Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 2 41th, 1922. tISLO 9. ROtNiK (VOL.) XXV. WEST, TEXAS. ve stkedu (Wednesday) 3. biezna (March) 1937.
TOMAS G. MASARYK A AMERIKA.
p
,
0 vyeerpavajici a usilovne pr aci v Evrope a hlavne v Rusku prijel T. G. Masaryk, vildce zahranieniho osvObozovaciho boje, v kvetnu 1918 do Ameriky, aby tam dovrSil sve velike dilo. Nebyla to jeho prvni testa do Ameriky. Po etvrte vstupoval na pildu Noveho sveta, k nemut mel v2dycky dtveru. Poprve prijel T. G. Masaryk do Spojen9ch state americk9ch ti2 v roce*1878. Jel si pro nevestu, se kterou se seznamil a zasnoubil v Lipsku. Byla to sleena Charlota Garrigueova, z Brooklyna. Jest prirozeno, Se pani Masarykova, wychovand v duchu americke svobody a v dote k vlade rozumu, mela znaen9 vliv na dalSi duSevni tivot well° man2ela. Po druhe jel profesor Masaryk do Ameriky v roce 1902. Tehdy prijel prednaSeti na chicagskou universitu a seznamil se tam s prof. H. Pratt Judsonem, kter9 ho vital v r. 1918 jako president chicagske university. V roce 1907 prijel do Ameriky po treti a to na sjezd Unitah). v Boston& Na teto tests podnikl profesor Ma,saryk take zajezd do eesk9ch osad a prednagel v ruzn9ch mestech na schilzich svobodornysln9ch spolku. V Chicagu mel tenkrate sedm prednaSek. PrednaSky tyto byly vyclany tiskern a dnes jsou skuteenou vzacnosti. V jedne z techto prednakk mluvil take o politicks situaci eeskeho naroda a Ra.kouska. Mimo jine pronesl i tato zajimava. slava: "Nak politika musi b9ti svobodomyslna a demokraticka. A co jest politika skuteene demokraticka? To neni jen republikanismus. Republika nezarueuje v2dy demokratismus. Demokratismus jest protiva aristokratismu; kdo chce politiku demokratickou, musi si uvedomiti, te stoji proti aristokracii at' rodove, at' peneini, jakekoliv. My v echa.ch, protok v r. 1848 byl eesk9 lid osvobozen, mame tim vice pridiny valit si demokracie, to jest rovnosti kulturni, socialni a politicks. Cela naSe poMika musi b9ti praci o 2iy ot. Musime zase b9ti, ne-li prvnimi, aspoti mezi prv9mi. Musime delati politiku opravdu kulturni, politiku vnittni, politiku, smerujici k osvoloozeni tela i ducha. Politiku svobodomyslnou, pokrokovou, politiku demokratickou." Struene, avSak jadrne vyslovil tu profesor Masaryk pevn9 program. NetuSil, 2e za nekolik let stane se vildeem obrovskeho hnuti, smerujiciho k fipinemu osvobozeni naroda. A byla to eeska Amerika, ktera prvni prispechala a finanene profesoru Masarykovi pomahala. ttenafi "Pameti kapitana Vosky" dobre o tom vedi. Kdy2 zvedeli amerieti krajane, '2e vudeem celeho osvobozovaciho boje se stal profesor Masaryk, primo lavinovite dali se do prate. Tak skvele byl zapsan v srdcich na geho lidu, v Novem svete. A zahy se prihlasili take sloveng ti bratti a nezilstali neeinne stati ani krajane katolieti. Masarykovo sttizlive nazirani a jeho neilmama prate, promytlena, nemajici Zadnch
dobrodru2n9ch tile, ptesvedeila i odparce, 2e v eele hnuti stoji mu2 neohroSen9, nepoddajn9, poctiv9, pevn9, proto mu v gichni verili. OvSem tak, jako v gfdeojinde, nago se i .v Americe nekolik lidi, kteri site Cesky mluvili, ale jinak citili, a proto bojovali.sviij boj za yea cizi, narodu naSemu Skodlivou, nepratelskou. Jednim z takov9ch byl i chicagsk9 ISka, jen ve svem easopise "Vesmir" Stval proti hnuti i proti Masarykovi. Rakouske itrady s velikou radosti otiskovaly v pra2sk9ch listech, kterak amerieti krajane jsou proti "Masarykov9m agentilm", a 2e "jest vyslovenou 121., Se Masa"Chci zde dfirazne konstatovat, ze jsme nevzali ad spojencit ani krejcaru — zdfiraziluji to, protoie na gi odpfircove rnluvi o ruskkcli, artglickfrch a jinkch penezich. A stejne zde konstatuji, ie jsme za celou tu dobu neuiili ani jedine nepravdy proti nagim nepiatehim, ani jedne z tech tak zvankch diplomatickkch chytrosti — tak eestnk politickk boj, tak eestna revoluce, smim to fici, sotva kdy byla provedena." Masarykova slova v prvnim poselstvi Na,rodnimu shromaideni, hrde pied svetern pronesena, jei zustartou na gi chloubou. ryk jedna jmenem celeho naroda a 2e vildcoye jednani jeho schvaluji." A naproti tomu desk9 delnik v Americe napsal Narodnimu Sdru2eni list, v nem2 jsme Ctli: "Ne! Tisickrat ne! Nikdy! Ne, nebyl a neni Spatn9m! Jest ce19 nat ten Masarykl Je to tyranii v moil deptaneho lidu — dobre kalena ocel, kterou neptekono, Sadne, sebe lep g zlato." — "Touha nak jest s Tebou, naS Masaryku! Verime Ti, te's ryzi poctivec", a na konci 11stu dodal: "Posilam dva dolary pro 6NS., tot' moje odpoved' na nadavani Masarykovi." Jak krasna jsou to slova; prosta, avSak pina srdeCnosti a oddanosti. Tak dovedl oceniti Masarykovu praci prost9 eesk9 delnik. Take doma veril drobn9 .lid vice viterstvi naSi veal neSli mnoh9 z Prijezd Masaryktv do Chimp, dne 5. kI,^!-na 1918 byl slavn9. Byla to okazala manifestace eeskoslovenskeho lidu v Americe, za pre.va a svobodu ujarmeneho lidu ve Stare viasti. Byla to manifestace, otvirajici oci americkemu lidu a ukazujici na jeji velik9 v9znam politick9. Rakousko-Uhersko dodelavalo, jeho elsar se ohli2e1, kde by se uchytila jeho touha po miru. A v Chicagu vitali predstavitele na geho naroda, jako priSti hlavu noveho statu osvobozeneho z cisarskeho jarma. Videti. Wee nesla chicagske uvitani Masarykovo, vedela, ze shovivavost Wilsonova bude velmi zeslabena. Statisice naSincu v Americe dovedlo vyu g ti sveho vlivu a pa prijezdu profesora Masaryka tento vliv prirozene Jake vice stoupal.
V Americe nemel profesor Masaryk klidu. A veru, musime obdivovati jeho silu telesnou i duSevni, vzpomeneme-li, 2'e byl bezmala sedmdesatnikem. Jeho einnost v Americe byla obrovska. Musil mluviti na schilzich eesk9ch, slovensk9ch, i americk9ch. V Bostonu byl privitan take predsedou Unitarti, na jejich2 sjezdu byl v r. 1907, -Omit° slovy: "Pled lety k nam mluvil profesor Masaryk, dnes k nam prichazi jako vzneSen9 exulant, vedouci boj za svobodu siteho naroda." Masaryk prakticky dokazoval, co drive hlasal: "Pojem laska k viasti musi b9ti uelenen, ujasnen. Kdo miluje vvlast, musi take vedet, co ma. Matt tieinna, laska znamend pbvinnest k praci!" lined po phjezdu do Ameriky, navazal profesor Masaryk fieelne styky s politick9mi predaky a eleny zakonodarn9ch sborii, s novinaki i vSemi, kdo mobil prokazati na g veci pla,tne slu2by. Zahy byl take prijat presidentem Wilsonem, mutem Alechetn9ch zasad a idealt, kter9 ji2 v roce 189 psal ye svem dile "The State", ze chceme svoji samostatnost a Se nikdy nemuSeme se spokojiti s vtesnanim do rakouskeho ramce. Za valky vAa,k se Wilson domnival, 2e mfi2eme zcela dobre kulturne rusti a spokojene Ltd v rakouske nisi, ktera by nam vSom musela dati takovou svobodu, abychom se opravdu mohli -svobodne vyvijeti. Tohoto idealistu, kter9 jests veril, 2e jest mono s Rakcuskem jednati po dobrem, musel Masaryk presvedeiti o pravem opaku. Dne 3. zari 1918 statni sekretat Spojen9ch state americk9ch Lansing pozval do sve Ufadovny profesora Masaryka, aby mu oznamil radostnou zpravu. Slavnostne a formalne mu odevzdal oficielni prohlaSeni Spojen9ch sta.td, kter9m uznany nak armady za pravidelne bojujici a Narodni Rada pak za eeskoslovenskou vladu de facto. To byl u2 Uspech! Kdy2 cisat Karel, vida nezbyti, volal po miru, bylo treba iici, Ze eeskoslovensk9 narod odmita jakekoliv jednani s Vidni. Proto useda Masaryk v domku na 16. ulici ve Washingtone a pie "ProhlaSeni na g neodvislosti." Tote prohlaSeni rozletlo se 18. rijna do sveta a za 10 drill ozvala se i Praha. Shodila se sv9ch beder rakouske jho, ktere dodnes zanechalo na Siji naroda hluboke, dosud nezacelane rany. Oeskoslovenska Amerika phjala s radosti toto Prohlakni a jasala, etouc jeho za.vereend slova: "Velime v demokracii, v:.4 rime ve svobodu a svobodu na veky". ProhlaSeni phjali take Amerieane se za.jmem. President Wilson sam napsal Masarykovi: "Nemusim Vamrikati, s jak9m pohnutim jsem Ceti "Prohlakni neodvislosti", vydane eskoslovenskou Narodni Radou. Myslim, 2e moje posledni odpoved' Rakousku - UherSku yam da piny doklad mall° stamoviska v teto veci. Mti2ete bYti jist, ze mtj zajem je hlubok, . ,"