Vestnik 1937 03 31

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. (..iiiSLO 13.

WEST, TEXAS. y e stredu (Wcanesday), 31. biezna (March) 1937.

RdeNiK (VOL.) XXV.

CHEIVIICKA YCHLEJI nee kterakoliv jina, veda, rozgifuje chemie hranice na geho vedeni.

Rychleji ne2 kterekoliv jine vyrobni ododvetvi, zvyg uje chemicky prfimysl rok co rok svou vYrobu, uvadi na trh stale vet gi a rozmanitej gi mnoZstvi vYrobkil, stava se stale dalelitej gi sloZkou v nag i narodohospodalske soustay e a nam spotkebiteltm pfina gi takkka kaldeho dne nova, lep gi a lacinejgi Dnes fit. kaZdY uznava vzrastajici vYznam nageho chemickeho praniyslu. Nebylo tak tomu ovgem v2dycky. KdyZ dojde k hovoru o novYch procesech a novYch vYrobcich, jsou chemikoye mleenlivi jako Sfinx. Proto i nejjednoduggi z jejich praci zustava pro laiky zahadou.

Vetgina lidi skoro nema ptimeteneho vztahu k chemii a jejim vYrobkilm. Letos bylo na ptiklad ye SpojenYch Statech spottebovano kolem pal milionu tun kalcinovane soli na vYrobu skla, pies 160,000 tun louhu na vYrobu umeleho hedvabi a pies jeden a pal milionu tun kyseliny strove na vYrobu umelYch hnojiv. Aekoli vgak vgichni uZivame skla, nosime latky z umeleho hedvabi a jime potraviny, vypestovane pomoci umelYch hnojiv, mai° nas kdy videlo tyto tit nejznamejAi a nejdalatitej gi chemicke suroviny, ze kterYch se tyto latky ziskavaji.

JinYmi slovy nitiZeme rici, ze pies 98 procent chemickYch vYrobka SpojenYch &dte se dastava k vefejnosti ve forme, ktera, Opine zakryva jejich chemicky pOvod. Mnoho chemickych latek, jich2 uZivame v kaZdodennim tivote, pfichazi do obchodu v baliecich pod znamYmi obchodnimi znaekami. PonevadZ se prodavaji vet ginou v drogeriich, na ge vetejnost je zvykla mysliti o chemickem pramyslu jen v pojmech pokoutni farmacie.

Po svetove valce nastala pronikava zmena v nizorech girgiho obecenstva na yYznam chemie. Svetova, valka naueila eloveka z ulice ba snad jegte vice, naueila i statniky a generaly — chapati dulatitost chemie v na gem modernim svete. Od to doby zaznamenava chemicky pramysl netu genY rozvoj, ponevad2 po váleenYch zku genostech kaZda vlada poklada za svou narodni povinnost vybudovati si svitj vlastni samostatnY chemicky pramysl.

PramernY laik si mysli, ae chemicky pramysl ma k disposici a mute zuZitkovati v gechny mo2ne odpadky, ye kterYch ma, lacine a snadno pfistupne suroviny. Podle jeho pfedstavy jsou chemicke tovarny piny velkYch kadi, do ktedch se tyto odpadky na jedna strane hozeji a z nich2 na druha strane vychazeji hotove vYrobky, bezvadne, krasne, pfipravene k Nage suroviny.

Na prvnim miste je tfeba zdaraznit, ze chemicky pramysl je ptimYm, poctivYm obchodem, fidicim se tYmi2 zakony nabidky a poptavky a klesajicich obrata, jakYmi se fidi kaki& jind forma obchodniho podnikani.

A piece se chemicky pramysl v nekolika smerech podstatne li gi od ostatnich pramyslovYch odvetvi. Prvni velkY rozdil mezi chemickYm pramyslem a tovarnim pramyslem v obvyklem slava smyslu spodiva v torn, ze

chemi-

REVOLUCE.

William Haynes. ckY prinnysl se zabYva, pfedev gim zmenami hmoty. V kaftlem stadiu chemicke vYroby vznikaji nova latky s ureitYmi chemickYmi vlastnostmi. Vedle toho yznika, postupem vyroby jeSte cela fada vedlej gich zplodin, ktere samy o sobe se podstatne list jak ad sebe navzajem, tak i od koneeneho produktu celeho vYrobniho procesu.

Oslavy itibilea S. P. J. S. T .

ZAHAJENY BUDOU V NEDELI 4. DUBNA. ttykicate vYroei zrozeni nakhoBratrstva 07 slaveno bude sbratfenSrmi fatly dilstojne. Tuto nedeli 4. dubna sanantonSti brat •i zaftig jubilejni oslavy trisnYin pOdnikem a tyto budou nasledovany dalsimi fady behem jarni a letni doby ai do pcdzimu.

Nisledupo ra d.7 s anovily en svoji odavy: ✓ NEDELI, 4. DUBNA: kid San Antonio cis.

133. v San Antonio. Poi:ad slavnosti oznamen, neast slibily fatly okolni, spolky krajanske a eleni HI. tkadovny. ✓ NEDELI, 23 KVETNA. kid Rozkvet Zapadu els. 107. ve Floresville. Slavnostni vYbor kora rozmerne pripravy. ✓ NEDELI, 20. EERVNA. /tad Hvezda Miru Cis. 33. v Blei.blerville. Bliisi zpravu naleznete v dopisovatelske rubrice t. ✓ I:TTERY, 29. ■t ERVNA. kid Slovan cis. 9. ye Snook. ZvolenSr vybor pracuje na piriprava.ch k rozable slavnosti, k niz budou pozvany tidy a spolky celeho okresu.

Okrskove oslavy planuji osady Ennis, West, Granger, Temple a dalgi.

Sestry a brat:h.! Jest nas viech moralni povinnosti, pfipadne a dle mistnich moinosti usppfadati v jubilejnim roce pietni oslavu 40. vYroei zrozeni naSi mohutne Jednoty. At' neni jedineho fade, ktery by alespon konanim slay -nostichfzeuprmntlovis spinil. ' KaZdY chemicky pramysl ma sve zvla gtni vYrobni problemy, k jejich2 te geni uziva svYch vlastnich metod. Krejci musi stkihat kabat podia sukna, jak pravi jedno zname pfislovi. Ale pi•i tom je krejei pfesvedeen, Ze IadnY jeho kolega na svete neudela ze stejneho kusu sukna vice kabata neZ on. Chemik nema, takovebo klidneho vedomi. Mali zmena v jakosti suroviny, jinY vYrobni postup, line stroje, nekolik mad° atmosfer tlaku vice nebo merle, o zlomek easu delgi nebo kratAi zahtivani, ochlazovani, vypatovani, atd., to vg e ma vliv na koneeny vYsledek chemickYch pochoda a na jakost a viastnosti vS7 sledne zplodiny. ROzne koneene produkty znamenaji rAzne vS7lohy a jejich

rozdil je tak velikY, Ze jedna tovarna ma t- e prodavat tent vYrobek lacineji se ziskem nat. druha se ztratou. Proto chemik, at' dobrovolne nebo nedobrovolne, stale zkouma a hleda, aby nagel nejdokonalej gi a nejhospodarnej gi vYrobni proces a nejlacinel gi suroviny. Tak je soute2 i v chemickem pramyslu nejfieinnefgim podporovatelem pokroku.

Pokrok se nezastavuje.

Pokrokem mute b3it bud' novY vYrobni proces nebo novY vYrobek. Technologie dodava, chemickemu pramyslu stale lep gi a lacinejgi suroviny, zkracuje dobu chemickYch procest, zvyguje fieinnost chemickYch operaci a ustaviene zdokonaluje dosavadni chemicke sloueeniny. Chemie je jedna z nejmladgich ved. Vynotila se ze stkedoveke alchymie pied 180 lety, kdy'Z' chemikove se po prve zaeali soustavne obirati rozkladanim a rozborem raznYch latek.

KdyZ vyzkoumali chemicke sloleni v gech znamYch hmot, nekolik durnyslnYch badatelt se pustilo do poadne price. Zaeali skladat ze znamYch prvka nova sloueeniny.

Na tomto procesu synthese, neboli chemickeho skladu, byla vybuclovana velka, pramyslovd odvetvi. KaZdodennim uZivanim se vYznam slova synthese roz gifil tak, ze si ani neuvedomujeme jeho pravY rozsah a obsah. Dnes ho uZivame nejvice ve spojeni s dvema raznYmi typy umelYch latek. Syntheticka latka mute bYt chemickYm "duplikatem" nejake pkirozene latky. Indigotin, vyrabenY z kamenouhelneho dehtu, je totoZnY s indigotinem, organickYm barvivem, obsaZenYin v rostline indigovniku. Tak zvanY synthetickY alkohol, vyrabenY z etylenu, je tat latka, ktera vznika, pfirozenYm kvagenim gkrobu neb cukru. Syntheticka latka mute na druha strane bYti nahralkou za nekterou latku pfirozenou, aekoliv se od ni chemicky podstatne li gi. Do tato kategorie path vetgina urnelYch klovatin a pryskytic, voriavek, barviv a lekt. V teto skupine je mnoho Utak s jedineenYmi a neobyeejne uZiteenYmi chemickYmi a fysickYmi vlastnostmi. Patti sem no, pfiklad sulfonovane vyggi alkoholy, zvane jinak "bezmydla, mYdla", dale plasticke latky z fenolu a formaldehydu, sloudeniny nitrocelusy, jako celuloid, celofan, atd.

Kdy2 se na trhu objevi nova, syntheticka 'Atka, at' uZ je to bliZenec-isomer jine ptirozene latky, nebo nejakY vYrobek z chemicke laboratoke, dostava se do ptime soutae s jinou latkou, pkirozenou nebo umelou, ktere se doposud vgeobecne uZiva. Svet se valmi mak) zajima o to, jak se to latka vyrabi nebo z eeho se vyrabi. Zato jej tim vice zajima jeji cena a uZiti.

Dtivej gi pfedsudky proti chemickYm nahraZkam skoro Opine zmizely, az snad na nahralky v oboru potravinakskem.

Pfed dvacetipeti lety byla uvedena na trh prvni umela vlakna jako nahralka za hedvabi.

Ale lide se na umele hedvabi diouho divali jako na jarmareeni zbozi. Dnes ov gem vime, Ze si tato latka nezasluhuje onoho opoviteni.

(Dolconteni ptitte),

Strana 2.

VESTNig

Oddil dopisovatelskfr 1110.411111.04•1•1.11111 ■01111111■0

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pfedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VS7boru k vlastnimu rozhodnuti.

Z TEXASU DO NEW YORKU.

(Podava Jos. V. Bayer) Dne 6. ledna 1937 v 10 hodin veder, stiedni eas, vyjel jsem z Chicaga po draze Erie do New Yorku. Ptejeli jsme stat Indiana za noci a nekdy rano jsme byli y e vYchodnim Ohio.

Wilde bylo ledu a kdy jsem vyjitdel z Chicaga tak meal° praet a praelo celou cestu. V okoli Youngstown jsou velke ocelarny, kde ted' pied nekalika dny hrozila stavka, ale magnati se podali, dali delniktm 30ti hodinov' tyden, a ptidali jim platu. Krajina vetainou kopcovita, a dim dal na vYchod tim vice.

Vzpomnel jsem si, to v ocelarnach a dolech je velke mnoistvi naaeho lidu, obzvleate slovenskeho.. V mestech co jsme projitdeli, jsem obeas uvidel kit na obchode s deskYm aneb slovenskYm jmenem.

Do Pennsylvarii jsme vjeli pii meste Sharon, a potom do statu New York prvni mesto bylo Jamestown. Krajina kopcovita, romanticka, obzvlaate k Hornell, Klinira, Binghamton, pot= ut byla noc, tak jsem nic nevidel. Jeate jednou jsme vjeli do Pennsylvanie, a site do mesta Susquehanna, potom zpet do statu N. Y. a za Port Jervis jsme vjeli do statu New Jersey, a do Jersey City jsme dojeli ye 11:52 hodin weer vYchodniho dasu, tedy testa si vytadala skoro 25 hodin z Chicaga do Jeresy City. Draha Erie vaak nejde do New Yorku, tedy hued v Chicagu mi chte'l agent prodat listek na taxi za 75 cent y ate pry mne doveze kdekoliv na jih od 110te ulice aneb v Brooklyne za tato, dale ut bych musel pfidat. to si to rozmyslini, a na vlaku zas kondukter mi ji nabizel, ja zas, to si to rozmyslim, a tak se kondukteti sttidali thkrat, a ja se vtdycky rozmfalel, a at v Binghamton ptisedl ke mne mut a tomu tet ten listek kondukter nabizel, on vaak fikal, to sebere "tube" do New Yorku. Byl jsem rozmyalen, a at se po etvrte kondukteti sttidali, kdyt phael ke mne, ptal se: "mda tiket na taxi do N. Y. C.?"

Ja., ze nemam. Ze pry je ale ut pozde, to on ut telegrafoval do Jersey City, kolik tech taxliku ma piijet a ja, mu odvetil, to motna tam bude nekterY "to spare". Ze pry motna. Nu, a na nadrati v Jeresy City hued jsem uvidel "sajn" Hudson Tubes, tak hajdy tam. Pust' pry tam 6 tenth a chyt' pry prvni vlak co pojede. Jezdi pry katdYch nest minut. Tak "alright". Vsednu do nej a za 16 minut jsem ut na 33. ulici ph Pennsylvania nadrati, kde-to taxlik by musel jeti bud'to na "feru", neb do tunelu, a sebralo by mu to asi 45 minut nejmene. Tam jsem zase dal 4 centy, aby mne pustili y en, totit transfer a mei jsem uaetteno 65 cent& Podotknu jen tolik, te jsem mei divnY pocit, kdyt jsem vedel, to vlak se mnou jede pod vodu teky Hudson. Ale at'astne jsem to pretil, a tak to zde podavam. Ubytoval jsem se v hotelu na 34 ulici, a druhY den jsem a,e1 na ptehlidku mesta. Zajel jsem si dolt na Battery Park, kde vaecky lode co jezdi do Noveho Yorku, jezdi okolo, zdali jsem vide]. Ellis Island a sochu Svobody. Potom jsem jel na zvYaene draze at na 72 plici a druhou avenue do deske etvrti, navativil sem sokolovnu a potom jsem si naael byt. Nu, a tak jsem zde v New Yorku, ted' jit pies 8 tYdat a jeate jsem je eel nevidel a asi nebudu a 'tadnY jinY. New York je asi tak hotovy "Babylon". Motna, ze staroslavnY Babylon se mu ani nevyrovnal, a pravdepodobne to ne. Jsou zde easti nove, aiste, zase stare, apinave, at hnusne.

New York je uz mesto stare, nemelo tadnou takovou katastroft. jak tfeba Chicago, kdy vyhafelo, aby se mohlo vystavit nova a nedostatky odstranit. Ale zase se mi zde lepe

libI netli na ptiklad v Chicagu aneb v St. Louis, co se mesta samotneho tYde. V New Yorku se pry nikdy nespi. Vtdycky je hada vzhtru a bud'to pracuje, bavi se, aneb jinad. Zde se jezdi nejenom po ulicich, nYbrt i nad nimi, pod nimi a take hore a dolt, totit na elevatorech cili po desku zdvitich.

A ta tladenice vaude. Na ptiklad ja jezdim do prate do Brooklyn kaklY den ve "subway" podzemni drahou. Je to asi 7 mil a sebere to asi 25 at 30 minut to ujet. Jezdim po lince Lexington Avenue. Draha je etyt kolejna, po krajich jezdi lokalky, uprostted expressy.

Express jede od 20 at 50 i vice blokt bez zastay ky. Ph Grand Central je spojeni s Long Island, Times Square, expresni i lokalni spojeni. Naval lidstva nekoneenY a chvilemi vas day sebere a musite jit chte nechte, ktik nic nepcmilte. Vlaky jezdi po teto lince po katcle trati katde d y e minuty. Expresse maji deset vozu a lokalky 6 vozu. VtIt ma mista na sednuti pro 44 osob, ale v pilnYch hodinach a navalu i 120 se nacpe do jednoho vozu, takte sardinky nemohou v plechovce byt tak napechovane. Podita, se, to jen na lince Lexington Ave., se pfeveze 120,000 lidi za hodinu. To je ovaem rano a weer. Cestavne je pet centt jednim srnerem, ale kdyt elovek to zna, tak mute pfejezdit cele mesto za nikel, a ptijet na svou stanici. Nesmi ovaem vystoupit ze tadneho nadrati, jinad zase by musel platit. V techto vlacich panuje, mute se to tak nazvat, prava, demokracie. Milionat z Wall Street se at'oura aneb sedi vedle umazaneho a vousatell° delnika a bohate odend, dama tfeba stoji tesne vedle Cesnekem prosakleho Hebrejce, a musi to trpet jeden s druhYm. A pani, kdy dostanou sedadlo tak nedbaji virbec jestli kolem stojici damy si maji kde sednout, Ci nemaji.

Nov' York vaak ale ma nejlepai a nejlevnejai dopravu v Americe, a take to pottebuje. V samotnem meste ted' se eita, pies 7,000,000 obyvatel a cot teprve pfedmeeti a mesteeka v blizku. V metropolitni oblasti, ktere. sahe. at 50 mil daleko, tije jeate nekolik miliont obyvatel, takte je to zde nejvetai shromatdni lidstva na cele zemi, a take jsou zde lide z katdeho koutu naafi zemekoule.

Co se tyre poeasi, to je zde letoai zimu mirne. Snih padal nekolikrat ale hned se ztrati.

Vdera, dne 6. biezna, padal hned rano, potom ustalo a veder okolo osmi hodin zaealo zase, ale na chvili. Dnes je krasna, nedele, teploueko. Zima zde letos byla dosti mirna, a v parcich Battery na jianim cipu a Central se zelenala travieka. Moe ji site nebylo ale byla.

Nejzimneji zde bylo asi 12 nad nulou.

V New Yorku jest mnoho k uvideni. Je zde svetozname American Museum of Natural History, kde jsou ohromne sbirky pfirodopisne z celeho sveta. Vstup volnY,a sebere to nejmerle jeden celY den jen to povrchne pfehlednout. Dale metropolitni museum Umeni, obrazarna a sochy, atd., aquarium, Bronx zoologicka zahrada, kde jsou zvitata z celeho sveta.. Potom Botanicke zahrady, kde se peelive opatruje rostlinstvo z celeho sveta ye sklennicich. Potom je zde mnoho pamatnYch budov, a Lodi jsem pkijitdeji katdodenne z celeho sveta. Zitra prave maji sem dojeti velkolode anglicka "Queen Mary" a nemecke.

"Bremen". Co na mne nevice pirsobilo bylo, jak zdejai obyvatele etou. Ctou noviny, magaziny a knihy vaude, na vlacich kdyt jedou do prate a z prate zase, na ulicich, chode, stoje, vaelijak a ete se. Jsou zde vyclavane spousty dennich listu a v mnoha jazycich, nejvic vaak asi za anglieinou hebresky a .italsky, dale apanelsky a jine fedi.

Co se tYde deskoslovenskeho narodniho hvota zde, o torn je teako psat znalec by inOhl o tom psat mnoho a mnoho. Je zde dechosloy akt na tisice, rortrouaeni pa celem meste. Jejich hlavni sttediska ted' asi jsou ye ety rte zvane Yorkville, kde je nekolik deskych a slovenskYch sini, Sokolovna jednoty sokolske se naleza na vYchodni 71. ulici, a tam je take vtdy Cilo. Cviei se tam skoro katolY veder, po fads tam nekolik spolkt sve schtze a taktet zabavy a divadla. Dne 22. t nora udilela jedno-

Ve stisedu, due 31. bkezna 1937. ta Sokol New York diplomy dlenstvi tem Olenum, kteri jsou eleny jednoty 50 aneb vie let.

Zaroveri udileny byly diplomy tern, kteti jsou 20 aneb vice let eleny jednoty. K jednote path ted' 11 ag ent, kteti jsou neptetrtite 50 aneb vice let. Zajista krasny to rekord a motna v Americe nejlepai. Dale ma 57 elent co jsou 20 aneb vice let dleny. Take peknY rekord. Po slavnostni schtzi pak byla hostina a °beerstveni, a take se tandilo. Take jsem meal s New-yorskYmi cviditi v sokole.

Dalai stkediska naaeho lidu jsou na Long Island, v Astoria a Little Bohemia a jinde.

Oechoslovaci tet zde jsou zastoupeni na rozhlase, maji pekne programy 'Ceske i slovenske, a nektere trvaji celou hodinu. Jsou zde yyditvane dva denniky, jeden deskY a jeden slovensky, a Ceske knihy a Casopisy jsou k dostani k pteeteni i v nekterYch vetej. knihovnach.

Jak ut se to stavalo ye stare vlasti po stalett ,tak i zde. Oechove sousedi s Nemci a naai bratti zase se svYmi stoletYrni sousedy Mad'ary. Ctou hodne i hovofi mad'arsky a zdejai mad'arsky dennik jde asi do nekolik sloveriskYch ciomacnosti, sam jsem to vial. Je to velka akoda, to je to tak, Cas vaak tarn ye stare vlasti napravi a zde tpine, amerikanisace pozdeji zahladi.

Nejsem zde dost dlouho, abych to vaecko poznal, a take podavam jen sve povrchni pozorovani, tedy toto se nenitte pokladati za nejake vedecke studium. Jsem elovek east° chybujici jak kdo jinY a neni mi moZno vaecko spravne posttehnouti, aspori hned ne.

Timto koneim, a jest-li by to zajimalo, mohu pozdeji psati zase. Vim, ze mnohe easti meho dopisu nejsou vilbec zajimave, ale 'tak ut to nekdy bYva. Vestnik je ted' zvetaenY, tak si myslim, tfeba jej vyutit. Ut jsem nepsal do Vestniku tuaim asi 10 mesict, tak ted' toho bude zas na chvili dosti.

Timto pozdravuji vaecky me pfatele a zname v Texasu, a vaem pfeji mnoho zdaru. Kdo by mi chtel psati, uvedena adresa stadi. Zvleiate pozdravuji pfibuzne a pfatele ye Floresvine, dale rodinu Lesakovou, Volfovou a jejich deti v Gonzales, rodinu Simersk'ch ye Dilworth, rodiny Pavlidkove v Edroy, bratry sokoly v San Antonio, Dallas a jinde a celY personal Vestniku.

Zustavam s bratrskYm: Nazdar!

Jos. V. Bayer.

Pozn. red. — Dalai poznatky z novodobeho Babylonu budou vitany. Pozdrav a zdar v no vein pilsobiati!

Dallas, Texas.

Drazi bratti a sestry!

Musim varn zdelit, ktefi nedostavate pozvanky, abyste se nad tim necitili nejak nemile doteeni, to vas snad neradi vidime, neb o vas nedbame. Ale je to jen z toho chivodu, to ted' asi posledni dva roky pozvanky vtbec neposilame.

Myslime, to vetainou katdY odebird Vestnik, pfeete co noveho a jeden druhemu felme a kdyt chce ptijit, tak ptijde i bez pozvanky. Ti mladi, kteti pracuji v domech, Casem zmeni misto, takte pozvanku nedostali. A pak, nemSrlim-li se, naa fad eds. 84. potada pravidelne po dobu asi 20 let divadla neb nejakY program na prvni nedeli v mesici, na tfeti je schtze spolkova a po ni vtdy piatelska zaba,va pro Clenstvo, vstup volnY. Tak jen vaichni ptijd'te i bez pozvanky, my vas radi uvidime a vynasnatime se, aby se yam mezi nami libilo. ()pet vas -active vaechny vespolek z mista i z okoli zvu na prvni nedeli v dubnu, naa zabayni kroutek sehraje divadlo a sice kus ze tivota pod jmenem "Slept' zenith", kdy dva miadi aohaji odejdou do valky. Jeden ztrati zrak a druhY tarn posbira co nejhorai. Pied odchodem oba milovali Ratenku Kaaparovu. A at se vratili — nu na to se ptijd'te podivat, pro koho se hezka RA tenka rozhodne. Zaeatek bude tentokrat pfesne v nest hodin veder. Divadlo je troaku kratai net minule, tak to se ta omladina do syta vytandi. Vstupne jak obydejne, pan 35c, dama 25 cent& S pozdravem na vaechny, Botena Jet, dopisovatelka.

Ve stkedu, dne 31. bkezna 1937.

(E li PIOMI g

V AMERICE Proti Indianum.

AN2EL a soused Bouda, jati obavou, jak m se vede pkibuznS7m, brattim Janou g ye mile daleko, roz--kamSpringleovasid hodli se, ge se k nim tajne ptipligi. Plougili se tudig tajne zmolou, vlastne prarvou potoka, aby nebyli od Indiana. spatkeni, oklikami k farme Janougkove. Tak byli nuceni vykonat cestu asi 8 mil, ge se na farmu dostali az k ranu pkigtiho dne. Vgak beda! Zde se jim naskytlo hrozne divadlo, vykonane indianskSmi besy.

Na zpustogene farme Pavia Janou gka nagli tti mrtvoly: Petra a Ignace Janou gka a Rudolfa Springlera blizko sebe legeti.

Kdyg se toti g roznesla zprava, ge se Indian' bligi, krajane se se gli u Ignace Janou gka k porade, co by meli delati. Pti gla rodina Springlerova, Petra Janou gka a pani Vocaskova s detmi. Jeji mange' byl prave na cestach; jel do Nortonu do mitna. Pavel Janou gek byl teg na praci v Nebrasce, pti gla jen jeho man gelka s detmi. Porady nebyly je gte skondeny, kdyg se od farmy Springlerovy hnala smerem k Janougkove ramie tlupa„rudocira. Tito ye vzdalenosti asi 100 kroka od farmy se zastavili a poslali do obydli zveda. Ten daval shroma gdenYm krajanam na srozumenou, aby vytli, cog se po porade te g stalo. Mugi napted, geny s detmi za nimi. Sotva krajane vystoupili s nenabitSmi pugkami, aby snad Indiany o sve nebojacnosti ptesvedeili neb je postra gili, Indiani rychle k nim pkistoupili, mute obklopili a na miste zastkelili. Ignac Janou gek mel v narudi rok a pal stareho synadka v domnence, ge Indiani budou miti pro nej vice ohledu, ale nikoli. Kulka projela hlavou otcovou a zasahla i dite, od deho g ma dodnes na Cele znameni.

Po vS7sttelu se deti rozutekly po okoli a geny begely k potoku, aby se ukryly piede zlobou Indiana, avgak skryty nezustaly. Byla to mangelka Pavia a Ignace, Springlerova a Vocaskove.. Co tyto ubohe geny zagily v zajeti rudocha toho dne a nasledujici noel, te gko popsat, tetko pochopit a svet se nikdy nedovi — — — .

"Je. a sousedka Boudova," vypravuje dale babidka Spevadkova, "jsme nevedely o man gelich po cele nasledujici dva dny a ji g jsme si myslily nejinak, ne gli ge i oni byli nekde vypatrani a zabiti. A g teprve tketiho dne se oba nahle objevili a vypravovali, jakou hruzu spaOM. Kdyg se nasytili, vydali se pak na cestu vykonat smutnou povinnost — pochovat sve ptatele. Nejdiive pochovali metro otce a dva Nemce, kteki byli zabiti na na gi farm& kdyg se prave tudy vraceli z prate v Coloradu. Bydlili nekolik mil od nas. Pote gli pochovat bratry Janougkovy a Springlera a pak se vydali na dalgi obhlldku krajiny; na gli mrtvolu Nemce Kubitze. Ten byl zamestnan mnoho mil u mlatieky, a kdy se dovedel, v jeho okoli di Indiani, vydal se hned na cestu. Byl v bezprosttedni blizkosti domova zastkelen. ho patrne honili, prctage mel 17 ran do zad vpalenYch. Teg tam byl zastfelen nemeckY faraft ktert k nam jednou mesiene doji gdel, jakog i jeho hostitel Sterner. Pochovali je ye spolednem hrobe.

Druheho dne se vgechny rodiny Janougkovy, Springlerova a Vocaskova ptistehovaly k nam, protoge jejich domovy byly zpusto geny a spaleny. Tak jsme dlouho bydliii spoleone, negli negt'astni krajane mohli neco pro sebe potidit. Nezbylo jim nic, ne g co men na sot* nemeli ani sousto pro deti a proto se vydali na testy hledat pomoc u soucitnYch lidi v okoli.

Take my bychom lutes zimu ani givota neuhe,jili, nebYt tech detnYch dobrodincii. Memu manielu nabidl jeden rendat misto sluhy, aby vozil potkeby z mesta pro jeho Celed', zade g mu platil $15 mesiene. Tak jsme byli zachraneni ad smrti hladem.

Vii$TNiK Na jake mantel zadal orat a j a sbirala kosti po preriich, a kdy jsem jich nasbirala celY naklad, odva,tel je mantel do mestedka Buffalo, kde je prodal a ptivez1 za no tivobyti. Tak jsme se pomaloneku opet ktisili k tivotu, ae nasledky jsme jette dlouho citili a videli. A neni diva., ge jsme ani my ani krajane dlouho nevydrteli v tomto okoli, nYbrt brzy se rozetli z tohoto mista hrazy hledat jinde zapomenuti."

Prenini Poiar.

EMAM rad takove tithe, horke dny od N tech dob, co jsem ptijel na domoviny do Nebrasky, a tomu bude j2 padesat mkt.," povidal mi dedeeek HorskY. Konec leta toho dne plal prudce. tar sluneCnich paprska se chvel nad strnittem, popovy0111 kukutiene stonky ze zeme a spaloval bohate pastviny na stranich. Omamna prYskytiena vane z protejtiho boroveho lesa se vinila rozpalenYm vzduchem a zaleta1a a g k nam do stinu mohutritch lip.

Dedoug mi dnes ptipadal jaksi poclratdenY, neklicinY a chtel jsem jej pochvalou pekneho dne a vyhlidkou na bohatou sklizeri kukutice uchlacholit. Ale nepochodil jsem. "lVIne bYva tetko za takorYch dna a to od toho stra:tneho dne, kdy jsem byl poprve svedkem prerijniho potaru. Ano, to byl prave takovY krasnY, tichY letni den, jak vtak pki myth zaaatcich farmateni bYval postrachem vtech domovinaft v Nebrasce, a vidite, toho pocitu jsem se dodnes nezbavil."

Dedout trhavYm pohybem pfejel ztvrdlou dlani tiroke delo, jako by chtel zachytit vzpominku zatlYch dna, ktera pod nim vznikla.

"Dnes ug neni se Ceho obasat, kdy cely kraj je nekolikrat pteoran, ale pied padesati roky, kdy na deset, dvacet i vice mil byl nejblitti soused a mezi obema v neptehlednych lanech a avalech vysoka prerijni trava, le se v ni mohl dlovek pohodlne ukrYt, kdy se yetry honily bezlesYmi planemi neptetrtite dnem i nod, pouhe pomytleni na prerijni polar naplriovalo nas pionyry smrtelnYmi rizkostmi. A nebylo taktka roku, aby neptitly.

Pravidelne bYvala to pomsta Indiana bilemu plemeni, ktere stale hloubeji a hloubeji zapadalo s pluhy, motykami a lopatami do zipadnich plani, nekdy tet proto, aby si nadehnali divokou zvet na ureite. mista. Oasem oftem zavinily prerijni ohne i pkistehovalci vlastni neopatrnosti neb nett'astnou nahodou, jako se to stalo krajanu Fr. Benetovi roku 1878.

Bylo to j2 k podzimu, kdy sena byla sklizena a piistavky byly piny vymliceneho obili, ale panovalo desne horko a dusno, takove nezvykle hrobove ticho, prase jako dnes. Prolamoval jsem toho dne nowt kus prerie, mangelka za mnou motykou drtila hroudy, ptekopavala, ale jig k desate hodine jsme musili od prate odejit. Nebylo mogno vydrget v torn Baru sodomskeho ohne ani nam ani potahu, kterY mimoto obtegovala hejna zbesilYch much, ge jsem nemohl kone v brazde udrget. Bylo mi nejak azko. Pripadalo mi, jako by neco desiveho viselo ye vzduchu jig od roma, ad obloha byla jasne. jako vylegtenY aluminiovt kotel. Beze hnuti stala metajici kukutice na malem zahone, mlCela prerijni trava, mldeli i ptaci ukryti v stinu.

Vyptahl jsem kone z pluhu a tekl mangelce, to odpoledne pojedu do mesteeka nakoupit potteb.

A jel jsem — Bylo jig ke tketi hodine, kdy zaCal pofukovat od teky mirn, vanek. Dnes neco pkijde, pravlm sousedam setedtim se v obchode, vida, jak se rozvitil prach venku, a jig jsem se zdvihal, abych obhledl obzor Ne gli jsem pkekrodil prah, jig tu do mne nekdo vrazil, jen g vykkl nejhroznej gi slovo tech dna — "Prairie Fire" (prerijni pogar) — a jig zase odbehl, aby varoval dalgi.

Bodlo mne u srdce, at jsem se zapotacel, kdy skuteene jsem zahledl na obloze vystupovat zlovestnY mrak koute a kdy kdosi usoudil, to je to u meho domova. Skodil jsem k sveznu povozu, lent stal pied abchodem, vy-

Strang 3. pfahl z nen° miadgiho kone a v nekolika okamgicich jsem jig uhanel smerem k domovu pet mil vzdalenemu, kde jsem zanechal mangelku a dye deti. Jedno dvouroeni a druhe testimesieni.

V okamtiku, kdy jsem vyjel na vr gek, spatrii jsem hrazostra gne divadlo. Jako ohniq med vYhrag ne maval plamen proti ocelovemu nebi a za nim jako ohromna plachta zaplava derneho koute, sem tam propletena ohnivtml jazyky. A plameny se jako povodefi rozlevaly po prerii, kagdS7m okamgikem rostly do v5Mky i do gitky, takge v kratidke dobe celt zapad zetmavel pod pkiklopem kouke a zaplava se blitilla s desivou rychlosti.

Bylo to site je gte daleko od meho domova, ale oheri byl hnan prudktm vetrem prave sinerem k me domovine. V gilenem trysku jsem htial kone ptimodarne prerii, dosud nikde neplocenou, smerem k domovu, av gak to testa mi pkipadala ten den nejdel gi a kagdt okamgik vednosti. Negli jsem dojel doma, bylo jig ztetelne slygeti hukot a praskot zukicich plameny jako ptival mokskt a•vitr zana gel al sem ghaye oharky travy a chrasti.

Kdyg jsem dojigdel k domovu, zahledl jsem hotekujici man gelku, jak vyhanela nal idyltelku, kravku "stradenu", na zorane pole s mista, kde se pasla, a tarn ji u kolu pkivazala. To jig celt kraj tonul ye tme a se vgech stran bylo slygeti zoufalY sktek vypla geneho ptactva a azkostlive kvileni, pateni a ke y jelent, antilop ' a zajica a jine divoke zveke, prchajici v gilenem trysku pied hrozici smrti. Podivil jsem se, kolik ptaka a zveke hledalo atodi gte pod nati stkechou, kolik dfivery bylo najednou v tech placlVch tvorech k eloveku, ge hledali ochrany v nagem dosahu, v na gi chate, kam se otevienyimi dvekmi a oknem nahrnuli.

Mel jsem site svou chatrC kolem dokola oboranou nekolika brazdami pro maint ptipad prerijniho ohne, ale pies to jsem mel obavy, ge to opatteni nepostaCi dneg'nun zutivem vetru. Jegto na dalgi orbu nebylo ani pomygleni, jedinou zachranu jsem videl ye vypaleni prerie za chalupou, na kterem gto miste bychom se pak zachranili pked jistou smrti upalenim.

Avgak toto vypalovani prerie bylo velmi nebezpedne. Stalo se nekolikrat, ge osadnici neb Indiani vypalili pied sebou prerii, pasobice tim ohromne gkody osadnikam dalgim, kdegto pavodni prerijni polar je minul. Veda jsem, ge dim& maze a ma pra y° tak udiniti pouze v nejhorgim ptipade, kdyg by mu hrozilo nebezpedi smrti, a v takovem postaveni jsem se priye se svou rodinou octl.

Uvazal jsem kone na zoranem poll u kravy, vbehl jsem do chalupy, vzal lopatu, konev s petrolejem a velkou houni. Nakidil jsem mangelce, aby vzala deti a gia za mnou, a jig jsem begel za chalupu do hlubokeho uvalu, kde byla nejvyggi sucha trava. Tarn jsem rozlil petrolej v dlouhe date, zavalil a v okam giku bylo cele okoli v jednom plamenu, ktert vitr hnal dale od nas. Hned za mizejicimi plameny jsem vbehl do koute, kde jsem lopatou vyhazel mu asi stopu hlubokou a tki stogy girokou, do nit jsem jette yeas ptines1 od studne dva dtbery vody. Jig tu byla hotekujici mang elka s detmi, Dint jsem nakazal lehnouti oblidejem do jamy vodou napinene; ptehodil jsem na ne houni, a sam si take vedle nich lehnuv, zakryl jsem svym teem startiho hocha. Mantelka ueinila totet se vzpouzejim se nemluvnetem, ptitahl jsem jette cip houne Ares sebe a tak jsme odekavali s hrazou ptitti okarntiky, jet mely ptinesti tivot nebo smrt.

To jit jsme meli vtechnu tu hrrizu ptimn za zady. DesnY kout zavalil cele okoli, 'tie byla vettma negli v noci. Jen jako kdy za boute se zablyskne, pronikly obeas plameny koukem, nidice vgechno givouci pied sebou. Kout a horko nas dusily pod houni, g e jen steti jsme vdechovali vlhko z prohlubeniny, menici se rychle v paru.

Netrvalo to snad ani minutu, ktera byla nejdelti v mem tiyote, kdy se mi zdalo, ge jest jig po vgem, a odvagil jsem se odhrnout cip holm& Pro dym a paleivost koute nemohl jsem videti, ale tugil jsem, g e staveni je zachrineno, kdy jsem nezahledl plamena v tu stranu.

(Pokradavani)

Strana 4.

VASTNIK

OSVETA. Masarykova eeski otazka po e"tvrte.

TYCHAZi nakladem tinu jako pity svazek V MasarykovS/ch sebranS7ch spist, je v nem nejen "Oeska, otazka", snahy a tufty Narodniho obrozeni, nSrbrt take dela, ptvodni "Na ge nyriejai krise", pad strany starodeske a poeatkoye smert novSrch, take teprve toto etvrte vydani spojuje oba pamatne spisy zase nezkro.cene, a uspotadal je do orbisskeho tisku se vai svou znaleckou svedomitosti Vasil K. 8krach, jemut pomahali docent dr. J. B. Oapek, dr. Josef Navratil a archivat Frantikk Mergl. Hodnota vydani se znadne zvyauje obairriS rmi zadnimi poznamkami, v kterS7ch 8krach podrohne vylieil postuime vznikani tech MasarykovSlch politickSrch studii, jejich misto v ostatnim jerio dile, jejich nekdejai ptijeti a trvalS, clneani vS■znam. Ptipomnel zvlaate tet Masarykovo dopisovani s odmitajicim Kaizlem a vybral z nes -hoAryvk,jetdaznS7ch poveila po masarykovsku zakladni popud. "Hlavni myglenka je spravna: charakterisovat a pottit revoludni tsili a smfaleni pivni, ktere je podstatou oficielniho mladoeeastvi." "Co jsem knihou chtel — alapnout na to revolucionatstvi v chladne fantasii, alapnout na tu prazdnotu vnittniho tivota, to je hlavni obsah." Mezi revolueni Asili a smyaleni pivni udelal Masaryk rovnitko, jet by se mnohdy muselo opakovat jeate i dnes.

Ptedmluvu, ktera by se ke dtvrtemu vydani oeekavala, nahradil 8krach nekolika zlomky a kousky, jet sestavil z Masarykovy knihy havliekovske, ze "Svetove revoluce", z CapkovSrch "Hovort", z "Rozmluvy", jet zaznamenal Emil Ludwig. Masaryk dovedl opet a opet bez vahani ptiznat, ze vaelico neusoudil a nevyslovil dost dobte, ze si leccos dostateene neujasnil, v nizorech na revoluci "mladiktm ponekud krivdil", te vSivody jinSTch east° ptilig s vysoka pfeziral, ze bil kolem sebe nejednou zbyteene, ale "citil jsem sviij boj jako odpor proti politieke a kulturni zameenosti, zaostalosti, kocourkovstvi." Kdyi se dnes "Ceska otazka" nove dte, vysvitne dojista ztetelne, jak proti krasriSrm, rozhotelS7m kapitolam o Dobrovskem, o Kollarovi a 8afatikovi, proti Sobestjanskem, o Palackem a Havliekovi dark nektere kapitolky slabnou, protote ptestavaji misty na pouhe celkove thrnnosti; a v rozvijeni "mai nynejai krise" Masaryk stava, se mluveim urdite politieke skupiny, kterST se ji snati vyvfait a ozatit pronikavou kritikou politickSrch stran stargich i mladaich. Jeho drobne vStklady o literature, o ,vStvarnictvi, o hudbe, o nakm spojeni se vzdelanSrin a nejvzdelanejaim svetem, zachovavaji si dnes platnost toliko zasadni a jinak mohou se zdat jen zbetne, kuse, na dnetni potadavek thuds. Ale pra y& kdy se pokroeilejai, vedomejai ptitomnost postavi proti veerejaku a ptedvderejaku, prokate detba "Ceske otazky" a "1•13,ti nynejai krise", jak vaechna ta leta od prvniho vydani obou knih tila a tvotila se chtic nechtic z Masaryka, z jeho podnett, ptikazt, pobidek a hledisek, at' ve vernem jejich sledu ci proti nim. Jestlite se za uplynulST eas tak zevrubne probadaly rozliene otazky na geho obrozeni a slovanstvi, jestlite tak Actyhodne vzrostla nak vzdelavaci lite,ratura politicks, jestlite se tak slibne zdokonalilo nak nazirani politicks, socialni, °beetle kulturni, kdo o to ma vetai zasluhu net Masaryk °Ulna temi stetejnSrmi knihami?

Byly tahanice, spory, bojovne vjipady, jet se vztahovaly na Masarykovo hodnoceni naaeho narodniho a obrozenskeho pomeru k eeske nabotenske reformaci, na jeho viru humanitni, na jeho dAtklive volani po nabotenske hloubce, mravni vatnosti a eistote. Co to vyratelo vosiho podratdeni, co usveddovani z omylt, co hany na neApinou znalost a apatne pochopeni, co domnele bezpeenejaich objevii! A dnes

dnes "Oeska otazka" i "Nacre noveshal krise" budou moci jen potvrdit, ze se Masarykovi v polemikach podsunovaly, nazory, kterS7ch vtbec torn zpOsobu netekl, ze se mu vyvracely Asudky, ktere myslil a prondael jinak, ze se vystupovalo proti nemu ye vecech, ktere toliko on videl po evropsku a svetove. Kdyt se dnes u neho vyhleda to ohrozenske navazovani na reformaci, nalezne se nad v gecku pochybu, on pti nem slueoval na ge obrozeni s vlivy osvicenskSrini zrovna tak jako jeho odpurci a ze pokradovani v reformaci znamenalo mu stalou narodni snahu o samostatnost ye vtem, stalou vuli k samostatnSrm, PatravSrm reformam myaleni i konani. Nebo kdy se dnes trochu stopuje ta jeho tolikrat zavrtena humanita, ptijde se na to, jak on vznicene prohlatoval Zitku za "krev z krve nag', kost z kosti nagi", ano, "Zitka, to jsme my:. je to nadaeni zvlattni, neztracejici ani na okanatik vedomi sve slepoty, je to fantasticke ryc, anebo nic, je to srdnatost nezlomna, hrozna sokovi, ale hrozna i v gedrticimu vitezi, hrozna tomuto proto, ze v hloubi dune tiara jakasi pochybnost a vedomi viny." Ptimo basnicky se nag drahS7 humanitnik valeenickSrm 2iikou vzruauje, zabird se od neho do pojmu velke, vekovite narodni tragienosti, jet' se ma ptekonat nejak nekoneenSrm rozhodnutirn mezi dvema bytostnimi narodnimi typy. A kdy se prozpytuji nanovo vaecky Masarykovy odstavce nabotenske a mravoudne, vyplyne z nich, jak Masaryk silnou nabotenskou i mravni vroucnosti a ryzosti smetoval proti vypinavosti a panovadnosti klerikalni, proti zkaze povah a duaevni zdatnosti, kterou zpOsobilo u nas klerikalni habsburske Rakousko.

"My mladi, my mladi" ptedstavuje se Masaryk v obou knihach opet a opet. Ale nemusel by se tak ptedstavovat, protote ohniva, jarni, smela a dychtive, kypive tvotiva mladost hjibe 'dim tin jeho rozehtatm ficenim pies piekatly a zdrtujici neschtdnosti. Malem se nekdy ptestane dbat obsahu, jak uchvati ta mlaktepkost a 'sila a odhodlanost a odvaha, je s botskou lehkosti obzird nejairai roziohy vaeho motneho studia, saline po pameti brzy sem a brzy tam,. pusti se do nejkruanejaich uzlt jako do una.kjici hry a zptevraci za chvilku nebe i zemi, rojeni hvezd i ptivaly temnot, sklady filosofii i basnickSr ch a vedeckS7ch einu. Tady je to navazani na reformaci: nezastavit se pied tadnou autoritou a rozehtat se nadaene jen ze skutedneho, svrchovane odtvodneneho, moderns oveteneho pfesveddeni. Tady je ta humanita: rici vaecky vS7vody a pravdy a soudy tak, jako byste je z ptimeho vnittniho popudu vetejne mluvili k zastupfun jejich ptirozenSrm jazykern a slohem, s jejich socialni druinosti. Tady je, to nabotenstvi: zvestovat zvonem burcujiciho slova daleko airoko podminky narodni a vgelidske spas3r, ktera nebude dana nikomu, kdo se o ni pilne neptidini usilovnou vzdelavaci praci a kovkopskou patraci kazni a kdo nechce it nejtivejaim dneakem, do nehot si ptileva svetel z minula. Takova kniha zarodtujici, projasfiujici radosti hodi se opravdu k vanoctm, "nesem yam noviny".

DiL0 HORACE MANNA.

Na jate roku 1837 zavtel v Bostonu svoji kancelat 411etS7 advokat ktehkeho vzezteni. "Budouci generace bude ted' mSrm klientem", tekl a pkijal misto u v3ichovne rady statu Massachusetts A dnes neni snad jedineho americkeho obaana, kterSr neslyael vyslovit jmeno onoho advokata . Horac Mann, zakladatel prvnich americkS7ch normalnich gkol a ptedni prilkopnik americkeho systernu modernich vetejnSrch akol.

Podivejme se na zajimave zadatky tohoto mute. Roku 1785, tedy jedenact let pied narozenim Horace Manna, obyvatele neda,vno zaloteneho mesteeka Franklinu rozhodli se postavit zvonici na sve nove radnici. Dopsali Benjaminu Franklinovi, aby jim venoval zvon.

Franklin odpovedel svSrm charakteristickSm zptsobem: "Rozum je lepai net zvuk. Posilam y am darem knihy z LondSma." Tyto knihy se staly zakladem vzdelani Horace Manna, jsouce jedinou knihovnou male okresni akoly, kam zaeal dochazet roku 1805 z otcovy farmy. Vyjma techto knih se zakladni Mannovo vzdelani rovnalo nule. 8kola trvala jen nekolik tSidnt v zimnich mesieich. Aby se

Ve stredu, dne 31. btezna 1937. piipra it na studie. musel si vypiljeit na soukromeho uoitele. Aby mohl slotit zkonaku, musel na leta zadlutit svoji budoucnost.

V mlatli se Mannovi utopil dvanactiletS7 bratr a mistni kazatel vyutil pohtbu, aby pti nem vychrlil na lidi trochu pekelneho ohne. Matein plaid probudil v Mannovi prvni pocit nenavisti vuei bigotnosti. Na zadatku sve advokatni prakse ziskal misto ye snemu statu Massachusetts a zteastnil se vtech debat, v nicht byly probirany vS7chovne problemy. Ve 39 letech byl ut velmi Aspean3'm adVokatem v Bostonu, kde vyhraval etyti petiny ptipadt. A tu osud na nej podnikl posledni vS7pad, vzav mu rychle za sebou matku, milovaneho tchana, uditele a pH.tele; tenu, s nit til dva roky a na nit dekal cele desetileti v chudobe; bratra, jeho smenky podepsal a jeho2 Apadek ho tak ochudil, 2e le ta spal v kancelati na pohovce, aby mohl zaplatit dluhy.

Byl veru nej vyaai eas. Roku 1837 byly v puritanskem Massachusettsu, kterji se chlubil nejamerickYmi akolami, pouze tak zvane Ajezdni akoly, kde se udilo malo a apatne. A v oritatni zemi byly pomery tak apatne, ze katdS, otec udil svoje diet jen tomu, o dem soudil, by mely znat. To byla doba, kdy starti bratr Jiiiho Washingtona byl poslan do akoly do An glie a Washington sam se 11641 Gist a psat od slutebnika a kdy otec Edwarda Everetta prohlasil, ze by poslal sveho syna spiae do vezeni, net do vetejne akoly.

Ve dvou ttetinach techto akol uaitele nemeli vilbec tadnou kvalifikaci. Nekteti ani nedovedli sf3ravne anglicky psat. Na akolach se utivalo tti set rtznSrch slabikatil a eitanek. Ubohe deti nemely vtbec tadnSrch knih. Ttetina deti nechodila vitbec do akoly.

Budovy byly nevhodne a akolni fondy nedostateene. Neexistovala vfibec 2adna udebni teorie, protote nebylo mista, kde by se ji mohl ueitel naudit. Demokracie byla na pokraji padku, nebot' jeji vudci pova2ovali za ne2adouci vychovavati masy.

Takova byla situate, jiz musel Horace Mann eelit roku 1837 svYm prvnim vzdelavacim programem, kterY 2adal: normalni akoly pro uditele, volne knihovny pro 2aky, udebnice zdarma pro vaechny, volne ptistupne vzdelani na fitraty statu pro vaechny obeany.

Proti Mannovi se postavila politicks oposice, slotena z nabotenskeho tisku, vzneaenSrch Tory& povzneaenYch ueitelfi pyaneho Bostonu, je2 prohlasila Mann& program za bezbo2nY a jeho autora za zbehleho advokata a selskeho nevzdelance.

"Ani umeni tiskatske, ani porotni soudnictvi," prohlasil, "ani svobodnY tisk a svobodne pray° hlasovaci nemohou dlouho existovat beze akol pro vzdelani ueitelfi; nebot' nechame-11 upadnout charakter a kvalifikaci ueitelft, svobodne akoly se stanou chudYmi akolami a z chuOch akol budou vychazeti jen ubohe dune, ze svobodneho tisku se stane faleanST a iiplatnY tisk, nevedomi volidi se stanou prodejnYmi a pod plaatikem demokracie vyroste oligarchie netestnYch muM, kteri ovladnou zemi."

Potkav se s nepochopenim uditela z povolani, Mann organisoval vlastni ueitelske institute. Zdrovan nedostatkem vetejnYch fondu, ptemluvil ptatele, aby venovali velke eastky na normalni akoly pod podminkou, 2e stat pievezme jejich vydr2ovani. Aby poskytl celemu hnuti hybnou silu, zadal vyda,vati akolni etrnactidennik Journal, kterY se do2i1 celYch deseti let. Aby mel na opravu akol, prodal vlastni pravnickou knihovnu a pracoval aestnact hodin denne.

V tech tetlYch letech bojovaly proti nemu jeate jini net neptatele: nemoc, chudoba a nezapomenutelna, pamatka zemtele dhoti.

Uprostted trpkeho sporu s bostonskYmi fediteli akol psal svemu lekati: "Mohl byste nee° udelat pro mozek, kterY 1.1 2. " tfi nedele nespal?"

Z ‘ ena mu zemkela neocekavane v noci, kdy vedle ni bdel, a . nebylo nikoho nablizku, koho by k ni mohl zavolat. Adkoli se znovu ozenil, ustaviene se mu vracela priaerne. vzpominka na tu hroznou noc. 8kolni vYbor mu platil pouze 1500 dolara none, z deho't musel platit vie jak 1000 dolart na vYlohy. Nemohl si dovolit ani pomocnika. Vedle jive price psal sam denne at 40 dopis0.

Ve stfedu, dne 31. bkezna 1937.

ODA DOPFOVATELSKI RESOLUCE PROTESTU.

My, eleni fa.du Pokrok Dallas, eislo 84. v Dallas, Texas, shromaldeni ye zvlagtni schtizi k tomu t eelu svolane, odhlasovali jsme jednohlasne pfijeti nasledujici protestni resoluce a podani kritiky na rozhodnuti redakce nageho bratrskeho Vestniku, neuvefejriovati dopisy tSrkajici se neopravnene zmeny v tfade poidadnika nagi H. 13.

Nage stanovy pravi: Zadny elanek nebo dopis, jeho teelem bylo by podati kfive a nepravdive tdaje, nebo vrhati ptimVin nebo neptimSrm zpusobem nespravne tvrzeni nebo domnenky, jimit by pogkozovany byly oest, schopnost a poctivost kterehokoliv elena Jednoty, Afednikt mistnich fan nebo H. U. a kohokoliv jineho, nesmeji b9ti v organu uvefejriovany, avgak vecna kritika bez osobnich naragek se ptipougti. Vgechny dopisy a elanky nedtstojneho a pochybneho obsahu musi redaktorem zaslany laSrti k uva geni a rozhodnuti tiskovemu vSrboru, pti eemt va gina vStoru rozhoduje.

1.) Kdo rozhoduje, t'a geme se, zda-li elanek obsahuje kfive a nepravdive tdaje? — Redaktor? A jak to mute dokazati?

2.) Kdo mule zjistiti, zda-li se pfimS7 m neb nepfimSrm zpilsobem vrhaji nespravne tvrzeni nth domnenky atd?,,Nikdo ... K tomu se pisatel podpisuje, nezasile, svoje kfive neb nespravne tvrzeni nepodepsane, a jest na onom jeho se to tVka, aby takove potom vyvratil a zadoetiudineni od pisatele gadal. Nejsou-li takove tvrzeni neb domnenky podepsany, putuji do koge.

3.) Kdo rozhoduje o torn, co ma jiti do Vestniku neb co se ma zaslati Tiskovemu VSrboru?

Ve stanovach jest to ureeno nasledovne: Vgechny dopisy a elanky nediistojneho a pochybneho obsahu musi redaktorem zaslany byti k uvateni a rozhodnuti tiskovemu vVboru, pti eeml va gina vVboru rozhoduje.

Jest tedy oeividno, ge o dopisech nechistojneho a pochybneho obsahu rozhoduje redaktor, a ze, kdy uzna ze dopis jest nedtstojneho a pochybneho obsahu, k yell ochrone pisatele a jeho pra y jest zde Tiskovr vS7bor, aby rozhodnul, zda-li dopis uvefejnen redaktorem musi aneb ne.

V torn smeru se vztahuje kontrola tiskoveho vSrboru nad redaktorem, a v nieem jinem. NAsledovne nema, Tiskov9 V9bor tadneho prava do vykonavani povinnosti redaktora nejakVm jinSrm zpusobem zasahovati, ani to pra y° ma kterSTkoliv jin9 Glen Jednoty.

3.) Stanovy pravi: Povinnosti tiskoveno vVboru bude konati nejmene jednou rodne konferenci s redaktorem za eaelem zlep geni orga.nu, by organ stal se uliteenej gi jak pro deny samotne, tak i pro girgi vefejnost."

Ptame se: Jest tim Nestnik u giteenS7 pro dens kdy se mu upira pra y() vysloviti slugnSim zpOsobem svoje mineni neb svej protest proti jednani, o nemt jest pfesvedeen, ze jest nespravne?

4.) . . . "avgak vecne, kritika bez osobnich noragek se pfipougti," dale zni nage stanovy.

Kritice podleha ve gkere spolkove jednani, a povatujeme tedy oznameni redakce, le ladne dopisy tSikajici se zmeny v efodu pokla,dnika uvekejneny nebudou bez svoleni tiskoveho boru za neopravnenou censuru. Tel povatujeme svolani tiskoveho v3"7boru H. 13fadovnou v teto zale gitosti za pfestupovani stanov nagich a zbyteene utraceni penez na gich clenu. Vestnik jest placen eleny, nektere rodiny plati za jeden Vestnik etyfikrate i vice a nikdo nema prava jejich poutiti Vestniku ja,kS7mkoliv zptsobem omezovati nelli jak na ge stanovy pravi, a pak jest to jenom redaktor Vestniku a ten jegte jeho rozhodnuti omeziti neb cele neuvetejniti obsah dopisu neslu gneho neb nedtistojneho zaslati musi tiskovemu vD3oru, kde pak tento vSrbor va ginou hlast ze tti rozhodne o uvefejneni.

Pochybujeme velice, ze jest tfeba dopisy od nagich dopisovatelt hromadne tiskovemu

VESTNiW boru takto pretikladati, protote povalujem. nage dopisovatele za deny schopne astojne a slugne se o kterekoliv spolkove zalelitosti vyjadfiti, k eemul die nagich stanov mail tpine pray°, a prohla gujeme toto jednani za hrubou uralku dopisovatelt.

Zaroveri gadame, aby tato resoluce byla uvefejnena pfigti sttedu, to jest dne 31. btezna 1937.

Demo v Dallas, dne 26. bfezna 1937.

Za tad Pokrok Dallas eislo 84.

Vaclav Zastoupil, mistoptedseda; Adolf Jet, tajemnik; Robert Durori, pokladnik; Cyril Pokiadnik, Vaclav Kartous, Frank Vodieka.

ORNA PUDA A eLOVEK.

Houston, Texas.

Politer eloveka k orne pude, zustava podminkou jeho blahobytu a pokroku na zemi. Jestli pliroda byla nekdy neuznala, a marnotratna ku eloveku, — elovek sam byl v ohledu k orne zemi, desetkrate vice marnotratnejgi.

Za poslednich 150 let znieili bill hide ye Spoj.

Statech vice vrstvy hliny, lesa a divokeho livota, nelli Indiani za mnoho tisic let by nebyli tolik gkody ueinili.

Jestli dovolime, by ptivodni bohata vrchni Mina, ktera byla zakladern nazi svobody a privileji, byla odplavena a stavala se tend, jak bude koneenS7 vVsledek sklizni? zaklad nageho tivota v pude, zachovame si pak svou svobodu? Jestli obyvatele Spoj. State pomod vedy dobrovolne nebudou kooperovati k zachrone orne ptdy, pak nam budouci pokoleni v dejinach feknou, le jsme si sami podkopali nage vlastni zaklady. Jil nyni jsme dovolili, by z 50 miliont akrt ptidy, vrchni vrstva byla vodou odnesena, to je tolik, kolik je orne ptdy ve statech New Yorku a Pennsylvanii. JinVch 50 miliont Mut je temet znieeno, le nemohou trodu vydavati, a jinSrch je gte 100 millonu akril plidy byly trodami velmi seslabeny.

Odplaveni ptcly se poealo diti i dal gi ploge 100 miliont akrt, a to je to nejbohat gi ptcla od davna ve Spoj. Statech. Vitr odnesl vrstvu hliny jig ze 4 miliont okra, a ted' vitr poeina jig faditi na ploge o 60 milionech okra.

Mnoha plocha, sloulici pesteni kukukice a baviny, je po kagdem velikem lijaku o palec Zapadni Evropa, kde lijaky nejsou tak silne, nepochopi nebezpeei pro ornou ptdu V Americe. Jil president Jefferson, na sve prvni forme, vzdalene pet mil od Charlottesville ye sttedni Virginii, pokusil se o zastaveni odplaveni ornice, porueil tuto orati kolem a ne svrchu dolt. Pravi se, ze Jefferson byl prvni, kterST na takov9 tspornV nahled pfi gel.. Byl to jen piece skromtV nahled, a Jeffersonova farma je dnes znieenSr pomnik, tpine odplavene ornice s povrchu.

Washington i Jefferson silne yarn ye sttidaye pesteni rostlin zemsleVch, by se livne latky zachovaly v pude, a Washington v dopisech pfipominal spravci jeho polnosti, by zachovaval zkuger4ch pravidel ye farmafeni. V poslednim svem poselstvi ku kongresu Washington pravil, le formakeni je nejettlelitej g pro Spoj. Staty, a odporueil zfizeni vladniho departmentu orby. Washington i Jefferson byli daleko v poptedi nad jinymi v jejich dobe.

Kdy2 aistie baviny pfi gel ye vgeobecne Stivani, tu pesteni baviny na miliony akre v jihovSrchodni east Spoj. Statt bylo vymrskano. Farmail ye stfedozapadu to same uainili, kdy stroje pfigly v utiva-ni. V dobe svetove valky miliony okra pastevniku byly zorany. Reky byly napfirneny, by voda co nejspi g byla v Zalivu.

Vge 'g o tak rychle k mot:, ze ani ve studnich na mnoh3%ch mistech vody vice nemohlo Spodni vlaha vysychala, nob povrch byl bez rozumu velmi dobke odvodnen.

Dnes bi1S7 obean Spoj. Statt ji g vi, to kde easteji Pfichazi silne vary a prudke lijaky, s kde ptiroda je abnormalni, to je moudrosti obyvatelt ponechati va gi procento akrtt pudy pro travu a les, netli jak se dosavade delo zde ye Spoj. Statech.

Kdy2 Spoj. Staty byly utvoteny r. 1787, dluh narodni se eital na 60 miliont dolart, to povstalo vlastne revolueni valkou. Celkova, hodnota plochy zemske eitala se tehda na 400 miliont dolarti,,a rodni vS7voz ze zerne obn“el o-

Strana 5 kolo 20 milionn dolarfi.

Dejiny nam odhaluji podet voilce pro konstituci. Jen 5 procent "v geho lidu" tehda v r.

1787-1788, skuteene volili pro aneb proti konstituci. Z toho videti, to zajem lidu na politice a sprave statu byl slabV. Zajimave jsou take dejiny nejvy ggiho soudu ve Spoj. Statech. Hned po civilni valce nejvy gg soud poeal si vice a vice osvojovati pra y° nad kongresem. Za prvnich 50 let trvani nejvyggiho soudu, jen jednou zvraceno ustanoveni kongresu; ve druh3ich 50 letech nejvy ggi soud rozhodnul v 19 pkipadech proti kongresu; a v minulSrch 46 letech se to stalo 49krat. Za 15 let od r. 1920 do r. 1935 nejvy ggi soud zmatil vice ustanoveni kongresu, nezli za prvnich 100 let trvani nejvyggiho soudu.

Pfitomnou dobou mame take ye Sp. Statech rozgifenS7 tisk. Vysoke, kvalita tiskovin, ktera z Washingtonu bVve, dnes vysilana do vtech koutt Spoj. Statt, sveclei, 'le bychom vgude mohli miti zvagenou kvalitu novinatskeho tisku. Mnoho reporters kona vlastenecke, ekonomicke a socialni slugby, a mnohe noviny slougi lidem k prospechu v dobre informaeni slugbe.

Jsou ale i takovi novinati a tisk, kteti zneu givaji konstituani svobody a zdrluji zemyslne pokrok.

Dnes jen 23 procenta obyvatel lije na farmach. Ostatnich 77 procent 2ije v mesteekach, me. tech a velkomestech. Je to velmi nerovriS7 pomer pro pfirnefenV ekonomickV livot. Dnes je vlasteneckou a narodni povinnosti universit a eelnVch easopise a radiove slulby, by informovali lid Spoj. Statt, o nalehavS7ch pottebach zmen v socialnim a hospodatskem tivote. Tyto slouti pro v geobecne dobro vtech obyvatele Spoj. State, chrani demokracii a nezradi tuto pro osobni tspechy, bez valneho nebezpeel pro demokracii, a pro samy sebe.

Nag viadni sekretaf orby Wallace, nekolikrate jig navrhoval, to dtive aneb pozdeji bude zfizen department pro v geobecn9 blahobyt a hospodatstvi. Na g nejvyggi soud se vyslovil, to nema prava zakonne funkce ve vecich, ktere se tkaji nazi ekonomicke politiky. Kdyl pak president s kongresem se na nedem lep gim usnesou k blahu lidu, tu nejvy ggi soud obyeejne jit ze zvyku na navrh kapitalistu to prohlasi "netstavni".

Rok 1933 a 1934 byla doba, kdy se ceny tak rozdilne mely blite k sobe pfivesti. To bylo emergeneni a nalehave. V poslednich 4 letech pied r. 1934, ceny produktt farmatskVch spadly z 45 procent nad r. 1913, spadly at na 45 procent pod cenu z r. 1913. R. 1932 na ge zemedelstvi melo jit jen polovieni celkov' pfijem oproti r. 1928. f3roky z dluht, done a 2eleznioni sazby atstaly v gak ty same. Dolor formate mel jen cenu 60 centt oproti r. 1913. Cena ptdy byla 30 procent nine r. 1913, ale morkyde mely dvojnasobnou cenu.

Aekoli ceny byly tak nizke, nemohli jsem odbSiti zemedelske produkty ani v cizine a doma u nas take ne. Elevatory a skladi gte mely tfikrat vice zasob net bylo za normalniho stavu. Nadbytek velikV v pgenici, bovine, kukutici, veptich a tabaku. V mestech v gak na tisice lidu hladovicich stalo v chlebov3ch faclach.

8patna pohoda a troda zmen gily zasoby v r. 1933, 1934 a 1935. Farrnafi zmen gili osev o 36 miliont akiu v r. 1934, a o 30 miliont akre v r.

1935. Ceny farmaft vystoupily z 52 procent pfedvaleene doby v prosinci 1932, na 110 procent v prosinci r. 1935. Farmaftiv dolor koupil jen za 60c v r. 1932, mohl koupiti za 86 centeev r. 1935.

R. 1932 pfijem farmaft v penezich &nil 4 biliony 377 miliont dolart, r. 1934 jejich ptijem einil 6 a etvrt bilionu, a civil skorem 7 biliont r. 1935, zySig eni o 60 procent. Farmafi koupili r. 1932 za necele 4 biliony dolare, r. 1935 koupili za 6 a tti avrte bilionu, zNi- r geni o 70 procent. Kolem 40 procent delnikt znovu tarn& tnano v premyslu nasledkem schopnosti formav nakupni silo, ktera, zvS7 gena o 3 bib. dolart.

Zemedelstvi mule poznenahlu byti ptivedeno z dolovani na sttibro, na prove stfidave hospodafstvi, ktere zlep guje ptclu a eini gt'ast nej gim cele okoli. Asi 10 procent farmait utiva, jit to spravnej gi methody ye farmafeni.

Tech dalich 90 procent, pro netita.ene

tittraci.a 6. pc)1711:Try. p aint-thou splja out] v reforrnu rolnictvi ye Spoj. Statech.

Zasa,(1.-y nasi vlady smeruji k tomu, by farniati vlastnili svou ptidu, pod tou podminkou, ze budou chtiti rozumeti realnimu a praktickemu farmateni. To nejdtiv musi dokazati faktem a einem.

Budou zavedenv kooperativni finance, kooperace v prodeji i v na.kupu. Musi tat budoasi kuiturni zivot. kostely, kulturni ora‘anisace, musi podporovati tyto cile pro blaho venkovskeho pokroku, nejen pro to, by venkov stal se pouhjim tivitelem a elevatorem mast.

Tema nie:eho nebylo neineno ye Spoj. Statech k vyledeni vzrristajiciho zla najemnictvi.

Jit r. 1935 v senatu se o to mmluvilo. Na to phj de doba, to to usltuteeni. Bude einem) vFe mottle, by farmah vlastnili sve vlastni farmy. Viada ale nechce, by spekulace se do toho michala. ZvyFend cena farem pomohla tomu, kdo se z farmy stehoval do mesta, aneb dokonce do Kalifornie, ale to nikdy nepomohlo tomu, kdo obdelaval pridu, aneb kdo teprve poeinal farm ariti.

Nemriteme dale dopoutteti tomu, by katclj",ch 10 let jsme men depresi, ale ted' musime (tichni ciliti k tomu, by r. 1940 nas naFel sebevedome a piipravene pro ptechodnou dobu, ktera maze bYti mnohem talostnefai netli v r. 1932. (To je z Washingtonu!)

Kapitaliste, aekoli jsou dnes fmanene silnejk jako nikdy pied tim, stavaji se vice a vice duchovni bankrotati. VYsledek ekonomicke a biologicke doktriny 19. stoleti, bylo povznesti materialism, a zatlaeiti do pozadi protestanty, katoliky a tidy. Kapitaliste, komuniste a fakste pracuji tak, jakoby koneanY cil eloveka byl jen materialistickY pokrok.

2ivot eloveka je i pro neco jineho, nejen pro honbu za ziskem. V dneFni pokrokove doba se iiajdou i takovi radci zpateenici, kteti navrhuji naAernu sekretati orby Wallaceovi, vzor Marxe a Lenina, toho, to je nam pottebi ve Spoj.

Statech. Na to naF sekretat Wallace odpovida, to od nynej. ka Spoj. Staty ptirozentm zprisobem zvelebi svou ornou pridu a povznesou vYFe i -drover tivota lidu ye Spoj. Statech, a k tomu se poutije duchovni a filosoficke zasady sily pro budoucnost — ale nikdy ne nasili.

Sekretat Wallace yeti, to Spoj. Staty jsou dosti vyspele v ekonomicke a politicks zkonSce, a ted' Spojone Staty se avYten:;7m usilim, z pokladu vedy a ptirodniho bohatstvi, sloutiti budou nejen sve vlastni zemi, ale stanou se phkladem i ostatnimu svetu.

Jestli naFe privilejovana, thda, finananici, korporace a jejich pravnici a direktoti — nechti porozumeti znarneni zmen v dne gnim ekonomickem tivote, aneb nejsou schopni chapati tivot pokrokove demokracie a civilisace pak nam potiebi zbudovati vladni odvetvi vFeobecne ekonomie. Ma-li tento odbor bYti zfizen k prospechu vFech obaant ye Spoj. Statech, tieba nam noveho dodatku k fistave Spojenych V rninultch dobach, v rriznYch statech bohati a mocni se vtdy staveli proti duchu demokracie, ale Svedsko a Do.nsko udinily tinenu a pokroeily ku ptedu v civilisaci.

Take i my zde ye Spoj. Statech budeme phpraveni, jestli toho nutnost tads, bychom v duchu Madisona, otce na g irstavy, pokradovali dale i bez prolevani krve, jako se stalo, kdyt prvni naFe konstituce byla zformovana.

Kdyby vtichni ye Spoj. Statech chteli rozumeti konstituci tak, jak ji rozurnel Hamilton, nebylo by tteba dodatkri k nati ristave.

Jestli naFi !Doha& nejsou pro spolupraci a blahobyt ye Spoj. Statech, pak nat president Fr. D. Roosevelt °brat se k obeaniim- Spoj.

Static, by odhlasovali pottebnY dodatek a zakony pro pokrok zemedelstvi, pro ptevziti pkirodniho bohatstvi statem, by takto budoucnost Spoj. Statt a jejich obyvatelri byla jistejFi.r Jestli rok 1787 je drahYrn a.pamatnYm_v dejinach, Spoj. State s Washingtonem, Madisonom a Franklinem, pak rodina Rooseveltri muze dokonati to ostatni, eeho je nam v zemi pottebi.

Nat nynejFi president je pro poltrokove vzdelani obearni ye Spoj. Statech. Pied rokem v nagich verejnYch gkolich mohbi si lids pkedisti prani nejvyggiho vYkorineho tfednilca Spoj.

VkSTNiK Statti. Na oznamovaci ceri tabuli, visela 2adost a odporueeni F. D. Roosevelta.

Co se vyrozumiva siovem vzdelani? Kdyt tisk novin mleel po cele dye generate, necht' ten sam tisk novin vyjde vstfic na vyslovne ptani presidents sveho, a necht' koneene oznameno lidu, co vzdelani mute dokazati na pude Spoj.

Statt.

Mame zde souhrn vFech vzdelavacich knih sveta, v naFich Spoj. Statech, mame kulturni bohatstvi v knihach knihoven, a tak mriteme se s chuti do obrodneho dila pustiti, by nate zeme se stala nanejvyt civilisovanou mezi zemerni sveta. Pak jenom se staneme ptikladem ostatnimu svetu.

Wm. Kotinek.

Natemu lidu, patticimu ke Fkole v Caldwell!

Caldwell, Texas.

Dne 3. dubna t. r. bude se odbYvati voiba dozorcri pro teeenou Akolu, dle doslechu nekteti naafi neptiznivci nechteji, aby se dale vyueovalo eatine v nag vyAF1 Fkole a pokouFeji se odstraniti nagi dozorkyni ze Fkolni rady, pani Lillie 8krabankovou, ktera po mnoho rokri spravne a verne vykonavala sv-rij Mad. Ona prosadila v rade, to se vyneovalo de gine v naFi Fkole. Pani S. krabankova, jest lotvala ueitelka, graduantka statni university a Upine schopna jeji Mad, ktert krome cti nic jineho neptinati, zastavala, Fkolnim zaletitostem lepe rozumi netli ti, kteti se pokong ji ritadu zbaviti. Jest tam, aby zastavala naFe prava, ktere vtdy spravedlive hajila.

Aby ji ze Fkolni rady odstranili, postavili proti ni protivnika, cot se nikdy pied tim nestalo.

Proto jest na gi povinnosti, abychom vgichni do jednoho se k volbe dozorcri nagi gko1y, dne 3. dubna t. r. dostavili a hlasovali, jak nam naFe test a svedomi ptedpisuje, neb platime naFe dane a jsme opravneni, aby se naFe ditky &Hy tomu, co za dobre a pro nas prospeFne uznavame. Proto neopomerite jiti k volbe dne 3. dubna t. r. a nepravte a netikejte, beze mne se to odbude. Nenechavejte se dale odstrkovati politikati a pletichati, kteti s nami eachruji a Ftvou jednoho proti druhemu a tak se stava, to natinec se tadneho Madu nedomrite.

Bud'te tentokrate svorni a hla.sujte pro sve dobro a pro pani Lillie 8krabankovou za elenku Fkolni rady.

Adolf Marek, J. F. Polanskt, Joe K. KriFtof, Joe Kubelka, Petr Sefeik, Jos. DuFek Jr., Mrs. Geo. Kocurek, J. E. Siptak, Mrs. Mary Wondrash, J. F. Kienek, John Toupal, Jno J. Ktenek. fad Dubovy Haj, Cis. 126.

Cteni bratti a sestry!

Pravidelna schrize na geho tadu bude se konati v nedeli odpoledne, dne 4. dubna ye 2 hodiny. Vgichni elonove jsou tadani k Mast!, ponevadi bude driletite jednani. V pa.du neptizniveho poeasi, o tYden pozdeji.

Frank MrkoA, ptedseda.

Spravedlnest cis. 121.

Shiner, Texas.

Mill bratti a sestry!

Po deli doba zase ptichazim s par tadky, aby se vedelo, te tad Spravedlnost jeFte je na tivu, ale moc nechybelo to bychom se byli topili v ty deFte neb okoli Dickson je hodne na donne. Br. John 'Sulak to snad mel lod'ku phchystanou, to jak by bylo nejhrit a pro tivobyti by se nemohl do Shiner dostat, tak ze sedne na lod'ku a zajede na Henkauz ke Fvagrovi nakoupit.

Take mam uvedomit bratry a sestry, by se dostavili do schfize 4. dubna neb budeme phjimat novou elenkyni, proto se co nejvice dostavte. Br. ptedseda dal navrh, by sestry ptinesly nejakY zakusek a bratti se posetaraji to nedirn zapit. Bratte . Jos. Datilek nezapomeri -se dostavit mezi nas a vem s sebou toho Honzieka MikFe, on o to penivy tak nestoji, ale o dobrou spoleenost a tu budeme asi mit, kdyt bude pane.

Pied nejakSrm easem zajel jsem se podivat do Moulton jak tam pokraeuji. Vejdu do jednoho obchodu neco koupit a to nerneli moc pilno, tak se dal obchodnik se mnou do fedi.

Ji videl na nem, le jej nem trapi a nevedel

e redu, dne 31,

btezna 15131,

jak trYii na k cock, sal Jame zaCaii mluvit kolem slepic, tu se nejak rozveselil a hned jsem poznal, Fe me, neco za lubem a pravi mi: "Je ti ciivne s temi slepicemi. Na g vatle Kadel Welfl ma take divne slepice, ony neprijdou z kurniku dtive at tak k 10. hodine a vejce tadne nem-rite najit." Nic si z toho, Karliku, nedelej, vsak ony zadnou nest po nedeli nektery On ten Karlik ma nejake neAtesti betas. Jednou byla nekde dale davana taneeni zabava pro vFechny zdarma a tak se jich nekolik z Moulton umluvilo, to jako tento take si zajedou vyhodit z kopejtka. 2e to bylo daleko, tak se umiuvili, to vyjedou brzy rano.

To rano Karlik brzy sta.nul a, zbudil i mantelku, aby mu na cestu dobrou snidani ptichystala a pak se Fel podivat yen, jest-li se ut rozedniva, a jak se tak rozhliti a chodi sem i tam, tu najedncu bas a at letel pies kotel, ale hned se vzpamatoval a Fel zpatky neb mantelka se po nem shanela, aby Fel snidat. Zakne jist a terra se jej pta: "Karle, kde to tam kdosi sttelil?" A on, to nic neslyFel, ale to spadi pies kotel a to motna tak bouchlo. Asi to si neublitii, neb na zabavu jel.

Viad. Boehm take chtel na tu zabavu jet, ale nemohl si v obchode vybrat peknou a byly moc kratke, on chtel asi o jeden yard delFi a Fuze asi byly take Fpatne, neb on je velkY taneenik. Lekarnik Jotka Kopeckt, ten o to zabave vedei asi mesic do piedu a proto si nechal nartsti pekne Lousy. Nevim, jakou pomadu mel, aby mu tak brzy narostly, neb kdyt den pied tim net men jet, tak ut mel 5 foust 9 tadami, tak nejel nikam. Moc jej to snad mrzi. Asi ze to pomada byla Fpatna. Po druhe, kdyby se ti neco takoveho naskytlo, jet na zabavu, ptijed' si k nam do Dickson pro recept. Br. Fr. MikeF ma tak silne Lousy a huste, to je musi obeas pfetrhavat. A je jich vice takovtch v naFem okoli ,a to dela ten dobry recept. Mirj ty Tondo kolenatej, byl bych zapomel na Edu Boehma, neb on taky chtel jet ale zapomnel si nechat vlasy ptistkihnout, tak se nemohl hodit pekne do glancu jak si ptal. Lituji vas vFechny a proto vas zvu na 4. dubna, byste se ptiFli mezi nas podivat a za to vas podastuji aspori sandwichem a ty, sestro Welflova, ptijed' take a tekna mi, jak se to stalo s tim kotlem.

Tak toho ut necham, neb br. redaktor si jednak mysli, no, ut je na Case aby jsi prestab s temi zpravami z Dickson a br. redaktore to mesto Dickson na maps nehledej, ono je tak velke, to by na mapu nevego.

Tak na shledanou v Dickson, dne 4. dubna.

S bra.trskYm pozdravem, Jeden od Dikson. kAd Ilfezda Johu cis. 30.

Taiton, Tex. 2adost o podporu.

Cteni bratri a sestry!

Dovolujeme si touto cestou poEadati sbratrend rady o sebemen gi podporu pro naFi spolusestru Julii Sliva. Zminena sestra onemocnela minuleho roku. Nejprve hledali pomoci zde u lekatri, ale vFe se osvedeilo bYti marne, jeji stay nemoci se stale hor gil. Tedy bylo odporudeno zdejLimi lekari, Fe se musi podrobiti operaci, kterouZto dne 26 prosince minuMho roku musela podstoupiti, vlastne d ye te2ke operate, v nemocnici Rosenburg, Texas.

Nyni se nachazi na caste k uzdraveni, ale jegte to vezme dlouhou dobu neZ bude prate schopna. Zminend sestra jest dosud pod lekarskou dohlidkou, takte br. H. A. Slivu stalo ut lekatske oFettovani spojene s Miry, velke vydani. Protot doufame, bratti a sestry, naAe tadost bude vysly gena a sebe berigim darkem pkispejete nagi spolusestre. KaZdY darek bude s diky prijat a ye Vestniku kvitovan, za cot yam jit pkedem dekujerne. MilodarY zasifejte na tajemnika na geho radu, John Fiala, Rt. 1, El Campo, Texas. Prosime bratry tajemniky, 'aby tato Zadost byla etena ve schnzich u mistnich NemocenskY vYbor: Emilie Socha, Lottie Krutilek, Filomena, Nohavitza, Rudolf Holub, Emil Bilek a Joe NohavItsia.

ye 8ttedu, dne 31. bfezna 1937.

Rad San Antonio, eisto 133.

UZ jen nekolik dni deli nas od na gi jubilejni slavnosti, a take ptipravy jsou ye vgem upine, takte jak myslim, v ge bude splYvat v apine harmonii.

Navgteva venkovnich hosti bude hezka, jak doslYcham: mimo jine ileastniky ptitomna bude Hlavni Uiadovna, Klub eechie s Dr. Mitkern ate poiadatel Vestniku, na g br. Frantigek s celou redakci echoslo yaka schazet nebude, nemusim uvadet, tedy bude to takto narodni sjezd, ovgem v mengim metitku.

Jak jsem posledne oznamil, slavnostni schaze za.hajena bude ptesne ye dve hod. odpol. nedeli (4. dubna) ve velke sini W.O.W., ptedneseny proslovy a basal pro tuto slavnost ptihodnou, volna zabava do rozchodu (asi v 6 hod. veder) a o 8 hod. veder zapoene taneeni zabaya, pki hudbe San Aiitonio Czech Orchestra v Turner Hall, ktera potrva po Toto je asi struenY program slavnosti.

Ze o dostatek clautnYch zakuska a obeerstveni je naletite postarano, se ut ani zmiriovat nemusim, to se rozumi uz samo sebou, ani sladkosti a kava schazet nebude. Na ge sesttieky sobe nechaji zaletet a postaraji se naletite, abychom nehladoveli. VYbor, kterY ma zasobovani na starosti, ut ma v ge dopodrobna zatizeno.

Vge, deho si piejeme je, by bylo krasne podasi, bysme se nemuseli ttast zimou, jako na, Velkou noc, minim posledni dny pied Velkou noci, to bylo vice podobno ptedvanocim netli ptedvelkonocim. Doufejme, to zcela jiste bude krasne a cela slavnost dopadne je gte krasnejgi.

Sin bude otevfena brzo odpoledne a br. ueetni rovnet bude za svYna stolkem brzy po jedne hod. odpoledne, aby vtechno do dvou hodin bylo vytlzeno, proto ptipomine,m, by katdY si s placenim radeji tro ginku dtive netli hodne pozde. teetni vYbor rovnet tadam, by mel svou zpravu hotovou, struenou a v gechny ostatni vYbory by meli vge pohotove, by jednani melo hladkY spad.

Jegte opakuji pozvani v gem okolnim kadam.

Ty sestry a bratti, kteti se je gte nerozhodli, by tak uoinili ihned a pildrutili se k ostatnim.

Na shledanou pti gti nedeli u nas, jsem s bratrskym pozdravem za tad San Antonio cis. 133.

Louis Dressler, taj.

Z Klubu teskYch Zen v Dallas.

Mile sestry, timto yam oznamuji, abyste se v nejhojnej gim poetu dostavily do vYroeni se/laze 1. dubna, ye etvrtek odpol. o 1 hod., do Sokolovny.

Ptedleha, vain volba Mednic pro pti gti rok a proto piijd'te vgechny a vyberte si ze sveho sttedu dobre representantky. My di, ptedsedkyne, tajemnice a pokladnice, zastavaly jsme svilj Mad od jeho zaloteni dye leta a doufame, to k vagi spokojenosti, ale rady bychom piedaly nage mista druhym.

Ty dve leta na gi pasobn.osti ukoneujeme v nejlepgi shode spoleeenske, aspe gne a utiteenYch praci bylo pilnYmi elenkami vykonano, a i ty merle elle se nechtely nechat zahanbit a take se pustily do vyg ivani a hadkovani, tteba dtive o to ani nezavadily. Katda ma chut' a nadani k neeemu jinemu, ale videly ty druhe, tak dostane chut' a pusti se do toho a pak ma z vykonane prate dvojnasobnou radost.

Siyg et dasto alenky fikat: Kdyby nebylo Kroutku, nemela bych deku na postel, kviit, krajeeky k porAtaftm, svetr a jine. Nekolik sester shotovilo hezounke pletene bluzieky, ktere jsou moderni, i detske svetry. K tomu se ugije y lnend sukynka a deveata v tom vypadaji roztomile. Ale abychom vas o to na gi pill a zruenosti ptesvedeily, uspotadame vYstavku vgech riianich praci v Kroutku vytvotenYch, 4 nedeli v kvetnu, spojenou s peknYm odliAnYm programem a take budeme miti uZiteene maliekosti k prodeji, abyste se na vlastni oci ptesvedeily, co se da, za 2 leta svorne prate vykonat.

Dostala jsem dopis od me pkitelkyne z Ennis, kde mezi jinYm piee: ejetla jsem v techoslovaku, to bude vas Kroutek brat divadlo 4. nedeli v kvetnu, a nic jste me o torn nepsala.

Prosim vg echny etenate, aby vzali na vedomi, to jen ty zpravy jsou pravdive, jenl podava elenka a dopis. KrouZku a Zadne jine. A cot vy, damy z Ennis a Fort Worth, nechtely byste si s nami dati dostavenieko ye etvrtek v Soko-

VESTNIK lovn.e? PoteMla by nas vase riav'teva 0 dobrou zabavu a obeerstveni se sestry naletite postaraji. A pti torn vgern Kroutek 'ten nezapomina, na hurnanni a kulturni podporu a ptispive, z tech 10c mes. ptispevkii gtedte. Maid ukazka od vanoc. VYprava vanooni nadilky pro deti v Sokolovne. Vanoeni chude vdove. Matice Vyggiho Vzdelani, Oeskemu Srdci ve Vidni. Povodni postitenYm. Dale Kroutek si ptedplatil easopis Svobodna Skola, kterY je v uspotadani detskYch programu velmi utiteenY a i v rodinach, kde rodiee usiluji, aby jejich ditky se &Hy desky. Jest tigten na peknem ktidovem papiru vetgim pismem, dobra ponracka pro deti. Ptedplatne jest pouze 75c roene. Komu je to jen trochu motne, podpotte, prosim, tento easopis.

Zajiste kahlY z vas etenatt Ceti o to stragne katastrofe, jent postihla London gkolu. MinutovY vYbuch a tolik set deti v jejich troskach, mrtv-Ych, umirajicich, zohavenYch. Kdo z nas by se nedovedl vtiti do to nesmirne bolesti rodieta kteti tam ztratili nekteti v gechny sve deti. A tu v mysli se me vybavuji dye sloky z basne "PadlYm hrdinam u Bachmade z kytice basni Lvi Stopou, ktere sepsal pan Ch. A. Chval ku Dni svobody a texaskeho bazaru.

Pies etyki sta ktitti u Londona, na nich dnes ua vence zvadle.

Kolik rodiet doma dosud plade pro sve deti mrtve.

Pies etyti sta ktita u Londona v dlouhe fade nyni stoji, lek ni zlato od bohade rany v srdci rodiet nezahoji.

Vim, ze tohieto bude eisti i pan Chval ate me laskave odpusti, to jsem poutila a upravila dva verge z jim sepsane basne, ktere tak pekne, tklive vystihuji ztratu a bolest lidskYch tivott.

Ku konci jmenem celeho Kroutku dekuji vfele redakci Vestniku za netistne uvetejriovani zprav z Kroutku C. 2. v Dallas. teri.o.te srdeene zdravi, Botena Valeikova.

Rogers, Texas.

Vateni etenati!

Kdyt jsou tu svatky a to gkolni prate na chvili neni, rozhodl jsem se zase pokusiti se napsat neco do novin. Nejprve bych chtel oznamit neco, o dem jsem jist, le bude v zajmu eeskeho lidu. Dne 2. dubna, totit pti gti patek, bude zpivati pies "N.B.C. Network" dtverhlas eskeho Klubu. Mutove, kteh zpivaji jsou: Ted a Johnny Barton, Albert Vantura a Alex Pokorny.

Pontiac Co. dava v ten den ptiletitost tern, kteti maji talent, aby ukazali co umi. Kdyby se nektere eislo na programu zalibilo nektere spoleenosti, tak ti co to eislo ptedna geli, by meli dostat stalou praci. Ja myslim, jest to velika, test pro 6eskY lid v Texasu a nejvice pro ty etyti hochy, le bude Czech Klub Quartet zpivati pies N.B.C. network.

Chci dale oznamit, to zkou gky ptigti patek, dne 2. dubna budou konane jen pro Texaskou universitu, takte kdyby si nekdo ptal, by mohl ptijeti do Austin a poslechnout "broadcast, kterY zapoone ye 2 hodiny odpoledne. Aekoliv budou i jina, eisla na programu take, tak jegte nevime jistY eas, kdy dtverhlas bude zpivati, ale jseni jistY, le eel* program bude zajimavY. Vy, kteki nedostanete stanici KNOW v Austin, usly6ite ten program pies stanice ze San Antonio nebo Fort Worth. S bratrskYm pozdravem, Alvin Marchak.

ZADOST 0 PODPORU. Rad Bratii Svobedy, cis. 67., Schulenburg, Tex. Vateni bratti a sestry!

Obracime se na vas se tadosti o podporu pro nagi spolusestru Anetku Genzerovou. Zminena sestra mela velike ne gtesti, neb byla velice vatne zranena v automobilovem ne gtesti a musela bYt 3 t-Ydny v nemocnici, cot ji stale mnoho penez. Je to jen chudobna pradlena a dosud musi bYt v lekatskem og etkovani a je k praci neschopna. Proto vas tadam.e o sebemen gi podporu, neb zde jest pomoc velice pottebna. Nag tad sve nemocne vidy glechetne podporuje.

Katda eastka bude s diky pkijata, a ye Vestniku kvitovana. Milodary zasilejte na adresu: Louis Dybala, tajemnik, Box 466, Schulenburg, Texas.

Strum, 7.

PODEKOVANi. Bennv iew, Texas, Timto zpasobem si pfeji podekovat kteti byli napomocni jak v nemoci tak i ph pohtbu meho zesnuleho mantela Henry Bosaka. Ptedne dekuji bratrirm tadu Bennview 153. za ogedovani, take ostatnim, kteti nepatti k Jednote, ale podali ruku bratrskou, kde ji bylo tteba. Take srdeene dekuji p. farati J. R. Viltovi za navgtevu nemocneho v dome a za vykonani pohtebnich obtada v Needville v kostele i ne. htbitove. Take dekuji bratru ptedsedovi za rozloudeni se se zesnulYm u hrobu. Dale dekuji vsem, kdoZ doprovodili meho zesnuleho manZela na posledni jeho misto. Take dekuji bratram fitednikam jak od tadu Pokrok Bennview, tak u HI. Radii za tak brzke vytizeni Pojistky. Poukazka mi ptiSla mnohem &Axe jsem ji ocekavala. Take srdeanY dik v gem darcam kvetin. Jegte jednou srdeenY dik vgem eastnikilm, at' u2 ptispeli jakYmkoliv bem v torn Case tak tetkem.

Ty, manteli spi sen lehkay a bud' Ti zenie lehkou!

Anna Bosak, truchlici mantelka.

SbratienYm 'Maim westske osady! V nedeli, veder, dne 4. dubna sehraji ochotnici tadu West Cis. 36 v mestske radnici jednu z nelpilsobivej'Sich veseloher povaleene tvorby "Nevesta s dukaty", obsazenou nelepairni herd pod relii br. Aug. J. Morrise. UvedenY tad chopil se letcs opomijene einnosti a toto divadlo ma podati dukaz, le ph dare • vnli a tro ge ptieineni lze oZiviti Mast mezi alenstvem a udrZet einnost, bez nil spolkovY tivot upada. Kde stanuti, tam hniloba a neodvratna smrt — napomina stare reeni a tad West Cis. 36, jako vSechny dosavad neeinne tady mely by se nad touto vystrahou zamysliti. Protote k divadlu nebudou rozeslany zvldetni cirkulate, touto cesteu cirri se elenstvu okolnich Mehl jako krajantm vtibec srdeene pozvani, by na nedelni divadlo se dostavili. Budou zarueene uspokojeni, ze smichu behem ct yr jednani nevyjdou a podpoti snahu jiste uelechtilou.

Desna, katastrofa gkoly v New London tadi se mezi 14 nejvetSich v poslednich letech.

Techto etrnact nejvet§ich americkYch katastrof vyZadalo si nasledujici poeet obeti: 1,450 — vYbuch na parniku Sultana na tece Mississippi v roce 1865.

1,180 — hurikan na Monde v roce 1928.

830 -- tornada v sttedozapade v roce 1925.

812 — ptekoceni parniku Eastland do Chicagske feky v roce 1915.

575 — polar Iroquois divadla v Chicagu v roce 1903.

500 — polar tovarny v Lawrence, Mass., v roce 1860.

400 — prolomeni hraze sv. Franti gka v jitni Kalifornii v roce 1928.

360 — katastrofa v dole v Monongah, W. Va., v roce 1907.

318 — polar ye vezeni statu Ohio v Columbus v roce 1930.

295 -- polar Conway divadla v Brooklyn, N. Y., v roce 1876.

250 — velkY polar v Chicagu v roce 1871.

215 — potar piera a lodi v Hoboken, N. J., v rode 1900.

170 — polar divadla y Boyertown, Pa., v roce 1908.

124 — polar kliniky v Clevelande v roce 1929.

Ptifti valky pry .budou vybojovo.ny za nekolik male nedel. Velice pekna teorie, ktera se veak ve S'panelske valce naprosto neosvedeuje. Madrid'ane jsou bombardovani se vS'ech stran, ale nevzdavaji se. Pochovali vtdy pa elle mute, teny a deli, semknou se tesneji a — odolaaraji dale. Nezda, se, to by byli zachvaceni panikou, jak se pi'edpovida pro budouci valku. Teorie o rychle valce v praksi zkiamala. Je zi.ejmo, ptiSti valka nebude skoneena za nekolik male nedel, nYbrZ to se bude °pet tahnout cela. beta.

S tim vetSim usilim musime proto pracovat pro udrteni a zaj g tern - Christian Science Monitor

Strana 8.

LE vratme se zpet. Za tehdej gich Iasi A petrolej byl drahY, svitivali po vet.§ine sviekami a nekteri jeg te loudemi. Sirky byly drahe a to takove s fosforovou hlavidkou, a jak jste ji zapalili, zapachalo to jako sira. Tu temet katcly kutak mel ocelku a kus ktemenu, hubku a kiesal tou ocilkou o ktemen a na torn mel kousek hubky a ty jiskry zapalily tu hubku a pak se to rozdYmalo a byl oheri. Tabak si ka2dY pestoval sam pro svou potiebu. Koialka byvala lacin g , 35 centil galon, a to byla peach brandy. Pivo bylo drahe. Varili ho Kreischel nad La Grange na kopci, tehdy jmenovanem Kreischel's Hill, potom Bluff a ted' Monument Hill. Myslim, 'tie ty sklepy jsou tam dosud, co meli pro sklad piva. (Poz. sazede: Jest tomu asi 25 let, kdy bydlel jsem v historicke La Grange a take prohledl sklepeni stareho Kreischova pivovaru. V to dobe shiedal jsem vSe v rozkladu a jak jsem doslechi, vSechny tyto zajimave starodavne pamatky se shroutily. 8koda vSeho toho! Misto to b'valo ptijemnYm fitodiStem letnim pro obeany mesta La Grange, kde travili nedele a svatky. Tel vSak, modernismus byl pfiainou zaniku tohoto pivovaru a take onoho mista osveteni. Konkurence pivovarA cizich a pak umelY led byly pirdinou apadku. Po nekolik dalSich let udrtovany byly tradice zaAlYch starych dasil spolkem Bluff Schuetzen Verein, nemeckeho to spolku stteleckeho, kter vybudoval na Bluffe tanedni sin, jen byla po dlouha leta magnetem spoledenskeho tiiota tamejSich obeana. Pozdeji tato sin byla prodana a odst:_shovana. Pro svilj historickY vYznam, misto to jest pohtebi§tern pozustatku padlYch hrdinti, tak zvanYch "vezrift.z Mier", kteri shromatdili se za freelem odvetneho vYpadu do Mexika pod historickym dubem u Schuhmachrove hanky na namesti v La Grange, nyni stat Texas zfidil tam malt narodni park a za soudinnosti jednoho tamejSlho spolku vybudoval pomnik, kterY bude asi v mesici srpnu neb zati t. r. odhalen. Ma to bYti vet asi 100 stop vysoka, tak tivana rozhledna. Bude mono na ni vystoupiti a kochat se polaledem na Aire roman.ticke okoli a rldoli keky Colorado.

Mesto La Grange, jako i ce13'7 okres Fayette heal velmi dirletitou roli v dejinach natieho statu, ktere zasluhuji tiirM pozornosti nas vSech.

Dovoli-li bratr pokadatel, a bude-li to etenale Vestniku za.jimati, jsem ochoten podati dejiny okresu Fayette podrobne od roku 1836. 2i1 jsem v onom okresu takika 30 let, tudit jej povatuji za svilj domov a mohu tat o nem neco vyprivet.) Pak ye Fayetteville vaiil pivo Jos. Janak, otec Uncle Joe Janaka ye West, a veil dosti dobre a nee° lacinejtii jak Kreischler.

(S radosti zatadim historii nejen okresu Fayette nYbri i daltiich, budou-li nam poslany. — Pot.) Statni povoleni nebylo, at pozdeji byla dafi nebo license na pivo $25.00 rodne, a kdy si chtel nekdo pirjaiti license od salonika, tu jemu obyeejne platil $5.00 na den a noc, ale salonik ten den nemohl pivo prodavati.

Pfistehovalcir po valce ptibYvalo a tu nekteti prigli s penezy a kupovali farmy, na kterYch byly ty mulske ainy a bylo jich kolem Fay.: etteville hodne. Z na§incii, co mi znamo, byli vlastniky onech dtin Jos. Zgabaj, 1g. Ktenek, Jan Zapalad, Jos. Veselka, otec J. H. Veselky z Hillje, Janak, Konstantin Chovanec, Jan Jefabek a alla a jini. Konfederadni papirove penize namely ut ceny tadne a lid se WI i vladnich papirovYch penez. Nechtel tyto penize brat, jen stkibro a zlato, av gak zlata se nedostavalo a tu uvalili atio na nej, at 35 procent. Na g otec koupil farmu 292 Ara a celou ji nezaplatil hotovYmi, tak dal notu na zbytek a majitel napsal "payable in gold", splatna, ye zlate, a nesla 10 procent irrokfr. Jak byla splatna, otec namel zlata, a tu kdy je musel miti, musel platiti 35 procent aria a 10 proc. irroku, to to delalo 45 proc. Ale na Stesti to trvalo jen jeden rok a pak ui bylo zlata dost. Jinak by byl farmu a vAe, co do ni vlotil, pozbyl, neb to nebylo aby to nekdo mohl platit. JinYrn. se vedlo take podobne. Malokdo mel farmu zaplacenou.

Pak mnohY natiinec nerortimel kupu a nenechal si sve papiry pfehlednouti a pak se ukazalo, ze na pozemku 'vaznul start dluh, anebo si nenechal deed rekordovati a take release, pak

VESTNIX

Vzponinky ze star5Tch v Texasu.

Podava L. C. Wychopeil z El Campo, Texas. jemu tieba diem shotel a papiry s nim a mel pak "trubl". Udarn yam ptipad, co se stalo v na&I rodine. Otec tu farmu u Clair Creeku prodal roku 1871 dernochovi a dernoch ji - pomalu vyplatil. Rodide jemu dali release, ale on to nenechal rekordovati, jak deed tak ten release, pak jemu Bum shoiel a papiry s nim Pak zem •el on a pak jeho terra. Na to se chtely jejich deti rozdeliti a nahledly do pozemkovYch knih, a tu jim okresni pisak pravil, to tam nemaji nic zanaene, to Jan Wychoperi tam ma na sve jmeno 292 akrii, ale oni to tam nemaji nic. Tak oni ptiSli s prosbou, abychom jim dali nov' deed, a my jsme jim ho dali. VSechny deli i matka, ktera, jeSte zila, jsme se jim na deed podepsali, neb oni to poctive zaplatili. Bylo to roku 1897, totit za 26 let po koupi onoho pozemku. Nejsou v'Sak bide poctivi. Dosud je dosti lidu, kteki si nenechaji sve papiry piehlednouti a vgecky transakce zanesti do pozemkovYch knih, a hlavni jest deed, a at udelate posledni splatku, tu tadejte release a nechte jej hned rekordovati. Pan A. HaiduS'ek mival s tim hodne prate a take Frank Lidiak.

Mnohemu zachranilt majetek, to jemu dopomohly k diStemu pozemkovemu vlastnictvi.

Asi pied 55 lety se utvoiil hospoddiskY spolek a katelY elan slozil asi $100 a postavili si velkou obchodni budovu na severovYchodnim rohu namesti. Dole byla nalevna, salon, a nahofe tandirna, kde se odb'valy tanedni zabavy a tu budovu koneene vykoupil od poslednich &aria J. R. Kubena a stoji tam dosud.

Prvnimi saloniky v one budove byli bratti Jan a Stepan Holdakovi. Konsteblem byl tehda pan Karasek. Po nem byl konsteblem Tomag HruSka, pak Uncle Joe Janak. Pak se utvokil spolek Farm Alliance, a tu zas katclY dlen musel slotiti jistou dastku na hotovosti a zalotili obchod, a asi po dvou letech padl a museli dleni hodne doplaceti, neb davali na fiver a hodne lidu nezaplatilo svfij dluh, a tu konedne to prasklo a bylo po Farm Alliance i v jingich dastech Texasu; vedlo se tomu spolku podobne a prasklo to -dude.

Mestska rada se usnesla, postaviti radnici na dye poschodi a stoji tam dodnes, jente ted' tam dali do vete elektricke hodiny s ciferniky na vAecky dtyti strany. Chodniky se vydlatclily vrbovYmi koliky, dievce a daly se cedule $5.00 pokuta, kdo by na chodnik vjel s povozem anebo konem. Jednou rodina Kokenkova pkijela do kostela a jaksi se stalo, to mule couvly s vozem a zadni kola vyjela na onen chodnik, a tu ut tu byl martial a milt Kotenek platil $5.00 pokuty a mnoho jinYch podobne. Vysadili d yema fadami hekberove a jilmove stromy a tam rostly po dlouhou dobu a nektere jsou tam dodnes. Ale po vetaine vzaly za sve, bud'to byly setnuty anebo uschly. Na katclem byla cedule $5.00 pokuty, kdo by na nej uvazal kone.

Ten start dub Live Oak pod radnici, kde byli prvni pkistehovalci sloteni roku 1855, stoji tam dosud a myslim, tie za tech 80 let neporostl ani 6 palc-a v objemu; ten musi bit aspon jeden tisic let star. Roku 1872 postavili tam prvni katolickY kostel a tu kolem nej vysazeli stromy a vyvezli Sterkem, a ten titerk jest tam dodnes. Nedavno, jak jsem gel v priivodu s bratrem J. J. za rakvi zesnuleho na§eho synovce Karla Klimidka, pravi: "Hled', to kameni, co jsme po nem chodivali pied 50 a 60 lety, jest tu jekte. "Ja jemu odpovedel na to, ze je, ale jak to vypada, melo to kameni mlade, je ho tam moc vic, neb voda pisek a drobnY stark odplavila a zustalo vetAi kameni, a to kdy po nem jdete, chrasti pod nohama.

Hibitov men na severozapad od kostela a bylo tam asi 12 hrobil. Ale pak se koupilo nekolik akril zeme na vYchodni strane mesta podle hibitova mestskeho a tam i nekolik tech nebottin pohibili z onoho prvniho mista, ale ne vgecky. Prvni, kterY byl pohtben na onom =verb hrbitove, byl /A& starleek neboli bagr

ve stredu, due 31. hiezna 1937. riaA. stai7enlzy, Pavel Wyellopeil On byl velkym milovnikem stromovi. Jemu pak na jeho hrobe samy vyrostly dva hackberry, jeden u hlavy a jeden u noh. 2adnSi je nesadil, to byly jeho pomniky, a kdy se stalo a bylo horko pti pohtbu, tu se lidi radi uchylovali pod ony kogate stromy do chladku.

8kolu take si tam postavili a prvnim uditelem byl Frantigek Tesarek a jemu nekdy vypomahal vlp. Jos. Chromdik. On velice rad udil deti a take je naudil lehce a ony jeho mely velice rady a moc dobFe se &Hy. On vtdy napominal rodide, aby dali a posilali deti do akoly a ueili je anglicky, neb to bez anglidiny se tu neobejdeme. Ale co to bylo vSe platne, kdy jeho rady moc nedbali a mai° deti do Skoly posilali, anebo moc dni vynechali. Tu je uditel nemohl dobFe uditi, kdy newly pravidelne do gkoly. Ale nebylo to'mnohdy ani motne, neb testy byly v bidnem stavu a mostii tadnYch a kdy voda se rozlila, tu deti musily zustati u nekoho na noc v meste. Do one •Skoly, jsme ji Chromdikova, chodily jen deskomoravske deti, a ty mluvily mezi sebou jen desky a malokterY um& anglicky se domluvit. Pak postavili nemeckou velkou Skolu, a tu na g otec se rozhodl, te nas da do nemeck y Skoly zapsati. Tu nekteti na to tehrali, 'tie prod nas deti tam dal. Bylo nas prvnim rokem deskYch deti jen 8 a tu jsme se meli "po pet" od nemeckYch deti, ale druhYm rokem ut nas bylo 48.

Ude zadali poznavati, tie my jsme se za ten rok hodne vice naudili anglicky, net jejich deti, neb tam se &Ho jen anglicky a anglicky mluvilo, a kdy nekterY ten §kolak chtel mluviti nemecky, tu jsme se jemu vysmivali a oni zase nam, kdy nekterY zadal mluvit desky. Take uditele na to dbali, aby deti mluvily mezi sebou jen anglicky, tedy piece se aspoii tomu nejnutnejkmu naudily. Ale bylo tarn moc deti, ktere se narodily a vyrostly -La" zde, ale dodnes nedovedou mluvit anglicky. Ale ani to nebyla tak jejich vina, neb pravYch Amerikatam bylo velice malo a oni sami mluvili desk'. Jako Webbovi deti, ony mluvily desky, ze jste je nerozeznali a mluvi dodnes. Bydli zde v El Campo a tamer ka gdY den si desky pomluvime spolu na ulici s Meckem a Wilburn a Jullem. Jest tam take Monroe Johnson, kterY mluvi fipine desky. Bylo tam i dost &mocha, kteri eesky, jako Martin Tarry a vgecky jeho deti.

Jednou se stab spas zde v El Campo. Ptigel sem mladY Martin Tarry a setkal se na ulici s Mack Webbem, a tu hned se dali do tedi, nejdtive anglicky, pak nemecky a potom desky.

Lidu se kolem nich nastavilo a bylo jim to moc divne, ge mluvi oesky. Pak tam bYval a je dosud obrovskY dernoch, ale to je u g mnoho let snad slept, kterY mluvil desky. Jmenoval se George Black a my jsme jej jmenovali Jura.

Ten dernoch delaval u nas v delani sena, pH &eve, anebo jak se zabijela te gke, prasata. On pub prasete lehko unesl, ktere va gilo 400 liber.

Udelal prate za dva a otec jemu take dal \Tidycky jednou tolik od prate jak druhYm, nebot' on vic udelal. Kdyg se melo zabijeti, tu ug vgdy si praci zamluvil doptedu, dostal obydejne $1.00 a hlavu z prasete a i s podhrdlim, ktera nekdy vatila i 40 liber, krome jaternic, ktere on velice rad jidal. Jednou zas delali v sene a bylo velice horko a o poledni odpodivali pod mOrugemi. On mel kogili na prsou otevtenou a spodni nemel. Ja jsem gel do vdelina a nachytal si pinou hrst trubcti a jemu je vgecky vhodil za fiadra. To jste ale meli videt onoho Juru. Ten yam tval a bib se do prsou pestemi a skakal jak nejakY dervi g. Otec byval na nas ptisnY, ale tehda se at" koulel od smichu, a dernoch mne potom chtel bit, ale otec mne udelal pro vic tech trubcii a jemu ukazati, ze oni negtipou, to nemaji gihadel. Tu se teprve ponekud upokojil, ale byl zlY al do vedera.

Jednou strYdek A. J. PolanskY take nam pomahal pri sene a chytil maleho hada mygaka a otodil jej okolo ruky a s nim gel proti Jurovi a on se rozehnal vidlem proti nernu a kdyby nebyl strYeek utekl, tak by jej byl Jura probodi. On mel velkY strach z hadA. Jura se M.vil po vetgine delanim kogt, ktere prodaval 50 centt za kus a byly velke na seno, bavinu nebo korn.

(Pokradovia)

Ve stfedu, dne 31. bfezna 1937.

41

4.■

MAN M. nonmemn aINIIIIUI.IMMMInnamMnsoun

172STNiK , tr•

Pohadka Lesni Samoty NAPSAL JAN KLECANDA YSL1M, divot bude tak prostY, jako byl dosud. At se dodelam pevneho postaveni, vezmu sve stare rodide k sobe, aby zatili trochu berstarostneho tivota."

"Zustanete tedy starYm mladencem?"

"Toho jsem neiekl a take nemam chuti mastati po smrti svYch rodiefi ve svete °putter' sam a sam, jako kul v plote . . . " "Otenite se tedy? To jste mel iici hned! Vite piece, te my, deveata, nejradeji slytime mluviti o takovYch vecech."

"Najdu-li divku, ktera by mne dovedla milovati se vtemi mYmi chybami .. . prod se mi sinejete?"

"Najdete ji; bud'te tim jist! A vypravujte, jako byste ji ua mel! Jen tadne kdyby, aby, by .. . " "Myslite?" otazal se Jaroslav nalehave.

"Cot ja. vim? Jen pokraeujte v lieeni! Zaeine. to velice poutave," smala se mu do oei.

"Nut tedy . a hodne krasne, jak jste si poruCila. Kdyt odbudu si denni lopotu ye gkole, pospitim dome, kde bude mne odekavati milujici a milovana tenutka. Budu ji vypravovati ptihody celeho dne . . . jak mne studenti zlobili, deho jsem se v knihach a novinach doeetl, ona zas bude se mnou sdileti, jak se ji po mne stYskalo. Pak . . . tot' se vi, te se drive najime . . . budu ji pfedeitati sve prate, budu se ptati o radu nebo raditi ji v jejich starostech. Nekdy provedu ji na prochazku, jindy . . . pokud chody stall! . . . do divadla nebo do plesu "Vy tandite?"

"Naudim se!" odvetil Jaroslav hrde.

"V9borne, glechetn9 muti! A dale?"

"Tak bude nam tivot plynouti jako tich9 sen. Budeme se milovati jako dva holoubci, ona bude ye sve domacnosti eila jako vdelka, ja budu pracovati jako . . . " "No jen feknete, jako kiln! Neni to tuze poeticke, ale nic jineho se nefika . . . " "Dobice tedy, jako ken, abych ziskal si jmena v udenem svete. Ma Lena bude se mnou snageti vgecky strasti a slasti a bude kdysi iidastna i me slavy, ae stanu-li se slavn9m. Ba, ona bude jednou z hlavnich pfiein, podafi-li se mi kdy vyniknouti, ponevadt spokojena a gt'astria domacnost 139va kolebkou dine . . . " "Nu, ne vtdycky!" poznamenala Jelenka trochu kousave. "Spokojena domacnost a dobra. kuchyne 139va pfieinou pohodlnosti a tloustnuti, jet b9vaji pfekatkou na ceste za slavou."

"Motna, te lidem, ktefi nemysli net na dobrou kuchyni a od sve teny netadaji nic, net aby byla dobrou kuchatkou. Ale ma Lena bude mou pfitelkyni, mou radkyni . . . " "Pfekrasne! Rozko gne jste to vylieil, ad jste na jednoho dilletiteho dinitele v mantelstvi nadobro zapomnel. Nu, negkodi! Ja vim, styde ijste se mluviti pied mnou o detech ... Hie, i zadervenal jste se . .

"Jelenko!"

"Ale ted' ja ten vas obrazek domaluji. Jen nekolik Crt gtetcem, dovolite-li . . . Pan professor ptijde domil rozmrzel9 . . . ka yo, bude mu pfilig sladkou nebo studenou. D9mka bude gpatne nacpand . . . Vy nekoulite? Nu, ne gkodi. Vgak vy se to naudite, abyste byl cel9na mutem! Snad i gilupat se naudite, te ne? . . .

"Pojd, mutieku, trochu na prochazku," fekne milujici a milovand ...""Na prochazku? Ted' v tom horku?" zabrueite, nebude-li mrznout.

"Je tam sychravo," feknete, nebude-li slunce pra2iti, a zasednete ke sv9m kniham. Budete trochu psati . . "Zase ua mi nekdo rozskiipal me pero!" Bac ... per° leti na still . . . D9mka tpatne hoti ... bouch, leti do kouta . . . Milujici tenug ka ji zvedne, vycidi, nacpe znovu, pfikrade se zlehka po gpiekach, poloti yam /lane ruce kolem krku, a vy jr mrzute odstreite. "Ale dej mi pokoj, dite! Potad aby se alovek s tebou mazlil! . . . A vezmete d9mku, ani nepodekovay . "Negli bychom do divadla, mutieku?" "Do divadla? Dnes na takovou komedii?" nebo zas: "Co te to napada? Dnes na klassick9 kus! Nebavilo by te to! A nech mne, prosim te, aspob.

6m

chvilke! Nevytrhuj nine ... A ja si tine sednu do koutka a dam se do plade," zakoneila Jelenka se smichem.

"Vy, Jelenko?" zvolal Jaroslav, smiten timto zakoneenim.

"Rekia jsem, te ji? To jsem se Oatrne jen pfekekla. Dala jsem se unesti svou tivou fantasii. Ale liana jsem celkem pravdijeji net vy, ae ne?"

"Jste ukrutnice! Nemate pricing mne takto odsuzovati. Snad jini .. .

"Oh, vy mu2ove jste vaichni stejni a piece ka2d9 chce b9t lepgim net ostatni. Pied svatbou ka2d9 povy guje svou tenu na kralovnu sveho srdce, drutku sveho aivota, vidinu svSrch radkyni ye svem povolani a . . . no, a po svatbe: Vidis, duginko . . . tahle kuchyne je tvYm kralovstvim! Je. rad polevku takovou, maso takhle, knedliky a tak dale . . . " Jaroslav srdedne se zasmal rozmarnemu ale hned zase zvatnel.

"Prosim vas, nad dim jste se tak zamyslil?" ptala se ho po chvilec Jelenka.

"Zkoumal jsem sve nitro, totit uvaaoval jsem o tom, je-li motno, abych i ja staff se kdysi v budoucnosti takovYnoi vzornYm mantelem, jak jste ho vy, trochu zlomyslne, vylieila. A citim, te jste mi kfivdila." `lertovala jsem. Vymalovala jsem tuctoveho eloveka, ale vim, 2e vy k nim nepatiite. Mam o vas piing dobre mineni," tekla opravdove a stiskia mu ruku.

"Skuteene? Netertujete i ted' je gte? A vklyt' vy mne posud neznate "Staei mnohdy jedin9 pohled, aby . .. aby ‘rozhodi o budoucnosti dvou lidi, stati k blitnemu poznani Oloveka troji setkani. Ovgem omyly, trpke omyly nejsou nikdy vyloudeny."

"Vy ted vekite, te jedin9 pohled, jedin9 okamtik mute nam udiniti jinou bytost drahou, nezapomenutelnou?" ptal se Jaroslav se zanicenim v odich.

Jelenka zmatena sklopila oCi. Citila, to bezday zavedla hovor zase v nebezpeen9 smer, ale nemela v to chvili dosti sily, aby zabodila v iertovn9, lehk9 ton.

"Vekim, ae jedin9 okamtik mute roznititi ye dvou lidech to, Cemu basnici fikaji tar lasky, ale myslim, ae rozumni lide, kdy je to stihne . . .

"Kdyi je to stihne! Jake to °Alive reeni?"

"Chtela jsem utiti je gte ogklivejgiho. Chtela jsem iici, kdy se jim to negtesti piihodi te nemaji se hned svemu citu podda,vati, ponevadt pfilig snadno mohli by se dotiti kruteho zklamani."

"Myslite, ae motno srdci porouCeti?"

"V devadesati deviti ptipadech ze sta ano, zejmena v podatcich, pokud nas ta narutivost docela neopanovala. Ovtem stava se, te nemoc hned od podatku jest nezhojitelnou .. " nutila se do tertu. "A pak, ku piikladu ptesveddi se mut, tie ta, do nit se zamiloval, jest ho nehodnou. Z ‘ e vzdelanim nebo povahou, svou minulosti nebo ptibuzenstvem, nu zkratka nejak nehodi se k nemu, to stoji pod nim . " "Prava, hluboka laska vyrovnava protivy, ptenati pies propasti, odpoutti i zapomind zahoroval Jaroslay.

"Odpoutti?" opakovala po nem Jelenka a hlas se ji silne zachvel "Ah, laska a odpustky musi bYti pro obe strany hotkou. Ale kam jsme to zase zabtedli? Nechtel byste radeji mluviti o neeem jinam? Tteba o literatute, o divadle.

Apropos . . . jste vy ptirodozpytec, linguista historik?" obratila se k nemu nahle se tivS7m zajmem.

"Studuji historii," odvetil Jaroslav skromne, trochu mrzut, ae hovor zase zabodil jinam.

"Ach, to je dobte! To jsem rada," zatleskala rukama. "SlYcham vady, k historikove jsou nejzabavnejti, totit nejmene nudni lide. Sloviekati pry jsou protivni pedanti. Nepoznala jsem dosud tadneho, ale bratrance jsein meld, ptirodozpytec . . . mladS7 je gt6 &Ova, ale hroznY protiva. Nevim, chtel-li 'se bIYska.t svou uCenosti, ei co, ale hovor s nim byl odporn9. Pfi katdem jidle vypoeet1 yam, kolik z toho pfijde do krve, kolik se spotiebuje pra.ci . . . a bfihvi co jegte Neposiouchala jsem ho nikdy, cot ho ptivadelo do takoveho hnevu, te mne srovnaval s kapitolinsk9m ptakem. Oh Om, nettesti! Jedin9 mlad9 mud, s nim jsem se kdy se-

Starna 9. tkala. A ua jsem mohla 139ti dues pani profesorovou a rovnat mu brouCky a kameny do krabic ."

"Co komu souzeno, tomu neujde," vYzna.mne nadhodil Jaroslay. "Bylo by varn stejne odporno rovnati a opratovati knihy v bibliotecer "Oh, knihy! Tot' nee° jineho. Jsem naruMva etenatka a etu v§ecko, co mi do rukou ptijde", zvolala tive, nepozorujlc ani, ei nechtic pozorovati, kam se svou otazkou "6eske knihy?" ptal se Jaroslav dychtive. "ttu rada eesky . . . pochopitelno. Ale u !ids, zde na venkove, je desks kniha posud vzacnym hostem. A tak znam z deskYch veci malt), skorem nic, z nemeckeho ponejvice jen klassiky a segitove romany, jak je kolporteti u nas na venkove roznakji. easem etu nekter* fraucouzskY roman, ad mi to eini trochu obtite.

Chudi dutevni strava, neni-li pravda? Tim spiLe tedy pochopite muj hlad . . . a nemusim yam jit ani omlouvati, te nezakrYvala jsem, jak ptedpisuje spoledenskY tad, svou radost, kdyt jsem se s yam' zde poprve setkala."

"A yak radost byla stejnou, jakou byste byla pocitila, kdybyste byla na mem miste nagla kohokoliv jineho," poznamenal Jaroslav, hardieje na jeji dtivej gi v9rok.

Podivala se na neho bystie a usmala se.

"Dovedete b9ti hodne zlomysln9m a . . . jak zde v kraji fikame . . . rad °titivate stare slivky. Ostatne mate pravdu: videla jsem mute slugneho zevnej gku s knihou v ruce . . nezvyklY to u nas zjev . . . a z toho jsem mela radost, nemyslic v torn okamtiku ani na to, je-li hezky' ei nehezk9, zajimav9 ei pravgedni svou tvafi. Ma radost tedy platila pfedevgim knize."

"Odpust'te mi mou zlomyslnou poznamku."

"Jit je odpugteno . . ." fekla bodie. "Ale jako pokani ukladam yam starati se o mou zabavu a vzdelani . . . totit, prosim vas, o nejake kniby."

"Milerad! Piinesu celou svou imihovnieku."

"Oh, ne, ne," chvatne ho pferutila. "Jen dye, tti knihy, ne vice, net co bych snadno a nenapadne unesla pfil hodiny testy."

"Cot byste mne nedovolila, abych vam posloutil a knihy sam donesi?"

"Pane Jelene!" tekla a pohledla na neho tak vyditave, to ihned litoval sve smelosti. "Stale zapominate . . . Tedy dve knihy, ano? A at pfeetu zase nove . . . Cokoliv chcete a prive mate. Ponechavam volbu zcela vatemu vkusu.

Jen tadnY pteklad, nS7bri nem ryze deskeho.

2ijerne mezi lidem, ale lidu skoro nezname..."

Jaroslav chopil se horlive teto poznamky, jet mohla ho trochu uVesti na stopu.

"Ano, to je nage narodni negtesti, ze jiste spoleeenske vrstvy stavi se stranou a narodniho tivota skoro se ani nefidastni," prohodil, chteje ji dati pfiletitost, aby se rozhovoilla.

Pohledla na neho bystfe a uhodla jeho myMen ku.

"Snad i v torn smeru bude Casem lope. To vite, stare zvyklosti f Ale vrat'me se zase k yam! Vy jste tedy historik? Znate lidovou povest, jet se poji k tomuto mistu? 2e ne? Oh, to yam tedy musim vypravovati, ale at nekdy jindy. Musim se dtive sama poptati, abych podala yam spolehlive spravy. Je u nas tam start elovek, zahradnik . . . ma mnoho knell a ledacos zatim nevim nic vic, nea to se zde pied davnYmi lety schazivali k pobotnostem sektati, jacisi "detti bratti" nebo jak se jmenovali. Vy o nich budete \Teat vice a dopinite me vedomosti, jet . . . jak pozorujete .. . jsou velice kuse. Ale . . . vy nic nemluvite a divate se na mne tak . . . " "Ach, sleeno Heleno, poslouchal bych vas vedne . . . "vzdychl Jaroslav rortoutene.

"Ach, pane Jelene, jen tadne sentimentalnosti," opakovala po nem, smejic se mu. "Ostiane slunidko schyluje se jit k zapadu a ta vednost nebude jit miti dlouheho trvani. Je das, abychom se oba vratili domu. Beztoho ash divi se vate matidka, kde se ji ted' tak vytrvale tonlate. Oi jste se snad jit sveril, kam chodivate?"

"Slibil jsem piece, te s nik9m nebudu o vas mluviti, nikoho nebudu se vyptavati . . . " "Ach ano, ov gem te! Nevzpomnela jsem. Ale je skuteene hezke od vas, te tak statedne stojite ve slovu."

(Pokradovani)

Strana 10.

V

DETSK BES!DKA ChytO dfevaf.

Podkarpatska, lidova pohadka.

J—. S. Hanak.

g

T

JEDNE OBCI il chudS dtevat se svou V hloupou man elkou. Men u lesa chaloupku se zahradkou a byli by et'astne zili, kdyby dtevatova inka nebyla pyskata a klebetiva.

Mela mnoho nepeknSrch vlastnosti, ale nejhorei tu, 2e veechno, o dem se dovedela, musela nikde vyklabosit.

Jednou honili po lese detnici zbojniky, ti odhodili pytlik s penezi nedaleko mista, kde pracoval dtevat. Chudak se zaradoval, zvedl penize a ubiral se s nimi domft. PtemSrelel, jak to udelat, aby se o penezich nedovedela jeho rnan elka. Jiste by o nich vypravela mezi sousedkami, pani by se to dovedeli a penize by mu vzali. Zakopal tedy zlat'a,ksv na tajnem mists v lese a jen malou east si nesl domtt. Nad krajinu se snesl tep1ST veeer. Kdy ptichazel dievat ke sve chatrei, rozetekali se e vesnici psi.

Dtevat si slo il do kulnielcy pilu a sekyru a vstoupil do svetnice.

"Pros ti psi dnes tak etekaji?" tazala se ho gena.

"To neetekaji psi," pravil dtevat "to pan lesmistr beha po lese a eteka."

Zene to bylo divne, e pan lesmistr beha po lese a eteke., ale netekla nic.

Pojedli a ell spat. t ena usnula a dtevat vstal, zabil kohouta, postfikal jeho krvi chalupu i dvtr, zakopal ho na zahrade a nad nim z hliny a kameni uplacal hrobedek.

Rano dal ene dvacet dukatti a kdy se ho ptala, kde je vzal, tajupine ji sdelil, e zabil v noel bohateho kupce, oloupil ho a jeho mrtvolu ze pochoval na zahradce. Znal dobte svoji erm a vedel, e nebude mldet.

Dinka hrtzou onern.ela, vybehla na zahradku a skutedne, veude mnoho krve a u plotu hrobeeek.

Dtevat do lesa na praci ne el, poslal si do vsi pro zedniky a tesate a jal se opravovati svoji chyeku. Take ena nezahalela. Behala od sousedky k sousedce a veude vypravovala, jeji mu zabil v noci obchodnika, e mu sebral penize a e ho pochoval na zahradce. Zprava o tom se roznesla po vesnici a tak za chvili ptieli pro dtevate detnici. Zavedli ho do kanceate pana lesmistra a tam ho vyslSrchali.

"Je to pravda, ze jste zabil dnes v noci obchodnika?" tazali se ho.

"Vera Bohu, nezabil," dueoval se dtevat.

"Zabil, zabil," alovala na neho jeho gena.

"Sebral mu penize a pochoval ho na zb,hradce."

811 na zahradku, kopali a na 'li kohouta.

"Vidite, mel jsem pravdu," tikal dtevat, "me ene nevette, je trochu nemocna na hlavu a nevi, co mluvi."

"Kdy se vratil vas mu vdera domt?" ptali se detnici geny.

"Bylo to v tu chvili, kdy tu pan lesmistr behal po kraji lesa a etekal," pravila dtevatova tiena.

To pantm stadilo. Wan, koho maji pted sebou a pustili te ce obvineneho dtevate domt.

Cestou domt ho prosila inka za odpueteni.

Slibovala, ze uz nebude nic povidat a e nebude rozna et po vesnici kiepy. Ze sveho nepekneho zvyku byla ji dokonale vyleeena.

g

g

g

g

y

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

g

0 VETRNEM ZAMKU.

Jiti Klas.

Dedeeek Pra il sahl do sve nt e a vytahl tuhie pohadku, kterou hned vypravoval detem: KdyZ jsem stal jednou doma pied vratkY,

g

g

T N t IC

zafoukal najednou vitr a odnesi mi depict do kalutie.

Zlobil jsem se a huboval, ale vitr jako by se mi vysmival, hvizdal si, fidel a hudel a late], a letel zas dal. Videl jsem, to se mu stromy klaneji jako velkemu panu, a vzpomnel jsem pti torn na mamindino rdeni, to vitr ztstava v horich e vetrnem zamku.

A ten vetrnST zamek vzbudil mou zvedavost a chtivost. Sotva jsem na nej vzporanel, uti jsem se hnal za vetrem jako divk, abych videl ten jeho hrad. Pela il jsem jako zajic, a vitr uhanel — jako vitr. Leteli jsme spolu pies pole a louky, cestou necestou a rovnou k modrSun horam. Vitr fidel a hudel, jako by se smal, 'tie me tak prohnal. Ale ja toho nedbal a stale jen dal.

Pod horami vitr 7rnirnil svttj let. Ptestal hvizdat a hudet, a ja zase ptestal dSrchat jako kovaitIES mech.

Ale vitr se dosud nezastavil. Pospichal dale do hor, a ja potad za nim.

Najednou spattil jsem v mlhach sttibmV zamek a neti jsem se nadal, stanul jsem pied nim. Do zamku jsem se v ak nemohl dostat, nebot' byl vysoko na sidle, a nikde nevedl k nemu ani jedi0 schod.

Vitr se zatodil kolem neho, zahvizdal, zaskudel, zahudel a vklouzl dovnitt. V zamku se docela zti il a lehl si na pee, aby si odpodinul.

JA zatirn sta.' dole pod zamkem a choulil se bazni a strachem. Slunce zapadalo za hory, a ja byl tak daleko od domova, tie se to nedi ani v pohadce povidati. A tu jsem zadal volat a prosit, aby me vitr vzal k sobe do hradu na nos, to main moc daleko domt.

Ve sttedu, dne 31. btezna 1937.

hadej. kdy to nechai, mlei y kdyi to berei, krici to. be be ve ve pe pe g kloub prut snop dviir mluv zietelne a nahlas! chor5 stale chiadne. kupec ma rally kram. koeka ma , dobry slush. oveeky. g pasta oveeky v zeiene hajeCku, pasla oveeky v eernem g lese; a na ni: dupy, dupy, dup, cupy, cup; ona zas: houf em, oveeky, seberte se!

Ennis, Texas. pod hruikou.

Mile, Detska, Besidko! foukej, foukej, vetricku, Toto jest mtij prvni dopis do Detske Besidky. Udim se desky dist a psit. shod' mi jednu hrugtieku, Jsem take dlenkyni v natiem kroutiku "Sbor Mladae". Je nas tu uti hodne a jsme vgdycky shod' mi jednu nebo dve, radi, kdy nekdo ptistoupi.

Ja, rada chodim do ekoly. Jsem v sedme budou &bre obi dye.

Mam letos tti uditelky, a jsou k nam veecky velice hocine. Na g e ekola ukondi dne 23. chime podame robe. pail( kvetna bezi s ruenici. kavka Podasi tu mama epatne, pteprchava potad, ge se v poli nemt g e ani Mat. Zahradky jsme na vezi. penkava sedi na teprve sadili.

Ja rada etu dopisy od malS r ch deveat, jako cube. vaiik (Auk. pridlo. jsem ja. Pala bych si, kdyby vice nas psalo do Detske Besidky. co se to Vela zdal ka? belts Prosim pana redaktora, aby me opravil chyse, MA nas pekny a cisty Emilie Vrla. by. S pozdravem, Pozn. red.: V Detske Besidce je dosti mista domeeek. co se to sviti na pro dopisy tiaku a potadatel je milerad upravi.

Na pravopisne chyby nehled'te, jen pigte dernku? sviti se venc'eek z tim bude vice dopis y v D. B., tim bude zajiemu "Sboru mlig g i.

Va mavej g i a vyhledavanej poupe se belavkch detie" pieji fispech a rozvoj. Enniska silne, osada mohla by planovite provadenou einnosti nagiti ptikladem jinS7m. Potadatelg see- rozviji na vetvi. si pfijede na nekters, program neb divadlo va meek me ho kroutiku podivati. SrdeenS i pozdrav vgem! mesk meth east° podobu.

Beze mne nespattig zlate slunko vice; slate dame na are do zeme. v jinem smyslu chytam ptaky a zajice. ve rneste jsou ulice a tag ('0310) • namesti. metiaq mesieku, Prvni o nekom se felme, kdyg se dobte cos naudi; usmej se troileku! kupec druhSr m ma1Sr rak se zove, celek nom po smrti zvudi. ktery •lIa 9Vilum :31a 9VI 'WM.) mere a • p e n i z je medenk a kterk Bez dvou prvnich tetika jizda ma je kara vgelika; stiibrnST? ye meotech bydli tteti zase znamena ti, zdali kost je velika; rneit'ane. vikem obydejne zvan neobratny velikan. lids bydli ve mss! ach a take (-4vuttotox :4vutt 'atox) ve vesnicich. Vel!th penize S m sladkosti oplSrvam, s j smrt sobe nosivam, v lite menirne za drob s 1 se pro leto v sklep skryju, s d jsem, kdyti tu dlouho tiiju. nosirne 2la,17iine idobouky. ('P9P ' pa t 'P a r 'Pen)

Ve stiedu. dne 31. biezna 1937.

ANADSKA. provincie Alberta Vvoti K svatiujici se po vYchodnim ribodi SkalistYch hor do velkYch rovin, zavodriovanYch Saskatchewanem a fiekami Miru. Je to fizemi vet:s1 net Nemecko, Rakousko a S'vYcary dohromady. Avtak jeho obyvatelstvo, eitajici tii etvrti milionu duti, sotva by stadilo napiniti jedno evropske velkornesto. tizemi cele provincie zda se spodivati na podkladu, pinem mineralri a petroleje. Nikdo dosud nevi, jak velke asi jsou skryte zdroje Alberty, jak poutitelne je uhli z jejich koperi, rodni plyn jejich ridoli a petrolej, uloteny hluboko pod jejimi planinami. Ale yteobecne nelze pochybovati o nesmirnosti jejich nevyutitYch zdrojil. Jestlite nejnovejti kanadskY vynalez, tak zvanY socialni fiver je zaloten na kolektivnich pravech lidi na spoleene dedictvi ptirodnich zdrojii, ma v Alberte dobr' zaklad.

Podnebi teto provincie je snesitelne. Panuji tam pronikave, suche mrazy, pti nicht praska teplomer, ale mirni je vlahY jarni vitr a dette, jet ut v dubnu odstrariuji snih.

At do otevteni Kanadske pacificke drahy byla Alberta nesmirnou, romantickou a neznamou zemi, do nit se odvatovali jen nejstateenejti lids. Leleznice otevrela celou tuto zemi lidem. Byl to kraj, kde desetikoriske potahy tahly pluh o deseti telezech po polich tak velikYch, to mizela na obzoru, kraj, kde ptenice byla mlacena jests peed sekanim a vysypava.na ze strojt, net mohla uschnout. "Obilnice britske tile, svobodnY domov pro miliony" — tak se psalo v novinach o teto zemi, do nit se zacali hrnout lido z celeho sveta, Nemci, Ukrajinci i Americans.

Tak yyrristala Alberta, ei lepe byla zdvihana jako cirkusovY stan v blahobytnYch letech pied valkou. A jests deset let po ni byla jeji situate pina nadeje a drivery.

Ale potom se zaealy nad ni stahovati mraky.

Ptenice ptestavala platit, ptistehovalectvi vazBOJ PROTI LESNIM PO2ARUM. V roce 1935 vypuklo v lesich spravovan'ch spolkovou vladou, z to nebo one pheiny asi deset tisic lesnich potarri. Je to vysoke dislo, srovnavame-li je s roenim prrimerem osmi tisic za leta 1931 at 1934. Naproti tomu vtak zprisobily potary v loriskem roce mnohem merle tkod net pied tim; celkova plocha vyhotelYch lesri einila loni 150,000 akrri.

Jegte pozoruhodnejti je, ze v roce 1935 bylo jen 156 potarri, trvajicich dell dobu, kdetto v letech ptedchazejicich bylo jich mane prrimerem 270.

Potary, trvajici delti dobu, rozumeji v Americe ty, ktere riebyly uhateny do deseti hodin dopoledne nasledujiciho dne po jejich spatteni.

Jak Yznikaji potary? Hlavne vinou lidi, odhazujicich nedbale hotici cigarety, dymky, sirky atd. Na druhem mists zprisobuji potary take blesky.

Z potarri .rodne vtak jich zprisobuje vane obtite jen asi dvacet.

Mad'arsko pied 130 lety nebylo inad'arsite.

Ministr dr. Darer v Bratislava zajimave dokazoval: Roku 1805 bylo provedeno v Mad'arsku seithni lidu, ktere ukazalo, ze obce byly z 31 proc. mad'arske, z 50 proc. slovansite, ze 7 proc. nemecke a 9 proc. rumunske. A piece pro vtechny obyvatele techto obci byla jako Utedni tee zavedena mad'arttina. Hranice vyteene mirovou smlouvou trianonskou nebyly voleny nahodne, cot je patrne take z toho, ze jit mad'arskY historik Cserei na zaeatku minuleho stoleti ptedvidal rozloteni Velkeho Uherska v kladni narodni prvky a take bojovnik za svobodu mad'arskeho lidu, Ludevit Kossuth, piedvidal tamer' piesne nynejti hranice Mad'arska. Snahy o revisi trianonske smlouvy jsou tkodlive i pro samo mad'arstvi, ponevadt jsou ye syYch zasaciach pochybene, nedemokratieke.

Lasko zustava v srdci toho, kdo ji rozdava, a pfibYva ji, elm vice se z ni dava.

Mnoho Cteni piekati mytleni.

VESTNfK

Sociard TNT v Alberte. lo, az koneene opine ustalo. Bez piistehovalectvi nemohly teleznice prosperovat. Pro.zdna mesta s krasne upravenYmi chodniky civela na neobsazene domy Ram byl na obraz velikY. Proto z neho vypadl. Soueasne s tim total prisobit zhoubnY hospodaiskY nacionalismus po celem svete. Ptenice, pestovana v ohromnem mnotstvi, nenalezala trhu a jeji cena se shroutila. Teprve tehdy si Tide po prve pine uvedomili, jak jednostranna, byla hospodatska struktura Kanady Wive si kanadskY osadnik delal vtechno sam a co nemel, bez toho se °betel. Jedinou jeho zabavou byla whisky, kvart za deset centu a rvadity v hospode.

Misto automobilu mel valnik a misto radia hovotil sam se sebou ve stodole. Hospodaisky ho bylo mono tvrcle zasahnout, ale nikoli polotit.

Avtak v nova Kanad y bylo vtecko jine. Formakeni se specialisovalo na ptenici a produkovalo ji pomoci strojb.. Format si tit nevyrabel svoji potravu, nevidel v tivote slepici a misto mlatu poutival ohromnYch mlatieek. Tak se Kanada rozdelila na zapadni — zernedelskou a vYchodni — "kapitalistickou". Jak se zeme vyvijela, penize se soustied'ovaly na vYchode.

Velke prrimyslove podniky konaly svoje valne hromady i bankety v Montrealu. Zklaman' kanadskY zapad meal se hludne dotadovat nittich dopravnich sazeb, volneho obchodu, yetejnych penez, vetejnych telefonu a hlavne vladniho hospodateni s obilim. Tak vyrostl dopravni system KanadskYch narodnich teleznic, jemut farmati odpoutteji, jako sve prvni lasce, vtechny jeho hisichy a nedostatky.

Zhrouceni ptenianeho obchodu zanechalo kanadskeho formate na vyprahle a oputtene prerii. I sama ptiroda jej opustila a seslala nan sucho a kobylky, upozorriujic ho, aby se

Rozmanitosti.

KOPERNIK A HITLER. RitskY kanclek nemeckY vyslovil nazor, nacisticka nauka o rase, krvi a pride ma pro budoucnost mytlenkoveho vYvoje lidstva takov' vYznam, jako kdysi melo Kopernikovo uCeni o pohybu Zeme kolem Slunce.

Je podstatnY rozdil mezi naukou Kopernikovou a naukou Hitlerovou. Ta prvni znamena pravdu, ktera si podrobila eloveka — poznani vykoupene pochybnostmi, omyly a nesnazemi.

Takova pravda je nesena k viterstvi svou hodnotou — jeji obhajci nemaji na ni jineho zajmu, net uspokojeni z jeji dokonalosti a souladu.

Ta druha je pravda slutebna, pravda zotroeend lidmi pro jejich prospech a politicks tile.

Pravda uzprisobena k ureitYm fidelrim, ktera naleza ohlas proto, ze pod jeji korouhvi lze tikovat vYbojne vypravy. A nejsou to vYboje ducha, kterYm tato pravda ma pomahat k rispechu —ale zajmy velmi hmatatelne a konkretni. Pkirovnani, ktereho uzil kitskY kanclet, je faletne. Zeine se bude toeit kolem Slunce dal/no jests potom, at z mnohYch dnetnich nauk lids Zrak nutno — potiebujeme dobrY zrak stale; bez neho neni hodnotna prate motna.

Zaleti jit na torn, jak v mladi zrak tettime. kolni mladet ptijima 80-87% vetkerYch dojrnri prostiednictvim zraku. Videni vy:zaduje velke namahy: celou jednu petinu vetkere lidske energie, oei slabs jette vice. Vidite-li, to vote dite ma zarudla, otekla vieka a eervene v oeich, stetuje-li si dite, ze ho bezdfivodne easto boll hlava, ze tpatne vidi do dalky, nebo ze se mu zda, ze vidi ph eteni dvojite, to si uy edomte. to jsou to piiznaky fmavy oka nebo podinajici kratkozrakosti. Jdete s ditetem k odbornemu lekati. Nedovolujte detem pracovat v ptitmi, nebo psat rilohy ph sviece. V tkolach bylo zjitteno, ze at 90% deti 'ma slabY zrak.

Svetlo ma bYti rozptYlene a svitidlo zavetene tak, aby paprsky odratene od leskle plochy nedopadaly ph praci do oka.

Strain 11.

ZnOvU naudil Gist bibli. Na sklonk.0 roku 1933 se vtechen hospoddisky tivot na kanadskem zapade zastavil, tije pouze z nahromadene setrvadnosti riveru a spojeni s celou kanadskou dominii.

Neni divu, ze po puste prerii zadaly dont \ retry novYch doktrin. Teorii se nejlepe dati ye vakuu. Odtud rostouci obliba v rriznYch nov'ch teoriich penez, frveru a socialni rekonstrukce. Bankeii byli east° lido, tijici z poctivych penez a odpirajici piljaiti cent dloveku, jemut farmu setraly kobylky a odnesl cyklon.

Bylo nezbytne tieba socialni rekonstrukce: to jest zdarma rozdileneho viniteho plechu na strtene stiechy a jedu na kobylky. Proto razem zvitezila doktrina majora Douglase a druht, nazvana "socialnim fiverem". Ostatne by bylo staeilo samo slovo "river."

Za takov'ch obtizi nemohly existovati stare politicks strany liberalri a konservativcri, ktere podle britske tradice, hraly spokojeny polltickou hru. Spojeni farmo.ti z Alberty svrhli stare strany a misto nich dosadili Federaci drutstevniho blahobytu a jine novoty.

Ale pies lidove strany nesnaze, zvlatte penetni, ustaviene rostly. Kanadska vlada delala co mohla, cot v jednom smeru znamenalo, to nedelala nic: zdariovala katdeho, kdo mel nejoke penize a &Nola je tern, kdo nemel tadne.

Takova politika je asi stejne prospetna, jako jizda po naklonene stiete, ale okamtite se nedalo delat nic jineho.

Ve chvilich narodni tisne vtdycky vyvstane neja.kY prorok. Provincialni volby, vykonane v Alberte roku 1935, vynesly k moci proroka jrnenem William Aberhart, jehot heslem byl socialni fiver a evangelium mala knitka, prodavana za deset centri. Aberhart, jako jini mudrci, pfitel z v'chodu, kde byl uditelem, a na zapade se stal kazatelem jakehosi nabotenstvi.

Nyni vyvstal jako politick' apottok dobYvajici zemi pod heslem socialniho fiveru.

Sy etova valka omezila porodnost a zvYtila rimrtnost v Evrope, take stars, dil sveta yytel ze svetove katastrofy s celkovYm ribytkem 21 milionri duti.

Za dob KristovYch Lilo na svete asi 250 milionri lidi. Pied sto lety dosahl podet lidstva pr y -nimlardyvjeostalk: 1830 — 100 milionri, 1870 — 1350 mil., 1900 — 1600, 1914 — 1810 mil., 1925 — 1890 mil., 19352089 mil., 1936 — 2126.

Nenastanou-li vet& poruchy v zjittene populaci, budou na svete za necele dalti stoleti 4 miliardy lidi a nejvytti podet lidi, ktere je zeme s to utivit, uvadi se vtak dislem 7 miliard.

Dvanact vynalezd, ktere zmenily tvatnost sveta, jest: telefon (vynalezce Bell), elektrickY telegram (Morse), elektricke svetlo, kino, gramofon (Edison), parolod' (Fulton), letadlo (Wright), vzduchova brzda (Westinghouse), sazeci stroj linotype (Mergenthaler), Mai stroj (Howe), odzrriovani a piedeni baviny (Whitney) a koneane taxi stroj (McCormick).

PORANENI ELEKTRICKYM PROUDEM. Dosavadni y Ysledky pozorovani, zraneni zpiisobenYch elektrickYm proudem nuti nas tatoditi toto poraneni do zvlattni skupiny. Proud o vysokem napeti zpfisobuje na lidskem tele rany, jet ptipominaji dastedne zraneni sttelou, komplikovane east° spaleninami. Napadne jsou tim, to jevi malou krvacivost a bolestivost. Take tyto crazy dobte vzdoruji infekci a celkovY stay nemoeneho i ph rozsahlych zranenich je podivuhodne dobr'. Doc. dr. Fuerst referuje v kvetnovem eisle "Casopisu eeskYch lekairi" o zajimavem ptipadu zraneni elektrickYm proudem. OsmiletY pasadek vylezi na stotar vedeni a 20,000 volt. Byl zasaten proudem a zi'itil se k pate stotaru, ph demt krome trtnYch ran a spalenin na hlaye elektrickSrm proudem zpusobenSrch, utrpel jests te'Zke prora geni lebedni kosti. Nasledkem zraneni musily mu bYt odstraneny vetti easti obou Celnich a obou temennich kosti. Berem nekolika tYdnu dotlo ytak k rozsahle regeneraci kost'ovYch i pokotkovYch pletiv. Dr. Fuerst konstantuje, ze rychlY, nekomplikovanY a bezhore e. nST prObeh hojeni je priznadnSi pro zraneni elektrickSrm proudem.

Strana 12.

VESTNiee

greciel Organ Slovanske Podporullei Jednoty Steen Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A elation of State of Texas.

REDAKTOR--FRANTA MOUCKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAB PUBL. CO., "A est, Texas Peedplatne $1.00 roene. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlavni tltadovny, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, piedplatne, oznamky, bud'tei adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in South.

Ner,ti'ipustne dopay do Orgainu.

TIOPIS jet napada, podezeiva neb obvinuje elena Hlavni T.rieadovny z podvodu neb nekoriani sverch povinnosti na neho vlotenech, avg ak stieenost podobna, necht' jest zaslana na taj. He tie, by vec byla vytizeree, v nejbliegi schtzi He TJr, konane, podobne udani musi nesti pine jmeno, adresu a eislo eadu, ku kteremu ealobce path. Zalobce necht' eada, odpovede jak vyeettovani jeho obealoby vyznelo.

Anonymnim dopisem nevenuje se eadna pozornost. Taktee eddy jsou povinni takto se tidit. talobce neb ealobci mohou bet povolani osobne k Veslechu 2. Obealoba eadoveho teednika necht' jest zaslana na eadoveho taj., ktere v nejblieei schfizi tadove tuto peedioei ku projednani a vesledek dle vyeetkeni je ealobci podan. Obealoba mum nest jrneno, adresu a eislo eadu. 2alobci neb ealobcilm, nepodepsanem obtalobam se nevenuje tadne, pozornost. talobce mute bet povolan k veslechu.

3. Dopis obvifiujici elena z ptestupku proti stanovam neb domacim pravidlem.

4. Dopis Hlavni tltadovny neb elena Hl. TTt. proti elenu, eadovemu iftedniku neb kadu, elenu H. 1.J. Hlavni Utadovna ma pra y° oznamit pkieinu vyloueeni kadu, neb elena z ifeadu Hlavni Utadovny s postaditelnem vyeeteovacim dtkazem.

5. Jen ileedni zpravy podane Hlavni teadovnou a zpravy Finaneniho Veboru He teadovny se uvefejriuji v organu, jak podane My, elenove tiskoveho veboru jsme se jednohlasne usnesli na ve geuvedenem usneseni, a zastavujeme ve gkerou polemiku tekajici se posledne uvefejnenech vysvetlenich pti, obou stran, jak br. Fr. B. Steinera tak ptedsedy He teadovny, a veekerem dleniim Jednoty v organu. neb podobne odsuzovani a posuzovani nikdy neponere ovoce na g Jednote, na ktere sobe tolik pravem zakladame.

Tiskovy vebor: Josef Horfiak, Joe Kruginske, John Holeeek.

Gerieralni pegtmistr v Texasu. Jedna z nejee ele hlav presidentova kabinetu, generalni pogtmistr a ptedseda narodniho demokratickeho veboru James A. Farley dojel do Texasu, peedrie aby dedikoval krasne nove pogtoyni palac ye Wacb a zarovefe naVetivil peedni mesta. Sviej privatni eelezniani viez opustil v Dallas a nasedi do peepychoveho auta, ktere v clopreivodu male karavany, zastavilo v Hillsboro, eekrokem . poetmistra bratra RucleM.akielia na deeet 'Venue i vena gern West, 'Hon; -Farle3e Vhbdrie ptiietitosti 'Jake se *glide skytla, kdy k jeho uvitani shromeedily se davy oladanstva, by v peesvedeivech proslovech zaboeil na otazku pe'itomne nejoeehavejei a to na reformu scaulnietvi. Razne vyvratil namitky a ohvirieni zaprodaneho tislete :te by prerlderrt . Roosevelt usiloval o rnoc diktatorskou

a demagogicky se odvolaval na nizke pudy davu. Pravy opak je pravdou. lecleby pan Roosevelt chtel se tiditi taktikou "velkeho klacku" sveho jmenovce, dtivejeiho presidenta Theodora Roosevelta, soudni reforma byla by provedena v nekolika tednech pees veechno etvani kapitalistickeho tisku, pees propagandu komory obchodni a pravni, ligou Svobody, tuny tiskovin i zapeatem rozhlasu do sluteb zpatednikil. V dome zastupct are sto kongresnike neodvaello se proti reforme postavit, senatni pravni vebor spinil by peani presidenta bezodkladne a v senatu pouze 35 senatore z devadesati eesti stavi se proti reforme. Na misto vyueiti sveho vlivu k vynuceni reformy, president snaei se senatoiry o jeji nutnosti peesvedeit, Zpateenieti republikani a demokrate stavi se proti reforme soudnictvi protoee nevidi net na deeee svech pokladen. A dnegni sestaveni nej yyggiho soudu dave, jim zaruku, to tyto pokladny budou chraneny vetainou peisedecich, proti vaem pokustm novelle) Udelu k lepeimu a spra yedlivejelmu rozdeleni nerodniho peijmu. V demokratickern ztizeni, jake mame v teto zemi, vlada odvozuje svoji moc od yule syrchovaneho lidu. A etenall pamatuji, to skorem v gechno deileeite zakonociarstvi noveho itdelu nejvyeei seridni tribunal vyhodil oknem. Tento stay byl obhajovan na zaklade domnenky, to fistava, dava nejvyeeimu soudu mac prohlagovat zakony za net stavni a to peisedici toho soudu jsou , nadani botskemi vlastnostmi neomylnosti a neobmezenou moudrosti. Vyvstava, otazka:: nejsou eleni nejvyeeiho soudu smrtelni a chybam podrobeni muti s debremi i epatnemi vlastnostmi, jako ostatni fide?

Jan Kubelik letmo ye West. Kral housli Jan Kubelik vystoupil v samostatnem koncertu ye Waco min. etere, kde svoji eleasnou technikou, vroucnosti zpevni melodie a bezvadnem pojetim teekech houslovech skladeb uchvatil obecenstvo. Bylo by nosenim dtivi do lesa opakevati chvalou a obdivem nesouci se kritiky odbornike veech dile sveta, kde mistr Kubelik behem sve oslieujci kariery vystoupil.

Milian a pal americkech mil urazil Ceske virtuos housli drahou a parniky behem svech koncertnich tourne, plakaty v gech svetovech tee:, vylepene v tisicich mest svetadilii oznamovaly, to Jan Kubelik, proslavene oeske houslista, toho a toho dne vystoupi a zahraje vrcholna eisla houslove skladby a melee*. dosud eadnem komponistou neptekonane skiedby Paganiniho. Na koncert do Waco dojeli z Dallas mantels Ben Peevratilevi a sleona Evelyn Goeblove., z West manacle Aug J. Morrisovi a Jos. F. Holaskovi. fespech, jak shora kedeno, byl obrovske. Po koncerte jak obyCejem, nahrnuly se za jeviete Lady sberatelei podpist a mistr Kubelik do anavy podepisoval sve jmeno na listky, do pamatniekt. Naei ileastnici koncertu tak tak, eee mohli s mistrem vymenit nekolik slov. Net to staella, yzacneho krajana pozvat %na male dechatiek do — West. Byla malem peenoc, kdy br. Peevratil dorazil se slavnem virtuosem k residenci manHolaskovech, vtdy ochotnech a pozornech hostitelfi. Potadatele net dojela noeni neoeekavand naveteva kolegove vzbudili a peimeli k iroasti. A byla to improvisovana beseda radostna. Mistr Kubelik je sice velikan v umeni ale naproste demokrat ve spoleenosti. skromne, ochotne k vysvetleni otazek oboru hudby, pomere v osy obozenem Ceskoslovensku Ci nazort na hudebni a celkove pomery v Americe. Jeho syn Rafael, provezejici sveho otce v Soustati peed dverna roky, dli ve vlasti. Ma, skeelou budouenost peed sebou, nebot' ut dnes vydobyl si misto co vynikajici virtuos pianista, razovite dirigent a nadane skladatel. Mistr Kubelik dli nyni v San Francisco,. na ,podzite. podnikne koncertni tourne no-C.7'W a rieeofazkileto je pravdy na torn, eee se once "stab Obeanern enierickem, odvetil: neni to vylondeno. Cas pti rozhovoru tak nezadreitelne plyntel, mistr nejevil eadne einavy, my bychm byli -sedeli teeba do svitani net vSe i to nejkrasnejSi ma sviij konec. Srdetne rozlouteni, pram novych vaVeinei s hmotnem nadavkem a Frevratilovi - odvezli via ,c.taeho

Ve sti=edu, dne 31. btezna 1937. navaeynika. zpet ,vacovskeho hotelu, by v zape'ti vydali se na .etomilovou cestu Dorazili nepochybne k ranu, net s koncertem a besedou jiste nemalo uspokojeni.

Jetlnou tez. dvakrat met. Pted nastavajici • setbou baviny fie pro bavinate plikazem sebXzachrany uva.teni svetove situace produkce baviny, pokiesu vYvozu americke baylny a koneene zameru 56 state bavinu pestujicich.

Cislice jsou nejpadnejSjrn dokladem a ty necht' jsou podkladem konetneho rozhodnuti bavlneef i nad otazkou: zmeneit Ci zveteit osev baviny? Nine: v obdobi let 1913 —1923 produkovela ciejna kolern 8,000.000 bale raene, americke jih asi 12..000.000 bale.. V obdobi let lee4 — 1933 produkce ciziny vystoupila na 10,700.000 bale roene, americka produkce v steinem ohdobi mela premer 14,800.000 bait. • Od roku 1933 zahajena byla na ge kontrola tirody, dle nit sklizeno beef) roene 11,000.000 bale a behem techto neleolika rokil cizi produkce dostotipjla reedne 15.000.000 bale. Na g bervale monopol na doda y ku baviny obneeel 60 procent veekere produkce, loni klesl na 40 procent. Texas co nelvetel producent baviny postieen byl nejheete, nee rani premier 4,000.000 ball) sniten byl kontrolou produkce na 3,00.000 a pees to, to federalni ptiplatky za nee jem piidy Astoupily sumy $115.000.000, bavlmeli od roku 1929 mare ptijem o $150,CC' oeo njtSf.. Cizint osev baviny rok od roku rietSuie. yVvez naafi rok od roku klesa. Domaci spotfeba. o Y Sem loni se zvYAila a bude dobi letos, nrotote, se ziep genim nezamestnanosti dohe.neji potteby. ktere nedostatkem penee se keupit nemobly. Jake jsou tedy vyhlidky na cern baviny, bude-li osev nerozmysine z-v6t..S e n, vYvoz pravdepodobne o dalei proeento snieen? Dle udaiu ptislu gnech vladnich kancelaei, aniericke, zasoba baviny dosahuje peitorene 7 rnilione eokt. Sekretee orby Wale J p ce y e svech rozhlasnech feeich varuje baeneriee peed ukvanenem roz gieenim osevu baviny a on zaiiste sve \T eel dobte rozumi. Ne.skok ceny baviny na 14e libra — kdy yeechna je v rukou Clayton Co. a jinech — mute bett potmeeilem vnadidlem a pasti pro — be01161'e.

"Rile. reflect" se nazeva nova pusobive, hra Karla Capka, o nit jsme ptinesli zpravu v rubrice "Osveta" nedavno. Slovutne spisovatel se pokusil o vyleeeni sveta zmitaneho bojem diktatur s demokracii. Capleava hra je sice utopisticka (neskutedna, vyblouznena.), ale ukazueci na za.slepenost , gilenech militaristii tenoucich lidstvo do zkazy. Bile, nemoc — to je one tajemna choroba, jet zachvacuje lidstvo; humanitni lathe doktor Galen, vynalezne lek, ktere iispeene. ieei zakeenou chorobu. Ledi zdarrna a jen chude, protote bohati mohou proti zhoubne nemoci, jet zapileifiuje valku, Meet se jinak. Lek dr. Galena chce ziskati piednosta nemocnice, ale marne. A kdyt se piece dr. Galenovi umoeni konati zkou gky v nemocnici, teed z toho ptednosta nemocnice a pti naveteve diktatora Mar gala v nemocnici yydava sebe za hlavniho bojovnika proti nemoci. Na Dr. Galena se eini natlak, aby prozradil tajemstvl nemoci a aby lecil i bohateho zbrojaee. Tento odmita s podminkau, to bude Melte at zastavi verobu vratednech zbrani.

Onou nemoci je minen nedostatek viry v eloyeka a v jeho mravni silu, podlehani natlaku Utoeneho militarismu. Hra je dle posudku kritiky velmi teemed a porriffee mnohem, aby se zamyslili nad vaenosti otazky, jet se ye hie probird. niter "Bile nemoci" je tragicke, to proto, pre vi autor: "Je v nem vestraha, kterou jsem chtel tici na obe strany velkeho keho konfliktu, ve kterem eijeme."

At dobro a gtesti podaji si ruku a splynou v jedno ra.dostne dobro a mravne dobro, pak bude lidstvo u cite. Zaleei na, torn, co je komue radosti. Koran je radosti jen to, co je dobre, ten je gt'asten.

Oprava. V "ohrateni" tajemnika He teadovny br. J. R. Kubeny, umistenem na redakeni stranee posledniho aisle organu, tiskatske totek zpesobii. chybu a sice ve vete: "prvni zminka o jeho bona v me neptitomnosti atd.", mela bet spravne: "prvni zminka o jeho bona v me piitomnosti atd.", cot timto opravujeme.

Ve stfedu, dne 31. btezna 1937.

TALSKk vyslanec v LondYne Dino Grandi I prohlasil ye schtzi rnezinarodniho vYboru pio nevmegovani se do apanelskych vnitfnich zaletitosti, to Italie neodvola ze Spanelska ani jedineho vojaka, dokud valka nebude vitezne skoneena. * * ZernedelskY vYbor senatu doporueil ptedlohu o pojiat'ovani urody, v nit tads se za utvoteni federalni korporace s kapitalem $100,000,000, ktera by pojiat'ovala iirody paenice proti poeasi, hmyzu a pod. podinajic roku 1938. Ptedseda tohoto vYboru pravil, to tento program lze rozdifiti i na jine polni trody.

Dr. Townsend, zakladatel hnuti pro $200 mesieni pensi a oclsouzenY pro nevatnost ke kongresnimu vYboru, odmitl navrh kongresnika Hoffmana, die nehot by v dome zastupctit byla podana resolute, aby trest mu pfikeenY byl prominut. Dr. Townsend pravil, to nejvyadi soud, k nemut se odvolal, zruai rozsudek nitai stolice. * * Vynikajici pravnik sebral vaechny zakony, jet jsou doposud v Unii v platnosti a shledal, to dodnes plati nejmene 1,156,644 zakorid. Toto obrovske dislo pochazi z toho, to mimo spo'eerie zakony ma katdy stat sire vlastni zakony. Tak na pfiklad deco, co je v New Yorku dovoleno, mite bYt v Kansasu zakazano.

Pfistehovalectvi do Sp. Stattit klesa, vystehovalectvi stoups. Poeet emigrantii byl regulovan kongresem od roku 1921. V roku 1920 phstehovalo se do Unie 307,000, v roce 1930 jeate 242,000 osob. Potom Masi tento poeet v roce 1931 na 97,000, v r. 1932 na 36,000, v ro. 1933 na 23,000 eili hluboko pod zakonem dovolenY poCet. Vystehovalectvi za to stoupalo: v rode 1930 bylo pouze 51,600 vystehovalctii, v r. 1931 ut 62,000 a v roce 1932 jit 103,000. Jak znamo, od roku 1800 pfijaly Spoj. Staty na svou pfidu na 40 milion0 lidi, pfistehovanYch ze vaech konCM sveta. * * Piedseda nejvyaaiho soudu Hughes zaslal senatoru Wheelerovi dopis, v nem2 samozfejme nesouhlasil s reformou nejv. soudu, protote pry by se tim zhorgila jeho vYkonnost. Nynejgi pc:4kt soudcii je pry dostateene velikY, pokud se tyke., pfesneho, rychleho a pfimefeneho vykonavani soudni prace.

JedinY tijici bYvalY elan nejvya giho soudu John H. Clarke, prohlasil v radiove feel, to president& navrh na reformu soudu je zcela Ustavni. Kongres ma pry zfejme pray° upraviti v katdem ohledu apelaeni jurisdikci soudu a tato mot kongresu byla uplatnena eastokrate se souhlasem vaech tfi odvetvi spolkove vlady.

Americkou vzduchoplavkyni Amelii Earhartovou, ktera pied nedavnem vydala se na let kolem sveta a iispeane absolvovala prvni etapu tato cesty v Honolulu na HavajskYch ostrovech, potkala minulou sobotu nehoda, ktera pfimela ji k tomu, to od zamYalene cesty upustila. Ph vzletu na druhou etapu cesty, jet mela skoneiti na Howland °strove, vyskytla se nejaka vada na letadle, ktere zfitilo se k zemi a znaene bylo porouchano. Earhartova a jeji tfi spoleenici ale uali zraneni. RychlYm zakrokem zabraneno bylo vzniceni se gasolinove nadrtly.

Earhartova jeate stejneho dne veeer nastoupila loch cestu do Los Angeles, Calif. * * Korunovace anglickeho krale George VI. a kralovny Altbety, jet bude se konati v LondYne v kvetnu tohoto roku, bude nejnakladnejs`inr podnikem, tohoto druhu v historii Velke Britanie., Bude stati vladu podia odhadt praye udittenSth asi $2,270,000. Bude na ni vynaloteno vlastne asi $2,620,000, ale asi $350,000 se ziska z prodeje sedadel k pfehliteni slavneho korunovaeniho prilvodu.

Premier Mussolini vratil se z cost po italskYch koloniich v Africe do Alma v pondeli tolioto tYdne, o dva dny drive net ustanoveno bylo v pilvodnim programu. Pisidinou toho byla prS? znovuzneklicinena mezinarodni situace.

v2sTNI pc

Od stfedy do stfedy.

Svaz sovetskYch republik ma rozlohu 16,499,000 dtverednich mil. Obyvatel 105,179,000, z toho 78,028,000 na venkove, 27,151,000 v mestech.

Die narodnostniho slotieni je: 73.4% Rust, 7.8% Ukrajinctii, 3.8% Kazacht, 2.8% Tatart, 12.2 proc. rtznych narodnosti. Hlavni mesto Moskva ma 3,550,000 obyvatel; v roku 1935 bylo v Rusku na obecnYch a stfednich tkolach 16.3 milionu takii — v roku 1913 (za carismu) toliko 5.6 milionu.

• • Pritomne stavky v rtznYch odvetvich promyslu mail site pro delnictvo yettinou ye vYsledky, avtak ohrotuji jeho jednotu v budoucnosti. Americka Federate Prace od roku 1881 at do letotka stala v dale uniove einosti a vedla vtechny zapasy o zlepteni mezd a pracovnich podminek delnictva, avtak pfitomne bojuje o svoji existenci s VYborem pro prtmyslovou organisaci. Obe tstfedi organisovane prace zjednaly organisatory k zakladani unii a zapas mezi nimi v mnohYch mistech zapoeal.

Mezi nemeckou vladou a Vatikanem povstalo vatne napeti pro encykliku papete Pia XI., vydanou minulou nedeli, v nit Nemecko bylo obvineno, to porugilo svoje sliby a zdvazky, obsatene v konkordatu s Vatikanem. Papa v okrutnim tomto liste odsoudil persekuci katolicke cirkve v Nemecku pod vedenim "hloupeho proroka nesmyslnosti". Nemohlo bYti pochybnosti, to to bylo alto na Hitlera. V Nemecku tato encyklika vyvolala velke pobouteni, ale easopistm nebylo dovoleno ptinesti o ni zminky, dokud nebude ziskan text papetova projevu. V UterY tohoto tYdne mel pry kanclet Hitler v teto zaletitosti telefonickY rozhovor s premierem Mussolinim, kterY mu slibil,ze u Vatikanu zakrodi ve prospech Nemecka. Byly vysloveny obavy, to Mussolini to zadarmo neuZ nekterYch mist se tvrdi, to mezi jmenovanYmi diktatory doalo k dohode, die ktere Italii bude ponecha.na volna ruka ye 8panelsku a Nemecku opetne v Rakousku.

• Nedaleko Salem, Ill., narazil ye sttedu tohoto tYdne odpoledne autobus s 23 cestujicimi na pfedmostni zabradli s takovou prudkosti, to se ptevratil a v natledujicim okamtiku cot melo hrozne nasledky. Devatenact z cestujicich bylo bud' na miste zabito aneb zraneno tak, to za kratko zeinfelo v nemocnicich. 6tyti zbYvajici byli tetce zraneni. V autobusu nachazelo se asi 20 ileastnik0 zavodu na koleekovYch bruslich, jet konaly se v St. Louis, Mo. V dobe neatesti nachazeli se na caste do sveho domova v Cincinnati, Ohio.

• Sekretak Hull vydal minulY Ctvrtek prohlageni ohledne mezinarodni kontroverse pro vYpady mayora mesta New Yorku Fiorello La Guardia proti Hitlerovi a vYpady nemeckeho tisku proti SpojenYm Stattm, potadav obe strany, aby se ve svYch projevech mirnily. VYzve to zfejme bylo vyhoveno.

• • Z Prahy se oznamuje, ze na podzim t. roku zahaji Cinnost televisni vysilaeka, ktera se zahranienimi odborniky zfizuje v budove technickeho zkuaebniho iistavu na Zitkove. Pokusne vysilani bude zachycovano zatim jen tfemi pfijimacimi stanicemi. umistenYmi v rtitznYch eastech Prahy.

• * V flak etyficate pate legislature podano bylo 1.481 pfedloh — v senate 441 a v nitti snemovne 1.040. Patnact spoleenYch pfedloh na dodatky k statni iistave podang bylo serrate a dvaapadesat v snemovne. Z teto zaplavy osnov dosavadni legislativni Cinnost vyfidila — v senate pkijato 32 pfedloh, 194 demo na kalendat, 200 pfikazano pfisluanYm vYbordm.

V nitai snemovne 434 pfedloh jest u rtznYch “Tboru, 296 vyekava, na druhe Cteni, 144 paslano senatu, 59 porateno, 48 eeka na tketi Cteni, deset prozatim Odloteno a dve poloteny Ile still,

Strana, 13.

Austin, 27. bi= ezna. Sendt schvalil piedlohtt, die nit se okrestm ponechava Cast statni (lane ad valorem. Schvaleno vybudovani dvou statnich fistavt. .pro choromyslne nakladem $1,817.000. Resolute senatora 8ulaka pro zruteni kontraktu s cviditelem footbalu Bible-cu byla senatnim vYborem zavrtena. V nitti snemovne podal poslanec Hardin pfedlohu, dinici "vysedavaci" stavku zloeinem, kterY by podlehal trestu dvouleteho talake. Schvalena pfedloha, opravriujici komisafe zernedelstvi vzdati zakaz dovozu citrusu do Texasu z Kalifornie a Floridy k viiliva omezeni gifeni se na.kazy citrusoveho ovoce. DoporuCeno zavedeni statni dame z pfijmu a to: jedno procento z prvnich $1800 distal° pfijmu jednotlivet a postupne, zvYteni at na 7 procent ze vtech pfijmt pfesahujicich sumu $11,000.00 Korporace platily by 2 at 6 procent z pkijmt. od $1,00 ArSr e. * * Rozvoj ruskeho zemedelstvi utetene pokraCuje. V pestovani obili je Rusko prvnim stittem sveta. V roku 1934 urodilo se tam 34 miliony tun paenice, cot je vice • net veakera troda ptenice v Kanade, Sp. Statech a v Argentine. 2ita urodilo se v Rusku 20 mil. tun (temet polovice svetove iirody), jeemene 6 mil. tun (vice net v celem Soustati), ovsa 18 mil tun (tfetina svetove trody). Pomerne mala je v Rusku jen &oda korny, vina, rYte, Caje a baviny. Pozadu jest tam chov dobytka, zejmena skotu a veptt.

Vojenske kruhy Anglie davaji pozor, jak se zachova diktator IlDuce k nynejtim poratikam jeho "dobrcvolcfi" ve Spanelsku. Neptekvapilo by je, kdyiby rozzufenY Mussolini V' bezmeznem vzteku naridil svYin hordam, aby zadali poutivati proti Spaneltm jedovate plyny jako udelal v Habeti — a co takoveho by mohlo bYti jiskrou do tliciho materialu evropske valky.

Americke teny vlastni die zpravy statisticke 75 procent celeho narodniho majetku, 80 proc. dtchodt z tivotniho pojitteni, 65 proc. vkladnich knitek, 48 proc. akcii teleznidnich spolednosti, 40 proc. nemoviteho majetku a 25 proc. vtech zamestnani. Kupuji pies 87 procent vtech potravin, polovinu automobilt, udrtuji obrovske modni odvetvi j Zakonodarna statu Nebrasky zamitla itstavni dodatek o detske praci, dimi zafadila se ei pate. legislatura zamitnuvk letos tento dodatek. * * Senator Borah pkedlotil novou osnovu dodatku o detske praci, tYkajici se spolkove regulace prace deti pod 14 let starYch. Nynejti dodatek o detske praci, Cekajici na schvaleni state celYch 13 let, stanovi hranici pracujici mladete na 18 let. * * Dolni snemovna statu Connecticut zainitla 174 proti 83 hlastm navrh na dodatek k fistavi Spoj. Statt, kterYm by se zapovidala detski, prace. * * NemeckY vysianec ve Washington& dr.

Hans Luther, bude odvolan a jeho misto na stoupi dosavadni podtajemnik statu v Nemecku Hans H. Dieckhoff. * * Nejvytti soud vydal v pondeli konedne rozhodnuti ve ttech zakonech Noveho fidelu, jet uznal fistavnimi. Jednomyslne vynesl nalez o fistavnosti zakona kolektivniho vyjednavani teleznidnich spolednosti se svymi zfizenci, Lemktv "Farm mortgage" zakon a peti proti etyfem• hlastm zvratil dtivejti svtj nalez one -istavnoizaknstuWashingtopr-in malni mzdu 'ten, kterY nynejtim nalezem uznal fistavnim. Vlada byla timto viterstvim pochopitelne nemalo potetena.

• • Zakonodarna statu New York po druhe behem dvou let zamitla schvaliti dodatek o detske praei. Prot1 schvaleni vdeno 102 a pro 42 14,57,

V2STNIK

Strana 14.

Uryvky z e'eskoslovenskS ch dejin. i

Karl& Most.

ISME v samem sttedu Karlova mostu. Ve J chvilce na to minuli jsme i typickou, v ceTern svete znamou sochu Jana Nepomuckeho, dilo slavneho Brokof fa, a blitime se k ostrovu Kamp& Pomalu jit vystupuji obrysy blizkYch, dom& malostkanskYch, nevysokYch a nenadhernYch, z nizkeho pobteti at k zabradli mostu se pnoucich, jakoby shliieti se chteli v ru gnem tivote mostu a krasach, jimit zdobeno kamenne jeho tame.

Net jests vstoupime do kfivolake to dtvrti, z nit Karltv most, jakoby tu pevne zakotven, smele se klene pies proudy Vltavy, rozhledneme se znovu kolem kol.

Ohromna prostora vzduchova, nad fekou rozpjata, klene se nad nami chvejic a tetelic se tisicerYmi proudy svetelnYch paprskil, salajicich a oslnivYch, jet nahoru k nam °drab neptehledna hladina giroce rozlite Vltavy, ttpytici se v jisktivem lesku denniho jasu. V ni jako v darovnem zrcadle cede rYsuji se dlouhe linie polatetnich zdi, od nicht ostte se odliguji tmave, jakoby modie n'adechnute obrysy vltayskYch ostrova, 2ofina i vYspy Stkelecke, ptet'ate svetlYm pasern Franti gkova mostu, belost a novosti svou se skvejiciho.

A za nim z jasna stkibfite plane vodni, za prusvitnYmi tamer stuhami dvou dal gich most& tlumene jen prosvitaji k nam vete emauzske, vodarna smichovska a vitkovska, sv. Vojtech, Skalka, Karlov.

A za vg im v hlubokem prIlzoru posvatnY chlum Vygehradu se ztepilYmi belostnYmi vetemi. Jim fichvatne pozadi tvoti tmavomodre tOny dalnYch bietanskYch a zbrasla yskYch hvoz&ay a ged' branickYch skal, sotva znatelna v narutovelem oparu jitniho obzoru, vzna gejiciho se nad tokem Vltavy v clan se vinoucim.

Za nami pak v levo nad mostem, vysoko nad yeti mosteckou, zelene sviti k nam smeIa, kopule kostela Ktitovnikt. K ni tuli se dvojice veti kostela sv. Salvatora se gestibokou, dervene krytou barn svou. Za ni vaiidky kostela sv.

Klimenta, vice v levo pak oble, podoba universitni hvezdarny, vete svatomikula gske a gupinate zvonice tYnske.

Pied vgemi pak vysoko k nebestm dni massivni hlasna vet staromestske radnice, obklopena celYm ostatnim pillstvem yeti, jet jako vysoko vztyeena, kopi sttedovekYch pluk& tydi se nad dtverhrany rudYch stiech Stareho mesta. A pied nami Pettin, Strahov, Letna. — Nada vim pak jako zativY diadem velebnY majestat kralovskYch Hraddan.

Steti jen moino odtrhnouti se od luzneho tohoto pohledu a krae,eti dale.

Jakou protivou mistu tomu protej gi skupina mohutnYch, vekovitYch jit stromt, pestkicich se vgemi odstiny zelene! Stihle topoly dorostly jii vin mostu a rozlotite jivy z hlubin ostrova vztahuji k nemu sva ramena, tvofice tak ramec ojedineleho rani, fichatneho pohledu na kopuli sv. Mikula ge, zdobici a korunujiel stfed obou mosteckYch yeti malostranskYch. Je to obraz nezapomenutelneho dojmu a vzacne hloubky!

I na druhe strane ptevy guji jit stromy zabradli mostu, dodavajice celemu mistu svetiho puvabu. A nad zelenYmi jejich snetmi, jako oslava vgi to krasy, vysoko nad dvouramennYm schodigtem a nizkYmi domky ostrova Kampy zveda se derma rYsuje se ztepila podoba nejkrasnej gi skupiny Karlova mostu, Braunova mistrovsko, prate, svata Luitgarda.

Vzacne dilo, vatne jako snaha, jet je stvotila, vYrazem obsatne jako legenda, jit nam vypravi, slavne a zname minulosti jako sam Karl& most!

Od mohutnYch obrysil velkolepe tato kamen-

ne skupiny oko naSe bmdeky a samo se ness dal, pies rameno ieky, stiechy a vikyke ohromnou vzduchovou prostorou az k baroknim lomenYm stfecham Bouquoyskeho palace.

Vysoko eni tu obrovsky platan malterske zahrady, ptevy gen jests mocnym gtitem a rudou veti kostela Marie Panny Vitezne, jet splYva jit s modrYmi dbodimi Pettina. V jeho hlubokYch stinech kondi se dalekY tento prAhled.

Nattheme jeho odstiny, barevne a syte jeho nalady, dobou dne a roku se menial, od polosvitu probouzejiciho se jitra az ke krvavYm zaplavam slunce zapadu — tvoki darokrasnYm skupinam soch Karlova mostu vzdu gne prostiedi, jemui nenajdeme rovneho v tadnern z nejznamenitej gich palacilv celeho sveta.

A jit °pet zmena.

Dole hudi a gumi tivY proud svetimi sady a staletYmi parky, kol mlYnu a malebnYch domil, pod iadou most vinouci se 6ertovky, jejimt severnim vyfisteni vykouzliy nam &vno minule veky, *vkus a krasochut' na gich piedonu darokrasnou pohadku vlta yskYch Benatek, pYchu Male Strany a ptedmet podivu vgech do Prahy pkichozich. S mista toho most Karl& jit rychle spada k Male strane. Mimovolne zrychll tu katdy sviij krok. Ani krasne Brokoffovo trojso gi Jana a Filipa z Valois, jehot skvostnY a skuteene vYznadnY podstavec zdobi nejznamej gi socha celych tech "Turek z Kamenneho mostu" — nas jiz dale nezdrti.

A tak minuvge posledni skupinu mostni, pane sousogi Kosmy a Damiana, a zajimavY, renesandnimi lomenicemi zdobenY dam "U pgtrostr, vstupujeme jiz do stinu obrovskYch malostranskYch mostnich veti.

Na tomto starem moste, nyni zase opravenem, hledime naposledy na Prahu, na jeji nevyrovnatelne vete a nakupene vitky, na most, hrad, katedralu a TYnskY kostel, obraz nepfekonanY co do zajimavosti a krasy ladnYm jinYm mestem v Evrope.

Dr. Lubot Jekabek.

Jeden, kterS resignova i

VALt senator Vojta Bene g, kterY se v loni vzdal mandatu, otiskl v mesieniku Nase doba dlanek, v nernt vysvetluje duvody sveho odchodu z parlamentarniho tivota. Jeho clanek je ye skutednosti obtaloba na geho stranictvi. Proto si ho musime vgimnouti.

Vojtu Benege vedl k resignaci na mandat ohled na otkesene zdravi, ale nebyl to ohled jedinY. Hlavni pkidina je v nesnesitelnem btemeni, ktere krome jinYch bkemen strany nakladaji na sve poslance a sanatory v podobe intervenci.

Vojta Bene g o intervencich uvadi eisla opravdu fitasna. Mel v poslednich letech Best at sedm tisic intervenci za rok, psal dvacet a vice dopist denne, absolvoval dvacet a vice telefonnich rozhovort, z venku si vozil at 48 intervenci najednou a po schuzich, unaven fednenim zapisoval intervence. "Naletel jsem k velke vetgine poslance a senator&," pile, "jejicht hlavnim poslanim se staly intervence, zabirajici nejrugnejAi denni das."

Jak to ma, nasledek pro parlamentni pivot?

Kdo po prve vidi plenarni schtlzi parlamentu, je pkekvapen ialostnou neAdasti poslancil. Tu a tam nekdo sedi v lavici a jests ani neposloucha. I kekne si nezasvecenY divak, to poslanci jsou povaledi, kteti berou svilj plat zbilhdarma. Velice jim kkivdi. Jsou to negt'astni tvorove, ye dne v noci pronasledovani pkizraky nevykizenYch intervenci a kradouci kdejakou chvili, aby postali na chodbach statnich fikadt a piedstoupili pied fitedniky — jimt jsou podle fistavy nadkadeni — ministerskYm komisatem podinajic. Odtud nal:least na parlamentarnich schuzich. Poslanec nebo senator, jak dosvedduje Vojta Bene g, se zpravidla zapige do preseneni listiny a utika, za intervencemi.

Prod to delaji? Protote strana na nich nechce politiku, nYbrt intervence. A proto, kdo se chceg venovat politics — tak uvatoval Vojta Beneg, net se vzdal mandatu — uted z parlamentu.

A zase: i tech intervanci je tteba. Jsou chudobni lids, kteti si nevecli rady a kteki si name-

Ve stfedu, dne 31, bfezna 1937. hou zaplatit pravni nebo politickou poradu. braceji se proto na eloveka, kterY je jim — a to je jejich poslanec. To je aspon zablesk pkizniveho svetla na to jinak 2alostne veal, to lids jests svym poslancilm yeti. Ale jsou take intervence pochybrie. KatdY Glen parlamentu, jak prozrazuje Vojta Bene g, ma sve pravidelne interveneni zakazniky, kteii ho znovu a znovu zahrnuji svymi tadostmi. Vojtu Benege, jak pite, prondsledovalo svedomi, to svYmi gesti tisici intervencemi vlastne slouti jen nejakYm gesti stem stalYch zakaznikt.

Neni to Upina groteska skutedne politicks prate? Jake ma, takove poslancovani, slotene ze schAzovani a intervenovani, vYsledky? Ptedevgim ten, to nositele mandatu doslovne utaha. Jak mute vypadat firoveri parlamentu, na nit si stale stetujeme, kdyt nam politicks strany delaji z poslancii a senator& politicks nideniky? Kdo ma trochu samostatneho ducha, musi se vzboutit proti takovemu nadenictvi a vzeptit se naroktm takove zotrodujici instituce.

Jak se projevuje interveneni system v &adovami? 0 tom site Vojta Beneg nepige, ale mohl by zajiste ze svych bohatYch zku genosti leccos povedet. Mohl by na ptiklad vysvetlit, jak nekteti ntednici provadeji to, co bylo lze nazvati sditanim a hodnocenim intervenci. Jde-li o vetgi vac, neptijde totit intervence jedna, brt nekolik anebo mnoho. Tu je tieba ptedevgim podkat, at se v gichni zajemci vyintervenuji. Pak se dela, jakasi bilance. Poditaji se intervence pro a intervence proti, pki dernt ovgem neni intervence jako intervence. Jsou mezi nimi velike hodnotni rozdily. Zaleti jen na torn, kolik osob intervenovalo, nYbrt take na torn, k jak mocne strane kdo z nich naletel (protekce zelend na ptiklad yak vic net ostatni), v ja,Item pomeru je to strana k dotyenernu Utadu a jak vysokou hodnost intervenujici osoba ye strane zaujima. To se v gecko vezme naletite v poeet a podle toho se rozhodne.

VecnY zajem jde east° stranou a 'lady take i to, co tika zakon .. .

Jak tomu odpomoci? Vojta Beneg v zachvatu jakehosi zoufalstvi navrhuje, aby se zkidil statni &tad pro intervence, kterY by v gecko za poslance a sanatory vykizoval. Nejsme pro takovou racionalisaci interveneniho ne gvaru. Volili bychom cestu zdlouhavej gi, ale pilsobivejgi, cestu vychazejici zdola, z vetejneho mineni: podporovat usilovne poslance a sanatory, kteti mail odvahu samostatne myslit, mluvit a jednat a kteti se dovedou vzepkit chomoutu, nutit politicks strany, aby se &Hy takove lidi respektovat. Podporujme a pestujme zkratka v poslancich a senatorech — jests nekdo v senatorskem veku chut' se boukit — ducha vzpoury. Ut nap ped vgecky sympatie tomu, kdo se prvni vzbouti!

NEJMEJLE2/T1E.I gi eiSLA 0 S. ZAHRANIel. Dr. Rudolf Turdin.

CelkovY poeet zahranienich techoslovakii na svete eini pies 21/2 mil. Z toho ptipada na Ameriku 1 1/2 milionu, na Evropu 74 milionu, na Afriku a Asii asi po 1.000 a na Australii s Oceanii asi 500.

Nejvice naAich krajana 'Zile ye Spojenych statech americkych, kde je jich skoro 1,400.000, z toho asi polovina Cechu a polovina Slovaka.

Druha nevetAi zahranieni vetev je v Mad'arsku, ditajici kolem 200.000 Slovakil a jen nekolik tisic Nen. Nejvethi obec je Sekaaaba s 30.000 Slovaky.

Tketi nejpodetnejM vetev * ije v Jugoslavii.

Je tarn 150.000 krajann, z kterYch vetAinu tvofi Slovaci, soustfedeni v Dunajske banovine, kde2to , Oa: jsou usazeni v Sa yske banovine, na vYchod od Zahtebu.

Podet echoslovaltil v Rakousku cirri kolem 100.000 osob (v torn pies 10.000 Slovakia. Nejvice krajant, asi 4/5, je ye Vidni.

V Poisku tije na 60.000 krajant; pies polovinu ptipada, na echy na Volyni.

Vetev v Rumunsku eita rovne2 na 60.000 Oechoslovakil. Asi % tvoti Slovaci, hlavne v sedmihradskem Rudohoii.

Ve Franc:: 2ije skoro 50.000 krajana, vet ginou Sloven, zejmena na severu. V Pakiki a okoli ja jich na 9.000 6echoslovalca.

Ve sttedu, dne 31. btezna 1937, rr

VtSTNiTK —.--

QUIDO MARIA VYSKO6IL:

ECU BOURE ROMAN •) A LE kdyt stihl domova, bylo mu jette tesk-

1-1. neji. V jeho pracovnim pokoji visely vylettene putly a bambitky.

"Jedna rana a vte by se razem rozluttilo," teptal si a sahl po revolveru.

Avtak odlozil jej wet. "Nemelo by to smyslu!" omlouval se. "A ostatne — ! Jette neni vte ztraceno. Snad se Irena zmeni. Nernfite se ji piece diviti, to touti pc) tivote. Je mlada a piivabna. A Praha? Pro koho by nebyla lakadiem? Irena miluje divadlo. Jiste jen proto tam zajitcli . . . " Cerny se pkipjal ke sve praci. Ale nemel u ni valneho stani.

K vederu se vratila mlada pani. Z mesta.

"Vit, co noveho?" podnecovala zajem mantel:ay.

"Co by bylo?"

"U Ryvinu maji rodinu "Tak?!"

"Holdieltu!"

Cerny se utitlibl. Vedel, to to byl gleh, vypoeitanST na neho. Ale tvatil se, jako by ho necitil.

"Tot' opravdu svetodejna udalost," snail se zaertovati.

"U nas snad by to opravdu byla," nemilosrdne setehla jeho vtip Irena.

"To uvidime!" pronesl, ale ut bez vSrbojnosti a nova trpkost se v nem rozlila.

Sam opravdove toutil, aby meli rodinu. Doufal, to peee o decko pripoutala by ji pevneji k domovu, ate by se i hospodatilo jinak.

Takhle — nemeli vlastne pro koho A snad prave proto mlada pani tovarnikova ilia tak rozmatile.

Tato ritecha byla posledni nacieji Robertovou. Drtel se ji jako spasne kotvy, nepozoruje, to i ona ho strhava do hlubin.

Ale po okoli se jit poealy trousiti povesti o pozvolnem ripadku tovarny, urychlenem sriatkern majitelov3im. sami vynesli tuto zvest, a ttebate byio jisto, to roziflad mute trvati cela, desitileti, ba mute bYti zachycen jette v eas — piece jen zprava to rozsevala nedriverou a podlamovala -aver.

Je ptirozeno, to se ji zahy dozvedeli tat u Svatoriii. Byla to voda na, mlSrn stare pani. vtdy najde ty, kteii toho zasluhuji," ulevovala si, "a ja, vetim v. jeho spravedlnost.

Tenkrate nedala na sebe dlouho dekati. Bud' nebi za to dik!"

Jindfitka piijala klep mlcky. Ve sve dobre, zlu neptistupne dui odpustila jit davno i 6ernemu.

Zcela jinS7 zajem pfeklepy tyto vyvolaly u protokolovane fy. "Karnet a Ryvin".

Oba spoleenici podniku zamestnavali se ji velmi dlouho a velmi zevrubne. Slo piece jen o konkurenta!

"Nepteji nikomu nic zleho, ale kdyby se nekdy Cerny ocitl v konkursu a my men dosti pen& . . . ", vykladal Karnet.

"Jak hledit daleko!" napominal ho Ryvin.

"Je nutno tak udiniti, dokud obzory jsou nezkaleny."

"Bylo by to nad nate sily," rozmlouval Pavel.

"Myslit?!" jaksi pochybovaene odpovidal jeho spoleenik a kolem rtfi se mu ptevinil zahadriSr ifsmev .

XLIII. NovSrch deset let vtak ubehlo, netli hovor tenkrate mezi Karnetem a Ryvinem zapobatS, mohi 13S7ti take dotvrzen skutky.

Osud dal za pravdu ptedpovedim pana Joachyma i tucham pani Svatoriove.

Vatil dui Cernaho a shledal ji lehkou.

Oct onoho okamtiku jit nic nezadrtelo bah uddlosti, z nicht katda byla balvanem, pochovo.vajicim tivotni ttesti Robertovo. Ocitnuv se jedenkrate na tikme plote, neudrtel se na ni a pada1 ... padal . . . padal . . .

Se stupne k stupni no to s jeho podnikem.

Se stupne k stupni s jeho rodinrOn ttestim.

Nadeje, jet ptipinal k narozeni sveho ditete, se nespinily. Snad proto, to prislo pozde — at tfeti rok po Robertove sfiatku se sleenou Helvichovou — snad tat proto, to uz nebylo, deho zachratiovat.

Katastrofa jit tenkrate byla neodvratitelna.

Jak si ptal Cerny — narodil se mu hoch. Byla z neho take radost velika — zvlatte u Helvien!

"Korunni print!" radoval se dedeeek.

"Prvni vnuk!" ne bez jemne tesknoty pronesla pani Helvichova.

"Musi se jmenovati po mne!" domlouval se najemce velkostatku.

"Ne, po otci," odpirala jeho chot'.

"Aby tys mi kaidou radost nezkazila," stetoval si novopedenS7 dedeeek.

Tu se teprve mlada matka vnofila do rozpravky.

"Bude se jrnenovati Adam!" rozhodovala.

Vtichni se tomu podivili.

"Proe Adam?" Nikdo se tak u nas v rodine nej menuje?"

"Ani v pribuzenstvu!"

"Libi se mi to jmeno! A chci tomu!" opakovala Irena zatvrzele.

Nikdo se ji ut nedovatil odporovati.

Jen tovarnik se v nitru chvel. Podezteni, dosud neureite, ale piece jiz pevne tuteneho zakotvilo mu v nitru.

"Odkud jen vzala jeho term toto jmeno? Odkud jen... ?"

Podezteni knell° s ptiternou rychlosti.Cerny mimodek probral galerii mutt, s nimit se stS71tali. Ale pouze u jedineho se jeho ptemitavost zastavila.

Doktor Valden!

Mlati pratskS7 advoltat, s nimt se pravidelne setkavali tenkrate . . . v motsicych laznich. Byl -sTrbornST spoleenik, znamenitSr organisator vS7lett a zdanlive uptimnSr, netistnY ptitel obou.

"Ze by on?"

Tovarnik nemohl tomu uvetiti. Pravda, jeho chot' se nekolikrate zminila, to se s Valdenem v Prate setkala, ale co na torn divneho? Vtdyt' sami ho tadali, aby se jim neodcizil?!

Cerny nerozhodne poltreil rameny. Touto cestou nedopatral se tadriSich vS7sledkil. Bude tedy alespori pro ptitte opatrnejti . . . Pro pHtte — nebylo-li ovtem snad ut davno vse ztraceno.

-Tovarnik sam nad sebou musel zlomiti Jeho radost z narozeni dedice pohasla v nem Upine. Ba citil skoro odpor proti onomu riftovemu stvoteni, odpodivajicim pokojne v nadherne kolelace. S krajni nevrativosti si prohlitel jeho rysy. Nemelo ani jedinS7 po nem. Za to tvat mateina znatelne byla otisknuta do tato dosud neustalene podoby. Ale cot to mohlo uspokojovati? K vyrastajicim starostem pfidrutila se nyni nova, horti vtech minulSrch.

Nediivera v term a tarlovost na ni.

Zarlivost!

Cit, ktereho Cerny dosud nepoznal a proto tim vice podlehal nyni teto nebezpeene chorobe srdce i rozumu. Vrhla se na neho, -zdolavala jeho sily, vyttebavala mu vetkerou soudnost. Jindy, kdy si byl Irenou jist, east° citil k ni lhostejnost, ba i nechut'. Mnohdy dal ji to i cititi zpilsobem, kterSt ho nyni hnetl.

Byl drsnY ye vYrazech, prudic, nespravedlivST. Nekdy z rana, kdyt se probudil po vyvatnene noci, proklinal svoji laenou krev a citil skoro nenavist proti sve tene.

Ale stadilo, aby se pouhST stin nebezpeei a nejistoty mezi mladou pani a jejiho mantela a vte se na raz zmenilo.

Okamtite poznal jeji cenu, jeji nepostradatelnost ve svem tivote. Tu by byl pak uskutednil i nemotne, jen aby ji op& ziskal. Byl by ji nejradeji snesl celST svet k noham, byl by snad i bez vahani urntel, kdyby si toho taciala, nebot' shiedaval tivot za techto okolnoSti nesnesitelnSr. Kdyby snad byla Jindtitita zfistala svobodna,, Cerny snaze by byl vte snatel, maje alespori, kam se obratiti se svm zlomenS7rri srdcem.

Ale takto,-sarn, zcela sam, odkazan ye velke tovarne pouze na sve mytlenky, to bylo opravdu hrozne, k nesneseni!

Nemaje vytrvalosti u prate, stale se musil zabSrvati temito muelvmi mytlenkami.

Ale ku podivu!

Strana 15.

Sta6i1 kratk:V rozhovor s pani Irenou, jet byla mimotadne vlidna v tomto obdobi, aby se na raz ptelila tato vina bolesti, zlomilo toto vnittni utrpeni.

Obavy ze vderejtka se zdaly vrtkave a biahoye. Nacieje se opet ptihlatovaly k zapiranemu pravu. 2ivot sliboval motnost noveho ttesti.

V takovYch hodinach Wavy byl tovarnik neptirozene vesel, domnivaje se, to vybiedl z krise. Net jeho vrak ptilivem more stale se ke btehu vracejici a opet od neho odtrhavanS 7, tak prave nepokojne mySlenky znovu se draly na povrch, otevirajice nemilosrdne stare rally a nova zasazujice.

"Maj Bote! Kdy to skonei?" zaripel, usilovne hledaje pomoci a leku proti temto inukam, o jicht trzni nemel ani tuteni.

"Zvedet pravdu! Pravdu za katdou cenu!" tak ho ttvalo svedomi.

"Je to nebezpeena hra, kterou podnikat. Satka, pit nit spite prohrajek netli zvitezit," varoyal ho rozum. "(Misfit vtak obraz sve lasky!" teptalo mu srdce.

"Zatratit sam sebe!" opet rozum.

Tovarnik byl Alpine zmaten.

Ktereho hiasu mei poslechnouti?

Rozhodl se posleze pro vYzvu svedomi.

"Ale jak ji uskuteaniti?" ptemtlel.

Nahle mu svitlo v hlave.

Ano! Ano! Tak to ptijde nejlepe. Pozve doktora Valdena na navttevu Zilinkova a bude bedlive pozorovati oba . . . hosta i Irenu.

Jak si uminil, tak i vykonal. Sve choti nic nefekl.

Teprve, kdyt bylo pozvani Valdenovi odeslano, rozhovotil se o nem.

"Pozval jsem k nam nateho ptitele, pronesl zkoumave.

"Koho?" bez zajmu se zeptala mlada pani.

"Valdena," vyhazoval trumf.

Pani Cerna, ani svalem neprozradila sve ekvapeni.

"Dobtes ueinil," pochvalovala pouze plan sveho chote. "Beztak men jsme tak jiz davno

Robert se ocitl v rozpacich. Tento klid Irenin jej zaratel a odzbrojoval..

Aby se tedy byl mDil! Tajne se z toho radoval.

Jak by byl tt'asten!

Net °pet, se zarazil a sam sobe namitl: "Nebyl-li to doktor Valden, mohi to bSrti nekdo jinST. Ale kdo . . kdo . ? " Tentokrate vtak nemel odvahy, aby po torn patral. Nedovedl kouti dye teleza najednou. Usmyslil si proto, to podia, at Vaiden piijede.

Pkijal skuteene pozvani a dostavil se, jakmile se mlada matka trochu zotavila.

Poeinal si proste, srdeene a nenucene. Cerslidil. Mezi mlaciSmi lidmi nezajiny sktilo to ani na okamtik cluverneji.

"Jsou prilis opatrni," namlouval si vtak tovarnik a od sveho pozorovani neupustil.

Jetto pobyt Valdenfiv rozpoaitan byl r ya nekolik dna, Robert lehce nate' pfiletitost, aby svou chot' s hostem nechal o samote.

Piedstiral praci v tovarne a nekdy i pozde veder odchazel do pisarny, aby dokoneil, v dem den mu zabranil.

Za kancelat tovarny slouzil svetly a vzdutnST pokoj v protejti budove, odkud se lehce dalo pfehlecinouti cele okoli. Dviar, zahrada i panskS7 dam.

Byla to ptirozent, pozorovaci stanice a eertis, ptedpokladal proto, to sam neviden urti odtud vte, co tak toutil videti a 'dello se opet tak bal.

Nevem sve choti!

Pravda, prvSr piedpoklad ztroskotal Valden se nejmenoval Adam, nS.7brt Olivius.

Ale to koneene nerozhodovalo. Jmeno hochovo mohlo se vykladati osobni zalibou Ireninou. A piece — ono prase dalo podnet k podetteni Robertove. A jim op& se nyni vtechny piedpoklady sesunuly v nivec.

Cerny, do6pev k tomuto logickemu zaveru, citil, jak se mu vraci do srdce klid a dilvera!

Zajiste, to nebylo davodu k nenavisti proti malemu Adamovi, ani k tarlivosti. Zajiste, to nebylo.

Tovarnik jako by se znovu zrodil v techto dnech. Byl vesei, spokojen a ..t'asten.

Strana 16.

"Kdybyste vedeli ... " Septa' si, kdy zpozoroyal Irenu v hovoru s pratskSun advokatem a usmival se tajemne.

Bylo mu, jako by mel obejmouti celS7 svet.

Nikdo z okoli nechapal jeho veselosti. A piece byla ona pouhou talebnou hrou pted novYm iiderem osudu, jen dopadnouti mel prave v okamtiku, kdy nejmene byl odekavan, ba ani ne tuten.

A dopadl take!

Byl veeer pied odjezdem ValdenovYm do Prahy.

V tovarne piibylo ponekud vice prate net obvykle, a tak se stale, k si term', jette po vederni hostine zatel do pisarny.

Pracoval asi hodinu. Pote zhasl svetlo a chvi/i jette posedel ye svem americkem ktesle.

Chtelo se mu snit a sptadat plany.

Vira v budoucnost se v nem znovu upevriovala.

Asi po pul hodince koneene vstal, vnittne zklidnenY a vyrovnanY. Venku byla jit dire, tma.

Proti oknirm kancelate se zaleskla okna jidelny, zastinent, svetlyrni zaclonami.

"Tam za nimi sidli moje Atesti," zateptal si Cerny, ale nahle zastal jako ztrnulY. Na pruhledne °pone zaclony zarYsoval se par objimajicich se milenct.

0- " ernY vykkikl.

Poznal svoji chot' a doktora Valdena.

Tedy piece!

Hney a zklamani lomcovaly Robertem. Byl by se nejradeji rozbehl, aby zabil tam ty dva, jako oni zabili jeho ttesti . . . Ale kdy vrazil do jidelny, sedel tu-pouze doktor Valden, eta klidne noviny a Cerny nahle ztratil odvahu chopiti svildce za hrdlo a vynutiti na nem jeho tajemstvi . .

Ptittiho jitra pratskY host odcestoval.

Teprve pak, kdy povoz zmizel, v tovarnikovi propukl ztajenY jeho hne y pinou silou.

"Vial jsem vas vdera veCer," pronesl hroziyYm hlasem.

"A co vice?" klidne odvetila mu Irena.

"Co vie?" rozzuiil se. "A to se ptat prave ty?"

"Kdot jinY? Neni zde piece dilvodu k zodpovednosti?"

"Ze neni ? " tasl.

"Neni! Kdybych to ovtem milovala .

"Cot mne nemilujet?"

"Uvatuj sam, zda to motno," ostte odvetila mlada pani a mavla rukou.

Byla to rana, ktera ptimo zasahla Robertovo srdce.

Zapotacel se po ni- a padal do kiesla.

Kdyt se °pet vzchopil, pani Ireny ut v pokoji nebylo.

Odetla odtud jako vitez .. .

A nepotrestana za svirj pych!

XLIV. Byl to podatek konca.

Po nekolika prudkYch vYbuchach a boutich dotlo* sice k jakemusi narovnani mezi obema stranami, ale jakY to byl tivot od onoho dne!

Jen pro vetejnost tili tovarnikovi zdanlive svorne, jen ze strachu pied lidmi se tu a tam spolu objevovali. Ale jinak nenachazeli spoleenSTch zajmu, krome nenavisti jednoho proti druhemu.

U Helvichd nemeli ovtem rovnet zdani o torn, co se u CernYch odehravalo. Ale fit i nad nimi se vznal4e1 zlopovestnY mrak. Situate se nedala dlouho utuchavati, zvlatte, kdy stars, pan nyni easteji net jindy dojitdel k tovernikum, aby se potetil malYm Adamem. Pies to vtak nebyl to on, nYbrt pani Helvichova, jit se prve otevtely A ttebate se neudesila prilis poznanim pra y -dy,jetinpkval,otvapiecz svoji povinnost, aby take se svin chotem o techto vecech promluvila.

Tak padlo prve slovo, tkittici dosavadni zdAnliv3 klid obou zpkiznenYch rodin. Neztstale pii nem, nebot' rnantele Helvichovi, jak se dale oeekavati, postavili se na stranu sve dcery a prcti — svemu zeti, jen se marne snatil, aby jim dokazal svoji nevinu, zvlatte kdy Irena slovem mu nepilspe:a, aby vzala alespori east rodinneho rozkladu na sebe.

Kdo ji mohl usvedeiti? Kdo najiti mohl kazy, to ona chybila?

VESTNIK Cerny pzilis pozde ocenil tote zchytralou proziravost. Skuteene nemel svedku; ani akathn a jak se tedy mohl hajiti? Konec koncd vina zustane na jeho strane, dojde-li k rozvodu. A i to slovo bylo jit proneseno.

Rekne se, to omezoval svoji term, to ji veznil v cede tov 'erne, aC ona toutila titi. Ze sam je vinen, stale-li se nem nepraveho. ObratnY advokat jiste vykoiisti z techto pfedpokladd, co se cid — na Robertovu tkodu!

Ovtem, kdyby mel dukazy, vte by jinak yypadalo. Ddkazy! Dirkazy! Ale kde jich vzit? Kde? Kde? . .

Pomery se denne hortily. Koneene dotlo to tak daleko, to se mlacia pani s hochem odstehovala k rodiddm. Pro vetejnost se ieklo, to decku je tteba trochu silnejtiho vzduchu .

Ale malo kdo tomu vetil.

I do 2ilinkova pronikla ut ta zvest, to man2elstvi Cerneho neni tt'astno. Slutebnictvo, jet zakoutelo slasti rozmart s obou stran, se patrne samo postaralo, aby novinka, zapachajici sensaci, nezastala omezena pouze na tovarnu.

A tak se i 2ilinkov bavil na cadet Cerneho, kterY si u nikoho valne lasky neziskal.

O techto mestskYch pieklepech postitenY ovtem nevedel, nebot' v posledni dobe podnik svfij ani neopouttel, ptedstiraje zvYtenY zajem o postup prate a stalY piiliv objedna,vek.

Zatim znovu zima nadetla a tivot v prazdnem byte tovarnikove se stal dvojnasob nesnesitelnY. V Wel-rove nadeji, to se v posledni chvili musi stiti nejakY ptiznivY obrat, Cerny se snatil navazati dilvernejti styky alespori se syYm tchanem. Ale Helvich, podroben prilis vlivu obou ten, kde jen mohl, setkani se s yYm zetem se vyhnul.

Robert zuiil, nebot' proti teto obrane byl malomocen. A tehdy v hnevu, jen vzal mu veAkeren spoleeenskY cit a mravni ukaznenost, Cerny se dopustil osudne chyby. ✓ horednern patrani po dakazech teniny zpronevery, odvatil se nasilim otevtiti zamdene zasuyky Irenina sekretate. ✓ nekolika hledal marne, ale potom pojednou vitezne vyktikl.

Zde mala zasuvka, posledni, kterou Robert oteviel, obsahovala tajemstvi.

Dopisy doktora Valdena pani Irene!

Cernemu bylo nejinak, net jako by objevil velikS7 poklad Lista' se mohla napoeitati skoro kopa.

"Slutna, hromadka smrtelnYch htichir, ironisoval tovarnik objev, ale do smichu mu pii torn nebylo.

A pii dethe prvYch dopisd zmrazila mu krev.

Utasl, jake prohlubne Men a nevery mu odhalovala tato psani at k nestydatosti uptimna, v ptedpokladu, ze nebudou nikSrm Ctena net adresatkou.

Vetkere duverne chvile, okamtiky rozkote a zpasoby jejiho rfizneho podavani byly v nich obsateny, do podrobnosti vypsany a zopakovany. A nove navrhy bujnYch hostin vatne pojeny.

Robertovi se penila krev, kdy dopisy Ceti.

Byla v nich nejen patrna dela hrtzna zrildnost vatne, jit holdoval stejne nenasytne doktor Valden jako Irena, nYbrt bylo z nich i jasno, ze tito dva vybrani potivaei se jit diive znali, demo pted tim, netli se Cerny s HelvichovYmi seznamil.

Hnev a pokoteni lomcovaly 6ernYm. Jakou to hral tragikomickou illohu! A jak se musel zdati obema smetnYm, kdy je `seznamovan A jak oni lstive vykotistili jeho dilvetivosti!

Veru — to nebyla tena, nYbr2 satan, jehot si uvedl onoho sladkeho jarniho dne do sveho domu. A on, slepec, at do posledni chvile .. . snad jette do vderejtka, oddaval se nejake bit,hove nadeji . . . , to se k nemu vrati ta, ktera ho tak snitila, tak pokotila.

Ale nyni ... nyni bude jinak!

Propast, kterou mezi oernS7m a jeho choti vyhloubily tyto dopisy — stala se nepteklenutelna. Kdo by se jen odvatil ptiblititi se jejim okrajum, stitil by se najisto .. .

Tovarnik se proto rozhodl jiti opadnYm smerem — vzdalovati se hlubinam!

Ale nejprve se chtel pomstiti te, ktera mu tolik ublitila.

Ve stfedu, dne 31. bfezna 1937.

P'omstiti? Cot inei k tome opravdu pravo?

Mysli glehla mu vzpominka na Jindiitku.

"Zdat se tu osud vlastne nemstil za to, elm se kdysi provinil na nevinnern torn diteti?"

Mytlenka se stale mudiveji vpalovala v jeho mozek. A dim vatneji se ji zabYval, tim se mu zdala pravdepodobnejti. Nikdo neunikne nasledkilm zla, ktere vedome spachal. Dtive nebo pozdeji se urdite dostavi odplata.

Ani u Cerneho nebylo tomu jinak. Ani on se dlouho neholedbal jistotou pied odvetou osudu.

Nyni, kdy citil jeho ader na sve siji, probouzel se v nem vzdor. Mel se podrobiti novemu zotroeeni pomert, Ci se braniti do posledniho okamtiku?

Tovarnik se rozhodl pro vYboj. Chtel jette jedenkrate dratditi osud hazardni hrou o celou svoji budoucnost?

Prohral ovtem sve ttesti rodinne. Ale i bez neho se dale ziti, i na troskach znovu budovati, jen kdy zaklady byly pevne.

Nejprve vtak bylo nutno vyrovnati dety s Irenou a HelvichovSimi.

Nyni se snadno toho mohl Robert odvatiti.

Dirkazy, ddkazy, po nicht toutil, me/ nyni sve ruce. A jake padne cliikazy! Pit nich i ten zbabelS7 Helvich se bude ttasti, nebot' pdjde take o jeho Cest. Nakaza ze srdce jeho ditete pienese se i do vlastniho jeho nitra.

Ano! I on se bude zmitati horednYm nepokojem, i on se bude vysilovati marnYmi plany, jak zabraniti katastrofe, jejit balvany mohou i jeho rozdrtiti pod svoji iavinou . . . A rozdrti take!

Cerny si vymyslil opravdu rafinovanou mstu.

Jett° do vanoc ut nebylo daleko, sedkal at do ttedreho vedera. Nikdy, ani v cizine nezatil truchlivejtiho dne, netli byl tento.

Delnici jit o polednach opustili tovarnu a take v panskem dome zustal ze slutebnictva pouze stars' Pa ylitta, kterY nemel nikoho a nit na svete.

Pro toho byl tedy 'StedrY weer stejne tedivSr jako ostatni a milerad pievzal proto slutbu za ty, kdo se chystali oslaviti svatek miru a narozeni veone lasky.

Tahlo asi k test& kdy Cerny porueil Pa yliAtovi, by mu zaptahl do malSrch sani.

Sluha uposlechl a za chvili jit cinkaly rolnieky velebnou naladou vanoani. Ale tovarnik, kterY sam sane ridil, nemel smyslu pro to, co ho obklopovalo. Jen k to nadchazejici pomste upinal vetkeru svoji mysl. Sam sebe jit v duchu jako viteze.

Kdyt dojel dvorce; osvetlend okna v jidelne prozradila mu, ze najde celou rodinu pohromade.

"Prave vhod," zabrudel si, piedal otete jednomu z deledint a rychle vetel do domu.

Jeho objeveni v jideln y zpilsobilo zdeteni.

Tovarnik vtak se pouze usmal tkodolibe a pronesl: "Promirite, te rutim vati hostinu! Neptichazim vtak rovnet s prazdnYma rukama. I ja, mam pro vas darek!"

A pit torn hodil na stul balieek, peelive ptevazanS7 barevnou stuhou.

"Co to je?" tazala se statkaika, tutic lest.

"Dakazy! Dilkazy ! " zvolal Cerny.

"Jake dilkazy?"

"0 me nevine!"

"JakY to nesmysl!" pohrdlive prohodila Irena.

"Jen otevi-te ! Ote ytte!" vybizel Cerny, pieslechnuv poznamku sve choti.

Konedne se Helvich odvatil sahnouti po osudnem balieku.

"U Certa, co by to mohlo bYti?" Rortrhl obal: "Ale tot' jsou dopisy!" zvolal ptekvapen.

"Ano . . . dopisy . . . dopisy!" pasal Cerny.

"Ale di?"

"Doktora Valdena, pani Irene .erne, m# choti!"

Pit techto slovech vyrazila, mlada Lena toefaly vyktik. Citila patrne jit smyeku, do nk byla chycena.

Ale tu se stale nee° neobyeejneho, co rizen vyrazilo Robertovi ritoenou zbrari z ruky.

(Pokradovani)

Ve stkedu, dne 31 bi. ezna. 1937, DOSLEDNT presidentske volby SpojenYch

1Statu, volby roku 1936, li gily se ode vgech predeglYch a site tim, 2e byl to zapas, ino2no lici jednotlivce a ne strany politicks. Osobnost jednotlivce zde pfevladala, plislugnost ku strane zde byla veci podru gnou. Volebni kampari byla s jedne strany: zvolte Roosevelta, a se strany druhe — vykopnete Roosevelta. Ale nova, era nastala ye svetove politice, era velikeho vYznamu.

Byla era knelska, jet tidila osudy lidu, era, kdy kralove a glechta vladli a era, kdy penize a jich majitele rozhodovali. Ve v gech tech ptipadech lid jako celek nemel vlivu iadneho, ac era posledni byla pod formou demokratickou. liemokracie byla prostituovana a ustava stala se pouhou politickou frazi.

"Demokracie musi znamenati v ge to, co v sobe zahrnuje, a iistavu nutno menit die toho, jak se meni pomery — jako se meni svet, aby znamenala to, co jejimi zakladateli mineno bylo — musi zajistit hospodalskou rovnost vgemu lidu, kted pod ni 2ije, a 2e.dna zvlagtni prava a privileje nekolika jednotlivetm a prospechu nektere skupiny.

"Pod takovYrn systemem, kted ac se zda ilusornim, ale jest skuteene proveditelnYm, pod takovYm systemem neni pak mista pro sobeckou hami2nost, nYbrZ pro srdeonou soueinnost vgech a pro dobro celku.

Vznegene tyto zasady presidenta Roosevelta ovgem velice poboulily ony ochrance poladku stavajiciho, ze pd podporuje tlicini nenavist, a zahajen proti nemu boj urputnY. Propaganda, gpina hazena, fakta pfekrucovana, gilena nepravda, vyhro2ovani a v gemotie balamuceni lidu, joke snad nebylo nikdy pled tim.

Tvoteny byly rfizne skupiny, jich teel byl Mayne, odvratit pozornost od pokrokovych snah RooseveltovYch a znemoinit jeho znovuzvoleni, rozgtipit a hrati do rukou nesvedomitYm vydliduchtm. Jedna ze skupin tech, zalolend demagogickYrn senatorem z Louisiany, Huye Longem, zvand "Share the wealth" organizace, vedeni ktere2 se pak uj al rev. Gerald Smith, jeho typicka je vYstlednost druhu Ku Klux Klanu.

DruhY samozvanY vtidce jest take duchovni otec, Charles E. Coughlin, zvanY "radio priest" z Detroit. Organisaci, kterou tento zalo gil, nazval "National Union for Social Justice" — je zase die methody fa gisticke, ale celkem mezi obema neni velkeho rozdilu.

Slygel jsem farate mluvit pfes rozhlas nekolikrate. Mluvi velice hlasite a dlouho, vYrazu pouhva, takovYch, ktere uchvati posluchaCe, a pouhje popularity, da teei nabotenske zabarvent.

Kdy2 president Roosevelt odmitnul vziti v fivahu protest rytift Kolumbovych ohledne Mexika, tu druhY den otec duchovni velice prudce se nan vrhnul a titoeil.

ZnamY politick korespondent ve Washingtonu, William Hard pravi, 2e kdy pli gel na f aru otce Coughlina v Detroit, ty2 mei ye sklepeni kostela zamestnano 146 kierkt, kteli otevirali a thdili dogle elenske plihlagky ku Narodni unii socialni spravedlonosti. Fara . Coughlin vypracoval pro jeho organisaci prohlageni sad, jichz je celkem gestriact. Die jeho zasady dislo desate, on yeti v pray° organisovani delnickYch unii, a take vlady povirmost 2e je chranit tyto organisace pled zajmy penehiimi.

Na druhe stran y podporuje zakladani unii dilen spoleenosti kontrolovanYch, tudi2 rozkol v ladach delnickYch, oclAtepeni od Americke federate prate. Die v geho asi mysli, ze jest mono, aby vlk klidne le2el vedle jehnete.

Tleti jsou kluby doktora Townsenda, die jeho2 planu pensijniho ka2cla osoba, bez ohledu jake ma plijmy a jest stall 60 rokt, ma dostavat $200 mesiene, ktere ale musi ka2clY mesic utratit.

Klubt jest pd asi 5,000 se 700 placenYmi organisatory, kteli pracuji na "komi gn". "Waif musi bYti asi vYnosnY, nebot' 2adnY nechce mnoho-li vydela. Tito jednatele dodavaji easopistm ob girne elanky k uvetejneni, ye ktedch roma pou2ivaji citatt a reeni biblickYch, aby maze ziskali Nedavno videl jsem redakeni poznarnku re Vestniku, kde odeplena byla takova lacin g oznarrika, cot bylo zcela

STNIK

Nova era na obzoru.

J. 8ulda. spravne. V jednom takovem novinafskem vychvalovani bylo take tvrzeno, 2e plan Townsend& zalo ts en jest na vedeckem podklade, kted pry dosud 2acinY eislicemi a vYpoetem nevyvratil. Podivejme se, kolik je na torn pra y -dy.

Roku 1930 bylo ye SpojenYch Statech 10.4 miHowl osob pies 60 roku stall, a dnes jest odhadovano, ge je pikes 11 miliont.

Ptvodni plan Townsendfiv byl, financovani pense dvou procentni dani z prodeje, pozdeji vgak bylo odporuCeno, aby dan z obratu nahradila dari z prodeje.

K vtili plesvedeeni, zdali dani z prodeje by se ziskalo dostateeneho fondu ku vyplaceni pense, George Durow, novinatskY korespondent Washington News najal statistikate a osvedeeneho poetate, aby prozkoumal tento plan a onen expert pravi: "tihrnnY prodej SpojenYch Statt v rote 1933, jak udava census obchodu americkeho, dosahl padesat sedm biliont a site 32 biliont ye velkem a 25 biliont v drobnem prodeji.

Dnes snad jsou &slice lep gi, ale z roku 1933 jest posledni oficialni statistika. Vezme-li se ten rok za barometr, dvou procentni dan by byla na 57 biliont prodeje, aby ziskano bylo 24 biliont nutnYch ku vyplaceni pense rychle utracejicim state gintm. Dvacet etyli biliony jest 42 procenta ze 57 biliont dolart. RychlY tento poetal, statistikal a finaneni kouzelnik seznal, 2. e dobrak doktor nevedomky opomenul napsat "4", ktera mela, picedchazet "2" pli to dvou procentni obchodni dani.

Townsendovci na konvenci v Chicagu ovgem se shodli v torn, ze nucenou dvouprocentni dani z prodeje nebude docileno $200, ale pouze $50 mesiene bude mono vyplacet.

Mimo to byly zde kluby odgtepenct demokraticke strany, zvani Jeffersonovci, Liga svobody, Nar. spol. prOmysinikft s Obchodni komorou, ti vgichni se hou2evnate snahli porazit Roosevelta. Uvahme-li vgechny tyto slo2ky a jich prosttedky, jest velikSidiv sveta, ze tY2 byl takovou vetginou znovuzvolen.

Lid promluvil, lid plestal uctivati falegne bohy, lid prohledl a postavil se za toho, kted prole ma cit. Zalai ale take na lidu, aby vytrval a vgem.o2ne podporoval presidenta Roosevelta v jeho snahich a provedeni tak ohromneho tkolu, ktery nan svYmi hlasy byl Natal senatoti v gak posledni dobou dle vgeho podlehajl vlivu a stavi se proti rekonstrukenim snaham presidentovYm a mezi lidem je zlejmo take rozhofeeni proti temto. Toto pfdpomine. na plipad, kdy sveho easu byla v Ohiu do domu zastupct zvolena darna a to vet ginou hlast zenskych na listek republikanskY, a sice proto, ze slibila podati nekolik pfedloh v v zajmu dobra ien a deti. Kdy2 v gak zaseclani trvalo jiz nekolik tYdnil a nic delano ani jednano nebylo ohledne onech pledloh, tu zeno bylo tajemnici 2enskeho klubu v Clevelandu, aby na dane sliby ona zastupkyne byla phpomenuta. Laskava, legislatorka ocIpovedela, ze sliby politcke a platformy delany jsou za tim teelem, "to attract suckers". Ovgem a samozfejme pligte zvolena nebyla.

Lid dnes u2" neda se tak vodit za nos, chce skutky a ne sliby. Ti, kteli se stavi se proti opravam, jez jsou ye prospech vgeho lidu, lid si dobfe zapamatuje, a ze neda se balamutiti, dokazaly posledni volby. Lid seznal, 2e pan president Roosevelt to s nim mini uplimne a zasady jeho jsou dobre, a proto zvolil jej co sveho vfidce, kted dtveru nezklame. Lid pti gel take k poznani, 2e velejnY tisk vet ginou nekona povinnost svoji ptvodne mu ureenou, pochvaliti to co chvaly zasluhuje a odsouditi to, co odsouzeni hodno. Napoleon pd se vyja,cltil: dejte mi do rukou tisk a ja, s nim dokah vice neni stotisicovou armadou; ale die v geho nyni by tiskem mnoho nedokazal, nebot' dnes, kdy lid ete, tak take mysli; dnes uz tak neni velejne mineni. Jestliie listy kapitalististicke plekrucuji fakta, pig i polopravdu anebo nepravdu a lid balaMuti, jest zcela phrozene, nebot' hall

Strana 17. *my a privileje svoje. Ale kdy‘2 tak zvarir "take na g" lidovY list podobne yeti papougkuje a nazve to va2nYm, to jest velice smutne. Pro koho list vydavan a di zajmy hail? Msta jest to nejvetgi nectnost! Davati vinu Rooseveltovi za vzrust milionakt jest nesmyslne. Vina jest At torn, 2'e vykolist'ovani vykladano jako license "individual liberty" die konstituce, 2e k tomu opravriuje. =cony stanoveni cen produktft, aby formai- dostal plimefenY dil za svou narnahu a zakon stanoveni minimalni mzdy, aby delnik dostal plimetenou nahradu, tedy rozdelem toho narodniho bohatstvi spravedliveji, uznano za netstavni, 2e jest to omezovani svobody jednotlivet.

Holland, Texas.

Cteni broth a sestry!

Mejte se vgichni hezky — pli nieem nemejte stesky — za to nam urostou velke gvestky — 2e jich bude pine necky — baj s pecky — dosti pro vgecky.

Tohoto roku mnoho kadu bude oslavovat jubilejni rok! A podobne zaloieni SPJST. pled etykieeti lety, jeji otylicetilete trvani. Jest to dosti dobre, chvalitebne uznani za dobre Aladovani, k dalgimu pokraeovani do budoucna.

Ja plistoupil k tadu eislo '108 dobrovolne pled 25 lety. Tenkrat bylo jinak, nebyla takova poti2 o stlibrriak. Prato byl ka2cIY zeleriak fegak, 2e mel i zlat'ak, vite ze pd ony vice plati — nail stilbrriak, nebo papirak, a dnes mime radi i papiraky jako stlibrriaky nebo zlat'alcy.

Co tyto fadky pi gi, severak asi pikuje zasazenou a jit vzejitou bavinu. Nekteli rolnici se teg ili na velkou trodu, ie brzy budou mitt pikovadku skorcu, baj i s velkou riskantni cenou. Asi podle v g eho nekteki budou muset siti znovu — neni nic na gkodu. Za to budou mitt Skolu pro pilg ti potlebu do pledu, ze tolik spechu neni k prospechu!

Nedavno stala se tu nehoda. Tata meho souseda, poslal 141eteho kluka seti kornu (kukulici) a kiuk pli jizcle vstreil nohu do kola cot' mu ji zlamalo. VYsledek lined hotovY — 2e nohy nejsou 2eleznY. Tak jej hned odvezli do nemocnice v Temple.

Bratte redaktore! Te gi mne, ze jste minule spravne odpovedel na kritiku onomu bratru, ohledne zemedelskeho programu. Podobne se zastal programu bratr. J. T. 8krabanek, co2 je tpine spravne vysvetleno. Doufam, ze onen zminenY bratr za minulY rok 1936 obdriel check do dneg niho dne. Jest-li ne, — tedy asi snad vi, na koho se obratit. — Te2ko radit, kdy2 jsem ph torn nebyl ani nic nevidel.

Ale tolik mohu smele napsat, ze jeho nesnazi nejsou vinni nikdo jini — jak v jeho .okresu pani na vyboru ustanoveni, a rolniky zvoleni.

Rolnici, jest-li chceme lope prosperovat — jineho vYchodiska nam nezbYva jak se spoleetie a smirne organisovat, tak jak to maji zalizene odbory jineho rtzneho odvetvi. Jen chtit a men bychom svfij problem sympatisujici v ruce a vyhrato na cele gikce i deice.

Svernu problemu jsme si sami vinni tiskodnosti. Ani se to vg echno vypsat neda, co by ruka chtela, a oei to same. A proto v2dy 2ehrame, a svadime vinu na jin6, na druhe soudruhy.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Staga. tad Laskavost, cis. 70., Needville, Texas.

Ctene sestry a broth!

Nage pligh schtze plipada na nedell 4. dubna odpoledne ve 2 hod. Jest nutno, byste se do se/laze dostavili, neb mame mnoho veci k Asi po 4 mesice byly nage schtze pro Spatne poeasi slabe nav gtevoyany, a tim zpusobem je nage pokladna vyeerpana Dale, broth, obdr2e1 jsem stanovy od Hl. frt., tak ka2cIY mtdete je ye schtizi obchiet.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Zemanek, tajemnik.

Kdo zna lidi dukladne, nebude na nikoho ye izem spolehati, ale neodsoudi take nikho ne.

Ottani. .13.•

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nig epsanY resolueni v'bor fadu Prapor

Svobody eis. 8., ye Weimar, Tex., vyslovujeme aagi hluboce citenou soustrast portstale rodi0 nad funrtim Va g eho milovaneho rnangela, etc* a nag eho spolubratra Josefa !Maim, Joni dokonal svoji pozemskou pout' dne 11. listopadu 1936, v nemocnici v Hallettsville, Tex., Ye staff 52 let.

ZesnulY byl dbalYm a oblibenYm mangelem a otcem sve rodiny a na gim elenem u nageho fidu.

Za velke iteasti pfibuznYch a patel byl druheho dne pohtben na Narodnim htbitove ye Weimar.

Vim, pozustali, budig toto easteene Utechou, i my, spolkovi bratil a sestry, sdilime s vami zarmutek.

Cost budit jeho pamitce a odpoeivej v pokoji!

Dino ye Weimar, Texas, dne 22. bfezna 1937.

Jan L. Mogigek, Rud. Mogitek, Ignac TrefnY, resolueni v'bor.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, nigepsanY resoludni v'bor fadu Prapor Svobody dis. 8., ye Weimar, Texas, vyslovujeme *into hluboce citenou soustrast pozfistalYm rodietm, bratrum a sestram nad ztratou milova.neho syna a bratra a na geho spolubratra, John Krobotha, ktery zemtel dne 5. fmora 1937 ye stati 34 let a pochovan byl na Katolickem htbitove ye Weimar, Texas.

Zesnul' bratr byl v gdy dbalY such povinnosti. Protog Vy, zarmouceni pozustali, vime, zarmutek Vag jest velikY, avgak budig Vam alespoil easteene utechou, to my uptimne soucitime s Vami ye Vagem zazmutku. best budig jeho pamatce a odpodivej v pokojil Dino ve Weimar, Tex., dne 22. bfezna 1937.

Jan L. Mogigek, Jan Janak, Adolf Barta, resslueni v'bor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsani jmenem fadu Rozkvet Rfige eislo 81., vyslovujeme upfimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich manaelky, matky, babieky a na gi spolusestry, Marie Hurtove, ktera zemiela dne 20. bfezna 1937 ve staff 71 Vase srdce jsou stigene zarmutkem, ale budig varn Atechou, to i my v na gich srdcich s Vimi zarmutek citime.

Dino v Needville, Texas, dne 26. bfezna 1937.

Anton Pegak, Josef Stra gnickY, Aug. Teykl, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor fadu Bedfich Smetana els. 39., v Bryan, Texas, timto vyslovujeme upfimne citenou soustrast nad fimrtim Vagi mangelky, matky, stafenky a na gi spolusestry, Anna Holikove, ktera zemfela dne 12. bfezna 1937 ve stati 66 rokft a pohtbena byla na Narodnim htbitove pfi College Station dne 13. bfezna. Zminena sestra byla zakladajici elenkyni tohoto fadu, byIs, to dlenkyne, ktera pravidelne navgtevovala schfize a byla dbala svYch povinnosti.

Zminena, sestra zaneehave, zde man gela Tom Kplika, pet synii a jednu dceru a vnoueata.

Vime, to Vag zarmutek jest velik3i, ale jest to zakon pfirody, to stars? musi a mladY maze zemfiti, protot at odpoeiva, v hrobe v pokoji.

Oast parnatce jeji!

Demo v Bryan, Texas, dne 28. bfezna 1937.

J. J. Holik, Stepan Nemec, Jan Honaola, resolueni vYbor.

VISTNIN RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vYbor fadu Hv6zda Miru els. 33, v Bleiblerville, Texas; -vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast pozilstale man na tmrtim jejiho mantela a nateho bratra Arnim Schmida, kterY zemfel 22. Unora 1937 ve stall 49 let. ZesnulY bratr Arnim Schmid &tidal do nageho ildu a Jednoty od 13. dervna roku 1915 a vidy byl uplimnYm elenem na gi S. J. $. T. Vy, pozOstala, man gelko, jette jednou pfijmete nagi uptimnou soustrast. Cest budig jeho pamatce! bfezna Dario v Bleiblerville, Tex. dna..

1937.

Jos. F. Mikeska, Karel Siptalt, Adolf 8tepan, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nigepsanY resolueni vbor tadu DubovS7 Haj, cis. 126. S.P.J.S.T. v Ross, timto vyslovujeme nagi hluboce citenou soustrast pozustale mangelce, ditkam a pfibuznYm nad ztratou mangela, otce, pfibuzneho a na geho spolubratra Willie Barton, kterY zemfel pfi Ross, dne 22. bfezna 1937 a pohfben byl 24. bfezna na htbitove Cesko-Moraysch Bradt pfi West.

Drazi port.stali, vime, ge Vag bol je velkY, avgak ujigrujeme Vas, ge my, spolkovi bratfi a sestry citime s Vami, co g yam budit ttechou.

Dino v Ross, Texas, dne 29. bfezna 1937.

Frank Mrkos, Dr. Jiff Pazdral, Josef Foit, resolueni v'bor.

RESOLUCE SOUSTRASTL flat' Dennice 'Cis. 94. .S.P.J.S.T. timto vyslovuje upfimnou soustrast v gem pozustalYm ditkam a rodine nad ztratou jejiho otce a dededka Franka Syptaka, jeng odegel 27. bfezna 1937 tam, odkud neni ndvratu, ye ctihodnem veku 82 roka.

ZminenY bratr byl dobrYm elenem, sv'ch povinnosti dokud mu to pomery dovolovaly.

Vy, ditky a ostatni rodino zesnuleho bratra, pikijmete to nejhlub gi. soustrast od nes vgech bratrii a sester na geho fadu. Veru, telime jeho odchodu s Vami. Vat bol jest i na gim bolem.

OdeSel od nas tam, kde vgechen bol a utrpeni pfestave„ kde je ten klicinY spanek a ocIpoeinek navgdy pro nes vgecky ureen. Jmenern vgech bratrfi a sester volame Tobe: Budi g Ti zeme lehkou!

Dino ve Wheelock, dne 28. bfezna 1937.

T. J. Peeena, Vine Milberger, Joe Bla gek, resoludni vYbor.

Jaro els. 130.

Dallas_, Texas.

Pfejeme si timto sdeliti ctenernu elenstvu SPJST., nagim pfatelum a cele giroke slovansire vetejnosti, ge fad Jaro potada, v tomto rote prvni zabavnY program a taneeni veselici, druhou nedeli v mesici dubnu, dne 11. Zaeatek jest stanoven hned na 6:00 hodin veder.

Vefejne podniky kadem Jaro pofadane vymykajici se z ramce obyeejnch zabav a na y gdy neobydejne velka. V ptiprave-Stevajev jsou opetne ruzna pfekvapeni. Nejlep gi hudba, "muzika jest jejich temeslo", a o vyborne jidlo a rfizne napoje nebude tea nouze. Celkem o pohodli a krasne pobaveni natich host a navetevnikt, jest jit nyni netnavne pracovano eleny programoveho v'boru.

Nenechte si nieeho stati yam v ceste tohoto podniku se sileastniti, ueirite si dostavenieko s vagimi pfateli dne 11. dubna v Sokolovne, 3700 Carl Street a my rueime yam, ae neradi budete odchazeti. Na shledanou!

William Sill, Evelyn Goebel, Walter Spanhel, zabavni v'bor. fuid ,Svaz beehoslovaml Cis. 92., Fort Worth.

Milt bratfi a sestry!

Jak se vana libi ten snih, kterY narn pfitel v pondeli po velikonoeni nedeli. Divaje se z okna a videt churnelit se, myslela jsem, ze mime vanoce. Nast ochotnici melt sehrat diva.dlo v Dallas, ale nasledkem onemoeneni Willie Hot-

Ve stfedu, dne 31. bfezna 1937. koveho muselo to byti odlotieno na neureitY eas. Pfejeme Willimu brzke uzdraveni. MOna,

te z Dallas nam ptijdou sehrat divadlo nap-fed.

V sobotu veeer, dne 10. dubna bude zabava., tak se vgichni hled'te pripravit a pfijit se pobavit hudbe br. F. J. Bla gka. Dalgi podrobnosti naleznete v pfi gtim eisle Vestniku.

Se srdednYm pozdravem na celou redakci a vgechny etenale Vestniku wastava, Helena Zichadkova Z DIVADELMHO OVZDU gi HOUSTONU. Neni to pouhcu vYmluvou nejake nedbalosti, te jsem se nedostavil v eas do tadove budovy Pokroku Houstonu, abych shledl celY dej selohry "Matenku si neber!", ale byl jsem trochu vice zamestnan a pak nejak churay.

Bylo by tedy nemistno, kdybych chtel o referovati, nebo nekdo by mohl tici, to az pHlit popou gtim fadu sve fantasii, nebo mohl bych take bYti podeztivan, to main nejakY "television" aparat a ze si ten nejnovejti vynalez ponechavam z pkilitne sobeckosti pro sebe. Nu, ale i tak je dobte, neb alespori je mi motno poukazati na nestrannY tsudek jinYch navttevnikt, jent dosveddi, te co pig). pochvalneho o natich ochotnicich je vtikly pravdou a ne pfecenovanim. At' take podaji kritickY posudek jini, aby se nefeklo, ze ty moje divadelni referaty jsou az pkilit tablonovite.

Pfijda tedy pozdeji, hledel jsem proto zvedeti jinYch fist, jak se nate herecka chasa drtela a jaka, byla souhra kusu "Matenku si neber!" celkove. Rozumi se, to jsem se netazal ani retisera, ani napovedky, sestry Hanusove, ani ochotnikt. Tazal jsem se navetevnikt mimo houstonskYch a ti veichni jim vzdali pochvalu s poukazem, to tuto hru sehrali zvlatte dobte, cot jsem ptedvidal, veda obsazeni roli. Sami dobil herci: Fr. Olexa st., John Kahanek, Alvin Hotek, Joe Ka gpar, Vlasta Wallova, Mary Kalouskova, Rosi Bila a A. Svadnoiva. Hra sama byla pekne spracovana, peknY kousek dramaticke tvorby, cot take podstatne pfispelo k tspechu hry. Neni tfeba podotYkati, te navtteva byla velika, a tak kdyt jsem slyeel od mnoha navetevnikt pochvalne uznani herotm, jsem skoro rad, te to vysveddeni jim dali sami. Jedna sestra z hereckeho kroutiku Hlahol, Willie Mae Kilnarova rozhodla se pro jine tivotni divadelni ptsobeni, pro net je valy zapottebi dvou osob rfizneho pohlavi a nastoupila nedavno tlohu mantelky. Poslal jsem ji po jeji sestfidce Sophii blahoptani k teto promene.

Dotazuje se onehdy pani Helen Kroulikove po zdravi jejiho otce, bratra Frank Tesate, zvedel jsem od ni, to je na zotavene v nich v Marlin, tak se teeime, to jej zase brzo spattime. Zapomenul jsem se otazati, co ma na prograrnu pro ptitte na ge ochotnicke, drut, lee jsem jist, to to bude neco pekneho. . S. P. StudnienY. Pozn. red. Druha east dopisu uvetejnena bude pfiete. Pozdray. kid Karel Jonag Cis. 28.

East Bernard, Texas.

Ctene spolusestry a spolubratki! kaclky tyto pfipominaji usneseni v posiedni nati schuzi, kde usneseno, to v dubnove schfizi bude ujednavan program potadani oslavy 40ti leteho trvani na gi mile Jednoty. fzad Karel Jona g Cis. 28, pozval okolni kady, by vyslaly delegate do teto dubnove schtze. by spoluptsobily pH teto °slave a pomohly vypracovat program k °slave teto clustojnY. Main zato, ze fady, jim pozvani bylo poslano se rozhodly spoluptsobit.

A jette jedno usneseni, totit ze ae.kavarne dosti detnou navetevu, bude po schti male pohosteni; nejake lahodne zakusky. ]--.tere nedaji jinak dobYt net potadat na ge obet2ve sestry, aby dodaly neco z jejich knoh:insk-ho aii. tajemstvi, o tekutinu se jit bratti Tedy na shledanou druhou nedeli v resici dubnu, dne iho, o dvou hodinach odpolec',ie v pinem poetu.

S bratrskYm pozdravem, John Holed

Ye

ut.redu. elle

31. bte

1c131:.

VISTNIN

titi dluh nebo opiatiti zaiezd sokold z Chica-

SOKOISKA

Fort Worth, Texas.

Tak ma nazev ye Vestniku. Sleduji rada tu hlidku, bohugel ze mai° v ni kdo pile. Myslim, ge v kalde osade zde v Texas je nekterY ten uvedomelY Sokol, co rad pracoval pro p. Prod je nas tak male, co pi gi? Sokol ma jiti ku pfedu, ni krok zpatky. To byla nauka nas sokold ye stare vlasti, jdi do piedu pies v gechna pfikoti, pravda vgdy zvitezi. Sokol ma bYt uptimn a pravdomluvnY. My zde te g pracujeme co mugem, nagi praci nemo,me te g uznanou, ale bradi a sestry doufejme, ge bude nage prate uznana, jestli ne kdyg gijeme, to aspori potom, kdyg ten slzavy svet opustime. Pfatele, i vy co nejste v Sokolu, dejte ty sve ditky zapsat, i decry a- syny, budete videt, jak budou prospivat, jak na tele tak i na duchu. Mlade ge je zde dosti, co by mohli se schazet dohromady. Prod magi jezdit nekam po tech americkYch taneirnach, kdy se mohou sejit v Sokolovne. VyzYyam tu zdej gi mladeg, sjednot'te se a zalatte si sami klub a hrejte divadla a pki torn se cvidte, ty sokolske nauky. My stati radi se ptijdeme na vas podivat. Mladi nezne, rozdilu mezi sebou, ti se sjednoti, ti se domluvi,-proto zaenete vy mladeg, a stall kdy budou violet, ze se pane srovnate, pujdou za vami. Tak to myslim aspon ja. Byla jsem te g kdysi horlivou sokolkou, to ug je davno. Mogna, ge kdybych nebyla odjela do teto vlasti, ze bych byla je gte tarn nekde cvidila. To byla ma jedina radost po tegke praci, jit do cvideni nebo do zkou gky, a pak knihy a rani prate. Ted', kdy g budu mit brzo 50 rokt, to ut cvieit nemohu, ale rada sleduji tu praci tech mladYch. Ted' u g jsou pro mne nejlepgi knihy a men' prate.

Sokol Fort Worth, toti g ti co jsou zvoleni do zabavniho vYboru, usnesli se, ze budou dat tanedni zabavy v sobotu veder. Jestli to bude tak lepSi, to je budou delat v sobotu, jestli ne, to se zase usneseme je delat v nedeli. Tak druha, zabava bude v sobotu dne tfetiho dubna. Zadatek v 8 hodin. Ov gem, bude to al v 9 hodin, net se vg ichni sejdou. Proto vyzYvain vgechny bez rozdilu, ptijd'te do Sokolovny. 0 vg e bude naletite postarano a Oech Revelers vas budou obveselovat svoji hudbou. Hraji veilce pekne. Dostala jsem na vas pochvalu, tak se dobre drtete, at' si tu chvalu zasloutite. Asi toho uz necham. Nevim, jak se komu zavdedim s tim gkrabanim. Na zdar!

M. Paul.

ENNISKt SOKOL. Spoleend cvideni prostna jsou v gdy vrcholnym vystoupenim nejen o vetejnYch cvidenich jednot, ale i sletu Zup sokolskYch, kde ptedstupujeme pied girok.ou vetejnost na gi i americkou. Dnes Sokolstvo neni u g neznamo, fines vlivem politickYch i svetovYch udalosti poslednich 20 let, svYm vYvojem na poll telesne vYchovy vystoupilo Sokolstvo jiste na prvni misto mezi vgemi narody sveta. Z toho dtvodu podniky sokolske jsou stale vice ptedmetern pozornosti odbornYch kruhd telovYchovnych, gkolskYch,, vojenskYch a klubovnich.

Spoledna prostna jsou ukagkou nagi telesne i mravni mohutnosti, srayslem pro kazeri a pokadek, obrazem zdravi, sily a u glechtilYch pohybd a symbolem krasy, bratrstvi a spoledne= ho Usili. Spoleenym cvidenim, spolednYmi sle ty jsme se v gdy honosili pied cizinci a honosime se dosud a proto i u nas v Ennis letos v mesici dervnu takovYm sletem upy Jigni chceme ukazati obecenstvu krasu prostnych, ktere jsou pilne a nas a jinde v sokolskYch jednotach v Texasu nacvieovany. V gude, u ka g de jednoty v Texasu at' prate nacviend by mela a musi se vziti za pravY konec a &it, nebot' eas utika a net se nadejeme, den vetejneho vystoupeni jest za dvehni a proto jest nutno se ptipravovati. Za na gim sletem v Texasu nage sokolska Jigni 2upa hoc% spia.

go,. kteti Joni k narn na CreskY -den, kde i svymi zajezdy po osadach vzbudili zajem o vet sokolskou, svYm zajezdem z Texasu na veliky slet Arnericke Obce sokolske, ktery bude potadan v mesici dervnu 20teho, ve velikem vojenskem stadium ku kteremu zajezdu se jit nyni ptihla.guji, a take se hlasi hoste, kteh chteji spoleenYni zajezdem jets; U nas, v nagi sokolske jednote se pilne cvidi kaidY tYden a i v nedeli odpoledne. DaLgi dinnost u nas: e divadelni, nebot' v nedeli 4. dubna sehraje na g sokolskY divadelni kroutek pekne divadlo se zpevy "Romanek z Ceske yesniCky". M mantle dobre sily, zpevu mak> dosud jsme vyugivali a proto yam chceme dati zadatek v nedeli, kde uvidite, jak start deda, ktereho hraje dobrY ochotnik Ant. Janou gek st., kter' po delgim odpodinku se zase zfidastni nagi dobre prace a uhlidate, jak jemu, staremu Ktemencovi je raz staro deskY, jeho vesnice milt' a nerad dopou gti, aby se pornegtil, ale laska jeho vnuelty zlomi jeho odpor a jeho srdce zmekne. Tento stall vesniean kdysi svYrn tvrdYm jednanim ztratil dceru a al po mnoha letech jeho vnuk odhali rou gku minulosti, kterou jemu kostelnik vysvetli a pak na konec uhlidate jak to dopadne. Le se yam to bude zamlouvati.

Prate ochotnickit, kterou ji g konam od meho jedenacteho roku, jest nevdeend a jen to velika zaloba a je gte vetgi obetavost, nebot' neni to gadnY mis do zkougek jezditi a vge zdarma bez odekavani nejake odmeny a proto nagi pfiznivci by men praci ochotnikd odmenit svYmi hojnYmi nav gtevami, aby dodali vetti chuti k pokradovani v tato dobre praci, nebot' mnoho rniadYch va gich ditek divadlo naudilo vYslovnasti deske a take Cteni a take zpusobum, a proto v gichni v nedeli na peltne divadlo se zpevy'do Sokolovny.

Dale jegte upozorriuji nage sokolske jednoty: "DobrY nacvik, dobra kazeri a ten nejvetgi poCet cviCicich, udini na g slet peknYm". Dale, kdo z vas jig cvidil loni, pfijd' kagdY a sudastni se nageho podniku a pfived' sebou KagdY je k nam zvan. Letos chceme zase se stleastniti vystoupeni pted Ameridany v ramci nagi okresni vYstavy a proto bet ka gdY 'Oast na tom nejlepgira podniku, abychom se ho zho,stili jako loni a vgichni melt o to zasluhu a take radost.

V nedeli odpoledne se konala u nas v Sokolovne poradni gupni schtze, ku ktere z Dallas starosta tupy bratr V. Kraft se svoji mangelkou, maniele B. Pfevratilovi, mangele Jos. Kosovi, br. Pronto Rendl, vzdelavatel Zupy br. Fr. Houividka ml., nadelnik upy Jigni a ses. Filipcova, kteti se podileli na chystanYch planech ohledne chystaneho sletu 2upy Ji gni,.ktery byl staven na nedeli 13. Cervna, kdy hned v sobotu 12. Cervna veder bude odbYvana sokolska Akademie, ktera bude slogena z tech nejvybranej gich Cisel, ktere se budou obecenstvu libiti. V nedeli rano budou se odbYvati zavody cvidencd z jednot, ktere se k nam sjedou, a proto broth a sestry, ye vgech texasskYch jednotach zaenete (MU, abychom dome odnesli si ze zasodu ty nejlepgi odmeny, ktere vas budou Witt, z vast prate, kterou pro sokolskou vec jste vykonali. Po zavodech, po spolednem obede ptedvedena budou prostna, spoledne, cvieeni. A ukazka cvideni na natadi dobrYmi cvieenci na prostrannem nadvoti Sokolovny.

Po nagem sletu 2upy Jigni odjedou drug -stva,doChicganIsletcObSoklse, kterY, jest potadan vidy za etyti roky. Po odbyti sok-olskYch •slavnosti v Chicagu, zajedou vybroni broth a sestry do cvidebniho tabora, kde bude potadan cvleitelskY kurs, ktereho se letos od nas z nagi jednoty Karel Havlieek BorovskY, sueastni ast dva- bratti . a dye sestry, kteti pak budou nabyte_ zku genosti uplatriovati doma v na gi jednote, •kterYch, zkutenosti je nam hodne tteba. Sly gel jsem a snad v Houstonu se probouzi k Cinnosti sokolska jednota, a proto bratfi v Houstonu mate krasnou budovu, zatizenou telocvienu, a jak zname Houston nejvetti Ceskou kolonil v Texasu, Pti porazurOnt by mohl Houston bYti tau

StTario 19. nejgi battou Sokola v Texasu, a kde by bylo dobre 2upni sidlo nebot' dinovniku, by se tam naglo hodne a proto radi sly gime, ge by dinnost u vas mela se vratiti do novYch koleji.

Proto brat!! a sestry v Seaton, Taylor a jinde, kde telocvidno, jednota stava, ptipravte se, aby se setkal slet s dobrYm vYsledkerrt; Fuenerdv duch, —to je ideal bratrstvi opravdoveho a take nezi gtne obetavosti, ideal °beano poctivec a demokat. Po takovYch testae* musi se ubirati.sokolska dinnost v jednotieh k povzneg eni telesnYch a mavnich sil 61enstva a mladete. Vec sokolska svYm deelem i prosttedky vztahuje se ku vtem vrstvam, neni vazana ani zketely dasovYmi ani menlivYmi 0hledy politickYmi, stavovskYmi, nabogenskYmi nebo tfidnimi. Stoji povzne gene nad sport' doi'msnymi — neni pro strany ale pro narod Jos. Vytopil. vegkery. ftad Elmaton Cis. 148.

Blessing, Texas.

Cteni brat!! a sestry!

Jelikot v bteznove schAzi byla navgteva slaba nasledkem gpatnYch cest, tadal br. ptedseda ptitomne, by jiste v gichni elenove se do ptigti senate dostavili. Schfize tato bude 4. dubna o 1:30 hod. po poledni a v padu gpatneho poeasi o t'den pozdeji.

Mame k projednavani potadani slavnosti 401eteho jubilea Jednoty. Oas se kvapem Wit', a bylo by tadoucno, aby tato pfiletitast byla dastojnYm zpilsobem oslavena., tedy nutno se k tomu ptipraviti. PtemY glejte o veal a ptineste sve rady a navrhy do teto schuss.

V imorove schuzi byli do tadu ptijati 4 novi elenove.

S bratrskym pozdravem, Jos. Zemanek, t j.

ftad Rozkvet eislo 62., Galveston, Texas.

Cteni brat!! a sestry!

Oznamuji yam, to rad Rozkvet 61s. 62. S.P.J. S.T. bude konatt zabavu v nedeli dne 4 .dubna 1937, zaeatek o 8 hodin veder v sins Redmen's Hall, 2309 1/2 Ave. C (Mechanic).

P. Phil a jeho kapela nam budou hrat. 0 dobre obeerstveni bude vYborem postarano. 1.41chni jsou zvani, by se dostavili zblizka i zdaleka, by se pobavili. rad pomalu roste a v minule schdzi Jame p!ijmuli zase jednoho mladeho elena, Harry Wesley Monych, syna br. a ses. Harry Monych, a v pfigti schdzi budeme pfijimat sestru de Detskeho oddeleni.

Zarovefi oznamujeme v gem elentm t*du Rozkvet Ms. 162., by se dostavili do ptitti schdze, dne 1. dubna 1937, kdy budeme mIll dulegite jednani. Na zdar!

Mary Cordray, tajemnice. ftid Hvezda Miru, Cis. 33., Bleiblerville, Texas.

Cteni broth a sestry!

Ve schdzi, potadane v nedeli dne 14. btesna 1937, eleni se usnesli' oslavit 401ete zalo geni nasi Jednoty S.P.J.S.T. a pH. teto pfile gitasti oslavit te g 371ete zalogeni nageho tadu Hvezda Miru Cis. 33. v Bleiblerville, Texas a sice v nedeli, dne 20. Cervna 1937.

Timto zveme vgechny bliggi i vzdalenegi rady na tuto osiavu. K jidlu bude ptichystano na miste pri sins a o obeerstveni te g nebude nouze. Zadame te g dtedniky Hlav tkadovny, by so teto slavnosti zdeastnili, a kdyby v gichni no, tedy aspori nekteii, aby k nam mohli prorn1Uvit. Tedy nezapomerite na tuto nedeli a ptijed'te jen kdo trochu bude moct a pomo gte ar; oslavit toto 401ete jubileum na gi Jednoty a to 371ete zalogeni nageho fadu. Na shledanou y nedeli 20. eervnal Jsern, Jos. F., Mikeska, taj.

Rad Rovnost eislo 7.

- Caldwell, ireiti , Timto vas upozornuji, vg ichni broth a sestry tadu Rovnost dislo 7, abyste se do scht= ze dne 1. dubna dostavili co v nejfet gim poetu, neb bude probirana zaletitost ohledne staveni nove spolkove budovy.

S bratrskStm pozdravem, F. S. Duee , tej.

Strana 20.

VSEITNDE

Pomaha. Ud iova.

Silo Ctete jak Dra Petra Hoboko pomaha strojnikovi k udrieni zdravi.

Pan W. T. Woodal, Cincinnati, 0.: "Jsem strojnikem a nastrojaiem.

Vas dobrY lek, Dra Petra Hoboko, pomama mi udrZovati silu. Jsem velice spokojen". Bide, kteri po celk den teice pracuji, easto poffebuji neeeho k pomoci udrieti celkovY zdravotni stay. Tisice lidi v poslednich 150 letech pouiivalo s Uspechem Dra Petra Hoboko k pravidlovani ku, regulovani stolice a k odstrariovani otraymich latek ze systemu.

DIniite to sami sobe a syYm rodinam, abyste meli lahev vidy v dome. Neni k dostanf v lekarnach, ale pouze od nag ich povefens'7ch mistnich jednateIn. dnes nebo po glete jeden dolar, na na gi atedrou 14 uncovou zkuaebni lahev na adresu: Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. R81112, 251 Washington Blvd., Chicago, Ill. Jednejte nyni!

0

Domnivam se, to nernateme lope tit, net snatime-li se, abychom se stall leptimi; ate neni vetti rozkoge, net citime-li, to stavame se lepgimi. To jest ttesti, ktere jsem neptestal pocit'ovati at dosud ate je to prase gtesti, to ilia mi moje svedomi. — Sokrates.

Kdyt jsem byl mlad, pravi persky/ mudiec, tekl jsem si, to musim poznati celou vedu. V rozmachu svkch sil dospel jsem tak daleko, zdalo se mi, to ztstava jit jen malo toho, co neznam. Zatim v gak ptiglo stall a poznani, 2e tivot mfij uplynul — a ja, neznam nieeho.

JAK JE VIDIME NA PLATNE. Od to doby, co byl vynalezen film, zvlatte film zvukovST, musi se miti vtichni vetejni hrdinove velmi na pozoru. Kamera zaznamenava bez milosti vtechno, co uvidi.

Neclavno se objevil v Americe zajimavk film, piedvadejici nejvSTznarnnejti osobnosti za poslednich 25 let. Vgeobecnk dojem: vynikajici osobnosti v nem vypadaji velmi tpatne. Theodore Roosevelt v nem neni nikterak imposantni, spite je smegnS7. Woodrow Wilson se pohybuje troche piing trhane a pfisobi grotesknim dojmem. Vidime-li na platne Gandhiho, zapomeneme pine, to tato opice na chmelove tydce, same, kost a brejle, je velikS7 duchovni vtdce.

Jak budou pfisobiti tito smegni dvounotci na nage potomky, at dayno pobledne jejich slava?

Lloyd George dovedl si solou sve fedi podmanit tisicihlavove posluchaestvo. Ve filmu vtak vypada jako cheshireska kodka. Naproti tomu Lindbergh vypada, velmi ptirozene, je ziejme jeden z hrdintl, kteii budou vtdy take vypadat jako hrdinove. Take nynejti president Roosevelt ma ve filmu skvel* zjev a. hlas.

At na nekolik malo vflimek ptsobi ye filmu uniforma vkly lepe net "civil". Ve srovnani s ukatnen mi a odmetenSuni pohyby vojakft, jejich hlubokS'nni hlasy a vytesar4.nli obiideji, vypadaji civiliste dasto titerne, NITstiedne a hystericky.

Mnoho civilistu vedlo nejvzne genejti a nejidealidtej gi hnuti, vidime-li je vtak na plane, jsme east° zkla mani.

Kamera dovede mnoho trikii, ale tadna neumi stvoiit hrdinu. — "Today".

V tivote jest si podinati jako na hostile. Kdy't pokrm, kterST nosi kolem, dojde at k tobe, skromne natahni ruku a vezmi si; neni-li jegte u tebe, na velkou vzdalenost si chuti nechystej. Je-li ut pryd, piestan toutiti.

VAAE JAR-NI SILIVKA, TRINEROVA ANGELIKA!

Severilv

BALSAM proti krill poskytne cele vati rodine rychlou a bezpednou filevu od chrapotu, rkmy, nastuzeni a katle!

Kupte lately dnes!

Ve dvou velikostech

50c a 25c Ve ftech peidnich lekarnachl --- 1- "

Jaro, krasne jaro je zde. Za6alo ✓ sobotu 20. bi'erna. Ale jiz start fimskS.7 basnik pravil: "Poiehnane zdravi! S tebou pfijemne jaro kvete ✓ pine krase, ale bez tebe nikdo • gt'astn " M6te-li rozluatiti vainou 1:-.Izku nhleho piechodu ze zimy do jara, potfebujete k tomu dobrou silivku. Jake, silivka je nejletAi? rods vi, jak citime. a nabizi nam gtedfe v rostlinn4 ifsi vie, co potiebujeme. VSechny sou6astky Trinerovy Angeliky jsou rostlinneho du. a proto Trinerova Angelika je nejlepti jarni silivkou pro vas. UdrZuje vnifinosti v pohybu a eistote, Ueinkuje dokonale, ale bez nejmeni nepl•ijemnosti. Pomaha traveni a posiluje celou soustavu. Mhiete ji dostati v kaZde lep gi lekarne nebo prodeji Ale nem idiete-li ji dostati v sousedstvi, poSlete pfedem $1.35 na adresu Joseph Triner Corp., 1333 S. Ashland Ave, Chicago, Ill., a dostanete velkou rodinnou lithev 25 uncf poatou vyplacene. Chcete-Ii zdarma vzorek, poalete piipojen kupon na tout adresu.

Dept. M. Ponete zdarma vzorek Trinerovy Angeliky. <linen° Adresa Mesto, stat • . - • • •••• - • • • - •

Ve stfedu, dne 31. bfezna 1937.

thpech otutovani jest uz davno dokazan i u rostlin. Tak na pkiklad rfite, ktere byly pies zimu velmi pedlive obaleny, ph nahlem pozdejgim jarnim mrazu pomrzly, kdetto rite, ktere byly pies zimu obaleny pouhSrm papirem, vydrtely.

0

Oim dele elovek tije, dim ale tvoti, miluje a ztraci ty, jet miluje, tim vice take unika smrti. Ph kat-. de nove ran g, ktera nas zasa,hne, ph katclem novem dile, jet razime, unikame ze sebe, prchame do dila, jet jsme stvohli, do dute, jit jsme milovali a jet nas opustila.

OZNAMENI

KANDIDATID Za kongresnika 10. distriktu POLK SHELTON * * C. N. AVERY * * LYNDON JOHNSON

Prvni povinnosti je Dyt tim, "Tohle je dojsme! Troufat si bre, ono je tpatne." SlalaS7m prokateme vice dobrodini, jsme-li silni, net staneme-li se slabymi jako oni.

Bud'me shovivavi k slabostem, kdyt Neplodne stromy nebSrvaji znepo- ut byly provedeny, ale nesmitujme kojovany. Jen na ty se hazi kamenim, jejich del° je ovendeno zlatS7- se nikdy se slabosti, jit se nekdo chce dopustit. mi plody.

Udriujte ve Washingtonu zdatnk vliv, zvolenim C. N. AVERY z okresu Travis do kongresu za 10. distrikt, ye zvlaitni volbe 10. dubna.

Jeho kvalifikace.

Do 25 let byl fiditelem kampani kongr. Buchanana a jeho spolupracovnikem ve Washingtonu. On vi, co zdatnost dokate.

NovS, *del je za nim. Clark C. Wren, ptirudi fed. navladniho, president& radce v reorganisadnich planech vlady, odporuduje Avery-ho dopisem min. tSidne doglSrm. Dopis ten z dasti zni: "Lid vageho distriktu mel by si zachovat pokud motno vliv, jejt to ye Washingtonu zoveme `Buck Influence', a ja jsem svedeen, to z nejvetti east mohou zvolenim mute, kterk po vgechna to slutebna leta byl vernSr radce a pfitel, jehot znamost ye Washingtonu, v kongresu i ye vladnich departmen- C. N. Avery z okresu Travis tech byl snad dokonaleji znam net sam zastupce Buchanana, kter3 kdyby okolnosti dovolovaly, byl by ustanovil za sebe na,hradnika, o nemt vedel, to destne ponese ten vlajici prapor ku piedu, a tim muiem jste Vy sam."

Rodina Buchanana je pro nej. Zde telegram adresovanST Tom Neisonovi, prominentnimu banketi v Round Rock, J. P. Buchananem Jr.: "Mr. C. N. Avery neznal tadnSrch piekatek ve snaze pomahat memu otci v lutteni rfizr4ch problemil za jeho 241eteho pfisobeni v kongresu. Byl velmi dtvernS7 pfitel meho otce a neunavnST pomocnik v dfiletitSrch zaletitostech 10. kongresniho distriktu. Jako mfij otec je on podpfircem administrate a ja vim, ze on bude nadale sledovat smernice zesnuleho kongresnika J. P. Buchanana stejne neunavne.

JEHO PROGRAM: Ve vtech tech letech vetejneho pusobeni jako fiditel kongr.

Buchanana, jako siinidni komisaf po 4 roky, a jako komisai mesta Austinu, pan Avery vtdycky se snahl bkt napomocen vtem obdanam. Tato tradice pfijde s nim dale.

ZvlaAte lojalnim je k okresu Washington, jemut v mno11.3-7ch smerech sloutit mel privilej po tadu let, at' jako komisat nebo jako pomocnik kongr. Buchanana. On nezapomev tomto okresu. ne svSrch On je s presidentem v programu New Deal, dodateene o novS7ch sudich v nejvyttim soudu.

Dle nejlepti schopnosti bude fedrovat program ucbovarn plodnosti pudy, a udrtovani vody, jak v tomto distriktu zapodal zesnu1S7 p. Buchanan.

On pomfite farmerfun. Sam farmer, zna jeho potithy a vladni pomer k nim.

Je skuteenSr pfitel prate. Pies 30 let zamestnaval ye stiednim Texasu zkutene i nezkutene delniky, s nimit nikdy nem'el nesnazi. On se zasadi o rychle vyplaceni bavinovS7ch skriptil za existence A. A. A. (Pol. Adv.)

Ve sti'edu. dne 31. br-ezn.a. 1937.

ADRESAit Slovanske Podporujici .lednoty Statu Texas.

Hlavni Utadovna: C. H. Chernosky, pkedseda, Houston, Texas Stepan Valdik, mistoptedseda, Houston, Texas J. R. Kubena, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Edward L. Marek, neetni, Fayetteville, Texas.

A. A. Le§ikar, pokladnik, Fayetteville, Texas.

August Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Finaneni vYbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas.

Dr. Jos. KopeckY, vrchni lekat, San Antonio.

TiskovY vYbor: Jos. Horriak, Bryan, J. J. KrueinskY, Cor. Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu. Ed. L. Hrueka, Rt. 2, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik. Chas. Hilscher, Fayetteville, Rt. 1, Schtze se kone. 1. nedeli v mesici.

3. Novohrad. Adolf J. Mika, Moulton, Rt.. 1.

Schtze se odbYvaji 1. nedeli v 4. Karel Havlidek. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mes.

5. Tioga. Chas. HejnY, Tioga, Texas.

6. Moraveti Bratki. Frank Pibil, West, Tex., Rt. 2. Schtze druhou nedeli v mesici.

7. Rovnost. Frank B. Dueek, Caldwell, R. 1, Box 152. Schtze druhou nedeli v mesici.

8. Prapor Svobody. Adolf Berta, Schulenburg, Rt. 7. Schtze druhou nedeli v mes.

9. Sloven. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schtue prvni nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir. Aug. Madala, Rt. 2, Box 102, Yoakum. Schtze druhou nedeli v mesici.

11. Svojan. Aug. Jalufka, R. 4, Box 159, Schulenburg. Schtize druhou nedeli v mesici.

12. Dubina. C. A. Habernal, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice. Vine. Marek, Dime Box. Schtze druhou nedeli v mesici.

14. Veseli. Edmund A. Bade., P. 0. Box 752.

La Gran ge. Tex. Schilze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jihu. L. S. Svetlik, Rt. 2, Buck. holts, Tex. &Mize druhou nedeli v mes.

16. Bile, Hora. Frank Menar, Sublime, Tex., Rt. 1. Schilze tketi nedeli v mesici.

17. Nov' Tabor. Jos. Siptak, Caldwell, Texas, Rt. 3. Schuze druhou nedeli v mesici.

18. Jan Zitka. Wm. Marek, Elgin, Texas.

19. Velehrad. E. V. Gallia, Hallettsville, Tex. Rt. 6. Schtze druhou nedeli v mesici.

20. KomenskY. Jno. P. Trlica, Granger, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

21. Fr. Palack'. Chas. Jalufka, Rt. 4, Box 159, Schulenburg. Schtze prvni nedeli v mes.

22. Jiti Washington. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze druhou nedeli kattlY tteti mesic.

23. Nova Morava. John Kahanek, Rt. 5, Schulenburg. Scheme 2. nedeli v mesici.

24. CeskY Prapor. Chas. Navratil, R. 3, Box 47, Temple. Schtze prvni nedeli v 1 hod 25. Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

26. Sloven Jihu. Julius Sumbera, R. 1, Skidmore, Tex. Schtze prvni nedeli v mesici.

27. Pokrok Moultonu. J. Zavesky, R 3, Shiner.

28. Karel Jonas. John Holedek, Rt. 1, Wallis.

Schuze druhou nedeli v mesici o 2 hod 29. Praha. Frank KolenovskY, Rt. 1, Box 279, Taylor, Texas. Schtze prvni nedeli v mes.

30. Hvezda Jihu. J. F. Fiala. El Campo. Texas.

Rt. 1. Schtze orvni nedeli v mesici.

31. Pokrok Slovant. E. E. Bushek, Nat'l. Bldg, Yoakum. Schtize 2. nedeli kat. 3 mesice.

32. Naknec. F. J. Shiller, R. 2, Box 78, Victoria. Schtize druhou nedeli v mesici.

33. Hvezda Miru. Jos. F. Mikeska, R. 3, BellTex. Schtize druhou nedeli v mesici.

34. Slovaneti Bratti. J. G. Charanza, Rt. 4, Caldwell. Schtze druhou nedeli v mesici.

35. Nove Kvety. Adolf Mach, Rt. 1, Axtell, Texas. Salute druhou nedeli v mesici.

36. West. Fr. Mou6ka, West, Tex. 2. stkedu.

37. Nova Viast. Norbert Jet, R. 1, Sealy, Tex. 38. Svetlo. Jos. F. Slavik, Kirtley, Tex. Schaze 3. nedeli v mes., ye 2 hod. odpoledne.

39. Bedfich Smetana. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes. v 1 hod.

40. Cechoslovan. E. K. HejovskY, El Campo, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

41. Nova Ratolest. G. Charbula, Rt. 1, Box 54, Port Lavaca, Tex. Schfize 2. ned. v mes.

42. Moravan. John Machae, R. 1. Brookshire. &Mize druhou nedeli v mesici.

43. Bratrska Podpora. F. Dressler, El Campo.

44. Ceeti Bratti. Fr. Langer, New Ulm, Star Route. Schtze druhou nedeli v mesici.

45. Vlastenec. J. H. Eleik, R. 2, Yoakum, Tex. Schtze druhou nedeli v mesici.

46. Volnost. Zofie Hluchari, Box 354, Sealy, Texas. Schuze prvni nedeli v mesici.

47. Hvftda Texasu. Jerry, Dana, Rt. 4, Box 151, Temple. Schtze prvni nedeli v mesici. .8. Vyeehred. Anton Michalik. Box 165 Holland, Tex. &Mize prvni nedeli v mes. odp.

VESTNiK

Strum 21.

59 1, Gi„.: 1--Z(),,velils... VacInv Kvn.sniCka. R. 1, 103 Pokrok Pistol:le i." o itik, Flatonia.

Rowena. Schuze druhou nedeli v mesici.

Schtze tteti nedeli v mesici.

50. Pokrok Pierce. Mrs. Joe Peterka, R. 1, Box 104. Texaseti Brett!. Aug. Cernota, R. 2, Yorktown. Schtze prvni nedeli v mesici.

27, El Campo, Texas. Schtze 1. ned. v mes.

51. Vernost. Petr Ponaik, R. 2, Fayetteville, 105. Hej Slovene. Lad Plasek, Chriesman, Tex. Texas. Schuze druhou nedeli v mesici.

Sehtze druhou nedeli v mesici.

52. Osveta. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas.

106. Cecho-Moravan. Fr. Dodekal. LaGrange.

Schtze druhou nedeli v mesici.

Schtze prvni nedeli v mesici.

53. CeskY Lev. T. A. Pophanken, Rt. 1, New 107. Rozkvet Zapadu. E. Midulka, Floresville.

Ulm, Texas. &Mize prvni nedeli v mesici.

Schtze druhou nedeli v mesici.

54. Jaromir. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott.

108. JiH PodebradskY. Joe Jane, Richmond, 55. Hvezdnaty Prapor. Louis Svadina, Pene.

Tex. Schtze prvni nedeli v mesici. lope. Rt. 1. Box 55. Schtize 1. nedeli o 2.

109. Gen. RadeckY. Em. Fojtik, R. 4, Granger. hotline odpoledne.

110. Jan RosickY. Steve St'ast-nY, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

50. Anton J. Clermak. John Nemec, Corpus 111. Jaroslav VrchlickY. Jacub Vicic, P. O. B. Christi, Texas, R. 1, Box 257. Schuze dru105, Sugarland, Tex. Schuze 1. nedeli. hou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne.

112. F. B. Zdrtbek. Petr Listak, Damon, Texas.

57. Jan Hus. Jakub Citek, 214 St. Paul Str., Schtze druhou nedeli v mes. o 1 hod. odp.

Gonzales, Tex. Schtize prvni nedeli v mes.

113. Svepomoc. J. F. Lukaeik, George West.

58. Columbus. A. L. Matutek, R. 1, Wharton, 114. VYzovice. Mrs. Marie Kadera, R. 1, B. 70, Texas. Schtze prvni nedeli v Richmond. Schtze druhou ned. v mesici 59. Bratii Jihu. F. A. Woige, New Ulm, Tex. 115. Pokrok Garwood. F. J. Boueka, Garwood.

Schtize 3. nedeli v mesici v 9 hod. dopol.

Schtze druhou nedeli v mesici.

60. Bratti Svornosti. J. M. Vaeina, East Ber116. Rozkvet Cookes Point. John toupal, Caldnard, Rt. 1 B. 74. Schilze 2 ned. kaIde 3 m.

61. Vesmir. Frank Vontur, R. 4, Box 207-A, well. Schtze 2. nedeli v mes. 1. h. odpol.

Floresville. Schuze prvni nedeli v mesici.

117. Robstown. Jan F. Veselka, R. 1, Robs62. Rozkvet. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2, town. Schtze druhou nedeli v mesici.

Galveston. Schtze prvni stkedu v mesici.

118. Kingsville. Joe Lukas, Kingsville, Tex., P. 63. Pokrok Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet 0. Box 187.

Home. Schtze druhou nedeli v mesici.

119. Slovanska, Ptiletitost. F. L. Gregor, Rt. 1, Brookshire. Schuze prvni nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu. John Bolfik. Rt. 1. Box 44.

La Gran ge. Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

120. Pokrok Deanville. Jos. Balcar, R. 1, Cald65. Prapor Magnolie. Mrs. Albina Balcar, well. Schtze druhou nedeli v mesici.

Sheldon. Schtze prvni nedeli v mesici.

121.

Spravedlnost. Jos. F. Novosad, R. 3, Shi66. Slovanska, Lipa. John Simeik, 916 North, ner. Schtze prvni nedeli v mesici.

27th str., Waco, Tex. Schuze 3. ned. v mes.

122. Nova Doba. Jos. F. Felcman, R. 1, Box 84, 67. Bra•ti Svobody. Alois Dybala, SchulenWallis, Texas. burg, Tex. Schtze 1. ned., 0 2 hod. odpol.

123. VSesloven. Dom. Vydrtal, ,Flatonia, Rt. 3, 68. Vesmernost. B. W. Schiller, R. 3, Bellville.

Schuze druhou nedeli v mesici dopoledne.

Schtze druhou nedeli v mesici.

69. Nova Osada. J. A. Dueek, Rt. 3. Box 7, Ca124. SlovanskY Dilworth. Anton Hanzalik, Dilmeron, Texas. Schtize 2. nedeli. worth, Texas.

70. Laskavost. John J. Zemanek, Needville.

125. Touha. Louis Lukae, Box 36, Westhoff.

Schtze prvni mean v mesici.

Schuze druhou nedeli v mesici.

71. Novy Raj. Tom Ptikryl, Penelope. 1 ned.

126. DubovY Raj Josef Foit, R. 1, West, Texas.

72. Pokrok Jihu. R. J. Guzner, Rt. 1, Came127. Pokrok Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy. ron. Schtze druhou nedeli v mesici.

128. Bratrske Spojeni. Frank Vanek, Rt. 5, 73. Sam Houston. Joe Waeek, R. 3, Seymour.

Mart. Schtze druhou nedeli v mesici.

Schtze druhou nedeli v mesici.

129. Ladimir Klacel. Paul Matyka, Wheelock, 74. Borovy Haj. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 1, Box 21. Schtze 1. nedeli v mes.

Tex., Rt. 4, Box 72.

130. Jaro. J. F. Boueka, 5536 Richard St., Dal75. Svoboda. Joe Pacha, Rt. 3, Box 18, Bartlas, Tex. Schuze prvni nedeli v mesici. lett. Schfize prvni ned. v mes. katclY 3. m.

131. Alamo. Hy. Sladek, Jr., R. 2, Box 82, 76. Neodvislost. Chas. Ktitan, 2409-8th Str., Thrall. Schuze druhou nedeli v mesici.

Wichita Falls. Schtze druhou ned. v mes.

132. Svatopluk. Joe KoeVak, R. 3, Waller, Tex. 77. Hvezda Praporu. Raymond Ptibyla, R. 2.

Schuze druhou nedeli v mesici.

Somerton, Texas.

133. San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling 78. Dobrota. John Dorriak, Jourdanton, Tex. Court, San Antonio. Schtze 1. ned. v m.

Schtze prvni nedeli v mesici.

134. Brattejo y. Chas. Machae, Crowell, Texas.

79. Corpus Christi. Karel Holasek, R. 2, Cor135. Volna Cechie. Jos. Vytopil, Ennis, Texas. pus Christi. Schtze prvni nedeli v mesici.

Schtze prvni nedeli v mesici.

80. Tyre. Tom Hunkai Rt. 3, Holland, Texas.

136. Liberty. Frant. Kalenda, R. 2, Dayton.

Se/lute prvni nedeli v mesici.

Sehtze prvni nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rate. August Teykl, Needville.

137. Lilie. Anna V. Kubala, Louise. Schtze Schfize druhou nedeli v mesici. druhou nedeli v mesici.

82. Cecht Domov. Vaclas Strunc, R. 6, Ennis.

138. Vytrvalost C. M. Srubak, Ganado, Texas.

Schtze druhou nedeli v mesici.

139. V Boji za Svobodu. V. Landa, Danbury.

Schtize druhou nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty. J. V. Frnka, Columbus, 140. Rozkvet Svobody. J. F. Michna, HallettsTexas. Schtize druhou nedeli v mesici. ville, Texas.

84. Pokrok Dallas, Adolf Jet, 3516 So. Fitz141. Cechoslovak. Jos. Taeka, R. 1, Sealy, Tex. hugh, Dallas. Schtze 3. nedeli v mes.

Schtze prvni nedeli katcleho ttetiho mes.

85. Pokrok Haskell. Frank Stulit, Rt. 1, Wei•142. Stefanik.

Frank Zaludek, 1514 Bingham nert, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

St., Houston, Tex. Schuze 1. nedeli v mes.

86. Slovansky Svaz. 0. V. Vanidek, R. 4, Tem143. Ptimoti. Leo Krause, Jr., R. 1, Inez, Tex. ple, Texas.

Schtize druhou nedeli v mesici.

87. Hvezda Svobody. H. H. Heil, N. 2nd Str., 144. Slavie. Robert Skuca, Nada, Texas. SchuTemple. 2. dtvr. v mes. v Ur. br. A. Kacite. ze druhou nedeli v mesici.

88. Pokrok Houstonu. Frank Olexa, 252 Ma145. Morayska Orlice. Frank Hegar, Penelope. lone Ave., Houston. Schtze 1 ned. v mes.

Schtze prvni nedeli v mesici ye 2 hod.

89. RiatovV Dvar. Fr. Hering. P. O. Box 334.

146. Woodrow Wilson. Josef Vitovjak, 5302 ave.

Rosebud. Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

R1/2 Box 176, Galveston, Tex. Schfize kai90. Slovanske Sdrutem. Frank PustejovskY, dou 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpoledne.

B. 76, Tuxedo. Schfize 2. nedeli v mesici.

147. Vesela Osada. Tom Ventreek, Jourdan91. San Jacinto. R. J. Loat'ak, Box 306, Croston, Rt. 2, Box 66. Schtze prvni nedeli. by. Schtze prvni nedeli v mesici dopol.

148. Elmaton. Jos. Zemanek, Blessing, Texas.

92. Svaz Cechoslovana. Albert 8ilhaq, 2218 Schuze prvni nedeli v mesici.

Loving Ave., Ft. Worth. Schfize 2. nedeu.

149. Tomde Jefferson. J. 0. Strouhal, Alvin, 93. Karnes. F. L. PustejovskY, Hobson, Texas.

Texas. 2. nedele.

Schtze druhou nedeli v mesici.

150. Aug. Haidueek. Mrs. Antonie Strouhal, 94. Dennice. T. J. Pedena, Wheelock, Texas.

Woodsboro. Schtze prvni nedeli v mesici.

Schtize prvni nedeli v mesici.

151. Wharton. Henry HoleeovskY, P. 0. Box 505.

95. Cesk' Den. Anton Holub, Seymour, Texas.

Wharton, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

Schtize 2. necieli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce. F. R. Barton, Rt. 2, 96. Krasna. John Marek, Rt. 1, Rosenberg.

Box 116, Alice. Schuze prvni nedeli.

Schtze druhou nedeli v mesici.

153. Pokrok Bennview. Adolf Ellee, Bennview, 97. Placedo. Joe L. Eleik, P. 0. Box 105, Da Texas. Schtze druhou nedeli v mesici.

Costa, Tex. Schtze druhou nedeli v mes.

154. Fort Worth. Anton Tobola, 2603 Colum98. Vitez. Wm. Janota, Victoria, Texas, Rt. 1, bus Ave., Fort Worth, Texas.

Box 110. Schtze druhou nedeli v mesici.

155.

Hiava Texasu. Raymund Prasatik, 128 99. Radhoet% Henry Spanihel. Hallettsville, West 7th Str., Austin, Tex. Texas. Schfize druhou nedeli v mesici.

156. Pokrok Baytown. B. R. Zatopek, P. 0. Box 100. Pokrok Mlaciete. J. S. Sebesta, Lyons, Tex. 41, Baytown, Texas.

Star Route. Schtze 1. nedeli v mes., v 1 hod.

157. Rozkvet na Plains. Martin Ouba, Rt. 3, 101. Pokrok Gainesville. Mrs: Agnes •Paclik, Levelland, Texas.

Gainesville. Schtze druhou nedeli v mes.

158.

TexaskY Kvet. F. Kofnovec, Kaufman, R. 102. Hvezda Mladete. Jos. F. Mach0,, Box 44, Coupland, Texas.

1, Texas. Sehfize prvni

Strana 22.

Ve stredu, dne 31. bkeZna 1937.

VESTNIK

Z MALItKOSTI HROZNE NASLED- vost vydrti mnoho let. Hned jsem si ceneni kompres naSim lidem. — KY, TYDNU V BEZVEDONIL je koupila. Stoji $35.00, cot nic neni Mrs. J. Kruble, 504 S. Centre St. z k ptirovnani tainka. Do mesice jsem Toledo. Ptate se v novinach o radu teskk Lekaf a Operater Pted pet lety jsem se bodla citila male celkove zlepteni a za 5 711 Medical Arts Building kern do prave ruky, nepatrnou ra- mesica jsem se zbyla zminenkch tti proti Vatim nemocem, jako byste v HOUSTON, TEXAS. m' oeettila a vice se nestarala. Patti neduhii a eedotlutou barvu v tech samkch novinach neeetli skoTelefon fikadovny: Preston 2553 den v noci pkikvadily ptieerne bole- ceji ztratila. Jsem v mem stall opet ro v katclem eisle odporueeni komTelefon residence: Lehigh 9745 sti, zavolala lekate, kter pina, energie, delam levici domaci pres. Proe si je nekoupite? Ja je hued k nernu jet, to je to otrava. praci a pravice je tet o 50% lepei, Po rortiznuti a otetteni rany tekl, cot jsem ani neeekala, neb je cela hned koupila, jak jsem o nick eetSPRAVNE VYKONANA ebude-li rano lope, bych jela k rortezand, ale jinak se dobte citim. la. Vase, Mrs. A. Zadina, Higganum, POHREBNI SLUZBA. pecialistovi dr. Harvey, do Middle- Kdybych byla kompresy koupila Conn. (Poz. red. — Tate oznamka V hodine talu zarmouceni nalezown, kamt mne mut zavezl. Jak pied dvema lety, mohla jsem bkt nam byla zaslana ptimo pisatelnou Edward Pace pohtebni Astav ne dr. spattil, povida: "Honem do Upine zdrava, neb jak jsem zadala pohotovk k sympatickemu vytize(Adv.) emocnice." Vic jsem neslyeela, by- kompresy utivat, ptestala jsem brat kou.) ni nezbytnkch jednotlivosti a k la jsem test tkdna v bezvedomi.

V vypraveni dojemneho pohtbu. veechny leky i oeettovatelky propuemocnici jsem zfistala jedenact stila. Neni to div, co kompresy za 5 Levne ceny jsou mei zasadou. kdriu. Pak jsem mela jeete 'test o- mesia. dokazaly? Kdo nevetie, Oei, UM, Nos a Hrdlo eraci v Hartford a d ye v New HaPfiprava Brkli Pohiebni kiditel. en, celkem 24 tezii, a at mi to za- ptijd' se ptesvedeit, katdk elovek v Utedni hodiny 2:00-6:00 odpoledne tlen S.P.J.S.T. -- Telefon 3606. tavili na kyali, kde byl nejvetei eirokem okoli to vi, neb zna, muj FIRST NATIONAL BANK BLDG. TEMPLE, TEXAS. ez a 20 gumovkch trubieek v ra- ptipad. Pig toto, aby aspon ti fide, Rosenberg, Texas ] ach, kudy otrava odtekala. Byl to co mysli, to jim neni pomoci, komHEFNER BLDG ejhorei druh otravy "Eseptic Poi- presy zkusili a pteji yeem uzdraveEl Campo, Texas on", na kterou zemtel syn bkvaleni a p.

Stfitovi dalei zdar a lepei oV nedeli rano od 9:09 do 12:00 o presidenta Coolidge. Mne lekati taktka od jiste smrti zachranili, ale WEST, TEXAS et let jsem volala o zkraceni meho Pozemkovk obchod — Abstrakty. utrpeni. Ta muka nelze popsat.

Pajeky — Notatstvi.

Pravice tak rortezand, to jsem utia.la jen levice, eirnt cela leva straMame spojeni v ce,lern state. a trpela, vilbec v levem boku hrozle bciesti. Lekat to obvazoval, &Sei• vatelka po pet let denne ruku t eska, Jidelna, Restaurace oupala, masirovala, elektrickou a Pivniceampou lecila atd. Mimo toho jsem 714 PRESTON AVENUE 20 let trpela na mechkt, v noci 6-8HOUSTON, TEXAS rat wtavat, za dne katdkch 15-20 Jos. KcAut, mailtel. ninut, mnoho leku brala, mechkt Telefon: Beacon 31734. va.krat prank a yee taktka marne Pravidelna jidla a lurk.

Tet j sem mivala od 5 neb 6 do 10 tiejlerAi soudkove a lahvove pi- hodin rano hrozne boleni hlavy. Co rS pot a d spoleeenskkch vo, ruzne druhy villa a doutniky. pilulek jsem vyukla! Prvni po prozabav, jet od otevteni Mluvirne eeslry. buzeni bylo: Ach, nine je epatne! jeho moderne vybudoHoboko stale na sklade.

Mate zdani, mill etenati, co jsem vaneho stanku ukazaly Zyldetni stoly pro rodiny. zkusila? At nahodou mne upoutal se bkti lakavkm dostaOlanek "Je to jako pohadka," kde veniakem krajanu a jeDrs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney dp. Jan Martalek z Ford City, Pa., jich ptatel. popisoval, jak mu k tivotu ptivedly OONt LEKAEI Po§tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

3 ochrnute, jako mrtve prsty, ktere Brkle spravne ptipravene.

Na dopta,ni se jest — 20th and North Main. byly lekatskkmi znalci u soudu za Oas dle Umluvy. evyleeitelne uznany nasledkem ✓ NEDELI, 4. DUBNA. — E. C. Bartak.

Telefony: ttadov. 3248 — Res. 2639 znideni nervu Urazem a jak se zbyl ✓ NEDELI,11. DUBNA.— Raymond BacaNew Deal.

513-15 Professional Bldg 20letych potiti modoveho mechkte, ✓ NEDELI, 18. DUBNA. — Sablatura.

TEMPLE. TEXAS kdy musel 8-9krat za noc vstavat, NEDELI, 25. DUBNA. — J. R. Baka Original. ✓ ativanim radiovkch kompres od p.

Bernard Stilt, Box 712, San Antonio, Tex., ktere tolika lidem od ruznkch nemoci pomohly a jicht Zubni lekal Wiley Building NONAT JEST NAS LEKAA. TEXAS EL CAMPO, POIkADATELI. Telefon fitadovny 130. Obydli 309.

Asi pied 10 roky matka si rortrhla cele 1S7tko o ielezo. Nonat to vyleC'ila za 6 tS7dnii. Pted nejakSrm &sem si • •ort'ala nohu sekyrou a opet to Nonat zahojila. Dcera byla operovana PRAVNIK Vytizuje veekere soudni a pravni na krk. Za 3 tOny pod samou ranou D N1 3e ji vyhodil vred. Nonat ho do tkdne zaletitosti, abstrakty, posledni DO Za 20 rok-ii co Nonat pougyule, atd.

NA LODICH uznali jsme ji za lekake, kterS7 TEXAS vame, Telefon 146.

WEST, i bolest domacich zviiat 1661. mel bouli nad kopytem, krave opuchlo vemeno po oteleni, eel* tSrden neRychlik deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, mohla z jednoho strusku mleko odkud jedete do Prahy bez ptesedani.

Zubni Lekai vat. To lige Nonat vylaila a mnoho NEB CESTUJTE NA OBLIBENtCH RYCHLODICH jin3ich, co nelze ani vae vypsat. Mrs. V PARKEROVE BUDOVE Paul Godiska, R. No. 1, Danielsville, Telefon 353.

Pennsylvania.

BRYAN, TEXAS. Vyteka-li z ramy mnoho neeistoty, Ilya se naplast vicekrat nei dvakrate era NEW YORK denne. Na suche bolesti se nedava nova naplast, dokud prvni na tele dal.

Vkborne teleznieni spojeni z Brem neb Hamburku PRAVNIK ProvO mast je s timto Trade Mark• pti obstaravani navetevnich a vyyam Pomateme Vytizuje veekere soudni zaletitosti. stehovaleckkch vis pro Vaseevropske ptibuzne. f.Ttadovna: 821 Bankers Mortgage Informaee u yageho mistniho agenta neb Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS. Cena Nonat jest 50c a $1.00, poNarodi-li se elovek, jsou jeho pe- §tou 515 Cotton Exch.

55c a $1.05. Ptejte se va'aeho Bldg., Houston, TEX. celk sti sevteny, jakoby chtel lekarnika nebo jednatele, nic jinesvet mi patti. jsou jeho ho neberte, ale plate ptimo na nag ruce otevtene a natatene, jako by adresu: Ilkanvaly: hle, nebeteme s sebou MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena, California. ath°.

DR. KAR. J. HOUR

D. C. GREER

EDWARD PACE

Cervenka

& Vankra

RED FRONT

TON

OZNAMUJE

Dr.11.0.11ALAINICEK

VSTUPNE: PAM 40c DAMY 25c

GEORGE E. KACik

tESKOSLOVENSKA

BREMENNEOR

DR. F. J. KRENEK

COLUMBUS HANSA a liEUTSC LAND HAMBURG

C. H. CHERNOSKYr

NONAT

HAMBURG-AMERICAN LINE NORTH GERMAN LLOYD

PROGRAMY KRATKOVLNNE STANICE PRAHA. Pondeli, 29. blezna 1937, na vine' 25.34 m, dill 11.84 meg.

7:00 p. m. CST. Znelka, hlateni po-, ladu a zvony.

7:05 p. m. CST. Zabavna hudba or-1 chestru F. O. K. Rudolf Pekarek.

1. J. Fudik: FlorentinskS7 pochod.

2. Joh. Strauss: CisafskSr valdik.

3. K. Kovarovic: HaVilska polka.

4. A. Provaznik: Atalla. Pochod.

7:25 p. m. CST. Janke Borodae, Sef dinohry Slovenskeho narodniho divadla. 0 slovenske narodne divadla.

7:30 p. m. CST. G. Rossini: Quartet pro hoboj, klarinet, lesni roh a fagot. Hraje Pratske dechove kvinteto.

7:45 p. m. CST. Oeskoslovenske zpra vodajstvi.

'7:55 p. m. CST. "Od Pradeda k Beskydu". Pasmo slerskS7 ch lidovSrch pisni. Zpiva cletslEST sbor 'taxa a tdkyn mett'anske tkoly v Jistebniku n/O., Frant. L3'isek.

8:15 p. m. CST. J. Slavik: Koncert pro housle a orchestr fis-moll.

Hraje Jan Karel Zoubek, spolufidinkuje orchestr F. 0. K., Otakar Palik.

8:30 p. m. CST. Anglicke zpra.vodaj,. stvi.

8:40 p. m. CST. Hudba 28. ppl. "Tyrie a Fuegnera, kidi Bkpt. Jan PeSta. 9:00-9:10 p. m. Krajans10 koutek. litateni plittiho poladu tohoto pasma a zvony.

6tvrtek, 1. dubna 1937, na vine 25.34 eili 11.84 meg.

V:00 p.m. CST. Znelka, hlateni poladu a zvony.

7:05 p. m. CST. Hudba 5. ppl. "T. G. Masaryka". Ridi npor.

Thier.

1. Vl. Burian: Sparta. Pochod.

2. K. Balling: Cesky tanec.

3. K. Kovalovic: Havikska polka.

4. V. Vaeldf: SlovackSr tanec.

5. Fr. Zita: FanfarovS7 pochod.

7:25 p. m. CST. Ing. ienatS, vzpomini na Ameriku.

7:30 p. in. CST. Koncert Pratskeho peveckeho sboru "Smetana" II. Cast. Rich prof. Frant. Spilka.

7:45 p. m. CST eeskoslov. zpravodaj.

7:55 p.m. CST G. Tartini: Koncert pro violoncello a orchestr. Hraje Bala Sadlo, spolundinkuje orchestr. F. 0. K., fidi Otakar 8:15 p. in. CST. PisriovST konc. Marty Krasove, elenky opery Narodniho divadla v Praze. U klaviru Frant. Maxian.

8:34 p. m. CST. Anglicke zpradoj stvi.

8:40 p. m. CST. Popularni koncert orchestru F. 0. K., kidi Dr. Vaclav Smetieek.

1. 0. Zich: Zavadky. Hanacke tance.

2. L. Janadek: Pilky. LatskSr tanec 3. Fr. Hilmar: Starodeska polka.

9:00-9:10 p. m. Krajans14 koutek.

Hlateni pkittiho poladu a zvony.

Pondeli 5 dubna 1937, na vine 25.34 in, dill 11.84 meg.

7:00 p. in. CST. Znelka, hlateni pofadu a zvony.

7:05 p. m. CST. Koncert hudby 28. ppl. "Tyrk a Fuegnera". Ridi Bkpt. Jan Peka. I. Cast.

7:25 p. m. CST Redaktor L Zevloun: Ptipravujeme sokolskY slet.

7:30 p.m. CST. Slovanske ludove pisne. Zpiva Stepanka 8tepano-

Strana 23.

Ifft&TNIIC

Ve stfedu, dne 31. biezna 1937.

ze prostredek k cili, neCi,stemu zna- vi, ktereho dne zernte? tazali se jeelenka opery v Praze, u klaviru F. Maxian. menaji ell. Nestycite se, mate-11 ho tad. Prase proto, odpovedel jim, 7:45 p. m. CST. 6eskoslov. zpravodaj. male penez a jite-li brambor, je- at' se snail kat4 jit dnes poleptiti, 7 : 55 p. in. CST. Ant. Dvofik: Ceska di-11 ostatni pedeni. Ale styd'te se ponevadt nevi, zda zitra nezemte. suha D-dur, dilo 39. Hraje orch. ohrnovat nos nad nedim, co jest Sena musi vratit lidstvu ztracenY pro ostatni dobre; styd'te se doka- raj, onu drahocennou perlu; &Ave F. 0. K., ridi Kl. SlavickST. 8:15 p. m. CST. Vesele pisniacy. - zovat, ze jste "zvykli na neco lep- vtak musi vedet, ze spodive. na dne Zpiva Pevecke sdruteni kocour- Mho". Styd'te se neskromnosti. Jen vlastniho srdce, tam ie se musi pro nejsprostti trubci nedovedou vzit kovsk3idh uditelt. I. Cast.

Baena Nemcova. ni ponotit.

8:30 p. in. CST. Anglic. zpravodaj. za Irak prostSrm jidlem, neni-li 8:40 p. in. CST. Zaba . hudba orch. dobreho, a ltikem na sex* neni-li Delej, pracuj, dokud tve minuty F. 0. K., kidi Otakar Paiik. postele. Prozrazujete se nesmirne, plynou. Mnoho lidi starne z poho: 1. 0. Nedbal: Monte Carlo. Valdik myslite-li, te to jsou penize, ele- dlnosti, ze ut nechteji nic Mat. 2. K. Balling: Oeska. polka.

3. A. Provaznik: Valeik z opere- gantni S'aty a vystupovani, ktere Nestarnout, to neni jen udrtiet se, podmiiluji noblesu. Char a k t e r, ale potad rust, potad ziskavat; ty "Bonbonovr kral." mravni hodnota je vice.

4. J. Fudik: Triglay. Pochod. katicly rok ma 1147 t, jako by elovek * • 9:00-9:10 p m. KrajanskSi koutek JakSrs mudlec pravil: Polepti se vystoupil o ptieku na tebtiku vSrti.

9:00-9:10 p. m. KrajanskST koutek.

T. G. Masaryk, den pled svou smrti. Cotpak elovek Hlateni pfittiho potadu. Zvony.

Otvrtek 8 dub. 1937, na vine 25.34 m, dill 11.48 meg.

7:00 p. m. CST. Znelka, hlateni p fadu a zvony.

7:05 p. in. CST. Zaba . hudba orch.

FOK., fidi Otakar Paiik.

1. A. Aust.: Eminger. Pochod 2. Jul. Fueik: Baletky. Valdik.

3. J. Vejvoda: Malty kvetou. Pol., 4. K. Komze.k: Na krasne zelene Narente.

7:25 p. m CST. Orszagh: 0 stavbe lanovky na Loannicky 7:30 p.m. CST. Narodni Aisne. Zpiva Jan Konstantin, Glen opery Naradniho divadla v Praze, u klaviru Fr. Maxian.

7:45 p. m. CST. oeskoslov. zpravodaj.

7:55 p. m. CST. Vesela hudba PratLYNDON JOHNSON, kandidat do kongresu z 10. distrikskeho kvinteta.

1. V. Smetaaek: Ze tivota hmy-1 tu, stoji v pine davele za presidentem Rooseveltem a jeho zu. Suita. programem, rovnet s jeho reformou nejvyStiho soudu.

2. Fr. Hilmar: D ye polky.

8:10 p. m. CST. Kulturni relief Johnson yeti, ze farmeli musi 13S7t ujitteni cenou za jePodkarpatske Rusi. jich sklizen, aby profit zajistil jim sluSne titi. On podporuje 8:15 p. rn. CST. Staroeeske pisniZky. zakonitou kontrolu osevt, ochrany ptdni trodnosti a puny, Zpiva Karel Leiss, u klaviru Fr. aby rentSifi, dostali se do svSTch domovt.

Maxian.

8:30 p. m, CST. Anglic. zpravodaj.

Johnson byl 4 roky v kongresni praci e Washin 8:40 p. m. CST. Koncert hudby 28. a vi, kterak dostat pro svilj distrikt, deho mu tleba. ppl. "Ty e a Fuegnera". II dil.

9:00-9:10 p. in. KrajanskS7 koutek.

Hlateni plittiho poladu Zvony.

KONSULAT REPUBLIKY ESKO-1 SLOVENSKE Houston, Texas.

y

y

P

0

R OSEV ELT

Oho p o ram y

g

Hlas ro

Jake slunce v pkirode, tak pottebujeme v duchovnim tivote lasku.

SklenenS7 hranol ukazuje nam krasu duhovSich barev, z nicht slateno je bile denni svetlo, krasu, kterou pouhSrm okem nevidime. Tak radost a naciteni z lasky k dobru a krase prSrttici davaji nam poznati krasy lidskeho tivota, skryte v sedi nakch (int. Tma stejne jako pesimismus nedovoluji nam daleko, videti; sUtuji obzor v nejtiho sveH ta i nati dute. Zato krasnS7 jarni den, pinS7 slunce a jasu, probouzi v cele pfirode i v eloveku nadteni,: radost ze tivota. V duti lidske rodi, se viteznSr optimismus, obzory se Sill - •u vidime, te i v torn nejbidnejtim tivote eloveka jsou kladne hodnoty. Kdyti nic jineho, tedy aspen nadeje v nove, lepli easy. i tento tivot stoji za to, aby byl Proto je tleba nejen na jale a vlivem slunce, ale po celY rok s la.skou a nadAenim hiedat a objevo- I vat to, po eero vtilchni tak toutime a dello je nam tolik tleba 'Stesti a radost ze tivota. Ale ne v nom svete nebo v naMch blitnich,} nybri v nas samS7ch.

Penize nejsou vtechno. Lide, kte- I ri se klani penezilm, at' vlastnim, at' cizim, nejsou nikdy utilechtilid Oistemu eloveku znamenaji peni-

yndon Johnson je hlas pro Roosevelttiv program.

OpravdovST Roosevelt/a y kandida .

1110 1141111•0•11111114

0.110.1111t

Lyndon Johnson, kandidat do kongresu, jent vsi energii podporuje politiku presidenta Roosevelta, vzdal se ttadu liditele National Youth Administration, aby kandidoval.

"Byl jsem vidy podpurcem presidenta Roosevelta a jsem rozhodne pro jeho nynejti plany, rovnet pro zreformovani nejvyttiho soudu. My musime pledelat nejvytti soud pro pomery r. 1937 a musime posit pracovat na ustaleni farmerske tivnosti ai bude nejvytti soud usazen.

"Ja vim, ze americkS7 lid si pleje, aby farmer doble iii, a my mu to dobre titi dame demokratickou cestou. Pledevtim vtak must= "rozbalit" nejvyk61 soud, a kdo se protivi "rozbaleni" toho soudu net* to "rozhalovani" ignoruje, vyliSta, se dtletitemu programu teto kampane.

"Budu male fedrovat zmenit Colorado a Brazos v hnaci silu a pled Nr rborem je ut rozpodet na $5,000.000 pro Upravu (Pol. Adv.) zdi Marshall Ford.

Strana 24.

Poutivejte k oznamovini Maly" Oznamovatel

VESTNIK Illeda se starsi tens na pornoe v domacnosti. Hlaste se td Vaelav Hutyra, Rt. 1, West, Texas.

(13-14pd.)

.331r NABIDKA: Ptal bych si vyprodat dosti dobre zatizeni kovatskePravidla V Malem Oznamovateli uttujeme ho nadini za polovieni cenu. Kdo • centy za slovo za katde uvetejne- ' neb kteti by si to ptali vykoupit, ni. Nejmenai poplatek za oznamku necht' se hlasi neb mi piae. Na ce(do 25 slov) jest 50c Oznamku naOtte na zvlaatnim listku a pkilot- ne se dohodneme. J. S. Shiner, Rt. (13-14pd) te k objednavce ptisluanS7 obnos 2, Rogers, Texas. bud' patovni poukazkou (Money HLEDAM HOSPODYNI na maC;Irder) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c lou farmu. Na poli nemusi na jeho qmenu. vat. Domluva v dopisu pod znadMa-li laSrti jmerna oznamovatele kou "Vdovec", c. o. Vestnik, West, zatajeno a nabidky posilany admi- Texas.

(13-14pd) nistraci pod na g/ znaekou, fidtujeme za oznamky "Na prodej", "Slutza D , Hledam praci na farme. by a prate" a podobne 25c znaeku a na poatovne, aby doale do- Jsem prosttedniho veku. Plate neb pisy mohly bSTti ihned odesilany. hlaste se v redakci Vestniku, ye Pii oznamkach "Nabidnuti k sriat- West, Tex. (12-14pd) ku" neb "Ptijme se hospodyne" °bat& doplatek za znadku a poatovne Me! MAM NA PRODEJ 46 akrovou $0 centu. farmu s dobrSrmi stavbami 1 1/2 mile Doplatek za znadku budit ptilo- od mesta Sealy, Texas, velice laciien k obnosu, kterS, posilate za o- no a na mime splatky. Pada je teaznamku. k' pisek. Piste na: E. B. Schiller, ZVLAgTNI PitiLE2ITOST. Sealy, Texas.

(11-14) 215 akra derneho pozemku, 4 mile vSrchodne od West, taktka vae Dor KukATKA — KURATKA — vzdelano, dvoje astavy. Cena pouze Barred, White Rocks, White, Silver $35.00 za akr. Zde se naskyta nej- Laced Wyandottes, Reds, Black Australorps, Black Minorcas, 100 za lepai pilletitost k domovine.

Do prodeje neb se pronajme 169 $7.00. White, Buff, Black, Brown Leghorns a Anconas $6.75 za 100, akril michaneho pozemku na rok michane $5.50 za sto. Poatovne vy1937. Asi 150 akrtt pod pluilem, 0- placeno, zarueena tiva doclavka statni pastevnik. Dvoje dobre sta y- Vaechna kutatka pochazi z "flock by. Pozemek je zapacine od Hills- blood tested" stad. Jsme piipraveni boro na aterkovane testa. Cena odeslilati objednavky hned. Von $32.50 za akr.

Minden's Hatchery, Fayetteville, ERVENKA & VANtURA, Texas. (dz) West, Texas.

(13-pd) Sir Mate nyni penize na ruce Mam na sklade upottebene neb v bance, ktere yam nic neptii nova farmatske natadi, take jistS naai, neb jen velmi malt' itrok? Zapoet hlav mezku, vae bylo vyme- jimate se o uloteni techto do hannen° za traktory. Vymenim take ky, ktera, plati *rat a jest via dobytek a natadi za trakto' jistou? Zdali ano, plate pod znadznameho a osveddeneho druhu kou "Vklady", % Vestnik, West.

(4-dz.)

"CASE". Obrat'te se na mne take. Texas. kdykoliv pottebujete grocerni zbo- Ctena, redakce "Vestniku":— id. Mame vtdy Upinou zasobu. Aug. Nekolik slov v zajmu cti a spraDulak, Cottonwood Store, West. (dz) vedlnosti p. Bernarda Sttite ze San Antonio. Nejsem tadnSim jeho aDO TEMPLE A ()KOJI! Modal, jarni obleky, z dobre za- gentem a chvalotednikem, ale pc rudene latky a mOdniho sttihu nekolik roktt znam p. B. Sttite a $19.50 a v-ae. Cisteni, tehleni a to osobne, co destneho, poctiveho a sprivkam venujeme zvlaatni po- tadneho mute. V rode 1931 pii nazornost. Mime deny, vlidna a rych- vateve stare vlasti, navativil jsem li obsluha. J. W. JURO gKA, krejdi i jeho ptibuzne a proto dobte vim od roku 1898, Temple, Texas. geste. z jake rodiny pochazi.

Jak znamo, pan Bernard Sttit ii(10-13) jltni ulice. vi se prodejem ledebnj'ich kompresti 3, vdedni pacienti mu sami od sebe dekuji. Na tuto svoji tivnost ma plle pram, poctive se tivi a zakon aeptekroduje. Katcle tadne zaniestaani jest chraneno zakonem a zamyslne poakozovani jest trestuhodne. Bylo to v dobe prodeje rozlien.Srch bondu. Jistemu obeanu byly Bondy nabizeny ke koupi, ale on se proti nim proslovil. Majitel bona ho za to ialovati o nahradu 3 nekolik tisic. Znamo jest, ze soudnictvi americkeho, ze obvinenSr jest en tehdy uznan za vinneho, kdyi mu vina nade vai pochybnost byla dokazana.

Ozna.mky p. B. Sttite nejsou k Leghornky bile, hnede a ilute. vykotisteni naaeho noxoda a lidu.

RHODE ISLAND REDS On nikoho nenuti, aby je Ceti, aby si jich vaimal, an take svoje komBARED ROCKS presy nikomu nevnucuje, katcIS7 ma Viechny vyzkouiene "Blood na yule jednati jak chce.

Tested" Zavist' a jakasi neptejicnost jsou 100 za -- $7.25, — 500 za $35.00 nepeknYm znakem na geho naroda.

Nebud'me zavistivi, nebud'me nepfejichni, ale ptejme katclemu trochu toho tivobyti, trochu toho ChleORANGE GROVE, TEXAS. ba. Neatetujme nikorriu tivot, kte-

Spolehliva, zarucena kuiratka.

H. J. Bat&

y jest jak. tak te-21 .cS, ji/Vati :0 Te nepali, nehas. KaidS; nejlepe udela, kdyi si zamete pied svYm prahem, feeeno prostonarodne.

Toto nevi eadria oznamka k vykofisteni na geho haroda a lidu, ale ,aekolik kadkii k obhajobe dobreho Movela.

Rev. A. Ra'gka, (Adv.) Rt. 3, Schulenburg, Tex.

Ve sttedu, dne 31. bi-ezna 1937.

Tin() vyslmuj j za colon mou rociinu pozustaiSq-a nejnlubsi sc,ustra6t a zeintele pkeji zemi lehkou.

Jos, Mikulin. temu dekuje elovek za pokrok?

AmerickY biolog 0. Riddle tvrdi, ae nynejai elovek rria stejne dediene vlohy, jake mel pied 30,000 lety, ze se tedy od to doby biologacky, nezmenil. Za svnj pokrok dekuje vtiddim a tviiroim duchum. Nikoli politikum a statniktm, nYbr2 vynalezcum nastrojiz a konstrukterUrn. Bez techto vildca kaZda spoleanost musi klesati. Nedo:statek boje o existence umoanuje rozmnotovati se menecennSrm, jicha podet lze u beloon odhadnouti na d ye a pill procenta. Nebude-li jim znemoaneno mnoaiti se, rozmnoai se tak, ae ohrozi civilisaci.

0 Italske letectvi.

Italska letecka armada je road& lena na tii hlavni skupiny: 1. Vlastni letectvo, zahrnujici letadla stihaci a bombardovaci.

2. Letectvo pro spolupraci s pechotou.

3. Letectvo, spolupracujici s lod'stvem.

Italske azemi je rozdeleno na etyti vzduane pasy, jejich sttedisky jsou Milan, Padova, Rim a Bari Na zadatku roku 1935 mela Italie 34 eskadril stihaeek (4 eskadrily pozemni, 30 namotnich), skladajicich se celkem ze 460 letadel, 38 eskadril bombardovacich letadel (12 eskadril pro noeni atoky, 12 pro denni a 14 pro ranni), ktere mail dohromady 330 letadel, a 38 eskadril patraeek (14 eskadril pro pozemni a 14 pro namotni sluabu), skladajicich se z 140 letadel. V koloniich ma jeate 7 eskadril s 72 letadly. Celkem mela 117 eskadril s 1202 letadly. K tomu nutno ptipojiti dalalch 300 letadel generalniho atabu a 600 letadel, ptipravenYch pro ptlpad zvyaene Do konce roku 1935 se poCet eskadril zvYail se 117 na 170.

Dime Box, Texas.

Jak se zda, ten hromnieni brouk nebo prasatko, nam neptines1 skofe faro, jak v8ichni pkedpovidali, ae pry na Hromnice ani z diry nevylezl a tak ani stin svilj neuvidel.

Ano, mame jit duben zde, a zima je jako na Sibiki, a nekteti Ameridane prorokuji mraz jeS"te v dubnu. Nu, uvidime, a2 duben pfejde. Ptislovi povida, ze jakk strom, Lakove ovoce a neb jak tata, takovS7 syn, a podobne, ale nevi tomu ;ak vady pravda. Nynejai podasi se podoba, tea nekteremu tomu slovi neb to matieka ptirodni se asi ride podle toho lidskeho divokeho liti. Dnes 'name teploueko, zitra mrzne, a tak se to opakuje. eas je udy, aby bylo vae zaseto, ale pro mokro, nemaji mnozi ani kukutici v zemi, a tak bude vae opozdeno.

Dnes zase sdeluji etenatam Vestniku smutnou zpravu. Nda spoluoratr Josef Vavra, ztratil svoji nejAarai dceru, Antonii Vavra. Dne 18. biezna dcera jeho pracovala do poledne v zahrade v zelenine a no obede ala pracovat zase, vedouc, ae i to tadnY neudeld, ale za chvili ?rY ptiala zpatky a povidala tatiekovi, ae se ji udelalo apatne, ze si musi lehnout. Otec si toho tak mnoho nevaimal, neb dcera nebYvala nemocna, a tak sedel na galerii dal Tu pry ale za chvili uslyii ye svetnici nejake silnejai zaorasknuti, jde do svetnice, kde deem ulehla, jake bylo ale jeho uleknuti, kdyi videl dceru svou v smrtelnem krouceni, honem pry sebral mokry hadr, priloail na hlavu, to O pry dcera jeate na nej pohledla, ale SkotskSr ditvod.

2hudera, to byl posledni jeji pohled Cestovali spolu dva Skoti a jeden na otce. Nevim, jak dlouho br. Vase tazal druheho, kolik je hodin. vra je v Americe ze stare vlasti, ale podle teenika farate Horaka na zany vzhlecll od knihy a povide.: "Vy hititove, jsem vyrozumel, ae dcera se mne ptate kolik je hodin jen proieho byla narozena ye stare vlasti,, to, abyste se mnou zaptedl rozmluna Vsetine (odkud i pisatel techto vu, a dame-1i se do fedi, budete se par tadka pochazi), v roce 1887, v chtit se mnou sptatelit a as ptijemesici bieznu 6, tak ae ji bylo v! deme do Lond'na, pozvete mne na den jejiho funrti 50 roku a 12 dni: sklenku whisky a ja, yam ji budu Matka jeji ji ptedeala asi pied sed-1 muset oplatit, a potom si dame jemi lety ,a aila se s yYm tatiekem, jial ate jednu, nodee vas budu muset postarYm, byla jeho opatrovnici a i zvat dome na veaeti a vy se tam aivitelkcu, neb on pro sve state ne-1 seznamite s mou krasnou dcerou, a ni schopen mac pracovati. Pocho-! vy jednoho dne ptijdete a poaadate vana byla dne 20. btezna na Narod-i mne o jeji ruku, a — prod bych ja nim htbitoVe, za velke adasti lidu daval svoleni muai, kterY nema ani hodinky? a ptatel. ,f) I Vypravela nam, pani Anton MiPolaci reformuji svuj pravopis, kulin,aeprvstYd ou, ale jen eastedne. Navrh na zavedeni smrti sl. Antonie Vavra, byla u eeskYch znaka c, i a a misto sptenich v obchode, steaovala si, ae ji' aek cz, rz a sz byl zamitnut. boli na prsou, plakala, jen pry aby nezeml'ela, dtiv nea jeji tatieek, co pry on si stark bez ni jen pane; ona to snad citila, ae zde dlouho noDurm's One Horse Price Shop bude, ale nevedela chudera, ae jeji divot je tak na kratko, a ptipravi Jeden nejvetai a nejeistai svojimu tatiekovi tak teakou ranu grocern iobchod v meste. Jsme svYm odchodem. ptidinou lepaich cen za farmatske vYrobky. eustale plaSled. Antonie Vavra byla velice time vic za vejce, Smetanu a pracovitou aenou a zkuaenou ye vai drabea. J. J. Macha jest naa praci, byla mile povahy, ptatelska pomocnik, kterY vas laskave a v sousedstvi oblibend. ZanechaVA po sobe statiakeho tatiaka a dye obslouai Zkuste nas jednou a sestry, Josie Trlieik v Elgin a Stebudete spokojeni. Na zdar! fanie Schiller v Caldwell, a etyki.

SLIM DURM vnuky.

Seymour a okoll!