Vestnik 1937 02 17

an Slovanske Poctp or j tet ectnoty 5tatu Texas. fr-Ney' 4 4,41L'

b

RAT R5 T

I

Entered as second class mail .matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ve stIedu (Wednesday) 17. finora (February) 1937.

ROeNIK (VOL.) XXV.

OSLO 7.

PRED V HMI UKOLEM. Bratfi a sestry!

AME . pfed sebou jubilcjni rok a s

rrim oslavu dtyficetileteho trvani nagi br. Jednoty, kdy vgichni bychom bYti vedeni Jednotnou snahou a jedinS7m diem rozgaiti na ge alenstVi a pi'ivest Jednotu k novemu rozkvetu, jako nikdy pied tim.

Nedayno nag "start ptedseda" br.' Gallia naertnul pro nas vecnY a pfilehavY plan, v nend radii, jakYm zprisobem melt bychom na g jubilejni rok osiavit a zaroven jak ziskat nove sly do nagich tad.

Myglenky bratra Gallie zasluhuji pozorneho uvateni. Take jini pkichazeji s dobrYmi plany a Hlavni ticadovna pinou mirou oceriuje a radostne vita tyto pokyny. Nestadi v gak ojedinele projevy. Hlavni T.Jfadovna chee sly get ozvenu nadgeni od celeho elenstva a bude se snatit vyhovel pokynilm ze Vgech stran, aby provedeny byly diistojne oslavne programy v jednotliyYch osadach.

Tedy 'spojme na ge Lady, stejnYm krokem vgi.7 chni vpfed a tfeba i proti vetru. Tim veseleji a diveji bude se vinit nag prapor bratrstvi. Bylo vysioveno, & men bychom docilit nejmene 4000 novYch AO. Dokateme to, jen kdyt bude mezi narni v tomto smeru naletite porozurneni a trochu vytrvalosti, a kdyt katclY z nas se opravdoVe pokusi ziskat jednoho noveho taclatele.Uznavam, to v lednu a tat podatkem tohoto Mesice byla povetrnost velice nepfizniva, to se takfka nedalo nic vykonat. Nikam nebylo motno vyjet a nikdo nemohl ani eve pfatele nav gtivit. Nastavajicim jarem se v gak podasi piece zlepgi; testy se stanou schildnefai; a na ge naborove, kampari mute znovu pokradovat. Hlavni IJ •adovna apeluje proto na tisicove Lady sester a bratki, aby pracovali a pomahali nagim organisatortm, a take sami aby rozhYbali sve liknave zname, by se stall na gimi eleny. Chceme IZ ZA JEHO 2IVOTA menil se dasto velmi J znadne risudek soueasnikri o Washingtonovi. Byly mesice a leta, kdy byl nejpopularnej g im mutem Ameriky, opravdu milovanYm "otcem" zeme a byly zase doby, kdy byl oznadovan za nejnenavidenej giho mute v zemi, a snad nekdy i zcela pravem. Ale jit pfed jeho smrti uzravalo pkesvedeeni o jeho mimoildne velikosti. Po smrti pak nes' se eh& chvalozpevil o nem daleko pies hranice nova zeme, kterou utvokil. V nekrologu byl nazvan "nejleptim z velikYch a nejvetaim z dobrYch mutt."

A je motno fici, to v tomto nazvu nebylo ani trochu nadsazky.

George Washington narodil se roku 1732 ye stare kolonii Virginii, kde take protil nejvetgi Cast sveho tivota. Vyrostl v prostfedi, ktere bychom mohli oznadit za kompromis mezi yelkostatkatstvim a glechtou, smesici to, velmi typickou v pionYrskYch dobach Ameriky. Cela zeme byla tehdy rozlolena na pobfeti. Hned za velkYrni farmami, daleko od sebe rortrougenYmi, prostiraly se ohromne lesy, v nich'Z se jests skrYvala velka indianske. hrtza. Ale prilkopni-

vase deti a take deti va gich deer a synti, to se zdrava, eervenolici, usmevavd, vnoueata.

Chceme vagi dovadivou, jegte nerozvatnou naiad& Chceme take ty deti, ktere jit opustily ro-. didovskou strechu a zadaly hospodatit samy pro sebe. Zkratka chcerne katcleho va geho znameho, kdo je zdravY. a slu gnY, bez ohledu na jeho sonkrome nazory, at' ye yecech nabotenskYch nebo otazkach politickYch. Jsme pfesvecideni, to katdY, kdo ptistupuje k nagi Jednote, polep guje sam sobs. Clenstvi mu pfines.e utitek, jak hmotnY tak i dugevni.

Kruh jeho osobnich ptatel se roz gifi. Stava se utiteenou jednotkou velkeho bratrskeht) telesa, kde katdY bratr a katda sestra podaji mu ruku ne z pocitu povrchni zdvofilosti, nYbrt s vdeenYrn pohnutim opravdoveho bratrstvi. Po strance hmotne vyrovna, se 'na ge tivotni pojigteni kteremukoliv nejlep gimu. Poplatky jsou mime, podminky jsou shovivave, lee vyplaceni pojistek je absolutne jiste a dochvilne. Ctyticet mkt( existuje na ge Jednota, a po dtyficet rokti spechala nejen s ritechou ale i s penaltou podporou pokatcle, kdy smrt sa,hla svou studenou rukou po jednom z na gich dienri. Jednota pro gla kritick;;Tmi periodami, ale vzdor tomu elenstvo nahromadilo .zalohy, ktere jsou vie net dostaditelne k vyplaceni v gech Stavajicich pohledavek. V celkou je nejlep gi nadeje, to Jednota bude se. i v dal gich letech vyvijet zdarneji a sve krasne a za,slutne poslani pinit daleko rieinneji, net. tomu bylo at doposud.

Zkugenosti nas poudily, jak bYt stejne opatrni a obezfeli jako prribojni a podnikavi, aby Hlavni Utadovna mohla die s yYch nejlepgich schopnosti sloutit celemu elenstvu a s naletitYm porozumenim vy gla sestram a brattim vtdy vstfic.

Hlavni cena eloveka je v jeho tivote, v jeho praci a slutbe vuci s yYm spolublitnim a spolubra.trrim. KatclY z na gich organisatort kona. se....0"jr\..9(

pro noveho dlena dobrY skutek, ho pro myalenku bratrskeho pojiateni; a rovnet jedenkaZdY Glen, kterY zajisti Jednote noveho tadatele, nejen ze pomaha Jednote pri vzrristu, ale kona, dobrY skutek pro sveho noveho spolubratra. Proto roz gifujme nage elenstvi. Vysvetleme svym znannYm u glechtile poslani Jednoty, kolik jste vykonali v minulosti a kolik vice planujeme pro budoucnost. A jestli kdokoliv ze sester nebo bratfi citi dostatek schopnosti, aby zastupoval Jednotu a pracoval jako organisator, at' se pfihlasi. S radosti uvatime jeho ochotu a yyznadime mu pole jeho prisobnosti.

Chceme-h dosahnout sveho cile, budeme pottebovat vice organisatort.

Zaroven apeluji na katieho jednotliveho pfedsedu mistnich faclu, aby v pfi gti bkeznove schtzi neopomenul vyvolat otazku noveho elenstva na pfettes, aby katc17;7 tad podnilmul urdite kroky v tomto smeru. VYpomoc od mistnich tadri je proste nutna. Je to ideova povinnost katdeho clfednika a katcleho alena, aby v teto naborove kampani pomohli, at' skutkem nebo radou. Budeme-li vgichni nadgeni stejnou myglenkou, buderne-li vgichni mit na zreteli dtyfi tisice novYch tent( v jubilejnim roce, dosahneme cile hrave. S driverou obracim se na jednoho katcleho na geho elena a elenkyni, a s dilverou hiedim vstfic tomuto nag emu Ukolu, kterY jsme dobrovolne sami sobs ulotili, to ukateme se pfed yefejnosti v Texasu jako rostouci bratrske teleso, to ukateme opravdovY Uspech hmotnY i morelni. Opakuji, to s dilverou se te gim na spolednou praci v tomto jubiiejnim roce, kdy nejen dosahneme vyteeneho pfirristku, vet giho net kdy pfed tim, ale dokateme, & Jednota na ge je schopna v pinej gim metitku gait sve krasne a zaslutne povinnosti.

C. H. ChernoskY, Pfedseda HI. tIi•

George Washin ton.

nil a velmi bohateho mute. Roku 1775 ye 43 letech je generalem, vrchnim velitelem vojsk SpojenYch Statu v osvobozovacim boji proti Anglii a velmi bohatYm velkostatkakem. V 57 letech — roku 1785 — je pak presidentem mladeho naroda a nejmocnejaim muZ'em eels Ameriky. Avaak za touto skvelou fasadou uspechu — a to prave dela. jeho Zivotni drahu zajimay ou, pozoruhodnou, ba lidsky dojimavou — objevajeme terrier' nekoneenou zmet' nesnazi, dugevnich bojtn nouzi v g eho druhu, z nicht vgak, jako zazrakem, probijeji se velke tiny jeho velke osobnosti, tiny, jejicht skuteenou velikost mideme oceniti pine teprve v easovem odstupu a jejicht y Yznam nebyl zdaleka oceriovan ani jim, ani jeho soueasniky. Je velmi pozoruhodne a dojimave, se v eels fade dopisri, ktere jsou dokladem o nesnazich jeho vnej giho i ho tivota, je nespokojen sam se sebou a sam se odsuzuje. Toto odsouzeni je v groteskni nesrovnalosti s jeho tiny. Dvakrate ode g el mladY milieni plukovnik, zneuznan a znechucen nespravedlivYm jednanim gu y ernerovYm ze sne(Dokondeni. na strane 7.)

ckY duch hnal osadniky nezacirtitelne na zapad. Za techto pomerri stal se Washington zememetieem. Bylo to povolani z ylagte driledite a velmi slibne v dobach, kdy bylo stale je gte nanoho nova a nerozdelene zeme. Jeho znalost zazemi a velka, zrudnost v zakreslovani map zalibily se guyernerovi, kterY ho jmenoval majorem milice a povekil na zaeatku valky mezi Anglii a Francii vedenim men gi yYpravy, kterd po nekolika zaeateenich uspe gich utrpela pak tetkou poratku. A prase tento zakatek jeho vojenske drahy je charakteristickY pro celou jeho dalgi karieru: Mel stale daleko vice nesnazi net Uspechri, ale vg ecky potite•obratily se vtcly temet zazradnYm zgasobem na konec v jeho prospech. VYsledkem byla fantasticky rychla, skvela yojenska kariera, ktera, vyvrcholila ye yojenskem vrideovstvi a ye vricicovstvi naroda.

Jit roce 1754 vidime ho jako 221eteho mute — v postaveni plukovnika, poslance za Virg1-

Straw, 2. l• 0 ddil dopisov atelsk3'7 mme. .m!4) ass-o4s■ sio• ■•• 4, •■■ o am • o •■• • •■4, mow, •Mwo.so,m. 4111• 4:4 Dopisy, jet by obsahovaly neYecne, neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyslu stanov Tiskovemu VYboru `k vlastnimu rozhodnuti.

Danbury, Texas.

Ctena redakce!

Tak diky, sluniako hteje, slavidek peje a tak dale, je to . jako ta pisnieka, tak elovek se taky podle toho citi. Tak vite, drazi etenati i etenatky, kdyt preelo, tak se mne nechtelo ani smat, ale dokonce me z toho vytrhi dOpis z Houston, Tex., od moji snachy, ae jejimu mantelu ze to tea nedela dobte, ponevadt potad pr g, (a k tomu je drobatko nemocen), ae musi bYt sam v dome, se jig ani pro vodu nemohou, tak abych za nimi ptijel. Tak to vite, do Houstonu jet, to jsem byl hned pii torn, neb jsem tam byl rad, tak si myslim, tam ty mraky snad rozetenu, tam mne budou posiouchat, tarn ti svati jsou hodnejai, cot po desiti dnech se mi to podatilo, to slunieko vymanit yen, ale to bylo darovani, at hrriza, to jsem si mysiel, ja, to umim lepgi neali ten nag statieek Bartow s temi hadisky.

Beztak jsem si myslel, ae jich moc na ten fenc nahazel. Ale ja, jsem mu to popletl, ale to na mne nekikejte, on by nine zavidel, ae jako ja taky statidek a mam vetg silu. Tak s tou radosti, to zase slunko sviti a mYmu synovi je lepe, tak si myslim: Honzo, honem dome, abych se tam pochlubil, co jsem dokazal,ze jsem to byl "ja.", co jsem jim poslal to hezke po-easi, a oni se mne smali, ae zde svitilo o den dtive. Ale ja neveill, at moje tenueka povida: Vtdyt' ja jsem ti to poslala, v torn poslednim dopise, tak se ti rozsvitilo, ae ji g maw jet domA Tak jsem se velice poteail, ae doma bylo vae v potadku. Take mam dobrY obed, a pii torn jidle meli jsme jeden druhemu co povidat, ani jsem neslyeel, ae nekdo tlude na dveie. Ja posloucham zas a to se mi zdalo, ae nekdo tlude na buben. Tak beaim ke dvetim a vite kdo to byl? Vyhlageni Dybalovi hog z Ganado, Tex. Ut me zde navetivili podruhe. Oveem, kdyt jedou hrat do Galvestonu, ja je zvu dale — oni, ae dnes nemaji moc easu, ae tarn musi bYt dtive, neb budou hrat na rozhlaaovaci stanici v 6:15 veder Tak jsme chvili hovotili, ale ne dlouho, rozloudili jsme se a oni odjeli. Ja povidam gene: Nezapomen, at bude 6 hodin veder! Pak jsme all k evakrovi a k evakrove, k SandovYm. Ja potad nahlitim, jak se bliti Cas, a ua je to zde, ho gi zaCnou, jak ut je katdY zna, se hraji hezke kousky, a to slysim, se mne i moji tene venuji taky jeden hezkY valeik, jehot jmeno jsem zapomel Tak yam, mill hog, srdeene dekuji. Moe jste nas plekvapili, ale kdybych to byl vedel, tak bych vas nebyl pustil po suchu, at bychom si byli na to vypili aspori po jedne. Ale as se sejdern u 8tefanildi v Houstonu, tak to zapijem.

Take mam radost z toho slunieka, jen proto, ae to naee sestr y etvrtnikova se tea vyjasni a nebude us akaredit, neb jde z toho hrtza; kdyt tak na torn jevieti na toho sveho muaieka zaekarecli a chce, aby ji poslouchal a on tekne pokorne, ae vae udela, jak si pteje, ale si mysli: No, jen poekejte, to ja jen zde, a ona zase si mysli, jen kdyt to tak dopadlo a at je po \Teem, zase se vyja.sni oba ti na g nadani herci. Ut jsme zase radi videll oznamku, ae tam u Stefanikii sehraji nejake hezke divadlo, ua se teaime, to vite, na vas tam vaecky obetave herce, neb vy jete urnelci na prknech. Tak nezapomerite, drazi piatele, as bude u 8tefanika divadlo, nenechte si ujit nen° tak alechetneho, jak budou opakovat nekterY kus, jak jsem ua Ceti v nagem milem Vestniku, oni ua jiste maji nee° za lubem, neb tak dlouho mlei, tak jich za to odmeni fie velkou na yetevou, snad nebude zas prg'et, jak minulY meeic leden. A vy statidku Bartoai, nehatte flintu do aita, plate east°.

Moje tenueka vadycky hlecla Yak dopisy ye Vestniku, a ono je jich vice, co vase dopisy radi Ctou.

S ptanim vaeho dobreho veem bratkim a seJan Schovajsa. stram a redakci pteje,

VESTNiK San Antonio, Texas.

Sestry a bratti!

Po nejakYch pet tYclrin ukate se nam slunidko a pozoruji nasledek toho, jak Adinek na svetlo a paprsky slunce pro my glenky dloveka.

Tu hned jsou tvatieky vesele a zapomina se na mraenost, apanelskou valku, flu, sta yky a dane, tea i ptitomnost ye schtizich atd. Olovek filosofuje, co asi jest to svetlo, co dava mu do duce pkijemne paprsky a rnyelenky z lepei stranky jeho. Svedomi povida, "Vidim svetlo dnes, vdera bylo vae za mrakem. Dnes vim, ae byla to moje povinost pkijit do schOze vdera, a podat pomocnou ruku v jednani na geho taclu. Ale "sure" pujdu podruhe, nebot' se jednalo o veci a ja sam jsem mel neco za lubem.

Akorat se mne to nelibi, co se ujednalo.". Filosofuje dale, "ale kdyt to neptjde po mojim, ja tam radeji negajdu. Poelu moji nabidku po Louisovi anebo Tonikovi a jestli to nebude ptijato, ja se vzdam." Tu mradno zas odejde a citi teplotu slunednich paprskri. Ba ne, neni to dobre jednani, piece pujdu a podam svilj ndhled; co by si bratki a sestry mysleli o takovern jednani?"

Sestry a bratti, naee tanedni zabava ye prospech nag San Antonio Czech Orchestry jest ua v minulosti. Slunedni paprsky taky maji neinek i na hudebniky. Myalenky jdou zpatky na ten vedirek v Turner Hall, kdyi se dostavili sestry a bratti a eechove,z okoli. Byla navateva velmi dobra a to proto, ae my glenky naaeho lidu se soustiedily ku zdaru naei orchestry. Chci podat diky vaem za vaei ptitomnost, zylagte tern obetavYm sestram, ktere byly napomocny u dveti a tem dlentm, co za neptitomnosti poslali vstupne "anyhow" a tern, co pomahali finadne na oznaanky. Take diky dlennm taclu, elenrim Sokola a elennm Katolickeho Delnika.

VA:time si toho a nebude to brzo zapomenuto.

To se vi, ae je to orchestra, co je orchestra!!

S bratrslcion pozdravem, Sylvestr Bundil.

Ctena redakce Vestniku!

Chci Vam sant poznamku ohledne uvetejriovani Slabikate ve Vestniku, ae jest to nejlepei, co mniete udelat pro naudeni (let se spravne Cesky psat a Gist. Dejme tomu, kdy2 zaCne dite na tom delat od 10 roku a piejde to cele, jak to kdysi bylo uvetejriovane, jen s malou pomoci rodieu, aneb kdo tomu trochu rozumi, ae bude dite vedet vic jak ten, kterY pfeeel Ceatinu na universite, ale pied tim se nic neudil. MOM zadit i start se udit. 0 tom jsem mel ptiletitost se osobne ptesvedeit. Sam jsem y e stare vlasti chodil do ekoly. Jen mejte trpelicost s tim slabikatem a pokradujte tak dal, za cot Vam vzdavam srdednY dik.

S krajanskYm pozdravem, Tomde Vanek.

Wheelock, Texas.

Ctena, redakce liestniku!

Vestnik jest zveteen, mista v nem ted' dost pro nag e dopisovatele, obsah ma, bohatt a zajimavy, proto nevim, zdat mirj dopis bude zrovna aadouci, neb je dost mista pro nej .v jinem miste, aby nevadil. U2 mam dopis pro Vestnik napsanY pied nekolika dny, kde popisuji jak ta loriska nroda baviny na mne uCinila dojem po piehlidce polnosti, ze ne zrovna dobrY samosebou se rozumi. Boril jsern se do rozmodene zeme, myslim hloub net byla poorana a shledav nrodu bavinovou vice jak napolo znidenou, vratil jsem se skoro s brekotem doma. Myslim si ted', nad o torn psat a ty bolestne dojmy si poznovu ptipominat, vtdyt' ono to nic nepomute. Co jsme na sebrand bavine vyziskali, z toho jsme nezbohatli, protote ji bylo opravdu main; semeno za mnoho nestoji, takte se je bojime sett, ponevadt je to viditelne, to je znadne zamotene.

Poprve od roku 1881 jsme koupili bavinove semeno z ptinuceni. Vymenili jsme ho 32 buelt a dali jsme dve libry za jednu. Budeme muset bYti se setim velmi opatrni, abychom vystadili. Bryanska olejarna objednala bavlnove semeno ze statu Mississippi, pry 'dist& za,rudene, ale tak draho, ae jsme se neodvatili ani bug koupit. Piipadlo to hodne pies devadesat dolart tuna. Nechte si je, panove!

Ve stiedu, dne 17. Anora 1937.

Letos ptipada etyticate yYrodi nagi Jednoty. Jak se zatidime? Jak to oslavime? Nell se vykasat s nejakym nedochuddetem, tedy radeji nic. V okresu Brazos mime tit tady, Beeltich Smetana, eislo 39, Dennici, dislo 94- a Ladimir Klacel, Oslo 129. Bratti, spojme se ptatelskou paskou za tim neelem a proved'me onu slavnost pospolitou praci, jen tale se vzmnteme na nee° velkolepeho. Ut samy jmenovane, tady budou zarueovat dobrY v'sledek tomu podniku. Rad Dennice ma prostornou sin, kde bychom se vaichni pohodlne smestnali a je ye stiedu no gem, te by se tadne strany nebylo daleko. Co o torn soudite, bratti?

Ut v duchu si ptedstavuji ten da y lidu, kterY bude one slavnosti ptitomen. VYbory od zminenych radii volene by vypracovaly jiste bohatY program. Zminene tady, dejte o sobe vedet brzo, zda-li s naaim navrhem souhlasite.

S Actou, Jindiich Blatek, Glen Cisla 129.

SEZNAM NOVYCH eLENt, DLE RADU, TEID, POJISTKY, STABIL A OBNOS POJISTKY V MESICI LEDNU 1937.

Tiidy Stati Obnos BCD G H Rad 27 $1,000 1 17 1,000 30 1 20 1,000 38 20 1,000 16 24 32 1,000 28 24 1,000 28 57 500 28 16 500 47 35 1,000 48 32 1,000 49 500 45 54 500 46 54 19 500 63 22 1,000 63 42 2,000 88 16 1,000 88 22 1,000 88 26 1,000 91 23 500 92 22 500 95 22 1,000 95 17 1,000 101 16 500 102 24 1,000 108 16 500 112 16 1,000 130 16 1,000 142 40 500 142 44 1,000 148 26 1,000 148 48 500 1 157 Pojigteno v ttide B 11 &mu.

Pojieteno v tticle C 13 dlenn.

Pojieteno v ttide D 5 &mt.

Pojieteno v tilde G 1 Glen.

Pojieteno v tilde H 1 Glen.

PrAmerne stair, 28 let, 3 mesice merle.

Prtmerna, pojistka, $855.00 merle.

Ptipojieteni.

31 38

39 148 Rad 4 24 28 49 116 130

DETSKt• ODBOR. Do 16 let 2

500 4,000 Do 20 let 1

2 2 6 1

Pojigteno v tilde dodasne 13 Menu.

Pojfeteno v tilde 201ete 1 glen.

S bratrskym pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 31. ledna 1937.

NemeckYm dramatickyrn kritiktim bylo nafizeno, aby den pied napsanim kritiky spali.

Spanek za posledniho dejstvi hry se nepova"Hartford Courant,". tuje za dostateenY. —

Ve sti'edu, dne

unora 1937

ICES P1ONi' V AMERICE Za zlatem.

Jednal s nimi vlidne, za vykonane slu'aby spra y -nejimplat,bysnYreajzkd provineni, jako kradea, hadky, porakni miru a potadku mezi nimi a mezi belochy. Ukazovai pies to svou nevoli, nahanel jim. strachu vypalenim nekolika ran z dela, jicha se Indiani tolik obavali.

Sutterova pevnost se brzy stala zastaykou., trapera, lo yal a cestujicich v'eeho druhu z okolnich uzemi, jakoa i emigrantu tam ptichazejicich z vYchodnich stela. Jeho kolonie rychle vzrustala.

Kdya se toto fizemi stalo majetkem Unie a Sutter odptisahl vernost vlajce SpojenYch Stata, ozeva,1 jiz kaadorodne pknici na tisice akrA a mel 8,000 kusu dobytka, 2,000 koni a mulfa 2,000 ovci a 1,000 vephi. Sutter se stal i pod vladou Unie hlavnim soudcem a hlavnim zprosttedkovatelem mezi vladou a mezi Indiany.

Jeho jmeni v'§ak vzrUstalo i vyclani za potieby.

Potteboval mlYna ke mleti obili, pily k fezani dieva a proto jia v roce 1844 objednal pottebne stroje z Nemecka.

V tend roce ptijel do jeho pevnosti z New Jersey mladik jmenem James Wilson Marshal, jent rozumel pilateni. Pracoval nejakou dobu pro Suttera, a kdya v roce 1847 Sutter zaeal stavet pilu, Marshal se stal jeho spoleanikem.

K tomu fieelu si vyhledali ptihodne misto asi etyticet mil od pevnosti na face American, kde byl proud nejpkihodneji a rovnea dostatek nablizku. Toto misto se nyni nazYva Coloma.

Prace na splavu jakoa i na stavbe mlYna hned zapoeala a v lednu nasledujiciho roku byla jig hotova.

Bylo to odpoledne 4. ledna, kdya Marshal prave pracoval na nahone u teky a jeho zrak byl oslnen zlatoalutYm leskem kamene. Nevenoval tomu mnoho pozornosti, ale kdya nedaleko uvidel jinY, je§te lesklefei, napadlo ho, zdali by to nemohl bYt vzacnY kamen. Pravda, peknY byl a teak neali obyeejnY. Zkou gel jej mezi zuby, tloukl kousek mezi kameny a shledal, k je kujnY. To Marshala trochu rozruklo a nezdrael se, aby se soudruhtim pit veeeti nepochlubil, ae nakl "zlatou rudu". "S takovYmi sny si nedelej nadeji," odpovidal mu jeden z nich, "takove etesti nas zde nepotka."

Marshal se vAak my§lenky na zlato nemohl zbavit a pozde veeer i dasne rano chodil po btehu teky, sbiraje dal gi podeztele kameny.

Kdya jeden z nich dal kuchatce, aby jej dala vatit do vody, shledal, k se stal jete lesklej'Aim. To jej je'ke vic utvrzovalo v domence, ae je to zlato, a prosil kamarady, kteti rovnea na§li nekolik kouskii, aby sli za svou praci a nikomu se o tom nalezu nezminovali. Sam pak rano 28. ledna vsedi na ko-ne a jel do pevnosti, kama dojel brzy odpoledne. Toho dne silne talde byl na kuzi promoklY a zablacenY as po usi, kdyt vstoupil do idadovny Sutterovy a aadal jej o soukromou rozmiuvu. Tim Suttera polekal, neb se domnival, ae se stalo nejake ne'kesti. Sutter sam na prvni pohled nevekil, ae pilnesenY kov jest zlato, ale kdya jej zkusil kyselinou, ptesvedeil se, ae Marshal mel pra ydu. Bylo to zlato a to nekolik liber!

Marshal po tomto ptesvedeeni byl tak vzrukn, ae, adkoli jej Sutter zclraoval, aby zUstal pies not v pevnosti, neuposlechl, ale tak, jak byl promokly a zablacenY, obratem se vracel, aby se pustil do dal'§iho hiedan.i. Druheho dne pkijel na pilu sam Sutter a skuteene Hash nekolik dalgich vet§ich i menkch kousku zlata.

Radili se tudia, jak vec nejlepe zariditi, aby si pray° hledani a dolovani zajistili sami pro sebe. Marshal navrhoval misto to koldokoia ohraditi a zapoeiti okamate s kopanim. Sutter vsak mel mnoho rozdelane prate; byly tu dva rozestavene m1Siny, mnoho kat melo bft vycle-

vilsTNtrz, lino, ri.roda sklizena, proto rozhodl, aby vie drCell v tajnosti nejmene Best tSrdnri, aby lid udrZell v zapodate praci.

Adkoli prida byla postoupena Sutterovi mexickYm guvernerem, nedostal toho prava od vlady Spojench Statt, a proto od to doby usiloyal, aby od vlady ziskal povoleni jak k pestovani plodin, tak i k dolovani v techto mistech.

Mleel v§ak houievnate o nalezu. Povoleni vAak nedostal.

Mezitim kterjis delnik, jen2 mei u sebe nekolik kouskri zlata, vymenil tyto v hospode za koralku a v opilstvi cele tajemstvi o nalezu zlata prozradil. Tim se zprava jako po zapaleni slamy rozkrila v kratkosti po cele Kalifornii, ba i do Oregonu, a vlastni delnici Sutterovi misto prate shaneli lopaty, krumpake a jine potreby k dolovani, nebot' bylo jim nabizeno osm clolarti za unci.

V kratke dobe se nahrnulo na Sutterriv pozemek mno2stvi lidi, je2 majitel marne se sna2i1 odhaneti. Nenice na jeho poli zristala nesklizena, pily nedostaveny, nebylo deiniku. Dobytek se mu zaaal ztracet, hladovejici kradli, aby nezemteli hlady. ZdeS'enY Sutter hledal ochrany u vlady a u statnich ritednikt, ale marne. Jeho jmeni se ztracelo, je'2to nebylo, mo2ne na jinou praci ziskat delniky, a2 riplne zchudl, zatim co natal jeho delnici bohatli nalezy zlata. Ke konci sveho 2ivota '21.1 jen z pense vladou mu udelene. Zemtel roku 1880 ye Washingtonu, D. C. Marhal neskoneil o mnoho lope. Squateri ziskavali kousek po kousku rizemi k dolovani, 2e Marshal ztratil i svuj domov a potloukal se dlouho po okoli, hledaje vhodnS7 zabor. Kon g -neroku1865bd2zasveluy valce proti Mexiku. Na nem 2i1 al' do sve smrti, pestuje vinnou revu. JednoduchST pomnik stoji na miste, kde Marshal naSel prvni kousek zlata.

Zprava o nalezu se rozletla po celem svete jako meteor a horeaka po rychlem zbohatnuti zalomcovala ka2dYm v teto zemi. Kalifornie se stala Mekkou, eldoradem statisicri. Banketi, obchodnici, remeslnici, delnici, studenti, ueitele, bohadi i chudaci, ba i 2eny, ye velkYch tlupach se hrnuli do Kalifornie po souk i po vode. V§echna kalifornska mesta v jedinem roce byla oputtena, domovy byly prazdny, v2e Wel° smerem, kde bylo nalezeno zlato.

Ale v okoli nalezike zlata se zadal take jeviti nedostatek potravin. Mouka byla prodavana za $400 sud, cukr za etyri dolary libra, tolike2 stela kava velmi 'Spatne jakosti. Na mnoha mistech se mouka prodavala za $2 libra a koraika za $20 kvart. Obyeejne bodice, jea se proda,valy za 50 dolara, stouply ke konci mesice kvetna v roce 1849 na $500 a piece se naki kteti tu sumu zaplatili, aby se mohli dostati do Sutterovy pevnosti. Obyeejna lopata, ktera se drive prodavala za dolar, stala nyni deset, krumpaee a jine dolovani potteby se zdraaily vice neali desetkrat.

V kratieke dobe se fidoli Sacramento hemailo taati. kteti ye dne v noci, o hladu i alzni a o nedostatku kopali. Byly ptipady, ae se naterYni podatilo v kratieke dobe najiti velke kusy ryziho zlata v cene nekolika tisicii dolartt. Sam tehdej gi guverner uvadi v svern dopise vlade, ae se denne teal v fidoli Sacramento od $35,000 do $50,000 zlata a ae vlada by mela nejak hlede.ni zastavit. AvAak vlada nezakroeila.

Bylo jia mnoho napsano o tom, jak se nekteti teaati v kratke dobe domohli ohromneho bohatstvi, jini naproti tomu piisli nejen o l*za17 svfij majetek, nYbra i o divot. Uiedni zprava pravi, ze od roku 1848 do 1. ledna 1903 se v Kalifornii nadolOvalo za $1,397,275,408 zlata a zlatonosne teky tam vydaly za $65,000,000 zlata.

Na ptiklad jeden kus tam nalezenY vaail jedno sto a otykicet jednu libru a etyki unce taktka asi stejne veeisteho zlata. Jeden Oman liky ale obavaje se, aby se o torn nekdo nedovedel a on o nej neptikl neb nebyl zavraaden, dlatem kus rozdelaval na menM eastky a tak jej po kouscich, prodaval. JedinY kus, jedno sto a Best liber, byl nalezen v Baltimoru ye zmole Auburn a jinY jedno sto a tit libry atd. Kusy vale' od deseti do Otykieeti liber byly nachkzeny takkka kaidodenne a mnohdy

Strana 3. rot nahodou. Mnoho novStch bohaa se objevovalo ria obzoru, ale kolik jich zemkelo v tech mistech hlady, nemocemi, nebo byli zabiti lunikdo nevi.

Z onech tisicu, ktere Kalifornie prilakala v tech letech, zUstalo verg e procento v Kalifornii zvlake pri farmateni v krasnYch Udolich, malo bylo tech, kteti se odvahli opetne svizelne cesty na vS7chod. Historie uvadi mnoho ptipadri, kde cele karavany zahynuly na ceste za zlatem.

Sta a sta karavan tahla dalekymi planemi Zapadu, dlouhe retezy krytYch vozu postupovaly smerem k statu, kterSr sliboval rychle a snadne zbohatnuti. Nedbalo se cestovnich trap a mo2nYch nebepeei v neznamS7ch koneinach divoeiny. Neni divu, 2e cesty ty byly protkany a2 hroznYmi pripady udalosti a hrdinskYch cinu, dnes taktka neuveritelnYch. A mezi temito, pokud jest znamo, byl pouze jedinY krajan, kterS7 se odva2i1 tak nebezpedne cesty. Byl to Josef Francl, narozenY roku 1824 v Svojkcich, v chrudimskem kraji, kde jeho otee mel pivovar a sklarnu: Josef dostal hudebni vzdelani na pra2ske konservatori a pozdeji byl spolureditelem koncertni firmy Marschner a Francl. Konal mnoho koncertri nejen po celem Rakousku, nYbrZ i zajadel do cizozemska, a neni divu, 2e se ji2 roku 1851 objevil v Americe ye Wisconsinu. Tam se otenil s Antonii Prochazkovou, ale touha po cestovani a dobrodru2stvi jej ji2 neopustila. Pres to, 2e mel ye Watertownu pekne a N17nosne misto jakotto okresni klerk, prese vtechno domlouvani man'Zeldin° tou2i1 po zlate Kalifornii, zvlaSte, kdyt se seznamil se etyrmi Nemci, kteri se prave chystali takte2 na cestu do Kalifornie. Francl byl hned rozhodnut, slibuje man2elce, 2e ji za sebou brzy povola., nebo poke yak obnos na 2ivobyti. Jal se vyjednavati s bratry Gustavem, Adolfem a Fredrykem RosengovYmi a se etvrtYm kumpanem Heinrichem Merrmanem a shaneti pottebne veci. Koupili par mladS7ch vole, takS7, plachtou krytY vuz, jidlo, zbrane, naboje atd. a 18. dubna roku 1854 se vydali na cestu.

Celou tuto cestu popsal Francl sve man2elce a zprava ta jen dirou nahodou zristala v rukou nejstarkho syna Franclova Freda v Crete, Nebraska, uchovana. Denik jest psan Avabachem misty ji2 silne vybled1S7m as neditelnYm, kterY se mi nahodou dostal do rukou.

Vyjeli v 1 hodinu v noci, jsouce ozbrojeni po zuby, ad to noci ani oka nezavreli, ale pri loudeni se znamYmi dlouho do noci popijeli.

Byla ticha., vlaha noc, kdy2 se Francl rozloudil s horde placici man2elkou a s malYm, sotva jednorodnim synkem — Fredem. Jeho bratr Anton a krajan Rdeek jej vyprovazeli celSrch etrnact mil. Prvni noc prenocovali v kupe sena a libovali si, 2e zadatek byl velmi prijemnY*.

Ale jii druhji den bylo hrife, kdy2 je zastihl pied veeerem prudkY deft', drive nee mohli vlastni stan postaviti neb oheri rozdelat. Do vozu se obOvali sednout, aby snad hrom neudell do stromu, pod nim2 se zastavili, a nezapalil jim soudek prachu, kterS7 meli v suchu ye voze ukrytY. Tak zristali pod kr3im nebem v na spanek nebylo ani pornykeni. Neni divu, 2e rano, kdy2 se boute utisila, spoleenici Franclovi ztratili chut' pokraeovati v ceste a chteli se okam2ite vratit. Kdy2 v2ak vyko slunce a osuklo jejich Saty, vydali se na delk cestu smerem k hlavnimu mistu satu, k Madisonu. Vystehovalci men dohromady $84 vtech penez, s nimi2 meli vystaeiti na 2700 mil. Pokladnikem byl Francl, ac pozdeji litoval, 2e Arad ten pit al, nebot' to byla pro tak dalekou cestu sme2ne maid suma na 2ivobyti.

(Pokraeovani.) tivot za majetek.

V nedeli v noci vypukl v hospodarske kolne rolnika Josefa Seibta v Hornim Berzdorfu u FrYdlantu poa.ar. Nea se domaci lide vzpamatovali, ptenesl se na obytne staveni. Pies to, ae budova byla v male chvili v jednom plameni. snaaila se Seibtova aena zachranit aspoh nejnutnej21 zarizeni. Vnikla do komory, ale ta uz byla pina kouke, kterST Z.enu omamil a ona uhokela. Lela usedlost lehla popelem.

Strana 4.

VESTNiK

META, Basnik Richard Weiner Mrtev t

i'IESKt basnik Richard Weiner, ktery zemfel v nedeli 3. ledna dvaapadesatiletY v podolskem sanatoriu, pOdlehnu y zhoubne rakovine, path k nejvYznamnej gim a nejsveraznejgim zjevUrn v Ceske moderni poesii. Piseckk rodak (nar. 1884), ktereho povolani novina •ske a turnalisticke zaneslo po pfevratu do Pafite, odkud at do nedavna posilal politicks i literarni elanky a zpravy Lidovkm novinam, byl neeim, co se cle, vyslovit jen charakteristikou "zapomenutY a nedocenenY basnik". Mel arcit' mnoho nevkhod, z nicht na prvem mists slugi jmenovat vfluenost jeho umeni, na mists dru hem pak jeho dlouholete odeizeni se oeskemu prostfedi, ale to nikterak neomlouva dobu a 'deskou literarni kritiku, ktera, se k jeho dilu chovala apaticky a jeho posledni kniha pt .& "Hra doopravdy" pfegla dokonce mleenim, aC praxe to znamend vrchol Weinerova umeni a nejbasnidtej gi napineni jeho planu, kterY si jako umelee polotil. Nute, jak' byl onen plan? Staei, pfedteme-li jeho tfi prezy "Lazebnik" z r. 1930 s podtitulem "poetika", a -razem pochopime, oC Weinerovi beti. Ostatne vyslovil to ut da yno pied tim v jedne povidce sveho krasneho "Sklebu" z r. 1919, kde napsal: "Cil, kterk sobs kladu, rozmlouvaje o okclnostech, prof tato povidka vlastne ani napsana nebyla, je nesmyslnk a nebude mu omluvy, ani tehdy, jestlite se domnivam, vsune se v nasledujici fadky neco fantastienosti . a nee° podivinstvi. Pouze na jedine mute toto yypraveni Ciniti sobs narok: na jedineenost. Ta tti slova, jet jsme sami zdtiraznili, jsou klidem k pochopeni Weinerova planu basnickeho. Jsou to zaklaclni kameny, z nicht roste stavba jeho dila, ciliciho nikoli k deji, k ideji, ale k emoci, k obratu, k visi a halucinaci. — Richard Weiner meal jako lyrik a napsal celkem asi gest basnickYch sbirek. Videni a basnickY vyraz se proste neznisobovaly k vet& intensity, ale rozbijely o sebe, protote slovo nebylo pine osvobozeno z pout konvenci, ale ut tady jsme citili usilujici hledani basnickeho vYrazu, Upornou viili vykadit jej z pout zvykti skladebnYch a hovornYch. Ut zde Richard Weiner mluvi o kusosti a beztvarosti slovniku, kterYm nemilte obsahnout a fixovat svfij basnickY svet ponekud fantastickY, jedinednY a hodne podivinskY, svet, kterY ukazuje, to v gechny cesty poznani vedou do zrcadla.

V posledni knize Weinerove uz neni tadneho vnej giho deje. Dej je sam vYtrysk z nitra pineho hrfizy a temnot. Weinerovo videni zde je samotna fantasmagorie, jakYsi obludny a nerudnY sen, labyrint muk i nekesti, jeho vgeeky cesty vedou z nicoty do nicoty, ze samoty vnejgi do samoty nejvniffnej gi. Sotva jink deskY basnik dovedl dovest problem narcissismu a dvojnictvi k takove tragicke intensit y ; sotva kterY sestoupil tak hluboko do podvedomi, k nejskrytej gim kofenfim lidske bytosti jako Richard Weiner v "Hie doopravdy". Zde je svet vystficlan podsvetim a nahoda je promenena v zakon basnickY, kterY ize chapat jedine intuici, basnickou imaginaci a fantasii. A ty jsou u Richarda Weinera nesmirne, stejne jako jeho umelecke usili. Nakonec musime uvest je gte nekolik dokladt: "Slova, "tak se na neho podivejte", jsou svtildna jako o gemetna, pegina. Vedou do zrcadla. A jak se tam ()hal znovu, vidi se nejak, jako se vidame u cile cesty, kterou jsme s vybrali. Stfet1 se se svYm obrazem jako s neznamYm, s kterkm jsme si smiuvili schtzku . . . Kdyt nazitti rano vy gel a zamitil z namesti, veal dfiv je gte, net zanikl, to ho ut neni; byl nahraten svou povesti. Povesti bez zaeatku i konce, povesti zatim nenieitelnou ... " Necitujeme tyto \rely jen jako doklad vYtvoru, pochazejiciho ze skuteene "jadrne kuchyne basnicke". Chceme to i ukazat, jak on, talent

typicky tidovskY, zadina teprve tam, kde jini konei, jak zaeina sledovat feku, teprve kdy se stane ponornou. Vskutku on se odvatuje seskoku do hlubin a tmy z koneenosti do nekonednosti, a docela ye smyslu Saldovy charakteristiky tidovskeho genia i Richard Weiner speje na nekonednem v nekoneeno, uskuteeriuje tak "sestup duge" jasnovidneho zraku do hlubin a ticha, kde se vlastni existence zmnohonasobriuje za nevyslovitelne trYzne poznani, jeho hrtizu a propastnost ize pfeklenout jedinYm: basnickYin slovem, ktere bylo na poeatku.

Nute, snad Richard Wiener, v okamticich, kdy si umlouval svou posledni schtilzku se smrti, s kterou se vlastne stfetal v zrcadle od potatku sve tvorby basnicke, jako s obrazem neznameho dvojnika, poznaval, ze ho ut neni, a to za kratko bude nahraten svou povesti. Piejeme mu, aby tato povest byla povesti bez konce, povesti dlouho neniditelnou, mluvici o basniku vidoucim, a osobitem Wird. slovensnem.

Bohumil Novak.

Zenfiel vern57 kamarad Masarykfiv AK NAZVAL Jana Herbena posianec revoT ludniho Narodniho shromatcleni onoho dne, kdy tam byla odhlasovana Ustava republiky a s ni tiivodni formule, kterou Herben navrhl a odOvodnil krasnou a jasnou improvisovanou feel, jak jen on dovedl k lidem mluviti: "My, narod deskoslovenskY, chtejice upevniti dokonalou jednotu naroda . . . " zaeina se to motto a konei se slovy: "nebot' chceme se ptieleniti do spolednosti narodt, jako Men vzdelanY, mirumolivny, demokratickY a pokrokovk."

Byly tenkrat namitky proti Herbenove my glence, kterY ji vzal ze sve zamilovane americke fistavy, ale pod dojmem teto jeho veci vgechny namitky padly. Dnes, kdy ten fivod dteme, tegime se, jak v nem zni klasicky vista a midna nage fee. Je v ni celY Herben a nebude nikdy k necti nagi Ustave, ze s ni navtdy zustane spojeno jmeno jednoho z nejee gtej gich a nejdeskoslovengtefgich na gich spisovatelil a novinaft.

Snad to byl tehdy nejslavnej gi okamtik Herbenova tivota, kterY si to slavy poctive vydobil celou svou tivotni praci a praxi na povznegeni a zuglechteni nageho naroda, aby byl prave takovY jakYm ho v tomto svem odkazu chtel miti: vzdelanYm, mirumilovnYrn, demokratickYm a pokrokovym.

Nedostal se Herben k tomu pfivlastku "start' vernY kamarad Masarykil y" lehce. Obetoval mu vgechno, co mel a umel v bojich, jejicht vagnivost si dnes mnozi ani pfedsta.vit nedovedou a v nicht Herben s Masarykem a easto za Masaryka odna gel vic net "mut dovede unest".

Opravdu byl jeden Cas Herben nejnenavidenejgim elovekern v Oechach, jak napsal Machar a nebylo zrady a zloeinu, ze kterYch by nebyl obviriovan nebo aspori podeziran. Jednou prodal pry vlast tidtm, po druhe evangelikum, po tfeti kraal Pruskemu. Dnes je motno v gemu tomu se jen usmat. Dnes pohitime Herbena se svornYmi poctami celeho naroda, v /Amt. jeho zasluhy a jeho vYznam davno nejsou sporne. Ale tenkrat! BYt pouhYm Masarykovcem, bylo cosi jako bYti psancem cot teprve bojovat na pfednim a nejviditelnej gim mists za vge to, co Masaryk chtel a hlasal a co bylo tak mnohYm proti srsti. A Herben se Casto stavel pied Masaryka a zachycoval rany jemu ureene vlastnim Velem. Nebyl to v gak jerk jeho telesny novinat. Byly doby, kdy Masaryk nemel oddanej giho spolubojovnika. Mohlo se kid, ze Herben mu sloutil, ale on Mal vie, on Masarykovu dlouholetou nepopuhlrnost dovedl obraceti v popularnost a ziskavat mu nad gene yyznavade zvlaSte mezi mladeti, on umel Masarykovy nazory zpfistupriovat, on byl mistrem jeho propagandy, jak by se dnes feklo, on masarykovskYmi zasadami mail a hodnotil praxi tehdejgiho vefejneho, kulturniho a politickeho tivota. Byl lidovej gi a spoleden gtej gi netli jeho ueitel, mel dar tiveho plastickeho slova a vesele drutnosti.

Co znamenaly kdysi jen Herbenovy besedy se studenty, mezi nimi umel posedet, povykladat,

Ve stfedu, dne 17. timora 1937. zazpivat a zatanait. Cosi z toho v geho pfenagel i do sveho Casu. Byl to list pro vzdelance, ale Ceti jej s utitkem i nejprost gi Olovek Snad od Havliekova Slovana nebylo deskYch novin, ktere by etenati tak milovali jako Cas. To byl duch Masarykfiv, ale slovo bylo Herbenovo. Z neho vychazela velka obroda pro cele na ge novinat stvi, o kterem tehdy velkou merou pravem platila slova, to se podobalo gpatnemu pfekladu z nemeiny. Herbent y novinalskY jazyk znel a svitil eeskou notou, spravnYm slovem se glo skoro vtdycky za spravnou *aci a navazovalo se na nejoe gtej gi tradice pisemnictvi a kultury. Herben psal noviny jako Ale g kreslil lidi, on videl veci jako Botena Nemcova. V literarnich soudech byl snad pro dne gni nag vkus konservativnej gi netli bylo ti'eba, ale jedink objev takoveho Petra Bezruee, ktereho bylo tfeba objevit, svedei vYmluvrie o tom, jak' byl Herben svedomitY a pozornY redaktor.

Je to z velke easti Herbenova zasluha, ze nag tisk dosahl dne gni sve firovne mravni a kulturni. Herbentiv bol proti frazi, nejhor gimu bacilu novinatskemu, mel zdravY vliv na pfi gti generace novinatil. Otenafi se odnaueili klaneti se a \refit velkYm honosnkm slovtin, neni-li za nimi vecne jadro a pravdivk obsah. Dovedou prohlednouti pakulturu yznegenYch hesel, za nimi se taji prazdno a nicovatost. Je stale dost planeho tvastu o torn, co se u nas pro lidi pige, ale mtirteme se dnes takovYm tlachirin aspori vysmat a nazvat je pravYm jmenem. My vgichni mladgi jsme se od Herbena ueili a v mnohem zustava a ztistane vtdycky nagim vzorem, protote skrze neho gla cesta od Havlieka k novYm, slotitej gim a odpovednejgim jak nam je ulozil rozvoj celeho clne g -nihoard tivoajehptfb.

Jeden po druhem odchazeji z MasarykovYch nejvernej gich. Nad hroby tydi se osameleji historicka postava, ale velkY statec nemtilte miti pocit osamocenosti a opti gtenosti. Jeho duch, tivot a dilo spojeny v jednotu, ktere. pronika a odugevriuje celY na g svet, povede nos dal. Ale nezapominejme, ze Masaryk, aby se stal tim, dim nam vgem dnes je, podeboval statednYch a vernYch pomocnikt. Herbenovo jmeno bude vtdycky se cti stati vedle jmena jeho velkeho K. Z. Klima. vddce a ueitele.

JAK NAHORU — NOVA CASSONOVA KNIHA. V techto dnech vy gla v nakladatelstvi "Tisk" ye Zline jako prvni svazek vybranYch spisii Herberta N. Cassona kniha "Jak nahoru", obsahujici 12 rad zamestnancilm. Casson sam v pfedmluve knihy pravi: Tato kniha obsahuje Mite, otvirajici cestu vzhuru. Tegim se, to jich poutije mnoho tisic mladYch mutt' a ten, vstupujicich do tivota.

Uvefejriujeme nektere easti teto pozoruhodne knihy: Zamestnani je selskY grunt Miltete vyziskat co nejvic z katdeho pole a katdeho lesika, anebo mete sve hospodatstvi vest nedbale a bkt z neho sotva Je vetg i rozdil v hospodatich net v hospodafstvich. Nekterkm hospodaffim se dobte daft na gpatne pude a male vYmete, zatim co jini jdou do dratby i s rozlehlymi lany pfidy.

V katdem podnikani je nejvzacnej gi veci iniciativa — schopnost navrhovati need noveho, co znamena zlep geni. NejschopnejAi vedouci je zpravidla ten, kterY ma nejvet gi iniciativu — mut, kterY zadind nove veci.

Skoro vgchni muti, jsouci dnes nahofe, dostali se tam vlastnim usilim, vdeeice za sytiij Aspech schopnosti delati nee() noveho, nee° vic net ostatni.

Nejvyggi zkoug ka katcleho, kdo pracuje v podnikatelskem svete, zni: dovedete zlepgovat?

Zakladnim potada ykem vgeho podnikani je zdokonalovat praci, at' je jakakoliv, nalezati lepgi zpusob, jak ji provadet. A to mute vice mene delat katdY delnik.

Jak katdY vime, na g vzdelavaci system nas vubec neptipravuje pro na gi budouci praci.

Neuei nas praktickYm, vYnosnYm pfedmetam, ktere by nam pfinesly zvYgeni Proto, kdy opou gtime gkolu, zaeina, teprve nage skuteene gkoleni. Musime se dale uCit. A kterakoliv prate nam poskytne motnost nauCit se rOznYm utitednYm vecem.

Ve sttedu, dne 1'i. imora 1937

TOMTO ROCE 61avi jinoairicke meato JoV hannesburg a celST kraj padesate vSTrodi sveho vzniku. Bylo to ke konci roku 1885, kdy do kraje, tehdy pusteho a nebezpeeneho, zavital osamelSr jezdec na unavenem koni. Zvite zakoplo o nevelkSt kamen, kterr se rozpadl ye dvi. Jezdec prohledl dolt a urtel, to kamen se V plote lomu tlute leskne. Seskoail s kola& pozorneji. Nemsnil se, bylo to zlato. Tato nahoda rozhodla o osudu leopardt a lvt, kteti se at do to doby proho,neli neruAene krajem.

Divoka zvitata vyhnaly lidske •elmy, ktere se sem vrhly na dralaSr kov.

Tak se. zrodil Johannesburg, kterSt se stal zakratko nejvetkm africkStrn mestem a v jehot zdech tije dnes pies 300,000 Evropana. RomantickS7 jezdec, jemut pada odkryla sve obrovske bohatstvi, zemtel v bide. Jmenoval se George Walker. Vic se o nem nevi.

Na jihovS7chod od Johannesburgu lezi tzemi, na nem2 se narodil roku 1825 Pavel Krueger, ppzdejSi president jihoafricke republiky. Jeho otec Kakp ar Jan Hendrik Krueger, sedlak z holandske rodiny, odstehova,1 se pozdeji na sever, kde se usadil. Tak se stal Pevel Krueger jednim ze zakladatelt Johannesburgu. JeSte roku 1886 till obyvatele mesta pod stany a v bouclach.

"Oom" Krueger (strS7 c Krueger) kdyt se stal presidentem, Neal budovat solidni domy a 8iroke ulice, takte Johannesburg je dnes jednim z nejlepe fe'SenStch velkom.est stareho sveta. 0v'tem je to take jedno z nejbohatSich most sveta. Posud'te: Roku 1886 vynaSely doly v tomto kraji /*aerie jen 10 tisic liber. Roku 1898 civil zisk jit 16 miliont. Rok nato byl proud zlata zastaven proudem krve, jit otevtela stavidla burska valka. Roku 1907 vS"ak vyna gela tetba zlata jit 27 miliona liber mane. A v roku 1935 vybral stat na danich z dvou dolt. 10 miliona liber sterlinkt.

Se stoupajici tetbou zvefSova,1 se i podet obyvatel. Peed jedenapadesati lety til v Johaanesburgu celkem 51 ()bean. Dues cit y mesto na 300 tisic Evropanti a tfikrat tolik dornorodcfn z nicht 400,00 hornikfi tije v samotne periferii mesta. Johannesburg je mesto neobydejne elegantni, ma bohata musea a knihovny, university a vS7stavrie nemocnice, divadia, nadrati a letecka ptistavi gte. Zda se, jako by tato nadhera mela konkurovati zati dralleho kovu, kterST se tam dob;!iva.

Deset let po zaloteni mesta, tedy pted etyticeti lety, stal se Johannesburg cilem nejpitoresknejSi revoluce, jake tu dejiny znaji. Jeji pl'ieiny a prtbeh jsou tak zvlaSti, 2e neni od mista, zminit se zde o nich.

Prave na novSr rok 1896 objevila se v lond3"Triiivet nejboha g i telly v Anglii.

V Londjme prave zemtela sedmdesatileta lady Houstonova, jedna z nejbohatMch a nejpodivnejAich ten britskeho imperia. Vyclavala list "Saturday Review" a nevYbirave a vydente v nem tato&la na britskou vladu a chvalila Hitlera. Roku 1926 zdedila no svem druhem muti, bolaatem lod'ati, skoro miliardu KC. Nejakou dobu spravovali jeji jmeni poruenici, protote ji lekati prohlasili za nepfidetnou. Ale procesem se znovu dornohla svepravnosti. PkedevSim odmitla platit dedickou clari. Odvolala se na to, te jeji mut byl obeariem ostrova Jersey, pro net britske darioy e zakony neplati. Nakonec misto dedicke nabidla 210 miliaria KC jako dobrovolnS7 dar statni pokladne. Lady Houstonova rada venovala penize na podniky, o nich se hodne mluvilo. Tak zakoupila letadla pro vSrpravu, jet konala let nad nejvySSi horou sveta, Mount Everestem. Kdyt britsk y vlada, odmitla toast na leteckSich z,avodech o Schneiderav pohar, venovala 14 minaret aia opatieni letadla a financovani ze,veldnika. Zavod skoneil vitezstvim britskeho letadla,. Nekolikrat nabizela miliony pro fidely narodni cbrany, ale po katde kladla takove po,dminky, to vlada je musela odmitnout. Skoro v katclem eisle sveho listu opakovala tuenSt napis: "Bah chrari Anglii peed Panem Edenem". V poslednim vandenim .eisle sve- "Saturday Review" uvefejnila "Recept .ady Houstonove proti nachlazern, ode nic nfo

VESTNiK

Pfekrasne, mesto, ktere za

o!etiaiiiea skS, ch Times sensaeni a neripina, zprava, ktera, znela: "Dr. Jameson vede sedm set ozbrojenStch vojakil na Johannesbiarg." Druheho dne neptig ly do LondSma tadne nove zpravy a tajemnem povstani. Teprve 3. ledna bylo znamo, ze Jamesovy oddily byly po kratke bitve porateny. transvalskSnni Bury ate jejich vtidce byl zajat.

Tuto nepovedenou akci ueinila zvlaSte zajimavou depe§e, kterou poslal jests tft den nemeckST cisat Vilem II. presidentu Kruegerovi.

"Vyslovuji Vain nejvtelejS'i blahoptani stalo v telegramu — ze se yam podatilo jen s VaSim narodem a bez pomoci spfatelenSich mocnosti se uhajiti proti povstalctm, kteti vtrhli do VaSi tome jako ru g itele miru ate se \Tam podatilo uhajiti samostatnost statu."

Tento telegram vzbudil v celem svete nejvetpodiv. -Cisat naznadil, to povstani inspirovala cizi mocnost. Okamtite britsky sekretat pro kolonie Chamberlain poptel vetejne, te by se bylo jednalo o nejake organisovane povstani, podporovane Anglii. Tim se v§ak nevyvratily povesti, 2e depae byla projevem nernecke snahy vmisiti se do zaletitosti jihoafrickS ich a ohrozit tam zajmy Anglie. Britske lod'stvo dostalo rozkaz, aby vplulo do africkSt ch vod. Svetern se ktitovaly povesti o valce. ValeanST oheri pfeletel ptes Evropu a s nim i znamky soundstvi dvou evropsk Tch kolonialnich velmoci.

V jitni Africe vSak ptihoda vypadala zcela jinak. Poratka u Kruegersdorfu, osady, letici severozapadne od Johannesburgu, jit utrtil Jameson, zakoneovala nezdatenou a povrchni ptipravenou revoluci, kterou po prve v dejinach lidstva organisovali kapitaliste. Ukazalo se na jejim vStsledku, to v budoucnosti bude vtdy lope, nechaji-li milionari bojovat za sebe nekoho jineho, kdo se v torn lope vyzna.

V eele povstani stab nepochybne nejmocnejtehdy mut Jitni Afriky, ministersk3i ptedseda Cecil Rhodes, o nemt president Krueger napsal ve syStch pametech, to to byl elovek, kterSt nejvice ptispel k ne gtesti, jet' potkalo Jitni Afriku ate naletel mezi nejnesvedomitejk osoby, ktere kdy zily. Byl pry kletbou Jitni Afriky.

Cecil. Rhodes mel velky majetek, byl presidentern nekolika tetatskS7ch spoleenosti, ptes to vS'ak nemel nikdy nazbyt penez. Revoluci, ktera koncem roku 1895 vypukla, inspiroval z osobnich dtivodt. Nevlotil do ni penize, protote majetek chtel vytetit z povstani, ale sehnal na ni

Rozmam osti. len echy". Bylo v torn mnoho citronovest.'avy, salicylovji pre.:Sek, lnen:(7 olej a podobne ingredienee. Ji sarnotne ut tento recent nepomohl.

Onemocnela kratce Noise nachla,zenim a zemtela.

Sedm gro4t na kulturu.

VarStvsk denik "ABC" vypoeital, kolik yenuji venkovske oboe v Poisku na kulturu. Uvadi, to vydani leSech venkcvskS7ch obci v Polsku eini 100 miliona zloty'tch (asi 544 miliaria KC). Z toho jde 40 miliona zlot.Vch na spravu.

Na podporu kultury a umeni davaji v'Sechny polske vesnice dohromady celkem 230 zlot3ich.

Ptipada tedy na jednu yes asi sedm a pfil gro§e, to je asi 40 halett.

Kolik dcmnieh lista vychazi na svete.

Poclle americke statistiky vychazi na celem svete 50.000 dennich lists. V pemeru k poetu obyvatelstva ma nejvice dennika Island, kde vychazi 18 dennik. na 109.000 obyvatel. ye vSrcatich ptipada 340 denikft na 4 mil. obyvatel, ve SpojenS7ch statech 2263 deniky na 130 mil. obyvatel, v Mexiku 82 dennich listt na 18 mil. obyv., v Kanade 102 noviny • na 11 mil. obyv. Anglii vychazi 1363 denik y., v NCmecku 1200, ye Francii 357, ye 8panelsku 250, v Brasilii 250, v Argentine 200, v Peru 150, v Chile 86, v Holandsku 85, a v Italii 81.

Strana 5. prosttedky v LonOne. Podinal si pti torn, jak vgichni pametnici shodne tvrdi, lehkomyslne romanticky. Organisace revoluce se podobala operete. Zbrane a steelivo dal si posilat v uhelnStch vagonech a dokonce i v pianech. Posilal velitebam svSr ch sbora, ktere ve skuteenosti neexistovaly, tajemne telegramy, na nicht se podepisoval smySlenYmi jmeny. "Zverolekat" znamenai v depeSi dr. Jamesona, "kone", to byli a "polni prace" znamenaly postup na Johannesburg. 29. prosince telegrafoval podle smluveneho systemu Jameson Rhodesovi: "Zverolekat vzkazuje, ze kone jsou v potadku.

Podnikatel nastupuje se 700 mla,dYrni lidmi k polnim pracim a doufa, ‘te bude ye sttedu hotov." DepeSe pti gla v nedell a Jameson byl skuteene ye sttedu hctov, totit poraten a zajat.

Spiknuti, ktere organisoval Rhodes z osobnich davocla, bylo ye spojeni se spolkem Transvaal National Union, TransvalskS7 narodni svaz. Byl to pfivodne debatni klub, v nemt se schazeli cizinci, tijici v Johannesburgu. Klub se zahy promenil v politicks hnuti. Cizinci v Johannesburgu rneli tett venni Spatne postae veni, "StrVc" Krueger jim neptal, zvlaSte proto, ze to byli Anglicans a president valy hajil nee mecke zajrny. Pfistehovali cizinci, zvani "Uitlanders", musili tit etrnac,t let v zemi, net dostali obaanske pra y° a net smell volit.

S ptednimi ele,ny teto Transvaal National Union spojil se Cecil Rhodes, kdy organisoval sve povstani. Jen ve..ak nekolik jeho elentim vyzradil, o co pajde, kdetto vet'ana mela dojem, to se jedna o diplomatick-j- zakrok. Kdyt pak povstani vypuklo, byla Transvaal National Union zapletena do skandalu a s nim i ministr Chamberlain, jernut Rhodes prosttednictvim novinaity Shawove posial nekolik kompromitujicich telegrarnia mluvicich o povstani. Poratkou Johannesburgu byl Rhodestiv plan znie'en a Rhodes sam odstoupil ze sveho ritadu.

Prochazite-li ulicemi toho nadherneho mesta, domnivate se, to jste v metropoli, ktera ma neomezenou budoucnost. Ve skuteenosti dny tohoto mesta jsou seeteny. "Reef", nejvetsi dub, obsahuje zlata v cone 2 miliard liber. Vypoeitalo se, to toto obrovske bohatstvi bude vyeerpano asi za 40 let. Za tu dobu se stane Johannesburg patrne rnestem o 2 milionech lidi. Ale jakmile bude "Reef" a ostatni doby vyprazdneny, pozbude mesto sveho v -Tzna,mu. Nikdo se o ne nebude starat. Zanikne, rozpadne se a za eas z neho zbudou trosky. OvSem pro dne4ni obyvatelstvo je doba, 40 at 50 let ptiliS dlouha, net aby si jit myslilo na smrt. 2ije se, ziskava se bohatstvi, podnika se ze VS'ech sil, bez ohledu na budoucnost. Po lads at' ptijde potopa!

Staff choti vojevUdci prohrali bitvy.

Zajimav3im zpasobem vysvetluje SvjicarskS7 lekat dr. E. Birchler jednu z velke poratky nemecke arnaddy na, Marne. Je pfesvedden, to by se mnohe . vojenske katastrofe dalo pfedejit, kdyby byly yeas rozpoznany fysicke a duSevni vady povolanS7ch vtrjevtidct.

Uvadi, ze Moltke. (syncvec slavneho maitala) od 1911-14 katcloroene lee,i1 se v Karlov3ich Varech. Bylo u neho zjikeno ochromeni srdeeniho svalu, vysokS, krevni tlak a zkornateni tepen. To zpasebovalo u neho osiabeni patetkopadnost ye -valeene operativni kombinaci, nerozhodnost a ponure nalady. Pti vypuknuti mobilisace dostal te2k3i nervovSr ottes, doprovazenS7 kteemi, kterS7 se pak po deseti dnech opakoval. V kritickYch dnech bitvy na Marne trpel stalS7mi depresemi. Mnoho hodin stab bezradne nad mapou, na ktere se tvotily loute slin, ktere mu stekaly z tst. Slabost nerve zpasobila u neho poruchu du'S'evni rovnovahy a fibytek sebechavery. Rizeni bitvy se nodcbalo vozu, jehot keel usnul a upustil °tete.

Kdyt; se vzpamatoval a vic16,1 iraz na kraji propasti, bylo pozde. Take general Buelow a jeho S'ef generainiho Stab o. byli nemocni lids.

Buelow trpel zkornatenim tepen, nedos1S7chavosti a zvetSenim brziiku. Haketil se bezdtvodne s podkizenSni. DoSio at k obrne, z ktere se jit nevzpamatoval. S,ef jeho generalniho ftabu trpel Bazeclawo7c117 neJrreJe

Strana (3.

yiteTNIK

fij.3

o

1.03i.

i rjsrjeANIE se potopila prave tarnius , proI

hlasii irsky rybat Harrington. '1)ovedu vas ptimo na to misto, pane kapitane:" Kdyt jsme zirali na valejici se vodni plan se skalisk irskeho pobteti u Kinsale, tato slova /lam ptipadala jako osvetivY van* dujici s more . . . toho more, ktere tvorilo hrobku nejdesnejk narnotni tragedie svetove valky.

Kdyt velika, py gna Lusita.nie se kradla mlhou zapadniho Atlantiku, 7. kvetna 1915, nemecke torpedo ji rozervalo boky a ona se potopila dtiv, nei ji mohla prijiti pomoc. A dnes nas vitala tat zarratena vodni plan, pod nit kdesi na neznarnYch piseinach odpodiva hrtlY parnik.

Hledanievraku byl problem, kterYrn si nekolik mesice hlavu nejlepS1 namotnici a navigadni odbornici. Byl to problem, kterY leta pronasledoval kapitana Henryho B. Russella a vedl ho pies polovinu sveta, aby se podjal toho nesnadneho ukolu. Jeho zachrariovaci lod' Orphir, vyzbrojend nejjemnejkmi nastroji k hledani ureitYch mist, patrala eels tydny bez Uspechu. A ted' ten prostY irsky rybat prohlasil, "Ji vas dovedu ptimo na to misto, pane kapitame."

Pohledli jsme vkchni na Harringtona a ku podivu jsme mu hned uverili. A po dvou tYdnech kapitan Russell nalel Lusitanii, odpodivajici v hloubce padesati sahti jedenact mil zapadne od pobteti.

Po trech nedelich Russell& nejlepsi potapee stanul na trupu Lusitanie, devadesat yarn pod hladinou mote, a dal nahoru znameni, dlouhe hledani dosahlo koneene cile. •MaliekY Orphir, majici poulaYm 450 tun a poskakujici divoce na boutlivYch vinach, rortekl jednu z motskYch zahad.

Nejzajimavejk na teto historii jest, te zaoala peed sto lety. Mykenka na velke turecke a egyptske lod'stvo, skladajici se ze 130 korabt obtitenYch pohadkovYmi poklady, jet se potopilo roku 1827 pti namotni bitve ye Sttedozemnim more, tila neodbytne v hlave jednoho glasgowskeho obchodnika. To vas mute ptesvedeit, to obchod i v Glasgowe je romanticky a zajimavY. A z teto mykenky na stare potopene poklady 'Adel na napad, vyzdvihovat z more lodi potopene za svetove valky. I jal se poeitati.

Na dne sedmi svetovYch more lezi bohatstvi, jet by staeilo zaplatit v gechny dluhy sveta. A mnoho z tohoto bohatstvi bylo po svetove valce zachraneno: Protote vS"ak vrak Lusitanie letel ye velke hloubce, jet vyluauje bezpeenou praci normalnich potapeen, bylo tteba zajistiti si pociporu admirality a jeji specialni potapeeske zvonove vYzbroje. To jsou ovkm komplikovane a pro laika telko srozumitelne podrobnosti. Nas bude vice zajimat postup zachrariovacich praci.

Kapitan Russell jako praktik a trochu snilek vedel, to nekde v hlubinach lidskeho mozku se taji vynalez, kterY by dovedl zdolat vgechny technicke a tivelni obtite motskYch hlubin.

Nejhlavnejk obtik je ovSem nalezti sam vrak, pohtbenY na dne mote.

PtedevSim bylo nutno vyslechnout oaite svedky katastrofy, ktera se na Stesti udala na aplne klidnem molt Nekteii svedci tvrdili, ze lod' byla vzdalena od pobteti sotva osm mil, jini kali te celYch dvanact A tak kapitan Russell musel se svYm manekYrn, ale zazraene ctlivYm a ptesnYm Orphirem ktitovat more ye vzdalenosti osmi at dvanacti mil od pobteti, ustaviene mete hloubku more a zkoukje zvlaStnimi kotvami dno. Podasi bylo velmi boutlive, takte mohli pracovat jen nekolik dni v tYdnu. A tak dny nartstaly v tYdny a tYclny v mesice. A stale ani stogy po Lusitanii.

Russell pfekontroloval svoje namotni mapy a opustil pasmo osmi at dvanacti mil od pobteti, ktituje tesne za nim malou rychiosti. Lod' se zrnitala v boutich a posadka byla velmi optinisticka., ale ka.tdy - mohl videt, ze jeji nadgeni upada, jak dny mijely. Poutivali v'Sech nejmodernej gich pomacek a ptistroja ke zkoumani motskeho dna a hloubky. Tahli za sebou eels svazky soudkovYch kotev, jet" vyrYvaly hluboke brazdy do motskeho dna. Nekolikrat narazili na vraky, ale ani jedinS7 z nich nebyl Lusitanii.

Kapitan Russell alai' k nejleptim navigadaim odbornikilm sou6asne doby. Byl piesv64-

is me nasli Kapitan John D. Craig. een, ze kapitan Lusitanie vedel, kam pia ale pfece podle jeho vYpovedi nebylo motno Lusitanii nalezt.

Kapitan Russell se po marnem hledani vratil do rybatskeho mesteeka Kinsale a znovu vyslechl a pfeeet1 zpravy sta lidi, oditYch svedkil katastrofy, ba i kormidelnika nemecke ponorky. Oeiti svedci tvrdili, ze lod' se potopila ye vzdalenosti eeeti at 8estnacti mil od pobteti, a to na ruznYch mistech. Koneene Russell poznal, te kdyby mel prohledat celou tu east mote, kde se podle vYpovecii oeitYch svedkil uda.la katastrofa, bylo by tteba zevrubne prohledat motske dno v rozloze dvou set etvereenich kilometrti, cot byl beznadejnY Aka A tu se setkal s lodnim astojnikem pochazejicim z Corku, jent znal eels pobteti. Ten soudil, ze mnozi z namotnikt, kteti pozorovali zkazu Lusitanie s pobteti, byli natolik namotniky, aby si poznamenali, kde se potopila. To je totit samortejmYm zajmem a povinnosti katdeho namotnika.

A na zaklade toho se setkali s rybatem Harringtonem, ktery byl naprosto ptesvedeen, Lusitanie se potopila "prave tamhle". Byl o torn tak ptesvedeen, te prohlasil, ze dovede Orphira ptimo na misto.

Kapitan Russell znal dobte svoje irske rybate a vedel rovnet, te Harrington si asi neni naprosto jest. Omyl nekolika centimetre od vYbetku pobteti znamenal ye vzdalenosti nekolika mil od pobteti ohromnou vzdalenost, jet by vytadovala eels mesice noveho hledani.

Kdyby bYvalo bylo motno najit nekolik lidi, kteti si vsimli podle urditeho bodu pobteti, kde se Lusitania potopila, byl by to snadnY pomerne akol. Ale kde vzit spravne lidi a jejich spravnY odhad?

A tu dva namotni dastojnici prisli na myMenku poutit trochu zalesacke psychologie. Dale po pobteti, te by chteli mluvit se vSemi lidmi, kteti byli sveclky potopeni Lusitanie, a to v mistni hospode, ktera pusobila jako zvlaAtni ptitallivost.

Kdyt vtechny vyslechli, vybrali koneene dvacet svedku, jim polokli otazku: "Jak vite, se Lusitania potopila prave tamhle?"

KatclY z nich mel trochu odlilnou odpoved', ale v jednom se vkchni shodovali. "Protote jsem stal u stodoly a odhadl to misto podle rohu domku pani O'Learyove."

To bylo nem podle ceho bylo motno se tidit. Kapitan Russell dopravil svoje geomerieke ptistroje na bteh a svedkove podle nich ureovali misto potopeni Lusitanie, ktere kapitan poznamenaval na maps. Kdyt byl hotov, zjistil, to VSechny zakreslene smery pozorovani se ktitovaly na mists vzcialenem dvanact mil od pobteti. A ptinesly idasne svedectvi, te se totit kapitan Lusitanie Turner nemYlil v udavanem smeru sve nat'astne lodi.

A tak jednoho krasneho tijnoveho dne kapitan Russell vyplul dokazat spravnost svych vypoetii, o nicht na konec prohlasil, te by mu nebyly nic platny, kdyby mu nebylo ptalo trochu vrtkaveho namotnickeho -Stesti.

Oznaeil si misto, jet pfichazelo v fivahu, bejemi a zaeal pracovat se svYrni vecleckYmi ptistroji a pomuckami. Jeho nejspolehlivejS'im pomocnikem byl ptistroj, kterY vysila zvukove viny do hlubiny a zaznamenava na pohyblivou pasku jako ote.eivY tlakomer odratenou ozvenu ode dna. Jestlite na dne lek na ptiklad nejaky velky balvan nebo lodni vrak, ptistroj to okamtite zaznamend. Ale jakost zvuku odrateneho od balvanu a od cluteho vraku se lig'.

Zni to fantasticky, ale lod' opattena takovYm zvukovYm ptistrojem, doslova vidi, na motskem One, -Prvni• dastojnik Horn stal na velitelskem mustku vedle ptistroje, zatim co lod' jezdila sem a tam v prostote oznadene bOjemi. Nahle lod' zajela severne dal, net oznaeovaly bOje, a dustojnik dal zastavit stroje, nebot' ptistroj zaznamenal nejakou mohutnou hmotu, nikoliv balvan, leilei na dna more. Dokonee zaznamenal, le tento piedma byl vysoky pies 30 yards.

Zastaveni strojn ptivedlo kapitan)a7siedktia: stojniky na velitelskY mustek. Ktitovali sem a tam nad slibnYm misters, doslova mesice obje'm a delku zahadneho ptedm.etu. Mehl prave sedm set osmdesat stop! Lusitanie. Nemohlo to bYti nic jineho, protote tadnY znamY vrak okoli tisice kilornetril nemel takove rozmery.

Ozvena ukazovala, ze ptedmet byl duty. Kapitan Russell byl ptesvedeen, te jeho hledani se potkalo s, Uspechem, a zakctvil na tom mists beji, oznaeujici hrob Lusitanie.

Kapitan Lusitanie prohlasil, te jeho lod' byla vzdalena dvanact od poloketi, kdyt byla zasatena, a plula k pobteti. Vrak letel prave jedenact mil od pobteti. Kapitan Russell tak dokazal, te jeho kolega mel pravdu a jeho kritikove se mYlili. Ale ten velky namotnik ut ne211, aby se mohl radovat.

Ale tu se bohyne Atesti zachmutila, jakoby na pokyn otce Neptuna zdvihla se vichtice a Orphir se musel uchYlit do ptistavu. CelYch deset dni zutila boute a utrhala vkchny jejich boje.

AvS'ak kapitan Russell proVedi velmi peelive meteni, a kdyt vyplul znovu na mote, nalel vrak za etrnact minut. Jeho ptistroje na dakaz spravnosti zaznamenaiy al pine stejnou hiubinnou ktivku.

Jeho n.ejlepk potapee Jarratt prosil, aby se mohl spustit ke vraku. Ale byla to nebezpeena prate. Vrak letel v hloubce -90 yardil. Bylo nutno poekat na ptiznivY klidnY den, kterY se rozmarem osudu dostavil jen jednou.

Bylo to pamatneh.o dne 26. tijna, kdyt spustili Jarratta do mote, davSe mu jen nejnezbytnefk delku lana, protote hrozilo nebezpeCi, te by je spodni proud v te hloubce zapletl do vraku.

Dolts a dolts kle al Jarratt zelenou vodou, jet se ponenahlu zaternriovala. MohutnY ptiboj pohyboval Orphirem, ohrotuje dole potapeee, kterY byl zmitan sem a tam a byl by bYval ztracen, kdyby byl sklouzl na palube vraku a nekam zapadl.

"6tyticet saha," hlasil mut u navijaku, kterY zastavili, a v telefonu se ozval potapeeriv hlas: "Stojim na lodnirn trupu. Vidim jasne dvoupalcove nYty. Pod slizem, pokrYvajicim platy, je ku podivu velmi main rzi."

Nyty Lusitanie metily jeden a sedm osmin palce.

Jarratt se -at po druhe dolts nedostal, nebot' se rozpoutala boute, ktera cele mesice nedovolovala pokraeovat v prohledani vraku. Koneene bylo nutno ptetnout lama, jirnit byl Orphir zakotven nad vrakem, a vratit se na zimu do pkistavu.

Ale na jate se vrati se specialnim potapeeskym zatizenim a celou smeekou filmatskYch dobrodruhn, kteti natoei hluboko pod hladinou oceanu tragicky film, jak potapCC vybira, zlaValty z pokladny potopene Lusitanie. Muti, jako kapitan Russell, Jarratt a Craig, se nevzdaii, jakmile najdou hrob tisice nat'astnYch kamaradii. • Kdyt Orphir plul naposled nad vrakem, konali za ne kratkou pobotnost. A kdY2 Orphir plul za nun lodni sireny nad vrakem, udal se zazrak: Mezi dverna bOjemi se rozklenula duha, okamtik zahotela a zmizela. Kolem dokola jen buracely viny zimniho Atlantiku.

Stateeni namotnici se na jate vrati ke hrobu sVYch kamaradn, a bude-li jim namotnicke Atesti jen trochu ptat, budou se prochazet po palube potopene Lusitanie. A podati-li se jejich plany, budeme moci sledovat jejich hrdinsire usili v radiu a pozdeji i na platne biografti, zatim co se nam bude tajit dech nad tajemstvim, ktere nam jejich stateenost odkryla.

Bojkotujeme anglickou korunovaci! Anglie na ni vyda 40,000.000 liber, ale tit leta nam nedala ani centu na svtsj dluh. Dlutnik nema pray° vydavati tak enoremni sumy jen pro malicherne udrtovani prestite a pro svou reklamu, nesnati-li se spiatiti aspen Cast sveho — Amer post. Raymond J. Gannon. dluhu.

Americka mladet je dnes strakive varia a pti torn podivne neklidna. ChladnYma oeima se diva na rozpadavajici se mrtvolu neuskuteenenYch ilusi. ma proti stare generaci .pocit ptevahy, rodici se z poznani skuteZnello ' .7,1vota.

Vs stteclu, this 17. Unora 1931

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu Kingsville els. 118, Aryslovujems uptimnou soustrast nad ztratou nag'eho spolubratra Viricence Parka, kterY se s nami rozloudil dne 4. fulcra 1937, ye stall 66 mkt. Vime portistall, ze zarmutek vas jest -velikt, ale budit yam iltechou, ze celY lad sdili s varni zarmutek.

Zmineny Vincent Farek byl spravnY, pOta.dku dbalY spoluelen, starostlivY otec, clobrY mantel, a proto vy, pozastali pkijmete nagi uptimne citenou soustrast, a Tobts, bratie, zeme lehkou.

Dino za tad Kingsville eislo 118 v Kingsville, Texas, dne 7. imora 193'7.

Josef Horak, Ludvik Ha gek, Henry Ondtej, resolueni vYbor.

RESOLUCIE SOUSTRASTI. My, nitepsamt vYbor tadu Praha Cis. 29. v Taylor, vyslovujerne uplimne citenou soustrast portstalYm nad ztratou jejich otce a nageho spolubratra, William Sherpika, ktert zemiel due 8. :Mora 1937. K kadu ptistoupil roku 1907. Zanechava deti, 42 vnukii a 4 pravnuky. Bratr Sherpik byl uptimnYm dienem a Zelime jeho odchodu tarn, odkud neni vice navratu. Vy, pozustali, ptijmete nisi uptimnou soustrast.

Za tad Praha, dislo 29.: Louis BoudnY, Frank KolenovskY, Frank Kincl, resoludni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsa. ny resolueni vYbor tadu Nova Morava Oslo 23, SPJST., vyslovujeme nagi hluboce citenou soustrast pozustale mantelce, ditkam a ptibuznYm .nad ztratou manaela, otce, ptibuzneho a naeeho bratra, Emila Stahu, ktery zemtel due 21. ledna 1937, a pohiten byl na katolickeni htbitove v Praze, Texas, dne 23. t. m.

Nag tad ztraci dobreho elena, kterY byl wady potaclku dbalY jak ye spolkovem, tak i v obeanskem Zivote, proto zelime velice dasneho odchodu jeho, a vy pozustala mantelko, ditky a ptibuzni, vime, ze vas zarmutek jest avgak budit yam utechou, ze i my, spolkovi broth a sestry ctime s vami zarmutek vas.

Odpodivej v pokoji a Cest budit parnatce Tve! V Morava, Texas, dne 14. unora 1937.

Frank J. ClgovskY, Joe Rektotik, John Kahanek, resolueni vYbor.

Trvale nepfatelstvi proti republics. Nan sac. senator dr. Klouda prohlasil v senate: "K Henleinove strane nername clfiveru, prootZe je za.lotena na principu protidernskratickem, na principu fuehrerovskem a totalitnim. Do ni se take uchYlily v gechny tiviy protistatni. Strana He.nieinova se ani svYmi raluveimi politickYmi, ani svYmi Casopisy nepostavila na stranu statu, ale naopak proti nemu.

Cesty jejiho vedce do ciziny a aaloby na stat mezinarodnimu fOru i v cizich novinach osvedduji jeji trvale neptateistvi vilei nagemu demokratickerriu statu.

Plisrie a tieba i krute.

V rozpoetovern v •Storu senatu prohlasil ministerskt piedseda dr. Hodta, to vlada je pevne odhodlana setrvati na stanbventch cenach.

Vzestup con 1st povatovati za oduvodneni jedine u zbai, vyrab;,,neho z dovaZench surovin. Ale tam sur pvina zua.rnena jen malt) prorent vS7robniho nftkladu a na pi. v textilnim prfunyslu by devaluace mohla zpusobiti nanejys o 3 at 5 procent. Ptcti neouravlieuemu zdraZeni 2akroei vlada a jeji organy ofisne a bude-li tteba i krute.

vAsTNITc. GEORGE WASHINGTON. (Dokoneeni se strany 1.) movny statu Virginie. Kdyt pak vypukl zaeatkern roku 1775 boj o nezavislost proti matetske zemi, videl v nem jedineho schopneho vtdce nejen rodnY stat, ale i 13 odbojnych kolonil, ktere se k nemu ptipojily a svefily se jeho veleni. Take 8 a pill roku trvajici boj o nezavislost plines1 menive situace, vynesl ho nahoru a zase srazil dolt, ptines1 Amerieanum vice poratek net viterstvi; av gak na konci vgech poratek piislo piece jen velke, rozhodne viterstvi.

Jeho prvnim, vyslovene vojenskYm Uspechem, bylo plepadeni hessensktch pomocnYch oddi10 u Trentonu na 8tecirST veder roku 1776, ktere Bedtich Velik3"7 oznadoval za pozoruhodnY takticky vykon. Pkesto je vsak tteba zdtraznit, to Washington nebyl vyslovent vojevildce ani strateg, ba motno tici ani taktik. Dovedl vgak ueinit v nejkritidtej gich situacich nahla /Stekvapujici rozhodnuti, odvatne vYpady, ktere byly nejmene oeekavany. Tedy jakysi druh hry vojenskeho hazardera, ale hry skuteene dobreho, vgemi vfxdcovskYmi schopnostmi — v nejlepgim slova smyslu — yyzbrojeneho vojaka, jehot vysoke osobni kvality -pine omlouvaly tento druh hazardovani.

Po kapitulaci pevnosti Yorktownu v kijnu 1781, pit nit se muselo vzdat side anglicke vojsko, zaeala valka ponenahlu usinat, aby posleze skoneila roku 1783 uzavlenim palitskeho miru. Washingtonovo opugteni mista vrchniho velitele plijalo 13 mladtch state skoro s piaeem: V tom okamtiku sveho tivota byl zbotliovan celou Amerikou tak, jako je gte nikdyzadny elovek. Nasledovala doba pokoje, v nit mohi velkostatical Washington pomY glet na zvetgeni svYch statk0 a na zlep geni sveho obchodu tabakem. I v oboe techto smerech ukazal Washington neobyeejnou zruenost. Ale o gest let pozdeji byl postaven pied novou velkou Na joke 1789 byl Washington zvolen, na zaklade nove fistavy, prvnim presidentem SpojenYch Statil Av gak pro pledeasne plestarleho mute bylo velmi take plizpiisobit se politicks ktera mu sedela mnohem mene, net -aloha vojensia. Nasiedoval vsak plesto vtli sveho no.roda, v nit videl svoji povinnost. Obe presidentska obdobi, trvajici vtdy tii roky, piinesla nesnaze stejne zavatne, jako v dobach valeenYch. Rozpory, ktere president pocit'oval proto tim silneji, to vet ginou vznikaly z nevrativosti a z nepochopeni, na net si ye svtch dopisech pievatne ztetoval. Ale kladem eels veci zastava mimotadnY vYsledek: Pokrok ye vgech oborech a udrteni miru a nezavislosti, za net mu zeme, pii jeho odchodu z vysokeho uladu v rote 1797, vzdala velkY .dik. Washingtonovi bylo doptano tit v klidu jenom 1 a pill roku. Ale roku 1798 doglo k valce s Francii a Washington byl znovu povolan k vrchnimu veleni. Musil se vsak spokojit jenom praci organisaeni, nebot' stall mu jit nedovolovalo raeastnit se valeentch operaci. Zemiel 14. prosince 1799 na svem oblibenem sidle Mount Vernon, nasledkem takeho nastuzeni, ktere si ptivodil nekolikahodinoyou jizdou na koni ye snehove Byl prvnim a diouho jedinYm nositelem noye, teprve v obrysech se utvatejici idee: Ameriky. Byl zakladatelem americke politicks vojenske tradice. Jadro jeho politicks einnosti tkvi v jeho poslani amerie,kemu lidu na rozlouCenou, jeho vojenska, tradice tije ye vojenskem telese armady i namolnictva SpojenYch State dodnes.

OSLAVIME. "Spoleene idealy poji nas k sobe tak fizce, is eitime se bratrstvem." A proto letos na g tad Volna 6echie Cis. 135. v Ennis planuje oslavu 40leteho trvani nail Jednoty, kterou chceme za DOMOCi nagi Sokolske Jednoty Karel Havlieek Borovsky uspoiadat, elenove jejlt s yYm cvieenim zpeFtii nas chystant program, takte price bude letos hojnost, neb na nas Cekaji d ye oslavy a to sokolske zavody a vefejne evideni a oslava nail Texaske JednOty, jejil jubileum pHpada letos v lets. Kdyt se podivarn po giku naM.ch sokoliku v na g i Sokolovne pit cvieeni, ktereho jsem vtdy pfitomen a tu vidim, to vice jak polovice cvieencil Sokola jsou eleny Jednoty, tiebas jsou z nich nekteii dosud taci,

Strana T. zakyne Sokola a v nail PodpUdne Jednote jsou deny v Detakern oddeleni, budOu pii dosaleoi 16 let stati v tadach elenstva Jednoty Texaske, to udalost touto, 40 let trvani na gi S. P. J. S. T. bude oslavovat 14 tisic elenft, ktell jsou rottroug eni Po celYch SpojenYch Statech, ze katdy z nich vzpominkou zaletne zpatky do to chvile, kdy nekolik nad gentch na. ginct se SOglo a zalotilo dne gni velikY spolek; ktext chrani sirotky a vdovy pied prvnim stradanim, is tenkrat oni ani sobe nepomysleli, do jakYch rozmert je: jich dobra my glenka vyroste. Nage S.P.J.S.T. a vilbec v gechny eeske spolky zasluhu, te jests dodnes v na gich oeskych sinich 6eska, tee, eeska hudba hlaholi, neb kdyby nebylo nagich eesktch spolkovtch budov, tak by tomu tak nebylo, a proto at' v katde to Ceske sini nejaktm plilehajicim programem dalost touto oslavi.

Drtim v ruce report velke poji gt'ovny z Dallas, Southwestern Life Insurance Company, to ii za minulY rok 1936 ptibylo majetku pies Ctyii milony dolarti. Ohromna suma penez, kterou tato spoleenost za jeden rok vydelala a kdo z toho bude miti aneb ma zisk? A kdo bude miti a ma zisk u na g i Ceske Jednoty? Jen my saml, kteii eeskY tento spolek drtime. Ma-li se narod zabezpeeiti ve svem postaveni mezi ostatnimi narody, musi iii svou mladet ptipraviti k tomuto postaveni. V mladeti zri katdY narod svoji nadeji, svou budoucnost, a proto narodoy e mladeti venuji svoji peel, nelituji penez na g kolstvi, na vzdelani mladete. Tak je tomu take u nail Jednoty, ze my budeme miti zisk z nail mladete, ktera je ziskavana v na ge lady, ze ktere budou kdysi na gi zastupci a pli gti elenove Ceske Jednoty. givot lidskY jest neustalt zapas, v nem vitezi kdo silnej gi a v nail dobe, kdo take vzdelanei gi. Nage sokolstvo jit po 54 let vychovava dorost eesicY a ziskalo si neocenitelne zasluhy o vYchovu dorastajici 'Ceske mladete. Vgichni eeg ti lido bez rozdilu uznavaji tuto zaslutriou praci sokolstva a plal bych sobe, aby take o Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas bylo takhle nekdy mluveno a psano.

Joe Vytopil.

Krev do ilaba 13S7kilm.

Hrozny plan msty uzrai v hlave nezji gteneho dosud pachatele v podkarpatskoruske obci Taeove. Obec choy a devet silnYch btka. 13Srci jsou ve zvla g tnim chleve. V techto dnech v noci se ozval z chleva hroznY le y bykir, kteti trhali letezy, dupali a probudili celou obec.

Nekolik srdnatYch rolnikil se odvatilo mezi rozzuiene bYky a zkrotili je. Zjistilo se, ze nekdo nalil bykum do Man Cerstvou hovezi krev, zlejme, aby se bYci pachem krve rozzutili a utrhli se od letezt. Mohlo dojiti k stragnemu negtesti, kdyby se bYci byli utrhli.

SPANELE. Znama, at piilis znama je dffletitost osobniho styku u Spanelt. At' jde ye 8panelsku o vg edni zaletitost nebo o -Cake otazky, vidy jest tieba plimeho vztahu eloveka k eloveku, aby se meal() jednati. V politics osvetluje personalismus, jak podrobne ukateme, nejen dejiny Spanelska, ntbrt i jeho politick vtboj prave tak, jako vYvoj americktch gpanelsktch republik. Spojime-li personalismus s amoralismem, dostaneme jeden z nej yYznaenejeich rysit hromadneho tivota, totit sklon posuzovati lidi a veci s dramatickeho hlediska.

Vidime narod hlubcce individualistickt, zpravidla trpnt, ale s vysokYm napetim energie, jinak vsak oddant hloubavosti. Nemame tu vgechny prvky mesianismu? gpanelskt narod je hluboce vykupitelskY, to znamend, ..te rad easto, ne-li vtdy, o'dekava zasah prorte telnosti, kterY zmeni k lepMmu jeho existenci. Ve 8panelsku mail pro to zvlditni rCeni, typicke svou smesi zbotno.sti a n.eticty: esperar el santo advenimlento. Uvidime pozdeji, Jake dasledky ma tento rys v politickem tivote gpanelska a v gech zemi teto rasy. Mesianismus vysvetluje take naklonnost gpanelskeho naroda k loterii, jet se stala ye koanelsku narodni a svrchovane popularni instituci. Hraje tu Mesidge, kterY ma kaideho ptivesti do vy-touteneho kralovstvi pozemskeho blahobytu.

Strarra 8.

TNIVERaITA Oklaharny, pied nekolika tydny vydala knihu, o ,daleaitosti paanani Grile pudy, pro Siva lidskY. J1S ye stare vlasti, od .ueitela naeich. jsme slYcha.vali, ze zeme, vzduch, oheri a voda jsou Sl yly, a podminkou iivota na zemi. Bez techto zivlu, Sivat mineralni, rostlinnY, zviteci, lidskY, by ani moSnY nebyl na planete, kterou jmenujeme Zeme.

Povrch naei zeme je take htbitovem, a vSdy takovYm byl. Do zeme odvadi rostlina, zvite i Clove< to, co zeme jim propajeila k ziti na Zemi. Po smrti alo yek odvadi do zeme, jako by do banky, co mu zeme data na kredit, i s aroky.

Neni tteba soudnich procesa k. Yyrovnani.

Do takoveho potadku v Ptirode, byl primitivrii elovek uveden. Radina divocha, Sijici honbou, na zvef, a rostlinami divokYmi, pottebovala ad deseti do 50 etvereenich mil plo7 chy zemske. Jestli rodina divocha byla sousedem tisnena, to "tomahawk" (sekera) kmene valky dodal hrubY, ale snad piece milosrdnejei prosttedek, neali je zahynuti nedostatkem a hiadern. To bylo v dobach, kdy se plocha zemska pluhem nevadelavala.

Dries jsme vice jia civilisavani, ale skuteenost nam pravi, ae cdkryta pada pluhem, v deseti letech strati tolik vrchni yrstvy hliny odplavenim, co prerie by ztratiia teprve • za etyti tisice let.. Neorand prerie zachovava, rolnik oranim ztraci bohatou Cast povrchu zemskeho. tiovek malo se snaSil znati zakon ptirody, a proto tekute zlato uniklo temet pied jeho oeima, ania zvedel cenu odplavene zeme.

Bohate adoli teky Nilu v Africe, maze Siviti ne jednu csobu na etveredui mili, ale tisic lidi mohlo se uaiviti. Ptiroda se flea. ovladati jinak, jen ye smeru ptirody same. Nate lidska, syetacka chytrost a dovednosti, nedocill shody se zakony ptirody- chledni naei pudy.

Nate ochuzovani zeme, k rozkvetu pramyslu, se nam jednou epatne odmeni.

V prvnich stoletich ktest'anskeho veku, kdy rite Alma se rozpadavala na kousky, k .meny Maya stayely velika mesta ve Sttedni Americe. Jejich pyramidy, vyzdobeni, slcuSi nam co svedectvi jejich vedy a pokroku. Pada jilniho Mexika, dodavala hojnost rostlin, ktere slouaily abyvatelarn k potrave.

Piece ale v eestern stoleti vaeho bylo zanechano, a druha rise zaloaena severneji v Yukatanu, ktera trvala, aa se ji 8panele pozdeji zmocnili. Tam, kde drive v jianim Mexiku byla architektura pyramid, tam povstala Casem "claungle" a pouet', a dries s namahou se odkrYve, povrch zemskY, kterY nam svedei, ze pod nam jednou se bohate Silo. Dale na sever v Yukatanu moderni obyvatele nejsou schopni eisti znamenka bYvalych svYch ptedka, kteti ptieli sem z Mexika. Tito znali leeivou cenu . rostlin, ale slava jejich most ptestala.

Prod to tak yes najednou neet'astne skaneilo?

Vykaceli lesy, spalili veechno, by nine lepe rodila, a ptieti pokoleni tak take sledovlo to same dilo. Behem easu mule, byla tak ochuzend, Se Mayove se ani na ni uaiviti nemohli. Mayove zvitezili nad ptirodou, ale potomci jejich to draze zaplatili. Zrovna tak Manchuove vtahli do tiny, by vykotistili Cinskou zemi, a take Napoleon vtahl do Ruska, by jeho vojsko hladem a zimou zahynulo, kdya Rusove veechno spalili pied Francouzi r. 1812.

Tot' vystraha dejin orne pudy, v Novem Sirete na Zapa.cle, a to same v kolebce Stareho Sveta. VYchodni Cina, a adoli teky Nilu byly toho svedkem, pustoeerii lidske ruky v da y -noveku.

V dobe patriarchaini zamoanost rolnika spoCivala v poetu stada dobytka. Tenkrate pada byla bohata. Poznenahlu phely nastroje, nejdtiv z kamene, pak i ze Seleza, a temi pada podala se cladelavati. Pri Usti teky Yangtze v jihovYchodni tine, rYte se poeala pestovati v hojnosti, a dale ke Sttedozemi v Iraku, Mesopotamii, a v Egypte peenice a jeemen pestovan. Jine jeSte plodiny jako fazole, jetel, vojteeka, cibule a jine mnahe se datily v hojnosti. Zvltata pozbyly bYvalou svabodu na preriich, a byly cho yehy ye stajich. Se zemskYmi plodinami veden eilY a vYnosnY obchod. Jake nasledky z toho byly pro zemi?

VASTNiK

Zeme a orne, pupae Wm. Korinek, Houston, Texas.

Kdekoli se podivame dnes do Asie, Evropy aneb Afriky, ty same nasledky nachazime. Pada jiz nevydave, toho bohateho uZitku. Rostlinne latky byly vypottebovany, a vrchni vrstva zniaena, takle ji ani Clo y& a ptiroda nemaze nahraditi. Slavne doby civilisace byly docileny, na vyptjaenem kapitalu naSi ptivodni orne pudy, v metitku neslYchanem, nenasytnYch monarcht stareho sveta.

Pada. mchla bYti dosovade zelenou prerii, a nemusela bYti odnesena vetrem a povodni, jak se davno addlo i na Dalnem VYchode, a nedasno u nas ye Spoj. Statech. To jsou dinnosti lidske ruky na Matce Zemi. Ve starych dilech sveta se to dela v minulYch tisiciletich, a u nas y e Spoj. Statech za poslednich 300 let.

Zde pomoci mechanickYch strojt jsme do docilili spine, to oaebradeni naei zemske pudy.

Mame tedy valku prohranou s ohledem k ptirode a pude naei? Co jsou veda, vynalezy a energie pro nas? Co znamend moudrost VYchodu pro nas? tim je pro nas rozsahla plan vychodni tiny, ktere, zivi skorem etVrtinu veeho obyvatelstva sveta? Co pak Matka Indie, jiz cbyvatelstvo se vzmohlo za vlady Anglie?

Co pak flake Udall teky Nilu? Je yeechna nadeje ztracenaa ze se lido neuaivi z plodin zemskYch? Gina je vetei neCli Spojene Staty. Jeji obyvatele jsou vynalezavi s ohledem k pude dinske. tina vlastne zapomnela vice, neC co svet Zapadu kdy poznal. Zapad dluai Cine za poznani ryae, broskvi, soya fazoli a vojteeky.

Z jihu tiny jsme dostali naee jablone, ktere i dnes rostou na divokern pohoti Himalaye.

Cisati tiny men mir a spojeni jejich provincii po dlouhou periodu. Nove plodiny tam vypestovany, a kultura Ciny se eitila. Je pravdepodebne dnes, Se jihovYchodni Gina je zpasobila pro produkci dneeka, jako byla v minulosti. Lid Ciny je podnikavY, vytrvaly a speji k inteligenci. Kdyby mohli ptijiti sem a sout.eSiti naeimi rolniky ye Spoj. Statech, Off-lane by mohli vyhnati i ty nejpokroeilejel naee hospodele z cbchodu.

Dneeni Gina ma miliony lidi, kteti jsou vady na pokraji nouze a hiadu. Kandy rok dejin zazna,menava, bud'to povodne aneb nedostatek, ktere jsou lokalni. Jak naproti tomu s asilim, snaai se kaSclY sttevic sve pudy obdelati a opattiti proti ptirodnim pohromani. Nejen, Se teky einske rozvodnenim pomahaji ku hnojeni pudy, tiriane sami vSechny moane odpadky z most donesou i v noci na sve fa .rmy a zahrady, by takto byly dostateane hnojeny a posiloyany. t inane zaoravaji soya fazole, by timto aptsobem dodali posily orne Ode. To yeah v Italii za slavy davneho Iiima, lee pozdeji se nedbalo tohoto zpasobu, a rolnictvi ftimant upadalo. To oveem nenasvedeuje, Se Gina dnes v rolnictvi je dokonala — pottebuje mnoho z moderni vedy. Daleiitost vYberu semene se zanedbo.va., a proto mnohe plodiny se mnoai, ktere nejsou prvni tkidy. Faktem ale je, Se s tina pteddi v mnohem ohledu, nektere kraje Zapadu.

Nejlepel pokrok a aspech tina dokkala, kdya ptemenila tervene udoli Szechuanu z neplodne pudy, ktere r. 1710 jen 145 tisic lidi Sivila, kdeito dnes na to same ploee Sivi se 45 milionu obyvatel.

Svet by se velmi mYlil v domneni, ze Gina si vystael se veim. tinske teky, ktere po mnohe tisice let obohacovaly latkami padu Cinskou, maji svaj vznik v Tibetu. Jsou to teky Yangtze a Hwang, ktere ptindei posilu Dine ze stalYch sneha v horach Tibetu. Znamo nam, ze roztaty snih obsahuje vYkivne latky, pro zemskou pudu. Takto nej yyeei snehave hory sveta, jsou tiaiteeny farmateni v Gine. V Tibetu, kde jen sotva tai lide plipadnou na etvereeni mili, nevyuliji prirozeneho bohatstvi tek, ktere az teprve v 6ine, konaji platnou sluZbu.

edit, seine 17. Cora 1937, Kdyby rn ni s usadil v horach Tibetia jako ve Spoj. Statech se stalo,a to by jis0 zlato prestalo tekami teci z Tibetu do Oiny, a csudiriana . by byl zpeeeten. Tibet je dvakrat vetei Texasu.

Pied lety raissionati zavedli brambory do. zapaani tiny, by lid se branil hiadu. Jako v zapadni Evrope, tak i v Cine zpodatku opovrhovali brambory. Pravi se, ze brambory pochUzeji z AndeanskYch Hor v JiSni Americe, a dati se dobte v hornartYch krajich v *Dadni tine. KdyS na to pki gli tinane, cele plochy pcsazeli brambory. To same ueinili i Ireane, kteri si oblibili brambory, a pestovanim 1)1:Wu vymrskali. Nic jineho se pak nechtalo na zchudle pude, a lid tuto nechal ladem leCeti. ✓ tine ' jia 2700 let pled Kr., za cisate Shennung, poeinali si velmi prakticky s ohledem na ornou pirdu. Sama vlada tiny pkihliSela k Setteni a zachovavani zeme. Tamni Vrstva pod povrchem je bohata.

Co se da, tici o Indii? Tamnejel miliony lidi Siji v nadhete a take i v hrozne bide. Plepracovani a podvyaiva hied' z tvati lidu v Indii; a to se, da tici i o zvitatech tam. Nouze a hlad jsou biizko lidu v Indii. V epidemii z hladu r. 1710 na deset milionu lidi zahynulo. Tak malo bylo zasob a potravin, ze ani tri nasledujici leta dobre Brody, neptivedly dostatek nahrady. Nezustalo na Civu dosti lidi k obdelavani zeme. Roku 1865 v krajine Orissa zemtela tketina lidi, a v nasledujicich ttech letech jeete milion a pal lidi .zemtelo. Vlacla Anglie prihliCl k tomu, by zemedelske pomea ry se zlepeily i v Indii. -Poeet obyvatelstva vzrastal, kdeato orne pude se nevenovalo dosti pozornosti. Dobytek v Indii take neni dobre jakosti. Hnojeni se nevenovala potornost v minulosti, a proto dneeni lid trpi za nevedomost ptedka v Indii. ✓ Egypte nejlepei pada je v Udall teky Nilu.

Tam na 8 milionech akra ptidy, aije na 10 miliaria lidi. To je dvakrat vice ne't v 6ine aneb v Indii. Lid pracuje tau, utiva primitivnich nestroja, a aprisobt velmi starYch. Dab se tam velmi clobry druh baviny. ileka Nil hnoji sama ornou padu svYm vylitim.

Anglie, ktera vlastni Sudan a poaatek teky Nilu, ma ye sve moci Egypt. Upottebi-li Anglie teky Nilu pro Sudan, pak obyvatele Egyptu by se mohli vystehovati nasledkem vyhladoveni. Vyjma Egyptu, co je ostatni severni Afrika? Pobre21, kde se dtive datila vinna reva, nehodi se vice k uZiti. Severne a jane cd Sudanu je pou'St' Egypt krome udoli Nilu je take pouSt'. Jevi se zde znamky zneutIvani pudy, povrch zemskY je prye nasledkem vetra a povodni.

Take i ye vYchodni Africe pada byla opet ptetiSena poetem dobytka a utrpena. &oda. V ine, Indii a v Egypte neni patty, by se dalo na ni stroji kotistiti, jako se dela ye Spoj. Statech s majetkem bohatYch lesu a prerijni Nat zpasob Sivota v Americe, by tam na diouho nevydrael. Nekolik naeich lidi velmi zbohatlo, zeme naee za to je chudei. ✓ jedne z nejstareich knih ftecka, zvane "Dila a doba Hesioda" a °smell° stoleti pled Kr., se nachazi mnohe uSiteene poueeni pro malorolniky. Ta sama kniha by byla velmi prakticka i dnes. Od Hesioda mame obraz teckeho rolnictvi, v davnejeich dobach.

Stcleti zaela, lid jeden opustil padu, druhY ji pke y zal, elm dal tim vetei chudoba mezi rolnictvem kecka. Atheny byly odkazany na privoz obili z krajin za Dardanely, a kdya neptitel stal se vitezem na mori, slavne mesto Recka se ocitlo v azkYch. iJpadek ftecka se da hledati ye vykokist'ovami jejich pudy, a v poznenahlem zanikani zemedelstvi.

Moderni Ital je nejlepei rolnik na svete. On ueini utiteencu padu, ktera byla opu§tena i v Nove Anglii, kde je hojne skalnate zeme. Za davnych dab Kato psal pro Aim, jehot rolnictvi. jednou bylo na stupni vyspelosti. Z vlastnictvi rolnika pteela pada k najemnikam, z toho se tvotily . harem Casu statky, jichC majitele byli v cizine, a ptidu obdelavali Dtivejei majitele oblibili si 21vot mestskY, slavy ikimske.

VtSTNiK

Ve stfedu, dne 17. anora 1937 777. L.

Pohadka Lesni Samoty FI

NAPSAL JAN KLECANDA

/LADY mug, jen zabran v myglenky kradel M volne po giroke lesni ceste, nev gimaje si nieeho kolem sebe, nahle stanul, pozvedl odi a div ge nevykfikl. Vysokk borovk les s bujnkm podrostem nahle tu konail a pfekvapenemu pocestnemu, jen g patne byl zde poprve ye svem givote, otevfela se earokrasna vyhlidka. U jeho nohou pod sarOm lesem sklanela se minVm svallem stra p, porostla bfezinou a razn3imi bujnkmi kfovinami, jeg pokOvaly ji gt'avnatou zeleni. Ale hluboke dole pod strani tmelo se irdoli, jehog stfedem hadovite vinul se stribrnk potok svelte zelenS7mi lueinami. Obe rzboci doliny byla porostla vysokS7m temnkm lesem, jen g tu a tam prorvan byl skupinami skal, rozhozenkch divoce a malebne po stranich. Nektere z nich na prvni pohled vypadaly jako trosky hrada, v jejichg zficeninach zachytilo se trochu zelene, tu svegi svetle zelene briz, tu zas temne barvy borovice nebo i jedle. V pinem gain odpoledniho slunce pozdniho leta prokrnitavalo bujnou zeleni svetle eervenohnede kameni skalniho mesta, vroubene tu a tam na svazich proti polednimu slunci zlatoglutSmi zahony nizkkch lesnich kvetin, nad nimi g zvedaly se vysoko bohate rozkvetle divizny, jinde zase stra p pokryta byla rt govS7m nadechem vrbovky, tu onde jig odkvetle a do belostne barvy ptecha.zejici.

Pozdrgev se chvilku na pokraji lesa, aby nabail se rozhledu po malebnem torn adoli, jeg ztracelo se mu na obou stranach v Sere dali, zatougil mladk mug sejiti alt torn k tomu sttibropennemu potoku. Ale sotva ze u gel nekolik kroka po svahu, zarazil se.

Dole pod nim sklanela se alt k pate irdoli pfikra kamenita stra p, jig byl drive nepozoroval.

Poznal, ze bez notne zachazky nem:de sejiti do ponevadg strati byla naprosto neschadna. Pfesveddiv se pohledem na hodinky, ge minula jig 136.0. hodina, pfestal sestupovati a kra.eel chvilku po svahu podel vysokeho lesa.

Bylo jig na. Case, aby se vratil, ale piece nemohl se odtrhnouti od darokrasne krajiny, jeg tu letela pod jeho noharna. Proto zaradoval se, kdy nahle pfigel k skalnimu vkbe gku, kde spatril z kameni sestavene a mechem porostle sedatko. Byl umdlen dlouhou cestou sem a nyni eekala ho stejne dlouha cesta k domovu. Odpodinul si tedy rad, tim rade% ge mohi pii torn je'g te kochati se pohledem do udoll, jeg odtud zase nave krasy sve mu odhalovalo.

Mladk mug usedl na sedatko, nad nim zvedaly kog'ate koruny sve d ye mohutne lipy, nachSrlene ku pkedu. Chvilku venoval pozornost svou skalnimu vkbe gku, na nemg se byl usadil.

Za nim, za obema stromy, je g jakoby tigi svou ku pfedu ohfrbala, zvedala se nekolik metro vysoka skala, Ci spi ge jedink obrovskk skalni balvan. Na druhem balvanu, jen g tvotil jakoby niggi schod pod onim prvnim, bylo sedatko a nekolik Indio ktovin, je g zpola zakrSivaly toho, kdo na sedatku odpoeival, ale jemu piece dopfavaly rozhledu po krajine.

Slogiv ruce, v nich g drgel dosti objemnou knihu, oddal se mladik myglenkam, jeg v tu chvili odnagely se jedine k pfirodnim krasam, ktere tu kolem sebe spattoval.

"Jako v pohadce! Bah vi, jako v pohadce," opakoval si nekolikrate geptem, rozhliteje se zanicenkma oeima. A divil se sam, g'e dosud nemel ani tu geni o tomto romantickem koutku, aC delilo jej od jeho rodi gte nemnoho vice nee asi dye hodiny cesty.

Seal tak chvili zaujat docela tim, co vial, alt tu vyrugil ho jakSrsi gramot. Zaslechl lehkr krok, pak slabe vzkilknuti a hned na to slygel rachoceni, jako kdy drobne kameni sype se po strani. Pak ozval se veselST smith a hned na to lehke, ale energicke kroky po kamenite pude.

Mladik zatajil dech, nebot' zeleni biezin a lisky poealo prokmitavati cosi svetle ragoveho.

Patrne gat, divei at ... Setka se tu v to pohadkove krasne lesni Mine s divkou . . . S div-

kou, nebo snad _s jec.la-lou z onech bUjeCnSTch bytosti, je g sidlivaji na bfezich pottekil a v lesnich hougtinach, a jeg lid jmenuje vilami, rusalkami a lesnimi pannami. Zasmal se to myglence jako vzpomince na title detstvi, kdy je'Ste vefival v podobne bachorky, ale proto piece zabugilo mu srdce pruddeji, kdy nahle spatfil tu, jeg se mu Vyskoeila hbite na jakousi vyvk geninu, nepochybne skalisko nejake, take pfevygovala okoli hodtinu. Videl jeji hlavu, zdobenou bohatkm svetlkm vlasem, jen v zati slunce se svitil jako zlatk, videl svegi oblidej s ragov3imi tvatemi, svetle gaty dosahujici ag k giji, ale nechavajici obnagena ramena.

"Neni to rusalka, neni," pomyslil si mladS7 mug, povgirnnuv si slameneho kloboueku na ragove stugce, jeng ji spadl s vlast a houpal se na bedrech. Pak vgiml si i bilkch, pletenkch rukavic, jeg zakrkvaly jeji ruce od prstal alt k loktarn.

Zvedla ruce do vkge, pfitiskla dlane s obou stray_ k delu a pohlitela do dalky. AC byl od ni nekolik kroka vzdalen, zaslechl hlubokk vzdech, jen g vydral se ji z prsou. zazvonil mile "Ach, bo gieku, boge, boge jeji hlas.

Ne, to nebyl projev zarmutku ani starosti, to byla hluboka radost, nad geni, jeg v ni vyvola' pohled na, krasnou tu krajinu prave tak, jako pied chvilkou v nem. â&#x20AC;&#x201D; NejakS7 okamgik tak stala. Pak lehce seskoCila jako ptaeek s vetvieky a zmizela. Nevidel ji, ale za to sly gel. Zpivala . Napjal sluch.

Ne, nebyla to narodni piseri, ani g jina jemu znama. Poznal, ge je to nejak3"7 popevek z opery, nepochybne vlagske. Ale nebylo Casu pfemSTSleti o tom, co by to bylo, ponevad g krasna neznama bligila se jemu. Slygel ji hopkovati podle taktu pisne . . . trhala asi kvetiny nebo jinak lagkovala.

Koneene ji zase spatfil. Stala o nekolik kroka od neho, ale nevidela ho, stala na svahu nad hotenim balvanem. S bujnosti berstarostneho veseli sebehla tech nekolik kroka na rovinku pied sedatkem a zastavila se prave pied nim.

Oba se ulekli. Ona nenadalkm tim setkanim, on pfekvapen jejim rych1S7m sebehnutim. Divka stanula pied nim s rozepjatkma rukama, on vyskoeil se sedatka a bezdeky smekl klobouk.

Chvilku tak stall, nevedouce co promluviti.

Divali se oba na sebe pohIedy, ktere g byly pokraeovanim toho nadgeneho obdivu, jeji oba pied chvilkou hlasite projevili.

"Boge, jak je krasna," myslil si on. "A co ji ream fici? Vgdyt' to neni gadne vesele deveatko, jak jsem si myslel . . . V gdyt' je to bohyne, nebo aspori kralovna Ci princezna ! A ut bych mel neco mluviti . . . Co si o mne pomysli? . . . " "Bo'g e, to jsou oei!" fikala si v duchu ona. "A to krasne Belo . . . a ty kueerave vlasy! Kdo je to? A jak se na mne diva! Ale prof nic nemluvi? Zadival se . . . " Koneene ona prvni pferu gila mleeni. Zasma,la se nenucene svkm zvonivkm smichem, pied nimg byl by i slavik v hongtine zavistive zmlkl.

"Tak jsem se vas zalekla, pane, ge jsem nadobro zapomenula prositi vas za odpugteni."

"Za odpu gteni? Oh, to snad ja .. . " koktal mladk mug rozpaeite.

"Ne, ne! Ja . ponevadg jsem vas tak nahle vyrug ila z mile zabavy nebo z prace," fekla ukazujic na knihu, ji g drgel v ruce. â&#x20AC;&#x201D; "Neeet1 jsem, sleeno! Pfili g jsem se zadival do krasy zdej gi krajiny, tak ze jsem nadobro zapomnel na knihu . . . " "Neni-li pravda? Je to krasnk koutek bogiho raje zde u p as?" zvolala divka radostne a postavivg i se nenucene vedle mlacleho mute, rozhlig ela se po okoli, jakoby se ho nemohla nabagiti. "Stokrate jsem se ji g odtud divala a piece vg dy znovu a znovu rada se divam, ponevadg ka'gdy den, kag de nove osvetleni, nove rozpueeni skupin stromu zmeni tu rozkanou scenerii a zabarveni toho nadherneho obrazu."

"Skutedne . . . nadherna to krajina," opakoval bezdeky jeji slova.

"Podivejte se, jak se tam to ridoli lame a v dali ztraci! Jaka krasna hra barev! A co g kdy. Ale byste se sem pti gel za unlhaveho jitra!

â&#x20AC;˘ Strana 9.

vy nic nemluvite a potad jenom " zvolala nahle.

"Oh, sleeno, poslouchal bych yeene," eekl rortougene.

Pohledla na neho osti'e a sevfela rtiky k pohrdavemu usinevu.

"Take by vas to, myslim omrzelo!"

"Oh, nikdy, nikdy!"

"Nu, nechme komplimenta! Nejsme zde na parketach salonu, nkbri v tak zvanem nadhernem chramu pfirody. Modlil jste se?" ptala se s lehkou fronii.

"Opravdu . . . modlil. Toti g svkm zpasobem."

"Cili jinkmi slovy: nemodlil? Ale ne, ne, odpust'te! Sama jsem tim pohledem okouzlena a nesmim nevefiti, ge mladST mug , jeng dovede se tak divati jako vy, ma prave tolik smyslu pro krasu, jako ja . . . " Zabbtila do neho pfi tech slovech sve pohledy tak, ae pin rozko gneho zmatku sklopil oei.

Divka poznala, *ge ma pied sebou nezku geneho, nesmeleho, ba snad nevinneho mladika a jeji rty stahly se k viteznemu, samolibemu Usmevu.

"Nu tak, co jste si myslel? Sdelte se mnou sve dojmy," vybizela ho nalehave. "Vidite, se jsem do toho rozhledu zde cela zamilovana . ." "co jsem si myslel? Te gko povedeti hned na raz. Tolik krasy, tolik dojmu! Mel jsem pocit nevkslovne rozko ge, ticheho blaha. Nic jineho jsem si v prvni mokarniiku neuvedomoval. Takovk pocit . zavtit oei a vydechnout dui ..

Skoneit . . . " "Ach ano, ano! Skoneit . . . vydechnout dugi! Sama tak teg nekdy citivam," iekla zadumdive a na jeji tvail mihl se, ale jen na okamgik, vkraz hlubokeho zarmutku. "Nu ... a? Co dal?"

"Co dal? Veru, nevim! Tak se mi zdalo, ge je zde krasne, jako v pohadce. Tam dole ten potueek . . . A pak, kdy objevila jste se mi zde vy, zdalo se, ge vystupuje tu rusalka onoho potoka . . . " "Oho, jak romanticky jste naltaden!" zasmala se vesele. "Ale rusalky prchaji pied gvarr4mi mladkmi mugi, aby je za sebou vlakaly do hougtin, kdegto ja malem byla bych yam vletela do narudi ."

"Malem?" zvolal mladik. "Tak blizek jsem byl tedy gtesti?"

"Eh, prosim vas, nemluvte takove komplimenty, jake se mluvivaji v taneenich hodinach mezi zelenkmi gabkami a mladSimi lvy," durdila se rortomile. "Nezda se yam, ge je to znesveceni pfirody, mluviti zde takove vSedni fraze?"

"Znesvecenim pfirody mohlo by bkti jedine to, kdybych lhal," rozohnil se mladST mug'.

"Chtela jste znati me dojmy. V prvnim okamgiku myslel jsem na rusalku, pak, kdy jsem vas videl z blizka . . . " "Nug e? Proe nedomluvite?"

"Nesmim! Prave jste si zakazala komplimenty ."

Vnotila do neho zase svaj pohled.

"Nu, dobie tedy! Nemluvme o mne! Maine vhodnej gi pfedmet rozhovoru, aC nezdrguji-li vas. Neni yam neptijemnou ma pfitomnost?"

"Sleeno! Zase mne Indite k nedemu, co v zapeti pokarate . . .

"Ale ne! Vgdyt' ja yam keknu zcela uptimne, ge jsem se zaradovala, spatfiv gi, ge ma pustina ogivuje "B3'7vate zde Casto?"

"Ten koutek zde je mkm utulkem, kdy je mi smutno . " "Ale dnes nepfichazela jste se smutnSimi myglenkami?"

"Jak to vite?"

"Poznal jsem to, kdy vstoupila jste tam na onen kamen. Smim to fici? To vase vzdychnuti tlumoeilo rozko g podobnou one, jig jsem pied chvilkou sam pocitil . . . A rozpjala jste name skoro jako pied tim ja, kdy se mi zdalo, " bych s radosti "Nu? Co by?" teeba tu zemi zde "Objal nekoho a polibil peed sebou."

"Ah tak," oddechla si vesele. "U2 jem se zaCinala bat! ... A vy jste zde dnes patrne poprve?"

(Pokradovani.)

Strana 10,

.V0 sti-echt, dne 17. iinora 1937.

V it S T Ft 0 TAECH

MSK BESiDKA JEDNOM DOME meli kodku, ktera umela velice" dobte chytat myei. Pani ji za to katdemu velice vychvalovala a koeka byla nad tim pyena. Katdeho dne proela nekolikrate celSrm stavenim a mela bedliv* pozor na to, aby se nada neobjevila nejaka myeka.

Kdy2 jednoho dne zase Aukala po veech mistnostech, zaslechla ze staje jakS7si podeztelS7 hluk. Vedela ptece, ze staj je prazdna a usoudila proto, ze se tam jiste prohaneji myei. kreila se k zemi a potichoudku se Walla do staje. Jake veak bylo jeji leknuti, kdyt misto myei uvidela e staji jakesi ohromne zviie, jake dosud jeete nikdy nevidela.

Byl to kiln, ktereho si hospodat koupil a pied chvili do staje ptivedl.

Kodieka byla dela udivena a ustraeena. Chtela ze strachu uteci, ale kdy2 videla, ze kun si ji ani neveime, a ze ji patrne ani neuvidel, skrdila se do koutku ke dverim jako klubieko a prohlitela si nezname zviie. Vealrvite veichni, jak jsou kodky zvedave!

Kdyt si konika se veech stran diikladne prohledla, betela do kuchyne. Darutka byla doma ze tkoly. Kodieka rovnou ji hopla na klin, ottela se o jeji lokty a kdyt ji Darueka pohladila inekkS kotieek, stodila se v klubidko a le ela ji nehybne v kline. Chtej nechtej musila ptemfelet o torn podivnem zviteti. Jak rada by se byla zeptala Darueky Podivala se na ni po odku, ale Darueka detla jakousi knitku a nideho s kolem sebe neveimala.

Kdyt nebylo s Daruekou tadne fedi, tedy ko'deka sama ptemfelela, rozumovala, usuzovala a sama se sebou piedla tuto tee: "Domnivala jsem se vtdycky, ze nde pan je rozumnS7 &ova, ale ze by byl tak poeetilST a takove ohromne, hloupe a neutitedne zviie si piivedl do domu, toho bych se nebyla do neho nadala.

Vtdyt' je to jakS7si nemotornS7 tvor. Trup ma jako nae kuchyrisk sporak, hlavu jako putnu, na krku dlouhe vlasy, misto potadneho ocasu ma take jenom dlouhe vlasy a nohy jako sloupy, ale velmi nevzhledne, a nemotorne, ponevadt jsou 'dole tenke a elm vSTee, tim Kdyt podivriST ten tvor zvedl nohu, zahledla jsem, ze ma na ni jakesi ohnute telezo; mohla by to snad bS7ti past na myeli? Kdo vi! Ale kampak s tim na myei?! Kdyt nohu postavil na zem, vydalo to takovou ranu, at jsem se lekla. S tim na myeli? Ja, jsem jista, te to zviie za eels' svaj tivot nedovede lapnout ani jednu mye! Vtdyt' jsem na prvni pohled poznala, ze je to nemotora, nemehlo a ze se vabec k nieemu nehodi. Kdepak na myeky! To se musi potichoudku, jemne a rychle! To dovedu jenom ja! Divim se, ze nde pan je tak nerozumnS7 a postavil si do staje takove nemehlo. Cotpak jsem dosud ja sama nevyaistila od myei eel* dum i s tou staji? Cot bych ja neuhlidala celou staj sama?!"

Tu se kodieka pii svem rozumovemi ut poeinala dopalovat a vrtela se neklidne, az ji Darueka shodila s klinu na zem.

Kodidka se naptimila, zvedla vysoko hlavu a hrde odchazela, ponevadt si byla Vedoma sve dovednosti a citila, jak jest v domacnosti titejei netli to nemotorne zviie dole ve staji a byla ptesveddena, ze pan brzy pozna, jak se kdyt si to zviie poildil, a ze je proto brzy ze staje vyvede a ze zase ona sama bude staj chranit pied tou myei haveti.

Kdyby tu fee byla Darueka slyeela, ta by se byla jiste nasmala! Kdo z vas, &et, uhodne, co by byla kodidce odpovedela?

Napiete Daruedinu odpoved' a palate ji do Detske Besidky! Nejlepei otiskneme.

y

g

i

Po pkichodu Svetislavove na Klatovsko se rychle siiilo ktest'anstvi po kraji. Pohane byli svS mi bohy oputteni. BAh valky vedl je, pra -da,protikes'nlvjzhodeicli je opustil, take v poli zustalo mnoho tech, kteti nechteli zraditi viry svS7ch otcit. Mezi nimi byl i rytii z Klenove. Kdyt uslyeel o poratce pohan0 u Klatov, vsedl rychle na kone, a se svou drutinou prudce vyjel k Klatoviim. Ale daleko nedojel. Jit u Rozparalky byl napaden ktest'any a v potydce, kdy't pod nim kith klobyl proboden. Tetce zranen doufal, ze se piece dostane na svilj hrad, ale sily ho opustily a tak se daleko neodplazil. Obe mista, kde byl pan z Klenove proboden a kde naposledy vydechl, byla oznadena botimi mukami.

V tete dobe se stalo, ze jeden z pohanskSrch rytitt byl zajat a v Klatovech uveznen. Jakotto syn velekneztv pochytil od sveho otce mnoho z umeni kouzelneho a pomoci Car a kouzel se mu podatilo z vezeni uprchnouti. Ale sotva opustil brany mesta, byl spatien hlasnSrm s derne vete a nad mesto se vzneslo poplaene troubeni. Rytif se zlostne otocil, zahrozil zpet k mestu a verneho stratce mesta potrestal — svou mod darodejnou vmetl hlasnemu tak mocry polieek, ze tento upadl na zemi a dlouho trvalo, netli jej, omradeneho, vzktisili. Zatim rytit prchal krajinou, ale kdy2 dospel pod Hurku, tu se nahle zeme pod nim zadala bait a rytit, jit po pas v bahne, vida nebezpeei, vzpomnel si na sv. Martina a jal se jej vyzvati o pomoc. Hle, sotva tak ueinil, bahno jej pustilo ze sve narude a rytit, ptijav ktest'anstvi, kazal na miste sveho zachraneni staveti chkam, sv. Martinovi zasvecenST. Jen hlasnS nezapomnel na polfeek, a od tech dob vytruboval jen do tti stran, dtvrtou pomijeje.

Neobyeejne bohat byl rytit Cejka. Sidlil na sve tvrzi v Nerneicich a protote east°, vraceje se z valek, v krajine zbloudil, dal zhotoviti na vet kostela zlatou ban, ktera daleko do okoli Jednou veak za velike boute a vichru byla bleskem sratena a nikdo nevedel, v kterem miste se do zeme zaryla. Dodnes deka skryta na toho, kdo by ji nalezl, stejne jako zlat3'7 kalich, drahokamy vykladan3i, kterS7 rytit, odjitdeje do valky za vsi kdesi zakopal. Ale i chodby, z tvrze se rozbihajici na veechny strany, chovaji poklady, ktere tu v davriS ch dobach rytit Cejka nashromatdil a pro ktere se jit nemohl vratit, nebot' v cizi zemi padl.

y

7

Domggliva koela

.7

SLABIKAlk.

Josef Biskup.

7

r

0 PYSNE PANNE.

Pied clavnS7mi easy v hornim meste 8t'avnici tila panna daleko eiroko pro svoje bohatstvi vyhldeend. — Bylat' dedidkou nejbohateich v nicht se sttibro dobyvalo, a nejbohatei tedy z celeho okoli. — Ale byla take nad mire hrda, a rozmatila, a bide se u ni dobte nemeli.

Jedenkrate jela s nekolika pany a slutebnictvem na prochazku. Katdy ji byl k slutbam, katd3i hledel se ji zalibiti, ale ona s nimi jen hrde terty tropila. "Eh, dej pokoj!" oktikl ji stars' strS7c jeji, "vtdyt' ta tvoje pS cha jest hanba a Mich, mute se stati, ze i ty kdysi lidske milosti pottebovati budee."

T

Tu panna v pfee sve stahla s prstu skvostnS7 prsten — prave jeli pies Hron — a hodivei jej do vody hrde zvolala: "Tak jisto, jako ten prsten nikdy vice neuvidim, tak i jisto, ze se moje bohatstvi kdysi zmenei."

StrST pokrell rameny a mleel. — Po nejakem Case ptinesla rybatka do kuchyne bohate panny rybu na prodej. — Kuchatka rybu koupila a kdyt ji pitvala, naela v taludku jejim zlatSi prsten. Betela hned k pani a ukazovala, co naela. — Tu hrda panna poznavei svilj skvostnSr prsten, co byla do Hronu hodila, vzpcmnela na slova, ktera v pyze prohodila, a zaehvela se. — A hle, od to doby mijelo bohatstvi jeji bohate tily stfibra v dolech jakoby zli eotkove marnili; veeckoslo naopak a nic se nedatilo, co od hrde panny pochazelo, at na ostatek se stala z bohate dedieky z celeho okoli nuzna bidaeka, ktere si ani farpnosti lidu nedostavalo.

popig. skpka kapka k nad okem pod nosem pod oknem pod vikem synek ma velkir a tl. clones keEtk ovoce ujci! pod nosem mame ret. matka koupi u kurce octa. met se diva do la. nad domem je dkm. ejte nim pokoj! *lc kkva ugirna. kapka pada na zem.

Ithrka velmi okora. lavka e vadou. oyes se sype na s3513 b e de pe ba da pa bu du pu lu bi li be le baby body dubs zuby byli bude buben duben pupen pober! pobav! Bober bijte! beite! budka botka budu bujnk babka podoba odvod bouda budou zebou poboda dopada byla bude budu budou podvod zebou bude duben, potom maji. na buben se bije bum bum! otol bublay pes se podobi like. na poll se zelena obili a zemakyo libi se vim Ilk oblek? obili bkvi na poll. lid' lovi velke ryby. komu se podoba osel? pozor budky je pes.

6 6 eg e ei ci 6e ce 6o co 06 ae 6e se 6i gi oe case vSig e eira tee easy eege eigka vYika 6irka tael?,a 6c&a k ka otoei

arie orno61 nerni.1.1-71. zekie 1661 kolie 6eseme C(Mtei koci I j ej en eeka 6eznek kie6e peklee

Ve stkedu. dne 17. finora 1937

172STN1K

st vu. cviditel ukazuje, vysvetluje, chrani. V tom vsem znadi se ducii vskutku bratrsky; necht' evidenee vidi, tet' cviditel na spravnosti, na usnadneni vekcerych vYkont. zalezi, te pokrok, te bezpeenost svekencil jeho, to vteobeene vzdelani telesne za tkol sobs vytknul. On rczumnY slovem, avSak i pevnosti o to se zasadi. Necht' domlouva a nepovoli, kdyt o zachovani kadu neb rozvrhu se jedna; i V. torn zaleti pravy, ac z podatku snad nedocela porozumenY prospech a vtestrannY vYvoj evidencil jeho. Na eviaiSti jsou v gichni bratry, vtak pckud vyueovani trva., budit cviditel bratrem starkm, ne snad vypinavYm, ale roDr. Miroslav Tyrk zumnej,km. elm vice vtichni k nemu pkilnuli, eim verneji v druistvu jeho setrvaji, tim VtAK marnivost je mutne mysli tve jia dazfejmejS diikaz, nejen 2e on filoze sve sroA leka a dobie jsi Who sebe povedom, te tezumel, nYbrt tet, tet' oni pravemu pomeru polo sve te ts zvyknouti mat a music, aby namaharozumeli. Jak mile je pro vtechny setrvani v nim hned nezemdlelo a te yule a sila nevytrva drutstvu takovem, jak NiSe jde hbite, pravdive, jici ma ph v§ech vYkonech tivota cenu toliko prospetne. — Wok drutstvo docvidilo a da se podkizenou. K neunavnosti na konec tea odvaznameni k cvidenim spolednYm, vSe do kady ha se druti. BojiS se na kruzich, neb hrazde to se pobizi, sik mush byt rychle a spravne utvoneb ono cvieeni vykonat, adkoli vtemotna bezten. Komu ilkol ten ptipade., necht' eini to peenost se ti zarueuje. Ptemahej nemutne slovem hlasitym, vic tadanYm nea poroudejihnuti toto, neodejdi, nYbr't v druistvu pevne cim; nikdo nema byt ani zde ani ph veleni a einne setrvej! dim ' dale tim mene se bah panovitou hrubosti uraten. Koho zahalet budek at na konec ten instiktivni pocit zcela ten do kady tkeba aertem, ale neptehlidni niz tebe vymizi a uvedomela neohrotenost na. kaki° a nepovol. Nedava-li kdo pozor a tropijeji misto vstoupi. Serm se ti nelibi; a jde to li neplechy, napomeri ho pevne, vain& vSak zvolna ku piedu. OvSem vice net kde jinde, je ne uratlive. Bude to mit vice vahy net zptizde vyudovani souvisle; ten sek, ten kryt, ten sob nebratrskY, a pakli tkeba, najdeS tak podzalud neznet, kdyt tiebas jenom jeden veder pory u vSech lidi slutnYch a .rozumnych. Tojsi vynechal. Bud' tedy vytrvalYm, neodbihej tet i o vyletech piati. I zde ma katdY naroky a nevynechej, dbej sam ph vYkonu na katdou na zdvotilost; nema se poroueet, jen aby se malidkost, neb zde jsou ph seku, bodu i kryporoueelo, ale to, co musi bit, necht' urdite, tu jemnosti velice dfiletiteo a nadani pkirozevSak bratrsky se aada; katdY ma pravo, aby ne tu jests vie net jinde na vahu pada. Av Sok se citil volnYm v tom kruhu bratrskem po pakli i ph menk vloze pilnYm a dbalYm jsi, ty meze, jea pojem spolku, jet lad a slu:snost za dos piece ucitit, to Sermitem jseS a te pozde urduji. AvSak nejen tie ti prava dava, i tyk se zbrani blysknavou piece cvikem nad jipovinnosti zcela pkesne bratrstvi tobe uklada. nYm bohatYrskYm jest. K tomu pak co do piimysl bratrskou, pak ji tea proukazuj. sobeni na vYvoj ptedlokti, germovani nitadJak veci lidske jsou, neni jit jednou mot.no, nYm jinYm cvieenim se nevynahradi; a na koaby katdy tidil, katdY vedl, katclY spravoval. nec, pakli vec motna jest, nebylo by to hanbou Bud' i k tomu. bratrem, kdo die tadri spolkoSokolstva, kdyby tato "vlastni pkedni hraz a vYch k tomu je povolan. Kdo ye vYboru zasestrati" — ani zbrari do ruky vziti nedovedla? — dd, kdo iikad cviditelsky zastava, nebudit ua Nechci vec dale rozvest, vSe ostatni z toho, proto pkedmetem nevlidnosti tve. Gadas zdvoco jit povedino, samo vyplYva. Ptedpokladam, filost; budit tea zdvotilYm! Gadas slut"nost, to rozumne kizent dinnost z miry nepkepina, budit tea slu§nYm! Gadas bratrskost; budit tak, aby pit pkisne Will tet vytrvati mohla. tea bratrskYm! Nehledej Cest v chovani opaeJsi-li tedy na vYletu, setrvej v Bete sve ye pronem. Nechtej vYminkou bYti k pravidlu, jet spech svilj a co vzor ostatnim, o pkipraschvalujet a ktere tobe lahodi. Rovnosti nevy k tkontim a vYstuptim vetejnYm, dostav se rozumej tak, tie nedbat toho, co ten, jena k v das- a zustari at na konec, mej dest celku na tomu ustanoven jest, v mezich pravidel jed zteteli a tim tet svou; eim pilneji katdy setrva, ty od tebe tada.; pak by ptestalo prisobeni tim spiAe bude pruprava u konce, tim vice potadne , kde jeden druhemu neptekati, pak by tegi te destnY a snad i skvelY vYsledek. Jsi-li vabec nastala smesice a katclY spolek by byl cviditel, dbej o to vSe slovem a skutkem, setrnemotny. ak ji rozumej, te pied kady spolvej pkedev'Sm sam pokaide od zaeatku at do kovymi vaichni rovni jsou a te katclemu tak konce se stejnou mysli ph drutstvu svem a zachovat se slu g, jak tady tyto toho vymahanedej vzniknouti omrzelosti, byt' by i nelcdy ji. Nejsou-li tobe po chuti, hied' abys cestou omluvitelna. byla. Jsi-li u veci teloevidne kidistanovni odstranil, co se ti nelibi; vt'ak potel a myslitel. zkoumej, opravuj a zdokonaluj kud v platnosti trvaji, zachovej je tea. Uvazal napotad, bud' bez povyku einnYm, mej pki jsi se v to jit tim, ties ku spolku ptistoupil. vtem trvalou cenu na zieteli, setrvej a vet, te Jsi mut, staj v slovu svem! z povolo.ni budoucnost vady spravedliva jest, i kdyt neb samodek nad pravidly, bdi nad smyslem; tomnost sem tam te neuznava. nebud' malichernY, neb dokonce sekantni. UJsi na konec Oech; jsi synem naroda, jemui kat, tie ti o vec beti a ne o to, bys tohci neb onejvice ze vt'ech, co na svete tijou, potfebi jest, noho, jena se ti nelibi, snad pozlobil. by vtechny sily sve napnul, aby bytost svou uPro stitnosti tve ti "kniha pkani" otevtena hajil, a co toter jest, aby s jinYmi ye vt. em na bYva. Utivej ji; vtak vecne, s rozvahou, s myroyal postoupil. tim menk poaet nas, tim sli sluS"nou a bratrskou. Jak mnohe spory povice na katcleho z nas se poeita. Smit tedy ovstaly v jednotach jen proto, te se v tu knichabovat a odstupovat? Ba nesmi nikdo! Tak hu s mysli podraldenou psalo a odpovidalo. tedy vytrvalosti zahy se uC, kikej sobs katdY kdyt se kkivY Utok na tebe ueinil, zilston klidden, tet' ona pro nas prvni a nezbytnou ctnonYm. Spor mezi bratry nejsnaze se vyrovna, sti narodni jest, a nezapomeri, te co ye velkdyt jeden lepSi a rozumnejSi jest. Necht' nekern se osvedditi ma, ye vSem a vkide se vysklamou v ohledu tom ti, jit spolek spravuji, cviditi mush. use co se ji na odpor stavi, mudtveru tech, kteti je zvolili; nea oni tea at' nesime v sobs napotad ptemahat, nechceme-li jsou sklamani! sami ptemotenYmi byt. Jen v ni je spasa, v ni Poradni schtize spolkove k mnohYm opravam, je viterstvi! k mnohYm dobrYm snaham podnetu davaji; avtak jen tenkrate, kdyt se v nich navrhy ani 2. Bratrstvi. neeini, ani nezamitaji z pouhe vaane stranicNevstoupils v obyeejnY spolek, vstoupil )si ze zavisti uSlechtileho dloveka nehodne. v spolek sokolskY, spolek bratrsky. Bratrske Zde mysl vskutku bratrska dada rozpravam ty te vita. AvAsak bylo by malo, kdyby pouze vecnost, a tim rozumnost a prospe-Snost. I vYtzajmeno te vitalo. Vita te vlidnost, vita te ka ueini se zptisobem neuratlivYm. Co se tu 'upkimnost, vita te, kdokoli jsi, rovnost dloveka pkijme, pak ode vaech s chuti se vykond a cedustojna. Ten dojem, tak tadat smit, necht' lek ph tom °pet prospeje. Nikdo neni neomylv§echno na tebe' Cini, kdyt za Clena te nym, nikdo bez chyby, av g ak i take ty ne, jena kdy2 do drutstva te vdtad'uji. Jsi v drut-

SOKOLSKA

Hesla Sokolski,.

Strana IL chyby vytyltias. Nezapc.3alei't 1 •1,1 to a _Lid' se -%! i-eei a v celem pOe'inani svem die to :o. T pak, jemua se vYtka stala, rozpometi se, zda, jsi ji ponekud pfec nezakoutil. Nebud' prilis citlivYm, nebud' vSak tea zbyteene uratlivym. Jak mnoha jednota ztratila nerozvatnYm jednanim nejuptimnejk, nejvydatnejk sily sve a zahynula pak v rozporu malicherne ctitadosti tech, kteti v ni zbyli, aby ji pochovali.

Ptijdegli ptese vaechno v pokuSeni, bys na mysl bratrskou pozapomnel, pomni, te spolek v nema 2ijek . a kterY tolik trvalYch prospechil tobe poskytuje, je spolkem narodnim, te Cast narodni prate hubit, pakli jednu ze aivotnich podminek jeho podkopavat.. Ten bratrsky okruh, v kterY vstupujeS, nebudit, Lobe Skolou zatti, v'Sak Skolou navisti, muaneho pkatelstvi, onoho Alechetneho ba posvatneho bratrstvir jea v hetairiich feckYch vzneSene kvetlo, a podnes v pobratimstvich jihoslovanskYch se stkvi. Ti, kdoi spolu aili, spolu se snatili, i v boji tesne vedle sebe stall; jeden druhemu pcdporou, zattitou, druh druhu hajitel a pomstitel. V dobach klidu tato nejkrasnejk, nejmu2nki k, nejhrdinnejk ctnost' se pestovala. Sta.la pak hotova zattitne zde, kdyt boute se WI211a. "Vtichni za jednoho a jeden za vtechny" bylo jia heslo taborske, heslem k Cinu a povtdy heslem k viterstvi.

SOKOLSTVI A NASE AMERICKA IIILABEt Napsal Jarcslav J. Zmrhal.

Problem ziskani mladete pro sokolskou mySlenku jest problem budoucncsti Sokola v Americe. Nate tady mohou bYti doplriovany temet vyluene notim dorostem, jelikot pro ptiliv z Oeskoslovenska brany jsou zavkeny.

Jiste, 2e tadnY z nas neni spokojen s vYsledky nal prate s mladeti. Nemyslim po strance kvalitativni, nebot' mriteme jiste hYti hrdi na vykony natich cvidencil, nYbrt po strance pod,etni: Cvidencti melo by byt vic, daleko vie, a obzy latte prccento, jea z nich vstupuje do natich jednot, mei° by bYti znaene zrY;:eno.

Musi bYti zvfSeno, ma-li se Sokolstvi v Americe udrteti. Je to aivctnim problemem nejen Sokolstvi, ale eetstvi vilbec, nebot' nemame instituce, jet by mohla iispekieji pestovati a udrtovati narodni vedomi, net Sokol Nepodcefluji, ba pine uznavam duletitost deskYch Skol, av'Sak jejich vliv konei ye etrnactem neb patnactem race, je to pouze zaklad, na nema nutno staveti dale. Na natich vytkch Skolach se na tomto zaklade stavi dale nanejvYSe do devatenacteho roku v eeskYch tkidach, jicht obrovskou dilletitost neni motno vtibec doceniti. Avg ak to v'Se nedostaeuje, jest nutno pokradovati, a motnost pokraeovani nejlepe nam pcdava, Sokol. Nutno tedy mladet pro Sokola ziskavati iispetneji, net se to dalo o2 dosud.

Otazka "jak" jest tedy na prvnim mists.

Toto pojednani ma za svilj ridel aspori ye vetMch rysech tuto otazku zodpovedeti. Prvni krok jest Ceskoamerickou mladet dakladne poznati. Snad v te studii, v torn poznavani setkame se s mnohYm, co nas zarazi, s mnohYm, co nas povzbudi, ale 'v katclern pkipade budeme lope vyzbrojeni pro naSe vYchovne iikoly, 'dospejeme-li k pine znamosti materialu, s nimt nam jest pracovati.

Prvni, co sezname hned na poeatku jest, te amerieti hok a deveata, obzvlatte hok — jsou skrz na skrz realist& a 2e na pouhou autoritu mnoho nedaji. Tituly, postaveni, to jim neimponuje. Nedostaet jim, te td a to fekl cvieitel, nadelnik nebo starosta. Musi bYti pr es v e d e n h, te to, co jim ptedklada., je pro ne cenne, maji-li to pkijmouti. Je-li na ne ueinen apel, te to nebo ono jest jejich povinnosti, zUstanou odmitavYmi, at' ten apel udini kdokoli. Ale ukatte jim rozumnost a cenu sveho apelu jasne a ptesveddive, a piljdou za vami do ohne.

Stanete se jim autoritou jen tehdy, dokateteli postupne, 2e jste opravdu vudct, te sve veci rozumite, te cii, k nemut je vedete, je cil hvotne cennY, te y am mohou pine dilvekovati.

Z tohoto dovedeme si utvotiti obraz, jakYm musi bYti cviditel, ndeelnik, vzdelavatel sokolskY, anit by bylo nutno yam jej podrobne kresliti.

(Dokondeni ptigte.)

Strana 12.

VESTNIK

Otedni Organ Slo yansk4 Podporujici Jednoty Stan Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent elation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUKA—EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVA.K PUBL. CO., West; Texas Pkedplatne $1.00 rodne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Illavni Utadovort Fayetteville, Texas. dopisy, piedplatne, oznitmky, budlei Vegkere adresovany na Vestnik. West, Texas Vestnik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

etvrtletni poplatky ve tfide A budou k placeni podinaje bfeznem kaide tfi mesice. Clenove, ktcii organ odebiraji, neb dle stanov odebirati maji, budou platit 50 eentii a ti bez orginu 25 centli. V jinYch tkidich jsou etvrtietrii poplatky zahrnuty v umrtnich poplateich.

S bratrskym pozdravem, J. R. Kubina, taj. Hi. itadu.

Co delaji jini. ttyricetilete jubileum sveho zaloteni chysta, se letos dfistojne oslaviti Zdpadni Oesko-Bratrska Jednota, zalotend 11. imora 1897 v Omaze, Neb., a inkorporovand 4. dervenee 1897 ve statu Iowa. Svoji dinnost zapodala se 49 lady, ktere mely 1,259 dlenii s celkovYm pojigtenim jednoho milionu dolarfl a zalotni fond obna gel $1,061.80. Z. O. B. J. byla od sveho zaloteni stale na postupu a dnes pled syYm devatYm sjezdem, na zaki t. r. stanovenYm do Milwaukee, Wis., 60. na 40.000 Cleme a ditek s celkovYm pojigtdnim $31,000.000 a jrneni $5,861.480.94. Narozeniny teto mohutne bratrske organisace zapadnich state Unie oslaveny budou okazale. V fade state, v nicht Z. O. B. J. pilsobi, zahajena byla jubilejni kampari pro ziskani novYch Clenu. Spolkovy organ — BratrskY Vestnik — pkina gi destnou listinu, na nit uvadeny jsou lady, ziskavti od Noveho roku nave deny. KatdY tad je vyzYvan, by k narozeninam Bratrstva ziskal nejmend 40 novYch elent. Jak znamo nakm atenalum a dopist bratra Gallie, na ge S. P. J. S. T. vznikla obdobne ze Z. O. B. J. odtrtenim se od C, S. P. S., kdy zastupci vYchodnich static staveli se proti proziravYm namrhUm pro fizeni a spravovani bratrskYch spolku. Ze thane rozhodnuti oposienikt bylo dobie uvatene i St'astne, dokazuje podetnY jak finandni stay obou Jednot. Nate, oslavime na.rozeniny nagi S. P. J. S. T. jak se sluSi a patfi? Zfistaneme pozadu za dienstvem Zapadni .C.esko7Bratrske Jednoty? Cas nezadrtiteine plyne, rkatdeho dne, tYdne a mesice Skoda. Dp„houftt proto, k praci ihned a vgici! *

Vysvetleni b •atru Domoradovi, potaimo diero➢im starYm. Pfi flprave sazby pojistek 20ti splatkovYch a darsich dodasnYch, zapoditan byl k premii ureitY obnos na VYlohy. Nebyl jste bratre plats/I./eh' te;ehvile naeeho sjezdoveil° jednazi, -kdy pit rokovani o zvetgeni spolkoveho organu jisty poslanee vznesl do-. taz, unese-li k doeasnYm pojistkam zapoditana pkirdaka (na vYlohy) kryti zvet genim or ganu jeho zdratene pfedplatne (rodni poplatek misto 65e nyni jeden dolar). Na g pokladnik br. F. Steiner na pOdanY dotaz odpovedel kladne, cili, to dle jeho mineni k dodasnYm

pojistkam pfidanY obnos postaei kryti rozdil mezi bYvalYm a pfitomnern poplatku na Vestnik. Natai mladi dleni ov gern bratrskY Vestnik neodbiraji, ale za takove Hl. fikadovna poplatek yydavateltrn neodvadi. Ona zaplati katdello mesice za ten poCet odberatelt, jaky ma pfesnd na seznamu, jet vede adetni br. Ed. L. Marek. Vydavatele jak znamo, nesmi Ciniti tadnych amen v adresati odberatelt organu mimo tech, tYkajicich se odberatelfi neelenti. Zemfe ,4i e'en, organ je ihned zastaven. S timto pravidlem mame Casto nepitjemnosti se strany ovdovelYch sester, ktere posilaji stitnosti a dotazy, prof jim byl po fimrti mantela organ zastaven. Opakujeme dfirazne, s adresakem ani redakce, ani vydavatele nemohou tadnYch amen Ciniti. Zmeny ad.res, zastaveni dedavky, zatazeni novych odberatelti provadeji se jen na pfikaz Hi. tfadovny. Na stare deny nebylo zapomenuto. V tomto aisle znovu mame seznam Clenu, kteki byli 35 let v Je.dnote a dosahli sedmdesatky. Budou nadCie platit jen polovieku mesianiho poplatku a Uleva jak shiedate, eini malem tisic dolart mend. Ohledne dobrovolne nemocenske podpory ptipomina.me posledni dopis br. Johna Holedka. Na daletitern problemu se pracuje, prozatim v zakulisi. Jakmile budou o • ved se zajimajicimi bratry vypracovany hlavni body, Hl. f..)fadovna svola schtizi zajemcii a Nemocenska podpora bude zavedena. — Va ge ptiporninka o tunyslu za1(Aeni klubu "k"rariii, Frantu, Franti gkt a Franke" pichla do tiveho. Dostavam pfihla g gech stran, lady must a mist. Nadgeni-kysev je naproste. Navrhuje se tadati v rozgifenem organu celostrankovou rubriku Frankfi.

Mravni lad neize nahraditi poznanim yedeckYm. Ciste rozumove poznani nestaCi samo o sobs k vedeni tivota. Mravni hodnoty, ktere urduji pourer jedince k spoleenosti, jsou nezbytne pro vyggi duchovni rozvoj spoleenosti.

Starobni a invalidni pojiSteni v Anglii. V Anglii je povinne toliko pojigteni proti nezamestnanosti a velke podniky anglicke uzaviraji s pojigt'ovnami zvlagtni a na dobrovolnem rozhodnuti zamestnancn zavisle tmluvy.

Pojigt'ovny zaruCuji katdernu delniku, starkmu 65 let, pensi a mimo to jests dal gi vYhody.

V hlavnich rysech je pensijni sazba zalotena na deice slutby v podniku a na vY gi MistnYch premii. Ureitou kvotu plati zamestnavatel. V zasade obdrti katdY pensista 6 penci (14c) za ka2dY tYden skutedne slutby u spoleenosti. Zamestnancum, kteki jsou dnes lit starsi 45 let, je zarudena nejnit gi pense $2.80 za kagdY tYden, budou-li do 65 let fadne sve spevky platit. Vgecky pense jsou vyplaceny do smrti pojigtencovy. Po smrti poji gtence dostava vdova pensi dale. Zemke-li pojigtenec pied syYm pensiovanim, vyplati se portistalYm jednou pro vtdy $560 a vrati se jim vgecky pfispevky kdysi pojigtencem placene. Pro osoby pfedeasne prace nezpilsobile, yypiaci se mesione z teto sazby $15 po dobu 40 mesice a po uplynuti teto lhuty dostanou tito vgechny sve pfispeyky zpet. Krome toho potiva, takovYto pojigtenec od 65 let pensi, odpovidajiel spe'vkflm, jet pro neho spolednost zaplatila.

Zamestnanci, kteti maji mend net $15 tScine, plati ptispevek 1 gilink (28c) za tYden, pro zamestnance lepe placene je predepsana sazba 40c tYdne. Zamestnanci, kteit pfedeasne a jakehokoli duvodu opusti slutby u spoleenosti, obdrti sve pfispevky .pine apet. Jetta tento pensijni plan je velmi . clobrY, pkistoupilo k remu u velikYch podnikti at 95 procent delnictva. *

*

Sebevlacia nad svYrni pudy je hlavni podminkou duchoVniho rftstu a pokroku katdaho 61°746; kdo rrra skion.k. hoveni ri6jake , Vagni, musi se VyhYbati katde . pfiletitta gti, ktera by ho k ni svadela. Clovek, kterY chce se vymaniti z va g ne, musi zaujmouti svou mysl jinYmi vecmi, musi se zabYvat utiteenou Cinnosti a obirat se jen dobrYmi a krasnymi myglenka.mi.

Ve -stfedu, dne 17. Unora- 1937: Cop a brit ve stoieti radia. Odpt •ci presidentern Rooseveltem navrhovane reformy spolkoveho soudnistvi path vesmes do skupiny konservativet, lidi tetkopadnych, pomalu chapajicich, ducha Casu zavrhujici. Mimo tdchto vlastnosti Ize smele pripojiti, ze smYglenim, sympatiemi a dokonce vSelikymi usluhamitato stars garda strani mocnYin t. &veto,. Jak, jsou ve svYch reformu odmitajicich dtivodech povrchni, nelogiati. Ku pfikladu: v armade a namcfnictvu' Sp. Statt ut davno je zavedeno natizeni, jimt vysoci clustojnici, poveteni titYm velenim armadnich sbort di valednYch eskader, jakmile dosahnou veku 70 let, musi potadati o pensiovani. Prod? Na zodpovednYch mistech nemohou bYti ponechani velite le sestaxli, jimt sedmdesatka pravdepodobne pfinagi vice menu fysicke a du gevni vady. Nemci die nedavne studie gyycarskeho dr. Birchlera prohrali bitv y na Marne, protote general Moltke trpel vysokYm tlakem krve, kornatenim cev, cot mu zpusobovalo ztratu pameti, nerozhodnost a zaciumaivost. V kritickYch dnech bitvy na Marne trpel stalou sklidenosti, sta.val bearadne nad mapou, byl viditelne dugevne nesvilj. 8ef Moltkova generalniho atabu divisional Buelow byl take elovek nemocnY. Znalci shoduji se v Usudku, to by se mnohe vojenske katastrofe dalo ptedejiti, kdyby byly v Cas rozpoznany tyto poruchy povolanYch vojevildcta A mame-li takove prozirave zaiizeni pro pfiliv mlad gi krve na mista vysokeho yeleni u vojska a namotnictva — nemelo by se tak stati u nejvyggiho tribunalu Soustati, kde devet soucloti rozhoduje nad osudem 130 millonoveho naroda? Jsou ctihodni starougkove nej yyggiho spolkoveho soudu telesne nezdol ni, dugevne Ciperni, by chapali situaci dnegni doby strojove vYroby, rozdil, kterY narod ueinil behem celYch 150 let? Jak spraYne vyslovil statedny vudce lidu president Roosevelt, Amerika nepotfebuje menu konstituce, stadi jeji liberaini vYklad. Protote novY dodatek k nagi Ustave pro apravu pravomoci nejyyggiho soudu vytadal by si fadu let a hospodakske pomery, vYchodisko z krise tada fe geni okamtite, president volil cestu krat gi a pfipustnou.

Aby snad strana konservativnich soudet neruCa, pracne kongresem sestavene a pfijate za= kony hospodafske obrody — jak bohutel stalo se s AAA a NRA — president tads reformu spolkoveho soudnictvi, jemut se ma dostati mladgi krve, dasove pottelone prizpusobivosti problemtm dnegka. Neni tkeba amen asta,vy, ale je nanej yYSe tieba soudcti, ktefi v duchu konstituce vykladati budou pomocne zakony die potfeb doby pfitomne — nikoli one, kdy se nosily copy a psalo brkem .. .

Co vzkazuji sve }lane? Mel jsem ji rad, nade vgecko. Byla mou matidkou a take m milovanYm ditetem. Vgechny jeji cleti jsem mei rad a v radosti jsem je choval at do konce — Posledni slova basnika Ondfeje Ptikryla.* NaS" novy roman. Timto Cislem kondi roman "Na kfitovatkach tivota." a zaciname otiskovat krasnou pisernnou praci popularniho spi7 covatele Jana Klecandy "Pohadka lesni samoty". Ujig t'ujeme etenafe a zvla gte etenalky, to budou timto romanem mile pfekvapeni a zvedavi od Cisla k eislu, jak vedne sveti pisen tivota — laska — zahrava si, lagkuje, ptinaSi sladkY bol, gtesti, tal I utrpeni. * * Cesky zpev na radio. V nedeli 21. fmora zpivati bude od 4:15 do 4:45 odpoledne pies stanici K T E M v Temple, peveckY sbor OeskomorayskYch Bratit.

Ai pfetde kefse, budu ji veru postradati, (fa nikdy nehudu mit takovou pfiletitoSt vyjadfavat volrze tVe nazory o tolika vecech, O'hich2 toho tak male vim, pit tom zaujat jegte chaee . Bavil jsem se tak znamenite, kritisuje vesrnir, obraceje na ruby narodni vtdce, posmivaje se socialnliomu zystemu, trhaje' prumysi na cucky a stfileje po kaide hlave, jet se objeviia nad zemi.

H. I. Philips.

Ve stfedu, dne 17. Anon), 1937 7 OREGONU zemfel nedavno milionaf SoV muel Bratt. Mel v iivote tspech, jen Lena ho pronisledovala, aby nekoukil. Schovavala mu dYrnky, doutniky a popelniky. Pomstil se ji v zaveti. Odkazal ji sve miliony s podminkou, e musi denne pied sveclky koufit 5 'Roy Tan. Mrs. Brattova soudem se domaha zruteni tohoto ustanoveni. * Obchodnik Erik Vann v New Yorku byl odsouzen k lOmesienimu vezeni, ponevad2 pinYch 5 let na sveho synka nepromluvil a nikoho k nernu nepustil. Hajil se "vedeckYm zajmem", chtel se pry pfesvecleit; zda si hoch sam nejakou tee vynalezne. Dite zustalo ovtem neme a vyclavalo pted soudem jen neelankovane zvuky. * Ph poslednim seitani lidu filo na Slovensku 59 lidi startich pies sto let. Z nich bylo 41 fen a 18 muffi. Pet osob dosahlo dokonce stall pies 110 let, a to 2 mu2i a 3 teny. * * Pfitomne je u spolkov:i ch soudu 237 do2ivotnich soudat, z nich je 27 pies 70 roku starch a mohou jiti do pense ph pinem svem platu.

Best elerul nej yyttiho soudu pfekonalo 70. rok sveho veku a podle reorganisaeni osnovy by jim bylo dam na vybranou, aby se bud' odebrali do pense, nebo pfijali mezi sebe daltich test sudich, ktere by ustanovil president (senat by je musil schvaliti). * * Podle censu bylo ye Spoj. Statech v roce 1930 skoro 5,000 mantelek merle 'rak 15 let starYch. Zapoditaji-li se do tohoto poetu man2elky 151ete, dosahnou eislice mladinkYch niantelek sumy 20,000. * * Stavka automobiloveho delnictva byla skoneena min. etvrtku. Trvala 42 dni a vyznamenavala se tim, fe po francouzskem zpasobu sta y -kujiczstalvornh,byemfilonovu prace. Dle dohody stavkujici vyklidili zavody, General Motors ujedne, podrobnosti ipravy plata a pracovnich podminek se zastupci delnictva. Unie bude na •pfittich test mesica uznana jako zpinomocnena k vyjednavani za delnictvo. * * Nekolikadenni konference zastupcii farmafskYch vudcu s tajemnikem orby Wallacem mela faclouci aspech. Byly na ni pfitomni delegati pestitelu obili, korny, baviny, dobytka, tabaku, rnlekara, ovoce a zeleniny. Po pfecineteni nizora a faclosti jednotlivYch skupin producenta dosatena byla jednomyslna dohoda, dle nif pak vypracovan plan, obsahujici zasadni body zemedelskeho planu, jet bude pfedlofen kongresu co voditko k sestaveni pfislutneho zákona zemedelske obrody, vYnosnosti a zajitteni pro kalamity sucha nearody. * * President Roosevelt jmenoval eernocha W. H. Hastie (pravnika), soudcem na PanenskYch ostrovech. Je mu 32 let, studoval prava na Harvardske universite a bral fivou -Mast v politickem &vote. *

Nemecko zhidilo ph ministerstvu zahraniei oclbor pro Wince usazene v cizine. Povinnosti jeho bude starati se o 12 miliont Nemca v cisine, kteil maji bYti pfivedeni do srdeenejtich stykd s nazistickou Vladou. tkadovna bude sobiti na zahranieni Nemec, aby v cizine pracovali pro zajmy sve vlasti, aby s ni udr2ovali stale kulturni styky, ktere budou vladou vtestranne podporovany. Snad je dokonce v Amyslu pusobiti prostfednictvim techto Nerneti na vnittni politiku to ktere zeme. — Pozn. red.: Z tete( zpravy nafifeme si, my oechoameridane, vecti nazornY pfiklad i 2adouci pobidku. Proe?

Nepotfebuje osvobozene 6eskoslovensko, obklopene sveteptml trepately, pomoc slob v cizine usazen'Ych sourodan? Neni svatou povinnosti uvedornelfrch krajanti hlasiti se k svemu pavodu, pracovati die svych motnosti pro zajmy stare vlasti? 8edesati milionova "Tieti zne. cenu napomoci svych zamotskYch haluzi a tuto si zajitt'uje, my ye Sp. Statech, meli bychom se k takove fadouci, ptipust,ne propagande v zajrnu Ceskoslovenska hlasiti sami. Je to mite rodova povinnost!

VESTNIK

Zpravy zydne.

Poslanec G. Moffett podai ptedlohu, tadajici postaveni budovy naidadem $250,000 pro vYzkumnou laboratot k daltimu zufitkovani baviny. V oduvocineni sve ptedlohy zminenY poslanec uvadi zneni Bankhead-Jonesova zakona, die nej2 federaini vlada phspivati bude ureitou sumou roene na yydrfovani zemedelske vYzkumne stanice v bavinenem pasmu, budou-li pro tuto opatfeny postaeitelne budovy. Moffett soudi, 2e se to Texasu naskyta. vYhodne. tost dosafeni velepottebne institute. * Hlasovani vedene o easovYch otazkach "iYstavem vetejneho mineni" vyneslo za posledni tYclen nasledujici vYsledky: na otazku "joke stanovisko zaujimate vb.& tpanelske valve?", odevzdany hiasy: 64 procent pro naprostou neutralitu, 12 procent pro rebely, 24 pro loyalisty (vladu).-Na otazku ohledne tkrtnuti \Weenych dluh-a, vetejnY ohlas vykazal: 9 procent hlasa pro zruteni, 37 procent pro snifeni a 54 pro *pine zaplaceni. * * Kongres schvalil pfedlohu poyolujici 950 milionfi na podpfirne prace a podporu °heti povodni.

Anglie dlufi Spoj. Statum $5,029,163,000, Francie $4,061,234,000; Italie $2,015,533,000; Belgie $427,768.000; Rusko $366,102,000; Polsko $241,097,000 a Oeskoslovensko $165,532,000. * * Nahrafkove, -aplavice zachvacuje Nemecko, kde pod podminkou nahrafek rozkveta zakonite faitovani v-Yrobkil a nejotriejti podvadeni spotfebitelt. Nic to neudivuje. Nernci zaeali nahratovat kfest'anskeho Boha starogermanskYm Wotanem, pokraeovali nahratovanim nejvettich nemeckych ducha polodorostlYmi futery s adernickou legitimaci a konei nahra2kami z odpadka a pomyji. tnedni list uvetejriuje vYsledky seitani lidu ye Francii. Podle nich je ye Francii 39,452.461 Francouza, 2,453,507 cizinca, eili celkem 41,905,968 obyvatel. V Arfiru je celkem 7,234,684 duti, z nich2 je 987,252 Evropana a 6,247,432 domorodca.

Malokdo vi, to prove tokajske vino se nerodi jen v Mad'arsku, nYbrt take v Ceskoslovensku.

Tokajska Oblast se rozprostira v Mad'arsku v sousedstvi deskoslovenskYch hranic, na jihovYchod od Kotic, a zasahuje i na Slovensko. vYchodoslovenske obce, a to Slov. Nove Mesto, Mala Tororia a Seletka nalefeji do tokajske oblasti a z jejich vinohrada mame prove tokajske vino. Cast sloyenskYch tokajskYch vinic je" v majetku statu.

•

New York Herald Tribune hlazi z Berlina, to nemecka, vlada ptipravuje podrobnY oficialni plan svych kolonialnich po2adavka, kterY ma bYt vetejne oznamen. V tomto planu Nemecko facia vraceni skoro vtech svych bYvalS7ch kolonii, jen s jistYm omezenim nemecke suverinity v nich. Text planu ma bkt yydan knitne a ma bYt dan na vetejnost ye etvrtY vYrodni den ndrodne socialisticke revoluce. Kniha bude obsahovati hlayne politicky, hospodatskY a finaneni statut kolonii. Pracuji o ni ministerstvo hospodatstvi, kancelat velvyslance Ribbentropa, pracovni fronta a ministerstvo prace.

Jak se dalo odekavati, presidentovo poselstvi, 2aclajici rozsahlou reorga,nisaci spolkoveho soudnictvi, jet by odstranila ktiklave vady a nedostatky federalniho soudnictvi, vyvolalo neoeekavanY rozruch. Die presidentova navrhu podany byly v obou snemovnach kongresu pfislutn.e_ osnovy zakona pro novelisaci (reformu) soudnictvi, o net nastal prudky boj skupin — zaostalcA a skrytch neptatel Noveho ndelu. Tito zastupci lidu nemohou pochopiti, federalni soudnictvi Fe stalo za pui druheho sta let v jistem ohledu te2kopadr4m, ptei-2i13im a zkostnatelY7m. Zasvecenci jsou jisti,. 'Ze president prosadi ptijmuti zakona i ptes oposici skupin pokroku se vzpirajicich.

Strana 13.

Oeskoslovensko je ve vSTrobe asbestu na pr y -nimstevErop.Nejvtidolynasbet jsou u Dobtine na vYchodnim Slovensku, odkud etyrtina telby se vyvaii do ciziny, hlavne do Nernecka, Mad'arska, Polska a Rakouska.

Sbirka na C. Kilt pro obeti povodne dostoupila v sobotu sumy $20,698,665. * * Presidentem fadana, reorganisace spolkoveho soudnictvi zpilsobila *ern zakonodaren mnoha statft Unie, jet soudasne zasedaji. Nektere legislatury postavily se za presidenta, jine proti nemu. Mezi poslednimi je take nate legislatura, jeji senat — uvaate, daneplatci — ma v poetu svych Mena osmdesit procent pra y -niktr! * * Nejnovejtim pfispevkem Italie k valeene technice je tak zvane "blaznive torpedo", ktere se vrha s letadel padakem. Za tim adelem byl zkonstruovan zvlattni typ letadel. Jakmile torpedo spadne do vody, zaene pracovat jeho vrtule a paciak se samoeinne odpouta. Torpedo nejde ptimo, nybr2 v kruhu a proto je pray -depobn,fzashenjkould'vpfistau.

Pfistavy v ptipade valky by byly pfedmetem Atoka techto torped.

LTpiny bicykl se vim zafizenim, kterY stoji pouze $4.50, bude za kratko uveden do svetoveho trhu japonskym bicyklistovYm trustem v Tokio. Ty2 pravi, fe stroj tento vydrti sedm neb osm mkt.

• • Braze feky Mississippi vzdor yetrem rozboufenYm vinam, bijici do nich silnYm naporem — odolavaji. Tisice delnika pod dozorem viednich infenYrt hlida hra,ze, aby ka2dou trhlinu ihned opravili. Panuje ptesvedeeni, 'fe dalti pohroma je odvracena. Podet dosud znamYch zahynulYch je 465 a mno2stvi troseenikt z doli fek Ohio a Mississippi se udava na milion.

Dobrovolne pfispeyky C. Kti2e na pomoc obetern povodni dostoupily na 17 1/2 mil. dolara.

SPOUTANI SOPEtNICH PRAMENU. V roce 1818 zadal Francisco de Larderel se ziskavanim kyseliny borove z fumarolt. Tent,o pramysl se udriel at do dnetni doby. Larderel byl prvni, kdo ptitel na rnytlenku vynfiti phrozeneho tepelneho pramene, a snad i vfibec prvni elovek, kteremu se podatilo zufitkovati sopku.

Zo.sluha za to, ie postavil mytlenku na obchodni zaklad, ptisluti kniteti Contimu. Pro\rade pokusne vrty, patraje po ptehtate pate, tak jako se dnes provadeji vrty v hledani nafty. Nemohl videt, jak denne unika do vzduchu obrovske mnastvi bilych par, obtifenYch cennYmi chemickYmi latkami a bohatstvim nevy, u2itYch kalorii.

Mine utiti pary nebylo mo2ne, ponevad2 jeji bohatY obsah plynt by znemo2nil utiti kondensatort. Na konec se knife Conti rozhodl ufiti phrozene pary k zahtivani diste vody ye zvlattnich kotlech, odkud byla eista. vodni !Ara svadella do nizkotlakYch turbin.

Kolem roku 1917 bylo v lardellske eiektrarne takto vyrobeno 9000' kilowattft. Podle ficlaja knifete Contiho davaji pfirozene parove prameny na dva miliony liber pary za hodinu, a ponevadf z tohoto mno2stvi je doposud vyu ts ito jen nepatrneho zlomku, zbYve, jette mnoho pro podnikave vYrobce.

Hlavnim oborem toskanskYch podnika je vYroba elektilny; vedle toho se vtak jette zabY vaji ziskavanim cennYch chemickYch latek, zvlatte kyseliny borove. Ve spojeni s kyselinou borovou, vyribeji hyperboran sodnY, boran ye, penatY a hofeenatY, vedle mnoha toaletnich prosttedidi z boru. Nekde ziskavaji z pramenai opavek a nektere vzacne plyny, je2 jsou podrobne zkoumany v ptipojenYch laboratotich.

Basila Zacharova na platne.

Lloyd George byl pozvan spol. Warner Bros. do Ameriky, aby byl poradcem ph nataeeni tivotni historie nejromantietejSiho hrdiny naSi doby — vedle plukovnika Lawrence .— sira Basila Zacharova, zbrojatskeho krale, kterr pied easem zemtel. Film se bude vSrstiZne jmenovat NekorunovanST kra.1 sveta.

VESTNIK

Strana 14.

Cryvky z eeskoslovenskSTch f

Obrozeni eeskeho naroda OHROMA belohorska, zasadila deskemu P rodu ranu osudnou. Cizi §lechta zavadela v

zemi jazyk nemeckY, domaci se odnarodnila a meet'ane podali se stydeti za svou matetetinu.

K narodnosti Ceske hlasil se jen lid slutebnY a selskY, ale i ten mel bYti ekolou a itkady nasilne ponemeen. Tak se zdalo, to koncem 18. stoleti bude po deskem jazyku i eeskem narodu.

Bylo vSak usouzeno jinak!

Myelenky francouzske revoluce o svobode obeanske a nabotenske, o rovnosti lidi a o tosti vzdelani prisobily i u nes. Pod jejich natlakem zmirnena byla za Marie Terezie a Josefa II. robota, zrukno poddanstvi, uvolnena svoboda nabotenska, i tisku a zakladany ekoly.

To vSe velice prisobilo na jadro deskeho naroda, na lid venkovskY, cizotou dosud nedotdenY. Na venkove eikilo se vzdelani a odtud — z nepatrvychazeli vlanYch chaloupek venkovskYch stenci Ceti i spisovatele. Byli mezi nimi udenci (Dobner, DobrovskY), kteki se ujimali opovrhovaneho a odstrkovaneho jazyka eeskeho, tiebas v jeho vzkiiseni nedoufali. Vlastenci deed, nedbajice titsmeekriv, opoyrhoyani a pronasledovani, probouzeli v lidu vedomi, k jsou Cechoir& to 6eskY narod ma slavnou minulost a je ptislu'Snikem velikeho kmene slovanskeho.

Cinili tak hlavne knihami, sirice mezi lidem na venkove kalendake, stare kroniky, noviny a stare dobre knihy, jako Labyrint sveta a j. Tem& katda, krajina mela sveho buditele; byli to hlavne ueitele a krieti Casto v odlehlYch osadach ("zapadli vlastenci").

Vedle knihy pkispelo k probuzeni deskeho naroda i divadlo, spolkovY tivot a ekola obecna, na nit se podalo vyueovati jazykem eeskYm. 6e gtina razila si ponenahlu cestu i do /nest a stala se oblibenou i mezi vzdelanci. Jen elechta — at na nepatrne vYjimky — uzaviela se jazyku deskemu i jeho probuzeni, vyludujic se tim z naroda. — Morava jen pomaleji se probouzela k narodnimu vedomi (Klacel, Sychra, Slersko jests volneji. Na Slovensku, kde nasledky valky tiicetilete nebyly takove jako v zemich ee— skYch, nepokieslo narodni vedomi tak Druhe pokoleni buditelske v zemich deskYch melo ve syYch tadach 'jit vynikajici basniky (Celakovsky) a udence (Jungman). Vedomi Ceske stale sililo a okruh uvedomelYch Oechri rostl. Pkispela k tomu i myMenka slovanske vzo,jemnosti, jejit hlasateli byli udenec Safaiik a basnik Kollar. Net vlady rakouske divaly se na probouzeni eeskeho naroda nelibj, povatujice snahy buditelske za zradne a proto je potladovaly. Nejhate bylo za absolutismu Metternichova, kterY vyloueil eeetinu ze Skol i z ritadu a znova zavedl tuhou germanisaci. Vlastenci a politikove byli pod policejnim dohledem a zavedena pfisna censura knih. To vAak neodstranilo nadeencri v praci buditelske a do roku 1848 bylo probuzeni eeskeho naroda ykobecne.

Rok 1848 piinesl narodrim rakouskYm ristavu (konstituci) a deetina eastedne pkipuetena do S'kol a idadriv. ProbuzenY narod jal se hlasiti tet o sva, prava politicks. V eele pracovnikri stal velikY dejepisec a vridce naroda Frant. PalackY. ObratnYm jeho spolupracovnikem byl Havlieek Borovsky, ktery s yYmi novinami vychovaval neda yno teprve narodne i politicky probuzenY narod. Vystupoval ()sae i proti novemu absolutismu Bachovu, ktery znieil zarodky Ustavnosti, vymYtil °pet eeetinu z Utadri, zvVell germanisaci, zostkil censuru a Havlidka ugtval.

Ne1 flared na g nebylo jiz mono umleeti.

Pkeekal St'astne absolutismus Bachriv a po r.

1860 zdarne se rozvijel. NovYmi zakony poketily se stkedni ekoly v deskYch krajinach — a ye

mestech i na yenkove pkibyvalo I eeskYch §kol obecnych , meW an sk ych a odb or nych. Rozmohl se take deskY tivot politicky i narodni; zasluhy o to mely spolky ochotnicke a dtendiske, hlavne veak nove zkizovane spolky sokolske. Mesta zavadela Ceske ittadovani a z narodnich sbirek zbudovano Narodni divadlo v Praze.

Aveak Upine rovnopravnosti se Cechove nedomohli. Nemci oznadovali narod nae i jazyk ride za Irene cennY a vyloueili edtinu jak z nej yyeeic'n rikadt, tak ze slutby vojenske, poetovni a teleznidni. 0 katdou Skolu obecnou ye smigenem itzemi i stkedni v deskYch krajinach musel jsme svadeti dlouhe boje. Je gte htie bylo na Slovensku, kde jazyk slovenskY byl nadobro vylouden ze S'kol i z Ukadriv.

Nate snahy po samostatnosti zemi deskYch pkijimali Habsburkove a Nemci s posmechem nebo oznaeovali je za velezradne. Nejhrite bylo, kdyt r. 1867 srnluvili se Nemci s Mad'ary o habsburske na d ye samostatna rozdeleni Oechove meli navtdy bYti porobeni pod nadvladou nemeckou v Rakousku, kdetto Slovaci dostali se jeete v tutSi poddanstvi mad'arsite v Uhrach. Narod deskY byl \Teak jit tak vyspelY, to se nemeckemu usili nepodatilo plan uskuteeniti, zato Slovaci byli jitjit blizko vyhubeni.

AC zapasy nate s Nemci o prava jazykova, i narodni vyeerpavaly nejlepSi siiy, piece deskY narod kraael neodolatelne kuptedu jak kulturne tak hospoddisky. Bez cizi pomoci a Casto proti vrili syYch nep •atel stavel se v delta naroda rakouskYch ye vkch oborech prate, ved a umeni. Z mozolri natich mohutnela Videri, ktera, si posmech tropila ze veeho deskeho a netrpea ani jedine vefejne Ceske ekoly pro statisice natich krajant.

Sily v zapasech i viry v budoucnost dodavali eeskemu narodu jednak jeho politikove, jednak jeho spisovatele. Z politiku po Palackem vynikii Rieger, Sladkovsky, bratti Gregrove, Kramat a j. Basnici stall se v dobach prondsledoIrani uteSiteli i ueiteli naroda, posilovali jeho viru ye spravedlnost a spineni narodnich tukb. Byli to zejmena Neruda, VrchlickY, 'Oech, Machar, So ya, Jirasek a j. S pohnutim Cteme dnes veetby techto pevcu naroda, nebot' vidime, to veteina toho, co hlasali, se vypinila. — Na Slovensku stall se tditeli ujaimeneho lidu VajanskY a Hviezdoslay.

DILO ZIKMUNDA WINTRA, velkeho historickeho romanopisce piedvaledneho, zacina nyni vydavati nakladem Hampl a Kvasnieka, kde vyjde za redakce dra M. Novotneho v osmi svazcich. Jako prvni svazek vygel slavnY Wintrriv obraz doby pobelohorske "Mistr Kampanus". Roman vySel ve velmi pekne prave s 12 hlubotiskovymi pkilohami za 42 KC. — Totet nakladatelstvi vydalo nove proslulY roman Sienkiewitztiv "Quo vadis", jedno z nejpopularnejSich del svetove literatUry. PROC JE VELBLOUD V PLZENSKEM ZNAKU PlzeriskY mestskY znak je po nekolika stratikach zajimavY. Je to jeden z nejstareich znaku es'. mest, nebylt' menen od posledniho sizeho rozmnoteni papetem Rehokem XIII. roku 1578. Je to jedinY znak, udelenY papetem mestu za vernost k cirkvi. Turista je ovSem zaujat hlavne tim, to se v plzeriskem znaku vyskytuje peknY dvouhrby velbloud. Exoticka, zvitata dosta y ala se do na'Sich znakti a ern tim, to si ctni rytifove vybojovali tu Cest nekde daleko od vlasti. U plzeriskeho velblouda to v§ak je obrOcene, ten pit'Sel pane at k mestskYrn hr...Jbam a odtud do znaku. Jak se to stalo, o torn s yYm zprisobem meditoval i Jaroslav Ha g ek — ale historicka pravda je ovSem jina.

Plzen'Sti zachovali v husitskYch valkach — na male intermezzo — vernost cisafi a cirkvi.

Preto byla Plzen, mesto pevne a vYznamne, dobYvana husitskYmi vojsky celkem etykikrate. Po prve r. 1421 Lizkou, pak Prokopem Holm pri navratu od Tachova a od Domadlic.

Posiedni oble2eni Plzne husity trvalo skoro deset mesict a koneilo se 9. kvetna 1434. Husite to tenkrat vzali pol'adne do ruky a nechteli Ale jeden z jejich tabora, pan Pkibik z Klenoveho, se dal mazanYmi Plzefiskymi

Ve sdedu, dne 17, tinora 1937. podplatit a dovolil, aby tarn bylo dopraveno °bill a jive potraviuy. Tim padl plan vyhladoYe t Plzeriske.

Zikmund odmenil Plzeriske za jejich vernost osvobozenim od kralovske berne a od placeni mYt a eel nejen v Oechach, ale v cele nernecke risi. A mimo to dovolil jim, aby do sveho znaku pojali dvouhrbeho velblouda, ktereho pki jednom yYpadu z mesta ukokistili na Sirotcich. Veibloud je v plzeriskem znaku dosud, toho skuteene 'pry darovali Plzen gti do Norimberka, s nimi byli v piatelskYch a tivYch obchodnich stycich.

M uniru.

Vynechand kapitola z Hostgova.

Jan Herber' I?".dybych byl ;'-;!v tady v HestiE-ove nebo de na vsi a kdybych unite' tady na vsi, zaplakali by Ede a fekli by: "HodnY Clo y& zemFel".

A nejen to, vykl by nekdo z domacich i na zat'ukal by na dvete od chlivu a oznamoval by dobytku: "Ut vas hospodel umtel, M vas nebude opatrovat." Potom by p•gel Celedin, veSel by do maftale, pohnul by kat-, dYm konem a ptines1 by mu tu smutnou zpravu: "Konieky, hospodat yam umkel."

Take vOelarn by oznamili mou smrt. Nejstarsi dedic, zaklepal by tkikrat po sobe na katdy ril a kdyt by se veely bzueenim ptaly: Co to?, •ekl by: "Oznamuji yam, mile vdelieky, hospodak y am um •el a mne vas poruail". To proto, aby marne neshanely vdely rano po dvote a zahrade ... I tobe, mnj chytrY Reku, pokiepali by soucitne na zada a tekli by: "Ill nemde pana."

Toto Ustni parte na vsi mluvi o mrtvem jako o eloveku. Pomer hospodaftl y k tive i mrtve tvaii je eiste lidskY, prisobi jen tim dojmem, jak byl nebottik nova; byl-li agrarnik, pokrokai, zpateenik, Clen okresniho zastupitelstva, to jsou veci lhostejne nebo vedlejei.

At umru v Praze, parte bude obsahovat zpravy, kolik let jsem novinatil a noviny, piebirajice z neho zpravu o me smrti, pridaji, to jsem bojoval pro narodni east i samostatnost a za, idealy lidstva, ae jsem pobijel ye sloupcich novin sve nepiatele i ekridce politicks a potiral yeecku neeistotu vefejneho tivota. Nebo, to jsem byl nepokojnY duch, rvavY a dravY ye vAem, co jsem podnikal. Budou jests o moje kosti metat los. JakY jsem byl dlovek, to bude udukno pod nasypem slov a pod piikrovem venal; bude se mluvit, byl-li jsem dobrY Cl :SpatnY novinaf, jako alma vyjdu s prazdnem . . .

Za 100 mil. KC fiprav na statnich Dne 21. prosince 1936 se konala v sale Autoklubu republiky oeskoslovenske XVII. plenarni schrize silnieni rady, kterou ridil v zastoupeni ministra vefejnYch praci int. Dostalka odborovY piednosta ministerstva vetejnYch praci int Svoboda. Na pokadu jednani byly jednak obvykle poveechne zpravy, z nicht se sluSi uvesti, to piijmy silnidniho fondu za pr y -nichdevtmsrokujptisenemu cbdobi roku 1935 vet gi asi o 25 miliont KC, cot lze vysvetliti jednak novYmi dariovYmi opatkenimi u mineralnich WW1 a u matorovYch vozidel, jednak tet celkovYm hospodaiskYm zlepeenim. Hlavnim bodem jednani byl pak program aprav na statnich silnicich v roce 1937, vypracovany ministerstvem veiejnYch praci, se kterYm silnieni rada vyslovila celkem souhlas pri Uhrnnem stavebnim nakladu 100 milionri KC, z eehot na moderni vozovky pkipada, asi 73 miliont KC. Konedne se projednaval podnet subkomitetu silnidni rady pro rozhojneni pkijmri silnieniho fondu bez dalgiho zatiZeni eeskoslovenskeho motorismu. V techto vecech bude dale jednano v silnidni rade i na pilslUg nYch fifednich rnistech.

Kdo mnoho vi, dopoueti se mnoha Moudrost neni v letech, nYbri v hlave,

Ve stsedu, dne 17. Unora 1927

Itititte.OVATKACH

21 7 i.

A

ROMAN Napsal Joia Musa ip p OZRIZL dopis a 'Ceti: "Pane Habtino, az budete tento dopis cisti, budu jit daleko od Vas. Jdu s druhem sveho mladi — Danielem.

Jdu s nim tam, co ptipomina, mi nejkrasnejti vzpominky. do voineho tivota ptirody. Bohatstvi, zabavy, pohociii a vtechno, dim jsem byla otcovYm ptidinenim obklopena, je pro mne bternenem. Daleko milejsi je mi dumeni hvozdil s jejich pisni o krasnem svete, net vdechen ptepych a bohatstvi, jimt jsem byla obklopena. Nesnatte se mne naiezti. Katda Vate namaha v torn smeru je marna. Vtechno to bohatstyi &Nam Vam k disposici, udifite s nim, co sam za dobre uznatc.:. Pteji yarn mnoho tteIlonka." sti.

Sada chvili zamyeien nad dopiscm. Za drahnou chvili teprve povstal a jai se ptechazeti pokojem. Pak sed.l za still a psal dopis notati, kde mu sclelil, co se stale. Psal mu mezi jinym, 'te ztika se funkce spravce jrneni, k demut byl LevendovskYm ustanoven a te zpinomocriuje jeho, notate, aby jmeni : spravoval a neptihla,si-li se Ilonka do desiti rokil o ne, aby z neho ztidil nadaci pro vYchovu optiktenYch deg.

Pak sbalil sva zavazadla, vyrovnal vdechny ridty a odjitdel.

XXIV. Temet na druhem konci vesnice Dteviny stala chalupa domkate Barty, kterY se odstehoval k synovi, jen.'.7, se pl'itenil na vetti usedlost do sousedni vesnice. Chalupu pro:najal Via,dimirovi, kterY tarn uvedi svou Anetku hued druhY den po svatbe, jit vystrojili — rodiee Pavly.

Stati Habtinovi vithec se k Anetce, Kdyt ji anebo Viadimira potkaii, na jejich pazdravy vithec neodpovidali.

Anetku i Viadimira to velmi mrzelo, to byla jedina, hotkost, ktera kalila jejich jinak tt'astnY a spokojen:;7 tivot.

Byl dubnovY vede,r.

Vladimir vratil se s pole, ktere ptipravoval brambortim. Povedetel a chystal se pryd.

-Prijded nekam, Viadimire?" tazala se ho Anetka. `Ptijdu s tebou — je mi tu samotne smutno."

"Prijdu na schrizi, do hostince. Je pted volbami, elovek musi nee° poslechnouti. Vdak i ty pojd'. Vy telly mate takova prava jako my, mutove. Prod byste tedy se nemohly zileastniti schrize?"

"A budou tarn take telly?" nevim, ale budete-li se chliteti jedna na d •uhou, pak tarn nebude tadna."

"Podkej tedy na mne, ja se pfipravirn."

V tom ozvaio se zaklepani na dvete a do svetnice vela — Habtinova.

"Del yam Pan Bah dobrY vede,r, tekla jaksi stisnenYm hlasem.

Vladimir s Anetkou hiedell nechapave jeden na druheho.

"Md., zapomerite, co bylo! Anetko, prosim te, pojd' hned se mnou. Tatik ut po nekolik dna chodi zachinutenY at strach — bojim se, te neco provede," vypravela trhane.

"Vitam vas, matinko, u nas," tekl Vladimir, kterY se prvY vzparnatoval. "Anetko, pospet si, aby matinka diouho neeekala," obratil se k An eke.

"Jak jste hodna, matinko, te jste lined prijdu s vami," dela Anetka a jit spechala se oblekati.

Za chvili vtichni odedli.

Vladimir do hostince a Anetka dia s matkou dolma, kde jit tak diouho nebyla. * * Habfina vyeihav okarritik, kdyt Lena odedia z domu, beihal se po schodech na, pticlu. V ruce flak konev s petrolejem.

"Dnes bude vdemu konec. Plameny pohlti vdechno, co nashrom.atdil rod Habtintiv—pohltake Trr.,,e poslednibo prav,eho potomka

Strana Itc

VESTNIK nakho rodu — Jindra se zpronevefil . . Po&Am jate chvili, at lide usnou," promlouval sam k sobe a pomalu bral se dolt.

Hostinec byl v pravem slova smyslu nacpan.

Mraky Route stoupaly ke stropu. Hovort bylo az hrtza — sal zrovna Pojednou nastalo ticho. ✓ dele salu u stolu sedici stark pan povstal a ptijemnYm hlasem jal se hovotiti o nutnosti ziepeni tivota na vesnici a o pottebach salskeho stavu. Kdyt skondil, tazal se ptedsedajici, pteje-li si nekdo slova. ✓ Route vztyeil se mladY mut a hlasil se o slovo. Kdyt mu bylo udeleno, promluvil: "Pine souhlasim s vkvody pana teenika, te prida je zakladem nateho hospodatskeho tivota. K pixie musi se vratit znavene lidstvo, bidovane tilenYm tempem moderni techniky, civilisace a kultury. Tam je jedine klid, spokojenost a kesti. Sem musi nastoupiti cestu tapajici lidstvo, speti k zaniku."

Zraky vtech ptitornnYch stoeily se na rniadeho mute.

"Jindra Habtinri," zvolal kdosi.

"Jindra Ila,btinri se vratil," neslo se od :1st k Kaniaradi radostne vitali Jindru mezi sebe. * * "Jindra se vratil," uhodilo do sluchu,stareho Habkiny, kterY kiedel u stohu sena na pude, jejt chystal se zapaliti. Trhl sebou a nevedel, bdi-li, nebo je-li to sen.

"Panimamo, nat Jindra se vratil," volal na dvote pohtmek.

"Bote — Bote je to motile? Co ja, jsem to jen chtel udiniti? Kdyby nebylo Martina, nadel by byval Jindra misto rodneho statku hromadku popelu. Och, jak jsem rad, ze jsem toho neueinil," hovotil sam k sobe a bral se s pridy ✓ sini byla jit Habkinova. s Anetkou a Pavlou, ktera, ptitia na navttevu, kdyt Habtina slezi s ptidy.

"Co to blabolid?" uhodila panimama na po- hrinka. `Jindra se vratil."

"Kde je?"

"V hospode."

"Pavlo, piijdeme pro ntho," zvoiala Anetka a jiz yzala Pavlu pod pati a tahla ji yen. Nedodly vtak do hostince.

Potkaly Jindru skoro u statku. Provazel ho Vladimir, kterY se jit Jindrovi ptedstavil jako tvagr a nekblika vetami ho informoval o vdem, co se za jeho neptitomnosti stale, i o Pavie.

Zustali vtichni stat bete slova, kdyt se setkali. Vladimir vial Anetku za ruku a vedl ji pryd do statku.

"Co delis, Pavlo?" otazal se Jindra.

"Cekam na tebe," odvetila, tisknouc jeho pravici, jiz zdrtela ye sve ruce, kdyt ji ji podal.

"Kdybych to byl veal!"

"Vtak ut je zase vde dobte — jen kdyt ses vratil."

"Vit, Pavlo, proto jsem utekl do sveta, te ty ses mela provdat za toho advokata. Sel jsem do sveta, abych se stal velkYm, slavnYm, abych nebyl bohatstvi. Mel jsem to jit na dosah ruky, ale poznal jsern, jak je to vtechno mallcherne. Prost* tivot v ptirode, to je to prave dtesti dioveka. K ni se vracim a budu mnohem tt'astnegi, proto, ze natal jsem tebe," hovotil Jindra a kdyt octli se ye stinu stromu pted jeho rodnym statkem stojiciho, sevtel Pavlu do narude a horoucne ji zlibal.

"Jab jsem dt'astna!" yydechla Pavia.

Vedouce se za ruce vetii do statku.

Start' Habtina nebyl ani slova mocen, kdyt Jindra stanul pted nim, jen se pies jeho chvejici rty pteneslo: "Vita.m te, Jindro . . . " "Odpustite mi, otee?" tazal se Jindra.

"Vtechno je zapomenuto, jen kdyt ses vratil."

Panimama. Habtinova radosti a pohnutim plakala — byl to plae radosti a §testi.

• ,t'af:;tna a spokojena uSedla • rodina po dnech utrpeni ve svetnici a ye tvalich .v'Sech zraeil se mir a spokojenost . .

Za, dva mesice po svem ptichodu domri slavil Jindra syrij sriatek s Pavlou a ujal se rodneho statku.

Vladimir s Anetkou hospodatili na statku,

kter<i pt, Zdedila Pavia.

V klidu a miru zvolna plynuiy day a Jindra na sve dobrodrutstvi protite v dobe sve nepritomnosti rodne vesnidky vzporninal jit jen, jako na nejaky vzdalenY son ...

At tu jednoho doe, po de.Idim Case prisla k nim do statku cikanka, v nit Jindra poznal Ilonku.

"Jdu se na vas podivat. Znate mne jette?"

"Znam."

"Sly§ela jsem jit o vas, te jste St'a,AnY — natal jste tu, po ktere vate srdce toutilo. Ja, to vedela a proto jsem odeSla. A jsem tt'astna.

To, co pottebujeme, Daniel hrou na housie vydela. Tab bud ete tt'asten a nekdy na mne vzpomette," rekla a jit prchala Chtel ji volat zp•t, nabidnouti ji pohateni, ale prchala, jako diva a zahy se ztratila s jeho dohledu. Stal chvili bez hnuti.

Tak naSla ho — Pavia.

"Co jsi talc zamytien?" vzporninam na minulost."

"Tak "Co bylo, je pryd — a nevzpominejme toho vice."

"Mad pravdti," tekl a zahledel se do oei sve zany. Zaveila se rukama na jeho tiji a z odi zatila ji oddanost a laska.

(IC.one,c.)

QUIDO MARIA VYSKOOIL:

ROMAN rg A, ji2 se vtak tato chystand oslava nejvice tYkala, zclanlive. nemela mnoho zajmu o nic z toho, co se bolero ni etleleravalo. S knihou v ruce Ma do zahrady, clo nepreeetla ani stranby. My'Slenky se ji ronorche.-v-aly na v'Sechny strany, sotva ok.ornZik meSkajice u Cerneho, kterY alespon dues IT61 byti jejich stredem.

Slavnostni dojem z domain. Robertova vyprchal a nastavajici jeho snoul-,,enka se jit pouze odevalane v osud podrobovala tomu, co ji 6ekalo.

Pochopovala, ze za danYch okolnosti a ptedpokla.du toto man2elstvi je tim nejlep§i.m, co ji mute skytnouti tivot v teto sarnote, ale obraz takoveto budoucnesti nelakal ji valne.

Stejne jako jeji matka i ona touZila po rutnem a vYbunern tivote ve voikem meste, po smelYch dobrodrutstvich a po stale zabave, jit nejvice postrad.ala v otcovskem dome. Lee" kdyt tivot nena.bizel ji nic z tohoto lakaveho ovoce — sahla odevzciane i po onom mane vabnem daru z ruby Oerneho.

Tovarnik pt jel presne o jedenacte v diegantnim kodate, ye fraku a s kytici.

Te chvile byla jit ovtem take sledna Irena pkeviedena v svetly slavnostni tat a me'Skala ve svem pokoji, oe.okavajic, a2 bude zavolana.

Netrvaio to diouho!

Mantele Helvichovi prijali nastavajiciho te co nejvlicineji, takte bez ostychu mohl ptednest svoji prosbu za ruku Ireninu.

Byla mu p?islibena, jestlite i domaci sleena bude s navrhem srozumena.

"Jak doufame," podotkla pani Vladana.

A: "jab doufam!" opakoval i Cerny.

Statkat trhl zvoncero. Vstoupivdimu pak komorniku natidil: "te prosim siednu Ironu, aby k nim vedia.", Sluha vyvalil odi. 1likdy nezatil podobne obfadnosti. Ale uposlechl a volan.a v nekol i ka okamticich se ocitia po boku rodieri.

"Ptejete Si?" tazala se nechapave.

Otec ji vysvetlii. Take matka, pripojila nekoIik slov.

"Zaleti nyni jen na tobe, mile dite; jdet' o tvaj osud. Sama tedy urei svaj los, dtverujeg-li v nej."

"Z cele . duSe!" pronesla Irena svilj souhlas.

Cerny sklonil se hluboce pied miadou 'tenou, polibil ji ruku, flatlet pronesl yYznamne: "Chci peeovati, abyste se ye mne nezklarnala!"

"Take ja se stejne, vynasnaitim!" slibovala Trena.

Otrana 16.

"Pak budete jiste St'astni!" prorokoval pan Helvich.

Slavndstni nalada trvala jeSte nekolik okarntiikin Potom vystridana byla zasnubni hostinou, jet se protahla skoro do vedera.

Kdyt pomezni hory garlatove slunce korunovalo soumraenou eelenkou, snoubenci se gli do zahrady, aby take sami sobe mohli venovati chvili chiverneho pohovoru.

Ale ku podivu, nyni, kdy pfeprchlo slavnostni vzrugeni, jako by i jejich srdce vystfizlivela.

Dfive vkly men nitra pfepinena, vagnivSrmi slovy, ted' hovotili rozgafne o dobe, jet jim kynula.

"Chystarn cele kiidlo pro nag byt. Je v nem ticho. Ruch tovarny nezaleha sem, ani ozvena denni lopoty," vykladal ferny. "Buda jiste spokojena, drahou gku, timto fitulkem nagi ky" "Budu se vSim spokojena," souhlasila Irena, nemyslic na to, co prave slygela.

Robert se ponekud rozohnil.

"Pfeneseme tam ve gkeru svoji lasku. V 'hay e lazne zmenime zmikle komnaty."

Pokusil se ji obejmouti.

"Vticlyt' se pfece milujeme!" dodaval.

"Milujeme . . . ovgem . . . " Nezaslechl posledniho jejiho slova, proneseneho pologeptem. VlahS7 veeer jako ftcly rozohnoval mu dychtivou krev.

Tiskna svoji snoubenku v naruei, libal dychtive jeji rty, odi, skrane. Poddavala se mu po zvyku, ne z lasky, z touhy po paitku pouze.

Slygela, jak blabolii o sve lasce a pronesla chvilemi svilj souhias s tim, v eem si peal larti ujigten. Nic vice! Pocit'ovala proto znaenou levu, kdy koneene tovarnik odejel a ona se ocitla sama.

Teprve nyni se take u ni rozum hlasil o slovo. Teprve nyni si zcela bezpeene uvedomila, tie prodala nadobro svoji svobodu a bylo ji ut nyni nevolno z ratovYch a zlatYch okovfn ktere na ni povesili.

Ale konec koncti, co mohla uciniti lepeiho?

Co slibovala ji budoucnost? Co toto okoli, do nehoti ji uveznily pomery?

Mlada darna mavla neute gene rukou.

To vge byly zname bolesti, na net nebylo leWt. Prot se jimi tedy truditi?

Cot opravdu necitila nic ke svemu tienichovi? Ci byl to opravdu pouze sobeckS7 tamer, ktert ji nutil k tomuto spojeni?

Irena vzala na potaz svoje srdce.

Odpovedelo ji, ze povatuje Roberta za dobfe snesitelneho, ba nekdy mileho eloveka.

Prod se mu tedy nesvetiti?

Ach ano! NezbYvalo nic lepkho. Koneene, kdo vi, co pfinese zmena pomeril?

I to byl jakYs tak is slib do budoucnosti, kajici dobrodrutne srdce Irenino.

Upokojila se posleze temito dilvody a usnula klidnYm, bersnan spankem.

Rovnet snoubenec Irenin dlouho do noci pfemtglel o svem gtesti.

Nyni, kdy je mel zajigteno, bylo mu, jako po vyhranem zapasu.

Citil odliv dojma, irlevu v krvi, klid v myglenkach Jich oprosten, cluvetive se vydaval dfimotam.

Pfigly k nemu s vlidnS7m potehnanim. mlacleho tovarnika oblaenou cestou odvadejice do fige veeneho §-testi a neskonaleho blaha...

XXVII. Netrvalo potom ut dlouho a cliisledky zasnoubeni znameho priimyslnika s dcerou jemce velkotatku se projevily i na vefejnost.

V dilnach se ovgem mnoho o torn nemluvilo, take ani Ryvin zpravy to nezaslechl, za to tim vice v Zilinkove, kde katda podobna novinka mocne rozvitila kruhy obecneho mineni.

U Svatona rovnet nikdo o ni nevedel ani pak, kdy sleena Irena navetivila Jindru, aby si u ni objednala svatebni 'Sat. Pfi setkani se objevilo, ze obe mlade teny se vlastne znaji je gte z let, kdy se sleena Svatofiova fieastnila mistnich spoledensktch zabav, cot podstatne umotnilo dohodu.

"Jsme tedy skoro jako spolutadky," smala se sleena Helvichova.

"Skoro," jemne souhlasila Jinciti gka, v phtomnosti sveho hate se nemohouc zbaviti jakesi nezvykle tisnivosti.

VEBTNIK

-SlySela jsem o vaSi znienosti tolik chvaly, ze jsem se rozhodla svetiti nejvSrznamnegi tenin at vdim rukam, ad jsem privodne zamS7§lela nechati si svatebni roucho zhotoviti v Praze."

"Nevim, mohu-li s nimi soutetiti," namitla sledna Svatoriova skromne.

"0 tom nepochybuji," odmital host pronesene namitky.

"Nute dobte, pokusim se vim vyhoveti."

"Smim tedy zitra piinesti latku?"

"Zajiste! Cim dfive, tim lepe."

"Ptijdu tedy urdite zitra."

"Prosim!"

"A doufam, ze zilstaneme i naptitte dobrSrmi ,ptitelkynemi."

Sledna Helvichova byla prase na odchodu, kdy vstoupila do komnaty pani Svatoriova.

Zpozorovafk hosta, omlouvala se.

"Promirite, prosim, nevedela jsem . . .

Nezbylo, net damy navzajem ptedstaviti: "Sledna Helvichove. — moje matka!"

Pani patmistrova podavala hosti ruku.

"Srdeene vas vitam!"

Rovnet sleena Irena pospikla, aby ji oplatila tuto usluhu.

"I mne tegi, ze vas poznavam. Nemela jsem dosud "Ani ja!"

"Nyni v§ak se jiste uvidime easteji .

Pani patmistrova se udivene podivala na mluvei.

Jindfigka pfispechala s vysvetlenim.

"Sledna Hedvichova chce si u mne nechati giti 'aty . . . " "Ach tak!"

"Svatebni 'Aaty!"

"Dokonce svatebni. To blahoptejipronesla pani Svatoriova srdedne.

Oekala, ze nyni padne jmeno tenichovo.

Nepadlo.

Nevesta tovarnika eerneho nepovatovala patrne za nutne, zminiti se o svem snoubenci.

Ptedpokladala asi, ze vedi u pdtmistrri, kdo jim je. Anebo si myslila, ze nemaji zajmu v teto rodine na jejim osudu, a ze Jindkike jde v prve fade o vS7hodnou objednavku.

"Tedy zitra!" opakovala je gte na odchodu.

"Kdykoli yam bude libo," souhlasila sledna Svatonova.

"Kdyt host se vzdalil, pronesla matka Jindtigdina skoro pohrdlive: "Jaka je to dama!"

"Prod o ni soudi8 tak nepekne?" branila dcera svoji zakaznici.

"Nelibi se mi. Hned jak jsem ji spattila, nelibila se mi."

"A prod?"

191 "Ma cosi jizliveho ve svem rismevu .

"Snad bezdeene!"

"Snad . " Hovor uve.z1, ale pani poAtmistrova ani po torn neptestala ptemfgeti o sledne Helvichoye. Jako by tugila, ze jejim ptichodem zauzluje se znovu nit' Jindfi geina osudu.

Ale sle'ena Svotoriove, nemela o rivahach sve matky ani zdani.

Vratila se Pt opet k sve praci, temet nedbajic o jarni naladu, kterou novS7 maj prave rozvinoval.

A piece bylo venku tak rozkogne.

Zeme se zase kvety usmivala, sktivany zazpivala, modrem rozehfala. Zahradka pod okny Jindfigeina pokojiku se podobala obrovskemu kogi s kvetinami — tak bylo ji Stedfe udeleno na poupatech a hnizdech.

Ale srdce sledny Svatoilove se nezachvelo pod blativSimi doteky techto jarnich puvan. Ba necitilo ani horoucnosti pohlecit, jimi ji provazel tichy a vytrvalS7 jeji ctitel — Pavel Ryvin.

Neminul den, aby ji nepfekvapil nejakou nepatrnou irsluhou, jiz Jindfigka pfijimala. obavajic se, aby neurazila citlivost darcovu. opravdu, jak se zdalo, nechtel Ryvin nic vice, net aby bylo pfijato, co nabizel zptsobem tak getrnSrm. Stadilo mu frpine, kdy ta, k nit planuly hne jeho due, neodmitla jeho fisluhy, ir.clyt, se netine usmala za kvety, vlidriSnn slovem podekovala za donesenou maliekost.

Snad chvilemi v nitru Jindfi geine se ozvalo cosi vroucriejtim zvukem, net pouhou pkatel-

Ve sti'edu, dne 17. imora 1937. skou dirverou, ale sleena Svatonov:i vMy se pedlive snatila, aby urnleela IT'Se, co k svetlu vyratelo title sve vSrhonky.

Stin minulosti dosud pokrtval i ta mists v dui diveine, kam alespon nyni melo pravo svititi uz slunce.

Byla to zajiste nemistna citlivost — jak minila pani patmistrova, ale jeji dcera nikdy s timto nazorem matieintm nesouhlasila.

"Nemohu bSti nepoctiva!" branila se.

"Davno uz vytrpelas sviij trest," vymlouvala ji matka.

"Nejde pouze o mne!" namitla Jindfigka.

"Co by Ryvinovi bylo po tvSr ch zaletitostech, po tvSrch tajemstvich?"

"Dosud nic, ale jedenkrate, kdybychom se sblitili!"

"Tim merle! I tena ma pram) na svoji svobodnou minulost . . . " "Ovg em, pokud je eista a bez poskvrny ...

Pani Svatonova skoro zlostne cukla rameny.

"Jsme tedy °pet tarn, kde jsme byly," uleheila si a odala radeji, aby se nedopustila nejake ukvapenosti.

Dcera hledela udivene za matkou. Nemohla pochopiti rozdil v nazorech, jet se odlueovaly stale patrneji. Omlouvala matku jedine tim, 'tie nikdy neprotila nic podobneho, a ze si tedy nedovede ueiniti pfedstavy o dugevnich zapasech, ktere Jindti gka prodelavala ye svem nitru.

Vtdyt' jen proto branila Ryvinovi, aby se ptiblikl jejimu srdci, ad sama nejednou zatoutila miti nekoho, kdo by ji byl pfitelem, druhem, dilvernikem.

Strachovala se, ze zpusobila by si novou bolest, kdyby Pavel, zvedev v ge o jeji minulosti, odvratil se od ni a zapudil ji ze sveho srdce.

Spolehala site na jeho poctivost, led pies to nemela odvahy vefiti, ze by se nezalekl peed Um, co je katdemu muti pii jeho pomeru k zamilovane tene nejveVgi ptekatkou: eistota tenina!

A o tuto otazku §lo piece v prve 'fade.

0 tuto hrazi se ttiAtily peteje jejich snri, nijeji tutba. dila Nebkti teto pfekalky, snad by i Jindfi gka se podrobila pkikazum mladosti, jet velely dati srdce tomu, kdo by je dovedl napiniti laskou.

Takto vgak stale vahala, neodvatila se.

Jeji ostS7chovosti zasaten i Pavel, stejne si podinal. Tak east° i on by byl rad veselSqn slovem rozpldil tesknotu z odi te, kterou miloval tak horoucne — ale sily se mu nedostavalo k projevilm, kdy nebyl podepten jakSrmkoli povzbuzenim se strany divelny.

V duchu se jit proto Ryvin loudil se srym snem, netuge, ze prave v teto hodine, kdy ell se mu zdal tak vzdalenS7m, stoji mu blite net kdy jindy.

A piece i s nim osud zahraval pouze s obvyklou potmUilou krutosti, zmitaje jeho nitrem jako rozvinene more bezmocnou kocabkou.

Ale i pro neho po nadchazejici velike bouti blitilo se jit jitro slunneho rozedneni.

XXVIII. Odpoledne se zvolna sklanelo Barvy dne se site dosud pesttily obvyklou jasnotou, avgak pozornemu zraku nedlo, ze jemne odstiny bliticiho se soumraku pordily jit lehce jejich distotu.

Pani Svatoriova, sedela u otevteneho olma, spravujic start, obnoAenSi tupan, v pravde Oak myglenkami tkvic °pet v minulosti.

Zdalo se, ze kouzlo davn3"Tch chvil tak ji jalo, ze ani nepozorovala navratu Jindfi geina, ani pfiklepnuti dveti, ktere jej provazelo.

Teprve kdy dcera hlasite pozdravila, take stars pani vyklouzla z objeti vzpominek.

"Ach, tos ty, Jindfigko?" pronesla zvolna.

"Vracig se &lye, net jsem to eekala. Myslila jsem, ze se trochu projda. Je tam tak krasne a tobe je potfebi vzduchu."

Sleena Svatoilova, lehce pohodila hlavou.

Potom odpovedela: "Ani jsem na to nepomyslila. Odvedla jsem praci . . . gaty pro pani starostovou . . . a doprovodila kousek devee, jet mi je tam pornahalo donesti."

"Nemusela ses tak rychle vraceti. Je ti rovnel pottebi vzduchu . . . Jsi v posledni dobe velmi pfepadle.."

(Pokradovani)

Ve sqedu, due

Strana 17.

-azacAa

Cs. pavilon na pa ilis1,6 vS,stave. se 31z stavi.

Na patitskem vYsUaviiira stavenitti byla prave zahajena prate na budovani deskosiovenskeho statniho pavilonu pro vYstavu roku 1937."Projektant, pavilonu architekt J. Krejcar a stavebni poradce vitkovickYch telezaren dr. Polivka odevzdali v titer' francouzske betonatske firms akc. spol. Labalet povetujici listiny k zahajeni stavebnich praci pavilonu.

Cs. ministerstvo vetejnych praci povetilo soudasne Vitkovicke telezarny provedenith oceloye kostry pro es. pavilon . Ceskoslovensko za(Ana na pakitskem vystavnim stavenitti sOueasne s ostatnimi cizimi staty. V sousedstvi nateho pavilonu zahajily v techto dnech stavbu svYch pavilont Anglie, Svedsko, Italie, sovetske Rusko, Mad'arsko a j. Toliko Spojene sta.ty americke nezaealy dosud prate. Nejpokroje ve stavbe pavilon belgickY, kterY se zaeina rYsovat jit v vela sve velikosti.

Stro.;vildee zabranil ne gesti na piejezdu.

Ing. JarkovskY z Rosic a putkat Skacel z Pardubic se veera veeer vraceli osobnim autern z honu. Pro hustou mlhu nevideli na ptejezdu trati Pardubice-Chrudim zavory. Prvni zavoru pterazili, druhou nalomili a zustali s rozbit'm autem na trati. Jen duchaptitomnosti strojvadce prave ptijitdejiciho vlaku, kterY zastavil v bezprostkedni blizkosti od mist y neatest, byli oba automobiliste zachraneni. Cestujici auta vyvazli tak jen- s pohmotdeninami.

Jugoslavie buduje neve ieleznice.

V Jugoslavii bylo po svet. valce vybudovano 1475 km teleznic. Nyni se stavi 350 km novYch teleznic za 700 miliont dinarti. Na jaie se zaene se stavbou dalSich 1000 km drah dem 2 1/2 miliardy dinara. tiedne jen novy znak Prahy.

V techto dnech rozesial primator hlavniho mesta Prahy dr. Baxa v'Sem podtizenSTm akadam a astavilm obce obetnik, v nernt natizuje, aby se naptifte pit vSech ptilelitostech pou2ivalo noveho mestskeho znaku. Je to znak, kter' zobrazuje §-tit s mestskVm znamenim, na nem2 jsou tit helmice, kryte poletujicimi rouSkarni. Z prostkedni vyrasta eeskoslcvenskY lev a na postrannich jsou umisteny praporce, udavajici podet mest a obci. Po katcle strane .etitu jest stkibrnS7 lev a dole na lipove ratolesti napis: "Praha matka mest".

Pes neodbytnjrm navgtevnikem.

Na Chebsku byla starti, osamela vdova odvezena do nemocnice. Jejiho psa vzali si na starost sousede. Pes dlouho na keteze nevydrgel. Pokoutel se tak dlouho, aby se utrhl, at se mu to podatilo. Potom utikal rovnou do nemocnice. Tarn zpirsobil poplach, protote behal po vtech chodbach s rozeilenYm ttekotem.

Koneane vbehl do jednoho salu, kde letela jeho pani. Ptibehl k ni s radostnym krivaenim.

Kdyt ho chteli odvest, zalezi pod postel a nehnul se ani pa dobrem ani po ziem. Nakonec to dopadlo k spokojenosti pani, psa i soucitnYch lekatt. Pani ptenesli do jednolritkoveho pokoje a psovi upravili v koutku mistnosti pelech. mesto, kde se aide dozili hromadne vysokeho veku.

Mast° Krasna Lipa na Ceskolipsku je znamo tim, ze se tam lids dotivaji vysokeho veku. Je tam ted' 306 cbeant, kteki jsou stark net 75 let. Petasedrnde.satiletYch je 45, 761etYch 42, 801etYch 22 atd. Nejstarti obdan je 931etY. Tak vysokeho stati se tam dotivaji i hole, kteki se ptistehovali odjinud. Vysvetluje se to zdravou polohou mesta v zalesnenem horskem kraji.

Chtel vystielit siavuou ranu a 'li ge]. pH tom o zrak.

Smutne dopadlo vitani noveho roku sttelbou z hmotdite, v nevelke obci Majeru u Bariske Bystfice. Stielbu mel na starosti dvacetitestiletY zamednik Pavel Slivka. Rozkurateni mladici, kteki ho doprovazeli, mu radii', aby netettil prachem, aby byla ran g tak silna, jako z dela. Hrozne doplatil na to, ze jim chtel vyhovet. Pit vypaleni rany se hmotdik rortrhl a telezne stkepy zasahly zameenika do oblieeje. Rozbily mu oblidej k nepoznani a kdyt byl ptivezen do nemocnice, ukazalo se, ze piijde patrne o obe oei. Ma je velmi . Wee zraneny.

Z (ESKOSLOVENSKA. Prizdni ledniee: Dnes se mei° na mnohSrch rybnicich zaditi s lamanim ledu, ale po vderej gi oblevy asi z teto prate zase nebude nic Na venkove je vgak uz po ledu velka. sharika. Na nekterSrch rybnicich se ut zadlo "ledovat", ale led je dosud slab' a hodne porovitSr. Pro venkovske hostince a tezniky je to pohroma. ITt loni byl nedostatek ledu a letos jsou obavy, ze bude ledu jeSte mene. Umely led je na venkove velmi drah' a v mnohS7ch krajich jej vabec nelze koupit.

Pohroma na hraboSe. Sttidani oblevy a deSte s mrazem zmirnilo zaplavy hrabogi. HraboSi se uZ' houfne stehovali s poll do zahrad, kde jimi byly ohroteny hlavne jablone. V nekterS7ch krajich v sobotu veder pr§elo a hraboei vylezali z der, zaplavenS7ch vodou. Tam, kde pak v noci ptieel mraz, hraboei zhynuli. Nekde je dokonce zmrzle shrabovali hrabemi na hromady a palili.

Marnost kruti vystrahy. ✓ male obci Lehotce na jihovYchodnim Slovensku u Ludence se probotil na ledu a utonul desetiletY Petr Lackovid. Pied nekolika lety se mu na ledu utopil bratr. Jeho smrt byla v rodiny katdoroene ptipominana, ale ani to nepostaeilo k uvarovani maleho Petra.

Poptavka po vevereich Znadna poptavka po veverdich ka2ich, ktere nyni stouply v eel* ma za nasledek, 2e na veverky se potadaji hony v pravem slova smyslu. A tak tato krasna lesni zvitatka jsou jit misty vyhubena. Neptestanou-li tyto pravidelne hony, bude veverka v kratke dobe vyhubena.

Hledaji se marne na jemei a kupci. ✓ severoCeskSrch krajich jsou marne ni najemoi nebo kupci pro hostince. V Moste byl na nej2ivej'Ai ulici zrueen desk' hostinec, protole se jej nikdo nechtel ujmout. Je v nem obchod. Nejvetti chomutovskST podnik "Sadova dvorana" je rovne2 bez najemce. Na nabidky v novinach se neptihlasil ani jedinY zajemce.

Mnoho hostince ptevzaly pivovary, ale ani slibovanim velkSrch v'hod nemohou najit najemce. A v mnoliSrch hostincich zaviraji jak je po veeeti v domacnostech. Pkijde jeden nebo dva hosts a ti posedi v kuchyni.

Lekalk odepiel pomoc Posledni Cislo Vestniku es. lekatO uvetejriuje rozsudek Lekatske komory prat.ske, jimi se MUDr. Alfred Pilz, praktickS7 lekat v Oseene, odsuzuje k 2 tisicUm Kd pokuty a k nahrade disciplinarniho tizeni v dastce 647 Ice proto, ze z narodnostni zatti odeptel otettit tetce nemocne dite obeana Ceske narodnosti. Na podzim roku 1934 vyhledal chalupnik J. R. MUDra Pilze a potadal ho, aby prohledl jeho sedmiletou dcerutku Zderiku. Dite zvracelo a natl.kalo si na prudke bolesti v btite. Ani jiti nemohlo. MUDr. Pilz se vymluvil zprvu na nedelni klid a pak prohlasil: Ceti ke mne pkijdou jednou za 15 let, kdyt mrij kolega neni doma, jinak neptijdou. Otec s nemocnYm ditetem odetel. Druh' den rano bylo dite prohlednuto deskSrm lekatem, kter3i je rychle odeslal do liberecke nemocnice, kde jen yeaszachranila diteti tivot. Okresni na tad v Ceske Lipe pokutoval MUDra Pilze 10.000 KO. Dr. Pilz se odvolal, ale odvolani bylo zamitnuto. Za svou narodnostni zatt' byl ptikladne a se souhlasem mnohYch Minot potrestan.

Policejni trest za pieteiovani nakladnich automobilfi. ✓ posledni dobe dochazi zviatte v Praze k ptetetovani nakladnich aut. Na. auta o nosnosti 5 tun je nakladano at 7 tun pisku, cihel a jinYch hmot. Pratska pelicie zadala nyni pketetovani aut stihat. Zjiateni majitele aut jscu pokutovani po prve 20 KC, po druhe 50 KC a po tketi ma bS7t pohrozeno zabavenim auta.

Herben a Masaryk.

Dr. Jan Herben, kterY mel veera v Praze poWeb, vzpominal jednou, jak novinatili s T. G. Masarykem. Stalo se, ze dr. Herben ptitel k

Masarykarn s korekturami. Dlouho zvonil, pak mu ptiSel otevtit profesor Masaryl: bez kabatu, jen ye vests a s AryhrnutSrmi rukavy u koS'ile, po2adal, aby se host posadil v pracovne a chvili podkal. Cekani trvalo pal hodiny, hodinu a jette neco pies. Pak se prof Masaryk vratil, klidne pracovali, ale profesor se nekolikrat vzdalil bez udani davodu. Teprve kdyZ se utrousil na vysvetlenou: " .. . zrovna jsme dostali novST pkirastek do rodiny, tak jsem byl zveclav, jestli to bude device nebo klukt Je to kluk . :" VYstrainY robot na pfejezdu. eleznieni sprava zaeina opattovat nechre.nene kti2ovatky samodbanSmi navestimi. Na Pardubicku bylo takove zatizeni vyzkouS'eno na nebezpeene ktiZovatce ieleznidni trati a silnice u Vale. Kdy2 se blili vlak, ozve se hla-: sit' signal a rozviti se dervene blikave svetlo.

Kdyby se svetelne a zvukove zatizeni porouchalo, vztS'Idi se samodinne zvlaStni trojahelnikovSr vYstratny tit s odrazn'ymi skly, kterS7 je videt i za noci. Postupne budou timto zatizenim opattovany vtechny nebezpeene ptejezdy.

Div v kraji: stokoruna.

Na myjayskem okrese je mnoho pkipada zdukeni etitne tlazy u deti. Ledeni jodem selhalo a proto bylo provedeno podrobne vytetteni pomerri, v jakYch deti ziji. Lekati zjistili, ze vettina, obyvatelstva v kraji tije jen o straye, sestavajici z eerne titne kavy, slazene sacharinem, z chleba a kapusty Ani tohoto jidla neni vtak dost. Kdyt pied lety byla v Myjave oteviena filialka banky a za vykladni skinn umistila stokorunu, chodili se Tide z celeho kraje na ni divat.

Dva novi eeki starostove v severnieh echich V severnich Cechach byli v techto dnech zvoleni dalti Ceti starostove obci. V hornicke obci Ttebuticich byl zvolen starostou hornik Frantitek Demut, Cs. narodni socialista. NCmeeti socialni demokrate tam maji druheho namestka. V Cepirozich byl zvolen starostou rovnet Cech, kidiel ueitel Frantieek Rmoutil.

Nemci maji namestka starosty. V obecni rade' mail desks strany dalei tii zastupce.

Chleba je z fazoli?

Na vgech stranach se mnoZi stanosti na mizernou jakost chleba. Obili mame, ze nevime co s nim a zrno je diky pedlive praci zernedelce take dobre. DobrST chleb s vonici karkou je veak vzacnosti, kterou bide marne shaneji.

Pekati ilkaji, ze by dovedli upeci dobr' chleb, kdyby dostali dobrou mouku. Tvrdi, 2e se do chlebove mouky semilaji i americke boby, fazole a kdo vi co. Boll dar se umele kazi a spotteba mouky oveem upada.

Kapry za slaneeky.

Nernecko vyjednava v Ceskoslovensku o dovozu nakch sladkovodnich ryb, zejmena kaprd. B. lo by vlastne o qmennSr obchod. Ceskoslovensko by Nemcam doclavalo kapry a Nemci by za to k nam dovaZeli motske ryby, devSim slede. Ceskoslovensko v'Sak chce dovateti motske ryby nezpracovane, protole mame jii nekolik vSrkonnSrch tovaren na rybi konservy.

Dlaideni z mestskeho lesa v mosteckYch ulleich.

Mesto Most ma les, zvanST na Reslu. V lese je dubove i borove diivi, ale obec nemrite pro ne najit kupce. Ted' byl ptedloten navrh, aby tohoto dkeva bylo poutito k vydlatdeni nekterYch mosteckYch ulic. Ponta. se g vydlatdenim odlehlejtich ulic, kde neni prili.s velka frekvence a kde by mohlo dievo prokazati dobre sluZby. Narodni historik zendel.

Koncem ledna zendel v Praze na Smichove universitni profesor dr. Josef Pekak. Od Frant.

Palackeho nebylo Ceskeho dejepisce, kterS 7 by se mu mohl rovnati svS7m vSrchovnSim vlivem na eire. 1 vrstvy narodni. Dr. Pekat byl syn ze selske hroudy. Dedictvi jeho pavodu jej provazelo celS7 m 2ivotem a v-STrazne se jevilo v jeho Ir rvoji a praci. Tu jsou i koteny, z nichZ' vyrostlo veecko jeho dilo, hluboka, vrouci, ptimo blouzniva laska k rodnemu kraji, k narodu, k tulle trvale praci. Dr. Pekat vychovaval narod, v'sledky moderniho studia dejepisneho ptenaeel do eeskeho tivota.

Strana 18.

OVETSKE propazaera plakaty a mapy ozna610 Moskvu jako "ptistav etyt moti". — Stavi se prfiplav Volha—Don, pti gti rok ma byti. dokoneen praplav Volha—Moskva a tim z propagandy se stane skuteenost a hlavni mesto Sovetskeho svazu bude opravdu pkistavem etyt moti, bude mit ptime vodni spojeni do zalivu Baltskeho, do more Bileho, do more 6erneho a do jezera Kaspickeho.

Pet ponodlnYch prim/ay& Soustavne uskute,enovanY plan vodni dopravy vytvati v evropske east tti giroke vodni cesty ze severu k jihu a dve ze zapadu na vYchod, cesty moderni, bezpeene, byt' i pomale, a tak hluboke, ze velke loth o ponoru 18 stop budou schopny nahradit velkou east dosavadni nakladni dopravy teleznidni. Nejvetti hospodakskY problem sovetskY doprava — bude ye svem zalladu rortegen.

Dilo, jet je chloubou lidskeho thimyslu.

Vidal jsem Cast hotoveho jit praplavu Volha —Moskva a velkY dil zbYvajici stavby dokoneovane. Je to opravdu velike dilo a budi actu k lidske praci, i kdyt ji vykonavaji trestanci. 8iroltY, pies 18 stop hlubokY pruplav, dlouhY 100 mil, stavi tisice technika a atednika a 120,000 delnikt. Buduji zdymadlo za zdymadlem, staveji Cerpaci stanice, ktere v mostech, kde rovinu krajiny pteru guje pruh girokYch pahorka, vyderpavaji ve gkerou vodu praplavu do vYge 250 st., aby neptertite naplriovala 6 stupriovitYch zdymadel a jests stadila jednak dodat dost vody hlavnimu mestu, jednak vypinit koryto pruplavu az k face Moskva. V gechny potoky a Hay, pteru g ujici pnaplav, vedeny jsou pod praplavem, aby nezana gely koryto, vgechny silnice a trati vedeny jsou nad praplavem po vysokYch mostech, nebo dvojitYm tunelem pod praplavem, v g echna zdymadla i Cerpadla jsou pohanena proudem z vlastnich elektraren, vystavenYch u pkehrad priiplavu.lav zvedne hladinu teky Moskvy o nekolik metro. Na rece stavi se ptistavni hraze, spravni budovy, ptekladigte, upravuje se nabteti, zvedaji se v gechny mosty a Moskva se piipravuje stat se 1. kvetna ptig tiho roku ptistavem mokskYm. Jezera a Iek y se stehuji.

Praplav Volha—Moskva je dasti t. zv. Volgostroje. Je to plan jeho etyknasobnY adel bude spinen v nekolika letech: 1. doda Moskva vodovod pro budoucich (pianovanYch) pet miliont obyvatel, 2. spoji Moskvu se etytmi moki, 3. doda, vodu pro male vrchni zavodneni 6 EW YORK ma 400,000 barevnYch obyvatel N v jeho metropolitnim obvodu. Na tadnem mists na zemi neni tak velke derno gske kolonie.

KatclY dvanactY obyvatel americke metropole path k dune rase, anebo ma aspori v sobs eernou krev. Otyki z peti eernocha maji bilou krev, ale proto nejsou naprosto jini net ostatni. Nejlepgich vYkont derne rasy dosahli Cistokrevni Afridane. ,t ernoch ma svaj vlastni, zvla gtni temperament a sve zvlag tni idealy. Ponevadt je socialne isolovanej gi net katda, jina spoledenska skupina mesta ,zachoval si svuj sveraz. Od ostatniho americkeho sveta jej deli pevne ptehrady.

Pkidinou toho neni jenom jeho barva. Pasobi to jests tisic pover, ptedsudka a tradic, ktere prohlubuji propast mezi dernYmi a bilYmi Ameridany. Byli jsme vychovani tak, ze vgechny nag e smysly se bouti proti eernocham• Vytykame jim jejich barvu, jejich charakteristicky zapach, zvlattni kuzi, vYslovnost, zalibu pro ureita jidla atd. A pfece teee v tilach americkYch eernocha nejmene tolik bile krve jako earn& Tato skuteenost nedokazuje nemravnost eernYch, spi g e vrha nepeknY stin na bile a na nelidskost nag ich ptedka. aim vice je Cernoch smigen s belochy, tim vet g i je jeho telesna deg enerace. 6istokrevni derno g i jsou obri, nebot' otrokaki si vybirali vtdy ty ne j silnejti, ktekl davali nejlep g i vyhlidky pro praci a potomky.

Americke umeni, pokud je opravdu ni a charakteristicke, pochazi z velke dasti z doby "otrokatstvi. Americky folklor, no.rodni zpevy, jeji jazz, moderni tance a velka, east jejich nejlepg ich basnickYch del, to v ge dtima/o v dug ich Afridana, odkud bylo jen ptesazeno na arnerickou padu. Liclove americke umeni je z

VA8TNIK

Moskva pfistav elyf milionu hektara zeme v Zavolti a 4. vezme tolik vody Kaspickemu jezeru, bude nutno i mono odvodnit 150 stop hlubokY KomsomolskY zaliv a. ziskat tak 3 miliony hektara zeine, schopne dodavat ba ylnu stejne jakosti, jakou dodava Egypt.

Pies 100 stop vysoka pfehrada, ktera se jai stavi v Kamygine na jih od Saratova, zachyti vgechnu jarni vodu Volhy, napini ji umele jezero ye stepi a doda vlahu pro suchou padu na levem plochem btehu Volhy. Tim se v gak odejme Kaspickemu jezeru v gechna snehova voda z celeho poll& Volhy a hladina Kaspickeho jezera klesla by Ulna o 7 stop. Tomu se zabrani uzavtenim Komsomolskeho zalivu hrazi, vysugenim jeho dna, ktere pak pottebnou vlhkost pro pestovani baviny dostane zavlatovacim systemem, naplriovanYm vodou feky Uralu.

Zmengenim plochy jezera zmen gi se do to miry vypatovani, ze fibytek voltske vody bude nahrazen.

Devet praplavia Snojene vodni cesty evropskeho Ruska jsou utvoteny celkem deviti praplavy. Je to znamY "BilY praplav", spojujici Leningrad s BilYm a tim i Severnlm LedovYm mofem, "MarienskY System", spojujici Onetske jezero s kekou Seksnou a s Voihou, uvedenY jit praplav VolhaMoskva, dale praplav Voiha—Don, protinaji pohoti v mists, kde the teky jsou si nejblite.

Na zapade je to praplav, kterY vodou jezera Ilmeriskeho zvyguje hladinu teky Volchova a teky Lovati, odkud vede prasekem v pohoti ptimo na jih do Dnepru. Na severovYchode jsou to dva praplavy, jimit jsou spojeny keky Severni Dvina se Suchonou a Suchona s Vyeegdou a Kamou (jeden z nejva gich ptitoka. Volhy). Koneene pak praplav mezi tekami Okou a Desnou tvoti cestu z Kijeva do Moskvy a praplay mezi Okou a ptitokem Donu Voroneti spojuje ptimo Moskvu s Cernym motem.

Politieti trestanci pro politiku statu.

Vgechny tyto vodni cesty jsou budovany v ramci einnosti OGPU, to je trestanci. Trestanci nelepi v SSSR pytliky, nYbrt staveji silnice, geleznice, praplavy atd., a to nejen jako nadenici.

Na stavbach, podnikanYch GPU. jsou zamestnani trestanci-ministki, trestanci-atednici, trestanci-intenYti atd , take svobodni lido pracuji jen na projektu a na v1astni stavbe vykona-

(erna

Amerika.

velke vetginy dernogskeho pavodu. Neni take divu, uvedomim.e-11 si, ze umeni a krasa Casto vznikly z poroby a otroctvi. S pomoci otroka rozmnotovali sve umelecke poldady Rekove za Casu PeriklovYch, Rimane na vrcholu sve moci a Egypt'ane v dobe sveho nejvet glho rozkvetu.

400,000 eernYch v jedinem masts! A piece tam nemravnost a zloeinnost nestoupla vice net v jinYch mestech. 6emo gske obyvatelstvo ma sve netesti jako katde jine, ale nema jich ani vice ani merle. Cernosi maji take sve herny a krdmy, mail sve domy pochybne povesti, sve sobecke politiky, gangstery a svate, kotistniky a vykotist'ovane — a dokonce i sve bankete.

Nechybi u nich tadnY rys moderni civilisace, — tadnY dobrY a tachaY gpatnY. A vyhYbaji-li se ostatni Newyoreane temto spoluobeanam, kdyi nechteji bydlet v jejich blizkosti nebo v jejich spoleenosti, nechteji-li s nimi miti nic spoledneho — je to tim politova,nihodnej gi! Nebot' tim chudgi je New York na dobrou naladu, veseli a nevinnY smith. Nikde v New Yorku se nedovedou smat tak jako v Harlemu nebo v derno gskYch ulicich v Brooklynu. ZadnY smich neni tak nakatlivY jako smith eernYch lidi. New York zapomnel na to, jak se smeje. KatdY navgtevnik si toho hned vgimne, ie ve vgech eemogskYch etvrtich ukazuji aernogi v uprimnem smichu sve krasne bile zdrave zuby. Smeji se, tanCI a zpivaji.

Historie toho, jak se do techto domt nastehovali eerno gi, je historii cele etvrti a zacina se stehovanim jitnich negra na sever. V dobe, .kcly 59. ulice mezi 7. a 8. avenue byla obydlena

e ;:tfedu, dine 1,, unora 1937, vz.z,,j1 jen donor. Veka, eb,st trestanecke nucene prate je konana politickYmi vezni, takte mo2no Mei, ze zde odparci soveta buduji sovetiim hospodatskou budoucnost a tim i trvale zajigteni politicks.

Energicka eistka.

Investice, venovane vodnim cestam, jsou pro nas az nepredstavitelne vysoke. Tim vice ptekvapuje ono primo hri gne lajdactvi, jim2 je v SSSR doslova napinena vodni doprava. Sovetska kontrolni komise provedla generalni nevisi vodni dopra,vy a uverejnila vYsledky, nad nimiS i sovetska byrokracie ztrnula a pro ktere Rada lidovYch komisata dala kornisariatu yerejnou, v novinach oti gtenou a neobydejne ostrou dutku.

Nepoiddek, nad nimi se zatoei Maya.

Komise zjistila na priklad: Pri Mani doprave v SSSR v roce 1936 do 1. zari (za pet mesicil!) se prihodilo 6580 havarii! Lodi prostaly 40 a,'S 50 procent sveho Casu v pristavech pro gpatnou organisaci prace pri nakladani a vykladani.

Jarni oprava lodi byla provedena tak Ze 40 parnika na Nitni Volze (z celkoveho poetu 90) musilo se vratit k nova oprave a prostalo 160 dni. Na Stredni Volze prilmerne 90 lodi denne porugovalo jizdni rad tilt, 'Se pro gpatne vedeni byly zachycovany na meldine a vypro gt'ovaci prace zatarasily reku. Mechanisace phstavni prace byla vyutivana tak, ze stroje etyti petiny Casu staly a jednu petinu Casu pracovaly. 0 bytove pomery zamestnanca starala se sprava ptistava tak gpatne, ze fitednici houfne utikali k jinYm oboram. Tak na ptiklad z tohoto davodu opustilo svilj Arad za sebou Best ptednosta ptista,vu v Kujly gove v dobe pouhYch dvou let.

Mgt' telegrafickYch burnag.

Komise vygettila, ze ptieinou toho vgeho je byrokratismus. Pred zahajenim dopravy v Kazani priglo do pristavu na ruzne atedni komise 130 ruznIch inspektort z Moskvy. V prv3ich patnacti dnech pri glo z Kazane do Moskvy na aredni cestu 117 kazanskS7ch pristavnich nebo lodnich aredniku. Vedle toho prace se projevuje potokem ilrednich pripisil a telegrama. Za pet mesict leto gniho roku bylo pristavum a lodim poslano dva a pulkrat tolik telegramu Arednich nez za celY loriskY rok. Kapitani lodi se ph vygetrovani priznali, Se telegramy hazeli neotevrene a . neetene do reky. V ptistavu Rybinsk bylo treba provest malou zmenu organisace prace. Vytadovalo to 79 atednich spisu a 76 firednich telegrama.

Cernochy tak huste, ze byli doslova stlaCeni jak sardinky, nastala v Harlemu bytova krise. Nikdo nechtel jiz bydlet ve velkych nevlidnch, studem.rch, tmayS7ch einSacich. V kaSdem din,Saku bylo nekolik voir&h bytt, ale majitele se dlouho zdrahali pronajmouti je dernochfn.

Na konec jeden byl donucen peneZni tisni k prvnimu kroku a pronajal byt rodine migenct, Nasledek toho byl, Se v gichni bill najemnici toho domu se vystehovali a za mesic byl ji2 dam celSr obsazen eernochy. Ted' se zaeali stehovat take obyvatele-sousednich dome a pied zaeatkern zimy byla cela etvrt' dune.. Protote majitele domt nernohli od eernocha dosahnout tolik najenineho jako od prodavali sve dorny radeji bud' eernochiam sam3'rm nebo bilYm Arne/lean-am, kteri souhla ill s dernYmi najemniky. Tak opou gteli 'Mogi jednu ulici po druhe a na jejich misto nastupovali Semi.

Harlem, eerne mast°, je spojeno samo se sebou. Navg tivime-li tuto Ctvrt', vidime, Se 11d4 z Harlemu nejsou lini, a jejich prace neslonSi j en ku uspokojovani nejniZ gich Sivotnich treb, opatrovani chleba a masla. UkaSe nam take, jak silne tito lido pocit'uji predsudky 0.statniho sveta, kdyt se spokojuji s bydlenim na tak malem mists a kciy2 musi za to platit Sivoty sy cla deti.I.I'mrtnost deti je zde totit stejna jako porodnost.

Pozoruhodne je, jak mnoho bil3"7ch a mu-Su najdeme mezi temito Sernochy. Prof? ProtoSe sami poehazeji z eernoeha a mol-,.)u s jistotou oeekavatL Se se to ukaSe na jejich potomeich. S'tve, se easto, Se ebenove e'er/1i rodiee maji bile deti a bill rodiee mail dite podle zakont, jen tak genialne objevil na sv3"Tch hrachovSreh rostlinach brnenskS, mnich

Ve strei.ftu,

Stuc

't-,ovahy a plizpsoberii e a vyhoveni turistodm potienani a zabave, Oini z neho kompetentnino a rozumejiciho riditele yYprav a on se teSi. predem, e pozdravi na "Deutschlandu" mnohe a mnohe ze svYch starch znamYch a pratel, kteti s nim jit drive cestovali. Parnik ma ptistati v Cherbourgu a 3outhamptonu 21. a v Hamburku 22. brezna. Z Hamburku alenove dpravy budou vyslani v pohodlnem, rychlem vlaku, s nlm navazano bade snadne spojeni do rtznYch $17,830.57 mist, kam smeruji a Mr. Teplansky doprovodi druknu a2 do Prahy.

Druha Velkonoani VYprava odjade na parniku Severo-Nemeckeho Lloydu "Europa" z New Yorku 19.

iz H!a y . uraacvny S V. P. ocl 25. zalli do 31. prothace 1936. rumY:

Poplatky Ptjeky na hypoteky trek na hypoteky Uroky z bona Zmeny certifikatu

$10,338.62 639.89 95.11 262.50 1.95

Celkem Bilance 25. tart 1936

$11,338.07 6,492.50

Souhrn VYDANI: Vyplacene ztraty $ 1,658.22 Hypoteoni piljeky 1,050.00 Olenstvi Texas Ass'n 10.00 Organisace spolku 10.00 R. L. Daniels, 26.00 Pravni vYlohy 400.00 Tiskopisy, cznamovani, pnaovne, telefon a potreby v uradovne 172.08 Cestovne a diety 178.57 Slutne 725.00 Dory 50.00 VracenY poplatek a dmena 1,87 Okresni silnieni bondy a tirok 3.216.70 Celkem Hotovost

$ 7,498.44 10,332.13

ZDROJE:' Hotovost v bankach Bondy Pujeky na hypoteky Liberty Loan & Bldg. Ass'n.

Guardian Federal Savings &roan Ass'n Zarizeni Uradovny t adne.

Zdroje 31. province 1936 Zdroje 31. prosince 1935

1g.

VgSTNIX

1'; -011c.,7-f

$10,332.13 13,817.82 1,675.82 9,593.90 10,596.64 100.00

$46,116.31

POVINNOSTI: t Mine. $46,116.31 37,228.17

virrEK ZA ROK 1936

$ 8,888.14

Houston, dne 18. ledna 1937.

VELIKON0eNT1 ViPRAVY DO 5ESKOSLOVENSKA. Naveteva stare vlasti v dobe Velkonoeni - kdy Matieka Zerne probouzi se ze sveho zimniho spanku a duch znovuvzkrigeni, pronika. vzduch - osvedeuje se vtcly prijemnou, posilujici pro ducha i srdce pro oscby, ktere jscu do te miry S't'astne,'Le mohou straviti svatky na domaci pude mezi milovanymi pokrevenci a ptateli. A dvojnasob povzbuzujici stave. se cesta tato, kdy t konana jest v soudrutne sku-

Robert eervenka, Jos. Kalousek, Will A. Nesuda, teetni vYbor. pine mutti a ten, kteri maji spoleeny zajem a kteri mluvi toute fedi.

Dye podobne Velikonoeni VYprad arantovany jsou leto gniho roku ad Hambursko-Americke Linie Se€rc-Nmeckého Lloydu. Prvni z New Yorku 14. brezna na f-lambursko - Americkem parniku -a:.Mz(,4 hland" a bude provazena Mr. Eugene Teplanskym, chvalne zndrhS7 rn vildeem cestovatelti. Jeho Inalost jazykt a jeho vztahy se sty turistu kaldeho roku, jet poskytly mu nevyrovnatelnou zkaenost ve

abavy

rraneenx 1 II

/ V RIVERSIDE PARK PAW LION

East ernar , Tex. ••••..M1...%•

0.0i

V Tiede% 21. uncra. - J. Frank Kenney a jeho 'Keen Kerr' Orchestra. Vstupne 25c osoba.

V titer, 23. unsra. - Herbie Kay- a jeho a orchestra s ‘Kayettes". Vstupne: pani 1 i i $2.00 a daii. Danny vstup volnk. ..)..................................................„.......................,.........„.....

. 0-cydich. pobcr Cr. Step:; pinanai agent cezt-a,i-Lcicii pasa2erti, bude tiditi tuto vypravu. V prilbehu plavby pies AtlantickY ocean zvlaStni zabavni program bude aran2o van pro potechu vSrletnikii. Mr. Goy= dich bude stale ochoten a pfipra-ven poskytnouti radu a pomoci num tot° drutiny; zbavi jich veeCh starosti o detaily cesty a bude dohilted na jejich celni inspekci prijezdu do Bremerhaven a na mista jejich ureeni dale. Bude prova-; zeti svou drutinu at do Prahy.

Zvldetni lodni vlak, kterY bude eekati na pieru v Bremerhaven, at "Europa" dorazi do onoho pristavu 25. brezna, zajisti pohodlne rychle spojeni do vgech hlavnejgich mest v Evrope.

LEGHORNKY Bile, hnede a 1ut&

Vkchny vyzkougene "Blood Tested"

r. J. ACA ORANGE GROVE,

TEXAS.

.....

...........................

Strana

421

OJA je jedna z nejstarSich rostlin. Byla po0 psana jit v einske knize "Ben Tsao Gang Mu", pojednavajici o leeivSrch ptipravcich, napsane cisatem Shen-Nung asi pied 4800 lety. V 6ine a Japonsku byla soja velmi dalelitou jit za starch dast a v hodnote a rozmanitosti poutiti je stale jeSte vS7znamnou lutteninou, pestovanou v techto zemich.

Privodni vlasti soji je vjichodni Asie Pestovani jest sousttedeno v Japonsku, Korei a ve dvou oblastech vS7chodni easti piny. M do roku 1903 se obchod sojou cmezoval skoro vs7hradne na einu a Japonsko. Teprve potom byla jeji uaiteenost drikladneji prozkoumana v jinSrch zemich, a od te doby se datuje jeji drileeitost v mezinarodnim obchode.

V cizine venuji pestovani soji zvlaStni pozornost zejmena Spojene staty, Kanada a Anglie. Do SpojenS'7 ch state byla soja ptivezena v rode 1804, ale jeSte po stu letech byla velmi malo rozAitena. V rote 1919 nastal teprve vzestup a roku 1924 sklizelo 22 state v U. S. A. celkem 5 miliont bushelt (asi 20.000 vagont). Od roku 1024 do 1935 produkce velmi rychle stoupala, at dosahla asi 40 milionri bushelri (asi 160.000 vagorrri). Nemecko prove.di rodne asi 10.000 pokust s pestenim soji na rianSTch mistech a dosahlo znaenSrch rispechri i v HolStjinsku. V 6eskoslovensku bylo v poslednich letech osazeno sojou asi, 2000 hektarri. Dafi se ji vAude tam, kde se dafi kukufice na zrno. SojovSrch bobri ptichazi na trh 3050 vagonri. Kolem 30 vagonu sojoySTch semen se zpracuje na olej a pokrutiny. Pestuje se hlavne v okoli Novich Zainkti, na titnem ostrove, na. Mora ye hlavne v okoli Znojma a na Podkarpatske Rust Soja je letni roeni rostlina, pattici k lutteninam. Lusky jsou 2.5 as 6 cm dlouhe a obsahuji 2 at 4 semena. Lodyhy, listy a lusky jsou pokryty kratIcSmi, eervenave hnedS imi nebo teOrni chlupy. Kulturni soja path mezi vysoce organisovanou tHdu, k velmi slotite botanicke skupine rostlin, obsahujici pies 7 tisic druhri. Tyto maji velmi odliSne znaky, ale maji stejnS7 plod, bob. Kvety soji jsou male a nenapadne, bud' bile nebo rude a rostou v chomaecich. Lodyhy jsou rozvetvene, ponekud dtevite a maji vS7Sku 60 as 106 cm.

Soja sama ma velkou schopnost ptizprisobeni. Jeji pestovani neni obtiene a velmi se podoba, pestovani obili. Pro obdelani a sklizeri man° yettinou poueiti normalnich hospodafkSich strojt.

Pled dvaceti lety byla soja toliko nahralkou v americkem zemedelstvi. Dnes je jen malo plodin, jsou-li vribec jako, jee by ji piedve vS7znamu a v motnostech do budoucna.

V letech 1920 byla velka nouze o lutteniny, o domaci krmivo s velkjim obsahem proteint, a o nahraely za jetel a o yes. Pro vtechny tyto ridely zdala se bjit: soja velmi slibna a tento pfislib se vie nee vypinil. Opravdova ptednost soil se vtak ukazala v pravem svetle tehdy, kdye ptikl rozvoj prrimysloveho vyutiti zemedelskSrch vSirobkri a kdye se nalezly nove zprisoby pro zpracovani stareho obili. S touto novou vyhlidkou pro zemedelstvi dostalo se soji pojmenovani "zazradna plodina", V nekolika poslednich letech nastal vlivend prrimysloveho rozvaje vell0 pokrok ye spotfebe soji. Od r. 1929 spotteba soji pro lisujici mlSrny mela jako hlavni faktor vliv na jeji produkci. Od tohoto roku poeet zavodu lisujicich soju stoupal. Dnes je ve Spojench statech 35 m1S7nu na soju, 20 koncernri se zabSrve, vSirobou jedlSrch sojo•qch produktri, 15 mlYnri ptipravuje sojovou mouku a vice nee 50 tovaren vyrabi ze soji rrizne prrimyslove robky.

Sloteni sojoveho semene.

Na podklade peelivS7ch vjizkunul bylo zjiAteno chernicke sloeeni soil, jee se lisi ad ostatnich luStenin obsahem dusiku, tukri a bilkoy in. Ve srovnani s fazoli obsahuje 36.5 procenta proteinri proti 22.7 procenta u fazole a 17.5 procenta tukri proti 1.5 procenta. Dusiku ma 26.5 procenta proti 53 procentrim. Podle sloteni sy jich semen patfi soja k nejbohattlm potravinam, nebot' behem vegetaeni doby shroroatcl'uje tuk a bilkoviny v mike, ktere.

vtErrNix

a, rostiina budouenosti.

"Industrial and Engineering Chemistry", Washington. leko pfeySrtuje shromaed'ovani techto tj'Tch latek u jinYch rostlin. Vedle bilkovin ma pro vfeivu velkr vjiznam lecithin, kterlr je v soji obsaten v pozoruhodnem mnoestvi.

Zpracovini soji.

Pro zpracovani soji podiva se dnes trojiho zprisobu: 1. Neptetreiteho vysokotlakeho zpracovani tnekovjimi lisy. Princip je tfe jako u domaeich m1S7nkri na maso a je nejrozAitenejti Americe. Peelive oeistend semena se rozernelou, vysuti at na nizke procento vlhkosti a jette za tepla dopravuji k lisrim. V techto strojich se teekj'on valcem, kterS7 ma na sobe vDielky y e tvaru troubovice, dociluje tlaku 5 at 10 tun na etereenS7 paled v huste dirkovane na.drei. Otvory jsou jen nekolik tisicin cm S'iroke. Za vysoke teploty a tiaku sta y& se struktura semenrich bunek plastickou, olej se vytlaeuje a proteka otvory, zatim co pevnST zbytek se odstranuje ye tvaru tenkeho kolace tneku. Pice vyrobend z techto koladri ma asi 42 procent proteinri a je to pry jedimi proteinovS7 koncentrat rostlinneho privodu, kterS7 je schopen nahraditi vtechny proteiny, jet zvitata pottebuji.

2. Zprisobu hydraulickeho lisovani. Je to nejstarti zprisob pf5pravy oleje vytlaeovanim a bylo ho po staleti podivano v Mandlusku.

Ovtem, tehdy se nepoueivalo hydraulickStch • jako nyni. Semena se ptipravuji prakticky stejne jako u pfedchoziho zprisobu, jen se nomerne znaene rueni prace pro nakladani a vykladani lisri.

3. NejrortifenejSim zprisobem, hlavne v Evrope, je extrakce ueitirn rozpouttedel. Poneiva se benzenu nebo benzinu. Soja se peeliye eisti, pak se extrahuje a rozpouttedlo se oddeli od oleje destilaci. Byly vzneseny mitky, 'ee trochu rozpouttedla vidy zristane v picnine. V modernich vjirobnach se to vAak nestava. Olej takto ziskanS7 je belejSi a pice je menu nachylna k zatuchnuti: V* 7robky ze soji.

Je velka tada v3"Trobkri, ptipravenSrch ze soji a mesiene jejich poeet stoupd. Jen podivuhod• pilzprisobivost soji mute vysvetliti dalekosahlSi rozvoj jejiho upotfebeni, kterr vlastne teprve ze.eina. Jednim z nej •q-znamnejSich obort zueitkovani soji je jeji poutiti jako koncentrovane, zdrave a levne potraviny a prieivatiny. Obsahuje pomerne main uhlohydratri a cukru, cod ma velkji vjiznam po strance lieteticke, pii eeme je stejne bohata, po ptipade bohatti na dusikate latky a tuky net maso.

Je drileeitou potravinou vegetarianskou, protote obsahuje pomerne velke mnoestvi nerostr4ch soli a kyseliny fosforeene.

Ze zral,Ych sojovSrch semen se vyrabi: Sojovp scjova omacka, dokolada, mouka, • rostlinne mleko, nahraiky kavy a kakaa, fosfatidy, krmivo pro dobytek, drribet a ryby.

Ze sojoveho oleje se vyrabeji z oboru potravin a poeivatin: Nahralky masla, nahraeky sadla, jedlji a salatovj'r, olej.

Ze sojoveho rostlinneho mleka se vyrabeji: Tvaroh, spry, kondensovane mleko, eerstve mleko, sutene mleko, kasein, bombony.

Ze sojove mouky se vyrabeji: diabeticke ptiprayky, silici ptipra yky, chleb, peeivo.

Ze sojoyjich pokrutin se vyrabeji: Leave a silici ptipra yky, pfiprayky pro diabetiky, mouka. makarony, sojove mleko, suchary, spry, omacka, krmivo.

Dale se poutiva v pririnyslo yS7ch vjirobcich jako jsou :Barvy, fermete, emaily, linoleum, tiskatske inkousty, celuloid, sojove klihy, mS7dla, nahratky gumy, lisovane ptedmety atd.

Sojovy olej v pritimyslu barev.

Sojo yS7 olej sam neni idealni pro poditi v barvach, ponevade je malo yysj-7chavST, ale v;Yteene se hodi pro svoji stalou prutnast. V nynejti dobe se ztidka podiva samotnSo bud'

Ve sttedu, dne 17. Unora 1937. se misi s oleji, jet maji 1061 vVsjichave 'Oastnosti nebo se jej poutiva jako soueasti synthetickS7ch pryskytic.

V prv3.7 ch letech pouNvani sojoveho oleje nedocililo se dobrYch vYsledltt, hlavne tet proto, te jakost oleje byla velmi rozmanite. a tak se vlastne vytvately jen ptedsudky vridi nemu. S rostoucim zlepknim vSTroby a eistenim oleje dosahlo se dnes jie stejnomerneho vjirobku, kterji . odpovida. ptedepsanjim normam.

Jina poutiti sojoveho oleje.

Miliony liber sulfonovaneho ricinoveho oleje se pou'iiva rodne pti zpracovani nee, potiskovani latek, stfikacich ,operacich a podobne. Nyni se nalezia nahrada za tento olej v sulfovanem sojovem oleji, kterS7 ma tutet hodnotu a je levnejSi. Jr1S7 zajimaYV ptlpad poutiti soji se stal v New Yorku. Pted nekolika lety byla obracena pozornost na mladeho mode, kterS7 mel vyratku a po mnoho let. Byl citlivSr vetSinou ke katcle forme proteinu. Na aadost nzameho lekate byl pfrpraven specialni olej. ze soji. Po nekolika tS7cInech potite zmizely. Lekat pak ptedepsal soju i v •jinSTch ptipadech s tSont YSTsledkem.

Prinnysl plastickkch hmot.

• Behem poslednich 6esti let nastal dramatick3i vzestup noveho prumyslu — prilmyslu plastickYch hmot. Za minulSr rok dosahlo mnoZstvi plastickSrch hmot, pradany. ch spottebitelrim, hodnoty asi 200 miliont dolartin Tento rozvoj se zda bSrti modernim zazrakem. Plasticke hmoty nachazime v nabytku, obkladani sten, u elektrickjich zatizeni, dale jako popelnieky zvenky, toiletni ptedmety, ozdobna schodiSte, easti automobilri, yypinade svetla, okenni ramy, bezpednostni sklo, knofliky, sponky, ozdoby na Saty a na sta jinS7ch drobnosti.

Podet novS7ch upottebeni stale stoupa.

Soja je pramenem suroveho materialu pro pramysl plastickS7ch hmot. Z jedne tuny soji se vyrcbi asi 260 liber oleje a 1600 liber mouky, obsahujici asi 40 procent proteinii. Nejvetti automobilka Ford venovala jen na vSlzkumy v oboru plastickSrch hmot se soji pies jeden milion dolarri a stavi nyni vS7robnu v eerie pies 5 rniliont Mari.

Jista zpraya udava vYrobky odvozene ze sojove mouky: "Protein se extrahuje se sojove, mouky za dodrZovani pedlive distoty. Objevili jsme urCite poutiti proteinu pii kliteni papiru a v ureitYch voskovYch emulsich pro ptipravu nepromokaveho papiru. Poutiti proteinu pti kliteni papiru otevtelo nove motnosti v papirnickem prumyslu a umotnilo utiti urditYch druha rozmelnenYch katl, jicht se at dosud nedalo upottebiti. Rovnet se ukazalo, te lze poutiti proteinu misto kaseinu a te jim lze nahradit i Slrob."

Pti pi'iprave proteinu ziskava se jemne rozemletji zbytek, kterji je prakticky v koloidalni forme a prodava, se vYrobctiim krmiva pro psy, kraliky atd., a pak jeSte hrub g material y e forme slupek, jehrie poueivaji vSTrobci pro plasticke hmoty jako pinidla pro telefony, easti automobiloveho natadi, zapalovaee atd.

SojoyS, S7 klih, ac je novaekern na poll .p.tekliSojoy tek, nalezl velke roz§iteni v poslednich osmi letech. Rho pevnost je ptiblitne tat jako u ostatnich kli.hu. Poutiva se pro mnoho druhu pteklitek s -‘7 1jimkou lepeni jemnYch furnYrt, dale pro lepeni krabic, spodkil u zasuvek, pti nabytku, pro desky, slotene z vrstev, pti vYrobe vrtuli pro letadla atd. Po klihu, kterY je ye vocle nerozpustriSr a ma velkou pevnost, je tilt poptavka v prumyslu. Podle jisteho zprisobu se sojova mouka, z oleje zbavenSrch neb olej dosud obsahujicich sojoy j'rch bobtil o 40 at 60 procentech bilkovin, vystavi Udinku fenclu. Ziskava. se 16., Ttry. , ktera vynika zvla g te velkou klidivosti. M ji Vrti pou'tivano ke kliaeni tak jak je, nebo no sade Mcrobu. dextrinu, fistrojnch r.•??o n qisrojmich soli atd. Velkou NI7hodou tohoto lepidla je okolnost, de k nemu neni tteba pfidavati vody.

Sojove mouky jako hnojiva pouiiva se v ohromnem mnastvi v Japonsku.

SEZNA31 GLEN KTEItt DOSAHLI STARI 75 LET A JSOU V JEDNOTE 35 LET A JSOU GPRAVNENI NA POLOMICNIL POPLATEK. Cis. Cis. Jrnerto ratlu certif. elena 195 Jos. F. Pivetz 26 M. Slovadek 45 John Voldik 4390 Chas. PraSifka 19504 Francis Tydladka 928 Jos. K. Bada 190 Peter IvanickY 199 Jos. Pokorny 103 John Kunetka 547 Marie SatskY 10079 Martin Hnatek 551 J. M. JanskY 2566 Aloisie Hrabal 389 J. A. Bravenec 418 Matilda Schiller 19521 Anna Lulda 4983 Aloisie Wotipka 19630 Marie Pudich 19530 Agnes Bohaa 147 Ad. Marak 884 Frank 8tefka 19555 Rosa .8 ebesta 2196 Ig. Stavinoha 2206 Ed. Hanzlik 6272 John BaroS 6947 Albin Hummel 19683 Katerina Jirava 2469 Anna Blahuta 204 Frances Hudec 2756 Frances Krupa 93,4 M. Kamas 19565 Anna Kamas 303 Vince Sles 10108 Anna Haubelt 699 Tom Zajidek 739 Vinc Lekkar 19540 Marie Rubad 1128 Ig. Hejl 997 John Siptak 943 Henry Ginzel 1001 Frank Sefdik 19573 Anna Siptak 3933 John E. Mikeska 3741 Frank Marek 4249 J. J. Holik 1003 Pavel 8kr abane k 19721 Theresa Holik 10158 Jos. WondraS 965 John Kohut 1273 Frank Marek 1763 Hyn. HaiduSek 19605 Anna Fojtik 1799 John Kutad 19600 Jennie HaiduSek 4989 Jos. VolnY 1544 John 8t'astnST 2912 John Zurek 2123 Jos. Labaj 1260 Jos. Staha 10183 Frank Sovadina 151 Jul. Karger 19508 Marie Batla 135 Jos. Skalak 1326 J. M. Holub 1954 Frank Marek 1449 John Havlik 10838 Chas. Ripple 1387 Jehn itepka 1466 Anton 8odek 10241 Jos. Bobalik 1635 Frank Janidek 1570 Vac. HaSkovec 10224 Tom Koval' 15298 Jos. P. Nedbalek 347 K. PustejovskY 307 Anton Pulkrabek 1660 Tom Sladik 1821 John H. Strnad 5945 Jos. Jirasek 19638 Anna Valigura 2361 Theresa Jurasek 2272 Jenny Kahanek 2363 Ig. Jurasek 2269 John Holub 10350 John Susen st.

2382 Anna Siptak 33 2372 F. W. Mikeska

Strana 91,

VtSTNi1C

Ve stredu. daze 17, nnora 1937

Opravneni 1. led.

Ano

77

77 77

77

7, 7,

77 7,

>7 7,

77

Nasled. Popla- 1/2 P01:11tek bude mesice 1.00 2.00 .80 1.55 .85 1.65 .75 1.45 .20 .40 .75 1.50 .85 1.70 .75 1.50 .95 1.90 1.40 .70 .50 .95 .65 1. Cerv'ce 1.25 1.00 2.00 .85 1.70 .85 1.65 .20 .40 1. srpna 1.80 .90 .45 .25 .45 .25 1.50 .75 .85 1.70 .20 .30 .90 1.80 1.70 .85 .85 1.70 .90 1. list.

1.80 .15 .30 .70 1.35 .20 .35 .95 1.90 .85 1.65 .25 .45 .70 1.40 .60 1.15 1. derv'ce .65 1.25 1.00 2.00 1. Unora .20 .40 1. rijna 1.00 2.00 1.00 2.00 .70 1.40 .85 1.70 .20 .40 .65 1.30 1.20 .60 .601 1.15 .60 1.15 .15 .30 .30 1. Cerv'ce .60 1. pros. .80 1.55 1.75 1. list. .90 .55 1.10 .40 .20 1.80 .90 .26 .15 1.derv'ce 1.65 .85 1.30 .65 1.65 .85 1.00 2.00 1. dubna 1.70 .85 1.10 .55 1.48 .75 .30 .15 2.10 1.05 1. Cerv'ce 1.40 .70 .85 1.65 .70 1.35 .65 1.30 2.10 1.05 1. Cerv'ce 1.35 .70 .35 .65 .85 1.70 1. Cerv'ce 1.20 .60 1. fijna 1.25 .65 2.60 1.30 1.65 .85 1.70 .85 1.20 .60 1. Cerv'ce .95 1.90 1.35 2.70 .40 .20 1.90 .95 1.80 .90 .85 1.70 .75 1.50 .60 1.15 1.05 2.10 1.65 .85

pros.

33 15402 Anna Mikeska 3818 John Adarndik 38 2607 Pavel Dorriak 40 41 2673 John Parenica 42 210 John 8t'astriS7 19697 Laura Doubrava 43 44 10029 John Rypl 44 166 Vince Marek 45 2701 John ElSik 46 10400 Anna Hluchari 10518 John Hackbarth 46 46 10426 Frank BureS 47 2845 Vinc Hejl 2860 Vera TalaSek 47 J. H. Schiller 49 52 3622 Rosie 8VastnST 55 10761 Jos. Onclrej 4488 K. Tichaysky 57 4490 John Zubidek 58 58 19729 Barbora Budek 58 4509 Jos. P. Kledka 63 4466 John Krpec 6771 Rosie Zahrniak 66 67 3915 Jenovefa Kruppa 69 4698 John SenkYr V. Slama 72 Albina Slama 72 19715 Apolena ZaleskY 72 72 19737 Katerina, Salad 72 4244 Jos. Biskup 72 10095 St. Marak 73 4006 Tom Siptak, Str. 76 Rud. Michna 80 19726 Anna MikuS 81 5899 Frank Hurta 81 367 Mart. Mereeka 87 1179 Agnes Stavinoha 88 459 I. J. Gallia 88 3928 Frank Mara 89 Rosa Surovik 89, 5977 John Pomykal 89 382 John Surovik 91 19789 Marie Zadrapa 94 10917 Frank Siptak 96 6176 Ond. Zurek 96' 11103 Eva Zurek 96 19821 Anna Mozola 97 19642 Aloisie Mareak 102 6520 Pavel S. Machu 106 5812 K. Fridrich 107 11257 Jenny Mahal 126 6776 V. Hutyra 128 5625 Jos. F. WaSek 134 5472 F. Machad 135 11739 Anna Peter 141 2499 Chas Sklenakik 143 2461 Jos. ftepica 145 19741 Anna Barton 145 447 Frank Dudik tleva jest v iihrnu $961.70.

S bratrskYm pozdravem, Dne 30. ledna 1937.

1. pros.'

1. srpna 1. srpna 1. fincra 1. Unora 1. kvet.

1. kvet.

1. kvet.

1. Unora

1. pro.s.

1. 1.31:03.

1. pro.

1. zali 1. dervna 1. derv'ee 1. dervna

1. • jna

1. Cerv'ce

1. kvet.

1. pros.

2.30 1.55 2.10 1.65 1.35 .45 1.20 2.05 1.55 1.05 1.20 .95 2.10 1.90 1.90 2.00 .90 1.65 1.40 .35 1.65 1.75 1.80 2.10 1.90 1.45 .45 .45 .45 1.50 1.15 1.80 1.65 .40 1.65 1.65 1.25 1.05 1.05 .35 1.50 1.10 .45 1.20 2.00 1.15 .40 .30 1.25 1.45 1.00 1.10 1.65 2.00 1.15 1.65 2.10 .45 1.50

Edw. L. Marek, velimargnostann

ni

1.15 .80 1.05 .85 .70 .25 .60 1.05 .80 .55 .60 .50 1.05 .95 .95 1.00 .45 .85 .70 .20 .85 .90 .90 1.05 .95 .75 .25 .25 .25 .75 .60 .90 .85 .20 .85 .85 .65 .55 .55 .20 .75 .55 .25 .60 1.00 .85 .20 .15 .65 .75 .75 .55 .85 1.00 .90 .85 1.05 .25 .75

tESKOSLOVENSKA NA LODICH

BREMEN • EU Rychlik deka v Bremerhavenu u lodi Bremen a Europa, odkud jedete do Prahy bez presedani.

NEB CESTUJTE NA OBLIBENtCH RYCHLODiCH

COLD ra Li S HANSA exa DEUTSCULANED HAMBURG edn NEW YOIRIC, VYbcrne Zeleznieni spojeni z Brem neb Hamburku Pomnt'eme Vann pki obstaravani navStevnich a vystehovaleckYch vis pro VaSe evropske pribuzne.

Infermace u vaieho mistniho agenta neb _

HAMBURG-AMERICAN E NORTH GERMAN LICP'7r 515 Cotton Exeh, Bldg., Houston, Tex.

Stratia

Ceski, Jidelna, Restaurace

a Pivniee 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koiint, Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunee.

Nejlepgi soudkove a lahvove pivo, ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvitrie eesky.

Hoboko stale na, sklade.

Zvlakni stoly pro rodiny.

V2S TNIK

Catem Zera Pan Zimmer shlediva, ie Dra. Petra Aoboko mu pornaha se udriovati zdravkm.

one 17. unora 1937.

Zaludeerti sitivka vide oG: aeovana TRIN7R'S ELIXIR BITTER WINE PO§LETE PRO BEZPLATNk VZORER

Nebud'te

Triner's Bitter Wine Co., 544 S. Wells St., Chicago, 111.

Zakete mi bezplatr47 vzorek.

otrokem nezaiivnosti

Pan Leon LLLALner, Cinster Ohio: "Pray & jsem obdrfel dalS1 zasilku Vaseho dobreho leku, Dra. Petra Hoboko. Pouiival jsem ho po mnoho rokri a teSim se nejlep gimu zdravi."

Dobre zdravi jest moine pouze tehdy, kd ;,;'2 pEirozend einnost zailvani a vymitani spravne pracuje. Dra. Petra Hoboko, easem vyzkouSenSr rodinnY pouZivaiV tisici balm minu13'ich 150 let, pomaha odstrariovati jedovaté nei'istoty ze soustavy a tim pomaha celkovemu zdravotnimu stavu. Na'Se leky nejsou nabizenY lekarnikin, ale Zubni ielmt pouze povererim mistnim jednateWiley Buildin lam. PiSte dnes aneb zaSlete /lam $1 TEXAS EL CAMPO, na zna6nou 14 uncovou zku gebni laTelefon iiradovny 130. Obydli 309. hey Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. R8117, 2501 Washington Blvd., Chicago, 111.

Ve viech lekirnich

Jmeno Adresa

Drs. 0. F. Allen a Thos. N. DeLaney OON1 LEKARI BrYle spraNne pkipravene. as dle Telefony: triadov. 3248 — Res. 2639 '513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS

aareamees.emes■Ow

Dr. H. O. FIALAMICEK GEORGE E KACM PRA VA

Vytizuje veSkere soudni a pravni zaleLtosti, abstralay, posiedni vide, atd.

WEST, Telefon 148, TEXAS

DR. F.Zubni J. liftENEK Lekai V PARKEROVE &MOVE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

C. H. CHERNOSIci

TARP''!

SEVER,OV

Hra taroka, nejlepSi jakosti, nyni za $1.35, pagtou trypIacene. Onjednavky adresujte na: Oechoslova.k. West, Texas. (dz) 0 Lovecka.

Vratil se pan Kroukl z lovu.

Stala se velka vec: nesl domix tentokrat pinou loveckou brakiu. Mel v ni totiZ' sveho psa, ktereho bolely nohy.

BALSAM

DR. KAR. 1101,1113

EDWARD ACE Pohiebni Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS.

Herben a dane.

Sedelo se tenkrat ye Spoleeenskern klubu a celY still nadava.1 na dane a berni Start' Herben poslouchal a pak si taky omoeil: "JO, jsem se s nimi taky jednou pohadal," povida, "bylo to brzo pa prevrate a potad nine neptedpisovali dane. Tak jsem si tam na ne dog lapl a vycinkal jsem jim Iftielyt' to deal° na mne dojem, jako bych vubec ani nemel t'adne ptiJmY!"

PROTI ALCOHOL 8%

CENA

CENA

O

Veseli, Minn., 1. prosince 1936.

ZAPAL PLIC. PRAVNIK Po&ete za $2.10 Nonat, ktera mi Vytizuje veS. kere soudni zalditosti. byla lacinYm lekatem, nebot' me vyleeila zapal plic. Asi pied 10 roky tradovna: 821 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress me moo bolelo v krku, tea to vyleeila. Maminka si zranila patu o budove. krev by ji byla uka, kdyby si neHOUSTON. TEXAS. byla davala Nonat. Ta mast je zazraena. Chci ji mit stale doma pro nahodile potkeby.

Miss Annie Korbel.

Vytelta-li z rany mnoho nedistoty, Oesky Lekat a Operater diva se naplast vicekrat nei dvakrate 711 Medical Arts Building denne. Na suche bolesti se nedava noHOUSTON, TEXAS va naplast, dokud prvni na tele drii.

Telefon iitadovny: Preston 2553 Prava mast je s timto Trade Mark: Telefon residence: Lehigh 9745 SPRAVNE VYKONANA POIlitEBNi SLU2BA. V hodine zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni ustav pohotovY k sympatickernu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu.

Leone ceny jsou na g zasa,dou.

a kake je2 z husta 1:; ■ *va podatkem chripky nebo zapalu plic?

Pakli yam .zale21. na va gem vlastnim zdravi a zdravi va gi rodiny, pak neotalejte a dostatite si

FOR COUGNS DUE TO COLDS AND IRRITATIONS OF TOROAT 4 BRONCO!

LahodnY, mimY, ale pasobivy a prinese rychlou ulevu od rYmy, chrapotu, sipaveho kake a nachlazeni. — DETI JEJ MAJI RADY!

RR!CO ZS CENT,

PLEASANT•EFFICIENT

Chrahte sve hrdlo pied mikroby nachlazeni dennim kloktanim s pomoci Severova ANTISEPSOLU (35c a 50c) a mejte po ruce

Severovy Tabletky proti Nastuzeni 30c Nema-li vas lek6rnik, pike ntimo

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pokou 55c a $1.05. Ptejte se vakho iekarnika nebo jednatele, nic jineho neberte, ale pike prim° na flak adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., Altadena. California.

Veikerou praci klempiiskou zavedeni vodovodu, plynovodu, opravy do tohoto oboru spadajici a ve A • kerou klempitskou praci vyridi rychle a za cenu primerenou

H. L. KABELA TEMPLE, TEXAS IVInoholeta zkuknost zarueUje naproste uspokojeni.

(58-dz.)

•

RO2OVE KEikE ViBER PRVOTRiDNI JAKOSTI, DVA ROKY STARE $4.00 ZA TUCET VYPLACENE Columbia Pink Radiance Red Radiance Betty Uprichard Mrs. Chas. Bell Lord Charlemont Pres. H. Hoover Mme. Butterfly Etoil de Holland Luxenbourg Briarcliff E. G. Hill K. A. Victoria Roslyn Gol. Ophelia Talisman Sunburst Gol. Dawn Mme. Jules Bouche Abol Caledonia CLIMBERS AND SEMI-CLIMBERS Paul Neyron F. K. Druschki Paul's Scarlet Clg. Red Radiance Clg. Talisman Marechal Neil Clg. Claudius Pernet

LONE STAR ROSE BUSH CO. TYLER, TEXAS.

raialaia•ItiVarsimaXelleillM/

III. Slet

Svazu Zeskoslovenskeho sokolstva v Americe 13.-20. o9rvna 1937

Soldier Field, Chicago.

CO OeEKAVAME OD TiLETiHO ' nosti. SkvelYm obrazem na Soldier SLETU SVAZIJ CESKOSLOVEN- Field chceme uchvatiti celou naei SKEHO SOKOLSTVA V AMERICE? mladei generaci a trvale ji ptimknouti k Sokolu, — ty, kdo jit k Teti Slet Svazu eskoslovenske- nam path, napinime hrdosti nad ho Sokolstva v Americe, konany v docilenYmi vYsledky (1.1 mladYch Chicagu od 13. do 20. dervna 1937 a vtdy plati jenom vYsledky!), a tem, jeho vrcholem bude undeejici so- kteti se budou teprve jen divati na kolske, podivana v nedeli 20. eervna sokolske vSTIcony, dodame chuti odpoledne, kdy v nadhernem sta- dati se k nam. A posleze chceme rozdiu Soldier Field v Grantove parku vinouti i pted americkou vetejnosti v Chicagu 3,000 sokolii a sokolic, do- zdatnost sokolske idey, aby si Amerostu a tactva, ptedvede sletovY pro- rika stale jasneji uvedomovala, jak gram, dokate tisicim navetevnin z velkYrn naeim kulturnim ptinosem celYch Spoj. Statt a Kanady, ze so- pro tuto zemi je sokolske, idea. kolske, myelenka, zasazena, v pfidu Normalni poeet divan, jet pojme teto nal nove vlasti pied 70 lety, je I Soldier Field, jest 84,000, ale tato stale mlada, pina jare svetesti, a ze aislice se de, zvYeiti az na 108,000. sem ptiela, aby zde zfistala navtdy! I Prod by si deskoslovenska Amerika Co odekavame od letoeniho Ti bet- nemohla ptedsevziti, ze letos 20. ho Sletu? dervna 1937 docili tech 108,000 divaPracujeme horlive v telocvienach n? Kdyt v eeskoslovenskem Chicaa ye vYborech, aby tento slet puso- gu a eirem jeho okoli se zorganisuje bil svou dokonalosti a mohutnosti energicky napor, kdy i ostatni nejen na nas z tad sokolskYch, ale eeskoslovenska. Amerika nam pomfina celou vetejnost. Chceme dokaza- te, da se to dokazati, jenom musiti, ze se mYli veichni sYdkove a eka- me zaeiti ihned a napjati veechny rohlidove, nevetici v motnost trva- sily! Jake, by to byla chiouba pied leho zachovani a staleho vYvoje so- 1, americkou vetejnosti, kdybychom kolske myelenky v Americe, a chce- mohlize deskoslovenske sokolme tim posiliti veechny sokolske , stvo zapinilo Soldier Field po krajnadeence k nove, radostne praci a ini jeho mez! Jen si potadne vykaprobuditi k nove svetesti ty, kdo 1sat rukavy, rici si po Havlidkovsku dodasne podlehli Unave nebo netee- 1"Nepopustime!" — a ono to pfijde!

sem VyzkoutienST Leeivfr Prostiedek

Ca

PitINAR tLEVU TISICtM .0byZejnfrmi

Nastuzenimil Nervosou Neialivnosti Zacpou 2aludealimi Nesmizemi, zavinenfmi ipat'O.:" vymitinim Dra Petra Hoboko, easem vyzkouknY rodinnY lek byl vdee'nYmi tisici , behem minulYch 150 let uspe gne pou. tiva.n. Povzbuzuje zaiivaci odmetovani taludku. Pravidluje stieva. Portiaha vyllgovati tkodlive nee'istoty ze soustavy. Neni prodavano v. lekarnach, ale pouze naShni poverenYrni mistnimi jednateli. Wejte vidy hey ve svern domove.

V Kanady Doclivaino Beze Cla. PI gTE DNES: Pro znadnou zkutebni la,hev (14 unci) Dra. Petra Hoboko, patovne vyplaceno, poSlete dues $1.00 Dr. Peter Fahrney & Sons Co., Dept. D81111, 2501 Washington Blvd., Chicago, Ill. VSrchova noveho Oloveka dava jistotu tivotniho etesti. Chtejme bYti norkrni lidmi a pro to pracujme.

Musime si napted z cele due ptati: Chci bYti novYm olovekem; a nejen chtit, ale pro to tit, denne pracovat! *

*

Kde neni planu, kde easove disposice jsou ptenechany nahode, tam brzy bude vladmout zmatek, ViktOr Hugo.

Strana 23.

VES TNIK

Ve sttedu, due 17. iinora 1937

BAKTERIOLOGICKA VALKA SP1SE STRAMKEM. Mezi lidem se eiti obavy z bakteriologicke valky, z innyslneho a umeleho rozeiteni nakatlivYch nemoci. 0 techto obavach a vyhlidkach tohoto nejzaketnejeiho boje pine ye "VojenskYch zdravotnickYch listech" profesor MUDr. Vaclav Tomaeek. Uvadi, ze ptidinou nakazy jsou mikroorganismy, ale o vzniku, prfibehu a zakoneeni nemoci rozhoduji soudasne I. obranne deje bunek a telesnYch tkani. Valedne pomery, s nahromadenim lidi v malych prostorech a tim vznikajici sniteni zdravotnich opatteni, pusobi pro epidemcke rozeiteni nakazy a vytvari ptirozene podminky pro toho, kdo by se pokusil o boj bakteriemi. Je proto nezbytne omezit tyto neptiznive vlivy vhodnym opattenim, ktera jsou motna. Pokus o rozeiteni nakazy by mohl bYt proveden na lidech, zvitatech i hospodatskYch plodinach. VYroba materialu k eiteni nakaz je velmi obtitna, a mohli by ji bYt zamestnani jedine otazkou je zptsob provedeni umele nakazy. Je pottebi uvatovat o etvere ceste: o nakazu ran, dychadel, zativadel a o nakaze hmyzem anebo i jinYmi tivodichy. Nakaza valednYch poraneni nastava sama o sobe s takovou snadnosti, dopadem steel na pfidu, v ktere jsou mikroby, ze neme, temet vYznamu pokoutet se o ni umele. I.Jmyslna nakaza steel je sotva technicky proveditelna, protote mikroby nesnesou vysoke teploty, ktera, se vyvine pti virsttelu a explosi. Nakazu dychadly by bylo motno provost letadly mlhou, ktera by nesla bakterie, podob-

ne jako pi kapenkove nakaze kaeli nosiet chorob. Vypada to litkave, ale timto zpilsobem by mohly bYt rozeiteny jen choroby detskeho veku. I kdyby se je podatilo rozsiby to protivnikovu Hti, armadu. Ani rozeiteni nemoci s pomalYm vznikem a dlouhYm prtbehem, jako je tuberkulosa plic, nemaji takove nasledky, aby se jejich rozeiteni jevilo neptiteli tadoucim.

Male, je pravdepodobnost, ze by pti tomto zpilsobu mohlo bYt poutito nejake nakazy exoticke. Koneene by mohl tento zptilsob i snadno ohrozit pfivodce. Nejschudnejei cestou by byla nakaza zativadly, nakate-

a syrovVeh potravin. Choroby, ktere by tim vzniknout, jsou veak podrohne prostudovany a jsou proti nim dokonala opatteni. nim vociy v studnich

Uditel y e ekolni ptestavce zavadi hovor na vlastenecke tema: "Co myslite, chlapci, jak je velkY nae viidce?"

"Metr eedesat," prohlasi pohotove jeden mladY muz.

"Prosim te, jak si na to ptieel?" pta se udivene ueitel.

"No.e tatinek meti skoro metr devadesat a tekl,ze ho ma takhle."

Klukovska ruka ukazuje po krk.

rvadlo v Seaton DIVADELNI KROUtEK SOKOLA V SEATON sehraje

V NEDELI, 21. CNORA 1937. v rani Iadu Hvezda Texasu eislo 47.

SYATBA POD POKLIMU" Veselohra o 3 jednanich, od Frant. Hlavateho.

OSOBY: Marie Klinkovska.

Vera, Anna Bpaiihel Pavia Civinova, hospodyne Jan Olejnik Dr. Ant. Civin, jeji syn J. J. Mikeska Dr. Karel Sram, ministersky rada Jan Klinkovsky, ml.

Dr. Jiti Nobosil, lekat Fr 8parihel, st.

Vilem Klas, profesor Marie Stafikove.

Ludmila, jeho tena Marie Klinkovska, Josefa Pevna, 8ramova hospodyne Ellen Spanhel Kristyna, slutebna u Civinove Deje se v dobe ptitomne.

Napoveda: Jan KlinkovskY st. — Raiser: K. Fojtaekova.

ZAtATEK 0 7:30 HOD. VEtEH. — 14STUPNE: 25c A 10c 0 hojnou navetevu prosi

Ochotnici.

OKROK TM OZNAMUJE potad spoleeenskYch zdbav, je'± od otevteni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se bYti lakavYrn dostaveniakem krajanil a jejich' ptatel.

Po§tovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458.

Na doptani se jest — 20th and North Main.

Q.•••••MC–•,...9 V NEDELI, 21. iJNORA.— Syncopators.

V NEDELI, 28. tNORA.—Aablatura z Ganado.

PANI 40c VSTUFNE: PANI

DAMY 25c

,trana z4.

VtSTNIX

:lir MALI% lititATRI. pite pro LEVNE CENY. Ne3lepsi a nelpopiilarneja druhy Z "U. S. Approved, Bloodtested for Pullorum" sGad, druhu, ktere maji zarueenY rekord vysoke nosnosti. Nak kutatka vas Pravidla jiste uspokoji. Wheat's Hatchery, V Malem Oznamovateli iidtujeme Belton, Texas.

(7-10-chg) 2 centy za slovo za kaZde uvetejne. tai. Nejmenk poplatek za oznamku air PRODAME aneb vymenime (do 25 slov) jest 50c Oznamku napiste na zvlagtnim listku a ptiloi- nas smiseny obchod s pivnim vycete k objednavce prislu gny obnos pem ye spojeni s domovem a zabud' pogtovni poukazkou (Money hradou na aesti lotech v Guy pti Order) nebo ye znamkach (stamps). &tine a Akole — za dobrou farmu Posilate-li osobni dek, ptidejte 5c pti cementove ceste, zatizenou, pona jeho vjimenu.

Ma-li bSTti jmeno oznamovatele blare mesteeka, aneb i za podobny zatajeno a nabidky posilany admi- pozemek nevzdelanY. Pigte ptimo nistraci pod 'na g znaekou, iietuje- na: L. 0. Hogek, Guy, Texas. (6dz) me za oznamky "Na prodej", "Slu gby a prate" a podobne 25c zvlait' za TABAK, — pekn'y, na proznaeku a na pogtovne, aby do gle do- dej, 12 — 15 a 20 centil libru. Nepisy mohly bSrti ihned odesilany. vyplacene. Charlie Nesvarba, FrankPti oznamkach "Nabidnuti k shat(4-7-pd.) ku" neb "Ptijme se hospodyne" ob- lin, Ky., Rt. 5. nagi doplatek za ziladkU a pogtovne 50 cents.

Doplatek za znadku budit Zen k obnosu, kterSt posilate za oznamku.

Poutivejte k oznamovini

Oznamovate

ye stFeriu, dne 17. finora 1937.

rillaciik ;a spaleenika d s ('Tsk6 lokfirny, kter:' by se minil tomuto oboru venovati.

Musi vloziti nejakST kapital. Adresu sde'li redakce tohoto listu. (4-dz) Mate nyni penize na ruce neb v bance, ktere yam nic neptindai, neb jen velmi malY arok? Zajimate se o ulo'2eni techto do hanky, ktera. plati 49'e firokii a jest jistou? Zdali ano, pike pod znaakou "Vklad " Vestnik, Wes, st Texas.

(4-dz.)

Dtr, NABIDNUTI K SAATKU. Vdovec 65lety, zdravY, poc ivY, rad by se seznamil s vdovou mezi 55-65 let, majici zalibu na farms. Podobenka se vymeni. Ostatni zdelim v dopisu. Pike: "Spokojenost", c. o.

Vestnik, West, Texas.

(6-7-chg)

SAZENICE rarazu vzdorujici zolove a eibulove, smichane die piani, 500-75c, 1000—$1.25, poiftou vyplacene. Za uspokojeni se ruoi. — Circle Plant Farm, Rt. 2, Waco, Texas. (lt-chg) Our VDOVEC, 65 let start, bydlici na sve farms, pill by si seznamiti se s vdovou od 50 do 60 let starou, bezdetnou. Piste: Vdovec, c. o. yestnik, West, Texas.

(5-7) Mladi je v'tclycky prilis vane a prave ted' se pidlig valne venuje frivolnosti. — G. K. Chesterton. * Ale domS7glivSr Nemec je ze vgech nejzatvrzelejSi a neodpudlivej gi, nebot' si ptedstavuje, ae je pravda ye vede, kterou sam vynalezi a ktera je pro neho absolutni pravdou.

Lev N. Tolstoj.

PitLIME SE usedla cena k vykonavani domaci prate, majici zkugenost pti vateni, ktera by byla spcleenici stark 'aerie, musi umet tidal automobil, a musi miti dobrou povahu a ptijemnou disposici. Pike na: Mrs. Rosenzweig, Rosenberg, Texas.

(7) VZACNA PRILE2ITOAT. Mina v prvottidnim stavu, v bohatern bavinovem okresu Williamson.

Vgechny moderni stroje. Whodna koupe. Pigte na: Amos Pavlik, Hunke Bldg., Taylor, Texas. (lt-chg) grf-', 530 FAREM V TEXAS prods se za obnos dluhu na nich uvazleho, na velmi mime splatky a nizke • Rolnici eeskeho pfivodu maji ptednost. Piste, jak velkou farmu hledate a v kterem okresu dal byste ptednost. Adresujte: 1410 San Jacinto St., Austin, Texas. (it-pd) FARMA NA PRODEJ — 164 akill, 116 vzdelano, zbytek pastevnik, dobre zatizeni, dost vody, vetrnak, letici 3 mile jihozapadne od Orange Grove, Texas. Pro dalgi podrobnosti pigte na: Mrs. W. M. Monse, Rt. 1, Stamford, Texas.

(7-8-pd) TABAK start na prodej, 10 a 15 centt Libra nevyplacene. Jerry Burygek, Portland, Tenn.

(7-10) NA PRODEJ. 1010 — 5 svetnicovSF domek v Taylor, moderni zatizeni. Lehke ky.

1013 — 8 svetnicovji dtlm, dvojita, gara2, pekne okoli, moderni zatizeni, dleldena ulic. Lehke splatky.

1015 — 5 svetnicovS7 domek, 5 blokil od pogty. Lehke mesioni splatky, ✓ Taylor.

1016 — 4 svetnicovST domek v Taylor, nizka cena.

1017 — 5 svetnicovS7 domek v desire easti Taylor. Mirmi, cena. Splatky.

FARMY NA PRODEJ. 511 -- 102 akrova farma, 6 mil jihovjichodne od Taylor, dobra firodnd Vida. Nizka cena.

512 — 355 akrova farma, 5 mil ji g -neodHut,Texasdvojtby. lie se rozdelit na farmy.

513 — 125 akrova, farma, asi 10 mil ji'Zne od Tay lo'r, dobra arotind, 'Ada. Mirna cena. Lehke splatky.

Udejte Oslo farmy nebo domku, o kterY se zajimate.

AMOS PAVLiK, Hunke Bldg., Taylor, Texas.

HIS* EATH, in the guise of heavily loaded D motor trucks, rides the highways of

Likewise, as might be reasonably expected from their greater weight and size, and as shown by the records of the Te y as Railroad Commission, the Cartruck accidents, during ri 1936, have resulted, vehicle for vehicle, in three times the number of fatalities as for the average passenger car.

Texas every day and every night. The toll of human death and injury of these vehicles is appalling.

In the five-year period, 1932 to 1936, inclusive, trucks in Texas have participated in 8,416 highway accidents in which 2,195 persons were killed and 11,962 injured. In 1936 alone, their record stood 2,208 accidents with 3,323 persons injured and 576 killed. These actual records of people killed, as shown

by Texas newspapers, compared with the number of deaths resulting from all motor vehicle accidents, as given by' the Bureau of Vital Statistics in Austin, show that the average Texas truck participates in twice as many fatal accidents as the average passenger car.

Increased liability to highway accident forms an inseparable result of BIG truck operation. But even now, the threat of greater highway hazards hangs over the people of Texas. Newspapers report that operators of BIG trucks have organized for the purpose of securing an increase in weight and speed limits, already too large. These are the elements, weight and speed, which, in highway accidents, spell "D-E-A-T-H."

The right to grant, condition or deny the use of the highways for profit, belongs to you, the people of Texas, notwithstanding the attempts of the operators of BIG trucks to take it away and give it to the federal government instead. Your present laws, limiting the size, weight and speed of trucks, were enacted by reason of your insistence, and by your insistence they have remained on the statute books. Their amendment would serve the sole purpose of increasing the profits of operators of the BIG trucks, with the certain results of also increasing the mounting injuries, deaths and property losses now taking place on your highways.

Public welfare and public safety demand that existing highway regulations shall be retained and enforced.

TEXAS RAIL'IlArS 711-,72 4 Angelina & Neches River Burlington-Rock Island Chica o. Rock Island and Gulf Cotton Dolt Ft. Worth & Denver City Galveston, Houston & Henderson Gulf Coast Lines

g

Suit Colorado & Santa Fe Kansas City Southern international & Great Northern I-01115181M Arkansas & Texas Lufkin. Hemphill & Gulf Missouri Kansas• Texas Missouri Pacific Lines Panhandle & Santa Fs

.

Paris & Mt. Pleasant Quanah, Acme & Pacific Southern Pacific Lines Texas & Pacific Texas Southeastern Wichita Falls & Southern Wichita Valley