Organ 51ovartske Po 4 o -
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of Augus (Wednesday) 9. prosince (December) 1936. WEST, TEXAS, ye stiedu ROeNiK (VOL.) XXIV.
24th, 1922.
e/SLO 57.
NOVI' A STAY SVET, ENTO eas, jako po tisice let piede'Sle, v Evrope a v Asii prava civilizace dosud T diepi v barbarstvi. Ta vladnouci ttida je v2dy hotova prolevat krev sy3ich poddanS7ch pro vetS1 svoji slavu, aby byli v ptiAti historii zane:Seni co hrdinove a velci muL sve doby. Hitler, Mussolini a japonskS7 mikado utvoiili spolednou smlouvu, aby potlaeili kaW pokrok vAeobecneho lidu, demokracie-a lidiovlady, jake my se taime v Americe. Ubohe 8panelsko ji2 po nekolik mesicil je napadeno byrokratickou rotou kralovske a velkokapitalisticke tridy proti socialni demokracii, kterou ve .aina S'panelskeho lidu zvolila za vladnouci tiidu, podporovana je ona kapitalisticka ttida italskSmi a nemeckS7mi vojsky. Dem.okracie je zase podporovana dobrovolniky z Ruska, Francie a jinYeh state, take Yakna krasne 8panie je lidskou krvi skropena, jiny'mi slovy, stala se bojiaem dvou rilzriSrch tabor& Italie a Nemecko maji male rozlohy zeme, tak pro sve stale mnaici se obvatelstvo nechce koupit a ukrast dalSi rozlohy jinS7ch narodu, podaii-li se jim zmocnit se 8panelska a toto dle nejnovejAi doby opevnit a ozbrojit aeroplany atd., pak budou mit Francii, Anglii a jine mengi zeme v paru letech pod moci svoji, jestli tyto se yeas nepostavi na odpor. Na vS)chode zase vSrbojne Japonsko stale ubiri kus po kuse velke rozlohy tiny a dale ma v timyslu zabrati kus ruskeho itzemi. Za tim tidelem utvotili smlouvu s Nerneckem a Italii. Uhodi-li Japonsko na Rusko z vYchodni strany, tedy Nernecko a Italie uhodi na ruske ditavy zapadniho evropskeho Ruska. Co bude delat Anglie a Francie, neda se nic jineho oeekavat net' 2e musi se ptipojit k Rusku, jinak padl-li by yet;Si kus Ruska do drapfx Nemecka a Japonska, tyto staty by se tak zmocnily, Z'e po kratke dobe zaberou drZ'avy Anglie a Francie. V jakem postaveni bude naSe uboha stard vlast se nachazet, nemtde dnes 'ZadriS7 piedvidat. Zmocni-li se nemeeti spojenci easti Ruska, zaberou east Ruska, zaberou Rakousko, Uhersko, t eskoslovensko, jestli se toto v Case nespoji s Polskem, Jugoslavie s jimilni balkanskymi staty a Ruskem k sebeobrane vgeslovanskYch zemi. Pak-li tak neueini, padnou za °bet' Italii a Nemecku. Jak vidime ze zprav ze gpanelske valky, nejveal zhoubu 2ivotti lidskS7ch a majetku eini aeroiilany, proti nim'Z Z'adne hradby nemohou vzdorovat. Viterstvi ptiftich valek bude rozhodovat veth poeet aeroplanii, fizen3"rch vycviee14mi letci. Co se Evropa piipravuje k hroznejErnu zaniku civilizace, nate amerieke staty cele Ameriky se °pet spojuji k lepSimu dorozumeni mezi sebou pro budouci sebeobranu a spoleene vymene potteb Z'ivotnich, bez rozdilu narodniho neb nabcAenskeho vyznani. Na.§ president Roosevelt dela prave divy svSuni novS7mi "deals" a syjm heslem "Bud'me dobrymi sousedy!" Take zde v Houstonu mai jsme nekolik konvenci, v kterYch bylo projednavano, jakYm
(Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.) zpiisobem by bylo mo2no zdokonalit povolani rolnicke a delnicke. Take ve z ylakni nabo&nske konvenci zde biskup poukazoval na to, Ze ono -a eeni se musi prizptisebit nove dobe, jeliko2 za staleti pestld pies polovina americkeho llein r.e.patri k Zad-e ci •kvi. Vinu toho klade na to, Ze knet nemluvi dokazane pravdy a Ze se, stale drzi star: ,;th zkomolenYch nauk z temnYelt deb staroveku. Ta kthsC Met. Jahn: OTEVRTE SEDCE ! Otevite srdce! Nejen skYvy chleba, bratru je take teple lasky freba. Oei tak east° obet'astriuji vice, nail kov chladnY z take pokladnice. Slovo bYt mute pravYm douSkem vina tem, kdo2 jsou slabi jako v stepi titina a ruka, ktere, tonouciho chyti, jak tvotila by divem nove Otevicte srdce! Tolik o ne prosi neSt'astni, bedni, hladovi a bosi.
na slova "Milnj blizniho sveho jako sebe sameho" se jen mluvi, ale ye skutek se neuvadi. Co nechceme, aby narn jini neehirne my jim. Ano, tak to ma bVti. Ale poked lidska zavist a ziskuchtivost Pevyhyne, nerzlittne nic lepSiho k odekavani. V nakm Houstonu na mnoha miStech se stavi, take jen !otos bvlo povolerio staveb, dle uji2 pies devatenact demi mistnich dolara staveo. Vzdor tomu mnoho penez se yydava za nove kary, radia a gasolin. f army malokdo se :).16si, ac mame velk-Y vS'ber za velice sniZene ceny v rfanS7ch okresich. Moje Zertovna. ohlaiSka Zenichii a nevest piinesla mnoho dotazij, ale nejvice od Zenicht ruzneho Nevest se posud nej:&ihlasilo tolik co 2enichil. To je velice teZkY tikol najiti dva lidi, aby se ye veem dohodli pro spoleene a spokojene spoluZiti celoZivotne. Nedoekavm Zertichinn zdelim podrobnosti, al se takuve jak oni Zadaji. Nak spolkove sine potadaji kaaly t*den taneeni a jine zabavy, a tam je vkly velky poaet krasnYch dam, jak toho polniho kviti, a maji tedy vYber velikY. Mnohe jsou vybirave — a ja jim to schvaluji, Ze jsou vybirave, jeliko2 coloZivotni smlouva ma lati promy:§lena nee se na ni uvaleme. Ve starem svete kaZda narodnost se vypine„ nad jine a chce seise jine podmani;. To pfinaei ony hrozne valky, kdeZto v nisi Americe 'name smesici jinYch narodnosti a snaSeji se, jeliko2 zde se hledi vice na lidskost neZ ra narodnost. Nikdo nemilte pattit k narodnostem vtem, ale
kaZdSr mute a ma bYt elovekom s lkiskyim srdcem ku yS'em lidem. Urody u nas v poll byly letos slab& ale dobrSr rolnik ma dost klobasti, slaniny, melasu, pateta, zeleniny a nazne drabeZe, mleka atd., take hladu nebude trpeti, a budou-li mene kupovat kary a gasolin a merle jezdit na delk vyji&i'ky, takovi uSetti. Tak na to hledi vas,
Dobyti vzduehu. RO dne'S.niho eloveka je letadlo vec prosta a vSedni Ptemist'ovati se pohodlne vzduchem, jisti a piti v oblacich, spat tam nebo se oddo.vat pfijemne zabave, to v ge se zda samortejmosti. Dobyli jsme vzduchu a zda se, ptichazime do doby, kdy se vzduchu budeme dobSrvati zemi. Je tomu nekolik desitileti, co Tide jate pona zdane prostory nad sebou jako na svet nedostupnS7. Starobyle baje budi v nas pocit, Ze bide od pradavna nejen snili o dobyti vzduchu, ale Ze se o ne i prakticky pokoueeli. Povesti o letajicich lidech maji v sobe valy zrnko pravdepodobnosti, jeZ je obkiopeno podivnou, silnou poesii, prozrazujici tragickou touhu eloveka dobyti vzduchu. MAZerne jiste pominout obecne znamou baji o Daidalovi a Ikarovi, kteti unikli ze zajeti krale Minose na ktidlech, podobnSrch ptaeim perutim. Mene znarna, je baje o kovaIi Wielandovi z norskeho mythu Edda. Kral severniho Jutska Niding dal ochromit vYborneho kovotepce Wielanda, aby mu neunikl. Wieland si va'ak zhotovil se svYm bratrem Egtlem 'Sat, v nema bylo mo2no se vznest do vzduchu. Vynalezce zkusi sviij stroj na bratrovi. Poradi mu, jak se ma nahoru yznest, toti2 proti vetru. Ale obavaje se, aby mu neuletel, namluvi mu, Z'e se ma sna get do111 po y etru. Egil ptistane podle bratrovy rady, je strten vetrem k zemi a temet se zabije. Wieland pak sam vzletne a dostane se do sve vlasti Seelandu. Let ssavcti, ptakti a hmyzu vzbuzoval podiv i zavist lidi od pradavna. Je si jen tteba uvedomit, 2e ' nejvetS1 Cast 2ivoeichil bete. Ze 420 tisic druhil iivSrch tvora maji znaenou vet§inu letci. 250.000 druhti hmyzu, 13.000 drun ptaMI, 600 ssaval a 60 drulati ryb je schopno letu. 62 procent v geho tvorstva se yznagi ve vzduchu, ze suchozemslOch 2ivoeichti beta 75 procent. Nesporne prvni, kdo objevil princip ptaeiho Leta byl Leonardo da Vinci. V jeho spisech nalezame tento zapis: Ptak, tedy teleso te2Si vzduchu, se v nem udituje a kupiedu pohybuje tim, ze tuto "tekutinu" (rozumej vzduch) tam, kde prave prochazi, vice zhuSl'uje nee tam, kde neprochazi Da Vinci /oil:gel na to, co vime dnes, ze piedmet ta g i nee vzduch musi nalezati a tvotiti ye vzduchu operne body, na nich2 se vzna gi. Leonardo jde v gak dab. Naertava a konstruuje letaci stroje. Plovani je podle nth° jistSr druh letu. Zkou gi se tedy (Pokratavani na str. 12.),