©roan 5lovanske Pc
pot cjci Jednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th. 1922. R,OtbliK (VOL.) XXV.
WEST, TEXAS. ve st •edv
(Wednesday) 4. srpna (August) 1937.
tin° 31.
,94.TVINIO,,WaRnes
DRUZSTEVNICTVI V SEVERSK CH STATECH. -..VEDSKO, Norsko, Dansko a Finsko tvotily od nepameti historickou jednotu. S Tvaily stejnorodou skupinu, oddelenou v jiste mire vodou. Ale voda— jak si dasto myslime — neoddeluje, nYbrZ spojuje. DulelitYm spojovacim dinitelem prvnich ti-i zemi je jejich spoledny pftvod, jejich jazyky jsou pf-ibuzne. Finsko, jeho2 obyyatele s hlediska pfrvodu i jazyka patii docela jine skuptne, tvoti vYjimku, ptesto, .2e mateiskYm jazykem cele desetiny finskeho obyvatelstva je jazyk SvedskY. Fakt, ie Finsko path ke skandina yske skupine, neni v ptibuznosti rasy a jazyka, nYbr2 piedev§im v jeho zemepisne poloze a stalete historii. Severska demokracie ma sve koteny v individualismu i socialnich potiebach. Svoboda ducha i vedomi socialnich potieb byly zakladem take dru2stevnimu hnuti.•Dru2stevnictvi je zalo2eno na svepomoci a snaze po nezavislosti. Vysoka 2ivotni Uroveri techto zemi, smysl pro spolupraci a druZstevnictvi, zaji gt'uji severskYln statilm eestne misto mezi ostatnimi staty Evropy. Pies ninohe spoledne znaky melo dru2stevni hnuti v ka2cle jednotlive zemi ponekud odlienY charakter i historii. NejstarS1 koteny ma dru2stevni hnuti v Dansku, ktere bylo take pionYrem v druZstevnictvi zemedelskem. Tu jsou dru2stevni konsumni spolky hlavne hnutim neza,vislYch, malYch hospodakft. Ve Svedsku i Norsku je dru2stevnictvi rozAlieno hlavne mezi prfunyslovYm obyvatelstvem, adkoli je podporovano i ostatniml vrstvami obyvatelstva. Ve Finsku, kde dru2stevnictvi zadalo nejpozdeji, je podporovano stejnou merou delniky i zemedelci. VYsledkem toho bylo, 2e druistevnictvi ye Finsku se rortkiStilo ye dye hnuti, kde2to v ostatnich zemich bylo stejnorode. Ve gvedsku. 8vedske druistevnictvi ziskalo svou svetovou povest UspegnYmi boji s monopolnimi syndikaty. Rostouci aktivita ustiedni organisace byla nucena bojovati s maloobchodniky. Unie maloobchodnikfl, je2 vedla propagandu proti dru2stevnim spolkrim, vedla i tento boj. Jeji smekovalo piedevgim k tomu, aby zridila soukrome velkoobchody a navazala obchodni styky s dru2stevnimi spolky. VYsledek tohoto boje byl, 2e Unie tovaren na margarin odmitla roku 1909 udeliti prodejni opravneni K. F. Brzy pote mela K. F. (Dru2stevni Unie) Uspech stavbe male tovarny na margarin k zasobovani svYch dlenskrch spolku. Margarinov3"r kartel se snail konkurenci tuto novou tovarnu drastevni spolednosti znicit. Vysledek byl vAak prose opadnY, nebot' roku 1911 byl margarinovY kartel rozpu gten. Roku 1921 postavila K. F. novou moderni tovarnu v Norrkoepingu, je2 je dodnes nejvetgi ve 8vedsku. Jeji rodni produkce je 15,000,000 kg, dili 30 procent veekere produkce margarinu v zemi. Pied svetovou va,/kou smeiovala Cinnost K. F. piedevgim k °brans:, proti frtokrim soukromeho rnaloobchodu. Potom sama ttoe'lla na mo-
nopoly. Aby zlomila moo Unie mlYnu, koupila r. 1922 veliky mlYn "Koruna" ve 8tokholmu, ktery zaujimal vYznadne mi:to a urdoval cenu mlYnskYch produktU. Pozdeji se mlYnskY prilmysl K. F. neobydejne rozgkil. Roku 1926 koupila K. F. veteinu akcii velike tovarny na kartaae v Oislavedu a znadne snI ila cenu karta,na boty. Pozdeji koupena jeSte jina velka varna na kartade. Za zminku stoji, Ze 80 procent zisku techto tovaren bylo po dlouhou
do-
Tolik do hu popsteli. ma S. P. J. S. T. nyni pohotove, ie neni 'Twine vYmInvy. Dvacetilete pojistky nadaeni, doiivGtni, pojistky na obnosy ai do $5,090 jsou vydavany. Pojistky nynej'Si moino zvY6iti, certifikaty doiivotni za dvacetilete zameniti. Detske poji gteni nemelo by schazeti v Zadne Ceske rodine, zejmena ne v recline Clena S. P. J. S. T.
bu utivano k financovani vedeckeho badani v uvedenem oboru prace. V nove dobe se dru2stevnictvi rozWilo neobydejne mezi prfunyslovYm obyvatelstvem. Prfunyslove obyvatelstvo podporovalo rozvoj dru2stevnictvi systematicky, adkoli pozdeji i venkovske obyvatelstvo melo na nem znadnY podil. Posledni hospoddiska, krise mela na S'vedske dru2stevnictvi daleko menSi Udinek nee v o statnich zemich. Zdravou organisaci obchodu byla udr2ena kupni sila delnictva. Demokraticka struktura dru2stevnich spolkri zUstala neotiesena a je zajietena i pro budoucnost. Z toho veeho mono dovoditi, ze druZstevnictvi ye 8vedsku ma v dneAni dobe velmi silnou posici hospoddiskem Zivote zeme, udr2ovanou nepietr2ite zdravYmi finanenimi podminkami. V Norsku. Dru2stevnictvi v Norsku ma mnoho spoledneho se SvedskYm. Neobydejne pfiznivY ohlas melo dru2stevnictvi zvlaSte mezi rybdiskYm obyvatelstvem, adkoli skuteene druZstevnictvi vzniklo mezi prinnyslovYm delnictvem. Prvni dru2stevni spolednost byla zalaena roku 1850, ale opravdovy rozvoj dru2stevnictvi zaCal v letech eedesatYch. Dru2stevni spolky byly nazYvany "UspornYmi dru2stvy" a velikY podet jich byl ustaven v letech sedmdesatYch. Byla vytvokena Ustiedni organisace a 112 roku 1877 mela 250 dlenskYch spolku. Obdobi krise roku 1878 velmi oslabilo aktivitu dru2stevnich spolku. A kdy2 v nasledujicich letech byla ristiedni organisace rozpuetena, vet gina techto prvnich dru2stevnich spolkri zanikla,. Prvni rozbeh norskYch konsumentri k dru2stevnictvi tedy skoneil naprostYm nezdarem. .Zakladani druistevnich spolkt. znovu ozilo v letech devadesatSreh, zejmena usilovnou propa-
gaci a zasluhou advokata 0. Dehli-ho. 0. Dehli odeS'el roku 1892 na studijni cestu do Anglie a Ameriky, a kdy2 se vratil do Norska, zadal sve poznatky a zkuSenosti uplatriovati k rozvoji dru2stevniho hnuti v zemi. Jeho iniciativou byly ustaveny nove spolky. Jeho hlavnim itkolem bylo ztizeni Ustiedni organisace. Pies vgechny dtivejsi nezdary se mu podatilo koneane vytvoiiti "Narodui druZstevni Unii," zalolenou roku 1906. K fistiedni organisaci se piipojilo pouze 19 spolkt jako zakladajici dlenove, ale jejich podet rostl rok od roku. S rozvojem dstredni organisace vzrUstal i podet olenfi a obrat i kapital spolkil se mno2iI. Zadatek druZstevniho hnuti nebyl skvelY, proto2e delnicka strana podceriovala jeho drile2itost. Kdy2 veak kongres delnicke strany roku 1907 uznal dulelitost dru2stevnich spolku pro delnicke hnuti, zajem delnickYch vrstev o dru2stevnictvi se neobyeejne prohloubil. V Dansku. Prvni druZstevni podniky vznikly v Dansku mezi hospodati ye forme druZstevnich bank ye etyticatYch letech. Druistevni konsumni hnuti vzniklo ponekud pozdeji, asi kolem roku 1866, kdy ctihodnY Sonne, v historii hnuti vAdy znovu vzporninanY, ztidil prvni "Delnickou Unii" v meste Thisted. Na zadatku se hnuti omezovalo na chude rybaie a kemesIniky mesta, ale v kratke dobe se rozS'ifilo mezi danskymi hospodaii. Stalo se tak vlivem vysoke kulturni drovne hospodaku, ktera byla vYsledkem lidovYch vysokYch ekol pi-es to, 2e v nekterYch krajich bylo dru2stevnictvi danskm prf/myslovYm delnictvem ignorovano. Teprve po sjezdu socialisticke strany v Kodani roku 1910 nastal mezi prumyslovYm delnictvem priznivy obrat. S jeho pomoci se hnuti sitilo do velkYch most a sila i presti2 dru2stevnictvi neobydejne vzrostly. ZvlaStni zminky zasluhuje velika, dru2stevni spolednost v Kodani, ktera, vznikla spojenim nekolika ma/Ych dru2stev. Socialni program delnickYch dru2stevnich spolku v mestech se vSak piece ponekud lisil od hospoddiskYch spolkfl v zemi. Kdy2 roku 1871 dosahl podet dru2stevnich spolkfi 62, byla zalo2ena ustiedni nakupni spolednost. Trvala vAak pouze .5 let. Podrninky pro jeji znovurtizeni byly nepfizniye al do roku 1880, kdy vznikly d ye takove spoleenosti, jedna v Sealandu a druha v Jutlandu. Roku 1896 se sloudily obe v jednu "Dru2stevni hlavni prodejnu v Dansku", ktera. oslavila 40lete: vYrodi zvIdetnim kongresem loriskeho kvetna. Jako ve Svedsku, tak i v Dansku bylo dru g -stevnic rdemAtokaipcmluvtbakoYch, margarinovYch, cementarenskYch i jinYch trustu. Danske dru2stevnictvi v'Sak ye vAech techto bojich zvitezilo. Posledni hospoddiska krise piece veak pflsobila neptiznive na jeho dalrozvoj, protoie clanska vlada, aby zabranila Udinkfim krise, vydala natizeni o kontrole a omezeni dovozu. • DruZstevnictvi v Dansku se lisi v mnohem od dru2stevnictvi v ostatnich seversk3ich zemich Statistika o podtu druistev dokazuje, ie pie(Pokradovani na strane 18.)