Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th WEST, TEXAS. ve stfedu (Wednesday) 5. ledna (January) 1938. ROCNIK (VOL.) XXVI.
1922. CisLo L
AMERICTi NACISTL XISTENCE fidern3ich det americkS7ch nacistfi, prvni soukrome milice v natii C historii, cvidene a uniformovane organisace, stojici mimo ramec naSi ozbrojene moci, je jiste zjevem, ptedstavujicim vatinST problem. Otazka dalSiho rustu americke nacisticke organisace je pfiliS zavatina, jeji feeeni, nebo konedne likvidovani nemide Wit dlouho odklacieno. Naciste zfidili v jednotlivS7ch statech Unie nejprve devet tabortr, v nich zasvecuji deti americkSich Nemcil do nemeeke vojenske taktiky a do filosofie Adolf a Hitlera. (Dnes je techto taborfi jiti 38. Proti sedmnacti z nich je ye deno vytettovani pro porueeni federalnich ze,kontr dovatienim zbrani a stfeliva pies statni hranice). Naciste vybiraji od nemecko-americkSTch obchodnikti rtizne taxy a poplatky na jejich udrtiovani. Ameridti vtidcove nacistickeho hnuti budi v nemecko - americk3ich obchodnicich a profesorech takovS7 strach, tie se jim proste nedovoluji postaviti na odpor. Odvadeji proto katicloroene velike sumy na rodidovskS7 fond v Nemecku. Minuleho roku se dal americk* Fuehrer Fritz Kuehn fotografovat s Adolfern Hitlerem ph pfeclavani tohoto desatku pied defilujicimi uniformovanSimi eiky americke nacisticke madetie. Kdyt jsem interviewoval Fritze Kuehna v nacistickem irstfedi v Novem Yorku, byl u neho prave vfidce uniformovanSTch fideriVch oddila americkch nacista a revisor americke nacisticke pokiadny. "Jak zni yak jmeno?", ptal se Fritz Kuehn. "Dinneen," odpovedel jsem. "Jste arijec?", zeptal se, "vypadate jako kid." "Vim," odpovedel jsem, "ale jak to east° 13S7va, jsem Ir." "Do ktereho listu pikte?" "Do revue the American Magazine." "JakSr je to druh listu?" "Velmi rozeifenSt v nal zemi. Katicly mesie jej ete osm a deset milionfr lidi. Jsem piekvapen, tie jste o nem doposud neslykl." Pottas1 zaporne hlavou, a odpovedel: "Neeteme americke magaziny." Nemecko-americkS7 Bund, jehoti je naturalisovanST Wean Kuehn fuehrerem, vznikl vlastne z Teutonia Society, zalotiene v roce 1923.. Ati do roku 1932 to byla zcela bezvSrznamna, organisace. Teprve potom se ptipojila k probouzejicimu se Hitlerovu hnuti, zmenila sve jmeno na "Pfatele noveho Nemecka", pfijala cele Hitlertiv program a zvolila si vticicem Heinze Spanknobela. Velmi brzy vyrostla ye velikS7 problem naeich statnich Ufadti. Zadala s pagovanim nacisticke propaganeni literatury do SpojenSrch Statil. Pokradovala porukvanim celnich a pfistehovaleckSTch ustanoveni. Zadala zfizovat Aderne oddily, jejich elenove byli obiekani do uniforem, kupovanSTch v armadnich skladietich v Chicagu. Cleny techto fidern3"Tch oddilti se stavali i pfisluenici statnich organisaci narodni gardy. V Novem
Josef F. Dinneen.
nSrch obchodnika. Kadoroeni pfijnay svazu dosahuji milionovS7ch eastek (v dolarech).
Yorku opatfil na pfiklad podle svedectvi pfed kongresni komisi — kapitan 71. pluku puSky z newyorske zbrojnice, s nimiti pak naciste cvidili. Spanknobel byl obvmen z porueovani federalnich zakonir a uprchl do Nemecka. AmeriekSi vyslanec v Berline konferoval s Rudolfem Hessem, hlavnim HitlerovSrm tipinomocnencem. Ten mu slibil, tie tiadriSr pfisluSnik na.rodne socialisticke strany v Americe nesmi zarclveri elenem "Pfatel noveho Nemecka". Tento vrcholnST okusek diplomacie znamenal zdanlive rozlom mezi americkSrm nacisty a U.dernSuni organisacemi. Celt' pristi rok a devet mesidi upustili nacionaliste v Americe od vatinejAich nepfistojnosti — alespori na venek. Organisace se dala v klidu a pokud mono v tajnosti. Pfesto veak byly dale cvieeny Mune oddily a uniformovane jednotky a podet jejich eleati ustavidne stoupal.
Jinou zajimavosti teto organisace jsou uniformy, existujici ye tfech provedenich: eerne kalhoty, bile, koeile s paskou s hakovitm Zem a eerna eepice jsou irborem obyeenVch olivove hnede uniformy nose stratie a pravidelne zelene nemecke uniformy fidernSrch oddilu. Ty jsou dovakny prima z Nemecka a jsou hodne nakladne.
29. bfezna 1936 konala organisace v Buffalu sjezd, na nernti byl zvolen novSrm americkSon fuehrerem Fritz Kuehn. Uprostfed dernSTch kalhot a bilS7ch kosil pfislanikti strany, olivoye hnedSrch uniforem hlidek a zelenSrch nemeckSrch uniforem irdernSrch oddilfr zvedl ruku k ptisaze na hakovitSr kfa. V odpoved' cele shromatidneni vztahlo ruce k nacistickemu pozdravu a volalo "Heil Hitler". Prvnim oficialnim einem shromatideni byla zmena nazvu organisace "Pfatel noveho Nemecka" na "Nemecko-americk svaz". Slib nacionalistickeho virdce v Nemecku Hesse byl namifen proti "Ptatelfun noveho Nemecka". Zmenou jmena se podaillo organisaci celou vec hezky obejit. Rok po tomto sjezdu jsem seal v kancelaki fuehrera Kuehna. Bylo zfejme, tie jsem nesnadnS7 m problemem pro, nacisticke strategieke irsttedi. Bylo mnoho veci, ktere jsem smel zveclet, a zase mnoho veci, jimit jsem nesmel piijit na kloub. Faktem je, k nemecko-americkSr svaz je vSmosnS7m koncernem, majicim dnes velike jmeni. Tabor Siegfried u Yaphanku (Long Island), zfizenS7 pied tferni lety, byl lonskeho leta navetiven 15,000 pfislueniky z fad nemecko-americke mladetie, ktere, zde pod rouekou sportu cvleila s holeml a dkevenSmai puekami, udila se obdivovat Adolfu Hitlerovi a osvojovala si zaklady nacisticke politiky. Podobne kursy byly pofadany i v ostatnich taborech. StejnSrm problemem bylo, jak mi pfedstavit nemecko-americkou obchodni ligu, uvedenou v tiivot americkou nacistickou organisaci. Teoreticky je to jak rsi nemeeko-americkSi Rotary klub. Ve skuteenosti je to feak nejlepel deleenS7 podnik, jak dosud ameridti naciste objevili. V katidem miste ma svoji filialku a katicIST obchodnik muse platit pfispevky podle rozsahu sveho podniku. VS'ichni elenove svazu jsou nuceni kupovat jenom od techto poplat-
Tema' katicIST eestS7 Vden potada svaz nej akou slavnost. Nejvetei ze vkch byla konana v den wkrodi Washingtonova narozeni. "Prod jste vybrali prave tento den?" zeptal jsem se. Kuehn na tuto otazku odpovedel slovy, delajicimi pfesne nastudovane feel V podstate tekl asi toto: "I kdyti jsme ptivodem Nernci, eistevame vlasteneckSimi Ameridany. Hlavni nael zasadou je: Jsme skupinou Ameridant, ktere. ma na mysli jedine dobro SpojenSrch steal. Nemame radi ty ruzne fale gne zpravy o Nemecku. jsme nemeli a take nikdy nebudeme miti v irmyslu porueovat americkou ustavu. Vychovavame sve nemecko-americke hochy a divky. Snatiime se, abychom je veechny naueili mluvit nemecky, ponevadt maji jiste pra y() mluvit jazykem sve oteiny. Delame dobrou praci pro amerikanismus." To irk mi vyklacial Mr. Kuehn, pfechazeje sem a tam dlouho mistnosti, ozdobenou Best stop dlouhou nacistickou vlajkou s hakovitSrm kfitiem. Americke, vlajka oveem v mistnosti nebyla. Ani nacistieti feenici, ani jejich oficialni tiskoviny se nezminuji o fidernSrch oddilech. Ale Frank Mutchinski, vypovidajici pied DicksteinovSn vStorem jako prvni velitel "oceloqch helmic", pfiznal, tie vycvidil v Novem Yorku tSrdne 200 mail, obledenSrch vesmes v nezneckSrch uniformach a ozbrojenStch dfevenSrmi i skuteenSrmi ruenicemi. Potvrdil, tie podobna cviena stfediska jsou v Detroitu, Chicagu, Newarku, Filadelfii, Houstonu, Texasu a Rochestru. Ze veech techto st •edisek odchazely providelne tS7clenni raporty nemeckemu armadnimu Ustfedi v Berline. VojenskS7 vSTevik neni einnosti, ktera by se mohla oznadovat jako ritual nejake tajne spolednosti. Mel by podlehat vladnimu povoleni a dohledu. Kahle zfejme vojenska organisace by mela b3it easti zemske branne moci. VaZna hrozba soukrome nacisticke milice byla aZ doposud vladou hodne pfehlitiena.
Zajezd do Valley. Ve etvrtek 13. ledna pojede mistoptedseda bratr Stepan Valdik opet do &loll Rio Grande a timto se upozortiuji eleni, kteti by si tarn pozemek chteli prohlednouti, aby se mu prihlasili co nejdfve, eimti si zajisti misto ye vozidle. Dye auta vyrazi 13. ledna easne rano z Houstonu, jeden automobil pod vtidcovstvim br. Rob. aer yenky vyjede stejneho due z West,