Vestnik 1938 03 30

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXVI.

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 30. biezna (March) 1938.

OSLO 13.

JEDNI DRUHIT CH BrIEMitNA NESEME. DALM SKUPINA OTAZEK A ODPOVEDI OHLEDNE NAgi S . P .J. S. T. domaohned se seznami, neni v cizine, mute se Pik J. M. Kotek.

08TA dorueila 'lam nekolik pochvalbavit ma-li penize nebo ne, host je v gdy a vgunStch projeva za posledne otisknute de vitan Jest dale znamo, g'e tadove sine jsou p krat tolik (prosim 'main dakazy) a nejhorgi de vitan. Jest dale znamo, 2e fadove sine jsou informace o ztizeni, vedeni a qhodach tom je, 2e nevedi na kolik je ditko pojigteno, nagi jednoty. Nagim amyslern a ptanim bylo, niho 2ivota osady, kde se schazi po sousedsky, tedy nevi nad plati (pfiklady mame denne v stankem Ceske 'g koly, Sokola, dramatickSTch odaby eleni byli o sve bratrske organisaci dobte poli) a jako nedavno si mne jedna krajanka bora, eitarny, knihovny, peveck3ich sbora, prozpraveni, znali dale gite body organisadni, vkstegovala, 2e plati spoleenosti na sebe, mute a grama, zabav, zkratka v ge, .ge muse Clen, tfeba hody jet S.P.J.S.T. sdru2enS7m elenam poskydye deti tolik, 2e ji nezloSTva, na kabat. Ptinesla tuje. Pfinagime dalgi otazky a odpovedi — u.vzdalen domova, cititi se jako doma. Pottebupojistky a porovnal jsem je s nagimi sazbami pozornete resp. dejte je dist vain sousedam a je-li radu, pomoc neb o getteni, je mezi sySTrni. a hned zbkvalo na kabat $40 roene, a pfi torn znarnS7m. Prospelete jim i cele Jednote.

Neni to dost? mela u nas o $3,200 pojigteni vice. Pfiklady Kdo se maie stall Clenem S. P. J. S. T.?

V jakSrch jistotach je uloieno na ge jmeni?

61eny mohou se stati osoby deskoslovenskeho Jmeni nage uloieno jest ye statnich, okresnebo jineho slovanskeho pavodu, 2e mffgeme nich a mestskS7ch dluhopisech, za /I& mei v gikrome Cechoslo yakt ptijimat i Jihoslovany, Pochni majitele realit a zarueuji nejen ,rok, ale laky, kdy mezi nami v nagich osadach„giji, i principal syS7rni majetky, ktere se v obvodu rovneg osoby jinS7ch narodnosti, bileho plemetechto mist nachazi. Dale v markyeich na doCo nam da zitkek? — se mile ptag ne Cesky mluvici, rovne g cizonarodni osoby, bre farmy, pajoujeme pouze 45% skuteene hodv tech dnech, kdy udalosti ktik jichg man*gele neb mangelky jsou eeskoslovennoty. k nam gleha jako vtkiienik. skeho neb slovanskeho pavodu, rovne g osoby, Jak jsou vypoeitivany poplatky?

Co /lam da zittek? — se mile ptag. jicht jeden z rodieti jest eeskoslovenskeho nePoplatky jsou yypoCitany die funrtni tabulky bo jineho slovanskeho ptivodu atd.

Narodniho Bratrskeho Kongresu se 4% zaroCo nam da zitfek? Pouze to, Prot byly poplatky dfive zvfgovany? eenim. K tomu se pfipoeitaji vSrlohy s vedenim co ukuli jsme v tegkST eas.

Protoge drive neeitali dostateene poplatky, aJednoty.

Zbroj, daveru lasky hlas. by zaradovaly 100% solvenci, at. byli mnohokraCo znamena vZdani se, neb zieknuli poplatkii?

Neboj se! Ut je zaseto .. . te varovani, Cleny, kteti videli ku pfedu. Dokud Odbytne: Po tfech letech trvani certifikatu, nebo dobe delgi, v pfipade, 2e si elen pfeje odmeli lacine poplatky na gi konkurenti a nedbali Jbsef Hora. jsme hesla "Swaj k svemu", vybiraly se nedostoupiti do Jednoty, mute navratiti sraj certifikat a obdrgi Paid-up policy ye vkgi slimy, jastateene poplatky, az zakon to proste natidil vgem. ka je uvedena v certifikatu. jsou padnej gi, net vgechna universitni vzdelaPojigt'ovny poplatky nezvYgily?

Pottebuje-li elen pen& k jakemukoliv fieelu, ni. Jak jsem fekl ji, fikam vgem, se nemohou Spoleenosti zyST gili take a zvyguji stale, jen s tedy po tfech letech trvani certifikatu, nebo miti kabat proto, kdy davaji do bezednSrch potim rozdilem, 2e hned od poeatku Citali vie net jakekoliv v delgi dobe, mute si vyptileiti na sviij kladen Wall streetu $40 neb vice za rodinne pocertifikat jakS7koliv obnos nepfesahujici hotodost, tak na stavajici pojistky nemusi zvygojigteni za rok. Komu neni rady, tomu neni povat, ale na nove poji gteni "adjustuji" (zvyguji) vou yypajekovou hodnotu uvedenou v certifimod.

PfemSrglejme spravedlive! Pfigel agent a katu. Obnos penez takto yypajaenSrch odeete sazby ka2c1STch nekolik roka, jak jim ptibSrva, "radii" ji, aby to nepou gtela, ge pojistky u spolafednika, vetgich vS7loh a amrti. se od obnosu, jinak splatneho dedicum, pakliku jsou lacine, ale jsou jen kus papiru, nic nege by se smrt elena udala pled splacenim doNerad chodim do schfizi. zarueujici, jejich kumpanie jest bezpeend.

My Nikde - neni psano ve stanovach, ge "musite" tydne yyptijely na certifikat. Vypajeky nemaji ho prozatim hledame s affidavitem, abychom choditi do schazi. Kdo o to nestoji, mute si zase Ciniti lee jen v pfipade nalehave potfeby a ho zbavili license a poslali ho na WPA. praci. maji bkti splaceny tak brzy, jak je mo gno, aby platit u aeetnika, jako u spoleenosti tfeba na Dle zneni zakona o detskem poji gteni, ktere rok, ma slevu, a nikdo jen proto nepokutuje. se nahradila pina hodnota ochrany adieu. chrani ditky bez rodiea (sirotky), neni dovoleMarn rad Ceske zabavy a divadla, ale proto pieCertifikat samotnSt zustava v platnosti na pino vyplacet piny obnos pojistky ani u spolku ce nemusim patiit k Csl. Jednote, vidyt' si plany obnos, mene obnosu yyptljeeneho, pokud obani u spoleenosti a kdo tvrdi opak, nemluvi tim vstupne do tech podnikd a utracim tam nos palely spolu s nashromagdenm arokem pravdu (vulgo lie). Na ge detska, pojistka 25c penize. neptesahuje vyptjekovou hodnotu uvedenou v mesione Cili pouze $3 rodne ye staid 1 roku vyKdyby nebylo eeskoslovenskYch spolku, necertifikatu. piaci $20, v padu amrti, ku pt. v 10 letech yebylo by Csl. sini, ani zabav ani divadel a Lli byProe bych mel moje ditky pojistiti v SPJST.? ku vyplaci se umrti $240, ale stale se plati jen chem jako poustevnici. Bohaci maji sve kluby, Protoge S.P.J.S.T. poji gt'uje &et od narozeni 25c mesiene, at' ditko pfistoupilo hned ph natedy my chudaci jsme take aspon na nee° odo 15 let veku za nejmirnefti poplatek na rozeni nebo mesic pied amrtim, ye stall 17 let pravneni. 116,c1, to je ten na g klub a jest tak dosvete. Nikde nedostanete pojistku za 25c mesida stargi $600. V 18 letech se pfestupuje mezi jak si ho udelame, ba pobavime se tam ne din celkem za $3.00 roene, aby bylo ditko podospele a pojigtene ditko ma zvlagtni slevu od jigteno od $20 a g do $600; na 201etou splacenou mnohdy lepe a hodne lacineji, net ti ubozi bois do 26c mesiene, die stati v nein g pfistoupilo haei. a gkolni vyplacenou hotove v 18 letech veku. k detskernu odboru. Ma tedy dospelou pojistku Co bude za 20-30 let z esl. spolkd?

Porovnejte poplatky a obnos poji gteni s *Odeo tolik lacirrejk, net ten mladik, neb to device, Tuto pisnieku jsme slygeli pfed 30 lety a poleenou spoleenosti a budete pfekvapeni. Kdyby ktere k nam teprve pfistupuje u veku 18 let. fad se zpiva, stejne fale gne jako tehdy. Jak ja vgichni nagi elenove a zvlagte elenkyne si neJake spoleeenske a kulturni vYhody ma mnohdy htimay am: "My to budeme, dokud buchali vysvetlit nage detske pojistky, nemeli byGlen nagi Jednoty? deme sami chtit!" Zanik nah vetve neptijde, chom 1,000 ditek v Detskern Odboru, ale 10,000 Patti-li Men k obchodni vVdeleene pojigt'ovne, dokud si ho sami neobjedname, jak by si nea solvence by skoeila jako mladS7 zajic hoclne tak maze miti v kapse 20 pojistek a pfijeti kteh dolarovi vlastenci skoro pfali. Na ge spolky pies 120% a brali bychom druhe dividendy do ptijirnaji zdej gi mladeg a potad maji pole nekamkoliv, 2adnS7 si ho nev gimne, tfeba mel pedne a do roka. Ale nevedomost hicichu neeini, n& pine kapsy. Ma-li ale elenstvi S.P.J.S.T., vi vyderpatelne, rostou, mohutni a udr guji nagi neb se msti zase j en na tech neteenSrch Cienech mladeg v mezich vetk mravnosti, net kde jsou samotriSrch, ge musi na ty druhe dividendy detolik, ge ma 14,000 bratra a sester v Texasu, odkazany na vgelike pochybne "party" a " ginle eekat, nea par dobrS7ch tahouna to vytahne vg ude je vitan jako bratr, tfeba nernel vindry dyky", cog velmi east° pfina gi do rodin nesvav kapse a ma otevfeno 161 fadovS'ch schtizi a za de pies 120%, aby brali dividendy podruhe. zabav a je *dude, kde naie lady pusabi, jako ry, mrzutosti a tragedie.

Jinde plati za to same detske poji gteni etyii-

Co !lam di zitie„

a

Strana 2 ETAM pro 8panelskou republiku. Vlastne, L abych byl ptesnejti, letal jsem. Od 1936 at do druheho dervna v loni, kdy jsem take dostal svilj chi — sem do prave nohy a jegte na nekolik jin3ich mist. Ctyii operace za dva mesice. Vojentti chirurgove tikaji, to za Best nebo osm mesice daji mou nohu znovu do potadku a potom ze bude tak jako nova — a bude jen o pal palce kratti net druha. Tak tedy budu moci °pet letat. Kamaradi, to je nejkrasnejti novina, kterou jsem kdy v tivote slygel.

Myslim, ze bude dobre zadit od zadatku.

Chcete vedet, kdo jsem a jak jsem se dostal do gpanelske armady. Nute, ye vojenskern Apitale je spousta dasu na pohovoteni, a nevite, jak' je to pro mne potitek, kdy si mohu promluvit s Ameridanem. Jsem z New Yorku. Narodil jsem se na East Side a je mi dvacet pet let.

MAj otec byl ptivodem Polak, matka echoslovaeka. Otec bojoval v americke armada za svetove valky. Bojoval, aby zachranil demokracii, a to take delam ted' ja„. Snad jette pkidam, to jsem katolik — arderickST katolik. Zda, se, to 11de zapominaji, ze tpanelska republikanske, armada se sklatle, ptevatnou vettinou z muifi narozenSrch a vychovarVch v katolicke vite.

Kdyt otec zemtel, musel jsem opustit tkolu a pornahat matte, dvema sestram a brattiekovi. Staff jsem se mechanikem ve FordovSlch autospravkarnach v Pittsfieldu a New Yorku. Byl jsem blazen za letanim a cele weekendy jsem obtlapoval kolem letitt' Floyd Bennettova a Rooseveltova. Mel jsem ohromne ttesti, to jsem se seznamil s Jimmym Collinsem, nejleptim zkutebnim letcem pro vlasIni stihaeky a jednim z nejvettich aviatika, ktere jsme kdy meli. Jimmy se stal m3im dobrrm ptitelem, Diky Jimmymu a jinSim ptateltim jsem se mohl udit letat.

Zadal jsem roku 1931 a ye state New York jsem letal etyti roky, net jsem ptitel do gpanelska.

Nemel jsem nikdy regulerni pilotni diplom, poneva& jsem si nemohl dovolit zaplatit jej. Tak jsem jen letal o weekendech, kdykoliv jsem mohl.

Potom vypukla valka ye 8panelsku. Chtel jsem tam jit hned od podatku. Prod"? Reid jsem, ze jsem Ameridan. Nute, miij nazor je, ze amerikanismus znamene, pra y° lidi rozhodovat sami, jakou maji mit vladu.

Prvni nedeli v tali 1936 jsem se na Floyd Bennet dostal do vatnive debaty s nekteOmi piloty. Jedni byli pro Franca, druzi pro vladu. Byl tam take jeden chlapik, kterS7 sedel sam, nemluvil a celou dobu jen poslouchal.

Kdyt jsme konedne dodebatovali, vzal si me stranou a ptal se mne, zda bych mel zajem jit do 8panelska. ftekl jsem, ze rozhodne mam. Ukazalo se, ze je to zastupce vladniho 8panelska.

Chopil jsem se okamtite teto mytlenky. Koneene jsem mel phletitost jit.

Nemyslete si vtak, to jsem jen vyhledaval dobrodrutstvi a chtel jen videt trochu sveta.

Dival jsem se na feel sttizlive. Ptedstavoval jsem si, ze na strane vlady musi bSt stratriST nepotadek, vettina armady ji opustila, Franco pronikal na sever od Sevilly, dobSrvaje den nova mesta, a mel znamenite italske piloty, letajici na Fiatech, modernich letadlech, stavenS7ch pro valka. Podle toho, co jste se dov novinach, republikani nemeli letadla nebo piloty, kteti by stall za tee. Pti sve male voj enske zku genosti jsem podital, ze vydrtim tak asi dve nedele.

Odplul jsem z New Yorku v polovici zati. Do Madridu jsem dojel 24. zati, a hned me zavedli do ministerstva letectvi.

Nekteti z ostatnich Amerieanti, kteti tam phgli v tuto dobu, teredne zklamali. Cum merle toho o nich teknu, tim lepe. Nezminim se o jejich jmenech, aekoliv by si toho zaslouzili. Jeden z nich praskl do bot s vice net sedmi tisici pesetami, ktere dostal na vtzbroj. Jeden dostal strach, a kdy mel jit na frontu, udelal se nemocriSTm. Potom tadal o dovolenou, aby mohl jit navgtivit svou 'term do Valencie. Samortejme, to jsme ho ut nikdy nespattili. JinSr American z na gi skupiny byl prilis start na aktivni leteckou slutbu ye valce, a tak byl zatazen jako letec za frontu, kde je tinny doposud. Jsem jedinST, kterS7 zbyl ze skupiny, s kterou jsem Nekteti z techto chlapikti a tech, kteti phgli pozdeji za tuene platy, byli tak tpatni, to se tarn dlouhou dobu divan na Arnerieany velmi

VESTNiK

Letim pro Spanelsko.

Eugene Finick. nedirvetive. Nepti gli jsme se smlouvami na plat nebo Umyslem nadelat si snadno spoustu pellet. A take si nemyslete, ze jsem rudy. Nikdy jsem nepattil k nejake politicke strane. Matete me nazvat liberalern. To se v kaidem ptipade na mne hodi.

Nute, dostali jsme se do Madridu. Bylo to asi osm dni pted tim, net jsme mohli letet. tak jsme ztravili eas prohlidkou mesta. Devateho dne nas vyzkouteli na BreguetovSrch bombardovacich letadlech. Ty Breguety — stare 15-18 let — melt rychiost jen 100 at 120 mil. K tomu byly take a nemotorne. Jejich nejvet gi chyba byla pomalost.

V teto dobe, kdy jsme vzletli po prve, Francovi vojaci pochodovali na Toledo. Byli od neho uz jen dvacet mil. lit je nebylo mono niaim zastavit. Nemeli jsme armadu. Meli jsme jen sebranku nedisciplinovanSich dobrovolnikfi, kteti rozeznali sotva jeden konec putly od druheho. Ptihnali je na frontu, jeden naklad za druhSim. Mladi lide v pracovnim odevu, nekteti se starSrmi ptedpotopnimi putkami, nekteti vtbec bez putek. Tito ubozi Spanelesli proste jak dobytek na poratku.

Nate prate byla co nejdtive jim pomahat: bombardovat silnice, po kterSTch postupoval neptitel, a zadrtet jej tak. Brzy jsme objevili, ze to pravdepodobne budeme dostavat od obou tabort. Nati muti totit byli naprosto nezkuteni a nedovedli rozeznat nate letadla od Francov3ich. Strileli na nas, sotva jsme vyleteli yen.

Zprvu jsme men vetti strach z na gich vlastnich oddilii net z FrancovS7ch. Trvalo to tak hodne dlouho. Dale, net nam to bylo mile.

Prvni garvatku, kterou jsme meli, jsme vybojovali na testi Breguetov3ich bombardovacich letadlech. Bylo to venku za Toledem. Meli jsme napadnout soustted'ujici se povstalecke sbory a delosttelectvo. V techto dnech Francovi lide pochodovali en masse po silnicich, a my jsme bombardovali silnice a mosty. Byli mezi nand take dva Francouzi, jeden Anglican a jeden tech. Tehdy, na zadatku tijna, mela vlada jen hrstku vycvidenSrch 8panela, a to jette jich byla vettina na velitelskSIch mistech nebo u sluteb. Vlada rozhodla, ze nevyde, spravni letecke irtady do rukou Ph tomto naletu jsme meli take pet roka stareho Boeinga, na kterem nedovedli nikdy ssynchronisovat kulomety. Vtdycky vrtule vrazila steely nazpet a ty v letadle nadelaly pino der. Lacalle — motna",, to jste ut o nem slyteli, je to nejv'etti eso, ktere kdy Spanele meli, a sezim se, ze by pted nim zbledli zavisti i takovSr Richthofen nebo Nungesser! Nute, Lacalle letel na to stare rachotine Boeingu. Meli jsme take tit Nieuporty. Maji to laSt dvojplog net° jako tieti ktidlo mezi-niky,alemjiet koly. Bylo pomale a take. Po pet minutach ye vzduchu byla okna pokryta olejem, a nevidel jste krok pted sebe. Byly vystaveny zrovna na konci svetove valky; vtechny staromodni stroje. Vidal jsem nekolik Havillandti ze svetove valky, takove, na kterS7ch letavali l3ritove. V Americe by ut byly v museu, ale vtechno, co tehdy mela k disposici gpanelska, vlada, bylo sta.do kisten ze svetove valky. Nic jineho.

To byl muj prvni nalet. Dostali jsme se nad ell a hazeli bomby, ale sotva jsme je vypustili, ut se na nas vyrojilo asi 15 Fiatti. Vte, co jsme men na svou ochranu, byla eskadra testi stihaeek, tech kisten ze svetove valky, ktere jsem vam prave popsal. Lacalle v Boeingu, potom jeden Spad, jeden Dewoutine a tit Nieuporty.

Lacallova eskadra byla vysoko asi 3,000 metro a my v 800 m, kdyt se na nas vrhla povstalecka eskadra.

Jedna skupina ze testi Fiatfr napadla nage bombardovaci letadla, ostatni letely nahoru za Lacalleovou skupinou. Ov gem, Fiaty byly zeny osttilenSrmi italskSrmi vojenskSmi piloty.

Italove letali ye ' panelsku od konce eervence nebo zaeatku srpna, vettina z nich katc1S7 tyden. A byl to pro ne peknST vglet. Nub, meli dvakrat rychlejti letadla net my a bojovali, jak chteli. Jedina vec, co jsme mobil udelat ye

Ve stf.edu , dne 30. bfezna 1938. ,s177ch tek:kh pi'edpotopnich bombard'aeich, bylo uhnout a co nejrychleji letet dome. Mohli jsme udelat ph nejvytti rychlosti jen 160 kilometru za hodinu, kdetto jejich elegantni Fiaty letely vodorovne rychlosti 350 km. Vic net dvakrat tak rychle jako nate Breguety.

Kdyt mate takovST handicap a vat tivot je v sazce, tak, vette mi, letite jako jette nikdy pted tim. Letite tesne nad stromy, takte neptitel se neodvati spustit se na vas. Proste jen zaleti na tom, jak dobti sttelci jsou v tech Fiatech, tvoucich vam* nad hlavou. Kdyt letite a uh3Thate v sevtene formaci, neptitel se nemilte dostat pod vas a mate jakous takous ochranu v zadech a shora, ponevadt vagi kulometdici ve vagich strojich mohou nahote vytvotit palebnou piehradu. Tak nate jedine zranitelne misto byly boky a ptedek. Breguety nernely tia,dne piedni kulomety a na kattlern boku sttelne pole jen o vS7seku devadesati stuprit. To bylo prave to, v dem nas dostali, zvlatte kdy jsme se k tomu jette . pohybovali asi tak rychle jako telvy. A oni to vedeli velmi dobte. Za dvacet minut tileneho a zmateneho boje jsme ztratili dva z nat'ich testi Breguetil a tti Nieuporty. Lacalle a kap. Darre, prvottidni francouzskS7 pilot, bojovali stateene proti obrovske ptesile a sesttelili tii Fiaty. Kdybychom leS7vali melt jen phblitne tak dobre stroje jako Italove, byli bychom z toho vy gli jinak. Tak jsme ztratili pet proti jich teem. Nebylo to koneene tpatne. Piloti byli vS7borni. Nemeli jsme jen potadne stroj e.

To bylo po prve, co jsme dostali ty vS7butne kulky, kterS7ch utivala ut davno v gechna Francove, letadla. Kdyt jsme ptileteli nazpet, mei° moje letadlo v trupu diry velike jako pest — a na protejti strane byla spousta drobn3ich direeek z explotiovaneho grapnelu. Ale nedostal jsem ranu ani ja, ani mfrj stkelec.

Z detby romanu jsem byl zvedav, jak to asi je, kdy Cloy& bojuje ye vzdutne }Ave. Myslel jsem si, to pilot musi 1:1St ph torn stateenS7 a hrdinskSr. Ale ye skutednosti ph sttelbe z kulometa ve vzduchu jste tak zamestnani, snatice se sesttelit neptitele nebo ptelstit ho, to nemate ani das myslet na neco jineho — na to, to byste men mit strach. Motna, to se bojite pted tim, net to zadne, ale kdy se na vas spusti stihadica s kulometnou palbou, zitS7va vam udelat jenom jednu vec: udelat mu text co nejnejistejtim a sttilet take v gim, co mate ph sobe.

Potom jsme podnikli dva dalti nalety z Gatafe. Neclostihli jsme vtak sveho tile; byli jsme napadeni dtive, net j gme se k nim dostali. Take nage vlastni stihaeky nas nechaly na holiekach (na vettine z nich leteli namezdni piloti lide, kteti letali za 50,000 frankil mesiene a byli ve skutednosti jen sebrankou raketSTrii).

Prvniho listopadu 1936, kdy general Franco bugil na brany Madridu, nerneli jsme ani jedineho moderniho stroje z Francie, Ruska, ani odnikud jinde. Poslali nas zpatky do Murcie, abychom tarn eekali na nova valeene, letadla, ktera mela co nevidet dojit. Zatim jsme byli ustanoveni k patrolovani podel sttedozemniho pobteti u Cartageny do Alicante. Letali jsme na nagem starem musejnim Breguetu, slidice po lodich a hlasice, jakou maji vlajku a jakSrm pluji smerem Koneene v gak jsme ke konci listopadu dostali zpravu, ze ptichazeji nejake. nova letadla. Asi etyti rnesice po tom, co Franco dostal sve stroje z Italie a Nemecka, ptitly prvni nam, a potadali jsme je. Koneene jsme men par opravdovch letadel, s kterrmi budeme moci opravdu 'Etat a potadne bojovat.

Byly to dvojplogniky "Chatos", ktere se od to doby staly slavr47mi. kpanele jim tak proto, to mely tupe eume,ky (chato je tupD. Chato je dosti nova model Boeinga. Myslim, ze se meal vyrabet pted ttemi nebo etytml. lety.

Ovtem, zprvu jsme jich dostali jen malt poeet.

Ale vlily do nas novS7 tivot. Bylo to zrovna tak, jako bychom byli odvedeni ze sebevratedne posadky. Co vtechno jsme mohli svest s Verna° novSrmi kraskami? Ode dne, kdy jsme o nich dostali zpravu, jsme nemluvili o nieem jinem net o tom.

Zatim tpanelska vlada zfidila kolem 1. tijna leteckou cvienou tkolu. Tam se cvieili mladi panele na Breguetech a Mothech.

26,ci byli mladi vojaci, kteti byli pied tim it (Polsra0v4ni nay Arans

Ve str.edu , dne 30. brezna 1938.

Il

OSMA. Jai Amos Komenskfr.

NE 28. hrezna ptipadlo ykroei narozenin D velkeho ueitele narodil Jana Amose Komenskeho. t'ivotni Udel jeho byl tragickk, nebot' se nedodkal yksledkil sve tivotni prace, 0svolaczeni a obrozeni sveho naroda a zemtel jako vyhnanec v cizine. Co Kamenskk svkmi vkchovnkmi plant' a progra.iny pro ea narod ptipravoval, to T. G. Masaryk svou givotni praci dovrgil, a to uvedomele navazanim na Komenskeho a na eeskou minulost. oeskk narod, kterk je osudem postaven uprostted Evropy na ktiZovatce kulturnich smert zapadnich a vkchodnich, severnich a jignich, byl si vgdycky vedom, ze muse sve svobody a sarnostatnosti uhajiti spi ge silou ducha neg fysickou maci, jak napsal jeho velikk dejepisec Franti gek Palackk. Proto v gdycky usilovne peooval o vkchovu a vzdelani mlaclege, zakla.dal Akoly, staral se o jejich zdokonalovani a povznageni jako ohnisek narodni kutury, nebot' citil, ge men gi podet svkch ptislugnikri musi nahraditi z ykgenou kvalitou.

Je proto pochopitelne, ze prvni universita ye sttedni Evropy byla za,lotena v Praze, v sttedisku eeskOslovenske kultury ji g v r. 1348 a tie jejim vlivem a pilsobenim dosahlo gkolstvi v eeskkch zemich v XVI. stoleti znaene vkge.

Pragska universita petovala o troveri a vkvoj gkolstvi v mestech, zejmena se starala o pravu ueitelstva a o jeho dosazovani. Vzdelanost v mestskem stavu se velmi povznesla, de810', literatura se ute gene rozvijelaa Tento slibnk vkvoj eeskeho gkolstvi a deske kultury byl pterugen a na dlouhou dobu znemognen tticetiletou valkou, ktera zbavila skk narod samostanosti a svobody a ptivedla jej na pokraj zahuby.

V tete, dobe pro dal gi vkvoj eeskeho naroda tak osudne, kdy eeskk narod byl znesilriovan, ujatmovan, ogebraeovan a ptipravovan o sve vzdelane vridce a ueitele, kdy jeho gkoly byly pustogeny a kateny a jeho literatura nidena, rozvinul velkolepou einnost pro mravni a osvetovou zachranu deskeho naroda, pro zykgeni jehO vzdelanosti a mravni &d yne a pro jeho osvobozeni, genialni vychovatel a uditel Jan Amos Komenskk. Velikk francouzskk dejepisec Arnogt Denis ye svem velkolepem dile "La BoMine apres la Montagne blanche" napsal, nezna v dejinach nic podivuhodnej giho, nic dojemnej giho nad tmysl tohoto uboheho kneze, kterk v dobe, kdy dragouni Lichtensteinovi muei jeho narod, pomk gli na obrozeni vlasti vychovanim. Osud mu vgak nedoptal, aby mohl sve velkoryse myglenky na novou itpravu gkolstvi a vkchovy uskuteeniti ye sve vlasti a tim znovu poyznest a obrodit svfij narod. Musel opustit svou vlast a odebrat se jako exulant do ciziny. Avgak ani tam neptestal mysliti na svfij narod a na svou ne gt'astnou vlast a na ,opetne jejich obrozeni a povzneseni vkchovou a vzdelanim. Pracoval pro ne take diplomaticky, ale hlavni jeho usili smeiovalo k po yznegeni a tprave Akolstvi a lidoveho vzdelani. Kdy g nemohl sve genialni ideje uskuteeriovat doma, ()brat' se s opravnkmi navrhy a ideami v obou gkolstvi a vkchavy na v gdelance jinkch narodt.

Po prve shrnul velkolepou koncepci vgecky gkolske potteby nove doby a na realistickem zaklade zkonstruoval v geobecnou didaktiku a vybudoval prvni tpink system pedagogickk. Jako genialni pedagogickk myslitel vystihl potteby nove doby a stal se ve gtcem ve gkere moderni gkolske vkchavy. Ideje, ktere ptesveddive a vkmluvrie hlasal, nena, gly hned pochopeni u jeho soueasnikt, ale byly zakladem pro vkvoj moderni gkolske vkchovy a vyueovani.

Komenskk je vedle Pestalozziho zakladatelem moderni obecne sko1y. Byl zastancem v geobeene gkolni povinno,sti vkch deti bez roz-

VESTNik dilu socialniho stupne a pohlavi; podle neho potkebuji vzdelani stejne lido bohati i chudi, nadani i tupi, chlapci i divky. Ve gkolach maji se udit vgichni vgemu vgude. Maji to bkt skuteene g koly obecne, pro vgechny. Mlacleg se tam vg ak nema jen ucit, nkbrg ma se tam predevgim vychovavat podle ideji ryzi lidskosti, humanity. Zkoly maji bkti dilnarni lidskosti, humanitatis officinae. Vyueovani ma bkt rozene, optene o ptirodni zakany; v obecne Akole ma se vyudovat v matetskem jazyce a teprve ve vyggich gkolich maji ptistupovati cizi jazyky. Nema se Olt jen siovum, jak bylo stkedoveku pravidlem, nkbri slova maji bkti 0ptena o veci a obema se ma, Olt zaroveri, soubeine. Komenskk prvni vypracoval soustavu pedagogickeho realismu.

Dnes se narn zdaji tyto vkchovne a vyudovaci myglenky Komenskeho samorteirne, ponevadt jsme jimi jig nasyceni. Co odvahy a stateenosti vgak bylo pottebi v jejich hlasani a po gadovani v sedmnactem stoleti, v dobe poddanstvi a nevolnictvi, socialni a hospodatske nesvobody, chapeme dnes jen velice tetce. Je podivuhodne, ze Komenskk ji g tehdy tadal demokratisaci a socialisaci vzdelani a vgeobecnou gkolni povinnost; tyto potadayky se uskutedriuji teprve v XIX. a ye XX. stoleti. Svou pedagogickou soustavou a sve pedagogicke a didakticke ideje sna gil se Komenskk filosoficky ocifivodniti ve sve pansofii, vgevede, ktera mela vgechny poznatky smyslove, rozumove a zjevene uvesti v soustavnou jednotu, dal/ vgemu lidstvu jednotnk svetovk nazor, duchovne je sjednotiti a obnoviti v nem mir a jednotu. Je zajimave, ze teprve ve XX. stoleti zase otivuji mirove snahy mezi narody a vedou k zaloteni Spolednosti narodri, ktera se sna gi uskuteeriovati podobne idealy, ktere mel a nasal Komenskk jig pied 300 lety.

Ideje Komenskeho o obecnem gkolskem vzdelani pro vgechny na zaklade matetskeho jazyka byly pro XVIII. stoleti jen hudbou budoucnosti. Teprve v XVIII. stoleti rozvojem hospodatskeho givota, intensivnej gim uplatriovanim statniho vlivu na politickou a soudni spravu a na lidove vzdelani a hlavne vlivem francouzskeho osvicenstvi na uznavani lidske rovnosti se neodbytnehlasi potadavek veobecneho gkolskeho vzdelani pro vgechny. XVIII stol., zvane take stol. pedagogickkm, giroce rozvadl, racionalisticky odfivodriuje a easteone take ji g uskuteeriuje ideje Komenskeho o p o v i nn ĂŠ m gkolnim valelavani v g .ech obeant bez rozdilu pavodu pohlavi a social. stupne Tyto myglenky, stupriovane virou ve vgemocnost vkchovy, hlasali nekteti franc. filosolove, zejmena Helvetius a Voltaire; jsou te g obsageny v reyoluenich navrzich Condorcetovkch na tpravu francouzskeho gkolstvi koncem XVIII. stoleti.

Zasada Komenskeho, ge kagdk, kdo se glovekern narodil, ma, se i elovekem stat, ozkva se ve francouzskem "Prohlageni vbech pra y eloveka" stejne jako zasada gkolstvi od nejnitgiho stupne jednotneho, obema pohlavim i v gem stavtm spoleeneho. Bylo by vdeenou filohou vyg ettiti, zdali je to prime pilsobeni Komenskeho, Ci kdo byl prostkednikem techto v pravde demokratickkch zasad.

Z nemeckkch filosoft v XVIII. stolen uvedomele navazoval na Komenskeho, jeho si velmi vagil, Herder, kterk zvla gte zdtrazrioval vkchovu a vzdelani k lidstvi, humanite. Simla ma bkti podle neho skuteene semenigtern skosti, institutum humanitatis, ktere ptipomina. Komenskeho humanitatis officinae. Take jini nemeeti filosofove, zejmena Kant a pozdeji Herbart se opiraji o Komenskeho a dovoldvali se jeho spisri.

Narod Komenskeho bez gkol.

V dobe, kdy vkchovne ideje Komenskeho, jeho didakticke zasady a navrhy na ripravu gkolske organisace mely vliv na gkolskou chovu a gkolni vzdelani v cizine, name! Ceskoslovenskk narod sveho vlastniho gkolstvi. V eeskkch zemich byly site gkoly ,ale v nich se vyehovavalo v duchu cizim eeskemu narodu a vyueovalo vetg inou cizim jazykem. Oeskoslovenskk narod, z neho g vygel Komenskk, se nemob! a nesmel ph vkchove a vzdela Irani sve

Eitrana 3 mladege riditi idejemi a zasadarni sveho velikeho syna, ktere vznikly z domaci narodni kultury a tradice a z potteb a tide)) eeskoslovenskeho naroda, nkbri byl nucen ptijimati cizi g kolskou soustavu duchem i jazykem. echove se zaeinaji hlasiti k svemu velikemu krajanu Komenskemu a k jeho vkchovnkm dedm teprve v XIX. stoleti, kdy osvobozovacim vlivem osvicenstvi a franoouzske revoluce dochazi k narodnimu obrozeni.

Na KomenSkeho navazuji tem& vaichni narodni buditele a dovolavaji se jeho myglenek o pottebe vgeobecneho gkolniho vzdelani pro vgechny na zaklade matekskeho jazyka a o jeho yzneg enern dealt' vkchovy k distemu lidstvi. Zejmena velikk narodni basnik Kollar a deskk dejepisec Palackk upozorriovali deskoslovenskk narod na vzne genou postavu Komenskeho, vgtepovali mu, jeho velike myslenky a pilpominali mu nutnost gkolskeho vzdelani pro vaecky ptislugniky naroda v matetskem jazyce a v duchu skutedne narodnim a vklidskein. Oeskoslovenskk narod se horlive a s yelikkm nadgenim hlasil k myglenkam a vkchovnkin idealtrn sveho velikeho ueitele a vychovatele. Vgdyt' to byly myglenky, ktere vyrostly z narodni tradice a davaly eeskkm dejinam etickk zaklad a filosoficky smysl. Narodni deskoslavenskk filosof, velikk statnik a prvni president eeskoslovesnke republiky T. G. Masaryk ve svkch spisech se stale dovolaval Komenskeho, zdurazrioval jeho vkznam a vysoce cenil jeho vkchovne ideje, zejmena jeho usili o vkchovu mlaclege k lidskosti a o demokratisaci a socialisaci lidoveho vzdelani.

Nejnadgeneji se k yznegenkm ideam Kornenskeho hlasilo deskoslovenske uditelstvo. Staralo se o nove vyclani jeho spist, pilne je studovalo, vydavalo odborne Casopisy nazva,ne jmenem Komenskeho, zakladalo pedagogicke spolky a knihovny Komenskeho a snatilo se v.chovne zasady Komenskeho prakticky uplatriovati ph vkchove a vyudovani deskoslovenske mladete ye gkalach. Do akol, ktere podle ptedpist byly je gte rakouske, vnikala zasluhou deskoslovenskeho ueitelstva stale mocneji duch desIckch dejin, Ceske demokraticke tradice, deskkch humannich idealt, zkratka vnej gi forma rakouske gkoly se znenahla naplriovala deskoslovenskkm aktualnim narodnim programem.

Tento narodni program deskoslovenskk hluboce promyslil, procitil, childadne propracoval a filosoficky odfivodnil pokraCovatel a dovr gitel Komenskeho T. G. Masaryk.

Dva a Ctvrt milionu po eelem svete.

V cizine iije Pres dva a Ctvrt milionu zahranienich Oechoslovalt. Nejvice krajanri tije ye Spojenkch Statech americkkch, kde je jich temet 1,400,000, z toho asi polovina 6echil a polovina Slovak& Druha nejva gi zahranieni yetev je v Mad'arsku, ditajici 200,000 Slovakt a jori nekolik tisic Cechtir. Na ttetim miste je Jugoslavie se 150,000 krajany. SlOvaci jsou zde sousttedeni v Dunajske banovine Sa yske. Sto tisic krajanft tije v Rakousku, z toho etyti petiny ye Vidni. V Polsku a Rumunsku je jich po 60.tisicich, ve Francii 50 tisic a v Nemecku pfes 35 tisic Mimo Evropu jsou nejpoeetnej gi vetve v Kanade lakes 40 tisic a v Argentine na 30 tisic krajant, vet ginou Slovakt. V Africa a Asil tije po 1000 krajanech, v Australii s Oceanli asi 500.

Krajanem nazkvame ph tom elena eeskoslovenske narodnosti, kterk se vystehoval do ciziny, at' jit zustal ptislu gnikern nag eho statu nebo ptijal obeanstvi statu, ve kterem nyni tije.

Pro Ceskoslovensko krajane maji a hlavne inohou mit stale vetai vkznam hospodatskk. Penegni zasilky jejich tspor do republiky dosahovaly vkg e at 700 miliont KC rodne, nyni vlivem krise klesly na necelkch 100 miliont. Krajane jsou i velkkmi spotkebiteli Cs. vkrobkil: v letech 1930 a 1931 odebrali na pr. za 3,200,000 KC es. knih a easopist, do krajanske Volyne v Polsku bylo vyvezeno v r. 1928 za 6,250,000 KC zemedelskkch stroju.

atrium a

VIBTION

Oddil dopisovatelskg Dopisy, jet by obsahovaly nevem& neb zavadne polemiky, potadatel ntedklada ye smyslu stanov Tiskovemu 'Mom k vlastnimu rozhodnuti.

Provolani ECHOSLOVACI v Dallas, jsouce si vedomi jedine tivouci pravdy, ze: Ve spojeni jest sila, Bali podnet k zalotni Svazu eechoslovakti v Texas. Po dvou plenarnich schrizich a po schtizi s ptisedicim vYborem, bylo nam ulokeno vypracovati provolani k giroke vetejnosti.

"Protote uznavame, to svoboda, kterou si republika oeskoslovenska po tak velikYch °betech vybojovala, jest nyni vatne ohrotena, povatujeme toto semknuti v gech Oechoslovakri v Americe,, nejen v Texas, za nutne! Sraziti se neohrokene pod jedno heslo, ktere jsme zdedili z dob HusitskYch: Nebojme se! — V 15tem stoleti, byli to Husite znami po celern svete svou nebojacnosti, jelikot bojovali pro yea spravedlivou. — Byli to sedlaci, a nemeli toho mnoho, ale natouldi celemu svetu!

Potad se jim hrozio, ale nebali se. — Vzpominame, z dejin, jednoho sedlaka z jitnich tech, Mateje Loudu z Chlumean. — V Basiliji byl snem. Nagi sedlaci tam Ali s praporem na nenai napsana byla slova: "Pravda vitezi".

Zastavili se v Norimberce. oechri byla jenom hrstka, Nemcri velka, vet gina, ale praporeenik Matej Louda gel mukne v pied s praporem po schodech do Norimberske radnice. — Proe vzpominame pravdy? — Po boutlivem rote 1848, naAi sedlaci, delnictvo a studenti poeali se stk.hovat do zeme svobody. 81i sem, rovne, protote Veda., ze zde budou rovni s ostatnimi. 81i neohrotene at do pustin na zapacle. Ptinesli sem ducha svobody, kterou nemohli volne ve starem Rakousku projevovat. Tento duch tije, jest. mezi nami. Kdyby toho nebylo, jit by jsme davno zanikli. Byli to va gi dedeekove a babiaky, kteki dali zaklad ku vznika eeskoslovenske Ameriky. To co patti nam, 6echoslovakilm, jako svobodnemu narodu, to ptesne zapada do ramce Ameriky. — Vince, to na ge stars vlast jest ohrotena svym odvekYm neptitelem. Budeme tedy na strati!

Vekime, ze dedictvi Masarykovo se vyviji tam, na temie zaklade jako zde. Jsme s nimi. Amerika vi, o co usilujeme. Zijeme daleko od mist, kde nage tradice vzaly svrij vznik. To, co po tisicelleti hotel° v na gich srdbich, bylo zde ✓ teto zemi, co jsme ptinesli v na gich dugich, nagli jsme zde. eeskoslovensko jest srdce Evropy. Jest na nas na vgech, aby to srdce neustalo bit. Je-li k tOmu potteba transfuse nove krve, my ji zde mame. — Musime se spojit, chcemeli jakYkoliv boj vyhrat, a kdo nam mute uptit prAvo na viterstvi, kdy tidime se hesleni, Pravda vitezi?

Odehrava se dnes v 6eskoslovensku smutna, hra. doba jest take,. Nejen nedostatek volnosti, nejen ohrotene snahy udriet si to, co samostatny narod musi mit, ale co nas nejvice boll, zde i tam, co pini na ge srdce hotkosti, jest vlastni na ge chovani. Statednost mizi, ✓ kruzich na gich panuje bud' lhostejnost, nebo sideslost narodniho citeni. Tu a tam se zavodi o ptedactvi, jinde se hnusnYmi skutky projevuje zbabelest a patolizalstvi. BYve, to mezi nami vkly v dobach pohnutYch, v dobach tadoucich reakce. Jest nam velimi trapno pozorovat ponitujici cit.

Jest tetko vsiti v srdce na geho lidu snahu se sjednotit, a spojenYmi silami chtit pomoci, kdy je pomoci nevyhnutelne tteba. Vladne mezi nami pessimismus a netednost. Stava zde ale svaty pkikaz, ktery pluje z ducha sebe-zachovani se. Zachovat a pestovat pro ptiS'ti dobu nagi zagtitu, naM tak tace vybojovanou svcbodu. Jedna se jen o to, abychom se opkeli neprivi, a zasadili se o sjednoceni ted', v teto pokroeile dobe, abychom zabranili pdchani

ktivdy. Mame ukazat to nanarodni hrdost, zalotenou na tivern citu pro na gi vlast. Tento cit ovg em musi bit zjemnen produgevnim a hlubeim poznanim se. — Vime, to jedna protiva vzbuzuje druhou, proto, elm urputneji se bude spravedlnost a vlast nam upirat, tim mohutnej gi ma zde bit cit pro sebe.

UtvotenY Svaz 6echoslovin v Texas, byl podstatne zaloken k praci propagaeni. V gechny vrstvy nageho lidu byly vyzvany k podileni se k teto akci. KaklY jednotlivec byl vyzvan, aby se sudastnil na tomto podnetu. Ptihlasilo se hned dosti velkY poeet elenri, prilozili ruku k dilu a bylo zapoeato. — Bylo ov gem vyslechnuto mnoho pochybovaenYch slov, ale zaeatek byl dan. — Jest na nas ted', jakYm zprisobem se bude pokradovat. Jest nutna einnost, prace organisadni a propagaeni. Nikdo neni k nicemu nucen. Bylo by to nanejvYg smutne, nekoho utit k ptiznani se, to je syn nebo dcera, slavneho rodu eeskoslovenskeho. Mate ptijit sami, bez nuceni se pkihlasit. Plamenne, nebo plaetive projevy: "My jsme eechoslovaci, my udelame co budeme mod, ale nenut'te nas, nechte nas si to rozmyslit", to v ge jest vykrucovani se ptiznane pravde! Stave, zde jen osobni nedrivera, uratena je gitnost a karlivost.

Na to ted' Casu neni!

Nikdo nucen k nieemu nebude, ale neumiteli sami stavet, nebourejte! Ti, co se dobrovolne vzali na sebe kus perne prace organisaeni. Bude jim vyslechnouti mnoho naratek a figtepkii. Ale oni vedi co delaji, za dim jdou. Pracuji vgichni nenarodne, davaji Cas a vge co maji na oltat ohrotene stare vlasti. Jejich prace jest stetovana vYrony nejapnYch hlay. Nemrite bYti tee o nepochopeni nebo 0 neporozumeni. Kdo chce porozumet nebo pochopit, ten si cestu sam najde.

Upozorriuji na baseri na geho Rudolfa Mayera: "AC z lidu, ztratili srdce k nemu, nechti se sblikit, jen lati znaji!" eleny se stet, na teto propagaeni praci se podileti, stoji jen jeden dollar zapisneho. PHhlaste se u dlenri, jejicha jmena jsou nice uverejnena. Tato prace jest place ptipravy, snaha ziskat moralni podporu na gi nove vlasti, SpojenYch Stahl AmerickYch, a pomoci tam, a tehdy at pomoc bude nutne tteba: At' do novYch nas vrhne virri, neb nad nami klene duhu miru, co eeehove, jen jedno heslo vime, bud' zhyneme, neb zvitezime!

Vesely-Tulak.

Schvaleno ptisedicim vYborem Svazu eechoslovakri v Texas: Franta Rendl, ptedseda,' Jos. Kai, mistoptedseda, Evelyn Goebel, mistoptedsedka, John Bubak, pokladnik, Jos. Vesely, tajemnik.

Prisedici VYbor: Frank Vodieka, John Holotik, Botena Valaikova, Rritena parihelova, Alois Sill, John Hernial, Ben J. Picevratil, Will A Nesuda.

V Praze, e.,eskoslovensko.

Pan F. Moneka, West, Texas.

Vateny pane!

Pan doktor Mieek z .4ustinu, Texas, napsal navrh, abych Vam nee° poslala do Vestniku z Prahy. Ptedevgim musim se zminiti, to se mne v Praze libi; to jest, universita, divadlo, lide, morayske kolade a ov gem, gvestkove knedHely.

V horach snehu je v gude dost, takte katdou nedeli velkY narod lftatri vyjede si hezky se pobavit a nechat se slunkem opalit. V Praze se noseji kabaty od zati, ale, to bude brzo faro, oznamuji koeieky, fialky, a snetenky, kterot se prodavaji na ulicich; a soueasne rackoye na Vltave, kteti jsou v nedeti krmeni lidem Minule nedele byla pout' sv. Mateje. Sluneeko ukazalo svoji usinevavou tvat, od rana do yedera, a lidu se shromaklilo vice netli jsem kdy Praze videla. itika se a zpiva: "Na svateho Mateje, srdce se zasmeje". To bylo veselo!

V nedeli obyeejne se jde nekam na prochazku, bud' po nabieki anebo se jede kausek za

Ve sttedu, dne 30. btezna 1938.

Prahu vlakem, a pak se jde peeky pies les. Ty vYlety jsou zde ut zvykem. Velmi snadno spatti se restaurace u mlYna, v zahrade, anebo na kopeaku. Auta a benzin jsou ohromne dratti v lEvrope netli v Americe. Jeden litr benzinu ma cenu asi 3.20 KC, na vale pomery to jest okolo padesati cent!' za galon. Obyeejna otazka je: "Kam se jede v nedeli?"

Dr. Hoover, byvalY president SpojenYch SUtft, ztravil tti dny v Praze. Byl u nas promovan na eestneho doktora filosofie na universite Karlo-ve. Mel kratkou tee v kteret vzpominal na hovory s presidentem osvoboditelem, Masarykem. ArnerickY Ustav pozval ho na eaj, kdet jsem !ilea Cest ho poznat. V gichni amerieti studenti (je nas osm) byli s nim fotografovani pro "zvukovY tYdenik". Jedna dama ukazala mu naprstek, kterYt dostala v roku 1928, kdyi byl zvolen presidentem SpojenYch Stan..

Dnes 7. bkezna jest den na rfvenin presidents Masaryka — bylo by mu 88 let. Po celY den a po cele Praze byly konany ptedna gky a tedi o nem a a jeho dilu.

Byla jsem se podivat na .pratskY "Hollywood", kde jsou natedeny filmy. Videla jsem nekolik peknYcla deskYch Minn (tikame "Kino" anebo "Biograf"). Pry take ve West nekdy mate Ceske Sokolski stadion, kterYt se nyni zvet guje pojme mnoho tisic osob. Tegim se, to aspori nekdo z West se dostavi na slet v dervnu.

Prosim Vas, ptijmete srdeenY pozdrav!

S vegkerou rictou, Ella Koemelova. fiAd Nova Morava eislo 23, Schulenburg, Tex.

Vgem elenfun tadu Nova Morava eis. 23, se timto dava na vedomost, to pti gti dubnova schrize bude se konati v nedeli prvni, t. j. dne dne 3 dubna, jelikok na druhou nedeli je svolana farmatska, schrize do Hallettsville, a protote nekteti elenove se teto schrize chteji eastnit, bylo tedy v pravidelne schrizi usne geno konat ptigti schtzi v prvni nedeli, dne 3. dubna. Tak na shledanou.

J. Kahanek.

NA§IM KRAJANUM, SPOLKUM A OSADAM. Z Austinu pige nage zpravodajka universitni studentka sleena Ethel Sebestova: Jsem opravdu velice rada, to mohu etenatrini i etenatkam sdeliti, to nag profesor Ceske keel na,Texaske statni universite, Dr. Ed. Midek, letos opet se studenty destiny nacvidil Ceske divadlo. Je to krasna, veselohra, v Teeasu dosud nehrana, ktera se te gi takove oblibe, to jiz vySla v patem vydani. Nedavno jsem se zneastnila divadelni zkougky a poznala jsem, to studenti-herci hraji s takovou chuti a do divadla s jit tak vtili, hra vypada jako skuteenost. Hodlaji hrati v nagich osadach, kam budou pozvani. 'NM se jit na shledanou s krajany a take na g profesor opet rad uvidi ptatele a zname, ptiznivce nagi Ceske feet Studenti-herci dobte vi, to jejich horlivost bude odmenena Cetnou navatevou divadla. V ptestavkach budou zpivany na ge pisVyzYvam krajany a spolky v osadach, kde by radi divadlo uvideli, aby ihned napsali na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin, Texas. — Jednejte rychle S krajanEthel 8ebestova. sk'm pozdravem, Floresville, Texas.

Vatena redakce a mill etenati!

Podavam zpravu o einnosti na gi Tel. Jed. Sokol Floresville. Cviei asi 18 eleari dvakrat do tYdne, ye sttedu veeer a v nedeli odpoledne. V patek weer, 18. btezna, nekolik na gich sester a jeden bratr udelali zajezd do San Antonio, aby byli ptitomni cvieeni tamnej gih sokolti. V nedeli 20. btezna zavitali zase bratti a sestry ze San Antonio k nam a zadastnili se cvieeni a jinak pobavili. Ptitomen byl take br. Tkadlec, ktereho vkdy mezi sebou radi mame, neb jest vYbornYm Cvieitelem a vzorem sokola.

Zdeluji, to se nage jednota ptipravuje na velkY humoristickY vedirek zaeatkem kvetna. Doufain, to si nenechate ujit ureite datum, ktere bude oznameno pozdeji.

Za Tel. Jed. Sokol Floresville, Marie Svoboda, zpray.

Ve sttedu, dne 30. btezna 1938.

San Antonio, Texas.

Ctena redakce Vestniku, sestry a brath:— Timto odpovidarn na jiste dotazy od tadu Volna Cechie, eislo 135, uvetejnene ye Vestniku lisle 12. t. r. .

VYraz "srdeeni vada" neoznaouje snad nejaky urdity pathologicky sta y srdce, nYbrt je povtechneho yYznamu a asi-toho smyslu, jako "srdedni nemoc". Je tedy nepkesnY a mute znamenati.kterYkoliv z nekolika tuctu motnYch srdednich nedulul, akutnich i chronickYch, nepatrnYch i vatnYch. Novorozene s chybne vyvinutYm srdcem, divka s reumatickYm zanetem srdedniho svalstva, mut se srdeenimi klapkami sktivenYmi ptijici, start: Nov& zasaten a bleskurychle usmroen srdedni mrtvici — ti vtichni trpi trdedni vadou."

Jak dlouho to vezme, aby se "srdeeni vada" vyvinula zaleti na tom jakeho je puvodu a druhu. Totet motno Mei o tom jak dlouho mute "srdeeni vada" trvati netli ma nejake vane nasledky, nebo netli svou °bet' usmrti.

Trombose (ucpani) hlavni tepny v srdednim svalstvu mute usmrtiti eloveka v nekolika minutaCh; jine wady mohou trvati padesat i vice let, anit by xi-161y nejakY yYznamnY vliv na zdravi dloveka.

U nekterYch "vad" je diagnose (rozpoznani) snadne; u jinYch krajne obtitne i kdyt jsou nejmodernejti diagnosticke nastroje po ruce.

Posledni plati zylatt' o jistYch srdeenich neduzich, jimt podlehaji lide prostredniho a pokrodilejtiho veku. Prave proto dnes takkka vtechny vetti pojitt'ujici spoleenosti u stargich lid!, jet tadaji o vets: pojistky. — od $10,000 nahoru — potaduji, mimo obydejne prohlidky, zkotimani srdce elektrocardiografem a ktitovYmi ,paprsky. Obyeejna.„ prohlidka nestak diagnose podobnYch ptipadu. takove chikladnejti prohlidce se ukate dost caste, tie zdanlive zdravY elovek, jent si myslel te je docela zdres, trpi vatnou "srdeeni vadou a je gpatnYm risikem.

Ad tad 135 o to netada, nebude na tkodu, kdyt podam nektere podrobnosti a ptipadu dra Roddy-ho. (Dr. Roddy byl osteopatickY lekat, ne M. D.) Pki prohliteni katcle tadosti, vrchni lekat ma k disposici informace ze dvou za prve, z yYpovedi tadatele sameho (stranka 1. a 2. na pfihla gujici listine), a za druhe, ze zpravy prohlitejiciho lekate (stranka 3.) Z techto informaci ueini si Usudek o zdravotnim stavu tadatele, a tedy o torn, je lli tadatel doucim risikem ci ne. Samortejme, je-li taky Usudek spravnY, zaleti na torn jsou-li odpovedi tadatele pravdive a spravne, a zaklada-li se zprava, prohlitejiciho lekate na schopne a svedomite prohlidce a na pravdivem udani poznatkii, z takove prohlidky.

Pkikroeime k prozkoumani tadosti v ptipa- • du dra Roddy. Na otazku nalezal-li se v dobrem zdravi, odpovedel kladne. Na otazky byl-li kdy vatne nemocen nebo poranen, a trpel-li kdy srdedni vadou, odpovedel zaporne. Tolik tedy z toho zdroje informaci. Lekat, ye sve zpravy udaval, 'te tepna byla pravidelna, 72 za minutu, a te srdce bylo normalni, ci zdrave; taktet i tlak krve byl udan co normalni. Na odpoved' odporneuje-li tadatele k ptijeti do Jednoty, odpovedel Jae. kladne Informace z obou zdrojt tedy vedly k tomu Usudku, te tiadatel byl v zdravem stavu a tedy dobrYm risikem. Odporudil jsem tedy H. U., aby jej ptijala za elena. Ostatni ut znate. Co se mne tYka., v podobne situaci, v budoucnosti, jednal bych asi zas jak v tornto ptipadu, totit musel bych svilj Asudek zakladat na pfedlotenYch inf ormacich Po smrti bra. Rodda snatil jsem se obdrteti blitti zpravy a podrobnosti o jeho posledni nemoci a smrti. UreitYch informaci jsem dostal od nekolika lekatu, jet jej pted jeho smrti prahliteli a lecili. Potadal jsem tea lekate, lent jej at do smrti ogetboval, aby mi poslal pod phsahou vyhotoveny "PROOF OF D7ATH". Z tohoto zdroje jsem seznal, te dr. Roddy onemocnel 15. zati a pak to se jeho sta y rychle zhor goval at do jeho smrti. VYsledky sveho vy gettovani jakot i sire dobrozdani poslal jsem pra y -nimurade:.JotybAgKaciv,jsem jist, ze on pak celou Yee probral s H. U. v pra-

Strana 5

VESTNiK videlne schilzi drive neali nase Ustredna povolila vyplaceni podpory. Snad prase pro tu P h -einubylovpaceniodryzatienosdva mesice..

Co se stale Jednote s br. Rodd-ym, stane se obeas v kteremkoliv pojitt'ujicim spolku neb spoleenosti. I ph dobte organisovanYch lekatskYch ,oddelenich a nakladnYch prohlidkach, jako maji i ty nejmohutnejti pojitt'ujici spoleancsti, Stone se, 2e zdanlive zdravY tadatel kratce po ptijeti nenadale zeinte a spoleenost musi platit pojistku.

S bratrskYm pozdravern, J. KopeckY, vrchni lekaf.

Rad techomoravan, els. 106., La Grange, Tex. Cteni bratti a sestry!

Timto jste tadani, abyste se dostavili do schfize v nedeli dne 3. dubna v pub druhe odpoledne. Mame zylatt' dulezite jednani a proto je nutne, abyste se vgichni dostavili.

Frank Dodekal.

S bratrskYm pozdravem, kid Pokrok Houstonu eis. 88., Houston. Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Pt! posledni schuzi sester Pokrok Houstonu cis. 88, jsme se usnesly, aby sestry zase neoo udelaly na yydrateni. Bylo rozhodnuto, aby se ugila n'ejaka pane, deka, ktera by se yydratila pri ptigtt majove slavnosti. Tedy vas, sestry, upczorriuji, te tato deka se bude protivat phktera se bude ,odbYvat jako vtdy, prvni etvrtek v mesici kterY ptipadne na dne 7. dubna. Sestry, dostavte se v hojnem poetu, prate bude dosti pro vtecky, nebot' se budou titi tea zaclony na jevitte, myslim asi dvoje, aby se mohly menit. Tyto jsme meli miti ut clavno, neb vtdy nektera sestra musela pithiest svoje, a to jest vtdy nemile. Pkijde to velmi lacino, kdyt se sestry sejdou a vte u giji. Za tim fleelem jsme .cdhlasovaly schtzi na 9 hodin dopoledne, abychom byly hotove v eas,. zase dom,a, chystat vedeti. Tak, ktera umite pekne protivat budete vitana, a ktera neumi, ma pfiletitost se nedemu ptinelt, a bude nam vtem yeselo, neb si ptedstavte, 20 neb vice tenskYch pohromade, pak &of& nevi na kterou stranu poslouchat, aby nic neutlo.

Tak ten eas utika, ut mame zase pied yellkonoenimi svatky, hnedle bude maj, na kterY nag tad chysta, peknou zpevohru, tedy se mame na co tetit. Kdyby aspori v te na.ti stare vlasti bylo jasno, nam by se zde lepe dYchalo, ale elovek se lacji vziti noviny do ruky, aby neuvidel zlou novinu. Jenom se divim, ze cely svet necha takoveho netvora delat co chce, minim totit Hitlera. Lituji toho chudeho lidu, kterY se jette od posledni \Talky nevzpamatoval, a ted' zase tije ye strachu co bude dal? Tet sokolskY slet s tim hodne utrpi, neb mnohY se bude bat se vydat na cestu v takovern rozharanem ease. Doutejme, te na ge obavy jsou plane.

Jette par slov do Dallas. Nevim, prod nemuteme zachytit wa ge programy pies radio?

Dostanu stanici WFAA ale WRR nedostanu. Z Waco tet nedostaneme nic, eehot velice lituji.

Zdravl vtecky etenate, Anetka Svaeinova. kid San Antonio Cis. 133, San Antonio, Texas.

V ptitti tadove schtizi v nedeli 3. dubna, ujednany budou podrobnosti tadove slavnosti, kterou tad uspotada, v nedeli 17. dubna. t. j.

Nedeli Velikonoeni, kterou oslavime jedenadvacetilete zaloteni fadu.

Ut prozradim to, te ptitomni budou Ctednici H. k, potadatel Vestniku a celY personal "dechoslovaka; uspotadan bude "Easter hunt" nebo hledani velikonbenich vajidek, pahosteni se bude podavat zdarma, vtak kdo si bude chtit proplacinout krk chmelem neb sodovkou, to si mute koupit. Slavnost bude zahajena , odpoledne v krasne ptirode, v krasnem Pope parku, asi dye nebo tti mile od Alamo Hights, vYchodne na Nacogdoches road. Hudbu obstara, San Antonio Czech Orchestra a jak jsem zaslechl, hudba bude nom dana k na gemu vYroei bezplatne, za cot ut ptedem jrnenem tadu dekuji.

K fraeasti zveme vtechny okolni lady, jejich ptaetly a zname. Ovtem, te San-antOntti se

nenechaji zvat dvakrat a phjedou vkchni.

Ph, te ptiletitosti uvedeno bude asi tucet, novYch clenu. Puvodne bylo planovano na uspokadani taneeni zabavy veeer, v gak po fixate od zabavy uputteno, vtak odpoledne at do veOera, kdo si bude prat zarejdit, bude mit mista a ptiletitO.sti dostatek.

Podrobnejti program bude uveden po rovnet cestu k parku ptesne oznaaim popisein, a take bude •oznaeena na. silnici.

Sestry a bratti tadu Floresville, Jourdanton, Pouth, Dobrowolski a vtechny ostatni, po61tejte na zajezd k narn. na .Velikonodni nedeli a pobavte se s nami.

S bratrskym pozdravem, Louis Dressler, Spor o delku mesice a meleni e'asu ye staronove synagoze.

Ptedstavenstvo pratske nabotenske oboe se usneslo, te bude vyplacet zamestnancilm pratske staronove synagogy gate katcleho prvniho v mesici. NezasvecencUm se to zda bYt prosta, vec, ale zamestnanci synagogy zvedli proti tomu odpor. Dnetni zamestnanci staronove synagogy jsou totit vyplaceni stejnYm zpilsobeni, jako byli jejich kolegove pied 700 lety, kdy byla synagoga zfizena. To znamena, to dostavali sice gall take vtdy prveho v mesici, ale podle tidovskeho kalenclate. Ten ma pro ne tu vYhodu, te se netidi podle pohybu Slunce nYbrt podle obehu Mesice. Obetna doba Mesice je 27,322 dne a doba, za kterou Slunce ptichazi do tete faze, trva, nem pies 29 a ptil dne. Mesic lunarni je proto kratti net slunedni a za 17 let vtdy sedm rokil ma. 13 mesicil a tedy i 13 gal. Krest'ansky kalendat zarueuje naproti tomu rok co rok pouze 12 vYplatnich dnu. Spor, kterY vznikl z rozhodnuti ptedstavenstva obce, vyhrali na konec zamestnanci.

Soused d'Annunzia.

Basnik Gabriele d'Annunzio byl v poslednich letech tivota trochu podivinem. Kdyt jedna vila v jeho sousedstvi — vlastnictvi nemeckeho prOmyslnika — byla natfena na rfitovo, poslal jejimu majiteli ultimatum, aby dal vilu nattit na jinou barvu, protote jemu se riltovo, nelibi.

A kdyt toho pramyslnik nedbal, dal d'Annunzio na jeho vilu namitit lodni dela, kt?,ra, m.el v parku sve vily. PrOmyslnik se dovolaval pornoci sve vlady, ale pro jistotu uzaviel mir. Dal vilu ptemalovat merle dratdivou barvou. Malovani mu zaplatil italskY stat.

Certificate No. 3273.

Company No. 5220.

Board of Insurance Commissioners of the STATE OF TEXAS Austin, Texas, February 17. 1938 WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT: SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., HOUSTON, TEXAS. has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions pre3edent to its doing business in this State. end Lhave issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling It to do business in this State for the year ?riding February 28, 1939.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above writen.

R. L. DANIEL, Chairman of the Board.

FRANK ANCINEC, President, 425 Harbor St., Houston, Texas.

F. V. URBISH, Secretary, P. 0. Box 152, East Bernard, Tex.

ro

Strana 6 tad pesky Prapor, Temple, T Cteni bratfi a 'sestry!

Timto vas laskave 22,dam, byste se dosta,vili do schtize, neb jest to za,jimavej gi, kdy jest schtze detne na,v gtivena, pak se mate lepe o rriznych vecech jednat. Nu a kdy nas bude hodne, mateme si tet ujednat zase na nekterou schrizi nejake spoleene pobaveni, jestli byste meli o neco takoveho zajem. Zaroveri upozornuji eleny, kteti jsou s placenim pozadu, by pamatovali na svoje povinosti, dat je do prifadku.

Podasi pfitomne mame pekne a teple, take to jiz mnolieho vylakala naset nejakou tu kralovall jihu. No ale ono se jegte mute dosti hodne ocliladit. Tak se mejte zatim v gichni dobke a pracujme vgichni spoleone pro dobro na gi Jednoty, bychom co nejvice ziskali novYch neb pojistky u Jednoty mame nyni velmi dobre a vYhodne. Tedy prod brat pojistku jinde, kdy ji mriteme dostat mezi syYmi u nagi Jednoty. S bratrskym pozdravem, Chas. Navratil.

LaPaparita, cis. 161., Jourdanton, Texas.

Tak zase pfichazim s paru tadkami do na geho mileho Vestniku, abych vyhovela nekterYm ctenalam mne vybizejicich, abych jim zase psala. Nejprve ale zdeluji &era= na geho tad% ze prvni nedeli v dubnu v na gi schAzi budeme p •ijimat 4 nove eleny, tak doufam, ze ti nagi naladi elenove budou zase neco umet noveho.

Maminky pobizet nemusim, ty jiz vi, co a jak.

Veera zde v blizkem rnesteeku Pleasanton byl promitan deskY film "Sv. Vaciav"..Bylo tam vice lidu ciziho netli zdej giho, nekolik rodin ze San Antonio, mezi nimit, s kterYmi jsem si trochu pohovotila, byli mantele Frank Gidkovi, mantele Novakovi, take dopisovatel Lawrence Kallus, jente posleidni dobou jaksi pokulhava.

Jen br. Kallus zase nam neco zazpivejte, umite to. Taky tam bylo nekolik rodin od Poth a Floresville, s kterYmi jsem si potfasla pravicemi, ha od spoluses. Krejeikove jsem i pusu dostala a k tomu jegte pozvani na nav gtevu. Taky sps.

Novakova (odpust'te, ze nevim prvni jmeno), taky zvala na, jejich faclo you slavnost v San Antonio. Dekuji za, pozvani, ale nevim jestli vyhovim, ono to vice zaleti na to sedme svatosti.

No ale WI to, picatele, aspori to pozvani. Take mantele Svobodovi s dceru gkou pfijeli se podivat na toho sv. Vaclava, a sps. mi pravila po clivadle, ze tam je i jeji maminka v kale a ze ona se vtdy diva, do Vestniku, mam-li tam doPls. No ale, bylo jiz hodne pozde, tak jsem maminku pi. S. nevyhledavala, at pfijede podruhe. Film se nam stargim libil, ale ti mladi lide_nemaji pro to pochopeni ani zajmu, protote malokterY to dovede pkeeist, co je na platne napsane a tak se jen smeji, co ze je to za lid, a ty obleky jsou jim k smichu, nebot' oni nevedi, ze ten kroj se nosil pied nekolika staletimi.

Ale zda se mi, ze by meld aspori ti ge secret a nevyrugovat.

Take musim etenaftim zdelit, jak zde pokraeujeme s polni praci. V na gem okoli se letos selo hodne zeleniny, jako gpenatu a tetkviCky a take cibule je zde hodne sete. Korna, ktera byla seta zaeatkem imora, je jit pekna a bavlna je jit vesmes vze gla, ale hodne se ji omezuje, ba nekteti sousede neseji tadnou. Radeji seji metlovou tftinu, ta se zde dobte rodi. Take fazole vg eho druhu se zde rodi, take zdej gi rolnik neni odkazan jen na tu bavinu. Take drilbetnictvi se dobte vyplaci, kdo ma hodne slepic, trti pekne penize. Ja jsem si letos uminila, ze nebudu tadna kutata kupovat, nebot' jsem lonskeho roku ze 300 kutat vychovala asi 60 slepic, neustale to chcipalo. Tak jsem gla zase zpatky ku kvodnam a mam jit pies 150 kutatek, a minim jegte. jednou tolik vypestovat.

Pekne se drti, je gte tadne nepoglo. Da to site vice prate, ale je to lacinej gi a lepgi. Ono ty lihad jsou taky takové jako ty traktory; ono se toho yypestuje, ale co s fim? Myslim, ze za par rokri prijdou i ty traktory do pekla a budou zase rolnici jezdit potahem, at poznaji, ze delaji jen na Sinclaira a jim nezbude nic. No, moina '2e ten novY zakon ty farmafe vytrhne, jak se mnozi teg i, ale ja si tak myslim,ze z loute do bafiny. Jestli si nepomilte farmer sam, tak mu nepiamtite nikao. Ja tikam, tie kdybych ja de= lala zakon farrnafskt tak bych nakazala RAVI

172STNIK army oset a pill nechat lezet laden, a na druhST rok zase obdelavat tu druhou polovici, a tak by se rolnik nenadtel a mel by penize, protote by nebylo naditrody a melo by v gechno cenu dvojnasobnou. Ale za omezovani bych taky nic neplatila. Taky bych zavedla jen 8 hodin prace dent.* jak to mail delnici ye meste, ne jak je to ted'. Kdyt je rano 5 hodin, jiz sly get traktory vreet a je 7 hodin yeeer a traktory vrei jegte kdekoliv, a katcla, brente je zaseta. Pak se je toho vgeho moc a cena tadna. Pak musi delat na farme tena i deti, aby se nejak utivili a vgelijak ogatili, a na v'tecky strany toho chybi. Ale vinni jsou farmati sami, ze tak zadarmou clkou. Ja rikam, ze bych si pfala tou patalii, kdyby tak farmati zastavkovali a neptivezli jen jeden mesic nic do trhu. No, necham toho, nebot' s takovou se do kongresu nedostanu a stejne gkoda papir kazit, a jegte by mohl nekdo fict;'te zavanim komunismem, ale ja spite kravismem. Pravila jsem, jen par fadku, ale vidim, ze se to hodne natahlo.

Jegte musim take manteltim PiiiludikovYm v Idaho blahopfati k Wjejlch zlate svatbe, nebot' jsine krajane, a tak bych si pfala, kdyby mantele Pfiludikovi podnikli tu svatebni cestu, by nas taky navgtivili. Obrazek mame nut* a take se te gime na par tadku od vas. Ptijmete touto cestou na g srdeenY pozdrav s pkanim mnoha zdravi.

Take se je gte chci pochlubit, ze jit mame take kousek toho Valley u nas v zahrade, nebot' nam pkivez1 na g syn Frank pekne citrusove stromky z McAllen, cot je asi nejpeknej gi kousek Valley, nebot' jest to tam huste osazeno a krasne zahrady vukol mesta, take timto easem, kdy vgecko je v kvetu, to at omamne voni.

Nag syn tam ma obchod s likery na Hi-Way ave. Tak jestli tam nekteti krajane pojedete, zastavte tam a on i jeho tenu gka vas radi uvidi. Oni jsou tam jit dva roky a libi se jim tam.

Lehce je najdete podle napisu na okne Frank's Package Store, naproti nadrati.

No tak, statidku Barto'gi, kdy se nechate vid& v to nagi decline, slunedko pane pfihtiva, tak nalotte statenku a piiijedte se na ten nag zapad zase jednou podivat.

Tak jegte pozdravuji stecky etenafe Vestniku a moji sestru pi. Zapletalovu v Shiner, Tex. zvlagt'. Br. redaktora prosim, aby se nezlobil, zlost eloveku gkodi.

Frantigka Ktemenek. /tad Karel Jonak eislo 28., East Bernard, Tex. Schtize fadu Karel Jona g Cis. 28. jest stanovena na den 10. dubna, od druhe hodine odpoledne, a ze to bude doba volby, totit po schitzi; snad se divite jake volby, tak tedy ven s tim. •Z ylagte jste volany vy mlade spolusestry, neb bez vas by bylo tetko volbu provost. Jit po vice rokil tad Karel Jona g potada, zavod Majoye kralovny, ktera se nejprve zvoli a pak se stanovi den, kdy zvolen kralovna jest korunovana.Musim podat male vysvetleni, ad nerad tak einim, ale marne. Co kralovna mate bYt volena jen svobodna sp. sestra. To neznamend, nage vdane sp. sestry by nebyly snad hezke, to, to, co se mne tYee, kdybych ja sam mel hlasovat, tak by byly v gecky sp. sestry kadu Karel Jonag zvoleny kralovnami, jenom te hlasovat se tim zpilsobem nebude, tak ja, jsem "aut".

Toto majove korunovani kralovny kvetin se kona spoleene se spolkem K.J.T. v East Bernard, kterft spolek tot zvoli kralovnu. To v gak neznamena, ze by tyto dva spolky Maly jen mezi sebou zapas, katda svobodna, divka, necht' jest ye spolku neb ne, mute byt volena co kralovna. V teto schrizi bude volena kralovna tadu, a nejvice bude na vas, vy mladi sp. bratiii, abyste svou kralovnu dokazali dosadit na trtin. Snad i stargi pomohou. Vgeobecna volba bude oznamena pozdeji. A aby ta volba po to schuzi nebyla jen tak na piano, neb jak se fika na sucho, vaidednici se usnesli to sucho zahnat, k tomu nejakY zakusek, a ze nekdo rad kolo,e s tvarohem, nekdo s makem, nekdo rad sladke, tu se obracime na vas, mile sp. sestry, byste nas z to bryndy vytahly, neb my, to mutske pokoleni, jsme v tom oboru bezmocni, neb to tajemstvi kuch,yriske nam nebylo sveteno. poznamka z protokolu roku 1936. — Jednohlasne usnegeno, by fad dvakrat do roka., v mesici kvetnu a zati, pa schtizi ptedlo gii ele-

Ve stfedu, dne 20. bfezna 1938. num a v padu na ystavnfkum zakusky a zavlazeni.— Nemohl by nas tiditelskY v'Ybor toto usneg eni o mesic uspigit? Pfiglo by to hodne levneji ()deka y am katidY den objedna,n3-r. Ott& 810117! nik z Oeskoslovenska. Slovnik obsahuje 36 svazkii. Cena v Oeskoslovensku je 4980 okrun;, sto korun stoji $3.50. Mam za to, to do •doby nagi pfigti schitze Slovnik bude zde, tedy se do,. stavte v pinem poetu mladi, prostfednLi dne 10. dubna. S. bratrskym pozdravem, John Holeeek, tajemnik. ttid Jaromir cis. 54, West, Texas.

Mili bratri a sestry.

Doufam, ze se dostavite v hojnem poetu do nag i Padove schOze, ktera pfipada na 3. dubna, prvni nedeli v mesici, ye 2 hodiny odpoledne.

Proto prijedte kdo mritete, at' je nas ye schtl= zi co nejvice, by se mohlo jednat o navrhovanem pikniku, ktery se v minule schrizi navrhl a nedojednal. Nemdm prava nikoho nutit,bY pfigel do schrize, ale bylo by dobte, kdyby I vice sester-elenkyri, se do schuze neb bude tfeba v gech Menu, by kaidyp,risp,el, at' radou ei skutkem, bychom meli rispech,,.peb budeme-li tak lhostejni jak jsme dosuel,„ nebudeme pokraeovat, ale ptijdeme z.ptitky, ponialu ale jiste a ta na ge lhostejnost se na. nas ogklive vymsti. Vtdyt' marine v nagem fadu tolik mladYch Clem, kteti, kdy se jim (la pfiletitcst, at' se toho chopi, a kdy star gi ele= nove jim pfispeji radou, pak by v torn byl kozel, aby to nepracovalo. My stark a se musime spokojit jen pfihlitenim a praci, ktera musi jit ruku v ruce se zabavou, a necht' ty. mlade hlavy vymysli co by bylo nejlep gi. Ono si ti stark elenove mysli,ze jen ty zkugene hlavy maji dost rozumu, ale i ten nejchyttejgi Casem klo7ytne, a ani se toho nenada. Myslim, ze skondim, abych neco neslizla, ale i kdyby, v' k to unesu!

Ale chtela jsem se zeptat na geho br. tajemnika, na co myslel, kdy dal do Vestniku, ze je 4. Cervence v nedeli? ei uz jsi mel, Emile, ra-. dost ze se dobie vytandi g. ze jsi se pfepodital?

To vy ho budete svetit u vas v nedeli, a my ve West v pondeli! Cha-cha- cha! No nic za zle, ale podivej se na kalendaf a bude g videt, tie mam pravdu. Tak se mejte v geci hezky a srdeeny pozdrav ena vgecky Ctouci Vage M. Klausova.

Co zde kolem West Mame? Korny uz jsou hodne ven i kousky baviny se nekdo fadkuji, i cukroly a sudanka, zahradky jsou misty Oki* kde to ponravy neseterou, ale kdo ma otevfenou zahradku, tam moc neni, zajici si pcmahaji. MinulY tyden jsme . meli peknY degtik a v sobotu a v nedeli nam pr gi zas. Misty byly kroupy, ale moc gkody jegte nenadela,ly.

Had gtefamik cis. 142, Houston, Texas.

VYZVA! Vgem americkYm eechoslovanilm a hlavne spclkovYm a pokrokovym pfeaktim ye statti Texas.

Jak vime z poslednich zprav, ze Hitler mg mnoho namiteno na na gi rodnou zem. Protb krajane je zapotkebi se sjednotit a zasla,i protestni resoluci.. Nechat v tomto tisrtivern okamtiiku stranou v gelike gkorpeni a jit ptimou cestou v pied, vtclyt' se jedna o na gi matidkil zem. Vg eoky jednoty dohromady, SPJST., Sokol, ZBJ., KJT., a tak dale, ze rozhodne jsme prat katclemu nastupu valeenemu, a v padu nejakeho piepadu, budeme chranit ji jak finanene, tak i silou. Doufame v na geho presidenta Ed. Bene ge, te._laucie hodne silnY a s pomoci americkeho celkirr rini jelio,sile pomp,. leme. Proto, krajane, spojxrie se a Xoriejine,.9. tom schrizi a protestujme a ozveme ykiehni(!Kdyt se ozveme i vlada SpojenYch Siatu pant porn-0e. Co to stalo utrpeni na geho lidu a ta= tieka Masaryka, net jsme meli republikti a ted' takovY olcvek bez vlasti nam by ji chtel Proto na gi pfedaci a hlavne Utednici ni' Ufadovny hlavy dohroniady.

Karla etiiitriik&k Pavia Studni6na.

Ve stfedu, dne 30. brezna 1938.

V2STNiK

kid Praha els. 2., Taylor, Texas.

Mill pfatele a krajane!

Nemohu se razmyslit, jak bych mohl tern na,ochotnikfirn, cop, sehraji posledne v nagi spolkove sini fadu Praha divadlo pod nazvem "Sveclorni neumleig" podekovat. Divadlo bylo skuteene sehrano beze v gi vady, za cot vam vgem,:fldinkujieim srdednY dik a povzbuzeni k Ano, pfatele, mame skuteene \TYbOrne herce; za cog se nemusime styclet, ale kdy se podivarne na tu nav gtevu, tak musime zrak pfivfit a optat se sami sebe, co jest toho pfidina? Vgitcle na ka gde nagi narodni sla y gnne nage pfedaky volat: "Na gi pied--ribsti-SlY }cove bkvali a byli veld pracovnici, a prat() mame pokradovat jako oni!" Ale ja myslim, ae nagi vildcove a na g narod ma volat: "Spcjme se v narodni praci, jak spolkove, tak i spoleCensky!" Ponevad g pfichazi doba — a myslim, le jest jit tady — kdy skuteene potfebujeme tiytl spojeni. Ku pfikladu, vezmeme — ne v gecItY osady deskoslovenske — ale vet giinou v nagich osadach mama rozliene spolky, kostely a gkolY, vetginou vge eeske, deskY narod, a tak se poditarne na ten divot v tech osadach.

ObYdejne v takove osade jest mesto, kde jsou ebehOdnici, jak se povida, samostatni, a potornman* tady obchodniky fetezo ye, jak jim ticiVidijit."thain store". Kdy g potadame nejakoii divriost nebo stavime spolkovou sin a tak dale; "tu poeneme s na gi praci vybirat na ozriamky a podobne. Tu pfljdeme take nekdy do obchodu, kde pracuji na gi slovan gti bratfi a obOhod jest v deskYch rukou, nebot' majitel jest take Slovan nebo tech. Nikdy jsme si nevzpcnineli, ge take pfijde eas, se ho budeme potfebovat k nagi pomoci, a - on "chuclak" pomilte nam, de, nam na pamflety, anebo na sin, na gkolu na oponu a tak dale, ale potom uz ho nezname, ale zname ty "Chain Story". Ale betme tam a fekneme, ae chceme, aby nam neco dal.

Co nam odpovi?

Proto, pfatele, slibme si, ge budeme podporovat nag e slovanske neb Ceske obchodniky delniky, aby mohli oni pomahat nam v nagi praci spolkove.

Videl jsem take piipad, te hodne nas, kdy sejdeme, mluvime: "Ano, to je pravda, tak to marine delat". Ale obratime se a udelame opak toho a iekneme si, co nam po torn, jen kdy ja, se main dolofe. Mogna, ae se dcrozumime a budeme praeovat a podporovat jeden druheho v nagi praci, jak narodni a spolkove, tak i spoledenske.

Take yam davam na vedomost, ge pfigti schilze bude v nedeli, 3. dubna, proto gadarn, byste se dostavili do schilze, abychom si raz po bratrsky a po starem zvyku pomluvili.

Jos. F. Eineigl, dopisovatel.

Dallas, Texas.

Mile. sestry a bratti!

Musim zas trogku mezi vas si zajit pobesedovat. Mam toho pinou hiavu, ale na ten papir ne a ne neco kloudneho zachytit. No ale vem to' gavle husarova, neco snad sesmolim, neb ty dopisy jsou Alakovita vec, pravdu moc psat se nevyplaci a mededek mazat okolo papulky neumim. Tak potom co psat? Ale vezmu to zratka. Vdera jsme byli na divadle v Sokolovne, vita, dragili jsme tam nevestu, totit ja ne, ale dohazovae Kecal, ktere ho podal nejlep gi komik z Dallas Ludvik TobernY. Kdyby i nekde to divadlo neklapalo, Ludva situaci zachrani, nu zkratka, je muj i mutiry nejmilej gi herec. Protej gek jako stvotenY pro nej delala ses. Vanenrove, v filoze Haty. Tu chvalit "nemusi, ta se chvali sama ye svYch filohach, neb je ji g starou hereekou. Ja, to beru od zadu, jak vidite, neb Jenik a Matenka maji bYti drive. Ulohu Jenika hral p. B. Pfevratil. tJlohu umel dobie, ale zpey nine mot nelahodil, alespori ne z poeatku. Mafenka, pi. Pfevratilova, ta, Jenieka pfetrumfla, hrala' i zpivala krasne. Hloupy paredek, totig lidove fedeno "pytlem pra gtenY" Va gka a Bardu' podali rnantele Harrisovi vYteene. Vagek 4fgai, koktal, odima kroutil a ta jeho pfirozena 'pa,ruka, hotove vrabei hnizcld, kdy ho ta Barda honila. Sedlaka Kru ginu podal p. Jurdik VYborne, neb ty sedlaky a jejich zvyky ptedstavuje nekolik rokt

Tak ted' jsem si ulevila, zdelila s vami moje clojmy z divadla, neb jak divadla tak knihy, to je ta nejlepgi moje stranka.

Tak a ted' yam musim oznamit, 2e ochotnici fadu Cis. 84. sehraji v nedeli 3. dubna veselohru "Nate tchyne odzbrojuje". Jiz ten nazev varn ukate, 'Ze jest to vesele, neb tchyne, ta je od pradavna postrachem mladencu a ta nedelni tchyne, myslim ‘Ze pted tou zavie i sv. Petr branu do nebe a v pekle ji nebudou chtit.

Tchaneeka ptedstavi br. Sill st. a jeho dva synove, elenove tadu 130., kteti u nas opet vystoupi pohostinne. Mnoho vyzrazovat nechci, neb vas chci v gechny violet u nas, jak jsem vas videla veera na divadle v Sokolovne. Rad Cis. 84. tam byl celY, od pfedsedy as po stra y, tak doufam, ze zase uvidim celY tad els. 130. u nas, neb jak se fika, "ve spojeni je sila". Zaeatek v 5:30 hod. odpoledne. Dej je bez promen, take mladet ma dostatek easu na tanec. Tak vas jegte jednou uctive zvp, a,. nayshledanou s vami vgemi jsem.

Bolena JeZ, dop.

Teloevidna, Jednota ,S(*ol Houston.

Ptatele! — Tak jako kdy z jara slunieko se na nas usmiva z httry, ptaekove gvitoti jako by se radovali z toho krasneho dne, tak se deji i v nagich srdcich pti pohledu na tu na gi sokolskou rodinu, na ty na ge mlad'ounke sokolieky a sokoly, neb to je nage slunieko, nage radost a jejich matieky jim daji vge, co si preji a za odmenu netadaji nic, jen aby se jim neodcizili a tou krasnou eeskou fedi stale mluvili. A Ze nebudou zklamany, dokazuji stale s pilnYm sokolskYm cvidenim a pak cvidenim divadla "Pepieka z male hospficlky", ktere bude sehrano na Velikonoeni nedeli.

Pfatele! Dnes vice jak kdy jindy je tfeba, aby nag narod eeskoslovenskY zde v Americe podporoval takove podniky jako je Sokol, neb jsou to nage deli a co vice, deny na gi S.P.J.S.T. a proto co je schopno povzbuditi a posiliti ye vlastenectvi na geho lidu.

Letos uvidime v Praze slet v gesokolskY, bude to neco krasneho, uchvacujiciho, ale kaalY nema to Stesti jeti na slet do na gi drahe oteiny, proto 2upa Jdni se rozhodla potadati slet zde v Texas v meste Taylor v malidkem metitku, ale bude to ta krasne a spojenYmi silami to dokaZeme.

Proto vas dlenove houstonskeho Sokola zveme, dostavte se na jejich prvni divadlo a nebudete sklamani. olenove Sokola udelaji mnoho, ale s podporou cele eeskoslovenske vetejnosti.

Jak br. Tkadlec "Byt' i testa daleka, ta sokolika neleka". U nas take ne. Pteskoe, lez, ale nepodlez!

Relii vede br. Beean a tanedky jsou nacvideny br. nadelnikem Janem Ka gparem. Po divadle budou vyhravat ho gi Dybalove z Ganado, Tex. Tak ptatele, te gime se na shledani s vami na Velikonoeni nedeli v sini tadu 8tefanik.

Na zdar!

Pavla Studniend.

Rowena, Texas.

Ctena, redakce!

Prosim za uvefejneni techto par fadkii.

Piece nam dolake zapr gelo, cot zachranilo male obili.

Mnohokrat jsem eet1 v na gem milem Vestniku pfani gtesti v novem race, ale roam byl velice ne gt'astnY. Mole mantelka mne zernfela dne 8. ledna odpoledne, nebyla mot nemocna, skonala na srdeeni vadu. Byla rozena ye Vsetine na Morave dne 7. dubna v roce 1880 a bylo ji asi rok jak pfi gli do Ameriky. Usadili se u Granger, Tex., tarn byli az pifstehovali sem do Roweny v roce 1899. V prosinci v roce 1903 1. bfezna jsme se vzali a bkvali jsme zde at do jeji srnrti; byla zde 37 rokil. Zanechava truchliciho mne a vgecky deti: 7 deer a jednoha syna. Dne 10. ledna odpoledne byla polifbena tarn, kde syn Eda a Andelinka, (take synadek, tomu bylo 22 dni, toho usmrtil Cerny kagel).

Eda ji predegel o rcky, take na srdeeni vadu, a Andelinka v race 1922, dne 7. dubna; tu zablo tornado a ja jsem byl bez sebe 34 hodin, ale ostatni zustali. Byla to hruza velika, nezil= stab roam nic z nabytku. Pan farat Beseda delal kee" v dome smutku i v gude, tet presbyterni fart.? vykcnal modlitbu. Tak dekujeme ftem innohokrat srdeene, \tern, co nam prokazali

Strana 7 cokoliv v nasem zarinutku a take v gern d'bkuleza. kvetiny, kterYch mela-velice mac. se 57 rokil, 9 mesicu a jednoho dne. Buc l iz ji klidny odpoeinek a zeme lehka. Take mockrat srdedne dekujeme v gem bratrum a sestr<un SPJST tadu Cis. 49, za vgecku clobrotu, co nam prokazali. l3fth vgem zaplatl Zesnula zanechava nas v gecky truchli c byla babiekou 22 ditek.

S pczdravem zustavame, Jos. F. Kohutek a deti.

Rad T. G. Masaryk Cis. 160, San Angelo, Tex. Ctena, redakce!

Tak uz jsem tu zas, mana nekdo si rekne, ze mne snad uz pali cele San Angelo, kdy2 tak Casto pigi, ale ne, ja jen kazim papir, kdyg musim a v tornto ptipade se jedna, o velmi zite fed a site. V nedeli odpoledne, 3. dubna budeme miti schtal S. P. J. S. T. a zaroven se tam bude zakladat spolek proti ohni, R.V.O.S. Proto jsou gadani vgichni stab elenove, patfici k tomuto spolku, kteti bydli na "flats", at' jigpath ke kteremukoliv starenou fadu, by vyuzili vkhody a nechali se zapsat.. Pak na Hl. Rade katclemu elenu, jena bude zde zapsan odedtou Cast z jeho fondu a pkidtou jej k naaemu novemu tadu. BratrskY fad Rowena Cis. 17, rozhcdnuti na ge schvalil a de, nam penetitou yYpomoo. . Takge vge je hotovo, jen pfijd'te, nechte se zapsat, zvolte si .Ufedniky a budeme mit nag fad a pro nas.

Tak jegte jednou volame: "dcstavte se vkchni do sine St. Anthony v nedeli 3. dubna odpoledne.

Otto Bubenik, Frank Havlo,k Bedfich Socha.

Rad Vesmernost, cis 68., Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yarn davarn na vedomost, 2e pfigti schaze bude potadana dne 10. dubna v 1 hod. odpoledne. Ve schtlzi teto budeme uvadet 18 novYch Clem. Budou pkitomni nektefi z fifedniku Hlavniho Radu a br. 8enkyitik, organise,tor. Bude zase na g fad potadat fadovou besedu spoleene s rodinami Clem fadu.

Zdeluji sestram nageho faclu, by byly tak laskave a pfispely dle motnosti nejakYm pealvem a trochou mleka a Balky na ka yu. VYbor se postard o obderstveni. Man gelky bratra, ktere nejsou elenkynemi, jsou vitany, aby pfigly pobesedovat s nami.

2adam vgechny iitedniky a adetni vybor, aby se dostavil do sine o pal jedne hodine. Tedy nezapomefite, druhou nedeli v dubnu prijd'te vgichni do schitze. S bratrskYm pozdravam, B. W. Schiller, tajemnik.

Zhorgeni hospodatskYch pomerii ye SpojenYch Statech v poslednich etytech mesicich ptipojilo 4,300,000 lidi k na gi arma,de nezamestnanych, dle odhadu vladnich narodohospodatskYch odbornikti, kteti odhaduji celkovY pHtornnY poeet nezarnestnanYch na 10,450,000.

Podita se, se nejvyggiho bodu v nezamestnanosti dosahia zeme v bteznu 1933, kdy bylo 15,071 lidi bez prace. Poeet ten do eervence 1937 poklesl na 6,132,000, ale pak poeal se rychle zase zvedati. V tijnu minuleho roku bylo 6,145,000 nezamestnanYch, v listopadu jiZ 7,177,000, v prosinci 8,080,000 a v lednu 10,181,000. Poeet na federalnich pracich zamestnanYch lidi zvedl se z 1,100,000 na 2,000,000. Aby mohla bYti zvYgena peee o nezamestnane, povolil kongres dalgich $250,000,000 na nouzove prate, eirnt eelkove povoleni na betnY fiskalni rok pfivedeno bylo na $1,750,000.

RakouskYm gidinn povede se nepochybne jegte hilfe netli nemeckYm. Na.ziste jsou lepe organisovani a ua se neohliteji na protesty jinYch zemi. Nacistfun nezaleti, co na jejich pronasledovani zidu tekne ostatni stet. Jake. kruta ironie: tide byli v bkvalem Rakousko-Uhersku straniky germanisrnu. Kolik csl. /nest, rnestyi vesnic umele bylo udrtovano pod nemeckou spravou — prate nasledkem ktefi gdimali deskY lid a &tell s jeho utlaeovo teli!! Tak se jim Nemci za jejich napom0c pri ponemeovani Oechfi odinenili!

Strana 3 VLADNiMU prchlo.Seni promluvil v sonaK to NAr. shromaIdeni pfedseda strany narodne socialisticke senator Vacla y Klofac, ktery tamer padesatiletou zkuknost politickeho Zivota. Klidnym projevem, upozornil na pravou podstatu statni pHsluSnosti esl. Nemca a zhodnotil Irk, co se dnes v Evrope a hlavhe ok al° 6eskoslovenska odehrava. Projev vyslechnut s napjatou pozornosti a odmenen potleskem. Klofaetv historicko-politickY dopinek vladniho prohla geni uvadime v hlavnich obrysech: Vladni prohlateni, ptednesene dr. Hodlou, bylo skuteene udalosti historickou. V nynejg te±ke mezindrodni dobe promlouval z ni nebojacnY duch nakho naroda, kterY tisicileti bajil a haji sve statni hranice, kterY i ye sve mirurnilovnosti je odhodlan proti jakemukoli vinegovani se do svYch vnittnich pomert branit i 2elezem. Usmali jsme se, kdy jsme v nekterYch listech tfeti rise bath, ze fee Hoaova byla feel nervosni. AnglickY, francouzskY a ji11Y tisk nervositu nepocWoval, konstatoval jen podle pravdy, to to byla tee smitliva, ale stateana a jasna.

Nak " vlastenectvi neni nenavist k nikomu.

Je-li tisiciletY nas' stat zase obnoven, pak dnesni vlastenectvi neni vlastenectvi jen ja.zykove, je to vlastenectvi statni, chceme, abychcrn v nem spojili se vSichni bez rozclilu jazyklavYch rtznosti, v gichni, ktefi republiku maji radi a jeji historicke poslani uprostted Evropy a na moste mezi svetem slovanskYm a svetem germanskYm chapou Tedy vAichni od Ade at po Jasinu! My jsme opravdu na to hrdi, ze,nas v politice oviadl duch Palackeho a Ha y g statni politico dal-liOkfvazenoclena program Masaryk, kterY neznal naddlovelca, ale vide elovelca v ka2dem a kteremu panovadnY, nasilnickY duch byl cizi. Slavime letos clvacetilete jubileum trvani sve republiky. Myslim, ze nemusime se pied nikYm hanbit za to, co jsme i za nejteMich podminek a vlastni pill a vlastnimi prostkedky dokazali. Mitz'eme snest pfisne metitka i tech, kteti objektivne si v g gn. Ale ono nejde o-majinrodstnichme konkretni tekni menSinovYch otazek, zejmena ne te, kterd, se tYka nageh nemeckYch spoluobeant. To se hleda jen zaminka, aby byli pokraeovanim v politice stareho "Drang nach Osten" postupu nach Triest a aby Mare romanum za.menili pozdeji za Mare germanicum, postupu na Saloniku a Catihrad, o postupu na ji2ni Rusko, k Oernemu moii a na Kavkaz. My, starSi politikove, tuto velkonemeckou koncepci zname uz davno.

My a Memel v minulosti.

Ve sve fed. z 20. imora mimo jine tekl sky kanclet: "Jenom ve dvou statech, polotienych na nag ich hranicich, je pies 10 miliont Nemet. Ai do r. 1866 byli spojeni s ostatnim nerneckYm narodem statopravnim svazkem."

Ndrok na protektorat, eili domnele pra y° zasahovat do vittnich pomert dvou suverennich sousednich state, podeptel minulosti, ktera i u tfaskYch profesort, novovekYch dejin musila vyvolat pocity smikne, nebo ptimo podiv nad neznalosti skuteene pravdy a historie.

Pted rokem 1866 byly zeme Ceske koruny a dediene zeme rakouske, a nikoliv jenom a rakouSti Nemci, Cleny t. zv. Nemeckeho spolku. A spravne nag historik dr. Volf ptipomina, ze toto elenstvi v Nemeckem spolku nemelo pranic spoleeneho s nejakYm statopravnim svazkem. NemeckY spolek podle t. zv. Spolkoy e akty z 8. Cervna r. 1815 byl pouze volnY svazek samotnych a zcela suverennich state, bez jakekoliv viditelne hlavy a bez vlastni exekutivy, jehoZ" representantem byla frankfurtska spolkova rada, slokna z vyslanct jednotlivych elent, kteti v ni zastupovali pod ptedsednictvim vyslance rakouskehb sve panovniky. Byl to spolek 35 monarcht a 4 svobodnYch mast, hansovnich a Frankfurtu nad Mohanem.

Jeho elenem byl mezi jinYmi na ptiklad anglickY za Hanoversko, kral clanskY za HolStYnsko, nebo kral hollandskY za Lucenbursko.

Domnivam se, k risky vildce a kanclef sotva bade mit odvahu proto tvrdit, to Anglia, Hole 'Asko Ci Dansko byly tenkrat spojeny nejakYm svazkem statopravnim. Naproti tomu

V2STNtIC

Ve streau, ane

Spojenci (eskoslovenska v ichni, kdo chteji min

zovany, a pak pr-irozene take nestrpime, aby i nase menSiny, Mere ziji v mestech a krajich vetSinou nemeckych, byly utlee'ovany a p oSkozovany, co2 bohutel — se easto dnes deje.

Jde o Evropu. .

V dalg feei ukazuje senator Klofae na to, ze pangermansk.d, ideologie nemiik ani pro Name bYt spravna a prospeSna Sam teditel statniho statistickeho iftadu v Berline Bergdoerfer napsal, to bude-li vYvoj sveta germanskeho a slovanskeho postupovat dal jako nyni, budou mit slovanske narody v roce 1960 303 miliony, ale narody germanske jen 160 milionti, a v tech nejsou to jen Nemci. Ale my ani y e Slovanstvu nechceme ztratit svou narodni individualitu a protestovali bychom proti katdemu, kdo by nas chtel zotrodovat. Dnes v Evrope musime vSichni ptedevSim myslit na nebezpeei, ktere tomuto sveta dilu hrozi z vYchodni Asie, ale take z Afriky, kde sama Evropa nauaila vraZdit a ztracet fictu pfed bilYm plemenem. Ve svem vlastnim zajmu. Evropa se bude musit nova organisovat, aby zesilila a byla s to chranit svou civilisaci. Svou kulturu a mir chceme si uchranit take my.

Jsme klidni, prctok mime eiste svedomi. To je dedietvi po Masarykovi. V roce 1848 byly Sikeny obra,zky s podpisem "Oech a Nemec jedno telo." No, tak claleko nejsme. D ye tela a jedna mygenka, to nam ‘stadi u tech, kteti s nami slculi demokracii a hall svobodu. Chceme it svobodni vedle svobodnYch, v zajmu klidu doma a v zdjmu evropskeho miru, po kterem tout: 90 procent lidstva. S temito 90 procenty jsme a ztstaneme v pevne alianci, ye spolku s eelYm demokratickYm svetem. Proto jsme klidni a nepottebujeme se bat.

g

(PoStovni zprdva). fdak eleny tohoto "statopravniho svazku" nebyly na ptiklad Zapadni a Vychodni Prusy, a jiste tiSskY kanclet nehodla z teto historicke reminiscence einit nejake dia'sledky pro jejich nynej g sounalelitosti k III. fig.

Pted rokem 1866 byli Nemci v zemich deskych i rakouskYch prave tak, jako lid ostatnich narodt techto semi, poddanymi cisate ralccuskeho a tento panovnik byl jejich suverennim panem. Skuteenost, ze rakouskY "cisat vstoupil s east: sveho statu do Nerneckeho spolku, nem).ze jeSte nic prejudikovat nynejSirou Oeskoslovensku nebo Rakousku, stejne jako ZadnY prejudic neplyne z toho, 2e roku 1866 rakouskY cisat byl ze zmineneho Spolku zase pruskym cisatem vytlaken.

Zdejli Nerrtci patrili .od jakeiva k eeskemu statu.

Jestlik tiAskY kanclet mluvil o Nemcich v 6eskoslovensku v minulosti, pak — zna-li historii, — name nechat bez poySimnuti jinak yYznamny moment jejich opravdu statopravniho svazku, totil skuteenost, to 112 take pfed cisatem habsburskym byli zdejSi. Nemci \Tidy a za vSech okclnosti bud' priviligovanymi stavy, nebo prostYmi poddanYmi kralt deskgreh, vernYmi obyvateli kralo ystvi 6eskehD, makrabstvi Morayskeho a vevodstvi Slerskeho.

Pokud jde o Nemee 'desk& nemenilo se na teto ptisluSnosti k zemim Ceske koruny nic, at' jeji pomer k Nemeckemu spolku, Ci pfed tim k Svate timske fig byl jakYkoliv.

Od to doby, kdy na sklonku XII. stoleti deska knilata a kralove a Slechticove zvali nemeeke kolonisty do eeskYch zemi, byli nemeeti obyvatele 6ech, Moravy a Slerska vkly ptisluSniky eeskeho statu. Nikdy nad sebou nemeli chovaneho pana jineho, ne2 krale eeskeho, a na torn pranic nemenilo, byl-li eeskY panovnik pouhYm lenikem fimskeho krale a cisafe, nebo jednim z kufittti Svate rise, Ci po dlouha staleti jej: cisatem. Ani v dobach nejslabSich eeskYch vladct nemel nemeckY kral Ci timskY eisat prava zasahovat do vnittnich pornert v eeskem state. eeskSr knik v risi, nebo kral ye svem state vladl s yrchoyane jak nad vlastnim narodem, tak tim spik nad ptistehovalYmi kolonisty, prisluSniky rtznYch kment nemeckYch. Stara ideologic.

Jestlik tedy tiSskY kanclet pro vineSovani do nagich pomert hledal argumenty v historii, nemohl jich tam nalezt. Ale mohl tarn nalezt poueeni, ktere sveclei o vSem jinem neZ o jakem opravneni delat komukoliv v Oeskosloyensku protektora. Historie, yyslovend fiSskYm kanclefem Hitlerem, nema nic spoleeneho ani s nemeckYm "Bundem", ani s minulosti starSi. Jeji ptvod neni stareho data, a najdeme jej jenom v pangermanske Treischkove ideologii z doby Kaisera Wilhelm; je to imperalisticky sen o nemecke svrchovanosti od Hamburku k Catihradu. Je to tedy ideologie, ktera znepokojovala Evropu, nas a naSich ,otcti a ted' u2iva jenom novYch slov 'a novYch metod. Cii zustava tentk2, jak jej naznaeil cisat nebo Nauman ye sve "Centralni Evrope". Mani se jenom formulate a prosttedky. JakY yYsledek teto politiky byl za Kaisera Wilhelma, vime.

Evropa uz tehdy poznala, oC vlasne jde a proti teto koncepci se postavila.

Jednota zemi eeskfch je historickou skuteenosti a vkvoj staleti tvoill na ge hranice, a proto jii na kaidk pokus je menit odpovidame proste vgichni: "Ne a nikdy'."

Neni chybou, ze jsme narodnostne smiseni.

Je to dobrou zarukou nejen pro nos, nYbit take pro Neince. U nas maji v cele republice Nemci stejna, prava a prave tak oech, kterY tento stat vytvotil. Nechceme, aby nemeeke menSiny, at' se nalezaji u nas kdekoliv, byly utlaeovany a ye svem narodnim snaieni poSlo-

iv.

prezna ruao.

gpatna jizda --gpatna. strava.

Amerieti dopravni inknYti na zajimave vztahy mezi stravou a zgasobilosti k ff.zeni automobilu. Plat: to ptedev gm o jizde v noel. Strava, zjistili, ma citlektY vliv na videni.

Videni u eloveka zavisi na dvou rtznYch mechanismech v oku: jednim vidime za svetla, druhYm za Sera. Videni za svetla zavisi na kuklovitYch burikach, umistenYch v nejvnittnejg vrstve sitnice. Za Sera vidime tyeinkovYmi burikami, umistenYmi v tote odni yrstve. Tyto dva, rtizne zrakove mechanismy pracuji nezavisle na sobe. elovek mute videt dokonale za svetla a piece mute bYt v sere easteene slepYm. Neschopnost videt za Sera se normalne nazkva noeni slepotou.

Noeni slepota mute bYt nasledek nejrtiznejSich organickYch chorob. Ale nejrozSitenejSii typ je zptisobovan Spatnou stravou. Videni za Sera zavisi na spravne funkci tyeinkovYch bunek ye vnittni vYstelce oka. Tyto balky obsahuji citlivou latku, znamou jako zrakovY purpur. Tato latka reaguje na Sem. Nyni badatele zjistili, ze tento purpur je v podstate vitamin A. Z nedostatku tohoto viaminu vznika noani slepota. Lekari zjistili, mirnS7 nedostatek vitaminu A je bethY, a nebezpeenY nedostatek se vyskytuje u peti i vice procent lidi.

Lido, kteti pocit'uji nesnaze pti jizde v noci, by tedy meli nayStivit ptedevSim lekate a ptezkouSet svou dietu.

Arkticka ledova pole vhodna. letigte.

Badatel 0. Schmidt uvefejnil v ruskch 11stech dlanek o vYznamu badani a vSTzkummich praci Papaninovy v3ipravy na plovouci polarni kte. Papaninci konali pozorovani v mistech, kam jeSte elovek nikdy nepronikl. Rovnei v Gronskern' mofi pracovali v tamer neznamYch a teZko ptistupnYch koneinach. Velmi cluletitYm objevem je zjiSteni, Ze se v Arktide prostiraji rozsahle ledove plochy, ktere lze pou gt jako vhodnYch Vyyratili dosud udrZovane domneni, to se v polarnich prostorach rozklada rozlehla pevnina. Nametili *dude ptesnou hloubku mote. Oini v nekterYch mistech pfes 4000 metro. Podia PapaninorYch vYzkumil bude moZno pfedpovidat pohyb ledovai.

Tim se stane plavba po Atlantiku mnohem bezpeenejSi.

Ve sttedu, dne 30. btezna 1938.

ViefiTNtiE vetilo se, to se z nebezpeeneho postaveni &-

tryvky z 6eskoslovenskfrch dejin.

Vfrod Bachnige.

Ant. Navratil.

AW bylo tak vaInSrch chvil v dejinach M nag eho vojska v Rusku jako byl btezen 1918. V'gechny nadeje, s nimia se vstupovalo do vojska, vg echny plany o navratu domri s viteznou ruskou i vlastni armadou byly zmateny vV'vojem revoluenich uddlosti v Rusku. Prodcarska, revoluce ochrmnila bojovnost ruske armady. Bolg evicka revoluce na konec odmitla pokraeovati ve valce a zahajila jednani o mir.

Ukrajina, kde oeskoslovenske vojsko se tvotilo, odtrhla se od Ruska a vydala svoje rizemi okupaci Rakouska a Nemecka, jen aby se zbavila bolgevismu.

Nemci na Ukrajine.

Vynotila se otazka, kam s eeskoslovenslOm vojskem, aby mohlo ve svem rikolu pokraeovat.

Bylo rozhodnuto, ae bude ptevezeno do Francie.

Ptipravy k teto akci nahle ptervala zprava o nastupu Nemci na Ukrajinu. Zapoeal tak nedekane, ae deskoslovenske vojsko se nemohlo sousttedit a zahajit . plepovitSr ristup, riSrbra kaa0 pluk musel "resit moanosti odchodu samostatne. Nebylo spojeni, ve gkeke dopravni styky roovraceny, vgude zmatek a obabelost, nekazeri a nevazanost.

Rusove domir.

Od zapadu k vS7chodu podel trati postupovaly nekoneene hlouelty ruskSTch vojakri, kteti samovolne a bez pornoci se vraceli na svou pest a valky domri. Proti nim se vlekly houfy rakouskSrch a nemeckSTh zajatcri, uvolnenSrch bolgevickou revoluci, kteti neeekali na zdlouhave jednani o vSimene zajatcri a pustili se jako talni ptaci k daleke domovine. Do tohoto neutuchajiciho proudeni nespotadanSrch davii se vklinily nemecke vlaky a dovrgily bezhlarl7 zmatek. Hrnuly se na Ukrajinu ze zapadu, od hranic rakouskSrch a od severu, z Belorusi. Udalosti se fitly pfekotne a povesti vyreistaly do nemoa'nosti.

Sami proti vgem.

6eskoslovenske vojsko pochopilo vanost situace a zachovalo rozvanSr klid. 'Pace prisobila cizota prosttedi, v /rend se boje odehravaly. Na nikoho nebylo spolehnuti, o nikoho se nedalo optit. Sami proti vgem! Toto °sameni bylo trpke ovla gte z toho drivodu, ae east u Bachmaee bojujici prolivaly kr-est ohnem. Ale tim vice vynikla jejich ,odugevnela obetavost a hrdinska, sebedrivera. V gechny nedostatky technicke i vojenske ptekonavala oddanost poslani a vedomi odpovednosti.

Pluky 1. divise odchazely namaha“Tmi pochody ze svV'ch posadek ke Kyjevu. V patach za nimi se rmlevala nemecka zaplava. Spojeni s 2. divisi nebylo. Za Kyjevem se nebezpeei objevilo s druhe strany. Ze severu se tlaeil nebezpedne jinST nemeckV ptedvoj ke spojovaci trati na Moskvu a hrozil cdtiznout volnou cestu na vSichod.

Bachmae.

Slo o deileaitou ktilovatku Bachmad. Kdo tam bude drive, kdo ji ovladne, ten bude mit dopravu ye svS7ch rukou. 5. latezna se v Bachma& objevil 3. prapor 6. Hanackeho pluku. Obsadil stanici a zajistil ze zapadu i ze severu.

Na pomoc mu pkijel jeden prapor 7. Tatranskeho pluku a 3. baterie 1. divise. A tak dva deskoslovenske prapory s jednou baterii se postavily jako hraz proti nemecke zaplave. Prvni krok byl ueinen.

VS7ovedne oddily sttaily posice a zatim pc) okolnich stanicich byly shaneny vagcny pro 1. divisi a byly posilany zpet do nastupnich starile. 0 1. divisi nekolik dni nabylo zprav, ale

stone. Pluky 2. divise zaroveri nastoupily do vlakel a zapodaly vyklizeni Ukrajiny. 8. btezna stietly se se nage vysunute oddily s ptednimi hlidkami Nernctl. Ponevadl na g oddil byl od Bachmaee znadne vzdelen a nebyl pro slabou poeetnast schopen samostatne akce, dal se na ristup a stahl se al do eesnokovky, posledni stanice pied Bachmadem. Wind zaujali postaveni u sousedni stanice Doe. 9. btezna zapodal tiak Nemci i ze zapadu. Na gtesti se v Bachmaei toho dne soustfedil eel* 6. pluk, eima obrana na gi dopravy byla ua temei zajigtena.

DesitS, biezen.

Hlavnim dnem bachmaeskSTch baker byl 10. btezen. Na severnim ireastku podnikly spojene roty 6. a 7. pluku ritok na nemecke postaveni u Doee, aby znemolnily neptiteli ptipravovanS7 obklidovaci pochod do nageho tylu, o nema se nagi &yeah ze zachyceneho nemeckeho telefonniho rozhovoru. Thok na gich byl tak prudkV, ae Nemci ustoupili z vesnice a daldva dny odpoeivali. Na gi se potom stahli do privodni posice u eesnokovky. Na zapadnim bojigte zadali irtoeit Nemci. I zde byl na g oddil znaene vysunut vpted, nedal se proto vtahnout do boje, nidil trot' a ustupoval. Nemci se dostali do nebeopeene blizkosti Bachmade, ke vsi Pesky. Situate byla vaand. Najednou se objevily na bojigti posledni zalohy 6. pluku pod vedenim dne gniho ndeelnika gen. gtabu, gen.

L. Krejeiho - a boj take zde kondil ristupem Nemci. Do teto bitvy zasahl tea jeden prapor 1. zaloaniho pluku. Ostatni dny Bachmahe mijely klidneji. Na zapade 4. pluk znameni•rm manevrem ohrozil nemecke postaveni s boku, take Nemci s teto strany uz nezautoeili.

Jen ze severu 13. bfezna, kdy projadely pies Bachmad posledni vlaky 1. divise, obnovili Nemci svrij napor velmi hou'ievnate. Na g stab v Bachmadi ul se rozhodl stanici vyklidit. Velitel nag severni fronty obdriel rozkaz ustupovat z 6esnokovky, ale nepustit Neince pied yeeerem do Ba,chmade. Nagi Oaddovali Nemce do tmy, pti dema vydatne pomohl prapor 4. pluku, potom se na ge dasti stahly s bojigte, nasedaly do vlaku a odjiadely no, vS7chod.

1. divise byla uchranena pied zaskoeenirn a nage vojsko, posileno viteonmi boji, hnulo se na vSrchod k dalgim zkougkam a zapasiim.

Nemci meli zajigtenSf tS71, dobre spojeni, znadne sily a znamenitou vSizbroj, meli vgechny body na sve strane - a Piece nesrazili eeskoslovenske dobrovolce s jejich mista. Sarni ve svSrch zpravach ptiznavaji, ae u Bachmade meli take boje s oechy, kteti se bili s velkou stateenosti.

Poprve pod vlastnim praporem.

Bachmae je poslednim vojenskym einem nageho vojska na rusko-nemecke front& Nevykazuje ovla gt' aslriujicich idTsledkil, ale oilstone slavnou episodou v historii east tam zridastnenSicla, hlavne 6. pluku, kterST si o jeho udraeni ziskal zasluhu nejvetgi.

Vedle rikolt vojenskych bylo pottebi zdolat neobydejne Prekaaky technicke: opattit velike mnolstvi lokomotiv, vagorrir a dopravniho materialu. Za tehdej gi zhroucene leleznidni dopravy, jak potvrdili rugti odbornici, byl to z 6.z-r a k.

U Bachmake staly na ge pluky Po prve pod sySimi vlastnimi prapory. U Zborova bojovaly jeAte vedle ruske armady. Take ye Francii a v Italii ziskavaly legionatske pluky vSTonamne Uspechy ve stinu cizich bodakil. U Bachmaee bojovaly na ge pluky samostatne.

Vitastvi u Bachmaee jsme zaplatili teakSrmi ztratami. Pad1S7ch a nezvestnch bylo 91, ranemich 220. Byly to take chvile, byla to taka smrt. Misto k domovu vzdalovali jsme se na vSrchod. Odchazeli jsme z Ukrajiny a nevedeli jsme kam. Pted nami byla bol gevickSnni ptevraty rozbouiena ruska tome', temnS7 Ural a chladna Sibit s nejistSrmi vSThledy do•budoucnosti.

Tetko se umiralo hrdiniun u

etrana 9 Nebali jsme se nikdy kontroly mengin.

Try ale vzajemne prolinani narodnostni ve sttedni Evrope je drikaoem, ae odnarodriovani jedne narodnosti druhou ripine ztroskotalo.

Bylo-li tedy odnarodriovani nemoane v minulosti, bylo by ble.hovSim snem mysliti„ ae rnide byt uskutedneno nyni, kdy narody si vesmes uvedomily sve vlastni ,osobitosti. To velini dobte pochopili autoti mirovSich smluv 1919 a proto sorganisovali ochranu men gin rasovYch, jazykovfich a nabOlenskSrch. 6eskoslovensko prijalo ochranu men gin v ptesvedeeni, Z • e takovato mezinarodni ochrana umoini zahladiti stare vzpominky, uklidniti rriane city a zarueiti prava menginy proti ptipadnemu zneugvani nekterSrmi staty. oeskoslovenska ptistoupilo na to, aby tato prava byla postavena pod zaruku Rady Spoleenosti narodri a vadycky vyhlasilo ochctu vysvetliti a odilvodniti sve chovani menginam. Nemelo strachu ptipustit pravo dohledu 14 vlad, zastoupenSTh v Rade Spoleenosti narodri. Nikdy se nesna glo sabotovat provadeni tato men ginove smlouvy, nikdy nehrozilo, ae ji vypovi. A piece kolik v gelik)-7ch povesti se vynotilo kolem nemecke men giny v skoslovensku!

Wan jsme na mirove konferenci 1919, 'Ze se budou diti pokusy vyuaivati teto menginy proti 6eskoslovensku. A proto jsme postavili jeji prava bez vahani pod mezinarodni kontrolu.

Vyslanec St Osusk3"7.

Prvni eestna V Bobrujsku, kdya tam profesor Masaryk ptijel roku 1917 navgtir7it nage legionate, postavili pied jeho byt eestnou stra. Pan profe scr vystoupil a automobilu, vgiml si kteti tu stall jako svioky, a hned na ne: "Prot vy tady stojite?"

Vysvetlili mu, ae je to destna straw. To se panu profesorovi nelibilo: "Jen jdete domil, co byste tu stall. line se nic nestane." eestna straw ov gem neodegla. Pan profesor se pozde veder vracel od veeete a eestnou stray stall nahodou prave ti dva bra gkove, ktere odpoledne posilal "Vy tu stojite je gte? Beate si lehnout!"

Bragkove ovgem negi. Za chvili se otevrelo okno v prvnim poschodi, pan profesor se vykionil a volal dolri: "Chlapci, ja nemohu spat, kdya vy tu stojite.

Bate domri a lehnete si."

Republika eeskoslovenska ma podle odhadu 15 milionii 270,189 obyvatel.

Statni statisticky ritad uvetejriuje prave Cisla o piirozene merle obyvatelstva v republice za uplynu1S7 rok. V celem state narodilo se loni 262,526 deti a zemtelo 202,359 osob. Picebytek aive narozenSlch nad zemtelSrmi eini 60,167, take - nebere-li se ztetel na vystehovalectvi a ptistehovalectvi, ostatne nepatrne - lze odhadovat poeet ptitomneho obyvatelstva v Ceskoslovensku ke dni 31. prosince 1937 na 15 mihoner 270,189 dug . LoriskSr ptirozenS7 pkirristek obyvatelstva je ve srovnami s rokem 1936 niagi 0 2009 a poklesl na nejnia gi stay od prvniho povaleeneho roku 1919. Z ptirozeneho ptirtistku ptipada na Slovensko 30,431 du g, na Mora vu se Slerskem 14,579, na Podkarpatskou Rus 13,268 a na Cechy pouze 1889. Ve srovnani s rokern 1936 ovfail se ptirozenST ptirristek obyvatelstva na Podkarpatske Rusi o 1859 du gi, na.

Morave a ye Slersku o 1044, kdeato na Slovensku poklesl o 1721, .v aechach o 3191. K povia livemu stavu v oechach poji se nadeje na ov3"7geni porodnosti v leto gnim roce. Lze na ni usuzovat ze zvfgeneho poetu loriskSrch sriatkri: V roce 1936 bylo v 6echach uzavteno 58,941 nov-Srch manaelstvi, loni 61,432. Je to vzrCst o 2491.

Beth Node vgecko mel pan president rad deti. Dostaval od nich psanidka i darky. Nejlip se mu libilo jedno psani ,ad mora yskSich deti; tak se mu libilo, ae je east° citoval. Deti tad poslaly beeku medu a k tomu psanieko: "Tatidku, posilame med pro Vage medvidky, ale necielte jig lto setrat v6echen, Liznate si taky."

VESTNIK

Strana 10 6 BOZENA NtmcOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho iivota.

RVNi osoba ale, ktere v'Se sveteno bylo, Pto byla mlada, Tom'Sova,. Pfijala starost zastavat hospodyni, milerada na se, jako to pani mlynakka ph viti venedka ueinila. Kdyt se svatebnici z kostela vratili, ptivital je hospodat °pet na prahu s pinYm poharem. Nevesta se pfevlekla do jinYch gabu a sedlo se ke stolu. V dele vtech sedel zenith, vedle nevesty, drutha staral se o drutice, ktere mu Maly na svych talifich vysluhu, mimo to mu nejlep'Ai sousta ptedkladajice. Tlampae mu take vyeital, ze se ma jako "Panbah v raji". Babieka byla ten vesela a mnoliSrm vtipriS7m slovem odsekla tlampadi, kterSi vtride hlavu nastrkoval, vSudy se pled a vSude svoji velikou hranatou postavu naratel. Doma by byla babidka nedopustila, aby se zrnko hrachu bylo na zem hodilo; ale kdy zadali hoste po sobe hazet pSenici a hrachem, i sama hrstku vzala a na tenicha a nevestu hodila, pravic: "Aby je Panbah take tak obsypal botim potehnanim." — V§ak se ten hrach, ani pknice nerozAlapaly; babidka videla dobte, jak ochoeeni holubi pod stoelm to vyzobavaji.

Bylo po jidle; mnoha hlava tetka klimala se strany na stranu, katclY mel pied sebou velikou vYsluhou vyrovnanou a kdo by si ji byl neudelal, zajiste by mu ji byla TomSo ya vyrovnala; hanba by to bylo, phjit no_svatby bez vYsluhy. Vtdyt' bylo v§eho dost, kdo §el kolem hospody, dostal jist a pit, v§ecky ty deli, co phSly "na eumendu", nesly pine kliny peeiva domu. Po jidle davaly se neveste dary "na kolibku" a nevesta se at lekala, kdy ji i kfitove tolary do klinu padly. Mladencrim zase, kdy phnesli na misach vodu a bile rueniky, a deveaturn podavali, by si ruce umyly, hodila katde, z drutic do vody peniz. t' adna, se ovtem nechtela dat zahanbit, proto se lesklo ye vode jen sthbro; to zase chlapci s druticemi druheho dne protancovali a propili.

Na to Ala se nevesta pfevleknout °pet do jinYch gab), a tak i drutice, nebot' mel nastat tanec, Babieka poutila to chvile a odvedla si dodeti, ktere hodovaly v Kristlineine sedniece; ona sama musela k svatebnikam se vratit, nebot' pozdeji v noci nastalo "eepeni" a ph tom ji bylo tfeba. Vzala si take z domu depec, kterY byla s dcerou Terezkou pro nevestu koupila, jak to jeji povinnost co starosvatky byla. Kdyt se dost vytancovali vkchni a nevesta sotva dechu popadat mohla, nebot' s ni musel katdinkY tancovat, a kdyby se byl jen jednou zatodil, pokYvla babidka, tenam, ze je po .2e path nevesta "tenam". Zaealy se trochu hadat, trochu tahat o ni, zenith i drutba opirali se proti tomu, aby nevestu zbavily krasneho vence; ale Mc platno, teny si ji dobyly a odvedly do sednieky. Deveata za dveimi zpivala smutnYm hlasem, aby si nenechala brat vinek zelenY; jak si jej jednou sundat necha, to se s nim vice neshleda.

Ale darmo bylo. Ut sedela nevesta na stolid"ce, tit ji rozpletala Tom gova, tihon, ut letela kvetinova koruna i zelenY venedek na stole, a babieka chystala depec s portami. Nevesta plakala; ale bylo darmo. Zeny zpivaly, vYskaly, jen babieka zustala vatna, a chvilkami pfelet1 pies jeji mirnou tvat blateny risme y, oko ji zvlhlo; vzpomnela na dceru Johanku, ktera snad take svatbu slavila.

Nevesta mela depedek na hlave, slu gel ji vYborne; pani mlynafka tvrdila, ze v nem vypada, jako "mgenske jablieko".

"A nyni pajdeme k tenichovi; ktera, z vas pi jde ho ponddlit?" ptala se babieka.

"Ta, nejstar§i," rozhodla panimama.

"Poelejte, ja, mu jednu pfivedu!" rychle se ozvala Tom§ova., vybehla ven a phvedla mu starou piadlenu, ktera v kuchyni umSrvala.

Ptehodily ji bilou plachetku pies hlavu, starosvatka ji vzala pod paZi a vedla k Zenichovi, "aby ji koupil". 2enich si ji obchazel, prohlitel tak dlouho, aZ se mu patestilo zdvihnout

a

plachetku; videl starou svraStelou tvai, vkcku Zapopelenou. Bylo trochu smichu, "zenith nechtel se k takove neveste znat; starosvatka strkala se s ni ze dveti. Pfivedla mu druhou.

Ta zdala se tenichovi i tlampadovi onaeej§1., ji chtel koupit, tu ale tlampad rozhodne se ozval: "Eh, cot, kdo bude kupow zajice v pytli!" zdvihl ji plachetku, a ukazalo se jim tlusta tvat pani mlynaiky, jejit term ridka se na tlampade potutelne smala.

"Kupte ji, kupte, dam varn ji lacino," ,se pan otec a toeil pykslou v prstech, ale zvolna, bud' 2e byla tetka„ bud' ze mel neohebne prsty.

"I mlete, pantato," smala se tlusta panimama, "dues prodal byste, zitra byste rad koupil.

Kdo hani, rad ma."

Do ttetice v§eho dobreho. Ta tketi byla gtihla, vysoka, postava nevesty. Tlampad daval za ni start' dantes, ale zenith hued sypal stfibro a dostal ji. 2eny pfihrnuly se do sednice, zatahly kolo, tenicha vzaly mezi sebe a vesele zaealy zpivat: "Ut je to udelano, ut je to hotovo, nevesta je opeeena, kolade jsou snedeny" atd.

Nevesta pattila tenam. Penize, ktere zenith za ni dal, teny prohodovaly druhY den pied polednem, kdy se k stlani "postele" segly, eemt ovem zase bylo mnoho zpevu a tertu.

Tlampae povidal, to "pofadna, svatba osm dni trvat ma", a.ono to obydejne ph katde hluene svatbe tak bylo. Viti veneekti pied svatbou, svatba, stlani postele, pfatelskY obed u nevesty, druhY zase u tenicha, propijeni veneeku; a tak se pomalu vypofadal celY tYden, net phmladi mantele k oddechu, aby mohli Nyni jsme sami."

Za nekolik tYdria po Kristline svatbe dostala pani Pro&ova list z Italie od komorne, v nemt ji psala, to komtessa Hortensia shatek slavit bude s rriladS7m malifem, s ySrm nekdejZim ueitelem, ze je litecka blatena, to jako rune zase kvete a pani knetna k je nad ni vAecka padSena . . .

Babieka slySic tu radostnou novinu, pfikYvla hlavou, kkouc: "Chvala Panubohu, vAecko se to dobte spoildalo!"

• • Neni rieel tohoto spisku vylieovat tivot mladete, ktera okolo babialy Lila, anit chci etenate nudit vodenim ho od myslivny ke m1Stnu a zase zpet malSrm ridoliekem, v nemt panoval vtdy stejnSt tivot. Mladi dorristali a dorostli; nekteti zristali doma, vdaly se, ()tenni a stargi ustoupili jim mista, tak jako na dubu stars list upadava, kdy mladY vyrati. Nekteti opustili tithe hiedajic gtesti svoje jinde, jako seminka od vetru zavata, od vody daleko zanegend, by na jinYch luzich a bfezich kofinky svoje zalotila.

Babidka neopustila male Udolieko, kde nagla druhY domov. Klidnou mysli divala se, jak to vge okolo ni roste a kvete, radovala se nade Stestim blitniho, 'Cada zarmoucene, pomohla komu motno bylo pomoci a kdy ji vnoudatka jedno po druhem opoufteli, odletujice jako vlaAtovice z pod sttechy, pohlitivala za nimi uslzenYrn okem, talc se: "Snad da Brih„te se zase shledame." A shledali se zase. Rok co rok ptichazeli zase doma se podivat, a tu babidka stara zaticim okem se divala, kdy jino'84 mladi pied ni obrazy sveta rozkladali, phsveddovala jejich planrim ohnivym duchem malovanYm, promijela pokleskam mladosti, kterYch pied ni netajili, oni pak, byt' je i ne vtdy zachovali, piece radi zku§ene jeji rady poslouchali, ctili babieeino slovo i mra y. Vzrostla, deveata svefovala babiece svoje tajemstvi, svoje tajne sny a vzdechy, vedouce, to najdou shovivani a vrouci slovo. Tak i Maneinka mlynalovic u babieky Utoeigte hledala, kdy ji pan otec branil milovat chudeho, ale hezkeho mladka. Babieka dovedla nasadit panu otci "hlavu na prase toparko", jak sam se vyjadill. A kdy po letech dcera jeho §t'astna byla a tivnost pod vedenim Usilovneho zeta zkvetala, kterY pana otce ctil a miloval, fikal vtdy: "Babieka mela pravdu: za chudym chodi s pokladniekou Panbuh!"

Deti pak mladych ten milovala babieka jakoby jeji vnou ds atka byla; vtdyt' ji take jinak nejmenovaly net babieko. Take pani Imetna, kdy po dvou letech pro Kristline svatbe na panstvi se vratila, hned babidku k sobe volat kazala, uka-

V

E.!

zujic ji s plaecm krasneho chlapeeka, pamatku to po komtesse, ktera po rote svelio manklstvi zeintela, zanechajic zarmoucenemu manzelu a knetne to deck°. Babidka chovajic je zkropila hedvabnou pokrYyku slzami; tanula ji na mysli mladinka, dobra, krasna matka jeho, ale ldadouc je do naruei knetne, pravila mirnYm svYm hlasem: "Neplaeme, pfejme ji nebe, pro ni svet nebyl, proto ji Bith s neho vza,l. Toho ma Bah zvlafte rad, koho vezme k sobe, kdy je nejSt'astnefg ! A milostiva, pani neositela."

Lida ani nevedeli, jak babieka starne a schazi, jen ona sama to citila. Mnohdy fikala Adelce, z nit se staid pane devee, ukazujic na starou jablori ( ktera rok co rok vice schla a spofeji zelenem se odivala: "My jsme si rovny, pajdeme asi zaroveri taky spat." A jednoho jara vAecky stromy zelenaly se, jen stare, jablori smutne stala bez listu. Museli ji vykopat a spalit. Babidka to same jaro velice kaM.ala, nemohla ut dojit do mesteeka do botiho kostelieka, jak fikala. Ruce vie a vice schly, hlava byla jako snih, hlas slabM a slahAi. Jednoho dne rozeslala pani Terezka listy na vAe strany, aby se deti seals. Babieka ulehla, nemohla ut vfetanko udrtet.-Z myslivny, ze mlYna, z hospody i ze Zernova chodili kolikrat za den ptat se, jak je babiece; nebylo ji lepe.

Adelka se s ni modlivala; musela ji povidat kat& rano, kahlY veder, jak je v sadu, v zahrade, co dela drabet, co Stradka, musela babiece poeitat, za kolik dni jeAte by mel pan Beyer pfijit. "Snad s nim pfijde Jan", fikavala ph tom. Pamet,' ji opou gtela. Oast() volavala misto Adelky Barunku, a kdy ji Adelka minala, ze neni Barunka doma, vzpamatovala se, vzdychnouc si: "Ba, to neni, tu ja ut neuvidim. Je-li pak tt'astna?" A doekala se jich babieka.

Phjel pan ProAek a s nim student Vilim dcera Johanka; ptiSel syn Ka gPar, a z Krkonoa,skYch hor pfivedl stars? pan Beyer statneho mladence Jana; take Orlik ptisel z lesnicke gkoly, kamt ho pani knetna dala, poznajic v nem znamenite vlohy pro lesnictvi. Vtdyt' ho poditala babieka take mezi svoje vnuky, poznajic vzrastajici lasku mezi nim a Adelkou a uAlechtilY jeho mray. VAickni seAly se okolo babiedina lote, nejpryneji ale ze v'Sech byla Barunka, to pfi§la zaroveri se slavikem; on se usadil ve svem hnizdeeku u babieeina okna. Barunka se ubytovala v babieeine sednici, kde stavalo kdys jeji latko, kde poslouchavaly spolu libezne zpevy blizkeho zpevaeka, kde ji babidka vstavajic lehajic tehnala. Byly zase spolu, ty same tony k nim zaznivaly, byly to ty same hvezdieky, na net se kdysi spolu divaly, ty same ruce spodinuly na hlave Barundine, byla to ta sama, hlava — ale jine myMenky se v ni rodily a jinYmi city byly ty size vyroneny, ktere videla babieka nyni teci po tvatich sve milene vnuOky, net ty slzidky, ktere s usmanim utirala s ratoveho lice tehdat, kdy jegte devee v male postYlce lihalo. Ty zrosily jen, ale nezkalily oei.

Babidka citila dobte, te tivota jejiho na male, protote si jako dobra a moudra hospodyne vgecko v potadek uvedla. Nejdfive smifila se s Panembohem a s lidmi pak rozdelila sviij malt' stateeek. KatdY dostal pamOtku. Pro katdeho, kdo k ni pfgel, mela mile slovo, katdeho, kdo ji opouUel, provazel jeji zrak, a kdy i pani knetna s HortensiinYm synem navAtivivAe ji odchazeli, dlouho se za nimi divala, ona lied& la, ze se s nimi na svete vice nesetka. I tu nemou tvat, kodky a psy k sobe zavolala, pohladila je a nechala si od Sultana ruku lizat. "Hled'te jich", pravila Adelce a slutkara, "katde zvifa, kdy je ma elovek rad, je vdeene." VorZu ale zavolala k sobe a ptikazovala ji: "At umru, VorAlko — ja vim, to to nebude ut dlouho se c.?s v noci, ze Jiti pro mnou trvat, zdalo se mi mne ptiZel — at tedy umru, nezapomeri to fici veelidkam, aby yam neperilv, OstAtrii by tiebas zapomneli." Babieka vedela, ze Volga to udela, ponevadt vefila, ostatni nevefili, a tedy snadno by udelat c p-menuli v eas, byt' i babiece k vrili udelat chte)i.

Bylo to druhST den k vceeru po navratu kdy babieka tine skonavala. Barunka ji ptedfikavala modlitbu umirajicich; babidka modli(Dokondeni na stran y 21,)

y e scram, one 3u. erezna

DETSKA BESiDKA lludky.

TOBOLEK chodili do cifevikovske tkoly Z pouze dva hok. Pepa a Jirka. Prvni byl teprve tatkem 3. obecne, zato jeho stark kamarad byl ut ye 2. mett'ance. Ttebate si yekem nebyli nikterak rovni, piece byli dobOrni pfateli a jeden bez druheho neudelal ani krok.

Ale najednou se rozhnevali.

Stalo se to tak: Pepik mel malou sbirku znamek. Mel jen nekolik evropsk'ch state a jeho touhou byl Egypt. Jirka mu jej slibil. Pak snad na to zapomnel a znamku si vymenil s jednim dfevikovskSim spolutakem za starou Britanii. Maly kamarad se rozhneval a nechtel se udobiit, ani kdy mu Jirka nabizel nejvzacnejti obrazek sve sbirky: nemeckou vSrstavni.

Kamaradt se tedy rozetli. Do tkoly chodil katd' sama dolma se rovnet vraceli jinSrmi cestiekami.

Pfitlo jaro. Hospodati zametali zahradky, kmeny stromri od tkodliveho hmyzu a ye• tell ptaei budky. Ve 3 .obecne pii ruanich pracich jette budky nesbijeli. Pan uditel jim slibil, 'te je tomu nauei at na ptesrok. Pepa si• sice prkenka ptichystal, vymetfl a 'afezal, ale kdy je &sal dohromady, vytla z toho spite bouda propsa Prince, ,alenaprosto ne domeeek pro vybiraveho tpaeka. Co ted' delat?'› Na sousedove zahrade zato viselo uz budek nekolik. Jirka byl vilbec znamSr mistr. P1i ruenich pracich ye tkole ho nikdo nepiedstihl. Zatim dni prchaly, tepla pfiloVvalo a derni hoste to mohli Wit kattim okamtikem. Pepik myslil na svou budku, kudy chodil. Nic naplat, musi o ni poprosit tatinka.

"Tati, prosim te, udelej mi ptaei budku", obratil se jednoho dne se svou starosti na otce, jent na dvoke opravoval koriskS 7 postroj.

"Udelam", slibil tatinek.

"Dnes?" rozradostnil se synek.

"Dnes nemohu. Podivej se, co mam prate.

Ani zitra se k tomu jette nedostanu. Ale po nedeli ti sbiji takovou budku, te se o ni budou tpaeci prat!"

"M pc) nedeli?" opacil smutne Pepa. "0 je!

To se mi ut do ni taclnST tpadek nenastehuje!

Bude ut pozdel Do te doby se usadi jinde."

"Nemohu ti, hochu, 'pomoci. Vidit, co mam prate! Kdybys mi radeji ptinesl mazadlo a nezdrtoval mne Hoch se smutne odtoural. Kdyt vchazel do sine, vtiml si, to na sousedove zahradce stoji Jirka a spravuje plot. Pepik se zamratil. Jiste vtecko vyslechl a ted' se mu bude vysmivat!

Vtude musi mit uti! Natemu tatkov bylo do plaae.

Druh' den ut bylo opravdove jaro. Obloha modra, bez jedineho mradku, vzduch von& derstve rozoranou hlinou a travieka na zahradce si take za noc o hezkV kousek povyskotila RovnSTma nohama byl Pepik s postele. 0tevfenYm oknem zaslechl jasavS, hlahol tpaekri.

"SPaeci jsou tady! 8paeci!" zvolal, ale hned ✓ zapeti dodal plaetive: "A ja jette ani budku nemam!"

Vykionil se z okna — ale co to? Vidi dobke? Je to jejich jablori? Opravidu, nen-1Di se!

Na jejich ttepu visi krasna nova budka a na bidelku pied ni ut statn.y tpabek kfiti, at se hory zelenaji A na jefabu v plote druha! I v ni jsou ut novi najemnicil Skokem byl hoch na zahradce. "Tatinku!

Tatinku!" volal vesele, "to je piekvapeni! Takove krasne budky jsi mi udelal! Dekuji ti. Ale kdy jsi je, prosim te, sbijel, to jsem te ani neslytel?"

"To neni ma prate", odpovedel otec, zdvih-

VESTNIK nuv hlavu od seeb.y. mi nezi.Vva vol na minuta."

"Tak kdo je tam povesil?"

"Nejspit Jirka. Oasne rano jsem ho vide, jak pkelezal nat plot."

"Jirka?" opal' chlapec a zamyslil se. Pak se rychle pfichystal do tkoly a vybehl pied chalupu. Na sousedove dvoie spattil jirkovu maminku. "Panimamo", zeptal se, "ut tel do 6koly?"

"Poaej okamiik, hned bude hotov," odpovedela sousedka.

Za chvilku uz sli zas oba toboleeti tkolaci k Df-evikovu spolu, jako by se mezi nimi nebylo nic stalo. Hovorili o budkach a o tpaecich.

"Vit", pfiznal se Pepa, "z tech budek mam takovou radost, ze bych je nemenil ani za celcu serii egyptskS7ch znamek."

HLiDAt FRANTIK. Huh vi, jak se to stalo. Pokatde si piece dava andelitek Frantik tolik pozor, aby vtechny sve svefence dobfe zavfel. Zamek se musi zamknout na dva zapady a klide odevzdat •otci Vichru. A ten se chodi nekdy jette sam pfesveddit, je-li vtecko v potadku. Copak Jarni Vanek nebo Vettidek, ti jsou hodni a nikomu Radi si zatancuji, a kdy na ne phjde fada a Frantik jim otvird, pohladi ho a zatertuji s nim. I s terni ostatnimi se cla vychazet, vite, ani pani Meluzina neni zla, je mu ji east° Tito, jak ani v noci nemrite spat a stale jen plate a natika. Proto ji take otec Vichr posila nejeasteji ven v noci. Nejhorti je vtak Severak a Vichfice. Vtdy ye tpatne nalade, humuji, prod nemohou katc1Sr den yen, lomcuji dviity, a kdy chteji zatertovat, aby se pfed nimi schovaval. Kdyt jim Frantik otvird, vyrazi ven, div ho neporazi. Na ty zvlatt' si dava pozor, ale opravdu nevi, jak to dnes popletl.

Oh, zamkl dobfe, ale zavfel Severaka, kter' se vratil po celodenni praci, k Vichfici. A bylo zle.

Dva takovi divoti pohromade! Opieli se spoledne o dveke a bylo jim hradkou dostat se ven.

A ted' je to s Frantikem tpatne. Severak s Vichfici Mi. dole na zemi a nejhorti na tom je, te je neni moine dostat zpet. Nepomohla stfibrna pitt'ala otce Vichra, nepomohli poslave, vyslani nebesk'm letadlem. Frantik se boji podivat dolt, zpravy, ktere hlasi nebeskV reproduktor, jsou velmi neutetene. Vichiice se dnes nespokoji se stromy. Se Severakem se 0pteli o stiechy, pfevrhli nekolik aut, autobus, shodili fadu stankri., Frantik je schoulen v koute a slyti zdola jen praskani a rachot. Otec Vichr se chyta za hlavu. Co si jen ti lide dole o nem pomysli. V lete mate na Vichkici poslat bouitu, ale copak to maze udelat ted', v zime?

Ale co s nimi, co s nimi? Vyjednavani nepomaha, naopak je to dim dal tim horti. NebeskST amplion zni sam3imi natty a dotazy: Co se to deje, co se to deje? Najednou slyti zezdola kfik. To jiste provedli dole neco velmi nepekneho, protote otec Vichr specha do oddeleni mrakii a boufek, o ktere se stara vtcly sam. A ut vybehly dva velke, Berne mraky, nabite elektkinou. Bouita. Jiste to bylo velmi vatne, te se pro to otec Vichr rozhodl. Ted' se zablesklo a okamtite se vtechno (Ai-aka hromov'm rachotem. Hned nato dalti blesk a zase dark.

A ut je zde Severak a hned za nim Vichfice. S kfikem a hlukem katc1Sr z nich se hrne do sveho pokoje a sam otec Vichr zavfel za nimi &vete, ktere mistr kovat zatim opatfil drikladnS T ietezy. A nezapomnelo se ani na Frant.ika.-m Domaci vezeni a pak trest odneti prate na jeden mesic. To je nejhorti trest, jakSr v nebi maji.. Nesmi se nideho dotknout, nikdo ho k praci ani ke hte-nepusti, ba ani knihu si nesmi vzit do rukou. A to je stokrat horti, net dostat vS7prask — vette tomu!

HISTORIE NOViCH PAMETNiCH ZNAMEK. V dervnu pied deseti lety protivala Morava velke svatky; byl to Masarykriv zajezd do rodne zeme, kter' vzrutoval mora yska, mesta a dedinky. Jeho testa Moravou byla nepfetriiVm fetezem projevri upfimneho zbotriovani lidu, jakeho se pied nim jette nikomu nedostalo. 8iroke vrstvy lidu videly v nem nejen Osvo-

,Strana 11 boditele, ale i mocneho ochrance, ktery srdcem chapal jeho tuzby a boles ti. Na tete triumfalni pouti Moravou dostal se pan president 17. eervna do mesta 2d'aru, kde pied valkou cllival jako profesor na prazdninach. Na slavnostne vyzdobene tribune za krasneho dne byl uvitan zastupci mesta a Utadti a nepfehlednSrmi davy lidu z celeho okoli. Pozornost jedncho 'potadatele upoutala maid ttileta Evidka Neugebaurvoa., ktera, se tisnila pied tribunou v novem, ad babiely z Pardubic darovanem kyjovskern kroji, se skromnou kytitkou v ruce. Evieka, , dnes ti-inactileta studentka, nam sama, co se dale pflhodilo a co rozhodne nepatrilo do oficialniho programu.

Pamatuji se jen na nekolik okamtikri z uvitani pana presidenta Masaryka. Vim jen, te jsem mela velkou radost, kdy me mamieka ustrojila do kyjovskeho kroje. Mamieka sama mela take kroj. Dale se pamatuji, ze mne nekdo vyzvedl na tribunu a fekl: "Tu kytieku dej tomu-staremu panovi." Ani nevim, jak jsem se pied panem`presidentem octla a ut jsem byla v jeho narudi. Usmival se na mne a ptal se jestli mu kytialcu dam a kde mam maminku.

Vice se nepamatuji, jen vim, te jsem se ho ani nestydela ani nebala.

Tento srdeanY projev presidentovy pritulnosti k detem zvednil nam n6,bodne fotograficky objektiv a nedivime se Eviece, te se pana presidenta nebala. Obdahl ji jednim ze svYch nejkrasnejtich fismevri, polibil na eelo a podal dr. Alici Masarykove. Rortomilj obrazek usmivajiciho se presidenta s malou holaiekou v kyjovskem kroji, objevuje se nyni po deseti letech na nov'ch znamkach, aby nebyla zapomenuta velika, Masarykova laska k detem. Aby piipominal nati povinnost vriei bezbrannym obetern bidy ve v gech krajich republiky, aby zaklepal na srdce vtech 6echoslovaitil, v jejich schopnosti tolik van, to ti nejmenti za to nemohou, kdy svet tketti v politickem a hospodatskem chaosu a zapomina, te se jim chce take jist . . . 2d'arska episodka, Evidka v naruoi Masarykove, tot' symbol vtech natich ktere yeti ye spineni Masarykova odkazu.

Kupujte dobrodinne znamky ,nevite ani, co se za pfiplatek, o kter' je kupujete drat, dobreho pro republiku vykonalo, co obedri a teplVch tate bylo mezi ty nejmenti jit rozdano. Poutivejte je k frankovani a neudelate spate, kdy si je schovate jako pamatku na prvni Masarykriv svatek po jeho odchodu . . . Skvela rytinka zhotcvena nakm rytcem svetoveho jmena B. Heinzem ma i svoji cenu umeleckou.

VITE TO? V Kremnici se razi medaile na pamet' presidenta Osvoboditele podle navrhu prof Spaniela. Na lici pametnich penez je znazorneno poprsi presidenta T. G. Masaryka, ,ozdobene vavtinovou snitkou dokola s napisem: "President Osvoboditel". Na rubu je zobrazena tahalend plaei•i 'tena mezi dvema palmov'mi ratolestmi, ktera drii ye vztyeene prave ruce kahan s veawim plamenem. Nahoie je napis: "In memoriam" (desky: "Na pamatku") a datum bolestneho dne Umrti presidentova, vyznatene kimskSoni eislicemi. Pametni penize budou provedeny ze stfibra, ale take levnejti, z bronzu, aby si je mohli opatkit jako upominku vtichni, kteti tolik milovali a obdivovali velkST tivot nateho prvniho presidenta.

Sto let saxofonu.

Saxofon, hlavni nastroj modernich "jazzbandii", byl konstruovan Adolfem Saxem v belgickem Dinantu r. 1838 Nastroj byl odmitan a toliko Hector Berlioz napsal pro tento novY ndstroj jednu skladbu. Roku 1844 byl saxofon piedveden na patitske svetove vYstave a pak byl zaveden u francouzske vojenske hudby. Po nekolika letech se stal Sax profesorem hudby na saxofon na pafitske konservatoii a dostal dokonce fad destne legie. Tvurce saxofonu ze Intel 1894, jeho syn vede dosud tovarnu, vyrabejici saxofony, jejich slava se datuje teprve od 1915, kdy v kteremsi jihoamerickem cirku poutili clownove tohoto nastroje k vyluzovani hrfiznYch zvukfi. Pak opanoval saxofon Ameriku a pisiSel do Evropy jako "dernoSskY nastroj".

r,rana re

Cfedni Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

RED AKTOR—FRANTA MOUOKA—EDITOB Vydavatele — Publishers ECHOSLOV.A.S PUBL. CO., Rest, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasiliji se do Blavni Otadovny, Fayetteville, Texas.

Veekere dopisy, pfedplatne, oznamky, adresovany na Vestnik. West, Texas Vitatnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

0 nas pro nas. Nepiehlednete srozumitelne podanY vYklad nakho vrchniho lekate dr. Jos. Kopeckeho ohledne dotazu, ueineneho tadem Volna 6echie cis. 135. v Ennis, Tex. k ptipadu nahle smrti dr. Roddyho v Taylor. Vyzvedame znovu, ze "nikdo z nas nevi dne ni hodiny" a proto rozvatni lide se davaji pojistiti na tivot a nikoli na jeden tisic (na dne gni pomery tato soma je nedostatedna) nYbrt na obnos vetSi oil' na nejvySSI, na jaky si troufaji unest pfipadajici premie. Zamotni finandnici, prdmyslnici a pod. nesou na svfij tivot vysoke pojiSteni a nasledovne plati vysoke premie. Nemyslite, to tito jednotlivci dovedou poeitat?

Prod vysoke premie vydavane za tivotni pojiSteni vykutaleni podtati radeji neinvestuji do podnikani a davaji ptednost ukladani na svoje pojigteni? Protote penize vydane na tivotni pojigteni jsou uloteny nejbezpedneji, nejvyhodneji To neni ta,dne chytractvi di mazanost nYbrt vedecke podtatstvi dolotene hmatatelnymi dilkazy. Smrt neeeka, nesmlouva, udeii mnohdy krute a bleskurychle! Dnes se citime dobte, myslime, to jsme fipine zdravi — za nejakY eas, ba nekolik dni, dokonce malo hodin je — konec. "VI ho vezou!" pravi stare fislovi a v takore chvili bolu vy ystava i derouci se otazka: -pamatoval-li na sve drahe, postaral se o jejich zaopatteni, nenechal je na holiekach?"

Ano, piipad v Taylor zasluhuje dobreho uvateni. Je gkolskYm ptikladem pro ty — nemajici cloposud ochrany tivotnim pojiStenim dosatitelne di ji mail — malo. — Mame verohodne zpravy o vYsledne einnosti nateho organisatora br. Ign. Senkytika. Venuje svemu fikolu vgechen eat, ba pracuje die potieby i veder, den ze dne, po tYdny a mesice. Pro nej neplati omluva mistnich einovnikti, jit ho vitaji kdekoli se dostavi, ze "u nas se neda nic delat".

Br. '8enkytik se svYm karakteristickym fismevem na podobnou napoved' odpovida: "nu, uvidime — ja se ptesto pokusim, dejte mi nekolik jmen osadnikfi, o nicht se domnivate, to by pojikeni potiebovali!" Za nekolik dni vytrvale prate novi eleni jakoby v miste jeho sobeni vyrostli ze zerne. "Da se vAude neco delat", jen tieba vytrvalosti, drobet trpelivosti a dostatek dobre yule. Bratru Ign. Senkytikovi srdeene blahoptani! Nak v San Antonio letos znovu vedou. V eem? Jako loni pti oslavach jubilea natl. Jednoty ptikvaeili s jejich co prvi — tak letos, jak shledate v "Kalendati fadovych podnikir piipravuji oslavu vYroei zaloteni jejich tadu. Chvalyhodne bratii, a povzbudive zaroveii! tlkolem jednotek nakho Bratrstva nejsou jen zalektosti pojiSteni, nYbrt i einnost osvetova, vzdelavaci, spoleeenska. My krajanskym sdrutovanim, zabavami, divadly a slavnostmi netvotime nejakou obec v obci, my snatime se pobaviti, poueit, povznest po svem a se svYmi, protote pinime slib danY zakladatelfim nati Jednoty jako jinYch eeskYch spolkfi, ze budeme verni jejich idealum, rodove tradici, matetskemu jazyku. Dnes, prave dnes rodoveho uvedomeni je svrchovane zapotiebi.

OdvelrY vrah klade osvobozenYrri brattim v stare dotnovine zitludni osidla, Chce je znovu zna-

VESTNIK silnit, podmanit, zotroeit. Nasi doma se tak lehce nepoddaji, budou se bit, branit do posledniho mute! Na nas eechoslovacich v ptipad6, dfiletita moralni povinost! Spojit se v jeden tabor, vyvozovat natlak na americke vetejne mineni poukazem, ze znieenim jedine demokracie ye sttedni Evrope ve skutednosti zvettilo by se nebezpeei demokracii vkch, tudit i americke. "Furore Teutonicus" (vztek nemeckY) musi bYti zastaven, net bude pozde: Komenskeho navod, jak fegiti krise. Tii sta let start narod velikeho ueitele narodd — ale lide nechteji znati pravdu, jet osvobozuje!

SlySine slova Komenskeho a dobie je promysleme. 8testi eloveka spodiva: V jasnem svetle rozumoveho poznani, aby spravne prohledl rozdily mezi vecmi; ye zdarnem vYsledku eind, aby vytvotil staid dila a v berstarostnern utivani veci dobrYch k pravemu nasyceni a ke klidu mysli. Celt' svet je velke bludiSte, v nema je jinych menkch bez poetu, takte neni nikdoho mezi lidmi, aby v nejakem bludi gti nebloudil, spite naopak jeden tft bloudi-v nekolika Kdyby bylo mono nahlednouti do mysli vkch di, videli bychom nejpopletenejSi my'Slenky, fantasticke nejasnosti, kdyby bylo motno nahlednouti do jazykfi naroda, videli bychom nekoneenk zmatek zvuku a pojmfi a kdyby koneene bylo mono nahlednouti v prate, jimit se vkchni pod nebem zamestnavaji, videli bychom rovnet nekonedne zmatky. Znalost toho, jak iiditi spoleenosti lidske, jest politika se svou radkyni, vedou pravni. Jejich cil jest udrtovati veci lidske a sam lidskY rod v tadu, v miru a pokoji. Av'Sak, jak jej udrtuji, ukazuji stale se ozYvajici spory a svary, ustaviene valky mezi narody, jimit se svet pustoSi. Z celYch dejin a z katdodenniho lidskeho tivota lze uvesti tisice ptikladd, to ze vkch lidskYch probuzeni a vkch marnYch, zklamanYch nadeji jedinY neblahY koten jest ten, ze lide zapomenuvS'e na veci pottebne o vecech nepottebnYch ptemYkeji, mluvi a o ne se staraji. Podle toho: pottebnYch veci nemame, protote jsme hledeli shromalditi nepottebne a pottebnYch feel nedelame, protote se zabyvame vecmi nepottebnYmi. AC celY svet je trtitte pine zboti rozmaniteho a tech, kteN to zboti prodavaji, kupuji a prohliteji, piece velmi malo lidi mezi Omit° dovede rozeznati veci pottebne od nepottebnYch. Vedle sebe bez rozdilu se vykladaji, vychvaluji, prodavaji a kupuji veci dobre i ne, pottebne i zbyteene, utiteene i tkodlive, drahocenne i bezcenne. A eemu jest se jate vice diviti a kilo jest vice litovati, easteji se ptinateji, vychvaluji, prodavaji a kupuji veci zytedne net pottebne, S'kodlive net utitedne, 'Spatne net dobre. Odtud ptislovi: Svet chce bYti klaman. Vskutku tak je svet pin na vkch stranach klamt a galeni. — Povedou politikoy e a vychovatele lid die jasnYch slov Komenskeho a cestou spravnou?

Co chce Nemecko? Ve svete se dnes stfetavaji dye zasady: je to idea prava na strane jedne a pud moci na strane druhe. Kdo nejsou ochotni a schopni vetit v pravo a jen moci se svetuji, miluji valku jako projev zdraveho pudu.

Hitler v poslednim projevu fekl, ze nynefk mocenske rozdeleni sveta vzniklo nasilim a nikoli pravem. Ma-li se tedy sta y vzniklY nasilim povatovati za stay pravni, pak pry i dnes nasili jest pravem, nebo mute pra y° tvoiiti.

Tak jest srozumitelno, prod Nemecko buduje zamerne svou mocenskou oblast a prod Oeskoslovensko i jine bude nutit k ucasti na ni. Ceske uhli, mad'arske a jugoslayske obili, rumunskY olej — to vk maji bYt pohonne latky nemeckeho motoru na ceste k imperiu a proto nikoli menkny, nybrt vtechen eeskY, slovensky, mad'arskY, jugoslayskY, rumunskY a bulharskY lid se ma po dobrem nebo po zlem ocitnouti v tom, eemu se fika zajmovY kruh nernecke ochrany. Kdyby se Oechoslovaci it .Nernecku ptiklonili, svoboda sebeureeni.mezinarodniho byla by pohltena a branna, sila naroda byla by znova odvadena do cizich slukb a pro cizi RakouskY pievrat znamene, nejtetS1 zkou'Sku pro evropskY mir od skoneeni svetove valky.

Rakousko nikoli pies rioc, nYbrt behem necere,;. ho odpoledne a za bileho due pfed tvah celeho sveta zni6niio svou podobtt, sve =Medi ce-

ve

751,1GlA U.,

ic emu

.

lou svou politickou existenci tak, ze se -am zaraven zmenna naraz mapa Evropy. Byl Schuschnigg slepy? 13y1i slepi v gichni ti, kdo stall za nim tak, to neznali skuteenY sta y sve viasti a smySleni jejiho obyvatelstva? To neni myslitelno. Nemecko vedelo, ze plebiscit (volby) by byl ptinesl velkou vetSinu mykence samostatneho Rakouska. Vedelo take, jakY mravni by to byl v rukou SchuschniggovYch a rozhodlo se, plebiscit ptekaziti. Plebiscit, po kterem Nacisti sami pied pueem volali!

Schuschnigg hral vysokou hru, spolehaje, to Nemecko si nebude trouf at ptekazit plebiscit nasilim. V tom se ptepodital. Ukazalo se, ze v odvaze jiti do detledka, zustal na konec osamocen. Zfistal tragickou figurou generala, kterY dva dny pied bitvou, jet mu mohia pkinesti, ne-li viterstvi, tedy aspon mnohem vYhodnejSi situaci, byl opuSlen vlastnimi unavenYmi lidmi. Rakousko bylo unaveno dlouhou °beanskou valkou a vzplanuti po Schuschniggove stateene veci ukazalo se bYti poslecinim vyk.ehlYm plamenem, ye kterem jiz nebylo tivne sily k odporu. Ankus Rakouska znamend take, to novo nekolik evropskYch state — Uhry, Jugoslavie, Italie a 8v3icary — dostalo Nemecko za souseda. Nove metody zahranieni politiky Nemecka, ktere se projevily zabranim Rakouska, jsou poueenim zapadnim mocnostem.

Bezmeznou rozpinavost nacismu ptedpovedel uz pied osmi lety profesor Banse ye sve knize "Narodni obrana die teorie nacismu", ktera byla vydana roku 1934 nakladatelstvim Harcourt-Brace v LondYne. Stoji za zminku, to nekolik hodin po uzavteni smlouvy mezi nakladateli a autorem jmenovane knihy, nacisticka vlada pokoukla se o zamezeni jejiho vydani a nabizela nakladatelstvi penetitou nahradu a kdyt tato nabidka byla odmitnuta, hrozila soudnim stihanim. "Herr Professor Banse" v knize sni o Mocne nemecke nisi, jejit hranice by sahaly od. Flander it Raabu, od Memelu po teku Aditi a km. Niels, by 92,000,000 obyvatelstva a pozustavala: A. z eiste nemeckYch statit — Nemecko, Rakousko, Danzig, Luxemburg, Holandsko s jeho vYchodnimi drtavami a Lichtenstein; B. nemeckYm lidem osazene kraje stab). — Belgie, Francie, 8vS7carska, Italie, Jugoslavie, 6eskoslovenska, Polska, Litvy a Danska. Autor okkava spojeni Uher s Nemeckem a teprve ptepadeni eeskoslovenska Mad'arske vojsko napadlo by Slovensko od jihu, Mind vtrhli by na Moravu ze severu. Polsko povatuje za nejnebezpeenejkho neptitele na vYchode, proti nemut Nemecko nema ptirodnich obrannYch hranic a soudi, to nejlepkm rortegenim polskeho problemu bylo by podmaneni Polska, cot by pro jeho chatrne vedeni a 'Spatnou organisaci nebyl fikol tetkY. Co na toto nevabive proroctvi teknou bratkove Polaci, nemajici pro slovanskou soudrutnost pochopeni? Oe by bezpeenost eeskoslovenska byla trvalejk, kdyby Polsko s 35 miliony obyvatel uzaftelo obrannou dohodu proti spoleenemu neptiteli! Jestlite vedouci kruhy Polska brzo neprohlednou a nezmeni dosavadni germanofilstvi za slovanstvi, budou pozdeji pykat a tlama besniveho Pangermanismu Polaky porte.

Bud'me rozvaini, eteme zpravy o vecech eeskoslovenska opatrne, nedejme se posudky ei uvahami rfiznYch americkYch korespondentu poplakt. Novinakske "ka." chny" maji v Jobe mimotadn.Ych udalosti nejlepk odbyt, jsou novinaftti zpravodajove dobti a mizerni, nadani i packalove, v natem ptipade s eeskoslovenskem sympatisujici a nekteti opaene ve slutbach jeho neptatel. Mame dobrou zku genost o zemepisnYch, historickYch nebo kulturnich yedomostech nekterYch korespondentd, obdasna "bota" o eeskoslovensku objevuje se v tisku anglickem a jed-nu podatenou jsme eetli nedavno v houstonskem deniku. Byla pattiene opravena ptipisem esl. konsula dr. Holluba. Prave tyto dny ptika z Prahy zprava, die nit zahranieni ministr dr. Krofta varovai zahraneni novinate, tijici v Praze, aby byli pti odesilani zprav velice opatrni, jinak ze by esl. iitady nemohly dovoliti zpravy, ktere by mohly v cizine zptsobiti rd yln:e tlebo ne6pravM rninkii 0 Oeskoslovensku,

Ve stfedU, dne 30. bfezna 1933.

LAVNY tidovskY ucenec dr. Adler, dlici nyni S v New Yorku prohlasil, to to co se stalo ✓ Rakousku, jen jen ukazkou einnosti zpupnYch lidi, kteti po nekolik poslednich let stavi se na odbor vsi einnosti poctivYch lidi. Je-li Spatnem &nu nejaka, dobra stranka, pak rakouska krise alespori probudi ostatni narody k tomu, to si uvedomi, to Hitlerismus jeSte neni hotov se syYmi plany, to ma dart'. choutky.

• V Nemecku jedna universita pfipada na tfi miliony obyvatel, jedna vysoka, kola technicka na aest milionu; v Ceskoslovensku tti miliony Neincti maji jednu universitu a d ye. techniky.

• • Do nemocnice v Beauconu, Ind., byla dopravena Marie Morgesova, s nit si ani nejakuSenelai lekati nevedeli rady. Zaeala zivat a zivala bez ustani ye dne i v noel. Za jediny den zivla 1.800krat. Podatilo se zjistit onemocneni jejiho nervoveho centra svalu, ktere pracuji pfi zivani.

• V leningradskYch lodenicich se dokonduje stavba noveho ruskeho ledoborce, kterY bude pokften jmenem "Stalin". Nov' ledoborec bude admiralskou lodi arktickeho lod'stva. Na lodi o nosnosti 11,000 tun a 160 m dlouhe budou stroje o vYkonnosti 10,000 koriskYch sil. Ledoborec bude spuSten na vodu 1. kvetna a vypluje hned do vod Ledoveho more.

• • ZvlaStni sudeto-nemecke fizemi neexistuje, nYbrt existuje jen fizemi republiky Ceskoslovenske, v nit maji Nemci stejna prava jako 6echoslovaci a to je po celem jejim rozsahu, jako naopak maji Cechoslovaci naproste pravo, tit ✓ republice, kde chteji. Nemci maji samospravu tam, kde maji odpovidajici poeet hiasu ye volbach.

• • Sekretafka prace Frances Perkinsova navrhuje ye sve vYroeni zprave kongresu zavedeni 40-hodinoveho tYdne ye vkch odvetvich prumyslu. Dostaeujici roeni pfijem, bezpeenostni a sanitni opatteni, praktickY praconi porn& zalotenY na kolektivnim vyjednavani — mezi zamestnavatelem a zamestnanbi, a zakaz detske prace, to jsou dalSi jeji navrhy. Pokud se tYee osmihodinove prace, poukazuje sekretafka prace na fakt, to nektere staty jit maji maximaini tYden.

• • Ve stfedu min. tYdne bylo sekretafem vnitra Ickesem oznameno, to zasilky plynu helium do Nemecka byly zadrteny. Ickes, kterY ma koneene slovo stran prodeje tohoto plynu do zahra• oznamil, to nepodepsal tadne smlouvy s American Zeppelin Transport Co., Inc., ponevada nenalezl ta,elne formule k zarueeni, to plynu toho nebude utivano pro vojenske tlenove jeho fifadovny naznaeili, to v souvislosti se "zmenenYmi politickYmi pomery" v Europe znaene obtitne je takovou formuli vypracovati.

• Robert Fechner, vrchni feditel obeanskYch konservaenich taborii, naridil minulY Ctvrtek sniteni jejich poetu o 291 do 1. Cervence, aby vyhoveno bylo rozpoetovYm restrikcim pro fiskalni rok 1938-1939. Po tomto sniteni ziastane ✓ einnosti 1,210 tabort, z nicht da gich 10 zruten° bude do 31. fijna. To znaditi bude propueteni asi 3,000 taborovYch clustojnikil a obeanskych rifednikil. Pravidelni vojenSti zamestnanci propuSteni nebudou a pfeloteni budou do jinYch taborii.

• Federalni odbor zemedelstvi oznamil v techto dnech, to dotaznikovou akci se zjistilo, farmail ve SpojenYch Statech zamYaleji v tornto rode venovati 94,595,000 akrtii kukurici a 22,282,000 akrti jarni psenici. Plocha kukukici yenovana bude o 2 procenta a jarni p:Senici o 6.2 procenta menti lofiske Loriskeho roku bylo kukufici venovano 96,48*3,000 akrt a sklizeno 2,644,995,000 bug lu, kdetto v suchem roce 1936 osa,zeno bylo kukutici 100,599,000 akrii a sklizeno 1,507,089,000 buSlii. Jarni ptenici loni oseto bylo 23,750,000 akrii a sklizeno 188,891,000 bukdeito roku 1936 bylo ji venovano 23,95$,4 000 akrt a skilzeiio 10;092,000 buAlt.

VESTNIK

Nenni *hied.

MexickY president Lazaro Cardenas pronesl ve sttedu min. tYdene fee s balkonu vladniho palace v Mexico City k obrovskemu zastupu demonstrantft, projevujicich souhlas se stanoviskem vlady v souvislosti s vyslastnenim olejelskYch majetkii zahranidnich spoleenosti, a ✓ projevu tom obnovil slib, to Mexico za zabranY majetek zaplati. VyvlastrienY majetek hodnotu asi 400 milionti dolaru.

• • BritskY ministr Hoare Belisha ye sve feel ye snernovne prohlasil: "Poeet mute, ktefi hodlaji vstoupiti do britske armady, eini mane temet 60,000. To je mnohem vice, net* chceme " Ministr pak vyjmenoval nejnovejSi opatteni k popularisaci vojenskeho povolani. Zpravy o nedostatku mutt, hlasicich se k yojenske slutbe, jsou tendeneni.

Kdyt Hitler znovu obsadil PorYni fekl 7. bfezna 1936, te Nemecko je ochotno vstoupit do Spolednosti narodii, protote byla odstranena hlavni ptieina, prod z ni Nemecko vystoupilo.

Co je z toho slibu po dvou letech? OhlaSeni, se Nemecko do Spoleenosti narodu vilbec nevrati, ba misto vstupu zfetelne odmita, zavaznost mezinarodniho prava a zfetelne vyhratuje si dark zasahy proti danYm zavazkilm.

Z Bukuretti se oznamuje, to stanovisko rumunske k poslednim uddlostem vyslovuji ni listy, jako L'Independence a jine, ktere pravi: "Situate naSich pfatel v Praze neni ani lepSi, ani hofai. Je-li Rakousko zaletitosti Nemcil, osud Ceskoslovenska je zaletitosti evropskou.

Jeho bezpeenost spoeiva, ye faktu, to Nemecko nemilte proti nemu nic podniknout, anit by vyvolalo evropskou valku. "Ceskoslovensko potiva, v celem svete nej yyS8i a neomezene vatnosti."

• • Z Belehradu se oznamuje, to jugoslayske skupStine odpovidal premier a zahranieni ministr Milan Stojadinovie na interpelace Ohledne toho, co vlada hodla udinitiv plipade nemeckeho fitoku na 6eskoslovensko. Premier Stojadinovie jasne prohlasil, ae v pfipade fitoku na eeskoslovensko jsou zavazky Jugoslavie pfesne stanoveny a budou pfesne dodrteny.

Jugoslavie zustane verna s yYm spojenctim. V jugoslayskem tisku se zdtrazriuje, te vernost Jugoslavie k malodohodovYm spojenctim nejen to nebyla ottesena, nYbrt jeSte vice posilena.

• • V esl. Nar. shromatdeni slovenskY agrarnik Lichner se zabYval hojne prohlatenim ludoveckeho poslance dr. Sokola, jejhot projev uvital jen potud, pokud v nem ludovci prohlasili, to stoji na pude statu a trvaji na nezmenitelnosti naSich hranic. Odmitl obnovu boje o pittsburskou dohodu, nebot' nejen ma Slovensko vte, co mu tato dohoda zarudovala, ma vie: ✓ Cele nejvyklho soudniho tribunalu je Slovak, v eele ministerstva spravedlnosti je rovnet Slovak a dokonce v dele vlady stoji Slovak. Vedle pittsburske dohody existuje dohoda • smerodatneTai, kterou opravneni zastupci slovenskeho naroda jednomyslne utnali dne 30. fijna 1918 v Tureanskem Svatern Martine, ✓ dobe, kdyt jit byla republika skutkem, nejen nadeji a tutbou. Tao smerodatnefai dohody se musime drtet.

• • Jednani o obchodni smlouvu mezi Spoj. Sta.ty a eeskoslovenskem trvalo pine tri mesice, nepoeitaje mnoho mesicu pfiprav, jet vlastnimu jednani pfedchazely. VYsledek je uspokojivY pro obe strany. Oeskoslovensko dovezlo z Unie za loriskY rok surovin a zboti za 961 mili°nil KC (za 398 mil Ko- amer. baviny, za 115 mil. KC obecnYch kovfl, zbytek za rtizne polotovary). Osl. vYvoz do Soustati za loriskY rok pozustaval pkevatne z lehkeho priamyslu (textil, skio, porculan, hudebni nastroje, obuv, dfevene zboti a pod.) Celkem bylo k narn z teskosloveli8ka dovezeno zboli za 1,112 mil, xC — 461 Mil, Ke pflpadlo na textille, 160 rail, Ko zbati koted6 a 145

na zbat 8islen6r16.

RakouskY kardinal Innitzer vydal pastYfskY list, jinit narizuje se duchovenstvu kooperace s novyrn retimem a bezpodmineend podpora Velkeho Nemecka, a jeho vildca.

• • Kalifornsky hvezdat pfedpovida Adolfu Hitlerovi, to jej 'deka stejny osud jako Napoleona.

Hvezdat Hope Herald pfedpovida, Hitlerovi, konec jeho slavy neskondi na bitevnim poll u Waterloo, ale nasledkem jeho chatrneho tea, jeho konec bude uspiten nasledkem neobliby v celem svete pro jeho narodni pfedpojatost. Ket by se spinila pfedpoved' hvezdarti co nejdfive, aby nemohl spiniti jeho choromyslne Umysly.

Hitlerovo hrdlo a srdce die jeho hvezd jsou pry slabe a pkivedou pry jej do nemoce, cot bude znamenati jeho pad.

• • edmin. sobotu pestitele baviny a tabaku hiasovali o torn, maji-li bYti odborem zemedelstvi stanoveny omezovaci kvoty na rok 1938. K volbe opravneny byly vice jak dva miliony pestitelfi baviny a podle neutednich prvnich zpra.v, 1,019,499 z hlasujicich vyslovilo se pro kvoty a 77,872 proti nim. V tabakovYch oblastech vice jak 300,000 pestitelt bylo opravneno k volbe a z hlasujicich 100,250 vyslovilo se pro kvoty a 15,595 proti nim.

• • si vesela,, hYtiva, v blahobytu tijici ViKdy den (penize z dani hrnuly se do ni ze vtech easti rak fide a nejvice z Kralovstvi teskeho) je pfitomne mestem nafku. "Dobrovolne" spojeni Rakouska s Nemeckem za pomoci nemecke okupaani armady v sile 200,000 vojakii, vzbudilo takove nadSeni mezi RakuSany, to behem tYdne 165 osob spachalo sebevratdu. Tyto sebevraady neomezuji se snad jen na tidy, jejicht existence byla znieena pfes noc. Vysoci tifednici Schuschniggovy vlady zemfeli tea vlastni rukou, mnoho lekafti, advokatu a umeldi skoneilo divot, nechtejice sna,Seti pronasledovani nacistickYch pochopii.

•

•

Martalek Goering, prava, ruka a nateptavae Hitlertiv, mluvil ye Vidni k velikemu taboru du a htmel proti aidum. `tide, jicht je v samottle Vidni na 300,000, musi z Rakouska yen!

Nikoli z rasove nenavisti nYbrt a nutnosti, Videri musi bYti eiste nemecka, aby mohla konati Tkoly kulturni a hospodafske." Nemecka etykletka bude zavedena i v Rakousku a ma za Akol: odstranit nezamestnanost, hospodatskY program k uleheeni ekonomockYch obtiti, zruSeni cla pro uvolneni rakouskYch produktfi na nemecke trhy, stavbu tovaren na vYrobu letadel a munice k poskytnuti prace tisictim zahalejicich.

• • Naciste vyvinuji ohromnou agitaci k mu se plebiscitu v Rakousku, jehot vYsledkem chteji svetu prokazati, to zabrani bezbranneho Rakouska bylo spravedlive. Hitler, Goering, cefada nacistickYch pfedakti feeni na taborovYch schtizich, v tisku na celYch stranach opevuje se, vynaai, nadouva idea Narodniho socialismu (nacizmu). Hitler vyslovil se 26. btezna v Lipsku: "Na,rodni socialism neme, nic do eineni s minulosti. Je ideou rasovou, ktera nemute bYti zastavena tadnou hranici (vizme, jak zastkene narati to Fuehrer na Neince v 6eskoslovensku, jet chce dostati pod svoji ochranu — jinou metodou net stalo se zabrani Rakouska). Lido dasto fikaji, to Nacismus vykazuje ducha poroby. Nikoli. Je to sila idey, ktera nemilte byt potlaeena hmotnYmi prostfedky a dokonce ne nasilim."

• • Nemecko menainy v Polsku, Alsasku, Dansku, byly od nemecke fide odtrteny. Ceske nikoli.

Nemci men v Csl. svou domovinu ua pfed yeky.

Sudetske hory byly esl. nemecke mentine od vekti hranici uspokojujici a nikoli hranici z rozpakfi a nebyla vina dr. Kramate a dr. BeneSe, to vedle nich na mirove konferenci nestal zastupce Csl. Nemcu. Ustavni sloteni Csl. statu jako statu narodniho nijak nesnituje dtstojnost nem. menainy, nebot' neznamena nic jineho, net to, to Teel, pro kterY byl Csi. stat zaioten a .po stalete porobe ye sve samostatnosti obrauven, je ruirodni zabezpeCenl Cechu a Sloto to ovakti, Prat) '0.&-t8t: 116rrt, mentriy neponit*, naopait Meot t i dovE:11 trdeni j1

11;MJI. Pella,

AM

!3 1 IY 1 15.

Harvey A. Kalish.

ATO otazka ptedstavuje pro veteinu ten, Tpro ty, ktere rally mluvi o torn, ge zustanou svobodne ate se jim to libi, problem tivotni dilletitosti. Sta & . pohlednout kolem sebe, abychom poznali, to pro veteinu t,en je mantelstvi nalehavou pottebou, a to z mnoha za,vatnYch Mnoho se toho napsalo o sublimaci citovych sil ten. Ale prohlaeuji bez vahani — tiebas se tim vydavam v nebezpeei, ge se dotknu mnoha autorit a mnoha jinYm elapnu silne na prsty — to je jen velmi malo ten, ktere mohou ukojit sve citove potteby praci nebo socialni dinnosti.

Mnohe teny si zaeinaji uvedomovat, ze hospodatske sloteni sveta, tizeneho muti a pro mute je takove, ze mantelstvi je pro teny jedinYm vYchodiskem. Kolik podnikii zamestnava tent' jeete po 40 letech? Co se stane s temito genami? Veechny se nevdaji. Ate by lily z penez, ktere si naeettily ze sveho platu, je take mai° pravdepodobne. Jaktedy div, to pro miliony ten chycenYch v teto hospodatske slepe ulioce musi bYt mantelstvi jeelinou zachranou?

K tomu ptistupuje jeete silnY socialni tlak, kterY pracuje neustale k tomu, aby se lido drtell pfijatYch zvyklosti a moralky doby a mista. Hlavni spoleeenske institute, stat, zakony, vYchovne ristavy, cirkve, veechny ptedpokladaji existenci mantelskeho stavu.

Ale pies veechny sily pracujici pro mantelstvi, je v Amerioe jen neco mole, pies 60 procent 'ten, ktere se po mnoha pokusech a omylech a 'lady za ptispeni zkueenYch nebo i nezkueenYch radct, dostanou do mantelskeho plistavu. 2tIstava, tedy u nos spousta — aspori patnact zklamanych ten, kterYm se to nepodaillo. A temto tenam chceme dat kolik pokynil a rad, aspori aby se tak east° neopakovaly chyby, kterYch se neobyeejne dopotreteji. t'adne. tena by se nemela smitit s tim, ge ma zustat starou pannou, leda oveem, te se k tomu rozhodla sama. Nebot' ptedne bYvalo na svete vgdy a je jeete dnes pino mutt, kteti s utikajilety lituji, to se do toho nepustili; nebo ie se nenaela term, ktera by jim byla pomohla rozhodnout se k tomu.

2eny, ktere se dlouho pokoueely ulovit mute a vtidycky shledaly, to umeji utikat rychleji net ony, snad nebudou \Tait, kdyt jim teknu, ze mutove by se zrovna tak radi otenili jako ony. Skoro veichni muti, budou-li mit motnost it ptimetene a budou-li mit pomernou jistotu, ze oni a jejich rodiny nebudou nikdy trpet bidou, jsou ochotni vstoupit do mantelstvi, kdyut pro nic jineho, tedy aspori pro zvYeenou prestit, ktere se feel veichni mantele.

Nova pravidla hry.

Statistiky mi to snad nepotvrdi na sto procent, main veak dojem, to svetova hospodatska krise odvykia mute tenit se. Jest' pied jednou generaci mutove lovili teny a umeni ieny zaletelo hlavne v torn, to nechala mute hadat. Nyni se situate zmenila a z mutt lovcil se stali mutt 'oven'.

Jako mut to nerad ptiznavam, ale je to pravda, to veteina modernich mutt', at' byli v dobe jeskynni sebeneohrotenejel, je v ptitomnosti ten'nesmela.

Laska a zvlaete mantelstvi nezaujima tak velkou Cast mutova tivota jako u teny. Mutaste nepodlehaji zpravidla tolik claim jako teny a jsou take na torn lepe finanene. Dale z psychclogickeho stanoviska mu love neposuzuji svilj tivotni rispech podle jedineho faktu, zda jsou tenati nebo svobodni. Z toho vyplYva.,

to je na 'gene, aby se v taco veci chopila iniciativy.

Tradice tada, aby 'germ eekala trpelive, at :nut ueni prvni krok, promluvi, napiee nebo se pokusi jinak. Moderni zkueenost veak uei, je tieba jit za tim, co si ptejeme. Chcete-li opravdu nejakeho mute, jdete za nim! Chcete-li se dnes vdo.t, musite vyrat ve hie, ke ktere je tieba ,obratnosti, cviku a dobre techniky. A v dobre forme pro tutu hru se udrtite jen neustalou praksi. KoneenY rispech za,visi zcela na inteligenci a initiative teny, ktera hraje podle pravidel a dobrYch rad.

Prvnim ptedpokladem pro viterstvi v jakekoliv hie je vine vyhrat. Deveata, ktera see nemohou rozhodnout, jiste zmeekaji mnoho ptiletitosti prase pro svou nerozhodnost.

Myslite, ge jste prilis stall na vdavani? MYlite se. Ujiet'uji vas, te to je hra, v 'dere neexistuje vekova hranice. Starei teny se vdavaji zrovna tak jako mladsi, protote rtzni mutove tadaji rilzne vlastnosti. Cytticetileta Lena, ktese snati vypadati jako dvacetileta, vzbudi oveem jen posmech. Dovedla by si veak piipoutat lecktereho mute svou praktickou moudrosti, laskavosti a porozumenim. .Kde ho hledat?

Kde najdu mute? Toto je zakladni problem, ale gena, ktera vi, co chce, a mysli to vane, jej snadno rorteei. Ptedne: Ve SpojenYch tech je o jeden a pill milionu vice mutt net gen. Mate tedy pied sebou :Airoke pole operaci.

Oveem neni to ye veech statech stejne. Massachussetts ma o 100.000 nice ten net mute.

Stejne je tomu v Rhode Island a nekterYch nich statech. Ale tneto schodek je vice net vyvagen zapadnimi staty, Utahem, Wyomingem atd., kde mutove jsou zfejme jeete muti a pottebuji sve enam, ktere mail zajem o zbytky srstnate a pernate v nal zemi, toto napovedeni staei. Pro ty veak, ktere chteji zilstat tam, kde jsou nyni, tteba i v okrese, kde je ten vice net mutt, je nejveteim problernem dostat se do spoleenosti, kde je mnoho mutt.

Chopit se pilletitosti.

Ale jeete dfiletitejei net misto je schopnost vyutit ptiletitosti, ktere se yam naskytnou.

Dejme tomu, to jste ptiela na nejakY podnik Neznate tarn nikoho. Tu pozorujete, ge nejakY muti, ktery se vam zda docela sympatickY, se poclival nekolikrat vaeim smerem a zfejme se o vas zajima. Usoudite-li, to tento mut se pravdepodobne nikdy neodvati ptijit k yam a zavest hovor, je na vas, abyste zosnovala nejakY plan sama. Jine divky, majici zrovna takovY zajem jako vy, budou v takovem ptipade sedet a eekat a jine, trochu odvainejei, se budou neureite usmivat. Vy veak vstanete a pajdete za vyhlednutou °heti. "Mate das? Venku je krasne, te? Tandite?" Prohodite jakoby mimochodem tyto poznamky a jdete. Neni to nic vtiraveho, muti zalichotite, to jste se k vuli nemu odvatila porueit sptisnou konvenci, a east() to me, Uspech. 2enskou tradici jste sice pti torn hodila pries palubu, ale nezapominejte, to v same je vec, kterou jste si diem sveho tivota. vas prvni pokus skonei nezdarem.

Ale z toho si nic nedelejte, nebot' fee sveddi pro to, to zdanlivY chlad mute neni nic jineho net nesmelost a ae se citi vyznamenan vaei pozornosti. Chapavejei se dokonce trochu zastydi, to nejednali, jak se sluei na praveho mute. Ale nijak jim to nevyeitejte, nebudete toho litovat.

Zda-li se tato metoda netenskou a vy trnete strachem z motheho odmitnuti, vzpomerite si, te opravdu neztratite nic, nepodati-li se vam to, zvlaete, neni-li nablizku tadna z vaeich ptitelkyri. Toho mute moana ut neuvidite. Riskujete site timto zpilsobem namluv urateni sve hrdosti, ale mate stejnou pravdepodobnost Toto je oveem krajni ptipad. Inteligentni tena pozna sama, kolik je tteba pomoci v dane situaci. Ale take nesmi vahat jit at do krajnosti, stoji-li to za to.

Dejme tornu, to tedy mut zabral. Jak si jej nyni udrtite? Nemusim podotYkat, ze nejhorei by bylo zadit mluvit o mantelstvi. Zkusite-li to,

Ve streatt,-drie -30-. bfetrik I938. bude velmi pravdepodobne citit, to to myslite ukrutne vane, dostane strach a ut ho neuvidite.

Na druhe strane, bude-li mit dojem, to jste si ho nevybrala jen proto, te se musite vdat, bude se ihned na vas divat jinak net na mnoho jinYch ten, s kterymi se setkal doposud, a te si bude hledet ziskat vaeeho ptatelstvi. Jedina zdrava zakladna na tomto stadiu znamosti je ptatelstvi, v norm poznate sve nazory a povahu. Ptatelstvi je take pro vas lepel. At budete spolu nekolikrat, poznate moana, to z dvaceti zlozvykii, ktere nesmi mit vae mu g, jich on ma sedmnact. Nahodnou poznamkou se moana dovite, ze chape. Jestlite veak obstal pii ptedbetnYch zkoueka.ch, mfitete ptikroeit k daleimu rikolu Tim je ututeni ptatelstvi. Zde uz nevystabite s dosavadni hrdosti a plachosti.

Musite si vzit na pomoc svou osobnost.

Podle meho nazoru je prvni podminkou o: sobnosti schopnost vtivat se v lidske osudy. Nazvete to tieba drutnosti, chcete-li, ale tato vlastnost je pro vas nezbytna. Je jedno, ziskala-li jste si ji dlouhYm trpelivYm cvikem, nebo ji mate po rodieich.

Na druhem miste za ni je smysl pro humor.

Nesmite se lehce urazit. Smysl pro humor je protilek proti ptiliene dilstojnosti, pfispiva k drutnosti a pomalle, yam ziskavat ptatele.

Schopnost smat se sobe misto jinYm yam umogni vychazet lepe s jinYmi lidmi.

Nektere divky, ktere si neuvedomuji, ae dritnost a osobnost jsou nejdilletitejei, delaji to chybu, to kiadou piilis velkY driraz na eaty.

Je to jeden z ptiklada, kdy se Lena snati nahradit merle snadno umeni snadnYm, ale ne tak phsobivYm. S * aty, at' jsou ueity sebenapadhe% ptinageji poteeeni na prvnim miste nositelce, a ne muzim, kteti na ne konec koncil jeete doplati.

Moderni dvoieni.

Jakmile jste se jednou rozhodla, 'Ze on je ten pravY, to patri jenom yam a ze chcete vice nea ptatelstvi, je Cas, abyste se sousttedila jen na nej. Sve ostatni ptatele meteklidne pustit, ale pamatujte si vady, te se zdvotilosti — i k odmitnutYm napadnikilm — nejdale dojdee. Protote v tivote se stavaji neoeekavane piipady.

Uvedomte si, to yam budou brzy tikat "clevee, s kterYm chodi pan X.", a Tide, ktefi toho 'Ana znaji, se yam budou zdaleka vyhYbat. Je k tomu tteba odvahy, abyste setrvala p11 svem rozhodnuti i potom.

Je-li vas napadnik mladY, je moana nezkueenY v umeni uchazet se o domu. Veteina muti si poeind trochu neobratneji net hrdinove na filmovem platne. Povatujete-li ho za hodna, aby se stal vaeim mutem, musite se smitit s problemem jeho vYchovy v tomto smeru jako se samoziejmou veci. Zni to motile, trochu melodramaticky, ale neobratnost a pomalost ye zpasobech — adkoliv nekdy prozrazuji lenost — jsou Castou znamkou uptimnosti a poctivosti.

V tomto stadiu znamosti se tene naskytnou nove otazky a problemy. Veteina z nich se tYka v torn nebo onom smeru pohlavi. Mnozi psychologove tvrdi, ae laska teny se v mantelstvi vyviji od duchovni ke smyslne, kdetto mutova od smyslne k duchovni. Toto poznani yam snad pomfige pochopit jednani a reakce mute i vase vlastni city.

Ale chyba je vychazet jedine z toho ptedpokladu a zdfirazriovat piing pohlavni stranku.

Nebot' mantele, poutani k sobe jen pohlavne, se vydavaji v nebezpedi, to po prvnim opojeni popluji ptimo na Uskali, na kterem u g ztroskotalo mnoho mantelstvi.

Stejne epatnou taktikou je ureitY druh natlaku, i kdyt to snad vede k mantelstvi. Utiti nasili je nebezpeene proto, ie yam to mut do smrti nezapomene. Mutove moana nejsou v mantelstvi valycky pally domu, ale chteji mit aspori v torn pravdu, to pit volbe mantelky jednali ze svobodne vale.

Na svete jsou d ye tidy lidi: ti, kteti si pfeji, aby se mohli dobre najist, a ti, kteti si pieji, aby nebyli jedli tak mnoho.

Ve stredu, dne 30. brezna 1938.

ICCANtwo.m.emoo•wiro ■o■o-■■■ , ■■■ ,..m.o.affer.,,..,_, Arcoo-ax.o.at.o.coro.we

1 ZTRACENI" TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech. )+Ems.o ■wolnowoa.o•ww•oanmponewo.N.ANwo•ffs.selso ■sowooMo■oiwo•am.kis,

Airk to byl obrat! K trestnimu soudu je veJ diy jejich kroky.

Kdyt piftli Ferdinand prave byl u vYslechu. Na potadani majorovo bylo jim povoleno, aby u ptitomnosti vytettujiciho soudce s nim promluvili.

Nalezli jej sklieeneho, zdrceneho. Takove jit bSrvaji slabe a nizke povahy, to ne gtesti je ti jednim dnern a tak netetti sklatilo i Ferdinanda. Teruel jako spaseni Vital ptichod majoray a Oncltejtv.

Tak jako vffei BrockhauserovYm, jsa tenichem Lucie, chvilemi ukazovati chtel sebevedomou raznost a nepodajnost, hned v6ak obratil v nechistojnou podlizavost a slabost, kdy vide, to narati na Yak)* odpor, kterY ohrotoval jeho posici jako tenicha vubec, tak take nyni, vida se zasatenYm trestajici spravedlnosti, ztratil vkchnu podlou svou odvahu a jedinou jeho snahou jet jen bylo, aby nebyl souzen, odsouzen a uveznen. Veal, to statni papiry, skvosty a mince u tety byly nalezeny a domnival se, to teta hajiti se bude prostYm vylieenim pravdy anebo dokonce, to v§echnu vinu svalovati bude na neho. Tolik \tem musilo bYti jasno, pani Andriikova naprosto nemela tadneho zdjmu, aby pravY testament oteuv neptikl k platnosti. Kati:1Y ji rad uveti, cenne ptedmety u ni nalezene byly cenou, aby ptipustila znideni testamentu, aby k platnosti ptitel testament start jedine prospechUrri Ferdinanda svedeici. Kdyby byl veal, to pani Andrlikova nemluvila, to odvezena byla do blazince, pak snad by sve obhajovani byl zalotil na dilletitou tuto okolnost. Takova nahodilost itak mu ani na mysl neptipadla a proto chtel se chraniti tim, to nyni vAechna ustanoveni noveho testamentu, jet v hlavnich syYch ustanovenich nesl major i doktor Pokorny v pameti, chtel ptipustiti, aby portstalost otcova rozdelena byla die techto ustanoveni a touto svou povolnosti doufal si nakloniti soudce, chtel si nakloniti porotte, nebot' to mu bylo znamo, to ptipad takove dfiletitosti rozhodovati by bylo porote.

Prvni prosba, kterou ptednesl vytettujichnu soudci, obsahovala tadost, aby k urovnani soukromSich syYch zaletitosti smel si vziti advokata a jako nalehave uvadel zejmena zaletitosti sve tovarny. To bylo hned veera ph prvnim vyslechu. Zadosti to bylo vyhoveno a kratce pied ptichodem majora a Ondteje svetil doktoru Horalkovi, bYvalemu koncipientu sveho otce, aby po dobu vazby vedl jeho zaletitosti, zejmena aby jmenem jeho dohodl se s bratrem Ondtejem, jemut vzkazal, to ptedem pfistupuje na kaidou jeho tadost.

Tak neoeekavanYm zpiisobem nalezli major a Ondtej Ferdinanda -pine zmeneneho, zdrceneho, sklesleho. Tvate jeho byly blade, oei zarudle, nebot' od okamtiku sveho zateeni nezamhoutil oko a nepoutil take sousta potravy.

Ondtej v to chvili zapomnel, jak t yrdYm, bezcitnYm a sobeckYm byl k nemu bratr a soucit s nim i hanba vlastni hnala mu slzy do oei.

Ferdinand plate a bazlive vztahoval k ileum svou ruku, jako by se bal, to nebude ani ptijata a kdy mu ji Ondtej nodal druhou rukou zastiraje svou tvat a hanbe se za sve slzy, Ferdinand zase bazlive tekave sve zraky obracel na majora a jemu tat podaval ruku a povatoval za vyznamenani, to i timto mutem byla ptij ata.

"Jsem nevinen, jsem nevinen, to se ukate," pronatel hlasem nejiste se chvejicim.

Vytettujici soudce. jent sta.l v bezprosttedni blizkosti hned zakroeil.

"Prosim, panove", pr9- 7 11, "mohu ptipustiti jen rozmluvu o soukror , -"-e h zaletitosteeh, ale pokud se tYee vykttovani, nesmi se o nem stati ani zminky."

Major se ujal slova.

"Ptichazime," pravil, "abychom se zeptali, co se ma vlastne state doma. Podia testamentu, kterY jste ptedlail vy, jste panem vkho sam,

V t STNIK ale bozvladi tarn piece nesmi nastati, nejaka, subordinate musi bYti. Chceme telly vedeti, 6volujete-li abych ja nebo Ondtej ved1 domaei zalctitosti, net se vkchno rozhodne, a zda- " "Ondteji, ujmi se toho tak, jak chces sam," chvatne pteru§oval majora Ferdinand. "Ja jit poslai k tobe doktora Horalka. At' nejakY druW., testament byl, nebo nebyl, at' se najde nebo nenajde, ja vtemu se podrobim, co iekne pan major a doktor Pokorny, to tam stalo. To prosim, pane vytettujici soudce, mohu zde pfece prohlasiti. Ja nechci nic, ja, chci jen zachraniti svou east — " "Prot nemluvil jsi tak hned!" zvolal v bolestnem pohnuti Ondtej. "Tolik hanby najednou podlo na na" aim!"

"Pan vytettujici soudce je svedkem, to nechci docela nic miti pied tebou," chvatne pokradoval Ferdinand. "Nettesti bylo, to teta phdo domu. Ja jinak si ztratu testamentu nemohu vysvetliti, net to teta, kdy vzala ty yeci z pokladny, ptibrala take testament a pak jit nemela easu, aby ho do pokladny vratila a ze strachu pied prozrazenim ho znidila. Jinak to nemilte bYti." "Pane PlachY, to jit, nepatti k soukromYm zaletitostem," ozval se, napominaje vytettujici soudce.

Ani major tejka, ani Ondtej nezmitiovali se o svYch protichivodech, ba v duchu okamtite nevylueovali motnost, to Ferdinand skuteene by mohl bYti nevinnYm a to jedine pani Andrzpilsohila vkchno natesti, nebot' u ni bylo nalezeno cele jmeni z pokladny odcizene.

Lee ihned take vystupovala obrana pani Andrlikove, Kamillou pronetena, to doktor PlachY mohl sestru svou obdarovati, anebo to Ferdinand mohl kradet na tetu nastrojiti a ponevadt se ptitomnemu a hajicimu se vtdy radeji dava za pravdu, nieeho nenamital ani major, kterY jak o vine Ferdinandove tak i pani Andrlikove pine byl ptesvedeen.

"Jak vy bratti se srovnate," pravil aby koneene ptitel k vlastnimu Adelu sveho ptichodu, "na torn nyni nezateti, ale ti, kteii ze ztraceneho testamentu okkavali prospkh, musi bYti uspokojeni alespon ureitYm slibem, to clostanou, co jim bylo odporueeno. Je tu ptedevAim domovnice Pazdernikova, ktera dela nejhtft—" "Pane majore," zvolal Ferdinand a sepjal pied nim ruce. "Zatid'te, udelejte Ate, co uznate za dobre. Vechno schvaluji. Vy jste mne vlastne nikdy neznal, ja jsem od kosti dobrST elovek. Ale kdy jsem se domnival bYti v pre,vu a kdyt jsem byl dratden, tu jsem si take postavil hlavu a tak se to tedy stalo. Ted' ptistupuji na Itechno, co tadate, vtclyt' vas znam, jste mut naskrz poeestnY a vite-li, to tatinek ty odkazy skuteene uoinil, ja proti tomu nejsem a nebudu."

"Prod jsi tak nemluvil hned," znovu dodal Ondtej, opravdovou jsa jat litosti nad osudem bratrovYm. "Ondteji, vyrovnej to, vyrovnej to fge, ja, ptedem souhlasim. Doktoru Horalkovi podepsal jsem zde pied hodinou pinou mot, aby jednal se mnou a on tikal, to nyni pouze na tobe zalee!. Bud' tak dobrY a neein tacInS7ch Kdo pak si pomyslil, ze by otec tak brzo zemtel Tam ledacos nebylo v potadku. Zde mi byly ukazany skvosty, nalezene u pani Andrlikove a brillantovY nahrdelnik, na kterem si maminka tak zakladala, pti tom neni. Kam se podel? V kase nekdo byl, to ptipou gtim nyni sam, ale ja to nebyl, jinak bych si to, co mela teta, byl vzal sam."

Major byl zase v nesnazich a byl v nich i Ondiej slyk o brillantovem gperku, k nemut se ptiznavala Kamilla, to ho dostala od strYce. Led Ferdinand ve sve tisni si rozpan tech nevgimal a jen se snatil, aby povolnosti a mirnosti bratra a majora si naklonil.

"V pokladne schazely take dlutni npisy, podie kterYch jste otci svemu dluhoval sedmdesat tisic zlatYch," vyrazil major. "Ty upisy take schazeji."

"Prosim, panove, to naleti do vyAettovani," pterutil hovor zase vy§ettujici soudce. "Mimo soukrome zaletitosti nemohu ptipustiti nijake domluvy nebo obvinovani. ()statue musim prositi, aby hovor viThec byl ukonden."

Strana "Za tebe tedy smi jednati doktor HorAlek?" tazal se OnPej. "Ma mou pinou.mot, Ondreji. Co nim ujednaA je jako se mnou ujednano."

Toto prohlateni stadilo. Veru, to si ani mojor ani Ondiej neptedstavovali, to najdou Ferdinanda tak povolneho. CO dociliti se dalo, docilili.

Kapitola XVII. Narovnani.

Pied soudni budovou major a Ondtej kratkou jate men poradu, jejit vYsledkem bylo, major sednul do fiakru, aby ptedeligim domovnice Pazdernikova ptines1 zpravu, to nepottebuje se jit v nejmexitim nejake Ajmy obavati, kdetto Ondtej sedl do povozu druheho, aby podobnou zpravu ptinesl staremu Piskaekovi a bratranci Vavtinci Plachemu.

V domnence, to Piskadek i Plachy bydli na starem miste v KoMtich, dal se vezti sem, ptes Palackeho most, jent kdysi jej tak rozeiloval, to vybiral se tu krejcar mostneho, kdetto u vysoke ncte mival most Karluv, ponevadt ptejiti se tu dalo zaclarmo. Veru, to posvatnost mostu Karlova v teto okolnosti me sve vysvetleni.

Ondtej jel Plzeriskou thdou do Ko git. Jak se tu vse zmenilo. Elektricka draha, nove, pytne budovy. Dilmlichvate Bartok byl strten a zvedala se tu stavba nova.. Na leteni ptipevnena byla velka, firma, hlasajici, to stavebnikem jest pan Bartot. Vida, jak kramat se zmohl a nebyly to asi jen penize poctive nabyte,' jet" pomohly mu k novemu domu.

Povoz ptejel. Na miste, kde bydlival eek, taktet zvedalo se nove staveni gte nadherneho eintaku.

Kam odstehoval se Piskaieek a bratranec PlachY? Zahy zvedel Ondtej poptavkou, to Piskdeek bydli na Smichove a fiakrista PlachY tat. Dal se tedy podle udane, adresy a nelitoval toho omegkani. Alespon videl kus nove se rozMkujiciho mesta, kam by byl jinak neptitel.

Dojel k bytu Piskadkovu, lee ani on, ani fiakrista PlachY nebyli doma. Od deti Placheho, jet hraly si na dvote, jen slysel, to pan inspektor a tatinek tli hned z rana do Prahy.

Ondtej se tedy vratil do Prahy tat a nemYlil se, kdy ptedpokladal, to asi obe hledane osobnosti najde zase doma v dome oteove kam vedla je zvedavost, jak stoji dedicka, jejich zaletiitost. Byli skutedne pohromade s domovnici Pazdernikovou v jejim byte, vaiednou konajice poradu, jako taktiky by mei utiti, aby dospeli cilii syYch. Vojevildcem byla domovnice a houtevnatYm jejim spojencem byl fiakrista PlachY, ktext zcela spravne rozpoznal, to podia toho, jak dopadne Pazdernikova, dopadne te'?, ram. ProstSr ten mut, kterY by si byl dal radeji ruku utnouti, net aby za tivobyti sveho strYce byl ptijaI nejakou podporu a kterY do dnes take nevedel, to kdysi jeho Lena, kdyt bida a nouze byla u nich nejvet gi, v pravem slova smyslu byla u stareho advokata tebrotou, ten nyni jit ani okamtik nevahal, aby po strYci pkijal odkaz kovskeho jednoho domu, ponevadt odkaz ten nebyl tadnou almutnou, nyThrt uskuteenenYm pravem. Kdyt mu od majora byl scleleno, to nachazi se mezi dedici, to nejde tu o nepatrnY jen nejakY odkaz, nYbrt o tolik, co nazYva se jmenim, nevahal a dostavil se k otevieni testamentu. A ponevadt se ten testament nenalezi a ponevadt major, aby upokojil sezvane sve hosty, hned sdeloval, jaka ustanoveni testament obsahoval, tu zvedel take, to podilem mu ma phpadnouti titkovskY dam, jeden z dvoti die jeho volby a bylo to snad pravYm ttestim pro fiakristu Placheho, to testament dotyenY nebyl nalezen, nebot' nenaddle to §testi bylo by mu popletlo rozum. Tak nesmel ptedeasne jasati a tak uvyknul pozvolna myglence, co ma k oeekavani, jestli — se testament najde. Prozatim mohl se drteti jen slov majorovYch a tech se drtel kteeovite, stejne jako domovnice. Pazdernikova, ktera sva prava take jen odvozovala z toho, co major prozradil. Major musil uskutedniti, co letelo ve viii doktora Placheho. Major byl tak pevna opora, to vlastne dedickou svou zaletitost povatovali za ponekud odroknou, ale to by dedictvi mohlo bYt pochybne, takova mytlenka byla jen zpisobilou. aby dratclila, ale praktickeho vYznamu podobne pochybnosti namely.

IStrana 16 bral vubee existenci testamentu v pochybnost a byl ptesvedeen, ze napsal-li vlibec doktor Pla.chY nejakou posledni vuli, 2e se jen podrobil natlaku a 2e pri nejbli2Si vhodne pkilaitosti Piskdeek jedinY nechoval nijakYch nadeji, sam dotyenou listinu zase znieil.

Ten tedy k nemale mrzutosti Pazdernikova nesliboval si z celeho pozirstalostniho tizeni pranic "Ja jsem doktora Placheho znal," pravil pozvednuv poradni sylij hlas. "Jesli nejakY testament napsal, udinil tak jen pod natlakem pana majora, kterY mu stale sedel v tile, aby udelal potadek. Ale doktor PlachY jiste zase katdY slit:1j testament znieil a ja jsem pri Ferdinandovi, 2e sedi vlastne nevinne."

"2e vas takova tee nemrzi," rozhorlene zvolala Pazdernikova "Pamatujte na mne,ze jsem se nemYlil," dokladal Piskaeek. "Za dvacetkst let Clo y& dloveka pozna. 8patne pochodi, kdo si dela nejake nadeje. Ja piece bych mohl take natikati na nespravedlivost. Oi je to krev, ktera proudi v iilach ditete me dcery. Je to Ferdinandova krev a doktor PlachY, byl pravY jeho dedeeek.

Odkazal tomu diteti neco? Neodkazal. A prod?

Proto 2e nemusil, ponevad2 podle zakona nema nemanklske dite 2adneho prava. A prave tolik prava mate vy. A kdybyste se chteli pustiti do soudii, 2adnY advokat vas nebude chtiti ani zastupovati. Pokrei rameny a rekne, tie to nejde. Kdybych prodal svou vysazenou rentu 50 zlatYch mesiene, za 50 zlatYch pro vkchny easy, jeSte bych udelal dobrY obchod. Nikdo nedostane nic, to je ma tee a dejte pozor, 2e mezi nami bude take sam pan Ondiej."

"A to kdybych mela prosouditi posledni sukni, tak ji na to dam," zvolala Pazdernikova a s pohledem zkejme nevalnosti pohlitela na Piskadka. "Na to bych se podivala. Ferddeek je zavtenY a podivate se, jak bude hezky povidati.

Ja ho znam a ne vy, pane Piskaeku. Ten v2dycky byl hned na hromade, kdy2 jsem mu uka,zala zuby. Ted' je zaftenY a bude povidat, kdo to vlastne spletl."

Pani Pazdernikova mluvila o syYch zubech jen obrazne, nebot' v horni ptedni dasni mela jen dva stare kokinky a v dolni tii jeSte cele, ale 21ute a vyenivajici jako u hlodavcil. Pani Pazdernikove, chtela jen iici, ze Ferdinandovi bylo v2dy tteba jen razne se optiti a pak hned.

2e ztratil vSechnu zmuhlost.

"Uhlidate, 2e Ferdinand povi v§echno," pokraeovala s ptesvedeenim domovnice, "ale to je pravda, ze bude ptede ySim svadet na jine. on se nas ujme ritad a dost re.zne s tim zadal, ani bych si byla nepomyslila, ze takova pany hned beze vSeho take zavkou. Beze vkho to vlastne nebylo, ale tu starou meli streit do diry a ne ji odvakt na kliniku. Tady to jedine podeztele zadina. Bude blaznit a kdo pak Cloveku mirk ylezti do hlavy a v takovYch padech pani doktoti v2dycky keknou: je blazen. A kdy2 vSechno utichne, pak ten blazen s vy gizenYch penez 2ije pohodlne dal. Ale na mne si s tim nepkijdou. Ja musim dostat sve a kdybych posledni sukni mela prosoudit."

"To prosoudite," podotknul Piskdeek.

"Z vas za tech Sestadvacet let, co jste seal nahote v kancelati se advokat piece jen nestal," s opoyr2enim pravila Pazdernikova. "Vy jste jako ten Job, co tekl pan Bull dal a pan Buh vzal. Ne, pan Rah dal a pan Bah nevezme, tikam ja, tteba 4 nepattim do bible. Vid'te, pane PlachY, my se nedame."

Fiakrista, svedeil, ale s nejistotou piece jen pohlikl.na Piskatka znaleho pray.

Piskakk yarovne pozvedl prst, pohlikje na Vavtince Placheho.

"Jen vy se do nieeho nepouStejte," "Pidte se podle mne, ja piece -take pry mam vysazenou pensi, ale ani krejcar bych na to nedal, abych ji snad vysoudil. Vy vite, jak yam 112 jednou bylo a jen se pamatujte, ze vas tatik pro same soudy ptiSel o cele jmeni. Vy ted' mate sve sluSne 2ivobyti a nenechte se zase o ne pkipraviti. lidera a dnes yam ji2 kone stoji, poneyod2 jen potad jste za syYm dedietvim.

Tak to by zase zaelo od pet k nieemu. Dokud nebudete miti jistotu, ani krok bych za svym dedictvim neclelal, V rukou to ma pan major a

VESTIsliK pan Ondrej. Ten-li ptijde k svemu, prijdete k svemu ta a ja taky a my vtichni."

Fiakrista tazave zase pohlitiel na domovnici Pazdernikovou.

"Pan major a pan Ondicej!" pravila tato s podeztivavYm ptiz yukem. "Tem ted' nejde o nas, panu Ondtejovi nejde ani o sebe, ale o pani tetu a o jeji. dceru, ktera v torn ma jiste take sve prsty. Ja nevim, co na ni vidi. Ze pry si ji chce vziti. A to tak, aby pani tchyne se dostala do kriminalu! Jen se podivejte, jak u2 jezdeji po advokatech a jak ut to chteji ututlat. Ja, si vezmu take advokata; par grosu mam a ja, to na to dam. Ja vim, jak se no, Ferdinanda poradne uhodi, tie povoli a tie nam da, co nam bylo porueeno. 'Wok jsem si to perne zasloutla!"

Fiakrista 2iye svedeil pani Pazdernikova a prohlasil, 2e ptistupuje k tomu, aby si vzali advokata spoleeneho, vybizeje Piskaeka, aby pkistoupil ku sdrukni jako tteti.

Lee Piskakk vrtel starostlive hlavou, a jal se znovu vykladat sve nazory.

Poradni tuto schirzi pteruSil Ondtej, jen ptijel hledaje Piskaeka a bratrance Placheho, aby jim sdelil poteSitelnY vYsledek rozmluvy s bratrem Ferdinandem, kterY uznaval testament otctv tak, jak major jej mel v pameti.

Tim vlastne pova2oval cel' ten neblahY spor za skoneenY a Ferdinand beze vkho mel bYti puSten na svobodu, teta vracena dceti, aby ji opatrovala, nebot' — Ondkej ptidaval se ji2 pine ku ptesvedeeni Kamilly, ae matka jeji jest nevinna, k ptedmety u ni nalezene bud' otec sestte sve daroval, anebo 2e Ferdinand krade2 na ni nastrojil. Tak hlubokY mela Kamilla vliv na vSechno nazira.ni Ondtejovo.

Vstoupiv do bytu otcova, nalezl majora ye spoleenosti doktora Horalka, bYvaleho koncipienta doktora Placheho, jen sam nyni mel rozsahlou advokatni kancelat.

Major vital Ondteje s uspokojenYm pohledem.

"Jsme vlastne tam," pravil, "kde bez hroznYch tech nasledkil mohli jsme bYti ode vgeho zadatku, kdyby Ferdinand byl hned povolil, jak zvedel, 2e ja a doktor Pokorny jsme na vlastni oci videli a detli novY testament."

Ondrej pratelsky podal si s doktorem Horalkem ruku.

"Pan doktor zde ma skuteene* od Ferdinanda pinou moc, aby vSe vyrovnal," pokraeoval major. "A pan doktor chce uznati, 'tie pozilstalost ma bYti rozdelena tak, jak ja a doktor Pokorny chovame posledni vuli na geho pritele v pameti, to jest, tie vy, Ondreji, budete stejnopravnym dedicem s Ferdinandem a k se vyplati odkazy, jak v testamentu byly stanoveny."

"To jest," hned opravuje skoeil mu do teei advokat Horalek, "vac ma se v podstate tak, jak pan 6ejka uvadi, led ja mam take za svou povinnost, abych hajii, see mohu, prospech sveho klienta. Chci tedy uznati stejnomerne yak pravo dedicke, pane PlachY, ale ye velne veci se rozchazime s panem majorem-On chce, abych uznal take . domnele naroky jakehosi yaSeho vzdaleneho ptibuzneho Vavtince Plachho, pak stareho Piskaeka a koneene domovnice Pazdernikova. Toho, myslim, k neni naprosto pottebi. Tak, jak veci stoji, nikdo na svete by neptinutil pana Ferdinanda Placheho, aby snad uznal testament, kterY neexistuje, kde2to v kapse ma testament sveddici jemu. Led pro dobrou vuli chce uznati naroky vase, pane PlachY, v pkidine odkazil ovSem trvam na tom, 2e jich neuznavam a to, pane PlachY, je ve stejnem vakm zajmu vakho pana bratra. Testament 2adnY tu neni a to je rozhodujici moment, to jest, je tu testament, svedeici pouze panu Ferdinandu Plachemu, tedy z jeho strany je to dalekosahly ustupek. Ale bud'si. Je spravedlivY a sluSny. SluAne take bude, kdy2 tem domnelYm odkazovniktim se ptitkne nejake odbytne, aekoli y , a nemohu to dosti easto opakovati, nenale21 jim podle zakona pranic Je tu ptedevSim ten vzdalenY ptibuznY, Vavtinec PlachY, kteremu pry byl odporueen jeden 2i2koyskY dam. Ja myslim — " "Ten dam musi take dostatit," pteruAil advokata Ondkej, j en2 s nelibosti naslouchal, k take jeho narok dini se zavislym na dobre bratrove. "A pokud se me osoby tide, nepkijmu ani zbla snad z pouhe milosti, nSTbil jen jako

Ve stf.edu , dne 30. bkezna 1933. sve pravo. ostatne, kdy2 Ferdinand uznava., mute take jednati sam. My poekame a jen se starejte, aby byl p,ropu&tkn. Potkeba preee jen Mei, tie jsme srovnani a pak netteba prostkednikii."

Advokat zaporne vrtel rukou.

"Tak rychle to bohutiel nejde, kdyti jednou maji idady v tom sve ruce," pravil. "Ja musim ptijiti s hotovou udalosti a jeSte jest otazkou, jak dalece mu poslou2im. V podobnYch ptipadech ovkm jest v2dy zahodno, aby soukromopravne naroky byly vyrovnany a- ty ja vyrovnati chci. Jsein spinomocnen, a udinim vSe, co bude meho mo2neho. My tedy pro svou osobu jsme vyrovnani, ze ano? Ale ted' nastupuji osoby cizi a tu bych odporueoval, abychom neptistupovali na nic. Jedinou domovnici Pazdernikovou uspokojime, ponevad2 vlastne celou tu kiamitu syYm udanim zavinila a nepochybne by boutila dale. Ja jsem pro to, aby se s ni vyjednavalo. Snad vezme etvrtinu toho, co mysli ted' v nejkrajnejeich syYch narocich, ale ostatne nikomu nic."

Ondtej pohledl yYznamne na majora. Bratr asi veal, prod si tohoto advokata zvolil za sveho zastupce. 0 doktoru Horalkovi bylo skutedne znamo, ts e bezohledne dovedi stihati sve protivniky a 2e bezohledne v2dy jen hajil prospech svYch ldientli, 2e radeji se soudil do nekoneena, net aby ochotou ke smiru hledel sporne naroky vyrovnati.

"Naopak," pravil Ondrej. "Vgichni musi dostati to, co jim podle vale otcovy melo ptipadnouti a to vi pan major — " "A doktor Pokorny tea," uspokojene dokladal major "Mne to nyni pripada, jako by niaj pritel, davaje mne a Pokornemu sviij testament eisti, byl mel naprizozene vnuknuti, aby pro vSechny pripady zachovana byla jeho ustanoveni."

"Ale, panove, prosim, pane PlachY, nebud'te sam proti sobe," 2ive namital doktor Horalek.

"Tu jde o tisice, ktere by se zbAhdarma vyhodily. Mam test zastupovati zajmy sveho svefence a to musim diniti podle sveho nejlepSiho vedoml a svedomi."

"Svedomi mnoho pki torn neni," trpce phpomnel Ondrej. "Jste-li pinomocnikem bratrovYm, pane doktore, pak predev§im chceme, abyste vyslechl nas. Pan major yam sdeli, jak' byl obsah testamentu a podle toho a jen podle toho mute bYti dale jedna,,no. Podle pameti pana majora ma dostati mtj bratranec Vavrinec Plach' jeden ze 'tiitikovskYch dome podle sve volby a musi se mu tedy iici, aby tu volbu vykonal. Piskieek ma, dostati dotiivotni rentu mesienich 60 zlatYch a ty musi mu bYti ihned poukazany. Kamilla ma dostati — " Ondtej ustal, nebot' Sperky, ktere byly die vYpovedi majorovy Kamille odkazany, nalezeny byly u tety Andrlikove a slokny byly nyni u soudu.

"Pokud se sleeny Kamilly Wee," rozhorloval se doktor Horalek, "musim pi-iznati, tie jeji narok je nejproblematietejSi. Ona je ph nejmenSim prave tak podezielou, jako sama pani Andrlikova a ja, take v priane jeji ueinim soudu sve navrhy. Ona je nutne podeztelou, a jako takova musi bYti take vyslechnuta. Je to jen v zajmu vageho pana bratra, pane PlachY — hned objasfroval, vida kabonici se Belo Ondtejovo. — "Cirn vice podeztelYch, itrn lope pro neho a tu mluvim zcela otevtene. Pkedev gim se musi hledeti, aby vas pan bratr byl ze vkho venku a pak se budu starati, aby z toho yySli bez pohromy take vagi ptibuzni, prave proto a jen proto, ze jsou vasi pribuzni."

"Kdyti bratr uznava, ustanoveni ztraceneho testamentu, je to piece jiti jen zaletiitost soukroma. Bratr panu majorovi a mne rekl, *tie yam dal pinou moc, abyste vSe s nami vyrovnal, tak jak si to sami prejeme, a proto buditi v tom smyslu take jednano.' 0 nejakYch sratikach, odpirani a obmezovani nem .02e bYti ani reel. Jak se ma fge uskuteeniti, tomu rozumite, vy, pane doktore, a predevSim jen jde o uspokojeni znepokojenYch odkazovnik0, tie se jim prohlasi, tie jejich naroky se pine uznavaji. To myslim, tie take jen pottebi soudu sdeliti, aby Ferdinand byl zase propuSten na svobodu a aby neblaha to zaletiltost byla sprovozena se sveta," 2.0kradOVII•331.1

ye sttedu, dne 30. bfezna 1938,

Wain pro Spanelsko.

(Pokraeovani se strany 2.) peaku a bylif doporudeni pro svou stateenost, inteligenci a odvahu. Za dva mesice i mene byli hog i poslani na frontu. Meli za sebou jen dtyficet hodin letani. Nejste-li letec, nepozastavite se nad tim, ale byl to zatracene odvatza to yam rueim. Byl jsem ureen na misto blizko Cartageny jako pilot ye gkole pro bombardery a kulornetaky. Letal jsem na stejnYch starch Breguetech a nekdy na starch torpedovYch bombardovacich Vickersech. Potorn jsme tam meli jen zastaralY vysokokkidlY jednoplog nik. Kdy jste v nem leteli, meli jste stale pocit, ze jste pod de gtnikem a ze se ten deg tnik katdou chvili zavte. Opravdu, nebyl dobrY k nidemu. Nikdy jsem se nedovedel, jak to oblude fikali. V bombardovaci Akole jsem zustal at do 10. ledna. Pak jsem byl poslan do provincie toledske, abych zaletaval na ge nove stroje. Byly opravdu nadherne! Byly dobre na 260 km v hodine a nesly dostatek benzinu a oleje na sedm hodin letu, kdetto drive na Breguetech jsme mohli bYt ve vzduchu jen etyti hodiny. Nyni jsme mohli vzit na palubu piny naklad 24 bomb (po 300 kg), pilota, kulometeika a nage dtyki kulomety vpfedu. Na jednom z techto novYch strojii jsem sloutil jako pilot na centralni fronte v polovici ledna 1937.

Kdyt jsme vytahli tyto nove stroje, meli jsme svfij prvni boj za spravedlivYch podminek s Francovci a dali jsme jim yYprask, ze non nezapomenou. Franco hnal fitokem na jaramske fronte. Odstartovali jsme,.eskadra patnacti novYch strojii, chranenYch 25 stihaekami, vgechny Chatos.

Leteli jsme ye vYgce asi 300 m. Nagim diem bylo bombardovat oddily shromatd'ujici se na jaramske fronte a zakopy na ni. Net jsme dostihli k zakopove linii, utvotili jsme sevfenou formaci. Po tfech skupinach a zvet gili jsme vzdalenost mezi jednotlivYmi skupinami. Kdy jsme byli asi 3,000 m od nageho tile, spustili jsme se doh). pinYm plynem. Mtn jsme se k zemi pod uhlem 45 stuptiii a zahajili palbu na zakopy. Katde letadlo melo etyfi kulomety a vystkelil jsme 1,800 at 2,000 kulek za minutu. Byla to stra gliva odveta, asi takova, jakou nagi dostavali po dva mesice, ani by meli vyhlidky na to, ze se jim podati oplatit nepkiteli stejnou mind.

Nagi taktikou bylo zahajit palbu ye vYgee 1,000 m a pak se snesti asi na 400 m nad zakopy. 12 kulornetti kdy spusti s tri letadel soueasne, dovedou udelat na zemi opravdu peklo.

Pak, kdy jsme byli ptimo nad zakopy, shodili jsme svfij naklad bomb — 72 bomb ze skupiny tki letadel. To nemohla yydrtet opravdu tadna, lidska bytost. Videli jsme, jak se po ystalecke giky rozlomily a zadaly utikat. Ubozi chlapci nedovedli spoiknout svou vlastni medicinu. Opougteli sva mista u kulomet y a utikali 'demi sinery do krytti divoce, jak rozpla geni kralici. Katde z nagich letadel shodilo s yYch 24 bomb. Na zemi bylo proste peklo — krupobiti kulek a pak hromobiti bomb. To prase znidilo Italy u Guadalajary o mesic pozdeji. Nikdy nezatili nee° podobneho — a proste to nesnesli. Tam u Jaramy jsme zastavili Fraucil y postup. Byl nucen zilstat stat a zakopat se. To byla jedina ochrana, kterou mel pled timto druhem leteckeho utoku.

Tak to trvalo nekolik dni. Prvniho dne jsme podesili neptitele na vela cafe. Toho dne jsme podnikli tti slutebni lety, posledni ye tri odpoledne. Pfi tomto poslednim jsme byli napadeni italskYmi letadly. Mohlo jich bYt trivet at etyfleet. Nas bylo patnact a byli jsme chraneni patnacti stihadkami Chatos. Jich bylo vie a mysleli, ze tentokrat nas rortrhaji na kusy.

Nagi stihaei, ve tfech skupinach po peti, byli nad nami ye vYgce od 1,000 metro do 3,000 metro. Skondili jsme bombardovani. Leteli jsme ye vYg ce jen 500 m a chystali se k navratu domu.

Italska letadla se na nas vrhla. east jich napadla nas, druha Cast se pustila nahoru za stihadkami Chatos. Nemohli nas napadnout zdola nebo ze zadu, ponevadi jsme leteli /AM niz-

VtSTNiK ko, Neznali nas novV typ, proto se dopustili osudne chyby, ze nas napadli z predu bylo jich asi patnact. A ted' propukl ohilostroj. Byla to divoka valedna vkava. Nate kulomety nam rozsekaly na eumacich strojil v gechno, co jsme meli. V prvnim iltoku spadlo dolt' Best poystaleckych letadel, rozbiv ge se na jejich vlastni linii. Zatim shora padalo dalgich nekolik italskYch strojil. Chatos mezi nimi zle Vetgina z nich padala fipine bezvladne. V tomto jednom boji jsme sestfelili devet Fiatil a neztratili jsme ani jedno letadlo. Bylo to po prve ye valve, co jsme Francova letadla srazili s nebe jitne od Madridu.

Nevim, zda jsem sestfelil nejake z povstaleekYch letadel, ci ne. Nemiltete to fici, ponevadt letite v se ykene formaci po ttech a v gichni polite huste na nepfitele. Je nemotne poznat, ci kulka srazila skuteene letadlo. To je rozdil mezi stroji ye svetove valce a dnes. Od 1914 do 1918 to bYval vet ginou souboj jednotlivdi. Ale moderni letecka valka je skupinovY boj. Cela taktika zaleti v tom, udrtovat svou formaci: d ye letadla leti na nepfatelskou skupinu, katde strili na jedne strane a tfeti stfeti ocas obou. To je pfidina, proe je tak me.lo zpres o vynikajicich individualnich letcich ye Spanelske 'cr ake. '26,dn.S7 pilot se nernfite pochlubit, ze sestfelil sam nejake nepkatelske letadlo. Je to boj ve skupinach, to je to.

One noci jsme se yratili, ani jsme ztratili jedine letadlo. Byli jsme ve velmi dobre nalade, musim pfiznat. Ale upkimne fedeno, obydejne kdy se vracime, se necitime jinak, net kdy jdeme do boje. Stale (Mame plany, co podnikneme veder. Chceme-li jit do kina, koupime si' listky napted a vezmeme si je s sebou do boje, abychom neztraceli mnoho dasu v phpade, ze bychom se v boji zdrteli. Vtdycky jsme pf edpokladali, ze se vratime nazpet do kina. Nage letigte byla 100 km i vice za liniemi. Vzdalenost nic neznamena. Bombardovali jsme povstalecka, kasarna v Zaragoze nebo jejich leti gte v Seville. Pti akenim radiu na gich letadel je to docela proste. Franco udrtuje sva tetka bornbardovaci letadla co nejdal od fronty — na druhe strane u portugalskeho pomezi. Dela to proto, aby potom neptatelska letadla mela dlouhou a nebezpednou cestu Nag e chatos proste delaly Flab:1m peklo. Italgti piloti bojovali statedne, ale na gi lido je ptedeili a pfelstili. Dostali jsme jedenact nepfatelskYch letadel a neztratili jsme tadne. Jen nam zabili dva kulometeiky a tin z na gich letadel musela nouzove pfistat za na gimi liniemi.

Pfesto score bylo potad 11:0 pro republikany.

Od to doby francovci dostali zfejme pokyn, aby byli opatrni. Pozdeji na nos uz nikdy ne gli z pfedu nebo zdola. Vzali si ponaudeni.

Od to doby bylo nejakY vas ticho. Nebylo vetg ich patek, az pfitel napor po ystalet, chtejicich prorazit u Guadalajary a vrazit do Madridu ze zadu. Pamatujeme se, ze tam hodili etyki divise eersty Ych italskYch oddilu, mezi theeti a etykiceti tisici yojakil.

Guadalajara byl prvni pfiklad opravdove spoluprace mezi na gi pechotou a letectvem.

Vetg inou to bylo zasluhou na geho letectva, ze byli Italove rozpra gerni. NazYvame to druhYm Caperettem. Vybojovali jsme za den vice bitev net kdykoliv pled tim. Udrtovali jsme stale vzdugne nalety za jakehokoliv podasi, a nekdy bylo podasi opravdu stra gne. Ale museli jsme to cleat, abychom zachranili Madrid pied nebezpedim tohoto tateni. Rortrhali jsme tuto valid se mechanisovanou ofensivu na cucky.

Byla to nejhroznej gi podivand, jakou jsem kdy videl. Nevyrovna se ji nic, co Hollywood kdy natoeil z hrazypinYch davovYch seen.

Leteli jsme v eskadrach po 15 letadlech, jeden za druhYm. Byly tam posilany jako viny, sotva jedna skoneila svou praci, pkiletela druha a zadala fadit tam, kde prvni pfestala. Myslim, ze vet g inu easu bylo tenkrat ye vzduchu nejakYch osmdesat at devadesat letadel. To vlastne zarazilo postup Itaill a dalo na gim oddirt= vas provest protifitok a zakopat se. Ale meli jste bYt ph tom, abyste videli, juke to bylo ye skuteenosti.

Bylo tu skoro etyficet tisic ktefi prorazili nag e lady, kde jsme byli nejmene phpraveni. Byli dokonale motorisovani, tanky a velke nitkiadni automobily 'napIdene oddily,

Strana 17 hnaly se s fevem po asfaltove silnici, Meli obrovskou vYhodu v poetu a pfekvapili nal pechotu v nestretenem okamtiku. Divali jste se dolt na tento temnY nekoneenY provaz a zdalo se, jako by se pohybovali uz svou fysickou vahou. Cela armada na kolech, razici si cestu a pohybujici se tak rychle, jak rychle tanky pied nimi dovedly klestit prachod.

Dostali jsme rozkaz zastavit vedouci oddily.

Prileteli jsme tam, patnactielenna eskadra v sevfene formaci. Shodili jsme v gechny bomby, ktere jsme men, na tanky vpkedu a na silnici — tuny vysoce vYbugnYch latek. Leteli jsme ph tom nizko, abychom se opravdu neminuli cile.

Za dye minuty se tanky a silnice promenily hotove jatky. Tanky letaly do povetti, pfevrhovaly se a zatarasily cestu. Potom jsme si na mugku oddily v nakladnich automobilech — a celou to dobu na ge pechota postupovala k oddiliim a fitotila. Byl to dobre sehranY pozemni i vzdugny fitok, nejdokonaleji provedeny manevr, jak se nam podafil v tak velkem mekitku.

Vagina italskYch oddila nebyla pied tim ye skutedne bitve. Anebo byli-li v Habe gi, odnesli si z ni ApatnS7 nazor na to, co valka ye skutednosti je. V katdem ptipade to bylo vice, net snesli — a bylo to tim horgi, ze jejich jim rikali, ze jedou phmo do Madridu, zrovna tak jako jeli do Addis Abeby. Vide jsem je vyskakovat z tanka, seskakovat po stovkach s nakladnich automobile a prchat, jak jen mohou prchat lide zachvaceni biezmieznYm strachem pied smrti. Byli jako tmave postavy, svijejici se, kroutici, strkajici jedna do druhe a sratejici se na yzajem v jejich gilenem teku nekam, kde by se mohli schovat pied timto degtem smrti. Silnice byla tipine zacpana.

Nakladni automobily se tahly dozadu nekolik mil — nevim koli. Jejich fididi z nich utekli.

Zde kagdY hledel zachraniti jen sebe. Pole byla pina utikajieich vojakil. Nage pechota zahajila straglivou palbu a dal gi eskadry nagich letadel pougtely 300 kg bomby na italskY tren daleko vzadu, skoro u konce teto obrovske kolony. Na zemi musely Wit explose ohlugujiei.

Mohli jsme je slyget i nahofe pies fe y nagich motoril.

Zatim uz sp pustilo na At& tisice a tisiee ItaByli tak gileni panikou, ze mnozi z nich se fitili ptimo k nagi postupujici armade. Fagiste odhodili sve ruenice, tornistry a v gechno. Uteci bylo jejich jedinou myglenkou. Net jsme skon onoho dne fitok, muselo bit po celem kraji rortrougeno na tficet tisic Italu. Kdy nastal soumrak a my se vraceli, pobihali je gte potad kolem hledajice skryt a dlouhe lady prazdnYch nakladnich automobilii a Wee nalotenych munienich vozu staly opu gteny na silnici, po ktere meli pkijet at do Madridu. Celt' den panoval tam dole pekelnY zmatek. A my jsme nepfestavali. Vim, ze to stra gne. To mi nemusite povidat. Ale kdo meal tu valku?

Kdy jsem dostal tu ranu do nohy? Bylo to za nagi prvni ofensivy na guadarramske front& Zadala 31. kvetna ve tri hodiny rano. Snatili jsme se vzit Segovii. Utah jsme rely boti den, at pet letil denne. To je zatracene mnoho, kdy jste to je gte nezkusili.

Prvni dva dny pro gly docela dobfe. Tketiho dne, 2. derma, nepfitel zadal phdavat. Mysleli jsme, ze ten den ut mame pokoj, kdy tu jsme dostali rozkaz okamtite odstartovat. Za sedm minut jsme byli ye vzduchu. Sotva jsme se odlepili od zeme, vypukla stra gna biotite. Vypadalo to s nami zle. Mraena byla eerna a husta.

Kdy jsme se dostali blite k fronte, obloha byla velmi nizko, take jsme museli letet nahoru mraeny, abychom mohli pkeletet guadarramske hory.

Mali jsme etyti bombardovaci letadla — letel jsem v jednom z nich, jak obydejne — a by doproveseni 25 stihaekami. Nesnes vgak li byla v tom, ze v patilacti z nich leteli piloti novaeci. Dostali pokyn, aby se nepou gteli do boje zblizka. Nute, nepustili se. Vleteli do toho pfimo, a museli se z ffavy probit spolu se zbytkem nas. otyti z nas, v tfimotorovYch bombardovacich strojich, jsme men rozkaz znidit soustfed'ovani delostfelectva v La Revenga. Byla to toho dne na ge posledni prate.

Kdy jsme pfeleteli Guadaramy a proleteli (Dokondeni na strane 20.)

1./.1.

Cl

Kalendai podnikii Cela bratrska rodina SPJST zajmove sleduje ruch a einnost v sdrutench ladech a k van pfehledu, co se kde chysta, zavadime tuto "navestni tabuli" na nit zatadime doele zpravy o podnicich sbrattenj ich tada, budcu-li nam ptedem sdeleny. ' CO RUDE:. ✓ nedeli 3. dubna v Seaton, Tex., v sini fadu Hvezda Texasu cis. 47, — HumoristickSr yeeirek, potadanSr Sokolem. Zaeatek v 7:30 veeer. ✓ nedeli 3. dubna v Dallas, Tex. Ochotnici tadu Pokrck els. 84, sehraji veselohru "Nage tchS.Tne odzbrojuje". Zaeatek o 5:30 odpoledne. ✓ nedeli 10: dubna, v Nelsonville, Tex. fad Vesmernost cis. 68 bude miti daLei uvadeni novS7ch 'diemu a to pootem dvaceti. Broth tohoto radu spolu s orgamsatorem Ign. Aenkytikem pfipravili touto skuteenosti mimotadne pfekvapeni jak radost yeemu elenstvu nageho Bratrstva. Zdar jim! ✓ nedeli 17. dubna v San Antonio, Tex. ilád San Antonio cis. 133 oslavi vSrroei jedenadvacetileteho trvani radu v krasnem Pope parku tti mile od Alamo Hights.

V nedeli 17. dubna v Houston, Tex. Sokol sehraje v sini radu 8tefanik na Cottage Grove burlesku "Pepieka z male hospfidky". Zadatek ye 4 hod. odpoledne.

CO BYLO: ✓ nedeli 13. biezna, v Nelsonville, Tex. fzed Vesmernost Cis. 68 uvedl piipadnou slavnosti thcet novkehz, 'den& Sokol hike, v Dallas (jeho eleni jsou vesmes ptislueniky fadu Jaro Cis. 130), provedl min. nedele veeer pusobivou hru se zpevy "Draeba na nevestu". Protote jejich dramatickji kroutek ma spolehlive sily a zku gene retisery, di-vadlo melo nepochybrie pronikavST fispech.

Listarna redakce. Bratr Jos. Koliha ml. ze Skidmore poslal nam pohlednici ze sousedni republiky Mexika s temito tadky: "Teplo je zde ddst ,na prodej yeechno od cigarety at do chalupy. Tady se musi naei tide schovat!" Diky za vzpominku. — Bratr X. v Sealy, Tex: Zaslane nelze v na gem organu uveiejniti. Hled'te urovnat pfatelskou dcmluvou a jestli ni to nepomtte, obrat'te se na zkueeneho pravnika. Organ neni k tomu, aby prostfednictvim jeho sloupea se vyrovnaly spory osobni, veelika nedorozumeni, a pod. Osobne yam davame za pravdu, net ptipad do Vestniku nelze pfipustit. Pozdrav!

Hoste v redakci: V aterST min. tSidne prove pti expedici na geho Vestniku, zastavil se v redakci tajemnik Hl. fitadovny br. J. R. Kubena, meekaje ve West v atedni povinnosti. — Bratr Albert Kfenek a p. Frank Slavik, oba z Cameron, dojeli do West v patek min. tS7dne a pfieli si prohlednouti tiskarnu Cechoslovaka.

Navetevy nas mile poteelly.

PODEKOVANI Spolku Slovanskenau Vzijemne PojiSt'ujicimu Proti Ohni a Bouil. ✓ sobotu dne 19. btezna 1938 v 1:15 odpoledne byli jsme postiteni tim nejveteim neetestim, nage staveni, nag domov nam vyhofel do zaklada. ✓ ten samS7 weer nage dobra sousedka pani Buregova zavalala telefonicky na tajemnika odboeky, Cis. 7. vEast Bernard, kterSt na druhji den pfijel s odhadeim ekodovSrm vjiborem a vec vyeetfili, ekodovou listinu vypinili a my podepsali s vStborem, a dne 25. bfezna 1938 br. taj. odboeky 'Cis. '7. a zaroveli i taj. Hl. U., F. V. Urbish, ptivezl nam bankovni poukazku na ekodu utrpenou. To jest rychle jednani a vyfizeni.

Odporueujeme vgem nagim piatelfun pojieteni u Slovanskeho Vzajemne Pojiet'ujiciho Spolku, proto te rychle Yee vyfizuji a z ylagt' v nagem pfipacle, neb jsme nemeli nit zachovaneho od nabytku a ktere take nebylo poji gteno nikde, jen nas domov. jeete jednou ptijmete na ge podekovani chni afednici Hlavni ttadovny Slovanskeho Vzajemne Poji gt'ujiciho Spolku, kteti jste men

V is 5 IN 15.

Neni nejstra g nej gm ne§testim valka hroznei gi je otroctvi — T. G. Masaryk. i-,ESKOSLOVENSIcir narod zachovava v

tomne dobe klid po vzoru sveho presidenta Osvoboditele, kterji i za nejkritietejei situace pasobil svj-rm klidem, jimt dodaval silu a odvahu celemu okoli. Nebezpedi zasahu nacistickeho Nemecka do zaleeitosti Oeskoslovenka neni bezprosttedni, vlada csl. republiky volila na radu velmoci postup umirnen, aby viva za ztroskotani snah o udrteni miru nespoeivala na Ceskoslovensku, nSTbrt na statech. njich. Nehodla -creak jiti tak daleko, aby to znaell° jakekoliv porueeni statni svrchovanosti.

Do sySrch vnittnich zaletitosti si Nemeckem zasahovati nenecha a svoje meneinove otazky vyfidi si samo. 6s1. republikp, chova se sebevedome, dastojne, neda se zastragiti a pti torn ptipravuje se pro jakoukoliv motnost.

Jake ma Oeskoslovensko opevneni proti du Germano?

6eskoslovenske hranice po cele sve deice 2,200 mil jsou s vyjimkou 150 mil hranic s telskSm Rumunskem tak dakladne opevneny, te jimi v ptipade branneho atoku neptitele neprojde ani mye. Hned po te, kdy doela do Prahy zprava, te rakouskST kanclet Schuschnigg povolan do Berchesgaden k Hitlerovi, poslal esl. generalni stab 100,000 delnikt, aby zapinili opevneni na rakouskSrch hranicich v 90 dnech.

Pracuje se ye ttech smenach po 24 hodin dent* v noci za zate reflektora.

K rumunske hranici zfizena byla sit' dvojnasobnSTch teleznic a rumunske vlade umotneno bylo deskoslovenskou pftjekou, aby podobsystem zavedla az na hranice ny Ruska. Rusko taktet ma dobrou sit' 'ieleznic k rumunskS7m hranicim a mate v pfipade potieby posilati do Ceskoslovenska 50,00 vojalca denne.

6eskoslovensko pfi budovani sveho opevneni melo ptiletitost vyutitkovati pine sySTch zkueenosti francoutskeho generalniho etabu 1:)ti stavbe proslule Maginotovy linie. Ba Francie poslala nejlepei sve vojenske intenS 7ry, aby pornahali esl. kolegam. teskoslovenske opevneni v d-asledku toho je takkka nedobytne. Je to neptetrtitS7 feta povrchnich i podzemnich pevnosti, spojenr damyslnS7m elektrickSrm systemem, opirajicim se o elektrarny v raznSmh mestech a mnohe elektrarny reservni. Mezi to path take z yldetni opatteni na veech vjezdnich silnicich ,aby trucky s vojaky nemohly vfititi se nahle do zeme. Jsou to masivni cementove bloky asi 12 stop vysoke a stejne eirolte, rozestavene stkidave po obou stranach ye vzda.lenosti asi 50 yardu nod sebe na jistou vzdalenost. I za mirove doby auto mute yeti zde nejrychleji jen asi 4 mile za hodinu. Ze,dne trucky nebo tanky nemohou zde projeti. U vjezdu je obrovska oceloya brana, ktera, v ptipade potieby zvedne se ze zeme, aby zastavila neptitele.

Veude jsou podzemni pevnosti, zakopy a pod., do niche mate rychle byti dopravovano vojsko po teleznicich, ktere po nekolik mil pied sySrin cilem jedou tunely, aby chraneny byly pled leteckymi atoky. Veude jsou pevnosti s protivzduchoplaveckymi dely k boji s neptatelskS7mi letadly. Tyto podzemni pevnosti maji nyni posadky o 70,000 mutich, ktere mohou bSti zYST Aeny na 250,000 v 24 hodinach.

Podzemni tyto kasamety postaveny byly i na prodloutenou valku, proto jsou zde sloteny zasoby veech potieb a yojaci zde maji divadla, co do eineni s vystavenim a poslanim vaei poukazky nam.

A vy piatele, kteH nejste jeete nikde pojiete ni, neotalejte s va gim pojietenim, neb nevime kdy nas nee° takoveho eeka, a nechte se pojistit, neni to proto, abychom z toho tetili, ale jest to velika pom.oc v neetesti.

Jsme vagi v tete oddani, F. J. Trojeak a rodina, Midfield, Texas.

ye

WIG JV.

IJI GZ■ ./121, JUJU.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepeanS7 resoludni vSrbor fadu Ptimuti eislo 143 S. J. S. T. v Inez, Texas, vyslovujeme jmenem radu uptimne citenou soustrast portstale% rodine nad amrtim jejich milovaneho mantelb„ otce a dededka, a na geho spolubratra Jesefa Tatera, kterS7 umfel 11. bfezna, po delei eas trvajici nemoci, ve stall 71 let, 11 mesica a.21 dni, v La Salle, Texas.

Zesnu1ST bratr byl jeden z pionS7ra, kdy se na:einci pfistehovali dohl pod Inez, na osadu Ragsdale v rote 1911, kdy byl nag fad zaloten nee 1919, zesnulSr bratr Tater byl naeim pr y -nimtaje k.Pfednkoliaetysodhoval do osady (Benview) ted' LaSalle, kde Si zakoupil menei farmu, na xtere ptebjival at do sve smrti.

Pohtben byl na katolickern htbitove Salle, 13. btezna, za velke aeasti piatel a zna--, much, pohfebni obtady vykonal dastojnk pan Jansky.

Mili pozastali, vime k teece, nesete jeho ztratu, ale budit yarn atechou, ze i my, spolkovi broth. a sestry, soucitime s vami ve vagem zarmutku. Zesnu1S7 bratte, odpoeivej v pokoji, a test budit tve Pamatce!

Za fad Piimoti eislo 143 v Inez, Texas, 27. bfezna 1938: Leo Krause, jr., C. L. Janeeka, Filip Butek, resoludni vSibor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. itid Jiri PodebradskSr, eislo 108.

Jelikot neaprosna ledova ruka zasahla do kruhu nageho 'radu a vyrvala na geho spoluJana Straeika, bratra kterSr zemtel po kratke nemoci ye stati 79 let.

Bratr Stratik byl nejstareim elenem na geho tadu a veemi eleny byl cten a co statidek radii; take vedy se zachovalo. Byl bratrsky ku veem elenfim.

Vy, pozustali, pfijmete hluboce citenou soustrast nad ztratou va geho milovaneho otce a dedeeka a zaroveri dekujeme spolubratrum du Zdrabek Cis. 112., co vykonali za nas pro bratra Straeika. Ket ptijde kdysi doba, te se yam budeme moci odmenit za bratrskou lasku: Za tad Jill PodebradskS7, cis. 108., v RosenJ. J. Vyvial, taj. berg, Texas.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nitepsanSr resoluani vSrbor radu Ennis eislo 25, vyslovujeme timto jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou milovaneho otce a dedeeka, a nageho splubratra Antona Troja,-eka, kterSr dokonal svoji pozemskou pout' dne 24. btezna 1938 ve stati 67 roka, po dee trvajici nemoci. ZesnulSt bratr byl tadnSrm elenem, kterST svoje povinnosti vedy zapravoval a praco-. val vtidy pro dobro radu a Jednoty.

Vy, pozustala, rodino, vime ze jste zarmouce ni nad ztratou vaeeho mileho, aveak budit yam atechou, te my opravdove soucitime s vami vas zarmutek. Zesnulji bratr necht' cdpoeiva, v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dano v Ennis, Tex., •dne 26. btezna 1938.

John Hrabina, F. B. Vrla, Joe Lukea, resolueni vSrbor. obrazky, kavarny a pod. Jsou to veude pasti na, neptatelske tanky a yeelijake jine opevneni.

(1.7e zpravach ze stare vlasti je take o' tomto znamenitem opevneni, jet se povatuje za nedobytne nahlSrm atokem. teskoslovensko ma stalou armadu o 140,000 muaich ( ye skuteenosti asi 200,000) a mute }i rozmnotiti asi na 1,750,000. Je dobte ptipraveno na zasobovani sySrch armad a jak znamenite ma prianyslove podniky yeeho druhu, ktere jsou ptipraveny dati se do shdeb valkykarniite.

Ve stiedu, dne 20. bl'ezna 1928,

ODDIL DOPISOVATELSK Pad Atefinik, Houston, Texas.

Jak krasne se doplriuje bratrstvi a lidskost, byl jsem tentokrate i ja poprve v givote adasten a vidim, ge skuteene v tadovYch sinich Jednoty S.P.J.S.T. tato hesla jsou givYm slovem, ktera nasieduji - din. A jako na krasnY obraz nutno divati se z jiste vzdalenosti, i zde uplyne doba ku posouzeni, deho jsem byl ifeasten a vette, kdyby pii vgem torn nebyla ta nemoc, byl bych se povagoval mezi temi malo apine gt'astnYmi ye svete, neb poznal jsem, 2e mne mate radi a ja vas Vgechny. S bratrskYm pozdravem, Jerry Lebs.

Vygehrad cis. 48, Taylor, Texas.

Ctene, redakce Vestniku, bratii a sestry!

Schaze na geho tadu "Vygehrad" Oslo 48 S. P. J. S. T. na Bayersville, ktera byla odbYvana dne 7. btezna, byla hojne na yStivena, take bratii a sestry dbaji o spolkovY givot. V to schtizi vge drile gite bylo probrano ,takle vgichchni bratti a sestry s veselou mysli odjigdoli, a to jig v pozdni hodine, ku s yYrn domovilm.

Trait° yarn davam \Teat, by jste i v ptigti schazi tak v hojnem poetu se dastavili a pro &lam na gi Jednoty pracovali. Do takove schtze je radost jiti, kdy2 je hodne bratra a sester ptitomno, neb ka gdY bratr a sestra ptitomna mute svoje nazory podati. Kde ale je schage ma.lo braty a sestrami nav gtivena a vabec kde jen atednici tadovi jsou ptitomni, v takovem 'fade to jen "klape"„proto ptijd'te vgichni zase do pti gti schaze, ktera se bade odbYvat 4. dubna v sini iadu Vy gehrad, 'Oslo 48, SPJST., na Bayersville, o 7:30 hodine yeeer.

Na shledanou v ptigti schazi, jsem Va g spolubratr, K. F. Chalupa, tadovY dopisovatel.

Elk, Texas.

"Htbitove, htbitove, zahradko zelend". Byla to zahrada nejen zelend, ale pina krasnYch kvetin rozlianYch barev, kam jsme doprovodili a ulog ili k vednemu odpodinku pi. Julii Va gkovu ye stiedu rano, ktera zemtela v pondeli yeeer ye svem domove p •i Mart.

Pani Vagkova, narodila se na Morava a do Ameriky piijela se syYmi rodici kdy2 ji bylo 15 let, usadiv ge se v Hallettsville, Texas, kde se take 21. fijna 1884 provdala za J. F. Va gku. Roku 1909 ptistehovala se rodina Vagkova k Mart, kde Zila se syYm mangelem na krasne zatizene farms na odpoeinku do sve smrti.

Pani Vagkova byla jednou z tech gen, ktera nemela na ragich ustlano, nebot' zaeatky byly pro ni krugne, ale ona byla pravou rukou svemu mangeli pii vgi praci, a zaroveri vychovala eetnou rodinu, kteti jsou v gichni dobte zaopatfeni, kagdY gije na sve farms. Zesnula byla upoutana na lo ge 11 mesica na galudeeni nemoc, ale snagela sve utrpeni bez reptani. Kdyi jsem ji nedayno navgtivila, iikala n, jak ma hodne ditky, jak se stfidaji by ji ogettovaly, cog byla velka obit' pro ne, nebot' v gichni jsou vzdaleni.

Jeji touha byla, by mohla jen dole bYti s nimi.

Jest to vskutku krasnY ptiklad, kde ditky dovedou tu lasku splatit s yYm rodiefn. Byla milovnici kvetin a take toho ji bylo doptano i pti pohtbu, tech krasnYch kvetin byla pina. svetnice. Byl to dilkaz ptatelstvi, a take byla velka toast lidu z celeho okoli. Obtady v dome smutku i na mestskem hititove v Mart vykonal rev. F. Kearns z Waco.

Zemtelou pi. Vagkovou oplakeva jeji statiekY mangel, pak osm deer, pi. Fr. Vanek, pi. A. R. Borak, pi. Joe Mills, pi. Joe Vana, a pi. A. J. Schneider v Mart a okoli, pi. James Hrineit v Hallettsville, pi. William Bueek v Bay City a p1. Fred Koehile, Waco, a jednoho syna C. R. Vagka pti Mart; 23 vnukil a 3 praynuelty.

Pozastali necht' piijmou soustrast a zeintele budig zeme lehkou. Oest budi g jeji pamatce!, Marie 8majstrlova Vrchol zarponmetlivosti.

Profesor, jen hlecla, marne svaj kapesnik: "To jest mrzute, patrne jsem zapomne1 dorka, kapesnik. Ale hned si musim na nej udelat ugel, aby se mi ti po druhe nestalo."

etrana 19

VtSTNtIC DUlelite upozorneni v§em 'denim *Iiidu

Novg Tabor, eis. 17., S.P.J.S.T. V mimotadne schazi nageho tadu, konane dne . 27. btezna 1938, usnegeno bylo, aby byli vgichni elenove na geho tadu ye Vestniku uvedomeni, aby se do ptigti pravidelne schfize, ktera konana bude druhou nedeli v mesici dubnu 1938, t. j: 10. dubna, v co nejvet gim poetu dostavili, neb nam vgem ptedleha dale gite jednani ohledne stavby na gi spolkove sine. Stavebni vYbor ma jig plan na onu sin vypracovanY, tedy uz nic nechybi jen penize. K vuli tomu ma se pojednati, jestli by se mohl ueiniti nejakY poplatek na elena, anebo nejakym jinYm zpasobem by se ona sin mela splaceti. Neptitomni eleni v teto schazi, jen g bydli v okresu, ge budou poeitani za souhlasici, co se v one schazi ujedna. Tedy, bratii a sestry, piijed'te neb ptijd'te do one scheme, jest to v zajmu vgech nas, co se ye schazi to ujedna.

S bratrskYm pozdravem za tad NovY Tabor cis. 17. S.P.J.S.T. Jos. Siptak, tajemnik tadu Novy Tabor.

John E Mrnugtik, tajemnik stavebniho vYboru.

Markham, Texas.

Ctend redakce!

Omezim se dnes na nejnutnelgi a v kratkosti zdelim, jakou jsme meli krasnou oslavu 13. lokezna u tadu Vesmernost Cis. 68. v Nelsonville. Bylo ptekvapeni pro vgechny, kteti se dostavili, nebot' ptijimali nove eleny poetem 30, cog je opravdu krasnY a povzbuzujici piiklad, ge pti spolegne praci se mnoho doka ge, ale to neni vge, nebot' ten sam tad 10. dubna bude zas ptijimat 20 novYch Mena, take ye dvou mesicich 50 novYch elena je pfekvapujici eislo a nuti ke gratulaci, obzvla gte bratrum, kteti byli napomocni. Na prvnim mists je br. John Mikeska, kterY nerinavne pracoval jak radou tak i skutkem, za co g zasluhuje moje diky, jakog i br. 8iler a mnoho bratra a sester, obzylagte sestry si zaslou gi diky za tak velikou °betavost, nebot' tak krasnot a dobrou svaeinu mo g yam sestry-nojeaprimchnalezti,pro2 za vgechny dekuji. Opravdu, bratii a sestry, bylo to pane se tak sejit a uprimne se pobavit a ukazat to na gi omladine a novYm elenfim, my nepestujem ve schfizich jenom hadky, ale ge se dovedeme i krasne spoleene pobavit a poueit, neb br. Ed. Marek mel opravdu vycitenou fee, ktera byla se zajmem, jak62 i mladeho br.

Chernoskeho, vyslechnuta. Takove schfize kdyg se budou potadat, tak nemusime miti strachu, ge se ta na ge omladina nas bude vzdalovat, prave naopak, ona se nam ptibli gi a prave tim zasadime tu nejva gi ranu tern vYcleleenYm spoleenostem, nebot' i ta omladina to brzy pozna, ge ty vYdeleene spoleenosti maji pro ne pottebu jenom kdy2 jim plati, a jinak jim po nich nic neni. Tak je to, broth a sestry na nos.

Dam za ptiklad fad Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard. Tam neni jednoho mladika, ktery je zdravY, by nepattil do na gi Jednoty a to proto, ze u iejich tadu je potadek a take co chvile to omladine udelaji to, co ona pottebuje, toti2 za.bavu. a za to se k nim ta mlade g zrovna hrne, cog dokazuji eislice 400 elena, tak maid osada, a nyni zase se ptipravuji na nabor novYch m.

Bratti a sestry, nrave v teto kriticke dobe men bychom si na gi Jednoty vagit a se ptipravovat na tu nejvet gi ranu pro eeskY lid. Vy vgichni vite, 'g e vgechny spolky vyloueily eleny, kteti byli ye valce a byla to jenom nave Jednota, ktera je vydr2ovala a zabitYm pniistku vyplatila. JO, jsem jist, kdyby se to melo opakovat, ge by to udelala zas a proto my bychom si ji men va git a ji podporovat. Bratti a sestry, je to smutne pro organisatora, kdy2 ',tilde do domt a slygi: ri, my nemageme brat od vas. nasi chlapci uz toho mail dost, — a jrnenuii yam ty v;c7deleerie spoleenosti. Ani to vyslovit nemohu, otec ni matka slova anglicky neumi, ale deli avail na pospas tern nenasytnSrm ylkum, pro ktere bohu gel nagi Tide z oeske krve praculi a ty laene gelmy krmi zas na gim lidem. Proto bratfi a sestry, kdy2 takovY krajan k yam v rouge beraneirn ptijede, teknete mu, ge mame Ceske spolky, prof nepracuje pro ne. (Mne jeden ocipov4(101: zaplatte a budu delat pro vas).

Kritika doby.

Prosti lids v oeskoslovensku nespolehaji pHmnoho na zahranicni pomoc a fikaji, ze budou bojovat, i kdy g by museli bojovat sami. -New York Times.

OeskoslovenskY lid je lid se silnSrmi nervy.

Je pozoruhodne, ge narod, kterY se nachazi v nejvice ohro genem azemi, v ceste postupujiciho Nemecka, je -klidnej gi net' Francouzi, flegmatietej gi neg Anglicans a rozCiluje se merle nad svou vlastni situaci, ne g daleko vzdaleni Amerieane. — New York Times.

Hodgova slova nagla spasonosnY ohias ye cele Evrope, a hlavne v Nemecku. Nemecko vi, ge to nejsou prazdna slova, ge tu promluvil celY narod. A neni pfehnane rici, ze od to doby, co tato slova byla vyslovena, hrozba proti CSR., tak \Takla a smrtelna, opravdu ustoupila. rod, kterY je ochoten zemfit za svou svobodu, ma nejlepgi vyhlidky uniknout atoku. — Le Peuple, Brusel.

Valy chladnokrevna Praha neztratila klid ani po Hitlerove projevu o 10 milionech zahranienich Nemca. Je odhodlana ke vgemu.

— Nasz Przeglond, Vargava.

Jakekoliv "zapadni" vyrovnani, je g by ponechalo eeskoslovensko jeho osudu, bylo by neeestne a setkalo by se s nezdarem. — News Chronicle, LondYn. • ValeenY material eeskY je velmi dobrY. Jak 8kodovy zavody, tak i ostatni zbrojovky vyrabeji prvottidni material, kterY prodavaji do ciziny. eeska armada je velmi silna, nale gite vycvieena a ma dobrou yYzbroj. Je yYznamnYm vojenskYrn einitelem. — Uj Magyarsag, Budapagt'.

Pied kratkou dobou nav gtivila eeskoslovenska opevneni anglicka komise, ktera ye svem nanejvYg ptiznivem posudku srovnava 6echy s jegkem, kterY ma ostny na v gechny strany a nemage bkti proto uchopen. — De Nieuwe Rotterdamsche Courant.

Wald jsou dues mnohem nebezpeenejgi li byli pied valkou, protote tentokrate nebojuji, aby dosahli itzemnich aspecha, nybr g bojuji za to, co nazYvaji svou cti. — Emil Ludwig.

Dr. Benegovi se podatilo dorozumeni mezi konservativni Francii Barthouvou a Ruskem StalinovYm. Snad tento rispech bude rozhodujici pti zachrane miru pro lidstvo. Z parlam. tedi posl. dr. Stranskeho.

Opovagi se Italie osobovat si ochranu sve menginy ye Francii nebo Moskva sve menginy v Polsku? Nikoliv. Ani Nemecko si netroufa, na protektorat nad Wind v Alsasku nebo v Polsku, nYbrg vybralo si jen Mince v Rakousku a eeskoslovensku a to jen proto, aby melo za,minku tidit jejich zahranieni politiku. — Dr. L. BorskY. Vypravoval jsem kdysi jednomu lidaroutovi o svetove valce a on se divil, jak to, ge Evropane dovedou snisti takove spousty zabitYch neptatel. Kdyg jsem mu fekl, ze jich nejedi, pohledl na mne s hrazou v oeich a iekl, ge jsme barbati, vra gdime-li bez ptieiny. — PolskY spisovatel B. Malinovski.

Ja jsem mu na to odpovedel, ge Jidag zradil Krista za 30 sttibrnYch. Tedy o plat se jedno., to se rozumi, ge vSideleene spole6nosti lepe plati, ale yarn to ma ge napadnout, kdo to plati, zase jenom vy. Jeden obchodnik pravil, ge on nemtige od nas pojigteni vzit, ge ug toho ma moc a jmenoval, tak ge toho mel 15 tisic. "Je se ho ptam, kolik mu daji ty spoleenosti utrgit, pravil ge nic. Tak jsme men debatu, ge jenom elenove Jednoty ho givi, tak z milosti si vzal u nas $500 pojigteni, a jinde ma 15 tisic. Tak Cleni, podporujte ho, tech 15 tisic neztrati: 0vgem, my obyeejne jdeme tam, kde o nas stoji.

Jeden podatenY agent pro vYdeleendu spo-leenost kdyg vide, 2e marn tam dobrk rispech, tak zaeal do na gi Jednoty bit, ge prk to zdvihnem, totig poplatky a ge prasknem. Mistni obchodnik se nas' zastal a fekl mu, ge on vi prof tak mluvi a ge kdyby nebyl v obehode, ge bu mu — atd.

S bratrskYm pozdravem zve bratry a sestry" do Nelsonville 10. dubna o jedne hodine odpo1g. genkYfik. ledne,

Strana 20 LETAM PRO §PANELSKO. (Pokraeovani se strany 17.) trhlinou v mraenech, videli jsme pied sebou La Revengu. Soneasne jsme spattili take velkou skupinu Fiatt a Heinkeln. Byli eili jako hejno kani, bombardujice a 'Alice na na ge oddily. Fagiste byli zrovna tak ptekvapeni jako my. Bylo 8:15 hod. veder. Protok byla boute a pozdni hodina, neoeekavali jsme, ze ve vzduchu najdeme neptatelska letadla, a neptatele se domnivali tote2 o nas. Vyleteli jsme z mraVI a octli se ptimo uprostted nich.

Byl to iftasnY zmatek. Net jsme to poznali, dostali jsme se do boje s povstaleckYmi bornbardovacimi letouny, ale nemeli jsme ani tuge ni, 2e je jich tolik. Videli jsme zprvu jen asi 15 letadel a sedm nebo osm z na gich stihadek se na ne vrhlo. My bombardeti jsme leteli v nebezpeene vysoke vY gce 1,800 m, a pozdeji jsme na to doplatili. Jak jsme my etyti vyleteli z mrakt, videli jsme, 2e u2 boj zadina. Mysleli jsme, 2e nage Chatos u2 vytidi povstalecke stroje, ktere jsme videli. Nevedeli jsme v gak, Ze mame s sebou jen deset zku genYch bojovnikti, a nemeli jsme ani tugeni, k ye vzduchu je na padesat povstaleckYch letadel, vet gina z nich skryta v mracich. Tak jsme my dtyki bombarrozhodli, t- e se pustime do boje. Neni-li to vylotena, sebevra2da nebo neni-li pfesila velika, jdeme vklycky za sv'm cilem at do konce.

Zahajili jsme pti pine rychlosti palbu ptimo na La Revenga a vypustili na ge bomby. Jak jsme je vyhodili, neptateleske stroje se na nas sesypaly. Letadlo nejblik ke mne se vzrialo, ale pilot oheri uhasil. Meli jsme velke gtesti v bombardovani. Vedeli jsme, 2e nemame mnoho easu, abychom bomby rozseli kolem, a tak ka2dY z nas vypustil celY naklad 24 bomb najednou. Byl to divoky CM. Ale meli jsme z pekla ttesti a spousta jich dopadla zrovna na soustfed'ujici se delosttelectvo. Nagi kulometeici celou tu dobu sttileli, snakce se drtet zpatky neptatelske stihaeky. Bylo nam tak fizko.

Tak jsme odhadli, kdy jsme byli asi v nejlepgim miste, shodili tam vgechno, co jsme meli, a chystali se vratit domti.

Zatadeli jsme dozadu, a v tom na nas ptiletela bombardovaci letadla zdola. Spodek je jedno z nejzranitelnej gich mist pro velke stroje.

Byli jsme docela nekryti. Spatne podasi nas dr2elo piing daleko od zeme a neoeekavana sra2ka nam nedala eas, abychom se snesli nine k bombardovani. Rebelove na nas vypustili v gechno, co men. Sly gel jsem, jak mYmi ktidly proletuji explodujici kulky. Potom jsem ucitil, 2e se odtrhla ktidelka, a veal jsern, 2e ted' to jde do tuha. Kdy2 jsem zataeel do leva, ztratil jsem rychlost. Ostatni tti bombovaci letadla nebyla nijak vakie pogkozena a nechavala me pozadu.

Nechal jsem plyn otevtenY a zadal kliekovat jak blazen. Myslel jsem, k budu-li tak kliekovat, zmatim ntodicim letadlum cil a nejak se potom z toho dostanu. Prvnich par minut to glo jegte dost dobte. Ale rebelska letadla na mne ptichazela jedno za druhYm. Nevim, kolik jich bylo, ale ptichazela s obou stran a zdola take. Ztratil jsem na rychlosti u2 75 km na miPode mnou u2 ptestala pozemni bitva pechoty. LeteckY boj je opravdu podivana. Leta' jsem klikate, pikoval, jen abych nentatelskYm 'eta= ztitil miteni. Ale ponevad2 jsem mel u• lomene ktidelko, nemohl jsem mnoho manevrovat. Tu mi cosi zasvi gtelo kolem ugi, a cela kontrolni deska ptede mnou byla prye.

Ani jsem nemel eas poznat, byl-li jsem zasaten, nebo ne. V takovem okamkku byste ani necitili ranu na ruce nebo na noze. Vptedu kabiny vyg lehly plameny — a benzinove nadrk byly u myth nohou a nad hiavou. V mkku byl celY ptedek letadla v. plamenech. Vzktikl jsem na kulometelka, aby seskoeil, a zaeal jsem tahat za temen, kterYm jsem byl ptivazan k sedadlu.

Letadlo se dalo je gte ovladat, ale obe kabiny hotely po obou stranach. Vedel jsem, ze musim seskodit skrze plameny. To bylo poprve, kdy mi bylo asi tak jako kuteti na pekaei.

Celou tu dobu jsem hmatal po pfezce na fement. Kola me oslepoval. Bylo mi stale vice

VESTNiK mdlo. Nevim. co se stab potom. Ztratil jsem asi vedomi, ale nejak jsem se piece vyekubl a seskoeil. Prvni, na co si potom vzpominam, je, jsem otevicel oei a myslel si, jak je ptijemne chladno. Jak jsem se obratil, vide' jsem letadlo let& jako hotici raketu. Slo ptimo doptedu a vodorovne.

Toeil jsem se dolt. Kolem mne se tb vAechno potacelo. Potom jse msi ufeclomil, kde jsem.

Zatahl jsem zasneru padolu. Mel jsem vklycky naprostou dtiveru v padak. Podival jsern se dolt a videl, jak se ke mne titi zeme. A padak se nerozevtel. Myslel jsem si "nio2na, se vilbec nerozevice". Potad jseni pada!, zeine se neodvratne bliklo a padak pota`,O1 zavten.Y. Musel jsern uletet nejakYch 1,000 metre a myslel jsem si: "To je gtesti, 2e mag k dobru 1,600 metre." Zatim jsem u2 do gel k zaveru, k nebudu citit vfibec nic, az narazim na zem, budu proste zabit. Potom me popadl vztek. Jegte nikdy v 2ivote jsem nem& takovou zlost jako tenkrat. Zahodil jsem gritiru, aekoliv to bylo Allen& Chytl jsem padak za zadek na kalhotach a gkubal za nej jak divY. Odtrhl jsem zadek npine tak prudce, 2e jsem si pH torn strhl nehty ze tfi prstn. Ale v tom okaiiikkil jsem to necitil. A tu se paclak oteviel. Ne2 jsem veal, co se stab, zastavila me stra gliva rana, a2 se mi zarazil dech. Pac1.6,k fungoval. Co se stab? Toto: na zadku jsou gumove pasy, a kdy2 zatahnete za griuru, tyto pasy maji odepnout zamyeku. Plameny vgak sekhly gumu, a tak sutra nefungovala. Kdy2 jsem se snail urvat padak, otevtel jsem misto toho zamyeku. Koneene jsem myslel, 2e vgechno to znovu klape.

Tu najednou mi cosi zasvigtelo kolem udi — starY, dobte znarnY zvuk kulky z kulometu. Ve zlomku vtetiny se pfehnal kolem Fiat, a OAR jsem, k se vrati. Srdce mi bu gilo v hrdle.

Ptal jsem si, aby zeme ptiletela jak zavodni ktiri. Vedel jsem, k musim udelat neco straiine rychleho.

Zaeal jsem tedy houpat padakem s jedne strany na druhou. Tak budu pohyblivYm tereem, a budu-li mit gtesti, neptitel me nezasahne. Potom jsem tahal za grifiry, abych padal rychleji. Slo to dobte. Zaeal jsern padat stale rychleji. Ale Fiat se u2 vracel. Proletel tesne pode mnou. Kulomet stfilel zutive. Ale stroj betel gikmo vzhnru, a to me zachranilo. Kulky svigtely kolem a nezasahly me. Ale obalem paclaim zaealy probleskovat kousky oblohy. Vejsem, co to znamena.

Nyni se houpam, jak mohu, a zerne se bilk zatracene rychle. Jsem jist, ptijde je gte tteti ntok. A opravdu vidim blikt se jednoplognik a myslim si: "Ted' u2 jsi opravdu hotov." Zprvu to vypadalo jako Heinkel. Houpam se doptedu a dozadu, ocekavaje kulky. Vim dobte, jak to je, kdy je elovek tereem. Potom jsem poznal, k to je jeden z na gich jednoplognikii, kterY mi ptigel na pomoc. Fiaty jsem uz potom nevidel.

Nyni se zeme blizila nentijemne rychle. Nemei jsem eas divat se. Tim, 2e jsem tahal za gni:11.y a mimo to byl padak provrtan kulkami, se stab, k jsem se 112' nesna gel, ale docela padal.

Stromy se na inne ritily jako eXpres. Videl jsem vrg ky dvou stroml a mezi nimi voinou prostoru. Pak jsem se rozhoupl k male prostote, kterou jsem uvidel. Padak sjel s praskotem po metvich a naraz se zastavil. Jak jsem padal dolfi, sly gel jsem, jak se platno trha. Potom jsem sebou trhl, a zilstal...viset. Vetve zmirnily pad. To me zachranilo. Ale visel jsem doposud 8 metre nad zemi. Ne2 jsem domyslil, jak se dostanu dole, padak se utrhl. Spadl jsem na zem, narazil jsem tvrcle obema nohama, a prava se mi podlomila. Nagli me nagi vojaci, nalokli do ambulance a vezli asi dvacet pet kilometrn. — myslim, po jedne z nejhorgich horskYch silnic na svete — a ulokli v horske chate, ktera slouZila za nemocnici.

Chata byla ptepinena. Ve glo se do ni jen asi sto mutt a. lekatskeho personalu bylo velmi mad°. Lekati a o g ettovatelky nespali u2 etyti noci a nemeli tam elektncke svetlo. Tak pustili na tak zvanY operaeni stub svetlo z automobilovYch lamp a uspali me injekcemi. Kdy2 jsem se probudil za nekolik hodin, mel jsem nohu v sadrovem obvaze. Stra g live palila. Nemohl jsem

Ve stkedu, dne 30. bi'ezna 1938. otevicit oCi. Niedy v Zivote jsem necitil takovou bolest.

Od to doby me stehovali z jedne nemocnice do druhe, a ptestal jsem nekolik operaci. Lekati tikaji,ze noha bude jen o centimetr kratgi net' druha. To znamena., '±e budu mod. opet letat.

V jakSreh rukou bylo Rusko.

V moskevskem deniku v nedlouhern uvodniku a "procesu 21" eterne tato jmenovani ob2alovanYch, kdysi (neptili g jegte davno) hlav koiriuinsticke strany a Sovetti: vrazi (zaketni, bidni a jini osiiikrat), zradci (dvanactkrat) 2oldneti, zaprodailei (nekolikrat), zbabelY bandita., podlY padouch, eista banda padoucht, bohe kreatury, lumpove (dvakrat), velke huby a karieriste nejni2 giho druhu, ulicnici, podli psi na teteze, netvor4 travie, vyvrhelove lidstva. Uvodnik konei slovem: "Zasttelit!"

Citujeme tato pojmenovani (slabgi pro nedostatek mista vynechavame) bez zleho Amyslu a bez posmechu. Neni tu, demu se smat. NaplnujS naopak jen opravdovou 2alosti: V jakYch rukou tro bylo Rusko a rusk' lid se svou virou v novy zvot, za kin to ve svYch neskonalYch obetech S'10 kde je jaka jiStota a zaruka, a zda o kom a kdy pti stejne ptilektosti nebudou tato slova opakovana? Veci, ke kterYm se ialovani doznavaji, nezasluhuji pardonu a drsnost je tu vysvetlitelna. Ale neni tato bezohlednost a nevybiravost prosttedkii obsakna ve vlastni podstate bol gevickeho postupu za cilem? Sabota2, krev, povstani v tYlu, otevteni front neptiteli, penize z ciziny, pomoc nemeckeho vpadu, to v gechno u2 bolgevici jednou za svetove valky, kdy se zmocriovali vlady nad Ruskem. Prod by see to ted' neopakovalo? V tomto obraze tragedie ruskeho lidu a zeme ute g uje nas jen to, ze v nvahach o procesu nalezame take dobra., do nedavna v obrana Rusko neznarna slova a, jejich ruske vlasti, zajern ruskeho naroda. Nic vie.

PROPAGUJME VELKOU BRITANII. Doposud jsme po teto strance nedelali nic.

Take jsme nepottebovali. Za prve beta jsme byli sveta, vedli jsme v odevech, hrach, y e vYrobe, armade, lod'stvu a koloniich — ye vg em, snad a2 na potravu.

Za druhe jsme byli nejpy gnej gi lide na svete. Za tteti pak jsme nedelali nic, protok jsme si byli jisti budoucnosti. Byli jsme urdeni osudem, Vest svet. A Tide, kteti vedou, se nechlubi.

Dnes vgak 2ijeme ye svete, kterY srnsta tak rychle dohromady, k toto vtdcovstvi stareho druhu uz neni mo2ne.

V nedaleke budoucnosti bude citlektYm fikolem ka2cle zeme ukazat svetu, dim ptispiva k vg eobecnemu blahu — povahou, umenitn, Zivotern, ptirodnimi krasami, zvyky.

Musime ptedevilim tici svetu, jaci jsme. Nejsme tak g patni — jsme vernYmi ptateli, ve sporech klidni, east° glechetni a la,skavi a houievnati v boji za spravedlivou vec, Dale budeme muset cizine dokazat, 2e nage zeme neni plocha, jednotvarna a zahaleria v mlhy.

A nag e umeni neni take mezi poslednimi.

Mame jednoho z nejvet gich Zijicich malirt — Richarda Sickerta. Kde V g ak, mimo Pati2, je jeho dilo opravdu znamo?

Zna cizina hudbu nag eho Bantooka, Baxa, Vaughmana, Williamse, Waltona?

Mame sve vynikajici spisovatele — Sflawa, Yeatse, Wellse, Maughama, Huxleye, Priest-leye.

Svet se dnes pohybuje k novemu socialnimu faciu, v kterem ka2cIY elovek bude vice net' chive zaviset na povaze a osobnosti sveho souseda. Proto je na gi povinnosti ukazat, co jsme a - "Daily Mail", LondYn, co dovedeme.

Opatrny.

Karlik: "Maminko, co jes tlep gi, spadne-li elovek se stromu a zlomi ruku, nebo kdyz si jen rortrhne kalhoty?"

Matka: "To je pochopitelno, 2e jest lepe, kdy2 si rortrhne kalhoty."

Karlik: "Tak vid g, to mteeS bYt rada, i.e: jsem si rez_trhaul jen kalhoty."

Ve stfedu, dne 30. bfezna 1933.

DA SE, ze v poslednich tech letechze na Z britske namofnictvo navalilo vice tetkych iikolu net kdykoliv pfedtim. Nejvettiim z techto bfemen je prate, kterou musi vykonavat rok pro 8panelsko. 8panelska valka nejenom pfinesla britskemu namottictvu mnoho prate a dastojniky a mutstvo piipravila o dobie zasloutenou dovolenou. Vlotila take na bedra jednotliVch dustojniku ukoly, nad kterYmi by vYbor mezinarodnich pravnika prosedel leta. Natii dustojnici je vtiak musi fetiit, hned v danem okamtiku, s vedomim, ze spravne rozhodnuti bude pfijato za samozfejme, kdetto pro nespravne budou motna postaveni pied vojenskY soud a degradovani, nestane-li se jests nee° hortiiho a vypukne z neho valka v civilisovanem svete.

Svizele, nepohodli a velmi aka odpovednost byly Udelem posadek torpedoborcti, ktere v poslednich patnacti mesicich hajily kolem Pyrenejskeho poloostrova britskou test, bezpeenost britskeho lod'stva a zakony lidskosti.

Spanelska obeanska valka mute bYt se stanoviska britskeho namoknictva, kteremu ptipadla aloha drtet ring, rozdelena na tfi. obdobi.

Prvni obdobi bylo ve znameni zachrariovani uprchlikil z pomera, v kterYch by byla vagina z nich natila smrt. Toto obdobi zatalo pied rokern na zaeatku Cervence a trvalo 0 do fijna.

Za tuto dobu britske lod'stvo evakuovalo pies patnact tisic uprchlikti, patficich petapadesati rfiznYm narodnostem. JinYmi slovy, britske lod'stvo vykonavalo Ukol humanity prakticky pro celY svet. Tuto praci konalo jedenatticet britskYch lodi, od torpedoborai az po bitevni kfitniky a lodni ambulance„ .a za •fi mesice urazily na sto tisic mil.

Byla to tetka prate, vytadujici taktu yytitiiho iadu. IVIotna v tom je pfieina, prof brittiti namotnici byli tak uspesni. Samozfejme, ze uprchliky nebylo mono nalod'ovat bez povoleni gpanelskYch uiadu. Mnohe z &facia nam pomataly, ale mnohe postupovaly prave naopak, a east° jsme byli v nejistote, ktere. strana se v raznYch mestech povatuje za "Utedni".

V nekterYch piipadech staeil k rozhodnuti o torn, kdo je "lifedni" strana, pouhY revolver nebo kulomet. Z ylake, u extremist& Ti nam nejvice ztetovali praci a branili nam nalod'ovat i britske statni pfislu gniky. V jednom pHpade musel kapitan jednoho torpedoborce podplatit mistniho rvate dvema lahvemi whisky, drive net mohl nalodit uprchliky. V jinem pHpade kapitan torpedoborce, kdy to netilo po dobrem, dal vztyeit na sve lodi vYznamne jicny del, cot teprve melo tadanY fleinek.

Na palube lodi, konajicich tuto praci, panovala vkk naprosta, desorganisace. Kabiny byly uvolneny pro uprchliky. Stratnice a east jidelny byly pfemeneny v pfechodne oktfovny.

Na palube byly postaveny ze stanoveho platna kryty pro ty, pro ktere uz nebylo mista v podpalubi. Celkem feteno, uprchlici se snatili vtiematte pfekatet nam co nejmene, ale vtiichni trpeli dojemnou bezmocnosti pozemskYch bytosti, pfenesenYch nahle na palubu valeeneho obrnence. Poeasi bylo Casto Apatne a pohyby torpedoborce i pti klidnem podasi delaly vettiine uprchlika zle.

Tito nat'astni lido, neodekavane vytrteni dosavadniho tivota a octnuvk se nahle v nezvyklem tivlu, byli vtiech motnYch typo. Nejstartiim z nich byla tiestapadesatileta jeptitika, nejmladtii anglicke dite, stare patnact dni. Jeden z nejmladg ich betenefi ponese do smrti pamatku sveho Uteku ze Spanelska, nebot' byl pokften na "Douglasa", jmeno eelni lodi flotily, ktera, zachranila jeho a jeho rodinu.

Britsky namofnik se ukazal laskavym i zdatnYm oehrancem starch a chorYch, prave tak jako mladYch deti. Zachazeni s uprchliky, zvlatite matkami a detmi, si vytadovalo nejyyti§i miry taktu a trpelivosti, zvlatite kdy natii namofnici jim nerozumeli ani slova.

Ale nebyly to jenom matky a deti, s kterYmi bylo tieba zachazet taktne. Mittel z uprchlikt tax:Jail "prvottidni ubytovani" a nelibilo se jim mnoho, ze museli spat na ocelove palube za obeasnYch sprtiek studene motske vody. Jeden mut, kdy byl potadan, aby se umyl, se ptal fizkostlive, zda je to rozkaz, a kdy jsme mu iekli, k ne, s diky odmitl. Taktne jsme museli postupovat take s jednim majitelem kodov-

V! STNIK

Pro hest Velke Britanie.

Kenneth Edwards. neho cirku. Velmi se na nas ziobil, ze jsme mu nedovolili vzit s sebou na palubu sveho oblibeneho velblouda, a potom propadl naproste skliCenosti.

Jedna lod' odvatela do bezpeei celou skupinu taneenic a obrovskeho Americana, zapasnika ve volnem stylu. Zapasnik, jak se zdalo, se velmi styclel za to, ze utika z pouhe obeanske valky, a kdy vstoupil na palubu omlouval to: "Olovek nemilte *omit s kulkami."

Prvni obdobi obeanske valky se yyznamendvalo take dojemnYmi tragediemi. Mnozi z lidi, kteti byli evakuovani, videli pied nekolika malo hodinami, jak "zabijejici roty" odvadely jejich mile, a vetSina z nich stala tvail v tvat nejvettii nouzi.

V druhe fazi obeanske valky ye Spanelsku zaeali soupeti bojovat take na mofi. Zprvu jsme hrozby blokady a podminovani nebrali vatne.

Nicmene jsme utinili nejnutnejtii bezpeenostni opatfeni, ktere jsme brzy nato zesilili, kdy jeden britskY torpedoborec se jen o vlasek vyhnul mine u Bilbaa. Problemy, kterYm musilo nyni celit britske namoinictvo, se ohromne zvetkly.

Pfedne nebylo vtdycky jasne, ke ktere strane path razne ty ponorky, ozbrojene yleene lodi a torpedove Cluny. Naskytly se tu take neobydejne zamotane problemy mezinarodniho prava. Byly vyhlatieny blokady, ale podle litery zakota bylo nee° takoveho nemotte a naprosto protizakonne, nebot' zakon pravi, ze blokada mute bYt provedena jen ye skuteene 'fifedne vyhlatiene valce, v ktere bylo velmocemi obema soupehim pfiznano pram) valeicich stran. A ani tehdy nemute byt blokada vykonana, nemastrana dostateene sil, aby ueinila li blokadu fieinnOu. Nebylo nikterak jasne, ze general Franco ma dostateene sil.

V situaci, pro kterou neznali ani pfikladu ani leku, byl Ukol britskYch lodi neobyeejne obtitnY. Bojovaly proti okolnostem, ktere staly mimo zakon, ale ony samy mely pravo jednat jen v mezich zakona. Nejenom musely poskytovat ochranu britskYm obchodnim lodim, ale musely delat vtiechno motne, aby zachranily tivoty britskYch obeanti a uhajily britske zajmy, ktere letely za minovYmi poll.

Za techto okolnosti bylo mnoho prate vykonano v lodnich Clunech, kdetto lodi samy letely mimo teritorialni vody a v bezpeene vzdalenosti od min. Evakuace se provadela doposud, ovtiem uz ye zmentienem metitku, a na severu dotilo koneene k vymeriovani rukojmi a politickYch zajatcti pod egidou dra Junoda z Mezinarodniho Oerveneho kfile. Oelni lad' flotily "Exmouth" a torpedoborce "Esk" a "Escort" vykonaly nekolik plaveb a dovezly nazpet do vlasti pies tisic ten a mutfi, kteH byli drteni jako rukojmi. Za jedinY mesic urazily etyfi torpedoborce podel severniho pobfeti Spankska na tfinact tisic mil — vice net pal cesty kolem sveta.

Ochrana britskYch lodi, z nicht mnohe byly ureeny k obehodovani s blokovanYmi ptistavy, do nich byly nakladni sazby pfirozene velmi vysoke, zpilsobovala nekoneene ilzkosti, a kapitani jako "bramborovY Jones" nemohli chapat problemy, pied ktere byli postaveni kapitani britskYch torpedoborc& Otazka teritorialnich vod tyto obtite nesmirne zvettiovala.

Vetkna state se dohodla o ttimilovem pasu teritorialnich vod, ale general Franco byl v Cele statu, kterY podle britskeho nazoru neexistuje.

Mimo to ttimilova hranice byla vymezena v dobe, kdy pfedstavovala maximalni dostfel z pobfetnich del. U severniho pobteti Spanelska byl AirokY pas "vod nikoho", kterY mohl bYt zasaten jak stielami z pobtetnich del, tak i z del blokujicich lodi mimo teritorialni vody.

Za techto okolnosti byla jedinou zbrani v rukou britskYch kapitaml zastrakvaci metoda. a teto metody uzivali s velkou obratnosti.

Jedna, z pfihod, ktera bude zit v historii, byl boj torpedoborce "Blanche" 'u severniho pobfeti Spanelska, 6. dubna lonskeho roku. Francav kfanik "Almirante. Cervera" vyzval anglickou

Strana i obchodni lod' "Torpehall", aby zastavila. horpehall" odmitl a kritnik hrozil ji potopit, kdy tu pfWpechala pinou rychlosti lod' "Blanche". Z chovani tipanelskeho kfitniku bylo zfejme, ze protesty nebo argumenty nepomohou.

"Blanche" se okamtite postavila k boji, mezi ApanelskY kfitnik a obchodni lod'. Timto zpusobem odvedla obchodni lod' do bezpeei, pine si vedoma toho, te jedinY ukvapenY CM vznetliveho 8panela by zpii.sobil, ze by byla rozmetana na kusy tettiimi stkelami z velkeho kfitniku a tak by vznikl mezinarodni incident prvniho faclu.

Kapitinem "Blanche" byl v to dobe stark britsky clUstojnik, a je nesnadno si predstavit, jakou vzal na sebe odpovednost.

Kolem celeho pobketi Spanelska byly letecke utoky na britske lodi na dennim potadku. Protesty se setkavaly se zdvotilou omluvou a vysvetlovanim o tinYlene".

Pozdeji, kdy po zavedeni neinterveneni kontroly byly postaveny hned za ttimilovym sem namokti hlidky, se nebezpeei pro britske lodi jests avYtiilo.

Torpedoborec "Hunter" hlidkoval nedaleko Cartageny, kdy tu byl skoro vyhozen z vody explosi pod milstkem. Narazil na minu. Silou vYbuchu se zlomil jeden steten, znieil mustek a lod' byla provrtana tak, ze vola zaplavila kotelnu. Osm muta bylo zabito a dtrnact zraneno Lod' musela bYt, opu gtena, ponevadt se katdou chvili mohla potopit nebo rozletet na kusy nasledkem explose kotlti. Jen zazrakem se udrtela na povrchu mote, jet bylo na 'Stesti klidne.

"Hunter" byl pak odtaten do Cartageny, kde na nem byly provedeny nejnutnejtii opravy, a pak poslan do Gibraltaru, kde bude dukladne opraven, cot bude trvat pravdepodobne yak Cast roku. Velici diistojnik "Huntera" dostal Albertovu medaili za stateenost pii zachranovati ranenYch oddilu zatopenYch motskou vodou a olejem.

Diplomaticke sehapnosti.

PH konferenci za svetove valky, konane mezi ruskym zahranienim ministrem a velvyslanci Anglie a Francie, byla nadhozena otazka, kterY narod ma leptii diplomaty. Mineni se ruznila. Francouz povatoval za nejleptii diplomaty Rusy, kdetto Anglitan Nemee. AvSak ruskY ministr zvolil Anglii a sve mineni vylotiil takto: "My, Rusove, jsme zajiste nadani lido a snadno si opatiujeme velke zdroje informaci, ale nedostava se nam trpelivosti. Nemci jsou znameniti pracovnici, ale tak chlkladni, ze vime napied jejich plany. Tajemstvim diplomatickeho umeni jest zabranit druhemu, aby yam nevidel do karet, a v tarn jsou Anglitane nade vtiechny narody. Nikdo nevi, co dale utini — protote oni to sami nevedi!"

BABIMA. (Pokratovati se strany 10.) la se s ni, 0 najednou Usta se nehYbala, oko upfene zustalo na krucifix, nad lotem visici, dech se zatajil. — Plaminek tivota jejiho zhasl, jako zhasind pomalu dohofivajici kahanek, v nemt palivo vtie ztraveno.

Barunka zatlaeila ji oei, mlada, Milova oteyfela okno, "aby due volnost mela k odletu".

Vork nemetikajic mezi plaeicimi pospichala k kterY pan otec babiece pied kolika roky postavil, a zaklepavtii nan, volala tfikrate: "Veelielcy, veClitky, babiella nam umtela!"

Pak tepry sedla na lavieku pod bez a pustila se do titkani. Pan myslivec kraeel cestou k 2ernovu, aby dal zvonit umirdekem; sam se nabicU k to slutbe. Bylo mu Azko v staveni, musel yen, aby se mohl vyplakat. "StYskalo se mi po Viktorce, jak pak zapomenu na babidku," povidal si cestou. Kdyt zaznel umiracek hlasajici vtiemu lidu, "ze neni vice babieky," zaplakalo cele udolieko. — Tfeti den rano, kdy se polifebni pruvod, záletejici z velikeho mnotstvi lidstva, nebot' katdY, kdo babieku znal, chtel ji doprovodit ku hrobu, ubiral se kolem zamku, rozhrnula bila ruka tetke zaclony u alma a pani knetta se mezi nimi objevila. Jak dlouho byl prfivod videt, tak dlouho smutnY zrak jeji ho provazel, az pak zaclonu spustic a hluboce si vzdychnouc, zatieptala: "St'astna, to tenaroi ..

(Konec.)

Ntrana 23

VESTN1K

DR. THOMAS N. DeLANEY 06Nt LEKAII Bryle spravne ptipravene.

Cas die tmluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kokit, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlep§i soudkove a lahvove pivo, rozne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zviattni stoly pro rodiny.

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Piljeky Notatstvi.

Mame spojeni v celem state.

DR. C. GREER

Oci, USi, Nos a Hrdlo Piiprava nrYli tiedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V ned'eli rA'no od 9106 do 12:00

GEORGE E. KACI PRAVN1K Vytizuje ve'Skere soudni a privni zale2itosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST. Telefon 146, TEXAS

DR. KAR. J. HOLLUB teskY Lekais a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS 'Telefon Utadovny: Preston 2553 'Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUtBA. V hodiny 'Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytm.Ych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CIIERNOSKY.

PRAVNiK Vytizuje ve gkere soudni zale2itosti frfadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS

TAROKY! Era taroku, nejlepAl jakosti, nyai za $1.35, potou vyplatene. Obiednavky adresujte na: Cechoslodrik West. Texa&

y •444/■444 //. 44

tasem v akovieni 24/4442ni S0 D . 141/ p•viiv>44 t4i(i 1/4heiki palednich S pokokni. ..n41/ 0 44414444/ /( 4 PT • skairneho ialudku, larimi4441, Aneb poile1e 51.00 na do/tatainou 41.20 veli.„. koitti (14 uncevou) xkuiebni 1411.44:

0

4• 4

012,-T.AT-ER zsoi wi..11v;z:i::::0.1,, ,U,i.1,o. ,,va.03,7.

U

Kolik Hie polevky se vejde do talite.

Historik R. Vonka chysta zajimavou knihu o starodeskYch mirach.

Vypravi v ni o nejstargi nadobe, utivane lidmi. Byla to ruka, sevtend v hrst. Ve Starem zakone se lici, jak soudce Gedeon vybiral piked bojem ;ye bojovniky. Dival se, jak piji ii pramene. Nekteti pili tak, ke prameni a vodu chlemtali. jako to dela zvet. Jini pili rozvatne, nabirajice vodu do hrsti. Hrst byla take modelem prvnimu eloveku, kterY vyrabel jidelni ptibor. Napodobil ze dieva lidske rameno a dlari a tak vznikla prvni lzice. Zajimave je, at do dnekm se udrtela tato tradice v torn, jak se delaji ltice velike. Do '')ice se skutedne vejde ptiblitne tojako do.hrsti. Kdyt v§ak 7odu do dlane nabereme a nechame ji ustat, aby vraskami odteklo, oo odteci ma, zristane v hrsti asi deset krychlovYch centimetre. Takovy je take obsah polevkove Pcdle tete. miry jsou tvoteny i jine nadaby, kterYch denne utivame.

Do maleho hrnedku na dernou kavu vejde p t ltic. Bilou kavu pijeme hrneekii, do kterYcli se vejde asj leset lzic. Na venkove maji na kavu hrneaky vet§i net ve mestech — vejde se do nich tticet ltic. Poeitani ticli eislem pet — je to stark -prisob potitani podle peti prstri na -uce. Do polevkoveho taliie se vejde po obroudku patnact Ike. V nejstarAich kulturnich vrstvach nachazeji archeolo.gove nadob y. ktere maji strakiou historii. Jsou to nadoby zhotovene z lidskych lebek.

Je§te v jedenactem stoleti pivali itezove z lebek paratenYch neptatel, ptedevkm z lebek neptatelskYcli zrideri. Podinali si tak i stati . Slované, kteti vric",•i syYm neptatelfirn nenrojevovali aadnou holubiei povahu ale tvrcle dovedli bojovat a neptitele drtit. Ikeda kronikati vypraveji.

1e take slovanki vitezove pivali z lidskych lebek, bohate ozdobenych zlatem a stiibrem. Lebka je take orivodni nazev pokrYvky, ureene k ochrane hiavy bojovnikri. Jungmann znal nejstark zaznam slova "lebka" ye vYznamu "ptiba". Stari lebka je slovo "are§ka" nebo Polaci a take Jihoslovane dodnes maji misto slova "lebka" vYra7 "des". Stare dochovane cite kovove a sklenene — znadne vetAi net' na§e dneSni maji tYt obsah, jako lidska lebka, to jest tem & . pul druhello litru. lo( Melt bychom jednati jako lide rozumu a myslet jako lide einu.

Ve stiedu, dne 30. bPezna 1938.

Piiroda a iivot.

JeSte r.c,ku 1780 bylo znamo jen sedm kove. (nepodito.je_slitiny), tedy ani o jeden vice, net jich znal starovek.

Novy druh topolri, pestenych botanikem Hikamato v Gifu (stfedni Japonsko), dorrista v prvnich peti mesicich vY'Se 185-225 centimetre.

R,este tedy osmdesatkrat rychleji net ,obydejne topoly.

V Indii bylo jiz nekolikrat zjikeno, to tYt tygr byl druheho dne rano 70 at 80 kilometrri daleko od sveho stanovi g te z ptedekeho dne.

KrychlovY metr ,praehoveho menu vat' at 80 kg, slehleho snehu 3 metricke centy, ztvrdleho at 6 tentri a mokreho snehu at 8 centti Tii etvrtiny morayskYch a slezskych obci sviti a pracuje s elekttinou. V Cezhach jen neeele dve tteciny. Morava a Slersko jsou po tetto pokroeilejk net Cechy.

Na Slovensku je elektfina ve ctvrtine na Podkarpatsku ji sviti jen desetina obci.

Na severni polokouli ptevladaji podle plzorovani do vy gky asioosmdesati kilometrri vary vYchodni.

Nad osmdesat kilometrii do vY S. e vanou naopak Vary zapadni.

Nejhlubk 'Sachta sveta je dril na 7..1ata Willage Deep Mine v Jini AMee. Meti 2330 metre do hloubky.

Nejhlulogi doly deskcslovenske jsou v Ptibrami: 1400 metre.

Povidal pan uditel: "Tak dnes, hbk, mi budete &Nat ;tazky vy. Uvidite, ae na vgecky dovedu odpovedet."

Illasi se jeden tadek: "Prosim, pane ueiteli, kdybyste stal at po krk v bahne a ja po vas hazel kamenim, ponotil byste se?"

lc,

Objeirda, Trinerova Anzelika znamena zdravi.

"Milwaukee, Wis., — Trinerova Angelika skutedne dela zazraky.

Citim se lepe, vypadam lepe, usinarn weer rychie a spim zdrave ceiou noc. Pani M. T." — JestlAe VaSe nervy Vas zlobi, ugivejte Trinerovu Angeliku, ktera ji2 pies 47 let poziva povesti nevyrovnatelne taludecni srhyky. Trinerova Angelika vypudi z Va§eho Vela nahromadene jedy, VaAe boleni hlavy, spathe traveni, tisnivY pocit rinavy a jine potize, prisobene nepotadkem t aludku, zmiai. Nad to potadek stance tet znamend ze jste mene nachyini k nastuzeni a jinYm chorobarn. Trinerova Angelika je pfijemny pusobici jemne bez ujimani a jinYch neptiznivYch ptiznakt.

Dostanete ji u sveho lekarnika, nebo ptimo od Joseph Triner Corp., C'hicago, Ill. Jedna cletska..

Peitleta Alenka dostala zlatY, pravdovskY zlatY prstYnek, na neji je strakae ,pyAna. Ale nikdo prstYnek neobdivuje. Rodina usedla k veeeti a potad jeke nikdo neme, o prstYnek zajem. Koneene Alenka zvedne rueku a ulehei si: "Kdybyste, lidi, vedeli, jak je mne v tom novern prstYnku horko!"

RDCEM

PY

jest nSi mirod Ceskoslovenski a tohoto roku

ude oslavovati 20. qroel sveho zrozenf.

Slavnostn1 r:az dodS jubilejnfm oslav6m -sf •

VSESOKOLSKY SLET Oslavujte s nami!

Pi•pojte se a Waste se nynf k

OFednim Vjpravifirn S.T.J. Sokol

S.S. BREMEN 11. kvefna

S.S. EUROPA

4. Eervna

22. Zervna

ZDARMA CS. CESTOVN1 PASY 50% SLEVA NA CS. DRAHACH Pouze $3.00 od kufru z Brim do Prahy

Pro informace piste neb hlaste se

JOS. F. HOLASEK echoslovak Publishing Co., West, Texas neb u sveho mistnihe zastupce

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

Ve stredu, dne 30. brezna 1938.

Ceratied pall kakao.

Oerni farmati Zlateho pobteti anglicke zapadni Afriky, kteti dodo.vaji svetovYm trham 40 procent sklizne kakaa, jet dini asi 70 tisic vagona, zvYSili v rote 1936 podstatne ceny kakaa, jehot odbyt, tylaate y e SpojenYch statech, dosti rychle stoupal; zvYSeni ceny dinilo pies 100 procent. V ,obrane proti tomuto znadnemu a bezdavodnemu zvYSeni utvotili evropSti dovozci kakaa v podzimu 1937 dovozni spolednost. V dasledku toho ceny kakaa, vyhnane zatim az na 60 ail., klesly na 26 Oerni farmati odpovedeli na tuto evropskou akci staxkou; ptestali kakaove boby dodavat a soudasne bojkot anglickeho zboti. Nakupni kartel evropskY neptiSel vSak do rozpaka ; Brazilie dodavala tem& libovolne mnotstvi kakaovYch bobt za ceny kartelu vyhovujici, zatim co hospodalska, krise ye Spoj. statech tamnefai spottebu kakaa rychchle zmenSovala. Tak se na Zlatern pobteti nahromadilo 12 tisic vagona kakaovYch boba, s nimit si farmati nevedeli rady. A tak se nyni usnesli, to 7000 vagonii kakaovYch boba span tak jako Brazilie spalila 56 mil. toka kavy.

Jedna denne.

Pan Andrle nastoupil_u Praane brany do elektriky. Pravoddi volal: "Radte kuptedur Pan Andrle doptedu. V polovici Ptikopil pruvodci "Ratite dozadu!" Pan Andrle eel tedy dozadu. Na Miistku pravoddi zas vybizel: "Ratite kuptedu!" Opet pan Andrle uposlechl. Na Vaclayskem namesti prosil pravoddi: "Ratite dozadu!" A pan Andrle skuteene eel. U Musea se chystal vystupovat, kdy't tu na nem pravocidi tad' jizdenku. To pana Andrleho dohtalo. VzruSene prohlasil: "olovede, za co? Vtolyt' ja tu celou cestu prochodil!"

Ift•■•■■••••••■•••••• SN

I Most Amazing'

IYPEWRIrEit SWAIN

EVER OFFERED!

NEW REMINGTON PORTABLE only EMT TIME Remington's sew purchase plan now lets y^oa buy through our store a genuine latest model maingtosi Portable direct from the factory fee only lOo • day. Not used or rebuilt. Not korona. piste. A beautiful brand new regulation Reming.

Is Portable. Standard 4-row keyboard, standard width carriage, margin release on keyboard, back 'pacer, automatic ribbon reverse, exclusive Rem. Moon feature—"Self Starter" paragraph key, wary essential feature found on standard type. erdters.

With your machine we send you bee a 19-page swarm in typewriting. Teaches touch /system quickly, easily. Soon you dash off letters quicker than with pen and ink. You also get a handsome, sturdy carrying case free.

eechoslovik Pubt Co. WEST, TEXAS

Strana 23

NT /HT/fill Padli za Imperium.

Italske ministerstvo valky uvetejriuje seznam ztrat v Habek za prosinec 1937 a leden-anor 1938. V ttimesienim adobi padlo v bojich a zemtelo nasledkem zraneni 32' dustojniku, 6 podchistojnika, 2 vojini 3, 3 ptisluSnici faisticke milice. vYkonu policejni slutby a nasledkern nemoci zahynulo ye stejnem iidobi 13 dastojnika, 12 poddastojniIca, 46 vojinti a 23 fa.,:kstickYch Dohromady za mesice ztratili Italove v Habek 137 vojint, z toho 45 clastojnika (jeden podplukovnik, 3 majoti, 12 kapiatna atd.).

VysokY podet padlYch clastojnika vysvetluje se tim, to jde o velitele domorodSrch oddila z Eeritrey a Somalska. Ztrata techto barevnYch vojsk, zajiste znadne„ se nevykazuii. Mimo vojaky padaji i delnici: Od 1. prosince 1937 do 28. anora 1938 zahynulo na nemoci a crazy celkern 144 mutu. Tti dark zmizeli. — K seznamu ztrat poznamenava, Giornale d'Italia: "eest a slava ternnovYm padlSim Imperia, kteti zasluhuji narodniho uznani jako prvni hrdinove, skrapejici svou krvi dobytou semi!" rk

Tapongti kiest'ane konaji sbirky na einske spoluverce_ ve valce.

Narodni rada japonskS7ch ktest'ana poslala Narodni ktest'anske rade einske dopis, ve kterem s vybranou zdvofilosti, na vSrchode obvyklou, dekuje za ptatelske ptijeti japonske delegace. Japonska delegace navkivila 6inu pied zahajenim valky. Dopis tlumodi hlubokou litost, ie 6ifiane nemohou pro vdledne uddlosti navkevu opakovat.

"AvAak valka nebude trvat vedne," i e dale v dopisu, "rachot del umlkne 1. my budeme muset ledit rany, u• rpene v teto sratce. Zatim nam ne-bYva net se modlit za brzkY pti-hcd miru." Na schazi japonske 'odni ktest'anske rady bylo schva,'eno, aby byla zahajena sbirka na 'edeni dinskYch betencii v severni tine. . .

Jedna "Pamatoval jste si tedy fgecko," ptipomind mks& mlademu herci.

"Utikate pees ulici, zahradou, pies pole a lesy. Utikate zoufale, proto4e vas prondsleduje lev. Ale konedne se zachranite, lev vas nedopadne. Rozumel jste mi?"

"No, jo," zasmukle nato herec, jsem yam rozumel, avSak rozumel yam take lev? Co kdyby nerommel a dopadl mne piece?"

0

Poradi vainosti.

Roku 1753 bylo v Chlumci stanoveno podle vathosti a zamotnosti eechtii totO pakadi v pravodu o Botim Tele: 1. tech teznickY, 2. krejdovsky, 3. pekatskY, 4. mlynatskY, 5. kovaIskY a kolatskY, 6. bednatskY a soustratnickY, 7. zemednickY a truhlelskY, ruenikarskY, sklenakskY, 8. zednickY a hrnditskY, 9. tkalcovskY, 10. provaznicky, 11. novcgevcovskY, 12. bratrstvo muzikatsite a 13. poctivY cechipolnich ministril obojiho dobytka (t. j. oveact a pasaci).

Je na vas videt znaena, imava!

Ano, cele noel nespim. Kdykoli zaslechne Lena nejakY gramot, budi me, nejsou-li u nas zlocleji.

Zlodeji piece negramoti!

To jsem ji tekl take a od to dotty ; Int budi pokOde, Iplyt nic neslyg,

Sobectvi.

Lincoln a jeho pravni pritel Herndon jell jednou v starem kodele.

Venku lilo a testa byla same blato. V hovoru se dostali as k otazce, zda existuje na svete neco jako opravdu neziStny din. Lincoln tekl, te ne, Herndon tvrdil, to ano.

Tu jeli kolem vepte, jent se zachyt1 do stareho plotu a nemohl ven. Zvite talostne pikelo. Lincoln zastavil kodar, vyskodil a vysvobodil vepte ze zajeti. Kdyt vlezl zpatky, mel boty cele od blata, gaty promodene a s klobouku mu creela voda.

"Tak vidite", pravil Herndon.

"Pies vast vYtieenou logiku jste ted dokazal, to ja main pravdu. Prod vychazet do blata a pustit toho hloupeho vepte, kdyt by se byl ptenakonec dostal z toho nejak sam?"

"To byl oiste sobeckSr din", pravil Lincoln. "Kdybych to nebyl udelal, nebyl bych zamhoutil oka celou not.

Jeho pikeni by me bylo prondsledovalo ve snu. Byl by se vyprostil, ale ja bych to nebyl vedel. Ja vyhra,yarn."

To je Skoda, ponevacit smich je jedina nakatliva, nemoc, ktera prospiva zdravi, jak yam dosvedei katdY specialista v Harley Streetu.

K. R. G. Browne.

Tvrdiva se sice, te tanky mohou jai katolym terenem, ale je to ne spravne: v silne z ylnenem terenu, pied bafinami, rybniky a vodnimi toky dojde tankam brzo dech. KroRakouska a Jugoslavie tadnY stat v cele Evrope nema tolik "protitankoveho" terenu, jako prave kopcovite oeskoslovensko. — Ign. Vojan.

PUCHEE NA PATE.

O

Kari a osel se hadali, kdo z nich ie lepsi. Kiln se sebevedome honosil svYm pavodem. Ale osla nevyvedl z miry. Ten se jen pousmal a tekl: "Tvoje pYcha je opravdu k smichu.

Vas kone brzy alpine vyhubi automobily. Ale oslove budou na svete vedne."

0

Jedna denne.

John D. Rockefeller, jeden z nejbohatSich lidi sveta, •achovaval ze,sadu, to se jate nena gel dlovek, ktereho by pochvala nepohanela k pre,ci vie net hrube vYtky. Stab) se, to jeho spolednik Edward T. Bedford zgasobil firms ne .gtastnou koupi ztratu milion dolaru. Bedfordem koupenY podnik bylo nutno opét prodat. Kdyi se spoleanik vratil z cesty, ptivital ho Rockefeller — vela, te Bedford udinil v§e, co bylo v jeho silach — slovy: "Bylo to nadherne, zachranil jste nam 'Sedesat procent vloteneho kapitalu. TakovY obchod se nam nezdati denne!''

TAROKY! Hra taroldt, nejlepil jakosti, nyal za $1.35, pog tou vyplacene. Ob`ednavky adresujte na: Oechoslo(di) 4k. West. Texas.

Jeden Cas se mi udelal puchSri na pate od nov4ho strevice. Znate tu paleivost. Lekarska rada je nepropichovat, je to nebezpeene.. Dala jsem na puchYr naplast z Nonat. PuchSrf byl druhSr den stejnST. Vzala jsem jehlu, bez sterilizovani ni puchS71. propiehla.

Priloilla novou naplast, obula a noha nic nebolela. Za 4 dni naplast sejmula a po puehYri nebylo pamatky. Za nejaky- den se znovu kilts odpoukla, ale to jiZ byla nova kiltiieka pod ni.

Tak lacino bez bolesti Nonat lecf. Je jests v dobre pameti, Ze syn presidenta Collidge od puel4re dostal otravu krve a stab° ho to iivot..

Na rozliene at' suche neb otevtene bolesti se Nonat osvedella, ktera bez operate vytahne drevene i oeelove frisky i steely v tele, ale musi to bfrt

N0NAT

Z jakehosi davodu, mne ne docela jasneho, se zda srdednY hlasitY smich se dnes povatuje za neco vulgarniho. Usinev, zubeni, chichtot Cena Nonat je a6c a $1.00, patou a onen zvlakni zvuk, ptipominaji- 55c a $1.05. Ptejte se Vageho ci vodu odtekajici z vany — to vge nika nebo jednatele, ale nic jineho je doVoleno a popularni. Ale smich neberte, radeji pike ptimo na nasi z pina hrdla takovY, kterYm se 0- adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal. tfasaji soSky na pianu a pied ktePrejete-li si vice vedit o lecivosti rS7rn se utika koeka schovat — ten Nonat, po glete nam listek s vas: adrese povatuje za nevychovanost. — i sou.

HUMORISTICKC" VEtiREK potada

SOKOL V SE ETON

v nedeli 3. dubna v sini radu Hvezda Texasu eislo 47 0 '7:30 HOD. VECER

Na. programu budou solove vS7stupy, kuplety, zpevy a hra "Nepodafend gkola". Nekolik peknYch eisel pfednese br.

Kadlec, a naafi herd..

VSTUPNE: 25c a 10c.

Srdeene vgechny nage krajany zve PORADAJi0 VtBOR.

Strana 24

Poutiveite k manlowini

Maly Oznamovatel 0-•H1ecla praci. Dvacetdva roky stary eeskg delnik hleda praci na farme. Dovede pracovat s potahem i traktorem, jakot ve gkerou praci na farms. Piste: "Delnik", Vestnik, West, Texas.

(13pd)

Ve stfedu, dne 30. bPezna 1938.

172STNIK

OZNAMENI KANDIDATO Ceny: Statni ilkady $25.00 15.00 Okresni Ukady Komisaksky fitad 10.00 7.50 Jine precinktni Brady All political advertisements must be paid in advance.

, Lat •obehodni neb resideneni, 113x53 stied Fort Worth, Texas, Jes- Nize uvadime kandidaty, kteti Vas somine str. 130. Dvoji garat, cement. Zadaji o hlas a podporu v demokraulioe, velmi levne na prodej. - dckgch primarkach, dne 23. eer17466 Anglin str., Detroit, Mich. vence 1938.

(13-16pd) WILLIAM McCRAW ;DKr- PRIJMU mute, Cecha, na byt Za guvernera. a stravu. $6.00 tgdne i s pradllem.

Joe Merlick, Sr., 3208 Fifth Ave., Ft. OKRES FORT BEND Worth, Texas.

(CV-2t-pd) R. J. (SLIM) BARTA za gerifa + Pkijmu - zkugenou divku na ve gkerou domaci praci a opatrovaT. R. (RUSK) ROANE ni 2 malgch ditek. Pate anglicky za gerifa neb eesky na: Mrs. Ray Biederman, Mick, Texas.

(11-13 ch) OKRES BURLESON. JOHN J. TOUPAL Dip TABAK listovY na prodej. 10, 12 a 15 derail bez dopravy. - J. E. za okresniho klerka.

Burygek, Portland, Tenn.

(21pd) JACOB A. FUC73S za Odhadeiho a Vgbereiho dani.

SDRUZENI HAIDUgKOVA PA(0 znovuzvoleni).

MATNiKU. W. H. HUNDLE Z "Neprgi, ale kape." Ptispevky na za Okresniho Klerka pamatnik ct. soudci Augustinu Haidugkovi se pomalu, ale jiste soustkeOKRES LAVACA: duji. Do dnegni doby na tenth za.MAURICE A. STRUNK sluing steel ptispelo 40 jednotlivc0 a za gerifa Slovanskg Vzajemne Poji gtujici SpoOKRES BELL iek. Net soudce Haidu gek prokazal FRANK PONeiK dobrodini daleko vetaimu poetu kraza Distriktniho Klerka jant. Jeho ctatelti je na sta. Tisictim byl radcem, buditelem, ueiteKRESY WHARTON A JACKSON lem. On ma lvi podil na poyznegen' 22. Representative Distrikt lidu eeskomorayskeho a to ne jen FRED MAURITZ v Texas, ale i tam, kam jeho vliv za statniho zastupce. hlas, prisobeni a easopis zasahoval.

On nedovedl odeptiti pomoci krajanrim bez rozdilu na postaveni neb Robstown, $1.00, F. A. Marek. Came-on, $10.00, Josef F. Kossa, Ammannaboienstvi.

Koliba, PlaPrato ycleeni a uznali krajane se ville,$2.00. :ado, $2.00, Antonin Holub, Seyuctive prosi o zevnej gi oceneni mnonour, $1.00, Josef Shipula, Crosby, hych zasluh soudce Haidu gka a to :1.00, J. J. Va gidek, El Campo, $2.00, htivnou na postaveni jemu vhodneho pamatniku, kterg bude cleat Best Trantigek Patik, Louise, $5.06, Jamb Brom, Hermleigh, $5.00, Alois i nam, jako narodu vdeenemu.

1. Kallus, Hallettsville, $5.00 VinP. Alois J. Kallus z Wied, Texas :enc Kagparek, El Campo, $2.00, piSe: "Ceti jsem, to k tomu podniku Tranti gek Doeekal, La Grange, $1.00, Haidugkovi se jit chystate a proto Tan Pkilueik Buhl, Idaho, $1.00. ptikladam poukazku na $5.00 bych Za Sdruteni Haidu gkova Pamatnija nedim ptispel k ()slave pamat- • • ky mall° dobrodince a pkitele. NeSenator L. J. 8ulak, rad bych byl vynechan a musel bych La Grange, pied se stydeti pokatcle, kdy kolem jeho Dp. Pavel P. Kagpar, pamatniku pojedu. Tak dejte se do La Grange, Texas, to toho bray, pokud lid si jej pamatuJan Lidiak, je" La Grange, Tekas, pokl.

Podobneho smy gleni jsou piemnoV La Grange, Tex. 25. btezna 1938 zi krajane. Ale poulagm smgglenim bez skutku pamatnik nemilte bgti t ESKA HUDBA NA VZDUgNiCH postaven. Vybizime a vroucne taddVLNACH. me krajany a zvla gte spolky, by soneodepteli miti podil na postaveCo bude v nedeli 3. dubna6 ni pamatniku soudci Haidu gkovi poStanice WFAA v Dallas, Tex., vyskytnoutim pattienych prosttedkri sila eeskg potad Slovaekova orchek rychlemu uskuteeneni zamg glene- stru z Waco, Tex., od 12:30 do 1:00 ho pamatniku. "Kdo dava rychle, hod. odpoledne. Kapelnik p. Slavadiva dvakrate." t'.ek scleluje: Timto uvedomujeme 6asopisilm, ktere sbirku na postaveni pamatniku soudci Haidugkovi mile krajany, ze ptigti nedeli zaeneurnotriuji a gtecirgm krajantim tim- me vysilati pies radio stanici WFAA Dalas, Texas, cot' bude zabirati ceto vzdayame na ge vtele diky.

Od posledniho uvetejneni jmena lg jihozapad sto procentne a jde tet. claret na Haidug kriv pamatnik pki- daleko na sever a nag orkestr bude spell: Jan Sykora, Waco, $1.00. Jan A. Prasatik, Caldwell, $2.00, Jan Me- hodne zlep geng. Udelate pro nas a chura, st., LaGrange, $2.00, Stepan pro vas velice dobte, jestlite se yam 1 Elles, La Salle, $1.00, F. J. Moravek, bude ease hudba libiti, kdyi dopi-

Sete neb zatelegrafujete na Station WFAA, Dallas, desky neb anglicky a tez i kdyi potadate i jinonarodovce, aby tak udelali. Nase hudba yam bude hrati kdyt budete v gichni doma u obecia. Tak nezapomerite na nedeli 3. dubna od 12:30 do 1:00 P. M. Poead ze stance WFAA: 1. V zelene hajeeku polka.

2. Klarinet polka - klarinetove solo hrane sled. Geraldinou Slovaekovou.

4. Holzauction - soottisch.

5. Cikanka - polka.'

6. Babieeina radost - valeik.

7. Rozvedena - polka.

8. Pisnieka eeska - valeik.

9. Heinie polka.

10. Sepot kvetin - valaik.

Stanice K. T. M. v Temple, Tex, vysila eeskou taneeni hudbu ad 1:30 do 2:30 odpoledne.

Stanice W. R. R. v Dalals od 3:00 do 3:30 odpol. Pokladnika y orchestr.

Stanice KTAT ye Fort Worth, Tex. (1240 K. C.). - Vysila v tterg 5. dubna veder od 8 do 9 hodin hudbu `Czech Revels", Co bylo: Nedelni vysilani Pokladnikova orchestru jevilo dal gi umeleckg vzestup. Orchestr byl zvet gen o dobrou fletistku sleenu Kutilovou, zpevna melodie orchestru se podina tadoucne nadna geti pies dtive netmerdoprovod, ptednagena, eisla vykazuji posledni doby gvih a jiskrnost. Perlidkou programu bylo duetto (dvojzpev) pi. Ben Ptevratilove jeji sl. doeru gky. Pely podmanive, pianovg doprovod pi. Alb. Krutilkove byl bezvadng. Pianistka ma jemng film a vysokou miru hudebnosti.

Skot navgtivil v late ptitele v Londgne. V prosinci se koneene zdalo hostiteli, to by se jeho ptitel mel vratiti take dome, cot mu tedy jemne naznaeil: "Nemyslite, to by "odina rada ztravila vanoce s vami?" Skot byl hlubace dojat a se slzami v oeich delcoval: "Jette dnes ji telegraficky zavolarn."

Ceskoslovenske vefejnosti v Texasu!

Vzhledem na posledni uddlosti evropske a neptiznivou situaci nagi stare vlasti,usnesla se tada krajant k vgzve cele eeskoslovenske vetejnosti bez rozdilu nabotenskgch, polltickgch a stavovskgch svolati velkou schtizi v gech Cechoslovaku. za tieelem sjednoceni se k jednotne akci propagaeni a pomocne. Tato velka vetejna, schrize v gech narodne citicich uvedomelgch krajanti bude se konati v sobotu dne 2. dubna v 8 hodin weer v budove kadu Pokrok Houstonu (Studewood, 1140 Robbie street, Houston, Texas).

Vzhledem na kratkou dobu a nutnost rychleho jednani nebylo nam motno ziskati podpisy sta jingch krajanti, kteii jiste se ptipoji s nami podepsangmi.

Kdo citi sympatie a tictu ke stare vlasti, ktere demokraticka dstava Spojengch Statti Severoamerickgch sloutila za war, vykona svoji povinnost a da souhlas k tato akci svoji pkitomnosti.

F. Andinec, E. Bezpalec, Richmond, Dr. A. Cibulka, Baytown, Dr. J. Drozda, A. R. Has B. J. Cmelka, musek, F. Hanka, Dr. Ch. J. Hollub, T. Hogek, Ch. R. Hrdlialca, C. Ch. Chernosky, E. E. Chernosky, L. A. Kueera, Dr. F. L. Lukga, Dr. H. R. Maresh, Dr R. E. Maresh, V. Marag ek, V. A. Maudr, F. Olexa, L. Rulik, S. P. Studnieng, J. Sulda, F. Tesai, S. Valeik, Aug. Walla, Ad. Walla.

Diryod k dobre mike.

Mistr Kulich chodil po dilne a Nachlazeni, ka gel, trochu ndbeh k chtipce, vgechno najednou.

Koneene ut byl tak zmueen, te vzal dtban a povida ueednikovi: "Tumag, Karle, dojdi pro jeden smichov! Ale to ti povidam: tekni, at' ti daji dobrou miru, je to pro nemacneho eloveka."

d Pokrok Houstonu OZNAMUJE pofad spoleeenskYch zabav, jet od oteffeni jeho moderns vybudovaneho stanku zaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajam) a jejich ptatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0450.

Na doptani se jest - 20th and North Main.

V nedeli 3. dubna. - Mraz Novelty Boys V nedeli 10. dubna. - Syncopator's V nedeli 17. dubna. - J, B. Baca.

Odpoledne poiadan bude "Easter Runt" pro deti i velke, schilzka u kadoye budovy, piesne se yyrazi ye 2:30 hod. odpoledne.

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c Poiadateli.