an Slovanske Fed
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROeNiK (VOL.) XXV.
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 3. Unora (February) 1937.
C1SLO 5.
ZORNA ZE OTVA kde najdeme tak utulny a dobte vzdelavanY venkov jako v Dansku. Nic S neni krasnejtiho net beloskvouci selska staveni s dervenou cihlovou sttechou, obklope'id sveti zeleni zahrad a luk. Danske selske statky vypadaji, jako by v nich till jen tt'astni a spokojeni lide. A podivame-li se dovnitt, vidime, ze nos prvni pohied zvenei neklamal. KatelY zemedelec v Dansku, at' drobnY, sttedni nebo velkY, se tive zajima o vedecke metody zemedelskeho hospodateni a ye vettine pHpadri spolupracuje tesne se svS7mi druhy z blizkeho i dalekeho okoli. Pracuje pro Ptitomnost i budoucnost s vedornim, to jeho dilo jednou zdedi a budou soudit jeho deti. Z rozmluv s danskYrni sedlaky jsem poznala jejich hlubokY zajem o kulturu. Jsou narutivYmi etenati; neni rodiny, ktera by nemela svou knihovnu, obsahujici motna jen dvanact knih, tato vtak knih velmi hodnotnYch. Narodohospodatske vzdelani by mohlo danskYm rolnikrim zavidet mnoho natich lidi. Vyznaji se ve vtech mezinarodnich obchodnich sinlouvach, sazbach a ustanovenich, jet se jich dotYkaji ptimo nebo nepiim.o. Vettinou dovedou i anglicky, ovtem jen tolik, aby se dorozumeli, a omlouvaji se vam, ze neumeji vice. DanskST sedlak je zdvotilY hostitel. Je vkly ochoten provesti hosta svYm stavenim a seznamiti ho s vedenim statku. Aby ho ptesvedeil o pravdivosti svYch slov, ukate mu i svou hlavni ridetni knihu, jet je jeho neocenitlmim. pomocnikem. Je ztejme spokojen, kdyt mu host pochvali jeho statek, a ma take pros. Oi.m je to, to d'anskY sedlak tije tak spokojetie, zatim co jeho druhove v jinYch zemich trpi takovou nouzi.? Odpoved' na to najdeme v samem narode, kdysi tak bezyYznamnem, chudem a jakoby zaktiknutem, jeji stlechtili vSdcove probudili k novemu tivotu, napinili novou cluverou v sebe a z nehot ueinili narod, jemut mute zavidet lecktera zeme. Biskup Grundtvig, nazYvanY dnes "prorokern severu", byl velkYm danskYm vudcem devatenacteho stoleti, jerriut zeme nejvice veleei za svrij rozvoj. Byl basnik a filosof, ale ph torn mut velke energie a prribojnosti. Grundtvig se rozhodl, `ze udela z Danska novou, silnou zemi. Hlavnim prosttedkem, k tomu mela bYt tkola. Odsuzoval stare suchoparne klasicke tkoly sve doby a propagoval novY typ gkol, jet mely sloutit prostemu lidu. "Tyto tkoly", pravil, "musi doplriovati vzdelani mlatich lidi, kteti po vychozeni obecnYch kol tit ztravili nekolik let ye skuteenem tivote na polich a v dilnach. Prose ye veku mezi osmnacti a dvaceti pet lety je mysl mladeho eloveka pina otazek a nerortetenYch problemS. Odpoved' na tyto otazky maji poskytnouti tkoly." Grundtvig. tadal, aby kola vychervavala pro tivot, ne pro misto v 2ivote, aby mladYm lidem pomahala zatadit se dustojne do velkeho vYvoje lidstva a vychovala je ye vite v moc spoluprace. Grundtvig si zvolil pro sve tkoly tyto ptedmety: dejiny, spisovnY jazyk, literaturu a zpev. Dejiny ne jako nesrozumitelnou hromadu bez-
Agnes MacPhail. vYznamnYch uddlosti, nybrt jako tivou, hybnou situ civilisace a pokroku. Z dejin rna miadet poznat, to neni jen divakein, nSlart i rieastnikem ve velkem svetovem deni. Cteni danskYch klasikU melo v mladeti probudit Uctu ke skuteenernu tivotu a vzbudit a udrtovat v ni nadteni pro jeho zdokonalovani. Nejleptim prosttednikem mezi ueitelem a taky melo byti tive slovo. Po dlouhYch bojich. se Grundtvigovi koneepodatllo uplatniti sve vYchovne metody. Dnes ut ma Dansko 60 takovYch tkol, znamYch po celem svete jako Vysoke lidove - tkolY. Takoyou tkolu navttevovala aspon jednou v tivote jedna etvrtina at jedna ttetina danskYch rolnikA. • Vysoke lidove tkoly probudily v danskem zemedielci touhu po sebevzdelani a odbornemu zdokonalovani. Jsou take zakladem, z nehot vyrostlo a na nemt se zaklada danske zemedelske drutstevnictvi. Osmdesat procent danske obdelavane pudy je v rukou drobnYch nebo sttednich Zkutenost ukazala, to idealni vYmerou je 15 hektartl pfidy. St •edni rolnici to byli, kteri v roce 1882 zalotili prvni drutstveni mlekarnu. Spoleenou praci zdokonalili jeji vyrobky tak, ze jimi dobyli i britskYch trhip Danske maslo ma dobrou povest pa celem svete. Dnes 'tije- danskY rolnik v slotite soustave vtech motnYch drutstev. Pottebuje-li provozovaci kapital, dostane jej vypiljeit od perietniho drutstva, chce-li prodat sve vYrobky, ucini tak prostkednictvim prodejniho drutstva, 86 procent mleka zpracovavano 1400 drutstevnimi mlekarnami a 80 procent vepit je porateno a zpracovavano v drutstevnich jatkach. Velkou Cast Potteb a umelYch hnojiv z ciziny si opattuje prosttednictvim drutstevnich nakupen a 70 procent vtech potteb pro domacnost si kupuje prosttednictvim konsumnich drutstev. Take semeno pro osev a krmivo si opattuje z drutstev a semenatskYch a pestitelskYch spolku. Drutstva zase spolupracuji mezi sebou nakupu nebo vYrobe pottebnYch strojri a zemedelskYch pot •eb. Na ptiklad drutstevni mlekarny maji 22 vYrobnich a nakupnich podnikri, jet jim dodavaji pottebne stroje, zatizeni, material a suroviny, vte vStorne jakosti, bud' ndkupem v cizi tovarne, nebo ptimo z vlastni tovarny. Neni ptehnane tvrditi, to zemedelske Dansko je drutstevni republikou. Promytiend spoluprace pomohla danskemu zemedelci, to svST ini vYrobky, maslem, vejci a slaninou, dobyl anglickYeh a menti merou i nemeckYch trhii a udrtuje si je nedostitnou jakosti v;;Trobktr a pravidelnosti a svedomitosti v dodavkach, jakou mu mute zavidet mnoho obchodnikS. Drutstevni system ponechal rolnikum individualitu ye vYrobe, a na druh y strane mu poskytl vYhody velkSr ch drutstevnich mlekaren a jatek, jet se dovedou rychle prizpilsobovat me-
nicim se pornerrim na domacich i zahranidnich trzich. Pteje-li si Anglican k snidani bile vajieko, da.nskY rolnik mu je dodo, aekoliv to easto zn.amend zmenit plemeno slepic. Preje 7 11 si slaninu se stridajicimi se pruhy tuku a masa, Dan s pomoci svYeh drutstev si pro ni vypestu7 je specia3ni druh vepttsi. DanskY rolnik se snati vyhovet vtem svYm. zakaznikam. Nemci. maji radi veprove sadlo. Proto v Dansku vypestovali zvlaUni druh vepill pro nemecke trhy. Nav§tivime-li danskou farmu, vidime east°, to tam pestuji v oddelenYch ohradach ve.pre pro Nemecko. "Anglicke" modely maji "proudovou linii", nemecke jsou zavalite a tluste. A piece tato zvi •ata pochazeji ze stejneho plemene. Tuto prekvapujici zmenu vytvotila v nich rozliena, potrava. Hlavni jeji soueasti u cbou druh y je sbirane mleko. Proto take je mezi chovem vepit. a Mlekatstvim velmi tesna souvislost. Jen ti roinici, kteti chovaji kravy, si mohou dovoliti pestovat vepte pro zahranieni trhy, ponevadt sbiranYm mlekem ize nejiepe dociliti jakosti slaniny, jakou tads cizina., Ve: sprave drutstevnich podnikti ma kadSr. 'Olen jeden hiss, bez zretele na to, jak utiva vYt.' hod poskytovanch mu druZstven-i, kolik chova krav pro rniekarny nebo kolik porazi za rok na jatkach. Tote2 plat i v drutstevnich nakupnach a prodejnach, dedavajicich filialkam vte, co pottebuji. ilispech danskeho drutstevnictvi se zaklacla z veike eo,sti na torn, to jejich elenove se zavazuji pri dodavkach nebo odberu zbozi fined na nekolik let doptedu. To znaene usnadriuje etovani a omezuje spravni v;',71ohy. Jette vettimi einitelem v danskem drutstevnictvi je naprosta poctivost Dasri. Hdyt jsem se ptala elsinorskeho starosty, zaujimajiciho jedno z eelnYch mist v drutstevnictvi, meli-li kdy nejakou neeestnou aferu, nevedel, co tim chci tici. Kdyt jsem mu vec vysvetlila, zvolal: "To je piece neuvetitelne!" V nove dobe ustupuje domacke ovzduti drobnCch konsumnich obchodU pied modernimi potadavky zvtene vS7konnosti. Zvlatte velkou pozornost venuji konsumy modernim zasadam reklamy a Upravy vYkladnich sktini. Zde dava. ztejme Dansku ptiklad Svedsko, jet zaujima prvni misto ye slutbe spottebiteltm. Zvlatte tvedske prodejni filmy ptispivaji mnoho k chove estetickeho vkusu u danskeho zemedelce. Drutstevni velkoobchody, jet zasobuji vim pottebr._y mistni filialky, si samy dovateji ne-. bo vyrabeji, co pottebuji. Tak jit maji vlastni v.Yrobu konfekeniho zboti, mYdia, obuvi, jizdnich kol, vlastni tabakove tovarny a j. Jejich roan' obraty dosahuji pramerne 135,000,000 danskYeh korun. Diky drutstevnirnu zfizeni dansky zemedelec zvytoval krok za krokem svou finaneni i kulturni trove/. Dnes je dfiletitYm einitelem nejen v hcspodatstvi, n.Ybrt i v socialnim a kulturnim tivote zeme, jit svou nefmavnou einnosti a plikladnou poctivosti udinil vzorem 'celemu svetu.