Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXV.
WEST, TkXAS. ve stiedu (Wednesday) 17. bkezna (March) 1937. NMPIMI
co.."
VEDA VE S OJEMI-1 STATECII. DO SI BLi2E V8IMNE vedeckeho Zivota ye SpojenYch Statech, zpozoruje K brzy kadu zvlaStnosti. V techto zvlaknostech by nekdo spattoval dukaz pro existenci "narodni vedy". Ale spik bychom mohli z techto zvlattnich zjeva v americke vede souditi, to uraite pkedpoklady vedeckeho rnyLeni, ktere vyp1S7vaj: z vYvoje zeme, jsou siinejk nei narodni zvlattnosti jednotlivYch badatehi. V Americe east() nachazime jedno reeni anglickeho fysika, lorda Ktivina, ktery se tek v americke vede velke va2nosti. S timto reenim se setkavame velmi easto, a to v nejrtiznejSich oborech badani. Je mottem v mnoha vedeckYch spisech, cituje se pki kalde vhodne pkilaitosti a kritika se na ne rada odvolava, aby nejake dilo prokazala jako nevedecke. Toto reeni zni: "Mfikg-li zmetit' to, o dem mluvi.§, a mideli to vyjadkiti &sly, pak nko vit, ale nemtdeS-li to zmetit a vyjadkit disly, je tve vedeni chatrne a neuspokojujici." Tento poladavek kvantitativniho meteni skuteenosti ovlade, ye Spoj. Statech nejen yedu matematickou a vedy ptirodni, nYbr2 u:Kva, se ho s oblibou i tam, kde podle nakho pojet je eislo prvkem cizorodYm. Jedine Oslo ma prukaznou silu. Poznani, zakladajici se jenom na nemekitelnYch pozorovanich, zustava problematickYm a spornym. Vedu 'disci ovladaji Ameridane ovkm skuteane mistrne. eislo je ptedpokladem a verne podle zminene vety Kelvinovy je dislo i poslednim cilem vedeckeho zkouxnani. Podle toho take vypracovali matematicke metody statistickeho rozboru, ktere jinam se dostaly pomerne pozde. V Americe je eiselny obraz vYchodiskem yeAkereho badani. Po dakladnem rozboru eiselneho materialu tvoti se pak za pomoci vy:ti matematiky zavery, ktere nas ptekvapuji svou smelosti. I slabe linie, sotva znatelne v ptIvednim obraze aisel, nabYvaji tak ztetelnYch obrysfi a zasahuji jakoby svYmi chapadly do budoucnosti a taktka celeho Zivota, 'te se EvropanOm z toho skoro todi hlava,. Maly koeficient pravdepodobnosti, kterY je ptesne propoeitan, omezuje site, jak bYva ptiznavano, cenu takevYch pkedpovedi, ale nikomu by nenapadlo namitati, k zde ptestava veda a zaaind spekulace. V knize profesora Columbijske university eteme proste a jednoduk vetu, ze cilem vedy je pkedpovidati budoucnost. Kdo by se v Evrope odva'Zil napsat takovou vetu! Pkirozene k tato forma matematicko-statistickeho zkoumani budoucnosti ma velky vyznam pro narodohospodatstvi. Kdy2 genialni obchodnik z nekolika mak) tabulek, ktivek a poslednich zaznamil intuitivne vytvoti obraz vyvoje trhu v budoucnosti, milk jeete mene genialni kolega s pomoci zdatneho matematika ve statistickem tirade dojiti k temu2 cili. Sociologicky z toho vyplyva, Ze risiko podnikani se tim stale zmen guje a take ptild odvaZne kroky a rozhodnuti, ktera mohou miti nedozirne nasledky, jsou znaane omezeny. Dnes se jii nehraje o byti a nebyti, dnes ji't nesazime vk na jednu kartu. Takova reeni take ji2 zmizela z miuvy poctiveho americkeho obchodni-
Helmut Magers. ka a snarl opravdu jiC neni vzdalena doba, ye ktere bude mono vest i nejvetei hospodatske podniky jen eisly. Ale to td sem nepatti. Jeden ptiklad poslouZi k tomu, abychom videli. jak bude v budoucnosti mono vedecky usmernovati vYvoj v hospodatskem Zivote. Byly-li na ptiklad ceny baviny nekolik let velmi nizko, ma to za nasledek pfi zasade volne hospodatske soustavy (kterd panovala a2 do ptichodu Rooseveltova), Ze se pestuje mene bavlny. Proto se nabidka zmenSuje a ceny °pet stoupaji. Vyeei ceny zase svadeji k veteimu pestovani baviny a kolobeh zaaina znovu me-li pro tento °ben statisticke podklady, milZeme take funkci pohyba cen a osevne plochy vyjadtiti matematickmi formulkou. AvSak yelikost poll, OsazenYch bavinou, vedle pravdepodobneho vYsledku sklizne, je rozhodujicim dinitelem pro budouci poptavku po bavin y. Vime-li, jaka bude poptavka, mtdeme take ptedem ureiti, jaka bude pravdepodobne cena. A tak se ukak, ze takova, matematicka, ptedpoved' je mnohem spclehlivejk neZ utedni odhady sklizne, zakladajici se na tisicich jednotlivYch informaci. Zde vzbuzuje vedecke badani ptimY zajem obchodniktiv. Proto take ye zminene knize stoji: "Hospodaftska twaha musi objeviti pramen individualniho zisku. Jinak je akademicka, visionatska, a doktrinatska." To je "non plus ultra" utilitaristickeho hospodalstvi. Zakladni rys americkeho hospodakstvi bychom mohli oznaeit takto: delat nko proto, k to prospiva. J2,kY tedy div, ze Veda je sotva kde jinde na svete tak popularni jako v Americe! Ze veda je tak silne zamekena na potieby skuteeneho Zivota, toho neni ptieinou jenom jeji utilitaristicke stanovisko, nYbrZ i struktura universit. Jenom malo universit ye Spoj. Statech je vydrZovano statem. Veteina jich je vydrZovana ze soukromYch dotaci. Ale soukromY kapital chce na prvnim miste, aby jeho in-. vestice pkinakly uktek, cot o vetejnem kapitalu tici nemtderne. Poladavek, aby \red?, byla uZiteend, je patrnY ye vetkne americkYch vednich °bort. Vedl take k tomu, ze sebe bezvYznamnejei problem praktickeho Zivota je povaZovan za dosti City, aby se ho chopila veda a te§ila jej s vynaloCenim vSech svYch sil. Takovou vedou, ktera ve svem americkem rouse stoji take ttpine pod vladou eisel, je psychologie. Americana dovedou malt a v dislech vyjadtovati lidskeho ducha. Meti, jak rychle pochopi elovek to nebo ono, jak dalece /tu k s mysleti logicky, jak snadno se da. zmast, a mnoho jineho. Tyto veci jsou znamy i u nas. Mnohe podniky, i statn.i, zkoueeji podle techto hledisk sve zamestnance a uchazek o misto. . t'astne tiMy vSak temto metodam dosti ne S kame psychotechnika, eim2 chceme dati na jevo, ze to jde jen o techniku a o pomocne metody ke zjiSt'ovani ureitYch psychologickYch zjevu. V Americe na tom vybudovali celou vedu, kterou nazSTvaji v pine tete testy inteligence.
Po fade zkotdek vznikne eiselny obraz lidskeho ducha, kterY se po nekolika ptepoeitavanich cla shrnout v dve eisla: quotient inteligence a dukvni PCed sebou mam test americke armady. Kdy2 roku 1917 Spojene Staty "polohly most pies ocean", staly celkem mai° ptipraveny pied ukolem zorganisovati v nekolika mak) mesicich milionove vojsko. Podklad k tomu tvotily vedle raznYch odvodnich metod testy inteligence, jimd byli mezi jinymi vybirani 1 Zde je na ptiklad tato veta: "Trava kre krava" a naproti tomu slova "spravne"— "epatne". Kandidat ma nejdtive za ukol vetu v mykenkach spravne sestaviti: Krava Zere travu, a pak podtrhnouti slovo "spravne". Pti vete: "Peti kone maji vSechny", podtrhne slovieko "Spatne", protok i po spravnem uspotadani vety je toto tvrzeni nespravne. TakovYch testa musi udelat 24, a to pomerne rychle. Z vYsledku lze dosti spolehlive usuzovat o jeho dueevnich schopnostech. Anebo musi v kratke dobe rortekti dvacet ukolu, jako na ptiklad tento: Jeden vojak dal osminu sveho Z'oldu na pohlednice a dvakrat tolik na psaci papir, distal mu dolar. Kolik mel ptivodne? Anebo se zkouei zdravY lidskY rozum 16 otazkami. t kaZde otazky jsou nati gteny tti odpovedi a kandidat musi zatrhnout odpoved', ktera se mu zda nejlepti. Na ptiklad: "Prot se ma ZenatY muZ dat pojistit na Zivot?" — "Prato& nevi, kdy maze zemkit" — "Protok pojik'ovny jsou obyeejne spolehlive" — "Protok jeho rodine se nepovede tak zle, a2 zemke " Tento test, vypracovanY v rote 1917, je jeete hodne primitivni ye srovnani s testy nejmodernejAirni, ktere jsou stale jemnejsi a proto spolehlivej gi. VYznam armadnich testa je v tom, ze dodaly material z nemene ne 1.75 miIlona zkoutenca a tim vytvotily podklad pro vypoeitavani "normalnich" cisel. VYsledky techto testa jsou ov§ern z east ptekvapujici. Tak na ptiklad bylo prumerne dutevni stall vojakil vyjadkeno eislem 13.1, co2 znamena, ze 131ete dite dovede test resit prave tak spraVne a rychle jako pramernY vojak americke armady. I dustojnici dosahli pritmerneho du§evniho staki jen 17.3 let. Tyto kuriosni vYsledky vtak mohly otkasti daverou ve spolehlivost testa ye SpojenYch Statech. Proto byly metody zdokonalovany a dale propracovavany. Take americka pedagogika se zmocnila testovYch zkoutek. Neni ptehnane tvrditi, Ce cela vYchovna, soustava ve Spoj. Statech prodelava dnes velky ptevrat. Dnes je zde i tada §kol, ye kterYch se deti hned po zapisu rozdeli na zaklade testa do tti skupin: tiidy nadanYch, ttidy normalnich a tfidy podpramernYch Caku. Ve ttidach se vyueuje oddelene, maji odliene vyueovaci osnovy a jdou za koneenYm cilem kcoly nestejne rychle. A ponevaca se daji odkliditi s testy dosti snadno byrokraticke pkekaZky, jsou na americkYch universitach nekdy jiZ 13 a 14 leti studenti, kteki dosahli pkedepsaneho pkedbeZneho vzdelami a kteti vykazuji na zaklade testa dukvni staki 19 a2 21 let. Ne kald'Y problem Vg ak moino resit meto(Pokradovani na strane 18.)