak zitra!"

"Neptijde, riariko, neptijde, mame asttedni topeni!"

•

Polska menaina v Nemecku se musi odnarodnit?

V Nemecku se ptipravuje seitani lidu. PolskY tisk tvrdi, ze hakenkrajclerati teenici na schazich yeriejne vyhroauji vyvlastnenim a vypovezenim kaademu, kdo se zapite do seitacich archa jako Polak. Jejich ptedaci radi Polaktim, aby radeji ua i se syYmi detmi mluvili nemecky, protole pry se polsky tivel v kraji neudrk.

• Ptal se jeden amaterskY muzikant druheho: "Ty, ua jsi prodal sviij saxof on?"

"To via, nechtel jsem, ale soused si koupil . . .

"Co?" . revolver."

9d patitske Komuny k pfilmiliono vYm glatnm v sovetskem Rusku.

Ideal lidoveha, zastoupeni vide' -Fadce ruske revoluce, Lenin, v patiaske Komune z roku 1871. Jeji poslanci smell brat jen plat pramerneho delnika. SovetskY delnik vyclelava v prameru mesiene 200 ruble.

Sovetati poslanci si ted' odhlasovali ulat petkrat vetai a 150 ruble dennich diet. Ptedsedove obou sovetsk3"7ch snemoven dostanou roene 300 tisic ruble, to je pies pui milionu KC. Sovetske noviny nazSTvaji RusSteloval si tihle jeden : ko "bezttidni." spoleenosti, pozasta"eloy eee, byl jsem na nejlepai cevuji se v:gak, ze delnik dostane brS7- ste k zbohatnuti, ale pokrok me znile nejrychleji, obrati-li se na 'Zenu dastojnika rude armady.

"Jak,to?"

"Sef si poridil registraeni pokladMlada, dama z t. zv. nejlep§i spo- nu."

• leenosti pfehravala na zkouAku slavnemu virtucsu Paderewskemu. ee g i jsou nejfrankofilefgtim na"Nuae, mistte," tazala se ho, kdya rcdem v Evrope. Nemaji site kulturskoneila, "porad'te mi co mitm se ni a duchovni spoleeenske kultury jako Francouzove, ale vyznaeuji se syYm nadanim posit."

"Vdejte se pokud modna co nej- stejnou sttizlivosti, stej.nSun racionalismem, stejnou pracovitosti, pee&iv sleeno", znela odpoved'. livosti a spotivosti. Po jedne stran• Pfehrabala milostiva, v obchode ce Francouze dokonce ptedstihuji: celou hromadu pcnolek vaech mot- nemaji temet analfabeta.

Polonia. nYch barev, druhu a kvalit.

"Hm, to je vaechno, co zde mate?"

Tajemstvi nudnosti je povedet "Ne, milostiva pani," odpovedel zpocenY 'Alma late mam jeden v5echno, co vite.

Voltaire. par na nohou."