Vestnik 1937 04 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. biSLO 15.

WEST, TEXAS ye stiedu (Wednesday) 14. dubna (April) 1937.

ROeNIK (VOL.) XXV.

-il

REVOLUCE V ZEIVIEDUSTV

NEKOLIK LET konaji se v ruznYch zemich pokusy s novou metodou orani a hnojeni pUdy. Ukazuji se tak UspetnYmi, to patrne ptivodi UpinY pievrat v zemedelstvi blizke budoucnosti. Zemedelstvi rozhodne vstupuje do nove cry.

"Biodynarnicka" metoda je stare teprve nekolk let, ale vYsledky, dosatene s ni na vice net 2000 pokusnych farmach v evropskYch zemich, SpojenYch Statecli a Novem Zelande, jsou ptimo fitasne.

Je-li vtak nova v praktickem poutiti, neni rozhodne nova jeji teorie. Objevil ji skoro pied stoletim francouzskY fysik Arago a dale ji rozvinul ke konci devatenacteho stoleti chemik Berthelof. Oba vtak byli svYmi mytlenkami daleko pied svou dobou, cot je davodem, prod jejich mytlenky nenatly ochotneho sluchu u soudasnikil.

KatdY vYklad teto nove metody by mel zaCinat s Berthelotovou formuli "zeme je jako tiva bytost", jet obsahuje vtechny zakladni prvky tohoto podivuhodneho noveho pokusnictvi.

Zaldadni mytlenkou biodynamicke metody je zjitteni, to cena potravin leti spite v jejich vydatnosti net obsahu. Proto vYtivna, hodnota obilin, zelenin a pod. zavisi na disintoxisaci pudy, to jest na zbaveni jejich tkodlivYch za.rodkri. To site zni docela snadne, ale prakticky uskuteeneni teto mytlenky narati na eetne nesnaze.

Vedci, obirajici se temito pokusy, zvlatte Dornachovy laboratoke y e 81rYcarsku, vyrobily dva preparaty pro zemedelce: preparat Cislo "500" a "501". Male mnotstvi tohoto preparatu se nalije do 15 litril vody a micha celou hodinu. A toto nepatrne mnotstvi tekutiny vykona skutednY zazrak: nada, ktera byla postfikana smesi pomoci rozpratovaci stilkaaky, ziska ptimo zazraene na Urodnosti. Cele to mnotstvi stadi na postkik 3000 etvereenich metro pildy, dill puldruhe metice. Na jednom statku blizko Berlina, v okrese proslulem svou chudou pudou a severnimi vetry, kde se hospodati za nejtettich podminek, ziskava se od zavedeni nove metody hojna tiroda tepy, tita, vojtetky ba i ptenice, aekoli se tam nikdy nedaiila.

Jiny pfekvapujici objev na temte poli ueinili pied deseti lety soueasne Anglican MacCarrison a dva indieti vecici, jakot i Nemec Rudolf Steiner, tvurce laboratoti v Dornachu. Zjistili, to hnilj, ptipravovanY jistYm zpilsobem, nesmirne zyytuje irrodnost pridy a ptida-li se k nerhu jista rostlinna latka, ziska se nesmirne vydatnY kompost. Tento nazor by se zda.1 odporovati teorii, to k dosateni dobre firody je tieba umelYch hnojiv. Ale je pravdou, to poutiva-li se ke zvYteni firodnosti chemickych hnojiv, neni zlenteni pudy vytrvale ,naopak ptida se brzy vyeerpa.

V teto nove teorii se vychazi z poznatku, to rostliny, vyrUstalici z pfidy, zbavuji ji postupne jeji organicke sily. Je tudit nutno obnovovat tuto silu. DoporudovanYm prostkedkem k tomu je hruaj z rostlinnYch zbytka a kompost,

obsahujici rment tebkieek, hledik, dubovou ktru a jine. Hnuj, k nemut je tento kompost ptidan, nejente ztraci svilj neptijerimy zapach, nYbrt ziskava silu, ktera dela v zemi prave divy a v kratke dobe obnovuje jeji vYtivne vlastnosti.

Jette podivuliodnejti jsou neptime vYsledky takto dosatene. Na pkiklad z vajec slepic, menYch biodynamickYrn obilim se za etyti mesice' zkazilo jen 20 procent a za test mesice 26 procent, zatim co pravidelne mnotstvi zkatenYch vajec za tu dobu dini 46 at 60 procent.

FIRST RODNE PtDY.

Z bitevni eary jej odnesli strti. a pod nizkou Je tech. A pfetetce ranen je – Snad ani nevydrti.

A jak to tak nehybne spoeiva, uprostted chladive rosy, horeenYm pohledem patra kol, to oko mluvi a prosi At lekat pojednou udiven uzlieek pod tatem spatii.

Co mat to, synu, zde? Talisman?

Mrij Bote! Hrst ptidy, bratti!"

"To moje matieka dala mi zrak hochtiv horeekou sala — "Hrst Ceske pudy mi a trifirkou pkevazala .. .

To abych pry nebyl ji daleko nikde, kam osud mne vtene Ta zeme to pry mi Ceskou vlast i v smrti ptipomene — — Lekat se do kraje zahledel a siza mu skanula lici -Pak deske to prsti nasypal pod telo vychladajici.

K.

Biodynamicka metoda je vYsledkem filosofickeho systemu, nebo, jak jeji vynalezci prohlatuji, jeho praktickym vyutitirn.

Pied lety ueil Cuenot z Nancy, to neporozumime tivotnimu procesu, dokud neptipustime existenci nejakeho vyttiho konstruktivniho planu v tivYch tvorech, nebo nejake 'tiivotni sily, tidici diferenciaci bun& na rozliene organy. 6ili jinYmi slovy, Cuenot zavrhl teorii, to tivot neni nic jineho net spojena iada fysickYch a chemickYch pochodil.

Dr. E. Pffeiffer z laboratote v Dornachu poskyt1 nyni nekolik konkretnich dilkazu na oporu Cuenotovy teorie, kterYch dosahl syYmi krystalisadrnmi pokusy.

Trochu koncentrovaneho solneho rortoku, ktery krystalisuje za normalni teploty a normalniho tlaku — zpravidla 25tiprocentni roztok chloridu med'riateho — nalije se do male sklenene bariky. Sits krystalisuje v podobe velmi jemnYch jehlic. Ptidame-li k rortoku trochu zeleninove k,tt'avy, krystaly se setadi ye zvlattnich tadach a vzorech. Ale piimo utas-, nou zmenu mono pozorovat, srovname-li na piiklad Udinek kapky tt'avy z biodynamicke ptenice s UCinkem tt'avy ptenice, vypestovane s poutitim obvyklYch hnojiv. A vic net to: kap ka ze rmenu utrteneho a usuteneho rano, ma daleko silnejti Ueinek na uspotadani krystaly, net kapka z tete rostliny, utrtene a usutene poledne nebo veder, protote rostlina ptes den ztraci svoji silu.

Chceme-li zjistit duvody techto podivnYch vYsledka, musime zajit na pole astronomie a astrofysiky. Vliv slunce na organickY tivot dobie znam. Slunce vyrabi vYtivne latky jako cukr, bunieinu a tkrob. Rostliny rostouci ye stinu jsou slabe a ktehke. To se zde zjittenou veci, ale mineni o vlivu mesice na vYvoj rostlin se znadne VzajemnY vztah mezi obehem mesice a nodnimi mrazy na jate na ptiklad pevne zjistil Arago. Ale i v tom smeru byly jeho mytlenky ptedeasne a nikdo ho neposlouchal. Dnes je tento vztah uznavanYm faktem.

Prodejni smlouvy v Brasilii a Argentine, jet naleteji k nejvettim svetovYm dodavatelum df'eva a teleznidnich pratikii, obsahuji klausuli, to stromy museji bYt porateny "za spravneho mesice". Tyto dtevatske obchody ptedstavuji ohromne penetni eastky a hde, zhotovujici ony smlouvy, nejsou povereivi hlupaci. Zkutenost je naudila, to tuhost a pevnost dieva zavisi ye velke mite na vlivu mesice. "SpravnY mesic" je novY mesic. Dtevo, poratene v tomto obdobi rychle schne a nekrouti se, kdetto diivi poratene za ptibYvajiciho nebo ubYvajiciho mesice, zustava dlouho vlhke a podlehe. zmenam, znamenajicim velke finandni ztraty. Nebot' mesidni. srpky nuti mizu stoupat do kmenil a stromy, poratene v dobe, kdy je ptitatlivost Irvezd nejvetti, dlouho "krvaci".

V techto holYch faktech neni tadne povery a biodynamicke metoda je snahou prakticky vyutit techto zkutenosti. UCi, to zethedelci by se meli kidit podle mesice pti °rani a seti. Stati sedlaci ye Francii a pravdepodobne i v jinYch zemich se drti tradice, to povrchove rostliny jako obili, zeli a pod. mail bYt sety za byvajiciho mesice, kdetto podzemni 'rostliny jako cibule, brambory a kepa, kdyt je mesic v posledni art.

Motna, to nekteti lide budou povatovat tyto poznatky za zpozdile povery, ale nutno i zde miti na parneti, to tieba i moderni medicina vraci se Casto ke starYm metodam. Neni proto dtivodu, prod by zemedelstvi nemohlo uCinit totet.

V biodynamicke metode neni tadneho jarmareenlho darovani, ani lacineho okultismu.

Je to jen pedlive studovani pfirody a delani spravnfth zaveril z tohoto studia.

Strana 2.

VE S T N I K

fi

Oddil dopisov&eio .^n«1!at 0 II" 0 011.

•I

.

1 • 1 IND 0 ID 4. 11111 0 • II

IN•• I ,11111111.11•I • . 0~

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru k vlastnimu rozhodnuti.

Ross, Texas.

Mill bratti a sestry!

Za onoho easu, jak je gte vrabci nosili fedrpug e a vymetali kcminy s nimi v tech VitkovickYch tovarnach a bylo to brzy po tom, kdy jsme prohrali tu krvavou revoluci na Ostravsku, to tenkrat my mladi rebelanti zaeali jsme zakladat delnicke spolky, a aby si nas lope lide v g imali, to jsme chteli mit tee nejalte noviny ,ale tadnY nam je nechtel zadarmo tisknout, to volky nevolky, museli jsme sahnout do na g ich prazdnYch kapes a kterY nemel diravou, vy g krabalni posledni halet a noviny vychazely hned, a pti kttu jsme je pojmenovali "Duch easu". To vychazely prvni rok jenom jednou za dva tYdny a nam se to zdalo mak, tak jsme museli gkrabat po kapsach dal, a jak jsme jim popravili, tak potom vychazely jednou tYdne. No, ale zas poka nam je nechtela zadarmo vozit ani donag et, to musel jeden pro ne do redakce dojit a tern druhYm je prodavat. Ale to bylo proti zakonu, za to byl kolporter ptisne trestan, bud' pokutou nebo g el do basy. No s tim vydavanim novin to bylo je gte hor gi, neb tam nebyla svoboda tisku, jakou mame tady. Tam kdy vyg el prvni vYtisk z lisu, redaktor ho popadl a musel s nim utikat na policejni komisatstvi a kdy v torn na gel neco zavadneho, pomaloval to eervenou tutkou a redaktor upaloval zpatky to opravit a teprve se rotaeka zadala otadet. A musel tam tee bYt tiskovY vYbor velice ptisnY a spolehlivY na dopisovatele a tee na redaktora, neb se east° stavalo, to redaktor se dal uplatit od nagich neptatel a dal vytislmout neco urailiveho a pak byly z toho opletaeky u soudu, cot nekdy stela hezkou hromadku korunek. On za to byl vyhozen z redakce, ale nam to u gkodilo vie, neb kdyby se to opakovalo easto, museli bychom noviny ptestat nadobro tisknout neb delnik s prazdnou kapsou by na to nestadil.

Prato byli vtdy ustanoveni spolehlivi kolporteti, kteti znali cele okoli, k prohliteni a ti men pravo zavadne dopisy hazet do koge.

A ja jsem take mel tu Best bYti nekolik roku kolporterem vaech delnickych listti, tot jsem take byl ustanoven k teto zodpovedne praci.

Proto mam praktickou zkutenost, co mute projit a co ne, proto jsem se moc podivil, pros muj dopis byl zabaven, kdy jiste vim, to jsem psal pravdu a nic uratliveho. No, mam aspori zkuknost, neb ted' tit vim jak mam ted' psat.

Tam bylo zabavovani dopisri zrovna opaene. dim osttej gi kritika, tim gpig progla do tisku, jen kdy byla pravdiva. A i vysoci statni ritednici mohli bYt kritisovani ostte, a kdy chtel ho kritisovat v jeho domacnosti mimo ritad, mohl napsat o nem faileton, ale to mohl psat jenom ten, kter' to umel. Ted' se ut tam tak cstte nepi ge, neb je tam vet gi svoboda tisku a delnictvo nema tolik neptatel, ale za Rakcuska byste se podivili jak ostte se psalo, a kdyt to nebo dat do novin ,tot se natiskly broturky a prodavaly se tajne. A nebo se natiskly letaky na tajne spolkove tiskarne a roznagely se nebo rozhazovaly po ulicich.

Ja nevim, jak se bratte poiadateli a vy bratti tiskoveho vYboru citite, kdy musite dopis omezit a nebo zabavit, ale mi to bylo hrozrie lito nekdy tak krasne slotenY dopis hodit do koge. Ale diovek uvykne vgemu a potom to ja.lco ten stroj. A tee jsem tenkrat nabyl bohate zku g enosti ptes tu dobu, co v gecko ten ti sk 7, nati2e. Kdyby nebylo bYvalo tenkrat delnickeho tisku v na gi stare vlasti, nebyli by dnes tam u vlady tak slavni a velci muti z nagich tad jako jsou tatidek Masaryk a jeho na.stupce president Ed. Bene g, Frantigek Soukup, Franti gek Toma gek, prvni piedseda na.-

rodniho shroinatdeni a tnnoh6 jinYch poslancu v zakonodarne.'A jak to delnika blati, kdy pozna, to pracuji v geci pro naae dobro jak nejlepe dovedcu. Pamatuji si, jakou jsem mel radost, kdy mi Franti gek Toma gek poslal podekovani a pozdrav at do Texasu za praci, co jsem pro net° udelal, aby byl zvolen. Bylo to na zadatku roku 1920, kdy je g te byl ptedsedou Narodniho shromaldeni. A on jeate dnes tije v Fraze na odpoeinku a je jiste stark , net tatieek Masaryk. Jojo, stark dodo, kam se podely ty mlade easy, na ktere tak rad vzpominag, a jak to to blati, to jsi se tech Rote schildovych drabti nebal a nedal se jim zaprodat.

Tot, bratti a sestry, vatte si na geho mileho Vestniku a pike vgichni, kdo jen trochu umi a ma k tomu chut' a eas. Nedbejte, kdy yam nekdy vgecko nectisknou. Ta nynej gi konfiskace diouho nepotrva. a Vestnik bude zas jak bYval. A Vy, statleku Bartok, hod'te zas nejakou potadnou pletku, kdy se nam to vgem tak libi a hned je Vestnik zajima,vej gi. Vy pike pletky a ja. budu psat bajky. A Ty, Honziku z Orchard, skoro-li se ozve g ; mite je ua Po Tete moc teskno, a at' aspori vim jestli jeate tije g. Ja ut takovY start dedek, sotva nohy za sebou vlacim, hlava schYlena. ruce boll, a jeate si do redakce rad zaskodim, ty redaktory troaku pozlobit, a slibuji jim, dokud neumtu, to je budu zlobit potad, dokud mi tech bajek nepochybi.

To ut skoneim, s bratrsloYm pozdravem a jsem Vag start beelak, Simon Janeeka.

Resolute radu Liberty e. 136. v Dayton, Texas.

Olenove Mau Liberty se usnesli, to schvaluji pine resoluci tadu Pokrok Dallas, tYkajici se ustanoveni bratra A. A. Le gikara pokladnikem Hlavniho Radu a zapovidajici uvetejriovani vaech posudkri o tom ye Vestniku.

Zadali bychom tudit tiskovY vYbor, aby ye Vestniku vysvetlil, kde k tomu pram) nabral, kdyt ye stanovach doslovne stoji, to vecna kritika je dovolena. Je snad tiskovY vYbor vice net stanovy a sjezd?

Mame zde, die Ustavy SpojenYch stata a die zakonri statu Texas svobodu tisku, ale na g tiskovY vYbor chce bYti censorem tam, kde to stanovy vYslovne zapovidaji.

KatdY vetejnY ntednik, ani sameho presidenta nevyjimaje, mute bYti kritizovan, ale die nahledu tiskoveho vYboru, naae Hlavni 'Ufadovna nesmi, ani od elenri Jednoty, i kdy jednd proti usneseni sjezdu, aekoliv tito ji vydrtuji a ji plati„ Jan NemST, piedseda.

Frant. Kalenda, tajemnik.

Na gi student/ mezi prvnimi.

Z Austin, Texas, pi ge Jindtich Chovanec, ptedseda kiubu eechie pti Texaske sttani universite: Soudim, to etenate bude zajimati,ze naai de gti studenti path mezi nejlep gi na statni univerdsite. Prave byla oblibend studentka, Ethel Bebestova, z Bellville jmenovana denkou destneho spolku pro studentky zadateenice, jent se jmenuje Alpha Lambda Delta. Vyznamenana studentka je dcerou mantelti Fr. a Albiny SebestovYch a udi se krome jinYm ptedmettim. take naai Ceske teei a je elenkou kiubu Oechie. — Udelem destneho spolku Alpha Lambda Delta je poskytnouti naletite uznani vYbornYrn studentkam zadatednicim.

Sieena Sebestova je, pokud vim, prvni na ginka, ktere se tohoto velikeho vyznamenani dostalo.

Take nekolik jinYch studentri a studentek, kteti studuji nisi tee', dostalo se na universitni Cestnou listinu za vYbornY celkovy prospech y e vaech ptedmetech, kterYm se nal, slovy, ti studenti studuji s vyznamenanim. Jsou to: Milton R. Hejtmaneik z Giddings, Rosalie Bila z Houstonu, Alex D. Pokorny z Taylor, Elsie L. Pokorna z Taylor, Ethel A. Sebestova z Bellville, Ervin J. Sktivanek z Caldwell, Libu g e Oerna, z Houstonu, Henrietta E. Rippleova z Jourdanton a Gus Van& ze San Antonia. My studenti, rodiee a na g profesor Mieek mame z vyznamenani na gich studentri

Ve stiedu, dne 14. dubna 1937. uptimnou radost a srdedne jim blahoptejeme.

— Soudasne pozdravujeme redakci i dtenate tohoto listu. Jindtich Chovanec z Fayetteville, ptedseda kiubu Oechie.

Rad Vesmir, eislo 61.

V posledni schnzi naaeho tadu bylo take jednano o betnYch zaletitostech, ktere se udaly v naai Jednote. olenove ptltomni v teto schuzi razne protestovali a odsoudili ono usneseni tiskoveho vYboru, kterYrn se take poru guji naae stanovy v poslednim sjezde ptijate. Ze ono usneseni tiskoveho vYboru, ktere bylo vydano na ptani HI. Utadovny proti v gem elentun naai Jednoty, jest ponitujici a nadela je gte vice nespokojenosti mezi eleny, a ne jak tiskovY vYbor udava, ae ponese ovoce naai Jednote. Take to ptipada nam, jakoby nekterYm elentim Hl. Radu se nelibilo, to posledni sjezd zvolil vet ginou hlasti za pokl. HI. ft adu br. Steinera, proto • ho mezi sebe nechteji a streili nam jineho.

Kdyby bylo snad vice to sna genlivosti mezi ny Hl. Utadovny, vice pravdy a bratrstvi, kterYin se tak na vge strany ohaneji, tak by br.

Steiner mohl bYti v Made ponechan, do ktereho jej posledni sjezd zvolil. Za tehda stavajicich okolnosti a pomerri ona vec se mohia jak mela bYti vytizena, totit mel bYti ustanoven prozatimni pokladnik a br. Steinerovi se mel jeate ten mesic dat eas. To je vae, co se melo udelat a tim by se bylo ptede glo nynejgim rozbrojrim mezi Clenstvem v naai Jednote.

Ale jak se kika, to jest lope pozde net nikdy, tu tiskovY vYbor mel by svoje usneaeni odvolat a HI. Utadovna by mela br. Steinera do ritadu pokladnika dosadit a tim by se take ptedeglo dalgim rozbrojrim v nak Jednote v tomto jubilejnim roce, kdy slavime 401ete zaloteni naai Jednoty. Nage Jednota nikdy nepottebovala vice svorneho jednani jako jej pottebuje prave v tomto roce.

S bratrskYm pozdravem za tad Vesmir C. 61.

Fr. Vontur, tajemnik.

Houston, Texas.

Ctena redakce, bratti a sestry!

Pti posledni schnzi se do me sestry pustily, to pry malo dopisuji. Ono se to tekne, ale o eem ptad psat Nejake prazdne fraze nerada pigi a tee je akoda mista, a o tadove zpravy se se mnou deli br. StudnianY, a ten to umi lope net ja. Foam aspori zpravu, jak se naae sestry dini, aby se ugettil ten dolar, kde jen motno. Tedy v posledni schuzi bylo usneseno, abychom se nekterY den se gly, a ponevade je doba eisteni, aby i naae sin dostala noveho vzhledu, ae br. Vavra udisti okna a sestry si vezmou do prace draperie. Se gly jsme se za tim ridelem minulY etvrtek a meli jste vidk, jak nam to alo od ruky. Vyptijeily jsme si praci stroj a naae obetava sesttidka Kadleekova ptivezla svfij na tehleni, takte to vypadalo jako v nejake pradelne, katda, se drkla svoji prace, ale pti torn jsme se mely jako na party, neb jsme inky nachystanY dobrY obed, kterY v gem znamenite chutnal, cot mohou dosveddit bratti Tesat a Zimrman. Br. Zimrman si musel jeho obed tee zasloutit, neb dovezl a natahl draty, abychom men kde suait. Pted 3 hod. ut byla prace hotova, a tak naae sin bude zase &sta od prachu na ty naae oslavy. Jak jit bylo oznameno, to prvni nedeli v kvknu sehraji naai ochotnici peknou veselohru pod nazvem "Jak ti chudi o to jmeni ptigli", a rilohy na "Mary gu" ut jsou tea many, neb tento kus vytaduje dobreho nacvideni.

Minulou sobotu uspotadaly sestry veeirek, pti kterem byla dana sprcha pro snoubence, oba dleny naaeho tadu, Jenik a Matenka. Jenik, syn mantelt Ka.hankovYch a Matenka Kalouskova. Dostali rnnoho krasnYch darku. Blahopteji jmenem vaech fidastnikri, a jak ten potritek jen luhem se vine, tak at' yak tit v samem atesti plyne. Pti to ptiletitosti bylo tee oslaveno nekolik narozenin, takte jsme zabily dy e mouthy jednou ranou, a vesela nalada trvala ptes 2 hod. po prilnoci a jeate se mnohYm nechtelo domri.

Ku konci dekuji sestte Vinklerove jmenem tadu za tak krasncu deeku, ktera bude vylosovana nek.terou pti gti zabavu.

Zdravim vaecky Ctouci, za tad Pokrok Houstonu Cis. 88.

Anetka Svaeinova

vte,110-4-:

(ESli V AMERICE Preruni Poor.

ZBROJENI jsouce putkami proti Indiantim O a loupetnS7m bandam, motykami a lopatami proti pustine a velkou virou v srdci vyjeli.

Zakon sebezachovy je nutil, aby sli jinam hledat obtivy.

Zeme byla vyprahla thaidrm sluncem jako karka sucheho chleba a vozy drneely pies tiroke pukliny na cestach a polich, prerie koldokola spalend a polieka eim dale na jih i tam, kde kobylky neznieily Urody, byla ubohe., tie cestujici musili na noc vyhledavat mista kolem poaby se kone a kravy napasli.

Tak bez vetti nehody se male, karavana dostala ati k iece Big Blue, kterou pkebrodili u Marysville v Kansasu, kde je potkala male. prvni nehoda. Hkibe, na nemt seal Vaclav, bylo plache, a jakmile ptitlo do vetti hloubky, sklouzlo na kamenu a kleslo do vody, odhodivSi daleko pies hlavu do hlubiny, kde narazil Belem na kamen. NebSti rychleho ptispeni otcova, malem by se byl omrdeenSr hoch utopil. Po to nehode byl hoch uloten do vozu a htibata uvazana za vozem.

Pomalu ubihala cesta severnim Kansasem smerem k St. Joseph, kde ptekroeili teku Missouri na vleenem parniku. Bylo jit k veoeru, kdyt byli pievezeni na druhou stranu; octli se v statu Missouri. Zde pfenocovali, ale jit po dvou dnech cesty volili tpatne. Krajina brala rychie na se tvatnost chudeho kraje.

Nevalna, traviska, kamenite kopce, nic netli kopce, kameny a zmoly, Ae vet ginu cesty musili vedle voze.

Nasledujiciho dne potkali tlupu kteii nage kraj any velice polekali, neb to bylo po prve, co se s rudochy na caste' setkali. Bylo to prave v okamtiku, kdy se jim stala druhe. nehoda. Kone, ktere iidil admit, se neeeho polekali, trhli stranou prave v okamtiku, kdyt byli na prudgim svahu, a tim se vuz ptevrhl.

Jegte gtesti, ze v to chvili na voze nikdo nesedel. Avgak Indiani misto ubliteni pomohli krajanum zvednout vuz a bez nejmen giho obtetovani gli svou cestou. Pozdeji se dovedeli, ae to byli Indiani kmene Ponca.

Na dark caste potkali prvniho cestujiciho belocha, kterr se v roce 1849 v dobe zlate horeeky vydal na cestu do Kalifornie. Nyni j el se svou mantelkou Indiankou a asi s tuctem deti z Missouri, maje namikeno na domovinu do Kansasu bud'to k iece Solomon, nebo ku "Prerijnimu psiku". Ten nage krajany varoval, kdyt zvedel, ae hledaji domovinu, aby se neusazovali v Missouri, a radii, aby se s nirn vratili do Kansasu, tam to ize bohate pozemky dosud zdarma zabrati.

Po kratke parade s rodinou uposlechl OvesnSt toho vyzvani a spoleene se vratili tout cestou k iece Missouri. Dalsi cesta ubehla jiz bez jakekoli vetgi nehody. Zlatokop skutedne zustal u teky "Prerijniho psika", na gi krajan y vgak na popud nemeckeho kolonisty zamirili k potoku Big Walnut, jent vtekal do ieky Solomon. Tam zabrali peknfich sto gedesat akru, kde na padasad akrech byl krasnS7 les.

Prvni starosti ptichozich bylo postaviti nejake obydli. Poeali kaceti topolove stromy a vozili je gest mil daleko na pilu, aby z nich natetali desek. Byla to pomala, prate, ktera zabrala nekolik nedel. Jinou starosti byl nedostatek pitne vody. Studne nebylo, voda v potoku vyschla, take ho gi shaneli vodu jak k piti, tak i k vateni z kalutin daleko od domoviny. Nasledek toho byl, ze star gi hoch Vaclav onemocnel hlavniekou a nekolik tSrdnii byl zmitan hared"kou; potacel se mezi tivotem a smrti. PovolanS7 lekat, kterS7 byl tea zferolekatem a farmatil asi dvacet • mil od domoviny Ovesneho, byl povolin, ale ani ten nemohl na smrt nemocnemu uleviti. Tak cela tiha opatrovani padla na ubohoU matku. Kali to bylo bezesntch noci, kolik

starosti s kolik s17 skanulo z oc teto matte, bdici v daleka cieme vedle Vela synova, haredkou zmitaneho, ne pod sttechou v obydli, ale na voze plachtou pokrytem. A jia nastaly chladne nod.. Je gte dobte, ae meli s sebou petiny, v nicht Vaclav late' a jicht mu ostatni dlenove rodiny, sami se zimou ttesouci, radi poskytli.

Domek byl jia dostavovan, kdyt Vaclav nabSTval sil a mohl se posaditi. Sotva v gak mohl se postaviti na nohy, onemocnel tout nemoci mladgi bratr Jenik, kter* v gak po deseti dnech, ptese vg echno fain mateino, vydechl naposled.

Teprve kdyt zdrceni rodide sedavali nad derstvVrn rovem v rohu sve domoviny, uvedomovali si, co ztratili, opustiv ge rodnr kraj a sve ptatele tam za mofem. Zde zudastnil se pohtbu pouze nejblitg i soused Nemec s mantelkou, kdyt se dovedeli o negtesti. Jineho nebylo, kdo by poteg il, pomohl neb alespofi soucit projevil.

Kdyt konedne se pfevalila zima a s nastavajicim jarem OvesiV zapustil pluh do panenske pfesveddil se, ae volil dobie. Byla velmi bohate, a jia prvnim rokem ptinesla dosti 'arody, ze jim vystadila as do pfigtiho roku. Ale ani tim se nekoneily jejich atrapy. Jit druhSrm rokern je nav gtivili Indiani, zapalili jim obydli tak pracne postavene a kravku jim ukradli.

Wchodne od jejich domoviny bydlili Indian! kmene Pawnee, Otoe, kte'ti k nim dochazeli east() pfi lovu zvete. Tech nebylo se co obavati.

Lila v miru s bilymi usedliky, ptenechavajice bilym tvatim sva lovi gte za skromne dary. Avgak nekdy se objevovali tat nepfatel gti Siouxove, ktefi vzbuzovali opravnene obavy.

Jednoho dne se u Ovesnch zastavil nejakSr lovec, kterS, oznamil Ovesne, jet byla s Vaclavem samojedina doma, ze asi 600 neptatelskS7ch Indiana Siouxa je na caste k nim.

"To bylo po druhe, kdyt jsem zaslechl onen desivS, vS7ktik matein," vypravuje ye svtch vzporninkach Vaclav, "a spatfil ztrnu4 .0raz hrozne pfedtuchy v jejich oeich. Lovec tidal pak matku, aby rychle%zavolala mute, ae sam uvedomi pfatelske Indiany, a nakizal, abychom se zasobili vodou, to materna bSrt oblateni nekolik dni. Slibil vgak, ae, jakmile se dostane do mesta, nam pale pomoc.

Kdyt se Indian! kmene Pawnee dovedeli o bliiicim se nebezpeei, nastal v jejich leteni yelikSr rozruch. Jejich teny, deti, starci zaeali skladat veal a chystali se k ateku, mladi se pfipravovali k boji a k ochrane domovinata. Kdyt byly zataraseny dvefe, pfijela velka tlupa ozbrojenSich Indiana Pawnee; jejich vadce naznaCoval zde genS7m krajanam, ze jim budou v pfipade napadeni pornahat, a ptal se na jejich zbrane.

Sami nebyli valne pfipraveni k boji. Nalcolik luka, nekolik brokovnic, kos a note, se mihlo vzduchem. Poeinali si v gak velmi srdnate.

Vgak ani rodina OvesnSrch lhostejne neoeekavala pfi gtich udalosti a sveho osudu. 'We se pfipravovalo k boil na divot a na smrt. 2eny mely na starosti nabijeni dvou pugek a dvou revolvera, jedinStch zbrani v dome. Kde jakS, kousek olova, vge bylo sneseno a ptipravovano k naboji, brokovnice eisteny. Ovesn* s dedou g -kernstaldSujohkn,iVaclv bylo uloteno nabijeni zbrani a pouze v piipadu zabiti kterekoli z mutu mohl se postaviti na jeho misto do boje proti Indianam.

"Pamatuji se, ae dedeeek upozorrioval, to se nesmi gettit naboji. "Krome dvou v pfipade, ze bychom padli. Jeden zastane pro tebe a j eden pro Annu," vysvetloval otec. "Bude yam rozhodne lepe, pajdete-li za nem' na vednost, netli abyste se dostali do rukou tem zlosynam."

Teprve po tom vSiroku jsem si uvedomil vatnost chvile, ale podivil jsem se, ze matka po tech vS7rocich ani slzy neuronila, ba dodnes se obdivuji jeji velke srdnatosti, s kterou delila svemu osudu to hrozne nod. Toho dne tadnSr z nas nejedl, ta,c1nS7 ani na jidlo nevzpomnel, a kdyt nastalo gero, ani svitit se nesmelo, aby se neptitel nemohl orientovati. Tma zesilovala me inkosti a tladila mne nevedomky do narude mateiny, oeekavalt' jsem, brzo-li se ozve zvenku valeenSi povyk."

Ani oko nezdtimlo za to noel hrazy v obydli Ovesntch, vtude t'icho, jen leptem se prone.alo

int,ra,17.3s-

nekolik slot. Te'z inthani venku si poeinali co nejtieji. Stall obnateni jako bronzove sochy v svitu inesienim, bez stopy vzru geni neb obav, ani se nehStajice.

Blitila se jit pulnoc a ani nejmen giho podezteleho zvuku nebylo sly get, ani nejmentiho telestu jako pied bouti. Bylo po palnoci, kdyt matka posilala deti vysilenim a azkostmi =of ene na lote, ale ne gly. Jak by mohly usnouti v tak hrozne chvili?

Na vfthode zaeinalo jia svitat, kdyt se Pawnees shromatdili k parade a jejich vAdce se blitil k obydli pozvolnS7 m krokem. gel pomalu, z &hot domaci usuzovali, ae se nebezpeei nebliti, a take, kdyt dog el, povedel mutam, ae nebezpeei jit minulo, ze Siouxove v teto dobe jia neptijdou.

"Nikdy nezapomenu, jak otec poloeesky a poloanglicky dekoval indianskernu ndeelniku za ochranu, podasaje mu ruku, a jak matka, padnuvgi na kolena, byla by mu za to radostnou zpravu ruce libala.

Hned pote se Pawnees ptipravovali k odchodu za svSrmi tenami a detrni, kSrvajice kraja'ram na rozloueenou.

Siouxove skuteene se jit neukazall. Stalo se totit gt'astnou nahodou, ze jejich vadce toho vedera onemocnel a take druheho dne zemfel.

Bez rade° se Indian' nikdy nepou gteli do boje a tea pfi gtiho dne odtahli z toho okoli dale na zapad velice, ae v torn okoli sidli duch, kterST pfemohl jejich vudce, a nikdy se jit Tak byla zachranena Ceske, rodina v teto zemi svobody pied motmim vyhubenim rukou Indiana a zbyla jim po nich jen vzpominka jedne noci hruzy.

V Blizzardu.

TARO r. 1873 se otevfelo na preriich v Nebrasce velmi dasne. Domovinati jit v anoru orali, self oyes a jarni p genici, vonela obnatena zem, v tetelicim se vzduchu chvely se jia prvni jarni kvety na stranich a kolem prvniho bfezna mel jia dobytek pied sebou nepfehledne ny bohate pastvy.

Prvni osadnici v Nebrasce si libovali tuto pohodu, protote nebylo pro ne a pro jejich dobytek v tech dobach trpeich zkou gek jako dlouhotrvajici zimy. Vetgina jich Gila v to dobe pravYm zakopnickS7m tivotem — v derach v zemi vyhloubenSTch, maloktefi z nich se honosili "vSrstavnSrmi" &flaky. Za staj rovnet melt jen chatrna zavetti, opfena v pfedu o dva sloupy; zadni stranou zabotena do strine. Stfecha takove staje byla kryta drnem, prerijni travou, ro gtim neb slamenSrm hnojem.

JakS7 div, ae dobytek za dlouhfth krutSrch zim velmi zkougel, prave tak, jako jeho majitele v svSrch primitivnich obydlich. A zimy takoye pfichazely takkka katdoroene.

Prerie byly dosud hole, bez plott, strom y a zavetti, jet by zdriovaly snih a vitr, hrnouci se neptetrtitm proudem nedozirnSrm prostorem.

Proto take chatrna pfistfe gi potfebovala po ptivalech a silnej gich vetrnSrch boufich neusta1S7ch oprav, ucpavek, daldadnej giho krytu.

ZminenS7 rok sliboval jia v anoru vaechnu pohodu jara; snehy rortaly pod tfpytriStmi paprsky sluneenimi a v nekolika dnech oschl povrch prolomene panenske pady. V dubnu se jia zelenaly jarni setby, loose deti skotaCily kolem domovt, osadnici pracovali v poll bez kabita, vgechna okna a dvete byly dokotan otevfeny, aby co nejvice jarniho vlaheho vzduchu vnildo do nevlidn.S7ch vihkS7ch ptibytka. Velikonoce toho roku pfipadly na den ttinacteho dubna, a zda-li se tfinactka nekterSrm lidem negt'astnou eislici, pravem mohla bSti pokladana za ni vgemi osadniky v Nebrasce, kteti byly svedky tfinacteho dubna toho roku. , "Bydlil jsem dosud sam," vypravoval mi dedeeek Josef Fiala, "ale odekaval jsem, ae toho roku pfijede ze stare vlasti za mnou aena s rodinou, podati-li se mi skliditi dobrou trodu.

(Pokraeovani) Nejkrasnej g1 price je ta, kterou konatne beit naroku na odmenu.

q

a r

Radiova, Romance. 'cliESTNACTEHO Unora 1896, o pal jedenacte dopoledne, uddlo se v laboratoti francouzskeho fysika Henriho Becquerela cosi podivneho.

Jeho asistentka, devetadvacetileta Marie Sklodowska vyvolavala fotografickou desku, kdy2 si vgimla druheho obrazu, zastteneho pfivoclnim snimkem: svetle skvrny, jet vypadala jako sit' jemnYch 2ilek s otrhanYm okrajem.

Zahadna sit' byla zahalena v jasnou zmet, ktera rovne2 byla na obraze jasne viditelna.

Asistentka uva2ovala, ale nemohla si vzpomenout na nic jineho, ne2 kousek uranove rudy le2e1 na viku aluminiove sktinky, v nit mela ulo2eny desky. Onen mineral byl smolenec, cede eernY, lesklY kamen, podobnY uhli.

Vedela, 2e chemicke sloudeniny uranu mely schopnost pusobit na fotograficke desky, ale jen tehdy, jesth2e fluoreskovaly. Av gak aluminova sidinka, chovajici fotograficke desky, na nit le2el kousek smolence, le2ela mnoho mesieft v temne zazuvce a mimo to smolenec naleiel k rudam, jet nefluoreskovaly, ani kdyi byly vystaveny paprskum. Bylo ji proto jasno, podivnY zjev nebyl zpilsoben svetlem. Avgak Ake paprsky nebo vYpary mohly proniknout aluminiovou destieku, kdy2 Roentgenovy Xpaprsky byly do to doby jedine, jet byly nadany tou zahadnou vlastnosti?

Zara2end asistentka udeiala kopii ze zahadne desky a to stanula pied novou zahadou. °brazek, jen2 byl vzat pled nekolika mesici, byl pine poka2en zahadriou siti jasnYch 2ilek, obklopenych temnym chuchvalcem.

Marie Sklodowska shasla eervene svetlo v temne komote a vybehla do laboratote. Doufala, 2e to nebyl jeji omyl, jen pokazil snimek.

Becquerel vzhlecll od hromadky diagramil a spechal ji ute git. I rozhodl, ie ptiainou toho byl uran.

Toho dne Becquerel a jeho asistentka negli k obedu. Bylo zajimavej gi nadzvednouti dalgi tajemny zavoj se zahad pkirody.

S dychtivosti hledadil poklad0 zaeali shromad'ovat kousky uranove rudy, jet profesorovi zanechal jeho otec, rovne2 fysik. Vzacne ulomky byly uschovany na temnem miste, co2 byla velmi St'astna nahoda.

Pro svoje pokusy vybrali temna mista, jako zasuvky stair, pradelniku a pod. Rozio2ili tam kousky smolence na fotograficke desky jako klademe kousky rudy jako telitka na papir.

Obeas vlo2ili mezi mineral a desku kus pricenka, papiru, gumy, aluminia nebo zviteci Pod jeden kousek Becquerel vlo2i1 zlatou mmci, pod druhy ko2enou tobolku se dvema prsteny. Uva2oval toti2, ie jestli uran opravdu vyzatuje paprsky mocneho pruniku, objevi se na deskach odpovidajici obrazy.

Po nekolika dnech zaaali desky vyvolavat.

Jejich oeekavani se spinilo. Na jedne desce byl dokonalY roentgenovY snimek tobolky, pti eem2 kil2e byla Secia, a oba prsteny a zamek tobolky lupine Carrie. Na jine desce byly temne obrysy zlate mince. Tarn, kde mineral pilsobil ptimo skrze papir, bylo videti charakteristickou sit' svetlYch 2i1ek v temnem prostfedi. Podle jeho obrysti mohli ureit, 2e temna hmota byla otiskern kouskt smolence. Tento objev v nich vzbudil pocit idasu a zaroveri hruzy. Ty obyCejne kameny zdaly se bYt nadany jakousi nevysvetlitelnou, d'abelskou moci; hotel v nich neviditelnY °hen. Fotograficka deska odhalila , jejich planouci nitro, jet budilo posvatnou hruzu u obou ueenct, kteti stanuli na prahu nezname zahady, uvaujice, jake nasledky bude mit jejich objev.

24. imora Becquerel ohlasil svilj objev ye slavnostni schazi Francouzske akademie ved. "Panove", zadal, "objevili jsme novY druh zateni v uranove rude. Navrhuji, abychom je nazvali uranovYmi paprsky."

Posluchaastvem projela vina rozechveni. Podivall se na sebe a bylo 61y get nekolik pozni-

.7 a AN a A

mek. Marie Klodowsk-a. v Cernem laboratornim plagti roz,davala ueencrim kousky smolence a fotografie. Jeji tvar zifila, ale duchem vzdalena, nebot' byla ptesvedeena, to jeji gef se myii. A soueasne byla ptesveddena., to jeji vlastni teorie nebyla po getilosti. Uva2ovala: Paprsky nevychazeji z uranu, nYbrt z nezname latky, obsatiene v uranove rude. Tato latka je new upine noveho, neznameho. Vydava, ze sebe svetlo a elektfinu v neomezenem mnotstvi. Je to fipinY zazrak u srovnani s RoentgenovYmi X-paprsky, jet existuji pouze kdyt vzduchoprazdnou trubici prochazi sttidavy proud.. .

Po schuzi nasledovala debata a Marie Sklodowska dychtive naslouchala, doufajic, 2e nekdo vyslovi stejnou domnenku, ale nice se nestalo. Ptitomni Odd byli usedli staff pani, bez 2ensice ptedstavivosti a jejich vedecke zasady tkvely hluboko v tradici. I napadlo ji, 2e jeji domnenka novel°, trvale zaticiho prvku je ptece jen po getilosti; ale ptes to se ji nechtela diet, nebot' ji k ni nevedl rozum, nYbri aenska, intuice. Nemohla tici, jak se ji ta myglenka zrodila v mozku. Vedela jen tolik, tarn byla, jako by to zailci "Cosi" ji bylo °earoyal° svYm kouzlem.

Kdyi se schOze skonoila, Marie Sklodowska se nalezala v transu. Vlo2ivsi svledenY pla gt' do kabelky, vyhnula se pozvani k vedefi. V kavarnes na ni eekal Pierre Curie, profesor fysiky na Sorbonne, a myslic na jeho tvat, zastavila se na okamlik v huste vanici a usmala se. "Dnes budu k nernu uptimna", za geptala, usmivajic se gt'astne jako deck°.

Avgak ani Pierre Curiemu hned netekla o sate domnence. Sledoval ji laskypine svYma °dima perskeho satrapy, jakmile vstoupila a nespougtel s ni pomahaje ji z platte a objednavaje Caj. Ale kdyt mu zadala rozvijet svoji domnenku, bubnujic prsty na mramorovY stolek jako rozeilena Akoladka, citil se podivne rozeilen. Hladil si rukou Cerny pinovous, uva2uje, z jakeho sveta k nernu asi Jeho narnitky ji nepohnuly Rozhodla se. Jestliie paprsky skutedne vychazely z uranu, potom ruda musela zatit tim intensivneji, dim vetti byl jeji obsah uranu. To chtela prozkoumat. Jestlfie pokusy potvrdi jeji pochybnosti, to by uran byl zdrojem tajemneho zateni, bude smolenec tak dlouho analysovat, a2 objevi to tajemne "cosi" Profesor byl nahle hluboce dojat. "Proti tomu nelze nic mit," poznamenal.

"Ale pottebuji va§i pomoc," pokradovala Marie Sklodowka a jeji temne oei v hubene polske tvati nahle zjihly. "Nemam laboratofe ani materialu. Musite mne umanit, abych mohia pracovat na Sorbonne."

Curie ji to rad slibil. Citil, 2e ta prate na tajemnem fikolu je velmi Po dvou dnech Marie zaeala pracovat na Sorbonne. Na stole si sefadila vtechny druhy uranovYch rud: Cerny smolenec ze Saska a z Lech; zelenave modrou medenou rudu z Portugalska a Tonkinu; zelenou uranovou slidu z Francie; kanarkove 2lutou rudu z Utahu; ri.12ove gedY fergusonit z Norska; zlatistY monazovitY prakk z Austrailie; uranovY okr z Madagaskaru a smaragdove zelenY torbenit z Indoeiny. Bylo nutno zmetit mnastvi uranu v kaidem vzorku, jako i intensitu jeho Pfesne za tYden, jak bylo smluveno, Pierre Curie ptiel do laboratofe a Marie mu padla oklem krku. Nefekla mu, to ji pfipadal jako print z orentu, ani to to byla /aska na prvni setkani. Byla tak rozradostnena svYm prvnim spechem.

"Podivejte se," volala, mavajic zapisnikem nad hiavou, "chalkolit zati dvakrat silneji net eistY uran a smolenec Otytikrat silneji. — AvLak — a znovu mu padla kolem krku — podafilo se nine vyrobit chalkolit synteticky z jeho Cist'ch slo2ek a jeho zateni odpovida obsahu uranu v nem. To dokazuje, 2e vy ggi zateni ptirodniho mineralu je podmineno ptitomnosti nejake nezname latky. Zitra ji zaCnu hledat."

Tehdy ovgem netugila, 2e ji bude trvat prive dva roky a devet mesicA, nez ji najde, aekoliv Cast obti21 Jame videla ui v nekolika dnech.

Vybrala si kus smolence, jen obsahoval asi 75 procent uranu. Aviak tento mineral obsahoval rovnet sttibro, 2elezo, olovo, zinek, hli-

1. .

nik, mangan, horeik, arse p , vizrnut„ barium a radu jinych latek, jea bylo nutno vyloueit, aby byla ziskana zatici latka skryta mezi nimi. To nebyl novY ani prilfs slo2ity ukol. Jednu slotku za druhou bylo nutno rozpou gtet v aby po nekolikerem srateni bylo mono iadouci substanci krystlisovat. Marie Sklodowska se pustila do prace, ptesvedeena o koneenem iispechu.

Nakonec obdr2ela rortok barya, jen2 g edesatkrat silneji net uran. To byl opravdu sensaeni vYsledek. Av gak dosa2ene mnoistvi bylo tak nepatrne, 2e nemohla pokraeovati v pokusech, zvlagte kdy2 rortok obsahoval rovne2 siru, vizmut, chlor, atd. Opakovala celY proces dvakrat s vetSim mnoastvim rudy a rozhodla, 2e v 10,000 dastech urariu byla jen jedina, dastedka nezname svitici latky. Willa se vg ak, proto2e ve skuteenosti byla jedna easteeka teprve ve ttech as pet milionech east uranu.

Ale i pti tom odhadu bylo ji jasno, to maze pokraCovat v isolovani tajemne lathy teprve tehdy, at ziska, vetk mnoasti uranove rudy. To znamenalo vzdat se sorbonnskE.c laboratote a materielni obtiie bez konce.

Po dvou mesicich se Pierre Curie a Marie Sklodowska vzali. Druheho dne neodjeli na svatebni cestu, nkbr2 oblekli si pracovni Aaty a odebrali se na ptedmesti Patite, kde si najali starou kulnu s pogkozenou sklerienou sttechou.

Byly tam dy e velke mistnosti, upine prazdne vyjma vodniho a plynoveho potrubi, avAak voda i plyn byly pottebne pro laboratorni praci a ostatni si us museli nekde opattit. Mlada dvojice pracovala se zednikem, tesatem a skleno.tem a utratila za jejich praci v gechny svoje iispory. Ale v teto bidne kfilne mel jednoho dne spattit svetlo sveta radiovk zazrak.

Opakovali stark postup s veteim mnoZstvim smolence. Dva roky se Marie Curiova dtela jako kovkop, as konedne drZela v rukou malidkou zkumavku, obsahujici dva naprstky belave soli, jet v sobe chovala jednu setinu gramu, je2 bylo to zatici "Cosi". Ze zkumavky vychazela modrava zdt, potme viditelna.

Zatim si Marie Curieova uvedomila, se k vyrobeni jedineho gramu tajemne latky bude pottebovat nejmene 10,000 kg smolence, chemickou tovarnu a tadu spolupracovnikt. Obratila se na rakouskou vladu, aby ji dala smolenec ze statnich dole v Jachymove a na barona Rotschilda, jen2 mei chemickou tovarnu. V dervnu 1898 byl pted tovarnou v Nogent-sur-Marne vyloieno 135 2eleznYch sudu smolence a Marie Curieova se dala do prace.

Po gesti mesicich napinave prace, pit nit spottebovala 4,000 kg uhli, 10,000 kg chemikalii a 20,000 litre vody, vyloudila z deseti tun uranove rudy asi 100 kg rilznYch sirovYch sloudenin V teto smesi ptevladalo baryum, jet gedesatkrat silneji ne2 uran. 'Mehl dalai, tYclen a ziskanY material putoval z tovarny do patilske laboratote, aby byl podroben daiSimu procesu, a se zteneil na 20 kg zakladnich Z techto Marie Curieova vylcudila bilk praAek zatici sto tisickrat silneji net byio. uranove zateni. Trvalo ji tti a pill mesice, net toho dosahla.

Jednoho odpoledne na konci listopadu roku 1898 Marie Curieova draela v ruce zkumavku s jednim gramem tajemne latky. Jeji zateni bylo ttimilionkrat silnejaf net' uranove. Vydavala nadherne modre svetlo, jet bylo viditelno i na dennim svetle. Ale nebyl to jate kovovk prvek, kterk se ji podatilo vyrobit as po dvandcti letech, ale jen2 se choval tak d'abelsky, propaluje nadoby, v nich2 byl ulo'zen a delaje nejdivodej§i kousky, se jej honem zase vratila do sloudeniny.

Ve zkumavce bylo nekolik bilYch krystalkU, ptedstavujicich jeden gram zaticiho "oehosi".

Marie Curieova nazvala novY prvek "Radium", cos znamena "zarive".

Pti odvodech v poslednich letech stale stoupa podet tech, kteti jsou pro vojenskou slutbu neschopni. Nejvice z nich je tech, kteti jsou stiCeni zrakov3imi vadami a tuberkulosou. Zvlagte nemftaeme pochopit, to mnoho mladkch muZt z venkova je slabSich net mladea z mest. PoCet neschopnSrch se za poslednich deset let zvet gil s 25 na 40 procent.

Ve stredu, dne 14. dubna 1937.

Co sou& Amerkan o RESIDENT Oeskoslovenske republiky, D seda kabinetu, eofeti taxiku a vratnY hotelu v Praze, veichni se me ptali, videl-li jsem Bat'u ye Zline. To ve mne vzbudilo zajem poznati, co ta d ye slova znamenaji. Jedna dobra due mi vysvetlila, se Zlin je mesto a Bat'a je dlovek. Tento Cloys& pry je deskoslovenskY Ford a jeden z nejbohateich prumyslnikii v Evrope. A mesto, Oechove mi s hrdosti yypra.y ell, pry je ptesna replika americkeho tovarniho mesta.

Jel jsem do Zlina. Musim se ptiznati, tie bych byl hrd, kdybychom my men alespori jedno prtanyslove mesto tak pohodlne, tak eiste a tak dobte zorganisovane jako toto deskoslovenske prumyslove mesto.

Zaenu mestem samYm. Asi pied 25 lety na rakouske 'nape ho vtbec nebylo. Bylo to pouhe blatisko s nekolika tisici obyvatel. Dnes je to moderni mesto s 35,000 obyvateli. Ma sve letiete, dva hotely (jeden se 450 pokoji, katclY s koupelnou, za 85 cellar denne) a ma lady dodelnickYch dome, jake ye SpojenYch Statech obyeejne uvidite jenom na zamotinYch ptedmestich. KatclY aim je pro d ye rodiny.

Katicla rodin y ma svUj zvlaStni vchod, svoji vlastrii garat a svoji koupelnu. Delnici plati najenme od 42 do 58 dolaril roene. Rozumi se, se mr, ji elektricke svetlo a veechno ostatni, co path k inodernimu mestu.

A to vSechno je dilo dvou mladYch muse, gevcovskYch synkft. Co je zajimavejS1 net Bat'ova organisace, je Bat'a sam. Ma 39 let veku.

Kdyt jsem pkijel do Zlina navetevou. bylo mi kedeno. 2e budu obedvati v tovarne. gel jsem tam a byl jsem uveden do mistnosti s dlouhtmi stely. Byla °beta, svatek ye Zline. Skupina prodavaefr konala svoji t3 %denni konferenci.

Posadili is vcalc mladaho proda.va,ee s vyka.sanSani rukavy. Podal mi ruku a pokraeoval ye svem vYkladu k obedvajicim. Soudil jsem, te je to teditel te skupiny prodavan. Zdalo se veak, te se o neco urputne hadaji, a podtizeni toho povedeli svemu iediteli dost. Kdyt bylo po konferenci, mladY mut ukazoval mi veelijake druhy obuvi, ktere se vyrabeji po 80 centech par a na ktere se musi v nekterYch cizich zemich Watt do at $3.50 za par. Sympatisoval jsem s nim zdvotile. Pak jsme vysli ven a on oteviel dvete sveho automobilu a pravil, tie mi ukate delnicke domky. Odvetil jsem nesmele, te bych rad vide' pan g Bat'u, neni-li 011ie zamestnitn.

"Ale vtdyt' ja jsem Bat'a," odpovedel. Ptiznal jsem se, te jsem se hodne zmYlil. Sice jsem neeekah te snad uvidim prumysloveho magnata, jake my mame ye SpojenYch Statech, ye drahe kate s uniformovanYm eoferem, ale tohle piece . On se dal do smichu.

Bat'a by mohl miti velke ptijmy, ale pro sebe a rodinu nevycla do roka ani 25,000 dolarfe Jeho osobni residence, kde bydli se tenou a pet detmi, je skromnY, sluene vybavenY dtim, jak by v Americe mohl miti sluene placenY forman.

Oveem ze Bat'a nerna, tiadnYch neshod s delnictvem. UniovY zastupce ptijde do tovarny nekolikrat do roka, jen aby ospravedlnil svoji existenci.

Prvni maj v Oeskoslovensku je dtletitY delnickY svatek. Komunistieti agitatoti ho vyutivaji, aby zatracovali kapitalismus a lakotu zamestnavatelte Bat'a nema agitatory rad, ale nechtel, aby jeho lids nem.ohli oslaviti Svatek prate po svem. A ponevadt sam sebe take povatuje za delnika — jenomte nema petidenni pracovni tYclen ani osmihodinovY den — to o katidem prvnim maji vydava osobni pozvani veem svYm zamestnanchm, aby ten den slavili s nim.

"Penize neznamenaji nic," pravil deskoslovenskY Ford v zaveru. "Price je yeechno. Net mfij Cas vyprei, doufam, te budu miti ye Zline 100,000 et'astnYch a spokojenYch lidi."

Tim se vysvetluje, prof katdY elovek v Oeskoslovensku si pteje, aby cizinci videli Zlin a poznali Bat'u.

C. Brown, dopisovatel washingtonskeho deniku "Evening Star".

VESTNtit

Roman o konich, lodich a muzika,ntech.

VYnatek ze stejnojmenneho romanu od Fr. Jandy.

Z Ruska nas poslali na Italii. Veechny, co jsme pketli ruskou kanonadu, ktera oslavovala narozeniny Frantieka Josefa I. Hejtman Sengeis, etramak na nas 'Cechy, aekoliv Kaiserjaeger a tedy kovany Nemec, zustal na'Sim velitelem. Vojna v horach byla ekareda. Moje dobrodrutstvi nemene.

Pokus o atek do legii.

Na teto fronte jsem se chtel dostat do legii.

Dostal jsem se mIsto toho k patnacti lett= tetkeho talate Bylo to tak: ✓ fidoli pod naeimi zakopy bylo ohromne italske skladiete, pine veci, ktere Taliani nemohli ph rychlem Ustupu vzlt s sebou. Tak se tam chodilo na rYti, na boty, na leky, na makarony. U nas tehdy ut byl hlad. Tak velkY, te se riskovalo i zastteleni, nebot' Italove si ye dne zametili kulomety na peeinky, kterYmi se schiizelo do fidoli. V nod katclYch par minut vysttelili pas nabojte Jedne noci jsem se vydal spolu s jednim eetatem na "aprovisaci". On, sanit'ak, chtel jodovou tinkturu a nejake praeky, ja chtel do zajeti. Vplitili jsme se do jedne skladietni budovy a zatim co on s baterkou hledal bedny s leky, hledal jsem jas kudy bych se potichu dostal ven a druhou stranou k Italiim.

ByI to, bohuiel, take tech. ✓ torn slyeime oba z temne noci kroky: italska patrola. ✓ mtiku mi napadlo, se ye tme nebudou videt, se mam zvednute ruce a te me zastteli.

Pies to jsem chtel na sebe Italy nejak upozornit.

Ua stojim ye dvekich, kdyt miij kamarad Cetat — musim to Md.: byl to Cech! — zpozoroval tnuj umysi. Vytahl pistoli a namitil na me: "Stiij!" zasyeel.

Udelalo se mi rude pied alma, take jsem vytahl pistoli, ale bylo mi hanba vysttelit a zavratcht eloveka. Italska hlidka nas nenaela, oba jsme se vratili a ten dlovelt me udal, jsem chtel desertovat. Nebudu ho jmenovat, jiste ut se mockrat sam za to styclel. Potkal jsem ho jednou v Praze.

Hned me zatkli a eskortovali do Tridentu.

Tam jsem byl odevzdan majoru auditorovi Hofrichetrovi. Byl to, jak se tikalo, bratr toho nadporudika — travide. Tenhle Hofrichter veak byl naramny elovek. Dal si me zavolat a tekl: "Pol& mi pinou pravdu!"

To se mi piece jen nechtelo iici, se chci do legii. Tak jsem jenom tell, 'te jsem chtel do zajeti. Dlouho se me vyptaval prof a jak, a kdyt jsem mezi jinYm nadhodil: "Men jsme potad hlad, tti dny pted tim ut jsme nedostali nic k jidlu," poradil: Tohle tekni u ptelideni.

Potom, kciy2; se dovedol, l.e mam nejaka vyznamenani, porudi, aby ml je ptinesli. (Net me zavteli, tak mi je vzali.) Porueil, abych si je vyglancoval, a te to nejak dopadne.

Dopadlo. V nod na pondeli se stal ten phpad v italskem skladieti. Ve sttedu v poledne uti mi "Kriegsgericht" Ceti, te se odsuzuji k trestu tetkeho talate v trvani patnacti let. Ze - je to velka milost, protote pattim zastkelit. A dalei milost te je, se nemusim hned trest nastoupit, ale napted te pejdu na frontu. Hned me tam poslali.

Zase na fronte: Hejtman Sengeis pottas1 hlavou: "Fritz!" povida (tikal mi Fritz a vilbec nevim prof), "Fritz, nic si z toho nedelej. Dostal jsem phpis od soudu, to ti trest bude prominut, kdyt dostanee jests nejake vyznamenani. Nejak to udelame."

TYclen na to zkrachoval "eturm", kterY v naeem Useku provadela tak zvana. "Vukovidova brigada". To je ta, co vynalezia pkislovi: "Nema ruma — nema 'Sturma."

My jsme jim kryli Ustup a kdy2 u kulometfi veechno popadalo, lehl si za prvni S 12 sam Sengeis. ftekl jsem si, 2e takoveho mutskeho

Strana nemhtu opustit. Tak jsme tam vydrieli. Sengeis potom dostal "velkeho Leopolda" (jeden z nejvyeeich tadil) a me navrhl pro druhou velkou sttibrnou. Dostal slovu. Pheel ptipis, te se mi tech 15 let odpoueti a te mam tti tYdny dovolene. Doma jsem se dovedel, se jsem padl.

Tak jsem si vzpomnel, se jsem od jednoho rekruta v etape koupil za veku chleba a za svoje rozbite kate jeho nove kaihoty, a te jsem ye syYch pantalonech zapomnel sviij "umrlCl list" oili legitimacni kapsli.

Otrnact dni nato jsem Ceti v "Prager Tagblattu" zpravu, te jsem byl zabit ph teleznienim neetesti u Dratd'an.

NEJVt'T ‘g i RYCHLOST NA ZELEZNICICH.

Nejvetei rychlosti, dosatene lonskeho roku na teleznicich s elektrickym nebo parnim provozem, byly letos fit namnoze ptedstiteny. VelkYch rychlosti bylo dosateno v cizine veteinou na krateich tratich, dokonale upravenych.

Ve Francii urazi expres bez zastasky 350 km mezi Patiti a Nancy za 3 a Ctvrt hodiny, tedy prtimernou rychlosti 108 km za hodinu, poditaje v to i osmiminutovou zastavku v Rouenu.

Nektere z techto vlakfi jsou opatkeny BugattiRoyal benzinovYmi motory, podobne jako na tratich Patit— Cherbourg, Patit—TrouvilleDeauville a pod. Znama trat' Patit—OrleansMidi je na nekterYch fisecich zelektrisovana, takte Sud Express jest taten veteinou elektrickYmi lokornotivami a trat' Patit—Bordeaux (580 km) projitcli priimernou rychlosti 101 km za hodinu.

V Nemecku urazi elektricke vlaky vzdalenost Mnichov—Augsburg (62 km) za 33 minut, vzdalenost Augsburg—Ulm (82 km) za 46 minut a vzdalenost Augsburg--Norimberk (137 km) za 80 minut. Mezi nejrychlejei vlaky sveta patti povestnY Fliegender Hamburger, jezdici na trati Berlin—Hamburk rychlosti 128 km za hodinu a pohanenY parou. Jeden z vlaku, oznaoenych "FD", jezdi na trati Berlin—Hambunk prumernou rychlosti 119 km za hodinu; na velmi snadne trati tahne lokomotiva etyti obyaejne vozy a restaurad-ni vim velmi lehke konstrukce o celkove vaze 207 tun. VelkYch rychlosti dosahuji vlaky pohanene DieselovYmi motory; tak na pt. expresni lokomotiva 4-6-4 dosahla rekordni rychlosti 199 km za hodinu, oveem s velmi lehkyrn vlakem.

Z ostatnich kontinentalnich zemi evropskych dosahuji vellYch rychlosti elektricke vlaky italske na trati Bologna — Florencie--Etim a Nea.pol; vzdalenost 660 kilometrfi projely ,zkueebni vlaky prumernou rychlosti 128 km za hodinu, ale misty jely maximalni rychlosti 184 km za hodinu.

Velkym.i rychlostmi se jezdi na teleznicich anglickYch, kde se zejmena neustale zvyeuje rychlost vlaktit, pohanenYch parou. V lets roku 1936 se jezdilo ut na 10,000 km trati rychlosti 96 km za hodinu. Velmi rychle anglicke vlaky, projitclejici vesmes trati nekolik set kilometre dlOuhe, se jmenuji Flying Scotchman, Royal Scot, Cheltenharn Flyer a Silver Jubilee. Posledni z nich jezdi bez zastavky trat' LondYn —Darlington (372 km) prfunernou rychlosti 115 km za hodinu.

Velmi rychle viaky, jezdici Casto bez zastaVek, jsou staveny ye Spoj. Statech. Vzdalenost ptes puletvrta tisice kilomerfn delici Chicago od Los Angeles, projitcleji americke expresy v necelYch 40 hodinach, tedy prtimernou rychlosti skoro 90 km za hodinu. Vlaky, zvane City of Denver, jezdi na trati Chicago-Denver (1680 km) prtunernou rychlosti 104 km za hodinu.

Ble•kove expresni viaky jezdi ve Spoj. Statech rychlosti asi 120 km za hodinu. Mezi mesty La Junta a Dodge City (325 km) byl zaveden letos vlak Super Chief s prtnnernou rychlosti 134 km za hodinu, cot jest patrne zatim nejrychlejei pravidelny vlak sveta.

Slepy vedee se stal docent-em university v Milan& Po prve v dejinach vysokeho ueeni byl volo.n Slepec jako docent na italskou universitu. Je jim profesor Achille Norza, ktery ptedna,S1 na filosoficke fakulte milanske o dejinach politicks nauky. Jeho prvni ptedndeky se tYkaji politickych myelenek Eekt.

Strana Bratkia sesuy 1 Pti dtern tech resoluci od rtznYch tact' ciae jest mou povinnorti objasnit stanovisko tiskoVeho vYboru, ktere zaujal ohledne za.ya.dnYch dopisti. jedna se zde ponejvice o zastaveni polemiky, tYkajici se zaleaitosti br. Stenera. V resolucich je naznadeno, ae da yame jedne strane volnou ruku nebo ptimo diktatorstvi a druhe ne.

Bratti a sestry, prcti tomu co e'en tiskoveho vYboru se ohraauji. Neb die rozhodnuti tohoto vYboru nikdo, ani elan, ani Hlavni Uiadovna nesmi zavadny dopis do Vestniku napsat kdya jej napige, redaktor jej nesmi uvetejnit.

Doulam, ae je to jasne pro kaadeho.

Neni nagi veci, abychom draeli palec Hlavni Ukadovne anebo br. Steinerovi. Na gi veci jest konstantovat, zdali je dopis neb elanek zavadnY nebo ne a spravedlive rozhodnout.

Pokusim se objasnit elenstvu, prod jsme polemiku o zaleaitosti br. pokladnika rozhodli neuvetejtiovat.

Uznali jsme, ze elenstvo dopisy do Vestniku nerntae nic zmenit, at' jia pile pro anebo proti.

Je to'zaleaitost, ktera se de. spravne vykidit jen mezi br. Steinerem a Hlavni lIkadovnou a po ptipade soudem.

Zajiste vite v gichni, ae stanovy zmenit muse jen sjezd. Ale stanovy pi.esne vymahat jest povinnosti Hlavni ttadovny.

Nage stanovy pravi, i e kaatlY Ukednik Hlavni 1.Ttadovny musi bYti obeanem americkYm. Br. Steiner, kdya byl zvolen pokladnikem, americkYm obeanem nebyl.

Kdyby br. Steiner na sjezdu se destne znal, ze obdanem neni, tedy sjekl by ueinil rozhodnuti, co se ma delat a nebylo by addneho nedorozumeni. To se ale nestalo.

Ted' o to veci nikdo jinY nennlae rozhodnout neali Hlavni Uiadovna anebo soul, nebo z ylaStni sjezd.

Pral bych br. Steinerovi triad ten a take jsem ye sjezdu pro nej volil. Ovgem to jsem nevedel, ze neni obeanem. Kdybych to veal, nikdy bych pro nej moje hlasy neodevzdal.

Bratti a sestry, dopisy ktere tiskovY vYbor prohledl, byly zavadne a nektere ptimo sproste. Pochybuji, ae by se nagel nejakST Casopis, kterSi by takoveho nee° otisknul v jeho liste.

Byly tam dopisy take velice dobre, krasne a velmi vecne napsane. Jelikoa ale jsme pti gli k poznani, ze kaada takova polemika gkodi Jednote, tedy jsme zastavili v gechny dopisy, tykajici se teto zaleaitosti, ponevada by nam bylo vytStkano, ae nadraujeme jedne strane.

Proto timto aadam pi. Truksovou-Mikeskoyou, br. Bezecneho a jine za prominuti. Vage dopisy, je gkodou ze nejsou uvefejneny. Doufam, ze pochopite na ge stanovisko.

Odporueuji elentm, obzvla gte tern, kteii maji mot horkou krev, aby kdya napi gi dopis, jej hned neodesilali, nybra den nebo dva posedkali a dopis znovu pkeeetli. Aa krev schladne, potorn sami poznate, zdali dopis je dobrY anebo ne.

Ujigt'uji vgechny eleny a alenkyne na gi Jednoty, ze tiskoyST vYbor jednal a vady bude jednat jen a zase jen pro dobro celku a nikdy pro jistou skupinu neb jednotlivce.

2adame snaane sestry a bratry, aby nam byli pti tom napomocni.

Piste, sestry a bratti hodne dopist do nageho Vestniku, kaadY si rad pteete dopis, kterY stoji za pkeeteni.

Pamatujte v gak, ze po pfeeteni va geho dopisu, kaadY kdo jej detl, utvoti si asudek o vas a vagem charakteru. Proto bud'te opatrni.

Dekuji vgem sestram a bratrtim za trpelivost pfi dteni meho dopisu. Ja velmi rad dopisy etu, ale nerad je S bratrskYm pozdravem, Josef Horriak, elen tiskoveho vSrboru.

DubovSr Haj, eislo 126., Ross, Texas, svolava, mimotadnou schtzi na den 16. dubna, v patek veder v 8 hodin. Bratti a sestry, dostavte se vgichni, abychom nutne zaleaitosti koneene dali do potadku.

Za tad: Frank Mrkos, ptedsecia; Josef Foit, tajemnik.

Na T. .ple R4d Slovaitsk ■,: Sv;7, Brad" a sestry!

Nag tad :si odhlasoval ye schuzi 4. dubna, po pkeetexii a . uvaZeni v obou dopisech, jak bratra ptedsedy H. k, tak i bratra Steinera, aby byla zaslana resolute do Vestniku, a aby byl bratr Steiner co pokladnik, kdya byl zakonite zvolen delegaty ve sjezdu a nastolen co pokladnik, kdya dostal certifikat co °bean SpojenYch Statt, tea bond, a obtiae co s tim mel, to si bratti a sestry posud'te sami, a ae nam tisko yY vYbor bere to pravo anebo H. 1Itadovna, na ge spolkoye zaleaitosti nemaji bYti uvekejneny, jest Vestnik jenom jejich anebo nas v gech dient, to by nam byla brana nage svoboda, a my si ptece sami na nej platime, to neda aadne jmeno nagi Jednote take jednani.

Jednejme bratrsky a budem bratry, vy bratti delegati, co jste ve sjezdu zvolili co na ge Ukedniky, tak necht' jsou v Utadu, na to jste tarn byli poslani co rozumni Cleni, takYm jednanim to neda, na gi Jednote addnou test, nag tad si pteje, aby tento dopis byl uvetejnen tak jak je psan.

Jan Maruna, ptedseda; Jill Labaj, mistoptedseda; 0. V. Vanieek, tajemnik; Joe D. Jea, ileetnik; Otto Kristinek, pokladnik.

Z Klubu C'eskYch Zen v Dallas.

Ve vYrodni schtzi, konane ye dtvrtek 1. dubna, nage sestra pkedsedkyne podala navrh, aby byly zvoleny nove idednice pro pfi gti rok, o eem addna„ z nas nechtela ani sly get. Sestry tikaly,, ze nag president nam slouai 4 roky a mame ho vgichni radi a rovnea tak i ty na ge Ukednice, ktere jsme aklamadne zvolily pro pkigti rok, za ptedsedkyni sestru Stranskou, tajemnice ses. Valeikova, pokladnice ses. Rotrekova. titadu dopisovatelky se sestra Valdikova vzdala, tak padnul los na mne. Budete mit slabou nahradu, ja nedovedu mot ob girne psat. Take mame o jednu elenku vice. Ptistoupila k nam vgem dobte znama dopisovatelka sestra Ondrilgkove, a doufame, ae se ji bude mezi nami libit, neb my opravdu v torn nagem krouaku si vaaime pkatelstvi a mame ty na ge schtzky tak rady. Za dela ty d ye leta nebylo mezi nami nejmengi mrzutosti.

Snad kaademu z nas aivot sam ptina gi obeas yg elike neptijemnosti, kterYm se flea, vyhnout. Tu je potteba pro nas se nekam jit osyeait, zapomet, pkatelsky pobavit. Mezi nami je vidy veselo, sestry maji v gelijake napady, ktere vas nezarmouti. Bylo to zajimave, ae nage yYrodni schAze s kafiekem a kola& ptipadla na prvniho aprila. Tu ses. Mochaeova, aby toho tam nechybelo, ptinesla pekne male smaaene paje, po kterYch kaadY rad sahne. Mela jsem se ses. Machaeovou uz dtive trochu dorozumeni o tech pajich, po geptala mi do ucha, ty co jsou vidlidkou popichane, v tech je bavina, ale ty druhe jsou dobre. Ses. Valeikove., jako vady na vgecky pametliva, odloaila na z ylattni tar' z kaadeho kousek, ae pro ses. Rotrekovou, ktera byla v nemocnici. To se mne nechtelo libit, kdya jsem uvidela, ae tarn i paj dala. Z nemocnSrch delat aprila jsme nemeli v Umyslu, ale na g testi nahoda ptala, sahla po dobrem paji.

Vezme to zase nekolik let neali prvni april pkipadne zrovna na nag i schtzi. Do to doby se zapomene na ba ylnene paje. Pro pti gte nam nastanou ptipravy pro na gi vS7stayku a program, kterY se bude odbS7vat v kvetnu.

Srdedne zdravim etenate a moje ptatele v Temple a nepkateltm tichou soustrast.

R. Spanhelova, dopisovatelka.

ENNISKt SOKOL. Kaadou praci, kterou koname, pfedchazi ptiprava. At' jia v dejinach lidstva to byla zrugeni otroctvi, zru geni roboty a jine velike veci, vady ptedchazely velke ptipravy; ale jen ae vg echny tyto ptipravy se obyeejne konaly a dosud konaji v nejvet gi tajnosti. Jinak ale je .v nag i pkipravne praci sokolske. V nag i ptipravne praci, ktera, se kona na nage sokolske slety — neni tajnosti, na ge ptipravy se konaji v otevienYch telocvienach, v nagich sokoloynach, kam ma pkistup kaadY, zde mute kady nahlednouti k teto pkipravne praci, kterou se Sokolstvo ptipravuje k spolednemu vystoupeni, kde se sejdou na nakich sletech,

Ve sttedu. tine 14. dubna 1937.

aby spoleene Ofedv6d11'-pilpr nv u pi'crl- broke' obecenstvo.

Takove spOleene sokclske vystoupeni bude nas v Ennis v nedeli, 13. deryna, na ktery den je stanoveno dostavenieko sokolskYch borcti nag Jdni Lupy , kteti osobne se neznaji, ale jim to nevadi. oni pti takovem dostavenieku se budou cititi jako jedna velika rodina; kde jsou Vgichni 'sobe bratry a sestrami, Ptipravy sokolske se konaji u. nas nyni dvakrat “rdne, v itterY a ye dtvrtek, nebot' toho chteji vyuZiti; dokud nenastane pilna, prace v poll, ktera jest letos hodne opozdena.

Ve etvrtek u nas dleli z Dallas v Sokolovne pri pravidelnem cvideni bratti: Fr. Hotdvieka, Fr. Rendl, Karel Peter, Stanley LaInovskY, ohledne velke ptipravy ku na gemu sletu a pti tom br. Fr. Hotdvidka, nadelnik 2upy Jinni, provedl nejake opravy pri prostnYch cvidenich.

Br. Fr. Rendl zase ptinesl natrtek potadu dvou denni slavnosti, neb hned v sobotu veder u nas bude ptedvedena pekna, sokolska akademie za spoluprace bratril a sester z Dallas, kteti ptedvedou peknou operetku se zpevy. A proto deka prace a zase — prace. Kolik jsme ptegli prorokti Apadku, kolik sYekti jsme KaZdY kdo sam se ptelil, kazal, ze Sokolstovo se pre glo, • katiclY, jen sam se omrzel pro pochybenY gvot svuj, vide/ v sokolstvi Upadek ,a kde kdo ztratil radost ze 2ivota, Nadal Sokolstvu konec. Ubozi proroci! Kolikrat ji2 Sokolstvo na padrt' rozalapalo ve glikou pochybu o Zivotni sile sve, kolikrat umleelo zbabele skuhrani podobne! KaZdY slet je projevem sily tak Nvelne a zdrave, ze by skuteene mohli si dati nezadani proroci jednou ji2" pokoj. KaidY slet na g dokazuje, ze ptes yeechnu chabost a omrzelost pti vgem potitkalstvi a prospechatstvi v natode mame v Sokolstvu silu muistva nadgeneho, ochotneho a °betaveho do krajnosti, ze jemu po bok stavi se zdstupy drtdek statednYch a tisice dorostu mladistve svegho. Jest u nas mlacii, sila i krasa, stoji za to Zit, bojovat a — zviteziti. mame zed bojoirat! Oim vy ggi meta nage, tim vice pteka2ek se stavi nam v cestu a tim silnej gi musi bYti rozmach na g. A dal a vYge musi heslem nagim bYti. "tacina, ani to nejskvelej g minulost, nYbr2 jen zdrava ptitomnost zaruCuje narodum budoucnost", tak pravil Tyrg a kdo nejde ku ptedu, zustave. zpet ye svete stale novem.

Stoji to jegte za to Zit, nu a 2iti znamend tolik jako pracovati. 2ivot bez it.spechu jest pouhYm Zivotenirn, ale toho Uspechu jen praci mo2na dobYti. A proto pted kaIdYm sletem pozorujeme vzrust vgech pohotovYch sil v Sokolstvu, dime jak ptipravy k nemu nejednu polovieni dinnost spolkovou vzpru gli k novemu Zivotu a vime, 2e to zpUsobila jenom snaha neztistati za druhYmi. NuZe, necht' stale u nas jako pted sletem, necht' kabdodenni dinnost nage tak vydatna, tak horliva a obetava jako v ptedveder sletu v gesokolskeho. "Budoucnost naleg dinnemu, — stojata voda hnije", pravil Tyrk a pluh Ocipodivajici rzi se pokrYva, a proto: "Bud' pozdravena prace" a Zije heslo "Ttdme se!"

Po ptipravne praci u nas a po odbyti nageho sletu u nas v Ennis, bude zajezd do Cchicaga na vgesokolskY slet Americke Obce Sokolsite, kam se vypravuje od nas nekolik cvidicich a po sletu v Chicagu se odeberou do kursu, kterY bude potadan pro posileni dinovnikii v praci sokolske. Mlade sily, mladYch, zkugenYch vedoucich jest nam tteba, nebot' po zastaveni ptilivu z Evropy dobrYch cvidencti, jsme nuceni vychovati si zdej g vedouci, kteti z techto cvidieich kursu vychazeji.

Nag divadelni krotdek ma v ptiprave peltnou divadelni hru za mlYna a bude se zpevy, take nagi ochotnici yam chteji dati pekne n,ktere er se vgem _ diVadlii; - )ako byl . o pOgedi mlOuvalo.

Jos. Vytopil.

Skvela dieta. Ona: "To piece neni mo2,ne, aby nikdo byl tak tlustY!" On. "0 dem to dte g, maminko?"

Ona: "Ale tady stoji, ze nejaka pani v ztratila ve dvou dnech dva tisiee liber,"

Ve sttedu, due 14 dubna 1937. kid Fr. PalackY as. 21.

Engle, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam davarn na vedomost, ze Jsrne jeate schtzi neodbYvali tento mesic. Brat- itdetnik se nedostavil, tak yam Unit° davam vedet at' se dostavi na ptiati nedelL toti g dne 18. ubna, neb se tika, ge do ttetice v geho doloreho. Tak nezapomerite no. zminenou nedeli.

Zustavam v tete Vat spolubratr, Chas. Jalufka ,tajemnik.

RESOLUCE PROTESTU. Od tadu 'Karel Havlieek eis. 4.

V Hallettsviile, TeX., dne 11. dubna 1937.

My, nigepodepsani ttednici a dlenove tohoto tadu, podavame tento protest, a prohlaaujeme sbrattenYm McKim: Ze nikdo nema, pravo jakYmkoliv zpfisobem dopisovatele omezovati, a jest to jenom redaktor sam, ktery mute dopis omeziti. A nebo, jestli uzna dopis co zavadny, poslat tento tiskovemu vYboru k posouzeni. Ale hromadne je zaslat jest proti svobode tisku v celYch SpojenYch Statech, a mezi ty path i na g bratrsky Vestnik. A tak timto pattern uznavame, hiavni ttednict nemaji prava svolat tiskovy vybor v teto zale gitosti, neb eleni si plati Vestnik sami. A take souhlasime s jinYmi tady a s delegaty z minuleho sjezdu, aby byl v minulem sjezdu zvolenY pokladnik do sveho tkadu pokladnika d csa zen.

John Boeck, J. C. Strauss, John J. Svab. J. E. Mikush, Chas.- HoiY, F. K. Budek. ptedseda a zastupce. T. J. PeS'ek, dstupce, Anton Holy, misteptedseda, Erwin J. Bueek, pokladnik, resolueni vybor.

Rad Svaz Uechoslovanft, • eis. 92., Fort Worth.

Mile sestry a bratil!

Zdeluji vam. byste si zapamatovali den, v kterY tad potada zabavy. Jest to katcla, druha a etvrt sobota v me' ici. Tak ptiati zabava ptipadne na den 24. dubna. Hled'te si navyknout ptijit se pobavit a pozvete svoje piatele.

Jeate jedno dtle gite upozorneni a site, dallasati ochotnici od tadu Pokrok Cis. 84. k nam ptijedou sehrat pekne a vesele divadlo.

2e se dosti nasmejete, za to yam rudim, neb jsem byla v Dallas kdy jej hrali, a zas ptjdu ag budou zde v nedeli dne 25. dubna. Ocerite, co oni pro nas delaji a hled'te jim projevit vdeenost sluanou navatevou. Kus, kterY hraji jest: "Ticho po pegince, kudy chodival". Abychom si oplatili, tak zas na gi ochotnici pajdou do Dallas sehrat divadlo pod nazvem: "Zasnoubeni po tine". Na toto divadlo, kdy jej zde Waal° mod apatne poeasi, tak ti, kteti by ho radi videli, mohou jet do Dallas v nedeli dne 2. kvetna. Jest to pekna projitcl'ka.

Pti teto ptile gitosti tet dekuji za pohostinstvi, ktere jsme dostali v Bryan u techto rodin: J. Turku, Vymoliz, Ryant a p. Blagkove.

V nemocnici Sv. Josefa jest face nemocen bra J. Ktivinek. Piejeme, by se brzy pozdravil.

Se srdeenYm pozdravem na celou redakci a vaechny etenate Vestniku zustava, Helena Zichaeek. kid gtefanik eislo 142.

Houston, Texas.

Po deli dobe ptichazim zase mezi vas, abych mchl podati zpravy od 8tefaniku. Tak od zadatku.

Prvni na programu bude ptiati nedeli 18., v 8 hodin veeer party, take tancechtivi budou miti ptile gitost se dobie vyta.ncovat pti hudbe pana Mraze. Druhe na programu mame divadlo a to bude 25. dubna, pod nazvem: "Podnajemnik pani Barnaakove". Bude to yese/ohra, a jest-li jste se kdy u Stefanikt psi divadle nasmali, tak tentokrate to bude doopravdy. A tteti na programu je peknY programek na Den Matek, na kterem hlavni hy budou miti deti. a po programu, tak jako obyeejne, bude taneeni zabava. A velice by nas kdyby mantele Trneakovi a Davidovi ze Sugarlandu a Kubinovi z Alvin a vtichni znami z Crosby a ckoli nas v hojnem poetu navgtivili.

S bratrskYrn pozdravem na vgechny a na shledanou u 8tefanikri Jerry Baletka.

VtElTNIK

Degr dovana Zvifata.

LOVO , "pokrok" slyaime dnes na vaech strati S nach a jiste bude u giteene podivati se, kterYm smerem se ten pokrok ubird. Aspori to, co dela alovek s nekterYmi aleny iivoefSne tinelze nazvati pokrokem ye smyslu Darwinovy evoluce. Na jedne strand je povznesl z jejich divokeho stave a zu glechtil je: Za pomerne kratkou ciciou ueinil vlka a divokeho kone syYmi nejvernejtimi slugebniky, za nee kOlik mak stoleti zmenil clivokY skot k nepoznani a z 'pfivodniho divokeho kura z indickych dgungli udelal vysoce vYkonnY stroj na maso a vejce. Mtgeme uvesti snad jeate nektere ptiklady k jeho chvale. Vgimneme si vaak ptedevgim, co elovek udelal se zvitaty mend dobreho.

Chceme-li se o torn pkesvedeiti, navativme nekdy vYstavu pst nebo drtbete. Uvidime, ge gadna poSetilost neni pro eloveka dosti velika, kdy si ji ‘Zada. mOda. A elm se ktere zvite ukazalo poddajnejtim, tim vice utrpelo pokusy elovelea opravovati ptirodu. Intensivnim pestovanim a rafinovanYm kti genim elovek mnohonasobne urychlil ptirozenY beh vyvoje, kdOto ptiroda pottebovala k vytvoteni nekterych s yYch divti miliony a miliony let. A ye vetaine ptipadt maji dila 'ptirody nejakY skrytY smysl. Ale pokusy dloveka o "stvoreni" novYch bytosti podle jeho vlastniho vkusu dopadly east° jenom k hanbe jeho i postigenych.

Nejtvarlivejaim materialem pro lidske ruce je jeho nejvernejai slu gebnik pes. Na jedne strand z 'neho elovele udelal dobreho strolce, honce a zachrance, na druhe ho znetvotil v rortodivne ptiaery. Na ptiklad buldogu, pekinskemu pinelovi a mcpslikovi gkratil soustavnYm pestovanim eenich a hlavu tak, ge tito ubogaci skoro porad trpi katary a jinYmi nosnimi chorobami. Zda se, ge moda to nevi, kde ptestat a rozhodl-li se elovek yypestovat nejakou novou odnadu, zapomene na vgechny ptikazy lidskosti a zdraveho rozumu. Ruskemu chrtu, jeho g hlavni zbrani na lovu je vodne zrak, "zdokonalil", to jest zvetail eenich tak, ge mu nyni pteka2i ve videni. U nekterYch psa prodlu2oval srst -tak, 2e se z nich staly zname poloslepe nestvary, jako na klad ky-terrier. Jindy opet zachazel do opadnYch extreme a yytvotil odporne oblezle odrady einske a mexicke.

A proto Z s e mezi srsti a zuby panuji jakesi doposud neobjasnene vztahy, jsou podobne -Zakrnele i zuby techto holYch zrtid. JedinYm snad poohopitelnYm smyslem jejich existence je, ge einSti psi slou2i eloveku za potravu a jejich mexieti spolutrpici jsou cvideni k tomu, aby lezeli nehybne v posteli a slou2ili svYm pantim za zahtivaci lahev.

K nati chvale bdi g tedeno, 2e my, Evropanejsme v tom chledu osamoceni. Japonci na ptiklad maji sve taneici mysi. Tanec myje pilvodne chorobou, vyvolanou jakousi mozkovou poruchou. Tuto poruchu se podatilo Japonciim vypestovati ye stalou dedienou vlastnost. Zajimavo je, ze tyto taneiei mySi provadeji svaj podivn3.7 tanec tteba tak dlouho, dokud si doslova neutandi noky. Po nekolikahodinovem tanci r a drsnem .povrchu jim zbudou z nc2ek jen ubohe pahYly. Na vS7chod od Suerskeho praplavu maji zase odradu ovec, tak zvanYch tlustoocasYch. Jejich ocas je tak thistY, ge jej neunesou a musi jej vozit na malem voziku, kte“7 jim jeRESOLUCE PROTESTU. Olenove tadu Praha Cis. 29. v Taylor, Texas, v tadne mesieni schlazi dne 11. dubna se usnesli na protestu nasledujicim: Jelikot hr. Fr. B. Steiner byl ye sjezdu zvolen za pokladnika S.P.J.S.T. velkou vetknou hlasil a jeliko2 vSichni Utednici dne 7. srpna 1936 zvoleni, ten same den take slo2ili eestnY sub a byli tudi2 nastoleni. tedy take pokladnik byl to.dne uveden a tudi2 pouze zastupci elena, de• eni ono a vali legati na sjezdu, mohou usne S du menite A. L. BoudnY, John D. Du gek, John Treka, F. S. Legikar, ptedseda.

Strana 1. jich milosrdni majitele ptivazuji k zadnirn noham.

Pied lidskou vynalezavosti se nezachrantli ani ptaci. Ptikladem toho jsou mnohe oditdy laolubt. Kdyby nemeli zobak a peti, sobia by elovek uvetil, ge to jsou ptaci. Jeden z nich ma na zoba.ku obrovske masite vYritstky; jinY je nejakYm tizenim lidske "prortetelnosti" nucen neustale hledet vzhinat, opet jinY ma tak cpetene nohy, ge nemilge chodit, a koe nedne jechaa podivuhodna odrada je nucena provadet ye vzduchu nejpodivuhodnejti kazky letecke akrobacie, at' dice nebo nechce.

DrabeL se nevedlo o mnoho lepe. Co mute byt na ptiklad krasneho na znarnYch odriiclach s odpornYm halYm krkem nebo na slepicich ,jejichg hlava se podoba, velke nemotorne kulednikove kouli? Jeate nesmyslnejai ukazkou lidskeho zvraceneho vkusu je dlouhoocasy kur japonskY. Kohout teto odrtcly ma v nekterYch ptipadech tak dlouha pera, to mu je musi nosit zvl"a§tni "vleekonogove".

A takcvYch ptipada bychom mobil vyjmenovat jete vice. Na Stesti ptiroda sama klade oloveku ptekalky v ceste se jejim zohyzdenim.

Jako destnou ku musime uvesti koeku &mad, ktera az doposud Uspeand vzdoruje "zuSlecht'ovacim" pokusam pana ptirody.

SLEPICif VEICE BEZ SKORAPEK A BEZE LOUTKU. Stare se, ge slepice nebo jinx drilbe g nese vejce bez skotapek. Sveddi to o nedostatku vapna v potrave.

Mtge se v'Sak stati, ge slepice i pti dostatku Yapna a krmiva nese vejce bez skotapek. Tehdy jde o onemocneni vejcovodu nakaglivYm zanetem. Pti teto chorobe vytvati se zvYgene mnogstvi bilku. Slepice nese potom vejce bezNoutkova. A mete takovYch vajec sliest i nekclik za den. Ova'em, ge takova vejce nemaji cent' pro trh a ani v donlacnosti nejsou vitand.

Zachvati-li nakatlivY * zanet cely vejcovod slepice i jeho koncovou Cast, v ni g normalne tvoti se na vejci skokapka, ztraci vejcovod schopnost tvotiti vapennou skotapku na vejcich a slep..ce nese potom bez gloutkova vejce bez skotapek.

NakaglivY zanet vejcovodu slepice leoi se vysttikovaMm rortokem kyseliny borove po nekolik dni. V kratke dobe mizi a slepice peene opet nest normalni vejce se Moutkem a vapennou skotapkou.

BelgickY kral Leopold III. dlel v minulem t7dnu na "soukrome" navSteve v Anglii, kde nulY etvrtek jednal take se zahranienim ministrem Anthony Edenem a premierem Stanley Baldwinem. Po navSteve to bylo oznameno, ze Belgie slibila, ge oznami Velke Britanii, anebo kterekoliv jine zemi, kdykoliv by nemecka letadla pteletela pies Belgii smerem k to ktere zemi, ale jinak je rozhodnuta setrvati na ptisne neutralite. Chce zastati v jakStchkoliv budoucich evropsk'ch sporech tak neutralni jako Svycarsko a Holandsko.

Les se propada do zeme.

V chustskem kraji na vrchu za obci Ko gelevo se propada, do zeme les. Prvni den propadl se asi o dva metry a lined druheho dne asi o tti metry. Lithe ka gdY den pozoruji toto propadani lesa a nedovedou si to vysvetlit.

Nektere menai stromy nejsou ji g videt a na misto nich zustava rozbrazdena, kamenita da. Toto propadani lesa deje se v rozmeru asi 10 jiter. Podle vaeho jde o nejake spodni vody, ktere zpusobuji sesouvani ptcly.

Divotvorna, slepice.

ItalskY tisk pi-e o zazradne slepici, kterou ma Vincenzo Massa v Cerignole. Za 40 dni snesla 122 vajec a jednoho dne jich snesla dokonce 22. V Nernecku mell podobne zazraene slepice v slepidich farmach na nemecko-holandske hranici. Krmeni dostavaly na holandske pude a sna,:ely na nemecke strand. VSechny slepice mely denni pram& pet a g deset jec. Al to pak bylo nemeckYm celniktim ,napadne a zaeali kratce diktovat pestitehlnifzdzraenYch slepic pokuty za oodloudriY .dov0Z vajec.

Ve stredu, due 14. dubna 1037.

Praha 8.

SOKOLSKA 1LiDKA Sletova prostna, jak se delaji a vybiraji.

Jan Pelikan. tVALY doby — phi prvnich sletech sokolB sk3ich — "ae se sletova prostna rodila temet hned s potadem sletu. Tak prostna k prvnimu z nich sestavil sam Tyra, prbstna k druhemu "technickY odbor" za vedeni Josefa Klenky a pod. VSak take to byla prostna, jejich2 celY oddil Ch sestava mel 8 dab a z tech se jeke v druhe poloviece cvidilo "toted na druhou stranu". Postupem easu se sestavy di oddily prOdlu2ovaly az na 32 doby a ukazova10 se, 2e volna soute2 na cvieeni prostna, byla by dobrou cestou k tomu, aby se pti jejich tvorbe mohli uplatniti i venkovSti pracovnici a 't'e by byla dobrou Skolou i pkilelitosti zmetit shy v teto tvurei praci.

Prot°2e vAak se "nenarodil elovek ten, aby se zachoval lidem vSem", koneivala takova, soutez na pt. r. 1907, 1912 — tak, 2e se vybraly nejlepSi telocviane mySlenky rozmanitYch skladatelii a upravily se v celek, v nem2 byl jeden oddil (sestava) nebo i jen east cd toho, jinY od jineho a pod. Tak prostna zpravidla, ani nemivala autora, ale jen navrhovatele a upravovatele. Bylo to velmi dobte mo2ne, protoie tehdy byl kaa'dY oddil pro sebe uzavtenSTn celkem a sestavy se taclily k sobs jen die sve obti2nosti, nejlehdi byla prvni, nejte2Si posledni. Hudebni doprovod byl tvoten ad na hotova cvid,eni a dal mnohdy vyMknout pochodu. Tak na pt. vznikla, jako doprovod k prostnYm znama sokolska pochodova, pisen. "Kuptedu, kuptedu, zpatky ni krok". V teto dobe byii phednimi techto hudebnich doprovodu Karel Richard ebor a popularni kapelnik kolinske hudby Kmoch. Na konci tohoto obdobi jeSte i Karel Pospikl.

Cvieeni s hudbou.

Tomuto zpilsobu vYberu prostnYch zadali smrtelnou ranu cvieitele Sokola Pra2skeho clay Vorel a Karel Mrazek svou velkolepou skladbou "londYnskYch prostnYch" v r. 1910 a nemene proslulYmi "devitkami" k jubi/ejnimu cvideni sve jednoty v r. 1912. Tyto skladby byly tak vzajemne skloubeny a tak opravdu "znamenite", ze vyvolaly celou dalk S'kolu tvorby prostnYch, ne jr2 po sestavach, ale jako celku.

Kdy'2 pak pamatnY telocvienY sjezd v Pathr. 1913 a jinn podnicene u.sili Aug. OdendSka ptineslo k nam smer Dalcrortiv, Hebertilv a jine, zmenily se zpilsob, v:kber i tvorba prostnSrch docela.

Reyoluci zahajily deny spojitosth svYch cvideni s hudbou. Jedno podporovalo a inspirovalo druhe a tak nejdtive u nich, pozdeji u muzu dvojice spolupracovnikh, telocvikat a muzikant, kteti dnes ptedkladaji svoje prace zpravidla spoleene. Tak byly a jsou zname dvojice Hana Burgerova, — Karel PospiSil, na jeho misto po smrti Pospitilove nastoupil dr.

Ant. Fiala, man2ele Matejovcovi, F. Erben — Goertler, F. Pechaeek — Seehak a jini a jini.

Take prostna muff.' posledniho sletu byla dilem takto rostlYm praci dvojice E. 8 trunc — J. Klidka. A tak tedy dnes vypada tvorba i vYber sletovYch prostnYch zcela jinak.

Ptedevgim se rozepi ge souta, ktera je anonymni. A nyni se tedy navzajem vyhleclavaji dvojice — cvieitel (nebo cvieitelka) a hudebnik. U 'dvojic jid spolupracujicich je te2ko kterY napad dal zakiad. Nekdy hudba jen ilustruje pohyb, jindy ho vyvolava, ptetvati, upravuje. Tak spolu splYvaji, rostou propletaji se, a'a vznikaa celek, jednolitY, hotovY, kterY lze menit jen Upinou ptestavbou obou east.

8koro to vnuka my lenku o mu'zsic6m principu slily a 2enskem krasy, spolu splYvajicim v celek, jeho2' Udelem je jedine — dark pokrok, zlepSovani, at' tech, kteti cvidi, at' tech, kteti budou takto pracovati po nas.

Navrhy nutno videt.

VYber takto vzniklYch praci je ovSem mnohem teti'Si a odpovednejk nea drive. To ovSem neznamend, ze by se byl dal dtive jinak. Naopak. Zasada nejen 'dist, ale i videt navrhy (nyni tedy i slyget) plati od pradavna. Drive phi anonymite soute2e &gal° se to tak, 'ae se daly jednotlive navrhy nacvioit cvidenci nebo cvieenkami pra'Z'skYch jednot. Nejednou byl by to i sam "technickY odbor" (nynejk nadelnictvo) bud' v celku, bud' rozdelenY do skupin, kterY deal "zkuSebniho kralika" a navrhy pfecvidoval — poznal take jejich "vydatnost" na vlastnim tele. NAS milovanY Jindra (dr. Vanieek) bYval v torn neilprosnY a sam prvni ptikladem.

Vzpominam, jak jsme phi kteresi ptile2itosti v Cele s nim — starcem vice nee SedesatiletYm — za takovY veeer ptecvidili tteba ptes 30 sestav!

Nu, ovSem, pak jsine tech prostnYch meli "pine zuby" a Jindra se jen usmival — "alespoti si ted' mfrieme vybrat"!

Phi dneAnim rozsahu cvieeni a jejich forme to ovSem ji2 takto nejde dobte delat a sejde-li se vice navrhu, probiha, souteLvlastne ve dvou kolech.

Povin0 bran 0 sraz sokolstva• ETOS 18. dubna, bude uspotadan 6eskosloL venskou obci sokolskou povinnSi brannS7 sraz vSeho sokolstva ye vgech jednotach. V techto dnech budou nebo jiZ byly rozeslany pokyny do vtech jednot. BrannST sraz shromaldi do jednot vgechny pkisluS'niky Sokola, poeinaje obojim 2actvem, ptes dorost az k mutam i Z'enam. Sraz bude zahajen ye VSech jednotach stejne vztydenim statni vlajky, hymnami, projevem naoelnika a nadelnice COS., Sukfiv pochod "V novY divot" zakonei spoleenSr potad.

Pak odejdou mu2i do ptirody k brannYm cvidenim, deny zristanou v telocvidnach, aby se obeznamily se svSrmi brannSrmi povinnostmi, po ptipade se podrobi east' vSrcviku. Nejde o to, aby byla prokazana okain'tita pohotovost sokolstva, ale o to, aby bylo fidastnikri co nejvice a aby byla dokumentovana va2nost a obsahlost sokolske branne pfipravy i zdatnosti sokolstva. Phi velikem podtu ptislanikft Sokola lze odekavat 'least daleko ptevyd'ujici pill milionu fidastnikri. Bude tedy tento sraz jednim z nejvetAich podnikri u nas vribec a toho druhu zvlbAt'. SokorSti zpravodajove maji povinnost ihned po skondeni srazu podat zpravu 2upe.

Krome pokynt bude driledito, aby se dinovnici vkch jednot seznamili s obsahem sokolske brannosti a s tim, jak se Sokolstvo diva na brannou vYchovu. K tomu dobte poslou2i obe kniZky o brannosti nadelnika COS. ar. Klingra, a nova kni2ky "Branna vSlchova sokolskSrch 'ten" od ndeelnice COS. ' M. Provaznikove a koneene specielni ptirueka "Co ma vedet samaritan o leteckYch Utocich" od MUC. M. E. Gruenera. V jednotach i 2upach mush bYt ihned zahajeny ptipravy, aby brannY sraz byl nejen zdatilST, ale i hodnotnY svYm obsahem. BrannY sraz mush take hodne hlasite "Sokolstvo je ptipraveno, vi, co chce, dela, to dobte a se vSemi!"

Co je noveho o sletu.

Otvrteeni sletovY veder praaskeho cvieitelstva se nale2ite vydatil. Uptimna a srdedna nalada ukazala, ze cvieitelstvo, na nem2 le2h dela brim& telocvienYch ptiprav, jde do sletovYch praci s chuti a opravdovSun nad genim. 0 soute2 na sletovou scenu projevuje se velikY zajem. Pracuje se na sletove vYstave a prvni informace byly jiz rozeslany do v'Sech sokolskS7ch kip. Take propagaeni plakat pro cizinu se Id opravdu tiskne a vyjde v celem "babylonu" jazykil: anglicky, francouzsky, srbochorvatsky, Spanelsky, nemecky, bulharsky, rumun-

sky, polsky, Avedsky, dinsky, loty:§sky, rusky, italsky, holandsky, finsky, turecky, v esperantu a ovgern i deskoslovensky.

V nedeli dne 21. biezna kondila lhfita tek pro sokolske cviditele a cviditelky, kteti by se chteli zridastnit cviditelskch Skol v Rumunsku. Podminkou je znalost francouzStiny nebo rumun'ttiny, po ptipade nemdiny. t'eny mush mit narodni kroj. PkihlaAky jen prostfednictvim jednot a Zup s obvyk1Smi fidaji pro phhlaSly do §kol COS. Omen°, povolani, odresa, rodna data, absolvovane sok. 'Skoly a zkou§ky, sokolska, Cinnost a pod. Vedle toho i znalost jagkola v Rumunsku bude v dubnu.

Pojedeme do Rumunska — uz jsme se o torn dohodli s Rumuny i s Jihoslovany a neni daleka doba, kdy budou vydany vkchny podrobnosti a snad ji2 i prvni dotazniky. Je proto pottebi pamatovat na to, zvlake phi sjednavani dovolenSrch. Hlavni slavnosti budou v BukureS'ti 28. a 29. dervna. Bude tedy pottebi poditat s podatkem prazdna jiz ash od 25. dervna. Na rumunsk3"rch drahach bude 75% slevy — ovkm pti hromadnem cestovani. Pojede dlenstvo i dorost, pro kterSr bude ptipraven zvla'Atni program tSrdenniho cestovani po Rumunsku a 14 dni pobytu u mote. Je 2'adouci znat alespori dastedne francouzsky, nebo lope rumunsky. MiiMte se zadit udit!

Sletova znelka se 'diva. 112 ji zadinaji hrat pri elensOch schfizich, zahajuji ji pfednagly o sletu a co nevidet usly§ime ji snad uz i v biografech jako fivodni t6ny k sokolsk3im filmfim.

Byla to dobre. a 'Alma. myglenka.

Houston, Texas.

—, prh porozumeni by mohl Houston laSti tou nejsilnefSi ba gtou Sokola v Texasu, — to jest veto., nad kterou by se meli v Houstone pozastavit. Tak soudi z venei a my domaci myslime, ae nam to adresovano neni. Bratte Vytopile v Ennis, musime Si fici, Ze jsme mall a tim delame radost nazi stare vlasti.

A v nedelnim "Chronicle" jistSr Israel Krassnoff dava vSTzvu, te by vyudoval zdarma zpevfim, a Ze mluvi sedmi jazyky (bezpochyby i eesky), byla by zde ptiletitost. Delejme nem, vgichni nehraji divadla. Na zdar!

Hamusek.

Jak se tvoii hadi jed? Badatele, kteti se zabSrvaji touto veci, tvrdi, ae jed v hadu se tvofi vlivem hnevu a bazne. Tyto du'Sevni stavy pfenageji se na nervstvo, skrze ktere se pak v tele tvoti. Tent pochod deje pry se prave tak v tele lidskem jako v tele hadim; je pouze ten rozdii, Ze had ma Zlazku, v niZ se tento jed hromadi, kdato elovek nema nic podokineho a tak jed rozkfuje se v gemi jeho tkanemi. Proto je hnev a strach pro zdravi velice ekodlivS7m — otravuje.

• Kyslik je nutnou podminkou iivota. Bez kysliku, kterSi je obsaZen ye vzduchu, nemfgeme zit ani nekolik minut. Vzduch obsahuje 21 procent kysliku. Kdyby bylo ye vzduchu vetgi mnoZstvi kysliku, stal by se pro eloveka a mnohe Zivodichy zabijakem. Nekolik francouzskS7ch badatelu konalo pokusy s mordaty, ktera byla chovana v prostoru, do nehoZ byl pkivaden umele vzduch s 80 procenty kysliku. Intensita dSrchani u techto zvitat klesala a za tti a g pet dni moreata zhynula. Kralici zhynuli za pet as zest dni. Pitvou bylo zji§teno, ze v tele zvitat zvettil se znadne podet dervenSrch krvinek, plice pak jevily take poruchy, na mnohSrch mistech i krvaceni St'astni zeme.

V Evrope je zeme, kde podle nejnoveySiho statistickeho vS/kazu je 11 nezamestnanSrch.

Je to vevodstvi Lucemburske s 260,000 obyvateli. Jeete pfed nekolika nedelemi byla nezamestnanost v teto zemi etyrikrat vetei, a na podpora.ch v nezamestnanosti bylo mesidne vyplaceno celkem 20,000 frankfi. Dnes dostava jedenact nezamestnanSrch prumerne 5,400 franku mesiene.

Starna 9.

Ve sttedu, dne 14. dubna 1037.

Pohadka Lesni Samoty I ir&o.a12/ _ .. x

,

NAPSAL JAN KLECANDA :cr,panratraInzmn-ux=====ra,

Le cot jestli se ji jeji negtesti jen zde, bkti tak A hroznkm? Smi on bkti naddle poslu gen jejich proseb, aby getkil jejich tajemstvi? Cot kdyby on rozhodnkm zasahnutim do veci mohl razem odstraniti skuteene Ci jen domnele ptekatky? Vtdyt' piece on neni studentikem, jen musil by se tajiti se svou Id.skou, aby se mu nevysmali a neposlali ho ku kniharn! Mute smele piedstoupiti a Za rok, za dve leta jsem hotovkm elovekem, jent smi pomk gleti na zalotent vlastni.ho krbu!

Smi tu poslouchati rozmary tohoto ditete Ci snad detinfFkou bazeri jeho? Jak easto deti brani se vytrteni zubu nebo jine operaci, domnivajice se, to to je nee° hrozneho, a jak raduji se potom po odbyte veci!

Ne, neda se jit dnes ani obmekeiti ani odstragiti a bude 2adati, aby mu otevtene povedela vge, co pied nim taji. Dala mu k tomu sama pravo, opetujic jeho polibky. Jsou milenci a mezi nimi nema bkti tadneho tajemstvi .. .

Dospel k mistu, kde se s Jelenkou schazel, lee nebylo tu nikoho. Jen na sedatku letely dve rate, bile, a eervena, sveti, patrne nedavno s keie utrtene a sem polotene. Tot' jeji pozdrav!

Tugila asi, te on piijde jit dnes. Vtdyt' nebylo ani motno, aby po vdeiej gku nevideli se po cele dva dny! Vtdyt' meld si toho tolik, tolik povedeti!

Ach, aspori tedy necol Tou Cervenou rtti pravila mu, to ho miluje, tou bilou jasala, to hajila vdera svou nevinnost, to mohou si zitra zase pohledeti do oei tak radostne, diste a bez zardeni Milujici bide rozumeji mauve kvetin! Jaroslav zlibal jail rate a ptemk glel, jak by ji. odpoveal. Napadlo ho, 'te snad videla ho ptichazeti a nekde v hou gtine se mu ukryla.

Zavolal, zprvu nesmele, pak hlasiteji . . . Se zatajenkm dechem naslouchal, ozve-li se mu odpoved' z lesni tiginy, leC ani nejslab gi gust neprojevil nikde znamky tivota. — Setrval zde nekolik hodin . . . sam nevedel, jak mu ten das ubiha . . . pak vygel na strap pod lesem a natrhav trochu polniho kviti, polotil je na ono misto, kdy byly letely jeji rate.

"Snad tedy zitra," pote gil se, odnageje dome, aspori jeji pozdray.

VI. Nevedel semi, jak doekal se toho zittka, jak protil dlouhou noc a nekoneene rano. Nemel ani tugeni, co deje se kolem neho a co k nemu mluvi jeho rodidove. asrieji net vdera vypravil se na cestu a spechal, iikaje si v duchu, ze jde si pro rozhodnuti o celem svem ptigtim tivote. Ano, byl odhod. . . Odmitne-li jeho tadost,, aby sama zasvetila ho do sveho tajemstvi, pak pajde, aby se zeptal jinYch. V nejblit glm okoli jiste bude katcle elite vedeti o krasne dame se zlatYmi vlasy, toulajici se v rttovYch gatech po lesich.

Nejdale v okruhu pal hodiny cesty ... tak daleko tvrdila, '2e ma k domovu . . . musil najiti rortegeni one hadanky.

Toto rozhodnuti napinilo jej takovou spokojenosti a sebevedomim, to se mu zdalo, jakoby vgecky tu gene pfekatly byly jit odstraneny.

Dospel k mistu &five net se nadal. Kdyt sestupoval se strane ku "kazatelne", zdalo se mu, ze zaslechl lehke, spe gne kroky, vzdalujici se opaenkm smerem. Zatajiv dech, napjal sluch a zastavil se, aby lepe slysel. Stranou dolt pied nim nekolikrate zarachotilo drobne kameni, sypajic se se strane. Hned potom ozvaly se dale v tdoli podivne, O gklive zvuky, podobne gtekotu psa. Jaroslav poznal "ktik", jimt ulehenje•Si -srnec, byl-li nahle vyclegen.

Upokojil se tim. Patrne zatoulal se sem srnec a vypla gen, zvolil cestu dolt po kamenite strani . .

Vstoupil na skalisko, jet po nekolik dna bylo "svedkem jeho Stesti", jak je v duchu nazkval.

Jelenky zde nebylo, ale na sedatku °pet letely dye raze. Tentokrate byla jedna dervene, jako krev, druha tak temne barvy, ze mohlo se skoro r` ick, to je eerna. Podivna ptedtucha sevtela

je-ho srdce: Chopil se riati a pod nimi nakel malY slotenk listek.

Neschopen tvahy, v torn spattovati dobre Ci zle znameni, chopil se listku a tfesouci se rukou ho rozbalil. — — "Drahk! Slibil jsi a ja nemohu to sprostit destneho slibu. Ano, prosim, zapiisaham Te plaCic a na kolenou, nehled' proniknouti me tajemstvi! V nekolika dnech jiz vrati g se do Prahy. Nechci, abys na mne zapomnel! Vtdyt' i ja. budu rada vzpominati. Byly to jedine krasne dny v neblahem mem tivote. Ty nemilteg, nemtieg v nem nic napraviti!!! Snad osud sam . Snad ... Prosim te, hledej zapomenuti ye svych studiich a setka g-li se s jinou divkou, jet bude hodna tve lasky, nevracej se jit nikdy v tato mista. Vratig-li se vgak sem .. . za rok . . . ne dtive, snad se shlediune . . . Nesejdeme-li se jit v tomto svete — zachovej mi vzpominku, vet, to to byla pouha pohadka .. . to nebyla jsem skuteenou ienou, jia byl bys mohl udiniti druZkou sveho tivota, nSint rusalkou tohoto no-Mau .. .

Tye, Jelenka.

P. S. Pti tve i .svoji lasce Te zaklinam: spill mou prosbu! JedinY neptedloienSr krok by bkti smrtici ranou pro tu, jiz miluje§ a jei milovala Tebe . . . " Jaroslav Ceti listek dvakrate, tkikrate a stale jegte nechapal jeho obsahu. Veal jen tolik, to vge jest zniaeno, ate nekdo udetil ho vggi silou nedim do hlavy, to tajni jakasi moc vyrvala mu srdce z throb . .

Jako zlomen' klesl na mechove sedatko a dlouho, pkedlouho nebyl schopen klidneho uvatovani. Pohlitel chvilemi tupe do jejiho listku, anit by ho Ceti. Nebyl to srnec, byla to ona.

Ptigla sem a nechtic dopis svtj zanechati zde tak na zdat bth, aby nedostal se snad do rukou cizich, vyekala jeho ptichodu. A vzdalila se teprve, kdy ho spattila pii vYchodu z lesni cesty.

Jak mohl jen bYti tak slepY! Schoval listek do kapsy a vzchopiv se, spechal v tu stranu, kde byl slygel haraseni drobneho kameni, sypajici se po strane. Nekolika skoky ptebehl mirnY svah, porostlY kkovim, a ocitl se nad ptikrYm srazem, jen skianel se k potoku, vinoucim se korytem tdoli. Nehledaje peginky betel dolt jako gilenY. Zvetrale kameni drobilo se mu pod nohama a sypalo se dolt. Spige dopadl net dobehl do bujneho, vlhkeho tray -niku.

Beze vgeho uvalovani pustil se po vyglapane pegine podel potoka v onu stranu, kam Jelenka vz- dy odchazela. Zprvu gel volt* pak bylo mu prodirati se hou§tim. Nithle stanul. Naptie pies pe§inku, od ktovi k stromku polo2ena byla sucha klest' zastavujici mu dark cestu a na jedne jeji ratolistce ptipevnen byl list eisteho papiru. Byl to papir tote svetle riltove barvy, jako jeji dopis.

Jaroslav zarazil se. Patrno, to pied nekolika minutami, ba snad pied chvilkou gla tudy ona.

Videla ho sestupujiciho po skalnatem tbodi. vytu§ila, to jde za ni. Pouiila to chvilky, co on sbihaje po srazu nemohl pozorovati okoli, a unikla. A zde tato zavora na jedne pe gince, kterou mohl ji pronasledovati, znamenala zakaz a ten papir, ptipominajici jeji dopis, byl prosbou.

Ne, nemohl, nesmel ptekroeiti jeji rozkaz, nemohl nespiniti jeji prosby! Co kdyby skuteene tu glo o jeji tivot? "Smrtici ranou", psala mu ve svem listu, "smrtici ranou pro tu, jit milujeg a jet miluje tebe . . . " Ne, ne ... tak to nebylo . Vynal list a znovu Ceti jeho dou g -ku,jetzdalsmbYioufkvtem: "Jet milovala Tebe!" stab° tu jako nova hadanka pro Jaroslava . .

Mibovala a jiti se k sve lasce znati nesmi! Patrne tedy jeji laska jest pro ni zapovezenYm ovocem . htichein .

Vratil se zpet z houAtiny a usedl na kazaen.item svahu nad potokem. Nevetla ani co eini, zlibal onen rtfgorST list papiru, rortrhal ho na drobne kousky, jet vhodil do potoka, plynouciho v tu stranu, kde ona asi bydlela. Najde-li ty ittrtiky, je vkcky tak, aby nic neschazelo, pak se zase sejdou, ptekonavk §t'astne v§ecky pkekatky . . . jedink listek na zmar, pak veta po jejich lasce.

Zasmal se trpce to str e ray§leme, Jake, to ro-

mantika! Opravdu, jako v pohadce. Ale coi nebylo to v ge, co zde v techto dnech protil jako pohadka? Tak rozko gna pohadka ye svem rozvinuti. ale nyni tak §eredna, odkazujic bluclneho rytife k neCinnosti, zatim co snad uboha zakleta princezna trpela . . . Ci docela hynula . . . A pro neho trpela! Ano, pro neho, nebot' patrne jegte pied tkdnem bylo to vesele, bezstarospie deck° .. .

Ale co nyni? Oetl °pet a °pet jeji list, doufaje, to najde v nem nem co by jej uvedlo na stopu. Ale nenagel a nedomyslil se nieeho. Jen tolik poznaval, to psala kratke, trhane a nedokoneene ty vety s mysli zoufalou, rozharanou. Odiikala se ho a piece zase doufala, odkazovala jej na jine, a volala ho sem . ne &lye at za rok Co to vge znamend? Mela pravo takto s nim si zahravati? Oh, kdot vi, pravo, a nevnutil-li ji to pray() krutk osud sam! Ale pro neho je nejhor gi, to nemate se ji ptati diiye at . . . za rok, at sem zase piijde. snad doufala ona. to snad behem roku, dlouheho roku on zapomene, to za nekolik mesica zahoti v Prate k pile a zanneje se od srdce tomu ferialnimu dobrodrutstvi s lesni vilou? Ale tomu odporovala jeji hluboke, bolest.

Ne, nebyl schopen rozhodnouti se k nidemu, ba nemohl ani jedne my glenky domysliti. Nezbkvalo net jib domt a . . . nu, a? "Vyspati se!' zvolal skoro hnevive, mavnuv rukou. Vgak beztoho citil jiz, to klesd, tinavou a nevyspanim poslednich dvou noel.

Spini jeji rozkaz, poslechne . nepajde za ni, aby snad nezasadil ji tu "smrtici ranu", opakoval si trochu ironicky jeji slova. Snad neni to nebezpeei tak hrozne, jak ji se vidi v jeji romantienosti, ale je-li tu snad piece jake ne bezpeei, za nic na svete nesmi on uvesti ji v negtesti neuposlechnutim. Ale za to nyni, kdy schtzky jejich jsou pferu geny, pominula pro neho zavaznost slibu, ze nebude po ni patrati!

Oh, ano . . . zajiste! "Neni potieba volati ani privnika o poradu, ani kneze o rozhiegenf," fekl si, nachazeje, jako katdk milujici davody pro to, eeho si srdce tadalo.

Bude patrati . nenapadne . nejpr y z povzdali. Ano, musi patrati; jest tim povinen ji, aby tak snad poznal nebezpeei., jet ji hrozi a po ptipade piece zakrodil. Nebude jednati slepe, ale nesmi teti slepe poslechnouti jejiho rozkazu, ukladajiciho mu nevinnost. Je to piece jen nezkugene device, kdetto on je mut, jen snad najde vkchodu tam, kde ona zoufa .

Odhodlan vratiti se donra, vykroeil opaenkm smerem, aby pozvolna vystoupil z adoli na svah vedouci k jeho lesni pe gine. Po nekolika malo krocich zaslechl musky hlas, prozpevujici si piitlumene veselou pisnieku. Hned na to vybehl z hougtiny proti nemu pes, jen meal zufive gtekati.

"Karo, jdeg sem! Sem, bestie!" ozval se hlas a hvizd a z hou gti vystoupil gyarnk myslivec, s pugkou k vkstfelu pfipravenou. Spatfiv Jaroslava, hodil pugku na rameno. Posmekl klobouk s ledabylosti, jakoby se byl rozmyslil a stanul.

"Pozdrav Bah, pane student!" zvolal s pohrdlivkm asmegkem, smekaje klobouk napacIne hluboko. "Ut zase na eekane v cizim reviru?

Ale dnes marne . . . Je tu stark . . . Nic za zle, ale dobrou radu dam na potkani zdarma katde babce v lese. Dejte si pozor! Mohlo by to tuze mrzute skonditi," dodal a obratil se k odchodu.

Jaroslav, uraten jeho jednanim, byl by mu dal odejiti bez odpovedi, leC v torn napadlo ho, ze mohl by se nedeho dovedeti od tohoto eloveka, jen tak ochotne udilel radu a . . . Jelenku patrne znal.

"Dovolte, pane!" vzktikl za lesnikem, jentse byl jit nekolik kroka vzdalil.

"Nu, co je?" feld tento, zastaviv se a pohliieje na nej skoro vyzkvave. .

"Slygel jsem vas, ale nerozumel jsem pfatelske rade," pravil Jaroslay.

(Pokra8ovini) Jap pnskk general Terauchi ministr valky.

Nemate bkti vzne genej gi alohy pro Velkou Britanii net aloha prostiednika mezi Franck a Nemeckem, Dr Lang arcib. Canterburk.

DETSKA BESiDKA 7AMEK si chtel zrovna schrupnout pa taL-i kovem chudem obedu ve svem doupeti pod tipkovYm ketem, kdyi nekdo zat'ukal na dvete.

— Volno, tekl zajidek ne zrovna ptivetive.

Litostne pohledel na lfi ko. To ut dneska nebude zas nic z odpoledniho spanku.

— Dobre odpoledne, kmottieku.

— Pane vitam, slepidko, pane vitam.

— Ptichazim asi nevhod, mluvila slepieka nesmele. Satek, kterY mela proti vetru hocIne do odi, posouvala si rozpaeite vie na htebinek.

— No ne, no ne, hladil si zajidek bradu a zase hodil okem po svem Nerada, kmottidku, nerada. Ale tata jeAte nepracuje. Nohu ma potad bolavou. A tak je doma nouze o penize. U ettila jsem tuhle trochu vajidek. Kupte je ode mne, kmottieku, kupte! Jsou derstva a dobra.

- Vajieka? divil se zajidek. Co ja, s vajieky?

— Vajieka jsou vflaorne. potrava. Vgechny r oviny piss, 'tie vajidka jsou zdrava. Budete mit rychle belly. A to stoji u za deco.

— To ano, ptikYvl zajidek a vzpomnel si, jak to bude zas vypadat, a ptijdou sttelci. Ted' se tak spokojene odpodivalo nada v zavetti.

Tak kupte, kmottieku! Dam je lacino. Je jich dvanact.

— No a co za ne?

— Vita, kmottieku, nedal byste mi za ne tady ten travnik pod ipkem? Mela bych tu obivu cele jaro. Dokud slunieko travidku neseehne, chodila bych sem i s kohoutkem.

— No, to by o, pokyvoval zajidek. Tam dejte ta vajieka.

Slepieka je opatrne vyndala z ko ika a kladla zrovna zajidkovi do lo e. Jinde nebylo ani Mista.

— Tak dekuji, kmottieku, dekuji.

Rada se stab.

Slepieka ode la, vajidka znstala. &dela na lo i jako mazanedky.

— Co ted'? myslil si zajic. Roz itovat sve obydli nemohu. Neni na to je te vhodna doba.

Ven dat vajieka take nesmim. Zmrzla by mi.

Budu tedy spat vedle zajieek.

Blitiily se velikonoce. Vajidkrim se pod chlupatYm kabatkem zajidkovYm vedlo dobte. A zajidek se u take nehneval, e je koupil.

— Buda pomlazka, ptijdou kolednici. Aspori jim budu mit co dat, myslil si.

Ale chyba lavky.

Pted velikonocemi se jednoho dne zadala va. jidka kiubat. A do vedera misto vajidek mel zajidek na svem lozi dvanact lut'oudkYch kutatek.

To bylo pkekvapeni.

Zajidek nikdy nic podobneho neza il. Nevedel, kam se ma dtiv podivat.

— Ale, ale, hladil si stale sve vousky a potahoval bradku.

— Pi, pi, pi, ozYvala se kutatka.

— Co to povidate, drobotino, durdil se zajic. pi.

- Tohle bude price, vzdychl si zajic. To mi tetka. slepidka dala co proto.

— A co pak budete papat, he?

— Pi, — No, z tohodle nejsem moudrSt. Zajidek vy el en. Vyhledal prvni travidku, natrhal hrstku a ptines1 do sveho ptibytku. TJkazal ji kutatktm.

— Chtely byste, chtely?

— Pi, pi, pi.

Kutatka se divala na travu jednim °elem.

Je te nikdy nevidela nic tak zeleneho. Ale jak do toho? To kuratka nevedela.

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

—Pi, pi,

g y

g

- Nelibl se vim? No, takhle, ukazoval zajidek. Takhle se to tere.

Jedno kutatko d'oblo, druhe d'oblo, ale travieku nechytlo ani prve ani druhe. Zajic byl neAt'astnY. — To budou svatky!

'Duk, t'uk.

— A, strYc kohout. U jste zdrav, zdriv?

Kohout se dival na kutatka. Nemohl pochopiti, jak se tu vzala.

— To je z tech vajieek, co mi teta slepice prodala za ten travnik, vykladal zajidek. Ale nevim si s nimi rady.

— Odvedu si je, odvedu, jen kdyi ta drobotina bude pryd. He, he!

g

Zajicek a lidatka.

g g

v R tfedu, dne 14. dubna 1997.

STNIl

V

Strati& 10.

MODNI

Od to doby, co Karlieek Lebedu ptidichl k slabikati, velmi se zajima o napisy. Dnes u si pteslabikuje kde kterou firmu, vYstrahu a nekdy se pusti i do obecni vyhla ly. ipernY klueina!

Zaealo to nejdfive u ptejezdu drahy, kde mu padla do oka tabulka s napisem "Pozor na vlak". A odima radosti zam ikal, kdy tahle tti slovieka ptelouskal a jim porozumel. A ponevad za lesikem zrovna zapiskalo, distal poslu ne stat, adkoli mel je te dost easu ptebehnout. Teprve, kdyi dva motorove vozy ptejely a zmizely v zataece, pte el, ale drobatko buboval: "Tohle vlastne ani adnY vlak nebyl. Vlak je, kdy ma lokomotivu a kouti, a jiskry litaji.

Tohle vrdi, vrei, ale kde je zadatek nebo konec, ani nepoznag."

Ve vsi zabrousil Karlieek nahoru ke kostelu a pteslabikoval tam firmy holice,reznika krejeiho. Ta posledni mu v ak nijak ne la na rozum. SW° tam: "Karel Konopasek, modni sin". Karlik veal, e pan Konopasek bral miru na kabat, il tatinkovi ty hnede svatedni aty, byl krejei. A tady najednou: modni sin.

Ptibehl dorma a trapil s tim maminku.

"Mami, ja myslel, e pan Konopasek je krejei a neni. Je modni sin."

Dlouho musila maminka vysvetlovat, e krejdi a modni sin je vlastne jedno. Jak to vgak mute bYt jedno, kdy v sini se podle Karlika eisti boty, odkladaji de tniky a takove veci.

"A co je to modni9" "Svetska marnost," tekla maminka.

"Tomu nerozumim," tekl Karlidek.

"Inu, same hlouposti a parada. To pro tebe neni."

Vic se Karlik nedovedel a ptili moudrY z toho taky nebyl. Ale u se dal nevyptaval.

Nazitti el zase do koly. Bylo zvykem, ze si •deti o ptestavce v dy na deco hravaly. Nekdy si davaly hadanky, jindy "sekaly maso", a tak vtelijak. Dneska si nejstar i Zaci vyttiho odaleni hrali na temesiniky. Kdo to je? 'Zaeina, to K a kondi f. Kolat, koval, nu, v ak to znate.

Kdy tohle Karlieek usly el, hned se mezi ne

g

g

g

g

g

g

g

g

g g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

"Podkejte, ja new vim, to neuhadnete Zaeine. to M a kondi Deti si podaly lamat hlavy tak i onak, ale na nic takoveho, co by zadinalo M a koneilo ri, nemohly ptijit.

"A je to jiste temeslnik?"

"Jistojiste."

"A zname ho?"

"Jakpak by ne," smal se Karlidek. "A jestli chcete vedet, je dokonce od nas ze vsi. Kdo umi Gist, mute si to u neho na vratech ptedist."

No, tohle! Od nich ze vsi e je, na vratech to ma napsano a nikdo na to nemilie ptijit? Nejvic to mrzelo KristYnku Pazdernikovou. Nejlep i holka z cele koly, v ecko znala a umela, same jednieky byly a prosim: takovou lehkou hadanku od Karlieka, kteremu teee je te mliko po brade, nemfde uhadnout. Hadala vgelijak.

I moutenin na ptiklad. To v ak neni temeslnik a nema, na konci n. Potom Mimori. Ale to je piece mesto v 6echach.

Karlidek se jen tehtal, vrtel hlavou a tikal: Ne, ne, taky ne.

Po marnem ptemYSleni se deti vzdaly.

"To neuhadnem," tekly. "Ale neni-li to temeslnik, dostaneS biti."

"Tak, en s tim," poddavala se i Kristnka.

A Karli dek, prohlasiv pozdvitenSrm hlasem: modni sin, vyrazil divoce ze dveti.

g

g

g

g

g

g

y

.

SLABIKAft. o. 0 ime na steny.

Obrazy veg Ohet' elobrST sluha, ale z1ST pan. Od mkeni jazyk neOko do srdce okno.

Obchcd se smig enfTng. zboObchod se tii nSrm zbozun.

V V Viude dobie, doma nejlip.

Viude chleba o dvou karkach. Vslani lid43 vgecko V:?:171IST vfilthr late!-t.

Voda pitni. u U U clr)mu bSrva chodnik, U chodniku jest jizdni draha. Ulici projacieji povozy.

U kramii jsou napisy. Uhli maji cerne kreany od uhli. Uhli viech druhil na prodej.

O 1 g a chodila do ikoly.

Viclav sousedinv take. U domu na sebe Vodili se ai ke U ikoly se rozeiti. Olga Oa do skoly. diva, Vaia do chlapecke. Olga byla Zakyne, Vaia byl zak. Ucili se oba dobie a r&iiie meli z nich velikou rackst. c C Co se vleee, neuteee. Co ti nepatii, neber! Co mimes ueiniti sines, na zejtra neodklidej! Cvie'eni vede k umeni. Co na srdci, to na jazyku. Cti otce sveho i matku svou! Cizim se vstup zapovida. neCeho &via ! easta krupj I kimen proraii. has k dilu., cas k jidlu. CI zmeig aril, toho ikoda. etyii rohy, nohy a piece to beha. e1akov2:lo sady.

Strang

Ve stredu. dne 14. dubna ta.

Na ge liVvale, O znadne easti bYvale gleenty v Ceskoslovensku je jisto, ze je oddana republice. ZbYva druha east. Z Vidne pti gla zpreva, to tam konal schazi vYbor pro postaveni kostela cisaie Karla (to je Karla Posledniho). Me stet v delnicke dtvrti Favoritech. Z Oeskoslovenska se schtze zadastnili elenove rodin Nostica, Salm& Czerninti, Thuna a Fuerstenberga.

Hlavni ozdobou byla dcera Zitina a sestra Otty Habsburskeho, Adelaide. * * Rueitel bude splacet dluhy pinych 333 rokii. ✓ Jihlave se pokou gel jistY °bean o vYrobu •umeleho ledu. Obchody v gak ne gly a na konec zbylo 8 tisic Ka dluhu u oboe. Dlutnik mei ruCitele, prohlasil, to je dluh obci ochoten zaplatit. 26,c16, vgak, aby mu byly povoleny mesidni splatky pa 2 KC. Splacel by je 333 let.

Turrieti budou sletovat. ✓ roce 1938 bude uspotacian slet na gich turnext sdrutenYch ye spolku "Deutscher Turnverband". Slet se bude konat bud' v 2atci nebo Ceske Lip& 0 tom nebylo jests definitiyne rozhodnuto. Jak znamo, byl posledni slet v Gatti velmi okazalY. Tarn take zadala kariera vtidce turnert Konrada, Henleina. Proto neni vylcudeno, ze pti gti slet bude opet v Gatti, kde maji jit ptipravenY stadion. * 30 let &ski gkoly v Novem VYznamnou narodni manifestaci deskeho Kravatska bude oslava 30. vYrodi deske gkoly v Novern Jidine dne 30. kvetna. kola uC pied valkou zachranila sta.deskYch deti pted panemeenim a stale se zakladem deskeho gkolstvi na Jidinsku. * * TH ueednici obeti stareho granatu. ✓ obci Hne'vine v okrese vildetejnskem na Chebsku, se ucle.1 ve stiedu veder v zamednicke (Hine Rudolfa Heidenreicha prudkY vs r -buch.PovY yelizdnavs tii udfrove, ktei'i padli a zastali letet v bezvedomi. Zprvu vznikla domnenka, to se udednici pohadali a pak po sobe stiileli. Vy gettilo se yg ak, to jeden z udednikti odklizoval stark teleznY material na zahrade a na gel tam hlavici od lOcentimetroveho granatu. Hlavici ukazal sy Ym druham. Spoledne ji pak chteli na sveraku rozmontovat, pki torn do glo k vYbuchu. V dome byla rozbita yg eclina okna. Udednici jsou tetce zraneni. Po pievozu do nemocnice v Chebu zemteli dva z negt'astnYch Arnogt Hampl a Adolf Fischer. Tteti, Otto Bisseweter, je tak tetce zranen, ze o jeho uzdraveni se pochybuje. * * Teiba zlata v BicezovYch Horach bude letos rozgitena.

U Smolotel na Ptibramsku bude se letos zvfgenou merou pokradovat v kutacich pokusech na zlato a arsenopyritovou rudu. Take v Btezovych Horach dojde ke zdokonaloveni tetby zlata. Poeita se, to se tam letos yyteti 6 kg zlata a 28.000 kg sttlbra. Olova se podle rozpcCtu ptibramskYch dole vyteti asi 33.700 metrickYch cents. * * Vrtba ohrozila prameny?

LedebnY fond, kterY stavi y KarlovYch Varech vlastni dam, postavil si vedle stavenigte vrtaci vet a zadal vrtanim hledat vodu. Teprve kdyt jit byla vyy rtana kola do hloubky 10 metro, dozvedela se o tom spre.va mesta a lazni. Ta okamtite dela prate vrtaci zastavit. Pcdle asudku odbornika mohly bYt yrtanim pogkozeny karlovarske ztidelni prameny. Ledebny fond s rozhodnutim neni spokojen a odvolal se.

ZIodeji na velkostatku: fgem konim ostiihali Neznami pachatele se vloupali do steje velkostatkate Bluechera v Bravanticich u Biloyce ye Slersku. Nejprve ustiihali dvanacti konim tine s ohorra a pak ptelezli ptepelkou do volarny, kde total udelali fgem volum. Na konec vt'echny kusy odvazali. Z drabetarny jests ukradli pet hus a osm slepic.

CESKOSIAA NSKA. Jarni vyjfiel'ky z Lan do ololnich obci.

President Osvoboditel kond nyni Caste jarni vyjiCd'ky z Lan. Ve sttedu ptijel v automobilu at do Krakovce, aby shledl stars', pamatnY hrad. Prohledl si jej s nekolika stran.

Kratce pied tim byl president T. G. Masaryk • v Nitboru. Ma velmi sveti vzhled. ,V Krakovci si jeho neVetevu slavnostne zapsali do pametni knihy navgtevnika hradu. * * iblala orientalni akademie ye Zline.

Nerodove se stark obchodni tradici maji ut po desetileti &Hike, na nicht jejich dorost se piipravuje pro obchod se zamokskYmi kraji, at' ut na zapadni nebo vYchodni polokouli.

Nagi obchodni intenYti maji site motnost nandit se i nekterYm orientalnim tedem, ale obchodni dorost s mengim SkoiskYm vzdelanim teto motnosti dosud nemel. V techto dnech z podnetu g efa Bat'ovYch zavodri, J. A. Bati, zaslaneho z jeho obchodni cesty okolo sveta, byly ye Zline zahajeny kursy pro vYchovu prodavadir pro vYchodni zeme. Krome odbornych znalosti vecnYch udi se ptihla geni absolventi Bat'ovy gkoly prate orientelnim tedem tech zemi, v nicht budou prodavat. Zatim se vyuduje fedi urdu (kterou mluvi na vYchode 235 mil. lidi), hindustan gtine a dingtine. V nejblitdche bude zahajen kurs malaj gtiny. Ut nyni chodi do kursu orientalnich keel pies 130 takti.

PoS.etilY staiec.

821etY Jan Wildhaber z Fojtova u Nejdku oznamil' y techto dnech detnikilm, to mu nekdo ukradl z pradelniku v byte 7500 KC. Cetnici pit vy gettovani na gli v jeho vypovedi uraite nesrovnalosti a kdyt si pak vzpomneli, ze ut loni statec hlasil podobnou kradet 10.000 KC, zadali ho podeztivat z podvodu. Uhodili na Wildhabera a ten se ptiznal, to kradete fingoval. Statec se vratil pied nekolika lety z Ameriky, odkud si ptivez1 znatne jmeni. Aby nemusil nic davat ptibtiznYm, kteti na nem stale tadali pajdky a podpory, vymyslel si historii s kradeti. Ted' se bude odpovidat pied soudem pro klamani atada.

Statni policie do Frantgkovych Statni policie nastoupi ye FrantigkovYch Laznich jests pied zahajenim lazenske sezony.

Slutbu v meste a v ptilehlYch °belch bude ob-. staravati 30 policista. * * Zajici na Slovensku budou vyhubeni.

Slovensky zemskY ittad v Bratislava vyhubeni vgech zajica a hlodavcti v gesti okresech, kde se mezi zajici vyskytla tularemie, zajedi nemoc. Tim byl vytaen ortel nad vgemi zajici v okoli Pi gt'an, Skalice, Myjavy, Senice, Malacek a Trnavy. Za.jedi nemoc zpasobila jiste velke hospodetske ztraty, ktere bohutcl, nejsou jests konedne. Ale tam, kde jde o zachovani zdravi lidi, musi ustoupit obchodni, majetkove ohledy. * * Dye hocliny motoroveho letu-bez benzinu.

Na pratskena letisti letal v sobotu gefpilot pratskeho Aeroklubu int. F. Nemec d ye hodiny v letadle, polidnenem misto benzinu petrolejem. Letadlo, jak pi ge "Prager Taghlatt", bylo vybaveno ncimalnim leteckYm motorem, kterY byl jen dopinen nov'm zatizenim na g tepeni a promenu petroleje v kysiionik uhelnatY a vodik. Inten. Nemec startoval pti benzinovem pohonu, ale jit ye tteti minute po vzletu odpojil benzinovou nadrtku a ptepojil motor na petrolej. VYznam ptedvedeneho objevu je mimotadnY. Bez yelkYch naklada mute bYt katdY na g letecky motor zatizen v nekolika hodinach na poutivani petroleje. Letectvi by tak bylo zbaveno nejvetkho risika: motnosti explcse pohonne latky. Ze.rover bychom byli zbaveni zavislosti na cizim benzinu, nebot' nov' vynalez dovoluje poutivat take oleja, vyrabenYch z uhli. Konedne se nova pohonne latky spottebuje 0 ttetinu mend net benzinu. VYMiAnY benzin

e nahraten nevYbuSnYmi stkednimi oleji. Jestlite dalCi zkougky potyrdi praktickou poutiteinost tohoto deskeho vynalezu, znamenalo by to velmi yatnY obrat v letectvi. Anglidane vac oznaduji za nejvet gi vynalez poslednich tticeti let. * Dcera popa Rasputina.

Ve etyrtek opustila Pala pani Marie Solovevova, dcera prosluleho vladce nad carskYrn dvorem, popa Rasputina, zavratdeneho ruskou glechtou jests pied Unorovou revdluci z r. 1917. Pani Solovevove. jede k cirkusu bratti Ringlinga, jednoho z nejveteich ye SpojenYch statech. Pa prve ptijala zamestnani krotitelky medveda v roce 1932. Tehdy se skondil v jeji neprospech soudni spar o 25 miliona frankt, jet vymahala na domnelYch vrazich sveho otce. Ocitla se se syYmi dyema nedospelYmi deerkami zcela bez prosttedku na ulici a odkryla v sobe velike hypnoticke sily. Poutila jich s aspechem jako krotitelka a ziskala si ye SixjenYch statech velke jmeno. Posledniho druheho roku ztravila v Petra u svYch deer.

Nyni se opet vraci k cirku. Nema v gak v amyslu venovat se opet medvedam, ale chce vystupovat jako krasojezdkyne a tanednice. Mut pani Solovevo ye byl dastojnikem v Koldakove armada a zemtel po valce.

NEMECKA eTYELETKA BYLA URYCHLENA. V Berlins byla ote ytena velka textilni vystave. Ma ukazat Nemecku i svetu, Ceho se Nemci dopracovali ye vYrobe nahra'ikovYch latek. VYstaYu oteviral ti gskY ministersky ptedseda general Goering. Nechvalil v gak jen nova pramyslove odvetvi, ale promluvil i nekolik slov na adresu Evropy. Prave tato slova v Utedni zprave o zahajeni vYstavy v Casopise Frankufurter Zeitung", ureenem pro zahraniCi ,vypadla. Tim spige si zaslouti, aby se v cizine Cetla. Goering prohlasil: "Nemecko nechce pteru git sva obchodni spojeni s ostatnimi narody. Jestlite se v gak nam neda azemi, abychom mohli zit, pak at' se nikdo nedivi, to najdeme silou sve vale cesty, abychom mohli bYt nezavisli." Jsou to jiste dvojsmyslna slova. Je motno je vykladat tak, to se Nemecko vlastni silou, technikou obejde i bez kolonhl a je motno si je vylotit i tak, to se Nemecko ye svYch picanich a Cinech nebude proste na tadnY stet ohlitet.

"Zlatymi hteby" berlinske vYstavy jsou damske vederni toalety, boty, klobouky, • koupaci obleky, vojenske stany, koberce a provazy vesmes vyrobene z chemicky zpracovaneho &eve. Ukazky umelYch vlaken a latek ze dteva vystavuje praye "Ceske Slovo" ye sve vYkladni sktini na Vaelayskem Druhe, nemecka etytletka ma zajistit sobestaenost v surovinach a jeji tempo bylo nyni velmi urychleno. Plati to zejmena o vYrobe umeleho benzinu, kauduku a suro yin pro textilni pramysl. V ptechodne dobe mush ovgem Nemecko udrtovat velky dovoz surovin, zejmena tivodi gneho a rostlinneho pfivodu. Je to dtivi, ti isio, kite, rostliny na yYrobu barev, oleji a vlaken. Surovin tohoto druhu ma Nemecko z vlastniho pesteni jen 43%, vet ginu jich musi dovatet z ciziny a tam jejich ceny velmi rychle stoupaji. Je v torn nebezpeei, nebot' draCCi dovoz bude mitt k zvY geni den. V Nemecku nechteji zvy govat mzdy, ale je otazkou, jak, dlouho bude jegte motno vyggimi cenami pii stejnYch mzdach snitovat tivotni aroveri.

Za uplynule etvrtleti bylo ye velkYch nemeckYch podnicich pies sto mzdovYch boja, z nicht 61 skoneilo fipinYm a 13 dasteenYm aspechem. Zda, se, to je to vina, ktera stale jen roste.

Velci chlapi nemecke armady: Hitler& gardovY pluk.

Nemecka armada chysta Hitlerovi k jeho narozeninam 20. dubna gardovY pluk jeho jrnena. Pluk bude ztlzen podle historickeho vzoru gardy "velkYch chlapt" pruskeho krale Bedticha Vilema I. Budou pro nej vybrani jen nejfethi vojaci a dOstojnici z celeho Nemecka.

Strana 12,

riedni Organ Slovanske PodporuJici Jednoty State Texas.

(Oficial Organ of Slavonic Benevolent Ass°• ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBL. CO ., Rest, Texas Predplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adrea zasilaji se do Hlavni tifadovny, Fayetteville, Texas.

Veiikere dopisy, ptedplatne, oznamky, budlei adresovany na Vestnik, West, Texas VOetnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

USNE gEN1 OHLEDNE KRITISOVANi VE SPOLKOVEM ORGANIT. Jelikot vyvstalo nedorozumeni na spravne pochopeni elanku 63. spolkovYch stanov, vztahujici se na podavani kritickYch poznamek ye Vestniku, bylo usneS'eno ve schuzi Hlavni Ufaradovny, konane dne 5. dubna 1937, aby celY tento elanek 63 byl otiSten a podano k nemu naletite vysvetleni. Clanek zni: "ttedni organ Jednoty at' je ilzen redaktorem, jeho voli sjezd, a kterY podleha stale kontrole ttielenneho tiskoveho vYboru, rovnet voleneho sjezdem. Povinnosti tiskoveho vYboru bude konati nejmene jednou mane konferenci s redaktorem za ifeelem zlepSeni organu, by organ stal se ukteenejk jak pro eleny samotne, tak i pro Silk ve •ejnost. Zadny elanek nebo dopis, jehot Udelem bylo by podati ktive a nepravdive fidaje nebo vrhati ptinrym nebo neptimYrn zpfisobem nespravne tvrzeni nebo domnenky, jimi2 by poSkozovany byly test, schopnost a poctivost kterehokoliv elena Jednoty, fitedniku mistnich tadfi nebo H. U. a kohokoliv jineho, nesmeji bYti v organu uvetejriovany, avgak vecna kritika bez osobnich naratek se ptipouki. VSechny dopisy a elanky nedustojneho a pochybneho obsahu musi redaktorem zaslany bYti k uvateni a rozhodnuti tiskovemu vYboru, pti demt yealna vYboru rozhodne. VS7lohy spojene s konanim konference nebo s korespondenci tiskoveho vYboru i redaktora jsou placeny Hlavni ttadovnou. V organu budlet uvetejnovany jednou v mesici elanky organisaeni v podobe fivah neb oznamek podanYch eleny H. U." K tomu ptipojeno budit upozorneni na alanek 26. odstavec d), kde naznateno: Jakekoliv michani zalelitosti nabolenskYch nebo politickYch do jednani pH schfizich tadovYch se zapovida.

Tim se vyrozumiva, ze na zaklade naHch stanov jakakoliv vecna kritika bez osobnich naratek vtdy do organu se ptipusti, kdyt vyhovi podminkam stanov: 1. Nesmi se zabYvati zaletitostmi nabotenskYmi nebo politickYmi. 2. Nesmi bYt nediistojneho nebo pochybneho obsahu.

3. Nesmi obsahovat ktive a nepravdive domnenky a tvrzeni, jimit by se poSkozovala ptimym nebo neptimYm zpfisobem test kohokoliv.

4. Dopisy, ktere jsou od redaktora uznany za neptistupne a poehybne, zale redaktor tiskovemu vYboru. 0 katclem zavadnem dopisu uvatuje a rozhoduje tiskovY vYbor zyla,At'.

5. Toto vysvetleni v nieem nechce omezovat prava &er) na volnou a. slu gnou v*Ymenu nalaleclu v otazkach spolkovYch, pokud kritika vedena je v souhlazu s natimi stanovami.

Cekaji nas velike akoly. Ten, kdo opravdove a poctive pracuje ve vetejnern di spolkovern tivote, najde rnalok.dy easu, aby si mohl odpotinout. Jsou obdobi, ktera ukladaji spolkovYm pracovr.inm jette zvlattni vypei to bSivaji nabory novYch Menu, jindy

VESTNilc z ylagni radove rozmerne podtaiky, ptipravy k sjezdu. Rok 1937 ulotil na gitn einovnikiim i 61enstvu skuteene tolik ukolu, te nelze si vice vymyslit. Ptedev gim •ady musi diistojro a zpilsobem jedineene slavnostnim a manifestadnim provest oslavy 40 leteho trvani S. P. J. S. T. Ten, kdo nikdy takovYch praci se nezdeastnil, nikdy nevycla prave svedectvi, "co to krve stoji", netli se dovede k cili takoye velke dilo organisaeni. NaSe Bratrstvo Texasu ma pra y() tici, co znamenaji etyti desitky jeji price a pilsobeni: dobrotinnost, ndrodne-osvetova pilsobnost byly v minulosti velkou silou, aby v ptitomnosti a budoucnosti sti promenili , se ve svrchovanou tvurei ideu rodove uvedomelosti, zachovy deskeho jazyka v mori jinonarodnim. Proto ptipravy k velikemu jubileu tak hiuboko zasahly do vnittniho Zivota Bratrstva a ye vetkne sbrattenych tadfi pracuje se nyni jen pod .zornYm "Oslavy jubilea S. P. J. S. T. kde moino co nejyak a co nejmohutnejSi." Chceme k vYznamnernu svatku zrozeni na g Jednoty ji ptinesti dar v podobe novYch cienu. otyki tisice elenti mlade krve ma bYti darkem nejvhodnejkm a nejutiteanejeim. Dokeleme to? Jak by ne. Jen kaZdY Olen musi sporupuscbit, ze v gech sil a moZnosti ptidat ruku k dilu spoleanemu. Tedy — Ukola mime v tomto rote aZ nad hlavu. To nas vSak jen jests vice posiluje, abychom Jednote ,dali :ae, co od nas tada: ,obetav-ost, loyalitu at do mezi nejposlednej§ich.

Vzpominka na zenitele. Bylo by jiste nevdeonosti, kdyby jak za mohutnYch a velikYch tak i menkch jubilejnich slavnosti nebylo vzpomenuto na v&'echny zerntele pracovniky a eleny naS'eho Bratrstva. Za 40 let odeka vgak jig na vednost takova, tada sester a bratrii, neni motno vzpomenout kaZdeho zvlake a polckt u jeho hrobu kytici ru g. Vkchni zemteli eleni neodpoeivaji jen v to one osade, katcle mesto nebo mestecko, v nemt je tad nak S. P J. S. T., maji sve zemtele, na net vzpomina3i Vkly s vdeanosti. At' ZadnY teenik pH jubilejni slavnosti neopomene vzpomenout zesnulYch spoluelent, jicha pamatka uctena bude povstanim.

Green nebo Lewis? Sta ykove hnuti je Castedne vYsledkem stareho napeti, jet' vzniklo mezi. Am. federaci prate a Johnem Lewisem, bYvalYrn ptedsedou jedne z nejsilnefSich jeji alenskYch organisaci (odborove organisace hornikft) a dale nespokojenosti delnictva s nahlou, v takovem. rozsahu nikdy neeekanou prosperitou prilmyslu, na nit' chteji miti sviij spravedlivY dil. Tento pochopitelnY duvod je vetknou podnikatelfi uznavan, mzdy jsou zvySovany, jak ukazaly ptipady v ocelarnach, General Motors, olejatskYch spoleenosti a pod.

Stoupajicim cenam Zivotnich potieb tato postupna zlep'Sovani mezd vS'ak neodpovidaji a proto dochazi k dneSnim sporfun , mezi zamestnavateli a zamestnanci. Americka delnicka, Unie stare. se v posiedni dobe hlavne o upevneni svych posit mezi delnictvem novYch oborfi prilmyslovYch a trve, na stanovisku, je jedinYm zastupcem delneho lido americkeho. Podnikatele sna g se zase prosaditi svfij nazer, te vyjednavaji pouze se zastupci svych zamestnancff, t. j. pitimo s jejich volenYmi daverniky. Odborova organisace Lewisova, jen nabYva stale vetkho vlivu pro svou bojovnost a energii, se kterou haji a zastava potada,vky svych p islu.griku, jim2 dokazuje, podle organisace podle oborfi je fidinnejk. nezli stare. forma Unfi. Tento rozpor vyvrcholil v minulem race tak. Ze stoupenci neveho smeru, zvaneho VYbor pro priimyslovou organizaci (Committee for Industrial Organization,) byli z federace vyloueeni a tim byla jednotnost a sila delniku znaene podlornena. Skody, zpusobene stavkami a vYluka pai jdou clO set milion& jdou na Ukor narodniho jrneni a jsou tudit nejvice gkodlive nejS'irkm vrstvam na.roda. Ptitornne mime d ye samostatne vrcholne organisace odborove. Lewis podnikl velkou propagandu, na kterou venoval obrovske penite, ale hlavnim jeho fispechem jsou dosa gene vYhOdy letos uzavtenYch kolektivnich smluv.

Tento Uspech take zjednal Lewisovi velke vat-

Ve stiedu, dne 14. dubna 1937. nosti u deinietva, ktere nyni houlne vstupuje do VYboru priimyslove organisace a opouSti Federaci Price, ktere v Lewisovi vyrostl nebezpeenY konkurent.

Tajemstvi vispechu je v nas samYch. KatdY z nas musi poznati sebe sama, najiti sve dobre vlastnosti a schopnosti a vyutiti jich v nejvyMi mite Vytrvalost, sebedfivera a nad'Seni je podminkou fispeSne prate. Snatime-li se bYti lepSimi, prohiubujeme-li sve vzdelani a zkoumaine-li ptieiny svych nefispecht. jdeme po tests, ktera vede k tspechu.

Jediny Roosevelt by mohl zabranit valce. — SlovutnY n'emeckY spisovatel Emil Ludwig, zasadni odptirce nazistickeho retimu, pi ge v "Curent History" o politicks situaci v Evrope a soudi: "JedinY mut mate zabraniti ptichazejici valce. Tento mut je Franklin Delano Roosevelt. Vi to, a je si vedom tohoto historicMho poslani. Ale sily proti nemu jsou mocne, nebot' Americana se mylne domnivaji, te Evropa mute a ma se postarat sama o sebe. Odmitaji uvedomit si, do jake nebezpeene posice by byli vehnani, kdyby Nemecko a Japonsko zvitezily. Je pravdepodobne, te president Roosevelt podnikne rozhodne kroky, aby udrtel svetovY mir. Aby se toho odvatil, potteboval by jednomyslneho souhlasu sveho naroda. Zda se v'Sak, Ze tento narod vidi dnes jen stin Wilsontv, jehot zasluh jests nedocenil. pokud Amerika. nezakrodi — valka je neodvratna."

Dernokracie je projev lidskosti, zak/ad nejvyS-Si moralky, k nii lidstvo dosud dospelo.

Tam se bude musot obratit nakonec kaZdY jednotlivec, kaidy nand a stat, kaida skupina lidstva po zklamanich z jinych ideologii. Jen na demokraticke ideologii (nauce vyvijeni pojmu) je moina koneena dohoda evropskYch state i dohoda svetova.

Kalendar jubilejnich osla y. V teto rubrice povedeme seznam tadovYch slavnosti uspotadanych k narozeninam naM Jednoty. Bude sloutit k informaci tlenstvu, bude zrcadiem ruchu a ptiprav v osadach, vetejnou kontrolou i ptipominkou vSem a v'aude, kde doposud se na nieem k °slave jubilea nerozhodli. Ptlbuzni a ptatele mohou si die seznamu tadovYch • ptedem vyplanovati zajezd ria to onu slavnost, kde maji ptibuzne a zname, eetne rodiny podnikaji katdoroeni vYlety a letos mohly by se vypraviti na nekterY velkY podnik v nezna.me doposud osade. ikadovi fitednici di dopisovatele laskave nam podnik sveho tadu po schiizi piserrine oznami a ten bude die kalendatniho postupu do teto rubriky zataden. Doposud seznam oslav vykazuje: Nedele 2. kvetna. Rad HvezdnatY Prapor Cis. 55. v Tours. Zabavni vYbor ptipravuje na tento den oslavu 341eteho trvani tadu a 40. vYrodi zrozeni nati Jednoty. Westske sbrattene tidy podileti se budou na teto yYznamne slavnosti. ✓ nedeli, 23. kvetna. Rad Rozkvet Zapadu C. 107. ye Floresville. Slavnostni vYbor kona rozmerne ptipravy. ✓ nedeli, 23. kvetna. ftdd Vy'Sehrad Cis. 48. v Bayersville. Oslava 40. vYroei na gi Jednoty, k nit konaji se ptipravy uZ nyni. ✓ nedeli, 30. kvetna.. Rad Stefanik Cis, 142. v Houston. Tex. Program di)stojne oslavy uz narYsovan, podrobnosti budou uvetejneny co nejdive. ✓ nedeli, 20. eervna. fZ.dd Hvezda Miru C. 33. ✓ Bleiblerville. ✓ nedeli, 20. Zervna. ikad Pokrok Houston Cis. 88. V ptipraye mohutna oslava vYroei zrozeni SPJST., v jejim ramci sehrani nadherneho dila brattf MrStikil — "Maryga". ✓ titerY, 29. eervna. Add Slovan Cis. 9. ye Snook. ZvolenY vYbor pracuje na ptipravach • rozsahle slavnosti, k nit budou pozvany tidy a spolky celeho okresu.

Prot je ted' v Italii takovY nedostatek oleje?

Odpoved': Protole musi mazat osu Aim-Berlin.

— PatitskY vtip.

Prozatim mute Miaja po bitve u Guadalajary opakovat s Fochern: Nevyhrali jsme, ale poda •ilo se nam neptitele ptipravit o viterstvi. — K. Capek.

ve stiedu, dne 1 =1. dubna 1537.

Odhaduje se, to ye Spojenych Statecki je vycleleene zamestnano 28 milionu lids, ale toho poetu jenom asi 5 miliona patti k uni im, tak to je vlastne jenom 18 procent yeech zarnestnancil v semi odborove zorganisovano.

Americka federace prace v posledni sve zpraye uvedla, ze v jejich uniich je zorganisovano 3,500_000 pracovnikii v rilznYch oborech, lee do toho poetu zahrnuto bylo i osm unii, jet se hlasily k suspendovanemu VYboru pro industrialni crganisaci, v jeho Cele stoji John Lewis. Unie ty mely asi 1,500,000 Menu. Od to doby VYbor pro industrialni organisaci ziskal asi dalei milion Menu. Obe skupiny maji asi 4,500,000 e'en& Vedlle toho je 500,000 zamestnanct, zorganisovanYch v odborovych uniich, ktere se nespojily se tadnou z techto skupin. * Michiganske jarni volby skoneily se ye prospech demokratil, cot se vyklada za viterstvi Rooseveltova programu.

• • Texaseti bavinati trzili za bavinu pied depresi prinnerne $407,000.000 roene, behem uplynulYch dvou rokil toliko $156,000.000, cot jest .0 $237,000.000 mene.

Za uplynute tii roky Spoj. Staty produkovaly kolem 10,900.000 tekti baviny roene — cizina r roCne 15,795.000 tokil. Loriska, sklizeri eitala v Unii 12,130.000 tokil — v eizine 17,800.000 tokii.

President dr. Benee uvitan byl v Belehrade obrovskYm nadeenim lidu, zastinilo hold vzdanY kraltun Borisovi a Carolovi. Po vojenske pfehlidce, president Benee se svoji choti se odebral na "Bilk hrad" prince regenta Pavia, kde odevzdal fad Bileho lva kralovn'evdove Marii, princezne Olze a mladistvemu krali Petarovi. Pani Beneeova obdrtela jugoslayskY tad a president Benee obdatil panovnika krom kadu i symbolickYm darem, zlatou bfitvou vyrobencu v Ceskoslovensku.

Ma to • bYti symbolem, to mladistvemu panovniku kyne jit v blizke budoucnosti mutnY vek. Na hrade konana slavnostni recepce, prvni od r.

1934, kdy byl v Marseilles zastfelen kral Alexander. U slavnostni tabule byly presidentern Beneeem a princem regentem Pavlem vymeneny slavnostni ptipitky. V obou se ujiet'ovalo, to mir a mezinarodni spoluprace jsou jedinYm eilem Male dohody. Velke nadeje jsou vkladany do navetevy presidenta Beneee, to se mu podati ptesvecleiti prince vladate Pavia a premiera Stojadinoviee, odklon Jugoslavie od Male dohody a zapadnich mocnosti a podfizovani jugosla yske politiky "ose Rim — Berlin" ohrotuje ye skuteenosti zajmy jejich zeme.

• Bat'ovo letadlo bylo pti nouzovem pfistani v chicagskem parku Riis zle poekozeno, etyti letci na etesti jen mad° zraneni. Letci bloudili v deeti, mize a tme pul hodiny nad Chicagem at se pilot S' erhant snesi na zem a protote pilda byla rozmokla, obrovske dvoumotorove letadlo pro 12 lidi se rozbilo. Jeden z motorti o 420 ks. se utrhl, vrtule se zohYbaly, trup s kabinami nebyly poekozeny. Protote spravka poekozeneho letadla by stela $25.000 a vytaciala si delei Cas, Bat'a koupil nova za $75.000, jet bude za sedm dni dodano ptimo do New Yorku, kam "esl. kral obuvi" ptijede se zastavkami v Detroit, Clevelande, Otawe, Washingtone a Baltimore a kde bude nasedati bud' na "Berengarii" nebo na "Queen Mary".

Chce bYti ve Ziine v den svatku prate — dne 1. Male. * * Pani Bat'ova ptijela do Ameriky 17. btezna a po desetidennim pobytu v New Yorku dojela do Chicaga, by ptekvapila sveho mantela.

Bat'ovi maji pet ditek: 15 letou Hanu, Ludmilu, Edithu, ktere jsou ye francouzskem pensicnatu v Lausanne ve ‘ izycarsku, a Jenika Matenku. V America se pi. Sat'ove libi, net byla ptekvapena, jak gpatne ba uboze se zde bydli (videla jiZni stranu Chicago, Ctvrti chudakt). Napadne ji bila do oai velka. -data, kte1,, se ta'S'i zdefLi teny se strany mutt.

VESTNI-K

Co noveho.

At' zvitezi Franco nebo Caballero, Spanelsko se stane na dlouhou dobu nevolnikem ciziho panstvi. Vidime straenou moralku lti a kla,mu: Italie i Nemeeko maji cele divise tadneho vojska na epanelske Ode, maji tam cele arsenaly zbrojiva, ale neptestavaji ujiet'ovat, Ce tam neposlali jedineho mute a jedinou pueku. Podpisuji klidne dohody o tom, to se nebudou vmeeovat do epanelskYch I/6cl. ale neustavaji v krvavych manevrach sve ctitadcsti a syYch vYbojil v cizi ubohe zemi.

V Plzni zemfel dne 4. dubna ye stati 62 let dr. Franti gek LukayskY, vynikajici deskoslovesky politik, poslanec, pfedseda klubu ndrodne demokratickS7ch poslana, a horlivY me-m'SinovS7 pracovnik. Narodil se 10. Cijna 1874 v Solnici u Rychnova nad Kne is nou a po studiich se profesorem gymnasia v Plzni.

Vynikal vtdy jako horlivY narodni a menSinovy pracovnik.

• Poeatkem minuleho tSrdne zahajeny byla ye Washingtone, D. C., konference Mezinarodniho Ctadu prate, na nit jsou zastoupeny skoro veecky evropske zeme. oeskoslovensko je zastoupeno petielennou delegaci, kterou tvoti ministr socialni pace a elen posianecke snemovny int. Jaromir Nedas, jent je zaroveri pfedsedou Mezinarodniho titadu prate; Dr. J. Kotek, zastupce ministerstva socialni pace; Dr. J. Piskdee,k, zastupce ministerstva obchodu; J. Roschner, zastupce eeskoslovenskYch cdborovYch organisaci, a tovarnik Richard Morawetz. Delegate ptijela do Ameriky minule uterY a z New Yorku hned nastoupila cestu do Washingtonu. Po konferenci hoddelegace navetiviti Chicago a na zpatedni cestu vycla se dne 21. dubna. * * Deset mesicri po Francove yojenskem poy stani proti maclridske vlade neni taktka v zemi situate epanelska, nYbr g mezinarodnecizinecka, urecvana zajmy nikoli 8panelfi, at' jit faeistickeho, demokratickeho nebo komunistickeho smeru, nYbrt jinonarodnimi zajmy vice mene vzdalenYch state. Ubohe 8panelsko je bojietem anglo-italskeho soupetstvi ye Sttedozemnim moli a nazisticke propagandy proti zapa,dni demokracii i proti filoze sovetskeho retimu v mezinarodni politice. * * Dne 15. dubna 1937 bude tomu 25 let, co po narazu na ledovec potopila se v severnim Atlantiku palacova lod' Titanic, ktera pro nadheru sveho zakizeni a velke rozmery zcela pravem nazvana byla kralovnou mot. Zahynulo pti tom 1,513 lidi a 711 se zachranilo.

Parolod' tato pattla anglicke White Star paroplavebni spoleenosti. Nejvetli tato namotni tragedie v historii se udala 15. dubna 1912. * * Dne 4. dubna zernkel v Praze ye veku 69 let basnik a kritik Frantikk Xaver Saida, jent pravem nazYvan byl zakladatelem moderni desicE, kritiky a tvarcem kritickeho nazvoslovi.

Narodil se 22. prosince 1867 v Liberci. Od roku 1919_bv1fi nm profesorem Ceske Karlovy university v Praze, kde ptedna gel dejiny modernich literatur zapadoevropsk'3ich. Svoji ni Cinnost zahajil basnemi a pozdeji napsal mnotstvi spisu kritickYch i informaenich. * * Firma Glen L. Martin v Baltimore chysta se k stavbe obrovskeho letadla pro 40 osob, jet bude obstaravat spojeni mezi Unii a Evropou. Tvoti se spoleenost, ktera bude tyto letouny fiditi. Aeroplany uleti 5.000 mil bet ptibrani gasolinu, cesta do Evropy trvala by mene net 19 hodin. * * Spanelska valka, ktera trva jit desatY mesic, bude jednou v dejinach sloutiti za dCkaz, jakeho stupri eilenstvi dosahlo lidstvo naei doby. DesatY mesic tohoto eileneho vratdeni, jehot konec je stejne nedohlednY jako jeho eil, tento desaty mesic zrodil piece jeete neco no-

Strana 13, vela° na tomto nejpodivuhodnejgim Dosud tam bratrovratedne valcili spolu 8panel se t panelem, nebo S ' panel s Nemeth). a Italem, po ptipade Marokancem. Nyni jsme se doakali toho, te tam bojuje Ital s Italem. U Brihuezy na guadalajarske fronte narazili na sebe italeti vojaci fatistieti a tak zvana brigada Garibaldiho, sestavajici z italskych protifalistickYch vYstehovalcu. Byla to ye Spanelskem mekitku velmi citelna, poratka italskeho vojska y e slutbach generala Franca. Je to pro svet Ic-rasna podivana: Garibaldi porazil Mussoliniho! Neporazil ho ovl'em v Italii, nYbrt ye panelsku.

Senator Borah, republikan z Idaha, navrhl novY dodatek ku konstituci, v nemt se hranice veku pro mlaclet k praci stanovi dtrnacti lety, na miste osmnacti, jak to stanovi nynejei dodatek, o nem maji rczhodnout jednotlive sta.ty a ktery dosud pfijat nebyl. Navrh tento je reakcionatskY a byl ptedloten proto, aby byl poraten dodatek puvodni, proti kteremu pracuje yeekera rekace v zemi, poeinaje Hearstem a konee yeemi milionatskymi patrioty.

• President Roosevelt poslal kongresu poselstvi, kterYm doporueuje, aby obeanske pracovni tabory mladYch mutt', zname pod zkratkou CCC, staly se trvalou soueastkou spolkoveho rehabilitaeniho prcgramu. Doporueil soudasne, aby nejvyeei sila techto sboril byla stanovena na poeet 300.000 mladikii, 10.000 mist z nich vyhrateno bylo Indiantim a 5.000 mladikilm z teritorii a ostrovnich dztav Spoj. * Prvni osobou, ktera se dostala k poekozenemu letadlu Bat'ovYch letcu v Chicagu, o jicht nehode pieeme shora. byl CeskY student Karel Brejcha, ktery zranenym prokazal platne slutby jako thirnoenik a umotnil okamtite jeiich oeetteni. Pi. Bat'ova, dozvedevee se o mladem Cechoamerieanovi, kterY pfi nehode Bat'ovYm letcum tlumoail, vystavila mu poukazku na par bat'ovek (bot). * Generalni riditel Chernicke Fundace W. Buffum, zakladatel papirnicke laboratote v Savannah, Ga., oznamil min. patku, to prvni papirna jihu bude postavena bud' v Livingston neb Lliffkin v Texasu a bude financovana texasskYm kapitalem. * Z nagi zakonodarny: v senate po etvrte Selhal pokus o urychleni uvatovani pro odvolani zakona ohledne sazek pti koriskYch dostihach. Pfijat dodatek k osnove zakona, kterYm by vgem okresilm byly vraceny dane net teprve, pokud nebudou zajiSleny nova dank v me 10 ml. dol. V nit. snemovne poraten ndvrh na svolani konvence k novelisaci 61 let stare statni Ustavy, ptiznive doporueena pfisluenYm vYborem pense pro ueitele, ptijata ptedloha, die nit nesmi bYti odeptena starobni pense osobam, jet by mohly podporovati jejich deti, schvaleno vySettovani statniho departmentu vzdelani, obvineneho z pfehmatt a nespravnosti.

Novy udel dosahl v pondeli vyznamneho viterstvi nalezem nejvyeeiho soudu, kterY rozhodnutim 5 ku 4 hlasilm uznal Wagnertiv kon, jimt se dostava delnietvu ochrany ke kolektivnimu vyjednavani se zamestnavateli. Mezi kongresniky posledni rozsudek nejyyeelho soudu zprisobil rozruch; protivnici reformy soudnictvi jasaji, dokladaje, to ji ncni zapotfebi, stoupenci Noveho fidelu zilstavaji v'Sak pevni.

• Sekretalka odboru Prace Frances Perkinsova oznamila v pondeli t. tYdne, to hodla svolati na den 20. dubna zastupce delnictva a zamestnavatelii k porade pro dosateni vzajemne-ho dorozumeni. Madam Perkinsova soudi, nalez nejvy g iho soudu ohledne Wagnerova zakona, odstranil nejsvizelnejei pfekatky rozumne dohody a nastala pkihodna doba k vy pracovani obotKtranne uspokojive dohody.

Rrana 14.

VflSTNIK

tryvky z 6eskoslovensk37 ch dejin.

0 povaze 6eskeho lidu.

T

Alois Jirasek. nde jako vetev velikeho kmenu slovanskeho, ma zakladni rysy povahy slovanske a krome tech nektere z yldetni. Poloha zeme, sousedstvi, hlavne veak velike uddlosti dejinne, nahle ptevraty dalekosahlYch nasled• nemohly zustati a nezfistaly bez vlivu na mravni povahu deskYch Sinai tu jmenovite vytknouti onen ohromny ktery se uclal po belohorske bitve ✓ tivote naboienskem, politickem i spoleeenskein, kdy narodni elechta z valne east a inteligence mushy do vyhnanstvi, a kdy lid pak dlouhYmi valkami ochuzenY upadal v tuiei a tutei pcddanstvi, tak ie v 1. polovici 18. stoleti stalo se nesnesitelnYm. Je ptirozeno, te deskY lid, jen se /lady dal nadchnouti pro velike ideje a za ne s horoucim nadeenim bojoval, jako za dasfi husitskYch valek, pozbyl za takovYch pomerfn kdy nad to o jeho vzdelani mad° bylo pastarano, jsa v podstate sve mime povahy, nekdejeiho sveho sebevedomi, ie jista pokornost se ✓ nem ujala, jak se take jevila jmenovite v p •emnohYch titu;drach nejrilznejeich odstinit panstvu davanYch. Za tech teikYch dob take vyklidila v lidu ptirozene nedfivetivost k cizim a panfim a ono selske chytractvi, ktere "pied pany stYska si, za vraty yYska, si."

Nei to prave svedei o zdravern jadru, o ne• dolne iivotni a velike mravni sile deskeho naroda, ie za pornert tak tetkYch, kdy jazyk jeho byl vylouden ze ekol i fitadfi, porozumev sySon narodnim buditelfun tak zahy se probral a podporoval Yee, co bylo na zvelebeni jeho jazyka i narodnosti, ie za sto let se jako obrodil a pokroeil tak, 'ie ye vzolelanosti nijak nezustal za jinYmi i pokrodilejeimi sousedy svYmi. To yeecko stalo se po Usilovne praci a milehYch obetech a za iiveho nadeeni, jimi pro jiste fikoly a prate z yldete deskY lid dovede se tive nadchnouti. Jet' podstatou svou letory cholericke. Snadno se rozehteje, zaniti a vzplane, rychle podleha enthusiasmu, beii-li jmenovite o narodni test nebo Yee pro nej dilletitou. Ale take v nadeeni svem mnoho vykond a vydrii. Toho vYmluvnYm dokladem je jmenovite, jak yydriel v dobrovolnYch sbirkach tticet let, ai si yystavel sve nadherne Narodni divadlo a jak, kdy sotva dostavene vyhotelo, novYmi sbirkami, jei vynesly za kratkY pomerne Cas nad milion zlatYch, do dvou let divadlo znovu zbudoval.

Vlasti sve je Oech vtele oddan. Po rodne krajine nonacid ho, zvldete obyvatele horskYch krajin, tesknota ai chorobna, "domaci nemoc".

Proto nerad, jen z nedostatku vfiivy, se stehuje do ciziny Nei i tam neptestane po viasti touiiti a die sil syYch ji prospivati, hlavne sbirkami na narodni podniky, jak toho jsou dokladem Oechove arnerieti a jejich hromadne navetevy Oech a zvldete Prahy, aby zase uvideli a atom s yYm ukazali starou svou vlast.

Lid deskY je mysli zboine, ale hloubave, a tuhY ye svem naboienskem ptesveddeni. Z to hloubavosti naboienske, jet' v blouzneni ptechazela, jako u tak zvanYch Adamitfi di deistfi ye vYchodnich Oechach vidime, vznikalo pied veky, za valek husitskYch i po nich, tolik naboienskych stran a sekt, ie v torn ohledu maloktera zeme, vyjma Soktsko a Anglii, ma tak rozmanite a zajimave dejiny.

I za prudke protireformaci v 17. stoleti jests v 18. stoleti zfistaval eeskY lid v mnohYch krajinach potaji veren svemu vyznani prvotnimu, evangelickemu nebo desko-bratrskernu.

AROD

N

Nemaje kneii hiedal oporu v bibii, a kdyt mu byla fitedne' Odnimana, tajil ji a skry yal i trpel pro ni nebo eel do noveho exilia, hlavne ✓ 18. stoleti. Nejeden deskY sedlak opustil pro svou viru statek a vee a eel do Sas nebo do Pruska.

I dnes, kdyt je fipina volnost vyznani, deskY lid rad hloubd o vainYch otazkach nabolenskYch nebo mudruje o kazani pane paterove, o eteni, o vYkladech v postille.

Typieti jsou ale pokrokem ekolskeho vzdelani obecne se eiticiho nyni jit yzacnefei, bibpismaci a etenati. Kaida yes skoro mivala. sveho samorodeho mudree, jeni .zabyvaje se horlive bibli (pismak) nebo knihami vubee (dtenat), a etenem rozumoval a rad vykladal.

OeskY lid vfibec rad etc. Zabavou tou zabYva, se nejvice oveem v zime; tu Ctou si jednotlivci nebo ptedeitatel, obydejne eipernY n.ebo iakyne, ptedaitaji cele rodine i Celedi.

Zamilovancu knihu Ctou tteba kaideho roku zncvu. Novejei dobou oveem i noviny zabraly airoke vrstvy dtenatstva, protoie lid z valne dasti politickYmi otazkami iive .se zabYYd. V politickem zapase stoji strany nekdy velmi ptikke proti sobe, pti volbach veak nerozvaeni se nikdy ai k boutlivym vYstuptim nebo dokonce k bitkam, anii je slYchano, ie by bylo moind hlasy volicu ziskati hostinami nebo frplatky rtiznYch druhti a podobne.

Jako polni hospodat je Oech horlivY a eltiVtipnY. SvYmi oradly vynalezu domaciho, s y Ymi "socharni", haky, racily a pluhy ruznYch nejvice veak ruchadlem, dilem to dvou • vesnieant, bratri Veverkfi, mule se pravem veude pochlubiti.

Dueevni nadani deskeho lidu je velike. SvedCi nem take vela tada udenYch muiu, kteti vyeeciee z rodu rolnickeho nebo z malomeet'anskeho, pfisobili bud' doma nebo v cizine na zvelebeni vedy, ano i epochalne v rozyoji evropske k1.41tury. Nemene jest bohate umelecke nadani deskeho lidu, zvldete hudebni.

Sized& o torn jeho narodni pisne a vubec veechny plody, prostonarodni musy, jeho Cetni samoukove basnieti, lady umelcu z neho vyelYch, z nicht nejvetei je legie umelcti hudebnich, skladatelti i vYkonnYch, dorna i v pfisobiveich i pfisobicichonepoditaje v to • oveem any eetne tlupy kodovnYch eumatti. s nimii se shledavame v raznYch koneinach, jako na Rusi, v Rumnnsku i v Alexandrii, i die nichi nekterYch Oast() cizina nepravem soudi na vaechen narod.

Pro vzdelani vtibec a vaechen pokrok jevi Oech zylaete 25NY smysl. Neobydejna je snaha rodiefi dati deti neeema naudit, dati je do koi. BYva v torn oveem ptedeveim snaha, aby dite lepeim vzdelanirn dobylo sobe lepeiho postaveni, ale vidy je to snaha uelechtila a tim ucty hodnejei, ponevad2 rodiee pro ni y eteincu sobe utrhuji a pkindeeji velike obeti. Statisice zlatYch, jet' 'Ceske obce yenovaly ztizujice s yYm nakladem sttedni ekoly, dollduji to rovnei vYmluvne.

Vytrvalost a eipernost, joke eech pre praci osvedduje, jsa skromnYm pti vYiive, obecne jsou uznany. I vynalezavY je, ale Indio podnikavY. Odtud se vysvetluje, ie deskY velky prilmysl, ad posledni dobou. znaene se zmohl, neni tam, kde by pti nadani deskeho lidu a zaeaste i pti pottebnYch prosttedcich bYti mohl.

Oech umi eettiti, ale rozjaten, rozveselen, rad se ukaie. A nejspiee ho zpev a hudba rozjati. Rad zpiva a tan& Narodni jeho site easto eiegicke. a vteleho citu, nikdy veak hluboce zasmueila nebo talobna, ale spine rozmarna, east° ironicka nebo se elell.y satirickYmi, i zaliba ye veselych barvach z ylaete pti obleku Zenskem, doliduji jeho povahu.

OeskY sedlak jedna. east° s chaluonikem ei bora enikem rad hrube, velkopansky. Vital nemu bYva. tuhYm aristokratem..

Vtip . Oechtv a humor ozYva se hojne a Caste velmi jadrne i perne nejen v pjsnicla, ale i v ptislovich, potekadlech, jakoi i pteliojnych mistnich ptezdivkach a povidkach o jejich pilvodu. Pti taneenich zabavach, "muzikach", propukne nejeasteji "furianstvi" deskeho sed-

Ve stiedu, dne 14. dubna 1937, lakao j0 se :jevl nejvice v pAne neustupnosti a urninenosti. "Tvrda 'Dance jeho zpiisobuje easto dlouhe a nakladne processy a nekdy ovec . nepatrnou, ano malichernou, ac se zase Cechu vytYka, 2e east() na spachanou jemu ktivdu rad brzo zapomind Take to ode davna sami na sobe shledavali, ie si sveho tak nevaii jako ciziho, ze vespolek nejsou dost sndeenlivi a • ie jmenovite v kroji a v lecjakem zvyku, zhusta i nepeknem, radi se po cizich vzorech nesou.

Celkem, je zakladni rys Ceske povahy dal" romyslnost, a east° a2 i velika cluvetivost nekdy i vfidi neptiteli. Ale uraien, zklaman, stava se razne odhodlanYm a nefistupnYm, tak te "tvrda eeska lebka" ai ptisloveend se stala. Z dobromyslnosti Ceske plyne pohostinfast i uptimnY, rodinnY iivot.

PohostinnYm byl Oech vidy a tak snadno na vesnicich neodeprou poutniku nocleh nebo ptistteei. Sttedern to pohostinnosti bYval a jeete bYva, ve vsi obyeejne nejakY statek, daleko §-Irak.° znamy, yeem drateniktim a pocestnYm dobte znamY. Pravda, ae dokud noviny nebyly tak rozeiteny, takovY cizi poutnik bYval ye statku vitanejelm neili dneeniho dne, a ze si vice veimali, at' u2 dratenika, jen detem po vedeti pohadky vypravoval, nebo jineho pocestneho, jen ptindeel noviny ze sveta a vypravoval o rtiznYch svYch i cizich ptihodach nebo rozmanite historky. V torn bycali mistti zvldete "krajankove", typicke figury, zname svYm dtveractvim.

Narodni pisne, tlumoeici rodinnou lasku a neine nazvy, jimi2 matka sve deti oslovuje, v ukolebavce i v hovoru, jimii se \Tubed elenove rodiny i ptibuzenstva oslovuji a jei zaCaste neni motna ptelotiti do ciziho jazyka, nejsou jen lidenYm obrazem a ohlasem srdednebo deskeho iivota rodinneho. V nem veak na vsich Casto jsou stinem, jako i jinde shledava.me, neuteeene pcmery mezi hospodatem a vYmenikem.

I pornery sousedske bYvaji na Ceske vsi Yetf.)". inou srdeene a uptimne, tak ie se ve vsi jako by v jednom ptibuzenstvu neslYchati jineho osloveni ne2 "kmotte", "kmottieku", "strYeku", "tetieko". Dnes veak se jii v torn leccos meni.

Tykani stareich mladeim yrstevnikinn neni tak obecne jako bYvalo a vedle uptimneho "kmotte', "strYeku", slYchati u.i, z ylaete v behateich vesnicich, mestske "pan".

Pti vsi dobromyslnosti je meth v boji stateenY i dilvtipnY. Jet' historie jeho vlastne samY boj. Chrabrost svou osvedeil v minulYch dobach v zapasech s neptateli dasto silnejeirni, i novou dobou na nejednom bojieti a narod deskY mule se vykazati vojevfidci, kteti v dejinach . valeenictvi zajimaji mista nejptednejei. OeskY vojak je vytrvalY, odhodlany, udatnY, a osvedduje se zvlaete v oborech, kde vetei inteligence zapotiebi, jako u zakopniku a delosttelcti.

OeskY vesnidan onemocnev nevoid tak hnei lekare. tasto o2 s knezem teprve, a odekava smrt zpravidla s odevzdanosti ai nekdy pa-divuhadnou. dub" shokel.

V techto dnech si rozdelalo nekolik deti ohnieek pod starYm dubem u statni silnice mezi Trnovany a Srbicemi u Noveho Dvora.

Pojednou plameny, ktere zasahly i staletY dub, ptepalily zbylY kus kmenu a strain se skacel.

Dub byl star 600 rokti. Tvrdilo se o nem, te pod nem odpodival Ziftka, kdy prondsledaval Zikmundovo vojsko po bitve Na Behani u Usti nad Labem.

Li§ka u Krarnalovy vily.

Ztizenci letenskYch sadfi nachazeli v pasledni dobe na strmem svahu pod kramat 3vcu vilou napolo seirane zdechliny kraliku a ptakfl. Patranim po ektidci bylo zjieteno, ie v sadech tadi liaka. Ztetelne stopy, ktere po sobe zanechava, jsou bezpeenYm dfikazem. Horei to bude oveem s jejim chycenim. Jak se do sada dostala, bude asi nejlepe vedet nekterY z obyvatelti vii, ptilehajicich k letenskemu parku. Je pravdepodobne, ie jde a ochoCenou lieku, ktera sVernu majiteli utekla.

\re

dne 14. dubna 1937,

QUIDO MARIA VYSKOM:

TICHE BOURE ROMAN trIT DOBU skoro celou stravil tovarnik v Pra-

t ze a na cestach se sleenou Sibylou. Lehdeji, net si ptedstavoval, ptijala tanednice Roberti:iv navrh, aby se podjala dkolu ptedstavite/ky domacnosti.

Mela jit dosti tohoto dobrodrutneho tivota.

Veeer co veder se svlekati pied obecenstvem.

Stale bYti pronasledovan nestydatYmi navrhy.

Omrzelo ji to ut. Toutila si odpoeinouti. Hledala pfitele, kted by ji rozumel. Mohl bYti i tak trochu milencem. Ne mnoho! A j en nekdy.

Slane Vernonova doufala, to toto oddane srdce bije v hrudi Oerneho.

Robert nestadil slibovati. V ge ... vge, co si bude Sibyla ptati.

"A nebudete mne nikdy srovnava,ti se svoji bYvalou 'tenon?" kladla novou podminku.

"Nikdy !" ujigt'oval ji.

Vzdala se mu zcela a on nevytu gil, to ani v tomto ptipacle nejde o nic jineho, netli o obchod, nebo spi ge o vtipnou hru, ktere neprobledl.

Ptivezl koneene sleenu Vernonovou do tovarny. Byla to sensace pro celY kraj, ani velkostatok HelvichovVeh nevy,jimaje. zavideli Robertovi tuto krasnou 'tenu, pro jeji slienost byli ochotni zapornenouti jeji nainulosti. ' eny ji pohrdaly.

Irena zutila.

Teprve nyni citila nenavist proti Rob3rtovi.

Jak rada by ho byla znieila! A jak on nad ni triumfoval!

Kdo by si byl pomyslil, Ze si z jejich ponecha tii ty nejzavatnej.i! A on ncjen to tak ucinil, nYbrt i nahradu si jit na gel za svoji pobloudilou chot'.

Pani Irenu palila pi:Ida pod nohami. Vgude hovotily k ni vzpominky.

Radila se se svYm milencem — doktorem Valdenem. Navrhl ji, aby ptimela rodiee, by se zakoupili v Praze. Neme gkala a vytasila se s navrhem doma. Ku podivu — nenarazil na odpor. Pan Helvich zutitkoval tak zbytek sveho jmeni a jeho pani davno toutila po velkem meste.

Vybidnutim dcetinYm se vyhovelo vgem.

Helvichovi se tedy ptesidlili do Prahy, kdet si koupili dam, net' nete gili se dlouho z potitku velkomesta. Po pet letech zemkel otec Irenin srdeeni vadou, o tit roky pozdeji pak pti gel si i pro svou mantelku.

Mlada pani dedila znadnY obnos a tato okolnost osvetila °pet umdlevajici lasku doktora Valdena. Adam vychovavan byl v cizich pensionatech. Rostl bez lasky, v nevedomosti pomert. to otec je mrtev.

A nebyl pravde tak daleko. Robert Cerny byl opravdu mravne jit mrtev. ivot se slednou Vernonovou zakrvacel ho tak, ze se rychle blitil jeho podnik Upadku.

Vyhazoval nesmyslne sumy, jen aby si uchoval pi izen krasneho demona, kted od prve hodiny si ho zotrodil.

Po leta zapasil tak o svoji va gefi a o svou existenci. Na konec prohral obe.

Kterehosi veeera vratil se z tovarny vgecek zoufalY. Sleena Vernonova, jet vypozorovala jeho mimotadne vzru geni, ptala se jej po ptidine. "jsem na mizine," odpovedel.

"Nernag opravdu ut nic?"

"Zhola nic," ptiznaval.

Sibyla sahla po klobouku.

"Kam jde g?" otizal se.

"Odtud! Co bych zde delale" V Cernem vybuchlo to jako v zanicenem podkopu.

"Co bys tady delala? Cot neni tvoji povinnosti, stati pit mne i v dobach zlYch? Vtdyt' pro tebe, pouze pro tebe jsem se zakrvacel."

Zdalo se, ze ho neslyg i. Skladala klidne sve veci, pak se mela k odchodu.

vt,E4TNI.K "Neodej de g !" zvolal.

"Odejdu!"

"Neodejdeg !" vyktikl a vynal revolver, kted stale nosil u sebe.

Rana houkla. Kulka zasvi gtela kolem Sibylina klobouku a zahryzla se do tapetove zdi.

Sleena Vernonova ani slovem neprojevilo strach. Jen tekla: "Snad bude miti pevnej gi ruku, at bude mititi na sebe."

A odegla.

ZkrachovanY tovarnik opravdu namiril na sebe. Ale vystieliti nemel odvahy.

Od onoho osudneho vedera se nezadrtitelne Mtn do propasti.

Konedne se ocitl v konkursu.

"Skoda to tovarny," posuzoval pan Karnet situaci, kclyt zprava pronikla i k nemu.

"Kupte ji tedy, kmottieku!" pronesla Eva, jet byla prave ptitomna v iietarne.

Znelo to tak ptirozene.

"Cot bychom na to stadili?" namitl Ryvin.

"Uvatujme!" odpovidal pan Joachym klidne.

Uvatovali, poeitali a ptemY gleli. Pan Karnet s mistni zalotnou projednal i motnost tveru.

A vYsledek techto porad byl, to podali veriteizzm A jetto byla vYhodnej gi ostatnich, tovarna pte gla v majetek firmy Karnet a Ryvin".

Vge odbylo se hladce, jako ve snu. A kdyt Eva prvni pozdravila svoji matku, jako pani tovarnikovou, byla z toho i v tithe jindy domacnosti mala revoluce.

Robert Cerny nedekal na vYsledek prodeje.

Wive jegte, net' se koupe objektu pravoplatne uzaviela, odejel.

Krome jeho advokata nikdo nezvedel kam.

XLVII. 0 pizl roku pozdeji stehovali se Ryvinovi do noveho. Do tovarny!

Dinn Cerneho byl dosti prostornY, aby pod svoji sttechou pohodlne umistil v§echny — i Karneta!

"Je to vlastne vice tve, neZ" moje," dokazoval Ryvin svemu spoleenikovi, ptedkladaje mu navrh jednotne domacnosti.

"Je to nate rovnYm dilem." opravoval jej pan Joachym, uptimne jsa poteten timto rozteknim, jeZ LIZ si davno tajne ptal. "Zisk poslednich let — a jak vis, neni malY — je stejne tvoji zasluhou jako mou. To, co mi nabizi§ ye sve domacnosti, je pak vlastne u2 muj dluh.

Doufejme v§ak, to i ten ti budu moci splatiti."

Do noveho se tea stehovala pani Svatoriova.

S poeatku ovSem take ona se branila, chtic hospodaiiti v domku, ale ptemluvil ji.

"VS'ude bys nam schazela, babieko," vykladala Eva. "Tobe nejvice!" pokouSela se o Zert stard dama, ale jeji vnudka se nedala.

"Ba Zet'.! Prase mne. Musi2S mne v domacnosti zastupovati."

"Jak to? Zastupovati."

"Inu . . . ano. Zastupovati.

"A prod? Co2 ty?"

"Odjedu!"

"Kam bys jela?"

"Do Hamburku."

"Co to povidat? Snad bys ty sama nechtela do sveta?" divila se stara pani.

"Muslin!"

"Jaka to odpoved'! Prod bys musela?"

"Chci se jeWe odborne vzdelati. Mam jit slibeno misto ve velikem zavode. To se div g, babidko, ze? Ale vysvetlim ti ihned. Dcera odjede a vrati se syn."

Pani Svatonova, pohledla tazave na zeta.

"Je tomu tak!" ptisvedeoval.

"A tys tomu dovolil?" divila se Ryvinova tchYne. "I ja," hlasila se ke slovu pani "PodivnY svet," Zalovala pani pogtmistrovae "Za myth mladYch let bylo tomu zcela jinak."

Dcera pohladila ji po "Ach, rnaminko, tomu- ua je clavno! Tvoje i me deti jeou jit" z jine krve. Cas klade vyssi po2adayky na muZe i na Zenu. Nelze jich neuznavati."

Pani Svatotiovou bylo vtak tako ptesvedeiti.

Stale se nemohla s odjezdem EvinYm sptateliti.

"Je takova mlada," upozorriovala.

"Vyspeje!" podotkl Ryvin.

"SlabL"

Straw'. 14, "Bez zkuSenosti!"

"Nabude jich."

Na vgechny namitky pani Svatonove bylo hned deset protikladd Chtic nechtic musela se posleze vzdati.

Ostatne, odjezd Evin nebyl dosud ureen. Ledacos se mohlo zmeniti do to doby. Zatim se hlasily jive starosti.

Ptesidleni do tovarny za mesto vytadovalo jiste namahy. Bylo nutno n.ove se zatizovati, nebot' obytny dum byl rozmernY. Na gtesti — neponechal si Cerny mnoho. Jen to nejnutnejsi si sebou, dela° nutne potieboval. V ge ostatni prodal. Shledaval penize, nebot' se mu nechtelo zemtiti.

Pan Joachym skoupil vSe. Pomoci fiveru ze zaloZny mohl zaplatiti v'Sechny nay a vgechna vydani hotove. Bylo jeho zasadou dle moinosti soustiediti zavazky. Jenom ne uplaceti dluhy na mnoha stra,nach. To v2dy spojeno bylo se gkodou. Uroky rostly. Uroky z nrokn.. A Bt vi, co jete"! Vetitele stale si vymY'Sleli nove poplatky. Takto v'Sak, byl-li jen jeden hladovee, snaze a rychieji se nasytil. °statue, dluh v zaloZne netrhal piin g rozpodty a pan Karnet byl ptesvedden, 2e do roka jej snadno uplati.

JiZ pri povrchni prohlidce tovarny shledal, ze podnik je slibnY, povede-li se obratne. Podjal se tedy, neinne podporovan Ryvinem, ihned opray.

V prve fade vyslechl ptani delnictva.

SteZovalo si na nizke platy a dlouhou dobu pracovni.

NovY pan uznal opravnenost ptednesenYch potadavkii a natidil novY pracovni tad.

Osmihodinne S'ichty a mzdu o tiicet procent zvy-Senou.

RovneZ ntednictvo prozkoutel. Seznal, ze je celkem spolehlive, ale to ptili g uvyklo lenogeni.

Cerny teprve pied polednem zachazel do tovarny a to jefte pouze na kratkY eas.

Dle toho to take dopadalo. Panove se zatidili. Rano ptichazeli a2 po devate, veeer opouCteli kancelat o hodinu drive.

Nyni to ov'Sem pkestalo.

Ryvin itZ o osme dlel v tovarne, a kde fitednika u stolku nestihl, nechal mu tam svoji navgtivenku. Bylo to name, nepokokujici pokara.ni, ale etatilo.

Za to zavedena pro ntedniky jednoducha frekvence. Odpoledne ntadoval pouze jedinY, take se obyeejne behem tYdne v§ichni dali Novy potadek, na nej2 si zahy vtichni zvykli, v kratkem Case zvelebil chod tovarny tak, pochroumand jeji povest podinala jiz patiiti minulosti. I v rodinach se mu snadno "Jako bychom odjakZiva Zili ye svem," 2ertoval Karnete, pozoruje, jak se sliend Eva zalibne shlizi v starem rodinnem zrcadle.

"VSak jsem vkly vetila, to Ryvin vynikne," chlubila se pani Svatoriova, svoji proziravosti.

"OvSem .. . ovtem . .. Jenom Ze, jak jsem za.slechl, piilis jste na jakesi losy spolehala," ziobil ji pan Joachym.

"Inu, co neni, mkt& jate bYt. Vgak ani potom nepohrdnete!"

"Zajiste, to nikoli. 0 to dostane Eva vice," rozhodoval dobromyslne spor.

Ale sleena Ryvinova, odporovala: "Neni mi tteba Z'adneho vena! Co potiebuji, mam a zahy si dovedu vydelati."

"A co2 — vdat-li se jednou?" zeptala se pani Svatoriova. "Vzhledna jsi k tomu dost," zlobile ji: "Nebudu se vdavati. Chci zfistati samotna."

"Ale jen tak dlouho, neZli piijde ten pravS, —

Eva odbehla pohnevana.

"Babiola neumi, nez mne zlobiti," stetovala si otci. "A stale si mysli, ze jsem pouze-dite, tem."

"I piej ji to radosti," usmiioval otec deerutku.

"A kde ti bude tieba, o mne se °ph! Vi g pfece, ze jsem tvilj nejlepg i ptitel."

"Och, zajiste!" vroucne a s ptesvedeenim pronesla Eva, otci ruku libajic.

Ryvin hledel na ni s nejvet gi laskou.

Eva byla pokladem jeho Zivota, cilem pro neji stavel budoucnost. podnetem, kterY

Strana 16, dodival posily i k nejodvainejAim spekulacim obchodnim.

Ona byla dediekou vSech plaml PavlovYch, byla nositelem jeho zasad. Div& osobnim petvabem i srdcem, mela v pravde energii mladeho muse, kterS7 jasnYm okem hledi do givota a prozirave tkidi v nem skuteene dobro od preluat.

"Nebe odeptelo mi syna," kikaval Ryvin, "ale dalo mi za to dceru, je g se mu zcela vyrovna."

A nikdy na osud negehral.

Rovneg souhlasil s tim, aby Eva progla tkolou ciziny.

"Oeho se mile neclostalo, necht' alespori ona pozna," rikal a jeho spoleenik k tomu prikYvl, dodavaje: "Trebale se nam bude st3iskati po jejim sinevu, uznavam zpina nutnost toho, co hodla predsevziti. Chce-li ji g. jedenkrate \Testi nag zavod, necht' ma k tomu i nale gite vzdelani."

A sam u velike vS7vozni firmy v Hamburku misto pro Evu vyhiedal. Znal dobte pana Eduarda Krauze, s nimg po leta obchodoval, a yedel, ge v jeho bezdetne rodine bude Eva dobte opattena.

Kdst pak v tovarne v ge bylo v dobrem chodu, vypravil Evu na cestu.

"Radeji drive, by ses zahy vratila," omlouva.1 svftj spech.

Siena Ryvinova nemohla se vgak odjezdu ani dodkati.

"Jak se rada loudi g s domovem!" skoro s litosti pronesla jeji matka.

"Vgdyt' se neloueim na v gdy a neodjiidim prece za svoji zaba you'ICo podnikam, ma byti ku prospechu nageho domu," vysvetlovala mlada. cestovatelka.

"Ka by bylo!" vroucne povzdychla pani Jindkigka, kdegto babidka jen polohlasne si pohueela: "Mlle by byl domov s mengim prospechem milej gi. Ale kagdS7 vi sve . . . " "Ano. KagelY vi sve!" potvrzovala ji vnueka.

Za ptiprav k caste den odjezdu se rychle Babieka doprovazela svoji ynueku jen na gilinkovske nadrad, rodiee dceru do Prahy, pan Karnet svoji svekenku a g na misto. Rozmlouvali mu tuto cestu, poukazujice na namahu, ktera, ho odekava, ale nedal se odstragiti: "Jen mne nechte! Tou gim jegte jedenkrate spattiti mista sve mladosti. Buda to jiste naposledy."

Nechali jej tedy.

Eva s lehkym srdcem se rozloueila s domovem. Lakala ji cizina. \Wally ji dalky. Toutla videti svet, o nem g tolik slygela, tolik Cetla. Jeji obrazotvornost horeene pracovala. Ptedstavovala si give ruch velikeho obchodniho mesta, jet' primp sousedi s morem.

A more samo . .

Ach ano! Zdag i ono nebylo jeji touhou. Od detstvi zpivalo ji do silt. Obrovske lodi proji g -delyjimdt oami.

A nyni — vge to mela spattiti ji g za nekolik dne, jig za nekolik hodin.

Co divu, ge mlada cestovatelka nalehala, aby se nikde zbyteene neome gkavali! Ani Praha ji tentokrate neudr gela. Jindy byl by ji vitan nekolikadenni pobyt v meste Libu gine, ktere uptimne milovala a obdivovala. Ale dnes lakal ji pkelud ciziny a nad nej nic nebylo pro Evu mocnejgiho.

Rozloudila se tedy s rodidi a pied jedenactou noon vyjeli s panem Joachymem ze statniho nadragi.

"Megeg se nyni klidne prospati," vybizel ji pan Karnet, ale Eva rozhodne odmitla.

Polobdic, polospic, pozorovala oknem vagonu, jak se miha, a ubiha venkovska krajina.

Vge splSrvalo a skrkvalo se v moditch zahybech noci, ale tim vakiiveji pracovala Evina obrazotvornost.

Hodiny kvapily.

Itychlik supal.

Stanice se stkidaly.

Pan Karnet dtimal. Teprve v Podmokli se vzbudil, nebot' celni prohlidka vy gadovala tu delgiho zdrgeni.

"Nyni ug to yydrgim al do Drald'an," sliboval si a slovu dostal, aC jen s pfemahanim.

Kdyg se vgak pragsk3i rychlik v saskem sidelnim meste zmenil v zdlouhavf7 osobni vlak. za-

VESTNIK halil se do plaidu a usnul, nestaraje se o okolni svet.

Nyni take sleena Ryvinova nasledovala kladu sveho kmotkieka.

Podlehnuvgi enave a dusnu, panujicim ye vagonu, usnula tak tvrde, jako doma ye sve postfl.ce.

Kdyg se po nekolika hodinach probudila, rozednivalo se. Nekoneena rovina, tahnouci se ag k obvodu berlinskemu, byla lehce zahalena koutem rannich par. Tu a tam zaeervenala se yes nebo mesteeko.

U trati se objevila hulanska hlidka Patrne kdesi na blizku cvieilo vojsko.

Prudke zakymaceni vlaku vzbudilo i pana Joachyma.

"Dobre jitro, kmottieku," pozdravila jej Eva. "Jsem jako rozlamanY," ulevoval si pan Karnet, ale zahy nabyl opet dobre nalady.

Nyni vgude na stanicich ptib3ivalo ji g givota.

Neklamne to znameni, ze se bli gi Berlinu. Zvlagte gkolnich (Jet ptistupovaly vela druginy.

Nebylo daleko k osme, kdy g peelive vzdelana, rovina s trati obklopenou reklamnimi plakaty obrovskSrch rozmere, zarostla na obzoru lesem berlinskch budov.

A ye Ctvrt hodine vystupovali ji g na obrovskem nadragi.

Dle cestovniho planu meli se zde zdr geti do ptigtiho dne, nebot' pan Karnet chtel tu uCiniti nejake objednearky stroje.

Vyhledali tedy pkijemnSr hotel, posnidali a dali se ihned na pochtizku mestem.

Prochazeli hlavnimi tkidami, zagli k cisatskemu palaci, k parlamentu, do vitezne aleje, progli rychle arsenalem, ztravili odpoledne v zoologicke zahrade a den ubehl jim jako pekna a zabavne. hodina.

Veeer navgtivili jegte dvorni operu a rano o cisme vyjeli °pet, tentokrate ji g pkimo do Hamburku.

0 polednach byli u cile.

Sledna Ryvinova podlehala ztetelnernu vzrugeni.

Kdegto Berlin se sv3imi pravitkovSnni tkidami, ztrnul3imi pomniky a pkecpanYmi sbirkami i pri prvnim, povrchnim dojmu zanechal ji chladnou, Hamburk razem ji unesl mohutnS7m rhytmem prate, horeenSrm spechem a velkolep3im zapasem o existenci.

Pan Krauz oeekaval sve hosty na nadra gi a ihned dovezl je vlastnim povozem dome, kde ptedstavil jim svou chot' a sleenu Gizu, sirotka po bratru velkoobchodnikove.

Uvitani se vytvoillo nad miru srdeene a z ylagte sleena Ryvinova se te gila pozornosti vgech.

Ptivabna Giza jen o mak) star gi Evy, ihned ji venovala dale sve pkatelstvi. Byla to gtihle., playa krasavice, je g se tougila venovati zcela umeni.

"Nevleze-li ji do toho pan doktor Siegfried Rabenov," jak ihned podotkl pan Krauz a eemug mlada dama neodporovala.

Bylo tedy vgechno v nejlepgim potadku a kdy i Eva sy3im mistem v kancelati velkoobchodnikove byla nad gena, nic ug nebranilo panu Joachymovi, aby se nevratil do 2ilinkova.

Zdrgel se weak jegte tti dny v Hamburku, nebot' rodina jeho ptatel nechtela ho pustiti tak brzy.

Konee-ne v gak nebylo vyhnuti.

Doprovazen vgemi, opougtel pan Karnet mesto, zanechavaje v nem sire srdce u sve kmotkenky, sleeny Evy Ryvinove, toho emu v-Srvozni firmy Eduard Kranz, junior v Hamburku.

XLVIII. Sledne Eve Ryvinove libilo se v Hamburce jak nalezi. S podatku ovtem se ji trochu zastesklo po domove, ale diky vlidne hrejivosti, ktere, obklopovala ji v rodine pana .Krauze, pIivykla zahy v novem ovzdu§i.

Pan Krauz vyhovel pine jeji touze po prici a zapfahl ji dekladne. Od devate ranni do dvanacti a od dvou do pet' sedela Eva u sveho stoleeku, pfehli gejic fifty a rovnajic knihy. Obchodni dem jejiho chefa mei i daleke styky zamotske, byla tedy agenda vice na g obsahla.

V prostorne pisarne pracovalo dvacet sil, pane i dam, pod dozorem zkugeneho prokuristy, jen byl vlastne dui celeho zavodu. Pamatoval na rozkvet firmy, ktere slou gil a pan Kranz

ye sti=edu, dne 14. dubna 1937. povagoval jej spige za devernika, ne gli podtizeneho.

V nedelich a svatcich hovokili tito dva stati pratele o minulYch dobach, kdy obchfidek pana Krauze byl zcela nepatrnY, zastreenS' kram blizko hlavniho pkistavu.

Pan Radler vyudil se v nem, byl jeho prvnim etednikem a zestal veren svernu prvemu panu nejen v dobach zlSrch, nflarg i potom, kdyg obchtidek" vzrCstal a pfesidlil bli ge do stkedu mesta do jeho nefgivej gi tkidy.

Za tu dobu sestarli oba — pan i slugebnik, ale ptatelstvi jejich se tim je gte posililo. Pan Krauz se o'g enil, pan Radler distal svoboden.

V dobach sve mladosti mel ovg em take on svej ideal, ale byla to smutna laska.

Devoe z polozamogne rodiny rejdatske ji g od detstvi churavelo srdeeni vadou, zdedenou po matte.

V domacnosti, pkilig obchodne zamestnane, celkern nikdo vgak si nepovgiml vzrestajici ziketne choroby a pan Radler marne na ni upozorrioval. Kdyg pak koneene byi vyslygen, pomoc dostavila se ji g pozde.

Utla rusovlaska po hroznYch etrapach zemtela v naruei sveho etitele. Byla to prvni a posledni 'Asko. pana Radlera. Krute rozdrasan znieenim svS,ch nejkrasnej gich nadeji, stal se samotatem a krome obchodu neznal sveta. A tehdy prave se ptatelstvi Krauzovo objevilo v nejzativej gich strankach.

On i jeho pani vgemi zpesoby se starali, aby se zmirnil gal toho, jehog povagovali za Clena rodiny. Ale datilo se jim to jen pozvolna.

Jedine sleene Gize pkalo gtesti vice ne g ostatnim. Mlada, duchapina dama dovedla zaujmouti a povzbuditi pozornost Radlerovu, jen se ji zahy stal otcovskYm ptitelem. Kdy g se pak na scene jejiho givota objevil take pan z Ravenova, prokurista ueinil v ge, aby mladSnn srdelm dopomohl k viterstvi.

To se stalo prase v dobach, kdy do Hamburku pkijela sledna Ryvinove.. Radler znal se ovgem i s Karnetem, kterY ji doprovazel.

Byl dlouholetYm jejich odberatelem a distal jim i v dobach, kdy jeho obchod v Zilinkove vzkvetal a zvelidoval se. Va gili si ho vgichni, nebot' se vyznamenaval pkednosti v placeni a take jeho objednavky nebyly z nejmengich.

Kdyi pak zakoupena tovarna Cerneho, vSrmena zprav i zbogi se stala je gte eastej gi, ba skoro pravidelnou. Nedivu tedy, 'g e se s ochotou vyglo vstfic i pram va geneho zakaznika, pokud glo o praksi sleeny Ryvinove.

Pan Radler sam si ji vzal na starost a ona si zahy ziskala celeho jeho srdce, co g melo i jinou jegte pkieinu. Pkipominala mu totig ag pkilig jeho mladistvY sen, genu, kterou kdysi tolik miloval, a na ni g dodnes nemohl ani na okamgik zapomenouti, tfeba ge veal, ge se davno jig onoho irtleho tela zmocnila zeme, ptemenic je v poklad kvett a tray.

Ale bylo mu sladko i tniznilo throven., videlII, tivot vraci mu obraz mladosti dam° ztracene v sliene osobe sleeny Rivinove, ne ovgem proto, aby mu poskytl pkile gitost k noirSrm nadejim . na ty bylo jig piing pozde pro zasnegenou hlavu, nYbrg proto, aby jej pkesvedeil, ze opravdova krasa nikdy nezmizi ze tivota, obineriujic se pouze a pketvokujic nekoneene .. .

Z techto podnete se zahy mezi panem Radlerem a Evou vyt yokil zvlagtni pkatelsk pokterST obema pkinagel neco prospe gneho a utegeneho throve& Prokuristovi vzpominky.

Eve zkugenost.

Po praci se chodivalo spoleene na prochazku, nebo do divadla. Nejeasteji v gak obe mlade damy, Eva a Giza, navgteyovaly hamburs10 pkistav, ba nejednou i sleri'na Ryvinova sama sem zabloudila.

Laical ji pfilig malebny obraz, kterY pristav poskytoval i nalady, jeg jej obklopovaly, zyligte v podvedernich hodinach..

Obrovske koraby, vysoke jako petipatrove domy, v nich g se opravdu mohlo skitti obyvatelstvo maleho mesteeka, tie nastupovaly svoji pout' k dalekym btehern. Jejich svetla, dervane., vYstra gna, mdle prora. gela ptitmim a nejednou se i teskna piseri z mezipalubi ozvala.

To chudi vystehovalci se loueili s vlasti.

(Pokradovani)

ve ,stiedu, One 14. dubna asi pied -7 IJENIE stoleti L.idvaceti lety vehlasnk americkk entomolog, kdy2 upozorrioval na velke nebezpeei, ktere hrozi se strany hmyzu. Opravneni jeho vkstrahy je stale ztetelnej gi. Kdekoliv se usidli kultura a civilisace, tam okam2ite vystoupi jako jeji neptatele zastupci sveta hmyzu, a dim vice kultura jde ku pfedu, tim ztetelneji citime poti2e, ktere pasobi hmyz. Tema 2adnk odbor lidske einnosti neztstane uchranen pied Atokem hmyzu a. je mnoho pfipadt, v nich2 hmyz znemo2nil lidskou praci nebo ptinutil eloveka jiti jinou cestou. Velmi dasto hmyz znidi lidskou pra,ci a ohrozi jeho zdravi jen proto, 2e lide opomijeji biologicke zakony.

Jednim pkikladem toho je lesni hospodatstvi.

Dnegni krise nagich lest je jen vksledkem gpatneho zpilsobu lesniho hospodatstvi v minulkch letech, jeho2 jedinkm cilem bylo vytez lesa co nejvice penez. Proto misto labsnkch lest z nejraznej gich stromy vznikly puste, planta2nicke lesy jednoho druhu stromy, monotonnich tad rovn'ch a stejnkch kmeny, lest jim2 schazi malebnost a odu gevneni. Tim byla poru gena harmonie dlouh'mi staletimi vytvotena a z ni vyplkvajici biologicka rovnovaha lesa a ptipravena tak cesta snadnemu umo2neni mnoha gkadca, kteti znieili v minulkch letech ohromne plochy evropskkch lest.

Lesy nebudou miti jistou ochranu pied pohromami hmyzu dfive, dokud nebude piihli2eno k ptirozenkm 2ivotnim podminkam a pottebam lesa a nebude provadeno vet gi migeni jednotlivkch druht.

Co plati o lese, plati v_stejne mite i pro ostatni obory rostlinneho hospodatstvi. Gim je vedeno jednostranneji, tim vice jsou odstrariovany pfeka2ky, ktere znemo2riuji volnou nost hmyzu. At' jde o obili, zeleninu, vino, ovocne stromy, nebo o bavinu, cukrovou tepu cukrovku, kavovniky nebo kakaovniky, vgude ma stale se stupriujici racionalisace pestovani za nasledek stoupajici rozvoj vgech Akadca a nemoci kultivovan'ch rostlin. Z toho je zfejmo, 2e hospodatstvi, ktere ptihliai pouze k zvk genemu vyntiti pady, bez ohledu na preventivni boj proti gkadctm a nemocem, je velkkm nebezpedim. V polnim hospodatstvi AM, kde pro starovek byl konec sveta a kde T tuto hranici vyznadovaly Herkulovy sloupy, tam kde byla marne hledana pohadkova zeme Atlantis, je dnes nejsilnej gi vojenskk opevnenk bod sveta: Gibraltar. Pevnost ovlo,da vstup do Sticedozemniho mote, nebot' nejen motska, Ulna, rikbr2 i druh' bteh Afriky v dosahu britsk'ch del.

Jia roku 429 pteplavil se zde germanskk vtdce Geserich se svkmi Vandaly do Afriky. 0 tti stoleti pozdeji snaNli se odsud proniknouti Maurove z Maroka do Evropy. Pod vedenim Tarikov'm ptepluli motskou thnu, obsadili skalu a nazvali ji hrde Dschebel al Tarik, t. j.

Tarikova skala. Nage nynej gi slovo Gibraltar jest zkomoleninou tohoto jmena. Dnes je Gibraltar silnkm piliiem britske velmoci a britski admiral Rooke, kterk tuto skalu roku 1704 dobyl pro Anglii, nemel tehdy nejmengiho zdani o dale2itosti sveho viterstvi, stejne jako sergeant Ince, kter' roku 1779 prvni na myalenku vybudovani teto pevnosti a stal se tak v dejinach valednictvi nesmrtelnkm.

Gibraltar je poloostrov, vybihajici jako dlouhk, trzkk prst ze Spanelska. Zajimave je, 2e gpanelske a britske tzemi spolu nehranidi. Mezi obema le2i 600 m giroke neutralni pasmo, nezastavene a neobdelane pady. Kakik veder uzavrou zde taka 2elezna vrata, take pfistup ze 8panelska na Gibraltar pak nevi moan'.

Na poloostrove bydli asi 21,000 lidi, krome britske posadky, ktera, dad normalne 3,500 mu20. Obyvatelstvo jest ptevalne gpanelske. Take vgechen 2ivot a ruch na ulici ma gpaneiskk raz, byt' i s nepatrnkm nadechem Orientu. Pokr'vkou hlavy bkve, velmi easto fez.

Hlavni tfida, Main Road, vede pfesne od severu k jihu. Na ni lei vgechny zajimavosti, pokud zde jake jsou. Na Convent Place stoji dve dobyta dela ze svetove valky. Ji2neji, pied architektonicky krisnou jitni ptistavni branou Southport Gate leti distY a otettovanY Trafal-

VVTNT/C

Hmyz a Ku!tura.

Dr. K. Escherich. je nutno ovgem postupovati jinak ne2 v lesnim, nebot' zde je temet vtdy potteba omeziti se na pestovani jednoho druhu na ureite rozioze. Zde se musi pracovati ji g ptedem planovite a pestovanim odolnYch druhii a t. uod. dent ptedem nebezpedi tkidc0. Kde se to nezdati, tam je proti nim nutno katdorodne provadeti netprosnY boj, kter dnes v mnoha zemedelskych oborech, at' se provadi mechanicky nebo chemicky, vytaduje mnoho pracovniho dasu i znadnych Ztrity, kterYmi trpi zemedelstvi vinou rilznYch tkOdcii, eini asi 20 procent celeho vknosu sklizne. Vyjadfeny v penezich, representuji v kaidem state bilony. Kdyt ptepoeteme zpilsobene tkody v penezich na pracovni dobu shledame, ae katdY zemedelskY delnik pracuje denne dye hodiny na vYtivu armady techto tickle:1.

Katda zeme ma svoje vlastni zvlittni tkitdCe; ale easto jsou zavledeny z ciziny nove druhy hmyzu, jimt se v novem prosttedi dati dolate, easto lope nee v jejich pavodni domovine.

Toto nebezpedi stale stoups zlep govanim rychle dopravy. Tak na pfiklad zavledeni revokazu z Ameriky pogkodilo velmi telce evropske vinaistvi. gkody zpilsobene revokazem v Evrope jsou ocihadovany na. 6 biliona dolart. Z Evropy byl opet do Severni Ameriky zavleden mimo jine take gkodlivk motklek, blizkk ptibuznk mnigky (Lemantria dispar), kter' tam zpiisobil stragne gkody v americk'ch lesich, sadech a parcich a na jeho nideni je ka2dorodne vydano mnoho milionu dolart. Po valce byl ze Severni Ameriky dovleden do ji2ni Francie nebezpeenk gktdce brambor, brouk t. zv. kolorado, kter' se hodne rozgifil a je velkkm nebezpedim i pro ostatni zeme.

Zvlag te velkou pozornost zasluhuje zavledeni gicadct uskladneneho zbo21, kteremu se da, dost te2ko dent. Tak se roz gifilo po celem svete velmno2stvi gktddi nidicich zasoby obili, ovo0.0"Thc—•••,9.

Gibraltar - kamenna Irina pri maske One. garsk' hfbitov. Anglidti namotnici, kteti nagli smrt v teto pamatne bitve, spi pod stinn'mi stromy svaj vein' spanek. Obchody na hlavni tfide jsou za1izeny silne pro cizineckk ruch.

Huste na sobe leai bazary a kramy. Pfieinlivi obchodnici stoji v pestrkch tatech pied kramy a s mno2stvim gest zvou zajerrice Je zde i mnoho indickkch obchodnika, nabizejicich orientalni v'robky, drahocenne hedvabne zbo21 a ozdobne ptedmety.

Za dne jsou ulice pomerne malo o2iveny. Vidime hlavne anglicke namotniky v oslnive bilkch uniformach. Jejich chovani a vystupovani jest nanejvk g vzorne. Vlastni 2ivot na Gibraltaru zadine, veder, kdy2 slunce zmizi za dalekkmi kopci Algecirasu. Teprve tehdy otivuje hlavni tfida. Pak jsou vgechny ulice piepineny.

A nad tim vim trani skala Gibraltar. Kdekoliv stojime, at' na nejji2nej gim miste poloostrova, ktere je zaroven nejji2nej gim bodem Evropy, nebo na severu, v neutralnim pasmu, -dude eni kolmk vrch Tariktv. Neni v gak vysokSr. 425 metre meti v nejvy§im miste. Pro prudkost sten zde. se vgak vyssi. Z vy§§ich mist mesta je videt i do ptistavu. Je ptepinen niky a torpedoborci. Vidime zde i velike valedne lodi "Nelson" a "Rodney" a pfistavaci lod' pro letadla "Furicus". tzemi Gibraltaru je pevne v britske moci a tadni moc sveta ji je nevyrve.

Jedini obtit, ktera, zde byla, bylo zisobovani pitnou vodou. Anglie vedela si i zde pomoci, jak udelat se nezavislou na S' panelsku. MirnY svah hory prohloubili, vycementovali a zachycuji v nem dett'ovou vodu, kterou pak filtruji

Strang 17. ce, ktie, tkamn, tabaku atd. Podle odhadii odborniku jdou ztrity zpilsobene temito do bilionti. V Nemecku na pt. rortitil se gine druh tesatika (Hylotrupes bajulus), kter niei krovy starch dom.% takte na jeho potirani byla ustanovena zvlattni spolednost.

Koneene je hmyz stalYm muditelem dloveka a ptenatedem nemoci na lidi a na zvitata.

Mnoho nemoci tropickYch nebo i subtropickYch krajt, jako malarie, tluta, zimnice a spava nemoc, jet vyhubila cele kmeny v Africe, skvrni. tyfus a ruzne jine nemoci jsou rortitovany boda,vYm -hmyzem. Take pti nejhroznejti pohrome, moru, kterYm byla ve stkedoveku a staroveku mnohdy navttivena Evropa — tak na ptiklad v letech 1347 at 1350 skosila tak zvana "derna smrt" asi jednu etvrtinu vteho obyvatelstva, t. j. asi 25 milionu lidi — ma hmyz, a to hlavne moucha, nejvetti irlohu jako nositel teto nemoci.

Nekolik malo prikladu stadi k ukazce, jak je lidska civilisace ohrotena hmyzem. Chceme-li ispetne pracovati proti dtoku hmyzu na nit majetek a na nate zdravi, musime si vypiijoiti zbrane, jet nam doda veda.

Jen tim, ze se podrobne zkoumi tivot vtech druhil tkodliveho hmyzu, kter nas ptimo nebo neptimo ohrotuje, a 'tie jsou jig zjitteny ptime vztahy mezi civilisaci a stale intensivnejmnotenim Akodliveho hmyzu, 'mate bYti udinne &len() pohromam.

Naskyta se zde mnoho velmi tetkYch otizek, ktere je nutno rortetiti. Musi Wit zkouminy podrobne vlastnosti katdeho jednotliveho druhu a musi byt peelive sledovany testy, jimit je divot jednotlivYch tvore spojen s prosttedim, v nemt tije. Tato "ekologicka" cesta vytaduje jednak velkYch zkutenosti a ptehledu, jednak daru zvlattni proziravosti a mnohdy I tt'astne nahody. Vzhledem k tirokemu a dukladnemu zalladu, na nerni Oita entomologie vybudovala sva zkoumani, doSpelo se jit k positivnim praktickYm vYsledkum, ktere zasahuji girokS7 okruh nateho tivota.

Dnes vtechny staty podporuji price vedct na tomto poli, nebot' se prakticky ukizalo, to vyutitim jejich price je mono zabranit 0hromnYm narodohospodatskYm tkodim. a odvideji do velkYch reservoarii.

Vine' vtechny stavby Gibraltaru sloutii vojenslOm udelum. Cviditte jsou na st•echich.

Retez dobte maskovanYch pevnosti obepini skalu. Na plochern vrcholku Gibraltaru jsou dalekonosna dela, ktera mono natidit do Stfedozemniho mote stejne jako k Atlantickemu oceanu. Celt skala je provrtana labyrintem chodeb, kde jsou kryty dobte maskovankch del a munidni skladigte. Tvrdi se, 2e skala je tak provrtina, te by delovemu iitoku steti odolala. Vi se vtak zase, te by britska dela tak nebezpeene ptibliteni neumoinila. Skala je zesilovana betonov'mi kryty, hlavne pak v mistech, kde je vodni reservoar a munidni skladitte.

Gibraltar je, jak znamo, jedine misto v cele Evrope, kde se dosud zdrtuji volne tijici 07 pice. Podle stareho anglickeho rdeni ma ristat Gibraltar tak dlouho v moci Britt, dokud na skalich budou tit opice. Zeptime-li se nimotnika, co je na tomto rdeni pravdy, postrdi drze svou depici do tYlu, take se na slunci zaleskne napis "H. M. S. Rodney", vyndi z fist cigaretu a usmivi se: "Yes, Sir, opic je zde nahote jette dost a take nevymrou. Kdyby jich ubYvalo, dovezou se z druhu strany nove."

Pti torn ukazuje palcem pies rameno. Pohledneme-li timto smerem, uviclime vzdilene vrchy africkeho pobteti, jeho ilutave skily vroubi hladinu opevnene motske 115 aut zmizi za tyden.

V posledni dobe se napadne rozmnotily kradete aut v severozapadni dasti Londkna. Zato v druhkch dtvrtich mesta jejich podet klesl.

Policie si vypoditala, 2e za rok se ztrati v Londyne vice ne2 6 tisic aut. Nejvet gi dist se z nich zase do dvou dna vraci ke svkm majitelam. Kontrola je toti2 tak ptisna, 2e se nevypiaci kradena auta prodavat.

Strana 18.

BRITSKEM namotnictYti je 118 del -V V paltnactipalcovkch ; a gestnactipalcovkch na nicht zavisi bezpednost imperia.

Na palubach deseti bitevnich lodi a tti bitevnich krizniku stoji na strati 100 patnactipaleoykeh del a 18 gestnactipalcovkch. V techto lt8 dlouhkch rourach z oceli, z nich katcla cloVede vrhnout tunu oceli na 17 mil daleko, saleti cela sila nebo slabost Britanie na matt, a v. jistem smyslu i celk osud britskeho imperia. Vgechna ostatni dela namoinictva jsou pouhe hraelcy proti Nutt° °bruin. Ona jsou poslednimi argumenty v ozbrojene hadce. Jejich ztrata v bitve by znamenala proste dokonalou a nezbytnou poraiku. Must lakt tam, kde je jich tteba, a nesmi se ztratit.

Modern' britska bitevni lod' neni zvlagt.' rychla, ale zato je neobyeejne silna. Jeji rychlost dosahuje v priimeru 23 uzlu za hodinu bez ztetele k podasi, a d ye nove bitevni lodi, ktere se staveji v posledni dobe, budou jegte o nem rychlej gi. Tyto bitevni lodi jsou snad nejneznieitelnej gi veci na svete. Muaete je bombardovat z del i letadel. Skoro vgechno, co je videt, zniette na kousky. Lod' bude vypadat jako vrak a pfece nebude na ni po gkozeno nic deletiteho a obrovska dela nepfestanou pant. K potopeni britske lodi by bylo tieba tti torped, jet by vybuchla na temie miste.

Presto prese vgechno vgak nemusi bitevni lod' webec bojovat. Nebo cvief, cvidl a eviel dvacet let a pak stfili ye skutedne namotni bitve jen jeden den. Aby bylo schopno bojovat ten jedink den, musi namotnictvo tento rok, ptigtt, nebo dvacet pti gtich let vyclavat rodne 2,500.000 dolart na delostteleckk vkcvik.

Zdokonaleni v britskem delosttelectvu za posledni leta je jednou z nejmohutnej gich nepsankch historii dne gka. Dnegni cile se pohybuji rychlosti 35 uzle za hodinu, etytikrat rychleji net pied patnacti lety. Dnes je obvyklYm delostteleckkm cvidenim palPni do rychle se pohybujicich ptedmete ye vzdalenosti 17 mil. Jegte dlouho po svetove valce byla v praktickem vkcviku nejdel gi vzdalenost jen polovieni. t' estnactipalcove delo dovede vystkelit kus jemne chromove oceli, vatici tolik jako 14 mute nebo jednu tunu ra vzdalenost 17 mil. trapnel musi urazit vzduchem tid mile a mit joke dosti preraznosti, aby proletel tfinacti pale' temperovane oceli. Je tak tetkk, ze je tteba dopravit jej ze skladitte k Move la ce na beticim pasu. Vyrabi se die formule, kterou admiralita drti v tajnosti, a obsahuje dostatek vkbugnkch latek, aby vatne poi kodila jakoukoliv lod', kdy prorazi jej' brnent. K vkbuchu korditu, aby byly vypaleny tyto grapnely, je tteba tlaku pet tun na etvereenk palec. Sebevetgi hydraulicke stroje nedovedou vyrobit ani sedminu tohoto tlaku.

Katdk, kdo by stal na palube deset stop od strtlejiciho dela. by byl silou explose zabit. Zablesknuti je videt ai na 15 mil daleko.

I lide, stojici velkS7 kus cesty od del, musi mit pri vypaleni dela otevrend fista. Nervovk ottes, zpesobenk narazem explose, mete nam srazit zuby dohromady a motna i zlomit. Videl jsem fotografii lodniho ehtnu, jen byl rortrhan na tkisky, ponevadt byl ye vzdalenosti sta stop od dela, kdyt vypalilo. Mutove na valeenkch lodich blizko gestnactipalcovkch del musi odstraniti sve Oct z ocelovkch kabin 12 stop od dela, aby je uchranili po gkozeni. Katdi obydejna, lod' by se rozskoeila na d ye poloviny od tlaku velkkch del. Dokonce i mohutna bitevni lod' se ph vksttelu ottese tak, to se v ni rozbije hlinene nadobi. A velke delo nenadela ani zdaleka tolik hluku jako male gestipalcove.

8rapnel proleti svkch 17 mil rychlosti 1,200 mil za hodinu, tedy rychleji net zvuk rim?, a zasahne tore, je gte net je slygeti vYsttel. Jistota, ze se zasahne tak malt ptedmet, jako je lod' v dalce, je tam maid, to delosttelci ve skutednosti mitt na vets' prostor a vedecky sttileji do katcleho jeho kousku, take podle zakana pravdepodobnosti jeden z projektilu inns) zisahnout lod'. Porn& zasahe je dues mnohem lep gi, net tomu bylo je gte pted nekokolika lety.

viltaTtrivc

Sto osmnitet del.

Katdk zasah grapnelu do vile ye skutedne valce stoji nekolik tisic dolarfi, kdetto jedt?otliva sttela, vypalena s pinkm nabojem vkbugnin, stoji jen 1.200 dolare.

Miteni provadeji destojnici se zvla gtniho sta navig te, otaaive vitly nad mestkem, chranene pied ottesy a koutem„. Dastojnici zjigt'uji, jak je lod' vzdalena, zametovaeem, jen spojuje dva svetelne paprsky, po jednom z katcle, z dvou dodek zamerovade. tlovek v okuldru vidi obraz neptate/ske lodi rozdelenk na d ye east. Otadi zvla gtnim cifernikem, at se °be poloviely lodi spoji a daji dokonalk obraz, podiva se na druhk ukazovatel, podobajict se tachometru, a zjisti ptesne na mile a yardy vzdalenost loch. Deset destojnike ma dale zjistit smer pohybu neptitele a jeho rychiost, ptihlitet pki torn k rychlosti vlastnI lodi, rychlosti vetru, barometru, ponevadt vitr pesobi na sttelu ureitkm odporem, a k vlhkosti vzduchu. Zametovadi musi poditat i se zvla gtnostmi jednot/ivkch del a s tim, ze se sttela uchkli vlivem spiralniho pohybu, propejeeneho ji ryhovanim hlavni, at sto yard(' napravo od elle. Stare dela s opottebovankm ryhovanim nedostkeli tak daleko jako nove.

Destojnici telefonuji se sveho stanovi gte zjigtenou vzcialenost a vksledky jinkch pozorovani destojnikovi u obdivuhodnkch poditacich stroje, zasazenkch v ocell a umistenkch v nejsilneji obrnene Oast lodi, hluboko v lodnim trupu. Tyto stroje stoji 150.000 dolare a podobaji se trochu totalisoru. K nim vede svrchu tolik drat* jako v nejake londknske telefonni Usttedne.

Pozorovaci clustojnici tedy zatelefonuji strojilm: "Plujeme na jih, 18 stuprie k zapadu, rychlosti 25 uzle. Chceme zasahnouti lod' vzdalenou 15 a pul mile, plujici na sever, 20 stuprie k vkchodu, rychlosti 27 a pill uzlu za hodinu. Teplota je 64 a pill st. F. Barometricky 30.16 palm). Podasi je dosti vlhke. Delo je stare deset let a trochu opottebovane.

Poditejte s fichylkou a zpravte nas, kam 'name zamitit delo, abychom lod' zasahli. A nezar pornerite, zatim co pozorujete tyto okolnosti, otadet dely tak, aby za tti minuty pohybu, kdy se vg e zmenilo, mohla dela ptesto zasahnout."

Obdivuhodne stroje vykonaji hodinove matematicke ekoly rychlosti blesku, daji odpoved' katclemu delu na tade indikatort ve sve posadka, u dela zameti delo podle instrukci techto indikatore. Velici destojnik v pozorovaci vice zaveli: "Palte!" Druhk stojnik, sedici vedle neho, zatahne za spougt' a vgechna dela yypali soueasne na nepatrnk pahyb jeho , prstu. Bylo-li mitent spravne, neni uz tleba delat nic, nez dela znovu nabit a znovu pant, ponevadt poditaci stroje jimi zatim otadeji, tak, ze pourer mezi neptatelskou lodi a jimi je stale stejnk.

Tlumeni narazu 118 velkkch del Velke 136tanie, tak aby lod' vydrtela explosi, to je jina otazka. Dela jsou zamontovana po ttech v ota.divkch vitkach, zhotovenkch ze solidnich ocelovkch bloke, tlustkch na storm. Kaida vet vat' 2.000 tun, vice net cell torpedoborec, a stoji 3.000.000 dolart; loch Rodney a Nelson jich maji po teeth.

Kaida, vet saha skoro na dno loch, kde spodiva na ocelovkch valeecich. Katcla ma tlumid naraze: obdivuhodnk system hydraulickkch naraznike. A katclou z nich je mono pohybovat na osminu palce pkesne Mutove, kteri stayell tyto vete, tak aby obrovska dela pici vksttelu neznidila lad', se nazkvaji montery del, a vgichni jsou zamestnani u jedne firmy — Vickers s. r. o. Je to remeslo, jemut se elovek nikdy nedoudi, a techto mentere je opravdu poskrovnu.

Stkileni z velkkch del je drahe, zabava. Vypaleni jednoho cvieneho granatu stoji 600 dolam). Salva stoji 5.400 dolare. Vetejnost vgak nevi, jak getrne se zachazi se stkelivem. Osud katcleho vkpaleneho grapnelu se pozoruje a zaznamenava. Katclk povel a kaide slovo z rozmluvy mezi velicim destojnikem a posad-

Ve sttedu, due 14. dubna 1937. kali u dela se zaznameruiva stenograticky pro delostreleckY archl y. V tomto archivu mft2ete najit i takove vYkkiky, jako "— Kam padla tato!?"

Pohon lodi stoji take hruzu penez Lod' Nelson na ptiklad spottebuje pti sve premerne rychlosti 2.7 tuny petroleje za hodinu. V plne rychlo,sti jich spottebuje 16.

Pted sttelbou ze 118 obrovskkch del mnozi kapitanove doposud yell troubit "Zahajit palbu!", tak jak se to alai° za Nelsona. Posadka dole to nemete sly get, take to nesly gi mutove v &love vitce. Ale je to tradice.

Kovy, usmrcujici zarodky. treinek sttibra na zarodky je v geobecne znamk, ale v nejnovej gi dobe se zkougely i u ostatnich kov* jejich sterilisadni schopnosti. Vkzkumci pestovali bakterie na sklenenkch deskach, politkch vktivnou substanci. Kultury bakterii byly pokryty ko yovkmi deskami — anit by se tyto desky dotkkaly latky, v niz kultury bujely — a ukazalo se, 2e pod deskami bakterie zahynuly nebo aspori degenerovaly.

Porovnavanim poetu bakterii v mistech, ovlivnenSrch kovem a v mistech, na net kov neptsobil, bylo motnb ureiti relativni edinek jednotlivkch kovu. Tak bylo zji gteno, to smrtici vliv kovu je tim vets', dim vy'ai je atomova vaha. Tak na pt. podet bakterii, ktere ptetiji pesobent hliniku, je 89.5 proc., medi 69.1 proc., sttibra 66.5 proc., platiny 61.6 proc. a olova 44.2 proc. I vzdalenost, z nit kov na bakterie pusobi, ma velkk vliv na edinnost sterilisace.

Tak na pt. u stribra nesmi lakt vzdalenost vetgi net 2 mm, aby jeg te pusobilo; u olova mute byti at 5 mm. Ponevadt se ukazalo, ze dame-li mezi kultury bakterii a sterilisaent kov na pt. papir nebo sklenenou desku, marl se tim jejich CCinek, pozestaxa asi smrtici vliv kovu v jakeinsi druhu zatent, jeho intensita je Amerni atornove va,ze kovu, a dokazalo se, ze latky, zaditujici ultrafialove paprsky, jsou take pro toto zateni neprostupne. Maria, ze toto zatenr souvisi s rozkladem atom), kterk je tim vetAi, dim vetg i je atomova vaha, t. j. dim komplikovanej gi je atomova struktura.

Studenti opravuji zemepis.

Z Bostonu vypluje v druhem tkolnu dervence sedmnact americkkch vysoko gkolakil na vedeckou vkpravu. Mimo jine vS7zkumy chteji studenti vygettit zpravu. ze mnoho mengich ostrovu ye Vkchodni Indii je vzdaleno ye skutednosti at padesat mil od mista, jet je oznadeno na mane. Lod' student(' bude vybavena dvousedadlovkm letadlem, jeho bude pok mapovani malo znam3ich ostrovt ze vzduchu. Na cestovni vklohy zaplati katclk glen vkpravy 3 tisice dolare.

Certificate No. 2956

Company No. 5220

Board of Insurance Commissioners of the STATE OF TEXAS Austin, Texas, March 24, 1937.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT SLAVONIC MUTUAL FIRE INSURANCE ASSOCIATION, INC., HOUSTON, TEXAS. has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending February 28, 1938.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the. date first above written.

R. L. DANIEL, Chairman of the - board-

sttedu.. drte II. clubna. L9 n,

Vzpominky ze star ch emu v Texasu.

Podava L. C. Wychoperi z El Campo, Texas.

AN Blaha psal jednou o krokod'lovi. I ja neco vim. Jednousli dva nag inci na hon, ai ku Cummins Creeku. Bylo u2 hodne sucho a voda byla jen v nekterYch tunich a tu videli, ze nejake zvite vlezlo do diry. Tu pravi Jan: "Josefe, ja, vlezu do to diry a budu twit a ty jdi na druhou stranu," neb dira byla od vrchu k vocle, "a stoupni si k one dite a jak to zvite poleze, tak jemu dej ranu." A tak se stalo. Jak Jan v dite tval, tu to zvite chtelo yen do vody a jak Josefa, rozevtelo tiamu a on do ni sttelil a jej zabil. Byl to 12 stopovY krokodYl. BYvalo jich tehdy v ka2clem potoku dosti, i bobti tam bYvali, ale ne velice mnoho.

Na Rossprairii mival obchod se stti2nim zboiim, grocerii a salon otec moji 2eny, Tomag Jeemenek. Postavili si tam evangelickY kostel, ye kterem kazaval Para? OpoeenskY a po jeho smrti nejakY eas Franti gek Zrubek, ale jelikoi byl natichnutY svobodat, s tim dlouho se neuddel. Jednou jim tam kazal o spaseni, te co je to spaseni. Pravil, ze elovek se narodi a roste, a2 najednou zestarne a zemte a na jeho hrobe 2e vyroste trava a ptijde krava a "spase" ji, to 2e je to "spaseni"; ale vette, mel pilno odtamtud, byli by ho ti evangelici zbili, co by byl mel dost, a ta tam vicekrat ne gel, mel strach.

Pak tam utvotili spolek "Osveta" a postavili si gkolu, ye ktere prvni vyueoval deti p. A. Haidugek, pak Tom Hrug ka a Jos. Holec, a pak farat Jindtich Juren. Obeas potadali v one gkole bavy. Za onoho easu ka2c1Y rolnik si hied& vypestovati doma vgecko, jen aby nemusel do ob chodu, neb bavina byvala moo lacin g, 6 a 8c libra, a v tech lesich vypestoval ji kaki* malo.

Kdy2 u2 nekterY rolnik udelal 20 balO, to o2 byla velka Oroda. Kornu udelal kahlY dost pro sebe a nekdy i neco odprodal do mesta, ale bYvala 35c 72 liberni.

Hovezi dobytek bYval take lacing'. Krava s teletem 6 a 8 dolaru. Maso v jatce bylo od dvou do pet centO a dobre klobasy 2 libry za 25c, slepice 20c kus, norky 50c kus a noraci 75c kus. Vejce 4 a 5c, ovgem v zime bYvaly nekdy at 20c i 25c tucet. Asi toho dasu zaCala nepoctivost se rozmahati mezi lidem, kdy/ mohli dostati na fiver u obehodnikii, tu vie se nestarali, jak to zaplatiti, ovgem 2e ne vgichni, ale bylo jich dost a je do dnes. Tu muslin si a temet vgichni bYvali obchodnici si musime trpce ste2ovati na nepoctivost rolniku (rozumejte, ze ne vgeci kupovali na Over a slibovali, 2e jak Orodu sklidi, nam poctive zaplati, ale zilstali poctive dlu2ni a nejeden nemohl, ale zas mnohY mohl a nedbal a obchodnik musel platiti velkoobchodniku a vgecek vYdelek zustaval mezi lidem a mnohdy i east kapitalu, co mel ulotemei ieneha v obchode. A nasledek byl, vgichni•stati obchodnici byli nuceni obchod zaanebo udelat fipadek. Veru, 2e yam mohu na prstech spoditati ty stare obchodniky, kteti neptigh Opine na mizinu. Rozebrali jim vegkery jejich majetek, totl2 zustali dlu2ni obchodnikOm, adkoliv ne jeden mohl zaplatiti anebo nektery zemtel a jeho rodina se nestarala, aby po nem dluhy zaplatila, ale jeho majetek dostala. Veru, Ze to dava gpatne vysvedeeni stavu rolnickemu. Nejeden tekne, a co, delnik ten zajedno na Aver nedostal, krome kdy mel stalou praci, a to je gte jen malo, neb legislatura zavedla zakon, ie mzda delnika nemt ge bYt zabavena za dluh, tu na d yer vac nedostal, ale farmer mel Orodu a dobytek a ten na Aver dostal.

Za stara, kdy obchodnik prodaval na Over, tu si ptirazil 10 proc vice jak za hotove. Ale ted' u2 vie a tu jak videli druzi obchodnici, jak dopadli ti, co davali na Over, tu si zaeali brat morgiee od lidu na Orodu a laa dobytek a polni naeini a poeitali vie jak deset procent, kdy bral na Over. A je gte se east° stava, 2e obchodnik nedostane sve nasledkem nedrody anebo dobytek zdechne. Ale obchod se dostal po vetSine do rukou 2idtm a ti vedi, jak s tim zaWith Kde ktest'ans10 obehodnik pfijtie o Ye-

vlsTNIx

gker) svilj mmoftk, iu fid .i,bohatne,ren velkoobchod je tak v rukou iichl a oni prodavaji svYm soulanenovpiim lacineji. Vide 'jsem Casto, 2e prodaval to same zboti, lacineji nei druhY podle jeho obchodu za to same zboii piatil. Jak pak se mohl udetet, obzvla gt' kdy prodaval na fiver a lide jemu zOstali hocIne dlu2ni, tu nasiedek byl krach.

Ale byli i nepoctivi obchodnici. Kde mobil ptipisovali lidem a na \raze a na zbati a btvalo moe kfiku okolo toho, pak zadali davat kniiky. Jak nekdo koupil na aver, tu jemu musel obchodnik to zapsati do knitky, kolik sebral ten den, a co a zaC, a pak davali kupony, jak ted'. Ale neni jak kdy zaplati hotovYmi a ma pokoj, nemusi se bati, 2e ho nekteti ogidi anebo jemu ptipige, a tak trpel poctivY za nepoctiveho a dasteene trpi dodnes A kdy si chtel nekdo vypiljeiti penize, tu po vetgine chodili k HillmanovYm brattim a oni pujdili, ale musel se jim na notu podepsati nekdo, co mel dobre jmeno, jako Toma g Jeemenek anebo Rev. Jos. Chromeik, a tu se east° stalo, 2e oni to pak Hilmanum museli sami zaplatiti a za svou dobrotu pti gel Jedmenek na 2ebrotu. Mosel se vzdati obchodu a pak po mnoho ran je gte potom platit za druhe, flint se podepsal na notu, a takte2 Rev. Chromeik.

Jeden druhemu uz ptestal dilvetovati. Sime nedOvery bylo zasete, vzklieilo a vyrostlo ve velikY strom a buji dodnes. Neveti jeden druhemu a jest!! si chcete vyptjeiti, musite dati dobrou zaruku a jeden nepujde druhemu rueiti za nic, neb se obava, 2e by to pak musel platiti sam.

Postavili z Houstonu do Sealy 2eleznici, tak zvanou "narrow gauge", Azkokolejni drahu, ale to dlouho nejezdila, udelala brzy dpadek; pak byla postavena S. P. dram do La Grange z Columbus a mesteeko Ellinger tu zalo2eno. Bavlna se ptestala voziti do Columbus, neb v Ellinger bylo hned nekolik dobr'ch obchodnikt, co bavinu kupovali, jak broth. Ehlingerovi, tak Jos. Ktenek, stars Koepke a jini. M. K. & T. draha byla pak postavena od severu a site nejdtive jen po Boggy Creek a asi za rok potom dale do Houstonu, to bylo asi r. 1885. Tu se pak ptestalo jezditi s bavinou do Ellinger a prodavalo se domacim obchodnikurn ye Fayetteville.

Tehdej gi dobou bylo take moc vgelijakYch pedlakt. 2ide nosili ranee na zadech a nekteti ut meli lehIcY vozik a jednoho kone a nekteti i par, a ti prodavali obleky a stkani zbati a Arabove zase gperky, ovgem bezcenne, a po vetg ine prodavali jen dernochtm. Nebylo tteba na prodavani 26.dneho povoleni od Otadu na venkove. Ti pedlaci gidili kde koho mohli, neb zbok bylo po vet gine stare a moll prahane, a jestli si nedal pozor a zbak si clukladne neprohied', tu shledal obyCejne, byl pedlak u2 prye, 2e byl napalen. Take se u nas objevili tl'i brat'ka Slovaci, kteti prodavali perlet'ove kokky a vg elijake pantofle, delane z tezaneho skla, importovaneho z Evropy, a bylo to skuteene pane a dosti lacine. Oni brat'kove se jmenovali Husarek, Suchanek a Rendek, a ti ptesmejeili cele Spojene Staty, ad San Franciska po New York a od Wisconsinu po Texas. Jak mohli takove te2ke ko ge unesti, to jest mi 2,2 dosud zahadou, neb va2i1 ten kat" i s tim tovarem at 100 liber a oni to nosili na dech cele dni, neb chodili petky. Husarek a Suchanek koneene se usadili v Nebrasce a stall se z nich zamo2ni farmati, a Rendek se usadil y e West, Texas. Byl to takovY dobrY a mirumilovnY statieek, ale ye slovni pace se ubranil i deseti. On mel odpoved' na v gecko kam gel, tam vtcly bylo veselo a mel kolem sebe hned lido pino, neb katcleho zajima]o jeho vypravovitni ze sve bohate zkuSenosti.

(Pokradovani.)

Kolik zlata ma zeme?

V posledni dobe byla pfesne zjiSTovana teiba zlata od dob objeveni Ameriky. keditel dOlniho Ostavu Spoj. Statt, Scott Turner, vypoeital, 2e se od r. 1492 do dnegni doby vyteklo na 32,000 tun. Ttetina teto telby 440 let spacla do tti desetileti nageho stoleti. Z ve gkereho zlata vyteg eneho od r. 1492 existuje je§te dnes 14,000 tun ye forme mind, zbytek byl jinak zpracOVin nebo se Aral/.

Tularemie zajed nom.

ULAREMIE jest prudke onemocneni T kallive, vyvolane bakteriem tularense, zname od roku 1912. Je to onemocneni ptedev§im volne kjicich hlodaveu, u nich probiha jako onemocneni smrtelne (jako smrtna bakteriemie). V'skyt tularemie ukazuje s hlediska epidemiologickeho zajimavY charakter sezon ni, nebot' pozpruje se Ma yne jednak v mesi-rich zimnich (listopad-imor), kdy zejmena v dobe velkSph honO povstave. jeji vzplanuti hro madnou nakazou, stykem nemocnYch zvitat se zdravYmi nebo s dlovekem a jednak od jara do podzimu (duben-fijen), kdy se vyskytuji ojedinele ptipady po ,bodnuti hmyzem. Proto i zpusob a matnost nakazy u eloveka deje se timto dvojim smerem: Clovek se nakazi bud', a) ptimYm stykem s nemocnYm hlodavcem (zajicem, kralikem) pti stahovani, vyyrhovani a kuchyriske aprave, nebo b) bodnutim hmyzu, ssajiciho krev, kdy tento dtive ssal krev na nemocnem hlodavci. Tularemie u nemocnych zvitat jevi se hlavne ptiznaky, malatnosti a to tak velike, 2e naka geni zajici nebo divoci kralici ztraceji svou plachost a daji se snadno rukou chytit. Na takovou zvet jest tteba dati proto pozor a povatovat ji za nebezpeCnou! Ovgem dale tteba pamatovati, 2e i zvitata zdanlive je gte Gila mohou ji/ b'ti naka2ena, zvlagte v oblastech, kde tularemie byla ji/ zji§tena, Mil, v podateenich stadiich nemoci nemusi tu bSTti hned napadOch zmen v chovani zvitete nebo na jeho organech. Pti pitye nemocnYch zvitat, naleznou se zvetgena Atm, a slezina s mno2stvim drobnYch uzliekt, jako by byly posypany krupici. U eloveka zaeina. onemocneni podobne jako chtipka a nemocni vetginou mysli, 2e skuteene chtiplcou onemoeneli. Behem 1-14 chul od vzniku &Licazy dostavi se bolest hlavy, malatnost, horeeka, ttesavka, zvraceni a balesti v celem tele s celkovou skleslosti. Misto vstupu infekce otede, zdervena, vyvine se tu puchyt, jen/ se rychle meni ve vfidek. Za nekolik dni poenou se zvetgovati mizni 21azy nad mistem vstupu infekce.

Lazy jsou bolestive a velmi east° dojde k jich zhnisani. Nemoc trva prumerne 3 ai 4 tYdny, nadet nasleduje rekonvalescence 2-3 mesice dlouha, po kterou stale nemocnY citi se velmi slabYm. PrObeh mt2e b'ti vleklY a trvati tadu mesict at rok a nemoc sama mute se jeviti v ruznSrch formach (kotni, vtedovite, tyfoidni bez zvetgeni zlaz s horeekami, prujmy, zvracenim a bolestmi v krku jako pti angine a pod.).

Jako komplikace mohou se objeviti affekce plicni, zejmena se zanetem pohrudnice s vY megkem, s mozkovYmi ptiznaky a pod. Zjigteni nemoci je mo2ne jen serologiekYm vygettenim, umrtnost podle americk'ch badatelft je uclavana na 4.8 proc. Pied nemoci neni chranen nikdo, krome toho, kdo tularemii jednou ptestal, nebot' stejne mfde postihnout mule, 2eny a deti, kteki pkijdou ve styk s nakazou.'

Ptipad nakazy od nemocneho eloveka k Cloveku neni znam. Po strance leeeni dosavadni pokusy preventivniho ockovani nebo v'roby sera nedaly uspokojiveho vYsledku. Omezuje se proto leeeni na leeeni jednotlivYch ptiznaldi choroby, pti zhnisani 21az leeeni chirurgicke a podob. Proto hlavni ztetel tfeba venovat prevenci, ochrane'pied stykem s nemociVm zvitetem s infekeni materii, di se zdrojem nakazy.

Obnovi rodne me'sto.

President Roosevelt dal podnet k velkoryse pomocne akci, ale zpfisobend §koda je pfili§ velika, net aby mohla bSrti i pfi nejvet§i :obe tavosti v dohledne dobe uhra2ena.. Prvni mew sto, ktere bude rychle znovuzbudovano, je male mesteeko New Richmond ye state Ohio. Jeho obyvatele nemuseji eekati na dary a pod-♦ pora dtadd. Stavbu celeho mesta uhradi z pen&tamni rodak John W. Hausser,., vlastnich dnes jeden z nejbohatSich mu2t. ye SpojenYch statech. Narodil se v New Richmondu jako syn chudeho rybate. Odjel do sveta a podatilo se, mu ziskati obrovskeho jmeni. Ted' 2ije jako petasedmdesatiletY soukromnik v Cincinnati.

Jeho zasluhou dostanou new-richmonclAti ob Cane nove domy.

Strana 20.

Ve stfedu, dne 14. dubna 1937.

VESTN1K

KUCERtV RADIOVt ORCHESTR vzorky nageh jidel a potravin a po- • Z OMAHY, V TEXAS. divi se fieelu tvYkaci gumy. Ostatni budou zatim debatovat nad nataMilovniktm vYborne 'desire hud- dim, popisy a vyobrazenimi natich by dostane se vzacne ptiletitosti sportil a zabay. Technici se budou vyslechnouti a po ptipade zata.nei- blahosklonne usmivat nad modely ti si pli hudbe velmi popularniho natich stroja, letadel a automobila. orchestru Charley Kudery z Oma- Koneene odkryji i vzduchoprazdnY hy, Nebrasky, kterY jest po calk ze- tresor. V torn najdou ilustrovanou mi tak dobte znam, neb jit nekolik encyklopedii 20. stoleti, vytittenou roka hraje pies radiovou stanici z nejleptimi barvami na nejleptim Omahy. V Texas bude adinkovati papite. Zde najdou i nekolik peentake pies stanici - Temple - ye vybranYch filmovYch svitka, z K. T. E. M. po pet nedel a site 25. nicht poznaji skuteenY obraz tivota dubna, 2, 9, 16, a 23. kvetna, vtdy pled testi tisiciletimi. od 1:30 do 2:30 odpoledne. Orchestr Tak tomu bude, uskutediii-li se tento pozastava z prvottidnich po- vYzva rektora oglethorpske univerpularnich eeskYch hudebnika, kteti sity Jacobse v dasopise "Scientific maji mnoholetou zkutenost ye svem American" vedcam, turnalistam a oboru, hraji oblibenou deskou, take mecenatam, aby prispeli praci a ale i hudbu moderni, popularni. penezi na uskutedneni jeho "klenotMaji take nekolik vYbornYch har- nice natl. civilisace" Chce ji odkamoniketa, kteii sami maji cenu zat natim potomkam, aby se nemumaleho vstupneho, ktere vtude je sili motit, jako my, nakladnYmi, stanoveno. Na Priem miste nale- zdlouhavYmi vykopavkami. Ve skieza, se seznam mist, kde orchestr pe university ut byly zahajeny prvtento bude fidinkovati. Take mate- ni prate. te zajistiti Si tento orchestr, kdyt 0 zatlete dopis ptimo na adresu: GigantickY tunel pod Montblancem v planech.

Charley Kudera, 833 Pine Street, Omaha Nebraska, neb na Charley Dopravni tepna, ktera, by vedla Kueera, % 6echoslovak Pub. Co., pod nejvytti evropskou horou MontWest, Texas. blancem, byla by nejkrattim spojenim mezi Francii a Italii. S hledisAmericka universita postavi po- ka narodohospodatskeho, titistikladniei soueasne ckeho a dokonce i politickeho ma Mame rok 7936 po Kristu. Na mi- neobyeejnY vYznam. Prvni navrhy ste, kde bYval pied 60 stoletimi sklep na prorateni tunelu horskYm masiuniversity Oglethorpe ve state New vem montblancskYm vznikly jit Yorku, pracuji delnici. Za nimi se pied dvaceti lety. Teprve vtak potisni zastup - napetim bezdechYch krokem moderni techniky a stale - I/eclat. Ut odkryji vchod do velke vetti nutnosti zkratiti cestu z Frankomory z nerezavejici oceli. Je do- cie do SvYcar a Italie dostala se takonale vodotesne, a obklopuje ji se to otazka znovu na pfettes. Intetti stran tula. Jette si ptedtou nYti Uljanov a Lugoen vypracovali pis s vYzvou, aby nikdo neoteviel ptesnY plan a do vtech podrobnosti komoru pled timto rokem. Delnici propoeitanY navrh, kterY by si vyvypaci dvete a vypusti konservaeni tadal se vtemi vedlejtimi vYlohami plyn. Teprve ted' vstoupi zastupci nakladu asi 400 miliaria KC. Tato mezinarodni vedy. Spusti gramofon, eastka mate bYti v 50 letech amortiz nehot je uvita hias Rooseveltay. sovana poplatky aut, jet tunelu Pak se jmou biologove zkoumat poutiji. Z francouzske vesnice Cha-

Divadlo v lionstonn v sini ipadn gtefinik é. 142, S.P,J.S.T. Ochotnici sehraji

v nedeli, dne 25. dubna pasobivou veselohru o ttech jednanich pod nazvem

"Pocbriajemnik pani 13ernaikove" od Max Felixe OSOBY: Kveta Bernatkova, vdova Pavia Studnieno, Maria ' jeji dcery Hilda Svestkova Tylda, l Anna gefdikava Kazimir 8kytl, profesor, Jan 8ulda Geza Katie, footbalista Frank Beean, ml.

Jarda Moudka, Frank Sefeik Vaclav Rubet, domaci pan Frank Sedan, st.

Daja Kyseld, stare, panna, Betty Brovcova, st.

Odehrava se v domacnosti Bernatkove. Mezi prvnim a druhYm dejstvim uplyne nekolik nedel. Mezi druhym a tketim pouze den.

ZACATEK 0 4:00 HODINACH VSTUP: OSOBA 30c e.■••••..9 PO DIVADLE VOLNA ZABAVA

Orch str z Ganado, Texas Ku hojne navSteve uctive zve ZABAVNi VIBOR.

monixu vedla by silnice piimo k horskemu masivu a ye vYgi 1240 metre, by astila do prvniho tunelu, dlouheho asi 700 m. Podle projektu projde potom jette jednim tunelem, net vystoupi do tunelu hlavniho, kterY men 12,500 m. Podzemni silnice kali& u vesnice Entreves na italske Wide, kde se ptipojuje na sit' hlavnich silnic. Podle nazoru in2enYril nebude stavba montblancskeho tunelu obtitnejti net stavba tunelu pod sv. Gotthardem. Tunel je teten na zaklade modernich autostrati. Budou to dve galerie, tiroke 6 a pal metru, spojene ptianimi chodbami a vyklenky, kde budou mod po ptipade auta i zastaviti.

Stavbu ma financovati zvlattni spoleenost a po amortisaci ptejde tunel do majetku Francie a Italie.

0 A o jednom neslugnem.

U Mationlho jezera v Pardubicich chytal rybat W., kterY nenavidel kibice.

811 okolo dva mantel& Ona povida. mantelovi: "Co abych se zepta-1

la, jestli udi derva plavat?"

Varoval ji mantel ptipominaje hrubost nekterYch rybata Mantelka nedbala a rybate se zeptala.

"To ne," odpovedel, "derva plavat neueim, ale hraju zde divadlo pro blbY." u.

Minikove nadobi a zdravi.

Otazkou, zda vateni v hlinikovem nadobi ma neptiznive vlivy na lidske zdravi, znovu se zabYval Statni zdravotni Ustav v Nemecku, ktery specielne prihliZel k tomu, zda uZivani hlinikoveho nadobi pusobi v‘SemoZne peruchy zaZivadel a hlavne zda ma vliv na vznik rakoviny Zaludku nebo stfev. Za tim fidelem byla zvitattim i lidem podavana pomerne velika mno2stvi hliniku a shledano, ze hlinik a jeho sloueeniny se viabec nedostanou do krve a ze jsou z tela odstranovany vYkaly.

Obsah hliniku v krvi, v modi a ye vtech organech a tkanich zustava normalni a nezvet'auje se uZivanim hlinikovYch nadob pro ptipravu jidel.

Kucenlv RadiovST Orchestr Nebrasky v Texas . bude adinkovati v nasiedujicich mistech die udaneho datum pn

TANEef NICH ZABAVACH Ptijd'te posiechnout hudebni koncert eeskYeh hudebnika a koncertnich harmonikatt, kteti hraji oblibenou Ceskou i moderni hudbu.

MiRNE' VSTUPNE VgUDE SEZNAM MIST, SiNi A DATUM. ENNIS - VE STEEDU, 21 DUBNA - K. J. T. PENELOPE - VE eTVRTEK, 22. DUBNA, - S. P. J. S. T. SHARPE - V PATEK, 23. MENA - ROSELAND TAYLOR - V SOBOTU, 24. DUBNA - NOVA S. P. J. S. T. SHINER, - V NEDELI, 25. DUBNA - BLUECHER PARK WEST - V PONDELI, 26. DUBNA - S. P. J. S. T. BRYAN - V iTTERY, 27. DUBNA - K. C. HALL. PLACEDO - V SOBOTU, 1. KVETNA - SOKOL UNION HALL. CAMERON - V NEDELI, 2. KVETNA - NATIONAL HALL. GRANGER - V PONDELI, 3. KVET. RADECKI (Possum) SPJST. NEEDVILLE - V trrERt, 4. KVETNA - NEEDVILLE HALL. EAST BERNARD - VE STREDU, 5. KVET. - RIVERSIDE PARK. GANADO VE CTVRTEK, 6. KVETNA, - GANADO PAVILON. YOAKUM - V SOBOTU, 8. KVETNA - TURNER HALL. BUCKHOLTS - V NEDELI, 9. KVETNA - S. P. J. S. T. BAYERSVILLE - VE STEEDU, 12. KVETNA - S. P. J. S. T. SWEET HOME - VE CTVRTEK, 13 KVETNA - WAGON WHEEL. CALDWELL - V SOBOTU, 16. KVETNA - NEW TABOR. SEATON - V NEWELL 16. KVETNA - gEFC/K HALL. SCHULENBURG - VE STREDU, 19. KVET. - WOLTERS PARK DAMON - VE CTVRTEK, 20. KVETNA - OPEN RANGE. EL CAMPO - V SOBOTU, 22. KVETNA - RED HILL NEDET. TOURS - V NEDELI, 23. KVETNA - S. P. J. S. T. KARNES CITY - V SOBOTU, 29. KVETNA - GERMANIA HALL. CORPUS CHRISTI - V NEDELI, 30. KVET. - MORAVAN HALL.

Radio Rozhlas pies stanici KTEM Temple, Texas. od 1:30 - 2:30 V NEDELI, - 25.DUBNA V NEDELI, - 9. KVET1:A V NEWELL - 2. KVETNA f V NEDELI, -16. KVETNA V NEDELI, -23. KVETNA Zajimate-li se o potadani zabavy ye vati sini, obrat'te se na: CHARLEY KUCERA, 833 PINE STREET, OMAHA, NEBR. 411110•01•1110

AIMNISIMIOMMIOrtIANWOrrn

streOra,

embna

RIIEUAIATXSAI Hopp, wit. 6. pros. 3 );i;6PoSilip-n $2.10 na No Nat na

rnatism v ky"elieh. Musirn napsat, ie Ne mi po prvni hodne ulevilo. Nyni, kdyZ je po praci, nebudu muset mnoho ehOdit, snad se toho zbavirn. — Yaclav Sturma.

Strawn, Tex., 11. ledna 1937. PoSiete NONAT, tu dobrou mast, ktera a je. dobra na vSecko. W. J. C. Na v' elijake at' suche neb otevkene bolesti se Nonat osvedeila, ktera bez operace vytahne dkevene i ocelove tkisky i st •ely v tele uvaz16; ale musi to bYt

0+4 us ItEr. Cena Nonat jest 50e a $1.00, patou 55c a $1.05. Ptejte se vaAeho lekarnika neb jednatele, ale rile jineho reberte, radeji pifte pkimo na nagi adresu: Marie Leiblinger & Co., Altadena, Cal, 2ADNY PLANT SUB, TRINEROVA ANGELIKA OBSTALA VE ZEGUSCE LET K d y z potkebujete spolehlivou, jemnou, ale Udinnou, pkijemnou silivku, keknete svemu lekarrikovi nebo prodavaei leku, aby yarn dal Trinerovu Angeliku. Tato sillyha prala nejpfesvedeivej§i zkougkou, zkougkou etykiceti let. Tak dlouho jest jikuZivana v rodinach, v gemi jejich eleny, a vidycky pomaha. je rejlepgi dukaz, ze Trinerova Angelika neni Zadn3-7 plant slib. Kaidk na sobe pozna jeji nevyrovnatelne dinky. Take vy budete s ni spokojeri. Pusobi jemne, bez rortu geni vagi soustavy, je velmi lahodna a pines to velmi tieinna. Vyeisti vnitknosti a uclriuje je v eistote, vzpruii celou soustavu, a eitite se jako znovuzrozeni. Prodava se ye velkY'eh 23 uneovYch rodinnYch lahvich, a nemilZete-li ji dostati ve svCm nejbliZgim okoli, poglete $1.35 na adresu Joseph Trifler Corp., 1333 S. Ashland Ave., Chicago, Ill., a dostanete ji pogtou vyplacene. Chcete-li vzorek zdarma, palete na toui adresu pkipojenY kupon.

Dept. M. Poglete zdarma vzorek Trinerovy Angeliky.

Jmeno

-

Ulice MCsto, stat 0

iiySr seismograf. — Japongti rodozpytci studuji rybu, t. zv. "kosumce", jea ma tu vlastnost, tie s podivuhodnou presnosti ohlaAije zemetreseni. Zjistilo se, ae koeidi sumec reaguje na zemetteseni mnohem spolehltKji nea seismografy, ponevada se v nem projevuji i pranepatrne elektricke kmity.

Dosud bylo 80 procent nervosnich projevt teto ryby Upine spravne zaneseno i seismografy, ba dokonce reaguje na tak nepatrne zachvevy, ae je ani pfistroje nezachycuji.

Tato ryba projevuje reakci na zemetteseni zvla gtni nervositou jia nekolik hodin ptedem. Je ovlivnovana magnetickYmi poruchami na 2000 Mil od ohniska zemetteseni.

Ma asi zcela zvla gte jemnou nervoYou soustavu, jea vycit'uje sebemengi napki.

Voda — ochrance iivota. — malo lidi pije tolik vody, kolik je tteba. Na ge telo poti.ebuje teku tiny ,a adkoliv se jich odebird mnoho z tuhYch potravin, piece to nepostaduje. Nedostatek tekutin v tele zpOsobuje koncentraci rftznI,ch

Etrana

V1 STNIK

bakterie, ktere vykona- std p i secia-.'em z.a.rnest.na1 , 1 se jecly :',on a zplodin vymeny latck, chazejicich telem. Taro koliaeni ra 7honbny vliv on cele t. 1o. Mir- ' ni. vli'l(1.2 lepe poradit ce je gkodliva; vede k zhorSovanii odpomiiteme nejlepe se s lekatem a neutivat bet lekatfunkce cev. liejne poaivani vady 1 spravnou dietou. Rano na laenY aa- i ske rady vgech prosttedkil, ktere tyto jedy zted'uje a prcplachujel celY organismus. Toto proplacho- ludek napijme se trochu vody a ji- jsou novinatskYmi inserty vychva\rani je zvlagt' dalelite, jsou-li po- me zeleninu a ovoce, coa je zvla- lovany. gkozeny ledviny. nebo pti vysokem krevnim tlaku, kdy ma krev tendenci k zpomalenemu toku. Minimalni mnoastvi tekutin, jea by mei dlovek denne poalt, je jeden a tri Ctvrti litru, je NT:SA lepgi pit vice.

Z hojnej giho poaivani tekutin nemilae organismu vzniknout aadna gkoda. Nezpitsobuje, jak se mnoho Rychlik deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, iidi domniva, otylost. Z vady nemaotikud jedete do Prahy bez ptesedani. ae nikdo zticustnout. Nejlepe je NEB CESILLWIE Na OBLIBENYCH RYCHLODICII pit vetginou mezi jidly. Neni dobre zapijet jidla napoji, ponevadtl nehlede k tomu, te se tim rorted'uji aaludedni 'g t'avy a sliny, svadi to k nedokonalemu avYkani. old V,■ :10

COLUMBUS HANSA e-nDEUTSCIELAND HAMBURG exa NEW YORK

Barva oai Barva oei a vlasii. a vlasii, jakoa i stuperi celkove mentace, jsou zajimavYmi charakteristikami anthropologickYmi, nebot' jsou take jednemi z tech vlastnosti, podle kterYch jsou ureovany lidske rasy. Jest opravdu zajimavo vgimnouti si blite techto znau obyvatelstva vetgiho hlavne takoveho, kde se stYka nekolik ras, tteba jia znadne promisenYch a nekolik narodu. — Ve sttedni Evrope, zvla gte na ge republika jest pro podobne vYzkumy vhodnYm Utemim. V 6echach a na Morave byla obyvatelstvu po strance anthropologickeho vYzkumu yenovana jia dtive pozornost a pomery v techto zemich jsou jii • dosti zname. Zato Slovensko, ktere prave slibuje bYti Uzemim velmi zajimavYm, bylo zkoumano jen velmi mak). Tim zaslutnej gi jest prace, kterou p3dnikl profesor Komenskeho university dr. Z. Frankenberger, jen sledoval u vice net 112.000 deti ze sedmi krajt celeho Slovenska barvu oei, vlast a typ vlasa. Jeho vYsledky jsou nitSte zajimave, pokud se tYde frekvence jednotlivYch typil u ruznYch nár odnosti. Nejvet gi procento svetISrch vlasii vykazuji deti narodnosti nemecke (47 proc.), dale Ceske (41 proc.), pak Slovaci (38 proc.), Mad'ati (36 proc.), 2ide (25 proc.) a pochopitelne nejmene Cikani (7 _roc.) Pro Cernou barvu vlasu jest potadi obracene. Zajimave jsou pamery barvy ()di. Nejvice oei svetlYch (hlavne modrYch) maji deti- 1 Ceske (45 proc. modrYch), pak te-1 prve nasleduji Nemci. Dalg i potadi je jako u svetle barvy vlasu. Potadi, svetlYch komplexii (svetle oei i viasy) shoduje se s potadim svet16 viasy. Obracene je pak potadi pro komplexy tmave.

0 Mame ehoditi v lete bez klobouku? — Za velkeho horka neni zdr6.vo nositi diouho klobouk na hlave.

I pod nejleheim slamenYm kloboukem je teplota vy ggi nea v okolnim vzduchu. Zvlaste v lete je nezdrave nog eni tetkYch a tyrdYch kloboukt. Ve stinu je vady lepe choditi prostovlask, ba i na slun-. ci . Jen za velikeho sluneeniho ru je nebezpeeno sluniti se bez pokrYvky na hlave.

Zacpa je prieinou vady chorob, zavinuje chudokrevnost, slabY krve, malatnost, nespavost, ztratu chuti k praci a nemotnost sousttediti mysl na ureitou vec. V neztravenSr ch zbythich 23otravy tvo-

VYborne aeleznieni spojeni z Brem neb Hamburku Pomilteme Vam pii obstaravani nav gtevnich a vysi:ehovaleckYch vis pro Va ge evropske ptibuzne.

Informace u va§eho mistniho agenta neb

4),71.41BLERG -AMERICAN L. NORTH GERW N LOT

TRPI STARSI LIDS povgechnou seslablosti, vyvolanou pobytem v zavtenYch mistnostech a pottebuji bezpeene silivky, jet by vzpru2ila einnost jejich taludku a celeho zativani.

Chcete-li se jim zavdediti a skuteene jim pomoci, kupte jim lahey

Severovy

(Severn's Bitters)

DIRECTIONS MD L wr enot

q

votvk ruin IAA g211 Snit.

143 11 1 111AMII *IMMO $7.01.11 Ale

f51'.

, .1

aton•

Jest vyrabena die stare csvedeene formule a hned prvni lahev ptesvedei katdeho o torn, jakYm PftITELEM DOVEDE BirTI STAR IM, SESLABL'irM LIDEM!

wow

?nee $125 M<' 1lfhCTU#ED

BY

;;SEVERACb • .t. C,A R RAPIDS loc.%

Kupte mamince neho otci iahev dries!

Severova Hotka neni ovgem jen pro stare! V gichni, kdot trpi nechuti k jidlu, kyselosti a plyny, Meli by ji zkusiti. Poskytne Jim vitanou ulevu. Cena $1.25. Nema-li vas` lekarnik, pate ptimo na:

fittrana 22.

V STNii,Z 1 ' .271 T

1

T

C. H. PRAVNIK taii:NOShl

T

Vytizuje vegkere soudni zaleaitosti. titadovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS.

UZIVEJTE DRA. PETRA Ohoko

GEORGE K KACia PRAVNiK Vytizuje vegkere soudni a pravni zalelitosti, abstrakty, posledni yule, atd.

TEXAS WEST, Telefon 146,

eervenka & Varara WEST, TEXAS. PozemkovY obchod — Abstrakty.

Thjeky — Notatstvi.

Mame spojeni v celem state.

RED FRONT

Ceska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlep§i soudkove-a lahvove pivo, rtzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na„sklade.

Zvlagtni stoly pro rodiny.

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OONt LEKAA,I Brie spravne ptipravene.

Oas die dinluvy.

Telefony: fitadov. 3248 — Res. 2639 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

DR. C. GRr_.ER Oei, Ug i, Nos a Hrdlo PHprava B011 Utedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne FIRST NATIONAL BANK BLDG. Rosenberg, Texas HEFNER BLDG El Campo, Texas V nedeli rano od 9:00 do 12:00

DR. KAR. J.1-101113 t eskS, Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS. Telefon ttadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni tstav pohotovl k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni riditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

DR. F. J. KRENEK Zubni Lekat V PARKEROVE BUDOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS.

dvakrat denn — PROTI

"Spring Fever' MoZ'ne,, ie vas "spring fever" jest zavinen nedostatednS7m zaiivanim a vymitanim. Tisice lidi behem posled;ich 150 let uiivali Dra. Petra Hoboko, dasem yyzkouSenY rodinnS7 lek, pomoci jim vymitati jedovate nedistoty, ktere ucpavaji telesnou soustavu. Opathe si dnes lithe y ! Neni k dostani v lekarnach, njrbri pouze od opravnenSrch mistnich jednateiU. V Kanade Doditva..me Beze Cla.

Ve s

ri oti PC( 1 hosponym. JSOU na nicn hoJiny, iegulujici teplotu.

Hospodyne si vyhleda ve zvlaatnich tabulkach peeivo, ktere chce peci, zjisti, jak dlouho•se ma peel, naildi vae na hoclinach sporaku a ptijde tteba na nakup. Nei se vrati, bude vaechno upedeno a proud vypjat. Automat ve sporaku bude skim vaechno fidit. Zdokonaluji se vaak i yyssavaee prachu. Vklada se do nich zvlaatni desinfekeni ylotka, ktera dist vzduch, prochkejici vyssavadem. Je pry tak mono it i atenice. Vyssavae je vysaje ze akvir a usrnrti ostrou desinfekci.

Prodasaji se i mirna elektricka slunce, ktera, maji asi takovou silu zdteni a sloteni paprska, jako slunce skutedne. Zdokonaluji se i elektricke praeky, ktere po vyprani odsttedi pradlo, at je tem& suche. Velikou piednosti teto elektrisace je, ze se vYrobou techto ptistrojt zarnestnava vysoce kvalifikovane delnictvo a tim se zvYguje kivotni troveti pracujicich. Pti tom vzhAstem vYroby Mesa i cena techto take elm dal tim vice pronikaji do airaich vrsteV.

14. iub

vyLlaSka za ShirWe sttepy skla. potrztite eistici hadry a vinu, schovavejte stare konve a sudy, vyeesane 'tine a srst, atetiny z veptti od domacich zabijadek, stare htebiky a kokene boty! A tak vidi pravda: Nova Nernecko je vlastne velika hadrarna a vetegnictvi.

Vtechna to slava a odvaine teal se scvrkaji na Skopieek pomeji. A okolo nemeckeho gkopieku Jew deka tolik zahranienich pant, lor3:, vlasteneckYch — na zbytky.

JAK MACKENSEN U NAS Piti8EL 0 KANONY. "Kdyi bude tteba, tvrde vpted", tekl nedavno pan president Beneg delosttelcum v Ruzyni, a ministersky ptedseda dr. Hod'aa prohlasil - adneho nejugoslayske delegaci: " Z ptitele se nelekame." Vyroky ptedstavitelii statu odpovidaji nejen naafi obranne sile, ale take smYke ni obyvatelstva. V zapiscich revolueniho pracovnika a ptitele Ma-. sarykovy rodiny, melnickeho °beam. Petrkelky, ktery pted rokem zeje zaznamenano, jak si nak lide dovedli poraditi i ye velmi zle situaci. To bylo kratce po ptevratu, kdyi se Mackensenova armada vracela po na gich aeleznicich z Rumunska do Nemecka. Protoae Nemci nage lokomotivy nevraceli, dii Narocini vYbor, aby u vlakt, yezoucich nemecke vojsko, byly na Melnice lokomotivy odepnuty a Nemci si meli poslat sve vlastni stroje. Do Melnika phjel dlouhY vlak s delostteleckSm plukem. Velitel pluku nechtel eekat na lokomotivu a Nemecka a po nemecku panovite dal v kancelati ultimatum. Bud' pry je hned odvezou do Nemecka nebo zaene bombardovat mesto. Nag i stall s holYma rukama proti delostteleckemu pluku povestne armady. Ale Ceti se nelekli. Net se pan plukovnik nadal, byl vaak rozdelen na dva dily: osobni s panem plukovnikem a muastvem a nakladni s kanony a munici. Hned pry se pojede. A take se jelo. S osobnim dilem k litometictm, jak si Nemci ptali, ale vagony s dely zilstaly v Melnice. A byly nem ty kanony za eas dobre v bojich na Slovansku.

ZvlatStni Nabidka—PlAte Dnes: Za veikou zkug ebni lahev (14 unci) I SEM DOSPELA DIKTATURA. Dra. Petra Hoboko, patovne vyplaOno se tekne pomeje, ale jezte ceno, po§lete $1.00 na: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D81116, je. Abychom neptedchazeli uda2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. lostem, tedy ten hakenkrajclerskY sjezd v Norimberku byl velmi slay ELEKTRICKE DOMY. -nY.elovksnubrailpoctu Jeate pfed nekolika lety jsme vzruaeni. "Luitpoldarena" je krasoetli v novinach temet jako po- ha, prostinka a mohutne stavba. Sal pro 16.000 lidi. Byl hadku zpravy o elektrickYch domech. Byly to domy, kde se elektti- pinY. A hiss teanika vtloukal do lenou vatilo, topilo, pralo a samo- bek pritomneh sugestivni otazky: ztejme svitilo. V nekolika letech se Je pravda, fie behem tfi let klesl vaak pomery zmeniiy. Podle prave podet nezamestnanYch se sedmi na estavene statistiky ink. Ryaaveho jeden milion?Ano, pravda. Je pra y -da,fiev'7nosdaizrtlo5miz praZakYch ElektrickYch podnikii je v Praze koncem letoSniho roku Hard? Ano, pravda. A tak Potad. pet tisic domacnosti, kde se vati e- Poslechni vaechny ty fedi, pohledni na statisice pochodujicich lidi, tektkinou, tti tisice domacnosti elektrickYmi ledniekami, 120 vii, mechanickYch robot& a ma:a tfk kde elekttina kona, vaechno mok- dojem jako v Moskva, fie se jim to ne a 100 najemnYch domu, cele e- cde podatilo, fie jdou kuptedu. 610iektrisovanYch. Podle odhadu zku- vek zpracovanY a jen trochu zauSeneho odbornika je nyni v Oesko- jatY pro jejlch rekim, make odjitslovensku 15 tisic domacnosti, kde det spokojen. Hate pro ty docela elekttina je jedinou slutebnou pro nezaujate. To jsou'vilbec apatni havaechno — sviti, vati, pare, yyssa- ste ph katclem divadle. Tyhle lidi va prach, tehli. V Praze se poeet vice net slaYnostni tee zajima eiektrisovanYch bytit proti lorisku tedni zprava k ho,spodynim, aby aivojnasobil. Je to vzrtist, kterY lze pochopit jen tenkrat, zname-li vy- schranovaly a schovavaly pomeje. hody, ktere se pro ruzne spottebi- A kdyby jen pomeje! Jde Utedni ee proudu poskytuji. Na pt. pratske Elektricke podniky dodavaji eiekttinu na vateni za 60 halett 1 kwh a noeni proud na ohtivani vody dokonce i za 30 haletu. Podle zkuaenosti a yYpoetii neptijde eektricke vateni drat, net vateni uhiirn, ph eemt je eistai a dokonalejai. Elektrisovane domy ovaem musi mit silneji provedene stoupaci vedeni elektricke.

Elektrisace domacnosti v Praze a i v jinYch mestech republiky paOD 2:30 DO 5:00 ODPOLEDNE kraeuje velmi rychle. Jedna velka PORADA pratska tovarna dostavo, objeclnavky at 100 elektrickYch sporakt najednou. Jeate pied rokem se nikoTRINACT HUDEBNICH umboct mu o takovych objednavkach nekteti vyrabi fonografni desky, z Fayetteville, Texas snilo. Pti torn pokrok v elektric1104,..0.1104.00■0•111 kych ptistrojich je takovY, fie se typu poloautomaticke domacnosti. Dnes jsou jii u nas velmi dokonale elektricke speraky v Pti hudbe cena asi 1500 ke. Nic se na nich neBAtOVA TANEtNt110 ORCHESTRU mute pripalit, jestlite dbate doby, po kterou smi bYt husa nebo koVstupne: 25c za osobu lade v trout* Avgak jedna velka KatdSr jest uctive zvan.

6eskoslovenska tovarna jii vyjednava o vSmobu sporakt, ktere buLIMING.

i. 7.

4444 . 44444444

KONCERT ZDARMA v Riverside Park East Bernard, Texas NEDELI, 18. DUBNA

Etaeova Koncertni Kapela

Starodavni Taneeni Zibava

VESTNiK

Ve sthan dne 14. dubna 1937.

PROGRAMY KRATKOVLNNE STANICE PRAHA. Pondeli 19. dubna 1937, na vine 2534 m. Ciii 11.84 mg.

7.00 p. m. Znelka, hlaSeni potadu a zvony.

7.05 p. m. Koncert hudby 28 ppl.

"TyrSe a Fuegnera". ftidi Bkpt.

J. Pe S. ta. I. Cast.

7.25 p. m. Dr. Petr Zenkl: Praiska petiletka.

7.30 p. m. Narodni pisne. Zpiva PeveckY sbor "Typografia". di V. B. Aim. II. dil.

7.45 p. in. 0eskoslovenske zpravodajstvi.

7.55 p. in. Ant. Dvorak: Romanticke kusy, dilo 75. Hraje Kitty Oervenkova (housle) a Jaroslav Vojtek (klavir).

3.10 p. m. Fr. Sliver: Serenada pro malt' orchestr. Hraje orchester F. 0. K., iidi 0. Patik.

8.30 p. m. Anglicke zpravdajstvi.

8.40 p. m. Lehka hudba. Hraje orchestr F. 0. K., ridi R. Pekarek.

1. B. Leopold: Bolek. Pochod.

2. 0. Nedbal: Lesni zvonky. Val. 3. K. Weis: Mazurka.

4. E. KoSt'al: Menuet.

5. A. Provaznik: Sousedska kralovohradecka.

6. J. Potu2nik: Pochod mladencil 9.00-9.10 p. m. KrajanskY koutek.

Hlafeni ptiStiho potadu a zvony. etvrtek 22. dubna 1937, na vine 25.34 eili 11.84 meg.

7.00 p. m. Znelka, hlaSeni potadu a zvony.

7.05 p. m. Lehka hudba na gramofonovych deskich.

7.20 p. m Kulturni relief podkarpatoruskY. 7.25 p. m. Bendlovy a Fibichovy dvojzpevy. Zpiva Kabelaenv soubor.

7.45 p. m. Ceskoslovenske zpravodajstvi.

7.55 p. m. H. W. Ernst: HouslovY koncert, dilo 23. Hraje Karel 8roubek a orchestr F. 0. K., H.di 0. Patik.

8.15 p. m. Slovenske ludove piesne na gramofonovych deskach. Zpiva Arnold Floegl a Dr. Danko Blaho.

8.30 p. m. Anglicke zpravodajstvi.

8.40 p. m. Hudba 28. ppl. "TyrSe a Fuegnera", ridi Skpt. Jan PeSta. II. Cast.

9.00 - 9.10 p. m. KrajanskY koutek. - HlaSeni ptiStiho potadu a zvony.

Konsulat Republiky Oeskoslovenske, Houston, Texas.

Radio a diktatoti.

Dye ste 'Sedesat sedm milionu lidi v Evrope nasloucha teem jednotnYm mySlenkovYm proudfim z rozhlasovYch ptijimaal v Nemecku, Italii a v Rusku. Vypoaital to v techto dnech jeden anglicky list.

Snad si ani neuvedomujeme, kdy2 otoeime knoflikem na:seho piijimaCe, jak hluboce zapiisobil rozhlas na nasi epochu v kratkYch dvanacti letech sve existence. Rozhlas je revoluCni vynalez na'Seho stoleti, kterY zmenil kulturni a politickou tvatnost naSi pevniny. Je to rozhlas, kterY v zemich diktatury umo2fiuje to filasne usmerneni mynenek, jeho2 jsme svedky. Je§te pied dvandcti lety mohl jeden elovek mluvit riejvS" k deseti tisiciam lidi, pHtornnYch v sale nebo na jednom prostoru. Dnes se to zmenilo. fteenik, za pomoci rnistniho rozhla infiZe mluviti k statisicum, za pomoci radia pak k desitkarn

Dokonale vyu2ive. toho Nemecko, ktere uvedlo na trh tak lacine ptijimade, te jsou dostupne temet ka2demu. A kaZdY musi poslouchati, mluvi-li Hitler. Neueini-li tak, ptijde na Cernou listinu, kontrolovanou dokonalou sitispehu v kaZdem dome. Mluvi-li Hitler, neni proste mono uniknouti jeho hlasu z tlaminstalovanYch v tovarnach, na ulicich, v restauracich , kavarnach a Skolach. Podobne je tomu v Italii a v Rusku. Zaroveri je mono propagandu za hranice. Kde jsou ty idealni doby, kdy knihy a noviny byly jedinY prosttedek Sititi myDnes rozhlas, necensurovan, pfekroduje hranice a mluvi pti.mo k posluchaeilm jineho statu, mnohdy i jeho vlastni tedi! To je jedna z piiCin, prod my genky a ideje diktatorii se tak nebezpeene svetem. Diktatura si podmanila rozhlas, stoprocentne vyuZiva, ho pro sve fieely, kdeZto v demokracii stavi se jeho vyuZiti v cestu teZke ptekaZky Neptekonatelne jsou ovAem jen zdanlive. Kdy si u'Z koneene uvedomime obrovskou cenu aparatu, ktereho vyuZivame tak nedOstateene? Dnes, kdy celY Zivot kolem nas je zpolitisovan aZ do nejzazSiho kouta, nestadi obeasne kolene pied-

Strana 23,

DeSt' na print. - Za sucha, kdy naLky a vysilani Utednich zpray.

Pro6 si aspori v torn nevezmeme pH- vAichni rolnici eekaji touZebne via.hu, ptetahnou mraena Casto naklad z diktatur kolem nas?

0 razdno. Obsahuji site dosti vody, Krisa podle piedpisu. ale k utvoteni kapek jim chybi t.

Nazory o krase vilbec a o lidske zv. "koncentraeni zrna". Kdy2 mezvalSt' se meni. Doklady najdeme teorologove utvotili a v laboratosnadno, rychle a nazorne v deji- tich pfezkouSeli tuto teorii, pHnach vYtvarnictvi v rfiznYch do- stoupili k umelemu vytvateni konbach, u rtiznYch mistrfi a v rfiznYch krajich. Ale i kdyZ by byly vybra- centraanich zrn a tim k vyvolavany ptiklady nejprotichudnejSi, na ni dente. Ponevada se voda v mraptiklad obrazy madon Fra Filippo cich sraZi v deSt'ove kapky u drobLippiho z ra.nne gotiky a ttebas ba- ne nabitYch elektrickYch bode, vyletky Degasovy z konce minuleho volava se sprSka elektricky nabistoleti, odpovidaji alespori jejich o- tym prachem. Tento pochod byl bliCeje stejnym, velkYm starYm nedavno jea,6 zdokonalen. Letadlo pravidliim o harmonii, ktera, je pod- s nekolika centy jemne mleteho pisku vzletne do vYae mrakfi. Elekminkou krasy. trisaCnim pristrojem je pisek naJsou to tyto zakony o pomeru: 1. bijen a2 do napeti. 60.000 voltil a vzdalenost mezi obema oeima ma pak ventilatorem vyfukcvan na urbYt tak velka, aby odpovidala Sitce eitY mrak. Kladne nabita zrneeka oka; 2. oblieej ye sve nejSirSi east piqtahuji zaporne nasycene mlho(u licnich kosti) ma bYt tak S'irokY, ye kapky mraku, kapky se zyet'S'uji jako dye delky jeho nosu; 3. horni a dolni ret maji bYt stene Airoke a padaji na zem jako deft'. Dent' (nebo fake); 4. vYSka Bela ma od- vSak trva velmi kratce a je mimo povidat deice nosu od jeho kotene to i prilisdrahY. a2 ke (piece a vzdalenost mezi S'piaSir Proda se zano yni ptenosn9 kou nosu a vrcholem brady ma bYt Remington psaci stroj s eeskYm take stejna s delkou nosu. JinYmi pismem a pouzdrem. Hlaste se neslovy: v pravidelnosti je zaklad pii- bo pike na 0echosloyak, West, Tevabu oblideje.

(11-dz.) xas.

a., -HISKEY jako tato zaslou'ti si va'Si very. Jest "uSlechtila" . . . vyrabena die stejne, osvedeene formuly, kterou jsme pouzi c". po dobu 66 let. Proto ptirozene millet c tekavat, Ze King jest eiste chutnajici. ko.pka. Zkuste King dries. NejvySsi jakost whiskey za cenu PRO KAZDEHO.

If EA, Tiros V

°4 0 srraesowz

Amso

Ke ntucky Straik6t B ourbon Whisky

A"FIND" AT THE

PRICE

KENTUCKY STRAIGHT BOURBON WHISKY

BROWN-FORMAN Distillery CO. At Loukville in Kentucky

Strana 94,

fz::

Pouiivejle k anamovini Oznainovatel Pravidla V Malem Oznamovateli fietujeme 2 centy za slovo za kade uvetejneni. Nejmeng poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50c Oznamku napite na zvlatnim listku a pkiloite k objednavce piislu$nY obnos bud' po§tovni poukazkou (Money Order , nebo ye znamkach (stamps).

Posilate-li osobni dek, pfidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na8i znadkou, fietujeme za oznamky "Na prodej", "Slus2by a prate" a podobne 25c za znakku a na poStovne, aby do§le dopisy mohly bYti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k shatku" neb "Ptijme se hospodyne" obnati doplatek za znadku a pottovne 50 tenth.

Doplatek za znaaku budit pfilo2en k obnosu, kterY posilate za oznamku.

Prods se, velmi lacino ,anebc vymeni za pozemek, domek v Temple. Robai lot. Pigte: "Domov", C,.

Vestnik, West, Texas.

(15-pd.)

PkIJME SE Ceske Atb nemecke (levee k' vykonavani domaci prate pro damu bydlici samu. Musi byti dobra kuchatka. $4:00 tYdne se svetnici a koupelnou. PtSte na Miss Dolly Taylor, Covington Drive.

(1-t) Longview, Texas. o- Mate nyni penize na ruce neb v bance, ktere yam nic neptinagi, neb jen velmi malY firok? Zajimate se o uloieni techto do hanky, ktera plati 4% firokil a jest jistou? Zdali ano, pike pod znaekou "Vklady", % Vestnik, West.

(4-dz.)

Texas.

Seymour a okoli.

Dunn's One Horse Prune Shop Jeden nejvetai a nejeistgi grocern iobchod v meste. Jsme pfieinou lepsich cen za farmakske vYrobky. eustale platime vie za vejce, Smetanu a drabet. 3. J. Macha jest nag pomocnik, kterY vas laskave obslatia Zkuste nos jednou a budete spokojeni. Na zdar!

SLIM DUNN

dobry pinKA-ApEN. Tv I11.1.11) I SE pekaf, ktery by pfe yzal dobfe pro Chci otenaffun poradit, co je dobspivajici pekarnu. Dobra pfile2itost pro mladeho pekate. Pifte: City Ba- re pro cukrovku a revmatismus. kery, East Bernard, Texas. (ltpd) Kdo chce, at' to zkusi. Trpela jsem rok cukrovkou a kdy2 Toni bylo u2 :311r. HLEDAM praci na farme. Jsem zle, jela jsem do nemocnice. Tam prostfedniho veku. PfSte neb hlaste mne nautili brat insulin, pfedese v redakci Vestniku, ve West, Tex. psali dietu a citila jsem znadnou (15-17-pd) Ulevu, ale stavala jsem se nervosni.

Muj mug tripe nekolik let revma1r HLEDA MISTO v restaurants tismern, neustalYm bolenim hlavy; Ceske devee, mluvici i anglicky. Pfi- plyny v Zaludku atd. Ted' dobre spi hlaSly adresujte pod znaelkou "Re- a ji, phbYva na vaze, bolesti hlavy staurant", c. o. Vestnik, West, Tex. jsou prye, revma jeate troAidku (15-17-pd) badruje, a ja se citim jako bych ani nemocna. nebyla. Vite prof?

TABAK STAR lehke dru- Bala jsem se nervosy, koupili jsme hy na prodej: 15c a 20c lb. nevy- od Mr. Bernard Still, Box 712 San. placene. Pik,e na Vaal. Kratochvil, Antonio, Tex., radiove kompresy a Portland, Tenn.

(14-17-pd.) za 7 tYdnii uZivani kcmpres takove zlepS'eni. Insulin neberu, ale diety Dir! KUitATKA — KUitATKA — se drZim, kompresy oba rilivame, Barred, White Rocks, White, Silver te§ime se na imlne uzdraveni. PoLaced Wyandottes, Reds, Black Au- dobne trpicim kompresy odporudustralorps, Black Minorcas, 100 za $6.50. White, Buff, Black, Brown jeme. Mr. & Mrs. Nestor Wolkoff, 615 — 9. Ave., S. E., Cedar Rapids, Leghorns a Anconas $6.25 za 100, Iowa, dne 1. bkezna 1937. (15) michane $5.50 za sto. POStovne vyplaceno, zarudena 2iva, dodavka. (Adv.) Vkchna kufatka pochazi z "flock Odbornik. blood tested" stad. Jsme pfipraveni Pan rada byl prilia pohodlnY. odeslilati objednavky hned. Von Minden's Hatchery, Fayetteville, Bylo to vlastne vlivem jeho prate..

Texas. (dz) u ktere stale jen musel sedeti. BffSko mu ph torn utekne rostlo. Kolemam na sklade upotkebene gove mu stale doporudovali proi nove farmafske natadi, take jistY chazky a pal tury — a,2 to jednou poeet hlav mezku, vSe bylo vyme- na zimu v nedeli zkusil. A vYsledek1 nen° za traktory. Vymenim take toho byl, ae do obvykle vederni spo-1 vas dobytek a nafadi za traktor lednosti pri'Sel ye velmi S'patne znameho a osvedeeneho druhu lade.

"CASE". Obrat'te se na mne take, Ka gdY si toho samozfejme kdykoliv potfebujete grocerni a kaalY si pospiail s freastnou otazMame yMy Upinou zasobu. Aug. kou. — Copak se vam phhodilo, Dulak, Cottonwood Store, West. (dz) to jste dnes v tak §patne nalade?

A pan rada si ochotne ulevoval.

Zjar Picijme se star g t• ena na — Jakpak bych nebyl. Nedivte se. vYpomoc v domacnosti, na farme; Rano jsem 'musel vstavat v pet hoprate v poll nebude 2adana. Plat din a celY den jsem pak chodil na dle dohodnuti. Plate: East Bernard. venkove s exkirrsi po polich na velR. F. D. 2, Box 40, Texas. (14-15pd) kostatku s botama jako cent. Olovek sotva zvedal nohy a ted' si pfedstavte, Ze vas ph to nadlidske I namaze rozeili takovej nevzdelanej chlap, kterY si 'Mica taky odbornik.

Bude v nasledujicich mistech: MOULTON — 19. DUBNA. HALLETTSVILLE — 20. DUBNA. SCHULENBURG — 21. DUBNA.

REVIIATISM V nejzastaralej gich p r ipa de c h Revmatismu s Neuritis jest rychle uleveno pouttim Alonzo Urban Rheumatism Treatment. Tisictrn est ulevovano. ProC ne Vain? Na :)rodej ye v§ech lekarnach. Neb e na Alonzo Urban, Station A., San , (15-dz.)

Antonio, Texas.

MALA KUttATKA! Blood-tested Barred Rocks, $6.251 a 100; Bile Leghornky $6.00; pfemichane $5.25, potovne vyolaceno. Take zaeata kutatka. Po3ilame C. 0. D. Wayside Manor, Fa(15-18-pd.) yetteville, Texas.

PovY§eni.

Jednou pti prohlidce vcjska shoLeghornky bile, hnede a flute. dil vitr Napoleonovi klcbouk. Jeden porueik se rychle shY131 a podal mu!

RHODE ISLAND REDS jej.

BARED ROCKS "Dekuji, kapitane", fekl Napoleon, kterY nespustil s pochodujiciho vojVAechny vyzkou§ene "Blood ska oai a tudit ani nevidel, kdo mu!

Tested" I 100 za — $7.00, — 500 za — $33.50 klobouk podava.

"Kap! (.n ktereho regimentu?" zeptal se porueik pohotove a byl pak za svou duchaptitomnost skuORANGE GROVE, TEXAS. 1 teend povSi§en na kapitana.

H. J. Baca

1(Y7.

sticecrlu

DR. KENT

A

Spolehliva, zarueena kuiatka.

STNiK

p:.1-

zyukoval mu mestskY archi-,' dneska si kaZdY fika odbornik, va o neco zavadi.

To mate pravdu. Jako ten chlap dnes. Jdeme vam Po craniSti a on ten odbornik najednou prede rnnou se sehne, zvedne brambor povide.: "Hle, zapomenuta &oda-.

Osel ,a mohl videt, ze Siroko dalekJ neni ZadnY strom.

MestskY archival' se dal do sm chu a povida: -- To jai. jsem se tL:ky jednou tak spietl. Byl jsem jeSte kluk u strejaka na venkove a jak tak chodim venku, vidim na strejdove louce hejno havrana. Phjdu dornii a vypravirn to. Strejda se me pta: "A vyhnal jsi je?" Nevyhnal, povidam, ja myslili, Ze to jsou vase .. .

Hehehe, hehehe, to jste me rozesmal, pane archivah, heheheee, to se yam ale povedlo, a cni to zrovna byli sousedovi, ae ano . . .? — — Kdosi definuje genia jako Cloveka, kteremu nevyschly myLenky, kdy2 ma, nee° napsat do pamatniku. Myslime, ze je to omyl. At' se jen nekde podiva, co tak zvani geniove napsali do pamatniktr!

"Boston Herald". o Mnoho lidi si mysli, ze pokrok znamena agitaci pro stalou zmenu bez ohledu na to, kam zmena povede. At' si pamatuji, to muZeme michat beh uddlosti take tak, Zivot se proste otaei v kruhu, uprostred neho2 narod stale hloubeji klesa do viru.

Michael Walpin.

0

Anglie nema odvekYch plate', ani otivekYch nepf.atel, ma, jen odFrazier Hunt. veke zajmy.

,,.....,,..v.:, ---701.3oils-Carbuncles-Uk-eir-13oneFerlons601(1Sores 17 DRAWS ovT CORE OF WORST BOILS OR CARBUNCLES AT ONCE AND PREVENTS SPREADING — AT ALL DRUGGISTS oRB*N• CILEK ICALCo. , AN ANTONIO TEX. ....

cp

4.,

AD POK OZNAIW pok ad spoleeenskYch zaba y, jet od otevteni jeho moderns vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYm dostaveniekem krajant a jejich pfatel.

Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptini se jest — 20th and North Main.

V NEDELI, 18. DUBNA. Sablatura.

V NEDELI, 25. DUBNA. — J. R. Sada Original.

VE STREDU, 28. DUBNA. — Kueerfiv orchestr, vyhla§ena hudba z Nebrasky.

V NEDELI, 2. KVETNA. — //lsy's z La Grange; odpoled. DIVADLO.

VSTUPNE: PAM 40c —

Y 25c PORADATELL