.., .
~··
.,~
- ......
,...
--.-
e Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROČNÍK (VOL.) X.XV.
WEST, TEXAS. ve středu
(Wednesday) 3. listopadu (November) 1937.
ČÍSLO 44. 7
STRACH AMERIKY Z JAPONSKÉHO VÍTĚZSTVÍ. AČNEME-LIv Americe s lidmi rozpravu o politice, uslyšíme dříve nebo později větu - "Evropa nás stála 13 blllonů do larů." A mnohý ještě mávne-rukou - "Damned Europe!" - zatracená Evropa! Tak se na Evropu dívá muž z ulice a ve Spo jených Státech veřejné mínění odjakživa hod ně znamenalo. Evropa sůstala svému největší mu věřttelt dlužna 13 bilionů dolarů. Kolik nád herných mostů, tratí, údolních přehrad, mrako drápů a přepychových lodí by se dalo postavit za ty peníze - tak usuzuje muž z ulice, jemuž imponuje hora peněz a nic jiného. Třináct bi Iíonů dolarů je utkvělá představa stejně u ma lého školáka jako u cowboys z Texasu nebo u hezkého děvčete v Kalifornii. Američané vědí, že své peníze víckrát neuvidí a proto jsou všich ni přívrženci naprosté osamocenosti Spoj. Stá tů. Ať si Evropa dělá co chce, na štěstí je mezi Starým a Novým světem celý Atlantik. Ani ži velná nechuť Ameríěanň k diktaturám nedo vedla změnit toto přesvědčení. V žádné zemi na světě nevládne tak všeobecné rozhořčení nad činy evropských diktátorů - v žádné zemi na světě demokracie není tak živá a přirozená ja ko ve Spoj. Státech. I v Aglii jsou lidé a skupi ny, kteří se netaji svou zálibou pro diktatury v Americe ne. A přece do nedávné doby se A meričané ·nedovedli zařadit do aktivní mírové fronty, do fronty demokracie. Teď nastala však velká změna. S citem to nemá nic společného. Bombardování pokojných čínských měst Japonci vzrušilo a rozhořčilo A meričany právě tak jako všechen ostatní de mokratický svět, ale toto rozhořčení nepřekro čilo známé meze: pískalo se při filmových tý denících a psaly se ostré úvodníky v novinách. Také válka v Habeši vzrušovala Američany dokud nebyla vysti'ídána novou sensací.
\
Ale když Roosevelt tak rozhodně promluvil proti rušitelům míru a vzdal se zásady osamo ceni, vyslovil tím nepochybně mínění muže z ulice. Co to vzrušuje americké veřejné mínění tolik, že je ochotno opustit líbivou zásadu osa mocení? Prostě to, že vítězství Japoncft mohlo by mít velmi nepi'íjemné následky pro Ameri ku. Nemusíme chodit daleko, abychom objevili souvislost. V posledních letech Amerika oprav du "objevila" Čínu, největší trh na světě. Má své posice v Číně vydat útočným Japoncťlm? Má připustit další oslabení amerických opěr ných bodů v Tichém oceáně? Co se stane s Ha waíí, o jejíž nedobytnosti začínají odborníci pochybovat? Co s ostrovem Guanem, důležitou kabelovoustanicí, obklopenou japonským man dátním souostrovím? Když byl generál Hayaši, pozdější minister ský předseda, korejským guvernérem, podnítil generál Doihara o své vlili vpád do Mandžuska. Hayaši na svou odpovědnost podporoval Doiha ru a poslal korejskou armádu do Mandžuska. Pak podal zprávu císaří, Oblékl si eeremoníel ní kimono a čekal, jak císař odpoví, Kdyby byl zamítl podnik ge11erálťl, Hayaši skončil hara kMm.
Josef Wechsberg. Zájem vlasti je vyšší než zájem stran. Která země na světě se tím může pochlubit? Když dojde někdy k rozčileným debatám mezi jed notlivými stranami - i v Japonsku mají příro zeně lidé rozdílné politické názory - stačí dvě slova, aby byl klid. Kuníno taníení ... v zá jmu vlasti. S japonským patriotismem se potkáváme na každém kroku. Námořnící na lodi, dělníci v to várnách, úředníci v tokijských mrakodrapech a ubozí rolníci venku na polích - všichni vědí, že pracují pro velkou budoucnost Nipponu. Ja ponský generál má měsíční plat asi 400 yenů. Sekční šéf nemá ani 400 yenů. Vyšší úředníci s platem 200 yenů nejsou vzácností. Korupce je téměř neznámá. Nikdo nenadává na malé pla-
Zveme vás do San Angelo, Texas!
Bída a tři úrodyza jedenrok
kde bude tuto neděli 7. listopadu uveden <lo S.P.J.S.T. nový řád '.fOMÁŠ G. MASARYK čís. 160., a do tohoto nového řádu 25 nových členů, Akt slavnostního uvedení provedou úředníci HI. Úřadovny. O pohostěni návštěvníků bude nále žitě postaráno, bližší z1>rávu naleznete uvnitř t. čísla. Kdo můžeš, dostav se k naší slavnosti, ni kdo zájezdu nebude litovat!
· Moudrému napověz
Muž z ulice nevidí tak daleko. Ale cítí, že možná doplatí v budoucnu na svou nynější ne činnost. Amerika doplácela už jednou. Proto velká a zásadní změna v názoru na svět. Opa kujeme, níkolí z citových pohnutek. Američa né se sice nijak netají svou nechutí k Japon cům, což trvá už od roku 1924, kdy Amerika za kázala Japoncům stěhování do země. Ale kdy..: by nebylo dalekosáhlých hospodářských a poli tických důvodů, nedovedlo by ani bombardová. ní desíti čínských měst probudit Ameriku z ne činnosti. I protijaponská nálada v Anglii je ko nec konců způsobena hospodářskými a politi ckými důvody. Anglie může na Dálném výcho dě ztratit ještě mnohem víc než Spoj. Státy. Hongkong a Singapur nejsou daleko od bojiště. Tyto úvahy rozhodují víc než rozhořčení nad japonským barbarstvím. Dnes už není možno, . aby některá velmoc nechtěla vidět nebezpečí a trpně vyčkávala, když není přímo zasažena. To je důležité také pro budoucnost střední Ev ropy. Skutečnost vyvrátila posvátnou zásadu sobecké osamocenosti - a tak je to dobře!
o významu japonského sedlá N ka prosporujaponský stát a jeho moc. Sedlák ENÍ
je pilířem na němž stojí nejen výživa obyvatel stva, nýbrž i armáda. Také překotná Industrí alísace Japonska děje se na úkor sedláka. Pod nebí japonské je zemědělci velmi příznívé. Pů da nese 2--3 úrody ročně. Japonský sedlák je pracovitý a statečný. 90 vojáků ze sta je z dědiny. 40 důstojnsků ze sta je selského půvo du. Přes záměrné a překotné napodobení prií myslového západu stále ještě 48 procent oby vatelstva jsou zemědělci, to jest asi 33 a půl milionu ze 70 mílíonů, Tato menšina nese té měř všecka hospodářská a státní břemena..
o ••
Víte, ~e odkládání je nebezpečím? Jeden mi lion osob bylo posledního roku od pojištění od mítnuto. Jste-li způsobilý pro životní pojistku, proč si nevyzvednete postačitelné pojištění na svůj život nyní? Zajisté, že vaši pojistku vez mete si u bezpečné organisace jakou jest mo hutná Slovanská Podp, Jednota Státu Texas.
Japonsko je hornatá země, takže jen 16 pro cent povrchu je půda ornatá, to jest 61.000 čtverečných kilometrů - jen o 9000 čtver, kílo metrů více než země česká. Selské usedlosti jsou rozměru nepatrných. Průměrně připadá 11a rolnickou rodinu 1 ha půdy, ale skutečné poměry drtivé většiny rolníků jsou daleko horší. 71 % má méně než 1 ha, 38% vlastní 1-5 ha, jen 1(;/o více než 5 ha. V tomto 1% více než 5 ha. V tomto 1% jso započteny i velkostatky, kláštery atd., které v nejúrodnějších krajinách vlastní až 50% půdy. 71 % rolníkú nemá do statečné výživy na sve půdě. Bídu malorolníka si. pi'edstavíme, čteme-li, že na 5 rolnických ro din pl'ipadá 1 kus hovězího (tažného) dobyt ka a 1 prase ·teprve na 9 rodin. Nářadí hospo dáfaká jsou co nejprimitivnější. Stále ještě se používá dřevěný pluh. V Japonsku klesá počet samostatných rolní ků a vzrťistá počet pachtýřů a lidí, kteří ke své mu 11epatmé1nupoličku musí pole připachto vat. Roku 1934 bylo podle statistiky.japonského ministerstva zemědělstvi téměř. 27% pachtý .. <Dokončeni na straně 19.)
ty. Každý vi, že pracuje pro vlast a císaře, a teprve v druhé řadě pro vlastní blaho. Generální ředitel velkého japonského kon cernu jezdí každý den do kanceláře elektrikou. Nemá auto. Ani tajemníka. Jeho kanceláře Jsou docela jednoduché. Jeho plat se nedá ani pří bližně srovnat s důchodem takového evropské ho generálního ředitele. Když jsem s ním o tom mluvil, gravil udiveně: - Ale,vždyť mám všechno, co potřebují, dě ti chodí do školy,.žena se stará o krásný dům. Nač potřebuji větší plat? Nač auto nebo tajem níka? Pracuji přece pro vlast? Tato slova hy byla v každé jiné zemi pře tvářkou. V Japonsku jsou skutečností. A v tom - ne v levných pracovních silách je tajem stvi japonského úsp~chu, síla Japonska a také jeho nebezpečí pro svět.
...