Vestnik 1937 09 01

T

Or art Slovartske Podpor itci ednoty Statu Texas.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROLSTIK (VOL.)■II MXXV. EMINIBMOSIMMEMIN1i00117111 ■MOMMI,

WEST, TEXAS. ve stredu

(Wednesday) 1. zaii (September) 1937.

OSLO 3

SLAVNOSTNi SCENA V ROSS, TEX. "CeskY Tide,` Ceske dite — vy vgichni, kteti jSte mne pti gli pozdravit, hlaste se pod nag prapor bratrskjr, k basil= jei nas sdruiuji, k dobroanne prazi. V nove vlasti, jei nas pohostinne pitijala, dal v matetskem jazyku budeme pisne peti, dobroeinnost konat, ducha aeskeho pestovat, dokud vy, otcove a matky, sve deti budete v moji name posilat. Omladinu va gi chci kolem sebe, nebot' to je na ge budoucnost".

Jsem eetka is'Ema. Ptinagim Ti Jednoto dik za to, ie sdrugujeg nagi nam Zachoviva.g to, CO je narn posvatne — nak rodrou fee. Jsem Ti pavdeena i za to, ie se stara g o nage deli v Case, kdy ztracinie my matky — nad .dohled. Jsem 'Ti jmen ra vgech des=i icn vdeena za ncocenitelnou edni a vychovnou

Jsem farmat, eeskk to farmat. Hlasim se lade k Tobe Jednoto.

Jsern jederi z tech, kterimu jsi pomohla nejviee, ktereho j s hmotne ugettila, kterealm jsi zaehrainila majetek a rodinu, kteremu jsi pomohla v nouzi a negtesti. stanu Ti veren lakoi i moji druzi, ae gti far=tali po celem Texasu.

a,

Z leva na pravo: Willie Foit, legionat, Willie Mrko g, farmit; Josephina Smajstrlova, desks Zona; Julie Zahirniakova, Podpora; Helen Foitcva; (S. P. J. S. T.) ; Lucille Morrisova. (Lidskost); Doris llolaskova (Bratrstvi); Vlasta MouCkova.(Sokolice); Bernard Coeek (Sokol); Henry Grossman (delnik). Ditky: Evelyn Jetabkova, Emilka Troubilova, Gladys Morrisova a Vera Troubilova.

Z technickych nedostatkil snimek jub. scent' nemohl bYti vzat ptimo z jevi gte, nisledovne pozadi neni verne dle skuteanosti, jak seem byla v nedeli 22. srpna na jevigti sine aft DubovY eislo 126 v Ross provedena.

JUBILEJNI SLAVNOST itADU K. HAVLICEK MELA VELIKY iTSPECH. Mimotadne velike shromaaleni sjelo se v nedeli 22. srpna do Hallettsville k ()slave jubilea SPJST., pokadane tadem K. Havlieek cis. 4. Kak1Sr red okresu Lavaca byl to zastoupen a dostavili se i Cleni kadti z rilznch Cast Texasu. Dopoledne pestrk prilvod vedla Wortingska kapela z mesta do parku. otyki vlajky neseny byly v priivodu: Americka, Lone Star, prapor S. P. J. S. T. a vlajka eskosdovenska. Pki vekejne schtizi uvedl ptislu'anYm obkadem 35 novS7ch elenti tajemnik HI. 'Citadovny br. J. R. Kubena za napomoci br. Ed. L. Marka a dalgich Atednikt tsttedi.

Po schilzi podavan byl spoleen3-7-obed nejmene 500 osobam. K odpolednimu programu dosta vile se do stinnehe parku a rozmerne sine kolem 900 lidi. BohatY poiad oslavy zahajil tadovY ptedseda br. F. K. Bueek uvitanim obecenstva, dlenstva. tkednika Hl. T.Itadovny a

piedal rizeni potadu obtadniku J. F. Boikovi.

Velehradki pevci pkednesli nekolik libivkch pisni, /mend pftsobilo vystoupeni hesel Jednoty a D. odboru. Sleena Anita HolSich zastupoJubilejnimi oslavami dostali jsme lista tadu novych napadii a podnetii pro dalgi praci k prospechu Jednoty. Ted' jsme zrovna v ni. Nabor, velky a vgestrannY nabor byl zahajen. Neutikejme pied jeho proveditelnosti, netikejme si, ie snad jindy ... Ted' — prave ted'! Jak to proste kika, R. Kipling: Kdyi tekne g : "SvY mi vtetinami vg emi mne, Case, jak bych zavodnikem byl, slug ! pak pan, pak vitez na sire jsi zemi a co vie: pak, synu jsi mug!"

vala D. odbor, sl. Viola Dukwva Podporu, sl. Alice Holy — Lidskost a si. Alice Markova — Bratrstvi.

Slavnostnim feenikem byl dr. Ed. Midek, profesor destiny na statni universite. Mluvil o vSrznamu SPJST., a nebojacnSim, nesmlouvav3im deskem vlastenci, bojovniku za prava lidu — Karlu Havlidkovi. Mel srdednou odezvu svS7ch posluchadi a sklidil zaslou2enou pochvalu. Dr. Jos. KopeckST v strudnem poslovu vyzvedl ilkoly SPJST. a poukazal na fakt, 2e naae Jednota stale mohutni, dues ma 159 tadii, 15 tisic Clem, pies tki miliony majetku.

Kratce promluvili bratii: pokladnik F. E. Steiner, iidetni Ed. L. Marek, pravni radce Aug. Kacit, Clen iidetniho v3iboru R. Prasatik a senator 8ulak. K slavnosti dojel mimo jine dr.

Maresh z Houstonu. Podnik kadu Havlidek mel ✓ nedeli naprostST moralni i finandni aspech, o co't nejvice maji zasluhu ptedseda br. F. K. Budek a organisator br. Jos. Franta.

Strana 2.

T-NNES jegte tapeme v temnotach, pokud se tyre psychologie soueasnYch diktatora.

Ale ut dnes lze pozorovat zajimave spoleene rysy. Pavod diktatorti, jejich vzdelani, pro-stkedi, v nemt vyrtistaii, ukazuji zviaStni podobnosti.

Tato podobnost zadina, uti s ptivodem jejich otcu. Mussoliniho otec byl prostym yenkovanem v Romagna. Hitlertiv otec pochazel z venkovskych bezzemkil, Stalirrav otec byl venkovskym ptig tipkatem, jenot otec a ded byli rovnet ptiStipkati, a Kemal& otec pochatel. z Albame, kde jeho otec obdelaval skromna policka. . Tito synove venkovarra z, Italie, Rakouska, Albanie a Ciruzynska byli nevzdelani, prosti lide. Nikdo z nich nechocul do Sit°ly. Vyrastali jako divoky strom, nuceni dtit od Mien° mladi, protote si museli na sebe vydelavat, sotva zaaan. chodit. A melt jeste neco spoletneho.

Vg ichni byli nespokojeni se svou existenci.

Oaten neeeho dosahrioini. Chteh se stati necim vic net pounymi cnakupniRy. Chteli vziti svaj osud do ruky za nejakym vetkin cilem.

Mussoliniho otec byl socialiscou nejryzejgiho trna. Masai svoje ptesveuceni, kdekoli mohl. Dal pokktit sveho prvorozeneho syna jmenern Benito, podle mexickeho revolucionate Benita Juareze, jent vedl povstam proti cisati iviaxmilianovi. Vycnovavai svoje syny pevnou rukou a jeho semen nezahaiel. Jeno poirtrcti pratele se u nen° scnazeli na vecer v kovarne, kde vzruSerie debatovaii, zatim co synek Esenito smel v koute p3slouenat. To byly nejranejsi dojmy jeho tivota.

B.i ∎ eruv otec by" nemantelskYm .synem chude venkovske deveeky. Byl zapsan do matriky pod jmenem Alois bchicklgruber, jet si ye letech ostantativne zmenil na Hitler, au/ mom dealt. Kelyt mu byio tticet, odegel z roune vesnice v rakouskych lesich a .tel hledat kesti do sveta. Odebral se do Vidne, kde se po ruznych nesnazicn star ceinim ztizencern. Tkikrat se otenil. Mesic pa smrti sve prvni zeny se otenil po druhe a term mu dva mesice po svathe data dceru. Byia to Angela, Hitlerova nevlastni sestra, jet at do nedavna vedia Fuehrerovi domacnost.

Druha, tena zemtela Hitlerovu otci za rok po svatbe. Za gest mesicii vedl k oltati tieti term matku dneSniho diktatora Nemecka.

By:to mu 52, kdyt se mu narodil syn Adolf. Za otyti roky gel do pense.

Koupil si malt domek na rakouskem venkove a 2ii tam s rodinou. Nemel co delat, nemel ani ptatel, nebot' mistnim venkovanam se zdal prriis nadutym. Small se tomu nafoukanemu celnimu dozorci a nev gimali si ho.

Doma provadel krutovladu. Bit sveh6 syna a peskoval jej, tine zatvrzele dite je gte zatvrzelej Sim. Avsak otcove Mussoliniho a Hitlera nebyli vYjimkou co do vychovy syna bitim. Ali Riza bey ze Solune a Visirion Dtuga gvili z. Gori u Tiflisu jednali se svYmi syny podobnYm zgasobem. Jeden . z nich se stal Mustafou Kemalem, druhY Stalinem.

Tato "vYchova holi" vlotila do srdce deti seme nespokojenosti. A je podivnou skuteenosti — zjig tenou v tivote vSech etyt diktatora --- to tato ptisna vYchova nahle ptestala. Dikte.toki byli jegte detmi, kdyt jim zemiel otec.

To byl motna davod, to pozdeji, kdyt vyrostli, snatili se zavesti v zemich, ktere oviadali, ptisnou "otcovladu". Chteli se stati otci svYch naroda.

Rovnet podobnost matek v g ech etyt dikta, tort. je pozoruhodna. Rosa Mussolini, Klara Hitlerova, Zubeida Rizova a Katetina Dtugagvili — vg echny byly proste venkovanky. Wely se pti domacich .pracich, byly matkami velke rodiny a byly hluboce zbotne. Otcove diktatora byli tudit silni, robustni mutove, vlastni vale, kdetto matky byly naopak mime, oddane, nabotne zeny. Jak se vyvijely povahy deti takovYch rodietl?

Hitler& ueitel z obecne gkoly vypravi, to byl svehlavy hoch, vIdycky ochotnY zaeit rvaeku, svevolnY a panovitY. Nemel v cele gkole jedineho ptitele.

VESTNiK

Synove venkovanit Stefan Lorant.

Mussolini nebyl jiny. Nikdy nestrpel, aby byl nekdo schopnej gi net on. Pro slovo, pohled nebo apIne bez zjevne ptidiny bil svoje kamarady pestmi a terorisoval je.

Mustafa Kemal byl rovnet velmi divokY a urputnY chlapec. Vtdycky stal v oposici proti ostatnim chlapciim, byl povY genY a sebevedomY. Nemel ptatel a nikdy nechtel hrat podrutnou alohu. Chtel ovladat ostatni deti. Jeho ctitadost nezna,la mezi.

V torn jsou povahy vgech diktatoru stejne.

Vgichni jsou stravovani ctitadosti.

Motna, to rozumnejli vYchova by byla svedla jejich v'voj na klidnejk kolej, av gak — a bylo tomu stejne se v gemi etytmi — byli nuceni delat nem co delat nechteli.

Hitler& otec chtel miti z Adolfa statnilio Utednika. Ale Adolf mu tekl: "Ja chci bYt malitem." Kdyt otec nedbal jeho ptani, rozhodne odmitl Olt se, a tak nezbYvalo, net jej vzit ze studii.

Stejne tomu bylo s Mussolinim. Byl poslan do Akoly, vedene knetimi, kde byl ptisne trestan za gpatne chovani. AvSak chlapcovo nitro bylo napineno tak zutivYm vzdorem, se jej to nezastragilo.

Mustafa Kemal byl eernou ovci ye Skole a dostaval od ueitele ustavienY vYprask; to jej tak rozvzteklilo, to uteki ze gkoly a nikdy se ut do ni nevratil.

Lze si domysleti, to Stalin nebyl rovnet pHlig po styli leta ztravend v teologickern seminati. Na ne gtesti ptisna vYchova dinila ty vzdorovite chlapce je gte zatvrzelefgimi.

Bojovali proti with otca, a teprve kdyt nebylo vyhnuti, podrcbili se neradi osudu. Ale vy&avail na ptihodnY okamtik, kterY by tinenil jejich tivot.

A je zde jegte jina zvlakni podobnost. etyki host, ktere zde srovnavame, byli v gichni "mamineinymi milaelty". Byli rozmazleni a kateni svYmi matkami.

Dedienost, ptisna. disciplina °tea, laska matek, gkola — ktere dal gi vlivy utvately povahu bildoucich diktatort?

Knihy. Nazirani mlacleho Hitlera nahle tinenila ilustrovana historie francouzsko-nemecke valky v letech 1870-71: "Od toho okamtiku sem pojal stale rostouci nad geni ke vgemu spojenernu s valkou a vojandenim."

Mussolini jako chiapec dostal v kusi vazane vydani Machiavelliho. Tato kniha byla rothodujici pro celY jeho pozdefg i tivot.

Na Stalina met v mladi'vliv Marx. Proto byl vyloueen z teologickeho seminate. Ve veku dvaceti let zalotil prvni ilegalni marxistickou stranu v Tiflisu.

Kemall se zajimal o bitvy -Moltkeho a Napoleona.

Tyto prvni knihy z mladi inky trvalY vliv na charakter diktatora. Hitler se stal nemeckym nacionalistou, Mussolini modernim Machiavellim, Stalin marxistou a Kemal, generalem.

A jegte trvalej g i vliv net prvni knihy inky na jejich tivot dva einitele: hlad a vezeni.

Vg ichni etyti diktatcti brzy poznali neptijemnY pocit hladu.

Mussolini hladovel ye 8147 carsku. Hitler se pa mateine smrti potloukal y e videilskych chudych etvrtich. Spat v nocleharnach mezi tulaky a tebraky, dasto tije ze zbytkfi, ktere oni zanechali. A kdyt mu bylo nejhat, gel t,ebrat. A Stalin nejednou poznal hlad za sve dlouholete podzemni revolueni einnosti, kdy byl vice ve vezeni net na svobode.

Stalin ma rekord mezi diktatory, pokud se tyde doby ztravene y e vezeni. Ztravil pies osm let za intitemi a ostatnYm dratem koncent-radnich tabor& Mussolini byl j edenactkrat zavten y e SvYcatich, Rakousku a Italii. Mustafa se seznamil jako kadet s 6ervenS7m vezenim v Catihrade pro revolucionatskou einnost. Nefispech rnnichovskeho puce uvrhl Hitlera na

ye sti'•eciu, tine 1. zari 1937. rok do vezeni v pevnosti Landsberg-am-Lech, kde napsal svoji knihu Mein Kampf.

2alat byl poslednim stupnem vzdelani diktaterti, net dosahli moot. Tam dosahli vin moot. Tarn se raudili trpelivosti a bezohlednosti v ceste za diem. Ale tam jejich charakter uhnetla i nenavist k soudasnemu spoleeenskemu tadu.

Utlaeeni takovych povah vede vtdycky k opaenYm clusledkum, net jakYch chce stat dosahnouti svyrn trestanim. Jakrhile rebelove proti dosavadnimu tadu vyjdou z vezeni, pusti se do revolueni einnosti s dvojnasobnYm zapalem.

Ale nikdy by nebyli s to provesti iispegne svoje zarnery, kdyby jim neptala doba, v nit Stali se tim, aim jsou, jen proto, to politicks situate zemi, v nicht tilt, byla zrala, pro zmenu.

Ale je pouhou nahodou, le se diktatory stali Hitler, Mussolini, Stalin a Kemal, a nikoliv panove Mieller, Novak, Smith a Robinson?

Proudy nemeeke krve a proe?

LondYnskY list "Daily Express" byl v Nemecku zkonfiskovan, protote na prvni strand uvetejnil fotografii nemeckeho letadla, jet ptistala na madridskem tiseku. List uvetejnil i jmena letcu, kteti s timto letadlem upadli do zajeti. Jsou to Walter Shelihorn, Herman Schmidt, nadporueik Seidl a pilot Georg Kohl. Tito letci odpluli se skupinou 300 letct a mechanikt z Nemecka dne 13. eervence a ptistali v povstaleckem ptistave Port Ferrol. Nadporudik Seidl se Mei v nemocnici, kterou jegte pied ttemi nedelemi sum zasypaval bombami. V rozhovoru prohlo.sil: "S na gi krvi se dachruje. Do 8panelska se vali proud iitednika a k geftata, kteti nejdou bojovat, ale vydelavat. V Seville a v Burgosu je Plno nemeckych spekulanta. Cele zasobovani a zahranieni obchod strhli na sebe, zvyguji ceny, urduji obeli pellet a davaji si v Lipsku tisknout Francovy papirove pesety. — Franco plati nemecke vlade za katcleho letce 1000 marek mesiene. Z toho dostava, letec ttetinu, druhou tietinu dostava jeho rodina a tteti ttetina jde do armadni poji gt'ovny na tivotni pojistku letca." Letci se s hoticiho letadla zachranili padaky. Byli radi, se to bylo v noci a se byli sami. Po jistYch rozpacich se ptiznal, mysli na Goering& rozkaz, aby byl sesttelen katclY letec, kterY by se chtel zachrariovat paclakem nad vladnim fizemim. Tento rozkaz pry se tYka hlavne italskYch letca, kteti hromadne seskakovali padaky, aby se dostali do zajeti.

Za velkYch leteckych boja nad Madridem dne 18. eervence to bylo videt dvakrat, jak italska a nemecka letadla svYmi kulomety vratclila sve kamarady, kteti se z hoticich letadel zachrinili padaky. * §ampanskY rekord hakoveho Znamkou blahobytu v Nemecku je jiste vYroba a spotteba gampariskeho. Pied valkou za nejvagiho blahobytu ho v Nemecku vypili 11.5 miliona lahvi. Roku 1932 spottebovali jen 5.68 Delnici, sedlaci, drobni tivnostnici a obchodnici to asi nevypili. To spige hakoveho ktite.

Zranenernu sport6vci dali hedva,bne glachy.

NemeckY chirurg profesor Gebhart provedl v sanatoriu Hohenlychen v Nemecku velmi zajimavou operaci. JistY hrad kopane utrpel hie zraneni kolena a musel se podrobiti operaci kolenni deg ky. Dr. Gebhart poutil urnelYch alach z hedvabi, ktere mu pti gili na starou chu a na vfenelek kosti. Operate se zdatila a hrie v techto dnech jia opet nastoupil se svYm mutstvem.

Znovu na polarni cestu.

SovetskY ledoborec Sadko vydal se nedavno na novou polarni vYpravu. Mimo jine ma take zjistit, existuje-li t. zv. Sanikovova zeme na sever od liovosibitskych ostrovil. Objevila se na mapach po rote 1841, kdy prtunyslnik Sanikov v dobe sveho pobytu v arktice ji spattil na sever od jmenovanYch ostrova. Od to doby ji tit tadna vYprava neuvidela. VYpravu ledoborce Sadko vede profesor Samojlovie,

Ve strecla,

1.

zati 1937.

I1RTSK BESiDKA POLNI CESTOU. Polni cestou bez ptikrovu nesli jsme ji ku hititovu, vukol mlade tito vlalo, sktivan zpival, slunce plalo na ty role otevtene, na ty °di uzavtene, a S'tepti, jet kol testy staly, kvety v tvat ji napadaly.

Na barvinku kolem dela zabzueela kolem vdela, my ji nesli, druzi pen, od hititova zvony znely.

J. V. Sladek.

Jak la koeieka na vfrlet. g

Karel DoubrayskSt. B YL takovS7 hezky den jako rozkrojene jaJedna polka lepS4 net druha. Ta prvni polka dopoledne — vonela rosou. Ta druha ptilka — odpoledne vonela kvety.

Probudila se kooiela a protahla se. la bych potad jen seat a letet. Za— hrada je pina, kvettl. A Cot asi na louce a v lese! Ptijdu na valet. Ale sama nepiljdu.

I vypravila . se koeika k pejskovi. Pejsek letel u boudy a podtimoval.

— Pejsku, pojd' na valet!

Pejsek se protahl.

— Nemel bych potad jen letet a seat. Zahrada je pina kveta. A cot asi na louce a v lese! Pajdu na Ut byli dva.

I vypravila se kodieka a pejsek ke slepidce.

— Slepieko, pojd' na valet!

Slepieka se popelila ye stinu.

— Nemela bych potad jen seat. Zahrada je pina kvetti. A cot asi na louce a v lese! Pajdu na Ut byli I vypravili se kodieka, pejsek a slepieka k huse. Husa piavala na rybnice. Oei mela ptimhouten& Zdalo se ji, to je panovnici motskou.

— Husidko, pojd' na valet!

Husa se protrhla ze sneni.

— Nemela bych potad jen seat na vode. Zahrada je pina kvetil. A cot na louce a v lese!

Pajdu na valet. Ut byli etyti: kodieka, pejsek, slepieka a husidlia.

I vypravili se pro ovedku. Oveeka letela u plotu a podtimovala. Zdalo se ji, to je kralovnou zvitat.

— Ovedko, pojd' na valet!

Ovedka se protrhla ze spanku.

— Nemela bych potad letet. Zahrada je plna kvettl. A cot na louce a v lese! Pfljdu na Ut jich bylo pet: kodiaka, pejsek, slepieka, husidka a oveeka.

I vypravili se pro kozu. Koza se pasla na strani. Ale malo se pasla. Vic letela a odpoeivala.

Slunieko se pomalu nahVbalo na zapad. TichSi vettik si pohraval s listim na stromech i traviekou na strani.

— Kozieko, pojd' na valet!

Koza se protrhla ze sneni.

— Nemela bych poiad letet. Zahrada je plnd kvetti. A cot na louce a v lese! Pajdu na vsrlet.

Ut jich bylo koeigka, pejsek, slepieka, husieka, oveeka a koziaka. I vypravili se pro prasatko. Prasatko letelo v chladku a valelo se.

Brzy letelo na hi-bete, brzy na — Prasatko, pojd' na valet!

Prasatko vstalo.

— Nemelo bych se potad valet Zahrada je pina, kveta. A cot asi na louce • a v lese! na valet.

Uti jich bylo sedm: koeika, pejsek, slepieka, husidka, oveeka, kozieka a prasatko, Povida pejeek: Kam pajdeme, kodidkO, na valet?

Strana

YISTNiK Povida slepidka: Kam pajdeme, pejskU, valet?

Povida husidka: Kam pajdeme, slepidko, na valet?

Povida ovedka: Kam pajdeme, husidko, na valet?

Povida kozieka: Kam pajdeme, ovedko, na valet?

Povida prasatko: Kam pajdeme, kozidko, na valet?

Povidali vtichni: Kam ptjdeme na valet, kam?

Ale kodiku bolely u2 nohy, a povidala: Nikam nepujdu. Muslin si &iv odpodinout. A lehla si pod jablori.

Pejsek odegel do boudy. Slepidka se Ala popelit. Husa si zabehla na vodu.

Ovedka se gla past k plotu. Koza se Ala past na stranku. Prasatko se zase A tak bylo po vYlete.

Ale zvitatka si jate dlouho vypravovala, a byla s kodidkou na peknem vYlete.

ChytO Eskymak.

Eskymackalegenda. Napsal Fr. Mrkvidka.

SKYMAK Na-Nuk mei jednou ZivY sen.

E Priael k /Amu bah Dobra a poladal: "Udelej mi modlu s tvati obracenou k vYchodu.

Odmenim se ti. Dostana zvite, ktere bude tahati tve sane rychleji net nejlep gi psi."

"Udelam," slibil Na-Nuk: DruhY den se vypravil hned se psim spfeienim k motskernu btehu, aby si nasbiral naplavenal° dteva.

V noci pote se mu zjevil bah Zia. "N-Nuku", "vyte2 mi modlu s oblidejem k zapadu.

Dam ti za to zvite, ktere ,bude poskytovati chutneho mleka tobe, tve gene i detem."

"Udelam," slibil Eskymak a dal se hned rano do prate. Ale dtevo, ktere na pobtai nasbiral, bylo MU'S tvrde a jeho nastroje byly pouhe hradky. Mug se lopotil s dilem nekolik dni.

Byl ut velmi mrzut a ptemfgel, jak by si robotu usnadnil. "Vig co," radii se se ienou, "nevykeli dye sochy. Udelam jen jednu Bude vAak miti dva, oblideje. Jedna tvat bude hlecleti k vYchodu, a to bude oblidej boha Dobra. Druhe odi budou vyhliZeti k zapadu, jak si toho bah Zla. Tak vyhovim °beim a namahu si zkratim. Za to budeme mit d ye zvitata: jedno nam bude davat Zivotbyti a druhe nas rychle doveze k moti, kdykoli se nam zachce derstvYch ryb."

"Jsi chytrY Na-Nuku", smala se 2ena. "Udelej, jak myslfg."

Za nekolik dni stala nedaleko snehove chYte Eskymakovy dtevena socha. VlidnY, usinevavY oblidej boha Dobra se dival tam, kde slunce vychazi, a druhY, piny vrasek a se zlYma, dervenYma alma, byl obracen opaenYin smerem.

"Zitra rano ti ptivedu d ye zvitata", sliboval Na-Nuk gene. "Bohove nergou. Vyhovel jsem obema. Za jednu sochu dostaneme zvitata cive.

I bohove se daji ptelstiti," V noel k nemu ptigel ye snu loth Dobra.

"Jsem spokojen se svou modlou," tekl. "Rano jdi k horani a tam najdd zvite. Zaptahni je do sani. Uvidik poleti s vetrem o zavod."

Ale ani bah Zla nenechal na sebe dlouho Cekat. Objevil se i on a tekl: "Jdi rano do hor a vezmi si nadobu na mleko. Uvid g pasti se tam zvite. Ochutnej jeho mleka a jsem jist, ge budeg spokojen ti i tve. dela rodina. Je to ma odmena za mou sochu."

Rano betel Na-Nuk s chuti do hor. Jake v'Sak bylo jeho pfekvapeni, kdy2 tam uvidel past se na lgejniku jen jedine zvite. Bylo velike jako nas` jelen. Zapiahl je do sani letelo s vetrem o zavod. Ochutnal jeho mleka — zaradoval se.

Bohove neihali, ale take se nedali ptelstit. Za jednu sochu dali take jen jedine zvite — soba.

Dve veci naplriuji ducha novYm vkly a rostoucim obdivem a actou, dim dasteji a vytrvaleji myglenka jimi se °bird: hvezdne nebe nade mnou a mravni zakon ye mne.

Jan Kant.

• • Ne to urduje hodnotu dloveka, v jakYch skve= lYch pomereeh se narodil, ale co na zaklacie danYch pornera provedl.

BIK A Ceska narodni hymn .

Kde domov milj?

Voda huei po 1u6inich, berg gumi po skaling.ch, v sade skvi se jara kvet, zemskfr raj to na pohled!

A to je to krasna zeme, zeme Ceska domov mu Kde domov =UR V kraji bohumilem duge utle v tele 6ilem, mysi jasnou, vznik a zdar a to situ, vzdoru zmar?

To je Cechii slavne plane, mezi Cechy domov Jos. Kajetan Tyl

Slovenska narodni hymna.

Nad Tatrou sa blkska, hromy divo Zastavme sa, bratia, ved' sa ony ztratia, Slovici To Slovensko nage dosial' tvrdo spalo; ale blesky hromu zbudzujil ho k tomu, aby sa prebralo.

Mite jedle rastii na kriva. nskej strane; kdo jak Slovak citi, nech sa gable chyti a medzi nas stane.

Slovensko vstiva, puts si strhava, hej, rodink.o mila! hodina ocbila, je matka Slava!

Janko MatUdka.

Nohy, necht' jakkoli se ptidiriuji, nesblili dve duSe. • • Dobte eisti -- to jest prave knihy Cisti v pravem duchu — uklada, teal iikoly etenati, neg kterSrkoliv jinSr vS7kon, jejt vysoko ceni mrav denni.

Thoreau.

Strana 4.

Zmije se vyhřívafa na. výsluní uprostřed městské ulice.

V Šumperku na Moravě se objevila velká zmije i na ulici. Vyhřívala se a nic ji nerušil hluk. Když na ,ni jedna žena málem šlápla, zmije se vztyčila a snažila se ženu uštknout.

Té se však podařilo uskočit. Pak chtěla zmije uprchnout a hledala místo, kudy by mohla vklouznout pod ohradu. Dva mladíci však zmi­ ji utloukli kameny.

Zajíci budou plombováni?

LQveckéorganisace podnikají všemožné kro­ ky, aby před novou sezonou odstranily posled­ ní strach před zaječí nemocí. Žádají, aby zem­ ské úřady nai'.'ídily, že zajíci z nezamořených k.rajll maíí být opatřem plombami. Každý kraj by měl svou značku. Když toto nařízení vydáno nebude, budou lovecké organisace provádět plombování samy.

Sestřenice posledniho cara na Podkarpat. Rusí, V těchto dnech přijela do Užhorodu ruská velkokněžna Marie Pavlovna, která je sestře· níeí zavražděného ruského cara Mikuláše II. Velkokněžna prchla v roce 1917 z Ruska do Ameriky a stala se novinářkou. Do českosto­ venska přijela z Indie, kde trávila celý rok.

V Praze navštívila předsedkyni čs. červeného kříže dr. Alici Masarykovou v Lánech a nyní se usídlila na Podkarpatské Rusi.

Pout' vojáka ze světové války.

Do Foggie v Italii se vrátil 50letý Giuseppe Ventura, který roku 1915 odešel jako italský voják na frontu v Krasu, kde byl zajat ra­ kouským vojskem. Ze zajateckého tábora byl poslán na práce do zázemí na ruské frontě.

Při velké ruské ofensivě byl však zajatec zno­ vu zajat ruským vojskem. Ruské vojenské ú­ řady ho poslaly na Sibiř, kde zůstal i po válce.

Před osmi měsíci odjel jako dobrovolník do vládního Španělska. Před několika dny byl zajat povstalci, kteří jej vydali Italii.

Maminka dvanácti vojáku.

V Horních Kočkovcích na Slovensku dožila se v těchto dnech 86 let Katei'ina Dvorská, která měla celkem osmnáct dětí. Z toho bylo dvanáct synu a všichni byli vojáci. Dvorská je několikanásobnou prababičkou a prapra­ babičkou. Všichni synové se oženili, dcery pro­ vdaly a mají také děti. Když se tak u Dvorské všichni sejdou, je jich 78.

Počet nezaměstnaných poklesl v červenci pod čtvrt milionu.

Podle výkazu ministerstva sociální péče u­ bylo v republice za červenec opět o 55.336 ne­ zaměstnaných. Od Nového roku nezaměstna­ nost klesla o 419,287 osob. Je to hodně, ale přes to ještě 248.199 osob marně se ucházelo u zpro­ středkovatelen o práci, což znamená, že dáv­ no ještě nejsme ve všech oborech z krise ven­ ku.

Uhlí s úmělým stářím.

V Kelčanech u Kyjova s úspěchem skončily pokusy o zhodnocení hnědého uhlí z pánve dubňansko-ratlškovské. Je to uhlí, které při dolování obsahuje více než padesát procent vody. Aby bylo prodejné, musí se upravit. Vy­ sušuje se přehřátou párou a suchou destila­ ci se uspíší jeho "zrání". Tím se získá uhli, rovnající se výhřevností téměř černému uhlí kamennému. Vydá až pět tisíc kalorii. Před dvěma roky se tohoto zlepšovaného uhli vy­ rábělo jen sedm vagonů týdně. Nyní se ho již vyrábí týdně padesát vagonů. Je o polovičku levnější než černé uhlí kamenné. Bude se v símním období prodávat i ve městech. Při no­ vých pokusech se zjistilo, že dubňanské uhlí je způsobilé i k vytápění amerických stálo­ žárných kamen. Skoro úplně prý nahradí koks a prodává se pi'i tom za 13 Kč metrický cent.

Podle vědeckých výzkumů má tato.. hnědouhel­ ná pánev u · Hodonína uhlí na 650 let.

Do kmjů chmelnic jede 70.000lidí.

V nejbližších dnech bude zahájeno česání chmele. Hlavní skupiny česáčů jsou již na ce­ stě. Celkem bude na chmelnicích česat na sedmdesát tisíc lidí. Zástupci chmelařských dělníků dosáhli, že letos budou mzdy proti loňským zvýšeny o 10 haléřů. Na Žatecku se bude platit za třícet litrů načesaného chmele 1.50 až 1.70 Kč, v ostatních krajích 1.40 až 1.50

VISTNiK

Z. CESKOSLOVENSKA. Kč. Chmel je letos velmi dobré jakosti a barvy. Úředně nařízené očkování dětí proti záškrtu.

V severozápadních Čechách, zvláště v o­ kresu falknovském, je celý kraj zamořen zá­ škrtovou epidemií. Zdravotní úřady vydaly na­ řízení, podle něhož se musí dostavit k povin­ nému očkování všechny děti, školou povinné i nepovinné. Dosud bylo očkováno asi dva ti­ síce pět set dětí, což je asi čtvrtina celkového počtu. Rodiče se musili písemně zavázat, že dě­ ti k očkování přivedou.

Uspořádali hon na zmije, V lesích u obce Liptovská osada u Ružcm­ berka na Slovensku se objevilo takové množ­ ství zmijí, že lidé museli před nimi utíkat. Aby se zbavili nebezpečí, uspořádali na zmije hro­ madné výpravy. V jednom dnu jich ubili přes 180 a vykopali mnoho hnízd. - ženci na poli rolníka Karla Hrdiny z Kostelan na Moravě zjistili, že ve snopech jsou zmije. čtyN z nich zabili a u mlátičky ze snopů vypadly ještě tN zmije.

Marlen Dietrichová do Čech.

Filmová umělkyně Marlen Dietrichová prí­ jede v nejbližší době do Československa. Man­ žel Marleny Díetríchové je československý stát­ ní příslušník Sieber a jeho rodiče žijí v Ústí n. Labem. Marlene Dítríechová se jmenuje ve skutečnosti Maiy Magdalena Lousch-Síebová, Její dceruška Heidede dlí nyní u babičky v ústí nad Labem. Marlen Dietrichová se tu pro ni zastaví na zpáteční cestě z Evropy do Ame­ riky.

Bývalý předseda státního památkového úřadu dr. L. Jeřábek zemřel.

V Černošicích zemřel v sobotu večer bývalý přednosta státního Památkového úřadu a předseda správního výboru "Národní politiky" dr. Luboš Jeřábek. Zesnulý se dožil 73 let a byl významným činitelem v řadě kulturních instituci, zejména starostou Pěvecké obce če­ skoslovenské, členem Masarykovy akademie práce, Klubu za starou Prahu atd.

Jihoamerické Rakvice: sto lidí utonulo v mořském zálivu.

V jihoamerické republice Venezuele se u­ dálo v neděli velké neštěstí, které si vyžádalo za oběť životy sta dělníku. Převozní člun, kte­ rý udržuje spojení z města Maracaibo do Alta­ garcía přes neširoký mořský záliv, se potopil, jelikož byl značně přetížený. Na malém člunu jelo skoro 140 dělníku. Asi 40 osobám se poda­ řilo zachrániti a ostatní utonuly.

Lidé, kteří mění svá jména.

Zemský úřad, který vyřizuje žádosti o po­ volení změny jména, má v posledních letech více práce. Přibývá totiž takových žádosti, třebaže jsou vyřizovány kladně jen v přípa­ dech opravdu vážných. Dává ročně průměrně souhlas asi 100 lidem. Ve většině pÍ'Ípadu po­ dávají žádosti o změnu jména ženy, které se rozloučily se svými muži. Na druhém místě jsou to žádosti o změnu jména dítěte, které chtějí jeho· pěstouni příhnout za své. Tu po­ stupuje zemský úřad mírněji. Na třetím mí­ stě se domáhají změny jména lidé, kteří chtě­ jí svoje jméno přizpůsobit spisovnému a mo­ dernímu jazyku. Pan Czerný se chce na př. jmenovat černý, p. Ozervený Červený, Po­ spischil Pošpíšil atd. Je jich dost a pokud ža­ datelé uvádějí vážné příčiny, bývá jim vy­ hověno. Naproti tomu je daleko méně Iídí, kto­ i'í si chtějí změnit Jméno, protože je ošklivé, nebo nepěkně zní. Jsou to opravdu vzácné pří­ pady, Vyskytují se ovšem i připady, že lidé, kdysi trestaní pro určitý delikt žádají o změ­ nu jména, protože by nemohli dále žít klid­ ným životem. Chtějí si najíti nové povoláni a staré Jméno by jim mohlo škodit. Když se úřad přesvědčí, že · žadatel chce opravdu za­ čít nový život, bývá mu změna povolena. Ale povoleni se udílí skutečně jen ve výjimečných případech, kdy je naprosto zřejmé, že žadatel to myslí poctivě a nechce se jen vyhnout spra­ vedlnosti. Změna jména nepovoluje se ovšem zdarma. Kromě kolkovného musí žadatel za-

Ve středu, dne 1. záři 1937. platit poplatek. Ten se pohybuje od 50 do 10.000 Kč. a vyměřuje se obyčejně podle majetku.

Je d.osti lidí, kteří byli ochotni zaplatit a také zaplatili 10.000 Kč za nové jméno. Většině je ovšem vyměřován daleko nižší poplatek, zvlá­ ště když jde o žadatele, na jejichž novém jmé­ ně závisí další jejich životní existence.

Ztratil řeč pl'i havarii motocyklu.

Na okresní silnici u Fryštáku na Holešov­ sku nalezen byl ve čtvrtek v hlubokém bez­ vědomí neznámý mladší muž, a vedle něho le­ žel rozbitý motocykl. Kolemjedoucí auto pře­ vezlo zraněného motocyklistu do nemocnice, kde v něm byl zjištěn 25let.ý mechanik Oldřich Janiš ze Zlína, který v pátek příšel částečně k vědomí, nemůže však udati, jak přišel k ú­ razu, nebot' nemůže mluvit. Lékaří zjistili, že silný otřes mozku a několik tržných ran na hlavě a rukou. Jeh::i zranění je velmi vážné.

Přii;la o peníze i o ženicha.

V Lačnově u Valašských Klobouk zdržoval se na jafa 21 letý obchodní zástupce Jaro­ slav Změtlík. Dozvěděl se, že 30letá švadlena Anna Kupčíková má uložené peníze a ihned se o ni počal ucházet. Po několíka dnech pro­ hlásil, že si .ii vezme za manželku, čemuž Kup­ číková uvěl'ila a když se zmínil, že by potře­ boval peníze na svatební pi'ípravy. ochotně nm svěl'ila vkladní kní.žlm se 3.500 Kč. Změtlík, jal:mHe měl peníze, z vesnice odešel. Nyní se vrátil, ale již bez pe11ěz, jež utratil. Kupčíko­ vé vybranou knížku opět odevzdal se sděle­ ním, že si ji nevezm,e, protože jde na podzim na vojnu. Zklamaná milenka učinila na pod­ vodného ženicha trestní oznámení. Úspěch dětského rozhlasového sboru.

Z rozhlasu dobře známý dětslcý sbor Jana Kuelma, který nyní zpívá s velli:ým úspěchem sbol'ové a sólové dětské úložky v Janáčkově Lišce Bystroušce, má také veliké úspěchy v !mítkovlném rozhlase. Píší o něm s nadšením nejen krajané z Ameriky, ale také dirigenti a hudebnici z ruzných končin světa. F. Her­ bert Ruel píše z Montrealu: "Nejpozoruhod­ nějším a nejskvělejším prorgamem byly ná­ rodní písně dětského sborn. Ještě .isem nikdy neslyšel ani v Kanadě, ani ve Spojených stá­ tech dětský sbor, který by se mohl Vašemu rovnat. Sborový i sólový zpěv byl nndhemý, rytmicky precisní a zvukově skvělý. Jeho sbor­ mistru si dovoluji vyslovit nejvřelejší blaho­ přání."

Hl'aničářské děti ze Šumavy v Pl'aze.

Ve stfodu přijelo do Prahy se svými učiteli pfos 600 dětí z jihočeského zněmčeného pohra­ ničí. Jsou to děti z Vimperka, Kašperských Hor, Stoda, Rodvínova. Řepešína, ze Záblatí, Dolních Chrašutan, Staré Huti, Mirkovic, Číž­ I;:rajic, Pavlova Studence, Prenntn, Pelech a Filipovy Hory. Výprava je hostem Národní jed­ noty pošumavské. Ve čtvrtek o 15. hod. položí na hrob Neznámého vojína věnec. U staro­ městské radnice bude výprava uvítána primá­ torem dr. Zenklem. Milým malým hostíim se v Praze jistě dostane zaslouženého pl'átelské­ ho přijetí.

Dítě se batolilo přecl vlakem.

Ke vzrušující pí•íhodě, hodné filmového dra­ matu, došlo na železniční trati z Moravské O­ stravy do F~·ýdku.Jel tudy plnou rychlosti o­ s::lmí vlak, i'ízený strojvedoucím Františkem švandou. Bystré oči strojvúdcovy zpozorovaly 11áhle v nevelké vzdálenosti v zatáčce jakýsi bílý pfodmět, zvolna se pohybující mezi kole­ jemi. Na první pohled to vypadalo jako větší kus papíru, hnaného větrem. Ale když se vlak pl'iblízil, uviděl strojvudce s hrůzou, že se po kolejích bezstarostně batolí malinké děťátko.

Pomalounku si lezlo po pražčích, sem tam me­ zi kolejemi. Strojvůdce vynaložil největší úsilí, aby vlak zabrzdil. Byl už zcela blízko. Srdce se mu svíralo napětím: Sám je otec, že by dítě zabil. s největším vypětím sil se mn skutečně podal'ilo zastavit lokomotivu zcela nedaleko od dítěte. To se posadilo a dívalo se spíš rado­ stně než udiveně na "mašinku". Bylo mu osm­ náct měsícú. Strojvůdce je zvedl do náruče a odnesl.. Jeho rodiče mají domek u trati. Dítě asi prolezlo dírou v plotě zahrádky a dobato­ lilo se až na trať, kde si bezstarostně hrálo.

..,

'\

•,

Ve sti edu, dne 1.

1937.

VESTNIK

Oddil o rsovat1s14 I AMISMIS11100411104.111..111.1k...111W.N11.0

NNW

•

H•11■0•11111■0 0111111.1•11,0•1011.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VSTboru k vlastnimu rozhodnuti. kid Columbus els. 58.

Hungerford, Texas.

Nee° noveho u nas v Hungerford. Provolani vtem elentm tadu Columbus cis. 58. Bratti a sestry, jste 26.dani, abyste se y pinern poetuzteastnili schtze dne 5. tali, prvni to nedeli, a tu budeme konat u br. A. L. Matutka na jeho fume pit "kriku", kde bude dost chladku. Test se obracime s prosbou na nate spolusestry, aby ptinesly nejake zakusky jako, koldee, buchty, kejky a die motnosti nam vypomohly trochu oslavit tuto uddlost. Bratti se postaraji, abychom nemeli tizeri. Skoro byl bych zapomnel vysvetlit co to bude za uddlost neb novinku, to ven s tim.

Jest to nee°, co katdeho poteti, z ylatt;e" nas, eleny nag mile Jednoty S. P. J. S. T. Budeme uvadet tucet novYch elent. Zajiste potetitelna Cislice na tak malt' tad jako je nas. A proto, bratti a sestry, neztistarite tadnY dOma a nevymlouvejte se na besedu neb jine zaletitosti.

Ptijede-li nekdo k varn„.tak ho seberte s sebou; o tolik lepe, neb nas bude vice. Jest to nate povinnost, abychom se vynasnatili die mot.nosti tak aby ty nate salute byly so nejzajimavejti a tat vesele a poudne, a ne jak to obyeejne bYva, jen to honba za tim dolarem. ftekne se: bez neho nikam! Ptipouttim, je to pravda, ale da, se to cleat i pti te veselosti, neb stare potekadlo pravi: Veselost je put zdravi!

Duletite tat je, abychom se na prvni nedeli v zati nati.schtze co nejeetneji zueastnili a zaroveri odevzdali nate dobrozdani co se tYee nag nemocenske podpory. Bratti a sestry, ten otitek mei bYti davno rozlutten_ ,ale tikava se, te lepe pozde net nikdy. Tedy se nam naskyta ptiletitost v ptitti schuzi, abychom zalotili a uvedli v Cinncst to nate krasne heslo Podpora, Lidskost a Bratrstvi. Ano, krasna, to slova, ale tel, te posledni dobu mai° pinena.

Posledni dye Cisla nateho organ(' nam vysvet luji pravidla ohledne teeene podpory a tat tam Cteme, jakmile se tam pliblasi 1:000 Menu bude uvedena v Cinnost. Bratti, kdyt jsem to Ceti, vlasy mi vstavaly na hlave, neb jsem si pomyslil, to kde jsou ti ostatrii, pies 13.000 elent, tech natich bratrt a sester mohutne Sloyanske Pcdporujici Jednoty Statu Texas?

Snad zbohatli za poslednich nekclik mkt, te slavne prosperity neb blahobytu?! Ano, 131'61 bych jim to z pina srdce. Ale tel, te ten osud eloveka je rezdilnY, a prave proto jsem vtdy crodoval a se ptieirio yal, abychom pomahali a podperovali v nouzi trpicim bratriim a sestrain. Neb se pravi: vtichni jednomu pomohou, ale naopak jest to nemotnosti. Nemile se mne, a myslim katdeho svedomite citiciho bratra a sestry, dotkla kvitance ve Vestniku. kdet dostal spolubratr (jrneno jsem zapemel, neb- to bylo v imam tohoto roku), kdyt jsem to spoCital celkem $7.42! Proto, bratti a se try, chopme se prace a bud'me katdY jeden a jedna na svem miste prvni nedeli, t. j. 5. zati a hlasujme die svaho svedomi a Citeni, obraznereCen_o yule, net takove podpory — jak jsme Celli a jak bylo vzpomenuto — zajiste nam nebyly ptijemne ani na cti nam mac neptidaly. Preto volam a yyzvam celou naei mohutnou Jednotu a Clenstvo obojiho pohlavi, ab y chom spoleene se podileli na torn krasnem hssle: Fodpera. — a pornehli natI Hl. ttadovre, jak v zakladani, tak i spravnem vedeni tohoto oddeleni, za cot nas zajiste nemine odmena a chvala dnes i v Case budoucim. Jeete raz va.larn: Zdar nael praci!

S uptimnYm pozdravem na celY personal a etenatstvo, Vas spolubratr 0. Muniza, ridetnik. (a Bosriak).

kid Ladimir Klaeel eislo 129.

Wheelock, Texas.

Mili bratti a sestry!

Na prvni nedeli v mesici sail nam ptipada pravidelna schtze, a jest tadoucno, byste jeden katdY, vtichni, dostavili, neb nam puipada volba o zamytlenem nemocenskern odboru i ptihlatky zaroveri, kdo si bude ptati bYti elenem. Tak si to brat''i dobte ye Vestniku etete, rozhodnete a odevzdejte hlas sviij die sveho dobrozdani.

Tet vyzYvam bratry, kteti jsou s placenim pozadu, aby sobe dluhujici eastku zapravili, neb pokladna nate ted' se naleza bezedna, a nemtte dale krYti. Tak to vidi Vat Paul Matejka, taj. itad N a Vast cis.. 37.

Sealy, Texas.

Bratti a sestry!

Timto jste laskave tadani, byste se dostavili do schtze dne 5. zati, totit prvni nedeli v tali, a svoje poplatky zapravili, neb nekteti jsou s placenim pozadu.

S bratrskYm pozdravem, Norbert Jet, taj.

fad Dennice Cis. 94.

Timto uvedomuji bratry a sestry nateho du, aby se vtichni dostavili do schtze, ktera se bude konat prvni nedeli v zati, totit" 5., nebot' maim jednat o te nemocenske podpote, vtak jste to asi Cetli ye Vestniku. Schtize zadne piesne y e etyti hodiny odpoledne.. V minule schiizi se bratti usnesli, te si udelaji nejakou domad zabavu; po schtzi bude kotiekova yeeete.

Tak sestry jsou tadany, aby donesly pine kotiCky. A take zveme bratry a sestry od sousednich tacit, aby se ptitli mezi nas pobavit.

Po veeeti pak bude tanedni zabava pti hudbe Leo Majka z Cameron.

Poeasi je tu menive, hned prti a zas slunko sviti, takte to zdrtuje sbirdni baviny. Ale to vaty nebude jak se zdalo; je to hodne seschle tim horkem.

S bratrskYm pozdravem, T. J. Peeeria, taj.

R d Pokrok Sweet Home cis 63.

Sweet Home, Tex. Cteni bratti a sestry tadu Pokrok Sweet Home 'Oslo 63!

61enove Hl. Ur. i elenove nemocenskeho vS7boru yyzSrvaji tajemnikyradu, aby do 30. tali tohcto roku poslali na Hl. frt. podet elenti, kteti se v katdem tadu ptihlasi k nemocenske podpote, Tak katd.S7 Clen, kterlr si pteje phstoupit do nemocenske podpory, at' ptijde do schrize v nedeli 12. zaki ye dve hodiny odpoledne, neb at' mi da vedet pisemne. liekteti se jit ptihlasili. At to vtechno ptijde do behu, jsem jistY, to vse ptjde hladce.

Vtdy byl a jest pro nag mohutnou Jednotu S. P. J. S. T., ktere. drti nas narod v tspechu.

Na zdar a na shledanou u tadu Vlastenec, dne 5. tail!

Joe N."Morris, taj.

Weimar, Texas.

Ctera redakce a mile etenatstvo Vestniku!

Zase jsem tu, musim zase neco napsat, ponevadt pracovati mnoho jette nemohu. To zaplerii jsem dostala znova a bylo to i mnohem horti prvniho, tak nyni jsem jette slaba a neschopna jakekoliv tetti prate. Obdrtela jsem nekclik dopist ad myth kamaradek z D. B. I stateekovi Bartekvic a vtichni ptijmete me uptimne diky za ptani k uzdraveni. Chvala Bohu, je mi nyni mnohem lepe a doufam, te se to opakovati jit nebude.

Mame mnoho baviny otevtene; mame trodu dcsti jette obstojnou. Ale zase jinak penize plavou; lekat a lekarna jsou velmi drahe a pikcvaCe platime test "bitt" bez kostu. A cena baviny jette stale klesa. Piece jen ten rolnik se nejvice nadie, kdyby mnel si take poeitati katclodenni mzdu. Oh, jak mnoho musi pracovati zadarmo. Casto z te celoroene dtiny nezbude ani "penny". Pravda, te se podati ne-

Strana 5. kdy vypestovati i dosti potravin na fume pro pottebu veelikou, ale vtdy je nutno nee° oclprodati, kdyt je tech kulaty. ch tteba na rutne veci, a lid se musi stale uskrovriovati. Nejhorei veak na tom je, te jest nam podavana nizka cena.

Ale kam jsem to at zajela, chtela jsem te kam jste se podeli vtichni mladi lide, nyni tak male pitete do D. B.?Ano, ja jsem psavala, .jit asi pet let tomu, easto do na si mile Besidky, a east° nas tam bylo dosti, ale smutne jest, te jste se nestali Cleny, sestrami, a bratry. I naddle mohli bychom o sobe vedeti, ale takto jste jako zabloudili neb ztraceni.

Ja upine souhlasim s nazorem pi. R. R. keskove — ten dopis jste si meli nekolikrate ptedisti. Mani sama mnoho takovYch zkute• nosti mezi nynejti mladeti. Slytela jsem inn°. he, te taluji na sve rodide, to jich aeske teei neueili a nyni te umi moo mai.° a nemohou spray ne hovotiti, kdyt je toho potteba. Le by sestina nekdy mela Upine umtiti, neni ani motile. Ale stane-li se to, maji to na svedorni dnetni rodide nejvice.

I statieek Barton m pravdu, jest to i misty.

Ale jak kikaji i ti mladi, te Stan nejsou leptimi, jaci majiloYti oni? 8patny ptiklad dosta.vaji. Ja vim, te ne vtude, to zajiste nikoliv.

Znam take mladet jent umi 3 keel mluviti, a takovi prave jsou povatovani za karakterni, kteti se nikdy a kdekoliv nestydi za svoji matetskou tee Ceskou. Prato Ceske fee bude jetie, a mute dlouho potrvati A jak chvalyhodne jest, kde se oteni Oech s divkou nerneckeho privodu neb opaene, a nauei ji sve mateittine. Oh, jak jest to hezke.

A je mnoho ptipadt tako yYch. 2e jsou i mnozi Cleni nag S. P. J. S. T. jinonarodovci, pranic nevadi. Jen my, kteti jsme pilvodu Ceskeho, drtme dohromady, a nikdy by Ceska tee nagch slavnYch act nemohla vymtiti.

Rada Ctu o vYletech a jiste vas mnoho pojede se podivati nekam na 40 lete oslavy na rtznych mistech. Je to pekne, kde je vida tivot a ne jen ospalost. Ja, take rada cestuji a byla jsem na mnohYch mistech i dosti vzdadanych. I muj mut za svobodna prccestoval mnohYrni staty, ale nyni jit po dve leta jsme nikde nebyli na deleim vYletu. Tak daTli zdravi, pojedeme letos, a doufam, t to bude motna brzy. Pak y am take o torn nee° napti.

S pozdravem teem, jsem Pi. Libuee Rosenbaum.

Rad Spravedluost Cis. 121.

Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Sdeluji y am poteeitelnou zpravu, ze budcme na 5: zati take oslavovat 40 late zaloteni nasi Jednoty SPJST., a k tomu bude piijimati asi 8 novych Cleat. Je to peknS7 podet na mal:;: tad jako je ride a proto je na nas bratti a sestry, bychom se v pinern poau na ten den do schrize dostavili a nova Cleny mezi sehe Bude take ptichystan chutnY °bed, slepiei maso a dobre derstve kloba.sy i vtcho. druhu zavateniny. Aby cam nebylo smutno, bude nara vyhravati jak ye dne, tak i na veter, kapela spolubratra Jana Havlika, a slibil, te bude hledet katdeho s jeho hudebniky uspokojit, tak vice si nemilteme prat. Take by nas kdyby na ten den zavitali mezi nas z Hl. Utadovny a pak i bratti ckolnich tacit. Hlad a tizen u nas trpet nebude tadnY, o to se jit postarame a p'eknY chladek budeme mit po celS7 den. Take zvu raeeho Mho bratra R. Myeku, by se ptijel mezi rifts podivat a obveselit, bude nas to teeit, a vein jich s sebou vice, i br. Torn VentrCka, neb p:sledne jsme si malo porczpraveli. ()bed bude podavan v 11 hodin a schrize bude zahajena v 1:30 hod. a po schrizi zase bude svaeina. Tak, bratti a sestry, neazpomerite na 5. zati, neb bude pro nas dosti price, abychom vzdalene bratry a sestry i ostatni navetevniky co nejlepe ye veem ebsloutili a jim vyhoveli a proto volam zdar na ev l praci.

S bratrskSrm pozdravem, J. F. Novosati, taj,

Strati G.

fzad San Antonio, els. 133.

San Antonio, TexaS. Ponevad2 pkieti schtzi projednavana bude otazka "Nemocenske podpory", je rozhodne nutno, aby naveteva schtze byla co nejvetNaee pravidelna sclatze dle pravidla mela by se pokadat prvni nedeli v zati, t. j. zati 5., *creak ze druhy den, to je v pondeli eesteho zati je "Den prate" (Labor Day) a veteina elenit v sobotu bud' celY neb pill dne uz nepracuje, ziskavaji tim skoro tki dni svatkt a tedy easu bud' k zaji2d'kam, vyji2d'kam, rybakeni atd., eim2 by naveteva schtze utrpela a rovne2 otazka Nem. podpory nebyla by uspokojive projednana. Z toho dtvodu po tvaze a trade tkednikti radu, svolana byla mimokadna schuze v patek v 8 hod. do bytu tajemnika, ktere se steastnilo na 20 Menu, kterYmi bylo rozhodnuto jak se zachovat.

Po ptedneeeni zalettosti ohledne pkieti schuze br. ptedsedou zda by nebylo zahodno schtzi ptelo2it z 5. na druhou nedeli 12. zati, Yeemi ptitomnYmi bylo rozhodnuto, by schtze byla o tYden odlolena, a proto timto uvedomuji veechny mistni dleny radu San Antonio Cis. 133, a budou yitani i Cleni jinYch Mat zde usazeni, by si ueinili dos pro schtzi tu, ktera bude na misto prvni nedeli 5. zati a2 druhou nedeli 12. zati a v nejveteim mo2nem poetu se dostavili a teastni byli jednani a rozhovoru, tYkajici se zavedeni Nemocenske podpory.

Zavedeni Nem. podpory v noel Jeclnote znamenati bude zasazeni zativeho drahckamu do etitu naeich hesel: Podpery, Lidskosti a Bratrstvi, jest-li ten krasnY humanni yYznam, kterY nese slovo "Podpora", nebude zneu2ivan nebo nado2ivan.

Nepochybuji dost mai°, ze eleni a vYbor, kteti meli na starosti vypracovani regulatnich pravidel N. P., venovali mnoho Casu a prate pro ten hurnanni teel, bojim se veak, ze prace jejich neni dokoneena, neb pravidla pottebuji vice tyahy a opravy, ne2 Nem. Odbor bude moci vejit v 2ivot. Neni to kritika neb vsrtka, vSak tva.ha, na kterou sam jsem uz venoval easu rancho, a jestli sestry a bratti pamatujete, sam jsem pied vice ne2 peti lety samostatny Nem. Odbor doporudoval s ptipadne yypracovanYm planem, ktery oveem nebyl tak rosahlY jak vypracovanY vYborem pro N. P., vcak doporudoval jsem yetei pravidelne mes. poplatky, ne2li zamyelene mes. rozpoety.

Rovne2 pravidlovani opravnenosti k nem. pApote neni jasne a dost ptesne yyznadiene, col bych nepovaloval za chybu vYboru pro N. odbor, nYbr'2 chybu ueinenou ye sjezdu, jmenoydnim vYboru pro NemocenskY Odbor.

Pteji si eleny Nem. Odb. ujistiti, ze jejich tnkou praci a zodpovednou praci uzna yam a kAdy myslici Glen Jednoty musi uznat, 2e vYbor ten udinil Yee co v jejich silach a schopnostech bylo a je, veak tam kde chci na chybu sjezdu poukazat.

V pravidlech N. 0. jsou nektere druhy nemoci vykazene od podpory, tam yeak mel by 133't tsudek odbornika a lekate, a tedy na to melo bYt ve sjezdu pamatovano a do vYboru na tpravu pravidel mel bYt aspori jeden lekak ustanoven.

Vezmeme v tvahu, 2e lekat, pravnik, profesor filosofie, hudby a jini jsou veichni Tide nanej y Yt studovani a piece pravnik neb sebelepei profesor nema ani poneti o kukim oku a zase lekat mnoho nevi o ktivYch paragrafech neb filosofii. ObydejnY elovek sebe rozumnejspravedlivejei a rozeafnejei, nemtie sam p•oniknout do taju a rozvetvenosti rtznych chorob a neduhu a tam .kde spoeiva nedostateenost v pravidlovani N. 0.

I mezi nami jsou ti, kteti by se nerozpakovali tait na tkor jinYch, a tin-i by krasnY ' tna kterY venovali :elenoye vfloorg mnoho 6a.su a prate, stroskotal.

Doufam, 2e nekterY z bratti, kteti maji bohotel rozhledY -tomto &mem, venuji pro dobro N. 0. a dobro yeeho dlenstva sve dobrozda7 ni a dobrou radu, ktera, byla by vychodiskem a k uskuteeneni krasneho idealu lidskosti a humanity, za coz zajiste vgichni budeme vdee111.

ViSTNIX

`ve stieCtu, lane 1. zkiii

-TYto faciky pocravbm k posouzeni z pfiein ne abych od vstupu do N. 0. zrazoval, nYlor2 aby se v budoucnu ptedeelo zmatkron a nedorozumenim, neb k nemocem, ktere jsou od nern. podpory vytazene, ptichazeji inteligentni lide, kteti vedou vzornY zivot, nevinou nevedomosti, nahodou, vtlbec zpilsobem jim zodpoveden neni a ptece krom utrperii, ktere vedome nezavinil, odeptena by mu byla podpora, na kterou Milne platil.

Jest vice boat, ktere zasluhuji pozornosti a oprav a proto radeji venovat trochu vic easu tprave pravidel a pak uvest v 2ivot N. 0., ne2li ukvapene to usueit a pak po nedorozumenich a zmatcich chyby opfavovat.

Ptipominam znovu, sestry a broth radu San Antonio Cis. 133, k schtze bude az druhou nedeli v zati, t. j. 12., na misto 5., a 2. aclam veechny, byste pro schtzi tu mezi sebou agitovali a k toast zvali a rovne2 co nejvice o Aprave N. 0 ptemYeleli. Oas schtize a misto, jak obyCejne ye tti hodiny odpol. a v sini W. 0. W. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj. fad Placed°

els.

97.

Placedo, Tex.

Mili broth a sestry! pveamuji vas, 2e schtze "radu Placedo se bude odbYvat na prvni nedeli, dne 5. zati v 8:00 rano, a ne na druhou nedeli, jak bYva obyeejne, a pkidina teto zmeny je, 2e veteina ttednikt taclovYch by nemohla bYti ptitomna schuze na druhou nedeli.

Ptitomnost veech delnt je nutria.. Ptipada nam hlasovani o nemocenske podpote, tedy veichni, kteti se chcete ,podilet na teto, jiste se do schuze dostavte.

Dalei dtle gite jednani bude o spojeni yeech okolnich tacit v jeden Md. Na shledanou na prvni nedeli v zati v 8:00 hodin rano, piesn6.

S bratrskYm pozdravem, Jos. L. Eleik, tajemnik. kid Praha

cis.

29.

Taylor, Texas.

Broth a sestry!

Timto yam davam na vedomost, v posledni schtzi jsem dostal natizeno, abych dal veem na - vedomost, by se dostavili do pkieti schtze nakho radu prvni nedeli v zati ye 2 hodiny odpoledne.

Mili bratti a sestry, nezapomerite ptijit, neb mama neco dule2iteho k probirani a myslim, 2e byste meli ptijit a brat podil pki tadovych schtzich. Tak odekavarne vas v pkieti schtzi, v nedeli dne 5. zati.

S bratrskYm pozdravem, Jos. F. Eineigl, taj.

NECO 0 NEMOCENSKEM ODDELENi. San Antonio, Texas.

Sestry a bratti:Po pkeeteni pravidel pro nemocenske oddeleni SPJST., uvefejnenYch ve Vestniku Cis. 33. a 34., dovoluji si nekolik poznamek se stanoviska elena a poslance do posledniho sjezdu.

Nernoceriska podpora byla o'lehavou otazkou v Jednoty uz po mnoho let. Sjezdy se obyeejne shostily veci tim, ze polcdily zpravu nemocenskeho vYboru na still. AZ XII. Sjezd uoinil opravdovY pokus pololiti zaklad utvokeni nemocenskeho oddeleni. Prvnim krokem v tom smeru bylo usne geni sjezdu, ze elenstvi v nemocenskem oddeleni ma bYti dobrovolne, to2e to oddeleni ma bYti pro ty Oleny SPJST., kteti si pteji bYti pojikeni proti nemoci a Arazu -a jsou ochotni hraditi vegkere vSdohy s takS,m oddelenim spojene. Ptedsedal jsem sjez-du v dobe, kdyl. -se o veci jednala a jsem jist, de-:sinySlem "sjezdu -hylo; ze v padu zaIcdeni- neMacenskeho oddeleni, yydr2ovali by si take oddeleni ti, kteti by chteli nemocenskou podpOru, a le ostatni elenove by byli sprogteni od, finanenich nebo mravnich zavazkil k takovemu odborti. Jen tak pfipustil sjezd k jednani o nemocenske podpofe.

Po pfeeteni pravidel victim vgak, -le se nemacenskY vSbar H. 1:1. ad Who smyslu hada

1937.

odchYlil. Tak U. ptipada "veekere ACtovani a vedeni knih s timto odborem spojene, jako2 i vyeettovani pochybnych ptipadt a dokonce i vyeettovani a pokutovani radu, kdy "tad schvalil vyplaceni nem. podpory elenu, jen na podporu nebyl opravnen". H. U. SPJST bete tedy na sebe yeekerou Usttedni administraeni, vyeettovaci a policejni praci a zodpovednost — a samortejme i veechny vYlohy, s tim spoje ne? Jestli ano, ponevadZ je H. U. vydr2ovana celkem Jednoty, ka2dST elan Jednoty, at' u2 chce nemocenskou podporu nebo ne, volky nevolky bude platit na vydr2ovani nemocenskeho oddeleni. A to by se ptieilo smyslu a dohodnuti XII. sjezdu. Jsem si oveem vedom, sjezd dal H. U. pravomcc vypracovat pravidla pro - nemocenskY odbor, chci veak upozorniti Cienstvo, a zyldet' poslance do sjezdu, na to jak smer •ted' nemocenske oddeleni here.

Pravidla, jimia se maji tiditi jednotlive 11dy jsou proti smyslu sjezdu a proti smyslu spravedlnosti. Die odstavce 17., kyby ze sta Merit z tadu Oslo 133 jen deset pattilo k nemocenskemo oddeleni, a kdyby H. U. uznala, k ride tad "schvalil vyplaceni nem. podpory Glenn, jen na podporu nebyl opravnen", pak by tech ostatnich 90 elent, kteti uz tak jak tak museli ptispivat na nemocenskY odbor a museli se starat o yymahani pravidel toho odboru v naeem radu ac by jim to tpine 2adne vYhody neptinaeelo — muselo jeete i platit pokutu. Tolik se stanoviska Mena Jednoty.

Ted' si dovolim nekolik poznamek se stanoviska lekatskeho: toto plati zvlaet' pro ty, ji2 se chteji ptidati k nemocenskemu oddeleni. V odstavci 2. eteme, ze elenove SPJST od 16 do 60 let stab mohou se stati aleny nem. oddeleni; z odstavce 3. vidime, 2e nastavajici Glen sam rozhoduje, je-li v dobrem zdravi, nebo ne.

Zkuknost nas uei, 2e zvlaet' v 45 letech, mnoho lidi trpi vatnYmi nemocemi jako cukrovka, yysokY tlak krve, atd., ani2 by to vedeli. Jakou cenu ma tedy take prohlaeeni ptistupujiciho Clem?

Dale, pteetete si pozorne odstavec 11. strap padt, kdy Glen neni opravnen k podpote. Kdo bude rozhodovat byl-li, Gi ne, poekozenY "ye stavu opilem?" Nebo, 2e zavinil svar, v kterem2 ptieel ku zraneni? A jak /name rozumet tomu, "kdyZ' konal jakoukoliv praci v dobe nemoci?" Dejme tomu, k jsem platil na nemocenskou podporu 10 let, pak dostanu cukrovku — nemoc nevyleeitelnou, ktera mi yeak v praci neptekali — a 2e pracuji a zlomim si nohu. Nejsem opravnen k podpote. Dale &k iln, 2e neni opravnen k podpote "kdyl trpi jakoukoliv pohlavni nemoci". Olen si plati nemccenskou podporu po 20 let a pak dostane rakovinu pohlavniho tstroji. Podle toho pravidla, on neni opravnen k podpote. Jsou v tomto odstavci veci, ktere jsou bud'to velmi nejasne nebo nespravedlive.

Doufam, 2e si pozorne prostudujete navrhoYana pravidla a pak budete hlasovat podle sveho dobrozdani. teelem tohoto dopisu je upozornit vas na to, 2e se bude hlasovat o velmi eitle2ite \Ted. a 2e je to povinnosti kaIdeho elena dostavit se do schtze pkieti mesic a pomoci v keeeni teto otazky.

S bratrskYm pozdravem, Dr. J. KopeckY. ltad Viastenee Cis. 45.

13y1 jsem po2adan od sestr na vYboru pro naei Slavnost 40 leteho trvani noel Jednoty, ktera se bude odbYvati v nedeli 5. zati, abych oznamil sestram od Melt Cis. 10 a 45, ktere nebyly ptitomny v minule schtzi radu Cis. 45, aby ka2da ptispela nedim do kuchyne; mate ptinesti nejakY ten salat, tteba brambory, kalk a: tee i koldoe, neb jak se to Yee jmenuje.

Zaroven jsou 2adani veichni eleni i elankyne., -kteki se nebudou moci dostavit do pki'SU schtze tadu Cis. 45, aby nine zdali bYti zatazeni do Nemocenske podpory neb ne, jak to Hlavni 'Cltadovna natizuje.

S bratrskYm pozdravem, John H. Elsik, taj.

Potravu tela vybirame si ptepeelive, potravu dune ptijkaame — bez vSrberu.

Ve stiedu, dne 1. zati 1937. ftall Novohrad, eislo 3.

Cteni bratfi a sestry!

Na gadost br. pfedsedy jste gadani, abyste se do ptigti schrize co mogno v nejvetgim poetu dostavili, neb mame dule gite jednani stran nemocenske podpory. Bratfi neb sestry vzdaleni mohou poslat uvedomeni, zdali si pfeji bYti iteastni teto nemocenske podpory a tech, kteti se jig pfihiasili, toto se netYka, tak se dostavte do schrize, komu jen trochu bude mo gno, prvni nedeli v zaki. S bratrskYm pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

PODEKOVANi. Timto vzdavame srdeene diky tadu 8tefanik Cis. 142. za venec a v gem darcrim kyetin. Tet dekuji brattim Suldovi a Bedanovi za krasnou fed v kapli a u hrobu a v gem, kteki nagi maminku, babieku a prababidku Rozalii Schovajsoyou, na posledni misto doprovodili A teg vzdavame srdeenY dik bratru 8tepanu Valeikovi za jeho fed v kapli i u hrobu, mYmu synovi Josefovi Schovajsovi, i v gem darcrim kvetin a vtem tern, kteti v na gem zarmutku sna gili se nagi bolest zmirniti, pfijmete od nas srdednY dik.

Jan Schovajsa a rodina. kid Bedrich Smetana, cis. 39., Bryan, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Jest gadoucno, abyste se dostavili do zatiove schrize, odpoledne o dvou hodinach. Jednalo se o prodeji spolkoveho majetku v minulYch schtzich a pfiglo se k zaveru, ge se to tak lehko neda provesti, nebot' majetek nale gi dvema fadrim, nagemu a fadu C.I.S2A. A ge by se toto misto prodalo, za freelem koupeni jineho mista, vyhovujicimu nagim pottebam, tedy kdo neciti potfebu zmeny mista, jsou proti tomu, a tak bylo ye schrizi odhlasovano, svolati velkou schrizi, a d ye tfetiny hlast Menu pfitomnYch volbou rozhodne, co se da delati. Totis, aby bylo tomu rozumeno; dleni i elenkyne, kteti budou ve schrizi pfitomni, daji hlasovanim na jevo, jak si to pfeji, nepkitomni se musi podvoliti, cokoliv se ye schrizi udela.

Pfespolni elenove maji pra y° voliti pogtou.

Toto jest driledita vec, nebot' v pada ge by se toto misto prodalo a jine koupilo, tedy by se asi udelal nejakY dluh, a tedy by ka gdY e'en nesl jistou daFt. D ye tfetiny hlasit pfitomnYch, at' ji2 bade pro nebo proti, bude miti platnost, ostatni se musi podvoliti.

Dale pfedleha jind drilegita Yee k projednani, a sice podpora v pada nemoci. Jest tedy driaby dlenove si to dobte ye restniku pieeetli o to podpofe, pak o torn pfemY gleli a ye schrizi dali na jevo svuj nahled. Toto jest dalegitY pfedmet, nebot' jak vejde v platnost, tak start zpilsob podpory se ztrati.

Tak tedy se dostavte vSichni do schrize dne 12. zati odpoledne.

Opikovano jest tu asi z polovice, riroda jest dosti dobra, ale v kapsach bade opet mai°, nebot' cena jde dole. Na g dginaf br. Karel Merka vdera platil za semeno $19.00 za tuna., bavina tu v meste byla od 8 1/2 do 11 centri. Pikovani ale jde nahoru. Zadalo se se 60c za sto, nyni 70c as 75c za sto liber: dim to bude fid gi, tim to bude draggi. Obeas nam tu zapr gi, cos zte2uje pikovani a ph tom bavina hrozne jest gkareda.

Dnes se tu zda, jako by mela piijiti boute od more, je't ovzdu gi dusne, take jest tu horko, stale okolo sta a nekdy i sto pet.

Ns, listku nemocnYch se nalezal nas rieetnik br. Stepan Regmund, ale ted' jest jig v potadku, cog si vgeci pfejeme, aby zristal na nohou.

Jan Homola, tajemnik.

VEREJNE VYSTOUPENi SOKOLA. Fort Worth, Texas.

Ctene redakci a v gem etenafrim!

Jegte jednou pfipominam v gem krajanrim v miste a okolnich osad na DelnickY den dne 5. zafi pokadame vefejne vystoupeni Sokola. Na programu budou se podileti sokolske jednoty Ennis, Dallas a Fort Worth. Aekoliv oznamku programu naleznete na jinem miste v tomto eisle, pisi techto par fadkil jen proto, 2e vim ze zkugenosti rilzne povahy lidu. MnohY se diva jenom na oznamky, jiny na dopisy, anebo vesele anekdoty a ostatni projde nepov gimnuto.

VESTNIK Na den 4. zaki taneeni zabava zadinit v •8 hodin veder v Sokolovni. V nedeli v 10 hodin zkougky, ye 12 hodin spolednY °bed. Odpoledni program pfesne ye 3 hodiny.

1. Sletova prostna a hry sake a takyri. 2. Proslov gupniho vzdelavatele Frant. Rendla. 3. Amazonky, geny Sokola Ennis. 4. Pad tyrana, mugi Dallas a Ennis. 5. Cvideni na nafadi, mu2i Dallas, Ennis a Fort Worth. 6. Druistv0, 16 muau pochodovY rej organizace D.O.K.K. Toto drugstvo vyhralo dampionat po 3 leta zde ye SpojenYch Sto.tech a Kanade. 7. Slovenska Beseda v krojich. Sokol Ennis. 8. Oeska. narodni Beseda v krojich, Sokol Fort Worth. 9. Tom Burns, solo kornet, Columbia polka a jeate jinx se hlasi k programu. Po programu pfestavka a spoledna vedefe. Veder v 8 hodin divadeni pfedstaveni "V sedmem nebieku", veselohra o tfech jednanich. Hudba zesilena, tech Revelers a Sokol Ennis. Vstupne pro odpoledni program 15c, veder 35c. Po divadle volna zabava. VyzYvam vas v gechny, vageni krajane, k hojne ridasti ktomuto programu. Tyto nage drugstva, ktera, obetuji dlouhe vederni hodiny a mnoha milove zajiad'ky do zkou gek k nacvidovani rriznYch Cisel, nemaji 2acine odmeny, stale jegte sve atraty na yYlohy rriznYch ribora a krojri, by vzbudili zajem. Jako mezi nami, tak i mezi cizim narodem za to vae odmenou bYva, nekdy jeate kritika. Doufa,m, pkatele, neptipustite, byste ty na ge snagivce, kteii se budou podileti na programa, nepoctili hojnou navgtevou. Zachrarime, co se je gte zachranit da. Tlueme na dveie za soumraku, dokud mnozi jen dtimou, as usnou tyrdYm spankern, te g -kobudeprit.DnSobajepvgli, cell svet je ye valeenem viru a jak videt, bude teako se vyhnouti.

Bud'me na stragi, neeekejme, as uhodi dvanacta, pak bude pozele, as potom se pkatelit, spojme se a poznejme se ted', dokud neni pozde. My jsme vgichni lide stvokeni pod obraz eloveka, a nad bychom se tfidily? Ati prijdeme z tohoto slzaveho itdoli, mame v gichni stejne odmeteno. Matka zeme ma pro v gechny stejne lrigko ptipraveno, jak bohae tak chudak, v gichni maji stejne luzko. Dne gni svet je v rozmachu vynalezri a mechanismu, vgechno se gene za dolarem a hlavni se zapomina, zapomina se na narodnost a na gi mataskou fee, zapomina, se na nage face vypracovane pro gramy a eeska, divadla, zapomina, se na drilelite spolkoye schrize, kde toto v gechno je kolebkou pro nage narodni giti a budoucnost. Probud'rne se z dtimot a vzpomerime na minulost a praci nagich pfedkri a zristaneme pokoieni a zahanbeni, zadneme ted' a nebezpedi nas nezasahne.

Nechci redakci a dtenafe obtelovat s dlouhou gkrabaninou.

Jegte gadam laskave nage dobre hospodyriky, bude-li varn mogno, byste nam pomohly s elm do kuchyne. Kola. malidkost bude vitana a pfedem srdeene diky.

MnohY si bude myslet: toto sis mohl nechat.

Pfatele, kdybychom nemeli dluh a velkYch pogadavkri, bud'te jisti, ae bychom vain tento program poskytli bezplatne i s pohostinstvim.

Doufame, ge vam vagi snahu budeme moci nekdy oplatit.

Jegte neco! Ve dtvrtek dne 9. zati bude hrat v Sokolovni Adolf a jeho hogi ze Schulenburg.

Vgechno to tak najednou. Dne 12. zati pofida fad Svaz echoslovaml Cis. 92. program na oslava 401etky. No tak to nejak ptedriime.

Pravda, poleze to hodne hluboko do kapes, ale potom bude na chvilku odpoeinek, ja sam jej potiebuji. Na zdar!

A. Tobola. flid Corpus Christi, eislo '79.

Schrize nag eho fadu, jet mela bYti poradana prvni nedeli v zati, jest odlo gena na druhou nedeli, 12. zafi. Jest zahodno, aby se vgichni elenove dostavili, neb se bude hlasovat o nemoLouis Sacks'; pfecIseda. censke podpofe.

Houston, Texas.

Ti, kteH mne psali ohledne najmu moji zelinatske farmy timto sdeluji, ae bude .nejlepe, ptijdou-li si farmu prohlednouti, bych nemusil kaademu zvidat' pisemne odpovidati. . A. Hamusek, Houston, Texas.

Strana 7.

Houston, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Jit se nam to poeasi trochu ochiadilo, tak Se i my citime lepe, neb se mi jen tak zda, protote vdera, t. j. v nedeli 29., byl ka gdY u '8tefanikti v to nejlepai nalade, a jak by take ne?• Divadlo bylo sehrano jen cot. Tajemnou matku sehrala ses. Teperova s takov3im tern, a co sklamanS7 milenec br. Ad. Vala, KraliCha tovarnika br. Sedan a Diasku br. 8ulda tea vS7botne pfedstavil. Gustava ptedstavil Fred Leber tak feaacky, se asi lecktere sleeince poskodilo srdeeko o nekolik stupriti, kdya widely jak vyznaval lasku Mine, v osobe si.

Silvy Mardakovel A co stydlav3i RozkoanS7 v osobe Jerry Lebera, kdya on musel tikat o ruku Adolfiny, kterou naivne ptedstavila jeho sesttieka Rosie Leberova. Sirotka Tonidku podala hezky sl. Hilda 8vestkolia. Komornou Rezi diperne sehrala Betty Brovcova., ktera davala pozor, aby stydlav3-7 "zenith nebyl vyrugovan s jeho milou, ale kdo za t3 mohl, kdya se potad bal. Verneho sluhu sehral br. 6tvrtnik, pi. 8vestkova a br. Jerry Baletka v Wow 8truncovS7ch tea pekne podali jejich Napcsled si necham povidavou Blaakoyou v osobe sestry Otvrtnikove, kterou serirala 3ako "number one", neb smichu nebylo konce jak se ukazala..

Dekujeme vaem za navatevu a ti, co b3,11 prune u 8tefanikil, at' pkijdou dasteji. me se na tijen ,neb i Sokol nas nedim ptekvapi!

S pozdravem na vaechny, B. 11,1: Brovec. fad Svaz Cechoslavanu Cis. 92, Fort Worth, Tex. Cteni ptatele, bratfi a sestry!

Nedelni oslava 40 leteto jubilea zaloaeni S. P. J. S. T., kterou potadaly spoledne tidy Pakrok Dallasu Cis. 84, a Jaro ens. 130 v Dallasske sokolovni byla zdatila. Vaechno bylo pekne zobrazeno, zaddtky a vartist naai Jednoty, ktere nam vyslovili mistoptedseda HI. tiLdovny S. Valdik a budoucn:st Jednoty hr. F. Janovsk3"7-Steiner, 'Men Hl. ttadcvny. VaichLi ostatni, kteti teinkovali jako uvitani dlent a hostil K. Houp3i, sborove zpevy, prosl-v predsedtt, V. Drobila a W. Nesudy, zobrazeni Jednoty a hesel: Podpora, Lidskost a 13..tratvi a potadatelrim vyslovueme peknou pc '-i3.7alu uznani. To plati tea pro hudebniky, ke!c,•11at'iy a vaechny ostatni.

Ted' jeate jsem chtela yam ptipomenout i nag tad se chysta k oslave a side 12. zá Zadatek bude hued odpoledne a konec a. ), pulnoci. Vstupne bade na ce1S7 program stejne, tak hled'te se dostavit bray, at' nic nezmeakate a poZvete a ptived'te svoje ptatele na dobre barbecue, ktere bude prodavano za rnir0 poplatek. Sestry ,isou taciany, aby ne eim ptispely do kuchyne. Nezapomente najit oznamku v ptiatim lisle Vestniku, v ktere bade oznamen program. Nasledkem oslavy naae pravidelna schilze bude odlotena na nedr'li 19. sari.

Pozdrav a zvlaatni pozvani od tadu Cis. 92 pro vaechny sbrattene tady na 40 letou °sicvu, 2615 N. Houston st., Fort Worth, dne 12. zari o 1 as 2 hod. odpoledne.

H. Zichadek.

Jaka, byla moje annost pro miij kid, pro moji Jednotu? Kde jsem byl, kdyi mne Jednota nejvice potfebova'a? Co ueinim v nastivajici agitaeni praci, jejimi bohatym vYsledkern chteji dobii elenove dovrAiti uspech jubilejnich .oslay?

Pravidelna schuze Hlavnii Oiadovry bude konana v sobsiu dne za °1 v Houstonu.

,

Strum 8„ Ross, Texas. milibratii a sestry!

ToS zas musim neco hodit do Vestniku, neb statieek Bartog mne bituje a nadmara, tech pietek hned celou stranku a ja, takovY lenoch, neb uz je dries patek a ja jsem od to nedelni sla y -nostijezhlacud,npoke kuchtim, neb ty kuchatky me tarn zmlsaly, Se celS7 tS7clen jen peeu, vakim a smatim, a kdybych k tomu mel boxu Budweiser, to bych potad byl ve vesele nalade, ale tak to musim zalevat jen eernou kavou, toS mam malo gpiritusu v hlave. Ale napi gu dlouhatansky dopis, neb se chci pomstit br. red. Moudkovi za to, 'Se me poi'ad zlobi s temi vdovama — ta tarn pry ma dva ci, no pardon, dva tisice a ta druha jeete vic, take mi bylo z toho opravdu nanic. No, etverak je ten nas redaktor, ten by svym etveractvim i mrtveho vzktisil. No a ja takovY start dedek, ta s tou kosou ji2 stoji za mnou, a on by me jegte chtel oSenit. No ale nezapomeri br.

Moudico na to, cos mi slibil, Se me svezee do Enis, abych mohl navetivit meho davneho souseda z vesnice Zahteba u Ostravy, toho stakieka Gelnara, neb jsme se lit nevideli hodne pies 50 let a byli jsme opravdovi soused& jen potrieek mezi nami potad bublal, naee chaloupky staly proti sobe jako dve klicky. Jeho maminku jako malt' chlapec jsem velice rad navetevoval, neb veteinou bYvala sama doma. No a Tebe i Tvou mamku, ptiteli Gelnare take zvu, jestli nekdy ptijedete na West, abys me navetivil. Me najdee lehce, neb mne kaSdY zna, a jestli neetee Vestnik, tot Ti to ten evec br. Vytopil peedte, '" jakou dostanete navetevu.

Ta nage slavnost byla opravdu krasna, v gechna nest potadateltim a jsem jist, Se katdY iieastnik byl naleSite spokojen nad tak zdafilYm programem, tez velice dobrYm pohostenim a veselou i upelmnou zabavou. Ja bych si peal, aby poeadali na Ross aspori kaSdou nedeli takovy vesely piknik, jen to penive by muselo bYt nejei, neb moje kapsa by dostala brzo souchote.

No a ted' jsem 112 u konce, nemam ut v hlave Sadnou pletku a jeete bych rad br. Moualcu hodne nazlobil. ToS zase napieu nejakou bajku a hodne dlouhou. Zaene peed 50 lety a skonCi tepry az piestanu psat, neb na hrdinu teto bajky easto vzpominam a jsem nan hrdy, jakol ostatni moji kamaradi.

Ta za onoho Casu, kdy v nagi vesnici jsme chodili jegte v platenkach a deevalcach a ja byl jegte mladY chlapec ze gkoly vyjity, peistehovali se do naei vesnice d ye nemecke rodiny, j edna jmenem Fieerova, to byl e yed, a ta druha Rychtrova, ten druhY byl zamestnan, myslim ye Vikovicich. Byli jegte mladi, ta se brzo naueili deskou tee a tak brzy kaSde to rodin y pHnesla vrana eiperneho chlapce. Fi gerovi pojmenovali sveho Tonik a Rychtrovi Frantik, a kdy dorostli 'Skolniho veku, museli oba do Ceske ly, neb tenkrat jefte nemecke gkoly u nas nebylo, ale oni 112 umeli dobre nagi tee, to ye gkole prospivali, byli dobrSrmi Zaky ye v'aech oborech a ta pilnStrrii etenafi eeskSrch knih a zvla'ate Tonik si velice v gimal eeslcch dejin, take jak vyAli §kolu, byli jiz horlivi Ngi a take hned oba vstoupili do Sokola, kterS7 se prave v tu dobu u nas zakladal. Oba byli pilni sokolici a doborci, zvlaSte Tonik budil podiv v§eobecny" sqini vSikony na velterem natadi a byl take na to nemalo hrd3'7, to mute to rt Cechem a Sokolem, coZ trvalo, myslim, celSrch nest let. A pak ptiela ta ruena doba, kdy delnictvo si po tuhem boji vydobylo rovne a tajne hlasovaci pravo. Byl to rok 1905 a 1906, kdy na gi sokolici delnickYch otcu prave dospivali v jinoeskY vek a proto si take zadali v gimat delnickYch bojri, a byli take ridastni delnicke organisace, vstupovali v nag e eady, at na male vyjimky, a byli dale dobrYmi sokoliky. Ale pak byly vyhlageny prvni vgeobecne volby, kdy naee delnicka strana vyhlasila svoje kandidaty a jine strany take sve a pak zadal volebni boj. Vgichni chteli zvitezit a kdy narodni strana se citila ohrolena samST mi sokoly, to ptigo z vyMi. instance sokolske nafizeni, to kaZdS7 sokol, kterY chce volit delnickeho kandidata, to jest ze Sokola vyloueen. Oni si myslili, to nage sokoliky tim zastra gi a Se jim pomohou k viterstvi, ale udelali velikou chybu. Ja site nevim, jak to Visobilo v jinSreh okrskach, ale u nas na Ostraysku to spAsobilo moony rozruch, kter$ yam, caul V

stieciu, dne 1. sail 1937, dargich tadcich verne podat. Ja jsem prave pees tu ru gnou dobu kolportoval vgecky delnieke easopisy a mezi nimi teS nekolik eisel Pratskeho deniku "Pra y° Lidu", na kterem na pr y -nistraceobyl .TSpHroznagei jsem kaideho elena na to upozornil a zaroveri kaScleho zval na veder do schrize, ze budeme o torn jednat, abychom byli peipraveni, az ti nag i sokolici se k nam peihrnou. To kdy jsme se segli a prase o torn rokovali, peihrnulo se do schrize asi tucet sokolri a ten na g hrdina Tonik nam peednes1 Salobu, Se jsou ze Sokola vyloueeni a Se by radi cvieili v Sokolu zas a chteji bYti dobrYmi vlastenci dab, jente svoje socialni ptesvedeeni za to neprodaji a Sada' nas, abychom se jich ujali a jim poradili, jak se maji middle zachoVat. To2 jsme je vybidli, aby se posadili, Se o tom prave jedname a Se take pH tom uslyei, co se s nimi stane. ToS jsme se usnesli, Se nag delnicky vzdelavaci spolek ketime na delnickou telocvienou jednotu a cele spolkove jmeni Se venujeme mladdi na poteebne naeadi a na pei gti den v nedeli Se bude ustavujici schrize D. T. J. To bych vam, mill bratei a sestry peal videt, tu radost tech sokolikii, a ten nag Tonik se radosti tak rozjafil, Se nam po to schrizi zadal svoje akrobaticke kousky krasne peedvadet. Pak nam krasnYmi slovy nag Tonik za vgechny podekoval a s veelYmi slovy "at' Siji miadi sokolici!" jsme se rozeeli.

To2 peieti den nage ujednani stalo se skutkem a ride Tonik, rozeny Nemec, ale jiz tenkrat nY a dobrY Cech, byl zvolen prvnim natelnikem. Peielo potom jeete vice tech mladYch sokolikri k nem, kteti asi za tYden po ustaveni zadali cvidit a za vridcovstvi na geho Tonika D. T. J. rostla, rok od roku mohutnela, a prave letos je tomu 30 let, kdy vstoupila v Sivot a vYsledek prate jest jenom v na gi vesnici pees tisic dinnych elenti obeli° pohlavi a asi tolik nebo jette vice peispivajicich. Maji svoji vlastni telocvidnu, to jest syrij delnickY dum, kterY ma cenu pees milion korun. Co mne nejvice peekvapilo je, ze ti vridei vlastenci, veteinou uditelstvo, ted' posledni dobou, az na male vYjimky, piigli za nimi a uei tu delnickou ekolni a dortstajici mladeS rriznym hram, hudbe, zpevu a tez jim ptedna gi rrizne pouene ptedna gky. Teebas nemohu bYt pH tom osobne, ale mam radost, Se jsem byl kdysi jejich prilkopnikem a zaklaciajicim elenem a jsem hrdY, ze jich mohu vekejne pochvalit.

No a ted' budete asi zveclavi, co se stalo s tim malYm Neemeekem, nagim Tonikem za tech 30 let. To2 yam povim o nem jen to, co vim. Ja, asi etvrty rok po ustaveni se D. T. J. odjel jsem do Texasu. Tonik jegte tenkrat byl nadelnikem v nagi vesnici a ostatni, co o nem budu psat, bude z dopisu meho bratra. Ta brzo po mem odjezdu se Tonik pry kdesi ztratil a SadnY o nem nevedel. Jedni povidali, Se je v Americe a jini zas jinde. Jen nekolik jeho drivernYch peatel vedelo kde se toula, a kdy pei gel zpatky, tot za nekolik mktu byl ustanoven nadelnikem ceMho svazu D. T. J. To se stalo v Toni na jaie a mel take slibeno, Se povede ty vybrane borce do Ameriky na Delnickou olympiadu do Clevelandu. Proto jsem se tak te gil Toni na tu slavnost v Dallas, neb slibil mernu bratru, Se do Dallas se syYmi borci jiste pojede, ale sklaplo jemu i mne, neb v posledni chvili to odvolali a poslali stareho naeelnika Mrazka a on dostal rozkaz, Se se ma prave v ten Cas stehovat s rodinou do Prahy. Ta jen tim padem borci do Dallas nepeijeli, peijel jen sam Frantieek Soukup. No ale ja se zas te gim, Se naeeho Tonika jegte uvidim, jestli totiS se doSiju roku 1940, kdy se bude odbYvat svetova olympiada v Praze, Se tam pojedu a Se ho uvidim v cele jeho slave a poteasu jeho pravici. Je gte toto peani mam, uvidet jej, svoji rodinu, me mile stare kamarady a pak u2 budu klidnY a spokojen at do sve smrti — Amen.

Zajiste bratei a sestry uznate, to jsem tuto bajku nepsal k vuli chvale naeich borer, ale pigi to ku povzbuzeni naei texaske mladeSe a teS jejich rodieri neb vidim, to se ta naee eeskoslovenska kocabka zadina, uz pomalu potapet a ja pevne doufam, ze my stall Moravane v Texasu jegte dlouhou dobu vydrSime nad votou a nedame mladeSi utonout a Se yydr2ime do posledniho mute, jako na gi predkove na torn 1Vlorayskdzu pelt. A vy 4e4t1 bug/ date sand a

pak se nemusime hadat, jestli ma bSrt Vestnik deskS7 nebo anglickY. JeSte bych ps5,1 dale, ale vidim Se bratr redaktor bere zas nriSky, tot radeji koneim s ptanim mnoha zdaru vgem dobrYm Oecb.rim a zristavam vSdy vas start' beelak, Simon Janeeka.

Yoakum, Texas, dne 29. srpna. Add Vlastenec els. 45. ve .spojeni s Nidem Texasky Mir, 'Cis. 10, budou peigti nedeli, dne 5. zaki oslavovati 40 lete trvani Jednoty SPJST ye velke sini Vlastenec Hall asi 9 mil z Yoakum. Je pHpraven teenickY a hudebni program. Dopoledne bude uvadeni novS7ch eekatelti, pak bude abed a odpoledne bude i'eeneni a koncert Ceske kapely. Veder veselice 1)11 Ceske hudbe. Bude-li pane podasi, ceekava, se velka, naveteva.

Posledni tYden jsem konal cestu do Fredricksburgu, nejstareiho to nemeckeho mesta v Texasu. Uslyei se tam nernecka tee veude — na ulici, v obchodech a na "korthausu. Seal jsem v eerifovu office, zazvonil telefon a rif Sadal za odpueteni, Se musi mluviti nemecky. Cesta tam je pies velke kopce porostlymi cedry a jinYmi stromy a toei se sem a tam a elovek uvidi tak mnoho peirodni kre.sy. Mel jsem se tam &bee, kaldY ku nine byl vlidnY as advolcaty jsem jedl velkou vedeti.

Dosud je zde odlinovano 1500 balikti nove baviny.

Emil J. Motis.

Rad Prapor Magnolia Cis. 65.

Mill bratei a sestry!

Bylo nine naHzeno bratrem predsedou, abych y am oznamila, Se schuzi budeme konat druhou nedeli na misto prvni nedeli jak to bSrva,. Tak se vgchni dostavte do schaze druhou nedeli, 12. zati ve d ye hodiny odpoledne.

S pozdravem, Mrs. Ed. Balcar, taj.

Rad Bratei Svcbody els. 67.

Schulenburg, Tex. Cteni bratti a sestry!

Na vectimost yam davam, Se nas rad Cis. 67, bude pceadat schrizi v nedeli 5. zati ye 2 hodiny po poledni. Tak bratei a sestry; umirite si, Se se veichni dostavite a sve povinnosti zapravite, neb je to jen etyki krat do roka, co se schrize odbYvaji a letos je ten krop piece jen lepei net byl pa jinni roky, a je to naei povinnosti hledet, aby na g tad rrozkvet. A to jinak se nestane, neS budeme-li na ge schrize navetevovat a sve povinnosti radi zapravovat.

Tak vas jeete jeden krat veecky vybizim, abyste se v hojnem poetu do to schrize dostavili.

Tak na zdar nagi schrizi!

S rictou, Louis Dybala, taj.

Rid Ilvezda Mladeie Cis. 102.

Cteni bratei a sestry!

Timto vas uvedomuji, abyste se veichni dostavili do ptieti schtize, ktera bude pokadana v nedeli 5. zaki o jedne hodin y odpoledne, neb budeme miti drileSite jednani a hlasovani ohledne to nemocenske podpory a z yldete ti Cleni, kteti se dali zapsat hned minulY mesic do toho nemocenskeho odboru, jestli nyni s tim souhlasite, tak jak to Hlavni teadovna uvetejnila ye Vestniku ze dne 11. a 18. srpna.

A ti Cleni, kteki se nebudoU moci dostavit do schrize, • at' poelou listek na br. teetniho neb br. tajemnika co nejcifive, aby to br. tajemnik mohl odeslat na Hlavni teadovnu do 30. zaki.

A take ty eleny uvedomuji, kteki jsou s poplatky hodne pozadu, aby se pei gli vyrovnat do ptieti schrize, a kterY tak neueini, tak budeme nuceni jednat die stanov, jak nakizuje Hlava IX., elanek 44.

Tak cteni bratti a sestry, nezapomerite na Ptet i nedeli 5. zail a dostavte se v poetu co nejveteim.

S bratrskYm pozdravem, Raymond M. Machu, rieetni.

MuS a Sena, kteei nejsou spojeni myelenkou a v myelence, neSiji spolu vribec. Ale maji-li jedinou spoleenou duk, at' je potke. eokoli, nic RAlena Svobodove.... je nernMe rozvesti.

Ve sttedu, dne 1. zati 1937.

EER mutstva do potapeeskeho kursu raVkouske mariny byl neobydejne ptisnY. Rozdil mezi potapeeskou vYzbroji pied tkiceti lety a dneSni je asi tY2 jako mezi prvni Stephensonovou lokomotivou a Slovenskou strelou. Medena, koule s tkemi okenky a zvettovacimi skly, hadice na vzduch a provaz, na kterem byl potaped ptivazan, spoutten a vytahOvan. D ye kapsy v gumovern obleku a za pasem kratkY flirt, to pro vtechny ptipady. To bylo vge. 26,dne elektricke svetlo, telefony, stkelne zbrane nebo vzduchove tornistry bez ptivodni vzduchove hadice. JedinYm dorozumivacim prosttedkem byla signalovo, tina, jeji jeden konec drtel potapee pod vodou a druhY konec mit na palube nebo ve elunu. Kratkym a dlouhYnf trhnutim vytkubavali Morseovy znaelry.

NejdOletitejti signal byl S 0 S signal v nebezpeel tkikrat rychle tkubnuti za sebou, to kolega na palube veal, to to kolegu dole mezi traloky mac nebavi ate by se rad a pokud motno rychle dostal z jejich neptijemne spoleenosti.

V potapedskem kursu, kterY trval devet meneptichazeli traloci zatim v Ovahu; napked se 'tad potapeli jen na sucho — totia jen teoreticky; oblekat, svlekat, clYchat v uzavtene helme a podobne. Meli na sobe asi devatero obleeke jako cibule. Na nahe Vela pkiSlo hedvabne kombine, ktere nebylo riltove a take namelo za &el vyzdvihnout telesne vnady mokskeho tulene, nYbrt bylo voleno proto, to ptilehalo tesne na Vela a snaze snatelo vnejti tiak vody.

Na kombine se oblekalo pak z tehot ditvodu jeSte dalti pradlo, tluste, tenke, vinene a naposled slim, gumovY oblek, na kterY se ptitroubovala medena, helma. Nyni zaeala vnejti Aprava potapeeskeho smokingu. Perka s °lover-47mi podetvemi — jedno vakilo sedm kil, na zada take, vzduchova tornistra a na prsa srdielco, ktere rovnet nebylo taclnYm tahsmanem proti eventualnim mokskYm stratidltm, nybrt tvotilo nezbytnou ptitet, aby se potaped udftel na dne motskem. Srdidko vatilo 14 kg.

Pak ptitlo uvazovani, troubovani vzduchove hadice na vzduchovou tornistru, z ktere vedla Ozka gumovy trubieka prima do fist potapeee a koneila dumlikem, jejt nesmel potaped pod vodou pustit 2 fist, jinak bylo zle. Tuto vnejti Opravu museli dokoneit ut druzi, obleknutY ye skafandru by toho jit nedokazal, byl chuclak celY spocenY, net se nastehoval jen do pradla.

A naposled, kdy2 ut bylo vtechno namontova, no, bylo zatroubovano pkedni okenko helmy, ktere se troubovalo z vendi. Tim byl mladenec neprodytne uzavi-en, a ted' dva kolegove do neho pumpovali vzduch pumpou, ktera, vypadala jako stkikaelca venkovskYch hasicu. Instruktor kontroloval tlakovY manametr, jent musel bYt udrtovan stale na stejne vYti, a mladenec ve skafandru si musil zvykat na dYchani. Nebylo to tak lehke, mit cumel v iistech, vydechovat nosem a potit se pki tom jako keznickY hafan.

2adnS7 potapee nezapomene na chvili, kdy se prune potopil — prove tak jako tadnY bankrotat. Casem si vtak zvyknou oba. Potapeeske temeslo vytadovalo celYch chlapt s pevnYmi nervy a silne telesne konstrukce. Byli vybirani pouze z dobrovolnikii, bylo mezi nimi tat hodne ‘0 edit. Krajani jim netekli jinak net' "Anka — potop se!" Chci yam nakreslit nekolik obra,z1ct ze tivota starYch deskYch namotnikupotapeeit, jak Sidili cisate pana.

Je jarni letni den v puljskem ptistavu a od mola "Belona" odrati velkY dvanactiveslovY &um Je pinY hadic, pump, schildku, provazy, potapeaskych oblekti a narnotniku. Je to potapeeskY clan, miri za proviantni molo do male zatoky a pkistava u boje, kterou pled nekolika dny opustil start' "Tygr". U boje je ptivazan malt' "kolpinie" (plochY uhelny pram) a potapeeskY elun se k nemu pkivazuje.

Potapeei maji jiti na dno a hledat tam "panetle" (petikilove uhelne brikety), ktere psi nalod'ovani na "Tygra" spadly do mote, nebo tam byly spravnYmi narnotniky prima hozeny, jen tak z legrace, dole., se to snadneji hazi net nahoru, a potom to tolik neprati. Nejde ani tak o to uhli, vtdyt' nat,ote je ho pinY arsenal, je to spite cvieeni, aby si potapeei trochu protahli svoje line kostry. MalYm jetabem spusti se ke dnu proutenY kok zatetkanY olovenou pkiteti, a potapeei do neho sbiraji panetle, kdyt je kot pinY, vytahne se nahoru, vyprazdni a znovu

VESTNIK

Potapeei ulejvao.

Napsal J.,Skaba. spusti. Potapedi dole na dne jsou oproti kaleOm ye elunu ve vYhocle v trojim smeru. Za pr.; ye: neni na ne videt, za druhe: za katde etvrt hodiny pod vodou maji 50 haletu pkiplatku, cot se rovna, ptesne dvema litrum praveho sanskeho vina, a za tketi: to na ne dole neprti.

Tim se vysvetluje, prod stall tuleni si kikaji mezi sebou, to si skoei do mote pro dva litry vina. S tim skakanim se to name° brat tak doslovne, nebot' obleknutY potapee na suchu byl nemotornY jako novorozene ktzle, nemohl se taktka hnout z mista, museli ho vodit, strkat a kdy lezl pkes okraj elunu, museli mu spouttet nohy. Pak se poutti satOdic-a a druhY potapee v dlunu jednou rukou ho spoutti do mote a v druhe ruce drti signalovou tritru, ostatni mutstvo obsluhuje pumpy a hadice a je ptipraveno na dalti rozkazy.

Pod vodou je Mutka a drti ho S' afakik — kousek dale se spoutti Svoboda a drti ho Hanak.

Hanak se jmenuje a Hanak je — pkimo od Holomoca a ma ve zvyku kikat "Tot jen do teho kezat!" Hanak se S. afatikem drti provazy i signalove tinny v ruce a pozoruji vzduchove bublinky, derouci se na hladinu. To je spottebovanY vzduch potapeeri, ktery unika z tornister ventilem, a tent nahote naznaeuje ptesne mist°, na kterem potapedi na dne jsou. Kdyt se zda, to potapeei dole nedavaji tadne signaly, tu sami podle ptedpisu davaji signal: "Co dela§ dole?"

Net Mutka se Svobodou vlezli pod vodu, vsadili se ka2dY o ty dva litry vina, to si to dole rozdaji. Za malou chvili citi Hanak tkubnuti — odpovida a kika, Safatikovi: "Sakramenske chlapy — veil tam vlezli a jit se ptajou, kolik je hodin — jot tam nesou ani litr dlouho — jen do teho tezat!" 8afatik se nyni tat bavi prostikednictvim trifiry s Mutkou pod vodou a hlasi Hanakovi: "Tak ut maji kolik piny a ted' se do toho daji, mam mu drtet paled!" "Tot tedy — ja, ut bych pil", odpovicla, Hanak a za chvili Was': "Tot Svoboda veklada, to Mutka cigani — udelal pre dvakrat tti tostke, ale bele pre to jen Aterke!" — "To mat jedno — at' udelal testke nebo desitke — hlavni vac, to budem pit 1 " smeje se 8afaiik.

Staki potapeei hrali nekdy pod vodou kostky nebo si udelali plechove karty a mazali na dne motskem lizanY mariat a rybieky jim zveclave kibicovaly. Uhli nepospichalo a byla to fadni prace — pki mariati aspori das ubihal, slo jen o to, jak proklackovat pal hodiny pod vodou a pak brat ptiplatky.

Hanak se bavi s 8afatikem, a nepozoruji, to chistojnik doeetl noviny, nahle stoji pik ed nimi, bere Safatikovi signalni triiiru z ruky a dava sam znameni: "Co tam dole delat?" Dostava odpovecl', vyvali oei, a znovu tat odpoved' — tu zaene proklinat, trha zutive tritrou a natizuje oba dva hned vytahnout a sofort zavkit.

Slo jen o male nedorozumeni, Mutka totit na jeho otazku odpovedel jedinYm slovem ktere znadi — no, vtak ut vite, co. Domnival se, to Antrim drti kolega 8afatik, a on to pan podporudik. Handl< chce honem varovat Svobodu, ale ut je pozde.

Potapedi jsou rychle vytahovani a jejich helmy se objevi nad hladinou, chytaji se okraje schudkU. — Prvni vac, okamtite odtroubovat ptedni okenko, aby potapee mohl podat hlateni a dychat derstvY vzduch. Pak je teprve tahaji pies okraj do elunu.

Dtstojnik nedekal, at je vytahnou do elunu, a spustil bandurskou hned. Konen° to, to se vi, v areste.

Bylo to v asijskern ptistavu 6emulpo, kdyt Mutka a 8afailk dostali rozkaz, aby sli pod vodu hledat gavli kadeta, syna uherskeho grefa, ktera, mu spadla, s "falrepu" (lodnich schOdkO) do mote. V ptistave kotvila americka, eskadra a jeji velitel slavil nejaky svatek, potadal na palube sveho ktitniku nejakY malt' kanketieek a pozval k nemu tat celY 'Stab rakouskeho niku "Franc Josef" i s muzikou. Franc Josef mel muzikbandu asi dvacet mutt. a od hudebnika at po kapelnika pana Blatka sam tech.

StarY Blatek byl Virtuosem v nadava,ni a na,

Strana 9. delo. Kapitan Bublay se jim vtude chlubil a deska muzika musela bYt pti katclem dinskem posviceni, jente Bublay kikal- se to je — esterajchite muzik.

Navrat z banketu na lad' byl normalni, at thno, dirstojnici byli v povznesene nalade a muzikanti byli opili, jak toho litera zakona vytaduje. Kadet-grof vylezal na falrep, heligon okolo krku a v heligonu pino lahvi whisky — heligonista mel na hlave kadetovou depici a jen jednu botu a Es-trumpetista si zouval na falrepu obe. At na tu tavli a es-trumpetu nespadlo ut do mote nic a profous nikoho neodvadel do basy.

Kdyt kadet vystkizlivel, shanel potapeee, kteki ve sve komoke mazali mariat. Savle byla dar s nejakYm venovanim od sameho Atily a mimo obvykle potapeeske pkiplatky koukala z toho i mimotadna giofska, odmena. Es-trumpeta byla, erarni. Chyba byla, to nikdo si v opici nevzpomnel a nehodil hned po maleru plovak do vody se teleznou ptiteti. Lod' uvazand pouze na jedno baji stometrovYm lanem se tool, pkilivem, odlivem, vetrem a tak opisuje krasnY po lamer.

Mutka se 8afakikem vane pokyvuji a pokud to disciplina dovoluje, drbaji se za utima. Zmeki si hloubku mote, neco ptes dvacet metre -to by tlo, do hloubky 35 metre potapee musi, potom mirk, ale nemusi. Jsou sami dva potapeci na celem "Frantovi" a skoro pal roku nebyli jit pod vodou — posledne to bylo ye Woosunku v Usti Jansekianu (Lute keky) a Sanhaje. Kadet slibuje odmenu — tak ze pry mu ji ureite najdou, adkoli nemaji plovak na vocle a tavli budou muset hledat hodne dlouho — ale najdou ji.

Musi platit, at bude hrbatej!" ark konstantuje Mutka, a jdou si sehnat nejake mutstvo do elunu, jsou oba poddristojniky a mohou si vybrat. Poeasi je pane, tadne houpani, Mutka leze prvni pod vodu. Ostatni se sttidaji u pumpy, kouti, bavi se — i v tine je nekdy krisne. 8afakik drti triftru a provaz v ruce, pozoruje bublinky a naznaeuje Mutkovi ptiblitne smer.. Mutka se pomalu toura pa dne motskem kuptedu a veslati s elunem za nim. Pak dava Mutka signal — chce nahoru. 8afaiik mu od troubuje okenko a Mutka vesele void: "Kluci, ut je to dobrY — natel jsem to, tavla je zapichnuta v bahne jako vidle v hnoji a es-trumpetu jsem ptivazal na ni — vemte si honem paj lung — abysme to potom nemusili znova dlouho hledat.

"Jetitmarjo,, pitomci — ne tak okate!" — vo8afatik na posadku elunu, ktera po MutkovYch slovech vstavala a zaeala ukazovat do pkedu i dozadu -demi smery. Kadet s falrepu vola megafonem: "Ciun ahoi — vos is?" afakik si dela megafon z dlani a vola: "Lod' ahoi — poslutne hiasim pane kadet to — nix!" -"Ahoi — hledat dal!" vola kadet, stavi megafon a jde do jidelny.

Mutka se gafakikem hiedaji tavli s es-trumpetou jit tteti den, pill hodiny leze do vody Mutka a pak hodiny Safakik. Dohodli se, to budou hledat tavli s es-trumpetou tYden, krajani v elunu navrhuji etrnact dni, po ptipade i dale — at jako bude poeasi. Podet hodin pod vodou utetene vzrusta a s nim Omerne poeet propitYch bond v lodni kantine, a pak ptitel rozkaz, to Franc Josef ma pokradovat ptitti den ve svent eundru DalnYm VYchodem. Kadet jest zoufalY — co tomu fekne jeho maminka, at se vrati bez parnatne tavle — aspori kdyby bylo zas nejake boxerske povstani, mohl by to v torn rumlu, jak si to hnal, gavli nekde ztratil, mama by pro tohle mela pochopeni, estrumpetu vezmi 'dart, to je erarni, a pak — mama rozumi stejne starou baelcoru, co je to estrumpeta. Kadet posledni den leze sam do elunu, zvytuje odmenu.

K veeeru dava Mutka signal a gafaiik radostne kadetovi oznamuje, to kolega 1VIntka koneene natel tavli i s es-trumpetou. "Huraaa!" ktiei radostne kadet, "ftechno, co dneska vypij ete, platim ja!"

Mutka laze z vody, tavli drti v ruce a na tavli je portepem ptivazana es-trumpeta. Pravda — bylo to cele umazane od bahna a kadethy pucflek &el tavli dva dny a es-trumpetista trumpetu tti — a to si ji le ge Mush' nechat y kotel0 protahnout parou.

Strana 10.

V2STNIK

BOZENA NEMCOVA:

BABICKA Obrazy z venkovskeho Mvota.

STEM se ta povidka velice libila, a od to D doby, co jim start. ovdak ji povidal, mely hrad i luka vet gi pro ne zajimavost.

"A jak se to tam jmenuje, co ten kostelieek je, babitko?" ptal se Vilim.

"To je na Bouglne. Da-li nam Panbilh zdravi, take se tam jednou podivame, aZ tam bude pout'," •ekla babidka.

"A co se tam stalo, babieko?" ptala se Adelka, ktera by byla babidku poslouchala od rana do veeera.

"Zazrak se tam stal. Nevite jiz, jak to jednou Vora povidala?"

"Nevime uz nic. Povldejte vy nam to, pane vas prosime," g kemraly deti a babidka nedala se dlouho prosit.

"Tedy sednete hezky na lavici a nevyhYbejte se mi z okna, at' neptepadnete dolt a nesrazite vaz."

"Za timto vrchem a temi lesy jsou vesnice Turyii, Litobot, Slatina, Meeov a Boutin; ty vgechny pied davnYmi easy patfily jednomu ryttri, kterY se jmenoval TurynskY a na Turyni v hradu svem bydlel. Pan ten mel pani a jedinou dceru g ku, hezkou diveinku, ale bohu2e1 byla hlucha, i nema, z deho2 bylo rodieum velIL*

Jedenkrate prochazela se pc) hradu ta holeidka, a tu si usmyslila podivat se, co delaji ti mall berankove v Bou ginskem dvorci a jak as vyrostli od to doby, co je nevidela. — Musim y am •ci, ze tenkrate jests ten kostelleek tu nebyl, ani vesnice, jen dvorec tu byl, v nemt deled' bydlela Turynskeho pana a kde se chovala jeho stada. Kolem dokola byl samY les a ✓ lese mnoho divoke zvete.

Dcerutka 'Turynska byla kolikrate ye dvorci, ale to jela 00- s otcem; myslila blahova, 2e kdy2 se tam rozbehne, take hned tam bude. Ma tedy, Ma, kam ji odi vedly; myslila, testa jako testa, byla jests mlada, nerozumna, jako jste vy.ty2 ale dlouho ut Ma a jests bilY dvtr nevidela, zaeinalo ji bYti ouzko; napadlo ji teprv, co tekne otec a matka, 2e utekla ze zamku, dostala strach a vratila se nazpet. Ale kdy2 je novek ye strachu, lehko se pomate, dokonce takove dite. Spletla si holCina cestu a neptichazela ani domil ani do dvorce, dostala se do husteho lesa, kde nebylo ani stopy ani svetla. Tepry poznala, 2e zabloudila!

Mu2ete si myslit jak ji bylo! — Vain by ale piece tak zle nebylo, mate sluch a mluv, Ceho devdatko nemelo. Baiala ye zmatku kti2 na kilt a tim vice se pletla. Na konec i tizeii a hlad ji trapil, nohy ji take bolely, ale to vte nebylo tak hrozne jako strach, kter3i melo devde pied nod a zlou zveti, a ouzkost, ktera ji ze se otec a matka na ni hnevat budou. Ustraena, uplakana octla se najednou u studanky; dychtive klekla si k ni a napila se: kdy2 se pak okolo sebe ohledla, videla d ye utlapane cestidky. Ale nevedela, kterou se dat, u2 ji blouptestratilo a naudilo, 2e nevede ka2da ce• stidka k domovu. Tu si vzpomela, ze jeji matka, kdyi v strachu a tzkosti je, vkly do sve komurky jde a se modli: i klekla tedy na zem holdinka a modlila se, aby ji Panlath vyvedl z lesa.

I slyti najednou divnY zvuk, hudelo a znelo ji v utich vic a vie, jasnej a jasneji, devde nevedelo, co se to s ni deje, jako to jsou zvuky; zadala se strachy ttast a plakat, chtela utikat — a tu, hle! be21 k ni z lesa po cestiece bile, ovce, za ni druha, tteti, dtvrta, pate, a testa, a vice jich, v2dy vice, as je u studanky dale stado.

Kazda ovce mela na krku zvonec, ty zvonce zvoni a devoitko je slyti To jsou ovce otcovy tu bezi ovdakilv bilY pes — a tu ptichazi Barta oveak, a deveatko vykkikne "Barto"! a bezi k nemu. Zaradoval se Barta, kdy2 2e sleona mluvi a slygi, vzal ji do name' a pospichal k dvorci, od neho2 nebyli daleko vzdaleni. Byla tam pani Turynska, v gecka sklICena; nevedeli, kam se jim dcerka nahle z hradu byla podela a co se s ni stalo. Rozeslali po lese kde

koho, otec take hiedal, a pani Cekala v Weal dvofe. MfiZete si myslit, jakou radost ta maminka melt, kdy2 ji Barta dceru ptinesl, a ke vgemu tomu jests uzdravenon. Kdy2 se i otec vratil a dcera jim v gecko povedela, uminili si rodiee, ze u to studanky na podekovani Bohu, vystavi kostelidek. A to take udelali. Ten kostelidek, co tamto vidite, je ten samY a ta studanka u neho ta same, studanka, u niZ devee pilo a se modlilo a zde v tech lesich bloudilo.

Ale devatko uz davno, davnidko umfelo, pan TurynskY umfel i pani Turynska, a Barta umfel a zo.mek na Turyni je zboten."

"A kam pfigly ovce a pes?" ptal se Vilim.

"Inu, pes pogel, stare ovce zkapaly, mlade vyrostly mely zase beranky. A tak to na torn svete chodi, mile deti, jeden zajde, druhy phjde."

Deti obratily zraky do tdoli, videly v mysli rytife jezdit, devdatko bloudit — a tu hle! najednou vyjizdi z lesa pani na krasnem koni, jedouc tdolim dolt, za ni podkoni. Pani ma tmavY kabatek, dlouha hneda sukne visi ji pies ttemeny dolt, na hlave Cerny kloboudek, od neho2 vlaje zelenY zavoj okolo havranich kadefi.

"Babieko, babieko, rytikka,podivej se!" vykfikly deti.

"I co yam napada, cot' jsou nejake rytifky?

To je pani knekia," fekla babidka, podivajic se z okna dolt.

Deli se skoro mrzely, ze to nebyla rytifka, jak si ony myslily.

"Pani kneZna jede k nam nohoru!" volali vgichni.

"Kdo vi, co vidite; jak by sem kali vylezl," tekla babieka.

"Opravdu, Orland leze jako kodka; jen se podivej!" volal Jan. "Dej mi pokoj, ani videt to nechci. Ty vrchnosti maji divna vyraZeni, povidala si babieka, zdrZujic deti, aby se nevyhYbaly z okna.

Netrvalo to dlouho, kneZna byla nahote. Lehce svezla se s kone, hodila dlouhou sukni pies rams a vela do altanku.

Babidka vstala, uctive ji vitajic. "To je rodina Progkovic?" ptala se kneZna, pfehlednouc tvaIe dltek.

"Ano, milostive, pan!, jest," odpovedela babidka.

"Tys jiste jejich babieka?"

"Jsem, milostiva pan!, matka jich matky."

"MtZeg miti radost, mag to zdrava vnoudata.

Jestli pak ale vy, deti, poslouchate babidku?" ptala se kneZna deti, ktere s ni oka nespou gtely. Na jeji otazku sklopily deti oCi, geptajice: "Poslouchame."

"No, ujde to s nimi; nekdy ovgem — ale co vklyt' jsme my take lepgi nebyly," fekla babidka.

Knana se usmala, vidouc stat na lavici ko` leek jahod, ptala se, kde jich deti nasbiraly.

S Babiela hned pobidla Barunku, itouc: "Jdi, devedko, podej milostive kneZne. Jsou eerstve, deti je po tests nasbiraly, snad piljdou milostiye pani k chuti. Kdyg jsem mlada byla, take jsem to ovoce rada jidala, ale co mi deck° umfelo, nevzala jsem Zadnou do fist."

"A prod?" ptala se knelna, berouc od Barunky kogidek s jahodami.

"To je tak mezi narni, milostiva, pan!, jak umfe matte dite, neji do svateho Jana Kititele ani ticegne ani jahody. To pry chodi Panna Maria po nebi a rozdava, to ovoce tern malYm ditkam. Ktereho ditete matka ale zdrZenliva nebyla a od toho ovoce jedla, tomu fekne Panna Maria: "Vidig , holatko, na tebe se mak) dostalo, matka ti to snedla." Proto se zdrZujou matky od poZiti toho ovoce. No, a kdy2 se zdr21 do Jana, zdrti se po Jane taky," doslovila babidka.

Knezna drZela v prstech jahodu, sladkou, Cervenou, jako jeji krasnY ret, ale pH babiddine fedi poloZila ji mimovolne nazpet do kogiku kkouc: "Nemohu nyni jist, a vy ditky, nemely byste nideho na cestu."

"I to nic nedela, pani knelno; jen jezte, anebo si je vezmete domt i s ko gikem, my si nasbirame jinYch," rychie namitla Barunka, odstrkujic podavanY ji kogidek.

"Pfijimam tedy 'OA darek," fekla kneZna, u:smivajic se prostosrdednemu deveeti, "zitra ale piljd'te si pro kogieek do zamku a babidku vedle s sebou, rozumite."

Ve sttedu, dne 1. za i 1937.

"Pfijdeme, ptijdeme," pfisveddily deft prase tak, jako to delaly, kdy2 je zvala panimama do mlYna. Babidka chtela cosi namitat, ale u't nebylo platno nic, kneena zlehka babiece se uklonila, usmala se na deti a z altanu vystoupild. Kogik podavgi podkonimu, vyhoupla se na Orlanda a zmizela mezi stromovim jako krasne zjeveni.

"Babieko, ja se te gim do zamku! Tatinek 2e tam ma pani kne2na krasne obrazy," tekla Barunka. ' "A je pry tam papou gek, a ten mluvi. Poekejte, babieko, to se podivite!" zvolal Jan, tleskaje si do rukou.

Maid, Adelka se podivala po sobs a povidala babiece: "To si nenecham tyhle gaty, vid'te ne, babidko?"

"I pro pana krale, v2dyt' pak jsem si toho deveete ani nevgimla. Ty jsi krasne,, co jsi delala?" kei2ovala se babidka, vidouc, jak je deuce zmazane.

"Ja, za to nemohu, Jan mne streil, upadla jsem do jahod," omlouvala se malinka.

"Vy dva se jen koekujete valy. To si pani kne2na pomyslila o vas eistou vac, eckne, ze jste diblici. Ted' ale pojd'te, at' pkijdeme k myslivcoviim. To varn ale povidam, vy chlapci, budete-li zase dovadet, jako to delavate, nevezmu vas vicekrat sebou," peikazovala babieka.

"My budeme hodni, babiako," ujigeovali chlapci.

"Uvidime!" povidala si bableka, krakjic za detmi lesnim chodnikem k rnyslivne.

Negly daleko a octily se mezi listnat3im stromovim skrze ne2 vldely bily dvorec a myslivnu peed sebou. Peed stavenim bylo prostranstvi zelene, ohra2ene, posazene lipami a ka gtany, pod nimi bylo nekolik lavidek a stolid]. v zemi upevnenYch. Po trave prochazeli se pavi, o nich'2 babieka k maji andelske peel, d'abelskSr kilk a ziodejskST krok, hejno kropenatYch, krhavYch perlin a bill kralici sedeli v trail& stfihall ugima, na kaklY hiuk bojacne se rozprchnuvge. Pekna srna s dervenYm obojkern leZela na zapraZi a nekolik pst toul.alo se po dvoke.

Sotva ze na ne deti krikly, radostne zagtekli, peiskakali k detem, zadali do kruhu behat a div je samou radosti na zem nepovalili. Take srna na zavoiani Adeleino pei gla a sv3im modr3-rm okem tak mile na deveatko hledela, jakoby chtela: "Ach, tys to, co mne dobra sousta novitam ter Adelka ji to musila na odich videt, protok honem do kapsieky sahla a kousek 2emle srna podala, kterou tato vzala, be2ic pak za devdatkem.

"Co vas vgickni vgudy berou, vy roto!" volal odkudsi hlas, a za chvili vy gel z komory myslivec v lehkem zelenem kabatu, domaei depieku na hlave. "I tot' jsou mill hostel" zvolal, vida babieku, "vitame — jen dal . . . Hektore, Diano, Amino, piljdete! Vklyt' neni sveho slova slyget!" obotil se na psy.

Babieka vela do staveni, nad jeho vchodern byly velike jeleni parohy. V sini viselo nekolik pugek, ale hodne vysoko, aby jich dite dosahnouti nemohlo. Babieka se velmi bala pu g -ky,id'2nabtelkysjipanmslivec smal, fikala: "Kdo2 mute Veda, co se stane? Oert nespi!" — "Pravda!" kikal mysiivec, dopustl, i motyka spusti." l3abiaka odpustila panu myslivci, kdy2 ji zaCaste pogkadlil, jen kdy2 nebral v jeji peitomnosti jmeno bo2i nadarmo a kdy2 neklel; to babieka,nemohla slyget, hned si ugi zacpala, i-kouc: "No, nad je poteeba, ta nevymachana huba — aby elovek po vas vykropil " Pan myslivec mel babieku rad a proto se pied ni mel na pozoru, aby nezavadil o Certa, kter3"7, jak on kikal, mane do feel se mu plate.

"A kde mate pani kmotru?" ptala se babieka, kdy2 vegli do svetnice a nikoho tam nebylo.

"Jen se posad'te, hned ji zavolarn; to vite, ona vZdy jen jako kvoena me'zi kuraty se batoli," fekl myslivec, jda zavolat e,nu.

Chlapci se postavili u ski ns, v se leskly pugky a lovecke note, deveota hl-ala se smou, ktera s nimi do pokoje babi:,ka ale peehiednouc jednlm pohledem ce1S7 ten privetiv3i, eiste usporadanS7 pokoj, povidala "To je pravda, at' sem elovek prijde ye svwtek nebo v P4tek, v2dy je vS'eeko jako sklo," a kdy2 ji paWokradovani.)

Ve sti'edu, dne 1. zaki 193'1.

VESTNiK

Uryvky z leskoslovensk5Tch ciejin.

Krajem dvoiaohaor

0

V. Salivar.

PRIBYSLAVE nebo ze stanice des. Siondcrf neni daleko k 2itkove innrtnimu poll, uprostied nebot zveda se vysoka a z daleka viditelna mohyla, postavena r. 1874 ze tulo vYch kvadrfl, u.kondena na vrcholu kalichem, symbolem husitskeho hnuti za pravdu a svobodu. Do spodni easti mohyly vsazeny kameny z rfanych mist a rilz. spolkd a mast. IfY ge na obvodu kutele v kvadrech vyryta mista bitev 2itkovYch od r. 1419 at do 1424: Praha, Plzen, 2itkov, Sudomef, Vodriany, Prachatice, BeneS'ov, Votice, Sedlec, itidany, 2atec, Beroun, Chrudim, Tachov, Rokycany, Dobfi g, Nem. Brod, Kral. Hradec, Jihlava, Pfibysla y. Deska zasazena do mohyly, hlasa: "Zde zemfel Jan Zitka z Trocnova dne 11. i'ijna 1424". Venice pole kolem mohyly ohrateno je dratenYm plotem.

Misto smutne vzpominky: tu padl pod ra.nou morovou velikan deskYch-dejin, obhajce svobody nabotenske i narodni. SlepY a piece nikdy neptemotenY. Nebyti jeho, snad by byli bYvali Husite udolani hned na podatku. Pevna ruka a valeena genialita slepeho hrdiny obohatila 'Ceske dejiny o nejslavne1.51 stranky.

Tehdd stal narod deskY v cele pokroku a vyscko nad narody soueasnYmi. SlavnY vudce vgak nikdy z viterstvi s yYch nekoiistil pro sebe — zustal thud at do smrti, obhajcem zakonti botich a vozotajem lidu sveho. PouhY hradek Kalich u Litornefic mel a po nem se . itka z Kalicha. proste zval: bratr Jan Z A naproti mohyle z dalky kYva na vr§ieku kostelik v Borove, rodfai Havlidka, jineho bohat'ra a neohroteneho bojovnika za Ceske pravo. Havlidek byl pravY dedic 2itkfiv. Vtdyt' rodnYm krajem HavlidkovYm kdysi kraeel ley . . . .Jakoby to sila lvi pielila se do til HavlidkovYch. Jako onen palcatem, tento bohatYr perem a slovem branil a hajil to, co bylo a zustane nejvetLim pokladem vSeho lidu: pravdu, pravo, spravedlnost.

Pies ves t' itkovo pole po znadce bilo-modroeervene dcstaneme se do Borove a vyhledame v ulici Havliakove rodnY domek slavneho turnalisty. V domku tam ma smienY obchod kupec BukovskY. V rodne svetnici je tkalcovna.

Nyni koupila celY domek vr§ovicka zalotna a daruje jej ndrodu. V domku bude umisteno Havliekovo museum.

Probirame se listy pametni knihy, zalotene pti slavnosti 401eti Umrti a 751eti narozenin Havliekova 30. srpna 1896, a najdeme tu i podpis Masarykfrv, jen Havliektv domek navStivil s choti 16. dervence 1906. Maji tu take kterou podle tradice vyiezal sam Haviidek v Brixenu a kterou r.1896 ziskal kupec Jan BukovskY od znamYch v Pillayslavi. Nosival ji po Havliekovi jeho bratr . Frantts'ek. Na holi je vytezano hospocialske nafadi. Kdyt totit politicka reakce znemotriovala Havliekovi praci novinatskou, chtel si zjednati existenci najmem nejakeho statku, a studoval proto odborne spisy zemedelske v Brixenu.

Vyrvali jej ze stfedu jeho lidu a veznili v dalekYch horach, v osamelem hnizde Brixenu.

Pustili jej site, sokola, ale kdyt o draty klece rozbil sva kkidla. A proto je nam mueednikern a chapeme, prod Botena Nemcova polotila na jeho hrob venec trnim propletenY. "Kde velkY mut sve slovo promluvi, je zaroveri i Golgota." Ale hrdinu nemohou koupit, jen zlomit. A Havlidek byl takovY hrdina. "Piislibujte si mne, vyhrotujte si mne — piece zradcem nebudu!" "Moje barva eervena a bila, heslo moje poctivost a sila." Ta dye hesla jsou vy-

ryta na pornniku, jen r. 1901 postaven na • v Borove u gkoly a na nemt je postava Havliekova v lirdem postoji narodniho vtirdce.

VidenSci pani nemeli klidu a proto ye vyhnanstVi toho, kdo je ruSil a burcoval.

Zlomili, ale nekoupili.

Tak jsou si v me mysli nejak blizci ti oba bohatfti. Mnoho jsem pfemYSlel o nich, kdyt jsem putoval jejich krajem. Narod nesmi zapomenout na ne, nebot' potkebuje charakterit takovych, jakYmi byli bohatYti pravdy — Zitka a Havlieek.

PRAEHISTORICKA TOVARNA NA NARAMKY U SLANEHO. Staki dejepisci nam zanechali jen Indio zprav o tivote a praci drobnYch lidi. Teprve ye provadenYmi vYkopy odkrYvame podrobnosti denniho tivota a s utasem pozorujeme technickou vyspelost a obchodni organisaci lidstva pied 2000 lety.

Jednim z nejzajimavej gich objevil posledni doby je odkryti tovarny na lignitove naram' ehrovicich u Slaneho, na seky. V MSeckych Z vernich svazich kopce "Na kaStance", objevili praehistorici z Narodnihi musea v Praze tfi chalupy potulnYch remeslnikt, kteki se zde usadili uprostied sidel s yYch zakaznikii a zaiidili vYrobu oblibene ozdoby ye velkern.

Chaty mely 4 rovne steny a rohy zaoblene. V jedne z chat povalovalo se kolem ohniSte mnoho stfepfi; byla tu pravdepodobne kuchyne osady. V chatach byly zfizeny take tavici pece, dolote znatelne po vypalene Kline, mnotstvi spaleneho clfeva a telezne strusky. ChemickYm rozborem se ukazalo, z tehdejk kovolitci uzivali rudy krevele z blizke stisedoeeske silurske pane. Z vYrobkfl byly nalezeny jen zlomky (nut, kopi a p.) Vte ostatni bylo jiste davno vyprodano.

Hlavnim zdrojem vY21vy obyvatelii chat byla vYroba lignitovych naramkii. Lignit jest mlade pouchove uhli " gvartna", ktere east() vychazi at na povrch zeme. Z jeho desek byl vytiznut kroutek naramku a pak peelive vyhlazen. Nebyly vAak nalezeny velke kusy materialu, ale jen male vYkrojky. To ukazuje, obyvatele chat pied odchodem pedlive spotiebovali vAeechen .nasbiranY material, s nimt dovedli peelive hospodaiiti. Mnotstvi polohotovych tovarti (tisice kusii) ukazuje, to dilna byla neobydejne einna. Upine hotovYch, t. j.

• enYch naramkt tu Itak tecelYch a vybrou S met nebylo. Jsou to jen natezand koleeka a 3 nevybrougene cele naramky. Mezi koleeky (vYfezy) a zlomky naramkfl, ktere se poSlodily pfi vyrobe, je vAak velkY nepomer. Neznaeuje to, to tu pracovali zdatni temeslnici, ktefi jen malo materialu zkazili.

Tovarna v M'SeckYch 2ehrovicich nebyla bez konkurence; ze star g doby zname podobne nalezy v Hokaovicich a nejnoveji obdrtelo Narodni museum zasilku nedohotovenYch lignitovYch naramkfi z BartouiSova u Kopidlna. Odberateli techto tovaren, na svou dobu jiste velkYch a dokonale vybavenYch, byli Bojove, prvni historicky znami obyvatele na gich zemi. ✓ jejich hrobech vedle mohutnYch meCu, kopi, gtitu a p. nachazime pfekrasne gperky, bronzove, emailem nebo koralem vykladane, sklenene naramky a pod. Hladke derne lignitove kruhy jake zname z Lene gic, Letek, Jeng ova, Ujezda, Stradonic u Loun a p., se jiste mezi kovovYmi ozdobami dobie vyjimaly. °Wane pohrbili rodnou obec.

V Kniniekach na Morava se konala smutna slavnost: obyvatele a rodaci se loueili se svou obci a Udolim, ktere za nedlouho bude jezernim dnem. Stare chaloupky a domy byly ozdobeny prapory a v obci byl \Tubed neclovyklY ruch. protote se sjeli i eetni rodaci, aby se rozlondili s rodnYm domkem a §kolou, loam oho• Byl pruvod obci, vYklad o stavbe piehrady, slavnost u pomniku padlYch a scena "Zrugeni rcboty v Kniniekach". A pak nasledovalo rozloudeni, psi kterem se hodn'e plakalo. Po tnich se budou obyvatele stehovat do NovYch Kninieek nebo do okolnich obci.

a

Strana 11.

BEDRICH SCHWARZENBERG, POSLEDNi LANCKNECHT. Tak karakterisoVal sebe Bedfich Schwarzenberg, nejstarSi syn toho Schwarzenberga, kterY vicezne bojoval u Lipska s Napoleonem.

NarozenY na samem sklonku (1799) XVIII. stoleti, zatil revoluce XIX. stoleti ,nebot' zemkel teprve podatkem biezna 1870. Jeho mladi se formovalo za marnYch pokusu zvratiti to, co piinesla Velka revoluce. Bojoval sam ve Spanelsku — skoro pied stoletim — a kdyi eteme vYbor, polizenY dne§nim panem na Orliku z papiru prastrYce, kterY chodil s holi, opatkenou kovovou 2i±kovou hlavou, vidime pied sebou zajimavou figuru, popirajici dobu. ye ktere mush]. tit. V Ceske literatute historic• byl to J. B. NoVak, kterY r. 1925 v élankem upozornil na eeskeho legitimistu.. — Cte• Seillerovy — to je francouzskY literarni filosof, na ktereho pied dasern upozorrioval zesnulY F. X. g alda — knihy "Novo podobizny ten" ovSem ut znali "posledniho laneknechta" z portretu neSt'astne princezny Elisy Radzivillove . . .

Romanticka figura soudila pfisne revolueni ideologii, ale zapominala, jak na pi. francouzSti Bourboni, bratti Ludvika XVI., dali za sebe bojovati, anit by sami co riskovali. — Historie Karla X. za revoluce je jeden fetez zbabelosti a na pi. skvela evokace LuanskYch bojil Barbeye d'Aurevilly (Rytif des Touches) je pinehokkosti nad neslavnou filohou dedict popraveneho krale.

Nas zajima v novem vydani zapiskil laneknechtovYch . (SpanelskY denik a Zrozeni revoluci) s pfedmluvou Jos. Pekaie a s nvodem vydavatele, kterY se oddane hlasi k svemu piedkovi, porn& a vztah k ndrodu, s nimt na spoledne Ode. Je kladnY cele. Princ nena• Videri, ve ktere se narodil. Pta se 20. srpna 1852 v zaznamu s titulem "StaromestskY rynk": "Cot se to stalo pravem, to tato narodnost byla zardouSena!? Cot kotenY policejni stat, bete liSeho lidoveho tivota a citu sebevedomi, bez dejin a bez nadeje, je vskutku idealem novodobe spofadane spoleenosti? Byli popraveni na Staromestskem rynku vskutku poslednimi mudedniky deskeho naroda, ktery zaroveri s nimi zemfel a byl pochovan!? Bylo by bolestne, kdyby toto bylo nutnosti, hotovou udalosti, dejinnou skuteenosti!"

Povatoval korunu Ceskou "za drahY a svatY skvost", nikoli za "historicke kuriosum" r.

1861, kdyt resignoval na sve misto v zemskem snemu deskem s poukazem na nedokonalou znalost "jazyka narodniho". Prohla'Suje vyslovne: "Kdo vetAine svYch krajanfr jen nedokonale rozumi a jen kuse sve city jim mute sdileti, tent' podle zdani meho neni ani schopen jmenovati se jejich zastupcem." Jak patrno, vedomi zodpovednosti nebylo male a tohoto Alechtice, ktery reagoval jinak neobyeejne ostfe na tendence i Skuteenost sve doby.

Veru, neni to nudna eetba sledovati my§lenkovY svet mute, ktery zabloudil do cizi doby.

Narodni benzin roste v lesich.

V Praze pfibYva v posledni dobe takYch kladnich aut, polidnenych nahratkami. Nekalik uhelnYch velkoobchodii si zatidilo auta na pohon plynem ze cileva nebo uhli. Plynem ze dieva pohani auta take nekolik pivovara a jedno z nejvettich pratskYch konsumnich drutstev. Nekolik mestskYch aut na odvateni popele je pohaneno plynem z koksu a stladenYm svitiplynem. DneAni "B". v Clanku o hospodafstvi se surovinami pro pfipad obrany pie o zajtheni pohonnYch latek. Dochazi k ptesvedeeni, to nelze nahromaditi takove za.soby benzinu, aby stadily k vedeni valky. Nej. bezpednefSi jsou zasoby uhli a hlavne bukoveho dteva, ktereho mame obrovske zdroje na 750.000 hektarech lest. Benzin by v ptipade obrany- zustal vyhraten jen pro takove freely, kde jej nelze jinYmi latkami nahraiti.

SpiAe se najde vgude misto pro dva skromne, netli pro jednoho nafoukance.

Pravda je kritska ye hrube halence.

Strana 12.

Ciedni Organ Slovanske Pocipomici Jednoty Mtn Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatel6 — Publishers ECIICISLOVA.K PUBL. CO ., West, Texas P • edplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Utadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Takhle si to piedstavujeme. Mame za sebou tadu zdatilYch oslav jubilea nazi Jednoty, jet *dude, kde byly uspotadany a jeke budou potada,ny behem zaii, vnesly a vnesou nove nadS'eni a novou vzpruhu k praci, jea da gi vzrust Jednoty vytaduje — k soudrutne spolupraci pro ziskani novYch Menu. PamatnY ajubilejni rok S.P.J.S.T. musi miti vYznaenY vYsledek hmotnY, na kterY nebude zapomenuto a na jsme vytknutY cil k'pate desitce let trvani Jednoty vzali doopravdy. Mamezne jihu, sber baviny v ptimoti je malem dokoneen, v sttednim Texasu je v pinem proudu. Uroda baviny je vaeobecne uspokojiva., cena zakrokem vlady a kooperaci ba ylnatu (jet ptistoupi na vladni kontrolu osevu) bude ptimetena, v mestech nazi lide jsou vesmes pine zamestnani — ocitame se v obdobi agitaeni einnosti nejpkihodnejS1 Hospodatske pomery jsou do znaene miry zlepg eny, flak obchodnici, temeslnici, profesionalove (lekati, pravnici a pod.) pravem oeekavaji lepS1 obrat, zy YSenY ptijem. Nem& nase Jednota pine pram) oeekavat yak rozpeti sveho obchodu? My nejenom ziskavame nove eleny, my prodavame naS'emu lidu pojistky na tivot. Rodiny nag ich lidi nutne tyto pojistky pottebuji a v nastavajicim podzimu budou "tyto pojistky kupovat bud'to u Ceske bratrske Jednoty anebo u pojiAt'oven. Zaleti velmi na torn, kdo z techto na gemu lidu pojistky nabidne a prods.. A zde je prate, ktera nas oeekava a jedine na nas Weal, zda dovolime, aby nas lid — a hlavne na'Se mladet — se na gemu prostiedi odcizila. Jsme vSichni majiteli a podilinky flak S.P.J.S.T., ktera provozuje v Texasu rozsahlY obchod aivotniho poji gteni, jdouci do inilionit dolarn. raichni bez ,vyjimky musime pi'ijmout stejnou zodpovednost za vedeni tohoto spoleeneho obchodu a na katelem jednotlivem Clenu zaleti, zdali nas spoleonY podnik ma dale prospivat a tadoucne rust. Mame 1adu snativYch bratra organisatort. Oni s dychtivosti vyekavaji na sklizefi baviny, majice dosti prospektu k ziskani za Cleny, kteti v'aak kali, at budou penize. Ta doba se ptiblitila, podobne vYmluvy, prutahy jsou dnes bezpodstatne. Pomozme nakm organisatortm v jejich zasluine praci. Necht' neni nikoho, kdo by se teto agitaeni napomoci stranil, necht' katclY dobrY Men hledi ziskat svou rodinu, sve ptatele a vyMiho poetu novYch elent spo" zname. dim leenYm usilim docilime, tim pamatnejSI bude jubilejni rok Jednoty, tim spokojenej gi bude yedomi katdeho loyalniho Clena, ze die svYch sil napomahal v naboru. Pamatujme — dobra yule a spoluprace jsou pevnYrn zakladem chu a zdaru.

Marne velikou a dobrou jednotu: Nag! jednotu. eeskou lidovou organisaci na podkladu eiste dernokratickern, bratrskem. Mame moderni pojistky, mime sellopne vedeni, mime jednotu, ktera nim mute bYri fiem piikladem a eeskoamerickernu iivotu chloubou. ProC se ji nemiiieme chlubiti my sami, prof ji nernfrieme slouiiti tak, jak zasluhuje?

VESTNIK Symfonie radosti, Smetanova Prodana mela ✓ Hollywoodskem Bowiu °pet obrovskY trspech.

Asi 25,000 milovnikti hudby kochalo se v tomto krasnem ptirodnim amfiteatru nadhernYmi melodiemi velmistra Ceske hudby. Prodana nevesta jest z rodu oper nesmrtelnYch, oplYva neodolatelnymi, undkjicimi melodiemi neptetraitYm proudem. Kvetnata, zpevnost Mire krasy unaSi posluchaee v more radosti. Smetanova hudba ptejirna znaky -krve a pildy deskeho naroda, je vtelena v dilo, jet ma, co tici svetu, protoae je ryze osobita a narodni.

Venujme v jubilejnim roku naleiitY z •etel k nags mlideii! !lady mladYch v Detskem Odboru jsou nagi chloubou. Co jest krisnejSiho nein starati se o nag nejdraiii pokiad, kterY neni moino koupiti ani prodati. Na nas starSich za. budoucnost lepAi, leis ptipravovati krisnejSil Hlavni jeSt vlastni iok, prospech lidu vedlejNebojacnY president Roosevelt posvitil strohYmi slovy ye sve velke tea. v Roanoke, N. C. — na nep •atele, kteti bojuji proti jeho Novemu pota.dku skryte, -tL kern a hlavne penezi. "Protoae inenkna (prilmyslovi, penetni, utilitni magnatfl je rozhodnuta nahraditi vuli vet giny amer. lidu" pravil doslovne — "nebylo by aestnejk, kdyby misto poualvani fistavy za, aby jim kryli vlastni cile, vysli otevtene' • a •ekli: neuznavarn.e zasadu o viii Vetainy, nYbrt snatime se prosaditi vdli ttidy, ktera as doposud bylt. vladcem." Nejvy'SSi moc byla to v rukou ttidy, ovSem poeetne, ale vybrane, vzdelane ttidy, ktera jest a vi, ae jest hluboce interesovana o bezpeenost majetku a zachovani potadku. JinYmi slovy, privilejovane ttidy chteji stilj co stuj zachovati sobe neopravnene zisky na neet vetkny lidu a proto klamanim vetejnosti (korupci novinatti, poplachem nad Airenim se komunismu a socialismu) stavi ptekaaky obrodnym snaham osviceneho Roosevelta.

President Roosevelt znovu v zaveru znamenite tedi opakoval, ae yeti v demokracii a ze narod ptevatnou vetknou piijde za nim v jeho boji proti tomu, aby nejvyAk moc v zemi byla dana ✓ ruce ttidy, &tn.& vybrane — ktera, je smluvena, vzajemne se podporuje, vynaklada obrovske sumy penez k zachrane s yYch dosavadnich neopravnenYch, do nebe volajicich vYsad. VyzYva kritiky a nep •atele, aby odhodili masku a bojovali ptimo proti lidu, nebot' jejich zavilY boj je bojem proti Will vetSiny americkYch obeant.

Netikej, sestro a bratte, ie jste jiff svoji filohu ve spolkovern iivote brill a dohrili, neni tomu tak. Prive nyni, v riastivajicim podzimu je potteba kaideho uptimne smYgejiciho bratra a sestry, aby venoval trochu trpelivosti a nekolik hodin Casu tYdne nazi jednote, nakmu podzimnimu naboru.

Vadce americkYch delnikii, o kterem m/uvi svet. John Lewis je vadcem delnictva a nikdy nezapomina, ae je jednim z nidh. Netika nikdy: ja. Vadycky HU.: my, hnuti. V jeho strhujicich teeech je sly get citaty ze Shakespeara jako v tea universitniho profesora. Nedovede mluvit ani Ctvrt hodiny, aby necitoval nejake misto z bible jako pastor. Jeho protivnici, majitele velikYch tovaren, maji ho osobne radi. Vedi ovSem, ze nepatti k nim. fzekl jim to nedavno jedne, konferenci ye Washington& Sean u zeleneho stolu, jednani melo dobrY prilbeh, vAichni byli naladeni v ptiznivY vYsledek a kdosi podotkl, ze je vkchno v potadku a te maji koneene vgichni spoledne zajmy. Tu vyskodil John Lewis se sidle a promluvil k p •ekvapeni vAech kratkou tee, 2e ne, ae neni vAechno v potadku a ae nemaji vubec spoleenYch zajmu, ze nesmeji nikdy zapomenouti na to, i kdyt snad jednani bude pokradovati hladce, te mezi nimi celY svet rozdilt, a ze on, John Lewis, zde sedi jako zastupce faeho toho, Co je dobre a spravedlive a ae oni haji jen fale g, bezpravi a villiec veci, jet jSou zasveceny smrti. OC tedy jde vudci VYboru priimyslove organisace Lewis neni stoupencem odstraneni kapitalu a stale Mica., aby jen podnikatele vydelavali klidne dal. Proti komunismu bojoval ye svem svazu urputne a neni WI/Dec politikem v betnem vyznamu. Wive volil republiko.nsky, ale od roku 1932 je ptivrtencem RooseveltovYm. Prohla"Nejsem ani faistou, ani komunistou, a-

ye stfedu, dire 1. zati 1937. ni socialistou. jen zajem o osud delnictva." Narodil se roku 1880 jako syn hornika v malem me-teeku statu Iowa. Prvnim jeho zaaitkem z mlwdi byl hiad. Otec se stal Menem organisace, byl zapSan do derne listiny a nemohl nikde dostati praci. Proto musel dvanactiletY sinek do tennich dolt, aby pomahal vydelivati. Po Case opustil doly, vydal se na cesty a asi na sedm let zmizel. Kdyt se vratil, vstoupil do vazu hornikt a brzy zaeal brat ye svazovem hnuti ditletitou idohu. Staff se ptitelem ptedsedy F•derace Price Samuela Gomperse a jeho soukrornYm tajemnikem. V ohromne ho:rpodatske krisi, jet byla zejmena take krisi nhelnou, znieila temet jeho svaz, se Lewis sptatelil s my'Slenkou, proti nia dtive bojoval. Aby totit byla dana spolkove vlade volna ruka k tomu, aby spolupilsobila pit stanoveni mezd ve velkopramyslu. Tak se sblitil s presidentem Rooseveltem a od to doby Lewis podporule program Noveho ndelu a jeho spoluprace s Rooseveltem stava se srdeenefai. John Lewis dokl k poznatku: Dosavadni svazy jsou zastarale. Nepostaduji jiz k tomu, aby zabezpedily delniku pray° na mzdu, jet mu zarueuje holy divot. Na podnikatele se neize spolehati, muss dojit k boji s nimi. Tento boj nemohou vest stare svazy, protote jsou rozvrstveny podle zasad rilznYch temesel. Priimyslove delnictvo se rozpadava v neseetne svazy, jet nejsou tizeny z jednoho Asttedi a nejsou ani jednotny ye svYch potadaveich — zatim co proti nim stoji podnikatele jako jedina, silna skupina. Tak dochazi k tomu, ze neni mono zatadit stale vzrdstajici poeet nevyudenYch (strojnich) delnika do svazu, rozelenenYch podle temesel. Lewis tada shrnuti vS'ech svazn do dvou: jeden svaz do auto prnmyslu, jeden svaz pro ocela•skY prilmysl atd. Jeho program je dosti skromnY: Zada, nejnit'ai mzdy, jet zarueuji divot, hodnY eloveka, initeni pracovnich hodin, aby ptestala nezamestnanost, zakaz detske prate, a tam, kde vykonavaji teny stejnou praci jako take stejne mzdy pro teny. Lewis neda yno pro"Jedina, vec, ktera mne zajima, je prftmyslova, demokracie. Demokracie je slu'anY tivotni standard delnika. Kdybych nemel vetiti v inteligenci americkeho delnika, nemohl bych ua vetit v demokracii."

Posuzujeme-li lidi podle feet malokdy se zklameme. Kdo mnoho mluvi, mnoho slibuje a slova nedorii, neni elovekem tadnYm. Piny nad slovem jsme dotud, dokud je nevytkneme.

Mluvit mai°, ale pki torn tics mnoho, je dffleiite umeni. Kaide jednani, hovor i psani ma bYt struane, ale vecne. I oznamovani ma bYt co nejstruenefai. Neni dob •e stale mleet, ale jate htte je mnoho mluvit.

Demokrate, kteil jsou proti administraci (mezi ne path i nas kongresnik Summer a senator Connally), budou miti oposici, as se budou uchazeti o znovuzvoleni. Vtidci noveho po•adku se vyslovili, 2e povedou silnou oposici proti tern kongresnikum a senatorum, jii v tomto zaseclani odporovali p •edloham, podanym administraci.

Vyznamenini p •eclsedy bratrske organisace.

Pani Marie Rtiiekova, ptedsedka tsttedniho vYboru Ceske Sesterske Podporujici Jednoty v Clevelande, dostala tyto dny krasnY dipiom jako Clenka Eadu Bileho Lva od vlady Republiky Ceskoslovenske. Je to krasna umelecka price k zaramovani, ktera jiste ziistane trvalou pamatkou v rodine pi. Rniiekove, jako dukaz za praci jeji po tadu let konanou v zajmu Csl. naroda, v zajmu lidstva a v zajmu tato nazi nove vlasti. Vaiene spolusestte k vyznamenani srdeene gratulujeme!

Lie kde nalizti-itesti? Na tuto otazku odpo7. vida Marden: "V. Piltelstvi. V dobrYch ptani.

V pomoci jinYm. V listech ptatel. V milYch slovech. V drobnYch laskavostech. V nesobecke slutbe. V Cistern svedomi.V dile, jet milujeme.

Ve vzajemne cluvete. Ve zdravem osveaeni. Pestime-li mysl. Koname-li radostne povinnosti. einime-li jine S't'a.stnYrni. na tivot s iismevem. Uskuteelmjeme-li zaslutnou snahu. V drutbe s knihami. Koname-li vkly, co nejlepgi jest, nehledke na odmenu."

Ve stredu, dne 1. zaii 1937.

VESTNIK

Strana 13.

Seem z nedelni oslavy 40 fete ° trvini S. P. J. S, T., poiadane v Ros Tex.

ONGRES pita' zakon, podle neho2 ma bSrt K provedeno 1. dubna 1938 seitani nezamestnanSich v cele zemi nakladem asi peti miHowl dolart.

• -* 8vedska ylada predlohla parlamentu osnovu zakona, podle neho2 ma bkt katde pottebne ne y ptipade materstvi, pokud nema narok na dayky ze socialniho poji gteni, vyplacena ze statni pokladny pki porodu podpora 75 gvedskch korun. Vlada dale navrhuje, aby mladrz). mantelrim byly na zaiizeni domacnosti poskytovany prijeky 1000 gv. korun, splatne v pet letech.

Harry L. Hopkins, administrator vladnich nouzovkch praci, oznarnil koncem minuleho Vdne, 2e poeet delnictva na nich zamestnaneho sni2en byl ke dni 14. srpna na 1,527,450. * * Tovarny na hospodarske stroje maji na pilno. Prieinou je velka, riroda hlavnich plodin a tim dobrSr prijem farmatri. Jen International Harvester Co. zamestnave, pritomne 60,000 lidi, pro nee ma firma stale zamestnani a2 do konce roku 1938. Poptavka po traktorech, polnim naradi a nakladnich automobilech je nejvetgi v historii Inte. Harvester Co. * * ✓ Indianapolis, Ind., odbkvalo sdrukni mladSlch demokratri svou narodni konvenci, k nit zavital tat ptedseda narodniho demokratickeho vS7boru, vrchni po gtmistr Jim A. Farley, kterS7 o rortrke v demokraticke strane rekl, zpravy ty jsou "eird politika — hloupa politika." Farley, kterST promluvil po James Rooseveltovi, synu presidenta a jeho matce, pi. Rooseveltove, tekl konvenci mladkch demokratri, to takove klepy se roz girovaly ji2 za kampane roku 1936 a dodal: "Na techto stra gacich, giteriSrch nagimi nepkateli roku 1937, neni vice tela net na stejri ch du gich, ktere na nas vytahovali ut roku 1936 Nage vlast jde dobie ku predu a vzhriru. Neni hrozivSrch mraeen, ani politickSrch ani prilmyslovkch na obzoru. Nag narodni pitem, soude dle ptijmu z dani, se vratil k normalu; nezamestnanost upada, a nova podniky se rodi na v gech stranach."

• ✓ skladigtich strelneho prachu v Uberluss u Celle v Nemecku doglo v pondeli tohoto tS7clne k dvema mocn,tn vybuchum, pH kterSTh 12 lidi bylo zabito a 67 zraneno.

• ✓ Sogonskem narodnim lese v severozapadnim Wyomingu zaloten byl bleskem koncem min. tkdne velkST po2dr, kterS7 zachvatil na 2,000 aim). v pohori Absaroka. Vice jak 500 lidi podilelo se na hageni plament, ktere teprve v UterS7 tohoto tkdne pkivedeny byly pod kontrolu. PH hageni tomto zahynulo etrnact lidi a mnoktvi bylo silne popaleno.

Co noveho.

Tiskovg, kancelat gpanelskS7ch povstalcri ohlasila ye stredu tohoto tSrdne kapitulaci Santanderu, posledni dr2avy legalni vlady na severu 8panelska. MotorisovaiV oddil povstaleckeho vojska hned vstoupil do podrobeneho mesta, kdysi pygneho pristavu stareho Kastilska.

Vlajka vlady generalisima .Franca ihned vztS7eena byla na vgech verejnSrch budovach. Pad mesta poskytne pdystalcurn takkka Upinou kontrolu tale severozapadni poloviny Spanelska (skoro d ye tretiny zeme spolu s dr2avami dale na jihu). Povstalci jsou nyni pally v 32 z 47 provincialnich kapitolri Tim se uvolni vojska od Biskajskeho zalivu k velkemu naporu na Madrid. V poslednich dnech byl postup 100,000 povstalcri, mezi ninri2 nachazela se take italska brigada derneho dipu, velice rychlSr. Asi 15,000 vla.dnich vojakii v Santanderu se vzdalo. * * V sobotu skoneilo zasedani 75. kongresu a kongresnici a senatori ihned se rozjiideli do svych domovii. V sobotu nebylo ji g mot na pre: ci, jen dohoda o nekterkch paragrafech Wagnerovy predlohy o budovani malSrch domovri a schvaleni nekte*h rozpoetovSrch polokk. Nevy2adovalo to mnoho prate a dlenove obou domri byli v slavnostni naiad& Navzajem se chve.lil, velebili presidenta a mistopresidenta a kongresni vridce, zpivali a byli radi, 2e je to kongresni "dtine" konec. Kongres uzakonil pouze nekterou east Rooseveltova programu, do ktere take path zakon, jen2 ma donutiti velke poplatniky k placeni povinne dame z pkijmu, jal zakon o neutralite, jen2 da y& presidentovi moe vyhiasiti embargo na dodavani zbrani narodrim a prodej jineho zbo2l pouze za hotove. Dale povolil $9,600,000,000 na vladni vYdaje, v eem2 je zahrnuto $2,289,000,000 na rrizne pomocne akce, eim2 vyhovel presidentovu prani. Dye nejdrile2itej gi pkedlohy, jet nedogly schvaleni kongresu, navrhovaly minimalni mzdu a pracovni dobu a kontrolu rirody, prvni mela prospeti delnictvu v mestech a druha a obe byly tak dlouho odkladany, at bylo pozde na jejich uzakoneni. Kongresnici nechteli na sklonku zasedani o delnicke predloze jednati, protok se obavali dlouhSrch debat a oni seji2 pripravovali k rozchOdu. Na farmarskou piedlohu snad jim take nezbS7valo easu a zanedbani tak drile21Vch otazek vyvo- lab° velk-ou nevoli, jak mezi farmaki, tak v delnick-kch organizacich. * OcelarskSr prrimysl pro zvfgeni mezd' delnikrim o 10 procent, ohlasil nova ceny — vy ggi o 18 procent. Magnati branili se zvS7 geni mezd zuby nehty a kdy2 byli k pridavku donuceni — sami na torn vydelali a to vge zaplati konsumenti.

Vegkere patrani po zmizelS7ch ruskSrch letcich, kteti se ztratili za letu z Moskvy do Ameriky pies severni toenu, bylo at dosud bezvS7sledne. Z Barrow na Ala gce bylo oznameno v riterS7 tohoto tSrdne, to na patrani torn podili se take sir Hubert Wilkins, proslulSr arktickS T vyzkumee. Ale i jeho let had polarni kraje byl bez vksledku a po gesti sovetskS7ch vzduchoplavcich nebylo nalezeno nejmen gi stopy. * * Ve stredu min. Vdne bylo oznameno z Chicaga, Ill., to jednani mezi zastupci bratrstev 2eleznienich strojvedt, topieu, brzdarri a vlakov3ich ztizencri a 15elennS7m vSrborem 86 hlavnich teleznic rozbilo se o neochotu 2eleznienich spoleenosti ptistoupiti na po2adavek o zvfgeni plate 2eleznidart o 20 procent. Konference trvaly tti t3idny. Hrozi tedy stavka, ktera by vgak byla svolana az za 30 dni. Oeekava se, 2e do to doby podari se vlatini zprostredkovatelske rade zale gtost tuto smirne urovnati.

• President dr. Bene g navgtivil Moravu a v Uherskern Hradi gti promluvil j ednote 6echil a Slovakri. Pravil, 2e za 20 let spoleeneho statniho 2ivota nebylo takove jednoty d'echu a Slovakri jako je nyni a 2e neni na svete sily, kter by ji mohla rozbit. Pochopilo se, k by jeden bez druheho v dne gni rozboutene Evrope neobstal. * • soud v Queenslandu, Australie, PrrimyslovS7 natidil zvSrgeni zakladnich Vdennich mend se 3 liber 14 gilinkt na 3 libry 18 gilinkt pro dospele mute a s 1 libry 19 gil. na 2 libry 1 tilink pro dospele 2eny.

Krasa, ktera, se musi uplatriovati v herrnelinu a purpuru, sotva ji jest.

••■••04111111.0■111.•

Kalendarf.

V nedeli 5. zaii. Addy: Vlastenec Cis. 45. 1, Texaskk Mir cis. 10. v Yoakum spoledne oslavi 401ete trvani na gi Jednoty.

V nedeli 12. zaki. ftad Svaz oechoslovanri 92. ye Fort Worth. Oslava jubilea prelokna na tuto dobu z nedele 11. dervence.

V nedeli 12. zaii. Spoleend oslava 40. .0roci zalokni SPJST. v East Bernard lady,: Ka rel Jonag els. 28, Columbus cis. 58 a Nova, Dolx Cis. 122. Co dank k vSFznamnemu vkrodi nagi Jednoty uvedeno bude etykicet novSich Mena.

Dalgi oznameni ohledne teto rozmerne slavnosti prineseme co nejdrive.

V nedeli 19. zaki. Aad Slovan Jihu els. 26. ye Skidmore pkipravuje oslavu jubilea S.P.J.S T. BUM oznameni vyclano bude pozdeji. .519.04111:904•

Strain, 14,

VESTNIK

OSATA. Indfich Magna.

KARLINE Jincitich Maria ptitel na svet jako jedno z pet dipernYch deti kovatskYch, otcovskou ptislutnosti pattil do Vrtovic.

Zakladniho tkolskeho vzdelani nabyl jednak v Podole, jednak u sv. Jindticha, u podolskeho u&tele Koubka se naudil zpivat na velkY prospech sve divadelni drahy a kratce take probehl tou tkidu piaristicke realky, kde vynikl tolikou zbrklou blaznivou nezbednosti, — Hajnrytek chodil po hlave. Nade2 se tedy u strYce Boehma ye Vodielove ulici vyudil mosaznikem, proslavil se urobenim povestne krejeovske 2ehlieky pro cechovni vYudnY list a honem se jokes Budejovice a Linec rozbehl do Vidne na zkutenou. Bylo obtirne vypovedeno, jak tam ye Vidni pti zamestnani tovarytskern propadi divadelni vatni, ktera divadla a ktere herce poznal, tragicke i komicke, a co vtechno podstoupil, aby mosaznictvi mohl na rakouskYch nemeckYch jevittich zcela zamenit za karu Thespidovu. Ale vice nee to divadla znamenalo pro Motnu, 2e on, thud', nadanY echtteek a Pra2anek, octl se v ruchu hem2ive, virne, bohate Vidne, 2e se vtecek napojil jejim umocnenYrn, zvYtene rriznotvarnYm 2ivotem, mnohosti a pestrosti jejich zjevil 'a 2e zahledl najednou v blesknem osvetleni tisicere 2ivotni rozdily v mo2nosti, kterYch vtech zadychtil se freastnit. Vime, jak' vliv mela na kralovehradeckeho Herrmanna Praha, jak ho rozohnila chtivosti, videt, zachytavat, kreslit, a Videri byla pro Motnu jette nedim vie. Tolik novYch novYch lidi, vznetenYch i ubohYch, panskYch i slu2ebnickYch, pytnivYch i ptikreenYch, a on je vtechny ptivalem ucitil v sobe, nespodetne 2ive masky, jet se jeho hybnYm, ktepleYm teliekem draly na divadelni prkna.

Navrat do vlasti k vojenskemu odvodu, Pavel 8vanda ze Serndic a Jos. J. Kolar, teditele Prokop, 8tandera, Walburg-WeseckY a zase 8vanda, to tlo rychle po sob& a proste u2 roku 1864 za Liegerta usadil se Mona trvale v prozzatimni divadle, z neho2 nutne v rozvoji jeho dejin peel dale take do Narodniho. Otyricet let nejplodnejti tvorby mu nastalo a jette dlouho nebyl konec, "do rortrhani", a tehdy se nevybiralo, tehdy se neposkytovalo rilev, tehdy se netettilo osobnich nechuti a chuti, tehdy se sypala role za roll a pot' se, umelee, at' libo ei nelibo. Nad pet set podstatnYch roll napodital Motnovi 8ubert ye sve vzorne monografii jen do roku 1902, a v nich le2ela vzadu doba sebezapirani a odkikani, kdy Maria, odhadovanY v divadle podle sveho vzrastu a podle vnejtiho dojmu, musil se nav2dy loueit s uznavanYmi a slavenYmi vftinami dramaticke tvorby. 6im vice stoupala jeho obliba v obecenstvu, tim vtichni kolem dbali, aby byl zamestnavan toliko v obchodnim, zhola kasovnim repertoaru jako "pouhY" obveselovatel tirtich a nejtirtich vrstev, jeho rodnYm oborem jsou komicke role v arennich, lidovYch fratkach, veselohrach, vaudevillech videriskeho privodu nebo zpilsobu. A ovtem v operetach, jejich2 "kalna, zaplava" se koncem let tedesatYch na leta sedmdesata a dale rozlila Evropou na lov pottebnYch penez! Nechapalo se jette ani zdaleka, 2e "pouhY" obveselovatel kona, velke spoleeenske dilo nejen tim, jak sve divaky v hledisti zotavuje, rozjatuje do 2ivotneho zapa.su, nYbr2 tak6 y e vyttim smyslu tim; jak pomaha vyrovnavat socialni protivu, usmitovat a zlahod'ovat socialni dolejtek vzhledem k hotejtku, sbli2ovat jedny i druhe v tYch2 lidskYch smetnostech. Byli s jedne strany u Many karikaturni operetni Jupiterove, kralove, bardni, mOdni lvi, dvotane, udenci, haremovi dozorci, byli s druhe strany krejeici, tevcici, jini temeslniekove, uditylkove, pisatici, sluhove, a Mona je vtechny spojoval v te2e komice, ktera vtdycky vyra2ela z nich samYch, z jejich bytosti a konri jako nepotladitelnk nezmarii

jako neodbytny Adel jejich povYtenosti nebo podtizenosti.

Byla to prave komika tak zvaneho maleho, utitteneho deskeho eloveka, jen2 se musil smelovat, dodavat si kura2e, raznosti, mrttnosti, hbitosti, obratnosti, aby proklouzl tt'astne tolika dennimi obti2emi a aby si smel beztrestne troufat na pally i mezi pany. V proslule trojici u Samberka byla komika pohrdavejti a ironietejti, u Frankovskeho klidnejti a rovnovalnejti, u obou nepoddanejti, mene pru2na a mene ptizprisobiva. Kde2to u Motny byla jako citliva, rtut', stalY pohyb a kmit, stala ptipravenost k ttettivym kouskrim, ptemetilm, tkubrim, trhnutim, natoerim a zatoeum, mimickYm kliekam a vYtlehrim. I tvat, — zdala se "slo2ena z tisicerYch nejjemnejtich svalri a nerve, dovolujicich vzit na sebe vribec kaZdY tvar, ka2dY vYraz," mela "plynulost oblaku, pary zvlaeneleho vosku: k ustaviene zmene ka2dYm pteletem vznetu. Nevyeerpatelne zdroje 2ivotni chuti, schopnosti, podnikavosti, sily k vydavani! A jen tim se umeni Motnovo vyvinulo na to neobydejnou, srnerodanou vec, to napheovala vytvotene postavy nezlomnou, vYbojnou odvahou k vlastni sve komienostr. Aada MosnovYch dramatickYch typri je vettinou davno cela sestavena a sami sebou v ni vyniknou na pt. Klicperriv usou2enY Hadrian z ftimsti, Tylriv blanickY Jitik a dudackY impresario Vocilka, Samberkriv potrhlY ostrosttelec Pecka a Babovkriv sluha Benjamin. Stroupe2niekeho furiantskY vYmenkat Petr DubskY, Mrttikilv pololanik Lizal, Svobodriv spolehavY chalupnik Cerny atd. az k nesmrtelnemu molierovskemu Harpagonovi nebo k shakespearovskemu Shylockovi, k Stolbovu statkatskemu zaletniku Hrdemu nebo k ttechovskemu radovi Sadilkovi. Ti vtichni byli u Motny tak zaryti do sve osobnosti, tak hluboce ptesvedeeni o sve bezvYjimeene lidske platnosti, 2e svou smetnost ptijimali a prim p na oci staveli jako povznatejici drisledek a freinek, jim2 ye svYch odich jen dokazovali svou dtle2itost a znamenitost. At' jen se lide smeji, ttebas p • imo jim do oei! Co jim na torn sejde!

Leda je to ptinuti k rimyslnemu nadsazeni sve komienosti, k vedomemu pleteni nohou a tatrmanskemu posunkovani. Individualistou byl takto Mona do krajnosti a schvalnosti. Mekkost? Ne, naopak, v postavach MotnovYch bYvala nikdy tvrdost skoro kruta, zcela harpagonska, hranatila a zocelovala ttebas i jeho pariacoviteho, smetanovskeho principala. Ona v tklivYch typech netkemrala o soucit, ona si jej poroudela jako povinnou dari!

Vtak veru nebylo nadarmo, 2e mezi nejprvnejsimi risp'echu MotnovYmi byl onen vzboutenY Kosinsky z SchillerovYch "Loupanikft", jen2 provolava, 2e hleda mute, kte •i dovedou hledet smrti do tvate a hraji si s nebezpedim jako se zkrovenYm hadem. A rovne2 nebylo nadarmo, 2e Subertovi v "Janu VYravovi" tak mocne, jadrne zahral Kyrala, "rebelanta z jedne listiny, ukovaneho charakterni silou a pra y -divost".Nemyl,2indvuast rebelantstvi nevezelo tajne take v jeho na pohled mirnem a uctivem Votitkovi nebo v tichotlapskem, sladivem, zpevavem Kofrankovi!

Ale ovtem jako obdan a herec byl Mona prave tak zakotenen a zasazen do sebe, znal jen divadlo, praci, povinnost, rodinu, pro kterou sttadal, a ztracel se nadobro do sveho povolani.

Netorilil po odpodivani a pohove, nehonil se za mett'ackYmi po2itky a lesky, nestal o to, vystupovat jako jeden z ho • ejtich desiti tisic. Cele dny tonul jen v rolich, ktere studoval, zabiral se do 2ivotri, jet mel znazornit, zkoutel, hiedal a vymYtlel, jak by sveho dloveka v ka2de jeho chvilce ptivedi na jevitte podobou co nej2ivejti a nejdolehavejti, — "Zit sve osoby i za kulisami" a vtude, kudy chodil, sbiraje k nim modely a napovedi. Proto take jeho skoro padesatileta divadelni einnost byla netr2itY, podivuhodnY vzestup, bYvalY "pouhY" obveselovatel vzrristal na delneho evropskeho umelce, o nej2 se nati ptedni dramatikove uchazeli rolemi vYslovne pro neho napsanymi, a dospival posleze k mistrovstvi, ktere tvotilo sve jevittni lidi s uchvativYm pocitem libosti, nejvnimavejti nehy a duchovni krasy. Jeho vertovnickY patekat Ragueneau v Rostandove "Cyranu z Bergaracu", jeho rokokove pikantni taneeni mistr

Ve stfedu, dire I. zafi 1937. ✓ Sardouove "Madame Sans-Gene" muZickS T otee Akim v Tolsteho e Vlade tmy", nahluchlY tkolnik v CechovYch "Ttech sestrach", rozkochanY, rozjimavy ptadnik v Gorskeho "Mett'acich", behavy, ptekotne rislu2nY a dritklive prosebnY BobeinskY v Gogolove "Revizoru", — ti vticlani a jini byli jako vYkvet celotivotni umelecke estetiky, ktera dychtila utetovat, spokojovat, povzbuzovat, budit a udr2ovat lidske sebevedomi i za nejpochybnejtich a chudYch podminek. Neprotla a nezanikla beze stop, ma dnes u rids tolik zdatnYch naslednikri, 2e slava stoleteho Jindticha Motny nemtle vyblednout.

BYL BADATEL COOK PilECE NA

TotNE?

Nejvytti soud statu New York bude v nejdobe rozhodovat o tom, kdo byl prvni na • severni todne. Timto procesem se chce rehabilitovat dr. Fred A. Cdok a chce dokazat, 2e 21. dubna 1908 byl na severni toene, rok pied svYm konkurentem Pearym. Aby do: Ohl soudniho rozhodnuti, podal 2alobu, pro ura2ku na cti na dva americke badatele a na danskeho badatele o Gronsku Petra Freuchena, kteii ho vetejne nazvali podvodnikem. Zaluje rovnei vydavatele proslule Encyclopaedia Britannica, v nit je vYsiovne tedeno, 2e Cook na toene nebyl.

Cook je dnes chuclak. Odpykal si etrnact let 2alate pro rtrzne podvody s akciemi a ted' 2ije velmi skromne jako dozorce v letnim tabote.

Cook ziskal nyni nekolik finanenikri, kteti mu poskytli prosttedky na nakladnY proces v nadeji, 2e tyto penize vyte2i ze sensate, jakou proces uroite bude. Na vYsledek procesu jsou nejvice zvedavi v Dansku, kde by rehabilitaci Cooka uvitali z prosteho drivodu. Ve vtech zemich, kde se mluvi anglicky, odmitaji toti2 naprosto neuvetitelne historky slovy: "Jdi to vypravovat danskemu krali!" Je to nara2ka na to, jak v Dansku ochotne uvetili, 2e Cook byl na severni toene. Roku 1909 ptijel Cook na gronske lodi "Hans Egede" do Kodane, 2e se prave vraci od severni todny. 8iroka vetejnost jeho jmena neznala, ale prosluli polarnici jako Roald Amundsen, Sverdrup, Nordenskjoeld a Knud Rasmussen ho znali jako riaastnika mnohYch polarnich vYprav a mluvili o nem jako o energickem a poctivem mu2i. A tak Cooka uvitala deputace v Cele s korunnim princem Christianem v ptistavu, na jeho poeest byly dany slavnosti a starobyla kodariska universita mu udelila aestnY doktorat. Z celeho sveta ptichazela blahoptani a prvni pochybnosti se vynotily teprve v elanku novinate Philipa Gibbse, kterY Cooka ptimo nazval podvodnikem.

Pak zadal na Cookriv objev ritodit Peary, kterY se rovne2 dostal na severni todnu, a Klub objevitelri tkrtl Cooka z dlenskeho seznamu, kdy bylo vyvraceno jeho tvrzeni, 2e vystoupil na vrchol hory McKinley na Aljatce. Britska zemepisna spoleenost prohlasila, 2e neveti zpravam, ktere Cook podaval o svYch pozorovanich a metenich na severni toene. Byla dosazena vytettovaci komise, jejimit deny byli mimo jine Knud Rasmussen, Gusraf Holm a profesor Engstroem, aby jeho zpravy prozkoumala. Komise uvetejnila 21. prosince 1909 prohlateni, 2e se Cookovi nepodatil drikaz, 2e by byl na severni toone e Ozyvalo se ovtem i dosti lidi, kteti Cookovi vetili. Mezi nimi byl i Roald Amundsen, jen2 ritoky Pearyho nazval tpinavou kampani. Nicmene vteobecne se ujalo ptesvedeeni, 2e Cook byl podvodnikem, a jeho jmeno neni dnes na 2adne mape severni toeny.

Ezopovy bajky nenapsal Ezop.

Slavne Ezopovy Bajky napsal ftek-Ital jrnenem Babrius nekolik set let po Ezopov y smrti.

Mely bYt proto nazvany BabriovYmi bajkarni, a to tim spite, 2e nekteti dejepisci dokonce tvr di, 2e slavnY Ezop vribec nikdy ne2i1. Bajky, jet pry napsal, jsou ztraceny a na celem svete neni ani jedineho jejich exemplate. Povest Ezopov:;7ch bajek byla takova, 2e se kikalo "ezapska" kaale mravouene povidce, v niz vystupovala zviiata, diky Sokratovi a pozdejtim spisovatelam, kteii psali bajky a davali jim Ezopovo jmeno.

I "laska k vlasti" je veci okam2ite — nalady: v dobt dariovYch ptiznani ma "vlast" nejvice — neptatel a 111611.

Ve stkedu, dne 1. zit' 1937.

ZTRACEA TESTAMENT ROMAN. Napsal

Vac lav tech.

ATINKU, bud' bez starosti," domlouvala otci dcera, "zrazena nebudu a opugtena take ne. Jako ja jsem pflsahala, to ani sloviekern nevyzradim jistou osobu, tak i ona mi pfisahala, Se se postard i o mne, i o me Sena se zarazila. odbyl ji o. vet si "Dobte, dobte tec a vloSii si hlavu do dlani.

Od koho ma RA'Sena penize? Ta otazka mu neg la z hlavy. Prvni podezfeni padlo na Ondteje. Ale Ondtej Piacht sam nic nema, musil si pisat doznati. Od koho tedy? S kYrn stSrkala se RifSena? Marne se namahal uhodnouti.

Ge RtSena nepovi, o tom byl pfesvedeen.

Nahle sebou trhl, ucitil RuSeninu teplou ruku na sve studene vraseite.

"Tatinku," zaeala RASena neSne, hladic otcovu ruku . . . "nelam si jiS tim hlavu. Ale chci ti nem jineho Mei — main nee° na srdci, co mne nesmirne tisni. Nemohu se jiS dela koukat — " Stall pisaf zdvojnasobil svou pozornost.

"Nam se vede bidne, pravda," feklaSena vaSne. "Ale piece jest to k vydrteni. Mame co fist, mame kde bydlet a spat. Ale pod nami, tatinku, u vozejekafe Placheho„ch, to jest hrozne divadlo bidy. Vozejekat chodi jako telo bez duk, jest bledSr , oei se mu tak diva. sviti .. . az mam z neho strach. Jeho Sena a babieka deti PlachS7ch jako d ye oSivene kostry — a deti, tatinku, ty ubohe, nevinne etyry deti. Ja, mam deti tak rada a kaIdou chvili musim z detskYch fist sly geti stesky, ktere at do due se zatezavaji. Nejstar gi chlapec mlei, jako by jiS rozum mel, mladgi hoch jen potichu zagepta: "maminko, ja, bych jedl," ale obe deveata piaeou nahlas: "My mame hlad." A matka je okfikuje, babieka jim domlouva.: "Mlete pted tatinkem" — ale hlad je ptemaha. Jit nekolikrate jsem` jim podstreila tu housku, tu kus chleba —ale co jest kapka vody na Shavou plotnu, co jest krajic chleba do mladeho Saludku? Dole jest zle. Staff nejedi nic — deti maji jen sousta. Byla jsem pted chvili na dvorku a zeptala jsem se star giho chlapce: "Vali maminka?" — Zakroutil hlavou. "Nemame ani uhli, ani brambor, ba ani sirky," znela smutna, odpoved'. A tu jsem to chtela, tatinku, prosit o dovoleni, Se bych jim uvatila veliky hrnec polevky — " "A pecen chleba k tomu," dodal start pisat vgecek dojat.

"A do pecnu chtela jsem zastreit zlatnik .. . musime se nad nimi slitovati, jsou v bide nejvyggi a byli nam v2dycky dobrYmi sousedy."

"Vat, RirSenko, vat — ja sam opattim bochnik chleba," souhlasil ochotne start Piskdeek, jeho cizi bida dojimala.

"Nevime — kdo nam bude jednou dobrY.," tekl oblekaje se. A dodal: "Je to pravda, tikam to bez chlubeni, ze chuffm lidem zase jen chudi lido pomohou. Bida k bide se stuli — ti bohati nam nerozurneji."

Rtidena se otoeila jako na obrtliku. Na polivku mela ji2 vgechno schTtano. PilloSila a vocla se brzy vatila.

"Uvatim hrachovou s brambory — bude trochu husta, ale at' se najedi. Pecen chleba mame, tatinku, doma, koupila' jsem eestvST BoSi dar dnes odpuldne, nernusi g nikam chodit, ale" — dodala trochu zaraSene, "jak pak jim veeeti doneseme?"

"Ty hrnec, ja, pecen," radii Piskaeek.

"Tak to nejde," prohlasila Ratena, stojic u plotny. "Styeleli by se. Vetejne jim to dat nepnjde. Vig co, tatinku — postavime jim hrnec a poloSime jim bochnik chleba na dvoreeku pod okno, zaklepeme na okno, nekdo vyjde, vtimne si nadeleni a ptinese je do svetnice. Deti budou si tteba myslet, to to byl svatY Mikulat."

"Nu, zkusme to," povoloval otec.

A kdyt polevka byla uvatena a zlatnik — daho Rutena — do pecnu zadelan, dali se otec

4T

vEsTNIK a dcera po tichu na cestu. Opatrne sestupovali, nohama hmatajice po schodech a po chodbe.

Vygli na dvorek — u PlachSrch bylo tma.

"Obalil jsem chleb do bileho papiru —. aby ho bylo videt," teptl Piskaeek.

"Pamatovala jsem i na gkatulku sirek a dvoukrejcarovou svieku," tekla po tichu stavIc hrnec pod okno.

"Neporazi hrnec?" vyptaval se starostlive stars' pisaf.

"Nemyslim," shS7 bala se opatrne RUSena, "z ulice sem sviti lampa — je tu dosti gero." A dodala: "Ty, tatinku, odejdi, ja zaklepu na okno a nekolika skoky jsem v chodbe. Main inladgi nohy. V chodbe chvilku pookame, jak to dopadne."

Piskdeek po gpielach ode gel. Ostre zaklepani na okno se ozvalo a slygeti bylo, jak gusti sukne. Otec a dcera se gli se, nedSTchajice, v temne chodbe a poslouchali.

U PlachST ch klaply dvete a nekdo vygel na dvorek.

"Babieko, pojd'te ven," bylo sly geti tenskSi hlas.

"To je Placha," geptala Rh-tena.

Slygeti bylo tajenST hovor dvou Senskch.

Rozumeti bylo jen jednotliOm vetam: "Co je to? Hrnec je hork3i — v papiru je chleba — kdo to sem dal — ci je to? — " Za obema SenskS7mi vybehly deti a jak spattily hrnec polivky a chleb, zaealy se nahlas smati.

"Jd ponesu chleb," nabizelo se device.

"Maminko, dejte mi hrnec," volal nejstargi chlapec nedoekave.

"Co to tu mate?" ozval se muSskY hlas.

"Sam Pan BiAh se slitoval," vykladala statena.

"Sirky a svieka!" zvolal druhS7 chlapec a hned rozsvitil. A jak meli vtichni hlad a polivka vonela, spechali do svetnice. Deti napted, posledni gel vozejekat.

"Poekejte je gte, musime zjistit, jak to sem pfiglo," ozval se jeho hlas v otevtenSrch dyefich, ale soueasne bylo sly geti cinknuti misy a mark Mice, kterou nekdo ve spechu upustil.

"Honem nahoru, at' nas neptistihnou," geptala RuSena. A Piskadek opatrne zavtel dvete u sveho bytu, aby nevrzly.

"Ti se k jidlu nutit nedaji," prohodil uspokojen a usmiten pohladil RuZene vlasy.

"Mat piece jen dobre srdce, WiSenko," a dodal s povzdechem: "Snad nas, mne i tebe, Pan Bfrh nebeskY neopusti." A pak oba se chystali k noenimu odpoeinku.

Co Rttena Piskaekova o bide PlachSTch povidala, byla skutedna, pravda. Ba RilSena ani vgechno nevidela, proto, ae ty nejsmutnej gi seeny odehraly se mezi etyi• i stenami bytu vozejekatova. U PlachSrch vladla bida zrovna osudna.

KdyS prodal kone, mel PlachSY 40 zl., ale ty se rozebehly jako snih na slunci. Nejdtive dostal svYch 15 zl. kupec Barto g, potom se ptihlasila hokynatka, pak bylo nutna potteba dad. spravit detem boty a nakoupit uhli a dtivi, poplatily se jette menti dloutky a ze 40 zl. zilstalo 10 zl. A ttebas to s temi penezi, poslednimi, zachazela mantelka vozejakai • va jako s drahou masti, piece jen ponenahlu se ztracely. U Plachch mivali k jidlu brambory, zeli, pozdeji tfikrat denne kayu a chleba . . . ale coS na plat, kdyS bochnik chleba stoji 36 kr. a brambory take nejsou zadarmo. A sedm krku, pooltaje v to i babieku, zasedalo ke stolu ttikrate denne. A jak detem chutnalo! Nic take nepomohlo, Se obe Senske spokojily se kouskem chleba, jen aby mantel a deti mely trochu polevky — z nieeho tako se to getti. Placha, zouIsle ptihliSela jak jeden dvacetihalet po druhem odchazi a zrovna se ottitsla, kdy2 si vzpomnela: "Co si poeneme, as v truhliku nebude ani halete?"

Zatim byvaly vozejekat PlachS7 neskladal ruce v klin. aasne rano bylo ho vidati, jak z Kogit kraei do Prahy pro praci. Na inseraty do novin nemel a na zapisne v poptavarnach se bal obetovati penize ze strachu, Se by byly marne vynaloteny a proto radeji chodil si o praci sam. Byl na radnici pratske a v pfedmestich, poptaval se u majitelu drotek, nabizel se stavitelfim, byl by vzal i misto metate a j akoukoli

,strana jinou praci — ale nedatilo se mu.

"Mame dost svych domacich lidi," odbSrvall. ho na jednom miste. "Jest vtechno ptepineno," tikali jinde. "Snad, kdybyste byl mladti a svo-. bodnY," vymlouvali se na ttetim miste. "Poekejte jette nejakY eas, snad se deco nahodi," znela, jette nejptiznivejti odpoved'. A PlachY chodil, prosil, dekal a stale nic nemel. MrzutY, umdleIV a hladovY vracival se veder doinu. Byla to pro neho tetka, cesta a jette tit ptichazelo, kdys na otazku sve rodiny: "No tak, mat dnes neco?" odpovedeti musil rortrpeene: "Zase nic."

Placha snatila se ptemoci svou llzkost, ba musila se i ptemahati, aby deti nepodesila a mute neostratila. Ve dne chodila bleda a v noel potichu hotce plakala. I ona uchazela se o misto pradieny, nebo posluhova,eky, byla v tovarne na klobouky a nabizela se k sits pradla doma, ale mela zrovna tak nettesti jako jeji muS. Zdalo se, jako by vtechna prate a ptiletitost k zamestnani byly hluboko do zeme zatlu'deny. A zatim menila Placha posledni dvaceti-. halet . . .

A aby mira ne gtesti byla dovrgena, prohlasil kupec Barto g , to necla vic na river.

A vymlouval se tim, Se se boji, Se by ku svSrm peneztim neptitel.

"Z dello byste platili?" te17.1 Macho. "Ani vy,ani vat mut nemate tadnou praCi." "Ale dostane ji," narnitala Placha.

"Dostane!" pokreil 13artot rameny a dodal vYsmegne — "ale kdy?"

Placha s prazdnS7m kog em vracela se od Bartote domti. Vratila se ku studenYm kamnilm ku prazdnemu stolu, ku bledSn, plaetivYm tvatim. V dome nebylo ani krejcaru nebylo tet co prodat, nebo zastavit. I3ida zat'ala ye sve obeti sve krute spaiy. A byla to prava bida, protote ukryvana a nezasloutena. Ne ta, co se naschval stroji do hader, krouti oeima, gkempo ulicich a vysiia deti Sebrat, aby z vySebran3ich penez si pripravila, veeer dobrou vedeti a nakoupila si kotalky . bida, ktera se dala na tebracke temeslo a odvykla praci Rodine vozejakatove bylo skoro Is zoufani.

Pomoc nevideli odnikud. PlachY vida marnym vtechno sve snate.ni, zustal radeji &Yam. Seal u stolu ustrojen, byl bledY, oel se mu divne leskly. Obeas tak di-vare se podival Po detech a po manSelce. Jake mei my gleaay? jednou se sam vyzradii. Vyskoeil od stolu. uhodil do stolni desky pest a zvolal rozeilen: "Nejlepe jest v g emu udelati zoncc! Na raz!

At' je pokoj!"

"MuSi, pamatuj se! Kam to mysa g l" clomlouvala mu Placha a zrovna se mania sveho bala.

"Pamatuj se!" rozktikl se bYvz, v.Dzejekat hnevive. "Co nam zbYva jineho, netli — "Neni pravda, jette nevi nejrnit, vim o pomoci," odporovala mu Sena.

"Pomoc? Jest jedna jen pomoc, ta posledni, a potom . .. je po v. em," a vozejekat mach' rukou.

"Neni pravda," brani se Lena, "mam jette nadeji. dodala mekce, "pfijde to, dostane se nam pomoci, ale musil bys se trotku zaptit. Jatku, zaptel bys se?"

"Zaptel!" vyrazil ze sebe po chvili zamraeeny PlachY. "Musil bys se pokotiti . pokoril bys se?"

"Pokotil."

"Musil bys peprosit, data si ilex° libit . . . " "Dobra," prikYvl hlavou PlachY. "Poprosim, nee° snesu . . . " "A kdyby se na tcbe rozkrikl . . . kdyby na poprve tekl, Se nic neda . . . " dolehala dale Sena.

PlachST ostte se ji dival do oe,i. Potom rozhledl se kolem sebe, zavadil pohledem o deti, ktere se chvely zimou, o starou babieku, ktera sedela u karnen se sklopenou hlavou.

"Prosil bych tak dlouho, as bych ho obmekell," zvolal PlachY, tetce clYchaje — "ale kam mitig syYmi otazkarni;•teno?" ti povim. Kd.y% jsi tedy ec,hoten nejakou hotkou oilulku spolknouti a se pokotiti, mite jdi k doktorovi. Is advokatovi Plachemu—" "Valyt' jsem si to mysiii!" za mai se trpce povoznik. "Ty mi dava,t pekne rady. Cot nevit, jak o doktorovi smytlim? Neznat jeho pourer k

Strana 16. nam? Nejsi snad ma 2ena — jsi nejaka cizi osoba, ktera nic nevi? K doktorovi neprijdu nikdy, rozumig, nikdy. Radeji hladem pojdu!"

"Ale jsi jeho synovcem!" namitla 2ena.

"To vim dobte, ale vim jegte nee° jineho: Neki intij otec zemtel — byl to doktora Placheho bratr Vojtech — tekl mi na smrtelne poste"Synu, ptisahej mi, 2e jak2iv se nebude g k memo bratrovi, advokatovi, hlasiti." A ja ptisahal, tim ochotneji, neb jsem znal, jak bratr bratra oklamal. A k tomu, kterk jest sam vinen vgi nagi bidou, k tomu bych mel jiti s prosbou? A pokotiti se? Snesti rozkiiknuti?

Dat si neco libiti? Ne, a ne a nikdy ne."

"Ale bida lame aelezo. Nezbkva, nic jineho," namitla man2elka Placheho.

A babidka od kamen dodala: "Hochu, zapomen, piemoz se . slituj se nad detmi."

"U2 jsem tekl," stal na svem Plachk.

"Aspori to zkus. Nebo mu napi g p'ani."

"Napigu mu psani, ale vi g. co bych do neho dal: "Proklinam te, podvodniku a pomstu bo2i volam na tvou hlavu. Je-li Buh spravedlivY, musi to potrestat. Zhte gil jsi podvodem a lakotou, dvema nejtel gimi htichy."

"Ja sama bych mu dopsala prosebni list," ozvala se po chvilce 2ena Placheho.

"Ruce ti spterakm, jen se opova2!" rozktikl se vozejakat a &inn hrozivk posunek. A dodal divokkm hlasem: "Ostatne mi dej nokoj! Ke vgi bide imam se jegte zlobit s takovkm bidakern, jako jest ten vydfiduch advokat! Ani slovo at' o2 o nem neslygim, rozumelas?!"

Man2elka PlachehO a babieka vy gly ze svetnice na dvorek a dlouho potichu spolu hovotily.

"Zitra rano, a2 odejde, musime to piece jen zkusit, ttebas proti jeho vrili a proti jeho vedomi. Tonouci i stebla se chyta," omlouvaly °be deny svrij tajnY plan.

A sotva 2e Plachk druhk den brzy rano z domova ode el — bez snidane, nebylo ani Mirky chleba doma — babidka spe gne deti ustrojila, vypragila oblek, deti si vycidily obuv-a ode gly s matkou. "To yam kikam, tatinkovi ani muk, nebo by bylo u nas zle," varovala matka deti cestou do Prahy. A ueila je, jak maji mluvit a jak se mail chovat.

"Jdeme ke strkekovi advokatovi," vysvetlovala. "Oni se s tatinkem tro gku hnevaji, ale proti yam nic nema. Mo2na, 2e vas rad uvidi, vidyt' vas jegte ani nezna," hovotila cestou matka. A poueovala dale: "Kdyby se to na deco ptal, Frantiku, mluv jako nejstargi, moudie. Jinak mu neiekni, ne2li "dobrotivk pane strYaku", anebo "milostpane strkeku". Holky, nezapomerite polibit ruce, at' vas k tomu nebudu musiti nutit. A2 budu prosit, vgechny sepnete ruce, kdybyste videli, 2e kleknu, kleknete take. Ale at' se mi nedate do breku!"

"Jd se skoro strkeka bojim," namitl nejstargi Frantik.

"Co bys se bai t ty bloude?" rozmlouvala mu to matka. "Pan strkeek je hodnk, stark pan, nekdy trochu mrzutk a ktiei, ale to jest jeho povaha. Jen s kora& Co bychom se ho fidyt' jsme jeho ptibuzni? Jen pojd'te, hezky spegne."

Man2elka Placheho dodavala &tem svkm kura2e, ktere sama mai() Bylo kolem desate hodiny dopoleni, kdy2 ttesoucimi se rty eetla tabuiku: "Dr. V. Plachk, zemskY advokat a obhajce ve vecech trestnich." Piaci* aby Ott nevidely, se pokti2ovala. Ne2li vstoupili, jegte jednou deti prohledla, opra gila jim boty a sundala chlaperim eepice.

"Zpatky a2 ptijdeme, koupim ka2clemu dva rohliky," slibovala detem po geptmu matka a zlehounka, taje dech, zaklepala na dvete kancelate.

Uvnitt u sveho stolu seal Piskaeek, zabran ye trudne myglenky. Lehke zald.epani doeela pteslechl. Placha zaklepala podruhe, trochu silneji.

"Dale!" ozva7o se z kancelate.

"Mete napted," kazala Placha detem.

"Ach, pani Placha, to jsou k nam hosti!" zvolal Piskadek piekvapen. "Co pak nam nesete? A s detidkami?"

Placha se zaeervenala. "Pan doktor je nag

VtSTNiK ptibuznY, jdeme k nemu, na nee° se poptat", vysvetlovala rozpaeite.

"To jen dale," zval Piskadek a dodal polohlasem: "Ale nevim, jak potidite, je dnes nejak mrzutk."

"Jekg Maria!" vzdychla si Placha.

"Maminko, ja se bojim, ja, tarn neptijdo," zvolalo nejmladgi device a chytilo se matky za ruku.

"Kdy2 u2 jste tady, tedy jen ku ptedu," domlouval Piskdeek a aby ptemohl jejich strach, gel sam ke dvetim, zaklepal a hned otevtel.

Placha s detmi ve gla a zustali u dveti stat.

Doktor Plachk sta.ff u okna a zamraeene prohli2e1 ptichozi. A na uvitanou se rozkiikl: "Kdo pak vas sem pustil a kdo pak ma za vami zavtit dvete, co?"

Placha sebou trhla a skoeila zavtit dvete, potom pogt'ouchla obe deveata, ktera se blikla bojacne k dotorovi a natahovala po jeho pravici sve ruce.

"Jdete mi prye! Nesahejte na mne! Co pak je infij rukav va g kapesni gatek?" vykkikl doktor Plachk a zvedl ruce do vk gky. A dodal hezky zostra: "Co pak mi chcete?"

Matka s detmi nemela hned odpoved' pohotol& "Hezky spegne, nemam easu," hartusil doktor.

"Jsem Placha a to jsou moje deti," tekla nesmele man2elka vozejekate z Kogit.

"Nu, a co vic?"

"Pane strkeku, ptichazime vas prosit," ujal se slova nejstark hoch a sepjal ruce.

Ale do doktora Placheho jako by byla vjela elektricka jiskra.

"Co, pane strkeku? Jakk strkeek? Kdo pak jste? Ja vas neznam. Jak pak se smite opovagit tikati mi strkeku?"

"Mrij mu2 jest syn po vagem nebo2tiku panu bratrovi Vojtechovi," vysvetlovala pokornkm hlasem Placha, "ratite bYti s na gi rodinou pHbuznym."

"Ptibuznkm, neptibuznkm," odsekl doktor.

"Dejte mi s temi ptibuzenskkmi hloupostmi pokoj. Dle Adama a Evy jsme vkchni ptibuzni.

C"lovek ma piibuznych,ze ani o nich nevi. A nejlepe jest, kdy2 o ptibuznYch nevi. Nae pak jsou? Kdy pak ptibuzni o nas vedi? Jen tenkrat, kdy2 se jedna o to, aby dostali. Davat, davat, poiad davat — to chteji ptibuzni. "Strkeku" se iekne a "dejte nam" se mysli. 0, to ja, dobte znam. A take se dle toho chova.m. Ja main od vaech svkch ptibuznYch rad pokoj, rozumela jste mi, 2enska?"

Plache vstoupily slzy do oei.

"Neodvahli bychom se, milostpane, ale nejvetgi bida nas nuti," namitla matka zkrougene.

Ale nepomohla si.

"Bida! Bida 1 " zlobil se doktor a zaeal rozeilen behati po pokoji. "Noe pak je prate? Jste oba mladi a zdravi — pracujte! Ka2dk musi robotit — ja tea. Snad byste nechteli, aby yam pedeni holubi litali do huby? Bida — a prod mate tolik at? Neni to lehkomyslnost? Bida — prod pak jste negettili, kdy2 jste men? Prod nepamatujete na zadni kola? Kam mate v bahne, vid'te a nyni ma pan strkeek pomoci, co? Ale ani mi nanapadne!"

"Miij mu2 nemil2e dostat ladnou praci," namitla zase Placha.

"K smichu!" zasmal se jedovate advokat.

"Nemri2e, proto 2e nechce, prate mu nevoni, zname to. Sam leti doma a 'term a deti posila aebrat. Nestydi se? Neni to hanba? Jdete s Panem Bohem. Tady nic neni." A doktor se odvratii od prosebnikri.

Deti sebou trhly, jako by chtely odejiti, ale matka je zadr2ela.

"Milostpane strkeku," ptipojil se k matte nejstargi chlapec.

"Ntlnk strkeek, 11.2 jsem tekl, nic nedam, jclete," utrhl se na ne advokat.

Placha klekla a deti za ni. A sepjali vgichni ruce. Nejmlad gi device zadalo vzlykat.

"A tohle mi jegte schazelo — pladtiva muzika a truchlive divadlo. Jdete mi!"

"Nemame co jist, nevyhanejte nas, pane doktore!" aebronila matka. "Pro milosrdenstvi bo2i, darujte nam nejakou malidkost."

"To je hrozne", zuril doktor. "Oni mi neptij-

ye sttedu, tine 1. za.H 1937. dou s krku, ja, se jich nezbavim, ja se musim vykoupit, nebo bych se z jejich_ skuhrani zblaznil. Tak abyste neiekli," a doktor Plach'y vytrhl zlostne pene2enku z kapsy svkch kalhot, chvili hledal a poeital a pak polokl na stAl dye koruny a zvolal dopalen: "To mate, celou zlatku, ale to yam tikam, to jest jednou pro v2dy ! Neopovate se pkijiti mi vicekrate na odi! To by hralo, odna geti si ode mne, proto '2e se vam zlibi mne nazkvati "stare kern", penize t At' vas u2 nevidim! Nebo pajdete rychleji, ne2li jste Tolik aebroty Argo& a jegte 9.2 do domu to leze."

Placha vstala. Kostnatou rukou zvolna sahlo po dvou korunach.

"Zaplat' Brih," tekla smutne.

"Dobte, dobie, tak ua jen jelete," a doktor zprudka kkval rukou.

"S Panem Bohem," iekly deti.

"A tak, co jeg te otalite?" rozktikl se zase doktor.

Ale Placha a jeji deti nemohly ze dveti, ponevad2 mezi dvehni staff doktortiv syn Ondtej.

Byl bledk a rozeilenk "Vrat'te se, pojd'te se mnou!" iekl Ondtej, ptemahaje sve rozeileni. A vzal za jednu ruku Plachou a za druhu nejstar giho chlapce a ac se zdrahaly, vedl je k svemu otci.

"Tatinku, tys se zmYlil. Tihle lide nejsou cizi, ani obyeejna, 2ebrota. Jak jsem prave otec techto deti jest mrij vlastni bratranec, ty deti mohou tobe tikati "strkeku" a tato `tena jmenuje se Placha — ma stejne jmeno s nami. Jest to na ge krev a na ge jmeno."

"A co vie?" ugklibl se stark doktor. A dodal pohrdave: "2ebracke ptibuzenstvo . . .

Ondtej zeervenal, ale jen se ptemahal.

"Otte, tys jim dal zlatku! Ty, takovk bohae!"

"Jestli je jim to malo, ptijdej ze sveho," odsekl zase doktor. A dodar ,ostte: "Ostatne, jak pak to se mnou mluvi g ? Jste snad mkm soudcem, pane synu?"

"Ale, otee, pova2 ptec," ptimlouval se Ondtej, "co plati zlatka za na gich emu? Pro eetnou rodinu staei zlatka nejvkg na jeden den a pak jest zase bida. Slituj se ptec, viz ty kostnate ruce teto chude 2eny, podivej se na blade tvate deti — vek mi, 2e jest to prava a skutedna bida, ktera to stoji pied tebou."

"A ty jsi to bidy, prave a skuteene," posmival se doktor, "vkmluvnkm advokatem. Skoda, 2e jen slova ma g pro ne a mne laskave rionechavag, abych platil. Jsi velrni dobrotiv, pane synu."

"Nuge dobte, dej z meho, vem z meho podilu — " "Z tveho podilu! Z tveho podilu!" posmegne vzktikl stark doktor. A ptistoupiv k Ondtejovi, poplacal mu ironicky na rameno a iekl kousasave: "Milk synu, ty mag svfij podil as pkilig dasto na mysli. Ze sveho podilu ka2clemo davag, tvrij podil jest tva, nejkrasnelk nadeje, tve budouci nebe — ale nezapomeri, infij drahk, 2s e podil svuj je gte — nema g ! Nad tvYm podilem bdi peelive oei, tvrij podil dr21 pevna ruka — a to jsem ja. A jak mne zna g, ja se s nis tvkm podilem nejmene. Tecim dy zatim jen nerozdavej, nema g z "Ale, otce, slituj se piec, dvacet zlatkch by bylo nee° pro chude lidi, padesati zlatkmi bys jim pomohl."

"Jak2e, dvacet zlatYch, padesat zlatkch?" rozktikl se doktor Plachk. A dopalen nad smelost synovou, uhodil pesti do stolni desky, a2 psaci naeini zadrneelo a vykkikl hnevive: "A ted' u2 mean to komedie dost!"

A popadl Plachou za rameno, dovedi ji ke dvetim, je2 dokoian oteviel a zavolal: "Tady jsou dvete. Neptijdete-li po dobrem a hned, vyvede vas Piskadek na eerstvk vzduch.

Ku ptedu!"

Ondtej postavil se mezi Plachou a otce. Oba, otec i syn, mail" se ostrYmi pohledy.

"A ty se mi klid' z oei take! Takovk marnotratnik bude si hrati na orodovnika. chudiny!"

Ondtej te2ce dkchal. Zdalo se, 2e mezi otcem a synem dojde ku zlemu vYstupu. Ale v eas jegte objevil se mezi dveimi Piskadek, ujal Ondteje za rameno a zdrahajiciho se mladika odvadel.

(Pokradovani.)

Cie stiedu, dne I. zat1 1937.

VtSTNIK Aleotow.so.sawees...

NASE ZDRAVI Nevefte tomu!

Dr. August A. Thomen.

EVERTE, 2E: N 1. Dostanete boleni bticha, snite-li nezrala jablka. Nezrale ovoce je pravidelne tvrcle a malo chutne, proto se obyeejne me.lo 2vS/ka,, a to — ne nezralost — prave zptisobuje boleni bticha. Jednou jsem byl volan k hochovi, jen se svijel v ktedich. Jeho rodide tvrdili, 2e snedl nezrala jabika. Vyvolal jsem u ditete daveni, a ukazalo se, 2e site jedlo jablka, ale 2e byla ne zrala. NeStesti se stalo tim, 2e hoch jedi jablka prilis rychle, co2 bylo videt na velkch kusech, ktere polykal. Nezrala jabika samotna, nezpusobuji 2adne bolesti v bffie. Jime-li je pomalu a drikladne je 2vS7kame, nedini zdravS7 2aludek rozdilu mezi dm, jsou-li zrala nebo nezrala.

2. Srdce let' na leve strane Vela. Devadesat procent jinak vzdelanSrch lidi polot, kdy se jich zeptame na srdce, ruku na levou stranu prsou, nekolik centimetru nad spodnim okrajem Leber. Tato nespravna piedstava vznikla tim, to nejvetS1 srdeeni komora, leva, z nil je krev hnana do celeho tela, je na leve strane srdce ate jeji 'Apidka smetuje nalevo dolt, a proto citime srdeeni tep silneji na leve strane nez na prave. Rozdelime-li vtak telo sttedem hrudi ptesne na dye east, najdeme na leve strane jen o nepatrnou east srdce vice ne2 na prave.

3. Holohlavost yznike. prilis dastSrm nogenim klobouku nebo pzilis rizkSrmi klobouky. Jsou jen dva prosttedky proti veteine ptipadti holohlavosti: 1. Musime si vybrat spravne pf•edky. 2.

Musime se s ni smitit. Vet ginou je holohlavost zdedena, a chodime-li s kloboukem nebo bez neho, na torn vribec nezale2i. Take na ni nema vlivu na.'e zptsob 2ivota. Mohli bychom se otazat: Je-li holohlavost dedidna, prof se stejne Canto nevyskytuje u ten? PodrobnS7m zkoumanim bylo zjitteno, ie hlohlavost je tak zvana eista dediend vloha, jet je u mu2t dominantni, u ten recesivni. Matka mute holohlavost pienest, ale sama ji nepodleha, pokud ji nema dvojnasobnou davku, to jest pokud ji netrpeli oba jeji rodide. Ale to se stava zridk kdy, a tak se take ztidka kdy setkavame s holohlavou 2enou. Holohlavost se take uvadi v souvislost s nekterS7mi vadami 'etitne 21azy a hypophysy. V takovS7ch ptipadech ptinese spravne ledeni vtdycky ptiznive vSrsledky. Ale piipady, kdy holohlavost je zavinena poruchami 21az s vnittnim vymeeovanim, jsou pomerne kidke.

4. Mleko pit bouil zkysa. Skuteene se nekdy stave., 22 mleko je po bouti kysele, ale s tim nema boute nic spoledneho. Za normalnich pomeru se v mlece vyskytuji ureite zarodky, bacily kyseliny mledne, 2ivici se mlednS7m cukrem a tim vyrabejici kyselinu mleenou. Jakrnile kyselina mleend dosahne urdite koncentrace, mleko zkysa. Pied bouti je vzduch obyeejne teplej§i, a za tepla se tyto bakterie mno21 neobyeejnou merou, a rychle rozmno2ovani bacilt prave zaviriuje zkysani mleka, ne blesk nebo hrom.

5. Cloveku po smrti rostou vlasy. Tento neobydejne rozsiteny nazor se zaklada na epatnem pozorovani. Erasmus Wilson pravi: "Prodlou2eni you a a ylasti u mrtveho, ktere skutedne lze pozorovat, je jen nasledkem toho, 2e se ku2e po smrti stahuje smerem k vlasovSrm kotinktim.

6. Lids s kvetoucim vzeztenim jsou zylatt' zdravi. Co laikove Casto povatuji za kvetouci yzezteni, neni pro lekate nic jineho ne2 ptiznak choroby. Jista srdedni choroba, na ptiklad u divek, je velmi Casto provazena napadne "zdravS7m" vzeztenim nemocneho. Take u dmy a poeatednich stadii ledvinovS7ch a jatro ySTch je napadna ptijemne dervend barva oblideje.

Ze tivota lze ueiniti baseri nebo — policejni raport.

LteENi NERVOSY ftiZENINI AUTA. Zni to paradoxne — a ptece po podrobnem zkoumani a Air§ich zku§enostech odvaZuje se tak tvrditi a tento zpilsob leeby doporndova.ti nerneckt lekat dr. Obdekamp, jemtd koneene lze dad take za pravdu. Dr. Obdekamp vychazi tu totil z psychologickYch pfedpokladri, ziskanYch studiem lidi nervove labilnich, nervosnich, neurasthenikt a pod., u nich vesme's nejde o chorobu ye smyslu samostatne klinicke jednotky, ale jen o jiste, tteba svizelne, ale v celku piece jen o nezavatne nervosni obtae, jeZ ye vettine ptipadii se daji zmoci za pomoci pevne yule pacienta, sousttedenim di koncentraci ureittm smerem, uptenim zajmu k nejakemu vtkonu, k praci a pod. Onen znamt neklid, tekavost a dela, iada duSevnich trtzni, jimi2 trpi lido nervosni a jeZ depresivne podlamuji jejich vuli a dini je neschopne k soustavne einnosti, jsou die mineni dra Obdekampa u nervosnich lidi stupriovany prave pocitem vedomi, Ze pro tuto svou labilitu nemohou se dostat vpted, zakotvit v soustavne praci a zajmu, zkratka, ze citi se stale na mists jako svazani v nevybtecInutelnem kruhu kladt a protikladri.

Proto take leeba psychoanaliticka ma v techto ptipadech nejlepai Uspechy. Vychazeje pak z teto obdoby, dr. Obdekamp spravne usoudil a zkug enost u mnohtch pacienta dala mu za pravdu, ze prave jizda autem, jeZ si takovt nervosni elovek sam ridi, vzbuzuje v nem pocit lehdeni a radosti, jet° vidi, jak tizenim stroje a vlastni obeztelosti dostava se vpied, sta.& sy Suni nervy a duSevnimi schopnostmi ovladati stroj a vest ho vykazanou cestou. Je torn kus autosuggesce (sebeptesvedeeni), jet sill sebedaveru a reflexne paralysuje onu rozladenost, zneschopnelost a podlomenost yule, typickou pro nervosni a neurastheniky, co2 se pak s prospechem jevi i v ostatnich jejich vtkonech, v praci a v celem 'Zivotnim elanu. Vedle teto autosuggestivni slo2ky uplatrinje se tu jests dalg , nemene dulezita okolnost. Toti2 somtkedeni. K fizeni auta je potfebi koncentrace, soustfedit pozomost na cestu a prave toto soustkedeni dava, — jak dale vyvozuje dr.

Obdekamp eloveku zapomenout na veechny starosti a vypuzuje z mysli veechny zbytedne a sZirave mySlenky a ptedstavy, je2 vyderpavaji dust i nervy. Aizenim auta je napeti nervil pteneseno na jine pole a mozek opro gten depresivniho mytleni, si mute odpoeinouti. Dr. Obdekamp podle svYch dobrYch zku genosti u nervosnich pacientri povaIuje fizeni auta proto za skutednY ledebnY prostiedek proti nervose a pod. stavrim, dokladaje, fizeni to je nervosnim velmi prospeene a nikoliv ekodlive, jak by se na prvni dojem zdalo.

BOLESTI HLAVY. NejvetS1 podet nahleho rozboleni hiavy bYva, zavinen dobrovolntmi nebo pomery vnucenymi poklesky proti piirozenemu zprisobu 2ivota. Nechodi se s nim k lekaii. Casto stake zmirnei bolesti osvnujici koupel nebo student' obklad na hiavu. Ve velikYch meatech poskytuji prvni pomoc pani vrchni kavaren.

Stale mail v zasobe bud' nejakou oplatku s osveddenou specialitou proti nasledkAm nezvykleho po2itku alkoholu nebo nikotinu v probdele noci. Ale Caste jsou take vlekle bolesti hiavy, ktere i lekatske peel. tvrdo gijne vzdoruji. Z nich velmi obavand je tak zvana migrena. Projevuje se obeas na nekolik dnu stra§nym bolenim hiavy, ktere je spojeno s ripinYm ochabnutim telesnYch a dukvnich sil, se mdlobami a zavratemi, se svetloplachosti a ptecitlivelosti sluchu, s o gklivYmi pocity Cichu a neutieitelnYm nucenim ke zvraceni prazdneho 2aludku. Piekvapuje v pinem zdravi nektere teny i mule na pi. po jakemkoli velikern rozCileni radostnem i 2alostnem, po prudkem hnevu a leknuti. Zeny veak nejeasteji trpivaji migrenou v pravideln9ch obdobich mesiekU. Vtechno jeji leeeni bkcra, bezfispar 6, nejlepe pusobive, zatmeni pokoje a klid na luzku. Kdyi se tim zachvat uklidni, nemocny je zase zcela zdrav, jak tomu bYva po mokske nemoci. Stejne nesnadno leoitelna, ,ale pro budouci zdravotni stay malo vYznamna, je podivna bolest slink nervosnich hysterickYch 'Zen, ktere si za celkove bezvadneho stavu stKuJi na trap po-

Strana 17. cit, jako by Jim byl vraien hfebik do ternene hiavy. Tteti Casty druh vleklYch nervosnich bolesti hiavy jsou tak zvane navaly krve do hiavy, napeti a horkost v ni provazene roza sahltmi rudtmi skvrnami pc) oblideji, krku I hrudniku, mezi tim co ruce i nohy bYvaji stu,, dens. Take ekolni mlacia trpiva vleklYmi lestmi hlavy z pkekrvovani mozku duS'evni mahou. Vysvita, to ze zkueenosti, ze bolesti vaji jen po clobu ekolniho• vyueovani, kdeito o prazdninach v nekolika dnech samy sebou mizeji. OvSein lze'ptekrvenim mozku vysvetliti i trvale bolesti hiavy dospeltch lids, zamestnavajicich se napjatou dueevni praci a vydantm dastemu rozeileni. Mohou Veak podobne bolesti take byti ptsobeny nedokrevnosti mozku pti celkove nedokrevnosti. Tu v gak nemocni, ji2 bledosti oblideje dosti napadni, zpravidla si ste'Zuji na snadnou finavnost ,hudeni ✓ ueich, m2itky pied alma. Proto jedine posilujici a osveZujici ledeni mule tu ptinesti fispeSnou pomoc. Velmi Castou, adkoli snadno uvarovatelnou ptidinou trvaltch bolesti hiavy je vlekla zacpa. Je snadno pochopitelno, .e pii ni jedovate plyny i tekute jedy, vznikle hnitim a kva§enim zbytku potravin ve stteve, jsou vstfebovany do krve a v prve 'fade pak otravuji nervove fistroji. Tu je chyba, kdy se dal omamujeme chemickYmi ptipravky, kdy ✓ prve tads a nejvydatneji pomahaji vytrvala pede o kaZdodenni prodisteni sttev.

KRVACENI. Pii krvaceni z nosu se uloil zranenY s hlayou ohnutou nazad a do nosu se pinsetou vpravi valeeky ze sterilni vaty. — Neustane-li krvaceni, zavolame lekate.

Pii krvaceni z it s t je nutno nejdtive zjistit zdroj krvaceni. Je-li to jazyk nebo sliznice, podavaji se zranenemu kousky ledu.

Pii krvaceni z u c ha se uloZi nemocnY na zdravou tvat, se zyteenou hlavou. Ucho se ucpe sterilni vatou a ptivole. lekat.

Pti chrleni k r v e bYva krev jasne dervena, a zpenena. PostiZent musi leiet (polosede) klidne a nemluvit. Na prsa se mu upravi student obklad a dave, se mu polykat led. Co nejdiive se zavola lekat.

PH krvaceni ze taludku se uloZi nemoc nt do postele a dava se mu pit slan g voda.

Nesmi vilbec mluvit a pit mute jen ledove mleko. Na bticho se mu ptilog obklad a zavoid se lekat.

PH krvaceni z k on edniku nebo z rodidel se nemocnY ulozi do postele a zavola se lekaf.

Vnitthi krvaceni ma tyto ptiznaky: postiZent rychle zbledne, na Cele mu vyvstane student pot, hudi mu v ngich, delaji se mu m'iitky pied odima, slabne tep. Prvni pomoc spoCiva v torn, .e postiZeneho uloZime do postele a to tak, aby byla hlava nice nei konCetiny, kondetiny zabalime do flanelovtch obiinadel a devalue mu hojne pit. Ihned zavolame lekate.

Volby do obci jen postupne a podle potieby obei Nova HodZova vlada v prvni schtirzi rozhodla take o konani obecnich voleb. Volby se nebudou konati najednou, ale postupne, podle potteby obecnich samosprav a podle toho, kdy ✓ ktere clad skonei funkeni obdobi obecniho nebo mestskeho zastupitelstva. Ministr vnitra byl poveten, aby toto postupne provadeni obecnich voleb piipravil. Obecnim volbam tim ma bYt vzat politick charakter.

Nemecko si chvali eokolidu vyrobenou ze V Duesseldorfu je potadana vtstava pod titulern "Narod pit praci". Jsou tam vystaveny nahraZky, ktere se v Nemecku pro nedostatek surovin vyrabeji. Novym objevem je dokolady ze dieva. Nemecke noviny o tomto vynalezu pie' jako o triumfu nemecke chemie. Take vlna, ktera je vyrabena z kfiry stromfi, se pry svou hodnotou pine vyrovna vine pray& Mnoho velkolepYch dint dokazali lide z pouhe — etfadostivosti, ale jests nikdo ze etitAdosti nestal se — skrollIr4m.

VESTNilt

aPtana la,

ODDIL DOPISOVATELSKIT San Antonio, Texas.

Ctena redakce a cela rodino S.P.J.S.T.!

Jen tak na honem. — Ctyki mu gketfti vyhraball se ze sveho zarosteneho tYclenniho chmYti a zamiiili k vychodu slunce, by melt dosti svetla,.tepla a sorer neztratili. Ano, ku °slave' etytieitky do Hallettsville. Ji2 tahem vetru od -tamnej2iho smeru vonelo to peeeni a temi specialitami. Byli to br. Dressler, Maly Ferdinand (to aby. jeho ktestni jmeno neskomolil za J62ku, jako br. Motis to udinil, co2 mu odpougtime pro tentokrat), Budek a ja co san-antonskY literat, bez ktereho by se to asi neobe glo, neb 'name mnoho mista a mil° reporter-a (zpravodajA).

Sedice hezky v suchu, zaskleni pod balkonadou Fordova vynalezu, s dobrYin kolovedoucim di fididem, ja a br. Dressler zavedli jsme debate rOznou, to doglo na franko-pruske vojensire tajnosti — a ty jsou tak napinave, 2e posluchae nevychazi z jednoho zachvatu, jit jest tu jich vice, a eas — Mu, jig jsme na miste pied soudni budovou v Hallettsville, jako by toho odsouzence tam skutedne odvlekli a chteli vsaditi za ty krkolomne ye "svobodne zemi" ukovane ocelove mtite.

Co jsme tam videli — za prvni: Krou2ek krajant a krajanek, mezi nimi br. Motis a pi. Kubenova, jen tak potfes rukou a nekolik \TYmen z denniho 2ivota a ji2 se poeal "ringelspiel" tan. Dle jmen na obchodnich budovach soudil by, ze mesteeko to„ma obyvatelstvo vetginou eeskomorayskeho ptivodu. Radnice musi bYti jiz ze za glej giho pilvodu a slohu velmi piivabneho, nebot' jeji zakulacene kamenne ba g gtity jsou zelene mechem a-tovnira ve2ni tohoto dasem ohlodane a pokryte. Ostatne Hallettsville jest Ovabne a die fg eho prosperujici sidlo okresni.

Co se delo dale pfi shromadeni v sini a parku, kterY jest krasou "live oaks" hojne porostIY a velmi aulnY, sebralo by vice easu a mista.

Jen tolik chci se zminiti, 2e pfijimani velkeho poetu dlern1 bylo radosti nas v gech, bylo znadkou velkeho zajmu o na gi Jednotu, 2e S.P.J.S.T. dini tchvatnY pokrok ku ptedu. Zdar yam novi elankove k nag emu tetezu, kterY mi12e bYti jen tak silnY, jak silni jsou jeho iteenici se vynasnaili nastiniti Cinnost a iieel Jednoty, coz bylo velmi pote gujici, ae sin tak obsahla nedovolila mnohYrn z nas v ge zachytiti, piece domyslili jsme si — co sluch vyneehal. Mikrofon byl velkou ponnickou, ale nema toho pfirozeneho lahodneho zneni. Mezi temiti buditeli narodnimi byl tee na g universitni prof. Midek z Austinu. — Z jeho fizneho proslovu o jmenovci tamniho tadu els. 4. Karlu Havliekovi, kterY znel jako hlas zvonu po cele sini, jasne, nadg ene a srozumitelne. Kdykoiiv se vzedmula prsa na geho tednika, vyznela z techto sila, narodni uvedomeni, povzbuzeni a nadeje pro budoucnost. Neobstal chvili na miste energickY br. Midek s duchem valag z mista na misto se pohybujice, znajice-sktm, nage slabosti a silu — ne2ebronil se slovy, ale jsa bohatYrem na vzdelani a zku genosti, otevfene se vyjadfil o postupu na gi vetve narodni, jednotlivcich, ku kterYm patfil br. pfedseda faciu Cis. 4., p. Bueek, 2e tento piijal do rodiny studenta a odchovance br. Midka, ikouc: "Nag narod tak stateene pokradovati, kdy2 phkladem vsttic mladi man2ele Kocurkovi maji fit maleho Kocourka a z tohoto za 20 let bude velikY kocour. Potlesk a vesela, nalada ozvala se sini. Timto vYzva rodidAm na geho naroda v TeXasu, by ditky sve die manosti obdaiili vy22im vzdelanim universitnim, ktere jim nikdo nemt2e uloupiti, ktere sebou nesou, at' jdou kam chteji po celY svuj 2ivot. Majetek, penize, eokoliv hmotneho jest znieitelne a utratitelne, deco Prozatimni, ale vzdelani spojene s praci, tot' dedictvi veene, nosi ten gebou, byt' by gel i kolkolem zemekoule, neb jak se like. "na konec Narod slovansle jest pies 400 miliona silnY, tee slovanska a clovek tuto znaly ma velkou budoucnost — proto ucme se ji, vazme si teto a roz gifujme nage narodni citeni.

V feel prof. Mieka bylo new, co pozorny posluchae mute ne jinak nei oceniti a °driest se-

a

bou jako ddevni posiini nf. Te zaverni slova Havliekova chef zde °pet citovati: Pfislibujte si mne, poroueejte si mne., vyhro2ujte si mne, prece zradcern nebudu!

Moje barva eervena a bila, dedictvi me poctivost a silo., vad, Wind: Ja jsem Vala.ch! hr! ja jsem tech!

Coz abych nezapornnel na ty hiotieky tech kolem stolil a nalevny se tisnicich! Vette, te jsem se tam nemohl dostati, jen tak tak s pripjatou stuhou, jidelni vstupenku ptipominajici, chfiapl jsem do mise, masa, trnek, rtizneho jineho ovoce a peeiva — ale na makove kolaee jsem nemel gtesti (NT2dy nas dal udili, 2e kdo ji mak — dostane v gi, ale ja toho nedbam, neb u nine by se ji2 neude2ely, ma vrchovatina se podoba, hone Golgate, bez kti20.

Pak ti zpevaci! Br. Bolf a mnoho jinYch, br.

Kruginskeho nevyjimaje, utvotili kolem peniveho krou2ky hotovYch slavika. Tam se pelo: Ta nage pisnieka deska . . jina: Kde se pivo volt tam se dobie — a pak do toho nekdo skodi: A2 rano, az bude bill den . . . — ad slunce sklanelo se teprve k zapadu, vykukujic mezi vinitYrni mraky svYmi zlatYmi paprsky, mirne ssajice pot z mnoho nas a na gich del. A jak upilmne se ten nag lid bavi!

Segel jsem se s nekolika krajany a iodaky, ktefi si mne mohli po ptedstaveni se upamatovati jako "Lorene" z Vestniku. Ano, pomohlo to, dik broth, fel mne, 2e nag tYclenik ma tak pilne etenate — ale ne abyste v ge uvalili jenom nam literattim — chci slygeti od vas jednotlivct, aby tee mel se elm pote giti z vagich zkugenosti, na ktere jste zajiste co ptistehovalci i zde rozeni, jig mladgi generace techto, velmi bohati. Pigte, pigte, skutky, ptihody a polleeni, vge to bude etenati zajiste vitane pro dlouhe zimni vedery. A sestry, ty tei tak! Mohu si ptipomenouti na krasnY film "Na rUtich ustlano". Ony se tak rady zasmeji, az slzy padaji a tinou se po licich. Tam v Pleasanton neopomel jsem tento °pet videti — bajeene uchvacujici.

Co ten kominaf, ani ten tam neschazel. Phpomnel jsem si, 2e maminka vyplacela kominare vajieky, kdy2 to bylo modou, jednou v roce komin — ad chatrnY z vatrou a z kamene, sotva nad hfeben eouhajici, vymesti. Ale libanek v tech deskYcht filmech, jako v ckYch, jsem nevidel. Uz, tft jsem myslel mnohdy, 2e se obejmou a zpilsobi laskominy, ale sklamani.

Abychom nahledli bil ge do nageho narodniho pasobigte a minulosti, chci se zminiti kratce o povaze na geho deskoslovenskeho lidu.

Pfirozeny raz zemi, v ni.2 Oechoslovane obYvaji, vedl od prvopoeatku k rozdeleni ye di kmeny: eesky, mora yskY a slovenskY. Z techto jest eeskY nejmocnej gi a die nahledu badatelu snad nejprobudilej gi — ad mora yska "rise byla nejvagi a nejsilnej21, tedy jest otazkou, kdo z techto, Oech di Moravan byli probudilej gi. Pokrok easovY zvlagte v Cechach zpasobil, 2e starobyle zvyky a mravy pro zalibu 6echu v cizote upadly v zapomenuti, zajiste na gkodu roda, nebot' tyto zvyky a mravy davaji raz narodu, kterYm se ligi od ostatnich. Pfipominam jen vroucich, krasnYch a zase take i 2ertovnYch pisni narodnich, ktere drive po v gi zemi se prozpevovaly. V dobe nynej gi vgak elm dale tim vice z lidu mizeji, jetto dasove pisne obsahem i napevem chatrne, jalove i nezfidka sproste, je vytladuji. To te2 plati o rtznYch zvycich narodnich, jet' jen tu a tam se zachovavaji, celkem pak upadaji v zapomenuti. I dizne kroje narodni, ktere je gte pied dobou nedavno roz gifeny byly mezi lidem, ustupuji kroji doby nove, kterY ji‘g do vsi pronikl, take na pf. v Cechach jen krajina plzenska, a doma2licka mute se chlubiti malebnYm krojem narodnim. Jinak se maji veci v sesterske Morave, kde lid hou2evnateji se pfidr2uje mraviti zdedenYch, i kroje lidove a zvyky i obyeeje narodni mezi lidem venkovskYm lope se udr2uji. Nejvice ofgem start mrav se zachoval na Slovensku, jetto odlehlost tzdoli karpatskYch a chudoba krajin novemu pokroku zjednava jen rnalo pfistupu.

Pokud se tYde telesneho razu oechoslovanti, nelze o nem dati obecneho obrazu pro nedo-

Ve stfeclu, dne 1. thri 1937. stateenost posavadnich badani vedeckYch. Toliko zjigteno, 2* e Oechoslovane jsou kratkolebi a typu pfeva,2ne hnecleho. Spokojiti se dlu2no lieenim jednotlivYch kmentv; tak na pr. Hanak je postavy stateene, zavalite, tvat i ostatni telo zaokrouhluje se mu do pina. Plet' jest barvy bile, vlasy vet ginou ruse Z modrYch zail spokojenost a dobromyslnost. V praci jest vytrvalY, ale neukvapi se zbYteene. Typ vala g g ich na Morave. Valagi-skYjestznejkrasnel jsou vzrUstu ztepileho, tea slaiteho, vzezteni je2 prozrazuje rozum, tvat maji podlouhlou, nos primy a dlouhy, °di bystre. Chuzi maji hbitou, krok drobnY; ph praci, kdyt se jim do ni chce, jsou velmi obratni a tea velmi vynalezavi.

Vlivem eetnYch ran osudu, je2 Cechy stihly, stali se v dug evni sve povaze uzaffenYmi a mene hybnYmi, pozbyli one rytitskosti, pro nit* dtive byli chvaleni, rovne2 nehovi detinskemu veseli, je2 na priklad ruskeniu narodu je vlastni. At' jsou veseli ei smutni, hiedi zpevem dad pruchod nalade sve, odtud plyne kouzlo narodnich pisni eeskYch, je2 tak tklive k srdci mluvi a dojmem svYm jsou nezapomenutelny. Zname jest nadani lidu deskeho. Maje duvtip phrozenY, dobrou pamet a dosti obrazotvornosti, tech lehce osvoji si vedomost, velice lehce ptiudi se fedem cizim i v badani vedeckem vyrovna se prislugnikilm jinYch nadanYch narodu.

Hudba a zpev jsou oblibenYm zamestnanim chav; nemene lid jest oddan tanci, a mnohe tance domaci jako polka, vymy glena, od selske divky, dogly rozgiteni i mimo zemi.

Vlast svou 6echomoravan miluje vfele.

Zmocnuje se ho skoro nemoc, kdy2 je nucen diiti mimo vlast, touhou po domovine; lid zove ji "domaci nemoc". Jde arcit' 02 do ciziny, kdyt doma nedochazi olaivy, ale v cizin y nepfestava toutiti pa vlasti sve a prospiva ji jak mano, hlavne podporou diznYch narodnich podniku.

Zivy zajem Oechove jevi pro vzdele4 a pokrok vubec. 0 tom svedei snaha i chudYch aby detem svYm opattili lep gi vzdelani nee jakeho sami nabyli. Statisice venovaly a posud venuji obce Ceske na zfizeni strednich a odbornYch gkol, vYmluvnY to dirkaz jejich zajmu o vzdelani a obecnY pokrok. "Osvetou k svobode" stalo se narodnim heslem. Obeene uznava se vytrvalost a obratnost, kterou Oechomoravan ph praci jevi; je vynalezavY, ale mak) podnikavY. Tim se vysvetluje, prod eeskY velkoprirmysl, ad posledni dobou dosti se rozmohl, neni jegte na takovem stupni, na jakern by mohl bYti ph nadani lidu eeskeho a ph dostatednosti pottebnYch prosttedku.

V boji Oechoslovak vede si stateene. Jeho dejiny jsou fetez bojti, svou statednost dokazali nejen v dobach dtivej gich v bojich s neptateli Casto silnej gimi, ale i v dobe novej gi na mnohem bojigti. Vojin deskY jest vytrvalY, odva2ny a statednY a osvedeuje se prave tam, kde tieba dtivtipu a ohiedu, jako na pi. delostfelectvo, namanictvo, horske pluky a zakopnici. Oechoye pygniti se mohou mnohYmi vojevtidci, kteri zaujimaji v dejinach vojenstvi mista nejeestnej gi. Narodni hrdina ti2ka byl i genialnim vojeviidcem, kterY ptedeil nade v gecky soueasne.

Tehdy Evropa se tfasla pied malYm narodem eeskYm. A dnes! Jest to ba gta demokracie, kdyby ji mohl mnohY z tech 2ralon polknouti — neza2i1 by ji — jest nestravitelna!

Z chyb, jez vlastni jsou povaze Cecina, vytYkerne ptedev gim lehkou mysl, s kterou mnozi 2iji do sveta, jedna z hlavnich vad, ktera brani vzniku trvaleho blahobytu narodniho. Dale neustupnost, svarlivost a stranictvi, ktere slepe vrha, se i na soukmenovce a narodu ji2 vice gkody spOsobilo ne2 nejhorgi neptatele. Jinou hlavni vadou lidu je naklonnost k cizote, jem pro vge nove a cizi, co2 se pestuje na tikor domaciho dobra a jen tam se pestuje, kde lid sebe same, mall) si va,21.

Mnohem vytrvalej gi ne2 Cech jest Mora van a dilegi je Slovak, kterY rad pracuje jako pastevec, bud' jako 2ivnostnik, jest ph tom vehovorny a holduje jak hudbe tak tanci.

Jako Oech i Slovak zapuzuje starost zpevem.

Vagnim Slov g,k tak lehce nepodlehne; ale da-li se ji uchvatti, pak se ji hned nezbavi.

Lawrence V. Kallus,

tredu, cine 1. zari stad Stefinik, dislo 142., Houston, Texas.

Mill bratii a sestry tadu gteranik!

Statenky Schovajsove jit neni vice mezi mi, odegla tie z tohoto sveta, tak jak byl celY jeji tivot tichY a nendrodnY v kruhu sve rodiny. Jit nepkijde mezi rids se podivat na nage divadia, ktere tak rada nav gtevovala. Jegte na poslednim divadle "Nespokojend Kato," byla mezi nami se svYmi pravnoudatky, ktere zili jenom pro svoji stakenku a ktere take vetginou vychovala. Robatka male,, jak ji budou postradat a vUbec my vgichni ji budeme pohkegovat, neb byla takova, prost'ounka, mild, vesela staienka a tak rada se s nami smavala. Tak nam ti nage mile babieky a declou gkove vymiraji a s nimi ta stare, deska, upiimnost a veselost a my prostkedni zde zUstavame osamoceni s tYm mladgim pinYm tivota bujarYm pokolenim.

Statence Schovajsove bylo 75 let. Pied ttemi tydny pochovala svoje vnoude, mladeho Schovajse, kterY byl delidobu nemocen, a za tki tydny ho nasledovala sama. Budit ji zeme lehkou a my, statenko, budeme na Tebe vtdy v dobrem vzpominat a Tebe pohke govat, neb jsi se dolote zapsala v srdce elenstva tadu 8te fanik Tet kdy tak pigi o tech nagich stalenkach, muslin napsat neco veselej giho a site ze babiace Pechove, ktera je maminka pani Klimove, pfejeme k jejirn 741etYrri narozeninam, ktere slavila ininulY tYden, hodne zdravi a spokojenosti, aby je gte hodne dlouho zde pobyla mezi nami a nezapomela na ty na ge divadla, neb ona mne vklycky drti palec kdy hraji, ponevadt ma pry strach, abych to nespleft, a kdy ona je zde tak ja vim ze to piijde. Ze ano, babidko?

A tet nage zlata, maminka pi. Kostkova slavila svoje 651ete narozeniny. Tento tYden ut je taky prababiekou a ph. tom eiperna jako rybka, ze by vg ecky jeji dcery do kapsy streila, to me ale taky neb jsem ten jeji dcera a k tomu nejstar gi. Inu jaka, pomoc, oni jsou v gichni ti starsi lido otutilegi, asi proto ze jsou z Cech. Tak maminko zlata, my yam ptejem abyste s nami jegte hodne dlouho byla a my se s yarn! jegte hodne dlouho pote gili a Vy stale ty nage divadla navgtevovala. To Vam v gecky babieky pfeji, ja a vgechny Vase zname od tadu Stefanik.

Dnes tento dopis pi gi vgem statenkam, podruhe nagemu nejmladgimu pokoleni a site Sokolu, na ktereho je radost se podivat. Na zdar!

Karla e tvrtnik ova.

Ead TexaskY Mir, cis. 10., Shiner, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Timto jste zvani na slavnost, 401etou oslavu nag i Jednoty, dne 5. zati v sini tadu Vlastenec.

Toto oslavujeme spoledne tad Cis. 10. a i.dd 45. Spolusestry tadame, by nam vypomohly, aby pkinesly nejake pedivo, co ktere, mute, a neJake salaty. Tak spolusestry nezapomente, spolehame na vas. Vg ichni jste zvani, ten ti vzdalenej gi. S bratrskym pozdravem, Aug. Madala, tajemnik.

PROVOLANI K NAgIM RODItilM A STUDENTUM. Z Austinu se scleluje: Studenti, kteti vstupuji na Texaskou statni universitu v Austin, na vyggi g koly (high school) v Austin, Houston, Caldwell, West, Granger, East Bernard, akademii sv. Ludmily v Shiner, Seaton, u Temple, FrYdek, Fayetteville, venkovske Akoly Concord u Needville a Radho gt' u La Grange se upozorriuji, ze na techto gkolach udi se nagi Ceske tedi nag ich matek a °toil. Vgichni studenti a studentky, kteki po prazdninach vstoupi na tyto g koly a jsou deskeho ptvodu, meli by si zvoliti Ceskou tee z nekolika davodu, ptedevgim praktickYch: 1. .V na g em Texasu je a bude rnnoho ptiletitosti uplatniti znalost Ceske fedi ve spolcich, v obchodech, v bankach a rianYch povolanich Dosud nemame dosti na gi studovane mladete. Department slovanskych jazyku na, Texa.ske statni universite katdorodne ochotne a bezplatne opattuje na gim schopnYm studentkam a studentilm uditelska mista a ma vtdycky vice mist netli uchazedu o ne, cot sveddi, ze nag i uditele a uditelky se osveddili a ze je po nich velika poptavka. -- 2. Texaska, statni universita i jine university davaji za eegtinu stejnk kredit jako za jine jazyky. Debra

Strana 19.

VkASTNITX znalost eegtiny pro graduanta z university i z vyggi gkoly, at' je to knez, kazatel, ueitel, pra y gna. — 3.-nikebolat,jzdeVniprose Prace v deskYch ttidach na universite i na vy ggich gkolach pro ty, kteti jit ponekud znaji Ceskou fee z domova, je snadna, snadnej gi net v ostatnich jazykovkch tfidach. Vksledky jsou vgak daleko cennej gi a trvalej gi. Po etytech semestrech naudi se student eesky Cisti, psati a dorozumivati se. Krome toho poznaji ukazky Ceske a slovanske literatury; pouCi se o dejinach a kultute svYch slavnYch ptedkil. Neni motno, aby docilili tehot vysledku v kteremkoliv jinem cizim jazyku, na ptiklad v nemeine, gpanelgtine a pod. Je lepe znati jeden jazyk dukladne nezli dva, na ptiklad ee gtinu a nemdinu, jen povrchne. — Z jinYch duvodu je nutno uvesti aspon tyto: 1. Ma-li se uchovati spojeni a porozumeni deti s rodidi, je nutno zachytiti mladeg yeas, dokud je je gte ye gkole a dati ji znalost jazyka rodicu. — 2. Kultura je rovnet diivodem, aby si deti osvojily jazyk svYch pfedJakY nevyderpatelnY poklad pkedstavuje Ceske, literatura, ktera se mladeti studiem jazyka otvira a jet je snadno dostupria v universitnich, spolkovYch i rodinnYch knihovnach.

A zrovna tak jako jive narodnosti udrtuji tradici kultury a teei mezi svYmi detmi, men bychom i my se snatiti, aby studiem a znalosti jazyka nage mladet nabyla Acty k rodovemu pavodu, k rodidum a snatila se domoci znadnej giho kulturniho politickeho vlivu v americkem tivote. — 3. Zna-li elm& d ye fedi, je dvakrat elovekem; naudi-li se na ge mladet dvema kedem: Ceske a anglicke, bude umeti vice netli ti, kteti umi jen tee JEDINOU. Je dobte znamo, ze na Texaske statni universite i na nekolika vyggich Akolach se na gi Ceske fedi udi i studenti, kteki nejsou Ceskeho ptivodu. Nezapominejme na stare hello: "Kdo se za sviij jazyk stydi, hoden potupy v gech lidi" a dbejme i PRACUJME, aby nagi studenti ueili se *Ceske fedi — fedi nagich matek a °toil. Zde nepomohou slova, ale SKUTKY. KatdY uvedomelY naginec musi pracovati ku vzdelani na gi mlaclege. kid gtefinik, cis. 142 Houston, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Timto jste tadani, byste se dostavili do sonze v co nejvdtgim poetu, dne 5. zati, neb mame duletite jednani ohledne nemocenske podpory a zaroveil, kteti bratfi a sestry jsou pozadu s poplatky, jsou tadani by se vyrovnali.

S bratrskym pozdravem, Frank t aludek, taj.

Ead Jaromir, eislo 54., West, Texas. ✓ minule pravidelne schrizi tohoto fadu bylo odhlasovano ptistaveni sine K tomu rieelu byl jmenovan sedmielennk vybor pozristavajici z nasledujicich bratru a sice: Ben Vangura, Frank Mikeska, F. M. eoeek, John Gerik, Emil Klaus, Jill. Kacif a Rud. Troubil. Tento vkbor po nekolika schtizich ma vypracovank plan, kterk bude podrobne vysvetlen Clenstvu v • faclove schrizi, ktera bude konana v nedeli 5. zati y e 2 hod. odpoledne. V OW schrizi ten budou pfedlog eny nabidky stavitelti, o kterYch bude elenstvo rozhodovat.

Dale upozorriuji, ze pfijde na pieties otazka ohledne nemocenske podpory. Sestry a bratti jsou gadani, by se vgichni do schrize dostavili.

S bratrskym pozdravem, RobertCervenka; pfedseda.

Emil Popp, tajemnik.

Navgteva v redakci. ✓ pondeli zastavili se u nas mill navgtevnici, vracejici se domil ze slavnosti tadil S.P.J.S.T. v Dallas a to: mistopfedseda Hl. ttadovny bratr $tepan Valdik s ma,ngelkou a synem, pi. Fr. 0lexova jr. a pi. Ane gla Svaeinova. V dobe, kdy tito uvedeni, meg:kali v tiskarne echoslovalca, zpravujice kolegy Aug.3. Morrise a Jos. F. Holaika o velkem Aspechu jubilejniho podniku dallaskkch bratti a sester, potadatel s rodinou uhanel autem po vkbornkch silnicich ze sla y gtevu pro--nostivGuyalo,zevacnou pasl. Redakeni kolegove mi o peknem pohovoru vg e vyfidili, hoste po malem odpodinku v n avratu k domovn pokradovali. Bratfi Morris i Holasek za navgtevu delcujit

1111111011111111111Mild211111111111111111111111111=1111111111111,

NAS ZALOil RESOLUCE SOUSTRASTI. Resoludni vkbor faciu Praha cis. 29, v Taylor, Texas, projevuje timto jmenem taciu soustrast poziistalkm nad ztratou jejich otce. stateeka a prastateaka, a na geho nejstargiho a zakladajiciho Glen tadu Praha Josefa Jiriska, kterk od nas ode gel k vednemu odpoeinku dne 21. srpna ye stall. 89 rokri. Zesnulk byl zak16.dajicim olenem tadu Praha a vkly facInk a Clen. Add Praha nese O gee tuto ztratu a citi bol s vami pozristali.

Zesnulemu pfejeme lehke odpodinuti a test budig 3eho pamatce.

Za resoludni vkbor: Frank Kolenovskk, Louis Boudnk a Frank KincL RESOLUCE SOUSTRASTL My, nigepsank resolueni vkbor faciu tefanik 'Cis. 142 S. P. J. S. T., timto projevujeme jmenem tadu uptimnou soustrast nad ztratou drahe maminky, babieky a prababioky a nagi dobre sestry Rozalie Schovajsa, , ktere. zemfela v scbotu 21. srpna a pohfbena byla v nedeli na hfbitov Rest Heaven.

Rozena 4. zati 1860 v obci Rakova, Morava. lenkou byla 27 roku. Zanechava dva syny Jana a Josefa, vnuky a pravnuky.

Odpodivej v pckoji a test budiZ pamatce Tve. Za tad Stefanik Cis. 142: Frank Bedan, Frank Galudek, Bedfich Otvrtnik, resolueni vkbor.

JUBILEJNi OSLAVA V GUY NAPROSTIM tsrEcium.

Nadteva nedelni oslavy jubilea v Guy, poll&ma lady Laskavost a F. B. Zdrubek, byla obrovska. Dostavili se elenove z tad0 sousednich i vzdalenkch, Hlavni tfadovnu zastupovali: ptedseda Chernosick, tajemnik Kubena, teetni Marek, bkvalk jeji Glen Fr. AnCinec. Program proveden zdatile, uvedeni 15 novkch elenu zaprisobilo na cele shroma gcleni mocne. Vrcholem vzorne sestaveneho programu byl akt vdg gijicim i odeglkm zakladatelrim nagi Jed--ku — noty. Br. L. 0. Hoekvtelkmi slovy ocenil zasluhy nag ich pionkrn-zakladatehl a ptitomnemu tajemniku Hl. ttadovny, br. J. R. Kubenovi pfedal nadherne vykreslenk a zaramovank eestnk diplom. Divadlo omladiny pfijato bylo napinenkm hledig tem radostnou pozornosti, zasloug enou pochvalou. tspech byl mimotadne pronikavk — moraine i hmotne — podrobnk referat pfineseme pfi gte. Potadatele po navratu nek redakenimu stolu Cekalo tolik prate, bylo mononapsat zpravu obgirnejgi.

DOPISOVATELUM: V nterk do-tali jsme mnoho dopisri, mezi nimi nekolik obgirnkch, ktere vgak nejsou nalehaveho obsahu. Uvetejnime je v Cisle nasleduRedakce. jicim. S pozdravem, Dallai; Texas.

Mile sestry a bratfi!

Pfichazim jen s maliekym dopisem &let, abych varn data vedet, ze nase omladina rada dne 5. zali "Barn dance": Proeet kaicik sezente si k tomu ten nejobyeejnejAi . oblek, bonet a podobne, aby to odpovidalo toinwhazabaVu zvu. Proto vas vsechny uctive • nebude tiouze. S peadravein, Pokria Je..

Je stejne nemoudre jako nerieinne zaiid t t komusi bohatstvi a slavy (postaveni), nebor neni Udelem givota, ani dristojenstvi, ani bohat? stvi, nkbrg jedine — spokojenost; a ta neni dilem ttesteny, ale perne zaslouZenkin, vkiledkem osobniho usili.

Strana 20.

K ZAJEZDU POPULARNICH HERK. SAMKA A JEHO PAN', DO TEXASU. Zarukou divadelniho umeni p.

Karla Samka jest jie to, ee narodil se u divadla, kde jako 2 lete dite u divadelni spoleenbsti K. Brazdy ✓ Ttebini, na mestskem divadle ye hie "Pagie" dostalo se mu prve Ulohy a od to doby datuje se jeho eivot na divadelnich prknech. Piedstaveni setkavaji se s velikYm 11spechem fkade, nebot' jsou nadmiru pestra, takee divak nevychazi z iidivu a noveho ptekvapeni.

Samkovo ptedstaveni poziistava ze sensadnich eisel moderniho kouzelnictvj a illusi s fantasticlOrni scenami, zpevniho taneenimi eisly, a korunou "jednoaktovkou", v pestrem narodnim kroj i.

Shora udane neni eadnS7 "podfuk" z nejakeho obchodniho stanoviska, pouze eiste to, ee pisatel na prime poeada.ni p. Karla Samka, uvolil se uspotadati jemu jeho turne po Texasu, a upozorniti krajanskou vetejnost na divadelni umelce, K. Samka a jeho pani, Lidugku, kteti se rozhodli cestovati po deskSrch osadach, a propagovati na'ke krasne kroje, divadlo, a naAe krasne mile, Ceske pisne.

A jest zahodno, aby., naki kraJane, podpotili tyto umelce, nab podobna, ptedstaveni jsou jakousi vzpruhou nageho narodniho eivota a citeni v kaede Ceske osade, a zvlaete tam, kde jakekoliv Ceske piedstaveni neb zabava (mimo tance) jest fidltSun zjevem.

Myslim, ze toto postaei, aby asady nenechaly si ujiti tato prile yideti a slyAeti tyto umelce, a ze povolani einitele v mistech ueini yeas pilhlaelcy pro ona ptedstavent a site do dne 11. zati r.) Na pozdejAl pkihlaAky nebude bran eadnSr zietel, jeeto s onim dnem vypraemail bude cestovni potad tak, by odpadlo jakekoliv zajledeni. Prvni ptedstaveni v Texasu bude dne 16. sari.

Soueasne upozoniuji, ze maze byti odlaSTvano piedstaveni jine (druhe) na druhST den, ale s fipine • programern nee prve aneb, bude-li dosti ptihla gek pro druhej dal§i piedstaveni, tedy by se konala okrueni testa, takee by byla doba mezi tim nekolik dm) neb Phi ptihlalach udejte laskave, za jakSrch podminek, bude propiljeena mistnost. Osvetleni nedini rozdilu, pouze je eadoucno, by bylo neJake jeviete. Ptedstaveni bude na pevne vstupne (eadne dobrovolne vybirani).

Soudansne udejte dobu (hodiny), kdy je u vas zvykem podobne zaeinati. Divadlo ono potrva pies tii hodiny.

Den divadla ustanovi potadatel sam a sdelena bude yeas, 14 dni ku ptedu, aneb na dobu hry se yzajemne dohodneme.

Ptihlaeky udifite laskave co nejdtive na adresu: 0. S. Vala, 309 E., 29 ave., Houston, Texas. )o(

TAROKY! Hra tarokfl, nejlep§i jakosti, nyni za $1.35, pottou vyplacene. Ohjednavky adresujte na: Cechosloyak. West. Texas. (dz)

6 milujte se! Laska veechno jest, z ni *sr echna prava velikost praJ. Zeyer.

Men/

ye stredu, dne 1. zaii 1937.

VtSTN 1 K Italie lezi ye Stiedomoii jako .mygi pasti.

V souvislosti s italskYmi manevry, ktere studuji moenost obrany proti neptatelskemu vpadu na Sicilii a do severni Italie, uvetejfiuje francouzskY Casopis "La France militaire" fivahu o italskSrch vyhlidkach za \Talky. Podle toho by byla pro Italii kabala, valka velikS7m nebezpedim. Alpy neposkytuji Itaochrany. Do Francie lii spadaji Alpy v nekolika pasmech a dovoluji dobrou obranu v • nekolika linich za sebou. — Na talske strane v gak Alpy od hranic klesaji tak prudce, ee neni moeno tvotit obranne linie jednu za druhou. Italske vojsko by velmi teeko hledalo obranne postaveni v nieine Paciu, kdy by jednou alpskou linii ztratilo. Pordekou na alpske hranici by mela krome toho ohlas mezi meneinami v jienich Tyrolich a v Istrii. Cele italske pobteti je velmi zranitelne a mnoho velikych mest — Neapol, Janov, Benatky, Palermo a Terst — ptimo na pobteei. Rim je od palateei vzdalen jen dvacet kilometre.

Hospodatska situace Italie je jeAte ^,houlostivelei. Jell hospodatske siv jsou stale je:ste sousttedeny na severe. Sam Milan pla.ti etvrtinu vAech italskS7ch da.ni. Padska nieina dadava 48 proc.. italskeho obili, 99 proc. 1. 7.e-e a 75 proc. kukuiice. Provincie Piemont, Lombardie a Benatsko dodavaji d ye ttetiny elektricke sily. Dodavka americkSTch surovin mohou Britove zastavit u Gibraltaru a tak se Sttedozemni more stale rnYgi pasti. A Italie se maze obavat, ee se v ni jednoho dne zadusi.. V torn jsou podle nazoru francouzskeho listu italskeho stanoviska k britske risi.

Idealni term podle Clarka Gabla.

Clark Gable, kterST je povalovan za idealni typ mueskeho sexappealu, sepsal hlavni podminky, jee. tvoti idealni maneelku. Zde jsou: "2ena musi milovat ty veci, ktete ma mue rad — pravi Gable. — Musi mit smysl pro humor. Nesmi se rozeilovat, odhazuje-li mardel popel z cigaret na zem a nechava.-li leeet na zemi easti sveho odevu. Musi znat jidla, ktera ma mue rad a alespan jednou v tYdnu mu nektere z rich pfedlceit. Nikdy si neSmi sta.eovat na hosty, ktere mue ptive.de k ohlsldu bez ehiaseni. Musi se starat o ieho diuhy a splatky, ale ne-mi nikdy dat na jevo, ee mue mnoho utra.ci. Koneene, , musi se umet *-ok oblekat, aby vzbudila pozornost jirYch mue.A1, coe - maneeli lichoti."

Chvaloteei pa velrybi tuky a maso sjezdu chf Z Frankfurtu n. Moh. 12. Cervence. r a pra7. , e skoneenem sjezdu rernec-kYch chemiku roluvil2 se take obIrne o otazce tuku. pottebuie ro6ne 6 milionit tun tukt pro orfunysl. Z tcho Ar roba vy'±aduje sarna 220.000 tun. Podle na-7oru• cherniku nebude nernecke cheme2no jeji do7ednosti v t, robu pokrino.77ch tun.

Pro chemiky nevi sloe problernem .1.7yrobit umCJon cestou z tin-1616h° glycerirm a riiznYch mastnYch kychn um6le p7.krtn° ,..T e tuky. v§ak neni rorte gena otazka lejlch 'huti a stavitelnosti. V tom jedinC mete chemie zvYSit sobestaenost jsou pramyslove tuky pro vYro-

bu barev, lakA a hlavne mYdel. Na sjezdu se mluvilo take o tuku a mase velryb. Pokrmove tuky pochazeji ze tri zdrojti — z olejnatYch ro- 1 stlin, z vykrmenYch zvitat a rybolovu. NejlevnefSim zdrojem je lov velryb. Velryba da pritmerne 23 -35 tun tuku. Aby bylo ziskano toho mnoMtvi pravidelnou cestou, bylo by pottebi 150 tun sojovYch bobt, anebo 60 tun podzemnicovych (bur,skYch otechil. Teprve 500 vepill dat tolik tuku, jako jedna velryba. Obavand rybi ptichut' se netSrke, tuku velryb. Veirybi maso a tuk, pokud jsou eerstve, voni velmi pnjemne a maso chutna jako hovezi. Pedena, velrybi jatra a mozek jsou hledanou pochoutkou. Neptijemnou chut' dostava teprve dlouhYm vahenim, nebot' phi torn dachazi k rozkladnYm procesum, ktere maso kazi.

NONAT LE6IVA MAST. Cleveland,O., 11. srp. 1987.

Pfed 6 roky matka upadla na le du. 'Akar pou gil X-paprsky a rekl. ze je to velice Spatne. Dal matte pilulky pro nervy, mast na potlue'ene misto a ulo gil na luzko. Ona co lekar prikazal, ale ono to nepomahalo. Jej idnvera byla v Nonat, kterou zaeala prikladat a v nekolika dnech byla zdrava. Od to doby ugiva: me cela rodina na vAecky bolesti Nonat.

Anna Koman, 3442 E. 70 St. Prava mast je s timto Trade Mark:

Per.

Cena Nonat jest. i)uc a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se Va geho lekarnika nebo jednatele, ale nic jine7 ho neberte, radeji pike prime na na-; si adresu: Marie Leibiinger & Co., Altadena, Cal.

TRINEROVA ANGELIKA. VITECNA LETNi SiLIVIKA V lekamich nebo poglete $1.35 Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill.

Barbecue a a 33 potada, se v

Novo SIM v Crosby, Texas v nedeli 5. zei L37 Velka TaneCni Zabava Veber (pd.)

Ve dne i veeer Udinkuje BAtOVA PUVODNI A REKORDOVA ORCHESTRA Z FAYETTEVILLE, TEXAS. Vstupne k tanci: Pani 40c — damy 10c.

Bud te nipomocni vaiemu systemu v boji proti zimnici a malarii!

AP1)15TE malarij, zimnici a jine neparaclky obvykle, v tomto podnebi pomoci Severova Balzolu. Udriuje vas zdrave a phi site, ponevadi povzbuzuje chut' k jidlu a travenf a posiluje cell system.

Spolehnete se na tuto chininovou silivku ye forme leku tekuteho a tabletek, ktera yam napomTge v boji proti malarii, zimnici — a tomu pocitu vSeobecne imavy. Dnes — tisice Texasaml poutiva Balzol pravidelne jako system budujici silivku pro osoby pozdravujici se z nemoci a jako ochrar4 prostfedek proti malarii. Whey mela by bYti v kadem texaskem domove.

Dostaiite Balzol u Vaieho lekirnika; cena 50c a 85c.

W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa.

Pouifvejte Stye*/ Antisepsol pi 4.pachu z ust, bolavem hrdle, bolavkch disnich a t. d. po holeni.

Ve sti.edu , due I. rh.„ii ADREsitit TAJEMNiKt; Ant'.

Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

• lllavni Ukadovna: C. H. Chernosky, ptedseda, Houston, Texas Stepan Valaik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, fidetni, Fayetteville, Texas.

Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Aucitin, Texas, A. A. Legikar, Houston, Texas.

Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat, San Antonio.

Tiskovy vybor: Jos. Hornak, Bryan, J. J. Kru. inskY, Cor. Christi, John Holeeek, Wallis.

S 1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru gka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schrize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtize se kond 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schtize se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Havlie'ek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schuze 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas. fi. Moravgti Brat& Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schrize druhou nedeli v mesici.

1. Rovnost. Frank B. Dugek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schrize druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 3. Schuze druhou nedeli v mes.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schrize prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schrize druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schrize druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schuze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Bada. P. 0. Box 752, La Gran ge. Tex. Schrize 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtize druhou nedeli v mes.

10. BIM Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. &Mize tketi nedeli v mesici.

17. Nov' Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schrize druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schrize druhou nedeli v mesici.

20. Komensk'. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schrize prvni nedeli v mes.

22. Jiti Washington. Alois. Kircin, Sealy, Tex. Schrize druhou nedeli katclY tieti mesie.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schrize 2. nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schrize prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schrize druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schrize prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jona g. John Holeaek, Rt. 1, Wallis.

Schrize druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Jos. F. Eineigl, Taylor, Tex. Schilze prvni nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Cam po. Texas.

Rt. 1. Schtize prvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanti. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schuze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naginec. F. J. Shiner, R. 2, Box 78, Victoria. Schrizei druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda MIru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellvile, Tex. Schrize druhou nedeli v mesici.

34. Slovan g ti Bratri. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtize druhou nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schrize druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. MouCka, West, Tex. 2. stkedu.

37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedkich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schrize 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. Hajoysky, El Campo, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgae, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

42. Moravan. John Machae, R. 1, Brookshire.

Schrize druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v 45. Vlastenec. J. H. EfAik, R. 2, Yoakum, Tex. Schrize druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schrize prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry . Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schuze prvni nedeli v mesici.

48. Vyg ehrad. Anton Michalik, Box 165 Holland, Tex. Sehaze prvni nedeli v mes. odp,

VESTNITK 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnieka, H. 1, Rowena. Schtize druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtize 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Poneik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svaelna, Penelope. Rt. 1. Box 55. Schrize 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton J. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schrize druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Oleic, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schrize prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Mattthek, R. 1, Wharton, Texas. Schrize prvni nedeli v mesici.

59. Bratici Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtize 3..nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

80. Bratii Svornosti. J. M. Vagina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. Schilz 2. ned. kai 3 mes.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schtize prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923- Ave Q 1/2, Galveston. Schrize prvni sttedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schrize druhdu nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik. Rt. 1. Box 44, La Gran ge. Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albino, Balcar, Sheldon. Schrize prvni nedeli v mesici.

66. Slovanske. Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schrize 3. ned. v mes.

67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schrize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schrize druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova. Osada. J. A. DuSek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schrize 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtize prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Prikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v 73. Sam Houston. Joe Watek, R. 3, Seymour.

Schuze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex. Rt. 4, Box 72. .75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schtize prvni ned v mes. kaki y' 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktilan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Scheme druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2.

Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Schrize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schuze prvni nedeli v mesici.

80. TyrS. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schrize prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtde. August Teykl, Needville.

Schrize druhou nedeli v mesici.

82. Cechti Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Schfize druhou nedeli v mesici.

83. ardce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schrize druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtize 3. /lean v Ines.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulik, Rt. 1, Weinert, Tex. Schrize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. etvr. v mes. v ur. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtize 1 ned. v mes.

89. RritovY Drill'. Fr. Hering. P. 0. Box 334, Rosebud. Tex. Schrize 2. nedeli v mesici.

90. Slovanske Sdruteni. Frank PustejoyskY, B. 76, Tuxedo. Schtize 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. LogVak, Box 306, Crosby. Schtize prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz techoslovanri. Albert 8ilhavS7, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schtize 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schrize druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Peeena, Wheelock, Texas. &Mize prvni nedeli v mesici.

95. Cesk' Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtize druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. EIS'ik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schrize druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schrize druhou nedeli v mesici.

99. Radhogt'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schrize druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schtize 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. &Mize druhou nedeli v mes.

102. Hvezda Mladete. Jos. F. Machti, Box 44, Coupland, Texas.

Strana 21, 103 Pokrok Flatonie. F. S. Fojtik, Flatonia.

Schfize treti nedeli v mesici.

104. Texas'Ati Bratti. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schrize prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Sol-raze druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schrize prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schilze druhou nedeli v mesici.

108. Jiti PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schiize prvni nedeli v mesici.

109. RadeckY. Emil Fojtik, Rt. 4, Granger.

Schrize druhou nedeli v mesici.

110. Jan RosickY. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schrize 1. nedeli v mesici.

[11. Jaroslav Vrchlicky. Jacub Vicic, P. 0.B. 105, Sugarland, Tex. Schrize 1. nedeli.

112. F. B. Zdrubek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schrize druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West.

114. Vyzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schrize druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Bou gka, Garwood.

Schrize druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schtize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Ptiletitost. F. L. Gregor, Rt. I, Brookshire. Schrize prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schrize druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shiner. Schtize prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. VSeslovan. Dom. Vydrtal, Flatonia, Rt. 3, Schrize druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis LukaA, Box 36, Westhoff.

Schtize druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtize 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. BouSka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schtize prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall Schuze druhou nedeli v mesici.

132. S.vatopluk. J. J. Kulhanek, Hempstead„ , Tex., Rt. 3, • Box 29. Schuze 2. nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schrize 1. ned. v m.

134. Brattejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna, Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schrize prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schrize prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schrize druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtize druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Taka, R. 1, Sealy, Tex. Schtize prvni nedeli kadeho ttetiho mes.

142. Stetinik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

143. Pkimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

145. Mora yska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schilze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vitovjak, 5302 ave.

R 1/2 Box 176, Galveston, Tex. Schfize kaIdou 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela, Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schtize prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schrize prvni nedeli v mesici.

149. Tomas Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. HaiduSek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro. SchtiZe prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry HoleSovsky, P. O. Box 505.

Wharton, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex.,P. 0. Box 238. Schuze 2. nedeli v Ines.

153. Pokrok Bennview. Adolf ElleS, Bennview, Tex. Schuze 1 nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton. Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas, 157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Maeha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1, Texas. Scheme prvni nedeli,

Strana

(

22-

VtSTN1X

. , 1 ei veiLi.

Nolik je na stret4 telefonii?

Podle nejnovej gich americkYch statistik je na celem svete celkem WEST, TEXAS okolo 33,0000.000 telefona. Tim byPozemkovY obchod Abstrakty. lo znovu dosaieno poetu z roku 1931, ponevad2 v letech krise se poeet Pujeky — Notatstvi. telefona znaene zmen gil. Polovina Mame spojeni v celem state. vSech telefonnich ptistroja ptipadd na Ameriku. To znamend, ze v DR. THOMAS N. DeLANEY Americe je telefon nejrozgitenejgi; OeNt LEKAR na sto obyvatel tam ptipada -14 teBrYle spravne ptipravene. lefonnich ptistroja, kdeZto na 100 as die amluvy. obyvatel v Evrope pouze dva a pal.

Z EvropskYch zemi ma po teto 1.1tadovna 3248 — Res. 2687 strance nejvice dohanet Rusko, kde 513-15 Professional Bldg. jeden ptistroj ptipacle. na 200 obyTEMPLE, TEXAS. vatel. V Anglii Ptipada. na 100 obyvatel pet a pal ptistroje, v Nemecku pet a ve Francii di a pal. Nejvettelefonni provoz maji Spojene staty, kde v roce 1935 ptipadalo na Vytizuje ve gkere soudni a pravni jccinoho obyvatele pramerne 200 zalelitosti, abstrakty, posledni hovora rodne. V Anglii jich bylo vale, atd. jenom 36, v Nemecku 34 eve FranWEST, Telefon 146, TEXAS cii 21.

• * Svetelkujici elovek.

SPRAVNE VYKONANA Vgechna lidska Vela v temnu svePOIlilEBN1 SLUZBA. telkuji. MoZna, ie jste to dosud V hodine Zalu zarmouceni nalez- nezpozoroyali, ale to je jen proto, e tento zjev trve. jen nekolik vtenou Edward Pace pohtebni astav 'in pa vystaveni sluneenim paprspohotovY k sympatickemu vyi'izeni nezbytt.ych jednotlivosti a k kam. To je zaver, k nemua do gli po dlouholetYch pokusech dva badatevypraveni dojemneho pohtbu. le ze stanfordske university. — Levne ceny jsou nagi zasadou. v csmnactem stoleti psal jakYsi poI zorovatel Becchari: "JestliZe elovek, Pohiebni riditel. uzavtenY v temne mistnosti, da na .„ tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. okamZik ruku na slunce a pak zpet TEMPLE, TEXAS. do tmy, uvidi tuto ruku detelne, aelcoliv druhou videt nebude." Podle ygeho se nikdo nesnahl vysvetliti tento podivnY zjev. A2 v roce 1933 eska Jidelna, Restaurace zjistil japonsky badatel Hogijima, a Pivnice lidske kosti, chrupavka a zuby 714 PRESTON AVENUE fosforeskuji, kdyZ byly pied tim HOUSTON, TEXAS kratkou dobu vystaveny na slunce, Jos. ko§ut, majitel. podobne jak to dini nektere cheTelefon: Beacon 31734. micke latky a fosforeskujici druhy Pravidelna jidla a lunde.

NejlepSi soudkove a lahvove pi- svetelnYch naterti. — Nyni zjistili vo, razne druhy vina a doutniky. stanforati badatele, ze nejsilnejgi Mluvime Zesky. svetelkovani vytvateji ultrafialove Hoboko stale na sklade. paprsky v sluneenim i umelem svetZvlagtni stoly pro rodiny. le. — Vystavime-li ruku na svetlo lizura

GEORGE ptATIKKACiii,

rtut'ove aneb0 argonove lampy, dlaii a htbet svetelkuji ye tine a2 etyki vtetiny, nechty az deset i vice vtetin. JeSte dele fosforeskuji zuby, — "Popular Science Magazine" Stavba silnice pomoci letadel.

Italie stavi dilletitou silnici z vS7chodni Afriky do Habe ge. Jeji trasa z Assabu do Dessie prochazi easteene dankalskou solnou pougti a velmi nehostinnYm azemim sardskYm. V tomoto aseku pracuje asi 1000 delnikil, pro nee musi bYti yegkere tivotni potteby dopravovany letadly, ktere ptiva geji na staveniSte take vgechen pottebnY stavebni material. Pozemni doprava pti zvlagt' upravenYch vozidel pro toto Oahe Zhouci azemi po bezednem pisku karavannich cest vyiadovadlo by 5 dna, kdato take. dopravni letadla o nosnosti 20 q nakladu pottebuji k pfekonani vzda.lenosti pouze 2 hodiny a proletaji trat' dvakrat denne.

ITU SI

Zde mate &sem zkouiene vklady za vase uspory, ktere vim nabizi

Dvoji 0: 3A) u Dvaji Videlek 1

POJISTENY SP. ST. POJI gTUJiCiM SYSTEMEM — DO $5000.00 KA2DEHO VKLADATELE MaZete ukladat osobne aneb po po gte od $5.00 nahoru.

Neplatili jsme mene vYdelku jak etyti procenta roene, v gest mesienich lhatach.

Za 16 1/2 roku vyplatili jsme v celku $3,847,155.89, Navgtivte nas v naafi nove atadovne, aneb piste anglicky neb desky PRO LEP gi INFORMACE DOBRYCH VKLADU

DR. C. Nos GREER a Hrdlo

Oei, Ugi, Piiprava BrYli (Jtedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

H. CIIERNOSIii

PRAVNIK Vytizuje yegkere soudni zalditosti. ttadovna: 821 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

Telocvicne Jednoty S

Kol

FT. WORTH

Ye dnech 4h a 5,,

zari 1937.

PORAD:

I I

V sobetu, 4. zaii veeer taneeni zabava

V nedeli, 5. zai i v 10 hod. rano zkouily Ve 12 hodin spoleenir °bed Program zapodne ye 3 hodiny odpoledne.

1. Sletova prostna a hry — gaka a takyil.

2. Proslov 2upniho vzdelavatele — Franty Rendla.

3. Amazonky — Zeny Sokola Ennis.

4. Pad tyrana — muZi Dallas a Ennis.

5. Cvideni na natadi — muk Dallas a Ennis.

6. DruZstvo 16 mug'', pochodovY rej — Organizoce D. 0. K. K. 7. Slovenska Beseda v krojich — Sokol Ennis.

8. 6eska, narodni Beseda v krojich — Sokol Fort Worth.

V 7 hodin yeeer spoleena vedete.

V 8 hodin veder divadelni ptedstaveni

"VEDMEM NEBICKU" ye ttech jednanich.

0 S 0 B Y: Marketa Razna, hostinska v "Sedmem nebieku Anna Milan Emilka, Rose Hou2vieka I ) Jaroslav, pravnik ( deli Fred Mrlik Bunimir Cabicar, rada Ant. Tobola .1 KristYna, jeho chot' Rose Ktenek Tylda, jejich dcera Mary Milan Matyag 8usterka, hotelier ze "Zelene Hory" Joe Mrlik i Dr. Oldtich Vesely John Kret i!

Josifek, dignik Vlady Hejl i Posilak Stanley Ktenek ii !

Deje se za nagich dna. i Veselohra

Hudba:

sesilena, Sokola Ft. Worth a Ennis.

VSTUPNE PRO ODPOLEDNI PROGRAM: 15c — VECER 35c K hojne navgteve zve uctive vgechny

1114 Capitol Ave., HOUSTON,

teskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon ilfadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

Verene ystor

RED FRONT

• NM..

DR. KAR. J. HOLLUB

1.41woolini■ o■■■■■•■■ ,.."•■■•.+Isso.NO...00mowossw,....omoomaso.o.aswoOlSo.osoliowo ■leoasoo.swoswolowt.mwo■■•.0.7,4

ED NA R D PACE

MI/ fffffffffff 5011•1110411.1 . MS

Ge sttedu, dne

TEXAS

VS7bor.

i i

VESTNIK

Ve stredu, dne 1. za • 1937.

Nejvetti nalezitte teleza. V patnacti poslednich letech venovalo Rusko patrani po pfirodnim bohatstvi vice net 350 miliont rublt. Na pracich se steastnilo pies 10.000 Za jednu petiletku bylo prozkoumano pet a pal miliont ,r'. tvereenich km pildy. Pti torn bylo zjitteno, to Rusko ma nejvetti bohatstvi telezne rudy na svete. Bylo 7;clhadnuto na 260 miliard tun. Uhli bylo zjitteno etytikrat tolik a nafty dokonce desetkrate. Manganu ma SSSR pfes 500 milionti tun, drasla asi 15 miliard tun. Nove objeMaio miluje ten, kdo dovede fi- vy zjistily, to v Rusku jsou i naleJ. Zeyer. ?Atte neonu a helia, cot dtive znamo ci jak miluje. nebylo. Mnotstvi zlata je petkrate ,T etti net se &l ye odhadovalo. o DobrY tef.

V 01171711. 0 Odhodlal se jeden iitednik a zala mi — L 'e1 nyni ye kvartale na pana tefa: "Pane tefe, podivejte se, jsem ,i vas rok. Vite piece Sam, to sehraje uji za tti. Mohl bych dostat mesiene aspori o dve ste korun vie?'

'V 0' DobrY tef se zamyslil: "Ptidat yam zrovna nemohu. Ale V menujte mi ty tit co za ne prav budove faclu Pokrok Iloustonu eisio 88, nat. Studewcod -mjete, ja je vyhodim."

DIVADLO POD NAZVEM Ford fika..: Ukaite, co umite.

NI I' ,/ Ford neda yno iekl: "Jestlite si ION ..tdcove odborovYch organisaci my Veselohra o 3 rednanich od Viktora Frarika :11, to by umeli spravovat automoOSOBY: 'oiloveu tovarnu lope, net to dovebr. Joe Katpar Vaclay Balaban deme my, to by platili lepti mzdy Katetina, jeho Lena ses:‘ A. Wallova zaridili lepti pracovni podminky ses. V. Krampota net my, prod si tedy nepostavi svou Pepea, dcery f iastni tovarnu a neukati nam to?

Tonga. ( ses. V. Wallova br. Dan. Datilek Ign. Jirak, int.

TKapitalu maji k tomu vice net dost.

Zeme je velika, maji dost lidi a poZabak, agent br. F. Olexa, st. myslete, kolik by meli ve svYch CleRudla Sktivan, pekat. pomocnik br. A. Kadleeek nech zakaznikt !" Na americkem Knot, redaktor "Sensate" br. T. KostomlatskY trhu je mnoho vort. Prod by tedy Droda Drabek, br. F. Kotut nemohly pc) ulicich jezdit i vozy Mary, panska ses. M. Rotnovska odborovYch organisaci?

Hraje se v byte Balabanove v Praze, behem asi testi tYdnii.

—e Leto. — Cas ptitomnY. Veen vkus.

Vstupne; Pan 40e, (lama 25c. — Zadatek ve 3 hodiny odpoledne Vdelati natiraji my rfiznYmi barHudba: odpoledne i veder. vami. Ale neni lhostejno, jake barZa srdeene zasmani a - uptimne pcbaveni yam ruei vy se k tomu zvoli. Pite o torn zajimave F. Volf v poslednim eisle ZABAVNI VYBOR. "teskeho yeelate". VCelai Pavel

Lajunavy nerost. unsomt je iesklY„ asfaltu podobnSi Cerny nerost, jeho2 nejvetS1 nalezi-Ste je v Utahu ve SpojenYch statech severoamerickych. Byl objeven jiZ v rote 1862, ale teprve v nedavne dobe byl .u. veden skuteen6 na svetovY trh, protote teprve nyni byla dokoneena Zeleznice k nejvetiim dolilm na gilsonit v kotline Utahu. Gilsonitu je moZno pouZAvati ph. vYrobe barev, fermeti, inkoustil a nekter5"rch soueast' telefonickeho pristroje. Prvni ptistdhovalci povatovali gilsonit za uhli, ale kdy2 se pokusili jim topit, tent° nerost vydal pouze hustSr

temny kour. tvezpopeinn se, zarem se Ir;ak rortavil a utvoril hmotu, pripcminajici tuhy dehet. Gilsonit ,e niimbrdne kkehkY a lze jej proco dobyvati-velmi tezko. Z dolt vystupuji neustale oblaka cokoladove 7.barveneho dYmu, kterY se pii lamani nerostu vyviji. Je to vlastne velmi jemnY prach, kterY se usazuje na tele a pronika do pokoZky. Lze jej odstraniti pouze alkoholem ne' bo terpentynem, voda na nej nepitsobi.

II u s 1 1 1 ! I

Divacie! g krouzek "Hlahol"

nedeli, .ne 1 2. zar 1937 r

EK ZDEDI IV "I<DY2 eLOV

Koch konal po celYch 14 let pozorovani o souvislosti barvy -Mu a jeho sklizne, a peelivYmi zapisy zjistil, ze tmave zbarvene my daly vtdy medu napadne vice, nail illy sve'tle zbarvene: tmavomodre tly na piiklad 44 liber medu, &erne 38, hnede 36, bile 24, svdtlozele,n6 20 a rttove pouze 19 liber Rfitove zbarvene my nemely pals nikdy zvlatte silneho veelstva. Saudi se, to vytti vYnos ulu tmavYcla je zptsoben tim, ze piitahuji veely ze sousednich Ult svetlYch. Nekolik else]. o radiu.

Jako vtechno v pidrode, tak i radium se Casem promeni v jinou latku — v olovo. Net se tak stane, musi uplyncut 16.000 let. S postupem promeny slabne i zateni radia Ci radiovYch soli. Je vypoditano, to z katcleho mnotstvi radia se za jednu vtetinu rozpadne 37 miliard atomu, takte za 25 let ubude z katcleho mnotstvi radia jedno procento jeho ptvodni hmoty. Kdo chce, mute poditat dal. Uvadime techto nekolik Cisel jen proto, aby bylo violet, to v praksi vilbec nerozhoduje, koupi-li si na ptiklad nektera nemocnice miligram radia, kterY bude zatit 1000 let, nebo takovy, o nemt se znalci vyslovi, te bude zatit nanejvYt 700 let. Na nes -kolistenapdt nemocnice nemtte poCitat. Prave s timto faktem vtak podita, konkurence kanadska a belgicka, ktera, ma site radium mene eistti, ale zato vice uranove rudy k disposici a mate proto stlaCovat ceny radia.

0

Laska k tene namnoze iidi kroky mutovy a z lasky to konava, skutky, jet by snad povinnost i ctitadost marne mu kazala.

Karel Jonat.

TARDY! Hra taroka, nejlepSi jakosti, nyni $1.35, poAtou vyplacene. Obiednavky adresujte na: 6echosloids) yak. West. Texas.

.

o *No Imo o oto.o.o.Nomi.o.m........ I am. olm....wo.moio.o.o.m. tram. o maw olio.........moo.o.www.o.moossroa

Noe

MISTNI RADY CiSSLO 10 A 45 S. P. J. S. T.

..

RAD . ,KR 11 UST

V SHINER, TEXAS spoledne oslavuji

OZNAMUJE.':

v nedeli, dne 5. zaii 1937

C..../ZG'.....,

pof ad spoledenskYch zabav, jet od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostavenidkem krajanfl a jejich pfatel.

SIgyanske Podia, Jednoty Statu Texas

40 lete

V SINI IkADU VLASTENEC ' .

PoAtovni adresa: 1140 Robbie St. — felefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

5:30 Vedete.

Obderstveni vteho druhu na miste.

KatclY jest uctive zvan.

VE STREDU, 1. ZAtil — Gold Chain Orchestra.

V NEDELI, 5. ZAki — lases V NEDELI, 12. ZAiti— Syncopator's.

V NEDELI, 19. ZAlti — J. R. Hada Original.

V NEDELI, 26. ZAki— Sabiatura z Ganado.

VSTUPNE: PANT 40c — D

PROGRAM: 10:30 Uvadeni novYch elent — bratrem ptedsedou Hlavni dovny, C. H. Chernoskym.

11:30 Obed (barbecue), 30 a 15 centt.

2:30 Reeneni.— Okresni soudce Paul H. Fertsch a iin=.

Y 25c

Patkova kapela bude hir g.fi vecer k tanci

e dne

y

VSTbor.

PORADATELL p

04800411■01541 ink ?iint8.0■4■■•■■1404tmeirolmi imitz IMO 0111•0 ■IP alWAllit.040■04mgmloossw.ww.aw.e•Kle

Strana 24,

Poutiveite

VESTNiK

k"Mani

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fidtujeme 2 centy za slovo za kagde uvetejneni. Nejmenai poplatek za oznamku (do 25 sloe) ,jest 50e Oznamku napate na zviaatnim listku a pilling -tekobjdnarceptislunYobs 'bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany , administraci pod nagi znadkou, udtujeme za oznamky "Na prodej". "Slutby a prate" a podobne 25c zvliat' za znadku a na pokovne, aby doke dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sfiatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnaai doplatek za znadku a poatovne 50 cents.

Doplatek za znadku budiz Onogen k obnosu, kterY posilate za oznamku.

3fer, Pate o nage ceny na vaechny semena, krmiva, Bagging & Ties a vaechny rolnicke potteby.

NaSe ceny Paris Green ye 100 lib. sudech $26.50 vyplacene. Arsenate of Lead ye 100 lib. sudech $11.85 vyplacene. Calcium Arsenic ye 100 lib. sudech $7.25. Lepai ceny na geleznioni kary neb automobilove trucky.

ZIEGLER. BROKERAGE COMPANY Room No. 408, Merchants Exchange Bldg., Houston, Texas.

(27-36) Pituiviu DELNiKA na dobke zarizenou farmu. Dam pfednost usedlSrm lidem s malou rodinou, by oba byli schcpni prate. Dam ptednost delniku, kterY umi pracovat s traktorem a byt samostatnYm hospodatem, neb majitel bydli ye meste. StalY tYdenni plat dle dohodnuti. Misto moano nastoupit ihned.

Leo Kopeck, 4815 Collins Ave., Dallas, Texas.

(1t-chg-O-V)

Ve ettedu, die 1. zafi 1937.

Rad SlovanskY Svaz, Cislo 86.

Cteni broth a sestry!

Jste gadani, abyste se dostavili do ptiati schtitze 5. zati v 1 hod. odpoledne. Jak jste detli jiz ohledne nemocenske podpory, tak jest treba abyste se dostavili do schilze, abyste se pkihlasili, kteri si budete prat platit na nemocenskou podporu.

Te2 vas Zadam, abyste si zapravili sve poplatky, neb nak pokladna jest ji2 skorem u konce, protok zanedbavate sve povinnosti. Doufam le ted' mute kaZdY mit nejake penize, neb pikovani jest ji2 dosti pokroeile tak, aby si mohl zaplatit mesieni poplatek.

S bratrskSrm pozdravem, 0. V. Vanfeek, tajemnik. n

Gibraltar je ohroien FrancovYmi V britske dolni snemovne tazal se delniaY poslanec Kennedy Edena, zda vi, ze apanelske polotek u Gibraltaru bylo opevneno Nemeckern a ae dela odtud mohou zasahovat celY ptistav v Gibraltaru. Ministr Eden odpovedel, 'Z'e general Franco dal umistit baterie na polotek meAlgecirasem a Tarifou. Jeho informace nevylueuji, ze nemeeti odbornici pomahali stall& tyto baterie. — Ve Francove armada se -0 deli dobu siri heslo, ze viterstvi nad republikany bude nutno oslavit cdnetim Gibraltaru Britain. Proto se Britove tak zajimaji o tyto veci. a Je psuze jedind cesta dojiti k kraeeti k nemu.

Ochabnuti bigniho svalstva nastava, u lidi, kteki maji sedave zamestnami a nenamahaji btianich svalti sportem a telocvikem. Mani svaly udrZuji vaechny Ustroje btiani dutiny ye spravne poloze, podporuji obeli krevni a pomahaji dinnosti sttev. Ochabnutim techto svalu jsou daily podminky k detnYm ne inocem. Ve Spoj. Statech statisticky zjistili, ze umira pomerne mnohern vice lidi s ochablYmi brianimi svaly neg s normalnimi. SedavY, neeinny 2ivot je velmi nezdravY a zpirsobuje vaeobecne zeslabnuti sval y. Pohyb a ptimetena svalova namaha je nutna k udr2eni zdravi. a O kovu, ktery je bezpeenejai v solich.

Radium je y e svem puvodnim stavu stribrolesk19 kov. — Pasobenim vzduchu se tento kov rychle rani. Sluauje se s dusikem, s vodnimi parami atd., a proto se pkechovava, vS7hradne jen ye forme soli bromidu, chloridu, siranu. Sole radia jsou bezbarve a sviti nejen sy Srm vlastnim svetlem. riStr2 zpusobuji svetelkovani i u jinSich latek.

Z uranove rudy se dostanou radioy e soli po dlouhem a sloZitern vSrrobnim procesu, pri kterem musi smolinec podstoupit asi dva tisice shemick3ich promen. Z vagonu smolince se vyrobi jen nekolik krystalka onech soli. — Krystalky se ukladaji do zvlaatnich sklenenych tub a tak se uvadeji do prodeje. Plneni tub se deje s obzvlaStni opatrnosti, protok Ede, kteki jsou touto praci zamestnani, jsou nadmiru vystaveni nebezpeenm vlivam emanate.

Hledim genu od 40 do 50 roJak chrinitr potraviny pied zkana domaci praci k mYm rodidum Ptidinou kaleni se potravin v Oklandme. Dotazy u: pi. Jerry jsou bakterie a plisne, ktere se v Hegar, Waco, Rt. 5. Box 493, Tex. potravinach zvlaate za tepla rychle (35-36pd) mnok a meni chemicke sloleni, vuni, chut' a vY givnou hodnotu potraHLEDA SE starel Zena k vy- vin. Do potravin se dostanou baktekonavani domaci prate na farm& rie hlavne nedistotou a prachem.

0 dal§i informace hiaste se v obcho- Potraviny maji se tedy uchovavat de F. W. LichnovskY ye West. jen v distYch nadobach a na distYch (1t-pd-V-6) a chladnYch mistech. Bakterie se ptestanou mnollt pill teplote nigai 7 !rap PEALA BYCH SI dopisovat s stupfit Celsia. Maso ma bYti uschomugem do 50 let, kterY by mne dal vano v eistote a v chladu na vetradobrY domov. Musi bydlet ve'meste nYch mistech. Nesmi zustati zabalea byt potadnY a dobreho srdce. Pra- no. Tuky musi byt v eistote, v sute: Dobre srdce, testnik, West, Te- 3hu a v chladu. Maslo nadichne od xas. (it-pd) druhych potravin. aaj, lava a koteogir- FARMA NA PRODEJ. 100 a- nr maji bYti uschovany v tesnYch kru dernice, $35.00 akr, ye Whee- nadobach, nebot' ye vlhku nebo lock, Texas, v Ceske osade. 0 po- as mistech vetranych ubude jim drobnosti pike na: H. T. Schovajsa. vane. Chleb a pedivo uschovava se (35-36pd) v diste krabici nebo v plechove Bryan, Texas. dot* kterou lze uzavtit, aby nevyz3er"-, 11/edam spotadane device na schiy. Zavateniny a konservy je vYpornoe v domacnosti a restauran- nutno chovati v distote, chladnu, tu. Dostane zvlaatni byt a stravu a nichu a temnu. 14 dni po zavateni plat dle dohodnuti. Pike: Star Mar- maji se zavateniny prohlednouti, ket, Penelope, Tex., Box 102. (36pd) nekazi-li se. Slaba vrstva plisne na povrchu zavateniny neni prilis negip sLovAticovA koncertni spo- bezpedna. ZkaZene konservy, ktere leenost a Tane6ni Orkestr. eeska pachnou, mohou bYti zdravi nebezumelecka hudba, nejlepai na jihu. pedne. Vlhkou vatenou potravu dejPike o podrobnosti na: Alois Slova- me do misy, kterou pled ulolenim (42-pd) ponotime do studene vody, aby podek, Waco, Texas. trava schladla, pak uchovame ji v 21111'`•■ PRODA SE dobte jdouci ko- zhladu. Vatend rYg e se nemilk valska, dilna. Ptielna nemoce. Dalai dlouho schovavati. oerstva zeleniTOTO DRU2STVO BYLO Pft1P06TETE TUTO POJIse screli v dopise. Prate na znaeku: na a ovoce se ma chovati v eistYch P ikIJA TO DO FEDERALNI STENOU BEZPEONOST A Kovarna, c. o. Vestnik, West, Texas. vetranYch a chladnYch mistno"SAVINGS AND LOAN INJEDNODUCHOST K VASIM (36-pd) stech. Pogivame-li ovoce a zeleninu SURANCE CORP." — STORT:JZNt'M INVESTAeNiM syrovou, oplachneme ji nejprve v MILIONOVt*M IT STA VEM PLANUM PAIDEJTE VYaggri VELKA ZASOBA hudebnich eiste vode.

SPOLKOVE VLADY. PLACENt DIVIDENDY, nastrojti. Tez opravujeme nastroje TO ZNAMENA, ZE BEZPE6DEJTE SCHOPNE VEDENI vaeho druhu. Prate o seznam a ceny.

Mleko se snadno kazi, proto musi POD FEDERALNIM DOZONOST VASICH USPOR JEST Slovadek Music House, Waco, Texas. se hospodyne dobte o ne starati. UPLNE POJISTENA REM, A POCHOPITE, (42-pd) schovano ma bYti v chladu na diPROO VKLADATELE, Aem miste nl do upottebeni. Ma byDO PET' TISIC DOtom" , PRODAM dobte jdouci ob- ti ptikryto, aby nan nesedaly mouMALI NEB VELCI LARIT — NEJ.T.',N NA chod, tota pivnici — tandirnu. PH- thy. Nadoby na mleko musi bYti VYHLEDAVAJI SLUZ" VASE PUNTODNI dinu sdelim katdemu v dopise.

BY TOHOTO DRUZvzorne disteny, mleko se nesmi naVKLADY, NtB1i2 I te: L. Zbranek, Daisetta, Tex. (36th levat do nadob zapre.aenych nebo STVA. KAZDt 013NA VSECHNY PAT.NOS OD $1.00 DOLAzaapinenYch. Po upottebeni nadoba sfer KURATKA! — KUBATKA! od mleka ma bYti oplachnuta stuPADAJici DIVIDENRU vtSE OTEVRE Barred, White Rocks, White, Silver denou vodou, pak vymyta horkou DY. f.TCET. Laced Wyandottes, Reds, Black Au- vodou a zase vyplachnuta studenou stralorps, Black Minorcas, 100 za vodou. Uterky na utirani nadob od Plate o dagi podrobnosti na: $7.75, White, Buff, Black, Brown mleka nema byt pouZivano k lineLeghorns a Anconas $7.25 za 100; mu freelu. erstve mleko se nema michane $6.75 za sto. Pokovne vy- michati se starYm. Mute se tak udiplaceno, zarudend giva doclavka. nit jen tehdy, je-li mleko hned uVtechna kutatka pochazi z "flock pottebeno. Mleko nema byt nikdy blood tested" sta. d. Jsrne ptiprave- uschovavano spOledne s pachnouci- PRVNI (ESKOSLOV. POCOVNI A STAVEBNI DRUZSTVO V TEXASU ni odesilati objednavky hned. — mi potravinami, na pt. se sYrem ne803 Bankers Mortgage Building, Von Minden's Hatchery, Fayette- bo s masem, ponevad2 snadno naville, Texas.

(21-dz.) dichne.

Mohu oji l 8% iispory.

kakiST z na rich investoni e pojititen a d© $5.000 pet tisk

Liberty Loan and Bldg. Ass'n.

HOUSTON, TEXAS