irir13'4.1\45°
BRATR5TV1 Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Au gust, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXV.
WEST, TEXAS. ye sttedu (Wedne .,:day) 21. zati (September) 1937.
tisLo
38.
z ZIVOTA NESHRTELNPII ELIKOST ztraty, ktera zesnutim presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka vzeg la esl. narodu, nutno zmekiti velikosti jeho osobnosti.. Pied nagimi zraky rSrsuje Se prudce vzestupna, linie v3ivoje a vYznamu Masaryka jako statnika. Profesor Masaryk zaeal svou vekejnou einnost jako filosof a sociolog, tyto obe vedy ptevedly v g ak jeho realniho ducha k politice a gurnalistice. Pic as ruzne filosoficke nazory a soustavy dospel k hledani realnosti a jistoty, pravdy a ideove i logicke souvislosti dejin s pkitomnosti. Stal se cluslednYm obhajcem poznane pravdy, mravni opravdovosti, pokroku, vzdelanosti a humanity. Pfieilo se mu chytractvi, tajnustkatstvi, sobectvi a za gkodnictvi, pog adoval vdejnost, otevfenost, poctivost a mravnost i v politice. Svilj politicky i narodni program navazal na odkaz narodnich buditelti a Havlieka, hiedaje spravne pochopeni nageho narodniho fikolu. Jako Glen rakouske fi gske rady a rakouskouherskS7ch delegaci posttehl Masaryk brio, ge zapuchtela monarchie mita se na zcesti age blig i se doba, kdy nad jejimi troskami bude rozhodovano o osudu narodu v ni porobenaich. Proto usiloval o jich narodni uvedomeni a sbligent, pfi eemg snagil se zvlagt' o narodni sjednoceni Cechti a Slovak& Toto buditelske obdobi jeho einnosti konei rokem 1914, kdy vypukla svetova valka. Vypukla &lye, neg se tugilo a neg bylo vge ptipraveno. Masaryk jako realmi politik a znalec svetovSrch proudil politick3ich razem postkehl, ge pro nag narod udekila osudova hodina, ge je nutno rychle se rozhodnouti a rychle jednati. Tim bylo dano jeho misto po boku etytdohody a smernice pro jeho zahranieni akci. Cil byl ovg em dalekS7 a testa k nernu dlouha, a svizelnd. Masaryk se vg ak nezalekl. Podporovan skupinou vernch, nadg enSrch a obetav3ich spolupracovnika za hranicemi i ve vlasti, podstoupil tuto titanskou praci s fisilim a hou gevnatosti jemu vlastni. Brzy v gak shledal, ge slovo sebe ptesvedeivej gi a pero sebe obratnej gi nejsou zbranemi postaeitelnS7mi v dobe, kdy celji svet byl ye zbrani a kdy zajmy svetovou valkou tegene, mekily se spi ge podia poetu pu gek a, bodala', za„nLm.i stojicich. Ani to Masaryk nezavahal. Zkidil eeskoslovenske legie, na rychlo je zorganisoval a nadchnul k vlasteneckemu boji tak, g e za nedlouho zasahly do valeenSrch deju zpilsobem, jen g v tgas uvedl ce1S7 svet. Zdar Masarykova osvoboditelskeho dila p4konal ve gkera oeekavani. Sny na geho narodniho probuzeni staly se skuteenosti a sam Masaryk neubranil se dojmu pohadky, kdyg po prve stanul na pilde vlasti osvobozene z tristalete poroby. TriumMinim vjezdem dne 21. prosince 1918, jakeho snad nebyla Praha svedkem ani za doby sla y 7ch, vyvrcholila Masarykova-nSrchkalteskS prate osvoboditelaka. Masaryk zalog il svilj plan na demokracii, jig byl bezvSihradn.S7m stoupencem a jig zustal yeren. Vzdoruje-li Oeskoslovensko dnes jako v-spa demokracie pkiboji tak zvamich autorativnich raimu nejrOznefAich foram a smer0, pa-
tri o to pkedni zasluha Masarykovi. Tim, ge stat vybudovan byl na zticeninach, ktere stavila svetova, valka, ze uvnitt i mezinarodne se upevnil a odolal vg em krisim, ktere za poslednich patnact let zmitaly svetem a s kterSrm teg ce zapoli i staty stalete tradice a daleko pfiznivej gich politickSrch i hospodatskSrch mo g ge esl. stat je schopen-nosti,pedalukzsvetu, givota a jeho lid schopen sam si vladnouti. Tam rosti Masaryk a jeho dilo proslavilo jmeno jeho po celem vzdelanern svete. Tento velkY Masaryk, jeho g doba bude v dejinach jiste tadena
MASARYKOVI. Josef Vrba. Zfe Tvoje dilo, jiste mnil by plavovlas3i Platon, ten slunn3'7 Hellen, z kovove urny stin0 kdyby vstal kdes v bil4Tch misech s cyp •igi attickem na pobtegi, azurn3'an zalivem kde yin se nese smich, ge spinen jeho sen, o nemg snit pod platany Akademie za hvezdn;",ch nadhernSrch noci: Filosof v eele statu! Svuj zlatS7 vavtin strh by s dela a dal v Tvou skrari, 6 Masaryku! Strajce Svobody! Pochodni Revoluce, ktera, zapalila proklete vezeni habsburske tyranie! Radostne — jako voje Xenofontovy, spatkiv gich po boji vykoupeni z bed a nadeji navratu: more jsme s Tebou mohli zvolati: Volnost! Na usvitu novSrch dob, bojovnici za et'astnejei nesouci ideal v novS7 lidsky givot, volame k Tobe: Dik Tvemu dilu! My verime, ze dosahne se meta:
ye jmenu Lidskosti a Pokroku — smir sveta. vedle zlateho veku Karla IV. a po gehnane viady Jitika z Podebrad, ode gel navgdy. Dobilo jeho verne srdce, ode gel z jevigte dejin uglechtilS7 kmet, "moudrji start' mu g", jak nazS7vala ho ci- • zina, milovanS7 "tatieek Masaryk", jak nazSrval ho v nezmerne lasce sve nand eeskoslovenskr doma i v zahranidi. Narod vyznaeil mu je gte za jeho givota v srdci svem nejtepleigi misteeko a bylo veru malo lidi v dejinach vgech narodil sveta, aby tegili se takove velke Ucte, horouci lasce a neskonale vdednosti jako tatieek Masaryk. Veena a slavna bud' mu pamet! Ze vAech stran ptichazeji Praha, 14. zati. do Prahy zpravy, jakSim otfasajichn dolmen).
pfisobil skon na geho prvniho presidenta na ykchno obyvatelstvo v republice. Cechy, Morava, Slersko, Siovensko a Podkarpatska Rus jsou v hlubokem smutku. Odevead dochazeji neobyeejne uptimne projevy soustrasti. VYkladni sktine obchodil meni tvatnost. Veude jsou vystaveny obrazy ze Zivota prvniho presidenta a jeho portrety jsou zahaleny do eerneho floru. V Praze po ce17 den ho •ela pouliani svetla a o polednach se rozez yudely yeechny zvony. Manifest ku eeskoslovenske armade. President republiky Dr. Eduard Bene g vydal jako nejvyggi velitel eeskoslovenske armady tento rozkaz: Vzpomina,me velikeho zesnuleho jako zakladatele dobre a zdatne esl. armady, Toma ge G. Masaryka. Byl vzorem Zelezne silne yule a osobni stateonosti, kriticke zdr genlivosti a miry ye vg ech vecech. Byl nellprosnSim vykonavatelem vg ech povinnosti, je g mu givot ulogil. 6eskoslovenska armada timto armadnim rozkazem vzpomina dnes sveho zakladatele a bude i naddle uctivati jeho velikou pamatku. Ceskosloven'eti vojaci ponesou celSfm s yS7m Z'ivotem pamatku sveho prvniho velitele a nikdy se ji nezpronevdi ani v miru ani v boji. Statni smutek potrva, do 26. zaii. Arma,dnim rozkazem byl natizen oficielni statni smutek ode dne gka do 26. zati. oeskoslovensk3'T tisk piee: I.Tmts, 1 nejlepel a nejvygei z nas. Zadn3", jednotlivec`Z nas ho nemUe nahradit, ale veichni dohromady spojemimi silami ho pti dobre vuli nahraditi mfdeme a musime. Ceskoslovenska, republika jest dedictvim, ktere nam Tomas G. Masaryk zanechava. Projevme mu vdeenost tim, 2e jeho odkaz bude napinen a Ze naS'e Ceskoslovenska republika bude vpravde republikou Masarykovou. Zyldetni porada ministru byla svolana dnes ku ureeni podrobnosti statniho smutku. — Posmrtna, maska oblieeje Masarykova byla dnes zhotovena.
lialenda'rv.
jUbile, llir ✓ nedeli 26. zaii. Add 6echoslovan . Cis. 40. v El Campo potadd oslavu 40. v3irodi zalo2eni Jednoty. ✓ nedeli 3. tijna. Addy — Osveta els. 52., Svetlo cis. 38. a Vaeslovan cis. 123. spoledne oslavi jubileum Jednoty v sini osady Koval, Texas. ✓ nedeli 3. fijna. Rad Jan Rosickji cis. 110: v Kaufman, Tex., uspotadd oslavu jubilea S.P.J. S.T. a zaroven 251eteho trvani tadu. Ve Ctvrtek 28. kijna. Rad Jaromir Cis. 54. chysta, rozmern3i podnik: oslavu jubilea Jednoty a oslavu vSTroei samostatnosti Ceskoslovenska. Eadova, sin je v tomto Case v fidobi ptestayby, do uvedeneho dne bude veak zmodernisovani sine dohotoveno. Podnik tento ma bYti z nejvetgich v severni dasti Texasu letos uspotadan,leh.