Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXV.
y
WEST, TEXAS. e stiedu (Wednesday) 18. srpna (August) 1937.
OSLO 33
PONIC2EME EVROPL A8iM cliem a nagi snahou je zajistiti trvani miru. TM roky uplynuly od to fl doby, co jsme u vedomi krise, ohro gujici Nov' Silk, dali svetu pkiklad tim, ge jsme prohlasili Nov' Udel a vnesli noveho ducha do veci nagi polokoule. Zatim co dal gi doba potvrdila opravnenost na gich snah, ukazala take, jak vagne je ohrogen mir ostatnich narodfl. Udalosti, ktere se odehralY - jinde, pkispely k posilneni nageho odporu veci valce a ITU& vgemu, co valku umognuje. Mugi, geny a deti v dela Americe vedi, ge v nagich dobach a v na gem yeku znamend valka vic net pouhou sra gku armad. Vedi, ge valka znamena znideni mast a vesnic, a tu gi, ge deti a vnukove, pte giji-ll valku, budou dlouha leta trpet nejen pod btemenem chudoby, nYbr g take stalou hrozbou rozvracene lidske spoleenosti, jakoZ i znieenim tstavnich forem. Jsem pevne ptes yedeen, ge prosti Tide vgude v civilisovanem svete si pfeji 'tit spolu v miru a pokoji. A piece hrozi vadci a vlady valkou.,Zili bychom opravdu ye smutne dobe, kdyby se geniu lidstva, kterY vynalezl nastroje zmaru, nepodakilo nalezti take prostkedky k udfieni miru. Lee nesmime nyni vzhledem k na gemu spoleenemu cili popkati mista pora gene•ke psychose. Tyra, skuteenost nas naueila, ge nemtigeme dosici miru proste tim, Ze si ho pkejerne. Naueila nas, Ze miru, prave tak jako v gech velk'ch vymogenosti sveta, maze bYt dosageno pouze tvrdou namahou. Tomuto dilu se musime venovati. Nadeje miliony v jinYch, mane at'astnYch zemich je upkena na na g. Na druhe strane ocednu vidime pevniny, rozdrasane starou nenavisti a novYm fanatismem. Slygme Pan' vyrovnat nespravedlnost a nerovnopravnost pomoci mete a. nikoli prostkedky rozumu a mirove spravedlnosti. Sly gime nazory, ge novYch trht je mono dosici pouze moci dobyvaCnou. Oteme, 2e posvatne smlouvy mezi narody upadly v nevanost. Vime take o obrovskem zbrojeni na vgech stranach, jet zamestnava miliony mu ga a Zen. Zaire'', kterY z toho pro nag plyne, je proste ten, ge takovY postup je postupem nespravnYm a ie mepkispiva k dobremu vYvoji a ge neptinagi novYch hodnot k udr geni staleho blahobytu. Vime, to pro narody, ktere na tomto nesmyslnem vYvoji maji vinu, nadejde jednou den, kdy bud' sve nieici zbrane obrati proti svYm sousechim, nebo kdy jejich nezdrave hospodakstvi se z •iti jako domedek z karet. Ka2dY takov' pkipad postihne take nas, i kdy Amerika nebude do valky zapletena. 81lenstvi velke valky v jinYch eastech sveta znamenalo by nebezpeei pro na g i nag blahobyt. A hospodakska katastrofa nektereho jineho naroda ohrozila by flak hospodafstvi. Mii2eme dopomoci staremu syetu, aby odvratil katastrofu? Arlo, jsem pfesvedden, 2e mti2eme. Pfedev2im je nag povinnosti znemo2nit vS'emi destnYmi prostfedky valku mezi nami samYmi. Toho mute bYt dosa2eno nejlepe posilenim metod ustavni demokraticke vlady, pfizpftsobtnim teento metod modernim pottebain vStkonnosti,
F. D. Roosevelt, president. zaroven v gak zajigtenim osobni svobody vgech nagich obeantt Timto zpitsobem bude nagemu lidu, na rozdil od lidu tak mnoha narocia, spravoya,nYch jinYmi vladnimi formami, poskytnuta mognost, aby prohlasil, ge si pieje Ziti v mi ru.
Jednota S. P. J. S. T. zdirne pokraeuje a poskytuje nagemu lidu muiiim, nam i ditkim vkhodne, zarucene pojistky, kterkch lepgi by kdo jinde marne Medal. — &ante se Cleny mohutne Slovanske Podp. Jednoty statu Texas! Za druhe muZeme usilovat o to, aby zarovefi s posilenim miroveho mechanismu bylo zabrandno tvofeni podminek, ktere ved.ou k valce. Nedostatek socialni nebo politicks spravedinosti v kagdem state je vgdy pkidinou k obavam. Prostkedky demokracie ma geme se snatit, abychom v America docilili pokud mono nejvyagi miry givotnich podminek. Mugi a geny, gijici v politicke svobode, kteki jsou ochotni pracovat, a mohou take praci najiti, kteki maji dosti prostkedn, aby udr2ovali sve rodiny a vychovavali deti, vgichni ti, kteki jsou se s yYm givotern 5pokojeni a giji se sv'mi sousedy v pkatelskem pomeru, budou se branit as do posledniho dechu, ale nikdy se nechopi zbrani k ittoone valce.. Pevne je s temito problemy spojena dali samozkejma okolnost, ze blahobyt a.spokojenost kagdeho naroda ve velke mike zavisi na vYho dach, vyplyvajicich z obchodnich stykii s narody jinYmi. Vdolyt' cela na ge civilisace spoeiva, na zakladech vzajemne vYmeny statkil. KagdY narod na svete zakusil zle nasledky systema, volnou vYmenu statkfi. Neni nahoda, ze prave ty narody, ktere techto prostkedka utivaji nejhojnej gi merou, prohlaguji co nejhlasiteji, ge maji zapottebi valky jako prostkedku sve politiky. Neni nahoda, ze pokusy o autarkii vedly k stalemu snigovani givotni miry obyvatelstva techto state a k ztrate demokratickYch idealu v ztkegtenem zavodu ygeobecneho zbrojeni. Neni nahoda, ge tato sebevra gedria politika a vgechno utrpeni s ni spojene dovedla mnoha jedince k zoufalemu ptesvedeeni, ze valka je net mir. Odmitame uznat tento sta y, odmitame to se vim obrannYm instinktem, kterY je nem clan, s celou nag dug a rozumem. Zachovame a hajime demokratiekou formu
ustavni vlady. Vlada tonoto druhu mute se starati o yetgi rozgikeni kultury, vYchovy, mygeni a svobody volneho projevu. Vlada toho druhu mute zajistiti vetSi bezpednost 2ivota kaZdeho ()beam, a zaruditi stejnornernejAi motnost k dosa2eni blahobytu. Vlada demokratickeho systemu mute nejnspaneji podporovati vYmenu materialnich; hmotnYch a dukvnich statkil mezi narody, maze zameziti zavody ye zbrojeni, zabrafiovati nenavisti, podporovati dobrou vuli a skuteenou spravedinost. Vladou tohoto druhu poskytujeme narodum celeho sveta nadeji v mir a lepAi 2ivot.
Ford a 3000 otrokft zaklida v pralese nova plantaie. BOA VISTA v eervnu. Jmeno Fordovo v poZ sledni dobe velmi east() se pfetfasa v polltickem 2ivote. Henry Ford vedle hlavniho zavodu v Detroitu zalogl velke kaueukove plantaIe v Toto amazonske kniiectvi ma podminku zajistiti upinou sobestaenost a snad jednou bude miti i vliv na ceny kauduku na svetovYch trzich. Prozatim jests mnoho vody utede na kece Tapajozu, kde se Fordovy plantage nachazeji, ne g utle stromky poskytnou prvni arodu. V Boa Vista pracovalo se na planta gch u2 etvrtY rok. Za to dobu bylo vysazeno pies dva miliony sazenic, ale z toho polovina stromkti zhynula. Ve Fordlandii bylo zarnestnano na tfi ti• ice delnikil a technickST "stab se skladal z padesati odbornikft, §kolenYch pfimo v Detroitu. NavAtivil jsem ustfedi zavodu v Boa Vista, abych se bli2e seznamil s organisaci pochybneho podniku, v nem2 magnat .zahrabe par millonfi. Hned u bran osady stal Cernoch vratnY, kterY s bYkovcem v ruce horlive pinil rozkazy svYch chlebodarcu. Snad to byly jakesi 'give kontrolni hodiny. Ka gdY zamestnanec byl veden v zaznamech pod eislem, kdato jmeno a pfijmeni byly veci vedlej g. V baracich, kde bydlili peoni, meli prave ptist. Na klinice obdrZell preventivni prosti edek proti tropickS7m nemodem. Protivne hoitY lek stahoval 2aludek a dra2dil k zvraceni. Takova byla snidane. K obedu dostali °pet sklenici hake soli. Rozkazu musil se WO podrobiti bez reptani. Do prate se go u2 o dtvrte hodine ranni. Lekat zfidka kdy se ukazal a zastupovali ho felearove. Ti °pet nemeli pravo vydavati. jine leky, net aspirin a hofkou sfil; Omit° medikamenty ledili snad i zlomenou nohu. Nejhufe delnici trpeli, kdy prAelo. Ruda byla rozmokla a kluzka. Z prace se vraceli mezi Aestou a sedmou hodinou vederni. Kdo se opozdil, ten sotva ua dostal neco k jidlu. Ani v nedeli se nezahalelo a kahleho dekalo nejake prani, zaplatovani nebo oprava obuvi. 8efem konstrukeniho oddeleni byl jakSvsi Holand'an. Ostatne na jmenu nezale g , fekneme, le se pnenoval pan Grobian. Zarnestnanci (Dokoneeni na, strand 18.)