Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXV.
WEST, TEXAS. ve sttedu
NEJI t iSi T
RED OTYAMI LETY byli Sam Seaton, Charlie Osborne a jejich rodiny jedini p obyvatele, tijici ye skalnatem karionu, kde teka Kolumbie proteka podkovovitou tatodinou a zahSrba, nekolik mil na sever na sve pouti k jihu statem Washingtonem. Hlavni price Charlieho bylo vypestovat na vyprahle pride kaideho leta skromnou sklizeri broskvi. Sam mel na starosti primitivni pramici z kmenri, jedinY prostiedek, kterY jim umotrioval dostati se na druhou stranu teky. Obeas se objevil zapraSenY automobil, poskakujici po kroutici se hrbolate ceste, vedouci k nim s pokrajri skal. Ale nejpravidelnej gimi cestujicimi na Samove domackem plavidle byly ovce, ktere pteplavovali na druhou stranu teky do hor na pastvu. Medici stado dopravovali pies teku po skupinach, tidice pramici podal napjatYch Ian, bez nicht by je byl dravY proud strhl do kypicich vod Kolumbie. Rodiny bydlely 16 neb 20 mil od nejblitgi osady a skoro 100 mil od nejblit giho mesta. Byl to osamelY tivot v karionu, a zatim co Charlie se zabYval svYmi broskvemi, Sam z dlouhe chvile mnohdy Ceti. Mezi knihami v jeho srubu byl i zprohybanY a rortrhanY SvetovY almanach, kde jsme se mohli take doeist, to PanamskY prriplav je nejvetgi ze vgech vYtvorri intenYrskeho umeni ate velka pyramida Gizehska v Egypte je nejmasivnej gi stavbou, kterou kdy provedl dlovek. Tyto ridaje jsou ov gem dnes zastarale — prave tak, jako Samova improvisovand pramice. Na mistech, kde oni kdysi till, je nyni zaniest nano 1850 mutt na stavbe podniku nakladnejkho, net byl prriplav PanamskY, a vetkho, net je starodavna pyramida egyptskYch faraont. Od roku 1933 je na pozemku Osbornova ranche nizke staveni v kolonialnim stylu, z nehot intenfti "Americkeho fitadu pro znovuziskavani pridy" vidi stavbu velke ptehrady Coulee, bariery ptes ieku Kolumbii, proti ktere budou ostatni piehrady vypadati jako detske hraeky. Pro vetginu Ameridant je Grand Coulee Dam jen jednou z jinYch deseti nebo patnacti piehrad, ktere stavi Roosevelt po cele zemi, aby pomohl nezamestnanYm. Ve etytech letech politick'ch zmatkri a bojri o New Deal a proti nemu ripine zapadl fakt, to Grand Coulee je nejdrimyslnej gi a nejnakladnejk dilo, do ktereho se kdy pustila nejaki, vlada. Kdyt se kopal PanamskY prriplav, svet tas1 nad velkorysti tohoto projektu. Grand Coulee v gak bude stat ptiblitne o 25,000,000 dolarri vice net PanamskY prriplay. Slygeli jsme mnoho chvaly a obdivu o Boulder Dam, ale Grand Coulee bude obsahovat vice net trojnasobne mndstvi betonu. A presto prilmernY ()bean ani dobte nevi, kde se stavi a jaky je jeji Mel. Malokdo vi, ze Grand Coulee vyrobi vice elektricke sily net vgech sedm piehrad v Tennessee Valley dohromady. P1ehrada Passamaquody v Maine byla ptedmetem nejprudgich ritokri republikanskYch vyrovnavadri rozpoetu, a piece by naklady, spojene s vybudovanim teto ptehrady, sta gily sotva na cemenTarnu v Grand Coulee. Tento podnik je tak wellsovskeho stylui ze Waldemar 13orquist,
r
(Wednesday) 12. kvetria (May) 1937.
CiS.00 19.
NA SITtril
ieditel Svedskeho kralovskeho fitadu pro vodopady, proste jen tasne. "Na ge projekty ve vedsku jsou desetkrat at dvacetkrat mengi net tento," pravi. "Grand Coulee je neco fitasneho, mantickeho." Vg imnerne si nyni ne,kolika such'ch dat o tomto projektu, nejpodivuhodnej gim ze vgech RooseveltovYch vetejnYch praci, abychom si zjednali jasno y e zmeti fantastickych zprav, polopravd a nepravd.
Ze schiize tliadovny Hlay. ikadu ocibvane 3. kvetna. Br. A. A. Legikar, ritadujici pokladnik H. aciu, podal resignaci br. ptedsedovi H. ftadu s podminkou, to br. F. B. Steiner upusti od potadavku aby Utadovna H. ft adu mu zaplatila cele slutne od 17. rinora kdy z ritadovny odegel a. od toho dasu nepracoval. Br. Kacii ptedlotil telegram od br. Steinera, v kterem on sdeloval, ze Jednota musi mu zaplatit za celY eas. Jelikot br. Steiner nebyl ptitomen, usnegeno bylo aby mu byla dana lhilta 7 dni k rozmy gleni. Jestli se do toho br. Steiner nepodrobi one podmince, br. Le gikara resignace stane se neplatnou a on na dale bude zastavat Mad pokladnika H. Akita.. Br. Le gikar ye svem ptipisu resignace podotYka, to jen k \Trill zamezeni dal gi neshode a zavedeni smiru pro dobro Jednoty on tento krok dini. Do schrize dostavil se vrchni lekat, Dr. Jos. Kopeck' a podal nektere objasneni a nejake doporudeni. Ty hlavni zde jsou udany a jest tadoucno, by si elenove a hlavne organisatoti toto •vzali k vedomosti: Neni doporudovano, aby nekdo ze clenu, neb i organisatorri byl ptitomen pti prohlidce dekatelri. Ptehlidka ma bYti soukroma, neb lekat jest nucen ptedlotiti nekdy choulostive otazky a ty pak v padu piitomnosti nekoho jineho nekdy nejsou spravne zodpovidany. Dale kdyt vrchni lekat jest nucen nekoho odmitnouti, on nemrite sdelit •idu anit organisatorovi ptidinu prod tak byl nucen udiniti. Odpovedi a vynalezy v lekatskem vysveddeni jsou razu soukromeho a vrchni lekat anit kdo jinY nema prava je nekomu sdelovat.
Piehrada Grand Coulee se stavi ponekud na severovYchod od pfesneho sttedu statu Washingtonu, na miste, kde teka Kolumbie se ohYba vzad a teee nekolik mil na sever. Ptibliine 200 mil od piehrady, smerem proti proudu, je kanadska hranice, v thkrat vetai vzdalenosti po proudu se Kolumbie vleva u Astorie v Oregonu do Ticheho oceanu. Spokane je odtud vzdtilen 110 mil a do Seattle pies hory Cascade je 300 mil ACkoliv bude Grand Coulee nejvet gi zasobarnou elektricke energie na svete — bude vyritbet na ptiklad §estkrat tolik kilowattu jako
obrovskY Dneprostroj — "Federalni elektrifikaeni komise" v ni vidi ptedevgim zavodriovaci projekt. Zesnuly Dr. Elwood Mead, komisai' "Americkeho Ukadu pro znovuziskavani pridy", prohlasll, t'e tato pkehrada da vodu "nejvet:6i kornpaktni rozloze dosud nekultivovane, ale velmi trodne zeme." Prave po teto strance vyvolava projekt piehrady Grand Coulee socialni a hospodatske problemy, presahujici svYrn vYznamem kteroukoliv jinou vetejnou stavbu Rooseveltovu, vyjimaje snad jen Tennessee Valley Authority. Po dokoneeni teto ptehrady bude k zemi ptipojeno vice net 400,000 akru, ktere ptispeji podstatne k rd geni produkeni kapacity zeme. To vgak bude motno jen, kdyt Federalni vlada se ujme rozsahleho programu a bude poporovat obyvatele ze SpinavYch brlohri a eintakri vychodnich most a z veene zapra genYch krajri stiedniho zapadu, aby se zde usadili a vzdelavali ohromnY kus velmi rirodne zeme, vzdalene od nich skoro celY svetadil. Motna, ae prave takovY program mel Roosevelt na mysli, kdyt stal pod mohutn'mi skalnimi ritesy poblit Grand Coulee v lete 1934 a pravil: "Mate to tolik pridy, to by se na ni utivilo mnohem vice lidi, net kolik jich zde je." A jsme ptesvedeeni, ze dybudovani techto projektri nejenom ptispeje k rozvinuti dalekeho zapadu a pobtetnich krajil, ale take da mnoha jednotlivcrim i rodinam ze starch a , ptelidnenYch dasti zeme ptilditost, aby pti gli sem a rozdelili nektera, btemena, ktera je titi vice net Zapad. Abychom pochopili Teel piehrady Grand Coulee vgeobecne a jejiho zavodriovaciho systemu zvlagt', je tteba, abychom se ptenesli mnoho let nazpet pied New Deal — do pleistocenu, kdy nejstargi piedkove Rooseveltovi se teprve objevovali na zemi. V one dobe byla Severni Amerika pokryta Cordillerskymi ledovci. Prave v miste, kde se dnes stavi ptehrada Grand Coulee, zahradil obrovskY ledovec tece cestu. Za klinem pohybliveho ledu se utvoiilo rychle obrovske jezero, jet se rortekalo pies okraje hlubokeho karionu a razilo si novY prrichod v kolmem smeru na prvni. Reka Kolumbie, obohacena o obrovskou spoustu ledovcovYch vod, vyhloubila novy kanon, dlouhY 60 mil, — hlubokY od 450 do 950 stop a girokY 3/4 at 5 1/2 mil. V jednom miste pietekala do propasti hluboke 3,800 stop, nejvet giho znameho kataraktu, airokeho na 3 1/2 mile, obsahujiciho tolik vody jako padesat Niagar. Tisice a tisice let se ieka zakezavala do skalnatal° a piseiteho koryta. Potom ledovec ustoupil, steno, zahrazujici 'Tee prvni cestu,•roztala a zmizela, teka se vratila do privodniho koryta a rokle, kterou vyhloubila za cordillerskou ledovcovou ptehradou, vyschla. Jen nekolik ojedinelYch jezirek dnes ukazuje, kudy kdysi tekla Kolumbie. Obrovsky katarakt ztichl jeho steny podle slov Dr. J. Harlana Bretze z Chicagske university "vypravuji hrdinskou historii o zake moci a slave, daleko ptesahunci Niagaru, Yellowstone, Yosemite i VelikY karion ColoradskST." (Pokradovan1 na strane 19.)