Vestnik 1937 06 16

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONiK (VOL) XXV.

WEST, TEXAS. e stiedu y

(Wednesday) 16. Zervna (June) 1937.

OSLO 24.

VALUACNI ZPRAVA S.P.J.S.T. ZE DNE 3 PROSINCE 1936.

ZDROJE: (Ledger Assets.)

Majetek Hypoteky Pujeky certifikatt Bondy Hotovost u pokladnika Hotovost v bankach U jednatela U T. P. & L. Co., za meter

$ 194,413.18 1,164,111.74 382,586.13 1,345,185.99 593.16 45,778.43 995.52 15.00

Uhrn $3,133,679.15 Ptidita sePRIPUSTENE ZDROJE (Non Ledger Assets) Urok splatnY a ptealY z hypotek $ 32,892.06 Urok splatnY a ptealY z (not in default) 11,759.30 Nesplacene poplatky od tadtt 10,740.55 UHRN ZDROJU $3,189,071.06 °delta seNEPRIPTJSTENE ZDROJE Kni2ni cena ptes trini cenu bondu $ 207,965.89 U jednatela 995.52 UHRN POVINNOSTI: Dluh nedospelYm dedictim

$2,980,109.65 $26,983.67

UHRN POVINNOSTI $26,983.67 STAV POJISTENI: -A- Obnos certifikata 13,831 Obnos pojiateni $12,316,538.00 -B- Obnos amrti 143 Obnos pojiateni 120,274.50 PREHLED UMRTNICH POVINNOSTI Nezaplaceno dne 31. prosince 1935 $3Q349.07 Umrti oznamene 120.274.50 Celkem 150,623.57 Vyplaceno 123,639.90 Nezaplaceno dne 31. prosince 1936 $26,983.67 CENY HONDO'.

Zde podane vaechny tti ceny bond& jak obsa2ene v (schedule D) oddil prvni, poloikach 4, 5 a 7.

Hodnota die knih (book value) $1,345,185.59 Hodnota pH dospelosti (par value) 1,467,324.20 Hodnota tr2'ni (market value) die odhadu koncem roku 1,137,219.70 Hodnota tr2ni (market value) upottebena aktuarem pH Mani valuace.

ZDROJE - SKUTEONE A NAHODILE. 28. Ptitomna, pulletni hodnota budouciho distal° rorttideni na nasledujici druhy certifikata: $2,155,805.00 29. (a) Na amrti pouze 37. Pohotove zdroje na vyplaceni pojistek po smrti, vypoeitane nasledovne. Ptipustne zdroje, odstavec 38, strana 4., ve vYrodnim vYkazu, (zahrnujici) v tom pujeky a arok, zajiatene reservou neb na. hromadenim, skuteene udr2ovanym se shodujicimi se jednotli$2,980,110.00 vYmi certifikdty),

mimo sumy vaeobecne, neb fond vydani $40,769.00 $2,979,507.00 38. Zdroje - skutedne a nahodile sumy, odstavec 36. a 37. vYae uvedene, $5,095,146.00 POVINNOSTI SKUTEONE A NAHODILE. 39. Ptitomna pulletni hodnota slibenYch splatek, aneb distYch tabulaanich, polovienich hodnot na nasledujici formy certifikatil: 40. (a) Na amrti pouze $4,779,315.00 50. Celkove povinnosti amrtnich neb splatkovYch fondu $ 26,984.00 51. Povinnosti-skuteene a nahodile, souhrn odstavca 40 a 50, $4,806.299.00 Procentni pram& zdrojit skuteenYch a nahodilYch, odstavec 38, k povinnostem skutednym a nohodilYm, (odstavec 51.)

31. pros. 1936 106.00% 31. pros. 1935 104.28% 31. pros. 1934 103.12% 31. pros. 1933 100.74% 31. pros. 1932 109.13% Forma vysvetleni k uvetejneni: 53. Vfae uvedene valuace nasvedauji, ze na zaklade N. F. C. tabulky amrtnosti se 4 procentnim trokem budouci poplatky Jednoty, za diste sazby nyni kolektovane, zaroveri s nyni investovanYmi zdroji, jsou dostaditelne k vyplaceni vaech certifika,til az jejich lhuta vyprai, i s bezpeanostnim opattenim obnosu $288,847.00 nad zakonitY standard.

Oeekavana a skuteena timrtnost na celkovem obnosu risika.

78. Odekavana amrtnost na zaklade celkoveho obnosu risika $171,125.00 79. Celkove ztraty umrti, ktere se staly behem roku, jsou stanoveny nasledovne: Vyplaceno za behem roku zahrnuje v to vY menne (commuted) hodnoty splatek amrti 125,189.00 Odstavec I., strana 3. vYroeniho vYkazu plus nezaplacenYch pojistek, na amrti dne 31. pros. Waneho roku 26,984.00 (Odstavec I. a2 V., strana 5. \Irani zpravy) a mimo nezaplacenYch pojistek do 31. pros. ptede32,349.00 aleho roku (Odstavec I. a2 V., strana 5., vYrani zpravy dotyeneho roku), udavaji sktiteenou umrtnost celko119,824.00 veho risika, 80. Procentni pram& (odstavec 79., vfae uvedenY) a odekavane mrtnosti (odstavec 78., vYSe uvedenYch) na celkove risiko, behem roku: 70% 1936 81% 1935 68% 1934 72% 1933 68% 1932

88. Oisty vYte2ek aroka z amrtniho fondu ✓ letech: 1936 4.7% 1935 4.0% 1934 4.5% 1933 3.4% 1932 4.2% Max Werkenthin, pattiane odptisahnut, dosvedeuje a pravi, 2e jest aktuarem, jen2 pedal vYae uvedene vYpoety a odpovedi na o tazky, tYkajici se stavu Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, ze dne 31. pros. 1936, a 2e jsou ptesne a pravdive, die nejlepaiho yedomi, ptesvedeeni a informaci, dne 25. kvetna 1937..

Max Werkenthin.

Ruth G. Magnuson, vetejny notat, pro Travis Co., Texas. ✓ bratrskYm pozdravem, Edw. L. Marek,.

Dne 7. eervna 1937.

• NEIN.FIVIM.INIINIMNIINO cM•■■••1

411MIIKNNI.Aa

Jabile ni Kalendif. ✓ nedeli, 20. eervna. Add Hvezda Miru C. 33. ✓ Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. eervna. Rad Pokrok Houston Cis. 88. V ptiprave mohutna, osiava vYroei zro' zeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadherneho dila bratti Mratika - "Maryaa".

Ve etvrtek 24. eervna. tad Komensky cis. 20. ✓ Granger. Oslava vYroei zalo2eni Jednoty a 40 leteho trvani tadu. ✓ nedeli, 27. eervna. Rad Nove Kvety cis. 35 ✓ Elk. Oslava 40. vYroei zalo2eni S.P.J.S.T. Oznamka na jinem miste t. eisla. ✓ nedeli, 27. eervna. Spoleend osiava Naainec cis. 32., Nova Ratolest Cis. 41., Placedo cis. 97, Vitez Cis. 98. a Ptimoti Cis. 143. v sini Sokol Union v Placedo. ViceelennY vybor phpravuje bohatY potad a ptile2itostnY dar Jednote - 40 novYch Clem. ✓ titery, 29. Zervna. Rad Slovan cis. 9. ve Snook. ZvolenY vybor pracuje na ptipravach k rozsahle slavnosti, k ni2 budou pozvany tady a spolky celeho okresu. ✓ nedeli 4. eervence. Rad Praha cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vYroei zalo2eni kadu a 4.. vYrodi zbudovani moderniho spolkoveho stanku. ✓ nedeli 4. eervence. MatetskY tad naaeho Bratrstva "Pokrok Texasu" Cis. 1. ve Fayetteville. Slavnostni vybor planuje rozmernou oslavu jubilea nag Jednoty, k niz pozvany budou tady Fayette okresu a sousedni. ✓ nedeli, 18. eervence. Rad 6eskST Prapor Cis. 24. v Temple. Rad planuje oslavu zrozeni Jednoty spoledne s nekolika okolnimi .tady. ✓ nedeli 18. eervence. Rad Moravati Bratri eislo 6. na Cottonwood. Oslava jubilea Jednoty a 401eteho trvani tadu. Blizai pozdeji. ✓ nedeli 12. zati Had ' Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard. °slava jubilea Jednoty za spolupusobeni okoinich 111■11•1•1,110111.0.1.1.7 ■■••.!...0.0111.11110. ,Am. I an.* o 61.0

pow 1.1.10.0.111.,0111K,

Strana 2,

ODD DONSOVATELSg Fairbanks, Texas.

Ctend redakce Vestniku, mill bratrr a sestry Pfedne musim napsat, to jsme eetli ye Vestniku v dopisu bratra Jana Lukate, ze Shiner, Tex., smutnou zpravu. Totit, to bratr Tom Mikeska , Shiner, Tex., ztratil nett'astnou nahodou syna. Tedy co jsem tu zpravu ptedetla, prave jsme jell do Houstonu k natim dceram, Viaste a Elle KubinovYm; naely se stehovat, tak jsme jell jim pomoci. BYvali pohromade v jednom dome u taty Joe Kubina, a ted' si Ella a jeji mut Eddie po' taviii svilj novY domov, pelchST velkST, a tak Ella se stehovala do sveho r..3verro a viasta a jeji mu., Joe Kubin maji celY haus u taty Kubina. A tak povidam, dcereeky povirn yam smutnou zpravu: Vat spoluták Theo Mikeska, zemtel nett'astnou na.hodou a to ut v nemocnici v Shiner.. Chtely honem vedet jak a ja, povidam, co jsem detla v dopisu, to jell z balu a kara se s nimi pkevratila. Pohledla jedna na druhau a hned sesmutnely, a za chvilku Ella povida Vlaste: "Vig, jak on byl to chlapec tpasovnY." A Vlasta povida: "Ano, math°, Theo s nami moc tpasova,val, on byl tpa.sovnY jako jeho tate."

A povidaly: je jej tkoda toho hocha. Tedy cercdino Tomate Mikesky, ptijmete tu od nas od rodiny 8tefkove i od cele rodiny Kubinove z Houstonu, Texas, nejhhibk srdednou soustrast nad ztratou Vateho mileho syna, a obi...ma miadiktim dej lehke cdpodinuti, 6, Pane.

Pravda, Rozi, ja, jsem to neptijela podpirat, k(V't zasindlivalas nad ztratou sveho syna, tak jak ty jsi mne podpirala, kdyt jsem litosti omdievala take nad ztratou meho miladka. Ut je tome 14 rokil ,ale ja nezapominam.

Vam, mila phtelkyne, Emilko 8kaloudova, v L.Teukge West, Tex., main tici od sestry Rozi s kterou jsem se sedla na divadie u Stefaniku, to co jste ji Odle vteho dobreho, ona Vam za to dekuje a posila Vam srdednY pozdra y. Tobe, tvagte, Karle 8tefko v Shiner, Texas, dekujeme za pozdrav, kterY jsi nam poslal po , br. Jan Schovajsovi, kterY nam ho vyridil na divadle u 8tefanikt v Houstone, Texas..

Sestro, Frant. Joe Eltikova, Placedo, Tex., pobizelas mne, abych zas psala do Vestniku, a tak dnes jsem zde. Jen, to ja ten sloh nernam takovY jak maji druzi bratti a sestry. A co delate? Mate tam sucho nebo mokro? My jsme tu men sucho, ale ut nam tu zaprtelo, tak to mame vlahy Bost. Pkijedte se k nam podivat na tu na gi 2-akrovou farmu. Mame potad co &lat. Posledni dopis jsem psala z George West a ted' pik zas z Fairbanks, Tex., 8 mil na zapad cd Houstonu. Mame se tu dobte.

Musim se zminit, to se mne velice libila slavnost 40- leteho zaloteni nati Jednoty SPJST u 8teranikti v Houstone, a divadlo bylo take velice pane, herci vtichni to dobte umeli. A ty hromske brambory (ut se to opakuje v ttetim dopise,) ale ja za to nemohu, to mne ty hromske brambory znely celY tYden v utich.

Ja se rada divam na ty herce a mysliva.m si v duchu, kdybych ja, to take tak dokazala.

Ale kde pak ty se millet hrabat v papudich na WI! A take se mne libili keenici. A tu lest jsem mela, to jsem hohla poznat br. I. J. Galliu z Houston, Te. Chtela jsem tento dopis psat o t:Vden dtive, ale meta jsem navttevu; byla u mne rYma, ale ta letni rYma je horti net ta zimni.

A take piti, to v George West, Tex, se prodavaji pozemky, a ut je jich tam hodne prodaiVch. Agentem je pan Rudy Cervenka, katdY se na neho spolehnete, on katdemu dobte poradi. My jsme tam pked 12 roky koupili 101 akrovou farmu a ut ji mame zaplacenou, stela nes $6.000. Potom nekdo tekne, to v George West, Tex., neni dobte, ale ja tikam, ze kdo tetti a dbd., udela vgude. Vtude je jakasi chyba, tak jako i u nas lidi u katcleho je chyba, a kdyt se ohnem, vtichni jsme ktivi, no ne?.

A jette neco mile sestry! Kterd deld,te k snidani "hot Xejky", tak pat) j. je Olavana,

VESTNiK prilejte asi do dvou kofliku mouky pril kavove Mice sody do pediva a ltieku "baking powder" a asi dobrou ltieku octu. Nakypti a jsou jako kupky. Ja jsem to eetla v Hospodaki. A i do chleba trochu octu vleju.

Vera gtefka.

Houston, Texas.

Rozmile sestry a mili bratti!

Bude tomu asi 17 neb 18 let, kdy jsem naposledy psal do Vestniku. MnoliS7 si snad pomysli: "no, tos tam ut mohl take zristat!" A nebyl bych snad jette ani ted' psal, avtak pofad eekam, to nekdo povolanejei zmini se ye svem dopise o torn, co mne od sjezdu vrta v mozku. Nemohu se totit smikit s tim, to sjezd nepovolil ani ty dy e stranky anglicke pro ty, kteri desky Gist neumeji.

Jsem jist, ze tech jest znaenk podet; nemaji veichni stejnou ptilektost se desky nauditi.

Minim totit desky Gist. A byli proti zavedeni anglicke east delegati, od nicht bych to nejmerle odekaval. Jake drivody pro to men, 0veem nevim. Na jednom sjezdu bylo povoleno prijimati za eleny i jinonarodovce, kteti sriatkern se stali eleny krajanske rodiny. Na jinem sjezdu stanovila se podminka pro toho, kdo se chce stati elenem Jednoty, to musi bSrt °boanem aneb aspori prohlasiti Umysl stati se obdanem. A ted' se sjezd yzeptel tomu, aby se venovaly aspofi dve stranky to feel, bez nit je elovek zde jako ztracen. Jak jest to vtechno nelogicke.

Dle metro irsudku, elenove, kteti nemeli pkilelitost se naudit desky cist, maji na to vtechno pray ° a odpiranim jim toho, dopou gtime se na nich hrube kfivdy. Jsme piin g sobeeti.

Vtechno chceme sami pro sebe a ti ostatni, jest-li chteji neco take mit, at' se take o to staraji.

Podobna, zasada panovala i ',fed zalotenim S.P.J.S.T. Kdo jste pozorne detli twahy br. I. Gallie, ten, mi jiste da za pravdu. Tato zasada vedia k tomu, ze krajane v Texas byli nuceni zalotiti si svou jednotu, ant' ptivedli pilvodni jednotu na pokraj zahuby. Ze nezanikla docela, ma co dekovati tern, kteri vytrvali a pfinesli znadne penetite obeti. A dosud ptinageji.

Takove vYsledky ptinesla tato zasada.

2e sjezd tu anglickou nepovolil, nemusi to mit pro Jednotu tak osudne nasledky, avgak jest jisto, to by se tim Jednote prospelo; obzviast' letos, jakotto jubilejnim rote. Tatete se v jakem smeru? Nute! Jest tomu jit aspoti 13 neb 14 let, zdrtoval jsem se v jiste osade a jednou v sobotu jsem byl ye spolednosti nekolika mladYch lidi. Vtichni zde rozeni. Mezi jinYm pfitla tea take na pojitt'ovani. Jeden z nich prohodil, to si vezme pojistku od Southwestern spoleenosti. "Je. fku, prod tam? Vtdyt' jest zde fad texasske Jednoty; pfihlas se tarn a oni to radi ptijmou". "Eh, dej mi s temi lidmi pokoj," odmitave zavrtel hlavou. "Slygel jsem jich ye schirzi mluvit a z toho jsem si vybral toto: Kdo neumi "mora ysky enut", ze ten nikdy dobreho elena neudela, protote nevi o dem se pite v organu. Do schtze by mel tea chcdit — to pry kdo nechodi do scheme, to tea neni dobrYm dlenem".

Napadlo mne jit tenkrat, to by 1 stranka neb 2 v anglickem jazyku hodne prospela. Mladi lide skoro vesmes radi etou. Ov gem to ne vtichni maji stejnou zalibu a vytrvalost. MnohY ma jit dot na kratiekem dlanku. A prave tyto kratke alanky by hodne prospely. etenat by se obeznamil lope s Jednotou, s jejim vedenim, iieelem a i v jinem.

Tomu by se mohlo venovati aspoii 1/2 strany. Druhe pulky mohlo by se venovati poeatkin deske mluvnice pro ty, kteti by se chteli desky dist. Druha stranka by se mohla vat eeskYm dejinam aneb historiclOm povidkam. Tak by se zde rozenY °bean seznamil vice se svS7m ptivodem a lepe by svS7m krajanum rozumel. Shiedal by, to bYti 6echoslovakem, jest vlatne cti pro nej. Podivejme se na Ireany (Airite). Jest jich merle net nas; svou vlastni fee jit z velke dasti zapomeli, ani kulturne se nam ve v gem nevyrovnaji, ale feknete pied Iaarlerh o jeho narode neco nepa-

Ve stfedu, dne 16. eer yna 1937. neho a mate hned "derne okc". On je na to hrciy, on to rekne se ztetelnou chloubou: "I am Irish" Kdetto nagi mladi Tide odkud maji derpat tuto hrdost. Nikde se niaeho o svem rodu nedoetou; vedi jen to, co slyti od syYch rcdidir neb jinYch star gich lidi. A kdo slygel nekdy nekoho vypravet o Evrope, ten si udela irsudek, kolik se toho ten zde rozenY od nekterYch dozvi. MnohY ma z toho dojem takovy, to tai Evropa jest jette mod a moc hloupd.

Tak tedy nemilteme oeekavat, to ten mladY lid se bude k nam s radosti hrnout. Jak se o nej starame, tak se nam deje.

Vestnik Z. C. B. J. ma nekolik anglickYch stran a vette — zajimavYch. Jest to pro mne pochoutka. Rad to etu. Jest tam jinY duch; raznejti, humornY a nemene poudnY. V techto anglickYch dopisech jsou uvedeny vgechna jmena ryze eesky, cot dodava tern dopisilm jakesi A neni vyloudeno, to by to prospelo i sokolske mytlence. Natikame, to mladet zapomina na sviij privod, aveak pro ni nic neudelame.

Neptejeme jim ani tech dvou stranek, z nicht by zvedeli neco o narodu. z nehot pochazeji.

Spolehame se pkilie na to, to se bude v Texas mluvit "mora ysky" stale. Aveak ta doba prijde, kdy zristanou jenom vzpominky. A nepostarame-li se v eas aspori o to, abychom vzbudili aspori tu narodni hrdost v naei mladeti, jakou maji Ireane, pak ani tech vzpominek nebude.

Veichni nemohou jit do Austinu na universitu, veichni nemaji rodide je v mladi uait sky Gist, veichni nemohou jit do High Schools kde se desky udi. Tech, kteti maji tuto priletitost k destine, jest mizive procento. Velika vagina jest tech, kteri teto priletitosti stradaji a pro ty by se melo neco udelat. Sjezd mel dobrou priletitost aveak veteina delegatt byla ovladana svSrm vlastnim aby mel co motno sam nejvice detby za co nejmene penez. I ta mytlenka zvet geni "Vestniku" povstala z teto pohnutky. Do budoucnosti nehledi nikdo. KatclY se stard .jen o ptitomnost a "potom at' pfijde potopa".

Snad si nekdo pomysli: "hle zase jeden buZase jeden, kterY boura to, co nestavil".

Je-li tato ma tivaha bouranim, pak je to takove bourani jako to, te, kdo chce dat lepti sttechu nad svou hlavu, zboura starou. Aneb mnohY pomysli, to prod jsem s tim neptitel pied sjezdem. Jsem prilis skromnY, net abych se pletl mezi moudtejti. Mam malo knoflikti a ty co mam, hrozi katclou chvili odpadnutim.

2eny nemam, aby mi je pfitila a sam nemohu navleci nit' do jehly. Radili mne, abych se otenil a take mne jit nevestu na gli. Kdyt jsem ji uvidel pravil jsem si: "Bole, ta kdyby sedla na sttibrnY dolar, jette by z neho 90c bylo videt." Tak byla hubend. Tak elovede, ten se potom.

S bratrskYm pozdravem, Jaros. Janieek.

Pokrok Houstonu cis. 88.

Houston, Texas. ' Add Pokrok Houstonu eis. 88 oznamuje vgem svym tadovYm ptislutniktim, to ptitti nase schrize, ktera ma, bYti odbYvana prvni nedeli v dervenci a ptipada na 4ho eervence, byla v pcsledni fadne schtizi odlotena na druhou nedeli, totit na 11. eervence 1937.

Tim se dava elen-am pfiletitost oslaviti 4ho tervence.

Dalgi kadove usnegeni: V padu umrti dlena nageho fadu, bylo v posledni tadne schuzi usneteno, to na pfani portstalYch po zesnulem, mate bYti pohteb vypraven z tadove budovy, bez jakS7chkoliv vYloh.

Jak sami vite, jest pH budov y dostatek mista pro setadeni pohtebniho prtivodu, a dalti vYhoda jest pro ireastniky pohitu, to nejsou vystaveni slunednimu timalu, jak to obyeejne bYva, kde jsou male mistnosti a nutno stet venku.

Ja sam za toto usneteni faclu dekuji, ale natim elentim pfeji, aby je gte dlouho — dlouho, nebyl tadnY pohkeb vypraven, ani z fadove budovy, ani z domu. tali Pokrok Houstonu: Frank Olexa, tajemnik.

Ve stkedu, dne 16. derma 193l.

HTSKA BE i'DK Pohadka o elervene ripe.

L. Vojtechova. jiste znate dervenou ripu. JedeIVI vlakem po deskem kraji, vidite ji cele lany, obzvleAte v nekterYch krajinach sve vlasti. Zkusily jste jiti nekdy vytrhnout ze zeme?

Sedi pevne ye svem hlubokern, podlouhlem dolidku a de, to hodne namahy, vytahnout takovou silnou ripu ven. Ale podati-li se vam to, jste bohate odmeneny za svoji nelnahu, nebot' tervena tipa, je vskutku nadherne tmave dervend, vS'ak ji snad znate jako dobrY salat. hrdinovi, malemu Pepovi, vypravela jeho tetieka, to v katide velke, zdrave dervene ripe bydli pidimutiidek. Kdo vytrhne opravdu silnou, krasnou tipu ze zeme a schova ji doma pod postel net jde spat, k tomu pkijde v noci trpaslik a zavede ho do pohadkove Pepovi i jeho mladS1 sesttidce Haile se tetindina poho,dka tak libila, to si oba uminili po-; tajmu provest to, co udelal chlapec v tetine pohadce. Ale o torn nesmel Yiikdo vedet, maminka by hubovala, to si do pokoje nanesou hliny a smeti a slutiebna Tonda by se jim vysmala.

Jednoho dne odjela maminka n9, dva dny na navStevu k tetface. Mela velke zavazadlo a Tonda Sla s, ni na nadratii, aby ji je pomohla nest. Pepa s Haniekou ztistali sami doma. Na tuto pkiletiitost uti dlouho Cekali. Sotva byla maminka s Toneou prya, betieli na pole a hledali peknou, velkou dervenou kipu. Konedne ji nagli. Ale co to dalo prace, neti se jim podatilo vytrhnout ji ze zeme! Zpoceni kradli se pomalu domil a do sveho pokojiaka. Pod Sirokou posteli na niti spali dohromady, bylo veru mista dost a Pepa `ripu streil pekne dozadu do rohu, aby ji Tonda, at bude odestylat, nevidela.

Toho vedera a1i oba brzo spat, ale dlouho nemohli usnout Hana usnula dtive, Pepa neustale ptemYSlel o to pohadce, at i jemu podaly se odi Najednou vyskodil. Slysel zcela ztetelne slabe t'ukani na pelest postele. Honem probudil Hanidku, rozsvitil svetlo a tu uvideli oba u postele eerveneho trpaslika. V jedne ruce drtiel lucemidku, ye druhe hulku a na deti se usmival.

"Ptigel jsem si pro vas, deti, pkinesly jste mne sem v to dervene MO a odekavaly jste mne. Aeknete, co byste si nejvice ptaly, vtie yam vypinim."

Deli se zatim trochu vzpamatovaly ze sveho ptekvapeni.

"Jak je rortomilY a hezoudkY!" Hanidka radostne zatleskala ruekama.

"Mame mu kid, co si ptejeme, Hano, honem si nem vymysli!"

Chvili bylo ticho. V torn Pepa po§eptal neco }lane do ucha. Hana ptisvedeila. Co bylo jejich nejvetSim pkanim? Pepa by si nejradeji rekl o skuteene male letadlo, Hana zase si ptala velikou pannu, ktera mluvi a zavira odi. Ale nahlas to netekla. Pepa ji neco poSeptal do ucha a to bylo vskutku jejich nejvetSim pkaniin.

Tatinek byl pilotem v zahranieni slutibe a ut dlouho byl ye svete. Deti vedely, jak se mamince po nem hrozne stY,:ka, vtidyt' jim se take stYskalo.

"Milt' trpaslidku," pravil Pepa, "prosim, vrat' nam tatinka, mamince i nam se stYska. A at' nom tatinek ptijede zdravY a veselY — to je naSe nejvetSi ptani."

Trpaslik se usmal. "Jste hodne deti, jdete spat a vase pkani se yam spini."

Lucemidka zhasla, trpaslidek zmizel. DUI si Iehly a brzo usnuly.

Slunieko bylo ut vysoko na nebi, kclyti se Hana probudila. Pepa jeAte spal. Vzpomnela si us,

rana 3.

V$STNiK trpasliaka a nev6dela, byl-li to sen nebo skute6nost.

Za dva dny se maminka vratila. Tondo, ji se smichem vypravela, tie deti si schovaly pod postel dervenou ripu. Pki vedeti maminka detem vypravela o tetiCce a deti na chvilku na trpaslika zapomnely.

V tom se ozval venku hiuk, vldak Jerry zaCal gtekat. Maminka vstala od stolu, dvete se otevtely a na prahu stab tatinek, zdravY a s Usmevem na rtech. Nastalo vitani a po nem tatinek otevrel sva zavazadla. Co tu bylo veci!

Krasne §aty pro maminku, velka panna pro Hanu a male letadlo pro Pepu. P11 pohledu na ne vzpomnel si malfr Pepa na trpaslieka a vypravel mamince a tatinkovi o dervene ripe.

Small se oba a tatinek rekl, 2e to byl jen sen.

Ale Hana begela nahoru do detskeho pokoje a chtela rodidam ukazat dervenou ripu a podivat se, je-li v ni trpaslidek. Ton ga vSak 'ripu hned rano po one noci vyhodila. Deti se nedaly presvedeit, le to byl jen sen, vf,,dyt' se jejich ptani spinilo tak, jak trpaslidek jim slibil.

Pepa je dnes sam dobrYm letcem a Hana ma svoji malou dcernSku a oba si Casem vzpomenou na dervenou ripu, trpaslidka a spinena ptani.

0 KUKAtCE.

Napsal Fraria VelkoborskY. Kdy2 zadne v lesich kukat kukadka, rika se, to maji bide poeitat, kolikrat zakuka, aby vede11, ja dlouho budou 2ivi. KOde zakukani pi-Sr znamena jeden rok. Povim yam pohadku o torn, jak to vzniklo.

Byl jednou jeden mocnST kral, kterY vladl 11dem i vgemu tvorstvu ye svem kralovstvi. Nebyl to zlY kral, ale mel jednu aemetnou vlastnost: Byl straSne zvedavY a chtel vAechno \Teat. Jednou si k sobe zavolal nejslavnejkho vekce sveho kralovstvi a povidal: "Chtel bych vedet, jak dlouho jegte budu tiv. Uhodni mne to."

Vegtec se podrbal ve svSrch dlouhSTch vlasech, chviiku premk'Slel a pak rekl: "MocnY krali, to ti nemohu jen tak`rici. Z ruky ti to nevyetu, ani z oCi. Musim se doma poradit se svYmi ptaky."

Kral se za,mraeil a tekl: "Jen iadne vytacky.

Pamatuj si, nentijdeS-li zitra ke mile a nerekne-li mne, jak dlouho budu 2iv, je veta po tve svobode. Proto jsi ve gtec, abys vgechno uhodl."

Vratil se veStec smutne domt.. Byl 112 velmi stars' a zkuknk, ale takovou otazku mu je§te nikdo nedal. Doma mel tri ptaky: sovu, datia a kukaCku. Zeptal se napred sovy.

"Uhu," zahoukla soya. "ftekni, krali, to bych mu spa jeho zvedave oCi vyklobala, ne2 bych mu rekla, jak dlouho bude jate I obratil se Vegtec k datlovi. Ten zabuSil zobcem do dreva a rekl: "Povez krali, ze bych mu spiA rozkloval jeho zvedave srdce, nez bych mu rekl, jak dlouho bude jeSte Ev." Na konec otazal se smutnY veStec kukaeky.

"Kuku, kuku," vesele zakukala kukaCka, kroutic sebou na bidelku. "kelmi krali, to mu to povim, ale pod jednou podminkou. Rozkateli mal'm operenciim ye svem kralovstvi, aby pkijimali do sv'ch hnizd ma vajieka a krmill ma mlad'ata."

Vzal tedy veStec kukadku do kralovskeho palace a povedel krali, co kukaCka tidda.

"Dobra," rekl kral. "Zaticlim to u vtiech svYch hajnYch a lesnin v kralovstvi, aby jeji tiadost byla spinena. A ted', kukadko, mluv."

"Tak, pane krali, poditej. Kolikrat povim kuku, tolik let bude jegte tiiv."

A kukaCka kukala a nakukala krali tolik let, tie samou radosti zadal skakat na'triune. Potorn bohate odmenil vatce i kukadku, ktera od to doby snatii vajieka do cizich hnizd a sama volna lets po lesich.

Mezi snem a skutednosti bYvaji velke rozdily.

Lide sni o velikYch uspe gch, kterYch chteji dosici, ale tvrdost skutedneho tiivota jim zboti jejich plany. Muti sni o dokonale tiene, ktera by ho obgt'astnila na jeho tiivotni pouti, Lena zase hleda dokonaleho mute. Kolik vSak je na svete lidi dokonalYch? Musime umet slevovat se syYch snil a tutieb, zvlatte tiadame-li tu dokonalost po druhem elofeku. Na sebe bud'me prisnejii!

SLABIKAk. U koho nejradii, Povez mi, holitko, zlate pacholatko, u koho rid se chovii.

U sveho tatieka; &lame konitika, houpity, houpity, hou.

Povez mi, holitko, zlate pacholitko, koho nejradii as Matinku, matinku, ma hladkou hubinku ➢ tatinkova me picha.

Povez mi, holitko, zlate pacholitko, pc) kom se ti st:ise.ava Po vas, ma babiCko, hruiku neb jablielo ✓ mivate, pro mne je vidy chovite.

Zaeitek a konec.

Byl jeden domeeek, v torn domeelu stole6ek, na stoleeku misti&a, na mistiece vodi&a, ✓to vodiece rybieka.

Kde je ta ryba?

Ko6ka ji snedia.

Kde je ta koala.

V lesy zabehla.

Kde jsou ty lesy?

Na prach shoiely.

Kde je ten prach?

Voda jej vzala.

Kde je to voda?

Voli ji vypili.

Kde jsou ti voli?

Ude je snedli.

Kde jam ti lide? al

as ui na hi-bitov

Strana 4.

Oddil dopisova elk Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smy slu stanov Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti.

DtTLEZITOST CESKIEHO VZDELANI. Z Wallis, Texas, pie pani Marie Novakova, autorka oblibene sbirky basni "Pod texaskYm nebem": Prohlaknim republiky Ceskoslovenske zmenily se naSe vztahy k jinYm narodtm.

Dtive o nas OeSich se mad° vedelo, nic jsme neznamenali. Nyni vSak Ceskoslovensko ma eestne misto mezi jinYmi zememi. Jako mirumilovne, demokraticke a kulturne vyspele ziskalo si ptatelstvi jinYch vlad. Ma vice ptatel nein vybojne Nemecko nebo panovaana Italie. Amerika zvlake ptatelsky s Oeskoslovenskem jednala ad zaeatku, na coi mtieme bYti hrdi. — A hrdi mame bYti i na svuj ptvod a ptisluknstvi k narodu eeskoslovenskemu, kterY ma tak slavnou minulost a slibnou budoucnost. Nam v Texasu dostalo se povoleni vyueovani Ceske keel na statni universite v Austinu a mtteme si blahoptati, to ziskali jsme za profesora eeStiny opravdoveho vlastence, horliveho pracovnika pro eeskY narod a uptimneho ptitele mladete, Dr. Ed. Mieka. — VetAina naSich lidi zna jej jeho vlasteneckYch ptednakk, jet jsou prodchnuty laskou k viasti a narodu a kterYmi jit mnoho pro Ceskou vec vykonal. Pottebujeme deskYch lidi s vySvzdelanim, ale i Cesky citicich a smYkejicich, aby, kdyt zaujmou jednou zodpovedna mista ye vetejnem tivote, mohli bychom se na ne obratiti s pinou cluverou, jako se nyni mtieme obratiti na nak Ceske poslance v Austinu.ZkuSenost nas poudila, to mnohemu zlu motno ptedejiti, ma-li lid sve zastance v zakonodarne, kteti bdi nad jeho pravy a nedoyob., aby se na tkor lidu jednalo. Abychom vAak takovYch lidi stale meli dostatek, musime hledeti, aby ti, kten po vySS'im vzdelani touti, tohoto dosahli v ovzduSi Cesky citicich lidi a ne v Ustavech nakmu narodu nepkatelskYch. Ptiletitost takova naskytuje se .vtem studujicim na statni universite v Austinu, kde se jig udi peti kursfun Ceske keel a literatury, a kde mohou se studujici dokonale seznamiti nejen s Ceskou •edi, ale i s Ceskou historii, aby pak s hrdosti hlasili se k svernu narodu a neodcizovali se nam. Oast() aekoliv rodiCe se snaii ditku vttipiti lasku k eeskemu narodu — cizi vliv ueitelstva pfisobi daleko mocneji, neb ditko od to doby, kdy zaene Skolu navStevovati jako by bylo ptesazeno do jine ptcly a chce-li prospivati, musi se ptizpilsobiti. — Nedivme se, to Ceske citeni v nem pozvolna using, Casem zanikne . . . Proto je si ptati, aby ditkam dostalo se nejen vySSiho vzdelani, ale i vzdelani v eeske tedi, a takcvato motnost naskytuje se vaSim syntm a dceram na statni universite v Austinu. Dalo by se ptedpokladati, to v zajmu vlastnim vynasnati se nas lid v pine mite, aby vyutil teto ptiletitosti, ktera se nam naskytuje. Vzpomerite si, jake nebezpeel nam hrozilo pted nekolika lety, kdy chteli tee zakazati. Nebudeme-li si vatiti naSi svobody, ztratime ji jednou jiste. Proto starejte se o vzdelani vaSich deti v nakm duchu, abyste jednou nemuseli natikati na deti, to se Ceske \reel tpine odcizily. 2e tisice deskYch lidi dekaji na Cesky citici a smYtlejici inteligenty, poznavame z udilenYch stipendii pro studenty eeetiny, ktere naSe Ceske Jednoty kaZdorodne udileji. — Nebude vtdy na universite tak vytedny profesor destiny, jako je nyni. Dobte vime, to prate jeho je nanejvY§ vysilujici a to jen 'Aska k deskemu narodu udrtuje Dr. Ed. Midka jeho miste. Proto ueinite nejlepe, pokud je ptiletitost, vyutiti ji k dobru Vatich ditek a k povzbuzeni nateho naroda.

Nekdy dovedeme cizimi slovy vlastni svaj stay dukvni lope naznaeiti net vlastnimi. — Jul. Zeyer.

Ve stfedu, dne 16. 6ervna 1937.

VESTNIK San Antonio, Texas.

VaZena redakce a cela rodino S. P. J. S. T.!

Kde jsou ty blatene easy, kdyi jsem v tech hajich tam ill; podel potteku tumicich, pomnenky v kytiCky vii!

Mysliveeek na ethane, mne z dumani vyrugil, pry rychle odkud jsem abych se hned navratil.

Refrain: Ja jsem malt myslivedek, sotva flintu nesu, dam si ja ji ptes rameno, pospicham s ni k lesu . .

Vlasti zamotska, kde narod kiestil si cestu po staleti ku svobode, ma velke dejiny, dejiny nevyeerpateine, pine uchvacujicich dint a sebeobrany, ne jenom celYm tzemim podinaje, ale jednotlivymi mesty, mesteeky a vesnicemi.

OtutilY tento lid byl deptan hordami bezcitnYch cizakt, kteti mu odebirali majetky, tee, ano i pra y° existovati; proto ti, kdot byli vice strpeeni nad krveladnYm si poeinanim tyrant, opouSteli sva rodna mista, hledajic filevy v rovnopravi tak zv. svobodne zemi Americe.

Jednou z techto nestvfir tyranie bylo spuchtele Rakousko-Uhersko. Byl to znak dvouhlaveho orla, drticiho v jedne drape mee a v druhe zemekouli. Kdyt nabyla nadvlady habsburska, dynastie (jesttabi to hnizdo, die jmena), Oechove byli sliby zasypani, co vk pro ne vykona. Ano, naopak — svYmi danerai (ptes 5 miliont rak. korun roene) rdouseny byly Cechy samotny, ptijem ten vydrtoval skorem celou armadu, ktera, vkly stela pohotove se obratiti a rdousiti tento nas, po svepravu se hlasici narod. Kdyt cisat Frantikk Jos. I. odeptel bYti korunovan za krale eeskeho, to Havlieek BorovskY bez vahani napsal na vrata hodne velikYmi pismenami: "Dostali jsme z Vidne zpravu, to koruna svatovacla yska se nehodi na veptovou hlavu". A nehodila se. Dobyli jsme si svobody semknuti v tiky po zpfisobu 2ftkovem, pobili palcaty katy adveke, postavili v eel() republiky C. S. mute moudre, z lidu, pro lid a lidskost. Nak vetev americka nedovoli, by to, co bylo draze vybojovano, bylo napadano naSimi odvekYmi dravci a neptateli. Ale volam • Tet ty, bide R. O. S., vyCisti svt.j domov, vyhat plevel a utij palcatt!

Co takto zabiham do narodni minulosti, chci vratiti se k vYzve br. Jochce z East Bernard.

Ano, nemohl jsem vse podotknouti, rode.ku, dobte to ptikl jsi na eas do mlYna. NovY Hrozenkov byl muj kraj za vyudenou! Vis to zahrbadka (zahrabadka) ktera do toho hrnce, vlastne tohoto ucha se vstreila, byla asi 3 sttevice dlouha a 3 coule 'Snake., ku konci zaosttena dtevend (bukova, kopi se podobajici) rukcjet', kterou tet oheri z vatry se zahrnoval zpet do eelusti. Chci ptipomenout tet pometla z eetiny (chvoji) kterym se jizby (svetnice) zametaly tet podel pted peci. Kdyt se chleba pekl, pec se vymetala eiste temito jedlovYmi metlami, by cihly byly bez uhli a pisku. Na /lute (Ode) na hambalku (bidlech) visely klobase a slanina, tee maso veptove, ktere bylo uzeno kcutem, kterY tam otvorem z kominu ptichazel. Aby t"kfidcove, lasice a kooky nemohly k temto vzacnYm zasobam, visely tyto vysoko pcd stfechou. Aby se zjistilo, zdat koeka byla Skftdcem, mnohY- z majitelt dal teinto skotapky z vlag skYch otecht na Slapadla, tak to se nemohla vySplhati po tramech.

Jest pozoruhodno, to v tdoli Kobylska byl mtj strYc Josef lesnikem, tot Jan Ka yak' z Fayetteville pro neho pracoval a ma pekne vzpominky, kdy mel se stati i jeho zetem. A kdo byl Petr Jochec za konsumnim spolkem?

Mnoho z tamnej'Sich krajant vystehovalo se do Texsaas a jmena jich jsou mne povedoma, ad nemel jsem ptiletitosti se seznamiti s temita po tak dra.hnem Case meho pobytu v teto zcmi.

DalS1 ohee jsou Halenkov, kde hr. Thonet vlastni velkou pilu, kterou zasobuji dtivim rozsahleho panstvi tahnouciho se obcemi od Vsetina ptes Usti, Hovezi htbettm Javorni-

Pked nekolika lety odproclany tyto velkostatky z polovice FrantiSlantm brnenskYm v obnese 14 mil. KC. Pozoruhodno jest ptipomenouti, to skorem t."acine mesto vala§ske nema tolik cirkvi zastoupeno jako Vsetin. Jsouce jine obce vabec katolicke at na Hovezi, kde jest evang. kostel, pak Johanova tet a HoWalkova, Vsetin ma nejvice z vyznani. Jest tam sinagoga, evang. a luteranskY, helvetskY, tet katolickY kostel.

Zamek na hornim meste, obYvanY rodem Thonett, slothb mnoha majiteltm panstvi za tulek. V r. 1918 vyhotel a nebYti zakrodeni vlady deskoslov. byl by v zaniku, ale statni odbor pro zachovani starotitnYch pamatek tomuto ptedetel a tet kostel dtevenY, stavenY ye Vel. Karlovicich v 17. stoleti, byl zachovan na vladni rozkaz osvoboditele statieka Masaryka.

0 meste Zlinu a jeho prtmyslovem krali 0buvi jest jit mnoho psano, na cot Valat'sko je hrde.

Lawrence V. Kallus. itad Hvezda Jihu cis. 30.

Taiton, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto jste 'Zadani, abyste se do pki§ti schflze v pinem poetu dostavili, neb mame dalelite jednani k vytizovani a je vati pomoci zapottebi v jednani, tak nezapomerite se dostavit do eervencove schtze.

Zaroveri mne bylo natizeno, abych oznamil ve Vestniku ohledne nemocenske podpory ta.dove. Tak bratti a sestry nezapomerite na to.

Nat' tad v prosincove schtzi odhlasoval ptispevky tadove snitit z 25c na 10c mesiene, to bude tleva elentm na placeni ptispevkt. A zaroveri bylo ujednano za tim teelem, to tad nebude mit tadne domaci podpory, ponevadt by tech 10c ptispevku nestaeilo na vyplaceni nemocenske podpory. Clenove, kteti byli ptitomni prosincove schuzi se citili, te tech 15c mesieni ulevy, bude podporou pro katdeho bratra a sestru tadu Hvezda Jihu Cis. 30., bez rozdilu jestli je nemocnY aneb ne.

Tak bratti a sestry, vezmete toto na vedomi a die -Who se fidle pro tento rok 1937 a v prosinci ptijd'te do schtze a odhlasujte si co uznate za lepg.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Fiala, tajemnik. tad

Jiki

Podebradsk* Cis. 108.

Rosenberg, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Timto svolavame mimokadnou schuzi tadu Jiri PodebradskY Cis. 108, Rosenberg, Texas, na den 20. dervna o 2. hod. odpoledne v nedeli, v sini pana Stibory, jak obyeejne. Proto vas, sestry a bratti, snatne tadame, abyste se do teto schuze co motno v nejvet'Sim podtu dostavili.

PodotYkame, to toto se tYka sester a bratrt, kteti pted Casem od nakho tadu ptestoupili a na tadost br. Eenkyrika a Podlipneho AT tadne schtzi mesieni dne 2. kvetna r. 1937, zpet jednohlasnou volbou sester a bratti nakho tadu ptijati byli.

Sestry a bratti! Mame k vytizeni velice dtletite zaletitosti a ptali bychom si aby co nejvetei poeet sester a bratrt se teto schtze steastnilo a pomohlo nam tyto zaletitosti urovnat.

S bratrskYm pozdravem za tad: John vreek, ptedseda, E. J. DOek, mistoptedseda.

Jite spravne? Mnozi bide neumeji poildne jisti. Jezte jen tehdy, chut' k jidlu, pijte jen tehdy, mate-li zizen. Pti jidle venujte se pine jidlu, nebot' do nedbale ji, nedbale travi.

Jezte tkikrate denne! Varujte se jidel pkili§ kokenenYch a davejte ptednost strav y proste, stravy masite co nejmene. Pokrmy dakladne roavYkejte, nejezte hltave! Nejezte pkili§ studenSrch ani piing horkSrch pokrma. Hned po jidle nepracujte pkili§ telce a chvilku si odpo6nete! Neni v§ak zdravo po jidle chodit spat.

NeZnYmi slovy a dobrotou motno na vlasku vest siona. — Saadi,

Ve sti'edu, dne 16. eervna 1937.

Rad Hvezda Jihu cis. 30.

Taiton, Texas.

DOSVEDeEN1.

Cteni bratti a sestry!

Timto stvrzuji ptijem nemocenske podpory pro sestru Julie Sliva, za kteroid vam vtem, kteti jste podporu poslali srdeenY dik, i tern tadrim, ktere neposlaly a nas" tad jejich tadosti podporovali. Nasledujici tady poslaly podporu: Rady Cis. 28. a 24 po $2.00; tady Cis. 122, 11, 23, 21, 148, 89 a 16 po 50 centech; tady cis. 136, 123, po 35c; tady cis. 147, 3 a 122 po 25c.

Toto jest podpora kterQu jsem obdriel a vzdavam yam srdeenY dik Zristavam s bratrskYm pozdraVem za tad Hvezda Jihu cis. 30, v Taiton, Texas, J. F. Fiala, tajemnik.

HLO2i LASKY. Pored mi davaji, co se mi nelibi, potad mi davaji co ja nechci.

Davaji ml vdovce, ten ma jen pul srdce, pul ho dal neboke, pul ho da me.

Tak natika devucha, kdy ji nuti, aby sve pel sve krasy dala, v plen vdovci a mnohdy hodne startimu a nekdy s nekolika detmi, jen aby moloch mamon byl uspokojen. — "Te mat neco, on ma neco, to bodet met par renskech, on zase mien, ovizet, ae sme to s tebo smetley dobte, ine devetsko be ococale vtech pet prsto, debe melo takove partyjo".

Co je rodierim do toho, 2e Maryti se vice libi jonackY Franta, net ten lakomY mlynat, — "tak si lidi. povidajii, to nebaku 2enu do hrobu.ptived1". Chti ji zabezpeeriti budoucnost, bude ye svem, bude mlynatkou, laska, to je takova hloupost mladi, to ptejde. Francek prijde na vojn y , sejde s oei, sejde s mysli. A nadejny'L'enich, mlynat ji slibuje hory, &Ay, udela ji Irk, co si jen bude Oat, jen kdy jej bude miti raft.

Rodiee jsou ptesvedeeni, ze Maryta na nabizeneho ji vdovce zvykne, jeji vzpouzeni se vdati se tan je pouhYrn rozmarem. Skoro ji rozka.zuji, 1:e si jej musi vziti, autorita rodieri musi bVti zachovana. Samo pismo kale, k deti musi mitt Uctu ku svym rodiarim, maji jich bYti poslutnYmt. I Maryta to vi a ticeba se vzpeduje, podrobuje se jejich vuli, jejich kdykji srdce krvaci — bude ptaekem v pozlacene kleci, rozpuklou kvetinkou pfesazenou v nevhodnou pro ni pridu, ubohou 01360 uminenosti svYch V kcstele nevesta s oeima od place zrudlyma tekne sve ano a mlynal si odvai domu svoji kotist, mladou knu. Srdce, jet Maryta darovala Franckovi, nerortava pod mlynatovYm laskanim po svatbe, zilstava chladnYm jako kus ledu, z mlade 2. eny disi k nemu chiad 'a mraz, na nebi jejich martelskeho aiti ne-. zati sluneeko Lasky, je zataaeno stale zasmutelYmi mraky. Francek je site na vojn y , ale neni zapomenut. '8testi, to kouzelne ptade vyhnulo se mlYnu, spokojenost a blaho se z nej vystehovaly a starosti etolehaji na rnlynate Spekuloval, to 2enitbou sprosti mlYn nestalo se to vtak. Start Lizal je Selma„ lited podtitY, veno sve dcery dobte ochranil, mlynat nemuae jim tak lehce vladnouti, je z jeho dosahu. Vyeita. to Maryti, v domacnosti dochazi k rortitce, propast nelasky se mezi nimi sari. Neni to man2elske nebe, je to oeistec a peklo na zemi.

Dozvi se to Lizal, vidi jak dceru z pouheho mamonateni zaprodal, jak ji znieil mla.di, vot. Rrit'e na jeji lici povadly, utrpeni a tai ji zbrazdily lice a jasne jeji kdys zraky pohasly, rude kdys rty pcbledly a Gamely, misto jasave pisne mlade 2eny tinou se z nich tony 2'alu a bolu. To vae hnete Lizala a chce hlodavY hlas sveho svedomi utlumiti v piti. Sre2uje si na zete v hospode a aalobne dodava: "A take ju bije, mou deem." Mraky se stale chttmeli„ shlukuji a vett' bouti, bout/ stratn0u,

VESTNtK hubivou az udeti. A boute prisla, z ktitujicich se blesku jeden udetil kdy se Francek vratil z vojny &mit Stara, laska nerezavi, vzplala v srdcich obou, ve Franckove srdci vaaniva, neustupna, poSadujici sve, v Marytine srdci brzdena ptipomenutim, to vdanou ate se nemtie slibu danemu u °hate zpronevetiti. Vzpird se navrhtim FranckovYm, bojuje ye svem srdci boj mezi laskou a povinnosti. Zvida mlynat co se deje, v jeho srdce se vloudila zas)epena tarlivost volajici po pomste, po znideni soka, jen se chce vettiti v srdce jeho teny, jent mu ji chce uloupiti. Nastava desive drama lasky, zapasu o tenu, na nit si dva muti eini naroky.

Zasahne v ne po tetkem vnittnim boji Maryta, drama lasky je dohrano, mlynat dokonava, Maryta se sta/a vratednici, travidkou. Plati uminenost znieenStm rnladim, vyrvanou laskou a posledni splatkou je din, jen ji na eel° vpaluje Kainovo znameni.

1:Tchvatne toto drama, jejiS dej vtekli autoti. bratti Al. a V. Mrttikove v mora yskou dodinu, bude sehrano ochotniky dramatickeho kroidku Hiahol, tadu Pokrok Houstonu, v nedeli, dne 20. dervna, kdy tento tad bude potadati jubilejni osiavu vYrodi etyticetileteho zaloieni Jednoty S. P. J. S. T. Pro tento dej byla pofizena cela tada novYch rekvisit pro jevitte a pilne ruce ta.clovych sester pokidily nadherne selske kroje, jet vte ptimo oslni navttevniky.

Jak vidno z oznameni, je hereck' ensemble zvlatte velkY a role jsou vtechny dobte obsazeny. Vice ani muk o tomto kusu, pkijcit'e, urtite a budete mile ptekvapeni. To vte jette ale neni vte. Ne2-li vas podneme krmiti dutevnimi potitky, vezmeme si na starost vat/ telesnou stranku, jeji vYrobnu energie, nebot' jak vite, sam Napoleon povidal, ae armada matiruje na taludcich. Tuto starost jsrne vlotill v ruce nejpovolanejti, v rude natich sester kuchatinek, v nich2 se snoubi umeni kuchatsire s 2. enskou krasou, risluinosti a ptivetivosti. Obsluha znamenita, kuchyne die potadani doda mleko i kavu a "ten vostatni ztof, kerej chladi tizne tar, docla katclY sorty nas nob' bar, cigara tam maji taky, cigarety, `kendy' vtelijakY, bartendti fte servirujou rychle, taky mame tnuptychle; co tam eke vice maji?

Nevim, co za barem se taji, maj' tam pane toho dosti, rrizne chute maji hosti.". Ten °bed je ptisliben na 12. hodinu poledni. Jeden z slavnostniho vSrboru pak vyleze v sale, f torn prvnim ttoku, na podyjum a tekne item, co tam budou "Haudydu." Pak pomele pantem, ae jako ma radost, 2e ste tam ptitli, to tomu bude brzo ttyrycet rokri co je ten nag teksaskej spolek zalagenej a bude yam pfat veselY pobaveni a vodporudi vam bar a kuchyni s podotknutim abyste si doptali hodne papanieka a bumbanieka podle pisnieky: "Dyk 'sme jen jednou na svete . . .".

Pak prej zazpiva, na jevitti mot hezka a mlada sledinka, Hilda Sveskovejch, neco noblejtiho, tak jako z vopery. (Nic takovYho• jako: "Ja mam trakat novej, vozim na nem volej") Nat tad ma, vejhodieku, ptedseda vod Hlavni Outadovny patti k nam, tak k nam promluvi takovej slavnostni 'spill' a nebude nas to nic kottovat. Je to dobrak eiovek a portmonku nema na zamek. Ktt on bude fertyk se svou teei, je na prograrnu Dna hezka mlada sleeinka, bude taky zpivat nejakou talijanckou "Serenada vo kotili". Se rozumi, 2e vo musky kotili, nejeko knske tadnk kotile nenosej. Ta hezka sledinka, co bude zpivat tu serenadu je dite z Prahy, dyt ne vona sama, tedy jeji ptedkove, podle mena, Rosie Pra'tskY. Jo, budeme taky uvadet novY eleny, ale abyste nemysleli k baru, snad maj' dost rozumu, aby k nemu trefili sami, budeme je uvadet do spolku. No a pak nam zas zazpiva jedna hezka, ale ne jit sleein.ka, ale vdana pani, pani C. H. Chernosky. Hodne z nas vi, jak urni zpivat, jako operni pevkyne.

Po divadle bude volna, zabava, 2enckY si budou povidat takovY intimni veci, jako, jak jim slepice snateji, jak se vati eesnekova, polifka, to maj v pundote diru a podobne. A mlaclY holky zas: "You know, Charlie is sorter

Strana 5. crazy about me". — "How do you like my permanent?" — "Oh, yeah, jelous". To co si mladY kluci povldaj' nemusi katclej vedet a co ty musky si povidaji, to taky ne. Net prej table ten velkej tanceraj, tak prej budou tancovat besedu. Za tech Atyrycet Maki/ je toho hodne, tenckY to dostanou ate lacinejc, za pouhej ttvrt'ak. Muziku po celej den a veder vobstara ta Badova kapela, voni sou (I nas jako doma.

Esli vie pijou net hrajou to nevim, to vedi lepti bartendti. Ted' ut je toho dost. Jen si udelejte k nam vejtlap na. 20. dervna a bude se vam u nas libit.

S. P. StudnidnY. P. S. Nebojte se, to k nam cestu nenajdete, budeme miti na nati budove z brusu nove elektricke osvetlene navetti (neon sign), jen yam bude zatit a povede vas jako lodivodu majak. A jette neco. V posledni schazi bylo usneseno, kdyt by si rodina zesnuleho elena tadu ptala, mute poutiti nati hotejti dvorany ku pohtebnim obtadiim a vypraveni pohtbu, cot by bylo peknYm pietnim projevem zesnulemu dienu a proukaz potty. Tim neni ovtem mineno, aby se snad elenove k vfili tomu dali do umirani, my vas mame radeji Sive. Pani Olexova ml. mi ptipomenula, to jsem v referatu o slavnosti tadu 8tefanik opomenul ptipomenouti,. Se se ji sildastnilo hodne Mend nateho tadu. Potvrzuji, to mate pravdu a phznavam svou vinu. A pani Ide Hankove ptipopominam, to ona neni jeclinou elenkyni jet pozbyly diveiho jmena, stalo se to tak i jinYm. Snad to bude tento t'den ye Vestniku v pojednani o tadovYch dejinach.

Palacios, Texas.

Mill bratki a sestry!

Musim ter napsat par tadku z nati slavne Matagordy, neb jit davno tadnY z nateho nepsal a tak byste ani nevedeli jak se tady mame a jetli jette jak' spolubratr nebo spolusestra tu Sije. Vtak neni divu, to se Sadnemu do nieeho nechce, neb to vypada, to i ta ptiroda se proti nam postavila, neb to je jit 3. rok, co ten rolnik od rana do veeera dela a nevi vYsledek jeho prace a neni divu, to ta mlada chasa jde z farem do mest, neb tam si kekne: my chceme sedm dolarii a test hodin prace. Ale komu my to tekneme a kdo nam to cla? Jest-li ne ptiroda, tak ty dlovede se mutes` i sedtit, neb neni take vtcly pravda, jak nate potikadlo pravl: Komu se .neleni, tomu se zeleni. A nebo: loveae ptieifi se, a Pan Bah ti potehna. Nas to Pt ma tteti rok. Letos z jara byla krasna ukazka, lido meli pekne pole ptipravene, ale 4. btezna ptitel takovS7 maly "taur" jak my tomu tady tikame, od 6 do 8 palcii a potom co se zaselo a vzetlo, tak to zmrzlo. A pak neprtelo at tento mesic 4ho a to ne dost. Ale ja, myslim, to to neni posledni — to by nebyla Matagorda.

A tak neni divu, to i ten dobrY spolkovy pracovnik je sam na sebe mrzut' a ten spolkovY Sivot vazne. Jak rolnik doved.e naorat ale zrno nedovede tam dat, tak mnohY z nas dovede dobreho spolkoveho Utednika kritizovat, ale aby tekl ja, to udelam tak, to ne. A to mame chybu katclY, to vime, neb bez chyby neni nikdo.

Nat tad odbYval pravidelnou schuzi tento mesic a to se chystalo na cleat', tak schfize nebyla mnoho navttivena, ale ujednano bylo, te se bude odb'vat spolednY °bed a veder tanedni zabava; to jako 4. eervence u bratra Hufa.

Tak bratti a sestry, nezapomente donett nejake zakusky a vSrbor se postard o to ostatni.

Myslim, abych toho jit nechal, aby mne to redaktor nehodil tam, kde svetlo nesviti. Ale, to jsem si tak vzpornel na toho redaktora, tak zvu ty slavne Frantitky, aby ptitli mezi nas, neb nikde tolik Frantft neni jako u rids. A co mne teti je to, to mi jeden ten Frantik noslal kartu a jmenuje mne ptedsedou Klubu Frantiku. Tak bych ho tadal, kde by se jakf7 sjezd odbYval. S bratrskYm pozdravem, Frank Dornord. eeho si netroufat tic! do odi, ani za zady nepovidej, nebot' tam je to zhola bezildelne.

Strana 6.

Nekolik slov o to oslafe ye Floresville.

Pige Jos. Koliba ze Skidmore, Texas.

E ASI pill druhe hodiny odpoledne, kdya ViJ jiadime, moje mantelka, na ge dye ditky a moje malidkost, ku sini tadu Rozkvet Zapadu eislo 107.

Dal jsem ten na g "vgivejlet" ei Cheviolet na stranu do tady jinYch kar, ktere zde' ' staly a kterYch stale zaeinalo ptibYvat.

Hledim, zdali tu bude nekdo znamY, koho zname, led neviclime addneho. Za to v gak ztraceni nejsme, neb jakmile jsme z kary sestoupili dolt, ua tu slygeti vgady nagi tee. Tvate statenek a starou gict, poctivYch tech starYch • vgude videt. Mezi nimi se hemai ta mladgi generate, od maleho Jenidka a Andulky, jegte ✓ mateinern narudi, pak od eiperneho decka, prave ueici se chodit, al do krasnYch deveat a hochti a tech, co protivaji sttedni vek.

U stanktr, kde se prodavaji ruzne napoje, videt hloueek krajanfi a krajanek. Ptimisil jsem se taky mezi ne, neb ten zvuk teei, pohled na tvate vlastenecke, to mne jaksi do toho hloueku tahlo. A jia se vitam s bratrem Bolfem, pfedsedou floresvillskeho taclu, br. ChernoskYm od Hlavniho fte.clu, taktea s br. Markem, Mouelcou, Valeikem, Dr. Mielrem z texaske university a mnoho jinYch, jicha jmena jsem si nemohl dobte zapa,matovat. - Ptam se, kde ze je br. Kubena a br. Kopeck'. Br. Kubena nemohl ptijet, protbae ma na dne gek praci na schtzi, ye ktere se ptipravuje program na oslavu jubilea S.P.J.S.T., myslim ze od tadu Pokrok Texasu Cis. 1. Okolo sine jest vgude jit pino kar Slunidko texaske nemilosrdne hteje, avgak tomni nejevi, ae by byli netrpelivi bYt na venku. Vgude vitani, radostne shledani. V tom kdosi "Na zdar, bratte KopeckY". Ohlednu se a jit mne kdosi zdeluje, ze to je br. Kopeck'.

Tedy potteseme si pravice, nekolik slov a br.

Kopeck' se vita s dalgimi ptitomnYmi. Mluvili jsme, totia br. Marek a je gte dva bratti, jmena jiz nepamatuji, a tu jiz kdosi zdeluje, ze jsou dye hodiny a program bude zahajen. Jegte jsem mluvil s nekolka na ginci venku, kdyt jsem uslygel svianYm tempem hrani pochodu "Boleraz".

2enugka s cletmi se byla jia seznamila s nekterYmi krajankami v sini, a tedy byla jia tam, kde mohla pozorovat jak orchestr vyhrava.

Vejda dovnitt, na jevigti krom bratru z Hl. fticlu a br. Bolfa, taky zaujimali mista jinonarodni tednici, zejmena starosta mesta Floresville, pan John Reese, soudce Carr, okresni navladni R. D. Vogus a tu gim jegte jeden, anebo dva jini politicti vtdci z okoli Floresville a pak dale methodistick' kazatel Rev. Hicock a nag znamY Dr. Mieek.

Bratr Mouelca easteene jiz popsal slavnost ye Floresville ve Vestniku ze dne 26. kvetna, • tedy nebudu o teenikach se rozepisovat. Tolik jenom chcirici, jedenkaadY sklidil od posluchadt potlesku dost obzvla gt', kdyi br. Moueka ptipominal na nektere ucialosti na geho naroda v minulosti a varoval, aby jsme byli na pozoru. Body, ktere byly tti, zejmena — iTzpominame, vdeeime a slibujeme, struene posluchadbm vysvetlil. Bratte Moueko, jen tak dale ye sve narodni roli a vette, 'ae nejen Texas; nybrt dela Amerika pottebuje takove novinafe jako jste vy, kteti jsou, jak jsem z Va gi ptednagky vystihl, dobte obeznameni s historii na geho naroda. Led slibil jsem, ze o tednikach nebudu se mot . zmiriovat, protoae at' ten aneb onen mel krasnY proslov a co nejhlavnej gi, kaadY uvedl ye sve keel deco noveho. V gude bylo sloVo my — to velika "JA" opine schazelo.

Telly jia dost a ted' neeo, o dem se chci dnes neco zminit.

Dr. Midek tu taky byl a nemYlim-li se, se 22 studenty. I on mel ptedna gku krasnou, avgak co mne nejvice zajimalo, byli jeho studenti, jak on Mica, "jeho rodina". Vette, kdya se zadala rozlehat sini piseri "Kdo domov kterou ty studentky a studenti za doprovodu Dr. Midka zpivali, =hied' jsem se po stojicim obecenstvu a v du gi jsem se tazal sam sebe: "Mate tento n'arQd, ne zitra, ne za sto let, ale

Vt STNIK za tfi, etyti, pet set let bpine zahynout?" V tom slyget "Duce — vgude elle" a na moji otazku jakoby odnekud ptisla hromove. odpoved': "Tento narod nezahyne NIKDY!" A jak by mohl. Zde 22 mladych du gi peje nagi hymnu, a to tak, nejen aby se teklo, aby se to odzpivalo. Kaacia, ta divka, kaady ten hoch bere du gevni beast na tomto zpevu. Mili etouci, tualca anebo per° a papir nemtite vystihnouti ten dojem, kderYm ty studentky a studenti s doprovodem dra. Midka na mne pusobili. Za hymnou "Kde domov mbj" nasledovala hymna texaska "The Eyes of Texas", ktera byla tea krasne zazpivana a zanechala krasnY dojem.

Nejvic co sc mne u nasich, ano ptatele, jegte jednou to opakuji, "NASICH" studentu libilo, jejich poslug nost vudi dru. Miekovi. Jakmile vyzval "svoji rodinu", aby pti gla do ptedu pted jevig te, jit se hrnuli jako vojsko, verne svemu veliteli. Ano, dr. Midek, mutete bYt na svoji rodinu hrdy, a na sebe taky, protoae kdyby Vy jste nebral takovY zajem ye sve "rodine", jak berete a ta Vag e rodina opetne zas ve Vas, tedy byste dlouho neexistovali. Dobie tekl br. ChernoskY, 'ae musime pamatovat na ty mlacle, budouci pokoleni, zdaa chce nag e Jednota zde zilstat a nag narod taky.

Vy pak mill rodiee ,tech mil'ch clivek a hocht, milaete berstarostne kit, ano berstarostne umirat. Na g narod nezahyne. Co vernYch dug i slovanskYch po 400 let bylo mueeno. popraveno, utiskovano, led to v ge bylo Indio platne. Jedna piseri jde o na g em narode, ze je to narod dedienY a vskutku jinak to bYt nemilae, neb zde toho ukazka. Hloueek mladYch dugi, zde tisice mil od 6eskoslovenska vzdaleno, potomci kdysi slovanskych ptistehovalcti, jsou verni svernu narodu. V du gich duch slovanskych pic edchtdcb "tije, aije a it bude"! Ano, mill bratti, a sestry a v g ichni krajane yr:thee, bude zit dnes, zitra a povady, av gak pamatujte, ze kaade dobro vyaaduje nejakou podporu. Tedy hled'me, kde mriaeme, dobrYm skutkem, milieme-li finandne anebo jakkoliv nam motno pomoci, aby nage tee se mezi nagim mladym lidem udraela a obzvla gt' aby se mladY na g lid seznamil s historii nageho naroda tarn za motern.

Pak take mezi teemi tki studentky a student ptednesli tti pisne a to sled: Pokorne. z Taylor, Foitove. z West a Riplova, nevim zdali z Jourdanton anebo z Placedo. Doprovazel je na kytaru p. Pokorny, taktea z Taylor. Sopranove hlasy techto tfi studentek za doprovodu spra y -nYchakoritypfsblnaouchde nesmirne, talde po skoneeni nasledovaly salvy potleskti. Musim zde tea udat, ze br. Morioka mel uclano ye Vestniku, ze zpivala sledna Bollova a melo stat sledna Riplova. Sleena Bolfova jest site take jednou ze studentek Dr. Micky a zpivala mezi studenty, kdyt zpivali vgichni. I ja moina jsem udelal ye svem dopisu nejakY omyl a tedy br. Moueko prosim odpust'te mi moji gkrabaninu a opravte me chyby a slabikovani, vadyt' jsem nikdy do 'desire gkoly nechodil. To, co jsem se naudil, bylo za pomoci myth rodiet a deskych novin.

Po skoneeni fedi podekoval vgem ptitomnYm mistni ptedseda br. Bolf a na ukoneeni zapel krasnYm hiasem starodeskou lidovou piseri a na to obecenstvo zpive, "Hej Slovane".

Jegte ku konci musim napsat par slov o to kapele br. Mieulky. Jak oni umi pekne hrat, ty vlastenecke kousky, co hrali behem program, a pak ty krasne polky, valeiky — to bylo radost poslouchat veder, kdy't hrali pro tanec. Ano, jia je to hodne clavno, co moje aenugka a je, jsme tandili, ale tentokrate jsme si museli skoeit do kola, a nebyti toho, ae deti usnuly, moana ae bychom b'vali take zpivali "doinfi nepujdeme at rano bude bilY den".

A tak jak br. Moudka pouail ty di body, i moje rodina a ja bychom je mohli pariah a side: — Vzpominame — na ten krasnY den a chvile proaite ye Floresville mezi nagim krajanrim, zejmena bratVdedime rem a sestram Rozkvet Zapadu za pohogteni.

Slibujeme -ze se chcerne zas mezi vas brzy dostavit.

Na konec provolivam nal S. P. J. S. T. tritrAt; Na zdar!

Ve sttedu, dne 16. dervna 1937.

NIIINNENERNEEIMemogismongsgagfirgeWS/r

As

v

JUIZIBEESEE20057ZE;_ RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resolueni vYbor tadu Jan RosickY cis. 110 v Kaufman, Tex., timto projevujeme jmenem tadu uptimne eitenou soustrast pani Anne Elznerove a jeji ditkam nad ztratou milovaneho man2ela a otce, a nageho spolubratra Stepana Elznera, ktery je tak neodekavane opustil. Zemtel dne 9. dervna v nemocnici v Dallas.

ZesnulY bratr byl dobrYm mamtelem, starostlivYm otcem svYm osmi ditkam, a vady potadku dbalYm svYch povinnosti v na gem fade.

Ovdovela, manelko, ositele ditky a viibec cela jeho pokrevni rodino, budi2 yam fitechou, ze i my v‘Sichni chime s vami ye va§em rmutku a tobe, zemtely bratte, ptejeme klidne odpoeinuti.

Frank Novak, Frank Bobalik Jr., a Steve 8t'astiV, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsanY resolueni vYbor tads! CeskY Den cis. 95, timto projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast zarmoueene man. 'elee a ditkam, nad ztratou milovanelho manZela a otce a na geho spolubratra Vine Jeika, kterY skonal dne 14. dubna 1937 ye veku 48 rokt. Zesnuly byl vady dobrym elenem a svych povinnosti byl vady dbalY. Drazi pozustali, vime ae va g zarmutek jest velikY nad ztratou va gi mile bytosti, av gak ujiat'ujeme vas, ae my, spolkovi broth a sestry, citime s vami, coa yam budia easteenou fitechou. A ty mil' bratte odpoeivej v pokoji. Oest budit jeho pamatce.

Za tad OeskY Den cis. 95: A. J. Fojtik, Anton Holub, resolueni vYbor.

DiKtVZDANi. Timto oznamujeme v gem nagim ptatelbm a znamYm, ae se Panu Bohn zalibilo povolati k Woe nageho mileho manaela a otce, PAVLA SKRABANKA,

kterY zerntel po kratke, 28 hodin trvajici nemoci v nemocnici v Marlin. Zemtel 8. eervna 0 8:40 hodin veeer.

Pavel Skrabanek byl narozen 6. kvetna 1865 na Morave v Ceskoslovensku a pti gel do Ameriky se svYmi rodiei co chlapec 14 rokb start. ✓ roku 1886, 19. dervence vstoupil do stavu manielskeho, pojav za manaelku Marii Mucha, a sriatek jejich byl poaehnan 10 ditkami, z nicht' dve je ptede gly na vednost. Pozdeji tea jeho manaelka jej na veenost prede gla. Roku 1936 vstoupil do stavu manaelskeho po druhe, pojav za manaelku Marie Stutzenbaker z Port Lavaca, Tex, ktera, aeli jeho odchodu. Pohtebni obtady byly konany ve etvrtek dne 10. eervna ye 3 hodiny, v jeho domcve v Perry, Tex., a ye 4:00 hodiny v methodistskem kostele, a pochovan byl na methodistskem htbitove v Perry, Tex. Rev. 0. F. Siatner vykonal pohtebni obtady. ZemtelY pattil k onomu kostelu od roku 1929. Zanechavo, truchlici manaelku Marie gkrabanek a 8 ditek: pi. J. J. Petr, v Comanche, Okla, pi. Luther Briggs, v Marlin, Texas, pi. R. A. Luedke v Perry Texas, pi. Ira Rowell v Marlin, Tex., a syni Frank v Crosby, Tex., Henry, Ben a Willie v Perry Tex.; 13 vnu• vnoudat a jeden pravnuk; dva bratry a jednu sestru: Tomag 8krabanek v Bartlett, Tex., Jan tkrabanek v Temple, Tex., a sestra pi. Kotenek v Rowena, Texas.

Pospi sobe v tichem hrobe, at' i nas Pan zapak se spolu sejdeme tam, kde Rah setae • slzy vgelike!

Dekujerne vgem nagim ptatelum a znarnSTm za vgecko, co pro has udinili v na gem teakein zarrnutku.

Ve gtředu, dne 16. června 19'3'1 Vláda nedovolí olejářům čerpatí více na jed­ notlivou. studni než 60 nebo 65 sudů denně.

Kdyby nebylo zákona, tu by každý hleděl do­ stati oleje ven co nejvíc a talc by ho byla pře­ výroba a cena jeho by klesla na ceně tak, že by se to nevyplácelo, jek jednou byla cena dolů na lOc sud, tu stát ani majitelé oněch studní ne­ měli nic z toho, ba cena bylo pod cenou výrob­ ní. Stát, anebo zákon určuje, kolik mohou pu­ stiti oleje z jednotlivé studně a nic více. Ovšem že přestupují zákon jako· ve všem jiném, ale přece se tím cena udržuje nahoře, takže stát má z oleje velké příjmy a olejáři a majitelé po­ zemků, na kterých je olej, také. Olej se nachá­ zí v rozličné hloubce od několika set stop až de­ setísle stop pod zemí. U nás v přímoří jest prů­ měrná, hloubka studni od 4 do 5 tisíc stop.

Z oleje jest vyráběno množství rozličných věcí, jako všelíjaká mazadla a asfalt, pak ke­ rosin, gasolin, benzin, nítroglyceryn a mnoho Jéků, takže kdyby se vyráběl jen gasolín a ke­ rosin, že by se nemohl prodávati za tu cenu, ale by ostatní věci, co se dostanou a ona nafta přínáší daleko víc ze sudu, než co dostanou za gasolin. Pak jest zde přírodní plyn. Obyčejně se na něj příjde pří vrtání na olej a jest pak potrubím hnán do měst. kde jest upotřebován co topivo a ku svícení a podobně.

Pak máme síru. Zde v okresu Wharton jest ncjvětšíži ložisko síry, které Jest až dosud zná­ mo na celém světě a asi 75 procent spotřeby sí­ ry na celém světě jest dolováno zde a sice má­ me zde dva doly. ,Jeden Je tak zvaný Gulf Sul­ phur Co. v New Gulf . Za minulý rok prodali milion a dvě stě tisíc tun síry v ceně 24 milio­ nu dolarů a cena síry jest odhadována na jeden bilion dolarů a při výrobě, jak až dosud se do­ luje, že se vyčerpá asi za 40 roků, a letos ona společnost musila udati, totiž komisařský soud určil její cenu v odhadu majetku 22 milionů dolarů ročně, tot.Iž v odhadnutém majetku u­ dáno a ostatn] majetek v okresu jest asi 10 mílíonů dolarů, tak že jenom Gulf Sulphur Co. má odhadnutého majetku v okresu o 12 milio­ nů více než všichni ostatní lidé - ale nechť, však on; vytěžili více čistých peněz než všecí li­ dé v okresu dohromady. Za!'le je hlášeno nové ložisko u Boling, po řeku Colorado, které se má rozprostírati na čtyřech čtverečních mílích a jest 600 stop tlustá vrstva a druhá východně od El Campo, ale jak moc tam síry jest, dosud se neví, neb nebylo to ještě dostatečně pro­ zkoumáno, ale ať je to [akékollv, jest tu dosti síry pro celý svět na věky a pro všechnu po­ třebu.

Pak máme ve státě velká ložiska uhlí a něco měkkého uhlí jest téměř na povrchu země.

Pak máme zde kaolin a bentonite. rudu, kte­ rá se nalezá na renčí, kterou vlastní česká spo­ lečnost 7, Granger a Taylor, tak zvaná Prince anebo San Fernando Ranch v okresech La Sal­ le, Atascosa a Frio v jihozápadním Texasu, a mnoho druhů jinších rud a mnoho cenného dřeva, jako borovice, cypřlš, cedr, ořech, ma­ gnolie, dub a jiné..

V jižním Texasu se pěstuje rýže a po většině se zavodňuje ze studní, které jsou od 1 do 2 set stop hluboké. Taková 12 palcová studně, z kte­ ré se voda čerpá gasolínkou anebo elektrickou pumpou, zavodní od jednoho až do dvou set akrů a vodu udrží až šest palců po celém po­ zemku po dobu třech měsíců, vzdor velkému vedru v létě, neb rýže musí míti vodu. V loni se v okolí El Campo vypěstovalo 228,000 pytlu rý­ že o váze 160 liber pytel.

(Poz. red.: Vzpomínky tyto psány byly v loni, totiž v roku 1936.)

Mínil jsem už přestat! psáti tyto vzpomínky, ale vidím, že se tyto čtenářům zamlouvají a všude, kam pi'i,jdu, jsem vybízen, abych psal dále. Tedy když už jsem v tom, tedy chci podati nějaké úryvky z dějin Texasu. .

Země Texasu za pradávna byla obydlena lid­ mi zvanřrní "Mound Builders", anebo po če­ sku stavitelé mohyl. u zbytky po jejich osadách jsou nacházeny v rozličných částech Texasu.

Ale co jest nanejvýš podivné, ona hradba, která se táhne od údolí h,ky Brazos v okresu Burleson a jde na jihozápad do okresu Lee. O­ ny hradby jsou stavěny po většině vodorovně a dosahují výšky snad až 16 stop a asi 20 stóp šířky a jsou z kamenných kvádrů a u-

ViSTNÍK

Vzpomínky ze starých časů v Texasu.

Podává L. C. Wychopeň z El Campo, Texas. místěné na sobě , a některé jsou ručně tesané, aby byly správně upravené jeden nad druhým. Žádal jsem krajany v okolí Snook, Merle a Še­ besta a Lyons, aby mně udali, co jest komu známo o oněch hradbách, ale jak se zdá, žád­ ný se o to nezajímá. Tecly jsem požádal profe­ sora Míčka ze státní university, aby on promlu­ vil s profesory archeologie, aby to bylo jednou prozkoumáno, neb v dějinách státu Texas o tom .neni zmínky. Profesor Miček mi na to od­ pověděl, abych přijel do Austínu a on že mně představí a mne seznámí s profesory archeolo­ gie a pak že můžeme o tom jednati. Moje. po­ měry mi nedovolují, abych mohl zvlášť jezditi do Austinu k vůlí tomu. A tu jsem si myslil, že by prof. Míček to mohl za mne s ním vyřídit, ale jak vidět, on se o to nezajímá. Pak jsem mluvil o tom s panem Ray Prasatikem, který bydlí v Austínu, a on mně ujistil, že on o tom promluví s prof. Piecem a že se pokusí o to, a­ by to bylo jednou pro vždy vyšetřeno; a tak če­ kám s netrpělivostí na zprávu od něj, anebo od profesorů archeologie, aby byla jednou pro vždy ona záhada rozřešena. Žádný nevi, jak rád bych byl, aby toto bylo jednou vyšetřeno, neb vždy jsem se velice zajímal o starožitné památ­ ky. Ony hradby se nalezafí nedaleko Austinu a nestálo by to moc peněz a námahy, ale přece mně žádný nechce pomoci. Myslim si, že jest to naše povinnost, abychom našim potomkům zanechalí tu minulost více objasněnou. Pan Robert Polanský, který bydlí v Lyons, by se mohl o tom zmíniti, neb jemu jsou asi dobře o­ ny hradby známé a on by mohl o tom psáti.

Odkud onen národ sem přišel a nač stavěl ony hradby, to se neví, ale myslím, že archeologo­ vé by na to přišli dříve než obyčejný člověk, který neví jak a co. Při Snook snad jsou mo­ hyly anebo pohřebiště oněch praobyvatelů. o­ ni nepohřbívali své mrtvé do země, ale zasypá­ vali je hlínou, a tu se utvořila mohyla, jak byla vysoká, podle toho jak byl onen kmen veliký a jak dlouho bydlel v oné krajině, ale jsou až několík set stop vysoké a pokrývají až několik akrů. Co to byl za lid a odkud sem přišel, do­ sud se neví. Ale podle těch valů anebo hradeb, které stavěli, asi přišel sem z Číny, neb jediná hradba nebo hradby jsou v Číně, tak zvaná čínská zeď, která byla postavena jako hranice mezi dvěma národy. Číňané znali stavět mě­ sta a pagody a krásné domy, ale zde se nena­ šly až dosud žádné zbytky po domech, jen ty hradby. Jalcou hybnou silou ony kameny do­ pravovali, to se neví. Viděl jsem, když jsem jel onou krajinou před více jak 40 lety, kamenné lomy za městečkem Burton, odkud asi onen ká­ men brali ku stavbě. oněch valů, ale jest to a­ spoň 6 mil od oněch valů, a ty kameny jsou vel­ ké a některé váží i několik tun. Jak a čím je vozili anebo tahali z oněch lomů a dopravovali k oné hradbě a kladli je jeden na druhý, také je otesávali, aby pasovaly k sobě. Mezi těmi jednotlivými kameny byly vyrostené velké stro­ my v místech, kde byly ony valy rozvalené a · kamení roztroušené od sebe. Podobné stavby se nachází i ve státu Alabama a také mqhyly jsou tam postavené, Okolí Mound Prairie jest pojmenováno od oněch mohyl, které se tam nachází. Komu ze čtenářů jest něco známo o tom, zavděčí se čtenářům, když to popíše, tře­ ba to bude jen pověst', co slyšel, anebo co sku­ tečně ví o původu oněch mohyl a vše, co s tím souvisí, neb jsou to památky dávno zašlých časti a dob starých praobyvatelů Ameriky. Ne­ byli to Indiáni, ti přišli až později.

Jestli nebudu moci vzbuditi zájem o tom u našich profesori'.t,tak budu psáti na historickou společnost do Londýna, anebo do Paříže a po­ kusím se, aby on.i sem vyslali znalce, aby to prozkoumaly, když se o to naši nestarají, a bu­ de to hanbou našeho lidu, když jim začnoµ'ko­ pati témě~· pod nosem university státu Texas. z cizích zemí jezdí do Egypta a kopou a odkrý­ vají stará města a o domácí starožitné. };)~tp.át¥

Strana. 7. ky se nestarají. .Já bych se uvázal převzíti do­ hled nad vykopávkami a nad dělníky dohližel při práci. Ovšem ne zadarmo, neb by mi to ne­ bylo možné. Poměry mi to nedovoluji, ale ne­ stálo by to universitu tak moc, jako jezditi do Egypta. Budu psáti prof. Aleši Hrdličkovi ze Smithsonian Institute ve Washington, D. C., a­ by on se do toho dal.

V minulém čísle se mi stala chyba, kde stálo, že vláda darovala sekci země za každou mili dráhy železničním společnostem, ale mělo stá­ ti, že jim, <la.la šestnáct sekcí o 640 akrech sek­ ce za každou míli dráhy.

Každému vojáku, který se súčastnil bitvy u San Jacinto, vláda dala jednu líhu (league) ze­ mě, čili 4444 akru.

Krajanům v Houstonu a okolí!

Chtěl bych tu uvésti nělwlik vzpomínek legi­ onáře-sokola, který se súčastnil boju fran­ couzských legií a solrnlské práce našich ho­ chů ve Francii. A mohu ihned říci, že to byl právě solrnlský duch, po generace pěstěný v našem národě, který nás dovedl k organisaci naších vynikajících legií a dal našim hochfim dobrou odvahu ,ducha a stálé svěží, ničím ne­ přemoženou sílu těla, které nás vedly od vi­ tězstvi k vítězství.

Nejdříve je nutno vzpomenouti účasti bratl'i paflžské jednoty mezi Staroclružníky fran­ francouzské legie, těmi 600, kteří utvořili če­ skoslovenskou setnhrn "Nazdai·" v cizinecké legii. Bratři z par-ížské jednoty byli jádrem setniny. Bez véhání šli za svou sokolskou po­ vinností. 29. července 1914 ro7,hodla se čei:;ká · kolonie pařížská na valné schůzi: "Všichni zbraně schopni do boje!" Spojili ve Francii jméno Sokola se jménem Čecha. Nezištní, hrdě odhodlaní a veselí, s písněmi, jak se pod so­ kolským praporem dostavili do pařížské in­ validovny a odejeli do první své posádky v Bayonne a cvičili, také se bili a klesali u Re­ meše, v Artois v slavném útoku 9. (?l 1915 na Target.te a vrch 140, kde padl také br. Josef Pultr, náčelník pai'ížského Sokola - v Alsasku, v Champagni, u Verdunu, na Sommě a ko­ nečně u Soi' sonu až do srpna 1918, kde zbytek, několik desítek ze 600 legionáh1 celkem po­ stupně uvedených, byl převeden do naši fran­ couzské legie.

Tak vidíte, milí krajané, že už po několik generací Sokol nám dělal jen čest. Tak komu .iest to jen trochu možné, přihlaste se k Sokolu, ať nám i zde krajanům dělá čest, tak jak nám dělal po generace za vodou.

Schůze obnoveného Sokola v Houstonu ko­ nána bude dne 17. června v 8 hodin večer v síni řádu Pokrok Houstonu, na Studewood, ku které zveme všechny krajany.

Tak Na zdar! a na shledanou ve schúzi!

Jerry Baletka.

Dime Box, Tex. čís. 13.

Náš řád bude pořádat následující zábavy a "Barbecue". Dne 19. června ~aneční zábavu při hudbě I. J. Bača. 10. července taneční zábavu pl:·i hudbě L. Hess and his happy Ramblers.

Dne 20. července Výroční barbecue pl'i hudbě John R. Bači. Na všechny tyto zábavy zve vás pořádající výbor a celý i·ád.

S pozdravem zústá vám J. L. Kocurek. Řád

Texaská Orlice

Zubní lékař vyzvědačem. Švýcarská policie zatkla v Kreutzlingcn zub11ího lékaře dr. Amanna a jeho asistentku pro vyzvědačství pro Německo. Dr. Aman si ve Švý­ carsku před dvěma roky založil přepychovou ordinaci a přes to že neměl žádných pacientů, vedl nápadně nákladný život.

Blum bofí předsudk~r.

Fra11couzs):cý ministerský před:,eda Blum se rozhodl, že dá ženám volební právo. Dosud ho neměly. Návrh zákona o volebním práYu žen byl již několikrát ve francouzské sněm.,vně po­ dán, ale pokaždP, velkou většinou hlasí.t zamit­ nut. Až dosud měla žena právo být jmenována členem vlády; nikoli však zvolena členem par­ lamentu. Pfislušný návrh bude sněmovl1Úp,>­ dán prý již v červnu.

"'

Strana

VESTI•lilt

SOKOLSKA HaDKA Povinnosti Sokoiske.

(Pokradovani.)

EJOASTETI zameriovan 13Srva pojem svoboN dy. To, co si vettina lidi svobodou pfedstavuje, tot' ne volnost, nSibrt beztzdnost, nevazanost. Nedavne pomery na Rusi (za revoluce) ukazaly jasne, jak z takov9ch zvracenSrch povstava boj vtech proti vtem, kde nic neni stalo, nic nedotknutelneho — vte nejisto a vratko. Sta y nad pomytleni trudn9, ba zoufal9, podlamujici viru v budoucnost, vedouci bud' ke zkitze, nebo k diktatute sane ruky (stargi pkiklad francouzske, revoluce a Napoleon), jet znidi site nevazanost, ale soudasne zardousi i svobodu, jit nebylo porozumeno.

Nedopouttejte, by v jednote a kruzich yam blizk9ch zavladlo podobne zmateni pojmu; jestli tam smysl pro kazeri a porozumeni mytlence sokolske, pak neni obavy, nedostatek kazne a ttitteni se v desatero zbyteen9ch odbort ovgem ptimo razi centu nevannosti a rozkladu.

A potom: Kdo sam svobody si tadat, druhemu ji take pfej! Nevidime toho bohutel ye dnetnich zapasech stavovskSrch, ad jit velikk Kollar — pomalu pied sto lety — pel vznetene: "Sam svobody kdo hoden, svobodu zna vatiti kaldou!"

Z pomyslu volnosti prim° plyne pbjem snatelivosti, kteret jak v tivote vubec, tak v jednotach zvlatte nelze dosti doporuditi. Nedostanete vgech hlav pod jeden klobouk. Settete proto volnosti mineni druh'ch, pokud jen ona jsou destna, nestojici ph torn na odpor snaham jednoty a vtbec naroda. Sarni snatenlivi bud'te, druhe pak teto vzacne cnosti udte, cnosti, jet nejlepe vyjadi.ena jest vSlrokem: "Ceho sobe neared, jinemu nediri!" - Vette, ze ta, starSimi tak toutebne tdana, He miru a pokoje rizem by zde byla, kdyby kaldSr poctive dr2e1 se teto zasady, kterou Kristus za sumu nabotenstvi oznadil.

To vgak vytaduje vice citu, net jak jej pesti dnetni v9chova, namnoze jen k rozumu sineiujici. Kde rozum a cit nejsou v rovnovaze, tam jest lidstvi vidy ve tkode..Nietzsche, hlasatel nauky o naddloveku se vtemi nelidskSuni dtsledky jeji (Herrnvolk a Dienervolk) — narod pant a sluht vrchol kastovnictvi, tot' zastupce one krajnosti, jet uznava jenom rozum, citem pohrdajic; pravovernY Budhista, jemut vira jeho, pina lasky k blitnimu a vtbec tvrostvu zakazuje zabijet i havet' cizopasnou (jemu valne bliti se i Tolstoj se svSrm "neodporujte zlemu!", jest piedstavitelem krajnosti druhe. Onen bezohledne tlape po hlavach slabtich, tento nevi ani jak by krodil, aby nezatlapnul nektereho dervidka; oba nejdou pravou cestou dloveka Tato uprostted zminen9ch krajnosti jest; nezbloudi g, pujdet-li pc) ni.

Snatenlivi bud'te zvlatte v ohledu politickem. Vtechny destne smery mejtet v Sokole volnost v tom smyslu, te zastupci a vyznavadi rtznSrch stran narodnich bratrsky se stS7kaji v tomto tabote spolednem, ftedeskem, ale to mono jedine tenkrate, kdy spolek sam politiky neprovozuje. srdce pro spolek, nedopustit, aby do neho politika byla zatahovana, resp. aby jednota byla beranem pro tu di onu stranu politickou; vetti cenu net v gecka politika mejt pro tebe rozkvet sokolskSich snah a idealt, jet nesou se k dobru v geho naroda bez ohledu na strany. Vyt9ka se nam dasto, ze odvracime elenstvo sve od politiky; i kdyby to veskrze bylo pravdou, nedinime si proto v9ditek, ale ptimo zasluhou si kiademe, te tern, kteii opravdove pfilnuli k Sokolstvu, znechucujeme plane politikateni, prazdnSi tvast a tahanice o to el ono hes10 denni. To jalova slarna, z nib nevyrnlittiA ani zrnka, Nasi politikrw jest

Price a nic neubira, ji na cene, te to price drobna. Za to tim vydatnejti. Necht' velkohubi fraziste opravuji vtecek narod, ba cel' svet, my zhrdajice opravci, kteti sami sebe opraviti nedovedli, k tomu pilhlitime, co pied rukama jest, pilsobice od mute k mutt Tak jen mono pracovati s prospechem, stavet od zakladt; yetrne zamky ponechavame detem, malSrm i — velkSn. Ale doporudujeme-li yam sna§enlivost, nepravime tim nikterak, abyste byli zaroven tvarohove mekci, a cla-li yam kdo polidek na tvat pravou, honem nastaviti levou. Nikoli tak! "Co nechcet, aby ti jini einili, nediri ty jim," ty tedy sam svevolne neuhodit, ale jsi-li jednou udeten, pak za ranu ranu a tieba dve za jednu!

Neobstali bychom jako narod, kdybychom vidy jenom vyhrbili htbet a drteli, at piestanou sdzet. Praire na hibet vysazenSi dobie se rally kladou; kde vypjata hrud' a seviend pest, tam tit k sazeni chuti merle a chut' ta zaj de naprosto, jestli to rana — najde pana. Pevnost, zmuirlost a statednost, to budtet piedni ctnosti Sokola, sila lvi, vzlet sokobi! Pamatujmet si, stojime na piedni strati naroda deskeho, jen opet piedni strati Slovanstva na zapade. A vidime dim dal, tim zietelneji, te dejinna naroda nateho jest, aby uhajil zapadni hranici Slovanstva co nejdele, at do chvile, kdy Slavie velebna zasedne na stolec vlady svetove, vtdy spravedlnosti a pravdy. A kdyby 2adneho jineho povolani v lidstvu nemel narod nit, net jen prave toto, dosti by bylo k nejvelgi slave a zasluze. A kdyby, vykonaje tkol ten, padl do muie posledniho, pamatka jeho rovnou byla by svetle pameti hrdinnSTch Spart'ant LeonidovSrch, jicht rekovstvi v Thermopylach po velry hlasa prupoved': "Poutnide, zvestuj Lakedemons14m, te my tu mrtvi letime, jak zakony kazaly nam."

Ale my zatim jette zits chceme, ba co vice, my viterstvi si tadame. A dojdeme ho; jen jasnou leb a pevnou hrud', ku piedu vtdy, krok nikdy zpet!

A vidycky se cti, za kterou bide davriSrch dob i tivot ochotne polotili. Smysl pro lest budit tobe hvezdou vedouci, k nit vzhliteti bude g s dtverou v boufich tivota, on necht' jest majakern, jen ukase Lodi tve drahu bezpednou. Bez neho ztroskotat, tteba bys hmotne stab sebe vS7te, ztroskotat jiste aspori v ohledu mravnim mnit snad 2e to pohroma menti upadku hmotneho? Smysl pro lest vlastni doda ti tet dostatek citu pro lest jednoty i naroda a ty prieinit se, by tato v2dy zilstala nedotknuta, neposkvrnena. Neptitel se ji mute dotknouti, ale poskvrniti ji trvale, to dokate jenom nehodn9 syn vlastni. Ty vtak dobr9m synem bud' ve smyslu pkimem i pienesenem.

Smysl pro lest zabrani, bys deasten byl spoleenosti sproste a surove, on vystilha te pied navgtevou mistnosti podezie4ch, on vyvaruje te skutku, jicht bys pozdeji marne litoval.

Smysl pro lest nedopusti, abys utopil urn i mrav v alkoholu, on neda ti klesnouti v neeistou name' karbanu, nad aft bidnejti narutivosti neznam.

"Nejlepgi hrid — nejlep gi lotr," to potekadlo lidove neni daleko pravdy. Ale ty, jako Sokol, nejenom to vzdalovati se bude g pragiviny karbanu, jen ti v nejptiznivejtim ptipade dava ptiletitost k zisku prokletemu, jen podruhe najisto ye ztratu se obrati, ty vubec postavi g se na hrde stanovisko svobodneho mute, jen nic nechce zadarmo! V na gi dobe snahou jest velke lidi, pokud mono zadarmo k nedemu se dostati. Do zabavy zadarmo, do koncertu volny listek, do piednatly bezplatne atd., to jest obetavost tech, kteti prokoufi, propiji a prokarbani penize! Na jedno te vtak vSrslovne upozorriuju: Neni nikterak nedestno potivati bezplatneho mista dlenskeho v jednote, kdy pomery majetkove pfb ve gkere getrnosti nedovoluji ti ani toho skrovneho pkispevku mesidniho, naopak "Sokol" rad skyta tuto podporu bratrum snalivSim, povinnosti sokolske spra y -nepicm,aljdohstpeb:Altech dodelat se postaveni pevneho, hmotne zabezpedeneho, vi g, co ti veli vlastni lest tile.? Abys nezapomnel na jednotu, jejit lasky jsi potival a pkistoupil za Mena, tfeba by te od ni delila vzclalenost sta mil. VekiA, to /WA takovi

Ve stkedu, dne 16. eervna 193i. dnes bilou jsou vranou, naopak, to lide vlivni a bohati, kteti za mladi po beta zdarma v jednote cvidili, dnes nejen ze nieim ji nepitspivaji, spit jette kde mohou, utkodi? Nebud' jednim z nedestne chasy teto a piijmi za heslo hrde slovo mute statedneho: Nic zadarmo!

S tim dosti face souvisi dalSi cnost, kterou bych rad videl obecne rortitenu v Sokolstvu i viibec v narode — svedomitost. Nedostatek svedomitosti; velka to vada vteho Slovanstva (zatim co Germanstvo solidnosti obchodu i prtmyslu sveho svetov9ch dobYva viterstvi) jest jednou ze pfidin mnoheho netspechu nageho.

K demu jsi se jednou odhodlal, hied' abys plnil svedomite. Svedomite pro sebe pracuj, chcet-li dosici mety k9tene, ale svekena-li ti vec spoledna, tim vice budit svedomit. Piijmetli funkci spolkovou, plri povinnosti jeji se Vtech sib; piedem, ze z te di one pkidiny nebude ti mono vyhoveti, pak radeji nepfijimej nieeho. Aspori neutkodit, prospeti. I jine jsou jeete stranky svedomitosti spolkove. Nesvedomito jest, bYti Menem a neplatiti spravne pfispevky, ale nizkosti nazvati dluZno, vystoupit a zanechati po sobe tadu mesiot neplacenYch. Do posledniho centu zaprav povinnosti sve, odchazeje z jednoty, v rift jsi byl elenem; pak ziistane povest tva dists, te2 v tomto bode choulostivem, jinak ulpi na ni ski/ma, ktere se nezbavi'S vice. Nechtej se nikdy misiti mezi ty tlustokotce, kteti si z ostudy nideho nedelaji; smysl pro lest, necht' je stenou, della te od nevhodne spolednosti jejich.

Sestrou svedomitosti jest S'etrnost k majetku spolkovemu. Zasadu "z ciziho krev netede" ponech lidem, neznajicim rozdilu mezi mYm a tvym — to neni ov gem spoleenost gentlemant.

Od naiadi at do knihy vyptidene, kalda malidkost z majetku spolkoveho budit ti svata a povinnosti si udiri, tak ji odevzdati, jak jsi ji pHjal, beze gkody nejmenti. A udinil-li jsi tkodu, nezatajuj ji, to mute nedtstojno; oznam co se stalo a nahrad' tkodu zptsobenou. 8kodi§ Casto jednote, anit si to jen ptipomenet, plStvaje svetlem, palivem, vodou. Ze zasada getrnosti stejne plati tet pro majetek vetejn9, rozumi se samo sebou a pfipominana bSti musi stale tam, kde jako v lidu natem, co jest "obecni", mono vyutitkovat a nieit al do krajnosti.

Setrnost k vecem, tetrnost k osobam, getrnost k mineral druhYch budit ti plikazem. Seth zejmena s posmechem; bodrS 7 vtip jest osvelujicim koienim ducha, posmech vtak jest tiravST jed, jen dasto jit zpirsobil v jednotach svary a rtznice nekonedne, leckdy osudne. VS7razy vol mime, polemika tva, bud' vtdy vecna, nikdy osobni, nerari slovem, ale vzpomeri si, te "jazyk mekk9 lame kosti".

Jest pfiznakem uhlazenosti tento mirnST sob zanasu slovneho. Mistr a uditel na g, dr. Miroslav Tyr§ chtel, aby katd9 Sokol v jistem smyslu byl rytikem, jen by stateenost a silu spojoval s uhlazenosti; nezapominejme na to dtvodne prani jeho! Bud'te rytiii, ov gem ne dle vzoru smutne postavy Don Quijote de la Mancha, ale po zaticim ptikladu pana Lva z Rotmitala!

Mnoho nam ublitil nedostatek uhlazenosti tet v ohledu narodne politickem, nedostatek taktu, tohoto mocneho umeni zachazeti s lidmi, odpudil od nas mnoho lidi vlivn9ch, nam nejednoho neptitele i tam, kde privodne nebyli proti nam. Myslelo se, te na lige nutno jiti po husitsku s cepem, vzacn9 rozmysl Palackeho a j. zdal se vettine naroda tosackSun tichoglapstvim. Ale co se stalo, neda se jit odestati, radeji hled'me aspori v budoucnosti zabraniti tkodam, jet z beztaktnoEti plynou. Tato u nas domovem i dnes, ba ona ptimo h9ti ye dnetnich tahanicich, zapolic o palmu se sprostotou a 121, kterat posledni v dobe novejgi jest zbrani, jit se nettiti i dinitele, u nicht v prve fade ptedpokladame chrakter. Tobe vtak budit let jako zmije ohyzdna. — zatlapni!

(Dokondeni pkitte.)

Klameme sami sebe. liledame v lidech a ve svete vtdy jen to, co si sami v nitru tvokime, a neodpovidit-li pak to, co jsme nabyli, tomu, co jsme Medan, — alujeme.

Ve stiedu, dne 16. Cervna 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

(Pokradovani.)

Vojsko pokleklo k motlitbe, okamtik panovalo hluboke ticho a zase zavznely rozkazy. Zaj ati, bledi a udeSeni radi se obraceli, aby se dali vest, kam jim bude porudeno. Oddeleni pechoty nastoupilo s nimi hned pochod k hlavnimu voji. Hlidka jizdy jela napied zvestovat radostnou novinu a oznamit pfichod zajatSrch.

Dfive net pravod Pivu opustil, vyhledal Rebee onoho zajateho hocha, jent si pii poprave Machmedove i nyni podinal lope, net staff. junaci. Jiskticim pohledem prohlitel si vojsko a nebylo na nem znati tadne Wm& "Jak ti fikaji?" ptal se ho Rebec laskave.

"Saga. A tobe?"

"Zaleti ti na tom?" usmal se dastojnik. "ikekl jsem ja tobe sve jmeno, prod ty se za sve stydig ?" odpovedel hoch hrde.

"Ponevadt ti na nem nezaleti. ChM jsem proto tvoje jmeno znat, ze se mi libi g. Jsi udatn3i hoch a bude z tebe statriST junak. Nepamatujeg se na me?"

Saga pochvalou Rebcovou nezdal se b3"di zmaten. RadostnST zablesk v jeho oku site svedeil, tie mu nebyla lhostejna, ale dovedl se opanovati. Ted' se pronikave podival na porudika.

"Neznam te," tekl vahave.

"Ja tebe ano. Jak jsi vCera do gel do tabora ke Krstaci? Promokl jsi hodne, vid'?"

Hoch se tive pohnul.

"Tys byl ten, co me v noci pod Kamennou planinou potkai, vid'? 8testi pro tebe, ze jsem nevedel, kdo jsi."

"Prod gtesti?"

"Ponevadt bys dnes odpovedel pygne.

"Hled'me, jak' jsi rek," zasmal se Rebec. "A co kdybych ja ted' tadal, abys byl postaven pfed vojenskS7 soud a zastielen jako Mechmed?"

"Myslig, ae bych nalikal a se bal?" kfikl zanicene "Pro svobodu umiit je east pro praveho junaka."

Pohnut dival se porudik i okolostojici vojaci na maleho hrdinu. Kdyby bylo vice Mechmedu a Saba, kdyby nebylo mezi povstaici mnoho Burova, zdat by kdy staly se tyto hory a kraje pokojn'mi?

"Bude z tebe statr4 junak," pochvalil jej uptimne. "At se vrati g ze zajeti, vzpomeii si, by tve krve bylo gkoda, abys ji pro Turka proleval. Koufig?"

"Koutim."

"Nute, tu mu g tabaku a kuf po ceste. Vojaci ti dovoli.

A podal mu hrst tabaku i papir, aby mohl u&eat si cigarety. Hoch se ani nepodekoval.

Svinul cigaretu a potadav dustojnika o sirku, zapalil si a hrde pou gtel oblaeky Ornu.

Ptizeri, kterou Rebec Sa govi na jevo daval, stala se osudnou. Vojaci zajatce doprOvizejici chovali se k nemu tak laskave, ze mu bylo motno na caste uprchnouti. Jak stela vyskoCil ze iad a net mohli po nem vystfelit, zmizel v houpodle testy. Hledali ho chvili, dastojnik se zlobil, ale na konec °teen atok chiapce, jeho bylo katdemu lito.

M kdy u Nikgice nagi vojaci posledni houfy zoufale se bijicich povstalcil sehnali s vSr giny a bojovali s nimi mezi skalisky a hou gtinami, ktere se staly povstalcurn mal'mi pevnostmi, shledal se s nim Rebec zase.

Vypudiv z jedne houg tiny neptitele, stihal ho. Vniknuv do houg tiny, nalezl tu nekolik padlSrch a zrak jeho spoCinul na tele hocha, kter3) s hiavou na zad vyvrazenou opodal Pfistoupil k nemu a s atasern pozoroval snehobilou tvaf, v niz poznal Sagu.

Sehnul se k nemu, aby se podival, kam jest stielen. Z prave strany prsou tekla ohniva krev a v bezvladne letici ruce drtel dlouhou rudnici.

V tom hoch ofevtel oci, ty jiskrne, smele ktere nyni jakoby unaveny dohasinaly.

"Znag me?" ptal jsem se dojat.

VESTNIK

"Zn9,m," zageptal. "Vidig, umiram jako junak. Ua nejsem hoch, ale junak, kterS7 za svobodu rodne zeme umira. Bah lehnej domovinu."

JasnSr, jako radostn3'7 usinev obj evil se mu kolem rta. Tuhl, at tvat jeho piijala onen pHsne klidnS7 v3iraz, kterST zvestuje smrt; Porudikovi se draly size do odi a v gecek se zamyslil. Ale v torn znovu rozpoutala se stfeba , a on nasilim od mrtvoly se odtrhnuv chvatal ku pfedu. S pozdvitenou gavli vybehl yen a za nim jeho oddeleni, aby posledni zbytek bojovnika za svobodu sve oteiny zahnali na Cernou Horu.

(Konec.)

ZNEUZNAN't REK.

AKOVEHO velikana du gevniho i telesneho T jako je pan Rosenstein, svet tak hned neuhlidas Ted' ut se vabec ani takovi hrdinove nerodi. Leda te v narode vyvolenem nekde v strani skrS7va se druhST Rosenstein, Cekajici na pfihodnou chvili, aby mohl vystoupit a ochromit svet svymi Ir tednostmi.

Hned jak jsem poprve pana Rosensteina, zálotniho porudika spattil, venoval jsem mu naletitou pozornost a te gilo mne, kdy ke mne v kasine pfistoupil a jako kollega se mi pfedstavoval. Byl pomale postavy, ktere v gak jeho tvaf dodavala vzne geneho vzezteni. Lice mel krasne uzardele, pod nosem dern3) . knir. Bradu mel oholenou a zdalo se, jakoby byla modrou barvou natiena. Skoda, te si na ni nenechal rasti vousy. Die hou gtky a sily koteral dalo se souditi, te by b3ival udinil zadost na gim pfedstavam o vednem tidu, kteremu pry, jak mi jeden oditS7 svedek vykladal, sahaly vousy as po kotniky.

Nad knirem kienul se kresn3i orli nos, v u glechtile kfivce smele Cnici ven z oblideje. Na nose sedel zlatS( sktipec, za nim svitilo d ye odi, plnS7ch nehy, dobroty, damyslu a ostrovtipu. Huste oboe tvoiilo malebn3i stin k zatloutle pleti nizkeho dela, nad nim spousta dernSrch kudrn leskla se a tvoiila rozko gnou pfikrSsyku moudre hlavy.

Ptedstavte si k tomu pana Rosensteina v uniforme zalotniho porudika s fe ga,cky posazenou diistojnickou Cepici na zaplave vlasa, s cigaretou v prstech, obtetkanSich iadou velkSrch prstent a pak mi feknete poctive, nebylo-li to vgecko dohromady naramna, krasa?

Cim vlastne byl pan Rosenstein, nenosil-li uniformu? Spolednikem a budoucim nastupcem oval° otce, kter' mel velkS r zavod s kotemi a raznSon jinSim zbotim. MladS7 pan studoval realku, potom odbyl obchodni akademii a byv jako akademik odveden slouzii jeden rok, na jeho konci udelal dastojnickou zkougku.

Vrativ se povS(gen doma, odlotil uniformu a poeital se sv3im papinkem v tmave pisarne gkodu a zisk a zkou gel, kterak sve jmeni znekolikandsobit.

V torn vgak napadlo v Boone nerozumnSrm povstalcum se vzboufit a pluk, k nemua pan Rosenstein patfil, byl vyhlednut, aby s jegte gel horkokrevnSan synfim hor schladit horkou krev.

Nam site utajen byl zpasob, jakS7m se pan Rosenstein doma s otcem a obchodem loueil, ale die chovani pane porudikova zajasal si, kdy dostal rozkaz, aby ihned se dostavil k pluku, kter3"7 v nekolika dnech mel dopraven b3iti do nebestrmS(ch krajil bosenskS7ch a hercegovskSrch.

Dokud jsme byli v Oechach, sr gel pan Rosenstein gipy na povstalce. Velmi uhlazene dovedl seznamiti se s panem plukovnikem a ostatnimi vyggimi dastojniky, k nim v kasine pfisedaval, usmivaje se odtud dolt na mlade dustojniky velmi milostive a pfatelsky.

Plukovnik byl ovgem podivny mut a nedovedl oceniti ducha zalotniho pana porudika.

Pri tfetim vyznamenani, jeho se mu'dostalo tim, ze si k nemu pan porudik pfisedl, tekl mu, 'tie si prskat do oblideje neda a potadal ho, aby si sedl trochu Hm, kdyby byl pan Rosenstein chtel, mohio to s plukovnikem dopadnout blede. Pan Rosenstein jen vzhledem k jeho stati jej nevyzval na souboj a netadal puny Rot gildy, a by se postarali o odstraneni pane plukovnikovo.

UglechtilS7 a ve1k3i duchem poposedl doleji

Strana 9.

mezi pany, - setniky, popfavaje jim pilletitost kochati se dary ducha jeho. Oni v gak z bazne pied plukovnikem na druh3i den dali posluhujicim vojakran rozkaz, aby mezi ne nikoho nepoug teli a pan Rosenstein putoval je gte niteji.

Koneene pohrdnuv v gemi temi nerozvinnSmi lidmi, usedl az dolt mezi nas za!,o2Iniky a my uvitali jej se v gim respektem. Neodvatili jsme se nazi promluviti, dokud sam siezadal a onemei jsme, kdykoliv jeho usta napinila se proudem duchapinS7ch fedi.

Kdft jsme vgak po obtitne ceste dostali se dole do Bosny, stala se s panem RosenSteinem velika zmena. Jeho krasne rate na tvatich pobledly, hlava zamy glene klesala a duch zdal se dvojnasob pracovati. Kdykoliv zavznel popladny signal di ozvalo se vystieleni, trhl sebou a sktipec padal mu s krasneho nosu.

Dle vgeho diimal v nem duch velikeho vojevadce, jent si katde maliekosti v gima a katdemu nebezpedenstvi vdas piedejiti se snati.

Wady vypravovalo se pit spolednem jidle o hroznSTch ukrutnostech, jicht se povstaici na ranen3ich a mrtv3"7ch dopou gteji, fezajice jim ugi, nosy, prsty, parajice jim bficha a podobne.

Tehdy pan Rosenstein ani neOchal. S odima vytfegten3ima hledel na vypravovatele a bile jeho ruce tfasly se, bezpochyby touhou pobit tu nelidskou chasu.

Po nekolikadennim odpodinku v Sarajeve vyrazil nag pluk na jih k Trnave a dale k FoCi. — Prvni dva dny byl pokoj a Rosenstein vypinal prsa vtdy smeleji, mrze se nad zbabelosti povstalca, kteki prchali pied nami.

Ale tletiho dne, prave kdy jsme v girokem adoli, jet proteka, Drina, usedli k obedu, padly prvni rany. Nechali jsme obeda a lady sestavivge se daly na pochod, aby vytiskly neptitele z kopca na pray er' biehu feky. Tam nahofe meli jsme teprve obedvati, ov gem ze nekdy yeder.

Hned pii pfechodu ieky jevil pan Rosenstein nepokoj o zdravi vojska. Smadel se at po pas a cvakaje zuby, kradel pied svS7m oddelenim.

Nohy se mu jaksi v kolenou podlamovaly a skiipec mel zastreenS7 v kapse.

Pod kopcem rozvinuly se lady v fat& a atoeily nahoru. Prudka stfelba z obou stran hi-1116'1a mezi kopci a vzduch zrovna jakby gum& kulkami. Kryjice se za kameny a vyvS7geniny, drali se vojaci vtdy vfge.

Pan porudik Rosenstein, jako dobrST vojevadce, hledal vkly dobr' akryt a nenalezl-li jej, patral, kterS7 vojak ma nejair gi zada.

Net se vgak dostal nahoru, potkala jej \Tana, nehoda. Vojsko do glo az k mistu apine holemu. Nahote povstaici pain' do iad vojska, jet muselo nyni atokem v pied hnati, aby le sehnalo.

Pri tom najednou ozvalo se panu porudiku oklem level° ucha prudke zahvizdnuti a cosi studeneho dotklo se jeho ucha.

A ut letel. Pfedzvest smrti zalomcovala netnou jeho mysli a on daleko od sveho papa a od sv3ich koti klesal na zem.

Kdyt se probudil, bylo vojsko jit nahote. Podival se uciMene kolem sebe a zrak jeho spoCinul na nekolika mrtvS7ch a ranemich, kteti kolem neho leteli a stenali. Vydechl z hluboka a ohmatavai sve telo. Necitil bolesti. Pak si vzpomnel, 'tie mu cosi hvizdlo kolemu cha. Rychie hmatl na ucho a ejhle, na jeho prstu objevila se krapej krve, jeho krve!

Zatfasl se a zadival se na krapej tu, kterou byl pro vlast vycedil. 8etrne to ov gem od povstalca nebylo, prolevati tak vzacnou krev. Ket by se jim mohl pomstiti! Ale jak? Honit se za nimi po kopcich? On vabec neuznaval nikterak potiebu tenhle kraj okupovat. Vtclyt' jsou to same skaly, kopce, nikde teleznic, silnic, tovaren. Kdyby mel radit, a jeho rada byla opravdu upfimna — bylo by nejlepe tem nevzdelanm a divok3)m pronarodam nechati co maji a jiti doma.

Protote jsou v gak na svete lide tvrdohlavi, kteki si delaji, co chti a neposlechnou dobre rady, musil pan porudik vstati a jiti za vojskem. •itoval, te to kulka nedotkla se ucha vice. Mohl by se dat donest vojaky na obvazigte a odtud do nemocnice. Mel by po vojne a nemusil by se trmaceti dale jeSte po kopcich.

(Pokradovani.)

VESTNIK

Strtuia 10.

META. -

tajemstvi

lut DA se blai nezadditelne k rozluSteni nejV vetAiho tajemstvi pfirody: tajemstvi tivota. Badatele z mnoha na gich i cizich laboratoii v poslednich mesicich na tomto poli velmi pozoruhodnSr ch uspechii. Pracujice s umelou krvi, s protoplasmou ve zkumavkach a se spletitSrm systemem skleneiVch pfistroja, rozSituji stale vice hranice biologickeho poznani. Jejich prate tvoti jednu z nejzajimavejSich kapitol velke historie boje eloveka o proniknuti tajemstvi Nye hmoty.

Dva badatele z Oregonske university, Dr. Edwin E. Osgold a Alfred N. Muscovitz, konaji sve pokusy s ce13"rm labyrintem sklenenSrch trubieek, nadobek, ban& a blan. . Jejich hlavnim pfistrojem je sklenena "kost", v nit vyrabeji opravdovou krev. V teto kosti se eloveku poprye v historii lidStva podafilo vytvotiti eervene krvinky mimo telo.

Velmi jemnou operaci vyriali Osgold a Muscovitz z prsni kosti pinou injekeni stfikaeku morku a tuto tivou hmotu vlotili do zvlaStni rosolovite latky uvniti; sklenene kosti. Trubice, jit prochazeji smes nekolika plynt, se udrtuje stale na stejne teplote a jeji steny jsou obloteny zevnitf zvlaOtni blanou, jet' zprostfedkuje latkovou vSnnenu v tive hmote. Tak morek je, jako ve zcela pfirozemich podminkach: roste, pfijima potravu, vymeSuje zplodiny rozkladu, niei choroboplodne zarodky a vyralai nove krevni buriky. A to Irk pozoruji ueenci prilhlednSnni stenami "kosti".

Tato sklenena kost, ktera je snad nejpozoruhodnefSim rispechem experimentalni biologie poslednich let, je vSak jen jedna z mnoha ukazek, co dovede moderni biologie. V poslednich letech si vytvofili biologove mnoho nov7ch technickch poinficek a pfistrojii, jet jim zna&ne usnadriuji zkoumani riAznSTh pochodii a zmen v tive hmote. Nektere z techto pfistrojii jsou tak slotite, ze je tfeba pfipravovati je celY tSrden k pokusu, kterY trve. tfeba-jen patnact minut. Takove pkistroje ma na pfiklad Brownova universita v Providence, kde Dr. J. Walker zkouma tajemstvi tivoei gneho tivota.

JinS7 biolog, Dr. Wilson pozoroval v jednom ze svSrch nedavnS7ch pokusil pod silnSrm drobnohledem tivot v burikach z kralieich ledvin, jet udrtoval na tivu mnoho hodin promS7va.nim umelou krvi, zvlaRnim fysiologiclqm roztokem, do nehot pfidal kysliku a eervenSrch krvinek z hovezi krve. V3'isledky jeho pozorovani potvrzuji teorii, to i jednotlive bunky Ochaji Zahfivo.nim ledvin zjistil, ze zvy govanim teploty se zrychluje okyslidovaci pochod. Dale pozoroval pfimo na hmote fidinky rtizn3'7ch chemickSTch latek. Kdyt na pfiklad pfidal k umelemu krevnimu proudu jedova,teho kyanidu, pozoroval, jak se v burikach hrouti drobrioudke krystalicke tyeinky, jak ledviny hynou fleinkem jedu.

Zprava z Rockefellerova ristavu v New York City v lete roku 1935 dala novY podnet k patrani po tajemstvi tivota. Podle teto zpravy se udenctin Rockefellerova Ustavu podatilo sestrojiti mechanicke srdce, ukol, o kterS7 se ueenci marne pokougeli uz pies sto let. Toto srdce sestrojil znamSr Charles A. Lindbergh ve spolupraci s Dr. Alexem Carrelem, nositelem Nobelovy ceny pro medicinu. Jejich srdce pracovalo prave tak jako pfirozene, vyhanejic krev stejnS7mi charakteristickSrmi pohyby. Tento vyna,lez otevfel nove pole vedeclv.s.mu badani.

Diky zdokonalene technice biologie mohou nyni ueenci pozorovati jinn fistroji, jako jatra, plice, ledviny, Mazy, zkoumajice tivotni pochody v nich pruhlednYmi sklenenymi stenami.

Hlavne tak sleduji prtibeh rUznYch chorob a vliv potravy a rilzriS7ch chemickSrch latek a leku, aby mohli ziskanSich poznatkU ukti hned

pro praksi. Jejich pokusy pfivedly lidstvo met o krolc blite k rozlukni vedneho problemu 'Zivota a smrti. Zvlakte pozoruhodriS7 je pokus, kterST provedli badatele z Rockefellerova Pfipojil S'titnou tlazu k Lindberghovu srdci a pozorovali jeji funkci. Baty tlazy rostly, jeji tepny bily a tlaza vymeeovala neptetrtite jette nekolik tSrdna po torn, co byla zakopana koeka, z nit ji vyriali.

JeSte podivnej gi je zprava o "vejcich, snesenSrch ye zkumavce". Jeden biolog vynal slepici vajedniky a vlozil je do zkumavky, zasobovane umelou krvi. Vajeeniky pokraeovaly — prave tak jako 'Otitna tlaza — ve sve funkci a dokonce i vytvofily nekolik rudimentarnich vajieek.

VedlejSim produktem, abychom tak fekli, jsou nove poznatky o chorobach srdce. Dr. William B. Kountz z Washingtonske university kona pokusy, jet vypadaji jako earodejnicke kousky stfedovekS7ch alchymisth. 0Mvuje mrtva srdce a pak v laboratoti na nich zkourna Aeinky riizmich Tak pfichazeji z rflzw;Tch konein sveta stale nove zpravy,ze tomu neb onomu badateli se podatilo napodobiti vice merle verne tivot nebo udrtovati ho umele delidobu. Nikdy se v'Sak jegte nepotvrdila nejaka zprava, ze se nekomu podafilo tivot vytvotiti. Tajemstvi tivota je dosud zahaleno neproniknutelnSun zavojem.

Anton van Loevenhook, vynalezce moderniho drobnohledu, tijici pied dvema stoletimi, vzal z kalute nekolik drobnS7ch zivoeichu, znam7"7ch ve vedeckem svete jako rotifery. Ulotil je ye sve laboratoti a nechal je tam, vyschle na prach nekolik mesicit. Pfesvedeil se pak *demi obvyklSrmi zkouSlami, ze jsou mrtve. Jakmile je vSak vhodil do vody, rotifery nahle otivly a zaealy se dile pohybovat. Jiny badatel po nem provedl podobnY' pokus s nematodami, druhem drobneho dervidka. Aekoliv prumerna delka jejich tivota nepfesahuje deset mesicu, nematody vysukne na prach, oilypo osmadvaceti letech, kdy byly ponokeny do vody. Take prakticka medicina zna mnoho pripadiz, kdy srdce zaealo bit osmnact hodin pc, te, co lekati zjistili smrt.

Kde je rozhrani mezi tivotem a smrti? Co je to tajemne nem jet naz3'7vame tivotem? Co vyprchlo z mrtve buriky? Jit pet tisic let se `Cloy& snati najit odpoved' na tuto otazku a ja pet tisic let mu ji pfiroda odpird.

Povleeeme-li konec jemne sklenene tydinky gelakem a pak tyeinku ponotime do kapky chloroformu, chloroform ji pohlti, gelak rozpusti a sklo vyvrhne. Chova se prave tak jako amoeba, kdy pohlcuje jinou ameobu a vyhazuje nestravitelne zbytky. A piece jak je mezi temi dvema hmotami rozdil! Ameoba je MITA, chloroform netivS7.

Nebo dotkneme-li se s obou krajt kapky oleje kousidky uhliditanu sodneho, zmeni se povrchove napeti kapky tak Mine, ze se kapka rozpadne na d ye poloviny, prave tak jako amoeba, kdy se deli. Take olej se tu chova jako tiva hmota, nema vgak tivota. Co mu schazi?

Schazi mu pfedevgim rosolovita pruhledna kapalina, zvand protoplasme. Tuto tivou hmotu nachazime ve vS'ech tivS'7ch rostlinach a zvifatech. Chemikove vain mohou udat pfesne jeji chemicky sloteni: . 72 procenta kysliku, 13.5 procenta uhliku, 9.1 procenta vodiku, 2.5 procenta dusiku a stopy teleza, kfemiku, manganu, hokeiku, vapniku, chloru, fosforu, siry, fluoru, sodiku a jodu. To je vOe. Smichate-li vgak tyto soueastky, co dostanete? Kariku bezcenneho blata. Neco tu schazi, co otivuje mrtvou hmotu. A to nee° vytrvale unika exaktni vede.

Aristoteles, jen byl ve sve dobe nejmoudfejSI mut Recka, se domnival, ze tivot povstal ze zeme Neni tomu davno, co mnoho badatelti bylo jate pkesvedeeno, ze tivot se rodi z ta a tlejiciho dfeva. Dnes vine, ze tomu tak neni. Podle nejnovelM teorie Dr. Georgea Washingtona Criela, znameho clevelandskeho chirurga, je nositelem tivota elekti-ina. Podle neho se naSe tela skladaji z milionu drobnSrch dynamek. V'Sichni vedcove se ovSem nebudou shodovat s jeho teorii, vgichni se vgak shoduji v jednom: to tivot pochazi jen ze tivota a protoplasme jen z protoplasmy.

Ve stfedu, dne 16. dervna 1937.

Dr. William Camp z Kolumbijske university uzfva pli sv*ch blologickS7ch pokusech nove metody, jak pravi. Pestuje aistou protoplasmu na ovesne mouce a vode. K tomu utiva. slizu.

Tato tiva hmota, na rozhrani mezi rostlinnSim a tivoeiOnYm svetem, je skoro jen eista protoplasma. Dr. Camp ji poloti na kousek vlhkeho filtraeniho papiru, kde zaeinaji mikroorganismy brzy rust a rozmnotovati se. Kdyt je pak pokropi ovesnou mouakou, drobne organismy ji Upine vstfebaji a stravi. Tak rostou neptetrtite a zanedlouho tvoN na papiru tlustSr slizovitST povlak, kterSTmonooddeliti k pokusn3im VSechny . testy biologickeho badani vedou k burice. NaS'e vedomosti o burice jsou dnes diky neimavne praci obetave armady vedeckS7ch pracovnikt mnohem vetsi, net byly jeAte pied nekolika lety.

JinST fitvar, kteremu venuji biologove pti studiu Mvota velkou pozornost, jsou zvlaStni nitkovite Utvary v burikach, tak zvane chromosomy, nositele gem). — buneenSTch prvkii, pfendAejicich dediene vlastnosti. Objevili , ze jedinSi chromosom mate obsahovati tisice gene, yellkS7ch sotva jako molekuly. Tyto nekoneene male faktory v reprodukci ureuji, zda kvetina bude dervend nebo modra, zda elovek bude svetlovlasS7 nebo tmavovlasST. Umele rozmnotovani kralikt! Tuto mothost vidime v nedaleke budoucnosti pfi zpravach o pokusech, jet kond s zivymi burikami Dr. Pincus z Harvardske university. Vyrial z kraliel samieky vajieko, oplodnil je chemickini latkami a pfenes1 je do tela druhe samiely. Vajieko se vyvinulo v embryo. V nekolika ptipadech se mu dokonce podatilo dosici oplozeni prostS7m zahfatim vajieka na 45 st. Celsia.

Dr. Ethel Brownova, badatelka z americke biologicke laboratote ve Woods Hole, Ma jegte dale. Mame-li vefit jeji zprave, podatilo se ji vytvotiti tivot bez otce i matky. Neoplodena vajieka motskeho jetka vlotila do odstfedivky a podrobila je pilsobeni odstkedive sily desettisickrat vetSi net zemska pkitakivost. Vajieka pak rozpalila a vybrala kousky, jet neobsahovaly jadra ani matekskYch prvku. Tyto kousky oplodnila chemicky a ponotila je do motske vody. Netrvalo dlouho a z kusSrch vajieek se vyvinuly tivouci bytosti, chovajici se tak jako normalni tive organismy.

Dr. Frank M. Schertz v laboratotich americkeho odboru zemedelstvi provadi jit mnoho let pokusy s rostlinYmi burikami a chlorofylem, zeleni Chiorofyl, jak znamo, pfemeriuje energii ze slunce v organickou hmotu.

Oim je pro tivoeichy krev, pravi dr. Schertz, tim je pro, rostliny chiorofyl. Zivocisny a rost' Tinny tivot jsou spolu spjaty tak tesne, ze tajemstvi jednoho je zaroven tajemstvirn druheho. Proto se mnoho badatelt snati proniknouti k podstate Mvota rorteS'enim zahady chlorofylu.

Pfi nekterYch z techto pokus si vytvorili uCenci ku pomoci podivuhodne tvary bunek. Na pfiklad Dr. D. T. MacDougal z Carnegie,va stavu, oddeleni pro vYtkum pou:§ti v Tuczonu, vytvoHl napodobeninu buriky, utiv k tomu bunieneho obalu. Bunieinu vystlal zevnitf rosolovitou hmotou a napinil kapalinou zvlaStrilho sloteni. PH pokusech pak kladl tyto umele balky do alkalickSrch rortokt a pozoroval jejich reakci. Shledal, to si udrtovaly i nekolik dni svou aciditu, chovajici se prase tak jako bunky naSeho tela, jet si udrtuji kyseiou povahu v zasaditem krevnim proudu. Tyto umele bunky projevovaly dokonce i selektivni absorpci: kdy byly vloteny do rortoku zemitYch prvku, pohlcovaly z neho jen ureite prvky, jako sodik, chlor, draslik. PrOve tak se chovaji podle v geho i buriky vlasov3ich kofinka, tvrdi Dr. Mac Dougal.

Takove modely spolu s rrinct-',stvim nejjemnejMch a nejslotitejSich ;;sou hlavnimi pomocniky modernich biologU v patrani po piwodu a podstat6 Zivota. Je pravdepodobne, ze uplyne jeOte mnoho let, net jim podati proniknouti nejvet:si tajemstvi prirody, ale i tak pkinesla jiz jejich prate vede i dloveku mnoho utiteenfth poznatkii.

Ve stiedu, dale 16. ecryna 1937.

ADRJE na objeveni bajeone zeme na DalN nem vychodu, Kitaje, lakala odedavna smele plavce do severnich moti. Brzy po (Meveni AmerAy ptisli cestovateie na mySlenku, to nejkratsi cesta do Asie musi bYt cesta dalekym Severem. Prvni, kdo se pokusil dosahnout Ciny cestcu ze zapadu na vYclaod, byl Anglidan Hugh Willoughby. Dne 20. kvetna 1653 vypiui z londYna na sve lodi "Edward Bonaventure'. Drtel se vytrvale murmanskehq pobteti, ale zahynul i s posadkou.

Teprve po 326 letech, v letech 1878 at 1879, se podatilo Svedskemu cestovateli A. E. Nordenskceldovi vykonati po prve tuto cestu.

Vyplul z Goeteborgu na lodi "Vega" a po dvanacti mesicich a dvou nedelich dosahl Beringovy fitiny. On i jeho nasledovnici, Witkitskij, Toll, Nansen a Amundsen ptes zimu vady zamrzali s lociemi, ponevadi leto nestaeilo na tak dlouhou cestu.

Rok 1932 byl rokem nejvettiho pokroku. RuskY ledoborec "Sibiriakov" vykonal pod vedenim profesora Otto Schmidta cestu z Archangelska do Vladivostoku za jednu sezonu, od 28. dervence do 1. tijna. Prvni letni cesta opaanym smerem byla vykonana ledoborcem "Lidtke" za 83 dni.

Od techto UspanYch yYprav jsou Sovety posedle ptesvedeenim, te mohou, abychom tak "opravit" zemepis tim, to vybuduji v Severnim moti podel asijskeho pobteti cestu pro pravidelnou lodni dopravu. V lets roku 1936 se podatito dvema lodim, liSicim se jen malt) od obydejnYch nakladnicti clunu, proplouti touto cestou obema smery, zapadnim i vYchodnim. Ph torn se skoro Upine obeSly bez pornoci ledoborcti. Lodi mely piny naklad, kaida vezla 2 000 tun zasob a potteb pro arkticke potorovaci stanice, vedle mnoha cestujicich a zvitat.

SovetskY svaz poklada, dobyti Arktidy za jeden ze syYch nejdilletitejSich cilu. ArktickY Ustay, zalotenY roku 1928, byl jen centrem pro vedeckY vYtkum polarnich krajfi. "tstkedni fttad pro severomotskou cestu" ztizeny v roce 1932 a nyni tizenY profesorem Schmidtem a Samojlovieem, je dnes samostatnYm lidovYm komisariatem, jent se mimo vedecke prate yenuje i hospodatskYm a kolonialnim otazkam.

Sfera tohoto jedineeneho ministerstva saha ptes 18.750 mil pobteti Severniho Ledoveho mote, ptes ostrovy, letici pti pobteti, at k vstchodosibitske pevnine na 62. st. severni titky. tistkedni Arad ma k disposici ohromne penetni prosttedky.

Jake dfivody se skrYvaji za timto horeenYm pronikanim do Arktidy? Rusko jit odedavna pocit'ovalo ostte stinne stranky tivota, tijic, jak kdosi tekl, na "rubu stareho sveta." ZylaSt' teice nese, te nema volneho ptistupu k moti, jehot by mohlo unit k rozvinuti svetoveho obchodu. Nalehava potteba takoveho mote byla po vice net d ye stoleti rozhodujicim dinitelem v ruskYch dejinach. Wechny pokusy proniknout na otevtene mote selhaly, a Sovetska unie proto dnes soustted'uje vetkere sve k tomu, aby otevtela obchodu cesty Severnim LeclovYm motem. Obchcdu? Bezpochyby take obchcdu. NejsilnejSi duvod pro arkticke kolonialni experimenty Sovetskeho Ruska je vtak tteba hledat v strategickem poloteni Ruska.

Jests si pamatujeme, te "Balticka eskadrona" v rusko-japonske voice 1904-1905 neriskovala pruchod SuetskYm prfiplavem, nYbr2 dospela do japonskYch vod cestou kolem Kapska. Valka by byla bezpochyby dopadla ponekud jinak, kdyby se byli Rusove dostali na bojigte trochu dtive, to jest, kdyby tehdy byli mohli poutit cesty z Archangelsku do Vladivostoku.

Dnes hrozi znovu rusko-japonska valka. Obydejny pohranieni incident mute bYt jiskrou, jet v okamtiku zatehne novY valednY polar na VYchode. Arma.dy obou state eihaji stale pkipraveny na btetich Amuru.

Valeene piipravy.

Sovety bez ptestani buduji a opeviluji sve posice, aby byly ptipraveny na hrozici konflikt. Pohledem na mapu se ptesveclaime, pro Japonce by bylo pomerne snadne v ptipade valky zniait spojeni Moskvy s Vladivostokem a odtiznout Sovetiim ptistup k pobteti Ticheho

VESTNIK

Pochod na sever. oce4nu. Rusko proto hleda nove prostttedky k zajitteni svYch spojeni s Pacifikem. Asi 250 mil na sever od sibitske magistraly, jet probiha podel teky Amuru, staveji Sovety druhou teleznieni trat' s pomoci nekolika set tisic politickYch veznu. Stavba vSak pokraeuje vzhledem k tetke pro.ci velmi pomalu, takte nelze jefte tici, ,kdy bude hotova. To ukazuje tim jasneji, jak cifiletite je teSeni problemu spla y -nostievrchmotskYe. NovY priiplav, spojujici Balticke mote s EilYm, vystavenY trestanci .v letech 1931 at 1933, tvoti strategickou tepnu pro zasobovani severni cesty Motska cesta z Leningradu do Archangelska byla timto pruplavem zkracena s 2.840 na 674 namotnich mil. Sovety nevystavely ten to pruplav jen proto, aby mely rychlejcestu pro dopravu dtivi ze severu na rusks trhy. Velikost plavebnich komor na tomto kanale svedei o torn, te je splavnY i pro menti valeene MI a — cot je velmi duletite — i pro ponorky.

Vybudovani severni motske cesty otvira vta.k jests mnoho jinYch motnosti — mobilisaci nesmirneho, doposud mrtveho kraje, jeho hospodatske bohatstvi nezaleti jen v kotetinach, velrybach a &eve. Podle geologicke mapy Arktickeho fistavu z roku 1934 byla na 228 mistech arktickeho fizemi nalezena nerostna, lotiska, tvlaSte bohata latiska uhli (na 73 mistech), petroleje, zlata, tuhy, olova, zinku, cinu, medi, niklu atd.

Kolonie v Arktid'e?

Co vSak jsou platny tyto poklady na dalekem severu, kdyt neni lidi, kteti by jich dobYvali?

At v budoucnosti se ukate, zda se Sovettm podati vybudovat na arktickern pobteti osady, jet bude mono trvale obYvat — osady, kde lido nebudou muset vest bidnY tivot yydedenct civilisace. Sovety dlouho podavaly svetu sensadni zpravy o pestovani ptenice, odolne proti arktickYm mrazfim a o zelinakskYch zahradach u Ledoveho mote.

Ve skuteenosti vypadaji veci trochu jinak.

VS.e, deho bylo dosateno, je, ze ye sklenicich na pobteti mote bylo zasazeno nekolik druhil zeleniny. Nelze ov gem poptit, te bylo provedeno nekolik pokusii, jet mely ptekvapujici Uspech. Ale jen v laboratoti. A cesta z laboratote do skuteeneho tivota je dlouha a teaks.

1Vlimo to neni pochyby o torn, te nejvetti nebezpeei severu — kurdeje — doposud existu. je. Arkticke kolonie jsou doposud — vyjimajic vedecke stanice, jejicht zamestnanci se vymenuji, nebo by se meli vymenovat, katclY rok, — osidleny ptevatnou vet ginou politickYmi vezni.

Vlada se ovSem snail dostat do arktickYch krajfi i dobrovolniky, slibujic jim vysoke platy a potteby v takovYch davkach, jake dostava rusks armada.

NejdfiletitejS4 kolonie vznikly kolem novYch "ptistavu", ztizenYch pti ustich sibitskYch tek Kolymy, Indigarky, Leny a Jeniseje. NejdilletitejSi z nich je Igarka, jet vyrostla ze zeme za nekolik malo let pti tirokem Asti Jeniseje, nejakYch 375 mil od mote. V roce 1928 mela Igarka jen 43 obyvatel. Dnes jich je v teto arkticke metropcli v letni dobe na 20.000. Igarka je hlavnim cilem vYprav ke Karskemu moti, jet se podnikaji pravidelne jit deset let. VYvot dteva a jeho produktil se zvytil se 6.000 tun v roce 1930 na vice net 113.000 tun v roce 1935.

Za spoluprace radiovych stanice, letadel a ledoborcil vybudovaly Sovety v Karskem moti meteorologickou slutbu, jet umotfiuje lodim vykonat cestu z LondYna, Roterdamu a Hamburku k Jeniseji za 18 at 20 dni.

Pomoc ze vzduchu. tspechy Ruska v kolonisaci Arktidy byly umotneny hlavne rozsahlYm a promytlenYm utivanim v4ech vyrnotenosti modern! techniky.

Ze 70 radiovYch stanic na pobteti a ostrovech Severniho Ledoveho mote je jich 30 zamestnano po celY rok. Nejsevernejti stanice — na 80 st. severni Silty — je v Tickle zatoce na Hookerove ostrove v Zemi Franti gka Josefa. Pracuje v ni sedmnact mall a pet ten. Pozorovaci pra-

btrana ii. ce v polarnich stanicich jsou konany v nejtesnejSi spolupraci s letci, jet pozoruji pravidelne pohyby lediz a podavaji lodim zpra.vu, kde je voind cesta. Mimo tyto povinnosti staraji se letadla o to, aby polarni stanice stavaly ve styku s hlavnimi eastini zeme a dostavaly yeas tivotni potteby. Na ostrove L'Vrangelove, jet Sovety anektovaly v roce 1924 a kam nemely cd 1931 do 1934 lodi ptistup, ziidily Sovety nekolik leteckych zakladen. Nyni se utiva letadel k vYmene zamestnanct na stanicich v dobe, kdy neni mono unit lodi.

Arktiati letci maji vynikajici podil na prozkoumani severni motske cesty. Sovety maji dnes velkY poaet pilotu s bonatYmi zkuSenostmi z polarnich Jej.ich velkYm cilem je otevtit vzduSncu cestu ptes severni toenu do Ameriky. V teto souvisiosta je tteba zaznamenati odvatne prUkopnicke lety, jet vykonali ruSti letci Vodopjanov a Machotkin v bteznu a •dubnu minuleho roku. Vzdalenost 2.500 mil z Moskvy na Zemi FrantiSka Josefa ptes Archangelsk, Karske mote a Novou Zemi, urazili za 24 letovych hodin. MySlenka pravidelne letecke dopravy Moskvy do San Franciska vypada dnes jests ptilis odvatne ,ale s pokrokem techniky je pravdepodobne, te za nejakYch deset, dvacet let ut bude pine uskuteenena.

Pronikani Ruska do arktickYch oblasti ma sve strategicke dilvody. Nejiepe je to vidno z horlivosti, s jakou SovetskY svaz anektoval ostrovy, rozsete pod& arktickeho pobteti v delce 18.750 mil. V dubnu roku 1926 prohlasilo Rusko, te si klade narok na vSechny ostrovy cd sibitskeho pobteti k severnimu pelu, at' on.jevene nebo neobjevene, lezici uvnitt vYseae, sahajici ptiblitne od 32 st. vYchodni delky k 168 st. zapadni delky podle Greenwiche. Ka konci roku 1924 vztyeena byla sovetska vlajka na ostrove Wrangelove, jejt si anektovala Amerika pravem objevitele. V roce 1928 Soyety anektovaly Zemi FrantiSka Josefa, objevenou RakuSany. Je jasne, te vSeruskY imperialismus Sovetu smetuje at k samemu severnimu pelu.

KOLONIE ZA DRATY A S KULOMETY. Beehem desiti let ma bYt v Mandtursku usazeno milion Japoncfl. Ostrovni Japonsko je velmi ptelidneno. Jen za poslednich tkinact let mu ptibylo deset milionu obyvatelii. Zeme nemilte tolik obyvatelstva utivit. Ptebytek obyvatelstva ma ptijmout Mandtursko. a poslednich Sest let tam padlo 15.000 japonskYch vojakfi v boji proti odbojnym a loupetivym tlupam domaciho einskeho obyvatelstva. Nyni •jsou pomery v Mandtrsku urovnany tak, japonska kolonisace mute zadit. Pro poeatek byly v severovychodnim Mandtursku ztizeny dye vesnice, Jazaki a Cifuli. JaponSti kolonist jsou vyzbrojeni kulomety a tanky a katcla, usedlost je chranena zaseky z ostnateho dratu proti Utokum lupieskYch tlup. Pet set japonskYch sedlakfi tam pracuje v jakemsi spolednem ttizeni a hospodatstvi jako na ruskYch kolchozech. — Spoleene obdelavaji pole, spoleane sklizeji, vSechen dobytek maji ve spoleone staji. HospodatskY uspech meli takovy, te v nejblitSich tYdnech bude v okoli usazeno daltich tisic japonskych zemedelskYch rodin.

Do roku 1947 ma bYt v Mandtursku pevne v zemedelstvi usazen milion Japoncil. NejvetSi potit je ovtem v torn, te at dosud se Japonci do Mancaurska neradi stehuji.

Jak vypravet detem. Musime bYt fizkostlive opatrni v drobnomalbe, aby nas mall kritikove neptistihli pti htichu proti pravdivosti. Deti bYvaji hlubSimi pozorovateli net dospeli a znaji mnohe podrobnosti net oni. Nesmime se fiat zlakat lhostejnosti dospelYch k zdanliye bet, yYznamnYm podrobnostem nejvSednejSich vec! a musime svedomite a trpelive popisovat jednotlivosti, ktere deti nejen zajimaji, ale ktere z nich i vychovavaji lidi svedomite, ptesne a pravdomluvne. Nebojime se vSak ani popustit uzdu zdrave fantasii a podnitit ohYnek detske obrazotvornosti, nebot' tim pomahame detske aby se jeji majitel naudil vyvatovat vzacne statky, ktere snad na dne due jeho se taji nevyuLtkovany. — J. Novotny.

Strana 12.

:redn1 Organ Slovanske Podporujici Jednoty State Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVIK PUBL. CO., Ni est, Texas Pkedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Uladovrty, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne, ozneanky, budlei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South. itEeNiCI PitiiSTIECH itADOViCH OSLAV. Ptedseda Hl. tfadovny soudce C. H. Chernosky bude slavnostnim feenikem: 20. eervna ✓ Bleiblersville, 24. v Granger, 27. v Placedo a 29. ye Snook. Bratr Charles Henry Chernosky, syn ptedsedy HI. tfadovny bude fedniti v zastoupeni sveho otce na slavnosti tadu Pokrok Houstanu v nedeli 20. dervna. Vrchni lekal : dr.

Jos. KopeckY bude keenikem na slavnosti tadil ✓ Placed() 27. eervna. Redaktor Cechosloyaka br. Au; J. Morris bude slavnostnim rednikem pri podniku radu Nove Kvety Cis. 35, v Elk. — RedakLoe organu promluvi o vyznamu jubilea SPJST.: ve etvrtek 24. dervna v Granger, 27. eeivna v Placedo a 29. eer yna ye Snook. UvedenYcia slavnosti fieastni se take fitednici Hl. tradovny net Presne oznameni kde a kteti se ciostavi, nebylo nam do uzaverky t. 'Oslo sdeleno.

Zajem o iivotni pojiiteni stoupi a to proto, te 'tivotni pojistka je povato yana za znamenite ukladani penez, joke je v dosahu. Je nesporne prokazano, to lids utettili nejvice tim, te men pojistky a te mohli vyutiti tyto v rianYch pripadech, ktere se uddly v dohs deprese, nebot' lid nikdy nevi, kdy se dostane do nejoke penetni kalamity a nemusi to bYt ani hospodafske poruchy, stadi jen tivelni pohromy, jako sucha, povodne, vetrne smrtte a pod.

Rodni neb mesieni splatky, ktere na pojistky piatime, zajittuji bud' ty, kteki brzy zemiou, anebo ty, kteki budou dlouho zit. Statistika dosvedeuje, ze prnmerne polovina vtaho pojitteM, ktere bylo loni vyplaceno, dostalo se do rukou tech, kde se smrt udala pkedeasna a dru• polovina (neco menti) byla vyplacena tijicim. Velke pojistky, ktere pojitt'ovny vyplatily jednotlivcilm ovtem katdeho zaujmou, net duletitejtim je, to desitky tisic malYch pojistek bylo vyplaceno jednotlivetm tfid nittich a pottebnYch. Kus pravdy vyslovil nedavno guverner statu Indiana Mr. C. Townsend, fka: "Kdyby katda, osoba v Unii byla schopna a citila jakousi povinuost vita sve rodine, aby si zajistila pfijem v padu smrti, neschopnosti k praci anebo pkijem na stars kolena, jiste by pak nebylo zapotkebi okrestm, statrim a vlade yydrtovati a financovati obeany". tivotni pojiSceni je vec nesmirne duletita, katclemu — chudemu jak bohatemu — tadouci. Nate S. P. J. S. T. nabizi natemu lidu tivotni pojitteni v rianYch pojistkach a do vYte pet tisic dolart. Pojistka SPJST. maji nekolik vYhod, jsou levne a neprosto bezpedne Bratrske podpurne spolky podiehaji socialMinn zakona. Die zpravy vYkonneho teditele Social Security Board ve Washingtonu — Franka Bana — bratrske organisace podlehaji dani potadoyane zakonem o socialnim zabezpeeeni.

Vtichni zamestnavatele a zamestnanci jsou dle VIII. odstayce zakona podrobeni danim, leda by jejich zamestnani bylo v seznamu ureite vyjmuto. Ma-li zamestnanec vice zemestnavatelin tedy kaklY z nich je dle zakona povinnen vymetenou clari ze mzdy zamestnance

VESTNIK odvadet jako dan tuto ze sve mzdy musi odyadeti zame6tnanec. Bratrake spolky jsou povatovany za zamestnavatele, protote v oeieh zakona o socialnim zabezpeteni je zamestnavatelem osoba, ktera zamestnava jednoho nebo vice jednotlivcri pro jistou praci, konanou ve Spoj. Statech. Z tohoto zavazku jsou vyjmuti jedme takove prace, ktere jsou urdite vyznaeeny. Nerozhoduje, mnoho-li zamestnancn kterYkoliv zamestnavatel zamestnava anebo na jak dlouho. Zamestnavatelem mute bYt jednotlivec, spolednost, pozustalost, svetenskY fond, korporace, syndikat anebo i neinkorporovana organisace.. Zamestnanci podlehajici dani podle zakona o socialnim zabezpeoeni jsou ti, kteki delaji praci pro sveho zamestnavatele Zakon zde ale stanovi vYjimky: zemedeltti delnici, oni v domacnostech a delnici praci nahodnYch jsou od 'OW dame sprotteni (a take od podpory vyloueeni). Dale dani nepodlehaji olodane stall. 65 let, dristojnici a mug -stvonaldich, tzmesnaci lido pracujici pro nabotenske, vedecke a vzdelavaci organisace, jakot i ti, kteki jsou tamestnani slutbou dopravni s vYjimkou mestskYch a pfedmestskych elektrickYch drah. Ukednici a zamestnanci bratrskYch podprirnYch organisaci spadaji pod zakon o socialni zabezpedenosti a jsou nasledovne obe strany — jak zamestnanci tak spolky — povinni na socialni opatteni, zakonem zavedena, platiti.

Sila mlidi. Je vas na tisice, kteki zaeinate rok co rok se svymi 14-15 lety svoji tivotni drahu. JakY bude svet, v nemt je yam kit, s kYin yam bude zapasit, abyste udrteli a rozmnotili to, co pfevezmete od tech, kteki odejdou? Vat je svdt. Vtechno, co na nem, dostanete jednou do rukou podle zakona dasu. 6as pracuje pro vas — v torn je sila mladi. Ale nemylte se, nepracuje samoeinne a pro katdeho.

Nevette, ze yam mohou dati otec, matka, uditel, kdokoliv ze startich nee° zadarmo. Nemohou.

Co si nevydobudete, ztratite. Toto je spra yedlivY svet. Ma svoje pravidla. Znate pravidlo o teeth generacich? Ded polotil zaklady, syn rozvinul a vnuk rozhazel. Je to zakon? Je a neni. Je, kdyt nedobYvate a neni, kdyt bojujete. Olovek nema, prava na nic, je tieba dobyvat katcleho dne. DobYvat znamend tvokit a rodit. A schopnost tvokit a rodit je vati silou — je to svrchovana sila mladi. Vette ji, dejte se ji vest a unatet. Nepkipravi yam pohodlnY divot — naopak — bude piny zapletek a dobrodrutstvi. Neda vam jasn' vYhled do budoucnosti, neukate yam budbucnost jako rovnou, vyvalcovanou silnici. Ale vyvine ye vas neuvetitelnou silu. Nevekte, ae starti hole jsou proti varn, to yam nepfeji. Vefte, ae jedina motnost nejsilnejti rozkote pro stareho dloyeka je motnost pomahat dloveku mlademu. *Cleft mladeho orla letat — to je jedind testa, jak znovu protit miadi, nadhernejti o zkutenosti let. Hledejte starti lidi, kteti vas dovedou postavit peed tale rikoly. Nebreete nad tpatnosti sveta — spravujte jej. Naraz to nejde, mechanicky to nejde, spravujte jej po kousku, zaeinaje — u sebe.

Pestovini plodin bez orini, kopini a bez 'Judy! Pozoruhodn' pokus proveden byl letos ye statu Missouri, kde v Hattiesburgu formai.

F. C. Glenn nasazel po prve brambory podle nove, t. zv. tankove metody (Tank znadi v tomto ptipade melkY slab). Tento zprisob byl vynalezen zemedelskYmi odborniky university v Kalifornii. Je krajne jednoduchY. Do melkYch tlabn naleje se tepid voda, do ktere se plida. hnojivo. Na to se pies vodu napne husta dratena, sit', tato se pokryje clfevitou vinou, do ktere se daji bud' semena anebo bramborova °aka atd. Kdyt se to stalo, nezbYve. net Cekat na rirodu. Odpada °rani, okopavani, nideni plevele a ovtem take starosti o podasi a vyhlidky na sklizeri. Na druhe strane jsou yYnosy ptimo udivujici. Na plate jednoho akru bylo pfi pokusech na polich kalifornske university sklizeno 77 tun brambor, kete rajskYch jablidek byly 24 stop vysoke a mely ohromne plody, stejne tabakove lodyhy vyrostly do yfte 20 stop. Pfi torn zUstavaji vtechny rostilny ne,sledkem peelive volene chemiCke diety (sloteni pridy, ze

Ve sti'edu, dne 16. eervna 1937. ktere rostliny vyrUstaji zclrave a silne. Farmai.'

Glenn nasazel brambory a rajska jabliCka a zasel tpenat podle noveho zpilsobu a oeekava nyni s napalm pfitti sklizen.

Z Galerie zaslouiilYch a vynik1Srch rodikii.

Dne 1. kvetna t. r. dovrtil etytiadtykicktY rok sluteb u mesta Cedar Rapids jako inspektor mestskeho splachovaciho systemu bratr Frank M. Barta — zasloutilY a popularni piedseda Hi. tfadovny Z.o.B.J. — Pravnik J. J. Reichman, kterY byl na poeatku eskoslovenska v jeho zahranieni diplomaticke slutbe a po svem pfijezdu do Unie byl Menem redakce Svornosti, byl v dubnu t. r. pfiputten k praksi pied nej yyttim spolkovYm soudem a je pr y -nimpfstehovalcms.privodu,kteYoci dosahl.

Neni jinn' testy ke itesti neili price. Jette nikdo nenatel vettiho ttesti net pravidelnYm a silnYm konanim svych schopnosti v ramci sveho povolani. Jsi-li zdravYch smyslri a ducha, at' je jakekoliv tve povolani, at' je jakkoliv namahava tva denni einnost, najdet v ni zdroj radosti a uspokojeni. Kdybychom byli vtichni na provem mists, na net nas pfiroda ureuje, stala by se nam prace hrou.

Smir ye sporu dvou eeskYch tenskYch V srpnu 1921 byl zaloten tak zvanY Czechoslovak Womens Club. U statniho sekretafe Springfieldu si vyzvedly zakladatelky svtij spolkovY charter. Clenky tohoto klubu byly po vettine mantelky nebo pfibuzni clenu Spolku eskoslovenskY Delnik a tak se v eettine jejich klub nazYval Zabavni a Podporujici Spolek OeskoslovenskYch Delnic. Pod timto jmenem mezi deskou vefejnosti pracoval, paddal spolkoye zabavy a pod.

V rote 1934 vtak mezi dlenkami jmenovaneho klubu nastala rortrtka a tak na jate roku 1935 nekolik tfednic a dienek klubu si zalotilo spolek noes. V dubnu 1935 si zatadaly o novY charter pro sdruteni, ktere nazvaly "Social Benevolent Club of Czechoslovak Women Workers", eesky Zabavni a Podpohujici Spolek CeskoslovenskYch Delnic. Ponevadt na toto jmeno tadnY spolkovY charter vydan statnim sekretatem nebyl, novY spolek na toto jmeno jej obdrtel.

Tak vznikla situate, 'te byly dva aenske desks spolky, ktere mely tent deskY nazev "Zabavni a Podporujici Spolek OeskoslovenskYch Delnic". Dne 3. eervence 1935 vtak novY spolek podal na spolek stars talobu na zakiade toho, pry jim pfebira a pfemlouva nove elenstvo a ae tak mu tkodi.

Spolek talujici tadal obvodni soud o yydani zakazu poutivani tototneho jmena a potadoval nahradu ye :OM $5,000 za utrpenou tkodu.

Ptivodni spolek Ceskoslovenskych Delnic podal prostfednictvim pravnika aalobni odpoved'.. V teto byly uvedeny dejiny spolku od jeho zaloteni a bylo zvlatte poukazano na to, ae si novY spolek vybral za nazev anglickY pfeklad jmena spolku stareho. Dale v talobni odpovedi bylo uvedeno, te akodu utrpel spolek stars a nikoliv novY. Privodni spolek teskoslovenskYch Delnic pak si zmenil jmeno na Czechoslovak Womens Plesure & Benevolent Association, to jest Zabavni a Podporujici Spolek CeskoslovenskYch Len a pod timto jmenem pak provozoval svoji spolkovou Cinnost. 2aloba byla nekolikrate pied soudcem KlarkowskYm vyvolana, ale nyni don() k jejimu vytkrtnuti.

Nivetevy v redakci. V patek min. tYdne zastavil zde na tests z Dallas k domovu a ueinil nam milou navttevu bratr Engelbert Jelinek z Granger, dlouholetY snativY pracovnik nateho Bratrstva. Jejich fad KomenskY dis. 20 phpravuje na dtvrtek 24. eer yna velkolepou oslavu jubilea Jednoty i sve 401ete Cinnosti, jsa jednim z petadvaceti fadia, ktere byly zakladem nove, bratrske organisace v Texasu. PodrobnY potad tohoto podniku shleclate v oznamce. — V sobotu zastavili se u nas sok. borz Taylor pod vridcovstvim br. Schilera. Jeli do Ennis na slet 2upy Jitni. — K poledni stejneho dne poctili nas navttevou senator L. J. '8ulak z La Grange a mantels Vaclav Kuderovi z Corpus Christi, ktefi jeli na slet Lupy Jitni do Ennis. Navttevy nas mile potetily.

Ve stfedu, dne 16. eervna 1937.

_2(kMERleTi ueenci, kteri pozorovali npine zatmeni slunce na °strove Canton, v Tichem oceanu, ziskali vzacrie fotografie tohoto4 nadherneho ptirodniho fikazu, nejdel giho v dobe 1,200 let. VYprava udencil mela pti pozorovani idealni poeasi, cot ji umotnilo fotografovati zatmeni slunce za vyjimeenYch okolnosti.

Uroda pgenice v Oklahome byla krupobitim na prostofe 200 etvereenich mil zmen gena o 600,000 buglfi pgenice. Kroupy letely do vY ge at osmi stop ye strouhach a strtich. Uroda ovoce byla tipine znieena.

Komisaf kancelate pro vnitrozemni dome G. T. Telvering prohlasil, to kancelaf uloti velke pokuty vgem, kdo nezaplatili clan z ptijmu. Zakon stanovi nejvyggi pokutu $10,000 a trest pet rokti v talati za zlovolne jeho poru geni. JistY vysokY tfednik se vyslovil: "Budeme v stihani ulejvakt nenprosni, tadna vymluva nepointte."

Komisal pro otazky v nernecke etykletce, plukovnik Loeb prohlasil, k Nemecko v nejblitgich tfech letech vystaei bez dovozu oleje. VYroba kovti must byti znaene stupriovana a zdvojnasobena vYroba hliniku. Dteva bude v budoucnosti poutito jedine pro vYrobu bunieiny, pro vyrobu nekterYch bilkovin a clfeny, pro vYrobu nekterych bilkovin a dfeveneho cukru. Dale ma byti ze dteva vyriben lih, gasolin a nahratka korku.

President Roosevelt poslal minulY etvrtek kongresu zvla gtni poselstvi, kterSrm potadal o zfizeni sedmi oblastnich autorit, jicht povinnosti bylo by planovati a kiditi federalni projekty a ueiniti pottebne. opatteni proti pra g -nSrmbouti,pvdasch.Vemposelstvi vyznaeil program prate techto °blastnYch autorit, jicht povinnosti bylo by pianovati a fiditi federalni projekty a udiniti pottebna opatteni proti pra gnYm boutim, povodnim a suchu. Ve svem poselstvi vyznaeil program prate techto oblastnich rad a navrhl utvoteni techto obvodt: 1. Atlanticke pobteti. 2. Vella jezera feky Ohio. 3. Drenatni panve v fidolich fek Tennessee a Cumberland. 4. Drenatni panye v fidoli Missouri a Cervene teky na severu.

5. Drenatni panve v Arkansasu a v fidolich ervene feky a Rio Grande. 6. Drenatni panve pti fece Colorado a fekach, vlevajicich se do Pacifiku, na jih od California-Oregon linie. 7.

Panel/ teky Columbia ph severozapadnim Pacifiku. Vedle toho president doporueil, aby pHtomna, komise podobnYch praci pfi fece Mississippi zustala v einnosti, nebot' je podle jeho soudu dobte vybavena, aby te gila problemy teto oblasti. * * Z Washingtonu se scleluje, to administraeni vudcove, s opravnenim z Bileho domu, zahajili v kongresu, aby byla formulovana a prosazena v tomto zasedani kompromisni pfedloha na reorganisaci nejvy ggiho soudu, kterou president Roosevelt pkijme a podepige.

Z kruhn blizkYch presidentovi se naznaduje, to ustoupil od sveho nekompromisniho stanoviska, kdyt videl, to nebylo by motno prosaditi soudnickou reorganisadni ptedlohu v jeji vodni forme. Jest motno, to kompromis, s nimt se vytasi administraeni vficicove, bude pfedloha v torn smyslu, aby nejvy ggi soud byl rozmnoten jenom o dva nove eleny a nikoli o Best.

Roma pry jest velmi pravdepodobno, to vekova mez pro odstoupeni bude zvY gena se 70 na 75 rokt ate pfedloha bude obsahovati klausuli, aby ne vice netli jeden neb dva soudcove rnohli byti jmenovani v jednom roce. Senator J. T. Robinson z Arkansasu, demokratickY senatni vudce, byl pry poveten tkolem zjistiti, co jeho kolegove na kapitolnim vrchu by soudili o ptedloze toho druhu. *

*

Dr. Floyd prohlasil na zaseclani Amer. chemicke spolecnosti,ze znaena east obyvatelt state Wyoming a obou Dakot je pozvolna otravovana jedem z pildy:Tento jed je prvek ktery se vyskytuje v bildlicovitem irtvaru tamnich krajt. Pusobi stejne jako arson (otru gik) anebo olovo. Protote je ho v Wide malo, neni jeho pilsobeni napadne. Pfes to farmati pozoruji SpatnY zdravotni sta y dobytka a drObete. Take deti se opozd'uji y e vzrUstu a vykazuji znamky

Strang 13.

VESTNIK

Zpravy z tAne. pfecleasneho starnuti. Farmati jet dlouho podeztivaji, k je to dilo neznameho jedu v pude a veil., to jed vnika take do p genienYch zrn Chemikove zjistili, to tento dohad je spravny.

V uvedenYch statech jsou oblasti, kterYm se vyhyba vgecko tive, skuteend udoli smrti. Postitenym krajum neni pomoci, protote jsou silne obydleny a nemohou byti vyklizeny.

Anglie zbroji tak, to domaci prilmysl nemnte vytidit vgechny objednavky. Vlacla se proto rozhodla nakupovat zbrane i v Nemecku. Sveho easu, kdyt Nemecko meal() zbrojit, vzbudilo rozruch odhaleni, to Anglie doclavala zbrane do Nemecka. Nyni vyzbrojuje Nemecko Anglii.

V obou pfipadech glo o vyzbrojeni pfipadneho budouciho neptitele. Zajem zbrojaffi vyhral tarn i onde.

Oini se opet pokusy, aby se pestovaly ananasy dill pineapples na Floride. Pestovani tohoto ovoce bylo kdysi hlavnim zdrojem pfijmu v jihovYchodni Oast Floridy, lee nedostatek vedomost, mraz a floridsky "boom" pestovani zabily. Od to doby statni i soukromi pokusnici objevili, to floridske piseite nitiny, na nicht se ztetka dalo neco jineho vypestovati, jsou idealni pro kulturu ananasti. Byla jit take vypestovana otutilejk odrucla, ktera dospiva o mesic pozdeji netli ona odrilda, ktera se na Floride dfive pestovala. *

*

V roce 1936 pestovalo v Oeskoslovensku 16,551 pestitelti chmel. V Oeskoslovensku je chmel pestovan na ploge 11,364.22 ha, dill 1,039,388 koup. Proti roku 1935 je chmelova plocha o 115.17 ha vyggi.

President Roosevelt potadal ye stiedu kongres, aby povolil 10 milionfi k napomahani vybudovani naletiteho americkeho obchodniho lod'stva. * * JistSi newyorskY chemik vynalezl "tekutou omitku" sten. Vyrabi se z kaolinove hliny, do nit lze ptimichati rfizne barvy. Na stony je nanagena pistolemi na stladenY vzduch, jimit se rozpraguje. VYzdoba timto zp-Cisobem neni dratgi net obyeejne malovani. Kratce po nastfikani porculanova, hmota ztvrdne a lze ji umYvati stejne jako porculanove nadobi.

LondSuiskY "Daily Express" oznamuje z New Yorku, to v kruzich amer. odborovYch koluje pry zprava, to Ford venoval obrovskou eastku 2 miliont liber gterlinkil k podpote a propagaci fagismu v Soustati. Ford pry ma vyhlednuteho kandidata pro diktatora — sofa tajne Fordovy zavodni policie Harry Benotta — kterY v Detroit zalotil vlastni fagistickou skupinu. Sekretat svazu Automobiloveho Delnictva Homer Martin prohlasil, to to vysvetluje zprava amer. velvyslance v Berline, v nit tvrdil, to jedna z nejvYznamnej gich osobnos•i amer. prnmysloveho sveta podporuje obrovskYmi da.stkami rozvoj fa gismu ve Spoj. Statech. * Guverner Michiganu F. Murphy podepsal novY delnicky zakon, kterYm Se zatazuje do stavajiciho zakona o od gkodnem pro delniky 31 druhii rtiznSTch chorob a nemoci, zavinenYch povolanim. Odgkodne se ureuje ne vice net $3,000 pro ptipad trvale choroby nebo smrti. Statni senat pfijal take pfedlohu o pojikeni v nezamestnanosti a to jednomyslne. * * Na schtzi americkeho Ustavu hornickSrch a metalurgickYch (kovoznaleckYch) intenYru byl pfedveden novY vynalez. Je to ptistroj, jehot ainnosti se stane plavba na moti za mlhaveho podasi naprosto jistou a bezpeenou. Byl nazvan mlhottesem. Aparat vysile, viny, ktere podnecuji drobounke mltne easteeky, aby se shlukovaly a splyvaly. Po tomto procesu pak klesaji svou vlastni titi. Jednou z dal gich obrovskYch ptednosti tohoto vynalezu je motnost, o ktere nas pfesvedei brzka budoucnost, •totit vyvolani umeleho degte

Produkce sklenene viny ye Spoj. Statech vyvijela se, podle zpravy "Mineral Trades Notes" v minulem roce velmi pfizniVe. Po technicke strance podsfilo se vyrobiti tak dokonala sklenena vlakna, to mohlo byti zapodato s vyrobou motouzu a lan. * U Moskvy se stavi v deice 25 mil nova pokusnd trat', jejit vozy budou miti na obou koncich kouli misto kola a koule se budou valet po zvlagtnich pasech. Uprostfed pasu je tleb do ktereho koule zapada, dasti povrchu. Nova, 'ieleznice je pry mnohem rychlejk, net dosavadni. Vozy jsou deny aerodynamicky, koule na obou koncich maji v prilmeru 2 yardy a jsou pokryty kovoyYmi stenami, take celY vim Made vzduchu malt' odpor. Pohon je elektrickY a pohonne stroje jsou umisteny v koulich. Ptivod proudu obstara kladka. * Senatni vYbor deseti proti osmi hlastm neodporueil presidentem Rooseveltem potadovanou reformu soudu pies kompromisni navrhy, ktere by administraci byly pkijatelne. * Austin, 11. eer y na. Guverner Allred podepsal ptedlohy povolujici penize a sice: na pomoc venkovskYm §kolam sumu $11,000.000, na dobroeinne tistavy obnos $14,000.000. — Senat na natlak guvernera schvalil odvolani zakona povolujiciho sazky pH koriskYch dostizich a schvalil bez priltahu dal§i zakrok proti sazkam, jeho se guverner domahal. NavdenY zakon obsahuje ptisne tresty nejen na jakekoliv sazky a hazardni hry v Texasu ,ale i na jednotlivce ptijimajici sazky neb sprosttedkovatele hrde'stvi. Pokuta stanovena od stovky do tisice dolart, nebo at jeden rok t. alate. Vlastnik majetku, kde by se hradstvi provadelo, trestan bude jako pachatele. Telefonni a telegrafni spoleenosti budou trestany stejnYm loktem. Koluji teei, to guverner mini prosadit zakaz hry obyeejneho marya'Se neb domina * * Panamericka vYstava v Dallas otevtena by la za okaza13'ich obtadt v sobotu 12. eeryna.

Jak kaala jina, neni dosud hotova net prvotfidni zabavni podniky jsou pry uspoka.danim i produkeemi naprostou novinkou na jihu. Kolega Aug. J. Morris a Jifi Kacif se svYmi mantelkami neastnili se otevfeni vYstavy a byli take na Sletu Zupy Jitni v Ennis, kterY met mimotadnY fispech. * * Ve Spoj. Statech plipada na 1000 obyvatel 136 telefont, v Dazisku 105, v Ceskoslovensku 13. * * HearstovYch novin ptinesly Nedelni vydani obSirny elanek ad Narodni Rady, v nemt logicky a dokladne vyvraceji se Utoky povestneho panoS'e Mad'arii vikomta Rothermere-a.

RaznY protest chicagskYch krajanti doznal Uspechu, Hearstovi redaktoki zakrokem spojenYch Oechoamerieaml donuceni byli k uvetejneni spravneho vyliCeni stavu menkn v Oeskoslovensku a ptirovnani, jak se zachazi s menknami v Mad'arsku i Nemecku.

Kobylky v Jugos/avii.

Nektere kraje v ji2ni Jugoslavii na teckYch hranicich jsou zaplaveny nekoneCnYmi mradny 21avYch kobylek, ktere ohro'Z'uji rodu. Zvlake velkYm tabakovYm plantolim hrozi upina zkaza. Obyvatelstvo je velmi znepokojeno. Utady ptipravuji soustavnou akci proti zkazonosnemu hmyzu, kterY obvykle di jenom v zemich blizkeho Orientu a v Africe.

Nemecko grotesky.

V jedne ze svS7ch velkS7ch feel pro vybudovani noveho Nemecka tekl sveho easu fi gskY kanclef Hitler mimo jine i tato slova: "Dejte mi etyti roky easu !" JakYsi sedlak v jedne vesnici nad Moselou dostal nyni vYmer dani, kterY se mu zdal prilis vysoky. Prato poslal berni sprave vYmer zpatky a ptilo2i1 listek se slovy: "Dejte mi dtyti roky dasu !" Sedlak byl v zapeti zatcen a pravdepodobne dostane opravdu etyfi roky.

Strana 14,

Uryvky z eeskoslovenskfrh dejin.

Ctrnactideniti aka v roce Best a gedestitem.

Emil Vachek.

(Pokraeovani.)

Kratka valka.

ALKA byla jig rozhodnuta ptedem: ptedovV ky nemohly vydr get proti zadovkam, strategic byla lepgi ned improvisace, narodni myglenka Maia vice neg dynasticka. Ale rakouska, armada, mela chance. Avgak Benedek, kterY nikdy nevelel vice ned 24,000 vojaktm, neumi to a je bezmocnou loutkou sveho Atabu; kterY neni na vYgi tkolu. Ale ani to v ge jegte neodsuzovalo, Prusove se mohli dosud stat obeti myglenky sveho nastupu, jejich armady jsou od sebe vzdaleny, rakouske vojsko je skoro cele pohromade. Benedek ma u sebe 180,000 vojakt, 60,000 Rakugant a Sast pokou gi se marne zadrgovat dye pruske armady, labskou a jizerskou. Kdyby se byl rozhodl, obetoyat je, byl by snad i zvitezil. Hlavni east jeho vojska stoji kolem pevnosti Josefova, na- ptehrade vojska korunniho prince. To vojsko nema ani dobre rozlogeni, ani vyhlidky. Je rozdeleno ve proudy, v gardu, ye sbor Steinmetz& a Bonintv. Benedektv stab nejprve zapomene branit prtsmyk nachodskY, kde by byla hrstka lidi zadrgela celeho Steinmetze. Potom, kdy g pustil Prugaly do polabske roviny, Benedek ma-li se vrhnout proti Bedtichu Karlovi nebo proti korunnimu princi. To je ji g v nevYhodnem postaveni, ale dosud by byl mohl porazit korunniho prnce, aby se pak vrhl proti druhYm dvema armadam. I nemeeti znalci pkipougteji, ge by korunniho prince asi byl porazil. Ptekazi mu to vlastne glendrian jeho podJeden arcivevoda a je gte jinY sborovY • velitel vrhnou se proti jeho rozkazu na Prusy a jsou porageni. Protoge pied tim byl poragen jig sbor Ramming& a nejnoveji take Gablenzety, a protoge soueasne ptichazi take zvest o poragce sboru Clan-Gallasova na vVchode, Benedek se syYmi ptedovkami, arci yevody a hrabaty se rozhodne pro obranu. Sousttedi sve vojsko v sra genYch posicich kolem nekolika vesnic u Hradce Kralove, maje v zadech zlou teku, Labe, pies kterou vede jen nekolik most*. Ke vgemu jeho stab zapomene dat disposice pro pripad tistupu.

V to chvili ma proti sobe d ye pruske armady, velmi unavene pochody a boji; korunni princ je vzdalen na ostrY denni pochod. Prusove privodne zamY gleli dva dny odpoeiyat a dekat na Kronprinze, ale kdyg se Moltke dovedel o skondenem rakouskem sousttedeni, sejde se v noci u stareho Vilema valedn y rada a rozhodne napadnout zitra Benedeka.

Bitva u Hradce Kralove.

Rano 3. eervence se rozvine bitva, boji gte saha zhruba od Chlumu k Nechanictm, kde Sasi haji kridlo. Benedek ma zprvu iispech. Aekoli ptedoyky na chrabrost znamenaji malo proti iehlovkam, odragi obe kiidla o ottese centrem. ✓ to chvili byl by dal rad novel k YYpadu proti centru, kdyby nebyl znepokojen pritomnosti Kronprinze na severu. Porueil d yema sbortm, aby tam drgely frontu a eekaly na Kronprinze, ale sbory, zase proti jeho rozkazu, se zapletly do boje, maji ztraty a jsou unaveny. V to chvi1 zaeind prudce pr get. Ve starem Vilemovi je mala dugidka, Moltke mlei vice neg jindy.

Znenadani se ozve od Chlumu prudka delostkelba. Kronprinz pti gel podle jizdniho tadu a vede si hrozne. Te ge z mlhy a patrne i z nepozornosti rakouskYch podvelitelt, smete jeden sbor jako kartadem a octne se v zadech centra.

Benedek, kterY je na vYgi situate od to doby, co citi sttelnY prach, kterY jezdi po boji gti, povzbuzuje a riskuje, div neni zasa gen pruskYmi

STNIK grapnely. Vezme reservu, uherskou divisi, ale to ustoupi skoro bez boje. Kronprinc se prodira do zad armady, pechota zadina. prchat. "Byl to divy ttek, ne Astup," tekla po valce vygettujici komise. Benedek prohral, ale neztraci hiavu, chce zachranit aspo ► ttek. Vrhne proti Prustm, kteti se ted' genou po cele fronte, jizdu. K stra gne porake dojde u Stiezetic, ale jizda nevydrZi oheri a couvne. Benedek ma posledni zachranu, dela. Rakouske, artilerie byla dobra a chrabra, byla to nejlep g rakouska zbrari. Rozestavi ji v polokruhu kolem Hradce a da, si dat destne slovo, ze delostkelci vydrii do posledni chvile.

To ye skuteenosti zachranilo rakouskou armadu pied zajetim. Prusove se neodvaZili prona.sledovat, protole za tak mohutnYm delostkeleckYm ohnem tusili pechotu pkipravenou v nove posici. Snese se not a Raku§ane mohou utikat k Pardubiciim a k Hradci. Ale to nic nezmeni na skutednosti, Ze neptipravenY Ustup se tahne hekatombou. Pry tisice vojakt tonulo v Labi. Benedek zastavi ritek az u Olomouce.

To jsou ji2 posledni okamZiky valky, ktera, ve sve hlavni east trvala pouhYch etrnact dni; i posledni okain giky Benedekovy kariery. Cisat ho odvold a sveti veleni tomu, kdo je mel mit od poeatku, Albrechtovi. V Mikulove je podepsan mirovY preliminat a v Praze mir, jimti Rakousko opou gti Bund, kterY se zreorganisuje v Norddeutscher Bund, vedenY Pruskem a v jigni staty, v poptedi s Bavorskem. Krome toho Rakousko zapluti 20 miliont tolart a odevzda Benatsko Napoleonovi, kterY je odevzda Viktoru Emanuelovi II. Benedektv osud.

Benedek pak za gije, co je cisatska vdeenost.

Adkoli tekl cisati i jeho radcilm, ze neni schopen veleni a ge je bere na sebe jen proto, chce bYt radeji pora gen on neg aby byl poragen arcivevoda. FrantiSek Josef ho gene pied vygettovaci komisi, ktera doporudi aby byl hnan pied valeenY soud. Cisat tizeni zastavi, patrne z obavy, aby se Benedek pied soudem nepoeal branit. Je to neco fi gasneho: Benedek ma tisice vYmluv a omluv, nebyl ptipraven, neznal zemi, iikal, ge nerozumi velke strategii.

Mel gpatne zbrane, gpatriV Stab (jeho gto,bniho referenta dali Albrechtovi do Italie), at na Gablenze mizerne pod ytdce, kteti ho ke vgemu neposlouchaii. Arcivevoda Arno gt a hr. ClamGallas, mantel cisatovny ptitelkyne, si poeinali hanebne. A konedne on sam vzkazal cisati, ge je ochoten mu pkinesti svou vojenskou i obeanskou test. Ale midi a v to chvili se z neho teprve stava pravY hrdina. Je clan do pense, obleka obdanskY gat, midi dale, pall listiny, ktere by mohly cisaie kompromitovat, jeho jedinou pomstou je, ze v testamentu, kterY zakazal uvetejnit, se ohradil proti tomu, ze byl ye vladnim liste oznaden jako vojak, kterY pozbyl dirvery sveho cisate a poskvrnil svou minulost.

Zemie ag za patnact let a zakale si vojenskY pohteb.

Cechy valkou mnoho trpely. Nejen ge bylo zabito a zmrzadeno mnoho lidi, ale take nejtrodnel gi krajina zemska byla vyplenena. Prusave v mnohYch mistech drancovali a vyvageli lup do Pruska, docela tak, jak to delali pozdeji ve Francii. Asi tii hodiny testy od Hradce je nekolik vesnidek, Chlum, Sadova, Sttegetice, Probity , Svib, Rozbefice, s malYmi jednoduchYmi hitittry ky. Ale na nahrobnich kamenech mtg ete Gist jmena hrabat a baront. Mad'art, Prust, Sast, Charvatt. Je to mala planina, jen nekolikrat vet gi neg belohorska. A ptece na torn malem miste byl vynesen rozsudek smrti nad monarchii.

Pracovni den presidenta republiky, c TA CI Mei pouze den, proto ge kagdY z nich, tak jak jdou za sebou pravidelnou tadou, P,est v gednich a jeden svatedni, je pro presidenta Bene ge pracovni. Neni mezi nim rozdilu, neni rnezi nimi vYjimek a jsou-li jake, pak jen proto, aby bylo potvrzeno pravidlo, ze president Bene g ani v den, kdy ItagdY odpodiva, ne-

Ve Stkedu, dne 16. 6erVna 1937. mule bYt bez price. Dnes u't to neni tajemstvi pouze zasvecenctii nebo lope keeeno nejbliffich spolupracovnikt dr. Edvarda Bene ge. Od 18. listopadu 1935 dim dale tim vet gi okruh lidi stoji v Acte pied pracovnim tempem mute, ktereho president Osvoboditel doporueil za sveho nastupce.

Jak vypada, den presidenta BeneSe. MA& se vzit namatkou kterYkoliv jeho den, kterY neni oznaden v kalendaki dervene a bude se podobat druhYm jako vejce vejci. VSechny jsou stejne, protole hlavnim jejich znakem je pravidelnost. V 7 hodin rano zadina president svii den dtenim novin. V 8 hodin je uz ye sve rikedni pracovne v prvem patke zameckeho traktu, jeji2 okno hledi do zahrady Na valech. To pkichazi kada na jednotlive referenty jeho kancelake a na pogtu. V 9 hodin, nekdy jiz o pill 9. hodiny, zadinaji audience, jimZ je vyhraZeno cele dopoledne. Je dvoji druh techto slySeni.

Audience jednotlivcii, ty pkijima president ye sve pracovne, a audience spoledne, kdy navAtevnici tvoki deputaci, k nit pan president vychazi do audiendni sine. Ze strudnYch zprav rikednich vi veiejnost, Ze audienci je na pratskein hrade mnoho. Je mezi nimi znadnY poCet vynikajicich pkisluS"nikil jinYch naroclii a mezi nimi zyleAte mnoho Zurnalisttil. Jsou mezi nimi cizi vyslanci v Praze i nag diplomatoti zastupci v cizine. Dopoledne je take vyhraZeno pravidelnYm konferencim se deny vlady, politiky a politickSuni osobnostmi. A k dopoledni path jegte referaty kancleke dr. Samala a referentri presidentovy kancelake.

Odpoledne Dastava president ye svern byte a pracovni program dne ma tam sve pokradovani. Odpoledne vytizuje president veci, vy gadujici delgiho easu, na ktere ye chvatu dopolednich idednich hodin neni kdy. °pet ptichazeji navgtevy vyslancti, ministra a politickYch einitelt a na potad dne se dostave, prate, k nig je nutno sednout: koncepty projevt, korespondence a koneene ptiprava prate na druh den.

Veeer ptichazi iada na knihy, revue opet noviny, odpoledni a ty ostatni, ktere rano byly prohlednuty jen zbegne. President sleduje peelive vgechnu soueasnou domaci a zahranieni literaturu a v gechny u nas vychazejici revue.

Byl na ptiklad pravidelnYm etenatem 8aldova zapisniku a nevynecha nikdy gadnou z revui, ktere, se zabYva, otazkami dne a soudasneho givota. Beh vederil pki peknem podasi pteruSi na chvilku prochazka v nektere ze zameckYch zahrad, ale pak se president °pet vraci k sve pre,ci. Ph ni vyslechne dasto zpravy ze sveta, rozMkovane rozhlasem. Jeho pracovni den se kondiva, az kolem piilnoci, nekdy i pozdeji zati okno jeho soukrome pracovny ye druhem patke zameckeho traktu nad zahradou Na valech.

Do programu presidentova dne je nutno jeAte zaiadit mnoho jinYch veci. Tak ptedevgim vytizovani po gty. President chce bYt a take je o korespondenci, kterou dostava, informovan.

Znaenou east sve korespondence take sam vytizuje. President& zajem o na ge kulturni deni pilsobi take vydatne na jeho denni program.

President je Cast nav gtevnik vYstav, koncert(' a divadla Vime take, jak sleduje bedlive givot armady a jejich podnikt. Nav gtivil v posledni dobe kasarna pe g. pl. 5 na Smichove, byl ptitomen cvideni pluku, byl ye Vojenskern zemepisnem iistavu, ye vojenskYch telegrafnich dilnach.

Pravidelnost presidentovYch dn g poruguji zajezdy. Letos byl president Bene g na dtytech: v Erne, v Bratislava, V. Belehrade a v nedavnYch dnech na &skein jihu. Zajezdy znamenaji zvYgeni pracovniho tempa, proto ge president si vgechno, co je s nimi spojeno, vytizuje sam.

Take koncepty syYch projevt. Neni zvyklY diktovat ani stenografovi, ani pisaice na stroji.

Stejne jako president Masaryk je i president Beneg abstinent. DtslednY. Nekouti a nepije nic jineho, neg vodu. Na rozdil od presidenta Masaryka je Bend take abstinentem — filmu.

Jako president byl dr. Bend v biografu pouze jednou na premiete eeskeho filmu Velbloud uchem jehly, kterY byl promitan soueasne s kulturnim filmem domaci vYroby. 2ijeme 1937.

To snad neznamend, ze president Bene g nesleduje vabec filmovY svet,

Ve sttedu, dne 16. dervna 1937.

1,411111110•111.41111114.11111.0•1101.0 ■0411111.1.1.141111.1.111.0410.411111.011111

zr-

TESTAMLNT ROMAN.

Napsallav tech. .)..../....111111M7.10.0.00,1111wo.017..O.00.■••14,471114.11110.0•11.0.11111.0.111■0■11111.0.*

Ani ji jiz nevidel. Zmizela v reji chodcii. VolnSn krokem ubiral se tedy k rohu, kterS7 mu byl urden, aby odekaval stareho pisate. Kdyby se byl ohledl, byl by spattil, jak Ferdinand se za nim diva a jak sleduje jeho kroky, at upokojen, ze nenasleduje divku, zase veael do domu.

Ondiej drtel se poblit naznadeneho rohu ulice. Co asi ptal si Piskadek mu sdeliti? Doma tedy neco prasklo, ale co? Kterji z jeho kouskri vydral se na povrch? Patrne jeden z tech nejhoreich, penetnich, v kterjrch tatik neznal tertu a shovivavosti. Snad ptiael s upominkou Bartow, kteremu nestaeilo ujiateni, to za neceMho pril roku po pinoleti bude na krejcar zaplacen. Anebo ptiael pan Pen a tadal vyplaceni zastavene uniformy. Anebo — ach, to toho bylo, co vaechno mohlo prasknouti a z eeho doma mohla povstati neptijemna mrzutost. Proto bylo dobte, kdy alespori zvi, oe doma prijde a ochotne chtel proto vyekati schrizky s Piskaeleem. Ta okolnost, to mu dokonce vzkazal, aby jej po ptipade vyhledal az v byte, zdala se obzvlatt' zavatnou. To ukazovalo, ze nebeti o ptipad nejakY vaedni, nji.brt ze stalo se neco drile'titeho. Nekolik let jit ubehlo, co nebyl Ondiej v byte Piskaeleove. Nad zevlovati tedy ye zdlouhavem dekani na ulici a prod by nevyhovel jeho pozvnani? Neeinne dekani bylo mu vribec proti povaze i zvyklosti.

Rychle rozhodnut uminil si, to bude dekati v byte. Byl to tadnST kus cesty, kterji alapal Piskadek etykikrat denne peaky a tikaval vtcly, tak cini z ohledu na sve zdravi, to timto spasobem si zaroveri odbS7va prospeanou prochazku, zdravou i tenkrate, kdy nebyla prave dasoya, pohoda.

Piskadek bydlil totit za Smichovem na Plzeriske tilde u samS7ch Koait.

Tam se tedy Ondiej vydal. Stale zrychloval krok v nadeji, te snad dostihne jeate RTienu.

To devee jej pojednou velice zajimalo z pouhe to ptieiny, ze bratr Ferdinand jej tak panovite od ni odliaoval. Ale co jest s tou divkou? tazal se same, sebe. Co znamenaly jeji rozpaky, jeji vzruteni, kdy ji prve tekl, 'te se s ni neco cleje?

Prod chtela uniknouti z jeho blizkosti? A cele vzezieni jeji bylo jine, docela jine, netli pied kratkS7m easem. kdyt divka tato sedela mu — modelem. To bylo velike tajemnstvi Ondteje a Rriteny, o nemt dosud nikdo nevedel mimo majora Cej ku.

V myalenky o divnem chovani se Rriteny zabran, ptitel Ondtej 0 k Myslikrim, kdet sedl na tramvayov3"7 vriz a dojel az k Andelu na Smichov, kdet vystoupil. Pak dal se Plzeriskou ttidon vzhtiru ke Koaittm. Bylo po jedenacte hodine v parnS7 dervencovS7 den. VelkomestskST gum a ruch tu ptestaval, elektricke drahy koaitske, vystavene nebottikem Hlavadkem, jen podnikavosti svou tak znamenite povznesl toto ptedmesti pratske, tehda jeate nebylo a ojedinele kraaeli tu chodci po chodnicich z oboe stran ulice.

Povozu tu nejelo. A piece. Vsttic ptijitdel jednokoriskj'Y povoz s nakladem cihel. Stara, herka klimave tahla rachotivST vriz, jen vrzal a kvieel, jako by levilel nad svou starobou a chatrnosti. Vedle kone kradel mut, povoznik, s hlavou svislejti jeate net mel kun. Ruce mel na zad slotene a bid s kratkSrm ieminkem zastreenST mel pod loktem. Kriri byl smutriS7, tupY a povoznik jeate smutnejai, tupejai. Pot tinul se mu po tvati, ale nedbal toho.

Ondiej se na oba zadival. To byl zase genre.

Veru, te se vyplacelo, obeas s vatnejai naladou uchSrliti se pied brany velkomestskeho ruchu.

Co na potkani tu skvostriSTch motive!

Ondtej minul povoz. Zpytave pohlitel na povoznika, jent nepozvedl zrakri svSrch. S hlavou svislou, s rukama na zad slotenjima, s bidittem zastreenSim v podlokti stejnYm krokem kra,del vedle stare herky.

ITESTMIC Ondtej se jeate po nem ohledl a v torn rachotici vriz zarachotil jeate hlueneji, rozstoupil se, ano pketrhl se v pravem slova smyslu. Zadek vozu i s nakladem snesl se na dlObu a ptedek s voji a dvema koly na naprave pohyboval se dal. Tak otupelSimi byli kun i povoznik, pohybovali se dale, jako by se pranic nebylo ptihodilo. Ac rana sprisobena ticenim cihel hromovou ozvenou rozlehala se ulici, povoznik nepozoioval nic a take kiln stejnomerne tahl dale prazdna, due kola.

"Ou!" zvolal mimodek zvuenYm hlasem Ondiej. Kolem zastavovali, small se ojedineli chodci, z kramkri vybihali lide na chodniky, z oken vyzirali vesele se §klebici hlavy.

"Pantato, neco jste ztratil!" ktidel se smichem jakYs mut, jen prave kradel nejblite povozniku vstfic.

Ten probuzen byl z tupdho sveho dumani, ohledl se a videl spoustu nastalou. Zalomil rukama nad hlavou, bid padl na silnici, herka vSak spokojene tahla svou dvoukolku dale.

Jen tvrde, bezcitrie srdce bylo by setrvalo pit komienosti tohoto vSrjevu ye smichu. Povoznik jako by se byl rozumem minul. Vrhl se na cihly, jako by je chtel sbirati se zeme, ale hned zase je pustil k zemi a spechal za svYm konem.

Zastavil jej a spechal zpet k cihlam, ke troskam sveho vozu. Dosud nevySlo z Ust slova nafku a bedovani. Jen za hlavu se chytal, jako by vS'e to jen byl pouhY sen. Co poditi nevedel.

Zvolna kupilo se kolem obecenstvo. Ondtej byl tet mezi zvedavci.

"Tohle bude zitra v KurYru," zvolal trafikant z blizke trafiky.

"Wiz je ktehky, jako z prachandy," volal ii"Jak pak to melo vydrteti takovS7 naiad."

"Jeke dobfe, to neni pottebi oehranne stani7 ce," volal tteti. "Celt' ten vergl vlastne pattil do gpitalu."

Povoznik settel si s tvate pot zdaeni a hrrizy. Vzal oprat' koriovu, obratil a chtel odjitdeti.

"To nadeleni mi piece nemrite ziistati peed kramem," kfieel trafikant.

"Wak oni to odvezou," s povzdechem pravil povoznik. To byla prvni slova, ktera vytkl a vytkl je s takovou tklivosti a resignaci, to razem umlkly I/Sec/my dalS1 poznamky a DI jen mluveno o prribehu nehody.

Povoznik nechal leteti rorttiStenST zadek vozu a s pfedkem vracel se opaenS7m smerem, kter3im pied chvili pfijel.

Ondtel mel stejnSi mer a proto nasledoval.

Soustrastne pozoroval povoznika, jen obeas se oh/itel po nova utvotene sve dvoukolce, po zbytku sveho vozu, po koni, jen kraeel stejne smutne, jako kdy jel s nakladem a po testa za sebou, kterat dnes stala se mu tak osudnou.

Ted' nejevil jit tupost, a zmalatnelost ye svem konani. Oblieej hotel mu uvnitf vzrugenim, tvate pialy, oei se leskly vlhkosti.

Byl to mut asi 401etY, vysoke, kostnate postavy. Ondtejov se zdalo, te mute toho musil nekde jit videti, ale nemohl vzpomenouti kde a kdy. Marne take vzporninal, nebot' nikdy s nim jeSte nejednal. Ondtej vSak nemohl se zbYti mySlenky, to se s mutem tim jit nekde setkal. Pies tu chvili chtel k name ptikroeiti a dati se s nim do hovoru, ale obaval se, te by tteba byl osloven o podporu a nemel pellet, aby prosbe takove vyhovel. To byla vS,znadna, vlastnost Ondiejova, to nemohl kolem sebe bidy videti ate za mane tragickYch okolnosti, net byl piipad tento, na okamtitou podporu do dna vyprazdrioval svou tobolku. Dnes penez nemel a proto se zdrtoval tat osloveni.

Cesta jich byla stale spoleend a Ondtej staval se zveclavjim, kam povoznik s ptetrtenrm svSlm vozem asi zajede. Podivil se nemalo, to vozejekat zatadel do yra,t tehot clomu, je4byl take cilem jeho cesty, do doinu, Mori bydlil star7 pleat Piskadek. Motel tedy sledovati darti vSwoj udalosti a zajimal se o ne, anit ptidital jim jineho vYznamu, net ukojeni vlastni sve zvedavosti.

Bezprosttedne za vozejekatem vstoupil Ondtej do prujezdu jednopatroveho stareho, naveho domku. Vozejekat se nyni tazave pa nem ohledl.

Strana 13.

"Prosim, zde bydli pan Piskacek, neni-111 pravda?" tazal se Ondtej jen za tou ptitinou, aby nestal v podezfeni doterne zvedavosti.

"Nahote, v prvnim patte," kS7vnul vozejekai bidem, ukazuje ku stropu prrijezdu.

"Dekuji," odpovedel Ondtej a uhnul na schodiet& Hlas povozniktun jej take zaratel. S tim elovekem musil jiz nekde mluviti, musil s nim dokonce jednati. Hlas jeho znel tak zname.

Marne se vaak rozpominal, nemohl a nemohl si vzpomenouti.

Net dostoupil prvniho patra a vkrodil na pavlad, ktera vedla do dvoru a kterou vchazelo se do bytu Piskadkova, na dvote jit se rozlehal natek a plat. 2ena, mantelka povoznikova 8 iadou deti, lomic rukama a bedujic stala u polovidniho, ptetrteneho vozu, jeho osud ji mantel nekolika slovy naznaail.

"Pro pet ran Uktitovaneho," hoiekovala na, "co si poeneme. Tohle jeate ke v S- emu : Mrij Bote, co si podneme, co si poeneme!"

"Nadenitit budeme," pravil mut, oprat' piehazuje pies kone. "To je konec' pisnieky, kterou zitra nebo pozitti by nam byli zpivali, kdyby se to nebylo stalo jit dnes. Ja myslil, te napied padne kith a vriz te pak prodam, ale kdyt padl vuz, prodam kone a s nadenieinou se mi snad nepovede hrit, net se nam vedlo dosavad.

Dej mu naposied jeate natrat a odpoledne ho odvedu. Kupce mam ji teho. Ted' musim jeate nekam, abych to ostatni odklidil. Neboj se, 'teno, htite nam nebude, ponevadt nam jit &Arno bylo zle."

V odich otutileho mute objevily se slzy. Rychle se obratil a vychazel zase z priljezdu.

Plat, natek tenin a deti jej provazel. Z ruznSlch dveti rozsahleho staveni vystupovaly zmotene postavy, jet tire se dotazovaly, co se vlastne stain a jim s natkem Lena povoznikova davala ochotne vysvetleni.

I Rritena, piivabena jsouc neobvykiS qn ktikem vyala z bytu na pavlaC. Vidouc Ondieje, zalekla se jeho ptitomnosti. i3yla jit dlouhou chvili doma a chystala otci obed. Ze by Ondtej vzal vzkaz otcriv do opravdy a te by ptiael at sem, do odlehleho jejich bytu, toho se nenaVitajic mlacleho mute, zvala jej ku vstoupeni do bytu. Ondtej mileradsel. Toho nafku a obrazu bidy a neatesti nebyl ptitelem. Vesela, berstarostna jeho povaha hledala poklidu a ten sliboval byt Piskadkriv, do nehot uvadela jej mlada, sveti, slicna divka. Ted' musi od ni vyzrecieti, co znamenaly jeji rozpaky a podivne plache jeji chovani.

Ondtej veael z pavlade do kuchyne. Rritena hned otevirala dvete vedlejaiho pokojiku, nedadouc mu zdrteti se v kuchyni, kde z kamen vr:tupovala urine zapratene polevky, obedu, kterS7 chystala dcera pro otce.

Ondiej uvadel se vypravenim nehody, ktere se stal svedkem a ktera mela svou dohru dole na dvote. Litoval neat'astneho povoznika a jeho rodinu a ledabyle tazal se po jeho jmene.

Rritena zase byla same rozpaky a v tech jako by pteslechla jeho otazku. Jen ptisveddovala, ze povoznik skuteene jest stale pronasledoyen nehodami, sclelovala, jak stonala mu v posledni dobe tena a deti a hned zase pteS"la k omluvam, to navateva Ondtejova ptiala tak dokonce neridekavane, ze nikdy by se ji nebyla nadala, tteba ze otec o ni potadal a te otec zajiste se ji nadeje nejmene.

Ondtej zase dovozoval neopravnenosf jejich omluv a prosil, aby se jen nedala nijak vyruaovati v obvyklem svem konani, ze nechce, aby se neco piipalilo, ptevatilo nebo nedovatilo a to musi na torn trvati, aby piichod jeho neudinil nejmenai vSrtrtnost.

A Rritena se skuteene "na okamtik" omluvila -a Ondtej zristal v pokoji sam.

Byl to velice skrovnji ptibytek. Kuchynk si Ondtej-ani nevaiml, ale pa pokoji se ted' rozhlitel. Byl to ptibytek jednoho z tech nejmenSich parril od pera. Ze vladla tu obeztela, ruka tenska, dokazovala jen naprosta 6istota a bezvadnST potadek. Poklid nezabiral tu ovaem mnoho easu, ponevadt otec a dcera tvotili celou rodinu a jak otec tak dcera ayll potadku milovni. Dve lot/ tu stalo za sebou po j,elne stene a k druhe krat6i stene podle

Etrana 16. dveti do kuchyne umistena byla mala, staromodni pohovka s ilzkYm sedadlem a vysokYmi lenochy. VybledlY zelenavST potah zakryt byl eiste vypranymi a vytehlenYmi rudnimi pracemi hatkovanmi. Vedle stala povetti sktiri na tatstvo, kolem stolu uprostked rozestaveno bylo etyt zidli stejneho slohu jako pohovka, jet zdobeny byly stejnYm hatkovanim jako tato. Steno ptidni proti oknu zaujimalo zavtene umYvadlo a dernS, kufr s vypouk1STrn vikem a jedine, zminene jit okno, na nemt stab nekolik kvetinatt y s pelargoniemi a fuchsiemi zastteno a vyzdobeno bylo sit'korS7mi, baldachYnovite sevtenymi zaclonami. Zrcadlo s pozlacenStrn dtevenYm ramem visici nad pohovkou, a barvotisky ptedstavujici Pannu Marii s Jezulatkem, khz s uktitovanSrm Spasitelem, svateho Aloisia, shromatdenou rodinu panovnickou a dva vYjevy z honebnich pilhod tvotily vYzdobu vybilenSTch jen sten.

Sem byl tedy odkazan Ondiej, aby dekal. Nepocit'oval nudy. Ptedevtim se postavil pied zrcadlo a kroutil si mladY, Cerny svaj knir. Nemohl se ani odlouaiti, tak libila se mu vlastni tvat. Cechral si vlas a i vazanku na krku si upravil. Pak pketel k prohlidce °brazil, pig kteOch ovtem mel na mysli jejich pavodni mistrne vYkony. Kdyby tak jednou nekterY z jeho °brazil dosahl takoveho rortiteni, aby jako barvotisk zdobil steny nejchudtich pilbytka! A eeho k tomu bylo tteba? 8Vastna idea! Hlavu svou mel za bohatou zasobarnu tt'astnS7ch idei.

Usmival se, stale se usmival a asinev ten mu kouzlilo na rty ptemitani o skvele budoucnosti. Ano. jen umelec tije tivot tt'astnY, umelec, ktery tvoN. malit, kterY na steny nejchudtich ptibytkil hazi dary rozmarne &ye fantasie.

Ratena neptichazela. Ten "okamtik" piece jen trval trochu dlouho. Jit bral za kliku a chtel vyjiti do kuchyne a tam za spolednosti Rateniny vyekati ptichodu stareho pisate. Ale ne, zdrtel se. Snad uvedl by ji do vettich jette rozpaktl. net byly ty, v kterYch jej jiz vitala, kdyby se ji dle domneni jejiho dival do /Irma.

8 el k oknu a zkoumal vyhlidku. Dlouha, jednotvarna temet liduprazdna ulice. Nic jimaveho, nic povzbuzujiciho, zvlattniho. Zase se vraeel ke dveiim a ted' jit neodolal. S usinevem z ticha otviral, jako by chtel pfekvapiti v pine Cinnosti se nachazejici kuchafku. Ale kuchyri byla prazdno„ V kamnech hoielo, z hrnkil se patilo, ale kuchatky tu nebylo.

Ondiej vstoupil rychle zpet do pokoje. Chtel opakovati nenadalY svaj ptichod, at Rena by zase byla v kuchyni, ktera zajiste jen nekam odskoeila na pavlad. Ale po chvili naslouchaveho jeho eekani veenS7 jeho fismev pfece jen mu mizel z obliteje a neslyte, to by Ratena vilbec do kuchyne se vratila, staval se netrpeliv3'im. Na trochu vice pozornosti z jeji strany piece jen snad mel naroku. Ano, dobte, musila chystati obed, ale tu piece jen na okamtik vtdy mohla k nemu sem odskoditi. Oi snad, vyjdouc na pavlae, pozorovala tam v zapomenuti dark prabeh pfihody s nett'astnYm vozejeltatem, kterY take jemu stale proskakoval mozkem. A tak zase v tomto smeru byl zvedavYm. Protel kuchyni a vetel na pavlae. Zde nebylo nikoho.

Na dvoie ovtem byl zastup chud3,.ch ten, dva mut!, a stado deti, mezi nimit ozYval se natek teny vozejakatovy, ale Reny tam nebylo.

Chvili Ondiej poslouchal a jelikot se Ratena nevracela, ro:tla jeho netrpelivost. Veru, to, bylo-li zamyslne, bylo bezohledne. Vratil se do pokojika, vzal svtlj klobouk a hotov k odchodu vabec, vystoupil zase na pavlat. Ale vzpomnel si, to nyni vlastne sveten mu byl byt k hlidani a proto vahal zase.

Nae vlastne sem chodil pied Piskadkem a po Ratene? Bud' mohl hledeti dohoniti tuto anebo vyekati, az pajde Piskadek z kancelate. Kolik bylo vlastne hodin? V byte Piskadove hodin nebylo a sam jich nemel tee, nemel jich jit tti mesice a prave dochazel termin, aby si je ze zastavarny vyplatil, nemely-li propadnouti. Na to si vzpomnel nyni, kdy silch hodinek pot1eboval a vzpomnel si tudit take, to jest na Case, aby k vali nim uainil ptislutne kroky.

Ale kde je Ratena? Prod neptichazi Piskadek? Vtdyt' musila bYti jit nejmene hodina s poledne? Riltena nema tpetky vedomi, co se sluti a path; jinak by jej tu nemohla nechati

VtSTNIK samotneho. A PiskUek se bude musiti ospra• vedli‘ovati, to a prod tak dlouho neptigel.

Tern fivaham rizem ueinen byl konec, nebot' Piskieek vystupoval po schodech prase v torn okarniiku, kdy Ondfej chtel z nich sestupovati. Start pisaf ptichazel v zfejmem chvatu, byl &ken, udychan a hned na schodech, zoCiv Ondteje, jal se omlouvati.

"Kdo pak by si pomyslil, mladY pane, to se at sem budete namahati. To jsem ovtem marne ptechazel a Cekal v Praze pied domem. Ratiena mi ted' ptibehla at k mostu naproti — "Ale vtdyt' jste mi piece vzkazal," vesele a s fismevem jig zase odpovidal Ondtej. "A proto tedy sledna Riltena na dobro zmizela a mne nechala hlidati hrnce. A kde wastala?

"Abyste ptitel k nam, mladY pane, to mi jen tak z fist vyletelo," na novo omlouval se Piskaeek. "A ona to Rena doslovne vytidila."

"Tak co je, pane solicitatore, co je?" tazal se Ondtej vtechen ostatni zajem stave do pozadi. "Musi to bYti neco , velmi dilletiteho, co?"

"Ovtem, chtel jsem, aby se nap ped pan doktor vyboutil," odpovidal Piskadek, dostoupiv po schodech at na pavlad. "Pan doktor jest hrozne dopilen a chtel jsem vas proto nap ped phpraviti. Prosim, mladY pane, rade, o prosim, jen mate."

Temi slovy jit pobizel Ondteje ke vstupu do bytu.

Ondtej tel. Byl skutedne zvedav, co vlastne se ptihodilo, eili jak on se vyjadtoval, co prasklo. Ted' vetel jit bez priltahu do pokojika a zde sdeloval Piskieek celou, dle poneti jeh ohrtznou udalost.

"Pan doktor se od dekana pravnicke fakulty dnes dozvedel, to pry neradte bYti zapsan na universite, to dye leta jsou ztracena."

Piskaeek se temet kreil pfi tomto sdelovani, jako by. se ()basal, ze mladY mut pobouten a rozhnevan se na neho vrhne.

Ale Ondiej dal se do hlasiteho, rozpustileho smichu.

"To jsem mu dnes sam vzkazal," zvolal vesele. "A k tomu jette po bratrovi, aby hned spoledne nade mnou mohli vytknouti svuj soud.

A to je vtechno, pane solicitatore, to je vtechno?"

"To je vtechno," sklamane poznamenal Piskadek. Myslil, to mu sail zdrcujici odhaleni a zatim se ten lehkomyslnik smal, tak smal, jako by jej tkodoliba, radost ptimo povznatela.

"Tak to jedine tatinka rozeiluje," zvolal Ondtej se zapalem, s nimt dostavovala se take vatnost. "2e jsem ztratil d ye leta mizerneho studia pray, k nemui jsem nemel nikdy ani Apetky chuti! Ale co jsem za tu dobu ziskal, po torn se nepta. L r e etyti leta jsem zapsin na umelecke akademii, to jsem tam vatenS, Mk, to jsem byL vyznamenan, to muj obraz "Pied obrazem bohorodiCky" mne postavil do tady hotovYch, uznanYch umClcu, o torn nevi, anebo nechce vedeti nieeho! Nahodou dnes take jsem mu to vzkazal po bratrovi, ale jen proto, ze chci penize na cestu do Mnichova. Jen to tedy yam, staroutku, Maio roupy?!"

A Ondtej, se zase uptimne, vesele usmival.

"Mam nekolik hortich vroubkil na svedomi," pokraeoval, nejsa utaslYm Piskadkem nijak vytrhovan, "kterYch bych se bal, anebo za ktere bych se stydel, kdybych nevedel, to jsem bohateho tatika syn. Vetitele mne drti ye sparech a k vuli tern nesmim z Prahy, dokud nezaplatim. Proto chci, aby mne tatinek dal spinoletit, aby mi pak byl vyplacen muj matetskY podil a pak at se ye vtem vypotadam, hajdy do Mnichova a od tatinka nechci jit ani krejcaru. Tak vidite, to nejsem naprosto zdrcen tim, co jste mi tekl."

"Ale pan doktor, on zuti," narnitnul piece Piskadek.

"Ten bude zutiti vtdy, dokud nebude videti hromady zlata pted sebou," nedbale pravil Ondiej. "I toho se snad u mne dotije, jent at pt.jdou me obrazy na odbyt. Jak pak to bylo s bratrem, kdy na technice propadl pti zkoutce.

Znati ho nechtel, z domu ho vyhnal, vydedit ho chtel a Ferda sel. Byl na ttesti pinoletym. Vybral si svYch deset tisic po matte a tel s nimi tam, kam vystaCily jeho schopnosti, stal se spoleenikem tovarnika, ptinesl na ukazku zisk prvniho roku a otec se klanel pted zlatYm teletem. Ted' jsou zase nejleptimi ptately a spo•

Ve sttedu, dne 16. Cervna 1937. ledne vedou proti mne tateni. Ja nepodlehnu, to vim, to nepodlehnu."

Piskidek vzpomnel na svtj ()bed. S omluvou, tie jen se podiva, vytel do kuchyne a Ondiej, aby vyekal, postavil se k oknu.

Piskaeek nalezl ohefi vyhaslY, svaj °bed nedovatenS7, ale nedbal toho: host mel sva 'Drava. Vratil se zase do pokojiku.

"A kde je sleena Rtitena?" zapomenutou otazku opakoval Ondiej.

"Skoeila si na Smichov," sdeloval a omlouval Piskidek. "Ma nem k wan pradlu — "Ale vtdyt' jste jette neobedvali."

"Vy, mladY pane, take ne. Pozvati vas ovgem nemohu."

"Dekuji. Ja znamenite snidal. Karnarad si mne zavedl k Pinkasum a uspotil jsem tak tatinkovi ob8d, z ktereho budu miti veeeti. To vite, to Pazdernikova tim neziska, kdy jsem neptitel k obedu. Ale ted' piajdu."

Piskadek ptetlapoval. Mel piece jen jette neco na srdci. Byla to vyhriltka se zmentenou vlastne nikoliv jen vyhrtitka, nybrt hotova udalost. Dal se do vypravovani a hlas jeho znel stale tkliveji.

"To mi piece pan doktor nemilte udelati," koneil talostive.

"0, ten to udeld," rozhorlene zvolal Ondtej.

"Bud'te ujigten, 2e to udelit, jakmile yam to ohlasil. Ale postavte se piece take jednou na zadni nohy a teknete: dost a ne dale. Po theeMete sluthe piece mu take dovedete n'edim oponovat. Dejte vYpoved'!"

"Budu bez chleba."

"Bez sebevedomi jste. Tatinek vas drti proto, to vas potiebuje. Kdyby toho nebylo, davno by vas jit byl propustil. Jen nevette na nejakou jeho slabou stranku."

Piskadek ptetlapoval v nesnazich stale ptibS7vajic, ale nemyslil na represalie, nYbrt ovatoval o tom, jak by si zjednal ptimluvu.

"Pan major vas ma velmi rad," poeal.

"0 tom jsem ptesvedeen," phsvedeoval Ondtej.

"Pan major je jedinY, na ktereho pan doktor jette neco di," ostychave pokradoval Piskadek.

"Kdyby pan major se take za mne piimluvil, kdyby pant doktorovi iekl, to to neni abych vytel s 25 zaltYmi, ja, vim, to by to melo dobry UCinek. Vklyt' ja, vim, co pan doktor ma, jak ty penize rostly a se hromadily, ja dokonce mam o ne take zasluhu, ad tu zasluhu si poditam za jediny svilj tetkY htich a ne za zasluhu," "Pohrorte tedy otci, ze ten hNch prozradite a snad bude vyhrano. Stateenym jsem sveho otce bohutel jette nepoznal."

Ondiej mluvil jen ledabyle, ale Piskaekovi pojednou jako by se oteviraly odi, jako by prohledl, jako by pojednou skutedne nalezl flannou hrozbu a prosttedek, kterYm by se udrtel ph dosavadnim svem platu.

"IsTeco vim," pravil, ale 'Septa' to, jako by se bal vlastnich hlasitYch svYch slov.

Ted' udiven dival se na neho Ondtej. Ad ptimo vybizel k odhaleni, piece jen jich neeekal, alespori ne takovYch, jet zvati by se mohly tajnostmi. Ale teptajici hias Piskaektiv, fakostliva jeho opatrnost i zde, kde ji zajiste bylo nejmene tieba, naznadovaly mlademu muti, to stall pisat snad vi zavatnejti jette yea net byly zname praktiky nesvedomitYch advokatii.

"Co vite?" tazal se proto Ondiej ne bez napj eti.

"Ja vim, jak poloten byl zaklad k nynejtimu velkemu jmeni pap a doktora a to byl podvod, pravY, ztejrnY podvod a je. ph nem pomahal."

To pravil Piskadek, nachyluje se k uchu Ondtejove a jen mimovolne ucouvi. Byl zaraten, ptekvapen, trapne dotknut. Ranou by byl ztrestal ciziho dloveka, kterY by se byl odvatil tvrditi mu do oei, to otec jeho se dopustil praveho, ztejmeho podvodu. Ale ponevadt to iekl start, s rodinou a domovem taktka srost1Sr Piskieek, Ondiej jen vyjevene na neho pohlitel.

"Kdybych to uvedi panu doktorovi na pamet'," pokradoval pisai, "snad by mi to pomohlo, ale pravdepodobnejti je, ze by me vyhnal na dobro. Ano, to pravdepodobnejti, ba je to jiste, to by me vyhnal, a je. bych mohl jiti na domovskou svou obec, aby mne tivila. Zapiel by to vte. 0 ten zna That a zapirat."

(Pokraeovani.)

Ve stiedu, dne 16. eervna 1931.

K OSLAVE TYRICETILETEHO vtitott ZALO2ENi S. P. J. S. T. BADEM POKROK HOUSTONU. Pige S. P. StudnienY, Houston, Texas. ftdd Pokrok Houstonu byl uveden do Jednoty SPJST dne 1. kvetna 1910, (posledne omylem udano dne 11. kvetna), cog' bylo spojeno se slavnosti a distY vYte gek z teto slavnosti einil $48.55. Jig v prve dobe trvani kadu, dostaval tento gadosti o podporu dlenu Mat, kterei vidy ptiznive vykizoval. Druha zabava kadu, pokadand dne 3. dervence 1910 pkinesla disteho vYtegku $40.20. Rad take ji g mel kro.tce .po svem zalogeni pravidla pro vyplaceni podpor nemocnYm dlenfun a dle zaznamu v protokolni knize, vyplacel na ni slu gne obnosy. V one dobe prilmer rozpoatu funrtnich poplatkil zasilanYeh H. U civil pies $42.00 mesidne.

Dle protokolu byla svolana mimokadna henski schfue dne 26. fmora 1911 za neelem vybudovani sine, v rozmeru 40 stop pki 80 a aby bylo potato se stavbou die mo gnosti co nejdkive. Pkipravne prate pkipadly stavebnimu vYboru, sestavajicim se z techto elenti: L. Langra, L. Zbranka, Karla Draba, Ant. Bileho a Jana Jurdaka. Dosud trvajici spolek Pokrok byl poiadan o pajdku na stavbu, ktera g jim byla povolena v eastce $120.00, je g byla zapiljeena bezUrodne a spolek Pokrok jmenoval tki Cleny ze sveho stkedu pro spolupraci se stavebnim vYborem tadu Pckrok Houstonu, jimi g byli Langer, S. P. StudniCi a Frank Krabec. PozemkovY vStor tadu pak oznathil, ge zakoupil komplex pozemktit ye etvrti Studewood v rozmeru tri stavebnich parcel za cenu $740.00 s oznamenim, ge majitel pozemku povoli z one sumy 25% slevu, vybuduje-li kad na pozemku budovu do tki mesict. Bratr Karel Drab pak se uvolil zapujaiti kadu obnos ceny jedne stavebni parcely. Odhlasovano rovnei vydati akcie po $10.00 a . nabidnouti je tadilm SPJST a elenfim kadu. etne facln Jednoty SPJST zakoupilo akcie a rovne g" mnoho hem). tadu Pokrok Houstonu a jini jednotlivci, v Uhrnne eastce $860.00. Slavnostni otevteni budovy 'konalo se dne 18. eervna 1911. Sjezd Jednoty v roce 1912 byl obeslan zastupcem, br. L. Langrem. itad Pokrok Houstonu a vzdelavaci spolek Pokrok zalogili spolednou deskou gkolu, kde se vyueovalo v nedeli a uditelem byl glen spolku Pokrok, S. P. StudnidnY; vyudovani bylo bezplatne, ueitel ueil zdarma a udebni potkeby zakoupily oba spolky spoledne. Dne 13. kijna navgtivil sin znamY cestovatel pan E. St. Vraz a ueinil ptednatku. Meth, bYti doprova gena svetelnYmi obrazy, lee tehdej gi elektricke vedeni nebylo dostateene silnYm pro promitaeni stroj.

Pkednatka byla hojne nav gtivena, tak, ge se pkijalo dosti na uhra geni vYloh piednagedi, panu E. St. Vrazovi.

MladY tad pracoval nenmorne pro ziskani fondu pro stavbu budovy a jednim zpusobem z nich bylo potadani zahav a tak se doeitame ✓ prvni zapisni knize, ge ze zahavy pokadane dne 23. eervence 1911 byl ziskan elstY vYtegek ✓ obnosu $145.50 a ze zahavy dne 30. dervence tehog roku $16.20. Pad' take vyplacel nemocenskou podporu onemocnelYm clenum kadu a pkispival na podporu nemocnYch jinYch tan na podanou gadost. To znahlo take slugnY obnos a pomerne dosti znaenST na mlady tad. ✓ teto zapisni knize vgak chybi zaznam, kdy budova byla dohotovena, bylo to v gak v roce 1911 a die zaznamu ze dne 9. eervna byla bud' jig hotovou neb byla dostavovana, jelikog pisatel, co zastupce vzdelavaciho spolku Pokrok se dotazoval v teto srhuzi, za jakYch podminek byla by budova propiljeovana zminenemu spolku pro schfize a zabavy a tyto podminky byly velmi pkiznive. Pokud se pisatel pamatuje, mnoho bratr y zmineneho kadu pracovalo na stavbe budovy bud' upine zdarma, neb za nepatrnou odmenu a dlu gno podotknouti, vYstavba budovy byla velmi solidni. Na stavbu ptispel jeden nebo oba v Houstonu se tou dobou nalezajici pivovary a jeden z nich bud' zapajeil neb daroval kulisni a jevittni rekvisity. Sa.mozkejme, .ge jig tehdy meli jsme jevi-

Strana 17.

vbsTNIX ate a pokadali jsme divaclla a bratr Fulda take se ze vgech sil pkidinil a maloval rilzne kulisy a pozadi pro tento prvY stanek na gi deskosloslovenske Thalie v Houstonu. Skoda, ae chybi jmena tech prvYch nad:s"enct, kteti na teto scene vystupovali. Byly to divadelni kusy, ktere nam bylo mogno hrati pH nagem omezenem inventaki, pak kuplety a rfane vYstupy. Z prvYch ochotnikil pamatuji bratry: Frank Kratkeho, Ant. Bileho, Felcmana, nyni v Rosenberg, Texas, Frank Krabce, pisatel si te g "vyglapl" nekolikrate pozdeji pkibyl bratr Jan Sulda se svoji choti a tak malt' krou gek ochotnikfi utegene vzrtIstal a tim i take umelecka vS/ge nagi eeskoslovenske sceny v Houstonu, ktera z nepatrnS/ch poeatkn dopracovala se ku dnegni pozoruhodne vS/konnosti u obou mistnich tad& Nx, dnes se to na gim ochotnikfun hraje, (to ale povidam bez zavideni jim) na dnegnim moderne scenicky vypravenem jevigti kadu Pokrok Houstonu. V protokolnich zaznamech jsou take velmi poudne zaznamy o hodnostni kvalite tehdej giho elenstva kadu.

Tehdy, zrovna jako dnes, spravni vYbor v souhlasu s dlenstvem hledel, by vaznouci pohledavka na sini byla co nejrychleji umotena a splatky zapravovany byly ye znadnYch obnosech v rychle po sobe nasledujicich lhfitach.

Osvetleni kadove budovy bylo elektricke a bylo zavedeno, jak vidno ze zaznamu ji g v kijnu 1912. Dale vychazi na jevo, ae zajem o tuto novou sin byl znadnYm i u jinYch spolkil a nagi polgti pobratimove v Houstonu si ji pronajimali. dokud nemeli sve nynej gi vlastni budovy, nachazejici se na geste ulici a Studewood avene. V one knize chybi rovne g nejaka zprava o knihovne spolku, vim vgak, ge tad jig v zadatcich mel peknou knihovnu, je g byla stale zvet gova.na. — A hudba pronika srdcem lidskYm — nevim jak to pfi glo, ale v knize je zprava, ge bylo zakoupeno piano za $42.00 a potom pozdeji, jak vim, bylo zakoupeno samohraci, za nekolik set dolarn s valci s mnoha deskYmi skladbami. Inventak budovy Pokrok Houstonu honosil se take laikem, ergo posteli, nebot' v zaznamu stoji, ge na opravu teto postele bylo povoleno $1.25. K jakemu neelu tam slougila a kdo ji pochroumal tak, pottebovala opravy ona zprava nepovida a dal gi zajimavou poznamkou je ona, cinici zminku o slavnosti otevkeni houstonskeho namokniho prnplavu, ku ktere gto °slave byly aadany vgechny narodnosti o fidast. Je to v zapisu z mesieni schfize ze dne 9. srpna, pamatneho roku 1914.

TYden piked tim, dne 2. srpna, vyhlasilo NC-meek° valku Francii a valedna litice ji g do analu dejin psala krvavYm pismem vYsledky sveho besneni v zemi srbskYch pobratimfl. Nepochybne, ge tad o nem pozdeji konal sve samaritanske poslani ve svetove valce, jak lze vydist z nejasneho poznakni, ge br. Jan Bily ueinil sbirku pro vdovy a sirotky, vynes gi obnos $32.35, nepochybne to obeli valky v desskYch vlastech, bylo to ye schuzi ze dne 10. ledna 1915. Dale je pczoruhodno, jak rnlady tad rostl, zaznamenavaje stalY pkiliv elenstva i pozdeji, v dobach valky. Take sestry kadu nelenily, neb se usnesly, ae budou pokadati magkarni zabavu, jejd vYte g.ek je ureen pro vdovy a siroty ye stare vlasti. 26.dost podand dne 9. kvetna o pfijoeni mistnosti tadove ku schfizim sokolske jednoty Houston bratry DittrichovYmi, co jejimi zastupci, doznala pkizniveho pkijeti a mistnost propujeena zdarma. Pies prvou stovku elent pfehoupl se tad v mesidni schnzi ze dne 8. srpna 1915, kdy v Nino kadu byli uvedeni nasledujici: sestry Bohumila uldova a Marie Pickova a bratfi Ferd. Kind a Frant. Pavka, coa tajemnik br.

Bedfich etvrtnik zvlatte v zapise poznaeil.

S. P. StudnienY. (Pokraeovani) Chtiti po blagnu moudrost, je stejne nemistne jako nemravne je dogadovani darku od chudaka. Nuk -7 bohatci, majici sve jmeni jen pro sebe, jsou piece takovYmi nestoudniky, vydrgovanYmi trpelive stradajicim davem pracovran.

HAKTUSOVi PUPEN OTViRA NEBE. lenove kongresu s napetim naslouchali vYklad komisake indianskS/ch zale gitosti, Johna Colliera, kdyg ph nedavne rozprave o rozpodtu odboru vnitra promluvil o skoro neznarnem a mocnem zdroji omamneho jedu, produktu to kaktusu nazvaneho "Peyotte", z jehog paivani vznika nave vYznamne nabotenstvi. • "Peyote" anebo "peyotl", prohlasil komisar, "je produkt kaktusu, o kterem ueenci napsali jig pies 300 knih ale nevysvetlili jeho zahady.

Jeho poaiti vyvolava nadherne vidiny a vystupriovanY pocit Stesti. Kdo poji peyotl, vidi v podatcich sveho mameni zazradne hry barev. Nato mu je, jako by ho pkenesli do nebe anebo do St'astnYch lovigt', takge nakonec se mu zda, ae splYva se samYm bogstvim.

Tohoto narkotika moano uaivat bez obav, ge se to zvrhne v nekest. Kdo je po giva, ztraci pine vedomi pohlavniho pudu. Nejpodivnejgi na veci je, ae je pottebi jiste prilpravy, neali se dostavi piny neinek peyotlu. olovek, kterY kaktusovY pupenec sni bez pkisluSne prilpravy, neupada do gt'astneho opojeni Indiana, kterY je pojida celou noc ph obkadu, jeho g hlavni soueasti je neustale tludeni na buben a modleni.

Zkejme musi predchazet jiste citove vzrugeni.

PeytonovY kaktus znali staki Mexikani jig dlouhe veky a jeho po givani bylo vazano na slogitY nahogenskY obi-ad a pevne skloubenY mravni zakonik. Toto peyotove nabogenstvi, ktere se udr gelo do dnegka, je nabogenstvim pacifismu a podrobovani se vnejaimu Jeho vyznavaai nesmeji piti alkohol a musi alt v pkisnem jednogenstvi. Jejich svatost je peyot.

ROku 1878 zaeala se "peyotova cirkev" za hranice Mexika a zakotvila ye Spoj. Statech.

Indiani kmene Mescalero-Apaet v Novem Mexiku byli prvni, kteki ji pkijali. Potom se zvolna altila as do Montany a Utahu. Roku 1919 bylo v Americe pies 13,000 stoupencn peyotova kultu — vesmes Indiani.

Podle komisake Colliera bylo to vinou peyotu, ae roku 1891 do glo k masakru Indiant, ph kterem americke vojsko obklicilo kmen Siouxii a pobilo vaecko — muae, aeny a deti s vYjimkou nekolika ranenYch, kteki masakr pte1111. Siouxove, kteki prave slavili obtad peyotu, nepostavili se vojsku na odpor, ktereho vaak latest() se zmocnila panika a proto postkilelo Indiany kartadi bez vyA giho rozkazu.

Peyot roste divoce na jihozapade SpojenYch Statfl a jeho pupeny Indiani sbiraji. Aby byly koneone zjigteny telesne, du gevni a socialni dinky tohoto narkotika, pogadal komisat Collier nyni Rockefellerovu nadaci, aby se timto kaktusem zabYvala. Je to rostlina, kolem nia se utvotilo nabogenstvi, stojici na vysoke mravni firovni.

Ai do Mekky ieleznici.

Na vaech zemepisnYch mapach je zakreslena aeleznice z Dama gku do Mekky, svateho mesta vSech pravovernSrch mohamedant. Ve skuteanosti vgak tato aeleznice ji g dlouho neexistuje. Za valky byla trat' na mnoha mistech Upine znidena. 0 obnoveni provozu se po valce nikdo nestaral. Vlaky jezdi dosud z Dama g -kudoAmanu,cdtjenoud aso Maanu. Nyni ma, bYti aeleznice znovurtlzena a prodlougena at do Mekky.

Anglie nezruii telesne tresty inladistrYch V Anglii dosud nebyly zru geny telesne tresty pro mladistve provinilce. V kijnu minuleho roku byl odsouzen k vS/prasku 9letY hoch v South Shieldsu. Hoch byl nedavno operovan na zanet slepeho stkeva a ph vsikonu trestu se mu ran g znovu otevi-ela. Rodide galovali stat pro nahradu bolestneho. I:Jkady vydaly zeni, ae dite, ktere by nesneslo vYkon trestu, se ma chranit koknou zasterou.

NejuPeentilejei zam6stnani je to, ktere obohacuje lidi my glenkarni. — Fr. Vymazal

Strana 18.

VESTNiX

T LI'8IN A lidi, jak se mi zda, si mysli, ze si V vydelavam na Zivobyti tim, ze se snaZim zabit se. Ale z toho omylu vas musim ihned vyvest. Vydelavam si sviij chleb tim, ze vymYnejrafinovanejti opatteni na zajitteni siteho To, co yam nyni povim, je v hrubYch rysech prate, kterou mame vykonavat ja a jette sedm jinYch mugu, tvoticich prvni "brigadu smrti" ✓ Anglii.

Filmova spoleenost chce, aby se letadlo vzfralc a ziitilo na zem. Hrdina se ma zachranit ✓ poslednim okam giku Takovemu nebezpeei nemtige vydat nekoho ze svYch nejleptich her ca. A tak postava, ktera se yypotaci z hob.ci hromady trosek, jsem ja.

NejakY slavnostni nebo vYstavni vYbor by chtel pfedvest zvlaet' pozoruhodnY zpomalenY seskok padakem. Nekdo z myth lidi nebo ja, se zavaleme, ge opattime tuto sensaci.

Jina filmova spolednost chce natoeit scenu, pii ktere se ye vzduchu srazi dve letadla. Zatelefonuje tedy jen na "brigadu smrti" a za par hodin je Yee pfipraveno pro natdeeni.

"Ale to je piece nemo2ne pfedvadet tako-ve sensace a neriskovat pii torn givot," feknet e.

Skoro mate pravdu. Moje prvni brigade se stladala ze eesti mu gt.. Z tech jsem zbyl jenom ja. A pies vegkerou opatrnost a snahu vyhnout se itraziam, zlomil jsem si petkrat nohy, page osmkrat a 'Zebra tolikrat, ge u2 to nelze ani spoeitat. Dvakrat jsem pii ptistavani narazil na zem tak prudce, ge jsem omdlel, a vte dobe, co toto pisi, mi praye vynali ruku ze sadroveho obvazu.

Pii sve nehody jsem si zlomil obe nohy, obe ruce a tti 'Zebra, cele dny jsem le gel v bezvedomi v nemocnici a lekati i sestfieky se shodovali v torn, ge kagdou hodinu ug musim vydechnout. Ale jsem to jeete potad a nyni jsem skoro pfesvedeen, tyto akrobaticke kousky nestaei na to, aby me zbavily givota.

Maio lidi vi, do jake miry se automobilove sragky a letecke nehody staly vlastne exaktni vedou.

Produkeni ieditel shleda, 2e musi natoeit scenu, pii ktere automobil na venkovske silnici dostane smyk, postavi se naptie pies silnici a tak zastavi cestu automobilu, jen g k nemu pfijildi velkou rychlosti. PfijiIdejici vfiz vrazi do stojiciho a pfevali se pies nej. Ale to jeete neni dost napinave. FilmovY producent chce, aby se automobil rozsypal zrovna pied filmovou kamerou a aby se snimek ukoneil, • kdy2 jedno z kol ptekoceneho vozu, jeete se rychle otaeejici, se dostane at k same "doece fotografickeho ptistroje.

Pfedstavte si nyni fidiee vozu, jen rychlosti 75 mil za hodinu vrazi se s yYm automobilem do jineho vozidla, musi provest pfedepsane kotrmelce, pak se valet dale a zastavit se al u kameramenit, ttesoucich se strachem.

Provedeni takoveto sceny mi bylo sveteno davno, a jako mnoho jinYch seen, musela i tato "klapnout" hned napoprve. Ani filmove spoleenosti, ani ja si nembleme dovolit pro takoyou "kratkou" hru rozbit pull tuctu yogi.

Prave zde mi ptichazeji vhod moje dlouholete zkuknosti ve sraZkach. Studoval jsem zvlatt' dukladne umele zpftsobene sralky motocyklit, automobilt a letadel. Ziskal jsem si pti torn takovYch zkueeno,sti, nyni si to dovedu zatidit tak, 'ge se stroje rozsypou prave tak, jak si to pteji, a pii rychlosti 60 mil za hodinu dovedu ureit skoro na stopu ptesne, kde se vuz koneene zastavi. To posledni je prokameramany zvlaet' Veteina jich vi, *ze se svYm vozem "pitstanu" zrovna tak, jak jsem jim to i'ekl ptedem, bud' koly vzhtru, na boku nebo na zadku. A pro tuto ptesnost jsou mi velmi vdedni, nebot' to znamend, ge si mohou ptedem vyrnefit potfebnou vzdalenost a nemusi se bat, ge ApatnYm zametenim zkazi celY snimek.

Shledal jsem, ge je jeete hodne rozeiten nazor, jako by sraIky motoeyklft, automobilft a letadel ve filmu byly jen obyeejnYmi filmo yYmi triky. Dnes se trin u giva, uz jen velmi zfidka. Mnoho nav§tevnika kina si mysli, 2e by 'glo natoeit takovou scenu pomalu a pti pfedvadeni ji pat vhodne zrychlit. Lid4 , 7,k11-

a

a emstvi Brigady Smrti.

Reg Kavanagh Beni ye filmovem oboru vedi, ze nee() takoveho proste neni moZno provest. Sralka ph rychlosti 80 mil, kdybychom ji natodili ph rychlosti, dejme tomu 30 mil, a pak ji promitali v zrychlenem tempp, by ptipadala i nejtkolenejtim divakam na prvni pohled jako "ptitaZena za vlasy."

Ne, bide, kteti radi vidi filmove sensace, chteji, aby byly pravdive, a jedinY zpasob, jak toho dosahnout, je takovou sraZku skutedne provest.

Pti ptime sralce nebo ptekoceni automobilu si poeinam takto: AZ do posledni chvile zastivam u volantu, dokud nejsem jist, ge vaz vrazi do ptekelky prave tak, jak je toho tieba. Potom se bleskurychle skreim pod rozvodovou desku, schoulim se co nejvic mohu a drhm se ze vtech Ail gumovYch detadel pod deskou, dokud se auto nezastavi. Pies vtechna opatrnostni opatteni jsem vtak obyeejne vkcek potludenY a podtenY. Ovtem, vozy urdene k takovYm experimentam jsou uvnitt zatizeny tak, aby nebezpedi zraneni bylo co nejmenti. Jsou z nich odstraneny vtechny knofliky, kliely a vYdnelky a nahrazeny mekkYmi polttatky. Take volant je oblolen tlustou vatou. Na safe mame vatovane kogene odevy. Skla se u techto voza jen tam, kde podle vsi pravdepodobnosti nebude letat fididi do oblideje, ale pies to maji rehteti radi hodne skla, ponevadZ letajici stiepiny zvytuji dramatickY adinek sceny.

Hlavni mou starosti je obydejne nepustit se kolenYch drZadel. Kdyby se tak stalo, letal bych ve voze jako mieek se strany na stranu a na konec bych z vozu apine vyletel.

V anglickem atelieru spolednosti si delali ze mne Avandu, kdy2 jsem ve filmu "Bulldog Jack" hral dvojnika Jacka Hulberta. Moje aloha zaleZela v tom, ze jsem mel ye velkern voze Bentley vrazit rychlosti 60 mil za hodinu do vozu Erskine, jedouciho mi naproti.

Po sralce se mei miij iraz dvakrat pfevratit.

Ztravil jsem mnoho hodin tim, ze jsem studoval yeechny podrobnosti, a pfirozene jsem dbal toho, aby hned prvni pokus dopadl k obecne spokojenosti. Postavil jsem kamery na spravna mista a tekl jsem lidern, na kterem miste se via ptekoti a kde se ptesne zastavi. podle Warn'. Sam musim rici, ze to byla opravdu nadherna sraZka. Maj talcY vaz vrazil do Erskine s takovYm hHnotem, ze to bylo slykt jednou mill daleko. Pfekotil se a padl na bok, pii demZ kov, smykajici se po zemi, stratlive skfipel, svetla zhasla, blatnik obracenY ke kameie se zkroutil jak hedvabnY papir a blatnik na druhe strane apine uletel.

ZvukovY i fotografickY snimek se povedly skvele.

Vylezl jsem zpod rozvodove desky, kde jsem se choulil, a byl jsem zvedav na dojem. Vzadu na hlave jsem vel bouli jako pest, ktera byla snad vysvetlenim, prod jsem si nemohl vzpomenout, ze jsem stal pied fotografem, aelcoliv jeho snimek ukazoval, tomu tak bylo. Vpominam si jen na starostlive oblieeje kameramenu, divajicich se do vozu rortkittenYmi okny, aby zjistili, prod tak dlouho nevychazim.

Jedna z nejlacinejtich pololek v natem ceniku (75 liber tterlinku) je pfeskoeeni z jednoho letadla do druheho za letu. Neti to ani zdaleka tak nebezpeene jako na ptiklad piesedani z jedouciho automobilu do letadla nebo naopak, ponevad2 zde musi letadlo letet nebezpeene blizko pii zemi, sebe menti chybieka pilotova nebo "pasaterova" maze mit v zapeti smrt..

Nejdraffl. vYkon (250 liber) je sralka letadla ye vzduchu s jinYm letadlem, leticim naproti, ph na se obe stiti na zem. Je tomu asi jeden nebo dva mesice, co jsem provedl takoyou sralku jette s jednim kolegou v jinni Francii. Vystupovali jsme pro reklamu velkeho koeovneho cirku. Obe letadla, jen jsme men rozbit, byla stejneho standardniho typu a stejne

ye sttedu, dne 16. derma 1937. konstrukce. Pustill jsme se do price. Nejvettim nebezpedim ph tomto sensaenim kousku je manost, ze silou narazu se motory zatlah dozadu a rozmadkaji pilota. Proto jsme z kabiny odstranili nejen vtechny Spidate ptedmety a ostre hrany, nYbrZ museli jsme ji take dobte zajistit proti motoram silnymi ocelovymi kami. Mimo to jsme jette motory ptipoutali pevne k ptide letadel.

Obecni Arad francouzske ace, kde jsme meli sralku, nam dal povoleni, ale pte depsal ptesne rhisto, kde se mame srazit. Aby letadla spadla na ureene misto, bylo natizeno, Ze se sralka ma stat ye vYke nevYk 600 m. To usnadhovalo celou vac pro divaky, ale pro nes to znamenalo omezeni cele akce na nekolik vtetin.

Hodinu ptedtim, nee melo dojit k teto scene, prohledli jsme si spolu s ostatnimi dleny me brigady jette naposledy dakladne obe letadla.

Z vnitiku kabin jsme odstranili Irk, co vydnivel° a mohlo by se zabodnout do natich padeka nebo leteckYch ()Wen a tak nas strhnout s letadlem doll. Do benzinovYch nadrZi jsme deli prive jen tolik benzinu, aby vystadil na vypoeitanYch par minut.

Letadla stoupala al do vYte 600 m. Tam jsme opsali kruh a zatoeili se tak, ze jsme nyni byli proti sobe ye vzdalenosti asi 800m. Pak jsme se rozleteli k sralce. S ohlutujicim rachotem vletela letadla do sebe, phmo vrtuli na vrtuli, az ttisky letaly na vtechny strany.

V kabine nebylo tolik mista, abychom se mohli skrdit jako v automobilu. Museli jsme proste zlstat pevne sedet a hlavu sehnout co nejvice na prsa. Ale to se mi malem stab osudnym. Silou narazu byl jsem vrZen hlavou doptedu a skoro jsem ztratil vedomi. Asi vtetinu jsem dekal, az ptestanou kolem letat ttisky z vrtule, a pak jsem z letadla vyskodil.

Kdy jsem udelal ye vzduchu nekolik ptemeta, zahledl jsem pod sebou letadlo, Mid se k zemi, a za nim velke a male frisky z Okamhk jsem pozoroval tuto scenu pin hrdosti na sve povolani. Pak jsem se razem vzchopil a zatahl za tfulru padaku. Ptistal jsem hladce. Pilot druheho letadla ptistal ye vzdalenosti 200 m ode mne. AZ na menti bouli na hlaye a nekolik odienin jsme to odnesli celkem bez thony.

Ale nedopadne to ildy tak dobie.

Skoro stejne nebezpeend jako sralka dvou letadel ye vzduchu, je sralka letadla se stromem, je2 se u filmaru teSi zvlattni oblibe.

Jsme-li uz tak daleko, ze vime s ureitosti, sralka se povede, zjistime najednou, je stroj piing nizko pro padak. Padak uz nema dasu, aby se rozevfel. Proto musi letec zustat a2 do konce na svem sedadle a spolehat jen na svou obratnost, ze se stroj em phstane Sikovne ye vetvich stromu. Musi hledet, aby se dobie zaklinil, site by se letadlo ptekotilo a rozbilo. To se mi stab prase pied nedavnem ph natadeni filmu v Elstree. Stroj, na nemti jsem betel, byl star u2 nekolik let a mimo to mi byla jeho konstrukce pornerne nezname.

Abych si zachranil kosti, dal jsem si dobie vypolttatovat vnittek kabiny, take kolem pasu jsem si ptipjal nekolik tlustYch polttata a jako posledni ochranu jsem si vzal jette ochrannou piilbu. Snatel jsem se asi s vYte 100 m a zamitil do vetvi *vysokeho jilmu. Tetke letadlo zajelo nosem hluboko do vetvovi, hladce proletelo a spadlo s vYte testi metro na zem na zadek. VYsledek: zlomena noha, nekolik zlomenYch prsta — ale velmi ptirozenY snimek.

V padech a sratikach mam uz velkou praksi. A ptece je mi teprve 29 let. Rozbil jsem celkern za 100.000 liber tterlingt letadel, automo motocykla a motorov*ch dluna, polamal jsem si skoro vtchny kosti v tele a z posled-' nich deseti let jsem ztratil vice ne2 d ye v nemocnici.

Kdy pajdu na odpodinek?

V petatficeti — doliji-li se jich!

Kdo se na,ueil odpouttet, pochopil nejvatM pottebu eloveka.

Nestadi bYti tt'a,stnYm, je tteba bYti i spokojenYm. — V. Hugo.

Ve stiectu, dne 16. eervna 1937.

Rozsahla stark diovigte zlata budou upravena.

Na Sugicku se ptipravuje rekultivace bYvalYch rjrtovi gt' zlata podel feky Otavy a jejich pritoka. Jsou to rozryte piseite plochy, letiei ladem. Zlato se tu nerYtuje ut asi tii sta let. Tato lada jsou lidove nazYvana "hrubata". Ted' budou srovnana a upravena na pole, jinx na pastviny. Rekultivace bude provadena na katastru deviti obci. Jen na su gickem okrese bude tim ziskano ptes 150 ha utitkove pady.

Kdo bude mluvit o parcelaci, sebere se a zavie se.

Obec Pata v okrese Sala n. V. potadala ministerstvo zemedelstvi, aby mistni Hedvigin statek byl rozparcelovan. Notairstvi na to dalo vybubnovat, to te.dna parcelace se provadet nebude a kdo se pres to opovati miuvit o parcelaci, ten to bude zateen a zavien.

Blesk zabil hraee karet.

Pi i prudke bouti, ktere, se strhla v okoli Ludence v noci na nedeli, byli etyti lido usmrceni blesky. V obci Lentvora hrali karty rolnici Hransky, Krta a Ciga. Blesk sjel do hostince a vgechny tfi hthee najednou zabil. V druhe obci, v SlovenskYch Kladanech, rozsvecel rolnik 8t'astny hromnieku na ochranu pied blesky.

Blesk mu zhasl svici a zabil kodiho Piede, kterY stal vedle.

Podivuhodna. operace.

DvacetiletY pekai Fr. Man z Jostfebi u Blanska se napil tiraviny. Byl s ripine propalenjrm jicnem dopraven do ofomoucke nemocnice.

Primaf dr. Podlaha mu tu nahradil spalenY jicen dasti tenkeho stieva, kterou mu vyrial.

Spojil jim hltan se zativacim ristrojim. Nahradni hltan neni veden v hrudnim ko gi, ale nad nim na prsou, pod vsazenYm a pfirostlYm pruhem kite. Operaci zachranenY mladik je ripine zdrav a nepocit'uje te.dnych obtiti. Potvrdil to i na schazi olomouckeho Spolku Micana ktere byl primakem ptedstaven.

Kronteiliska spotitelna svemu mestu.

Kromelitska spotitelna oslavuje letos sve 70. vYrodi. Na pamatku tohoto jubilea venovala prave spotitelna rnestu na ripravu Masarykova 'lamest 300,000 Ke. Dale rozhodla, aby z prostfedka pensijniho fondu zamestnanca spofitelny byl postaven nakladem pal milionu Ke obytnY Pro zestatneni rozhlasu.

Narodne socialistieti poslanci podali vlade interpelaci, tadajici, aby rozhlas byl postatnen a provedena byla v nem nutna vymena vedoucich lidi. Uvadeji: Vg echny staty poutivaji pro sebe vlivu rozhlasu, u nas slouti jedine strane a jejim podniktinn. Nestoji na vYg i doby, neni objektivni, ani zpravodajsky pfesnY. Statisice posluhovada vypinaji poslech na Prahu.

OlomouckY leteckY pluk plukem pres. Benerse.

Ve Vestniku ministerstva narodni obrany je uvefejnen dekret presidenta republiky, jimt president svoluje, aby leteckjr pluk 2 v Olomouci nesl na ptigte jeho jmeno. Soueasne vyglo natizeni ministra narodni obrany, jimt se stanovi, aby leteckY pluk 2 poutival napfig te jen jmena, daneho mu dekretem presidenta republiky. Nazev pluku tedy nyni zni • LeteckY pluk 2 "Dr. Edvarda Bene ge". Jmeno presidenta dr. Bene ge nese jit pluk 41 v Ziline a delostfeleckY pluk 101 v RuzYni. Slovane alma German& V Lipsku vygla ueebnice pro nemecke gkoly.

0 Slovanech se v ni uei toto: Stati Slovane sice patkili k nordicke rase, ale Nemci na ne hledeli jako na cizince. Nebot' jit v drivejgich dobach byli tak silne pomichani s mongolskYmi hordami. ae z jejich nordicke krve vlastne neztirstalo nit. Take jejich neeistota, podlezavost a nevernost jsou mongolskYm dedictviin.

Rockefellerova nadace a CeskoslotenSko. Rockefellerova nadace se jmenuje pro blaho lidstva, byla zalotena r. 1911 a nesporne phspela po pkevratu k vybudovani zdravotnictvi ye stiredoevropskYch statech. Tato nadace daroyale, r. 1922 na vYsta ybu Statniho zdravotniho astavu v Praze 27 miliaria Ke. Z tohoto daru byla uhra.tena polovina naklada stavby, druhou polovinu uhradil stat. Stejneho darn dostalo se take Polska, led'Ar,5ku, Rakousku,

VESTNtE

Z CESKOSLOVENSKA. Jugoslavii, Bulharsku a Turecku. Dale venovala Rockefellerova nadace r. 1930 100.000 dolara na vybudovani statni gkoly pro vYchovu socialne zdravotnich sester v Praze. 8kola byla prave loni otevtena na Vinohradech v sousedstvi Statniho zdravotniho stavu. Je prva toho druhu u nes. Krome techto velkYch dart podporovala Rockefellerova nadace, stejne jako v jinYch sttedoevropskych statech, vYchovu nageho vedeckeho dorostu. Nadace poskytla asi 40 na gim lekaftm stipendia k jednoroenimu, as dvouroenimu studijnimu pobytu na severoamerickYch vedeckYch ristavech, universitach a nemocnicich. Nejvice bylo techto stipendii udeleno v letech povaleenych. Stipendiste dostavali mesieni pfispevek 100 at 130 dolara. Mezi es. stipendisty Rockefellerovy nadace jsou ritednici ministerstva zdravotnictvi, vedouci atednici na gi zdravotnicke slutby, prisobici na rriznYch mistech republiky.

Zabit vlastnim povozem.

Rolnik Vaclav Meini z Frankenhameru u Falknova n. 0., jel z lesa s iebrifiakem, nalotenYmi smrkovYmi vetvemi a karou, tatenYm kravami. Pii sjitcleni na gikme ceste lesem phdrtoval vriz ramenem. Pojednou se vat pfevratil na Meinla. Byla mu proratena lebeeni kost', take byl ihned mrtev.

Svepomocria, akce pro eistotu mravil ✓ jednom hostinci v Konici na Morave zavedl majitel damskou obsluhu. V hostinci bylo pak denne at do pozdnich hodin noenich veselo. Konicke mantelky podavaly stitnosti k irfadam, ale bezvYsledne. Posleze se shromatdily pfed hostincem a demonstrovaly tak dlouho, at hostinskY di gnice propustil. eignice opougtely hostinec v doprovodu eetnika, protote bylo nebezpeei, to se teny na ne vrhnou.

Zavet' odkazuje poklad. ✓ lese o oboe Otova v zapadnich 6echach nagli chlapci zazatkovanou kameninovou hey. Kdyt ji rozbili, nagli v ni starou pergamenovou listinu. Listinu donesli ueiteli. Ten z ni vytet1 malt' dobrodrutnY roman. V listine je psano: Roku 1734 jakYsi Max Dobrohost byl v techto mistech ranen v boji a utikal pted neptitelem. Kdyt videl, ae mu neunikne, zakopal jmeni, ktere mel u sebe, do zeme a odkazal to obci, jejit obyvatel poklad najde. Jsou pry to tti znaky tepane ye zlate, klenoty a•nekolik kop zlatYch a stfibrnYch mind.. V listine je oznaeeno i misto, kde je poklad zakopan. Zatim se zkouma., je-li listina skutedne prava, neni-li to nastratenY tert. Ov gem, to se take ut nagli nedoekavci, kteti poklad hledaji tajne na svaj vrub. Zatim bez rispechu.

Piedmety z dob Kriskova romanu.

Dne 6. eervna se otvire. v Hronove vYstava zvlagtniho ram. Vystavuji se tu pfedmety, o nicht se mluvi v Jiraskove knize "U nes". Je tu stark tkalcovska svetnieka a nad ni napis "Tesno, tesno vg ude." Temito slovy vyjadtil Jire.skilv farat HavlovickY dojem z tkalcovskeho pribytku. Jsou tu dokumenty o snaze po zavedeni pfadelnich skol, o marnYch pokusech na otevfeni uhelnYch dola na Hronovsku, krasny model formanskeho vozu a pamatky z pr y -nichtovare,kzdlyb.InuNaoteske pomery doby, kdy evangelik musel pegky putovat s rakviekou mrtveho ditete pod pail ptes sedm vesnic a d ye mesta, aby je ulotil k odpoeinku, osvetli zapisky stroutenskeho pastora a dochovane pamatky, po evangelicich.

Bude tu v chodu "betlem" hodinafe Kaliny, bouginskY ul "fratera", eihadla farate Zeidlera atd.

Uprava Loretanskeho namesti se dokoneuje. ✓ nejblitgi dobe bude dokoneena celkovo, aprava Loretanskeho namesti na Hradeanech, provadene, ut Or es dva roky. V techto dnech se namesti dlatcli. fJpravu Lavrhl architekt P. Janak a namesti bylo pfizpasobeno novemu vzhledu obnoveneho 6erninskeho palace. V ramci praci byla vytvotena giroke. rampa pied palaceM a peed namedirn u Lorety povolne stoupagel vozovka. Do aperne zdl rampy byly

Strana zazdeny nektere pfedmety z vykopavek, ktere na namesti provadel pamatkovY sbor hl.

Prahy. PH vykopavkach bylo, jak znamo, na Loretanskern namesti objeveno velke pohtebigte z XI., XII. a XIII. stoleti. Pti glo se na 600 lidskych koster a ukazalo se, ae v techto mistech bylo popravi gte. Kostry byly pietne pfeneseny do odhalenYch a pak znovu zasypanYch zbytka byvale kaple sv. Matou ge. ktere. stavala na Loretanskem namesti. Pouze nekolik koster, mezi nimi kostra upalene matky s ditetern a zbytky nadob a nastrojtil byly uloteny jednak do hradniho, jednak do mestskeho a Narodniho musea. 0 vYsledku vykopavek bude vydano zvla gtrii velke odborne dilo. Na 6erninskern palaci bude piripevnena pametni deska, na ktere bude vyznaeen pirdorys Loretanskeho namesti tak, jak byl odhalen vykopavkami.

Kolebka a rakev &AL Na rybniku v Huti na 2eleznobrodsku jezdili tti chlapci na malem voru z prken. OtrnactiletY Adolf Domerle spadl s voru a zmizel pod hladinou. Na poktik jeho kamarada byl rybnik rychle vypu gten, ale telo chlapce bylo vodou odneseno at do strouhy, d ye ste metro daleko ad rybniku. Ve chvili, kdy utonul, narodil se mu bratfieek. Proto zatajili jeho matte hochovu smrt.

Pametni medalie presidenta republiky dr. Ed. Benege.

V LondYne dozniva ohias nedavne korunova.eni slavy, z niz zbudou pro easy budouci jen pamatne ptedmety, vydane k teto ptiletitosti.

Mezi nimi jsou i pametni medaile, ke korunovani zvlagte ratene, po davnem zvyku v An-. glii a jinde. Take my jsme mivali slavne korunovace krala, ktere nyni nahrazuji slavnosti site obea,nsky prostel, ale stejne vYznamne.

Jsou to volby presidenta eskoslovenske republiky NA r odnim shromatdenim. Posledni volba byla dne 18. prosince 1935, kdy byl zvolen nynefei president dr. Edvard Bene g , jeho narozenin v patek vzpominame. Take na parnatku jeho zvoleni byly podle navrhu medalira Josefa 8ejnosta raaeny pametni medaile nagi statni mincovnou v Kremnici, ktera je take zajemerim prodava.

Po vYsticelu v pariamente: Dozor nad navitevami zostien.

Ptedsednictvo poslanecke snemovny projednavalo zne.mY ptipad z techto dna, kdy jeden z navgtevnikri snemovny demonstroval proti obilnimu monopolu vYstfelem s galerie.

Ptedsednictvo se usneslo zesilit stratni slutbu ye snemovne a podrobit nav gte'vy snemovny prisnej gimu dozoru. Snemovni stray nesmi opustit sve. mista drive, net odejde posledni navAtevnik.

Kozi vzboufeni na vsi.

V obci Radeice na Skuteesku bylo od nepadovoleno past kozy a dobytek u obecnich cest a v pkikopech. Ted' si sedlaci zaorali cesty do svYch pozemka. Oboe se tedy usnesla, to da cesty rifedne piremekit. Naklad na to mel bYt ziskan tim, 2e by se zakazala svobodna pastva a trava se dala do drathy.

Dilce byly vydraZeny. Ale obeanstvo se srotilo na naysi a usneslo se, to bude past po starem.

A take u cest a v pkikopech paslo demonstrativne kozy a kravy dal. Byli na ne povolani Cetnici a podano trestni oznameni. Rebelie na vsi trva pod heslem: "Pase se dal." 2o.da se, aby k odvedeni pasoucich se koz oyly vyslany detnicke posily. iTeenav balon shoicel.

ZnamY letec do stratosfery, profesor Piccard, chtel v Bruselu podniknouti se svYm druhem Cosynsem zkugebni let s novYm balonern. Brzy rano meal s pomoci 50 vojaka piniti stratosferickjr balon zahfatY vzduchem. Asi v 10 hodin zapalil profesor Piccard pod balonem zyligtni hotak, kterYm se mei vzduch v balonu °Wit. KdyZ v S. .ak k balonu zaeali pkipevriovati lod'ku, vySlehly plameny a kratee na to celY balon shokel. Ueenec utrpel velkou ‘Skodu, nebot' pobalonu znioil i mnoho cennYch meticich pkistrojt. Polar byl patrne zavinen tim, to se dolni east balonu pit zavanu vetru dotkla hokaku.

ltrana 20.

TZPOMINAM-LI sveho detstvi a udalosti, V ktere se odehraly u nas doma, t0 budu plat misty o chvilich velmi ne gt'astnych, at k neuveteni smutnS7ch; — ale piece dnes pfebolenYch, vyrovnanYch gtedrou rukou osudu, nynej gim klidem a Stestim, v neing giji a tvrdim, ge svet je krasnY a elovek gt'astnY tvor.

Necht' laskavY etenat nevidi v mem vypravoyani ptisneho a ne yhodneho posuzovani rodieu od nevdedneho ditete, nebo pomlouvani a souzeni neptitomnych a ne gijicich. Jen tonic je pravda: miluji givot, nikomu ug davno niecho nezazlivam, ba nemam k tomu ani prava: jen tak east() ptemY glim, v dem vezela asi vela ptieina rodinneho ne gtesti, znieeneho detstvi, v eem ptieina St'astneho obratu, vzchopeni se k tadnemu givotu a rozjasneni ygeho. Ne pro pobaveni, ale pro glechetnY zajem a srdce etenatt, schopne, spravedliveho fisudku, odhodlavam se uvetejniti, vyzvana jsouc k tomu z dtvodt pedagogickYch, ukazky rozharaneho rodinneho givota a gpatne vychovy deti, jak jsem osobne jich zkusila. Me vzpominky bud'teg vgak take dokladem, ge usilim dobrYch di, ptsbbenim gkoly a vlastni snahou mogno promeniti givotici a dugevne hynouci ne gt'astne dite — v elo yoka ugiteeneho, vekiciho a gt'astneho.

Domu, ye kterem jsem se narodila a kde jsem progila prvnich 6 let, iikalo se "Na stare page". BSTval pry tam drive po gtovni &ad. 0statne, brzy po na gem odstehovani umistena tam opet pogta a z nagi byvale kuchyn.e udelany nejprve sparny pro Celediny, pak skladi gte postrojt a sena pro po gtovni kond, o demi zmiriuji se jen proto, abych nemusela dlouho dokazovati, jak malo hodila se tato mistnost za kuchyni. NedostatednYm svetlem, pokud staeilo je propou gtet male, zamti govane okno, ze dvora, derami ve stare, nerovne dtevene podiaze a u zdi, starou malbou a nedostatkem mista (bylat' kuchyne soudasne slu geinYm obYyacim i spacim pokojem) byla tato mistnost

V

STNIK

Vzpominka z detstvi.

L. Romanova. velmi nevlidna; tak si vzpominam dnes, tehdy neznajic nieeho lep giho, byla jsem spokojena a nepostiehla jsem jejich nevYhod. Ostatni byt, nebyl nejhorg i: 3 pokoje a tatinkova ordinadni mistnost. Jen jako v mlhach jsem si Vgdy uveclomovala, to v loznici myth rodicu, nejtmaygim to pokoji nageho bytu, odehral se jednoho dne mezi mYmi rodiei nejakY velmi ostrY vystup, po kterem hnevali se dlouho na sebe tak ztetelne, to i moje nechapavost to staeila pochopit. Ten pokoj byl jedinYrn mistem v nagem byte, kde jsem se bala, a ponevadt to nagi vypozorovali, staff se jakousi moji "trestnici", v nit octla jsem se pro svoje "nejhorgi skutky", hlavne po pkani maminky, nebot' s ni travila jsem ty chvile, na ktere sluice (a chfiy e v jedne osobe) uz easu nezbSrvalo. Tatinek, jako lekak nejen pro nage mesteeko, ale i girY obvod, eitajici nejakYch 15 vsi, byl tak zam t gich--stna,zemioujdlkysev ni dohromady stYkali. MCI "ordinaci", ktera byla tajupinYm a skoro zakazanYm mistem pro mne, docela na konci bytu se zvlagtnim vchodem a v ni travil v gechen eas, pokud nebylo nutno osobne nav gtiviti nemocriS7ch. Nagel-li volnou chvilku, venoval ji eetbe novin a studiu lekatskych dascpist. Pokud saha moje parnet', nebkvalo u nas tollo, Cemu se kika rodinne gtesti, kdy jeden tije druhemu; avgak tehdy, v mem nejttlej gim mladi — tekla bych — ze nebYvalo ani velkYch "bouti". Spi ge jakYsi ztrnulY sta y, jak bYva v lete v pkirode pied tim, ne g jegte slunce zajde za tmavY, bouti yestici mrak: dusno a tzko. Ja byla v gak tehdy jegte malidka, a toto v ge mi nebylo jasne.

Pamatuji ale okamtiky, kdy slunieko jegte zahtalo, usmalo se. To kdyt my tiff: tatinek,

Ve stEedu, dne 18. eervna 1937. maminka a ja, — meli jsme spoleenou radost a katdY z nas je gte radost z radosti toho druTakova chvile pkihodila se na pt., kdyt mne byly asi tki roky, jednoho zimniho veeera, kdy mne nagi spoleene zavedli do "velkeho pokoje" pied osvetlenY mej prvni vanodni stromek (tali prvni, na kterY' se pamatuji).

Ten veeer se zaki stromku, piny nehy a laskavosti vgech, plepominala mi potom dlouho katda vetvieka chvoji svou veni. Odtud pochazi u mne take jaksi . nejnetnej gi nejvtelej gi uctivani zbottrovani gtedreho dne ze v gech dni v rcce, ze vzpominka nan vybavi vtdy jakesi usmike.ni vgeob napeti a neshod, jet doprovazely vetginu dni meho detskeho tivota doma. Ale na Stedry den veeekivali jsme vgichni pohromade v rozeitlivele a smirne nalade v nejpeknej gim nagem pokoji, kteremu se jinde Mica "salon", ale kterY u nas pro sve nejvetgi rozmery jmenoval se "velky. pokoj". Ten nazev zustal i pak v dalgim novem byte nerozluene spojen s nabytkem, vyplriujicim tuto "slavnostni mistnost", kam se vehazelo jen ku pocte vzacnYch hostu, nebo v jinak vYznamnYch pkipadech. Kam na gtehovali nabytek s ndrodnimi ornamenty, "kredenc" s velkYm zrcadlem, dervenou pohovku a kiavir, tam se kikalo "ye velkem pokoji".

A snad ut proto zustal mi tak krasny dojem ze 8tecirSrch vedere, kdy "velkY pokoj" byl ozaken sviekami se stromke i gt'astnej gim teplem tiff pare °di, tim vice citer4rm, ze bylo tak kidke, se tyto veeery byly vyjimeenSmi pkipady, kdy vge, co melo mne pkekvapiti za dvetmi, po celY den pro mne neptistupnSni, pkali mi oba rodide stejne, kdetto jindy obyeejne, co mi jeden dovolil, druhY zakazal; a tak east() byla mi odeptena jiste mnoha nevinna radost a prosba jen proto, ze maminka z jakehosi vzdoru a nespokojenosti se syYm osudem gla vgdy proti ptani a jecinani tatinkovu.

11111.111,041,0•0411

ACKOVtTM se narodil kluk. m Stara baba kotenatka, cela upocend, pospichala, aby byla mezi prvnimi, kteti ho uvitaji na na gi matiece zemi. V gak bez ni, myslim, by ani kluCina nemohl rust. Toho si byla babka vedoma.

U koleloky spustila stavidla sve vYteanosti a mezi jinSrm prorokovala maliekemu budoucnost. Ma pry velke u gi jako kkidla; bude asi letcem. Chudak!

Ten letec ut mu zustal a nepomohlo ani, 72, tiff dni ho pan fuel- okitil na Josefa Macka.

Letec byl letec a Pepiekovi nikdo jinak neiekl Pepieek rostl. Kdy g bylo jablorice, kterou tat'ka zasadil pti Pepko ye narozeni, 6 let, mela krasna jablieka, je g byla ut koncem srpna jako malovana. Kmen v gak mega dosti slab a to Pepka-letce mrzelo. Ale co g. Letec je letec.

Pepek, adkoliv mel u gi jig mengi, ale pies to jeate dostateene velike, se nikdy nebal.

Naplivl na ruce, rozehnal se a 0 sedel na jablorice. Start pacek, kterY se jit po houfu, videl v Pepkovi konkurenci. Pepek se houpal na jablorice, zrovna jako gpaeek na tteg ni. A to jablieka! Jen vonela. Pepek radosti 0 oei zaviral a jen se houpal. A jejda! Tuhle na vrcholu je to nejkrasnej gi jablioko. Pepek se natahl, je gte kousek a 0 . . . bac. Jablorika se rozaisla a Pepek leti. Letec. Protoge jablorika stala u plotu, letel jenom k nejbliggi plafice, na kterou se napichl kalhotami.

A Pepek-letec visel na plote hlavou dolt, ttepal rukama a ival jako kdy g ho na note bere.

Nahodou gla mimo babka kokenatka, "Vg dyt' jsem to kikala. Letec je letec," mumsi do gatku a ktiguje se.

Pepkovi je osm let. Kamaradi na megt'anske Skole robe modely kluzakti, patadaji zavody, vitezi, bovoti se o nich, jsou hrdinove.

Pepek je malt, neumi sestaviti model, nenttge zyitezit, nemide bYt hrdinoti. Bezmocna litost ho schvacuje. Ani do gkoly se mu 0 nechce. Tak jej ptegla chut'. NebYt to prvouky, ani 0 by tam nechodil. V prvouce se piece jen Cloy& nee° dovi, co ho mt ge vyrugit z nudy.

Tak jako tuhle. Pan ueitel zase vypravel o letcich a vykladal, jak se skate s padakem, jak

Leta. je padak zatizen a jak je mono to doma vyzkougeti s kamenem, pomoci de gtniku, nebo kapesniku svazaneho za rohy.

Pepek to vyzkougi, jen co bude mod nepozorovane odnest babieeino paraple. Vet bude otevtena v sobotu a Pepek otevie paraple a pusti jej s kamenem dole. To budou kluci koukat.

"Bote, ale jsem to hlupak," mysli si Pepek.

"Na tohle nepkijdu drive." A jit shani. Kdyby jej nekdo videl, bude myslet, to je to ingenYr. Mysli, duma, kresli, pracuje a o svete nevi. Jeho pracovnou a residenci je komora za vYmenkern, do ktere tajne sna gi rtzne veci.

V patek veder je se vgim hotov. Ma skoro horeeku ze strachu, jak to v gechno dopadne. Podeli se to? Zvitezi?

V sobotu odpoledne pozve kluky pod vet, aby byli ptitomni skoku s vete, kterS, Pepek podnikne. Kluci krouti hlavou, zatim co Pepek-letee se obleka do padaku. Je to tatinkova plachta, svazana, vazaky za rohy, kterou si upevriuje provazy pod pate.

Pepek chtel skoeiti s nejvy ggiho patra, ale piece jen mel strach a proto poutije okna v prvem poschodi. Kdyby se padak neotevkel, ma jegte velkY babieein degtnik, kterY vezme s sebou. Tak, vge je piipraveno. Pepek stoups na okno. Chveji se mu kolena, ale ma pevnou veil zvitezit. Otvira de gtnik, srovnava padak na okne, podiva se dolt, zavie oei a skate. De gtnik, aekoli byl zajigten proti pkevraceni, se trha, padak se nerozviji, vetvidka glehne Pepka do tvake, Pepek se kiti, oei neotvira.

V torn ach . . . Pepek se vzna gi, hound, otadi a pomalu otvira oci. Je zachranen. Padak se oteviel. Ale, co to? Pepek vidi, ze visi mezi nebem a zemi. Rozhli gi se — padak je provazy zaklesnut za lano, na nem g je zavegena lampa a Pepek se houpa 2 metry od zeme s parapletem v ruce a s oeima hrfizou vytkegten3ima.

Stara baba kokenakka, ktera prase a1a po naysi, cela leknutirn zdkeveneIa, kdy videla

Pepka-letce skodit s vete. "Kriste Jeti gi, letec leti," byla jeji jedina slova.

Pepkovi je dvacet let a te gi se k odvodu. Nekouki, nepije, je jako jedle, jiste bude vojakem.

Bote, jak bude rad. Uniforma mu bude sluget bude celSnn mutem.

Stain se. Pepek je odveden, a aby se napinila ptedpoved' baby kotenakky, muse nastoupit k leteckemu pluku. Pepek, vyrreenY mechanik, bude nejmene letcem-mechanikem, nebude-li dokonce letcem-pilotem.

Pepek nastupuje vojenskou slutbu. Je zaiazen do dilen. Bude letcem-mechanikem. Ut to vidi.

Pracuje do innoru. Chce vyniknout. Dnes, aCkoli je jegte novaekem, nikdo lepe "nenahodi" stroj. Nikdo lepe nerozumi stroji a neumi jej opravit Nikdo neni lepgim mechanikem net je Pepek-letec.

Pkiprava na dalkovS7 let. 1500 km bez zastavky. Letadla pketitena olejem a benzinem. Nervosita. Hlageni podasi. Hlageni odletu. Pepek nahazuje stroj a skide do letounu. Stroj startuje. Nejde to. Po druhe. Take nic. At po tketi se pomalu odlepuje od mine, ale divne jim to gkublo. Stroj se vznagi a Pepek podle odskoku zjigt'uje, to podvozek neni v pokadku. Nebude mono pkistat. Letadlo se rortki gi. Letci se potlukou.

Podvozek je nutno opravit. Pepek kYvne na pilota a ukate. Pilot lit vi. Trochu zmirnuje rychlost. Pepek se uvazuje, bete do kapes naerni a vyleza na kfidla letounu.

Pepek se pougti pod trup a houpa se na lane.

Vzpominka na pfervane lano pesobi mu ze.vrat,' ale jen na chvili. Chyta se podvozku a pracuje.. Neciti zimu, neciti vitr, jen pracuje, aby zachranil letoun a zavod. Jeden a pill hodiny pracuje na prahu veena. Je hotov. Jit jen testa do letounu a vgechno zachraneno.

Pomalu vyleza. Pilot se pousmeje, pkida plynu a Pepek skate do letounu. Za tie dny eterna v novinach: Letec J. Dvokak dosahl ua letounu typu F 36 dalkoveho rekordu na trati Praha—Kahyra.

I na vesnicich se tomu divi a stars baba kokenakka kika: "To je dost, ze tam pki torn taky nebyl ten letec Mackt."

Ve stkedu, dne 16. dervna 1937.

TVRDOHLAVOST, TVRDOHLAVI. bou! Tak uvatuji a nedaji se pfesvedeit. Uznat,ze ma pravdu nekdo Tahle slova nemaji nejlepai zvuk. jinST net oni, ne, to nedovedou, to Kde by ne! Katc1S7, kdo pracuje ve by nemeli radosti ze tivota, to, jak spolku, v politice, vaude, kde jest se domnivaji, mohl by katdS, na ne nutna soueinnost vice lidi a kde ke ukazat prstem a i'ici, jak rychle se katclemu podinu je tkeba, aby se ti- poddali. hle lide dohodli, vi, Aka, je to praA je-li katda tvrdohlavost akodlite, narazi-li i ten nejlepai napad, va, je tento posledni druh jeji Uplnazor, smer na tvrdohlavce. To ne ne zbytednSrm. Umet uznat cizi doa ne ptesveddit tvrdohlaveho, ne- brou myalenku, to neni hanba, k plati na neho rozum, ci,t logika, nic, tomu je potteba v .gak sily, vice sily, tvrdohlad se brani, vyniSrali nejne- net k bezhlavemu, tvrdoaijnemu odmotnejai dtivody pro sve stanovis- poru za katdou cenu. ko, jeho obhajoba je pina rozporfl, Ja kradostneji by se pokraeovalo, vypacia to na konec dasto tak, to kdyby lide nebyli tak slaboasky tvrtvrdohlavS7 se ptesvedeuje sam, to doaljnSuni! ma nebo ma mit pravdu. A spousta A zbavit se tvrdo§ijnosti lze jen dobreholi se rozbiji o odpor tvrdohlaveho. A east° o nej ztroskota tim, ie elovek se neboji usuzovat, do bra myalenka. Vtdyt' je takovS7 posuzovat, ptemSTalet vubec. Jakmiodpor znaenou brzdou tam, kde jen le necha stranou sve sobectvi, to n2 dohodou mezi lidmi lze dosici Uspe- snadno ho dovede rozum a srdce k spolupraci v a. ude tam, kde jde o dochu. brou my§lenku.

Prod jsou lide tvrdohlavi' Pomer)o( ne nejmene akodlid druh jest oPAIKLADEM K USPECHU. nen druh tvrdohladch, kteki se stavi proti nove veci vkly jen proto, to KatdS7 dlovek ma se tally uCiti je jim nejasne, k demu smetuje, a sam sebe ptisne posuzovati, sve svSrm odporem veci ni chteji vyvo- chyby uznavati a jich se vyvarovalati hovor, v /feint by se reklo o veci ti. Nikdo nema, sam sebe tolik milovie nebo keklo vie. A kdy2 uZ to ye- vati, aby si odpustil kaidou slabost di, od odporu a ptidavaji a nemray. Kdo toho nedokate, nise k ostatnim. kdy se nestane dobdch vychovateDru/V druh tvrdohlavai nam lem.

Vychovatel, kted deti kara, ale produkuji lisici se zajmy majetkoy e. BSrva, to zejmena v politice, kde sam sve chyby neodklada, nikdy nestoji kapital proti praci, venkov mute dosici dobdch dsledkA. Deti proti mestu a podobne. Ale i jinde maji v torn ohledu velmi jemnS7 je takodch majetkodch zajmu pl- pud, pozoruji dborne, srovnavaji no. Ponevadt pro vetainu lidi je ma- neobydejne bystte a proto neciti pojetek neztidka vie net vlastni duke, tkebu laSti hodnSrmi, nemaji-li pied je s tvrdohlavci, kteii 1peji na svem sebou ye svem vychovateli nebo v majetkovem zajmu, price velmi rodidich dobd ptiklad . . . Jsou to tetka. nekdy jen malidkosti, jet jsou velTketim druhe mtvrdohlavct jsou mi dulezite. Kdyt vaak deti vidi, to lide, kteti nevidi site v nove veci si rodide nieeho neodpusti, to to, co ohroteni sySTch majetkodch zajmu, detem radi, take sami dini, to staale stavi se proti ni bud' proto, to ji vaji se pro ne svetlSrm vzorem, jejt navrhl nekdo jinS7 net oni, nebo snati se vaemotne napodobit.

Nic neni platno trestati syna, touproto, te se jim o ni nechce mysliti a jejich dosavadni vedomosti na ni la-li se a zvyka piti, otec nedosahuji. Chrari Bfah, aby couvli! sam pozde domA v neptidetnem stavu; rovnet tak neodnauCi matka Co by si o nich pomyslili ostatm dceru prostokekosti, je-li sama de a jak by vypadali sami pled semnohomluvna. „....1!11111,1111111f41111C1011111111!1111111MO'

CESTA ku spokoienosti cede ialud kern!

Mate-li potfie se za g vanim, neeitite-li chue k jidlu a rano vstanete unaveni a jaksi bez 2ivota, zkuste

SEVEROVU

VS7borna pro stare i mlade. Nema-li yid lekarnik, sdelte nam jeho jrneno a objednejte pfimo od:

Strana 21.

VESTNIH Jen ten, kdo as od easu sam sebe podrobi tadne kritice a poloti si otazku, si opravdu dobte a kdyi take nahledne, chybil-li, jen ten dokate vyvarovati se na ptiate moinS,ch chyb. lovek musi videti jasne a miti vytdenou cestu pkimou. Vaechno polovieate, slabostmi a omluvami zahaler)* vybavuje zvlaatni sta y mezi chtenim a odhodlanim, z nehot se lide tetko dostavaji a upadaji z ledne hiouposti do druhe. Kde je sila vAle, je take ja.snSr Asudek a dela testa tivotni lezi jaksi ozo.tena pied naaimi zraky.

Vime, co chceme, a k tomu take ptesne smetujeme.

Rodide a vychovatele, bud'te sdm detem a svetencum jasnSrm dem a budou takodmi, jaidmi byste je chteli miti.

A. Mittenhubrova.

oba pravdu. Katc1Sr ma pravdu se sveho zvlaatniho hlediska, a toto hledisko je rozhodujicim dinitelem v tivote obou. Rozhoduje, je-li jeho tivot projevem sily Ci slabosti, miru Ci bolesti, zdaru Ci nezdaru. — Trine.

KftECE V LYTKACH. Dillonvale, 0. 10. maje 1937.

Poglete opet Nonat, ktera me vyleeila kreee v lYtkach a nyni mi dela dobrou sluibu ph kasli, jiste i ten vyleei. — S krajanskYm pozdravem J. Doleial, Box 44.

Na suche bolesti , se necha napalst dokud na tele drii. Prava mast je s timto Trade Mark:

NONAT

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pi gte na na§i adOptimista ma pravdu. Pesimista resu ma pravdu. Jeden se MI od druheMARIE LEIBLINGER & CO., ho jako svetlo od tmy. A piece maji Altadena, California.

Oslavu zaloieni Jednoty S. P. J. S. T. pied 40ti roky bude potadati

/lad Pokrok Houstonu, eislo 88 VE SVEM KRASNEM STANKU NA STUDEWOOD

v nedeli, dne 20. cervna Obecl ve 12 hodin v poledne Program zaZne ye 2:00 hodiny odpoledne Uvitani navatevnikA. Zpev — CS Bohem bud"' — sl. Hilda gvestkova. ftee — br. C. A. Chernosky, ptedseda Hla y. Utadovny.

Zpev — "Serenada od Cossolliho" — sl. Rozi Pratsld.

Uvadeni nodch Zpev — P. C. H. Chernosky.

IMP,MINININOMP11•11.1.111.11■04B

Pak nasleduje nadherny divadelni kus, pod nazvem:

"MARYSA”

Drama v pet jedninich, od Al. a V. Mratikt.

Dej na morayske decline.

OSOBY: Lizal, sedlak br. F. Olexa st.

Lizalka, jeho Lena ses. A. Vallova, Maryaa, jejich dcera ses. F. Olexova ml.

Rozara, jejich slutka pi. M. Rotnovska Vavra, mlynat br. J. Kalousek Francek, rekrut br. F. Dvorak Strouhalka, Marykna teta ses. Svaeinova HoraCka, jeho matka ses. J. Kalouskova Maryaina babieka ses. F. Olexova st.

Hospodsld, Franckfiv porudnik br. A. Valla Hospodska, ses. N. Kostomlatska.

Pavel, feznield tovaryt br. A. Hoek HrdliCka, obecni sluha br. T. Kostomlatsld Soudni sluha Prvni br. A. Kadleeek DruhSt rekruti J. Kaapar ml.

Tteti J. Koaut Fran& () br. J. Kaapar BuCek sousede br. J. Kind' Vojtena sl. A. DlouhY Hrdlidkova mlatci sl. V. Krampota Kriatof Hudba, rekruti, chasa, mlatci deti. — Misto deje, morayska dedina. — Tketi jednani o d ye leta pozdeji net prvni.

Rein: br. Joe Kaapar.

Vstupne: Pani, 40c. Damy 25c.

HUDBA ODPOLEDNE I VEtER: J. R. BALS A ORIGINAL. Veeer piked zahajenim tame bude taneeni "Beseda".

K peknemu pobaveni a k dobremu obeerstveni zve 'ciechny okoini tady z blizka i z daleka (22-24) ZABAVNI ViBOR.

8trana 22.

DR. C. GREER

Ve sttedu, dne 16. 6ervna 1931.

Vt STNIX Ochota je schopnost, ktera vede

dloveka k tspechu aoblibe. J12 staOdi, UM, Nos a Hrdlo re lidove potekadlo o lidech neorriprava /sryli chotnYch zni: "Kam ho postavit, Ufedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne tam ho najdet." Tedy jen &ova 21majici zajem o svoje okoli, doFIRST NATIONAL BANK BLDG. vede bYt ochotnt Kdy2 vtak pozoRosenberg, Texas rujeme, sezname ze je kolem HEFNER BLDG mnoho lidi rtizne ochotnych. olo El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00 vek, kterY jette nepoznal dostatedne svoje okoli, je vice merle pozornejti ke vtemu. Jakmile se obeznami, tedy teprve pozname, co v kom vezi. Jedni jsou ochotni jenom tehOeskY Lela. a Operate'. dy, mail-li z toho prospech. Druzi 711 Medical Arts Building jen za okolnosti, ktere jim nahani HOUSTON, TEXAS. strach. Tfetim je vtechno jedno a Telefon fifadovny: Preston 2553 klati se tivotem bez zajmu. Jen maTelefon residence: Lehigh 9745 10 lidi snag se byti ochotnYmi bez jakYchkoliv vnejtich vYhod, ale elste z vnitfni potfeby dloveka, kterY SPRAVNE VYKONANA vice 2ije pro jine nei pro sebe. A ku POIlftEBNi SLUZBA. podivu, sledujeme-li dale osudy taV hodiny Calu zarmouceni nalez- koveho dloveka, pozname, ie vtechnou Edward Pace pohtebni Ustav na namaha, ji2 venoval k prospepohotovY k sympatickemu vyfize- chu svych bli2nich, pfinati mu neni nezbytnYch jednotlivosti a k jen mnohonasobnY prospech, ale vypraveni dojemneho pohfbu. vnittni uspokojeni. Bylo by nam Levne ceny jsou nati zasadou. tfeba vice opravdove ochotnYch 11di. Vzrostla by tim vzajemnost mezi lidmi, bylo by mene tech, kteti site Pohrebni "Ida el. radi ochotu pfijimaji, z ni Oil, ale Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606. neradi ji oplaceji.

TEMPLE, TEXAS.

DR. KAR. J. HOLLUB

EDWARD PACE

Vzory pro mlade.

Pied nekolika desitiletimi zamestnan byl u jedne americke 2eleznidni spolednosti asi 151etY pomocny.

Zubni Lam'. delnik Samuel Rea, jehoi praci byV PARKEROVE BUDOVE lo Uderem kladiva zkoutet kola vaTelefon 353. gona, nejsou-li poruena. Hoch byl dipernt v prazdne chvili se vzdelaBRYAN, TEXAS. val, stal se Atednikem. Zde se osvedeil take skvele, a postupoval vYt a vYt az k Afadu presidenta spolednosti, jeho plat pkevytuje celkovou PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni zale2itosti. eastku platti vtech dlen0 britskeho tfadovna: 821 Bankers Mortgage kabinetu. Samuel Rea byl z nejlepe Building, pies ulici naproti Kress placenYch 2eleznienich feditel0 sveta. Z jeho nejvYznadnejtich diml bybudove. la vYstavba tunelu pod Hudsonem' HOUSTON. TEXAS. a zbudovani mostu "Hell Gate" pies East River v New Yorku. Svet Potfebuje dobrYch pracovnikil a vaddi a dobte je plati. Mejte odvahu, PRAVNIK mladi lido, napnete shy a vytrvale Vyfizuje vetkere soudni a pravni podstupte poctivou a pilnou praci zale2itosti, abstrakty, posiedni zapas o lepti existenci. Je malo oyule, atd. sveddenYch a podnikavYch lidi.

TEXAS Telefon 146, WEST, Z minulosti Brna. Dr. V. Richter v Matici morayske dokazuje: 1. te knaeci brnenskY hrad se v 11. o2 12. stoleti rozprostiral na dnetnim PeWEST, TEXAS. trove a rozkladal se at k DominiPozemkovY obchod — Abstrakty. kanskemu namesti, 2. ie p&odni podhradi krylo se s dnetnim StaPujeky — Notatstvi. rYm Brnem, 3. te basilika svateho Petra vznikla asi v. posledni dtvrti Mame spojeni v celem state. dvanacteho stoleti, byla trojlodni a odpovidala kostelu strahovskemu a milevskemu, 4. ie starti net basiliDesks Jidelna, Restaurace ka svateho Petra a pftvodni hradni a Pivnice kostel je chram druhy, svateho Mi714 PRESTON AVENUE chola, a byl snad i kostelem velkoHOUSTON, TEXAS farnim; jeho podoba mohla bYt roJos. Kalif, majitel. tundova, 5. 2e nejstarti stavby na Telefon: Beacon 31734. pilberku jsou z doby goticke — cog Pravidelna jidla a lunge. nevyluduje starti hraditte — a jsou Nejlepti soudkove a lahvove pi- z 13. stoleti (asi 1277 al 1278). Hrad vo, razne druhy vino a doutniky. byl z duvochl typologicke promeny Mluvime desky. hradnich staveb ptenesen sem z PeHoboko stale na sklade. trova.

Zvlattni stoly pro rodiny.

DR. F. J. KIIENEK

C. H. CHERNOSK'

Jak obehodnici s obrazy vyhaneji ceny, ukazuji tyto pfipady: Malif Degas dostal za obra,z Tanednice za sveho 2ivota zaplaceno 500 frankil a pozdeji se clan vzestupu ceny tohoto dila as na 435,000 frankil. R. 1868 stal znamY obraz Rousseau& Kattanova alej 27,000 frann, r.

1912 byl prodan za 480,000 frankil.

— Podobne se take deje se vzacnej7 knihami a rukopisy. MnohY umelee a literat zemfel v nouzi a nyni kdosi z jeho dila bohatne a poke,daji se jette dratby, vyhanejici ceny do neslYchanYch vYti. Pamatne veci Patti do musei, ne do obchodu a soukromYch sbirek.

Posuzovati spravne narod nema2eme, pokud jsme nezjistili jeho radosti byti, jako nenra2eme posouditi jedince, anit" vime, jak sviij eas travi. Character eloveka uka2e se teprve tehdy, prestane-li konati to, co konati mush a dela-1i to, co rad dini. Teprve pak, kdy't se pouta spoleeenskeho a obchodniho 'tivota uvolni, vliv penez, slavy a ciaadosti zmizi a duch aloveka je svobodnY pripraven k vzletu, kam ho touha tahne, to teprve vidime vnitfniho eloveka, jeho skuteene "ja". Livot je tvrdY, politika 'Apinava, a obchod ziStnY; proto by bylo nespravedlivo, eloveka na verejnosti soudit — Cifian Lin Yutong.

Nepravdivosti jest na svete tolik jen proto, ze je malo tech, kteti by proti ni vystoupili. Je mai° pravdivYch lidi, kteti nepravosti pachaji; ti, kteti k nim mleky patfi, jim jette pomahaji.

Musi si zvyknouti. A: Tak ty chceg do Ameriky? A vie-li, le tam je noc, kdy2 u nas je den? — B: Vim, vim, pfiteli drahY, s podatku mi to bude hodne smeane, ale co zloYva ne2 si zvyknouti!

tESKOSLOVENSKA NA LODiCH

BREMEN - EU Rychlik deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez pfesedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENYCH RYCHLODICH

COLUMBUS HANSA e-i-D DEUTSCHLAND HAMBURG eJs NEW YORE' VYborne 2eleznidni spojeni z Brem neb Hamburku Pomuteme Vam pfi obstaravani navttevnich a vystehovaleckYch vis pro Vote evroptke pfibuzne.

Informace u va geho mistniho agenta neb

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch, Bldg., Houston, Tex.

GEORGE E. KACM

Cervenka & Vaniura

RED FRONT

DR. THOMAS N. DeLANEY 06N1 LEKAE BrYle spravne pfipravene. as die umluvy. trfadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS.

V italske fatisticke spolednosti se mluvi o hesle fatistd.: Credere, combattere, obbedire. bojovat, poslouchat.) Jeden fatista z Terstu, bYvalY feldvebl v rakouske armade, priponiina, 2e toto heslo existovalo jiz v rakouske armade a neni tudit nove: Maui halten and welter dienen. (Wet, hubu a sloulit MO,

ubtleint °slava NA

Placedo, Tex., v sini Sokol Union V NEDELI, DNE 27. tERVNA 5 ft,ADt SPOLEtNE SLAV' 40 LETE ZALO2ENt NA§i S. P. J. S. T. Zaelitek slavnosti o 10:00 hodirtich dopoledne s hudbou Pak uvideni asi 40 novych amu s pomoci afednikil 111. Utadovny O 12:00 hodinach bohatt chutnY barbecue abed; p0 obede volna zabova a hudba.

O 2:00 hod. odpoledne — promluvi k obecenstvu predseda Hlavni Utadovny br. C. H. Chernosky anglicky a br. Dr. Josef Kopecky eesky, a jini. Pak volna zabava, hry a hudba.

O 5:30 hod. — chutna barbecue vedefe a dosti dobreho obeerstveni a tak dale.

Veeer o 8. hodine TaneCni Zabava TANEtNi VSTUPENKA 40c PRO PANY

Hudba — Placedo Orchestra Pfijd'te jak z daleka, tak i z blizka, neb dim nas vice bude tim lepe pobavime.

Uctive Vas zve, ZABAVN% VISOR. ..,001KrimulerwisoaruompuestooSawaillmOvrialismeNIKAI■ uomwaikulMireiemeawoumovon4Wollou ■

Ve stfedu, dne 16. dervna 1937,

VESTNiK

Piehled pkijmu a vydani v rote 1936, S. P J. S• T. Bilance dne 1. ledna 1936, PftlJEM: Na Umrti od fada Na H. A. od tacit.

Urok z hypotek Urok z prijeek (mortgage) Urok z bondri Urok z Meek certifikatu Najemne z majetku Najemne z majetku (olejovY) VYdelek, prodej majetku Wdelek, prodej bond& Wdelek z hypotek Pfenos z umrtniho Pfenos z Detskeho Odboru

timrtni fond. DetskY Odb. Hi. itad $2,962,350.76 $11,775.07 $ '1,128.60 177,191.73

3,727.31 24,398.27

57,738.50 22.50 52,089.87 21,208.61 6,193.94 1,149.50 2,798.03 16,602.94 113.19

535.00

220.00

16,293.99 77.00

UHRN VYDANI: Na rimrti Na umrti, pd-up certifikaty Na rimrti nedospelYm dedicum Na rimrti nedospelYm dedicum iirok Vracene poplatky Vracene najemne tspory Comm. novi cleni, v e'en. odboru Comm. novi eleni v det. odboru Lekatske prohlidky v Glen. odboru Lekafske prohlidky v det. odboru .

Sjezd Satirize Aktuar Opravy strojt.

Bondove zpravy Psaci stroj Sktine Potovne Potfeby a vydani v ritadovne Vestnik, odberatele Vestnik, pogtovne Oznamky Elektfina Telefon Telegramy Comm. prodej majetku Odmeny jednatelt Dary Natal' Slutne fifednikri Slutne vYpomoc Bondy rifednikil Cestovne Express Pravni, na bandy Pravni na majetek Pravni, na hypoteky Odepsane prijeky certifikatil Sratky riroku z hypotek Sra'tky firokri z bondri Sratky rirokri z pujeek certifikatu' Ztraty z hypotek Ztraty z firokt hypotek Ztraty v prodeji majetku Ztraty v prodeji bondri Ztrata v prijdce najemnika Pfehledy majetku Dane z majetku PojiAteni proti ohni, z majetku Opravy atd. majetku Exchange z poukazek v bankach Povoleni od oddeleni poj. z Austin Pfe glY urok, pfi koupi bondri Pfenos do Detskeho Odboru Pfenos na Hi. ftdd Najemne z ritadovny

$3,297,460.57 $16,257.38 $41,897.86

Uhrn Bi lance dne 31. prosince 1936 tHRN ZDROJf.7

$ 180.326.88 $ 305.08 $41,304.701 $3,117,133.69 $15,952.30 $ 593.16! $3,133,679.15

V Rumunsku jest 25 ryze slovenskYch, 6 ryze deskYch vesnic, 9 obci s deskou nebo slovenskou vet ginou, 26 eskoSlOVelIskoll menk;KM

111,531.67 2,952.25 9,155.98 1,338.29 2.12 67.20

Strolls, 23.

Kdy byla Praha stiediskem sveta.

Kdy doko k rortrtce mezi Spanelskem a Nemeckem (r. 1556), prohlasil Ferdinand I. Prahu za sve sidelni mesto. Tehdy mela Praha v Evrope ze vSech 'nest nejvice obyvatelstva. PapetskY Rim mel tehdy jen 60,000 obyvatelil, rovnet tak Videri. Praha ale mela, 160,000 obyvatelri. Praha byla v to dobe stfediskem sveta; letela na splavne Vltaye, po nit pluly lodi Labem do mote, take Praha byla v obchodnim spojeni s celYm svetem. Byla nejvetkm vYchodnim obchodnim stfediskem, svYmi splavnymi iekami souvisela tet s atlantickYm zamotskYm obchodem. Je v tom kus deskoslovenske tragedie! Bila hora pferukla na staleti tento skvelY vYvoj nak zeme a Prahy.

Chyba z nevedomosti se po prve odpouki, ale po druhe a po tfeti totet jit neni nevedomost, to je lajdactyl, a to se nesmi promijet bez nasledkri nesmi.

K vlastnimu zdaru ve svete jest tfeba nejen vytrvalosti, ale i trpelivosti. Nikoliv dekat se zalotenYma rukama, ale naplriovat zvolna jdouci leta usilim i praci. Nic neni osudnejkho net jestli dlovek ztrati zalibeni ye svem povolani. - 2achdr dlovek nema malomyslnet, jestliie hned od poeatku nepokraduje dosti rychle ve svem povolani, ale trpeliye• ma vyekavat easu, ph tom svedomite konat svou denni praci, zaujme sve destne misto. - Neni velkYch lidi nepoznavgich velkYch obtiti, jako neni cihel bez ohne. Nektereho dloveka miltete strdit, kam chcete, a on se dostane yen, a vystri."..te ho odkud chcete a on se dottane dovnitt. To je duch, jenz pojiSt'uje zdar v katclem povolani.

• Omyly a nespravne konani necht' to nermouti. Nic tak nepouduje veka, jako vedomi vlastni chyby. Je to jeden z nejhlavnejkch prostkedkri sebevYchovy. - Carlyle.

2.40 206.18 15,039.92 64.00 1,217.50 13.00 6,515.81 1,442.30 600.00 50.50 55.00 I 112.70 174.70 694.51 1,173.43 3,967.981 5.73 I 87.901 68.10 133.711 16.60

2.35 2.40 729.54

150.00 900.00 49.50 6,850.00 900.00!

140.60 426.02 16.21

1,022.42 2.19 98.9 335.81 469.15 6,830.62 18.31 5,460.00 26.00 641.54 353.59 5,071.00 9,349.00 20.00 356.40 1,912.62 210.59 2,422.89

J T•

leri11/44,

Oslava 40ti leteho zaloieni JEDNOTY A RADU KOMENSKY eiSLO 20.

dne 24. cervna v Granger T liras V "CAVANAUGH" PASTE PROGRAM: V 10:00 hodin dopoledne -Prrivod mestem s hudbou.

V 12:00 hodin v poledne - Barbecue za mime ceny.

Odpoledne - Promluvi prominentni reenici o zadatcich a neelu Jednoty.

V 8:00 hod. veder - Taneeni zabava v sini S. P. J. S. T, v Granger 0 obeerstveni bude naleiite postarano Piijd'te vkchni, bychom se jednou zase po domacku pobavili

Vybor. fa

I

EEL; NESS

57.98 21.00 3,430.06 220.00 16,293.99

19.50 77.00 360.00

Neni snadno driveru k rozumu svobode si zachovat, co zatim AilenY nacionalismus a bezduche nasili svou mac nad lidstvem vtdy vice rortituje, Areibiskup newyors14,

King's Formula Never Changed or Cheapened in 66 Years

• 86 PROOF

A "FIND' AT THE

PR

I

B RO °1. 1x'N.. F'O MAN'e DSTILLERY CO., of Floe Wiliskia Si na

Ky,

Strana 24.

Ve stfedu, dne 16. dervna 1937.

V ESTNiK

Poufiveite k oznamovini

Mal Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fietujeme 2 centy za slovo za kat& uverejneni. NejmenSi poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c Oznarnku napike na zvlaknim listku a ptilotte k objednavce ptisluSnY obnos bud' pokovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany admi nistraci pod naS'i znaekou, netujeme za oznamky "Na prodej" "Slutza by a prace" a podobne 25c , znaeku a na poStovne, aby dale dopisy mohly b9ti ihned odesilany.

Ph oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a patovne 50 centu.

Doplatek za znaeku budit ptiloten k obnosu, kterY posilate za oznamku.

DUCH DEMOKRACIE. 9 1r1 HLEDA HOSPODYNI k vateni a vedeni domacnosti. Podrobnosti Gladstone byl prvni liberalni vtdsail: F. J., Box 364, West, Texas. ce v Evrope, kterY pronesl pamatne (23-24pd) vYroky: to neveti e zvla tni ctnosti burtoasie a te demokracie jest k 5% POCKY NA POZEMKY. Delame prvottidni pajeky na ma- lade ptipravena. Za sveho prvnijetky na 5% roenich aroka od 5 do ho ministrovani (1868 at 1874) pro25 let. Zadne poplatky za ptehliteni vadel v tomto duchu opravy v riteni statnim. Za neho prijala Anglie vlastnictvi a tadne poplatky za povinnou navatevu §kolni, zrueeno pozemku. Polite dodate pin9 abstrakt. Pajeky jsou k dosta- zakupovani hodnosti dilstojnickYch ni kdekoliv v severnim, stiednim a e vojsku, sniteny celni poplatky.

To byly socialni opravy. V politieast jitniho statu Texas. Pajaky nickem aivote zavedeno tajne hlasone $2,000.00 po 51/2%. vani, delnicke syndikaty uznany ervenka & Vaniura, (23-24) statem a soudctim ptikazano vytiWest, Texas.

1

y

y

y

DiSr-' Medi se tena ku vSeobecne praci. Dobre pracovni podminky a uspokoji a, mzda. Odporueeni se vyZaduje. John R. Corley, Jr.. Corsicana, Texas. ((24-pd.) y

afr Hledaji praci! Mladi, bezdetni manacle bledaji misto, diti malt' hotel nebo restaurant.

SluZbu aneb z dilu. Mame dobre odporueeni a muaeme nastoupit mistc hned. PiSte na: P. 0. Box 227, YoMAK derstv9, 'dist* bez pisku, akum, Texas.

(24-25) jak minuleho roku. 5 liber za $1.00.

PoStovne vyplaceno v Texas. Pike JAK ZITI. na: Mrs. P. Neshyba, Rt. 1„Pleasanton, Texas.

J. W. Foerster.

Pozn. red.: Dle zaslaneho vzorku Musim jiti svou cestou. mateme mak katdemu odporueiti.

At' si jini jednaji malicherne, vy Je cisty, chutn9 i levnY. (23-24pd matete b9ti veld.; at' si jini s vami 2ADAmE razne Ceske kapelni- zachazeji apinave, vy matete bYti ky hudebni, kteti by mohli hrat pro pini dobroty; at' si am jini ublitutaneeni zabavy druhou a etvrtou ji, vy matete konat skutky lasky! fzikava se, to na velikY klat je ttenedeli v mesici v National Club Hall v Corpus Christi pro Sokoiskou Jed- ba hrube palice Snad. Ale jemnY notu v Corpus Christi. PoSiete vase 'Clo & ma jednati jemne. A to je nabidky na: Sunflower Oil Co., Leo mnohem daletitej , net aby na SvatopolskY, Staples Str., Corpus hrubY kiat tloukla hruba palice.

(23-24) Toto temeslo budit ptenechano jiChristi, Texas. nYm hrub9m palicim, my si ale zaIrl NABIDKA. Holka svobodna, starime vern9mi i ptes nebezpeei, podestna a poctiva, vYborna hudeb- ae zastane nekterY hrubian bez panice a ze zamotne rodiny, ptala by lice. se seznamit s panem svobodnYm, Pravdivost. poeestnYm a poctivym a dobrYm Pravdivost souvisi s podstatou hudebnikem, od 30 do 39 roku. Pi -tebrzypodnaeku:"Postna, charakteru co nejtesneji take v c. o. Vestnik, West, Tex. (23-24pd) tom, te lhavost pochazi po vetaine z bazne lidske a svadi tudit k slaSir KURATKA! — KURATKA! bosti vale a zbabelosti, kdetto alpine Barred, White Rocks, White, Silver ptiznani se ke skutkiim i opomenuLaced Wyandottes, Reds, Black Au- tim, a zmutila odhodlanost vaei stralorps, Black Minorcas, 100 za vaemu trapnernu se strany lidi je $6.50. White, Buff, Black, Brown nejlepSi akolou sily a osobnosti.

Pravdivost jest proto nejv9,§ Leghorns a Anconas $6.25 za 100. otuaovani vale a vlastni pramichane $ $5.50 za sto. Pokovne vyplaceno, zarudena tiva doclavka prava "kulturni osobnosti". V tomVS'echna kutatka pochazi z "flock to smyslu je prave boj s vylhavanim blood tested" stad. Jsme piiprave- se z rozpaka e vaednim tivote prani odesilati objednavky hned. — ve vysoka akola charakteru. * Von Minden's Hatchery, Fayette(21-dz.)

Spravnost i piesnost jsou nevyville, Texas. hnutelny tern, kteti chteji prospier- Mate nyni penize na ruce vat ve svete. Bet nich se nemate oneb v bance, ktere am nic nepti- bejit ueenec, obchodnik, temeslnik, mi i, neb jen velmi malt' arok? Za- delnik. Cokoli stoji za praci, ma se konat dobie. Je lepe udelat nekolik jimate se o uloteni techto do han- mad° veci ptesne, net mnohe ky, ktera, plati 4% troka a jest dbale. jistou? Zdali ano, pike pod znaeDochvilnost jest vlastnost, ktere Vestnik, West, si musi hledet katdY, kdo chce prokou "Vklady", (4-dz.) spivat ve svem kvotnim povolani.

Texas. ,

g

zovat spory mezi zamestnavateli a delniky.

V Irsku ochial Gladstone cirkvi vYsady a dal navrh na home-rule.

V zahranieni politice ujimal se potlaeenYch narodu.

Ze kolnich filoh nepozonl: Galileo byl odsouzen, protote vynalezl otaeeni zeme. Do to doby se netoeila, ale po obloze kroutilo sluce. Ted' je to obracene.

NaSe zemekoule je na obou koncich obalena severni toenou.

Blecha je hmyz s masotravYm sosakem. Zivi se zejmena elovekem, psy a kodkami. g

TRINEROVA ANGELIK A. VITECNA LETNI SiLIVKA! V lekwrnwch nebo pokete $1.35 Jos. Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill. 4.10111.0./.....11.41•11.0411111■04•1•11.0 .0iO410■”11=1,1401.)-CM.1 ■ .00.17.1•■■■ ,..0.00.1■MNNEWN■10:~.1.11.041■00111.11.1111.11■1106.1111110

40 Leta oslava &van' S. P. J. S. T. n

ELK, TEXAS bude potadana

iADEM NOVE KVETY CIS. 35

y

V nedeli, dne 27. eervna Program bude pozustavati z feel a vSelikeho jineho pobaveni.

y

g

VECER TANEtNi ZABAVA pri hudbe

0. K. orchestry z West Okolni tady jsou uctive zvany, aby se steastnily.

vSrborem.

g

."..41.0.10.0.41,0•1110.0•IMOMMOON11.1.111.01=1.04■01111M.111111.111111114.11110.0.111.0•11111.041111.4•1111.40 ■11.041M.01.1111.4■041111.0110.0.11111.0.1.

s,

y

y

g

0

REVIVIATISM V nejzastaralejSich ptipadech Revmatismu a Neuritis,jest rychle uleveno pouttitim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisiciim jest ulevovano. Proe ne Vain? Na prodej ve vSech lekarnach. Neb piSte na Alonzo Urban, Station A., San (15-dz.1 Antonio, Texas.

Lide natikaji nad obtitemi, ale opravdovY mut povatuje prave tyto za ptiletitost, aby se vyznamenal.

AD POKROK HOUSTONU OZNAMUJE potad spoleeenskYch zabav, jet od otevfeni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanii a jejich ptatel.

Pokovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 20. eERVNA. — J. R. Baea Ori inaL 40-lets oslava S. P. J. S. T., odpoledne pro ram a divadlo "Maryk”.

„.--...z,

J ..: , -, Tri . -'• 6 -..v-..

Boils-Cat ::uncie:-ii ic ..,,,,s.Eonci,'elor,LSCds'Ats A

fat

If Drt,:Ns

..d.-r.:4:i

.

C: ./T

CGRE OF WORST E. '.;IL.': '..R. CARBUNCLES AT ONCE AND PP EVE NTS SPREADING --- AT ALL' DRUGGISTS q URBAN CHtl-t.CO SAN ANTONIO TE g . Ad

5

4'

VSTUPNE: PANT 40c

DAMY 25c roitADATEu.