Or ari Slovansk6.Podpo P Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS. y e stredu (Wednesday) 12. ledna (January) 1938.
ROeNiK (VOL.) XXVI.
6ino
2.
LIMA ilEKY RIO GRANDE. Ilry) ESTO Brownsville leaf v Texasskem okresu Cameron a jest nejjilneji pololenYm mestem ve SpojenYch Statech. Na druhe strane reky, rozprostira se mesto Matamoras, ktere, ad zaloteno bylo asi pied dve ste lety, obyvatelstva neptibylo a do dnes postrada vS'ech modernich vymotenosti. Od to doby, kdy byla v na gi semi poraena prohibice, malo kdo opetuje svou navgtevu tohoto stareho mexickeho mesta. Kdysi byla reka Rio Grande splavnou as do Brownsville a do pkista,vu tohoto mesta dojizdely velke nakladni lode. Mnozi stati osadnici, v dobe obeanske valky, posilavali ze yZech easti Texasu, zbai do ptistavu Brownsvilleskeho, aneb, objednane zboN, otud odvaZeli. Brownsville jest moderni mesto, ad mnohe budovy jsou pies sto rokt stare. Vlada Sp. Sta.tu, v dobe depresse, zbudovala zde dva ptistavy. Jeden, asi pet mil vYchodne od Brownsville, slouZi obchodu vnitrozemnimu, druhS7 byl znovuzbudovan v Point Isabel, a oba tyto pkistavy umobiily dacinejk dopravu. Mimo techto dvou jest zde kanal, tak zvanY Colorado Arroyo, kterY Usti v Rio. Hondo a umoZriuje phrnou dopravu do Point Isabel. Arroyo Colorado intiZe bYti pfirovnan k Buffalo Bayou, ktery spojuje Galveston s Houstonem. V budoucnu bude zbudovan kanal od Rio Hondo aZ do Harlingen, podle Arroyo Colorado. Doprava plodin, citrusu, do Noveho Yorku, St. Louisu a Chicaga jest vodni cestou daleko lacinejS1 nein po Zeleznici aneb automobilovem trucku. Brownsville naleza se ye federalnim soudnim distriktu San Antonskem. Kratce po obeanske valce, soudce tohoto distriktu byl start' netstupnY pravnik ze San Antonia. V teZe dobe usadil se v Brownsville mladY pravnik. Kdy2 distriktni soud byl odroeen, vracel se tento stars advokat do San Antonia, byv doprovazen mladYm pra.vnikem, kter' namahal se zapristi rozhovor se svYm starYin kollegou, ale tento na vS'ecky jeho otazky odpovidal strifenYm "ano" nebo "ne". Koneene mladY pravnik nadhodil: "Kdyby tento kraj mel vice obyvatel a vice vody, bylo by to dobre misto k obkvani". "To same se mule kici o pekle", odsekl start soudce. Dobi•I farmeii, jako John Kachtik z Temple, kterY bydli pobla Rio Hondo, Frank Du§ek, ph McCook, Frank Slovak z Buckholts, pH Harlingen a asi 40 jinYch rolnikil jejich' jmena, nasledkem nedostatku mista, neuvadim, nejen 'ie kaZdY rok sklidi hodne baviny, ale na tem2 pozemku kaZdoroene yypestuji mnoho zelenin. Zavitateli na farmu pana Cholika, kterST bydli pH Rio Hondo, kterYkoliv mesic v rote, vkly najdete na poli rfizne zeleniny, takZe zda se 'e zahradniei po celY rok bez pfestani. Jestli tyto firodne pozemky koupite, nebo ne, to zaleli -bine na vas, ponevadt is adnY vas nebude nutiti ke koupi, ale bude yam to stat za ,,,,s to, kdy zajedete si tam a sami se pfesvedcite. Tamnej§i zem byla fidy velice firodna a nyni jest i dosti vody k zavodriovani techto pozenakri.
Roku 1880 pan Chupik z Ellinger, chtel koupiti 1000 akr zeme pH Cyclone, v okresu Bell, cena byla pet dollaru za akr. Kdft se wadi domu, jeho ptatele jet ptemluvili aby od koupi upustil, ponevad2 prY, u Cyclone zadina americka pougt'l Pan Chupik uposlechl a radeji ztratil zavdavek ne' aby st vydaval v nebezpedi to hrozne pou gte. Roku 1928 tato zem byla prodana za $150 $200 za akr. Dnes tam vribec nen moZno, koupiti vzdelanou pridu za lacing peniz. Br. F. E. Hejl, onehdy pravil, dostaval $250 za aksr a nabidku odmitl a Ze i dnes jeho farma ma pro nej to samou cenu. Pan A. L. Flint me pravil, '±e prodaval p. Joe Motlovi farmu za $75.00 akr a za tti roky mu pan Motl nabizel $125.00. Pozemkovi jednatele prodaji Vam tolik zeme kolik si prejete za pet dollarri akr a na gi dobri rolnici v okresu Bell, vedi kde tyto pozemky se nalezaji — ale nekupuji je, ponevadl oni dobte dovedcu rozpoznati rozdil jakkosti zeme a kupuji jen ty nejlepgi a nejitrodnej gi pozemky. V okresich Cameron a Hidalgo naleza se nekolik zavodnenYch distriktri ,(Water Improvements Districts) a nektere z nich jsou u same teky Rio Grande. Vagina zeme jest zavodriovand vodou z teky aneb vodou z velkYch nacirZek (storm water). Nektere distrikty byly zorganizovany pied dvaciti roky na river. KaltlY takovy distrikt vydal bondy aby mohi financovati zavodriovaci system. Nekde pro vodu byly vykopany kandly, jinde opet voda jest doclavane. v podzemnich cementovYch kanalech, toto zatizeni jest site dral gi, ale itdelivej gi ponevad't neni aadne ztraty vody zavodnovani. y kaldem distriktu jest zvolen vYbor kterY °pet vyvoli si ritedniky, je2 maji pak spravu onoho distriktu. KaldY distrikt musi dostati dovoleni od statu Texas, aby mohi poadvati vodu, pro ridel zavodriovaci, bud' z teky (kdy' naleza se nedaleko od ni, aneb vodu z naditek (storm water.) Je gte nikdy nepochybilo vody v tece Rio Grande a bylo ji vkly dosti pro za,vodriovani. Pied dvaciti roky, v okresu Cameron byl utvoien takovYto distrikt (Cameron County Water Improvement Distrikt, no. 1.) a tyto pozemky leaf pri iece. Distrikt cis. 1 ma, velkou pumpovaci stanici na Rio Qr.ande, kteral zdsobuje vodou 22,000 alit a je gte dosti vody vgdycky zbYva. V distriktu Cis. 15, kterY na vsrchodni strane hranidi s distriktem cis. 1, nalezaji se na ge pozemky. Distrikt Cis. 1 mel velkY bondovY dluh, kterY chtel snfgiti pomoci Reconstruction Finance Corporation na sedmdesat centri z jednoho dollaru a tak ugettiti majetnikrim tticet procent dluhu. Distrikt Cis. 15, kde pH Rio Hondo, na ge Jednota vlastni pozemky, byl utvoien 12. dubna, 1929, z rozkazu komisatskeho soudu okresu Cameron. Stat Texas vydal povoleni Distriktu, cis. 15. Toto povoleni opravriovalo nag distrikt ku pouNvani zasobnYch vod (storm waters) z pkilehajicich 22.000 alau pro ridele zavodriovaci. Ihned nag distrikt zbudoval nitdr2ku o devadesati akrech. V to dobe na ge jednota nevlastnila tam 2a.dne pozemky. V to same dobe byly
a
zbudovany cementove kandly pro zavodnovani celeho distriktu a dasti tohoto distriktu jsou zavoclriovany od roku 1929 kaldoroene, pozemky jsou vzdelavany a rirody sldizeny. Od to doby jest tam dosti vody k tomuto Aden. Skoro vgecky pozemky byly prodany lidem v severnich neb vYchodnich statech za $1000.00 al $2500.00 za akr, (tamej gi lid cenil nevzdelanou zem $150.00 akr) a na techto pozemcich bud' byly jiz nove ovocne zahrady, aneb bylo kupctinn slibeno, stroniovi bude vysazeno. Ti, kteti pozemky koupili ostali doma a sami se o zem nestarali. Jak abstrakty ukazuji, takoveto prodeje daly se i v roku 1932. Nekteri z nynej gich majitelii v nagim distriktu mysleli se by to bylo prospe gne miti prime spojeni s tekou, dodatedne se statnim povolenim (water permit). Jakesi nedorozumeni existovalo mezi ritedniky distriktu Cis. 1 a distriktu, cis. 15. a pro tuto ptidinu,zdalo se ze nag distrikt nedostane vodu od dist. cis. 1. Kdy2 Distrikt Cis. 1, chtel pozmeniti svilj zarueenY (bonded) dluh, bylo zapottebi aby 90 procent p o d i i n i k tit brali, ifeast. Pomoci Pavia G. Greenwooda, koupila na ge Jednota beze vgi namahy a yYdajtin za $80.000.00 bona' distriktu, es. 1. za sedmdesat centii na dollaru (toti2 o 30 tentri lacineji) a odmitla brati podilri na teto zmene (refinancing) leda, by dist. cis. 1. dal nagemu distriktu a pozemkrim prime vodni spojeni s rekou, a ponevadi nechteli ztratiti toto pra y° a ptilettost k teto finandni zmene sveho dluhu (refinancing) dali nam zdarma (skrz jejich zavodriovaci sy stem) trvale ptime spojeni s tekou. Za nekolik dni na to prodala Jednota sve bondy Reconstruction Finance Corporation, za sedmdesat centri na dollaru. Tudit na g distrikt muse pouZivati vodu z nadilek (storm water), con vyladuje velmi nizke vYnalohy, ale vlastni ten ptime vodni spojeni a to beze v gech vYloh ma jitelrim. Konkretni podzemni system kanalt vYge jmenovane privileje, davaji na gemu distriktu vYhody i piednost pied ostatnimi distrikty. At' ji' chcete koupiti pozemek od na gi Jednoty nebo ne, jsem jist, ze br. Hurta s radosti ukale vgem navgtevnikrim toto kresne Tak zvani rolnici, zijici ye mestech, k nahledu ae pozemky se nevyplaci a obzvlagte ne, kdy' jsou 500 al tisic mil od s yYch farem vzdaleni. Nejvdtg i uaitek ze zeme ma ten, kterY ji sam vzdelava. Vge co vim o rolnideni, ye Rio Grande Valley, naueil jsem se od farmetri, kteti tam jsou deset dvacet let, z nich byli rentYki, ale dnes vlastni krasne farmy. lepgi zem, tim vyZaduje vet giho dohledu. Pied padesati lety zem byla lacin g v okresu Bell, aekoliv byla to dobra zem. Kdyby nebYvalo dobr'ch rolniktin tato zem i dnes by hodila se pouze ku past y& Rio Grande Valley ma mnoho trodne pricly ale malo je gte dobrYch rolniktin jestli se tam kdy podivate, =Ana Z"e nekoupite, ale budete se mnou souhlasit. Vag, August Kacif.