Vestnik 1937 09 08

s

a

o to

Organ Slovanske Podp or itciJednoty Statu Texas. rt

1±, 4 S.-P a ;74.,.

4.14S. CIO

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ve stiedu

(Wednesday) '7. zaki (September) 1937.

iSiA) 36.

CSPPCH JUBILEJN 0 LAVY V GUY. i,._

RASNkCH, radostnStch chvil zatili eastnici jubilejni oslavy tan LaskaK vost cis. 70. a F. B. Zdrabek cis. 112. v Guy, konane v nedeli 29. srpna. Ani vydatnST deOt', spad1S7 v okoli v nedeli easne rano, nemohl pokaziti urychlene ptipravy k teto oslave jubilea. lit dopoledne sjitdeli se k Fossove sini auta se vOech stran, Houstonu, Alvin, Blessing, East Bernard, Wallis, Rosenberg atd. a v jednu hodinu Odpoledne, dtive nail zohajen byl slavnostni program, prostranna, sin napinena byla Upine. Venku pane vyhravala spojend kapela mistnich hudebnich sdruteni, uvnitt sine elektricke vejite udrtovaly ptijemnou teplotu a slavnostni nalada byla patrna na vOech tvatich, kdyt br. Waleik oslovil ptitomne a ptedal slovo zastupci ptedsedu oslavu potadajicich tadu bratru LiOtakovi, ktery uptimnjmi slovy ptivital ptitomne a projevoval poteOeni nad tak velikou fidasti elenstva i navOtevniku. Bratr L. 0.

Hoek sdeluje za slavnostni vSrbor postup pH pray k jich slavnosti a ptedstavuje obtadnika, mistniho ueitele p. Rippla. VhodriSTm oslovenim obiadnik ptedstavuje okresniho soudce a spoluelena Jednoty bratra C. L. Dutton-a, kte117 v krasne teei, z nit dSrchala uptimnost a laska k naOi. S.P.J.S.T., na nit jest hrd, vyslovil se uznale o nakm lidu, jet tadi k skupine obdanfi uvedomelSrch, pracovitSich, zakona dbal'ch. V zaveru teenik gratuluje obema tadtm i Jednote, pfeje dalOi rust a zdar. Soudci Duttonovi anglicky podekoval ptedseda bratr ChernoskS7 a zdfiraznil osvetove snahy, cite, jet Jednota od sveho zaloteni sleduje.

Hned na to tajemnik br. John J. Zemanek ete jrnena novSich elent, tito ptedstupuji pied jeviAte, bylo jich dvacet (vOichni se nedostavili), jimt ptedseda Hl. Utadovny soudce Chernosky struene v anglick y teaf znazornil idee Jednoty a ptijal od nich slib loyality. Mnoho oei, zvlaOte starOich elent bylo zakaleno slzami ph to radostne podivane na eetu mladSTch lidi — chlapct i deveat, jet rozmnoti velkou rodinu S.P.J.S.T. a budou spolupracovati k jejimu rozkvetu. Puvodne uvadeni se melo diti eesky i anglicky, ponevadt by se bylo uvadeni znaene protahlo a vetOina nove uvadeiVch byla mladet, rozhodnuto to omeziti na tee anglickou Na eesky jazyk vOok nebylo zapomenuto, dani program byl v3ihradne v destine. Jakmile novi eleni slotli eestnY* slib, hudba notuje americkou hymnu, shromatdeni povstava.

Br. P. LiOt'ak zahajuje slavnostni potad, po nem kratOi zdravice pronesli bit ptedsedove: F. 8efaik a W. Zeman. Nasledovalo eislo dojemne: hold zakladatelfim, tem ut odeAlS7m i dosud tijicim. Z poslednich byl na slavnosti ptitomen toliko jeden — na.s zasloutilSr prvni a dosavadni tajemnik HI. Utadovny, stale energickST, telesne sveti bratr J. R. Kubena. Br. L. 0. Hoek srdeen3imi slovy pounzal na zasluhy naOich pionSTru-zakladatelii Jednoty, na ty vOelike pfekatky a tetkosti, jet musili ptekonavati. VetOina z nich tit rids opustila, my na ne vAak nikdy nezapomeneme. V oceneni jejich zasluti mistni kady se usnesly pro zhotoveni krasneho diplomu, je 2. ma. bYti projevem ncty

a vdeku odeOlSrm i dosud tijicun zakladatelfun S.P.J.S.T. a tento diplom za vAechny darovan bratru J. R. Kubenovi. Umelecka prate nadaneho kresliee br. HoOka, zaramovana, zasklena ptedana byla autorem bratru Kubenovi za neutuchajiciho potlesku celeho shromatde-ni.

V mocne mpohnuti br. Kubena dekuje tadam za tento projev uznani, bude ho pealive opatrovati, ptinaleti vOem spolubratrum, se kteOmi 'Abed etykiceti roky kladli zaklady k prvni

Ma-li na g e S. P. J. S. T. zdarne pokra,Covat, ma-

ll stale rust, musi napi-ed sbrafiene rady rust a prospivat. To znamena, ze musime u Vieth im4clii ziskivat nove deny. Nikdo jiny pro nasi Jednotu nic neudelg neili jen my sami. K fisilovne prici, sestry a bratii!

Spolecnym usilim dosahneme vyteene mety ctyri tisice noqch denii -- a to budemejkrisnejii korunou lupechu oslav jubilea nail mohutne Jednoty. bratrske podpfirne organisaci Texasu. Po to struene vzpomina, zaeatku S.P.J.S.T. a ete seznam zakladajicich elenfi obou tuto oslavu potadaiicich tadu. Po skoneeni sklizi hluenou pochvalu.

Obtadnik ptedstavuje neetniho bratra Ed. L. Marka. Omlouva se, neni pine zdrav, posledni dny silne se nachladil. Podava obrysnS7 ptehled stavu elenstva, konei gratulaci iadum, jimt pteje stalS7 priliv elenstva.

Poslednim teenikem byl potadatel. Pronesi poselstvi adresovane mlade generaci, v jejicht rukou budoucnost S.P.J.S.T. leti a ktera tu ma, velikou pkiletitost dale budovati, co jiz tu

pev-

ne zapustilo koteny a o co se 40 let starali jeji ptedchfidcove.

ZavereenS7m eislem programu byla jednoaktovka "Pantata Vohnout poprve v divadle", sehrana tadovSrmi ocpotniky pod tizenim br. M. Kovate. V teto pekne provedene veselohte Ueinkovali tito elenove a elenky: Vaclav Pokormajitel statku, Eddie Valeik; Madlenka, jeho tena, Avis Vrlova, deledin Jakub — Henry Maroul, slutka BetuOka — Vlasta Maroul, stratnik — Odell Vrla, Matej Vohnout — nejmenovanSr, jeho tena — Helena Batke, uvadee — Jos. Mikeska jr. Po skoneeni divadla navAtevnici zapeli "Hej Slovane" a nastala volna zabava.

Z eetnS7ch navOtevnin mohu si pti psani teto zpravy upamatovati- nasledujici: z Houstonu: bratr ptedseda C. H. ChernoskS7 s choti a synem Charliem jr., mantele Tom HoOkovi s dceruAkami, J. Hanusovi, Frank Aneinec; z Blessing: Jos. Zemanek s dceruOkou Martou, mantele Zhnanelovi, J. SpurnST, mantele J. Hufovi starOi a Franta Domorad — ptedseda klubu FrantiOn, kteremut klubu byl tyto dny statnim Modem vydan charter; z Alvin: mantele F. Truksovi; z Wallis: mantele John Holeekovi, Karel Keprta, John GajevskS7, Fr. Urbish a cela, tada navOtevnin z Rosenberg a mist jir&h.

Veder pri tanci byla sin nabita. Mlada chasa bavila se pti dobre hudbe, kolem sine starOi eleni bavili se hovorem, na vOech stranach mohli jste slyOet projevy radosti nad zdarem podniku, jehot moralni jak finaneni Uspech byl mimotadne dobry. Tak velka navOteva byla projevem ptizne, dukazem vatnosti a ficty, joke se tyto HAT a jejich elenstvo teOi. VSrbor agitaeni i zabavni, kte0 mel slavnost na svSich bedrech, vykonal velkST kus prate a bylo mu mnoho navOtevniky gratulovano.

Jubile

ni Kakendif.

✓ nedeli 12. zaki. itdd Svaz techoslovant Cis. 92. ye Fort Worth. Oslava jubilea S.P.J.S.T. pkeldena na tuto dobu z nedele 11. dervence. ✓ nedeli 12. tail. Spoleend oslava 40. vyrodi zalnieni SPJST. v East Bernard kady: Ka rel Jonaa Cis. 28, Columbus Cis. 58 a Nova Dobt Cis. 122. Co darek k vYznamnernu vyrodi naai Jednoty uvedeno bude etykicet novYch Dalai oznameni ohledne teto rozmerne slavnosti pkineseme co nejdkive. ✓ nedeli 19. zaki. Addy .Nov3"7 Raj Cis. 71. a Morayska Orlice Cis. 145. v Penelope uspotadaji spoleenou oslavu jubilea, tad NovY Raj oslavi zaroveri 301ete trvani . Pokad slavnosti oznamen bude pkiate. ✓ nedeli 19. zaki. ft,a,d Slovan Jihu cis. 26. ye Skidmore pkipravuje oslavu jubilea S.P.J.S.T. BUM oznameni vydano bude pozdeji.

1114711111110.110011111•00111.0111110111111110•111111.

Strana 2.

VESTN1K

Jine noviny i organy jiz je maji a mnohe cenne elanky nagi rnladek jsou etenati vyhledavany. Abyste mill dtenati nemysleli, k snad ani moje deti eesky nemluvi a proto toto piti, to Galveston, Texas. . byste se mylili. Mluvi vgichni eesky a v krajni VaZeria redakce Vestniku! nutnosti si umi pteeist, av gak jako druzi zde Dovoluji si opet podati my glenky a nazory, rozeni. Anglieina jest jim bliz gi, proto i zabavvitlyt' nag organ je vyclavan, abychom si nanej gi, jako nage deska, kniha a noviny nam, vzajem y ymenili nazory, a v2dy nektere zrno kdy si pteeteme te2 anglicky, ale na ge jest na pride nrodne ptinese ovoce, kdy2 se yeas zanam milej gi a lepe porozumime vSTznamu. seje. Take talc my glenky, prate ruzna, projevePtimlouvam se, byste vgichni bratti a sestry na tiskem, kond sve poslani i pozdeji, kdy jig projevili svuj nazor a zku genosti a tak yetejnas nebudou tditi 2adne starosti. ne mineni bude direktivou pti gtimu sjezdu.

Nyni na ptiklad mame zajimavou debatu V nedeli dne 22. zati t. r. zde men plavecke schopnS7 ch dopisovatelfi a dopisovatelek, zdali zavody na 5 mil. Pkihlasilo se na 40 zavodnikri, elanky anglicke v na g em Vestniku by prospely ale ureitSich playcu zristalo kolem 20. Bylo naku prodloukni na gi teed, a zdali na ge mlada nejvSige zajimave sledovati tyto zavody, a vita by brala vice zajmu o na ge organisace v geobecpteplaval v rekordnim ease za 2 hod. a 36 mine. nut, nebyl nic unaven, vy gplhal se po provazoJest ovgem nag i povinnosti starati se, aby navem 2ebtiku na zabavni pavilon, za ohromneho ge deti se nautili na g i rodne leci. Nikomu neujasotu a aplaudu obecenstva, jehcd bylo na oSkodi, kdy se nail& vicero teei ne2li jedne. chranne hrazy a 02 na psati podle celeho poNejlepe se naudi, kdy2 doma zasadne Cesky btai ter na tisice. Druhj-r zavodnik dospel za mluvime a lined od detstvi, kdy dite zaeina, 19 minut po prvem, druzi v del gich ptestavchapati tee, udi se Cesky leheeji, nezli kdy2 kach. Prvni zavodnik byl hluchonernS7, ale uve se naudi anglicky. Zda, se, 2e pozeleji maji smival se a mei radost, jako obecenstvo mu potik s vSrslovnosti. Ov gem dite, ktere se naupralo prvni cenu pet set dolarri, druha, cena ei jen eesky a nema ptilektosti se &it s detbyla $250.00, dalgi $100 a nekolik po $25.00, celmi v okoli soudasne anglicky, ma potik ye kern tisic dollart bylo rozdeleno, jet si pine g kole a nekdy ztrati rok i vice gkoly proto, 2e vgichni zasloukli. Navgtevnici i domaci meli nerozumi, eemu ueitele uei, co2 jest te2 velka zajimavou zabavu. Dal gi atrakci toho dne bylo ztrata easu pro dite, nSr kdy i vjismech, 2e snad rozhozeni do vody vSthernich korkri, jet byly od neni tak chytre, jako ty druhe, a jine neptidesaelcu al do $25.00, kdo St'astne korkove dijernnosti, jet diteti tiebas nadanemu znechuti slo vylovil. Veder, jako v2dy v bete byl koncert Skolu a udeni. Dokud jest male, zda se nam, 2e a zabavni disla v parku a na konec ohriostrrije. rok mnoho neznamend, ale kdyi ptichazi jedeProto Galveston se te gi mno2stvi turista a nacty rok gkolni z vyggi gkoly, ten rok poeita "weekend" vSrletnikri, v gichni majitele letnich hodne, neb mnozi mohou miti ji2 ce1S7 rok zahotelft a jine stanky si pochvaluji letomestnani, pomahati rodierim, neb pro sebe, jini gi sezonu. A jak by ne, kdy2 je horko v gude, tak co studuji vysokog icolstvi dale, maji o ceVr rok se ochladiti motskou koupeli, 2adne strojeni, vice studii, take rok jest hodne easu ztraceti jen nejake koupaely, nejakji ptehoz, nic papro dite i rodiee, protok nemelo dite pkilekradneho, to je piece pohodli, midete i paradotost se nauditi teei svoji zrozene vlasti. vati po ulicich a boulevardu, nikdo si nevgima, 2e by mel miti vice ocievu a co dobry ton natiPiece vg ichni, i my ptiobeeni Oechoameridazuje, kdy2 jdete do zabavy. ne si vysoce vakme teto nove vlasti a pfejeme Tel srdeane dekujeme br. L. 0. Ho gkovi za si, by z nag ich ditek byly vlastenci a uvedomeli milou vzpominku a pozvani do Guy na 401ete 째bean& kde se zrodili, zvla gte v teto svobodne jubileum, jet tamejk tady potadaly dne 29. republice. srpna t. r. Meli jsme yyplanovano, 2e ureite poe organisace zajiste chapou, 2e jest to riNag jedeme, ale okolnosti zavinily, k jsme museli kol nesnadnST, by generate zde rozend ovlaciala zristati doma, co2 litujeme, ale vetime, k jste eesky psati a eisti. Bud'me radi, kdy2 vetkria meli rispech moralni i finanani. Na zdar! mluvi dosti plynne desky a men gi zlomek rozuH. Stanovska. mi, o eem se hovoti, take tadove jednani by, melo bSiti vedeno v deskem jazyku, jak nejdale NEMOCENSKA PODPORA. se prodloutti milk, ale schopni mladi elenove, i kdy2 neumi Cesky, at' zastavaji ritady a praDiky tadu San Antonio a zaroveri br. dr. Kopeckemu, nag emu vrchnimu Micah za upozorcuji ku prospechu, jen kdy2 se nestydi za svilj neni a zajem v tomto dobrodinnem odboru. Vyprivod a nedelaji nic gpatneho, za co2 bychom se pied americkou vetejnosti museli stycleti.

Svetleni podavam proto, 2e s tim nejvetSim zaZe bychom meli uditi doma aisti a psati, jest jmem jsem pracoval jako Men vflooru a pi gi toto ne ye smyslu neb rimyslu zlem, tak bychom take, neb nynefk gkolstvi ma mnohem girgi ueebni osnovu, nail bylo pted 20 lety, take nic nespravili, ale jako vysvetleni ku zprave maji od malieka domacich ukolu tolik, to neni dr. KopeckSrho. Chybou bylo, 2e dr. Kopeck jako g len H. U. nemohl se dostaviti, byl by nam v mono je zapiahati do ueeni bez volnSrch chvil ocipoeinku mysle a doptati &tem hry a spormnohem poradil, ale proto se nic zleho nestalo. Ptigti sjezd mirk v ge napravit a kdy2 by totu. Jedine jsou zde pomrickou prazdninove gkoly, ale ty stoji zvla gtni vydani to rodiefi, takho byla potteba, H. ftdd a nemocensitSr vjThor 2e bez pochopeni osadniho, by celek pomohl tymute do to doby vykonati pottebne, co by bylo to financovati, nemohou rodide gkolnich deti zavadou tohoto odboru. Kdy2 se H. U. a nem. vj'rbor se g el, tak jsme prune dbali toho respekse obetovati, neb mnozi rodiee jsou gt'astni, tovati vg echny tady a dati jim o torn hlasovat, kdy2 mohou dite zaopattiti tadne odevem a gkolnimi potiebami do povinne gkoly. at' se ptihlasi kterS7 Glen chce a kterS7 nechce, take dobte.

Jest flak povinnosti v gech bez vyjimky, napomahati prodlouteni Ceske teei a kultury, ale Nyni vysvetlim otazky dr. Kopeckflio. olanky neb dejiny na geho naroda by neugkodily Oddeleni N. P. jest samostatne a dobrovolne, zaniku Ceske teal, kdy2 by na g organ Gas od eaand by mei째 co do eineni s nem. podporou (jig su anglicky uvetejnil. Naopak, to nage mlacia, nektere tady maji zavedenou), a nema co do kdy2 by tam bylo anglicky zajimave Cteni, by eineni se tadovou pokladnou, jen tolik, 2e pHspe y ky tech kteti vstoupi do N. 0. tadovS7 rirada sobe ptedetla, na pkiklad ty tryvky z dejin deskeho naroda. Jsou tak zajimave, ae by tednik ode g le H. R., kdy odesila, H. R. penize. si je radi pfeeetli, zvlake gkolaci z vySgich gkol, Vstupne jest 50c na Elena, co2 ueini fond z nekdy povini-47 pitedmet, historie v gech narodri, hot se budou opravnene 2adosti platit, a dokud rnusi znati a v knihovnach vyhledavati, bylo by tento fond nebude vyderpan, 2adne poplatky se jim i vjibornou pomrickou. nebudou po2adovat. Olenove lade, kteti neptiMnohSr namitne, v gak mtidete ptelo2iti z eestoupi, nemaji s timto nic spoleeneho, ani se gtiny. Vgak by nas yetgina tak ueinila, kdo ale od nich nieeho po2adovati nebude. z nas ovlada tu anglieinu, abychom spravne vSrUlednici H. R. vg ichni se dobrovolne znam slov a vet ptelokli i kdy2 mame "dictiok vedeni tohoto odboru zdarma, take jest nary", tak doslo ynS7 pfeklad nekdy nema smyvyloudeno 2e by na to neelen N. 0. co ptiplacel, slu. K tomu mame vygicolene a povolane spia kdy2 by bylo nejake y ydani, jako za knihy, sovatele a Zurnalisty a proto i ja bych se ptipogtovne anebo vy g etteni, tento odbor si to mlouvala za anglicky "koutek" v na gem organu. sam hradi.

ODDIL DOPISOVATELSKY

Ve sttedu dne 8. zaii 1937.

NemocenskS7 vS7bor a H. U. s jistotou vedeli, k ritednici mistnich tadti take ueini tu malou slu2bieku zdarma sy S7m spolubratrilm, jato ji2 ted' ka2dS7 kona tu waci vice z lasky nee za penize.

Co tech paragrafil se tyre, tech pokut a vyg ettovani, to neni talc zle, a to jest jenom dukazem, 2e byli ve schrizi dva dobti advokati nagi Jednoty.

Co se tyre toho, k by nemocenskS7 vStor mistniho tadu odporueil neopravnenou 2adost (o eend velmi pochybuji), mel by bS7ti za to potrestan a ten odstavec jest vice stra gakem a jsem jist, 2e k ta,kovemu kroku nikdy nedojde a dali jsme to tam proto, aby zase nikdo N. 0. nejmenoval dojnou kravidkou.

Co se toho prohla geni Elena tSrde o jeho zdravotnim stavu, to nevy2aduje, 2e drive nali se ptihlasi do N. 0., 2e by musel jiti ptes kliniku, to jest formula die ktere i nektere pojigt'ovny pojisti na 2ivot a tim jsme neminili 2adne vydani 20-30 dolarn, kdy2 chceme elena pojistit za 50 centri.

Zkratka, bratti a sestry vidite, 2e nam tam chybil dr. Kopeckji, kdy2 jsme ty ustanoveni N. 0. pekli, on by nam byl tento odstavec jiste vyhodil.

Potud na otazky dr. Kopeckeho.

Nic neni na svete, co by se nedalo zlep giti a tento N. 0. take se milk zlep git. My, co jsme ty stanovy pekli, nejsme neomylni a uoinili jsme to, co jsme nejlepg i Yeah ye smyslu pomoci tern, co to pottebuji.

Ka2c1ji. se mute ptihlasit a einnost tohoto odboru sledovati y e Vestniku a nebojte se, te nekdo schvalne bude nemocny, aby dostal podporu. Tento odbor jest zaloten na torn zaklade, aby se ptede g lo tomu, aby Glen nemocny, opravnenS ku podpole, nedostal vicekrate sedm dolarri od 15 tisic elent, aby takova narodni parada se yicekrate ye Vestniku neobjevila.

Diky yg em brattim a sestram, co se srdeene vyjadtili o N. 0., o tomto dobroeinnem dile ye Vestniku a jsem jistSr, 2e ptekvapite H. U. s ptihlagek.

Co by to znamenalo pro na gi Jednotu, kdy by se ptihlasilo deset tisic elenri do N. 0., cot by dinilo pet tisic dolarri a za ty by se dalo vykonati hodne dobroeinnosti, cot by plineslo krasne ovoce pro na gi Jednotu.

Ti bratti nebo sestry, kteti se nebudou moci dostaviti do schrize tento mesic, mohou se pHkdykoliv.

Byl jsem a jeg te budu na nekolika slavnostech, jet potadaly jednotlive lady na oslavu 40 let trvani na gi mile Jednoty, a v gude tolik krasnSrch proslovri prone geno, tak velikou sla,vu Cinime a to nejhlay nejk zapominame. Zapominame to krasne heslo Podpora (ale v gichni ne), ale dokame svetu, 2e pli teto ()slave etyticetileti vybudujeme take na gi Jednote nemocenskST odbor a dame ji darek, kterST si dam() zasloukla.

Bratli a sestry, ted' jest doba Udirite, co se od vas oeekava, okra glete to heslo "Podpora", bude peknej gi a budete jednou na nej hrdi.

Jsou rrizne namitky proti rtitznjim ustanovenrin stanov N. 0. To se v ge necha upraviti, nebot' br. ptedseda H. U. oznamil nemocensicemu vS7boru, Ze jej nepropoug ti, a2 do pti gtiho sjezdu, co znamend, k chyby udinene mohou bStti na 2adost elenstva opraveny a jsme ku vakm slunam; ale nejprve musime N. 0. zalokti a pak opravovati, jinak tomu nerozumim, 2e by se to dalo S pozdravem na v gechny jsem yak John Toupal, e'en nem. vSrboru.

Krasna, eislo 96., Wallis, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Na nedeli dne 12. zati 1937 nam ptipada fadove, schrize. Jest hodne dluhri, jak na ge kniha dosvedduje. Tedy ptineste penize, anebo pokete penize. Take musime posilati poplatek na H. Rad za minu1S7 mesic a za tento take. Ctvrtletni poplatek se bude vybirati 50 centtil na elena a 25 centri elenkyne. S bratrskSrm pozdraJohn Marek, tajemnik. vem,

Ve saedu, dne a. tab. 1031.

JSEM etesti nebo neetesti — podle toho, jak se na to divate — poznat (a v nekterych ptipadech hodne daverne) deny etyt velkYch tak zvanYch civilisovanYch staAnglie, Nemecka, Francie a SpojenYch State. Gil jsem v techto etytech zemich a kejte si o aenach co chcete, jedno je o nich jisto: je jich mnoho.

At' jste sebe vetsi sicogyn, aijete-li v nejake zemi defsi dobu, je skoro nemoane, abyste nepoznali jednim nebo druhYm zpasobem nektere z jejich ten. A vyloudite-li je z veakerYch jinYch stykt, ptijdou za varni aspori pro pradlo.

A ponevadt jsem poznal nektere z ten otyk velkYch naroda a ponevada je naYm akolem spisovatele ptemYtet o aenach a muaich, rad bych konstatoval — ovaem trachu bojacne — 2e podle meho soukromeho a nesmeleho nazoru ma Thorstein Veblen, tento vtipnY a skoro zapomenutY sociolog z doby pied tticeti lety, jeate potad pravdu. Podle meho skromneho a bojacneho nazoru ( ponevadt pti takovYch diskusich je kaady, kdo neni bojacnY a skromnY, blazen), addne, term na syete neni tak Indio pochopena svYm manaelem jako americke teny, s aadnou aenou se nezachazi tak Spatne (ovaem duSevne, filosoficky) jako s americkou, addno, jina Lena neni duchovne tak omezovana, addrie si tak mai° nevaal; opet myslim duSevne.

Mne je jasne, te americke aeny jsou doposud obetmi toho, de= Veblen kikaval haremove nazory americkeho mute, ate ye vetSine ptlpadir se na ne Amedeane • divaji jako na vYkladni sktine sve osoby, ei, tekl bych, muaske touhy vyjadtovat sve aspechy velke i male okratovanim svYch blizkYch ptibuznYch a okazalou dekoraci sveho okoli. Jsem ptesvedCen, ae Spojene staty vyjma NovY Viand, Australii a jeate par kouta zeme, kde jsou hodne podobne pomery — je nejmuaStejsi zeme na svete, zeme podvedome virilni, ktera je spravovana vYluene jen muzi pro mute.

Ale podle meho dojmu nejsou tato fakta — aa snad na to tvrzeni o virilite — ptiliA velkou poklonou, adkoliv si nedovedu ptedstavit, jak by u nas bylo jinak. Jsme doposud zemi hraniCata, kdya uz ne v zemepisnem smyslu, tedy zcela ureite jako prakopnici novYch smart — a ja doufam, ae jimi vadycky zastaneme — ale, tteba hranieati vynikali mnoha ctnostmi, nikdy nepovatovali aeny za dulezite, leda snad v jejich specificky 'tenskYch vlastnostech, ttebale se o torn v nasladlYch sentimentalnich roManech psalo prave naopak.

Zkratka, kdya pozoruji a zkoumam vgechny objektivni, vnejai zmeny, ktere nastaly v postaveni americke aeny za posledni tai desetileti, dochazim s politovanim k zaveru, ke nazor priimerneho Americana na term se v ni'dem nezmenil. A myslim, to je das, aby to nekdo kid uptimne americkYm aenam i americkym mut:1m. ptedem salvy cynickeho smichu, s kterYm ptijmou Ameridane i cizina me tvrzeni. Ale to mnou nepohne. Aspori, ledaae bych se potadne mYlil, budu mit na sve strane jeden podetnY tabor: inteligentni aeny Spojenych statu. Vezmete si je nejakou dobu stra.nou a ptimete je, aby tekly pravdu — ovkm ty, ktere jeate nejsou tak dokonale zotrokny, k nejsou schopny oddelit literu zakona od skuteenosti. Zeptejte se jich, jaka je odpoved' priimerneho inteligentniho Americana, na jejich nazory, nejsou-li ptesne takove jako jejich. Zeptejte se jich, jak se mukve chovaji a jakYm tonem mluvi, kdya se odvat jim odporovat. Ale, pokud jde o to, pottebujete si jen zajit do jakehokoliv shromaadeni ten a multi, tteba jen si sednout s nimi ke stolu. Zeptejte se, kolik mutt skuteene davetuje tenam, at' v jejich soukromYch zaleaitostech nebo v obchode. Melo Americana si uvedomuje, joke je skuteene postaveni americke deny, a z cizinca to nevi nikdo. Cizinci se divaji na AmeriCanky jako na okouzlujici, neodolatelne a zhYekane. Neuvedomuji si, ze ty ubohe bytosti jsou dojaty, to se s nimi zachazi jako s ptedmety velke deny, to pravdepodobne v katdou chvili proti sverau rozumu — se povesi 114 krk

VISTNiN

Amerika pod pantoflem.

Struthers Burt: katdemu, kdo je takto pocti, at' si ten krk zaslouti tteba opratky. Inteligentni americka Lena tedy, chce-li se vatne zamilovat, je nucena zamilovat se do Ameridana-intelektuala, a Ameridan-intelektual, jako ostatne veude jinde, pfedstavuje zfidka nejkrasnejei typ sveho druhu. S rozdvojenou mysli tedy uplatriuje sve vice fysicke touhy na nekterem vzdalenem hrdinovi z kina nebo ye vzpomince na Anglidana, s kterYin se kdysi setkala. • Dovolte mi, abych vyjmenoval namatkou nektere z vYhod, ktere se pfikladaji americkYm tenam. Maji hlasovaci pravo. Maji stejna prava na majetek. Mohou, v nekterYch statech aspori, zasedat v porotach. Mame jednu 'term v presidentove vlade. Mai jsme guvernerky, senatorky a elenky kongresu. Veude je pino ten v obchode a umeni. Americka aena potva pine svobody socialni, politicize i hospodatske a — tteba jen v teorii — i moralni. Bich vi, to jeji hlas — vysokY, hlubsi, sladkY nebo chraptivY, nebo, soudit jen podle radia, pravidelne jemne zastreny — je slyeet pti kaide ptileaitosti a jeji nazory — aspori to, co ona nazYva svYmi nazory, ponevadi jen malo ten kika vefejne nebo soukrome to, co si skuteene mysli — jsou nazory veteiny yetejnosti. Mimo to ma velkou svobodu pohybu a — trochu ottelY, ale pravdivY dukaz — mate jit skoro veude, kdekoliv chce, ve dne ei v noci, anit se stane pfedmetem toho, demu Francouzove tikaji "rana do odi". Opravdu neni prakticky v Americe mista, kde by nebyla vitana. Znam jenom etyri nebo pet vYjimek: par mutskych kluba, turecke lazne pro mute a mutske klubovni gatny.

Americke aerie' je dovoleno koufit, kolik chce, zpit se tteba do nemoty, investovat penize prave tak hioupe, jak to delaji mut, vzit jakoukoliv apatne placenou praci, ktera se ji naskytne, a vSeobecne se chovat, jak uzna za vhodne. JinYmi slovy: pracovala neptetrtite od renesance, vedome ci nevedome a spolu s jinymi tenami civilisovanYch zemi, ke zhrabnuti tenskeho vlivu a tenske mod, a koneene dospela • na vhimeneenou a obrovskou vYeinu, do maxima, ktereho ji dovoluji dosahnout neocistranitelne rozdily pohiavi: je — se spoledenskeho stanoviska — mutem.

Nedavno otiskl jeden z naeich valnejeich magazina avodnik, v nemt dva autai se spoleene oddavaji staremu sportu kritisovat teny. Jejich tvrzeni jsou stare. a stale se opakujici, jejich argumenty stejne opotfebovane: tvrdi, to hospodatsky, spoledensky a pohlavne teny ovladaji moderni civilisaci ate tyto talostne pomery nedosahly nikde takoveho stupne jako ye SpojenYch statech. V'Sechno, tak tvrdili autoti-dvojeata, se pile pro deny, veechno se vynaleza jen pro ne, veechny snahy se tool jen kolem nich, ve veem je tensky ten, a jejich hrdina, nevzhlednY ubohY etifi sameeek, rapidne se rozplYva v nic. Tohoto hrdinu popisovali autoti elanku takto: "Vychrtly knihkupec s plochYma nohama a vyaranYmi zuby, trpici dluhy, neptijemnostmi v kancelati, nizkou vitalitou, plet, brejlemi, umelYmi zuby. Tohoto homunkula vodi Amazonka za nos (ale jen tehdy, kdyt se ho nemak jinak zbavit) plati zafi v restauracich, na zabavnich vyletech a mluvi o teto neaddouci, ale nekdy utteene vedlejai soueastce s nejbliktm lekatem. Mimodek se nem pti tom vybavuje piedstava one velke tropicke ryby, ktera cely svaj aivot plave kolem se svYm filigranskym manailkem ptipevnenYm na miste, ktere bychom delikatne nazvali spodni Cast hrudi.

Tyto Amazonky shledavaji sve muaske ptidavky nemoine a nesmyslne a podle slov techto spisovatelt, "musi se jim napted saelet mute dtive net se mohou do neho zamilovat". A jako jeden dukaz tohoto tvrzeni uvadeji, dnes to jsou teny, ktere davaji nabidnuti k atatkU.

Wane 3.

To oba jiste objevili Ameriku. sieny davaly odedesna nabidnuti k sfiatku. A ponekud nebezpeena, rada Marjorie Hillisove v knife "2ijte sama a radujte se", 'tali to "je lepe bYt drza net nepovkmnutii.", neznamena nic jineho, net zmenu ye zpasobu. Jenom krajne pavabna a okouzlujici Lena si mate dovolit prondsledovat sve mute otevtene.

Je pravda,• mnoho tuctt easopisa je uverejriovano pro teny. Je take pravda, to vagina spottebnich statka, jak se tomu fika v narodohospoddistvi, je ureena pro ne. Je nepopiratelne, to veteina literarnich vytvora, aby se vyplatilo psat, musi bYt napsana pro teny.

Je take nesporne, to 80 procent reklamy smetuje k upoutani jejich pozornosti. Je pravda, miliony mute kiji z toho, to vyrabeji pfedmety pro teny, miliony mute se tivi tim, to jim je prodavaji a daleich nekolik milionu mute travi noci premYelenim, jak otidit Lenin zapisnidek.

Je take pravda, to ye veteine zemi je dnes tenam dovoleno jit k volebni urne a odevzdat sve hlasy (ktere jsou v 99 procentech pfesne stejne jako hlasy jejich otca, mantela, nebo bratki.)

Loni vydaly teny SpojenYch state skoro 700,000,000 dolara jenom na to, demu kikaji pesteni krasy. To nevypada, jako by byly domYelive nebo si byly sebou jisty. Take neni domykivest, kdyt nekdy zaplati za spolednou jigiu nebo se deli o fleet za zabavu. Je v torn videt soutet vice net v eemkoli jinem. Miss Juliana Cutting, jet organisuje spoledenske podniky newyorske mladeae, pravi, ze dnes by na pie -sichmelbYtpourmezipanydmit ke dverna. Ale toho extra mute si musi opattit, sledny samy, jak veichni vime. Maj vlastni stat Wyoming, jent je prvni stat, kter' dal kite volebni pravo, vstoupil do americke unie pod tou podminkou, to bude zachovin mezi tenami a muti pomer, jak' navrhuje Miss Cutting.At' je tomu veak jakkoliv, Wyoming neni zeme knihkupet nebo vytranYch zubt.

Tam je Lena jeete potad tena, at' se krouti a vrti, jak chce.

Naopak, jak valycky vedela veteina historika a psychologa, nejsou to zeme, jet daly tene objektivni svobodu, ktere jsou v nebezpedi feminisace, ale ty mine, kde jsou teny v haremech nuceny soustkedit se vYhradne na jedinou velkou biologickou moc, kterou maji nad muaem. Pokuste se spoutat a usmernit takovou moc, a stane se dvojklannYm bleskem . . uvolnete ji zcela, a promeni se v neSkodne blYskani na dos, aekoliv zpasobi tak dosti nepkijemnosti. Skoro prvnim einem Kemala Atatuerka, kdyt chtel pozvednout 0chablou virilitu svYch mutt., bylo zrukti harem a z ten udelat adoPtovane netete.

Zde je nekolik z 64. umeni, ktere podle stareho indskeho zakoniku lasky musi ovladat katdY milenec: zpev, hra na nejakY hudebni nastroj, tanec, psani a kresleni, tetovani, zdobeni biltka rYti a kvetinami, zhotovovani ozdob do lief, magie a darodejstvi,,pfipravovani limonad, terbeta, kyselYch napojt\ a alkoholickych napojri a alkoholickYch vYtatka, ti, zhotovovani papouekil, kvetin, chocholek, trapea a knoflika z viny, lueteni hadanek, dvojsmyslne fedi, slovni hadanky a zahadne otazky, chemie a mineralogie, a na konec jedine z techto podivnYch umeni, ktere pfipada, americkemu muti pfirozenYm: umeni ziskavat si jmeni sveho Jeete jsem neslyeel o americkem Tristanovi a podezteni budu mit teprve, as americkY president opusti BilY dam pro tenskou lasku. Americka aena, chce-li vzbudit sensaci, musi jit do ciziny. Zde u nas je neslYchane, aby si mukve kazili karieru pro sladkou vdeefi, naee noviny jsou naopak piny spray o divkach, ktere vyskoeily z okna k vuli nevernYm bursianam.

Koneene — symbolicky chci ptipustit, by americke aeny dosahly jakesi rovnosti se svYmi druhy, jestlik by pti nejblitei pfiletitosti, nejlepe pri hostile, kdyi inteligentni tena vyslovi svaj nazor, pfitomni mutove, poeitaje mezi ne motna i mne, ji budou poslouchat jakoby s Uctou a obdivem a oehotou pou'O it $e ad Di.

Strana 4.

90. 17. srpen 28.58 1.05 92. 19. aervenec 11.88 181.10 23.75 93. 16. der'c, srpen 5.00 77.49 4.65 94. 12. srpen .80 81.46 2.10 95. 19. srpen .40 44.49 2.40 PAIJEM OD EADt ZA MESIC SRPEN 1937.

97. 21. srpen 2.50 82.96 4.35 98. 17. dervenec 67.51 1.65 ki Den Za D. 0. Na umr. H. ft.

99. 11. srpen 25.60 .75 1. 9. dervenec 201.86 9.00 100.

5. derven, 6er'c.

52.28 28.05 2. 17. srpen 18.06 .30 101. 11. srpen 44.43 2.40 4. 18. dervenec 264.42 4.60 16.65 102.

28. derven .60 53.27 18.20 5. 22. eer'c, srpen 22.74 1.20 103. 11. dervenec 50.25 .60 6. 19. srpen 2.10 1.30 81.12 104. 19. srpen 37.77 1.50 7. 10. eervenec 5.85 3.06 150.93 105. 16. eervenec 22.58 1.80 8. 25. eervenec 1.80 .80 80.78 4.05 1.60 74.75 9. 27. srpen 3.36 256.50 14.55 _ 110. 10. srpen 110. 10. srpen 1.60 74.75 7105 10. 17. eervenec 1.40 1.35 102.85 111. 17. srpen 30.59 .60 11. 10. srpen .20 41.70 .60 112.

10. srpen 6.90 172.99 9.30 12. 10. dervenec .15 33.15 113. 9. srpen 10.01 1.05 13. 18. eer'c, srpen 202.74 9.30 116.

16. deed, srp.

4.80 104.24 15.90 16. 17. srpen 84.40 4.05 118. 14. derven, der'c, srp.

79.01 15.05 17. 4. 1 Glen .12 12.56 119.

25. srpen 5.90 15.60 17. 10. srpen 11.50 385.43 120. 10. srpen 32.55 45 19. 27. dervenec 82.17 1.50 122. 10. der'c, srp.

109.08 4.65 20., 21. eervenec 283.52 13.50 3.80 123. 10. deed, srp.

69.70 1.80 21. 2. srpen 29.20 125. 19. dervenec 28.44 .90 40.85 22. 18. srpen 128.

10. srpen .90 27.95 .30 652.21 24. 24. eervenec 37.95 33.26 129. 14. srpen 1.70 10.61 3.30 23.85 25. 18. eervenec 23.22 397.99 130.

27. eervenec 104.72 15.40 1.50 26. 17. dervenec 3.60 40.38 132. 10. srpen .30 13.08 27. 18. D.O. 8.05 133.

21. dervenec 106.13 5.83 8.90 4.65 .40 112.59 27. 21. dervenec 135. 12. deed, srp., 9.22 167.50 14.70 284.68 22.60 28. 7. eerevenec 8.32 136.

21. dervenec 30.65 .60 2.50 13.50 246.22 29. 5. eervenec 137.

19. srpen 7.85 .30 100.00 29. 26.

1.95 138. 7. srpen 60.35 2.85 69.92 30. 13. eervenec 139. 12. srpen 1.20 32.50 .30 31. 21. dervenec 73.33 140. 18. deed, srp., 1.20 32.20 1.50 26.85 Z55 32. 19. eervenec .60 141.

16. srpen .80 98.38 2.85 9.55 32. 25.

142. 20. eeirvenec 142.04 8.85 12.00 141.29 7.30 33. 24. eervenec 3.00 143.

12.

D. 0. .50 .60 27.47 34. 14. srpen 143. 12. srpen 1.20 1.50.

42.53 5.20 94.54 35. 14.. dervenec 1.80 144.

19. srpen 15.15 6.00 54.70 36. 1. duben 145.

7. eervenec 2.90 67.77 4.35 9.15 80.48 .50 36. 16. kveten 146. 17. srpen 2.30 7.65 60.50 2.10 .20 18.70 37. 21. srpen 147.

3. srpen 1.00 11.83 2.25. .

61.55 38. 3. eerven 148. 17. eervenec 3.84 12.15 126.96 7.35 2.90 131.36 39. 17. eervenec 149. 20. eer'c, srp., 26.60 4.10 250.52 18130 40. 16. srpen 5.24 150. 14. srpen 4.52 1.20 1.50 80.69 41. 10. srpen 151.

17. srpen 7.01 3.75 28.75 1.20 42. 2. eervenec 43.85 152. 2. eerven, deed, srp.

67.32 7.60 41.15 1.20 42. 9. srpen 153.

17. srpen 1.50 16.16 14.70 45.04 2.70 44. 25. eervenec 2.74 154. 2. eerven 6.50 63.25 7.20 45. 1. eerven 134.18 5.40 .80 155. 7. eerven, eer'c, 5.88 2.10 5.40 45. 10. eervenec .80 130.48 156.

27. eerven, eer'c, , 75.38 7.65 16.95 47. 26. eervenec 4.88 325.04 157. 16. srpen 8.88 3.70 48. 20. dervenec 141.07 7.05 4.80 158.

28. srpen 5.23 1.50 8.70 49. 21. eervene 2.30 131.59 1.35 50. 3. srpen .60 55.88 329.00 12,704.86 863.55 .60 50. 12. D. 0.

57.91 5.40 51. 19. eervenec PREHLED PitiJMU A VYDANt ZA MEW 52. 21. eerven 4.42 71.66 24.10 SRPEN 1937.

53. 29. eervenec 12.15 PittTEM 54. 27. 2 dleni 25.31 Od hada na timrtni 2.05 $12,704.86 69.01 55. 12. srpen 2.80 Splatky bondii 84.00 8.40 1,000.00 56. 17. eer'c, srpen 4.00 Splatky hypotek 58.55 1.80 5,762.40 57. 1. dervenec Splatky piijeek certifikatil 58. 7. srpen 37.65 .30 1,953.85 Urok z piljeek certifikatu 62. 17. dervenec 4.80 1.20 40.34 559,03 Urok z hypotek 9.75 1,021.66 63. 21. srpen 4.00 231.22 Urok z bondu 44.70 4.50 64. 20. eervenec 1,932.50 Najemne z majetku 1.65 67. 10. eervenec 190.25 1.57 134.90 Splaceno za praci v pfijekach 1.57 67. 19. srpen 119.66 37.90 98.27 2.20 104.07 3.90 68. 17. dervenec Celkem .40 113.91 2.70 $25,213.82 69. 17. eer'c, srpen Htovost z minuleho mesice 70. 20. srpen 4.00 127.46 8.40 18,611.45 65.14 71. 3. eervenec 1.00 1.50 thrn .20 95.94 3.45 72. 14. srpen $43,825.27 VYDANt 62.29 3.60 73. 25. srpen Na iimrti .80 50.58 1.35 $10,478.83 76. 22. eervenec Na funrti pd. up certifikaty 59.74 1.20 760.00 77, 24. eervenec Na iimrti nedospelYm dedictim 61.23 78. 21. eer'c, srpen 4.12 6.00 135.96 .20 80.45 3.60 Na iimrti nedospel. dedicum Urok 80. 21. eervenec 25.10 Zalohy jednatelt 2.16 140.47 10.35 81. 10. eervenec 144.48 Hypoteky 19.28 3.15 82. 13. kvet., eerven 17,177.00 Pfijeky certifikatil 42.71 6.30 83. 10. eerven 1.20 5,450.00 Lekarske prohlidky 13.80 11.12 195.41 84. 1. eervenec 196.00 Comm. za nove eleny 288.20 13.80 10.92 1,073.29 84. 25. srpen Opravy atd. majetku 18.25 1.35 1,044.40 85. 11. srpen Pravni na majetek 23.41 21.25 87. 17. 2 eleni Dane majetku, (ztrata) 62.81 18.40 1.95 2.77 87. 20. derven 37.70 PojiAteni proti ohni na majetek 20.31 579.02 2.56 88. 18. eervenec 420 1.30 Splaceno za praci v piljekach 50.82 89.27 89. 11. srpen

Finaeni zpriva iieetnilm HlavnIho

Ve stfedu, dne 8. zati 1937.

VtSTNilt

Cestovne na majetek Cestovne na bandy PoStovne na bondy Prenos na H. rt.

78.36

12.60 13.80 1,000.00

Hotovost na bankach PfitTEM NA H. R. Od radu Hotovost z minuleho mesice Prenos z umrtniho fondu

$ 6,120.39

Celkem VYDANt Najemne Telefon Pogtovne Potteby a vydani v Utadovne Slu'tne firednikii Sludne, vYpomoc restnik, 6,165 odberatelu Vestnik, po§tovne Schfrze Nadi' S. S. Tax Elektkina Cestovne Express Telegramy Dluh u pokladnika DETSKY ODBOR Ptijem od tacit Hotovost z minuleho mesice

$ 1,906.17

Celkem VYDANt Uspory Lekatske prohlidky Comm. za nove dleny

$ 2,676.63

Hotovost v bance 24 bonclii Pfijeky certifikatti

$ 2,638.62 16,387.08 14.00

$

863.55 42.62 1,000.00

30.00 11.25 30.18 37.25 1,133.33 75.00 513.75 .34 157.08 2.00 20.95 4.50 37.60 .60 1.01 148.67 $

329.00 2.347.63

23.80 2.00 12.21

$19,039.70 Majetek PEEHLED MAJETKU JEDNOTY $1,267,879.90 Bondy 1,177,583.49 Hypoteky 433,266.53 Pfijeky certifikatu 268,843.36 Majetek 6,120.39 Hotovost v bankach 10.00 Ulo2eno za elektricke metitko 19,039.70 V Detske Odboru Celkem Dluh nedospelYm &did= Dluh u pokladnika

$3,172,743.37 30,057.53 148.67

MAJETEK S bratrskYm pozdravem,

$3,142,537.17 Edward L. Marek.

Dne 30. srpna 1937.

Cikani nesmeji tabokit pil statnich silnicich.

ZemskST president na Slovensku rozhodl, 2e potulni cikani smeji prenocovat jen na mistech, ktere jim urei starosta oboe nebo policejni rad. Zaroven natidil, aby taboteni cikant se povolovalo jen pti malo frekventovanYch okresnich a obecnich cestach. Natizeni toto bylo vyvolano tim, 2e cikani 'Cast° taboti bezprosttedne ph statni silnici, co-2 neptiznive na zahranieni turisty, kteti projadeji Ceskoslovenskem v automobilech.

Dohodli jsme se s Italii o kuzi z Habeae.Mezi deskoslovenskSr m a italskYm ko2e1u2skYm a obuvnim prumyslem byla sjednana dohoda o vyu2iti surovSrch kuzi z Habe§e. CeskoslovenskSr prilmysl mel v Habegi sve odborniky, kteti zkoumali jakost habaskYch kuzi a mo2nosti dopravy. Nyni se oznamuje, 'Ze Italie zlepAila silnice pro dopravu surovYch ku2i k ptistaviim a 2e budou potadany zvlaftni kursy, kde se budou domorodci udit kt2e sta,hovat a opatrovat.

Kdyby nemecka rise nahle napadla 6eskoslovensko, vyvolalo by to na druhe strane ocednu skoro jednomyslne rozhoteeni. Rovna, kdyby Hitler chtel zanechat valeenS7ch plare pod podminkou, 2e Praha bude dana pod jeho nadvladu. - President Roosevelt.

Ve stkedu, dne 8. zaki 1937.

Oddil dopisovatelslicr Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel pkedklada ye smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

MS! KRALOVNY BAVLNY. Kdysi, kdesi, v nejake knike cestopisne nalez1 jsem stat', kde spisovatel popoueteje uzdu sve fantasii, pise nadeene: "Hie, jak krasnST, ba piimo pohadkovite earovnST pohled skSta rozsahle pole pokryte dozravajici bavinou.

Tmosia zeleti listovi baviniku tvoti zakladni barvitou basi kvetnateho koberce ye kterem jsou vptedeny snehobile vloeky baviny, tu nesmele se derouci na svetlo ze slupkoveho obalu, onde ji2 z nej splSwajici v chomaecich jako bujkadet dospirvajici devy a °pet jinde 2lutave a eervene kvety baviniku doplriuji pestre piedivo tohoto koberce." Ano v pravde, je to itchvatnS7 obraz, je2 nam skSta pohled na bavlIlene pole, kdy2 bavina dozrava. Je to podivuhodnST vS7kon tajemne laboratote ptirody. Jen pod 2houcimi paprsky jfiniho slunce se dati bavine a ma-li ptinesti sluenejei .i/rteZek po rozmete, vy2aduje si dosti ilrodne ptidy, peeliveho obdelani, vSiber dobreho osivneho semene a jistS7 druh poeasi. Odola spice velkemu suchu, net nadbyteenemu mokru. Ji2 od prveho uloteni semene v limo zeine musi eeliti nS7m neptateltim. Mrazik neb delei zatopa seslabuji neb nici divot title rostlinky, pozdeji rilzne melee, housenky a bavinenSi pilous; na Ode o jiste pro ni pottebne tiviny ochuzene, decimuje ji houbovita snet', (cotton rot). V dobe sberu vlakna delei dente rovnel jsou ji zhoubnmi, umeneujice znatelne jeji vSrnos a sni2ujice jakost jejiho vlakna. Vzdor tomu \teemu odolava lepe veem nidivrm faktoriam jak jine plodiny. Je prodejnejai a lope uchovatelnou ne2°jine plodiny, alespori v jistSich oblastech Texasu.

Kraj blik Temple, kol osad Red Ranger, Seaton, Cyclone a ostatnich v okresu Bell iadi se mezi pkedni bavinakske kraje v Texasu a kde se ji pomerne dobe • dati pri peelivem zpasobu obdelavani a sttidani osevu. V tomto riseku je eeskS7 2ivel hodne poeetn3im a velka veteina farem dokumentuje dobke ji2 znamou pill a ,znalost rolnieeni nagemu lidu vlastni. Podnebi v tato east Texasu se ji2 znaene hal od ptimokskeho pasu, je sueeim. Kde2to v ptimoti zeleri rostlinstva je jasnejei, abych tak tekl zde ma nadech 2lutavS7, eedavS7 a easto i do hnecla ptechazejici. Stromovi je Maim a delei sueei poea q vysueuje eiroka pomerne koryta skoro veech meneich ptitokti, ktere se veak v deative dobe stavaji divokmi, fee rvoucimi a iirodnou prst' odndeejicimi toky: Sluneenim 2arem vyschla eernava Vida vykazuje na polich pino trhliri, a proklanin, mnohdy dosti hlubok3"Tch. Zde veak vzduch vzhledem ku znaenejei vS7ece nad moiem a vzdalenosti od nej postrada one vlhkosti, na kterou jsme my obyvatele ptimotskeho pasma uvykli. Ptiroda neni maceaskou a postrada-li jeden kraj nedeho, eim se hono cl druhST, obdati jej v nahradu neeim jinSrm, proto i tento kraj ma sve vlastni Vivaby.

Ne2 jsem dojel k svemu cili, na farmu meho evakra Jos. Fojtaeka na Red Ranger, zastavil jsem se na zname kti2ovatce Y na ceste z Burlington u pa p a Schillera, majici zde napinni stanici. Zname se ji2 od dtivejeka, tedy jsme si spolu trochu popovidali a on mi pOskyt1 dalsi ohledne me cesty, jejii posledni cil na betonove ceste vedouci do Temple kondil v ZabCikville, kde jsou nakupeny ruzne obchody a deina. Myslim, ze tento vSrraz mfteme smele ptijati do naei americke deetiny, ponevad2 pro podobnSr podnik nelze nalezti tak obsa2nST vSTraz, zahrnujici v sobe veechen ten postup prate, net se po zvaIeni octne balik bavlny na platforme. Siovo eistirna baviny neni dosti vystihujicim, nebot' bavina neni pouze ye stroji zbavena semene, je prodistena od rozlienS(ch pkimisenin, pak take slisovana, sbalena a

VESTNIK obrueemi ptepAsana a je mnohdy i prodejnou baviny. Pohonnou silou v teto d2ine jit vlastni pan Salae (?) dodava, Fairbanks& motor Dieselova typu a za kratko, net je umisten povoz se sebranou bavinou pod ssacim strojem, odkud2 je pak vtlukem metena do eisticiho stroje, hrne se do lisu bavina , jako belostnSr snizek a odsud na platformu, kde zakoneuje svou posledni etapu cesty po chine, kde se zvali a oznadi. Bylo to poprve, co jsem ce1S7 postup prate na d2ine sledoval, dojev tam se evakrem Fojtaekem. V 2abeikville neschazi ani nalevna, kde lze dostati napoje yeah° druhu a kde mi mladiekS7 bartender dal trochu nespravnou informaci o vzdalenosti ku farme evakra Jos. Fojtaeka. Udane dve a pill mile zdaly se mi znaene deleimi a je to vlastne pies dtyti mile.

Dorazil jsem na farmu veder, vlastne pozde odpoledne, kde mne ptivital maj otec a sestra.

Dye plouZici se postavy s "piksaky" byli evakr a jeho syn Pepieek, dnes ji2 dospelSt zdatn.S7 junak, ale zdrobnele pojmenovani Pepieek mu troda baviny vypadala pekne a tak jsem nekolika pfehouelemi baviny, jea jsem sebral, pomohl rozmno2iti obsah vozu, do kterah° byla bavina sberaei piinesena z "piksakti" vyprazdriovana.

Nerad se vypinam nad jine, skromnosi je mi vrozenou cnosti a tak jenom podotknu tem, kdo by zvedavosti puzeni se mne tazali, kolik "funtil" jsem napikoval denne, 2e muj sber vyvolaval obdiv u pikovaeti a 2e se docela nic neobavali nejake nesolidni soutete ode mne Na druh den se k nam piijeli podivati pan a pani Leeikarovi se svS7mi detmi, maliekou Petruekou a jejim brattiekem, kteki svS7m piichodem na svet ueinily evakra Fojtaeka dedeekem.

Ptijeli se sve farmy s pani Lukeovou. Nebydli pi ills daleko, asi dye mile. Navetivil nas i pan Martinec, vlastnici hezky kousek pozemku bli2e Danbury, jako i jini sousede, jieh2 jmena jsem si nezapamatoval. Kdy2 se octnu na nejake farme, jsem zvedavejeim nad dite, tali se na vee a vee si zevrubne prohlftim, jen abych me vedomosti v agrikultute rozsiril, doplriuje \Tee, co uvizlo v me kotrbe z vyueovani ye ekole z biologie, geologie a botaniky. Tieba je 2iyot na farme trochu tvrd3"Tm, kde chybi rtizne vymoknosti mestskeho pohodli, hbilo by se mi na farme traviti svilj 2ivot, je2to poskytuje v nahradu jine po2itky, elovek je na farme vice sblieen s ptirodou, s pudou, tou obdivuhodnou chemickou dilnou ptirody, jejit tovary nas 2ivi a odivaji a ktere z jeji ittrob vydobS7va, ptieinliva, a zmozolena, dlari rolnikova, deho2 bychom meli bSrti v2dy pametlivi. 8vakr Fojtdeek je jednim z toho druhu d'eskSrch farmatti v Texasu, kterS7 sve vedomosti z knih a novin Cerpane, jsou-li prakticky upottebitelnSrmi, take pokud je mu mono uplatriuje, co2 potvrzuje prochazka a prohlidka jeho farmou. Stkidanim osiva a terasovanim udr2uje sve role v plodnosti a bavinena, silk,' se tam nezahnizdila. Leckdes jine, na ceste do Temple zbrunatnele plochy baviny zachvacene sneti tvotily velke skvrny v bavInikovS7ch kobercich.

V sobotu jsme zajeli do Temple za obchodnim fizenim, kde je &tile eeskSTch obchodnikil a kde eeskS7 hovor hlaholil na ulicich a v obchodech. Zastavili jsme se v pravni iitadovne pravniho radce na g S.P.J.S.T., bratra Augusta Kacite, jsouce eesky ptivitani hezounkou sleCinkou, jejit privalo jeSte zvyS'ovala jeji skromna a mild povaha a vlidnost. Nevim jeji prve jmeno, ale sluje Chupikova, a mluvi pane cesky. Sallla nam, k br. Kacit neni prave ptitomen, ale '2e se brzo vrati a za chvili tu jit br.

Kacit byl. V8i. nine, 2'e tam nak lide maji dobreho deskeho pravnika, kterS7 jim ye vkch zalektostech poctive a dobre poradi a 2. . e v nej mohou miti pinou driveru, ktere je hoden a kterou dobre charakterisuje a vyvolave, jeho dobrackS7 oblieej. TeSilo mne se s nim po dell dobe setkati a pfeji mu v jeho novem prisobiSti, ptestehuje pry neb ji2 snad ptestehoval svou iltadovnu do Profe:-sional Building, mnoho zdaru. Svakr Fojtalek mne upozornil na restauraci bratra Stak, kam jsme zaali, setkavk se tam s jeho pani, kypici zdravim. Poslali jsme po ni pozdrav bratru Sta§ovi, zvedevk, to je pilne zamestnan na sve aine v . ? (u2 si nemohu vzpomenouti kde, venoval jsem tot12 vi-

Strana 5. ce pozornosti tem hezounk'm obsluhovadkam za barem, tak jsem to jmeno zapomenul). Navetevnikil tam meli pino. Nedaleko se naleza restaurace pana Antona, kterou jsem tea navetivil, setkav se tam s veteranem elenstva nasi Jednoty, bratrem Jitim Labajem, mam od nej vytiditi pozdrav bratru Kubenovi a bratru soudci ChernoskSanu, jako i od jinSrch bratti, s kterrni jsem se tam seeel. Byl jsem jit v Temple piked tim a mohu smele kici, k mesto Temple v2dy na mne pusobi ptiznivSim dojmem„ je to pekne, eiste a v*,tavne mesto, kde vas v2dy mile potek slykti eeskS7 hovor. Nejvice mne poteg ilo, ze jsem tam vide' tolik nakch deskS7ch farmera, z jich2 dobrackSrch vyzirala spokojenost a vselost a 2e maji dobre vyhlidky na slu‘Snou rirodu. Jako vkide jinde v bavinenSrch pasmech i tu byla nouze o pikovaee a tak v chvalyhodne snaze pomoci farmatrim, ptipadl jsem na ptimo genialni napad, jak tomu nedostatku odpomoci.

Tento aenialni planek spoOiva v navrhu, aby v nedelich a o svatcich rozjeli se pani a damy, travici sve dny v dusrich ritadovnach ye meste na venek po okolnich farmach, opat •ivee se modradkami, proviantem a pitivem a sli si zasportovati pikovati bavinu, misto hrani golfu, baseballu, tennisu a taneeni. Pro subtilnejAi pany a damy by to byla dobra, odtueriovaci kura a kdo by sebral dvacet pet liber baviny, dostal by papirovou sttibrnou hvezdieku, za padesat jf2 zlatou. Ponevaa by to bylo pro ne zabayou, nebylobby jimi nic farmaii poeitano za sber. Jejich prsa by E e jiste dmula pSrchou, pomohli zachrariovati kus narodniho bohatstvi), (maji z to baviny tim neb onim zpilsobem take nejake 2ivobytieko). Ty hezounke sledinky z kancelati a obchodu mohly by na se obleci koupaci ribor, sttihu oznaeovaneho v oznamkach obchodu jako "the most alluring, captivating and hidden charms revealing bathing suits, over which the bathing beauties of the beaches of Miami and other sea resorts are getting wild. Full bare back, very abbreviated and generously slaoshed at other portions, briging out fully all those charming countours of feminine charms and lovliness, which the men so much admire. They are simply bewitching and only $2.99. You would be irresistible and bey ides tanned backs are in vogue".

— Nevypadala by pak to hezounka divei stvotenieka odend v podobnem koupacim obleeku v baviniSti jako opravdove vily a nymfy. Nesmela by ovkm jejich telieka bSti obtikna "piksaky", nanejyS7k nejakS7 hezkk kokeek, nejsoucl na pkeka2ku jejim ptivabilm. To by mela pak ka2da farma, kam by ty hezke sberaeky zavitaly, pino pikovaeti. Pravda, ka2d3i by z nich mnoho nenapikoval, ale zase by to nahradilo mnO2stvi pikovada. Jak3-7 "fajnoq" "headline" by to byl pro noviny, kdy2 by se takove §varne pikovaaky vtitily na bavinova pole farmatti. — Charming young ladies cotton pickers, clad in captivating and daring bathing suits invading cotton fields of Bell county.

Jedoilce do Temple ptedjeli jsme na ceste mankle Poeivalovi. Pani Poeivalova je dceruekou evakra Fojtaeka, hezkou mladou panidkou.

Bydli blik one hlavni cesty a farmati, ovkm dosud sami. baviny, na farme kde rentuji, hezky tadila a tak staei na pikovani sami.

V nedeli nas navetivila sestra §vakra Fojta: g s jej.i hezkou dceruSkou Andelou,-kaKristna majici znadn3.7 hudebni talent, soude jak dovedla hrati Ceske pisni6ky na harmoniku. Doprovazela ji jeji pritelkyne 2,2 z Oregonu do Texasu zavitavk. Pan Hrria, Jan, ml., pracujici kdys na dkne v Hungerford, uvital mne jako Houstoriana a poslal po mne pozdravnSt vzkaz bratrrim Hrriovi a Bo2oriovi.

Bylo nutno poinSiketi na navrat domii, tak rozloudiv se se vkmi i Pepiekem, (je dobnim kornetistou a velmi dobrm pikovaeem bavlny), jenz jiz byl v bavini§ti, pine "piksak" o sto g' est, nametil jsem to k ZabCikville. Piked Navasotou se nebesa zatahla a spustil se tam potadnS7 lijavec.

S. P. StudnienSr. Farmat ze Zapadni. Virainie byl otazan, pro koho by dues hlascval. Odvetil: "moje hlava mi pravi hlasovat pro Landona net moje srdce mne ponouka hlasovat pro Roosevelta."

Strana.

El Campo, Texas.

Cteni redakee a v gichni etouci Vestnik!

Nejakou zpravieku, ale vlastne jen popovidanieko. Tak jednu sobotu sedim za stolem u obeda, karisko a to hrube zahrei na jarde a troubi. Jafku, Emane, jdi se kouknout, co je to za panstvo. Eman stoji pfi kale, ale vlastne takove kale musime fika.t automobil, kdy g se na to podivate, nepotfebujete lukngles a mohly by se fasiska v tom pulbirovat a to jemnej gi pohlavi napudrovat. Toto je jako vedlej gi. Slygim feeriovat na gi sladkou mate gtinou a dobte jsem rozurnel, kdy g jim Eman zdeloval, ge tat'ka nandaval na talik slepial poiivku. Ja vyjdu na venek, sly gim hlas a poznavam die neho br.

J. W. Waliguru, vadce Jourdanton, a kdosi mu i nadava kapitalista. Jeho spoleanik, kdo by to mohl bit. Koukam na neho, koukam a tak tak ge jsem ho poznal, ale to mne asi mejlilo, pled kterYmsi rokem gnuport pod nosem Cerny jako havran, a ted' u g prokvetlY. No jo, starneme, starneme, ale takto to nevadi, jen kdyg jsme zdravi, a tfeba na krasu nehledime, jen kdyg vypadame pane a ty gediny nam delaji jen vetgi vagnost. Snad se sestra Kfemenkova nebude durdit k vriliva, tomu, ge jsem jako na jejim starougi videl nekterY ten fousek pro gedivelY. Nag br. Waligura je ten samY, jak•jsme ho vidavali pled tficeti roky, na veselost a humor, ale na objem jak dlouhY tak girokY. Po ptivitani volame je na posezeni s nami a obed, a ani ta slepiei polivka s nudlatama nelakala.

To yam bylo vYmluvy, ze kdesi cosi u syna Diana v El Campo maji obed zamluvenY. To jsem jim uvetil, a jak je jinak dostat z toho automobilu, uiil jsem trik, ze aspori at' se podivaji na maj panama but a ty virtinky a brernske doutniky z toho New Yorku, muj to darunk nebo prezent od bratra John 8vestky.

Dostali je hnedle nasilim do hauzu a ukazoval jim ten prezent. Sri. oba uznali, ge ten Panama but neni jen tak nee° ledabylo, obzvlagte kdyi na nom eteme hand finished, to je jako v pokadku. Ted' pti glo na ty cigary. Dal jsem okouknout bratru Kfemenkovi ty d ye virginky zkugenemu jako ze stare vlasti, kde mel takove veci rozeznat. Br. Ktemenek pravil, a jsou to prave evropske. Kdyby to tekl br. Waligura, na to bysme nemohli nic dat, co pak by on mohl neco vedet o Evrope, kdy g ho tam jegte nosily vrany po lese. Br. Ktemenek uznal ty bremske cigarata pudy gad. To volame po torn v gem okouknuti bratry k obedu a hodne jako nasilim. Dekovali, ale br. Ktemenek jak uvidel tu slept& polevku s nudlatama, ug si dal tIci, i br. Waligura take oko gtoval. Br. Waligura nas zval, a g pkijedeme k na gim do San Antonio, bychom je nav gtivili v Jourdanton a pobyli tam aspori tfi dny, to pravil br.

Waligura, ale br. Ktemenek mu skoeil do veci a pravil, tti dny to ge je tro gku moc, ale kdyg br. W. to potom jako dal dodatek pobYti u ka g ta to g e je jinak. Po rozloueeni-dehojnde, a podekovani jim za tu kratkou nav gtevu, slibiIi vytiditi pelnY pozdrav doma maminkam a ge se jegte v meste uvidime, ujigdeli a vrazili do gauru na hajvej. V mate jsem s nimi u g mnoho nefeerioval, neb spechali s bratrem 8enkytikern jegte do Rosenberg. U nas udelali jen zastaVku, ubirajice se z okresu Burleson a jegte kdesi kajsi. V meste mladY D gan Waligura prozradil na ne, ge si oba porvali na barbikjii, ale jestli to zapili vodou nepravil. Vita, on Man ma salon a tak, v gak vite jak a co.

Kapitola druha.

Na oslavu do Hallettsville sklaplo, aC 100 chuti. Pfieina: na place pikovade, kterYm jsme ty nage fryers kukata nechteli dat do opatrovani. Dekuji br. F. K. Buekovi za pozvani. Dale dekuji br. Zemankovi z Needville a br. Petr Ligt'akovi z Damon za zvla gtni pozvani na jejich spoleenou oslavu. Pkipraveni rano jako ge pojedem. Pikovadi, Amerieani z okresu Coleman dostali vitr z ptedpovidaneho hurikanu a v nedeli- rano ge picestanou, aC slibili pikovat. Jeden jejich vridce pravil, ge byl v Houstonu roku 1932 v hurikane a ge nechce to zakusit podruhe. Oni ge jsou na zapade nav gtevovani cyklony, ale ge maji storm cellars, tam ge jsou chraneni. Ovgem pfi hurikanove bouti, v chatrnych budovach neb pod girou oblohou ge nepi asi gpas, obzvlagte kdyi jsou maie

VESTNiN. • MoZna nekdy popisi zde fadici hurlkan roku 1909. Meli jsme zde jegte od toho dasu asi dva neb tti hurikanky, ale to byly mlade, ovgem ge na strachu nahnati jich bylo dost.

Hurikan co kadil na Needville v r. 1932 a v Guy a okoli, my jsme zde nemeli gpatny, ale byli jsme se podivat s rodinou Albert Bayerovou z okresu Knox na spoustu, co natropila boute ye Freeport a nanos, co voda moiska vyhodila na bfeh. Stromisko hrubgi net, kekl bych mouena beeka, ale to bylo hrub gi, dejme tomu jako 50 galonova od kotale. Strom bez haluzi jen snet, neb jak bych to tekl po moray sku, ale vette na, udelal jsem po tom velikanu 27 krokil, ne jen krifeky. Nekdo si pomysli, co pak takove kraike no giska, cak na torn, ja slevim moje dva kroky a udelame to jen 25, ale velikYch. Kam jsem ag zabehl. Tak jako ti nagi pokovadi ze strachu yypovedeli. Eman povida, tat'ko, nemt geme jet na Guy, ja musim shaneti pikovade. Zarazilo me to, ale ani jsem nepiskl. Zde musi elovek nalezti a dovezti nektereho toho nad nimi tatika na pole bavinu okouknout a pak teprve kdy g je mate na place, musite s nimi delat jak s malovanYmi vajidky, obzvlagte letos, a tak jste na fiejake 2-3 tYdne neb mesic jejich otrok, feknete jednomu neco, pfestane cely bone. Kdy g elovek mute dostat co tfeba sami nekdy farmovali, jako co jsou vybrechovani, s temi je to jinak, ti si daji Met. Kdyg jsem byl asi pied 11 lety v Rio Grande Valley u br. Petra Matu ge na navgteve a zapikoval si tarn, jen tak jako pro zabavu, on mel v poll asi 30 pikovada, divokYch Mexikanii.

Tam bylo nee° baviny posmYkane a gkubani jak busy Pravil jsem, ge se na to nemohu divat. On pravil to same, ge je musi nechat tahati piksaky pies neopikovanou bavinu, tak jak dobytek. Mame jich v baraku 20, ale 10 jich jen pikuje, ostatni jsou mundado, na ktere jsou mexicke rodiny bohate. Doufam,ze i tato ornluva pozvani na Guy bude postaeitelna.

Jegte do detice a doufam, ge ug to bude jakesi. Tak etete toto pozvani od cteneho kadu Karel Jonag Cis. 28. v East Bernard.

Br. Jos. Barto g, El Campo, Texas.

Cteny bratte! Ph uprave programu vzpomenuto Tebe a bez Tve ptltomnosti by nebyla nage oslava 401eteho trvani ani vela, a proto usneseno, by tajemnik fadu Karel Jonas Cis. 28. to zvlagte pozval co zvla gtniho hosta ku teto oslave dne 12. zati t. r. Tedy tajemnik kona svou povinnost a zve Tebe i s Tvou ctenou rodinou na den oslavy.

S bratrskYm pozdravem za fad Karel Jonag eislo 28., John Holedek, taj.

Cteni bratki a sestry, toto je pozvani, *ge?

Vgdycky nekteki fikaji tak a tak, ale ted' vidite, ge ten stakidek Barto g, aC je nekdy vgelijakY, piece jen kdesi cosi musi bit gut. Dekuji ctenemu fadu Karel Jona g za pozvani a bratru Holeekovi za vykonani spravne natizeni jejich cteneho fadu. Bratte Holeeku, co na to finevim jakY jsi kufak, ale jestli by jsi se nelekl, ale vlastne nemel strach nasledka, za tu vgecku spravnost bych Te podaroval jednou virginkou talijankou od bratra 8vestky z New Yorku. Tak tuto kapitolu ukoneuji a pravim: na shledanou!

Kapitola tketi a posledni.

Tak piece se pfihlasily dve ctene sestry a v poslednim aisle je gte jedna, ale jen tro gieku a souhiasi se mnou s tim narodovstvim. Ctene sestry a v g ichni druzi, prave vzpominam a hned jsem nad tim zakroutil hlavou, kdy g nebylo bratru Frank Kadankovi na slavnern eastbernardskem sjezdu dovoleno objasneni, prod by mela bit v nag em Vestniku pro na gi mladeg nejaka, pouena, Cetba v jazyku anglickem. Nejsme slept' a vime, odkud vitr fouka a vefte, ge takoveto narodovstvi zakrucuje na gi nandnosti krk. Darn pfiklad a nepajdu daleko, jen u nas doma. Eman dostava. Vestnik, proto ge si na neho plati, ale neete ho, a kdy g ho pobidnu, at' si nee° pfekvaka, odpoved': kdyby to bylo anglicky to g e jo, a ja ho nemohu udelat, jak ja fikam, kdybych se na hlavu stave!. Asi jeho deti, at my stall zavfeme odi nav gdy, nebo jen jak zadnou do gkoly, ale stair se vale Matougova, nasilim tu degtinu do nich tlouct nebudeme, nebo ta je zde v jejich vlasti nespasi. Mime neXolik prikladt v sousedstvi. Stari

Ve. Stfed11, (fine 1. zati 1937. deb., neili mealy chodit do Akoly, naueily se Ceske mluve, ale jak zaealy do gkoly, zadaly anglicky a pak ta drobotina, od to nemri geme odekavat jakousi lasku k vlasti, obzvla gte kdyi jim neni podaneho v jazyku, ve kterem se ye gkole vyueuji. Sestro Je gova, Va'S'e maminka spravne fikavala: koho chleba ji g, toho piseri zpivej. Uvedu zde phpad, ktereho jsem byl svedkem. Nag zesnulY mistoredaktor Barek poslal 'Oslo El Campske Svobody do Prahy, do stare vlasti, -a co byste na to fekli, pfi gla zpet nepovgimnuta. Videl jsem to na sve oei a dodal jsem k tomu: kdybyste tam byl poslal aspore petku, jestli by si toho take nebyli privgimli a poslali zpatky. Oasto jsem v redakci, kdeg dostavaji ze stare vlasti jakesi elankY, neb takove nejake kramy, ale vette to je degti:na, a takovYmi zkomolenYmi slovy jsthe zde krmeni, a potom se nam to nema protivit. Aspori me jo. Ale to zas ukazuje moc ueence neb pfeueence.

Sestro 8parihelova, mate apine pravdu, ge v teto zemi se mii geme jen v anglickem jazyku uplatnit, ale vlastne jsem chtel tici, na ge mlada, co pak my stall u g s tou eegtinou jaksi do to bogi smrti doklepeme.

Neste jaksi dodateeek. Dnes jsme prodali bavinu bavinenemu kupci jmenem Frnka, a slovidko se s nim nedomluvite jeho mateiskou mluvou. On vlastne kupuje bavinu pro spoleenost a ph takovem biznisu by mu Oegtina neugkodila, ale vlastne zde nenajdete dloveka, kterY by se anglicky nedomluvil, aby musel mit gprechanta. Tak jsem yam toho napovidal, ale vette, ge toho nam jegte stra gne na srceti, ale doekam na pfilegitost.

Ty, bratte Kadanko, odpust' ge jsem obnovil starou bolest, a ty tfi roky se u g to jaksi bez to pouene Cetby ve Vestniku pro na gi mladei obejde. A to bych se na to podival, aby ye sjezdu jen nekterY velikan zaktikl 39 let ueiciho u-, eitela a Clena asi 36 let na gi Espidgesti, a kdyby, tak muj Cagan a hadisko na nom spilsobi pratrg mraena a bude po sjezdu. to na vete.

Cteni bratti a sestry tadu East Bernard, dostavim se v pine moji krase i s Caganem v hrsti a odznakem Podpora, Lidskost, Bratrstvi.

VCera ve etvrtek v poledne jsme dostali yeliky degt' a dnes v patek dopoledne repette, to neni pohoda a je velika ztrata na bavine. Jegte ge je bavina lacing , aspori nemame tak velkou ztratu na penezich, elovek si to musi umet vypoditat, ge jo? My mame teprve 17 bait ven a eltame si pramerne 3/4 baliku z akru.

Pozdrav vg em etoucim, nazdareeky a puntik Statieek Jos. Bartog. dela Taylor, Texas.

Pozoruji dopisy ve Vestniku, zda nekdo poukag e na dva nespravne body v pravidlech nemocenske podpory, o ktere se bude v pfigtich schrizich hlasovat. Ale gadnY nic nepige, tak jsou asi vgichni pro vge tak, jak bylo navrgeno.

Ponevadt gadnY nic nepite, tak ja chci poukazati na nespravne rozdeleni to podpory.

Tak abych pfikrodil k veci, poukazuji na nag e delne heslo "Podpora, Lidskost, Bratrstvi".

Vyznam techto slov plati pro v gechny eleny stejne bez vYjimek, ale v nemocenske podpote se jig eini vYjimka pro stargi dleny, kteti v Jednote zestarali, ktefi Jednotu zalozili, ji udr govali a vgelijak se pro ni obeto yali, zvlagte kdy2 nebylo jegte sini, tak se schtze pokadaly v domovech, s Ming bylo vyclani a hodne prate, a n'ektere male rady posud tak schaze konaji, a ti staff eleni maji bYti odstreeni od pine podpory proto, Ze uz zestarali, ale platit by museli jako ti, kteti by brali pinou podporu. To tedy ti staff musi podporovati mlade namisto, aby podle "Lidskosti" to melo bYti opaene. Podle navrhovaneho rozvrhu podpory by Clen ye veku 56 let obdrZel jen 90% podpory, to jeSt 45c denne a 90 dol. na operaci. Ve veku 60 let by obdr261 50% podnory, to jest 25c denne a 50 do!. na operaci, a ve veku 65 let by obdrZel jen 25% podpory, to jest 12 1/2c denne a 25 dol. na operaci, tedy Cim star gi by ptistoupil, tim mensi podporu by obdr2e1, a po 65 letech stall. by ut ani k to nemocenske podpote nebyl ptipugten.

Takovi dleni by byli odkozani na sve Aspory a kdyi jich nemaji, neb je nemoc vyderpa, tak

na dobre lids aneb smrt. Nezda se mi to tOti

ye stiedu, dne 8. tat/ 1937. spravedlive, odstreiti zestarle eleny od pine podpory, kdya by si na ni pine platili. Ja nemyslim, 'ae by mnoho pojigtenYch starYch Menu tu nemocenskou podporu zlamali, neb znam dost starch elent, u, kterYch je lekat velice fidkym hostem, neb maji lep gi zdravi flea ti mladgi a operacim se vyhYbaji, as kdya to nevyhnutelne musi byti, kdeato mlad gi generace se nechava operovati pti male ptidine, neb se to mnohYm zda byti popularnim aneb madou.

DruhY nespravnY bod jest ye elanku 12., kde se pravi: Nemocenska podpora se vyplaci pouze elentm a nikoliv dedichm. Tedy kdyby mantel byl elenem Jednoty i nemocenskeho odboru, a manaelka nikoliv, tedy ona by nedostala aadnou podporu v padu jeho nemoci a smrti a oba by na to platili. Aneb kdyby nemocnY elen byl ogettovan neelenem, tedy on by take neobdrael nic v padu smrti toho elena. Muj nahled jest, ae ty dva body by mely byti opraveny, aby kaadY byl opravnen ku pine podpote, kdo by si na ni platil, a aby podpora byla vyplacena v padu smrti elena tomu, kdo jej o gettoval a o nej peeoval, at' jest Clenem aneb ne, kdya zemtelY byl opravnen k to nemocenske podpote.

Slygel jsem nektere stare eleny steaovati si na nespravne rozdeleni to podpory.

Take ua se to zda byti napadne mnohYm dientm, ae mame tolik yydani na potteby do Hl. Uiadovny, neb za poslednich 9 mesicti to jig eini $2,624.71. Kdo to vysvetli, tad to je? ei tam stavi novou budovu?

V ptigti schtzi bude se hlasovati o to nemocenske podpote, tak by se eleni na geho tadu Hvezda Mladeae men v gichni dostaviti, aby mohli o to veci spravne hlasovati. Schfize bude konana prvni nedeli v zati.

S bratrskYm pozdravem, C. V. Adamek.

Wilson, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Cas kvapi a ja dele odkladat psani nemohu neb den-schtze se Mini, protot vas zveme vgechny do schtze druhou nedeli v zati, ktera se bude konat u nas. Zaroven zveme vgecky eleny a i neeleny, kteti bydli pod Cap Rock a dale na severnich Plains, kteti se nagich schtzi posed nesteastnili. Lehko nas najdete: Kteti jedou pies Lubbock, jed'te po Highway No. 9 na poledne, asi 16 mil as pfijedete k stanici Wayside a tam u'a yam poradi. A ti, kteti jedou pies Tahoka, jed'te 8 mil na sever po to same ceste ke stanicr Cross Roads a tam se na nas doptate. A nas to velmi potegi, kdy2 nag tu navaivite.

Posledni schfize se konala u br. Ouby a byla velmi dobte navg tivena, neb ua bylo trochu po praci, tedy se ka2dY rad vyjel.

Velmi mne zajime. debata co se tYee nagi mladeae, a cid se o torn mnoho ptemY glet a psat. Sama ze sve zku genosti mohla bych celou knihy o torn napsat. Je gte pied 24 roky jsem nemohla pochopit, ae jak mute dite eeskYch rodiet sotva se domluvit. Na ge nejstargi dy e deti byly malidke, kdya jsme opustili eeskou osadu v Bomarton a pfi gli jsme sem na Plains, kde vtibec na ginct nebylo. Prvni tti roky bylo dost smutno, neb bylo to v Cas valky a tak jsme se pfestehovali sem, kde byly etyti rodiny na gi narodnosti, ale ty po dvou /etech se odstehovaly pryC a tak my zde zas zustali se sestrou a gvakrem sami. Tak nam tu deti vyrCstaly a my se starali, by dostaly lepgi vzdelani a pti torn se na na gi tee zapominalo. Aa najednou jsem si ptipomela, ae se u nas hnedle ani na gi fedi nemluvi. Ty starktere jsme naudili Cesky Cist, piece jim to jde, ale ta nejmlad gi, ta se jaksi nembae nauCit Cist. Vestnik jest na g ueitel. Ale slibila jsem ji, ae jak vyjde vyggi gkolu, ae to spolu zas zkusime. Za par let se sem nekolik rodin nastehovalo, ale byli jsme daleko od sebe, ani nevedeli kde, a zas jsme aili sami pro sebe.

Ale najednou ptigla pozvanka do Littlefield, ae se tam bude potadat prvni schtze eeskeho Sdruaeni, a ty se zaealy konat jednou za mesic. Detem se to mod libilo a poealy brat zajem a Ceske pisne s nami zpivat. Piece to byl zadatek a pomalu to glo. Kdyby nebylo toho, snad by nage mladea twine se zde ztratila.

Velmi se mYlime, jestli si myslime, ae se bez degtiny obejdeme. Na ge dcera Editha kdya gla

VESTNIK za ogettovatelku v Lubbock, prvni co se ji Superidentka ogettovatelek ptala, ae jestli umi eeskou tee. Zrovna ji ptipomnela, by se hledela zdokonalit, tieba vet gina nagi narodnosti se zde domluvi feel anglickou. Proto, kdybych mela deli svoje znovu vychovavat, hledela bych vie, by nezapomnely to, co se naueily kdya byly male. trody jsou zde letos velmi dobre, jenom jestli dostaneme dost pikovadt. Ranna bavina se pomalu otvird, ale bude to je gte mesic trvat nea bude pikovani v proudu.

Tak ted' budu na chvili ticho a budu jenom gist, neb to je nage zabava.

S pozdravem, Pi. V. H. Macha.

DO FORT BEND OKRESU! Byli jsme opravneni oznamiti, ae obean R. G. (Slim) Barta se bude na yYzvu velkeho poetu spoluobeart okresu Fort Bend uchazeti o dtleaitY fitad gerifa.

Pan R. G. (Slim) Barta narodil se na farme pti Amansville ye Fayette okresu, kde v rnlaclem veku pracoval na farme a u veku 18 let nastehoval se do Fort Bend okresu, kdd po tit roky byl ptedne spoleCuikem Horak Bros.

Gin a na to zavedl si teznicky obchcd, kterY vede aa dosud.

Tak jak rostl a hosnociatsky mohutnel Fort Bend okres, tak R. J. (Slim) Barta zakougel svizelne . poeatky maloaivnostnika a otce etyk ditek — Viola 171eta, Lillie 13, Ema 10 a syndeek Vit 15 let — ktere se svoji starostliyou manaelkou vychovali v poslu gnosti k rodietm i k poznani, ze jedine prate, prate vede k fispechu.•Ptitomne nejstargi deti R. G. (Slim) Barty pomahali tatovi v obdiode a jak nam bylo nestrannYmi obeany — sousedy BartovYch feeeno, ditky jejich jsou pYchou rodiat i hledanYmi kamarady mezi omladinou. °bean R. G. (Slim) Barta ma prostou "platformu". Slibuje, ze bude dtleaitY a odpovednY fitad gerif a zastavati naprosto nestranne vuci at' jedinctm bohatYm Ci chudYm, u net hlavni zasadou bude spravedlnost. stejnY loket vg em, nekompromisni a nezlomno, yule slotaziti lido Fort Bend okresu bez rozdilu. Budou-li krajane podporovati sveho sourodaka, R. G. (Slim) Barta ma za cil sveho fitedniho terminu ueiniti aerifovu fitadovnu vYkonnou, poctivou, spravedlivou. Vice neslibuje, nikomu se na aadnY pad nezavazuje, nikYm a niCim ve sve funkci — ptedelan. Vychoval svoie ditky k poctivemu snaaeni se v aivotnim boil, sam celY dosavadni aivot vydelaval aivobyti pro svoji rodinu pracovitosti svYch rukou a timto nabizi sve zkugenosti, schopnosti a eestnY s y tj rekord — svYm spohiobeantm okresu Fort Bend. Toto ptedbeane oznameni nasledovati bude zprava pozdejg.

Rad Svojan, eislo 11., Praha, Texas. bratti a gestry!

Ve schtzi potadane dne 8. srpna bylo ujednano, ae v schtzi, dne 12. tail, budeme miti domaci oslavu 401eteho trvani Jednoty.

Budeme miti schtzi asi o 9 hodinach a potom si trochu pobesedujeme. Ctene sestry jsou dany, aby donesly kaada nejake zakusky a my zase se postarame o neco pro uhaseni aizne.

Tedy se hled'te dostaviti, zvla gte vy, kteti bydlite hodne daleko, abychom se aspon jednou za nekolik rokil zase shledali a vespolek se pobavili. Tea bude se hlasovati o nemocenske podpoie. Jest tedy nutno, abyste hlasovanim projevili sviij nahled, zda jste pro anebo proti.

Co se tyee trody, jsou zde letos neco lepgi nea v loni, asi ze ttech akrt bal a korny a jineho krmeni jest take dosti. Ale pottebovali bychom dobrY deg t'. Okolo potad pr gi a zde jen tak povrch skropi. Jest ua Cas sazeti brambory a tepu a jine zeleniny, ale nasledkem sucha to neni moane. Nu, douft-..,jme, ae nam ua brzo zaprgi.

Tak bratti a sestry, nezapomehte na 12. zati.

Aug. Jalufka, taj.

S bratrskYm pozdravem, Rt. 4, Box 159, Schulenburg, Texas.

Strang 7.

OBJASNENI STRAN NEMOCENSKEHO ODDELEN! S. P. J. S. T. Cteni bratti a sestry!

V poslednim eisle Vestniku vidim, ae nekteti braid nepochopili, prod se ma hlasovati tento mesic o nemocenskem oddeleni u na gi Jednoty.

Hlasovani toto deje se jen za tim heelem, by se zjistilo, zdali vetaina hlasujicich Mentz v zatiovYch schtizich jsou pro toto oddeleni nemocenske, anebo jsou-li prat/. 26,dnY Glen, kterY hlasuje pro toto oddeleni nem. podpory, neni vazan, ae do tohoto oddeleni musi pozdeji vstoupiti. Jestli Hl. Ur. zjisti, ae vet gina hlasujicich elent jest proti tomuto zavedeni nem. podp., tak to oznami ve Vestniku a zaleaitost bude skoneena. Pakli H. t. zjisti, ae vet gina ta jest pro zavedeni, tak to tea oznami, a teprve se mohou elenove, kteti chteji se nemocenske podpory steastniti, hlasiti o Cienstvi v torn oddeleni.

Jakmile vyjde toto nem. oddeleni v platnost di chod, tak pouze elenove tohoto oddeleni nesou a plati vaecko yydani spojene s yyplacenim nem. podpory nebo i ureene pokuty. tlenove ostatni, kteti do tohoto oddeleni nepatti, nebudou platiti na nem. podporu ani na pokuty, a take nebudou miti v tomto oddeleni aadne slovo Ci rozhodovani. JinYmi slovy: Clenove nemocenske.ho oddeleni utvoti si tad nemocenskY ye svern ptivodnirn taciu a budou si jej tea sami spravovati, pouze ten tadovY fitednik, kterY zasila, mesieni zpravy na H. R. bude einnYm i v nemocenskem oddeleni, byt' by i elenem tohoto oddeleni nebyl.

Vedeni tohoto oddeleni neda tak mnoho pre,ce, a elenove Hl. 15-1-adovny slibili, ae tuto praci udelaji zdarma. Pouze za pottebne knihy bude nejake yydani, a to bude hrazeno z nem. fondu.

Ctu dopis br. dr. J. Kopeckeho a uznavam, ae by to bylo dobre, kdyby do nemocenskeho vYboru na vypracovani pravidel byl zvolen i lekat, ale co se nestalo na minulem sjezdu, mute se stati na pti gtim sjezdu. — ZadnY ptipad nemod, pti ktere elen maze pracovati, nebude podporovan, a jestli glen stiaenY cukrovkou, kteral nemoc snad mu v praci neptekati, a zlomi si nohu, bude podporovan dle elanku 10.

Stran pohlavnich nemoci, vYbor nechtel jmenovati druhy techto nemoci, ktere si ptivodil e'en neztizenYm aivotem sam anebo nejakYm zpfisobem se nakazil. Podita-li se rakovina do pohlavnich nemoci, byt' by i pohlavni hstroji bylo s ni zachvaceno, o torn vaem mute rozhodovati jell lekat.

Moand ae pravidla ty nejsou v nekterYch bodech dosti jasne, av gak elenove Hl. trfadovny znaji itmysl, v jakem byly sestaveny a dle toho sve rozhodnuti ueini.

Oprava tech pravidel bude kdysi daleko lehei, nea bylo jejich ptivodni sestaveni.

S bratrskSan pozdravem, Jos. Zemanek.

Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce, mili pfatele, bratti a sestry!

Ua to bylo nekolikrate. oznameno, ale jegte jednou yam to oznamim, abyste videli, ae je to jiste, ae potadame taneeni -zabavu v Sokoloyne ye etvrtek veeer dne 9. tali, pti ktere nam bude vyhravat Adolf a jeho ho gi. Kdya tu pied kratkYm dasem, tak se jim u nas v Sokolovne zalibilo, tak jak ted' delaji svoji okruani objitd'ku, tak chteji se i ve Fort Worth zastavit. Nezapometite a nav gtivte nas v co nejvetgim podtu, tak jako pied tim a naplfite sin.

Ted' ua neni horko, tak doufam ae kaadY bude se vaim spokojen. VYbor se o vaechno dobre postara, o dobrY potadek, jidlo a piti take bude dost. Tak na shledanou v Sokolovni 9. tali se vgemi.

61entm fadu Cis. 154. day am na vedomost, ae tadova schtze bude se potadat tteti nedeli tohoto mesice, to ptipada na 18. zati. Tak na to nezapomente a dostavte se jiste.

Koneim s pozdravem na redakci, vgechny pfatele a etenate a zilstavain vase dopisovateika, Milile Poaiek.

Ktere deny rychle starnou? Ty, ktere se easto zlobi a take ty, ktere jsou ptesptili g starostliye Hnev, zlost a starosti ptsobi neptiznive na celou bytost, na du gevni i telesnou sveaest a jsou ptieinou pteddasneho starnuti.

Strana 8.

KOURAJ, KOUKAI, TO JE VON, CO ZDEDIL TEN MILION. Prosim vas, milionek zdedit, to u2 za to stoji, je to u2 hromadka penez, za kterou si u2 mute dlovek potiditi velmi ptijemne 2ivobytieko. Neni pak u2 zapottebi, aby svernu laludku, ma-li ho v potadku udeloval pti jidle pokrytecky mravokarne lekce, kdy2 jeho choutky kroti pra2enkou, bramborovou polevkou nebo dokonce desneekou a doplriuje to suchYmi brambory na loupaeku, konejAeje jej, 2e tyto krme jsou die uclani lekatske vedy dostateene vYkvnYmi a neeini eloveka tak nachylnYm ku mnoha nemocem jako to maji na svedomi fajnovejAi papanieka. LidskY 2aludek byl vAak vkly rebelantske a skepticke povahy a kdy2 pak se sype se svYm mravokarnYm velitelem kol nejalepAi restaurace, neb uzenatskeho kramu a oei a nosanek mu telefonem irstroji povedely svrij objev, hned dava svou nespokojenost a pochybovaenost na jevo a tuto rebelii posiluje jeAt6 jazYdek. Pri vzpomince na pane prorostIY kousek uzeneho brieku, na teplY pareeek s ktenem a na podobne delikatesy je ptiveden do takove extase, 2e zaplavuje rista slinami a zbyteene ztrpouje svemu panu 2ivot.

Milionek tteba i v korunkach, vulgo "kadkach", dovoluje eloveku haliti sve tilko ji2 v lepAi druh kvadroby a zbavuje eloveka starosti, jak bude 2iti zitra, di jak kde sekne na ein2i.

Pravi site nekteti mravokarcove, 2e prate Alechti, oslazuje 2ivot a udr2uje eloveka ye zdravi a ochrariuje jej pied htichy a nepravostmi. Tim se mini ovAem prate telesna.. Die meho nazoru je toto povidani vSak podfuk a odividna Aalba. Ty steny fabrik se nekdy chveji skoro hrrizou pod tou zaplavou kleni, kdy2 se prate nedati, neb kdy2 se ptihodi nejakY riraz jednomu a houkani fabricke sireny v pondeli rano neni s velkYm nadknim ptijimano. Jeji hukot, oznamujici skoneeni pracovni doby ma mnohem velebnejk zneni. Ji g za myth mladYch let chvalozpev na praci se nejlepe jevil v teeni: "Bud' praci test', kdy2 houka, Aest!" Radostne volani zedniku na stavbach: "Padla!", v Praze a okoli nejlepe vysvetloval to nadkni pro povznaAejici a zuAlecht'ujici vliv telesne prate.

Ma-li elovek milionek, stava se obyeejne velmi AlechetnYm a poptava svYin blanim to blaho, je2 skYta, telesna prate. S milionkem v kapse u2 mirk elovek vykonavati blahodarnY vliv ku zmenkni nezamestnanosti tim, k sve misto na pracovni fronte ptenecha nekstne jinemu.

Stane-li se elovek milionatem, stoupa hned jeho presti2 jak vysttelena raketa, soma, uctivost a soma poklona k nemu, je obletovan jako vdelami, ka2dY mu hledi ten jeho pozemsky 2ivritek, recte pobyt zptijemniti a uleheiti mu neseni brime milionku. d.ovek ptimo 2asne, vida, jak je najednou ptedmetem tak dojemne pede rostouciho hloueku milosrdnYch samaritanri.

Tak abych se vlastne puotil k veci. V Praze jeden pekai', jig trochu v letech, jistY Vaclav Balaban, v pekarne zvanY Vencou a ueenniky panem Venclem, zdedil po ptibuznem z Ameri, ky celY milionek. Novinatska, zprava je vAak lakonicky struene, a nepovida, co zdedil, jestli milion kadek nebo dolarri. Zprava udava, 2e dotydnY dedic Balaban je 2eriat a mimo sveho temesla vykonava jeAte funkci domovnika v jednom praskem ein2aku spoledne se svou 2.enou Katetinou. V dalAich jeneraliich je podoteeno, ze maji dye dospelejk dceruAky, Josefinu a Antonii, titulovane doma Pepeou a Tondou. Jedna jejich sousedka, obdatena vYmluvnosti Demosthenovou a osttikm zrakem, jemu2 nic neunikne, sdelila zpravodaji bli2si podrobnosti o familii BalabanovYch. Tonda ma pry valnou znamost s nejakYm pekatskYm tovary gem. "To vedi, 2e se maj' radi, u2 sem je kolikrat "petrachtYrovala", jak se ye tme spolu muchlali a Avabi tak hlasite nemlaskaji. Je to hezka, holka, ne jako to fintidlo, ta Fanynka drichodriovYch z druhYho Atoku. Ona a jeji mama delaji noblesu, ale nemaj' na to. `Dyby se umela potadne ustrojit, tak bych netikala nic, ty hadry na ni 'sou samej Apendlik. Tudle 'sem videla, `dy2 Ala nahoru po schodech, 2e mela na jedny pundok hedbavnej krajkovej podvazek a na druhej podvazek z tkaniely. Holt, nepotacia

VtSTNilt Ve viem, proto se nechce 2aclnY na ni "upichnout". To vedi, dneska nejsou ty "musky" tak hloupi". Za chvili zvedel toho zpravodaj o partajich toho domu vice, neki by mu mohly povedeti konskripdni listy.

Zpravodaj s naertnutYmi poznamkami spechal do redakce, vAe urovnal a pod hlaviekou: "Kdy2- dlovek zdedi milion . . . . " vylieil celou historii o At'astnem dedici a jeho familii. Nejaky jmenem Viktor Franek, pfeeet1 si to a tekl si: "Z toho by se dalo neco vytlouct!" a pustii se do prate. Nekl snad toho At'astneho dedice milionu "pumpnout", ale Ael "pumpnout" nakladatele o zalohu, 2e mu za to nee° napik. Mel Atesta, narazil .na nakladatele a soudasne na jeho baculatou komtoaristku, mevAi jedva eas sklouznouti mu s klina. Byla to netktnost se strany pana dramaturga, vraziti do kancelate bez zaklepani, lee pH kombinovani tee, jet mu mela zalohu zajistiti na tuto formalitu zapomenul a tak je "dapl" oba "in flagranti" v neeem, kde tteti osoba neni vitanou. 8eptnuti k panu nakladateli: "To je eupr 2abka" a vYznamne mrknuti okem ueinily pana nakladatele povolnYm ku vyplaceni zálohy. Par d2bankil piva, uzenY brieek, (solidnejAi ji2 porce) a nejake to kutivo podnitily fantasii pane dramaturgovou ku yasi einnosti a on podal a zplodil, (toti2 ten jeho duch y , aby se ptedeAlo nejapnYm a AkodolibYth naralkam, duSevni plod, kterY2 pokktil jmenem: "Kdyt elovek zdedi milion".

Nakladatel to zadal dist od zadu, jako to delaji a povida: "No to velikanskY na konci mohli vynechat, to u2 mot sevAednelo." Autor jej vAak hned odzbrojil: "To vedi, k se to 2enskejm libi a mu2skejm taky, vim to ze zkuknosti. Spisovatel dostal doplacenY honorat a k tomu jeAte extra na pivo, doloiene s jemnYm napomenutim: "Kdy2 elovek chce vejiti do ciziho bytu neb do kancelate, sluAnY mrav po2aduje, aby dtive zaklepal."

"Prosim o prominuti, zapomenul jsem," omlouval se spisovatel a jako chytrY a podnikavY mug , kul 2elezo, dokud je 2have. Nemyslete si, 2e vAak hledel finanene se omluviti j komptoaristce a . . . a . . . a ten veeer meli spolu randieko, pak papanieko a bumbanidko v restauraci a pak doprovod domri za trpytu hvezdieek a svetla mesieku, kterY kaMou chvili se cudne schovaval za mraky, asi mysle si: "Ten nakladatel je v techhle vecich jelimankem proti tomu spisovateli, ten to bere "hopem" jako ye "ferblu".

"Mesic jde dal, ten vAecko vi, co uhlida nic nepovi " Povim yam vAak, kde se to dozvite, ne site o torn randieku pana spisovatele s tou baculatou komptoaristkou, nechci aby to u ni vyvolavalo rozpaky, ale o torn At'astnem dedici milionu a to pH sehromi veselohry "Kcly2 elovek zdedi milion", ji2 sehraji ochotnici krou2ku Hlaholu pti zahajeni podzimni divadelni sezony v tadove budove tadu Pokrok Houstonu druhou nedeli v zari. Pro jistotu o datu, pkeetete si pozorne oznamlar se jmeny rieinkujicich.

Ta Tondo., Pepea a Mary jsou velmi hezka, deveatka a vAichni ridinkujici a zabavni vYbor se pine vynasna21, aby zasmani a pobaveni, jet se yam na teto zabave dostane, stalo za milion.

Vy se stanete, kaklY navAtevnik, dedicem zabavy, radosti a veseli za milion.

S. P. StudnienY. Rad Tioga, eislo 5.

Ctena, redakce, broth a sestry!

Timto yam davam na vedomost, 2e budeme konat naAi tadovou schrizi dne 12. zati. Timto Vas laskave 2ada,m, byste se dostavili v co nejvetAim poetu, neb budeme miti volbu ohledne nemocenske podpory. Bratti a sestry, ktefi se neminite dostavit, tak mne aspon uvedomte kartkou, pro co chcete volit, jestli pro podporu nebo proti, tak aspori uAettite hodne debaty a 2adnY yam nebude moci rici, 2e jste nevoTe2 br. Steiner me slibil, re by nam ptijel v rijnove schrizi vse vysvetlit o nak S.P.J.S.T. Tak se musime dohodout, jestli si to budete prat, to zaldi vAe na vas. Br. ptedseda mi pHslibil, k nam obstara nejake obeerstveni, tak 212eri nebudeme mit. S bratrskYm pozdravem, Chas. HejnST, tajemnik, Tioga, Texas.

Ve stkedu, dne 8. zafi 1937.

Vesmir, eislo 61., Poth, Texas.

By nemocenske oddeleni flak Jednoty veMo ✓ platnost, bude pry nutno co nejdrive ziskati nejmene 1,000 elentr. Tedy meli bychom ziskati nemocenskY fond 2,000 dol., jak nemocenskY vYbor psal, 2e je to nutno, to kaklY vstupujici Olen do toho odboru musel by slokt 1 dolor.

Oim vice by jich vstoupilo, tim menAi vstupne by na ne ptiAlo slokti. Ted' ale vidime, 2e tak jak tyto pravidla jsou yypracovane a tacit= podane k odhlasovani,' berou elenrim stejnou ptilektost, aby mohli ted' do toho odboru vstoupiti. Tim zajiste se menk podet Menu ptihlasi a take ten nemocenskY fond bude menAi a ma-li toto oddeleni vejiti v platnost s 1,000 dleny, bude muset slokt ka2dY Olen 2 dol. do tohoto fondu. Kdyby ale tato volba a tento zprisob, jakYm se ten nemocenskY odbor zava,di, byly provadeny die parlamentarniho jednani, ja yam za to rudim, re ne 1,000, ale nejmene 5 tisic elenri mohlo ze zaeatku do tohoto odboru vstoupiti. Po uverejneni techto pravidel na nem. podporu ye Vestniku, Hi. ritadovna mela dat ta.drim jisty eas na podani navrhu na opravu techto alankt a po oprave pak se melo ptikrodit k hlasovani. Nektere alanky v techto pravidlech jsou nejasne, co2 ovAem v ptiAtim sjezde by se mohly opravit, ale elanek 7., kterY pravi, 2e nemocenska, podpora se bude vypla..cet die stati, to jest, dim stark e'en, tim merle dostane podpory, jest nespravedlivY. Bratti a sestry, jest to spravedlive, kdy2 jeden Glen ma dostati vetsi podporu proto, 2e je mladAi a ten druh dostane merle, proto jen k jest starAi? Kde jest ta Lidskost a to nak Bratrstvi? Kdy2 mame mit stejne povinnosti, prod' nemame miti stejna prava? Nejsem proti tomu nem. odboru, pracoval jsem v mnoha sjezdech o to, aby nak Jednota mela zavedenou skuteenou nem. podporu a ne almu2nu, kterou bychom zase meli, kdy2 tyto pravidla, jake jsou nam podane k odhlasovani, vetAinou hlasri budou schvaleny. Jak videt z toho vAeho, k na jedne strane chceme nee° pekneho vyvoilti a na druhe strane to hned v zaeatku porakme. S pozdravern, Fr. Vontur, taj.

Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Mame zde mizerne poeasi, stale prAi a pole je bile, co je baviny otevrene. Tak se nam ji asi hodne zkazi, neb sbirat se nernil2e, kdyt voda v tadiach stoji. Nelze tomu odpomoct, musime to nechat a2 se to vyprAi, ono nejak bylo a zase nejak bude, musime jit s duchem easu U2 je tomu nekolik rokii, co mne dcerka povida: Mami, prod my musime dojit kravy, jsme jen dve 2enske a musime varit hned rano snidani, pak °bed a v dome vAecko uklizet, prat a jinou praci vykonavat, veder pact chleb a jeAte celY den okopavat nebo pikovat bavinu a oni jsou tti chiapi (to jako tato a dva ho gi), oni jenom mule pokrmi a prasata, 2e pry at' take doji kravy, a tak od to doby museli dojit. Tak je to, jen si porudit. No, jeden hoch i holka u2 jsou 2enati a ten co je jeAte s nami, ten musi cleat vAe, co se poruei, jen ukazat na prut nekde postavenY ✓ koutku. To je zdrave smYknout parkrat po zadku. Ja jsem se kdysi musila s chuti zasmat, to jeke ye stare vlasti. U nalich sousedfl men tti dcery ku dvaceti rokiim i pies. Sly k muzice a byly tam hodne ptes pul noc, no a rano musely k raportu. Soused M. vyslY.chal je jednu po druhe a pak je poslal k face Dyji zat si kalda vrbovST prut, a potom to Ala jedna po druhe, od nejstark; mely zada a2 rozbolavena dlouhST eas. Jiste to pomohlo a podruhe neeekaly a2 bude pulnoc. Kdoi' vi, co by se stalo tady takovemu tatovi za to. V Americe Ze se deti trestat nesmi, nebo se to obrati. To je to dvacate stoleti, v'Se jen modern& peknou karu a nic Mat, dobte se mit a v dluzich ka2dS7 • po uSi, ale to nic, jen kdy2 se jede.

No tak u2 je dosti to lamentaci s tou bavinou. Mame zde pokovni cestu, take jedna vS7Jacob KoneenY. hoda pro formate.

Generalni navladni statu New Jersey nafidil vy,Settit stilnosti, 2e na.zisticke organisace ye Spoj. Statech maji v New Jersey zadu taboru pro vojenskST vS7evik.

Ve stiedu, dne 8. zafi 1937.

Staveli jsme Vendelin Picas.

PRAZE to snad neni, ale na venkove bSrval potadnSr kutielnik stiedem zajmu a zabavy. Nevim, jake hry se provozuji v kutielkach dnes, ale tehdy, kdy jsem bSrval staveeem, hraval se zpravidla "honer", koulela-li slab gi parta, toti "valeena" nebo-li "krigska", a se gla-Ii se parta ostra, hravala se "grifira".

U Miksankri na Volegce bSival kutielnik, ci se dobre povesti celeho okoli. Katidou nedeli hned po obede se zaealo koulet a skoneilo to nekdy az k ranu v pondeli. Hralo se i v tSrdnu.

Zejmena ye etvrtek chodili pani a pani od soudu a z hejtmanstvi. Hralo se take v sobotu, a jak tuditi div, tie staveni kutielek bSrvalo dobrSTin zdrojem yzacnSrch pfijmu pro ids kluky, kteii jsme o staveni naramne stavali.

Ja„ mel vYhody dve. Jednak jsem byl dobOm kamaradem syna hostinskeho, pak pani hostinska byla, mou kmotrou a koneene jsem nebyl zrovna lint a stavel jsem celkem eiperne, take mne hosts meli radi. Pravda. k povinnostem fadneho staveee kutielek patfilo take, aby druheho dne po kouleni kutielnik uvedl do dobrat° stavu, pofadne jej zameti a vyeistil.

Hned po ukoneeni hry se pak musely uklidit sklenice, ph eend jsme statedne dopijeli zbytky limonad a piva a skladali " gpaely" pro dokouteni v nesttetiene chvili. Krome toho patfilo jiti k povinnostem staveee, aby pumpoval vzduch, chodil pro uzenky a nekdy jinam jests dobehl pani hostinske, kterk,samozfejme za to nezristala dlutina.

Ukol dobreho staveee spoeiva, v torn, aby ph honeru a ph snore hned ohlasil, co bylo zporatieno a aby to hned postavil, kouli pak spegne poslal hrderim zpatky. Gr im rychleji, tim ponevadti v hrdeske vagni jsou lido netrpelivi. ,Pti valeene pak se musely kritielky honem odhazovat, koule vracet a bylo-li poratieno v gecko, rychle postavit. Ukol celkem prostS7.

Zdroj pkijmil pro stavede spoeival v tom, tie ph honeru jsme brali krejcar za sedm kutelek jednou ranou sratienYch, za osm kritielek dva krejcary, za v gech devet tri krejcary, za krale petnik, za piedniho roha dva krejcary.

Ph 'Snide byl stejnS7 sazebnik, ale od pet kutielek poeinaje; ph eend za samotneho krale se neplatilo nic. Ph valeene vgak odmena soueast "pinky", a to jsme nemeli radi, ponevadti jsme nic nevydelali.

Ale porazit hodne kutielek, k tomu je pottebi dobnich hraeft. Vgichni hradi vgak nebrvaji dobti, a mnohdy se se gla parta, ktera neumela nic. V takoidrch phpadech jsme obeas vyvolavali, vykonavajice s yrij Mad: "Dejte neco nahorfreitl," naketi jsme nekdy dostali krejcar a nekdy phslibeno par pohlavkii.

Abychom tedy vydelali vice, stavivali jsme, zejmena jiti veeer, v noci, anebo kdy hosts jiti nevideli tak jasne, majice nejake pivo v sobs, "do pytle". To znamend, tie kutielky staly vice v hromade, take koule nadelala v nich vetgi paseku, pak-li se strefila. JinYm zpilsobem, smefujicim k z ySTgenemu pfijmu, byla to vec, tie jsme nekdy "zapomneli" postavit zadniho roha a kdy to bylo pozde v noci, "zapomneli" jsme tfeba postavit jests d ye zadni fanky. Tyhle veci se vgak daly delat jen tehdy, kdy jiti hraei meli nejakou odpitou. Bylo pottebi vydelavat take ye dne.

V tom pfipade pomahaly nits, tatiene pod kutielky z na gi boudy pro staveee. Stave& nemeli zpravidla eas na tahani miry, proto jsme si phjednali tketiho, kterS7 sede v boucle tahal na povel. My nits davali pii staveni. Nejeasteji byl tak podvazan kral, ponevadti za jeho spadnuti bylo nejvic. "Dira" vedle krale znamenala v honeru deyet, kral sam vgak padesat. Otyki kutielky byly za krejcar, ph podtrhnuti krale vydelali jsme my i hrad. Pravda, stalo se take, tie koule proletla "dirou" mezi sedlakem a fankami, coti znamenalo ye hie tdi kutielky. Podtrhovad slygel, tie koule proletla, myslil, tie spravnou dirou vedle krale, a tak se kral zkacel, and koule gla kolem. V tech phpadech vyrazila s hroznjim fevem a nadavanim revise, pied niti se podtrhovad spasil fitekem okenkem na Kalcovu louku. Hledaly se pak epa,katy a

Strana 9.

VtSTNiK

nite, ale zpravidla se nenalo nic. My tekli, to vetrem, a jineho nam nemohli dokazat.

Stala se nam i takova nehoda, ze ku2elky za.caly padat jegte drive, nez k mm koule doletla.

F. Karinthy.

Tady se nevefilo tiadnSrm vSimluvam na vitr a nastala exekuce par pohlavkri. Ponevadti se to ULTURA?" — Robert se trpce usmal stalo vetginou v noci, vyhodit nas od prate neironicky mavl rukou. mohli, prototie by jine stavede nesehnali a hilt "Kultura?

Civilisace? Nesmysl!" se chtelo.

Vgichni jsme zmlkli. Spig e z opatrnosti nez z Hradi kutielek, ti path do kapitoly zvlagtni. dotty, protote Robert trochu pil a byl opet v naAlla se, tie ve lde se pozna charakter. Mute: lade, kdy na ,katidou namitku odpovidal historNekterY hrad, hazeje kouli, za ni poutikal, jinY kou pochybneho pfivodu, adkoli o ni tvrdil, 'tie ji hazel v dtepu, nekdo ye stoje, nekdo kroutil je vzata pfimo ze tiivota. Dnes se to jiti pfihopo vyhozeni koule nohou, aby pomohl kouli k spravnemu smeru, jinY zase pomahal celYrn te- . dilo petkrat. Zaeatek byl vtidy takovS 7, tie Robert se chytil nejakeho slova a ptedstiral, 'tie lem, nekdo byl tee, jiny delal hned kraval, mu jde o filosoficke poueeni, ktere jen pro lepzkratka o ruzne charaktery hradtt nebyla nougi porozumeni roz ykli formou nazorneho phze. kladu. Vystiihali jsme se dradit ho a kdosi se My rozeznavali tri druhy hraetu Hrade kadokonce pokusil zmenit pfedrnet rozhovoru. valiry, kteti dovedli zaplatit, i kdy k tomu ne"Slygeli jste uz, tie se Leopold chce otienit?" byli povinni. Hrade gkroby, kteh nam soustav"2enit?" — rival Robert. "Sme gne! Zenit ...? ne zristavali dlutini i pies na ge "mime" upomiKultura...?

Civilisace...? Nesmysl!" nani. Potom byli hraei, kteh se jaldivi nestreSmifili jsme se s osudem a Robert zaeal vyfili, a to byl nejhor gi druh, pro nas, pro stavepreset svou historii. ee.

"Piedstavte si prostiedi: ruske, fronta v tieNejpodakenefgi byly zminene jiti etvrtky, kdy tim rode valky. Hand. Zima. Stra glive mrazy. chodili pani od oufadu. Bravali s sebou mantielNoe. Nadporueik se k smrti unaven vraci do zaky i dorftstajici dcery. Ty samodejme .take kopri po inspekeni tests. Pije rychle horkS r eaj koulely, a vetg inou se koule ani nedokulila. Co z polni lahve, ale jen s nejvetgi namahou britjsme mohli za tech smutnSrch dni vydelat ? Tak ni se spanku. Jegte okamtiik, a usne. Ovladne jsme si zavedli zdroj vSrdeleenSr v tom, tie jsme ho strach, co se stane, ati zima bude jests horse nechavali od pani soudcri, komisafft i gi? Vitr skudi nad zakopy. Kotiich neni tiadnou podplacet, aby jejich mantielky nebo mile craochranou. Teplomer ukazuje dvacet pod nulou. zily co nejvice. Pomahali jsme jim v torn Verne Klesne-li teplota od dal gich pet stuprift a nadnitemi, g pakaty, z nouze i klaciky a kamenim, porueik usne, ureite zmrzne. Ale spat musi. kterSl m jsme pratiili do kutielek.

Nadporudik se diva na jednoho z vojakri, na Ale vkdelek to byl dobrSr. Po kouleni, kdy halieskeho sedlaka, na opravdoveho praelovejsme uklidili, dopili v gechno, co zbylo, a zamkli, ka, na bytost z doby kamenne, primitivni a vymenili jsme si strtiene krejcary u pana genbarbarskou. Jak by mu to mohl srozumitelne kyfe za leskle petniky. To potom- maminka vysvetlit?" phmhoufila oko nad nejakou klukovinou, o "Poslouchej" — MU, konedne vojakovi a cla niti nikdy nebylo zle. va, mu do rukou teplomer. "Dej dobrST pozor.

Vidig tuto rourku? Je v ni stfibrne vlakno. To DVOUNOHi PES. je sam Chce mne zabit, proto jsem rourSedela proti mne, opirajic se o gici stroj, a ku zavtel. Ale rourka ma piece dirku. Sestoupivypravovala: 11 a't sem" — a nadporudik ukazuje na Jak se to stalo? Dozravala tiita a tatinek petadvacet pod nulou" — "utede dirkou a zabirozhodl, tie budeme sekat. No tak na g eeledin, je mne. Ted' usnu. Az uvidie, ze d'abel je uz tak Honza, zapkah' druhy den rano do stroje a nizko, music mne okamiite vzbudit." jel. Haryk (nag vleak) obihal kolem koni a Vojak ptevzal teplomer s poverdivYm strapak betiel na pole s nimi. On vtidycky skakal chem. Nadporudik usnul. Sedlak se zadal modo tilta a honil skhvany. A tak se to stalo. 2*aci dlit a jektal zuby. babel pomalu sestupoval, ale stroj se s rachotem rozjel. Honza prask' bieem nahle se zapotacel a o kousidek vystoupil. a Haryk skoeil do tiita za vypla genSm skhSedlak si tekl, 2e d'abel Se polekal jeho hlasu. vanem. Rachani stroje na okamtiik ztichlo a DrZel tedy teplomer pied zesty a modlil se ke ozvalo se hrfizne psi zavyti. Haryk se vyylekl vSem svatYm, aby velitele zachranili. Sloupec ze tiita. Jednu zadni nohu ut'al mu stroj nad teplomeru pomalu stoupal. Vojak byl ye sve kolinkem, druhou tesne pod kolinkem. Skudel povinnosti et'asten, ze d'abla ptemohl, a nebolesti a zanechaval za sebou krvavou stopu. dovedel se nikdy, ze teplomer, zahtivanY jeho Doma zalez' pod picku u kamen a lizal si dechem, nemohl ukazat kritickY bod. Rano byl krvave pahYly. Tatinek vzal pu gku, vynesl psa zoufalY, kdy velitele nemohl vzbudit. Nadpona zahradu a chtel ho zastkelit. Haryk snad rueik zmrzl ph tticetistuptiovem mrazu." neco tutil a pokad obracel hlavu za tatinkem.

Chvili zavladlo ticho.

Thkrat vsunul patrony do pu gky, thkrat na"Neuvetitelna historie" — poznamenal ne mifil, ale pokatide je zas vyndal. Nemohl ho kdo nesmele. zaStfelit.

• "Neuvetitelna?" — zvolai Robert vitezne. — "Snad ho to riak pfejde". — Psa donesl zas "MoZna, Ze je neuvetitelna. Pak nadporudik do kuchyne a pugku povesil do komory. Na patrne Thal. On sam mi totii vypravel tento ptibeh." pill se obratil do svetnice: A ted' mu dejte potadne nairat. — — Socialni pojikeni utedniku v Sovitskem svazu.

Haryk letiel cele dny v kuchyni pod pickou, Vlada Sovetskeho svazu schvalila nakizeni nebo se vyylekl na dvrir ke Milne do stinu a Usttedni rady odborov3"Tch organisaci o zlepneustale si lizal sve pahYly. Jednou jsme mu geni statniho socialniho poji gteni pro filedje zavazali, ale on si obvazy hned strhal. Pak niky, ktere •jest v souhlase s duchem a zasase o nej nikdo nestaral. A piece se mu to zadami Stalinovy fistavy, ktera zarrieuje vgem hojilo. Ztloust', 'tie byl jako kulieka. pracovnikrim v Sovetskem svazu stejna, pre,Behal tak, tie zadek vlekl za sebou po zemi. va. Take fifednici a jejich rodiny budou nyJednou vbehl do rogti, jak jsme stipali ot3'7pky ni utiivati starobni pensi, nemocenskS7ch poda pahYly si rozedkel. Zhnisalo mu to 2( ten pak por, invalidnich pensi ye stejne mite jako delzkusil. Cele dny se ani nehYbal. Lids nom hnici. Take pozristali po zemtelem &viten rodikali, tie ureite zajde, ale neza gel. Zase se mu ny obdrtii pensi pro pozfistale. Utednikfim buto zahojilo. de pfiznana starobni pense za techto podmiA co deld. ted'? Dhv byl hodriSr, lidi si ani nek: Muni po skondeni 60. roku, jestlitie praconevgiml, ale ted' je z17. Leila u vrat. V prknech vali 25 let, tieny v 55. r. po dvacetilete praci. si prokousal diru a kdy se nekdo k vratrim Pense bude vyplacena nezavisle na tom, zda len pfiblitii, uz zufive gteka. Thkrat jiti rozdelnik nebo iltednik ptijde do vSislutiby, anebo trhal kalhoty sedlakiim, co k nam pfigli. zristane naddle pracovne einnSm. VS7 ge pense A jak chodi? Naueil se chodit po dvou. Zabude stanovena podle prilmyslov. oboru 50 at' stoei pod sebe a chodi docela pane po 60 procenty mzdy. Ph doeasne ztrate pracovni dvou. Co lidi se id na nej pfi glo podivat! Byli schopnosti dostavali dosud rifednici v prvnich u nas i pani z Prahy a davali nam za nej 50Q dvou tS7thiech nemoci pouze '75 procent platu.

Ke, Ale my ho ted' uti nedame.

Teplomer.

VitESTNIK

Strana 10.

6 BO2ENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho tivota. r-IIILAPCI se postavili u sktine, v nit se leskk-4 ly puS'ky a note, deveata hrala se srnou, ktera s nimi do pokoje vbehla, babieka ale ptehlednouc jednim pohledem celY ten ptivetivY, eiste uspotadanY pokoj, povidala si: "To je pravda, at' sem elovek pinjde ve svatek nebo v Welt, vtdy je vS'ecko jako sklo," a kdyt ji padla do oka prize, ktera, svazana a znamenim opattena u kamen na lavici letela, ptikroeila blite a prohlitela ptedivo.

V torn se otevtely dvete a do nich vkroeila pani, jegte dosti mlada, v cistern domacim obleku, bilY eepeeek na hlave; na ruce nesla male, rusovlase deveatko. Srdeene babieku i (let vitala a na jeji jasne, ptivetive tvati bylo videt, te ma vskutku radost. "Byla jsem pollvat platno. Mam radost, letos bude belounke jako kment," pravila myslivcova, omlouvajic se ze sve neptitomnosti.

"To je videt pilnost," tekla bableka, "kus na belidle a tu se ut zase chysta tkalcovi. Tuhie to bude platenko jako pergament. Jen aby yam je dobte udelal a neogidil vas. Jste spokojena se svYm tkalcem?"

"I to vite, mile, babieko, on katclY okdi, pravila myslivcova..

"I vy tenske, rad bych vedel, jak by vas tkadlec oaidil, vtdyt' to mate v'Secko vypoeteno," smal se myslivec. "Ale piece si sednete a nestiljte!" pobizel babieku, ktere se nechtelo od pfize.

"I VIclyt' je dost easu," pravila babieka, beroue za ruku malou Aninku, kterou byla pani myslivcova k lavici postavila, aby nepadla, nebot' zaeinala tepr y behat.

Jak pani domaci ode dveti odstoupila, objevil se za jejimi zady dva opaleni chlapci, jeden svetlovlasY pet matce, druhY eernohlavek po otci. Byli se site s matkou s celou chuti do dveti ptihnali, ale kdyt se pustila matka s babiekou do keel, nevedeli honem, jak a co detem zaeali se stydet a schovavali se za maminy sultne.

"Co pak, vy vojaci," zaeal otec, "je zpusob, vlezti za mimu, kdyt mate hosty vitat? Hned podejte babiece ruku!"

Hogi ochotne postoupili k babiece, ruku ji podavajice; babieka jim do nich nalotila jablek. "Tu mate, a hrejte si a po druhe se nestyd'te; to se na hochy neslu gi, drtet se maminSlch faldri," napominala babieka, ho g sklopili °el a koukali na jabika.

"A ted' alou ven!" rozkazal tata; "ukatte detem vSTra a hod'te mu sojku, co jsem dnes zastfelil; ukatte jim mlada, gtenata a mlade batanty. Ale at' mi mezi tou drtibet nelitate jako jestfabi, site vas — " Tenth dodatek deti jit neslyS'ely, nebot' sotva *te tekl otec: "Alou yen!" jit se to hrnulo jednim valem ze dveti.

"To je hon!" smal se myslivec; bylo ale videti, te mu ten hon neni proti mysli.

"Deti jsou deti, inlada, krev!" tekla babieka.

"Jen kdyby ti chlapci tak divi nebyli. Ale vette, babieko, te mi sedi strach celST den v zadech.

To vim to jen po liekach leze, po stromech kotrmelce dela, kalhoty trha — at hruza povidat.

Dekuju Hospodinu za to dobre devee, to je dobra hodina," povidala pani myslivcova.

"Co chcete, pani kmotra, po matce dcera, po otci syn se poznava," prohila babieka.

Pani domaci s usmanim podala dcerugku manteli, aby ji trochu pochoval: "Jen co bych ptinesla neco k sneduku, hned tu budu," dodala.

"Dobre, term," tekl myslivec, kdyt vy gla ze dveh; "Mich ji ublizit, jen kdyby nemela ustaviene strach, te se ti kluci zabijou; co do hocha, kdyt neni v nem ohne?"

"V'S'eho moc §kodi, pane kmotte, kdyby jim dal elovek celou rah, ono by to po hlavach chodilo," povidala babieka, aekoliv se ne vtdy dle toho zachovavala.

Netrvalo dlouho a do dveti vela hospodyne s pinYma rukama. Na dubovem stole octnul se

bilST ubrousek, rnajolikove tante, note se sttenkami se srneich paroht., octly se tam jahody, vajeeniky, smetana, chleb, med, maslo i pivo.

Hospodyne vzala babiece vtetanko z rukou, &ow: "Ted' nechte pfddla, babieko, a berte si. Ukrojte si chlebieka, narnatte. Maslo je dnes tlueene, pivo je nekttene. Vajeeniky nejsou tuze kale, upekla ,jsem je dnes na zdatbah, ale kdyt"ptijde cos eloveku z nenadani, chutna to.

Jahody vy nejite, ale deli rady, kdyt jim je lejou smetanou," tak pobizela pani myslivcova, a pfi torn krajela krajic za krajicem, mazala maslem, kapala medem.

Babieka nahle, jako by si na neco byla vzpo mela, placla se do dela, tkouc: "To je stara hlava nepametliva! Vidite, ani mi jezte nenapadlo, povedit yam, te jsme miuvily v altanku s pani knetnou."

"Neni divu, vtdyt' pak ty deti eloveka tim ktikem zpitomi," tekla pani myslivcova. On ale hned se ptal, co jim knetna tikala.

"Nepovidejte, babieko, dokud se nevratim," prosila myslivcova, "musim dtive ty deti spokojit, aby trochu posedely."

Deti zrejdily zatim kde co, a chlapci myslivcovi, Fran& a Bertik, v gude v dele a veecko jim vykladali. Prave stall pied domem na traye a rnala Amina provadela pted nimi svoje umeni, skakajic ptes hill a ptina gejic bozene ji veci v tlame, kdyt se zjevila na prahu matka, volajic je k svaeine. Nedaly se dvakrat volat.

"Sednete hezky pod strcimy, jezte a neumatte se pfilig !" napominala je, rozkladajic jim jidlo na stolky. Deti sedly a okolo nich postavili se psi a eumeli jim do tvate.

Kdyt ph la pani myslivcova zase do svetnice, prosila babidku, aby povidala o pani knetne, a babidka povedela vS'e, slovo od slova, jak a kterak v altanku bylo.

"Vtdycky to tikam, te ma dobre srdce," zvala se myslivcova. "Kdykoliv sem piijede, vtdy se pta, co delaji (let a malou Anuk(u polibi na eelo. Kdo ma Oh rad, je dobrY elovek.

Ale to slutebnictvo ji roznek, jakoby kdo vi jaka byla." "eiri vertu dobte, peklem se ti odslouti," ozvala se babieka.

"Tak, tak, babidko," pravil myslivec, "pra ydive to ptislovi. To je ma tee, nemuseli bYchom si lepSi pani plati, kdyby nemela tech drabu okolo sebe, ti ji 'Stvou a lhou ji. A neni ta deladka k nieemu jinemu na svete, nen Panubohu den ukradat. Kdyt to tak vsecko, mile, babieko, na svete pozoruju, myslim si kolikrat: kdyby do vas tisic — karlatek uhodilo! — ni-li to k zlosti, kdyt si pomyslim, ze takovY halama, kterY nic neumi, k nieemu neni, net aby za vozem stal jako dtevenY panel( a v pokoji dtepel, to ten tolik ma co ja; le ten vice plati netli ja, kterY musim v deati, blate, Snehu capat po lesich, ye dne v noci, s pytlaky se hrdlit a za v'Secko tu stet a vtecko obstaravat.

Nemam nae nafikat, jsem spokojen, kdyt mi ale ptijde takovY fouria sem a vyhrnuje po mne nosem, tu bych mu, na mouth' kuk .. ale darmo se zlobit." A pan mysliveg vzal sklenici a napil se na zlost.

"Jestli pak ale ta pani o v gem vi, co se deje, a pros si nevezme nekdo to srdce a netekne ji, kdyt se mu ktivda stane?" zeptala se babieka.

"I glaka, kdot pak se rad spali? Ja s ni mnohdy mluvivam, a mohl bych tici to i to, ale vtdy si myslim: Frariku, mid, at' se to na tebe nesveze. A koneene, ona by mi to nemusela yefit, zepta, se tech vyMich, a tu to mate, je po Ti drti ph sobe, t6 je nerozdilna ruka.

Mluvil jsem s ni pied nekolika dny, chodila po lese s tim cizim knitetem, co tu s ni je. Potkali kdesi Viktorku a ptali se mne na ni; knetna se ji lekla.

"A co jste ji tekl?" ptala se babieka.

"Inu, co jsem mel fici? itekl jsem, to je blazniva, ale te nikomu neublituje."

"A co na to tekla?"

"Sedla do travy, knife sedl k jejim noham, a mne kazali, abych ptisedl a povidal jim o blaznive Viktorce a kterak se to stalo, te se zblaznila."

"A tys rad povidal, vid'?" usmala se mysliv"To via, ten°, kdo by nebyl rad k slutbam krasne pani. A na g e knetna neni sice ut tak mlada, ale g lakovite krasne. pani. Ostatne, co

Ve stfedu, dne 8. zati 1937. delat, musel jsem povidat."

"Vy jste etverak, pane kmotte; dve beta tomu, co jsem zde a to mi slibujete povedet zevrubne, jak se to s Viktorkou ptihodilo, a posud to nevim, jen tak pate pfes devate. Krasna pani nejsem, porueit yam nemohu, to la se toho asi nikdy nedovim, vid'te?"

"Oh, babieko, vy jste mi milejsi, net ta nejkrasnejli pani na svete, a je-li vam libo poslouchat, povim yam tu historii tiebas hned."

"Kdyt pan kmotr chce, umi hedvabnY polS"tatek podlotit, to je pravda," usmala se babieka. "Jestli je to pani kmotte vhod, vezmu vas za slovo. Start' dlovek podoba se diteti a deti, jak vite sami, maji rady povidaelcy."

"I ja nejsem jeke stare, a take rada posloucham. Jen povidej, tatiku, povidej, hezky nam ujde chvilka," odpovedela pani myslivcova.

"Maminko, prosim te, dej nam jezte chleba, my nername jit ani kouska," ozval se ve dvetich Bertikriv hlas.

"To neni moina, kam by to ty deti byly kladly!" divila se babieka.

"Polovic snedly, polovic daly psrim, srne a yeverkam; to mate vtdycky tak. Oh, ja mam s nimi peklo," vzdychla myslivcove,, krajejic poznovu chleb.

Co podruhe deti venku della a malou dceruSku chrive na starost davala, cpal si pan myslivec dYmku. "Maj nebottik, dej mu Paribth nebe, mel take ten zvyk: net co povidat meal, musela byt clYmka ptichystana," povidala babieka a zed' blahe vzpominky zaleskla se ji v oku.

"To ja, nevim, ti muti jakoby si tekli: vkchni maji ten oSklivY zvyk," povidala myslivcova, zaslechnouc ye dvefich babieeina slova.

"Jen se nedelej, jakobys to rada nemela; sama mi z mesta tabak ptinak'S," tekl myslivec, zapaluje si dYmku.

"Inu, jaka. pomoc. Chce-li elovek miti od vas pane oko, musi yam pomygleni udelat.

Zadni tedy povidat," tekla hospodyne, sedajic sa vtetankem vedle babieky.

"Jsem hotov, tedy poslouchejte!" To ika, pustil myslivec prvni obladek dYmu vzhriru ke stropu, polohl nohy ktitem, podeptel se pohodine o tidli a meal vypravovat o Viktorce.

VI. "Viktorka je sedlakova dcera ze Zernova.

Rodiee jeji jsou ut da yno pochovani, ale bratr a sestra tijou podnes. Pied patnacti lety byla Viktorka (levee jako malina; daleko Airoko nebylo ji rovne. Svitna, jako srna, pra,covite, jako veelka, nikdo nemohl by si lepSi teny prat. Takove devee, a kdyt ma jeSte podil na statku k odekavani, nezristane pod pokliekou, to se samo sebou rozumi. Take o Viktorcesla povest po celem okoli, a namluvnici podavali si dvete.

Tatikovi a matce by se mnohY byl libil, nejeden byl hospoda • zamotny, a dcera byla by ptika, jak se Mica, do pineho, ale ona tomu nechtela rozumet; jen ten mel u ni dobre oko, kdo nejpekneji tancoval, a jen ph muzice.

Nekdy to piece vrtalo tatovi mozkeni, to dcera tenichy jen tak ledabylo odbYva; spustil na ni zhurta, aby se pro jednoho rozhodla, sice te ji sam tenicha vybere a pfinuti, aby si ho vzala. Device ale pustilo se do plade, prosilo, aby ji z domu nevyhaneli, te nema, zme gkano, te ji tepry dvacet let, te neutila sveta a Bilh vi, komu se dostane a jak se ji povede. Tatik mel (levee velmi rad, a kdyt slykl takovou lamentaci, bylo mu ji lito, a vida jeji krasnou tvatidku, myslei si: "Na tebe je dost dasu, ty tenichri jegte dost najde g." Lide si to ale veecko jinak povidali si, te je Viktorka hrda, deka, at pro ni pfijedou v kneate, prorokovali, te pYcha ptedchazi pad, kdo si dlouho vybird, to piebere, a podobne pranostiky.

Toho dasu leteli ye vsi myslivci; jeden z nich meal chodit za Viktorkou. 81a-li do kostela, gel za ni, v kostele stab zajiste nedaleko ni, a misto co mel se divat na oltat, koukal na ni. Mali na travu, zajiste se vyskytnul na blizku, zkratka, at' Ma kam ale,, vSude ji nasledoval jako stin. Lide si povidali o nem, te nemo, dobry rozum, a Viktorka, kdyt veLa mezi kamaradky a stala se zminka o nem, tikala: "Co ten vojak za mnou chodi? Ani nemluvi, jako ten morous.'Ja se ho bojim. Kdyt ho na blizku citim, jako by po mne lezlo, a z tech oei jde mi hlava (Fokraeovani.) kolem."

VESTNiK

Ve stri'edu, dne 8. za,M 1937.

Cryvky z s147ch

loven-

Monet slavy na geho namofnilio lod'stri ODLE zpravy z Catihradu ztroskotala na P skalach nedaleko Catihradu motorova

jachta Tuad z Bratislavy, na ktere konali man2ele Ellingerovi cestu po Dunaji do terneho more. Posadka jachty se zachranila. Tuad byl patrne...jen malt' fieni elun, proto2e eeskoslovenskS7 plavebni &ad nema 2adnou jachtu podobneho jmena y e svem seznamu. A ani 2adnou jinou namotni lod'. Jedine na Jadranu pluje pod eeskoslovenskou vlajkou asi deset mabich sportovnich plachetnic s motorovYm pohonem, patficich nekolika pra2skYm obeanum. Ale na 2adnern jinem mori u2 nepluje lod' pod es. vlajkou. V lodnim rejstfiku krajskeho obchodniho soudu v Praze bylo takovS7ch lodi do nedavna zapsano dvanact. Veechny yeak byly uz vymazany a na lodnim rejstfiku se usazuje jenom prach, proto2e neni pou2ivan.

Prvni csl. namofni lodi byl eroubovY nakladni parnik "Legie", kterST v r. 1925 koupila Banka cs. legii v Praze Parnik mel domovskS7 stay v Praze, zakladni rrfistav v Terstu a slou2i1 dalkove doprave. "Legie" byla postavena v r.

1920 v Yokohame. Byla dlouha 122 m, eiroka 16.70 m a mela tonal 5735 tun. Za krise nemeli majitele pro lod' 2adnY naklad a tak kotvila dlouho v hamburskem pfistave. V rote 1933 banka lod' prodala do ikecka. Rekove pry s ni dnes dopravuji tabak. Druhou lodi byl nakladni parnik "Arana". Ten mel zakladni ptistav rovne2 v Terstu. Byl 99.58 m dlouhSr, 14.63 m eirokS7 a pojmul 3049.19 tun. Patfila kapitanu Arturu Zdenkovidovi z Terstu a rejdafem byl dr. E. Vesely z Prahy IV. Lod' skondila svou pout' svetovy'mi mori neslavne v rode 1928. Potopila se u Gabo de Gata ye 8panelsku.

Dale bylo zapsano v lodnim rejstfiku pet meneich lodi, patficich es. statnimu pfislueniku ing. E. Spitzerovi, 2ijicimu v Gdansku. Byly to eroubove parniky pfedvaleene Vyroby "Dalibor", "Neptun", "Mila" a plachetnice s motorovS7m pohonem "Jitina" a "Marie". Lodi mely za zakladni pfistav Gdansk, pluly po Severnim a VSichodnim moii a sloukly obchodu s uhlim, dfivim, rybami a soli. Mely prnmernou tona2 asi 150 tun. Jejich majitel nedelal \Teak naeemu statu pfilienou reklamu. U2ival /lady lodi k paeeractvi. Pozdeji nemel pro ne nakladu. A tak bylo nejprve v r. 1930 odriato es. vlajkove pray° lodi "Jifina', potom v r. 1935 lodi "Mila" a "Neptunu" a loni i "Daliboru" a "Marii". Ceverni a V3ichodni more brazdil take eroubovS7 parnik `Duben", kterSi patfil es. pfislueniku Leo Glassovi v Hamburku. Parnik byl dlouh3, 49.30 m, eirokSr 7.27 m a pojmul 548 tun. Byl postaven v Kielu v r. 1883 a slou2i1 k pobtetni dalkove doprave. V rode 1933 byl vymazan z lodniho rejstfiku, proto2e mu bylo rovne2 odriato vlajkove pray°.

Daleim Cs. lod'afem byl po ureitY eas net pfisluenik G. Weiss z Berlina. Vlastnil lod' "Plzen", postavenou v r. 1923 v Hamburku. Lod' mela nakladni pfistav ve Stetine a plula stejne jako druha Weissova lod', parnik "Litomefide" po Severnim a VS7chodnim mori. "Litometide" byla postavena v r. 1882 v Goeteborku.

Parniku bylo odriato es. vlajkove pravo v r.

1929 a lodi "Plzen" v r. 1935.

Naposledy pluly pod es. vlajkou lodi Bat'ovSrch zavodri "Morava" a "Little Evy". "Morava byla velkS7 eroubovS7 parnik, dlouhS7 100 m o prostoru 3692 tun. Bat'a jej koupil v r. 1933, podnikl s nim asi dve vetei testy a v r. 1934 jej prodal do tiny. "Little Evy" byla menei lod' o deice 47.25 m a prostoru 461 tun. Bat'a ji koupil v r. 1933 a v r. 1935 prodal do Holandska.

Nevyplatilo se mu udr2ovat obe lodi. S nim skoneila i historie naeeho lodniho rejstiiku.

Bnxen ni6sto Havliekova utrpeni.

Em. Loubal.

AVIAOEK zabkval se, jak znamo myelenH kou vystehovati se do podunajske east Srboka. V teto \Ted obratil se dopisem na da y -nehosvpfitlzudnk3che,r.Gablera, jen2 byl tehdy v Belehrade vychovatelem prince Petra 'Karadordevide (otce tragicky zemfeleho jugoslay skeho krale Alexandra Sjednotitele). Gabler veak Havlieka zrazoval, 2e nynejei Srbsko neda Havliekovi, ani nemfde mu dati nejakeho vefejneho postaveni, aby to jen pustil z hlavy, domnivaje se, 2e by ho v Srbsku pfijali s otevienou narudi proto, 2e byl konfinovan v Brixenu . . . a rdil mu, aby se podrobil (rakouske vlade) za \tech mo2nSTch zaruk, aby se tak co nejspiee mohl vratiti do tech. Chce-li \Teak pies to do Belehradu, radii mu, aby se piedem ziekl vsi vetejne einnosti, kterou stejne by v Belehrade nemohl Matt Dopis tento Havlieka velmi rozmrzel na Gablera, jeho podeztival, 2e se ji2 za Havlidka stydi, si toti2 nechce pro nej rozlit ocet s lidmi u srbske vlady, je2 v to dobe byla k vlade rakouske v pfatelskem vztahu.

A tak v nejistote, netrpelivosti, podraMeni i smutku a piece zase v jisty. ch nadejich, opet a opet zklamanYch, uplynuly temet cele dva roky. V dubnu 1853 pie Pinkasovi jeete s ureitSrm Alespori by mne zde nemeli nehumorem: chavat dele nee jsem vydaval "Slovana", a to bylo jen 16 mesien . . . ". Zatim byl yeak stfe2en, ba v srpnu 1853 zavolan k podkrajskemu, kde se ho ptali, zda pry se hodla vystehovati z Rakouska a dale, zda hodla snad 2adati o propueteni dome, naoe2 Havlieek tehdy odpovedel, '2e vystehovat se nechce, jen o pas 2e by snad 2adal, stran 2adosti o propueteni doma, 2e se musi nejdfive poraditi se syS7m evakrem Jaroeem, kterY za nim pfijeti ma, 2e ma totd fimysl zamestnavati se dale hospodatstvim (oekonomii). Havlieek v techto do jiste miry znaene sugestivnich otazkach vycitil jednak mo2nost, ho chteji pustit za hranice (v tom se y eak mYli1),•jednak, 2e by se snad mohl vratiti domft, kdyby o to sam po2adal (jak z pozdeleich osudii je patrno, zde byl pravde bid). Je veak jisto, brixenske Ufady polokly mu tyto otazky jednak z jiste slu2ebni opatrnosti, jednak byly oveem i sugestivni, naznadujice Havliekovi, co by mei asi udelat, aby se dostal koneene z Brixenu. Vidyt' brixenskY krajskY president i podkrajskS7 byli by za to mnoho dali, kdyby Havlieek byl z Brixenu propueten, nebot' s jeho konfinovanim byla spojena ohromna afedni agenda a nemenei slu2ebni odpovednost! Je znamo na pr., 2e kdy2 mel phjeti do Brixenu Havliokfiv 6vagr Jaroe, Cetnictvo a ful •ady byly davno piedem ji g. nekolikrate. avisovany a kdyi konedne 19. fmora 1854 pfijel, bylo yeechno zalarmovano k nejvetei ostraktosti, Havliekovi zakazano po Cas evagrovy navetevy opouetet mesto; denne musil se Havlieek osobne hlasit mezi 11. a 12. hod. dopol. u podkrajskeho a kdy2 Jame 28. fmora odji2del zpet do tech, okamkte byla zrueena veechna tato mimotadne. opatteni. Hlavnim neelem navetevy evagra Jaroee byla veak vlastne domluva stylisace 2adosti za propueteni, kterou take Havlidek 3. biezna 1854 poslal a to ptimo do Vidne nejvykeimu policejnimu nfadu, jeho nadelnikem byl tehdy baron Kempen. Obsah teto prvni 26.dosti asi byl, Havlieek v ni uvadel, 2e byl vyzvan syYm bratrem Frantiekem, kupcem v Nem Brode, aby se osobne neastnil jeho noveho prumysloveho podniku. Havlieek tuto okolnost v 2adosti odnvodnoval tim, 2e se mu takto naskyta, jedina ptilektost zajistiti plied existenci sve rodiny a proto 2e 2'acla, aby konfinovani v Brixenu bylo zrueeno a povolen mu navrat do tech. fitady brixenske podaly site k teto 26.dosti pfiznive dobre zdani, aveak Kempenovi jeete zaldelo na tom, jak se na tu vec diva pra2s10 mistodrktel baron Mescery, od neho2 si te2 vy2adal posudek. Mesdery byl opatrriSr a svSim zapornSrm navrhem zkazil Havlidkovi navrat. Strud-

Strana IL n'y obsah odtvodneni zaporneho navrhu byl ten, te trebas v Cechach v ohledu narodnostnich otazek a politickSrch boja byl prase funny klid, "je mono se pravem domnivat, 2e pti tvrdoeijne a hou2evnate povaze Havliakove "mohl by tento opet rozdmychati narodnostni zapas v techach a proto 2e za danYch pomeril "je pfikazem opatrnosti," aby konfinovani tohoto literata bylo udr2eno jekte na tak dlouho, a2 se vyjasni politicks situace tak dalece, ze nebude mo2no, aby vlade vznikly nove, zdfivodnene starosti .. .

Nadelnik nej yyeeiho policejniho ritadu, baron Kempen toto zdftvodneni vzal oveem za sve, pkipojil veak v odpovedi eeskemu mistodrkteli Mescerymu, 2e Havliekovo konfinovani tedy zatim zrueeno nebude, ale aby "bylo laskave pamatovano na to, a pfiznive vyfizeni jmenovaneho konfinovaneho co nejdfive navr'Zeno, jakmile odpadnou namitky, jet byly z vefejnSTch ohledu uplatneny". Jak vidno z techto suchS7ch zprav, nemely nejvyeei dvorni dy v to dobe vlastne ji2 2adnYch zasadnich ndmitek proti zrueeni konfinovani Havlieka Kempen, nechteje si brat pfipadnou odpovednast, byl vlastne moraine nucen uposlechnouti upozorneni Mesceryho. Havlidek oveem teice nes' toto opetovne zklamani, a to spiee, ze si byl dobte vedom, 2e je dale dr2en v zajeti pies to, 2e nebyl radnS7m soudem vfxbec odsouzen, kde2to jini, kteti byli odsouzeni pro tyte2 delikty, ba dokonce pro velezradu ei ura2ku panovnika, byli prase v tech2e dnech cisafskou amnestii (u pfilektosti snatku cisatova) osvobozeni. V dopise bratrovi Frantiekovi stSrska si Havlidek trpce na to, 2e kdyby byl tehdy — v r.

1851 pro tiskovS7 delikt ye Slovanu — odsouzen, byl by u2 davno propueten nebo nyni amnestovan!!! Pravem znechucenS7 Havlieek toti2 dobie vystihl, jak dasto dvorska byrokracie kond nelogicke ba pravni absurdnosti . . . Havlieek oveem byl pokladan za dui deskeho odboje, za milacka Cecht, zvlaete venkovskeho lidu, proto jeho ptipad byl pro vladu oveem sloktejei a — thvakiefei! (Jak znamo, byl Haviieek min. Bachem, kdy2 tesne pied interuovanim podaval Bach zpravu cisafi o smYeleni v jednotlivSlch zemich, oznaden jako "nejhorlivejei, nejnadanejei mluvei a agitator Ceske narodni strany".

Pokud se tYkalo jeho politickeho sna2eni, byl staven na rover agitatoru Koeutovi v Uhrach nebo Maninovi v Italii). Otevfena slova a bojovnS7 postoj, jet HaVlidek i ye syS7 ch dopisecia nebojacne projevoval (dopisy oveem fifedne otvirany), to vee mu nemohlo pomahati na svobodu, ba naopak: byla tu neddiera, konec konCu opraimend Havliekovou dfivelei einnosti a jeho osobni p rdbojnosti, jeho povaze vlastni, a posilovana jeete i jeho skravSr• mi kritickS7mi pady, jimi2 si ulevoval zvlaet' v prvnich letech pobytu v Brixenu.

V zail branna vS7chova. t'stkedni fifady pracuji na provadecich nefizenich k zakonu o branne v3ichove. Podle zdkona bude branna, vYchova provadena jednak y e ekolach, jednak v telovYchovnSrch spolcich a z y lettnich stfediscich. Naveteva vYcvikovSrch stkedisek pro midele2 ve veku nad 14 let, ktera opustila u2 ekoly a neni v 2adnem telov3'7chovnem spolku, bude povinna. Zadatkern letaeniho ekolniho rok se zaene s brannou vYchovou na ekoldch obecnSTch, meet'anskYch a stfednich. Na vysokSich ekolach a na y eech stkediscich zaene se branna vSrchova provadet pozdeji. Na ekolach se bude branna vychova probirat podle pfirueky, na ktere procuje komise odbornikt. Cvieit se bude ptedeveim v hodinach telocviku. Mimo toho vykonaji ekolaci nekolik navetev v kasarnach, aby se seznamili s vojenskSrm 2ivotem. Kandy mesic bude na programu pochodove cvideni PolskSr fad A. Hlinkovi.

Poslanec msg. Andrej Hlinka prijel, jak oznamuji polske listy, doprovazen poslancem Sidorem do polskYch lazni Krynice. Hudba pH jeho pfijezdu zahrala eeskoslovenskou a polskou a obecenstvo ho vitalo. Hlinka ma bYti vyznamenan vysokYrn polsk3im fadem "Polonia restituta" a ministerskY pfedseda dr.

M. Hod2a s ministrem zahranidi Kroftou ji2 dali souhlas, aby cizi kad smel pkijati.

Strana 12.

V E STN 1K

.11

ovavitt _

cut&

%Mid Organ Slovanske Podporajici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUOKA EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBL. CO ., NS est, Texas Predplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.56 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zineny adree zasflaji se do Hlavni tifadovny, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, pfedplatne, oznaniky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vistaik has the largest circulation of an Czechoslovak. Weekly in South.

RAD KAREL JONAS JUBILEUM S. P. J. S. T. SVETI. Vgem milYm bratrum hlasarne, 2e tad na g svatek sveti. — Zvem bratry sve a 2adame: "Ptivedte i sve deti."

Jubileum S. P. J. S. T. slavime jak naleg a path.

Ze vgchni se dostavime, slib dejme sobe, brath.

Jsme hrdi na svou minulost, radost nam zati v oku, konali jsme vie jak dost po dobu tficeti mica.

Chceme projevit Jednote S. P. J. S. T. snahu vtelou. ze netapeme v temnote — ze dug nam je celou.

Oslava nage budi2 vgech, jichZ treba je nom v ten den.

Ka2dY je bratrem, Slovak, Cecil, necht' neschazi ni jeden.

H. B. Milo o mnohem. Potadatel k nekolika letos ujetYch mil ptidal zajezdem k slavnosti v 'buy radu stovek mil dal gich. Dojeli jsme s man2elkou, dcerou Eli gkou a neteri moji teny sl. Marketou Petrovou do Rosenberg v jedenact hodin dopoledne. Otazali se v garage po residenci Ign. 8enkytikovYch a hrave je nagli. Byli doma. Pliny na g organisator i jeho starostliva man2elka se prave strojili do Guy k spolednemu obedu. Dovolili nam se u nich ptevleci a ihned nas pozvali k ptenocovani, con jsme s diky phjali. Br. 8enkyilk dal si v Rosenberg vystaviti moderni, v gim pohodlim opatrenY domov. Net , dle poznamky pi. 8enkykikove, budou pry se stehovat zpet na svoji farmu Markham, kde jejich ho gi zakoupili dalgi na sve pozemku a dela, rodina chce bYti hroude. Ovgem, bratr Senkyrik i tak bude dale pokradovat ye sve zaslu2ne praci. — trody jsou tu dobre, misty aZ mot dobre. Nekteri sklidi jini tri etvrti a mnozi a2 celY 2ok baviny po akru. To 112 je odmena za prieineni i kdy eena nasledkem velike iirody je nizka. Zrna i picnin sklidili zde dostatedne. Posledni dobou denni sprgky zdr2uji pikovaeku, po gkozuji jakost vlakna. — Dorazivge k Fossove sini u2 se obedvalo, vine barbecue gifila se ovzdugim a cinila laskominy. V zapeti za nami dojeli bratri a Marek. Ptedseda br. ChernoskY s rodinou, br. Frank Andinec a okresni soudce Dutton prave si pochutnavali na vYborne peeeni a jests smaenej gch klobasech. Nutno uvesti, ke vYbor mel v noci sriadlYm de gtem te2kY problem k te geni a to — ma-li se ptipravene nasolene a kotenene maso peci ei nikoli. Jak bude v nedeli? A co s barbecue, jestlfte se nevyeasi? Dopadlo v ge dobte. Pohoda byla pek na, mirnY vanek vii aZ do vedera. — Spojena kapela ma dobre lily, je eiste sladena, dr21 pev-

ne tempo, soustavnym cvidenim dala by se vybrousiti k nadprilmerne vY gi. A hogi hrali neskrblive. Na ge vedne podmanive pochody, polky, valdiky a sousedske. — Mezi prvni osadniky zdej gi osady naleg bratr John J. Zemanek, neobyeejne seetelY, rozvalnY, povahove v argumentaci vznetlivY, ne2 dobrak srdce zlateho. Ma znamenitou dru2ku 2ivotem, peelivou manaelku a matidku rady ditek, z nich2 nekteri jsou dnes samostatni, dva syni maji pekne postaveni u sime spoleenosti. Br. J. J. Zemanek zajel s nAmi k nedalekemu "Sulphur Plant", malemu oproti rozmernemu podniku u New Gulf. Mali jsme vzacnou ptile gtost shlednouti teteni siry vyspelYm technickym zatizenim.

Vystoupili jsme na obrovskou — haldu — sedle airy v rozmeru mestskeho etverce o vYgi 60 stop. Desitky tisic tun siry tu vyneseno parou vysoke teploty z Nina zeme do zcela jednoduche fanny z plechu. Texas zasobuje z 90 procent svelovou spottebu airy — dnes, kdy jiste "ismy" sill valeenYm vYbuchem, kdy ye 8panelsku a na Dalnem vYchode se u2 skutedne valei — sira ma dobrY odbyt a dobrou cenu. — John J. Zemankovi ph navratu od sirneho te2iSte nas pozvali na letmou nav gtevu jejich pane farmy a vystavne residence. Pani Zemankova nedala se uprosit, by nechystala ve-* v nekolika minutach byla ptipravena a my si chutnali na znamenitem pedivu, klobasech atd. Nejmladgi syn Jaroslav ma mimotadnY talent k malbe. Dle predlo2enYch nam ukazek ho amaterske Va gne malitske soudime, ke ma nespornY talent, ktereho nevyatit byla by Skoda. Ma rok do graduace vy ggi gkoly. Co2 potom na malitskou akademii? — Texas je stat obrovskYch rozmera na ge osady rozsazeny od severu aZ k zalivu. Byl jsem u2 na nekolika mistech (Rowena, Placedo a posledne v Guy) ptekvapen shledanim se s bYvalYmi osadniky z Ennis. V Guy ptihlasila se co znama pani John Polagkova — bYvala John Langrova z Ennis a na shledani se starYmi kamarady, bratry L. 0. Hogkem a Frantou Vrlou jsem se opravdu tegil. Jak eas plyne, jak na g 2ivot zaval na mista vzdalend. My jsme v Ennis v letech 19081918 pomahali hnuti Sokola, hravali divadla, zaloaili prvni orchestr, tlaeili, bill se za kulturni, spoledenske pozvednuti a prohloubeni osadniho 2ivota v Ennis. Kolik by se toho dalo navzpominat! Byly to roky idealniho zapalu, bezmerne obetavosti, soudru2ne prate. Byli jsme vgici zaeateenici, tvorili jsme urdite hodnoty s prazdnYma rukama, za to s nezkrotnYm nad genim a laskou k ptedsevzatemu cili. Pani Hog kova nas tti ennisaky — F. Vrla, L. 0. Hoek a F. Moudka — vyblejskla. Na upominku radostneho shledani ph ,slave jubilea Jednoty v Guy. — Jednoaktovka sehrana dorostem pod regi br.. Kovate nas mile pfekvapila. V gichni ovladaji dobrou ee gtinu, spravnou. vYslovnost, maji zrejme talent i (jak jsem byl zpraven) chut' k soustavne einnosti. Jake chyby se tu a tam v nagich osadach dopou gteji vedouci, nechavajice takovy krasnY a po dinnosti dychtici material v nedinnosti. Z eisteho pohodli, jakesi malatnosti, nezajmu o cite vy ggi a uglechtile. Kterak se nam nage mlade2 nema odcizovat, ponechavame-li ji vlivam cizim, namnoze nam nepratelskYm? "Svette memu vedeni mlade2 do 14 rokii" — pravil proslulY ueitel — "a ja, se o ni nebojim." V jubilejnim roku meli bychom si jasne uvedomit na g obeztelY zajem o dorost.

Nikoli obeasne lamentace nad odcizovanim se nageho dorostu — to vabec nepomide — za to cilevedomy plan, sousfavna prate vYchovna tu muse a take vynese 2adouci vYsledky.

Mime v ridech mnoho bratrti a sester opravdu obetavSrch, neznajicich tinavy ani piekiiek, a nehledicich na to, jak jejich price bude pousuzovina temi, kteri stoji stranou a vysmivaji se uprimne minene snaze. Mime mnoho bratry a sester, ktefi vezmou-li si nejakY iikol, snail se jej tai co nejdokonaleji provesti.

Nei mime v ridech dosti Omit, steel pfijmou site tikoly, ale nevykonivaji je, nedbaji pobidani neb i schtizi se strani.

Slovanske bratrske jednoty v Soustiti. Podle roeenky Fraternalismu ve Spoj. Statech maji ptislug nici Slavic nasledujici poeet elenstva a majetku: Ceske ' jednoty: 125,000 Mena, jmeni $20,000,000; Slovenske: 61enstvo 275,000, jmeni

Ve stiedu, dne zaki 1937. $40,000,000; celkem Ceskoslovenske : 400,000 elena a $60,000,000 majetku. Polaci maji: elenstva 645,000, jmeni za $60,000,000; Slovinci: 127,000, jmeni $14,000,000. Rusove: elena 140,000, jmeni $10,700,00. Chorvate: 77,000 Menu, jmeni $7,600,000. Ukrajinci: 26,000 Menu, jmeni $2,700,000. Srbove: 17,500 dlenti, jmeni $1,500,000. Vgichni Slovane maji v zemi celkem 1,432,500 Mena a $156,500,000 majetku. Jak patrno, nejsme ani v tomto ohledu pozadu, ba jsme jinYm ptikladem.

V naiich spolkovYch stanovich eteme velmi mnoho o souladu, spoluprici, svornosti a bratrstvi. Nei fieta jednoho k druhemu musi ze srdci uprimnS>ch, bratrstvim nadknYch. To jest na g' nekompromisni povinnosti a timto bratrskym jedninim dostoupime k vyte'enemu tech, Moravan a Slovak jedno jsou. Ph zajezdu presidenta Bene ge do zeme Mora yskoslerske koncem srpna, lid samostatneho statu vital ho vgude nad gene a vzdaval mu srdednY hold. V Uherskem Hradi gti na uvitani starosty Garlika president ve sve odpovedi pravil: "Morayske Slovacko bylo v2dycky prechodnYm dlankem mezi deskou a slovenskou oblasti Socialni slo2eni zdej giho obyvatelstva a pribuznost jeho povahovYch rysu s razovitYmi vlastnostmi obyvatel zapadniho Slovenska dokazuje davnou plynulost eesk. pomezi a vyvraci tvrzeni, jako by nekdej gi historicka, hranice mezi Moravou a Uhrami byla bYvala prirozenou hradbou, odelujici prvek oeskY a slovenskY. Politicks snahy stareho re gmu tuto hradbu umele stavely, my jsme z toho vytvorili novY, silnY, na veky nerozbornY most. V cizine tu a tam se pokouSeji vnesti mezi nas spory a hlavne delaji, jako by pochybovali o na gi soudru2nosti a jednote. Pokou geji se delati ze Slovaktz menginu, aby s tim mohli provadet protistatni propagandu Nepochodili s tim a nepochodi.

Vag kraj je slovenskY a mora yskY zaroven: vy jste velikYm narodnim mostem, spojujicim dva zakladni pilite statu, vy jste kraj, na nem2 prave proto nage oei v2dy se zajmem a laskou budou a musi spodivat. CelYm svetem dneg'nim, jen se tak rychle meni, jde velke hnuti a snaha v rozumnYch rozmerech a formach zachovat nam krasy minulosti, pamatky lidoveho umeni, lidovYch kroka, lidovYch zvykti. To neznamena ulpivat na minulosti nekvotne; to znamena dovest v rozumne mire zachovat ducha kraje, lidu a mist, vzpominat das od dasu na vgecko to, z echo jste vyrostli, a spojovat harmonicky starou tradici s novYmi pomery a pottebami doby dne gni. Kraj vas bude miti v tomto smyslu stale na dlouhe generace raz pevneho, odolneho, jadrneho slovackeho lidu, kterY, zachovavaje zaklady sveho slovackeho sverazu, bude take tim stale pinit sve historieke poslani: bude mostem k Slovensku a bude dokazovat celemu svetu, 2e Oech, Moravan a Slovak jedno jsou, ke jednota eeskoslovenska je velikY, kulturni, politickY a narodni majetek, kterY nevydame nikdy nikomu a na kterY si nedame sahnout nikYm na svete."

Mravnost kaideho eloveka vyrasta ze tri zakladt. Predne je treba k mravnemu jednani zdraveho Vela, schopneho k praci pro celek.

DruhYm zolladem mravnosti je dugevnost; elovek dospiva k takovemu rozviti dugevnich sib, 2e rozeznava dobro od zla a poznava hlas sveho svedomi. Tretim zakladem mravnosti jest ifeast v 2ivote lidske spoleenosti. dlovek ma urdite vztahy k lidem, s nimi2 2ije.

Spoleenost adinkuje na jednotlivce svYm pra y -nim,hespodatkYulrnimze.Pace jedince pro spoleenost je mravnou jen tehdy, kdy2 jedinec sam radostne z vlastniho popudu chce bYt u2iteenYm elenem spoleenosti.

Spoleenost muse eloveku ulogt praci, ale nemti2e mu ulogt radost z price, nemuae ho donutit k mravnosti, nebot' vynucene jednani neni mravne. Mravni jednani je to, ktere vyrasta, ptimo z vAle jedince.

Zajiste si vgichni pamatujeme na predsevzeti udinene zaeatkem leto ghiho jubilejniho roku, kdy jsme siibili, 2e dosathneme eislici v gskavani clenu. Pribylo nas betas slu gnY po'd'et a zale 2i na nas, abychom svemu slibu dostali. Polo2me si kaZdY otazku: Kde jsem byl, kdy2 S.P.J. S.T. v jubilejnim rote mne nejvice pottebovala, kdy nage ' giky gitila?

Ve stiedu, dne 8. zaii 1937.

Cony plodin klesly za posledni mesic o dva body. Index farmafskYch plodin dne 15. srpna byl znamenan 123 procent pfedvaleene rovne. Dle tohoto obili ztratilo 20 bodti, bavina 16, ovoce 22, dobytek na maso a drubet stouply o 7 bon.

Na konferenci Male dohody v Sinaj, Rumunsko, bylo rozhodnuto pokraeovati ye spolupraci se Svazern narodii, neinterveneni politice vadi Spanelsku a tradieni politice vudi Francii. Porady znovu dokazaly pevnost Male dohody a marne snahy nepfatel o jeji rozbiti.

•• Veteina lidi souhlasi s nazorem, to malovane nehty eini krasne ruce oeklivYmi a ()Wive ruce jeete oeklivejeirni. Ani ceny, ktere maluji sve nehty, nedovedou rici, proe to delaji.

Jine ceny si barvi nehty take, to je jedina odpoved' • • Divadelni hra Vilema Wernera "Lide na kte", byla prave zakazana italskou censurou pro celou Italii. V bulharskern Narodnim divadle hralo se "Lido na kfe" v uplynule sezone 27 krat. a Soupis nezamestnanYch ve SpojenYch Sta.tech ke dni 1. dubna 1938 bude velkYm a bude prvnim podobnYm seitanim v nati semi provedenYm. Soupis ten nafizen byl kongresem osnovou, ktera, ponechala plisluenym vladnim autoritam na vuli, jak seitani toto ma bYti provedeno. Bylo jenom ustanoveno, to pfi soupisu nezamestnanYch maji bYti zamestnani lido bez prate.• Vladni zemedeleti odbornici soudi, tee dobre ceny za velkou trodu peenice v tomto race mohou vesti'k zytteni plochy peenici venovane pro sklizefi v race 1938. Letos ptenice byla pestovana na 81,000,000 akrti a bude-li stejna nebo yetei plocha take v roce pri tim, bude to znaeiti silnY pokles peenianYch cen. Celkova sklizen peenice ye SpojenYch Statech bude letos asi 950,000,000 buelii. Svetove zasoby ptenice jsou v ptitomne dobe male a bude asi silna poptavka po americke peenici i mouce. 0eekava se, to ze SpojenYch Statt vyvezeno bude od 100,000,000 do 125,000,000 buelt peenice, mouku v to zahrnuje.

Vladni obilni odbornici pfedpovidaji znaeny ceny kukutice at merle Se s ddpray ou nove firody do trhu. "Bude-li kukutiena Uroda v roce 1937 tak znaena, jak usouzeno bylo na zaklade jejiho stavu ke dni 1. srpna, pak se da odekavati klesani cen po zahajeni dopravy nave trody do trhu", pravi kancelaf zemedelske ekonomie. "Nejvetei pokles cen pravdepodobne jeviti se bude v krajna.ch kukukidneho pasma, kde zasoby byly krajne male v poslednich ttech letech a nasledovne ceny hodne vysoke." Cena kuktifice v poslednich dnech na chicagske plodinove burse o neco poklesla, ale pies to je stale v pomeru k cenam ovsa a jeemene prilis vysoka, hlavne pro male zasoby a stale velkou poptavku.

V Syracuse, N. Y., zemfel minulou sobotu v 85 letech sveho tivota W. L. Smith, pfedseda feditelske rady znamYch tovaren na psaci stroje firmy L. C. Smith & Corona Typowriter Co. Byl jednim ze tti bratrii, ktefi zalezili podnik tento v roce 1889, kterY z malYch poeatkii vzrostl na jeden z nejveteich toho druhu ve svete.

ZemfelY Andrew W. Mellon, bankovni magnet z Pittsburgh, Pa., mel pri svem skonu jen pcmerne malt' majetek ye svem jmene a ten s vyjimkou $180,000 ponechanYch slutebnictvu, odkazal svetenskYm fondum kulturnich dobrodinnYch spolednosti, jet za sveho tivota Zjistilo se, to hned v letech 1929 a 1931 pfedal vetei east sveho majetku stiym ditkam, synu Paulu Mellonovi a dcefi. pi. Ailse Mellon Bruceove. Vladni odbor pokladu nepochybne provede yytetfeni tohoto pfenosu a potada asi o zaplaceni piisluene dane z dart'.

VESTN1K

Co noveho.

V kruzich dobfe zpravenYch se yeti, to kongres bude svolan k mimokadnemu zasedani na podzim. President sam se vyslovil, to dosud o teto otazce uvatuje.

• Vfbor ligy narodii v Geneve, kterY ma pod pravomoci zaletitosti Palestiny, schvalil anglickY plan na rozdeleni svate zeme ye tfi mostatne jednotky. Bude tudit zfizen samostatnY stat arabskY, tidovskY a fizemi, ktere bude spravovat i naddle Vella Britanie.

• • Z Bileho domu ye Washingtone byla minulY etvrtek poclana zprava, ze vlada Mad'arska oznamila SpojenYm Stattim, to hodla brzy zabajiti splaceni sveho valedneho dluhu. Prozatim skid clany budou firokove a umotovaci splatky na penize, zapujeene Mad'arsku k nakupu mouky pro hladovici obyvatielstvo bezprostfedne po zakoneeni valky: Platy tyto budou site male, ale jsou vitany, nebot' budou znaciti uznani platebniho zavazku.

• a V pondeli tohoto tYdne yeeer konal se v Yankee stadionu v New Yorku zapas mezi championem tetke vahy Joe Louisem z Detroit, Mich., a britskYm zapasnikem Tommy Farrem z Tonypandy, Walles, z nehot prvne jmenovanY vyeel jako vitez. Farr pfekvapil znamenitou obranou a podlehl at v 15. kole.

Nekolikrate zasadil eernemu zapasniku take poPadnou ranu. Na *pas dostavilo se do stadionu 33,469 lidi, ktefi zaplatili na vstupnem $222,463.

• Videriska, dePete v techto dnech sdelila, Vilemine Adamavidove Woelflingove, pro nit rakouskY arcivevada Leopold Ferdinand vzdal se pray pfislu:snika panujiciho rodu, byla odepfena podpora od Habsburkt, na net se ye sve nynejei bide obratila. Woelflingove, do ktere jako neobyeejne sliene dcery poetmistrovy se mlady arcivevoda zamilovala s ni se pak oaenil, je nyni 60 let. Zije v jednosvetnicovem bytedku bez oken z male podpory, kterou poskytuji ji mestske fifady. Za Leopolda provdala se ye 8vS7carsku v dervenci roku 1903, ale jit v roce 1907 se s nim nechala rozvesti. Leopold, kterY til pod obeanskYm jmenem Woelfling, zemfel v Berlins, kde na sklonku sveho tivota byl hoteloyYm portYrem.

• • Sprava leteckYch sboru yojenskYch zdokonalila automaton, kterY je nad katde oeeka\rani u osob, ktere na jeho zdokonaleni pracovaly. Pfistroj je velmi dokonalY a zcela bezpedne umotni pfistani letadla bez pomoci lidske. NovY vynalez byl vyzkoueen na Wright Field v Dayton, Ohio, a yYsledek byl oznaden nad oeekavani skvelY — stroj pracuje "Utasne pfesne". Podrobnosti elektromechanickeho stroje nejsou sdeleny, je ale zjikeno, to uskuteeni zcela jiste pfistani letadla za huste mlhy v naproste tme a za jinYch nepfiznivych okolnosti. Vynalezcove a ti, ktefi sleduji bedlive zdokonaleni aparatu, doznavaji, ze vynalez bude miti velkY iteinek na vojenske i obchodni letectvi, kdyt bude motno automaticky kontrolovati letadla ye ITYk. Kontrola neni fizena rukou lidskou ze vzdalenosti pomoci elektrickeho proudu, jak byly nektere dfivejti vynalezy; je ale naprosto automaticka. Letadlo mute pri pokusu automaticky PMstati bez to nejmenei kontroly vne i zevne letadla.

• Posledni hlasovani "American Institute of Public Opinion" vyneslo presidentu Rooseveltovi 60.4 procenta odevzdanYch hlasu eili ma za sebou vice hlasii net dostal r. 1932 pfi svem zvoleni za presidenta. Na otazku: "ma spolkova vlada odvolati z einy svoji ozbrojenou mot, abychom nebyli zatateni do valky, ei ma ji tam ponechat k ochrane americkYch obeana?" hlasovani vyneslo: odvolat 54 procent, ponechat nadale 46 procent.

Strana 13.

Vysouteni Zuiderskeho more v Holandsku se msti skutecne egyptskYmi ranami. Zbyvajici Cast teto zatoky, tak zvane Xaselske mote, je plemenietem kornarti, ktere celYmi mraky zamokuji pobfeti. A na ostrit yku Urk se objevii zase vpad pa y oun. Jsou to demi kfitaci, napadne velici, a jsou jich miliony. Za,vfene dvefe jsou za deset minut zatateny pavuainami, z nicht nektere maji rozpeti i metr. Ve svetnici peelive y ydistene a uzavfene, se najde za hodinu 40 pavoukti. Souvisi to zfejrne se zplavou komarti, jich maji pavouci pine site.

A pavouky zase lovi vlaetovky, jich jsou nad ostrovem cele mraky. Ale zatim neni videt, by komart nebo pa youn ubYvalo.

Zpravy, ktere dolly do Tokia, hlavniho mesta Japonska, to Rusko dodalo pies Mongolsko velke mnotstvi aeroplanti einske fisttedni viade, silne znepokojily fitedni vojenske a diplomaticke kruhy. Adkoli y konflikt mezi Qinou a Japonskem je dosti vatnY, nejhorei dbavy jsou stale pied Ruskem, odvekYm neptitelem Japonska. Strach pied Ruskem je nepopiratelne velkY. Tfeba vojenske kruhy nepoditaji s brzkou motnosti ruskeho pfirneho zakroeeni, jest podezteni, to Rusko se omezi na technickou pomoc einske vlade a to bude zajiste tak dostatedna, aby Japoncilm pusobila velkou starest. Z techto dirvod-Ci japonske vojenske kruhy se zajiet'uji a posilaji dalei vojsko do Mandukuo (bYv. Mandtursko). Celkem se na pevnine nachazi 5 japonskYch armadnich sbortl, polovina byla poslana do Maneukua, aby posilila tamnejei armadu, ktera dita asi 120,000 mute. Naskyte, se otazka: Prod Japonsko posilo, tolik vojska do Maneukua, kdyt by ho mohlo poutit v einskern sporu? Odpoved' je na snade: Strach pied Ruskem a v neposledni fade pied stale eastejeimi boutemi einskeho obyvatelstva, je toho pfieinou. Jest-li Rusko uhodi proti Japonsku v pfitomne dobe Yam bude to pozdeji. Rusko by vyekalo at pfijdou krute zimy, at zamrzne teka Amur a Sungari, at blato v Maneukuo umrzne tak, aby pechota s delostfelectvem mohly postupovat, at phjdou ony straene mrazy, ve kterYch rusks vojslur je jako ryba ye von a ktere mezi japonskYm vojskem jsou pfieinou zapalu pile a hromadne smrti., - nebot' Japonci fitasne WI° snaeeji krute sibitske mrazy, pak snad by Rusko mohlo vojensky zakraeit. Oftem to jsou pouze dohady, zda se, ze Rusko bude jests dole vyokavat, aby jednou s imperialistickYm a zpupnYm Japonskem vyffetovalo.

• Anglicka vlada vyjednava s hlavnimi interesovanYmi staty o neutralisaci S' anhaje. Anglia-and se obavaji katastrofalni zkazy tohoto mesta a proto jejich konsul Davidson v 8anhaji vyjednava s Japonci i tiriany, aby vojska obou valdicich state ustoupila z neutralniho pasma kolem mezinarodni a francouzske etvrti Sanhaje. 0 techto vecech jednali nektefi briteti ministri. Ministr Eden se proto take narychlo vratil z dovolene.

Mad'arskY vladat Horthy promluvil ye spoleenosti pro zavodnovani mad'arske nitiny.

Zavodnovani ma zajistit obyvatelstvu vetti vYnos pildy. Je tfeba zvYeit zivotiii firoveri zemedelskYch delnin, jet jest nedostateena i pri jejich hrdinske skromnosti. Mad'arska spoleenost dosud pestovala jen vynikajici bojove stnosti a rvavost mad'arske rasy. Kde se umiralo, tam byli Mad'afi. Proto jich ubYvalo a line narody silily. A pak si Mad'afi zvykli hledat yftivu u statu a tim jejich podnikavost zatla.

Mlatleti je ted' tfeba vetipiti zajem pro hospoda •skY tivot.

6eskoslovensko i celY vzdelanY svet Tozru'ten byl zpravou, die nit president Osvoboditel Masaryk ranen byl mrtvici a zapasi o tivot. Zelezna telesna soustava odolava, net vzhledem k vysokemu veku nemocneho obnovitele es. statu, ptatele jsou pfipra yeni na nejhorei.

• Bylo by zajimave zjistit, kolik kofiskYch sil si mut ueettil od poeatku sveta tim, to se drtel zasady, ae umYvani nadobi a uklizeni je pkirozena prate ceny. — Heywood Brown.

V2STNiK

Strana 14, OZ.a.amtamr.o.a...

1

NASE ZDRAV! Jak spume.

IP van Winkle spal dvacet let a tak ziskal R si nesmrtelne jmeno v hfstorii spaei, ale kdokoli, kdo se do'aije gedesati let, spal stejne dlouho,a ptesto si za , to neziska zylaAtni vy, protoae tuto dobu prospal po malSrch da y -kach.

Kdyby elovek mel konstituci Edisonovou, byl by do toho veku prospal sotva patnact let.

Kdyby byl potteboval prave tolik spanku jako Woodrow Wilson, byl by ye spanku ztravil petadvacet let. A podle nekterS7ch psychologfi jsou na svete lide, kteti by mohli prospat ce1Si • ania se kdy probudi.

Prot spime? Co je spanek? Veda nam doposud nedala uraitou odpoved'. Dosud se ji nepodasilo proniknout do jeho tajupinSrch pochodri.

Kdyi spime, je telo vetk, mozek menk. Cevy ✓ tele se rortahnou a v mozku nastane pomernS7 nedostatek krve, jak bylo moano pozorovat pouhSrm okem na osobach s proratenou lebeeni kosti, kterou bylo videt mozek.

Spanek doclava telu novSich sil a buduje, co bylo za dne opottebovano. Ale vkchni lide ho nepottebuji stejne mnoho. Nekteti ho nepotiebuji vribec. V malem mesteeku Worksop v Nottinghamshire v Anglii aije oily a zdravS7 delnik, kterS7 nespal u g -dvacet let. Tvrdi, ae se nikdy neciti unaven, a mysli, ae nebude spat do smrti.

Nicmene malatnost, kterou mnoho lidi citi rano pti vstavani, sveclei o torn, ae bud' nespali dostateene dlouho, nebo ae jejich spanek byl hork jakosti. Jeden z profesorri psychologie na universite Colgate se zabSTval studiem spanku deset let a dokl k zaveru, ae jen asi padesat procent vSech lidi spi tolik, kolik je tteba.

Tomas Alva Edison byl uvaden nejoasten jako ptiklad, ze elovek se obejde s velmi kratkSim spankem; ale jako mnoho vynikajicich lidi mel i Edison z ylakni schopnost ovladat spanek vtilli Edison zhusta pracoval Sedesat hodin po sone, pak spal osmnact hodin a probudil se Upine sveai. Jindy spaval docela kratce.

Clemenceau se fidil vice merle systemem sttidaveho odpodinku, lehaje v devet a vstavaje v jednu s pulnoci. Aa od tfi nebo etyt rano pracoval, potom opet ulehl a vstal aa v sedm.

Za valky Lloyd George ani jednou neonemocnel. Jednou vypravel aurnalistrim o svem spanku: "Kdya jsem se citil sebe nepatrneji unaven, usnul jsem na patnact minut v kteroukoliv denni hodinu. Postupne jsem si zvyk y usnout ✓ kteroukoliv chvili na patnact nebo dvacet minut".

Take Napoleon, Lincoln a Alexandr dovedli usnout, kdya to pottebovali.

Jedna z nejrozSitenejSich pover o spanku je, ae spat na levem boku 'Skodi srdci a vyvolava Wake sny. Ve skuteenosti je srdce skoro ye stisedu hrudi, a nehlede k tomu: i kdya si lehneme na pra ySr bok ci naznak, nic yam to nepomttge, ponevada za spanku stokrat polohu zmenite. Dr. Laird zjistil, ae za spanku zmenime polohu prOmerne deset as dvanactkrat za hodinu.

Nejlepe se pro spanek hodi mistnoSti nattene modte nebo zelene. Oervena, ' a aluta barva rozkluji a oddaluji usnuti. Vribec jakakoliv orma vzrukni zapla guje spanek.

Vetkna lidi se nestara o to, zda spi dostateone, aekoliv ptiznaky nevyspani jsou dosti ztetelne. Prvni znamka je zmena v chovani, sklon k nervose a popudlivost. "Modre poncleli" neni zpravidla nic jineho nea reakce na pocit rinavy, ponevada v noci s nedele a pondeli se ejhrit spi.

NejvetAim neptitelem spdnku je hlad. Tak jako pra2dnS7 aaludek probudi dice, tak take Zrieklidnuje dospeleho a zabrariuje mu u-

snout. Lehei zakusek pied spanim obyeejne napomahe, usnuti. Krev proudi k ialudku, a tim se ponekud uvolriuje mozek, coe je nezytpro spanek. AvAak jidlo pied ny spankem musi byt snadno stravitelne. Take vlagne, patnactiminutova lazeri pied ulehnutim ptivadi spanek. Take pfispiva ke spanku, je-li pcstel upravena tak, aby hlava byla vystavena chladu a ostatni telo bylo v teple.

Jk vime, kdy jsme spali dostatedne? Probudime-li se bez budieku, span jsme pravdepodobne dostateene. Citime-il se uvolneni a ptipraveni vyskoeit hned z postele, byl na'S spanek dokonalS7. Nicmene je.vSak nutne, abychom dvacet minut po probuzeni zustali jeSte leaet v posteli, ponevada podle vynikajiciho fysiologa z Francouzske akademie lekatstvi trva asi dvacet minut, ea se zpornalenS7 krevni obeli dostane opet do normalniho tempa.

JinS7 odbornik tvrdi, ae je prave tak Skodliye spat ptiliS mnoho jako spat Oat malo. Z ptiliSneho spanku yznika, sklon k lenivosti, pravi. Podle neho spi prilis mnoho ten, kdo k probuzeni pottebuje budik. Nekteti lade, pravi, pottebuji, aby je budil aa tti hodiny.

Nekteti psychologove ptisuzuji take z ylakni vSiznam poloze, jakou zaujima spici. Spat s otevtenSrmi fisty, nataaenSma nohama a odkrytSima rukama a oblidejem je znamkou aivotni odvahy. Kdo spi s rukama pod poduSkou, projevuje podvedom.e pottebu lasky, a kdo spi zkroucenSr jako koeka s koleny u brady, vyhSrba se podvedome skuteenostem aivota. JeSte by zbSivalo vysvetlit, meni-li se take povaha, kdya se ye spanku ptevracirne s boku na bok.

Dr. A. S. Ivanov Smolensky z Leningradu uaii k leeeni duSevni choroby schizofr-e nie. Vychazeje z ptesvedeeni, ae schizofrenie je nasledek paralysy vykich mozkovSrch bunek,' ptedepsal pacienturn uspavaci prosttedky a ye spanku je udrgoval po nekolik nedel.

Tento zprisob ledeni se p* setkal s ptekvapujicim rispechem.

Na konec dye zajimavosti o spanku. NejpodivnejSi zvyk ma brasilskSr domorodS7 kmen 13"run. Tam spi tak, ae rodiee lezi na podlaze, na nich jsou mladsi elenove rodiny a na vrSku deti a vnukove, tvofici tak podivnou aivou pyramidu. Nejmene spanku uaije patriarcha koptske cirkve v Alexandrii. Podle zylaStniho ritu ho musi vzbudit kaadS7ch patnact minut, at' spi v jakoukoliv hodinu denni nebo nodni.

PRIBUZENSKE SSIATKY NEJSOU gKODLIVE? Sriatky mezi blizkSrmi ptibuznSrmi se vAeobecne pokladaji za S'kodlive. Ude z takovS7ch rodin upadaji, jak se vSeobecne yeti, ua po nekolika generacich telesne i duSevne.

Ale Americka lekatska asociace ptinesla nedayno zpravu, ktera svedei o opaku. Jde o malou vesnieku na zapadnim pobisegi Japonska, kde se hrstka obyvatel aenila mezi sebou po mnoho set let.

Podle tradice byla vesnice zaloaena roku 1605 potomky Slechticke rodiny, uprchnuvk tam za obeanskyich zmatkfr. Od roku 1933 studoval biologicke pomery v tomto miste Dr. TakeSi Ikemi.

Zde je vSrsledek jeho getteni: "Ve vesnici je 135 rodin o 1786 elenech (904 muiskS7ch, 882 aenskS7ch). Nikdy se nemisili s obyvateli jinSrch vesnic nebo mest, proto take jsou jejich zvyky jine nea zvyky ostatnich Japoncri.

Aekoliv deti nechodi do 'Skoly pravidelne, je jejich prospech prave tak dobrST, jako v jin,Ych japonskSich °belch. Je tedy patrno, ae ptibuzenske sriatky nemely neptizniveho vlivu na jejich dugevni schopnosti.

Zloein je tam pomerne tidkSrm zjevem. Hygienicke vedomosti lidi jsou nepatrne, east() tam vypukaji epidemie, jako riplavice a cholera, ale u addneho nebyla zjiStena vaana dediend choroba. Malomocenstvi, pfijice a elefantiasis tam dnes ua neni videt. Take tarn nebyl zjiSten ani jeden ptipad daltonismu nebo duAevni choroby. Konstituce lidi se silna, a aekoliv je jejich strava prosta, jsou vetknou vyni-

Ve stkedu, dne 3. zali 1937. kajici zapasnici. TJ odvoda bYvali co do tlesrie zdatnosti vtdycky na prvnim miste ye svern 0krese.

Take je tam isidkS7 rozvod. Porodnost proti sousednim vesnicim ukazuje, se ptibuzenske sriatky nepoSkozuji ani plodnost. Pfipady mrt177ch novorozeriat jsou neobvykle.

Nyni je tam 27 bratrancti, kteti aiji ye At'astnem manaelstvi se sesttenkami.

Z toho v'Seho je patrno, ae kdya se mezi sebou aeni lide vynikajicich vlastnosti, at' jsou ptibuzni nebo ne, neni to na Skodu potomstvu.

ZDRAVOTNI USTAV V SAN FRANCISKU. ✓ San Francisku jsem navStivil mimo jine take zdravotni Usta y, kterS7 ma na starosti zdravotnictvi celeho okresu San Franciska.

Maji dokonale organisovanou sluabu, ktera jim umoariuje nejen kontrolu veSkereho obyvatelstva, ale vSech potravin, zejmena mleka, masa, zeleniny a ovoce, dodanSrch s farem a hospodatstvi do mesta. Celt' system zdravotni sluaby je vybudovan na odlisne basi flea u nas, cot souvisi v prve fade s tim, ae ve SpojenSich Statech neni dosud zavedeno nemocenske ponSteni. Uvadim nektera zatizeni, jet by se dala uplatniti i jinde.

Tak na ptiklad ye velke okresni nemocnici v San Francisku je doba pro na yStevniky nemocnSich stanovena jen na dve hodiny denne, od 2 do 3 hodin odpoledne a od 7 do 8 hodin veeer. Deti do 16 let nejsou jako nayStevnici vilbec ptipuSteny do nemocnieni budovy. Zdravotni Usta y, kterS7 ma zylaStni oddeleni pro peel o matky a kojence, spojenS7 s poradnou a prodejnou mleka, potade, pravidelne pouene kursy nejen pro tehotne a mlade matky, ale i pro mlade otce kojencu, kteti — jak mi sdelil teditel Ustavu — takovSrchto poueeni pottebuji mnohdy daleko vice nea jejich aeny. ✓ oddeleni pro kontrolu mleka mail velkou kartoteku, na ktere vedou zaznamy o vSech kravach okresu, jejicha mleko je dodavano 0byvatelstvu okresu. Oznaeuji tam nejen hospcidaisko-veterinatska data, ale i vS7sledky protituberkulosniho odkovani, bakterialni zkouSly mleka jednotlivS7ch krav a pod. ✓ dalkm oddeleni je provadena kontrola potravin a denne jsou vysilani Atednici, kteti zkouSeji veSkere potraviny, ptichazejici z venkova do mesta a okresu.

Desinfekoe ran.

Rany se desinfikuji pottenim (i jejich nejbliakho °kali) jodovou tinkturou, kterou je nutno ptechovavat v lahvich s brou'SenSimi hrdly. Na rany se nikdy neptiklada, vata, mibra jedine sterilni cbvaz. Nejen obvaz, nS7bra i v'Sechny nastroje a pomucky pro podavani prvni pomoci (na'iky, pince atd.) musi byt sterilisovany. To se deje nejlepe vyvatenim jia ye vrouci vode anebo nouzove ponotenim do nektereho silneho desinfekeniho prosttedku (lysolu, jodoformut a pod.). Za eistou vodu je nutno povaaovati jen vodu nejmene 10 minut vatencu. Pti poraneni bticha se nesmi podavat postiaenemu ani jidlo ani piti. Na takovou ranu se ptilok such obvaz. Jsou-li vyhtezle Utroby, nevpravuji se nikdy dovnitt. Zakryji se jen sterilni rouSkou a zavold se rychle lekat.

Rany I:ezne a bodne se natrou jodovou tinkturou a zavaiti se suchSim antiseptickSun obvazern.0tevi. e-nYch ran se nikdy nedotYkat prely!

Na pohmoMeniny se pi .ikladaji obklady z octanu hliniteho a postftenY musi zaehovavat klid.

Odreniny se umyji pkevafenou vlag,'nou vodou, jemne se dotykem osuSi a pottou jodoyou tinkturou.

Velmi vSlivnou potravinou je tvaroh. Obsahuje o dve ttetiny bilkovin vice flea maso, takae i teace pracujici elovek snadno se obejde bez masa, pojida-li tvaroh a riane sYry. Te2 pro deti je tvaroh velmi dobrou potravinou, nebot' ob3ahuje dosti vapna, ktere pottebuje mlade telo k svemu vzrUstu. Nejlepe ehutna tvaroh v lakave aprave tvarohovYch kolada a knedlikt.

Ve stiedu, dne 8. zati 1937.

ZTRACENV* TESTAMENT ROMAN. Napsal Vaclav tech.

1.41110.041•11.0.111111.0■0•1111.0•11MINIM.0•111.0”0.1111110040004 ■0■11■04•10.04.04:4

cno AMATUJTE se, pane Ondteji," domlouval 1- mu stars' pisat.

Ondteje dojala strapena tva,k Piskaekova.

Ptemohl se. Odeeel z pokoje otcova. Doktor PlachY ihned dvete ptirazil a bylo slyeeti, jak zamyka, na zamek. Ondtej zat'al pest' a chystal se pronesti nejake jadrne zakleti — ale Piskadek ptikryl mu rukou rista.

"Pojd'te," obratil se Ondtej k Plache a jejim &tem. "Pojd'te se mnou, pojd'te prye odtud.

Ja varn pomohu." A seeel s nimi se schodri. Dole pted domem vytahl z kapsy pene2enku, otevtel ji a zadervenal se rozpaky. Nebylo v ni nieeho.

"Jdete dome, pomoc pkijde, pkijde jiste, slibuji yarn to. Na shledanou, s Bohem, deli!"

Rozeeli se.

Kapitola X. Vysvobozen z tisne.

Ondtej byl rozechven, do duke rortrpeen, 2e otec term vozejekate Vavtince Placheho, vlastni, blizkou svou ptibuznou odbyl jako 2ebradku, jednou pro vady 2e ji velkomyslne obdaroyal zlatkou. Zlatku, yell* eetne rodine, na nit dolehla nejkrutei bida, jet v mista ta ptiala jeho bezohlednosti, jeho lakotou, nespravedliy e prohranYm procesem, jeli2 chudoba byla zakladem jeho bohatstvi. 0, 2e nebyl ji2 pinoletYm, 2e volne nesmel nakladatrjeete svYm podilem, aby ktivdu otcem pachanou napravil sam.

Myalenka, s kterou ubiral se pted nedavnem ke kupeiku Bartoeovi, aby od neho vyd1u2i1 veal obnos penez, a aby jim ptedeveim pomohl svemu bratranci, aby mu pomohl ke koni a povozu, kterY by mu byl zdrojem vYdelku, ta myelenka zaujala zase veekere jeho citeni a snazeni.

Grim otec se ve sve zaslepene lakote prohkeeovat to napravovati byla povinnost synova. U vozejekate Placheho musilo bYti zle, velmi zle, kdy 2ena bratrancova odhodlala se k prosebni poehrizce za doktorem. Dovedel se od Piskaeka, ze ptiela proti vrili a bez vedomi man2elova a doktor PlachY, pra2skY bohae, odbyl svou ptibuznou zlatkou. A ona ji ptijala tak, jako 2ebrak bere almu2nu. 0, tam musila bYti bida nejhroznejai, nejkrajnejei, nebot' jinak byla by mu hodila onu zlatku pod nohy.

Dnes uminil si, 2e svym ptibuznYm pomii2e, strij co strij.

Ale jak?

Ale jak?

Veekere zdroje, z kterYch Ondtej eerpal pro vlastni sve potteby, byly do dna vyprazdneny.

Lichvati, s kterYmi2 stal ye spojeni, kreili ji2 jen rameny a kapsy meli uzavtend. Nechteli nic vice prijdovati, ponevadt opravnene chovali obavy, 2e dluhy podil ji2 jest vyderpan a 2e by na konec neptiali ani k s yYm penezrim. Zaplaceni dekali a nikoliv zveteeni. dluhu a pouhe slibovani, 2e nejdele 15. prosince, v den pinoletosti Ondfejovy, fee do krejcaru bude vypotadano.

At' uva2oval Ondtej jak chtel, tolik veal, 2e riveru nema nikde ji2 2adneho. adnou, podestnou cestou nemohl vytlouci ji2 nideho.

A to mu stale na mysli tkvelo vyzvani Bartoeovo, aby mu ptinesl smenku, pouhY blanket smeneenY s podpisem zname a zamo2ne osobnosti jako kaventa a pak 2e mu da, penez, co by chtel.

Ondtej si vzpomnel na majora Oejku a zloteeil mu, 2e je dlovekem tak podivnYch zasad, dle nich pod 2adnou podminkou ptiteli penez neprijdoval. Ne, 2e by pod touto zasadou zakrYval apinavost, 2e by za touto zasadou se zatarasil proti ptatelske ochote, naopak hajil ji proto, 2e prijekami mezi ptately ptatele se na yzajern odcizuji. "Ned1u2 si penez, ptiteli neprijduj, neb s penezi ti take ptitel odpadava", citoval vady, kdykoliv mu nekdo tikal o piljeku a ta zasada se osvedeovala. Po okam2ite trpkosti vady v daleich stycich vide, 2e ma na sve penize a ptitel 2e mu nebyl odcizen. Pritel vy-

VESTN1K pujcil si posleze jinde a pak zase byli dobrymi ptately.

Tu zkueenost ostatne udinil take K2 Ondtej na vlastni sve ()sobe. Bylo to v dobe, nez ptimel kupeika Bartok k zapiijace 300 zl., kterou mu sprosttedkoval Piskaeek. Tehdati zaokrouhlil Ondfej rozpoeet svYch potteb na pinYch 500 zlatYch — Ondfej miloval zejmena u piljeek eisla zaokrouhlena — a ael k majorovi, jemua svetil ptedevSim svou tiseri a pak zadal o zapiljeku zminenych 500 zl., jea sliboval zaplatiti ihned, jak dostane svuj podil.

Ale major hned se vytasil se svou zasadou, tie nikomu a zejmena• osobam sptatelenYm penez neprijouje.

Bkitke toto odmitnuti zasahlo Ondteje velmi citelne. Citil se opravdu ura2enym a ye sve nakvaaenosti prohlasil bez obalu, 2e lituje toho okam2iku, kdy ptipadl na myalenku, aby pana majora po2adal o vYpomoc.

"TO myelenky naprosto nemusite litovati," klidne odpovedel mu major. "Jste mlad, jeete nezletilY a pravim-li, 2e vribec nikomu nic neprijelm, netvrdim tim jeete, 2e bych vas nechal bez pomoci. Proto, 2e vas mam rad a proto, se si myslim, 2e se vam tim mohu zavdeeiti, 2adanou sumu penez ode mne obdr2ite, ale nikoliv jako prijaku, nYbr2 jako dar, o nem2 zitra nebudu vedeti, 2e jsem yam ho dnes udinil. Ptijd'te si odpoledne a penize dostanete, ale dtive je musim vybrati z banku. Ponevad2 vaak principielne penez neprijduji, nesmim take reflektovati na jejich vraceni a vy mi pouze slibite, 2e dar muj pkijimate."

Ondtej prohlaaoval, 2e takoveho daru ptece pfljmouti nemfde a nesmi.

"Prod byste nesmel?" usmival se major. "Ja, vim, 2e vas otec dr2i ponekud zkratka a vetim, 2e behem easu jste nasekal dluh v teto N/Yei. Dobra tedy, zaplatim to jako otcovskY vaa tel, ale na vraceni nesmite pomYeleti, to by bylo proti mYrn zasadam. Kdybyste mi nicmene vnucoval tyto penize, jako prijeku, pak varn prohlaeuji ptedem, 2e v te2e chvili vyhodim je oknem, at' si je sebere, kdo chce. Dar je dar a vraceni jeho naprosto bych neptijal. Chci, abyste mne pova2oval za sveho ptiznivce, ale nikoliv za sveho vetitele. Jste srozumen, milt' Ondteji? Pkijimate mrij dar?"

"Neptijimam, pane majore. 0 piljeku prosim, ale takovY dar zamitam."

"A ja zase zamitam piljeku. Mate-li rimysl penize vratiti, nutil byste mne tim, abych je vyhodil pak tteba oknem — jednou jsem to ji2 podobne provedl. — Ptipravil byste mne tedy Vim o 500 zl. Nechcete-li ptijmouti tohoto daru, pak odteknete take prijeku. Ptijd'te si odpoledne a penize budou pro vas ptipravene."

Ondtej rortrpeen odchazel, ale odpoledne pro penize neptieel. Ku cti majorove budit 'keen°, tie skuteene tiadanych 500 zl. mel pro Ondteje pohotove, ale Ondtej neptikl. Tehdati Piskadek dohodil mu kupela BartoSe, u nehoti snail svilj potiadavek na 300 zlatYch. Touto ptihodou ncta Ondrejo ya k majorovi jen stoupla.

Od to chvile vaak bylo naprosto vyloudeno, aby Ondtej nekdy aadal penez, prijeky od majora. Ale uvaauje, jak by pomohl svemu bratranci, Vavtinci Plachemu, k ponekud jen sluenemu 2ivobyti, zase ptipadl na majora oejku.

Aby mu tekl, 2e a v jako a ei vinou se nachazi v nynejei tisni? Jak byl elechetnY, zajiste by neodeptel podati ruku pomocnou!

Ale ne, a ne! Ondtej chtel svemu bratranci pomoci sam a sam. At' vyjde tteba jednou na jevo, 2e on jako ptibuzny pomohl svemu ptibuznemu.

Ale jak? Kde vziti pottebne penize? Kone a via musil inu opattiti pti nejmeneim.

BartoS, Bartoe a vady jen Bartoa se objevoval jako onen mu2, kterY by mohi poskytnouti pottebne prostkedky k uskuteeneni tou2ene pomoci.

Ondfej se nedivil, 2e Bartoa po2aduje jistoty, 2e chce svou pohledavku miti zabezpeeenou.

V2dyt' stall k sobe v pomeru osob ripine si cizich a kdy2 mu Bartoa ptece penize pijdil, byl to pouze obchodni jeho prospech. Nedivil se mu proto, 2e zadal kaventa.

Jen kde by takoveho kaventa bylo lze nalezti? Byl ptilia hrdY, aby se uchazel o zaruCeni u

Strana zamoins;-ch svych znan4ch. Obaval se, ze by si u ka2deho z nich zadal. Pravda, Bartoa neiadal nijakYch zvlaetnich formalit, nepo2adoval ani, aby kavent, dill rukojmi osobne s nim vyjednaval. Bartoa se spokojoval, kdy2 by mu ptinesl Ondtej jen podpis zname, zamo2ne ni jake osobnosti.

Ondtej vycitil velmi dobte, 2e Bartoa by se die toho spokojil s podpisem jakYmkOliv, tedy i faleenYrn. V prvni chvili tohoto poznani pocitil hnus a opovr2eni, 2e jej lichvatici ten kupoik pova2uje vribec za schopna sprosteho podvodu, ale posleze se s mynenkou tou — spateloyal.

Byl by to vilbec podvod, kdyby Ondtej BartoSovi ptinesl faletinY podpis, kdyti ptece v Cas splatnosti dluhu poctive by jej ze sitYch penez zaplatil? Byl by to vtibec podvod?

"Byl by to, je to podvod," kikalo Ondtejovi jeho svedomi a stale eeptal mu do ucha jeho smysl pro lest a poctivost. K takovemu klamu nesmi a nedovede se snititi podestnY a k takovemuto nskoku nemohl se tedy take snaiti Ondtej.

"Ale prod ne?" naeeptavala mu zase jeho lehkomyAnost a tea i dobrosrdeenost. "Z1Yrn' tim skutkem ptece chcea v prvni fade vykonati skutek dobrY, chcet pomoci svemu bratrand.

Nikdo tim nebude a nemiite byti potikozen. Ty obdrtit po pinoletosti svilj podil, ty faleenY pis proste vyplatit, spalit a CM tviij byl pak einem tlechetnVm. Nebud' detinsky skrupulosnini, zfaltuj podpis svehO otce, v2dyt' jsi malltern a dOvedee jej napodobiti, jako by to byl vlastni jeho podpis. Bartot ti piece tekl, ze na pouhY podpis otctiv da ti penez, co chcea. Po mutes sobe, ale pomiltet ptedevtim tea svemu bratranci. Slechetny skutek vykonat a nikoliv podvod. V prosinci jsi pinoletY, dostanet svilj podil, zaplatit, co jsi diuten a chlubiti se pak mtitet se„svS7m einem. To nikdo ti za zle brati nebude."

Tam dospel Ondtej. Den ke drii minul a stale citelneji dolehal nan nedostatek penez vubec. Netlo mu jit ani o bratrance, jako o vlastni osobu. Nemel krejcaru penez v kapse a pH tom vedomi, ae v prosinci mu musi bYtivyplaceno cele Rylo sychrave, dettive poeasi a zastavenfr mel svilj svrchnik. Hodinky, pamatka to po matte, byly jit propadle, ale dostid by si je mohi vypiatiti. Vojenska jell° uniforma takte2 odekavala, vykoupeni od ptitele Perla. K van mizernym par zlatkam hrozila mu ztrata nenahraditelna, zejmena ztrata hodinek.

Byl rozhodnut, ze podpis zfaleuje a tak razem si pomii2e ze sve tisne. 0 torn nikdo nikdy nemil2e ani zvedeti.

Jako syn advokattiv, kterY canto slYchaval 0 podobnYch jedminich, pro nej2 v obyeejne mluy e nebylo jineho nazvu ne2 podvod, nelekal se nicmene neptijemnYch nejakYch drisledkil.

Naopak, sotva byl rozhodnut, 2e fipis otcriv zfaleuje, citil se volnYm a berstarostnYm, nebot' y eechna finaneni tiseri mela bYti s neho poj ednou sejmuta.

Ale kdo2 vi, zdali se Bartoe zatim nerozmysill jinak, zdali by ptece jm se napted neptesvedeil, zdali doktor PlaChY skuteene se zarueuje za sveho syna?

Ondtej chtel miti naprostou jistotu. Napsal Bartokvi listek, v nemt mu oznamoval, tie otec jest ochoten za neho se zaruditi, stadi-li mu tuda prostY jeho podpis na smence, a bude-li mu take moci hned vetei obnos vyplatiti. Dodal jeAte, tie by otec v teto zaletiitost nerad jednal osobne. ', fed odpovedi se Ondtej skuteene chvel.

Ptijde-li Barthe se zeptat, je-li tomu skutedne tak, pak bylo v dome dopueteni bo21, ale pak ztejme otci tekne, tie nuti syna k podvodfim, ponevad2 mu nedava na nejnutnejai potteby.

BartoS" vaak nepif.s'el. Naopak ptiela jeho odkopirnirn inkoustem psand, kterou znamoval, tie milerad stoji nyni mlademu nu Plachemu k slunam a 2e proti smence opattene podpisem velecteneho pana doktora Placheho vyplati jakfr koliv obnos, pokud by 0vtem neptesahoval msZe, vlastni jeho mohovitosti.

Ondtej citil se blalenYm. Nyni mohi tedy ptistoupiti k uskuteeneni zamilovane sve rayglen-

Stra p a 16. ky, pomoci svemu bratranci,Koupi mu par koni a landauer, aby zapoditi mohl zase tivnost fiakristskou. Co mohlo to stati?

Ondtej nemel o tom potuchy. Pro sebe nepotieboval mnoho. Jemu stadilo do vanoc 100 zl.

Poeital jen potteby nejnutnejk, aby si nemusil einiti vYeitky, te je marnotratnYm. Ale co bude stati par koni a landauer pro bratrance Placheho ureenY? Aby mel jakYsi ptehled, gel na vYzvedy. Za, rohem Vodiekove ulice na Vacla yskem namesti bylo stanovig te fiakristai, z nicht jednoho znal, ponevadt obyeejne jednavala si ho pani generalova Brockhauserova ku svYm vyjitd'kam a easteji proto staval pied domem otcovYm. Ondtej zagel na stanovigte. ZnamY povoz tam stal.

"Pojedeme, milostpane?" ochotne tazal se fiakrista, vida Ondteje se zastavovati a prohliteti povoz.

"Ted' jegte ne, ale za hodinu, a na ten eas bych si vas zjednal," odpovidal Ondtej, prohliteje povoz. Libil se mu, prave takovY by ptal svemu bratranci Plachemu.

"Prosim, milostpane, kam mam zajeti?"

"Ja jsem pkijdu," odpovidal Ondtej, stale prohliteje povoz.

"Kone jako jeleni," chvalil sve spteteni fiakrista. "aim dal, tim osttej gi v behu."

"Uhlidame," usmival se Ondtej. "Ale neco mi teknete. Zad si cenite ten vilz a ty kone?

Vite, jde o sazku a rad bych vedel, zdali jsem ptiblitne hadal."

Fiakrista minil, to Ondtej tertuje. Usmival se tat.

"Jen mi to teknete," pobizel Ondtej. 'Co jste za to dal?"

"Ja?" rozvatoval fiakrista.

"Co by takovY vergl stal," ureite jit se tazal Ondtej. "Co by to stab°, kdybych to chtel koupit?"

Fiakrista prohlitel Ondteje, svfij povoz, sve kone, zase Ondteje, zase sve kone a vida, te mladY mut skuteene odekava urditou odpoved', pravil s fismevem: "Tisic zlatYch".

"No, no," zaktikl jej Ondtej. "Dobra polovidka dolti, co?"

"To ne, nanejvY g stovka, ale d ye ut ne. To nejsou kone, to jsou jeleni." byste mi to za pet stovek hodil na krk, co?" informoval se Ondtej. Tolik totit chtel venovati svemu bratranci na spteteni.

"Kde pak, milostpane, to by prohrali," zvolal fiakrista. "To nejsou pies to znalec. Osm seta ani krejcar dole. To jsou jeleni."

"Nu, podivam se at pojedeme, jsou-li to jeleni," smeje se, pravil Ondtej. "Tedy za hodinu bud'te pohotove. Dovezete mne do Kogit."

Fiakrista jen fictive smekal a Ondtej ubiral se do nejblitgi trafiky, kde prodavali smeneene blankety. Sel koupit smenku. V kapse mei celY desetnik, ale myslil si, 'te ten malY kousek papiru nemnte stati vice net krejcar.

Prodavadka tazala- se, na jak obnos blanktet ma bYti kolkovan.

"Asi na tisic zlatYch," zaratene odpovedel Ondtej.

"Sedmdesat krejcaru, pravila prodavaeka, podavajic blanket "To jest," pYtil se Ondtej, "mam ptinesti jen obyeejnY blanket bez kolku."

"TakovYch nemame, jen kolkovane, nejmengi je za 5 krejcarfi."

"Ano, takovY chci," rychle svedeil Ondtej, jen aby jit se zbavil svYch nesnazi.

Prodavadka podala tadany blanket a Ondtej, slotiv jej, zaplatil a rychle odchazel.

Ted' v novYch byl rozpacich. Byl to vfibec platnY blanket pro pujeku, kterou zamYglel?

Snad s posmechem by jej Barto g vratil. Zde nutno se pozeptati znalce a tim znalcem byl Piskdeek.

Ondtej vegel do kancelate, kde Piskdeek seal v obvykle sve trudnomysinosti. Dal se s nim do hovoru o poeasi a jako nahodile ptistoupil ku kolkovemu tarifu, jent visel na sten& Hned ptivedl tee na skalove poplatky a start pisat mu sdelil, te smenka i bez kolku je platna, a te lze ptipojiti zvla gtni kolek na blanket, die obnosu, na jak je vypinen.

Ondtej pochopil. Ve gel do sveho pokoje a

VESTNIK tam dovedne napsal otctiv podpis na koupeny blanket.

"Kolky at' si ptida, Bartog sam," geptal si, prohliteje podvodne sve dilo. "V gak beztoho vi, te je to falsifikat a te dostane za p sve dobre penize.

A netrvalo to ani hodinu a jit seal ye zjednanem fiakru a "jeleni" una geli jej do Kogit ke kupeiku Bartogovi.

Vemluvil a vmyslil se v ptedstavu, te jedna dobte. Nikoliv sobe, ale ptedev gim bratranci chtel pomoci. Mezi jizdou ustaloval se na spasobu, jakYm tak chtel uciniti. Nikoliv sam, nYbrt bratranec at' koupi povoz a at ho koupi, pak bude mu teeeno, te v ge naleti jemu. Piskadek mu fekne, te komusi ma koupiti landauer s parem koni a at to koupi, at to ptedvede, pak se mu sdeli, te path to jemu.

Ondtej se usmival. Vnittni blatenost zatila mu z oblieeje a ani pomy gleni, te Barto g by snad mohl jeg te einiti obtite, nekalilo mu rozradostnenou jeho mysl.

Kone skutedne leteli jako jeleni. Net se Ondtej nadal, stal povoz pled kramem Barto govYm. Ondtej vystoupil vesele z fiakru a vstupoval do kramu Barto g se zvlagtni zdvotilosti vital mladeho sveho zakaznika. Mantelka jeho byla v krame tet a usmivala se tak ptivetive a zname, te Ondtej pozbYval poslednich zbytkfi syYch obav a ostYchavosti. Dnes skuteene ptichazelo se mu s okazalou ochotou vsttic.

Bartog vedl Ondteje do ptilehajiciho, eisteho pokojiku.

"Na mou radu ptece tedy dan, pane PlachY," ptivetive mnul si Tuce Barto g. "Kdyt pan otec kaviruje, to vite, te cele me jmeni je k disposici a pokud by nestaeilo, dovedl bych nalezti jegte jine prameny pomocne. OvSein, te mate smenku, pane PlachY?" Ondtej ptisvedeit te ma smenku a take ji hned vynal slotenou z prase, vestove kapsieky.

Bartog ji ptijal a pohledl na podpis. Jmeno doktora Placheho ztetelne tu bylo napsano. 0bratil ji na rub, podival se na cenu kolku a usmal se.

"Patrne si mnoho penez netadate, pane PlachY," pravil. "Ten kolek sta.& jen na 75 zlatYch." "Ja, slygei, te kolek lze libovolne dopiniti," nejiste yysvetloval Ondtej. "Ta smenka prave byla po ruce a vzai jsem ji tedy."

"Nu ovgem, kolek dopinim a snad se da, i ugettiti, nebot' pochybuji, te smenka tadne a. yeas bude vyplacena. Mnoho-li byste Si tedy ptal?"

"Tisic zlatYch," srdnate odpovedel Ondtej Bartog nepohnul ani brvou.

"Dobte," pravil. "To s temi ttemi sty, ktere jit mate, nebo bez nick?"

"Ty chcete vziti k tomu?"

"Nu, ovgem to rozumi se piece samo sebou.

Pfrvodni flpis yam ovgem vratim."

"Potteboval bych pinYch tisic zlatYch." "Tedy to zaokrouhlime se starYm dluhem na patnact set a v torn obsateny budou jit firoky do prvniho prosince. Je to tak dobte, pane PlachY?" Ondtej si pomyslil, te to jsou v pravde lichvatske firoky, ale nenamital nieeho; vtdyt' vedel, te jedna s lichvatem. Take mu projelo hlavou, te pinoletYm bude teprve 12. prosince a te by tedy smenka mela bYti splatna teprve v tento den. Ale ani tuto ani onu my glenku nevyjadtil. Chtel napted miti penize v kapse a pak teprve, at blititi se bude splatnost, tech nekolik dni do pinoletosti Barto g jiz poeka.

Piece vgak takovou pti gti svou tadost chtel naznaeiti.

"Termin bych prosil do Novell° roku," pravil.

"Nemohu, pane PlachY," krdil rameny Bartog. "Patnacteho prosince mam zase platy ja, a tu jiz chci miti zase penize ve svem gupliku, jako vas s nimi dnes odekavam ja. Sehnal jsem je, jen abych yam vyhovel a mel jsem ph torn jine ztraty. Ja take neeekat Fe potadate peniz tolik, ale nahodou je mam pohromade a co dnes pottebuji pro jine ucely, jinde musim na novo sehnati."

Bartog mezi tou feel jiz vytahi zasuvku stolu, u nebot stall a tadostivYm zrakfun Ondtejo-

Ve stiedu, dne 3. zalci 1937. ivYm zatily vstkic, za y itky bankovek, sestavajici z petek, desitek i padesatek, pak ze zavitkft sttibrnYch Ondtej byl oslnen. Chtel miti penize. V torn okamtiku byl by mohl lichvat tadati veal jegte nroky, klasti jakekoliv jine podminky, lehkomyslnY Ondtej byl by bez nejmen giho odporu na ne ptistoupil.

"Smenku tedy vypinim," pravil Barto g, chapaje se ptipraveneho pera a hned take vypinoval blanket. Ozdobne napsal do rohu &slice 1500 a slovy vyp al patnact set zlatYch. "Tak a jegtet vas ctenY podpis, pane PlachY." Ondtej se chopil podavaneho Ora a ttesouci se rukou ptipojil svfij podpis tam, kde prstem mu to Barto g naznadoval. Ttas1 se proto, to byl si vedom, te chvile te se stal pied zakonem podvodnikem. Barto g jeho rozechveni nepozoroval, ei spravne tedeno, nechtel pozorovati.

Smenku opatrne polotiv stranou, Barto g jai se zcela po obchodnicku sazeti a vypoditavati penize na stul. Pottebo yal k tomu plochu stolni a util ji schvalne. aby ukazal, jak velika, je to suma,,kterou vyplaci.

"Prosim, ptepoditejte si to pane PlachY," pravil, kdyt byl hotov.

Ondtej jit poeital mezi sazenim. Neptepoditaval, nYbrt shrnoval penize, jakmile Barto g od stolu odstoupil. Milky tu nebylo. Barto g skuteene poeital spravne.

"Dekuji, pane Bartok," pravil Ondtej, shrabnuv penize.

"Prosim, pane PlachY, rado se stain."

Oba podali si ruku.

Ondtej vychazel z pokoje a z kramu. Byl rozpalenY, dervenY. Pani Barto gove, ktera se libezne nan usmivala, uctive se poklonil. Jit jen koukal, aby byl z tisnive tan mistnosti, z nit dvojice mantelfi Barto govYch jej fiklonami provazela. Ptes to citil, te nan pohliteji jako na podvodnika a teprve kdyt jej ovanul venkovskY vzduch, kdyt seal v mekkYch podugkach povozu, kdyt rychle hrdel ten povoz po dlatdeni, kdyt nikoho nevidel-net tvate nezname, tu teprve zase Ondtej byl — spokojenY a veselY. Ano, spokojen' a veselY. Mel, jak se tika, pine kapsy penez, a to byl pro neho pocit yzacNezvyklY jsa tomuto pocitu, taktka ptemitat jak by se ho zase zbavil, jak by penize zase vydal, nebot' proto si je yyptjeil, aby je utratil a nikoliv, aby je ulotil. Nezapomnel ovgem na pnvodni svfij fimyst pro kterY se snikb at k podvodu, totit na sveho bratrance, na vozejekate Placheho, kteremu v prvni fade chtel pomoci. Vice jak devet set za par koni a landauer ovkm venovati nemohl, stovku nutne potteboval pro sebe. Devet set take fipine stadilo. Spketeni, v kterem prave jet nabizel ptece jeho majitel za osm set. Ondteje stale drat.dila myglenka, aby fiakristu zastavil, aby s nim vyjednal koupi a aby hned se dal dovesti do bytu sveho bratrance a tarn aby mu tekt te povoz zasile, mu nejaky lidumil, jent vgak nechce bit jmenovan. Jakou radost spusobilo by to tam v te ne gt'astne rodine!

Ale ne. Prosttednictvim PiskaekovYm by se bratranec PlachY dozvedel, kdo dar ten posila, z jakYch rukou ptichazi a to by jej nutne aspori trapilo a naprosto neblatilo. Tech obav ovgem Ondtej jit nemel, te by PlachY dar zamitl proto, te ptichazi od nekoho z rodiny PlachYch, nebot' kdyt se mantelka vozejekatova snitila at k tomu, te s detmi s yYmi v pravem slova smyslu ptigla k doktorovi na tebrotu, neodmital by zajiste jeji mut tak znamenity dar.

Nicmene sam Ondtej si neptal, aby vozejekat veal, od koho spketeni pochazi. To jinak musilo se navleci.

"Jed'te na Malou stranu," zvolal na fiakristu, jmenuje mu dislo domu, v nemt bydlil jeho ptitel malit Lambert. Ten musil zalektost tu sprosttedkovati.

Fiakrista gvihnul bidem nad hlavami jet leteli skutedne jako jeleni.

Ptitel Lambert nebyl doma, ale Ondtej nebyl v rozpacich, kde by jej mohl asi stihnouti.

Take se nesklamal. Ptitel byl v umelecke akademii, pilne jsa zamestnan.

(Pokradovani.)

Ve stiedu, due 8. zari 1937.

2enslia, HlIdka Cameron, Texas.

Ctene, redakce a milk etenati!

Jit me to neda, abych zase neco nenapsala do naLeho mileho Vestniku. Veseleho nic nevim a smutne vas snad nebude zajimat Gist, nebot' katdk radeji slyLi neco veseleho, ale kdy to vtcly bkti nemate.

V sobotu dne 28. zati potkalo Aloise Orsaka hrozne neLtesti, kdy se vracel z mesta Cameron dome, tak se srazil s druhou karou, to se ale nic nestalo, ani tomu, co v ni byl, za to ale oni to chudaci odnesli. On byl zabit na miste, jeden,chlapec tace zranen, kterk byl dopraven do nemocnice, ale vLe bylo marl* neb v pondeli rano take skonal, kdetto jeden z chlapca vyvaznul bez poraneni.

Drazi, ani vam to nemohu popsat, jak smutnk pohteb to byl. OvLem, pohteb je katdk smutnk, ale toto bylo tim hroznejAi tak nahle a dva. Vac musim zaplakat, kdy si vzpomenu, kdy jsme tam v nedeli byli a ona se ptala lekate, jak je muj chlapec a on ji povida, ze je Tak ji chudaka OM a jen pry ho dobre opatruj jak mateL. Povidala. Tak se chudak starala, ad sama letela talem sklacena nalatku. My v pondeli rano jell na pohteb. Vyjeli jsme si trochu citive, neb chlapci se chteli jit podivat do Apitalu na toho chlapce, avLak dojevAi tam jsme zvedeli, to August take zemtel, k ho zrovna odvezli. Na to jsme odjeli k domu smutku. Drazi ptatele, je to smutne, kdy tak vidi Cloy& tu rakev v to svetnici, ale kdy tam byly dve vedle sebe, v jednom rohu tatinek a v druhem synadek, tu ptedstavte si bolest to teny. Ach, to bylo hrozne! Ale co delat, Bah tak usoudil, tak meli zemtit a tak my nemateme, jen se za ne pomodlit a ptat jim lehke odpoDrand, ptitelkyne, ptijmi moji hluboce citenou soustrast. Bah to poteL! Pan Louis Orsak zanechal mantelku, rozenou FrantiLku Provazek, 2 syny, Arnolda a Leroy, 4 bratry a 3 sestry a mnoho ptatel a znamkch, cot dokazovalo to mnotstvi lidu na jejich pohtbu, a toho krasneho kviti co tam bylo, cot dokazovalo, to byli dude vateni. Pozastale necht' potdi Bah. "Clovek kdy tak ptijde mezi tolik lidi, tak ani nevi s kkm by drive promluvil. SeLla jsem se tam s moji ptitelkyni Rozi Ermis, ktera ad sama nemocna, piece na pohteb ptijela. Pkeji ji brzkeho uzdraveni. Take jsem se seznamila s pi. Markovou a tdilo mne, to jsem ji poznala.

NapiLte take neco do Vestniku. Take pry statieka Repky ut neni mezi tivkmi. Odpodivejte v pokoji a pozustale poteL Bah. Co se s Tebou stalo Albino, to nic nepiLeL, riapiL take new, at' mame co Cist, vtclyt' ty vedery ut zadinaji bkt deisi. Na co mame tu tenskou hlidku v torn Vestniku.

JeLte vam musim oznamit jednu smutnou zpravu a to ae mkmu manteli zemtel bratr v nedeli. Kdyt ptijel z kostela, mel tu telegram, ae ma jet na pohteb do Oklahomy. Vypravil se a po tketi hodine odejel vlakem. mai mantel se vadycky tonal na shledani se se svkm bratrem, ale vtdy z toho seLlo a tak za tiva se vice neuvideli. Jsem rada, to aspori k tomu poslednimu mistu jej mohl doprovodit. Budit Ti zeme lehkou a ty, draha Lvakrova a ditky ptijmete moji uptimnou soustrast. Jest nam to vLem souzeno, jente tadnk nevime, kdy ta zubata si pro nas ptijde.

Zde stale pteprchava, take se zle pikuje.

No ale, kdy neprLi je take zle. Motna ze ted' ut nebude tak horko, nebot' to bylo k nevydrteni. S pozdravem, Marie Mraz.

Alvin, Texas.

Mili bratti a sestry!

Vy vzdaleni, kteti jste se nemohli oslavy 401ete sadastniti, ktera byla potadana v Guy, tak yam to popiLi jen easteene. Slavnost se vydatila znamenite a no,vLteva byla velka. My jsme ptijeli k sini v 10 hod. Bratti obou 1'6,0 byli zamestnani ruznYmi ptipravnYmi pracemi.

Vt STNi1C

Maso meli skoro upedene, i klobasy, a Ede se stale sjitcleli zblizka i vzdalenejLich jinkch osad. Jmenovat vLecky nemohu, ale tu vidim br.

Domorada, Spurneho, Zemanka a Houffy stare a Zhanely z Blessing, a tu zase Brodecke a Trndaky od Sugarland a stareho St. Valdika z Houston a mnoho jinkch bratti a rester z Hou stonu. Pak vidime ptichazet br. a ses. Gajevskkch z Orchard, pak se ke mne hlasila sestra z Galvestonu, jente jsem zapomela jrneno.

Jsme krajanky, za svobodna to se jmenovala Gavendova Po obe nastal slavnostni program.

Br. Jos. WalClk uvital hosty a vzpomel na ty zakladajici eleny rada, kteti uz netiji. Pak teenil guyskk uditel H. Ripple, tiditel programu.

Pak br. L. 0. Hoek mluvil a pomahal tidit program. Pak br. Kuldena ptedetl jmena zakladajicich dlent obou facia. Br. Kubena byl mile dojat diplomem, kterk jemu oba tady darovaly za jeho 401etou vernou praci pro Jednotu. Dar tento zhotovil br. L. 0. HoLek jako dovednk malit. Pak mluvili bratti Marek, pkedseda Chernoskk a Andinec z Houstonu a Gajevskk z Orchard, vLichni znameniti teenici. Mezi ne path redaktor Vestniku Moudka, kterk, jak ho jit hodne znate, teCni se zapalem pro zachovani Ceske fedi v rodinach a vLude v osadach. Byla tam i jeho mantelka a dcera. Pak nastalo uvadeni tady novkch &exit do Jednoty. Tento obtad vykonal br. Chernoskk, ptedseda Hlavni Utadovny, s pelmkm proslovem k nastavajicim bratram a sestram. Mame u Hl. 1:Ttadovny dobre fitedniky a jsou vLichni vkbornkmi kedniky.

Po male ptestavce zahajeno bylo divadlo, jednoaktovka "Pantata Vohnout ponejpr y v divadle", ktere bylo pane sehrane. V divadle adinkovali bkvali dobti herd. mladi, Ed. Waleik, sl.

Avis Vrla, jeho Lena; Henry Maroul, sluha; Vlasta Maroul, sintka; Odel Vrla, Pavel Dubeak a sl. Batkova, Martin Koval', tiditel, za pomoci Hosku. JeLte musim pochvalit hudebniky.

Pane' vyhravali, dve dobre kapely dohromady.

Byly to bkvala Michalcova kapela, ted' je kapelnikem Jan Kariak a maji nazev "Sest kamarada", a v druhe kapele hreli Pekatovi z Damon. Jak dopadla vederni zabava nevim, neb jsme veder odjeli domt, kam jsme ptijeli o pillnoci. Pti Alvin nein kolo vypustilo dech, a net po tme zamenili jine kolo, trvalo to chvili.

Vzpominala jsem na vas na vLecky, jak se vytadite. 12. zati se chystame na oslavu do East Bernard, bude-li hezke podasi. A to se budou mit tai br. Bartok! Sliboval, te budou jiste na slavnosti v Guy a myslim, to neptijeli. Aspori jsem ho nevidela. ViL bratte, ze dodrtet slovo dela, dloveka?

Sestro OndraLkovd, z Dallas, mate pravdu, jak piLete. Tet v tom mam zkuLenost, ale proto myslim, to Ceske, tee' nezahyne, spiLe zahyne nemocenska podpora, kdy nebude zalotena rovnopravne. Mladk jak stark, nedinit rozdilu.

Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksa.

Fairbanks, Texas.

Mill bratti a sestry a vLichni atenati tohoto listu!

Dnes jsem jaksi smutna, a mam toho na srdci mnoho a tak nevim jak do toho zadit, ponevade je maj Lvagr Joe Motl na smrtelne posteli. Ranila ho na levou stranu mrtvice a Teti v Shinerske nemocnici. Ale co toto nevim jak je mu. Pkejeme mu, aby ho jeLte Pan Bah pozdravil, neb neni jeLte stark. Ale ja kikavam, to co Rah eini, vse dobre jest.

Dale, mill dtenati, piLi yam velice smutnou zpravu. A to tu, ze hodna a veseld, statenka Rosa Schovajsa nas opustila a odeLla tam, odkud se jit tadnk nevraci. Ale my na ni budeme pamatovat do sve smrti. JeLte byla na divadle u Stefanikti "Nespokojend Kdda" dne" 11. dervence, a byla jeAte hodne vesela a ja s ni jeLte Lpasovala, neb ona rada s katdkm Lpasovala, katclk ji mel velice rad pro jeji milou a uptimnou povahu. A jsem tomu velice rada, to jsem se s ni tak srdeene rozloudila a to na posted. 6, Ty stakenko mila, dej Ti 6, Pane tithe odpodinuti a zeme budit Ti lehkou a od nas Cestou vzpominku na Tebe. Amen.

My jsme byli se statenkou Schovajsovou uptimni ptatele. Jeji vnoudata na kttu svatern drteli meho mute rodiee. Pied ttemi tYdny pochovala sveho vnuka Joe Schovajsu ml.,

Strana 17.

a pak za nim za tak kratkou dobu L1a ona statenka. Neni to velice smutna doba? 6 je. A tak Ty milk spolubratte Jane Schovajsa, i vy mile ditky, ptijmete od nas tu hluboce citenou soustrast nad ztratou Tveho mileho syna a Tve uptimne matky, statenky a prastatenky, ktera, vas tak neodekavane opustila.

Dej jim Bah oberna lehke odpodinuti a svetlo vedne at' jim sviti. V nedeli, dne 22 dervence meta statenka Schovajsova pohteb.

V pondeli, 23. dervence byla u nas navAteva at z 'Ohio Take jsme si velice a mile pohovotili, neb jsme se nevideli 35 mica. A to vam, mili etenati, musim napsat kdo to byl.

Pan a pi. Frank a Lidmila Maretkovi se svkm synem Frankem a dcerou sl. Annou, ktera jest uditelkou. Pi. Lidmila Maretkova, jest vlastni dcera po Frankovi Kubinovi, to byl prvni mut moji sestry Anny Juren, z Houstonu, Texas.

Moje sestra byla dvakrat vdana, a pokatcle si vzala vdovce. Ponejprve Franka Kubina a po druhe farake Henry Jurena. A tak pi. Lid. Marektokva s rodinou ptijela na navStevu k svoji nevlastni matce. Ale vette, to ani nate rd vlastni dcera se tak nechova ke sve vlastni matce, jako pi. Maretkova. Ona ma tuto druhou matku tak rada jak svoji vlastni, a take tato matka ji ma rada velice. Take pi. Maretkova ma tu v Houstonu bratry Joe Kubin st a Frank Kubin v Alvin, Tex a Emil Kubin je jeji polo-bratr. U vLech byla pi. Maretkova hostmi. ted', mill etenati yam napiLi neco veselejLiho, to u 8tefanikti v nedeli dne 29. srpna bylo sehrano pane divadlo Ze zadatku bylo smutne, ae jsem at skoro zaslzela, ku konci bylo zas tak vesele, to se katclk s chuti zasmal, a katdk mel radost, to ten sirotek ToniCka, naLla svoji matku, kterou pane sehrala sledHilda Svestkova. Ale ten -jeji strkdek, ktereho pekne sehral br. Sulda, ten dela obecenstvo umi rozveselit a vkly nejakkm pokekadlem ukoneit, jako ted'. Ja doufam, ae se nevidime naposled. Velice mi bylo lito "tajemne matky", kterou tak . pekne sehrala sestra Teperova. A ta ses. K. otvrtnikova, ta se vyzna v divadle.

Sehrala sousedku, ale ani ji jeLte nebylo celou videt a ut se vLichni small. A ten chudak mantel, ktereho sehral br. Bedan st., ten byl opravdu k politovani, to se tak gpatne ale na konec fae ยงt'astne dopadlo. A ta ses.

Svestkova a br. Baletka, sehrali vychovatele toho sirotka; a jak to byli dobti lido, kdy se ujali sirotka. A ty sleeny: Lebrova, Mara:Lloy d. a Brovcova a ti chlapci Lebrovi, ti to vkborne umeli; jeden se stydel, ale druhk byl kuratnk. A br. Ctvrtnik, ten sluha, mel toho az mnoho.

Divadlo bylo velice pane, ponevadt dichni herci hrali svoje alohy pekne. Take byli ptitcmni divadla u Stefanika celd, rodina Petra Mikesky z Beeville. Jeho otec zalotil meste6ko Mikesky, u George West, Texas. Mile jsem si s nimi pohovokila, neb se zname, a i jeho rodiee jsem znala.

Dekujeme vLem, kteti jste navkivili divadlo u Stefanika.

Vera Stefka.

Italske cisaistvi bude uznano.

V nejbliMi dobe se bude rozhodovati v 2eney e patrne jit definitivne o osudu Habek. Anglie a Francie pry se jit dohodly, aby habeAska, otazka byla konedne vytlzena. Obe vlady se rozhodly uznati de facto italske dobyti Habek.

Aby se ptedeLlo novkm zdlouhavkm jednanim, bude neprve prohlaLena ztrata Clenstvi HabeLe y e Spoleenosti naroda, jelikot jit jako skuteenk stat neexistuje. 0 teto otazce bude nejprve rozhodovati rada Spoleenosti naroda a potom shromatdeni. V dasledku toho jit nebude moci bkvalk habeLskk cisat Haile Selassie vysilati sve zastupce do t enevy. Anglie a Francie se domluvily, co budou potadovati od Italie za ptipadne uznani italskeho imperia de jure.

M dosud uznalo italske imperium pouze Lest state. Mezi nimi je i Nemecko. Odekave. se , to po prohlakni Habek za neexistujici uznaji Italske imperium i ostatni staty. V nastavajicich tenevskkch poradach bude hrati dulditou alohu *brava sttedomotsk'ch otazek.

Strana 18.

ODDiL DOPISOVATELSO Houston, Texas.

Ctena, redakce, bratti a sestry! ftdd Pokrok Houstonu cis. 88., zahaji svoji divadelni sezonu a site dne 12. zail, s peknIrm divadelnim kusem pod nazvem "Kdybych zdedil milion". 0 kuse samem nebudu se rozepisovat, doufam, se tak ueini br. Studnient, neb jak mne bylo fedeno, zminent bratr ma vgecky informace. Toto divadlo melo btt sehrano 5. zafi, jak bylo ujednano zabavnim vtborem, ale nevim pro p bylo datum zmeneno. Snad na tom nezale2i, ale zmiriuji se proto, 2e sousedni fad v East Bernard pofacla 401ete jubileum na ten same den, a tu se mel brat ohled, ac pevne vetim, 2e to nebylo tidelano zkratka byl to jen malt pfehmat. Takoveho nee° se mute v kaidem fade a proto doufam, 2e tim zminent fad neutrpi, a pteji jim mnoho zdaru a nano, tea.

Zasluhou man2elri St. ValeikoNtch se sestou Olexovou ml. jsme se sfieastnili jubilejni oslavy v Dallas, ktera byla pofada,na obema tamnej gimi lady, a odbtvana v Sokolovne.

Program byl bohatt a peelive sestaven. Napfed hudba, zahrano nekolik hymen velice krasne. To se vi, 2e nekolik feenikri, mezi nimi br. St. Valeik zastupoval HI. titadovnu.

Dale ptedveden 2ivt obraz, ktert pfedstavoval Matku Jednotu, Bratrstvi, Lidskost a Podporu.

Tel DetskS7 Odbor byl zastoupen. V4ichni v tomto obraze meli nacvidene pHpadne verse, pfani na gi Jednote, a v ge se tak krasne vyjimalo. Na koriec dar na gi Jednote, nekolik noNtch elent.

Dale na programu rieinkoval peveckS7 sbor, ktert sestava ze &exit obou tamnel gich facia.

Gratuluji y am, bratti a sestry, bylo to krasne, skoro y am zavidim. Sbor fidi br. Kebrdle, ktert zaslou2i uznani, 2e za tak kratkt pas dokazal takovSt fispech. Sbor zapel nekolik lidoNtch pisni, ktertm vgichni rozumime, a proto se nam tak libily. Musete loSft opravdu pygni na takovS7 sbor.

Sestte Vaneurove, rodinam StranskSrch a MalikovSrm dekujeme za poho gteni. Tel br.

Morrisovi a Holaskovi path dik. Nalada trvala skoro az domri, neb jsme byli v gichni spokojeni.

A ted' je gte -musim oznamit, 2e sestry odbtvaly schrizi ve Ctvtek 2. MIL Salo se nas jen malo, neb zase pr gelo, tak nezapomerite na tu pfig ti, prvni etvrtek vrijnu, kdy se bude projednavat asi oslava 28. fijna. Zaslechla jsem, 2e snad bude sehrana zpevohra na tuto slavnost, tak se mame na co tegit.

Zatim vas zveme na pfi gti nedeli, kus divadelni je velice pant a o ostatni je tea nale2ite postarano, jako \Tidy.

Pi. B. Radova z Ennis, nezapomerite, kdykoliv se varn to hodi. Budete srdeene Srdeene zdravi v gechny etouci, Aneika Svaeinova.

CESKir DEN V DALLAS, TEXAS. Jak ji2 znamo z poslednich dopisri, 2e -deskt den, kteit byl oznamovan na den 26. zafi, jest odlo2en na 10. fijna, neb program, kteft byl vtkonntm vStorem naertnut, vy2aduje vice easu k propracovani. Proto 2adame eeskou vetejnost a ty, ktefi se jiff na den 26. zafi pkipravovali, by odlokli svrij zajezd do Dallas na 10. fijna a byli pritomni na geho 6eskeho dne v Pan Americke Exposici. Hlavne 2adame v gechny krajany a krajanky, kteti maji narodni kroje, by je sebou ptivezli a tim zpestfili na gi propagaci. Program, ktert vS(konnt vS7bor vypracoval, bude ukazkou na gi Ceske vyspelosti a doufame, 2e se kahlemu bude libiti.

Na programu bude Peveckt krou2ek z Dallas, pod vedenim bratra Jana Kebrdle, zazpivi nekolik pisni pies rozhlas v Golf radio stanici na vtstavi gti. Pfesne o 2 hodin y v Hall of State. Master of Ceremony, bratr B. Pfevratil, zahaji program 6eskeho dne a pfedstavi fednika, ktert promluvi o vtznamu Oeskeho dne v Pan Americke Exposici. Solista na housle, profesor p. Antonin Navratil, zahraje pH doprovodu na piano nekolik umelecktch eisel.

VESTNiK Pevecky krotdek z Dallas pod tizenim br. J, Kebrdle zazpiva nekolik sborovtch pisni. Krasna "Chodska baser" bude prednesena nekterou z nagich rester. Zajiste 2e i nage kra.sna Beseda v krojich bude taneena a k uzaverce na geho programu, vystoupeni na gich sokolri z Ennis, Fort Worth a Dallas vypini program 6eskeho dne. Vgichni v narodnich krojich budou pugteni na vS7stavu zdarma. Proto neopomerite se fieastniti dne 10. tijna ye velkem poetu a ueiniti aeskt den v Dallas svatkem v gech Cechu Texas. Sledujte pti gti zpravy v easopisech. Vegkere dotazy ohledne Oeskeho dne v Pan American Exp. zodpovi VSTkonnt vSrbor.

Pfedseda vS7boru: B. Pfevratil.

Dopisovatel: Adolf Sykora, 2022 Second Ave., Dallas, Texas.

kid Karel HavWeek, Cis. 4., Hallettsville, Tex. Bratti a sestry!

Pfigti schrize bude se konat v soudni sini.

Pkieina jest piknik osadni v na gi sini. Dostavte se v co nejvet gm poetu, aby yam vgem byla vysvetlena to nemocenske. podpora. Bratti jintch radu jsou vitani.

Kdy2 pigu, mam naporueeno podekovat feenikfim za navgtevu a pobaveni nas vgech, kuchafkam za vjipomoc a obzvla gt tem, ktere v kuchyni delily, ppi. Ad. Dugek, Joe Franta, C. L. Stavinoha, Jno. L. Smolik, Louis Rotbaur Bratti, ten prvni stuff byl vzacrit s tou kytici a s tim kejkem, znazorriujicim oslavy 40 lete. Te2 diky kuchafrim u kotlu, maso bylo chutne, jent. e ho udelali malo. Bratti a sestry, jegte yam vgem dekuji za jakoukoliv vS(pomoc ku prospechu slavnosti. Vag, F. K. Bueek, ptedseda.

Co se pripravuje v Penelope, Texas.

Minnie nedele sail se v mistni radove sini zastupci tadu Nov ST, Raj a Morayska Orlice, by vypracovali plan k spoleene °slave jubilea Jed'noty. Po vYmerie nahledii usneseno bylo stano viti nedeli 19. zari pro spoleenS7 podnik, kterSt zapoene o 1 hod. odpoledne. Ptislusnt program byl pak sestaven a bude uverejnen v priAtim aisle Vestniku. Jubilejni scena, ktera mela slavnosti v Ross tak pronika yST uspech, bude v Penelope provedena podruhe. Us toto skyostne Cislo stoji za shlednuti kahlemu rodove uvedomelemu alenu zdej gi i westske osady. Neptehlednete oznamku penelopsktch bratti v eisle pkigtim.

Zpravodaj.

Rad Vyzovice, Cislo 114., Richmond, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Pfichazim s temito fadky vas upozornit, 2e se JAW den 12. zafi, toti2 den ureenST pro odbtvani nagi schfize tadove. Proto se hled'te v gichni dostavit a sve povinnosti dat do pottidku, a druhe je, jak jste asi ka2c1S7 vial ye Vestniku, 2e ma kaldt Men a elenkyne hlasovat ohledne nemocenske podpory. Tak se hled'te vgichni dostavit 12. zaki odpoledne a odevzdat svuj hlas pro neb proti nemocenske podpote. Ti, kteti jsou moc vzdaleni, mohou me to poslat po pogte, abych to mohla odeslat na HI. tlfadovnu do konce zafi. Cteni bratti a sestry S.P.J.S. T., jest na vas, abyste volili pro neb proti nemocenske podpote. Ted' se uka2e, jestli cit pro bli2niho nadobro vychladl, neb jestli 2ije vet gina, co si pamatuji to krasne heslo, pomahejme potfebnm, zvla gte v nemoci. Dalo to mnoho psani a jednani hned ve sjezdu. Ten nemocenskji vjYbor tenkrat ustanovenST se snail co nejlepe by to bylo zavedeno, ale nebylo to tak pHjato, jak bylo to sjezdoNtm vStorem vypracovano. VS7bor to mel vypracovane na vgechny eleny, stejM7 plat na N. P., ale nebylo to ptijato. Tak potom kdy2 to bylo, ze jen at' plati ti Cleni, kteti jsou pro N. P. Kdy2 ale nem. vStor sjezdovt nebyl vg eveclouci, tak nevedeli jsme, mnoho-li Clenu si to bude pfat, tak jsme nemohli platebni obnos ureit. To bylo po bratrsku vgem stejne, jak startm tak mladtm, neb jsme vg eci bratti a sestry to velke rodiny S.P.J. S..T. Ted' je nova nem. vtbor, ale rieel je ten samS?. . Dalo by se o tom mnoho psat. Nektertm se nynergi tabulky nelibi. Ja., se nic nedivim, ale vgak by se to v g e dalo opravit podle vrile veteiny. Tak na shledanou! Se sesterskj'un pozdravem, Marie Kadera, taj. a org.

Ve stkedu, due 8. zati. 1937. ftad Svaz Cechoslovanii, Cis. 92 .,Fort Worth.

111.ll ptatele, bratti a sestry S.P.J.S.T.!

Jubilejni 401eta oslava S.P.J.S.T. a 27. vjiroei fadu els. 92. pfipada na pfi gti nedeli dne 12. zaH. Budeme mit Best poznat celou rodinu peedsedy HI. tif. a.dovny p. Chernosktho. Neni tteba mi vypisovat, program ten jest oznamen na jinem miste, pfeetete si jej a uznejte, 2e vstupne na celt program jest jen mime, tak se hled'te brzy dostavit, at' nic nezme gkate. Jedno eislo, ktere neni oznameno v programu, bude vase. pfekvapeni. Co je to? To oznami ptedseda br.

J. R. Bartek pfed vystoupenim. Spolusestry jsou 26,dany, by vypomhly a ptinesly nejake peeivo nebo salaty, co ktera muse, v ge bude s diky pfijato, at' mame dobrou veeeki, pH ktere si pochutname na dobrem barbecue za mirnou cenu.

Timto fad Cis. 92. fictive zve vgechny sbrattene fady, vase pfatele a celou redakci na jubilejni oslavu v nedeli o 1 hod. odpoledne. Na shledanou dne 12. zali v aisle 2615 N. Houston H. Zichaeek.

Street.

Rad Hvezda Texasu, Cis. 47., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry radu Hvezda Texasu 47. a Slovanskt Svaz Cis. 86. a ter vgichni Lady a Cieni S.P.J.S.T.! — Timto jste vgichni zvani, kdo se budete moci sfieastnit oslavy 40leteho vftoei trvani S.P.J.S.T., ktera bude pofadana dne 12. zati v Seaton, Texas. Tak pfijed'te vgichni pobavit se mezi nami.

Program zapoene ye dye hodiny odpoledne. itednici budou bti. Stepan Valeik, Frank b.

Steiner a August Kacir, iftednici Hlavniho du. Hudba bude fieinkovat Joe Merlik and his 6ech Revelers z Fort Worth, Tex. Ptes den i veeer pfi zabave vstupne bude pro 'pani 40c a damy 10c. 0 jidlo a obeerstveni nebude pota, o to se vYbor obstard.

Tak vas jegte jednou 'Zadam, abyste nezapomeli a zileastnili se na§i 401ete oslavy. Zylagte Cieni, kteti jste vzdaleni a bude varn morn, tak. vas radi-uvidime mezi nami. S bratrskYm Jerry Dana, tajemnik. pozdravem, JEgTft K TOMU ZAJEZDU DO TEXASU K. SAMKOVA DIVADLA. Timto pfipominam je gte tern, jen pfihlagky jis ueinili, aneb jegte ueini, by laskave zdelili, zdali bude v mistech kde ptedstaveni potadano bude, k pou2iti piano a pak nekdo, jen jest schopen"na nej z not hrati k taneenim a zpevnim eishlm. Na toto me upozornil p. Samek dopisem v techto dnech. Nutno jest to \Teat do pfedu, neb v mistech kde piano nemaji, musel by se zatiditi a ptipraviti jint program, jen by vyhovoval a byl Soueasne znovu pfipominarn, na zaklade obsahu nektertch pfihlaSek jen jsem obdr2e1, nejsem iadnYm obchodnim tiditelem p.

Samkova divadla, i se vztahem k jeho zajezdu do Texasu oinim toto pouze na podklade toho, 2e se na mne obratil, (byv jemu odporuabych mu uspofaclal time po Texasu a sprosttedkoval mista.

Oeekava, se, 2e tento ttden dojde vice nhhlaS'ek pro Samkovo divadlo, ponevad2 byly faclove schfize a pas kvapi. Take pfipominam, 2e nedojde-li vet gi podet pfihlagek ne21i tucet, tedy se zajezdu onoho sejde, nebot' k vrili mengimu poetu ptedstaveni by p. K. Samek sem nezaji2del z ohledu na rozsahlost statu. Na pkihlagky dogle nemohu zvlagte odpovidat, staei kdy sami zdelite sve struene na podklade toho, co jiff v tomto listu bylo zdeleno. Kaki& mu se vSak yeas zdeli, tam kde ptedstaveni bude konano i koneene podrobnosti. Jen nezapomerite pfihlaSky ueiniti je gte tento ttden na moji adresu. S krajansktm pozdravem, 0. S. Vala, 309 E. 29 G ave., Houston, Texas Student byl odsouzen pro zradu na pet let teikeho Senat pro veci vojenske u krajskeho trestniho soudu v Praze odsoudil lidera d(madvacetileteho studujiciho Eduarda Seemanna z Teplic-Sanova pro zloein vojenske zrady do takeho 2alake na pet mkt. Dale ho odsoudil k pene2itemu trestu 1.000 KC a ke ztrate eestnSTch obeansktch pra y. Seemann trest ptijal a ihned nastoupil.

Ve stfedu, dne 3.

zati 1931,

STNiK

AT1M, co bude asi na fronte pougivano hlavne vypougteni plynu, ktere se osvedeilo za svetove valky, bude mesto patrne postititelno jen plynovymi sttelami. Neptitel muse vyslati na mesto naboje, napinene plynem dvojim zpilsobem: Jednak jako letecke pumy, jednak jako delosttelecke naboje. S obema druhy plynovYch utoku budeme asi miti co delat v ptigti valce. 0 zvla gtnostech obou techto bojovych prosttedkU a o fieincich z nich plynoucich, mag eme se nejlepe poueiti, jestlig e je budeme pozorovati s hlediska irtoenikova. ttodnik totig musi vypoeitati fieinek svYch bojovych latek mnohem ptesneji, neg obrance.

Po nazoru AvYcarskeho vojenskeho spisovatele barona Stackelbercka, zakladatele hnuti fialoveho ktige (za valky byl gefem ruske plynave slugby), jsou letecke pumy mnohem Ueinnej gi, neg delosttelecke naboje. Letecka puma cbsahuje 75 procent bojove latky, zatim co sttela obsahuje jen 9 procent. to letecka puma mute 500 kg, tu pochopime, jak velike je mnogstvi bojove latky, ktere mute takovato puma vrhnouti najednou na jedine misto. Puma, obsahujici 500 kg phosgenu, ktera zasahne budovu, mohla by usmrtit v gechny obyvatele, i kdyby byli chraneni plynovYmi maskami.

Tyto plynove pumy budou shazova.ny na domy a ulice mesta, a to budou obsahovati tekave bojove latky, jako je phosgen. Pumy budou vagit od 250 do 500 kg. Naproti tomu budou shazovany na namesti a nadraZipumy s hotdienym plynem, ponevad g hoteidnY plyn je malo prchavY, zilstane dlouho 1pet a utvoti tak otravena, mista, ktera lze nesnadno asanovati.

Ovgem od teorie je k praksi je gte celkem hodne veliky krok, cez dokazuje nasledujici

Strana 19.

jedu a bomby ajl s oblohy na velkomesto. vypodet: Aby bylo mogno vylidniti vetgi plochy zeme, bylo by zapottebi 10 gramil hoteieneho plynu na kagdY etvereenY metr. Tedy deset tun hoteieneho,plynu na jeden etvereenY kilometr. Techto deset tun by mohlo nesti 12 letadel, kagde se sto pumami po 10 kg. Aby bylo docileno smrtelneho ucinku pomoci phosgenu, bylo by zapottebi 12 a g 16 tun.

Tohle se zda velmi snadno proveditelne.

Jenornge nesmime pH torn zapominati, ze musi byti docela ptesne dodr gena jedna podminka: ani gram bojove latky nesmi pHiiti na zmar.

A — neptitel se nesmi braniti. Nejsou-li oba tyto ptedpoklady dany, pak by bylo nutno podle americkeho vYpoetu zasaditi padesatkrat tolik letadel, aby bylo docileno vypoeteneho einku. K znieeni Pati ge by bylo tedy zapottebi 64 ag 72.000 letadel. To je 'Oslo fantasticke!

Dejme tomu, ge nekde dopadne velkokalibrovd plynova puma s tekavou bojovou latkou.

Jak velike je nebezpeane pasmo kolem mista dopad? Stackelberck je poeita na 100 at 200 etvereenich metro. Vane-li v gak vitr rychlosti 5 m za vtetinu, zustane plynova koncentrace jedovatou pul hodiny na vzdalenost 300 m.

0 ptesnosti cile pri shazovani pum s letadla ye vYgce 4000 m se nazory rozchazeji. Jedni soudi, ge rozptyl eini jen tticet metro, co g by poskytovalo dobrou mo gnost zasahu. Druzi zase mluvi o rozptylu mnohem vetgim. Zpravidla budou muset neptatelska letadla vyhledati mnohem. vet gi vYgky, snad 6000 ag 7000 metro, chteji-li shoditi sve pumy nepozorova-

he a bez napadeni soupetem ve vzduchu. Pak je ovgem rozptyl podstatne MAL Dalgi ptekagkou totalniho fidinku plynoveho iltoku pro letce je nestalost klimatu: Ply;novY irtok je zcela zavisly na vetru. Pti clegti je skoro Upine neildinnY. Stackelberck udava, na pt. gvYcarske podnebi je vhodne pro aerochemickY (Sack pouze gedesat dni v rote. Plyma piece pilsobit na miste, na ne g byla namitena bomba. Je-li v gak poeasi neptiznive, hinge bYti obra.tem odehnan plyn jinYth strie= rem a ztratit tak zcela svou ainnost. Proto je namnoze ptedepisovano jako taktika pro plynovY utok na mesto, utvotit kolem iriesta shozenim pum neproniknutelnY plynovY pas a tak obyvatele mesta v nem nejdtive uzavtiti. Je-li vgak poeasi neptiznive a to se mute ptihodit v tomto ptipade dokonce v 99 procentech ptipadt, stane se cela akce jen matenirn draheho valedneho materialu.

Vedle plynovYch pum byly zkou geny take jine leteckotechnicke metody plynoveho boje.

Tak na pt. byl vzat za ptiklad boj proti nemu hmyzu jedovatYm de gtem. V Americe byly cele obvody timto de gtem jedu s letadel osvobozeny od mouthy anopheles. V Nemecku bylo docileno velmi dobrYch vYsledkU pti hubeni mnigky. Tak je tedy pomfgleno na degt'ovY utok tekutinou, obsahujici hoteienY plyn, ktera, by byla po zpusobu Nobelova dynamitu vsaknuta do pragoviteho pisku. Tato prachova mraena by pak padala na zem, °tatvila by ji na dlouhou dobu. Pomfgli se take vytvotiti takove uzaverky z hotei gneho plynu jako hradby mezi sebou a neptitelem. Koneene by bylo mono take nechati pr get s letadel hasive latky, kdyby bylo nektere mesto zapaleDr. A. Hahn. no.

0111•11.

Manevry. Horko, horko a gizeri.

A gadna voda. Daleko giroko gadria hospoda, ba ani staveni soukrome.

Kapitan lateri, potichu, aby neutrpela kazeri, ale dukladne a vydatne.

Slygi to ptikaznik a zmizi. Za pet minut je tady, nese lahev, v lahvi gploucha voda. Oista, aira voda. Kapitan se napije. — "A kdes to vzal", ptase. "Pane kapiteme, ve studance, tamhle naproti na louce." — "Clovede, vg dyt' jsem se tam dival, je to soma moucha a komar, nenabral jsi ten zvetinec do flagky?"

"Pane kapitane, jsou bez starosti. Vgecko jsem zahnal. Kdy g se plivne do vody, tak se to havet' rozutede." * * Nic ji nezbavi. rovnovihy.

Pan Jones ka gdY tYden poslughe odevzdaval sve gene celou vYplatni obalku, naCei ona mu z ni dala dolar na Utratu, jestli ge se dobte choval. Jednoho dne Jones pti gel domil s rozzatenou tvati.

"Marto! Marto! Co tomu tikag?

Nemohu tomu ani vetit, ale je to pravda — vyhrali jsme pet set tisic dolart v loterii. Pova g — pet set tisic dolara!"

Jeho manielka se po tech slovech vYznamne narovnala a ptivtevgi vYznamne oai, otazala se ptisne: "A kde pak jsi vzal pet dolara na los, tali se te?" * * "Prosim te, proe ten pes vgdycky tolik gteka, kdyg si natahujeg badkory?"

"To jsem ho tak naucil, aby mela stard vztek. Ona mi totit tika, ai natahnu baekory, to po mne ani pes negtekne."

• * Maly Karlieek dostal prvni dlouhe kalhoty. Citil se jako mu g mezi mug . Koneene se zeptal maminky: "Mami, math ted' tatinkovi kat Tondo?"

OSLAV 40 leteho trvani Slovanske Pod. Jednoty Statu Texas poRADAA RAD HVEZDA TEXASU CIS. 47 A 11A.D SLOVANSKS' SVAZ CIS. 86

v sini radu Hvezda Texasu v Seaton, Tex.

v nedeli dne 12. zif i 1937 s

PROGRAM: 12:00 HOD. V POLEDNE — ChutnY obed (bar-becue).

2:00 HOD. ODPOLEDNE — PROSLOVY — Bratti Stepan Valeik, Frank Steiner a August Kacit.

Lil

Ve6er Tane6ni Zabava Hudbu odpoledne i weer obstara

Joe Merlik a jeho "Czech Revels" z Fort Worth, Tex. VSTUPNE K ZABAVE: PANI 40 CENTil — DAMY 10 CENTC Obeerstveni vgeho druhu na miste.

Kandy jest uctive zvan

Poi Adajicirn VSTborem.

Strana 20.

Ve stkedu, due 8. zati 1937.

VESTNiK

VETOVt tisk ptinaei stale vice merle' poL) - platne zpravy o objevovani nov'ch straelivS7ch nieiv Stch prosttedka, jet "se udrkiji v pIlsne tajnosti."

Ve vrcholnem bodu italsko-habeeskeho sporit, kdy se eels' svet domnival, .2e italske a anglicke lod'stvo se u2 u2 pusti do sebe, se rozSitila zpravy, to slavnY Marconi prave objev, kterSqn se stane jeho vlast neptemo2it olnou velmoci. Anit kdo co znal o podrobnotech tohoto objevu, mluvilo se veeobecne o zyldetnich paprscich, ktere pry z velke dalky nici nejsilnejei kittniky a letadla v pinem lett:. Kdy2 minula anglo-italska krise, na vynalez Marconiho se zapomnelo, ale netrvalo dlouho, a v tisku se objevily nova sensaeni zpravy o straenem zbrojeni v Nemecku.

Co je pravda na tcm veem, a a2 do jake miry se vymYeleji zpravy sledujici politicks cile, cloeteme se v knize, prave vyele v Lond3;me, ktera podava, pra yy obraz o skuteene situaci ve zbrojeni. Na jedne strane nas uklidriuje, ale na druhe nam prinaei nova obavy. Vime ze zkueenosti, ze neni tainSrch vynalezia. Ka24:1Y novS7 vynalez se za kratko stane majetkem skoro veech narodri na zemi. Ale naproti tomu napinuji eloveka obavami ureite formy yedecke vrakly, ktere, az vyjdou z laboratorniho stadia, mohou zpasobit pravou spoustu na bojietich.

Mezi temi nejnovejerin1 smrticimi systemy, kterSirni se nyni zabYva svet, jsou neiznameltak zvane smrtici paprPkv: svaz r.k viditelnYch nebo neviditelnYch panrska, ktere bude jen stadit namitit na nerritele, aby se promenil v zuhelnatele mrtvoly.

Prozatim tyto mime paprsky existuji jen v pokusnem stadiu. Ut pies pal stoleti se 'teenci snaki vytvotit viny, ktere by byly nabity eiektrickou energii a jako drat ji ptendeely na yak vzdalenosti. Od doby Henryho Hertze, jen objevil elektromagneticke viny, ktere mail jeho jrneno, nebylo z technickYch dfivocla dosateno vSrznamnejeich rispecha. Piesto veak nemeckSr profesor Essau vyrobil v rode 1928 smrtonosnY paprsek: mouchy, myei a krysy, ktere proely timto paprskem, okam2ite umiraArabove vyzkvaii k svate valce proti gidiim.

Podle zpravy londYnskeho listu "Daily Herald" byla Palestina zapIavena tkicetistrankovou arbskou brokirou, ktera vyzSiva Mohmedany

Neni

tajn5Tch valeenSich vynalezii

ly. Proti oeekavani veak tyto paprsky staly tajemstvim; brzy se objevily , v laboratatich veech velkYch naroda. Americana, kteti radi delaji veechno ye velkem, se pokusili temito paprsky usmrtiti i gorilu, , psa a bYka; podatilo se jim to; nejdele jests vzdoroval jen podlehl at po 992 vtekinach zateni. tdinky techto paprska jsou jen povahy fysikalni. Telesne tkane, vydane pasobeni techto paprskri, odporuji pruchodu elektrickeho proudu, tim se zahtivaji, srdce bije stale rychleji, a2 na konec nestadi a ochrne. Smrt nastane v nekolika okam2icich, ale je to smrt straend, ke ktere se mute ptirovnat jen smrt otravnYmi plyny.

Ponevad2 zhoubne fieinky smrticich paprska bylo mono ziskat jen s pomoci dvou desek generatoru, vynalezci se snatli vysilat a tidit je do dalky parabolickStrni zrcadly.

K naeernu uklidneni \Teak budi2 tedeno, 2'e pokusy prisobit s pomoci mohutnYch konkavnich reflektora temito paprsky take na dalku, se ztroskotaly. Oveem neni vyloueeno, to se lidskemu damyslu v neeekanem okarrftiku podari rozreeit nejtetei problemy, ktere dopasud brani, aby se smrtici paprsky staly opravdu smrtonosnou zbrani.

Japonci u2 v tomto smeru ueinili pozoruhodnS7 pokrok. Na more vyhodili sit' kralika a s pobre21 na ne zamitili smrticimi paprsky. VYsledky byly neoeekavane: kralici ptipluli zdravi a eili nazpet. Za to se veak na povrchu mote objevila spousta mrtvSich a omrdeeriSrc ryb.

Zpravy o techto pokusech se pkehanely takov'm zpasobem, to se dokonce mluvilo i o smrti intenYra, kteki provadeli s nimi pokusy; zahynuli pry za tti nedele po pokusech za hroznSrch bolesti.

I kdy Veak, jak jsme kekli, tyto paprsky nemohou usmrcovat na vetei dalku, piece byla vynalezena metoda, jak s nimi na dalku zpri-

k svate valce proti Zidum. Britske firady udinily onatteni, aby eikeni brotiury byl udinen konec. Bro2ura cbsahuje take ptimou vYzvu k okam2itS7m demonstracim.

DIVADLO Y HOUSTONILL! Divadelni krouiek "Hlahol" sehraje

v nedeli, dne 12. air 1937 v budove fidu Pokrok Houstonu eislo 88, na Studewood DIVADLO POD NAZVEM •

"KDYZ CLOVEK ZDEDI MILION" Veselohra o 3 jednanich od Viktora Fraiika OSOBY: br. Joe Kaepar Vaclav Balaban ses. A. Wallova Katetina, jeho Lena ses.

V. Krampota PePea' t dcery{ ses. V. Wallova Tonca. br. Dan. Datilek Ign. Jirak, int. br. F. Olexa, st.

Zabak, agent br. A. Kadleeek Rudla Skiivan, pekar. pomocnik br. T. KostomlatskY Knot, redaktor "Sensate" br. F. Koeut Droda Drabek, ses. M. Ro2novska, Mary, panska Hraje se v byte Balabanove v Praze, behem asi eesti tYdna.

Leto. — Cas ptitomnS7.

Vstupne: Pan 40e, (lama 25c. — Zakatek ve 3 hodiny odpoledne Hudba: odpoledne i veeer.

Za srdeene zasmani a uptimne pobaveni yam ruei ZAHAVN1 VYBOR.

sobit aspori vaIne poruchy v nervovem a rnozkovem systemu tivStch bytosti. Jejich pfisobenim se prY podatilo u lidi vyvolat azkost hrtzu, pesimismus a pocity menecennosti. Byla tedy v paprscich objevena zbrari, ktera je vYbornYm prosttedkem k demoralisaci armady se veemi jejimi nebezpeenYmi nasledky.

Ponevad2 na ka2dST jed je protijed, pokouei se i zde 'Cloy& nalezt fieinnou obranu. Vyskytla se myelenka ukt ochrany proti froinkfim smrticich papr.ska nekolika vrstev kovovYch tkanin, z kterS7ch by se zhotovila pokrYvka na hiavu. Tak budeme mo2na v pkieti valce videt vojaky s kovoqmi krun'ii na hlave a behem doby se vratime k sttedovekerriu zpasobu vS7stroje.

Lodi, tizene z vetei dalky, je jinS7 z vynalezil, ktere nebylo rno2no udr2eti v tajnosti. Aakoliv pokusy s nimi zaealo provadet prvni NCmecko ji2 davno pked svetovou valkou, zadala se anglicka, admiralita timto vynalezem prakticky zabYvat at v rote 1935, kdy uspotadala prvni manevry s lod'mi bez posadky.

Americana byli prvni po svetove valce, kteki uzili radioelektrickS7ch yin k tizeni lodi na dalku. Po nich nasledovala stara Evropa. V rode 1924 Ttalove sestrojili torpedoborce "Conseca" a Anglicans "Agamemnon", ji2 kidili na dalku proti torpedoborci. Japonci nezustavali pozadu a vystaveli parnik "Ukasi" rizenS T bezdratovou telegrafii. A stars' nemeckS 7 obrnenec "Zoehringen" je zai'izen takovS7 m zpasobem, 2e mate bez posaclky provadet sto rozlidnYch pohyba, poeitaje v to i svetelne signaly a vypoueteni umele mihy Ve valce budou tyto automaticke lodi sloukt k blokovani mokskYch nein, pruplava a vstupa do pristava.

Jests zajimavejei je manevrovani na dalku s matetskYmi letadlovYmi lod'mi. Jakmile letadla vzletnou s lodi, zamiti lodi automaticky na pavodni stanoviete do eskadry.

V posledni dobe je slyeet zpravy, oveem daverne, 2e Nemecko stavi obrovskou materskou letadlovou lod', kterou bude mono tidit na dalku s pomoci radioturbiny vyvinujici vS7kon 75.000 HP.

CHCETE SE CITITI V LEA' PitiJEMNE?

TRINEROV A ANGELIK A. to dokaie! Kuptc si ji v lekarne nebo poAlete $1.35 Jos. Triner Corp.., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.

Zapud'te malarii a zimnic ROE Et v neustalem strachu pied malarii a zimnici? UtuZte telo pomoci Severova Baizolu a zapud'te tyto nepoildky.

Chininova silivka ve forme /nu tekuteho a tabletek, Balzol ptivede vas brzy na cestu zdravi a napomfi2e vethi radosti ze 2ivota. Pfisobi na zalivani a povzbuzuje chut' k jidlu. Dnes tisice lidu v Texasu pouis iva Balzol jako system budujici silivku pro osoby pozdravujici se z nemoci a jako ochranny prostfedek proti malarii. Lid v Texasu by mel vidy drg et Balzol doma a poukvat jej pravidelne.

Dostante Balzol u Vageho lekarnika; cena 50c a 85c.

W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.

6

Upotfebte Severhv Antisepsol pia zapaehu z fist, bolavem hrdle, holavlch dasnich atd. Phsobi tFgve po holent.

tbilagamai

ftsigetw l

rMi

Strana 21.

TESTNIK

\re st-,eciu, nine 8_ zaid 1937..

Vaika s Othou stoji donne Japonee 140 TckijskY dopisovatel londynskeho deniku "News Chronicle" pi pe, 2e na ulicich japonskych most nelze pozorovat Zadrie znainky valeeneho nadSeni. Umele organisovane demonstrace z prvYch driti bojil s Oinou jig ptestaly. Ani mezi prilmyslnika a banketi neni nadSeni, proto2e vzrostou dane a mimotadne povinnosti. Natlady na valku s Oinou se odhaduji na 140 miliont KC donne. Ja.ponskY ministr financi navrhuje, aby vSechny valeene nadrisky byly zabaveny ve prospech statu.

VSttah al do stratosfery.

Po stratosferov3ich letech profesora Piccarda vzrostl zajem o nejvySSI vrstvy naSeho ovzduSi. Indicky profesor Saha nyni navrhuje, aby misto nebezpeenYch a ojedinelYch letu do stratosfery byl zfizen balonovY vYtah do stratosfery. Ma to bYt tada balonti k sobe ptipoutanYch, jeden nad druhYm. Tim by se dalo dosahnouti ohrcmnYch vfaek. Na kaadem balonu by byly upevneny pozorovaci ptistroje se samainnYm zapisovanim. Ty by mohly bYt vYtahovYm zatizenim spouSteny na zemi a pak zase vytahovany na sve misto.

0 Nemcd v Anglii.

Anglicke ministerstvo vnitra zvysilo rozpoeet pro uthlovani tajne sluZby o 14 miliona KC a Scotland Yard ptijal pro sve protispiona2ni oddeleni nekolik set novYch fitednikti a detektivA. Je to v ptime souvislosti s odhalenimi o praci nemeckYch prislu niku v Anglii. Tajna policie zjistila, Z"e mnoho namotnich dtiistoinikti zarnestnava, v domacnostech nemecke divky a nemecke pisaity pracuji take ye vojensky dillelitYch zavodech.

einnost

koliv kOngreS se vyslovil zasadne pro rozdeleni Palestiny mezi Araby a Zidy, ádá ptiznivej§i stanoveni hranic nez jak je navrhuje britskY plan. Aby sioniste byli na blizku anglicke vlade a mobil pokraeovat v jednani s ni, ztizuji sta.1Y poradni politick sbor se sidlem v Londyne. Dva ameriati delegati kon-' gresu obditeli ze sve zamokske vlasti vYhrOne dopisy, 2e byli odsouzeni k smrti. Jednim z "odsouzenYch" je vydavatel americkc2idovskeho listu "Fresh Morning News" Fischmann. Francouzska vlada zaslala britske vlade obsahle memorandum. Ptekvapuje pry ji, Ze Anglie jedna. o Palestine bez ptedchozi porady s Francii, aekoliv je Palestina v tizkYch vztazich k Syrii, nad nit vykonava. mandat Francie.

Take Spojene staty daly Anglii najevo, 2e o Palestine neize jednat bez nick.

Oslava 40 ''let zaloient Jednoty

itady Karel JonaP cis. 28, v East Bernard, Columbus cis. 58, V Bungerford, a Nova Doba cis. 122 ve Wallis

V EAST BERNARD, TEXAS

v nedeli, dne 12. zilei 1937 V RIVERSIDE PARKU

TAROKY!

(Misto posledniho sjezdu)

Hra tarokt, nejlepti jakosti, nyni za $1.35, poPtou vyplacene. Objednavky adresujte na: Oechoslo(dz) vak, West, Texas.

PORAD SLAVNOSTI:

NONAT LEIVA MAST. Cleveland,O., 11. srp. 1937.

Pled 6 roky matka upadla na ledu. Lekai pouiil X-paprsky a fekl. ie je to velice Spatne. Dal matce pilulky pro nervy, mast na potlueene misto a ulail na Mk°. Ona einila co lekaf piikazal, ale ono to nepomahalo. Jej idiivera byla v Nonat, kterou zaeala piikladat a v nekolika dnech byla zdrava. Od to doby me cela rodina na v gecky bolesti Nonat.

Anna Koman, 3442 E. 70 St. Prava mast je s timto Trade Mark:

...41.118. PAM OW

Take Francie a Spojene Stity nespokojeny s britskSrm planem deleni.

V Curychu se skonail sionistickY konrres, kterV jednal o britskem r vrhu na rozdeleni Palestiny. AC-

937 Rubinova 1897

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piSte pfimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co Altadena, Cal.

itii OKROK H hK STONU OZNAMUJE

ZAtATEK V 11 HODIN RANO Br. ptedseda Karel Keprta, uvita hosty a nav§tevniky, a zahaji schtizi s pionYiy zakladajicimi eleny Jednoty v rote 1897.

Br. Jan GajevskY, ceremonial.

Br. Ignac J. Gallia, prvni ptedseda Jednoty, promluvi o prvnim . ni tajemnik kroku k zaloteni, a br. J. R. Kubena, prvni a dne S Jednoty, promluvi o zadateich zakladani 'radii.

Clenove pionYti budou obdarovani z ylaPtnimi dary za jejich prvni praci.

12:00 HODIN — OBED — chutne barbecue a jinx jidla.

2:00 HOD. UVADENI — 40 novYch elenti neb vie, doprovazeni hudbou do uvadeci mistnosti, a budou uvedeni pri zy laPtni uvadejici scenerii k tomu pripravene a nacvidene.

ZPEV — Kde domov milj? — vPichni pritomni.

PROSLOV — k novYm uvedenYm clentim o Jednote, desky i anglicky, — br. Raymund Prasatik, Men Udetniho vYboru.

PROSLOV — k novYm uvedenYm elerram do Detskeho Oddeleni — malt' br. J. D. Nezval, Glen Detskeho Oddeleni.

HUDBA — Ilsove kapely z La Grange, Texas.

AEC — 0 deskYch dejinach a naSem lidu — Br. Frank Moueka, redaktor Vestniku.

ZPEV — Hej Slovane — vPichni pritomni.

EEC — Finaneni sta y Jednoty — br. Edw L. Marek, ireetni Jednoty, Cesky i anglicky.

HUDBA — Ilsove kapely z La Grange.

AEC — FarmarskY program pro rok 1938 — pan Vladimir Malec z Hallettsville, vydavatel Noveho Domova.

ZPEV — Ta nape pisnieka eeska — vPichni pHtomni.

HRY — Beh o zavod v pytlich — tlustYch, chudYch, malYch hocht, dorostu a jine.

6:00 HODIN— VECERE — chutne klobasy a jine.

7:30 HODIN—DIVADLO — v sini S P. J. S. T.

"LOS - TEN NEJSIASTNEJSi"

potad spoleeenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti letavYm dostaveniakem krajanti a jejich ptatel.

(ZENICH Z LOTERIE) Veselohra o 3 jednanich.

Mezi akty hudba a zpevy.

Taneeni zabava v Riverside Parku

PoPtovni adresa: 1140 Robbie St. -- Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main. ✓ NEDELI, 12. ZAiti— Syncopator's. ✓ NEDELI, 19. ZAill — J. R. BaZa Original. ✓ NEDELI, 26. ZAliti — ablatura z Ganado.

g

VSTUPNE: PANI 40c

DAMY 25c POttADATELI.

FBI ORKESTRU P. ILSE Z LA GRANGE, HUDBA STARODAVNI I MODERN' Zveme Vas z blizka i z daleka, eleny i neeleny, a ujiPt'ujeme Vas, ze u rids budete uspokojeni.

Vstupne na divadlo i na taneeni zabavu jak obyeejne, denni program zdarma pro vSechny.

Zvou Vas

VSTbory za vSie jmenovane

Btrana 22,

Ve stfedu, dne 8. zb,i11 1937.

VESTNIK OS. 2598 DO

Cervenka & Vaniura' ("'2613 VCETMO. WEST, TEXAS.

2610. Jos. Jirasek od fadu Praha Cis. 29, zemfel dne 21. srpna 1937, star jsa 88 ron,obesil se. K Jednote ptistoupil 16. dubna 1899. Rolnik. aisle certifikatu 5945, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $1,000.00.

2611. Rosalie Schovajsa od tadu 8tefanik Cis. 142, zemtela dne 21. srpna 1937, ve stair 77 let, nasledkem seg losti velem. K Jednote Ptistoupila 13. bfezna 1910. Cisco certifikatu 10337, adle stanov opravnena jest k podpoie v eastce $1,000.00.

2612. Teofil Vandik od tadu 8tefanik Cis. 142, zemfel dne 19. list.

1936, star jsa 49 mkt, na Bronchopneumonia. K Jednote pfistoupil 25. dubna 1915. Delnik. eislo certifikatu 10900, a die stanov opravnen jest k podpoie v eastce $500.00.

2613. Jan itepka od tadu 6eskS7 Prapor Cis. 24, zemtel dne 27. srpna 1937, star jsa 84 rokii, nasledkem prasknuti ally a vykrvaceni. K Jednote ptistoupil 15. srpna 1897. Rolnik. oislo certifikatu 1387, a die stanov opravnen jest k podpote v eastce $1,000.00.

S bratrskkm pozdravem, J. R. Kubena, taj. H. Raclu.

ganovie, kterk je zhruba stejne ilk*. Krome toho v sovetskern Rusku stavi se je g te tic takove ledoborce, takge SSSR. bude miti nejvetgi flotilu ledoborcii.

0 General Nobile byl odvolin z Ruska.

General Nobile, proslulk konstrukter fiditelnYch vzducholodi a vtdce tragicke polarni vkpravy balonu "Italia", odjel pied nekolika dny docela potichu z Ruska. vlacla mu doporueila, aby odjel z Ruska, protoie pry tovarna, v pracoval, dodavala pro madridskou vladu. Kdyby neuposlechl, hrozila mu pry ztrata italskeho obeanstvi.

Nobile uposlechl a thee odjet do Spojenkch Statu, kde by pracoval pit konstrukci novkch ameriokkch tiditelnYch vzducholodi.

0 Nove zbrane: rozhlasov3i utak na nepritele.

Stale vetg i podet povstaleckYch vojakfi ptechazi do vladnich zakopti. Zbehove potvrzuji zpravy o vzpourach ye Francove tabofe a rostoucim napeti mezi povstaleckYmi clustojniky na jedne a italskYmi a nemeckkmi dtistojniky na druhy strane. V dobe bojil u Brunette vezl 191etk kidie tanku do povstaleckeho Atabu dva nemecke dustojniky. Kdy2 se pfibli2i1 fronte, pustil tank pinou rychlosti a piejel na stranu vladniho vojska. Vlada dala zafidit po cele deice zakopil tlampade rozhlasove a piisobi na povstalce vkzvami a ptednagkami.

2598. Anna Lukga od tadu Rovnost cis. 7., zemtela dne 31. dervence 1937, ye stati 77 let, na srdeeni vadu. K Jednote pfistoupila Mame spojeni v celem state.

1. Ceivence 1897. eislo certifikatu 19521, a die stanov opravnena jest DR. THOMAS N. DeLANEY k podpoie v eastce $250.00.

OCN1 LEKAft 2599. Terezie Ligka od tadu Nova.

BrYle spravne pripravene.

Ratolest cis. 41, zemtela dne 30.

Cas die umluvy. aervence 1937, ye stair 81 let, ndEladovna 3248 — Res. 2687 ledkem seglosti vekem. K Jednote ptistoupila 12. biezna 1905. Oislo 513-15 Professional Bldg. certifikatu 10541, ,a die stanov oTEMPLE. TEXAS. ravnena jest k podpote v eastce 500.00.

2600. Jan Chudej, od tadu Hvezda exasu cis. 47, zemfel dne 1. srpPRAVNIK a 1937, star jsa 41 rola', zastfelil Vytizuje vakere soudni a pravni e. K Jednote pfistoupil 4. srpna zalelitosti, abstrakty, posledni 929. Mechanik. 6islo certifikatu yule, aid.

-985, a die stanov opravnen jest TEXAS Telefon 146, WEST, podpoie v eastce $1000.00.

2601. Jan Hreek od tadu Robstown is. 117, zemfel dne 2. srpna 1937, SPRAVNE VYKONANA tar jsa 79 rokii, na vodnatelnost.

POHREBNi SLU213A. Jednote ptistoupil 14. zati 1902.

V hodine 2alu zarmouceni nalezolnik. Cisco certifikatu 4139, a die nou Edward Pace pohtebni ilstav tanov opravnen jest k podpoie v pohotovY k sympatickemu vytizeastce $1000.00. ni nezbyttYch jednotlivosti a k 2602. Jos. Wotipka odadu Vesvypraveni dojemneho pohitu. ernost cis. 68, zerntel dne 30. 'der- Nejvetk ledoborec — Josef Stalin.

Levne cent' jsou nagi zasadou.

Jak oznamuji anglicke listy, buence 1937, star jsa 60 rokii, byl raen mrtvici. K Jednote ptistoupil de dnes v londkne spu gten na vodu Pohtebni tiditel.

1. kvetna 1904. Obchodnik. Cis. nejvetg i ledoborec sveta Josef StaOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. ertifikatu 2835 a die stanov °pra y lin. Novk ledoborec ma vktlak 11.TEMPLE, TEXAS. -lenjstkpodievastc$1,0.- 000 tun. Nedavno byl spu gten v Nikolajevsku na vodu ledoborec Ka)0.

2603. Aug. Svetlik od Motu Elmaton cis. 148, zemiel dne 6. srpna 1937, star jsa 55 roka, na rakovinu.

Ceska Jideina, Restaurace jednote ptistoupil 14. kvetna a Pivnice 1911. Rolnik. Cisco certifikatu 4331, 714 PRESTON AVENUE a die stanov opravnen jest k podpoHOUSTON, TEXAS ie v eastce $1,000.00.

Jos. Kant, majitel.

K 40 LETE OSLAVE EADE CIS. 28., 58. A 122. NA FOUST 2604. Martin Hnatek od faclu K. Telefon: Beacon 31734.

VgECH PitiTOMWECH avlieek cis.

4, zemfei dne 7. srpPravidana jidla a lunge. na 1937, star jsa 78 rokii, na neNejlepai soudkove a lahvove pioc ledvin. K Jednote ptistoupil 21. vo, rinne druhy vina a doutniky. ervence 1901. Rolnik. Oislo certifiMluvime eesky. katu 10079, a die stanov opravnen Hoboko stale na sklade. jest k dastce $500.00.

Zvliatni stoly pro rodiny.

2605. G. R. Higgerson od - tadu Slov. Bratti Cis. 34, zemtel dne 1. srpna 1937, star jsa 73 rokil, na Chronic Myorcarditic. K Jednote ptistoupil 3. eer yna 1906. Cisco cert eskST Laical. a Operate'. tifikatu 10359, a die stanov oprav711 Medical Arts Building nen jest k podpoie v eastce $500.00.

HOUSTON, TEXAS. 2606. Anna Slovak, od tadu EnTelefon utadovny: Preston 2553 nis Cis. 25, zemtela dne 11. srpna Telefon residence: Lehigh 9745 1P37, ye stall 64 let, na srdeeni vaneb du. K Jednote ptistoupila 2. list.

1902. eislo certifikatu 1650, a die stanov opravnena jest k podpoie v Oei, UM, Nos a Hrdlo :r•astce $1,000.00.

Piiprava BrS.11 Veselohra o 3 jednanich.

2607. Anna Seasta, od fadu Jan illedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne Napsali J. 8eveik a J. Frey.

FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosicky Cis. 110, zemtela dne 15. srpna 1937, ve stall 71 let, byla raU6INKUJICI OSOBY: Rosenberg, Texas nena mrtvici. K Jednote pfistoupila HEFNER BLDG br. Jan Svreek Zach, statkat 19. bfezna 1906. Cisco certifikatu El Campo, Texas ses.

Lidie Nezval Anna,_jeho dcera V nedeli rano od 9:00 do 12:00 5318, a die stanov opravnena jest br.

Robert Fojtik Bedrich, jeji bratranek podpoie v eastce $1,000.00. br. Leo M. Havrda Ing. Joti Hora 2608. Jan L. Chupik od tadu Nebr. Dom. Nezval Pankrac Propeler, detektiv advislcst Cis. 76, zemfel dne 20. derses. Jind. Urbia Kvetuge, C. H. vence 1937, star jsa 67 rokii, na naLidunka, ses. Jitina Kleeka PRAVNIK hodile otraveni. K Jednote ptistousl. AneZka BartoS Helena, shdebna Vytizuje vakere soudni zalaitosti. pil 22. imora 1910. Rolnik. Cisco cerOetnik p. Vilem Mikua tltadovna: 821 Bankers Mortgage tifikatu 5378, a die stanov opravBuilding, pies ulici naproti Kress nen jest k podpoie v eastce $1,000.Dej v dobe pfitomne na venkovskern statku budove.

00.

VSTUPNE: DOSPEL1 25c A DITKY 10c HOUSTON, TEXAS. 2609. Jos. J. Chupik od tadu NeMEZI AKTY JSOU ZPEVY A HUDBA odvislost Cis. 76, zemtel dne 20. dervence 1937, star jsa 57 rokil, na nahodile otraveni. K Jednote ptiZvoll Vas bratki a sestry Vaech vSrLe jmenovanS7ch tadil i Hra tarokft, nejlepai jakosti, ny- stoupil 2. kvetna 1904. Rolnik. Cislo certifikatu 5377, a die stanov oochotnici, abyste se pobavili.

Ob111 za $1.35, patou vyplacene. fednavky adresujte na: Oechoslo- pravnen jest k podpote v eastce nun ......... (its) $1,000.00. *Cr, West. Texas.

POzemkovY obchod — Abstrakty.

May — Notatstvi.

GEORGE E RAC'

EDWARD PACE

RED FRONT

DIVADLO

V SiNI KAREL JONAg, S. Pv J. S. T.,

DR. KAR. J. HO LB

East Bernard, Tex

v nedeli, dne 12 zaii 1937

"LOS TEN NEJMIASTNEA"

DR. C. GREER

2enich z loterie

CHERNOSKYP

TARO Y!

IIMMIIMMIMM11 11.11.1,0•00 , 111.0.4114111rMVNI

fffff ........ 11710 .111111

.................

Ve

Muiete Ztratiti Zamestnini!

Jako ninoho jinYch lidi mMete brzy bYti bez price, • ponevaa jste si neuvedomil duleaitost, udrIovati se stale ph dobrem zdravi! V 'mnohYch pripadech, kdy Prirode musi bYti pomaeno k udr'teni spravneho vymegovairi, proe nedati DRA. PETRA

HOBOKO

prile'2itost pomoci yam, prave tak jako pomohlo behem poslednich 150 let tisicum jinYch, kteri trpeli obyCejnimi nastutenimi, nervosou, nezaiivno. sti a zkaienim ialudkem nasledkem chybneho vyme govani? Casem vyzkougenY rodinnY leeivY prostredek oaivuje ialudee"ni einnost — pravid.: luje stolid pomaha a urychluje traveni — a pomaha zvyovati chut' k jidlu, vyme'Sovanim otravnYch neeistot ze zaiivaci soustavy.

Trpite-li gpatnYm zaZivanim nebo zacpou, vyplrite dolejk kupon a opati-to si jegte dnes lahev Dra. Petra Hoboko!

DRA PETRA LECIVY OLEJ LINIMENT prines1 rozhodnou Ulevu tisicUm trpi-.4ch revmatickimi a neuralgickimi bolestmi, bolenim zad, obyeejnim bolenim hlavy, ztrnulimi a bolavimi renami, odieninami, namoienina. mi. Domaci lecivy prostredek po vice nab. 50 rolifi. Jest konejSivY. V Kanade Dochivany Beze Cla.

Strana 23.

VESTNIK

dne 3. zaii 1937.

Od rana do noci, znela ta naee chudieka ekola zpevem a v pravde iikali o nas lido, Se jeete neumime miuvit a us umime zpivat.

A ta hudba, ty pisne tatinkovy sly se rnnou celYm Sivotem. Zpivala jsem v kostele, v divadle, v koncertech a nejvice doma. Cella jsem zpivat deti i dospele. Neudila jsem se snad nejakym teSkYm skladbam, to bych nedovedla, ale ueila jsem zpivati s citem ty naee , dumne pisne a pti torn mela jsem vSdy pocit blabY, i kdy2 nekdy zavist bleda chte_s la duel zranit, mohla jsem tici s basnikem: Ja neznam v svete neptatel a nevim co je tiseri, mi nekdo slovo zle — ja dem mu za ne piseri.

Tak i ty, milk etenati, aS pfeetee tyto chude tadky me, vzpomeri si na nekterou tu peknou, zapomenuou zazpivej si ji a pti torn si pomysli, Se. Sivot piece jen je krasnY, Se stoji za to, aby &ova nil, tteba nemel statkil po'zemskYch, ale 7.a to chut' k prat', chut' hledati krasno, jehoS tak mncho je obsaSeno v tech naeich starYch pisniekach.

Zpivej a ue zpivati sve deti, aby stat1m a Unavou hlas ti bude selhavati, slyeel jsi sve pisne z rist svYch deti.

M. N. Rusove hledati potopenou lod' pokladem cara.

Do rvmunskeho ptistavu Constanm na 6ernem moti ptipluly ye stteciu rano etyti sovetske lodi. PoSadaji rumunskou vladu, aby jim dovolila patrat po ruskem parniku "Petr Veliky". Potopil se v rode 1920 kdesi v okoli ptistavu Baleik s carskYmi pokiady, ktere dilstojnici poraSene Wrangelovy armady vyva,eli do ciziny Rusove chteji parnik i s pokladem vyzvednout.

0

Spojeni dvou oceinfi.

DruhY poboenY prripla y, kterY spoii TichY ocean s AtlantickYm, se ptibliSuje podle zpravy z mesta Managua y e state Nicaragua svemu uskuteeneni. Spojeni povede pies republiku Nicaragua a to tak, ze buvyuSity yeeehny ptirodni moSncsti. Prvou Cast bude tvotit teka San Juan. Spojuje AtlantickY ocen s Velkym jezerem a bude spla y -lena.OdbthriVelkojzranebude veak vybudovan priiplav k oceanu, nYbr'S Seleznice.

Zvlaitni Nabidka—Objednejte Mies!

Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D811-28, 2501 Washington Blvd. Chicago, II. Prosim poSilele ni'pe misledujici zkugebnY lek, pokou vyplacene.

1-1 $1.00 za jednu dostateenou (14 zku gebni lahev Dra. Petra uncovou) $1.20 velikosti Hoboko.

(-1 $1.00 za dye pravidelne (3 1/2 uncove) 60c lahve Dra Petra Le'Civeho Oleje Linimentu.

1-1 $2.00 za jednu zku6ebni lahev Dra. Petra Hoboko a dve lahve Dra Petra Leeiveho 7c Vidni bude vystava padelaneho Oleje Linimentu. umeni.

(1 Prosim pollete leky na dobirku.

Ptieti mesic bude ye Vidni zaha,Jmeno ena vYstava padelaneho umeni. UmClecka dila byla padelana od nej-.

Ad resa -.tareich dob. iva vYstave budou Pokovni Uradovna bronzy, zbroje, tezby i malby. A Za pisniekou. vedle kaScleho padelku bude origiJako jedno z desiti deti venkovVYstava se kond v ramci meziskeho uoitele proiSla jsem sve mla- aarodniho sjezdu teditelri musei, di v chudobe a odfikani, ale pi-ea teti se museji proti padelkrim a ne bez radosti, ad tak malt) moldj oadelateltim branit.

0 nam dati rodiee snaSivi, rodide, c jakYch pie Rais ve sve sladke bas- DeseilmilicnoyY navitevnik na Pafaske yYstave. ni, Se "dovedli veecko odpirati soPoeet navetevin svetove vYstabe, a veecko z lasky dati pro deti" \Teak, co mohl tern desiti detem dati 7 dosahl v pondeli, kdy se , platilo otec-ueitel, jenS jako 171ety jinoch en polovidni ystunne, rekordni vYptieel do chude visky jako uditel- >e, temet 364.000 navetevnikt. ToskY pornocnik pied rokem osma- b.o dne v 14:15 hod. byl vpueten deetyticatYrn? KterY neodmenen — •, etirnllionovY na yetevnik. AS dosud piece bez reptani Ohl tu prvni braz- navetivilo vYstavu 10,200.000 lidi. du to zdeptane 'Judy na "Naroda is del.si dobu je nyni v PatiSi uroll dediene?" A piece, zanechal idiono 172.000 zahranienich nanam poklad to bohate duee sve. etevnin svetove vYstavy, con je poklad, kterY mol a rez nekazi, zlo- :akteS ne.jvetel poeet zahranienich jaky byl kdy v Parini zazriadeji nevykopavaji a nekradcu. Zarnenan. nechal nam hudbu a zpev.

O tajne organisaci Wenacil v Anglii.

BritskY statnik Winston Churchill napsal do "Evening Standard" clank o tajnYch organisacich Nemcri, usazenych v Anglii. Informace ztejme dostal od policie a tajne sluSby. Churchill pravi, ze Nemci na britske pude museji pravidelne chodit k raportu do jistYch ristkeden. Tam dostanou instrukce, jak maji delat propagandu a co maji cleat, kdyby doelo jednou do tulleho. Britska snemovna o torn bude v podzimnim zasedani velmi podrobne jednat.

0

tech s titulem umelec republiky a hrdina price zemicel v Rusku.

Pied nekolika dny zemtel v Moskve 841etY Ulrich Havranek„ kterY jako absolvent praSske konservatote byl v roce 1874 pozvan do Ruska.

Staff se dirigentem • Velke opery v Moskve, kde tidil pies 1,300 ptedstaveni. V roce 1933 byl yyznamena,n titulem "lidoveho umelce republiky", v roce 1934 dostal titul "hrdiny prate" a letoe v lednu byl vyznamenan tadem LeninovS7m.

Sovelske ma.nevry ve vSrrani den bitvy s Napoleonem.

Na letoeek ptipada 125. yyroei bitvy u Borodina pod Moskvou, v niS Napoleon na hlavu porazil carskou armedu a otevtel si cestu na hlavni mesto ruske flee. K bitve doelo 7. zati 1812. Ve vYroeni dny uspotada sovetska armada v mistech tehdejtich bojt velke vojenske cvieeni, k nemuS jsou pozvani ten vojeneti pkidelenci cizich rnocnosti.

0 Stavka sedlan v Polsku.

Polske listy podavaji zpravy o rozs'ahlem zatYkani z poslednich drrri v tadach spojene lidove strany. ZatYkanim odpovida, vlada na rolnickou stayku, ktera byla usnesena na 200 nedelnich projevech a ktera se take prove.cli. Na pokyn lidove strany ptestali sedlaci dovaSet do mest mleko a ostatni zemedelske vYrcbky. Zasobovani mest je tim vaSne ohroteno. Lidove, strana chce dosahnout novYch demokratickYch voleb.

JUBILEJNI °SLAVA.

40 LETEIIO TRVANI JEDNOTY S. P. J. S. T. A 27 LETE JUBILEUM ZALOZENI RADU SVAZ eECHOSLOVANC OS 92 pokada se

v sini jmenovaneho radu, na 2615 North Houston S r., Fort Worth

NEDELI. DNE 12. ZARI ODPOLEDNI PROGRAM: Zaatek ve 2:00 hodiny 1. HUDBA — pti nig nastoupi Sadatele k uvedeni.

2. PROSLOV — pied. Hla y . Ctadovny, br. C. H. Chernoskeho k nove ptijatYm 3. HUDBA — americkou a eeskou hymnu.

4. PEVECKY KROUZEK DALLAS — hymny a jine sborove pisne.

5 IJVITANI — ptitomnYch a ptedstaveni zakladajicicri elenii tadovym ptedsedou br. J. R. Bartkem. Prvni pteds. tadu br. Jos. Juran poda kratei historii naeeho tadu. Vzdani potty tem, kteti nas ptedeeli.

DETSKt ODBOR — basnieky a zpevy.

6.

SLAVNOSTNI fzEt — naeeho ptedsedy Hla y. Ckadovny, br.

7.

C. H. Chernoskeho.

8. HUDBA — s rieastniky oslavy "Hej Slovane". Ukondeni odpoledniho programu.

SPOLECNA VEURE: Chutne barbecue a ostatni pkikrmy, ktere naee etedre maminky vZcly dovedou tak dolate ptipravit.

VECERNI PROGRAM: Zaeatek v '7:00 hodin.

1. HUDBA. 2. AKTOVKA — "Pantata Vohnout v pasti".

3. MUZSWk SBOR PEVECKEHO KROUZKU DALLAS. 4. SM.t8ENt SBOR PEVECKEHO KROUZKU DALLAS. 5 VOLNA TANEON1 ZABAVA, v ptestaYkach kuplet "Za sto let tu nebudeme" — etyti muzi dallaskeho krouSku, a jine do ukondeni.

HUDBA POD RIZENIM NA gEHO BR. FRANK BLAZKA. Vstupne na dpoledne i veeer: pita 40 — damy 25.

Ptijdte krajane veichni z blizka i z daleka se mezi nas pobavit.

Zve Vas uctive SLAVNOSTNI VYBOR.

Strana 24.

ve stkedu, dne 8. 7611 1937.

VtSTN1K

Podivejte k oznamovini

Ma157. Oznamovatel Piljme se divka 20 midi na dornaci praci pro tti dlennou rodinu, s dobrYm platem. Pike: Alief, (36-38-pd) Texas, Box 108.

TABAK LISTOVY, kterS7 je vy/eZelY ke kouteni, prodavam za 15c a 20c libra nevyplacene. Jerry Prochazka, Franklin, Ky. (36-38p.)

Der- PRODAM dot:4'e jdouci obchod, totit pivnici taneirnu. Pti&nu sdelim katdemu v dopise. Pi g -te:L.Zbrank,DisetaTx.(36h PRODA SE dot:4'e jdouci kovaIska dilna. Ptidina nemoce. Dalgi se sdeli v dopise. Pike na znadku: Kovarna, c. o. Vestnik, West, Texas., (36-pd) Sr. Hledam spotadane deuce na vSrpomoc v domacnosti a restaurantu. Dostane zvlakni byt a stravu a plat die dohodnuti. Plate: Star Market, Penelope, Tex.. Box 102. (36pd) SLOVAtKOVA koncertni spoleenost a Taneeni Orkestr. teska umelecka hudba, nejlep gi na jihu.

Pigte o podrobnosti na: Alois Slova-

virr`i Na prodej nebo k pronajmu farma 100 alma pti Ennis. $50.00 akr. Hlaste se: (Miss) Agnes Dvorak, 621 Cotton Exchange Bldg., Dallas, (42-pd) Texas.

(36-37pd) eek, Waco, Texas.

Zr". Hiedim 2enu od 40 do 50 roater Pronajmu 170 akra dobte kti na domaci praci k mkm rodieum zatizenou farmu, dare, spolehlive v Oklahome. Dotazy u: pi. Jerry. bezdetne rodine prfunerneho sta•i, Hegar, Waco, Rt. 5. Box 493, Tex. jet by mela na dohled a opatrovami (35-36pd) stark Z'enu. 30 akrt doliny a 40 Bar, FARMA NA PRODEJ. 100 avrchniho vzdelaneho pozemku. Jen dernice, $35.00 akr, ye Wheenaknci necht' se hlasi. Annie Nedbalek, Rt. 2, Marietta, Okla. (36-p) lock, Texas, v Ceske osade. 0 podrobnosti pike na: H. T.•Schovajsa, (35-36pd) "lir( Sazenice zelove, rozlidneho Bryan, Texas. druhu, hotove k odesilani, 500 za ixtr, VELKA ZASOBA hudebnich 75c; 1000 za $1.25, pokou vyplace- nastrojti. Te2 opravujeme nastroje ne. Za uspokojeni se mei. Circle vgeho druhu. Pike o seznam a ceny.

Plant Farm, Waco, Texas. (36-38p) Slovaeek Music House, Waco, Texas.

(42-pd) ;Dr-, Hledam spolehliveho del:Dar, FARIVIAM POZOR! Beru nika mezi 20 a 40 roky stall na farmu, kterY umi pracovat na far- objednavky na glechtene Mebane me, kolem domu, nekdy vypomahat bavinene semeno $2.00 bu gl. Jest to v dome a tidit automobil. Hlaste to starodavna "Mejbinka" jen vese u: J. M. Hollub, Route 5, Schu- lice zdokonalend. Chtel bych agenty vgude. Pike na: E. Wentreek, lemburg, Texas.

(36-pd) Route 1, Burlington,J.Tex. (36-37p) 110.1■■••■111MI

Jste pojiiten na iivot....proc byste nemel miti pojisteny Vaie tispory?

Zajiste, ie je rozumno a sprivno, abyste mel sve tispory, jei Jste si pracne a Casts) s ociiikanim usetril, zabezpe6eny!

Nyni je mono dosici novY druh zabezpedeni, pojiAteni Vagich fispor pod federalnim dozorem. The Federal Savings Sz Loan Insurance Corporation, s kapitalem $100,000,000, (Jednoho sta miliont dolart) je tou zakitou.

Vage .vklady uloiene u LIBERTY LOAN AND BUILDING ASSOCIATION Jsou 11pine zajigteny ai do vjrge $5,000.00 touto korporaci.

Ka.M.S7 ' etrn3i niu2 i 2'ena men by bYti o-

obeznameni s vYznamem tohoto pojiSteni a ziptsoby ukladani aspor u nak krajanske spolednosti jet nabizi.

Tate se — neb pike nam, dotazy ochotne zodpovidame.

Po celou dobu na g eho JDENACTILETEHO PUSOBENt vyplaceli jsme nepietriite a promptne dividendovy zisk nakm podilniktim. Nage podilni jistiny, Liberty certifikaty poditely fitly svoa pinou sioprocentni hodnotu a nyni obstarali jsme i zabezpeeeni vklada do vkge $5,000.00' pro sve podilniky.

air4 Piste a nage cony na vgechny semena, krmiva, Bagging & Ties a vg echny rolnicke potteby.

Nage ceny Paris Green ye 100 lib. sudech $26.50 vyplacene. Arsenate of Lead ve 100 lib. sudech $11.85 vyplacene. Calcium Arsenic ye 100 lib. sudech $7 25 Lep gi ceny na 2eleznieni kary neb automobilove trucky.

ZIEGLER BROKERAGE COMPANY Room No. 408, Merchants Exchange Bldg , Houston, Texas.

(27-36)

PrZIPRAVTE SE NA MU Kupujte svoje podzimni a zimni potteby po dobu nageho

Fall Openi iliprodeje a detfite

S SS

DR

TE 4PLE, TEXAS

vfPRODEJ PO NE V PATEK, 10. Z Pi. F. F. Lekkarova a pi. Janie 8imkova, ochotne vam budou napomocny p11 vybirani vaSich potteb.

Nile uvadime pouze nekolik z mnoha laci, ktere naleznete v celem naSem obchode.

41111E191121102.111.

MU2SKE OBLEKY, nove podzimni, Single neb double breasted, Fancy neb plain backs, vYber barev, a vYSe. KLOBOUKY, mutske, nove podzimni, svateani, nove vzory a barvy a vSlae.

8

KOSILE, mu2ske svateani, zarueenych barev, nove vzory, pOuze,

KABATY, pro damy a sleeny, nove podzimni mody a barvy

$4.95, $6.95, $9.95 HEDVABNE PRINTS, take "Solid Rough Crepes" eat 40-pal gitky, yard — 4%; UTERAKY, velke `turkish bath', ozdobne okraje, kus za —

UNIONS, mu2ske, zimni, tetke jakosti, pouze STitEVICE, nizke pro mute a a mlade mute, nove podzimni vzory eerne a hnede, pra aa vYSe 1.90 KOSILE, mu2ske do prate, Chambery, pine velikosti, d ye kapsy, pouze

39c

STEEVICE, mu2ske do price mime apinou sobu, v3/Se od —

135 79c

KALHOTY, chlapeeke, do Skoly a na svatek, vyse od —

Liberty Loan and Bldg. Ass'n.

STOLUVKA, 46-paled Sitky jednobarevne neb ozdobne vzory, yard' za— 15C

HOUSTON, TEXAS

DAMSKE AATY, hedvabne, nonova podzimni vzory, derne a hnede, velikosti 14 do 52, ceny

$9.95, $12.95, $14 95

Liberty Loan and Building Association je podnik krajanskji, nakm aeskoslovenskSrm krajanam slouNci po jedenact let.

PRVNI tESKOSLOV. PtItOVNi A STAVEBNI DRU2STVO V TEXASU 803 Bankers Mortgage Building,

KUitA.TKA! KUllIA.TKA! Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $7.75, White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $7.25 za 100; michane $6.75 za sto. PoStovne vyplaceno, zarudend Ziva dodavka.

VSechna kutatka pochazi z "flock blood tested" stad. Jsme ptipraveni odesilati objednavky hned. — Von Minden's Hatchery, Fayette(21-dz.) ville. Texas.

UNIONS, detske, zimni, '440 25C-3" a vSige.

10c

PRONT, CRETONS, 36 paled a stejnobarevne Broadcloth, yard za,SHEETING 9/4, Garza a Pepperall, bilene a neati lene, yard za —

2s.e

OUTING, 36 paled Sitky stejn.:barevne a ozdobne vzory, yard za — AV, EPICE, mu2ske a chla - it4 . cc 1,4, pecke, vYS"e odBLANKETY, dvojite velke, ozdobne, plaids, kus

new, 746**;

STREVICE, pro sleeny a damy, nova podzimni vzory, take pro Akolni nogeni

$1.49 - $1.98 a vkge. •