Vestnik 1937 05 26

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNiK (VOL.) XXV.

WEST, TEXAS. ye st •edu (Wednesday 26. kvetna (May) 1937.

OSLO 21

FRANT SEK PALACIii. Veliky vfidce a buditel naroda eeskeho. Jeho dijiny naroda 6eskeho zrevolucionovaly ducha naroda skvelYm obrazern slavne minulosti a vitipily .mu 'Mayon touhu po stitni samostatnosti — ideal, ktcrY za svetove valky stal se skutkem zasluhou presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka a esl. zahranieniho vojska.

DYBY nebyl FrantiSek PalackY zane-

chal narodu svemu jineho odkazu. nei svoje "Dejiny naroda deskeho", jit pro to samojedine dilo zasluhoval by toho, aby poeitan byl mezi naSe ptedni velikany. Podal zajiste v dile tomto Z'ijiorrnu pokoleni i potomkrim nejen 2ivY a pravdivY obraz naSich ptedkri, ukazal jako v zrcadle jejich ptednosti a ctnosti, ale pro vystrahu a poudeni nezamleel jejich vad a chyb. PalackY o tom sam tekl, 2e bylo vidycky jeho snahou dopatrati se pra y -dy.Minulostaei k,jabysito pte.lo jeho srdce, nYbfa popisuje ji tak, *Ica dle hodnovernjrch svedectvi skuteene byla; ale ani pti jedinem slove neopoOti jej uptimna snaha i risili o pravdu a mohutna laska k narodu, ktera byla mu ptedev gim zdrojem poueeni. Dilo Palackeho psano jest slohem velice poutavYm, take i v to ptieine tad' se k ptednim dejepisnYm dilrim vgech narodtt a Yen. Kdy2 po fade let pilne a trpelive prate k jaru 1876 Palackjr dokoneil velike dilo sve, radoval se z toho srdedne netoliko sam, nYbri i celY narod deskY. Lee ptipomerime si neco ze tivota tohoto velikeho muse. — V krasne hornate dasti vgchodni Moravy rozklacia se ritulna dedina Hodslavice, v /la od neparneti usazen byl rod PalackYch. V rode torn i ptes dobu temna udr2ely se tradice deskobratrske. Otec na§eho dejepisce Jiff PalackY, ustanoven byl od vrchnosti ueitelem, dill jak se tehdy tikalo rektorem na §kole v Hodslavicich. Byl to mud hlubokeho nabolenskeho citu a ptisnYch moralnich zasad. Roku 1790 pojal za man2elku Annu Ktiianovou, selskou dcerku z Hodsiavic. DruhorozenY syn jejich FrantiAek narodil se 14. eervna 1798.

Podatek vzdelani clan byl Franti gkovi v otcove gkole, ktera v gak brzy eipernemu 2.6.6kovi nadostadovala. Otec zavedl jej v roce 1807 do Kunvaidu za Novjrm Jieinem, kde byla gkola na tehdej gi pomery znamenita. Zaloilla ji lidumilna hrabenka Truchsesova, ktera v ni take vyudovala, ovgem nemecky. Tam pobyl Frantigek Palackjr bezmala dva roky, obklopen jsa spoleenosti veskrze nemeckou. Roku 1809 opustil 11-letY hoch Kunvald s vedomim, Ze byl jednIm z pet nejlep gich a tudig vyznamenanSrch iak0. Potom se dostal na tkolu do Trendina. Ttileteho tarn pobytu Palackjr nevzpominal tuze rad. Lepe se mu datilo potom na gkole v Bratislavi. Je gte netli opustil 'Trendin, pteeetl nektere Ceske spisy Komenskeho i Jungmannovy z knihovny sveho hostitele 13akoge, take do Bratislavi ptina gel si touhu pestovati matetskY jazyk dale. Josef Jungmann, patriarcha novodobeho pisemnictvi 6eskeho, tehdy profesor na gymnasium v Litometicich, vzietnou mluvou ptedvadel nejlepti plody basnictvi anglickeho, francouzskeho i nemeckeho na jazyk deskSr. Valli* jinoch Cast() do noel sedaval nad deskou knihou, nebot' '"e dne nebylo K

na to easu. Bylt' PalackY studentem vybornjim. Tehdy take Jill Palkovie, profesor 'Ceske keel a literatury, ziskal 16-leteho studenta Palackeho pro jeho obratnY sloh za spolupracovnika pro Ceske noviny zvane "TYdennik". V to dobe veael PalackY v ptatelsky styk s mladYrni Slovaky, kteti za nedlouho prosluli v obrozenem pisemnictvi deskem. Byli to Jan Kollar a Pavel Josef Safatik.

V roce 1817 PalackY ptijal misto vychovatele v dome vzdelane §lechtieny, ktere. mu svetila vyueovani etyt ditek svjrch ptibuznYch. 0 rok

Spolkovy Rozhlas.

Tuto nedeli 30. kvetna konany budou oslavy jubilea S. P. J. S. T. v Houstonu, Ennis a Sweet Home. Ve vgech mistech slibuji mitt,pronikavjr tispech.

Piedseda soudce C. IL ChernoskY, vyzval pisemne sjezdem zvoleny vjrbor na vypracovini pravidel pro nemocenskou podporu k uspigeni jejich tikolu. Jakmile tento vjrbor bude s naertern pravidel hotov, dostavi se do nejblii gi mesleni pravidelne schtize Hl. tiadovny a na teto bude zaleiitost vytizena.

Jubilejni podnik tadu Rozkvet Zapadu ve Floresville mel neoeekivane velkY tispech. na Allem mists t.

Nejvyggi spolkovY soud sedmi proti dvema hlasinn uznal zakon socialnlho poji gteni tistavnim, dim' 26 milionfim osob vjrdeleene zamestnanjrch dostava se zaji gteni po dosaieni veku 65 let. Nalez vrchniho tribunalu znamena 0hromne viterstvi presidentova Noveho potadku. pozdeji jejim doporueenim stal se vychovatelem dvou syrul jeji ptitelkyne, kteti na akademii v Bratislavi studovali prava. V roce 1820 odebral se s chovanci svSrmi do Vidne, kde se mlademu Palackemu otevtel novjr svet a novjr divot. Pilnou eetbou ptiveden byl ku studio filosofie a svobodnjrch umeni. UkonCiv v roce 1823 ilkol vychovatela. odebral se z Vidne do Prahy, dimi v jeho tiVote nastava nejdilleN.tejgi obrat. 0 hmotne zaopatteni Palackeho postaral se tehdy Josef Dobrovskjr, v jeho dome byl PalackSr z podatku temet dennim hostem, studuje stare rukopisy. Brzy na to dostal se do domu hrabete Franti gka Sternberka na Male Stran g. Tou dobou byl ye Vidni vydavan historickSr almanach, obsahujici rodopisne zpravy o glechtickYch rodech. Take rod hrabat Sternberka mel bjrti v torn dile zastoupen a tato prace na doporueeni Dobrovskeho byla svetena Palackemu, jehc2 vzdelani a uhlazen/' mrav dopomohl mu do spoleenosti deskjr ch alechticti. Hrabe• Sternberk jmenoval jej svjrm Imihovnikem se staljqn dfichodem a odporu611 jej i jinYm rodam tleebtickYm. Vyrnohl mu ptistup do velikeho arehivu knilat

Schwarzenberka v Tteboni, kde je nejclille21tej gi pramen Ceske historie 15. a 16. stoleti.

Sternberk a DobrovskY uvedli tea mladeho uOence do kralovske spoleenosti nauk, sttediska to vedeckeho sna2eni v Oechach.

Sriatkem se zamoinou divkou roku 1827 byl koneene PalackY zbaven starosti o chleb vezdefai a mohl se cele venovati velikemu dilu buditelskemu. Nahledy Palackeho vedle hrabete Sternberka sdilel take tehdej§i nejyygi purkrabi hrabe Karel Chotek, mid vzdelanY a nad'SenY pro v'Se krasne. Od stavo yskeho snemu byl PalackY r. 1829 jmenovan historiografem kralo ystvi deskeho. 0 deset iron pozdeji, kdyl prvni east "Dejin" jiz byla vydana tiskem, kill Ferdinand V. (DobrotivY) udelil Palackemu titul historiografa s rodnim platem 1000 zlatYch a 200 zlatYch ptispevku na testy studijni. PrvnI dil dejin obsahuje vylieeni jich od easu nejstar gch as do roku 1187. Vedeckou a studijni cestu podnikl PalackY r. 1837 do ftima, kde v knihovn y vatikanske je mnoho listin, tYkajicich se deskYch dejin. Druhou cestu studijni do Alma vykonal opet o rok pozdeji a proCeti mnoho tisIc listin a nekolik set jich opsal.

Roku 1847 byla ve Vidni zalo2ena nova akademie ved a PalackY byl povolan mezi jeji prvni eleny. Cisat Ferdinand DobrotivY jmenoval jej ministrem vyudovani, ale on z ohledu na vnittni ptesveddeni teto hodnosti neptijal.

V boutlivem roce 1848 prokazal se bYti YellkYin vlastencem a silnYrn vridcem naroda. V pfechodne to dobe velice se take proslavil middy poslanec deskY dr. Frant. Lad. Rieger, kte117 se stal zetem Palackeho. NebYti techto dvou, Rakousko se slovanskjimi zememi by se bylo octlo v moci Mario zminiti se jate o ceste do Ruska. V roce 1867 byla v Moskve potadana narodopisna yYstava slovanska., ku ktere take byl pozvan statiekY PalackY. Vydal se na dalekou cestu se s yYm zetem drem Riegerem. Byli v kvetnu 1867 pkijati u carskeho dvora v Petrohrade. Car Alexander II. a carevna vyznamenayali putniky z eech okazale. Kdy2 dorazill do Moskvy na vYstavu, srieastnili se slavnostniho shromadeni university a seolmnacti ueenYch spoleenosti. Hlubokkm dojmem pttsobilo, kdye PalackY, nejstar gi z ptitomnYch dejepiscri slovanskYch, ujal se slova a ptipomenul, kolebka vedy sl"vanske stala v jeho vlasti, v Praze. Zminil se o zaslu2ne prat' Josefa Dobrovskjrho a Pavia Josefa 8afatika. S mysli povznesenou vraceli se slovanAti poutnici pies Petrohrad do sve vlasti a PalackY pokraeoval v praci na druhem svazku svYch "Dejin", ktere dokoneil kratce pied svoji smrtl v kvetnu 1876. Zvest o skonu nejvet glho Oecha clevatenacteho stoleti, ac nikoli neoeekavana, roznesla se zahy po v gech oblastech deskSrch a vyvolala hlubokjr zarmutek, nebot' odegel otec naroda. Z pameti deskeho lidu nevymizi, dim mu byl, jest a zAstane FrantiAek Palaekt

Strana 2.

Vzpominky ze starch ease v Texasu.

Podava L. C. Wychoperi z El Campo, Texas.

D AVLNA

a korna se sela ruene. Prvni vatory pti gly do Fayetteviie asi roku 1880 a byla to takove, podivna dtevene, kola, jen obrue ve spodu nebo raf a dtevene vidle a tuplovane voje a nernely ani svipku, jen gavla, a at za roky ptigly svipky. Ale piece se tim lepe pracovalo net rudnim svibem, neb bral celY tadek a zaroveri ut i odsttedky vyoraval, cot dtive se muselo svibem a jednim konem. Flancovaelty nebo sazedity byly jen doma Mane a jednokonske anebo chodici. Az pak pozdeji ptigly rajtovaci sazedky, a tuplaky zadali delati kovati, ale to byl zabijak jak na dloveka tak i na kone. KatclY co jen mel trochu pastru, hledel si vychoyavati kone a muli pro svou pottebu; obzylagt,' kdyt se ptestalo utivati vole., neb kone a mule byly moc lepei do pole, vice se s nimi za den udelalo net s voly. Asi tak roku 1880 ptigel do Fayetteville prvni ostnatY drat v nynej gi forme. Ut drive se utival plechovY drat, ale ten byl pravy zabijak na dobytek, neb se na nem lehko a geredne potezal, a ten druhy se proclaval 15c libra. Bylo to drahe, ale piece lacinej gi net rygle a nemuselo se ut tech poste nebo sloupka davat tolik. Onen drat byl dobre jakosti, neb adkoliv jest tqmu jit 55 let, ten drat jest tam na plote je gte. OstnatY drat byl ptidinou, to se na g Texas potom rychle osazoval a to nejenom ptistehovalci, co pti gli z Evropy, ale lid se sem hrnul ze severu o ptekot, a tu se zadaly stavet nove teleznice a zakladaly se osady a mestedka a farmy. Lide se stehovali dale od less. Av gak dobytkati to nemel radi a nastaly patky s nimi, ale marl* drat gel dal a dale.

Texas se sklade. z peti Cast a katda Cast ma zvlagtni atvar a podnebi. Vezmeme jihozapadni Cast od Brownsville po El Paso, v delce asi 700 mil od zazradneho udoli, kde se pestuje zelenina a citrusove ovoce, ale pavodni jeho vlastnost jest divadina a pustiny. V gecky stromy maji na sobe bodlaky at za tak zvanou Big Bend coutry, pak se meni v kopce porostle liveoaky zakrsky a jin gi stromovi, ale po vet gine jsou zakrsle nasledkem nedostatku vlahy.

Davis Mountains jsou asi nejvet gi hory v Texas a jest tam zkamenelY celY prales. Pak v Burnet okresu jest jeskyne, ale cela, jette nebyla prozkoumana a nevi se, jak jest rozsahla, ale co se ut prozkoumalo jest obrovskYch rozmert. Nekdo, kterY tam ut byl, mohi by o tom dati zpravu, jako pan Jos. Bartog.

Ona Cast se po vetgine zavodriuje z teky Rio Grande a ted' vlada stavi hrez na tece Pecos, kde voda z one zastavi se, bude upottebovati na zavodriovani sta tisic akru pozemk y v Big Bend oblasti. Tam jest je gte divodina a jedine vetgi mesto jest Presidio. V novinach byla zprava, to vlada Spoj. State chce onu Cast koupiti a zatiditi tam narodni park. Park, kde by diyoke, zvet mela pokoj od lovca a aby se mohla pohybovati ye sve ptirodni divokosti a aby se mohla nerugene mnotiti. Ten kraj je dosti rozsahlY, asi 300 mil zdeli a asi 60- at 80 mil girokY, tak to bude stati vladu hezkYch par milionii to koupiti. Takto by se zachoval pkirodni vyvin divolte zvete, jako jelena a buvola, antilop a jingich druh y, take ptactva jako divokY krocan a podobne druhy. Dale jest tu ptimotskY kraj, kterY se tahne podel celeho Texasu od Port Isabel at po Sabine Pass. Ona Cast jest asi 50 giroka a jest to rovina, po vet gine prerie, jen kolem tek a potokti porostena lesem. Jest to velice zdrava krajina. Ude ye sttednim Texasu se domnivaji, to jest to modalovita krajina ate jest nezdrava. Velice se mY1i, neb motsky vanek, kterY vtcly vane od jihu a jihovychodu, pteeist'uje vzduch, ov gem mimo kdyt fouka severak anebo zapadni vitr. Ten motskY vitr Cisti vzduch tak, ze tam neni to hrozne horko v lete jako dale ye statu. Zde mad° kdy teplomer vy,,toupi na 100 st. a to jen kdyt fouka anebo zapadni vitr. Kdyt fouka od mote, jest ptijemne chladno a dobte se spi a dycha ten motskY vzduch,

Irt8TN1IE Pozemky jsou po vettine bohate Bernice a co se tyre odvodneni, po vet gine jsou dobte odvodnene, neb zajedno jsou dosti vysoko polotene nad motem, od 10 do 125 stop, totit maji spad od 3 do 4 stop na mili a to vodu odvede a tadnou prst' neodplavi, takte onen pozemek se nevyplariuje jako vy ge polotene pozemky, ktere voda moc bere a tim se moc vyplariuje, (ztraci arodnost), cot v ptimoti neni. A co se tyre komart, tech zde neni vic jak v krajich vY ge polotenYch, krome v lete pti rYtovnach a ty jsou ut po vetgine dale od mesta, neb vyna gli, to na dosti chudYch piskovYch pozemcich da se rYte pestovati a da po akru temet tolik jak ten dobrY pozemek. Cesty jsou v gude vyvYgene a ktitem highway, takte mate do mesta katdY, mimo kdyt moc dlouho prgi, a tu testy bYvaji dosti zle, ale ne hor gi jako jinde ye statu.

Pak mame severovychodni Cast a to jest po vetgine porostla lesem a to borovicemi a jinni druh dteva tu roste. Pozemky jsou dosti chude, at na bottiove, totit pozemek polotenY podel tek, ale tyto po velikYch de gtich se rozleva,ji a ony pozemky zaplavuji. Ona east statu jest zase bohata na olej, tam jest sta a sta olejorYch studni.

Pak mane zapadni a severozapadni Texas.

Cap Rock se tahne do dalky 350 mil. Jest to bYvalY moiskY bteh, neb voda Mexickeho talivu sahala at tam v ptedhistoricke dobe a celY temet stet nad onen Cap Rock jest po vetgine kamenitY bteh a nad nim jsou roviny temet takove, jake jsou ted' v ptimoti, jenom to v nynej gim ptimoti jsou po vet:sine Cernice a na planinach — jak jest onen dil jmenovan — totit zkratka "Stacked Plains" nebo jako &lye pojmenovan "Lllano Estacado".

Pozemky, totit prst' jest Cokoladove barvy a vody jest tam v zemi dosti, jest dobra jako v ptimoti a jsou tam take eetna male, jezirka.

BYvala to hol y plan bez stromovi, ale ted' ut i tam roste meskyt. Ona Cast se nyni rychle osozuje rolniky, drive to byvaly jen dobytkatske rende. Nyni jest tam jit hodne vel gich mest jako Lubbock, Amarillo, Plainview, Tahoka a jine. Na severozapad od Wichita Falls jest karion Palo Duro, kterY se vyrovna proslulemu coloradskemu karionu svou krasou. Pod Cap Rock jest kraj vice ut kopedkovitY a vody jsou tam po vetgine alkalicke a pro eloveka se nehodi k piti, ale dobytek tu vodu pije a jemu negkodi a na prani se take nehodi.

Stkedni Texas jest po vetaine krasna vinita, krajina, temet cele. jest ut pod pluhem. Kde se co dalo, vge jest ut torane a promenene rodne farmy a krasna mesta a mesteeka a osady protkana teleznienimi sitemi a dobrYmi cestami, jak cementovYmi tak asfaltovYmi a vgude na potocich a tekach dobre mosty. Texas ma, 254 okresa a sidlo statu jest Austin, kde jest jeden z nejkrasnej gich kapitola ve Spoj.

Statech, jent staff 3 miliony akrti pozemku.

Tehdy, kdyt staveli kapitol, pozemek byl lacing a cenen byl na dolar akr, ale ted' ma daleko vetgi cenu, takte by bYvalo mnohem lope, kdyby byla legislatura vystavila statni bandy na postaveni onoho kapitolu, net dati za nej pozemek. Ovgem, tehdy byl stet chudobnY a nevedelo se, to cena onoho pozemku stoupne v cell& (Pokradovani.)

Spionaini tlupy jdou do Ruska.

Zprtivy sovetskYch lista oznamuji, to v posledni dobe ptekrodilo nekolik japonskYch vy-_ zvedadskYch skupin mandiursko-ruske hranice. Vetginu z nich se podatilo sovetskYm Madam zjistit a zne gkodnit. Spionat je provadena ve velkorysem metitku. Hlavnim jejim cilem je sebrat ado.je o rude armade Dalneho vychodu. Vyzvecladi se take pokou geji ziskat pro za gkodnickou praci domaci obyvatelstvo.

Jsou gkoleni ve zvla gtnich kursech, zvanYch v7,7soke, gkcle, gpionatni slutby. Pied svYmi cestami na azerni sovetskeho Ruska jsou jim opattovany legitimate komunisticke strany.

Jsou pedlive vybirani z natodnosti tech kraja, kam je gpionatni slutba posila. Jde vet ginou o bYvale ruske belogvardejce, ale jsou mezi nimi take Oiriane, Mongolci i ptislu gnici jinych asijskYch kment. Kdo je dopaden, toho deka bezpedne jen trest smrti.

Ve sttedu, dne 26. kvetna 1937.

Prop zdobime rovy nagich draVeh. IEST to davna baje, ptipisovati rostlinam duPozoroval Se vzrast rostlin, bylo na nich ztiti zjevy tivota a smrti a tak se staly symbolem byti a pomijejicnosti. U starchRekt a lkimana panovala vira, to du ge zemtelYch v kvetinu, bylinu neb ket se vteluji, a tak povstal tally zvyk, kvitim hroby zdobiti, kvety zesnulYm na posledni cestu podavati. Cistemu mladi zasvecovany bile. rate a like, odznaky lasky a nevinnosti, vernosti a eistoty du ge. Ptedstavu dalgiho titi dugi v kvetinach neshledavame vgak jen u Rimana a ftelca, nYbrt i u Ken, Germany a narodil slovanskYch. Dnes ovgem domnenka taka platnosti pozbYva, ale spotteba kvetin a kviti katclYm desetiletim, zvla gte v Americe, stoups. Pro nas du ge zemtelYch ovgem netije vice v kvetinach, jest to jen vzpominka, projev lasky a vd'eku, pak-li rovy jejich kvetinami zdobime a tim si i na ne aspori chvili vteleji vzpomeneme. A proto kvetiny do dnegniho dne, tylagte pti pohtbech neztratily Meal° na svem symbolickem vYznamu. A proto i dnegnimu pokoleni je kvetina symbolem vedneho nepomijedneho tivota, tak jako byla narodinn orientalskYm, kteti s kvitim v rukou s pohtbem jich milYch k poslednimu odpodinku kraCeli. Jako kvetiny zachazi, ale v ptigtim jate zase otivuji, a tim svoji nepomijednost nem ptipominaji, tak i my ptichazime na svet, a po nas ptichazeti budou jini ku svetlu, k votu, ovgem u ptirovnani k rostlinam, na delti Cas, ale u ptirovnani k titi naroda jen malt' okamtik. Tak zobrazuji sobe lidskou nesmrtelnost vgichni ti, kteti se ptirodou, zvla gte rostlinopisem zabYvaji. Dale kvetina jest nam odznakem vernosti k mrtvemu. KrasnYm je tudit venovati jako pozdrav posledni venec z kvetin a kapradi. Upominka trva do zahrobi bez konce. Venec jest vgak zaroven ptikazem cti. Proto nosivali u starchAekil poslanci, radni a teenici i ti kdot bohum obeti ptina geli, stejne jako u ftimanil vitezove v zapasech i vadcove vitezni, venec na hlav y, cot vidime na starYch penetich, kde rateny jsou hlavy mocnata, kteti na dtiakaz cti maji venec kolem hlavy. Tak i my zasvecujeme vencem smrti vedle uji gteni nagi veene vernosti i posledni Cest za titi a konani mrtveho. Pro nas je kvetinova, ozdoba na hrobe v prvni fade odznakem netne lasky, ktera nas s nagimi drahYmi v tivote spojovala. "Lasky jest silnej gi smrti," vole. kvetina zesnulemu na cestu k poslednimu odpodinku.

Vzpominejte kvitim zvla gte nemocnYch, nebot' kytice kvetin sebe prost gich a jednOduchYch nemocneho pote gi, dada svetnici jasnejgiho a veselej giho razu Tim chceme jim to jich bol sdilime, to jim chceme darem kvetin trochu alevy poskytnouti v tom bolu, jejt na ne osud uvalil, by zkougel silu jejich. Proto neodpirejte kvetin nikdy, kvetiny mluvi za vas o vSech cnostech eloveka, o ptesveddeni, lasce, vernosti, o cti a hodnosti, soucitu a tithe soustrasti, o v gem, co srdce na ge citi. 0 tom vgem rozpravi od drahnYch Casa kvetina na hrobe.

Jest to start' zvyk, ktery s na gi vyspelosti tak flue souvisi, to to ptipada jako yYsttednost, ohlaguje se neltdy pti oznameni amrti, to "dary kvetin se zdyotile odmitaji". S jakYm chladem, jak uratlive, jak necitelne zni takove prohlagent To nejkrasnej gi, to nejmilej gi, co mateme zeinteleinu jako posledni darek je gte obetovati, to se "zdvotile" odmita. Cot se pti tom neciti, to se tim i ten urati, kdo by rad zesnulemu clukaz svoji lasky a ptichylnosti neb flay na posledni cestu podal? VylotenY zde symbol kvetiny mel by nas od toho zraditi, zakazovati posledni projev ptichylnosti "Kde hojne lasky, vernosti a acty v titi, tam take hojnott kvetin v smrti," jak sami mnohdykrate jsme se ptesvedeili na sve vlastni oci, jak si bide YAM a cti mute, kterY ryze a destne til a pracoval.

Zitnivde, jak ble.hoYY jsi, kterft profannim dougkem sam si hasig sveho tizneni svatY ()hen?

Ve sttedu, dne 26. kvetna 1931.

Bratr Mesibk, Sestra 7.1v6aii6 Frank Wenig.

TA NEBESKE LOUCE hral s1 bratr Mesidek N se sesttidkou Hvezdidkou. Hrali si na honieku. Ale jegte neg si zaeli hrat, rozpoditali se, kdo bude honit. Takhle: En, ten, titi, nebeske kviti, sauraka, kometa svitime do sveta, svitime pro lidi, at' v noci uvidi, noc neni den, jdi z kola ven!

Slovo padlo na Hvezdidku a proto musela honit. Honila, honila, ag Mesidka chytila. Potom zase honil Mesidek ji. Hvezdiaka behala po nebeske louce, utikala pied Mesiekem, potad dal a dal a jegte dal -, az dobehla az na kraj nebeske louky. Nedivala se, nedavala pozor bums — , a 0 letela dolri na svet.

Letela, letela, az dopadla do zahrrady za domem, kde bydli Vladik a Eva, taky bratr a sesttidka. Le byla noc, deti spaly.

Skoda, ze spaly, byly by hvezdidku hned uvitaly. Vladik a Eva vyznali se ye hvezdach jako hvezdati, pozorovali je ka gdY veder a davali jim jmena,' jen ge ne jmena udend, ale takova svoje vymyglend. A tahle jmena se jim zdala tisickrat hezdi ne g nejudenejk jmena hvezdatri. Tak jedne hvezde tikali "Mrkava", jine zase "Ttepetalka", jine "Zlate odko" a tak j ak Rano se deti probudily, a jen se umyly a nasnidaly, uz be gely do zahrady podivat .se, kolik rani pies noc rozkvetlo, kolik jahod zase uzralo.

"Podivej, Evo," volal Vladik, sotva pti gel do zahrady, "podivej, jaka divna, ra ge nem to dnes v noci rozkvetla!"

Eva se podivala.

"Ale, Vlacliku, to neni ra ge, to je hvezdieka.

Znam ji. Jegte vdera veder svitila na nebi. Sviti vgdycky zrovna nad nagi zahradou."

Vladik gel blig.

"Opravdu," zvolal, "je to hvezdidka. Zlate odko, Evo, zrovna Zlate odko".

DUI se radovaly. V gak mely prod. V zahradach u sousedri kvetou v gelijake krasne a roztodivne kvetiny, ale hvezdidku, opravdovou hvezdu s nebeske louky nemaji nikde. Tu ma jen Vladik a Eva. Deti se s tim ani nikomu nepochlubily. To tak. Pochlubi se a nekdo jim hvezdieku vezme.

"Vii, Evo," povida Vladik, "vystavime kolem hvezdieky domedek a nad ni stti gku. Aspori ji nikdo neuvidi."

"Ale potom ji ani my neuvidime, Vladiku!"

"Mrig eme piece udelat do domedku okna, Evo." "Ano, udelame okna — a ja u giji do nich zaclonky, pekne, modre, aby se hvezdidce u nas libilo."

"Ugij — , a ja udelam i dvete, at' mri geme k hvezdidce chodit na navgtevu."

Daly se do prace, ale — do vedera mnoho nevystavely ani neu g ily. Nedivte se. Vladik neni zednik, Eva neni gvadlena — prace jim gla jen pomalu od ruky. A zjednat si nekoho nechtely, aby se jejich tajemstvi nevyzradilo.

Naveder hvezdidku piikryly petinou, aby ji v noci nebyla zima. Vladik byl napted proti tomu.

"Nebude ji zima," ilkal, "je piece zvykla celau noc behat na louce."

Ale Eva mu to rozraluvila:

"Na nebi je teplo, tepleji net u nas, slunidko zatapi do kamen, aby se hvezdieky zahrady."

"To je pravda," uznal Vladik a pomohl Eve snest petinu a piikrYt hvezdieku.

Naveder, ne2 §ly deti spat, divaly se oknem.

Divaly se do zahrady a libovaly si: "Pekne jsme hvezdu piikryly, bude se ji dobie spat."

Potom se podivaly na nebe. Mesidek svitil zrovna nad jejich zahradou. Ale byl docela jinY nei jindy. NeApoulll hubieku k veselemu rismevu a nebyl u tak tlustSr a kulatY jako dera.

A druheho vedera byl zase men gi, zase hubenej ggi, se det1 dovtipily.

"StYska se mu po sestfidee, trap! se — a kdy se nekdo trap!, hubne a ehradne, rikava maminka."

Bylo jim Mesidka lito. Ptemfglely, jak mu pomoci. Pomyslily si, jak by bylo jim, kdyby je nekdo rozloueil, Vladika sem, Evu tam, jak by se jim obema stS7skalb. A proto si iekly: "Vratime Hvezdidku bratildkovi, nebo se nem Mesidek utrapi."

Ale jak to udelat? Do nebe je vysoko a daleko, tam ani nedoskodi g ani nedobehneg.

Deti ptemS7g lely cele dni, co udelat, ale nic je nenapadlo. Mesidek zatim chtadl vie a vic, byl ho uz jen docela ma1Sr srpedek — a jednou veder 0 se vribec neukazal.

"Snad se rozstonal," tikaly si deti, "stone a nemrig e svitit. Noc je bez neho derma a smutna."

Ug nemely radost z hvezdidky. Opatrovaly ji site poi-ad tak dobte jako prvni den, ale domedek nedostavely, nemely kdy, shanely u znamYch radu, jak dostat hvezdieku zase nahoru na nebe.

Ale nikdo jim neumel poradit. Ani tatidek, ani mamiaka, ani moudil dededek, kterY piece vg dycky mel pro ne dobrou radu, at' 0 je bolel zub nebo se jim polamala hradka.

Jednou — to mesidek nesvitil nekolik dni — jednou odpoledne prg elo. Deti nemohly ani do zahrady, sedely u okna a smutne se divaly, jak hvezdioka v trave mokne.

Prgelo, jen se lilo. Ale vgecko jednou pfestane: ptestalo i prg et. Za domem nekde vysvitlo zase slunce a nad zahradou se objevila duha, krasna, sedmibarevne. duha.

"Duha," zvolala Eva, "podivej, irladiku! Vypada jako most."

Vladik vyktikl: "To je napad! Duha opravdu vypada jako most. Je to most do nebe."

Popadl Evu za ruku a tahl Si do zahrady. 0ttely hvezdieku, osu gily ji a potom ji odnesly.

Polog ily ji na duhu a hvezdidka se rozbehla. Utikala po sedmibarevnem nebeskern moste, utikala, ag se za ni pragilo zlatYm prachem.

Hvezdidka dobehla az k nebeske louce a vyskoeila na ni.

A veder, kdy se divaly deti oknem, sedela hvezdieka zase pane na nebi a vdeene se na ne usmivala. A za chvili se objevil i mesidek.

Byl jegte hubenY, ale take vesele mrkal.

"Uzdravil se," volaly deti, "samou radosti se uzdravil. Dededek to MIA' Radost je lep gi neg medicina."

A potom zase mesieek ptibYval a ptibYval, kagdy veeer o kousek, az byl zase kulat'ouoky jako dtive. Deti z toho mely radost. Nic je nemrzelo, ze uz nemaji hvezdidku v zahrade, jen pro sebe, ale ge sviti zase dem detem pied spanim do okenek.

a

a

Diskretni kosiky na papiry.

Cast() se lidem stane. ze po pfeeteni zahodi nejaky dopis nebo driverne poznamky do kona papir a neuvedomi si, ze se mohou dostat do nepovolanYch rukou. Mnoho manZelstvi jig" bylo rozvedeno jenom proto, garliva mangelka nebo man gel vyhrabal z ko'Se rortrhany dcpis, pracne slepili a — meli nespornY AmeriCan Torpe si nyni dal patentovati zvlastni kog na papir, kterY samodinne ka gdY list nebo ritrgek papiru rortrha na male, nepottebne kousky. Toyama je g zahajila vSrrobu techto ko'Sii na papir, dostava, stale objednavky z celeho sveta, take je jib na dlouhou dobu pine zam6stnima.

SLA BIK AIt® Bo bus dostal kohoutka Tatrmanka. Po kuchyni thodil a zobal. Being mu Dial.

Sestra Betuika nedala bez dello do fist. Po ranu z P kokrhal. To bylo radosti! Bohui Ze voli: Bohuslavku! Sestra zase slv gela: Betulinko! Tatinek oba rozsoudil. vole: Vstavejte!

YY Rediee, RozmilSr tatieek, ten se o nine stars, co on se nadela od jara do jara.

Rozmila matieka pere mi kogilku, od price nemiva pokoje na chvilku!

Ramii ptiee dal do., ace.

Rano - Snidane. Poledne obed, Veeer - veeeie.

Rkiicn u6itel Ynda ikolu obecnom fkeditel ride skolu meit'anskou. keditelka ie na ikole diva Reditel i ieditelka v ieditelne.

Byt gkolnika byva take ve Pani kehakova koupila dva give kapry. Pustila je do vody ye vane. Rudolf ek mei z nich radost. Posadil se k vane a sahal na ne.

Ryby se hazely. 1Cdyi matka odeila do pokoje, Ruda v baelorach viezi si do vany. Chtel si chytiti rybu.

Matka se vratila a vyndala ho z vany. Mela co suilt.

Strum 4.

VitSTNiK

0.411111..011.■11.041•1.0111.0.0■0•1110.4.10.4111111•11.111.1•11MKNINIIHNI11■0■111.41111.0•11111.

• NASE ZDRAV! Leiba, radioqmi vinam. .

.

1641111.0•1111 41~0~04111•1.0./04.01111,~0.11,0•10.4.0 0.111111.411111.01/4/4110 1411111•4

Profesor Wohibold.

DAM) eASEM se naskytia otazka, zda elek-

r tromagneticke radiove viny, kfitujici prostorem vtemi smery, nejsou tkodlive. Dokonce se mluvilo o torn, to znadne rortiteni nekterYch chorob v dnetni dobe ma privod v rortiteni rozhlasu. Take se tvrdilo, to elektromagneticke viny, podobne jako poprsky Roentgenovy, prisobi neptiznivym vlivem na dediene vlastnosti a to tak motna povedou i k postupne degeneraci celeho lidskeho pokoleni — ovtem za nes -koli setl .

To lite jsou pouhe domnenky. Ve skutednoesti jsou radiove viny, dlouhe na mile, naprosto netkodne a nemaji tadneho vlivu na lidsky organismus. Ponekud jinak tomu je s vinami ultrakratkYmi, to jest elektromagnetickYmi vinami, krattimi 100 m (zvlatte vinami pod 10 metro). At do nedavna se vedelo velmi malo o jejich biologickYch fidincich, ale neni pochyby, to &inky mely. Badatele v laboratokich, kteki pracovali blizko kratkovinnYch vysilacich stanic, trpeli rriznYmi chorobami, menicimi se podle delky An/ nekteki si stetovali na nespavost nebo malatnost a tinavu, jini na neklid nebo vyderpani a na ostre boleSti v ridech, zvlatte v hlave. Na druhe strane nekteti naopak pocit'ovali pkijemne teplo. Lekati a fysikove se tedy pustili do drikladnejtiho studia techto vin, snatice se zjistit podrobne jejich dinky na lidske telo.

Podle delky viny — zvlatte yin mezi tkemi a tticeti metry tivotni procesy mohou bYt bud' podnecovany neb zeslabovany, nekdy i dpine zastaveny. edinkem desetimetrovYch vin rostliny vadnou a semena pkestanou pfesto nejake, vyviji se veimi pomalu a brzy hyne. Vytti tivodchove, myti, krysy, mordata, slepice, se po prvnim prisobeni techto yin chovaji neobydejne Nejprve jsou v jakemsi stavu rozeileni, pak se vtak stavaji apatickYmi, zmocriuje se jich dnava a nakonec zmiraji.

V mnoha pkipadech jim nabehnou okondetiny, srst jim zdrsni, chiupy vypaclavaji a mlad'ata zakrriuji. Ve zvlattnich ptipadech je east() nesnadno zjistit, zda jsou tyto nasledky zprisobeny elektromagnetickYmi teinky deltiho zahtivani. Neni vtak pochyby, to viny kratti 12 m mail specificke elektricke fidinky. Lethargie, JO se zmocriuje po deltim ozakovani drobnejLich tivodichii, vznika pravdepodobne prisobenim paprskti na nervy nebo i na mozek.

SpecifickY rieinek ultrakratkYch yin je patrnY mimo jine z toho, jak dokazal Gemelli z milanske university, ze na ozatovani ureitYch mist v mozku reagoval mozek automotickYmi pohyby rukou neb nohou.

Mnohem vetti dtletitost vtak maji tepelne ridinky kratkYch yin. Tyto &inky se v zallade liti od tepelnYch Adinkft yin dlouhYch 300-600 metro, jicht se vteobecne utiva v diathermii.

Kratke viny prisobi mocne zvlatte do hloubky.

Po teto strance se jim vyrovnaji jen paprsky Roentgenovy. Jejich tepelnYch ddinkri ize proto utiit k ledeni vnittnich organ(. Na rozdil od dlouhYch vin pronikaji kratke i kostmi a tukern. Mimo to jsou (kinky ritznYch vinovYch delek zavisle na menive vodivosti jednotlivych organ(, takte lekat mute naladit ozatovani kratkYmi vinami na libovolnY organ.

Pokusy, pri nich byly zahtivany rortoky ultrakratkYmi vinami, krattimi tki metro, se shledalo, to zahkati zavisi na jedne strane na deice viny, na druhe strane na hustote (nebo vodivosti rortoku. Rortoky o urdite hustot y pkijimaji nejvice tepla jen od vin ureite delky.

Cirri je rortok slabti, tim delti musi bYt viny pottebne k jeho zahrati. Ozatujeme-li kapaliny dune hustoty, nezahtivaji se stejne, presto to podminky jsou jinak tyteti. Pkipravime-li si emulsi zkedeneho rortoku hydroxydu sodneho v parafinovern oleji a ozakujeme-li ji temito vinami, sledame, to z ni unika para ph 50 at

60 stupnich Celsia. To znamena, te kdyi se olej paprsky rozehtal na 50 at 60 stuprift, voila se tit zahkala k bodu varu.

Podle Kowarsehnika uvati se ye voile, ozatovane kratkYmi vinami, vejce na tvrdo ut teplote 57 stupriri Celsia. Bilek vejce musi bYt v tomto ptipade o pet stupriii teplejti net voda, ponevadt se nesrati pod 62 stupni. Tepelne rozdily v rozlienYch, soudasne ozakovan'ych prostfedcich mohou v nekterYch pkipadech bYt znaene. Timto zprisobem je mono uvatit ryby ye vode, jet by zahkala jen zcela nepatrne. Jednou se dokonce podakilo upeci maso na kousku ledu, jent po celou dobu ozakovani zrista,val nerortavenY. Prave toto razne zahtivani rortokii je pro praksi velmi driletite. Telesne tekutiny jsou s fysikalniho stanoviska elektrolyty rozdilne koncentrace a vodivosti. Proto take se ph soudasnem ozatovani zahtivaji nestejne rychle.

Na ptiklad krvinky se zahtivaji jinak net krevni serum. Take jednotlive tkane jevi tyto rozdily. V poll thmetrovYch yin pohlcuji nejvice tepla kosti a jatra, nejmene svaly a krite. Tema() paprsky je mono ph vhodne deice nidit bakterie, ani se potkodi tkane jimi napadene.

Ultrakratke viny vtak maji nejenom lokalni &inky. Take telesna teplota se po dafaim ozarovani zvy§uje az o 5 stupriri nad normalni.

Lekat ma tedy v nich znamenitY prostredek k vyvolani umele horeeky. Pti torn je vyhodou, to horedka trva jen potud, pokud prisobi viny na pacienta. Patient ph torn nepocit'uje nic jineho net zvft'enou teplotu. Doposud se umelYch horeeek utivalo na ptiklad u paralytiku, jim se drive naodkovavala malarie.

Dr. Schliephake dosahl veimi pozoruhodnYch rispech0 ph leeeni specialnich chorob. Tak se mu podatilo vyledit kratkYrni vinami tuberkulosu, plicni hlizu atd. S Uspechem ledil i vtedy a karbunkuly, hnisani dasni a katar delni dutiny. Zda, se, to v nedaleke budoucnosti budou kratke viny v mnoha ptipadech neocenitelnYm lekem v rukou zkuSenYch lekatri.

0 slezine.

Dr. Vratislav Kueera.

NADEPSANEM, velice krevnatem, podobO nem na prritezu takotka sratenine krevni, je tak malo znamo, to prrimerne z jednoho sta lidi sotva pet by dovedlo zodpovedeti otazku, kde je slezina v lidskem tele ulotena. Jest ukryta v dutine btfani v leve podteberni slabine, tesne pod branici a spoeiva jednou svou polovci na velikem oblouku taludku, druhou polovici na ledvine, takte v pravidelnem svem stavu ph vy'ettovani bticha nelze ji nahmatati. Jeji rozmery ye zdravi byvaji tyto: 'tirka 32-36 cm, tlouttka 8-11 cm, ph tom vaha kolem 200 gram& Chorobne zdukena nebo v trvalY nador zmenena slezina vati v gak nekdy pees kg, svou jazykovite protahlou velikosti ptesahuje pak dolni 2ebro a je pak ovtem v dutine btitni snadno hmatateina. Bylo-li shora vytknuto, to laikove tteba s vysokYm tkolnim vzdelanim o slezine skoro nic nevedi, nutno priznati, 2e dosud ani lekati neznaji ji, jak by bylo tadoucno. Lekatstvi ma dost velike nesna,ze se zkoumanim, prod vlastne ptiroda obdatila eloveka slezinou, kdy2 neni nepostradatelna ani vribec pro tivot, ani pro jeho zdravi.

Naopak je znamo, to na pt. pti smrtelne veilke krvadivosti, idanYm leky neutaitelne, jedine operativnim odstranenim cele sleziny mute bYti nemocnemu zachranen 2ivot. Nemocni chore ledviny zbaveni mohou pak dosahnout i vysokeho stati. Ptes to je zajimavo uvatovat, v dem piece asi spotiva tivotni akol sleziny.

Predev§im mono ji pokladati za zasobarnu krve v ptipade nahle potteby ftemi Ustrojimi pouiitelnou. Na pt. v horke lazni naz;tava veilkY ptival krve do ktde. Teplo, ptinesene krvi z vnittku tela na jeho povrch, ma se z neho do chladneho ovzduM ztraceti, aby se ptedelo neptirozenemu ptetepleni vnittku tela. V to dobe trpely by v g ak vnittni Ustroji pomernou nedokrevnosti, kdyby v2dy pohotova slezina ji nepteddla. Ale snad jate jinak upravuje pomery krve. Zda se, to u nedokrevnYch podpo-

Ve stfedu, dne 26. kvetna 1937. ruje tvorbu eervenych krvinek a u pfekrvenSTeh ji zpomaluje, eind pravdepodobne take zmen§uje nebo zvettuje ptijem kysliku do krve a jim ovlada vYmenu latek. Jak ji2 nahore bylo podotknuto, slezina hned ph vzniku horednatYch infekenich chorob nabYva velikeho objemu. Mohutni asi proto, aby chranila telo jednak zachycovanim bakterii a jejich jedri, jednak soueasnou vYrobou protijedri. Lekatstvi hledelo vyutiti teto ptedpokladane ochranne vlastnosti sleziny a podavalo slezinne vYtatly ✓ injekcich jak pr nekterYch nahlYch infekanich onemocnenich, jmenovite pri spale, tak i pri vleklYch katarech plicnich i pri tuberkulose. Ale vaechny nebyly dosti ptesvedeujici, hlavne z to ptitiny, ae slezina, sotva je z pora2enYch zvitat vyriata, hned se rozklada, takte po dvoudennim uschovani byva, k vYrobe zarudene dobreho vYtatku neupottebitelna. Bez patrnYch znamek znehodnoceni pozbYva sve ledebne prisobivosti. Ptes to lze doufati, to dalbadanim bude zjitten podstatsim nY ucei sleziny v tele a 2e se podati upravovati z ni leciva, jako z vehni osveddenYch 216,z krevnich.

VZTAH POTRAVY K ZANETUM KOiNiM. Je znamo, jak v Ceskoslovensku davno u2 prokazal prof. Samberger, to rrizne choroby. kotni vznikaji z toxickYch latek, jet bud' potravou nebo napojem (po ptipade i lekem) mohou se do Ustroji zativaciho dostat. Leeeni takovYchto chorob kotnich musi si pochopitelne vSimat nejen therapie mistni, ale hlavne phdinne, t.j., musi hledeti paralysovati a zne§kodnit onen toxickY ptieinnY vliv, at' z potravy nebo ze systemu zativaciho. Pozornost vlivu potravy na zanety ko2n1 nove venoval Kaufman a Schornack, kteti studovali pomery ty u nemocnYch na Kaufmannove oddeleni v Bethelu. Ve svem posudku uvetejnenern v "Klinische Wochenschrift", shrnuji pak sva, pozorovani v ten smysl, 2e potrava bohata na bilkovinu (hlavne strava masita) velmi znaene disponuje organismus k zanetu a to i tehdy, obsahuje-li vedie nadbytku bilkovin i velike mnoastvi uhlohydrata (Akrobovin, cukru). — Tim zmineni badatele prokazali, to pohotovost ei disposice, nebo obrazne tedeno naladovost organismu k zanetu zalar v prvni fade jen na absolutnim nadbytku bilkovin v potrove, bez ohledu na kvantitativni zastoupeni ostatnich slotek (uhlohydratri a tun). Naproti tomu potrava obsahujici jen male mnotstvi bilkovin, ale za to nadbytek uhlohydratri (krobovin a cukrti) a hojne tuku, onu disposici Ci naladovost organismu k zanetu tlumi. Soudasne tomto vYzkumu o vlivu potravy na zanety kritni zjistili zmineni autoti, ze vliv jeji neuplatriuje se jen na silu di intensitu zanetu, nYbrt i na charakteru zanetu. V obojich ptipadech potrava s ptevatnYm mnotstvim bilkovin jevi se neptiznivYm dinitelem. VYzkumy tyto tYkaji se zanetu a zanetlivYch projevri kide, a bude v nich pokradovano v osvetleni vztahu o vlivu potravy a jejich slotek i na zanety jinYch tkani a organ( telesnYch. Zmenena princezna.

Holandska princezria Juliana, jet se vratila po ttech mesicich se svatebni testy, zprisobila Holand'anum neeekane ptekvapeni. Je ttihlejSi a mnohem elegantnejti. Pted svatbou telesrie i svYm odevem i vzhledem zasluhou dvornich dam vypadala trochu staromodne.

Holandske listy nad§ene pisi, te se jim budouci kralovna vratila do Holandska docela jinx, hezei a elegantnejSi. V Haagu uz oeekavaji, jeji palac se brzy stane strediskem spoledenskYch uddlosti. * Dalny vYchod riadten Ceskou hudbou.

Pted dasem zminili jsme se o torn, jak eesky orchestr kapelnika Studeckeho s rispechem koncertuje na Dalnem vYchode, mezi Mongoly ✓ meste Ulan Ude. Nyni se dovidame, to druhY orchestr kapelnika Kalivody vystupuje denne v Charbine v Mandturii, kde orchestr pilne propaguje oeskou popularni hudbu. CelY Charbin si nyni prozpevuje Ceske §lagry. Z Charbinu odjitdi tito Cesti hudebnici do Aanhaje a pak na turne na Javu, Borneo a Sumatru.

Ve stFedu, dne 26, kvitna 1937.

Oddil dopisovatelskf Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb vadne polemiky, potadatel pfedklada ve smyslu stanov Tiskovemu Wboru k vlastnimu rozhodnuti.

K ()SLAVE t TYAICETILETEHO VtROti ZAL02ENi S. P. J. S. T. ftADEM POKROK HOUSTONU. Pige S. P. StudnienY, Houston, Texas.

(Pokraeovani.)

Ti spisovatele a basnici si libuji v takovYch vzletnYch slovech a pak to podloudne za gantrodi'do bane mluvy. — Tedy spravneji napigi ku uhaseni tizne, ktera2 je pfirozene trochu vetgi zde, vzhledem k vet gi blizkosti rovnikoveho pasma, ktere poeine, od dva a dvacateho a pul stupne na mygiene date, di darach, jsou to vlastne eve, severne a jitne od rovniku, nazvane piny zemepisci obratnikem raka a kozorotce. Shiednutim zavodu pfipomenul jsem si, je to vymo2enost, 2e jsme tak daleko v civilisaci pokrodili a 2e sestavenim ruznYch znaeek slo2enYch z ktivek a darek mideme si sdeliti rtzne, velmi vhodne vedomosti. Ty znadky mi povedely, 2e se ten zavod jmenuje Magnolia Brewing Company a to ostatni jsem si domyslil. Tehdy jsem nevedel, ie Houston dodava svemu obyvatelstvu vodu z hlubokYch artezskych studni, ne jako Chicago z jezera michiganskeho a v duchu jsem uznaval, duvtip Houstoriant, 2e svoje pitivo ziskavaji pivovarenskou destilaci, cot* jej Opine desinfekuje. Tropieke a polotropicke pasmo, v jakem Houston se naleza, je velmi vybornou kolebkou pro 'tine potvurky z nstrojendi, hodne liliputinskYch rozmern, ktere kdyi se usadi ve vagem telesnem kvartYru, zatandi s vami safraportskou kalamajku a mnohdy yam vstrei pasport k okam2itemu se vystehovini na jinY svet. — Tak kdy2 jsem objevil ten pivovarek, fekl jsem si, di respektivne pomyslel jsem, se v tomto meste musi dobte bYti, nebot' na ge desks piseri to potvrzuje — . . . . "Kde se pivo- vati, tam se dobfe dati " — Netfeba podotYkati, se miij tehdy bystrY zrak a rich lehce objevily "mazhnzy", kde genkYti tento lahodnY trunk do pohartii ruznYch velkosti a tvarn "genkovati jsou jest radii". Tehdy genkyti nebyli tak jegte nasakli hami2nYm duchem a byli dbalYmi slov pisma, napajeti 2iznive a krmiti ladne a rtzne krme meli urovnane na stolcich prostkenYch pro hosty a neiadali za to nejakY peniz.

Diky me znalosti anglidiny, jii od prveho vstupu do teto zemi v Hoboken, znal jsem podstatnY rozdil slov "large" a "small". Bylo to v jednom salone, zrovna u pkistavi gte, tugim, 2e se to ulice jmenovala Western, kde jsem tyto vedomosti anglicke mluvy prakticky uplatnil. Co znamena, di znamenaval v salonech "free lunch", jsem si dobte pamatoval z cestopisu Kokenskeho po Americe. Pak se nekteti lide vyslovuji, ie je to hloupost a mafeni easem eisti knihy a hle jak mu2eme vedomosti, je2 jsme dtenim jich ziskali upotfebiti v praktickem vote. Postavil jsem se tam tehdy k baru a kdyt se mne bartendr tazal: "Large, small?", °d yetil jsem mu bez vahani: "Large". Byl jsem vtely obdivovatelem vg eho velikeho, at' jii to bylo v umeni technickem, architektufe, di v linem, tak prod ne i pivnich sklenic. Na 0161 dostal jsem etyficet pet centii zpet, byl jsem velmi potegen, takovY kvartovY "sktimr" stoji jen nyki a nadavkem k tomu je gte "free lunch". Byl jsem tak mile dojat touto ohledupinosti k cizincOm, 2e jsem div nezvolal jako praotec tech, kdy2 stanul na vrcholu Ripu: "Al totot' jest zemi vyvolena, a bohy nam pfislibena!" A v duchu jsem si uminil, te se odsud nehnu, ne snad od toho !aim, abyste se snad domnivali, ale z teto zemi. "Hail Columbia! The gem of the ocean, the land of the brave and the free! I'll kiss and embrace Thee in devotion, as your new son z tech a z Prahy".

A ted' zase na dal gi pout' po tehdej gim Houstonu. Mefil jsem to k radnici, kde se nalezal a naleza, dosud nejstar gi grocerni velkoobchod v Houstonu, Henke and Pillot. Usuzoval jsem

VZSTNIA sprivne dle jmena, 2e jeden z jeho majiteln, Henke je bud' Nemcem, neb jeho pfedkove.

Tehdy byl, jak jsem seznal, nemeckS7 tivel v Houstonu znadne poeetnSrm a tak mileho bratra Vladislava Langra, jeho tit jsem shledi nad jeho zavodem, pfielenil take k synOm Germanie, nemaje ani tuchy, je Cechem. Dle jeho vzezieni a knirku jsem usuzoval, te je to nejaky. Videnak neb Sas. K jakemu druhu architektury path na ge stares radnice se mne netatte, vim, te to neni ani sloh gotickS T, ani renesandni. Pied frontou radnice na dosti vysoitem pedestalu stala vztStena socha chlstojnika v konfederaeni uniform& o nit z napisu pomniku zvedel jsem, ie je to Dick Dowling.

Tehdy moje dejepisne vedomosti o TeXasu byly hodne sporSrmi a tak jsem nevedel, kdo ten Dowling byl, jako jsem nevedel, po kom byly pojmenovany ulice Travis, Fannin, Preston, San Jacinto a jine, zveeriujici jmena dobte znama, ze zapasu Texasu za neodvislost. Nejvyt8i mrakodrap byl tehdy jen osmipatrovST, budova First National banky. V okoli mestskeho auditoria byly tehdy jen male jedno a dvoupatrove domeaky, kde mezi salony rozbili sve stinky synove Israele a zvali mne nemecky jako "landsmana" do sv rch krameeku nee° koupiti. Nedaleko od ulice Capitol a Milam byly chatree chudiny a kde v povestnem tehdy "Happy Hollow" 'madames de demimonde', plemene kavkazskeho a toho, vyznadujiciho se pleti od temne olivove barvy a2 k uhlove derne, mely sve obetni chramky. Za kfitovatkou ulic Main a McKinney ut obydli povatlive fidla. Na postrannich ulicich nedaleko stfedu mesta byly mnohe rozsahlej gi kolonialni residence, mnohe datujici se z doby valky mezi Severem a Jihem. Zminena jit NAes warda byla husteji osidlena, a na zapad mesto koneilo v mistech blite Heights boulevardu, v okoli tehdejgiho Caneyville a Brunner. Ctvrt Studewood, kde se nyni naleze, na ge fadova sin, byla lesem, lee etvt' Heights byla dosti osidlenou hezkou resideneni etvrti, se girokSrmi ulicemi die szneru kompasu. Za dtvrti Brunner byly lesni hougtiny rozprostirajici se k mistu zvanemu Eureka. I ja, zvolal jsem "Eureka!" kdyt jsem tam na exploraeni ceste po Houstonu a okoli pechourem zavital. Koruny vysokSrch a 8tih1Slch pinii tak velebne gumely ye vanku vettiku, vS'e bylo tak svete zelenin a na mnoha mistech houttinova ktoviska aernSrch malM, obsypana, chutnSimi plody. Ejhle, raj na zemi.

Ptaci gveholili, nevim toho mnoho o ptactvu, kroky tlumila husta trava a tento hebitS7 zelenavS■ lesni koberec, zpestfenS7 ruznS7mi kvety byl misty pfet'at pe ginami, opravdove zatigi pro milence, — "truly lover's lane" Strolling through the shady lane with you baby mine_. . . " PrvYrn Cechem, s kterSrm jsem hovofil v Houstonu eesky, byl snad nyni zesnu1S7 pan Spivak z Rosenberg, tehdy kolonisadni agent drahy Santa Fe. A to bylo jen dirou nahodou.

Sel jsem kolem nadrati Grand Central Depot na Washington avene, kdyt jsem tam slygel silnej gho mute brunatSrch, sluncem otehlSTch lid mluviti ku dvema pfistehovalcUm. Prase pfijeli z Galvestonu, kamt pfibyli z Nemecka.

Pan Spivak asi postfehl, te nejsein taxinS7 Jitan ani Yankee, kdyt jsem s nimi a s nim hovotil a tazal se nine, z ktere easti Nemecka jsem. Kdy2 jsem mu tekl, to jsem z Cech a z Prahy, tak se mne tazal, miuvim-li eesky. Ti kluci z rajchu mysleli, te mluvime polsky, byli z Pomotanska, kde IDSIvavalo dosti Polakti. Od pana Spevaka jsem zvedel, to v Houstone jsou Ceg i, ale ne mnoho. Podal jsem za kratko pracovati jako strojnik pro Oriental Textile Mills v Heights, kde se vyrabelo lisovaci sukno, sukno pro lisy do olejaren zpracujicich bavinene semeno. Pro vSTrobu tohoto sukna byly poutivany ponejvice velbloudi chlupy pochazejici z Asie, take vines z vikune, konske tine, jako i einske vlasy. Tyto bylo nutno pfestrihavati na kratgi delku, jinak se nedaly svijeti na spfadacich strojich, (spinning frames). Se mnou v mistnosti, kde jsem pracoval a kde byly umisteny stroje na obrabeni kovu, dva soustruhy, hoblovaci stroj, fresovaci stroj a vrtaeka, pracoval kovak Irian Jimmie Lamb. Kovarna a sklad teleza a oceli byly v blizke budove a poneva& to kovafiny tak mnoho nebylo, tak po-

Strana krSrval dfevene a litinove dvojdisky koti. Dotazoval-jsem se jej, jsou-li v onech mistech take feel a on odpovedel ie ano: "Yis, begorrah, there are some 'Bohenkes' in the backwoods and I think that Marie, who is workin' on the 'gill box' near weavin' room is a Bohenke, she talks with her mamma in some "furrin" language and the loomfixer is a squareheaded Dutchman". To staeilo, te jsem vyhledal Marii, od ktere jsem zvedel, te mluvi "moraysky", kde bydli, te jsou tam jegte jini "Moravci" a tak jsem se octl na byte u zesnule jit pant Schwartzove, svolivgi mne vziti na "Ithst" a seznal jsem rodinu Kurtinovch, ktera bydlela na 27. avene, kde i ja za kratko jsem se usadil, zakoupiv si tN svetnicovS7 domek s pozemkem o prueeli sto stop a hloubi sto tticet d ye stogy.

Na pet a dvacate ulici bydlela rodina Fojtov3*7ch. Vgichni se pfistehovali do Houstonu z Bryan a FojtovSich bSrvali pied usazenim se v Bryan v Pittsburghu, v Pennsylvanii. Objevil jsem i rodinu Hudeekoldich. V tomto Uzkem kroutku nagincti utvofil bratr Koval' prvou eeskou hudebni kapelu, cvieici se veeery a nedelemi na dvofc u Fojtovrch.

(Pokraeovani pfigte.)

Rad Bratfi Svornosti els. 60.

Wallis, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Na vedomost yam davam, te na ge schitze bude se odb,1%vat druhou nedeli, 13. dervna v New American Legion Hail. Tak, cteni bratft a sestry, pfijd'te v gichni, neb nam ptigly nave stanovy, a tak abyste je obdrteli vgichni.

Psal bych vam jake tu manic, poeasi, ale to vite, 2e tu mime sucho, jen se pra gi, a jestli v kratkem ease nezapr gi, korny bude velice males S bratrskSon pozdravem, J. M. Vagina, taj.

Zapis schtize Sokolski Jednoty Houston, vgech eechoslovakii o sokolskou vec se zajimajici a 2upniho Vyboru Zupy Na den 16. kvetna, o 1 hod. odpol. svoiana byla schtize v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston. upni starosta br. Kraft zahajil schtizi o 1:30 odpol. za pkitomnosti 25 bratrit a sester, ye svem proslcvu zdtiraznil vSrznam a poslani sokolske my glenky a projevil radost nad snahou pfitomnS7ch, ktefi opet snaai se pfivesti tivot sokolsk3) v einnost.

Nasleduje debata oboustranna, dale, posledni dinnost sokolske jednoty Houston.

Dale pfedloteny zaznamy o zapoeate praci sokolske v Houstonu, v dal gim rozhovoru tupni starosta br. Kraft zditrazriuje sokolske idee a pfedklada otazku v gem pfitomnSn. Zda-li chteji pracovati ye prospech sokolske idee, svorne, bratrsky, vuku v ruce, a jen tim zpfisobem sokolska vec pfijde ku pi'edu a zvitend.

Pfi dobre run vge motno uainiti, tak i zde.

Podan navrh o zvoleni vSrboru, ktery tet pfijat.

Zvolen prozatimni ptedsedajici a prozatimni zapisovatel, kteti svolaji sehtizi v dobe co nejkratgi, by zapodate dilo zdarne glo ku pfedu.

Misto pfigti schUze jest Chamber of Commerce na 8. poschodi — den bude oznamen v novinach. Tit* odporueeno misto ku cvieeni ye gkole, kterou akolni rada slibila k disposici.

Nastava, volba prozotimnich tifednikti. Za pfedsedu zvolen br. A. A. Le g ikar a za zapisovatele Jerry Maresh.

Oboum zvolenS7m ittednikiim dano v povinnost svolati velkou schtzi v gech Oechoslovan v Houstonu ku reorganisaci Sokolski Jednoty v Houstonu.

Celt' tupni vStor pfeje zdar va gi praci!

Vaclav Kraft, Zupni starosta.

Anton Kos, tupni jednatel.

Masky v likarnach?

Svaz oeskoslovenskeho lekarnictva vyzval eleny, aby si podali tadosti o koncese k prodej plynovSYch masek. Pylnove masky tedy budou k dostani v lekarnach Bohutel, zatim neni zprav o tom, te take na fleet nemocenslOch pokladen,

Birana

VIBTN,8

PROHLAAENi ESKOSLOVENSKE1VIU L1DU V HOUSTONU A °KOLL Vetejna ustavujici schtize sokolska koriana bude dne 3. eervna 1937 0 8 hodine veeer na 8. poschodi v Chamber of Commerce budove, Main a Walker ulici, ku ktereito dilleiite schfizi zveme fgechny piatele Sokola, jakoi 1 celou eeskoslovenskou vetejnost.

V sokolske schuzi, ktera svolana byla tupnim vYkonnYm vYborem v Dallas do S.P.J.S.T, budovy, cis. fadu 88. na 16. kvetna o 1 hodine od1301., ptitomen byl 2upni vYkonnY vYbor z Dallas a z Houstonu na,sledujici bratfi a. sestry: Louis Rulik st., J. A. Rachad, A. R. Hamusek, F. J. Olexa, Tim KostomlatskY, John Chladek, Louis Hanus st., A. A. Le gikar, Harriet Legikar, Francis Olexa, John Ka gpar, Frank Zaludek, Jerry Maresh, Jim Brown, Frank Tesaf, Frank Aneinec, Ed. J. Kadleeek, Jno. Tousek, F. G. Kupec, A. J. Bristik a Leo Hamusek z Dallas.

Prvni otazkou bylo: co delat ku zapoeeti nove sokolske dinnosti v Houstonu?

Ujednano bylo nasledujici: 1.) Svolat pfatele Sokola a celou deskoslovenskou vefejnost k ustavujici schuzi, ktera konana bude, jak shora uvedeno, 3. eervna 1937 o 8. hodine na 8. poschodi v Chamber of Commerce budove, Main a Walker ulici, v nit se ma rozhodnout budoucnost sokolske dinnosti v Houstonu.

2.) Zvolen byl prozatimni ptedseda A. A. Legikar a Jerry Maresh prozatimni tajemnik, ktefi maji ustavujici schuzi svolat (cot udinili, jak shora uvedeno, totit na den 3. detvna o 8. hod. veeer v Chamber of Commerce budove) a vte potiebne ke schuzi pkipraviti.

V teto ustavujici sokolske schuzi 3. eervna 1937 voleni budou stall afednici, pottebne vYbory a rozhodne se o miste sokolske einnosti v Houstonu.

Ph schuzi 16. kvetna odporueeno tupnim vYkonnYm vyborem nasledujici body v ustavujici schtizi 'dist a o nich jednati, jet zni• 1.) Obtiveni sokolske dinnosti v Houstonu ye stfedu mesta, aby bylo umotneno vSem soustfediti se v centralnim miste, jak ku cvideni, tak ke schfizim i jinYm einnostem.

2.) Ku propagaci povSechne dinno,sti sokola Houstonu a ku vefejnemu poznini vznetenYch teela Sokola tet 'Aced vefejnosti americkou.

3.) Budovati Sokola neodvisle, aby sokolski jednota mohla stati na vlastnich nohou, samostatne pracovati, riisti a rozmahati se za soudinnosti cele deskoslovenske vefejnosti v Houstonu a okoli.

A. A. Lekkar, prozatimni ptedseda.

Jerry Maresh, prozatimni tajemnik. rtitl Pokrok Sweet Home, eislo 63.

Cteni bratki a sestry!

Vgechno jde v pineal proudu, vYboti pilne pracuji a ptipravuji na jubileum na gi Jednoty, ktere se bude odbYvat 30. kvetna.

Nak slavnost zapodne v 10:30 dopoledne.

Pravod pajde od sine S.P.J.S.T. k Wagon Wheel Tavern. Uvedeni novYch dienu, mame jich asi 30 neb vice. Zahajeni vetejne schaze fifedniky Hlavni 'Utadovny. Jsou tadani eekatele, ktefi budou uvedeni atedniky Hl. Ikadu, aby byli chni pfitomni v 10 hod. rano. V gichni, kteki budou obsluhovat u jidelnich sto p, dostanou pentlidky dtive net zapoCnou obsluhovat. 2e.dejte o pentlidku.

"Beano" a ramie zabavy budou habadej. ftednit budou prominentni teenici.

Jegte jednou volam na zdar a na shledanou dne 30. kvetna ye Sweet Home, Tex. Joe N. Morris, tajernnik.

BIVALI

CECHOVE.

Dickinson, Texas, V poslednim lisle Vestniku videla jsem , oznamku od tadu Stefanik Cis. 142, to budou hrat divadlo "%wall Oechove", .v nedeli $0. kvetna. Znam a detla jsem ten dej, a to ph Cteni Adinkujicich osob, ptiAlo mne na, mysl, to ja tet, kdyt jsem pled patnacti lety 'byl.a v tech velkSrch lesich na Bavorsk3'rch hranicich, Boubin a Javornik videla jsem ty krasne velke jedle a smrky, tu ptirovnavala jsem Vas k Dim. V duchu victim to lev1ite amend

jedlerni a smrky a i ten start dub, a mezi nmi vyrasta mlada borovieka pine sily a 'tepee si pro sebe, "Vtak ja vas take do2enu", a vLechny ty stromy pekne v korunach Lumi a svorne si zpivaji jejich zpev ye vetvich. Je to velka vzporninka na zatitY Cas, co me moje rodiee videt to jejich rodne misto, jejich kolebku: Maminka pochazi z Kiadna, kde jsou dokola nadherne lesy Smeeensky, Stermbersky a blizko Kfivoklatsky. Tatinek z krasne 8umavy. K fadu Stefanik path hocine Kladeriaka a 8umavana, proto to prirovnani.

Byla jsem teprve 12 roku stars, ale kdybych Se dokla 100 let, nikdy nezapomenu tu krasu kraje mojich rodiCU, a nedivim se vLem tern nakm krajanum, ze vzpominaji a teskni pc) domovine. Jsem na to hrda a vtdycky se budu hlasit, to jsem OeSka, jak jsem rozena zde v Texas. V tomto deji "Byvali bechove", hraji take takovi stafi kozaci, kteti jsou v Evropet proto to jejich citeni, vhlyt' jim kaklY nery ph h ri e v tele musi pracovat.

Ta se i oslavuje 18-lete vYroai tadu, kterY nese jmeno po tom nejslavnejLim hrdinovi M. R. 8tefanik, a elenstvo tadu mu dela vLechnu lest. Jak by ne, budova se naleza v sarnem srdci deske Ctvrti, kolem dokola jest sam MLA lid. Je tomu asi pal roku, co jsem se seLla s moji pritelkyni z detstvi v tadove budove, nynejk pani Hamiltonovou, kde kolem dokola pobihaly male deti a i v sini same, tet I ten miij malt Lpuntik, a ona nine pravila: "Pamatujek Helen, jak jsme se tady proha.nely, (bylo tomu pied 16 lety), jak se na nas naLe maminky zlobily, abychom se nepletly lidem pod nohy, a Z • e po druhe budeme doma, a my poslechly?! Nyni to dela ta tvoje ratolest, a ty se zlobiS taky."

Proto ptatele 8tefanika chod'te na jejich divadla, ukatte, to je zde hodne Cechoslovana, kteti citi a maji porozumeni z jejich obetavosti a oni yam budou vkchni herci vdeeni, to ta ohromna namaha tech pracovnikt nebude znit na piano. Oni nam davaji ta nejlepAi divadla, vgak to dobte vite, ani o tom psat neMusim . . . Jsou vabec nehstni.

V duchu si vzpominam prace Dr. Vojana, uditele MaChka, ktere osobne znam. Co prace vykonavaji - pro deti deskoslovenske. A moji bYvalou stahCkou ueitelku eeLtiny sleerm Marii E. Zemanovou, ktera jit odpodiva v zahradce Narodniho hititova, kde jit lesi vie takovYch narodnich pracovnika. best budil jejich pamatce. A proto ptala bych si, aby nem byli zachovani vLichni narodni pracovnici, abychom nemuseli zpivati, BYvali oechove, ale "Ted' jsme zas Oechove, jak nas znal svet!"

Uvidime se u 8tefaniku pkiki nedeli.

Na zdar!

Helena Teperova. tmi

Snook, Texas V nak vYrodni schuzi htbitovni zde na Snook bylo ujednano, aby se seki staff osadnici a v gichni zajemci, jakot i hrobafi, na hititove na den zdobeni hrobt ye tfi hodiny odpoledne.

Nekteti stall osadnici zde vi, kde kdo je pochovan, kde je nekterY start' hrob a kniha to ukazuje, to je tam neznamY. My zde 'name zalolenV farmatsky spolek pod jmenem Texas Agricultural Association, kterY jest zakladan po celem statu Texas. KatdY dlen dostive. noviny pod jmenem Farmer's Banner, v kterYch se mnoho doeteme o rolnideni. Randall -okres ma doposud nejvice Mena onoho spolku. My ted' mivame schtze katclY prvni patek veeer v mesici ye Snook.

16. t. m. bylo sehrano Ceske divadlo zde na Snook v sini fadu Slovan Cis. 9. S.P.J.S.T. NAvtteva byla velka, hrali 4 hok a 5 deveat pod tizenim bratra Jos. 8um§ala. Opravdu, ze bratr gumtal si zaslouti pochvaly od na geho tadu za leho namahu. VSechen distY vYtetek byl venovan spolku. Vybralo se $53.00. Toto je lepk jak Mat nejakou zabavu a hudebnikam dat 75 procent.

-My zde potfebuje.me deSt'. Kukukice je jit obi:Maria. Bavinu kopou lide podruhe. Nebudeli brzo pita, tak nebudeme mit co Mat. S pozdravem.

J. T. gkrabinek.

Ve stiedu, dne 26. kvetne, 1937.

Schiize sester tadu Pokrok, c. 88, v Houston.

Zadam vas vLeScliny sestry tacit( Pokrok Houstonu Cis. 88., ktere se zajirnate o dobro eelku, byste se v co nejvetLim podtu dostavily do schaze sester prvni avrtek v mesici, dne 3. eervna dopoledne. Jak samy vite, mame velkou praci pied sebou. 401eta oslava jest za dvetmi a tu jest tieba probrat mnohe dulaite veci ye prospech flak kuchyne. Doufam-, to si to vAechny uvedomite a- dostavite se v co nejvetAim poetu. Na shledanou se tek sestra F. J. Olexova ml.

Dallas, Texas.

Ctena redakce, mill dtenati!

PeveckY Kroutek Dallasu eini srdedne pozvani cele Ceske vefejnosti v Dallas a okoli ku jejich prvnimu vystoupeni, potadanem dne 30. kvetna v budove tadu Pokrok Dallas.

Program jest opravdu bohate sestaven, sborove zpevy, operetta, velmi krasna souhra, duetto, kuplet, proslov prod kroutek zaloAen. Po programu taneeni zabava.

PodobnS7 vedirek u nas dosud nebyl potadan.

Vedouci jest br. Jenik Kebrdle, umelec, pravY hudebnik, skladatel. Kdo z vas rad nevzpomini tech krasnYch zpevoher, besidek a raznYch programa pied lety v Sokolovne na jeviSti pofada.ny'ch, kdy byl na g Dallas jakYmsi vedouelm vSem deskYin osadam v Texas, a zasluhu o ty pekne zpevy a hudbu mel Jenik Kebrdle.

Proto pkijd'te vgichni, pozvete i vase patele.

Vy ve West, desks 'Slavic, phjed'te tet, neb jest to yak a Ceskeho dne zasluhou, to u nas byl peveckS7 kroutek zaloten. Celt' program naleznete na jinem miste. Uctive vas zvou: Jenik Kebrdle, sbormistr; Vaclav Kartous, pfedseda; Ant. Ondratkova, tajemnice a potadajici vS7bor.

Ennis, Texas.

Mile sestry, bratti a cela desk& kolonie!

SdruZene tidy od nagi Jednoty u nas v Ennis jii v nedeli dne 30. kvetna budou odbSrvati to 401ete jubileum zaloleni na gi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. V gude po celem Texasu se SIN hnuti tohoto jubilea a myslim, to nebude ani jednoho taclu, aby nejakou oslavu nepotadal. Hnuti toto ma vlastne take slouza ziskani co nejvetAiho poetu noveho Cienstva, aby nage Jednota z tohoto jubilea co nejvice vytekla. Nak oslava bude potade.na v rodni sini a zadatek je stanoven o 2.hod. odpoledne. Program zadne s ptivitanim obecenstva cletskSrm odborem, tivS7m obrazem znazorneni nak mohutne Jednoty, kterS72 tivy obraz bude novinkou a bude se UAW od iiqch obraz0, ja14ch jsme dosud zde meli. Slavnostni fednik br. Fr. Moueka, redaktor na geho spolkoveho organu, promluvi o vS7znamu teto slavnosti. Br. Jos. HejtV od fadu Cis. 25. taktei ptipadnou ted k tomuto dni promluvi. Palk novinkou v programu bude naAe eeska. Beseda, ktera bude tandena nagimi malSrmi Cleny detskeho odborti, totit 12-131etSrmi taneeniky, kteti Besedu radi se naudili. V programu budou Cisla zpevu, basne a novinka: clamskS7 orchestr v Aborech ptednese nekolik hudebnich disel. Bude za doprovodu housli ses. L. Pavelkove zazpivan br.

W. LainovskSrm a br. V. Herzanem- pekny 4.ryvek z nagi "Fidlovaeky" a hudebni orchestr pfednese pane skladby a jine veci, take program k teto udalosti bude dobrSr. Na ge spoledna oslava at' je dostaveniekem nejen vAech Oechoslovika, ale at' je i dostavenidkem vAech bratra a sester, aby se spoleene se gli, aby. 4ekteti bratki a sestry videli svoje spolubratry- a sestry a se s nimi seznali; nebot' jsou elenove, ze riebYli v tadove schuzi nekolik mkt, jeifZEI.tie svoje , poplatky dost. Prot° ptijd',..,seZnaA osobne, k Jake velike.'gpolkoVe rodine p.finA1evyiul -page ..oslava ;tiru tit: a ka20 hied', nelvetAim :11 tiag - v 'Narodni .sini.

Pfird' VSFsietlinbuti - nae-: teeniky,' kteir -tobe keknou o nasi pOdPArne Jed-note, 6 jeji aOpre prici a o jejich zaCatcich, neb Casem je do* nekoho, vyslechnouti a pititi na jine, myglen, ky.. Nate spolkove sestry jsou laskave•Mdany-.o neja.kSi ptispevek'do kuchyne pro hladove. V§ePotadaliei vtbot. chny vas uctive zve,

Ve sttedu, dne 26. kv6tna 1937.

VZPOMINKY Z MLADt A NA DOMOV. Za motern mezi horami jest tam krasne tarn jsern jako chlapec malt' kdysi chodil do tkoly.

Udoifm tim cesta vede, vytadi se sem i tam, po ni jsem tam rad chodival, dastokrate vzpominam.

Podel testy potok malt zpod Javornika vyteka a vteke, at do Moravy, to a teka velika.

Na jedne strane u potoka bteh je ptikrY, vysokY, nad nim vrtek rozklada, se, ale ne mot velikY. V lete je krasne zelenY, jak by byl nabarvent, v zime zase celY bilY, jak by byl nabilen'.

Na tom vrtku hospodelstvi, jest to rodnY dornov mAj, tam dosud tije draha mati, davno mrtev otec mftj.

Opodal domu lipa stoji, krisna a mot vysoka, pod ni se schaziva mlidet mala i V nedeli tarn, odpoledne neb veder pii mesidku hravaji na harmoniku a zpivaji pisnieku.

Kdyi slunce za hory se sklani. jest to krasna podivana, ten kdo jej jednou spatfil, nikdy nezapomina.

Zvon na blizku ku klekani osadniky vyzYva, °rad smekne klobouk s hlavy, kone z pluhu vyptaha.

MladY pasak z pastvy jde, vesele si zazpiva, z bite si vtcly rad vystfeli at ozvena se ozYva. V zime cestou zasnetienou para koni uhani, okratleni jsou rolnidkami, zaptateni do sani.

Zivot krasnY a veselY, east° na nej vzpominam, jestli se tam nekdy vratim, radosti vte zulibam.

Frank Bolf.

East Bernard, Texas.

Ctenti redakce Vestniku, bratti a sestry!

Jo, rad etu dopisy, ale nerad jich piti, ale dopis bratra Kaluse ze San Antonio, vlastne popis Valatska mne k tomu ptimel. Co pile to je pra,vda, ale nektere veci zapomel. My jsme melt tet takove staveni, ale my jsme meli tet stativo v jednom rohu, co se tkalo platno a sukno, za, nim pracoval statidek a uprostfed jizby stal svicen, s ktertm se svitilo. Do toho svicnu davali jsme takove dlouhe lYte z bukoveho dteva, nadelane takovYm hoblikem. Tomu jsme tikali svetidla. Kerosinu nebylo, at k posledku jak jsme jell sem. V peci jsme men v boku zazdenY na vodu a bylo tam vtdycky diouho teplo. Povim yam jeden tpits. U souseda bYval jeden chlap, ikali mu Kluka. On byl stout a kd34 delaval a my kluci kdyt jsme se tli na neho podivat, on nam vtdycky hazel hobliky a cifevo na nohy, jak jsme byli bosi. On chodival k nam a, byl to start vojak. Statieek byl taky start vojak, sloutil 20 let bet ptestani a vtcly clty vykladal o to vojne. On mel talcovY zvyk, vtdycky sednul na lavici pted tu vatru a tenSkYrri zavazel ph vateni. Jednou statenka praYi to moji macete: "Rosko, musint toho Klukti , od toho ocinautiO. Postavila hrnec s vodou na:tu Amtru. • Ten hrnec byl hlinenY, mei ucho nw-boXui Kdyi, ho cht01 edelat se, ohnO; • talc• SCAlii :444TWVatalilA i kt.err911--V0r011 .00 tQ'

VISTNIE ho ucha. Kluka ptitel a sedl si zrovna tam a statenka bere hrnec a najednou ucho-ptaskTO a hrnec bac voda se vylila pod Kluka a tento pravil: "Vy jste mi celY zadek opatila". Statenka jemu na to odpovedela: "My mame dost husiho sadla, mutes si to namazat, to se.brzo zahoji." Statieek se tomu smal at se ohYbal. Druhou pamatku mam po nem, ktera mne stala dve vYplaty. Kdyt jsem mel posledni zimu chodit do tkoly, veal jsem, to na rok musim past ovce, tak jsem si ohnu/ Cagan, to mi pies zimu pane uschne Dal jsem si ho na tramy pod poval a chodil jsem do tkoly. Jednou nam rektor pravi: dnes budeme zpivat "Zachovej nam Hospodine cisate a natl. zem". Vzal housle ate ji bude brat s nami, ale jak jsme spustili zpival "svinkate", ale trnytec hned letel na devet kusa na moji hlave a pravi: Kdes to klukir nabral. Ja pravim, to on by mohl jit do Polska prasata past. Ten mne drapnul o ohnul si me pies koleno a palatkou kalhoty jak se path vypratil. V nedeli 'tel otec do kostela a on mu to potaloval. Jak ptitel otec domt, tak jsem dostal Caganem druhou vtplatu. Po v'prasku jsem eagan vhodil do pece. Na vesno, kdyt jsem mel hnat ovce, tak ten Kluka mi koupil obutek a daroval mi ho a pravil: Veil bude chodit jak Juras a nedej si I o sebrat tadnemu.

Ptitomne zde to vypada tak jako na Sahate, prtet ne a ne. Jette je zde mnoho poli, ktera nejsou dosud zaseta. To tu neni letos tabarna, jak to nekteti lido nazYvaji. 1.12 jsme s natim vnukem prubovali ten Bartottv patent, ale ani to nepomohlo. To to musime nechat jak to Peter Jochec. jde. Na zdar!

Bolestna vzporninka flak drahe manielky, matieky a statenky Marie Fojtatkove.

Bude tomu rok dne 18. Cervna, co nas opustila, s nami se rozloueila a naftcly od nas odeka do neznama a nas tu v zarmutku zanechala. Nemffteme na ni zapomenout. Potad si na ni vzpominame, ale marne Musime ji Oat' lehke odpodinuti, yeenou sla,vu ji ptati a jeji hrob okratlovati.

Byla churava po mnoho rokt, od narozeni prvniho syna v roku 1898, a tak se trapila at do roku 1936 do 18. Cervna. Vychovala 3 deti, 2 syny a jednu dceru, ale jeden syn ji ptedetel pied 19 lety ye stall 16 let.

Tuto vzpominku venuji mantel a ditky.

Pavel, mantel; Rudolf, syn; Malie, dcera; Lewis Lareel, zet' a Francis, nevesta.

S Bohem a na shledanou! Jintiho nemfiteme plat, jen lehke odpoeinuti a yeenou slavu.

ESKY DEN LETOS V YOAKUM NEBUDE. Yoakum, Texas.

Na tisice dotazit myth vernYch ptatel po celem Texasu scleluji, ze letos nebudu zde pad,dati CeskY den, ani kontest eesktch orchester a ani tanec Ceske Besedy, tak jak jsem to dinil po nekolik rokfi. Dekuji temto tisictim pfatel za jejich laskave projevy, komplimenty a rAzne no,vrhy pro celY muj eeskt program. Hlavni zasluhu velkeho Uspechu Ceskeho dne• maji ptedne nate 'Ceske orchestry, ktere ph mile verne staly po pet rokft a dosud stoji, taneCnici Ceske Besedy a jeji riditele, desky tisk a Ceske duchovenstvo a tisice ptatel vernYch, kteti si neobtetovali sem ptijeti po celou tuto dobu .a s napnutim siedovali cele moje Ceske programy. Timto vtem svilj nej ytelejti. Je to pro mne velika Utecha, kdyt vidim takovY tivY zajem ze vtech stran v mem eeskem programu, na kterY se tisice katdy rok tesilo. Toto ale docela nemeni muj zajem ye vas a budete vtichni nadale vtdycky srdeene vitani, co se mne mob, ne tfee. S uptimnYm ptanim vteho dobra, vat Emil J. Motis. oddanY, lead Besitich Smetana Cis. 39.

Bryan, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Tedy, jak jste eetli v minulem Vestniku zpravu psanou br. Paul Matejkem od tadit Lad. Klacel, cis. 129, budou tady spoleene P.ct tadati oslavu 401eteho trvani Jednoty. Toto 14 nejlepti rozlutteni, nebot' nikdy vsichni ele=, nove se nedostavi, tedy, kdyt se tyto tady spo-, ji pro jednu oslavu, a yetti proeento,lidu-p14` 415 NA eine 09/1-19., tedy 1PSte 17 p 0e4vW

Strana 7, nay ttevu. Tedy jsme se spojili tyto tti lady, Mist° pbtadani:jtme usta,noVili ptl Wheeloek, v faclove sini . Dennice, els. 94, nebot' jest to tad ye , sttedu, a na krasnem miste, a pak z mesta y en. Tato budova jest postavena stare. San-antonske ceste, ktera jest ted' roztitena a pokryta tterkem a olejem a sjizdna za katicleho pooasi. Ovtem, teti i sin ta,du Lad. Klacel jest postavena ph to same ceste, asi mil dale od sine tadu Dennice. Kdo pojede pies Bryan 'severne od nove hiway 6, tedy as 5 mil za mestem se uhne cesta na pravo, a tato pak vede k tern dvema sinim. Sift tadu Bed. Smetana jest vedle hiway 21, na zapadni strane mesta. Ona jest tabule na sini, to tato path SPJST. a CSPS., ale nejsou udana Cisla chi, tedy neznamY v miste nevi kteremu tadu tato sin path.

Tato asla,va se tedy bude potaciati prvni nedeli v Cervnu, dne 6., a obecenstvo se mute zaCiti . sjitdeti hned dopoledne. Co se tYde vttevnikfi, ku pkikladu ze soudniho okresu.

Burleson, odkud by nas mohli poctiti svoji nay ttevou, tedy necht' jsou ujitteni, to jakmile piejedou pokes teku do okresu Brazos, ze jsou na bezpeene ceste, kdekoliv jedou.

Jak jste jit Cetli, tedy slavnostni tednik bude br. C. H. Chernosky, ptedseda Hl. ftadu, a nas distriktni soudce pan W. C. Davis. Potad programu napiti pro ptitti Cislo, nebot' nevim, bude-li teeneni dopoledne, di at po °bea t a tak jen tlumodim pkani techto potadajicich vYborti vitai sestram, aby s sebou vzaly at' jit kejk nebo kolate, nebo neco od lehkeho pediva virbec. Maso, chleb, okurky a jine k tomu pottebne dodatky obstard zabavni vybor. Ony vYbory budou miti jette schuzi v nedeli, dne 30. kvetna, a tak doufam, ze se sestavi ten program slavnasti. Unavujici nebude, nebot' proto se lide schuzi, aby se spolu pobavili, seanamili a. pohovorili. VYbor od nateho tadu me povetil fikolem dati tuto zpravu do Vestniku, 'dint tadaji Cleny tohoto tadu, aby se v hojnem podtu dostavili. Jette podotYkam, to obedy se budou procia.vati jeden za 35 centii, nebo 3 za 1 dolar, tak aby vetejnost vedela, jak se na to ptipravit. Ostatni ptitti tYclen.

Podasi tu mame letos suet* firody dobte vypadaji, dosti lehce se obdelaly, na teti.tich zemich baviny jsou trochu ficlka vzetle, ale mraCi se, a tak zaprk-li tento tYden, tak se to vte brzy napravi. Toto piti rano, a jelikot je eas jeti do pole, tedy ukonduji; mam jette oborati kornu naposledy.

S bratrskYm pozdravem, Jan Homola, tajemnik.

El Campo, Texas.

Ctena redakce, sestry a bratti! ✓ minule schuzi tadu Pokrok Pierce bylo mne natizeno, abych napsala do Vestniku a dala natim elentim vedet, aby se v co =trio nejvettim pootu dostavili do ptitti schUze dne 6. Cervna v 1 hod. odpol. Sestry prosim, kterYm je to motile, aby donesly zakusky a bratfize se postaraji o neco zapijet — a podruhe az budu psat, y am motna budu moct sclelit neco potetujiciho od nateho tadu Cis. 50.

Ptitomne tady mame hodne sucho, ale na &At' nemame mot nadeje, obloha je dista, jak se Pike, "jako rybi oko".

S pozdravem na vtechny, Mrs. Joe Peterka, taj.

Hvezda Miru Cis. 33.

Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davam na vedomost, to With schuzi budeme odb'vat na druhou nedeli v ptittim mesici a sice 13. eervna na (8:30) pilldevate hodiny dopoledne misto na jednu hodinu odpoledne. A to z to pheiny, to se,usedni tad potade, oslavu 401ete zaloteni SPJST Jednoty na ten same den a nekteti eleni by se radi sfidastnili teto oslavy. Tedy nezapomefite na, WU) nedeli, na pul-devatou hodinu dopoledne a dostavte se co v nejvettim noetu. tez chlletite jednani, protote se nate oslaVa': ut to UN. Zs t"" ava in Oratre4rin pozdmveul, J"08, F. Milmlo, tapmnilit

otrana I.

Ve seedu, dne 26. kv4tna 122/.

Olympske Hry. Josef Jiti Kral.

NE 1. dervence letoSniho roku bude tomu D dva tisice sedm set a dvanacte let, co ElejskY rodak Kroroibos zvitezil v behu na zavodech v tecke Olympii. Obdreel za to venec z olivoveho listi, a jeho jmeno bylo vyryto na sloupu v telocviene.

Stalo se to roku 776 pied Kristem dle nageho letopodtu. Udalost na pohled nepatrna, ale pro dejepis dfilelita. Jest to tie prvni autenticke, jiste datum v teckYch dejinach,- ne-li v dejinach vtibec. Sice dejepisci mnoho nam vypraveji i o uddlostech ze startich dob, ale letopisne Adaje vetSinou jsou jen ptiblieny. Stati narodove o datum udalosti mnoho se neza. jimali; nepoeitali podle let, nYbie hlavne podle dynastii. Olympske hry konaly se kaidy dtvrtY rok; doba atyt let od zavodil k zavodtim nazyvala se olympiadou, a skoro po dvanacte stoleti uddlosti namnoze se zairiamenavaly podle olympiad uplynulYch od prvni olympiady Koroibovy, ktera se stala zadatkem letopoetu. Tak na ptiklad mesto l im podle VarronovYch, potvrzenYch Censorinem, bylo zaloeeno v ttetim rote Seste olympiady, z dehoe snadno vypoditame, byl zaloten roku 753 pted Kristem.

Uvadim zde tuto ukazku z chronologie, aby bylo patrno, jak vYznam olympske hry mely v eivote teckeho naroda, starYch Hellenu, jak sami sebe nazYvali — nag nazev ftekove pochodi ze jmena Graikoi, kterYm oznadovan byl pouze meng teckY kmen. Stati Helleni teSili se vYhodam ptijemneho podnebi, byli lids zdraveho a krasneho Vela i eileho ducha; svou podnikavosti a vytrvalYm badanim vykonali ye vedach i umeni prave divy; o vSeobecnou yealanost lidstva zasloueili se vice nee kterYkoli jmy narod. Uti v ptedhistcrickYch dobach horlive pestovali telocvik; hry byly projevem jejich bujne eivotni sily. Projevem takove sily jest ov§em I umeni samo, pokud neni vYhradne vYdeleene.

Prvni zpravy o telocvidnYch zavodech starYch Hellent podavaji epicke basne Homerovy, ktere lief uddlosti z let asi 1184-1174 pied Kristem. V Made' lidi se zavody, ktere Achilles uspotadal na podest sveho padleho ptitele Patrokla; v Odyssei jsou to zavody, ktere kral Alkinoos potada na poctu sveho hosta Odyssea. LiCeni je dosti podrobne, abychom ktere hlavni cviky ue tenkrate byly nejoblibenejSi. Jak Odysseia lie' — (kniha osma, verse 57-380) kral Alkinoos, blaeenY panovnik naroda Faiakti na ()strove Scherii, nejdtiv obetuje bohtun dvanact ovec, osm belozubYch veptti a dva voly. Peeene maso ptedloeeno je hostilm, kteti jej zapijeji vinem a pak naslouchaji pevci Demodokovi. Pevec s pruvodem lyry recituje basal o hrdinskYch dinech OdysseovYch, coe Odyssea dojme k slzarn. Kral to pozoruje a chteje hosta uAettit, vyzve ptitomne mute a jinochy, aby ukazali hostu, jak vysoce oni ptedei nade vt'echny jine v telocviku.

Ptihlasi se 'Sestnact jinocht. V behu vitezi nejmlaai kraltv syn Klytoneos; vitezi delkou jedne "brazdy". V zapoleni Euryalos ptedei nade vSechny, ve skoku Amfialos, ve vrhu disked Elatreus, v pestnim zapasu nejstarSi syn kraluv Laodamas. Zvou take hosta, aby uka,zal, co dovede. Odyesseus se vymlouva, ie mnoho vytrpel a touei jen po svem domovu. Euryalos mu vyeita, ie pry asi je pouze zisku chtivY obchodnik, a na konec urailive zvola: "Ty nejsi athleta!" To tenkrat znamenalo zrovna tolik, jako by dnes Ameritanu teki:

"You are no gentleman" T-Traika rozhneva Odyssea; ani plaSt' nesvlekne, ale uchopi telly kamenny kotoue (diskos), mnohem tati net jakYm jinoti hazeii, a vrhne jim dale net domaci zapasnici. Potom je novY zpev, tance a hra midem. Je vid'eti, ze ui tenkrate byly v oblibe tytet zavody, ktere pozdeji nebo snad tie drive byly na programu Olympskych her.

Od jinYch naroda Helleni ye svYch -hrach Sill se destne tim, ee jak prof Alfred Emerson vytYka, "prolevani krve, ani surovost, ani vykony vzbuzujici oSklivost nemely mista na jejich vetejnYch zabavach, jak tomu bylo na ptiklad mezi Etrusky a ftimany, mezi narody LatinskYmi a SaskYmi, nemluve o Afrieanech a severoamerickych Indianech." Od orientalnich, timskYch i ktest'anskYch nazorti. nejvetSi Achylku vykazuje lhostejnost, se kterou Helleni pohliteli na nahotu. Kde moderni athiet se pouze ptevlede, teckY se vysvlekl. Helleni zapasili nazi — jejich jmeno telocvidny, gym. nasion, odvozeno jest od ptidavneho gymnos, nahY. Nebyl to vSak pteeitek nejakeho stargho barbarstvi — byl to pfirozenY Masledek zajmu o zapasy. Zajem i fieast na telocviku byly mezi Helleny tisickrate vetSi neeli v kteremkoli dneSnim civilizovanem narode a styky obou pohlavi byly tenkrate velice omezeny. Zprvu aenam mimo kneeny bohyne Demetry nebylo vUbec dovoleno vejiti na zapasitte v Olympii; teprve pozdeji smely nejen bYti ptitomny, ale knohly take zavoditi jako majitelky spteieni a obdrtieti ceny.

Jini narociove nechapali, prod Helleni ye svYch zavodech dobrovolne se vyda.vaji v nebezpedi teekeho zraneni neb i smrti. Tim se tecke zavody podobaly sttedovekYm spiSe neeli zavodiim amatert.

Jak jsem svrchu zaznamenal, olympiada Koroibova oznaduje se jako prvni. Byla vSak prvni pouze pro fidely letopodtu. Olympske hry byly mnohem starSi; podita se, ze prvni konaly se v Elide jako mistni zavody ut roku 1,453 pted Kristem. Po nejakem Case zanikly, ale byly obnoveny kolem roku 880 jako hry narodni. Hry se konaly na podest nejvyStiho boha Zeva di Dia v ptekrasnem udoli Olympii ✓ severozapadni dasti poloostrova Peloponnesu. Hranici udoli na jihu tvotila teka Alfeos, na zapade teka Kladeos, na severu nevysoke hory, na vYchode starodavna dritha zasodni. ✓ Udoli byl posvatnY haj Altis, kde staly tti chramy zasvecene Zevovi, bohyni }We, a Matce bohil. Chramy, otodene sloupovim, by ly vyzdobeny nadhernYmi sochami a obrazy.

Na severu stab() dvanacte domil pametnYch, postavenYch staty i jednotlivci, kde byly uloieny vzacne dary. Zapadne od haje Altidy byla telocvidna, Gymnasion, kde zavodici cvidili se v behu, skoku a vrhu diskem a a:4tepem.

Vedle gymnasia na jihu stala Palaistra, t kola pro zapoleni a pestni zapasy. VYchodne od Altidy bylo Stadion, kde se konaly zavody v behu, skoku, zapoleni, pestni zapasy a zavody ye vrhu diskem a caepem. VYchodisko i cil oznadeny byly vapencovYmi prahy. Bylo tam mista pro 40 at' 45 tisic divakil, ad ovSem sotva kdy jich ptiSlo tolik. Za stadiem bylo jezdigte, Hippodromos, 842 yardy zdeli, kde se konaly jizdni zavody a dostihy. Jiine od haje stala radnice Beleutorion, kde zasedali soudcove, a kde se Casem konaly porady a debaty zastupcti jednotlivych teckYch Olympske hry konaly se mezi novYm mesicem a tipliikem po letnim slunovratu, tedy zaeatkem dervence. Zprvu trvaly pouze jeden den, pozdeji pet dni. Hlavni zavody konaly se tteti den; patY den byl vyhratien slavnostnim procesim, obetem a hostinam na podest vitezu. V mesici, kdy hry se konaly, ustaly po cele Hellade mistni spory a neptatelstvi, a tizemi statu Elidy, na jehoe Vide hry se konaly, bylo nedotknutelno. VYjevy o zahajeni her takto lidi anglicky badatel, Francis Storr, redaktor londYnskeho sborniku Journal of Education: "Heroldove byli ui po celem keeku • "mir bog". Na plani Elejske stoji bile stany soudcil "Hellanodikai", kterYch bylo vybrano deset, po jednom z katideho kmene ElejskYch. Soudcove ue jsou na mists deset meg-

ea, aby se daltladne ponaudili o svYch povinnostech. Vettina zavodicich take ut jsou na mists, nebot' se byli cvidili v gymnasiu v posvatnem hail Altid y. Po svate tests vedouci z mesta Elidy ubira se pestrY zastup poutnika. V zastupu napadni jsou posvatni vyslanci theroi, odeni v uredni gaty, kteti na svych paradnich vozech ptivateji °bed boeimu chramu. Je to ovSem take mnoho vynikajicich hosti.

"Na usvitu athleti dostaci se do salu Bulenteria, kde soudcove zasedaji, a tam svedectvim dokazuji, ie jsou ryziho hellenskeho Ci teckeho pilvodu a to na jejich charakteru nelpi ladna poskvrna, nabolenska ani civilni. Kladouce ruce na krvicejici obet' ptisahaji, to se tadne ptipravili deseti mesidnim cvikem v gymnasiu a le nepoulijou ladneho podvodu ani fiskoku v pasvatnern zapasu. Odtud jdou do stadia, kde se vysvlelmou a natrou telo olejem. Herold pote zavola: "Nechat' bad ptistoupi k date!" a vyzve divaky, aby podali sve namitky, jell jim znamo, ie nekteti ze zavodicich je poskvrnen a diskvalifikovan. Neni-li namitek, trubad di znameni, a zavody podnou.

Jednotlivym Mara mista se vykali losem, a vidy otyti bezi najednou."

Beh o zavod byl toliko jeden ze dvaceti a dtyt ruznych zavodu, ktere vypoditava dejepisee Pausanias, ale nesmime si mysliti, snad vtechny byly by se konaly na te"le sla ymist!. M do sedmdesate sedme olympiady zavody trvaly pouze jeden den; pozdeji trvaly pet dni.

Jak jednotlive zavody sly za sebou, o torn nemame jistoty, ale da se ptedpokladati, sly asi v torn potadku, jak se historicky vyvijely.

1. Beh o zavod. V prvnich ttinacti olympiattach "dromos" byl prostY beh stadiem po draze 200 yard0 dlouhe. To byl jedinY zavod.

Ve etrnacte olympiads byl ptidan "dialos", sem a tam, tedy dvakrate tak dlouhY. V patnacte olympiads ptidan "olichos", dlouhY beh, 7, 12 a, 24krat pies stadium. Je zaznamenano, to po jednom takovem dlouhem behu vita, Spartan Ladas, klesl mrtev k zemi. Na kratkY Cas konaly se take zavody badl y odenYch telkYm brnenim, ktere Plato chvalil jako ptipravu pro dinnou sluzbu vojenskou.

2. Ktilkoirani di zapoleni (wrestling) zavedeno bylo v osmnacte olympiads. Litilo se jen nepatrne ode dnetniho zapoleni a to hlavne tim, 2e tidy zapolicich byly natirany olejem a posttikAny drobnYm piskem. Vitezem byl, kdo protivnika ttikrat poloiil. Na zemi zapasiti nebylo dovoleno. Plutarch povaloval zapoleni za nejumeledtejti ze vtech athletickych 3. Tehot roku zavedeno bylo Penthathlon, spojeni patera zavodilv. Byly to: skok, beh o zavod, vrh kotoudem (diskem), vrh oStepem a zapoleni. Znali jen skok do dalky. Pro zvYSeni podatedni rychlosti zavodici pit skoku mavali Cinkami zvanYmi halteres.

4. Pestni zapasy tidily se asi stejnYmi pravidly jako dnetni ai na to, le misto rukavic zapasnici na ochranu prstilv a ruky meli tak zvany kestos. Byly to temeny z make Mlle, ktere byly otodeny kolem ruky a zapesti. Zavodici take si chranili tat, a v soudasnYch pramenech Ctou se rOzne komicke poznamky o polamanYch boltcich, ale nikdy ne o pteratenych nosech, z dehol se soudi, ie zapasnici netitoeili ptimo, nYbr2 spite jaksi jako vetrne mlYny. Kdo zabil soupete (nestalo-li se tak jen nett'astnou nahodou), byl nejen diskvalifikovan, ale take trestan. "Pankration" bylo rohovani spojene se zapolenim, ale zapasnici nemeli kestos, a nebylo jim dovoleno zapasiti zat'atou pesti.

(Dokondeni ptitte.)

Ochrana pracovniho poineru rieditelska konference ostra ysko-karvinskeho reviru oznamila revirni rade hornikil, ie je ochotna prodloutiti dohodu o sttidave dovolene hornikft na rok. Odpoved' na io.dast o nepropoutteni hornikii za horniky, kteti se vrati v zati z vojny, obsahuje informaci, ze vlada se chysta zakonem upraviti ochranu pracovniho pomeru vojint, konajicich presenCni slulbu.

Ve stfedu, dne 26. kvetna 1937.

Z VOJNY. OBRAZKY Z BOSNY A HERCEGOVINY. Napsal Bohumil Brodsky.

EMEJ strachu," odpovidal druhSe v nemt N poznal Burova. "Do to doby jsou jit v frdolich a tam tolik boute nezuii, jako zde nahote. Blesk jim sviti na cestu a zdrti-li se o hodinu, neni nic ztraceno."

"Vgak bych toho nesnesl, abych videl, jak proklati psi se v na gem meste beztrestne roztahuji a nagim rukam unikaji. Nepodafi-li se nam ted' je zniditi, je s nami konec."

"Znieime je, Mechmede, znieime," povidal kdosi tfeti pokojne. "Zitra touto dobou budeme sedeti v Five a oslavovati viterstvi. Ut se tegim, jak je vydesime, jak je z domu do domu zatladime, a staveni nad lavou jim zapalime, aby ani jedinSr neunikl. Jen podafi-li se ti nepozorovane dostati se do mesta s na gimi vybran'mi bratry. Obavam se, to tvou nep'titomnost zpozorovali, zvla gte kdy jsi tam toho zradce odvlekl."

"Nic nevedi. F11 v gi sve chytrosti jsou slepi a davetivi jako deti," se smichem odpovidal Mechmed. "Oni se me boji a neodvati se proti mne. Vratim se bezpeene do mesta a tech dvacet bratra pfijde re gnSrmi stranami, to nikdo nieeho nezvi, at ohne zaplanou. Dragunid v meste zustati nesmel. Je to podlSr zradce, mel stale oei otevfene a byl by nam pfekatel. Rano, to se na strome zahoupd, budeme pied nim na vtdy bezpedni. On ani nevi, co jej 'deka, hraje na junaka a prozradit nechce nic. Uvidime, bude-li take rano tak statednSrm." "Snad by bylo piece lepe smrt jeho zkratit a nedinit ji tak potupnou. Na gi junaci milh dobfe a nekolik ran by dostadilo, aby na vtdy pfestal dSrchat. Jest piece jen Srb." "Ale zradce," kfikl Mechmed va gnive. "Duge jeho nezaslouti slitovani. Ted' neni mezi mi ani Turku, ani Bojujeme v gichni za svobodu a jsme si rovni. Bratki rozhodli, to Dragunid zemfe provazem a ne kulkou. A pH torn zustane. M zitra Pivy dobudeme, feknu jeho tene i dceii, aby si gly pro jeho telo. Uvidi, jak trestame zradce."

"Inu, ja nic nenamitam," omlouval se Burov, jen se Dragunide ujimal. "Jak to chceg vgak, Mechmede, udelat, aby na ge teny a deti pfi bitve v Five nezahynuly?"

"Velmi kratce. Dvacet vybranSrch bratt plajde se zbranemi ukrytSeni do Pivy, jakoby nesli neco na prodej. Ph torn nav gtivi ty, ktefi nam jsou oddani a sdeli jim, co zamSiglime. Jakmile se nage lady objevi, zapali nekolik staveni, aby byla pozornost vojska odvracena. Pfi torn budou vase teny a deti prchati z mesta. Nikdo jim v torn braniti nebude, protote budou v gichni zamestnani hasenim ohne. Zatim my vnikneme mezi domy a odtud zaeneme palit do tech prokletSich Budeme po domech ukryti a oni budou vydani na pospas nagim kulkam. Jako stado ovci je poteneme z ulice do ulice, at je znieime, to jedinST z nich neunikne. A unikne-li, venku budou na ge strafe a ty je dotlukou jak mouthy. Hoj, bude to zitra slavnS7 den."

HromovS7 rachot pfehlu gil dalgi jeho slova.

Ja-koby blesk nadaleko udefii, zatfaslo se v ge a chvili panovala hluboka tma. Zarovefi dopadly prvni tetke krimeje de gte. Rebec vedel dost.

Ted' bylo tfeba jednati, aby nepropas1 vS7hodnS7 oka,mtik. Zvolna vlekl se dale a doplazil se at za borovice, u ktere byl Dragunie pkivazan.

Tel° borovice krylo porueika tak, to nemohl b3iti viden a tu deka!, at se znovu zableskne.

Ohne v tabofe pohasinali a jen hromadky f efaveho uhli rnatne se leskly noci, neozafujice vice daleke prostranstvi. Hovor umlkal a katO se choulil hledaje Ukrytu pied zaeinajicim degtem.

Zablesklo se a Rebec vyskoeil.

"NeliSibej se, bud' pokojnSe" chvatne geptal.

"Rozfiznu tva pouta a jakmile se znovu zableskne, uskod do tiny. Tam to chytim za ruku a povedu dale."

1T2STNiK

A pfikreiv se za strom, handlarem pouta. Dragunie jen slabe sebou pohnul, jako nahlSTm navalem radosti. Ale stal dale, ptiviraje oci proti de gti, jen s neobydejnou prudkosti se nyni spustil. Ozvalo se tlumene zakleni a v dalce zavyti vika.

Bouie visela nyni ptimo nad taborem. Spousty vody padaly doll) a katc1S7 blesk jako by lital od ohne k ohni. Statedni junaci s bazni kreili se pod chatrne sve pfistfeaky, ktere nestaCily k jich ochrane. V okamtiku byli Rebec Dragunid promokli, ale toho nedbali. Jen na blesk Cekali s laenou dychtivosti.

Stragliva, raria jej provazela a hrozna tma pfikryla hned tabor. De gt' stal se, motnoli prudei.

Ale Rebec i Dragunid toho nedbali. Hned po zablesknuti skodil Dragunie stranou a ut ucitil, jak jej kdosi za ruku chytil a pryd vlekl.

Micky prchali odtud smerem, kterSrm poruelk pfi gel. Kloreitali pies kameni, padali, ale zase rychle se zvedali, aby padili dale. Blesky chvilemi se rozsvecujici naznadovaly jim cestu a oni toutebne se divali, brzo-li stihnou les.

Az dosud nevymenili ani slova. .Dragunie hofel touhou zvedet, kdo jest' jeho osvoboditel.

Ale kdy se rozzatil blesk, nemohl jej poznati.

Pojednou jakoby eerna hradba piked nimi ze zeme vyrostla. Bezdeky se zastavili, ale hned jit poruoik vlekl Dragunide dale. Byl to les.

Jegte nekolik kroke a ut, pokud tma jim dovolovala, sestupovali dole. Ted' tit se Rebec citil bezpednejtim a proto tolik nechvatal, aby nezbloudili. • Dorazivte k okraji lesa dole v utlabi, zase se dali do nteku at k mistu, kde mel porudik kone.

"Poekej, ptivedu kone," fekl porudik a uti zmizel ye tme. Kone vtak v lese nalezti nebylo snadno. Zavolal tedy naft tichSrm hlasem a slygel, jak ken nohou zahrabal. Spechal v to misto a div do kone nevrazil. Odvazav jej vedl yen a zavolal na Dragunide.

"Sedni si," poroudel tite.

"Sedni si ty," branil se Dragunie. "Dovedu behat."

"Poslechni. Musit si odpoeinouti. Ja zatim vedle tebe pobehnu. M budu unaven, zase ty pobehnet a ja si odpodinu. Nemame kdy na hadku."

Dragunid vsedl do sedla a Rebec uchopiv du poCal klusati. Temna stena lesa byla mu voditkem. Byl dobr3i chodec a betel v pravidelnem tempu, aby se mnoho neudYchal. Uplynulo pul hodiny, kdy se zastavil.

"Nyni zkus zase chvili beteti, abych mohl nabrat dechu."

Dragunid ochoten seskoeil a vymeniv ge si ujitdeli dale. Die svahu kter' tu nastaval, pozoroval porudik, 2e se bliti ke konci lesa. Jakmile pfejede utlabi, budou v girem kraji a pak nastane nejnebezpeenefti kousek testy, by mohli uniknouti stratim.

Ut byli nedaleko potoka, kdyt pronikaid, vSrktik proti nim se rozlehi. Misto odkud zavolani ono se ozvalo, bylo vzdaleno asi d ye ste kroPorueik razem strhl kone a seskodil s neho.

"Co je to?" ptal se Dragunie polekan.

"Nevim. Podivam se. Vezmi zatim kone a odved' ho dale k lesu. Ale nevzdaluj se, dokud se nevratim."

A ut zmizel ye tme, opatrne postupuje dale.

Ted' zaslechl uprostied vetru a pleskotu degte hlasy. Polotil se na mokrou zem a plazil se dale za nimi.

U potoka se zastavil. Sly gel za potokem, na jehot bfehu rostlo nekolik stromil, hovor.

"Vida, jak' lov jsme udelali," smal se kdosi.

"Misto nepfitele slidne devde."

"Mechmed bude mit radost a junaci nam budou zavidet, to jsme ji polapili," odpovidal drulaSe "Ale stateena je. Kdo by byl iekl, to se nebude bat v noci se pustit do na geho tabora, aby otce vysvobodila."

"Vgak Dragunid neni tak zbabelSr a ona ma jeho krev. Nu, jak ti kikaji?"

"Punt' mne," krikl tenskS7 hlas vagnive.

"Hanba, to teny chytate."

"Ne vgechny," smal se neznarnSr mut. "Jin'm davame pokoj. Ale dcera Dragunidova, ktera jde v noci osvobodit otce a chce nas piemluvit, abychom ji pustili, ta, neni obydejnou tenou

Stama 9.

Te se musime bat vic, net deset junakil. Jen hezky sed'. Rano t6 dOvedeme k otci, bude§ jej videt, nesnedi-li jej do to doby supi."

"Vrahove," rozkfikla se divka. "Kdybych mela handtar, podivali byste se, smite-li beztrestne chytat bezbrannou term. Sketove jste. Jste dva a vrhate se na jedinou term."

"Budet-li kfidet, tsta ti zacpeme," hrozl druhY..

"Zacpete a zabte mne tfeba, chcete-li," "Nezabijeme. Ale iista ti piece zavateme.

Podrt ji, Jenko, aby tuze nekfidella a sebou nezmitala."

Rebec slytel praskani vetvi, tetke oddychoIrani a potom smich mull). Byl vtecek zdeten a nevedel, co podit. Poznal, to ienou, kterou tu ti dva v zajeti drti, je Mara, Dragunidova dcera. Co to jenom udelala, to se odvatila take hledat otce? Neverila jemu, Rebcovi? Nebo se nemohla dookat jeho navratu? At' je tomu uti jakkoliv, udelala velikou chybu, ktera mute ji i jem ubYti osudnou.

Co ted'? Ma se vratit k Dragunovidovi a povedet mu, co se stalo? Ma mu tici, to nedaleko jest dcera jeho zajata? Pozbude opatrnosti a mohou oba pri torn ztratit tivot. A ma ji snad nechat v zajeti? Mechmed ntekem DragunovidovYm rozruten vymsti se na divce. A Mary, teto shale, pilvabne divky, by bylo Skoda, aby nekde byla bidne zabita, nebo aby zmizeia v haremu nektereho Turka. Mush ji pomoci. Ale jak? Ma se vrhnout na ty dva jeji veznitele?

Wive net je skoli podnou kfhceti, upozorni yetkere strafe a zude zle.

Opatrne vracel se zpet a vyhledal DraguniCe. "Zaved' kone do lesa a tam Cekej," nafizoval Septem. "Pied nami sedi strat povstalce a musime je odstranit. Maji nejakeho zajatce s nagi strany; budu pfemSrg let, kterak vysvobodit."

"Ty sam chce stale zapasit a ja, ma,m klidne se na to divat?" durdil se Dragunid. "Cot myslig, to main ruce chrome a oCi slepe, abych nemohl ukazat, to jsem take junak? Pilvatu kone a pAjdu s tebou."

PoruCik okamtik se zamyslil.

"Poslechnet-li mne, mutes se mnou jiti," iekl potom vaine. "Ale napted to upozorriuji, to musime b't velmi opatrni, jelikot se jedni o tivot zajatctiv. Ten nesmi upadnout v nebezpeeenstvi, kdybychom tfeba my meli zahynouti. Jest to tena a my mutove."

"Ktera Lena?" zateptal Dragunid polekane.

"ObyCejnou term by nepfitel nechytal. 61 jest to snad ma Lena? Pro Biih, povez mi celou pravdu."

"Snad to bude lepsh, zvit-li vte," rozhodl se nahle porudik. "Nokoliv tva Lena, ale dcera Mara."

"Jak, svetlo m'ch odi, irtecha meho staff je v nebezpedenstvi? A tys mi to nefekl hned? Ty jsi chtel sam ji osvobodit a nepomyslil jsi, vedle tebe jest otec jeji, kteremu path vetti pravo net tobe, pro deem se obetovat? Pojd', ved' mne k vrahum, at' je zardousim."

"Tite, DraguniCi," poroueel Rebec pfisne.

"Pokazit vtechno a zahynet ty i dcera. Nezdase nit podnik, bude-li demo druh'm stratim znameni, zemieme oba i ona. Zde vice zmute lest' a opatrnost, net sila. Musime oba &final neg kodnSimi, musime je tie odstraniti.

Ale zabiti je nechci, tfeba jsou na gimi neptatell Zitra v boji budu s lehk'm srdcem bojovat, ale pfepadat nekoho a v noci zabijet nechci. Opanuj se tedy, abychom se mohli uradit."

"Ja je zabiju, jako oni chteli zabiti me," fekl Dragunid temne.

"Pak jdi sam a ptieti nezdar na sviij vlastni vrub. S Bohem."

"Podkej," zdrtoval Dragunie porudika. "Poslechnu te. Jen mi povez, co mam diniti."

"A bude Ciniti, co ja, natidim?"

"Budu," s ptemahanim sliboval.

"Nute, tedy vetim ti. Kone zde ponechame a potom budeme lezti k potoku. Vim misto, kde lei. Jest za potokem. Opatrne pfebfedneme potok. Maji as Maru .mezi sebou. Poznavte jejich postavy, vrhneme se jednirn razem na ne a uchop irfl(! 38, hrdlo, aby nemohli kfideti.

(Pokradovern.)

Strang 10.

°SITU Tisk ovia,da ISK, novinatstvi, zpravodajstvi. Tti slova, T ktera vystihuji celou tu nesmirnou moc, jet v dnetni dobe ovlada svet. Podat nekomu zpravu o nejake uddlosti, jako dini noviny katdy a nekolikrat za den, zni proste, ale ma to dusledky velmi rozhodujici. Posel, kter* pr y -nizevtchpodalRsOmzrvuopratce Napoleona u Waterloo, zasahl einne a v*znamne do dejin cele Anglie a svetoveho penetnictvi. Noviny, ktere informuji tisice a statisice dtenata, tvoti svetovk nazor, jemut rozhodujici lido statni a hospodattti nemohou odolat. Tisk nejen bavi a poueuje, ale vede a rozhoduje, tvoti dejiny spoleenosti, meni dui sveta, i sam povrch sveta. Ovlade. vtechno. Nebot' nejen valky, revoluce, hospodatske katastrofy jsou east° ovlivneny tiskem takoveho Reutera, Havase, Hearsta nebo Seji Nomy, n',(7brt z toho, te tito lido vedi co nejrychleji v gechno, se zda, to ptedvidaji a te diktuji pkirode jeji povodne, zemetteseni a epidemie.

Hearst, americkS7 novinatskk magnat kdysi pravil: Napik nee° po prve, napiti nee° po druhe a kdyt to nap'ei-po tteti, je to pravda.

Vyikli jsme prase jmena zakiadateha etyt tiskov-Sich koncernu a agentur, jet se zvou etytmi velmocemi sveta. Reuterova agentura sidli v Londkne, Havasova v Polak, Hearst ovlada svuj tisk z Noveho Yorku a Seji Noma z Tokio.

Maji mezi sebou peelive rozdelenk silk a jejich zajmy nejsou pouze zpravodajske, nkbrt i hospodatske a politicks.

Pan Julius Reuter byl Nemec z each. Pied 85 lety jezdil pies pole a lany s pottovnim vozem. V Cachach se stal za kratko dalektou osobou, protote ptivatel obchodnikilm zpravy, hlavne bursovni zaznamy. Kdyt videl, te se na tomto zpravodajstvi de, vyclelavat, koupil si dva pottovni holuby, ktere vypouttel katcle poledne jeho piitel v Bruselu. Na noze meli ptaci ptivazany bursovni listky. Pod kanalem La Manche byl v te dobe poloten prvni telegrafickS7 kabel. Reuter toho vyutil a sjednal s anglick'mi novinami, te mu budou telegrafovat zpravy. Vstoupil ve spojeni s lonclSalskim stem Morning Advertiser, jent mel tehdy obrovsk' naklad: 7,000 v3itiskii. Pozdeji pracoval s Times. Platil jim za zpravy 40 liber, ale vydelival na nich mnohem vic. Najal si dva pokojiky, v nicht novinky zpracova,val sam s jednim pomocnikem. Dnes sidli Reuter& mamuti koncern v obrovskSich budovOch na Fleetstreetu v Londkne, v nicht pracuje pted 600 redaktort.

KatidST den po celST rok jsou spousty Reuterovkch redaktona v ustaviene honbe za sensacemi, jet se na#vaji anglicky "Scoops". Jejich povinnosti neni jen sensace objevit, ale rychle je sdelit. Na rychiosti zpravodajstvi zaleti dnes vtechno. Ve 24 hodina.ch posila, Reuterova centrala v Londkne ttinactkrat zpravy do Evropy a do Ameriky. Sestkrat denne vole, rozhiasem Japonsko, C.nu a Jitni Ameriku. Stane-li se zylattni uddlost, alarmuje centrala sve filialky nejsilnejtim anglicirm vysiladem Rugby. Zprava se dostane z LondSma do Novell° Yorku za 13 a pal vtetiny. Z Yorku do Bornbaye pies LondS7n leti zprava 40 vtetin.

Reuter se chlubi nekolika rekordnimi zpravodajskkini vSTkony. Klasickkm einem byla zprava o smrti americkeho presidenta Abrahama Lincolna. Tehdy jette nebyl poloten kabel z Noveho sveta do Stareho. Zpravy z Ameriky se posilaly loth. Lincoln byl zavratelen kratce po te, co z newyorskeho ptistavu odplula, pokovni lod' do Anglie. Reuterav reporter najal rychlSr parnidek, dohonil zaoceanskS7 parnik na tirem moti a hodil na palubu krabici se zprayou. Anglicke noviny inky tuto sensaci o tYden dtiv net ostatni evropske listy.

Roku 1900 ptitla do LondSma zprava o obsazeni jihoafrickeho mesta Mafekingu v burske valce tak rychie, to mohla bkt odeslana zpet

VieTift

do Jikii Afriky vrchnimu veliteli britsich vojsko lordu Robertsovi. Ten se dovedel od Reutera o padu Mafekingu dtiv net dostalo 0 nem hlateni od sveho vlastniho ttabu.

Zpre,va o smrti papete Lva XIII., vyslana Reuteroli*m zpravodajem, ptitla neobyeejne rychie do New Yorku a odtud byla telegrafovana do Londkna. Tam ji meli o minutu drive net prime hlateni z Pima.

Za nernecke inflate byly telefonni linky mezi Berlinem a LondSrnem ustaviene obsazeny.

Reuter& korespondent posilal zpravy do Londkna pies New York. Nejpodivuhodnejti vSTkon se zdatil Reuterovu korespondentovi v nedavne habetske valce. Kdyt uprchl negus z Addis Abeby, napadly lupieske bandy americke vyslanectvi. Obletenkm mohlo pomoci jen vyslanectvi britske, jet vtak nebylo lze zpravit o nebezpedi, ad se budova vyslanectvi nalezala na druhe strane silnice. Reuterav zpravodaj zatelefonoval do New Yorku, aby odtud hlasili britskemu zahranidnimu ministerstvu, te americka legace prosi o pomoc vyslanectvi anglicke. Z Londkna vyslali bezdratove iadost do Addis Abeby a dtvrt hodiny no te, co americka legace vysilala SOS do New Yorku, betela posacika anglicke legace ptes silnici na pomoc americkin kolegiim.

William Randolph Hearst, majitel nejvettiho tiskoveho koncernu na svete, je patS/m nejvSTznamnejtim mutem SpojenSrch stata. Vydava 28 denika. Jeho noviny vychazeji ve vtedni den v nakladu 5 milionu vStisku a v nedeli v nakladu 7 miliona. Roene eini obrat tohoto obchodniho podniku kolem 100 miliona dolor& Krome toho vydava Hearst 15 tS7cleniku a mesienikii, ktere dosahuji nakladu 5 miliont exemplatu mesiene a maji cenu 25 miliont dolor& V jeho majetku jsou dale tiskove agentury King Features. Syndicate, International News Service a United Press, ktere zaopattuji a prodavaji zpravy, dlanky, obrazky a kreslene ptibehy (cartoons) vic net 2 tisiann easopisti na celem svete v devatenacti naznkch jazycich. Pod jeho mod. stoji nekolik filmovSrch produkci (pied dvema roky to jests byla spol. MetroGoldwyn-Mayer, dues je to 20th Century Fox, filmovST tSrdenik Metrotone News a osm rozhlasovch stanic. Zamestnava 31 tisic lidi, mezi nimit byl i turnalista svetoveho jmena Arthur Brisbane, nejlepe platen' spisovatel sveta. Mel 250,000 dolara rodne.

William Randolph Hearst meal delat noviny 4. btezna 1887. Ujal se maleho platku sveho otce Examineru, kterk vychazel v San Franciscu. Hearst vytel prave z Harvardske university, mel hodne energie a chtel melt nee° noveho.

Nepochazi jako velka vettina americk'ch magnet& z chudeho prosttedi, nkbrt mel etesti, te se narodil jako syn senatora George Hearsta, mnohonasobneho milionate a majitele sttibrn,.9.ch, zlatkch a medenkch dole. Tehdy noviny nebyly jests obchodnim podnikem a sotva kdy se vyplacely. Nemely inseraty a o jakekoliv zavislosti na politicks strane nebylo ani vedi. Zasahem Hearsta se staly americke noviny massovSrm produktem a staly se nepostradatelnou vedi tem& katdeho eloveka katciSr den.

Zasadou Hearstovou bylo: Ptinatet vtdy ptekvapeni a bkt vtdy prvni. Pozdejtim heslem, ktere mu ptineslo nejvetti popularitu a take nejvetti pohrciani, znelo: Jit lidem na 'oak.. Hearst se shank jen po sensacich, take platil velke premie za rychie zpravodajstvi. Opasi nejmodernejti tiskarenske stroje a pracoval pinou parou bez ptestavky. Dnes, neme,li sensace, umi si je udelat. Financuje zaoceanske lety, sportovni zapasy, o net se zajima ce1S7 svet, vSr pravy na toeny a to jen proto, aby ziskaval material ke zpravam. Zcela zvlattnim objevem Hearstovkm jsou veak kampane a vefejne ostudy, jimit, jak jsme fekli, tel lidem na telo.

Nejprve otivoval Hearst mistni kampane v San Franciscu. Zasadil se o sniteni ceny proudu v meste, bojoval proti einskkm delnikam, zamestnavanSim v Kalifornii a tvrdil, te ubiraji praci domacim lidem. OdkrSrval skandaly v mestskkch nemocnicich a tkolach. Vyhlasil boj za mravnost, boj, kterk byl veden neobydej-

Ve stfedu, dne 28. kvetna 1931.

ne farisejsky. Pak pfetel na sensace dne. Z 50 tisic vktiska stoupl v kratkosti Examiner na 100 tisic. Hearst kupoval a zakladal nove a noy e listy a stranky vyplrioval sensacemi ponejvice gangstersk.Vini, nebot' tvrdil, to i tpatnosti se lidem musi ukazovat, aby je elovek vedi k dobremu. To byla jen zaminka. Pra y* Adel byl vzboutit fantasii lidi a vybidovat jejich zijem. Jeho specialitou byly zpravy ze soukromi ruznSTch lidi. DomOci rozbroje v rodinach, ktere vyeenichali jeho reporteti, mantelske skandaly, rozvodove afery, staly se hlavnimi elanky HearstovYch novin.

Nejnebezpeenej gim a nejskandalnej gim einem HearstovYm bylo zatateni Spoj. Stitt do kubanske valky rok 1898. Jen pro svilj vlastni zisk a proto, aby naklad easopisA stoupl, vyprovokoval intervenci Ameriky na Kube, ktera zatitila politick' i hospodatskS7 tivot SpojenSlch State na mnoho let. Ptiletitost mu poskytlo kubanske povstani roku 1895. — Hearst provokoval vetejne mineni neptieetnSani ktere uvetejnoval ye svkch listech. Kdyt dirou nahodou se potopila v havanskem ptistave americka lod' Maine, napsal Hearst, te byla vyhozena do povetti Spanely. — Tato zprava zpiasobila, te jeho newyorskS7 list Journal stoupl razem na 1,025 tisic vStisk& Od toho dne (18.

Unora 1898) vychazely jeho noviny katcIS7 den s monotonnim titulkem "Maine byla znieena zra,dou". Pomery dostoupily vrcholu, kdyt gpanelsko oznamilo Spoj. StatUm, to vyvodi &ftsledky z techto fitokfi.

Schylovalo se k valce tpanelsko-americke. A tu dostal Hearst nej gilenej gi napad. Zatelegrafoval svenau evropskemu korespondentu Jamesu Creelmanovi, aby koupil lod' a veplul s ni do Suerskeho kanalu. Mel tam s ni zakotvit a tak zabranit, aby tpe.nelske lod'stvo admirala Camary se dostalo do Ticheho oceanu. Tento napad byl by jiste vyprovokoval zakrok Velke Britanie, protote hrube porutoval mezinarodni konvence. Na. gtesti evropskST korespondent mel vic rozumu net jeho gef a rozkaz neprovedl.

William Randolph Hearst si vybudoval v Kalifornii obrovski, nepopsatelne nakladne zenS7 zamek. Sidlo se jmenuje San Simeon a je vzdaleno tti a pul hodiny letadlem od Hollywoodu. Tam tije s filmovou hvezdou Marion Daviesovou, pro nit tyranisoval mnoho americke produkce, pro kterou vedi mnoho prudk'ch kampani proti vrrobcin, ktefi ji nechtea proti hvezdam, ktere ji zastili fiovaly. San Simeon shromatd'uje v gechno nejznamenitej,gi, co bylo v Evrope vytvoteno. Je to obrovski arsenal umeleckych del i bezcennych tretek, nevkusu, pohodli a ptepychu. Je to doteci palac, papetske sidlo a kralovska residence soueasne.

Hearst byl jit pied valkou pfitelem pan-germanske politiky Vilemovy. Ve sv3ich easopisech se stavel proti tomu, aby Spojene Staty sly do svetove valky. Nenavidel Anglii a Francii. Pfesto v gak Amerika do valky gla a Hearst utrpel nejvet gi poratku. Aby zachranil svoji povest, dal v den vyhla geni valky, 26. fmora 1917 rozkaz svYm redakcim, aby podporovaly vlaclu. Po valce se v gak pomstil a pod jeho utokern padl Woodrow Wilson. Hearstova nenavist k Francii, Anglii a k Male dohode je gte stoupla. Je neptitelem Versailleskeho miru a Spoleenosti narodil a ptitelem Hitlera. Stavi se za revisi a kritisuje Malou dohodu. Rovnet tak nejvetg i nenavisti pronasleduje Roosevelta. Roku 1932 byl to jeho tisk, kterY pomoh l Rooseveltovi na presidentsk' stolec. Tehdy bojoval za kandidata heslem "Roosevelt nebo katastrof a". Ale president se od jeho politiky odvratil a zavedl NRA, jet tace potkodilo kapitalisticke zajmy Hearstovy. Proto v lonskS7ch volbach bojoval Hearst vti silou proti nemu. Bral si na pomoc bolg evickeho stragaka — a v;rsledek byl, to podlehl °pet.

Reuterova moc se zrodila z geialni inspirace maleho po g tovniho poslieka. Hearstova moc byla vybudovana rozumem a silou, krutou, bezohlednou moci, jet sledovala jen jedinST ell: obohati se dfivefivosti tetit miliony ze slabosti lidskYch, vladnout a rozhodovat neosvetem, mezene nad

VZSTNIK

Ve stkedu, dne 26. kvetna 1937.

ELEZNICE je jit vie jak stoletou babiekou.

Nicmene kouzlo jejiho prveho vystoupeni na vefejnost a veeho toho, co teto uddlosti pfedchazelo, nevyprcha lined tak brzy a bude vtdy opakovano jako drikaz, jak si telko genialni vynalezy, ktere se nem zdaji dnes samozfejme, razily cestu piedsudky. V minulem tydnu jsme si na podatky teleznice u nas museli znovu vzpomenout pri °slave' stoleteho trvani akciove spoleenosti Severni drahy, zaloiene baronem Salomonem Rothschildem, kterY po velmi teikYch prekatkach dal drahou, vedouci z Vidne pies Brno, Ostravu do Krakova, prvni parou pohanenou teleznici evropske pevnine.

Ude nesnesou ve/kou rychiost.

Nebylo to lehke, aby tento eertriv vynalez jezdil. V Anglii Stevenson mel co (Feat, aby pfesvedeil anglickY parlament, to se opravdu nebudou plaeit kravy, az uvidi rorthavenY rudY komin lokomotivy. U nas naela teleznice u mocnYch lepei pochopeni. ponevadt uz tu byly zkueenosti z Anglie. Nicmene cisai Ferdinand DobrotivY nemel mnoho drivery v jeji vYvoj, kdy udelil Rothschildovi privilegium ke stavbe drahy. Podivoval se, jak chce Rothschild vozit dvacet lidi denne, aby vydelaval, kdy path steti setene lest pasaterti tfikrat do tYdne na testa z Vidne do Krakova. Rovnet byly obavy. zda formani nevytladi teleznici nizsimi sazbami, protote v kraji, kudy draha mela vest, byla lacin g pice. Nejpodivnejei namitky proti prve teleznici v bYvalem Rakousku objevovaly se ye videfiskem tisku v nemt "odbornici" te lidskY organismus nesnese rychlost pet mil, ponevadi pak dlovek zaene krvacet z fist, nosu a WI. V. tunelu deleim 60 m musi se pasaiefi podle fusudku tisku zadusit. Pohled na Merle ubihajici krajinu (8-10 km v hodine) bude phvadet lidi do blazince. Gadnd z techto obav se nespinila, ad teleznicim vtdycky etesti nepfalo. Jak pfi prve jiztle v Anglii, tak ph pr y -nislavotjizde Brnastloe sti.

U nas to byla dokonce sratka.

Jezdee pied lokomotivou.

Krome toho statni mot nebyla tomuto vynalezu dvakrat naklonena a provoz ztelovala rriznYmi pfedpisy. V Anglii napfiklad se nafizovalo, ze na padesat krokri pied lokomotivou musi jet postilion na koni a varovat lidi pied netvorem. Cisaf Ferdinand opet dal Rothschilda, aby teleznice Severni drahy ved/a romantickou krajinou. Protote se °haval, ze trat' zostudi pfirodu, natidil, aby kolejnice se ladne propletaly mezi kopci, aby je dasto pferueovaly tunely a aby je zdobily mosty. Snad se mnozi divi, odkud se vzaly ty zvlaetni romanticke, temet fantasticke tunYlky a mosty, ktere se prodavaji s detskYmi viaky v hraekafskYch obchodech. Nute, jsou uskutednenim pfedstavy zakladatelri prvni evropske drahy, ktera mela prirodu okraelit za katdou cenu. Ale i pasaterrim se kladlo mnoho pfekaiek, kdy chteli poutit teleznice.

U nas kdo chtel jet z Vidne do prvni stanice Wagramu, vzdalene asi 20 km, musel si den pisedtim vyzvednout pas na pollen, kterY po navratu opet musel odevzdat. Tyto obtite ma jit teleznice za sebou. Horei nesnaze ma nyni s cestujicimi, kteti ut davno si pfestali vatit dobrodini, ktere jim teleznice pfinesla.

Revoluce cestujicich.

V okamtiku, kdy jiz nikoho nenapadlo, te by teleznice mohla bYt dertovYm vynalezem, nYbrt' se videlo, ae je dopravnim prostfedkem velmi potfebnYm, stalo se neco osudneho. Na trati prve teleznice sveta mezi Stocktonem a Darlingtonem v Anglii se objevili prvni nespokojeni pasateri, ktefi se od to doby do naeich dnri rozmohli povatlivou merou. Dnes, tfebate o tom tadna teleznice sveta nevede pfesnou statistiku, jeste nespokojenci tvofi znaenou veteinu. Stoji za zminku, jak dodo k prvni vzpoufe. At do to doby byli pasateil spokojeni se zafizenim vagonfi, ktere se podobaly syYm pfedchriderim se silnic — dostavnikrim. Nikoho nenapadlo, te by mely snad vypadat jinak.

Prva, tfida mela stfechu a zasklend okna, druid jenom stfechu a cestujici treti tfidy jezdili jen pod modrou oblohou. Byli vystaveni zce-

Sto

let prvni evropske ieleznice,

la jeji phzni a nepfizni, sazim a veekerYm trapain takoveho cestovani. Nemeli ye voze dckonce ani sedadel. Neni se proto co divit, te v cestovnich pruvodcich, z to doby zachovanYch, nachazime poudeni, jak se mel cestujici obleknout, jel-li treti tfidou, nebo na kozbelch ostatnich tfid. Dvacet let se takto jezdilo a nikoho nenapadio, aby s tim nebyl spokojen. Az jedenkrat se stalo, to prrivaddi, kterY proetipoval listky treti tfidy na trati mezi Darlingtonem a Stocktonem, byl uvitan nezvyklYm pozdravem, kterY se nepodobal nieemu lidskemu. Pasatefi vydavali zviteci zvuky. Stejne pfekvapeni dekalo na piednostu koneene stanice. Tam se cestujici treti tfidy shromatdili u vYchodu pro dobytek a na udivene dotazy odpovidali budenim. Tak protestovali proti tomu, jak malou pozoronost venovala teleznice potfebam cestujicich tieti tfidy, jejit tehdejei vybaveni se mnoho nelisilo od vozil pro dopravu zboti a dobytka. Od toho historickeho dne maji treti tfidy vlakti strechy.

Nutno podotknout. te tieti tfida nejezdila na veech tratich. Na priklad v Anglii byla veeobeetle zavedena at teprve roku 1872.

Vozy bez oken Stiecha nad hlavou pasalerri povaiovala se tehdy za velikY pfepych. Sprava jedne anglicke teleznieni spolednosti vyhovela sice potaday ku cestujicich III. tfidy a dala jim stfechu nad hiavu. Za to veak nebyla ye vagone okna, nYbrt svetlo padalo do vagonu fizkYm otvorem u stropu. Toto zarizeni odrivodnila sprava tim, ze vlak projiidi mnoha tunely, takte trochu tmy vice di mane se nemrite jednat.

Problem topeni a sviceni.

Ale i jine vymdenosti k pohodli cestujicich se zaVadely jen zvolna. V zadatku ,tivota eleznice bylo neslYchane, te by se ye vlacich topilo a svitilo. Vtdyt' se v dostavnicich take cestovalo bez svetla a otopu. Vytapet se vozy zadaly az velmi pozde. S podatku se cestujici musel starat sam o teplo nadobami s teplou vodou nebo chemikaliemi, udrtujicimi tep1o.

Byl to prostfedek zejmena ph deleich cestach velmi nevyhovujici, protote zahrivade rychle vychladly. M teprve na poeatku na geho stoleti se zavedlo do vagonri parni topeni radiatory ,jak je dues zname. Pfedstavu, jak to asi s topenim vypadalo tenkrat, na podatku teleznice, si nejsnaze udini obecenstvo, ktere cestuje dneenimi motorovYmi vozy na lokalkach, ktere jsou rovnet vytapeny kaminky a uhlim.

Otazku osvetlovani nebylo motno takhle maceesky odstreit, ponevadt i y e dne byla v teleznienim voze tma, kdy se jelo tunelem.

Pro tyto okarntiky se poutivalo nastennYch lampieek, ktere vaak byly neprakticke. Velmi brzy se nahradily olejovYmi lampami rozsvecovanYmi derami ve strop& Tyto lampy, oyeem y e znadnem zdokonaleni, se dochovaly dodnes na nekterych naeich lokalkach ye starYch vagonech. Pasateti, ktefi chteli videt, pouzivali svidek, jich prodejem si teleznidni spoledno,sti pfivydelavaly.

Pohodli na prvnim miste.

V tak primitivnim stavu byla teleznice asi do asmdesatYch at devadesatYch let minuleho stoleti. V to dobe se zaealo jezdit jit vagony, podobnYm dneenim. VelkYm pokrokem bylo, kdy se zavedly ulieky uprostled vagonu, spojeni jednotlivYch yogi navzajem, jidelni vozy atd. Nezapomenutelnou zasluhu mel o zpohodlneni cestovani ve vlaku Ameridan Pullmann, ktereho mideme oznadit za praotce dneenich nespokojenYch pasaterri. On byl prvy, kterY chtel cestovat tak pohodlne, jako kdyby byl doma. Vriz, kterY vystavel, byl nedim, demu doba nechtela rozumet a byl pfedmetem posmeehu. Zkonstruoval jej pro pievoz mrtvoly presidenta Lincolna a od to doby jsou jeho pohadkove drahe vozy samoziejmosti.

Straus IL Samoz •ejme, to drahy pokraduji dues jako drive v tom, aby poskytly cestujicim nejvetei pohodli. Do vozu se zavadi radio, biograf, taneeni mistnosti atd. eleznieni in2enfti pracuji na mnoha technickYch maliekostech, ktere veene nespokojenY pasater nedovede ani ocenit. Dosud nevyfeeenYm problemem je tu otazka spravneho vetrani a topeni vorti, pro nea vznika, tolik sport na teleznicich. Jinou takovou veci, pro obydejneho °beam nezajimavou; ale ye skuteenosti driletitou, je otazka klidne jizdy. To se tYka zejmena motorovYch a rychlikovYch vozri. Pro teleznidni techchniky je to tvrdY oridek.

Cestujici neni nikdy spokojen.

VetkerY pokrok na teleznici zprisobili nespokojeni cestujici. NebYt jich, till by telezniedri v stejne idylickYch pomerech jako pied sto lety a starali se jen o to, aby vlaky bezpedne jezdili. Dues musi take dbat toho, aby pasater jezdil pohodine. Neni to malidkost. eleznidni firednici nam mohou vypravovat, jak nevdednY tvor je pasater. Kolikrat dobte minend novinka, stojici stotisice a miliony, musi se zrueit aspori po eas, ponevadi konservativni pasater si na ni nemfde zvyknout.

A jindy opet cestujici vytaduje pohodli, ktere mu nelze poskytnout. Byla by dobte, kdyby teleznioni spravy vyvesily nenapadne upozorneni, na kterem by stalo: "Fred sto lety nemela trati trida, stiechu. V roce 1892 jel prvni vriz s chodbiekami" atd., a nasledoval by vYpodet vymotenosti pro nas samortejmYch. Pak by si snad zadali mnozi vakt Zeleznice jako velmi vyspeleho dopravniho prostiedku. Jen s kuraky by se sotva co svedlo, ponevadt ti jsou nej nebezpednejeimi a nejtvrdohlavejeimi pasatery. Kufaci si vymohli zvlaetni vriz•jit v ranem veku teleznice, v roce 1846. Samoziejme, 'Ze vetei Cast cestujicich pasaterri — nekutaci — s tim spokojeni nebyli.

Ing. J. K§ikal.

Ivar Kreuger se zabil zbyteene?

Ve vedsku se vede zapas o rehabilitaci povestneho "evedskeho zapalkoveho krale" Ivara Kreugera. Kreuger vybudoval evedskY zapalkovY prrimysl ve svetovy trust. Statrim v celem svete poskytoval mnohamilionove prijeky a za to ad nich najimal zapalkove monopoly.

Rozeitoval svou mot i na jine podniky. Mel ye vedsku zlate doly, elekrarny, financoval tisk, zasahoval east° do mezinarodni politiky. A pak prieel den, kdy nemohl dostat svYm za.vazkrim. arne se snaiil ziskat river. Zastfelil se y e svern pardskem byte. very jeho koncern Zse zhrcutil. MrtvY byl obvinen z miliardovYch pcdvodri. Vytrvale se tvrdilo, te nezeinfel. Jeho sebevratda ae byla jen pfedstirana, aby unikl s miliony, ktere mu zristaly. Miliony lidi v celem svete ztratilo penize, ulatene v cennYch papirech Kreugerovych podnik y. Kreugerovy podniky preely do rukou novYch majiteld, zotavily se a zase zadaly vyna get. Ukazalo se, to nebylo vdbec tfeba krachu, te se podniky mohly udrtet vlastni silou, ae to byla jen ptechodna krise. Krise byla umele zvelidena v paniku, aby se z ni dalo tetit. Z tohoto poznani roste snaha, aby Ivar Kreuger byl odisten. 0 jeha veci piei evedske noviny denne, po cele zemi se konaji schrize, byla vydana sta knih, broLir a letakt. Aby odista mohla bYt provedena, musilo by bYt zmeneno evedske zakonodarstvi.

Dosud mute ye qdsku zrueit rozsudek jen soud, kterY rozsudek vydal, a to v nem musi zasedat dokonce stejni soudcove. Dada se proto motnost, aby o zrueeni nebo zmene rozsudku rnohl rozhodovat i jinY soud, s jinYmi soudci. Akci vede W. Lundstedt, profesor prava na universite v Upsale. Prave vydal o torn knihu, v nit dokazuje, te Ivar Kreuger nebyl vinen. V brzku prijde vac i do snemovny. Ae ye vedsku se Ude ptaji, zda se 1var Kreuger piece jen potom neobjevi tiv a zdrav, at bude soudne prohldeen za nevinneho.

Muzi k jeho sile, k jeho velikosti, k jeho rum, k jeho nejvyeeim funkcim pomahat, chtit pomahat, mod pomahat, to znamena bYti "paPetr Altenberg. ni"!

• Strain 12.,

Cifedni Organ . Slovanske Podporujiei Jednoty Statu Texas.

Offieial Organ of Slavonic Benevolent A cation of State of Texas.

REDAKTOR-FRANTA ISIOUCKA-EDITOR Vydavatele - Publishers dECHOSLOV.A.K PUBL. CO., Vi est, Texas Ptedplatne $1.00 rodne. Do stare, vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zminy adres zasilaji se do Hlavni tladovny, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pfedplatne, oznamky, budlei adresoviny na Vestnik. West, Texas Vista& has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Den veneeni hroba. Oslava dne vendeni hrobt. se villa v tivot americkeho lidu a stala se nepostradatelnYm narodnim svatkem. Kamkoliv pohlednete, vtecko tie gepee: Uctivejte pamatku tech, kteti jit nejsou mezi nami. Proto budeme v nedeli 30. kvetna vzpominati mrtvYch, kdot nam stall nejblite. Vejdouce do zahrady mrtvYch s vatnymi pocity, stab budeme v tichem zadumani u Wrobu natich drahYch. Ozve-li se litost v srdci natem, jsme tern zerntelYrn za jejich tivota nikdy neprojevili nati lasku slovy nebo tiny, udifime u jejich robii to pevne pfedsevzeti, ze tem v kruhu nalem lijicicim laskavYmi slovy a tiny projevovati budeme nati pfichylnost jit za tiiva, dim2 jim zpusobime radost a potegeni cent' trvalejei net je pouha kytice. Tak bude nejlepe yystiten smysi a YYznam tohoto dne vzpominek.

Prot si piipominame Lipany. Dne 30. kvetna 1434 svedena bitva u Lipan (jihovYchodne od des. Brodu). Dvoje hradby vozove staly proti sob& Viterstvi mohlo se dostati tomu, komu se zdati neptitele z hradeb vylouditi. Velitel vojska panskeho Divit Borek z Miletinka obelstil Tabory strojenSrm Atekem z boje. Tabofi se domnivali, ze jest ptedni voj panskY poraten, a volali radostne "Beti neptitel, beii!" I dali se podvodem tim ze hradeb vylakat. A hnedle neptatelska jizda zaskoeivei je, odtrhla je od vozii a sama do nich vrazila.

Nastal boj krutY a nelitostnY; bylo to talostne a htitne vratdeni stoupendi dvojiho ptesveddeni v jednom narode, ktere nevedlo hrdinstvi, nYbri nenavist ati na iivot a na smrt: glo o znieeni a vy yraceni to mod, ktera potlaella mot vrchnosti a pima, pfevratila tad z davna jit moci zavedenY a mod udrtovanY, osvobodila nevolniky a poddane, vynucovala rovnost a bratrstvi, vyvraceni moci lidove, to demokracie . . . A tohoto cile s pomoci !nest bylo dosateno. Husitska glechta s bohatYm mett'anstvem, majic pfevahu proti lidu tivitezila. Zahynulo 13 tisic rekovnYch Sirotkii a Tabora, padli nejlepSi hejtmani jejich a zahynul i proslavenY Prokop Veliky. Zlomena byla mot, ktera pochazi z lidu! Pobito bylo vee, az na nepatrne zbytky Jana Rohoide z Dube a pana Oapka ze San. Co nepobito, ohavne vlakano Rotmberkem Menhartem z Hradce Jindtichbva do stodol a mrzce spaleno ... Narod eesl. citi, ze v bitve u Lipan podlehla strana, pfedstavujici zasady, jet neptimo mu pomohly udrieti se na nebezpeene vYspe v nemeckem mom Husitska revoluce ocistila mesta v dechi‘h a ptedevSim. Prahu od tivlu nemeckeho. To samo o sobe bylo pro zachovani ceskeho naroda velika uddlost. Hlavni vlak, zaC husitske revoluci dekujeme, je pohnani vYvoje tsl. naroda v modernim smyslu. Husitska, revoluce zmnohonasobila sily naroda tim, tie strhla k vetejnO OrMc* i. vOlcfry vrAvy Pb y -yatoima,

VESTNtIC

temu al university. Americke university hejsou zaostale; naopak, jsou to astavy pro vysoke vzdelani, ktere si vzajemne konkuruji a ktere velmi Casto se snali konkurenta ptetrumfnout. Jen se podivejme, demu vtiemu tyto university vyuduji. Tak zavedla universita v New Hampshire z yldetni kurs pro ptedpovidani podasi. Universita v Illinois se py gni zylattnim kursem ,pro film. teastnici tohoto kursu pi i Sisami libreta (dej hry), sami sve kusy retiruji a hraji. Vemi orginalni je kurs university Buttlerovy v Minneapolis, kde se Adastnici vyuduji, jak travit sviij volnY das tedy jakYsi kurs pro soukrome zaliby, jako sbirani poetovnich znamek, zahradnideni, hudba a jine ptijemne veci tohoto tivota. Universita v Michiganu zavedla kurs pro rozhlas, v nernt se vyuduji nejen technicke Yee' rozhlasoveho vysilani, nybrt i vychova.vaji hlasatele.

Pti obrovskem rozmachu oznamovaciho rozhlasu je to jiste kurs utiteeny. Ptes 1500 posluchaet se ptihlasilo do nejnovejtiho kursu university v New Yorku, kde studuji ptedmet jiste nejzajimavejti - vlastni osobu. Snati se poznati sve pfednosti a chyby, uei se ptijemnemu chovani, energii sousttedeni, pekne mluye, zkratka vecem pro kaideho eloyeka letitYm. Nekolik universit zavedlo kursy mantelstvi, kde se vyuduje pouze mantelska teorie, nikoliv praxe. Jsou to kursy pti znaenem poetu rozvodt jiste take utitedne. A koneene JihovYchodni universita v Oklahome zavedla zvlattni kurs pro male domaci spravky. NanCite se tarn, jak upevniti htebik aby jste nerozvratili celou stenu, jak spraviti zamek, kratke spojeni a mnoho jinYch \Ted, ktere se mohou v domacnosti rozbit.

Tajemstvi husitskych viterstvi tkvelo v torn, ze 6echove bojovali jako pokrodilejel forma naroda. Pokrodlost zaletela v torn, ze tiroke vrstvy lidove ifeastni se tivota vetejneho zatim co u sousedniho naroda nemeckeho ptedstavuji vrstvu temnou, neteenou. V torn tteba hledati hlavni demokratickY prvek husitstvi.

Nikoli ye fantastickYch nabezich ke komunismu, jet rychle ztroskotaly, ale v torn, ie boje za sve pfesveddeni, fleastnily se yeechny vrstvy obyvatelstva.

Pilete-1i do organu, Cate . . . Pilte strudne svou vec, utettite potadateli zkracovani a Skrtani. koda easu. Fakta jsou potravou novin a tudit i organu, 'tiadne fraze a zejmena tadne tak zvane vecne pravdy. Neni na svete veeobecne svobody, spravedlnosti, demokracie proto nepiete o nich, ale pike, kde se svobody, spravedlnosti i demokracie zneutiva, nebo kde chvaly zasluhuji. A pitte jasne, eitelne, zejmena jmena, Cislice, ziskate tak vdek sazeetv.

Nikdy se nepite po obou strandch papiru a odporuduje se zalotit na dva palce tiroke okraje, na nicht by mohl potadatel psat opravy.

Reclakeni tajemstvi je pro redaktora svate, ale pisatei nesmi zustat pro redakci tajemstvim. Toto se tYka jen elanktl, fivah - protote dopisy die zneni stanov musi bYti oznaeeny pisatelem. Anonymni dopisy jdou do kote, byt' jejich obsah byl sebevitanejei. Cokoli napitete pro organ, jette jednou po sobe pfeetete.

Oasto se zpozoruje nedopatfeni a v polemice i vYrazy nevhodne, unahlene.

K 53. narozeninam presidenta Benetie. Vfidei mutove se nerodi ptes not. Jsou jako sine stromy, ktere maji hluboke koteny a pottebovaly eas k svemu vzrftstu. U presidenta dra Benete jako u presidenta Masaryka je podivuhcdne, jak jejich osobnost a dilo rostlo organicky z vnittnich sil a zdrojt. Je ovtem Pravda, ze by nebyli don' ke svYm nejvyftim a poslednim metam, kdyby jim vYvoj veci kolem nich, kdyby jim dejiny nebyly poskytly ptiletitost, aby uplatriili sve dary a slutby, ayeak podstatne a rozhodujici pti tom je, ze mohli a dovedli poskytnout, co prave vec, situace, zajem a osud celku potfebovaly. Tak se nam tivotni draha a zavratnY vzestup dra I3enete jevi jako vYslednice ptedevtim dvou einiteln a slotek: pfipravenosti a odvahy. Beneti byl Ytidy pfjpraveu na ukoly - stale roetotKI 4. 41)0.0j61 kttrt . rin,4 yrOly

Ve stfedu, dne 26. kv4tna•1937. nouti, a byl vidy ocihodlan chopiti se telkeho tkolu a celou opravdovosti a odpovednosti, be zobledu na osobni obeti, a nebezpedi. Jen tak se z mladeho a malo znameho badatele stal za valky vedle Masaryka uznanYm vtdcem narodni revoluce, jen tak se z tohoto revolueniho ptedbojnika stal po valce neptetrlitYm teditelem zahranieni politiky noveho statu a jeho nejznamejtim jednatelem ve svejen tak se z Masarykova - napted revolucionakskeho a potom ministerskeho verneho spolupracovnika - stal na konec i legitimnim jeho dedicem fitadu a autority. Evropska demokracie ma v dru Benetovi vadce, kterY ji chce sloutit tim, ae ma ctitadott udelat z Csl. naroda demokratickY ptiklad. VysokY tiff, jehot dnes ttiapadesatiletY mut dosahne, budouli vAichni \refit jemu, sobe a svemu narodu tak, jak yeti on. V den 53. narozenin, ptipadajicich na 28. kvetna, pfejerne presidentu dru Benegovi zdravi a zdar jeho cilevedomeho vAdcovstvi, pod nimt Ceskoslovensko zAstane pevnYm majakem demokracie, pokrokoveho vYvoje k stale vettimu stupni socialni, hospodatske a narodnostni spravedlnosti ye sttedni Evrope.

NON

Jubile ni Kalendif. ✓ nedeli, 30. kvetna. fad 8tefanik Cis. 142. v Houston, Tex. Program dastojne oslavy uti narysovan, podrobnosti budou uvetejneny co nejdrive. ✓ nedeli, 30. kvetna. ftady Ennis Cis. 25, Vol.. eechie Cis. 135. a t echil Domov Cis. 82. planuji spoleCnou oslavu jubilea, k demu2 bude konana 9. kvetna spoleena porada zastucti uvedenSrch tad& V nedeli 30. kvetna. ftdd Pokrok Sweet Home Cis. 63. V ptiprave mohutna oslava rYrodi zrozeni S.P.J.S.T., spoleenSr °bed i vedete Clenstva inedlena, pestrST program, veder lidova veselice. nedeli 6. Cervna. Addy B. Smetana Cis. 39., Dennice Cis. 94. a Ladimir Klacel Cis. 129. ye Wheelock uspotadaji spoleCnou oslavu jubilea. ✓ nedeli 6. Zervna. ftici Fort Forth Cis. 154. chysta oslavu jubilea Jednoty a tfileteho trvani tadu. Ptilehajici program bude uspotadan, sousedni tidy pozvany k fidasti. ✓ nedeli 13. Cervna. lead Vesmernost Cis. 68. ✓ Nelsonville chysta oslavu jubilea. Podrobnosti budou oznameny pozdeji. ✓ nedeli, 20. derma. Iliad Hvezda Miru C. 33. ✓ Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. eervna. lYtad Pokrok Houston Cis. 88. V ptiprave mohutna oslava vS7roei zrozeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadherneho dila bratti MrStikt - "Maryla".

Ve etvrtek 24. Zervna. Rad KomenskST Cis. 20. ✓ Granger. Oslava vS7rodi zaloleni Jednoty a 40 leteho trvani tadu. ✓ nedeli, 27. Cervna. Spoleena oslava HAM Na:sinec Cis. 32., Nova, Ratolest Cis. 41., Placedo Cis. 97, Vitez Cis. 98. a Ptimoti Cis. 143. v sini Sokol Union v Placedo. ViceClennS7 vijbor plipravuje bohatY potad a ptiletitostnSr dar Jednote - 40 novYch Mena. ✓ literY, 29. Cervna. Add Slovan Ms. 9. ye Snook. ZvolenSt vS7bor pracuje na ptiprayach k rozsahle slavnosti, k niz budou pozvany tidy a spolky celeho okresu. ✓ nedeli 4. Cervence. kid Praha Cis. 29. v Taylor. Oslava jubilea Jednoty, 38. vSirodi zalotieni tadu a 4. vYrodi zbudovani moderniho spolkoveho stanku. ✓ nedeli 4.. eervence.. Matetsky tad natieho Biatrstva "Pokrok TexasiP'.=Cis. 1. ye Fayetteville. Slavnostni vSrbor planuje rozmernou oslavu jubilea nisi Jednoty, k niz pozvany budou tidy Fayette okresu a sousedni. ✓ nedeli 12. zati. Rad Karel Jonati Cis. 28. v East Bernard. Oslava jubilea Jednoty za spoluptsobeni okolnich tad4.

Ve stkedu, drie 26. kv6tna 1937.

AIBLItNE - asi 300 dlena, dlenkyil a ptatel P steastnila . se v nedeli 23. t. m. v sini tadu Rozkvet Zapadu cis. 107. pH Floresville jubilejni slavnosti, konane v ramci 40. vYrodi zaloleni naafi Slova,nske Podp. Jednoty statu Texas.

Dojem vyvolanY ptitomnosti stare gardy byl nevYslovne dojemnY, zvlaAte pohledl-li kdo na ty nejstargi sestry a bratry — naSe dleny, kters a nelistne pracovali pro svaj tad cele dtvrtstoleti, budovali zdarnY rust nejen vlastniho tadu, nYbr2 cele na gi Jednoty. Byla to slavnost dastojna, okazala, a v kaklem ohledu aspeSna, k demu2 vydatne ptispeli detni hoste ze San Antonio, Jourdanton, Poth, Skidmore a Houstonu; vYprava eeskYch vysoko§kolaka z Austinu pod vadcovstvim dr. Midka, atednici okresni samospravy a koneene osadnici nedleni.

Kratce po druhe hodine odpoledni dojiklely automobily, pinice prostranne nadvoti sine.

Natal z dostavivAich se byli ji g velem a pracovitYm Zivotem znaveni. Videli jsme mezi nimi babieku s. usmevavou tvati a hned u vchodu se projevuje slovy: "TeZko se mi jde, ale piece mi to nedalo, abych neptiSla a videla ty, kteki se k nam hlasi a .chti pracovat jako my jsme v mladych letech pracovali a budovali."

Spolubratr opirajici se o hul, vratItYm krokem za doprovodu syna se zdravi s terni mladSimi bratry, projevuje radost, 2e deska mohutna texaska jednota speje k da gi fispe'Sne mete, projevuje radost nad tak velkou adasti. "Vite, jsem rad, to mame .manost ukazati sobe a take vetejnosti naSi silu a oddanost svoji podpurne organisaci. Pracoval jsem pro ni '12dy poctive, mnohe fitady jsem zastaval, nikdy nedekal odmeny, a jsem pategen, Ze naS'e asili neptiAlo na zmar, to mladi za nas nastupuji a drahou Jednotu dale, a jsem ptesvedeen, UspeAne povedou". A takovYch radostnYch projeva bylo proneseno temet vaemi, s nimi2 se potadatel mei to potekni seznamiti a letmo pohovokit.

Bratra Ed. Mieulky ukaznenY orchestr notuje sviZnYm tempem pochod "Boleraz". Na jeviAti pied dleny a deastniky zapinenYm hledigtem zaujali dastne misto atednici 111. fItadovny: ptedseda soudce C. H. ChernoskY, mistoptedsevelikYch vYstav je vklycky spos obrovskYmi vYdaji. Prato je provazi take samortejma snaha, aby stavby, ktere je nutno potiditi, mohly bYti poukivany i po splneni pavodne zamYgleneho adelu. Masivni stavby pro velke vYstavni plochy jsou pkiliS drahe, net aby se mohly vyplatit za nekolik mesica, po ktere vYstava je oteviena. Naproti tomu je vgak se slohem vYstavy spojeno vklycky nem co se pH& delSimu vytrvani, nee° moderniho, durazneho, co by pkimo bilo do odi. Jak tale je najiti v takovYch ptipadech zlatou sttedni cestu, je jasne videt na, nejstarasm dtivejSi svetove vYstavy v Trocaderu.

Palic Trocadero.

Svetova vYstava v rode 1878, prvni po prohrane vo.lce v letech 1870-1871, //leis, ukazat svetu, to Francie u2 za nekolik Indio rokt znovuziskala svou hmotnou i mravni silu. Rozpodet na celou svetovou vYstavu civil 35 miliona, ale byl ptekroaen o vice net 20 miliona.

Protode ptijmy dosahly jen nee° pies 24 millonfi. skondila tehdejS1 vYstava obrovskYm deficitem skoro 32 miliaria franka.

Trocadero 'bylo nejokazalej g stavbou vystavy. Bylo postaveno na VSTAine Passy naproti Martovu poll podle plant Davidoua a Bourdaisa. V rozpodtu bylo na ne pomY§leno pet! miliony dvema sty dvaceti tisici frankt, ale provedeni si vyZadalo ptes deset miliona. Budova byla vystavena v nepravern teatralnim orientalskern slohu. Stkedni budovu zakondovaly p0 stranich dy k minaretove veze, vysoke 70 metrtl nim2 se riru4.1y saumerne postranni b y -dovyselupcita,hzgerm.Oba have pavilon$r :byly od sebe vzdaleny 350 metru.

Jiste pravem zmizela tato budova, ktera da yno vySla z mody2Tostranni ktidla byla ptesta7e,na a modernisavana, vrchni stavba uprostted byla nahrazena navostavboa a- castes11€1 ZaehrRACI O XI:t4t WY 16110tq PO4111-1.1)1, OF ADANI

P jeno

Strati& IS.

VESTiltr

Jubile ni °slava fidu Rozkvet Zapadu e Floresville. y

da Valeik, adetni Marek, vrchni lekat dr. KopecitY, profesor slovanskeho oddeleni statni university dr. Midek, ptedstavitele distriktu i okresu a potadatel. RadovY pfedseda br. F. Bolf v zfejmern pohnuti vita shromaZdeni, struene ptipomina Adel tadoveho podniku. Sbor eesidch studenta peje hymny, "Kde domov maj?" a "The Eyes of Texas".

Mayor mesta Floresville uznalYmi slovy vyzveda ptednosti usedlika dsl. pavodu a vita cele shromeIdeni.

Ptedstaven br. ChernoskY, kterY desky a pote anglicky vysvetluje zasady na geho Bratrstva a nov3im elentm, usazeidm v prvni *fade sedadel klade na srdce povinnosti, ktere na sebe vzali vstoupenim do S.P.J.S.T. Hudba uvadi se druhS7m 1lbivym dlslem. Potadatel co slavnostni tednik mluvi na thema: vYznam a 1160 jubilejnich oslav, sviij proslov sousttedi/ na tti ste-gejni body cele osnovy a to — vzpominame, vdedime a slibujeme. V zaveru vyzveda dva jet uZ teAime a v nejblitgi dobe te giti budeme. My musime pteclne povznesti ideologii Jednoty a uhladiti co nejlepe a nejptijemneji pievod fizeni do rukou mlade generate. Nasleduje dr. Midek, kted humornSrm zpilsobem otivuje zatitky, jet se svSimi studenty ochotniky meli zde pti sehrani divadla a pokradujic k otazce easove velmi dtletite, apeluje na daske rodiee, Pint ptipomine. dfilelitost vyggiho gkoleni nak mlaciete a hlavne studia matetgtiny.

Sbor studentt ptedna gi krasne lidove pisne, doprovazen jsa celS7m shromo.tdenim. Kratke proslovy pronesli ptitomni fitednici samospravy a pastor methodisticke sekty. Jemu ptipadne anglicky odpovedel soudce Chernosld, by v druhem eeskem proslovu vyzvedl ptikladne vlastnosti oechoamerfdantl, zasluhy na gich zakladatelt, z nicht jednoho z nejzasloutilejtich omluvil, protote nasledkem povinnosti ku y

sla -

leto ni vc stava v Parizi slavu roku 1878?

Pfekona

g

r

10, kde je mista pro S'est tisic divakt.

Na tomto dalettem a vynikajicim miste PatiZe byla nyni postavena nova, jednoducha a krasna, budova.

Eiffelova Hlavnim dejigem v3istav bylo vidycky Martovo pole, stare vojenske cvidi gte, na nemt byla v roce 1790 ye v3irodni den atoku na bastilu, prohlagena lidska, prava. Roku 1889 mela tam bYt uspotadana ke stemu *Oro& francoutske revoluce z ylaSte skvela svetova, vystava.

NejokazalejSi stavbu teto vYstavy potidil inZenYr Gustav Eiffel svou veil, ktera mela celou konstrukci ze Zeleza a jet je dodnes typickYrn ptiznakem Patitie. Je vysoka 300 metro a je dosud nejvyggi stavbou v Evrope. Jeji dtyti telezne zakladni pillie stoji na kamenrdch zakladech, ktere pokr3ivaji plochu 26 etvereenich metro. Zaklady jsou na strane teky Seiny hluboke 14 metro, na druhe strane 9 metro.

Strana zakladniho etverce mai 129 metrt.

Jegte ye vfgce 276 metro, na tteti plo gine, je dtvercovV sklenenk salon o strane 16.5 metro, kde je mista pro 800 osob.

Pilvodne byla Eiffelova vet postavena bez jakehokoliv praktickeho fimyslu. Melo se jencin ukazati, co dokate technika. V moderni dol?e,vgak dosahla teelu; o jakem v -rode 1889' jiste nikdo nesriil. Byia totit zarizena jako antenni vet a jako takova ji dodnes pouZiva jcdna z patiZskYch . vysiladek. Neni take divu, e -Se uplatnila jako vfrhodne misto pro sveteincu veklarriu. Ph' nave vYstave, ktera bude vbrau Otevirena; If bude: poliktq pro zvidt6 0.1c0JaI4' etektz

kiosti dostaviti se nemohl. Tajemnik br. J. R. Kubena byl pozdrien od zandtlene ffeasti slavnosti floresvillske poradou 'Mai Fayette okresu ohiedne jejich planovane spoledne oslaye jubilea. Perlidku zpevniho umeni ptednesly sliene studentky sledny: Bolfova (dcerugka. ptedsedy ta.du Rozkvet Zapadu br. F. Boifa), Fojtova z West a Pokorna z Taylor Tercetto doprovazel na kytaru student Pokorid, royal z Taylor. Ptijemne sopranove hlasy v doprovodu sprivnSrch akordu kytary vyvolaly v geobecne nadgeni, salvy potlesku. Potad se protahoval, obecenstvo vgak nejevilo netrpelivost, dtkaz, to se mu zamlouval. Ptedseda br.. Bolf ete jmena zesnulSrch, jimt povstanim vzdana lest; ete jmena zakladatelt taclu, scieluje idsledek naboru a vyzSrtra zl:dvajici ttedniky Hi. fItadovny ku kratgim proslovum. Br. Stepan Valeik se ptedstavuje co nynej gi mistoptedseda a jadrriSrm vyhrocenim slov a nekolika jen \Tetami vyvolava boutlild potlesk; br. Ed. Marek neni zde neznam, nechce protahovat potad a povedenSim gpdmem rovnet sklizi pochvalu; dr. Jos. Kopeck padrdmi slovy v anglidine objasfiuje hodnoty ptistehovalct, zdtraztuje vS7znarn nagi mladete, bez nit vzestup S.P.J.S.T. je nemyslitelrd a na konec uvadi kaleni vod neptatelskou propagandou, jit musime razne eeliti. Br. Bolf dekuje vgem: teeniktm, studentarn, celemu shromatcleni a uzavira potad jedinedidm (a zdatilS7m) zpilsobem: peknSrm ba,soqm hlasem peje starodeskou lidovou piseri, jejit refren obecenstvo doplriuje. "Hej Slovane!" nese se mohutne prostrannou sini co zaver celeho potadu.

Oslava mela dokonalST fispech a jiste bude vzpruhou k dalgi praci na poli spolkovem, ndrodnim i spoledenskem. Zdar vam, bratti a sestry, zdar va gemu ct. tadu a zdar take mile nagi Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas!

Dougka: Mete ptineseme dodatky. Dojeli jsme domii et'astne v pondeli o 2 hod. rano. Sice troginku unaveni (500 mil testy okrutne) net pini krasrdch zatitia Doma vyekavalo prate dosti — jako je ji katcleho pondelka a tterka.

Pozdrav vgem!

Jeji vystaveni stalo jeden a pill milionu frankt. Od one doby se tento naklad jiste mnohonasobne vyplatil. Nebot' denne vyjitddji domaci Tide i cizinci vSrtahy at na vrcholek vete, aby se pote gili krasnSrm pohledem na celou Rata a jeji daleke okoli.

Velky a malS, VSTstave, potadane v rode 1900, dekuje Patit za jedny z nejkrasnejtich budov. V bezprosttedni blizkosti Elysejsidch poli byly za tti roky vystaveny dva vSrstavni palace, ktere dodnes slouti stejidm fiee/tm. Jejich stavba si vytatiala nakladu 24 miliont frankt. Jsou to monumentalni palace ye ltiklasickem slohu se sloupovSrmi ochozy a halami.

O jejich architektonicke eerie je nekolik nazort. Ale jako teelne stavby pini svilj fikol znamenite. Poskytuji velikym umeleckS7m vSr -stavmijrnpodzusalveik, svetle mistnosti. Krome toho jich mute bkt poutito ke katdorodnim velldm jezdeeldm zkougkarn "Concours hippique" a k jirdm vS7stavnim teeltm.

Obzvlagte krasna je vyhlidka mezi obema palaci na hotel Invalidt na druhem btehu Seiny. Jako prodlouteni giroke ttidy Alexandra III. vede ptes teku monumentalni Alexandrtv most, kterS7 byl rovnet postaven pro ySistavu v rode 1900.

Arsenitly jegte z valky.

V oblastech, jimit pro g la svetova, Valka, jsou jegte velke zasoby zbrani. V Polsku dostal jeden obehodnik v Buda& iftedni svoleni, aby takove zbrane nakupoval. Za jedinS'r mesic mu okolni sedlaci prodali ptes d ye ste delovSrch nabojt ramie rate, 750 kg sttelneho prachu, 600 kg nabojt do pug ek, desitky ruenich granatt, pug ek i bodakt ruzneho pilvodu, nekolik revolvera a dokonce i nahradni hlavne pro kulomety. Stkelivo je vet6inou v pavodnim baleni. grome toho provadi dortovni pro"000roJila". tfl!O XY, Ab Y geOltgli

Strana 14.

VESTNIK

tryvky z e'eskoslovenskfrh dejin.

Slersko Pavlu Kiiikovskemu.

KLADATELI Pavlu Ktitkovskemu venoval S znaenou pozornost tficatY roenik Vestniku Matice opa yske a za redakce V. 6epelaka a K. Oernohorskeho snesl mnotstvi cenn'ch a nesmirne poutavych ptispevkii k poznani vota a osobnosti Ktitkovskeho. Dnes neni pochybnosti o to, to Pavlu Ktitkovskemu patti y e vyvaji naAl narodni hudby daleko eestneygi misto, net to, ktere mu ptisoudili oficielni dejepisci. Je z rodu a tviircil a zakladatelti Ceske hudby. "Na pomniku genia 'Ceske hudby nesmela by chybeti postava Pavla Ktitkovskeho, jednoho z prvnich, nejvetAich a nejskromnej g ch" — uzavird Jos. B. Feoster svfij ptispevek, jent jest vtelYm vyznanim lasky a obdivu k slerskemu skladateli a ptedchtidei: "Se sizami v odich naslouchal jsem "Utonule". Nezapomenu nikdy toho dojmu, nebot' jsem vidal od to doby east() ty "bile ruce", zdvihajici se k nebesilm a slyel jsem nesmrtelnou hudbu Ktiikovskeho. . . Studovali jsme Dar za lasku.

UoinenY zazrak. MistrovskY kus polyfonikay.

Obdivuhodna sila vYrazu a charakteristiky.

NovY svet. Naprosta pilvodnost." Po htejivych slovech FoerstrovYch (a veraich BezruenvYch) nasleduji tivotopisne ptispevky, kratAi ve forme ptedneAky od dr. Aug. Neumanna a vetai obraz biografickY ad Josefa Brhela. Vysvita z obou, to Pavel KtitkovskY byl i lidskYm formatem osobnost nev§edni, duch osvicenY. srdce nejlaskavejSi — tee i v chudobe, ptikotich a bojich tivota osvedeoval statednost genia, tteba spoutaneho kla g ternim tadem a maloduanou vrchnosti cirkevni.

Kdyt se roku 1866 uchazel tviirce "Utonule" o faru, byl takto odbyt brnenskYm biskupem hrabetem Schoffgotschem: "Milj mil' patte Pavle, dokud ja budu biskupem, nedostanete tadne fary, ponevadt delate same pisnialy 0 Marjankach". Musil bych mnoho a mnoho citovat, abych naznaeil bohatstvi detail& Alespori dva citaty, pro Ktitkovskeho ptiznaene.

Hle, tak soudil o umelecke tvorbe: "Bo, ptiteli drahY, katcla, nova skladba ma bYti slavnosti letnieni pro mne — nebot' tenkrate se chYli Duch pravdy, Duch sily, Duch umeni na mne, jako druhdy na apo'g toly, uvode prave poznani a spokojenost v me srdce". A jak se bal o rodne Slersko? "Slersko, ubohe Slersko! Lethargie zde vladnouci je stra gna, ano tak velika, se ani neni co bati, aby se cizi chut' zde usadila . . . Jenom ptivalem osvety zatcpi se v gecka shnilost a vzbudi se einnost k literatute."

V darSich dvou obsatnYch a metodicky pronikave zpracovan'ch statich pojednava Karel OernohorskY o vztazich Slerska ke Ktitkovskemu a slerskYch pamatkach na Ktitkovskeho.

Trvalo dlouha leta, net domovina pochopila vYznam sveho syna.

Krome literarnich ptispevka nalezneme ve sborniku ukazky rukopisu, podobizny, vyobrazeni fresek na rodnern domku v Holasovicich od Val. Drtkovice, reliefu od K. Lenharta a j.

Ale nade vSe jimava je neznama dosud podobizna osmaetyticetileteho Ktitkovskeho. Tot' hlava, tvat a pohied umelce v cele osobnosti.

Klid'as.

RozeilenY pan §ef si zavolal praktikanta do kancelate: "V pokladne schazi deset korun a nikdo krome mne a tebe v ni nebyl!"

"Dobte, pane 'tef," povidal po chvilce pfemy§leni praktikant, "vrat'me do ni kaldy pet korun a nemluvme ut o torn!"

Dva listky ze star y' ch kronik, EJSTARSI Ceske osady mail zajimavou N a legendami zadasto zkreslenou historii.

Tak jiste ktest'anskYm kronikatam dalo dost prate, net odtivodnili jmena dvou mist, Budyne a Radotina, odvozujice jejich pojmenovani od nejakYch vladykti, kteti tam kdysi Stara Budyne nad Ohti, jedno z nelstargch sidliSt', ma pry jmeno od viadyky Buda, ktery pry tam na hrade kdysi /H. Ale to je odtivodneni asi takove, jake by dovedli vymyslit nag okultiste, kdyby chteli dokazat, ze za staroda.vna k nam pronikl buddhismus (jsme ptece arijci!) ate jmeno Buddha zustalo v nekterYch krajich stejne cteno, jako Perun (od nehoi se odvozuje Beroun a Brun —Brno) nebo jmeno jine modly. Ve skuteenosti kmen b u d se vyskytuje v nejstarMch teeech slovanskYch i — germanskYch: Germani (Nemci) dokonce dokazuji, to slovo b u d znamenalo starogermantine "bydlitte" a odtud z neho pochazi nejen nove Gebaeude ,ale tet pamatky ye jmenech mist, jet byla kdysi Germany osidlena (Budejovice, Budin). My si vzpominame, to jeden z nejslavnej gch vladaft na§eho praveku slut Marobud, ale zaroveri vime, ze koten b u d se u nas vyskytuje dcdnes eistY ye slovech: budova, budoucnost, buditi a j. JakY je tedy pravY vYznam tohoto b u d ?

Nesmime zapominat, to od kotene b u d dostala jmeno i jina mista, a to nejen u nas (Buda, Budee; Budatin, Budenin, Budilov, Budina, Budit, Budikv, Budriany), ale i v nejblitg sousedstvi nagch hranic: Buda-Pest Mad'arsku a Budy gn v Sasku. Nezapominejme dale, to od tohoto kotene mel jmeno celY rod u nas, Budejovici byl celY starovekY slovanskY narod, tijici v Ukrajine, Budinove. Buditi znarnena snad "buhditi", boha iici, boha hlasati, a lze miti daleko spite za to, to b u do v é (viz Maro-bud) byla knetska kasta, asi jako u tidt levite. Kde se pak usidlili, vznikla b u d a, cosi jako klatter a kola ye smyslu tecke akademie, haj filosoft. Odtud je lhce vysvetlitelne nazev nejstar g nag skoly Buded. JestNemci ptevzali slovo do sve teei, davajice mu yYznam obyeejneho sidla, je to jit jejich vec a ma stejnou cenu, jako kdyt ktest'anSti buditele vymyslili pro Budyni nejakeho vladyku Buda.

Pock)bnY osud sdili jmeno R ado tin a. Bivoj, ktery si vzal Krokovu dceru Kazi a sidlil ni na Kazine, mel pry potomka, kterY mel dva syny Izbraslava a Roda. Izbraslav Zbraslav a Rod si postavil tYri, kteremu RodotYn. Odtud — Radotin. Tato iftest'anska, za vlasy ptitatena legenda ma vysvetleni mnohem prost g. Radotin nebyl zaloten tadnym vnukem BivojoyYm, kterY by se jmenoval Rod. Radotin se ptivodne jmenoval Radhostt'n, dill tYn (chlum), zasvecenY bohu Radhostovi, podobne jako v Praze Pettin byl Perunay tYn (Perun-tYn). RadhostYn ovSem musel zmizet z pameti ktest'anskYch 6echu, nebot' byl botfatem pohanske modly a proto jeho jmeno bylo zkomoleno a vymyAlen dodateene Bivojily vnuk Rod. Takovi Budove, kteti "zalogin" Radotin, jsou prvnimi hostorickYmi podvody a dokazuji, to davno pted Hankou byli nas tviircove legend, jimt zaletelo na torn, abychom znali jrnena jakYchsi ptedkri, o nicht jinak jaktivi neuslySime.

Ze stareho Rakouska.

Kdyt vezli Karla Havlieka Borovskeho do Brixenu, sedel pan Dedera vedle delikventa velmi ptisne a ritadne. Havlitek pies to hodlal navazat tee a domnival se, to krasa tyrolskYch hor trochu Dederu obmekei. Zadal tedy skromne: "Vid'te, ale to zdej g krajina je skuteene romanticka!"

"Ne," odsekl Dedera, "to je krajina rakcuske.".

A bylo po fedi.

Ve stfedu, dne 26. kvetna 1937.

0 NEJSTARSIM KOSTELE NA PRAZSKEM HRADE. Neni tomu tak davno; co byly pod dlatbou chramu sv. Vita zjiSteny podivuhodne zbytky obou ptedchadcri teto narodni svatyne a co byl vytvoten dokonalY obraz jejiho stavebniho vyvoje, v nemt dnekii katedradu Karla IV. ptedchazely Vacla,vo ya karolinska rotunda a Spytihnevova basilika. Stalo se to ptedevgm zaslutnou praci prof. dr. J. Cibulky, z jeho pera se letos na g. kuiturni vetejnosti dostalo dila, v nemt je tentokrat vylieen novY obraz nejstartiho kostela na pratskem hrade, totit basiliky sv. Jiti. Tento kostel nejen to ptekonaYa. svYm vekern i starobylosti samotnST chram sv. Vita, je vtak dnes ut i jedinou utivanou seuea qi nekdej gbo romanskeho hradu, s jeho- poedttky je nad to solata i pamatka prvnihc kresranstvi v echach.

Zalotcn nekdy pted r. 920 od knitete Vratislava I., jent byl v jeho dtevene stavbe take pochcvan, byl za Eeleslava II. (967-999) a jeho sestry Mlady ptemenen v kostel klag erni, pri oemt byl na konci 10. nebo v pr y -nipolev1.styanzkmeto podle vzoru kla g erniho kostela v saske Genrode, kde chram ten i s kla§terem zalotil za vlady cisate Otty I. v letech 960-962 markrabe Gero, povestnY Slovancbijce, kdyt ztratil jedineho sveho syna. Boleslavriv a Mladin kostel byla tudit plochostenna a tribunova ottcvska basilika a tuto podobu si zachoval i po potaru z roku 1142.

Toto zavatne zjig eni, jet na g jedine dochovane romanske basilice velkeho stylu dodava neobieejrieho vYznarnu i v obecnYch dejinach architektury, je vlastnim, a to skvelYm vYsledkern pronikave kriticke prate, nebot' kostel sv.

Ji11 byl pak nekolikrat ptestavovan, zejmena v dobe renesaneni. Ale nejhrit zasahly do jeho organismu posledni velke ripravy z let 18861917, jimit mel bYti vzbuzen dojem romanskeho interieru, ale po nicht, podle slov prof.

Cibulky, ptestal mluviti o pohnutYch svych dej in ach.

Stavebni dejiny kostela, jet prof Cibulka napsal i jazykem nemeckYm a francouzskYrn a jed vyplriuji vetsi dil jeho knihy, jsou ovkm veirii bohate a instruktivne dopineny osmi stranami pridoryst a fezri, krome toho vAak i 31 fotcgrafickYmi tabulemi, z nich'Z je patrna i neobydejna hodnota umelecke napine chramu. Jet' kostel sv. Jiti, jak o tom pfesvedeuie I druha east knihy , jet obsahuje prrivodce po jeho pamatkach, nejen galerii del sochatskYch, ale i malitskYch. Jejich fotografie provedl uCitel J. Ehm se 2aky fotografickeho oddeleni tat. graf. g koly, v jeja dilnach byly vyrobeny i stocky, a tak spoleenou praci, jejil hlavni naledd ovkm prof. Gibulkovi, vzniklo dilo, je2 je nejen chloubou naM umelecko historicke literatury, ale zaroveri i vzo.cnSan darem vynikalici.ho uCence vS'em, jejich laska k pamatkam Prahy a zvla:Ste pralskeho hradu, je 2ivena i touha po lepsim jejich poznani.

Novou Cibulkovu knihu, jet stoji 48 KC, ma v komisi nakla.datelstvi Fr. Boroveho.

6. ChyskY. Nejvet;i pa/ix sveta se stavi v Moskve. V Moskve se prave stavi velkY sovetskY palac, jent bude nejetti budovou sveta. Mohutna stavba bude pamatnikem Lenina, jeho socha bude na jejim vrcholu. Palac bude vysokY 420 metro, bude staven na plote asi 110,000 'aver. metro a bude miti obsah 6,500,000 kubickych Nejvetti prostorou palace bude velky sal vysokY 100 metro, kde bude mista pro 20,000 osob. V malem sale bude 5,775 mist. Umisti se v nem knihovna s 500,000 svazky. Krasnou vyhlidku na Moskvu poskytne vrchni terasa palace y e vYti 320 metro. Budova je projektovana jako podstavec pro velkou Leninovu sochu, vysokou 100 m. Hlava sochy bude metiti asi 14 metro, prilmer nohou bude miti 8 m, ukazovaCek bude dlouhY 4 m. Dosud nebylo rozhodnuto, z jakeho materialu bude socha zhotovena. Pravdepodobne bude zvolena nerezavefici opel.

Strana. 111.

Továl'nik mluvil vřele a s přesvědčením.

Adam hned neodpověděl. Jeho oči byly vlh­ ké dojetím. Teprve po chvíli vypravil ze sebe: "A co můj otec? Nehněvejte se, pane továrníku, že se tak táži . . . " "Je to přece přirozené!" přerušil ho Ryvín.

ROMAN "Co Ie s mým otcem?" opakoval Adam.

"O tom nemohu vám říci nic podstatného." "Že nemůžete? A proč? Co se s ním stalo?"

LVIII..

"Zmizel beze stopy!"

EPRVE k večeru se vrátilo Á9amovi vědo­ "Zmizel?" zvolala Eva. mi. Venku haslo slunce. Modré stiny sou­ "Ano. Kázal jsem ihned po něm pátrati ... " mraku se stávaly Ještě sytějšími. Oblaka se pl"Snad jste ho nechtěl dát zatknouti ... " nila sněhem. · "V prvém okamžiku jsem opravdu pomýšlel Nemocný se rozhlédl kolem sebe, nechápaje na něco podobného ... přiznávám se ... " v prvém okamžíku, kde se necházi. Když však "Ale potom? ! " jeho oči se setkaly s Evinými, celá tvář se mu "Upustil jsem od toho!" rozzářila. A jakoby se s povzbuzením tohoto "Jak Iete laskavý!" zvolal Adam. pohledu i v jeho vědomi rozsvětlllo, události "Uvážil jsem vše ... A hlavně vzpomněl jsem minulého dopoledne se znovu v něm vybavily. si na vás, že byste se tím cítil dotčen ... " "Zavázal jste si mne tím navždy!"

"Bolí vás něco?" tázala se mladá dáma s ú"Nikoli! Můj dluh je větší vašeho'" odmítal časti.

Ryvín pochvalu.

Usmál se, ne bez námahy. Potom řekl: Hovor zřejmě rozrušoval nemocného; zvlá­ "Jak by mohlo!" ště zmínka o otel! Slečna Ryvínova. vypozoro­ Jeho ruce bezděčně hledaly její. A našed vavši to, pronesla smířlivě: malou ručku Evinu, stiskl ji prudce jako ml­ "Doufejme, že se váš otec záhy vrátí ... " čenlivým vyzváním. Slečna Ryvínová opěto­ "I já jsem o tom přesvědčen," připojoval se vala stisk. Potom pronesla polohlasně: k dceři továrník.

"Jak se to jen mohlo státi? Jak se tak mohli "Kéž by tomu tak bylo!" toužil Adam. "Mám změniti?" o něho strach a přece opět doufám, že ho tato Adam odpověděl: zlá zkouška napravila."

"Velmi jednoduše. Byli neočekávaně vyzved­ "Nemyslete už na ni. Byla to bouře, která nuti z poměrů, v nichž žili po dlouhá léta. A pročistila vzduch!" nejen oni, nýbrž i jejich otcové a dědové. Tato Továrník již opět vstával. denní otroěína se Hm již tak velnula do krve i "Musím ještě k dělníkům! Nyní, po vystříz­ do rozumu, že si nedovedli ani představiti, že livěni, snadno se už dohodneme." byse .li kdy mohli zbaviti nadobro. A náhle to "Kéž bych mohl s vámi!" přál si inženýr, přišlo. Jako andělské sděleni, jako;zázrak. Zpr­ snaže se povstati. Ale Eva mu v tom zabránila. vu byli opojeni tímto novým zákonem práce, "Lékař nakázal, abyste zůstal tiše ležeti. Mu­ který hlásal, že každý, kdo k zisku přispivá, síte tedy poslouchati, jinak se budu hněvati." ,má právo vzíti také podíl na tomto úspěchu..."

"Tentokráte už to nějak spravím bez vás," "Vždyť je to tak přirozeně ... " žertoval Ryvín.

"Pro vás 1 pro mne, slečno, neboť jsme již z A odešel. jiného pokolení. Viděli jsme kus světa, poznali "Šťastný tatínek!" smála se Eva. jsme, jak se jinde žije. Ale pro ně.bylo to něco "Šťastný ... " tiše opakoval nemocný. nového, ohromujícího. Dali se zcela unésti ne­ A sesmutněl. možnými fantasiemi, potlaěívše -ďplněrozum.

Tou chvílí jistě jeho mysli prolétl celý život, Nyní však, když vystřízlivěli,· zdálo se jim to neurčený bezpečnými hranicemi, neozářený přiliš málo, co jim kynulo. Nepochoplli souvis­ sladkými vzpomínkami na domov. losti mezi svojí prací a výtěžkem a pocitivše Domov! zklámání, dali se snadno přemluviti k odboji."

To slovo,pouhou ozvěnouhranice nadějí roz­ "Bylo to hrozné!" zašeptala. žehující a samo v sobě ukrývající největší ště­ "Je to už za námi." stí života, jako nejsličnější a nejurčitější o­ "Ještě, že to dopadlo takhle!" oddychla sl. značení pozemského blaha, to slovo znělo pro "Šlo při tom o váš život!"

Adama teskně a bez přízvuku.

"V prvé řadě o život pana továrníka," opra­ Představa matky byla tak neujasněná, že voval ji. "Což o můj!" dodával. "Na něm tolik mladý muž ani její tváře si nedovedl předsta­ nezáleží." viti. Za to tím více mohl si ji zkrásnítí, neboť Eva volnou rukou zakryla mu ústa. to bylo jediné, co mu dovolovala jeho synovská "Nesmíte takhle mluviti! Jinak se budu na láska, a co také velmi často činil. vás zlobiti."

V dobách, kdy trávil jinošský věk v cizině, ba Nakládala s ním Jako s dítětem. i později, kdy mezi ním a otcem rozpory byly "Což byste to dovedla?" stále patrnější, vzpomínal Adam nejraděít svo­ "Jistě!" ji rodičku; jako na pramen útěchy a naděje.

"Nevěfbn! Nejste schopna zlého cítul" A snad i v této chvíli, kdy odpočíval v blízko­ "Jen abyste se nezmýlil!" žertovala. sti druhé ženy, která ho v životě upoutala, v Do pokoje vstoupil továrník. jeho mysli se vybarvila ona životní pustina s "Nuže, už je dobře I" prohodil hlučně a spa­ jedinou velkou hvězdou na dalekém obzoru. třiv Adama, dodal: "Tady i tam."

Nebylo nesnadno vypozorovati hnutí jeho Přistoupil potom k Iůžku, na němž ingenýr mysli a také Eva svou citlivou duší záhy je po­ odpočíval a podával zraněnému ruku. stihla.

"Ztistanu vám vždy velikým dlužníkem," "Co je vám?" vyzvídala slečna Ryvinová. pronesl srdečně, a když Adam chtěl mu něco "Nevím! Ale cítím se náhle tak opuštěným. namítnouti, pokračoval: Ani vzpomínka na mého ubohého otce nemá síly povzbuditi mne."

-:'Jen mne nechte domluviti! Nezachránil jste Eva pohladila ho po tváři. pouze mů] život, nýbrž i náš podnik."

"Jak to?" tázala se Eva. "Zapomínáte, že jsem tu ještě já!"

"Velmi prostě. Násilí, které bylo·proti mně "Vy, slečno? Bylo by to možné!" nastrojeno, otevřelo oči i těm nejzarputilejším.

"Což jste mne tak málo poznal? Léta- stojíObjevilo se, že vše, čím bylo dělniétvo podně­ me vedle sebe v společné práci ... " cováno, mělo sloužiti jen k osobnímu sporu, "Ovšem léta, ale zde jde o celý život ... " který bez mého přičinění vedl váš. otec, milý "Což je to tak dlouho pro lidi, kteří si poroz­ Adame, proti mně. Je mi lito, že·musim vám to říci otevřeně, ale nemohu jinak. Dnes, kdy · uměli?" je to všeobecně známo, nedalo by seto na dlou­ Adam se vztýčil na lůšku. ho utajiti. A vy se snad proto na rime nehorší­ "Vy byste chtěla, Evo? Bylo by to možné ... te. Vždyť vím, že jste učinil vše, abyste tomu takové štěstí .•. můl nejdražší sen?!" zabránil. Podařilo se vám to ůspěšnějí, než si Přitiskla se mírně k němu a řekla prostě: myslíte, neboť spor, který ohrožoval budou9;, "Chci! .'\dame!" nost nás všech, sám sebou opadl, sám sebou se· Tu již blažený inženýr neodolal a do svého zničil. A za toto vše, vice ještě než za sebe, mu­ objeti strhnu! tuto mladou, sličnou ženu, šepsím děkovati pouze vámi"

(« QUIDOMARIAVYSKOOIL: ------ :

TICHÉ BOUŘE

T

',..

~·~-·.~,·~~v.,,M.,...:.;..,_,w,.,:..

w., .........

taje ji v horoucím přívalu milostného vyzná­ ni.

"Jak vás miluji, Evo! A [ak jsem vás vždy miloval! Kéž bych to dovedl říci. Ale slov ne­ nacházím a duše je němá!"

Upokojovala ho: "Není třeba slov. Také já vás mám ráda, A­ dame."

Líbal [I stále vášnívějí a ona vracela mu je­ ho polibky. Vlna milostného opojení se přelila. přes ně a zakryla oba pláštěm nesmírného ::1tč­ stí ... Teprve potom se zvolna uklídňovalo její vzrušení. Hovořili pak o všem s rozšafnosti, je~ se marně snažila zakrýt! horoucnost jejich citů.

"Nyní je budoucnost naše!" prohlašovali.

"Nic už ji neztroskotá."

"Věrní až k smrti chceme na příště společně veškery povinnosti i práva života!"

Tak zněla jejich hesla.

Tak jejich přísahy.

Venku zatím se úplně setmělo. Sníh nepole­ toval, za to se nebe vyčistilo a naplnilo hvězda­ mi. Mrzlo asi důkladně, neboť okna rozkvetla ledovými květenstvími. Ale ti dva zde, zahřáti nadějemi a láskou, nic nevěděli o tom, co se venku děje.

Sotvaže si povšimli, že se v továrně opět pra­ cuje. A přece bylo tomu tak. Dělníci zalekli se násilí, zosnovaného Robertem proti jejich za­ městnavateli a vrátili se sami, dobrovolně, do práce.

Ryvin chodil mezi nimi, se všemi hovoře družně a přátelsky.

U mnohých tento obrat púsobíl i citově. Pří­ C'1Hí7.eli dokonce nčkteh k t.ovárníl-:ovi,prosíce ho: "Promiútc nám, nevěděli jsme."

Odpouštěl jim s úsměvem: "Je zapo1nenuto ... " "Na příště nebude už mezi námi spon'!," slibovali.

"Nebude!"

"Ani nedorozumění!"

"Byli jsme svedeni," pfomávnl otevřeně.

"Byli jste příliš prostoduší, kdežto černý ...," Nedali mu domluviti.

"Buď proklet!" zvolali zui'ivě, "kde je. Chce.: me se s ním vyrovnati."

"Kde je?"

"Nevím!"

"Najdeme ho! Musíme ho najíti!"

"Poručil jsem již po něm pátrati," pNznával Ryvín.

"A výsledek?" "Žádný!"

"Najdeme ho pfoce, nemúžc býti se světa."

"Nevím!" pochyboval Ryvín.

A zatím ten, jehož hledali i proklínali, byl již daleko odtud. Po spáchaném zločinu divým útěkem se vzdaloval s místa, které poskvrnil svým atentátem. Myslil nejinak. než že zabil Adama. Prchaje pi'.-ed výčitkami svědomí i pří­ padným zatčením, dostal se Robert až k hra­ ničním lesů.m, jen několik hodin cesty od Ži. linkova vzdáleným.

Teprve v nich se cítil bezpečným. Jeho dří­ v~jší odvaha vyprchala. Strach učinil ho zba­ bělým a malátným. A přece nemohl, nesměl umdleti v útěku. Zajisté, že nyní už všude ho hledají, jako vraha, jako zločince. Plán na do­ bro ztroskotal, ač byl dobře promyšlen. černý předpokládal, že v pracovně svého še­ fa nezastihne nikoho. A vypozorovav příhod­ nou chvíli, kdy se Ryvín chystal z města do­ mů, předešel jej, aby nahdil stroj. V okamži­ ku, kdy továrník zasedl k svému stolku a no­ hou bezděčně se dotekl pekelného stroje, na­ stati měl výbuch, o jehož púvodci neměl ovšem nikdo míti ani tušení.

A zatím tragická náhoda zradila vše. Místo Ryvína odpykal trest Robertiiv syn.

A nyní? Každým okamžikem se může z mra­ zivých par soumraku vynořiti - četník! černého vyděsila ta myšlenka.

Ostruhou byla jeho malátnosti. Vyskočil chvatně, neboť se mu zdálo, že zaslechl odmě­ řený vojenský krok. Nepfomýšleje o 11ičem, dal se na útěk. Les prudce stoupal, stezka se stá.:. vala stále 11ejístějši.Noha klouzala, omrzlé pr­ sty neměly již pružnosti.

'~;".;~:ť·,,~~:

::.:.......:..'.!~..:..,.·~~

<1:,

~---'-'~-=

atrana lfl.

várně. A jak je přírozeno při podobných udá­ lostech, sáhnuto hodně hluboko do vzpomínek minulosti a jejích tůních.

Lékař při posledních slovech zpytavě pohle­ děl na nemocného, jako by si přál vyčísti z je­ ho tváře, co se té chvíle odehrává v jeho duši.

Leč výraz černého zůstal klidný.

"Neví ani mnoho o své minulosti," pomyslil si doktor, vraceje se do města.

A nebyl pravdě daleko. Přes to v hodinách, kde denní starosti odvedly všechny domácí od jeho lužka, Adam mnoho přemýšlel o svém ži­ votě. čim dále, tím zřetelnější mu bylo, že tyto dny značí úplný přerod jeho života a že se v nich konečně nadnese i opona z minulosti jeho záhadné a neurčité. Jen proto zneklídněnc by­ lo jeho .nttro. Jen proto vzrušeněji kolovala v . něm krev. Pouze vzpomínka na Evu plála mu útěchou. Slibem v lepší budoucnost. Naději v konečnou harmonii po životě rostříštěném, po bojích za cíl stále se vzdalující ...

Mezi dnem několikráte zaběhla k nemocné­ mu také slečna Ryvínova, přinášejíc mu ob­ čerstvení, noviny nebo knihy. A vždy bylo A­ damovi, jako by se celý pokoj rozzářil přítom­ nosti této mladistvé krásy, této sladké duše domu a potěchy všech. · Ač již nikdy nemluvil o těch věcech, kterých měli plná srdce, věděli velmi dobře, že si nále­ ží pro život i zánik, a že žádná moc jich už ne­ odloučí. Na přJště vše jim mělo býti společné, každý úděl, každá žeň. Tim slibem budoucna mluvily jejich oči, pro něj svědčila i ~aždičká LIX. vzájemná pozornost.

Zranění Adamovo bylo mnohem nežli se on sám domníval. Doufal, že již příštiho dne Tak znovu přeplynul den, po němž následo­ bude moci opustiti lože a odebrati se domů, leč vala noc, pokojnějši prvé a opět den, který ko­ tento předpoklad šeredně ho zmýlil. nečně přinesl rozhodnutí. Táhlo asi .ke čtvrté, ,Tiž v prvých hodinách večerních se dostavi­ když do dvoru továmy vešel podivný průvod. ly horečky, které potrvaly celou noc s nezmen­ Na rychle zrobených nosítkách odpočívalo šenou žhavostí. Závodní lékař doporučoval. a­ zakrvácené tělo muže, jehož tvář byla zahale­ by se z městské nemocnice povolala jeptiška, na tmavou rouškou. Nosiči postavili nosítka a jež by zraněnému dávala obklady, leč slečna jeden z nich se rozběhl do kanceláře.

Ryvínová odmítla tento dobře míněný návrh "Pan továrník?" tázal se, spatr'iv Ryvína. co nejrozhodněji: "Ano! To jsem já. Co si přejete?"

"Lehce sama ten úkol zastanu."

"Nemohl byste na okamžil'fsejíti dolů?"

"Považte však - celou noc!" upozorňoval ji "Proč?"

• lékař.

"Rádi bychom zjistili totpž1.1.ost mrtvého. Prý "Což je to tak veliká oběť pro člověka, který je to černý, dozorce vašeho závodu." nasadil pro nás život?" otázala se.

Ryvín už byl na cestě.

"Dobře řečeno!" souhlasil Ryvín, který byl Ano, byl to on, Robert černý, jehož roztříště­ rozmluvě přítomen. "Máš pravdu, Evo! Je to né a zohavené tělo našli v pohraniční strži. Dle vlastně naše povinnost. A chceš- li ty - ? " dokladů, které měl u sebe, soudili, že je ze za­ "Chci," odpověděla mladá dáma a na tom městnanců. továrny a donesli jej sem. zůstalo, Omyl byl vyloučen.

Až do půlnocí střídalí se všichni z rodiny to­ Ryvín, nařídiv mrtvolu dopraviti do městské vární-kovyu lůžka nemocného. Potom však E­ márnice, odebral se ihned do pokoje Adamova. va zůstala u zraněného samotna.

Nemocný odpočíval v křesle, neboť sil mu ry­ Druhý díl noci byl však mnohem horší před­ chle přibývalo. Spatřiv svého představeného, cházejícího. Horečka se stupňovala, a dle zma­ snažil se povstati. Ale továrník zabránil mu v tených výkřtků soudě, pronásledovaly asi zlé tom. vidiny nemocného.

"Jen seďte! Jdu k, vám s novinkou, k jejíRozhazoval rukama, chvílemi i nesrozumitel­ muž vyslechnutí třeba sil." ně vykřikuje. Pouze jediné slovo znělo stále Adam okamžitě pochopil. zřetelněji z těchto nesouvislých vzdechů a vo­ "Mťij otec?" zeptal se rozechvěle. láni, jako zlatá kotva, sachraňujio bludný člun "Ano!" vzrušené mysli Adamovy před ztroskotáním.

"Nalezen a živ?"

"Evo! Evo!" Továrník sklonil hlavu bez odpovědi. v tom jméně byla všecka naděje, jistota "Mrtev?!" vykřikl inženýr a do očí mu vteksila. ly slzy.

"Jsem zde!" odpovídala dívka. "Jsem zde, u "Ano!" tebe, můj milý Adame. Buď jen klidný! Jako "Jsem tedy sám, sám na celém světě . . ., hovořílí. · věrný štít stojím u tebe, od nějž se odrazí ve­ bez otce, bez domova,'' štkal. škery útoky zlých mocností!"

"Dosud nic zcela určitého. Doufám však, že "Nikoli bez domova, milý Adame! Te11, jak A stírajíc mu pot s horkého čela, líbala ho · dnešek bude nám příznivější." dobře tušíte a já vím, našel jste u nás ... A "Víte snad přece něco?" na skráně, šeptajíc mu: pokud jde o otce, chci vám ho nahraditi už "Nemnoho!" proto, že ... ," odmlčel se.

"Ml'ijmilý! Nesvěi'ilses ochraně nejisté. Ce­ prositi vás, pane továrníku, byste mi ly život chci jít s tebou po všech cestách, jimiž i to."Smim -·"Že?" těžce opakoval černý. málo Jaskavě svěřil?" nás povede osud, ať jsou trnité jako stezka de "Že ten, kterého jste považoval za otce, ne­ "Milerád: Není toho mnoho! Lidé, spěchající nebes, nebo růžemi vroubené. Nestalo se jistě byl jím," odvětil Ryvín hlasem povýšeným. To­ dnes ráno do města, přinesli do továrny zprá,-· .bez určitých úmyslů, že jsme se v životě setka­ várník poklepal mu chlacholivě na rameno, vu, že zahlédli včera někoho, na něž se velmi li za okolností a náhod tak mimořádných. Na­ vida, jak Adam vytřeštil oči. dobře hodil popis vašeho otce, na útěku do příště pťijdeme již spolu a nic nás neodloučí" . ."Buďte jen klidný,'' řekl pak. "·Vim, je to hor."

Hlas Evin zněl tlumeně a vroucně. Snad pro­ · trapné překvapení, ale jedenkráte jste se to "Toť vše?" to rozuměla mu duše Adamova, bezvolně tušíc . musil dověděti. A tak je nejlépe,budete-li míti "Ano! Celkem velmi málo, ale přece stopa." smysl těchto slibů, které rozzařovaíy jeho bu-· v této věci jasno hned."

"Dojde-li po ní k cíli .. doucnost, "Zpravím vás o tom," sliboval továrník, jsa A továrníJs, tJSednuvpo bok ínženýl'ovi, sdě­ Usmival se alespoň a jeho neklid se mírnil. již na odchodu. · lil mu vše, co věděl o jeho osudu.

Hodiny prchaly. Zvolna v těžké tmě se pro­ Po něm příšel městský lékař. Prohlédl ne- .

Skoro hodinu tak spolu hovoi'ili. ale když bouzel nový den, Nejisté pablesky dalekých mocného, upokojil ho a roznovořít se. Žilinkov skoněili.,tvář Adamova se rozsvětlila. úsvitťt ozářily vrcholky hor. Jalw bys . tam odosud byl plný zpráv o stávce v Ryvínově to(Pok:ra.čován1)

Ale černý, vyděšen vlastním svědomím, neustával. _ "Jen se dostati za hranice." kmitlo mu hla­ vou, v duchu odměřuje vzdálenost k zemské stezce. ",1 eště hodinu. Snad ani ne celou!"

A znovu počal šílený ten útěk. Větve bíly pr­ chajícího do tváře, ale on nedbal krváceiích ra.. Nyní už musel se po čtyřech prodírati vzhů­ ru, neboť se stezka ztrácela v příkrých skalis­ kách. Nesněžilo, vycházely hvězdy. Les mlčel, jakoby byl zakletý. Zvěř se neukázala, větve nezašramotily. černý byl jediným zástancem života v této pustině, jež se stávala čím dál tím více bez­ utěšená. Již vůbec nevěděl, kde se nachází a přece ... jen tak po paměti se šplhal nahoru.

Konečně les řídl, kleči přibývalo.

"Ještě půl hodiny!" odhadoval Robert.

Napjal síly, aby dostihl vrcholku. Když k němu dospěl, rozhlédl se spokojeně kolem. Pod ním se rozprostírala hluchá tmavomodrá pro­ past, ale tam před ním jako zaslíbená země ky­ nula mu svobodná cizina!

Jen krok a bude svoboden.

Jen krok a navždy bude oddělen od všech minulých strastí a rozporů.

Jen krok! černý pochopoval, že nesmí váhati. Ještě v posledním okamžiku nevlídný osud mohl jej o­ belstíti. Musel tomu předejíti stů] co stůl.

Jen krok!

A Robert, uěínrv pohyb, krátký a spěšný, sří­ til se do hluboké skalní propasti. těžší,

brovskou Jizvu pl'ořízl, a mdle světélkující krev

se rozlévala po vrcholcích.

Teprve potom se světlo šinulo po zmlklých údolích. Tu však již i bdící dívku přemohly dři­ moty. Opírajíc se o čelo lůžka, usnula tak pev­ ně, že jí neprobudila ani paní Jindřiška, při­ cháze,iící ji vystřfdatí.

"Mé sladké dítě!" vzdychla paní Ryvínová, usedajíc na pelest Adamova lůžka. Obraz, kte­ rý se jí tu kreslil v ranních pablescích, jímal opravdu její dobré srdce.

Bylť v pravdě tklivý pohled na tyto dvě mladé hlavy, k sobě něžně přichýlené, které snad právě v tuto chvíli snily stejný sen mla­ dé lásky.

Prsty Adamovy dosud tiskly ručku Evinu.

"Vypada.iíjako zasnoubeni," pomyslila si pa­ ní továrníková a láskyplným pohledem utkvě­ la na sličné dvojici. Její srdce té chvíle bylo plno vzpomínek a nějaký půvabný, drahý o­ braz se vtíral na hladinu její mysli. Leč zapla­ šila jej záhy, neboť nebylo proň místa v této hodině, jež patřila pouze mladým a odvážným.

Jindřiščin boj byl již dávno vyzápasen a ona měla plné právo užívati všech výhod klidného podzimku.

Budoucnost náležela těmto mladým lidem, kteří do ni vstupovali přes propasti, naplněné úklady....

Choť továrníkova sečkala u lůžka dřímají­ cích, až se probudili.

První byla to Eva, jež setřásla sen. Spatři.vši matku, ptala se udiveně: "Jak sem přícházíš? Což jsem opravdu u­ snula?"

Jindí•iška pl'ikývla: "Není divu! Po takovém dni, jakým byl vče­ rejšek a po tak mohutných dojmech ... " "Nespala jsem však asi dlouho? Vždyť již svítalo."

"Ani nyní není ještě plný den," chlácholila dceru matka.

Náhle však obě ustály v hovoru. Nemocný sebou pohnul, načež - probuzen patrný vnitř­ ní bolestí - otevřel oči.

Jeho tvář se pokryla údivem. Nechápal asi hned, kde se nachází. Obě dámy spěchaly však, aby ho vyvedly z bludu.

"Dobré jitro!" přály mu.

"Dobré jitro!" opakoval.

Rychle si uvědomil, kde je a co se stalo.

"Dosud ve vaší péěí," žasl.

"Což je na tom divného?" tázala se Eva. "Je to příliš," podotkl. "Ještě dnes odeberu se domů!"

"Proč tak spěcháte? Co se vám u nás nelíbí?" vyzvídala paní továmíková, "Milostivá paní, vy dobře víte, jak by zněla moje odpověď," pronášel Adam polohlasně, "ale víte též, že nelze tolik nadužívati vaši la­ skavosti."

"Nu, uvidíme, co řekne lékař," rozhodovala nerozřešený spor Eva, "zatím však vás odtud nepustíme."

Do pokoje vstoupila služka, přinášející sní­ dani.

"Právě vhod," vítala ji domácí slečna.

Po chyili přišel i továrník, aby se pozeptal po stavu nemocného. Obě dámy se zatím vzdálily.

"Dosud jste se, pane šéfe, nic nedozvěděl o mém ubohém otci?" tázal se Adam, když chvíli

:»

.,

ite stfedu, dne 26. kvetna 1937.

10118111.4MoogillmAINWAIMW0411,04Mwilam..4.40004mWoMOINNIIMMA0011111M,00,409

TONICKA. I

Jan Mikulik.

0!....01,414m.Amw0411.04...4moo.mwoom..0.4mo.4mmonamon.04.1■041111.4:p

r-jfTSTAL stat, divaje se na ni. Mysl i srdce Z tahlo jej k ni. Uminil si, ae za dneeni den ji potresta, obratil se proto a odeeel. V byte vzal podobenku Toniedinu do ruky a dlouho na ni ziral. Mysl i srdce pracovaly horedne, vedouce boj mezi laskou a chladnokrevnosti. Zdalo se mu, ee Toniace zpusobil s yYm jednanim zarmutek, kterY dnes nelze vice odeinit. Nejit do mlYna ptieti dny, byl by smutnm a cot Toniaka, ta teprve smutna a snad i plakat bude. Jak rad by se rozbehl zpet za ni, je veak jiz pozde, nemuee dtiv az v nedeli. Po nekolika hodinnem ptemitani na loei usnul.

V nedeli rano potkal sestru 2ofii s Tonlekou jak s1i do kostela na hrubou. Zdravil je po sokolsku "Na zdar"; 2ofie odpovedela "Na zdar, Jendo", kdeeto Tonieka, smutna a bleda, pouze kYvla rozpadite hlavou. Soucit s poslednejel ozval se v srdci jeho a smutne ale laskypine pohledl ve tvat jeji, coS ona ptijala s Usmevem. V koutku ji to trhlo, ohledla se na Jana, kterY se za ni diva', popoela rychleji nekolik krokt a v zapeti ozval se slabe hrdlidi jeji smich. Tento smich projel mu celYm telem a Po tyto dny odpirana, a v srdci tlumena, ka k ni vsnala se v byvalY plamen. Jak rad by ji za ten smich' obejmul, jen zlomil jeho vzdor docela.

Mel dopoledne sluebu, odebral se proto do kancelate, kde sednuv k psacimu stolu, vzal do ruky akta jako by je prohlieel, za tim ale videl pied sebou svoji Tonidku. Ptednosta kancelo.te veiml si jeho zamyelenosti. Ptal se, zda jeho "mlynatka" je mu snad neverna, di co Se se mu stalo. Vedeli to veichni jeho kolegove, Se za ni chodi, proto takova otazka. Odpoyedel, Se se teei na odpoledne a v pravde nemohl se ani doekat, at "start'" vytahne z kancelate.

Odpoledne spechal nejkratei cestou do mlYna. Videl pouze bratra Tonidky, jen sclelil mu, ze sestry sly na prochazku k Borku. Znamou mu cestou doeel k lesu, kde ozval se hlasitST hovor Tonieky, jeji sestry o Bohouee. K. Stopoval je stezkou opatrne, aby , se neprozradil.

Casty smich byl znamkou dobre nalady veech.

Pouze Tonieka chvilemi z yaenela a byla rortreita. Hned se smala, hned ela utrhnout kvitko, z niche mela v leve ruce malou hrst, nebo Ma s nimi, anie by se sUeastnila rozhovoru. Posleze opozdila se sbiranim pomnenek, ktere Artadila do prostted do kytice. S hlavou sklopenou k zemi nasledovala ostatnich. Stezka vedla nyni na Upati kopce, po kraji lesa a po leve strane tesne vedle potteka. Jan chteje nadbehnouti Toniece, odbodil od stezky, spechal nekolik set kroku vzhilru lesem, pak sestupoval telabinou, v niz tekla bysttina. Tato tvoflla pied spojenim se s potilekem malt' ale rozkoenY vodopad ve skalach. Po balvanech sestupoval rychle Jenda. Zahlednuv sem se blieici Tonieku, ukryl se za stromem a dekal na ni. V itelabine stanula, pohlieeje na stfikajici a rychle tekouci vodu. Nekolika skoky ocitla se na balvanu a zadivala se doh) do Udoli. Ve svYch svetlYch eatech, s rozpuetenYmi vlasy a kytici kvetin v ruce zdala se bYt rusalkou. Jan okouzlen krasou jeji a jat touhou po jejim objeti vystoupil ze sveho akrytu, zavolal na ni. Po tvatich rozlil se ji rfunenec, rosptahnuvei ruce seskoeila do narude jeho. Polibil ji na Usta a ona stapejic zrak svilj v jeho, mleela v blahem okameiku shledani. Odpueteno provineni, bylo opet mezi nimi jasno.

"Tonieko!"

"Jenieku!"

V techto dvou slovech vloeena takova neha a vroucnost, ze obema zvlhi zrak, pak zatil jako slunce po jarnim deeti. Vyeli na stezku a nasledovali sestru, ktera ohlednuvee se, ptekvapena ptitomnosti Jana, pohrozila eertem, coe on ptijal s Asme yem; zdravil 2ofii i Bohouee a pomalu sel s Toniekou za nimi.

"Takove smiteni chtel bych proeit kaeclY den. Ty se mi posmivae? Ty eotku! Ty's vedela, kdo ti tekl? Tvoje mysl; srdce, vid'!

Mysiela jsi, t'e nevydr2im bez tebe a ja jsem si 1-Aa tebe ant jednou nevzponmel — nbr ne-

ViaTight ustale jsem mel na mysli sve provineni nemohl jsem se doekati naeeho setkani."

"Tuella jsem, Se ptijdee. Jsi zde, zanechme proto minu1S7ch udalosti, Mime ptitomnosti.

Hled', jsem rada tomu i vesela, Se's prisel. Nesednete si? Tam, ye stinu lip, na zelenY tra y -nik.Pospe!"

Nestadil ji, jak spechala k oznadenemu mistu. Tvate hotely ji nachem kdy usedla, kvetiny spustivei v klin. Ptieel prave, kdy sukni zakdvala stydlive sve hezounke noeky. Z pod videk vzhledla na nej, zda diva se na ni. Spatilvei uptenSr zrak na okoli, usmala se a nabidla mu misto vedle sebe. Usedl, divaje se na jeji ruce, any upravuji z rozhazenYch na kline kvetin vkusnou kytici.

"Tonidko, tak bYva, i mysl moje nekdy rozharana, pouze ty dovedee ji upoutat. Ptal bych sobe takovou tenu, jako jsi ty. Zel, ze nemffeee bS7ti mou; rodide tvoje jinak usoudili, musime jim bSrt po vuli Znaji nas, Se neptekroeime nikdy hre,z; ani bych nevzal na se zodpovednost z toho plynouci. Nam stab naee idealni laska, vid'."

"Musi! Ja chci pkenest nezkalenou a eistou lasku svemu budoucimu mutt Tech nekolik polibku nerntte se ditat za nejake provineni."

"Tot' se rozmui, ze ne. Vedyt' libati neni Mich. Kdyby ale mne tak nekdo videl libat tebe, darmo by se mu delaly laskominy. Ne, radeji jiz nechci eadnou hubieku."

"To tikae ted', kdy sedime pti sluneenim svetle. Veeer bude eadonit o "jednu" a nepiljdee bez ni domil! Znarn te."

"Nuee nechci, opakuji ted'; veder, tot' otazka budoucnosti. Mam jinou ptedstavu v mysli. Vidim v duchu divku — tak trochu tvoji podoby — hodnou, vernou, mekkeho srdce, ne ptilie paradivou, dobreho rozmaru, jsem-li ja, trochu rozmrzelY z kancelate, vyjasni mi tvat kovnYm Asmevem; v ptibytku — jako v raji — bude mSrm stralnYm andelem a dobrou kuchatkou."

"Tot' tivotni Ukol nas een. Sndeet dobre i zle verne. Ale zapud' aspori pro tuto chvili ptedstavu onu."

"Prof bych zapuzoval? Tot' milj ideal budouciho eivota. 'reek° asi najdu tobe podobnou ienu. Lee mde pravdu, nekalme si dneeni elste naee nebe!"

"Ja tobe ze srdce pfeji, aby's naeel tako, jak si ji sam ptedstavujee. No ale krasu? Ci vezmee to die zlata, co na,sobe bude mit, el co tobe ptinese. Wee bSt eilhava, napadajici na jednu nohu, hodne oekliva, jen kdy bude mit hodne mnoho ... ?"

"To mi ktivdie. Ze zlata chci, aby mela jen slate, dobre srdce. Nechci nejakou mamonaiku, aby se mi ani najist nedala a ptijde-li nuzak, aby ho odbyla s prazdnou, cos &tam za nejvetei zloein proti blienimu."

"Ano, miluj ho — a kde mazes "lizni" ho ..." ... to tikae v eertu. Ty by's jej nevyhnala, to vim. Znam i tvou matinku, jak je hospodarnd a dobreho srdce jako moje."

"0, moje mati, ta je hodna a tatinek take.

Ale sestra jde jie zpatky, pfijdeme asi domu," dodala rychle.

"Jie?! A ja, chtel jeke trochu se obveselit.

Piljdeme pomalu, nee slunce zajde budeme u m13'7na."

"Pomoz mi vstati, nemohu sama." Podeptela se jednou rukou, druhou podavala jemu, aby ji pomohl. Ve tvati zradila se ji Unava. Zat'ala zuby ye spodni ret a kdy Jan vstal, chteji ji zvednout, tu vyskoeila a utikala po stezce k domovu hlasite se smejic Janove ptekvapenosti.

"Tonei! Podkej p •ec na mne, ci chcee opet ziobit?"

"Jen pojd' rychle. Chci ti oznamit na§e usneSeni: nedeli chystame se k Santruekovi do mlSrna. Pujdee take?"

"Tot' se vi. Pajdu tam ye dtvrtek a zamluvim si lod'ku na nedeli. Oi se nechce§ svezti, bojiS se utopeni?"

"Ja? Vklyt' vyrostla jsem jako dcera mlynake ha vode a proto se ji nebojim. Teeim se jit nesmirne. Jen aby se nam nezakalilo nebe naei lasky opet nedim. Mam nejasne tueeni, ce neco ptijde."

"Nech si tvuj rozmar a nekal dneeni den sySTro "tu§enim". Boutka /lam neuekodi. Po-

Stana 17,

ekame na sestru a pujdeme spoleene."

"Ani yam nemt2e stadit;" plisnila ofie ze spechu, "pros tak spechate, chcete nam uteci? BohouS site take specha — na pivo a vy dva myslim, na nejakS7 ten "libanec".

"Ja ne, to Tonidka ma na spech. Jak se mejvae, Bohouti?"

"Vodou, jinak se mam dobte. Rad bych si zatanall, necham to al v nedeli u 8antraeka,.

Co veder budete doma?"

"Zustaneme asi doma. Ja budu Cisti a Tonmyslim take. Zapejem si neco do kroku, ano?"

Zpivajice cestou slabe, ale s citem, dali ke mljmu, kde pkejice si dobre noci rozeeli se: 2ofie s Toniekou do mina a Jan s Bohou'Sem do mesta.

Dny v tSrdnu uplynuly bez nejake dale2itejSi udalosti. V patek po cvideni vySli si s nekolika Sokoli do lesa na vychazku, zpet vedla je cesta kol m1Sina. Jan navrhl, aby zazpivali nejakou ukolebavku mlynakkam. Zapeli "U haja", "Jd Salem se sou2im"; obe dojemne znely ye sboru s citem zpivane, pak veselejSi "Janieko, co robie" a na konee"Dobrit noc, ma mila."

Zaclona u otevteneho okna s pohnula a bylo slyAet hias 2ofie: "Dekujeme za koncert, dobrou noc."

Nadeela nedele. Obloha jaina, beze mradku, slunce htelo mile. Devdata ze mina i ostatrii byla v bilYch eatech na "hrube" a po ukoneeni teto prochazela se na namesti jako obydejne.

Svateeni naladu bylo videt na veech tvatich, nekdy ozval se smich to ei one divky. Veichni teeili se na odpoledni vychazku; rozchazeli se proto brzy k obedu, aby odpoledne bylo lze y e vyjit. Jan odpoledne odebral se k Bohoueovi, pak spoledne s druhYmi jinochy a deveaty k 8antrUekovu rnUmu. Tento je moderne zakizen prirece Dyji, asi pal hodiny od mesta ye zdrave krajine. Vedle mlYna zahrada se stoly, besidkou obrostlou UponkovitYmi rostlinami, a s krieatYmi ovocn3"rmi stromy. Za mlYnem kueelna, louka s malou posedenou travou, dale lesy a vrchy s kopci. Zkratka venkovske ni misto, kde honorace mesta nalezala za jasnSTch dna nedelnich odpodinek po celotS7denni praci. Dnes sala se opet k volnemu dSichanku v pkirode. Na louce zvaly ptichozi zvuky domaci hudby k tanci, a mlynat v domacim ilboru vital hosty se S"elmovskS7m mlynakam obvykVm Usmevem. Obsluhoval vile donaSeje pivo, sodovku, chleb s maslem (takovSr staroeek krajic, 2e ho 26,dn377 ani nesned1) nebo kysele mleko — die piani hosty.

Znami sedli k jednomu stolu a bavili se vypravenim; Casem nekdo pkednesl neco, zpivall a tandili stkidave. Toniaka se sestrou a bratrem ptg la pozdeji. Byla jakasi zamlkla, kdy usedala mezi ostatni. Nemohia se nidim rozveselit, jako by ji neco trapilo. tesem zasmala se, ale ilsmev zmizel ji brzy s tvake. Posleze pokynula Janovi, jen ji neustale pozoroval, zvedla se a ela zvolna na louku, odtud k lod'ce.

Jan nasledoval ji zvolna, maje v innyslu zeptat se ji po pkieine jejiho bolu. Sedla do lod'ky s bratrem, kter3i pkiSel za ni. Jan chopil se vesla, odrazil lod'ku od bkehu a obratne vesloval proti proudu. Tonieka zirala tak smutne, 2e srdce mu v tele usedalo. Marne kladl si otazky v pricin g jeji zadumdivosti, nemohl najiti rorteSeni. Pked bratrem nechtel dati na jevo svou tIdast, mluvil tedy o podasi, o nynekSi zabave v zahrade, nebo upozornoval na krasu okoli. Kdy2 se zminil o Zizni, tu bratr Tonle"din se nabidl, 2e ptinese pivo. Jan zajel ku btehu, kde jejich spolednik vystoupil. Vratil se brzy s lahvi i sklenicemi, dal je do lod'ky a pak se vzdalil, nechav oba o samote Jenda vesloval mleky, a2 zakrylo je kkovi v zatodine, pustil vesla a nechal lod'ku proudem pomalu plouti. Pkisel k Toniece, obejmul ji, patte ji do modrY7ch oci, tentokrate tak hrozne smutnS7ch, 2e neodvalil se ani hlasite na ni promluvit.

"Tonieko, pro Boha, co je ti? DivaS se tak smutne, ulehei sobe i mne. Srdce se mi svira pkedtuchou nedeho zleho. Povez, co to je. Jsem snad ja nedim vinen? Ci hneval se na mne?"

(PokraeovanD Chtiti po2ivati radosti, trhati pouhe radosti bez prate — je prave tolik, jako S'kubati bodyhy kvetin a sazeti je bez kokinkt. — L. N. Tolstoj.

Strang is.

Jak iije Spanelsko za vain PAttl2I bylo je gte boutliyo, ledovy degt' • V se lii na dlaflou ulic. Ale nad zasnetenYmi vrcholy Pyreneji nad yysokYm kopcem Canigou vychazelo ut slunce, a kdyt se koneene sneslo letadlo, -preletevei lehce zamlten vYbetek denijskY v Altedu, letisti mesta Alicante, a pomalu zajitdelo k hangaru Air France, meld jsme ut pine leto. Jaky pokojnY pohled!

Dva detnici ye starch zelenYch uniformach si klidne ukrajovali velike kusy sSTra a ptevalovali v &tech vino. Start po gramocenY omnili intelektualove, dosazeni na toto misto, provedena nekolika mut v obeanskem sate, ktere jsme mohli pokladat za statni zastupce, lekate nebo uditele. A take jimi byli. Jeden z nich, opasanY tetkYm revolverem, byl nejznamejeim advokatem z Alicante. Ostatni bydosazeni na toto misto, proli tote se mohli dorozumet s prichozimi cizinci. .Pak tu byl ohromnY namotnik v civilu, °polenY do hnecla a s velk)ima chlapeckYma oeitha.

Poeal rozmluvu v nejkrasnejeim evYcarskom 'rated, byl to totit Tessinan, prislu gnY do basilejskeho kantonu, kterST byl pro svou znalost jazyk0 ureen za censora u po gty rnezinarodni brigarly, ktera byla zde na blizku.

Auta burioasni a proletaiski.

Jel jsem do mesta v jeho vote. Auta vladnich einovnikt jsou nadherna, same Mercedesky, Hispano-Suizy, Rolls-Royce a nejlep gi Renaultky. Burtoasie vzahr. sloe na irteku s sebou sve eperky, ale auta vzit nemohla. V nynejei dobe byla auta koniekem bohatYch kaane10; ve vetei rodine nebylo ridkYm zjevem mit tri i etyri. vozy. Tak se dostala republikanske, vojska k eetnemu autoparku. Ov gem, te by majetnici east° ut nepoznali sviij majetek: z fronty se vraceji vozy jako vysloutilci, jsou ptemalovany pestnimi barvami na ochranu proti letciim, zablaceny, skla prostrilena, blatniky utrhany. Putuji v radach do spravkaren jako invalidni bojovnici. Potkavaji se na ceste s novYmi, svetle gedive natrenymi lazaretnimi autobusy, ktere byly postaveny ze sbirek tovarnich delnik0. Taxiky nelze sehnat. Mezi velkYmi osadami jezdi jednou za den autobusy, na strege mail ptidelanu ohradku, aby take na stte ge mohly cele rodiny ptenocova.t i jist a vubec travit jakkoli eas. Kdyt jede takoq vilz se sySim nakladem po strmYch zataekach horske silnice, zde se, te musi sletet katd3"rm okamtikem do propasti. S trochou etesti dostane cizi novinat od mistnich ittadt k disposici male auto a ridiee, s kterYm se mete dorozumet. Mtj pruyodce ye Valencii byl anglickY student z Manchesteru, v Barcelona jezdil se mnou v malem roadsteru laSrvalY teditel jednotkoveho obchodu z Norimberka.

Jako v miru.

Alicantske korso u more yypada mirove. Terrier fialoy a obloha, more modre jak kalena ocel, barevne natrene lodi, a teny obleeeny tak mediae a peelive, jako by ani nebylo ut Tared pul rokem ustalo zasilani paritskSrch Casopisil Vogue nebo Femina. ° ye= muti jsou malebnejet: nikdo neni bez uniformy. Polodospeli i starci s bilYmi vousy, v gichni jsou ve y aleenem odevu. Na hotelich na no,breti vlaji skupiny praport: statni 1::6rvy eerveno-flutofialove, rudoeerna vlajka anarchistO, nad katalanskou utadovnou tlutodervend v sedmi pruzich, na baskickern dome dervenozelena, korouhev v podobe hvezdy. Mezi tim veim sviti rude. 'Atka. Obro y ske posy s napisy jsou zavegeny pod okny, pied kavarnami se tisni davy. Jen nedostatek chleba a peeiva je napadnST; pije se derma kava, je sly get hovor a smith, flirtovani, vlah9 jarni vitr koleba lod'kami v pristave, netu gime vftbec, te smrt je tu na blizku. To nam pripominaji jen plakaty na zdech, jet kNCi pestr9mi barvami o nebezpedi a zkaze a volaji do zbrane. Nemusime jit ani do etyrti, kde nahle mezi dvema domy se gklebi mezera, dilo zapalne purny. V gechny plakaty dohromady by daly jakesi na gtenne noviny, obsahujici yeechny stranicke programy a Ukazujici veechny hrtizy obeanske valky. RueiYa je jejich _primitivnost tam, kcle, kOnsulat

VIOTNIK britske svetove Me je oznaeen inkoustovYm napisem na lepenkove . tabuli, nad ni2 se klati stotar rozedrane vlajky Union Jack?

Biografy hraji.

Oim vice se schyluje k veeeru, tim ti yeji je na ulicich. Vidime mnoho ranenSrch, smutnY obraz etapy se rozviji pied na gima ()dime: prazdne rukavy u kabata, t'ukani berli, ovazane hlavy. Tady specha mladik a vyra2i Podivnt hvizd. Maj pravodce mi vysvetluje: "Pti leteckern irtoku tam venku se trochu Pomatl. Ale to nic nedela". Na platnech biograft Mt Charlie Chan a Chaplin. V obrovskem sale se mlacieti z mesta predvadi film z fronty. Patnactileti tu sedi s pugkami mezi koleny vedle syYch matek, a kdyt po platne se tenou "Aquilochos" (Mladi orli) aragon gti, otrasa se budova nad genYmi projevy. Deeata v modrYch bluzach a eirokYch kloboucich vybiraji venku na novSr lazaret, a mince, medene prastare centimos z roku 1875, se sypou do ruene u gitYch pytlikt. Prileti dnes veeer letadla? Nikdo to nevi a take se o to nestara.

Na prostranstvi jsou houpaeky a toei se kolotoe a pied tanedni sins, kde deveata tenet, svuj flamenco, tisni se day hladoySTch yojakt. Republika potlaeila nerestnost techto mistnosti, nevidime zde ut nahe taneenice, ktere mely jen na prsou jeteloire listky. Plakat dokonce oznamuje. te mohou ptijit tut rodiny, ze predstaveni "ut nejsou frivolni," Ryb a ovoce je dosti..

A nedostava-li se mouky, je stale je gte dosti ryb a ovoce. A take cukrovi. Velike stanky s marcipanovYmi sladkostmi nabizeji stale jeSte pet nebo Best druhtt boiskeho jidla Turon, marcipanu, kterY se ptipravuje v nespodetnYch obmenach, s mandlemi, ananasem a nejraznej gim jinYm ovocem, a kterY se tak sladce tahne mezi zuby.

Naval v barech a vreepech.

Blikave se rozsvecuji svetla. Ve vteepech a barech je naval. Alicante bylo kdysi jakYmisi motsk9mi laznemi. Otevrene restaurace maji elegantni nater a pripominaji trochu belgicke a holandske kavarny, kde se piji aperitivy. 0zbrojeni mu2i se pohybuji i tady bez rozpakii.

Elegantni a dokonale chovani, jimt se vyznaduje katdy 8panel, at' glechtic nebo eistie bat, vnittni pocit lidske citistojnosti a vedomi "ja pan, ty pan", jet je vlastni stejne proletati jako grandovi, ptsobi tady, te se noha v okovanYch botach pohybuje na parketach stejne jiste jako lakovY strevic. Take u holiCit se lide jen hemti. Zavody jsou ohromne, at tticet lidi je soueasne zamestnano. HoliCstvi je, jako mnoho jinYch tivnosti socialisovan°, a ph Spanelove touze po itpravnosti jde obchod znamenite. Holeni je 2Scie umenim stejne jako disteni obuvi, jiste se nikde jinde nevykonava s takovou laskou a s tolika nami.

V opugtenem palaci.

Je- deset hodin, promenade se nahle ponoti do tiny. Ulice se yyprazdfruji velmi rychle. Objevi se zbrojene hlidky, je doba prukazt. Kdo chce bYt jeete ted' venku, busi mit povoleni.

V postranni ulici ye vchodu do stareho palace je svetlo, zahalene modre. Stoupame po mramorovYch schodech, sochy se vynotuji v vyklenke jako stiny. Neni tu ani vratneho ani hltdade. Jdeme po parketach salonu, na jehot stenach jsou nadherne stare italske malby. Male elektricke lampieky, jejicht svetio se odrati v nastennSrch zrcadlech, sviti na cestu. Gobeliny, ktesla, drahocenne stolni hodiny a krby, Yee zustalo nedoteeno v tomto patricijskem dome, pre yzatem vlaciou lidove fronty. Majitele palace, slavna glechticke. rodine, sedi v Pafizi, ye svem jinem zamku v Passy. V jejich palaci v Alicante je dokonce zarizeno kino. Ocitame se nahle mezi dvema sty osobami, sedicimi na sedadlech i na zemi a hledicimi uptene na platno. Ale tarn negplha Tarzan po strorn. ech, Greta se neusmiva mela ncholicky v milostnem itsrnevu; na bile ploee se ukazuji east pu gek a del, rozebranSrch a opattenYch gipkami a kritky, pak vidime drahu steely nebo graficke znazorneni v3ipoetu sklonu hlavne; zalsladrai kurs pro miade Iicienare. . . Venku vygel Task. Nejake,awto se fiti rychle ulici a Zatizi, raOti10-1-11-

ve stredu, dne 28. kvetna 1937. ladova noc: palmy ti ge pohybuji listy, hladina zread/i hvezdy, ktovi vydychuji vani — ale hlidka na molu je zachmutena: "O gklive nodust — tak jasne a hvezdy tolik sviti. Spravne po'dasi pro ptepad nejakych Caproni."

VYNALEZCI NA BLUDNE CESTE. • U eeskosloyenskeho patentniho ritadu je za rok ohlagovano prumerne k osmi tisicum par tenth. (v rote 1935 jich bylo 7.590). Blfi gi rozbor teto vynalazavosti nas v gak nemfde napinit uspokojenim ani hrdosti. Z patent, ktere jsou u nas ohlaeovany a podlouhem 1:17 tednim kizeni uznany je 76 procent pa yodu zahranieniho. Platime roene na osmdesat onu KC do ciziny za cizi patenty a za cizi myglenky. Nejvetei east teto poplatnosti jde do Nemecka a to ptedev gim za patenty chemieke, elektrotechnicke a textilni. My z ciziny ptijimame za patenty eeskoslovenskYch °beam jen asi 30 miliont KC. mane.

Ale i po tom yeem tu zbYva velka hora patentovYch ptihldeek. Bohutel ze vgech eek, ktere jso uu na geho patentniho ittadu podavany, vede k udeleni patenta jen asi polovina. Ostatni musi bYt odmitnuty bud' proto, 2e se jedna o vynalez jinYm ueinenY a chranenY, neb proto, to objev je toho druhu, 2e jej nelze patentovat. Ale* i z te poloviny uznarich jen asi etyri procenta patentt dosahnou poutiti v praksi. Neznalost tohoto skuteeneho stavu veci v oboru vynaleza stoji rodne na ge hospociatstvi velke dastky penez a jednotlivee Casto temet cele ziskane jrneni.

Veda a technika jsou dnes tak komplikovane, to laicke a diletantske badani ma velmi malo nadeje na rispech. Dne gni velke vynalezy nejsou dilem nahod, ale vYsledkem dlouhYch a peelivYch a east° velmi nakladnYch zkougek a pokust v dokonalych laboratotich.

0 tom, co na pr. Nernce staly pokusy, net ze dteva vyrobili nee°, co se podoba vine, se yefejnost nedozvi. Je pravdepodobne, 2e by se za to Mind mohli mnoho let oblekat do nejlepgich anglickYch latek. Pottebujeme ov gem, aby u nas byla podnecovana vynalezavost a podporovano badani. Ale pottebujeme take, aby se o vynalezavost a vynalezce nekdo rozumne staral a ne aby se proste davala razitka na patentni Nekolik drastickYch pripadu z posledni doby: Mut, ktery tvrdi, te se mu podatilo vyro= bit benzin z vody a uhli. Je to laik, ktery konal pokusy s vYbugninami, a objev pry noinil nahodou. Ptihlasil ho k patentovarii. Teoreticky je vec mo2na a existuje na ni i patent.

Jsou dve motnosti. Bud' objev onoho °beana je nesmysl a ritad by mu to mel tici, nebo tu skuteene je aspori naznak skuteene moinosti a pak — ut ne jen v zajmu °beam, ale v zajmu statu je tteba se tim zab'vat vatne.

JinY ptipad: Mut, propu gtenY na revers z stavu pro choromyslne, Cas od Casu, jak nekde ptijde k penezum, jezdi do Prahy a podava patentni ptihla gky. Jsou to nesmysly, fitad ale dal/ razitka a here penize. JinY mug y e vYchodnich Cechach vlotil sto tisic do vynalezu, kterY nelze zpene2iti. Ted' vrhe, dalgi penize do letadla, ye kterem chce letati vlastni silou. Shanime penize na fond narodni rady badatelske. Kdybychom melt, pohromade penize, ktere se do roka promarni v nesmyslnych "vynalezech", byl by to peknY fond.

Potomci lidi z "Bounty".

Do LonciSma se sjitdeji ze v gech konein sveta haste na slavnostni korunovaci anglickeho krale Jitiho VI. Mimo nekolik exotickYch panovnika a jejich zestuperi bude hostem an-. glicke vlady i ptimY potomek, viadce vzbutenca povestne lodi "Bounty". V race 1767 plula tato velka plachetnice v Tichern ocea nu, kdy2 jeji kormidelnik Edward Young zosnc . ,-al spik= nitti proti kapitanovi. Vzboutenci po t orn odpluli s lodi k osamelemu ostrt yku Pitcairn)) y litni east!. Ticheh ocednu a mnozi se t7ni useSkoro v gichni bill obyyatele t:hoto • stribiku jsou potomky tehdej gich vzboutencii a jejich starosta, 611etY David Young, kter nyni prijede do LondYna,, aby se ztleasInii10i runovaze, je p-ravailkern.

Ve sttedu, dne 26. kvetna 1937.

ODDIL DOESOVATELSKi Shiner, Texas.

Ctend redakce Vestniku! lines marne rnimotaxinou schtzi spoleene s kadem Texasky Mir cis. 10, a nemYlim-li se i tad Pokrok Slovana els. 31 z Yoakum, za Ueelem oslavy 40-leteho Jubileum, ci zrozeni se nagi mile Podporujici Jednoty Statu Texas.

Je, se citim jig po nekolik dni mac slabY, a k tomu nedoslYcham, to jsem si pravil, vgak ti mladgi a statedn'ej gi to i beze mne spravi.

Musim se Settit na starost, ale kikaji, ge na starem malo se na getti, ale at', ja, bych se rad aspoil nektere to slavnosti doekal.

Sestke Karle Otvrtnikove dekuji za pozvanku ke Stefaniktim v Houstonu. Uhodla jste, 2e by se mi u Vas libllo. Byl jsem u 8tefanikil v das sjezdu SPJST. Hrali tehdy, ji g. se nepamatuji kterY kus, ale tak se mi zda, ze nazev jeho byl "Le getinskY kovak", byla se mnou i ma lepgi polovice a libilo se nam oboum. Byli jsme u 8tefanikil jako doma. Oh, ty easy se jig nevrati, aspori nam star gim ne!

Minulou sobotu, 15. dubna stihlo nageho spolubratra, diouholeteho pkedsedu nageho du -Vlastenec Cis. 45, Toma ge Mikesku, politovent hodne neatest. Jeho 261etY syn a syn Aloise Drabka jell pro sve mile holky, snad jell spoledne na zabavu, a kdyi jell okolo mestskeho hi• itova, kdeg je nahlY zahyb, kara se s nimi pkevrhla, oba hogi byli znadne pogramoceni a odvezeni do nemocnice v Shiner.

Te g holky pkigly k leheimu poraneni. Emil Drabek zemtel jegte tehog veeera, a Theodor Mikeska zemtel v nedeli v poledne. V AterY rano jsme jej, bratki a sestry ad kadu Vlastenec cis. 45, ku kteremu pkinale gel, a mnoho jeho ptatel z blizka i vzdalenej gi, jej doprovodill na to posledni pouti, na mestskY hititov v Shiner. PozUstalYm oberna rodidilm vyslovuji svou uptimnou soustrast a zemkelYm budig zeme lehka.

Po pohitu mel jsem to Cest potkat Josefa Frantu z Hallettsville, s kterYm jsem se svezl do mesta Shiner, kterY mi sclelil ge zemteleho miadika pied rokem a pill upsal do tadu Vlastenec gis. 45, a k tomu dodal ,tak se svet meni: rok a pal zpet jsem jej pojistil a dnes jsem na jeho pohtbu.

PodotYkam, ge Josef Franta je organizator Jednoty SPJST. tithe a mile povahy.

Z tohoto vy ge jmenovaneho ne gtesti melt by si vgichni rodide a ostatni mladici vzit pkiklad a nechat se pojistiti. MnohY tika, ja% jsem zdravY, ja main dasu dost, nae bych tam platil, ad gadnY nevi ani dne a ani hodiny.

S bratrskYm pozdravem, John Lukag.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce Vestniku, te g bratti a sestry sokolske Jednoty!

Po dlouhe dobe muslin se zas ukazat mezi vami. ZdejAi Sokol dobte pokraeuje ye evident.

Nacviduje se te g i Beseda. Je to pekny narodni tanec. Vge se ptipravuje ku sletu, takte g 1 k yekejnemu cvieeni v Ennis. Jen aby bylo na ten den krasne, co g doufam ge bude.

Teg se mi dostala zprava, g e pana Jana Fryv Detroit, Mich. neni vice mezi jeho rodinou, mezi Sokolstvem. Znala jsem pana Fryge velice dobte. On byl Velem i dag i sokolem, praeoval nefinavne, pomahal kde mohl negistne.

Kdyg s nekYm promluvil, vg dy horoval pro Sokola. Budil ten narod pro praci. Dotkla se m n ta zprava velmi smutne. Zase jeden pracovnik zamkel a ode gel od_nas; ti sta:ti harcovnici, ti staff buditele naseho naroda. Kdy2 jsem_s nim mluvila pri zajezdu do Detroit, _pkala jsem si v duchu, aby byl zde mezi nami. ikeenikt mel nekolik a vgechny znama jmena, te g i dsl. konsul z Clevelandu, ten mu polo g il tad Bileho Lva na prsa. Muselo to bYt krasne a dojemne. V duchu se tam vidim, on si toho zaslou gil pro svou praci, kterou vykonal pro Sokola i narod.

13 poaciro.vem, Maly Paul.

Steam Sbor Mladeie v Ennis.

Ctena reda,kee a mill atenati!

Tak jegte nest tYdnif a bude tady ten slavnY "Fourth of July", na kterY se ka gdY rok v NArodni sini potada velika zabava. \Tidy na tento den byly na dvote ruzne hry a v sini nejaka to tee hned odpoledne, co g lidi malo zajimalo, a proto jich pti glo jen par odpoledne, ale za to vgdy veder pti tanedni zabave byla sin nabita.

Letos vgak to bude jinaei. Nag krougek Sbor mladege, ma na starosti vypracovati krasnY program na 4. Cervence tento rok. Mnoho z nagich Menu mail dobre navrhy, jak program ptipravit, by se dostavilo mnoho lidi a oslavili 4. dervenee tak, jak se ma slaviti. Proto tedy svolivame schrizi na geho Krougku ye stkedu veder, dne 26. maje. Pkijd'te v gichni, jeden jak druhY a podejte sve navrhy, nebot' toto je program, na kterem by se mel podilet ka gdY Glen.

Jest to program, s kterYm budeme oslavovat prohlageni neodvislosti SpojenYch Statri od Velke Britanie. A tyto Spojene Staty jsou pro nas, Cleny Sboru mladege, rodnou zemi a milujeme ji tak jako na ge rodiee milovali a dosud miluji starou vlast. Tedy nezapomerite na sttedu veeer a vgichni eleni se dostavte. Ptivezte s sebou i rodiee, by nas byla pina sin. ✓ posledni schrizi, kterou jsme men v nedeli dne 16. kvetna, pkistoupili k nam tki novi elenove a site p. a pi. Albin Nesuda a mala dcerugka Jeanette, ktera se stala na gi nejmladgi elenkyni. Stale nas ptibYva a jsme vgdy radi, kdyg k nam novY e'en ptistoupi. Na g krougek 610, 58 elenri, takge jest nas hezkY houfek, kdyg se sejdeme dohromady. Jsme jako jedna velke, rodina a nedelame mezi sebou gadnYch rozdilt.

S pozdravem vgem za Sbor Mladege, Geo. 8trune.

DOSVEDUNi. rtall Columbus &is. 58. v Hungerford, Texas.

Cant bratti a sestry!

Timto kvituji ptijem nemocenske podpory pro ses. Barboru Bueek, za co g yam vgem, kteti jste podporu poslali, srdeenY dik. Tyto kady poslaly podporu, jak nasleduje: Ikady Cis. 28.—$2.00; Cis. 24.—$2.00; els. 17.$1.50; Cis. 39.—$1.25; Cis. 97.-75e; Cisla 13, 148, 94, 133, 68, 140, 30, 92, 96, 141, 23, 11, 16, 90, 89. a 8. po 50c; Cis. 73.-45c; Cis. 123, 136. a 121. po 35e; Cis. 3. a 122. po 25c.

Toto jest podpora, kterou jsem dosud obdrgel. Dekujeme yam srdeene jmenem sestry Budkove a ta,du Columbus Cis. 58. Celkem se seglo jen $17.50. Jest to malo — vypacla, 'ge ta Podpora, Bratrstvi a Lidskost hyne u nagich spoluelenri. Nat fad jest malY, ale podporuje kagdou gadost o nemocenskou podporu.

S bratrskYm pozdravem za tad Columbus C. 58.

A. L. Matu gek, taj.

Stara milionakka vyslankyni.

President Roosevelt jmenoval vyslankyni SpojenYch state v Norsku pant J BordenHarrimanovou. Ve SpojenYch statech znamend jeji jmeno ohromnou geleznieni sit', te2kY banku a dolarove pokadi hned za Morganem. Od smrti sveho mute vede tyto podniky a 25 let sama, ale pro zabavu dela pti tom politiku. President Roosevelt bYva east° pies nedeli hostem na jejim zamku Uplands a ted' ji poslal vyslancovat do Norska, ktere ma . statni rozpoeet o hodne men gi neg je souiromY rozpoeet pant Harrimanove. Amerioane jsou zvedavi, jestli se tam vela. Je ji sice 67 let, ale v. Evrope se deji rezne veci. danskemu dvoru do Kodane pti2Sla predloni jako americka vyslankyne pani Bryan-Owenovd, take dolarova milionakka, a najednou so Vddia,za kralovskeho komoil a kapitana kro.loyske gardy . Boerger Rhode. Byla by vyslancoVala, dale,, Ale. poti2e byly obradniho razu.

Ma0e1U pani vyslankyne pattilo toils ve snoleenosti analogicky stejne misto jako man2elkam pa,m1 vyslanct. Na druhe strane jako pouhY kapitan kralovske gardy a komori patril dal dozadu. Pani Boerger-Rhcdeova to rortegila. tak, ge se vzdala vyslanectvi a venovals, se manielstvi. A take ut byla, kdyi se vdavala babi6k0u.

19.

Pfes severni pal proti Rusku?

V Unoru oficialne potvrdil vojenskY velitel severniho Norska general Erichsen, ze zajezdy generala von Blomberga, tiskonemeckeho ministra valky, podel severniho norskeho pobtai rozhodne nemely zabavni raz. V lednu leto§niho roku byla u norskeho nejsevernejStho pHstavu Narviku spatfena cizi ponorka. Z techto skuteenosti vyplkva celkem jasne, ze d ye cizi mocnosti pougivaji bez svoleni skandinayskYch viad skandinayskeho pobte gi za jevigte svYch namotnich a vzdugnich evieeni. "Contemporary Review upozorriuje na mimotadnY zajem Sovetskeho Rusin, v poslednich nekolika letech o arkticke more. Stalinuv priiplav umoiriuje dnes Rusku, aby dirigovalo men gi jednotky pobaltskeho lod'stva do arktickYch moki.

Kdyby tudig nektere, namotni mocnost chtela provadet na zapadni sovetske fronte blokadu, musila by svYm lod'stvem proniknout temet k severni toene. Aby tak mohla udinit, musila by si zvolit za svou operadni zakladnu severni skandinayske pobtegi. Odtud tedy vyplYva mimokadnY zajem Vett He o zminene Na druhe strane zajem Nernecka o Skandinavii je diktovan jegte take jinYm hlediskem: Nemecke zbrojeni je do nejvy ggi mogne miry zavisle na gvedskYch geleznYch rudach a prase rudne doly 8vedska legi veimi blizko severniho pobtegi a jsou v dosahu sovetskYch letadel. Tyto otazky byly jig nekolikrate probirany na zasedanich gvedskeho generalniho gte.bu. Cela vec se stava znovu o gehavou rozhodnutim sovetskeho Ruska promenit Murmansk v namokni zakladnu arktickeho mote.

Ui prvni znamky s Mint VI. Pogtovni sprava britskeho dominia Kanady vydala 1. dubna nove znamky s portretem anglickeho krale Jitiho VI. Je zajimave, ge britske dominium vydalo znamky s poprsim naveho krale dtive, ne g matetska zeme. Kral MI VI. je povagovan za nejelegantnej gtho mute cele Anglie, stejne jako jeho ptedchridoe. Jeho vlivem vnikl do panske medy stkizlivY sttih.

Kral nosi s oblibou upjatY, dvoutadovY kabat.

Ptesne dodrguje Medal hodiny a jako kagdY druhY statni zamestnanec pracuje v sobotu jenom dopoledne a tradieni anglicke weekendy tro,vi v kruhu rodiny. I pokud se tYka jidla a piti je velmi stkizlivYm mu gem. Pkedstavuje ryzi typ energickeho, pracoviteho Anglidana. Na kralovskern dvote provedl zmeny, jimi g projevil svilj smysl pro rodinnY g ivot. Ze sveho koli odstranil v gechny osoby, ktere jsou rozvedeny nebo ne giji s rodinou. Na misto svobodnYch slugebniku a zamestnancri jsou nyni pHjimani pouze genati.

Za spravedlnosti ranou na gong.

V cltivej gich dobach dovolavali se obyvatele 8anghaje veimi prostYm zprisobem spravedlnosti. Staeilo, aby udefili na gong, pove genY u dveki soudcovYch. Vy gel ritednik a vyslechl stignost. Byla-li va gna, natidil soudce stani.

Spory se vytizovaly bez byrokratismu a za spravedlnost se neplatilo. Moderni Dina si vgak vzala 1 v soudnictvi ptiklad ze zapadni kultury.

Jen v jedinem ganghajskem okrese se zachovaly stare obyeeje, ale i ty s ureitou davkou pokroku. Pro chude obyvatele mesta se fikaduje v okrese Nantao stale po staru. Jen misto gongu byl zaveden elektrickY zvonek? Chudi se mohou i nadale dovolavat spravedlnosti bez penez. Zavolaji soudce stisknutim zvonku a jejich gadost je na miste vyslechnuta. Shledali vgak soudce, ge galobce ptednesl proti nevinne osobe kriva obvineni, vymeti mu ptisny trest. kada ostatnich ganghajskych okresri uvaguje pry ted' rovne g a mog nosti vratit se pH sporech chudych k osveddenemu prostemu soudnictvi ze starch dab.

Italske kolonie dostanou samospravu. Mussolini se snaZi ziskat mohamedanske obyvatelstvo i v neitalskYch zemich. Prejmenoval "ministerstvo kolonii" na "ministerstvo pro italskou Afriku". Do Urada budou ptibirani take domorodci. Zmeny jsou provadeny u g proto, g e soueasne vyjednava Anglie se zastupei Egypta o vnitknim usporadani egyptskeho po'nickel° itvota.

atrium $0.

Poplach z kufru, kter-St V Harrisonu ye state New Jersey ye SpojenYch Statech severoamerickYch doalo ke gangsterskernu ptepadeni, jemut se nyni cela Amerika smeje. Pokladnik bankovniho zavodu s nekolika ptateli sestrojil zvlaatni zatizeni, Mere ma chranit brainy s penezi proti gangsterfm. Do kufru, v nemt dva Utednici mall odnesti penize z banky do tovarny, pokladnik etyti revolvery a koutovou bombu.

K drtadlu vedl drat, kterY spusti zvlaatni mechanismus, jen zgasobi, ze revolvery postupne strileji a bomby vybuchnou. NovY vynalez se hued pti prvnim poutiti velmi dobte osvedeil.

U staveniate poblit banky ptepadli atedniky dva gangsteii. — Byli velmi pfekvapeni, kdy jim piepadeni ochotne yak s penezi vydali.

Gangsteti radostne vskodili do ptipraveneho auta a chteli zmizeti. V torn ale meal yak samoeinne sttilet. Hned na to vybuchia koutova, bomba a celY vnittek auta byl zahalen neproniknutelnYm elYmem. Gangsteti se polekali tak, te yak i s penezi vyhodili na ulici a ujitCteli prye. Zamestrianci je sleclovali na„jemnYm autem a naali brzy yak i s neporueenYm obsa hem.

Rozvej letectvi BerlinskY asta y pro zkournani konjunktury odhaduje, ze hodnota letecke vYroby cinila v uplynulem race 22 miliard KC. Znadne stoupla vyroba letadel v Sovetskem svazu. Kdetto v roce 1929 se v Rusku vyrobilo jen asi 500 letadel leheiho typu, vyrobilo se jich v uplynulem roce jit 8 tisic. Letos svou leteckou vYrobu Sovety znovu stupriuji. Velka Britanie svou vYrobu letadel prod. roku 1930 loni zdvojnasobila a vYrobu motora ztrojnasobila. Letoai anglickY rozpodet umotriuje dalai zvYaeni. Ve Francii odebrala vojenska sprava roku 1935785 letadel, loni 890. Letos se pry francouzska vYroba zdvojnasobi. Spojene Staty severoamericke vyrabely v roce 1933 — 1324 letadel, v race 1936 vaak jit 2800 letadel. Pro letcani rck se poeita s dalaim zv:7aenim o 55 procent, t. j. vice net o polovinu. V menaich statech vznikaji pry dnes vaude nove letecke tovarny. Hodrota svetoveho cbchodu s letadly rovnala se loni L25 at, 1.5 miliardy Kc. Z toho ptipadaji dye ttetiny na Amerika; Francii a Velkou 13ritanii. 0 sve vlastni vYrobal letadel Mind a jejich fistav pro zkoumani konjunktury "ze skromnosti midi."

Hvezdaiske atrakee na svetove vjrstave v PaH i.

Na patiiske svetove vYstave budou moci navatevnici okusiti radosti a poptati si jaksi ptedchuti toho, co jejich synam a vnukain jednou bude asi doptano, t. j. astronautiky. Poblite velkeho planetaria bude umisten park vecleckYch pozoruhodnosti a atrakci, jehot hlavnim bolem ptitatlivosti bude meziplanetarni raketove letadlo. Cestujici v nem usednou v mistnosti, podobne vnittku velkeho deloveho naboje a po startu budou miti dojem, te leti meziplanotarnim prostorem. Pted okenky rakety budou se jim rozvijeti obrazy nekoneeneho nebeskeho prostoru a pted jejich oeima Mesic stale poreste az raketa nad nim zakrouti a jedna krajina mesieni po druhe bude defilovati za pine rychlosti planetarniho letadla.

Krajiny mesidni, nad kterYmi raketa poleti, jsou sestaveny hvezdati dle ptesnYch fotografii mesieniho kotoude, sriatYch nejvataimi teleskopy sveta. Planetarium bude vybaveno 119 projekenimi aparaty, hnanYmi motorem a synchronisovanYmi pod kopuli, 23 metry v prarneru. 500 osob bude mod. siedovati pohy hvezd se stanoviska zemepisnesi. ley Patite, se seyerniho polu, s rovniku a s jinni polokoule.

Koine legendy o Martinlere.

Pied nekolika mesici zruaila francouzska, vlada povestnou trestaneckou kolonii na babelskYch ostronech u pobteti Guyany. Tote rozhodnuti znarnena take konec l:di "Martiniere", ktera byla ylastne plovoucim ve,"zenim a dopravovala tetke zlceince do zminene kolonie. V poslednich 15 letech "Martiniere" vykonala 22 plaveb na babelske ostrovy a dopray ila tam pies 10.000 zleeinca. Nyni. z ni bude nakladni parnik pro dopravu bananft, cukru a rumu. — Lod' "Martiniere" byla optedena

VieTlftIC

Ronnanitosti. mnoha legendami a zejmena se tvrdilo, ze na jejl palube se odehravaly krvave vzpoury, kte,, re byly krvave a krute potlaeovany. VezeriskS, dozorce Charles Jules Goguet prohlasil, k tato tvrzeni neodpovidaji skuteenosti. "Meli jsme na, palube vrahy, lupite velkeho stylu a zlonince veeho druhu. Pti nalod'ovani v Ile de Rez bylo obvykle mezi nimi velmi veselo, ponevadt ,se veichni tesili nadeji, te se jim podati z trestanecke kolonie uprchnout. Jen roku 1935 pokusilo se nekolik mlaOch trestancil vyvolati na palube vzpouru. Veichni "organisatoti" byli potrestani ihned samovazbou, nakt se veichni — Trestanecka kolonie na babelskem °strove nezanikne ovtem okamtite. Ti zlocinci, kteti si tam odpykavaji trest, riebudou odvezeni zpet, nebudou tam veak jit dovateni novi.

Karfiolova houte za,hradkaill.

V `Ceti itai dostalo obyvatelstvo zase jednou papirove nadeleni; dokonce tti najednou. Ptedeveim se roinici, dornkati i mesteti zahradkaki datkli ye upozornuji, ze pestovani zeleniny je nutno hlasit atadilm s cinkladnSrm popisem a odhadem motile sklizne. Kdo tedy ve sve zahracice a pro svou vlastni pottebu si pestuje kapustu nebo rajska jablieka, musi o torn podat zpravu. DruhY ntedni vYnos veem nemeck3%m pestitelfun okurek, velkSrm i malYm, zapovida okurky z nove sklizne nakladat.

Vaechny must bYti dodany na trh, respektive nabidn.uty statu. Posledni natizeni pak varuje pied rozeitovanim plochy, venovane kvetaku, karfielu. Utady prohlaeuji, ze spotteba teto zeleiny je letos jit pine zajietena. Kvetaku bude pry dostatek. Zato pry ma nerneckS 7 sedlak pestovat misto zeleniny obili a cukrovku.

Toho pry je malo. Sou'easne dostaly dozorei organy ptikaz, aby vaude pfezkoumaly osevne plochy. Nejeltive maji jit k nem rolnikum a zahradkaitm, kteti pestuji vice kvetaku a ostatni zeleniny, net jim bylo planem dovoleno. Kontroloti maji se ptesvedeiti, zdali tito rolnici spinili svou povinnost v setbe obili. Kdo by byl ptistion, te stanovenST plan nespinil, na ptiklad nasazel vice mrkve a merle brambor, me b:zt ptikladne potrestan. Je to ale pota.d stejne. Co se na jedne strane pkida, to na druhe strane chybi a nouze a nedostatek se stale ptendava, z jedne kapsy do druhe, ani2 by ha tim bylo merle. Veechna tato natizeni se premeni z jedne studanky: v dobe .nart-. stajiciho nedostatku, kdy neni maso, vejce a rnaslo, je dnes v Nemecku nebYvale vysoka popta yka po jakostnich zeleninach. Rolnici za ni dostanou take vice, net kolik by dostali za peuhe obili. Proto v Nemecku sedlaci houfne utikaji od. obilnin k zelenine. ovaem ani mestati zahradkati nesmeji pestovat zeleninu pro evoji pottebu a podle vlastniho uvateni a must se zileastriovat "bitvy o obili", ponekud ptekvapuje. etyfi mall hoe'i zajatei krys.

Patit, ktera se chysta na svetovou vYstavu, je nyni cela rozkopana. Dlatba v mnoha ulicich je vytrhana, v chodnicich zeji velike diry a vaude je pino kameni. Do jedne postranni ulice se ptiali ptesvedeit delnici, zda odpadove kanaly jsou v potadku. Vyzvedli z chodniku tetkY teleznY poklop, udelali svou praci a pak all zapit do blizkeho hostince, anit by poklop znovu zasadili. To udelali teprve pa svem navratu asi ze dtvrt' hodiny. Pak v klidu odeali. — Ale behem jejich atvithodinove neptitomnosti se stale tote: etyti mali chlapci sli po chodniku. Asi se nudili. PtemYaleli o nejakeM dobrodrutstvi. Tu zpozOroval jejich naeelnik" otevtenY poklop. Hned rozhodl, Ze tarn vaichni vlezou. Tarn v tech podzemnich chodbach se jiste. najde mnoho zajimavYch veci a budou se na,ramne bavit. Jeho rally ostatni s radosti upcsiechli. Vzali si lampu, kterou tam delnici zapomneli, a sestoupili po azkem schodiati do podzemi. S .poeatku se jim to take libilo. Prave tak si to ptedstavovali: trochu sere, trochu vlhko — tady je mnoho neobjeven.Ych motnosti. ShYbnuti lezli dal a dal, at

Ve stfedu, dne 26. kv6tna 1937. "svetlonor narazil na zed' s lampou, ktera zhasla. Nastala tma jako v pytli. To u/ se chlapcum libilo mene. Najednou jeden z nich vyktikl. Neco studeneho ptejelo jeho naha 4rtka. Byly to krysy. A ted' uz toho mei veichni dost. T.Jprkem se titili zpatky, ale otvor byl jit uzavten poklopem. — Nastala hrozne, panika. iii mali etyki hrdinove ktikli a plakali jako o zavod. Jeden z nich vystrail prst malou dirkou v po.klopu a tval, aby je bide osvobodill.

To trvalo hezky dloulio, at si opravdu jeden chodec veiml prstiku i poktiku. Poklop byl zdviZen a z podzemi vylezli veichni etyti chlapci. Ztratili se vaak tak rychle, te je nebylo lze ani zjistit. Ale z touhy po dobrodrutstvi jsou jiste na nejakY eas vyleeeni.

Dratba 1)0k/win na dne more.

Francouzska provede v techto dnech drallou lodi "Telemaque", jet lezi skoro 150 let na due motskem. Jsou pry na ni poklady v cello asi 500 miliont frank& Kdyt vypukla ve Francii r. 1789 revoluce, dal kral Ludvik XVI. rxalotit na ozbrojenou brigu "Telemaque" svoje eperky, asi za 250 milionn frankn ryziho zlata a mnotstvi cirkevnich pokladu. Mezi kralovskrni Aperky je pry na lodi i povestn3i nahrdelnik Marie Antonietty, zna.mY z romanoveho vylideni "TN. mueket2rn". Lod' v bath ztroskotala. Poloha vraku byla dosti ptesne znama a v letech 1818 a 1837 byly podniknuty pokusy o vyzvednuti pokladu. Byly marne, od to doby byly veak patapeeske metody tak zdokonaleny, to francouzska, vlada dostala soudasne nekolik nabidek na vyz vednuti pokladu.

Rozhodla se, te uspotada dratbu a povoli vy-zvednuti pokladu firme, jet nabidne nej yYhodnejai podminky. Krome toho dostane stat ttetinu ziskaneho pokladu. Risiko potapedskYch firem zaleti na torn, jak silna je vrstva pisku a bahna, kterou Seine za 150 let na vrak nanesla.

Ztratil pri let)) ueitiele.

Nedavno se udil nad letiatem v Longebach v Kalifornii pilotni tak D. Farrel y e vYai skoro 6000 stop razne obraty ye vzduchu. Za nim sedel v letadle jeho ucitel, instruktor Frank Averill. Farrel udelal ye vzduchu nekolik zdakilYch loopinga, nadet se z yadave otoeil na sveho uditele, zda ho pooh yali. Ale asmev mu ztrnul na rtech. Scdadio za nim bylo prazdne. Farrel jeate kreuelil nad letiatem, aby se zotavil z leknuti, nadet ptistal. Zdrcen hrfizou, prave sdeleval ptispechavaimu ztizenci na letiati, jake hrozne neatesti se pkihodilo, kdyt se za hargarern vynotil instruktor tiv a zdray. Byl apatne tiva.e.an a pith loopingu vypadl z letadla. Z a atdetj mei padak, kterY spravne oteftel, a instruktor dopadl k zemi cltive, net jeho tak s letadlem ptistal.

Ovaem, to se dosud jeate nikdo neodvatil zaatodit otevtene a vyslovene proti staremu Leninovu udeni. Na trvalo ovaem tento stay neni motnY. Po celem Sovetskem svazu koluji miliony vYtiskt jeho knih a nejzbetnejai nahled do nich ukazuje hloubku rozport mezi jeho udenim.a soueasnou praksi. Stalin si vaak ptipravuje padu i k tomuto vYkonu. Zatim naznaduje: "Program je program, ale rozhodujici je prakse a nadevaim jsou potteby ruskeho naroda a statu." Snad to brzy tekne ztetelneji.

Let 20 tisic kilometrii.

Rueti letci ptipravuji let na Kameatku a zpeet do Moskvy, celkem asi 20.000 km bez ptistani. Poditaji, te let potrva asi sto hodin. V aesti mistech budou udineny ptipravy, aby lctadlo dostalo za letu zasobu benzinu a oleje.

V dobrem ptipade staei novou za,sobu brnot nabrat jen dvakrot, ale pro neptedvidane ptipady byly ueineny Vaal ptipravy.

Mezi Jugoslavii a Bulharskern mizeji drat:4.11e, zaseky.

Jugoslay ska, vlada diva odstrariovati dratey ldi jamy a vaechna ope-eueni, jet ne se ad konce svetove valky az po do ani (Inv tahly podel cele bulharsko-jugosla yske hranice. Jugoslavie se jimi branila proti vpadu makedonskYch revolucionatt. Po 18 letech ob-. novuje se tak style mezi pohranienim obyyatelstvem obou static.

Ve stfedu, dne 26. kvetna 1937, ADRESAft TAJEIVINIKiT kApt. Slovanske Podporojici Jednoty Stahl Texas.

Hlavni Ukadovna: C. H. Chernosky, pkedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistopfedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, fidetni, Fayetteville, Texas.

A. A. Legikar, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacik, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas.

Dr. Jos. Kopecky, vrchni leka â&#x20AC;˘, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Horriak, Bryan, J. J. KrutinskY, Cor. Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hru g ka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

2. Kcpernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schuze se kona. 1. nedeli v mesici.

3 Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schthe se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Havlidek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Moravtti Bratki. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtize druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Dutek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schfize druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schilze druhou nedeli v Ines.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Seth`ize prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtize druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schuze druhou nedeli v 12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice Vine. Marek, Dime Box. Schuze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Bata. P-0. Box 752.

La Granae. Tex. Schfize 2. nedeli v Ines.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtize druhou nedeli v mes.

16. BHA Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schtze tketi nedeli v mesici.

17. Nov' Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schilze druhou nedeli v 18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schilze druhou nedeli v mesici.

20. Komensk'. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtize druhou nedeli v mesici.

21. Fr. Palack'. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schuze prvni nedeli v mes.

22. Jiki Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schfize druhou nedeli katdY tketi mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schtize 2. nedeli v mesici.

24. Cesk' Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schuze prvni nedeli v 1 hod.

25. ;"., 1 nnis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas. chute druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonat. John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schilze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank Kolenovsky, Rt. 1, Box 279, Taylor, Texas. Schfize prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Cam po. Texas.

Rt. 1. Schuze orvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovanii. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtize 2. nedeli kai. 3 mesice.

32. Natinee. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

34. Slovantti Bradt J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtme druhou nedeli v mesici.

35. Nova Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moueka, West, Tex. 2. sttedu.

37. Nova Viast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Sch0.ze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedkich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schuze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. Hajovsky, El Campo, Tex. Schtme druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. Frances Drgad, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

12. Moravan. John Machad, R. 1, Brookshire.

Schilze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Cetti Bratki. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schuze druhou nedeli v mesici.

15. Vlastenec. J. H. Eltik, R. 2, Yoakum, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

16. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schtize prvni nedeli v mesici.

17.Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schuze prvni nedeli v mesici.

18. Vytehrad. Anton Miehalik. Box 165 Holland, Tex. Scheme prvni nedeli odp.

VESTNiTC 49. Pokrok Roweny. Vaclav Kvasnidka, R. 1, Rowena. Schtlze druhou nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schfize 1. ned. v Ines.

51. Vernost. Petr Pondik, R. 2, Fayetteville, Texas. Schuze -druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. Schfize prvni nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svaelna, Penelope. Rt. 1. Box 55. Schtme 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton J. Oermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schfize prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matutek, R. 1, Wharton, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

59. Broth Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Broth Svornosti. J. M. Va gina, Rt. 1, box 76 East Bernard, Te. SchAz 2. ned. kai. 3 mes.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schuze prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schilze prvni sttedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Sehilze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik. Rt. 1. Box 44.

La Gran ge. Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albino Balcar, Sheldon. Schuze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanska Lipa. John Simaik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schtize 3. ned. v mes.

67. Bratki Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtize 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schilze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova Osada. J. A. Dutek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtze 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtize prvni nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Pkikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schime druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe Wa gek, R. 3, Seymour.

Schuze druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schfize prvni ned. v mes katdY 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Kkitan, 2409-8th Str., Wichita Falls. SchOze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Pkibyla, R. 2.

Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dorfio,k, Jourdanton, Tex. Schtme prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schtize prvni nedeli v mesici.

80. Tyrt. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtlze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rute. August Teykl, Needville.

Schtme druhou nedeli v mesici.

82. Cechfi Domov. Wesley Strunc. rt. 2, Ennis.

Se/lute druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas Schtize druhou nedeli v 84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Sehtize 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulif, Rt. 1, Weinert, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanieek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. otvr. v Ines. v tir. br. A. Kacike.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schilze 1 ned. v mes.

89. RtitovV Dvtir. Fr. Herin g . P. 0. Box 334.

Rosebud. Tex. &llu 2. nedeli v 90. Slovanske Sdruieni. Frank Pustejovsky, B. 76, Tuxedo. Schuze 2. nedeli v 91. San Jacinto. R. J. Lott'ak, Box 306, Crosby. Schilze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz 6echoslovana. Albert 8ilhavk, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schuze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. Pustejovsky, Hobson, Texas.

Schuze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schtize prvni nedeli v mesici.

95. Cesky Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schuze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Salute druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Eitik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schfize druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtize druhou nedeli v mesici.

99. Radhott'. Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schfme druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mladeie. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. Star Route. Schuze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. SchlIze druhou nedeli v Ines.

102. Hvezda Mladete. Jos. F. Macht, Box 44, Couplaud, Texas.

Inn= It 103 Pokrok Platonic. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schuze tfeti nedeli v mesici.

104. Texasgti Broth Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schtme prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Schuze druhou nedeli v mesici.

106. Cecho- Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schuze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu E. Mieulka, Floresville.

Schfize druhou nedeli v mesici.

108. Jill Podebradskk. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. Schtize prvni nedeli v mesici.

109. Gen. RadeckY. Em. Fojtik, R. 4, anger. dr 110. Jan Rp sickY. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici. ill. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. O. B. 105, Sugarland, Tex. Schtize 1. nedeli.

112. F. B. ZdrAbek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schtize druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luka gik, George West.

114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schfize druhou ned. v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Boutka, Garwood.

Schfize druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schtize 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robstown. Schtize druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanska Pkile2itost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schtze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell SchOze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shiner. Schfize prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. Vgeslovan. Dom. Vydrial, Flatonia, Rt. 3, Schuze druhou nedeli v maid.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Lukat, Box 36, Westhoff.

Schfme druhou nedeli v mesici.

126. DubovY 116,j. Josef Foit, R. 1, West, Texas.

127. Pokrok Kenedy. H. W. Mardak, Kenedy.

128. Bratrske Spojenl. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir .Klacel. Paul Matyka, Wheelock, Tex., Rt. 1, Box 21. Schnze 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Bou gka, 5536 Richard St., Dallas, Tex. Schuze prvni nedeli v 131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schtze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe Ko:sTak, R. 3, Waller, Tex. Schfize druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schtize 1. ned. v m.

134. Bratkejov. Chas. Machad, Crowell, Texas.

135. Volna. Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schuze prvni nedeli v rnesici.

136. Liberty. Front Kalenda, R. 2, Dayton.

Schfize prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schuze druhou nedeli v mesici.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schfize druhou nedeli v 140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechosloval. Jos. Tatka, R. 1, Sealy, Tex. Schuze prvni nedeli katdeho tketiho mes.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

143. Pkimoki. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtize druhou nedeli v mesici.

145. Moray ska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vitovjak, 5302 ave.

R 1/2 Box 176, Galveston, Tex. Schiize dou 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schfize prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

Schtze lirvni nedeli v mesici.

149. Tomag Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. 2. nedele.

150. Aug. Haidugek. Mrs. Antonle Strouhal, Woodsboro. Schuze prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry Hole govskY, P.O. Box 505.

Wharton, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schfize prvni nedeli.

153. PokrOk Bennview. Adolf Ellet t Bennview, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Columbus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Macha, Wilson, Texas.

158. TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1, Texas. Sehfize prvni nedeli.

STNt K

Btrana 22.

DR. THOMAS N. DeLANEY ()tiff LEKAR BOle spravne ptipravene. as dle timluvy. tnadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS.

DR. C. GREER Oei, Ugi, Nos a Hrdlo Piiprava BrYli tiedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

DR. KAR. J. HOLLUB pesky Lekai a Operate/.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon utadovny: Preston 2553 Telefon residence . Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotod k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

DR. F. J. likENEK Zubni Likai V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN. TEXAS.

C. H. CHERNOSlif PRAVNiK Vytizuje vegkere soudni zalegitosti Utadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

GEORGE E. KAM PRAVNIK Vytizuje vegkere soudni a pravni zalaitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

WEST, Telefon 146, TEXAS

Cervenka & Vaniura WEST, TEXAS. Pozemkod obchod — Abstrakty.

Pujeky — Notttstvi.

Mame spojeni v celem state.

RED FRONT

Ceska. Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Ko ut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge.

Nejlepai soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zvliatni stoly pro rodiny.

g

V. sttedu, dne 26. kvetna 1937.

DIugnici hled'te, jak intiete udiChceme-li dosici Uspechu a niProhla,ame za pravidlo: Pace pro nit dobfe a radost: etete tento list deho velkeho, musime dati dobrY narod se neplati! Jest to sluiba dodavatele: "Ani nevite, valena, pa- pozor na maliekosti: na minuty, na bliZnira. Uvidite, jak se ptestanou ni, jakou velkou radost jste mi zpt- centy. Z minut sestiva Zivot — a tladit Tide o hodnosti, kdyt na ne sobila zaslanim pen& za dodanou kdo necha prchat neneelne minuty, bude dekat odpovednost a prate — praci. Ui se mi dlouho nestalo, aby mute se mnoho naudit a pH vytrva- ne zisk, tituly a slava! zakaznik tak rychle zaplatil. Jest to sklenat, zameenik, lakYrnik, ealou- losti bYti i slavnYm; kdo rozumne Mnoho studujicich ma ✓eskoslonik, obchodnik dtevem, easopis a hospodati s drobnYmi a rozumi do- venski?: 2325 na milion obyvatehl, mnoho jinych, Kdyby mi zaplatili bfe svernu povolani, bude miti za- kdefto Nemecko ma jen 1901, Franmoji dluznici, mohl bych zase ja za- jigtenou budoucnost. cie 1881, Italie 1226. platit jim. Vim, ze dekaji na zaplaceni prase tak tou gebne, jako ja a 11•■■■••■■•■■■•11~ te jim neni moZno dostat svYm penelnim zavazkfn. Musim proto oJUBILEJNI OSLAVA V SINI RADU TEFANIK V HOUSTONU! mezovat praci a vypiljeovat si na nejnutnejSi material. KatdY volnY halet jde pak na firoky. Vim, te jsou dnes tale pomery, zavinene hlavne tim, te mnoho lidi, kteri by mohli platit, neplati. okazalYm A 18 LETE ZALO2ENt ItADU MILAN RAST. §TEFANIK QS. 142. tivotem, neodeprou si tadne pobaveni; zatim co vSe, co mail na sobe a v dem bydli, je na dluh. Pripada mi to, jako by dnes byla mOda neplatit riety a parietal zavazky. ProPROGRAM: mirite, te Vas si/S7m povidanim obtetuji, ale VAS poukaz mne tolik I 0 3 hodinach uvitani hostu predsedou br. Beeanem.

1. poteSil a zaroveri vratil alespori na 2. Zahajeni slavnosti hymnami americkou a eeskoslovenskou. chvili dtveru v lidi a nadeji, ze se!

3. 0 vYznamu oslav promluvi slavnostni feenik bratr Frank B. zas vrati poctivost a svate pra y() daSteiner, pokladnik Hlavniho ftaciu. neho slova. — V hluboke 'Clete odDivadlo.

Sehran bude Franty Latka lidovy obraz ze tivota a 4. danY Z. Z." boju naAeho lidu ye stare vlasti o 3 jednanich pod nazvem Vim-li, ze ureita my glenka, nazor! je spravnY, je moji povinnosti tuto myglenku, nazor podporovat, BSTvali Cechove aneb Narodil se jinak se nedostaneme dale. Pravda a dobro mute se rozSitit a upevnit OSOBY• jen tehdy, kdyt jim pomahame.

Ivan Vavak, rada, vrch. tiditel statniho velkostatku....Fr. Be gan, st.

Bohumila 8uldova Elvira, jeho manielka Nekupujte na dluh! Nekupujte za Luis Walla-Hamilton Elisabeth, dcera vie, net na kolik stadi vase prijmy.

Oldfich Vala Vilhem, komornik a dilvernik Elisy Jit stare prislovi pra y': "Dluh s teAdolf Fixler, dobrodruh, ijici na cizi utraty .... Gustav Walla, st. bou z jedne misy jida." Uvatujte Anton gvestka Augustin Gruezl, bYvalY rytmistr, nyni v. v. pri katde koupi, ma-li pro vas kuAnna gvestkova Hanka, sluZebne devde na velkostatku pujici predmet cenu, jestli se bez Karla ttvrtnikove.

Stoupalove., podruhyne tamtel neho mtZete obejiti a hlavne, Jan gulda Krygpin Rorejs, kotenat a bylinai te-li na nej penize. Mriozi vyderadil Adolf Walla Jan 2alud, lesni na velkostatku givi se z dlugnik0 a zotroduji je, Anna Sefdikova Jifina, jeho dcera zneptijemilujice jim givot. Chrafite Frank gefeik Oldfich Lipa, lesni adjunkt se dluhu, galob a exekuci!

Bedfich Otvrtni sVojtech Hanak, nejstar gi obyvatel kraje Stepan Valeik NEM OMLUVY, PROC SNASET Tomde Honza 2ALUDEtNi POTi2E, — KDY2 JE Dej odehrava se v dobe pfitomne na eeskem pohranidi.

TRINEROVA ANGELIKA! PO DIVADLE VOLNA ZABAVA, HUDBA ZATOPKOVA Z BAY TOWN, TEXAS Mnoho lidi zcela zbytedne trpi Zaludednimi potUemi, jako je zacpa, Vstup: osoba 30e. plyny, nespavost, nervosni podraiKu hojne navAteve uctive zve denost, nechut' k jidlu. Dnes neni RAD STEFANIK CIS. 142. (pd.) ladne omluvy, pros se dg.t takto trapit! Udelejte, co delaji tisice ji- • nYch: uZivejte Trinerovu Angeliku!

Tato silivka, ktera jig pies etyticet let se tegi zaslougene povesti nejspolehlivej giho domaciho prosttedku v tisicich rodin ye Spoj. Statech i Kanade, vyeisti vane vnitinosti a NA LODICH vypudi z nich jedy, ktere se tam hromadi a otravuji celou va gi soustavu. Ptesveddite se, jak je TrineRychlik eeka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, rova Angelika piijemna, jemne, ale odkud jedete do Prahy bez pfesedani. rychle a dakladne teinktujici, a NEB CESTUITE NA OBLIBENtCH RYCHLODICH budete ji radi doporudovati svYm znamYm. Ka gdY lekarnik nebo prodej lekit ji ma na sklade, ale kdybyste nahodou piece jen nemohli ji dostati ye svem okoli, potlete $1.35 firme Jos. Triner Corp., 1333 S. VYborne geleznieni spojeni z Bram neb Hamburku Ashland Ave., Chicago, Ill., a doPonyaleme Vain pit obstaravani navatevnich a vYstanete 23 uncovou rodinnou stehovaleckYch vis pro Va.te evropske ptibuzne. hey pottou vyplacene. Chcete-li bezInformace u va:se ' ho mistniho agenta neb platnY vzorek, po glete kupon na tout adresu.

g

etyiiceti lete zaloieni Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas

v nedeli,cine 30. kvetna 1937

Honza

tESKOSLOVENSKA

BREMEN • EUROPA

COLUMBUS HANSA exa DEUTSCHLAND HAMBURG e.ry NEW YORK

Dept. M. Poglete mite zdarma vzorek Trinerovy Angeliky.

Jmeno Ulice Mesto, stat

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD 515 Cotton Exch.

Bldg., Houston, Tex.

Ve stfedu, dne 26. kvetna 1937.

Strana 23.

VESTNIK

PravS7 rozkvet naroda neznadi se ye vSTSce jeho hmotneho bohatstvi, n3Thr2 ye vS72ce jeho mravnosti a na stejnomernem rozdeleni blahobytu, spokojenosti a pozemskS7ch statka.

— Smiles.

0

POSKVIRENt PRST. Dale, Minn., 9. Unora 1937 To co o Nonat napsal p. Rumreich a mnoho jinYch dosvedeeni, vse je pravda. Mam ji Nonat davno vyzkou'Senou. Na p gu jeden pripad. Mela jsem hodne poskvikenY prst vroucim sadlem. Nonat uskyalene maso z prstu vytahla a prst se v kratkem Case zahojil bez zanechani znamky.

Mrs. Mary Musil.

Vyteka-li z rany mnoho neeistoty, dava se naplast vicekrat nei dvakrate denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele drPrava mast je s timto Trade Mark:

NONAT _Re. a& he'. am-

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vageho lekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale pike pfimo na nak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

CO VELKY STRACH pied operaci zavinil: Pied tremi lety jsem nehle onemocnela. Lekaf de:val injekce a radii brzkou operaci na Lu'eave kamenky. Bojic se toho, s1a jsem k jinym ale po X Ray prohlidce radili to sainc). Rade;ji jsem brala leky, ale A torn jsem shubenela, seZloutla, lava boiivala, pokaSlavala, mistama vyre.2ku a svrbeni ktiZe do-tavala. Lekari radili honem operaci, ktera by mi asi byla pomohla, ale je. se ji bela, neb moje vdane. dcera v De Pere, Wis., mela pied lety 2 take operate a od to doby byla velmi chudokrevna, slabe atd., posiedni dcbou chtadla a velmi trpela. Mnoho se ted' zmenilo. Koupila jsem pied 3 mesici radiove kompresy ad Mr. Bernard Stri.Z, Box 712 San Antonio, Tex., mem jiZ svou vahu, Cistou plet', prosta tech hroznYch bolesti a teMITI se, to brzy budu dokonale zdraDeere rn kompresy 8 tYdnu a citi se jiZ znaene lepe, je nemusi v noci vstavat, kte6e pominuly a &Alfa ta 'Casein v pine uzdraveni. JelikoZ se jeke najdou fide, kteri v kompresy neveti, uvefejriuji tento elanek. Ke g ptinese dilveru v tyto dobre veci a v§em kompres pine zdravi. Va;-!. e Anna Stepanek 2811 Forest Ave., (Adv.) Two Rivers, Wis.

Proved'me ka2dSt dfikladnou revisi sveho telesneho i dutevniho, sveho majetku due i tela, sestavme si bilanci a rozvrhneme seas.

Svet path tobe stejne jako jinSrm stejnou merou pod zornSrm fihlem vednosti. Nikdo nernute ti nieeho ubrat z majetku due hmota je jen promena. Co k Zivotu pot•ebujet, dosahneS v2dy, jen se starej o to, abys ovladal sve telo, sve 'any a sve mykeni dr2e1 ye stalem radiovem spojeni — vyzatuje z Nekoneena, pokud 2ijeS, vSechno ti pomaha opustiti mamon. Chytaji-li to na penize a poktky, nedej se zlakat, ale vidy na uktednou praci. Lakajici tot' onen zloduch, kterS7 svadi od testy diste pravdy a nekstnosti: je to sobectvi. Snag si sestavit tabulky spravneho 2ivota: Co pro tebe, je pro vSechny. Kdo hodne bloudil pti hleclani pravdy a bohate til v mySlenkach, mnoho nalezl, byl-li ei1Vm dugevnim pracovnikem a nl2e dat hodne otazek. Tvotime zaklad sebepoznani, po nes kdo ,to lepe dovede, necht' opravi, ale at' pokraCuje dale a vytrvale, neopouAti nastoupenou cestu pravdy — ta at' zafi ka2dou vtefinu, vede. Ano, o ka2dou minutu bek, odkladate-li jednu minutu zlu, pfidruk se druha -tteti a podlehate v zapase: zvyknete si jiti cestou jinou. o.

Pfipouta-li se nekdo k jedine idei jakekoliv, tfeba spravne, vede se mu vlastne tak, jako kdyby se dlovek pfipoutal k sloupu, aby nezabloudil.

Co mute bSiti vitanou pravdou na jistem stupni du gevniho rrstu, mute bkti zavadou tomuto rustu a zbloudenim na jinem, vy gAim stupni. (L. Mallory). — Nechaji-li si Tide namluvit, 2e maji sami monopol na absolutni pravdu, pak se tito Tide v rasovem a politickem fanatismu stavaji tyrany. (W. Stead).

Jen demokracie je protivahou komunismu, faeismu a fitoeneho milltoxismu. Kde je spravedlnost, tam mizi nebezpedi borSevismu a revoluce. — Wilson pravil: Je nutno oCistit vladu demokracie od panstvi jednotlivVch tfid, ma,-li 1)34 demokracii skuteenou, nebot' 26.dna tfida s ureit3imi sv3"rmi zajmy neinft2e rozumet zajmum celku, jen2 se jmenuje narod. Masaryk di: Kdyby 0 si lide dovedli navzajem rozumet, Kdo si umi vykasati rukavy a pomeli bychom demokracii jednim restavi se k jakekoliv praci s chuti a zem; bez vzajemneho pochopeni, odvahou, neinfi2e minouti iispech. bez tolerance neni svobody.

Jen vahavi a opatrni zustavaji vyfadeni z radosti tvurCi prate a z radostne odmeny Uspechu.

Chicagska, universita utinila po prve pokus s 6innosti mozkovS7ch yin elektrickSrch a zesilene vysilala rozhlasem. Zvuk techto vin podobal se vysoko ladene telegrafii a vysilane signaly byly zretelnejti, kdy.2 byla tvat mute "vysilaee" ozatena pruclkSrm svetlem. Jsme na ceste ke eteni a vysilani lidskVch mytlenek, techto tajemnS Tch sil lidskeho ducha, piwodu vteho lidskeho tvoteni? o 2ivot je kruh sluZeb v povolani.

Neptacujme jen proto, te dostavame za praci odmenu — ta ptijde za ka2dou poctivou praci — ale proto, Ze je prate tteba a ge dobra prate dava radost.

sever..

RK vraci se z da y Tch dob, aby-nS pomohla v s e trpicim na 2aludek, nechuti k jidlu, nestravnosti, kyselosti a plyny, a zvlatte startim lidem, ptestalSim vedrem sesla.b1S7m a z nemoci se pozdravujicirn!

Lahev stag

$1.25

post. vyplacene.

VAS LEKARNIK vas ochotne obslouk anebo Hoitou pro vas dostane. Jinak pokete svoji objednavku pfimo na dolej2i adresu a budete obratem obslouieni.

RAD P KOOK HOUSTON OLNAMUJE

PR74 KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY)

BROWN-FORPRAN Distillery COMPANY ?it Louisville in Kentucky

poked spoleeenskYch zabav, jet od atevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajanu a jejich pratel.

Pottovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se Jest — 20th and North Main, ✓ NEDELI, 30. KVETNA. — Nesvadba z Rosenberg. ✓ NEDELI, 6. CERVNA. — J. R. Ba6a ORIGINAL ✓ NEDELI, 13. CERVNA. — Sablatura z Granath). ✓ NEDELI, 20. CERVNA. — J. R. Baca Ori final. 40-lets oslava S. P. J. S. T., odpoledne pro ram a divadlo "Maryta".

VSTUPNE: PAN1 40c

DAMY 25c l'ORADATELI.

Strana 24.

Ve sttedu, dne • 26. kvetna 1937.

VESTNIS

ill"' Mite nyni penize na ruce 29. kvetna v Sokolovni v aisle 3221 1 daktora Vestniku — on to ma k neb v bance, ktere yam nic nepti- West 28th St., Fort Worth. Zaeatek nam nejblite. neAi, neb jen velmi malt' firok? Za- v 8 hodin veder.

Zaroveri je gte ptipominam nagim jimate se o uloteni teehto do hantaclovYm sestrain, ktere nebyly v Dale oznamuji, to na g tad Fort ky, ktera plati firok0 a jest Worth . eislo 154., S.P.J.S.T, potada posledni schtlzi, by nezapomely na jistou? Zdali ano, Otte pod znat- jubilejni oslaVti 401eteho trvani na- kuchyri.

Pravidla kou "Vklady", % Vestnik, West, gi mohutne Jednoty S.P.J.S.T. Nage Oba tyto podniky budou potada.V Malem Oznamovateli ittujeme Texas.

(4-dz.) bratrska a ' sesterska Jednota nam ny v Sokolovne dne 29. kvetna a 2 centy za slovo za kaide uvetejnedne 5. a 6. eervna. Hudba bude pti ni. Nejmen gi poplatek za oznamku Hledam device schopne ve- ptedsta,vuje neporu genou 401etou obou udinkovati, budou to Lech Re(do 25 sloe) jest 50c Oznamku namatku, ktera chrani pod svYmi ktfpitte na zvla.gtnim listku a pkiloi deni domacnosti a vateni. Piete na: dly pies 12 tisic deti a vnondat, Re- velers. te k objednavce ptislu gnY obnos Mrs. Hirsh N. Schwartz, SchulenS bratrskYm pozdravem vgem bud' pottovni poukazkou (Money burg, Texas.

(9-21) koliv bychom ji museli jmenovat dtoucim, A. Tobola. znamkach (stamps). prababiekou, s tak detnou rodinou. ye Order' nebo 0 Posilate-li osobni eek, ptidejte 5c Lidstvo tvoti jeden celek, poneHLEDA HOSPODYNI k vateni Doposud 401eta, krasna, ptivabna, na jeho vYmenu. a k vedeni domacnosti. Podrobnosti rozkvetajici a je ochotna, starati se vadt veichni stejne podlehaji mravMa-li byti linen() oznamovatele o dalsich nekolik tisic novych deti. ! nimu zakonu. Lim vyggi jest kulturzatajeno a nabidky posilany admi- sail: F. J., Box 364, West, Texas.

(20-21-pd) I A doufame, 'le tato mlada, uptim- ni stay eloveka, tim vetti jeho odnistraci pod na l znadkou, notujeme za oznamky "Na prodej", "Sluzno, ku veem a rozkoena, matka S.P. novednost. (Kdo vice ma a vice vi, Main ria . allr prodej veechny poby a prate" a podobne 25c za J.S.T. poskytne v kratkosti mnoha znaeku a na pogtovne, aby dogle do- treby k mlaceni a sklizne obili a dospelYm a mnoho ditkam flak za vice mei!) Kdo je vY g, nesmi se pisy mohly bYti ihned odesilany. krmiva jako mlatieky, 'Binders" — nejlepei pojigteni a zaroveri nejji- vypinat nad nitei, ale plat si, aby Pti oznamkach "Nabidnuti k sfiat- "Row Binders" seci stroje provazky Iveichni dostali se vyee. To je prava ku" neb "Pkijme se hospodyne" ob- k vazani, drat k balovani. Stroje stejei, cot yam doposud tadne, pojiidemokracie. nagi doplatek za znadku a poitovne nove take upottebene. Take vyme- et'ovna nemute nabidnout.

50 centa.

Tuto 401etou oslavu tadu Fort Doplatek za znadku budil ptilo- nim vase natadi, tan dobytek a ten k obnosu, kterY posilate za o- krmivo za traktor. Vtdy na sklade Worth cis. 154. potadame 5. a 6. p 1 n a zasoba grocerniho zboil eervna, totit v sobotu 5. eervna taznamku.

Aug. Dulak, Cottonwood Store, Rt. neeni zabava, v nedeli odpoledne BANt-rt,cm.c, PLAST Na prodej — farma dedict 2. West, Texas. (dz.) spoleenY °bed a program k tomu For Boils- C arbuncles . if lots -Bonefelons b Old S'olts gtim aieelu.

Dalei vysvetleni v pti 11 41/2 akril, velmi Arodne pady v IT DRAWS OUT CORE OF WORST BOILS OR TABAK listovY main na pro- sle. VyzYvame bratry Medniky Hi. CARBUN CL ES AT ONCE AND PREVENTS okresu Fort Bend, 7 mil od RosenAT ALL DRUGGISTS E) 54 SPREADING TiREARCHEMICALCO. ANANTOtoo TEE. berg, u dobre eterkove cesty, do- dej, stars' a vyleienY. Cena 10c lb. tkadovny k Ueasti; zaroveri br.

Pogtu neplatim.

— John Hradek, statek dobre vody, asi 60 akril vzcle(20-22pd) lano, 7 akrii louky, ostatek pastev- Portland, Tennessee.

O lejoveho pole. nik a les; u sameho ' Fort Worth, Texas.

Cena $65.00 akr. Kdo se zajima o Ctena, redakce, sestry, bratti a dobrou farmu, pigte na: L J. LubojackY, Iowa Colony, Brazoria Co., ptatele!

Dnes nemiun easu k del gimu ro(21-22p.)

Texas.

7episovani, ale jen dasteene chci KuttATKA! — KuRATKA! varn oznamiti v kratgich slovech a ' Barred, White Rocks, White, Silver sice to nage odboeka Cis. 9. Spolku ZVE NAgI LESKOSLOVENSKOU VEilEJNOST Z DALLAS A Laced Wyandottes, Reds, Black Au- proti Ohni a Bouti zde ye Fort; OKOLI I TEXASU KU SVEMU Worth potado, zvla gtni tanedni za,-1 stralorps, Black Minorcas, 100 za $6.00. White, Buff, Black, Brown. bavu za fidelem hrazeni domacich Leghorns a Ancinas $5.75 za 100, spolkovYch vydani, by byli elenove michane $5.00 za sto. Po gtovne vy- ugetteni zvYeeni domacich poplatH Jak jit jsem dtive poznamena1,1 placeno, zarueena tiva dodavka.

Veechna kutatka pochazi z "flock vstupenky yam budou zaslany poDO SINE blood tested" stad. Jsme ptiprave- gtou. Jste tadani, byste se snatili je ni odesilati objednasky hned. — rozprodat pro tuto zabavu. NetadaVon Minden's Hatchery, Fayette- me, ani necheeme na elenech neNA FLOYD STREET ville, Texas.

(21-dz.) moinosti, ale jednou za eas mute katdy neeim men gim ptispet. To vgichni vite, kdo pattite k jakYmZVLAgTNi Pit4LE2ITOST! koliv spolkfim, te je stale vydani, Zadatek v 5 hodin odpoledne 175 akril eernice a michaneho po- ale jakat pomoc. "Chee g-li s vlky HUDBA: POKLADNIK - VALOK zemku, pouze 2 mile od West na vYt — music s nimi byt". Take kdy-1 Jidla a ne.poje.

Nove Federalni ceste mezi Waco a by spolkove sestry chtely udelat n6-1 Dallas, asi 150 akril vzdelaneho po- jakY ten kolad nebo makovnik, neTeei se na shledani s Vami zemku, dobre Ustavy a nevyeerpa- odepteme a ptedem dekujeme. TaZPEVACI. telna. voda. Cena pouze $47.50 za to zabava se potada, v sobotu, dne akr. * * 250 akr0 dernice a michaneho pozemku, 4 mile zapadne od Abbott v okresu Hill, na eterkovane cesty, asi 200 akrfi pod pluhem, dvoje sta yby, dostatek vody. Cena pouze $52.50 za akr.

CERVENKA & VANZURA West, Texas.

(21) I

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel

,

re-

Zpevack krouzek as Prvnimu Veiejnemu Vystoupeni NA DEN 30. KVETNA 1937

"Polcrak Dallasu" S. P. J. S. T.

Bohaty program — Taneeni Vinek

HENDLER S DRY G TEMPLE. T

amp Cistokrevna kukata Barred Rocks $6.25 za sto, English White Leghornky $6.00 sto, michane $5.40 sto. Mame cenu z kontestu na eistokrevnou drilbe2. Zasilame C. 0. D. Wayside Manor, Fayetville, Texas.

(19-21-pd)

REYMATISM V nejzastaralej gich ptipadech Revmatismu a Neuritis jest rychle uleveno poukitim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisiciim jest ulevovano. Prod ne Vim? Na prodej ye vgech lekarnach. Neb to na Alonzo Urban, Station A., San Antonio, Texas.

(15-dz.)

EMINOVY

STORE S a

4.

JUNE HARWEST SALE

zatne

v

pa

t,

PRODEJ vetna

Pi. F. F. Legikarova a pi. Janie S- imkova zvou vas k Adasti nae'eho 6ervnoveho Skliznoveho Vyprodeje a vyuktjte mnoha z na gich laci, nalezajici se ye vgech oddelenich na geho obchodu.

Zasobte se vim sezonnim zboilm nyni, nebot' ceny jdou vzhairu denne.