Vestnik 1937 04 28

Qr an Siovanski-Podpo

L)

R

T 25

-T

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

CiSLO 17.

ROtNiK (VOL.) XXV. WEST, TEXAS. y e sued' (Wednesday) 28. dubna (April) 1937.

ry)

NAS JUBILLNi ROIL

toho skutedne radost, to nagi krajane v tak mnohYch osadach se jig ptipravili oslavovat dtyticetilete trvani a Uspech na gi Jednoty. A ty tady, ktere doposud se neusnesly na ureitem dni, mohou nasledovat behem tohoto roku at do podzimni doby. Jak to obyeejne bYva., te tam, kde jsou tady v ryge rolnickYch osadach, relnici trti penize at se nova bavina veze do trhu - tedy v dobe podzimni, - tedy at katidY bude mit vice pellet - leheell se sjedna. vice "muziky".

Take je to ta vYhoda, te se ony oslavy budou potadat v rtznYch dobach, tak budou mnozi z dal gich osad mod nay gtivit sve stare zname a take se nechaji lepe obstarat sily teenicke.

Mame krasne jarni podasi, v gecka ptiroda se smeje s nami, a bude-li ostatni rodni doba tak ptizniva jak jsme meli a doposud, tak mame k oeekavani dobrou Urodu a vice tech dolaru, bez kterYch elm& neni vaten, a ani se nemllte v slavnostni dni s jinYmi te git. Ten vgemohouci dolor odstrkuje vge ostatni stra.nou. Kdyby se Moil& sebe vice zavdeeil a sebe vice pro sve zname udinil, jakmile jeho dolary dojdou, oni ti znami obrati se proti nemu zady, - a jejich srdce zkameni. Na ge krasne heslo: Lidskost a Bratrstvi u mnohYch se obro.tilo v heslo: Nenese g-li pro mne penize neber meho dasu s tebou mluviti. KaidY se gene za tim v gemohoucim dolarera - to je dnegni vyspelost lidskosti nove doby. Avgak mame posud mnoho dobrYch piacovnikt u nati Jednoty, kteti nehledi pouze na osobni zisk a slavu, ale kteti obetuji sytij drahY eas pro dobro cele Jednoty. Kdyby p'ti torn sami sobe zkracovali sve osobni vYclelky a osobni pohodli, jen kdy mohou neco pro dobro celku udiniti. A na takove pracovniky se katda osada te gi, a takovi necht' jsou v katdem t ádu vateni a eteni, jak jim podle zasluhy patti.

Nag nejvyggi soud Sp. State °pet uznal Wagnertiv zakon za Ustavni - pet souelcil proti etytem. Dle nehot mohou delnici spoledne smlouvat se syYrni zamestnavateli, stran Casu a platu pracovni doby., Toto je °pet dtkaz, te ta nage Ustavni konstituce pottebuje opravy, a jasnej gi sepsani, aby -jejimu smyslu alespon ti nejvyggi soudci SpojenYch State. stejne rozumeli.

V jinYch zemich zmena vlady se eini revoluci a hromadnym prole yanim krve nevinnYch abet - kdetto u nas cheeme ty zmeny vladni docilit svobodnou volbou \tech Want'. A katda, strana ma volne a neobmezene pray° hajit sve nahledy a zasady slovem a pismem-- aby kagdY dbalY volie vedel od se mezi politikati jedna a. dle sveho nejlep:giho clobrozdani aby poutil sveho volebniho prava pro dobro celku.

Rozdilne nahledy byly u v gech myslicich narodu po celem svete vtdycky, a dle techto niIlledt se utvotily ty ruzne politicks a nabotenske strany -- od jit nepametnYch. Nektefi reformato •i skuteene to dobre mysleli pti zaAM z

kladani novych stran, jak v politice, tak v nabotenstvi. Chteli svym ueenim prospeti eelemu narodu. Jini zase jak pozorovali, to ono udeni se lidem zamlouva, a ge jeho sila roste, hledeli se toho udeni zmocnit a poutit jej k podrnaneni celYch kraju, v nich bydleli, ye svilj prospech. ,

.

1 111•11-1,4•111 1,41•1/..1011.,

Alb& ✓ nedeli 2. kvetna. Rad Dobrota Cis. 78. v Jourdanton. SpolednY obed a vedete dlenstva a navgtevnikii. Odpoledne ptipadnY program.

V nedeli, 23. kvetna. Rad Rozkvet Zapadu C. 107. ye Floresville. Slavnostni vYbor kond rotmerne ptipravy. ✓ nedeli, 23. kvetna. ftad Vygehrad Cis. 48. v Bayersville. Oslava 40. vYrodi na gi Jednoty, k nit konaji se ptipravy ut nyni. ✓ nedeli, 30. kvetna. Rad Stefanik Cis. 142. v Houston, Tex. Program clustojne oslavy uz narYsovan, podrobnosti budou uvetejneny co nejdive. ✓ nedeli, 30. kvetna. Addy Ennis Cis. 25, Volno, Oechie els. 135. a Oechil Domov Cis. 82. pia.nuji spolednou oslavu jubilea, k demut bude konana 9. kvetna spoledna porada zastua uvedenYch tad'. ✓ nedeli 13. Cervna. Rad HvezdnatY Prapor Cis. 55. v Tours. Zprvu stanovenY den 2. kvetna zmenen byl nasledkem osadnich podnikil na nedeli 13. Cervna, kdy oslaveno bude 341ete trvani tadu a 40. vYroai zaloteni S.P.J.S.T. ✓ nedeli, 20. eervna. Had Hvezda Miru 6. 33. v Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. Cervna. Add Pokrok Houston Cis. 88. V ptiprave mohutna, oslava vYrodi zrozeni SPJST,, v jejim ramei sehrani nadher"Mary'ga". neho dila bratti Mr gtikt. ✓ nedeli, 27. Zervna. SpoleenO oslava tad0: Naginec Cis. 32., Nova Ratolest Cis. 41., Placedo Cis. 97, Vitez Cis. 98. a Ptimoti Cis. -143. v sini Sokol Union v Placedo. VicedlennY vYbor ptipravuje bohatY potad a ptiletitostnY dar Jednote - 40 novYch alen0. ✓ 'hell, 29. eervna. Rad Slovan cis. 9. ye Snook. ZvolenY vYbor pracuje na p1ipravach k rozsahle slavnosti, k nit budou pozvany tddy a spolky celeho okresu. ✓ nedeli 4. eervence. Matetsky tad nageho Bratrstva "Pokrok Texasu" Cis. 1. ye Fayetteville. Slavnostni vybor planuje rozmernou oslavu jubilea nagi Jednoty, k nit pozvany budou tady Fayette okresu a sousedni.

1111,■ ,...01111111.041•01.4•111.111•1111.0410.1•11110.000.010•04110.0.1.0.011•1••0•11011 ■00.1051o.

✓ nagi Jednoty neni dovoleno rozebirat otazky politicks a nabotenske ve schilzich rozebirat ony otazky po schtizich aneb o nich do organu vecne psat, neni zakazano, ma-li nag e S. P. J. S. T. udriovat pochoderi osvoty mezi nag im lidem v Texas. Die meho nahledy rnely by tyto otazky bYti v organu objasnovand z vedeckeho stanoviska, aby naae

elenkvo naostalo jen dfirnaly a kYvaly, ale aby pochopilo vAecky tyto ruzne nauky a bylo ptipraveno hajit sve zasady s rozumoveho stanoviska - jak historie sveta uei.

Tento tYden, 21ho, slavi cely Texas osvobozeni Texasu na bojiki San Jacinto, vedle Houstonu, kde bude pololen parnatnik pro vSecky hrdiny, kteti eimkoliv ptispeli k osvobozeni statu Texas pied sto lety. Na ge legislatura s guvernerem bude ptitomna, take Jesse H. Johns at z Washingtonu, bude pokladat zakladni ka men k one yeti, ktera ma stati jeden milion a sto tisic dolart.

Obeane mesta Houstonu odhlasovali etyti miliony a sto tisic dolar0 bon' na ruzne vybudovani mesta Houstonu. M doposud bylo zanegeno a povoleno staveni ruznYch budov v Houstonu pies Best =lima dolaru letos, je vice net maji ostatni etyti nejvetgi mesta Texasu dohromady. Lid ptichazi sem se vgech statu Ameriky hledat praci, a nekteti hledaji vYhodnej gi koupe obchodu. Take na okolni pozemky je stale OW. poptavka.

Mesto se rortahuje na v'Secky strany. zelinati men by se sjednotit a kdyt ceny jejich vYrobkil jsou nizke, men by tyto nakladat do plechovych nadob - mame zde d ye tovarnv na plechove nadoby, kde mono objednat nadoby ruzne velikosti, die toho, Jake zeleniny mate k nakladani.

Za minule roky v nekterYch osadach, kde meli vice zeleniny net bylo molno v trzich obstojne zpenetit nechali tyto na poll shnit.

Kdyby se sjednotili a zatidili sobe spolednou nakladarnu, mohli v gecky tyto ztracene piebytky dobte zpenelit, anebo pozdeji doma zu2..itkovat. Rajska jabliCka, okurky, fazole, fiky, broskvy, slivy, jahody, derstva kukutice, cibulky a jine, to v gecko se da, lehce zavatit podle nynej giho zatizeni, pod dozorem okresniho jednatelstvi rolnickYch plodin - ktere dnegni dobou by melo bYti v katdem pokroeilem okresu.

Jegte sloviako stran toho na geho Supreme court u S. P. J. S. T. Nemam nieeho proti tem teem bratrum, na net ta aloha vlotena byla - ale meli by takovi censorni elenove bYti voleni z nejblitgich Clenu, kde je Vestnik vydavan, aby se mohl nag redaktor s nimi poradit podle jeho uznani katdy tYden.

Ku ptikladu ye West jsou vydavatele Vestniku, bti Morris a Holasek, kteti jsou dasteene zodpovedni s panem redaktorem, dle zdkona statu Texas za to, co ye Vestniku uvefejneno jest. Pak jsou tam dva Pazdralove, br. Geo. Kacit, Skrabanek, Oervenka a jini, kteti by snad s radosti byli napomocnI panu redaktorovi na potadani rozhodnout, co by nemelo do Vestniku bYti uvetejneno.

Doufam, 'te Hlavni ttadovna bude se mnou souhlasit a podle toho na gemu nynei gimu NrYboru ustanovi s jejich svolenim dalSi t • i ■1-pomocne eleny z bratra vY ge jrnenovanych.

Na zdar tern mnoha oslavam: vola Vág I. J. Gallia,

Strana

VESTNIK

Oddil dopisovatelsk •

Jf;

wow woo. yaw. • •Immi.wwwww.

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov Tiskovemu VYboru k viastnimu rozhodnuti. lltad Vlastenee cis. 45.

Shiner, Texas.

V 11. eisle ze dne 17. btezna spolusestra Karla Oty rtnikova na mirj dopis, psanY nekdy v lednu neb Unoru, nepamatuji se, co v ge jsem psal, ale pamatuji, to jsem se tazal co je s rag imi organisatory a organisatorkou jen jednou. Kdetto je jich vice net jedna, tak abyste mel dye, tak se poslu gne hlasim take jd, a doufam, to se Vam jich prihlasi, to se budete na hlave g krabat. Jatku, Jane, pteci ses podarebne neptal Ci neshanel po tech organisatorech. A to od to doby katdY tYden s dychtivosti Ctu Vestnik nejdtive dopisy jen podepsane spolusestrami, ale dosud marne dekam, tadna se je gte neptihlasila. Snad je gte se jich vie ptihlasi, kdyt ne osobne mezi nas do tadu Viastenec els. 45, to aspori na papite.

JA 'rozumel, ze organisatoti obeho pohlavi, ustanoveni H. t., si rozdeli Cisla vgech tadU mezi sebou, a v g echny tady die motnosti navg tivi, a to se samo sebou rozumi, to tady by jirn ptig ly vsttic. Dovoluji si Va;s-, pi. Otvrtnikoye. pozvat do nageho tadu osobne, at budeme potadat 40 letou oslavu; v gak to bude uvetejnen° ye Vestniku.

Co se tYde vg ech tech resoluci stran pokladnika br. Steinera, na g tad je s H. ttadovnou i s tiskovYm vYborem spojenY, a kdo si ptedte nage stanovy a prosiov br. ptedsedy ye schtizi H. U., musi doznat chtej nechtej, to bratr Steiner je v chybe. Prod se nechal volit, kdy veal, to neni obCanem. Doufam, to ut tern resolucim bude konec, snad neni Vestnik zvetSen, aby jednu vec ptemilal nekoneene jak o eervene puneoge jit etvrt roku. Jd bYt redaktorern, ani jedne to resoluce bych neotiskl, nahazel bych to do koge; vgak myslim i toto tam najde odpoeinek, • ale aspori napted otisknete tu Cast o tech organisatorech.

John Lukag.

Rad Vernost, Cislo 68., Bellville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V minule schtzi nag tad Vesmernost Cis. 68. v Nelsonville, Tex., usnesl konati oslavu etyticetileteho jubilea na gi Jednoty v nedeli, dne 13. derma 1937. VYbor byl ustanoven na program.

Vgechny okolieni tidy a atednici Hla y. ttadowry jsou tadani, by se teto slavnosti zirdastnili. Br. C. H; ChernostY, ptedseda Hla y. titadovny, nam slibil ptijede, jestli ho nem nezajde. V ten den budeme potadat "fishfry".

Bratfi a sestry na geho radu, chci yam oznamit, to ptigti schuzi budeme potadat druhou nedeli v kvetnu dopoledne, ktera ptipadne na 9. kvetna. 2adame vas, abyste se v hojnern poetu sireastnili teto schiaze. S bratrskYm poB. W. Schiller, tajemnik. zdravem, Victoria, Texas.

Slavme Slavne Slavu SlavnYch Slavfii! Ptipadne oznaeeno by bylo provolani nami, vzpominaje tech vytrvalYch einovniku, kteti sobe pted etyticeti roky Smele a vytrvale ku pfedu! tee' nas' se zdati! — Mnoho-li nas jeSte dnes ptihliti na vYsledek sve prate?

Vzporninaje na podatky a pusobnost na gi S. P.J.S.T. at do dnegni chvile, nutno si ptipustiti na mysl vegkere ty mezniky a povinnosti k Jednote — a k teto na gi vlasti zaroveri. KatelY z .nas by mel vziti na mysl jeden z nejduletitejoh Mann stanov na gi S.P.J.S.T., Hlava VI. elanek 29. — Olenstvi, a) Olenem stati se mute jedine ten — — Taktet doteenY tadatel musi bYti obeanem Spoj. State atd. — Timto jsme pobadani, abychom konali sve Dovinnosti k svemu okoli a byli lidmi v pravern slova smyslu.

Proto, kdo se domnival bYti opravnen sve rozumy vystavovat na odiv a zapomel na sve sliby a povinnosti — tresta sam sebe.

Mne se tuto zase vtira na mysl to nepochopene "prod a proto", dili ty resoluce hlecine Tiskoveho vYboru. Vite, sestry a bratti, ja, si ten TiskovY vYbor ptedstavuji i s bratrem redaktorem — ireelnej gi nein hromosvody na sttechach. NebYti vYboru, na ge hromy by triskaly do redaktora — takto etyti vice snesou.

Tatme se sami sebe: Je kde na tomto svete nejakY kout, kde by byla irpine. svoboda? A jestli to je, prali byste si tam prodlevat? — ne!

Ptal bych si videt ptiklad o vzorne a spolehlive podpurne organizaci, yydrtujici pro sve zajmy organ, jako ku pt. na ge Jednota "Vestnik", kdet by meli jeji- elenove na visli vgelike sve napady uvetejriovat. Ne, toho neuvidim, vyjma v nag em Vestniku. Totit vice netli v jinYch. Bez ostychu se priznam, to jsem se tet kdysi prohteg il proti ptikazani a smeru organu, roku 1894, kdy my zde, s opodstatnenou rortrpdenosti jsme 'Aisne obraceli to krasne heslo "Rovnost, Svornost, Bratrstvi", a at' jsme to obraceli jakkoliv, to rovnost se nam stale jevila vic a vice po gramocend. Odhodlal jsem se tet tehdy sbirati statistiku to rovnosti. Mel jsem k praci to Upine spolehlive pomdcky po ruce. Vypoeital jsem pomer statis, poeet dlenstva a Umrti u Jednoty C.S.P.S. a ptieinu inrti. Staty Illinois, New York, Pennsylvania a j. vi jevily odratejici kontrast oproti statism, kde nyni zdarne existuje Z. C. B. Jednota a u nas v Texas. Taktet bez ostychu piiznavam, to jsem nebyl dosti proziravY bych ptedvidal, to ye velkeno ptecivilisovanem Chicagu misj dopis a vs(podet v organu 0.S.P.S. uvetejnen nebude. Toliko v redakenich tvahach zdvotila poznamka asi v tomto zneni: "Tam, v torn velkem divoltem Texasu se ptec oladas jednotlivec odhodla i vYpoetami na papiie pachati blahodarnemu udelu ptikoti. — Inu, deho ize se nadit z tamodtud, kde je germitstvi s bambitkami a provazem, domovem."

To byl bratrskY nazor o nas v Texasu, a odvetou jim necht' slouti na ge oslavy dtyticetileteho jubilea nag i S.P.J.S.T. A jo! — Kdyt tak myslim o to oslave, dovolirn si, ad nepovolanY, v g em etoucim zdeliti, vg ecky dtyti tady, jsouci v okresu Victoria a tad Nova Ratolest v okresu Calhoun za spolupusobeni ptipravuji oslavu na nedeli, dne 27.

Cervna. Mne nelze zdelovati olo girnY program.

VYbory se zajiste ptidini, by program byl die okolnosti dOstojnY a na kalendati jubilejnich oslav struene podan.

Za souhlasu s br. Horriakem, Clena Tisk. vyboru, jeg te podotknu: Vestnik je zrcadlo Jednoty — nahlitim do neho se zlostnou tvatnosti — "Zestarneme pteddasne" atd.

Jednote a v g em etoucim Na zdar!

Thos. -Janota. eleninn tadu Vit & . Cis. 98.

Guadalupe, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto y am sdeluji, ze na g tad bude oslavovat 40. vYroei na g i Jednoty, spoledne s tidy, Ptimoti, Na g inec, Nova Ratolest a Piacedo.

Slavnost bude 27. Cervna na Piacedo. Tak at' katdY ptijde do pti g ti dvou schtzi se ptipravit na tu oslavu.

S bratrskYm pozdravem, Wm. Janota, taj.

MALE NEDOROZUMEN1. ✓ minulern Vestniku na g bratr Jos. Zemanek pile, ae jsem se vyslovil pied sjezdem, to jsem olodanem jit pies dva roky. Toto jest zajiste mYlka, protote se nepamatuji, to bych byl na toto tazan, a byla-li v torn smeru nejaka tee vubec, nemohlo to bYti nic jineho netli zrninka o prvnim listu, kterY jsem mel jit delg i Cas pies dva roky. Ostatne jsou ye Vestniku jine dopisy, ktere vYroku bratra Jos. Zemanka odporuji.

S bratrskym pozdravem, Frank B. Steiner,

Ve stredu, dne 28. dubna 1937, CESTINA V UNIVERSITNt LETN1 &KOLE. Z Austinu, Texas, pige Jindfich Chovanec, ptedseda kiubu Cechie pii Texaske statni universite: jako v lettech minulych, tak i letos bude se o Prazdninach uditi Ceske feel v letni tkole Texaske statni university v Austin, Texas. — Stirdenttim, studentkam, &Reif= a ueitelkarn, Ceskoslovenskeho i jineho ptivodu, naskytuje se yYloorna priletitost trait se Ceske fedi o prazdninach a velmi duletite a vYhodne je, ze za oe gtinu dostanou stejnY kredit jako za jine jazyky na universite, na ptiklad gpanelgtinu, nemeinu a pod. a za tri mesice studia v letni gkole obdrti studenti kredit za ce/Y rok. Vime, to informace o kursu dettiny °thane a obratem poskytne na g profesor Midek. Napigte mu na adresu: Dr. Ed. Midek, University Station, Austin, Texas.

Zajem o degtinu v letni gkole je znadnY. Loriskeho roku meli jsme zde studenty at z Illinois a Idaho. — Na ge krajany a krajanky prosime, aby ueitele a uditelky v na gich osadach upozornili na motnost studia Ceske feel o prazdninach a ptedem jim srdeene dekujeme.

Zapis do letni gkoly je v UterY dne 8. dervna a pravidelne vyudovani zadne ye sttedu dne 9. Cervna.

UPOZORNENI Z VELEHRADU! Jelikot mnoho ptatel a znamYch se dopta.valo stran divadla, ktere bylo sehrano na Velehrade a ktere se v g em tak libilo, a protote pro g patne testy se mnoho lidi nemohlo dostavit, rozhodl se Ochotnicky kroutek Velehrad tuto hru "Starostovic Baru gka" opakovati a site v nedeli druheho kvetna. Zaeatek ptesne v 8 hodin veder. Vstupne jako minule: ditky 15c, dospeli 20c. Po divadle bude davana k dobremu tanedni zabava.

Tak piijd'te se vg ichni zasmat, pobavit a pa divadle si jeg te nekterY ten kousek skoeit.

Tak na shledanou prvni nedeli v kvetnu na Velehrade!

Za Ochotnicky krouiek Velehrad: Fred Midulka.

Sheldon, Texas.

Ctna redakce Vestniku!

Chci touto cestou podekovat tern damam, co nam vypomohly pri svatbe na gi dcerky, neb vim, to Ctou Vestnik. Ptedne stare pani di stafence Veselkove, a tet rodidum Elo, tet jeho sesttiece Orlin. Pak Tony DlouhYch, za velkou yYpomoc v kuchyni, neb jest dobrou kuchatkou a jeji sestram Elis, Lidyi a 8tefi. ktere pomohly obsluhovat u stole, tet pi. Dodkalove a Volkovidove a jinYm, co nam tet vypomohly. A cot Baeova kapela z F., jak zaeala hrat, nechali jsme v g eho a todilo se, ttebas v kuchyni ,a y eeer jsme meli dokoneeni na Studewood. Odkud ten zvyk pii veselce to marg ovani? A tak si povidam, jde se do .toho titi ruku v ruce, pak po tech klikatYch cestach vesele. No, zase mut napted, Lena za nim, po jeho g lepejich, jako ti pionYti, a zase se sejdou zaveg eni krateji; to netrva dlouho a rozchaat se, mut na pravo, 'Sena na levo (take neco moderniho), katclY se sy Ymi myglenkami, ale radostne ptekvapeni, kdy2 po dvojim ptejiti salem se schazeji, aby se Vic neroze gli. A pane jeden za druhYm, pod tim baldachYnem rukou, s hlavami sklonenYmi jdou, aby se ptidali k tem prvnim, a pak zaeina tanec, at do dvanacti hodin. A pak zase povel setadit se a zase margovat a vyprovodit tenicha s nevestou at ke dvetim, oni to tam zpet nesmi, a druzi svatebnici se vratili a taneili dal. JA to jegte nevidela, tak to bylo pro mne ptekvapenim.

'Ale dnes ut je sobota, sejeme a sadime o sto Best a rokujeme o to robote, jak ten krop zase dopadne, neb jsme ut skoro dva roky nic neudelali.

S irctou R. KoneenY. Jsou to dve Upine rtizne veci — hledati v knihach zajimavosti, eisti je toliko pro pouhe traveni easu, a hled p ti v' nich odpovedi na vy§gi otazky ducha.

ire sttedu,

13. dubna

A kos ptisvkidovai.

V,§ak vim, v g ak vim,

UPTSKA BESiDKA

vim, vim, vim.

A tak se na konec s kosem sptatelill. Oba se ted' denne chodi na zahonek divat, jak hragek, pomaloueku, ale jste vyleza ze zeme. Vitek ka2dou travieku pedlive odstrariuje a ma, z prace radost. Kos se zase test, 2e Vitek v zime aspon nezapomene a tteba i vateneho hragku nasype.

Maly zahradnik.

Poslove jara.

Josef Barnag.

Frant. Merta.

ETOS NA JARE pwedla ',aka zahradnicka horeeka. 2e pry si nasazi tetkvieku, brukey, hragku naseje a kdesi cosi. A to vgecko sam a sam, nikdo mu pry nesmi ani krapet pomahat, jinak by ho prace nete gila. Nu, dobie. Ze tak dlouho gkemral a prosil, tatinek mu kus zahonku na zahrade ptenechal.

Vitek jasal.

Zahonek byl sice malY, v geho vgudy asi 3 etveredni yardy, ale co chcete. Vitek taky nebyl velikY. Ne2 ten kousek potadne pohnoji, zryje a k seti ptipravz, uoncla se a2 Vgak se malt' zahradnik prace nelekal.

Vidyt' mu i svaly pti torn narostou, klukrim se pochlubi a tekne: "Sahnete si, ty jsou. Jako kameny."

A tak se jednolidi krasneho dne pustil do dila pinou parou. Jako velikY. Nejdtive si, tot' se vi, potadne do dlani naplivl, pak rYd popadl, nohou ptiglapl, a ut se zeme obracela. Raz na raz, glo to opravdu vesele. Ale kdy2 byl asi v poloviece, podalo tempo pova2live vaznout. Lopata v ruce nejak zte2kla, Wane palily, kti2 trochu bolel a tu a tam bylo tieba tadne se protahnout. Vitek se protahoval poctive a co chvili i svaly na pa2ich ohmataval, zda jich pfibylo a zda u2 tvrdnou.

Tatinek, kterY pilneho pracovnika z okna pozoroval, neubranil se smichu a volal: "Jegte ani nezasel a u2' by chtel, aby svaly rostly. To si, holenku, podkag."

Vitek se zadervenal a honem se pustil do price znova. Moe by ho mrzelo, kdyby mel tatinek poznat, ze sily ochabuji. Opet si naplivl a zase to glo raz na raz. Mezitim ptiletel odkudsi I kos, usedl na krajni tte gni a vesele prozpevoval.

"Jen zpivej," tekl Vitek, "lepe se pracuje."

Dilo bylo jiz skoro u konce, kdy2 se rinava ptihlasila znova. Maly zahradnik se zadival po ()au na okno, a proto2e se tatinek prave nedival, protahl se, a mu v kti2i luplo. A jak se protahoval do sytosti! Ale tu se mu najednou zdalo, jako by etverak kos si jej dobiral. Co to vlastne ted' zpiva? Skuteene.

Vit, Vit, Vit, ryj hloub a lip, lip, lip.

"Tak ty tak, kamarade, to se podivejme. To main za to, ze jsem te pies zimu tak starostliye krmil, zrni ti hazel, veptove kuZieky podstrkoval. No, poekej, nevdeaniku, z tohoto hra§ku neokusie, ani co se za nehet vejde!"

Ale kos °pet a jako naschval jeete hlasiteji: Kvik, kvik, kvik, strhal si Vit pik, pik, pupik.

Tohle uz Vitka dopalilo, neudrZel se a hodil na drzeho pOsmevaeka hroudou. Ale kos jenom s vetve na vetev poskoeil a zadinal znovu. Vitkovi nezbYvalo, ne2 mu na jeho posme gky odpovedet. A tak se mu zadal po pimivat taky: Kos, kos, dlouhY nos nema ani na cltevaky, chodi proto bos.

A Indite, pomohlo to! Ptaeek posmevaeek hned obratil a zaeal jinou: Vit, Vit, ryje lip, a2 vyroste plevel v hrachu, kos pomfde "Nu, to si dam libit, tohle je jina," zasmal se Vitek. A dodal: Milt' bragku, hraku, nesmi na zahone bYt ni pra§ku.

YL krasnY den. Zima ji2 odchazela. Mlhy B se rortrhy a slunidko z nich vesele se usmivalo na pole, na lesy, na celY girY kraj.

Bli2ilo se k poledni. Deti vychazely ze tkoly a ubiraly se domii. Byla mezi nimi take gestleta Jarugka z prvni ttidy divei skoly. Ta spechala nejvice. Chtela bYti co nejdtive doma u sve nemocne maminky.

Kdy2 zahYbala do vedlej gi ulice, uvidela na naro2i stati chatrne obleeene chudobne deveatko, ktere se ttaslo zimou a kreilo se plage ke zdi domu. Melo na ruce ko gieek pinY kytieek bileho kviti a pokorne je nabizelo kolemjdoucim. Jarugka koupila jednu kytieku pro maminku. A rozveselena nyni ptidala do kroku, div 2e neutikala, aby byla co nejdfive doma u nemocne maminky a mohla ji potegiti timto ne2nYm darkem.

Mamince zalily se oei slzami radosti, kdy2 ji Jarugka podala bilou kytieku sne2enek. Vzpomnela si, jak v mladi chodivala sama do lesa na snetenky se svymi spolu2aekami, jak si jich take do zahradky nasadila tam doma na vesnici, kde se narodila, jak nekolikrate i s Jaru geinYm tatinkem v to mista si za gla, kdyt jegte Jarugka ani na svete nebyla. A je gte mnoho a mnoho jinYch peknYch vzpominek z mladi vykouzlily ji v mysli tyto bile kvetinky, rie2nY Jarugoin darek.

V tom ptigel domil tatinek i s panem doktorem. Pan doktor maminku prohledl, usmal se a spokojene prohlasil: "Tak, mils pani, u2 je vyhrino. Nemoc jsme ji2 zahnali. Je gte zitra se ptijdu na vas podivat, a myslim, ze yam dovolim, abyste jiz opustila lo2e. A brzy snad i yen na derstvY jarni vzduch si budete moci vyjiti s panem mantelem, a ovtem take Jarugku vezmete s sebou."

Sotva to pan doktor dotekl, zasvitilo slunieko do okna a rozlilo svou jasavou zati po petinach postele mateiny. Pan doktor se usmal a tekl: "I jen mu tedy otevite! Pti glo vas pozdravit, ven vas laid a brzy take docela uzdravi." Pote pan doktor odegel.

Tatinek otevfel okno, kterYm se slunieko dobYvalo do svetnice. Jaru gka mela radost, 2e svitilo ptimo na sne2enky, ktere pied chvilkou data do skleniely a postavila na noeni stolek vedle mamineiny postele. Maminka se vgecka rozveselila po te feel. a slibech pana doktora.

Take tatinek byl rad a Jaru gka div radosti neskakala. Mamindina blecla tvat se usmivala a slzami zarosene jeji oei se zadivaly na bile zvoneeky sne2enek, ktere se pod polibky jarniho slunieka jette vice rozeffely.

A v tom kde se vzal, tu se vzal — maliekY eervenY broueek s eernYmi tedkami na zadedkach se obj evil na petine mamindiny postele.

Jarugka vesele zvolala: "Manila°, hled" hied', slunieko !" Ale jeg te to ani nedotekla, broueek jiz rozevtel ktidelka a letel ptimo k marnince a sedl ji na bilou rueku.

Tatinek radostnYm hlasem pravil: "To te, maminko, ptigli dnes navgtivit sami poslove jara: sne2enky, slunce a slunidko. Pozdravuji te a zvou do ptirody. To si uz brzy vyjdeme ven na prochazku."

Jarug ka objala maminku a radostne volala: "To jsem rada, mamineeko, ze jsi u2 zdrava.

Zitra ti zase koupim kytidku sne2enek a kdeJake slunidko ti chytim a ptinesu."

1—d

Manx 3.

ViSTNtIC

Nejvetti ideal dloveka je pravda. — Pravda nesnese 2idneho znisilnovani. — Snaha o nov57' kus pravdy. — Pravda mravni obrodu mravni staji nact pravdou logiekou,

SLABIKAP. eti: ma, me! Gusta mlei a Emilka iika za ni. Ue se, parnatuj si to! napomina ji. ()tee ji pochvalii, ze si tak hraje. a A n N m M A ja poiad, kdo to je, ze narn neda pokoje.

A ja poiad, kdo to tluee, a on bednai na obruee.

A ja porad, kdo to je, ze /lam neda pokoje; beclnar sudy dodelava, pri torn velke rany diva.

Neni domu bez 4mu. Nove koite dobie mete. Na slunci teplo, u rnatky blaze. Neco za neco, nic za nic. Nekupuj, eeho nepoti-ebujei. Nepoiadii ciziho majetku.

Mnoho psu, . zajeei smrt.

Madost radost, staroba choroba. Wiraz kopiivu nedorneeek piny koleeek.

Novikova babieka mela svitek 3menovala se Milalaia rano doma pod- Ude iidek. A ja tu byla jeji vnoueata, Milos a Amilka.

Meli sviteeni iaty a Amilka nesla kytici. Milo; iikal pram

Mila babieko.

Nesu Vim pram s-aledia sveho• chrAni lbz Vis o vieho Housle z papirtt.

Blizko Manesova mostu v Praze postave. dlovek, kterY hraje na podivne zbarvene housle.

Udelal si je sam. Jsou cele z novinoveho papiru, slepeneho klihem do vrstvy asi pril centmetru, silne. PodivnY muzlkant, bYvalY deledin D., venuje se krome hudby take malbe. Maluje na platno obrazky. Jinak se tivi ye studentske manse, kde pomaha mYt nadobl.

Novy druh pruiiny pohani pet let kapesni hodiny.

Mad'arsky in'Zenyr Antonin Lancos se dopracoval velikeho Uspechu v konstrukci nove ocelove prutiny. PrOina udr'Zuje hodiny nekolik dni v chodu, gramofon pfi ni hraje dye hodiny. Kapesni hodinky jdou na nove pruiino pet, let. Dynamo betel° bez pferu geni dvariftt hodin

Strana 4.

VESTNiK

OSMA. Sir Francis Drake.

E. F. Benson v knize "Sir Frances Drake".

(Dokoneeni z minuleho disla.)

A vtdy mel jedno: ono neureite nem co 0znaduje kouzlem osobnosti, talk jeho podtizeni ho pies teleznou kazeri ptimo zbotriovali.

Nikdo mu nemohl odepHt cluveru, kdyt sam byl napinen takovou sebeduverou, jet ho east° vyvedla vitezne ze zoufale situate. Ale tato sebedtvera kotvila v ptesveddeni, to je v rukou Botich a vykonava Boti dilo. Nechtel odpodivat na vavi'inech. Sotva spinil jeden rikol, nasal jikte0 dekal na spineni. V teto ustaviene robote 'Sethi jinSlch prave tak malo jako sebe, pracoval dokonce vice net nejposlednejAi na,denik, a takovemu muti je radost sloutit. Chyb mel ykk take dost: byl osobit3i a panovitS7 k sobs rovnStm, byl beznadejne neschopen krotit svou netrpelivost, nadto nebyl stvoten pro spolupraci. Tak jako nikdy nezapomnel na verneho tele, tak nezapomnel nikdy na uratku a nikdy se nePtestal modlit k Bohu, aby mu pomohl potrestat ji. Neni mono ptedstavit si pruddi povahy, net mel on, jeho ctitadost byla neukojitelna, vychloubal se a ktidel a biatene poslouchal lichotive fedi. Ale za tim vim se skrkval duch nezkrotne ironie a strhujiciho veseli, jen ztejme podmanil v2echny, kdo s nim ptiSli do styku.

To jsou, zhruba tedeno, jeho nejvS7znaenej2i vlastnosti, ktere v nem byly vkchny u2 tenkrat, kdyt velel svemu malemu pobtanimu plavidlu. Nebot' takove vlastnosti — trvale rysy povahy — se nedaji ziskat zkuknosti. U Francise Drakea byly pikantnim kotenim jeho povahy. Jiste to rostly a zraly, jak se vyvijel, ale prave tak jako jeho dar okamtiteho rozhodovani, jen jej east° vysvobodil z nejhorSich situaci, nebyly plodem dobrodrutstvi, nSTbrt jeho ptivodem a jeho ptiainou. Jit tehdy toutil jeho ctitadostiv r duch po sirsim poli ptisobnosti, net bylo potloukani podel pobteti prftplavu.

Onu motskou iftinu znal ut dostateene a v jeho neomylne pameti letely peelive uschovany pro pki2ti pottebu, o ktere ovkm jate nic zahady jejich proud& melein a vrtoSivStch vetru.

Prvni ptiletitost vystoupit na vet2i scene se mu naskytla v letech 1564 a 1565. JakS,si kapitan John Lovell, pravdepodobne kapitan z obchodniho lod'stva Hawkins& plavil se do Zapadni Indie, onoho noveho pohadkoveho eldorada, a Drake bud' svou barku rozdelal nebo ji prodal a provazel jej jako prvni dustojnik.

0 tato jizde neni znamo vlastne nic. Zda se, ze Drake o ni nikdy nideho netekl tadnemu historikovi nebo tivotopisci. Znamo je jen, 2e v Rio de Hacha se na nem Spanele dopustili nejake ktivdy -nebo uratky. Ponevadt se v gak lod' i s posadkou vratila bez frhony, zeletela tato kiivda pravdepodobne v torn, to Spanelske tady podle tehdy pla,tnSrch zakon& jet zakazovaly Spanelsk3im koloniim obchodovat s zememi, zabavila naklad Anglidanii. Pro nas ma tato testa vS7znam jenom potud, to Drake na ni po prve spattil "Indii", a ona ptihoda v nem vznitila oheri nevrativosti proti panelum, kterS7 neutuchl at do posledniho jeho dechu. panelsko bylo tehdy na vrcholu sve moci.

Zastiriovalo Evropu takovou merou, to se mu vyrovnalo snad jen panstvi stareho Alma. Jeho nadylada se nezakladala jen na pouhe sile jeho doposud jests neosvedeene armady nebo lod'stva, jet zatim take jests nemelo ptiletitost ukazat svou silu — za Spanelskem stela i cela moc papetstvi. Spanelsko bylo nejcennej21 z duchovnich kralovstvi papete, a aekoliv kostel "Kristova farate" byl v time, byla, abychom tak tekli, jeho fara v Madrid& Objevne cesty a anekse ptivedly pod Spanelske tezlo nova oblasti s opravdu pohadkovSm bohatstvim, a papei6ke bully a breve rozdelily objeverV no' svet s neporninutelnSrm privern na jeho

zlato a kotem, jcho pobteti a kontinenty, mezi panelsko a Portugalsko. Sttedozemni mote, AtlantickSr, Tic14' a IndickS7 ocean tvoilly vlastile soukrome rybniky uvniti fizemi techto privilegovanSTch monarchii. Na souei mely odMena sfery. SvatS7 otec vypracoval kro.snou velikou mapu, podel ktere Portugalsku pattila VSTchodni Indie, Brasilie a dela. Afrika na jih od Kanarsk;c7ch ostrovU a ostatni novSr svet a suverenita nad v2emi budoucimi oblastmi byly phi-eel-1y na \reale easy dobremu krali Filipovi a jeho dedicum. Tak take anglicka koruna, at by ji SpanelskSr monarcha dobyl se svou neptemotitelnou armadou — jak prohlasil vevoda Medina Sidonia — je stvotena k tomu, aby sloutila Bohu a ptivedla nazpet do jeho cirkve mnoho kajicnSrch, zkrouSenS7ch a kaciti ut/aeovanS.Tch Ke cti a slave Boti meli bSrti dale usmrceni na sktipci a bidovanim vtichni kaciti, kter3irn bylo vice net sedm let, mladSim pak melo bSrt na del° vypaleno znameni L (1uteran), a meli bSrt podrteni jako otroci, a kral Filip by ye vitezoslave nastoupil na anglickS7 trtn.

Nam se zda dnes takovST ptedpoklad pozemske vkmohoucnosti se strany prvniho duchovniho v Evrope jen smutnS7m nedostatkem humoru. Ale XVI. stoleti jej bralo velmi vatne.

Takove papetske bully bSTvaly slavnostne ptedeitany v kardinalske kolleji a ye svetpve obci mely platnost zakon0. Stejne slavnostne uvrhl Papet Pius V. do klatby nezvedenou malou tina Severnim mori, jet se opovatila prohlasit, to ut nepatti k papetske obci. Roku 1570 vydal Utasnou "Regnans in Excelsis", v nit exkomunikoval kralovnu Altbetu, nazval ji bezpravnou usurpatorkou a zprostil jeji poddane posluSnosti k ni.

Konflikt g'panelsko- anglicky.

Anglie vSak pottebovala prave tehdy roz2iteni sveho obchodu, potiebovala jako tivibtni nutnosti pro narod. V tilach v2ech byl onen dobrodrutn3i duch, ztelesnenST tak typicky ye Francis Drakeovi. Spanelsko a Portugalsko vSak, jako by chtely potlaelt a spoutat tuto kvasici silu, zakazaly vSem ostatnim narodum obchodovat s jejich koloniemi, uzavirajice tak toto nova pole oinnosti ducha obchodu spejiciho za dobrodrutstvim. Dokonce i more propapet za soukrome cesty sv3ich Proto se muselo neco stat.

Take se jit stab: ut byly poloteny zaklady k obchodni expansi a rozSiteni anglicke namotnr. moci. Technikove i stavitele pilne pracovali.

K nim pattili i Hawkinsov y, jet dejepisci oznaduji za yzdalene ptibuzne Drakeovy, aekoliv toto ptibuzenstvi je dosti mlhave. Vysilali z Plymouthu sve lodi na odvatne obchodni cesty a financovali je prosttednictvim syndikatu akcionatt, kteii meli Udast ze zisku podle vSr2e upsaneho kapitalu. Wiliam Hawkins starSl, jent zemtel v rode 1555, byl, i kdy2 ne zakladatelem, tedy prvnim elenem firmy, o jejit einnosti nee° vime. Za vlady Jindticha VIII. zasedal v jakemsi namotnim vSiboru a pied .vyhlaknim za ykeni SpanelskS7ch a portugalskSrch ptistavU podniki UspeSne plavby ku pobteti Guinee a Brasilia. Po jeho smrti vedli firmu dale jeho synove William a John, a John, sla y -nefaizch,skld nCi&eatvou cestach obrovskS7 zisk. Pak vAak ptikl zakaz, jent spolu s papetskou proklamaci znamenal nejenom porukni obchodni smlouvy mezi Anglii a Spanelskem, nS7brt take porukni doposud ykobecne uznavane zasady volnosti otevtenStch Kral Filip jednal naprosto nelogicky, kdyt najednou zakazal anglickS7 obchod se Zapadni Indii a 2panelskh-n dilem Ameriky a soueasne popiral, ze poruell obchodni smlouvy. Nebot' tyto smlouvy poskytovaly 8panelsku pra y() provozovat obchod na anglickem Uzerni a Anglieantm obchodovat na Spanelskem, a kdyt tedy — jak tvrdil — tato obchodni ujednani neporuSil, nebyly proste pobteti a ptistavy jeho nova kolonialni the SpanelskS7m dzemim. Nerozumeli bychom vSak metodam kralovny Altbety, kdybychom se domnivali, to loupetne qpravy, jet Drake Pbzcleji podnikal na gpanelske pude d Americe, schvalovala z toho dtivodu, to nebyly 2panelskStm inemirn. Pra.vnicke haoky a finesy nebyly v povaze Altbety, jeji jedinou zasadou v praksi bylo ukrast a uloupit

Ve stieclu, dne 28. dubna 1937. tolik, kolik se dalo, aniz by vyprovokovala Filipa k valce Kdyby byla mela dostateenou namotni moc, byla by beze v'Seho schvalovala pleneni pkistavil i v evropskem panelsku, co2 by bYvalo bylo nepopiratelnSm valeenSun aktem.

Pak vS'ak ocekavala od DrakeovYch najezdu na gpanelske pobtai takovY uspech, 2e Filip by ut nemel mo2nost k odvete.

Na teto stran y Atlantiku kupovali anglicke lodi — take Hawkinsovy — u2 &Ar no na Zlatonosnem pobte2i a pobke2ich Guinee zlatY prach, a domorodci v sousednich oblastech starali se o zakaz prave tak malo jako Anglicans, kteti se ukazali spolehliv3imi a poctivS 7mi obchodniky. Nyni ptipojil John Hawkins k obchodu zlatYm prachem nove odvetvi, ta g velmi vS7 nosnSr obchod s lidskYm zbo2im. Nova g panelske kolonie v Americe, jejich domorode obyvatelstvo nestadilo pro obdelavani plantidi a rY2ovani zlata, pottebovaly nutne pracovnich sil, a za otroky byly tam placeny neobyeejne vysoke ceny. Nikoho tehdy nenapadlo povatovat obchod otroky za zioeinne, nelidske zamestnani, pohli2eli nan spi ge tak jako na ka2de jine obchodni podnikani. Kdy2 kralovna AlZbeta udelila Johnu Hawkinsovi pti jeho jmenovani vYplatnim lod'stva gtit s erbem, piedstavoval jeho obraz "moute pina, slu2ne nabarveneho a svazaneho provazem", aby byly znazorneny Hawkisovy zaslu2ne tiny v tomto oboru. Je2te podivneji vypada skuteenost, to Altbeta sama byla akcionatkou pit nekterSTch z techto ohavnS7 ch podnikt. Tak dala vSrprave roku 1564 k disposici lod' kralovske koruny, "Minion". Podle stanov techto syndikatii byl proveden odhad tato lodi, aby bylo zji gteno, jakST podil ptipadne ze zisku kralovne. V tomto ptipade se v2ak vymstilo skrblictvi Al2betino, ponevadti "Minion" byla na Utraty panovnice povrchne a lacino opravena, na mai se neosvedeila a jeji kapitan, kdy2 nastalo 2patne poeasi, uznal za lepsi obratit se nazpet, net dobYvat kralovne dividendu.

VS'e to, a zvleAte take stanovisko cirkve, se zda na2emu modernimu citeni velmi podivne.

I Las Casas, zbo2nY ktest'anskY hlasatel, se tenkrate zastaval toho, aby ubozi, nevedomi pohane v Africe byli vyrvani z temnot sve vlasti. Jeho stanovisko k obchodu s otroky bylo stejne jako stanovisko poaestnYch obchodnikii, mocnYch panovnin a duchovnich pastftil, a John Hawkins se svou kralovskou partnerkou se zabYval expedici tohoto druhu, kdyi Drake dospel do mu2neho veku. Jedna z nich, v roce 1562, slibovala neobyeejnY velkY Uspech. Hawkinsovo lod'stvo vyplulo s anglickYm zbaim na palube, uloupilo na pobtai Sierra Leone tki sta dernochil, pkepravila je za vedeni portugalskeho lodivoda lakes AtlantickY ocean do ApanelskYch kolonii a prodala syny Afriky, je2 si opattila zadarmo, s obrovskYm ziskem. Po to koupil Hawkins z vYteiku sveho lidskeho nakladu pinou lod' vzacnS7 ch koteni, ktere nerozvatne poslal na prodej do Spanelska. Tamni tady poznaly pra yST pirvod tohoto nakladu a okamtite jej zabayily. Razem umlkly jasa,ve vS7ktiky, s nimit Hawkinsovi ifeastnici pozdravovali jeho a jeho iirpoety. Takove ptipady kalily diplomaticke stytky mezi Spanelskem a Anglii. S dalS1 expedite Hawkinsovy seSlo, ponevadt de Silva, SpanelskS7 vyslanec u dvora St. James, si osobne stetoval u kralovny. Alibeta ptirozene ptisahala, to nemela ani tukni o tom, to se obchodnik Hawkins zabSTva poodloudnictvim a samortejme ze ho „ptisne potresta.

Perly v2ak, ktere mela na sobs, a jet pochazely z jednoho z jejich riskantnich podnikti, nemohly mluvit a prose tak malo ji mohla Jeji Excelence rici, 2e 12e. Vyslanec pkijal jeji odpoved' na oko v dobre vice, co2 mu vAak nezabranilo, aby potom svemu kralovskemu panu napsal o teto pkihode uptimnej g zpravu. Kralovna Al2beta si v gak dala po skoneeni audience zavolat Johna Hawkinse a dlouho mu durazne domlouvala; jak slibila. Kdy2 ho ujistila, jak je ura2ena a rozhotoona, pohravala si mnohovYznamne se svYmi perlami, a Hawkins, chytra hlava, porozumel okam2ite kralovskemu pokynu.

Chytrost — ona placha, rafinovana, fiskodni kralovska chytrost — pkikazovala upustit od nove vYpravy, chystane pro rok 1566, nebot' doposud se jests neodva2ila otevreneho konflik-

Ve stkedu, dne 28. dubna 1917, to se sy Ym kralovskYin bratrancem ve gpanelsku. Nejdfive pottebovala vice lodi, a take je stavela. Pottebovala take vice penez, a aekoliv se ji sbihaly sliny v Ustech p 1 pomy gleni na be.3eene poklady krale Filipa, jet plynuly do spanelska ze zlateho Za.padu, uznala prozatim za utiteenej gi — ponevadt se jegte paid zdalo, ze panovnik ji podezira z fieasti na podloudnictvi — nedratcliti jej dale. Tomu pak fikala diplomacie, totit pfedkladat 1ti, kterYin nikdo nevefil, krast v gechno, co mohla bez krajniho nebezpeci dostat do rukou, a krale Filipa nepohnevat. V tuto politiku skladala velkou daveru a provozovala ji i dale.

Francis Drake se zatim vydal na svou prvni cestu do ZapacIni India — ne gt'astnY podnik, z nehot mu zustal do smrti pocit, to byl °Idaman, a proto ziidka uplynul rok, aby to dakladne neoplatil. Dokonce si vzal na poradu i duchovniho, jent ho na zaklade teologickYch argumentu ujigt'oval, to ma pra y() odgkodniti se na utraty naroda, ktery ho podvedl. Tak potlaeil vYditky svedomi, mel-li jake, a plenit 8panelsko se stalo pro Francise Drakea nejenom rozkogi, nYbrt i povinosti. Podnikl jinou mengi cestu na Guineu, pravdepodobne za zlatYm prachem, a roku 1566 se vratil do Anglie a nav gtivil sveho pfibuzneho Johna Hawkinse v LondYne. Hawkins vedel pfirozene o neuspechu plavby kapitana Love11a, kterou podia vgeho financoval ze sveho me gce. Poznai ye vem mladem bratranci toter co kdysi start majitel male pobtetni 'barky: slineho namotnika s dobrYmi odbornYmi znalostmi, snativeho, pilneho a na.daneho a k ternto chvalyhodnYm vlastnostem se nyni phdrutilo pevne rozhodnuti siletovat s narodem, kterY ho podia jeho domneni podvedl v Rio de la Hacha. Oba mutove men rozmluvu — a po ni je gte mnoho dalgich .. .

Od audience gpanelskeho vyslance, jet mela za nasledek upu gteni od Hawkinsovy experice, nebylo jit v anglickYch pfistavek pozorovat znamek podezkele einnosti. Ale v kvetnu bylo znovu vzbuzeno podezfeni Jeho Excelence. V pfistavu Chatham se pfipravovaly obchodni lodi podezkele tichYrn a nenaroenYm zpfisobem k vypluti, a tomuto pfikladu nasledovaly lodi Jeji V:ysosti. Podrobnej gi getfeni ukazalo diplomatovi, to u lod'stva je portugalskY lodivod, jent se dal najmout na cestu s neznamYm cilem. Znovu tidal vyslanec krale Filipa o audienci u anglicke vladakky. jet mu s libeznYm fismevem vypravela o cili tato ne gkocine male vyjitd'ky na moii podatenou pohadku. Ma prY v umyslu prozkoumat africka pobfeti, na jihu . . . ale daleko, hodne daleko na jih od portugalskYch panstvi . .. A kdyt se vyslanec za jeden nebo dva mesice dovedel, to dye lodi z kralovskeho lod'stva "Jesus von Luebeck"' a "Minion", pluly k nabfeti nedaleko Toweru, eastovala je Altbeta dalg imi rortomilYmi historkami. Soudasne mu udinil Hawkins, jent se prase chystal vyplouti do Plymouthu, zdvoillostni navgtevu a prosil jej, aby Jeho VYsosti gpanelskemu krill vyfidil od neho projev nejhlubgi Ucty. Ale zdvotile vodeni za nos neukolebalo podezfeni vychytraleho diplomats, nebot' zcela neoeekavane zmizel navtdy portugalskY lodivod, najatY k tomuto vYletu. Prave tak z ylaStni bylo — jako oplatka — zmizeni lodi, ktere u Toweru nakladaly zbrane, smerem k piistavu Chathamu. Ke konci zati pluly vziraru po plymouthskem sundu, odkud se "nahodou" chystali vyplouti etyti jini obchodnici, a 2. fijna odpluly vg echny lodi spoleene na 'Aire more.

Mezi nimi bylo i plavidlo o 50 tunach, "Judith", jehot kapitanem byl Francis Drake.

Nalez mind ze XIV. stoleti.

Ve Lhoticith u Opavy kopal starosta obce Jindfich Kornas na sve zahrade Amu pro ol-ocnY stromek a ph torn pfi gel na malt Wine51Y hrnek, kterY se ph doteku rozsypal a z echo se vykulilo 13 stfibrnYch mind velikosti petikoruny. Ph blitAm prozkoumani mind bylo zjig teno, le pochazeji z doby Jana Lucemburskeho. Napis je latinskY a zni: "Dei Gratia Rex 13:them. Johanes Primus." Uprostfed v kruhu je vyeatena eeska koruna a na druhe strand. cesky dvouocasy lev.

VESTNIK

Price je stale bezpealejg. delnici zaeali stavet ohromnS7 most pies zatoku San Franciska, mluvilo se Kr't vgeobecne, to na katdST vydanV milion dolarri zahyne ph sta,vbe jeden delnik. Pti stavbe pr y -nihomstupedlyzanoi25d.Avtak druhY most nezabil jeaineho delnika — protote jeho stavitele zridili nejvetti bezpeenostni sit' sveta. Deset mutt spadlo a dopadlo bez Urazu na jeji prutnou plochu. A prate pokraeovala o 15 at 25 procent rychleji, protote delnici byli zbaveni zkrutujiciho strachu pted 'Adm. To je dramaticky ptiklad, dello dosahne moderni bezpednostni opatteni. Ochranna sit' stela tri miliony KC, ale poditame-li, to smrt jednoho odborneho delnika ptijde na milion Ke, potom ona idasna, sit' na sebe vydelala 6 milionu Ke. MnohST velkSi podnikatel ul poznal, to bezpeenost se vyplaci. Ocelarny U. S. Steel na pfiklad vydaly 800 milion0 na bezpeenostni pomricky a vSl chovu, ale pojistni matematikove spolednosti vypoditali, ze pti torn utettila tti miliardy KC na rirazovem pojitteni.

Lvi podil na teto praci pro bezpednost delnika ma. v Americe Narodni rada pro bezpeenost, zalotena roku 1913, kdy bylo v pramyslu katdoroene usmrceno asi 35,000 lidi. Tato spolednost dnes vydava na, 15 milionU Ke na, peedflaky, letaky a plakaty a ma osm cestujicich tajemnikt, kteii objitdeji americka mesta tovarny a delaji propagandu pro bezpeenost.

Jsou to odbornici ye vtech bezpeenostnich opattenich a zasadach. Katda zjittena, vada je ihned hlatena Rade, ktera na ni upozorni ye vtech ostatnich prrimyslech.

VStsledky teto price jsou pozoruhodne. Poeet smrtelnS7ch iirazu klesl v prrimyslu na polovinu. Jednotlive prrimyslove podniky spolu souteti v bezpeenosti a dostavaji za dobre itsledky zvlag tni uznani a diplomy Rady. Tak Du Pontovy podniky dosahly deviti milionu pracovnich hodin na jeden smrtelnST traz a cementarny, jet byly kdysi hrobem delnikt, maji nyni dvojnasob lepti pi-timer net vtechen ostatni prtmysl.

Bezpeenostni prace se dnes kona velmi peelive a bez tetteni nakiadri. Most u San Franciska je toho nejvettim drikazem. Net stokat push svoje lidi pracovat do kanalu, zjisti nejdtive, nehrozi-li jim jedovate plyny. Hornici maji boty opattene ocelo-Omi tpicemi, ktere neprorazi padajici kameni a tramy, delnici v chemickch tovarnach jsou opatteni gumovymi rukavicemi a zasterami, jini maji boty s karburondovSi mi podetvemi, aby neklouzali, slevadi nosi kalhoty ze silne 'cute na ochranu pted thavSnn kovem, v nekterSTch tovarnach se poutiva, bryli a masek na ochranu lidskSTh plic a oei pied vSrpary a prachem. Katda, pohybujici se ptistupna east stroje v moderni tovarne je opattena dtkla,diVmi ochrannVmi kryty a zatizenimi, z nicht nektere jsou mistrn,Vm dilem lidske vynalezavosti.

Pti konstruovani takov3"7ch ochrannch zafizeni intenS7r vi, le lide jsou nadani opiei davosti a nenechavosti. V jedne tovarne se zvedavSi delnik v poledni ptestavce zatoulal do kovarny a zachytil se rukavem za jedine nekryte soukoli v cele tovarne. Tenkrat pochopil. jakY smysl maji bezpeenostni vVstrahy, aby delnici nosili vyhrnute, rukavy, kalhoty si stahovali velocipedovjmi sponkami a nenosili dlouhe vazanky.

Mechanicka •qroba east() ochrornuje .delnikovu ostratitost. Proto stroje museji lort konstruovany tak, aby byly nejen bezpedne, ale zajigtene i proti "smile". Moderni misidlo testa ma zatizeni, ktere okamtite vypne elektrickS7 motor, jakmile delnik misidlo otevte. Podobne zatizeni ma i velika pradka, jejit vnittni buben, dirkovan, aby jim protekala voda pod tlakem, utizne neopatrnou ruku jako notem. Rtzna, bezpeenostni automaticka, zatizeni, jako vypinaee a pod. zachranila ut mnohou negikovnou ruku.

Spravne osvetleni je stejne driletitS7m bezpeenostnim opattenim. Jedna tovarna snitila nrazy o 18 procent rodne prostVm zleptenim osvetleni v dilnich.

Strana 5.

Bezpecnost pti praci tada, i pedi o pracovni prostiedi a oVzdu gi. Ve velkYch mlYneeh se pedlive odstrariuje prach, kterV se mate snadno vznitit jiskrou odletnuvti od podetve na tieleznSich schodech, a zprisobit zhoubn$7 vYbuch.

Jedovate arrpary nutno odvadet dtive, net se dostanou do lidski:/ch plic. Adkoli otrava olovem je smrtelnm nebezpeeim nekterSrch prfimysiii, dilny Western Electric, kde jsou podmotske kabely Potahovany olovem, nemely nikdy jedineho ptipadu otravy. Podlahy dilen jsou po skoneeni pracovniho dne peelive umeteny vlhkSani pilinami, aby byl odstranen chen prach, prosyceny olovem. Tavici kotliky jsou opatteny dvitky, ktera, nepropusti tactile jcdovate id'pary. Dcinici si musi pted poledni ptestavkou pedlive marS7t ruce, aby s potravou nepotili olovo, a net jdou domri, musi jit pod sprchu. Vychazkove a pracovni taty maji uschovany ve zvlattnich sktinkach.

V teto tovarne se o bezpeenosti nejen kale, nVbrt i od lidi vytaduje. Kdyt nektera, delnice odmitne nosit ochranne brSrle a vymlouva se, to v nich vypada jako so ya, mistr ji cla malt balieek. "Jestli se varn ptesne nehodi, at ho budete intret poutit", prohodi, "miltete si je vymenit za spravne." A kdyt, delnice krabieku otevte, najde v ni sklenene oko. To ji ptimeje, aby data ptednost sove.

Delnici museji bVt odvraceni od potetile filosofie, 3e "se Urazy vklycky ptihazeji", a vychovavani k bezp,senosti. 26,dne bezpeenostni ponaricky a disciplina neptimely na ptiklad trat'ove ddlniky, aby tnitili rodni poeet traztt se 2871 na 330 — dpkud v nich nebyla vype-. stovana ochota dbat bezpeenosti. I nejjednodutti prate na trati je svazana tadou teleznienich bezpeanostnich ptedpistn jejicht zachova.van' vynucuji sami zamestnanci. 26.cinSr nik na ptiklad nevstoupi ph praci na, koleje, nebot' ieta smutne zkutenosti naueila delnikY, co se stane, kdyt. dlovek obtitenS7 nakladem klopSrtne o koleje.

V detnVch prrimyslech byla zabrana Urazum postavena na soutetivou zakladnu. Jednotliva, drutstva pod vedenim svSich mistrri souteti o zachovavani bezpeenostnich ptedpisri a vitezi souteti s jinni vitezi o velkou cenu. V mnoha tovarnach byl zaveden "Tisicidenni bezpeenostni rok", kterS7 je vysokSrm ptedpokladem bezpeenost. Je to sazka s osudem a disciplinou zamestnancri, to se za tisic pracovnich dnri neptihodi jedinV traz. A phhodi-li se, pak mistr, v jehot dilne se stal, ,je veru Indio obliben v celem zavocle. Mimo to se obeas delnikrim hraje neja,ke krzttke drama, znazorriujici prribeh a nasledky tarazu tak tiV'Srmi barvami, taeastnici dlouho nezapomenou, co videli.

Avtak tento boj s nebezpeeim neni nikdy dobojovan. KatcIV novV vVrobni proces, katdSi novS7 stroj je mocri na zdrojem Urazu, smrti i zmrzaeeni. Nikdo nemrite tici, at terpve po dloul'7ch zkoutkach, kde vezi nebezpeenST bod stroje. Vedoucimi prrimysly v bezpeenosti jsou ony, ktere si mohou dovolit vyclavat velke eastky na bezpeenostni pokusy — teleznice, ocelarny, automobilky, cementarny, rafinerie petroleje, papirny a chemicke tovarny..MalST podnikatel s malSnni prosttedky a malo vyviriut-S7m smyslem pro odpovednost bude jette dlouho hrozbou soue,'asneho phimysloveho podnikani.

Bezpednostni hnuti v prrimyslu zachranilo od roku 1913 jen v America 250.000 tivotit a zabranilo 25,000,000 nebezpeanSrch Urazt. Urazy se budou site dit tak dlOuho, dokud budou bide pracovat, ale kdyt rano delnik polibi svoji rodinu a jde do prate, ma. dnes dvakrat vetti nadeji, to pitde domil zdra y . a tiv, net jakou noel pted 25 lety.

Jo na Magute 7320?

V hospodatsch kruzich na Slovensku zaeina, se stale vice u v a2ovar o tethe zlata na. /*,laguke v Nizkf,rch Tatrach, kde v minulYch staletich byla velmi rozsahla a v9nosna tetba.

Poukazuje se na to, .1z. vychodni Cast Magury je dosud nedoteena a ze by bylo na miste, kdyby statni bahska sprava udelala aspofi pokus, ovetujici mnotstvi tetby. Magura je stare a v bYvalYch Uhraoh nejznarnejL naleziW

Stran d, Temple, Texae.

Jako .Olen resolueniho vYbOru za tad cis. 47, tadam pravniho radee A. Kacite, by tivetejnil ve _Vestniku, co naek statni zakony dovoluji, psati do novin, by 'Cie:neve vedeli, co se Arnri Mute censorovat a co ne. Tet aby bratr ItIortisnemusel se dotazovat pana Kubeny.

Pravni radee by mel ptihlednottt k tomu, by se pojistky nevyplacely tam, kde to stanovy zaltazuji, jak se sta y; pied 2 mesici, obncs onen by mei bYt vracen hned do tanttniho fondu.

Kdyt ut bratr Sulda prozradil, te jsme byli ye schtzi H. U. ve Fayetteville, tak se pochlobim, jak jsme byli nadkni, kdyt jsme odjitdeli, te kdyby byl nekclo do nas tgaral (jak fika start BartoS). byl by Spatne dopadl. Diviin se, jak mute nekdo rici, ze mame H. U. v dobrem miste a pekne zatizenou.

Pan Zemanek na to kapl, on slySel, co jini neslySeli. Byl jsem s rnnoha delegaty, ale 'tadny O torn nic nevi, neni to Kocourkov?

Mel bych tohO na srdci mnoho, ale pan Horflak by mohl na mne dojet.

S bratrskYm pozdravem na vSecky etouci. . Fr. Spatihel.

Jourdanton, Texas.

VIili bratti a sestry!

Oznamuji vtem elentim radu Dobrota Cis. 78, a tadu Vesela Osada ens. 147. te jsme se rozhodli oslavit 40ti lete vYrodi nati Jednoty spolednYm obedem a vedeti. V nedeli. dne 2. kvetna, v sini "radu Dobrota na nobrowolski, na veder zabavni vybory obeu tadfl se usnesly potadat tanedni zabavu, pti ktere bude Udinkovat chvalne znama Dybalova orchestra z Ganado, Tex. Sestry obou tacit jsou tadane, aby ptispely nejakYmi zakusky. 0 ostatni se bratti postaraji.

Dale oznamuji, te nate tadove schitze, ktere jsou odbYvane vtdy prvni nedeli v mesici, byly odlotene at na druhou nedeli, totit dne 9. kvetna. Bratti a sestry, dostavte se v plnem podtu.

Zveme bratry a sestry a jejich ptatele od ookolnich aby pkijeli a pobavili se mezi nami pti nati zabave v nedeli weer dne 2. kvetna.

Karel Belidek, ml.

S pozdravem, Orchard, Texas.

Timto odpovid.am bratru Zema.nkovi, te- o torn, co on tvrdi, GalevskY nic nevi, a te nemem tak Spatnou makovici to mohou dokazat etyti tajemnici, kteti pa 6,as sjezdu vte zapisovali. av§a.k neco podobneho v protokol nedali, te by se Janovsky s nedim byl vytasil a svoje obeanstvi delegattim hlasil. Ze jsem jej navrhnul, nemam se co stvdet, vtdyt' obeanstvi tadnemu na eele nevidet.

Velice lituji, te se vte tak stab, to nati Jednote prospeje pramalo. Ka.tdY ke sve vine mel by se ptiznati a ne S. P. J. S. T. po soudech tahati. Jak milteme dosahnouti svetoveil° miru, kdyt v bratrskYch spoicich tijeme na Stiru. KatclY se jen tene za ziskern a sityou a na spolubratra hodil by psi hlavu na misto bratrstvi, podpory a lidskosti. Pestujee me ruznice, faleS a nedestojnosti. Bratti, mirnete se, netente vec k soudu a Settte penize funrtniho fondu, neb ten nesttadame pro pravnicke kapsy, nYbrt jen pro vdovy a sirotky at ptijdou zle easy. At ptijdou zle easy, hled'me jim pomoci, by melt pamatku po drahem manteli a otci. Nerozpaltnime se jak Certi ohnivi a ukatme tern druhYrn, te jsme sotKdo jsi N.choslovan, nesvorncsti zanech; te piece neuoil nas praotec oech, nas praotec Lech a slavna 6echie. Dokatme, te prave bratrstvi dosud v nas tije. Snad ze ty .rtiznice uroVnate hezky, v cot :yeti z Orchard John GajevskY. kid Spravedlnost cis. 121.

Shiner, Texas.

Ctena redakce Vestniku:— Prosim o uVetejneni meho dopisu do Vestniku 28. dubna.

Mill bratti a sestry!

Ptichazim zase s par H(.1ky tlo V s niku, aby

V@

ezdaleni bratii e see tu jeSte je nas ?dd. V posledni schtlzi jsme novou elenkyni a take nas organizator br. Jos. Franta se schtze naSi steastnil, za cot mu jmenem facto dekuji. On asi muses vedit, te podarebne nepojede, neb se mu zase podatilo upsati novou elenkyni, kterou budeme phjirnati prvni nedeli v mesici kvetnu, a proto as uvedomuji, byste se schfize co nejvice neb to bode nejmladSi elenkyne nakho V posiedni schazi se nechaly sestry videt, neb toll° tolik ptinesly, te jsme to ani nesnedli. Tot' se vi, te bratti se nechali take videt zase s penivym, neb jak se tika: jidlo a piti, to je tivobyti. Pane. jsme se vespolek vSichni bavili. Bylo mi trochu natizeno, abych zase potadal sestry by nejakY zakusek ptinesly do schtize, bychom tu novou elenkyni dobte mezi, sebe prijali. Smutno nam nebude, to jsem ut s br. deetnikem spravil,,aby nas trochu po schilzi obveseloval a br. predseda mu slibil, te mu za to da jeden celY sandTak se co nejvice do schtze dostavte. Cot vy bratti v Danbury, ptijedte se mezi nas poclivat, neb by nas to vSechny tesilo. Na shledanou v Dickson Skole prvni nedeli v kvetnu!

S bratrskYin pozdravem, J. F. Novosad, taj.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Nemame se stidastniti polemiky, neb zajiste nem jako . celku neprospeje, jiste uSkodi, take bode miti jinonarodni vetejnost i nate eeskoamericka, nedlenove, Spatne mineni o cele organisaci.

To jest pravY 'kocourkov"; zvoii si sjezd tiskovy vYbor, ale tento nema, prava censurovat ciopisy, vYkonnY vYbor nerna prava ustanoviti neb nahraditi iitedniky, kdy jest tieba, by i zakonitou cestou nas mohli representovati?

Jsou ptijmute stanovy celym sjezdem, a na kcnec neni z nich jasno, zdali ptedseda rozhoduje v nerozhodnYch zaletitost di nikoli.

Bratti a sestry, bez ukvapeni a pkedsudkil proti kteremukoliv Uiedniku v nati Hl. kdyt budete spravedlive souditi, musite doznati, to Hl. Ur. zakonite a dle pravidel jednala spravne. Neb zajiste vetSina zastupcu na sjezde, kdyby byli vedeli, te br. Steiner neni dosud obeanem S. S. a nemilte zastavati tadnY vetejnY titad, kde ptisetne 'cited zakonem teto zeme musi se podrobiti jedinec za celek Hi. tri., nebyli by hlasovali pro br. S. a naSel by se ze 155 tadti zastupce pro misto pokladnika, Glen, obean teto zeme, te by i zaruku slotil tteba okamtite, vtdyt' mame dleny mnohatisicove mezi nami.

Myslim, te pokladnik by se mel voliti vtdy, ktery ma vlastniho majetku vice netli piesahuje zaruka.

Takove ptehmaty, vSech tech zastupcil, se nevyplaci, neb jak ye Vestniku se sdeluje, jeSte nakonec budeme piatiti soudy? Cot o ty penize, ale to ostuda? Neco podobneho v americkem spolku jest nemoine!

Ptedseda vSude rozhoduje hlasem, kde neni docileno jednani vetSiny vYboru. Nat br. tajemnik jit 40 rokti jest einnYm, vetejnYm iitednikem, nejen u nati organisace, ale i v jinYch, vybornY obchodnik a finaneriik, valyt' vSichni zastupci opet zvolenim dali mu clUveru, prod tedy ty razne resoluce?

Myslite, bratti a sestry, kdyt budeme omezovat jednani V. V., te si, dodavame respektu?

Vtdy jeden lodivod a kapitan rids lod', a vette, te nejednd se v tomto ptipade o blaho teto organisace, jako o 4 roky dobte placene, prate! Br. redaktoru a tiskovemu vYboru jevuji soustrast, neb jsou hromosvodem v to to politovani hodne neshode.

PiSte stab dopisovatele. V gichni jste a neni divu, rozkol neteSi, smutne zpravy, radeji mleeti.! Na zdar!

H. Stanovska.

Floresville, Texas.

Posledni sjezd slibil nam, te po Novem rote jakasi to nemoceriska podpora ut piece bude zavedena. 'LTA bode ale hnedie pitl roku pryC a

stfedu, dne 28. dubna 1931.

111. eltaclovna, posud nic v torn neutielala, aelconarn br: pted. Hi. ftadu slibil, te v dubnu svola jit ten' nem. vYbor. Melo by se pkece u2 neco v te veci delat, nebot' to sebere celY rok, netli mite bYti ve skutek uvedena. Motna, te bude nutno udelat nekcle nejakou opravu, kdyt bude tadurn ku schvaleni odporudena. Sveho Casu jeden bratr, jak se nemYlim, take i Men tohoto vYboru na to nemoc. podporu, psal ye V., te kdo se chce podilet na te podpote, te musi napked projit lekakskou prohlidku. No, bode-li tomu tak, pak by to nebylo spravne, nebot' hodne Clenfi, z ylatte tech startich, by z teto nem. podpory bylo vyloudeno. A co ti dlenoye mohou za to, te jit nejsou tak zdravi, jak vstupovali do Jednoty? Ptece Hl. tkadovna ma dat na tu nem. podporu jeden tisic dolart, motna to pozdeji musi trochu ptidat. Tak ten glen, kterY neprojde u lekake, bude te podpory zbaven, ale z jeho penez, co po leta platil, bude se platit nem. podpora druhYm. Proto pravim, to melo by se ut s tou nem. podporou nem delat. Jak to mame ted', tak vlastne nemame tadnou nem. podporu.

Praxes jsem dodetl posledni dislo V. a moji pozornost upoutal dopis br. Gajevskeho, kterY jsem pkedet1 dvakrate a to proto, te pite pra ydu, co jsme protili a zkusili tam v torn starem Rakousku. Stran te lake, kterou ma Hl. tkadovna s br. Steinerem, davat dobrou radu, br. 8.

Fr. Vontur.

S pozdravem, kid Moraytti Bratki eislo 6. ✓ posledni schazi bylo mimo jinn jednano o kadove °slave 40. yYrodi zaloteni nati Jednoty.

61eni vyslovili se pro ni jednomyslne a datum slavnosti bude stanoveno v ptitti mesidni schtzi, pkipadajici na druhou nedeli v kvetnu. Nat tad ma nekolik tijicich zakladajicich , dlent, kteki pfebY yaji vzdalene. Touto cestou jim oznamuji, to je k nati slavnosti srdeene zveme a spolehame, te se jste mezi nas dostavi. Zajiste, te Cienstvo kin okolnich k natemu podniku se tet dostavi, by pomohli k irspechu jubilejnlho podniku radu nateho.

S bratrskYm pozdravem, Fr. Pibil, tajemnik.

Oznameni do Houston, Texas.

Pkejeme si oznamiti vtem ptiznivaim a tirti vekejnosti, ze omladina kadu Pokrok Houstonu ens. 88. uspokada krasnY program na Den Matek v nedeli, dne 9. kvetna odpoledne. Po vyderpanem programu pohostime nate maminky kafiCkem a zakusky. Zveme timto vtecky z venkova a zdejti co nejsrdedneji. Zadatek ve 3 Noemi Kostomlatska. hod. odpoledne.

kad San Antonio, eislo 133.

PFAU nedeli dne 2. kvetna je dnem schilze a to mi tak mane napadlo, te bych mel na to upozornit, by ii.dast byla takova, jako minule, kdy jsme slavili 201ete trvani radu. Obaval jsem se, te poCasi nam vtechno pokazi, ale jak na objednavku pied schuzi se krasne vyjasnilo a po celY den podasi bylo nadherne a rovnet tak celY prObeh slavnosti. Na ytteva mistni I okolni, Hlavni tladovna a pies 30 elenti klubu 6echie s dr. E. Miekem, zpe y universitni omladiny, proslovy elenil H. ft. a prof. Mirka, to vte melo do sebe neco vskutku slavnostniho, co utkvi v pameti a radi mytlenkou zaletame zpet a znovu a znovu protivame Ci snatime se v mytlenkach protivat uplynule slavnostni momenty.

Pkeji vtem ktere se pkipravuji k oslavam, aby iispech mely iipinY. Jak to OM, kdyt snativa,, utitedna narodni a spolkova pre,ce, ktera zpravidla neni z nejsnadnejtich, ko runovana je dobrYmi vysledky a proto opakuji: Mnoho zdaru snativym kadtim!

Tern, kdo objednali si fotografife dlent ze slavnosti a dosud si je nevyzvedli, mohou je dostat u mne,-neb pkinesu je do schuze a mate si je po schftzi katdY vzit.

Schttze jako vtdy zadne ye tki hod. odpoledne v sini W.O.W. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, tajemnik.

Minule jiz neni, budouci jette nepkitlo. Co tedy je? Pouze ten bod, kde se stYka budouci s minulYm. Zdalo by se, te bad neni nic, a zatim jenorn v tomto bode jest ve gkeren nas tivot.

Ve sttedu, dne 28, dulma 1937, Dallas, Texas. bratti a sestry!

Musim napsat alespoil par tadlod a dat vSem vedet, to dne 2. kvetna piijedou k nam sehrat divadlo kroutek od tadu els. 92. z Ft. Worth.

Jak nem tekli, jest to veselS7 kus a site "NAinluvy po tme". Proto vas v gechny uctive zvu, abyste se pti gli s nami pobavit a hrieum akazat, ze si jejich ochoty vatime. Zadatek ptesne o 6 hodinach veder. Jest to kus o 4 jedninich, tak aby ta omladina je gte utila toho tance ten.

Vstupne jak obyeejne, pan 35c, darna 25c. Tak na shledanou se 'demi v sini fadu Pokrok els.

84. a s pozdravem na vaechny.

Botena Jet, dopisovatelka. kid. Corpus Christi, eislo '79.

Na nedeli odpoledne, dne 2. kvetna ptipada, tadova schilze. Jelikot jsme v dubnu schtzi nemeli, jest zahodno, aby se v gichni dostavili.

Po schfizi tadove bude schtize sokolska. Cviden' mivame katclou stiedu veeer, a bkva v telocviene tivo, neb ptibylo nekolik novYch hochi) a divek, o cot ma zasluhu nag naeelnik Albert Regmund a nynej gi vzdelavatel na gi jednoty, br. Vdclav Kudera, jent do Corpus Christi presidlil z Dallas a dinnost v jednote vzprutil.

8koda jen, te se meal° s nacvidovanim pozde a te jsme finandne na torn jaksi blede a neintiterne se letos sletu sileastniti. Planujeme vgak vetejne telocvidne vystoupeni v ramci 401eteho vYroei magi SPJST., za Oast obou mistnich a snad i okolnich tadt S.P.J.S.T. Zabavy taneeni potadame katdou druhou nedeli. Pti gti ptipada na Den Matek, dne 9. kvetna. Ktera hudba bude tzdfnkovati, nevim, ale bude to jiste dobra desk& orchestra.

Br. Jos. Kru ginskY se pozdravuje z bolestneho poraneni, jet utrtil pii sratce jeho troku s jinYm automobilem asi pled tiemi tYdny, na ceste z mesta k svemu domovu. Sratku zavinila husta mlha, jet tu noc nad celou krajinou letela. Take vnuk br. Kru ginskeho, 121etY Milton Vavtieek jest v lekaiskem o gettovani. Zlomil si rninulY tYclen ruku v zalokti, propadnuv pii shazovani krmiva pro dobytek svetlikem nad magtali.

V techoslovaku postradame zpravy of ficielniho zpravodaje br. Houdka. Jelikoi ale jit zaslid pane ilukrace, zdd se mi, to je jit na skoku zaditi zase s dopisovanim.

Tarody tu mame rozmanite, jak kde prgelo.

Pii meste Corpus a v tak zvane Oeske Osade maji vlahy dostatek a minulY tYden °pet tam dobie zaprgelo. Dale na zapad, k Robstown, Bi shop, Agua Dulce atd. je velice sucho a misty neni textile baviny, neb ta v bteznu pomrzla a na pteseti nebylo vlahy. Na zdar!

Chas. Holasek. ttid Karel Joniti, eislo 28., East Bernard, Texas Mill bratti a sestry!

Same resolute a pozvanky dteme ye Vestniku, tak jsem si uminil, te take neco k tomu ptihodim, ale nebude to pozvanka na tadnou 40 letou oslavu, ale pracujeme uz na jedne, ale dosud vYbor nema vae tak, aby to mohl dat do jubilejniho kalendafe na prvni stranku Vestniku. Ale nebude to tit dlouho trvat, jeate tak asi jedna schtize a tit to budete list. Ano, mem pozvani pro vas vaechny. Jak ut to vite daleko airoko, te East Bernard si vtdy zvoli katdSrm rokem "Kralovnu kvetin", a tak se ta chvlle bliti, te volba bude tady a te nova, kralovna kvetin bude kandidatkou dne 4. kvetna v sini K.J.T., neb oba spoiky S.P.J.S.T. a K.J.T. to potadaji tak po dva roky, te volba se deje v jedne sini a korunovace v druhe.

Tentokrate maji jednu z tech nejstaraich kapel a to Bade z Fayetteville pfi torn hlasovani. Myslim take, te vetaina natich rifednikri z Hlavni Uiadovny asi ptijede, neb lonska kralovna jest dcerou nag eho br. mistoptedsedy, Stepan Valeika, sesthaka Helerrka, a tak si rozvatuji, to jiste pfijedou se podivat, jak ona bude odevzdavat korunku te nove, ktera bude zvolena, anebo si ji podrti. To vae bude get, jak ona bude na to nahlitet a jeji spolustudent, se kterYmi ona letos graduuje z vysai akoly, jestli si ji budou chtit podrtet, aby nemohla tak hned od nas do Houstonu odejet poi jejiin graduovani

VAST1OK Ja si vtdy rnyslim, kdybych tak ,jete jcdnott byl svobodnY, te by jiste moje milenka byla zvolena tu kralovnou tech kv'etin, ale kdybychom, zase tak delali, tak bychom meli moc tech kraloven, a ony ut tak mysli, 'te jimi jsou I bez naaeho zvoleni.

Ale bratti, ja main jakysi takovY pocit, tentokrate bychom si meli zvolit tfebas ut nekterou vdanou kralovnu, my bratti ze spolku Kat'dY si S.P.J.S.T. a bratti ze spolku dame anebo vybereme jednu z naaich maminek a postavime je do "re3zu" proti nektere te mlade kvetince. Nemyslite, te by ti mladi hoai se nechali zahanbit, a tolik vice by pracovali pro svobodnou kralovnu. Moje mineni jest, te by byla o tolik vets' navateva, te lid by byl zvedav videt neb slyaet, ktere, bude zvolena. Co na to kikate?

Jen ptijd'te katdY, necht' lit to bude anebo ne, vaak vSrbory neon povi, jestli to jde neb ne.

Tak na shledanou na den 4. kvetna 1937 v sini K.J.T. a o 14 dni pozdeji zase v sini S.P.J.S. T. na korunovaci.

Abych nepsal jen o kralovnach, napieu jeete neco jineho, a to je take zrovna na 1. kvetna 1937 v sobotu celY den v sini S.P.J.S.T. a to jet volba pro bandy, a to bondy pro tii rozdilne ristavy okresu Wharton, prvni talat v meste Wharton, okresni nemocnice v meste El Campo a arm pro starce a stateny v naaem mesteCku East Bernard. Jest to jen celkem $200.000. Vide' jsem dopisy v na,aich deskYch novinach, kde jeden pie pro a druhY proti tomu.

Ja sam nevidim, prod bychom meli bYti proti tomu, obzvlaate pokud mame naai Sulphur Company v nagem okresu a pokud doluji siru y en, dotud dostaneme z nich dane, a jak dries vime, to kde my daxieplatei platime $1.00 dane, oni take plati $1.00, zrovna tolik oni sami, co my ostatni dohromady, anebo jinYm zprisobem to vysvetlim, te v okresu Wharton vybere se na $1,000,000 v danich, tak Sulphur Co. zaplati z toho $500,000 a my veichni ostatni zaplatime tech druhYch $500,000. Tak prod bycho mnemeli budovat, pokud jsou oni v naeem okresu. Men jsme tak zaeat pfed 10 lety, tak bychom meli asi uz vaechno vyplacene. Vime dobte, te oni na veky u nas nebudou, te do druhYch 10 let budou mit yeechno yen z pod te matieky zeme, co budou chtit, a odjedou zase nekam jinam. Jak se doslYcham, te maji namiteno do mesteeka Orchard, a to vite, ze br.

GajevskY tam jiste pro ne ma nachystanY ten akr neb dva, co mel pro budovy Hlavni tfadovne. Jak jeden psal proti tomu vaemu, 'te jiste budou naainci zase z toho odstreeni, kdy to bude i zvoleno. Co se tyre talate, to jim nearme, necht' nas odstrkuji kolik chti, aspori co se tYde nas naaincti, ale mame zase nektere, pro ktere nynejai vezeni neni dosti dobre a jest nebezpeei, te by se mohli dostat ven drive net jest jejich eas. Ale nemocnice, to jest neco jineho. Tam tadny dfiv nechce take jit, at kdy jej tam v ambulanci dovezou. V takovem phpade se neni kdy ptat, jestli jest to naSinec aneb kdo jinY, kdy jest pomoci tfeba, az kdy jest tam dovezen k uzdraveni, teprve jest dosti Casu vynajit, jeAli tam path, anebo jestli jest opravnen na okresni nemocnici. Jsem jist, kdy takovY se tam najde, a bude-li schopen neco darovat za sve uzdraveni v jeho nemoci neb neatest', to to s radosti cis, a kdo nema nic, tak tomu nemusime mit za 716. on kdyby mel, jiste by darek dal. Na ten nas tivot mame vaichni stejne pravo. S tYm odstrkove,nim nas naaincri; tomu ja nevetim, ze nas odstrkuji.

Nic neni tfeba, jen nedostat strach, anebo hned v3i.niluvu .hledat, a v mnohy'ch pfipadech jsme tomu sami vinni, kdyz se nam naskytne pfiletitost neco udelat, hned je tolik vSanluv, te by to jeden ani v nem nehledal. To znam, kdy jsou naeinci volani za porotce, hned se hla,si, te on nemrite sloutit, ze ma praci v poll, neb ze iieumi dost anglicky miuvit a Gist. A jak je proPueten, tak se chvali, jak se z toho dostal ven. Anglicky mluvi tak dobie a ete jak kterYkoliv ten stoprocentni a mnohdy jeate lope.

Dam pro starce a stateny, to jest druha takove, vec, to tadnY z nas dnes nemrite het, te on jej nebude potiebovat, a jest velice stare phslovi, te otec drove utivi 12 syntia net 12 synti jednoho otce. TakovYch pfipadti jsem byl svedkem nekolikrate. Kdyt jest takovY dam v okresu,

Strang 7, tak si kazdY sa.rec neb stafenka mute Met, kdyt mne deti nedotivi, tak aspori nekam budu mit svou hlavu polotit. Podivejme se, v okresu Harris jsou dva takove domy, jederi , okresni a druhY cirkevni, a v katdem je jicri dost a neni slyeet, te by se jich radi zbavili,'a ptistavuji vetai. Nat okres bude jednim z tedh nejbohateich, die statistiky, a nemel by Mit. tech priprav a zaopatteni pro nas vaeohri.

Mame eleny, kteti jsou v naai Jednote 40 let a plati na nemocenskou podporu, a jeate za ten Cas nepottebovali tadne podpory, a kdy nekdy onemocni lehCeji, jeete ji neberou, vtdy si tekne, motria te nekdy to mute bYti horti a motna ze ji pak budou vice pottebovat, a ti, ktefi ji vilbee nemusi brat, jsou o tolik Wastnejk, te byli valy zdravi. Tak to jest se vaemi naairni -astavy. Ja pravim: stavit a take volit pro to jednYm amahem a dostat vae, co muteme dostat. Pak aterkovane aneb kamenne testy jest druhe, dobra vec pro katcleho z nas. Co zaplatime v tech par centech na ty bondy, to vtay desetkrate uaettime na gumach a karach.

Dne 15. kvetna bude se hiasovat o aterkovane testy v okrsku ekolnim Muldoon, za $22,000 bondri Dopomotme jim k tomu a pak oni pomohou nam. Kdyt to nejde "county-wide", tak se to mute stat okrskove.

Brath vzdalenejei, musim varn podat zpravy aspori trochu z vetaiho dilu o stavu naaeho elenstvi. Vim, te nonohY kterY'jste se od nas odstehoval, ze v naaem fade bylo asi tak 150 &el-1U a dnes aitame 325, to jest v dospelem oddeleni a 27 v detskem oddeleni. Skoro v katde schuzi od sjezdu p •ijimame od 4 at 6 novYch elenta Od Unorove schUze jsme nechybili ani jednou, abychom nemeli jich tolik pfijimat.

Poslyete, v kvetnove schtlzi budeme ptijimat 4 takove mladiky, te nas tad dosud nemel takovou lest' pfijat. Jeden z nich jest vojin naaeho StrYce Sama a syn naeeho bratra a sestry Ed. E. a Frant. SklalovYch, jest to jejich jedinY syn Viktor. Jejich jedina dcera ut piestoupila z detskeho oddeleni do pravidelneho asi pied 2 roky. On asi nebude pfitornen, ale jak kdysi pfijede, tak to jiste bude v Cas schrize a teprve "zrajtuje" toho kozla. Jini dva jsou synove take zasloutich naaich spolubratra a sester, Willie Morris, naaeho jeSte .jednoho ze zaklae dajicich diems Ferd. a 2ofie MorrisovYch. DruhY jest Willie Konatik, br. a ses. Jos. a Rozalie Koriafikoch, a ten etvrtY jest syn naaeho pionYra. holiee Tony Murile, Clarence. Mame mnoho jinonarodovcil v naaem fade a oni se zdaji bYt hrdi nad tim, ze mohou mezi nas pattit.

S pfanim vaeho dobra, a nezlobte se na tak • dlouhY dopis. Mozna ze jej br. redaktor kus utne, ale to nic, ja si potom za nim dojedu na rozmluvu. Podruhe vain zase neco napiau o naaem aeskem spolku proti ohni a jeho pokrok zde u nas. Jsem vas jako vtdy, F. V. Urbia, tieetni fadu Cis, 28.

RESOLUCE PROTESTU. Clenove tadu Pokrok Gainesville eis. 110. rozhodne odsuzuji jednani, kterak Hl. tfadovna se zachovala viiCi naaemu pokiadniku br.

Steinerovi, kterY byl takovou vet ginou zvolendelegaty ye sjezdu, a proto ta.dame, aby byl dosazen na jeho misto, ktere mu pravoplatne path. Nekteti bratti pi gi, te se ted' neda, nic delat. My nevidime, prof? Kdyt H. ttadovna mela pravo br. Steinera iitadu zbavit a dosadit jineho, mad te se nekteremu jednotlivci neza7 rnlouval, prof ted' by nemela mit to same pray() kdyt vidi, te elenstvo s tim neni spokojeno a chce br. Steinera zpet.

Bratti a sestry, snad jste vsichni videli a slee dovali dopisy br. Steinera ut nekolik mkt ye Vestniku, a ktefi. jste byli v poslednich dvou sjezdech, v Ennis a East Bernard, a slyaeli jej • jak pracoval pro naai Jednotu, tak me date za• pravdu kdyit felenu, to br. Steiner udela,1 vioe pro naal milou Jednotu net kterftoliv -bratr bezplatne. a na sve Atraty pracoval pro celek pro zlepaeni, pro nove pojistky, a za to se mu ted' dostala takova orlmena.

Schvalujeme resoluci tadu Stefanik C. 142. a ten dekujeme br. Suldovi za jeho peknY miert "Dojmy ze schuze VYkonneho VYborir StOji za pkeeteni a i dvakrat k uvateni..

John

VtSTNIK

Strana,

SOYISKA Kdy bylo v Sokole zavedeiio rrYTO dni meli bychom oslaviti sedmdecate 1 pate yYroei tykani v Sokole, j e2 ptispelo netueenou merou k zrodu opravdoveho demokratickeho ducha deskeho. Bylo to na prvni elenske schazi na Stteleckem °strove' 27. btezna 1862, kdy doglo k to pamatne dohode. Sokol, pied tim v imoru zalo2enY, zakotvil ji g tak pevne, Ce Malypetrova telocviena nestadila.

Bylo pottebi cvieit v cddilech, dlenove se neznali a Fuegner, kteremu elo o to, vybudovat v Sokole skuteene bratrstvo, rozhodl se svolavat elenstvo k ptatelskYm schilzkam. ftednilo se a ptipijelo — tomu i onomu, vzrtstala dobra shoda i nalada. 0 ucelu Sokola mluvil Zd. Gregr a o yYznamu telocyiku dr.

Miroslav Tyre. Tato jeho tee se nam nezachovala, ale snad, jako tak aasto i jindy, vzpomenul i sve velke lasky — stareho ftecka — a onoho skveleho obrazu, jak v kecku ti, kteti spolu evicili, spolu se tu2ili boji spolu stali, "druh druhu hajitel i pomstitel". A snad praye timto obrazem uchvacen a str2en podobnosti Akolu modernich sokolskYch gymnastn, hajit svoji vlast druh druhu po boku, navrhl Fuegner, aby si sokolove navzajem tykali. Byla to myelenka nova, priabojna, v prosttedi neptipravenem. Ti temesIniekove, pisati, obchodnfci na slu2ebnidkovani a na pteuctive pokiony, melt najednou tykat panum, doktorum, profesorum. 816 to te2ko, mnohde to s poeatku vubec neelo, ale Fuegner nepovolil a vedel, jak na to. Nebylo to 2adne usneseni, Cadna podminka, 2adnY ptikaz, mela a musila to bYt skuteCnost, z nit plyne zvyk. A tak dik dii. slednemu provadeni ptedeveim cvieitelstvem v telocviene, vgilo se tykani na podiv veem mezi prvnimi eleny Sokola dost rychle a tvotilo u konservativnich lidi oveem °pet jednu z tech jeho "ptemrgtenosti".

Tyrgovi i Fuegnerovi elo oveem o vie! Flo o to, aby Clenstvo bylo vzajemne spojeno skutednou laskou. Tento tkol se daiil pomaleji, ale daiil se a teto east sokolske vYchovy zajiste dekujeme za to, ge je u nas tak vait smysl pro demokracii a 2e jsme nejen povrchem, ale i vnitine z velke east opravdu demokratieti.

ENNISKt SOKOL A JEHO eINNOST. Vaichni se stejnou heroucnosti milujeme 2ivot. Chceme dlouho a pine aiti a tou2ime byti nesmrtelni. tsilovne pracujeme o prodlouteni iivota, cddalujeme od sebe smrt i Yee, co by ptekaielo, abychom nevy2ili pine sveho 21ti. Zdravi dovoluje pinou, nejeirei radost bohate Cerpati ze aivota, a zakony ptirodni, jeti nam podava, vecla jsou potvrzenim snah i tugeb ulog enYch v naei podstate. Sna2ime se upevniti ve vytrvalosti 2ivotni a ueiniti se nejschopnejeimi v boji s nepkateli sveho byti.

Telesna vYchova smetuje k nejlepei dokonalosti Vela ye veech fikonech ji zesiluje a organismus podperuje k yeteimu rozmachu pracovnimu i dava se mu mclnost vytrvat, oddolat nebezpeeim, nastrallam, jea jsou s rozvojem lidskeho 2iti den ke dni hrtitinejet a hojnejet. Zakladem veekere telesne vYchovy jest soustavne a &eine provadenY pohyb tela.

"Kde 2ivot, tam ruch, tam pohyb a zmena bez ustani." Cinnost telesna cvikem udr2ovana, bystii chapavost a pozornost, vyvijejici se sila podporuje sebevedomi, hrdost i osobni stateenost, snaha zachovati si sily nuti ku sttidmost a mravnosti.

Potteba telesne vYcho yy uznava se dnes vgeobecne, provadi se ye Akolach, vojsku a dobrovolne i ve spolcich. Takove dobrovolne

cvideni, to.k3v . clobrovoliV pohyb tela se provadi v na;sich teloevienaen a naSe Zupa Jiti ni naeeho Sokola se k takovemu vystoupeni ukazky, pohybu a evident pilne ptipravuje na veech stranach, a kde ne, tak jest povinnosti ka2cleho sokolsky citiciho borce ptipravoyati se na spoledne vystoupeni pit blaicim se sletu nag upy Hint, ktery2to sokolskY slet bude odbYvan u nas v Ennis, dne 13. Cervna v nedeli na prostrannem nadvoti heti Sokolovny.

Letos bude pit na gem sletu piedvedeno take tecke evideni ten, ktere se budou obecenstvu libiti tak jako prostne, cvideni, ktere jsou letos zajimave a hodne spletite. Cinnost v nagi jednote Karel Havlieek BorovskY je velmi dobrd, nebot' pti povelu nastoupit, br. nadelnikem nastcupi d ye tady cvidencil pies celou telocvienu, kteti nyni evieivaji ye dtvrtek weer a v nedeli odpoledne, nebot' das ubira a net se nadejeme, nas sokolskY slet a zavody mame ptede dvetmi, a proto se naei evieenci tuff, aby byli ptiprayeni. Po odbytem sletu u nas, pojedou nekteti do Chicaga na veesokolskY slet potadanY Americkou Obci Sokolskou, kterY2 slet se kond 20. eervna v Chicagu a ku kteremu se konaji velke ptipravy po cele Americe. Prace /name dosti na poll narodnim, neb dne 30. kvetna zase nam ptipada, oslava 40ti fete zalo2ent naei Ceske Podporujici Jednoty v Texas. kterati oslava bude u nas spoleena a -ktere se sneastni veichni elenove techto spolkii se sv'mi ptiznivei, take pit spolednem se sejiti yeech elenu bude cslava velika. Slavnost bude pctadana v Narodni Sini, kde bude ptedveden program pkilehajici k tomuto vYznananemu vYroei. Veech Menu od naeich tit tadt jest povinnost, aby jeden ka.2dY se podilel na teto cslave, tak aby vyznela co nejlepe a stala se dostaventelem veech elenu.

Jos. Vytopil.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce!

Bratti a sestry, ye sttedu veder jsme men sokclskou schfizi, a te2 ditky i velci evident.

Take narn sem dojel evieitel z Dallas, bratr Frank Hou2vieka, i s jeho genou a chlapedkern; to bude dobrY sokolik, aekoliv teprve zaeind chodit, nechce sedet, a jen by potad chodil. A2 jsem se podivila, jak' je u2 velkY. Bratr Houtiyieka sem doji2di ka gdY tYden, aby ty naee sokoly trochu popohnal do ptedu, a veru, ditky ho poslouchaji a rady se evidt. Jen dal a dal, tak pokradujte, pnjde yam to k duhu!

Tel jeete jednou yes zvu vgechny, komu je to trochu mo2ne, ptijedte na dvoji muziku, co budeme miti v sokolovne na prvniho maje.

Jak by to bylo pekne i k u2itku, kdyi bychom vice podporovali ty zdejet muzikanty, a tea i to, kdyby obeas hrali naei v Dallas a dallaseti zase zde. Oni ti muzikanti tea pottebuji trochu zmeny, nenayslite? A pak, kdy2 vidi, 2e sin je pina, tak teprve se ptieini a hraji o sto eest. Mladi se mohou vytaneit tolik, kolik kdo chce, a my starei se mn2eme na ne divat a vzpominat na to, kdy2 jsme sami byli mladi, Ce se nam nelenilo 'jit tteba i pal hodiny na zabavu, kdyti nebyla ye vesnici nasi, elo se dale, a to rnlacie2 pak celou cestu zpivala. Myslim si kolikrat, Ce my jsme melt mladi radostnejei ne2 ma mlacle2 zde. Co jenom tech pisni za celou noc se prozpivalo, kdyC byla ptestavka. Zde toho neni. Kolikrat si myslim, Ckoda Ce nejsem mlada, sebrat par deveat, chodit po salu a od srdce si zazpivat. To by nas tetky poslouchaly, tak jak doma na Moray& Na g e iadova sestra Millie Pola gkova, musela v UterY dne 20. jiti na operaci, ktera nebyla nebezpeena, ale velice bolestna; je v nemocnici Sv. Josefa. Je dosud velice slaba, ale doufam, Ce neC bude tyto tadky Cist, Ce uz bude pomYelet jeti dcmu. Budeme ji postradat pit z2bave, neb ona zapisovala jmena do knihy pti vstupenka.ch. Sestra Polaekova ma dve ditky, chlapce asi 14 mica a dcerugku 6 rokri. Po dobu jeji nemoci je u nich jeji matinka, pi.

J. H. Barkova z Temple. A piece ditky svoji matinku postradaji, je jim smutno po ni. Pteji sestte Polagkove, aby byla zdrava. Kdo ne-

Ye 6ttedu, due 28. dubs 1937, byl na operaci, ten nevi co to .je, aekoliv ted' ty operace jsou lepei ne2 byly pied osinnacti neb devatenacti roky. kdyC to nekdo tekne, Ce ma jiti na operaci, aC mraz obejde, neb vim, co to je. Byla jsem ji vdera i dnes navgtivit; vim tei jak je jednomu smutno v to nemocniei.

Tak ptijedte na tu zabavu i vy z West! UC jste tu nebyli teC davno.

Na zdar!

M. Paulova, DEN MATEK.

Temple, Texas.

Druha nedele v kvetnu je zasvecena matkam. Je znaxna jako Den matek a ka gdY vdednY syn a deera maji vzpomenouti sve matky, at' *Alva di odpodiva-1i vednY sen na nekterem htbitrivku pod rovem zelenYm. KrasnY tento svatek mel by byti dnem projevu uptimneho vdeku a lasky vCem tem zlatym matkam, ktere tolik °bet' dovedou ptinesti pro svoje ditky a pro rodiny, jimC venuji se teem i du gi. Mate-li maminku na Civu, vzpomerite si na ni nejakYm darkem. Byt' byl sebenepatrnejgi, zprisobite ji jiste radost. K jeji pocte ozdobte se dervenYm karafiatern, kterY bude svedectvim, Ce na ni vzpominate. Mrtva-li, pak karafiat je svedectvirn a znamenim, Ce zasvetili jste tento den vzpominkam na ni, na tu dobrou, drahou du gi, ktera po tech staro stech givotnich odegla jig tam, kde vgechny starosti pominou, kde v gechny boly pteboli.

Mate-li maminku jinde, a je-li to mo gno, navgtivte ji, a ptineste ji do jejiho ptibytku trochu kvetin a nebo nejakY darek. Vyzlat'te sve rodidee tento den uptimnou laskou a vdednosti. Nieim jinYm ji tak nepote gite jako naznadenim, jak hluboce si vagite jeji obeti, jak jste ji vdeeni, jak jste radi, Ce ji je gte mate na Civu. Uzfite tu jeji velkou radost v jeji rozzatenYch odich, na jejim radostnem fismevu a na chvejicich se jejich rukach a poznate to na jejim hlasu, v nem g bude odraz velikeho jejiho gtesti. V- to chvili zapomene na v gechny bolesti a trudy a Citi bude jenom to slavne chvili, kterou ptipravila ji vase vdednost.

KagdY z nas mel maminku. Ka gdY z nas take jiste zachoval si na ni ty nejkrasnejgi vzpominky. At' byla jakakoliv, na ge zlata mama to byla, ktera nas pod srdcem nosila, na svet pfivedla nas, ogettovala, o nas se starala, nas vychovavala a do na geho srdce kladla to nejlepgi, co ye sve dugi mela. UC tou svou nekoneCnou laskou zuglecht'ovala na ge duge, nage srdce. elm stareimi a rozumnejeimi jsme byli, tim vice dovedli jsme ocenovati tu velkou jeji lasku a obetavost, tim v krasnejgim svetle pied nami tato dobra bytost, v gdy tak starostliva a peeliva. A nezapominejme na ne ani tehdy, kdyC nas nav gdy opustily, vykonavge odevzdane jeji Civotni Oeska mama jest tou nejlep gi mamou na svete, gadne. jinn se jim nevyrovna v °betavosti a starostlivosti, gadna jina na tom zdejgim svete neni tak dobra a laskava. Co deska mama dovede vykonati pro svoje deti, nedovede matka gadneho jineho naroda. Proto mezi nami by mela byti jeji ucta tou nejvet gi a nejrozgitenejgi.

V nagem narode, kde nadani byti dobrou matkou je opravdu mimotadne, jest ricta k maminkam zakotenena od nepametnYch dob.

To proto, Ce mame a v gdy jsme melt velke mnogstvi dobrYch deskYch maminek, ktere tadne vychovavaly sve deti.

V eizine nejlepe pozname tyto vynikajici ptednosti naeich deskYch maminek a jsme proto na ne take vegkerYm pravem hrdi. Mnozi ztratili maminku ji g v Atlem veku a ti jiste Casto v dalgim svern givote mnoho postradali darovneho tepla jeji lasky. VCdyt' jen matka dovede potegit, povzbudit, porozumet, jenom na jejim srdci je dloveku dobte. Kd yby celY svet dloveka opustil, matka nikdy neopustila, jeji laska byla vedna a nasledovala ka gde sve dite na vgech krocich jeho Civota.

Ceske matky, bud'te nam v gdy nejkrasnejgi pohadkou givota!

Za eviditelskY odbor Sokola v Seaton: Franta Pohl.

Ve stfedu, dne 28. dubna 1937.

Cs•'5.; **.numunem mat masnoomimy no en minis ..... inmeatemummtm

Pohadka Lesni Sarno NAPSAL JAN KLECANDA CH, JAROSLAVE, prod jste nas zadrtel!" zakvilela zoufal3im hlasem. "JedinSr okamtik a vte bylo skoneeno. Bylo by mi lepe, net ze vas zde vidim . . . " "Heleno, jake to hrozne tajemstvi stavi se mezi nas? Prod lekat se mne vice net smrti, pfed nit jsem to zachranil?" zvolal zdetene.

"Zachranil a nemohu yam ani dekovati, te jste nine vratil tivotu! Jakemu tivotur vykfikla trpce, lee pojednou, vzpamatovavti se, vztahla k nemu sepjate ruce: "Jaroslave! Prosim, zaklinam teodejdi ihned odtud ihned.

"Tebe opustiti? A ted', kdy jsi tak zemdlena a snad zranena? Jelenko, cot nevidit v torn fizeni osudu di Boha . . . jent vedl sem me kroky?"

"Ano .. . mtj to trest!" zlomenSrm hlasem zateptala. "Smrt z tve ruky byla by rni byla by mi dobrodinim . . . " Na pasece ozval se opet dusot kone. Jaroslav, ohlednuv se, spattil jezdce, jen volnYm tryskern hnal se k nim.

"Pro Bull . . . on .. . nezname se . . . " tlumenSTm hlasem fekla Jelenka.

Jezdec, statnS7 mut protedivelS7ch jit vousa, ale elegantniho a vzneteneho vzezfeni, nedojel ani k nim. Seskoeil hbite s kone, jehot nechal volne stati a prutriS7m krokem spechal k divce, Jaroslava si ani nevtimaje.

"Rino, Rino!" vzkfikl eddostire, libaje ji ruce. 2iva a zdrava? Zranena nejsi . ?"

"Tomuto panu dekuji, ze neletim mrtva dole pod skalou," odvetila, ukazujic na Jaroslava.

"On zachytil Orlanda a strhl ho k zemi na samem pokraji propasti "Eh, znamenite! StateenS7 mladik," zvolal kavalir a pfikrodiv k Jaroslavovi, podaval mu blahosklonne ruku. "Dekuji vam srdeene! Najdu si jette pfiletitost, abych yam vdeenost svou osveddil. Na shledanou, pane!"

Jaroslav sta.ff zde, nejsa mocen slova. setkani se s Jelenkou, hrozne nebezpeei, v nemt se nachazela, telesne namahani, jet vynalotil na strteni kone, setkani s cizim Clovekern, v nemt tusil neptitele, a Jen mu milostiye sliboval odmenu . . . to vte pfilit mocne na neho pftsobilo.

"Musime se ihned vratiti! Jest ti tfeba klidu, mile Bite," mluvil zatim kavalir k Rine, Jaroslava si nevkmaje. "A ja, za hodinu musim odjeti . . . musim. Ale na Orlanda jit nesednek" Posledni slova pronesl pfisne, tvrde.

"Orlando sem!" lusknul na kone, jen ochotne k nemu pfibehl. Vzal ho za uzdu a pfivedl k pokraji propasti. Vynal klidne z naprsni kapsy malt' revolver, ale v temt okamtiku, co chtel ho prilotiti koni na skrane, vrhla se k nemu Jelenka-Rina.

"Ne, ne, to nesmi bSiti!" vzkfikla a strhla mu ruku zpet. On je nevinen . . . on to dobfe myslil," dodala Kavalir zamyslil se, ale pak pohodil hlavou a zbraii schoval.

"Nu, odpustim mu, kdy ty za neho prosit, ale dnes na nem jedet naposledy. Nesvetim tv0j 2ivot divoke to bestii . . .

Podav Rine ruku, pomohl ji do sedla, do nehot se prutne vytvihla a pak sel sam ku svemu koni, jen 'Iasi se opodal na patite.

"Pfijdu jette dnes za hodinu, za dve ..." fekla Jelenka pfitlumenSTm hlasem Jeji kavalir zatim jit sedel v sedle.

"Na shledanou, pane, na, shledanou . . . " vzkfikl, kS7vaje rukou Jaroslavu a bodnuv kone ostruhami, zavelel "En avant . . . . " VIII. Jaroslav staff zde jako ztrnulfr, pohliteje za nimi, jak mizeli mu v praseku, jen Usti do paseky. Jelenka-Rina otoeila se jette jednou a kynula mu rukou.

Takova se ho zmocnila trpkost, to nebyl s to odpovedeti ani pokynem, ani smeknutim klobouku. To jeji kynuti rukou, ten fismev zdal se mu bYti tak frivolnim, tak neditstojnym pomeru, jen panoval mezi nimi. Ale v duchu se s ni zase brzy small. nemohla

4A

Marna 9.

VASTNiK

jinak peed thnto mu2em, jenz nesmel tukti, oni dva se znaji .. .

"Ale kdo jest ten elovek? je ji tento mut?" vzkfikl skoro hlasite a bezdeky rozhledl se, nevystoupi-li z houttiny lesa nejaka tajemna bytost, aby mu povedela konec pohadky. Nespatfil nikoho . . . ani hovornY myslivec se neukazal .. .

Ona pfijde . . .rozpomenul se. Za hodinu, za dye . . . at on odejde. "On" tedy ma nad ni pray°, "on" rozhoduje o jejim konani. Ale kdo je on? Mohl by bYti jejim otcem . ach, ano, ano . . . te polibil ji ruku? Eh, v techto vzneSenych kruzich snad je to zvykem, snad to bylo jen projevem netnosti ustraSeneho otce . . . Ale, cot, je-li to jeji mut? Netroufal si ani domysliti .. .

Oba jezdci ut davno mu zmizel s oei, zaboeivSe tam v doli mezi stromy do jineho ku.

"Rina . . . Rina . . . Rina," opakoval si polohlasem. Jak byla krasna v torn nadhernem a piece jednoduchem jezdeckem Sate, s tim tmavYm kloboukem s vlajicimi pStrosimi pery. A piece byla Jelenka stokkarte krasnejSi! "Ach, Jelenka, Jelenka, Jelenka!" vzdychl a stiskl rozpalenou hlavu obema rukama. Ta Jelenka, jak ji byl vide], svYma °alma . . . ta eista, nevinna bytost, ta lesni vila . . . Jak byla zcela jina ve sve rortomile prostote, net ta zde .. . dama velikeho sveta, zvykla klamati a podvadeti . . .

Ale prod ji jit odsuzuje, kdy posud nieeho nevi . . . ? Za hodinu, za d ye . . . opakoval si a volnYm krokem vracel se ke skalni kazatelne. ekal tu hodinu di d ye, di celou veanost? Nevedel . . . V hlave mu vifilo tisice mySlenek, jedna divoeejSi a nejasnejSi netli druha .

Snad na chvilku i zdfiml pod telesnou imavou a horkem letniho vedera. Nebyl si nideho yedom. Jen jedina mySlenka stale vystupovala jasne na povrch to zmeti . . . ona ptijde . . ona pkijde . . . Ale co iekne ona jemu a co on ji . . . ?

Koneene probudilo ho z polosneni zaSusteni Sato vedle neho. NeslySel ani krokt, nemel ani tuSeni, to se bliti, at stanula skoro vedle neho.

Pozvedl odi . . . Byla to ona, Jelenka ... ne jit v nadhernem odevu, nybrt v onech prostYch, lehkYch Satech rtiove barvy. Byla to ona a nebyla! Vlasy mela spleteene v bohatY fides, v nemt tfpytily se dnes opet brillanty, ktere nepochybrie zapomnela odlotiti. Byla bleda a pod oeima mela velike, modre kruhy.

Zastavila se a mleic pohlitela na Jaroslava alma, v nicht bylo dist obavu i prosbu. Zdalo se, 2e netroufe, si pfistoupiti blite, bojic se, le zapudi ji hnevivim slovem.

Jaroslav zvedl se, ale ani on nespechal ji vstfic. Byla mu cizi, di nevedel, jak ji uvitati?

Nebo snad byl jit pronikl cele jeji tajemstvi?

"PfiSla jste tedy piece, sleeno Rino?" fekl koneene a bezdeky pronesl jeji nove jmeno ostrYm, skoro posmeSnYm pfizvukem.

"Ah . . . Rina, Rina!" vzktikla a otfasla se otklivosti i hrfizou, jakoby byla na zmiji tlapla.

"Oh, neoslovujte mne tim jmenem, tim prokletrm jmenem prosila, vztahujic k nemu ruce.

"Tedy Jelenka! Jelenka to ke mne pficha.zi?" zeptal se Jaroslav; ale pak zmutiv se k rozhodnemu, skoro pfisnemu tonu, pokradoval: "Ale pochopujete, sledno, neni motno . . .

"Abychom my dva se spolu jette kdy videli," dokoneila za neho hlasem pinS7m pokory a odevzdanosti. "Oh, tutila jsem to . . . vim, to neni to motno jinak, ale pkitla jsem piece, abych " Odmlaela se . . . hlas ji selhal.

"Ne, ne, to nechtel jsem Mei," zvolal Jaroslav mirneji. "Ale nenulte, nesmi jit bSrti mezi narni tadneho tajemstvi. Jasno, jasno musi b3"Tti ... !"

"Ano, jasno, jasno ! A ja sama mam yam posvititi na tu vtecku bidu, na to pokofeni " "Ah, Jelenko, vy tak mluvite . . . a snad to vSe . . . " Pohliteje na ni, Jaroslav ztracel svou pevnost. Videl ji trpici, ba zoufalou a nemohl ji odsuzovati, at' cokoliv .. tfeba mantelska zrada titi jeji duSi. "Sednete zde vedle mne a vypravujte mi!" domlouval ji vlidnYm hlasem. "Otevite ml sve ah, vadyt' to nemilZe bvt velik3:7 Mich. srdce

clopustila jste se ho svou laskou!" fekla tvrde.

"Svou laskou? Ne . .

"Ilfetila jsem dfive a ma laska, laska k wirn ukazala mi teprve v pravem svetle mou nieemnost. Myslila jsem, ze nikdy nenajdu odvahy yam zjeviti pinou pravdu. Bala jsem se, to vam tim pokalim krasnou vzpominku na tech nekolik hodin, jet jsme spolu zatili, a zmirala jsem strachem, to pfipravim se nejen o vast` lasku, ale i o fictu, to budete na mne vzpominati jen s opovrtenim."

"Rina, pohlitejic ztrnule pied sebe do zeme, ruce majic sepjaty na kline, mluvila tichYm a jednotvarnYm hlasem, jako by se zpovidala.

Ale ten jeji hlas byl tak tklivS7 , pohled na ni, obraz hlubokeho zoufalstvi tak bolestnY, to Jaroslav nemohl se piemoci a chopil ji vfele za ruku.

"Jelenko, nemuete sebe a mne! ftelmete vSe, povezte razem . . . co ja jit tutim!"

Vyvinula mu svou ruku, jit chtel pfitisknouti ke svSrm rtfn.

"Ne, nechte mne! Nejsem toho hodna .

Nejsem hodna lasky podestneho mute, jimt jste vy. Myslila jsem," fekla trpce, "te na kolenou vas odprosim za to, to vymamila jsem na vas slova lasky, ale bylo by to jako komedie! Bylo by to, jako bych chtela vaSi lasku vytebrati i nadale, ale ja jit nechci nic, nic net odpuSteni a pak pujdu."

"Rino, Rino!" vykkikl Jaroslay.

"Tak je dobie Rino! Nejmenujte mne jit Jelenkou! Vase Jelenka zemiela, rozplynula se' v nived. Byla pieludem, klamem, pohadkou lesni samoty. Byla to divka, v nit probudily se lepti city, diste. laska a panenske. cnost. A byla tech nekolik hodin blaheho opojeni •At'astna, vati laskou. Ale ja nejsem nett'astna, ja jsem bidna . . ."

"Jste nemocna, Jelenko!"

"Chcete Mei tilena? Ano tilena bolesti, musim se ztici blaha jedva poznaneho. Vide jste znameni nevinnosti na mem eele, sam jste tak fekl. Lhalo, tak jako vSe na mile jest Izi a klamem. Jenom ma laska k yam nebyla lti .. . tu jsem citila, tou jsem (Alla a pro ni i zemru Vy nemiloval jste piede mnou tiadne divky.

Vim to, pocitila jsem to v objeti vaSem. A neuainil byste svou tenou tu, jet spoeivala jit v naruei jineho mute. Vim to, vim . . . ale nalkejte mi toho. PfiSla jsem vyslechnout vat' ortel, ale citim, to bych ho nesnesla Vite, kdo byl ten mut, jen vam dekoval za zachraneni meho tivota? Nebyl to miij otec, ani bratr . .

Nejsem mu dcerou .ani sestrou ... " "Vy jste tenou ... veal jsem to!" fekl Jaroslay tite.

"Zenou? Nejsem . .

"Tedy nevestou jeho?" Na tva •i Jaroslavove tlehlo cosi, jako zablesk nadeje . . .

Ani jeho nevestou nejsem. Jsem jeho milenkou, maitresou . . . On jest mS7m otrokem i panem, ja jeho otrokyni i pani . . . " A jakoby hrozna ta slova byla razem zlomila jeji silu, shroutila se mu k noham. Jaroslav vzkilkl a chtel povstati, ale nemohl. Sily mu vypovedely . . . Nebyl si ani vedom toho, to ona kleeic, objima jeho kolena. Skloniv hlavu do dlani a hofce zaplakal "Jaroslave, ty plaeet?" zvolaia a zvednuvti se se zerne, chopila jej za ruce, aby je odtrhla od oblidej e.

Odstreil ji prudce a vstal.

"Ano, mate pravdu! Nejsem hodna videti tyto slzy a settiti je. A pfijdu ut, piljdu . . . odsouzena . . . " "Jelenko!" zvolal Jaroslav v nahlem zachvatu. "PH ftem, co ti svateho, fekni mi, 2e's lha.la! ftekni mi, ze to byl naval horeeky ei Allenstvi, fekni mi, co chcet, vse ti uvefim! Vtdyt' neni motno, aby ty oei tve, to diste Belo bylo mne klamalo . . . Prod, prod jsi mi to ueinila?

Hied', jak trpim tebou, pro tebe . . " "Nemohla jsem jinak ... nemohla jsem lhati dale. Ale ted', Jaroslave, jen nekolik slov je Ste Nepfitla jsem prositi o to, abyste mi zachoval svou lasku. Vim, to musite ji vyrvati ze srdce sveho, ze nemiltete milovati dale tenu nehodnou, padlou . . . " "Padlou!" zvolal Jaroslav s hrfiznou.

(Pokra6ovitni)

Ye stfedu, dne M. dubni 1937.

Strana 10.

EDNO, stare p isiovf fika, ze. je lope vyhotet J net se stehovat. Podle meho nazoru toto pkislovi nevystihuje pine skuteenost. Melo by se rikat: Lep gi tkikrat vyhofet, net se jednou stehovat. Za timto svYrn nazorem po zku genostech z minuleho 4dne neochvejne stojim.

Bylo to pet pekelnYch (Int; jests dnes mne boli v zadech, jak jsem odtahoval kredenc a snagel s pudy stare harampadi a nehet na paid leve ruky mam modrozelenSr jak dozravajici gvestku. Pkiklepl jsem si ho kladivkem, kdyt jsem pkibijel v novena byte obrazy. Krome toho jsem leknutim spolkl ma1S7 hkebieek, kdyt mne uklouzly gtafle, ale to ut jsou kosti ve srovnani s ostatnimi Atrapami, ktere protije dlovek pki stehovani. Nejstra gnej gi z toho vgeho je, te se to o pfi gtim kvartale bude opakovati znovu. Ponevadt v takovern byte, jako je mij nov3i, bydlet nebudu .. .

Ale jak ted' vidim, musim zadit pane po eofadku, abyste videli, jakou ja, mam vlastne Ve svem starem byte na titkove, kde bydlime pomalu devet let, jsem byl dlouho pomerne spokojen. Byl to peknSr dvoupokojovy byt, ad mel sem tam take nejakou chybieku. Trochu ut nepfilehala okna, trochu mod' eazi naletalo pies den do pokojt, a trochu vlhko v nem bylo, Take, abych nezapomnel, korn inik k nam chodil skoro tak east° jako 11etonog. To vgechno by se vgak bylo nejok vydrtelo, kdyby sousedovic Jitidek byl jen troelm lope vychovanSrm ditetem. Ale jak ten — s odpugtenim harant — dovedl vyvadet a kvat, to bylo vic, net mohl elovek vydrtet.

Jikidek Pinkast kval od gesti do -osmi, mezi polednem od jedne do ptl tfeti a pak v noci od jedne pkiblitne 10 dvou. Vim, te male deti trochu s tim se neda nic delat, ale kvat tak, jako tenhle tfiletY kluk, to pkestavalo vgechno.

Museli byste to slyget. Zadinalo to valycky takhle: Mami — — — Maminka nic.

Mamii —— Maminka nic.

Mamiii Mamiii — — — — Maminka nic.

— Mamiiii — hriht — mamiiiiii — — RUBKA zavkatela na "Vgechno T mutstvo nastoupit na palubu!" Mutstvo, rozcl elene do etyk kvartYTA, nastupuje na sva mista do dvou fad. Ph kvar4r visite chce byt katclY at v druhe fade. KvartS7majstr podita sve brouely, -vyvolava, zapisuje si, kolik jich ma ve slutbe, kolik zavfenYch, kolik nemocnYch, tavola do pozoru a hlasi kadetovi "tolik a tolik". Kadet namokni i pozemni byl vtdy ne g testim. Jeden kumpanie — druh3i kvartYru. Vtdycky neco zvrzne, je v gim vinen a kdyt ma sluthu, katclou chvili je slyget nejakeho dtstojnika, jak vzdycha: "Na ja, der Herr Wachkadet!"

Nyni prohlai namokniky sveho! kvartru; nic mu neni vhod a nevi, co vlastne chce. Jde hlasit! dtstojniku kvartYru, to mutstvo nastoupilo. Ten zvedne nonchalantne ruku k gtitku, podekuje: "Tanke!" a ubira se s kadetem k svemu kvartSrru. Kvar4rmajstr zakve "haptitaak! a zadne komandovat: "Kalhoty nahoru!" Namofnici vyhrnuji levou nohavici kalhot at nad koleno, nechavaji ji zahrnutou a °pet stoji v pozoru. Zpod kalhot je videt nohavice bilyeh spodkt, dole nad ponotkou na tkanici zavazana.

"Note yen!" komanduje znovu kvartYmajstr.

Namoknici vyndavaji zpod limce merliny, na kterSrch maji zave gene britule, ktere nyni volre visl na merlinu. "tepice doh!" tketi rozkaz. Namoknici sejtszou drti je vybalancovane za "sturmband". LIvnitk depice jsou d ye jehly, jedna s bilou a jedna s dernou niti.

Dtstojnik zahajuje prohlidku. Ma se pfeeveddit, zda se katc1S7 namoknik dnes pkevlekl do distal° pradla i uniformy, ma-li d ye jehly a "gturmband" (zaji gt'ovaci paska proti yam) nepketrtenY. Neco se najde. Chorvat Gruzid ma g pinavY merlin. Dtstojnik mu za nej vzal,

hova i jsme se.

Martin. hthuhuht.ht — — Maminka: Copak chce g, Jitieku? Pfestan breeet!

— Httraht — — Tak co ti je?

—Hthiihththt — - Tak ty nepkestane g, no poekej, at ptijde tatinek — — — - lithilliththththuht Tak to bylo den co den, vlastne tkikrat denne skoro tki rcky. Nikdy jsem se nedovedel, co vlastne Jitidek chtel, nebot' se ho jeho maminka nikdy nezeptala dfiv, dokud se nerozetval, at ut nemohl mluvit. Mantelka tvrdila, to chtel na hrnedek, ale ta tomu nerozumi, nema s detmi jests zku genosti (budeme mit po prve rodinu at letos v kvetnu).

Avgak o to vlastne nejde, prod' Jifieek tval, Pravda je, ae ut jsem toho mel koneene dost a te jsem o minulem kvartale dal vSrpoved'.

Kdyt jsem se pak a,si za tSrden dozvedel. te Jifiekovi rodide se budou take v dubnu stehovat, tak me to trochu mrzelo, ale ut se nedalo nic Mat. A pak jsem zaeal hledat novS? byt. Nebudu popisovat, kolik jsem jich videl, net jsem vzal tenhle na Smichove, ye kterem dneska bydlim.

Jen l(ratce feknu, 'te nektere domaci pany povatuji za velike optimisty, ktetl se domnivaji, ae pronajimaji gafranove. pole .. .

Nute, jak ut jsem tekl, naael jsem koneene po dlouhem shaneni byt, kte0 se mne zdal ze vgech nejpkijatelnej gi. Byly v torn patfe dva dvoupokojove byty a ja, jsem se rozhodl pro ten, co mel jeden pokoj na jih a kuchyri a druhS7 pokoj na zapad. Dal jsem pfislugnou zalohu a na kalenclaki jsem si zadal od gkrtavat dny, kdy jests budu musit poslouchat Jikiekovy koncerty. Tall° se to k neuvefeni pomalu, ale koneene jsem se dodkal konce bkezna a dne, kdy jsem se stehoval.

To bylo v sobotu, ponevadt ye etvrtek jsme v novem byte meli malike, v patek se po nich

v

Prv ehlidka namorrah omotal kolem ruky Gruzieovi at ke krku, cloumal jim jako telatkem na obojku a mime mu domlouval: to je dune, co by tomu fikal cisaf pan, a kdyby ho takhle videla jeho "aura" (devde), to by mu rozhodne dala ko gem. Kluka vedle zatahal za vlasy: "Ostkihat!"

Vedle pfetrtenS7 gturmband. "Poslu gne hlasim, to zrovna ted' se mi to pfetrhlo!" Tohle byla chyba. Na "zrovna ted' pfetrtenSr gturmband", nebo na "zrovna ted' utrtenST knoflik" 26(10 dtstojnik nic nikdy nodal; na to se nejvS7g e nachytal kadet. Dtstojnik jen rozvatne zakval hlavou a povidal:. "Hm, to je zajimave! Zrovna ted'! A vi g ty, miladku, te troy na ted' jsem dostal chut', dat ti par facek?"

Nekdy hned slovo teem ueineno bylo.

Tohle byly vgedni pfibehy kvartjrrvisity. bylo, kdyt byl dtstojnik gpatne nalotenY anebo prilis dobke naloten3"7 a zadal komandovat sam a to obracene, proti jasnernu zneni pkedpist. Tam stab°, te se ma ohrnout leva, nohavice, ale on n.ajednou komanduje pray ou! Hned se objevila disharmonie. Byla-li kada levS7ch nohou bibs, jako stromokadi mlaOch btizek, pak z te bile lady pod pravou nohavici ztstaly jen trosky. Nohavice svitily na jasnem slunku jako duha vg emi motrimi barvami, jen bilou ne. Nekde pod tau nohavici trdela jen take naha, chlupata noha, jako petrtel, vytrtend z hliny. Pfidina byla prosta. Jaktiv tadn3"7 namoknik nepral pravou nohavici sv3ich spodkil, ta se jen tak mimochodem svezla. Kdyby byl nekdo pozoroval, feknerne, padesat namoknikt pri prani pradla — mohl se vsadit, to osmadtykicet z nich drti v ruce levon nohavici, jen dva posledni pravou, a to jests omylem.

mylo a. uklizelo. To se vi, to jsem pomahal, jak se dalo. ale kdyt jsem se v sobotu odpoledne uhodil kladivkem do palce a spolkl hfebieek, tak mi tena podala klobouk a pravila: — Jdi si trochu na prochezku nebo do ka\rainy pfeeist noviny, tady jenom pfekati g. A pkijd' asi v osm hodin, to ut budu hotova.

To me trochu urazilo, ale ponevadt se nerad vnucuji, tak jsem bete slava gel. Byl jsem na prochazce, v biografu a pak jests chvili v kavarne a vratil jsem se asi v ptl devate. A musim rici, te ut bylo opravdu skoro vgechno hotovo. V pokojich ut dokonce visely zaclony a v kuchyni letelo linoleum. Pocitil jsem tau ke sve mantelce a adkoliv jsem mel v delat trochu urateneho, tak jsem se pfece neudrtel a poklepal ji na rameno: — Vig, holka, povidal jsem ji, ty jsi piece chlapik. Jak se dostala nahoru k tern ?Akionam?

— No, ut jsem ale taky unavena, dneska si rada lehnu.

Tak jsme se navedefeli a za chvili jsme si tit lehnout. Mantelka usnula ihned a ja take za chvilku, asi jsem se take unavil.

— Tak, prvni noc v novem byte, kikal jsem si, jests s rukama za hlavou a pak jsem usnul.

Nevim, jak dlouho jsem spal. Ale najednou jsem se pkistihl, jak sedim po tine v posteli a napjate posloucharn, — Mami - Mamilii - Mamiiii — — hthuhtht - Ilthththiihththil — — mamiiiii - Co pak cheek Jiridku? Pkestan bredet.

— Htithtthihtththt — — — Jako v mrakotach jsem vstal, vzal svidku a vygel z bytu. Zamitil jsem ke dvetim nateho souseda. Zvedl jsem chvejici se rukou se svidkou k visitce. A moje stra gne podezteni, ktere se me zmocnilo prve na posteli, se potyrdilo.

6et1 jsem: Jiti Pinkas, obch. cestujici.

Svielca mi vypadla z ruky a zhasla. Steil jsem doklopYtal zpet do sveho bytu . . . Tak, ted' to mam: Nastehoval jsem se vedle sveho bSrvaleho souseda, k vtli jehot potomkovi jsem utekl ze stareho bytu .. .

Zitra dam vS7poved'.

Jests tragietej gi bylo, kdyt dtstojnik misto "kalhoty nahoru!" zakomandoval "kalhoty dolt!" Stall tu mokSti orlove v podylekaekach i bez, v trenSTricach, v plavkach, kdo mel spodky, mel na prave nohavici pfesnou dam, kam at se to pere; nebo pies modre kalikove spodky byla na leve note nad kolenem uvazana jen utftena, nohavice. Nekdo mel jen tu utrtenou nohavici na leve noze, na prave noze nemel nic. Dtstojnik hrozil, spinal ruce k nebest= a sliboval, te to v gechno rozseka.

Nekdy pro zmenu dtstojnik porudil: "Bluzy dolt!" Bylo to stejne zajimave. Kdo mel triko dole, na torn znat distY pruh kolem krku, pokud saha vYstkih bluzy. Nekomu chybely kratke rukavy, nekterY mel toho tridka jen pal, nekdo na slabem civilnim trieku mel nagitY kousek modrobile pruhovane latky u krku, nekdo na letnim triku na gitY kus zimniho tlutell° trika nebo zas na zimnim kus letniho, takte mu jedno triko stadilo na • celS7 rok. Ale spravni namotnici meli u krku na provazku uvazanSr jen kousek modrobileho trieka, prave tak velikeho, aby zakryl vYsti • h bluzy.

Stalo se kdysi, to jeden yypeeenY namoknik byl pozorovan starYm korvet'akem kdyt se strojil k visite. Znal ho jako v::torneho namoknika, ale take jako velkeho holomka, ktery vg echno prods a propije. Korvet'ak pkijal hlageni, to je vg e v potadku a gel se pfesveddit sam. Sel k fade a zastavil se u zmineneho ne.moknika. "Vystoupit!" Namotnik netu gil, od jde. Snad nejaka pochvala n-ho co. "lout boty, sundat kalhoty a bluzu!" Ted' ut yodel, o co jde. V mtiku byl cdstraien 'ako vanoeni stromeeek. Ani nemrkl. Byl Upine nahy", len na krku modrobilY cintdeek, utntenou nohavici na leve note a dole mu pod nohavici vyduhoval kousek bile ponotky. Na hlave mei koketne nasazenou namotnickou eapku a na ni hrdY nap's: "Viribus 'Units".

Ve sti'edu, dne 23, dubna 1937.

isa na obloze.

ESET po obloze koutova pismena se zda ledakomu lehkYm. Stojite na pevne zemi a pozorujete letajiciho pisate, krouticiho asi ye vS(Ace jedno mile nad mestem a vykouzlujiciho ze sveho stroje velike. tiskaci pismena nejakeho reklamniho hesla. Chteli byste to take zkusit.

Vtdyt' to vypada tak jednoduche! Ale to je jen zdani.

Reklamni letce byste mohli spoditat na prstech. Jimmy Rose, gefpilot na malem elmhurtskem letisti v Iillinoisu, zne, jen tii lidi, kteti dovedou psat na obloze. Art Goebel, jen se pied nekolika lety proslavil svYm letem na Honolulu, je jednim z nich. Jim Rose sem je druhYm. K psani na obloze je tteba neeeho vice, net jen vzletnout za krasneho slunneho dne k azurove obloze a vypou gtet z vfluku krasne koutoye prstence. Matete se tteba krasopisne podepsat na gek a tutkou namalovat velmi krasna pismena, zvlagte, kdy si sem tam poznatete gumou a smatete, co se yam nepovedlo. Ale je to nee() zcela jineho napsati na oblohu zprivu tti mile dlouhou, pal mile vysokou, zatim co se s hukotem Mite ztidlym vzduchem rychlosti dvou a pal mile za minutu, kdy nesmite zapomenout, to pi gete pozpatku, a nesmite vynechat ani jedno pismeno, protote vite, te co jste napsal, ut nesmatete.

Jeden z cifivoclt, prod' je tak mak) leteckYch pisaft, je povahy materialni. K tomuto zamestnani je potieba zcela zvla gtni a nakladne vYzbroje. Take letadlo musi bYt vskutku bezvadne. Stara rachotina byl zde brzy yypoveclela slutbu. Potiebujete stroj se silnYm stoupanixn, takovY, kterY se nerozka gle a nesipa, kdy se dostane do tid gich vrstev ovzdu gi, kde vitr neodvane napsana pismena. Jim Rose let& na dvousedadlovern Travelairu, dvojplogniku s motorem Wright Whirlwind o 330 koriskYch silach, male elegantni ma gince, ktera dovede velmi rychle stoupat. Za nekolik malo vtetin po startu uz pluje vysoko ve vzduchu, zda se skoro, jako by se stavila na ocas, jak rychle se vznagi vzhiiru. At do YYSky 6,000 stop stoupd vertikalni rychlosti 2,000 stop za minutu a od teto YYSky rychlosti 800 stop za minutu, at do17,000 stop, kde koui drii sahne asi 10,000 pohromade jako testa.

Zeptejte se Jim Rosea na jeho recept pro psani letadlem. Netekne vam v gechno. Jen vim prozradi: "Pottebujete telo, mysl a stroj, kterym dvou nebo tti mill nic nedela, musite mit dobrou pamet', dale papir, tutku a zrcatko, vYfuk, kterY by vas nezadernil jako uhel, mnoho zkugenosti a — obchodni tajemstvi: formulku na lepkavY koui."

Jim si sedne do zadni kabiny letadla. Do ptedni kabiny ptijde to formulka: specialni nadrt pina parafinu, z nehot se vyvinuje koui.

K tomuto oleji je ptidana nejaka chemicka "Atka, ktere. me. drtet koui pohromade. Tato latka je prave letcovYm tajemstvim.

"Koui musi bYti hustY, ale take se musi dat snadno oddelit, kdy koutovy ventil je zavten," vysvetluje pilot.

Tato sines oleje a chemick y latky se tlati motorovou pumpou z nadrte hadici o prameru t11 osmin palce do vYfukove trubice pod motorem, kde teplo spalovaneho plynu ji promeriuje v bilk koui. Pilot kontroluje zvlagtni pakou vypoutteni koule, pti demt musi poeitat pit katdein zavieni ventilu s dvacetistopovou drahou koule. VYfukova trubice sama je z yligtni konstrukce, osm stop dlouha a o prameru gesti palct, se svatenYmi klouby, aby odolivala chveni, a obalena dobie asbestem. Ale i pies tuto ochrannou pochvu Jim Rose stale °dekajednou se on i letadlo promeni v planouci pochoderi, nebot' tento olej je nebezpeena vec. Jeho zapalnY bod je 280 stupfra Fahrenheit a Rose ut mnohokrate zjistil u Asti vYfuku teplotu at 1000 stuprit. Ptioina, prof se koui pri opougteni vfluku dosud nevzrial, je pravdepodobne v torn, /e pH vYstupu z trubice narazi na student' vzduch, mimo to to jiste ptsobi i velka rychlost a zfecienY vzduch. Ponevadt ma letajici pisat zdravy rozum, nepou gti se ve vzduchu do tadnYch altrobatickSich produkci a

V

a

Straw, U.

VRSTNIK Inc zbyteene neriskuje. Jedina nehoda, ktera se mu phhodila za jeho kariery. bylo nepodatene ptistani, kdy v okam2iku, kdy se stroj dotkl zeme, nahle zaval prudky vitr, jen2 leta dlo pfekotil na nos. Letadlo bylo apine znieeno, ale pilotovi se nic nested°.

Prvnim tikolem leteckeho pisate, podobne jako u namotnika, je nakreslit si pfedem cestu. Proto potiebuje papir, tutku a zrcatko.

Napige nejdfive slova na papir, jako kdyby psal na reklamni tabuli zezadu. Pied zrcadlem ma Upiny napis, podle nehot kontroluje svou prici ye vzduchu. Pak poCinaje od prvniho pismene si nadrtne gipkami nejkratgi drahu letu, zapamatuje si ji, mapku nalepi na rozvodovou desku, zasobi se dobie benzinem a olejem a koutovou smesi, pak nasedne.

Je-li zamraCeno, ma pisat prazdno. Psani na obloze nema smyslu, neni-li jasno. Take vitr mate zniCit pismena, proto si ye vzduchu musite vyhledat ti ginu. Jim Rose 16ts nejradeji ye vfece 17,000 stop. V teto vfei se site miltete take setkat s horizontalnimi vetry, ale ty ut yam nemusi zkazit pismena, ponevadt tam jste jako Cast vzduchu, vase letadlo se sna gi zaroveri s pism eny a vetru si nemusite vgimati. Neco jineho jsou vgak konvekeni proudy, to jsou stoupajici a klesajici proudy tepleho a studeneho vzduchu, ktere jsou s to napsane rortrhnout a ueinit neditelnYm, je gte net jste dokondil posledni pismeno. Dostanete-li se do vertikalnich prouda, musite bud' vystoupit nad ne, anebo rabec odlotit celou praci na druhy den.

Tiskaci pismena se kresli lope. Psane pismo se sice lehko maluje, ale nesnadno lets, spotfebujete pH nem vice oleje, nebot' musite psit i spojovaci linky, a to stoji penize. Vypoeitejte si to sami. Jim Rose pi ge tiskacimi pismeny ve vY gce 2,500 at 3,500 m, cot znamena, ze musi bYt vysoka asi Ctvrt mile K napsani jednoho pismene je tteba jednoho galonu oleje. K napsani dvou slov spotiebuje 25 galont oleje a za hodinu asi 35 galonu nejlep giho benzinu. Rose odhaduje cenu tohoto hodinoveho letu a dvou slov na 60 dolara.

Na negtesti, nernatete se podivat, co jste napsali, at kdyt ut je prate hotova. Clovek, kterY se dive. na vagi piaci zdola, vidi pismena zcela atetelne, se v gemi linkami a klidkami, ale yam ptipadaji jako souvisla koutova clona, ponevadt se pohybujete rychlosti 150 at 175 mil za hodinu.

Vane-li vitr od zapadu, Jim Rose merle psat od vYchodu, let proti Yam ptispiva k udrteni pismen pohromade.

Na jedno nesmi letecky pisai zapomenout: ma gumu, ale nesmi ji nikdy poutit. Tou gumou je vrtule. Zapomene-li na ni, stane se mu, kdy 'krouti kolem "R", aby mu ptivesil na spodu hadek, te mu vrtule rozmate vr gek pismene. Nikdy si nesmi ktitit drahu, a tak, aby se tomu vyhnul, pilot ustaviene stoups, od katdello pismene o padesat stop. Po napsani slova o deseti pismenech urazi vertikalni drahu 500 stop. Piedstavte si nyni, ze mate takovYm zgasobem napsat nekolik slov ve vzduchu, kde se vim i stroji ut beztoho tetko clYcha!

Japonsko vyrabisaty z rakosi.

Japonsko jit dokazalo jit v uplynulYch desetiletich, te je udelivYm 'thkem Evropy. Dovede si vtdycky v nejkrat gi dobe osvojit posledni slovo skutedneho nebo take jen zdanliveho evropskeho pokroku. V posledni dabe vynaklada vgechnu energii na zabezpeeeni hospodatske sobestadnosti. Podobnou dasti boje za sobestadnost je ptimo horedne budovani zavodt na vYrobu umeleho benzinu z uhli a umelYch textilii z chemicky zpracovaneho dieva podle nemeckeho a italskeho vzoru. Podnetem k tomu jsou celni opatieni Australie, ktera znemotriuje japonskY dovoz pramyslovYch vYrobka; Japonsko na to odpovide. ostrYm sniienim dovozu australske ovei viny.

Je ovg em otazka, zdali skutedne nove latky zbavi Japonsko jeho zavislosti na cizine, protote dieva je v Japonsku nedostatek a ut dnes je nutno Ctvrtiriu jeho spotieby dovatet ze zahraniCi. Delaji se v gak take pokusy vyrabet le.tky z rakosi, jehot je na biezich japonskYch tek dostatek.

Blizzardu.

(Dokondeni.)

Vypravuje se o sleene Minnie Preemanove, nyni pani Edgar Penneyove, ktera, tehdy ueila na Skole v okresu Mira Valley. Kdyi se pfahnala boute, vydala se se ttinacti ji svetenYmi mi na nejblitgi farmu. Vzala provazky, jeZ s sebou ptinesla nektera deveata ku pfeskakove.ni, navazala je na sebe a ptivazala jedno Bite za druhYm ku provizku a tak je vedla po zpasobu alpskYch horalt, razic jim cestu. Po stragne zkouCce cestou a v bouti se ji podafilo do.,tihnouti bezpedneho atulku na forme a tak deti uchranila jiste smrti.

Tak St'astna nebyla sledna Louisa Royceova z Plainview. Tato se vydala se ttemi ditkami, jet bydlily nejdale od gkoly, aby je vzala s sebou domt, kdyt jim vitr odnesl stfechu •se Ckoly a snih se meal huste sypati dovniti. Prave jako ueitelka Freemanova si ptivizala deti k sobe a vydala se s nimi do boute. Vgak drsny vitr se zaiezavar drobnYm snehem do tvati a svedl je s testy, te, aekoliv farma byla nedaleko, zbloudila, at dogla s detmi k stohu slemy.

Doti pomrzle plakaly a proto se uditelka rozhodla zilstati u stohu za vetrem, at se bouie Udelala v stohu diru, kam si ditky zalezly, a sama ztstala na kraji otvoru, chranic je svYm telem proti prudkemu vetru. Vgechny ditky tak zachranila, av gak ueitelce omrzly obe nohy a jedna ji musila laYt odriata. Teprve druheho dne byla nalezena rodiei, patrajicimi po detech.

Nekolik mil od mestedka North Bend stoji pomnik, jent blase, svetu o heroicke smrti dcerugek WestphalovYch, jet rovnet za.hynuly v tomto blizzardu. Jejich ueitelka, polekana nahlou bouti, propustila gkolu o nee° drive, aby se ditky mohly dostati dome. V teto gkole byly i dye dcerugky Westphalovy, stark devitileta, mladgi sedmileta. Tato devdata zastavala dale od Ckoly neCli ostatni deti a mimo to jejich cesta vedla ptimo k seven'. A jiti proti severnimu vain toho dne nedokazal ani dospelY elovek, ani otutile zvite, tim merle slaboudka (le y -eatk.Nniudv,ozblaCdcela opadnYm smerem a clonal nikdy nedogla.

Teprve po nekolika dnech byla nalezeiaa v • daleko od domova, pohfbena zaveji, ruCkama k sobe ptimknuta. Star gi sestfieka mela se sebe svledene gaty at na spodni pradlo: obleklat' do nich svou mlad gi sestru, aby ale• ona se uchranila smrti. Ale nedokazala toho.

Pomnik stoji prave na torn miste, kde vypustily sve dugieky.

BARVY PRO tyrEcHu. Kdyt profesor Plccard podnikl sval prvni vYlet do stratosfery, kde panuje teplota 75 stupfit C pod nulou, teplota uvnitt jeho gondoly dosahla vStg e 50 stupriii C nad nulou. 6erIV nater to male koule totit pohlcoval sinnedni paprsky a menil je v teplo. Pfi druhem letu natfel gondolu bile a protote bile. barva odrati slunedni paprsky, tils1 se zimou pti teplote blizke bodu mrazu. Z tete ptiCiny je nam tepleji, kdyt leti snih na zemi, net kdyt panuje zima bez snehu. Bila pokrYvka snehu odrati sluneeni paprsky a nedovoli jim vssati se do zeme. Kdy/ lido v lete nosi bile g aty, je to totem, jako kdyt nosi degtnik proti degti.

'Mime se poutivati barev novYmi zpusoby pro vetgi pohodli, bezpeenost a zdravi. "Naladove zabarveni" se stave. oblibenou modou. ModrozelenSr nater sten je nyni being v operadnich salech. Pasobi uklidriujicim zpasobem na operatertiv zrak a &int jeho ruku jistej gi. V jednom astavu choromyslnYch v Illinois jsou e'erIrene natirany stony mistnosti, v nicht dli melancholic'. Modra ma blahodarnY vliv na neurotiky. Ude s ottesenYmi nervy nalezaji alevu ✓ mistnosti, bizarne zdobene pestrYmi pruhy, coz rozptyluje jejich mysl. Zelene svetlo bylo zkougeno pti vYslechu zlodinct, aby se jim zdalo, Cc je jim videt vino na tvati a spi ge se ptiznali. V barevnem filmu se 'diva rnodreho a eerveneho osvetleni, ktere vyvolitve. spawnou niladus

Strana 11,

VESTNIK '7-71-1. oty SteW

ri-edel Organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

0-fricial Organ of Slavonic Benevolent As elation of State of Texas.

EZEDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBL. CO , West, Texas Ftedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zni&ly adres zasilaji se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, phdplatne, oznamky, budlet adresovany na Vestnik . West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Nejvitgi, nejradostneig i, nejkrasnejtil Nebude na Akodu, prozradime-li cele nazi sbrattene rodine zpravu, co se chysta koncem leta resp. zadatkem podzimu, na eern se v Hl. dovne planuje a co bude po jeji ptitti pravidelne mesieni schrizi formalne vyhla geno. Co to tedy bude? Usti oslava 40. sefi rrodi zrozeni Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas. Manifestace elenstva nateho Bratrstva pro ideu podprirneho bratrstvi, pro demokrach; zabezpedeni a At'astnY tivot naSi texasske rodne vetve. Die ptedbetnch informaci planuje se pravdepodobne v miste zrozeni nati Jednoty "Den S.P.J.S.T.", sraz delegaci vAech sdrutenYch MO, poeetnYch vyprav ze vAech easti Texasu, zastuperi eeskS7ch spolleri, ptedstavitelu atadri statnich i okresnich, Aire vetejnosti.

Dopoledne mohutnY prrivod mestem ku tadove sin I, v poledne spoleen obed delegatri a pozvan:;-eh hostri, odpoledne tabor lidu, k nemut pomoci mikrofonu promluvi Cesky a anglicky tednici Hl. 1:Jtadovny, weer lidova veselice zakondi pamatnST "Den S.P.J.S.T." Rozumi se, te fieast delegaci taclovS7ch bude nezavazna, eili, lady dle sve vCile mohou k hlavni jubilejni slavnosti vyslati delegaci, bude-li zastoupeni na ni tadem schvaleno. tspech zamStlene risttedni oslavy zavisi na ptedpokladu: aby byla dobra riroda, jasne rozpoznani v tadech o vS7znamu takoveho rozmerneho podniku, jak3"7m die dosavadnich planri ma 1:)Srti a svornou spolupraci take bude "Den S.P.J.S.T." Ptipominka. Bude-li dostateena kooperace mezi natimi tady a vydavateli Vestniku, k jubileu nageho Bratrstva ptibude i darek pamatnikovST. Jak jsme ut loni psali, zarnSrAlime uspota,clat a vydat zvlattni jubilejni Cislo Vestniku, v namt podan bude historick obraz vzniku, rristu a prisobeni jednotliv7ch tad. Nekolik struerie psanSich vzpominek Ci lideni historie facia ut 'name uschovano. Tet nekolik fotografii, jedineenSrch a jiste sptiznenS7m rodinam vzacnYch. Do eisla jubilejniho zatadime i tivotopisy nejstar gich elent, ridaje o v-S7znaenS7ch udalostech v krajanskSrch osadach. Dame si na vypraveni Cisla zaletet, broth vydavatele postaraji se o vzornou ripravu, takte jubilejni elslo bude dristojnYm dokladem mohoucnosti naAby zarnStlene dilo mohlo bSrti i zdarne uskutedneno je zapottebi: jednotlivST tad postard se o sepsani svoji historie, dodani pamatn3"Tch fotografii, zarudi naklad za zhotoveni Atoekri a koneene, pomrite ziskati mistni oznarnky, protote jedine tyto uhradi vydani, spoj ené s vydanim zamy gleneho Cisla.

Jednota s mladYmi, miadi za Jednotou. PH jubilejnich oslavacla hled'te k nim zalarmova.ti co ne vice mladete. At' se na vlastni oei latesveclei o nazi organisaeni schopnosti, nael poeetne sue, tisicov 7ch tadach, jet se sdrutily pod ochranna kEdla S.P.J.S.T. V mladeti je budoucnost n.ateho Bratrstva a osud rodne haluze v Texasu. Neopomente z yeti jubilejni siavnesti si dat zhotoviti fotografickS7 snimek.

Bude naSim nasledovnikrim krasnou pamatkou, clokumentem ceny nesmirne, At kdysi -

a bode to za to i vice roka — jinonarodni more nas pohlti — potomci Amerieant z esi. haluze budou tyto fotografie ceniti nad zlato. A do hromadne skupiny pro zvedneni fotogralickm snimkem — zataerte no, Celnem miste mladet. Nate ptiAti spolkove Cinovniky, pokraeovatele dila drahYth pionra-zakladatelft S.P. Skupinove obrazky budou zatazeny do aisle jubilejniho.

Napovedi k jubilejnim oslavam. K informadni ptipomince potadatelrim jubillejnich podnikri uvadime nekolik poznamek: Slavnosti zahajuji hymny — americka a eeska (Kde domov milj a Nad Tatrou se blyska, spojene). Oe becenstvo pH hymne povstane, zachova naprostY klid, musi ptirozene (je-li slavnost v pH rode) sejmou klobouky. PH teto ptiletitosti dovolujeme si vyzvednouti, te pCni esl. statni hymny anebo nail americke — nema za nou cenu nastati pH schrizkach, spoleenostech veselYch, rozjakenS7ch. V takovYch chvilich zpev posvatnYch hymen je nemistnSe neuctivy lea. znesvecujici. Jak znamo, autority stata nedovoluji posledni doby, aby statni hymna byla hudbou ptehravana v rriznYch "Potpouri" (smesich hudebnich napekt), protote tam nema odrivodneneho mista. — 0 katele slavnosti at' schopnST pisrnak potidi obsatnou zpravu pro nát organ, kde je v miste anglicky list, dodejte mu referat a jeAte lepe, pozvete redaktora el referenta k yeti slavnosti. — Ptipadne slavnostni stuhy (vicusne potizene odznaky) dodaji slavnosti zvS7 geneho lesku a mohou sloutit co vstupenky. — Nat lid je spoledensky dobte vychovanY, dovede se bavit a veselit slugnSen zprisobem. Ptesto, at' nikde neni ruAiveho vYstupu, nesluAnYch teei, cot shlukt! Na ge oslavy musi miti raz dristojnY a prribeh bezvadnST. — Kde mono, zataneeni desire Besedy bylo by nejvS7Se ptipadne. V krojich, alespori d ye kolony. Beseda je kus z na gi doby probuzenske a tanec ryze eesky sveraznY. — PH programu pamatujte na jednu duletitou vec: neunavte obecenstvo dlouhYm teenenim. Dlouhatanske 1eCi zkazily u tolik jinak zdatilSrch proramri, podnikti a slavnosti. StruenST proslov Ci proslovy maji vydatnejAi fieinek, zasah a .0sledek net sahodlouhe povidani, opakovani frazi eili jak se lidove kika — mlaceni prazdne slamy. — Neopomerite si zajistiti pHtomnost zakladajicich, starch elenii resp. tadovS7ch einovnikri.

Dejte jim vAude pattienou Cest a pozornost. 0ni v jubilejnim vzpominani a oslavovani toho pine zasluhuji. — Potidle si hudbu dobrou.

Necht' si hoAi ptedem nacviei hymny. Obyeejne, kde v kapele jsou nekteti hudci jinonarodovci, a hymnu pied slavnosti necvieili, v*sledek piednesu teto je ubohSe Sines deskSrch pisni (k dostani pro orchestr Ci kapelu u Jirana neb Vitaka v Chicagu) je pro slavnost eislem libivS7m a vcleenm. — A naposled skromnY vrh: nebylo by ptipadnSrm vzpornenouti pH tak vS7znamne oslave telegrafickou Ci kabelovou zdravici s projevem loyality a oddanosti — presidenta Roosevelta, presidenta osvoboditele Masaryka a presidenta BeneAe? Velk tispech ma v New Yorku napad mestske rady, ktera, nechala postavit pfenosnou farmu. Tato farma je katcl5r tSrden postavena v nekterem vetejnem parku, aby delnicke deti na vlastni ()el videly, jak vypaclá venkovskS7 statek, kCñ, krava a slepice.

Vzpominky. Velka vetgina Clenstva jiste nevi, to matetsk3i tad Pokrok Texasu ye Fayetteville byl jedinYm mezi privodnimi, poetem petadvaceti, ktere byly uvedeny pH tadosti o inkorporaci Jednoty, jeho t eleni byli skuteene — novi.

DalAi fatly zorganisovany byly z lady dlent 6.

S.P.S. a neve ziskanrch. Behem etyticeti rola). hloudek privodnich 25 tadri vzrostl na dislo 158.

— Nati v Cyclone zakladali svrij kid esic' Prapor Cis. 24. s poetem deseti Menu. Sledujete-li mesioni finaneni zpravu shledate, e tento tad odvadi riejvygg i sumu firartnich poplatkri a zcela spravne — eita, plies pet set elena a je prvnim z nejvettich. Za nim iadi se tad Pokrok Houstonu els. 88. — Spolkovou hymnu, slova i hudbu slotil ptedseda a sbormistr westske Sla. vie, dr. Jiti A. Pazdral.

Ztrati-li kdo svrij hmotriS7 majetek, nemusi zoufat, ztrati-li vAak odvahu k praci nebo zdravi telesne i duAevni, pak stane se skuteenSim ubo q kern.

Ve sttedu. dne 28. dubna 1037.

Na jedno kopyto. Pri patnactern - %roenitn sjezdu Narodniho novinatskeho klubu mM t,Vdne ye Washingtone potadanem,.prones1 nejvSte zajimavou tee M. H. Greager, ptedseda Americke spoleenosti novinatskYch redaktorri.

Poukazal na nebezpeei, hrozici sverazu amer. periodickYch easopist nasledkem Aitici se standarizace. Novinatske syndikaty a tiskove kancelate dodavaji dennim novinam nejen hotove zpravy, milart i vAechny ostatni elanky, rivahy a rozbory, Cim redakce maji fikol spi ge potadatelskS7 netli pracovni. Hotove zpravy a elanky doplriuji redakce jenom mistnimi zpravami. Nasledovne anglicke denniky podobaji se jako vejce vejci, maji stejne "fun papers", stejne elanky a stejna pojednani. Osobita vSTra,znost novinatskeho cechu mizi, novinam u nedavaji raz jejich redaktoti, nybrt tiskove kancelate a syndikaty, nedivte se, te jsou proto na jedno kopyto. Anglicke noviny stale vice a vice maji raz informaeni a merle poradni a kritickSr. Syndikaty sice hledi ziskat nejschopnejsily, net elanky jimi zpracovane jsou ureeny pro celou zemi a nasledovne nemohou miti pattienou vSzraznost jako pojednani ureena, vYhradne pro ureitou °blast. Nedelni ptilohy novin vyrabeny jsou take v tiskov3ich kancelatich a rozesilany po cele zemi, amerieti korespondenti v Evrope a jinYch dilech sveta dodo, vaji sve zpravy ketezu easopisri, takte i v zahranienich zpravach nejde o nejakou zvlattni odlignost. Americke noviny dosahly v poslednich letech ohromneho vS7voje po strance technicke, v3"7voj slovesnST zristal pozadu. troven denniho tisku je nit gi net pted lety. Hlas vse gle zaslouti pozornosti.-znaehomr.nvi Kdyby deskS7m etenaffim poslan byl ptesnS7 pteklad anglickS7ch easopisri, odbornYeh i zpravodajmich, ptesvedeili by se, te v nich neni rnnoho. co by je zajimalo. Oeskoamericke noviny nejsou stejneho smeru, katclY Casopis sleduje svilj ureitST smer a skoro vesmes jsou — vice méné ptizprisobeny 'desire dui a deskernu srdci.

Nat bratrskST organ mime ükolü eiste spolkovSrch snati se na lie osvety, usiluje o zu glechteni, povzneseni duke etenatfi.

Touha po veenem mládl je tak stara jako lidstvo samo. Ve sttedoveku alchymiste marne hledali elixir tivota. V na gem stoleti profesoti Voronov a SteMach zavedli omlazovaci operace. Celkem dalo se ji t omladit nekolik tisic lidi, vetginou velkS7ch bohaeri. Mladi jim vtak neKratkou dobu po operaci citili se svetimi a mlaciSrmi, ale brzy potom stall ptihlasilo se neriprosne se syYmi naroky. A tak vedne mladi je potad snem. Ooveku, kterS, v hSTfeni utrati sve mlade sily, nepomrite tadna operace, ptiroda jej potresta brzirSrm statim. Kdo chce bti dlouho mladSrin a svetim, musi tadne a skromne tit, nebot' jedine spravne, tivotoe spriva je zakladem dlouheho veku.

Niviteva v redakci. V sobotu dorazili k nam miii navAtevnici: tajemnik Hl. tnadovny br. J. R. Kubena s choti a dceruAkou si. Julii. Bratr Kubena prohlitel ye West majetky, na net byla podana tadost o prijeku. Jeho damy v dobe jeho zaneprazdnenosti navAtevu mantelrim Rud. MarakovSrm a pted navratem k domovu hoste pobesedovali na chvili s vydavateli organu a jeho potadatelem. Hlavnim bodem rozhovoru byly naAe oslavy jubilee, potegiteln$r nabor novSrch elenri a jine zastoje Bratrstva.

NavAteva nas velmi potegila.

Neco pro bavinife. Textilni tovarna ye Victoria Mills u Manchestru v Anglii poCala s Idrobou vlakna ze slupek bananri. Jsou neobyeejne pevna, a maji eetne vlastnosti, spoleena s vinou. Jsou mekka, ohebna, svetla a poddajna. Surovina je dle zpravy tisku velmi levna a dodava ji tovarne mestskY ritad pro eisteni ulic. Je lhostejno, zdali jsou slupky eiste nebo zneeistene, ,protate se tak jako tak museji nejprve propirat. PH vS'Trobe misi se do bananovS7 ch vlaken melte procento viny a litku takto vyrobenou nelze pr' od prave vinene rozeznat. Honba za novymi surovinami pro ptadlatsky prfimysl ptila na novSr, dosud ptehliteiV odpadek. Je vgak otazka, je-li banana tolik, aby se z jejich slupek mohlo vyrabet neja.ke podstatne mnotstvi textilii.

Ve stiedu, dne 28. dubna 1937.

-FALE zprb. yy vladni komise pro kontrolu riS,ch papirtl vySly na Jew) obrovske obra7 ty tabakovych tovaren v Soustati. Tak ku pf.

American Tobacco Co. mela roku 1935 prodeje Ye vYti. $217,224,000; Orobni naklady $165,026,000; yydani na oznamovani, prodejni a spravni organisaci $19,045,000 a dist* zisk $33,152.000.

Nove federalni dane jsou na obzoru. Nebude Jim vyhnuti i kdyt se zahaji Aetteni. Na zaklade zrevidovanSTch odhadt presidenta Roosevelta bude vetejnS7 dluh ke dni 30. eervna t. roku blizko $35,500,000,000. Fereralni odbor poldadu bude ptipraven v listopadu ptedlotiti ptislu g .T bortim konresu navrhy na nove nebo-14m'‘T dodateene dane, jicht zavedeni bude treba.

• Senatni pravni vSrbor ve Washingtone odhlasoval minulou sobotu jednomyslne , aby vSTslechy v zaletitosti reformy nej yy§Liho soudu zakoneeny byly dne 28. dubna. * • Olen nej yykho soudu SpojenSich Statt, Ch. Evans Hughes, dosahl minulou nedeli 75 let sveho veku. Je patSrm Clenem nejvy§kho soudniho tribunalu zeme, kter9 dosahl veku tak vysokaho. Dalgimi jsou: Brandeis, 80 let; Van Deva,nter, 77 let, a McReynolds a Sutherland, oba 75 let. Je jednim ze gest elent nejyy§§iho soudu, kterS7 doteen byl by navrhem presidenta Roosevelta, aby za katcleho elena soudu pies 70 mku stareho, kterS7 se nevzda, fitadu v gest rnesicich po dosateni tohoto veku, by ustanoyen &en dalk. * *— • Vynikajici britickST hospodatskS7 odbornik sir Walter Layton soudi, to e yropska situace se zlepkla, nejhork bylo ptekonano a bude-li Anglie stall pe yne pti Francii, ptiznivST vSryoj bude pokradovati. Nove vyzbrojeni Anglie posili rovnovahu evropslt*ch sil. Mir mute bit trvalSr, budou-li rorte§eny hospodatske nesnaze ve svete a nalezena prate pro miliony osob, ktere dries pracuji v zbrojatskem premyslu.

Belgie dosahla od Anglie a Francie smlouvu o jeji nezavislosti, ktera ji zarueuje vojenskou pomoc techto velmoci v padu napadeni. V dasledku teto ochrany Belie vyzbroji svoji narodni obranu dle miroveho paktu a bude zproStena dtivej§ich zavazkt v ptipade valky. Nova, dohoda znamena pro krale Leopolda diploma',Joke viterstvi. * Vzacrieho hosta budeme miti v jitnim Texaso a to presidenta Roosevelta, kterST co celou dui zaujatY namotnik vyutiije svYch osvaujicich prazdnin k rybolovu na pobteti Texasu.

Z Washingtonu vyjede v fiterS7 a do New Orleansu ptijede 29. dubna, by tam nalodil se s drutinou na yachtu Potomac.

Austin, 23. dubna. Guverner doporueil leP.islatute, aby se lidu ptedlotil k odhlasovani navrh na povoleni jiste sumy penez k oznamovani Texasu. Poslanec Herzik podal navrh, aby starobni pense se mohla platiti i neobeantm.

Snemovna schvalila navrh pro vy§etteni zainestnani ptibuznSich v statnich departmentech. V porneru 108 proti 24 hlasfun schvalena ptedloha k zachrane pfidy. Pfedloha stanovi zvoleni okresniho vS7boru teditelt na dva roky, v nemti jednotlivY komisafskY precinkt je zastoupen jednim dlenem. fteditele dostanou $4 denne za fitedni praci a okresni pokladnik a listovni pracuji s nimi. Nad temito vS7bory bSrti statni dozorei vS7bor — jeden glen na katd3'7ch 50 okrest. — a Cleni t. vS7boru dostanou denne a vSrlohy. Okresni vSrbory sestavi plan prate k zachovani pudy a pomohou rolniktm tento provesti. Zakori dovoluje utvoteni sdruteni majitelt ptdy, Amt. stet wei a pozdeji °Mane si zvoli dva dohlititele. Na kryti vS7loh s timto zakonem spojenSrch zakonodarna ureila $2&,000 do 1. zati letos, a $50,000 do 1. zati 1939. * * Na otazku: "schvalujete, aby sudi nejvyS'Sino soudu byli nuceni potadati o perisiovani pri dosatieni stall mezi 70 a 75 roky?", vekejnosti vyneslo: 65 procent ano, 36 proc. nikoli.

VESTNIK

Co noveho.

Anglicky k.ancief vladniho pe;kladu Neville Chamberlain oznamil v irterY min. tYdnc v poslanecke snernovne v LonOne, to dane z jnit zvS7Seny budou od 2.5 do 25 procent k fthrade nakladt na zdokonaleni vS(zbroje zeme.

Odekava se, to tyto zvf§ene dane ptinesou asi $7,375,000,000. Naklad na novou vYzbroj bude asi $7,500,000,000.

VYprava Musea americkYch Indiantl pod vildcovstvim kapitana E. Loeha, ktera se vydala na cestu do Ecuadoru v srpnu r. 1935, se vratila. Kapitan Loch oznamil, ze se na§el zlaty dul Inku, odkud yochazelo jejich zlato, kdft gpanelove ptitahli a podmanili si je. V dole nalezeno nekolik zlatS7ch ptedmett, stare. kanalisace a trochu zlatch nugett. * VS7nos dani je za nynejk fiskalni rok nejmene o $200,000.000 nit§i net se ceekavalo. Menii dane donutil presidenta Roosevelta, aby se vzdal nadeji, tie bude miti pfiSti rok prvni vyvatenS7 rozpoeet od sveho nastoupeni presidentskeho tta.du.

President Roosevelt jmenoval pi. J. B. Harrimanovou na misto vyslance v Norsku, ktere zastupoval at dosud A. J. Drexcel Biddle jr., milionat z Filadelfie. * * Sest obrovskSrch aeroplant s ttemi palubo.mi se stavi v Seattle, Wa., kde maji Pan-American Airways velkou tovarnu pro slutbu dopravy vzduchem pies ocean. Aeroplany budou opatteny motory o 1.500 k. s. a budou s to uleteti yzdalenost 5000 mil rychlosti 200 mil za hodinu.

Pti ukoneeni navAtevy presidenta eskoslovenske republiky v Jugoslavii byla vydana tato fitedni zpra ya: "Za sveho pobytu v Belehrade mel J. E. president Oeskoslovenske republiky dr. Eduard Bene§ a eeskoslovensk ministr zahranienich veci dr. Kamil Krofta politicks rozhovory s J. K. V. princem vladatem Pavlem a ministerskSm piedsedou dr. Milanem Stojadinovieem. Byly probrany v§echny otazky, tS7kajici se vztaht obou statu, jakot i problemy, vypl*vajici z nynejk mezinarodni evropske situace. Znovu byla potvrzena a zdtraznena nedavna, rozhodnuti Stale rady state Male dohody. Tato prva oficielni navAteva hiavy eeskoslovenskeho statu jihoslovanskemu narodu znovu jen zpeeetila vzajemne intimni ptatelstvi a neznieitelne bratrske spojenectvi. Oficielni testa J. K. V. prince vladate Pavla do Prahy, jejit datum bude vbrzku stanoveno, a jit print Pavel bude opetovati navatevu presidentu Oeskoslovenske republiky, bude dalkm zdtraznenim a dalkm .projevem jednoty nazort, jednoty politiky i cilt obou bratrskSTch narodt a state, ktere ktere jsou nerozluene spojeny i pro budoucnost." * * Federalni apelaani soud v Bostonu, Mass., prohlasil za nefistavni ustanoveni zakona jak o starobnim pojiSteni, tak i o poji2Steni proti nezamestnanosti. Dva ze tri soudca zvratili rozhodnuti federalniho okres. soudu v obou ptipa.deCh a dali za pravdu drtiiteli utilitnich akcii, George P. Davisovi, kterY se aktu vzeptel.

"CelY:jpian, kdyti je nan nazirano v celku, je pokuseth ain't neptimo co kongres nesmi provesti Ptimo, a ujmouti se narodni kontroly nad veci, jet jasne spada pod pravomoc sta.K tomuto rozhodnuti apel. soudu zatim co nej yySSi soud Spoj. Statft jiti studoval argumenty obou saran o fistavnosti zajiSt'ovaciho aktu. Tatati vec byla jiti zanesena k nej y y:S§imu tribunalu, kterY vyslechl obe strany. Namitadem proti tomuto rozhodnuti byl senior-soudce George Bingham, jmenovans' za demokr. administrate Wilsonovy, byl ale pfehlasovan soudci Scott Wilsonem James MortOnem, jmenova.nYmi za republikanske vlady.

Strana 13.

Dva, ueenei budou p'atrati v hloubce 2.500 stop pc) star.::bylern plerneni. Ocelo y6, klec na lane 2.500 stops dlouhem, dcpravi H. Ha.rrise, geologa Wayoming , petroleum Co., do hlubin rozsedliny, o nit se pravi, te nema dna, aby dokazal, to lidske byto.sti bydlily v techto koneinach statu Idaho pied tisici lety. * President Roosevelt odmitl navrh kanclete Hitlera, aby svolal konferenci o miru a -hospoclakskYch problemech. Misto toho vytkl Nemecku, tie zapodalo zavody ye zbrojeni, jet ve svem rozpoatovem poselstvi nazval nebezpedim moderni civilisace. President prohlasil, to je silne po konferenci o hospodatskYch otazka.ch, kterou by bylo zlep§eno svetove hospodafstvi bYti nalezen ma, kterY ji dovede svolati. Spojene Staty by se takove konference sfidastnily.

• Jan A. Bat'a, velkovYrobce obuvi ye Zline na Morave, kterY vykonal cestu kolem sveta, byl destnYm hostem na vedirku a banketu americko-deskoslovenske obchodni kcmory v uteri 20. dubna v hotelu New Yorker. Bat'a na vedirku promluvil o hospodafske situaci v 6eskoslovensku, jakot i ye svete vebec, o nebezpedi utiiva.ni nahratikoVeho materialu pti vYrobe atd. Po to nasledovala debata, ktere se stteastnili vSichni pfitomni hosts. Vetainu sve testy kolem sveta vykonal ye vlastnim letadle, ktere vgak bylo porouchano pfi ptistani v Chicagu. Bat'a v letadle nebyl, nebot' cestu ze San Francisca po Spoj. Statech konal se syYmi tfemi spoleeniky vlakem. V letadle byli piloti, mechanik a radiovy operator, kteti St'astne vyvetzli. Na zpatedni cestu do stare vlasti se Bat'a vydal ye stfedu 21. dubna, ponevadti na den 1. kvetna chce bit dorna ye Zline, kde se kat:1Y rok toho dne potada obrovska. manifestace "Dne prate." * * Pottovni zprava z Prahy sdeluje velkou novinku X. sletu v§esokolskeho, dle nit cviditelsky sbor mail Cs. obce sokolske rozhodl, by na X. sletu najednou vystoupilo 30.000 mall pfi cvideni prostnYch, cot bude podivana we; tova. Mut budou cvidit v mezernern rozstupu, eimt rczte§en byl problem, jak rozestavit a nechat c yfeit mute na cvieisti. Zustava jeate sletovS7m pracovniktm vytekti otazku §atny (dtive byla nejvS(§ pro 17.000 cvidencti), dale setadike a koneene nastup armady borct. * BSTvalS7 rumunskS7 ministr zahraniei Mikuld§ Titulescu, jent se zdrtuje na francouzske Riviete, pronesl na banketu lekatske spoleenosti vS7znamnou tee o naroku na,rodt na praci blahobyt. Svetovy mir mate dle jeho nahledu b:sni zajiken jen v ramci mezinarodni instituce, ktera uz existuje — Spoleenosti narodu. At' je cokoli namitano proti tenevske organisaci, jedno je jistd. Katida, obroda Spoleanosti na.rcdu je bezttoelna, ponevadti neztroskotal pakt, nYbrti lids, kteti byli jeho vykonavateli.

ZvlaStni vyslanec presidenta Roosevelta Norman Davis mel v LondYne poradu s Edenem, rninistrem zahraniel, a sdelil mu, tie se zadastni schtze odzbrojovaciho vYboru, svolane na 6. kvetna. Davis dostal z Washingtonu ptikaz. aby podrobne studoval evropskou situaci, ania by v'Sak podnikl ureite kroky.

• NejvySi soud yyda pondeli rozhodnuti o ilstavnosti zakona socialniho zabezpedeni nasledkem odvolani se vlady z vYnosu bostonskeho fed. distriktniho soudu, jeti dvema proti jednomu hlasu zakon tento prohlasil nefistavnim.

• • Statni department popfel tvrzeni, tie se pH.pravuje brzke oznameni planu na vyrovnani valednYch dluha cizich narodt u Spoj. Statti.

Sedmdesit let ye sluibe.

V Chebu zemfela Sestaosmdesatileta Anna Ma§talkove.. Stafenka sloutla po sedmdesef v let — od sveho S'estnacteho roku chebskeho drogisty Hellera. Sveho posledriLe., pana i jeho otce vychovavala

Strana 14.

Cryvky z Ceskoslovens14ch dejin.

Jak hlava statu jezdi za hranice, DRVNI °bean statu, at' jit kral, nebo zvolenY president, necestuje tak snadno jako jeho spoluobeane. Katda, jeho cesta za hranice vytaduje dlouhe ptipravy, na nit spolupracuje mnoho lidi. Obdanu stadi k tests za hranice krome pen& cestovni pas, jinak nema, s formalitami co cleat. Takova cesta hlavy statu je vtak napinena formalitami od zadatku do konce. Velka vettina jich je dana ptedepsanYm i nepsanYm ceremonialem mezinarodnich zvyklosti. Pro hlavu statu neni cesta za hranice statu povyrateni nebo rozptYleni jako u ostatnich obdant, nepodnikaji-li prave obchodni cestu. Cesta za hranice a zvlatt cesta oficielnt je pro hlavu statu tetkou pracovni povinnosti, pfesne ptedem rozpoditanou nejen na dny, ale na hodiny a minuty.

Oficielni cestovani se zaeina mnoho mesict pied skutednYm nastoupenim cesty. Hlavni ulohu pti nem maji protokoly zahranidnich ministerstev obou state: statu hostitelskeho a statu, jehot grvni. °bean je pozvan. Protokol t. j. obtadnicka kancelat hostitelskeho statu sestavi program navttevy do nejmentich podrobnosti a zatle jej protokolu zahranidniho ministerstva hostova. Pak zadne dlouhe a nekdy i svizelne jednani. Svizelne proto, to vitani hlavy statu se hodiaji zadastnit spolky, korporace a institute domaci, ktere chteji hlave sptateleneho statu vzdat hold, to divadla se uchazeji o pozornost vzacne navttevy, to domaci tirady mivaji timysl spojit navttevu se zahajenim nejakeho velkeho sveho dila. Pti torn beti jedine o das, o pillhodiny a minuty a proto neni motno vyhovet vtem.

Mezi protokoly zahranienich ministerstev se jedna take o programech slavnosti na podest hosta piipravovanYch, o uvitacich tedech, o ptipitcich. Vtechno musi byt napted ptipraveno, zmeteno a zatazeno dasove, protote pti oficielnich navttevach nejsou tridastneny jen oficielni osobnosti, ale take vetejnost, tkoly, vojsko atd.

Dornaci ptipravy.

S vnejtimi ptIpravami, za net je motno povatovat jednani mezi zahranidnimi ministerstvy, je nutno pamatovat na vnittni domaci ptipravy, ktere jsou pro hostitelskYch stat daleko dtletitejti. Mezi ne patti ptedevtim ptiprava dtstojneho ubytovani. Pied navgtevou krale Carola v Praze muselo byt opraveno cele Midi° pratskeho hradu. V Belehrade ptipravili pro navttevu presidenta Benete celY kralovskYr hrad. Dale jsou to ptipravy vojenske, bezpednostni, je nutno informovat vetejnost, urea jeji teast pti navtteve, ureit osobnosti, ktere budou hostu ptedstaveny, stanovit jeho priivodce a spoleeniky jeho prtvodu. Povinnosti hostitelfi dane mezinarodnimi zvyklostmi jdou tak daleko, to hostitele nesmeji zapomenout ani na personal vlaku, jimt host ptijede a pravidelne ptipravi i pro nej ptislutne tady. Do programu tteba zahrnout i navttevu pamatek a mist, ktere maji pro navttivenY stat symbolickY i skutednY vYrznam: hrob Neznameho vojina, kralovskou hrobku atd. To vtechno i s vlastnim teelem navttevy, politickymi rozhovory, je nutno vtesnat do nekolika malo drift.

Jedine povinnost.

Ani volba no.vttevnikovYch prtvodat neni vedena osobnimi zalibami na y.Stevnika, nybr2 hlediskem potteby a razem jednani, ktere ma navAteva &elem. Obvykle provazi hlavu statu zahranidni ministr se svym uttim prtvodem.

Dale ptednosta civilni kancelate hlavy statu, ptednosta vojenske kancelate a tef protokolu ministerstva zahraniei v roll vrchniho obtad-

VPSTNiK nika a stra:?,ce stano\Tneho programu. VSichni prnvodci hlavy statu i hlava statu sama, kdy je koneene eesta nastoupena, must spinit pfedepsane formality. Tak je stanoveno, aby hlava statu jela zvlattnim vlakem. Na nadrati musi byt oficielni rozloudeni s dleny vlady. Rozloudeni musi byt ptitomna destna rota, zastupci armady, zemsky president, policejni teditel a ptednosta stanice. Je pravidlem, to zemskY president doprovazi presidenta republiky at k hranicim sveho spravniho tzemi. Stejne je vtitou zvyklosti, to soudasne se zemskYm presidentem nastoupi do zvlattniho vlaku i president teleznidniho teditelstvi. Ten jede obvykle na lokomotive a setrva tam at na hranice sveho obvodu, kde je vystiridan ptednostou pokradujiciho teditelstvi statnich drah. Ve vtech stanicich, kde zvlattni vlak zastavi, hlasi se hlave statu ptedstavenY mistni politicks spravy, velitel posadky a ptednosta stanice. Na hranicich se k vyjmenovanYm zastupctim must podle ptedpisu ptipojit i zastupce finandni strafe.

Za hranicemi.

Projitcli-li zvlattni vlak cestou k cili Atemin ttetiho statu (ph. dnetni tests presidentoye Rakouskem nebo Mad'arskem) je pti vstupu na pfidu tohoto statu cestujici hlava statu pozdravena zastupcem domaciho zahranidniho ministra. Projiidi-li vlak hlavnim mestem tohoto pritjezdneho statu, je tam odeka.van bud' zahranidnim ministrem nebo samotnou hlavou statu. Vstup na hranici statu, jemut plati navtteva, je slavnostni. Host je uvitan zastupcem hlavy statu, zastupcem vlady, ministra zahranidi a zastupci armady. Zastupce hlavy statu ptedstavi hostu jeho destne prtvodce ze tad domacich hodnostatt. Obvykle dela pti teto ptiletitosti ceremonlate vyslanec hostitelskeho statu ye state hostitelove. Vitani i teni hodnostatt civilnich i vojenskYch je na katde stanici, v nit vlak zastavi. Totet se deje i pri zpatedni tests. Stane-li se, to tuto cestu nastoupi host v foci, nema byt ruten, ale hodnostati, povinni se mu hlasit, ho na katde stanici odekavaji. — Stava se ovtem, a bude tomu jiste i tentokrat, ze obyvatelstvo si ani v noci neda ujit ptiletitost hosta pozdravit, tteba s hudbou. To je neoficielni stranka katde oficielni cesty. Je stejne dtletita, protote na ni Ize nejlepe videt a merit ptatelskY vztah state a narodt.

Marncr hon na americka milionova dedictvi ACINA to tak: V nejakYch cizich novinach Z se objeVi z nideho nic sensadni, byt' strudna zpravidka, to se v Americe ptitlo na obrovske milionove, stamilionove, miliardove dedictvi po ptistehovalci, zlatokopu. Ten mut zemtel na pr. pied 100 lety a nestaral se o dedice. Jmeno zemteleho milionate zni skutedne znamo. Stava se popularnejti jests tim, to ve zprave je uvedeno v nekolika znenich. Stoji tam na pt. to se mrtvY jmenoval Immrych, ale take Imrych nebo Emrich. Jmenoval-li se mihandl' na pt. Mayer. netteba ovtem jmeno ptemeriovat. lido takoveho jmena na Slovensku, pak se rychle probudi k tivotu cele ptibuzenstvo rodu a zadne patrat po dedictvi.

Prvni, co bide oznadeneho jmena dbni je, to se ()brat na ministerstvo zahranidi. Potlou dopis asi tohoto zneni: Dovoluji se tazati, zdali se zaklada na pra yde, to Pavel I., rodem v P. u H. mel zanechat americke dedictvi sve rodine? Je-li tato vec skutedna, tedy se ptihlatuji take jako ptizeri a zdeluji, to shiedala jsem, to jsem z tiretiho pokoleni tohoto kotene .. .

Adkoliv nate titady maji nedtveru k podobnym ptipadfun, okamtite zadnou za tadatele jednat. Nejprve ovtem musi vedet nee° o rodine a onom mrtvem milionari. Potlou ptihlatenemu formulat, kterY vypada. takto: Na vate podani ze dne ... zdeluje Vam M. Z. V., to o portstalosti po . . . neni mu nideho znamo. Aby patrani po portstalosti, o nit jde, mohlo miti ptiznivY ArYsledek, je nutno zpravi-

Ire suede, dne 28 dubna 1837 dla pi'edem kdy a kde zemtel. jeho posledni adresu ye SpojenYch Stateeh severoamerickYch, Kanade, Argentine, 'dim se zamestnaval a kde zanechal pozustalost, ptipadne, kdo by mohl ye SpojenYch statech, Kanacle, Argentine zastupitelsketnu ritadu Ceskoslovenske republiky podat o zemtelem blizsi informaci.

Net dojde odpoved' na, tento formulaf, je zasypano ministerstvo jit spoustou jinYch ptihlagel od "ptizni z tohoto kotene". Pak ptijde zpet formulat, kterY bYva, vypinen velmi nejasne, protote o musi, kterY pied sto lety zemtel nekde na Klondyku, je skuteene sotva co ptesneho znamo. Ale k formulati je za to pHloZ'en novY dopis, pod nim2 bYva, podepsano dvacet ptibuznych.

Ministerstvo zahraniei se ()brat na nate zastupitelske fitady v Americe, odkud po 'Case ptijdou sdeleni z konsulatu, z nicht ministerstvo sestavi tuto odpoved' pkihlktenYm dedicum: Na Vase podani ze dne , sdeluje Vain ministerstvo zahranienich veci, to pozitstalost po jistern Janu I . .. (take Pavlu nebo Martinu I .. ), byla na popud jinYch zajemcit ptedrnetern ttedniho fizeni u generalniho konsulatu v New Yorku, ktere vtak vzhledem k netplnYm a nedostatednYm osobnim tdajtm o zemtelem — zejmena vtak k okolnosti, to nikdo ptesne nevi kde (stat, obec, ulici, eislo domu) v USA. zemtel — bylo zcela bezvyslednYn. Za ministra: Ale touto odpovedi se ministerstvo nezbavi tadatelft. Obratem dostane ministerstvo spravedlnosti stitnost na ministerstvo zahranidi, to se nestara o miliardy, ktere by se sem rnohly dovezt. Ptijde dopis presidentu republiky, v nemt tadatel si opet stetuje a zaptisaha se, to odevzda celou sumu statu a jen to si vymiriuje nejaka procenta. NezbYva nyni nic, net dat pokyn okresni sprave, aby obtitnernu dedici vysvetlila, to jeho tiny jsou zbytedne.

Jak se dostane zprava o milionove pozilstalost do novin? Setkavame se s natim neznamYrm dobrodincem. Je to nektera z mnoha americkYch kancelati zvanYch Research and Recovery Bureau, tedy desky Patraci a zjitto•vaci kancelat. Tato kancelat objevi v soudnich spisech jmeno, ktere je hodne obecne. Pusti zpravu v americkYch i evropskYch novinach o dedictvi. Nekde mezi tadky se najde jeji jmeno. Nat ritad se ovtem obrati pti patrani na tuto kancelat, ale se zlou se potate: Patraci a zjittovaci kancelat odepte nee° o veci vyzradit. Ptate se, prod?

Dtvody jsou jednoduche: tato kancelate se ujme jen adieu, jbmt site nic neprozradi, ale od nicht si vytade, pinou mot a 100 dolart zálohy. Je-li adieu nekolik tisic, zahy ptedstavuji znadnou polotku. Za das se ohlasi kancelat °pet, sdeli, ze udinila ta a ta patrani a tads dalti zalohu na NrYdaje. Tak se to nejaky das vlede, nadet ptijde zprava, to •zemtelY nezanechal nic ate musel byt pohtben na obecni fttraty. Stihat se takova kancelat neda, protote by patrne dokazala, to skuteene po onom mrtvein patrala.

Vtechna tato jednani jsou ptedem bezptedmetna. Ve skutednosti neni dnes motno, aby se dedictvi po zemtelem krajanovi v cizine ztrafilo. Os. zastupitelske fitady v cizine automaticky vytizuji portstalost, jakmile nekterY vystehovalec zemte. Nate zastupitelske Cady vytizuji portstalostni fizeni ex offo jako kancelate notakske. Pracuji bez ptikazt, samy od sebe zaletitost vypatraji, soudne provedou a oznami portstalYm ye vlasti, aby se uchazeli o dedictvi. Nemohou-li ptibuzne najit, otisknou v novinach tiredni vyhlatky. Na ty se ovtem lze spolehnouti, kdetto neureitYch zpravidek o fantastickYch sumach si neni tteba vtimat Za rok se u nas projedna prtmerne na 300 pozustalosti po krajanech v cizine. Jsou to vetknou fispory delnikt v Americe, ye Francii, hudebnikt z Dalekeho vYrchodu a p. Oastky, ktere se vyplaceji k nam jako dedictvi, neohromuji pootem nul, ale maji jiste velkou cenu pro piribuzne. BYvaji to polotky od 100 Ho do 60,000 KC Znovu zdtrazriujeme: nevette zpravam o milionovYrch dedictvich po zlatokopech. Takova, dedictvi jsou dobra jen pro romanticke romany a filmy.

Jan Ku6ent.

Ve stfedu. dne. 28. dubna 1937, QUIDO MARIA VYSKOOIL:

TIC112 BOURE ROMAN EDNOU nebo dvakrate do roka zvani byli J Vondritekovi k tovarnikiim. A tento den naletel obyeejne k nejslavnejeim v tivote starch manteltl.

I pan Karnet se s nimi sptatelil, ad, nerad uzaviral novSrch znamosti. mne to za to nestoji," tikaval, "abych se s ndlcSrm seznamoval."

Ale u Vondradkt udinil vS7jimku.

"Jsou tak skromni . . . ," omlouval svoji j imku.

Netueil oveem, ze tet je osud zavedl v tato mista, aby byli sveclky jeho zvolneho zkomirani, ktere v poslednim roce se projevovalo stale hroziveji.

A piece .. .

Soumrak onoho nevitaneho dne zvolna jit nadchazel . .

Eva dostupovala prave roku ry e pinoletosti, kdyt andel s dernYmi perutemi se zastavil i nad tovarnou, kterou mijel od doby utoku Cerneho na jeho milenku.

ObrovskST jeho stin zahalil budovu a zamezil, aby svetlo nadeje vniklo do srdce pana Joachyma, kted v poslednich tVdnech neopoujiti lttka.

"Prod jen je tady stale tak soumradno?" ptal se , nechapaje, ze prave to tem'io je ptiznadno zapadu jeho tivota.

"BUM se podzim," odpovidala Eva. "Neni divu,ze se dny krati . . . " "Myslim, ze nadchazi konec?"

"Muj!" odpovedel tetce pan Joachym.

Eva, ktera se od pana Karneta ani na okamtik nehnula, nucene se zasmala.

"Jake to myelenky! Tak jako vy, kmottidku, nevypada dlovek, kted se loudi s tivotem," dokazovala.

NemocnS7 se upokojil.

Byl v posledni dobe jako dite. MekkST a vladnST. Ptestal se sice zajimati o praci v tovarne, ale za to tim vice se staral o to, co se delo v nejbliteim jeho okoli.

Porueil dokbnce i nabytbk ptestaviti vo svem pokoji, nemoha jinak ukojiti svoji touhu po zmene.

V slunnS7ch jeseriodch dnech jeete dvakrate si vyjel v kodate na prochazku.

Sledna Ryvinove jej provazela.

Vyjeli tally po poledni, za pineho jasu polotepleho dne. V polich se toulala jiz ptize babiho leta, na Uhorech bledly barvy poslednich tistS7 vzduch dovoloval nadhernS7 vDiled k hranidnim horam. Jejich narnodrale chlumy se kupily jako olbtimi zed', za nit vystupovala bila oblaka koruny nejakYch mrmozemzkYch rajskYch stromin V dloulVch, kDovit3ich eicich odletalo ptactvo. V polich tepovali, to a tam i pozdni zemaky jeete vybirajice.

Vfine otevtene zeme pinila vzduch, ostte svetimi vijdechy odpodivajici ptirody.

Kdesi na blizku henna. Rana za ranou dopadale. do ticha klidneho dne.

"JakS7 krasnST dos!" ptipomenula Eva, kdyt povoz zamezil na silnici.

"At ptilie krasnY," povzdechl pan Joachym.

"Za takove pohody jiste se zahy zotavite, kmottidku!"

"Ut asi sotva," znela namitka.

"Jiste! Jiste!" ptesveddovala divka nemocneho.

Ten vial jeji ruku do sve a zadival se do jeji sveti, zdravim, kypici tvatiely.

"V tv3ich letech lehce se tak mluvi, ale mne je httt."

-I to se Yam jen zeta, " "13a nezdO„ Citim to zcela ztetelne."

Velaky smutek se uhostil pti tech slovech v odich KarnetovS7ch. Tentokrate nebylo ho motno upokojiti. NadhernY podzimni den sdmi kouzly a barvami ptilie mu asi ptipominal tivot, nebot' se rozhovotil:

VtSTNnt "Vim, te dosti jsem v tivote vykonal a te netil jsem nadarmo. Z maleho dioveka vypra.coval jsem se az k tomuto postayeni, jet neni z bezyYznamnYch. I &testi rodinneho jsem zakusil, tteba pouze jen neptimo. Ale i tyto paprsky mely dosti sily, aby zahtily me stare, mladenecke srdce. Bylo mi tedy fidelem vie, co mute napiniti spokojenY tivot a ptece nechtelo by se mi jette umtiti."

"Neumtete take, kmottieku," vyvracela Eva jeho namitky.

Ale nemocny jen rukDu mavl.

"Tentokrate uz sotva budee miti, ma mils, sily, abys zadrtela, co se bliti tak neodvratne.

Net nemluvme jit o tom! Bylo by nemutne, obavati se toho, Ceho nelze minouti," pronesl nahle hlasem pan Karnet a kdyi zpozoroval dojeti Evino, dodal: "Ostatne, irk kolem a kolem, smrt za techto okolnosti neni jeete tim nejhoreim.

Vtclyt' neptestava ziti, kdot zanechal zde praci nedokondenou. A ja vim, te nezapomenete na mne nikdy, pokradujice v ni, at' ut to osud se mnou rozhodne dnes nebo zitra."

Pronesl posledni slova temet vesele. Slab zardev nachu zbarvil jeho zatloutlou tvat.

Ve velikem oblouku se vraceli dome.

Pan Karnet se dlouhYm pohledem loan se znamYm okolim, v nemz protil tolik oblatujicich let. Tutil, te vicekrate asi se s nim nesetka.

A mel pravdu.

Po posledni projitdce ulchl a jit nevstal. K jeho latku povolan odbornik az z Prahy, ale ani ten proti pokraCujici chorobe nemohl jit postaviti hraze.

Tyden pied smrti povolal si pan Joachym tilinkovskeho notate a sepsal s nim zavet'.

"Je to moje posledni price," zatertoval. "Nyni si. uz mohu odpoCinouti."

"Veak to nespechalor domlouval mu notat.

"A kdot vi, zda zitra nebylo by pozde," povzdychl nemocny.

Notat stiski mu ruku.

Na nesledanou!

Ptietiho dne byl jit pan Joachym po smrti.

Jeete veder dleli u neho veichni domaci, jak bylo u nich zvykem. Hovotilo se o veech motn3ich vecech.

NemocnY poslouchal, ale rozpravy se zirdastnil jen malo slovy. Jeho odi bloudily po znamYch tvatich, jako by toutily vtisknouti jejich podoby nesmazatelne do duepana Joachy-. ma.

Nejvroucneji vtak utkvely na lid Evine. S ni take umirajici hovotil jette dlouho, kdyt ut vtichni odetli na O Cern — nedovedel se nikdo!

Snad nebylo to veci yYznamu tak nadtadneho, aby bylo nutno o nich hovotiti. Snad opravdu tlo o zaletitosti velmi diiverne, jet nesmely b3iti prozrazeny . Tetko se dohadnouti!

Eva vyekala, at pan Joachym usnul. Zdtimnul klidne, jette poslednim pohybem se dotYkaje ruky sleCny Ryvinove. Jeho dech byl slabY, ale pokojnY. Nic nenasvedeovalo, ze je blizko nettesti. Ale ono bdelo! Kdyt dame z ran g vela pani Svatoriova k nemocnemu — pan Joachym mel ut po smrti. ✓ ptijemnem snu ptetel hranice tohoto sveta a vstoupil do bran krajil mimozemskYch. V jeho zatloutle tvati dotyk andela smrti nezanechal jizvy ani znameni. Spiee cosi jako AEmev bloudilo kolem zmlk1STch rth.

Zprava o smrti spolednika firmy rozletla se po tovarne i okoli. A ttebate mohla 13S rti °dekavana, dojala piece feechny, nebot' se pan Joachym tetil vtude uptimne Ucte a oddanosti.

A proto tet Toast na jeho pohtbu byla ptimo velkolepa. Tet mantele Vondraekovi, kteti pana Karneta navetivili den pied snrti, dostavili se znovu at do tovarny, aC pti jejich vysokem stati byla to costa velmi namahava. ✓ den pohtbu tovarna stela. Delnictvo mei° prazdno. Prisli veak veichni do jednoho, aby doprovodili sveho prveho chefa.

Za skvoetneho podzimniho dne uloten byl pan Karnet vedle pana Svatone do spoleene rodinne hrobky. V lane zeme, chystajici se k spanku, i jeho vedne dilmoty nalezly svou oehranu.

Stamm IA Jen zvolna se rozchazely davy od hrobu.

Eva s rodidi posledni.

Vedelat' velmi dobte, ae dneSkem pozbyla srdce, ktere ji bylo bezmerne odcbino a dobrodince, jakYch se nenatlo prive mnoho v sobecke dobe soudasne.

A proto bylo ji tak teskno v nayAlenkich a smutno v nitru .. .

Smutno k nevypsani .

LI. Jak se mohlo snadno oeekivati, uCinil pan Karnet svoji universalni dediekou slednu Ryvinovu.

Ve sve zaveti napsal o tom doslovne: "tell° jsem ziskal svoji praci, svSrmi zkutenostmi i s pomoci sveho nejleptiho ptitele Ryvina, to yte odkazuji te, jet bezdeene pomahala mi staveti tuto budoucnost — Eve Ryvinove. I ona davala mi, co mohla a smela z bohatstvi sve mlade, caste duce, je tedy jen spravedlivo, te take ja nabizim ji, cot meho jest. Pteji si jen, aby ovoce me price ptijala s toute laskou, s jakou ja ji je nabizim, tteba prostYma rukama, ale uptimr4m srdcem. Necht' i nadile yenuje sve sily naeemu podniku, jen patti nyni take ji — stejnSrm dilem. Necht' nein' tak ale bez Wray na svobode sveho srdce, zachce-ii se mu jiti jedenkrate jinymi cestami .. . " Tak psal pan Joachym rukou, kterou vedly laska a smrt.

Veekera dobrota, jeho prosteho 4echetneho nitro zakila z techto tadek a vtichni byli taki pohnuti, kdyt detli Karnetovu zavet'.

"Byl i v smrti dobro samo, jako v tivote " podotkl tovarnik.

"Byl z nos, kdot jsme protli trpkou ikolou tivota," ptipomenula pani Svatonora.

"Nikdy na neho nezapomeneme!"

"Zustane nenahraditelnY." Tak mluvili vtichni, oceriujice po zisluze vynikajici vlastnosti zesnuleho. Pouze Eva mitela, nebot' vedela nejlepe, jake to srdce bile 'v hrudi jejiho kmottioka. Verna jsouc jeho odkazu, slibila si, ze venuje vetkery sve sily a schopnosti zavodu.

Otec vykazal ji v nem postaveni, jake ji ttebate dosud nemela na ne prava, nejsouc pinoleta. Spolurozhodovala nyni o vtem, co se v tovarne chystalo a souhlasila tedy I s onim zamilovanS7m planem otcovYm, ktert se mel co nejdtive uskutedniti — v dny jejtho plnoleti.

Byl pak to plan stejne smelt' jako tlechetnY i pokrakovSr. Ryvin, pametliv jsa pomerit, nich sam vyeel a chteje dill pro budoucnost vzicny ptiklad, rozhodl se po *rade s Evou, ptevezme k spolupraci v tovarne vetkere delnictvo i ntednictvo, aby dle sve snahy partic4povalo na zisku podle zasluhy.

"Rad bych prakticky te&11, co se stale v theorii navrhuje," pronesl k Eve, kdyt ji zasvetil do sveho planu.

"Chci ti v torn byti napomocna!" shbovala dcera.

"A prohraju-li v teto sizce?"

"Prohrajeme oba dva!" odvetila. Eva pokojne.

"Jsi prava, moje dcera.", nadtene prohles11 Ryvin.

Eva se usine,/a.

"Tvtj syn!" namitla.

Smluvili pak podrobnosti.

Pan Ryvin stanovil, ze v den pinoleti Eviny zastupcum delnictva odevzda smlouvu, jit ptibira se k Adasti na osudech tovarny.

"Bude to zajiste nejkrasnejti dar, kterY muteme poskytnouti," liboval si tovarnik a jeho dcera souhlasila.

"Jemu i sobe!" podotkla pouze.

Ryvin ptisvedeil.

"Ptemf&lel jsem dlouho o toMto kroku, jen ma poctive praci raziti nove cite, ukazovati noye cesty. Bude-li mnaj trnysl pochOpen toute uptimnosti, s. jakou jej minim providtti, stane se zajiste zdrojem blaha nas veec*, nebot' nebude sobeckosti v tomto Atesti, ponevadt ho nepottisni nenavist tech, kdot se ho drive nemohli zileastniti."

"Jiste! Jiste!" souhlasila Eva, &rat hover byl skoneen, zaletitost ujeclnina.

Ale je&te pled onim dnem, jen se kvapem blitil, ptihodilo se cosi neo6ekavaxieho.

Strana 18, Asi tYden precl slavnosti, v okamMko, kdy Ryvin Inegkal sem v kancelari, bylo nahle zaklepanb na dvete.

"Vstupte!" vybidl tovarnik.

Dvete se otevtely a v nich se objevily dve rnutske postavy.

Jeden z vchazejicich byl miadik v nejleptim rozkvetu mutnosti. DruhY schatralY stafec se zfejmYmi stopami nezlizeneho tivota v tvati.

"Co si pfejete?" tazal se tovarnik.

"Promirite, to obtetujeme!" odvetil mladti, lee jeho druh rychle ho pferutil: "Cot mne ut neznate?"

"Veru,,nepamatuji se .. .

"Snad piece?"

Ryvin se zadival mluvdimu do tvate.

"Neni motno!" prohodil.

"A piece . . .

"OernY?" zvolal Ryvin, ale hued se opravil a ciodal:' "Pan 'Cerny?"

Cizinec pokyval hlavou.

"Poznal jste mne tedy?" . M teprve nyni . . . Ale ne"Ne lined chipu . . " "Vypadam zbeclovane, to?"

"Sestarali jsme oba," pokojne odvetil Ryvin.

"Ale ja vice netli vy. Nu, neni divu! Jinak 3sem NI." Tovarnik pohnul sebou netrpelive.

"Snad," iekl potom. "Net to rozsuzovati, neni natim Ukolem."

"Mate pravdu. Necht' soudi nas nate deti.

Hie, to •je mrij syn, Adam, intenYr!" "Ach!" vzdechnutim sve piekvapeni projevil tovarnik a podal mlademu muti bezvadneho zevnejtku, kterY se mu hued na prvY pobled libil, ruku.

"Teti mne."

Adam' teprve nyni promluvil.

"Promirite; to obtetujeme! Ale tatinek nedal jinak. Zntenil se mnoho, chudak. 2ivot ho praye nehladil."

Cerny jej netrpelive pferutil.

"Ne tak! Tahlo mne to na tato mista, kde bych si pill zerntiti. A proto jsem pfisel, doufaje . . " Odmlkl.

Nejaka vina se pfelila mozkem RyvinovYm. Vzpominka na doby, kdy tento mut byl jeho chefem a usiloval se stati take panem jeho ttesti. A dnes — chvel se tu pied nim bezmocIV a bezradnY: Jak lehce mohl mu nyni tovarnik splatiti vtechny stare rany i s itroky.

Ale nebylo nikdy mista pro nenavist a zlobu v srdci Ryvinove. Osud sam potrestal 6erneho za vtechny jeho chyby, neodpustiv mu ani toho nejvettiho pokoteni.

Jako tebrak stal tu bYvalY bohad a rozkotalmutnu. nik, s rizkosti oeekavaje Minute, svrchovane trYzne probehla, anit kdo promluvil. Teprve pak pronesl Ryvin: "Smim snad nyni, pane inteny're, vedeti, co vas ptivadi ke mile?"

"Zajiste, pane tovarniku! Otec nalezl v novinach vet inserat, to ptijmete zdatne sily."

"Ano ... " "Hlasitne se tedy ja i on!"

"Oba?!' podivil se Ryvin.

"Ano!" vysvetloval Cerny. "Citim, to inYch &it je namale a pfijmete-li meho syna, rad bych mu byl v nedem prospeten. Spokojim se i zcela podtizenYm mistem."

Tovarnik se zamyslil. Bylo mu ziejmo, to se osud jette jedenkrate pokusil shromatcliti stare figurky k. novemu dejstvi. Na okamtik Ryyin voila] prospeti teto hre, potom se vtak nahle rozhodl.

"Dohte tedy," fekl. "Ptijimam vas oba. 0 podrobnostech smluvime se pozdeji. Ponechte zde svoje vysveddeni!" obratil se tovarnik k Adamovi.

OslovenY poloti/ svazek dopisri na . !"

"Zde,: prosim "Ryvin ulotil je do •zasuvky: "Kde -jste byl at dosud zamestnan?" ptal se.

"V Hamburku."

"V Hamburku?" divil se tovarnik.

"Ano! V tovarn'e Stone a spol. Tii roky," vysvetloval intenYr. Tovarnik se ut nevyptaval a oba Cemi odeKdyg vychazeli z kancelate, potkali pa.ni Jinatitku.

Odi Cerneho se zraky choti tovarnikovy se

Ve sttedu, dne 28. dubna 1937.

VtSTNiK na okamtik setkaly. Ale i to vternaa, staeila, aby 6e v nich zablesklo.

Poznali se.

Plna jsouc udivu, vstoupila pant Jindtitka do kancelate.

"By/ to on?" tazala se vie zvedava net rozrutena.

Ryvin ptikYvl. "Jak setel!" podotkla jeho chot'. "A co zde chtel?"

"Pfitel potadat o praci. On jeho sy "Zde? 0 praci?"

"Ano. NezbYva pry mu nic jineho."

"A ty?"

"Ptijal jsem je."

"Pfijal jsi je?!"

"Divit se?"

"Nemohu jinak. Zapomnels at ptilit brzy, Jake nettesti vnesl Cerny do nateho tivota."

"Ptipomnel jsem si, jak ho tivot za to potrestal," namitl tovarnik klidne.

"Jsi tak velkomyslnY . . . " "Nikoli, oplacim zlo dobrem. Tot' pfece ptikaz lidskosti."

"Mat pravdu. Promiri to jsem na nej zapomnela."

"Melas k tomu pine pravo," odpovidal Ryyin, netne ji objimaje.

Bylo to jako znameni k ukondeni hovoru o techto zaletitostech — — — 0 vecech i osobach.

A zatim ti, o nicht se zde mluvilo, skoro mldky se vraceli k 2ilinkovu. Nikomu z obou se nechtelo naditi rozhovor.

Teprve pied mestem si Robert ulevil: "Ale pfijal nas ten Ryvin pansky! Naueil se veru dobte se divati na sve podfizene. Hezky s vrchu."

V hiase miuvCIho kypela zatt'.

"Ani se mi nezda, tatinku!" mime odvetil syn.

"Ponevadt ho neznat, jak je."

"Prod jsme se sem tedy vraceli?"

"Prod. — to se dozvit pozdeji . . .

Syn se podival udivene na otce, ale neodpovedel jig.

Blitili se k inestu.

"Prijdu do hotelu," ohlatoval eernSr. "A ty?"

"Nechce se mi jette dome, odvetil Adam a rozloudil se s otcem, obratil se do poli.

LII. Intenyr Adam rychlYm krokem se vzdaloval mestu, v nemt protil sve detstvi. Nechtelo se mu patrne hned na poprve pfipominati si doby, jet nebyly prave vesele, nebot' Adamovo detstvi at pfilit zahy natio sve mraky a pochyby. Rozvod rodide a pfesidleni mateino do Prahy — to vte se stalo jette v Case *pine jeho nevedomosti.

Vyrosti u babieky a dny, kdy matka la, byly pouze svateeni.

"Maminka se musi v Praze Weal," fikaval malemu Adamovi dededek, ale hlas jeho mel podivny, nejistY zvuk.

Pozdeji, kdyt Adam trochu vyspel a jeho pfeddasne vyzralY smysl pro vte, co se kolem neho delo, vedl jej take k prvnim rivaham o tivote, hotikovi se stavalo stale zfejmejtim, "ledeni" mamince nesveddi. Nekolikrate pfijela i ve spolednosti ciziho mute, kterY se vkly k Adamovi choval se zvlattni laskavosti, ale pozdeji se vracela ut pouze sama a o cizim novi se nesmelo pied hochem ani promluviti.

"Zemiel patrne jako mrij ubohY tatinek;" myslil si Adam a v skrytu i slzidku ronil pro odetleho.

A \rem — mel prod.

Doktor Valden sice nezemfel, ale rozetel se s pant Irenou, kdy g, pc:tea/a vadnouti a ptilit neristupne trvala na svYch pravech k svemu milenci.

Rozhodovala tu v neposledni mite i otazka hmotna, nebot' deset let spoledneho tivota vyderpalo obe strany. Para Irena marne nalehala na sveho ptitele, by jejich soutiti dal oficielni formu. Vymlouval se stale, odkladal z roku na rok, at posleze polotil k toutenemu spojeni tak nesmyslne podminky, to pant tovarnikova nemohla na ne ptistoupiti.

Mezi milenci dal° k nekolika prudkYm vYstuprim, z nicht posledni skoneil tak, to Valden ukazal Irene dvete, bezdedne tak mste se za sveho ptedchudce.

"Je to tvoje posledni slovor tazala se vyhostena pani jig mezi dvetmi.

"Posledni," odvetil doktor Valden pevne.

"Abys nelitoval!" varovala ho.

"Litoval bych kaideho jineho rozhodnuti."

Para Irena jette na okamtik "Tedy rozchod navidy?"

"Navtdy!" odvetil doktor a obratil se od sve milenky, jiz nezbylo net odejiti.

Pro pani Irenu byl to krok do tmy. Rozruteni se vratila k rodidrim, ale ani tato zmena nepfinesla ji ritechy. Klid, ktery zde vladl, poskytoval ji nadbytek volneho Casu, aby ptemitala o sve situaci.

Jeji rodide se marne snatili, aby upoutali pozornost dcefinu k vYchove Adamove. Pani Irene schazela k tomu trpelivost.

V tech dnech, po prve po dlouhYch letech, vzpomnela tet bYvaleho sveho chote — erneho. Byla zvedava zvedeti, co se s nim stalo, ale nevedela, odkud by mohla &matt o nem zpray.

Toyama naletela ut davno nove firme a tak bylo se tetko Cehokoli dopatrati.

"Ztratil se asi ve svete . . . utonul v jeho vlnach," pomyslila si a jeji nejblitti budoucnost zjevila se ji pied ()alma v obraze stejne neuteAenem.

"Vidyt' i ja jsem utonula„" teptala si, ad nejakST hlas v jejim nitru ji odpovedel: "Ne tak zcela, jak si myslit!"

"Jak to?" tazala se.

"Mat pfece sve dite, tot' bezpedna kotva i kdy z lodi tveho tivota zbyl pouze nejistY vrak."

Pani Irena se zamyslila.

"Ach, ovtem, Adam." S to strany dosud vanula nadeje. Ale na jak dlouho?

Nemohla si neptiznati, ze nema zvlattniho zajmu o sve dite. V pravde nikdy k nemu nevzdalujic se vtech povinnosti motetskYch a nenachazejic ani dosti dasu, aby se Adamovi mohla venovati. A kdyt konedne sinela talCudiniti a z east alespori napraviti minulost, jeji srdce bylo ut tak citove vyderpano, to nemelo, co by nabidlo.

Adam ovtem miloval svoji matku, ale jeho projevy zustivaly vidy v mezich jakesi ostYchavosti, zavinene piilis fidkYmi styky ditete s matkou.

Pant Irena dobfe citila tento osten a proto i v tom okamtiku, kdy se v ni ozvalo svedomi, natla drivody, kterYmi se branila proti jeho vYditkam. Soma v sobe vybojovati chtela tento zapas o ztracenou budoucnost, davajic v sag ku vetkeru rozhodnost i . vtechny svoje nadeje.

Doufala patrne stale, to si doktor Valden jette na ni rozpomene, pocit'ujic ve svem veku dvojnasobnou touhu po jeho objeti.

Net mesice ptebihaly, neptinatejice klidu, nesplritujice odekavani.

Soma v sobe se stravujic, natla konedne Irenao sve srdce i sviij gavot tak puste, to se rozhodla pfetrhati i posledni pouta, jet ji s nimi jette pojila.

A tak nalezli ji jeji rodidove kterehosi dne zapasici se smrti a ye chvatu ptivolanY lekat nemohl net rozpoznati akutni otravu otrutikern. Minn ovtem ihned vtecka opatteni, aby zoufalou zachranil, ale bez vYsledku.

Umirala pinYch osmadtykicet hodin v hroznYch bolestech a byl vskutku pfiternY pohled na tento galostnY zapas statneho Vela s neriprosnYm rozkladem a kdot se stall jeho svedky, nikdy ho nezapomneli. Ke vtemu v poslednich chvilich, kdy vte bylo ztraceno, v Irene se probudila nahle touha po tivote.

Volala Roberta, Adama i Valdena, prosila o smilovani, kfidela a nafikala. Teprve silne morfinove injekce upokojily ji ponekud a oma mily.

Skonala konedne a smrt se ji stala opravdu vykoupenim z nevypsateliVeh muk. Pfi posmrtne prohlidce jejich veci nalezen tet dopis, svedelci Adamovi. Mel by bYti odevzdan v den jeho pinoletosti. At do to chvile nevedel mladY Cerny nic o torn, to jeho otec dosud gije, vychovavanbyv temet neustale v Praze u cizich lidi.

Ale onoho dne, kdy Adam pfeeet1 dopis sve matky, odi se mu otevtely. List obsahoval ne vyznani, at snad ptilit uptimne na tenu tak provinilou, jakou byla Irena.

(Pokradovani)

dne 213. debna 1.937. radosti. z ✓ Bukove na Blatensku pripravili pro brance, vracejici se od odvodu, okaza,le uvitani.

Nechybela ani dechova hudba. Brance uvital starosta obce a uvitani bylo skoneeno statni hymnou. Kobel' huciba hrala, klesla pojednou k zemi 721eta vYmenkatka, jet* s dojetim 130zorovala sveho vnuka, z nehot se sta.' vojak.

V navalu citoveho rozru geni podlehla srdeeni mrtvici.

0 gest set aid mend! ✓ zemi moraysko-slerske ubylo za posledni tit roky pies 30.000 ate To znamena, to se nedostava, take' pro 600 tiid obecnych tkol.

Zatim bylo zrugeno asi 150 thd. PostupnYm zrugovanim . ttid stoupe. znatelne i nezamestna.nost uoitele. Nepovallivej gi vgak je, to pokles populace se nezastavuje, ale to stale pokraduje.

Z fontany na Melniee potede o pouti prava melnieina?

V Melnice bude na zameckem nadvoti postavena velka, vodni a svetelna fontana, ktera bude mit na vrcholu symbolickou sochu vinatstvi. Na navrh fontany je jit vypsina soutet.

Fontana ma bYt dohotovena do leto gni vinetske pouti, ktere, se kona koncem zati. Zda to phletitosti z fontany potede vino, zprava jegte netika. Ale za starYch Casa pry tak valo.

Truhltat nagel vkladni kniiky na etfti milony Ke. VCera odpoledne nalezl truhlatskY delnik Jan t akovsky v Zitne ulici v Praze damskou kabelku, v nit byly etyti vkladni knitky asi na 4,000.000 Ke a cenne papiry za 250.000 Kee Vkladni knitIcy byly viiikulovany. Nalez hie.sil nejblitgimu stratnikovi. Majitelkou ztracenych knitek je Pavia L. z ftevnie.

Nebottik, kterY je Do nemocnice v KarlovYch Varech byl ptevezen 741etY zahradnik Jan Fassmann. TYt den ptivezli do karlovarske nemocnice 151eWIG Jana Fassmanna, kterY byl nahodou ptislugnY do tete obce, jako jeho start jmenovec, totit do Nejdy u Marianskych Lazni. A syn stareho Fassmanna v KarlovYch Varech dostal brzy nato oznameni, to jeho otec zemtel.

Oznamil smutnou zvest ptibuznYm a ti si dali jde vesmes o chude lidi — ptebarvit taty na 'demo, aby se zileastnili poh ybu. Spoledenstvo zahradniku zakoupilo pro stareho Mena venec na rakev. Druh' den ptijela k bratrovi do KarlovYch Vart dcera nebotitika a divila se vgeobecnemu smutku: nedlouho ptedtim s otcem docela svetim mluvila v nemocnici, Vec se vysvetlila. Zeintel patnactiletY chlapec, ale iamrtni listek byl omylem vystaven jeho staremu jmenovci. Ten si listek v dobre nalade pteeetl. Ale ptibuzni tadaji na nemocnici nahradu vYloh za smutek.

Vykaglal z prsou stielu.

Kromobyeejny ptipad se nom oznamuje z verohodneho pramene z Lazni Bohdanee. V tovarne Explosia v Semtine dostal jeden zamestnanec nahle zachvat ka gle. Ph tom mu vygel z fist naboj. Mut byl v race 1916 ranen na ruske fronte do prsou, ale nevedel, to mu projektil zustal v tele. At v poslednich dnech si stetoval na tlak na prsou. Zjistilo se, to na prsou je cizi teleso. Zamestnanec se nechtel podrobit operaci a eekal zda ho bolest ptejde.

Nyni se nahodou projektilu zbavil.

Start rakou gti generalove v nemeckYch slutbach. ✓ hlavnim meste ralcouskeho Tyrolska Ingpruku bylo posledni dobou zateeno nekolik hakenkrajclerie Jsou to clustojnici a jeden advoltat. Vygettuji se take dva generalove ve vyslutbe. Jsou podezteni ze gpionate ye prospech Tteti rise. ZateenY advokat chtel ilegalni rakouskou legii z vojake, dtstojnikti a policistt.

Sesouvani mitly ohroluje tok teky Moravy.

Nasl(edkem velkYch povodni a neustalych podemlela voda Moravy v zatoeine u St. Mesta btehy tak, to se poeina, sesouvati ptes 20 metre' vysoka hraz do koryta teky Moravy, ktere hrozi easteene zavaleni. Tet vysok' bteh u cukrovaru je v pohybu sesouvajici padou. Byla strtena i testa a zdivo ohrady a nejblittich budov je sjitclejici pildou ohroieno.

VZ,SeTileTN

CESKOSLOV NS-i CSD. zruguji dvojjmenne nizvy stanic.

Novy jizdni tad na es. teleznicich vstupuje letos pro svatodu gni svatky, v platnost misto 15. at 22. kvetna. Krome jinYch uz oznamenych zmen bude v novem jizdnim tadu neno nazvoslovi asi 150 teleznienich stanic v oblasti trati es. stat. drah. 2eleznieni spre,va chce tim totit odstranit dosavadni ptipady dvojmenn'ch nazve nekterrYch stanic. Tak bude ut v novem jizdnim tadu dosavadni stanice Votice--Veselka oznadena jako Olbramovice, Stara hut' pod Berounkou se bude jmenovat jen HYskov, Svoboda nad tpou—Janske Lazne bude oznadena jen jako Svoboda nad Upou atd. Ptipravne prate pro novy jizdni tad jsou ut, at na nepatrne zmeny, skoneeny a statni tisktirna zabdji tisk v nejblitgich dnech.

Zanedbane a zahalejlei doly na mad' budou otevieny a modernisovany.

V techto dnech se konala v Bratislave valna bromada akciove spaleenosti Montania. Bylo na ni rozhodnuto obnoviti jegte v letognim race praci ye vetgine slovenskYch dolt.' a investici nekolika miliont Ke zajistiti vetgimu poetu horniku po leta nezamestnanYm. Byl take schvalen pronajem ba.riskYch poll v Hanclove, v Mnigku a 8vedlaru. 0 najem nebo koupi dalgich dole se vyjednava. Na mnoha mistech se provadeji vYzkumne prate a bylo ph nick zjigteno, to medene doly na Slovensku, jicht dtive pracovalo 84, jsou z valne Casti zanedbany. Jejich odvodneni a obnova vnittniho zatizeni vytacla si znaenYch investic, ptes to v gak o jejich vYnosnosti nelze pochybovat. Nutno uvatit, ze za minulY rok dovezli jsme z ciziny 311.000 metrickYch cente medene rudy v hoclnote 162 milionn Ke, zatim co mame na Slovensku desitky opugtenYch batiskYch poll. Spoleenost poeita, ae behem dvou let zahaji praci na v gech medenYch dolech na Slovensku.

Hora se titi na ohm Prudke jarni de gte a nadbytek spodni vody zpesobil v poslednich t'dnech na Podkarpatske Rusi na rtiznYch mistech sesouvani ptidy.

Naposledy byl pohyb ptcly zpozorovan u oboe Vynigni Lazanske. Prose o polednach se ozval vzdalenY rachot, spojenY se zachvevem zerne. Zaroven se z potoka, kterY proteka, obci, ztratila voda. Nekolik obeanti se vydalo vzhOru Udolim potoka. Asi kilometr testy nad clod shledali, se se s tiboei hory Stouby sesula asi 800 metre dlouha stra p. Zemina zavalila Udall potoka a vytvotila podivn.e vraseite ttvary, ktere vzhledem ptipominaji krajinu na Z vody potoka se utvoilla tie jezirka.

Dve jsou at 10 metre' hluboka, kdetto tteti je jen pino bahniteho kalu. Strati na hate Stoube se neustale borti a je nebezpeei dal giho pohybu pudy. Na miste se proto sttidaji hlidky, aby bylo motno varovat obyvatele obce, kdyby sesouvani nabylo hrozivYch rozmert. V mistech, kde bylo tdoli potoka zavaleno, la jista dtevatska firma z Berehova postaviti pilu.

Hromadne hynuti vysoke zvete.

V rozsahlYch lesnich revirech v 6eskern sttedohoti, kolem Kravat a zejmena v okoli Janovic, Hetmanic a Bane, vyskytlo se hi-madne hynuti smell. Jen v reviru kravarskem uhynulo za pal druheho mesice devet kusti srndi zvete. 'llynou v gak jen mlade kusy. Jednolete a dvoulete. V jednom ptipade byly jako ptidina uhynuti zji gteny larvy Ve vgech ostatnich ptipadech v'Sak zptiscbili uhynuti zvitat bill, nitkoviti dervi, dlouzi etyti at 'gest centimetre, kteti byli nale2.eni v prOduglcach uhynulYch zvitat. Prvni hynuti zvete temito plicnimi Cervy se u ads nramadneji objevilo pted 10 lety v Libe gicich u tgteku, tedy take v litornerickem kraji. Choroba se eiti vyka glavanim nemocne zvete na pastvinach a objevuje se vtcly po mime zime. Zatim nebylo zjigteno, proc tato choroba neobjevuje se u starti zvete. Na lidi neni tato choroba ptenosni a neni lidem nebezpeena. Zvitata, u

F7,,!0,2.177, .4.! •

kterych byla ziStena. se ifkl,k spaluji a zakopavaji. Oneelocneia, zvirata, se poznaji podle malatnosti a ka gle a jsou odstkelovana.

Zfizuji se dva kady.

Ministerstvo • gkolstvi bylo poveteno priprayou nesrhu na zavedeni dvou novYch kterYmi by mohli bYt vyznamenavani i deskoslovenSti °bean& Ministerstvo se bude vecizabYvat historicky i umelecky a poda vlade svuj navrh. Krom techto dvou 'fade. se je gte uvatuje o zavedeni ttetiho, kter' by se nazYval tad vojenskeho Mite. Byli by jim vyznamenavani zasloutili elenove armady. Konedne ma bYt zakonem zavedeno nekolik vojenskych medaili.

Osudna noeni hadka.

Zvlagtni ptipad udal se vaera v noci v Prate VII. V jednom hostinci pohadali se 321etY gofer Ota Outednik a 311etY saukromY fatednik Antonin Leber. Soler z hostince odegel, sedl do vozu a rozjel se. Ale za nim vybehl z hostince Leber a vskoeil na stupatko rozjitclejiciho se auta a chtel patrne ptinutit gofera, aby zastavil. 8ofer v gak jel dal. Kdyt dojel k novostavbe, byl Leber ptimaeknut ke kladam a zranil se.

Roznaaeh eeskeho gkolstvi v Brne.

Na valne hromade brnenskYch matienich gkol byla podana pozoruhodna zprava o sta.lem rozvoji deskych gkol v Brne. V roku 1923 bylo v Brne na obecnych gkolach 13.599 take', z toho 79.6 proc. 6echil a 12.4 proc. Mince a v r. 1936 bylo vgech take. 16.041, z toho 86.1 proc.

6echu a 13.9 proc. Nem.ce. Na megt'anskYch Skolach bylo r. 1923 celkem 8.289 take', z toho 79.1 proc. Ceche a 20.9 Nernct, v-r. 1936 bylo celkem 8,673 take, z toho 86.7 proc. Oecht a pouze 11.3 proc. Tyto cifry sveddi o rychlem rozvoji deskYch gkol v Brne a o nezadrtitelnem tipadku Nemct. Brnenska matice, ktera si pted valkou ziskala nesmirne zasluhy i o Ceske gkolstvi, ma dosud 32 odboeek a ptes 9.000 elent. Loni venovala Brnenska matice na o gaceni, stra.vne a prazdninove kolonie deskYch deti z Brna 431.000 Ke. President Osvoboditel vyjitdi i za Zdravotni stay presidenta Osvoboditele je tak dobrY, to i ptes neptiznive. chladne jarni podasi v poslednich dnech denne vyjitcli do blizkeho i vzdaleneho okoli. Za de gtiveho poeasi jede pan president v uzavtenem autu, za slunnYch a jasnYch dna se projadi v koeate.

V UterY zajel si president na Rakovnicko a zastavil se na Ktivolclatskem hrade. Ve sttedu byl v Nueicich. Veera se v hustem de gti projitdel v okoli Lan. Novinka finaneni strafe.

Vedeni finaneni strafe ptikroeilo podle vzoru eetnicke spravy k budavani zvla gtnich pohotovostnich finaneni strafe. Prozatim bude jeden takovY pohotovostni oddil finan&like ztizen v Dube u Cinvaldu v KrugnYch horach. Oddil bude miti deset mute a velitele a bude mit k disposici auto a nekolik motacykit. Jeho ukolem bude stketeni celnich hranic na date Duba—Cinvald—Moldava. 0sved'ai-li se tato novinka, hodla vedeni strafe ptikroeit k budovani dal gich podobnYch oddilu i v jinYch tisecich hranic, zejmena na vYchocie statu, kde dosavadni opatteni na zamezeni pa geractvi nestael.

Pomnik Havlielcove matce v Nemeckem Brod& Peknym zptsobem ucti den Svatku matek 9. kvetna Nemecky Brod. Toho dne slavnostne odhali pomnik matky Karla Havlielea-Borovskeho. Tak bude prvne uctena pamatka matky velkeho novinate a ponevadt neni dosud znam ptlpad, to by byl postaven pomnik matce nektereho velkeho na geho mute, bude to tat prvni pomnik toho druhu. Zasluhu o jeho zbudovani rio, senator V. Klofae, malit 0. Stall a taj. Matys. Naklad na pomnik uhradi ptebytky z lonske Havliekovy vYstavy v Praze.

Nejvygg i ideal vzdelanosti viebec nespodiva v tom, aby elovek znal vg echno, co jen znaji vhchni ueenci sveta, nYbrt v tom, aby umel pojimati vg ecky ideje veku, ktere maji obecnY interes a mohou bYti ptistupny katclemu. — N. Karejev.

Straw. M.

V ASTN R

nelnicky, ch2adla na de gtniky nebo cokoliv jineho — tim zpdsobem, ze galativovY pratek se nasype do kovove formy a za Yelke teploty se slisuje pod velkYm tlakem. Po zvednuti lisu doUmele pryskytice. staneme u eiste vYrobky.

Veechny motnosti, ktere mute dat vYrobe, OK= nebyl vynalezen telezobeton, nag nebyly jette vyutity a proto lze odekavat, to v savebni material byl ternet stejnY po cell, brzke dobe se bude vyrabet stale vice ptedmemalta, karnen a, dtevo — toho td z teto latky. Neni totit latek, ktere byste vSeleo poUtivali az Aimane a peed nimi jegte mohli jedinYm pohybem vytvatet v libovolnem stargi narcidove. Beton a ocel ye spojitosti s tvaru a v libovolne barve, .bez jakekoliv opranim zinenily vzhled nyn'ejeich staveb. Umotnily coYani a latent Prave proto vYroba z umelYch stavbu mrakodrapt a novYch stavebnich sloh. pryskytic, tfebate ttikrat drateich, je pti hroV poslednich desitiletich ptiela na scenu jemadne vYrobe levnejei net vYroba tYcht ptedAe jinn nova latka. Jeji poutiti pti stavbachje meta z kovu nebo z keramiky. — Pravi se, to site dosud znaene omezeno, ale neni pochyb vynalez galalitu byl nahodilY; to pry chemikoo tom, to v nekolika malo pfietich letech buva koeka, ktera se zatoulala do laboratote, pfedeme o ni mnoho slyeet. vrhla nadobku s formaldehydem, kterY se vylil Tento novY material — nebo lepe teeeno mana kousek sYra a k velkemu ptekvapeni chemiterialy, ponevadt je jich vice druht — se nazYkovu promenil jej v tvrdou hmotu. U katdeho vaji plasticke latky nebo umele pryskyfice. podobneho vynalezu by mohla vzniknout poKrome jineho poutiti umotni i hromadnou vYdobna legenda, ale nad ji zmen govat usili vyrobu domt, ktere by mohly bYt v tovarne dotrvalYch lidi? slova vylie ovany jako karoserie pro auta a v Je mnoho druhil umelYch hmot, ale- jejich nekolika hodinach mohou bYt na miste vYroba je valycley velmi podobna. Jemne rozny v ,hotovY &dm. melnenY prag ek se nasype do formy a podrobi Historic umelYch pryskykic poeina ye skute6se intensivnimu horku a tlaku. At do nynejenosti eeluloidem, kteratto latka byla po prve ka veteina ptedmett, vyrabena z umelYch pryvyrobena v roce 1847 za sttelne baviny a z kaskytic, byla nevelkeho roarneru, tfebate nekdy fru. Celuloid je neobyeejne utiteena, latka, ale se vyrabeji 1 velke "archy" tohoto materialu. jell vysoka zapalnost zabrarluje tomu, aby se Ptielny jsou razu jen hospodatskeho: ve/ke vice vyutilo pro fiteely, pro kterd se jinak velformy jsou drahe a vYrobci nechteji riskovat mi dobte ' hodi. mnoho penez, pokud si nejsou jisti, to by pro Bakelit. navy v'robek na gli odbyt.

Prvrilm krokem k dneg nim umelYm pryskyUmela pryskytice nahraiuje dievo a kovy. ticim byl vynalez bakelitu v roce 10(17, nazvan' Ale odbornici, pracujici v tomto oboru, yeti, Poelle sveho belgickeho vymilezee Baekolanda, to je velmi malo veci, vyrabenYch nyni ze citebakelit. Je to "umela pryskytice," ktera se vyva, ze teleza nebo z jinYch kovt, ktere by se rabi zahtivanim kyseliny karbolove nebo fenedaly uspokojive dela' z umelYch pryskytic. nolu s formaldehydem. Protote kyselina karV blizke budoucnosti budeme z nich vyrabet bolova je virrobkem z dehtu, je vYroba bakedvete a dokonce i cele steny a zdi domd. Zdi z litu velmi dtletita pro v gechny staty s velkYm umelYch pryskytic maji tu vYhodu, to neprobohatstvim uhli. Ve Velke Britanii na ptiklad pougteji teplo a te se na nich nemtte detet se 'tivi vVrobou umelYch pryskytic na 100,000 hmyz. V horkYch krajinach budou tyto zdi 11c 1. kteti katdoroene vyrobi z nich neirdzneimnohem tspornejei a lepei net &Tv° nebo g i Zboti v eerie 20 miliont Tiber sterlinkd. (PHvraseite telezo; dtevo pada tu neodvratne za biitne 100 miliont dolart). (abet' bilYm mravencum a telezo eini z obydli Pfesne podrobnosti o vVrobe umelYch pryhotovou vYheli. Zdi nebo sttechy z umelYch skytic isou jet stale obchbdnim ta.jemstvien. pryskytic ani neshoti, ani nezrezavi., ani nenruh bakelitu. kter'ho se nyni giroce rini0iva hniji. mist° eboreitu a. vtilkanitu nro vYrobu reemVe.h Umela "pryskytici stavebnim materialem.

(Asti elektrickYch ntistroid. tvoti se migenim Domy z umelYch pryskytic se budou pravdepodobne stavet tak, to ocelova kostra se bude bakelitu, oleie s velmi ierane rozmelneho dfeva. Po clokonalern peomigeni techto latek obkladat deskami z tohoto materialu. Pfi tom je malo east domovniho zafizeni, ktere by sa halralit lisovat do libovolneho tvaru hydraunebylo motno vYhodne vyrobit z umelYch prylieleirm lisem. Lisovaci formy se ohtivail Joaskyfic. Umele pryskytice jsou vtbec prvnim n-re. nlvnem nebo elektfinou. Za noutiti vysospokojivYm materialem, kterY nas pribliti k leVch tlakft dostaneme vYrobek. jehot novrch je ut, haz dai gibo onra,eovani ntirmene hladkee idealu po tovarnicku vyrabenYch obydli bez znamYch nevYhod oeele a teleza. Protote pak nehlecle: snad k li a na trriVin rienelkilm na miumele pryskytice mohou bYt libovolne zbarvestech, kde se stVkaii borni a snodni lisovaci ny, nebude zapottebi lepit na steny tapety a forma. KoneenY material je velmi t yrcK a netak budou mit hospodyne stale eiste leskle steroznustnY ye vode a ye veteine chemickYch ny, ktere se daji snadno umYvat. latek.

Nekteti jdou jette dale a yeti, to bude motImprermaci na.nirn nebo tkaniny bakelitem no lisovat z umelYch pryskytic i karoserie pro e nak ieiirh slisovanim dostaneme jit irtitertnY auta a znaanou east mechanismu v aute. Velmaterial. kterV isoluie a vzdoruje horku a chekou vYhodou byla pti torn lehkost, protote umickOrn latkam. Tohoto druhu bakelitu mtte mele pryskytice nevati vice net aluminium. rihodne noutivat na ptiklad k notahtm na stoly. nrotote velmi dobte za.chovava svfil lesk Dalei velkou vYhodou umelYch pryskytic je negioini se. Bakelit je rnaterialern neobyeeiokolnost, to se do nich daji zalisovati kovove ne neynosti, take se z neho vyrabeii na ntieast, cot je pti znamenite isolaeni schopnosti klad ozrbena, kola, jejich velkou nfednosti je pryskytic zvlaete vYhodne v elektrotechnice. pomerna nehluenost. — Rortoku eisteho bakeZvlagte ptistroje hotovi se, podobne jako veteilitu se take noutiva jako dekorativniho nebo na elektrotechnickYch pfistrojt dneeka, z umele pryskytice, kombinovane oast° s vlaknitYieolaeniho nateru. Pticianim barviv dociluje se rtznYch barevnYch efektd. mi pinidly za teelem zvYeeni pevnosti, nebo Gala/it. kovem pro zjednodueeni konstrukce.

Jinou umelou hmotou je galalit. Vyrabi se z Je pravdepodobne, to postupem doby budeme mleka a pravdepodobne rorte gi tetkou otazku, mit dalei tadu umelYch pryskytic, z nicht katco poelt s nadbyteenYm mnotstvim mleka. Mybude mit svoje specificke vlastnosti; nekteMenka vvrabeti z mleka tvrdou trvanlivou litre se budou vyzna6ovat velkou tatnosti, jine ku, ktera je bez pachu, zdi se podivna, ale budou vzdorovat chveni, jive tteni a pod. Ut pravdepodobne mate ut pfed sebou popelninyni byla vynalezena umela pryskytice, ktera 6ek, NevrobenY vlastne z mleka. ma pevnost v tlaku jako ocel, takte je motno Vyrabi. se z kaseinu, mleene syroviny, a forvyrabet kuliekova lotiska pro ruzne hmoty. te aldehydu. Dobte odtuenene mleko se necha kterY bude vyrabet ptedmety z uSratenina se zpracuje vdodny'rni kyselimelSrch pryskytic, stane se pravdepodobne stejnarni nebo alkaliemi, Mut se ziska klkovita ne vYznamnYm, jako je nyni prumysl telezdf.seellina. Tato hmotd se promYva, odstted'uje skY a ocelatskY. Vtely oveem bude potteba ina vysouSi, at dostaneme hrubsi krupieku, ktetenYra, kterY bude pro tento novY priimysl ra se -oak cirti v slabe nailoutlY pragek.

2. elezne formy. vyrabet Z galalitu se vyrabeji rfizne Rtedmety —

Ve 5t edu, dne 28, dubna 1937,

Prinnyslybucloilenos

po-

RESOLUCE SOUSTRASTL Resolueni vYbor tadu Svaz d'echaslovant Cis. 92, vyslovujeme uptimne citenou soustrast nad ztratou na geho spolubratra James lifivinka, kterY se s nami rozloueil dne 17. dubna v 7 hodin veeer 1937, ye sta.ki 21 rokd a 7 mesict. Jest tomu teprve 6 tYdnii, co doprovodil svoji matku k yeenemu odpoeinku a v tomto nejlepeim mladi musel opustit otce, bratry, sestry a evakry, kteti maji ted' dvojnasobnY bol.

ZminenY bratr ptistoupil k Jednote 8. e'ervence 1935.

Vime pozustali, to thrmutek vas jest veilky, ale budit yam fitechou, to eel fad sdili s vami zarmutek. Protot, vy pozistali, pfijme-: to na gi uprimne citenou soustrast a Tobe, bu zeme lehka.

Resolute tato budit uvefejnena ye Vestniku a zaneeena do protokni knihy na pamatku, a opis poslan jeho rodine.

Za tad Svaz 6echoslovaro) cis. 92: J. W. 6ihadek, 3. Jutan, Rud. Kooi, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsany resolueni vYbor tadu Karel Jonae, cis. 28, timto projevujeme jmenem veech elent naeeho tadu uptimne citenou soustrast zarmoucene mantelee, ditkam a veem ptibuznYm, nad ztratou milovaneho mantela, otce a naeeho splubratra Jana Feducha ktery zemfel dne 14. dubna ye veku 77 let a pochovan byl dne 16. dubna na katolickem hititove v East Bernard, Texas, zanechav po sobe truchlici mantelku a pet deer.

Milt zarmouceni portstali, vime, to zarmutek vas jest velikY, aveak budit vam aspori easteenou ttechou, to my uptimne soucitime s vami ye vagem zarmutku. Tobe, milk bratte, budit zeme lehkou.

Dam) v East Bernard, Texas, dne 23. dubna 1937.

John Va gieek, John Mayer, John GajevskY, resolueni vYbor.

1191111111111EMEMEMIEMEIVIMEOMMEMIIIIIIIIND ITYprava, u briny Mesta veil.

Hrabe Byron de Prorok, jent s francouzsko-americkou vYpravou hlecla v jinni. Arabii semi kralovny ze Saby, je ptesvedden, to je u tile. United Press od neho dostala zpravu, poslanou na pobteti po kurYru. VYprava je v srdci Arabic, kde mezi piseenYmi nasypy je rites 55 stuprit horka. Objevila stopy stare karavanni testy, po nit patrne kralovna ze SabY putovala do Jerusalema, a zbytky zlatYch dolt na miste biblickeho mesta Ofir. Je to v horskYch pustinach Jemenu. VYprava nasbirala nekolik set napist z kralo ystvi Saba, jet budou pozdeji teeit &end v Patiti a v LondYne. Ptiela na fitasne bohate naleziete starch dejinnYch pamatek, ale musi pracovat tajne a nenapadne, protote pro okolni bojovne arabske kmeny jsou mrtva mesta v piseitYch pouetich velmi posvatna. Prave nyni je vy).prava na dpati hory, na nit oni mrtve Mesto yeti, jet po prve spattili francouzeti letci Andre Malraux a Cornigleon Moliner v srdci pouete Rhub el Khali. Asi za tti mesice se vYprava dostane at k pobteti Perskeho tad Jarcmir Cis. 54.

Wes'. Texas.

Rravidelna mesieni schtze, ptipacda_iici na nedeli 2. kvetna se odklada na nedeli 9. kvetna. C'hceme na tuto nedeli, jet je Dwrin rflf- tek, pfichystati pfipadnS7 program o Cern2 bi de v ptiStim Cisle zprava podrobnej1-i.

S br. pozdravem, Emil W. Popp, tajemnik, Robert eervenka, ptedsecia

Vc sttedtz, cl Ine 28. tilzhna LORD OBJEVIL ZLATOU ZEML V techto, dnech oslavoval v Anglii sale osmdesate narozeniny lord Lonsdale. Jeho jmeno zustane snad na vely v live pameti nejen pro v/cly vYhradni originalnost, ale hlavne proto, 2e Lonsdale je objevitelem zlate zerne Klondyke.

Jegte v dnegnim svem stati nav§tevuje lord Lonsdale vetejne tanedni zabavy a vede si na nich jako mladik. Kdy2 pted desiti lety ptigel do mOdy temperamentni tanec charleston, vy/adujici velke pohyblivosti a vytrvalosti, bylo Lonsdalovi ji/ sedmdesat roka. Pies to se mu zdal charleston ptilis pohodlnym a proto ho na jedne taneeni zabave taneil se dvema tanednicemi soueasne. Aeltoliv pochazi ze glechtickeho rodu, navetevuje stejne taneirny namotnikii v IondYnskYch ptedmestich jako plesy nejvybranej gi spoleenosti.

Ve svem mlacii byl lord Lonsdale, kterY se pied smrti sveho otce jmenoval Hugh Lowther, jednim z nejsilnej gich mu/it sve doby.

V osmdesatYch letech minuleho stoleti se py gnila Amerika svYm championem boxu take vahy Johnem L. Sullivanem. Jeho slava vgak nedala pokoje sportovci towtherovi.

Odjel do SpojenYch stata a vyzval Sullivana k utkani. Zapas se stal jednou z nejvet gich sensaci, joke Amerika videla. Skoneil viterstvim pozdelaiho lorda Lonsdala, kterY vtak svaj tispech zaplatil dvema zlomenYmi 2ebry a zlomenYm prstem ruky.

Kdy2 ua tedy byl v America, rozhodi se Lowther, ze si ji dukladne prohledne. Odjel nejdtive do Colorada, ktere bylo nejdivokjeim západem. Tam pro/il celY rok mezi cowboyi. Pak se mu zachtelo poznati arktickY sever Kanady. Na sanich taknych psy, dojel az na nejsevernejel polateli Kanady a potom prozkoumal krajinu smerem na zo,pad.

Tehdy vItroailo na fizemi Aljagky jen malo lidi. Jednim z nich byl lord Lonsdale. Pobyl tam dva roky, a sptatelil se s tamnej gimi domorodci se :sirokeho okoli. Nauail se jejich fedi. A jednoho dne se dovedel od aljagskYch Indiana, 2e je tam hodne zlata. Mimo domorodce o torn dosud nikdo nevedel. To bylo kolem roku 1890. Lord Lonsdale se na velmi nebezpeane a odvaIne ceste osobne ptesvedeil o spravnosti jejich Udajt. Ale nevyutil toho k svemu osobnimu prospechu, nYbr/ uvedomil v obgirnem telegramu tehdej giho anglickeho ministerskeho ptedsedu o svem nalezu. Pravem mu tedy patii titul cbjevitele zlate erne.

SIBIE PREKONAVA MATIMU MOSKVTJ. Nejsevernej gi sibitske oblasti proobdobi rychleho rozvoje. Od to doby, co ledoborec "eljuskin" vykonal prvni plavbu z Archangelsku do Vladivostoku podel severnihc sibitskeho pobte/i, byla tam ziizena pravidelna lodni a letecka doprava. Loni od kvetna do zati tam obstaravalo playbu 160 parnika a 14 jich vykonalo plavbu z Archongelsku do Vladivostoku a zpet dvakrat. Letadla, tam naleta.la 13,000 hodin letu a uletela pies dva miliony kilometra. Letadel hojne pou/ivaji i domorodci. tuk6ove, Samojedi, Jakutove a Me krneny. Krome svYch sobich spfe/eni znaji jen le-

vie rrutn tadlo a vetsmou jest& nevideli ani ani automobil. Automobil si ptedstavuji jako letadlo bez del, a klidne prohla guji, ze tak nemoderni dopravni prosttedek se pro ne nehodi. Prave tak' znaji bezdratovou telefonii, vysilaci i ptijimaci radiove ptistroje, ale neznaji telefonu. Ten take povatuji za zastaraPro rostouci dopravu rostou i pfistavy. V Usti velkfth sibitskYeh tek, jako Lena, Indigirka, Jenisej a Ob bYvaly nepatrne rybatske osady, apine bezvYznamne. Dnes jsou tam skuteena mesta a ptistavy s lodenicemi pro opravy, dilnami, leti gti a hotely. Velmi to prospelo obchodu, zejmena obchodu s ko/iginami. Jen za lonskY rok dodala severni Sibit surovYch ko/igin za 2 miliony dolaNekteti lovci ko/i gin utrzili za svou koiist i pies tisic dolara, ale samortejme se dali do vybranYch kraja dopravit letadly. V severni Sibiti byla take objevena velke lo/iska nerosta, zejmena uhli, ale take medi, olova, cinu a zinku. V tajmyrske oblasti blizko Usti reky Chatanga bylo objeveno bohate petrolejove pole. Rusko venuje sta miliona na hospodatsky rozvoj severni Sibite, ale tyto investice se bohate vyplaceji. Podle programu pro letogni rok ma bYt Severnim ledovYm motem dopraveno 350,000 tun zbo/i, kde/to letadla dopravi 240,000 tun. Budou zkizeny nove ptistavy a zejmena vetgi podet novYch vysilacich stanic.

Souboje v nisi povinne.

Pro tig skonemecke studenty byl prave vyhlagen novY tad "aestneho soudu". Podle neho je souboj povinnosti studentovou. Bude se nejdtive poutivat gavli, te/kYch 400 ;ram& nee budou na zaklade ziskanYch zkugenosti vyrobeny nove soubojove zbrane. Tieti semestr na vysokych gkolach je venovan ptipravam a vYcviku k soubajam. Ostatae preso na souboj ma kaRlY Nemec jakehokoliv stavu.

ana

nesprchlo, v oasach vysSThaji studIdle jejich mucne je ny a prameny a jen francouzsky kde se jidla jegte poctive mash."

"Liclove noviny" popsaly pYchu' a generalni resident v Maroku generadost tigskonemecke teny, ktera si ral Nogues se stara, aby Tuaregove od nas nesla krabici masla a chlu- neumirati hladem. Posila jim vgaciibila se pte ostatnimi: "Sathe mas- ny zasoby obili, je/ ma/e_ opattit. lo, me damy, same maslo!" Ptejeme Kmeny, jich/ oblast je postl/ena jim to radost ze srdce, kdy/ jim k suchem, jsou znamy pod jmenem ni staai tak malo. Je to radost v "modrYch mu2a pou gte". Nosi mod-bide. Asi takova, jakou hlisa re-. t re odevy, barvene indigem a skoro klamni plakat pojigt'ovny v ber- se zda, jako by trochu tetO barvy utkvelo na jejich pleti. Multi mull linske elektrice: nikdy neuznavali vlady marocke"Umfel pan Schulz, ho sultana. Pied ttemi lety obsadismeje se jeho 2ena, ii kraj Francouzi a Tuaregove se nebot' je u nas podrobili skoro bez odporu. Dnes o tadne pojigtena."

0 torn mluvi i Francouzi jako o poNixod na Sahate hyne Modem. adtku katastrofy. Zpravy o klidu FrancouzskY cestovatel Jean Per- potadku v oasach podrobenYch rigault vykonal na velbloudech a kmenit ptilakaly tam tisice novYcli automobilem cestu z Rabatu v ji- obyvatelft se stady a rodinami. Nehozapadnim Maroku do gpanelske bylo vgak date', aby mohlo bYt obkolonie Ifni na zapadoafrickern po- delano vice pady, a tak nastal bte21. Bojovne kmeny Tuarega, hlad. Shodou okolnosti neprgelo jich/ fizemim proji/del, trpi stra g , prave od to doby, co v bteznu 1934 vabec-livymhade.Uznekoli Francouzi ovladli kraj.

0.1111.000411111.4111•1•0•1011.0.0.0.0...11.0

0.001.0.11.01180.1.110.041•11.0.011•04■04111111.0.11■04111■04111■0■1111.0

bava III!!!! ■ 11!:1:11M1111111111IlliIIIMI11111111111111111!1111111111111111111111111t

111!111111111111111t11111111111111111!;111111111(M11111111111111111

bude uspokadana

VE VOGELSANG 'S SIN! v 0 Otti 1. kvetna Baea's Original Recording Orchestra ROSENBERG, TEXAS. Bude hrati staroclavni i moderni hudbu od 9:00 do 1:00.

VSTUPNE 50c — DAME ZDARMA ZdY jest ctive zvan, aby pti gel a potkal se se svYrni ptateli, neb tam vgichni budou.

V ficte Vag

L. A. VOGELSANG.

UTEK OD JEDNOHO HRNCE. Otenal nam napsal svou domnenku, 2e Wind. z Ag e jezdi do Oeskoslovenska se najist proto, ponevad/ je velkY valutovY rozdil mezi Ka a tigskou markou. Tak pry kdysi od nas jezdili lide do Nemecka. Je to ovgem omyl. Kdo ma sve auto, nebude chtit vyclelavat na valutovern rozdilu, kterY by mel k orospechu pti koupi kila masla za 16 Ka. Na 10 markach (80 Ka), ktere smi Nemec nejvYge ptevezt pies hranice, by jiste nezbohatl. Takove ;vrzeni horlive u nas siti henleidodavajice, 2e masla a jidla e v Nemecku dost. Chteji tim zastfit truchlive konce "silne" ruky hnede diktatury: Dostali jsme listek z Nemecka: 'Velikonoce jsme meli bez vajec a masla. — I margarin byl vyprodan.

Kupec, kde musime kupovat, no.ohl narn posloullt jen lojem". V Nemecku ka/dY nakupujici musi v obthode bYt Atedne zapsan jako odberatel. V ta,kovem obchode je am/no nakoupit 12.5 dkg masla na )solau na tYden. Vajielto stoji v Nernecku ptibli/ne na gich 1.50 Ka. Velikonoeni naval tigskYch v nagem pohraniei zaznamenavaji i jine listy. A vg echny konstatuji: "Ti lide delaji dojem, jako by se doma nikdy nenajedli. Zbyteeky masla opatrne zabaluji do papiru a sehovavaji. Parek a veptova je jim vzacnou lahadkou. A /a snort,

19,

1111.0•11.0.0.0•OWNE11.0.1043.1111111.1•111111.04 ■011•11.0.1111.041111111.0MIWNION.O.W.I11004111111 ■0411111NNIIIN■001111141.11111.0•111111.

KROK NU OZNANIUJE pot ad spoleeenskYch zabav, je/ od otevtent jeho moderne vybudo-: vandho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostavenieltem krajanii a jejich ptatel. Pog tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

V nedeli, 2. kvetna. Illsy's orchestr z La Grange; odpekcine diva dio.

VSTUPNE.: PAN! 40c — DAMY 25c PORADATELI,

Strana 20.

ADRESAft TAJEMNilit AMYL Slovanske Podporujiei Jednoty RAU Texas.

Hlavni Ufadovna: C. H. Chernosky, ptedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Ed\N ard L. Marek, fidetni, Fayetteville, Texas.

A. A. Legikar, pokladnIk, Fayetteville, Texas.

August }cacti', pravni radce, Temple, Texas.

Finandni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas.

Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Hortiak, Bryan, J. J. KruSinskY, Cor. Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrueka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici.

2. Kcpernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kona 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt. 1.

Schtze se odbYvaji 1. nedeli v mesici.

4. Karel Havlieek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schnze 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Morafati Bratti. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schfize druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Dudek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou • nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Barta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v ales.

9. Slovan. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtze prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schilze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan, Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schftze druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schnze druhou nedeli v 14. Veseli. Edmund A. Bake.. P. 0. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schttze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buckholts, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

16. Bile Hora. Frank Melnar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schnze tketi nedeli v mesici.

17. NovY Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schtze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zaka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvni nedeli v mes.

22. Ji •i Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli koIdY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Schtze 2. nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schtze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jona'S. John Holeeek, Rt. 1, Wallis.

Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod.

29. Praha. Frank KolenovskY, Rt. 1, Box 279, Taylor, Texas. Schtize prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Cam po. Texas.

Rt. 1. Schtze nrvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtze 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naeinec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtze druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, Bellville, Tex. Scheme druhou nedeli v mesici.

34. SlovanUi 13ratki. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Saline druhou nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Te xas. Schtze druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Moudka, West, Tex. 2. sttedu.

37. Nova Vlast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex Scheize 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedtich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HajovskY, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. G. Charbula, Rt. 1, Box 54, Port Lavaca, Tex. Schtze 2. ned. v mes.

42. Moravan. John Machac, R. 1i Brookshire.

Schtze druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceti Bratti, Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. ElSik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchafi, Box 354, Sealy, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu. Jerry Dana, Rt. 4. Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici.

48. VySehrad. Anton Michalik, Box 135 Holland, Tex. Schilze prvni nedeli v Ines. odp.

Vk8TNIK 49. Pokrok Roweny. Vaelav Kvasnieka, R. 1, Rowena. Sciitze druhou nedeli v 50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Pondik, It. 2, Fayetteville, Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New Ulm, Texas. &Mize prvni nedell v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Penelop e. Rt. 1. Box 55. Schtze 1. nedeli o 2. hodine odpoledne.

56. Anton J. Cermak. John Nemec, Corpus Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schtze druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

57. Jan Hus. Jakub Ci2ek, 214 St. Paul Str., Gonzales, Tex. Schtze prvni nedeli v mes.

58. Columbus. A. L. Matusek, R. 1, Wharton, Texas. Schtze prvni nedeli v mesici.

59. Bratti Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

60. Bratti Svornosti. J. M. Va gina, East Bernard, Rt. 1 B. 74. Schuze 2 ned. kaide 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, Floresville. Schtze prvni nedeli v mesici.

62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, Galveston. Schtze prvni stiedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

64. Pokrck Plumu. John Bolfik. Rt. 1. Box 44.

La Gran ge. Tex. Schtze 1.nedeli v mes.

65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Baicar, Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

66. Slovanske Lipa. John Simeik, 916 North, 27th str., Waco, Tex. Schnze 3. ned. v mes, 67. Bratti Svobody. Alois Dybala, Schulenburg, Tex. Schtze 1. ned., o 2 hod. odpol.

68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schtze druhou nedeli v mesici dopoledne.

69. Nova, Osada. J. A. DuSek, Rt. 3. Box 7, Cameron, Texas. Schtize 2. nedeli.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

Schtze prvni nedeli v mesici.

71. NovY Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze druhou nedeli v mesici.

73. Sam Houston. Joe WaAek, R. 3, Seymour.

Schtize druhou nedeli v mesici.

74. BorovY Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt, 4, Box 72.

75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlett. Schfize prvni ned. v mes. katdy 3. m.

76. Neodvislost. Chas. Ktilan, 2409-8th Str., Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2.

Bomarton, Texas.

78. Dobrota. John Dornak, Jourdanton, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Corpus Christi. Schilze prvni nedeli v mesici.

80. Tyr'S. Tom Hunka, Rt. 3, Holland, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rfae. August Teykl, Needville.

Schfize druhou nedeli v mesici.

82. Cechfi Domov. Vaclav Strunc, R. 6, Ennis.

Schtize druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitzhugh, Dallas. Schtlie 3. nedeli v mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Weinert, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

86. SlovanskY Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody. H. H. Hejl, N. 2nd Str..

Temple. 2. etvr. v mes. v fir. br. A. Kacite.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Malone Ave., Houston. Schtze 1 ned. v mes.

89. Rty2ovV Dviir. Fr. Herin g. P. 0. Box 334.

Rosebud. Tex. Schnze 2. nedeli v 90. Slovanske Sdruieni. Frank PustejovskY, B. 76, Tuxedo. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto. R. J. Logt'el, Box 306, Crosby. Schtze prvni nedeli v mesici dopol.

92. Svaz Cechoslovant. Albert Silhavy, 2218 Loving Ave., Ft. Worth. Schtze 2. nedeli.

93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

95. CeskY Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Schtze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Schtze druhou nedeli v mesici.

97. Placedo. Joe L. Elgik, P. 0. Box 105, Da Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

99. Radhogn Henry Spanihel. Hallettsville, Texas. Schnze druhou nedeli v mesici.

100. Pokrok Mlade t. e. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. 'Star Route. Schilze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

101. Pokrok Gainesville. Mrs. Agnes Paclik, Gainesville. Schtrze druhou nedeli v mes.

102. Hvezcia DLr lade2o. Jos. F. Machu-, Box 44, Cou,p1Dlid, Texas.

Ve sttedu, dne 28. dubna 1937.

103 Pokrok Flatonie. F. J. Fojtik, Flatonia.

Schtze tteti nedeli v mesici.

104. Texastti Bratti. Aug. Cernota, It. 2, Yorktown. Schfize prvni nedeli v mesici.

105. Hej Slovane. Lad Plasek, Chriesman, Tex. &Mize druhou nedeli v mesici.

106. Cecho-Moravan. Fr. Doeekal. LaGrange.

Schtze prvni nedeli v mesici.

107. Rozkvet Zapadu. E. Mieulka, Floresville.

Schtize druhou nedeli v mesici.

108. Jiti PodebradskY. J. J. Vyvial, Richmond, Tex., Rt. 1. SchAze prvni nedeli v 109. Gen. Radecky. Em. Fojtik, R. 4, Granger.

110. Jan Rosicky. Steve St'astnY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schnze 1. nedeli v mesici.

111. Jaroslav VrchliekY. Jacub Vicic, P. O. B. 105, Sugarland, Tex. Schtze 1. nedeli.

112. F. B. Zdrilbek. Petr Listak, Damon, Texas.

Schtze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

113. Svepomoc. J. F. Luka'Sik, George West.

114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Richmond. Schtze druhou ned, v mesici.

115. Pokrok Garwood. F. J. Boueka, Garwood.

Schtze druhou nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldwell. Schtze 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robttown. Schtze druhou nedeli v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 0. Box 187.

119. Slovanske Ptile2itost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schtze prvni nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

121. Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

122. Nova Doba. Jos. F. Feldman, It. 1, Box 84, Wallis, Texas.

123. VAeslovan. Dom. VydrZal, Flatonia, Rt. 3, Schtze druhou nedeli v mesici.

124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilworth, Texas.

125. Touha. Louis Luka§, Box 36, Westhoff.

Schtze druhou nedeli v mesici.

126. DubovY Haj. Josef Foit, R. 1, West, Te 127. Pckrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock.

Tex., Rt. 1, Box 21. Schtze 1. nedeli v mes.

130. Jaro. J. F. Boueka, 5536 Richard St., Dal las, Tex. Se/raze prvni nedeli v mesici.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, Thrall. Schtze druhou nedeli v mesici.

132. Svatopluk. Joe KoWak, R. 3, Waller, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Schnze 1. ned. v m.

134. Brattejov. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas.

Schtze prvni nedeli v mesici.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Schtze prvni nedeli v mesici.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schtze druhou nedeli v mesici.

138, Vytrvalost C. M. Srubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtze druhou nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, Hallettsville, Texas.

141. Cechoslovak. Jos. Ta gka, R. 1. Sealy, Tex. Schnze prvni nedeli kakleho ttetiho mes.

142. Stefanik. Frank Zaludek, 1514 Bingham St., Houston, Tex. Schitze 1. nedeli v mes.

143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

144. Siavie. Robert Skuca, Nada, Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

146. Woodrow Wilson. Josef Vitovjak, 5302 ave.

R1/2 Box 176, Galveston, Tex. Schfize dou 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpoledne.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdanton, Rt. 2, Box 66. Schfize prvni nedeli.

148. Elmaton. Jos. Zemanek. Blessing, Texas.

Schlize prvni nedeli v mesici.

149. TomaS Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas, 2. nedele.

150. Aug. Haidu'Aek. Mrs. Antonie Strouhal, Woodsboro. Schnze prvni nedeli v 151. Wharton. Henry HoleSovskS7, P. 0. Box 505 Wharton, Tex. &Mize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Duke. F. R. Barton, Rt. 2, Box 116, Alice. Schtze prvni nedeli.

153. Pokrok Bennview Adolf Ella, Bennview, Texas. Schtze druhou nedeli v 154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Colum bus Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu. Raymund Prasatik, 128 West 7th Str., Austin, Tex. 156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 41, Baytown, Texas.

157. Rozkvet na Plains. Mrs. V. H. Mac:la, Wilson, Texas.

158. 'Texask:;7 Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 1, Texas. Schtze prvni nedeli.

Ve gt=eeclu, eine 28, clubiaa 1937. likEtOVITE

FRY SE "Spring Fever"

Moind, ie vas "spring tever" jest zavinen nedostateenYm zaiivanim a vyrnitanim. Tisice lidi behem postednich 150 let uiivali Dra. Petra Hoboko, easem vyzkou genS, rodinny lek, pomoci jim vymitati jedovate neeistoty, ktere ucptIvaji- telesnou soustavu. Opatfte si dnes lahev1 Neni k dostani v likarnitch, nSTbri pouze od opravnenjrch mistnich jednatelii.

V Kanade Dodivaino Beze Cia. Zviagtni Nabidka — Pate Dnes!

Za velkou zkngebni lahev (14 unci) Dra. Petra Hoboko, patovne vyplaceno, palete $1.00 na: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. 1181119 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. Krev pro gpanelsko. ' 'vYcarskY vYbor pro pomoc Spanelsku zfidil v Lausanne, 2eneve, Bernu a Curychu kliniky, kde lekafi pfijimaji lidskou krev, darovanou pro Spanelsko. Pfihlasilo se nekolik set darcti lave. Dr. Bethune z Kanady a dr. Jaeggy z Lausanne vypracovali zpilsob, jak darovanou krev. neporu genou pH doprave ,aby ji mohlo bout pouZito ph transfusich. Dne 13. dubna bude vypravena prvni zasilka. .11.44..1111111.04.114.1.111...10. ■■■■■■•■■

6'trans,

viRsTNTIE de east, ziidily Uraciy v Addis Abebe na 15 nejdaletitej gich killovatkach soustavu velkYch tlampadt. Zvlagtni fitednik, kterY sedi pied mikrofonem v bYvalem palaci habe$skeho cisafe, pfecleita cele noviny a hlasi nejraznejS1 zpravy. Denne od 11:30 do 12:30 hodin naslouchaji mluvenym novinam dayy Habe gashromaldene pfed tlampaCi.

Lisle, Ill. takovk nepfitel patentnich masti a leku, upiimne doznavam, ie Nonat jest tou nejlepk masti jakou jsem kdy zkusil, nebot' me vyleeila Icteovite iily, o kterych jsem Ze se do smrti - nezahoji. Mam a budu ji mit pH ruse co budu ziv. Nepfekonatelna Neuve-titeln dobra!

A. A. Rumreich.

Na rozline at' suche neb otevteRobot odnaueuje feene'ni. ne bolesti se Nonat osvedeila, ktera Na letoSnim vYroenirn banketu bez operate vytahne cltevene i oce- in2enYril a vynalezcu v LondYne love tfisky i stiely v tele, ale musi byl pfedveden demyslne seStrojenY to 141, robot, kterY zarueene odnaudi feeniky unavovat posluchaae dlouhYm povidanim. Pfistroj ma podobu eloveka s vyplazenym jazykem. Postavi se pfed feenika a v okamZiku, kdy zaene mluvit, zaene se jazyk Cena Nona:, jest 50e a $1.00, pokyvat.

Za etyti minuty zavte rogtou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lokarnika neb jednatele, ale nic jine- bot leve oko, co2 ma bYti znamenim, ho neberte, radeji pike na na gi ad- Fe fee trva jiZ dosti diouho. Za dalSi pul minuty zavfe i prave oko a resu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California.

NONAT

Mluvene noviny v Addis Abebe.

Italska propaganda ji2 za \Talky houievnate zpracovavala habegske vnitrozemi. Nad v gemi habegskYmi vesnicemi a mesty shazovala italska letadla amharsky psane letaky, ktere , vyzYvaly obyvatelstvo ,aby nekiadlo italskYm vojsktim marny odpor a radeji se dobrovolne podrobilo. Mimo to sirili Italove timto zpasobem v cele Habe gi poplag ne zpravy, ze cisat byl zabit a jine. Sotva potom italska vojska obsadila rnesto Dire Daua, vyglo nasledujiciho dne prvni 'Oslo noveho deniku "Cirriere Sudetiopico" a brzy na to zadal vychazet v Addis Abebe list "Corriere dell-Impero", kterY ma jednu stranku psanou arabsky a jednu habe gsky. Jelikoi ale vetgina Habegant nedove-

..11...onoo.............m.0....monowl.11116.4.11.41/111.0.111111WMIIM.411•.1•11.41111•041.1.101111.10.:.

jest:die za tiicet v tekin feenik neskonei, vychrstnou nan robotova Usta proud vody. O pfistroj pry se jevi velky zajem. Mnoho spolka vefejnYch korporaci, v jicht tadach se vyskytuji mnohomluvni. feenici, si robota objednalo.

0 Pfisla jedna praFska panieka do Tater, do malebnebo sloyenske yesnieky. A velmi se podivila, kdy2 slygela, Fe jeji domaci pani ma pet deti.

"A to nic neni," fekla ji gazdinka. "To siasedka ma devat' dieciek a druha susedka ttrnast'."

"To my v Praze," vece na to paniaka, "mame tak jedno, nejvY dve deti. A nekdy ani jedno."

Jde prave kolem stara, buridkova, slySI, co to pralska panieka fika, a odlehei si: "No, pozrime sa, aki sit ti eegi huncati. Dzecka to nema a preca po celom Slovensku je to roztrasene."

Severova

(Severa's BITTERS) pfinese vitanou vzpruhu starAim lidem, ktefi jsou po pfeFite zime zmalatneli a bez iivota!

Take trpici nechuti k jidlu. kyselosti v ialudku, horkosti a plyny budou prijemne ptekvapeni rychlou Ulevou.

C,T !JUL,

VF,SE.VERkec'/.

CE,DA 'R

Divadelni krouiek "Hlahol" sehraje

v nedeli, dne 2. kvetna v buciovel iadu Pokrok Houstonu e. 88, na Studewood

RANI'S )6,4.-

Lahev Severovy Hof ke (cena $1.25) nemela by schazet ve vagi rodine: Nema-li vas lekarnik, piste na:

DIVADLO POD NAZVEM

"Jak ti chudi o to jmeni Veselohra o 4 jednanich.

OSOBY: br. A. Valle Tomag Tak obuvnickY mistr, br. Tim KostomlatskSr Ferenc PrkYnko, jeho vyueenec a pomoc. br. Joe Kalousek Augustin Rorejs, profesor-spiritista br. Jim Kincl Florian Dudek, hokynat, pi. M. Rognovska Katefina, jeho chot' sl. B. Mareshova Sl. Eulalie KoblUkova, soukrom. sl. A. Seveikova.

Anna Orlova, assist. zub. lekafe, sl. Naomi Kostomlatska S. M. 8tepanka, teditelka Charity br. Joe Kagpar Vladimir Nemec, vladni rada br. R. Vavra Jan Sobotka, listonog Moho HrubY, posluha jednani: v Misto deje: 1. jednani: v gevcovne Mr. Taka. — byte prof. Rorejse, pH spirit. sedance. — 3. jed.: v eekarne zub. lekate. — 4. jednani: v zahrade Charity.

ZAtATEK PRESNE NT 3 HODINY ODPOLEDNE. VSTUPNE: PAN 40c. — DAMA 25e.

Hudba: Ilsy's Orchestra z La Grange ZPEVY V MEZIAKTI. OBED BUDE PRICHYSTAN V POLEDNE. K hojne navgteve a k srdeenemu zasmani vas v gechny zdaleka z blizka zve ZABAVNI VEBOR. t:..o.-osr.oOo,00suo.o.okaru000u000-0000.00000voo..aoo,000...00u000.om•000lk,,0

00w.0000.w...•i-..--wetl,*

DO OM

ESIMOVENSKA

BREMEN • EUROPA

Rychlik deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez pfesedarii.

NEB CESTUJTE NA OBIABENYCH RYCHLODiCH

COLUMBUS RAN SA c-r- DEUTSCHLAND HAMBURG ea-a NEW YORK:Vyborne Zeleznieni spojeni z Brem neb Hamburku Pomaieme Vann pH obstaravani nav gtevnich a vystehovaleckYch vis pro Vase evropske pfibuzne. informace u vageho mistniho agenta neb

HAMBURG-AMERICAN LINEyod NORTH GERMAN LLOYD pG

515 Cotton Exch.

Bldg., Houston, Tex.

NPT L Lo'vo

*trans, :hi.

V sTNtic, ■

SPRAVNE VYKONANA POHAEBNi SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni tistav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou flak zasadou.

EDWARD PACE Polatebni fiditel.

Lien S.P.J.S.T. -- Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

DR. F. J. KRINEK Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN. TEXAS.

LIDEM DOBRE VOLE! Je mi 72 let. Jsa od inladi sazedem v tiskarni na nohou, vypovidaly jit slutbu a dasto jsem trpel s ledvinami. Tez mantelka dlouho chorovala — hlavne na taludek.

Jelikot veekery Miry co jsme utivali se minuly tiadoucim teinkem, a vide tolik odporueeni komprest teti od kneti, koupil jsem je nedavno od Mr. Bernard Stilt, Box 712 San Antonio, Tex. Nelituji toho ani ani moje tena. Za 3 mesice nam tolik poinohly, te se tame na pine uzdiaveni a vtele je trpicim odporuaujeme. Jan Fabian, Hallettsville, Texas.

(Adv.)

Piedloha

,i'ectiT. dne 28, dubna 1931.

dane n a zikonena.

h iednot

SEVERCV ZAVOD SE ZAVDECIL STAR§iM LIDEM.

Peptivka po Severove Hoike vzrii sta den ode dne.

Znama velkolekarnicka firma W. F. Severa v Cedar Rapids, Iowa. mela minuleho podzimu et'astnou PRAVNiK myelenku, kdyt se rozhodla znovu Vytizuje veekere soudni zaletitosti vyrabeti starodea r nou "Hotkou", jet trtadovna: 821 Bankers Mortgage pied lay bYvala nejznamejti a nejBuilding, ptes ulici naproti Kress vyhledavanejei taludeeni silivkou. budove.

Zvlaete stareim lidem se Sever& HOUSTON. TEXAS. avod zavdedil, nebot' zima zle na soustavu starch lidi. Pobyt v uzavtenem byte bez sinnedniho jasu a eerstveho vzduchu seslabuje hlavne zativaci organy a to PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni a pravni jest take pheina, prod na jate nam odchazi tak velke mnotstvi stargich zaletitosti, abstrakty, posledni lidi. Telo nema potiebnou odolnost, Tale, atd.

TEXAS aby ptekonalo nahlou zmenu a eaWEST, Telefon 146, st° podleho_ Severova Hotta ziska si razem ptizeti katdeho, kdo ji poutije, nebot' jest lahodna, mirna ve svem pUsobeni a pie tom ptina gi tadouci WEST, TEXAS. vzpruhu celemu telu. Zvlaete pti Pozemkovt obchod — Abstrakty. kyselosti v taludku, nechuti k jidNotatstvi.

Piljeky lu, nadtmani, iludnatosti, atd. jest neocenitelna. Nechceme veak rozMame spojeni v celem state. hodne iici, ze Hake. jest ptipravena posloutiti jen lidem stareim a seslablYm. I mladi ji mail radi neteska Jidelna, Restaurace bot' vedi, ze to co je dobre pro jea Pivnice jich otce a matku, jest jiste i dob714 PRESTON AVENUE re pro ne same. A mail pravdu. LaHOUSTON, TEXAS he y Severovy Hake nemela by Jos. Kant, majiteL schazet v tadne krajanske rodine Telefon: Beacon 31734. a kdo ze etenat0 tohoto dasopisu Pravidelna jidla a lunde. ie g te ji nezkusil, necht' si dostane Nejlepei soudkove a lahvove pi- I gthev nebo vice u sveho lekarnika. vo, ?tame druhy vina a doutniky.

Kdyby se stalo a lekarnik SeveMluvime eesky. rovu Hotkou jeete na sklade nemel Hoboko stale na sklade. a nemohl ji zaveas dostat pro vas Zvlattni stoly pro rodiny. z velkoskladu, poelete svoji objednavku ptimo na W. F. Severa Co., Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney Cedar Rapids, Iowa a bude obratem poky vytizena. Mnozi na venkove o6Nt LEKAR,I kde jsou vzdaleni od lekarny doBryle spre.vne ptipravene. hodnou se s nekolika sousedy a obLas dle umluvy. jednaji vice lahvi najednou. UeiriTelefony: titadov. 3248 — Res. 2639 te tak i vy a piesveddite se o tom, 513-15 Professional Bldg. co Severova Hotka mete pro ceTEMPLE. TEXAS lou Va g rodinu vykonat.

C. H. CHERNOSlif

GEORGE E. KAM

Na tomto obro.zku jest videti, jak guverner James V. Allred, sedici u stolku, podpisuje ptedlohu domu poslance, kterou se odvolivaji dane, ktere v ptedeelem zasedani byly uvaleny na bratrske jednoty v Texas. Jini na fotografii jsou: Senatoti, L. J. 8ulak, prvni v levo, a Joe L. Hill, tteti v pravo, kteti vedli boj v senatu o zrueeni techto dani, a poslanec W. B. Carssow, uprostted, jen pracoval pro tuto ptedlohu v dome poslance. Odvolanim tohoto zakona, ueetti se merle mnoho tisic dolaru bratrsktm jednotam.

1.11111...1•0•11111•■■ •••■0■111.41•1..111...wolowomilmo■loo■INmo■Itai.o.M.16. ■•••■■114.4.M.0.1111..1111.+001.01/sa ■ vn

Naiim daniplatcum v okr. Wharton.

Cervenka & Vaniura

Tuto sobotu, dne iho kvetna, budou se konati okresni volby ye prospech bond0 v celkovem obnosu dve sta tisic dollare.

Za ty penize ma se postavit nova veznice za $90,000 ve Wharton okresni nemocnice za $85,000 v El Campo a okresni chudobinec za $25,000 v East Bernard.

Nikdo nepopira, to vtech tech fistave okres pottebuje. Budove nynejei pro vezne je stars, nezdrava a nejista.

Vzmahajici se mesto El Campo nema tadne nemocnice a tam by tedy mela stet nova nemocnice, kde by za o g etteni chudYch lidi platil okres.

Pro bile starce a stateny neni tadneho domova a East Bernard by se nejlepe hodil k tomu tdelu. Nikdo, i ten, kdo je dnes v dobrem postaveni, nevi, co ho deka na stars kolena. Pensi nedostavaji veichni. V East Bernard byste nebyli odstreeni, byli byste mezi svYmi. Ptijeti techto bondil nezvyk vase dane v okresu. Letoenim rokem doplatime den na vyhubeni ktere. nas svoji dva a pul centu na 100 dollart zdaneneho majetku. Rovnet poplatime letos tak zvane Improvement bondy, na net ptielo platit 13 a p01 centu. Celkem odpadne 16 centu dosavadnich dani. Na veechny ty tri. budovy, o nicht se bude hiasovat to katcle zvlaet', ale ph to same volbe sobotni) ptielo by platit 10 centu ze sta, budou-li bondy splatne v 10 letech; — pouhtch 5 centu ze sta, budou-li bondy vyclany na 20 let. Tedy budou vase dane jeke nitei net jsou dries i kdyt veechny ty tti projekty projdou.

Texas Gulf Sulphur Co. plati polovic dani v okrese, olejatske spoleenosti plati dalei etvrtinu. Tak, neni se tteba nideho bat.

Neel daneplatci jsou na torn daleko lope net' kdekoliv jinde a meli by tomu bYt povdedni veichni, ae svYmi hlasy mohou pohnout ty, kteti teti z piirodniho bohatstvi (oleje a siry) v okresu, by pro ne postavili a vydrtovali Ustavy, ktere jsou k utitku a dobru chudtm lidem.

Prosime vas tedy o hlas y e prospech techto ustavt. Pomotte nam to prosadit. Volit mohou vtichni daneplatci, veichni, kteti udali sved majetek na leto gni rok odhadeim dane.

Tuto oznamku platime my, nite uvedeni °beetle v East Bernard, Texas.

RED FRONT

e

0

Polaci ladaji east risskeho V polskonemecke dohode z 26. ledoa, um., Nos a Hrdlo na 1934 neni obsateno vtslovne uPtiprava Brtli znani polsko-nemecktch hranic. V tfedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne tYdnu projevil pro polske more a FIRST NATIONAL BANK BLDG. Pomoti byla v Grudziondzi phi ata Rosenberg, Texas resoluce, jet mluvi "o neosvobozeRev. Jos. C. Kunc C. L. Kopeck Ray. H. Walzel HEFNER BLDG nych polskYch . krajich v Nemecku."

R. B. Boettcher Joe Kledka Richard Vrana El Campo, Texas Pti manifestaci byly neseny napiMrs. R. B. Boettcher Mrs. J. H. Leveridge A. Davis V riedell rano od 9:00 do 12:00 sY, ie "Grudziondz bude hlavnim 2 J. J. Toman E. W. Faltisek E. Earle mestem osvobozentch tzemi". MluAlbert Lupik 0. W. Koym L. H. Scheer vilo se zejmena o Mazursku a VarE. E. Otto F. V. Urbish Otto Dehnel mii, jet tvoti veteinu Vtchodnich 0. H. Brandes Jos. C. Hlavinka J. I. Marik Prus.

Geo. Seydler B. B. Young L. G. Lavendusky Cesky Lekat a Operate/.

Aug. E. Morris Henry Seydler Joe Van& Veda me. jedinou vlastnost: co 711 Medical Arts Building Henry Viktorin A. Tony Murrile F. Bohadik HOUSTON, TEXAS. jednou ziskala, neztraci. —Stedman.

J. F. Novosad B. Keprta Frank Toman.

Telefon fitadovny: Preston 2553 Vedeckt zakon popisuje, nikoliv Telefon residence: Lehigh 9745 pte dpisu j e, Pearson. ,0111MAW11.11111:1 ■0411M04110,11faroi10.0.111. ■ 4Iiiii-0.4.■■•••1,04.0,14ww.,..,,aiga, ,■41ii, ovil.c.filro • 0 .0110-04ffew .0.1=1■ ..119

DR. C. GREER

DR. KAR. J. HOLLUB

0

NOW4 ■41.0.

Ve sttedu, dne 28. dubna 1937.

TEDNOU nam vypravel, ze pritel do Racine, j Wisconsin, a tel na radnici tadati povoleni v onom meste od mayora ate za stolem sedel pan s velkYm knirem pod nosem, ate svou dost ptedlotil a mluvil anglicky jak umel a onen pan, ze se obratil k pisati a pravi: "Jane, dej jemu permit na 6 tydnu", v Ceske 'fedi. A tu roily brat'a pravi: "UrozenY pane, vy jste Cech?" Byl to Karel Jona& napotomni guverner statu Wisconsin, konsul v Petrohrade a v Praze za Clevelandove administrace. Byl tehdy mayorem mesta Racine. Podruhe zas nam vypravel, to se na Slovensku v jedne zastreene vesnici objevil jetek ate si se stromu shazoval jablka, pak se po nich valel a na ty ky ona jablka nabodal a odnesl do diry a adziY to nevedel, co to je. Tu jeden z tech Slavapravil: "Dojciete pro pana starostu, ten bude vedeti, co to je, on je z nas nejchyttejti, neb on ut byl dvakrat v kostele a jednou v hospode." A tak starosta ptitel a hledi na to zvitatko a pravi • "Hloupi lide, vtak vidite, to je to cosi a jablka si to do brlohu nosi." To ut yeah. Jednou jsme jej dobirali, bylo nas asi Beset, ale on se branil jak mohi a vtem dovedi odpovedeti. A tu chteje ho potkadliti, pravim jemu: "Vy Slovaci jste to dopracovali, ani nemate oval° svateho." On ale tie maji oval° svateho tepana. Ja jemu pravim: "To nebyl Slovak, to byl Mad'ar." Tu se dotral a pravi: "Snk vy, MoravAtici mate se s elm chvalit? Vy oslavujete Cyrila a Methoda a to nebyli tacini Slovane, ale Arabi." A tu me to nedalo a vrtalo mi to v hlave, az jsem s panem Tannichem vyhledal knihu Encyclopedia a tam skutedne stoji, ze Cyril byl narozen v Alexandrii v Egypte' a Method byl narozen v Jerichu a oba z rodiarabskYch. Najdete to i v Encyclopedii anebo ye Websters Dictionary, anebo v Otovem Naudnem Siovniku z Prahy Jsou to dejiny sveta a tam najdete popis vtech vynikajicich muat, co bylo o nich znazno. Tam najdete co chcete a onen Slovak to vedel. Ut zemiel pied nekolika roky.

Lide zadali se stehovati dale a prvni se odstenovala Cviklova rodina z Fayetteville do West, pak za ni sli Stanislav, Maraci, Mynah, Jetabek, pak Pratifci, Haidik a mnoho jinYch, ale to bylo at M. K. & T. draha byla dostavena, a tu jim bylo umotneno se dale nekam dostaPadesitiny hromadneho vraha.

Je to jubileum, ktere nikdo neslavi, adkoliv prase v teto dobe bychom k tomu melt mit mnoho diivodt. Oslavenec je dnes, jak tomu ostatne u padesatnikil byva., mnohem osobnosti, netli byl pti svem zrozeni.

Ale i tehdy ut mu venovaly zajem nejdustojnejti noviny sveta, londYnske Times, ktere na velikonoce roku 1887 uverejnily malou noticku, sdelujici, to kulomet vyrabenY tovarnikem Nordenfeldtem se osvedeil a byl zakoupen anglickou armadou. Tedy — kulomet je tim oslavencem. Za padesat let vynalez inZenyra Maxima prodelal rtzne zmeny, k lepgimu • Pied padesati lety neptevytovala vYkonnost Maxim-Nordenfeldtova kulometu dve ste ran za minutu. Dnes u2 se ov gem kulomet zmodernisoval a nejnovej gi "aerodynamicke" kulomety jsou s to vypalit 1000 ran za minutu.

Je to jiste zcela v potadku. Vidyt' od roku 1887 ptibylo na celem svete lidstva, prod tedy by nemel zvYtil vYkon piistroj, kterY svet od ptebytedneho lidstva odist'uje? Maxim a Nordenfldt se stali bohadi. A jette jednomu byl vynalez kulometu zadatkem nebetydneho iispechu. Byl to sir Basil Zacharoff, kterY anit o torn anglicky vojenske kruhy vedely, prodal zaroveri Maxim& vynalez nekolika evropskYm mocnostem najednou. Oslavujeme-li padasatnika, ptejeme mu obydejne dobre zdravi pro ptittich padesat let. Mame tak udinit i v tomto ptipade? Ale zda, se, to nate ptani nema ceny. Kdyby ji mei°, neptali bychom kulometu ani padesat dni, natot padesat let dobreho zdravi.

Hitler ztratil otce ve etrnacti letech, matku v devatenieti.

Do rukou titskeho kanclete Hitlera dostal se jeho vlastni tivotopis, napsanY spisovatelem Konradem Heidenem. Heiden obraci pozornost

V ESTNIK

Vzpominky ze stadch case v Texasu.

Podava, L. C. Wychopen z El Campo, Texas. ti, ale Cviklova rodina jela na voze at do West.

Prod se lide nestehovali dale od lest bylo proto, to nebylo tehda jette ostnateho dratu a proto nemohli staveti fence, aby si sve farmy ohradili a tak jen kolem lesti se osady zakladaly a dal byly ty panenske nekonedne prerie nedotknute, na kterYch se pasla stada dobytka, a dale na zapad a severozapad prohanel se divokY buvol a Indian. Vlada Spoj. Statti mela pevnalstky asi katclYch 100 mil od sebe na 11drtovani Indiantz na uzde, jako Fort Worth, Fort Griffin a Fort Concha, asi 100 mil od sebe; a kdyt pojedete onou krajinou, uvidite co chvile nahrobni }amen na hrobu padieho vojina, kterY byl zavratden od Indiana v one krajine, kterY po vettine nese datum: Zavratden v torn a torn roku, 1862 at 68.

Tehda se jette prohanel divokY buvol po zdpadnich preriich a ten mei dostatek potravy, neb tam rostla trava at 6 stop vysoka, tak zvana buffalo mesquit a ta trava byla zelena, po celY rok, nezmrzla, a tehda, kdyt ta trava byla husta, tu zeme tak nevysychala a nasledek byl, to tam vic prelo a vody bylo vtude dosti.

Zfidla byla vtude a v potocich a tekach byla voda po celY rok, takte buvol mel dostatek pastvy i vody a Indian take. Buvoli maso obsahovalo ty same tiviny jako chleb, takte kdyt se najedl buvoliho masa, chieba nepotieboval.

To ut bylo od piirody demo detem piirody, Indiantn. Byly to cele kmeny, kteti se pohybovaly z ml to na misto za stadem buvolt; kam tahli buvoli, tamsli Indiani. Byli to Komandove a Apadi, a ti davali hodne trublu viade, neb oni neradi videli, jak jim bile tvate zabirali jejich krajiny a buvola jim odhaneli dal a dal na zapad. Tu se nekdy vzbouiili a nastalo neptatelstvi mezi nimi a belochy, a tu muselo obydejne zakroeiti vojsko, a bYvalo dale tim vice putek mezi nimi a vojsko bYvalo potad na pochodu a stale boje a mnoho natich chrabrYch vojakil bylo povratdeno od

Rozmanitosti. na kancletovu mldelivost o vlastnich rodidich ✓ tivotopisne knize Mein Kampf a z teto mldenlivosti vyvozuje, to se Hitler za sve rodide styclel. Heidenovo tvrzeni se pry kanclete neobydejne dotklo. Otazal se pry v ministerstvu zahraniei, jake kroky bylo by motno udinit, aby Heidenova kniha byla bud' vzata s knitMho trhu nebo byla alespori zbavena verohodnosti. . Heiden& no,zor na kancletovy vztahy k rodidtun vyvraci nyni berlinskY dopisovatel dondYnskeho deniku "Evening Standard". Uvadi, to jette do nedavna se koupila ✓katclem mnichovskem knihkupectvi podobizna Hitlerovy matky, vydand jako pohlednice.

Kanclet si pry sve matky velmi vatil i kdyt jinak o rodinch ye svem tivotopise midi. Jeji podobenku nosil pry za valky v medailonku na krku. Pani Hitlerova byla venkovskou, selskou tenon a jmenovala se za svcbodna Klara Poelzlove.. Narodila se v mestedku Spittal v za.padnich rakouskYch Korutanech. Ovdovela, kdyt dnetnimu kancleti, jejimu synu, bylo etrnact let; po pet let pry sama ptisne dbala, o jeho &It! vYchovu. Ptala si, aby i po smrti otcove dokondil studia. Sveho mantela ptetila jen o pet let. Zerntela, kdyt bylo jejimu synovi devatenact. Jeji tvai- jevi nepopiratelnou shodu s rysy tiOskeho kanclete.

Akvarium pro velrybu.

Australske misto Sidney stavi akvarium pro velrybu. Bude 450 stop dlouhe a 240 stop tiroke, takte to bude vlastne vets! rybnik. Steny budou naletite pevne s tabulkami z nerozbitneho skla. Stavba bude hotova ua nekolik me!, ictiz a bude pak napinovana moiskou voclou.

Iz'ottebnou velrybu pak dodaji

Strana 23. nich, az tu si vlada nevedela vice jinni rady net jim sebrati zdroje vYtivy, a tu se rozhodla na ponekud krutem zpilsobu vybiti buvola. Tu byly vyslany cele setniny vojska na konich, dobie ozbrojene, za stady buvoltz a stkileli je a hnali je pied sebou, takte 'byla zeme ptilywta, padlYmi buvoly. Za onerni vojaky jeli zas bide, co ty padle kusy stahovali jen pro ktiti a maso nechavali leteti, a dotud je bili, at je temet vtechny vytloukli. Jak to videli Indiani, e jim vojaci berou jejich jedinou vYtivu, tu -kde jen mohli yojaky zabijeli, at koneene se museli podrobit vlade a byla jim dana zeme na obyvani, tak zvana Indian Territory, nynej§i Oklahoma. Tam nebyl buvol zabijen, ba vojsko tam odehnalo z texaskeho Panhandlu statisice aby se mohli nerugene past a aby meli deti piirody co jist, ale v Texasu byl vybit pine.

Jegte jest tam v zapadniin Texasu dosti asadnikt, co se na to vraZdeni a vybijeni buvola pamatuji, ba nejeden se sam zteastnil tech anebo jel za vojskern a stahoval ony padle kusy. Hled'te, jak se priroda o v'gecko stara. Kdyt se prohanel Indian po nekonednYch preriich, mel dosti co jisti, byl jemu dan buvol a ten buvol zas mel dosti travy buffalo mesquit a jak se buvol odstranil, tu vyhynula 1 ta trava sama sebou, jen tu a tam najdete jette zbytky one travy, ale roste uz jen kratka a zakrsla, a trati se sama a v kratkosti nebude ut po ni ani pamatky, neni . ji vice pottebi, jeji misto zabrala tak zvand curly mesquit, kratka ale velice dobra trava pro hovezi dobytek, kterY se lepe hodi pro skot, net ona velice drsna, buffalo mesauit bYvala. A tak jest to na svete, pro co ut neni vic potiebi, tu se piiroda sama postard, aby to vyhynulo samo sebou, a zase se neco jintiho objevi, pro co je zas pottebi, co svet pottebuje a bez dello se obejiti nemate. Ctenattim se to bude zdati divne, jak to bylo motne, ze se nestaly velke ohne, kdy2 zapaiena ona trava bleskem ate ta stada buvoln neshotela; ale kde, jak jsem shora podotknul, ze ta trava byla po cely rok zelena, ona nehotela a sucho, jak tam ptevlacia ted', anebo ty horke vetry, Ake tam nynf tadivaji, byly nezname, neb kdyt byla trava vysoka a potad zelena, tak pod ni byla zeme vihka, a prtivalo tam east°.

Namorni noviny.

U2 jsou. Ma je ona py gna, francouzska. lod' Normandie, ktera neprestava vyzYvat k zapasu o modrou stuhu ocednu. eknete-li povYtene, to to neni tacind vymotenost ate velike za.oceanske parniky jit davno vydavaji vlastni noviny, tedy vette, te nejde a pouhe cyklostilovane vestniky, ale o skuteene noviny, jak je zname ye velkomestech kontinentn. Vezte take, ze Normandie vydava noviny dvakrat denne. Je to finandne vYnosnY podnik, protote tato kralovna lodi ina vtdy dost cestujicich, aby se tisk vyplacel. A jsou to skutedne zajimave noviny. Stalo se jit zvykern, ze tomto p •apychovou lodi cestuji vYznaene osobnosti ve •ejneho tivota, kteti ani na moti neujdou pozornosti pohotovYch novinatti. Proto pkinateji ncviny Normandie velmi Casto letite rozhovory s politiky, statniky, udenci a pod., ktere pak ostatni tisk — na souk piebird. Ale vyloudit tyto rozhovory neni jednoduche a snadne, o nic snadnejti net jinde, adkali z lodi nikdo neinfite uniknout a nemd sm' ani kam schovat. Po tit je v tom, to rozhovor zavisi od povoleni hlavniho komisate. Neni pry zvlatt' ochotnY a tak nemaji ani namoini norutich ustlano. vinaii TS, due etyfi lety pies ocean z Ameriky do Anglie Washingtonu, 14. dubna. Zastupce ministra cbchodu Monroe Johnson oznamil zastupcilm tisku, ze byly prave zakoneeny diplomaticke ptipravy pro zavedeni transatlanticke letecke slutby mezi Velkou Britanii a SpojenYmi Staty.

S pokusnYmi lety bude zapodato v nejblitti dobe. Podia dasavadniho stave vyjednavani provedou Imperial Airways a Panamerican Airocean. dva

Stran g 24.

ye sti'edu, dne 28. dubna

v STNIK

Poutiveitekoznamovani

Mali Oznamovatel Pravidla V Malern Oznamovateli netujeme 2 centy za slovo za kaSde uvetejneni. Nejmenti poplatek za ozna.mku (do 25 sloe) „jest 50c Oznamku naOtte na zvlattnim listku a ptiloSte k objednavce pkislutnST obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order s nebo ye znainkach (stamps).

Posilate-li osohni eek, ptidejte 5c na jeho vSlmenu.

Ma-li bSti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaekou, itetujeme za oznamky "Na prodej", by a prate" a podobne 25c zvtatt' za znaeku a na pottovne, aby do§le dopisy mohly bSdi ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a pottovne 50 centiz.

Doplatek za znadku budiS ptiloSen k obnosu, ktery posilate za oznamku.

HLEDA PRACI. Mladik farmatske price znalY ptijme hned misto na farme na celY rok za pozemek. Ptihlatky zasilejte do redakce.

(17-18-pd) HLEDA MIST° v restaurants Ceske device, mluvici i anglicky. Ptihlatky adresujte pod znadkou "Restaurant", c. o. Vestnik, West, Tex. (15-17-pd)

:116".

MALA KUAATKA! Blood-tested Barred Rocks, $6.25 za 100; Bile Leghornky $6.00; ptebytek, michane $5.25, pottovne vyplaceno. Take zadata kutatka. Posilame C. 0. D. Wayside Manor, Fayetteville, Texas.

(15-18-pd.)

Seymour a okoli.

Dunn's One Horse Prune Shop Jeden nejvetti a nejoistti grocern iobchod v meste. Jsme ptioinou leptich cen za farmakske vSrrobky. eustale platime vic za vejce, Smetanu a driabei. J. J. Macha jest nas pomocnik, kter3) vas laskave obslouSi. Zkuste nas jednou a budete spokojeni. Na zdar!

SLIM DUNN

Spolehliva, zarucena kuiatka.

Leghornky bile, hnecle a Bute.

RHODE ISLAND REDS BARED ROCKS V;;echny vyzkotaene "Mood Tested" 100 za - 57.00, -- 500 za - $33.50

Fl. J. Baca

ORANGE GROVE TEX1S. ■MMENWON.6■MM.

„L„, lock. Na naDir TABAKLISTOVY marn na mani konferenci vtak byly jit zaprodej po 10c libra. Kdo by si ptal, piste na: John Hradek, Portland, stoupeny pouze Spojene staty, An-' (16-19) glie a Francie. Po daltich poradachl Tennessee. v 2eneve a °pet v LondSme bylo HLEDAM praci na farme. Jsem dchodnuto, ovtem vice z finananich prostkedniho veku. Pitts neb hlaste duvodd net z dobre yule po odse v redakci Vestniku, ye West, Tex. zbrojeni, ze vStlak valeenSrch (15-17-pd) nepkesahne 35.000 tun s dely raze 211kr^ Mate nyni penize na ruce 35.6 cm. Ale mezitim Nemecko znoneb v bance, ktere yam nic nepti- vu vybudovalo sve valeene lod'stvo nag, neb jen velmi maIS7 Urok? Za- a ptekvapilo svet tim, Se jejich vajimate se o uloteni techto do hanky, ktera, plati 4% Urokii a jest leene lodi o male tonaSi maji vetti jistou? Zdali ano, pitte pod znae- vYkormost nez vetti loth jinYch Vtechny nadeje na odzbrojeni kou "Vklady", ro Vestnik, West, (4-dz.)

Texas.

TABAK STARY lehke druhy na prodej: 15c a 20c lb. nevyplacene. Pike na Vacl. Kratochvil Portland, Tenn.

(14-17-pd.)

KUEATKA - KUttATKA Barred, White Rocks, White, Silver Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za $6.50. White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $6.25 za 100, michane $5.50 za sto. Pottovne vyplaceno, zarueend tiva dodavka.

Vtechna kukatka pochazi z "flock blood tested" stad. Jsme pkipraveni odeslilati objednavky hned. Von Minden's Hatchery, Fayetteville.

Texas. (dz)

REVMATLSM V nejzastaralejtich pkipa d'e c h Revmatismu a Neuritis jest, rychle ule;eno pouktim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisicum J est ulevovano. Prod ne yarn? Na prodej ye vtech lekarnach. Neb pitna Alonzo Urban, Station A., San Antonio, Texas.

(15-dz.) lr, Mani na sklade upottebene i nove farmatske natadi, take jistY podet hlav mezku, vte bylo vymeneno za traktory. Vymenim take vat dobytek a natadi za traktor znameho a osvedeeneho druhu `CASE". Obrat'te se na mne take, kdykoliv pottebujete grocerni zboZi. Mame vidy upinou zasobu. Aug. Dulak, Cottonwood Store, West. (dz)

Kucverilv Orchestr velky'rn uspechem.

Meli jsme ptileSitost vyslechnout popularni orchestr Cherley Kueery z Omahy, Nebrasky, pti zabave poi'adane tohoto tSidne v natem meste. Kritici hudby doznaji, Se to byl nejlepti orchestr, kterS7 dosud zde kdykoliv v minulosti Udinkoval. Ant, byl to pro nas vtechny dobrS7 poSitek vyslechnuti jadrne, vYborne sladene hudby. Hoti se potkavaji s aspechem nejen zde, ale vtude kde hraji, a jsou Sadani, by ptitli zpet. Tak se stab i u nas a orchestr opet zastavi se zde na zpateeni tests z Texas, poeatkem dervna. Kueera nam oznamil, Se si chteli udelat do Texas trochu let, ale nemaji mnoho easu, neb hraji den ze dne jit nepketrtite pa dobu 59 dnd, a sami snad nevi, kolik maji zadano dale. Naftteva u nas, jako vtude jinde, byla rekordni. Vtimnete si oznameni mist jich piisobeni na jinem 0 mists t. 1.

Zbrojeni bez miry na oceamech.

V rote 1922 se setli ye Washingtonu zastupci pet namotnich velmoci, :)by se dohodli no srfieni po6-.

1937.

iii raorieb. zanaialo. J a. ponsko, ktere pray & oznamilo, zbrojeni neomezi., pokraduje ye stavbe namok. obrnence o 45.000 tun, s (idly raze 40.6 cm a v nejbliStich dnech zahoji stavbu druheho, kterY bude jeV dusledku toho zaattaA ste tilene zbrojeni na vtech mokiela.

CA lkit for Bo iz- Carbuncic,s-tilcen-i;on?.F2lans tp Old S'oras '

IT DRAWS OUT CORE OF WORST BOILS OR CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS SPREADING ---- AT ALL DRUGGISTS CHEMICALCO

.

ANTIIIMO TEX.

USPOIITE $1.40 VSTUPENKY DO ViSTA.VIg TE, RUNE ATRAKCE, DIVADLA, ATD., NA

Greater Texas ez Pan American

EXPOSITION koupite vSrhodne s iisporou cele tietiny ceny, za $3.60 hodnoty date jen $2.20, u FRANTY POHLA, TEMPLE, TEXAS ANT. TOBOLY, FORT WORTH, TEXAS JOS. VYTOPILA. ENNIS, TEXAS A Vg ECH CINOVNIKU 2UPY JIZNI V DALLAS TEXAS

USPOlkit $1.40

Kuceruv Rad ov* Orchestr z Nebrasky v Texas bude Udinkovati v nasledujicich mistech die udaneho datum pti

TAN NCH ZABAVACH Ptijd'te poslechnout hudebni koncert eeskS 7ch hudebnikU a koncertnich harmonikata, kteti hraji oblibenou deskou i modern' hudbu.

'WHINE VSTUPNE VgUDE Seznam mist, sini a datum: PLACEDO - V SOBOTU, 1. KVETNA - SOKOL UNION HALL. CAMERON - V NEDELI, 2. KVETNA - NATIONAL HALL. GRANGER - V PONDELi, 3. KVET. RADECKi (Possum) SPJST. NEEDVILLE - V ETERt, 4. KVETNA NEEDVILLE HALL. EAST BERNARD - VE STREDU, 5. KVET. - RIVERSIDE PARK. GANADO VE eTVRTEK, 6. KVETNA, - GANADO PAVILON. YOAKUM - V SOBOTU, 8. KVETNA - TURNER HALL. BUCKHOLTS - V NEDELI,_ 9. KVETNA - S. P. J. S. T. NADA - V ETER-k, 11. KVETNA - K. J. T. HALL. BAYERSVILLE VE STREDU, 12. KVETNA - S. P. J. S. T. SWEET HOME - VE OTVRTEK, 13. .KVE'TNA - WAGON WHELL. CALDWELL - V SOBOTU, 15. KVETNA - NOVt TABOR. SEATON - V NEDELI, 16. KVETNA - gEfEIK HALL. SCHULENBURG VE STREDU, 19. KVET. - WOLTERS PARK 20. KVETNA - OPEN RANGE. DAMON - VE EL CAMPO - V SOBOTU, 22. KVETNA - RED HILL NEDET. TOURS - V NEDELI, 23. KVETNA - S. P. J. S. T. KARNES CITY - V SOBOTU, 29. KVETNA - GERMANIA HALL. CORPUS CHRISTI - V NEDELI, 30. KVET, MORAVAN HALL. ROBSTOWN - V PONDELI, 31, KVETNA - BOHEMIAN HALL. Zajimate-li se o potadani zabavy ye Vati sini, obraCce se na : CHARLEY KUERA, c ; tEcrronovAK, WEST, TEXAS.

eTVRTEK,

F-4