Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. • ROCNIK (VOL.) XXVI.
WEST, TEXAS. ye stredu
(Wednesday) 2. biczua (March) 1938.
NEKOLIK RADEK ZE 2IVOTA TONIASE PAINA. EMOHU toho pochopit jak jsou lide nevdeani, to merle zaslutne osoby 0n kazale oslavuji, a na opravdove lidumily nevdedne zapominaji. Latos dne 29. ledna bylo tomu 200 let, kdy se v Anglii narodil opravdovY buditel lidstva, (jako ride nezapomenutelnY Karel Havlieek), Tomde Paine. Tent° mut byl opravdovym ptitelem veech lidi. Kdykollv vidim v novinach jak ty rtune diktatorske ,z1a.dy odpravuji sve odpurce, vtcly sobe na idee a zasady onoho mute vzpomenu. Lituji velize, to stanovy naeeho bratrskeho telesa mne neclovoluji abych tech par faclkti mohl napsat bez rukavieek, neb ja, v rukaviekach nikdy nic nedelam. Chceme-li posoudit tivot eloveka nejakeho, kterY nekdy til, metme jej jen dle otazky: Zanechal on CloveCenstvo po sobe lepei, netli je nalezl, kdy se on na svet narodil 9Zanechal po sobe na svete vice svobody, vice lidskosti, vice dobroty, netli ji bylo, kdy se narodil? To jest ta zkoueka. A kdyby T. P. i chyby nejake byl mel, tadnY American, vatici si sve svobody, vetici v pravou lidovlaclu, v eiste republikanstvi, nemtite kid jedineho ktiveho slova proti jeho jrnenu. On byl obyeejnY elovek prostY. Nenaletel k aristokracii. Nebyl tak neet'astnY, aby byl ndletel k vyeeim tfidam, ale tak et'asten, to se narodil mezi chudYmi, a jeho srdce bilo a citilo s lidem pracujicim a trpicim. Ani to neetesti jej nepotkalo, aby byl vychovan v Oxfordu, a rozum jeho, co ho mel, nebyl z neho vymaakan ve Westminsteru. Vzdelal se z knih a z obcovani s lidem a pak ptemYelel. Jeho rod byl nizkY, jeho otec byl zhotovovatelem plachet, nizke to povolani, z ktereho ale se povznes1 za hlavni steten svobody sveta. Jedne doby byl vYbereim, jako Burns, jen napsal basne, ktere zrosi tvate eloveeenstVa povtdy, dokud zeme bude putovati kol slunce. Chudoba byla mu matkou, nedostatek panem. Mel vice rozumu, netli knih; vice odvahy netli zdvotilosti; vice sily, netli uhlazenosti. Necitil tadnou tictu ku starYm chybam a nikdy neobdivoval starobyle lti. On miloval pravdu pro ni samu a pro elovedenstvo. On vial ntisk veude, nespravedlnost kolem sebe, ptetvatku u yeech sektatskYch vildcil, prodajnost na soudni stolici, krutovladu na trtmu, a se skvostnou odvahou ujimal se slabeho proti silnemu, porobenYch proti nelcolika titulovanYm. V Anglii nebyl nieim, naletelV k tilde nizke — to jest k lidu utiteenemu. Anglie, tak jako jine kapitalisticke staty, ma blahobyt svfij ze sveho delnistva a syYch myslitelti, svYch pla ya' a temesiniku, a ti jsou na celem svete, kteti nejsou tadni "gentlemani". Toto a jeho vrozenY clumysl byly jedinYm jeho kapitalem, a flee nepotteboval. On nalezl osady americke volati po spravedinosti, stetovati si na ktivdy, plazici se Do kolenou okolo trfinu a tebronici u Jitiho III. za obnoveni jejich starobylYch vYsad. Oni nesnatili se stati se svobodniky, ale pokoueeli se o obmekeeni srdce sveho pana. Oni byli fipine volni delati cihly, pakli jen
PoclaNa Join. Osainici prosi!arao ).ude jt-n dodAvati. pfd.L . si a t :Jbrali za sn.1:.\11.:. 0 r.eody.siosti e jim ani nesnilo. Paine dal svetu svilj "zdravy rozum". To byl tirvni dtivod pro odtrta ni, prvni utak na britickY tvar vladni, prvni rana pro republiku, a ta vzbudila nekdejei americke osadniky
ja-
Prehlageni Ceskeho dne v Texasu guvernerern J V Ailredem. Nati vetejnosti:— V pondeli 7. btezna ptipada osmdesate °sine v3'7‘roei narozenin Tomate Garigue Masaryka, Osvoboditele a prvniho presidenta Oeskeslovenske Republiky. On jest eeskoslovenskemu lidu tint, Cim byl Jill Washington Americe — otcem vlasti. V na:s'em Texasu mime mezi nejleptimi obaany tisice a tisice, pochazejici z ptivodu. Pkieli sem, oni a jejich ptedkove, aby ci zde vybudovali domovy a dali svYm ditkam vaei. ptiletitost, net meli sami. Pracovali teice. Zachovavali zakony. Oni jsou Setrni, zakona dbaii, bohabojni lido. Texas jest hrdYm nad temito vYbornYmi obCany, kteti sem ptieli z obiasti dneekem jedine zachovale demokracie St •edni Evropy. Je ptipadnYm, by toto yYzna,mne a dalei-2,ite vYrodi bylo v Texasu oslaveno. Necht' 7. btezna neni toliko dnern dika-vzdani a radosti ze strany obeanu esl. pavodu nYbit ptile2itosti k projevu blahoptani a dobre yule nas vespolek. Nasledovne, ja, James V. Allred, guverner statu Texas, z moc! sveho idadu prohlatuji den 7. btezna 1938 co , Cesk3'r den v Texasu. Co svedectvi, podepsal jsem se iiriedne a dal opattiti statni pedeti v Austinu dne 28. Unora, A. D. 1938. James V. Allred, guverner Texasu.
ko troubeni na troubu. On byl prvni, jen poznal ureeni noveho sveta. Nikdy ZadnY spisek nedocilii tolik obdivuhodnYch vYsledkil. Byl pin duvodu, ptesvedeeni a 'nezvratne logiky. On otevtel nov' svet. Napinil ptitomnost nadeji a budoucnost slavou. Vtude lid odpovidal a za nekolik mesica kontinenatlni kongres prohlasil osady za svobodne a neodvisle staty. Jest to jen spravedlive doznati, ze Paine
ueinil pro vymoleni prohldeeni neodvislosti vice, netli kter'koliv jinY elovek. Ale nesmlra? zapomenouti, to jeho ntoky na Velkou Britanii byly zaroven Utoky na monarchii, a kdyl pfosvCdeoval lid, to osady musi se odtrhnouti od matetske zeme, dokazoval jim zaroven, t'e svobodna vlada jest 'nejlepei pro eloveeenstvo. nreho Usudku byl T. P. nejlepeim politickYna spisovatelem, jak' kdy Hi. Co psal, bylo eiste ptirozene, a jeho du-;d vtdy kradela zaroven s jeho perem. Obtady, dvoianstvi a jine komedie moei u neho nic neplatily. On zkoumal pti veem proe a k demu jest to. Sel v ptemYeleni svem zcela od kotene. Nespokojil se, at ptieel na skalu, na zaklad. Jeho nadeeni pro uznane pra,vo neznalo mezi. Po oelou dobu revoluce pH nejternnejeich vyhlidkach nikdy nezoufal ani okarntik. Rok po rote znela jeho chrabra, slova po zemi, a vojini unaveni pti ohnich v taborech eitali jeho nadSend slova "zdraveho rozumu", kterd pinila je myelenkami ostfejSimi meeu a oni zasveoovali se znovu a znovu svobode. Paine nespokojil se probouzenim ducha neodvislosti, ale obetoval se celY, by jej na tivu udrtel. Byl u vojska a nest s nimi jeho poratky, svizele i viterstvi. Kdyt postaveni se ternnilo a derne zoufalstvi yznagelo se nad hlavami, dal jim spis "Krise" (rozhoda). To byl ten mrak za dne, a ohnivY sloup za noci, jen;; vedl cestou k svobode, cti a slave. Volal k nim: "Totot' jsou doby, v nicht se zkouei duce mutt'!" — Tern, co chteli valku odlotiti, volal do duee: bYti valka, budit ted' v reeich dnech, aby v budoucnosti deti naee mely pokoj. Tern, co se ball spilani, neb vYeitek, to jsou rebely, volal: "Kdo se vzpouzi proti rozumu, ten jest pravY rebelant, ale ten, jen v obhajovani rozumu protivi se tyrantim, zasluhuje spiec nazev "obhajce pra y", netli Jiri III.!" K tern, kteti pochybovali, zdali jest to osadam vyhodno bYti svobodn'mi, opakoval: "Abychom se ptesvedeili, zdali to prosp'eje osadam, kdy se stanou neodvislYmi, otatme se jen, zdali prospeje eloveku, aby byl celY sviij tivot chlapcem?" A k tem, kteti nechteli na ta,dne citivody nic dati, htmel: "Hadati se s elovekem, kterY vzdal se sveho rozumu, jest jako podavati leku nebottiku." Toto heslo by melo stati zlatYmi pismenami nad vchodem katcle vetejne budovy, "naee spolkove sine nevyjimaje". Spisy T. P. zati prostYmi, celist yYmi a dilslcdnYmi vetami, ktere musi ptesvedeiti i toho nejtupejeiho a nejvice ptedpojateho elovelca. On mel nejet'astnejeizphsob vYkladu ota.zek, ktere se samy zodpovidati musely a postavil fivod tak jasne, to vYvod z neho nemohl se minouti zdarem. Dnem i noci pracoval pro Ameriku. Mesic po mesici ,rok po roku venoval se veci narodni at uvidel hotovou vladu lidu pro lid a at zavlal hvezdnatY prapor nad pev;nin4ou zasvecenou blahu eloveeenstva. Po skondeni revouce nikdo v Americe nestal v 'Yee nad Tometee Paina. Nejlepei, nejnkaudtejei a nejvlasteneetejei muti byli jeho ptateli a obdivo(Dokondeni na strane 18.)